ČTĚTE. Reportáž z družstva. Veletrh STYL KABO. Aktualita: JUDr. Rostislav Dvořák: Evropská unie v řešení problému s imigranty selhává

9/2015 | MĚSÍČNÍK | ROČNÍK 61 | CENA 20 Kč ČASOPIS ČESKÝCH A MORAVSKÝCH VÝROBNÍCH DRUŽSTEV

t va s ž u r d áž z Report d Nácho a k ž ě n S trava s O m Bytprů

Veletrh

K ST YL

Č TĚ TE

ABO

Aktualita: JUDr. Rostislav Dvořák: Evropská unie v řešení problému s imigranty selhává

obsah 9/2015 Slovo úvodem_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 3

Ing. Miloslav Čermák člen představenstva SČMVD a předseda VD Sněžka Náchod

Aktualita ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 4

JUDr. Rostislav Dvořák: Evropská unie v řešení problému s imigranty selhává

Propagace, výstavy, veletrhy ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 5

Styl Kabo

Reportáž z družstva________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 9 14

Sněžka Náchod Bytprům Ostrava

Zajímavost_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 17

Muzeum družstevnictví

Rubrika manažerů družstev ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 18 19 20 20 21 24

Představenstvo SČMVD Kontrolní komise SČMVD Logo VD & Značka Družstevní den 2015 Rozhovor s PhDr. Jitkou Vysekalovou, PhD. Business Intelligence

Právní okénko _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 24

Rekodifikace

Z Bruselu _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 25

Práva spotřebitelů v odvětví pronájmu automobilů

Víte, že… ________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 25

28

Počátky družstevnictví: Rochdalské družstvo spravedlivých průkopníků Od konzumu ke konzumu

Různé_______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 29

Soutěž Studenti pro Dřevojas – SANTÉ PRO 2025

Družstevní výrobky _________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 30 31 32 33

Detecha Nové Město nad Metují - Jelení lůj Baby KDS Sedlčany – nabídka nožů a hygienického náčiní Druchema Praha – Herkules Mizím Druchema Praha – školní kufřík z Druchemy

Titulní strana obálky: Moděva Konice

Zadní strana obálky: Vřídlo Karlovy Vary Foto: Jana Henychová

ADRESA REDAKCE: Svaz českých a moravských výrobních družstev Redakce časopisu Výrobní družstevnictví Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1 Šéfredaktorka: Jana Henychová, [email protected] tel.: +420 224 109 352, tel/fax: +420 224 230 050 Zasílání tiskových zpráv: [email protected] Objednávky předplatného: [email protected] Objednávky inzerce: [email protected] Redakce neodpovídá za obsah inzerce a reklamních článků. Smluvní vztah mezi vydavatelem a předplatitelem se řídí všeobecnými podmínkami pro předplatitele. Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Grafika © Art D – Grafický atelier Černý, s.r.o. Registrace MK ČRE – 4639.

ISSN 0322-7677

člen představenstva SČMVD předseda VD Sněžka Náchod

jich máme 7krát víc než mnohem větší Velká každý den, když otevřu noviny nebo pustím Británie. A  zvýšením televizi, se musím divit nad myšlením našich daní pouze zaženeme vedoucích představitelů. Kupříkladu minulý tý- investory, ale více neSnažíme den premiér konstatuje, že firmám rostou zisky vybereme. a nárůst mezd je pouze 1,5 procenta. To oni jsou se v  sociálních vymojiní kabrňáci – přidají si 14 procent, soudcům 9 ženostech dohnat vyspělé země, ale tvorba HDP procent a úřednictvo chce alespoň 5 procent. Ně- tomu neodpovídá. Kdybych podobným způsobem kdy se mi zdá, že v hodinách ekonomie nedávali hospodařil ve firmě, už bychom dávno zkrachopozor. Všichni tihle kabrňáci jsou konzumenti vali. přidané hodnoty, kterých mimo jiné od sametové revoluce neustále přibývá. Ta druhá skupina A proč někteří podnikatelé přehlásili svoji firmu populace tu přidanou hodnotu musí vytvořit z České republiky jinam? Nejsou to vždy daňové a to jsme my, kteří pracujeme a vyrábíme to, co ráje, nejvíce z nich je v Nizozemsku, kde se daně platí, ale legislativa je tam stabilní a  podmínky se pak může na trhu prodat. se nemění každý rok jako u  nás a  především Zamýšlíme se neustále, jak zeštíhlit firmu vymahatelnost práva je na jiné úrovni. Ano, a zlepšit produktivitu, aby naše výrobky obstály socialistické pokusy dnešní vlády ohrožují naši v konkurenčním prostředí, a musíme část zisku ekonomiku mnohem více, než si myslíme. zpětně investovat a  myslet na budoucnost, protože pokud existuje lepší a produktivnější stroj, Když vidím, kolik chodí exekucí na domácnosti, je nutno ho mít, protože naši konkurenti už ho které se nezodpovědně zadlužily, uvědomuji mají. A my exportéři ještě navíc musíme myslet si, že ekonomická gramotnost naší populace je na to, co bude, až se koruna dostane zpět na kurz velmi nízká. Tam je potřeba v našem vzděláva25 korun za euro, abychom pak nezkrachovali. cím procesu přidat a ne přemýšlet, kolik úrovní Někdy se mi zdá, že naše velení neví, jak funguje maturity budeme mít. Maturita má mít jednu fabrika, protože nikdy nepracovali ve výrobním úroveň, protože úroveň „pro blbce“ pak může mít každý, až na to, že v praxi je použitelný jen podniku. u lopaty, protože si nespočítá ani svoji výplatu. Nic proti přiměřenému nárůstu mezd v  nevý- Při tom by se mohl vyučit v některém z učilišť robní sféře, ale ne na dluh. Ano naše zadlužení a  být zdatným řemeslníkem, kterých je minení příliš vysoké v porovnání s jižními sousedy mochodem na trhu práce katastrofální nedoseurozóny, ale nikde se už nepíše o  skutečnosti, tatek. že náš dluh roste ze všech zemí eurozóny nejrychleji, a  pokud co nejrychleji nebudeme sta- Ano ekonomika dnes roste, ano můžeme i vyrávět náš rozpočet jako mírně přebytkový nebo bět a  prodat více, jsme ale neustále omezováni alespoň vyrovnaný, můžeme Řecko za pár roků nedostatkem kvalifikované pracovní síly, prodohonit. Nehledě k tomu, že vytváříme prostře- tože pokud ještě nějaká na trhu je, zahraniční dí, které se našim dětem a vnukům nebude líbit. investor, kterému jsme poskytli investiční poVždyť dnes na obsluhu státního dluhu nestačí 70 bídky a nemusí platit daně, ji přetáhne do svých miliard korun – toto číslo neustále roste a v ná- závodů, pak transferuje zisk do zemí s  malými sledujících letech poroste ještě dramatičtěji, daněmi a tady žádné peníze nenechá. pokud dnes nezareagujeme jako ekonomicky Mysleme na to, že stát je bohatý tak, jak jsou bomyslící lidé. hatí jeho obyvatelé či firmy, a začněme konečně Nemůžeme nezaměstnanost snížit tím, že vytvo- rozlišovat a dělit peníze podle toho, jak kdo praříme dalších 10 tisíc státních úředníků – dnes už cuje.

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

slovo úvodem

Ing. Miloslav Čermák

www.snezka-na.cz 9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

3

Aktualita

4

Evropská unie v řešení problému s imigranty selhává Aktuální problém s  přílivem afrických imigrantů do Evropy ukazuje, že EU se dopustila vážné chyby a nedokázala zajistit ochranu Schengenského prostoru. Jednání a návrhy, kterých jsme svědky na evropské i  národní úrovni, jsou pomalá a  neproduktivní a  zatím jsou spíše snahou dopady této hrubé chyby ve veřejném mínění rozmělnit. Deklarované návrhy řešení dokládají neschopnost postavit se rostoucímu problému a vypořádat se s ním. Jsme svědky hledání podpůrných argumentů, že Evropa, potažmo Česká republika, potřebují pracovní síly, že naše populace klesá, nebo dokonce vymírá, a že připravíme účinné imigrační programy, které zajistí asimilaci utečenců a  jejich zařazení do pracovního prostředí. Takové politické postoje je možné vnímat pouze jako zástupné. Evropa ani Česká republika nedokázaly za uplynulá desetiletí vytvořit podpůrnou, účinnou populační politiku a chtějí nám nyní tvrdit, že udělají kvalitní politiku imigrační, která zajistí rychlé splynutí utečenců se společností? To co v USA řeší dvě stovky let s Afroameričany, Francie s jejími imigranty nebo Česká republika desítky let s  Romy, si teď troufáme zvládnout s utečenci z Afriky? Tomu nevěří ani ti, kteří to oficiálně říkají. Další argumenty, které jsou nám předkládány, že naše země nemůže zůstat v současném dynamicky se rozvíjejícím světě monokulturní, nebo argument, že je třeba pomoci řešit sociální problémy absorpcí sociálně potřebných lidí do ekonomicky silných zemí, spíše odhalují neschopnost skutečně řešit prohlubující se rozpory světa. Je samozřejmé, že nemůžeme zůstat monokulturní a dokonce to ani nechceme, ale otázka je, jakou cestou a za jakou cenu. Tou cestou rozhodně nejsou vlny imigrantů dovezených pašeráky lidí. Pokud jde o absorpci potřebných, kterou například již léta v programu OSN realizují Spojené státy (USA ročně přijímají jeden milion sociálně potřebných lidí z ekonomicky slabých lokalit světa), tak to je jak malá výhybka u zpovědi. Sociálně potřebných lidí je na světě přes tři miliardy a i analfabet pochopí, že to absorbovat prostě nejde. Řešením pro Evropu je zastavit nechtěný příliv imigrantů a následně vystěhovat ty, kteří nedodržují zákony evropských zemí. Řešením pro severní Afriku je pomoci potřebným lidem na místě, tedy tam kde žijí, a  ne jim vytvářet podmínky v  Evropě přes propastné a  mnohdy nepřekonatelné rozdíly v  kultuře, životním stylu, ale i projevech víry a mentalitě. Zkušenosti řady zemí ukazují, že tyto rozdíly jsou dlouhodobě rizikové. Navíc náklady spojené s asimilací jednotlivce v  Evropě budou mnohdy bez efektu a násobně vyšší než náklady, které by bylo třeba vynaložit na účinnou pomoc v jeho domovině.

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

Nejsem si jist, zda jsou dostatečně vnímány i  budoucí možné dopady současných rozhodnutí. Život v Evropě bude pro imigranty zařazené do sociálních programů evropských zemí významnou změnou, na kterou budou reagovat jejich rodiny v Africe. Co přijde dál? Jsme ekonomicky dost silní na taková řešení? Jaké dopady bude mít taková politika na život v  Evropě? Na tomto místě musím zdůraznit, že moje stanoviska nesměřují proti imigrantům, ale proti málo razantnímu postupu politiků v řešení této situace. Není správné obecně spojovat imigranty s  hrůzostrašnými excesy ve světě a děsit lidi a štvát je proti nim, to razantně odmítám. Nebylo by však také správné nevnímat situaci pravdivě a  ve všech souvislostech hodných zřetele jen z  obavy, aby mne nějaký hlupák nenařkl z  rasismu a xenofobie. Přirozená a mohu-li použít slovo evoluční migrace, není světový problém. Historie ukazuje, že problémem je migrace násilná, nebo nepřirozená. Například nenasytná kolonizační politika Evropy s sebou přináší projevy násilí a  dokonce nepochopitelného terorismu přes několik generací. Válečné střety o sféry vlivu, vyvolané zevně, které se nedávno odehrály na Blízkém východě a  v  severní Africe, přináší chaos a  s  ním stupňující se nesnášenlivost a projevy násilí. Měli bychom vždycky přemýšlet nad následky, které může v  budoucnosti přinést krok, který chceme udělat dnes. Otevíráme se čím dál tím více světu a to s sebou nese různá rizika, ale na druhé straně je na nás zhodnotit pozitiva, negativa a určit si meze jejich přijatelnosti. Nevěřte, že to nejde. Nejhorší cestou je smířit se s tím, co je špatné jen proto, že odpovědní lidé nejsou sto přijmout dobrá řešení. Text: JUDr. Rostislav Dvořák, předseda SČMVD Foto: archiv SČMVD

propagace, výstavy a veletrhy

Výrobní družstva vystavovala na veletrzích STYL a KABO Na mezinárodních veletrzích módy, obuvi a  koženého zboží STYL a  KABO, které se konaly 22. – 24. srpna na výstavišti v  Brně, se ve společné expozici pod hlavičkou SČMVD představila výrobní družstva Moděva Konice, Modela Pardubice a  Integra Zlín a svůj samostatný stánek mělo družstvo DUP Pelhřimov. Moděva Konice připravila kolekci plášťů, palet a  pelerín ušitých z  kvalitních vlněných materiálů s příměsí kašmíru. Řada modelů byla na límcích a kapucích doplněna přírodní kožešinou z  polární lišky. Při tvorbě kolekce byl kladen důraz na štíhlou siluetu, avšak Moděva nezapomíná ani na možnost obléci ženy ve větších velikostech, několik modelů bylo určeno i pro pány. Kolekce, kterou družstvo představilo již na únorovém veletrhu STYL, byla tentokrát obohacena o nový typ peleríny vhodný ke společenským příležitostem. Jednalo se o kratší model s průstřihy. Kolekce je určena pro nadcházející zimní sezónu. Část zboží je v  současné době již ve výrobě, aby se k  odběratelům dostalo včas. Zákazníci, kteří objednávky vystavili již na únorovém veletrhu, využili návštěvu stánku družstva k upřesnění objednaného sortimentu. Moděva se svými modely prezentovala tradičně i na módních přehlídkách vystavovatelů, které se konaly

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

5

propagace, výstavy, veletrhy 2x denně na centrálním mole. Předváděné modely se líbily a do stánku družstva přilákaly nové zákazníky, jak z České republiky, tak i ze Slovenska.

vá i  ve vlastní podnikové prodejně v Chrudimi a bude možné si je zakoupit i  na prodejní akci, která se uskuteční 12. listopadu v budově SČMVD v Praze.

Modela Pardubice přivezla do Brna na veletrh novou kolekci lehké dámské konfekce pro sezónu podzim/ zima 2015. Kolekce obsahovala jak modely určené pro denní nošení, tak i pro společenské příležitosti. Vybírat bylo možné z řady šatů, šatovek, kabátků, sukní, halenek a trik ve velikostech 36 – 48. Oděvy byly zhotoveny převážně ze směsových materiálů. Kolekce měla na veletrhu úspěch, nejvíce žádané byly společenské šaty z luxusních materiálů. Zákazníci vyhledávali jedinečné, originální materiály, které kolekci Modely odlišovaly od ostatních vystavovatelů. Odběrateli zboží z Modely jsou maloobchodní prodejny po celé republice, své zboží družstvo prodá-

Také Integra Zlín připravila na veletrh STYL novou kolekci dámských oděvů pro sezónu podzim/zima 2015. Základ tvořily bundy a  pláště z  prošívaných termomateriálů, imitace kůže a flauše. Dále družstvo nabízelo úpletové kabátky v různých délkách a zají-

6

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

propagace, výstavy a veletrhy mavých dezénech. Součástí nabídky byly také šaty, halenky, topy, sukně a kalhoty z lehčích úpletových směsových materiálů vhodné pro denní nošení i  do společnosti. Pracovnice Integry se při tvorbě kolekce snažily, aby se oděvy daly vzájemně kombinovat a  doplňovat. Téměř všechny modely byly nabízeny ve velikostní řadě 36 – 62. Z barev převládaly černá, červená, tmavě modrá, bílá a krémová. Lze s potěšením konstatovat, že kolekce měla u zákaznic úspěch. Na veletržní účast v Brně bude nyní ještě navazovat předložení kolekce zákaznicím v Praze. Družstvo DUP Pelhřimov na veletrhu KABO prezentovalo svůj sortiment kožené galanterie a kovovýroby. Jednalo se především o manikúry, kovové nástroje pro manikúru a  pedikúru, diplomatické kufříky, pilotní kufry, kosmetické kufříky a  spisové desky. Důraz byl kladen na představení novinek, kterými byly - manikúry a spisové desky se Swarovského ele-

menty, dětské baťůžky, tašky na notebooky a tablety a cestovní etue. Všechna výrobní družstva hodnotí svou účast na veletrzích STYL a  KABO pozitivně. Veletržní prezentace významně přispěla k  jejich zviditelnění, družstva zde získala nové zakázky a navázala kontakty s novými zákazníky.

Text: Ing. Lenka Bartoničková Foto: Ing. Lenka Bartoničková, archiv Moděva

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

7

propagace, výstavy, veletrhy

8

Módní přehlídka – Moděva Konice

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

slaví 65 let existence

Družstvo Sněžka se sídlem v Náchodě existuje již od roku 1950. Od počátku mezi jeho hlavní sortiment patřily různé druhy tašek a kabelek, později družstvo vyrábělo i stany, pracovní rukavice, autoplachty, peněženky a současně provozovalo opravy galanterních výrobků. Od roku 1992 došlo postupně k zásadní změně výrobního sortimentu. Výroba galanterních výrobků byla značně objemově omezena, nicméně v  provozovně v Třebechovicích pod Orebem stále vznikají pod rukama zručných pracovnic na základě vlastních návrhů krásné kabelky, jejichž kvalita dosahuje materiálově i vzhledově úrovně předních značek. Sněžku oslovují často i známí módní návrháři a při spolupráci s nimi vznikají v provozovně v Třebechovicích luxusní originály. Další cílovou skupinou bývají majitelé butiků, pro které tu šijí malosériové kolekce z kvalitní kůže – buď na základě modelů družstva, nebo na základě požadavků zákazníků.

reportáž z družstva

Sněžka, výrobní družstvo Náchod

Sněžka Náchod klade velký důraz na profesionálně zhotovené výrobky, ať již se jedná o její hlavní výrobní program, kterým jsou šité díly pro automobilový průmysl, nebo o dnes již okrajový sortiment kabelek a galanterního zboží. Šičky jsou nedostatkovou profesí, družstvo proto využívá i zahraniční pracovní síly. Přes jazykové bariéry dochází k odbornému zácviku šiček a v jejich rukách pak vznikají dokonale zhotovené výrobky. S  opěrkami vyrobenými ve Sněžce je možné se setkat v  automobilech značky Ford, Opel, Mercedes, BMW, Mitsubishi, Renault, Peugeot, Škoda atd. „Pokud chceme úspěšně podnikat v automobilovém průmyslu, musíme splňovat tři ukazatele – cenu,

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9

reportáž z družstva kvalitu a  rychlost,“ říká předseda představenstva družstva Ing. Miloslav Čermák. Hlavním výrobním programem Sněžky je od roku 1993 tedy šití komponentů pro automobilový průmysl. V  tomto roce navázalo družstvo spolupráci s  firmou Škoda a vyrábělo pro ni hlavové opěrky do tehdejších automobilů. Později začali v  družstvu šít opěrky pro Ford Mondeo ve spolupráci s firmou Insitu Technologie. V té době produkovali denně kolem dvou tisíc kusů, později již toto množství zvýšili na 70 tisíc kusů. V roce 1996, kdy došlo k přelomu ve výrobě a šití opěrek, již družstvo dosáhlo vyššího objemu, než činil původní sortiment Sněžky, docílilo obratu 81 milionů korun a  zaměstnávalo 290 pracovníků. Rok 2006 družstvo zakončilo s obratem 900 milionů korun a zaměstnávalo 800 osob. Sněžka má své hlavní sídlo a výrobní haly v Náchodě a další provozovny Hradci Králové a v Třebechovicích pod Orebem. Je stoprocentním vlastníkem

10

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

čtyř dceřiných společností - STIVAL AUTOMOTIVE, s.r.o. ve Veselí nad Moravou, Bentex Automotive, a.s. v Benešově nad Černou, Bentex, a.s. v Žilině a Autotex, s.r.o, v Sině. Celá Sněžka Group zaměstnává v současnosti 1,2 až 1,3 tisíce lidí.

Ing. Miloslav Čermák předseda představenstva družstva Sněžka Náchod Poslední dobou je velmi diskutována otázka absence odborných pracovníků z důvodu zániku učňovského školství v  řadě oborů. Jak se s  těmito problémy potýkáte? Jsme na tom podobně jako jiní čeští výrobci, potýkáme se s nedostatkem pracovníků ovládajících řemeslo. Situace je ale obdobná třeba i v sousedním Německu. I tam jsou prostě některé činnosti, které Němci nebudou nikdy dělat. Učňovské školství zaniklo. Snažíme se v rámci možností dělat všechno pro získání co nejlepších pracovníků. Například jsme prováděli i nábor v  devátých třídách základní školy s  cílem podpořit učňovské středisko. Ale bez zvlášť výrazného úspěchu. Díky mediální masáži chtějí být dnes, obecně řečeno, všichni deváťáci bankovními manažery, nikoliv řemeslníky. Přitom řemeslo je grunt – když někdo nerozumí řemeslu, nemůže úspěšně podnikat. Obráceně to ale jde – pokud by se z řemeslníka stal manažer, může si na ekonomické záležitosti někoho zaplatit. Současně ale sám rozumí výrobnímu procesu a  nedělá chyby. Obrácenému postupu ale štěstí nekvete – když šéf nerozumí oboru, ve kterém podniká, je to špatně. V  nedávné době došlo k  většímu přesídlení volyňských Čechů do České republiky – nebyla by šance najít některé profese mezi nimi? Je to zajímavé téma, můžu udělat průzkum. Momentálně jednám o  náboru vietnamských pracovníků s  ministerstvem zahraničních věcí. Mezi Čechy je

Ing. Miloslav Čermák, předseda družstva Sněžka

bohužel složité najít profese, které potřebujeme, především šičky. Při minulé návštěvě u vás bylo ve výrobních halách vidět více pracovníků i z řad jmenovaných Vietnamců – nyní je jich tu méně. Kam odešli? Vietnamci, ale třeba i Mongolové, kteří zde pracovali, bohužel odešli pracovat ke konkurenci. V nedalekých Kvasinách totiž dělali v jedné firmě nábor na svářeče – takže si udělali svářečský kurz a  upřednostnili práci s vyšším platem. Nutno zmínit, že se zahraničními pracovníky bývají bohužel občas problémy – důvodem je alkohol, přirozeně agresívnější chování některých z nich.

reportáž z družstva

ROZHOVOR

Jak vůbec vypadá práce se zahraničními pracovníky v praxi? Není to jen o tom, že jim ukážeme, jak se šije opěrka. Musíme je současně přizpůsobit našim podmínkám – naučit je, jak se zde žije, jak se mají chovat. Obdobná situace byla například v minulosti s korejskými pracovnicemi, ty ale měly obrovskou chuť se vše naučit. Co ale bylo u nich pozitivní – ctily hierarchii, uznávaly vedení a byly velmi pracovité. Tedy byly pracovitější ve srovnání s Čechy? Bohužel ano. Čech řekne – nemůžu jít v  sobotu do práce, jdu na houby, sušíme seno atd. – občas slyším opravdu kuriózní důvody. Oproti tomu cizinec přijde sám za vámi a zeptá se – nebude sobotní směna? Důvod je ten, že si chtějí vydělat peníze a hlavně mají k práci a k zaměstnavateli úplně jiný přístup. Když například zahajujeme práci na novém výrobku, čeští zaměstnanci se obecně staví ke všemu s obavou, řeknou, že je na to špatná norma, že se nedá vydělat, mají ke všemu připomínky. Cizinec jedná jinak – snaží se vše rychle naučit, aby si vydělal. Nekritizuje, ale pracuje. Neplatí to samozřejmě paušálně pro všechny, ale dost případů takových je. A co čeští nezaměstnaní – je šance mezi nimi někoho získat? Když pominu, že je skutečně málo nezaměstnaných, kteří ovládají manuální profese, jistá šance tam samozřejmě je. Čechy se snažíme zaměstnávat – problém ale je v tom, že profese, které potřebujeme, lidé poslední dobou neovládají. Další věcí je, že není nezaměstnaný jako nezaměstnaný. Spousta nezaměst-

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

11

reportáž z družstva

naných prostě nikdy dělat nebude, nechtějí práci, ale podporu. Takové lidi nám jako nezaměstnané nabízejí úřady práce a odmítají povolovat vyškolené a zapracované zahraniční pracovníky. Chápu, že bychom měli upřednostňovat Čechy, ale pokud se českým nezaměstnaným pracovat nechce, pak volíme raději zahraniční občany. Setkal jste se například s tím, že k vám přijdou maminky z domácnosti, co si doma šily pro svou potřebu, a měly by zájem u vás pracovat? Ano, takové ženy z  domácnosti vítáme a  rádi je i  zaškolíme. Pokud vidíme, že se jedná o skutečný zájem, dotujeme jejich výplatu 3 – 4 měsíce, než se tu práci naučí, neboť zpočátku nevykazují takový objem ušitých výrobků, ale bereme to tak, že je to pro nás perspektivní člověk, se kterým do budoucna chceme počítat. Bohužel je ale z řad žen v domácnosti minimální zájem. Takže na jednu stranu máme sice v  republice nezaměstnanost, o které se stále hovoří, ale například jen naše firma má stále volná místa pro ty, co pracovat chtějí. I  kdyby přišlo najednou 50 lidí, máme pro ně ihned práci. Kolikasměnný provoz v družstvu máte? Pracujeme na dvě směny, když je potřeba, tak někdy i na tři. Například zrovna na katru, resp. elektronickém vysekávacím stroji, pracujeme v případě potřeby i na tři směny. Momentálně se chystáme zakoupit do náchodské provozovny ještě druhý katr, takže se objem výseků v rámci směny zvýší. Zajímavé je, že oba katry zvládne obsluhovat stejná skupina pracovníků, která nyní obsluhuje jeden. Kromě výroby opěrek, která je ve Sněžce stěžejní výrobní náplní, vyrábíte v Třebechovicích pod Orebem také kabelky. Jaké jsou nejnovější plány? Rád bych výrobu kabelek udržel, co nejdéle to půjde, i když nepřináší družstvu tak velký zisk. Sázíme na kabelky v  luxusním provedení, vyrobené z  pravé kůže – máme vlastní návrhy, ale šijeme i pro módní návrháře či konkrétní butiky podle jejich návrhů. Naše zboží má své odběratele. Zajímavostí je například, že Sněžka vyráběla nedávno sadu pánských kufříků v několika barvách, která se stala oficiálním darem prezidenta republiky pro samotného papeže. Jste dlouhou řadu let úspěšná česká firma a významný zaměstnavatel. Jaké tipy byste dal těm, kdo zatím hledají cestu ke stabilnějšímu úspěchu? Je hodně cest, kterými je možné jít. Jedna z cest, kterou razím, a na kterou mě v roce 1992 nasměrovala dvouměsíční stáž v  Bruselu, je ta, že se musí podnikat především za účelem zisku. Hned na první lekci nám tehdy profesor položil otázku,

12

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

proč podnikáme. Bylo nás tam tehdy 15 lidí z  východoevropských zemí a každý pronesl nějakou odpověď. Přednášející nám tehdy sdělil, že pokud nepodnikáme za účelem vytvořit zisk, pak nás ti ostatní semelou. Business plán, na jehož konci jsou peníze, je jeden z nejdůležitějších pilířů každé firmy – umožňuje následně investovat, expandovat a  motivovat zaměstnance k lepším výkonům. Zejména v automobilovém byznysu musíte být ti nejlepší, abyste zvítězili. Kromě toho, že musíte být nejlepší a nejlevnější, musíte být také nejrychlejší. Což představuje skvělý vyškolený pracovní tým. Pokud je někdo lepší než vy a vy jste kvůli němu přišli o zakázku, pak musíte přemýšlet o tom, proč to umí lépe a co s tím můžete udělat vy, abyste příště stáli na jeho prvním místě. To představuje kromě skvělého týmu ve vedení i lepší technologie, logistiku, marketing a  zapálené pracovníky. Někdo říká, že manažer potřebuje i kousek štěstí. Já osobně na něj nespoléhám a cestu vidím spíše ve všem, co jsem jmenoval – štěstí totiž přeje připraveným. To zní zajímavě – v čem konkrétně se snaží váš management zlepšovat? Dnes všechno stojí na komunikaci. Spousta věcí se řeší po telefonu a po internetu. Komunikace v automobilovém průmyslu probíhá hlavně v angličtině, a tak u nás ve Sněžce klademe velký důraz na zdokonalování se v jazycích a především právě v jazyce anglickém. Probíhají u  nás intenzívní kurzy angličtiny a  němčiny. Naši zaměstnanci – nejen vyšší management - se školí rovněž v  profesních a  manažerských dovednostech, především v tom, jak s minimálními náklady, zeštíhlením firmy, resp. minimem lidí zvládnout maximum práce. Pokud náklady stlačíte dolů a  výnosy jdou nahoru, zvyšuje se logicky produktivita práce, čímž se vytváří vyšší přidaná hodnota a zlepšuje se hospodářský výsledek. Kromě školení také optimalizujeme výrobní procesy a práci dělnických profesí. V  rozhovoru jste zmínil nové dva katry a  uvažujete o nákupu třetího – na kolik takové zařízení vyjde? Není ani tak důležité, na kolik vyjde, jako to, co dovede. Nové vysekávací zařízení dovede vysekávat díly s  nesrovnatelně větší přesností a  dovede vyříznout až 10 vrstev nad sebou. Pokud vysekává přesněji, dochází k  úspoře materiálu. I  když se na první pohled jedná o pár procent úspor, ve velkém objemu se náklady projeví. Byla to zásadní investice – oba stroje nás vyšly přibližně na 10 milionů, ale jak jsem zmiňoval, chystáme se pořídit si třetí, protože pokud chceme být na trhu jedničkou, musíme být i  v  tomto směru konku-

zajímavost

renceschopní. Musíte samozřejmě přemýšlet o  tom, aby se vám investice vrátila. A  pokud vezmu náš konkrétní případ – ceny materiálů pro automobilový průmysl se pohybují mezi deseti až třiceti eury za metr, musí totiž splňovat parametry nehořlavosti a další důležité parametry. Cena je dost vysoká na to, aby i pár procent ušetřilo ve velkém objemu dost peněz. Takže jestliže existuje modernější a  výkonnější zařízení, které zlepší produktivitu naší výroby, chceme ho u nás mít. ☺ A co třeba zahraniční cesty? Vidíte v nich smysl, pokud zrovna nejedete dohodnout konkrétní zakázku? Občas je dobré nějaké peníze utratit jen tak, i  když z  nich v  tu chvíli nevyplyne konkrétní zisk. Pokud vycestujete do cizí země a máte možnost navštívit jiné firmy, pak zjistíte, jak se to dělá jinde a řada věcí může být pro vás inspirací, jak kladnou, tak třeba i  zápornou, jak to dělat nechcete, i když byste předtím třeba o tomto řešení uvažovali. Máte možnost sledovat cizí kulturu, a  když nic jiného, získat představu o  životě tamních lidí, zamyslet se nad tím, co jim můžete v budoucnu prodat. České firmy jsou špičky ve svém oboru. Netřeba se obávat konkurence a  netrpět pocitem, že jsme v Česku sto let za opicemi – protože to tak není. Je ale dobré načerpat znalosti a zkušenosti i jinde. Jaké jsou vaše nejbližší plány pro růst firmy? Cesty vidíme v zakázkách nejen pro automobilový průmysl, ale i pro další odvětví, kde je potřeba šitých komponentů. A to mohou být sedačky do autobusů, vlaků, letadel, ale třeba i manažerské židle a podobně. Nějaká spolupráce již v tomto směru nastala. Pokud chce být firma úspěšná, musí se rozvíjet, rozšiřovat zákaznické portfolio a expandovat. Tou cestou jdeme i my.

Náš tip: Navštivte e-shop na adrese http://www.silvercase.cz/

Zleva: Mgr. Lucie Pangrácová (ředitelka galerie Trutnov), Ing. Miloslav Čermák (předseda VD Sněžka Náchod)

Manažerem, hudebníkem, malířem a majitelem sbírky obrazů… Úspěšné firmy mají zpravidla ve vedení úspěšného manažera. Platí to několikanásobně o  Sněžce. Pod vedením Ing. Čermáka se družstvo opakovaně umisťuje na předních místech v  podnikatelských soutěžích. Kromě celostátního manažerského ocenění v soutěži Českých 100 nejlepších připomínáme také titul Výrobní družstvo roku 2013. Je veřejným tajemstvím, že Ing. Čermák se kromě manažerských aktivit výrazně prezentuje také na poli uměleckém, i  když této činnosti se věnuje již jen okrajově jako svému hobby. V mládí se aktivně věnoval hudbě a řadí se k undergroundovým osobnostem své doby. Kromě hudby má ale také dalšího velkého koníčka a tím je malování obrazů a především je vlastníkem obsáhlé sbírky obrazů. V této souvislosti byl osloven Galerií města Trutnova s cílem podílet se na přípravě výstavy krajinomalby druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. A nejen to – v souvislosti s výstavou galerie zamýšlela vydat publikaci vystavovaných děl a kdo jiný by se měl stát jakýmsi patronem knihy než právě Ing. Čermák. Stal se tedy tím, kdo pomáhal s koncepcí knihy s názvem „V  čem může duše utonout“ a  současně také podpořil její vydání. V  knize můžete obdivovat sbírku 117ti obrazů krajinomalby druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. V galerii jich z důvodu prostoru bylo vystaveno o  něco méně. Výstava proběhla od 24. června do 11. září letošního roku. Text: Jana Henychová, Ing. Lenka Bartoničková Foto: Jana Henychová, archiv Sněžka

www.snezka-na.cz 9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

13

reportáž z družstva

Bytprům, výrobní družstvo v Ostravě slaví 95. výročí

Málokterá firma má takovou stabilitu, aby přečkala od počátku do současnosti všechna úskalí podnikatelské sféry a společenských změn obzvláště, pokud její působnost je pouze na území České republiky. Jednou z nich je ostravské družstvo Bytprům, které 20. září letošního roku slaví neuvěřitelných 95 let svojí existence.

Družstvo podniká dlouhou řadu let převážně v oblasti stavebnictví. Zaměřuje se mimo jiné na revitalizace, opravy a údržbu staveb. Nabízí služby v oblasti pokrývačství, tesařství, klempířství, zpracování kamene, zámečnictví, nástrojářství, truhlářství, podlahářství, izolatérství… podniká ale například i  v  oblasti oprav karoserií či v silniční motorové vnitrostátní dopravě. Provádí také revize a  zkoušky plynových zařízení, plnění nádob.

ROZHOVOR Milan Plaček předseda družstva Bytprům Pane předsedo, jaké služby v současné době nabízíte? Nabízíme především komplexní práce HSV a  PSV, likvidaci autovraků a  nákladní dopravu motorovou silniční. Vašimi zákazníky jsou spíše firmy ve vašem regionu nebo děláte celorepublikové zakázky? Realizace našich zakázek probíhá vesměs v  regionu, mimo Moravskoslezský kraj realizujeme zakázky pro SČMVD. Našimi nejčastějšími zákazníky jsou úřady samosprávy. Jaké realizace zakázek z  posledních let byste mohl zmínit? Provedli jsme několik rekonstrukcí mateřských školek, kompletní novostavbu kavárny a cukrárny a rekonstrukce budov úřadů samosprávy. Spolupracujete v  rámci své činnosti s  nějakým výrobním družstvem? Spolupracujeme s  dalšími družstvy při rekonstrukcích objektů svazu, např. v Ostravě-Porubě, v Brně na ul. Merhautově a v Rosicích u Brna.

14

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

Milan Plaček (předseda družstva Bytprům)

Poskytujete služby stavebnictví také v oblasti úprav interiérů? Tyto služby jsou naší běžnou činností např. při stavebních úpravách objektů z  důvodu jejich změny užívání objektů, při rekonstrukcích sociálních zařízení a  vnitřních rozvodů médií. Rovněž provádíme úpravy exteriérů, např. v  zahradách škol a  školek

reportáž z družstva

UKÁZKY REALIZACÍ

v  souvislosti s  výměnou hracích prvků, s  přesunem chodníků či s  výměnou schodišť nebo s  výstavbou bezbariérových vstupů. Když jsem byla u  vás na poslední návštěvě v  družstvu, tenkrát jste nabízeli velmi atraktivní barevné nástřiky na vnitřní zdi… Jaké jsou současné trendy v dekorování zdí či dalších stavebních prvků? Zákazníci v  současnosti upouštějí od jednoduchých maleb a nátěrů a stále častěji vyžadují složitější způsoby výmaleb a nátěrů, včetně používání znovuobjevených šablon a dekorativních prvků, jako jsou linky, obrázky apod. Základem firmy jsou dobří zaměstnanci. Čeho si na těch svých nejvíce vážíte? Stále máme několik dlouholetých a věrných zaměstnanců, na něž se můžeme spolehnout. Vážím si jejich loajality, odbornosti a poctivosti. Děkuji za rozhovor… Rozhovor připravila Jana Henychová

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

15

reportáž z družstva

PROFIL SPOLEČNOSTI Družstvo Bytprům bylo založeno 20. září 1920 jako Výrobní družstvo malířů pokojů, písma, natěračů a příbuzných odvětví v Moravské Ostravě, společenstvo s ručením obmezeným. V letech 1929 - 1950 se jmenovalo Bytprům – družstevní podnik bytového průmyslu v Moravské Ostravě, společenstvo s ručením obmezeným. V roce 1950 se jeho název změnil na Bytprům – družstevní podnik bytového průmyslu v Ostravě, společenstvo s ručením obmezeným, od roku 1954 do roku 1965 se jmenovalo Bytprům, lidové družstvo bytového průmyslu v Ostravě. Od 30. prosince 1965 již mělo dnešní název Bytprům, výrobní družstvo v Ostravě. V roce 1969 se družstvo sloučilo s  družstvem Elektro-instalace, pracovní a  výrobní družstvo Ostrava, v  roce 1973 s  družstvem Drumon výrobní družstvo se sídlem Ostrava-Vítkovice a  v  roce 1979 došlo ke sloučení s  družstvem Stavba, výrobní družstvo v Ostravě.

SLOŽENÍ PŘEDSTAVENSTVA: Milan Plaček, předseda družstva Josef Skýba, místopředseda družstva Pavel Hopan, člen představenstva Jaroslav Magera, člen představenstva Zdeněk Otipka, člen představenstva

PROVOZOVNY

Telefon

700 30 Ostrava– Zábřeh, Výškovická 38 Malířství – natěračství

595 700 152, 602 572 801

Klempířství, pokrývačství, zámečnictví

595 700 144, 602 720 827

Instalace – voda, plyn, topení

595 700 148, 602 725 805

Hlavní stavební výroba

595 700 146, 602 725 804

Nákladní doprava, pneuservis, likvidace autovraků

602 738 296

743 01 Bílovec, Opavská 827 Dlaždičství, zemní práce, nákladní doprava

602 406 291

Prodejna stavebního materiálu

556 410 146, 602 720 831 Text: Jana Henychová Foto: archiv družstva Bytprům, Jana Henychová

www.bytprum.eu

16

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

TRVALÁ EXPOZICE VÝVOJE DRUŽSTEVNICTVÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

zajímavost

MUZEUM DRUŽSTEVNICTVÍ

Cca 300 exponátů rozličného charakteru (archivních dokumentů, fotografií, tiskovin, brožur i hmotných exponátů) přehledně dokladuje vznik, vývoj a proměny, kterými prošlo české družstevnictví od roku 1847 do současnosti.

Kontakt: Mgr. Vladimíra Vávrová Muzeum družstevnictví Těšnov 5, Praha 1, 110 01 tel.: 224 805 241 e-mail: [email protected] www.dacr.cz

Otevírací doba muzea: pondělí – čtvrtek 9.00–15.00 hod. pátek 9.00–13.00 hod. (doporučujeme návštěvu předem zajistit telefonicky)

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

17

xxxxxx

PŘEDSTAVENSTVO SČMVD

JUDr. Rostislav Dvořák

Ing. Martin Beran

Ing. Leo Doseděl

Ing. Josef Hančl

předseda SČMVD

1. místopředseda

místopředseda pro řešení problematiky družstev sídlících na území Moravy

místopředseda pro řešení problematiky družstev sídlících na území Čech

předseda družstva Moděva Konice

předseda družstva Inva Litoměřice

předseda družstva Dřevotvar Jablonné

18

Ing. Zdeněk Blažek

Ing. Miloslav Čermák

Ing. Ladislav Folk

Ing. Miloslav Janíček

předseda družstva Dřevojas Svitavy

předseda družstva Sněžka Náchod

předseda družstva Plzeňské dílo Plzeň

předseda družstva Brněnská Drutěva Brno

Jana Malá

Ing. Miloslav Meloun

Ing. Pavel Pastorek

Jaroslava Poláková

předsedkyně družstva Moravská ústředna Brno

předseda družstva Kooperativa Uhlířské Janovice

předseda družstva Templářské sklepy Čejkovice

předsedkyně družstva Kovo Konice

Jaroslav Procházka

Ing. Václav Valter

Ing. Jindřich Zdráhal

předseda družstva Orlík - Kompresory Česká Třebová

předseda družstva Kovodružstvo Strážov

předseda družstva Mechanika Prostějov

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

Zdeněk Korbel

Ing. Jana Vlková

Ing. Jarmila Špryňarová

předseda Kontrolní komise SČMVD

místopředsedkyně Kontrolní komise SČMVD

předsedkyně družstva Drupol Praha

předseda družstva Tvar Pardubice

členka družstva KDP-DATEV Brno

Ing. Jiří Adam

Ing. Emil Beber

Aleš Müller

Ing. Jiří Nesvadba

předseda družstva Lidová tvorba Uherský Brod

předseda družstva Kovobel Domažlice

předseda družstva Oděva Jindřichův Hradec

předseda družstva Integra Zlín

Ing. Marek Pater

Ing. Josef Peřina

Zdeněk Sobota

Milan Zanina

předseda družstva Zlatník Ostrava

předseda družstva Kovo družstvo Olomouc Kovin Hlubočky

předseda družstva Obzor Plzeň

předseda družstva Dipro Proseč u Skutče

xxxxx

KONTROLNÍ KOMISE SČMVD

Volby orgánů SČMVD proběhly v rámci 24. valného shromáždění SČMVD, které se konalo 22. června 2015 v Nymburku.

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

19

rubrika manažerů družstev

Svaz českých a moravských výrobních družstev vyhlašuje ve spolupráci s Družstevní Asociací České republiky soutěž „LOGO VD & ZNAČKA“, která ocení loga výrobních družstev a značky družstevních výrobků, jež jsou nejvíce v povědomí české veřejnosti. Soutěž prověří znalosti oslovených respondentů o výrobních družstvech, jejich logu a značkách družstevních výrobků. Cílem je zjistit, která loga a značky výrobků jsou nejvíce v povědomí na českém trhu. Anketa je fakticky informací a současně průzkumem znalosti českého výrobního družstevnictví.

JAK HLASOVAT Svůj hlas můžete dát ve dvou kategoriích: - v kategorii „LOGO VD“ lze hlasovat až pro 3 loga výrobních družstev a  - v  kategorii „ZNAČKA“ až pro 5 značek družstevních výrobků. Hlasovat můžete v elektronickém hlasovacím formuláři na odkazu www.scmvd.cz/logovdznacka. Pozn.: Logo nebo značka musí patřit výrobnímu družstvu, které je členem SČMVD.

Hlasovat je možné v termínu od 10. 9. do 30. 9. 2015. Soutěž bude vyhodnocena po ukončení hlasování. K zajištění účasti na soutěži byly osloveny všechny členské organizace KZPS, SP ČR, DA ČR a vybrané státní instituce.

CENY PRO HODNOTITELE Obdržené odpovědi budou slosovány. Tři vylosovaní výherci obdrží poukaz na 4denní, 3denní a 2denní pobyt v  Hotelu Kriváň v  Mariánských Lázních. Netýká se pracovníků SČMVD. Případné dotazy k soutěži směřujte na kontaktní osobu: Michaela Vostálová Svaz českých a moravských výrobních družstev Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1 tel.: 224 109 203, fax: 224 230 319 e-mail: [email protected]

~A  ,2  www.dacr.cz

www.scmvd.cz

~A  ,2 

DRUŽSTEVNÍ DEN 2015 Pozvánka čtvrtek 15. října 2015 v 10.00 hod. Družstevní Asociace ČR, kongresový sál, Těšnov 5, 110 00 Praha 1 Seminář:

„25 let poté“ (současný stav a progres českého výrobního, spotřebního, bytového a zemědělského družstevnictví v ČR, zkušenosti s novým občanským zákoníkem a pojem ryze český výrobek) Na seminář navazuje ochutnávka a prodejní výstava produktů českých družstev R. S. V. P.: na přiloženém odpovědním lístku [email protected], nebo telefonicky: 224 805 460

20

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

rubrika manažerů družstev

ROZHOVOR doc. PhDr. Jitka Vysekalová, Ph.D. prezidentka České marketingové společnosti

Finanční prostředky vložené do marketingu jsou investicí Doba se mění a  marketing již v  současnosti není pro managementy firem neznámým, či snad dokonce cizím slovem, přesto je do jisté míry stále tak trochu v  pozadí. Podcenit jeho význam ve světě mezinárodní konkurence se však nevyplácí, o  čemž se po roce 1989 bolestně přesvědčila řada tradičních a  dříve úspěšných českých fi rem. O  tom, jak se marketing v  české tržní ekonomice vyvíjel, jaké jsou současné trendy i  kam směřuje, jsme si povídali s  doc. PhDr. Jitkou Vysekalovou, Ph.D., prezidentkou ČMS.

Patříte mezi přední české odborníky na marketing s mnohaletými zkušenostmi. Jak významnou proměnou marketing po roce 1989 prošel? Marketing se samozřejmě vyvíjí zároveň s rozvojem společnosti a to v obou rovinách jeho chápání: jako fi lozofie podnikání i v rovině uplatňování jednotlivých marketingových činností a funkcí. Firmy i organizace se po roce 1989 musely přizpůsobit novému ekonomickému prostředí a  bez nových přístupů k  marketingu a  poznání zákazníka to nebylo možné. Ne všechny to dokázaly a dnes již neexistují. Že zde působily i další vlivy včetně „útěku ekonomiky před právem“ a  „divoké privatizace“ všichni víme, ale to patří do jiných úvah a  souvislostí. Na český trh vstoupily nadnárodní společnosti a  začaly zde uplatňovat stejné principy řízení jako jinde ve světě. Manažeři pak museli marketingové přístupy využívat a  pracovat s  nimi. V  tom ale zase bylo skryté nebezpečí, že se tyto principy budou přenášet příliš necitlivě do našeho prostředí, které přece jen bylo specifické. Někdy pak docházelo k  tomu, že se sice uplatnil globální pohled na věc, ale poselství, i když bylo identické, nebylo pro nás srozumitelné. Dnes je řada těchto dětských nemocí už překonána, ale přicházejí nové. Pro některé fi rmy je stále marketing přepychem, a  tak lidé z  marketingu musí bojovat s  vlastním top managementem mnohdy „o  přežití“, protože v rámci úspor se ruší jako první právě marketing.

Současný marketing se musí čím dál častěji zabývat tím, co zákazník chce a  ten to mnohdy ví velmi dobře. Dokáže si zjistit informace, které potřebuje, z  více zdrojů. Důležitým prvkem, s  nímž musí marketéři počítat, je hodnota pro zákazníka, customer value, kterou s  produktem získává a  která je důležitým motivačním faktorem při koupi. Je to vlastně praktická interpretace oné známé poučky o  tom, že zákazník, který si přichází do obchodu pro vrtačku, nepotřebuje ve skutečnosti vrtačku, ale vyvrtat díru. Právě zjišťování customer value může mít velký vliv na vlastnosti produktu nebo služby. Nesporný je také vliv nových technologií, které dávají mnoho možností pro získávání a využívání dat o nákupním a spotřebním chování, využitelných pro tvorbu marketingových i komunikačních strategií. Také je nutné se více věnovat uspokojování a udržování stávajících zákazníků než bitvám o  nové. Navázání dlouhodobých a  hodnotných vztahů je to, oč tu běží. V  této souvislosti hovoříme o  vztahovém marketingu. Dochází také k dialogu se zákazníkem, přechodu k marketingu individuálnímu, zaměřenému na jednotlivé spotřebitele či skupiny spotřebitelů. Firmy rozšiřují své působení v kyberpostoru, v komunikačních strategiích využívají více kanálů. Jsou některé z dříve platných marketingových principů použitelné i dnes, nebo je doba již dávno překonala? To základní, tj. orientace na zákazníka, zůstává. Jen ten je v  současné době zkušenější, informovanější a  tedy i náročnější. O  to těžší to marketéři mají. Samozřejmě i marketingové přístupy ovlivňuje rychlý rozvoj nových technologií. Někdy ovšem „nové směry“ jsou jen novým pojmenováním dávno známých skutečností.

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

21

rubrika manažerů družstev

Česká marketingová společnost každoročně vyhlašuje soutěž Marketér roku. Co stálo na jejím počátku? Jedním z  hlavních cílů České marketingové společnosti je podpora marketingu jako nezbytného faktoru rozvoje a konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Vyhlášení soutěže Marketér roku, která v  letošním roce oslavila již své 10. výročí, patří k  jedné z  cest k naplnění tohoto cíle. Na začátku to také byla myšlenka a snaha ocenit významné osobnosti z oboru, které mnohdy nenachází uznání ani ve vlastní firmě. Konkrétně byl v prvních ročnících hodnocen jejich podíl na zvýšení konkurenční schopnosti organizace, prosazování nových metod a  technik marketingové činnosti, úspěšné budování značky i teoretické přínosy pro marketing a  aplikace do praxe a  pedagogická a  publikační činnost v  oblasti marketingu i  jeho propagace. V  současné době oceňuje hodnotitelská komise především konkrétní projekty z  pohledu jejich inovativnosti, efektivnosti, rozvoje metod a  principu marketingu včetně dodržení etických a dalších předpokladů. Souběžně probíhá soutěž Mladý delfín pro vysokoškoláky z oborů zaměřených na marketing. Jak těžké je pro hodnotitelskou komisi vybrat absolutního vítěze z velkého počtu kvalitních kandidátů? Na to by měli odpovědět členové hodnotitelské komise. Ale pokud vím, tak rozhodování opravdu není lehké, protože úroveň všech přihlášených je vysoká. A můžeme říci, že se zvyšuje jak zájem o soutěž, tak úroveň přihlášek. Výrobní družstva jsou tradičními českými výrobci. Je to podle vašeho názoru výhoda, na které by měla stavět marketingovou komunikaci? Slyší dnes vůbec český zákazník na „český výrobek“, nebo je pro něho rozhodující pouze cena? Doba se změnila a v současnosti lidé na „český výrobek“ slyší a  jak vidíme, využívají toho i  zahraniční řetězce, viz komunikace Kauflandu založená právě na tom, co je české. O to více by tuto výhodu měli využívat tradiční čeští výrobci. Na otevření trhu v  roce 1990 reagoval český spotřebitel vysokou preferencí zahraničních výrobků, a  to nejen kvůli atraktivitě obalu a sofistikovanějšímu marketingu, ale také proto, že měl po letech izolace a nesaturovaného trhu pocit, že to, co mu bylo „za komunistů“ upíráno, co bylo nedostupné, je vesměs lepší. To se poměrně rychle měnilo a již mezi léty 1993–1997 celkově poklesly preference všech druhů sledovaného zahraničního zboží. Šlo zejména o  komodity parfumerie, kosmetiku, oděvy, ale znatelný posun nastal i u potravin. Častěji se také stávalo, že spotřebitelé původ zboží nerozlišovali a  při výběru považovali za nejdůležitější jiná kritéria. Důvodem vedoucím k preferenci českých výrobků, v  porovnání s  vývojem v  posledních letech, již není

22

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

na prvním místě cena, ale je to zvyk a podpora českých výrobků. Jde pravděpodobně o  určitý návrat českých spotřebitelů k tradicím vzhledem k nasycení možnostmi otevřeného trhu a také podpora českých výrobců. Dochází také k návratu tradičních českých značek a  nejen těch nejznámějších jako jsou např. Škoda Auto, PilsnerUrquell, Kofola a Budweiser Budvar. O tomto trendu svědčí také obliba farmářských trhů. Marketingový ředitel výrobního družstva Dřevojas Svitavy Ing. Zdeněk Blažek jr., který byl v  letošním roce oceněn v soutěži Marketér roku, nedávno v rozhovoru pro náš časopis uvedl, že pokud chce podnik dlouhodobě růst, měl by na investice do marketingu vyčlenit 5–10 procent z  obratu. Souhlasíte s  tímto názorem? Správně hovoříte o investicích do marketingu. Bohužel řada firem se stále na finanční prostředky vložené do marketingu dívá jako na výdaj, ne jako na investici, a tak jejich objem patří většinou k prvním, které firmy seškrtají. Konkrétní výši marketingového rozpočtu je obtížné stanovit. Rámcově se pohybuje mezi 1–25 procenty objemu ročních prodejů, v závislosti na mnoha oborových faktorech, které firmu ovlivňují. Existuje řada přístupů a metod, od složitých matematických výpočtů až po to, co si můžeme dovolit. Důležité je stanovit si cíle, kterých chceme dosáhnout, a  kontrolovat jejich naplnění ve vztahu k  vynaloženým prostředkům.

Jak se jako vysokoškolská pedagožka zabývající se průzkumy trhu díváte na tzv. intuitivní marketing? Je správnou cestou pro malé a střední podniky? Záleží také na tom, jak intuitivní marketing chápeme. Pokud zdůrazníme to, že jsou více propojeny marketingové a obchodní činnosti a zaměření na budování dlouhodobého vztahu se zákazníky, pak má určitě svůj význam. Vyplývá to i  z  mé odpovědi na předchozí otázku. Výhodou tohoto pojetí je rychlejší tok a  využití marketingových informací, pružnější reakce na potřeby zákazníků na základě komunikace

s ním. Dává více možností osobní komunikace, která je v odosobněném virtuálním světě výhodou. Moderní technologie marketing neustále ovlivňují a  mění. Jakým směrem se podle vás bude ubírat v příštích letech? Sledujeme společnou snahu „nových médií“ o aktivní zapojení spotřebitelů prostřednictvím zážitků. Nová média podporují aktivní vyhledávání informací, dochází ke zvyšování jejich vlivu, ale „stará média“ nezanikají. Zatím si stále největší část s  pomyslného mediálního koláče odnáší televize. Ale nejde jen o média. Nové trendy obecně bychom měli brát jako příležitost ke zvýšení vlivu marketingu a využívat je tam, kde nám mohou pomoci. Moderní technologie bezesporu marketing ovlivňují a mění a mění se i ony samy. Co bylo nové a moderní před několika lety, je již dnes „staré“ a nastupují další nové trendy. V současné době to jsou hlavně sociální média, mobilní marketing a marketéři počítají i s novým fenoménem youtuberů. Z  ankety mezi marketéry vyplývá mírný optimismus pro další rozvoj a  využívání marketingu včetně zvyšování rozpočtů na něj. O  důležité roli nových informačních technologií jsem mluvila, ale pozor, mohou být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Svět je sice stále propojenější díky moderním technologiím, marketing se však v kontrastu k tomu stává regionálně vymezenějším, individualizuje se. Dle mého názoru se bude zvyšovat regionální či lokální vliv, protože nakonec hledáme „lokální hospůdku v té globální vesnici“.

rubrika manažerů družstev

Dlouhodobě se zabýváte výzkumem chování zákazníků s ohledem na to, jaké formy reklamy je nejvíce ovlivňují. Výrobní družstva jako především malé a  střední podniky nemohou v  objemu finančních prostředků určených na marketing konkurovat velkým českým nebo nadnárodním společnostem. Na co by se měla družstva v  dnešní době zaměřit, aby byl jejich marketing efektivní i s omezenými zdroji? Marketing je ve své podstatě jen jeden, ale existují rozdíly v konkrétním řešení jednotlivých marketingových problémů. Odlišnost malých firem je dána limitovanými firemními zdroji, ohraničenými trhy, na kterých působí, a  většinou menším množstvím produktů. Ale specifika malých firem mají i  své výhody, které by měly využívat. Je to například orientace na zákazníka a možnost užšího kontaktu s ním, poznání jeho názorů a potřeb. Také je v řízení méně mezičlánků, což umožňuje rychlejší reakce na potřeby trhu a flexibilní reakce na změny marketingového prostředí. Důležitá je osobnost podnikatele, jeho vize a  zaujetí a  samozřejmě schopnost je realizovat. Na druhé straně pak problémem může být nedostatek jeho znalostí a zkušeností z řízení firmy.

Rozhovor připravil: Mgr. Rodan Svoboda Foto: archiv SČMVD

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

23

rubrika manažerů družstev právní okénko

24

Business Intelligence – druhá hemisféra firemního mozku Mnoho podniků je konfrontováno se skutečností, že řídit a plánovat dlouhodobou výkonnost firmy jako celku jen s pomocí provozních informačních systémů (ERP) nestačí. ERP systémy jsou koncipovány k  podpoře provozních procesů, jako jsou účetnictví, fakturace, operativní plánování výroby, nákup, skladové hospodaření aj. Nejsou určeny k  řešení rozhodovacích úloh, jež stojí na vrcholu pomyslné pyramidy (strategické řízení, dlouhodobé business plánování aj.). Mezeru v uvedené oblasti může, alespoň z části a na přechodnou dobu, vyplnit Excel, ten však má z pohledu informační podpory managementu řadu omezení a  nevýhod. Zásadní rozhodnutí spojená s přežitím a dlouhodobým rozvojem firmy jsou tak často odkázaná na čistou manažerskou intuici, nežádoucí improvizací, dohady a střelbu do tmy. Uvedené skutečnosti stály za vznikem samostatné třídy informačních systémů, jež se označují jako Business Intelligence (BI), a  jež nacházejí stále širší uplatnění v  řadě našich firem. Systémy BI jsou s provozními systémy (ERP) datově integrovány a tvoří jejich manažerskou nadstavbu, jež můžeme s trochou nadsázky označit za „druhou hemisféru firemního mozku“. Procesy podporované BI můžeme rozdělit na dvě skupiny. V první skupině jsou procesy zaměřené na modelování budoucnosti, jako je strategické řízení, roční taktické plánování, průběžná aktualizace plánů, tvorba předpovědí či velice ceněné manažerské simulace „co se stane, když, …“ a „co se má stát, aby…“. Ve druhé skupině jsou procesy monitorující dosažený výsledek, jako je pravidelný firemní reporting, zpravodajství na dotaz (ad hoc), či analýzy. V pokročilých konceptech BI jde o to, aby byly pohledy do budoucnosti vyváženy s pohledy na minulost. Pro jízdu vpřed je potřeba „čelní výhled“ a pohledy do „zpětného zrcátka“ hrají jen korektivní úlohu.

Systém BI tvoří dva pilíře - datový a procesní model. Tvorba datového modelu spočívá ve stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), jež jsou definovány pro jednotlivé funkční oblasti (prodej, nákladovost, finance, …). Hodnoty těchto ukazatelů jsou následně promítány do vícerozměrných a  hierarchických datových struktur speciální databáze OLAP. „Vsazení“ příslušných hodnot do správných souvislostí a  jejich prezentace poskytuje řídícím pracovníkům potřebné informace a to jak při pohledu „vpřed“, tak i pohledu „zpět“. Při formulaci procesního modelu jde o  správné „namapování“ jednotlivých systémových komponent BI na procesy řízení celopodnikové výkonnosti. Metody a informace, jimiž je řízena výkonnost firmy se tak transformují do různých typů (strategických, taktických, operativních) manažerských rozhodnutí. Velice aktuální otázkou je hledání cest, jak zpřístupnit řešení BI i  menším firmám. V  současnosti jsou již vyvinuta řešení, jež obsahují prefabrikované aplikace BI, které si může firma samoobslužným způsobem implementovat a  dosáhnout tak výrazných úspor jak při nákupu licencí, tak i v dosažené pracnosti. Není bez zajímavosti, že průkopníkem v  nasazování prostředků BI v  oblasti menších firem se u  nás stalo družstvo Druchema. Tomuto družstvu systém BI, s  označením BNS, pomáhá již více než devět let v  manažerském rozhodování a plánování. Uvedená skutečnost stojí nepochybně i za podnikatelskými úspěchy tohoto družstva. Druchema je otevřena pro sdílení zkušenosti při nasazování systémů BI. Je připravena se o zkušenosti podělit např. při referenčních návštěvách z řad zájemců o danou oblast. Text: Václav Houser, Inekon Systems s.r.o.

Rekodifikace Vážení čtenáři, počínaje tímto číslem budete v časopisu Výrobní družstevnictví pravidelně nacházet novou rubriku, která se bude zabývat vybranými právními záležitostmi, zejména objasňováním právní terminologie. Rovněž budou jednoduchou formou zodpovídány dotazy čtenářů časopisu, týkající se právní úpravy družstva a záležitostí s družstevnictvím souvisejících. Nová právní úprava družstva, která je zakotvena v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), je účinná od 1. ledna 2014. Ke stejnému datu nabyl účinnosti také zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Tyto tři zákony byly součástí tzv. rekodifikace soukromého práva v České republice. Ke dni nabytí jejich účinnosti bylo zrušeno 238 právních předpisů či jejich částí. V návaznosti na novou úpravu občanského práva a práva obchodních korporací byly schváleny i některé další zcela nové zákony (např. zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

rejstřících právnických a fyzických osob) a některé zákony byly novelizovány (např. zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev). V souvislosti s novou právní úpravou se začaly objevovat dotazy k některým pojmům. Za dobu od nabytí účinnosti uvedených zákonů se již řada záležitostí dostala do povědomí odborné i laické veřejnosti, avšak současně přibývají i dotazy. Abychom postupovali od začátku, přiblížíme si nejprve pojem „rekodifikace“. Ten vychází z pojmu „kodifikace“, což lze vyložit jako „uzákonění“. Kodifikace je tedy tvorba psaného práva – legislativní činnost směřující ke zpracování právní úpravy určitého právního odvětví. Dochází-li k nové komplexní úpravě daného právního odvětví (v tomto případě soukromého práva), jde o rekodifikaci. Pro změny právních předpisů menšího rozsahu se používá pojem „novelizace“. V následujících číslech časopisu se již budou jednotliví právníci SČMVD postupně zabývat konkrétními záležitostmi nové právní úpravy. Text: JUDr. Zdeněk Čáp

z Bruselu

Komise spolupracuje s evropskými orgány na ochranu spotřebitelů s cílem posílit práva spotřebitelů v odvětví pronájmu automobilů Zásluhou společného opatření Evropské komise a vnitrostátních donucovacích orgánů se v polovině letošního července pět největších autopůjčoven rozhodlo zásadně přehodnotit způsob svého vystupování vůči spotřebitelům. Občanům to přinese přehlednější podmínky pojištění a možnosti účtování paliva, spravedlivější přístup při řešení škod a větší transparentnost cen. Během posledních dvou let došlo k dramatickému nárůstu počtu stížností, které se týkaly autopůjčoven a které obdržela evropská spotřebitelská centra.

Věra Jourová, komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a  rovnost žen a  mužů uvítala rozhodnutí slovy: „Dnes je velmi snadné rezervovat si automobil přes internet, pronajmout si jej v  jedné zemi a  vrátit v jiné. Bohužel jsou podmínky vypůjčení vozidel ne vždy příliš srozumitelné či jasné. Spotřebitelům velmi často vznikají neplánované dodatečné náklady. Pět hlavních autopůjčoven se nyní zavázalo zlepšit svoji politiku poskytování informací a  zajistit spotřebitelům spravedlivější podmínky. Vítám jejich závazek a  vynikající práci vnitrostátních orgánů na ochranu spotřebitele v  zájmu zlepšení postavení spotřebitelů v Evropě,“ řekla. Společnosti se zavázaly, že lépe sladí stávající postupy pro pronájem automobilů s  požadavky právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, jež jsou stanoveny v  pravidlech EU týkajících se práv spotřebitelů, nekalých obchodních praktik a nepřiměřených podmínek. Mezi hlavní zlepšení, k nimž se společnosti zavázaly, patří: • větší transparentnost při online rezervacích: - srozumitelnější informace o všech povinných poplatcích a volitelných doplňcích, - jasnější informace o nejdůležitějších podmínkách pronájmu a  požadavcích, včetně záloh placených z karty spotřebitele, • lepší informace ve fázi rezervace ohledně možností jejího zrušení a produktů pojištění, včetně jejich ceny, výjimek a spoluúčasti, • lepší a transparentnější politika ohledně účtování paliva, • jasnější a spravedlivější postupy kontroly vozidel, • zlepšení postupů pro účtování dodatečných poplatků zákazníkům: spotřebitelům je přiznána přiměřená možnost rozporovat jakoukoli škodu před uskutečněním platby.

Příklad: Spotřebitel si pronajal auto a  zaplatil 600 eur jako zálohu. Během pronájmu někdo vozidlo poškrábal a  způsobil menší škodu nepřesahující podle odhadu 100 eur. Když spotřebitel vozidlo vrátil půjčovně, byla mu stržena celá výše zálohy a zaměstnanec půjčovny to zdůvodnil uplatněním smluvních podmínek. Autopůjčovny se zavázaly, že spotřebitelům nebudou účtovány žádné nepřiměřené náklady. Tyto návrhy společnosti postupně již plní a většina z nich by měla být uskutečněna do konce roku 2015. Podle orgánů na ochranu spotřebitele je třeba nadále monitorovat některé nevyřešené otázky, zejména pokud jde o: • odpovědnost spotřebitelů za škody na vozidle způsobené třetí osobou, • postupy agentů a zprostředkovatelů, • jazyk, ve kterém by měly být uváděny smluvní podmínky pro rezervace automobilů v jiném členském státě, • vymezení pojistného krytí v  rámci nabízených balíčků pro pronájmem automobilů a  ostatní alternativy nabídek pojištění na trhu. Zdroj: www.evropska-unie.cz

www.evropska-unie.cz 9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

25

víte, že...

POČÁTKY DRUŽSTEVNICTVÍ:

Rochdalské družstvo spravedlivých průkopníků Sociální důsledky, které s sebou nesla první fáze industrializace, pocítila jako první Velká Británie, kolébka průmyslové revoluce. Překotný růst měst, jež potřebovala stálý příliv pracovní síly pro rozvíjející se tovární výrobu, byl provázen řadou negativních jevů. Nově příchozí byli nuceni žít v  nuzných podmínkách městských aglomerací a  díky zpřetrhání původních vazeb s postupně se vylidňujícím venkovem se stali na průmyslové výrobě zcela závislí. Výkyvy hospodářství ovlivňovaly každodenní život v dříve netušené míře. Dělník ztracený v  anonymním moři rostoucího průmyslového města přestal být do určité míry člověkem a  stal se základní ekonomickou jednotkou. Severoanglické Rochdale, ležící v  hrabství Lancashire, zažilo od druhé poloviny 18. století, jako jedno z prvních industrializovaných měst ve Velké Británii, strmý populační a ekonomický růst. Rozvoj textilní výroby přinesl městu prosperitu, která se však neodrážela v životních poměrech továrního dělnictva. Konjunktura výroby flanelu, probíhající od počátku 40. let 19. století, povzbudila rochdalské dělnické hnutí k požadavkům na zvýšení mezd. Tkalci vyslaná deputace k  zaměstnavatelům skončila neúspěchem, který pro řadu propuštěných dělnických předáků znamenal existenční ohrožení. Právě v  této dějinné chvíli, pod dojmem myšlenek Roberta Owena, se začalo utvářet slavné Rochdalské družstvo spravedlivých průkopníků. Z  nedělních porad 28 tkalců flanelu vykrystalizovala v  průběhu roku 1844 podoba rochdalského družstva, základem uspořádání se staly upravené stanovy nemocenského a pohřebního spolku v Manchesteru. Družstvo vzniklo jako primárně spotřební, především mělo řešit tíživé fi nanční poměry rochdalských tkalců. Nízké mzdy v továrnách způsobily trvalý nedostatek prostředků, který dělníky nutil kupovat potraviny a  základní potřeby převážně na dluh. Obchodníci, kteří poskytovali možnost úvěru, ovšem většinou prodávali nekvalitní a  značně předražené zboží. Spirála se rychle roztáčela a nebylo výjimkou, že i mladý dělník byl fakticky zadlužen do konce svého života. To na druhou stranu nebylo až tak dlouho, předpoklad dožití byl v  průmyslových oblastech Velké Británie v  polovině 19. století mezi 25 a 30 lety.

26

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

První prodejna v Ropuší ulici (1844)

Ústřední budova družstva (1866)

Způsob, kterým průkopníci fungování družstva řešili, nebyl zcela nový. Britská družstva na podobném principu vznikala, a je třeba dodat, že také zanikala, již od počátku 20. let 19. století. Založení vlastního ob-

Přeživší zakládající členové družstva (1865)

ně pošramotilo pověst rochdalského hnutí, dokonce v mezinárodním měřítku. První polovina 60. let dopadla na lancashirský a yorkshirský textilní průmysl velmi tíživě. Americká občanská válka, která začala v  roce 1861, znamenala zhroucení světového trhu s bavlnou a zastavení provozu v továrnách na flanel. V poměrně krátké době se tak ocitla většina dělníků v Rochdale bez práce. Družstvo průkopníků ztratilo významnou část členů, kteří byli nuceni z  družstva vystoupit a  nechat si vyplatit svůj podíl, aby byli schopni uživit sebe a své rodiny. I v nepříznivých letech rochdalské družstvo prosperovalo a sílilo. Pro podporu členů byla v roce 1860 zřízena nemocenská a pohřební pokladna a průkopníci rovněž založili pozemkové a stavební družstvo, které do roku 1867 vybudovalo v Rochdale 36 družstevních domů. Dva ústřední obchody se do poloviny 70. let postupně rozrostly o síť 16 pobočných skladů, z nichž většina byla spojena s čítárnami. Podpora vzdělávání pro mladistvé i  dospělé, za ty byli bráni již starší 14 let, byla dlouhodobým úsilím družstva. Průkopníci financovali školu, udržovali a  rozšiřovali knihovnu a zřizovali již zmíněné čítárny. Nesporný podíl měli rochdalští i  na založení Velkonákupního družstva pro severní Anglii se sídlem v  Manchesteru v  roce 1863. Vlastní pokusy průkopníků o  založení velkonákupního oddělení skončily v 50. letech neúspěchem, neboť se nenalezl dostatek družstev, která by v oddělení nakupovala. O desetiletí později již byla situace podstatně odlišná, ve Velké Británii bylo na 300 družstev, z  toho v  samotném Lancashiru a  okolních hrabstvích 120. Průkopníci dali velkonákupnímu družstvu ideový základ a  ve vedení měli své zástupce. Období budování rochdalského družstva bychom mohli ukončit s  postupným odchodem zakladatelské generace v 70. letech. Za oněch 30 let se podařilo vytvo-

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

víte, že...

chodu se smíšeným zbožím vyžadovalo kapitál, členové družstva se tak zavázali k upisování dvou pencí týdně. Základní prostředky se sešly během několika týdnů a tak mohl být do konce roku 1844 obchod otevřen. Důvod, proč průkopníci přečkali první krizová léta, na rozdíl od řady jejich předchůdců, lze hledat především v  zákazu prodávání na dluh a  ve výplatě dividend podle množství zakoupeného zboží, což motivovalo členy k  nákupům výhradně v  družstevním obchodě. Přesto v  prvních letech rozvoj družstva podstatně brzdily převážně negativní zkušenosti s družstevnictvím z minulosti. Shromáždění na svou dobu značného kapitálu umožnilo průkopníkům v závěru roku 1850 investovat do průmyslového mlýna, na jehož provozu se podíleli společně s menšími družstvy z okolních okresů. Mlýn byl však od počátku ve ztrátě a  reálně hrozil nejen jeho krach, ale že s  sebou stáhne i  rochdalské družstvo. Logickým vyústěním bylo vnitřní pnutí v  družstvu, přesto byla nakonec schválena sbírka, z jejíhož výtěžku byly závazky pokryty. Představenstvo průkopníků rovněž vzalo vedení ztrátového mlýna pevněji do svých rukou a to úspěšně, již v roce 1852 byl v zisku. Prosperující mlýn se stal jedním ze základních kamenů budoucího rozvoje družstva. V následujících letech pak byl vystavěn nový průmyslový mlýn s parními stroji. Na družstevní výrobu pomýšleli v  Rochdale již od počátku, v  menším měřítku začala jako doplňková činnost v  roce 1852 výrobou obuvi. O  tři roky později bylo založeno družstvo na výrobu a  prodej bavlněných a  vlněných látek, v  němž měli průkopníci poloviční podíl, a v roce 1857 byla zřízena družstevní továrna s  výkonnými parními stroji. Továrna prosperovala, po čtyřech letech však proti vůli vedení průkopníků odhlasovali členové továrního družstva jeho přeměnu na akciovou společnost, což význam-

27

víte, že...

řit stabilní družstvo s  velkou členskou základnou. Ta rostla nejprve pozvolna, v roce 1844 družstvo zakládalo 28 členů a o šest let později, v roce 1850, jich bylo teprve 600. Významný nárůst nastal až v 50. letech, v roce 1860 průkopníci evidovali již 4600 členů. Krize na trhu s  bavlnou v  první polovině 60. let snížila počet členů o čtvrtinu, po jejím překonání však družstvo opět rostlo a v roce 1877 již bylo průkopníků téměř 10 tisíc. Zásady a  principy Rochdalského družstva spravedlivých průkopníků se staly vzorem pro vznikající družstva ve Velké Británii i  po celém světě a  většinu zásad přijal i  Mezinárodní družstevní svaz, založený v  roce 1895. Britské družstevnictví se úspěšně rozvíjelo až do druhé světové války, v  poválečném světě však obzvláště spotřební družstva ztratila v  souboji s obchodními řetězci velkou část dříve získaných pozic. Z  ekonomických důvodů řada družstev zanikla, dalším se podařilo zabránit svému konci pouze za cenu nuceného sloučení s  jiným družstvem. To byl případ i  rochdalských průkopníků, kteří z  mapy britského družstevnictví fakticky mizí na přelomu 70. a 80. let. Nejprve se v  roce 1976 spojili s  družstvem z  blízkého

MEZINÁRODNÍ DRUŽSTEVNÍ PRINCIPY (1995) vycházející ze zásad Rochdalského družstva spravedlivých průkopníků 1. Dobrovolné a otevřené členství 2. Demokratické řízení 3. Podíl na majetku 4. Samostatnost a nezávislost 5. Výchova, školení a informace 6. Spolupráce mezi družstvy 7. Spoluzodpovědnost za společnost

města Oldham a svůj název zkrátili na pouhé Průkopníky (Pioneers), v  roce 1982 pak následovalo spojení s družstvem z Norwestu. V současnosti se k tradici Rochdalských průkopníků hlásí The Co-operative Group, největší spotřební družstvo ve Velké Británii. Text: Mgr. Rodan Svoboda Foto: archiv DA ČR

OD KONZUMU KE KONZUMU Už dost pamatuji. Když jsem šel do Konzumu, šel jsem do prodejny spotřebního družstva. Pravda – v  regálech toho nebylo moc, na jednom místě jsem nedostal ani zlomek toho, co dnes v  supermarketu. Život byl těžší, více starostí, fyzické práce, tu a tam i nedostatku. Peníze chyběly všem a všichni jsme závistivě koukali přes hranice na západ. Když jsem nastupoval do svého prvního družstva (ještě jako student - brigádník), nastupoval jsem do živého organismu, kde existovalo několik úrovní vztahů. Vztahy formální – představenstvo, vedení, vedení provozoven – více či méně formálně respektujících vůli strany a  vlády jako všudypřítomné autority. Vztahy manažerské – přes nedostatek materiálu, lidí (!) a přes nutné respektování vůle strany muselo vše fungovat, vyrábělo se a  obchodovalo a družstevní výrobky byly populární, žádoucí a nedostatkové. Vztahy neformální – mezi lidmi, členy družstva – bez ohledu na funkce, pozice a  stranickou příslušnost. Posléze jsem už věděl, kde najít něco, co není v inventuře, kdo čemu opravdu rozumí a kdo by mi mohl spravit spotřebič, který oficiálně už spravit nejde. Podstatný však byl přirozený zájem většiny členů podílet se, zapojit, spolupracovat v některé z uvedených úrovní vztahů v družstvu. Přes husákovský marasmus, kdy začalo být většině všechno jedno, jsme dospěli až ke svobodě majetkových a podnikatelských vztahů. Družstva místo toho, aby konečně setřásla všechny otěže a závaží minulého režimu, obdržela kouli na noze v podobě transfor-

28

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

mačního zákona. Není cílem této úvahy polemizovat o smyslu a dopadu tohoto danajského daru v prostředí výrobních družstev. S  převratem, privatizacemi a  transformací přišel také konzum. Konzum v  přístupu k  životu, který se postupně stává snadnější, pohodlnější i  přes pokračující nedostatek – dnes už jen peněz. Konzum nám přinesl pohodlí. Odstranil spoustu starostí, jiné přinesl. Možná si to neuvědomujeme, ale na dlouhá léta utlumil přirozenou vlastnost lidí neformálně spolupracovat, spolurozhodovat, dělit se o problémy a přijímat odpovědnost za jejich odstranění – tedy přesně to, co tvoří základ družstva v celé jeho historii. Kolik našich družstev má dnes problém zvolit představenstvo nebo kontrolní komisi? Jsem osobně rád, že se stále častěji setkáváme s  novými družstvy, která vznikají na původním principu kooperace lidí se stejnými potřebami a  zájmy. Někdy je to rodina, někdy parta známých, někdy jsou cíle tvrdě podnikatelské – někdy spíše sociálně-solidární. Držme jim palce. Text: Ing. Karel Rychtář

Výrobní družstvo Dřevojas vyhlásilo v  souladu se soutěžním řádem Komory českých architektů druhý ročník designové soutěže Studenti pro Dřevojas, do něhož se zapojili studenti z České i Slovenské republiky. V silné konkurenci 30 týmů i soutěžících jednotlivců obsadil 1. místo návrh SANTÉ PRO 2025 studentky ČVUT Aleny Mocové.

VÍTĚZNÉ SOUTĚŽNÍ SESTAVY STUDENTI PRO DŘEVOJAS

zajímavost

Vítězem mezinárodní soutěže Studenti pro Dřevojas se stal návrh SANTÉ PRO 2025 1. místo Ing. arch. Alena Mocová, ČVUT soutěžní návrh: SANTÉ PRO 2025

Letošní ročník soutěže Studenti pro Dřevojas opět důkladně prověřil tvůrčí schopnosti mladých designérů a architektů z českých a slovenských vysokých škol. Studenti sice mohli soutěžit v týmech do tří členů, ale o to náročnější pro ně porota připravila zadání – Koupelnový nábytek a využití koupelny jako místa pro relaxaci v roce 2025.

KOUPELNA A JEJÍ VIZE V ROCE 2025 Na rozdíl od prvního ročníku soutěže, kdy soutěžící měli za úkol navrhnout koncepci koupelnového nábytku na motivy 50. let, museli tentokrát prokázat i vizionářské schopnosti. Odborná porota, v níž zasedl kromě nezávislých architektů a zástupců společnosti Dřevojas také vítěz I. ročníku soutěže Jakub Med, hodnotila především komplexní zpracování „koupelny budoucnosti“ jako prostoru, včetně koupelnového setu. „Vizionářský, ale přitom realistický návrh, který by umožnil implementovat moderní prvky do koupelny již dnes, nejlépe znázornila studentka doktorandského studia Fakulty architektury ČVUT v Praze Ing. arch. Alena Mocová. Důležitou součástí hodnocení poroty byla také vyrobitelnost ústřední koupelnové sestavy,“ doplňuje k  výsledkům soutěže marketingový manažer družstva Dřevojas Ing. Zdeněk Blažek. S  konceptem se bude moci široká veřejnost seznámit již na přehlídce moderního designu Designblok 15 a  později v  rámci katalogu společnosti Dřevojas 2016/2017.

2. místo Michal Bílek, FUA TUA Liberec soutěžní návrh: Elementy přírody

3. místo Mgr. art. Lucie Kružlicová, Technická univerzita ve Zvoleně soutěžní návrh: TOMORROW

Všechny ostatní soutěžní návrhy je možné zhlédnout na www.studentiprodrevojas.cz.

www.drevojas.cz 9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

29

s kolagenem

s heřmánkem

ochranná

s měsíčkem a vitamínem E 1962

Sledujte Jelení lůj v české historii www.fb.com/jelenilujoriginal

www.jeleniluj.cz I www.reginakosmetika.cz

ČESKÝ VÝROBEK S TRADICÍ

KDS Sedlčany je tradičním výrobcem kvalitního nožířského zboží, který letos oslaví 65. výročí svého založení. Těžiště jeho výroby spočívá v sortimentu kuchyňských a řeznických nožů a náčiní. Výrobní program KDS je ale mnohem širší a vybere si v něm skutečně každý. Kompletní sortiment si můžete prohlédnout i zakoupit v e-shopu na www.kds.cz .

Nůž na chléb Trend Royal 7“

družstevní výrobky dr

KDS Sedlčany Sedlecká 570, 264 01 Sedlčany tel.: 318 841 911 e-mail: [email protected]

Osvědčený nůž na chléb s čepelí dlouhou 17,5 cm. Nože z řady Trend Royal jsou vyrobeny z vysoce kvalitní francouzské oceli, která zaručuje výborné řezné vlastnosti a trvanlivost ostří. Rukojeť z ergonomicky micky tvarovaného plastu zvyšuje š bezpečnost práce s tímto nožem.

Steakový nůž 4,5“ – NOVINKA N Nejnovějším přírůstkem do řady nožů Optima line je příborový vlnitý steakový nůž. Tento nůž je lin doplněním příborové sady pro všechny milovníky nezbytným d klasickému příborovému noži ukrojíte podstatně snadněji. Ideální uplatnění najde masa, které s ním oproti klasi ké nejen n j v domácnostech, ale i v restauracích, školních jídelnách a dalších podnicích veřejného stravování. Nože z řady Optima Line mají čepele z kvalitní nerezové oceli a rukojeti ze zdravotně nezávadného á plastu, který je odolný vůči nárazům a teplotám do 100 °C. Nože je možné mýt v myčce na nádobí.

Souprava Variant na maso Souprava určená především ke zpracování masa je sestavena ze tří osvědčených nožů a vidlice. Čepele jsou z kvalitní nerezové oceli a rukojeti z odolného hygienicky nezávadného plastu. Tato souprava, která se nabízí v modrém nebo černém barevném provedení, najde své uplatnění v každé domácnosti, ale ocení ji i profesionální kuchaři nebo řezníci.

Hygienické náčiní KDS Sedlčany nabízí již tradičně bohatý výběr ze sortimentu hygienického ckého ké náčiní. Kvalitní a ověřené nůžky, pilníky, pinzety či kleštičky jsou k dispozici v řadě provedení i velikostí. dení i velikost tí. tí

w w w. kd s .c z

V dalším čísle naleznete

Reportáž z družstva: Tvar Pardubice 9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

31

družstevní výrobky

Tip pro školáky Lepidlo, které baví! Herkules Mizím zajistí zábavu i funkčnost Pokud si říkáte, že lepení a práce s lepidlem je nuda, novinka Herkules Mizím vás přesvědčí o  opaku. S  ním se totiž nebudete těšit jen na finální výsledek lepení, ale užijete si i  jeho průběh, který možná bude ještě víc zajímavější než výsledný výtvor. Lepicí tyčinka barví, ale zároveň dokáže zbělat a  není nijak znatelná. Přijďte záhadě na kloub a pronikněte do tajů lepidla nové generace! Novinka od Druchemy – lepicí tyčinka Herkules Mizím je skutečně lepidlem třetího tisíciletí. Spojuje v sobě vše, co od slepování a  zábavy požadujeme – skvěle lepí a  zajistí pevné spoje, snadno se s  ní pracuje a po nanesení se zbarví do fialova, čímž hlavně dětem zajistí žádoucí zábavu.

BAVTE SE A TVOŘTE A jak je to možné? Odpověď je jednoduchá. Po té, co lepidlo naneseme na papír nebo jiný vhodný materiál, promění se jeho barva ve fialovou. Dostaneme tak jasný signál o tom, kde všude je lepidlo aplikované, abychom případně měli možnost ještě vynechané části lepidlem potřít.

Zbavíme se tak zbytečných starostí a natáčení papíru proti světlu, abychom alespoň orientačně rozpoznali, kde už lepidlo je, jako je tomu u jiných lepidel. Fialové zbarvení má však ještě jednu zásadní funkci. Dává nám totiž rovněž informaci o  stavu zasychání lepidla. Po jeho zaschnutí zbarvení mizí a  lepidlo se stává průhledným. To přijde vhod zejména dětem ve škole, které ještě nemají v lepení takovou praxi. Předejdou tak snadno zbytečnému zašpinění prstů a pomůcek, i  nechtěnému posunutí lepených předmětů v domnění, že spoje už jsou pevné a lepidlo dokonale zaschlé. Ale hlavně děti ocení barvu, která postupně mizí a čekání na zaschnutí lepidla pro ně bude dalším pozoruhodným zážitkem!

ZÁBAVNÁ I KVALITNÍ TYČINKA Herkules Mizím by proto měl být nutnou výbavou každého dětského kufříku s výtvarnými potřebami. Rozhodně se ale neztratí ani v  domácnostech nebo kancelářích pro rychlé lepení. Díky pevnému uzávěru nevysychá, množství aplikovaného lepidla máte vždy pod kontrolou a  tuhé skupenství zabrání i  nechtěnému úniku lepidla při jeho případném špatném uzavření. Text a foto: Druchema

www.druchema.cz

32

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

družstevní výrobky

Náš tip: Školní kufrík z Druchemy Letní prázdniny jsou pryč a začal nám školní rok. Vedle běžných školních potřeb je důležité myslet i  na pomůcky, které rozvíjí u  dětí kreativitu při řešení úkolů. Právě takovým pomocníkem pro děti může být školní kufřík, který je přímo nabitý potřebami na psaní, výtvarnou výchovu a  každodenní život školáka. Kufřík je díky svému atraktivnímu designu ideálním dárkem do začátku školního roku nejen pro prvňáčky. Nyní je možné zakoupit jej za akční cenu v papírnictví a obchodních řetězcích nebo v e-shopu Druchemy. Graficky je kufřík laděn do svěží modré barvy s motivem louky, květin, včel a  motýlků. Design je zcela nový a  neokoukaný, a  jak bylo zjištěno, napomáhá rozvoji kreativity a  fantazie dětí a  dokonce je motivuje pro školní práci. Každé dítě tak bude s  novým kufříkem od družstva Druchema hvězdou mezi spolužáky. Kufřík má objem sedm litrů a  vešlo se do něj hned devět zcela nepostradatelných školních pomůcek. Jsou jimi moderní stíratelná tabule rozměru A4, popisovač na tabuli, 6 kusů pastelek, 6 kusů voskovek, guma, třicetigramové lepidlo Herkules, tužka, nůžky a pravítko velikosti 20 cm. Veškeré školní potřeby v kufříku jsou českého původu a kufřík je včetně všech komponentů momentálně k dispozici za akční cenu 89 Kč Text a foto: Druchema

9/2015

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

33

družstevní výrobky

Kosmetika z Mrtvého moře Mrtvé moře láká od pradávna svými výjimečnými vlastnostmi. Obsahuje více než třetinovou koncentraci soli a dalších zdraví prospěšných minerálních látek. Má hladinu o 420 metrů níže než ostatní moře a oceány, je nejníže položeným jezerem na Zemi s hloubkou až 380 metrů a nachází se mezi Izraelem a Jordánskem. Toto „Moře soli“ (z  hebrejského „jam ha-Melach), má rozlohu více než tisíc kilometrů čtverečních a je osmkrát slanější než ostatní moře a oceány. Rozloha moře se neustále zmenšuje, neboť dochází k jeho vysychání a  přitékající řeka Jordán nepokrývá dostatečně ztráty vody vzniklé odpařováním. Za extrémní slanost moře vděčí svému názvu Mrtvé – slanost neumožnuje v  moři až na malé výjimky život vodních živočichů a  rostlin. Přesto je moře vyhledávaným cílem turistů z  celého světa, kteří sem přijíždějí najít pohodu, klid a zlepšení zdravotního stavu v lázeňských a relaxačních střediscích. Nyní můžete využít léčebných vlastností Mrtvého moře i vy – a to dokonce bez cestování, ve vaší koupelně. Družstvo Důbrava Valašské Klobouky uvedla nedávno na trh sérii výrobků se solí z Mrtvého moře. Zkuste na sebe nechat blahodárně působit

34

VÝROBNÍ DRUŽSTEVNICTVÍ

9/2015

mořskou sůl a minerály formou kvalitních výrobků, pro vaši pohodu a  dobrý pocit, že jste udělali něco pro svoje zdraví. Nechte se i vy unášet alespoň představou mořských vln, které se pro tentokrát přemístí do vaší koupelny.

Kontakt: Důbrava chemické výrobní družstvo Hřbitovní 97 766 33 Valašské Klobouky Telefon: 577 320 641-3 Fax: 577 320 579 e-mail: [email protected] www.dubrava.cz

Text: Jana Henychová Zdroj: wikipedie (-mv-)

SKLÁDACÍ SKLADOVACÍ KONTEJNERY

KONTEJNER KOVOBEL Lze využít ke skladování: zahradní techniky zahradního náøadí zahradních substrátù sypkých materiálù

Pro skladování nebezpeèných látek je používána jako podlaha záchytná vana. Kontejner je standardnì vybaven døevìnou podlahou.

Vybavení kontejneru regálovými stojany a regálovými nosníky s døevìnými nebo záchytnými policemi snadno zvýší skladovací plochu a tím i užitkovou hodnotu kontejneru.

Jako volitelné pøíslušenství nabízíme støechu s prùsvitným pruhem a okna k zajištìní dostateèného osvìtlení pro práci uvnitø kontejneru.

KOVOBEL, výrobní družstvo, Cihláøská 503, 344 01 Domažlice, Èeská republika Tel.: +420 379 724 441, Fax: +420 379 722 552, E-mail: [email protected] www.kovobel.cz

Jednací místnosti uprostřed Václavského náměstí

INFORMACE O PRONÁJMU: Drahomíra Blesková e-mail: [email protected] tel.: +420 224 109 253 SČMVD, Václavské nám. 21, Praha 1 www.scmvd.cz http://www.zasedacky.scmvd.cz

www.vridlo.cz