Typy staveb. Petr Braniš 3.S

Typy staveb

Petr Braniš 3.S

Rozdělení stavitelství  Rozdělení stavitelství odpovídá jednotné

klasifikaci stavebních objektů (JKSO) a jednotné klasifikace stavebních objektů a práce (JKSOP).

 Následující kódy odpovídají třímístnému

kódu 1. stupně za nimi následují kódy 2. až 4. stupně.

Schéma kódového uspořádání v JKSO:  Obor (1. stupeň - první tři místa)  Skupina (2. stupeň - čtvrté místo)  Podskupina (3. stupeň - páté místo)  Konstrukčně materiálová charakteristika

(šesté a sedmé místo)

 Dotřiďující kódy (osmé až jedenácté místo)

Kód

Název

a) Pozemní stavitelství 801 Budovy občanské výstavby, kromě halových objektů 802 Budovy občanské výstavby halového typu 810 Budovy pro bydlení b) Průmyslové stavitelství 811 Pozemní halové objekty 812 Budovy pro výrobu a služby, mimo halové objekty 813 Věže, stožáry a komíny 814 Čistírny odpadních vod (ČOV), vodojemy a zásobníky 815 Zvláštní pozemní objekty c) Inženýrské stavitelství 821 Mosty 822 Pozemní komunikace a letiště 823 Plochy a úpravy letiště 824 Železnice 825 Podzemní objekty 826 Důlní podzemní objekty 827 Podzemní vedení (inženýrské sítě) 828 Nadzemní vedení d)Vodní stavitelství 831 Hydromeliorace 832 Hráze a objekty na tocích 833 Úpravy zdrží, toků a kanálů

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ akreditovaný program 36-41-N/05, PŘÍPRAVA A REALIZACE STAVEB

Rozdělení staveb Rozdělení staveb podle využití

Rozdělení staveb podle materiálu

 budovy obytné

 dřevěné konstrukce

 rodinné domy

 kamenné konstrukce

 bytové domy

 betonové konstrukce

 dočasné bydlení  objekty občanské vybavenosti  objekty průmyslové  objekty zemědělské

 kovové konstrukce  keramické konstrukce  kombinované

 speciální objekty


Obytné budovy  Obytnou budovou se míní takový objekt, kde min. 2/3 celkové plochy musí

sloužit k bydlení.  Rodinný dům: obytný objekt o max. 2 bytech a max. 2 podlažích  Bytový dům: obytná budova o 4 a více bytech, které jsou přístupné ze společných komunikačních prostor


Typy obytných budov RODINNÉ DOMY  izolované - využití všech světových stran, nejtěsnější styk s přírodou, ekonomické náklady jsou       

zde největší dvojdomky - hospodárnější ve využití pozemku a inženýrských sítí, pro umístění oken jsou k dispozici tři světové strany řadové - dobře využívají pozemek, jsou ekonomické, je zajištěno přímé větrání, k dispozici jsou jen dvě světové strany řetězové - tvoří přechod mezi řadovými domy a dvojdomy, jsou to domy se spojovacími krčky, kde je umístěna garáž nebo dílna domky ve dvojnásobné řadě - jsou velmi ekonomické, nevýhodou je malá hloubka zastavění, nemožnost příčného provětrávání a orientace jen ne jednu světovou stranu čtyřdomky - jsou ekonomické, ale mají nestejnou hodnotu v orientaci jednotlivých domů vzhledem ke světovým stranám atriové - obytné místnosti jsou obrácené do vnitřní zahrady (oken do ulice je méně a spíše z podružných místností), bezprostřední spojení s přírodou, izolace vůči sousedům terasové - realizují se ve svažitém terénu, ustupováním jednotlivých podlaží


Typy obytných budov RODINNÉ DOMY

(A - izolovaný domek, B - dvojdomky, C - řadové domky, D - řetězové domky, E - domky ve dvojnásobné řadě, F - čtyřdomky, G - atriové domky) VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ akreditovaný program 36-41-N/05, PŘÍPRAVA A REALIZACE STAVEB

Typy obytných budov BYTOVÉ DOMY PODLE DISPOZIČNÍHO ŘEŠENÍ A SESKUPENÍ BYTŮ V DOMĚ  schodišťové - byty jsou přístupné přímo ze schodišťové podesty nebo mezipodesty, vhodný pro        

velké a střední byty (2 - 3 byty na podlaží) chodbové - byty jsou přístupné ze společné chodby uvnitř domu, byty mají okna jed do jednoho průčelí, omezená orientace vůči světovým stranám pavlačové - byty jsou přístupné z chodby umístěné na dvorním průčelí domu, obytné místnosti jsou situovány k průčelí domu, vhodné pro malé byty sendvičové - kombinace chodbového a schodišťového domu (střídají se po podlažích) mezonetové - zvláštní druh sendvičového domu (byt je rozdělen do 2. nebo 3. podlaží), schodiště je umístěno uvnitř bytu, lze výrazně oddělit klidnou část bytu od provozní bodové (krychlové) - jsou volně stojící izolované bytové domy, které podle svého vnějšího tvaru jsou nízké hranoly věžové - jsou izolované, většinou schodišťové bytové domy s větším počtem podlaží, které v urbanistické koncepci bytové zástavby mohou zastávat funkci dominanty deskové - jsou zpravidla vysoké domy schodišťové, chodbové, pavlačové nebo sendvičové s mnoha sekcemi, délky až 200 m terasové - tvořen ustupováním konstrukce od přízemí směrem k vyšším podlažím, přičemž objekt je situován v rovině


Typy obytných budov  Vztah konstrukčního řešení a dispozice  Stěnový systém podélný - vhodný pro chodbové, pavlačové a sendvičové domy.  Stěnový systém příčný - variabilita bytů je omezena příčnými nosnými stěnami. Vhodné

pro schodišťové domy.

 Skeletový systém - umožňuje největší volnost při řešení dispozice.


Objekty občanské vybavenosti ZÁKLADNÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ  Složky základního občanského vybavení úzce souvisí s bytem. Proto o jejich umístění

spolurozhodují docházkové vzdálenosti dětí i dospělých. Rozsah základního občanského vybaveni závisí na velikosti a počtu i složení obyvatel okresku.

 Základní občanské vybavení se umísťuje také do prvního a druhého podlaží bytových

domů.

 Základní občanské vybavení zahrnuje jesle, mateřské školy, základní školy, zdravotní

střediska, prodejny potravin, holičství apod.

VYŠŠÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ  Některé budovy občanského vybavení mohou mít význam místní (pošta, zdravotní

středisko) nebo celostátní význam (ministerstva, senát, ambasády).

 Rozmanitost budov pro vyšší občanské vybavení se projevuje jak v jejich účelovém a

provozním řešení, v náročnosti na architektonické pojetí a v požadavcích na umístění, tak i prostorovém a konstrukčním řešení.


Objekty občanské vybavenosti ROZDĚLENÍ PODLE PROSTOROVÉHO KONSTRUKČNÍHO POJETÍ  Vícepodlažní budovy - vhodné pro administrativní a správní budovy, nemocnice, hotely, školy

apod. Jako nosná konstrukce se uplatňuje ocelový nebo železobetonový skelet, který odhmotní stavbu a uvolní průčelí pro uplatnění architektonických záměrů.  Velkoprostorové budovy - vhodné pro sportovní haly, výstavní pavilony a shromažďovací sály,

kde převládá horizontální provoz. Limitujícím faktorem je zde konstrukce střechy, umožňující překlenutí prostoru bez mezilehlé podpory (ŽB skořepiny, lomenice, rámové nebo obloukové klenby). Nutno řešit problémy vytápění, klimatizace, větrání a umělého osvětlení.  Kombinované vícepodlažní budovy se sálovými prostory - slučuje dva druhy konstrukčního a

prostorového pojetí, odpovídající účelovým požadavkům, a to vícepodlažní skelet a velké sálové prostory. Tyto budovy bývají dispozičně, provozně i prostorově velmi složité a kladou velké nároky na umístění i na řešení okolí.  Nezakryté nebo polozakryté stavby - do této skupiny patří především sportovní stadióny,

hřiště, koupaliště, letní kina apod. Stavby nezakryté vhodně využívají konfiguraci terénu (převládají zemní a sadové práce). Stavby polozakryté se obvykle sestávají z ŽB nebo ocelových tribun, popřípadě vhodně upraveným terénem. VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ akreditovaný program 36-41-N/05, PŘÍPRAVA A REALIZACE STAVEB

Objekty občanské vybavenosti ROZDĚLENÍ PODLE PROSTOROVÉHO KONSTRUKČNÍHO POJETÍ  Vícepodlažní budovy - vhodné pro administrativní a správní budovy, nemocnice, hotely, školy

apod. Jako nosná konstrukce se uplatňuje ocelový nebo železobetonový skelet, který odhmotní stavbu a uvolní průčelí pro uplatnění architektonických záměrů.  Velkoprostorové budovy - vhodné pro sportovní haly, výstavní pavilony a shromažďovací sály,

kde převládá horizontální provoz. Limitujícím faktorem je zde konstrukce střechy, umožňující překlenutí prostoru bez mezilehlé podpory (ŽB skořepiny, lomenice, rámové nebo obloukové klenby). Nutno řešit problémy vytápění, klimatizace, větrání a umělého osvětlení.  Kombinované vícepodlažní budovy se sálovými prostory - slučuje dva druhy konstrukčního a

prostorového pojetí, odpovídající účelovým požadavkům, a to vícepodlažní skelet a velké sálové prostory. Tyto budovy bývají dispozičně, provozně i prostorově velmi složité a kladou velké nároky na umístění i na řešení okolí.  Nezakryté nebo polozakryté stavby - do této skupiny patří především sportovní stadióny,

hřiště, koupaliště, letní kina apod. Stavby nezakryté vhodně využívají konfiguraci terénu (převládají zemní a sadové práce). Stavby polozakryté se obvykle sestávají z ŽB nebo ocelových tribun, popřípadě vhodně upraveným terénem. VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ akreditovaný program 36-41-N/05, PŘÍPRAVA A REALIZACE STAVEB

Konstrukční systémy budov

FUNKCE BUDOVY  účelová (bydlení, prodejny, apod.)  ochrana před klimatickými vlivy (vítr, déšť, sníh)  statická (budova i její jednotlivé konstrukční části musí přenést veškeré zatížení, které na budovu působí) KONSTRUKČNÍ ČÁSTI BUDOV SE ROZDĚLUJÍ NA DVĚ ČÁSTI:  konstrukce nosné (přenáší veškeré zatížení do základů a následně ze základů do podloží; zajišťují stabilitu budovy)  konstrukce nenosné (tyto konstrukce sami nic nepřenáší, ale naopak jsou nesené nosnými konstrukcemi) ROZDĚLENÍ KONSTRUKČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE POČTU PODLAŽÍ  Konstrukční systémy vícepodlažních budov  Konstrukční systémy jednopodlažních budov


Konstrukční systémy vícepodlažních budov  U objektů s větším počtem podlaží jsou určujícími prvky konstrukčního systému svislé

nosné konstrukce (stěny, pilíře, sloupy).

KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY BUDOV S VĚTŠÍM POČTEM PODLAŽÍ JSOU V ZÁSADĚ:  stěnové,  skeletové  kombinované.

PODLE POLOHY SVISLÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ V BUDOVĚ SE ROZLIŠUJÍ SYSTÉMY:  podélné (nevýhodou je znesnadnění vedení instalací a zastiňování místností),  příčné (mají velkou tuhost)  obousměrné.


Podélný stěnový konstrukční systém


Příčný stěnový konstrukční systém


Obousměrný stěnový konstrukční systém


Sloupový konstrukční systém s podélnými rámy


Sloupový konstrukční systém s příčnými rámy


Sloupový bezprůvlakový konstrukční systém


Sloupový konstrukční systém kombinovaný s příčnými nosnými stěnami


Sloupový konstrukční systém kombinovaný s nosnými stěnovými jádry


Konstrukční systémy vícepodlažních budov  U jednopodlažních objektů jsou určujícími prvky konstrukčního systému vodorovné

nosné konstrukce.

KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY JEDNOPODLAŽNÍCH BUDOV JSOU V ZÁSADĚ:  nosníkové (rovinné, zakřivené)  deskové (rovinné, zakřivené).


Nosníkové – zastřešení vazníky a deskami

(1 - sloupy, 2 - jeřábová dráha, 3 - vazníky) VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ akreditovaný program 36-41-N/05, PŘÍPRAVA A REALIZACE STAVEB

Deskové – zastřešení rovinnými deskami


Deskové – zastřešení zakřivenými deskami

(1 - sloupy, 2 - příčné průvlaky, 3 - podélné obvodové průvlaky, 4 - zakřivená střešní plocha) VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ akreditovaný program 36-41-N/05, PŘÍPRAVA A REALIZACE STAVEB

Deskové – zastřešení zakřivenými deskami přecházejících až do základů


Konstrukční systémy budov  Konstrukční systém určuje obecně způsob rozmístění hmoty nosných konstrukcí

objektu. Neurčuje však materiály, z nichž jsou nosné části konstrukce navrženy. V praxi se tedy může uplatnit v různém materiálovém i technologickém provedení. Obdobně i vodorovné nosné konstrukce mohou být z různých materiálů, a pokud jde o technologii, mohou být zděné, monolitické, montované nebo kombinované, což určuje teprve konkrétní projekt. Takto jednoznačně určený konstrukční systém co do hmot i technologie se nazývá konstrukční soubor.


Děkuji za pozornost


Typy staveb. Petr Braniš 3.S

Recommend Documents