Tunisko zachraňuje uprchlíky

Petr Zahradník Jak ČR stojí stranou při historickém kroku EU Komentář, str. 3

Pavel Poc a Jan Březina Čím žije Evropský parlament Co na to europoslanci, str. 4

Egita Renovica

S personální manažerkou o generaci Y Evropanka, str. 6

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

číslo 4 / 2011

ročník 8

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Tunisko zachraňuje uprchlíky

Regionální strany

Novinky v regionech soudržnosti

Jan Zahradil, poslanec EP a předseda frakce Evropských konzervativců a reformistů Nejdůležitějším tématem uplynulé Evropské rady byla ekonomika, stabilita eurozóny. V mé skupině ECR je většina poslanců ze zemí, které nejsou součástí eurozóny a dokonce většina poslanců ze zemí, které se ani nepřipojily k Paktu pro euro. Ale to neznamená, že bychom si přáli neúspěch eurozóny, naopak. I my chceme stabilní a prosperující EU včetně eurozóny. Zároveň si však přejeme EU pružnou, odpovídající potřebám 21. století, nebojíme se ani EU více rychlostí. Tam, kde máme společné cíle, tam přijatá opatření podporujeme. Přejeme si odpovědné národní vlády, které zastaví zadlužování, změní strukturu veřejných výdajů, pustí se do fiskálních reforem. Kroky, které vedou ke znovunastolení finanční disciplíny, jsou správné. Co tedy není správné? Bohužel, za tím vším je jedna skrytá agenda. Je to snaha využít tuto krizi k dalšímu posunu pravomocí. Je to snaha dále pokročit ve fiskální a daňové harmonizaci. Taková harmonizace je prvním krokem k vytvoření fiskální unie. A taková unie je prvním krokem k vytvoření plné politické unie. Takové unii ovšem my říkáme NE, proto říkáme NE i pokusům o likvidaci daňové konkurence v EU a dalším podobným krokům. Sedím tady od roku 2004 a pokaždé, když dojde k nějakým těžkostem, slyším jednu jedinou frázi: potřebujeme více Evropy, více komunitární metody. NE, nepotřebujeme. Právě snaha řešit vše na úrovni EU nás leckdy uvrhla do problémů, které jsme pak znovu řešili jak? Opět na úrovni EU. Pochopte konečně, že evropská integrace dosáhla svých mezí. Jasný příklad vidíme v tzv. zahraniční politice EU. Když o něco opravdu jde, nesjednotíme se na ničem. Pokud jde o poslední příklad - Libyi - byli to národní lídři, ne EU, kdo udával tón. Zkrátka nelze donekonečna žít v 50 let staré federalistické představě evropské integrace minulého století. Evropské paradigma se mění a čím dříve se s tím někteří z vás vyrovnají, tím lépe pro nás všechny.

Evropský komisař pro rozšíření Štefan Fülle a komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmström navštívili uprchlické tábory v Tunisku, které se staly útočištěm mnoha obyvatel sousední Libye. Vyjednali zde přijetí tuniských uprchlíků také z italského ostrova Lampedusa, kde jsou nezvladatelné podmínky. foto: z tábora Choucha, který podporují Spojené arabské emiráty. Archiv EK.

Místo SOS volá Unie ESM Seznamte se: ESM. Nový systém, který hodí lano zemím do dluhové propasti. Podle reakcí členských zemí Unie to ale vypadá, že je lano příliš krátké, nebo problémy tak velké, že tahající strhnou dolů. Stále častěji se teď objevují názory, že Unii začínají docházet síly a nové mechanismy stejně k ničemu nepovedou. Pokud nevystoupí z eurozóny nejsilnější nebo nejslabší hráči, budou eura už brzy ležet ve sklenicích na neplatné mince. Je to jako z  pohádky o Zlatovlásce, kde mravenci slibují Jiříkovi: „Až nás budeš potřebovat, vzpomeň si na nás, my ti také pomůžeme.“ Až budou představitelé členských států Unie potřebovat pomoc, stačí si vzpomenout na zaklínadlo ESM a místo perel rozsypaných v trávě připlují na konto státu miliardy eur. Představitelé Unie schválili na konci března mimořádně důleži-

tou věc: vznik trvalého záchranného fondu eurozóny. ESM. Ten by měl do dvou let nahradit současný systém EFSF. V  systému bude sedm set miliard eur, z  toho asi osmdesát miliard zaplatí státy přímo. Zbytek už nebude připomínat pohádku o Zlatovlásce, ale pořad Chcete být milionářem?, kde pomáhá přítel na telefonu. Takzvaný kapitál na zavolání bude k dispozici tehdy, když některý ze států eu-

rozóny zjistí, že potřebuje pomoc. „ESM bude mít vlastní charakteristiky, které zajistí dlouhodobě stabilitu eurozóny. Bude mezinárodní finanční institucí,“ uvedl šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker. To je rozdíl od EFSF – společnosti s ručením omezeným. Co zůstane stejné, je sídlo, tedy Lucemburk. A velké ideály spojené s důvěrou, že jedině takhle Unie překoná všechny nástrahy světové ekonomiky a vlastních nevyrovnaných rozpočtů. Jenže. Už teď se ozývají hlasy, že záchranný fond dluhovou krizi nevyřeší. Tvrdí to mimo jiné renomované ratingové agentury. Tak třeba podle společnosti Moody's stojí nový mechanismus po-

Například Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad zatěžuje podezření z  korupce. Je však nutné dodat, že nejde o podezření vůči úřadu, ale o podezření z  korupčního jednání jednotlivců. Je však zřejmé, že korupční kauza bývalého ředitele úřadu Petra Kušnierze a dalších soukromníků z  Ústeckého kraje, může mít negativní dopad nejen na přerozdělování dotací v  ROP Severozápad, ale i na důvěryhodnost systému čerpání v celé České republice. Jak se bude vyvíjet situace, ukážou další týdny. Už nyní je ovšem zřejmé, že příliš dobré jméno v  Evropě české úřady nemají. Mezi programy, kterým byl nebo s  velkou pravděpodobností bude pozastaven přísun peněz, patří i OP Podnikání a inovace a OP Životní prostředí.

Publicistika str.2 moci na velmi křehkých politických dohodách. „V důsledku toho očekáváme, že se mnozí členové Evropské unie budou nadále potýkat s finančními problémy,“ řekli zástupci agentury. Lidé z Moody's nejsou jediní, kteří se k novinkám staví skepticky. Ratingová agentura Standard & Poor's prohlásila, že ESM je krok špatným směrem. Drsný dopad to bude mít na majitele komerčních dluhopisů. „Objevila se tu věc, která zásadně mění pravidla hry. To se promítne do důvěryhodnosti zemí, které se samy stávají možnými klienty ESM,“ prohlásil Frank Gill, analytik Standard & Poor's. (pokračování na straně 3)

Dotace se raději vzdali V  Hradci Králové se připravuje revitalizace Velkého náměstí v historickém srdci města. Vlastní stavební práce začnou za dva roky, ale radnice už provádí první přípravné kroky, z náměstí kupříkladu zmizely všechny vzrostlé stromy. Celková rekonstrukce přijde na 160 milionů korun a město pro tento účel mohlo využít stomilionovou dotaci Evropské unie. Protože se ale radnice obává průtahů a posunu dokončení oprav, raději bude vše financovat sama. Nechce totiž ohrozit přísun dotace na své další velké projekty.

Na daňových poplatníkov sa valí druhý euroval Európsky stabilizačný mechanizmus (ESM) bude fungovať od roku 2013. Peniaze z  neho dostanú choré ekonomiky eurozóny, aby nestiahli spoločnú menu so sebou. Dohoda pri zelených stoloch sa rodila ťažko. Slovensko predchodcu ESM súčasne platný Európsky finančný stabilizačný mechanizmus (EFSF) nepovažovalo za spravodlivé riešenie, pretože kľúč príspevkov bol nespravodlivý. Chudobní príbuzní prispievali viac ako bohatí partneri. Po marcových rokovaniach je na svete nový kľúč dávania príspevkov do ESM- trvalého fondu. Podľa ministra financií Ivana Mikloša (SDKÚ) táto zmena uše-

trí Slovensku v absolútnom vyjadrení 133 mil. Pod paľbu kritiky, ktorú prednieslo Slovensko práve ministrovými ústami, sa dostal mechanizmus výpočtu. Ten

až na 50 % ovplyvňoval počet obyvateľov krajiny. Teraz tento ukazovateľ sa po novom mení na 12,5 %. Vo vyjadrení voči HDP v  konečnom dôsledku tak pre Slovensko poklesne príspevok z  pôvodných 7,9 % HDP na 6,5 % HDP, čo je takmer 660 mil. eur. Ivan Mikloš si neodpustil kritiku predchádzajúcej vlády a  dodáva: „Toto je najlepší dôkaz, že predchádzajúca vláda mohla a  mala lepšie obhajovať záujmy Slovenska pri prvom eurovale.“

Reakcia najsilnejšej opozičnej strany Smer – SD nenechala na seba dlho čakať. Podľa jej predstaviteľov súčasný minister financií nemá čo oslavovať. Skutočnosť je totiž taká, že Slovensko odteraz súhlasí nie s princípom zaručenia sa za úvery, čiže nie s formou poskytovania záruk, ale s platením v hotovosti do tohto systému, čo je naozaj absolútne najzásadnejšia zmena celej filozofie. „A to sa nebavíme o nejakých malých sumách. (pokračovanie na strane 2)

INZERCE

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

2

Nikdo nás nebude „posílat za dveře“ Úřad vlády uvádí na pravou míru dezinformace, které se objevily ve zpravodajství několika elektronických a tištěných médií ohledně důsledků nepřipojení České republiky k tzv. Paktu pro euro plus. Údajně se například „Česká republika diskvalifikovala z účasti na mnoha důležitých jednání EU“ a Češi uslyší v Bruselu: „Za dveře!“. Aniž by se dotýkal obsahu a především právní formy Paktu a některých jeho problematických bodů, se Úřad vlády ohrazuje proti tvrzení, že Česká republika bude vyloučena z mnoha jednání a ochuzena o informace. Pakt pro euro plus nepředpokládá vytváření žádných nových institucí, neopírá se ani o primární právo EU, a z tohoto důvodu jej nelze směšovat se závazky, jež vyplývají z členství České republiky v EU. Pakt pro euro plus je politickým dokumentem uzavřeným některými evropskými státy zcela mimo rámec práva EU. V tuto chvíli se nepřepokládá, že by se k Paktu konala jakákoli další četná jednání nebo dokonce „summity“. Dle všeho se pouze jednou ročně, po skončení jednání jarní Evropské rady, uspořádá velmi krátké setkání signatářů Paktu, kteří si mezi sebou sdělí, jak který stát plní své dobrovolné závazky dle Paktu. Tyto informace budou nicméně veřejně přístupné. Státy, které nejsou členy Paktu, nemají potřebu se takových jednání účastnit, neboť jim žádné závazky z Paktu nevyplývají. Nikdo proto nebude nikoho „posílat za dveře“. Česká republika, tak jako

Švédsko, Velká Británie a Maďarsko, má možnost se kdykoli k Paktu připojit, pakliže tak uzná za vhodné. Dosud se navíc žádné separátní jednání signatářů Paktu ani neuskutečnilo. Česká vláda upřednostnila nejprve řádně projednat s parlamentem, zda se bude na evropské úrovni zavazovat ke konkrétním reformním opatřením v návaznosti na Pakt (např. v podobě důchodové reformy, reformy zdravotnictví, finanční ústavy atd.), která bude muset v každém případě následně schvalovat právě parlament. Jediným orgánem, který se dosud vůči vládě ve věci Paktu vyjádřil, byla Českomoravská konferederace odborových svazů, a to s jednoznačně negativním postojem k Paktu. Vláda proto, vzhledem k závažnosti dané věci, považuje za nutné případné připojení k Paktu projednat rovněž se sociálními partnery. Vzhledem k pouhému desetidennímu intervalu mezi obdržením finálního návrhu Paktu a možností prvního připojení na minulé Evropské radě vláda uznala za vhodnější zásadní rozhodnutí neprovést uspěchaně a bez nedostatečné politické diskuse. Jan Osúch, mluvčí vlády ČR

EN č. 4 / 2011

Na daňových poplatníkov sa valí druhý euroval (pokračovanie zo strany 1)

Do júla 2013 musí Slovensko v hotovosti vložiť do systému 330 miliónov eur a  v  nasledujúcich dvoch rokoch ďalších takmer 330 mil. eur. V prípade plnohodnotného fungovania, tak ako bol s maximálnou kapacitou tento ESM nastavený, bude musieť súhrne vložiť v  hotovosti 5,7 mld. eur,“ dokumentoval na tlačovej besede poslanec za Smer-SD a bývalý minister financií Ján Počiatek. Ďalej dodal: „Táto suma, s ktorou súhlasili predstavitelia našej vlády, konkrétne minister Mikloš, že Slovensko vloží do tohto systému, podľa takto nastaveného spôsobu, predstavuje skoro pätinu nášho verejného dlhu v súčasnosti,“ upozornil Ján Počiatek. Nový záchranný mechanizmus musia ratifikovať národné parlamenty. Z  toho nášho sa aj z  radov koalície ozývajú hlasy proti. Výhrady má strana Sloboda a Solidarita (SaS) na čele s  Richardom Sulíkom, predsedom parlamentu. Stranícky šéf má výhrady k tejto európskej iniciatíve, ku ktorým patrí najmä kritika požiadavky vkladania hotovosti namiesto doteraz používaných garancií. „Čo tam ideme v najbližšej dobe zaplatiť, tých vyše 600 miliónov eur, za to by sa dalo urobiť veľa vecí, napríklad skvelá reforma odvodov," myslí si predseda parlamentu. Zároveň dodal, že SaS ale nechce zablokovať celú Európu. „Budeme hľadať riešenie tak, aby sme uchránili peniaze daňových poplatníkov a zároveň dodržali, čo sme pred voľbami sľúbili," dodal.

Iveta Radičová a Jose Manuel Barroso. ODKIAĽ NA TO VZIAŤ A NEKRADNÚŤ? Slovensko nemá voľné peniaze, keďže žije na dlh. Minister štátnej kasy otvorene priznáva, že si hotovosť do ESM požičiame. Ďalšou možnosťou môžu byť príjmy z  plánovanej privatizácie teplární, telekomunikácií, či autobusovej dopravy. Predseda parlamentu Richard Sulík (SaS) navrhol zaujímavejšie riešenie – čo takto použiť eurofondy. „Eurofondy aj tak nevieme dočerpať, aj tak sú zdrojom obrovskej korupcie, aj tak kazia podnikateľské prostredie. Možno je tento nápad úplná hlúposť a možno je to dobrý nápad. Malo by sa to každopádne preskúmať, to sa jednoducho nedialo," vytkol Sulík doterajším diskusiám o nastavení nového krízového mechanizmu eurozóny, ktorý by mal od roku 2013



foto: archiv EK

nahradiť súčasný euroval. Analytik Juraj Karpiš z Inštitútu ekonomických a  spoločenských analýz v  denníku SME vyjadril názor : „Načo je Európe, ktorej jednotlivé krajiny sú už členmi Medzinárodného menového fondu? Na to, aby sa dali straty šikovnejších prehodnotiť na anonymnú masu zle organizovaných daňových poplatníkov, najlepšie v inej krajine. Slováci budú platiť vyššie dane a škrtať v zdravotníctve a školstve, aby nemecký bankár neprišiel o zamestnanie, francúzsky investor o časť ziskov z pofidérnych bublinových investícií  a grécky politik si mohol aj naďalej kupovať podporu dôchodcov dôchodkami vyššími ako priemerná mzda v krajine. Slovensko, ktoré len nedávno bolestivo ozdravilo banky (za naše!) a má jeden z najnižších dlhov v Únii doplatí dvakrát. Raz cez in-

fláciu eura, ktorá je následkom tlačenia nových peňazí na úvery nesolventným bankám a nákupy odpadových dlhopisov periférnych krajín. Druhýkrát, keď do čiernych bankových a fiškálnych dier pošle pôžičky cez euroval a ESM. Preto by sme mali účasť na ESM odmietnuť. Keď ostatní skočia do studne, neznamená to, že musíme aj my. Nepotešíme síce EÚ, ale toto nie je súťaž v obľúbenosti našich politikov na európskych večierkoch. Ide o zastavenie morálneho hazardu a fiškálnej nezodpovednosti, ktoré smerujú k rozkladu celej Únie a v horšom prípade rozdúchajú nacionalistické vášne. Nie, my nemáme žiadne nesplnené záväzky. Pravidlá boli totiž porušené samotným vznikom eurovalu - ktorý znegoval „európsku ústavu“ – Lisabonskú zmluvu. Jozef Havrilla

NA LÍŠČOM CHVOSTE

show, z  ktorej víťazne nevychádza nikto. Z povestnej južanskej ochoty vyjadriť nespokojnosť so stavom vecí a štrajkovať sa stala bežná súčasť španielskych ulíc. Demonštrácie nemajú žiadnu váhu a prerástli do obyčajného mestského folklóru. Nateraz žijú Španieli v  radostnom očakávaní. Turistická sezóna práve klope na dvere. Tohtoročné leto ale veľa nevyrieši. Veď turisti sa z krízy rýchlo poučili a na potulkách po Španielsku fungujú v  „úspornom“ režime.

Španielsko: My nie sme Portugalsko! Po udalostiach v Portugalsku sa v centre pozornosti ocitlo Španielsko. Aby nepoložilo eurozónu na lopatky, musí silno zabojovať. Španielski politici zatiaľ vsádzajú na tradičný postup. Veľký problém riešia pomocou ešte väčšieho optimizmu. Len čo premiér José Luis Rodríguez Zapatero na aprílovej pracovnej návšteve Singapuru označil Španielsko za „mocnú transatlantickú loď“, médiá vyslovený epiteton pohotovo rozvili. Pripomenuli, že opradený ódami vyplával z prístavu aj tragédiou preslávený Titanic. Podobné uštipačné konštatovania politici vytrvalo ignorujú a intenzívne prežívajú smietky úspechov. Pochvalné

slová z Medzinárodného menového fondu o „zvolení správnych postupov v ozdravovaní ekonomiky“, ktoré pred časom tlmočila hovorkyňa Caroline Atkinson zapôsobili ako balzam na dušu. MMF odporúča drastickejšie škrty, no Južania sa radšej sústreďujú pochvaly. Ešte silnejšie zaúčinkoval  prísľub Číny. 25 miliárd, za ktoré ázijská veľmoc nakúpila španielske štátne dlhopi-

sy, ekonómovia pokladajú za odrazový mostík. Čo bude nasledovať, nevedno. Možno čínsky kapitál do španielskych bánk a možno - nič. ZÁCHRANNÉ KOLESO (ZATIAĽ) NETREBA Hypotézy o  dohľadnom využití záchranného balíka z  eurovalu španielski politici horlivo popierajú. Hoci v  boji s  dlhmi padol ďalší „malý brat“, veria, že na rozdiel od Portugalcov dokážu výdavky z  verejných financií zoškrtať včas a dostatočne na to, aby situáciu ustá-

li. Potenciálnu možnosť využitia záchranného kolesa v  bezodnom mori dlhov španielska vláda odmieta. Aspoň zatiaľ. Samotná ministerka hospodárstva Elena Salgado odvážne vylúčila riziko dlhovej nákazy. Na dôvažok podčiarkla, že Španielsko nebude nasledovať Portugalsko, lebo na trhu pôsobí konkurencieschopnejšie a  o  pomoc určite nepožiada. N nasledujúcom roku vláda dokonca „predpovedala“ ekonomike rast 2,4 %. Sebavedomé slová už ani na domácej pôde nepôsobia dôveryhodne. Dôvodov na spokojnosť je totiž žalostne málo.

Neistotou  eurozóny sa Španieli prehnane nezaoberajú. Vlastnú existenciu vnímajú viac menej odtrhnuto, aj keď realita nakoniec nepustí. Budúcnosť spoločnej meny je ohrozená a ignorovať tento fakt Južania nedokážu. Avšak obavy o euro prehlušujú domáce problémy. Boľavo pôsobí viac ako 20percentná nezamestnanosť a  zápas s vlastnou zadlženosťou v bankách. Z  deložovania dlžníkov neschopných splácať hypotéku sa stavajú masové akcie a pripomínajú úchylnú reality-

Dana Miháliková, Valladolid

Francie: Konec eura by znamenal konec Evropy Od zavedení společné měny eurozóny uplynulo devět let. Francouzské franky vystřídalo euro za doprovodu hlasitých nepokojů a obav z budoucnosti. Sice přechod na euro byl přeložen především zvýšením cen, ale představoval i řadu výhod. Dnes si vám Francouzi postěžují, „že v období franků bylo lépe“, ale nostalgii zaženou praktičností eura, kterou si tolik oblíbili. Z výsledků nedávných anket vyplývá, že by franky už nevzali zpět. Taková změna by představovala obrovské finanční investice, proto většina Francouzů dává přednost pokračování ekonomiky ve společné měně. Zatímco situace francouzské ekonomiky má rostoucí tendenci, o eurozóně se takto hovořit nedá. Francouzští odborníci museli zasednout ke stolu s  ostatními zeměmi EU a začít hledat rychlé řešení na „nemocnou“ eurozónu. Konec roku byl totiž pro sedmnáctku zatěžkávající zkouškou: finanční krize, zadlužení, zvýšené deficity státních rozpočtů...smutný obrázek tolik žádané-

ho eura a zároveň druhého nejdůležitějšího reprezentanta měnového systému na světě. Národní ekonomiky začaly padat jako domečky z karet. Nejdříve Řecko a Irsko, nedávno Portugalsko. Která země bude další? K  záchraně eura byl proto vytvořen vloni v  srpnu záchranný fond s hotovostí 440 miliard eur, z toho 250 miliard eur je k dispozici zadlu-

ženým zemím (Řecko a Irsko). Zbývající částka byla uchována ve formě garance. Situace se stala dramatičtější, jelikož ekonomické vyhlídky některých zemích způsobily obavy z  nedostatečného kapitálu. To také zesílilo spekulace o budoucnosti eura a celé EU. Prezident Evropské komise José Manuel Barroso proto vyzval členské státy EU k nalezení efektivního vyřešení celé situace. Verdikt zazněl koncem  března na evropském summitu. Státy se dohodly na vytvoření Evropského stabilizačního fondu, který bude sídlit v  Lucemburku a nahradí v  roce 2013 současný záchranný fond. Stabilizační program zajistí dostatečnou flexibilitu a lepší stabilitu, jelikož bude mít statut mezinárod-

ní finanční instituce. Nejenže bude disponovat adekvátní finanční kapacitou (500 miliard eur), ale zadluženým státům bude půjčovat levněji. Země eurozóny tak přispějí do fondu 80 miliardami eur v hotovosti rozděleným do pěti splátek od roku 2013 do 2017. Dalších 620 miliard eur bude k k dispozici na žádost o pomoc (tj. celkový kapitál 700 miliard eur). Součástí mechanismu je dohoda sedmnáctky zvýšit garance fondu a umožnit mu získávat finanční prostředky na mezinárodních trzích. Ovšem výše příspěvků členských zemí byl kámen úrazu celého jednání. Doposud jejich výše závisela na váze hlasů v  Evropské centrální bance (50 % podle HDP a z 50 % podle počtu obyvatel). Nově se pří-

spěvek bude počítat ze 75 % a odvíjet od výše národního důchodu, ze 12,5 % na výši HDP a ze 12,5 % na počtu obyvatel. K  dovršení takových cílů je potřeba zavést řadu národních opatření. Prezident Nicolas Sarkozy už na konci roku sliboval, že ochrání euro ze všech sil. Letos v březnu veřejně představil konkrétní opatření Francie k „paktu EURO“. Zavázal se zesílit národní rozpočtová pravidla, vylepšit snesitelnost veřejných financí a tím spustit důchodovou reformu do konce letošního roku. Další z  bodů, které projdou efektivními změnami, je nezaměstnanost v zemi, především rizikových věkových skupin (mládež a starší osoby). Slíbil rovněž zjednodušení administrativy, především ve prospěch ma-

lých a středních podnikatelů. V  rámci světové ekonomiky se Francie zúčastnila zasedání G20. Zúčastněné země se shodly na sedmi zemích s  nejvýznamnější ekonomickou nerovnováhou, které zároveň představují více než pět % HDP celé G20. Jedná se o USA, Francii, Německo, Japonsko, Británii, Čínu a Indii. Cílem zasedání je vyřešení situace světové ekonomiky a zabránění dalším krizím. Na seznamu úkonů se nacházejí hloubkové prověrky, zkoumání hlavní ekonomické charakteristiky, úrovně zadlužení a obchodní bilance (veřejné finance, externí účty, spoření, dluh soukromého sektoru). Konkrétně se bude analyzovat vývoj od roku 1990 i prognózy do roku 2015. Ilona Mádrová

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 4 / 2011

Místo SOS volá Unie ESM (pokračování ze strany 1)

Firma už teď snížila hlavní rating dvou kritických zemí, Řecka a Portugalska. Důvod je jediný, zástupci společnosti se obávají, aby ESM nepřipravila část investorů o peníze. „Snížení ratingu Řecka a Portugalska mělo okamžitou odezvu na finančních trzích; výnos dluhopisů portugalské vlády se splatností dva roky se zvýšil na 7,699 procenta, což je od začátku fungování eura nový rekord. Podobně výnos desetiletých papírů vzrostl na 8,18 procenta, a dostal se tak rovněž na rekord. To jsou hodnoty, které jsou z ekonomického hlediska dlouhodobě neudržitelné,“ komentovaly Hospodářské noviny. EVROPSKÉ ZEMĚ REAGUJÍ NEJEDNOZNAČNĚ Rezervovaně se k  ESM postavili i zástupci členských zemí

Unie. Slovenská liberální strana Svoboda a Solidarita odmítla povinnost, aby Slováci vložili do systému hotovost. Připadá na ně částka převyšující šest set padesát  milionů eur, volně k  dispozici ji nemají. „Jdeme se zadlužit kvůli nezodpovědným státům, je perverzní nazývat toto solidaritou,“ uvedl šéf strany Richard Sulík. Podle něj existuje cesta, kterou si ale nikdo nechce připouštět. Poslat zemi, která nedokáže plnit své závazky, do bankrotu. A nevymýšlet mechanismy, které poškozují státy, jež si s  rozpočtem umí poradit. Ozvali se i Němci, kteří by měli do kasy přihodit kolem dvaadvaceti milard eur. Tamní účetní dvůr považuje systém za protiústavní. Analytický server Eurointelligence napsal, že německé požadavky zřejmě při-

praví ESM o nejvyšší možný rating AAA, o který představitelé Unie usilovali. Agentury přidělují rating poměrem mezi vlastním kapitálem ESM a celkovou úvěrovou kapacitou. Ostré hlasy jdou i z  České republiky. Ministr financí Miroslav Kalousek podle svých slov zatím nemůže doporučit vládě, aby se země k  ESM připojila. „Naplnění tohoto záchranného mechanismu v  praxi si umím jen velice obtížně představit. Pokud by měly všechny země složit své finanční závazky do ESM, zhruba pro třetinu eurozóny by to znamenalo tak velké nároky na jejich rozpočet, že by riskovaly situaci, že by hned následovně o tu pomoc musely žádat,“ míní Kalousek. Příznivci i odpůrci ESM se shodnou na tom, že krize z Evropy ještě zdaleka nezmize-

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA la. „Je to jako počítačová hra. Utnete jedné bestii hlavu a vynoří se nová,“ poznamenal italský ministr hospodářství Giulio Tremonti. A tak se dál šíří skepse, kterou podpořili ekonomové společnosti Centre for Economics and Business Research. Z  jejich zjištění vyplývá, že mechanismy ESM už nemusí v  současné ekonomikou rozdělené Evropě vůbec fungovat. Jejich závěr? Buď z  eurozóny dobrovolně vystoupí Německo, kterému dojde, že nechce permanentně zachraňovat slabší, nebo budou muset odejít Řecko s  Portugalskem. Současná eurozóna má podle nich asi jen dvacetiprocentní šanci na přežití. Možná pak budou politici skutečně běhat po louce a hledat kouzelné mravence. Jan Štifter

Vrcholný summit EU se sešel koncem března v Bruselu.

foto: archiv EK

ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE

My, Portugalsko a stabilita eurozóny Na svém březnovém zasedání Evropská rada, vrcholné těleso šéfů států a vlád Evropské unie, učinila významné, řekl bych průlomové a dost možná i historické rozhodnutí, jemuž patrně v období následujícím ušije i slušivý institucionální plášť – bez nás! Podstatou rozhodnutí, motivovaného problémy a poruchami v eurozóně, je uvědomit si a reagovat na to, proč se eurozóna v době krize začala tak zmítat problémy, a současně se efektivně preventivně snažit, aby se do obdobných trablů již tak snadno nedostala. Aby byla podstatně ekonomicky disciplinovanější, neboť právě příkladnost ekonomické disciplíny je nutnou podmínkou pro to, aby mohla hladce fungovat. Uvědomění si toho, že eurozóna není a nebyla zrozena pouze mávnutím politického proutku, ale že je závislá na dennodenní kultivaci ekonomického rámce, který pokrývá. Jen za těchto podmínek bude přinášet plody, které se od ní očekávají. A je současně zásadní až průlomové, že bylo jasně řečeno, že oním kultivovaným rámcem jsou nejen veřejné finance v  pořádku a udržitelné v delší perspektivě, ale i konkurenceschopnost, dokonale fungující finanční trhy bez poruch a nároků na veřejnou pomoc, i fungující a spravedlivý trh práce. Upřímně řečeno, s  vědomím toho, že toto jsou i naše vnitřní domácí úkoly, k nimž se naše vláda – i prostřednictvím strategie konkurenceschopnosti NERVu – očividně hlásí, rozum mi nebere, proč je nevezme za své na evropském poli. Vadí jí snad to, že budeme z těchto úkolů každý rok zkoušeni? A jejich případ-

ným neplněním ztratíme reputaci? Vždyť není špatné mít významný, autoritativní vnitřní korektiv, jehož prostřednictvím jsme motivováni tyto klíčové výzvy naplnit a ještě si navíc poměřit, jak jsme s oním naplňováním na tom. Žádné finanční nároky totiž členství v Paktu nevyžaduje (jak bylo zřejmě účelově dezinterpretováno, aby byli případní stoupenci odrazeni). Co je na našem „ne“ možná ještě horší je fakt, že 23 zemí, které Pakt přijaly (z toho 6 nečlenů eurozóny na dobrovolné bázi), může vytvořit uzavřenou, vysoce respektovanou diskusní a vlivovou platformu o budoucnosti hospodářské politiky Unie, z níž jsme se dobrovolně vyšachovali. V  naší „čtyřce“ opodál stojících je Švédsko se svojí kvalitou konkurenceschopnosti na tom tak dobře, že si to může dovolit; Británie stále tak trochu patří i nepatří do spolku integrujících a žádnou velkou škodu jí též stání opodál nezpůsobí; Maďarsko je nyní cloumáno nacionalismem a xenofobií a asi jeho postoj odráží momentální oficiální politickou konstelaci. Proč ale, proboha, stojíme opodál my? Dalo by se však v porovnání s Portugalskem říci: máme my to ale starosti. Po měsících klidu, nastalého v zimním období po uklidnění irské rány, přišla na řadu třetí země, vyža-

dující pomoc a stabilizační podporu, aby vůbec byla schopna dál, pokud možno, normálně fungovat. Řecko, Irsko a nyní i Portugalsko představují v  zásadě tři modelové případy průšvihových států. Pod společným jmenovatelem neudržitelné a nefinancovatelné míry deficitu a zhoubného nárůstu veřejného dluhu, se skrývají různé příčiny. Portugalsko bývalo vzorným žákem EU - s vysokým růstem a zlepšujícími se institucemi v 90. letech; v minulém desetiletí se však značně zhoršil, když toto období pro zemi představovalo faktickou stagnaci; problémem Portugalska tak je a byl mimořádně slabý reálný ekonomický výkon, který se projevil v tom, že nedokázal dostatečně naplnit příjmovou stranu rozpočtu (při logické neochotě redukovat stranu výdajovou, jež však zdaleka nebyla napěchována takovými zvěrstvy jako v Řecku) a takto generoval nadměrný deficit. Portugalsko v  tomto ohledu není na první pohled průšvihář, jako jeho oba zmiňovaní „kolegové“; jeho míra veřejného dluhu je o nějakých 20 procentních bodů pod irskou a snad 60 bodů pod řeckou. Jeho „hřích“ spočívá v  nedostatečné výkonnosti ekonomiky, jejíž dopady znervózněly investory, kteří zemi vystavili nelichotivé vysvědčení v podobě raketového a rázného nárůstu úrokových sazeb, jež jí výrazně zhoršily podmínky dluhového financování. Vidíme tak, že pod stejným pláštíkem nalézáme různé diagnózy, kte-

3

ré mohou zásadně znejistět investorské pohledy na to, která země může být další „na tapetě“; neduhů se objevuje celá řada: mimořádně vysoká míra nezaměstnanosti ve Španělsku, vyžadující stejně mimořádný podíl výdajů na její kompenzaci a zmírnění, významně přispívající ke zhoršujícímu se vývoji veřejných financí, v kombinaci s riziky v  tamním bankovním a finančním sektoru. A kdo dál? Belgie a Itálie – další z negativních „stálic“ v případě mimořádně vysoké míry veřejného zadlužení (nad 100 % HDP), doprovázenou politicky nestabilním prostředím. Někdo další by asi na „short listu“ nyní být neměl; přestože bychom si přáli, aby tím dalším už nebyl nikdo, je na druhou stranu možné, že do pasti ještě někdo další spadne – menu horkých kandidátů však tímto bylo představeno. To vše nevrhá na eurozónu nejlichotivější světlo. Přesto jsem však přesvědčen, že svým smyslem a pozitivním dopadem se jedná o projekt, jenž je radno zachránit.

Petr Zahradník, odborník na Evropskou unii

Dveře dokořán 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Minimálně ve dvou oblastech se ale hned nestala rovnoprávným členem evropské rodiny. V  zemědělství se nepodařilo dojednat stejně vysoké dotace rolníkům a zemědělský podnikům, jaké už měly dojednané dosavadní členské země na finanční období končící až v  r. 2013. Už tehdy mohlo každého skeptika napadnout, že v r. 2013 bude všechno jinak a dotační politika EU dozná do té doby v oboru zemědělství takových změn k horšímu, že by bylo iluzorní očekávat po tomto datu zlepšení. Snad tedy aspoň konec diskriminace. Druhou oblastí, která měla zůstat českému člověku na sedm let po vstupu ČR do EU zapovězeným ovocem, byl volný pohyb pracovních sil. A to přesto, že volný pohyb je jednou ze základních svobod, na nichž stojí idea sjednocené a integrované Evropy. Tehdy zvítězil ve „starých“ zemích EU strach z invaze laciné pracovní síly. Nebyla to invaze, i když do některých zemí – nejvíc snad do Velké Británie – pracovní síla z nových členských zemí mířila. Až na Německo a Rakousko, všechny ostatní „staré“ členské země svou politiku zkorigovaly a postupně zákaz hledání pracovních příležitostí pro zájemce z „východu“ zrušily. K prvnímu květnu 2011 se tedy otvírají dveře naplno už jen do zatvrzelého Německa a Rakouska. Podle Frankfurtu Allgemeine ze 17. dubna v nich budou stát nedočkaví němečtí podnikatelé a vyhlížet. Už ne v obranném reflexu, ale spíš dychtivě. „Lidí se nedostává. Německé podniky by teď mohly kvalifikované Poláky, Čechy, Slovince potřebovat. Ale ukazuje se, že mladí a kompetentní Východoevropané nejsou na Německo už tak zvědaví.“ Deník sděluje Němcům, že propásli příležitost, neboť mnoho kvalifikovaných lékařů, zdravotníků, inženýrů a dělníků z východních zemí už dávno našlo uplatnění ve Velké Británii, Irsku a Švédsku, pokud hned po r. 2004 hledali práci jinde v EU než doma. Právě tak využily pracovní sílu z nových členských zemí Španělsko, Portugalsko, Finsko, Řecko a Itálie, tedy země, které své pracovní trhy otevřely o něco později než v okamžiku velkého rozšíření EU v r. 2004. Staré statistiky prozrazují Němcům, že v r. 2004 by bylo do Německa zamířilo 60 % Východoevropanů hledajících uplatnění mimo svou vlast. Marně tehdy česká zahraniční politika vysvětlovala německým a rakouským úřadům, že masový exodus pracovní síly se konat nebude. Ani Francii se o tom nepodařilo přesvědčit. A tak přesto, že ani Francie svůj pracovní trh hned neotevřela, posloužil antievropskému křídlu francouzského politického spektra strašák „polského instalatéra“ ke zmaření ratifikace Evropské ústavy v referendu (květen 2005). Krátce nato se francouzští nezaměstnaní mohli jen smutně dívat, jak se jejich práce stěhuje na východ. Za lacinější pracovní silou a nižšími podnikovými daněmi. Do nově budovaných filiálek francouzských firem ve východní Evropě. Pak si opravdu mohli říkat: C´est la vie en Europe unie. :-)

Eurofon informuje

Co je to tzv. evropské jazykové portfolio? Evropské jazykové portfolio (EJP) bylo vytvořeno Radou Evropy a jedná se o doklad o tom, jak ovládáme cizí jazyky. Skládá se ze tří dokumentů: jazykového pasu, jazykového životopisu a složky s  ukázkami vlastních prací. EJP má motivovat studenty v  dalším úsilí o rozšíření jazykového vzdělání a poskytnout záznam o dosud získaných jazykových dovednostech. Jazykový pas slouží k  zaznamenání jazykových dovedností dle společných kritérií (tj. podle Společného evropského referenčního rámce). Jedná se tedy o přehled o úrovni znalostí a zkušeností dosažených v jednom nebo několika cizích jazycích, přičemž tyto údaje by měly být stále aktualizovány. Tento pas tak může doplňovat obvyklé jazykové certifikáty. Rada Evropy společně s Evropskou unií vytvořila elektronickou verzi jazykového pasu pro dospělé, tzv. Europass. Více informací naleznete na stránkách http:// www.europass.cz/. Jazykový životopis přináší popis dovedností a zkušeností jeho držitele v jednotlivých jazycích. Má fungovat zejména jako vodítko pro plánování a posouzení pokroku v jazykovém vzdělávání studenta. Soubor osobních prací v daném jazyce by měl ukázat jazykové kompetence jejich autora. Na jednotlivých stupních škol a v  období dospělosti se však setkáme s  odlišnými verzemi EJP (EJP pro žáky do 11 let, pro žáky a žákyně ve věku 11-15 let, pro studenty ve věku 15-19 let, pro dospělé, příručka pro učitele a školitele). Portfolio se liší podle jednotlivých zemí a vzdělávacího kontextu, podléhá však schválení ze strany Evropského výboru pro validaci. Martina Finková, Eurofon

4

PUBLICISTIKA

CO NA TO EUROPOSLANCI V čem může EU pomoci při prevenci rakoviny tlustého střeva? Evropský parlament bude vyvíjet tlak na členské státy, aby věnovaly větší pozornost prevenci a preventivním vyšetřením. Jimi lze zachránit tisíce lidských životů, a zároveň stojí zlomek toho, co nákladná léčba rozvinuté rakoviny. Vždyť ročně zemře jen v EU 200 tisíc lidí na tento druh rakoviny a řada z nich jen proto, že se na jejich onemocnění přichází až příliš pozdě. Evropská komise musí být v této věci také mnohem aktivnější, může zprostředkovat výměnu zkušeností mezi členskými státy, podporovat špičkový výzkum. Díky tlaku Evropského parlamentu již Komise vydala evropské pokyny pro screening kolorektálního karcinomu, metodiku, která může být vodítkem pro členské státy. Nyní usilujeme o to, aby vznikl takzvaný celoevropský manuál pro pacienty. Jeho pomocí by se lidé dozvěděli, jak postupovat pokud jde o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku, jak probíhají jednotlivá vyšetření, ale také na co mají v dané zemi nárok v rámci svého zdravotního pojištění.  V ČR se navíc zrodila idea Evropské agentury pro výzkum rakoviny. Výzkum a vývoj v

této oblasti je enormně nákladný a je nutné koncentrovat nějakým způsobem finanční prostředky pro nekomerční vývoj těchto onemocnění. Jde o využití osvědčeného postupu jak tohoto dosáhnout, protože obdobným způsobem řadu let úspěšně funguje i Evropská kosmická agentura.  Na druhou stranu nelze čekat, že vše zařídí Brusel. Evropská unie může nastavit rámcová pravidla, poskytnout finance, něco iniciovat, ale hlavní roli v péči o zdravé i nemocné i nadále budou hrát členské státy.

Německo se otevírá světu Počínaje prvním květnovým dnem otevře Německo svůj pracovní trh i pro české pracovníky a firmy. Nebude třeba pracovní povolení, ale znalost pravidel, kterými se německý pracovní trh řídí. O tom je i následující rozhovor s Lucií Rytířovou ze společnosti Mazars. Které změny považujete od 1. května za nejzásadnější? Podle mého názoru jsou nejvýznamnější změnou zrušení povinnosti získání pracovního povolení a zrušení nutnosti dodržování kontingentů při vysílání pracovníků. Nicméně je třeba respektovat hlavně kolektivní smlouvy, a to u všech pracovních vztahů spadajících do jejich působnosti, pokud je daná kolektivní smlouva všeobecně závazná nebo byla zvláštním právním nařízením rozšířena její působnost. Kolektivní smlouvy přitom obsahují mimo jiné i minimální mzdové sazby, včetně sazeb za přesčasy, minimální standardy týkající se dovolené a další věci, které je potřebné znát.

V  Německu jsou patrné obavy zejména z Čechů a Poláků. Jaký je podle vás důvod? Důvodů pro tyto obavy je více, a to na straně nabídky pracovních sil i na straně poptávky po nich. Velmi významná je geografická blízkost obou států s Německem a jejich společné hranice. Pracovníci z obou států jsou tak s německým pracovním trhem dobře obeznámeni. Úroveň vzdělání v České republice a v Polsku odpovídá v mnoha oblastech úrovni vzdělání v Německu, což vede ke snadné nahraditelnosti německých pracovníků pracovníky z ČR nebo Polska. Čeští a polští pracovníci jsou také často ochotni pracovat za nižší mzdu než němečtí.

Sledujete stoupající tendenci v oblasti zájmu o německý trh. Které profese převažují? Především sezónní práce (zemědělství, hotely, gastronomie), ale také ty profese, ve kterých německé firmy využívají možnost nahradit nedostatek odborných domácích pracovníků, například v oblasti péče o starší osoby. Co byste doporučila zájemcům o německý trh a před čím byste je varovala? Pracovníkům, kteří se chtějí vydat do Německa hledat zaměstnání, bych doporučila ověřit si před přesunem za hranice co nejvíce informací - základní orientaci může poskytnout například informační systém Eures. Varovala bych je především před přehnanými očekáváními; vždyť výhoda případné vyšší mzdy ve srovnání s obdobnou pozicí v ČR může být snadno

kompenzována vyššími životními náklady. Firmám, uvažujícím o vyslání nebo pronájem pracovníků do Německa, bych rozhodně doporučila využít odbornou radu, nejlépe přímo v dané spolkové zemi, kde se chystají působit, a se zaměřením na konkrétní profese, v nichž by měli jejich pracovníci vykonávat činnost. Neznalost zákona neomlouvá ani v Německu a nedodržení některých pravidel pro působení na německém pracovním trhu by mohlo vést k významným sankcím. Za porušení uvedených pravidel mohou být uloženy vysoké pokuty a firmě může být zakázána účast na veřejných zakázkách v Německu. Rizika hrozí i německým odběratelům: mohou ručit za dodržení povinností českým poskytovatelem služeb, především minimálních mezd. Vlastimil Růžička

Hradec Králové se vzdává evropské dotace na obnovu Velkého náměstí Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu

Jak se vyvíjí proces změn ve společné zemědělské politice? Jednání o budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP) je v plném proudu a je dobrou zprávou, že jsme v centru dění a nehrajeme roli outsidera. Nedávno se k tématu poprvé oficiálně vyjádřila Rada ministrů zemědělství a do jejího závěrečného dokumentu se podařilo vklínit obě naše stěžejní priority - rovnost přímých plateb a odmítnutí jejich zastropování. To by totiž zasáhlo hlavně velké farmy, kterých máme nejvíc v EU. V prvním testu našich vyjednávacích schopností jsme určitě obstáli a ukázalo se, že v klíčové otázce zastropování máme dostatek spojenců, kterými jsou Německo, Velká Británie, Slovensko, Itálie a Rumunsko. Nyní před námi stojí úkol tyto spojence udržet, což bude nepochybně těžší. Pokud jde o vyrovnání výše přímých plateb, lze očekávat zesilující tlak Francie a Německa na zachování přechodného období. Tamní zemědělci mají značný politický vliv a obávají se, že v případě vyrovnání plateb by kvůli vyšším nákladům měli problém konkurovat zemědělcům z nových členských států. Podle jejich představ má rozdílná výše přímých plateb odrážet rozdílné výrob-

EN č. 4 / 2011

ní náklady zemědělců v nových a starých členských státech. Druhým bitevním polem je Evropský parlament, který Lisabonskou smlouvou získal pravomoc o SZP spolurozhodovat. A náležitě této pravomoci využívá. V současné době projednává zprávu o budoucí podobě SZP, k níž jsem ve spolupráci s našimi experty podal dvacítku pozměňovacích návrhů. Z diskuse, která o této zprávě proběhla, je patrné, že prosazení našich představ nebude žádnou procházkou růžovým sadem. Když však budeme postupovat koordinovaně tak jako dosud, existuje velká šance, že se zájmy našeho zemědělství podaří obhájit.

V  Hradci Králové se připravuje revitalizace Velkého náměstí v historickém srdci města. Vlastní stavební práce začnou za dva roky, ale radnice už provádí první přípravné kroky, z náměstí kupříkladu zmizely všechny vzrostlé stromy. Celková rekonstrukce přijde na 160 milionů korun a město pro tento účel mohlo využít stomilionovou dotaci Evropské unie. Protože se ale radnice obává průtahů a posunu dokončení oprav, raději bude vše financovat sama. Nechce totiž ohrozit přísun dotace na své další velké projekty. „Revitalizace Velkého náměstí je poměrně velká akce a my se obáváme, že se všechno zpozdí. Stačí, když se u stavebního povolení odvolají majitelé tamních obchodů. Nemůžeme si dovolit ohrozit evropské dotace na jiné akce,“ vysvětlil manažer integrovaného plánu rozvoje města Václav Hartman. Město proto vyňalo opravy Velkého náměstí z  integrovaného plánu rozvoje města a na Úřad Regionální rady už podalo žádost o zmenšení plochy v  tomto plánu. Pokud bude žádost schválena, město nebude limitovat žádný termín kolaudace. Historické náměstí má po opravách výrazně změnit tvář měs-

ta k lepšímu. Prostranství dozná velkých změn, bude mít nový povrch, mobiliář, veřejné osvětlení, zeleň. Především ale přestane vypadat jako parkoviště. Projekt nové podoby náměstí vychází z  historie místa. Revitalizací tu vznikne reprezentativní část města, kde bude zvýrazněna řada památných míst. „V nejbližší době zažádáme o územní rozhodnutí,“ říká vedoucí investičního odboru magistrátu Valentýn Avramov. Následně projektant vypracuje dokumentaci ke stavebnímu povolení. „V květnu roku 2013 bychom mohli mít uzavřenou smlouvu o dílo se zhotovitelem. Vlastní práce bu-

PARKOVÁNÍ SE VÝRAZNĚ OMEZÍ Náměstí bude rekonstruováno podle návrhu architekta Jiřího Krejčíka, který zvítězil ve veřejné soutěži. Návrh počítá s pomyslným rozdělením prostoru na klidovou pěší zónu s  alejí u církevních objektů a živou část s obchody a restauracemi na straně druhé. Náměstí bude dál protínat jednosměrná ulice. „Stavební práce začnou na severní části, kde budou opraveny bývalé obchodní cesty. Během druhé etapy dojde na opravdu jižního, reprezentativního cípu náměstí. Vznikne prostor pro příjezd svatebčanů i parkovací místa pro ně. Po třetí fázi oprav nastanou změny ve středu náměstí, kde místa na stání úplně zmizí a vznikne pouze pěší prostor,“ popisuje postup Krejčík. Doposud náměstí vypadalo jako skladiště

aut, vešlo se jich sem 250. Po revitalizaci prostoru zde zůstanou 63 stání. Auta budou muset využít především okolních parkovacích domů. TERMÍN JE PRO EVROPSKÉ DOTACE ŠIBENIČNÍ Vedení města dlouho počítalo s  tím, že ze svého rozpočtu na opravy vydá jen kolem šedesáti milionů korun. Původně měla být revitalizace dokončena za tři roky, ale už teď je jasné, že zdržení bude nejméně rok. Pokud by se termín kolaudace v roce 2015 nestihl, město by nemuselo dostat evropské dotace ani na další připravované projekty, jako je rekonstrukce náměstí 28. října, opravy teras pod kanovnickými domy nebo přestavba sportovního areálu Bavlna a továrny Vertex. Na obnovu Velkého náměstí za 160 milionů korun tak teď bude muset město najít celou částku ve vlastním rozpočtu. Věra Hofmanová

Německé výhody i pro pendlery Německo podporuje privátní zabezpečení ve stáří vysokými státními příspěvky a daňovými výhodami. U tohoto připojištění je v Německu garantováno minimální zhodnocení ve výši 2,25 procenta ročně. Díky podílům na výnosech takto výše částky, kterou je možno v  důchodovém věku čerpat, stoupá. Zde ovšem záleží na společnosti, u které toto důchodové připojištění uzavřete.

Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu

dou probíhat ve třech etapách a mají trvat do června roku 2015,“ doplnil Avramov.

Státní podpora jde ve formě ročního příspěvku přímo na spořící účet dané smlouvy. Tento příspěvek je od státu vyplácen bez závislosti na hrubém příjmu oprávněné osoby. Základní

příspěvek je připisován ve výši 154 eur. Dále se na každé dítě narozené do 31. prosince 2007 připíše 185 eur a na dítě narozené od 1.ledna 2008 dokonce 300 eur. Všechny osoby, kte-

ré mají nárok na čerpání státních příspěvků a jsou mladší 25 let, obdrží jako výdělečně činné osoby zvláštní jednorázový bonus ve výši 200 eur. U tohoto důchodového připojištění dochází k  čerpání v  60. letech. Až 30 procent našetřeného kapitálu může být však jednorázově vyplaceno. Tím se tento důchod stává flexibilním produktem. Je vyplácen doživotně. U tohoto produktu je dokonce garantovaná doba mini-

málního vyplácení pro případ úmrtí. Tím dochází i k  zabezpečení partnerů při případném úmrtí. Delší dobu se vedly spory, kdo má nárok na státní příspěvky. Nyní byl soudně přiznán nárok na tyto příspěvky i všem pracovníkům, kteří do Německa za prací dojíždí a platí zde zákonem stanovené příspěvky na důchodové pojištění. Více informací na www.curia.europa.eu. Jana Lochmanová

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 8, číslo 4, vychází 22. 4. 2011 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

NUTS II PRAHA

EN č. 4 / 2011

V Praze je prioritou věda a výzkum Patricia Tiso Ferulíková je už pět let ředitelkou odboru fondů EU a má na starost řízení a implementaci finančních prostředků z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu regionálního rozvoje. Zodpovídá také za metodickou koordinaci projektů v oblasti Evropské územní spolupráce a dále projektů financovaných z Fondu soudržnosti v oblasti dopravy a životního prostředí. Srovnáte-li začátek svého působení a dnešek, jakým vývojem prošel váš odbor - jaké změny usnadnily či urychlily průběh žádání o granty na projekty z OPPK a OPPA? Díky přibývajícímu množství projektů se odbor fondů Evropské unie výrazně zvětšil z původních sedmi zaměstnanců na více než šedesát. Zjednodušila se administrace projektů – u OPPA se např. méně často podávají monitorovací zprávy, což je úleva pro příjemce i pro nás. Naopak u veřejných zakázek se legislativa neustále zpřísňuje, což znamená větší nároky na příjemce i na projektové a finanční manažery při kontrolách projektů. Jak si stojíme v čerpání peněz ze strukturálních fondů ve srovnání se zahraničními regiony? Praha si stojí dobře i ve srovnání se zahraničními operačními programy. Nicméně naším cílem není co nejrychleji vyčerpat všechny peníze, v tom případě bychom vyhlásili na začátku programového období jednu "maxi" výzvu a rozdělili všechny peníze už v roce 2008. Naším cílem je rozdělovat prostředky průběžně a postupně dle plánované-

ho harmonogramu výzev a moci tak reagovat na momentální potřeby hlavního města a poptávku žadatelů. Jak naložíte s nevyčerpanými prostředky - podle zmiňované zprávy jde o 200 milionů korun? Nevyčerpané prostředky budou převedeny do oblastí podpory, které nejvíce odpovídají prioritám hlavního města a Evropské komise a o které je také největší zájem ze strany žadatelů – Revitalizace a ochrana území. Z ní lze čerpat prostředky např. na obnovu městské zeleně, revitalizaci parků a vodních ploch, stavbu nových hřišť a sportovišť a odstraňování ekologické zátěže nevyužívaných ploch. Další oblastí bude Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje, kde jsou podporovány investice do zařízení a vybavení vědeckovýzkumných institucí, jako jsou ústavy Akademie věd, vysoké školy a experimentální pracoviště nemocnic. Jak budou financovány projekty po skončení tohoto rozpočtového období? V současné době probíhají jednání o budoucí podobě struk-

turálních fondů a v  tuto chvíli nelze říci, že Praha nedostane přiděleny žádné finanční prostředky. Je však pravděpodobné, že peněz bude podstatně méně než ve stávajícím období, princip rozdělování i implementační struktury bude odlišný od toho stávajícího a patrně se i výrazně zredukuje množství podporovaných oblastí. Pokud Praha nedostane vůbec žádné prostředky, což ale nepokládáme za pravděpodobné, projekty ve stávající formě se přestanou podporovat. Ať už to dopadne jakkoliv, Praha se zaměří na jiné formy čerpání ze strukturálních fondů, například na komunitární programy. Za tímto účelem FEU plánuje zřídit zvláštní oddělení, které se bude zaměřovat na vyhledávání možných alternativních zdrojů. Zaujal vás v poslední době nějaký konkrétní projekt? Z OPPK právě dokončovaný projekt Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterleho, který realizuje Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR, kde se jedná o modernizaci a rekonstrukci objektu a nákup nového přístrojového vybavení. Vznikne tu špičkové vědecké pracoviště světové úrovně zaměřené na výzkum polymerů. V OPPA je třeba velmi pěkný projekt Cukrárna Vesmírna na Vinohradech, který poskytuje zaměst-

nání lidem s mentálním handicapem a umožňuje jim tak získat pracovní návyky a integrovat se do společnosti. Je některá oblast z OPPK/ OPPA pro Prahu prioritní? Důležité jsou samozřejmě všechny oblasti, které podporujeme, jinak bychom je nefinan-

5

KRÁTCE covali. Nicméně, co se týká priorit hlavního města Prahy, je to asi podpora vědy a výzkumu, ať už investicemi do vybavení, nebo do zaměstnanců, která se prolíná oběma operačními programy. Určitě se na tuto oblast chceme zaměřit i v dalším programovém období. Eva Potužníková

• Pražské operační programy patří k nejúspěšnějším v ČR, mezi projekty je rozděleno téměř 80 procent přidělených prostředků a zájem o přidělení dotací je trvale vysoký. Vyplývá to z výroční zprávy za loňský rok, kterou schválil Společný Monitorovací výbor OPPA a OPPK. Rozhodl také o přidělení 130 milionů korun z dodatečné alokace na podporu vědy a výzkumu a přerozdělení nečerpaných 200 milionů korun na oblasti, které vykazují větší úspěšnost. Praha může ze Strukturálních fondů čerpat v programech OPPK a OPPA celkem 9,1 miliardy korun. Zatím programy podpořily 686 projektů za více než 8 miliard korun (v OPPK byly schváleny 203 projekty za 5,79 miliardy, v  OPPA to byly 483 projekty za 2,47 miliardy korun). • Praha připravuje čtvrtou výzvu na podávaní projektů v  Operačním programu Praha – Adaptabilita. Podpora se bude týkat firemních školek, integrace sociálně znevýhodněných na trh práce, vzdělávání podnikatelů a nových metod výuky na středních a vysokých školách. Mezi tři prioritní osy bude rozděleno 350 milionů korun. Projekty mohou žadatelé podávat od začátku května do července 2011.

Patricia Tiso Ferulíková, ředitelka odboru fondů EU na MHMP. foto: archiv MHMP

• Další, osmou výzvu chystá také Operační program Praha – Konkurenceschopnost. Z  programu bude podpořena věda a výzkum, rozvoj ICT technologií a rozvoj ekologické veřejné dopravy. Z fondů EU bude rozděleno zhruba 550 milionů korun do tří oblastí podpory.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

Hospodárnost projektů je klíčovým kritériem Středočeský kraj je významným příjemcem dotací z ROP SČ zejména v oblasti rekonstrukcí silnic II. a III. třídy a v oblasti zdravotnické infrastruktury z titulu správy krajských nemocnic. V polovině dubna se v médiích objevily informace, že ministerstvo financí přestalo ověřovat výdaje projektů vypsané hejtmanem Rathem a Evropská komise je tak přestane vyplácet. NOVOTNÝ: CERTIFIKACE ZASTAVENA NEBYLA „Regionální operační program Střední Čechy nemá pozastavenu certifikaci, jako je tomu u dalších pěti operačních programů - ani ministerstvem financí ani Evropskou komisí. Úřad Regionální rady se dohodl s  ministerstvem financí na nové úpravě vnitřního předpisu řešícího sankce za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, která by měla být schválena 2. května,“ ohrazuje se proti tvrzení o zpoždění středočeských investic placených z fondů EU ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy Tomáš Novotný. Podle něj zváží ministerstvo pozastavení certifikace peněz z  ROP SČ v  případě, pokud by Výbor Regionální rady neschválil novou úpravu zmíněného předpisu. Mluvčí ministerstva financí nicméně potvrdil, že certifikace výdajů byla pozastavena. Důvodem zásahu jsou pochybnosti, jestli řídící orgán ROP SČ dostatečně kontroluje, jak jsou konkrétní projekty efektivní. Největší kritiku dosud vzbuzovaly zdravotnické investice. „Úřad Regionální rady byl opako-

vaně doporučen ministerstvem financí jako příklad ostatním řídícím orgánům v oblasti posuzování hospodárnosti a efektivity vynaložených prostředků z  fondů EU včetně oblasti zdravotnictví,“ tvrdí Novotný. JAK ZABRÁNIT PŘEDRAŽENÝM INVESTICÍM? Jeho úřad v  letech 2009 a 2010 hodnotil žádosti zdravotních zařízení ve Středočeském kraji o prostředky z fondů EU a klíčovým kritériem byla podle Novotného právě hospodárnost projektů, za kterou může žadatel obdržet až 50 z možných 200 bodů při hodnocení kvality projektu. „Pakliže jsou ceny vyšší než tržní, dostane i úspěšný žadatel dotaci maximálně na úrovni obvyklých cen. Porovnáváme ceny stavebních prací s obvyklými cenami v ceníku URS, respektive RTS. V případě, že se nejedná o stavební práce, najímáme si znalce z oboru, aby vyhodnotili, zda žádosti jsou v souladu s obvyklými cenami. Nespoléháme na výběrová řízení, která by teoreticky měla určit tržní cenu, ale mnohdy tomu tak není,“ upřesňuje Tomáš Novotný. Nejvíce podle

Ředitel ÚRR Tomáš Novotný (vlevo) otevírá rekonstruovaný azylový dům v Mělníku. něj ROP SČ ušetřil v případě projektu nemocnice Kladno (více než 80 milionů za projekt v hodnotě 320 milionů korun), který ale bývá naopak častým terčem kritiků právě pro údajně vysokou pořizovací cenu přístrojů (proti katalogovým cenám). Operační program Střední Čechy je po programech Jihozápad a Severozápad už třetím ze sedmi regionálních programů, které ministerstvo financí pozastavilo. Kromě toho byly letos přerušeny programy na podporu podnikání, výzkumu a ochranu životního prostředí, certifikace výzkumných projektů už byla obnovena.

EVROPSKÉ PENÍZE PO ROCE 2013 NEVYSCHNOU Po roce 2013 se čerpání prostředků z regionálních programů nezastaví. Z  regionálních operačních programů se daří dobře čerpat evropské dotace, například z ROP SČ je vyčerpána zhruba pětina peněz pro období 2007-2013. „Podle prozatímního návrhu Evropské komise by evropské peníze v novém období měly směřovat na posílení konkurenceschopnosti regionů především investicemi do inovací, technologického rozvoje či rozvoje znalostí a dovedností, dále do podpory zelené eko-

foto: archiv SČ kraje

nomiky čili ekologických projektů na snížení dopadů změny klimatu, udržitelných forem dopravy a dalších investic do ekologické infrastruktury. Poslední prioritní oblast vidí EK v podpoře zaměstnanosti a sociální soudržnosti cestou podpory samostatné výdělečné činnosti, získávání nové kvalifikace, respektive sociálního začlenění,“ vysvětluje ředitel ÚRR ROP SČ. Česko tedy v období 2014 - 2020 nepřijde o možnost čerpat peníze z evropských fondů, objem finančních prostředků už ale nebude tak velký jako v současném období. Eva Potužníková

KRÁTCE • Mělník má nový volnočasový areál. V parku Na Podolí vznikl nový skatepark a zrekonstruovalo se sportovní víceúčelové hřiště. Projekt stál 4,7 milionu korun, ROP Střední Čechy přispěl 3,1 milionu korun. • 12. dubna začala stavba cyklostezky Kladno, Kožova Hora – Malé Kyšice. Bude 7,7 kilometru dlouhá a dokončena by měla být ještě letos. Stezka povede od křižovatky silnice č. 118 a odbočky k letišti Velká Dobrá do Braškova, dále po části dnešní modré turistické značky a lesním úsekem až do Malých Kyšic, k řece Loděnici. Cílem projektu je propojit stávající kladenské cyklotrasy 0017 s dálkovou cyklotrasou 201 Praha - Rakovník a berounskou cyklotrasou 051. Žadatel získal z plánovaných výdajů 19,5 milionu korun dotaci ROP Střední Čechy 15,6 milionu korun. • V Hořovicích se zrekonstruovalo Gymnázium Václava Hraběte a 2. základní škola Hořovice. V  budově gymnázia se rekonstruovalo osvětlení, vyměnila se okna, přibyly dataprojektory, interaktivní tabule, vizualizéry a počítače. Projekt stál 7 milionů korun, z nichž 92,5 procenta bylo zaplaceno ROP SČ. V ZŠ se stejně jako na gymnáziu rekonstruovalo sociální zařízení, vyměnila se světla, vznikla nová multifunkční učebna a biologická laboratoř. Celkové náklady projektu byly téměř 12 milionů korun, dotace ROP SČ činila 80 procent.

6

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 4 / 2011

Osmimiliardová investice zkvalitní železniční trať z Votic do Benešova Státní fond dopravní infrastruktury poskytl finanční prostředky na rozsáhlý projekt modernizace trati z Votic do Benešova u Prahy. Celkové náklady projektu jsou přibližně 8 miliard korun. Na realizaci se finančně podílí Evropské unie, v  rámci Operačního programu Doprava sem z Fondu soudržnosti míří téměř 4,1 miliardy korun. Příjemce dotace je Správa železniční dopravní cesty.

PO TRATI AŽ „STOŠEDESÁTKOU“ Na zmiňovaném úseku 4. železničního koridoru má dojít k  tzv. zvýšení dopravní dostupnosti. Kromě jiného to znamená zvýšení jízdní rychlosti do 160 km/h pro vozidla s  naklápěcí technikou a zároveň do 160 km/h i pro klasické soupravy. Součástí stavby je zdvoukolejnění celého úseku a přestavba železničních stanic Votice a Olbramovice, kde dojde např. k  vybudování nových nástupišť s  podchodem. Projekt také počítá se zkvalitněním dostupnosti železničních veřejných prostor pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, s výrazným zlepšením směrových

poměrů a s výstavbou protihlukových opatření. Zvýší se kultura cestování, zlepší se plynulost jízdy a odbavování cestujících ve stanicích a zastávkách, zkvalitní se informační systém i přístup pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Dojde k vyšší spolehlivosti a bezpečnosti provozu a zkrácení jízdních dob jak v osobní, tak i nákladní přepravě. RAŽBA A BETONÁŽE TUNELŮ Stavba byla zahájena už v srpnu 2009 a postupuje podle harmonogramu. Ten termínem ukončení stanovil prosinec 2013. Hlavní práce se v současnosti soustředí na výstavbu pěti nových tunelů – jednoho hloubeného a čtyř ražených. U Votického hloubeného tunelu pokračuje těžba a očišťování svahů od uvolněných kamenů a zajišťování svahů, v ji-

Probíhající rekonstrukce na nádraží ve Voticích. ném úseku se dokončuje vybetonování podkladního betonu, vý-

ztuž a betonáž patek, smontování výztuže klenby a její betonáž. U zbývajících ražených tunelů jsou práce na různých úrovních. V  Olbramovickém tunelu pokračuje betonáž klenby, v  Tomickém tunelu probíhá ražba kaloty a jádra tunelu a připravují se betonáže. Zahradnický tunel je již proražen, ale dělníci ještě těží dno tunelu a dokončují betonáže. U druhého Tomického tunelu, označovaného II, je ražena kalota. MOSTY A STĚNY

Železniční stanice Olbramovice čeká na moderní tvář.

Kromě stavebních prací na tunelech se ale začínají rozbíhat i další práce. Např. v souvislosti s končícím obdobím vegetačního klidu se kácí lesní a mimolesní zeleň v oblastech, které tento rok zasáhne stavba. Počasí dovolilo rozvinout práce také na sanaci zářezu na začátku úseku poblíž obce Střelítov, kde byly oproti projektu zjištěny odlišné geologické podmínky. Práce na železničním spodku probíha-

jí také v úsecích Votice – Olbramovice, Olbramovice – Tomice a Tomice – Bystřice. Pokračují zřizováním zářezů, násypů, povrchovou úpravou včetně přípravy na ozelenění vegetací. Pracovníci stavby pokračují také v pracích na mostních objektech nad osadou Srbice i na novém železničním mostě přes silnici I/18. Práce se rozvíjejí u mostního objektu přestavovaného na železniční propustek poblíž Bystřice. U mostů a propustků, které jsou rozšiřovány případně pouze sanovány, probíhá vysekávání dutin a jejich sanace, přebroušení, injektáž, spárování, betonáž říms, provedení ochranných a sjednocujících nátěrů, popř. odláždění a osazení zábradlí. S výstavbou železnice souvisí i výstavba protihlukových stěn, kdy je právě budován úsek chránící část města Bystřice. REKONSTRUKCE STANICE OLBRAMOVICE Železniční stanice Olbramovice

zdroj: www.4koridor.cz se dočká rekonstrukce. Připravuje se vytrhání dílčích částí kolejí pro lepší návaznost stavebních prací – železničního spodku, nových stožárů trakčního vedení, kabelovodu, přeložky vodovodu, podchodu pro cestující. Stavebními úpravami prochází výpravní budova nádraží Olbramovice, a to také pro možnost včlenění nových systémů zabezpečení provozu, kdy pokračují práce na přístavku výpravní budovy. NEZBYTNÉ VÝLUKY Stavební práce vyžadují nezbytné výluky železničního provozu a objížďky na okolních komunikacích. V denních hodinách se výluky na železniční trati týkají probíhajících prací na základech trakčního vedení, zemních a trhacích prací v blízkosti trati. Stavba se dotýká také silničního provozu. V místech, kde se pracuje na mostních objektech, je doprava omezena, případně vedena po objízdných komunikacích.

Evropa posílá do Prahy téměř 500 milionů korun Jedním z  posledních projektů, schválených Řídícím orgánem Operačního programu Doprava, je zvýšení bezpečnosti silničního provozu v Praze. Žádost byla hlavním městem Prahou podána v rámci prioritní osy 5 – Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hlavním městě, podoblast 5.2 – Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze. Celkové náklady projektu jsou více než 580 milionů korun, z fondů EU byl schválen příspěvek ve výši 493 milionů korun. Jedná se konkrétně o vybudování dopravně-telematického systému. Důraz autoři projektu kladou na koncepci jednotného přístupu při budování tohoto systému ve městě, na zajištění vyvážených vazeb s okolními systémy a také na realizaci funkční, informační a fyzické architektury. Integrace podsystémů je založena na standardech a pracích technické komise Evropské unie „Road Transport and Traffic Telematics“. Projekt je založen na studii dopravní telematiky na území hlavního města, která vychází při tvorbě architektury telematiky pro Prahu z evropských projektů KAREN a ACTIF. To jsou metodické nástroje pro tvorbu architektury telematické-

ho autosystému. Pražský projekt je rozdělen do 3 funkčních oblastí – na řízení a monitorování dopravy v  tunelech; na poskytování dopravních informací a na harmonizaci telematických systémů v souvislosti s novými stavbami. Telematické systémy umožňují průběžně sledovat a vyhodnocovat hustotu a intenzitu provozu, průměrnou rychlost proudu vozidel, odstupy vozidel apod., ale také meteorologické informace, jako je teplota vzduchu či vozovky, viditelnost či bod mrznutí. Dokážou také zaznamenat průjezd kradených vozidel nebo skladbu a hmotnost projíždějících automobilů.

Ilustrační foto.

zdroj: ŘSD ČR

7

ROZHOVOR

EN č. 4 / 2011

„Sdílíme podobné hodnoty i v personalistice,“

říká personální manažerka z bývalé Jugoslávie Egita Renovica Evropské noviny si vybírají k rozhovorům osobnosti, které nějakým způsobem překračují hranice dané země. Egita Renovica pochází z bývalé Jugoslávie a v Česku pracuje jako manažerka v oboru personalistika. Mezinárodní prostředí je pro ni běžnou praxí. Co mají podle vás obě země společné a co je naopak rozděluje? Obě jsou to krásné slovanské země a každá má svým způsobem jedinečné kouzlo. Máme společné kořeny jak jazykové, tak kulturní a historické. Zejména od doby vzniku Československa a Jugoslávského království, měly tyto dva státy hodně blízké a přátelské vztahy, a to nejen díky osobním přátelstvím prezidenta Masaryka a krále Alexandra Karadjordjeviče, ale i díky hezkým vztahům obyčejných lidí na obou stranách. Vzájemně jsme si pomáhali jak v roce 1968, tak v  roce 1992. Zároveň hodně známých osobností, třeba Nikola Tesla nebo Emir Kusturica, studovalo v Praze. Kromě ekonomiky, jejíž úroveň u nás, kvůli válce z  počátku devadesátých let, rapidně klesla, mezi námi velký rozdíl nevidím. Jsou to spíše maličkosti, například v  jídle, některých zvycích, v komunikaci, temperamentu – žádné jiné větší odlišnosti nevnímám. Možná je to tím, že jsem člověk, který mnohem více hledá spojitosti, podobnosti a shodu než rozdíly. Pokud bychom se na ně dívali pouze z hlediska vašeho oboru, co byste dodala? Celý postkomunistický region je ještě pořád v  tranzici, ale válka na území bývalé Jugoslávie způsobila, že ekonomické podmínky, s výjimkou Slovinska, jsou tam dnes jiné než v Česku. I práce v  personalistice je tím pádem jiná. Nezaměstnanost je u nás mnohem větší než v Česku (v Bosně a Hercegovině je cca 40 %!) a celá generace vysokoškoláků s manažerskou praxí od 5 do 15 let během a po válce odešla pracovat z území bývalé Jugoslávie do jiných států či kontinentů. Jedná se o desítky tisíc lidí! Co je podobné, tady i u nás, je nedostatek a udržení kvalitního středního managementu. Na rozdíl od Česka, u nás bude zapotřebí delší doba (možná desítky let), než se vytvoří mohutná „generace Y“. Na druhou stranu, úroveň personalistiky u nás, i když se tomu pochopitelně říkalo jinak, byla před válkou vysoká. Naše firmy se staraly o své zaměstnance, a to jak o jejich zázemí, podmínky k práci, tak i o rozvoj. Například velké společnosti stavěly hotely u moře, aby i řadoví zaměstnanci mohli za výhodnou cenu strávit s rodinou alespoň týden ročně dovolenou u moře. Dnešní situace je pochopitelně jiná, ale personalistice se znovu přikládá stále větší důraz. Co považujete za nejtěžší pro cizince podnikající v Čechách? Nejen pro mé krajany, ale obecně pro lidi, kteří jako cizinci pracují nebo podnikají v  zahraničí, lhostejno zda v Česku, Norsku, v Americe, je vždy nejtěžší začátek. Pokud navíc neznají jazyk, zákony a nemají finanční prostředky, je to o to horší. Ale pokud má cizinec možnost a chce podnikat, pracovat obecně, tak

je úplně jedno, kde začíná. V Čechách jsou možná o něco větší administrativní bariéry (ve smyslu nejednoznačnosti legislativy), ale zato větší svoboda podnikání. Osobně jsem tady spíš zažila, že pokud je člověk pracovitý a opravdu chce něco dokázat, najde podporu. A nejen spolupracovníků nebo kolegů z oboru, ale i obyčejných lidí. „Klacky pod nohy“ mi tady opravdu nikdo neházel a já jsem vám za to velmi vděčná. Které administrativní bariéry jsou tady podle vašeho názoru naprosto zbytečné a absurdní? Jsem člověk, který obecně byrokracii nemá moc rád. Před deseti lety jsme vyřizovali povolení k  pobytu, které jsme museli každoročně prodlužovat. Bylo to vždy hodně náročné jak časově, tak i finančně. Myslím si, že pokud má cizinec všechno v  pořádku, což se dá jednoduše zjistit přes kompetentní úřady, zaměstnavatele, banky a další instituce, měl by získat prodloužení pobytu automaticky. Také mi připadalo zvláštní, když se nám v  Česku narodila mladší dcera a my museli žádat o trvalý pobyt i pro ni a čekat na schválení, i přesto, že jsme jako rodina měli trvalý pobyt už řadu let. Naštěstí už deset let české občanství máme. Na druhou stranu, vyřizování jiných administrativních věcí se za posledních pár let mnohem zlepšilo, za což jsem nesmírně ráda. Kterou zemi byste v tomto ohledu zmínila za příkladnou? Nemám ucelený přehled a nerada bych tedy dělala obecné závěry. To, co vím, je, že administrativní záležitosti jsou pro cizince třeba ve Skandinávii, Spojených státech, Kanadě nebo v  Austrálii mnohem jednodušší, jelikož mají mnohem delší zkušenosti s přistěhovalci. Zároveň je ovšem spousta evropských států, kde je vyřizování pobytu a pracovního povolení mnohem komplikovanější než v Česku, jako například Itálie, Francie nebo Spojené království. Říkala jste, že se věnujte kromě jiného i personalistice. Tedy získávání kvalitních lidí pro významné podniky. Mohli bychom shrnout současné trendy? Statistiky ukazují, že nastupující generace Y má oproti generaci předešlé naprosto jiné představy o práci a podnikání. Požadují flexibilní pracovní dobu i místo zaměstnání, maximální využití prostředků moderní komunikace, více možností úvazků, práci z  domova, a tak dále. Jaké vy máte zkušenosti s  tímto fenoménem a jaká je vaše prognóza pro české i mezinárodní podniky? Mám zkušenost, že je jedno, jaké jste generace, jaké požadavky na spolupráci máte, jak jste flexibilní v otázce pracovní doby, práce z domova a podobně. Nejdůležitější je, že práci, kterou děláte, chcete dělat dobře a baví vás. Je-li tomu tak, a máte-li zaměstnavatele, který to ví a ocení, vznik-

Ing. Egita Renovica, manažerka, pochází z bývalé Jugoslávie a v České republice pracuje už více než deset let. Věnuje se převážně personalistice a koučování. foto: archiv autora ne mezi vámi pracovní vztah založený na důvěře. A to je důležité. Dnešní komunikační technologie umožňují prakticky splnění požadavků generace Y, což považuji za krok vpřed, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Ušetří to nejen čas, ale i energii a peníze. To, že je někdo na pracovním místě a dodržuje pracovní dobu, nutně neznamená, že je tento člověk v práci spokojený, a že je pro firmu přínosem. Osobně jsem otevřená jakémukoliv způsobu spolupráce, pokud mají zaměstnanec i zaměstnavatel společný zájem a vyhovuje jim to. V některých případech je dokonce práce z  domova žádoucí způsob spolupráce, například matky na rodičovské dovolené, důchodci, invalidi a podobně. Poslední studie ukazují, že více než dvě třetiny zaměstnanců by přijaly pracovní nabídku s menším platem, pokud by měly více volnosti ve využívání mobilních zařízení, přístup k  sociálním sítím a možnost pracovat z domova. V  naší společnosti dáváme možnost výběru způsobu spolupráce a báječně to funguje. I sama občas zůstanu doma a pracuji v županu s kafem vedle počítače. Je to příjemná změna a mnohdy udělám více práce než v  kanceláři. Podle mne to pomáhá udržet balanc mezi pracovním a osobním životem (worklife balance). Předpovídat jakékoliv trendy je velmi nevděčná a těžká věc, ale podle mne bude tenhle trend pokračovat jak u nás, tak i mimo ČR. Už dnes se řada podnikatelů včetně personalistů a headhunterů zbavuje majetku, sídlí ve virtuální kanceláři, pracuje v letadle, v kavárnách či knihovnách, cestuje po celém

světě a vozí s sebou pouze kapesní mobilní kancelář. Jak se díváte na tento způsob práce a jaký z těchto způsobů volíte vy? Pokud to druh práce umožňuje a majitelé firmy mají se zaměstnanci nastavený vztah jako s dodavateli služeb, proč ne. Z pohledu interního HR, kde mám dlouholeté zkušenosti ve velkých mezinárodních společnostech, a vůbec všude tam, kde se dlouhodobě buduje firemní kultura a hodnoty společnosti, sdílejí se „best practices“, je potřeba mít zázemí a osobní kontakt s lidmi. Neumím si svoji práci HR manažera, který se stará o lidi, představit bez zázemí ve společnosti, ale také občas pracuji v letadle nebo zajdu s kolegou nebo klientem do příjemného prostředí na oběd, kávu. Mnohdy je to pro uvolnění atmosféry a budovaní důvěry ve vztazích mnohem lepší. Co je podle vašeho názoru důležité pro dobrý obchod? Dobrý obchod je podle mne jako každý jiný dobrý vztah, osobní nebo pracovní. Vzájemné vztahy mají být vyvážené – v balanci. Pokud jedna strana dlouhodobě investuje více energie a času, dříve či později bude vztah narušen a „obchod“ bude fungovat jen krátkodobě. Stejný princip „balance“ funguje všude. Lidé, při adaptaci na dané prostředí, uplatňují ve svém chování stále stejné vzorce chování – stereotypy a jejich kvalita a účelnost rozhoduje o úspěšnosti každého z nás a úspěšnosti našich vztahů. Společnost, kde pracuji poslední tři roky, vyvinula v  oblasti HR tzv. Balance Management – koncept tréninku, kde jednotlivci a týmy mají možnost změřit kvalitu a účelnost vlastního stereotypu chová-

ní, naučit se s tím pracovat v každodenní praxi a tímto zlepšit svoje vzorce chování a vztahů. Jako pomůcku na měření stereotypu chování používá Balance Management koncept tréninku psychologickou metodu slovně-barevných asociací, kterou vyvíjel přes 40 let promovovaný psycholog Jiří Šimonek st. Tato jedinečná metoda zachycuje nejenom rozumovou, ale i emoční část vědomí každého z  nás. Ve většině případů nám pravě emoce brání „rozumně“ fungovat ve vztazích osobních nebo pracovních. I ti nejúspěšnější jedinci nebo týmy občas sklouznou do klasického vzorce chování, kdy jedno nedorozumění vede k  podrážděnosti, podrážděnost k  dalším nedorozuměním a lehce se z toho stane vzorec chování – stereotyp, ve kterém se jedinec nebo celý tým „zacyklí“. Většina manažerů neví, jak s  tímto problémem naložit nejen u sebe, ale i u svých týmů. Změřený ukazatel stereotypu chování vlastních lidí, poměřený s  průměrnou populací v  daném prostředí (ve vzorku více než 300 000 lidí), přináší manažerům obrovskou výhodu při práci s jednotlivci i týmy. Nejčastější otázka účastníků tréninku je: jak je možné, že z  dvacetiminutového on-line testu víte, jak se chovám? Na závěr si účastníci sami dávají doporučení, co konkrétně chtějí změnit ve svém stereotypu chování. Koncept BM tréninku má ještě větší váhu, když se opakuje a ukáže posuny v  čase. Na základě stejné metody vyvíjíme produkty pro nábor a rozvoj a ke koučovaní jednotlivců a týmu. Nedivte se, že jsem i na vaši otázku z oblasti obchodu „sklouzla“ do personalistiky. Pracuji už přes 25 let s lidmi, ať už jako manažer

nebo jako HR manažer, a ze zkušenosti vím, že právě práce s lidmi je základem dobrých vztahů, základem dobře fungující společnosti a tím pádem i dobrého obchodu. Ale nejenom prací živ je člověk. Tak tedy na závěr. Jaké jsou vaše další plány, včetně těch relaxačně-rekreačních? V  rámci společnosti plánujeme koncept Balance Management tréninku a další produkty, které navazují na recruitment a na koučovaní. Chceme je brzy pustit na mezinárodní trh a věnovat se dalšímu vývoji. Pracuji v týmu nadšenců, které práce na našich projektech opravdu baví a každý den se těší do práce. Osobně se těším na dobu, kdy budou lidé po celém světě naše produkty používat v každodenní praxi tak, jak to děláme my a řada významných společností českého a slovenského trhu, kde působíme už několik let. Mimo práci se věnuji rodině a ráda odpočívám s  dobrou knížkou, nejlépe u moře. Mám ráda divadla, koncerty nebo přátelská setkání. V  Praze je relativně velká skupina našich známých z prostoru bývalé Jugoslávie, se kterými se často setkáváme u dobrého jídla se sklenkou vína a u toho si rádi zatančíme a zazpíváme. Řada z nich, dnes už i naše děti, jsou velmi úspěšnými manažery, lékaři, architekty, novináři nebo podnikateli, z  čehož mám velkou radost, jelikož vím, že to pro nikoho z  nich nebylo jednoduché. Dovolenou plánujeme vždy na poslední chvíli. V nejbližší době nám snad vyjde jeden týden na lyžích a v  létě se pojedeme na pár týdnů ohřát k moři. Kam jinam než k Jadranu… Připravil: Vlastimil Růžička

8

PREZENTACE

EN č. 4 / 2011

Slavný létající stroj a další technické zajímavosti roku 2011 Jan Kašpar (1883–1927) byl český inženýr, průkopník české aviatiky, nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů. Proslavil se zejména průkopnickými dálkovými lety. Nejslavnější z nich, při němž Kašpar přeletěl z Pardubic do Velké Chuchle, se odehrál před sto lety, 13. května 1911. Letoun odvážného aviatika si dnes můžete prohlédnout v Národním technickém muzeu. K pozvánce do nově otevřeného muzea přidáváme další tipy na exkurze do světa technických vynálezů a památek. 

SLAVNÉ LETADLO Z  NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA   Květnovému letu předcházela řada Kašparových pokusů. Vlastnoručně sestavil několik letadel, kupoval již osvědčené stroje a ty různě vylepšoval. Po prvním úspěšném letu,

při němž v  roce 1910 proletěl 2 km dlouhou dráhu ve výši 20–25 metrů, si v dubnu 1911 vyzkoušel orientaci na trati z  Pardubic do Chrudimi; let ve výšce 400 m trval 24 minuty a 23 vteřiny. Slavný let z  Pardubic do Chuchle v  květnu 1911 měřil 121 km a Kašpar jej překonal za 92 minuty.   Letoun typu JK Blériot, s nímž podnikal své pokusy, daroval Kašpar v roce 1913 tehdejší-

mu Technickému muzeu Království českého. Dnes je jedním z  nejcennějších exponátů, který je vystaven v obnovené dopravní expozici Národního technického muzea v Praze.   NOVINKY V NÁRODNÍM TECHNICKÉM MUZEU   Kvůli náročné technické rekonstrukci bylo Národní technické muzeum zavřeno přesně 1 621 den; od poloviny února ovšem znovu můžete vidět v plném lesku pět stálých expozic – Doprava, Architektura, stavitelství a design, Astronomie, Tiskařství a Fotografický ateliér. V nově otevřeném muzeu představí své sbírky i brněnské Technické muzeum a pražský Vojenský historický ústav. K vidění tak budou například čtyři desítky zbraní a dopravních prostředků, které čeští vojáci používali během posledních 110 let.   Rekonstrukce dalších částí hlavní budovy muzea bude pokračovat v příštím roce; můžete se například těšit na opětovné otevření rudného a kamenouhelného dolu v podzemí muzea nebo na zajímavou přehlídku techniky v  českých domácnostech.   Míst, kde je možné obdivovat v  Praze výtvory techniky, ještě přibude. Do pěti let by prý mělo být otevřeno zbrusu nové železniční muzeum v bývalém lokomotivním depu na Masarykově nádraží v Praze.

STOLETÁ CESTA DO SVĚTA ZRCADEL   Letecké pokusy Jana Kašpara nebyly tím jediným, co v  roce 1911 oslnilo českou společnost. V  témže roce prošli první návštěvníci bránou zrcadlového bludiště na Petříně. Nevelká budova má podobu gotické vyšehradské brány Špička, ve skutečnosti se však jedná o někdejší pavilon Klubu českých turistů, který při Všeobecné zemské jubilejní výstavě roku 1891 stál na pražském Výstavišti a o rok později byl přemístěn k tehdy nově postavené rozhledně na Petříně. Bludiště bylo inspirováno podobnou atrakcí ve vídeňském Prátru. Kromě klasického zrcadlového labyrintu si prohlédnete také panoramatický ob-

raz, který zobrazuje boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648, a žertovný sál křivých zrcadel.   TECHNIKA STARÁ, NOVÁ, CIVILNÍ I VOJENSKÁ   V  dubnu zahajuje letošní návštěvní sezonu řada dalších technických památek. Můžete se vypravit například do Staré huti u Adamova, kde objevíte pozůstatky nejstarší dochované hutě ve střední Evropě, na prohlídku větrného mlýna a expozice mlynářství v Kuželově nebo do Muzea městské hromadné dopravy v tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích.   Pokud patříte k příznivcům letecké techniky, od začátku dub-

na jste zváni do Leteckého muzea v  Kunovicích a 30. dubna se můžete vypravit na první prohlídku Leteckého muzea v  Praze-Kbelích. O necelý měsíc později, 21. května, přivítá první návštěvníky Vojenské technické muzeum v Lešanech. Na jaře se také vyplatí exkurze do Vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně v Koutech nad Desnou, protože v zimních měsících se kvůli sněhové pokrývce nedá vyjet k horní přečerpávací nádrži v nadmořské výšce 1 350 m na hoře Mravenečník.   Více tipů na výlety a dovolenou v  Česku najdete na www.kudyznudy.cz   Redakce portálu Kudy z nudy, CzechTourism

„Operaní program doprava 3“  „Operaní program doprava 2“ – 2014 - 2020: pedpokládaná ástka 113,65 miliard K.  „Operaní program doprava 3“ – 2021 – 2027 se pro léta 2021 - 2025 pedpokládá ástka INFRASTRUKTURA 9 ccaDOPRAVNÍ 45,85 miliard K.

EN č. 4 / 2011

 krom 20 miliard K na financování Operaního programu Doprava 2007 - 2013 není ve finanním modelu poítáno s žádnými novými úvry ani dluhopisy.

Státní prostředky na investice v dopravě půjdou v příštích letech výhradně na spolufinancování zdrojů EU Graf . 4: Pehled zdroj

CÍLE SUPERSTRATEGIE Dokument chce dosáhnout výrazného zlepšení využívání systému veřejné dopravy a multimodální nákladní přepravy a omezení negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z osobní a nákladní silniční dopravy, a to pomocí komplexního programu aktivit a projektů pokrývajících období 2011-2025. Cílem je také nový program obsahující změnu priorit v realizaci staveb dopravní infrastruktury a připravení podkladu pro další vyjednávání s EU o financování dopravní infrastruktury. Ve srovnání s předchozími obdobnými dokumenty je výrazně akcentováno hledání alternativních finančních zdrojů (PPP a další možné mimobilanční úvěrové financování ze soukromých zdrojů splatné zejména z poplatku uživatelů). Ministerstvo proto pokračuje v předběžných jednáních se soukromými subjekty. Dále je zdůrazňováno zajištění lepšího využití finančních zdrojů v důsledku přísnějších kontrol (větší provádění auditu během přípravy a výstavby), výběr projektů s největší přidanou hodnotou za vynaložené finanční prostředky, lepší využívání stávající a nové infrastruktury – tento proces již započal v souvislosti s velkými stavebními zakázkami, výběr ekonomicky nejefektivnějších projektů, optimalizace technických parametrů, zkvalitnění a zkrácení období přípravných prací (nutné legislativní úpravy), snížení nákladů na výstavbu a snížení dopadu na životní prostředí. Důraz je kladen také na zavádění nových technologií, zejména nejnovějších systémů EU navržených pro optimalizaci využití stávající a budoucí infrastruktury. FINANCOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DO ROKU 2025 Jednou z kapitol Strategie je i financování dopravní infrastruktury do roku 2025. Finanční model příjmů a výdajů pro další plánovací období 2014 – 2025 vypracovaly společně Ministerstvo dopravy ČR a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). ZDROJE Model pracuje s  externími zdroji financování, zejmé-

na pak s fondy Evropské unie. Odhaduje, že plánované zdroje budou výnosem z  poplatků dle využití a časových poplatků. U osobních vozidel do 3,5 tuny na dálnicích a rychlostních silnicích bude prověřena výhodnost časového zpoplatnění, především z  důvodu možnosti maximálního využití prostředků z  fondů Evropské unie. U osobních vozidel se ale nepočítá s výkonovým zpoplatněním. U nákladní dopravy nad 3,5 tuny strategie počítá s  navýšením 25 % v  roce 2011 a dalších 25 % v  roce 2012 (mimo vozidel emisní třídy EURO V a vyšší). Dokument plánuje také zavedení výkonového zpoplatnění pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny na silnicích I. třídy a to v  průběhu roku 2012. Finanční model počítá také s  každoroční podporou ze státního rozpočtu v  částce přibližně 20 miliard korun ročně. Pro roky 2012 a 2013 již bylo přislíbeno Ministerstvem financí ČR. V  dalších letech pak strategie počítá s  navyšováním částky dle vzrůstající inflace. Dodržení těchto částek je nezbytné z důvodu možného spolufinancování vnitrostátního podílu na akcích EU po roce 2014.

Přehled zdrojů 90,00 70,00 miliardy Kč

Ministerstvo dopravy po konzultacích se Státním fondem dopravní infrastruktury, Asociací krajů ČR, dopravními odborníky, přepravci a dalšími schválilo tzv. Superstrategii dopravy. Jedná se o první koncepční dokument, který řeší komplexní problematiku rozvoje dopravního sektoru a který naznačuje kromě směru dalšího rozvoje také směry koordinovaného rozvoje všech modů dopravy s prioritou podpory ekologických druhů dopravy. Posiluje úlohu železniční dopravy jako páteřního typu dopravy a podporuje multimodální dopravu a veřejná logistická centra. Materiál nabízí reálný kritický pohled na současný stav dopravní infrastruktury a s ohledem na předpokládané finanční rámce do roku 2025 popisuje reálné možnosti rozvoje dopravní infrastruktury.

50,00 30,00 10,00 -10,00

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

Zdroje celkem 68,19 76,44 74,38 79,92 73,01 72,77 70,84 78,46 85,75 81,71 65,52 68,39 73,76 74,14 70,38

jektů a Evropská komise bude se závazkem realizovat definopožádána o změnu finančních vaný počet nových projektů. léta 2007 - 2013 v celkové část- daného rozdělení programu prostředků v rámci jednotli- Může se jednat o formu státní ce 13 miliard Kč a výdaje Jedná se zejména o:sou- EU: 50 % zdrojů je určených vých prioritních os z  OP Do- společnosti umožňující finanvisející s vypořádáním roz- na investice do silniční infra- prava. Pokud bude tato změna cování dopravní infrastruktury dílu směnných kurzů ve výši struktury, z toho 80 % na síť ze strany EU schválena, měly mimorozpočtovými obligace píjmy z poplatk za využití dálnic a rychlostních silnic budou využity primárn na 11,13 miliardy Kč. Je přepoklá- TEN-T, druhých 50 % zdro- by tyto finance být využity mi neovlivňujícími státní dluh projekty jů je určených na investice pro realizaci komunikací na a deficit s ohledem na realizadánoplatby posilováníza české koruny PPP do železniční infrastruktury, síti TEN-T, které budou plnit ci příjmu z poplatku za využití minimálně do roku 2013.  výdaje na opravy a údržbu: z toho většina na síť TEN-T. funkci obchvatu sídel (např. od uživatelů. R48, D11, R6).silnic V opačném pří- vypoteny na základ obou případech INVESTICE JEN Z EVROPY o náklady na V opravy dálnic finanční a rychlostních jsou úvahy nerozlišují mezi základ- padě budou prostředky i nadá- 2. Realizace jednotlivých pros odhadovanými vev  ževýšijektu pibližn 4 milion le alokovány výdaji pro využití globální sít sítí). Železniční Téměř veškerépedpokládané dostupné fi- ní adélky PPP různými koncesionálezničním sektoru.Vse další fázi ři a jejich infrastruktura tímto nanční prostředky na inves- Zvýšení K/rok/km. o více nežpřístu100 % ve srovnání stávajícím stavem spuštění v závislosti tice v období let 2014 - 2020 pem fakticky získává větší ob- bude investiční politika zamě- na stavu jejich investorské přio financování nezbytné na opravy silnic I. tídy (editelství silnic a dálnic) bylo představují programy EU, vol- jem zdrojů, protože na rozdíl řena na zkvalitnění železniční pravenosti. modelu (rok s2003) s cílem zabránit degradace infrastruktury cílem převést od Ředitelství silnic a dálnic údržby né vnitrostátní odvozeno zdroje tedy bu-z historického část přepravy ze silniční do- PPP PROJEKTY ČR nehradí Správa železničdou využity téměř výhradně na souasné sít spolufinancování zdrojů z EU. ní dopravní cesty z příspěv- pravy na železniční. Snížením o náklady na údržbu vycházejí z ástek rozpotovaných pro rok 2011 a navyšují se Tato situace znamená, že plá- ku DPH. Na základě zohled- výskytu kolon tak dojde k vý- V souladu se Superstrategií a vlivem nárstu sít dle potu km zlepšení (nutnéživotního poítat bude s navyšováním ástky znamnému nění výsledku multikriteriálnování investicinflan bude muset prověřena výhodnost a přísně sledovatdle cíle inflace) a pravidla ní analýzy bude při dopraco- prostředí a veřejného zdraví. proveditelnost realizace proEU. Vyplývá z toho několik dů- vání dokumentu zohledněno střednictvím PPP u následujío náklady na případné opravypřerozdělení a údržbu pro železnicicích(Správa železniní SPOLUFINANCOVÁNÍ těchto potebné ležitých úkolů. projektů: rekonstrukce a VEŘEJNÝM SEKTOREM prostředků i ve vztahu k  vod- od Bude nezbytné dopravní vypracovat doúpravy dálnice D1, jihočeská cesty, s.o.) byly navýšeny roku 2015 kument „Dopravní sektoro- ní dopravě. Aktuální finanční dálnice D3, Pražský okruh R1 vypoádáním rozdíl smnných kurz ve„Superstrategie“ výši 11,13 miliard (pedpokládané  strategie, provozní SD apočítá SŽDC byly stabilizovány na pvodních úrovních (SŽDC vyžadu- a K model pro vodní dopravé 2. fázenáklady – Středněrychlostní silnice R35 v  úse-je zvýšení financování invu s výdajovým rámcem pouze dobý plán rozvoje dopravní inku Hradec Králové (Opatovice) posilování eské minimáln do roku 2013), mírný pokles od koruny roku 2015), frastruktury ze soukromých – Mohelnice. frastruktury (GEPARDI II)“ dle z národních zdrojů. zdrojů.výdaje Ministerstvo dopravy požadavků EU, včetně proveHlavním pro využití  finanní prostedkytaké na rozestavné a ostatní VC, TSK, důvodem OMI).programu model zahrnuje financováníakce pezávazkování ve (nap. vztahu k Operanímu dení posouzení SEA. Jedná se Do roku 2025 je možné uspo- ve spolupráci s resortními or- modelu PPP je zajištění dlouhoDoprava proproléta - 2013 v celkové ástce 13zahájilo miliard výdaje související s práce K na adobé kojit cca 40 % očekávané po- ganizacemi o nezbytný podklad nový 2007 stabilní a efektivní spráGraf . 5:program Pehled výdaj dopravní in- projektu „Model dlouhodobé- vy sítě, odpovědnost za dlouoperační promandatorních dopra- třeby výstavby vazkování ve vztahu k Operač-

vé investiční projekty bylo vy-

Plánované výdaje nímu programu Doprava(odhad): pro užito následujícího předpoklá-

Ministerstvo dopravy

VÝDAJE Finanční model plánuje, že příjmy z  poplatků za využití dálnic a rychlostních silnic budou využity primárně na platby za projekty PPP. Výdaje na opravu a údržbu jsou vypočteny na základě předpokládané délky sítě s odhadovanými výdaji ve výši přibližně 4 miliony Kč/rok/km. Financování nezbytné na opravy silnic I. třídy (Ředitelství silnic a dálnic ČR) bylo odvozeno z historického modelu údržby (rok 2003) s cílem zabránit degradaci současné sítě. Náklady na údržbu vycházejí z částek rozpočtovaných pro rok 2011 a navyšují se inflačně a vlivem nárůstu sítě dle počtu kilometrů, kde je opět nutné počítat s navyšováním částky dle inflace. Náklady na opravy a údržbu potřebné pro železnici (Správa železniční dopravní cesty, s.o.) byly navýšeny od roku 2015. Provozní náklady ŘSD ČR a SŽDC byly stabilizovány na původních úrovních s  tím, že u SŽDC je od roku 2015 plánován mírný pokles. Model zahrnuje také financování přezá-

18

frastruktury při využití ve- ho financování dopravní in- hodobou vysokou kvalitu sluřejných zdrojů. V  modelu ne- frastruktury“. V rámci toho- žeb bude výslovně přenesena jsou obsaženy náklady na rea- to projektu budou prověřeny na koncesionáře. Platby koncelizaci nových vysokorychlost- potenciální alternativy finan- sionářům budou závislé zejméních železničních tratí. Se zo- cování infrastruktury, které na na skutečné dostupnosti inhledněním této skutečnosti budou projednány s Minister- frastruktury a kvalitě poskyje možné uspokojit pouze při- stvem financí ČR a následně tovaných služeb. Výše splátek bližně 30 % celkových potřeb. předloženy vládě k rozhodnutí. bude definována tak, aby mohla Ve spojitosti s potřebou upřed- Bude ALOKACE 50:50 být pokryta příjmem za použití několik v variant: Tém veškeré dostupné finanní prostedky naprověřeno investice období let 2014 - 2020 nostnění výstavby obchvatů dopravní infrastruktury provopedstavují programy EU, volné vnitrostátní zdroje tedy budou využity tém výhradn K další práci na alokaci do- dojde v první fázi k odložení 1. Jediný koncesionář správy zované v rámci ČR. na spolufinancování zdroj z EU.železničních Tato situace že plánování bude muset některých pro- znamená, stupných zdrojů na jednotlisítě dálnic a rychlostních silnic investic(pokračování na straně 11) vu na roky 2014-2020. Je nutné vyjednat nový operační program pro ulehčení financování také mimo sít TEN-T a minimalizovat financování takových projektů, které nejsou z hlediska EU akceptovatelné. Dležité závry:

písn sledovat cíle a pravidla EU. Dsledkem jsou zejména níže uvedené závry:

1. Bude nezbytné vypracovat dokument „Dopravní sektorové strategie, 2. fáze – Stedndobý plán„Rozvoj rozvojedopravní dopravníinfrastruktury infrastrukturyv České (GEPARDI II)“ dle Příspěvek v rámci tématického seriálu republice“. požadavk EU, vetn provedení posouzení SEA. Jedná se o nezbytný podklad pro nový operaní program pro dopravu na roky 2014-2020. 2. Bude nezbytné vyjednat nový operaní program pro ulehení financování také mimo sí TEN-T.

10

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 4 / 2011

KRÁTCE • V  příměstské části Tábora, v  Čekanicích, byl uskutečněn projekt „Rekonstrukce ulice Družstevní v Táboře – Čekanice,“ jehož cílem bylo zlepšit nevyhovující technický stav místní komunikace, odstraněním bodových závad snížit bezpečnostní rizika dopravy a zvýšit kvalitu života obyvatel této části města. Rekonstrukcí prošel povrch vozovky, vybudovány byly dvě nové autobusové zastávky, chodníky a přechody pro chodce, zpevněny parkovací plochy. Dotace v rámci 3. výzvy ROP Jihozápad činila téměř 30 milionů korun. • Ve Spáleném Poříčí vznikla v objektu někdejšího špejcharu v areálu Ve Dvoře nová „Galerie kresleného humoru“.  Na návštěvníky zde čeká naučná stezka po Brdech, humor kreslíře Jiřího Wintera NEPRAKTY, obrázky regionálních malířů, historické zemědělské stroje a mnoho dalších překvapení.  Expozice je určena všem generacím. • Kostel Sv. Jakuba v Žebnici v Plasích na Plzeňsku je významnou kulturní památkou. Římskokatolická farnost Plasy získala na jeho záchranu a rekonstrukci 3,7 mil. Kč ze třetí výzvy ROP Jihozápad. Projekt si kladl za cíl otevřít kostel pro návštěvníky a využít ho pro turistický ruch, neboť obcí prochází řada turistických tras a cyklotras.

Na Jihozápadě mají novou ředitelku Počátek roku 2011 s sebou přinesl řadu novinek. Asi tou nejpodstatnější je, že Úřad Regionální rady NUTS II Jihozápad vede od února letošního roku nová ředitelka. Výbor Regionální rady na tuto pozici vybral Kláru Böhmovou, která na ÚRR působila již od roku 2007 v pozici vedoucí odboru řízení programu. Nová ředitelka si po nástupu do funkce vytyčila tři hlavní cíle – změnit vnímání ÚRR na hospodárný, poctivý a srozumitelný, zintenzivnit komunikaci a rozšířit servis pro příjemce a především vrátit ROP Jihozápad na přední příčky v  čerpání evropských peněz. „ROP Jihozápad patřil od svého vzniku mezi neformální lídry, události loňského roku postavily celý program do negativního světla a náš úřad dostal nálepku netransparentního místa, kde se švindluje při rozdělování dotací. Mým cílem rozhodně bude tuto nálepku odstranit,“ říká Klára Böhmová. Úřad pod jejím vedením také připravil a připravuje řadu novinek. Jako příklad lze uvést zavedení konzultací zadávání veřejných zakázek s  příjemci. V  nich se totiž objevuje nejvíce chyb, které pro příjemce mohou znamenat až odebrání celé dotace. NOVÉ WEBOVÉ STRÁNKY Před spuštěním jsou také nové internetové stránky ROP Jihozápad, které získají atraktiv-

nější a přehlednější podobu. „U příležitosti Dne Evropy, který je každoročně připomínán 9. května, vyhlásil Úřad Regionální rady výtvarnou soutěž. Ta je určena pro základní školy a první stupně víceletých gymnázií, které získaly dotaci z ROP Jihozápad. Úřad tak oslovil přes třicet škol, které mohou zaslat deset vybraných obrázků či maleb na téma „Co bys pořídil do svého okolí, kdybys dostal dotaci z Evropské unie?“. Pro školy je to příležitost zábavnou formou vyhrát výtvarné pomůcky v hodnotě 10 000 korun a pro žáky a studenty zpestření výuky. Vyhrává škola s nejhezčími příspěvky. Výsledky budou vyhlášeny v průběhu května,“ přibližuje další z  novinek Adam Kotalík, mluvčí ROP Jihozápad.

ter s částkou 92,2 milionu korun. „Úřad Regionální rady přijal v  Českých Budějovicích a v  Plzni celkem 153 projektové žádosti. Velký zájem byl tradičně o podporu místních komunikací - 128 žádostí. Města a obce by rády získaly finance na 25 projektů. Zaměstnanci územních pracovišť nyní provádějí hodnocení formálních náležitostí, poté bude následovat hodnocení přijatelnosti a věcné hodnocení. Výbor Regionální rady bude o podpoře projektů 13. výzvy jed-

nat na svém zasedání na konci léta,“ říká Adam Kotalík. A konečně - koncem dubna letošního roku zveřejní Úřad Regionální rady na webových stránkách aktualizovaný Plán výzev ROP Jihozápad na rok 2011. MODERNIZOVALI ŠKOLU Nedostačující kapacitu 2. ZŠ v Plzni pomohl vyřešit projekt Rozšíření a modernizace 2. ZŠ v Plzni - půdní vestavba, podpořený ve třetí výzvě ROP Ji-

hozápad. Půdní vestavba zažehnala problém s  katastrofickým nedostatkem místa, kdy výuka probíhala již i ve školní jídelně, chyběly kmenové i odborné učebny. Nyní má škola nové učebny, sál pro hudební a tělesnou výchovu, pedagogicko-psychologickou poradnu a infocentrum. Místo se našlo i pro takzvaný cvičný byt, kde se vyučuje vaření, finanční gramotnost, zdravý životní styl a rodinná výchova. Jana Bartošová

PENÍZE PŮJDOU NA SILNICE V pátek 25. března byl pro změnu ukončen příjem žádostí do 13. výzvy ROP Jihozápad s alokovanou částkou přesahující 1,2 mld. korun. Největší finanční objem je směřován do oblasti podpory 1.1. Modernizace regionální silniční sítě (1 016 mil.), zbytek alokace pak do oblastí podpory 1.5 Rozvoj místních komunikací (116,5 mil.) a 2.2 Rozvojové projekty spádových cen-

Nová ředitelka Úřadu Regionální rady NUTS II Jihozápad Klára Böhmová. foto: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad

NUTS II SEVEROZÁPAD KRÁTCE • V  Chomutově se otevře nový zimní stadion. Zároveň bude koncem dubna do užívání předána sousední nová tréninková hala. ROP Severozápad přispěl 360 miliony korun. „Nový zimní stadion a tréninkovou halu jsme řešili jako dva samostatné projekty. Oba jsou v tuto chvíli ukončeny, zkušební provoz probíhá bez problémů,“ uvedla Petra Brožíková, pracovnice úseku projektů IPRM Chomutov. • Projekt Chrám chmele a piva v  Žatci, který podpořil i ROP Severozápad, prošel až do finále prestižní cestovatelské soutěže EDEN (European Destination of Excellence). Z  26 přihlášených se projekt dostal mezi pětici nejlépe hodnocených. V  dubnu vyrazí osmičlenná porota do terénu, aby destinaci zhodnotila přímo na místě. První květnový týden se uskuteční vyhlášení vítězů. • Další části Labské stezky už mohou využívat cyklisté. Slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil radní Ústeckého kraje Radek Vonka a zástupkyně Úřadu Regionální rady Irena Kotlanová. Projekt této páteřní cyklostezky, která navazuje na německou Elberadweg trasu, spadá do prioritní osy 3 – dostupnost a dopravní obslužnost. Na realizaci otevřených částí trasy získal Ústecký kraj dotaci ve výši bezmála 67 milionů korun.

Na podezření z korupce reaguje i Evropská komise Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad zatěžuje podezření z korupce. Je však nutné dodat, že nejde o podezření vůči úřadu, ale o podezření z korupčního jednání jednotlivců. Je však zřejmé, že korupční kauza bývalého ředitele úřadu Petra Kušnierze a dalších soukromníků z  Ústeckého kraje, může mít negativní dopad nejen na přerozdělování dotací v ROP Severozápad, ale i na důvěryhodnost systému čerpání v celé České republice. SELHÁNÍ JEDNOTLIVCE Je to svým způsobem podobná kauza, jaká otřásala před rokem Úřadem Regionální rady Jihozápad. Policie tehdy vyšetřovala dva úředníky podezřelé z  korupce při proplácení dotací. Obvinění se nevyhnul tehdejší ředitel regionální rady Jiří Trnka a nepřímo je do kauzy vtažen i hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. V  případě Ústeckého „kraje kmotrů“ jde především o jméno Petr Kušnierz. Tento kontroverzní úředník, který byl již v  minulosti spojen s  některými kauzami, byl zatčen a čelí obvinění z  braní úplatků. Na úřadu měl údajně nelegálním způsobem zasahovat do rozdělování dotací na území Ústeckého kraje. Uplácet ho měli vlivní podnikatelé. Šest z nich také vyšetřuje policie. „Protikorupční policie se zabývá pouze několika konkrétními projekty, které byly z ROP Severozápad podpořeny. Vyšetřování není vedeno proti operačnímu programu, Regionální radě ani Úřadu Regionální rady,“ upozorňuje tiskový mluvčí úřadu Vojtěch Krump. A předseda Regionální rady Jiří Šulc mu dává za pravdu. „Někte-

rá média neinformovala správně, když tvrdila, že jde o korupci úřadu jako takového. Zatčen byl pouze jeden úředník. Jde tedy o selhání jednotlivce a nikoliv systému.“ KOMISE CHCE PŘERUŠIT TOK PENĚZ V tisku se navíc objevily informace, které viní úřad z rozdělování dotací především subjektům, u kterých je velmi těžké dohledat skutečného vlastníka. Jde především o společnosti s  tzv. anonymními akciemi na doručitele. „Z ROP Severozápad bylo podpořeno 298 projektů. Mezi úspěšnými žadateli o dotace, kteří tyto projekty předložili, je jen 38 podnikatelských subjektů, z toho 27 těchto subjektů má formu společnosti s ručením omezeným. Akciových společností je tedy mezi příjemci dotací naprosté minimum,“ uvádí na pravou míru tiskový mluvčí Vojtěch Krump. Co ale celá kauza znamená pro čerpání dotací z  ROP Severozápad? Problémy přineslo opatření ministerstva financí. Kalouskův rezort totiž přestal regionu Severozápad proplácet už vynaložené náklady na projekty. Navíc zastavil i certifikace

Braní úplatků bylo podle stávajícího vedení úřadu selháním jednotlivce. Systém je prý nastaven dobře. zdroj: Filip Appl prostředků u Evropské komise. Ta přitom také chystá opatření. S  velkou pravděpodobností pozastaví platby z  Bruselu do ROP Severozápad. Alespoň to prohlásil náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Podle něj to ale zatím na proplácení schválených projektů nebude mít vliv. „Jde o standardní opatření, které trvá do doby, než se pochybnosti rozptýlí,“ uvedl Braun. PROPLÁCENÍ ZATÍM POKRAČUJE Že se zatím neděje žádná katastrofa, potvrzuje i narychlo vydaná zpráva Úřadu Regionální rady.

„Tento případný krok Evropské komise nemá přímý vliv na proplácení dotací příjemcům. Dotace jsou příjemcům hrazeny z národních zdrojů. Teprve následně, po certifikaci ministerstvem financí, jsou tyto prostředky propláceny z unijních fondů do českého státního rozpočtu,“ píše se na webu ROP Severozápad. Podle místopředsedy Regionální rady Tomáše Hybnera úřad požádá státní zastupitelství o nahlédnutí do spisů. „Aby se zjistilo, jestli v případě vyšetřování ředitele úřadu šlo o systémovou chybu, nebo selhání jednotlivce.“ Jak podle Hybnera, tak podle Jiřího

Šulce ale musí jít o selhání jednotlivce. Systém je podle nich nastaven dobře. Jak se bude vyvíjet situace, ukážou další týdny. Už nyní je ovšem zřejmé, že příliš dobré jméno v  Evropě české úřady nemají. Mezi programy, kterým byl nebo s  velkou pravděpodobností bude pozastaven přísun peněz, patří i OP Podnikání a inovace a OP Životní prostředí. Do ROP Severozápad patří Ústecký a Karlovarský kraj. Kraje mají k dispozici 19,5 miliardy korun. Až dosud ROP SZ podpořil celkem 298 projektů za 16,5 miliardy. Filip Appl

11

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 4 / 2011

Státní prostředky na investice v dopravě půjdou v příštích letech výhradně na spolufinancování zdrojů EU (pokračování ze strany 9)

Nezbytným předpokladem úspěšné realizace projektu PPP jsou změny právních předpisů a opatření výrazně zefektivňující investorskou přípravu. V případě jejich nepřijetí nebude možno zajistit realizaci PPP v předpokládaném časovém harmonogramu. Realizace PPP projektu si bude vyžadovat jasnou, silnou a dlouhodobou politickou podporu jak ze strany vlády ČR, tak ze strany Parlamentu ČR. K přípravě PPP projektu budou rovněž muset být řádně a včas zajištěni potřební odborníci a finanční prostředky. Specifická pozornost bude věnována projektové a majetkoprávní přípravě PPP projektu, která je u většiny staveb silniční infrastruktury nejproblematičtější fází realizace projektu. Bez zajištění pravomocných územních rozhodnutí, stavebních povolení, všech potřebných průzkumů a i úplného majetkoprávního vypořádaní nebude PPP projekt realizovatelný. VYUŽITÍ KONCEPTU PPP NA R35 V ÚSEKU OPATOVICE – MOHELNICE Rychlostní silnice R35 v úseku Opatovice–Mohelnice pat-

ří ke stavbám s celorepublikovým významem a její urychlená výstavba je absolutní prioritou Ministerstva dopravy ČR i Ředitelství silnic a dálnic ČR. Ministerstvo dopravy deklaruje ve své strategii záměr provést vyhodnocení výhodnosti realizace tohoto úseku formou PPP - partnerství veřejného a soukromého sektoru – s cílem maximálně akcelerovat jeho dokončení. Koncept PPP je alternativou ke klasickému zadávání veřejných zakázek na výstavbu a je ve světě velmi využíván k zajištění širokého spektra veřejných služeb. Výstavba, provozování a údržba dálnic patří k nejčastějším. Při využití konceptu PPP by kompletní zajištění služby na předmětném úseku rychlostní silnice R35 převzal soukromý partner – koncesionář. V rámci projektu by byla zajištěna samotná výstavba, včetně zajištění dostatečného objemu finančních prostředků ze soukromých zdrojů. Po dokončení výstavby by koncesionář byl odpovědný též za řádný provoz a údržbu po dobu přibližně 30 let. Za řádné zajištění plné dostupnosti komunikace pro uživatele a dodržení kvalitativních parametrů by v průběhu

celého tohoto období byla koncesionáři vyplácena pravidelná platba z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. V případě nedosahování požadovaných parametrů služby by tato platba byla úměrně snižována. V průběhu trvání projektu by došlo ke splacení počáteční investice koncesionáře, stejně jako k úhradě nákladů souvisejících s řádným provozem a údržbou. Došlo by k rozložení platby státu do období životního cyklu komunikace, ve vazbě na zajištění požadované služby. V rámci plateb za dostupnost by byla zahrnuta též částka, za kterou by koncesionář ke konci smluvního období byl zavázán provést zásadní rekonstrukci komunikace, kterou by následně předal k provozování státu. Rychlostní silnice zůstává po celou dobu trvání projektu majetkem státu. Stát musí pro úspěšnou realizaci projektu zajistit především potřebná územní rozhodnutí a majetková práva k pozemkům. OPATŘENÍ PRO EFEKTIVNÍ PŘÍPRAVU INVESTIC DO ROKU 2025 Před zahájením dalších prací budou nové projekty znovu po-

souzeny hodnocením možného využití dopravní telematiky ke zvýšení kapacity a z pohledu kapacity, kterou mají zajistit, ve vazbě na odhady přepravních proudů a ochranu životního prostředí. OPATŘENÍ KE ZRYCHLENÍ PŘÍPRAVY PROJEKTU 1. přehodnocení schvalovacího procesu staveb dopravní infrastruktury dle stávajících zákonů, 2. zjednodušení procesu hodnocení dopadu na životní prostředí v souladu s Aarhusskou úmluvou, 3. novela nařízení vlády o stanovení limitů hlukového znečištění - harmonizace limitu hlukového znečištění s hladinami běžnými v EU, 4. další novelizace právních předpisů v oblasti železniční dopravy a pozemních komunikacích, 5. novela zákona o vyvlastnění a dalších souvisejících před-

Graf . 6: Rekapitulace finanních možností

pisů za účelem snížení ceny pozemku, oddělení procesu vyvlastnění a náhrady poskytované v souvislosti s vyvlastněním. Stanovení výše náhrady na úrovni ceny obvyklé vyvlastňovaného pozemku podle jeho druhu a způsobu užívání v době před vydáním územního rozhodnutí nebo regulačního plánu, 6. novela stavebního zákona s cílem zejména: - účast veřejnosti na povolovacích řízeních bude omezena na nezbytně nutnou míru v souladu s Aarhussskou úmluvou; - prověřit možnost integrace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) do územního řízení; - zefektivnit fungování stavebních úřadů – snížit jejich počet, zvážit zřízení speciálního stavebního úřadu pro liniové stavby již od fáze územního rozhodnutí; - rozšířit počet druhu staveb nevyžadujících stavební povo-

Rekapitulace finančních možností (červeně vyznačeny disponibilní zdroje na nové investice) 90,00

m iliardy Kč

70,00 50,00 30,00 10,00 -10,00

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

Zdroje na nové investice

0,00

5,01

9,07

15,43 13,86 20,96 16,96 27,26 37,12 30,78 14,39 17,10 22,35 19,33 11,94

Mandatorní výdaje

68,19 71,42 65,31 64,49 59,15 51,81 53,89 51,20 48,63 50,92 51,13 51,29 51,42 54,82 58,44

K další práci na alokaci dostupných zdroj na jednotlivé investiní projekty bylo využito následujícího pedpokládaného rozdlení program EU:

lení (nepřímý význam pro infrastrukturní stavby) – jedná se například o podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny, vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu, vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožáru a systému řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Časový harmonogram novely stavebního zákona a zákona o vyvlastnění předpokládá v  únoru 2011 vyhodnocení dopadu regulace – připravované legislativy na společenský systém, v  březnu 2011 finalizaci paragrafovaného znění obou návrhu novel a v  květnu 2011 meziresortní připomínkové řízení. V červnu 2011 budou oba návrhy novel předloženy vládě a po jejich schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. PŘÍKLADY NOVÉ STRATEGIE K ekonomickým opatřením s cílem maximalizace využití financování silniční infrastruktury patří revize kategorií navržených rychlostních silnic s cílem snížení nákladů, posouzení technických, technologických, ekonomických a bezpečnostních aspektů realizace polovičních profilů rychlostních silnic či prověření možnosti spolupráce v oblasti financování ekologicky významných projektů z fondů EU – Operační program životní prostředí. Dalším opatřením je zhodnocení stávajícího systému zadávání veřejných zakázek a zhodnocení výhod převodu správy dálničních odpočívek do soukromého sektoru. Obdobné principy budou aplikovány na další případy a druhy dopravy.

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

 50 % zdroj je urených na investice do silniní infrastruktury, z toho 80 % na sí TEN-T (finanní úvahy nerozlišují mezi základní a globální sítí7),  50 % zdroj je urených na investice do železniní infrastruktury, z toho vtšina na

12

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 4 / 2011

KRÁTCE • V rámci soutěže TOP INVEST 2010 byl moderní dopravní terminál v  České Třebové vyhlášen jednou ze tří nejlepších investičních akcí loňského roku. ROP Severovýchod ho podpořil více než 146 miliony korun. „Porotu jistě zaujalo i architektonické řešení terminálu, který se stal dominantou bývalého Bezručova náměstí, dnes náměstí Jana Pernera,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. • Veřejnost v  Hradci Králové začala využívat jedenáct nových trolejbusů, které město pořídilo díky evropské dotaci. A to není všechno. Do roku 2013 bude se 120 milionovou dotací z ROP Severovýchod pořízeno celkem 31 nových vozů. „Dalších dvanáct trolejbusů zaznamenají cestující v  příštím roce, počátkem roku 2013 k  nim přibudou ještě tři,“ dodal ředitel Dopravního podniku města Miloslava Kulicha • Novou propagační kampaň spustil Úřad Regionální rady. Jde o plakáty odkazující na ROP Severovýchod, které byly instalovány do prosvětlených vitrín ve všech hlavních krajských městech. „Chceme upozornit na program, který regionu už pátým rokem pomáhá. Ústřední slogan: Investice, které se neztratí, tedy ne náhodou spojujeme s pětiletými dětmi,“ říká Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady.

Velké projekty do krajských měst Celou řadu projektů najdeme nejen na krajské úrovni, ale také v  největších krajských městech. Ať už to jsou projekty, které města podávají v  rámci integrovaných plánů rozvoje měst nebo další projekty, jako jsou například nákupy souprav městské hromadné dopravy, opravy a revitalizace ulic a komunikací nebo projekty související s životním prostředím. Některé projekty však doprovázejí politické rozpory a dotace tak mohou být ohroženy. NEJVÍC PENĚZ DO LIBERCE Jednou z  posledních dotačních vlaštovek, které městům pošle ROP Severovýchod, je 675 milionů korun na pět investičních akcí ve třech krajských městech. Chystá se například nové Centrum celoživotního vzdělávání v  Hradci Králové nebo (pokud město o dotaci nepřijde) rekonstrukce lázní v Liberci. Právě Liberec má dostat největší díl peněz, a to hned na tři klíčové projekty. Tím prvním je revitalizace odsvěceného kostela sv. Máří Magdalény. Evropská dotace ve výši 56 milionů korun pomůže proměnit komplex v  Centrum podpory geotermálního využití energie. Druhým libereckým projektem je stavba krytého plaveckého bazénu. Na tu získal Liberec více než 152,5 milionu korun. A konečně mezi finančně nejnáročnější projekty měst spadajících do ROP Severovýchod patří oprava a revitalizace monumentální budovy libereckých Městských lázní. „Na tento projekt získalo město z  Evropské unie více než 325,5 milionu korun. Vzniknou galerijní prostory pro stálé expozice a proměnné výstavy včetně provozního zázemí galerie. Projekt má být ukončen

v prosinci roku 2013,“ řekl náměstek hejtmana Libereckého kraje Vít Příkaský. Předpokládané ukončení projektu je v prosinci roku 2013. LIBEREC MŮŽE PŘIJÍT O DOTACE Proč předpokládané? Projekt revitalizace lázní totiž, stejně jako projekt výstavby krytého plaveckého bazénu, provázejí problémy na liberecké radnici. Primátor města Jan Korytář ze sdružení Změna pro Liberec totiž odmítl podepsat smlouvy s  dodavatelskými firmami a oba projekty pozastavil. Město teď musí vyjednat nový harmonogram čerpání peněz, jinak o dotaci z  Evropské unie přijde. „Musíme počkat na to, jestli nám ROP písemně potvrdí, že můžeme posunout čerpání o dalšího půl roku, který bychom strávili tím, že budeme hledat jiného vítěze výběrového řízení,“ doplnil náměstek primátora Jiří Šolc. „V současné době projekt běží tak, jak byl původně naplánován, včetně původního časového harmonogramu,“ řekla Evropským novinám tisková mluvčí ROP Severovýchod Eva Jouklová a dodala, že žádost o posunutí harmonogramu zatím úřad neobdržel.

Dočkají se Městské lázně Liberec své revitalizace v potřebném termínu? Zakázka čelí podezření z předražení. zdroj: www.severnicechy.info „Aby nenastaly problémy s  čerpáním dotace, musí žadatel dodržet termín dokončení projektu, který je nastaven na 30. 6. 2015.“ Korytář se přitom opírá o právní posudky, podle kterých Liberci hrozí to, že bude muset vrátit evropské dotace nebo zaplatit miliony navíc. ČSSD, která až dosud tvořila se ZpL koalici, však něco takového odmítá a naléhá na primátora, aby neblokoval rozhodnutí rady. PROCES SCHVALOVÁNÍ JE ZDLOUHAVÝ Své projekty mají ve hře i zbylá dvě krajská města. V  Hradci Králové začala revitalizace ob-

jektu továrny Vertex. S  pomocí 136,6 milionu z  ROP Severovýchod vznikne městská knihovna se všemi odděleními včetně dětského.  V  Pardubicích se pak dokončuje modernizace již otevřeného moderního sportovního areálu Na Olšinkách. Projekt již v loňském roce čerpal 30 milionů korun. Na dokončující etapu poskytne EU dotaci 4,6 milionu. „Ve volejbalovém areálu modernizujeme tribunu pro diváky a stavíme nové tréninkové stěny. Kromě jiného necháme venku instalovat posilovací stroje a stůl na stolní tenis,“ prozradil náměstek primátorky Jiří Rozinek.

Na rozvoj krajských center v severovýchodních Čechách jsou v Evropském fondu pro regionální rozvoj vyčleněny dvě miliardy korun. „Z této částky jsou zatím proplacena jen čtyři procenta,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Podle tiskové mluvčí to je tím, že projekty IPRM jsou zatíženy složitým byrokratickým procesem. „Ten proces schvalování je poměrně složitý a zdlouhavý. Pokud by došlo k problémům s vyčerpáním částky, můžeme operativně přesunout finance do jiné oblasti čerpání,“ dodala tisková mluvčí. Filip Appl

NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • Masarykova univerzita dokončila rozsáhlou rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, která bude opět sloužit univerzitním účelům. Opravený areál s moderními učebnami a ubytovacími kapacitami se stane střediskem vzdělanosti a vzdělávání v kraji Vysočina. Rekonstrukce, která stála přes 145 milionů korun a trvala dva roky, byla realizována za podpory Finančního mechanismu zemí Evropského hospodářského prostoru a Norska. • Velké Meziříčí otevřelo 8. dubna 2011 nové nízkoprahové zařízení. Organizace Wellmez je provozovaná Oblastní charitou Žďár nad Sázavou a je určena pro děti a mládež ve věku 12 až 20 let, kteří jsou ohroženi společensky nežádoucími jevy. Smyslem a cílem nízkoprahového centra je prevence a snížení výskytu sociálně patologických jevů pomocí nabídky smysluplného využití volného času a další výchovné, vzdělávací, aktivizační a sociálně terapeutické činnosti. • Občané kraje Vysočina mohou v současné době třídit drobné elektrospotřebiče a baterie do šesti červených kontejnerů, přičemž v Jihlavě jich v nejbližší době přibude 21 kus. Do konce dubna se počet kontejnerů v kraji rozšíří na 127. Společnost ASEKOL, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení, umísťuje kontejnery v regionu ve spolupráci s Krajským úřadem kraje Vysočina.

Muzeum otevře nové sály a odhalí stará tajemství Obnova národní kulturní památky zámku v Třebíči a zpřístupnění památky nadregionálního významu široké veřejnosti v kontextu cestovního ruchu je cíl projektu Regionálního operačního programu Jihovýchod. Předáním staveniště byla zahájena náročná obnova této významné národní kulturní památky Jde o sídlo Muzea Vysočiny Třebíč, které po reorganizaci hlavní budovy zpřístupní veřejnosti nové sály a umožní rozšíření návštěvnických tras o přibližně 40 procent, začlení zámecké expozice a fragmenty kláštera do moderní prezentace muzea. „Návštěvníci tak budou moci díky evropským penězům obdivovat unikátní sbírkové předměty, které jsou doposud ukryty v depozitářích. Práce na modernizaci výstavních i společenských prostor postupují podle časového harmonogramu,“ uvedla Alena Prokešová z odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu kraje Vysočina. Už během března bylo vybudováno zařízení staveniště, dokončena převážná část zakrytí historických konstrukcí určených k obnově a odstrojení stavby, včetně odstranění většiny novodobých nášlapných podlahových vrstev v interiérech. Dveřní křídla určená k  repasi byla odvezena subdodavatelskou odbornou firmou. V měsíci dubnu budou  převažovat bourací práce a práce spojené se statickým zajištěním objektu. HISTORICI ČEKAJÍ NA ODKAZY Z MINULOSTI „Vzhledem k tomu, že se jedná o kompletní rekonstrukci histo-

rického nemovitého objektu, lze očekávat nepředvídatelné nálezy a zajímavé odkazy minulosti,“ řekla Prokešová. První zajímavost byla objevena už při odbourávání betonové podlahy o tloušťce přibližně 40 milimetrů, přičemž se odkryly historické cihelné dlažby, které nebyly zjištěny v průběhu zpracování realizační projektové dokumentace provedenými průzkumy ani sondami. „Po odstranění betonové vrstvy v  celé ploše bude rozhodnuto o konečné podobě finální podlahové úpravy v  dotčených místnostech,“ uvedla Prokešová. Dodala, že dále byly při demontážích a vyklízení místností, převážně využívaných krajským muzeem jako depozitáře, zjištěny některé stavební prvky nezanesené v dokumentaci. JIHOVÝCHOD PŘISPĚJE 150 MILIONY Projekt s  názvem Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic je podpořen v rámci Regionálního ope-



zdroj: kraj Vysočina

Po dobu rekonstrukce i instalace expozic bude budova zámku Třebíč pro návštěvníky uzavřena, k  částečnému zpřístupnění dojde během rekonstrukce v průběhu letních měsíců, kdy předem objednaným zájemcům bude umožněn bezplatný vstup s odborným doprovodem za účelem zhlédnutí právě probíhajících vybraných zajímavých stavebních prací. Realizace projektu bude součástí strategického budování podmínek pro rozvoj kraje Vysočina v oblasti kulturní, turistické,

společenské a v návaznosti také ekonomické. Předpokládaným výsledkem projektu bude zesílení cestovního ruchu, ekonomický rozvoj navazujícího sektoru služeb (stravování, ubytování, nákupy apod.) a vytvoření nových pracovních příležitostí. Z tohoto vyplývá, že projekt je v souladu s cílem programu 2 Zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou infrastruktury, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů. Michal Tillgen

Třebíčský zámek nabídne nové expozice na jaře roku 2014. račního programu NUTS 2 Jihovýchod. Předpokládané celkové výdaje jsou 184,5 milionu korun, přičemž příspěvek ze strukturálního fondu může činit až 151 milion korun. Realizace projektu je rozdělena na dvě části: stavební a expoziční včetně realizace veřejného interiéru, ve kterém je mimo jiné pamatováno i na odpočinková místa, zázemí pro rodiče s  dětmi, dětský koutek, veřejnou studovnu a prostor pro práci se školními skupinami. Dokončení projektu je předběžně plánováno na duben 2014.

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 4 / 2011

V ROP Střední Morava „letí“ cyklostezky ROP Střední Morava nezanedbává životní prostředí a sportovní vyžití. Alespoň o tom svědčí úvod letošního roku. V  únoru byla vyhlášena v pořadí již dvaadvacátá výzva z tohoto regionálního operačního programu. Ta je v Olomouckém kraji zaměřena právě na výstavbu regionálně významných stezek pro bezmotorovou dopravu. Jak jsou na tom tedy cyklostezky v obou příslušných krajích? A co další „sportovní“ projekty? PROJEKTY ZA 162 MILIONY Do Olomouckého kraje poputuje další finanční injekce na výstavbu cyklostezek. Do únorové výzvy se přihlásilo na dvacet tři měst a obcí v regionu. Ty chtějí s  pomocí Evropské unie podpořit výstavbu cyklostezek na svém území. Těchto třiadvacet projektů dohromady žádá o částku přesahující 162 miliony korun. A to se výzva týkala pouze Olomouckého kraje. Důvod je jednoduchý – snaha zajistit vyvážený rozvoj tohoto způsobu sportování a dopravy v  obou krajích ROP Střední Morava. O tom, které projekty budou podpořeny, rozhodne Výbor Regionální rady v  červenci tohoto roku. Kvůli rozhodnutí státu, že už nebude spolufinancovat regionální operační programy, bude míra maximální poskytnuté podpory 75 procent místo původních 85 procent. „Důvodem tohoto rozhodnutí byla snaha nesnižovat celkový počet podpořených projektů,“ řekl Ivan Matulík, ředitel Úřadu Regionální rady. Peníze půjdou nejen na klíčové cyklostezky, které doplňu-

jí nebo rozšiřují páteřní trasy v kraji, ale i na menší trasy, které spojují obce s páteřní sítí. CYKLOSTEZKA BEČVA CHLOUBOU REGIONU

Zřejmě nejvýznamnější trasou v  regionu je Cyklostezka Bečva. Jde o největší projekt cyklistické infrastruktury v  rámci ROP Střední Morava. Mezi podpořené úseky patří i ten na území Valašsko – Horní Vsacko. Regionální operační program trasu podpořil částkou 107 milionů korun. V letošním roce pokračuje výstavba dalších úseků za desítky milionů s předpokládanou podporou ROP Střední Morava. PENÍZE NA BĚŽCE I GOLF

Dosud bylo s pomocí ROP Střední Morava v Olomouckém a Zlínském kraji vybudováno přes 85 kilometrů cyklostezek za 496 milionů korun. Zlínský kraj přitom patří mezi kraje, kde je vůbec nejvíc kilometrů tras tohoto typu. V  úvodu loňského roku se podle údajů Centra dopravního výzkumu ČR zařadil se 166 kilometry tras na druhé místo hned za Prahu. „Zlínský kraj zaznamenal v  budování cyklostezek enormní a ve vztahu k  jiným krajům nesrovnatelný rozvoj díky tomu, že nepodcenil příležitost k  financování ze strukturálních fondů Evropské unie,“ uvedl Jaroslav Martínek z Centra dopravního výzkumu. Podle něj si zdejší obce v  minulých letech dokázaly s  podporou krajského úřadu dobře připravit projekty. „Díky nim se jim podařilo získat prostředky z Evropské unie a také ze Státního fondu dopravní infrastruktury s  takřka stoprocentní úspěšností.“

Kromě již uzavřené výzvy na cyklostezky byla v  březnu vyhodnocena předchozí jednadvacá-

tá výzva. „O dotaci z Regionálního operačního programu Střední Morava mohly žádat města a obce, sdružení či podnikatelé,“ řekl místopředseda Regionální rady a Zlínský hejtman Stanislav Mišák. Na pohyb a životní prostředí se zaměřují schválené projekty mezi kterými je například nová pěší trasa v  mikroregionu Valašsko – Horní Vsacko nebo nová běžecká trať z  Kohútek do Pulčínských skal. O vývoji projektů v poměrně specifické dotační oblasti informoval Úřad Regionální rady. Jde o výzvu z  roku 2009, která se zaměřila na golfová centra. Ta dnes vznikají například ve Vel-

13

KRÁTCE

kých Losinách, v Ostrožské Nové Vsi nebo ve Velkých Karlovicích. Všechny projekty se svými náklady vyšplhaly do desítek milionů korun. Podporu získal i některými obcemi kritizovaný projekt v  Dolanech – Vésce. „Realizací projektu dojde k vybudování nezbytného zázemí tak, aby byly v  areálu poskytovány komplexní služby klientům a  ostatním návštěvníkům na požadované úrovni,“ uvedla již dříve mluvčí Úřadu Regionální rady ROP Střední Morava Renata Škrobálková. Kvalitní golfová infrastruktura začne už od letošního roku přispívat k větší návštěvnosti regionu. Filip Appl

Cyklostezce Bečva se přezdívá „Královna stezek Moravy“. V letošním roce se dočká dalších úseků s podporou ROP Střední Morava. zdroj: www.valassko-hornovsacko.cz

• Vsetínská nemocnice má nový pavilon. Zázemí v  něm najdou oddělení patologické anatomie, klinické biochemie a hematologicko-transfuzní oddělení. Pavilon poskytne moderní podmínky nejen pro práci lékařů, ale i pro samotné pacienty. Celkový rozpočet projektu přesahoval částku 100 milionů korun. Regionální operační program Střední Morava přispěl dotací ve výši 39 milionů korun.   • Byla vyhlášena dvacátá třetí výzva do ROP Střední Morava. Své projekty zaměřené na úpravy zeleně, stavební úpravy úseků komunikací nebo rozšíření služeb cestovního ruchu mohou podávat podnikatelé a obce z  oblasti Bouzovska a Staroměstska. Pro oba mikroregiony je připraveno přes 30 milionů korun. Ve stejný den byla vyhlášena i výzva s  alokací 21,5 milionu na rozvoj infrastruktury ve výstavnictví s vazbou na IPRM Olomouc. • Dopravci v  obou krajích spadajících pod ROP Střední Morava mohou jásat. Získají totiž peníze na nákup 77 nových dopravních prostředků linkové nebo městské hromadné dopravy. „Dopravci nahradí staré a nevyhovující autobusy ekologickými a bezbariérovými dopravními prostředky, které přinesou komfortnější přepravu cestujících,“ řekl předseda Regionální rady Martin Tesařík.  Dotace z  ROP Střední Morava činí 160 milionů korun.

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

Stovky milionů zatraktivní turistické cíle Téměř 414 milionů korun je připraveno v Moravskoslezském kraji k podpoře vybraných turistických území. Zájemců o ně je dost, veřejné i soukromé organizace chystají desítky projektů. V takzvaném indikativním seznamu jsou jich přes tři desítky. Na Jesenicku se chystá například výstavba sportovně relaxačního centra v Karlově Studánce, rekonstrukce rekreačního areálu BRANS v Malé Morávce nebo vytvoření in-line a cyklo okruhu v Karlově pod Pradědem. V Ostravici a okolí se dále plánuje výstavba běžeckého areálu a sportovního a rehabilitačního zařízení. Připravuje se také rekonstrukce sáňkařské dráhy ve Starých Hamrech. Na Jablunkovsku se turisté mohou dočkat přírodního skanzenu v Bukovci, modernizace lyžařského areálu Severka v Dolní Lomné nebo informačního centra s muzeem lidových tradic v Hrčavě. „Nechybí ani další turistické atraktivity a ubytovací zařízení. Projekty nám budou předkládány průběžně, pro získání peněz ale každý z nich musí obstát v hodnocení,“ uvedl David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. PRVNÍ JE NA ŘADĚ ROZHLEDNA První peníze z evropských fondů do tří vybraných turistických lokalit v Moravskoslezsku jdou na rekonstrukci rozhledny pod Velkým Polomem v Beskydech. Společnost Brand house dostane na obnovu stávající rozhledny 3,8 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.

Celkové náklady vycházejí na 5,7 milionu korun. Turisticky atraktivní cíl má být zpřístupněn letos v červenci. „Rozhledna umožní výhled na krásné panorama okolních hřebenů a údolí moravskoslezských Beskyd a bude ctít historický ráz původní stavby,“ uvedla Markéta Šostoková ze společnosti Brand House. Původní stavba je z roku 1924, nachází se nedaleko Dolní Lomné u Kamenné chaty a bývalého hotelu Tetřev na hřebenové stezce k vrcholu Velký Polom. Od konce minulého století chátrá. Na současném stavu se navíc podstatně podepsalo i využití budovy k ustájení dobytka v minulých dobách. Rekonstrukce zahrnuje demolici původní stavby za ponechání čtyř vyzděných kamenných sloupů a výstavbu nového objektu. Budou zde exponáty v prosklených vitrínách a vícejazyčné informace o viditelných okolních kopcích a hřebenech, místní fauně a flóře. Budou také zpevněny okolní plochy a vybudovány přístupové komunikace. Aby byla investice dobře využita, bude rozhledna otevřena celoročně a navíc dostupná zdarma.

KRÁTCE • Žáci Střední průmyslové školy elektrotechnické Havířov zvítězili v zábavně-umělecké soutěži Kabaret Evropy. Za odměnu pojedou do Bruselu. Invencí a kreativitou uspěli v konkurenci 17 středních škol z Moravskoslezského kraje. Sami soutěžící rozhodli, které divadelní, taneční nebo hudební vystoupení o vybrané zemi Evropské unie je nejlepší.  Druhý ročník kabaretu dnes proběhl v Divadle loutek Ostrava. Akci uspořádala Regionální rada Moravskoslezsko. • Moravskoslezský kraj vydal ročenku cestovního ruchu za rok 2010. V této ročence jsou shrnuty úspěchy a uskutečněné projekty, které byly v roce 2010 Moravskoslezským krajem v oblasti cestovního ruchu realizovány. Ročenka je přeložena i do angličtiny a může sloužit jako zdroj informací nejen pro novináře, ale také pro odbornou a širokou veřejnost.

Jako první se rekonstrukce dočká rozhledna pod Velkým Polomem v Beskydech. Velký Polom leží ve výšce 965 metrů nad mořem, na hranici mezi Českou republikou a Slovenskem. Jeho masiv dále pokračuje na východ. Jedná se o přírodní rezervaci rozkládající se v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Velký Polom a přilehlý hřeben je u turistů velmi oblíbený, vyskytují se zde celkem tři turistické chaty – chata Skalka, ležící pod stejnojmenným vrcholem,

na vrchu Kostelky se nachází lyžařský areál s chatou Severka a do třetice je zde Kamenná chata. DALŠÍ LOKALITY NÁSLEDUJÍ Obnova však čeká i další turisticky zajímavé lokality v Moravskoslezském kraji. „Na zatraktivnění každé ze tří vybraných turistických lokalit, okolí Ostravice a Jablunkova v Beskydech a Karlo-

zdroj: RR Moravskoslezsko

vy Studánky v Jeseníkách, je připraveno 138 milionů korun,“ dodal Sventek a odkázal na Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, která oblasti definovala. Pro každé území byl následně zpracován integrovaný plán rozvoje území i s výčtem projektů, které se mohou ucházet o podporu. Michal Tillgen

• V současné době na severu Moravy a Slezska jednoznačně převažuje zájem investorů o umístění svého podnikání na zelené louce. Příprava ploch takzvaných greenfields je technicky, finančně a časově příznivější. Tento stav má však podle kraje ve svých důsledcích negativní vliv na rozvoj území, neboť se na jedné straně zvyšují nároky na zábor zemědělské půdy a na straně druhé, narůstá počet nevyužitých ploch takzvaných brownfieldů.

14

PUBLICITA

EN č. 4 / 2011

Největší zájem o evropské dotace mají železniční vlečky MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ÚNOR 2011

Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k  informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice, vydal pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Na konci měsíce března vydal Národní orgán pro koordinaci pravidelnou měsíční zprávu, která pracuje s daty dostupnými k 3. březnu 2011. Aktuální zpráva je vždy dostupná na internetových stránkách www. strukturalni-fondy.cz/Stav-cerpani/ Mesicni-​monitorovaci-zprava.

liardy Kč, což o 24,2 % přesahuje alokaci OP Doprava na programové období 2007–2013. PROJEKTY S VYDANÝM ROZHODNUTÍM/ PODEPSANOU SMLOUVOU Objem finančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou dosahuje k 3. březnu 2011 166,8 miliardy Kč, což představuje 99,7 % z alokace na operační program na období 2007–2013. Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k alokacím jednotlivých oblastí podpory je stále evidován v oblastech podporujících modernizaci silnic a vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány.

CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ KOMISI V rámci celého OP Doprava byly certifikovány výdaje ve výši 28,7 miliardy Kč. Meziměsíční nárůst nebyl v průběhu února 2011 zaznamenán. V průběhu měsíce února 2011 došlo k 57% nárůstu v objemu prostředků zahrnutých do souhrnných žádostí zaúčtovaných PCO, tj. 18,1 miliardy Kč. Celkově bylo do účetního systému Viola zaúčtováno v rámci OP Doprava 50,1 miliardy Kč, tedy 29,9 % z celkové alokace programu. STAV SCHVALOVÁNÍ VELKÝCH PROJEKTŮ OP DOPRAVA

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 28 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Celková alokace podpory 2007–2013

REALIZACE OP DOPRAVA

Od počátku realizace OP Doprava bylo k 3. březnu 2011 podáno 218 žádostí v celkové hodnotě 207,9 miliardy Kč, to představuje 124,2 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí byly schváleny 123 v souhrnné výši 166,8 miliardy Kč (99,7 % z alokace programu). Proplaceny byly 95,4 miliardy Kč, což představuje 57,0 % z celkové alokace na období 2007–2013. Certifikované výdaje dosahují 28,7 miliardy Kč, to je 17,2 % alokace na OP Doprava na celé programové období.

PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM

Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

příjemcům

Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO

Certifikované výdaje předložené EK

mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 60 456,0 60 073,2 99,4 49 283,1 81,5 31 356,8 51,9 27 398,8 45,3 11 269,5 18,6 1.1 3 281,0 2 562,8 78,1 1 726,8 52,6 1 001,7 30,5 1 001,7 30,5 879,0 26,8 1.2 63 737,1 62 636,1 98,3 51 010,0 80,0 32 358,5 50,8 28 400,4 44,6 12 148,6 19,1 1 43 977,0 69 861,8 158,9 72 098,6 163,9 34 968,3 79,5 2 367,4 5,4 1 980,0 4,5 2.1 2 546,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 46 523,5 69 861,8 150,2 72 098,6 155,0 34 968,3 75,2 2 367,4 5,1 1 980,0 4,3 2 11 364,1 4 544,7 40,0 4 263,6 37,5 3 696,3 32,5 1 276,8 11,2 989,1 8,7 3.1 11 364,1 4 544,7 40,0 4 263,6 37,5 3 696,3 32,5 1 276,8 11,2 989,1 8,7 3 30 690,2 45 774,3 149,1 33 858,4 110,3 20 959,3 68,3 15 100,4 49,2 11 282,3 36,8 4.1 30 690,2 45 774,3 149,1 33 858,4 110,3 20 959,3 68,3 15 100,4 49,2 11 282,3 36,8 4 8 555,2 18 414,8 215,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 950,6 1 236,1 130,0 1 236,1 130,0 451,7 47,5 94,6 9,9 0,0 0,0 5.2 9 505,8 19 650,8 206,7 1 236,1 13,0 451,7 4,8 94,6 1,0 0,0 0,0 5 224,5 768,6 342,3 31,1 13,8 31,1 13,8 31,1 13,8 4,2 1,9 6.1 3 076,4 3 685,5 119,8 3 495,6 113,6 2 702,7 87,9 2 570,8 83,6 2 123,3 69,0 6.2 220,6 76,5 34,7 7,5 3,4 7,3 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 3 521,6 4 530,6 128,7 3 534,2 100,4 2 741,0 77,8 2 601,9 73,9 2 127,6 60,4 6 2 001,9 879,5 43,9 1 389,0 69,4 258,7 12,9 248,8 12,4 207,9 10,4 7.1 2 001,9 879,5 43,9 1 389,0 69,4 258,7 12,9 248,8 12,4 207,9 10,4 7 34 211,8 50 304,9 147,0 37 392,6 109,3 23 700,3 69,3 17 702,2 51,7 13 409,9 39,2 ERDF 133 132,3 157 572,9 118,4 129 997,3 97,6 71 733,5 53,9 32 388,1 24,3 15 325,6 11,5 FS 167 344,1 207 877,9 124,2 167 389,9 100,0 95 433,9 57,0 50 090,3 29,9 28 735,4 17,2 OP D Poznámka: - Měnový kurz: 1 EUR = 24,48 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 3. 2011

5. STAV SCHVALOVÁNÍ VELKÝCH PROJEKTŮ

Dle ustanovení Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 je za velký projekt považován takový projekt, jehož celkové náklady přesahují 50 mil. EUR. Žádosti o velký projekt schvaluje nejdříve ŘO příslušného OP, poté jsou žádosti předkládány ke schválení EK, která do tří měsíců od zaslání žádosti o velký projekt vydá své rozhodnutí. V případě, že si EK vyžádá doplnění údajů v žádosti, tato lhůta se pozastavuje a dochází k prodloužení schvalovacího procesu. V České republice se realizace velkých projektů týká tří OP - OP Doprava, OP Životní prostředí a OP Výzkum a vývoj pro inovace.

Stav schvalování velkých projektů

Poznámka: Ve všech kurz: relevantních OP bylo ŘO /kurz ZS převzatý předloženo 51 velkých projektů ve výši 202,5 mld.zaKč. - Měnový 1 EUR = 24,48 CZK -na měsíční z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech Na národníPCO“ úrovni bylo schváleno spolufinancování 46 VP vkurzem hodnotě 163,5 mld. Kč. všech účtovaných a „Certifikované výdajekepředložené EK“ jsou přepočteny v době zaúčtování v IS Ze Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. velkých projektů schválených na národní úrovni bylo 31 projektů ve výši 111,9 mld. Kč předloženo 48 ke schválení Evropské komisi. EK dosud schválila deset projektů v hodnotěZdroj: 19,7 MSC2007 mld. Kč. – 3. 3. 2011

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie V OP Doprava bylo předloženo 35 velkých projektů. Prozatím posledním a zároveň šestým velkým projektem schváleným Evropskou komisí 14. ledna 2011 je železniční projekt „Elektrizace traťového úseku vč. PEÚ Šatov – Znojmo“ o finančním objemu 1,1 miliardy Kč. Již dříve byly ze strany EK schváleny následující velké železniční projekty: „Optimalizace trati Stříbro – Planá u Mariánských Lázní“ o finančním objemu 3,9 miliardy Kč, projekt „Optimalizace trati Planá u M.L. (mimo) - Cheb (mimo)“ o finančním objemu 3,5 miliardy Kč, projekt „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor“ (3,9 miliardy Kč), projekt „Optimalizace trati Benešov u Prahy – Strančice“ (podpora z Fondu soudržnosti ve výši 3,0 miliardy Kč) a projekt „Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st. hr., 1. stavba Letohrad (mimo) - Lichkov st. hranice“ (s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti ve výši 1,3 miliardy Kč).

Projekty s vydaným ZPRÁVA – ÚNOR 2011 MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ Proplacené prostředky

Podané žádosti

Zníhlediska bylo nejvíce velkých projektů (35)Prostřednictvím předloženo v rámci OP Doprava, z tohoprojektu jich ŘO korun. Účelem tohoto jejímu odkoupení. podporupočtu z OP Doprava, prioritschválil národní úrovni tj. 33 velkých a Evropské komisi předložil ke schválení bylo zajistit ekologičtější a bezje možnéprojektů uhradit i náklady ní osy 6,na oblast podpory 6.1, 94,3 Pod- %,podpory pečnější přepravu narůstajících spojené s pronájmem jiného pora revitalizace železničních vle18 velkých projektů. EK schválila 6 VP v OP Doprava. ček. Pro 2. kolo výzvy bylo k dispo- majetku, než pozemků a staveb, objemů surovin a výrobků, a tím V OP Životní prostředí žadatelé předložili 8 VP, na národní úrovnipřispět ŘO schválil a předložil na EK k racionalizaci činnoszici připraveno až 224,5 milionu Kč je-li nájemní smlouva uzavřena 7celkové žádostí. K 3. březnu 2011 EK na realizaci VP v OP Životní prostředí. nových prati firmy, k vytvoření formou4 žádosti finančního leasingu. dotace. Částka 190,8 mili-schválila covních míst, snížení zátěže Formou podpory je vnitrostátní onu Kč je alokována v  Evropském V OP Výzkum a vývoj pro inovace bylo předloženo 8 VP. Z toho bylo 6 ke žádostí schváleno fondu pro regionální rozvoj, zbý- regionální investiční podpora silniční sítě a posílení železniční na národní úrovni a předloženo Evropské komisi. K 3. březnu 2011 Evropská komise neschválila V rámci VRIP nákladní dopravy, ke snížení hluvajících 33,7 milionu Kč ve státním (VRIP). žádný velký projekt v OP Výzkum a vývoj pro inovace. může podpora dosáhnout ku, emisí a spotřeby neobnovitelrozpočtu. Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Graf 5 - Počet velkých projektů v rámci jednotlivých OP na národní a evropské úrovni

47

Počet

předloženo na ŘO/ ZS schváleno na národní úrovni V průběhu února 2011 došlo k nápředloženo na EK schváleno EK růstu objemu prostředků proplace40 ných příjemcům ve výši 1,1 miliardy 35 Kč, což zvýšilo celkový objem pro30 placených prostředků příjemcům k 25 3. březnu 2011 na 95,4 miliardy Kč 20 (57,0 % z celkové alokace OP Do15 prava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných 10 projektů v OP Doprava je čerpání fi5 PODANÉ ŽÁDOSTI nančních prostředků urychlováno 0 na základě předkládání průběžných OP D OP ŽP OP VaVpI V průběhu února 2011 bylo do OP žádostí o platby, jejichž podkladem Zdroj: MSC2007 – 3. 3. 2011, řídící orgány Zdroj: MSC2007 – 15. 3. 2011, webové stránky OP D, podklady ŘO Doprava podáno 11 nových žádos- jsou fakturace provedených prací v tí o objemu finančních prostředků měsíčních intervalech. Program podporuje investice maximálně stanovenou výši ných zdrojů. Záměr znamenal vy284,6 milionu Kč. Převážně se jed- Ve sledovaném období bylo v rám- PRIORITNÍ OSA 6, ANEB 23 V  regionech budování nové průjezdné koledo rozšiřování a dalšího rozvoje způsobilých výdajů. ná o žádosti v oblasti multimodální ci OP Doprava finančně ukonče- PODPORA REVITALIZACE stávajících a zřizování nových Střední Čechy, Severozápad, je, zřídit novou kusou kolej a kopřepravy (oblast podpory 6.1 – Pod- no dalších šest projektů. K 3. břez- ŽELEZNIČNÍCH VLEČEK Jihovýchod, lej, která bude sloužit jako větev železničních vleček, případně Severovýchod, pora revitalizace železničních vle- nu 2011 bylo finančně ukončeno ček). Celkový objem finančních pro- 56 projektů o finančním objemu Ve sledovaném období bylo ukon- investice na nabytí železniční Střední Morava, Moravskoslezsko do nových kusých kolejí. Stávajístředků, které jsou požadovány v 26,7 miliardy Kč (tj. 45,5 % z celko- čeno 2. kolo výzvy pro předkládá- vlečky, která by již zanikla nebo by to je maximálně 40 % , v regionu cí kolejová spojka byla zrušena a MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – ÚNOR 2011 nahrazena novými jednoduchýní projektových žádostí o finanč- byla zanikla, pokud by nedošlo k Jihozápad maximálně 30 %. podaných žádostech činí 207,9 mi- vého počtu schválených projektů). Příjemci podpory stavebních mi a křižovatkovými výhybkai nestavebních investic musí mi. Součástí stavby bylo také rozÚdaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 27 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) splňovat určitý právní vztah k šíření stávajícího dvoukolejného Projekty s vydaným pozemkům určeným k zastavění či živičného přejezdu a nahrazení Prioritní osa / Oblast Podané žádosti Žádosti vyřazené z administrace Žádosti ve schvalovacím procesu Rozhodnutím / podepsanou Finančně ukončené projekty podpory zastavěným vlečkou. Podmínkou starých kolejnic novými. Projekt Smlouvou je také, aby železniční vlečka obsahoval také odvodnění kolepočet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f g h i j byla umístěna na území ČR a v jiště, připojení na kanalizační síť od počátku období od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období regionu způsobilém pro regionální i úpravy souvisejících objektů. 23 60 073,2 0 0,0 2 10 684,4 21 49 283,1 9 13 557,6 1.1 České přístavy, a.s., byly příjeminvestiční podporu. 17 2 562,8 0 0,0 14 836,0 3 1 726,8 2 1 069,1 1.2 40 62 636,1 0 0,0 16 11 520,4 24 51 010,0 11 14 626,7 1 cem dotací v  rámci již dokonče10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2.1 ného projektu rozšíření termináFINANČNÍ ZDROJE EU 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2 lu kombinované dopravy v  mělV PRIORITNÍ OSE 6 UŽ 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 10 4 263,6 6 3 275,9 3.1 nickém přístavu. Z celkových náPOMOHLY 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 10 4 263,6 6 3 275,9 3 48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 41 33 858,4 19 7 886,7 4.1 kladů více než 23 milionů ko48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 41 33 858,4 19 7 886,7 4 run bylo investorovi proplaceno V dřívějších výzvách v rámci ob1 18 414,8 0 0,0 1 18 414,8 0 0,0 0 0,0 5.1 lasti podpory revitalizace želez- 6,7 milionu korun. Projekt zna2 1 236,1 0 0,0 0 0,0 2 1 236,1 0 0,0 5.2 3 19 650,8 0 0,0 1 18 414,8 2 1 236,1 0 0,0 5 ničních vleček byly projekty již menal výstavbu zpevněné mani25 768,6 13 471,7 9 265,8 3 31,1 3 31,1 6.1 realizovány. Namátkou lze při- pulační a skladovací plochy a zří14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 13 3 495,6 10 850,0 6.2 48 76,5 19 28,6 24 39,8 5 7,5 5 7,5 6.3 pomenout např. rozšíření vlečky zení objektů přejezdové úpravy 87 4 530,6 33 690,2 33 305,6 21 3 534,2 18 888,6 6 v areálu Lovochemie v Lovosicích vlečkových kolejí. Došlo i k  od18 879,5 0 0,0 3 5,9 15 1 389,0 2 22,4 7.1 18 879,5 0 0,0 3 5,9 15 1 389,0 2 22,4 7 nebo rozšíření terminálu kombi- vodnění manipulačních ploch a 135 50 304,9 38 11 263,4 35 1 785,4 62 37 392,6 37 8 775,4 ERDF nované dopravy v  přístavu Měl- k  demolici koncové vlečkové ko83 157 572,9 0 0,0 22 30 222,2 61 129 997,3 19 17 925,0 FS 218 207 877,9 38 11 263,4 57 32 007,7 123 167 389,9 56 26 700,4 OP D leje v délce 40 metrů. ník. Poznámka: Lovosický projekt schválil Řídící Poznámka: - V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. meziměsíčním je u OPžádné D v oblasti podpory 5.1 projekty. ve stavu „Žádosti ve schvalovacím procesu“ evidován úbytek finančních prostředků (o 302,2 mil. Kč) z důvodu snížení výdajů v žádosti orgán OP Doprava už v  listopa- Veškeré informace k  těmto, ale -- VV OP D nejsousrovnání evidovány nedokončené na projekt „Prodloužení trasy A metra v Praze – provozní úsek Dejvická (mimo)–Motol“. du 2009 a z fondů EU na něj šlo i dalším projektům lze najít na -Zdroj: V meziměsíčním srovnání je u OP D v oblasti podpory 5.1 ve stavu „Žádosti ve schvalovacím procesu“ evidován úbytek finančních prostředků MSC2007 – 3. 3. 2011 více než 16 milionů korun. Celko- http://www.strukturalni-fondy. (o 302,2 mil. Kč) z důvodu snížení výdajů v žádosti na projekt „Prodloužení trasy A metra v Praze – provozní úsek Dejvická (mimo)–Motol“. Zdroj: MSC2007 – 3. 3. 2011 vé náklady byly téměř 78 milionů cz/.

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

stav k 01

EN č. 4 / 2011

Zusammenfassung

Statt „SOS“ ruft die Union „ESM“ Die Vertreter der Europäischen Union haben Ende März eine außerordentlich wichtige Sache verabschiedet: den dauerhaften Europäischen Stabilisierungsmechanismus (ESM). Dieser soll innerhalb von zwei Jahren das derzeitige EFSFSystem ersetzen. Im System werden 700 Mrd. Euro zur Verfügung stehen, davon sind rund 80 Mrd. von den Staaten direkt aufzubringen. Das so genannte abrufbare Kapital wird verfügbar sein, sollte ein Staat der Eurozone feststellen, dass er Hilfe braucht. Vorbehalte gegenüber dem  ESM hatten zahlreiche Vertreter der EU-Mitgliedsländer. Scharfe Worte fand auch die Tschechische Republik. Finanzminister Miroslav Kalousek kann der Regierung nach eigenen Worten vorerst nicht empfehlen, sich dem ESM anzuschließen. Die Befürworter und Gegner des ESM sind sich darin einig, dass die Krise in Europa noch lange nicht vorbei ist. Und so breitet sich weiter Skepsis aus, unterstützt von den Ökonomen des Centre for Economics and Business Research. Ihre Feststellungen ergaben, dass der ESM im heutigen wirtschaftlich geteilten Europa nicht unbedingt funktionieren muss. Und ihr Fazit? Entweder steigt Deutschland freiwillig aus der Eurozone aus, wenn es zum Schluss kommt, nicht mehr permanent für Schwächere eintreten zu wollen, oder Griechenland und Portugal müssen gehen. Die Eurozone in ihrer heutigen Gestalt habe eine nur etwa zwanzigprozentige Überlebenschance. (sti)

Auf die Steuerzahler kommt ein zweiter Euro-Wall zu Nach den Verhandlungen vom März ist der neue B e it r a g s ve r te i lungsschlüssel für den dauerhaften ESM-Fonds da. Nach Auffassung des slowakischen Finanzministers Ivan Mikloš (SDKÚ) spart die Slowakei mit dieser Änderung 133 Mio. in absoluten Zahlen. Im Kreuzfeuer der Kritik, von slowakischer Seite vor allem aus dem Munde des Ministers, stand der Berechnungsmechanismus. Diesen beeinflusste bis zu 50 % die Einwohnerzahl des Landes. Neuerdings ändert sich die besagte Kennziffer in 12,5 %. Mit Bezug auf das BIP sinkt der slowakische Beitrag letztendlich von ursprünglich 7,9 % BIP auf 6,5 % BIP, das sind fast 660 Mio. Euro. Der neue Rettungsmechanismus muss noch von den nationalen Parlamenten ratifiziert werden. Im slowakischen Parlament ist auch aus den Reihen der Koalition Ablehnung zu hören. Die Slowakei hat keine freien Mittel verfügbar und lebt auf Pump. Der für die Staatskasse verantwortliche Minister gab zu, dass die Slowaken das Geld für den ESM leihen müssen. (jha)

Zukunft der Agrarpolitik in Diskussion Die Verhandlungen über die Zukunft der gemeinsamen Agrarpolitik (GAP) sind in vollem Gange. Die gute Nachricht: Die Tschechische Republik steht mittendrin und ist diesmal kein Outsider. Kürzlich hat sich der Rat der Landwirtschaftsminister erstmals offiziell zum Thema geäußert, und in seinem Abschlussdokument fanden schließlich beide tschechische Prioritäten ihren Niederschlag: gleiche Direktzahlungen und Ablehnung ihrer Obergrenze. Dies würde nämlich vor allem große Höfe treffen, von denen es im EU-Vergleich in Tschechien die meisten gibt. Das zweite Schlachtfeld ist das Europäische Parlament, welches mit dem Lissabon-Vertrag die Entscheidungsbefugnis für die GAP erhielt. Gegenwärtig erörtert es den Bericht über die zukünftige Ausgestaltung der GAP, für den der Abgeordnete Jan Březina in Zusammenarbeit mit Experten etwa zwanzig Änderungsanträge eingereicht hat.

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Instead of „SOS“, the Union calls „ESM“ Get acquainted: ESM. This is a new system that throws a lifeline to countries in an abyss of debt. However, the reactions of EU Member States suggest that the lifeline is too short or the problems so great that they will drag down those pulling at the top. We are increasingly hearing the opinion that the Union is running out of strength and that the new mechanisms will not lead anywhere anyway. If the strongest or the weakest players don’t leave the Eurozone, the Euro will soon lie in a jar for invalid coins. At the end of March, representatives of the Union approved an extremely important matter: the establishment of a permanent bailout fund for the Eurozone. The ESM. Within two years, this scheme should replace the current EFSF system. The system will contain seven hundred billion Euros, of which about eighty billion will be paid directly by the Member States. This “capital on call” will be available if any of the States of the Eurozone finds that it needs assistance. Representatives of the Member States of the Union tend to take a sceptical view of the ESM. Sharp

comments have also come from the Czech Republic. The Minister of Finance, Miroslav Kalousek, says that he currently cannot recommend that the Government agree to this country joining the ESM. “I find it very difficult to imagine how this rescue mechanism can be implemented in practice. If all the countries were to honour their financial obligations to the ESM, this would mean great demands on the budgets of approximately one third of the Eurozone countries and they would risk getting into a situation where they would immediately have to ask

for assistance themselves,” points out Mr. Kalousek. Proponents and opponents of the ESM agree that the crisis in Europe has certainly not passed yet. “It is like a computer game. You cut off one head of the beast and another emerges,” commented the Italian Minister of the Economy, Giulio Tremonti. And so the scepticism expressed by the economists at the Centre for Economics and Business Research is spreading. It follows from their findings that the ESM mechanisms certainly need not be functional in the contemporary economy of a divided Europe. Their conclusion? Either Germany will voluntarily leave the Eurozone when it discovers that it doesn’t want to permanently rescue weaker partners, or Greece and Portugal will have to leave. They think that the contemporary Eurozone has only a twenty percent chance of survival. Jan Štifter

A second Euro-stabilization fund is about to hit taxpayers Following the March negotiations, a new scheme for making contributions to the ESM – a permanent fund – has emerged into the light of day. According to the Minister of Finance, Ivan Mikloš (SDKÚ), this change will save Slovakia EUR 133 mil. in absolute terms. The mechanism of the calculation came under fire from the Minister speaking for Slovakia. This was to be affected by the number of inhabitants in a country to a degree of 50%. This indicator was later reduced to 12.5%. Expressed in relation to the GDP, as a final consequence, the contribution of Slovakia would decrease from the original 7.9% GDP to 6.5% GDP, i.e. almost EUR 660 mil. The new rescue mechanism must be ratified by the national parliaments. In Slovakia, voices against this are emerging, even within the coalition. Slovakia has no money to spare, as it is already in debt. The Minister of the State Treasury openly admits that Slovaks would have to borrow cash for the ESM. Another possible source could be

income from the planned privatization of heating plants, telecommunications or bus transport. The Speaker of the Parliament, Richard Sulík (SaS), made a more interesting suggestion – what about using Eurofunds? Analyst Juraj Karpiš of the Institute of Economic and Social Studies expressed the opinion in the daily SME that

Slovaks will pay higher taxes and that there will be cut-backs in health care and education, so that German bankers don’t lose their jobs and French investors part of their profits from dicey bubble investments, and that Greek politicians continue to be able to buy support from pensioners by giving them pensions higher than the average wage in the country. He considers that this constitutes a moral hazard and fiscal irresponsibility that could lead to fiscal decomposition of the entire Union and, in the worst case, will inflame nationalistic passions. The rules were already broken by the mere formation of the EFSF – which negated the “European Constitution” – the Treaty of Lisbon Jozef Havrilla

The future of the agricultural policy is being negotiated Negotiations on the future of the Common Agricultural Policy (CAP) are in full swing and it is good that we are in the midst of things and are not playing the part of an outsider. The Council of Agriculture Ministers recently made the first official statement on this subject and we managed to include both of our key priorities in the final document – equality of direct payments and rejection of a ceiling for these payments. This would have the greatest impact on large farms, of which we have the largest number in the EU. The other battlefield will be the European Parliament, which the Treaty of Lisbon gave the authority to participate in deciding on

the CAP. It is currently discussing the report on the future of the CAP, in relation to which I submitted twenty draft amend-

ments in cooperation with our experts. It is apparent from the discussion that was held on this report that it will not be an easy matter to implement our ideas. However, if we act in the same co-ordinated manner as we have to date, there is a great chance that we will manage to defend the interests of our farmers. Jan Březina, Member of the European Parliament for KDU-ČSL

RÉSUMÉ

Pas de « SOS » mais un « MES » pour l’Union Les représentants de l’Union ont pris une décision exceptionnellement importante fin mars : la création d’un fonds de sauvetage permanent pour la zone euro  : le Mécanisme européen de stabilité (MES). Celui-ci devrait remplacer le système actuel du Fonds européen de stabilité financière (FESF) d’ici deux ans et disposera d’une capacité de sept cent milliards d’euros dont environ quatre-vingt milliards versés directement par les États. Ce « capital sur demande » sera mis à disposition lorsque l’un des États de la zone euro identifiera qu’il a besoin d’aide. Des représentants des pays membres de l’Union ont exprimé des réserves quant au MES, des voix critiques émanant également de République tchèque. Le ministre tchèque des Finances Miroslav Kalousek estime pour l’instant ne pas pouvoir recommander à son gouvernement d’impliquer le pays dans le MES. Les défendeurs et les opposants au MES s’entendent sur le fait que la crise est encore loin d’avoir quitté l’Europe. Aussi le scepticisme encouragé par les économistes de la société Centre for Economics and Business Research se répand-il davantage. Selon leurs observations, les mécanismes du MES ne fonctionneront pas forcément dans la situation actuelle d’une Europe économiquement divisée. Leurs conclusions ? Soit l’Allemagne, qui réalise qu’elle n’a pas envie de passer son temps à sauver les plus faibles, quitte volontairement la zone euro, soit la Grèce et le Portugal devront en sortir. La zone euro actuelle n’a, selon eux, qu’environ 20 % de chance de survie. (sti)

Le deuxième Euroval déferle sur les contribuables Suite aux négociations de mars, une nouvelle clé de calcul du versement des contributions au MES, le fonds permanent, a vu le jour. Selon le ministre des Finances de la République slovaque Ivan Mikloš (SDKÚ), cette évolution permettra à la Slovaquie d’économiser 133  millions d’euros en valeur absolue. Le mécanisme de calcul s’est retrouvé sous le feu des critiques soulevées par la Slovaquie précisément par la voix de son ministre. Ce calcul était jusqu’à 50  % influencé par le nombre d’habitants du pays. Cet indicateur passe à présent à 12,5 %. En pourcentage du PIB, la contribution passe ainsi au final pour la Slovaquie de 7,9 % du PIB à l’origine à 6,5 % du PIB, soit près de 660 millions d’euros. Le nouveau mécanisme de sauvetage doit être ratifié par les parlements nationaux. Au parlement slovaque, des voix contestataires s’élèvent y compris dans les rangs de la coalition. La Slovaquie n’a pas de ressources disponibles puisqu’elle vit dans la dette. Le ministre de la caisse nationale a ouvertement reconnu que les Slovaques emprunteront des fonds au MES. (jha)

L’avenir de la politique agricole en discussion Les discussions sur l’avenir de la Politique agricole commune (PAC) battent leur plein et le fait que la République tchèque soit au cœur de l’action et ne joue pas un rôle d’outsider est une bonne nouvelle. Le Conseil des ministres de l’Agriculture s’est récemment exprimé pour la première fois officiellement sur le thème et les deux priorités tchèques, l’égalité des paiements directs et le refus de leur plafonnement, ont réussi à être intégrées dans son document final. Cela affecterait en effet principalement les grandes fermes, dont la République tchèque compte le plus grand nombre dans toute l’UE. Le deuxième sujet de bataille est le Parlement européen auquel le Traité de Lisbonne a accordé la compétence de co-décision en matière de PAC. Actuellement, il discute du rapport sur la physionomie future de la PAC pour lequel le député Jan Březina, en coopération avec des experts, a déposé une vingtaine d’amendements.

16

110161_Inzerce_brezen_KN.indd 1

INZERCE

EN č. 4 / 2011

7.3.11 15:00