Travní porosty Vilém Pavlů • Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, Výzkumná stanice Liberec
Rozšíření travního biomu ve světě
Vztah klimatu a nárůstu travního porostu Intensita růstu nadzemní biomasy kg sušiny*ha-1*den-1 140 120 100 Kontinentální 80
Vlhká teplá Mediteránní Tropická
60
Česká republika
40 20 0 Jaro
Léto
Podzim
Zima
Travinný biom na Zemi • 29% souše a z toho ¼ travinný biom a zemědělské kultury • Rozloha travinného biomu 24 mil km2 • V mírném pásmu se přirozeně vyskytují tam, kde nedostatek vody nedovoluje růst souvislého lesa: stepi eurasie, prérie Severní Ameriky, pampy Jižní Ameriky , veldy jižní Afriky • V tropickém pásmu to jsou některé typy savan • Trávy, sítinovité, šáchorovité a byliny, většinou se jedná o hemikryptofyty
Travinné porosty v Evropě • Převážná většina porostů je druhotná • Původní travinné formace: 1) nad horní hranicí lesa 2) rašeliniště a močály 3) aluvia 4) fragmenty lesostepí 5) fragmenty xerotermních společenstev • Všechny ostatní travní porosty jsou náhradními společenstvy lesů-po opuštění hospodaření (kosení a pastva) by došlo postupně k spontánnímu zalesnění • Travní porosty: 1) přirozené 2) polopřirozené-malá dodatkové energie 3) umělé-produkční krátkodobévelká dodatková energie
Historie zemědělství a obhospodařování travních porostů • Od r. 400 n. l. Slované –vyspělé dobytkářstvípastva hlavně v lesích • 10. století – mýcení lesů a rozšiřování orné půdy, postupně je žárové a úhorové hospodářství vystřídáno dvoupolným systémem, orba železným pluhem 2-4 páry volů, potřeba prac. sil – otroctví, nevolnictví
Historie zemědělství a obhospodařování travních porostů • 30. letá válka pokles obyvatel na ½, ½ selských usedlostí opuštěna, ¼ polí zarostla lesem, ¾ půdy do rukou cizí šlechty, dovozy skotu pro doplnění stavů-tah • 18. stol. trojpolní hospodářství (ozim, jař, úhor) • Louky a pastviny majetkem vesnice „občina“, „draha“-pozemky horší kvality • Pastva od časného jara do pozdního podzimu • Skot ve stáji pouze v zimě – málo hnoje
Historie zemědělství a obhospodařování travních porostů • Nedostatek zimního krmení- „…jedva teplé jarní slunce trávu ze země vyláká, hned u každé obce množství kostlivců dobytka rozličného druhu se z chlévů vyvláčí a na trávu vodí, aby ji obežrali. Člověk se musí svýma vlastníma očima přesvědčit, chce-li uvěřit jak vyhubenělý veškeren skoro dobytek na jaře bývá, že bez lidské pomoci téměř ani vstáti ani jíti nemůže, když se ponejprv na pastvu vede.“ (Ponaučné listy 1838) • Pastevní patenty 1768, 1770-rozparcelování a zúrodnění pastvin – převod na louky (splněna 1/7), zákaz lesní pastvy – bezemci • 19. stol. střídavé hospodaření
Podmínky v České republice • Oblast přechodného středoevropského klimatu • Roční produkce sušiny píce z travinných porostů je zhruba od 1 do 15 t.ha-1 , 1-4 seče nebo pastevní cykly • Západ - vliv oceánu X Východ - vliv kontinentu • Přímořské vlivy - chladnější a deštivé léto a mírná zima • Kontinentální vlivy - horké léto a zima se silnějšími mrazy
Délka období využití travních porostů Oblast
Počet dní
(zemědělská terminologie)
Fytogeogragcká oblast
Horská
Oreophyticum
80-100
Podhorská
Mesophyticum
150-180
Nížinná
Thermophyticum 180-200
IG m ěsíce a roky
EG
říjen01
září01
srpen01
červenec01
červen01
květen01
září
duben01
říjen00
září00
srpen
srpen00
100 90 80 70
červenec00
červen00
červenec
květen00
červen
duben00
20 10 0
říjen99
Relativní přírůstek 60 50 40 30
září99
srpen99
červenec99
květen
červen99
květen99
duben
duben99
říjen98
září98
srpen98
červenec98
červen98
květen98
duben98
g.m -2.den -1
Nárůst nadzemní biomasy v průběhu vegetační sezóny Při příznivém podzimním počasí
Při letním
přísušku
říjen
3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00
Obhospodařování travních porostů • Pastva
• Seč
• Mulčování • Ponechání ladem
Seč a mulčování • Seč 1-4x za rok Odvoz biomasy Oligotrofizace
• Mulčování 1-2x za rok Biomasa na povrchu
Pastevní systémy • Rotační (rotational grazing, intermittent grazing)
je pasení dvou a více pastvin (oplůtků), kde se střídá doba pasení s dobou obrůstání oplůtku
•Kontinuální (set stocking, continuous stocking)
nepřetržité pasení dobytka během roku nebo pastevní sezóny pouze na jedné pastvině (oplůtku)
Rotační x Kontinuální
Kontinuální pastva • nepřetržité pasení dobytka během roku nebo pastevní sezóny pouze na jedné pastvině (oplůtku) • stálý nebo variabilním pastevním tlak během pastevní sezóny
Rotační pastva • pasení dvou a více pastvin (pastevních ploch, oplůtků) • střídá se doba pasení s dobou obrůstání oplůtku
Zimní pastva
• běžná pastva je v našich klimatických podmínkách možná zhruba do konce listopadu • zvířata jsou celý rok na pastvině a v období nedostupnosti pastevního porostu jsou zvířata přikrmována • oblastí s převahou písčitých půd a/nebo promrzlá půda • zařadit do pastvin porosty pokosené zhruba v srpnu, které do konce vegetační sezóny dostatečně obrostou • problém „plísňová onemocnění“
Extensivní pastva • • • •
Mozaikovitost porostu Selektivita pastvy Šíření pastevních plevelů Negativní vlivy lze eliminovat údržbou porostůkosení nebo mulčování nedopasků
Intenzivní pastva
• Vysoké zatížení pastviny ve vztahu k produkci pastevní píce • Nižší selektivita • Vznik „pastviny“ • Podpora pastevních druhů • Odpovídá historickému využívání Je možné mít intenzivní pastvu i na extenzivně obhospodařované pastvině bez použití minerálního hnojení !
Rozdíly louka x pastvina
• • • •
Frekvence defoliace Koloběh živin Druhové složení Pravidelné narušování povrchu- tvorba „gapů“
Frekvence defoliace Louky:1-3 seče Pastviny: 2-5 pastevních cyklů
Koloběh živin Louka
Pastvina
• Tvorba nedopasků• Odběry živin v závislosti na produkci a počtu sečíeutrofizace, mozaiková oligotrofizace, výnosem struktura (až 20% plochy) 3-7 t sušiny. ha-1 • 80-90 % živin se ve formě odebereme z 1 t sušiny: výkalů vrací zpět -1 • 7-18 kg N.ha nespasený porost (nedopasky) výkaly spasený porost -1 • 0,9-2,5 kg P.ha • 7-20 kg K .ha-1
Pastvina • Většina biomasy při půdním povrchu • Velké množství prýtů zakrývajících celý povrch • Recyklace živin • Eliminace vysokých druhů • Dlouhodobá tvorba pastviny 5-50 let
Presence výkalů • může pokrývat až 20%-permanentní intenzivní pastva • koncentrace v okolí shromaždišť • tvorba nedopasků „mastná místa“
Presence „gapů“ narušování • pravidelné povrchu paznechty • výrazné po srážkách a na podmáčených místech
Specifika pastevních porostů • Odolný proti okusování a sešlapávání • Proplétající se přízemní části rostlin pokrývají prakticky celý povrch půdy-u luk po pokosení zůstává strniště, které nezakrývá celý půdní povrch • Pastviny nezakládáme jako dočasné, protože krátkodobě spásané porosty nemají pastevní drn, ale jsou to pouze spásané louky
Druhové složení pastevních porostů • Základem pastevních směsí jsou: a) trávy: jílek vytrvalý, bojínek luční, kostřava červená, kostřava luční, lipnice luční, srha laločnatá. b) jeteloviny: jetel plazivý, štírovník růžkatý. • Výsevem nevytvoříme pastevní ale luční porost. • Za 5-10 let se vytvoří hustý drn a po 40 letech typicky pastevní porost.
Mechanické ošetřování travních porostů • Smykování povrchu-nejdůležitější zásah na jaře, povrchu lehké pastevní smyky-výkaly, krtiny, mraveniště • Válení povrchu pastviny-pouze u nově založených pastviny • Vláčení povrchu pastviny-negativní vliv, pastviny poškození odnožovacích uzlin • Kosení a mulčování nedopasků-ostrůvky, rovnáme povrch a roztíráme výkaly
Zakládání travních porostů • Zakládání na orné půdě-do podsevu obilovin na zeleno • Rychloobnova na oratelných stanovištíchch výsev 1 měsíc po zaorání
• Rychloobnova na neoratelných stanovištích -nezaplevelené pozemky: diskové brány do 10 cm (3-5x) -zaplevelené pozemky: totální herbicid • Bezorebný přísevsev rotační nebo diskové ústrojí roztíráme výkaly • Spontánní úhor –nejlevnější ale časově náročné, využití půdní banky semen na nezaplevelených pozemcích
Hnojení dusíkem •2 systémy dusíkatého hnojení: • 1) Intenzivní dusíkaté hnojení, které je založeno na maximálním využití dusíku travním porostem složeného převážně z travNL, GB, D • 2) Využívání symbiotických bakterií jetelovin, které při optimálním zastoupení jetelovin v porostu mohou pokrýt potřebu dusíku přibližně 100 kg.ha-1 N (při 30 % podílu jetelovin v porostu)
Hnojení ostatními živinami • Při permanentní pastvě lze omezit nebo i vynechat hnojení (80-90% P aK se vrací)
• Fosfor -malý pohyb v půdě -nehnojíme na zmrzlou a zasněženou půdu -eutrofizace
• Draslík -obecně není nedostatek v pastevní píci -tetanický poměr K : (Ca + Mg) v meq. , 1 : 2,2 - nehnojíme na zmrzlou a zasněženou půdu
Extenzifikace a cílená agroenvironmentální opatření pro TTP návrhy pro roky 2007-2011. Podopatření ošetřování TP Základní managementová opatření
Zatravňování orné půdy Nadstavbová environmentální cílená opatření
Opatření dle požadavků botanické složky
Louky a pastviny
Mezofilní a vlhkomilné louky Horské a suchomilné louky Trvale podmáčené louky a rašelinné louky Suché stepní trávníky a vřesoviště (Druhově bohaté pastviny)
Opatření dle požadavků zoologické složky
Louky s ponecháním nepokosených pásů Louky s hnízdištěm bahňáků Louky s hnízdištěm chřástalů
Děkuji za pozornost
