Training – Back up – Linking up Commerce Trade Unions in New Member States and Candidate Countries
Popis projektu, rozbor, shrnutí
projektový gestor a projektoví partneři
Impresum: Vydavatel:
Gewerkschaft der Privatangestellten, Druck, Journalismus, Papier Alfred-Dallinger-Platz 1, 1034 Wien
Obsah:
Abteilung Europa, Konzerne, Internationale Beziehungen; Mag.a Novka Piljic
Redakce:
Abteilung Europa, Konzerne, Internationale Beziehungen; Sabrina Drizhal
Layout:
GPA-djp Marketing, Anita Schnedl
Fotografie:
Fotolia, GPA-djp, Willi Denk, Nurith Wagner-Strauss, von den ProjektpartnerInnen
DVR 0046655, ZVR 576439352 Stav: září 2013/tschechisch
Seite 2
PŘEDMLUVA
Franz Georg Brantner GPA-djp / předseda spolkové hospodářské sekce pro obchod V obchodní sféře hrají nadnárodní vztahy významnou roli. Téměř ve všech zemích dominují na trzích mezinárodní společnosti. Členové představenstev a regionální vedení jsou propojeny nejmodernější komunikační technikou, častá setkání umožňují permanentní výměnu informací. Aktuální hospodářské a obratové údaje mají tito lidé k dispozici ve zlomku sekundy. Jazykové překážky managementu se kompenzují s nasazením vysokých finančních částek. Rámcové podmínky pro zastupování zájmů zaměstnanců v rámci i nad rámec podniků jsou v jednotlivých zemích o poznání složitější. Spolupráce členů a členek podnikových rad v koncernech je více méně omezena na činnost v Evropských radách zaměstnanců. Zásadní legislativní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi znesnadňují či téměř znemožňují zakládat rady zaměstnanců anebo uznávat právo odborů na zastupování personálu. Kolektivní vyjednávání pro celé obory často naráží na překážky. Jazykové bariéry zdržují každodenní práci. Tento projekt má pro zaměstnance a odboráře zúčastněných zemí hmatatelný význam. Zkušenosti z projektové práce umožní propojení a vzájemnou výměnu informací a znalostí v nové kvalitě a novém rozsahu bez ohledu na jazykové hranice. Díky projektu vznikne základ pro úspěšnou přeshraniční spolupráci ve prospěch zastupovaných kolegů a kolegyň, pro naši budoucí práci. Rád bych od srdce poděkoval vedoucí projektu, magistře Novce PILJICové za vysoce profesionální přípravu a provedení projektu. "Práci zdar!"
Franz Georg Brantner
Seite 3
OBSAH
Obsah Předmluva Prohlášení - Franz Georg Brantner ................................................................................... 3 Prohlášení - Manfred Wolf ............................................................................................... 5 Úvod ................................................................................................................................ 6 O situaci sociálního dialogu v nových členských a kandidátských státech Evropské unie .......... 6 Stručný popis projektu "Training & Backup & Linking up Commerce Trade Unions in New Member States and Candidate Countries" ..................... 8 Nejdůležitější projektová opatření ................................................................................ 10 Best practice – rakouské sociální partnerství ................................................................ 12 Kontrolní seznam pro vyjednávání kolektivních smluv .................................................. 15 Výchozí situace ............................................................................................................15 Příprava ......................................................................................................................16 Provedení/uzavření ......................................................................................................16 Následné zpracování .....................................................................................................17 Evropská rámcová dohoda pro multinárodní koncerny ................................................. 18 Prvky dohody ..............................................................................................................18 Základní práva .............................................................................................................19 Práce pokračuje ............................................................................................................ 22 Prohlášení - Clemens Rode, projektový expert ..................................................................22 Vyhodnocení průzkumu o tarifních jednáních ............................................................... 23 Informace o blogu ........................................................................................................ 31 Poděkování.................................................................................................................... 32 Údaje o síti kontaktů – odbory a jejich adres ................................................................ 33
Seite 4
PŘEDMLUVA
Manfred Wolf GPA-djp / zástupce předsedy spolkové hospodářské sekce
Naše společná studijní cesta evropskými zeměmi nám jasně ukázala, jak rozmanité jsou kultury odborářské práce a sociálního partnerství v jednotlivých zemích. Při všech rozdílech jsme ale nalezli i shodné stránky. Země, kde fungují silné odborářské struktury a je veden živý sociální dialog, vykazují vcelku lepší hospodářské výsledky. V těchto zemích mají vlády i více možností, jak překonávat hospodářské krize a výkyvy na trzích práce. Výsledky seminářů jasně ukazují, že má-li přežít evropská idea, potřebujeme sociální dialog jako základ pro Evropu, ve které se budou spravedlivě vyvažovat sociální a hospodářská dimenze. Lidé začnou ve společné Evropě spatřovat smysluplnou perspektivu až v okamžiku, kdy většina obyvatel v Evropě nalezne práci, blahobyt a sociální zabezpečení. Pro evropský projekt potřebujeme více než svobodu obchodu, trhů a cestování; potřebujeme řadové občany ochotné se na tomto projektu podílet a společně ho utvářet. Potřebným předpokladem je, aby viděli, že jejich touha po zajištěné existenci, práci, spravedlivé odměně a sociálním zabezpečení je naplňována, že ve společné Evropě jsou zabezpečeny jejich základní životní zájmy. Přesně toho se nedostává, příliš často byla Evropa vydána všanc neoliberálním hrátkám. Všem, kteří se podílejí na rozhodování, by mělo být jasné, že takové experimenty vyústí v nedůvěru většiny obyvatelstva a bez jejich důvěry není možné budovat společný evropský projekt, udržovat evropské instituce a rozvíjet tvrdě vybojovaný sociální smír. Touto brožurou chceme probudit Váš zájem o alternativní strategie, o celoevropský sociální dialog, stabilní pracovní vztahy, sociální zabezpečení a národní ekonomiky usilující o všeobecný blahobyt. Hovoříme o modelu a dimenzi společné Evropy na základě sociálně zodpovědného a dlouhodobě udržitelného tržního hospodářství. Děkujeme všem účastníkům a účastnicím za příspěvky do seminářů i přehledů, díky nimž si můžeme vyměňovat zkušenosti a vzájemně se obohacovat. Vytváříme tak další významný nástroj pro ty, kteří usilují o vybudování a rozšiřování sociální dimenze společné Evropy.
Manfred Wolf
Seite 5
ÚVOD ÚVOD: O SITUACI SOCIÁLNÍHO DIALOGU V NOVÝCH ČLENSKÝCH A KANDIDÁTSKÝCH STÁTECH 32,8 milonů pracovníků a pracovnic je zaměstnáno v obchodním sektoru v Evropě. V nových členských a kandidátských zemích je sociální dialog ztěžován různými faktory. Jednak jsou zaměstnanci v obchodních podnicích málo organizováni v odborech, jednak jsou málokteří zaměstnavatelé ochotni vytvářet svazy, které by je mohly zastupovat v kolektivních vyjednáváních. Podmínky potřebné pro zahájení fungujícího dialogu nejsou splněny. Rakousko se vyznačuje mimořádně dobře fungujícím systémem spolupráce velkých organizací zastupujících zaměstnavatele i zaměstnance a vlády. Tato součinnost byla základním kamenem obnovy státu po druhé světové válce a významným předpokladem hospodářského růstu s sociálního smíru. Rakousko smí být považováno za živoucí a osvědčený příklad „best practice“ při dalším rozvíjení evropského hospodářského a sociálního modelu. Sociální partnerství se v Rakousku neomezuje na pracovněprávní vztahy, ale zasahuje prakticky do všech oblastí hospodářské a sociální politiky a proto platí za vzor celoplošného a koordinovaného zastupování zájmů obou stran v celé Unii. Přístup nových členských zemí využila řada rakouských podniků ke vstupu na nové trhy. I dvě největší společnosti, BILLA (dceřiná společnost REWE) a SPAR, vybudovaly v nových členských státech významné dceřiné podniky. V nově přistoupivších zemích se sociální dialog odehrává především na úrovni jednotlivých podniků. Kolektivní smlouvy, pracovní podmínky, úprava pracovních dob se upravují mnohem častěji ve firmách než pro celá odvětví, regiony nebo plošně. O to významnější jsou pracovněprávní úpravy a praxe v nadnárodních společnostech, protože mají na trzích práce signální účinek a vyzařují i za hranice jednotlivých států. Za tímto účelem je bezpodmínečně nutné, aby organizace zaměstnanců (odbory a rady zaměstnanců) spolupracovaly v celém koncernu. Dosavadní zkušenosti ukazují, že má-li být zastupování zájmů zaměstnanců úspěšné a účinné, je třeba splnit řadu předpokladů, které vyžadují čas. Patří k nim vytvoření stálých a stabilních komunikačních vztahů a důvěry mezi odboráři z nejrůznějších zemí. Zástupci zaměstnanců se ve své práci zaměřují především na složitá témata, jako jsou úpravy pracovních dob, další vzdělávání, kolektivní vyjednávání, vyvažování práce a soukromého života a mnoho dalších. Nové hospodářské a politické uspořádání od roku 1989 v nových členských státech zásadně změnil i dosah odborářské práce. Vynikající příležitostí, jak načerpat nové znalosti a seznámit se s příklady z praxe, jsou společné vzdělávací semináře a workshopy. Mimořádně cenné jsou zkušenosti kolegů a kolegyň z takzvaných starých členských států. Účast nových členských a kandidátských zemí na evropském sociálním dialogu byla doposud mizivá. Má to několik příčin: se sociálním dialogem v této formě mají kolegové málo zkušeností, a potenciálním účastníkům zčásti chybí významné dovednosti, aby mohli tuto roli zástupce zaměstnaneckých
Seite 6
zájmů vykonávat kompetentně a úspěšně. Potřebné jsou specifické znalosti a kvalifikace stejně jako techniky vyjednávání a dobré kontakty, bez kterých se dobrý vyjednavač neobejde, chce-li dobře zastupovat a prosazovat zájmy pracovníků. Kromě toho jsou zkušenosti v těchto zemích se sociálním dialogem na národní úrovni ve všech sektorech téměř shodné. Nejvýznamnější možností, jak získávat nové dovednosti a vyměňovat si zkušenosti, jsou přeshraniční vzdělávací akce. Přihlédneme-li k tíživé finanční situaci odborových organizací, je nabíledni, že obchodní odbory v těchto zemích nemají dost sil, aby potřebná opatření prosadili sami. Bez podpory Evropské komise a kolegů odborářů z ostatních členských států by rostoucí účast na vyjednávání na celostátní a evropské úrovni byla v dohledné době sotva možná.
Vyjádření Renata Burianová Prezidentka OSPO, Česká republika "Z nášho pohľadu je potrené viac komunikovať s EuroCommerce o problémoch jednotlivých krajín ako sú napríklad otváracie hodiny alebo práca na čiastočný úväzok. Keď medzi sociálnymi partnermi na európskej úrovni prebieha aktívna komunikácia, je aj komunikácia medzi sociálnymi partnermi na národnej úrovni oveľa jednoduchšia."
Seite 7
POPIS PROJEKTU Training & Backup & Linking up Commerce Trade Unions in New Member States and Candidate Countries Projekt „Training & Backup & Linking up“ se konal od září 2012 do září 2013 ve spolupráci s nejvýznamnějšími odborovými organizacemi plošných maloobchodů ve střední a jižní Evropě a Turecku. Kofinancovala jej Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovnost příležitostí (rozpočtová položka 04.03.03.02 „Vzdělávací a informační opatření ve prospěch zaměstnaneckých organizací“). Gestorem a koordinátorem byla odborová organizace zaměstnanců v soukromém sektoru – tisk, novinářství, papír (GPA-djp), členská organizace Rakouského odborového svazu (ÖGB). Projektoví partneři se na úspěchu celého projektu podíleli především dílčími administrativními a organizačními úkoly. Projekt je zaměřen na obchodní sektor. V obchodních společnostech pracují převážně ženy a velmi často mají částečný pracovní úvazek. Z toho vyvstávají specifické potíže se slučitelností práce a rodiny, na které se cíleně zaměřujeme. Žadatelem a promotorem byl Rakouský odborový svaz (ÖGB) a členská
organizace
zaměstnanců v soukromém sektoru – tisk, novinářství, papír (GPA-djp). ÖGB je nadstranickou organizací zastřešující všechny odborové organizace v Rakousku.
OD POČÁTKU SE PROJEKTOVÉ PRÁCE ÚČASTNILI: Projektoví partneři a další odboráři z nových členských a kandidátských států Nadace Friedricha Eberta s projektovou kanceláří pro jihovýchodní Evropu v Bělehradě a kanceláří této nadace v Istanbulu UNI Europa Commerce jako odborářská zastřešující organizace organizovaných zaměstnanců v obchodu byla projektový partner a aktivně se účastnila všech opatření Česká republika: OSPO, odborový svaz pracovníků v obchodu Slovensko: OZPOCR, odborový svaz pracovníků v obchodu a cestovním ruchu Polsko: Solidarnosc, zemský sekretariát pro bankovnictví, obchod a pojišťovnictví nezávislých odborů NSZZ Turecko: TURK KOOP-IS, členové této odborové organizace jsou z obchodu, ale i z veřejných služeb a kanceláří, celkem pracují u 118 různých zaměstnavatelů. Zastávat funcki zástupce zaměstanců je činnost maximálně náročná a klade na danou osobu různorodé požadavky. Aby jim bylo možno dostát, nabízel předložený projekt celou řadu vzdělávacích a tréninkových opatření.
Seite 8
V nových členských zemích a v kanditátských zemích EU je dialog mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů komplikován různými faktory. Pracovníci obchodu jsou na jedné straně špatně organizováni, na druhé straně zástupci zaměstnavatelů nevytvářejí žádná sdružení, vybavená kompetencí vyjednávat, čímž nejsou splněny přepoklady pro funkční dialog. Předložený projekt měl poskytnout pomoc kolegům, pracovníkům ze sektoru obchodu, umožňoval jim společné workshopy a semináře a podporoval je v jejich snahách vybudovat v nových členských zemích sociální dialog v obchodním sektoru na národní úrovni a zintenzivnit účast těchto států v celoevropském sociálním dialogu v rámci Evropské unie. Provedená opatření se opírala o doposud úspěšný rakouský model. Projektové semináře a tréninky se opíraly, popř. byly připzpůsobeny osobám, které vedou vyjednávání kolektivních smluv u odborů pracovníků v soukromém sektoru, tisk, novináři, papír GPA-djp. Opatření v projektu podporovaly organizace zaměstnanců při jejich snahách postavit se výzvám zaměstnanecké a sociální politiky jak na národní úrovni, tak i na rovině EU (Strategie Europa 2020). Základem seminářů a workshopů je vedoucí iniciativa „Agenda pro nové kompetence a nové možnosti zaměstnání“ strategie 2020 pro inteligentní, dlouhodobý a integrativní růst. Projekt se zaměřoval na kolegy, kteří jsou zapojeni do vyjednávání kolektivních smluv a evropských dohod se stranou zaměstnavatele. Docházelo k výměně zkušeností a vědomostí, byly zkoumány nové praktiky, vyvíjeny společné strategie a došlo rovněž k vypracování kontrolního seznamu o průběhu (příprava, provádění, uzavření) jednání. Zástupci zaměstnanců tak měli možnost s větším úspěchem vnést do průmyslových vztahů také sociální komponenty, což povede ke zlepšení situace zaměstnanců. Průzkum: • dotazováním zůčastněných odborů prostřednictvím dotazníků byl zjištěn současný stav v nových členských zemích, takže bylo možno zvolit vhodná tréninková opatření; dvě partnerská setkání byla využita pro řízení, přípravu a následné zpracování projektu; čtyři transnárodní workshopy – každé partnerské setkání mělo jedno až dvě témata, která byla ve workshopech zpracovávána, jako výsledek byl vypracován kontrolní seznam, popř. koncept pro na míru střižená opatření na národní úrovni, vývoj kontrolního seznamu pro přípravu, provádění a ukončení vyjednávání kolektivních smluv; akční materiál pro partnerské odbory, brožura pro shrnutí projektu s výsledky / projektovými produkty; vybudování sítě: zúčastněné odbory se měly možnost v průběhu celého roku poznat a vytvořit tak stabilní a nosnou bázi pro vzájemnou výměnu, podporu a kooperaci v budoucnosti, pravidelná každoroční setkání, která budou organizovat střídavě vždy jiné odbory.
Seite 9
POPIS PROJEKTU Nejdůležitější projektová opatření Cíle projektu lze popsat slovy „Training, Back up & Linking up“: Training: workshopy zprostředkují znalosti a příklady z praxe Back up: podpora partnerských odborových organizací udržováním kontaktů a stálou výměnou informací a zkušeností, školení jsou podle potřeby možná i po ukončení projektu. Linking-up: vybudování sítě spojující obchodní odborové organizace střední a východní Evropy během projektu a pokračování v kooperaci i v budoucnu. Do nejdůležitějších akcí se tato tři projektová zaměření promítala v nestejné intenzitě. Kromě toho stály v popředí zájmu i jiné projektové produkty (viz „sociální partnerství“, „kolektivní vyjednávání“, „evropské rámcové dohody“, „anketa o tarifním vyjednávání“). Rozhodujícím momentem bylo, že rozpracování projektových produktů nebylo samoúčelné, ale bylo podřazeno cílům „Training“, „Back up“ a „Linking up“: Mezinárodní workshop ve Vídni 8./9. listopadu 2012 Mezinárodní workshop v Istanbulu 20./21. února 2013 a bilaterální rakousko-turecké setkání v Istanbulu 22. února 2013 Mezinárodní workshop v Praze 11./12. června 2013 V těchto workshopech byla mapována aktuální situace ohledně sociálního dialogu nebo jeho absence, rámcových podmínek anebo předpokladech, které by pro jejich vytvoření byly potřebné. Konkrétně se jednalo o Slovensko, Srbsko, Černou Horu, Republiku Srpsku, Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Turecko, Českou republiku a Rakousko.
Seite 10
Zprávy o jednotlivých zemích lze zjednodušeně shrnout do následujícího přehledu: Nezaměstnanost stoupá, pracovněprávní normy se mění často v neprospěch zaměstnanců, kolektivní vyjednávání se odehrává pod nátlakem anebo vůbec ne, nabírání nových členů odborových organizací je ztěžována prací na částečný úvazek a prekérními pracovními podmínkami, odborářům je bráněno vstupu do podniků, neustálé snižování personálních stavů znesnadňuje odborářskou činnost. Úspěchy zaznamenáváme většinou v nadnárodních společnostech, kde se organizovanost pohybuje kolem 40 %. Přesto i v pobočkách mezinárodních koncernů potřebujeme podporu rad zaměstnanců ze země původu firmy. Další překážkou jsou zákonem stanovené vysoké prahové hodnoty, kterých v nových členských a kandidátských zemích musí odbory dosáhnout, aby mohly reprezentovat zaměstnance a vyjednávat kolektivní smlouvy. V četných zemích nejsou zaměstnavatelé ochotni zakládat svazy, které by je reprezentovaly v kolektivním vyjednávání, a odbory pak nemají protějšek na kolektivní vyjednávání pro celé obory nebo celý stát. Většinou jsou uzavírány pouze smlouvy pro jednotlivé podniky. Všudypřítomným problémem je také nedostatek průzkumů, expertizy a odborné podpory.
Vyjádření Aziz Hacisalihoğlu prezident KOOP-IS, İstanbul (Turecko) "Aby odbory získali oprávnenie na kolektívne zmluvné vyjednávania je potrebné, aby táto spoločnosť (firma) mala minimálne 10% zamestnancov ako členov príslušnej pracovnej branže. Tento predpoklad je pre tie spoločnosti, ktoré túto prekážku (hranicu) prekonali, je neustálym ohrozením a znemožňuje novozaloženým odborom zaoberať sa svojimi hlavnými úlohami, a to kolektívnymi zmluvami."
Seite 11
RAKOUSKÉ SOCIÁLNÍ PARTNERSTVÍ Best practice – rakouské sociální partnerství 1.
V Rakousku existuje mimořádně vyhraněný systém vzájemné spolupráce velkých hospodářských zájmových svazů, ale funguje i spolupráce těchto svazů a vlády. Tato spolupráce byla základním přepokladem pro výstavbu Rakouska po druhé světové válce a vytvořila základ pro další hospodářský růst a sociální smír.
2.
Tento systém hospodářského a sociálního partnerství, který je většinou zjednodušeně označován jako „sociální partnerství“, spočívá na principu dobrovolnosti: historicky rostlá součinnost zájmových svazů je maximálně neformální a není regulována zákony.
3.
Sociální partnerství se neomezuje na úpravu pracovních vztahů – kolektivní smlouvy se na straně zaměstnavatelů uzavírají zpravidla mezi příslušnou organizací hospodářské komory a Rakouským odborovým svazem na straně zaměstnanců. Podle odhadů se kolektivní smlouva vztahuje na 90 až 95 procent zaměstnanců v soukromém hospodářství.
4.
Rakouské specifikum spočívá v tom, že se sociální parnerství vztahuje také prakticky na všechny oblasti hospodářské a sociální politiky. Proto je Rakousko považováno za vzor korporatismu, jinými slovy rozsáhlého a koordinovaného zájmového zastoupení.
5.
Čtyři velké zájmové svazy – Rakouský odborový svaz (ÖGB), Hospodářská komora Rakouska (WKÖ), Spolková komora pracujících (BAK) a Agrární komora Rakouska (LK) však nejsou pouze zájmovým zastoupením v užším slova smyslu, tedy tarifní partner a lobbyistická organizace, poskytující servis svým členům, ale jsou různorodě zakotveny v politickém systému Rakouska.
6.
Rakouský odborový svaz (ÖGB) je organizován jako spolek a uvedené tři komory jsou veřejnoprávní samosprávní organizace se zákonným členstvím.
7.
Základ sociálního partnerství spočívá v tom, že se tyto čtyři velké zájmové organizace zavazují ke společným dlouhodobým cílům hospodářské a sociální politiky a sdílejí přesvědčení, že cílů lze lépe dosáhnout spoluprací, koordinovaným jednáním velkých společenských skupin a dialogem než cestou otevřených konfliktů.
8.
Sociální partnerství však neznamená, že dochází k negaci protikladů v zájmech. Jde zde naopak o způsob hledání rovnováhy mezi protikladnými hospodářskými a sociálními zájmy, k čemuž dochází snahou o společné řešení konfliktů ve prospěch všech zúčastněných a ochotou uzavírat kompromisy.
9.
Spolupráce svazů se od roku 1957 uskutečňovala hlavně v institucích Paritní komise. V této komisi jsou zastoupeni špičkoví reprezentanti vlády a zástupci čtyř velkých zájmových organizací.
10. Paritní komise je tvořena čtyřmi podvýbory: radou pro hospodářské a sociální otázky, podvýborem pro mezinárodní otázky, mzdovým podvýborem a podvýborem pro hospodářskou soutěž a ceny. 11. Kontrola cen a boj proti inflaci dříve tvořily mnohem významnější část činnosti Paritní komise,
Seite 12
zatímco dnes představují institucionalizovanou rovinu rozhovorů mezi sociálními partnery a vládou, v rámci které se u příležitosti mimořádně důležitých příležitostí diskutuje o společných strategiích a opatřeních či případných konfliktech stejně jako o doporučeních rady pro hospodářské a sociální otázky. 12. Rada pro hospodářské a sociální otázky je grémium, ve kterém jsou z pověření prezidentů čtyř zájmových svazů nebo na vyžádání vlády vypracovávány zásadní studie a společná doporučení k hospodářským a sociálně-politickým otázkám. Rozhodnutí jsou přijímána ve vzájemné shodě sociálních partnerů. Vypracováním těchto studií jsou zpravidla pověřováni experti ze všech oblastí vědy a praxe. Expertní vědomosti tak mohou být využívány v grémiu na rozhraní k politické úrovni. Smyslem je vypracování společné báze, aby došlo k vyjmutí dat a faktů ze všech kontroverzí a sporů, což přispěje ke zvěcnění hospodářsko-politických diskusí. 13. Sociální partneři jsou v politickém systému Rakouska zakotveni na vícero úrovních: Zákonodárství: Svazy mají mimo jiné právo na posouzení návrhů zákonů, předkládání návrhů v zákonodárných orgánech, formulaci návrhů zákonů v centrální zájmové oblasti sociálních partnerů (sociální a pracovní právo, atd.). Správa: Sociální partneři působí v mnoha komisích, radách a výborech, například v oblasti učňovského školství, při kontrole pracovních podmínek, při vystavování osvědčení o původu, v hospodářské soutěži a v oblasti kartelů, v politice trhu práce, spotřebitelské oblasti a institucích, poskytujících subvence a dotace. Soudnictví: Sociální partneři vypracovávají návrhy na jmenování přísedících (laiků), kteří se podílejí na rozhodnutí u pracovních a sociálních soudů a určují přísedící u kartelového soudu. V sociální politice (sociální pojištění) spočívá důležitá oblast činnosti svazů ve vysílání zástupců do důchodových, zdravotních a úrazových pojištěn, jež jsou organizovány jako veřejnoprávní samosprávné orgány. K úkolům sociálního partnerství patří také neformální vedení jednání a kompetentní řešení problémů v oblastech, ve kterých mají zájmové svazy k dispozici speciální expertízu, např. ve věcech pracovního práva, sociálního práva, ale také živnostenského a rodinného práva, kde dohoda na úrovni sociálního partnerství znamená v mnoha aspektech nutné přípravné práce pro věcná řešení na politické úrovni. 14. Cíle spolupráce sociálních partnerů jsou definovány v četných dohodách. Současná spolupráce je popsána v dohodě o sociálním partnerství ze 23. listopadu 1992. V této dohodě sociální partneři především významným způsobem rozšířili cíle své spolupráce: V budoucnosti se společně budou snažit nejen jako doposud o plnou zaměstnanost, cenovou stabilitu a růst, ale také o zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti rakouského hospodářství, komplexní účast v mezinárodní a především evropské integraci, intenzivnější internacionalizaci rakouské ekonomiky, podporu talentů a schopností občanů, udržení pracovních příležitostí a zlepšení v tomto segmentu, udržení a zlepšení pracovního prostředí, které reaguje na potřeby pracujících a zvládání požadavků, které na trh práce klade snaha o ochranu životního prostředí.
Seite 13
15. Díky intenzivnímu zapojení zájmových svazů tyto svazy vyvíjejí silný pocit zodpovědnosti při všech politických rozhodnutích, která činí, protože si jsou vědomi toho, že tato rozhodnutí budou ovlivňovat nejen jejich členy, ale ekonomiku a společnost jako celek. Sociální partneři se pokoušejí využívat sociální smír jako komparativní výhodu v mezinárodní soutěži a prostřednictvím své spolupráce se ve střednědobé perspektivě snaží upevnit a stabilizovat hospodářskou politiku a přispět tím ke stabilizaci ekonomického vývoje. 16. Rakouské sociální partnerství je tedy charakterizováno zvláštním druhem kultury vedení rozhovorů, vyjednávání a ochotou zůčastněných svazů realizovat kompromisy uvnitř svých organizací i navenek a zastupovat různé zájmy s ohledem na střednědobé společné cíle a celospolečenské zájmy. To však vyžaduje stálou bázi rozhovorů a průběžnou dobře fungující výměnu informací.
(Zdroj: www.sozialpartner.at / O sociálním partnerství)
Vyjádření Jozef Zadnan Prezident OZPOCR, Slovensko Najväčšie problémy v nadnárodných spoločnostiach –
Nerešpektovanie kompetencií základnej organizácie
–
Znižovanie počtu zamestnancov
–
Veľké množstvo nadčasov, ktoré musia zamestnanci odpracovať
–
Pochybná práca (práca na určitý čas – dočasná práca, práca v dni pracovného voľna, práca na smeny, nočná práca, práca na čiastočný úväzok, zamestnanie prostredníctvom pracovných agentúr, atď.)
–
Nízke mzdy
Uzavrieť s danou nadnárodnou spoločnosťou dohodu navrhnutú na úrovni UNI. Táto umožní a zjednoduší komunikačný proces na národných úrovniach.
Seite 14
KONTROLNÍ SEZNAM Seznam kontrolních bodů pro vyjednávání kolektivních smluv Přetrvávající ekonomická krize představuje vážnou výzvu pro dialog mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a vládami. László Andor, komisař zodpovědný za zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, 11.04.2013 prohlásil:
"Sociální dialog se s pozadím současné slabé makroekonomické poptávky, zvyšování daní a snižování výdajů jednotlivých států dostává pod stále větší tlak. Na všech úrovních proto musíme posílit roli sociálních partnerů, chceme-li překonat krizi a získat výhody, kterés sebou evropský sociální model přináší. Pouze pokud se nám podaří dostat se do dobře strukturovaného sociálního dialogu, pouze tehdy budeme schopni zvládnout demografické změny, vytvořit lepší pracovní podmínky a dosáhnout silnější sociální soudržnosti. Sociální dialog ve středo- a východoevropských členských státech je momentálně poměrně nevyhraněný a musí získat silnější kontury.“
VÝCHODISKOVÁ SITUACE Kdo budou partneři při rozhovorech závisí na tom, jedná-li se o model bipartitní (strana zaměstnavatelů a strana zaměstnanců) nebo tripartites Modell (zástupci zaměstnavatelů, zástupci zaměstnanců a vlády) a je-li kolektivní smlouva vyjednávána na národní úrovni, na úrovni jednotlivých oborů či podniků. Zaměstnavatel je vždy k dispozici, záleží ovšem na tom, je-li ochoten vyjednávat kolektivní smlouvu či nikoliv. Pokud jde o úroveň oborů, pak musejí být relevantní zástupci zaměstnavatelů členy sdružení. Vyjednávání na straně podniku vede sám zaměstnavatel. Zastoupení na straně zaměstnanců se v jednotlivých zemích liší. Mohou to být volení členové rady zaměstnanců, podnikové odbory, národní odbory anebo společně několik odborů najednou. Národní legislativa přesně upravuje, kdo je při vyjednávání kolektivních smluv oprávněn zaměstnance zastupovat.
Seite 15
PŘÍPRAVA Jestliže je tato otázka jednoznačně definována a partneři se dohodnou, že začnou vyjednávat, měla by být splněna určitá pravidla. Tato pravidla se v jednotlivých zemích opět odlišují. Zde se však chceme soustředit na užitečnou přípravu pro stranu zaměstnanců. Partneři jsou k dispozici a ochotni jednat. Jmenuje se vyjednávací tým. Hned na začátku se určí osoba, která vyjednávání povede. Každý člen týmu má jasně definované úkoly. S podporou externích expertů by už před začátkem vyjednávání měly být vytvořeny schopné týmy a vypracovány jasné strategie. Ještě před vyjednáváním se sbírají všechna relevantní data a studie, které při vyjednávání mohou hodi: statistická data, analýzy oboru, znalecké posudky ekonomických a sociálních expertů. Velice prospěšná může být také právní pomoc. Všechna relevantní data by měla být vyhodnocena, představují pak solidní základ pro požadavky zaměstnanců. Rovněž průzkum mezi členy může být velmi užitečný. Je nutno jasně a jednoznačně definovat požadavky, kladené straně zaměstnavatelů. Požadavky musejí odrážet strukturu zaměstnanců tak, aby se zlepšení situace a zvýšení platů stalo dosažitelným cílem (ženy, mládež, starší zaměstnanci, zaměstnanci na částečný úvazek, učni). Požadavky se předepsaným způsobem předají straně zaměstnavatelů. Poté co požadavky strana zaměstnavatelů převezme, měla by na ně během definované lhůty poskytnout straně zaměstnanců odpověď. Na druhé straně se v závislosti na kultuře vyjednávání v určitých zemích může o požadavcích diskutovat až při prvním ústním jednání.
PROVÁDĚNÍ Ústní jednání se konají v dohodnutou dobu. Mezi jednotlivými koly jednání by měl být k dispozici dostatek času pro porady na obou stranách a pro komunikaci se členy. Komunikace uvnitř vyjednávácího týmu během jednání je nezbytně nutná.
Seite 16
ZÁVĚR Závěr kolektivního vyjednávání oznámí oba partneři vyjednávání společně. Uložení kolektivní smlouvy se provede podle národních zvyklostí.
PRŮBĚH PROCESU příprava základů pro rozhodování usnesení programu požadavků
průzkum v radě zaměstnanců
Ba zveřejnění programu požadavků
zahájení vyjednávání
VT zveřejnění stavu vyjednávání
další kolo vyjednávání
VT eventuální akce, konference rad zaměstnanců, opatření
uzavření kolektivní smlouvy
VT zveřejnění výsledku, realizační materiál reklama mezi členy
redakce a tisk kolektivní smlouvy
kritická diskuse a výměna zkušeností, příprava dalšího kola
Ba
zkušenosti rad zaměstnanců s realizací
Seite 17
RÁMCOVÁ DOHODA Evropská rámcová dohoda Nadnárodní korporace si vytyčily globální strategie vůči svým zaměstnancům. Z toho vyplývá, že i zaměstnanci potřebují globální strategie vůči podnikům. Podle statistik Mezinárodní organizace práce zaměstnává asi 65 000 nadnárodních koncernů přes 90 milionů pracovníků. Každá dvacátá výdělečně činná osoba na světě tedy pracuje pro nadnárodní firmu. Koncerny jsou nepřímo zodpovědné za miliony pracovních míst a jejich činnost ovlivňuje hospodářské, sociální a ekologické prostředí po celém světě. Federace UNI Global se zaměřuje na globální dohody s cílem zvětšit vliv zaměstnanců v podnicích a zabezpečit pro ně rovné podmínky. V dobách globalizace je to důležitější než kdy dříve. Hospodářství prožívá krizi a zaměstnanci nesou nepoměrně velkou část této zátěže. Navrhovaná řešení na překonání krize musejí zahrnovat i strategie zaměstnanosti, které vytvoří trvalá a náležitě placená pracovní místa s dostatečným sociálním zabezpečením a zaručeným právem vést kolektivní vyjednávání. Má-li být hlas zaměstnanců slyšitelný a mají-li nadnárodní korporace v dobré víře vyjednávat se zaměstnanci v každé zemi, ve které jsou aktivní, je třeba, aby fungovala přeshraniční, mezinárodní spolupráce místních a národních odborových organizací. Na evropské úrovni se uzavírají evropské rámcové dohody. Zabezpečují, aby všichni zaměstnanci měli při zahájení vyjednávání s národním vedením podniku stejnou výchozí pozici ohledně svobody organizovanosti, zastupování zaměstnanců, lidských práv, ochrany zaměstnanců a důstojné práce. Pomocí evropských rámcových dohod UNI Europa spolu s národními zastoupeními zaměstnanců na jedné a vedení nadnárodních korporací na druhé straně určují standardy, které platí pro všechny země, a stanoví, že základní práva jsou zajištěna pro každého zaměstnance podniku.
DOHODA OBSAHUJE Smluvní strany: UNI Europa a podnik Podnik a UNI Europa zdůrazňují oboustranný zájem na rozvoji a dlouhodobé udržitelnosti podniku a udržování dobrých vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, založených na mezinárodně uznávaných dohodách o lidských a pracovních právech a zásadách dlouhodobě udržitelného vývoje sociálních modelů. Podnik a UNI Europa se zavazují, že budou spolupracovat na realizaci společných zájmů a proto budou uzavírat konkrétní dohody v oblasti důstojných pracovních podmínek a práva na odborovou organizaci. Na všech trzích, kde je podnik aktivní, se tento zavazuje, že bude aktivně monitorovat dodržování platných norem.
Seite 18
V této souvislosti se obě strany zavazují: nalézat efektivní cestu, jak udržovat stálý dialog mezi smluvními stranami ve prospěch uplatňování společných zájmů a potvrzovat a uvádět do praxe zásady a hodnoty odvozené z mezinárodně uznávaných dohod o lidských a pracovních právech a zásadách dlouhodobě udržitelného vývoje sociálních modelů.
ZÁKLADNÍ PRÁVA UNI Europa spolu s podnikem podporují základní práva definovaná v úmluvách Mezinárodní organizace práce, především:
Svobodná volba zaměstnání Úmluva o odstranění nucené práce (úmluva MOP 105).
Zákaz diskriminace v zaměstnání a povolání Všem zaměstnancům musí být poskytnuta rovnost šancí, rovné zacházení a stejné odměňování za práci stejné hodnoty (úmluva MOP 100 a 111).
Zákaz dětské práce Smějí být zaměstnáváni pouze pracovníci ve věku vyšším než je věk po ukončení povinné školní docházky (úmluva MOP 138 a 182).
Svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání Všichni zaměstnanci mají právo zakládat odbory podle vlastní volby a vstupovat do nich (úmluva MOP 87) a vést kolektivní vyjednávání (úmluva MOP 98). Podnik se zavazuje, že nebude o zaměstnání pracovníka v žádném případě rozhodovat podle toho, zdali zaměstnanec vystoupí z odborů nebo do nich nevstoupí (úmluva MOP 98). Podnik ze zavazuje, že žádného pracovníka nepropustí ani nebude jinak znevýhodňovat proto, že je členem odborů anebo se podílí na odborových aktivitách (úmluva MOP 98).
Seite 19
Podnik uznává právo odborů na zastupování zaměstnanců a vedení kolektivního vyjednávání o podmínkách pro zastoupené zaměstnance, to znamená: kolektivní vyjednávání (úmluva MOP 98); řešení sporů o regulačních postupech; vyjednávání a konzultace ohledně témat souvisejících s pracovními místy a dalším vzděláváním, která spadají do oblastí, na kterých se odbory podílí.
Pracovní doba Podnik uznává, že pracovní dobu je třeba dohodnout s příslušnou odborovou organizací. Musí odpovídat alespoň příslušným národním zákonům, dohodám uzavřeným na národní úrovni a normám platným pro příslušný průmyslový obor (úmluva MOP 1 a doporučení č. 116).
Bezpečnost a zdraví Podnik souhlasí s tím, že vytvoří bezpečné, zdravé a dlouhodobě udržitelné pracovní prostředí (úmluva MOP 155). V souvislosti s tím je třeba podporovat dobré praktiky v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti, poskytovat příslušné bezpečnostní vybavení a přiměřené školení v této oblasti. Uplatňované praktiky musí odpovídat úmluvám MOP, normám bezpečnosti a zdraví na pracovišti a příslušným kodexům chování.
Vzájemný respekt na pracovišti Podnik usiluje o prosazování politik vzájemného respektu na pracovišti. Podnik a UNI Europa se zavazují, že budou udržovat kontinuální dialog o těchto dohodách.
Rozšiřování rámcové dohody Podnik se zavazuje, že rozšíří kopie dohody v podnikové struktuře. UNI Europa poskytne kopii všem členským odborovým organizacím zastoupeným v podniku. UNI Europa a podnik se dále zavazují, že zabezpečí překlad této dohody do všech relevantních jazyků.
Seite 20
Dodavatelé Podnik se zavazuje, že nebude vědomě spolupracovat s dodavatelskými firmami ani dodavateli, kteří záměrně porušují zásady této dohody.
Platnost dohody/výpověď Podpisy smluvních partnerů
Vyjádření Alfred Bujara Prezident Solidarność, Polsko "Hlavným problémom v odvetví je a zostane ry
nemajú
partnera.
Zamestnávatelia,
okolnosť, že odbo-
predovšetkým
koncer-
ny sa všetkými prostriedkami bránia založeniu vyjednávacieho grémia, ktoré by zastupovalo stranu zamestnávateľa v kolektívnom vyjednávaní. V maloobchode sa v Poľsku sociálny dialóg skôr predstiera ako skutočne žije. Konajú sa síce pravidelné stretnutia, tie však nevyústia do skutočných výsledkov."
Seite 21
DALŠÍ PLÁNOVANÉ PROJEKTY Práce jde dá CLEMENS RODE, PROJEKTOVÝ EXPERT Záměrem tohoto projektu bylo v první řadě podpořit zástupce zaměstnanců, aby si pomocí cílených školení, výměny zkušeností a vzájemných kontaktů vybudovali stabilní pozici vůči zaměstnavatelům. Šlo o to, vytvořit potřebný základ sociálního dialogu, aby zástupci zaměstnanců byli schopni se aktivně a efektivně účastnit vyjednávání na národní úrovni (vyjednávání kolektivních smluv) i na mezinárodní (vyjednávání s nadnárodními podniky a účast na Evropském sociálním dialogu). Prostředkem k dosažení cíle bylo svést dohromady zástupce z „nových“ i „starých“ členských a kandidátských zemí a doufat, že se podaří v jednom z největších hospodářských sektorů v Evropě dosáhnout nějakého pokroku s tím, že sociální témata by střednědobě mohla v pracovněprávních vztazích hrát významnější roli. Obchodní sektor má své specifické problémy a projekt se zaměřoval přímo na ně. Má-li fungovat vzájemná podpora a výměna informací, je potřebné, aby zainteresované osoby pracovaly ve stejném nebo podobném prostředí. Vytvořená síť kontaktů tak do budoucna bude pevnější a slibnější Akční podklady lze používat i do budoucna. Odškrtávací seznamy pro vyjednávání mohou organizace dále upravovat a rozšiřovat podle národních potřeb, aby mohly být užitečné i do budoucna. Vzorové dohody v nadnárodních podnicích budou zástupcům zaměstnanců v přeshraniční práci sloužit jako solidní základ a užitečná pomůcka. Dlouhodobý účinek výsledků a zkušeností z mezinárodních vztahů, které vznikly v projektu mezi zúčastněnými odboráři, bude pokračovat díky vzájemným živým vztahům. Tyto kontakty zůstanou zachovány i po ukončení projektu a budou se upevňovat a prohlubovat díky osobním setkáním a komunikaci v různých formách. Kromě toho se počítá i s každoročním setkáváním zástupců obchodních odborových organizací s cílem udržovat kontakty i vzájemnou podporu. Rozšiřováním projektových výsledků a dokumentů v cílových skupinách (odbory, zástupci zaměstnanců, vyjednávací týmy) se posílí efekt multiplikátorů. V zúčastněných zemích už k tomu došlo. Díky projektovým opatřením byly nově nabyté znalosti předávány dalším vyjednávacím týmům, které se projektu nemohly zúčastnit. Jednalo se o balkánské země, které nemají status člena ani kandidáta. Náklady jejich účasti nejsou hrazeny z projektového rozpočtu, ale z vlastních zdrojů některých zúčastněných odborových organizací.
Seite 22
VYHODNOCENÍ RŮZNÝCH DOTAZNÍKŮ Dotazníková akce z října 2013 o situaci tarifních jednáních v zúčastněných zemích Úvod: Cílem je realistický vývoj produktů projektu EU pro velkoplošný maloobchod (akční materiál, kontrolní seznamy, vzorové dohody, atd.), k čemuž potřebujeme informace o struktuře a problémech tarifních jednání a kolektivních smluv v partnerských zemích Rakousku, Polsku, Slovensku, Česku a Turecku. Černá Hora a Rumunsko se účastní dobrovolně. Dotazníková akce se uskutečnila v říjnu 2012. První shrnutí výsledků bylo prezentováno 8. listopadu 2012 při projektovém setkání ve Vídni („Vídeňský dialog“)
Následující odbory se účastní průzkumu (otázka 1)
Název odborů
Země
Odborový svaz
1.
GPA-djp (odbory pracujících v soukromém sektoru - tisk, novináři, papír
Rakousko (A)
Rakouský odborový svaz (ÖGB)
2.
OSPO
Česká republika (CZ)
ČMKOS
3.
Trade Union of Commerce of Montenegro
Černá Hora (ME)
Confederation of Trade Unions of Montenegro
4.
Trade Union of Workers of Commerce
Montenegro (ME)
Union of Free Trade Unions of Montenegro
5.
Commerce Section, NSZZ "Solidarność"
Polsko (PL)
NSZZ "Solidarność" trade union
6.
Trade Union Federation of Commerce
Rumunsko (RO)
CNS Cartel Alfa
7.
OZPOCR
Slovensko (SK)
KOZ SR
8.
TURK KOOP-IS Trade Union
Turecko (TK)
TURK-IS
Výsledky byly shrnuty do následující tabulky:
Seite 23
Otázka 2. Tarifní smlouvy se v naší zemi uzavírají na následujících úrovních: podle zákona možné CZ
ME 1 CTU
ME 2 UTU
PL
RO
provoz / pobočka
X
X
X
X
X
v celostátním podniku / koncernu
X
země
A
X
v zemi dominantní úroveň SK
TK
A
X
X
CZ
ME 1 CTU
X
X
ME 2 UTU
PL
RO
X
X
X
ne
SK
TK ?
X
v oboru podle regionů celostátně v oboru
X
X
na jiných úrovních (specifikujte prosím):
X
X
na vektoriální úrovni (kolektivní smlouva vyššího stupně) celostátní všeobecná tarifní dohoda skupinové dohody
X
X
X
X
X
X
X
X
ne
X
X
X
X
Černá Hora 1: Odborová konfederace Confederation of Trade Unions hlásí: Na všechny zaměstnance v Černé Hoře se vztahuje všeobecná tarifní dohoda jakožto zásadní kolektivní smlouva. Platí to především pro případy, ve kterých nebyla ani na oborové ani na podnikové úrovni uzavřena tarifní smlouva. Existuje-li oborová tarifní smlouva, je možno ji aplikovat v případech, ve kterých neexistuje podniková tarifní smlouva. Celostátní tarifní vyjednávání pro celý obor nejsou v současné době považovány za efektivní. Černá Hora 2: Odbory pro oblast obchodu Union of Trade Unions hlásí: na místní podnikové úrovni se uzavírají kolektivní smlouvy, sektorové kolektivní smlouvy a kolektivní smlouvy se zaměstnavateli.
Seite 24
Otázka 3. Tarifní smlouvy, které se uzavírají, se vztahují k následujícím tématům:
CZ
ME 1 CTU
ME 2 UTU
PL
RO
SK
TK
tarifní skupiny, mzdové stupně, výše mezd a platů, odstupné / odškodnění
X
X
X
X
No
X
X
všeobecné rámcové podmínky pracovních poměrů
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
zdraví a bezpečnost na pracovišti
X
X
X
X
X
X
X
práva odborů a rad zaměstnanců
X
země
pracovní doby, dovolená, svátky, doby pracovního klidu
jiná témata (prosím specifikujte)
A
X
X
X X
prémie k životním a pracovním jubilejím
X
zvláštní důchodové platby
X
X
X
X
X
disciplinární výbory (Disciplinary Boards)
X
dočasné uvolnění z pracovního poměru ze studijních důvodů
X
zápočet mateřské
X
inventurní práce
X
rámcové podmínky sociálního dialogu
X
Černá Hora: Jak všeobecné rámcové podmínky pracovních poměrů, tak i práva odborů a rad zaměstnanců jsou rovněž definovány v pracovním právu.
Seite 25
Otázka 4. Jednání o kolektivních smlouvách, podnikových dohodách, minimálních mzdových tarifech vedou následující orgány: kolektivní smlouvy
podnikové dohody
země
A
CZ
ME 1 CTU
ME 2 UTU
PL
RO
SK
TK
oborové odbory dané spolkové země
X
X
X
X
X
X
X
X
rada zaměstnanců
X
X
podnikové odbory
X
státní instituce: ministerstvo práce, pracovní inspekce
X
jiné (prosím specifikujte)
X
X
X
X
A
CZ
ME 1 CTU
ME 2 UTU
PL
X
SK
TK
konzultace X
X
RO
X
X
X
X
konzultace
X
X
X
sociální partneři společně rady zaměstnanců a odboroví tajemníci společně
X
autorizovaní experti na tarifní vyjednávání z odborů
X
jednání pro stanovení minimálních mezd země oborové odbory dané spolkové země
A
CZ
ME 1 CTU
ME 2 UTU
X
X
PL
státní instituce: ministerstvo práce, pracovní inspekce
X
X X
X
X
X
X
sociální partneři společně
X
X
Autorisierte TV-Experten aus Gewerkschaften
TK
X
jiné (prosím specifikujte)
Betriebsräte und Gewerkschaftssekretäre gemeinsam
Seite 26
SK
X
rada zaměstnanců podnikové odbory
RO
Rakousko: Zástupci rad zaměstnanců a tajemníci pro ekonomickou oblast z odborů zaměstnanců v soukromém sektoru – tisk, novináři, papír GPA-djp vyjednávají kolektivní smlouvy se zástupci strany zaměstnavatelů (zástupci zaměstnavatelů a zástupci rakouské Hospodářské komory/WKO) Černá Hora: Ministerstvo práce je jako partner do vyjednávání zapojeno v případě celostátních všeobecných tarifních dohod. Polsko: Tarifní smlouvy by mohly být uzavírány národními oborovými odbory, zaměstnavatelé však neprojevují vůli na této úrovni jednat. Podnikové dohody uzavírají podnikové odbory o pracovních ustanoveních, mzdových tarifech a podnikovém sociálním fondu. Minimální mzdy jsou stanovovány pod vedením ministerstva práce v národní tripartitní komisi. Slovensko: Minimální mzdy stanovují sociální partneři tripartitně. Pro případ, že nedojde ke shodě, existuje zákonný vzorec pro výpočet. Minimální mzdy mohou být rovněž zakotveny v kolektivních smlouvách.
Otázka 5. Jmenujte prosím pět maloobchodních řetězců, pro které byly ve Vaší zemi uzavřeny kolektivní smlouvy: Rakousko (A)
Česko (CZ)
Černá Hora ME 1 CTU
Černá Hora ME 2 UTU
Polsko (PL)
Rumunsko (RO)
Slovensko (SK)
Turecko (TK)
Metro
Tesco
Migros
všechny podniky
Tesco
Merkator
A.D. Zetatrans
v obchodním sektoru
Billa
Bar Kod
Izbor Bar
Carrefour
Metro
Tansaş
v Rakousku používají
Spar
PKB Herceg Novi
Cement Montenegro
Real
Billa
Şok
oborovou tarifní
Ahold
Put Gross
A.D. Štampa
Selgros
Carrefour
Praktiker
smlouvu
Globus
Plus Komerc
Žitoprodukt
Bricostore
Coop Jednota
Real
žádné
jen u družstev
Rakousko: Kolektivní smlouvy se používají pro všechny zaměstnance v obchodním sektoru bez výjimky. V podnicích uzavírají rady zaměstnanců podnikové dohody. Polsko: Na podnikové úrovni existují kolektivní smlouvy pouze u družstev.
Seite 27
Otázka 6. Které maloobchodní podniky mohou být v daných podmínkách Vaší země považovány za příklad při uzavírání kolektivních smluv (best practise)? Rakousko (A)
Česko (CZ)
Černá Hora ME 1 CTU
Černá Hora ME 2 UTU
Polsko (PL)
Rumunsko (RO)
Slovensko (SK)
Turecko (TK)
všechny stejné
Tesco
Plus Komerc
Cement Montenegro
družstva
Selgros
Tesco
Praktiker
Tesco
Real
Carrefour
Migros
Macro
Carrefour Metro
Česká republika: aktivní pozitivní postoj k tarifnímu vyjednávání, fungující sociální dialog Černá Hora 1 CTU: V případě Plus Komerc existuje dobře organizovaná odborářská základní organizace a dobrý podnikový sociální program. Ustanovení tarifní smlouvy zaměstnavatel dodržuje. Černá Hora 2 UTU: Kolektivní smlouva u podniku Cement Montenegro nabízí nejpestřejší škálu práv pro zaměstnance a je přizpůsobena jejich specifickým potřebám. Polsko: V nadnárodních podnicích neexistují kolektivní smlouvy. Existují jen kooperační dohody mezi obchodními odbory Solidarność a podnikovými zaměstnavateli u řetězců Tesco, Carrefour, Macro Cash & Carry. Tyto dohody upravují z odborářského hlediska zajímavé otázky, jako např. formy kontaktů mezi podnikovými odbory a zaměstnavatelem, pravidla pro přístup odborů k zaměstnancům, nabírání členů. Rumunsko: dobrá rámcová struktura pro sociální dialog Slovensko: U Tesca se uskutečňují pravidelná setkání, dobré konzultace se základními organizacemi (podnikové odbory). Turecko: Zde se jedná o podniky, které vůbec uzavírají tarifní smlouvy, a to i přes antidemokratickou situaci vůči odborům, která vládne v Turecku. Významný je Praktiker jakožto největší řetězec obchodů nabízející stavební produkty.
Seite 28
Otázka 7. Na kolik procent zaměstnanců se ve Vaší zemi vztahují tarifní smlouvy? (Kvóta pokrytí jak přímo tarifní smlouvou, tak i prostřednictvím prohlášení o všeobecné závaznosti kolektivních smluv) Rakousko (A)
Česká republika (CZ)
Černá Hora (ME)
Polsko (PL)
Rumunsko (RO)
Slovensko (SK)
Turecko (TK)
96 %
43 %
?
40 %
70 %
40 %
8,5 %
Černá Hora 1 CTU: V maloobchodě nízký stupeň pokrytí, jen v několika málo podnicích došlo k uzavření kolektivních smluv. Oborová tarifní smlouva je momentálně neúčinná, protože Ústavní soud prohlásil několik doložek za neplatné. Sociální partneři (obchodní odbory, zemské odborové svazy, obchodní výbor svazu zaměstnavatelů Černé Hory) musejí tuto smlouvu změnit a doplnit, aby splňovala právní požadavky. Na druhé straně se na všechny zaměstnance v Černé Hoře (včetně migrujících pracovníků), pro které neplatí oborová nebo podniková tarifní smlouva, vztahuje všeobecná celostátní kolektivní smlouva (viz odpověď na straně 2). Tuto kolektivní smlouvu uzavírají na tripartitní úrovni vláda (ministerstvo práce a sociálních věcí), národní odborové svazy (konfederace odborů Černé Hory, Unie svobodných odborů Černé Hory) a zástupci zaměstnavatelů (svaz zaměstnavatelů Černé Hory). To znamená, že v Černé Hoře existují tři úrovně kolektivních smluv: 1.
Tripartitní všeobecná celostátní kolektivní smlouva, která nabízí základní rámcové podmínky pro všechny zaměstnance.
2.
Bipartitní oborové tarifní smlouvy, které zajišťují zlepšené podmínky pro zaměstnance (nezávisle na oboru).
3.
Bipartiní podnikové tarifní smlouvy, které mají nabízet ještě lepší podmínky pro zaměstnance. Tato situace se odlišuje od bipartitní tarifní autonomie, která je obvyklá v západní Evropě, ale pro Černou Horu je momentálně platný systém považován za výhodnější.
Černá Hora 2 UTU: Všichni zaměstnanci v maloobchodě (40.000) uplatňují své právo na ochranu prostřednictvím sektorových kolektivních smluv, přičemž něco přes 10 % zaměstnanců uplatňuje své právo na ochranu také prostřednictvím individuálních a kolektivních smluv (kolektivní smlouvy se zaměstnavateli) Polsko: Kolektivní smlouvy existují pouze v družstvech, přibližně 5 %. (Čísla pro 2008 v ETUI: „Benchmarking Working Europe 2012“, Brusel, strana 68).
Seite 29
Otázka 8. Jaké vzdělávací kurzy potřebují odbory pro oblast kolektivních smluv v maloobchodě (témata)?
Rakousko: Kurzy dalšího vzdělání pro vedoucí vyjednávacích týmů, kurzy o komunikaci a rétorice, základní a prohlubující kurzy pro členy rad zaměstnanců, kurzy v sociální akademii a u IFAM (Institut pro spolurozhodování v dozorčí radě) Česká republika: Kolektivní vyjednávání, sociální dialog, minimální pracovní standardy. Černá Hora 1 CTU: Trénink pro oblast nabírání nových členů v nadnárodních podnicích, oblast práva, nábor nových členů v malých a středních podnicích, boj proti neformální ekonomii (stínové hospodářství). Černá Hora 2 UTU: Členové odborů zaměstnanců v obchodě v Černé Hoře vyjadřují své přání absolvovat vzdělání v odborářské oblasti, zvláště akutní je to pak pro odborářské předáky. Trvale aktuální témata jsou následující: kolektivní vyjednávání, sociální dialog, motivace nových členů, vystupování v médiích atd. Polsko: Boj proti mobbingu, stres a diskriminace na pracovišti, trénink ve vedení jednání o kolektivních smlouvách a podnikových dohodách, média a komunikace, jak zacházet s problematickými zákazníky. Rumunkso: Vyjednávání, komunikace, mobilizační techniky. Turecko: Tarifně-smluvní práva, odborářská práva, aktuální ekonomický vývoj, trénink na zlepšení morálky a motivace.
Seite 30
BLOG V INTERNETU Úkol 01: Zřídit a provozovat internetový blog PROJEKTOVÝ DOPROVOD – ADMINISTRACE – DOKUMENTACE Během jednoletého projektu byl zřízen weblog, který projekt dokumentoval a doprovázel ho po celou dobu trvání. Do webového deníku byly zaznamenávány jednotlivé projektové akce, jsou zde podklady i přednášky ke zpracovaným a prodiskutovaným tématům, a výsledek je volně k dispozici. Blog byl zřízen hned při spuštění projektu v říjnu 2012 na adrese http://training.gpa-djp.at. Příspěvky lze filtrovat mimo jiné podle kategorií úkolů anebo akcí. Celkově je lze číst jako chronologický přehled průběhu projektu. Vznikl archiv, který je volně k dispozici v internetu, vyhledávače jsou schopny najít jednotlivé příspěvky. Blog představuje i projektovou paměť, která uchová otisk projektu i po jeho zakončení v září 2013.
http://training.gpa-djp.at
Seite 31
DOSLOV Poděkování Rádi bychom vyjádřili dík Nadaci Friedricha Eberta – projektové kanceláři pro jihovýchodní Evropu v Bělehradě, kanceláři nadace v Istanbulu, dále projektovým partnerům, přednášejícím a účastníkům i účastnicím z Polska, České republiky, Slovenska, Turecka, Belgie, Maďarska, Rumunska, Chorvatska, Srbska, Černé Hory a Republiky Srpsky za vynikající spolupráci. V odborové organizaci GPA-djp děkujeme oblasti zastupování zájmů zaměstnanců, oblasti marketingu a oddělení účetnictví za cennou podporu. V centrále ÖGB nás významně podpořil referát projektů EU a projektového controllingu. Za spolupráci, doprovod a účast na tvorbě projektu děkujeme Franzi Georgu Brantnerovi, předsedovi spolkové hospodářské oblasti obchod v rámci GPA-djp, a Manfredu Wolfovi, zástupci vedoucího hospodářské sekce zastupování zájmů zaměstnanců GPA-djp.
Projektový tým GPA-djp: Mgr. Novka Piljicová a Sabrina Drizhalová. Clemens Rode podporoval tým i projekt po odborné stránce jako expert na střední a východní Evropu.
Seite 32
KONTAKTNÍ ÚDAJE kontakty na zúčastněné odborové organizace
RAKOUSKO
MAĎARSKO
GPA-djp
KASZ
Novka PILJIC
Katalin PÁLNÉ BUDAY
eMail:
[email protected]
eMail:
[email protected]
POLSKO
RUMUNSKO
NSZZ Solidarnosc
FSCOMERT
Alfred BUJARA
Vasile GOGESCU
eMail:
[email protected]
eMail:
[email protected]
SLOVENSKO
SRBSKO
OZ POCR
SSTS
Jozef ZADNAN
Radoslav TOPALOVIC
eMail:
[email protected]
eMail:
[email protected]
ČESKÁ REPUBLIKA
CHORVATSKO
OSPO
STH
Renata BURIANOVÁ
Zlatica STULIC
eMail:
[email protected]
eMail:
[email protected]
TURECKO
ČERNÁ HORA
KOOP-IS
USSCG
Murat GERCEK
Novka JANKOVIC
eMail:
[email protected]
eMail:
[email protected]
BASISEN Meral ERDOGAN
UNI EUROPA
eMail:
[email protected] Laila Castaldo eMail:
[email protected]
Seite 33
Poznámky ..................................................................................................................................... .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................. ..................................................................................................................................................................
Seite 34
GPA-djp
GPA-djp in Ihrer Nähe IHRE ANSPRECHPARTNERiNNEN IN DEN BUNDESLÄNDERN Service-Hotline: 05 0301-301 GPA-djp Service-Center 1034 Wien, Alfred-Dallinger-Platz 1 Fax: 05 0301-300, eMail:
[email protected]
Regionalgeschäftsstelle Wien
Regionalgeschäftsstelle Oberösterreich
1034 Wien, Alfred-Dallinger-Platz 1
4020 Linz, Volksgartenstraße 40
Regionalgeschäftsstelle Niederösterreich
Regionalgeschäftsstelle Salzburg
3100 St. Pölten, Gewerkschaftsplatz 1
5020 Salzburg, Markus-Sittikus-Straße 10
Regionalgeschäftsstelle Burgenland
Regionalgeschäftsstelle Tirol
7000 Eisenstadt, Wiener Straße 7
6020 Innsbruck, Südtiroler Platz 14-16
Regionalgeschäftsstelle Steiermark
Regionalgeschäftsstelle Vorarlberg
8020 Graz, Karl-Morre-Straße 32
6900 Bregenz, Reutegasse 11
Regionalgeschäftsstelle Kärnten 9020 Klagenfurt, Bahnhofstraße 44/4
www.gpa-djp.at
Seite 35
Pro všechny,
kteří chtějí víc!
www.gpa-djp.at
1034 Wien, Alfred-Dallinger-Platz 1 – Service-Hotline: 05 0301-301,
[email protected] – www.gpa-djp.at DVR 0046655, ZVR 576439352
