TRIÁDA EDICE DELFÍN SVAZEK DVACÁT¯ PRVNÍ
DAN FRIT AILECH
TRIADICKÉ V¯NOSY IRSKÉ TRECHENG BRETH FÉNI
TRIÁDA 1999
P¤ELOÎIL DANIEL SAMEK The publisher acknowledges the financial assistance of ILE (Translation Fund) Dublin, Ireland. Kniha vychází s laskavou finanãní podporou Ireland Literature Exchange, Fondu na podporu pfiekladÛ irské literatury, Dublin, Irsko. Vydání podpofiila Jameson Irish Whiskey Translation, preface & commentary © Daniel Samek, 1999 ISBN 978-80-87256-31-2 (PDF)
P¤EDMLUVA
Moudrosti nabyl, kdo uzfiel doupû zvífiete Holos. (Dathad arech)
Îivot ãlovûka se odehrává uprostfied ãísel a on, vybaven rÛzn˘mi poãitadly, sãítá, odeãítá, násobí a dûlí svût kolem sebe. Dfiívûj‰í svût uctíval a váÏil svá ãísla podstatnû jinak neÏ nynûj‰í. Obyvatelé minulosti vûfiili v jakousi metafysickou moc jednotliv˘ch zastavení ãíselné fiady. My, na rozdíl od na‰ich pfiedchÛdcÛ, jiÏ Ïádnou takovou sílu neuctíváme. Na‰e mysl zato, ponûkud paradoxnû, propadla fysické stránce poãtÛ, a proto jsme moÏná vystaveni moci a zvÛli ãísel osudovûji neÏ cultores minulosti. Jedním z ãísel, která nás napadnou, je trojka. Snad proto ãlovûka vÏdy tak fascinovala, Ïe ho jako párovou bytost bezprostfiednû pfiesahuje, Ïe se v lidském tûle (obvykle) nenachází nic tfiikrát. Zdá se, Ïe ãíslo tfii znamená pro nás to, co nedokáÏeme, jako vratcí dvojnoÏci, plnû uchopit. Je proto jen pochopitelné, Ïe se stalo vyjádfiením boÏské rovnováÏnosti, a tedy toho, v ãem pfiímo zakotveni nejsme. Lidská rovnováha a spravedlnost jsou oproti tomu konstruovány pomocí dvou ramen vahadla. V dne‰ní dobû dostupuje vrcholu vz˘vání jednoho a pluralita „omezeného“ poãtu byla zavrÏena, protoÏe pfiestala plnit svou funkci. Ale je‰tû v nedávn˘ch staletích se ãíslo tfii ãasto uÏívalo k posvûcování nejrÛznûj‰ích v˘rokov˘ch forem; je pfiítomno v mnoha náboÏenstvích a posléze také ideologiích novovûku, které v˘znamnû strukturuje. 7
Trichotomní chápání a pofiádání svûta hrálo v˘znamnou úlohu v Ïivotû indoevropsk˘ch kmenÛ. Jejich kosmologie byla v˘sostnû trojãlenná, jak deklaruje pfiedev‰ím Georges Dumézil v díle L’Idéologie tripartie des Indo-Européens (Trojãlenná indoevropská ideologie) z roku 1958. Dumézil, objevitel trojãlenné indoevropské ideologie, se zab˘val trojfunkãností u na‰ich pfiedkÛ jak na poli kosmickém, tak spoleãenském a shromáÏdil mnohé dÛkazy o trichotomním uspofiádání „árjského“ svûta. Mezi jím uvádûn˘mi doklady najdeme také nûkteré triády irské mytologie a práva; sbírku Trecheng breth Féni (Triadické v˘nosy irské) v‰ak mezi nimi nenalezneme. Vydání této sbírky není jen pokusem o pfiiblíÏení znepokojivého trojického fenoménu, ale také snahou pfiipomenout temné základy evropské civilizace, pro kterou je Irsko stále je‰tû „divok˘m západem“, „zlat˘m dnem“ ãi „anglosask˘m smeti‰tûm“. TRIADICKÉ V¯NOSY IRSKÉ. Sbírka irsk˘ch triád s názvem Trecheng breth Féni (Triadické v˘nosy irské) se zachovala hned v nûkolika rukopisech. K tûm nejstar‰ím patfií Îlutá kniha lecanská (L) z konce 14. století (414b–418a), Kniha ballymotská (B) z konce 14. století (65b–66b – konec je neúpln˘), Kniha Úi MaineÛ (M) ze 14. století (190a–191a) a Kniha lecanská (Lec) z 15. století (183b–184b). Dále máme k disposici papírov˘ rukopis 23.N.10 (N) zapsan˘ v roce 1575 (s. 98–101), papírov˘ rukopis H.1.15 (H) zapsan˘ Tadhgem Tiorthach O Neachtainem v roce 1745 s mnoha zajímav˘mi glosami v nové ir‰tinû (s. 946–957), papírové quatro 23.N.27 Stoweovy sbírky zapsané roku 1714 Domnallem o Duind mac Eimuinnem (fo. 1a–7b), které má v˘znam pfiedev‰ím pro ãtení nûkter˘ch poru‰en˘ch pasáÏí. Sbírka je zahrnuta je‰tû v jin˘ch, ménû hodnotn˘ch rukopisech. Uvedené rukopisy obsahují aÏ na obãasné vynechávky nebo pfiesuny totoÏn˘ text triád. Jejich posloupnost, jak se uvádí v na‰em textu, je v kaÏdém z rukopisÛ více ãi ménû odli‰ná. Pfieklad textu je zaloÏen na nekomentovaném „kritickém vydání“ Kuno Meyera z roku 1906, které vychází z pofiadí ve Îluté knize lecanské. Ve vût‰inû zmínûn˘ch rukopisÛ jsou Trecheng breth Féni (Triadické v˘nosy irské) pfiipojeny k dal‰ím staroirsk˘m gnómick˘m sbírkám, jako jsou Tecosca Cormaic (Cormacova pouãení), Audacht Morainn (MorannÛv odkaz) a Senbriathra Fithail (Fithalova pfiísloví) – ty tvofií korpus irské gnómické literatury. Pro urãení doby vzniku, pÛvodu a v˘znamu na‰í sbírky je dÛleÏitou skuteãností, Ïe Lebor Laignech (Kniha leinsterská), nejstar‰í rukopis obsahující poslednû uvedené texty, Trecheng breth Féni (Triadické v˘nosy irské) neobsahuje. 8
Jazyk sbírky byl na základû srovnání s irsk˘mi anály urãen jako pozdní stará ir‰tina – jejich verbální systém je vcelku podobn˘ irsk˘m kontinentálním glosám. Podle Kuno Meyera byla poprvé zapsána ve druhé polovinû 9. století. Podle dvou zmínek v textu (44, 232) je jasné, Ïe sbírka vznikla aÏ po nejhor‰ích vikinsk˘ch nájezdech, které probûhly v první polovinû téhoÏ století. Struktura a celkov˘ plán díla jsou z dne‰ního hlediska znaãnû nevyváÏené. Úvodní topografick˘ oddíl (1–61) se dot˘ká dÛleÏit˘ch kulturních center ãi pfiírodních úkazÛ (starého) Irska a struãnû je charakterisuje; topografické jsou téÏ triády 106–108 a 236–237. Pouze triády 149–174 pojednávají o vûcech zákona, a mohou tedy jako jediné v plném slova smyslu representovat staroirsk˘ BRETH (v˘nos – v˘rok – rozsudek), jehoÏ pfiítomnost je deklarována v názvu textu. âísla 1–31 (monády), 124, 133, 134 (dyády), 223, 230, 234, 244, 248, 251, 252 (tetrády), 235 (heptáda) neodpovídají celkovému triadickému charakteru díla a zfietelnû se li‰í i tematicky. Monadická pasáÏ postavená do ãela textu deklaruje kulturní jednotu zemû na základû pfiehledu rÛzn˘ch náboÏensk˘ch a vzdûlaneck˘ch center. Je celkem pochopitelné, Ïe se tato ãást topografického oddílu tematicky témûfi nepfiekr˘vá s rozsáhlou topografickou sbírkou Dindsenchas (Tradice míst), která pojednává o mytickém pÛvodu a v˘znamu míst pfiedkfiesÈanského svûta. Tento monadick˘ v˘ãet kulturních center moÏná v jistém smyslu uvádí v jednotu celou triadicitní sbírku tak, aby úvodním vyznáním byla kfiesÈanská troj-jedinost, pod jejíÏ patronací se následnû koná „bohat˘ trojick˘ hodokvas“ (pro souãasného ãtenáfie zpoãátku pfiedstavuje spí‰e obsesivní „monotematiku“). Je velmi tûÏké pfiedstavit si dÛvod a proces vzniku této tematicky rozporuplné antologie. Vzhledem k tomu, Ïe se postupnû zab˘vá skoro v‰emi v˘znamnûj‰ími okruhy zákonodárství, mohla by b˘t chápána jako jak˘si „slabikáfi irského práva“, kdyby se ov‰em nevûnovala také topografii a neobsahovala nejrÛznûj‰í mudrosloví. Vcelku tedy sbírka pÛsobí spí‰e dojmem Ïákovsk˘ch excerpt ãi nûjak˘ch zápiskÛ. Navíc se nûkteré triády Ïánrovû odklánûjí od pfiísloví i gnómy smûrem k hádance ãi vtipu, jiné jsou pouze charakteristikou nûãeho obecnû lidského. Zvlá‰tní roli v textu hraje aliterace. Poesie je v rÛzn˘ch reliktních formách pevnou souãástí nejstar‰ích právních textÛ Irska. V zákonn˘ch pojednáních jsou ãasto rytmisované ãi pfiímo básnické texty, navíc právnické traktáty ãasto uvádûjí ustrnulou frázi „Arachan fenechus“ – „Irské právo zpívá“, která otevírá ne básnick˘, ale prosaick˘ text. 9
Sbírka Trecheng breth Féni (Triadické v˘nosy irské) obsahuje smûs dvou svûtonázorÛ, které tehdy kohabitovaly v jakési harmonii. Dokumentuje prolínání kfiesÈanského a pohanského v ranû stfiedovûkém my‰lenkovém svûtû a zároveÀ deklaruje nûkteré odli‰nosti ostrovního a kontinentálního stfiedovûku. V nûkter˘ch oblastech starého Irska nikdy dÛslednû neprobûhly kfiesÈanské kulturní zmûny, tfiebaÏe v prologu k právnické sbírce Senchas Már (Velká tradice) je popisován jak˘si censurní tribunál sv. Patrika, kter˘ posuzoval v‰echny zákony „starého svûta“. Navzdory tomu v‰ak v irském právu nadále setrvávají nûkteré pojmy, které jsou s nov˘m fiádem jen tûÏko sluãitelné, napfiíklad mnohoÏenství. KfiesÈansk˘ kánon vlastnû ani nemohl pfiepsat staré „kodexy“, protoÏe ‰krtat v pamûti orálních zákonopravcÛ prostû nebylo moÏné – „texty“ jsou pfiece uloÏeny v jistém spojitém labyrintu, do kterého zasahovat by znamenalo naru‰it statiku celé stavby. Pfiedev‰ím v‰ak ne‰lo zmûnit rázem právní fiád, vybudovan˘ právû na nezpochybnitelnosti dfiíve vynesen˘ch rozsudkÛ, které se jiÏ staly závazn˘mi precedenty. Proto kfiesÈanské pojetí spravedlnosti proniká k lidem ve formû dodatkÛ a pfiedmluv k nadále fungujícímu právu „pohanskému“. Takov˘mi dodatky jsou tfieba Ríagail Pátraic (Patrikova pravidla) nebo Cáin Adamnáin (AdamnánÛv zákon). Mytologické sloÏky práva jsou zastínûny nebo podrobeny euhemerisaci. Najdou se dÛmyslné omluvy, pfiipojené na závûr bájn˘ch vyprávûní, jeÏ tvrdí, Ïe to nebyli bohové, ale andûlé BoÏí, ktefií instruovali pohanské praotce. SOUVISLOSTI IRSKÉ A WALESKÉ TRADICE. Triádu, nejvíce roz‰ífiené numerické pfiísloví, mÛÏeme obecnû chápat jako prostorové soufiadnice urãitého objektu, které nám podávají struãnou a hutnou informaci o v˘‰ce, ‰ífice a hloubce vûci. Nejvût‰í roz‰ífiení a hustotu triadick˘ch pfiísloví ãi právních v˘nosÛ v Evropû nalézáme v Irsku a ve Walesu. Îivot jin˘ch národÛ zfiejmû nebyl natolik prodchnut trojicí, a moÏná proto si jiná spoleãenství nesestavila podobné sbírky trojick˘ch „pfiísloví“; nebo se prostû nedochovaly. Nehledû na silné triadické kofieny lidové, mohly b˘t posílením keltské trojické slovesnosti také nûkteré triády obsaÏené v knihách Starého zákona (Kazatel, Pfiísloví). Nejstar‰í doklad triadické gnómy na irské pÛdû nalezneme ve sbírce s titulem Proverbia Grecorum (¤ecká pfiísloví), kterou pfieloÏil neznám˘ scholár z fieãtiny do latiny je‰tû pfied zaãátkem 7. století.
10
Sbírka, která je pfiedmûtem na‰eho zájmu, zdaleka neobsahuje v‰echny irské triády, jeÏ se nalézají v rÛzn˘ch irsk˘ch rukopisech. Nûkteré z nich jsme proto vybrali a pfiipojili k hlavnímu textu ve formû apendixu. Pfii v˘bûru jsme se snaÏili, aby byly zastoupeny urãité typy triád (napfi. personální, teologické) a triadick˘ch forem (mytologické). Triády pfiedstavovaly je‰tû poãátkem na‰eho století obvyklou pfiísloveãnou formu irského (anglicky mluvícího) lidu, coÏ by mohlo dokládat jejich nescholársk˘ pÛvod. Ve svém úvodu k edici irsk˘ch triád otiskuje Kuno Meyer dvû lidové triády z Limericku: Tfiem vûcem je tfieba nedÛvûfiovat: rohu krávy, zubu psa, kopytu konû. Tfii nepfiíjemnosti v domû: kárající Ïena, kfiiãící dítû a koufiící komín. Také je tfieba se zmínit o trichotomii názvu irského ostrova. V díle Lebor Gabála Érenn (Kniha o záborech Irska) se dozvídáme, Ïe zemû dostala své jméno podle tfií bohyní, jménem Ériu, Banba, Fódla, a to v dobû pfiíchodu synÛ Mílov˘ch, je‰tû neÏ se bohové stáhli do podzemí. Tato tfii jména pouÏívají básníci pro oznaãení Irska aÏ do úpadku gaelské kultury. Dále mÛÏeme upozornit na trojslovnost mnoha irsk˘ch pfiísloví, pfiipomenout trojlístek sv. Patrika jako mnemotechnickou pomÛcku nového vyznání ãi trojramenné kovotepecké a rukopisné ornamenty keltského umûleckého svûta. Triadicita keltské mysli je tedy pravdûpodobnû velmi stará a kfiesÈanskou trojjediností BoÏí byla pouze podpofiena, takÏe Irové a Walesané tuto sloÏku vûrouky, jeÏ v fiadách kontinentálních národÛ tvofií Ïivnou pÛdu pro v‰elijaké herese a vyvolává boufilivé spory, celkem dobfie vstfiebali právû na základû boÏského trojtûlí (trimúrti), svého vlastního „pohanského“ m˘tu. Triadicita byla moÏná jednou z ãetn˘ch opor christianisace, kdyÏ ‰ifiitelé „radostné zvûsti“ v rámci své misijní ãinnosti hledali komunikaãní platformu, kterou by se „pfiiblíÏili pohanskému lidu“. Jak jsme jiÏ naznaãili, rÛzné sbírky triád se vyskytují také ve Walesu. Mezi takové enumeraãní sbírky patfií jmenn˘ pfiehled waleské tradice Trioedd ynys Prydein (Triády ostrova Británie), tematick˘ soubor nejv˘znamnûj‰ích postav britské historie. Dále jsou známy triády básnického umûní Trioedd Cerdd a veliká právní sbírka Trioedd Dyvnwal 11
Moelmud (Triády Dyvnwala Moelmuda). Waleské triády poskytují tematicky vcelku podobn˘ materiál jako irské. Jejich doménou jsou opût tradiãní nauky: poetika, právo a mytologie. Vût‰ina v˘kladov˘ch slovníkÛ charakterisuje triadické sbírky jako mnemotechnické pfiíruãky pro „‰koláky“, pfiitom se nûkdy klade pfiehnan˘ dÛraz na vlastnosti ãísla tfii. Ale podobn˘ch ãíseln˘ch vzorcÛ je známo více. Napfiíklad námi pfiedkládaná sbírka obsahuje, jak jsme jiÏ uvedli, navíc dyády a tetrády. Souãástí irského zákonopravectví je také numerická sbírka, jeÏ shrnuje právní v˘nosy uspofiádané po sedmi, tzv. Heptády. MÛÏeme se tedy ptát: JestliÏe existuje takov˘ch enumerick˘ch vzorcÛ více, které ãíslo vlastnû podporuje pamûÈ nejlépe? Je zfiejmé, Ïe u trojického schématu jde spí‰e o jeho tradiãní vlastnosti kompresní. V triádách jsou prostû a jednodu‰e vypoãteny argumenty, které vytváfiejí jakousi trojnoÏku, jeÏ se nemÛÏe viklat nebo pfiekotit, i kdyÏ rozdíly v kvalitû jejích jednotliv˘ch údÛ jsou nûkdy dosti hluboké. V heptádách jde zase ãasto o v˘jimky z pravidla, mající omezen˘ poãet, obyãejn˘ ‰ir‰í v˘ãet nebo strukturální schéma. Z Á V ù R E M . Název Trecheng breth Féni znamená doslovnû „Trojice v˘nosÛ tradiãního irského práva“, upravili jsme jej tak, aby zÛstala zachována trojice slov. Pfii pfiekladu jsme neusilovali o maximální doslovnost, ale o struãné vystiÏení smyslu. âeská frazeologie a etymologie nám v tomto smûru vycházela ãasto pfiekvapivû vstfiíc. Podobu nûkter˘ch irsk˘ch jmen jsme v pfiekladu posunuli smûrem k uÏívanûj‰í formû. Resignovali jsme na aliteraci, tfiebaÏe je prÛvodním jevem celého textu. Nûkteré pojmy, které nebylo moÏné objasnit pouh˘m pfiekladem, vysvûtlujeme v poznámkách. V komentáfiích, budovan˘ch zámûrnû spí‰e asociativnû, usilujeme o nástin obsahu irské gnómické a právnické literatury. Jak chápat tento nezvykl˘ ediãní poãin – vydání sbírky s názvem, kter˘ je znaãnû zavádûjící, a obsahem, jenÏ není dÛslednû triadick˘? Proã jsme vybrali právû takové ãtenáfisky komplikované dílo, které vpravdû není nejlep‰ím úvodním pfiekladem ze staré irské literatury? Proã jsme radûji nepfiiãinili jen krat‰í v˘bor, jenÏ by dokumentoval triadickou formu, nevyÏadoval obsáhlé poznámky a nekomplikoval ãtenáfii baÏícímu po „keltské moudrosti“ ãetbu? Odpovûdí by mohla b˘t irská fráze: NÍ ANSA (to není tûÏké). Pfieklad této sbírky jsme zvolili spí‰e pro její numerické vlastnosti, a ne pro pfiíslu‰nost k irské literatufie. Text vydáváme v úplnosti právû kvÛli jeho obtíÏnos12
ti a nejednoznaãnosti, jeÏ mohou tehdej‰í skuteãnost ilustrovat ve v‰ech rozporuplnostech, a opravit tak leckteré „chrestomatické závûry“ nûkter˘ch historikÛ. Tato kniha se mÛÏe stát v˘zvou pfiípadn˘m zájemcÛm o obor „hibernologick˘“, kter˘ k nám je‰tû nebyl uveden. Daniel Samek
13
TRECHENG BRETH FÉNI
TRIADICKÉ V¯NOSY IRSKÉ
Cenn Hérenn Ard Macha.
1
om. BMHNLec
Ordan Hérenn Clúain Maic Nóis.
2
Ana Hérenn Clúain Iraird.
3
Cride Hérenn Cell Dara.
4
Sruithe Hérenn Bendchor.
5
6
Áinius Hérenn Cenannus.
7 8
Cóemna Hérenn Lusca.
Dí súil Hérenn Tamlachta 7 Findglais. dá súil L Finnglaisi N Findglais Lec
9
Tech commairce Hérenn Tech Cairnig for sligid Assail. om. L
Idna Hérenn Inis Cathaig.
10
Reclés Hérenn Glenn Dá Locha.
11 12
Féinechas Hérenn Clúain Húama. Tech Foichle Hérenn Fernae.
13
Litánacht Hérenn Less Mór.
14
Senchas Hérenn Imblech Ibair.
15 16
Bérla Féine Hérenn Corcach.
17
Légend Hérenn Ross Ailithre. Ailaicre B Elichre M 18
Téite Hérenn Tír Dá Glas. téde N teide BM
19
Anmchairde Hérenn Clúain Ferta Brénainn. ancairde BLec Brenainde N 20
Escaine Hérenn Lothra. hescoemna L
21
Brethemnas Hérenn Sláine.
16
1
Hlava Irska: Ard Macha.
2
DÛstojnost Irska: Clúain maic Nóis.
3
Bohatství Irska: Clúain Iraird.
4
Srdce Irska: Cell Dara.
5
Stafie‰inství Irska: Bendchor.
6
Poho‰tûní Irska: Lusca.
7
Zábava Irska: Cenannus.
8
Dvû oãi Irska: Tamlacht a Findglas.
9
Útoãi‰tû Irska: DÛm Cairnecha na Asalovû silnici.
10
Poãestnost Irska: Inis Cathaig.
11
Opatsk˘ chrám Irska: Glenn dá Locha.
12
Právnictví Irska: Clúain hÚama.
13
DÛm mzdy Irska: Fernae.
14
Zpûv litanií Irska: Less Mór.
15
Tradice Irska: Imblech Ibair.
16
Právní jazyk Irska: Corcach.
17
V˘uka Irska: Ross Ailithre.
18
ShromáÏdûní Irska: Tír dá Glas.
19
Zpovídání Irska: Clúain Ferta.
20
Kletba Irska: Lothra.
21
Soudcovství Irska: Sláine.
17
TRIADICKÉ V¯NOSY IRSKÉ TRECHENG BRETH FÉNI TRIADICKÉ V¯NOSY IRSKÉ Ze irštiny podle ZeTstaré staré ir‰tiny podle vydání Kuno Meyera REC HEN G Bvydání R E TKuno H FMeyera ÉNI
The z roku roku 1906 1906 The Irish Irish Triads Triads (Trecheng (Trecheng breth breth Féni) Féni) z přeložil, předmluvu komentáře aa bibliografii pfieloÏil, pfiedmluvu komentáfie napsal bibliografii Ze staré ir‰tinyaapodle vydánínapsal Kuno Meyera sestavil Daniel Samek sestavil Daniel Samek The Irish Triads (Trecheng breth Féni) z roku 1906 Graficky upravil Irska Sokol Graficky upravil aa mapku mapku Irska nakreslil nakreslil Václav Sokol pfieloÏil, pfiedmluvu a komentáfie napsal Václav a bibliografii V roce 19991999 vydalo knižně jako 21. svazek edice Delfín V roce vydalo jako 21. Samek svazek edice Delfín sestavil Daniel nakladatelství Nuselská 39, 00 44 nakladatelství Triáda, Nuselská 39, 140 140Václav 00 Praha Praha Graficky upravilTriáda, a mapku Irska nakreslil Sokol Redaktor Krumphanzl Redaktor Robert Krumphanzl V roce 1999 vydaloRobert jako 21. svazek edice Delfín Sazba Gill Sazba písmem písmem Gill Petr Petr Teichmann Teichmann nakladatelství Triáda, Nuselská 39, 140 00 Praha 4 Vydání knižní první Vydání první Redaktor Robert Krumphanzl Početpísmem stran knižního vydání 128 Poãet stran 128 Sazba Gill Petr Teichmann Vydání elektronické první (2013) Vydání první Poãet stran 128 Translation, preface & commentary © Daniel Samek, 1999
Nakladatelství Triáda
Nakladatelství Triáda
www.i-triada.net Děkujeme Vám za zakoupení této elektronické knihy. Tuto knihu v tištěné podobě můžete v případě, že je dostupná, získat, stejně jako další tituly nakladatelství Triáda prostřednictvím e-shopu na www.i-triada.net se slevou 20 % z běžné prodejní ceny (zde naleznete též bližší informace o podmínkách prodeje). Nakladatelství Triáda vzniklo v roce 1994. Vydává současnou a starší českou i překladovou beletrii, filozofickou a historickou literaturu, literárněvědné a uměnovědné texty. Zaměřuje se na kvalitní a edičně náročné tituly, a to jak beletristické, tak odborné. Značný důraz je kladen na redakční přípravu a grafickou úpravu. Knihy Triády obdržely v minulých letech řadu ocenění a nominací v literárních soutěžích a anketách. Podrobněji k historii a zaměření nakladatelství Triáda viz heslo ve Slovníku české literatury po roce 1945. Další informace o nakladatelství, novinkách, nabízených titulech, distribuci apod. naleznete na www.i-triada.net.
Knihy nakladatelství Triáda vycházejí ve dvou edicích, Delfín a Paprsek. Zde je úplný seznam vydaných a připravovaných titulů (aktuální k 1. 1. 2013):
Edice Delfín 1994–2012 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.
Jan Kameník – Prózy Jaromír Zelenka – Přepadání Václav Vokolek – Pátým pádem Ivan Diviš – Kateřina Rynglová Martin Komárek – Mefitis Jan Moštěk – Tenkrát v Paříži... Jan Kameník – Překlady Pavel Rejchrt – Pozdní syn království Elena Lacková – Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou Primo Levi – V nejisté hodině Vladimír Neuwirth – Apokalyptický deník Jaromír Zelenka – Objetiny Dragan Velikić – Astrachán Vasilij Rozanov – Spadané listy Wassily Kandinsky – O duchovnosti v umění Jiří Tomášek – Banalita Samuel Beckett – Poèmes / Básně Ivan Slavík – Hory roků Paul Klee – Pedagogický náčrtník Adolf Hermann – Mých prvních pět životů Triadické výnosy irské / Trecheng breth Féni Václav Vokolek – Cesta do pekel Wassily Kandinsky – Bod – linie – plocha Vladimir Nabokov – Ut pictura poesis Václav Rozehnal – Z letošního konce světa Vladimír Neuwirth – Vcházení do Evropy
27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55.
Ivan Matoušek – Poezie Václav Vokolek – Krajiny vzpomínek Josef Frič – Na ulici Milena Hübschmannová a kol. – „Po židoch cigáni“. Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945 I Vladimír Binar – Playback Václav Marek – Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska Karel Jaromír Erben – Kytice / Kresby Jiří Štourač Jaromír Zemina – Onufrius Wilhelm Worringer – Abstrakce a vcítění Ivan Matoušek – Spas Piet Mondrian – Lidem budoucnosti László Moholy-Nagy – Od materiálu k architektuře Jaromír Zelenka – Kostelík Bedřich Fučík – Kritické příležitosti II Otec Jeroným – Dopisy bratru Patrikovi Gertruda Goepfertová – Rodokmen Vladimír Binar – Emigrantský snář Margita Reiznerová – Suno / Sen Hans-Georg Gadamer – Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost Skutky opata Sugera Zdeněk Vašíček – Podmínky volby Alexandr Meň – Rozbít led. Křesťan ve společnosti Bedřich Fučík – Rodná krajina básníkova Putování za Svatým Grálem Petr Rezek – K teorii plastičnosti Vilém Flusser – Jazyk a skutečnost Milena Hübschmannová a kol. – „Po židoch cigáni“. Svědectví Romů ze Slovenska 1939–1945 II Anne Franková – Deník Jiří Němec – Profily
56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84.
Jan Tesař – Zamlčená diagnóza Otec Jeroným, mnich. Částečný portrét Adolf Hildebrand – Problém formy ve výtvarném umění Erika Olahová – Nechci se vrátit mezi mrtvé Zbyněk Hejda – Cesta k Cerekvi Jan Sokol – Moje plány. Paměti architekta Lev Lunc – Města pravdy Gerry T. M. Altmann – Výstup na babylonskou věž Miloslav Žilina – Texty o literatuře Gertruda Goepfertová – Půlnoční deník Bohumil Nuska – Podzimy a jara Jan Tesař – Traktát o „záchraně národa“ Jan Franz – Eseje, kritiky, korespondence Pavel Kolmačka – Stopy za obzor Helena Maršíková – Holka z Roztoky Léon Bloy – Stránky z díla Bedřich Fučík – Paralipomena. Bibliografie BF Jacques Maritain – Člověk a stát Eliška Vlasáková – Jedním okem Čan – Básně. Svazek první Marcel Jouhandeau – Jak dosáhnout počestnosti. Sedm povídek Pavel Preiss – Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému Josef Čapek – Publicistika 1 (sloupky, entrefilety, fejetony, črty aj.) Jacques Maritain – Sedm lekcí o jsoucnu Andrej Stankovič – Josef Florian a Stará Říše Andrej Stankovič – Co dělat, když Kolja vítězí Erika Olahová – Matné zrcadlo Petr Holman – Březiniana II. Dokumenty, ohlasy, paralely, přesahy 1966–2006 Zdeněk Vašíček / Françoise Mayer – Minulost a současnost, paměť a dějiny
85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110.
Roland Barthes – Rozkoš z textu Čan – Básně. Svazek druhý Otec Samuel – Na ohnivém voze Ingeborg Bachmannová – Místo pro náhody I / Eseje, prózy, rozhovory Vladimír Binar – Hlava žáru Romano Guardini – O podstatě uměleckého díla Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100) Josef Čapek – Knihy o umění (Nejskromnější umění, Málo o mnohém, Umění přírodních národů) Jiří Tomášek – Málo slov Vladimír Binar – Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi Čan – Básně. Svazek třetí Ivan Matoušek – Adepti Ingeborg Bachmannová – Místo pro náhody II / Eseje o literatuře, hudbě, filosofii Jean Guitton – Otevřené dopisy Otec Jeroným – Možnosti a melodie Přemysl Havlík – Autoři Triády. Fotografické portréty Pavel Kolmačka – Moře Anna Blažíčková – Psí víno Před potopou. Vybrané kapitoly z americké literární kritiky 1930– 1970 Miroslav Koloc – Ustavičné senzace poutníka Karla Hynka Máchy Josef Čapek – Beletrie 2 (Kulhavý poutník, Psáno do mraků, Básně z koncentračního tábora) Jaromír Zelenka – Básně. Souborné vydání Karel Hynek Mácha – Máj / Monotypy Oldřich Hamera Czesław Miłosz – Poslední básně Heda Kaufmannová – Listy z rodinné kroniky Šimon Wels – U „Bernatů“
111. 112. 113. 114. 115. 116.
117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132.
Martin Wels / Jaroslav Vrchlický – Jarní romance Raïssa Maritainová – Velká přátelství Jacques Maritain – Odpovědnost umělce Gejza Demeter – Ráj na zemi. Romské pohádky Vladimír Binar – Číňanova pěna Josef Čapek – Beletrie 1 (Živý plamen,Tři prózy, Podzim 1914, Lelio, Lakomec, Moc pověry, Gassirova loutna, Pro delfína, Země mnoha jmen, Stín kapradiny) Václav Petrbok – Stýkání, nebo potýkání? Z dějin česko-německo-rakouských literárních vztahů od Bílé hory do napoleonských válek Ivan Blatný – Pomocná škola Bixley. 1979 – 1987 – 2011 Josef Serinek / Jan Tesař – Česká cikánská rapsodie. I. svazek:Vzpomínky Josefa Serinka / Dokumenty Josef Serinek / Jan Tesař – Česká cikánská rapsodie. II. svazek: Jan Tesař: Komentáře / Doslov Eliška Vlasáková – Byla jsem s našima na procházce Zdeněk Vašíček – Jak se dělají filosofie Joseph Lortz – Reformace v Německu Joseph Lortz – Reformace v Německu Jan Kameník – Deníky a sny I Josef Čapek – Povídání o pejskovi a kočičce Anna Blažíčková – Teď něco ze života Zbyněk Hejda – Básně Zbyněk Hejda – Deníky a sny Zbyněk Hejda – Kritiky a glosy Friedhelm Mennekes – Nadšení a pochybnost. I / Nové umění ve starých kostelech Josef Čapek – Publicistika 2 (výtvarné eseje a kritiky 1905–1920)
Edice Paprsek 1998–2012 1. 2.
Ernst Robert Curtius – Evropská literatura a latinský středověk Petr Fidelius – Řeč komunistické moci
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
Tzvetan Todorov – Poetika prózy Meyer Howard Abrams – Zrcadlo a lampa. Romantická teorie a tradice estetického myšlení Václav Černý – André Gide Jürgen Serke – Böhmische Dörfer. Putování opuštěnou literární krajinou Gustav René Hocke – Svět jako labyrint / Manýrismus v literatuře Claudio Magris – Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře Terry Eagleton – Úvod do literární teorie Claudio Guillén – Mezi jednotou a růzností. Úvod do srovnávací literární vědy George Lakoff – Ženy, oheň a nebezpečné věci. Co kategorie vypovídají o naší mysli Přemysl Blažíček – Kritika a interpretace Jiří Pistorius – Doba a slovesnost Jan Lopatka – Předpoklady tvorby Emil Staiger – Poetika, interpretace, styl Kritický sborník 1981–1989. Výbor ze samizdatových ročníků Leo Spitzer – Stylistické studie z románských literatur Hans-Georg Gadamer – Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky Hans-Georg Gadamer – Pravda a metoda II. Dodatky. Rejstříky George Steiner – Po Bábelu. Otázky jazyka a překladu Boris Ejchenbaum – Gogolův Plášť a jiné studie Přemysl Blažíček – Knihy o poezii. Holan / Toman Přemysl Blažíček – Knihy o próze. Holeček / Hašek / Škvorecký
