Transakční analýza Čepická, Blanka
Článek vyšel v suplementu Čs. psychatrie, suppl. 2, Vol. 99, listopad 2003, s. 63-68.
Charakteristika směru, filosofie, základní paradigmata Podle definice Mezinárodní asociace pro transakční analýzu (ITAA) je transakční analýza (dále jen TA) jak teorií osobnosti tak i psychoterapeutickým směrem, který se orientuje na podporu vývoje a podporu změn osobnosti (tak stojí na každé titulní straně Transactional Analysis Journal). Historicky jde o poměrně mladý psychoterapeutický směr, který má své kořeny v polovině 50. let. Jejím duchovním otcem a zakladatelem je Eric Berne (1910-1970), psychiatr s psychoanalytickým vzděláním u Paula Federna ( odtud pojem egostav ) a Erika Eriksona (odtud pojetí vývoje jako vzájemného působení mezi vnitřními procesy a sociální realitou , které Berne promítl do teorie životního scénáře ). Dále jej velmi ovlivnily myšlenky humanistické psychologie, hlavně myšlenka bezpodmínečného přijetí druhého člověka (Carl Rogers), což podporuje zdravý růst. Jedním z kořenů je tedy psychoanalýza, druhým humanistická psychologie. Třetím významným vlivem byla teorie systémů a kybernetika (Ludvik von Bertalanffy). Nespokojenost s psychoanalýzou, hlavně délkou její léčby, vyústila v přesvědčení, že není nutné nově přestrukturovat osobnost, ale hledat pragmaticky a postupně řešení konkrétních problémů – tedy orientovat se na cíl. Prostředkem mu byla terapeutická dohoda. Ta předpokládá odpovědnost za jeho dosažení jak na straně pacienta/klienta, tak na straně terapeuta. Je to tedy metoda stojící na rozhodnutích a vzájemných dohodách. Aby se oba (terapeut i pacient) domluvili, musí si vzájemně rozumět. Odborný jazyk musí být srozumitelný laikovi (Berne záměrně užíval jazyk americké střední vrstvy a orientoval se na úroveň porozumění 8letého dítěte). Důraz kladený na srozumitelnost pravděpodobně způsobilo tak obrovskou popularitu jeho knih mezi laiky. (Je ale pravdou, že některé termíny jsou do jiných jazyků jednoduše nepřeložitelné – např. „jsem O.K“, „racket“, „stroke“ apod. V tomto příspěvku proto používám termíny, které vznikly víceméně dohodou na různých TA setkáních a kurzech a jistě nebudou vyhovovat všem. Za to se omlouvám. Ale amerikanismy v českém jazyce mi prostě nezní). Základní myšlenky se dají shrnout do několika autorem formulovaných výroků: •
Lidé jsou v zásadě „OK“
1
•
Lidé se rodí jako princezny a mění se v žáby
•
Každý má kapacitu myslet
•
Změna je možná
•
Cílem změny je osobní růst vedoucí k autonomii
•
Člověk potřebuje hladit, aby mu nevyschla mícha
•
Při léčbě – nejprve udělej něco proto, aby Ti bylo lépe a pak analyzuj!
•
Při léčbě - najdi třísku v palci a tu odstraň (rozhodni se co chceš..)!
•
Léčba je vítězstvím, ale většina pacientů chce být jenom lepšími prohrávajícími.
Již z těchto výroků je patrné, že Berne ve své době (i později kritiky TA) velmi iritoval své vědecky orientované kolegy, kteří nemohli tento jeho nevědecký jazyk unést. Na základě přednášek, které Berne organizoval kolem roku 1950, se zformoval okruh spolupracovníků, kteří se scházeli na seminářích o sociální psychiatrii v San Franciscu, kde se začaly diskutovat základní myšlenky TA. V 1962 se začal vydávat TA-bulletin (TAB). V roce 1964 byla založena Mezinárodní společnost pro transakční analýzu (ITAA), sdružující nadnárodní asociace a individuální členy. 1970 Eric Berne umírá (mlád v 60 letech!), 1971 se začal vydávat dosud vycházející Transactional Analysis Journal (TAJ), 1974 byla založena Evropská asociace pro transakční analýzu (EATA – má nyní asi 6500 členů a sdružuje v sobě jak národní evropské asociace – i ČATA- tak individuální členy. (Údaje získány u EATA) Existují 3 klasické směry: a. Berneova (klasická) TA b. škola J. Schiffové(cathexis school), která vypracovala koncept péče o psychotické pacienty a o pacienty s poruchou osobnosti. Kathektování egostavu dospělého znamená znovuužívání neužívaného egostavu. c. škola Roberta a Marry Gouldingových (redecision school), která se orientuje na zvědomění starých a blokujících životních rozhodnutí a vědomé přijetí jiných, účelnějších a osvobozujících rozhodnutí. Redecision znamená přijetí jiného rozhodnutí. Berne začínal s TA jako s metodou skupinové terapie (TA in Psychotherapy -1966). Jeho následovníci a žáci ji postupně rozšířili na práci s jednotlivci, s organizacemi, v pedagogice . Některé myšlenky jsou rozvíjeny dále (Karpmanův dramatický trojúhelník, teorie podcenění od Schiffové, Erskinovo pojetí vytváření životního scénáře, Harrisovy základní životní
2
pozice a pod.), jiné rozvíjeny nejsou (Berneovy skriptové příběhy, názvy některých her a jiné). Ze současných známých osobností to jsou: Carlo Moisso (Italie), Ian Stewart (UK), Petruska Clarkson (UK), Taibi Kahler (USA). Tito a jiní významní autoři považují TA za integrativní směr, protože v sobě svou teorií i metodikou spojuje jak psychoanalytické, tak behaviorální koncepty spolu s koncepty humanistické psychologie a koncepty sociologickými a chápou ji jako metateorii psychoterapie. TA pokrývá: •
oblast teorie osobnosti (egostavy, strukturální a funkční model)
•
oblast teorie komunikace (transakce, komunikační pravidla, analýza systémů a organizací)
•
oblast teorie vývoje ( životní scénář, životní pozice, základní psychologické potřeby).
A také psychopatologii, ke které ve všech těchto oblastech dochází. Některé základní pojmy •
Egostav je definován jako jednota myšlení, cítění a chování (Berne) a tělových vzorců (Erskine). Dětský egostav (Dí) je návratem ve výše zmíněných oblastech do osobní historie (např. u pověr – magické myšlení + strach z ohrožení + opatrnost + sevření žaludku) Rodičovský egostav (Ro)odpovídá přijetí těchto oblastí od autorit/rodičů nebo vlivem tlaku společnosti (např. u předsudků ) Dospělý egostav (Do)je spontánní odpovědí v těchto oblastech na situaci tady a teď. Strukturální analýza popisuje různé aspekty osobnosti, užívajíc modelu egostavů. Funkční analýza popisuje jak se jednotlivé egostavy a jejich vzájemné propojení projevuje: Kritický Rodič, Pečující Rodič, Adaptované Dítě, Rebel, Volné dítě, Dospělý.
•
Pohlazení, transakce, způsoby strukturování času. Pohlazení je jakékoli uznání existence druhého člověka. Transakce je výměnou pohlazení vycházející z určitého egostavu jednoho člověka a mířící na určitý egostav druhého člověka. Podle toho odkud kam míří odpověď se rozlišují různá komunikační pravidla, která predikují možný vývoj komunikačních výměn (= transakcí).
3
Lidé ve skupinách i v diádě zacházejí různě s časem a současně vzájemně se sebou, tak aby byli spolu a současně si nebyli moc blízko. Např. rituály nebo zábava (což jsou jen dva ze šesti – Berne/resp. sedmi - Erskine, způsobů strukturování času) umožňují být spolu v kontaktu, ale vyhnout se blízkosti, která je pro mnoho lidí ohrožující. •
Životní plán (skript) je neuvědoměle vytvořený plán jak život žít. Vznikl na základě časných dětských rozhodnutí, byl podporován rodiči a opakujícími se situacemi , které ho stvrzovaly. Podle Berna je hotový již v hluboko v předškolním věku. Pozdější autoři (R.Erskine) připouštějí, že i pozdější neuvědomovaná rozhodnutí jej mohou přetvářet. Analýza životního plánu zvědomuje tato rozhodnutí a nabízí možnost změny. Životní plán pomáhá dítěti přežít ve světě, který se často tváří nepřátelsky a přijímá jej jen když bude plnit některé podmínky („Nesmíš dělat chyby!“, „nech to, já to udělám!“ apod.)
•
Přeznačení (redefinition), podcenění(discount), symbióza. Ohrožení kdysi vytvořeného světonázoru ( o sobě, o ostatních a o kvalitě života) je zároveň ohrožením současných potřeb a tedy i ohrožením představy o přežití. Proto přizpůsobujeme vnímání reality svém životnímu scénáři. Toto se nazývá přeznačením. Ignorování některých podstatných informací, které máme v dané situaci k dispozici se nazývá podceněním. Nebrat v úvahu můžeme např. podněty, problémy nebo možnosti. A to jak na úrovni prosté existence, významu, měnitelnosti nebo osobních schopností něco změnit. ( což znázorňuje tzv. discount-matrix od Schiffové). K udržení si svého životního scénáře v dospělosti patří i např. navazování určitého druhu vztahů, kdy 2 jedinci fungují jako jeden.To se označuje jako symbióza, která může být zdravá (přirozená) – ve vztahu matka – dítě, u dítěte malého, ale nezdravá a nepřirozená u téhož vztahu u dítěte dospívajícího, nebo již dospělého (Př: na dotaz lékaře k dospívající dívce „Co Vás trápí? “ odpovídá hbitě matka „nás bolí bříško!“. Pojetí symbiózy není Berneovo originální, je převzaté z psychoanalýzy, ale Berne ho přijal jako jeden z důležitých aspektů vývoje omezujícího autonomii).
•
Zástupci (rackets), hry. Zástupné chování nebo zástupné pocity jsou naučené tím, že byly v dětském věku pozitivně posilované. Bylo naopak potlačováno chování a prožívání přirozené (bolestivý pláč u chlapce, protože „kluci nepláčou“). Přirozené pocity a přirozené
4
chování jsou překryty požadovanými zástupci a jsou tak součástí vytvářejícího se životního scénáře ( „musím být silný a musím všechno vydržet“). Na rozdíl od přirozených pocitů/přirozeného chování nepřinášejí zástupci úlevu. Hrou ( což je asi nejpopulárnější Berneova teorie) se označuje řada skrytých transakcí, kdy na jejich konci prožívají všichni účastníci her negativní – zástupné – pocity. Jestliže se něco v životě opakuje, má to stejný začátek, stejný průběh a stejný (předem předpověditelný konec – je to psychologická hra (= „game“, protože má pravidla, jako šachy. Na rozdíl od pojmu „play“ , kde nenacházíme pravidla opakujících se následností, přináší „play“ radost ). Na konci psychologické hry jsou všichni hráči nespokojení – a to je jejich zisk (pay off). •
Autonomie Chceme-li život žít sami za sebe, musíme se zbavit v dětství naučených a omezujících strategií. Zbavíme se jich tím, že je zvědomíme, nahlédneme jejich neuvědomovaný účel a pak je můžeme změnit za takové, které nám dávají možnost rozhodovat se za sebe – tady být autonomní. Když se nám to zdaří – vystoupili jsme z naučeného životního scénáře. Při autonomii si jsme vědomi sebe, svých potřeb, můžeme být spontánní a nebojíme se blízkých vztahů.
A další termíny, které pro omezenost prostoru nerozvádím, pouze vyjmenovávám: základní potřeby, základní životní pozice a OK corral, poháněči (counterinjunction) a zákazy (injunction).
Indikace: které poruchy a problémy léčí a které nikoliv Jak bylo uvedeno výše, je TA považována za : •
teorii osobnosti a osobnostního růstu
•
teorii komunikace
•
teorii vývojovou
Jako teorie osobnosti zprostředkuje obraz o tom, jak je člověk psychologicky strukturován. Za patologické je považována kontaminace egostavů ( např. u předsudků nebo pověr), neužívání určitého egostavu (viz Schiffová a její teorie psychóz) a přílišné lpění na určitém egostavu. 5
Tzv. „integrovaný dospělý“ užívá všechny své egostavy a podle potřeby situace přechází z jednoho egostavu do druhého egostavu ( rodič chránící dítě před spálením se o horká kamna si také může umět hrát a také může na otázku, na kterou nezná odpověď pravdivě říct: „já nevím“). Nejméně bývá používán egostav dospělého (Do), protože jeho užívání znamená také odpovědnost za následky rozhodnutí. Autonomní člověk užívá i svého Dospělého, může být spontánní a unese zodpovědnost i za svá špatná rozhodnutí ( přijímá, že není dokonalý). Jako teorie komunikace pomáhá odstraňovat nefunkční, neměnné a stále na sebe navazující komunikační řetězce (např. hádky), komunikační blokády (např. neužitečné zkřížené transakce), komunikační inkongruenci (nesoulad mezi psychologickou a sociální úrovní ). Rozpoznání oblíbených her a jejich funkcí znamená také komunikaci otevřít a učinit jí čitelnou a volnou. Odtud vychází její přesah do analýzy fungování systémů – např. organizací. Jako teorie vývojová pomáhá rozumět tomu, jakým způsobem vznikly, v dospělosti se prezentující, vzorce prožívání a chování formované v životním scénáři. Také pomáhá porozumět tomu, kdy se i dospělý člověk k těmto dětským strategiím vrací i když jsou pro něj bolestné. Ale je to něco, co zná, co má zažité, co je „jisté“ a nemusí tak riskovat setkání s něčím „neověřeným“. TA se nespecializuje pouze na určitou psychopatologii. Nebrání terapii všech možných psychických poruch – od denních problémů žití, až po těžké psychózy. Pracuje jak s jednotlivci, tak s páry, skupinami nebo i rodinami. Terapeut má být průvodcem a pro dosažení domluvené změny užívá „3P“ . Chrání svého klienta před jeho destruktivními nápady (protection), dává mu povolení k tomu orientovat se na své potřeby (permission). Aby tohoto dosáhl, musí být jako Rodič silnější, nežli klientův/pacientův vnitřní rodič (potention), který je svými požadavky omezující. Efektivita Studium efektivity psychoterapie v kontrolovaných studiích je vždy problematické. Např. KBT má výchozí pozici výhodnější – studuje změnu konkrétního chování po určitém, jasně definovaném, zásahu. Změní-li se měřitelně chování, je jistě málo zpochybnitelný důkaz o účinnosti tohoto zásahu. Nezabývá se osobností pacienta či terapeuta, nezabývá se vztahem mezi nimi, nezabývá se primárně změnou prožívání. Nestuduje je. Studuje postupy. A je
6
nezpochybnitelné, že z tohoto hlediska úspěchy má (a proto jí mají zdravotní pojišťovny rády). Jistě při KB terapii vznikají terapeutické vztahy, jistě hraje roli positivní očekávání atd. Ale základní filosofie udává směr výzkumu její efektivity. Směry, které více kladou důraz na terapeutický vztah, na změnu prožívání apod. studovat podobným postupem jako u KBT nelze. Proto si nedovedu představit srovnávat mezi sebou účinnost jednotlivých psychoterapeutických přístupů. V literatuře nacházíme opakovaně poukazování na vliv obecných a specifických faktorů v psychoterapii. Jedním z obecných faktorů, u kterých je vysoká shoda, je osobnost terapeuta. Zvolí-li si terapeut přístup, který mu vyhovuje je ve svých výsledcích úspěšný. Jedním ze specifických faktorů je pozitivní očekávání pacienta/klienta ve změnu a tedy i ochota se na ní podílet. Není-li tato ochota (motivace ke změně), není výsledku, ať je terapeutická filosofie jakkoli geniální. Terapeutovi vyhovující filosofie zvoleného směru a pacientovo „nastavení se“ na možnost změn výsledky přináší a je jedno, jaký psychoterapeutický směr bude užit. TA vychází z filosofie dohody – co já (pacient) a co já (terapeut) uděláme, aby se kvalita života zlepšila. Protože jde o změny jasně definované ( např. péče o sebe ve formě každodenního 10 minutového cvičení při bolestech zad při sedavém zaměstnání) je pak i výsledek rozpoznatelný. A dá se přejít k jiné dohodě. Postupně se tedy mění různé stereotypy resp. zapojuje se více dospělý egostav, který říká – „jak si ustelu, tak si lehnu“. Nenašla jsem studie, které se zabývají účinností TA jako takové. TA stojí na konkrétních malých dohodnutých krocích a ty jsou u každého klienta unikátní. A proto se některé její myšlenky rozvíjely a studovaly samostatně - např. právě vliv dohody na průběh terapeutického procesu (Berne), idea nerovnoprávnosti rolí v dramatickém trojúhelníku (Karpmann, Choy), teorie her (Berne) apod. To, že mají terapeutický efekt, kterým je změna určitých zažitých způsobů jednání, myšlení, emocí a tělesných prožitků, dokladuje právě široké rozšíření a popularita TA mezi terapeuty, poradci, v organizacích i v pedagogické činnosti. Výrazná strukturace celé TA filosofie a z ní vycházejících postupů dává jistotu uchopitelného, pojmenovatelného a poznatelného – jak terapeutovi, tak pacientovi/klientovi. Velmi často dochází k užívání jenom některé části TA – např. teorie komunikace aplikovaná na práci s klienty/zákazníky nebo na práci policie v kontaktu s obyvateli. Opět – jestliže by to nemělo efekt – jistě by si organizace hledala něco jiného, co by jí přineslo větší efekt . Problematikou studia výzkumu v TA se zabývá příspěvek Maria Luisa De Luca: A few thougts on Psychoterapy Research in TA( EATA Newsletter No. 76, Feb. 2003, 15-19), která doporučuje studovat vliv TA ve spojení: výsledek (např. subjektivní zlepšení kvality života) a cesty , které k němu vedou (např.větší péče o své základní životní) potřeby . Každá studie
7
(např. kasuistika při zkouškách) je tedy unikátní kasuistikou jak zacházet s určitým klientovým problémem. A je na terapeutovi/poradci, že mu vyhovuje právě TA filosofie.
Stručná historie rozvoje směru v České republice a důležité osoby V r. 1992 přijel na pozvání Českomoravské psychologické společnosti do Prahy tehdejší prezident EATA Servaas van Beekum a uspořádal zde první oficiální základní a seznamovací kurz o transakční analýze, který se nazývá "101". Toho se zúčastnilo cca 30-35 zájemců. Na jeho konci nabídl Servaas van Beekum zorganizovat oficiální a EATA garantované následné 3leté vzdělávaní pro ty, kteří mají o transakční analýzu zájem a chtějí se eventuálně v budoucnu certifikovat. Do této první "Tříletky" se přihlásilo cca 24 zájemců z řad psychologů klinických, organizačních, pedagogických, dále z rad lékařů a jiných zájemců. Výcvik probíhal v angličtině s překladem a vystřídalo se zde v průběhu 3,5 let 7 lektorů z různých častí Evropy. Tato skupina (24 osob) založila v r.1994 občanské sdružení "Česká asociace transakční analýzy" (dále jen ČATA) , které je registrováno na MV ČR. Do EATA byla ČATA jako národní asociace přijata v r. 1996. Prvním presidentem ČATA byl Radkin Honzák, asi po roce převzala toto žezlo Marie Henková. Od roku 2000 je presidentkou autorka tohoto příspěvku (certifikovaný transakční analytik) . V současné době (květen 2003 ) má ČATA 43 členu. Nové a opravené Stanovy ČATA byly schváleny na poslední valné hromadě ČATA dne 19.11.2001 a jsou k dispozici na kontaktní adrese ČATA (viz „Organizace výcviku v ČR“) . Naplň činnosti ČATA
•
vzdělávací , poradenská a psychoterapeutická činnost v oblasti transakční analýzy
•
publikační a osvětová činnost v oblasti transakční analýzy
•
spolupráce s nadnárodními organizacemi transakční analýzy (EATA, ITAA)
Co ČATA nabízí
8
•
organizuje základní kurz „ TA 101“ ( viz oddíle „Uspořádání výcviků). Nyní (květen 2003) proběhl 9. kurz.
•
organizuje pokročilé školení jako přípravu k certifikaci – tzv. Tříletku (též viz oddíl „Uspořádání výcviků a webové stránky www.ta-cata.cz)
•
zajišťuje supervizi pro absolventy první „Tříletky“, kteří se rozhodli certifikovat.
•
nabízí kompletní překlad "Příručky pro školení a zkoušky" od EATA ve formě CDROM .
•
Disponuje v omezené šíři určitou transakčně-analytickou literaturou a to ve formě xerokopií nebo i některých originálních publikací. Jejich seznam připravuje dát také na své webové stránky.
Důležitými osobami jsou nepochybně všichni ti, kteří stáli při zrodu ČATA a významně se podíleli na jejím vzniku, jejím rozvoji a prezentaci transakční analýzy na veřejných odborných fórech (organizace klinicko-psychologického dne na téma TA v roce 2000, prezentace některých témat TA na psychoterapeutické konferenci v Luhačovicích a Trenčianských Teplicích, informační semináře na téma TA v olomouckém IPPIPAP, pražském VIAP) a v odborných publikacích (Honzák, Vybíral). Zkušenost se supervizí v TA se stala základem supervizního výcviku garantovaného Evropskou asociací pro supervizi (EAS) a vedla k založení Českého institutu pro integrovanou supervizi (ČIS). Uspořádání oficiálního výcviku Pro větší orientaci uvádím několik základním zkratek, které se budou v následujícím textu opakovat:
EATA – Evropean Association for Transactional Analysis (Evropská asociace transakční analýzy) CTA – Certified Transactional Analyst (certifikovaný transakční analytik) 9
PTSTA – Provinsional Teaching and Supervising Transactional Analyst ( dočasně jmenovaný vyučující a supervidující transakční analytik)
TSTA – Teachning and SupervisingTransactional Analyst (vyučující a supervidující transakční analytik) TTA – Teaching Transactional Analyst (vyučující transakční analytik)
STA - Supervising Transactional Analyst (supervizní transakční analytik) TEW – Trainning Endorsement Workshop (rozšířené školení)
Sponzor – TTA , STA nebo TSTA, který kandidáta provází ke zkoušce a skrze nějž se uzavírá smlouva o školení s EATA. Výcvik vedoucí k certifikaci transakčního analytika (CTA) nebo i dále k certifikaci na vyučujícího a supervizního transakčního analytika (TSTA) je dán pravidly EATA a má několik stupňů. Každý zájemce o bližší kontakt s TA musí být seznámen a musí přijmout etický kodex EATA . A. 1. Absolvovat oficiální základní kurzu TA „101“, který má mít minimálně 12 hodin výuky, má předepsaný obsah ( viz Příručka pro školení a zkoušky EATA). Jeho cílem je poskytnout konzistentní a přesné informace o koncepcích TA. Může jej vést pauze EATA licencovaný instruktor (minimálně EATA pověřený CTA). 2. Uzavřít smlouva o školení s konkrétním TSTA (tzv. sponzorem) nebo s PTSTA, který byl uznán EATA za kompetentního k uzavření této sponzorské smlouvy. 3. Mít za sebou praktický výcvik v oblasti uplatnění kandidáta: 750 hodin v činnostech, kde má kandidát hlavní odpovědnost (terapeut, pedagog, poradce, člověk pracující s organizacemi). TA aplikace musí obsahovat 500 hodin za posledního 1,5 roku. 4. Celkově má mít minimálně 1500 hodin praktického výcviku v oboru svého uplatnění (s využitím TA a ostatních přístupů). Část praxe ( v klinické aplikaci) je třeba splnit při výkonu práce terapeuta v práci se skupinou ( cca 150 hodin) 5. Absolvovat minimálně 75 hodin supervize TA u TSTA nebo PTSTA a z toho 40 hodin se „sponzorem“. Celkem je třeba 150 hodin supervize (tedy i jiné, nežli TA). 6. Absolvovat pokročilé školení v rozsahu minimálně 250 hodin v TA s TSTA nebo PTSTA, z nichž 50 hodin může činit osobní terapie. Celkem musí pokročilé školení zahrnovat minimálně 600 hodin, kdy zbývajících 350 hodin může být jakékoli jiné specifické odborné školení, které kandidát absolvoval. 7. Kandidát by se měl, po dohodě se svým sponzorem, podrobit po určitou dobu osobní terapii s cílem získat osobní zkušenost s uplatněním TA.
10
8. Má vypracovat písemnou zkoušku CTA, v rozsahu 60-80 stran ( anglicky nebo německy). 9. Je-li práce přijata, jde k ústní zkoušce, kde prezentuje na 3 video- nebo audiozáznamech a transskriptech těchto záznamů ( 5-10 minut výňatků práce s pacientem/klientem a skupinou) svoji znalost TA konceptů, které se v ukázkách vyskytují. Zkouška je komisionální před komisí EATA a kandidát, který projde, se stává certifikovaným transakčním analytikem. Celý proces vedoucí k certifikaci trvá cca 5-6 let. B. 1. Nejdříve po roce se může CTA přihlásit na TEW – Trainning Endorsement Workshop (rozšířené školení ), což je vzdělávací, hodnotící a normativní proces určený k přípravě CTA pro pořádání školících programů v rámci své specializace a k vyhodnocení připravenosti kandidáta k těmto aktivitám (trvá zpravidla 3 dny a koná se většinou 1x v roce). 2. Uzavře smlouvu o školení s konkrétním TSTA a plní svůj tréninkový program schválený při TEW. C. Závěrečnou zkoušku může skládat i jenom dílčí – pouze pro výuku (TTA) nebo pouze pro supervizi (STA), nebo pro oba směry (TSTA). 1.
Před závěrečnou zkouškou na vyučujícího transakčního analytika (TTA) musí doložit (kromě podepsané smlouvy o školení ) •
300 hodin výuky obsahu TA v oblasti jeho specializace ( např. 101, workshopy, přednášky, vysokoškolské kurzy…).
•
100 hodin pokračujícího vzdělávání v oblasti specializace (absolvování kurzů nebo jiných vzdělávacích akcí).
•
12 hodin prezentací na konferencích a odborných setkáních, z nichž 6 musí být na úrovni národních nebo mezinárodních zasedáních.
•
50 hodin supervize na výukou od TSTA.
•
svoji zkušenost jako examinátor na minimálně 3 zkoušek na CTA a účast alespoň na 5 zkouškách po dobu trvání smlouvy o školení.
2.
Před závěrečnou zkouškou na supervizního transakčního analytika (STA) musí doložit (kromě podepsané smlouvy o školení):
•
500 hodin supervize na individuální nebo skupinovou supervizí
•
100 hodin supervize nad supervizí kandidáta
•
zkušenost examinátora na minimálně 3 zkouškách na CTA a účast alespoň na
11
5 zkouškách po dobu trvání smlouvy o školení. Absolvuje –li zkoušku před mezinárodní komisí, stává se TSTA ( event. TTA/STA) – tedy transakčním analytikem s nejvyšším vzděláním. Tento proces trvá ( počítáno od TEW) cca 7 let. Organizace TA vzdělání v ČR Oficiální výcvik je organizovaný přes Českou asociaci transakční analýzy (dále jen ČATA). Ta v současné době organizuje základní kurzy „TA 101“ v českém jazyce. Pro zájemce z řad absolventů těchto kurzů připravuje ve spolupráci se společenstvím WEGE ( Německá asociací pro transakční analýzu) tzv. Tříletku, jejíž náplň odpovídá bodu A/ 4. a A/ 5. výše. Protože v ČR k datu sepisování tohoto příspěvku zatím není žádný TSTA ani PTSTA , jenom jeden CTA, což je pro pokročilé školení nedostatečná kvalifikace, zvolila ČATA spolupráci s TAspolečností, která je k nám nejblíže ( také z důvodů ekonomických). Půjde o celkem 16 – 18 weekendových setkání v rozložených do 3 let, v rozsahu 15-18 hodin za setkání. Obsahově se jedná o prohloubení základních témat TA seminární formou, aplikaci příslušné teorie ve cvičeních, supervizi kasuistik od frekventantů, diskusi nad tématem i sebezkušenost. Během těchto 3 let se proberou všechna témata z pohledu všech 4 aplikačních oblastí – terapeutická, poradenská, pedagogická a organizační. Výukovým jazykem bude angličtina ( bez překladu), němčina (s překladem) a později i čeština. Sebezkušenost přístupem TA (bod 6) může kandidát získat u jiného PTSTA, nebo TSTA. Do předepsaného počtu sebezkušenostních hodin také akceptována sebezkušenost získaná v oficiálně uznaných výcvicích v ČR. ČATA připravuje v souvislosti se začátkem „Tříletky“ žádost o akreditaci ČATA jako vzdělávacího institutu Psychoterapeutické společnosti ČLSJEP. Garantem tohoto vzdělávání v ČR je ČATA, resp. autorka příspěvku. Všechny potřebné kontakty a informace je možné získat na webové adrese www.ta-cata.cz., kde je vše uvedeno včetně termínů „Tříletky“ na 1,5 roku dopředu. Její začátek je v listopadu 2003. Doporučená ( a dostupná) literatura: 1. Příručka pro školení a zkoušky (překlad) EATA 1997 2.
Berne,E.: Jak si lidé hrají. Dialog 1992
3.
Hennig, G., Pelz, G.: Transactionsanalyse. Lehrbuch für Therapie und Beratung. Herder verlag Freiburg, 1997
12
4.
Honzák, R.: Komunikační pasti v medicíně. Galén, Praha 1997
5. Wolloms,S., Brown,M.: Transactional Analysis. Huron Valley Institut Press 1978
13
