Tůma: ČR může v příštích letech růst dvakrát rychleji než EU

L I ST

P O T R AV I N Á Ř S K É

K O M O RY

Č E S K É

R E P U B L I K Y

Potravinářský FEDERACE VÝROBCŮ POTRAVIN, NÁPOJŮ A ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

zpravodaj

Ke stávajícím členským státům EU – Belgie, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie se na základě smlouvy o přistoupení k Evropské unii 1. května 2004 připojilo deset nových států – Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Číslo 5 • Ročník V • 11. května 2004 • Cena 16 Kč

Jste dobří, ale kontroly budou následovat Evropská komise neuplatní v potravinářském sektoru hned od 1. května ochranná opatření vůči žádné z deseti nových členských zemí, avšak nadále bude pečlivě sledovat, jak nováčci plní své závazky plně převzít a uplatnit evropské normy bezpečnosti potravin. Vyplynulo to z prohlášení Jaany Husu-Kalliové, zástupkyně generálního ředitele v úřadu EK pro zdraví a ochranu spotřebitelů. „Jsme spokojeni, udělal se velký kus práce. Ale 1. květen není daleko. Je jasné, že pokud věci nebudou hotovy, komise bude reagovat. Jsme však přesvědčeni, že vše dopadne dobře,“ uvedla Husu-Kalliová na tiskové konferenci. Současně zdůraznila, že „v bezpečnosti potravin nepřistoupíme na žádný kompromis.“ S kompromisy nemá podle činitelky nic společného ani souhlas příslušného výboru s dodatečnými změnami v seznamu podniků, které budou moci využít až ročního přechodného období, aby plně splnily evropské normy. Mezitím nesmějí své výrobky vyvážet, ale mohou je uplatnit pouze na domácím trhu. V mezidobí se závody buď zmodernizují a požadavky naplní, anebo po uplynutí lhůty budou muset být uzavřeny. Česko této možnosti nevyužilo a nepřidalo žádnou firmu, takže přechodná období se vztahují na 52 firem (44 jatek, sedm podniků na zpracování ryb a jedna drůbežárna produkující vejce), jak bylo uvedeno již loni v dubnu v dodatku k přístupové smlouvě. U původně zařazených firem mohou být přechodná období až tříletá. Ve skutečnosti využije dočasné úlevy v ČR pouze asi 20 provozů; většina ostatních už to podle všeho vzdala, sdělil odborný zdroj, který nechtěl být jmenován. Upozornil, že české závody několik let věděly, co se chystá, ale podceňovaly to. Nebyl také valný zájem úřadů a potravinářské komory pomáhat malým provozům přežít. Důsledkem je, že jen minimum využilo měkkých podmínek nabízených unií; naopak bylo uzavřeno na 600 jatek a dalších pracovišť, se všemi důsledky, které z toho plynou. „Po fázi sebevědomí jsme svědky fáze překvapení. Spousta lidí si myslela, že to půjde nějak obejít, a najednou se ukazuje, že to nejde. Předpisy jsou přísné a inspekce také,“ uvedl zmíněný zdroj. Upozornil, že se musejí mít na pozoru i ty provozy, které prošly s odřenýma ušima. Po 1. květnu bude Evropská komise výsledky svých inspekcí okamžitě zveřejňovat na internetu. V minulosti se nejednou stalo, že podniky, které dostaly špatné hodnocení, přišly o zakázky obchodních řetězců a zkrachovaly. Slovensko, které původně žádalo přechodné období pouze pro dvě firmy (jedny jatky a rybí konzervárnu), nakonec přidalo dalších devět jatek a jednu mlékárnu. Polsko jako největší z přistupujících zemí podniklo nejvíce změn: z původních 539 firem na seznamu 77 stáhlo, ale dalších 259 podniků přidalo. Celkově počet podniků s přechodnými obdobími vzrostl ze 730 na 1006 podniků, ale stále se jedná pouze o osm procent z přibližně 12.000 potravinářských firem působících v desítce nových členských zemí. Komisař David Byrne předpokládá, že od 1. května spotřebitele ve stávajících i nových zemích potěší větší výběr na pultech s potravinami. Kromě blahopřání nováčkům za odvedený výkon Byrne ve svém komuniké upozornil i na to, že nedodělky je nutné do vstupu odstranit a „v tvrdé práci je třeba dále pokračovat“, protože jeho inspektoři budou situaci dále sledovat. Komise rovněž zveřejnila seznam 37 inspekčních stanovišť, kde se od 1. května budou vykonávat veterinární a potravinové kontroly na nových vnějších hranicích EU; EK zatím schválila 22 stanovišť, včetně pražského letiště Ruzyně. Dalších 15 míní odsouhlasit do rozšíření. Například bratislavské letiště zatím nestihlo vše potřebné, takže ze Slovenska byly na seznam zařazeny jen dva posty na hranicích s Ukrajinou, železniční přechod v Čierné nad Tisou a silniční přechod ve Vyšném Nemeckém. Nováčci ovšem komisi původně navrhovali až 80 přechodů. Experti EU nevylučují, že seznam se v dalších měsících rozšíří. Komise se zatím nevyjádřila k tomu, že Česko stále ještě neschválilo zákon o rostlinolékařské péči. Obecně platí pravidlo, že pokud do vstupu do EU nebude v platnosti základní legislativa tohoto typu, měl by Brusel okamžitě reagovat uvalením ochranného opatření. Je však ještě naděje, říkají odborníci v EK, že zákon bude schválen začátkem května. Ochranné opatření by znamenalo ochromení českého vývozu potravin rostlinného původu. K. Barták, Brusel

Tůma: ČR může v příštích letech růst dvakrát rychleji než EU PRAHA (dra) – Česká ekonomika by v příštích letech mohla růst přibližně dvakrát rychleji než současné země Evropské unie. Uvedl to guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Podobný názor má i Evropská komise. Dvojnásobný růst podle ní v průměru zaznamenají i všechny nové státy EU. Růst jejich HDP letos odhaduje na 4,0 procenta a v příštím roce na 4,2 procenta. Ekonomika nynější patnáctky se letos zvýší o 2,0 procenta a v příštím roce o 2,4 procenta. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Pavla Kysilky by ČR tímto tempem dohnala současné státy unie do roku 2033. Potenciál české ekonomiky je však podle něj mnohem vyšší. Kdyby se vláda odhodlala k odvážným reformám, mohl by český HDP růst až o šest procent ročně a současnou unijní patnáctku by ČR dohnala již za deset let. Stát se podle Kysilky utápí ve vysokých schodcích rozpočtů, místo aby omezil neefektivní sociální výdaje a výrazně podpořil školství a infrastrukturu. Českou ekonomiku trápí také nepružný trh práce, s tím spojený nefunkční trh s byty a velké množství administrativních překážek podnikání. Problematická je také činnost obchodních rejstříků, katastrů nebo soudů. ČR i další ze-

mě by podle Kysilky měly rázně odmítnout nehorázné požadavky Německa a dalších zemí na vyšší míru přímého zdanění firem. Německý kancléř Gerhard Schröder nedávno prohlásil, že míra přímého zdanění v nových členských státech EU je příliš nízká a že takové země mohou být kráceny na finanční pomoci z fondů EU. Tyto výroky jsou podle Kysilky populistické a odvádějí pozornost od vlastních problémů Německa. Podobnému tlaku byly v minulosti vystaveny Irsko a Estonsko, připomněl. Daně firem budou podle Kysilky postupně klesat. U korporací si prý lze představit i nulové zdanění. Daně by se tak u nich odváděly pouze z dividend, což by výrazně pomohlo rozvoji investic.

25. května Světový den mléka

Umíme dobře vyrobit, je ale nutné stejně dobře nabídnout

Praha (egi) – Resort potravinářství po odchodu Rudolfa Jánského spravuje náměstek Zdeněk Růžička a vrchní ředitel František Sládek. Náměstek Růžička pro Potravinářský zpravodaj zhodnotil situaci v potravinářství a řekl, že se v tomto odvětví dosáhlo nesporného pokroku. „Podařilo se rozdělit podniky na ty, které mají šanci splnit podmínky provozu a na ty, které musely činnost ukončit. Bylo na podnicích zda se přihlásily do přechodného období. Je otázkou času, zda prokáží, že co si předsevzaly, splnily,“ uve-

dl Růžička. Pochválil Státní veterinární správu za důslednost kontrol. „Díky tomu nedostatky v potravinářských provozech, zjištěné bruselskými inspektory, byly z valné části jen dílčího charakteru,“ uvedl Růžička.Velmi se osvědčila i třístupňová kontrola, kterou od nového roku prošla velká část potravinářských, tak i zemědělských podniků. „Zhruba deseti procentům potravinářských podniků byla po těchto opakovaných kontrolách pozastavena činnost,“ řekl náměstek Růžička. „Většinou se jednalo o závady provozního charakteru, méně bylo prohřešků při dodržení hygienických předpisů EU,“ dodal. Pokud šlo o menší přestupky, jsou již odstraněné a tyto firmy znovu produkují potraviny, které budou v souladu s legislativou Evropské unie a odpovídají statutům pro zdravé potraviny. „Dá se říci, že naše potravinářské provozy jsou ve své podstatě srovnatelné s provozy rozvinutých zemí. V mnoha směrech máme potravinářské závody na vyšší úrovni než posledně při-

stupující státy jako je Španělsko a nebo Portugalsko. Ohlédnu-li se zpět do období loňského a předloňského roku, musím potvrdit, že na potravináře byl vyvinut obrovský tlak. Vyplatilo se to a vynaložení nákladů i velké úsilí vložené do modernizace přineslo své ovoce. Nemáme podniky, které by neodpovídaly technickým parametrům stávajících členských států Evropské unie,“ uvedl Zdeněk Růžička. Připustil, že ani po prvním květnu nebudou mít potravináři zcela klid. Naopak, náměstek je přesvědčený o tom, že další kontroly inspektorů Evropské unie na sebe nedají dlouho čekat. Kontrolní evropská instituce DG SANCO je tu od toho, aby dělala pravidelné sondy do potravinářských provozů, i když hlavní díl kontrolní činnosti zůstane podle Růžičky na tuzemských inspektorech a veterinářích. Kontroly nejsou tím hlavním ani jediným co potravináře po vstupu do Evropské unie čeká. „Všechna ochranářská opatření padnou, jak celní bariery, tak

jiné nástroje budou zrušeny. Budou fungovat jen vně hranice evropské pětadvacítky. Jak bude reagovat trh na změnu zásadních podmínek? Můj názor je ten, že máme konkurenceschopné podniky, které budou mít nesporně jednu velkou výhodu v levnější pracovní síle a levnější surovině. Jinak jsme naprosto srovnatelní, a to jak ve značení potravin, jejich kvalitě, tak i pokud jde o technologické vybavení provozů,“ říká náměstek. Nezastírá ale obavu, že nadnárodní obchodní řetězce, jejichž počet je v České republice suverénně mezi evropskými státy největší, budou preferovat potravináře a potraviny ze svých mateřských zemí. „Musíme vytvořit co nejlepší reklamní podmínky k tomu, aby se naše potraviny dostaly v co největší míře na společný evropský trh. Dokážeme dělat dobré akce tohoto druhu, potvrdila to prezentace českých potravin v budově sídla Evropské unie v Bruselu. Byla na to velmi dobrá reakce a prokázali jsme, že nemáme jen dobré pivo, ale i mléčné a masné výrobky.

2 / z domova – aktuálně

Potravinářský zpravodaj 5 / 2004

I N G . J A K U B Š E B E S TA – Ú S T Ř E D N Í Ř E D I T E L , S TÁT N Í Z E M Ě D Ě L S K É A P O T R AV I N Á Ř S K É I N S P E KC E

Evropská unie je pro nás motivující výzva

Zamyslím-li se nad posledními týdny a měsíci, které předcházely letošnímu 1. květnu, vybaví se mi obecný pocit obav a skepse, velmi silně vnímaný českou společností. Často jsem slyšel a slýchám nářky a stížnosti některých

našich zemědělců a potravinářů, jak těžký život je nyní čeká. V největší míře pramenily z neznalosti a nejistoty, co se skutečně po onom „dni D“ stane a co se změní. Strach z neznáma, který v mnoha lidech vyvolává pocit, že

„všechno bude horší“, plyne především z neznalosti a nedostatku informací, z pocitu, že vstupujeme kamsi do černé díry, kde nás nic dobrého nečeká. Tak pesimistický obraz naší nejbližší budoucnosti je jistě chybný a i když přehnané iracionální iluze určitě nejsou namístě, jsem přesvědčen, že ti, kdo se včas na přistoupení České republiky do Evropské unie připravili, jsou schopni se pružně nové situaci přizpůsobit. Pokud si dosud neuvědomili, že neexistuje jiná cesta, než probíhající změny přijmout a připravit se na ně, pak je dnes nejvyšší čas – a možná pět minut po dvanácté – na to, přestat naříkat a začít něco dělat. Podobným procesem skepse, nejistoty a obav náš úřad také prošel. Prošel jim však už před několika lety, kdy jsme se cílevědomě začali připravovat na nové podmínky s vědomím významu postavení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) na mnohonásobně větším trhu společné Evropy s mnohonásobně větším po-

čtem spotřebitelů. Nečekali jsme na to, jak to bude vypadat, až do nově otevřených evropských dveří vstoupíme. Naopak, sami jsme se zapojili do legislativního procesu, do navazování spolupráce se zahraničními partnery a s bruselskými úřady i do procesu zvyšování odborné a jazykové kvalifikace našich zaměstnanců. Chtěli jsme co nejlépe poznat, co nás čeká a co se od nás očekává a jak nejlépe se včas připravit. Pro SZPI proto 1.květen neznamená žádné „prudké otevření dveří do neznáma“. Víme, kam vstupujeme. Práce zaměstnanců SZPI se v mnohém změní. Nikoliv však ve smyslu jejich pracovních postupů a činností. Změní se především způsob jejich přístupu k novým úkolům, které budou principiálně vyplývat nejen z českých, ale také z celoevropských požadavků a zájmů. Nastává nová situace, kdy i naše úřady v rámci sjednocené Evropy musejí pracovat podle podobných pravidel. Přirovnal bych to k vel-

kému orchestru, který musí hrát podle stejných not. Byť sebeskvělejší hudebníci se bez nich neobejdou, chtějí-li společně vyluzovat harmonické tóny. Pokud pochopíme nezbytnost takového nadhledu, pak začneme k probíhajícím změnám přistupovat pozitivně. Jsem přesvědčen o tom, že zaměstnanci SZPI tímto procesem prošli již v minulých letech a nyní dobře chápou všechny změny a nové úkoly. Náš úřad se na práci ve „společném evropském orchestru“ doslova těší. Nebojíme se změn a jsme si jisti, že máme co nabídnout. Veškeré úsilí jsme v posledních letech investovali do zásadních změn celé struktury úřadu. Vyžadovalo to značné pracovní nasazení a pochopení všech našich zaměstnanců. Především však bylo zapotřebí mít jasnou vizi vlastní budoucnosti, což se ukázalo jako zásadní a rozhodující. Složité období hledání, příprav a realizace změn se nám nyní zúročuje Tato nastávající etapa je výzvou, která nás svou novostí a zajímavostí motivuje.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce upozorňuje: také obchody budou muset mít zaveden Systém kritických bodů Od 1. května letošního roku budou muset mít – stejně jako výrobci – také všichni ostatní, kdo uvádějí do oběhu potraviny, zaveden Systém kritických bodů (SKB, Hazard Analysis Critical Control Points – HACCP). Novela vyhlášky MZe č. 147/1998 Sb. znamená zavedení SKB, respektive správné hygienické praxe, především v obchodní síti. Funkční Systém kritických bodů by měl minimalizovat riziko kontaminace potravin a naopak zvýšit jejich bezpečnost. V zásadě znamená několik kroků: 1. analýzu rizik nebezpečí, kdy je potřeba vytipovat taková místa v procesu nakládání s potravinami, která by mohla znamenat ohrožení jejich bezpečnosti, 2. stanovení kritických bodů, přičemž v některých případech může být vytipován a sta-

noven dokonce i pouze jediný bod, 3. stanovení kritických hodnot a mezí, které určují např. bezpečnou teplotu skladování, 4. monitoring těchto mezí a hodnot, který znamená jejich průběžné sledování a záznam a 5. určení nápravných opatření v případě, kdy dojde k porušení správné hygienické praxe. Systém kritických bodů vyžaduje, aby o něm byla vedena dokumentace, kterou je nezbytné uchovávat po předepsanou dobu. Až do 30. 4. 2005 budou inspektoři SZPI zavedení Systému kritických bodů u prodejců pouze monitorovat, protože novela vyhlášky podnikatelům umožňuje ověřit správné fungování a „doladění“ systému v praxi. Především středním a malým obchodníkům budou inspektoři poskytovat osvětu a konzultace. Kontrolu zavedení a funkčnosti SKB v ob-

Opět dobrá zpráva pro zemědělce a zpracovatele

chodní síti začne SZPI s plnými – tedy případně i sankčními důsledky – kontrolovat až od 1. května 2005. Podle dosavadního znění příslušné vyhlášky inspekce zatím kontrolovala zavedení Systému kritických bodů pouze u výrobců potravin. V současné době má funkční SKB zavedeno 80% z nich. Zbývající, především malí podnikatelé, systém do výroby zavádějí v tomto období. Kromě velkých obchodních řetězců je nyní v České republice asi 50–60 tisíc podnikatelů, kteří se zabývají prodejem potravin. Plné znění novely vyhlášky MZe č.147/1998 Sb. (nově vyhláška MZe č.161/2004 Sb.) je uvedeno na webových stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce www.szpi.gov.cz. SZPI

Všechny laboratoře SZPI jsou akreditovány podle evropských norem

Státní zemědělská a potravinářská inspekce prokázala falšovaný med Na základě opakovaných podnětů spotřebitelů a informací včelařské obce provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) cílenou kontrolu, aby ověřila, zda medy vyráběné konkrétním výrobcem skutečně neodpovídají platným předpisům. Inspektoři SZPI odebrali v provozovnách velkých prodejních řetězců celkem 7 různých vzorků medů, dodávaných společností JSG FOOD s.r.o., Radobyčice č. p. 2, Plzeň. Tyto vzorky byly podrobeny analýzám na prokázání jakosti medů podle platných předpisů a zejména na průkaz falšování medů přídavkem cukrů na bázi kukuřice a cukrové třtiny metodou izotopové analýzy. Laboratorní rozbory byly provedeny v akreditovaných laboratořích, které provozuje Institut für Ho-

Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, se na jednání v Bruselu dozvěděl, z úst Jaany Husu Kallio, zástupkyně ředitele DG SANCO (generálního ředitelství Zdraví a ochrany spotřebitele Evropské Komise), že Evropská unie nebude vůči ČR přijímat žádná bezpečnostní opatření. Státní veterinární správa sice takovýto postup očekávala, nicméně je potěšitelné, že konečné stanovisko zaznělo oficiální cestou. Josef Holejšovský s Jaanou Husu Kalio hovořil při příležitosti setkání šéfů veterinárních správ členských zemí EU a nových členských zemí EU. Podle Josefa Holejšovského lze toto rozhodnutí vnímat především jako logickou odpověď na poslední výsledky třístupňových kontrol zpracovatelských závodů, které k 31. 3. 2004 Státní veterinár-

ní správa uskutečnila. Dále pak zcela jistě souvisí i s uznáním České republiky jako země prosté tuberkulózy skotu, brucelózy skotu, enzootické leukózy skotu, Aujeszkyho choroby prasat a brucelózy ovcí a koz, které bylo zveřejněno dne 31. 3. 2004, a to rozhodnutím Komise 2004/ 320/ES. Někteří zpracovatelé měli obavy, že by Unie mohla nějaká ochranná opatření vůči naší republice přijmout; nyní je ale jasné, že tyto obavy byly liché. Snaha naší Státní veterinární správy umožnit našim zemědělcům i zpracovatelům uplatnit se na evropském trhu přináší i v tomto ohledu ovoce. Podmínkou ovšem je, že orgány státního veterinárního dozoru umožní zúčastnit se evropského trhu jen těm subjektům, které splní podmínky naší, tj. i evropské veterinární legislativy. SVS ČR

nig-Analytik Quality Services International GmbH Flughafendamm v Brémách a částečně také ve Výzkumném ústavu včelařském v Libčicích nad Vltavou. Ani jeden ze sedmi odebraných vzorků nevyhověl platným předpisům a šest z těchto vzorků obsahovalo nepovolený přídavek cukru. I když tyto medy nebyly zdravotně závadné, byly falšované. Spotřebitel tak byl klamán a výrobce se na jeho úkor neoprávněně obohatil. Navíc tak do-

šlo k ekonomickému poškození poctivých včelařů, kteří se k falšování neuchylují. Jak už při jiných podobných zjištěních v minulém období řekl ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta, jsou podobné praktiky nepřijatelné a inspekce je tvrdě trestá. Kontrole medu v obchodní síti budou inspektoři věnovat i nadále zvýšenou pozornost. Inspekce šarže falšovaného medu, které nebyly dosud vyprodány, zakázala dále uvádět do oběhu a ve správním řízení uloží kontrolovaným osobám pokuty. O výsledku kontroly již informovala Státní veterinární správu, do jejíž kompetence výroba medu patří. SZPI

Kontroly z EU budou pokračovat

Tak vy jste malozemědělec, máte pronajatá pole a moc se těšíte do EU... Hm, tak to je velice vážné! (sch)

Na poradě ředitelů krajských veterinárních správ upozornil Josef Holejšovský, ústřední ředitel SVS ČR, že přestože podle Jaany Husu Kallio, zástupkyně generálního ředitele DG SANCO nepřijme Unie vůči ČR žádná ochranná opatření, nelze usnout na vavřínech. Podle Josefa Holejšovského Jaana Husu Kallio druhou větou dodala, že prakticky vzápětí po prvním květnu bude Evropská Komise organizovat kontroly implementace legislativy v jednotlivých nových členských zemích EU. Tyto kontroly by měly trvat po šest měsíců a jejich výsledky mají být okamžitě zveřejňovány v elektronické podobě (na internetových stránkách EU). Pakliže inspekce zjistí závažné závady, lze očekávat, že Komise vyvodí příslušná opatření, mezi která může patřit i přijetí ochranných opatření. Proto Josef Holejšovský deklaruje, že Státní veterinární správa musí pokračovat a bude pokračovat i ve třístupňové kontrole zpracovatelských závodů, díky jejímž výsledkům jsme si vysloužili dosavadní dobré hodnocení a důvěru a v důsledku toho i nepřijetí ochranných opatření. SVS ČR

z domova – aktuálně / 3


Podle Teličky vstupem do Evropské unie víc získáme než ztratíme Praha (egi) – Zdravě sebevědomým dojmem působil během oběda s novináři komisař Pavel Telička. U novinářů si očividně šplhnul i tím, že takzvaně nemachroval a pojmu „baby komisař“ se nebránil. Je jedním z nejmladších. „Vítám tandem s komisařem Davidem Byrnem, s nímž mám mnoho shodných názorů a věřím, že v otázkách, v nichž se třeba lišíme, nalezneme konsensus,“ uvedl Telička. Počítá s týmovou prací a nebere tento tandem jako soupeření dvou kohoutů na jednom hřišti. „Bez synergie by byl efekt poloviční,“ řekl na spolupráci se zkušeným kolegou Byrnem. Následně po obědě absolvoval setkání především se zástupci kontrolních institucí jako je státní zemědělská a potravinářská inspekce, obchodní inspekce a odpoledne se zdravotnickými institucemi a svazy na ochranu spotřebitelů. Je stejně jako komisař pro zdraví spotřebitelů David Byrne přesvědčený, že stěžejní po vstupu bude nezávadnost potravin. Připouští proto, že po prvním květnu znovu do českých a moravských potravinářských provozů nastoupí evropští inspektoři. Budou kontrolovat dodržování pravidel bezpečnosti potravinářských provozů, zda ty co měly ukončit činnost jsou skutečně zavřené a v ostatních, zda se dodržují nastavená pravidla.

Pavel Telička na diskusi s novináři. Vedle něj sedí jeho šéf kabinetu Alexander Italienier. (po jeho pravici) Foto E. Línková Naší redakci vysvětlil, co měl u „bruselského padě potravin. „Jde o komerční praktiky obchodslyšení“, kdy byl 80 minut konfrontován s po- níků, které mohou v konečné fázi potírat důvěru slanci Evropského parlamentu na mysli sděle- spotřebitelů,“ uvedl Telička. V důsledku toho by ním, že by chtěl potírat klamavou reklamu v pří- podle komisaře mohli spotřebitelé omezit zájem

o dovážené potraviny z té které země. Podle něj musí být na obalu jasně deklarováno složení výrobku, záruční lhůta a nesmí se v reklamě klamavě propagovat přednosti výrobku. Telička popřel, že by vyjednávání České republiky mělo být ve srovnání s ostatními kandidátskými státy nejkomplikovanější. Jen se do poslední chvíle prodloužila jednání o Temelínu a o Benešových dekretech. „Mohu říci, že proti jiným kandidátským státům bylo naše vyjednávání procházkou růžovým sadem,“ zašprýmoval Telička. Na výtku, že v daních se nepovedlo vyjednat jejich kompromisní snížení a například u telekomunikačních služeb má Česká republika vyšší sazbu DPH než řada evropských zemí řekl, že chyběly potřebné lobistické podklady. Velmi šikovně se čerstvý český komisař postavil i k dotazu novinářů, co říká slovům prezidenta Václava Klause o ztrátě suverenity České republiky po jejím vstupu do Evropské unie. „Musíme k těmto slovům dodat ještě otázky B a C. Co vstupem získáme a o co bychom přišli, kdybychom zůstali mimo Evropskou unii,“ uvedl a dal příklad z jednání s nečlenskými státy jako je třeba Norsko, kde se již na konečné jednání přichází s hotovými závěry. Ve své funkci se chce komisař Telička zaměřit mimo ochrany zdraví spotřebitelů i o boj s AIDS.

S LY Š E N Í P A V L A T E L I Č K Y P Ř E D P O S L A N C I E V R O P S K É H O P A R L A M E N T U

Mezi priority patří boj proti nekalé reklamě Brusel/Praha (egi) – Pavel Telička, nominovaný za Českou republiku na člena Evropské komise, dopoledne 14. dubna absolvoval, jako pátý v pořadí, povinné 80-ti minutové slyšení před poslanci Evropského parlamentu v Bruselu. Ve svém úvodním 10-ti minutovém představení Pavel Telička nejprve krátce shrnul své dosavadní profesní zkušenosti z různých funkcí, které zastával ve státní správě České republiky. Následně představil své názory na problematiku zdraví a ochrany spotřebitele, rezort, který mu byl přidělen a kde bude po následujících 6 měsíců sekundovat současnému komisaři, Davidu Byrneovi. Přesto, že je jedním z nejmladších komisařů, nepovažuje se za „baby komisaře“ a je odhodlán pustit se do řešení řady technických otázek, které tohle komplexní portfolio představuje a které se v řadě oblastí konkrétně dotýkají běžného života všech občanů.

Za hlavní priority v této oblasti pak Telička považuje nejen zajištění ochrany práv spotřebitelů, boj proti nekalé reklamě a nekalým obchodním praktikám, nýbrž se domnívá, že stěžejním problémem je posílení důvěry spotřebitelů. Jak uvedl, právě tato důvěra je jedním ze základů úspěchu jednotného vnitřního trhu. Další otázkou, kterou Telička v souvislosti s ochranou zdraví považuje za velice citlivou, je zákaz kouření na veřejných místech. Domnívá, že tato oblast by neměla být komunitarizována, tzn. rozhodnutí o úpravě podmínek by mělo být ponecháno na národních vládách. Jak dále uvedl, je třeba hledat ideální rovnováhu mezi tím, co lze účinněji řešit na úrovni národní, a tím, kde by byla vhodnější evropská koordinace. Jako příklady dobré konkrétní spolupráce v oblasti ochrany zdraví na evropské úrovni Pavel Telička zmínil vypracování Bílé knihy o bezpečnosti potravin v roce 2000 a následné zřízení

Evropského úřadu pro bezpečnost potravin v roce 2002 či Evropského centra pro prevenci chorob, které by mělo být zřízeno od roku 2005 ve Švédsku. Kromě dalších konkrétních dotazů týkajících se ochrany zvířat při přepravě, subvencí pro tabákový průmysl či přípravy finanční perspektivy EU pro období 2007–2013, padlo podle očekávání také několik otázek na Teličkovu minulost, hlavně jeho členství v komunistické straně. Ve své reakci uvedl, že v 80. letech, ve věku 23–26 let, opravdu byl členem KSČ. Nicméně by to kvalifikoval jako „hřích mládí“ s tím, že každý má právo se mýlit. Od té doby prošel obdobím sebereflexe a rád by byl nadále posuzován podle svých konkrétních zásluh. V případě, že by zastával místo evropského komisaře i v příštím období, mezi jeho další priority by určitě patřil boj proti terorismu, naplňování cílů Lisabonského procesu či proces roz-

Telička nevyloučil změkčení pravidel pro vybíjení dobytka PRAHA (li) – Budoucí český komisař v EU Pavel Telička nevyloučil, že by Evropská komise mohla změkčit pravidla pro vybíjení dobytka kvůli nemoci šílených krav (BSE). V orgánech EU probíhají revizní postupy, jejichž výsledek ukáže, zda je prostor pro změkčení některých opatření, řekl novinářům Telička. Za omezení porážek dobytka kvůli BSE bojují čeští farmáři. „Nelze předjímat výsledky, nechci vysílat pozitivní ani negativní signály,“ dodal Telička. Některé vědecké poznatky podle něj účelnost preventivních porážek dobytka nepotvrdily, ale dosud ani nevyloučily. „Primárním zájmem je zajistit bezpečnost potravin a zdraví občanů,“ připomněl. Agrární komora hodlá poslat do Bruselu petici se zhruba 25.000 podpisy za omezení porážek dobytka kvůli BSE. Petice požaduje změnu evropské směrnice tak, aby se v chovu s výskytem BSE nemuselo utrácet tolik zvířat. České chovy jsou totiž početnější, než je obvyklé v EU, takže do skupiny k utracení pak spadá větší počet dobytka.

Petici chce komora odeslat evropskému komisaři pro zemědělství Franzi Fischlerovi, komisaři odpovědnému za zdraví a ochranu spotřebitele Davidu Byrnovi a také české vládě a ministrovi zemědělství Jaroslavu Palasovi. Požadavkem je vedle menších preventivních porážek také možnost nechat krávy určené k vybití naživu, dokud mají mléko. V tuzemsku bylo za tři roky v souvislosti s devíti případy BSE utraceno 1591 zvířat. Z toho téměř 900 kusů si podle stanovených pravidel vynutil výskyt jednoho nakaženého dobytčete. Stavy krav se pohybují zhruba kolem půl milionu kusů. Utrácení kohort zvířat, tedy jedinců o rok starších a o rok mladších než pozitivní kus, a současně všech, která byla v době nákazy krmena stejným způsobem, je založeno na analýze pravděpodobnosti výskytu BSE u těchto zvířat. Telička hovořil s novináři po setkání se zástupci členských organizací Spotřebitelského poradního výboru, který sdružuje sedm hlavních organizací hájících zájmy spotřebitelů. Agendu ochrany spotřebitelů bude mít Telička na starosti v Evropské komisi.

Tři otázky pro náměstka Zdeňka Růžičku V Evropské unii se vydávají podpůrné prostředky nejen na zemědělství. Silně se dotuje i potravinářství. Z jakých zdrojů mohou čerpat podpůrné prostředky čeští potravináři? Pro podpory potravinářů je nově otevřený Operační program. Jsou to možnosti především z oblasti hygienické. Z národních zdrojů připomínám podporu v oblasti marketingu a propagace tuzemské produkce prostřednictvím aktivit Marketingového odboru SZIF a značky kvalitních domácích potravin KLASA. Pro letošní rok jde o sumu 200 mil. Kč. Co nástroje regulace zemědělské produkce, jak se na ně díváte? Mají samozřejmě dopad do potravinářství. Výši produkce v současné době u nejfrektovanějších komodit limitují kvóty. Jsou to kvóty na mléko a především na cukr. Určitě od nich Evropská unie v dohledné době neustoupí. Domnívám se, že kvóty budou existovat ještě nejméně osm let. Musíme si

uvědomit, že vstupujeme na trh regulovaný a centrálně řízený. Zklamu asi každého kdo si myslel, že Evropská unie nechá trh volnému působení tržních sil. Tak tomu není. Pokud se některá z komodit vymkne z určitých jí vymezených hranic, okamžitě se dělají opatření, tak tomu bude i u nás, s tím musíme počítat a budeme to i respektovat. Stáváme se součástí evropského trhu a budeme bezprostředněji ovlivňováni i tlaky světové obchodní organizace WTO. Zatím jednání mezi Evropou a dalšími světadíly nedopadla nejlépe a konference v Kankúnu, kde se v tomto seskupení jednalo o světovém obchodu s potravinami skončila fiaskem. O co tam šlo především, nemáte nějaký příklad? Nabízí se jako příklad káva, která se produkuje nejen ve vyspělých zemích,ale do značné míry i v rozvojových, které se dostávají víc a víc do pozice utlačovaných, postrkovaných ke zdi. Vezmeme-li období posledních deseti let potom lze říci,

že producent, který kávu vyprodukoval a zpracoval v roce 1994, prodával hotový produkt s přidanou hodnotou vytvořenou pražením a balením. V té době se na světě zhruba vyprodukovalo za 50 miliard dolarů kávy. Z této celkové sumy šlo řekněme10 miliard k producentům, farmářům, kteří pěstují kávu a dělají její základní úpravu. Za deset let výroba vzrostla a vloni se vyprodukovalo za zhruba 65 miliard dolarů kávy. K prvovýrobcům ale nedorazila pětina z celkové sumy peněz, ale už jen 5 miliard korun. Co to signalizuje? Plyne z toho vysvětlení, proč je sever bohatý a jih chudý. Tato propast mezi vyspělými státy a rozvojovými se bude čím dál tím prohlubovat, pokud se nezastaví ono zmíněné bohatnutí jedněch na úkor druhých. O tom začala jednání v Kankúnu a dopadla fiaskem. O tom se bude jednat na dalších konferencích WTO, jejímiž účastníky budeme i my. Ne ale v roli pozorovatelů, ale přímých účastníků. E. Línková

šiřování. V této souvislosti také zdůraznil, že je třeba opustit ono zažité a stále používané dělení na „staré“ a „nové“ členy EU, neboť je přesvědčen, že je třeba posuzovat všechny stejným metrem. Slyšení deseti komisařů nominovaných za nové členské země EU pokračovalo další den a formálně bude Evropský parlament o těchto nových komisařích hlasovat na svém posledním plenárním zasedání v současném složení, a sice 5. května ve Štrasburku. Stejně jako tomu bylo v případě kandidátů na členy Evropského účetního dvora, i slyšení 10 nových evropských komisařů předcházela písemná část v podobě dotazníku. Ten je společně s odpověďmi všech nominovaných k dispozici na internetové strance EP: http://www.europarl.eu.int/hearings/ commission/2004_enlarg/ questionnaires_ en.htm.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zřídí centrum, které bude lidi informovat o nákupech v EU PRAHA (egi) – Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje ve druhé polovině roku zřídit v Praze evropské spotřebitelské centrum, které bude občanům poskytovat informace o podmínkách nákupu zboží ve všech zemích Evropské unie. Novinářům to během setkání s komisařem Pavlem Teličkou řekl ředitel sekce ochrany spotřebitelů a vnitřního obchodu na ministerstvu Josef Tržický. Lidé by v centru podle něj získali osobně, telefonicky nebo elektronickou poštou informace o tom, jaké jsou v zemích EU podmínky nákupu, jak se bránit proti možným problémům či o poskytování záruk na nakoupené zboží. „Centrum má podpořit důvěru spotřebitelů při nákupu v EU,“ dodal. Podobná spotřebitelská centra jsou téměř ve všech státech EU. Provoz centra nebude administrativně náročný, bude v něm pracovat pár lidí, kteří jsou schopni kvalifikovaně odpovídat na dotazy spotřebitelů, podotkl. Centrum založí ministerstvo průmyslu a obchodu, na financování se bude podílet Brusel. Stát by měl při činnosti centra spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi, tak jako tomu je ve většině zemí EU, upozornil Tržický.

4 / zpravodajství PK ČR


Potravinářská komora ČR u Pavla Teličky Eurokomisař za ČR Pavel Telička se v doprovodu členů svého týmu setkal koncem dubna s představiteli Potravinářské komory ČR a se zástupci některých potravinářských podniků. V úvodu jednání poděkoval Pavlovi Teličkovi prezident potravinářské komory Jaroslav Camplík za jeho předchozí spolupráci a současně mu poblahopřál k jeho nominaci do funkce evropského komisaře EU. Potravináři tuto nominaci přivítali, protože s ním mají dobré zkušenosti z období vyjednávání podmínek před vstupem do EU. Pavel Telička, který bude spolupracovat s komisařem Davidem Byrnem na problematice bezpečnosti potravin poděkoval a vyjádřil přesvědčení, že tato spolupráce bude i nadále úspěšně pokračovat. Po oficiálním zahájení se hovořilo o možnosti eventuelního budoucího omezování přístupu potravinářských výrobků na jednotný evropský trh. V České republice nebyla zatím přijata žádná opatření, která by znamenala nějaká omezení, i když výsledky kontroly evropské unie, které proběhly ke konci roku v České republice nebyly příliš uspokojující. Prezident PK potvrdil, že rozhodující část potravinářských podniků je na vstup na evropský trh připravena a na jednotném evropském trhu obstojí. Pokud by v budoucnosti kontroly našly nějaké další závady, PK a potravináři jsou připraveni přijmout omezující opatření pouze vůči firmám, kterých by se tyto kontroly týkaly a ne celoplošně.

PK a potravinářské podniky se dalším kontrolám rozhodně nebrání, neboť sami chtějí, aby byly dodržovány nejpřísnější standardy ochrany spotřebitelů ve všech státech EU. Dále se jednalo o závažném problému, kterým je evidence zásob citlivých komodit a dodatečné zdaňování „nadměrných“ zásob. PK říká, že evropská unie přijala opatření, která v minulosti nebyla uplatňována. Na rozdíl od předchozích rozšíření rozhodla EK, že do zásob budou zahrnuty nejen suroviny, ale i zpracované výrobky. Rovněž požadavky české vlády na zpětnou evidenci zásob od roku 2001 jsou nad rámec požadavků EK a nejsou většinou ani technicky realizovatelné. PK ČR žádá zjednodušení nároků kladených na výrobce státní správou. Nedomníváme se, že potravinářské podniky mají nějaké zásoby, které by znamenaly spekulaci s citlivými komoditami. Pavel Telička vyjádřil pochopení a sdělil, že celý problém spočívá v tom, že Česká republika byla v jednáních o evidenci zásob jediná, kdo proti stanoveným kritériím protestoval. Ostatní státy zřejmě tuto záležitost podcenily. Až nyní se doslova probudilo Polsko, které začalo proti tomuto způsobu evidence protestovat a tvrdí, že jejich parlament zákon tohoto typu nepřijme. Dalším bodem jednání byla reforma společ-

né zemědělské politiky. PK ČR podporuje radikálnější a rychlejší reformu. Oddalování reformy CAP odčerpává prostředky k modernizaci u nových zemí a znevýhodňuje české výrobce částečně dotované z omezených národních rozpočtů. Společná zemědělská politika (CAP) prodražuje ceny potravin pro evropské spotřebitele, snižuje konkurenceschopnost EU a ztěžuje liberalizaci v rámci WTO. Eurokomisař Telička potvrdil to, co v podstatě víme, že nemůžeme nějaké dramatické změny v nejbližší době očekávat. PK se vyjádřila kriticky k přijetí novely zákona o DPH. Potravinářům se především nelibí, že všechny potraviny a nápoje (s výjimkou alkoholických) nebyly tak, jak vláda původně přislíbila, zařazeny do pětiprocentní sazby. Vládní návrh tak znevýhodňuje některé kategorie výrobců, je netransparentní a zhoršuje podmínky pro výběr daně a prohlubuje dopad vstupu na spotřebitele. Jedná se o určitou diskriminaci podniků, které tyto potraviny vyrábějí, přičemž některé z nich jako jsou cukrovinky a čokoláda, zpracovávají významné množství tuzemských surovin – cukr, sušené mléko, tuky atd. Na programu byly i otázky přímo související s nastávající činností Pavla Teličky.

Evropským parlamentem a Komisí je projednáváno nařízení regulující užívání výživových a zdravotních tvrzení při značení potravin a komunikaci se spotřebiteli. Návrh nařízení redukuje komunikaci se spotřebiteli na několik málo tvrzení předběžně schvalovaných na evropské úrovni. Například tvrzení o vlivu potraviny na tělesnou váhu je zakazováno bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnosti. Obezita a s ní související nemoci jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Z negativního vývoje jsou viněni výrobci potravin. PK ČR odmítá dělení potravin na dobré a špatné. Všechny potraviny na trhu mají být bezpečné a v souladu s legislativou. Východiskem je vyvážený příjem a výdej energie a odpovědná volba dobře informovaného spotřebitele. PK ČR se vyslovuje proti pokusům znevýhodňování pomocí daňových a cenových nástrojů některé skupiny potravin – například z hlediska obsahu cukru, soli, tuku apod. Další informace se týkala aktivit PK, které vyvinula ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a za přispění člena exekutivního výboru WHO v Ženevě profesora Fišera v souvislosti s chystanou rezolucí k problematice obezity, fyzické aktivity a zdravé výživy. Na závěr jednání se obě strany dohodly na budoucí spolupráci a PK ČR přislíbila pravidelné předávání důležitých materiálů a stanovisek sekretariátu pana Teličky.

Valná hromada AEFD v Praze Valná hromada zaměstnavatelských svazů potravinářského a nápojového průmyslu evropské patnáctky se bude konat 18.6. letošního roku v Praze. Jedinou zemí, která je zatím asociovaným členem tohoto shromáždění je Česká republika, která se již druhý rokem účastní jednání této organizace. AEFD je skupinou zaměstnavatelských organizací složenou z členských státu EU, ze států nově přistupujících do EU a států evropského hospodářského prostoru založeného v roce 1993. Cílem této organizace je zabývat se záležitostmi sociální politiky (zaměstnanost, pra-

covní podmínky a záležitosti pracovního trhu s pracovními silami, které se vztahují k potravinářskému a nápojovému průmyslu, jak na úrovni Evropské unie, tak na národní úrovni. V praxi to znamená: 1. Projednávání sociálních záležitostí s evropskou komisí a partnery sociální politiky v Evropě UNICE a ETUC – např. nové legislativy EU či jiných opatření. 2. Výměna stanovisek informací o vývoji sociálních záležitostí – sociální politiky na národní úrovni včetně zkušeností se zaváděním právních předpisů EU a jiných opatřeních EU.

Prezentace PK ČR na Mezinárodních potravinářských veletrzích „Salima 2004“

3. Vztahy s odborovými svazy (kolektivní vyjednávání / sociální dialog) jak na evropské tak národní úrovni včetně sledování činnosti evropské federace pro potravinářství, zemědělství a odborových svazů v oblasti turistického ruchu. 4. Projednávání dalších témat vztahujících se k průmyslu včetně: – odborných školení – bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – činnosti ILO PK ČR již delší dobu uvažuje o tom, že by kromě funkce potravinářské komory začala plnit i funkci zaměstnavatelského svazu v potravinářském a nápojovém průmyslu České re-

publiky. „K tomu, abychom lépe pochopili co tato organizace dělá a zda má význam plnit i tuto úlohu, bychom chtěli u příležitosti valné hromady uspořádat seminář, kde by tři čelní představitelé ze třech různých zemí těchto zaměstnavatelských svazů uspořádali pro PK ČR prezentaci. Na základě takto získaných materiálů bychom se v poměrně krátké době rozhodli zda PK začne vytvářet strukturu, která by mohla plnit úkoly zaměstnavatelského svazu. „Zkušenosti z evropské unie říkají, že je výhodnější tuto úlohu plnit a s odbory dohadovat podmínky sami, na úrovni zaměstnavatelského svazu, než na vyšší – například vládní úrovni,“ říká prezident PK ČR ing. Jaroslav Camplík.

PK ČR

z domova / 5


Evropská unie přidala našim zemědělcům na mléko a chmel Brusel/Praha (egi) – Evropská komise určila na svém jednání konečné částky podpor pro kandidátské státy. „Venkovské oblasti v deseti nových členských zemích mohou očekávat úměrně zvýšený objem vyčleněných finančních prostředků oproti evropské patnáctce. Celkem je na období 2004–2006 na rozvoj venkova určeno 5,1 miliardy eur(přes 162 miliard korun),“ řekl Franz Fischler, zemědělský komisař Evropské unie redakci. „Všechna tato opatření přispívají k posílení ekonomiky venkova, zmírňují sociální dopady procesu restrukturalizace a zatraktivňují venkov jako místo pro práci a pro život,“ uvedl. Chtěl bych zemědělcům v deseti nových členských zemích jasně vzkázat:

EU není ráj, ale k peklu má hodně daleko. Zemědělcům bude v EU jednoznačně lépe. Podle analýzy důsledků rozšíření povede pouhé zavedení tržních opatření bez jakýchkoli přímých plateb pravděpodobně ke zvýšení příjmů v zemědělství přibližně o 30 % v osmi středo a východoevropských kandidátských zemích. Neměli by zapomínat, že k restrukturalizaci a modernizaci musí dojít s Unií i bez ní. Jinými slovy – s podporou nebo bez podpory evropské zemědělské politiky,“ řekl Fischler. „Na celkovou výši 198,94 milionů euro, tedy 6,36 miliardy korun vzrostlo množství finančních prostředků v české Národní obálce pro přímé platby zemědělcům,“ konkretizoval Jaroslav

Palas, ministr zemědělství České republiky“. Evropská komise rozhodla, že České republice přidá 8,24 milionů

euro (zhruba 264 euro). „Jde o nově stanovené přímé podpory pro producenty mléka a některých méně podporovaných komodit pro rok 2004, jako jsou osiva a chmel,“ vysvětlil Palas. Producenti mléka mohou být spokojeni, dodatečně totiž Brusel uznal, že právě k nim zrovna v uplynulém půl roce zase tak nakloněný nebyl a přidává jim stejně jako chmelařům. Úředníci mysleli ale i na chmelaře, kteří provozní podmínky nemají zrovna nejlehčí a náklady na zakládání chmelnic z roku na rok podstatně vzrůstají. „V polovině března vzrostla částka v Národní obálce České republiky o 0,9 milionu euro pro rok 2005 (je to více než 29 milionů korun) a v roce 2006 dostanou přidáno ještě o další milion

euro (přes 32,8 milionů korun),“ řekl ministr. Aktuální sklízená výměra chmelnic v České republice činí zhruba 5900 hektarů. Národní obálka obsahuje finanční prostředky, které Evropská unie poskytne českým zemědělcům v rámci přímých plateb. Celková částka bude rozdělena na základě obhospodařované plochy zemědělské půdy, tedy na ornou půdu, trvalé travní porosty, sady, chmelnice, vinice a zahrady. „K toku těchto peněz je nutná funkční a akreditovaná platební agentura. Finišujeme za vydatné pomoci náměstků Miroslava Tomana a Karla Macha. Co jsem zemědělcům slíbil, bude k potřebnému datu,“ řekl redakci ministr Jaroslav Palas.

Rolníci dostanou z EU třetí nejvyšší dotaci z osmi nováčků Praha (egi) – Čeští zemědělci budou po vstupu do Evropské unie dostávat z evropských zdrojů dotaci 57,35 eura (asi 1870 korun) na hektar, což je třetí nejvyšší sazba z osmi přistupujících zemí, které přímé platby rozdělují ve formě jednotné dotace na plochu. Ještě minulý týden úředníci ministerstva zemědělství uváděli, že to bude zhruba 1 600 korun. „Vláda schválila nařízení, jež upravuje způsob výplaty těchto peněz,“ sdělil tiskový odbor kabinetu. Více peněz, 70 eur na hektar, dostanou rolníci v Maďarsku a na Kypru, kde to bude asi 81 eur. Česko nahlásilo do Bruselu výměru 3,469 milionu hektarů zemědělské půdy, na níž připadá pro letošek 198,94 milionu eur, tedy 6,36 miliardy korun. „Čeští zemědělci si vstupem do Evropské unie jednoznačně polepší, je to neoodiskutovatelné,“ řekla Katharina Schnurbein, tisková mluvčí komisariátu Evropské unie v Praze. „Evropská unie splnila, co se

v Kodani podepsalo, „dodala Katharina Schnurbein. Zemědělci s tím souhlasí, ale poukazují na slib vlády České republiky. „Vláda by měla čtvrtinové přímé platby dorovnat ze svých rozpočtů na 55 procent, zatím je ale příslib na dorovnání do 50 procent a pět je ve vzduchu, to se nám nelíbí. Zemědělství v ostatních kandidátských zemích není zdaleko tolik zadluženo jak je tomu v České republice,“ uvedl Jan Záhorka tajemník Agrární komory

České republiky. „Je to dluh na tři generace zpět,“ upřesnil Záhorka. Rolníci v nově přistupujících zemích dostanou letos čtvrtinové přímé platby proti konkurentům ze současných členských států. Podle výsledků summitu v Kodani pak mohou noví členové platby ze svých rozpočtů dorovnat až na 55 procent úrovně EU. „Ministerstvo zemědělství má v rozpočtu peníze na dorovnání přímých podpor asi na 48 procent úrovně EU. Ze zhruba 5,2 miliardy korun dostanou zemědělci 1477 korun na hektar orné půdy, ostatní peníze jdou na jednotlivé komodity,“ řekl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. „Pan ministr Palas řekl, že se vynasnaží z přidělených peněz maximálně dorov-

Od května budou firmy podávat hlášení o prodeji zboží do EU Praha (li) – Při prodeji zboží do zemí Evropské unie budou muset firmy po vstupu do unie čtvrtletně podávat spolu s daňovým přiznáním i souhrnné hlášení. Finanční úřady tak budou mít přehled o pohybu zboží mezi členskými státy a o tom, zda firmy řádně platí daně. Jde o jednu z mnoha změn v dani z přidané hodnoty (DPH) po vstupu republiky do EU. O změnách v DPH dnes na konferenci v Praze informovala Helena Čapková z ministerstva financí. S další změnou musejí firmy počítat u daňového identifikačního čísla (DIČ). První tři číslice a pomlčka se vypustí a nahradí se dvojmístným kódem země CZ. Nové DIČ tak bude ve tvaru CZ + identifikační nebo rodné číslo. Odborníci doporučují, aby si firmy kontrolovaly DIČ svých obchodních partnerů. O existenci a platnosti DIČ odběratele ze země EU se dozví na finančním úřadě, ministerstvu financí nebo webové stránce Evropské komise. Zda jim však odběratel nahlásil své číslo nebo číslo někoho jiného, si však z těchto databází neověří. Pokud firma dodává zboží do země EU soukromé osobě, podnikateli ne-

bo právnické osobě, která není plátcem DPH, musí si ohlídat hodnotu zasílaného zboží. Země EU si zvolily buď hranici 35.000 eur (milion Kč) nebo 100.000 eur (asi 3,3 milionu Kč) za rok. Od té se pak odvíjí, kde se bude platit daň. Pro zasílání zboží ze zemí unie do tuzemska je stanovena hranice 35.000 eur. Například při zaslání zboží do Německa bude firma platit daň v České republice v případě, že hodnota dodaného zboží bez daně za rok nepřekročí 100.000 eur. V případě, že hodnota zboží bude vyšší, zaplatí daň v Německu. A to z částky, která překročí daný limit. Pokud však firma zasílá zboží, ze kterého se platí spotřební daň, platí se DPH v zemi příjemce. Jde například o cigarety, alkohol nebo pohonné hmoty. Po vstupu do unie bude prodej nebo nákup zboží z jiného členského státu EU označován jako dodání nebo pořízení zboží. Dovozem a vývozem zboží se bude chápat pohyb zboží mezi Českou republikou a zeměmi, které nej sou členy EU. Základní sazba DPH po vstupu klesne z 22 na 19 procent, zároveň však do ní přejde řada zboží a služeb ze snížené, pětiprocentní sazby. Stát tak chce na DPH

ročně vybrat o 25 miliard korun více a peníze rozdělit firmám a rodinám s dětmi. Kabelové televize, sportovní akce, svoz domovního odpadu nebo hnojiva přejdou do vyšší sazby, aniž by to EU požadovala. Naopak dětské plenky vláda ponechala ve snížené sazbě, přestože to EU nepovoluje. České republice se v Bruselu podařilo vyjednat několik výjimek. Plátci DPH budou všechny společnosti, jejichž roční obrat překročí milion korun. Malé provozovny tak budou od placení DPH osvobozené. Stavební práce spojené s bydlením a dodávky tepla mohou být zdaněné sníženou, pětiprocentní sazbou DPH až do konce roku 2007, poté musejí přejít do sazby základní.

nat přímé platby z národního zdroje, tak abychom využili dojednaný limit, tedy 55 procent. Nezávisí to ale jen na něm,“ dodal Roldán. Kabinet rovněž schválil nařízení o pomoci zemědělsky méně příznivým oblastem a regionům s ekologickými omezeními. Výše podpor pro tyto oblasti by se měla pohybovat kolem 2,5 miliardy korun proti necelým dvěma miliardám loni. Dotace jsou součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova. Do tohoto plánu patří i tzv. agroenviromentální programy, jejichž úpravu vláda rovněž schválila. „Programy mají za cíl údržbu krajiny a péči o životní prostředí a patří mezi ně například podpora ekologického zemědělství,

ošetřování travních porostů či kroků proti erozím. Suma na tyto účely by se podle plánu měla zvýšit na 2,65 miliardy korun z loňských 900 milionů,“ dodal Roldán. Další ze schválených nařízení upravuje některá tržní opatření pro ovoce a zeleninu. Ta mají za úkol ovlivňovat trh a odbyt produkce. Aby je ovocnáři a zelináři mohli po vstupu do EU využívat, musejí být sdruženi do organizací producentů. Ty musejí jednotlivé komodity obchodovat ve stanoveném minimálním objemu. Vláda rovněž schválila předpis, který v souladu s evropskými pravidly upravuje opatření na trhu s hovězím a telecím, vepřovým, skopovým, kozím, drůbežím masem a s vejci.

Dovoz drobnějšího zboží z EU je od května dražší PRAHA (li) – Dovoz drobnějšího zboží z Evropské unie může být pro Čechy od května dražší. Pokud si dříve lidé dovezli například z Německa zboží do 6000 korun, neplatili německou ani českou daň z přidané hodnoty. Po vstupu země do EU však musí Češi zaplatit DPH v Německu, a zboží tak bude o 16 procent dražší, uvedli na setkání s novináři odborníci poradenské společnosti Ernst & Young. Mírně levnější by naopak mohlo být v některých případech zboží v ceně nad 6000 korun. Důvodem je to, že některé země unie mají nižší DPH než Česká republika. Například při nákupu televize v Německu zaplatí Čech 16

Bylo přece domluveno, že po vstupu do EU dostane každej Čech luxusní auto..... na umytí! (sch)

procent DPH, zatímco v tuzemsku to bude 19 procent. Prodejny v Německu však mohou mít mnohem vyšší marže, což by rozdíly v cenách setřelo, nebo by zahraniční zboží mohlo být dražší, upozornili odborníci. Běžný Čech by proto na spekulacích s různými cenami po Evropě asi nevydělal. Naopak lidé z Německa nebo Rakouska mohou nyní jezdit do České republiky nakupovat mnohem více než dosud. Zatímco dříve si mohli přivézt jen omezené množství zboží a při jeho překročení doplatit rakouskou daň, po vstupu ČR do Evropské unie si mohou pro vlastní spotřebu dovézt tolik, kolik budou chtít. České zboží přitom bývá často mnohem levnější. „To by mohlo v České republice ještě zvýšit nákupní turistiku,“ řekl Jan Čapek z Ernst & Young. Levnější by mělo být také zboží, které do prvního května podléhalo clu. To po vstupu do EU odpadlo. Ceny by tak měly klesnout u evropských vín, sušenek, těstovin nebo jogurtů. Přepravní firmy navíc budou mít nižší náklady, protože budou mnohem méně času trávit na hranicích, kde již nebudou celníci.

Vláda schválila registrační pokladny a značení lihu PRAHA (zub) – Obchodníci a hostinští budou zřejmě muset od příštího roku používat registrační pokladny. Výrobci a dovozci alkoholu pak budou muset prodávané zboží kolkovat. Vláda, která návrhy obou zákonů schválila(14. 4.), tím chce omezit daňové úniky a zvýšit tak příjmy do státní pokladny. Zákony však ještě musejí schválit poslanci a senátoři. Kabinet se naopak opět neshodl na podobě majetkových přiznání, jednání o zákonu přerušil, řekla mluvčí vlády Anna Veverková. Pod-

nikatelé vesměs nejsou s novými opatřeními spokojeni. Zákony, které jsou součástí druhé fáze reformy veřejných financí, již kabinet schvaloval dříve. Jednání však, stejně jako dnes, ztroskotávala především na majetkových přiznáních. Podle návrhu ministerstva financí by přitom mohl stát kontrolovat majetek, například auta, lodě, letadla, domy či akcie, v hodnotě přes 1,5 milionu Kč. Týkalo by se to ale jen majetku pořízeného po účinnosti zákona. Pokud by lidé nemohli prokázat původ peněz, za které majetek koupili, zaplatí dodatečnou 50procentní daň. Registrační pokladny by podle návr-

hu měli od ledna příštího roku používat živnostníci, kteří provozují obchody a restaurace. Ministerstvo financí předpokládá, že tato povinnost omezí daňové úniky, zvýší daňovou spravedlnost a přispěje ke zlepšení podnikatelského prostředí. Za porušení zákona by obchodníci platili pokutu až půl milionu korun. Podnikatelům se nové opatření nelíbí. „Prohráli jsme čtyřletou bitvu o registrační pokladny. Takže to nás bohužel velice mrzí,“ řekl předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. Zlepšit podnikatelské prostředí podle něj spočívá v jiných věcech a nikoli v registračních pokladnách. Nové pravidlo

zvýší náklady těm podnikatelům, kteří registrační pokladny ještě nemají a budou si je muset pořídit. „Opět dojde ke snížení odvodů daně z příjmu, protože si to všichni dají do nákladů,“ dodal Danda. Výrobci a dovozci alkoholu by měli všechny lahve, které prodají v tuzemských obchodech, značit speciálními páskami na jedno použití. Bez kontrolní pásky by se do konce příštího roku mohly doprodat pouze existující zásoby lihu. Kontrolní pásky by měly být chráněny proti padělání. Stát počítá s tím, že by tiskl zhruba 200 milionů kusů ročně. Jejich cena by se měla pohybovat

od 20 do 36 haléřů a platit by je měli výrobci a dovozci. Stát jim na oplátku umožní jednorázově odepsat nové stroje na lepení etiket. Kromě boje proti šedé ekonomice plánuje vláda v další fázi reformy financí společné zdanění manželů, podporu rodin s více dětmi a snížení základní sazby DPH. Naopak některé zboží přejde ze snížené do základní sazby. Klesnout by měly daně firmám. Klíčovou součást reformy, zákon o DPH, ale před Velikonocemi vetoval prezident Václav Klaus. Vládní koalice tak nyní musí zmobilizovat všech 101 poslanců, aby prezidentovo veto přehlasovala.

6 / z domova


Zásahy na trhu s mlékem se po vstupu do EU rozšíří PRAHA (egi) – Po vstupu do Evropské unie se rozšíří paleta nástrojů, které bude možno využít k ovlivňování situace na trhu s mlékem. Vláda schválila nařízení, které zajišťuje zavedení řady nových tržních opatření, jež se užívají v EU. Jde například o dotaci prodeje másla za sníženou cenu neziskovým organizacím nebo o příspěvek na máslo a smetanu určené pro výrobu pečiva, cukrářských výrobků a zmrzliny. Mléko patří podle ministerstva zemědělství mezi jednu z citlivých komodit, jejíž produkce je regulována kvótami. Regulace bude pokračovat i po vstupu do EU v souladu s unijní organizací trhu. V Česku se kromě toho dosud podporovala spotřeba mléka ve školách a vývoz vybraných mléčných výrobků. Nyní v souladu s evropskými pravidly přibudou další opatření pro usměrňování trhu s mlékem. Podle údajů Českomoravského mlékárenského svazu loni domácí mlékárny nakoupily ke zpracování 2,53 miliardy litrů mléka. Národní limit, který ČR s EU vyjednala pro období po vstupu, činí zhruba 2,6 miliardy litrů.

Že je mléko zdravé, se všeobecně ví. Ostatně i televizní reklama na některé čokolády, oplatky a další sladkosti velice často přesvědčuje děti a jejich rodiče, že jde o potraviny zdraví prospěšné, protože obsahují mléko. Propagace mléka samotného je však žalostně malá – mlékárny nemají dostatek finančních prostředků na reklamu, a tak není divu, že pro děti, zvláště ty starší, není mléko atraktivní. I když jim chutná, stydí se pít je před svými vrstevníky, nebyli by takzvaně „in“. Jako v mnoha vyspělých zemích světa, tak i u nás totiž děti stále více i ve stravování podléhají módním diktátům, dávají přednost hamburgerům, hranolkům a nejrůznějším sladkým limonádám a syceným nápojům. Skutečnost, že zájem dětí o mléko a mléčné výrobky přesto v posledních letech významně roste, lze tak považovat za malý zázrak. Na otázku, kde hledat zdroj tohoto úspěchu, je vcelku jednoduchá a jednoznačná odpověď: umožnil to program Školní mléko. Pamětníci si jistě vybaví různé akce před dvaceti, třiceti lety, kdy se do škol dodávalo mléko buď zdarma, nebo za symbolickou cenu. Ať už celostátně, nebo jen v regionálním měřítku – např. v severních Čechách. Pak však přišel útlum, prospěšný program byl ukončen a děti se postupně odnaučily mléko pít. Vyrůstaly nové generace, kde se tradice každodenního pití mléka v rodině vytrácela a nepředávala dál. Jak negativní důsledek to mělo, si uvědomovali zejména lékaři. Podle MUDr. Milana Bayera z pražské Kliniky dětského a dorostového lékařství činí přísun vápníku ve stravě dětí a mládeže v současnosti pouze 54 % doporučené dávky. K obdobným alarmujícím závěrům dospěl i průzkum Ústavu preventivního lékařství v Brně: U dětí ve věku 11 až 15 let činí denní spotřeba vitamínů A, B2 a vápníku, tedy důležitých složek mléka, zhruba polovinu doporučené dávky. V letech 1973 až 1992 se u nás zvýšil výskyt onemocnění osteoporózou, jejímž důsledkem jsou zlomeniny obratlů a dlouhých kostí, 2,5krát. Jen počet zlomenin krčku stehenní kosti v ČR se např. zvýšil od roku 1973 do konce roku 1996 o 365 % a rok od roku dále roste. Náklady na léčbu osteoporózy se u nás v současné době pohybují okolo 2 mld. Kč ročně. Za dalších 20 let se však podle odhadů zvýší výdaje na léčení dnešních dvacetiletých na trojnásobek, tj. na 6 mld. korun. Bylo zřejmé, že bez aktivní podpory a propagace mléka ve výživě zejména dětí a mládeže se situace bude dále zhoršovat. Doslova novodobým průkopníkem radikální změny se stala obecně prospěšná společnost Laktea. Prvotní nápad vznikl na jaře 1996, kdy A agency, s.r.o., reklamní agentura, specializovaná na public relations, uskutečnila za finanční podpory společnosti Tetra Pak, v jedné pražské škole jakýsi zkušební projekt Školní mléko. Dosažené zkušenosti a zájem, který tato myšlenka vyvolala, vedl k vytvoření samostatné neziskové organizace, která by byla schopna projekt uskutečnit v masovém měřítku, tak aby přinesl potřebný efekt a pozitivně se promítl ve zlepšení zdravotního stavu dětí a mládeže. V srpnu 1966 byla

Laktea, o.p.s., založena a ihned začala s organizací projektu Školní mléko. Do konce roku 1996 se do něj zapojilo prvních 34 škol. Na konci školního roku 1998/1999 odebíralo mléko 426 škol, tj. zhruba 10 % základních škol v republice. V září 1999 vstoupil do projektu stát a začal dotovat školní mléko pro žáky prvních a druhých tříd, v září 2000 se dotace rozšířila i na žáky třetích tříd a od ledna 2001 pak i na žáky čtvrtých tříd. V únoru 2001 rozhodla vláda, že nárok na dotované mléko budou mít žáci všech 9 tříd základních škol. Od letošního května, v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, se dotace dále rozšíří (část prostředků půjde z rozpočtu Ministerstva zemědělství, druhá část pak z prostředků EU) a děti tak získají nárok na nákup dotovaného mléka a mléčných výrobků pět dní v týdnu. Oprávněně lze tedy očekávat, že dodávky mléka do škol dále výrazně vzrostou. Česká republika tak patří mezi 64 zemí světa, které rozvíjejí program Školní mléko, dotovaný jak jednotlivými státy, tak fondy Evropské unie. Jen v roce 2002 vynaložila EU na tyto účely 75 miliónů eur. Dotace činí 23,24 eur na 100 kg plnotučného nebo 13,34 eur na 100 kg polotučného mléka. V celé EU vypily a snědly děti ve školním roce 2001/2002 (aktuálnější údaje nejsou k dispozici) přes 206 tisíc tun dotovaného mléka a mléčných výrobků. V České republice dodala Laktea, která je hlavním distributorem školního mléka u nás (zhruba 85 %) do 2700 základních škol v loňském roce 16 miliónů krabiček školního mléka Smilky a 5 mil. ks jogurtů a smetanových krémů. Podle Milana Srba, ředitele o.p.s. Laktea, se ukazuje, že zájem dětí o mléko a mléčné výrobky tak roste nejen ve škole, ale i v rodinách – návyk pití mléka si děti přinášejí i domů. Vedle posílení zdraví dětí, které je bezesporu největším přínosem, vede program Školní mléko navíc i k dalšímu nezanedbatelnému efektu – výchově budoucích spotřebitelů mléka. „A právě to má pro naše zemědělství a mlékárenský průmysl ten největší význam. Milióny čtvrtlitrových balení mléka se na celkové spotřebě výrazně neprojeví, ale dnešní vklad do výchovy spotřebitele, byť třeba ne právě ekonomicky výhodný, přinese své ovoce v budoucnu“, říká M. Srb. Mlékárny, jejichž výrobky Laktea dodává do škol, si to uvědomují. Ať už je to Madeta, a.s., Bohušovická mlékárna, a.s., či Olma, a.s., Olomouc. Stejně racionálně přistupuje k projektu i dodavatel obalů – společnost Tetra Pak ČR. Ve snaze přesvědčit děti a jejich rodiče, že mléko je nezbytnou součástí zdravé výživy, že by mělo znovu zaujmout své oprávněné místo v našem jídelníčku, organizuje Laktea pro děti, distributory a školy zapojené do projektu každý rok různé soutěže s atraktivními cenami. Význam mléka a mléčných výrobků ve výživě děti a mládeže Laktea propaguje i ve sdělovacích prostředcích. Pravidelně jsou vydávány tiskové informace o novinkách v programu Školní mléko a zájmu dětí o mléko, pořádají se tiskové konference, zveřejňovány jsou články lékařů – odborníků na výživu. (jm)

Co se v mládí naučíš…

Dotace pro školní mléko se zvýší PRAHA (li)–Státní podpora pro dodávky mléka do škol se zvýší, rozhodla o tom vláda. Od 1. května budou školáci dotované mléčné výrobky dostávat až čtyřikrát týdně místo dosavadních dvou dní, řekl novinářům premiér Vladimír Špidla. Podpora státu po mléčný program má ročně činit 180 až 230 milionů korun ročně proti současným 60 až 70 milionů. Mléko bude dotovat také Evropská unie. V České republice ale visí nad školním mlékem otazník. Podle našich informací se uvažuje o tom, že Státní zemědělský a intervenční fond bude vyžadovat po školách při kontrolách jmenovité seznamy dětí odebírajících mléko. „To by mohlo znamenat konec školního mléka, nikdo z nás na další papírování nemá čas,“ řekla Jiřina Šímová, učitelka z Prahy.

Nabídka se rozšíří z mléka, včetně ochuceného a jogurtů, také na jogurtové nápoje a vybrané druhy sýrů. Nárok na dotované mléčné výrobky mají děti plnící povinnou školní docházku. „Vítáme tuto podporu, protože děti v růstu potřebují větší příjem vápníku ale i dalších mikroprvků obsažených právě v mléčném tuku,“ uvedl dietolog Zdeněk Michálek. Systém podpory bude fungovat tak, že školák zaplatí polovinu ceny a druhou půlku bude platit stát a EU. Stát a unie se budou podílet v poměru tři ku dvěma. Národní podpora se pro následující roky odhaduje na 110 až 140 milionů korun ročně. Podíl EU má činit 70 až 90 milionů. Dodávky mléka a mléčných výrobků školákům za dotované ceny fungují v tuzemsku od roku 1999. Školní mléko odebí-

rá asi 3000 škol, což je zhruba 72 procent. Dodávky zajišťuje devět až 11 mlékáren. Podle společnosti Laktea loni žáci odebrali téměř 19 milionů čtvrtlitrových porcí mléka a přes šest milionů balení jogurtů a smetanových krémů. Dotovaná porce stála školáka tři koruny při stejně vysokém státním příspěvku. Podle nové úpravy žáci zřejmě zaplatí asi o 50 haléřů více. Cena pro žáka by měla být 3,50 koruny. „Nová pravidla platí od 1. května, abychom škole mohli objednat, musíme od ní mít hlášení o počtu žáků.Je to proto, aby nepřekročila nárok,“uvedl Milan Srb z Laktei. Zatím ale formuláře nejsou a může to zavinit zpoždění objednávek školního mléka až desetidenní. Srb odmítá i další nárůst administrativy. „To by jen hladkých chod v dodávkách školního mléka zkomplikovalo,“ řekl.

OLMA, a.s. posiluje své pozice Olomouc (ga) – Společnost OLMA, a.s. je dynamicky se rozvíjející společnost, která patří mezi nejvýznamnější mlékárny v České republice. Rok 2003 byl velmi úspěšný, a to hned po několika stránkách: došlo k posílení množství zpracovaného mléka, kterého se nakoupilo v roce 2003 celkem 245 mil. litrů, což je v indexu 115%. V rámci přípravy na vstup do EU byly provedeny investiční akce v rozsahu 440 mil. Kč. Tyto investice navazovaly na předchozí akce, kdy v letech 2000-2002 bylo proinvestováno 400 mil. Kč. Technickým vybavením se OLMA, a.s. řadí mezi špičkové firmy v Evropě a je zcela připrave-

na dodávat své výrobky do zemí EU. OLMA, a.s. má certifikaci ISO 90001, 14001 a je certifikována pro zpracování BIO potravin. V roce 2003 dosáhla OLMA, a.s. tržby ve výši 3,7 miliardy Kč, což je o 350 mil. Kč více než v roce 2002. Pro rok 2004 se předpokládá minimální růst v tržbách o 20%, a tím dosažení tržeb přes 4 miliardy Kč. OLMA, a.s. má zajištěný růst v nákupu suroviny a měla by nakoupit v roce 2004 cca 300 mil. litrů mléka, což je 18% produkce mléka v České republice. Výrobky dodávané spotřebitelům garantují tu nejvyšší kvalitu. Jsou vyráběny na špičkových technologiích a snesou srovnání tvrdé konkurence.

Mlékárna Kunín očekává tvrdý boj o tuzemský i evropský trh Ostrava/Kunín (Novojičínsko) (zub, dra) – Tvrdý boj o tuzemský i evropský potravinářský trh očekává vedení Mlékárny Kunín po vstupu České republiky do Evropské unie. Uvedla to mluvčí firmy Eva Kijonková. „Právě z těchto důvodů se společnost začala už loni orientovat na export a získala postupně významné kontrakty v Maďarsku a Rakousku,“ dodala. Letos podle Kijonkové přibylo Rumunsko a chystá se vývoz do Skandinávie. Kunínská mlékárna jako jedna z mála v Česku vyváží do ciziny sušené mléko, máslo, mléčné rýže a krupice. „Za posledních pět let kunínská mlékárna investovala desítky milionů korun. Většina prostředků směřovala na zdokonalení technologií na evropskou úroveň,“ uvedla mluvčí. Loni to bylo zhruba 60 milionů korun. Investice šly na vybudování nových skladových kapacit, které se zvýšily o třetinu na 1400 paletových míst, na zajištění chladírenského řetězce a zdo-

konalení hygieny provozu. Z evropského fondu Sapard firma získala deset milionů korun, které využila na nové investice na plnění do PET lahví. Společnost podle Kijonkové vlastní vývozní osvědčení i certifikát o šetrnosti provozu k životnímu prostředí. Firma splňuje všechny podmínky, které vyžadují pravidla EU, dodala. „Tyto

podmínky jsme nezačali plnit až letos, připravovali jsme se minimálně tři roky,“ zdůraznila Kijonková. Podle ní unie nepovažovala loni v prosinci Mlékárnu Kunín za problémový podnik. Dokladem toho je skutečnost, že při kontrole potravinářů na severu Moravy se do provozů Mlékárny Kunín vůbec nepřišli podívat, uvedla. Kunínská mlékárna zpracuje každý rok zhruba 250 milionů litrů mléka ze zemědělských farem v Moravskoslezském a nově také v Olomouckém kraji. Podnik zaměstnává v průměru 330 lidí, na přelomu roku přesunul, i kvůli parametrům EU, drtivou většinu zaměstnanců do moderních provozů v Ostravě - Martinově.

Závody Madety splní všechna pravidla Evropské unie České Budějovice (zub, dra) – Českobudějovická Madeta se na vstup České republiky do Evropské unie (EU) připravuje už několik let. Podle generálního ředitele Milana Teplého investovala společnost za posledních pět let do opatření, která souvisí s požadavky unie, více než 260 milionů korun. Teplý věří, že všech osm závodů Madety požadavky EU splní. „Jen v letošním ro- zů a pohyb zaměstnanců v čistých a špice jsme investovali do navých pracovních oděvech. technologických,veteriSpolečnost nyní dokončuje udírnu sýrů nárních a dalších opat- v Řípci a šatny zaměstnanců v Pelhřimově ření zhruba 68 milio- a Řípci. „Pokud nepřijdou ze strany EU něnů korun. Všechny ak- jaké nové příkazy, měli bychom všechno ce zatím nejsou hotovy, včas stihnout. V případě, že něco nesplníprotože se podmínky me, uděláme taková opatření, abychom to v průběhu let měnily,“ splnili v nejkratší době,“ řekl Teplý. řekl Teplý. Šlo zejména Teplý nepovažuje za účelná opatření, o šatny, křížení provo- která musela Madeta ve svých závodech

udělat a teď je ruší. Příkladem je rozhodnutí veterinární správy, na jehož základě musela společnost v jednom ze závodů obložit sádrokartonovými deskami svody vody z okapových rour. „Teď je budeme odstraňovat, protože si veterináři uvědomili, že to není čistitelné,“ uvedl Teplý. Madeta má osm závodů v Českých Budějovicích, Strakonicích, Prachaticích, Jindřiově Hradci, Pelhřimově, Českém Krumlově, Plané nad Lužnicí a Řípci. Loni v prosinci získala třetinový podíl v a.s. Madeta společnost Jihlavské mlékárny. Významným akcionářem je také firma Madevia. Přes 20 procent drží s.r.o. HOPI Activity.

rozhovor / 7


5 otázek pro:

Jérôma Lebrieze, generálního ředitele České drožďárenské společnosti, a.s. 1. Pane generální řediteli, jste vrcholovým představitelem společnosti Česká drožďárenská se sídlem v Olomouci a vedle vedoucí řídící osobnosti jste také místopředsedou představenstva této společnosti. Ač jste občan francouzské národnosti, ovládáte velmi dobře český jazyk a zdá se, že jste si v České republice našel nový domov. Jak se Vám tady žije a jakou výhodu spatřujete v této určité Vaší výjimečnosti mezi českými manažery? Pociťujete výrazné rozdíly v postojích k práci podřízených pracovníků, ale také při řízení potravinářské společnosti, u nás a ve Francii? A jaké rozdíly to jsou zejména?

čatá v roce 1999 byla již od začátku orientovaná na přípravy vstupu České republiky do Evropské unie a na její požadavky. Samozřejmě nám ale ještě zbývá spousta práce, a to především v oblasti čištění odpadních vod a nových evropských norem, které je nutno zavést do roku 2006. Na tom všem teď už měsíce aktivně spolupracujeme jak s kolegy z Lesaffre International, kteří nám poskytují odbornou pomoc, tak i s místními institucemi a organizacemi. 4. Výroba droždí pro konečné spotřebitele a výrobní spotřebu v pekárenství není Vaší jedinou aktivitou. Víme, že Česká drožďárenská společnost má také svoje podnikatelské aktivity na Slovensku. Významnou oblastí jsou také servisní služby pro Vaše odběratele. Můžete našim čtenářům přiblížit celkovou výrobní, servisní a obchodní činnost Vaší společnosti?

Rozdíly zde bezpochyby existují, ale je těžké o nich mluvit hned ze dvou důvodů : prvním důvodem je fakt, že moje profesní zkušenosti s vrcholovým managementem jsou spojeny výlučně s působením na území České republiky. Druhý důvod je ten, že je obtížné zobecnit manažerské chování, když i v rámci jedné země existují enormní rozdíly v managementu jednotlivých společností. Porovnat rozdíly není tedy v žádném případě lehké a já bych tuto práci raději přenechal sociologům… Máte pravdu, když jste se zmínil, že jsem tady v České republice našel nový domov. To bylo mým dlouholetým přáním, a i když to někomu může připadat zvláštní, bylo mým osobním rozhodnutím žít v zemi jako je Česká republika, která má své kouzlo a svou budoucnost. Upřímně si myslím, že vstup České republiky do Evropské unie je jedinečnou příležitostí, jak ukázat ostatním členským státům, že tato země má své kulturní bohatství, svůj potenciál a vůli mladé generace dohnat ztracená léta. Jednou z výhod České republiky je také její malá rozloha, díky které lze pružně reagovat a přizpůsobovat se různým změnám a požadavkům. 2. Náplň společnosti jíž vedete je zakotvena v názvu Česká drožďárenská společnost, a.s. Výroba droždí má v Olomouci více jak stopadesátiletou tradici. Odborná veřejnost ví, že Vaše společnost patří do silné francouzské skupiny výrobce droždí, a to Holdingu Lesaffre. Můžete charakterizovat, jakým způsobem navázal tento nový majitel výrobní jednotky na někdejší tradici výroby droždí v tomto regionu a které prvky z francouzského „know-how“ musely být přeneseny do současné podnikatelské jednotky Česká drožďárenská? Jaké uspořádání má celý Holding Lesaffre a jaké místo v něm patří České drožďárenské společnosti? Skupina Lesaffre je rodinnou firmou pocházející ze severní části Francie, která je světovým leaderem ve výrobě droždí. K akvizici olomoucké drožďárny, která byla součástí společnosti SELIKO, došlo v roce 1999. Prvořadým cílem bylo pozvednout úroveň výroby a kvality, na což bylo třeba vynaložit značné množství pracovních a finančních prostředků. Skupina Lesaffre sice předala část svého know-how českým manažerům, kteří nyní tuto společnost řídí, ale zároveň respektovala a zachovala kulturní zvláštnosti této země. Droždí, které používají pekaři z Francie, Itálie nebo Anglie, neodpovídá úplně požadavkům českých pekařů, snažili jsme se tedy vytvořit takové droždí, které by svými vlastnostmi a prvotřídní kvalitou odpovídalo potřebám českých pekařů a českého trhu. Naším zásadním přínosem tomuto výrobku byla jeho mikrobiologická kvalita a stabilita. V současné době důvěřují našemu droždí dvě třetiny českých pekařů, kteří navíc vědí, že se na nás mohou kdykoliv obrátit s žádostí o pomoc při řešení problémů spojených s jejich řemeslem. To je totiž také jedna ze zvláštností firmy Lesaffre, kterou řada zákazníků využívá, mít ve svém pracovním týmu pekaře – profesionály, kteří klientům zdarma poskytují poradenské služby. Jinak tomu není ani v České drožďárenské společnosti, jejíž 2 pekaři jsou k dispozici všem zákazníkům a věnují se řešení jejich problémů. Tito pekaři se také pravidelně setkávají s ostatními kolegy skupiny Lesaffre z celého světa, aby si mohli vzájemně vyměnit své zkušenosti a dovednosti. Našim českým zákazníkům pak mohou předvést nové výrobky a nové výrobní postupy. Co se týče Vašeho do-

C U R R I C U L U M V I TA E :

Jérôme Lebriez 34 let, Francouz ženatý, manželka pochází z Moravy, 2 děti Vzdělání:

Právo a mezinárodní obchod

1998

příchod do České drožďárenské společnosti, a.s. jako technický poradce skupiny Lesaffre

1999 – 2001 vedoucí logistiky a obchodu 2001 – 2002 zástupce generálního ředitele 2002 – dosud generální ředitel a místopředseda představenstva 2003

generální ředitel a předseda představenstva Lesaffre Slovensko, a.s.

tazu na uspořádání skupiny Lesaffre, Česká drožďárenská společnost, k jejíž kompletní modernizaci došlo v průběhu posledních pěti let, je jednou z 32 výrobních jednotek skupiny Lesaffre, které jsou rozmístěny na pěti kontinentech. 3. Všechny české potravinářské subjekty musely přizpůsobit své výrobní podmínky na evropské parametry. Co bylo nutné řešit v této oblasti ve Vaší společnosti a jak hodnotíte náročnost a následnou efektivnost těchto přijatých opatření? Výhodou naší společnosti je, že je součástí mezinárodní skupiny a že modernizace drožďárny v Olomouci zapo-

Skupina Lesaffre rozvíjí své aktivity ve více oblastech, je největším výrobcem droždí a drožďových extraktů na světě, významné postavení zaujímá také ve výrobě pekařských zlepšujících přípravků, sladovnictví a vinných kvasinek. V České republice se věnujeme nejenom výrobě pekařského droždí, ale také kvasničného mléka pro farmaceutický průmysl, ze kterého se získává vitamín D2. Zhruba před rokem jsme také uvedli na český trh výrobkovou řadu pekařských zlepšujících přípravků, které svým složením a kvalitou reagují na specifické potřeby pekařů. V našem pokusném pekařském centru v Olomouci organizují naši pekaři – specialisté několikrát do roka semináře, na kterých nové výrobky představují a zájemce z řad našich zákazníků seznamují s novými výrobními postupy. Co se týče působení na Slovensku, byl jsem skupinou Lesaffre v roce 2003 jmenován „generálnym riaditelom spoločnosti“ Lesaffre Slovensko, a.s., a to za účelem dokončení reorganizace této bývalé výrobní společnosti ve společnost čistě obchodní. Skupina Lesaffre chce do této země přinést stejnou kvalitu poskytovaných služeb, jako je tomu v České republice, a proto jsem po svém nástupu do funkce generálního ředitele přijal dva slovenské pekaře – profesionály, abychom dokázali lépe pochopit zvláštnosti slovenského trhu, který, byť hodně podobný tomu českému, má mnohé odlišnosti. Ke slovenskému trhu nelze přistupovat jako k trhu českému nebo například rakouskému. Kulturní rozdíly je třeba respektovat, i když se jedná o evropskou zemi… 5. Vstup České republiky do EU je tady. Jak hodnotíte Vy, ve Vašem profesním i občanském postavení, přípravu na tento akt? A jaké důsledky má, resp. bude mít, dle Vašeho názoru tato nová hospodářská a politická situace na podnik, který řídíte? Těšil jste se na tuto dobu, která se připravovala několik let? Samozřejmě se jedná o významnou událost v životě výrobního podniku, jako je ten náš. Otevření trhů se naší společnosti v oblasti vývozu příliš nedotkne, protože skupina Lesaffre působí už v řadě zemí celého světa. Co se týče konkurence, jsem přesvědčen o tom, že se po určitou dobu budeme setkávat s nabídkami konkurenčních firem z členských států, ale jsem také přesvědčen o tom, že český pekař ví, že naše droždí má tradici, že je přizpůsobeno výrobním postupům používaným v České republice a že služby, které mu poskytujeme, jsou na dosah ruky. Vstup do Evropské unie nám s sebou přinese řadu výhod, ale také nových změn, které sice budou vyžadovat časové i finanční investice, ale zato budou mít jeden společný cíl: zlepšení kvality výrobků, životního prostředí, bezpečnosti práce, atd., což bude mít za následek zvýšení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku. Myslím si totiž, že je dobré pohlížet na Evropu z globálního hlediska, jak to ostatně velmi dobře vystihuje belgické národní rčení: „V jednotě je síla.“ Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.

8 / z domova


Škromach: Podnikneme kroky, aby Češi neodcházeli za prací do EU PRAHA (dra) – Vláda bude podnikat kroky, aby Češi a Češky neodcházeli za prací do EU. Novinářům to řekl ministr práce Zdeněk Škromach. Podle něj ale česká strana nadále jedná se „starými“ členskými zeměmi, aby umožnily českým občanům volný přístup na své pracovní trhy. Většina dosavadních států EU přijala opatření, která brání novým evropským občanům získat práci. Po dvou letech je přehodnotí. „Naším zájmem není, aby naši občané odcházeli za prací v zahraničí. Potřebujeme kvalifikované síly na našem pracovním trhu,“ uvedl Škromach. Češi by ale podle něj měli mít stejné podmínky jako nynější občané EU. Podle Škromacha si vláda po dohodě s Evropskou komisí vytyčila priority, díky nimž chce udržet české pracovníky doma. Bude klást důraz na vývoj mezd v souladu s růstem produktivity práce. Chce sladit systém dávek a daní tak, aby motivovala lidi k práci. Podnikům hodlá vytvořit podmínky, aby mohla vznikat nová pracovní místa. Má také v úmyslu přehodnotit důchodový systém tak, aby lidé neodcházeli do penzí předčasně. Ve spolupráci se sociálními partnery hodlá kabinet zmodernizovat odborné vzdělávání a přizpůsobit ho poptávce na trhu práce, uvedl ministr. Vytvoří také systém celoživotního vzdělávání. „Každý občan v aktivním věku musí počítat s tím, že během svého života se bude muset několikrát rekvalifikovat,“ zdůraznil Škromach. Ke zlepšení zaměstnanosti hodlá česká strana podle ministra získat peníze z Evropského sociálního fondu. Do roku 2006 by mohla z tohoto zdroje dostat téměř 457 milionů eur (přes 14 miliard korun). Češi a Češky budou moci bez pracovního povolení pracovat ve Velké Británii, Irsku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, třech pobaltských státech a na Slovensku. Přísná omezení by na ně neměla čekat ani ve Švédsku. V Nizozemsku bez větších překážek dostanou práci zástupci několika vybraných profesí. V Dánsku získají pracovní povolení, pokud si seženou místo. Úřady ale nejprve zkontrolují, zda jim zaměstnavatel nabídl stejné podmínky jako domácím. Stejný postoj zaujalo i Norsko, které není v EU.

Splnění norem EU stálo masný průmysl přes 20 milionů korun Česká Lípa (kri) – Masný průmysl Česká Lípa investoval do splnění hygienických a veterinárních předpisů Evropské unie přes 20 milionů korun. Většina prostředků směřovala do stavebních úprav. Zbývá ještě dokončit nějaké drobnosti, které však s výrobou bezprostředně nesouvisejí, řekl jednatel společnosti Jiří Poživil. V návratnost vložených peněz příliš nevěří, i když doufá, že to podniku přeci jen něco přinese. „Původně jsme předpokládali, že bude na úpravy stačit kolem deseti milionů korun, nakonec ale stály více než dvojnásobek,“ uvedl Poživil. Kvůli přísným evropským normám zastavila firma už loni v dubnu porážku prasat a soustředila se pouze na zpracování masa a produkci masných výrobků. Stavební úpravy dokonce na nějaký čas výrobu zcela zastavily, protože je nebylo možné dělat za provozu. Nyní už výroba splňuje všechny požadavky unie. O barevném rozlišení pracovníků, které doporučují inspektoři Evropské komise jako způsob, jak zamezit zakázanému křížení v provozech, ale zatím podnik neuvažuje. Masný průmysl začal podle jednatele s úpravami doslova za pět minut dvanáct. „Na druhou stranu už ale bylo jasné, co budou veterináři a hygienici požadovat, a tak jsme nic nedělali zby-

tečně,“ řekl Poživil. Požadavky EU byly sice podle něho známé už dva roky dopředu, výklady se ale lišily. Některé české předpisy navíc považuje za zbytečně přísné. „Měli jsme možnost navštívit několik podniků v Evropě. Jejich úroveň byla hodně rozdílná a některé z nich by v našich podmínkách neobstály,“ poznamenal Poživil. Masný průmysl Česká Lípa je dceřinou společností Velkovýkrmen prasat Zákupy. Produkce firmy se zhruba 170 zaměstnanci je určena pro tuzemský trh. „Do zahraničí zatím nevyvážíme, zda vyvážet budeme, to ukáže čas,“ řekl Poživil. Proniknout do zahraničí bude podle něho dost těžké. Snadné to ale nebude ani na tuzemském trhu. „Už nyní cítíme, jak sílí tlak zejména v obchodních řetězcích,“ vysvětlil Poživil.

Středočeské podniky investovaly kvůli EU desítky milionů korun Mladá Boleslav/Vlašim (Benešovsko) (zub, dra) – Desítky milionů korun musely investovat některé středočeské potravinářské podniky do svých provozů, aby vyhověly přísným požadavkům Evropské unie. Zástupci firem soudí, že všechna kritéria splní včas, a budou tak připraveni udržet se na trhu i v ostřejší konkurenci. Masna Příbram, která patří k největším zpracovatelům masa ve Středočeském kraji, získala už loni takzvaný certifikát systému kritických bodů pro výrobu masa a masných výrobků, distribuci a prodej. Potvrzuje to, že firma vytvořila předpoklady pro výrobu zdravotně nezávadné produkce, řekl generální ředitel Jiří Jedlička. Splnění podmínek certifikace si vyžádalo v posledních dvou a půl letech investice kolem 120 milionů korun. Firma mimo jiné kompletně rekonstruovala masnou výrobu, expedice, vařenou výrobu, myčku beden a bourárnu, koupila nové chladírenské vozy a auta na přepravu zvířat. Modernizovala vážní systém v expedicích, balírnu masa,

skladovací prostory i jatky. Součástí opatření bylo i barevné odlišení oblečení zaměstnanců jednotlivých provozů. Například pracovníci jatek mají zelené a bourárny bílé úbory. Vstupu do EU se neobává ani akciová společnost Rabbit Trhový Štěpánov na Benešovsku, která patří mezi největší české zpracovatele drůbeže a králíků. „Barevně odlišené oblečení máme už dávno,“ řekl ředitel Zdeněk Jandejsek. Zpřísnění podmínek provozu se vstupem Česka do EU firmu podle něj nepřekvapilo. Vzhledem k exportu podnik podobné požadavky řešil už v minulých letech. Do výrobního zařízení přitom investoval několik desítek milionů korun. Mlékárnu Čejetičky v Mladé Bole-

slavi přijde splnění podmínek Evropské unie na 20 milionů korun. Většinu zásadních podmínek bude schopna potřebnou modernizací a úpravou provozů splnit do termínu vstupu ČR do unie, komplexně úpravy dokončí do konce roku. Patří totiž mezi několik desítek provozů, které mají na tyto úpravy delší dobu v rámci takzvaného přechodného období. Ředitel nejstarší mlékárny v Čechách Zdeněk Košek řekl, že proti požadovaným úpravám nemá zásadní výhrady. Starý provoz bylo sice složité přizpůsobit novým požadavkům, ale tyto úpravy byly podle Hoška nutné k dosažení odpovídající kvality výroby. Mlékárna vzhledem ke své orientaci na čerstvé výrobky s nižší dobou trvanlivosti neexportuje do zahraničí. Tuto možnost ale vedení firmy do budoucna zcela nevylučuje. Očekává naopak, že její specializace jí pomůže zvyšovat podíl na domácím trhu.

Podniky v Olomouckém kraji investovaly kvůli EU stovky milionů Olomouc (zub, dra) – Potravinářské podniky v Olomouckém kraji v uplynulých letech investovaly stovky milionů korun do modernizace svých technologií, aby byly připraveny na vstup České republiky do Evropské unie. Po začlenění země do evropských struktur budou sice firmy čelit silnější konkurenci, na druhou stranu padnou překážky, které jim dosud bránily v expanzi na vyspělé západoevropské trhy. Například společnost Váhala z Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli vstupu do EU upustila od myšlenky modernizovat původní provoz a raději postavila nový závod na produkci masných a lahůdkářských výrobků, který byl již projektovaný podle parametrů Evropské unie. Stavba si vyžádala investice 170 milionů korun a společnost Váhala jako jedna z prvních uzenářských firem v Česku loni v létě získala povolení exportovat své výrobky do členských zemí EU. „Máme vážného obchodního partnera v Německu, kterému jsme již menší množství našich výrobků na zkoušku dodali a byl s nimi spokojený. Obchod se ve větší míře rozběhne až po 1. květnu, protože v Německu nyní platí celní přirážka na naše zboží, která padne po vstupu ČR do EU,“ řekl spolumajitel společnosti Váhala Ladislav Denk.

Prosadit se na německém trhu s českými uzenářskými výrobky podle něj nebude snadné. „Panuje tam tvrdá konkurence. Na druhou stranu se říká, že ten kdo uspěje v Německu, tak má velkou šanci uspět i na dalších západoevropských trzích. V první fázi máme zájem o sousední Rakousko, které je nám chuťově blízké a dopravně schůdné,“ uvedl Denk. Masivně v uplynulých letech investovala do rozšíření výroby také česko-italská společnost Orrero, která má od roku 1996 ve Třech Dvorech na Olomoucku závod na výrobu sýra parmazán. Letos na jaře firma Orrero dokončila další rozšíření ročních výrobních kapacit o 70 procent na 2900 tun sýra a s parmazánem chce po odstranění dovozních licencí proniknout na evropský trh. „Závod jsme už v 90. letech stavěli podle evropských norem, protože jsme

jej plánovali jako exportní závod. Zatím sýr vyvážíme především do Itálie a menší množství do Kanady, USA a Austrálie. Po vstupu ČR do EU se ale chystáme expandovat do Evropy,“ řekl novinářům předseda představenstva společnosti Orrero Augustin Gec. Vstupu do EU se neobává ani pivovarnická skupina PMS Přerov, která sdružuje pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli. „Patříme ke čtvrté největší pivovarnické skupině na našem trhu a vyrábíme pivo v moderních provozech a na špičkových zařízeních, které odpovídají normám EU. Modernizace výroby si v posledních letech vyžádala investice za více než 80 milionů korun,“ řekl ředitel Pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Středomoravské pivovary sázejí na to, že vaří pivo podle tradičních receptur a výrobních postupů, čímž se výrazně odlišují od pivovarnických gigantů. Pivovary ze skupiny PMS Přerov nyní exportují část produkce hlavně do zemí střední a jižní Evropy. „Zejména střední Evropa je pro nás zajímavá. Se vstupem do EU se budeme snažit využít další možnosti,“ podotkl Svoboda.

Masokombinát Polička se přísných evropských norem neobává Polička (li) – Masokombinát v Poličce na Svitavsku nemá obavy z přísnějších požadavků Evropské unie na potravinářské provozy. Do úprav v hygienické a technologické oblasti výroby investoval v minulých letech podle generálního ředitele Josefa Hantsche zhruba 100 milionů korun. Přísné zahraniční normy navíc již platí v provozech, které zásobují firmu McDonald‘s. Zda se investice vyplatí, si však ředitel zatím netroufá odhadnout. „Až zkušenost ukáže, jaké výrobky půjdou k nám a jaké budeme moci dodávat do unie my. Neočekávám, že bychom expandovali do Evropy s běžnou produkcí, ale spíše se speciálními výrobky a s masem,“ řekl Hantsch. Poličský masokombinát se podle něj během úprav, které mu umožnily dosáhnout standardů EU, změnil k nepoznání. Podstatná část investic směřovala do oblasti hygieny. Netvrdším oříškem bylo pro Poličku oddělení takzvaných špinavých a čistých cest ve výrobě, tedy důsledné rozdělení provozů jatek od zpracování čistého, kůže zbaveného masa. Nákladné bylo podle Hansche i dobudování chladírenského řetězce v úseku expedice. Automobily, který výrobky odvážejí, se dnes přisají ke dveřím zakrytých a klimatizovaných ramp a výrobky nejsou vystaveny změnám teplot. V masokombinátu, který letos v led-

nu obstál při kontrole inspektorů Evropské komise, lze dnes rozlišit zaměstnance i podle barev oděvů. „Jatky jsou červené, bourárna masa zelená, masná výroba

v bílém. Nevím, zda to požaduje unie, ale je to pro nás praktické, proto jsme to zavedli,“ vysvětlil ředitel. Masokombinát v Poličce je jediným svého druhu v Pardubickém kraji. Zaměstnává na 560 lidí. Loni vyprodukoval 11.880 tun hovězího a vepřového masa a zhruba stejné množství uzenin. Zhruba 90 procent výrobků jde na tuzemský trh, převážně do supermarketů.

z domova / 9


Uzenářská firma Euroex má moderní technologie, splňuje normy EU Most (egi) – Mostecká uzenářská firma Euroex nemusela na rozdíl od řady jiných českých potravinářských firem investovat kvůli normám Evropském unie žádné závratné sumy. Závod byl totiž postaven před sedmi lety s využitím nejmodernějších technologií. Provoz tak vyhovuje po stránce výrobní i hygienické všem exportním povolením, což potvrdila kontrola komisařů z Bruselu, řekl výrobně obchodní ředitel podniku Pavel Kaplan. Management firmy si tak nyní dělá starosti především s vývojem na potravinářském trhu po vstupu země do EU 1. května. „Hlavní důraz klademe na přípravu obchodních vazeb. Je velmi těžké odhadnout, jak po otevření hranic obstojíme v konkurenci. Děláme všechno pro to, aby to dopadlo dobře,“ uvedl Kaplan. Euroex striktně dodržuje rozčle-

nění na čistou a nečistou výrobu. Zaměstnanci v jednotlivých provozech mají proto i barevně odlišené pracovní oděvy. „Opatření by mělo zabránit kontaminaci potravin. Lidé z bourárny, kteří pracují se syrovým masem, by se v žádném případě neměli objevit například v balírně tepelně zpracovaných výrobků,“ doplnil Kaplan. S.r.o. Euroex je vlastněna německou Fleischwerke Beck GmBh Kaiserslautern. Mosteckou uzenářskou firmu Získala před rokem v konkurzu za 75 milionů korun. Zpracovatelský a výrobní komplex zaměřený na produkci uzenin a specialit především z vepřového masa vznikl jako investice na zelené louce nákladem 220 milionů korun. Provoz zahájil v lednu 1997. Závod s produkcí okolo deseti tun masných výrobků denně zaměstnává 80 pracovníků.

Masokombinát Jičín investoval přes 130 mil. korun Jičín (zub) – Přes 130 milionů korun investovala kvůli splnění potravinářských norem Evropské unie společnost Masokombinát Jičín, která patří k největším zpracovatelům masa v Královéhradeckém kraji. „Naše provozy nyní vyhovují všem příslušným předpisům, což potvrdila i kontrola komisařů z Bruselu,“ řekl ředitel masokombinátu Ladislav Adam.

Od vstupu do EU si podnik slibuje, že se mu otevře možnost vyvážet na západní trhy. „Již nyní evidujeme zájem nizozemských odběratelů o výseková masa a z Německa o šunkové výrobky a speciality,“ uvedl Adam. Jaký objem by mohl podnik vyvážet, si netroufá odhadnout. „Vše ukáží až první měsíce po vstupu do unie,“ řekl. Poslední investici

za 23 milionů korun podnik provedl začátkem letošního roku v provozu v Pecce na Jičínsku, kde má hovězí porážku a produkci vařených výrobků. „Provoz jsme do konce února zmodernizovali, instalovali jsme například novou klimatizaci a technologii porážky,“ popsal Adam. Pokud by podnik investici neprovedl, musel by provoz uzavřít a tamních 33 zaměstnanců propustit. V hlavním provoze v Jičíně podnik od podzimu 2002 investoval přes 110 milionů korun. Hlavní investice šla do nové porážky prasat, která běží od loňského března. Dále masokombinát investoval do čistírny odpadních vod, trafostanice, chlazení a dalších zařízení. Zhruba před rokem podnik pořídil zaměstnancům i nové pracovní oděvy v různých barvách podle jednotlivých provozů. „Například lidé v dopravě mají oblečení červené, v balení fialové, v masné výrobě bíle a na porážce v pepitu,“ řekl Adam. Celkem ve firmě pracuje asi 235 lidí. Největším oříškem pro splnění norem bylo podle něj profinancování investic. Nakonec firma hlavní část nákladů pokryla úvěrem a z vlastních zdrojů, menší část hradí prostřednictvím leasingu. Letos Masokombinát Jičín očekává zvýšení tržeb na úroveň 700 milionů korun po loňské téměř půl miliardě korun. „Nárůst je dán tím, že loni jsme kvůli rekonstrukci chladírny a zkušebnímu provozu porážky nejeli na plný výkon. Také se nám více podařilo prosadit s dodávkami na Moravu a do obchodních řetězců,“ řekl Adam.

Konzervárna Hamé vlastní certifikáty pro vývoz do EU Babice (Uherskohradišťsko ) (kri) – Největší tuzemská konzervárna Hamé je na vstup České republiky do Evropské unie zcela připravena. Za poslední tři roky investovala do modernizace svých zařízení přibližně 1,5 miliardy korun. Již nyní vlastní certifikace pro vývoz do zemí unie. Uvedla to vedoucí marketingu Marcela Mitáčková. Loni na jaře dokončila společnost stavbu nové výrobní haly ve svém areálu v Babicích na Uherskohradišťsku. Hala, jejíž stavba stála 160 milionů korun, splňuje veškeré normy požadované unií. Podle Mitáčkové je vybavena speciálními technologiemi. „Kromě vysoce kvalitních výrobních linek se zde mimo jiné nachází i potřebné technologie pro veškerou hygienu potravin

Jednatel masného závodu:

Splnění požadavků EU nám zisk nepřinese Karlovy Vary (kri) – Karlovarský masný závod Prima musel investovat v uplynulých dvou letech do modernizace svých provozů takřka 15 milionů korun. Jinak by nezískal certifikát opravňující potravinářské společnosti k obchodování s členskými státy Evropské unie. Podle jednatele Primy Luďka Šleise ale vynaložené náklady nepřinesou firmě v dohledné době ani vyšší zisk ani nepřispějí k efektivnější výrobě. „Museli jsme vyhovět administrativním požadavkům, které mohou být v některých bodech diskutabilní. Ale pokud bychom požadované úpravy nerealizovali, připravili bychom se o šanci proniknout na zahraniční trhy. Jsem přesvědčen, že kvalitou našich výrobků můžeme například německým producentům konkurovat,“ řekl Šleis. Veškeré úpravy provozů Primy se týkaly především hygieny v duchu požadavků EU. V roce 2002 investovala firma do karlovarské bourárny masa na Růžovém vrchu 7,7 milionu korun. Počátkem letošního roku pak dalších sedm milionů do výrobny masných výrobků v Rybářích. „Z fondu Sapard jsme získali prostřednictvím ministerstva zemědělství celkem pět milionů korun. Tři miliony jsme použili na bourárnu, zbývající dva na výrobnu. Samozřejmě jsme museli peníze nejdříve in-

vestovat a dostávali jsme je zpětně,“ uvedl Šleis. Podle něj zhruba polovina z investovaných prostředků padla na stavební úpravy, druhá polovina pak na vybavení provozů. „Pořídili jsme moderní centrální tlakové mytí, myčky, vakuové baličky a narážky. Tyto stroje částečně produktivitu práce zvýší,“ poznamenal Šleis. Takzvané oválné razítko opravňující k obchodům v EU má získat Prima v květnu. „Vzhledem k určitým administrativním průtahům, ale počítáme s tím, že první maso vyvezeme až na přelomu května a června,“ dodal Šleis. Prima se s německými partnery snaží obchodovat už několik let. Například před třemi roky vyvezla do bývalé NDR kolem 100 tun vepřových půlek. Ochranářská opatření tamní administrativy byla ale podle Šleise tak byrokratická a nepříjemná, že obchodování překazila.

a samotných zaměstnanců,“ upřesnila manažerka. Vedoucí marketingu také dodala, že firma neustále sleduje i veškerou legislativu, která se vstupem Česka do EU souvisí. „Bez potřebných investicí i informovanosti se neobejdeme. Máme filiálku na území Slovenska, které do EU přistoupí stejně jako my. V případě nesplnění jakékoliv normy či pravidla by se nám tak zkomplikoval vývoz i tam,“ poznamenala. Důkazem toho, že je společnost konkurenceschopná na trhu EU, je také uzavřený kontrakt na letošní rok. Na základě podepsané smlouvy vyveze Hamé 500 tun džemů a ovocných směsí do jednoho ze státu unie. „O jaký stát se jedná, zatím neprozradíme,“ řekla Mitáčková. Společnost tak vyveze nejen klasické příchu-

tě, které jsou na českém trhu běžně k dispozici. Evropský zákazník je zvyklý na rozmanitější paletu chutí, a tak jsou součástí kontraktu také specifické příchutě, mezi něž patří například šípkový džem či džem s příchutí čoko-cherry. Akciová společnost Hamé vyrábí paštiky, masové konzervy, kečupy, hotová jídla, zeleninové výrobky, marmelády, džemy, kompoty, kojeneckou výživu a také jídla zdravé výživy. Své výrobky nabízí pod obchodními značkami Hamé, Otma, Gurmán, Veselá pastýřka a Znojmia. Skupinu Hamé tvoří společnosti Hamé Babice, Pika Bzenec, Fruta Podivín, Otma-Sloko Uherské Hradiště-Mařatice a Slovácká fruta Uherské Hradiště-Kunovice. Seskupení, které má 1750 zaměstnanců, loni utržilo 3,28 miliardy korun.

Veterinární péči zdraží daně až o pětinu Praha (egi) – Změny v dani z přidané hodnoty povedou ke zdražení veterinární péče. „Veterinární úkony i léčiva se mají podle nové úpravy přesunout z pěti do 19procentní sazby DPH. Zpočátku lze vzhledem k tlaku konkurence čekat zvýšení cen zvěrolékařů o pět či deset procent, postupně se ale zdražení může vyhoupnout i na 20 procent,“ řekl prezident komory Jan Bernardy. „Nová úprava snižuje i limit obratu, nad který se již podnikatel stává plátcem daně, z dvou na jeden milion korun,“ dodal. Podle veterinářů se tak stane plátci zhruba 90 procent místo současných 40 procent soukromých veterinářů. Převedení veterinárních úkonů do základní 19procentní sazby vyplývá z přístupových jednání s EU, u léků je zdanění věcí ČR. Komora by podle Bernardyho uvítala, kdyby léčiva zůstala ve snížené sazbě, tak jako medikamenty pro léčbu lidí. Vyšší daň by podle propočtů veterinářů znamenala pro chovatele růst výdajů za léky o 150 až 300 milionů korun ročně. Pro zemědělce zdražení veterinární péče znamená vyšší náklady na výrobu potravin. „Chovatelé

se mohou snažit DPH obcházet, například shánět pro zvířata humánní léky s nižším zdaněním,“ uvedl Bernardy. Část z nich, zejména ti co nejsou plátci DPH a nemohou daň přesunout dál, zřejmě omezí čerpání veterinární péče. To může mít dopady i pro zdraví lidí, míní šéf komory. Soukromí veterináři dnes také upozornili na to, že od 4. července budou muset mít podle evropských předpisů chovatelé psů, koček a fretek pro cesty

do států EU a pro návrat ze třetích zemí pro své svěřence speciální pas. Jde v podstatě o sjednocený mezinárodní očkovací průkaz zvířat. Pro jeho vydání musí být zvíře zaevidováno a opatřeno čipem nebo tetováním. Vzhledem ke stavu schvalování novely veterinárního zákona, která věc upravuje, mají veterináři obavy, že se agenda nestihne včas připravit. V Česku je asi 10.000 psů, které chovatelé vozí do zahraničí vystavovat.

Asi je to pravda, Náhlovskej říkal, že v tom našel pětikolovýho melouna. (sch)

10 / z domova


Mýty a nedorozumění o jídle a pití P Ř E D P I S P O Č E S K U O B A L E N Í KO B L I H P O B AV I L E V R O P S K É P O S L A N C E Praha (egi) – Jednoho prvenství se nedávno Česká republika dočkala při vystoupení Beate Gminder, tiskové mluvčí komisaře pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů Davida Byrna. Z cest s komisařem po kandidátských zemích totiž posbírala ty největší paradoxy ve vysvětlování legislativy Evropské unie úředníky kandidátských států. Povinnost balit koblihy zabrala první příčku mezi nesmysly, které se s odvoláním na unii prosadily. Beate Gminder redakci postoupila stručný záznam ze svého vystoupení na půdě Evropského parlamentu. „Každá oblast Evropy produkuje své jídlo a pití, na které je nesmírně pyšná – od skotské haggis (tlačenky z ovčích drobů vařené v ovčím žaludku s přidáním krupek) po vysoce alkoholickou kyperskou kořalku Zivania. Jakmile vznikne pocit, že milovaná regionální kuchyně by mohla být ohrožena legislativou EU, v novinách se lavinovitě šíří sloupky,“ předeslala Gminder a precizně utřídila země a jejich nesmyslné požadavky.

Na snímku je Hedda Becherová - Baierová u pyramidy lahviček žaludečního elixíru firmy Underberg a za ní je rodinný strom života. Foto M. Bouška

Hedda Becherová je v 90 letech zcela svěží Kolín nad Rýnem/Praha (egi) – Poslední potomek likérnické rodiny Becherů z Karlových Varů, Hedda Becherová Baierová se dožila včera 90 let. Žije již mnoho let v Kolíně na Rýnem a mezi gratulanty byl samozřejmě i starosta tohoto více než milionového německého velkoměsta. Paní Heda je jediná tak požehnaného věku v Kolíně, kdo se dokáže sama o sebe postarat a nežije v některém z domů pro seniory. Jen si postěžovala, že ji občas trochu zlobí koleno. Od firmy známého německého likérníka Emila Underberga jí jeho zástupce předal nádhernou pyramidu 90 lahviček léčivého likéru Underberg. Paní Heda jen zalitovala, že z Karlových Varů si z bývalé jejich fabriky už nikdo na ni nevzpomněl. Žije v domě se svou vnučkou a neustále se navštěvuje se svou dcerou a její rodinou, kteří bydlí nedaleko.

Slyšeli jsme v České republice: „Podle zákonodárství EU se nesmí prodávat nebalené koblihy.“ Špatně – Hygienické předpisy EU vyžadují, aby byla přijata opatření proti šíření bakterií v místech prodeje potravin, ale to ještě neznamená, že kob-

lihy se musí prodávat balené. Nebalené koblihy se prodávají v řadě zemí EU. Nové hygienické předpisy české vlády vycházejí z norem EU, ale jsou přísnější než podobná legislativa v řadě stávajících členských států. Slyšeli jsme v Maďarsku a v České republice: „Soukromá porážka prasat bude zakázána spolu s domácí výrobou masných specialit.“ Špatně – Členské státy mají právo dovolit domácí porážku prasat, drůbeže, králíků, ovcí a koz za předpokladu, že tato zvířata jsou porážena za účelem osobní spotřeby jejich majitelů. Maso prodávané komerčně musí samozřejmě pocházet ze zvířat poražených na jatkách v souladu s předpisy EU o hygieně a humánní porážce. Slyšeli jsme v Polsku: „Budou zakázány nakládané okurky z Polska, známé jako ogórek kiszony.“ Špatně – Existovaly obavy, že EU zakáže výrobu těchto okurek, protože okurky nakládačky jsou velmi malé a neodpovídají evropským normám. Ve skutečnosti ani nakládaní, ani velikost polských okurek nepředstavuje žádný problém. Ogórek kiszony se stal předmětem diskusí proto, že na okurky pod 180 g neexistují žádná omezení a bude

třeba najít nový způsob, jak je klasifikovat pro evropský trh. Slyšeli jsme v Polsku: „Polsko nebude smět vyrábět svou milovanou vodku Wyborowu ani další známé značky, protože společnosti z EU koupily ochrannou známku a kus polské tradice!“. Špatně – Základem těchto zvěstí je prodej této polské společnosti francouzské. Neexistují žádné předpisy, které by bránily výrobě tohoto nápoje v Polsku i nadále, ale vodka Wyborowa je komerční ochranná známka na rozdíl od dalších slavných vodek jak Siwucha nebo Ubrówka. Ty představují chráněné názvy výrobků spojené s určitým polským krajem. Slyšeli jsme na Kypru: „Kyperská kořalka Zivania bude po vstupu Kypru do EU stát dvakrát tolik.“ Skoro správně – Zivania zdraží o 60– 70 % v důsledku nových daňových předpisů, až Kypr vstoupí do EU. Během přístupových jednání požádal Kypr EU o výjimku pro spotřební daň na Zivanii, ale kyperská vláda nyní přistoupila na to, že slavná kořalka bude zdaněna stejně jako každý jiný nápoj s vysokým procentem alkoholu. Kypr dosáhl toho, že EU uznala Zivanii jako regionální ochrannou známku, existující výhradně v tomto středomořském ostrovním státě.

Na Otvírání sklének voněly slivovice, meruňkovice i kokosovice Buchlovice (zub) – Přes 140 vzorků pálenek se sešlo na Otvírání sklének v zámku v Buchlovicích na Uherskohradišťsku. Zámkem voněly nejen slivovice, meruňkovice a třešňovice, ale i další druhy pálenek. „Mezi nejzajímavější patří kokosovice, na jejíž lahvi je napsáno Nejde vypít naráz!,“ řekl organizátor akce Miloslav Hrdý. Košt byl zcela demokratický. Jednou ze zásad bylo „Dáš-li, dáš, nedáš-li, stejně tě rádi uvidíme.“ Každý z návštěvníků mohl přinést jakékoliv množství

vzorku. Podle Hrdého se sešly nádoby od obsahu 0,3 litru až po litrové lahve. Nejstarší vzorek přinesl k ochutnání Ladislav Koželuha. „Recept a ingredience, které jsou v pálence obsažené, však nikomu neprozradím. Je to mé velké tajemství,“ řekl. Mezi pálenkami se objevil také anonymní vzorek s názvem Čapačková neboli výslechová. Podle jejího autora, který si nepřál být jmenován, má tato pálenka tu vlastnost, že i po první štamprli se každý přizná. „Po jejím vypití se také

rychle stmívá. A Čapačková se jmenuje proto, neboť po ochutnání projde člověk kolem baráku v podřepu,“ dodal. Podle Hrdého lze pálenky vyrábět ze všeho, co se dá jíst. Lidé do nich například přidávají med, květy černého bezu nebo různé druhy peckovin. Košt doprovázely také odborné semináře. Lidé si vyslechli přednášku na téma Ať slúží! nebo zajímavosti od výrobců pálenek z moravské oblasti Horňácka. K tanci i poslechu hrála cimbálová muzika.

Proč je povinné kolkování lihovin nesmyslné a neúčinné Praha (egi) – Generální ředitel Stocku Plzeň Martin Petrášek vypočítává, z jakých důvodů kolkování lihovarníci nedoporučovali.

INVESTIČNÍ NÁROČNOST Pořízení kolkovacích strojů představuje náklady v řádu milionů korun. Takové investice jsou značnou zátěží i pro velké výrobce, pro malé firmy však mohou být neúnosné. Investice do pořízení kolkovacích strojů se pochopitelně projeví i v ceně produkce. Odhadovaný dopad na zvýšení cen lihovin při zavedení kolkování se pohybuje v řádu korun na lahev.

ZPOMALENÍ PROCESU STÁČENÍ Podle některých odhadů se proces stáčení v důsledku kolkování zpomalí až o 30 %. To by znamenalo výrazný růst nákladů na stáčení a logicky snížení produktivity práce.

lihovin bude stejně neúčinné, jako je v současné době například kolkování cigaret. Ty jsou kolky povinně opatřovány již několik let a přesto celníci odhalují další a další sklady pašovaných cigaret s falešnými kolky.

NEÚČINNOST Nedávné zkušenosti ze zemí, které kolkování nově zavedly (Slovensko, Maďarsko) ukazují, že toto opatření nevede k potlačení černého trhu. Není totiž problémem kolky padělat, vyrobit jejich dokonalé kopie, a dát tak tím punc „pravosti“ i nelegálně vyrobeným lihovinám. Kolkování

EVROPSKÁ UNIE Kolkování lihovin není běžné v zemích EU. V minulosti toto opatření přijalo pět zemí unie, z nichž však již Řecko jej zrušilo v roce 1997 (v současné době tak kolkují v Dánsku, Itálii, Portugalsku a Španělsku). O zavedení kolkování uvažovalo Norsko, po projednání s experty EU

však od tohoto záměru upustilo. Stejně tak britská vláda před dvěma lety po zvážení všech pro a proti zavedení kolků odmítla. Evropská unie povoluje použití kolků jen v případě, že se tímto opatřením nevytvoří netarifní bariéra pro volný pohyb zboží.

GASTRO SEKTOR Kolkování absolutně neřeší problém nelegálních lihovin v gastronomii. Hospodští si mohou koupit jednu „poctivou“ okolkovanou lahev a do ní donekonečna přelévat nelegálně vyrobené lihoviny.

Kolky černému trhu s lihovinami nezabrání Zavedení kolků u lihovin může zdražit láhev s alkoholickým nápojem i o šest korun. Černým obchodům podle lihovarníků toto nařízení nezabrání, budou se falšovat kolky. Praha (li) – Povinné kolkování lihovin, odsouhlasené vládou, rozzlobilo výrobce alkoholických nápojů. Je to podle nich naprosto neúčinný nástroj, který falšování lihu nejen nezabrání, ale černý obchod spíš podpoří. Navíc pro výrobce lihovin to přinese další zvýšení nákladů, které se promítne do růstu cen alkoholických nápojů „Takový kolek může stát korunu, pokud bude obyčejný, ale když se bude požadovat kolek s hologramem, může být i za šest a více korun, o to vzroste cena na jedné lahvi lihoviny,“ uvedl lihovarník, který nechtěl být jmenován. Vláda počítá se zavedením kolkovaní od ledna 2005. Zákon ale musí nej-

prve projednat Poslanecká sněmovna. Ta by ho měla začít projednávat na své květnové schůzi. Vláda tak chce zamezit nelegální výrobě a dovozu lihovin a snížit daňové úniky. Od ledna 2005 má být každá láhev lihu určená pro tuzemský trh označena speciální kontrolní páskou s ochrannými prvky. Bez kolku budou moci obchodníci doprodat jen staré zásoby, nejpozději do prosince 2005. Lihovarníci odhadují, že čtvrtina trhu s lihovinami v České republice pochází z výroben, kde se líh pálí načerno. Povinné kolkování lihovin by mělo umožnit přesně sledovat jejich prodej a zabránit distribuci lihovin, ze kterých nebyla odvedena spotřební daň. Dnes, pokud se má rozlišit lihovina s falešnou značkou od pravé, je třeba nákladných laboratorních rozborů. Nelegální výrobou lihovin přichází stát o dvě až tři miliardy korun a navíc zde vzniká nebezpečí poškození zdra-

ví spotřebitelů. „Špatně vypálený líh se zbytky methylalkoholu může nevratně poškodit játra a ledviny a navíc při vyšších koncentracích vede u konzumenta ke slepotě,“ uvedl Petr Hlávka, internista z Brna. „Přesto nelze očekávat, že kolkování zastaví výrobu a distribuci načerno vyráběných lihovin. Kolkování bylo zavedeno v řadě zemí Evropy a nepřineslo očekávaný efekt. V České republice máme již zkušenosti s kolkováním cigaret a dá se očekávat, že kolkování lihovin bude mít obdobný dopad. I nadále se prodává nezdaněný tabák bez kolku nebo s kolkem falešným. Stejně tak se nedaří dodržovat jednotné ceny, za kolik by měly být cigarety všude prodávány,“ uvedl v této souvislosti Jiří Štesl, ředitel společnosti KB LIKÉR, jednoho z největších výrobců lihovin v České republice. Pro české výrobce lihovin zname-

ná zavedení povinného kolkování konkrétně nárůst investičních nákladů na jednoúčelovou technologii – jedná se o miliony korun. „V současné době nelze přesně vyspecifikovat konkrétní výši těchto nákladů. Mohou se pohybovat v desetihaléřích, ale také v jednotkách korun na jeden kus výrobku,“ dodal Štesl. Povinné kolkování s sebou přináší samozřejmě také nárůst byrokracie. Martin Petrášek, generální ředitel Stocku Plzeň, což je největší domácí výrobce lihovin, považuje rozhodnutí vlády o zavedení povinného kolkování lihovin za špatné.“ Jedná se o naprosto zbytečné administrativní opatření, které v žádném případě nepovede k omezení černého či nelegálního trhu, a naopak zkomplikuje situaci poctivých výrobců lihovin. Černý trh s nezdaněnými lihovinami se dynamicky rozšiřuje zhruba od poloviny 90. let. V současné době dosáhl

velmi rozvinuté úrovně se špičkovým technickým zázemím a s obrovskými zisky. Zvýšení spotřební daně u lihovin jen posílilo lukrativnost tohoto ilegálního podnikání. „Zavedení kolků nepřinese žádný efekt v boji proti černému trhu, protože pořídit si kvalitní falešné kolky nebude pro nelegální výrobce žádný problém. Důkazem je situace na Slovensku nebo dokonalé padělky cigaretových kolků objevené při raziích v tržnicích,“ uvedl Martin Petrášek. Kolkování navíc bude podle něho vyžadovat posílení aparátu státních úředníků, kteří budou celou agendu obhospodařovat. Podle tiskové mluvčí České obchodní inspekce Miloslavy Fléglové je zatím předčasné hovořit o tom, jakým způsobem začnou pravost lihovin a kolků ověřovat. „Zákon musí vstoupit v platnost, zatím nemohu celou záležitost konkrétně komentovat,“ uvedla Fléglová.

z domova / 11


Levnější dortík jedině na svém talíři Praha (egi) – Daně zamotaly notně hlavu cukrářům. S přibližováním k normám Evropské unie dochází k absurdním situacím. „Když si u mne v prodejně koupíte dort, pěkně jej zabalím a počítám s pětiprocentní daní z přidané hodnoty,“ uvedl Otakar Svoboda, předseda Společenstva mlynářů a pekařů českých a moravskoslezských. Má svou pekárnu i prodejnu s pečivem a cukrovinkami. „Kdyby si ale paní s dortem sedla ke stolečku, kus si jej uřízla a začala konzumovat, podle nových předpisů k ní musím přiskočit a připočítat zvýšenou daň,“ dodal Svoboda. Jako živnostník a předseda svazu sdružujícího především na 2200 malých pekařů a cukrářů se snažil vysvětlit poslancům nesmysl této nové normy. Byl i na ministerstvu financí, ale tam se mu dostalo jednoznačného vyjádření. „Pečivo je v pětiprocentní DPH, ale služby v 19 procentní. Cukrárna je na tom stejně jako pohostinství a tím, že zákazník použije stolu, talíře a je po něm nutné uklidit stůl, je to jednoznačné,“ řekla příslušná úřednice mi-

nisterstva, která nechce být jmenovaná. „Podle norem Evropské unie jsme v jakési přihrádce 6 pod číslem 55 a nikdo se už s námi nebude bavit. Můžeme protestovat jak chceme,“ zlobí se na absurdní situaci Svoboda. Má zastání i u Potravinářské komory. „Nejdříve jsme si mysleli, že jde o nějaký nejapný žert, jak jsme si ale ověřili, bohužel cukrárna je klasifikována daní z přidané hodnoty jako každý podnik služeb a kdyby si konzument zabalené cukroví chtěl sníst u stolečku, dojde k již zmíněnému paradoxu,“ uvedl ředitel komory Miroslav Koberna. „V době sbližování právních norem mají cukráři smůlu. Lze jedině poradit, aby si zákazník do cukrárny přinesl talířek a dortík si snědl na chodníku,“ zašprýmoval jeden z poslanců, který nechtěl být jmenován. Senátor Jan Fencl ale k této normě uvedl. „Zákon o dani z přidané hodnoty je již na cestě k prezidentu republiky a ten by jej jedině na místo podepsání musel vrátit, aby se něco v něm měnilo, a to nepředpokládám,“ uvedl Fencl.

Cukrovaru Vrbátky loni klesl zisk o 10,8 procenta na 54 mil. Kč Vrbátky (Prostějovsko) ( egi) – Krácení produkčních kvót na výrobu cukru a snížení cen cukru se nepříznivě odrazilo v loňském hospodaření akciové společnosti Cukrovar Vrbátky, které podle auditovaných výsledků klesl čistý zisk meziročně o 10,8 procenta z 60,7 milionu korun v roce 2002 na 54,1 milionu korun. Uvedl to ředitel Cukrovaru Vrbátky Václav Řehák. Celkové výnosy Cukrovaru Vrbátky loni činily 479 milionů korun, zatímco o rok dříve byly 633 milionů korun. Cukrovar Vrbátky měl na konci loň-

ského roku celková aktiva 579,6 milionu korun, vlastní kapitál 331,7 milionu korun a jeho cizí zdroje obnášely 247,5 milionu korun. Cukrovar Vrbátky loni se zemědělci uzavřel smlouvy na nákup téměř 200.000 tun cukrové řepy, později ale dostal přidělenu kvótu 20.200 tun cukru, která byla zhruba o šest tisíc tun nižší než v roce 2002. „Pokles čistého zisku a výnosů má na svědomí zejména snížení kvót a propad cen cukru,“ uvedl Řehák. Představenstvo Cukrovaru Vrbátky

Polská jablka na českém trhu Ve větší míře se v letošním roce objevují na trhu polská jablka. Jen například za měsíc březen se k nám dovezlo 3.200 tun polských jablek. Dováží se převážně odrůda Idared. Ceny dovozů jsou velmi nízké – cca 5,50 Kč/kg. Kvalita těchto jablek velmi často skladovaných provizorně mimo sklady je špatná a velmi často neodpovídá platným normám jakosti. Na tuzemském trhu se uplatňují zejména ve zvyšující se konkurenci u těch prodejců, kteří často nerespektují požadavky na kvalitu a jdou v obchodech jen za snahou nabízet co nejlevnější jablka v různých akcích. Podíl polské odrůdy Idared v obchodní síti tvoří 25 až 30 % všech prodávaných jablek. Tento fakt nás nutí upozornit spotřebitele na výrazně nižší potravinovou bezpečnost polských jablek. Polská jablka mají výrazně měkčí pravidla při používaní pesticidních látek pro pěstování než česká. V Polsku platí výrazně kratší ochranné lhůty při používaní pesticidů, tedy doba od postřiku pesticidem do doby konzumace či sklizně. K odbourání těchto postřiků tak mají polská jablka výrazně méně času než ta pěstovaná v Čechách a to za předpokladu použití stejného přípravku (viz příloha). Rovněž v Polsku je při pěstování jablek možné použít látky, které jsou v ČR zcela zakázané. Jde zejména o možnost použití antibiotik jako je například Streptomycin. Polská jabl-

ka, která mohou být ošetřena těmito látkami se i tak mohou v ČR prodávat a neexistuje možnost tomu zabránit. Proto považujeme za seriózní upozornit spotřebitele na nižší práh bezpečnosti těchto dovážených jablek než je česká produkce, byť lze tato jablka koupit v obchodech levněji než česká. Čeští ovocnáři mají jednu z nejpřísnějších metodik používaní pesticidů ze zemí EU včetně přistupujících zemí a hlavní prioritou je produkce bezpečného ovoce ve vztahu ke spotřebitelům. Čeští ovocnáři chtějí zvyšující se dovozy polských jablek, ať už v závěru této sezóny, ale zejména pro sezónu příští, řešit. Jednak požadujeme po Státní zemědělské a potravinářské inspekci zvýšené kontroly kvality jablek a obsahu reziduí v jablkách. K řešení situace chceme využít zejména nástrojů Společné zemědělské politiky EU a připravujeme materiál pro Evropskou komisi o dovozu polských jablek za dumpingové ceny. Čeští ovocnáři nejsou schopni vyrobit jablka za cenu, za kterou se vozí z Polska. Polští ovocnáři a zemědělci vůbec totiž v Polsku neplatí téměř žádné zdravotní a sociální pojištění a nemají povinnost vést ani účetnictví. Zatížení těchto plateb u našich ovocnářů činní 20 až 30 % z ceny jablek. Tímto samozřejmě klesá konkurenceschopnost vůči polským jablkům. Ing. Martin Ludvík Ovocnářská unie ČR

podle něj zatím nerozhodlo, jaký způsob rozdělení loňského zisku akcionářům na květnové řádné valné hromadě navrhne. „Bude o tom teprve jednat,“ podotkl. Cukrovar Vrbátky v posledních pěti letech svým akcionářům vyplácel dividendy. Například loni na jednu akcii Cukrovaru Vrbátky připadla hrubá dividenda 80 korun. Zhruba 54 procent akcií Cukrovaru Vrbátky vlastní tři fyzické osoby. Dalších 25 procent akcií drží francouzsko-britská společnost Eastem Sugar.

Rybáři letos vysadí do přítoků Labe kolem 300.000 lososů Srovnání ochranných lhůt pesticidů povolených k ochraně jabloní v ČR a Polsku (dny)

Děčín (kri) – Severočeští rybáři začali s přípravami na vypouštění malých lososů do přítoků Labe. Do konce května by mělo ve vodách na severu Čech plout kolem 300.000 malých ryb. „Z vysazených lososů se za několik let vrátí při tahu z moře k nám pouze několik desítek kusů,“ řekl hospodář Severočeského územního svazu Tomáš Kava. Stejné množství lososů rybáři na severu Čech vysadili i loni. Lososa poprvé po desítkách let viděli rybáři v Labi v roce 2002. Podle nich to tehdy byl jasný důkaz o tom, že se kvalita vody v řece zlepšila. „Počet u nás žijících lososů se určitě několikanásobně během dvou uplynulých let zvýšil, žádný přesný údaj však nemáme,“ uvedl Kava. Život lososům v loňském roce komplikovalo sucho. Poměrně velká ryba se kvůli nedostatku vody nedostala do přítoků a neměla tak vhodné prostředí pro život. „Úlovky na Labi jsme sice v listopadu také měli, ale nedá se to srovnat

s lovem například na Kamenici,“ uvedl Kava. Do Kamenice vypustí rybáři 90.000 lososů. Děčínskou líheň nyní musejí chovatelé kontrolovat přes den i v noci. Potravy sice mají plůdky podle Zdeňka Chutného z místní rybářské organizace dostatek, ale nebezpečí většího úhynu v tomto pro období je velké. Přirozený výtěr ryb ohrožuje podle rybářů vypouštění různých chemických látek a saponátů do řeky. Během tahu lososů z moře na ně navíc číhá řada predátorů, například volavky, kormoráni nebo vydry. Lososy vysilují i překážky v řečišti v místech, kde nejsou rybí přechody. Kromě lososů čekají na vysazení v líhních také statisíce pstruhů nebo sivenů. S druhovým složením ryb jsou rybáři na Labi spokojeni. Bojí se pouze stavby dvou jezů. „Jednoznačně je velký rozdíl mezi úsekem od hranice ke střekovskému zdymadlu v Ústí nad Labem a řekou před ním,“ uvedl Kava. Téměř v přírodním korytě mezi Ústím a Děčínem žije 36 druhů ryb, před Střekovem je to pouze deset, poznamenal. „Velmi by nás mrzelo, kdyby jediný přírodní úsek z 360 kilometrů dlouhého koryta řeky zmizel,“ dodal.

Název přípravku Chorus 75 WG Merpan 80 WG Mythos 30 SC Score 250 EC Syllit 65 WP Systhane 12 EC Thiram Granuflo Decis 2,5 EC Insegar 25 WP Karate 25 WG Magus 200 SC Mospilan 20 SP Omite 30 W Reldan 400 EC Sanmite 20 WP Trebon 10 SC (30 EC) Zolone 35 EC

Česká republika 28 35 28 49 21 28 14 28 60 28 28 28 21 28 42 28 21

Polsko 21 7 14 14 14 14 7 7 21 7 7 14 14 21 7 14 15

Zdroje informací:  Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin – vydalo SRS Brno 2002  Program ochrony roslin sadowniczych na lata 2001 – 2002 – zespól pracowników Zakladu ochrony roslin w Instytucie sadownictwa i kwiaciarstwa w Skierniewicach Zpracovala: Ovocnářská unie ČR

12 / aktuálně


České pivovary a sladovny zaznamenaly rekordní rok 2003 Pivovary v České republice vyvezly v loňském roce rekordních 2 129 848 hektolitrů piva, tj. o 7,8 % více než v roce 2002. Celkový výstav činil 18 548 314 hl. Zaznamenáváme nárůst o 584 692 hl, což je o více než 2 % ve srovnání s předešlým rokem. Největším výrobcem piva u nás je nadále skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary Prazdroj a Gambrinus v Plzni, Velké Popovice a Radegast v Nošovicích a jejíž výstav v loňském roce činil téměř 8,6 milionů hektolitrů. Pivovary Staropramen, kam patří pivovary Smíchov a Braník v Praze a Ostravar v Ostravě, uvařily téměř 2,8 milionů hl piva a třetí je Budějovický Budvar s téměř 1,2 milionu hektolitrů. Z jednotlivých druhů piva,činila produkce výčepních piv 62,3 % celkové výroby a mírně poklesl podíl výstavu ležáků na necelých 34 %. Zbytek tvoří výroba lehkých piv, piv se sníženým obsahem cukru, speciálních a nealkoholických piv. Jejich podíl je malý, avšak neustále roste. Stále narůstá význam exportu: v loňském roce se vyvezlo více než 11,5 % celkového výstavu našich pivovarů. Největšími vývozci jsou tradičně Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar a Pivovary Staropramen. Jejich podíl na celkovém exportu však poklesl z 83 % na 76,9 %. Je to tím, že počet exportujících pivovarů vzrostl. Největší podíl exportu na vlastním výstavu má Budějovický Budvar s více než 46 %; z malých pivovarů je to Lobkowiczký pivovar s téměř 36 % a dále pivovar Nová Paka, který vyvezl téměř 30 % své produkce. Nejvíce piva se vyváží do SRN, zde zaznamenáváme i největší nárůst, dále na Slovensko, do Velké Británie, USA a Ruska, které patří rovněž k rychle se rozvíjejícím importérům českého piva. Největší pokles zaznamenal vývoz do Polska. Pivo vyvážíme mj. i do

ČESKÝ SVAZ PIVOVARŮ A SLADOVEN

Švédska, Finska, Kanady, Španělska, Izraele a nejnověji i do JAR. Z hlediska jednotlivých druhů piva tvoří ležáky téměř 80 % a světlé pivo 93 % exportu. „Odrazem rostoucí poptávky po produkci českých pivovarů a sladoven je historicky nejvyšší export piva i sladu,“ uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Obě odvětví dlouhodobě potvrzují svou proexportní orientaci – téměř všechny české pivovary svou produkci vyvážejí a český slad upevňuje své postavení na světových trzích,“ dodal Ing. Jan Veselý. České sladovny vyrobily v loňském roce 483 693 tun sladu, což je o 33 506 tun (o 7,4 %) více než v roce 2002. Je to nejvíce v historii českého sladařství. Navíc dosažená kvalita byla podle expertů velmi vysoká. V současnosti je u nás 36 činných sladoven, o 5 méně než v předešlém roce. Nejvíce sladu, 288 229 tisíc tun, vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje 105 570 tun a Českomoravské sladovny 18,5 tisíc tun. Slad exportovalo 13 sladoven, které vyvezly 213 324 tun sladu. To je o 34,5 tisíc tun více než v roce 2002; nárůst činí téměř 20 %. Největšími exportéry jsou Sladovny Soufflet ČR, které vyvezly téměř 68 % své produkce, přes 195 tisíc tun. Největší objemy vývozu směřovaly do Polska (43 %), do Ruska a SRN. Český slad putuje i do zámoří na Kubu, do Indonésie, USA a do Japonska, celkem do více než 20 zemí světa. Dále se zvyšuje podíl vývozu na celkové výrobě, ze 39,6 % v roce 2002 na 44 % v loňském roce. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz. Doc. Ing. Jaroslav Čepička, CSc., Český svaz pivovarů a sladoven

České pivovarnictví a sladařství v roce 2003 P I VOVA R N I C T V Í V Č Í S L E C H – I

P I VOVA R N I C T V Í V Č Í S L E C H – I I I

 pivo u nás vaří 38 společností ve 48 průmyslových pivovarech  dále je u nás 36 restauračních minipivovarů, ze kterých je nejstarší pivovar U Fleků, založený v roce 1499 – všechny ostatní vznikaly po roce 1991  celkový výstav piva všech pivovarů u nás dosáhl 18 548 314 hl, což je nárůst o 584 692 hl (o více než 2 %) ve srovnání s rokem 2002  výstav pro tuzemsko činil 16 418 466 hl, tedy 88,5 % (v roce 2002 to bylo více než 89 %)

 výčepní piva tvořila 62,3 % produkce, což je ve srovnání s 61,6 % v roce 2002 jen nepatrné zvýšení  mírně pokles podíl výstavu ležáků na necelých 34 % (v roce 2002 to bylo 34,2 %)  zbytek tvoří produkce lehkých piv, piv se sníženým obsahem cukru, speciálních a nealkoholických piv  mírně se v tuzemsku zvyšuje podíl piva, které je stáčeno do sudů (52,2 %); poklesl objem piva distribuovaného v lahvích (43,3 %)  dále je pivo stáčeno do cisteren, plechovek a minisoudků; u PET lahví byl zaznamenán největší pokles

V Ý S TAV P I VA V T I S Í C Í C H HEKTOLITRECH

P I VOVA R N I C T V Í V Č Í S L E C H – I I

P O D Í L O D B Ě R AT E L S K Ý C H Z E M Í ( V % )

ČESKÉ PIVO A EXPORT – I

SLADAŘSTVÍ V ROCE 2003

 celkem se vyvezlo 2 129 848 hektolitrů, tj. o 7,8 % více, než v roce 2002; je to 11,5 % celkové produkce našich pivovarů  tři největší vývozci jsou: Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar a Pivovary Staropramen; jejich podíl na celkovém exportu poklesl z 83 % na 76,9 %  největší podíl exportu na vlastním výstavu má Budějovický Budvar s více než 46 %; z malých pivovarů je to Lobkowiczký pivovar s téměř 36% a dále tradičně pivovar Nová Paka, který vyvezl téměř 30 % své produkce  ležáky tvoří téměř 80 % a světlé pivo 93 % exportu

 v roce 2003 bylo u nás 36 činných sladoven, což je o 5 méně, než v roce 2002; z nich pivovarských sladoven je 18 a stejný počet obchodních  celkem sladovny u nás vyrobily 483 693 tun sladu, o 33 506 tun více než v roce 2002; nárůst činí 7,4 %  nejvíce sladu vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje a Českomoravské sladovny  z jednotlivých sladoven nejvíce vyrobila sladovna Plzeňského Prazdroje, dále sladovny ze skupiny Sladovny Soufflet ČR Nymburk a Malterie Soufflet Kroměříž

V Ý VOZ P I VA V T I S Í C Í C H H E K TO L I T R Ů

VÝROBA A VÝVOZ SLADU V LETECH 1950 – 2003

 největším výrobcem piva u nás je nadále skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary Prazdroj a Gambrinus v Plzni, Velké Popovice a Radegast v Nošovicích, jejíž výstav v loňském roce činil téměř 8,6 milionů hektolitrů  na druhém místě jsou Pivovary Staropramen, kam patří pivovary Smíchov a Braník v Praze a Ostravar v Ostravě s celkovým výstavem téměř 2,8 milionů hl  třetí je Budějovický Budvar s téměř 1,2 mil. hl  následují pivovarské skupiny PMS Přerov, DRINKS UNION a Starobrno

P O Č E T Č I N N Ý C H P I VOVA R Ů

P Ě T N E J V Ě T Š Í C H V Ý VOZ C Ů P I VA

VÝVOJ POČTU SLADOVEN PRŮMĚR VÝROBY NA JEDNU SLADOVNU T/ROK

 v roce 1950 bylo v tehdejší ČSR 158 sladoven s průměrnou výrobou 1 051 t sladu na jednu sladovnu  v roce 2003 byl počet činných sladoven 36 s průměrnou výrobou 13 444 t sladu na jednu sladovnu

P R Ů M Ě R N Ý V Ý S TAV J E D N O H O P I VOVA R U V TISÍCÍCH HEKTOLITRŮ ZA ROK

SLADAŘSTVÍ A EXPORT ČESKÉ PIVO A EXPORT – II  nejvíce piva se vyváží do SRN, dále na Slovensko, do Velké Británie, USA a Ruska  největší nárůsty mezi významnými importéry českého piva zaznamenal export do Německa, Ruska a Švédska a pokračuje vzestup exportu do Rakouska a Maďarska  naopak největší pokles vývozu je do Polska a USA  pivo vyvážíme i do Finska, Kanady, Španělska, Izraele a dalších zemí  nejnovější zemí, kam se dováží české pivo, je JAR  všechny průmyslové pivovary, alespoň část své produkce, exportovaly

 exportovalo se téměř 213 324 tun, což je o 34,5 tisíc tun více, než v roce 2002; nárůst činí téměř 20 %  největší objemy vývozu směřovaly do Polska (43 %), dále do Ruska a do SRN  významné objemy se exportovaly mj. na Kubu, do Slovinska, Moldávie a dalších zemí  český slad putuje mj. i do zámoří, Indonésie, USA a do Japonska, celkem do více než 20 zemí  zatímco v roce 2002 činil podíl vývozu na celkové výrobě 39,6 %, v loňském roce to bylo již 44 %  celkem 13 sladoven v ČR exportovalo svou produkci

Tradičně ještě jedno číslo na závěr… můžete ochutnat více než 300 značek piva z produkce českých pivovarů

aktuálně – informace / 13


Metrologie v potravinářství a České kalibrační sdružení Budějovický Budvar představuje novinku tmavý ležák Budweiser Budvar Kmotrem nového tmavého ležáku Budweiser Budvar se dnes stane zpěvák Karel Černoch a vrchní sládek Josef Tolar České Budějovice – Budějovický Budvar, n. p. uvádí od dubna 2004 na trh tmavou variantu svého originálního ležáku Budweiser Budvar. V prostorách ležáckého sklepa pivovaru byl tento nový druh piva slavnostně pokřtěn zpěvákem Karlem Černochem a vrchním sládkem Budějovického Budvaru, n. p. Josefem Tolarem.

Kmotři tmavého ležáku pan Josef Tolar a zpěvák Karel Černoch připíjejí na zdraví. „Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyroben stejným postupem jako originální světlý ležák. Vedle chmele a vody se však k jeho výrobě používá několik druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních barevných ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Charakterizuje jej výrazná tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti. Vůni má delikátní po praženém sladu“, sdělil vrchní sládek Budějovického Budvaru, n. p. Josefem Tolar. „Tmavý ležák nově doplňuje tradiční nabídku pivovaru Budějovický Budvar, n. p. v oblasti gastronomie. Tato oblast je tradičním odbytištěm tmavého piva, jeho podíl zde na celkovém prodeji tvoří 4 % a naleznete jej až ve 26% provozoven. Tímto krokem chceme vyjít vstříc všem příznivcům tmavého piva a nabídnout jim prvotřídní tmavý ležák Budweiser Budvar“, doplnil vedoucí marketingu Budějovického Budvaru, n.p. Daniel Jírovec. „Když slyším jižní Čechy tak se mi kromě krásné krajiny vybaví i výborné pivo Budweiser Budvar. Část naší rodiny pochází právě z jižních Čech, i proto jsou mi blízké a velmi mě těší, že jsem se mohl stát kmotrem tmavého ležáku Budweiser Budvar“, řekl zpěvák Karel Černoch. Pivovar Budějovický Budvar je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také ve více než 60 zemích celého světa. Pivo je vyráběno z nejjemnějšího žateckého chmele, vybraného moravského sladu a z vysoce kvalitní měkké vody čerpané z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Díky kvalitě svých výrobků je znám a oblíben nejen na domácím trhu, ale i v řadě zemí celého světa. Dokladem toho je i množství ocenění, které pivovar během své existence získal. V posledních třech letech to například bylo celkem šest medailí na světové soutěži World Quality Selections testujících kvalitu produktů nebo tituly Pivo roku 2001, 2002, 2003 i 2004 v České republice udělované čtenáři nejznámějšího českého pivního časopisu Pivní kurýr. Za vynikající pivo a výborné ekonomické výsledky byl Budějovickému Budvaru udělen odbornou porotou titul Pivo XX. století v České re(bud) publice.

JAN STŘELEC, MÍSTOPŘEDSEDA VÝBORU ČESKÉHO KALIBRAČNÍHO SDRUŽENÍ SE SÍDLEM V BRNĚ Metrologie – tedy měření, měřidla a vše co s touto problematikou souvisí – má své významné postavení ve všech fázích potravinářské výroby, přepravy, skladování a prodeje potravin. Správným měřením hmotnosti, teploty, vlhkosti, objemu, aktivity vody apod. je podmíněna např.:     

kvalita potravin, bezpečnost potravin, ochrana spotřebitele potravin, ochrana výrobce potravin, ale i obchodování s potravinami.

Všechny z výše uvedených aspektů mají určitou oporu v právních předpisech o potravinách a také právních předpisech o metrologii, kterými se řídí dozorové orgány působící v oblasti kontroly potravin (SZPI, SVS, orgány hygienického dozoru apod.). K tomu pak je nutné přiřadit i technické předpisy (normy) vztahující se k metrologii a výsledkem je, že organizace, které působí ve výrobě, při přepravě a prodeji potravin, popř. ve výrobě a prodeji pokrmů, se velmi obtížně zorientují v tom, na jaké úrovni je potřebné mít zabezpečenu metrologii, aby byly co nejlépe a s co nejnižšími náklady splněny požadavky výše zmíněných předpisů. Je to důležité zvláště v případech, kdy neplnění požadavků právních předpisů je možné sankcionovat, nebo kdy by mohlo být příčinou překážek v obchodování. V České republice existuje celá řada různých organizací, které se uvedenou problematikou zabývají – např.: poradenské firmy k systémům jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2001 Systémy managementu jakosti – Požadavky nebo podle ČSN ISO 15161:2003 Směrnice pro zavádění ISO 9001: 2000 v potravinářském a nápojovém průmyslu nebo k systémům zabezpečování HACCP apod. Ve všech těchto systémech je důležité mít správně zajištěn proces měření a měřicí vybavení – počínaje rozhodnutím, o jaké měřidlo se jedná, a to ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, (měřidlo stanovené nebo nestanovené), přes volbu vhodného měřidla, stanovení způsobu návaznosti, až po určení kalibračních intervalů. Jedním ze subjektů, který působí v oblasti metrologie i ve vztahu k potravinářství, je České kalibrační sdružení (dále jen ČKS). České kalibrační sdružení je ustaveno ve smyslu zákona č. 83/ 1990 Sb., o sdružování občanů, jako sdružení s právní subjektivitou, registrované MV ČR. Sdružení vzniklo v roce 1991, v současné době má 80 členů a mezi jeho hlavní činnosti patří zprostředkování informačního toku v oblasti metrologie. Sdružení spolupracuje s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, s Českým metrologickým institutem, s Českým institutem pro akreditaci a s dalšími subjekty. Pořádá konference, semináře a výukové akce zaměřené na další vzdělávání v oblasti metrologie. ČKS se podílí také na tvorbě technických norem z oblasti metrologie. V předchozích letech bylo sdružení zpracovatelem, popř. se aktivně podílelo na zpracování norem ČSN EN 12830 Přístroje pro

záznam teploty při přepravě, skladování a distribuci zchlazených, zmrazených, hluboko zmrazených/rychle zmrazených potravin a zmrzliny – Zkoušky, provedení, použitelnost, ČSN EN 13485 Teploměry pro měření teploty vzduchu a výrobků při přepravě, skladování a distribuci chlazených, zmrazených, hluboko zmrazených/rychle zmrazených potravin a zmrzliny – Zkoušky, provedení, použitelnost a ČSN EN 13486 Přístroje pro záznam teploty a teploměry pro přepravu, skladování a distribuci chlazených, zmrazených, hluboko zmrazených/rychle zmrazených potravin a zmrzliny – Periodické ověřování, které se týkají měřidel teplot (přístrojů pro záznam teplot a teploměrů) používaných při přepravě, skladování a distribuci zchlazených, zmrazených, hluboko zmrazených/rychle zmrazených potravin a zmrzliny. Těmito normami byly implementovány sjednocené technické požadavky na měřidla teplot, vyplývající z příslušných směrnic EU, a rovněž byl doporučen způsob provádění periodických metrologických kontrol těchto měřidel. V návaznosti na vydání uvedených norem uspořádalo ČKS v loňském roce odborný seminář „Měření teplot při výrobě, skladování a distribuci potravin“, kterého se zúčastnilo cca 60 zástupců různých organizací. Na semináři přednášeli pracovníci dozorových orgánů z oblasti potravin, výrobci chladicích a mrazicích zařízení, zástupci obchodních řetězců, prodejci měřicí techniky, zástupci Českého metrologického institutu a akreditovaných kalibračních laboratoří. Velkým překvapením pro organizátory semináře byly informace od účastníků, že nemají dostatek potřebných informací o tom, jak zabezpečovat metrologii na vyhovující úrovni. Dále se ČKS v loňském roce podílelo na zpracování normy ČSN EN ISO 10012 Systémy managementu měření – Požadavky na procesy měření a měřicí vybavení. Jedná se o normu, která může být využita k podpoře norem ČSN EN ISO 9001:2001 a ČSN EN ISO 14001:1997. Na základě zkušeností získaných z diskusních příspěvků a dotazů účastníků zmíněného semináře pořádaného v loňském roce se výbor ČKS rozhodl uspořádat 16. 6. 2004 v Brně, v Hotelu Božetěchova další seminář zaměřený na problematiku metrologie v potravinářství. V průběhu semináře budou účastníci seznámeni s metrologií hmotnosti (váhy s automatickou a neautomatickou činností), získají informace o měření teplot (při výrobě, přepravě, skladování a distribuci potravin), o měření relativní vlhkosti vzduchu či měření objemů v potravinářství. Cílem semináře je poskytnout účastníkům dostatek informací o tom, jak si počínat, aby jimi prováděná měření byla objektivní a v souladu s požadavky právních předpisů o potravinách a právních předpisů o metrologii. V rámci semináře se předpokládá zodpovězení případných dotazů a, jak je zvykem na akcích ČKS, budou přítomni i vystavovatelé měřicí techniky. Bližší údaje o možnosti zúčastnit se tohoto semináře jsou uvedeny v inzertní části tohoto čísla Potravinářského zpravodaje nebo na www.cks-brno.cz. České kalibrační sdružení si Vás dovoluje co nejsrdečněji pozvat na tento seminář a těší se na setkání s Vámi.

Potřebujete vědět, jak a čím správně měřit teplotu, hmotnost, objem a relativní vlhkost vzduchu, aby výsledky vašich měření mohly být považovány za objektivní, odpovídající požadavkům českých právních předpisů o potravinách a o metrologii? Potom Vám jistě přijde vhod nabídka Českého kalibračního sdružení, které pořádá dne 16. 6. 2004 v Brně seminář

METROLOGIE V POTRAVINÁŘSTVÍ Bližší informace

na www.cks-brno.cz nebo na tel. č. 547 250 298 nebo 549 211 526. Tak tohle není šílenství krav, to je tuzemskej rum. (sch)

14 / aktuálně


PIJTE MLÉKO A JEZTE SÝRY Co se nám, starejm Čechům, může stát?, říkával náš dědeček v krizových časech. Měl na mysli, že staří Čechové byli statní a zocelení ve stálých konfliktech s historickými událostmi a přírodou. Protože, jak nám říkají lékaři, výživa (jako hlavní součást životního stylu) ovlivňuje náš zdravotní stav z 75 %, podívejme se, co ti staří Čechové jedli (jsme např. v 17. století): Jedli, co bylo, tj. brambory, omaštěné sádlem, a k tomu tvaroh. Měli vitamin C, vlákninu, rostlinné i živočišné bílkoviny, energii, vápník. Asi to zapíjeli mlékem. Není to tak jisté, pravda. Asi to bylo s tou výživou složitější, ale je to lákavá myšlenka a příklad.

25. května je letos DEN MLÉKA. Jako každoročně k tomu datu píšeme my, mlékaři, články a v televizi i v rádiu připomínáme důležitost mléka ve výživě i význam produkce a zpracování mléka pro zemědělsko-potravinářský sektor. Mezinárodní mlékařská federace, která loni slavila 100 let, je fórem pro výměnu názorů a zkušeností z oblasti mlékařství. Tam právě přišli na tu myšlenku stanovit SVĚTOVÝ DEN MLÉKA. Tak tedy – MLÉKO bylo z prvních biblických potravin – chléb a sýr se citují v bibli od prvopočátku. Mléko a sýr jsou základní potraviny pro člověka. Obsahují v poměrně ideální podobě všechny složky, které organismus, a především dětí, potřebuje. Ve vyváženém množství. A v dobře využitelné podobě. A dnes plní mléko ve výživě i další funkci – ve znečištěném životním prostředí kolem nás působí jako korekční faktor – absorbuje

a maskuje řadu kontaminantů. Kráva prostě dnes žije většinou v méně znečištěném prostředí než my lidé. Různé složky mléka se dají porovnat s jinými zdroji, ale jako zdroj vápníku je mléko nezastupitelné. Stejné množství vápníku (pro rozvoj kostí) není v žádném jiném zdroji, jehož konzumace je v normálním množství ve výživě. Tyhle skutečnosti stále platí. Chceme-li jíst zdravě, musíme pít mléko a jíst mléčné výrobky. V roce 1989, když stál 1 l mléka v sáčku 2,-Kč, jsme v Československu spotřebovali 260 l mléka na osobu za rok, počítaje v to všechny mléčné výrobky. V EU to tehdy bylo ke 300 l.

Mléko a sýry byly levné a dotovány ze státního rozpočtu. Cena za to byla ovšem vysoká – žilo se na úkor budoucnosti a do výrobních jednotek se neinvestovalo – zařízení v mlékárnách byla z více než 70 % odepsána. Dnes stojí 1 l mléka v krabici kolem 12 Kč a spotřeba klesla nejdříve na 180, dnes stoupla na 220 l na osobu za rok. A stoupá. Výběr mléčných výrobků je široký, balení a jakost srovnatelná s výrobky z EU a ostatně ty si můžeme kupovat taky. Zákazníci se orientují na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, např. na sýry (spotřeba v minulém roce byla 14,7 kg) a sortiment je čím dál širší. Mlékáren ubylo (dnes je jich asi 50) a ještě ubyde. To není chyba, bylo jich moc a některé nebyly a nejsou schopny vyrábět ekonomicky. Přes 30 závodů k dnešnímu datu vyhovuje hygienicko-veterinárním požadavkům EU (podle sdělení německého ministra je v Německu poměr nižší). Máme asi 1500 dodavatelů mléka v zemědělství, průměrná dojivost se blíží 6000 l na dojnici a jakost mléka odpovídá evropským normám. Cena je zatím trochu nižší a bude se s německou a rakouskou sbližovat. Ruku v ruce s tím by měl jít i pokles nákladů ve výrobě, abychom byli s Německem a Rakouskem plně srovnatelní. Konkurence ovšem bude – a to kvalitní výrobky ze zemí EU i kvalitní a levné výrobky ze Slovenska a Polska. Budoucnost ovšem vidím optimisticky. České mlékařství se se svými asi 2,5 % podílu na evropské výrobě mléka neztratí. Máme tradici a umíme. Musíte nám ovšem Vy, zákazníci, pomoci. Jak? Jíst naše sýry a pít naše mléko. Vzpomeňte si, jak to říkali ti staří Čechové. Oldřich Obermaier

Světový den mléka v EU – 25 MLÉKO – VÝJIMEČNÁ POTRAVINA Z podnětu IDF- Mezinárodní mlékařské federace, která v loňském roce oslavila již sto let svého trvání slaví každoročně mlékařsky vyspělé země v závěru měsíce května Den mléka. V rámci této tradice mlékárny pravidelně organizují různé propagační akce, aby prezentovaly své přínosy ve formě neustále se zvyšující nabídky nových vysoce kvalitních výrobků v dokonale funkčních a atraktivních obalech prodlužujících jejich trvanlivost. Nutricionisté při této příležitosti pravidelně zdůrazňují význam mléka a jeho nejvýznamnějších složek, kterými jsou lehce stravitelné bílkoviny a mléčný tuk, ale zejména pak nenahraditelný vápník v lidské výživě. Sortimentní skladba mlékárenských výrobků se postupně měnila a dříve převažující spotřeba tekutého mléka se postupně nahrazovala a zvyšovala narůstající spotřebou výrobků s vyšší přidanou hodnotou, a to především bohatým sortimentem nejenom čerstvých výrobků, ale zejména sýrů. V současném období se neustále výrazněji prosazují a neustále nabývají na významu ekologické výrobky, funkční potraviny a výrobky z kategorie „convenience – food“ maximálně vycházející vstříc požadavkům spotřebitelů. Při tom u funkčních výrobků se více propagují pozitivní účinky na zdraví před jejich obsahovým složením. Po několika minulých klidnějších desetiletích se postupně, v souladu s rozvojem celosvětové ekonomiky, započal dynamizovat konkurenční boj mezi velkými mlékařskými společnosti, který vyústil v narůstající internacionalizaci mlékárenského sektoru. Tento proces je urychlován vlivem neustále mocnějších a agresivnějších nadnárodních potravinářských řetězců. DEN MLÉKA V EU Letošní světový den mléka je prvním svátkem, který prožívá mlékárenský sektor v ČR jako nový člen rozšířené Evropské Unie. Jedná se o historicky přelomové období celé naší ekonomiky a zemědělství, mléčný sektor nevyjímaje. Období transformace, předcházející vstupu naší země do EU, znamenalo realizaci náročných příprav, jejichž cílem bylo posílení mléčného sektoru ČR, aby se stal v rámci rozšířeného Evropského společenství jeho platnou a konkurenčně schopnou součástí. I v rámci EU probíhala složitá jednání spočívající ve snaze změnit a liberalizovat systém přežívající vysoce protekcionářské společné zemědělské politiky. Výsledkem tohoto úsilí bylo přijetí zásad modifikované Agendy 2000 – Reformy společné zemědělské politiky, na základě které se snižují do roku 2007/8 intervenční ceny másla o 25 % a sušeného odtučněného mléka o 15 %. Toto opatření se postupně promítne do snížení ceny farmářského mléka o cca 20 %, t. j. cca o 6 centů za 1 kg, při konečném uplatnění kompenzačních plateb 3,55 centů/kg. MLÉČNÉ FÓRUM V BERLÍNĚ Vytýčené změny se svojí závažností staly v rámci Evropské Unie předmětem hlubokých úvah o jejich dopadech na celkovou ekonomiku sektoru mléka. Problematika byla projednávána i na četných mezinárodních seminářích, z nichž jako poslední před rozšířením EU se konal v březnu letošního roku v Berlíně, jako 10. jubilejní ročník „ZMP – Milchforum“, zaměřený na tématiku jak zůstat na trhu do roku 2010. Na tomto mezinárodním setkání vystoupili významní, jak domácí, tak i zahraniční odborníci. Pan Otto Dietrich Steensen, farmář a prezident Německé mlékařské federace se ve svém vystoupení zabýval možnostmi německých producentů mléka v mezinárodní konkurenci. Poukázal na tíživou situaci zemědělců, kterou charakterizoval konkrétními údaji o nákladech na výrobu mléka, které výrazně převyšují jeho realizační cenu. Uvedl, že náklady na výrobu 1 kg mléka se pohybují ve Šlesvik-Holštýnsku v rozpětí od 28,3 do 36,6 centů. Náklady méně úspěšných farem ve výši 36,6 centů na výrobu 1 kg mléka jsou tvořeny zejména přímými náklady na obnovu stáda, krmení, péči o zdravotní stav dojnic apod., které činí 21 centů. Další jsou náklady na práci – 7,8 centů, na právo dodávek (kvóty) - 4,7 centů, náklady na budovy 2,4 centů a 0,7 centů na ostatní náklady. V Porýní – Westfalsku se náklady pohybují až v rozpětí od 36,96 do 43,30 centů za kg. Poukázal na skutečnost, že se podle vedených účetních záznamů očekává v průběhu roku 2003/4 snížení příjmů farem až o 20 %. Pouze velmi úspěšné farmy mohou docílit pozitivní čistou rentabilitu svého podnikání. Méně úspěšné podniky nedocílí úhradu ceny vloženého kapitálu a hodnoty vlastní práce. Uvedl, že ani nejlepší farmy nedokáží stlačit náklady pod úroveň cílové ceny mléka. Z výsledků výzkumů je možno odvodit, že farmy s užitkovostí nad 9000 kg mléka na dojnici mohou snížit výrobní náklady z 32 centů/kg zřetelně pod úroveň 30 centů/kg. Rozhodující pro přežití mléčných farem bude jejich velmi zdatné provozní vedení, pečlivé sledování celkové situace ve vývoji nákladů a degrese nákladů na každou dojnici. Na otázku, které země jsou v nákladech na produkci mléka lepší než SRN, uvedl Holandsko a ve světovém měřítku Nový Zéland, kde

v důsledku příznivých klimatických a topografických podmínek se pohybují přímé náklady na výrobu mléka na velmi nízké úrovni. Tyto nízké náklady pramenící z příznivých přírodních podmínek by neměly z agrárního a politického hlediska vést k tomu, aby německé zemědělství bylo s ohledem na rozvinutý průmysl obětováno na oltář WTO – Světové obchodní organizace. Po zhodnocení všech vlivů spočívá podle pana Steensena garance přežití farem v jejich restrukturalizaci a následné stabilizaci, která by zajistila roční zisk farmy ve výši 50 000 EUR. Tento výsledek by měla farma docílit s roční produkcí 1 mil. kg mléka. Pan Edward Richarts – ZMP, vedoucí oddělení pro mléka uvedl, že mléčný trh EU – 15 měl v roce 2003 k dispozici celkem 121 mil. tun mléčné suroviny, jejíž objem tvořilo 116 mil. tun mléka nakoupeného a zpracovaného mlékárnami a 5 mil. tun dovoz mlékárenských výrobků vyjádřených v mléčném ekvivalentu. Z celkového objemu mléčné suroviny bylo 80 % realizováno na vnitřním trhu EU za normální spotřebitelské ceny a dalších 8 % za snížené ceny s podporou. Zbývající objem 18 % byl realizován vývozem, z toho 11 % se subvencemi a 1 % bez podpory. Tab. č. 1 Realizace mléčné suroviny v roce 2003 v EU – 15 (v mléčném ekvivalentu) mléčná surovina

EU – 15 v mil. tun 116 5 4,3 121

nákup dovoz podíl dovozu v % surovina celkem z toho realizace – domácí trh bez podpory % – domácí trh dotovaný % – vývoz % celkem %

ČR v mld. l 2,53 0,28 11 2,81

80 8 12 100

74 26 100

Tabulka je doplněna o porovnatelné údaje realizace mléčné suroviny v ČR. Její celkový objem představoval v minulém roce 2,81 mld. l a podílelo se na něm 2,53 mld. l nakoupeného a zpracovaného mléka v mlékárnách - 74 % a 0,28 mld. l dovezených výrobků – 26 %. To znamená, že mlékárenský průmysl ČR vyvezl v porovnání s EU – 15 více než dvojnásobný podíl mléčné suroviny, kterou měl k dispozici. Výše podílu exportu suroviny je ovlivňována objemem dovozu. Zatímco se dovoz podílel na nákupu mléka v EU 4,3 %, dosáhl srovnatelný údaj za ČR 11 %. Tyto údaje svědčí o úrovni ochrany domácího trhu, která je v zemích EU výrazně tvrdší. Prof. Dr. Hannes Weindlmaier z Technické Univerzity v Mnichově – Výzkumného centra ve Weihenstephanu se ve svém vystoupení zabýval vlivem budoucích ekonomických struktur na výrobu a zpracování mléka. Informoval o vývoji počtu mlékáren v SRN v minulém období a o předpokladu další narůstající dynamiky koncentrace mlékárenského průmyslu, takže by se mohlo očekávat, že se v SRN sníží do 10 let počet mlékárenských podniků na 30. Tab. č. 2 Vývoj počtu mlékáren v SRN v období 1991 – 2000 Zpracovatelská kapacita roční denní v tis. tun v tis. kg do 10 do 27 10 – 50 30 – 140 50 – 100 140 –270 100 – 200 270 – 550 200 – 800 550 – 800 nad 800 nad 800 počet mlékáren celkem

1991

Počet mlékáren 2000

75 133 69 58 21 23 379

59 59 47 39 17 29 250

změna v% -21 -55 -32 -23 -20 +26 -33

Celkový počet mlékáren se v Německu v období od roku 1991 do roku 2000 snížil o třetinu z 379 na 250. Nejvýraznější pokles zaznamenaly mlékárny s denním průměrným příjmem mléka od 30 do 140 tis. kg denně ze 133 na 59 mlékáren, což představuje snížení o 55 %, zatím co mlékárny s nejnižší zpra-

aktuálně / 15

Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 covatelskou kapacitou do 27 tis. kg mléka denně vykázaly pokles ze 75 na 59 mlékáren – o 21 %. Menší zranitelnost mlékáren s nejnižší kapacitou může být nejpravděpodobněji ovlivněna tím, že se jedná o mlékárny se specializovanou výrobou, anebo mlékárny umístěné ve specifických lokalitách. Průměrná denní zpracovatelská kapacita německých mlékáren je v současné době více jak dvaapůlkrát vyšší v porovnání s průměrnou kapacitou českých mlékáren, která dosahuje 100 tis. l mléka denně. Pro informaci je možno uvést, že žádná z přistupujících zemí do EU nemá vyšší průměrnou kapacitu mlékárny než 50 tis. l. Pro porovnání je uveden přehled charakteristických rysů mlékárenského sektoru některých evropských zemí. Tab. č. 3 Charakteristika sektoru mléka v Rakousku, SRN, Polsku a Maďarsku Ukazatel

měr.j.

Rakousko

SRN

Polsko

Maďarsko

výroba mléka

tis. tun

3292

27900

11776

2150

nákup mléka

tis. tun

2658

26618

7217

1750

81

95,4

61,3

81,4

30,20

29,98

18,07

29,75

111

262

413

100

66

278

48

48

tržnost farm.cena 100 kg mléka – 3,7 %

% EUR

počet mlékáren průměrný denní příjem mlékárny

tun

Prof. Weindlmaier dokumentoval vliv zvyšování kapacity výroby na její efektivnost výsledky modelové studie Institutu Ekonomie a výživy při Spolkovém ústavu pro výzkum mléka v Kielu. Z výsledků studie vyplývá, že se při výrobě sýra Goudy v bochnících o hmotnosti 12 kg snižují mimosurovinové výrobní náklady na 1 kg výrobku z 50 centů při roční zpracovatelské kapacitě 5 000 tun na 40 centů při kapacitě 10 tis. tun/rok. Dále se pak snižují na 30 centů při kapacitě 20 tis. tun/rok a následně až téměř na 25 centů při kapacitě 30 tis. tun/rok. Dr. Josef Popp, ředitel Institutu pro zemědělství a informatiku v Budapešti referoval o vývoji zemědělství v rámci ekonomiky Maďarska a jeho perspektivě v rámci podmínek společné zemědělské politiky EU. Uvedl, že stavy skotu se od roku 1990 do současné doby snížily na polovinu z cca 1 600 tis. ks na 800 tis. ks. Průměrná dojivost krav se zvýšila z 5 tis. kg v roce 1995 na 5 700 kg v roce 2001. Maďarsko získalo v rámci EU mléčnou kvótu 1947 tis. tun. Cena nakupovaného farmářského mléka byla vysoká, téměř na úrovni Německa a od čtvrtého čtvrtletí minulého roku se začala výrazně snižovat. Maďarsko výhledově nepředpokládá plné čerpání přidělené mléčné kvóty. Ještě na začátku letošního roku bylo v provozu 70 mlékáren, které budou restrukturalizovány. Podíl kapitálové účasti zahraničních společností na maďarském mlékárenském průmyslu dosáhl 70 %. Dosavadní pozitivní saldo zahraničního obchodu mlékárenskými výrobky se sníží a nevylučuje se, že se země stane čistým dovozcem mlékárenských výrobků, především sýrů a jogurtů v důsledku očekávaného zvýšení příjmů obyvatelstva. Prof. Edward Jesse z Univerzity Wisconsin referoval o zkušenostech v oblasti výroby mléka v USA. V úvodu porovnal základní parametry výroby mléka v SRN se státem Wisconsin v roce 2002. Tab. č. 4 Mléčné farmy v SRN a státě Wisconsin Ukazatel mléčné farmy počet dojnic v tis. ks počet dojnic ve stádě výroba mléka v tis. tun prům. dojivost – kg/rok/ks složení mléka: tuk % bílkoviny % cena mléka (EUR/l) pův. složení přepočet na T-3,7 %, B –3,4 % výroba sýrů v tis. tun výroba másla v tis. tun

SRN

Wisconsin

125 000 4 431 35,4 27 800 6 274 4,20 3,42 0,3150 0,3000 1,764 435

17 800 1 271 71,4 10 015 7 880 3,73 3,10 0,2689 0,2777 968 147

Wisconsin SRN % 14,2 28,7 201,7 36,0 125,6 88,8 90,6 85,4 92,5 54,9 33,8

Farmáři ve Wisconsinu chovají ve stádě v průměru 71,4 ks dojnic, tedy dvojnásobek ve srovnání s SRN (35,4 ks). Mléko má v obou regionech rozdílné složení a po přepočtu na 3,7 % tuku a 3,4 % bílkovin dosahuje ve Wisconsinu cenu pouze 0,2777 EUR/kg a je o 7,5 %, ve srovnání s SRN nižší. Struktura vyráběného sortimentu je ve státě Wisconsinu příznivější, vykazuje nižší podíl výroby másla a vyšší podíl výroby sýrů. Cena mléka se jak v EU, tak v USA snižuje a její úroveň je závislá na trhu a politice vlády. V USA se dlouhodobě v průměru snížila z 0,305 USD/l v roce 1980 na 0,29 USD/l v lednu 2004, i když v průběhu sledovaného období zaznamenala značné výkyvy. Nejvíce poklesla v roce 1992, téměř na 0,26 USD/l a nejvyšší úroveň zaznamenala v roce 2000 téměř 0,34 USD/l. Podle sdělení prof. Jesse poklesla v lednu letošního roku cena mléka ve státě Wisconsin na nejnižší úroveň. Jedná se o cenu mléka kvality „Grade A – MILK“ určené jako nejkvalitnější suroviny pro výrobu konzumního mléka. Tab. č. 5 Minimální farmářská cena mléka kvality Grade A Milk v USD ve státě Wisconsin – leden 2004 mléčné složky obsah mléčný tuk % bílkoviny % ost. pevné látky % somat. buňky/1ml příplatek za Grade A - Milk docílená výrobní cena

A komponenty 4,2 3,5 6,3 100 tis. x x

B hodnota USD/kg 0,1387 0,1611 0,0030 0,0036 0,0071 0,3135

komponenty 3,2 2,8 5,7 600 tis. x x

hodnota USD/kg 0,1057 0,1289 0,0027 -0,0036 0,0071 0,2408

Z údajů v tabulce vyplývá, že zvýšením obsahových látek v mléce, tuku o 1 %, bílkovin o 0,7 % a ostatních pevných látek o 0,6 % lze zvýšit jejich úhrnnou cenu z 0,2373 USD na 0,3028 USD o 0,0655 USD – 21,6 %. Prof. Jesse uvedl, že i když se cena mléka bude snižovat i do budoucna, budou moci individuální farmy výrobní cenu zvýšit, a to především změnou jeho složení. Příležitost pro tuto změnu se v budoucnosti zvýší. Prof. Jesse uvedl, že je mnoho strategií, kterými je možno zvyšovat produktivitu a úspěšnost mléčného hospodářství, ale v podstatě nevíme o žádném jediném obzvláště důležitém kroku, který by dělal zázraky. Z mnoha úspěšných strategií je pouze jedna relevantní, a to je velikost farmy, i když ani její vliv nemusí být zvláště významný.

Tab. č. 6 Náklady na výrobu mléka podle počtu dojnic ve stádě Wisconsin – 2002 Počet dojnic dodávka mléka na dojnici kg hektary půdy na dojnici

51 -75 8 839 2,1

přikoupené krmivo nákl. na půdní hospodářství mzdy odpisy daně ostatní náklady celkové náklady na dojnici

518,92 647,79 316,00 486,29 162,57 775,22 2906,78

101 - 150 9 180 1,9

> 250 10 160 0,9

USD na dojnici 570,36 687,89 395,19 379,82 172,59 810,60 3016,44

774,07 516,12 523,35 349,69 207,56 900,78 3271,56

Z přehledu je patrno, že ve sledovaném porovnání se v závislosti na velikosti stáda zvyšovala užitkovost dojnic až nad 10 tis. kg/rok podmíněná růstem nákladů, především na přikoupené krmivo a mzdy. Tab. č. 7 Zisk podle velikosti farem – Wisconsin 2002 - USD Počet dojnic náklady na dojnici náklady na kg mléka příjem farmy na dojnici příjem za kg mléka čistý příjem farmy na dojnici čistý příjem na kg mléka čistý příjem farmy USD

51 - 75

101 - 150

>250

2 906,78 0,3289 3151,46 0,3565 244,68 0,0277

3 016,44 0,3286 3326,45 0,3624 310,01 0,0338

3 271,56 0,3220 3402,74 0,3349 131,17 0,0129

15414,5

37821,1

59553,0

Prof. Jesse v závěru opakuje, že velikost farmy je relevantní strategie, ale její vliv není obzvláště veliký. Zdůrazňuje, že hlavním podnětem ke zvětšování farem ve Wisconsinu je, že se žádá větší celkový příjem, ale ne vždy bezpodmínečně snižování výrobních nákladů. Tab. č. 8 Úspěšnost farem podle velikosti stáda Počet dojnic

Průměrné náklady všech farem

50 100 150 200 250 500

0,374 0,365 0,356 0,348 0,340 0,305

úspěšných farem USD pro kg mléka 0,300 0,299 0,297 0,295 0,294 0,287

Zvýšené náklady pro nižší úspěšnost

menší velikost

0,074 0,066 0,059 0,053 0,046 0,018

0,013 0,012 0,010 0,008 0,007 -

Údaje o zjišťování úspěšnosti farem jsou výsledkem sledování 314 producentů mléka ve státě New York v USA v roce 1999. Nejvyšší rozdíl v nákladech se jeví u stáda s 50 dojnicemi mezi průměrnými a úspěšnými farmami ve výši 0,074 USD/kg (0,374 – 0,300). Rovněž rozdíl u průměrných farem s 50 a 500 dojnicemi dosahuje 0,069 USD/kg (0,374 – 0,305). Naopak rozdíl v nákladech mezi úspěšnými farmami s 50 a 500 dojnicemi je relativně nízký 0,013 USD (0,300 – 0,287).

ZÁVĚR Světový den mléka je pro všechny mlékařsky vyspělé země významnou příležitostí k oslavě a propagaci mlékárenských výrobků. Pro země rozšířené EU však Den mléka navíc znamená vstup do společného obrovského tržiště řízeného nově přijatými náročnými ekonomickými pravidly vytýčenými Reformou společné zemědělské politiky EU. M. Křivánek, ČMSM

Sýr ementálského typu GOLDENBURG

Oznamujeme, že naše společnost od dubna 2004 vyrábí sýry ementálského typu pod obchodním názvem GOLDENBURG. Jméno Krkonošskému ementálu dalo bývalé panství Goldenburg, v jehož historických sklepích tento klasický sýr několik měsíců zraje. Krkonošské sýrárny a.s., Jičín

holding KRKONOŠSKÉ SÝRÁRNY a.s. JIČÍN, www.promil.cz

16 / nabídky – informace

Nové výrobní prostory v TPK, spol. s r.o. v Hodoníně odpovídají evropským parametrům

V

souvislosti se vstupem ČR do EU došlo ke změnám ve všech zákonech a vyhláškách týkajících se výroby potravin živočišného původu. Společnost TPK, spol. s r.o. – největší výrobce tavených sýrů v ČR, musela vše přizpůsobit novým náročným evropským požadavkům výroby potravin a plně se podřídit této situaci a stanoveným podmínkám. Bylo nutné vyřešit řadu velmi závažných úkolů a velmi precizně se připravit na období existence nového evropského trhu, jehož součástí od 1. května 2004 budeme.


Obchodní kontakty:

NET PLASY , spol. s r.o. U mlékárny 1020, 768 61 Bystřice pod Hostýnem Česká republika

Především bylo nutné zabezpečit přemístění výroby z rušeného dceřinného závodu ve Velkém Valtínově do nově postavené haly v Hodoníně. A to již ke konci roku 2003, to aby bylo možné podat včas žádost Státní veterinární správě pro schválení a registraci nového závodu a tím zajistit plynulý náběh výroby této nové kapacity. Podařilo se. Výroba tavených sýrů v této nové výrobní kapacitě v Hodoníně byla 1. ledna 2004 zahájena. Zároveň také společnost požádala o zapsání na seznam v listině EU „ANNEX“ a tím získat oprávnění k exportu v rámci EU. Proces schvalování byl velmi náročný, neboť se realizoval v souběhu s rekonstrukcí celé výroby a její novou organizací, včetně zavádění nových technologií. Podařilo se. Všechny kontroly Státní veterinární správy dopadly na výbornou. Společnost TPK, spol. s r.o. byla schválena a registrována 22. prosince 2003, následně pak zapsána na seznam „ANNEX“ 17. března 2004. Dalším důležitým momentem společnosti bylo zajištění certifikace systému jakosti podle normy ISO 9001:2000 a systému kritických bodů HACCP. Na tento certifikát se společnost připravovala od roku 2001. Certifikační audit proběhl ve dnech 10. – 12. března 2004. Při tomto auditu byla vysoce oceněna odborná způsobilost pracovníků společnosti TPK, spol. s r.o. Společnost TPK Hodonín je tak nyní plně připravena na výchozí startovací čáru plnohodnotného evropského výrobce potravinářských výrobků. Je si však vědoma toho, že obstát na novém velkém trhu nebude nijak snadné a že úspěch bude nutné podložit velkým pracovním úsilím, ale i podnikatelským štěstím. Dosavadní výsledky však prokazují, že myšlenková síla a obětavost pracovníků schopných pracovat v tvůrčím týmu dávají výborné předpoklady pro další úspěšný rozvoj společnosti TPK.

TPK spol. s r.o., Velkomoravská 2714/28, 695� 19 Hodonín, Česká republika, �� telefon: 518 390 711, fax: 518 321 314, e-mail: [email protected]

e-mail: [email protected] www.mlekarna-bystrice.cz tel.: +420 573 380 411-2 fax: +420 573 381 246

nabídky – informace / 17


MLÉKÁRNA ČEJETIČKY, SPOL. S R.O. Mlékárna Čejetičky, spol. s r.o. situovaná na předměstí Mladé Boleslavi je jednou z nejstarších fungujících mlékáren v republice. Mlékárna byla založena hospodařícím rolníkem panem Wágnerem v roce 1887. Po první světové válce byla mlékárna prodána Mlékařskému družstvu a v roce 1938 se stala největší mlékárnou v České republice. Po druhé světové válce, v roce 1953 byla mlékárna znárodněna a stala se součástí mlékárenského celku Laktos Praha. Po pádu komunismu mlékárnu zprivatizoval v roce 1993 současný majitel pan Marek, který pokračoval v zaměření na výrobu čerstvých mléčných výrobků. V době privatizace se výrobní program mlékárny skládal z čerstvého mléka, měkkého tvarohu, smetany a másla. V následujících letech byl výrobní program rozšířen o zakysané výrobky a došlo též k rozšíření způsobu balení. V současnosti mlékárna vyrábí čerstvé mléko balené do sáčků i kartonů, ruční měkký tvaroh balený do hliníkové fólie, máslo, smetanu, kefír přírodní, kefír meruňkový a jahodový, podmáslí a acidofilní mléko. Všechny tyto produkty jsou k dostání v prodejních sítích zahraničních i českých obchodních řetězců pod obchodní značkou MLADA. Společnost poskytuje též velkoobjemová balení čerstvého mléka, měkkého tvarohu, másla a smetany pro své velkoodběratele.

D

roce 1995 začaly ceny potraviny klesat, až v roce 1999 dosáhly svého minima. Snížení cen vedlo ke snížení zisků mlékáren a stagnaci investic a inovace v mlékárenském průmyslu. Nemalý vliv na klesající ceny mléčných produktů měl i import zahraničních mléčných výrobků, které konkurovaly cenou, nikoliv kvalitou. Domácí výrobky jsou tradičně hodnoceny jako kvalitní a konkurence schopné výrobky. Český zákazník je konzervativní a nerad mění své nákupní zvyky. Většina českých zákazníků upřednostňuje nákup domácích výrobků před zahraničními.

m n e

Mlékárna měsíčně nakoupí přibližně 4 miliony litrů suroviny, z které vyrobí 3 milion litrů tekutých čerstvých mléčných výrobků. V loňském roce společnost dosáhla 25% podílu na trhu s čerstvým sáčkovým mlékem, 16% s mlékem baleným do kartonů a 14% v prodeji zakysaných výrobků. Podíl ostatních výrobků mlékárny na českém trhu byl pod 10%. Svým podílem na trhu zaujímá mlékárna Čejetičky významnou pozici v rámci domácích producentů mléčných výrobků. Ve druhé polovině devadesátých let byla situace v mlékařském sektoru ovlivněna zejména vývojem cen odvíjejících se od ceny zemědělských výrobků a momentální situace na trhu. Obchodní řetězce upevňovaly svojí pozici na českém trhu a tlačily ceny mléčných výrobků na nejnižší úroveň. Po

distribuce k zákazníkům, podléhá neustálé kontrole chemických, fyzikálních, mikrobiologických a senzorických vlastností. Mlékárna ručí za kvalitu svých výrobků dosaženým certifikátem systému kritických bodů (HACCP). Společnost též získala certifikát v systému managementu jakosti ISO. Veškeré kroky, které mlékárna podniká, směřují ke zkvalitnění výroby a mléčných produktů, k uspokojení vzrůstajících požadavků zákazníků a jsou zcela v souladu s normami Evropské unie.

a k lé

Prodej čerstvého mléka stoupá. Trvanlivé mléko začíná být jak v domácnostech tak v závodech veřejného stravování a pekárnách nahrazováno čerstvým mlékem, které je vhodnější na přípravu pokrmů i přímou konzumaci. Současné prodejní ceny mléčných výrobků, zejména čerstvých mlék a smetan jsou na hranici výrobních nákladů. Tyto nízké ceny jsou trvale neudržitelné, proto je nezbytně nutné, aby v nejbližší době došlo k narovnání cen mléčných výrobků. Ceny mléčných produktů v Evropské unii jsou mnohem vyšší než v České republice a to i s ohledem na výši příjmů. Předpokládáme tedy, že se ceny mléčných výrobků po vstupu země do Evropské unie zvýší alespoň na reálnou úroveň. Jelikož čerstvé mléčné výrobky jsou zdravější a obsahují vyšší množství bílkovin, vitamínů a minerálních látek než trvanlivé výrobky, je jejich cena v zemích Evropské unie vyšší. Domníváme se, že tento trend se projeví i v České republice a ceny čerstvého mléka a mléčných produktů budou vyšší než ceny trvanlivého zboží.

V současnosti se Mlékárna Čejetičky, spol. s r.o. pod vedením dozorových orgánů státní veterinární správy připravuje na vstup do Evropské unie. Společnost investovala do přestavby výrobních a expedičních prostor, zakoupila novou stáčecí linku, investovala do základního ošetření mléka, tj. do pasterizační stanice, zmodernizovala chladírenské prostory a připravuje přestavbu tvarohárny. Provedené změny a úpravy vedly k prodloužení trvanlivosti čerstvých výrobků a ke zlepšení jejich kvality. Celý proces výroby i následná

Strategie mlékárny je levně vyrábět a prodávat čerstvé mléčné produkty zejména obchodním řetězcům a velkoodběratelům, snižovat své výrobní a distribuční náklady při zachování a zkvalitnění jakosti výrobků. Díky své výhodné poloze v srdci České republiky a v blízkosti hlavního města, kde mají sídlo a centrální slady téměř všechny obchodní řetězce, může mlékárna poskytovat Just-In-Time distribuční servis. Zboží je po vychlazení nakládáno přímo z výrobních linek do nákladních vozů a odvezeno na centrální sklady obchodních řetězců v den jejich výroby, takže zákazníci mají zaručenou celkovou dobu trvanlivosti. Cílem mlékárny je dodávat čerstvé, chutné a kvalitní mléčné výrobky okamžitě po obdržení objednávky. Po dokončení přestaveb bude mlékárna splňovat nejpřísnější požadavky na kvalitu svých výrobků a výrobních procesů a stane se moderní mlékárnou. Nové technologie a zařízení zvyšují již dnes výrobní kapacity a možnosti mlékárny. Lepší kvalita výrobků a nové možnosti obalové techniky mohou oslovit další zákazníky a podíl výrobků mlékárny na trhu může nadále růst. Mlékárna Čejetičky, spol. s r.o. nemá ambice exportovat na evropský trh. Skladování a distribuce mimo Českou republiku by byla příliš nákladná a komplikovaná. Management mlékárny se soustředí na domácí trh a svojí sortimentní skladbou se snaží co nejlépe uspokojit požadavky stávajících i potencionálních zákazníků. Bc. Blanka Marková, obchodní zástupkyně a jednatelka společnosti.

Vysoce kvalitní salámové sýry

eidamského typu – oceněné značkou KlasA

MILTRA B s.r.o., 569 41 Městečko Trnávka 5 Tel. 461 32 92 25, 461 32 92 92 fax. 461 32 92 16 http://www.miltra.cz, e-mail: [email protected] Obchodní kontakt: MILTRA B s.r.o., Sklady a expedice Moravská Třebová, Jiráskova 31 Tel. 461 31 16 39, 461 35 32 76, 461 35 32 71 Fax. 461 31 15 69, http://www.miltra.cz, e-mail: [email protected]



Mlékárna Olešnice, RMD Tržní 376, 679 74 Olešnice na Moravě tel.: 516 528 561 – 568 fax: 516 528 572 e-mail: [email protected] www.ole.cz



BOHUŠOVICKÁ MLÉKÁRNA a.s.

MIKROBITEST N A C E S T Ě Z A VA Š Í K VA L I T O U

jednoduše a levně Sauce . r M y k č Omá stanem. d o p u voleno o d í n CHUŤ! m U O R B zpříje O D

stanovíte mikrobiální kontaminaci – v tekutinách i viskózních – ve vodě – na povrchu výrobků s pevným povrchem – na povrchu výrobních zařízení – vzdušnou kontaminaci M I L C O M a. s.

závod Laktoflora Ke Dvoru 12a , 160 00 Praha 6 tel.: 235 354 551-2, fax 235 358 107 E-mail: [email protected]

20 / ze zahraničí


Slovenští zemědělci a potravináři jsou vstupem do EU vyčerpáni Košice (dra) – Slovenský agropotravinářský komplex je květnovým vstupem země do Evropské unie finančně vyčerpán, tvrdí představitelé Slovenské zemědělské a potravinářské komory. „Tento stav je důsledkem složité transformace i zvlášť suchých let 2000 a 2003, ale také nezvládnuté regulace trhu ze strany státu a nedostatečných systémových opatření v této oblasti,“ řekl na valné hromadě komory její předseda Ivan Oravec. Za varující označil, že z 831 slovenských zemědělských subjektů s více než 20 zaměstnanci je pouze 33 procent ziskových. Se ztrátou skončilo 67 procent všech podniků. Slovenští zemědělci sdružení v komoře vykázali podle Oravce zisk 2,36 miliardy korun, ale toto číslo znamená meziroční

Drůbežárny Hyza Žilina skončily se ztrátou 15 milionů Sk Žilina (dra) – Se ztrátou více než 15 milionů slovenských korun ukončil hospodaření minulého roku jeden ze tří největších výrobců drůbežího masa na Slovensku – společnost Hyza Žilina. Předloni firma vykázala zisk 4,3 milionu korun. Podle informací, které zveřejnilo vedení firmy, hospodaření ovlivnil zejména výrazný import drůbežího masa na Slovensko, zvýšení cen energií a rovněž změny související s výraznými investicemi. Celkové výnosy se oproti roku 2002 snížily o 50 milionů korun na 1,21 miliardy korun. Hyza zpracovala kolem 23.000 tun drůbežího masa. Firma má přibližně 650 zaměstnanců. Společnost loni investovala 190 milionů korun prostřednictvím fondů Evropské unie. Celkem 11 projektů bylo zaměřeno na plnění hygienických norem v souladu s pravidly EU, rekonstrukce a rozšíření výroby. Společnosti patří zhruba dvacetiprocentní podíl na slovenském trhu s drůbežím masem. Spolu s firmou THP Topolčany a Hydina ZK Košice tak obhospodařují zhruba dvě třetiny tuzemského trhu.

Maďarští pekaři vytáhli do boje proti hypermarketům Budapešť (dra) – Maďarští pekaři žádají o pomoc vládu a protimonopolní úřad ve svém zápase proti velkým obchodním řetězcům, jež prodávají chléb za takové ceny, kterým provozovatelé malých pekáren nedokáží konkurovat. Podle představitelů profesního sdružení maďarských pekařů hypermarkety prodávají chléb za ceny nižší, než za jaké jej malé pekárny dokáží vyrobit. V Maďarsku je dnes asi 1400 pekáren, z nichž až 30 procent se v důsledku této cenové politiky nachází na pokraji krachu, informoval maďarský rozhlas. Podle představitelky sdružení pekařů Ilony Boldizsárové chce zatím jejich organizace řešit problém cestou jednání, ovšem členové sdružení požadují radikálnější kroky, včetně otevřených protestů a blokády silnic. „Malé pekárny si nemohou dovolit produkovat chléb se ztrátou. Nedokáží konkurovat hypermarketům, které si nízkou cenu chleba mohou kompenzovat zvýšením cen u jiného zboží,“ prohlásila

propad o 2,5 miliardy Sk. Potravinářský průmysl Slovenska jako celek vykázal sice vyšší zisk (3,24 miliardy korun), informoval Oravec, ale rentabilita většiny výrobních oborů se pohybovala jen na úrovni od jednoho do tří procent. Přitom například mlékaři skončili loňský rok se ztrátou téměř 700 milionů korun, konstatoval. Delegáti na valné hromadě zvlášť kriticky hodnotili to, že vláda loni poskytla zemědělcům ve formě mimořádné pomoci na zmírnění důsledků extrémního sucha pouze 400 milionů korun, což je ani ne 20 procent požadované sumy. Stát přitom podle představitelů komory nevyužil ani možnosti dorovnat přímé platby do výše 55 procent úrovně v současných členských zemí unie. Za velké rozčarování pak předseda

komory označil návrh východisek státního rozpočtu na rok 2005. Návrh totiž podle představitelů komory uvažuje jen se čtyřicetiprocentními přímými platbami pro zemědělce, ačkoli Evropská unie umožňuje vyplácet až 60 procent. Komora si jako prioritu na příští rok stanovila dosáhnout zrušení daně z půdy a zavedení nulových poplatků za vodu, která se do půdy vrací prostřednictvím závlahových systémů. Kromě toho chtějí představitelé komory prosazovat zvýšení ochrany domácího půdního fondu v souladu s vyjednaným přechodným obdobím. Zemědělská samospráva se přitom podle Oravce přimlouvá za to, aby se státní půda nabízela na prodej za přijatelné ceny přednostně těm, kteří na ní hospodaří.

Výrazné omezení kalorií snižuje riziko infarktu a mrtvice Washington (mb) – Lidé, kteří výrazně omezují příjem kalorií, zásadním způsobem snižují nebezpečí, že onemocní cukrovkou, nebo že je postihne infarkt či mrtvice. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky byly zveřejněny ve Spojených státech. Autoři studie z lékařské fakulty Washingtonovy univerzity v Saint Louis v americkém státě Kentucky soudí, že rizika, kterým jsou vystaveni padesátníci a šedesátníci, kteří přijali nízkokalorický režim stravování, jsou srovnatelná s riziky u osob, které jsou mladší o desítky let. „Na základě výsledků je velmi jasné, že omezení kalorií má výrazný vliv na ochranu proti chorobám spojeným se stárnutím,“ vysvětloval John Holloszy, který řídil výzkum v rámci studie. „Nevíme, jak dlouho budou osoby, které se zúčastnily

studie, žít, mají však vyhlídky na delší život, než je tomu u průměru, protože pravděpodobně nezemřou na infarkt, mrtvici nebo cukrovku,“ dodal vědec. Osmnáct účastníků výzkumu ve věku 35 až 82 let se na tři roky až 15 let podřídilo nízkokalorickému režimu stravování. Jejich výsledky byly srovnávány s údaji od osob stejného věku a pohlaví, jejichž stravování bylo typické pro Spojené státy. Rozdíly mezi oběma skupinami se týkaly nejen celkových zkonzumovaných kalorií, ale také složení stravy. U členů skupiny, kteří přijímali 1100 až 1950 kalorií denně, pocházelo 26 procent kalorií z proteinů, 28 procent z tuků a 46 ze složitých uhlohydrátů. U členů druhé skupiny, kteří přijímali 1950 až 3250 kalorií denně, pocházelo z proteinů pouze 18 procent kalorií; z tuků jich pocházelo 28 procent a z uhlohydrátů,

včetně průmyslové zpracovávaných škrobovitých potravin, 50 procent. Členové nízkokalorické skupiny patřili mezi tu část populace, kde poměr „špatného“ LDL cholesterolu k celkovému množství cholesterolu u populace stejného věku a pohlaví nepřesahuje 10 procent. Poměr „dobrého“ HDL cholesterolu, činící 85 až 90 procent, tyto lidi naproti tomu v jejich věkové kategorii zařazoval do nejlepší skupiny. Hladiny triglyceridů, jejichž zvýšení může vést k arterioskleróze, bylo u členů nízkokalorické skupiny nižší než u 95 procent Američanů ve věku dvaceti let. Krevní tlak byl u členů nízkokalorické skupiny stejný, jak u skupiny osob mnohem mladších. Autoři studie dokonce tvrdí, že průměrný tlak v nízkokalorické skupině byl stejný jako u desetiletého dítěte.

Tržby potravinářské firmy Nestlé stouply Curych (dra) – Celkové tržby největší světové potravinářské skupiny Nestlé se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 3,5 procenta na 20,4 miliardy švýcarských franků (13,2 miliardy eur). Oznámila to švýcarská firma, která působí rovněž v České republice, a dodala, že tržby byly podpořeny silnou poptávkou po kávě Nescafé a krmení pro psy a kočky Friskies. Očištěné tržby, jež měří změny v množství a cenách prodaného zboží, stouply o 5,1 procenta, takže překonaly očekávání analytiků, kteří podle prů-

Boldizsárová. Také proto se sdružení obrátilo na ministerstvo zemědělství s požadavkem na stanovení minimální ceny chleba, podobně jako je tomu u některých jiných komodit a také na protimonopolní úřad s požadavkem, aby prověřil chování hypermarketů.

Američané a Evropané mají odlišný přístup k jídlu Paříž (kri) – V USA lidé jedí, aby žili, zatímco v jižní Evropě a ve Francii žijí, aby jedli. Tak by se daly hodně zjednodušeně shrnout výsledky jedné francouzské studie, která se snažila zjistit, co je důležité pro zdravé a dobré stravování. Vědecký tým francouzského sociologa Clauda Fischlera dospěl k závěru, že Američané považují jídlo spíše za výzvu a pečlivě dbají na správnou skladbu stravy a obsažené živiny, zatímco v jižní Evropě a ve Francii se jídlo spojuje především s rodinou nebo se společností vůbec. Výsledky studie potvrzuje i fakt, že 55 procent dotázaných Američanů denně bere ještě navíc vitamínové tabletky, zatímco ve Francii pouze dvě a v Itálii dokonce jen jedno procento respondentů. Při pohledu na tento rozdílný přístup ke stravování je paradoxní, že Jihoevropané bývají v průměru štíhlejší a zdravější než stolovníci za oceánem, píše s odvoláním na výsledky studie německá agentura DPA.

zkumu agentury Reuters počítali s jejich nárůstem o 4,5 procenta. Generální ředitel Nestlé Peter Brabeck uvedl, že dobrý začátek letošního roku by měl společnosti umožnit dosáhnout celoročních cílů, jež se týkají růstu a ziskovosti. Firma, která vyrábí rovněž balenou vodu Perrier, čokoládové tyčinky KitKat a omáčky Maggi, letos hodlá dosáhnout růstu očištěných tržeb o pět až šest procent. Do roku 2006 chce společnost ušetřit více než šest miliard švýcarských franků (3,9 miliardy eur). Její prioritou

pro letošní rok je posílit marže poté, co v minulosti uskutečnila rozsáhlé akvizice, jako například převzetí výrobce krmiva pro psy a kočky Ralston Purina a výrobce zmrzliny Dreyer‘s Grand Ice Cream, napsala agentura Reuters. Společnost Nestlé vstoupila na počátku 90. let jako strategický investor i do české výroby cukrovinek. Její investice v tuzemsku od té doby přesáhly pět miliard korun. Firma působí v České republice prostřednictvím firmy Nestlé Česko, která vznikla spojením firem Nestlé Čokoládovny a Nestlé Food.

Masokombinát Tauris loni zvýšil prodej, utržil ale méně Rimavská sobota (Slovensko) ( dra) – Tržby 2,4 miliardy slovenských korun zaznamenal loni jeden ze tří největších slovenských masokombinátů – Tauris Rimavská Sobota. Byly tak o zhruba 80 milionů nižší než v předchozím roce. Informovala o tom mluvčí společnosti Ludmila Bakšová, výši zisku ale neuvedla. Společnost loni prodala více než 26.800 tun masa a masných výrobků, což představovalo meziroční nárůst o 500 tun. Podle Bakšové to ale tržby neovlivnilo, protože se snížily ceny masa. Po poklesu poptávky po hovězím masu, který byl v uplynulých letech způsoben výskytem BSE, se loni jeho prodej zvýšil zhruba o 15 procent. Pro splnění norem Evropské unie firma v minulých letech investovala kolem 540 milionů korun. Podstatná část šla na rekonstrukce střediska porážek v dceřiné společnosti Tauris Danubius v Dunajské Středě, která má

jako jediná na Slovensku certifikát na vývoz masa do zemí unie. Podíl Taurisu na celkovém tuzem-

ském prodeji je kolem 15 procent. Skupina sedmi společností Taurisu zaměstnává dohromady 1330 lidí.

ze zahraničí / 21


Nová pravidla Evropské unie o geneticky upravených plodinách jsou přísnější Brusel (dra) – Nová pravidla Evropské unie o označování a sledování potravin a krmiv s příměsí geneticky upravených plodin (GMO) vstoupila v platnost dnem 19. dubna 2004. Po více než pětiletém moratoriu pootvírají dveře ke vstupu nových GMO na unijní trh, ale jsou ještě přísnější než dosud. Veškeré zboží, v němž lze vysledovat více než 0,9 procenta GMO, musí nést nálepku „Tento výrobek obsahuje GMO“. Pokud například sušenky obsahují kukuřičný olej, pocházející z upravených rostlin, musí to být na obalu výrobku vyznačeno. Nová legislativa ukládá členským státům povinnost zajistit vše, aby bylo možné vysledovat trasu od pole, na němž se geneticky upravené rostliny pěstovaly, až na pulty obchodů a stůl spotřebitele, tedy „od vidlí až k vidličce“. Data mají být schraňována po dobu pěti let. Potraviny z geneticky upravených rostlin – obvykle jde o kukuřici a sóju, méně o pšenici jsou v EU použí-

vány a prodávány zatím jen okrajově. Od roku 1998 platilo moratorium na schvalování nových modifikovaných plodin, které má být nyní zrušeno. Nová pravidla se mají uplatnit na 16 dosud povolených GMO, dalších devět čeká na homologaci. Například o sladké kukuřici BT - 1 švýcarské firmy Syngenta by ministři zemědělství měli jednat koncem tohoto měsíce v Lucembursku. Pravděpodobně však nechají rozhodnutí na Evropské komisi, nakloněné moratoritum zrušit. A to i kvůli tlaku Světové obchodní organizace (WTO), u níž si na evropský přístup už stěžovaly Spojené státy, Kanada a Argentina. Případná prohra ve sporu s USA by unii mohla stát stamiliony dolarů jako úhrada ušlého zisku americkým farmářům za to, že se EU až dosud brání dovozu geneticky upravené kukuřice a dalších plodin. Evropský zákazník hledí na poživatiny s příměsí GMO spíše

Z A J Í M A V O S T I BRASSICA TEA ANEB BROKOLICOVÝ ČAJ Brassica je obchodní název značky čaje, který vzešel z výzkumu na Johns Hopkins University. Od ostatních druhů čaje se liší tím, že obsahuje látku sulforafan glukosinolát (SGS), což je silný antioxidant obsažený v brokolici. Pracovníci, kteří vyvinuli Brassica tea přidali SGS extrahovaný z brokolicových výhonků do zeleného a černého čaje a do čaje roobois, aby tak zkombinovali antioxidační účinky brokolice s účinky čaje. Brokolice je pro svůj vysoký obsah antioxidantů a možné ochranné účinky proti určitým druhům rakoviny a jiným chronickým chorobám považována mezi zeleninou za „superhvězdu“. Vědci na Johns Hopkins odhalili, že na SGS jsou bohaté zejména výhonky brokolice. Extrakt ošetřili tak, že obohacený čaj nemá nepříjemný brokolicový flavor. Šálek fortifikovaného čaje obsahuje stejné množství SGS jako porce brokolice. Vědci zdůrazňují, že SGS působí antikarcinogenně tím, že mobilizuje tělu vlastní antioxidační systém. Jedna francouzská studie údajně došla k závěru, že SGS může dokonce ničit buňky nacházející se v prekancerózním stadiu. Zda i čaj obohacený SGS bude mít stejné zdraví prospěšné účinky, se teprve uvidí.

DENTISTÉ VARUJÍ: SYCENÉ NÁPOJE POŠKOZUJÍ ZUBNÍ SKLOVINU Britská asociace dentistů informovala, že více než třetina 14 - letých Britů si ničí zubní sklovinu nadměrnou konzumací sycených nápojů. Dentisté varují, že ani dietní verze těchto nápojů nejsou z hlediska poškozování zubní skloviny bezpečné. Rodiče se často obávají vysokého obsahu cukru v sycených nápojích a domnívají se, že jejich “dietní” verze slazené umělými sladidly jsou z hlediska zdravotního nezávadné. Je sice pravda, že nápoje slazené umělými sladidly se na tvorbě zubního kazu podílejí menší měrou, nicméně nejsou o nic méně kyselé než jejich cukrem slazené protějšky. A právě kyselost sycených nápojů působí vnější erozi zubní skloviny dětí. Teenageři konzumující více sklenic denně vystavují svoji zubní sklovinu několika kyselým atakům denně, které mohou být pro zuby neméně nebezpečné než zubní kaz. Výsledky výzkumu publikované v březnovém čísle časopisu British Dental Journal ukazují, že pití sycených nápojů u 14 - letých ztrojnásobuje riziko vzniku erozí zubní skloviny. Čtyři a více sklenic denně zvyšuje riziko o 513 procent. Průzkum zjistil, že 92 procent 14 - letých konzumuje sycené nápoje pravidelně. Peter Rock, ortodont z Birminghamské univerzity tvrdí, že výše zmíněný výzkum prokázal, že sycené nápoje jsou zdaleka nejzávažnější příčinou dentálních erozí u teenagerů. „Konzumace syceného nápoje jedenkrát denně již značně zvyšuje riziko, že dítě bude mít poškozené zuby. Mnohem závažnější je však zvýšení rizika při pravidelném konzumování těchto nápojů.” Studie také zjistila, že u 12 - letých dětí tento problém ještě není tak závažný. Čtvrtina z těchto mladších dětí nepije sycené nápoje vůbec, několik sklenic denně konzumuje méně než 30 procent z nich. Pro tuto věkovou skupinu jako celek pití sycených nápojů zvyšuje pravděpodobnost zubních erozí o 59 procent. Pro ty z nich, kteří konzumují sycené nápoje několikrát denně, se potom riziko zvyšuje 2,5 krát.

VAKCÍNA PROTI CESTOVATELSKÉMU PRŮJMU Vakcína Dukoral proti cestovatelskému průjmu bude již brzy k dispozici i v Evropě. Licenci k výrobě má udělenu Kanada, Nový Zéland, Skandinávie a několik dalších zemí. Vakcína by měla zabránit 60 až 80 procentům z 500 000 úmrtí, ke kterým na důsledky průjmových onemocnění dochází v celosvětovém měřítku každým rokem. Dukoral je orální vakcína, která se ve dvou dávkách ve formě nápoje podává minimálně týden před zamýšleným odjezdem. Nabízí až tříměsíční ochranu před infekcí enterotoxigenním kmenem Escherichia coli O157:H7, nejobvyklejším původcem cestovatelského průjmu. Vakcína je údajně účinná i proti choleře. Dukoral, výrobek britské farmaceutické firmy Powderject Pharmaceuticals z Oxfordu, která je dceřinou společností Chiron Corporation, byl doporučený ke schválení pro Evropu. Očekává se, že na trhu bude k dispozici do roka. Vyvíjejí se také konkurenční vakcíny, které však budou k dispozici až za 4–5 let. Riziko průjmového onemocnění je odhadováno na 7 procent u cestovatelů po zemích Západní Evropy a Severní Ameriky a 20–50 procent pro turisty, kteří navštíví rozvojové země.

JAPONSKÁ TRADIČNÍ PŘÍSADA PRODLUŽUJÍCÍ TRVANLIVOST VÝROBKŮ ZÍSKALA STATUS GRAS Přírodní ingredience japonské společnosti Chisso Corporation používaná k prodloužení trvanlivosti potravinářských výrobků získala od amerického Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA) status GRAS. FDA uznala výrobek za „standardní potravinářské aditivum“. Japonská firma sdělila, že účinnost a zdravotní nezávadnost její ingredience je doložena jejím širokým a dlouholetým využitím v Japonsku a Koreji. Jedná se o polylyzin, přírodní materiál produkovaný mikrobiální fermentací stejně jako jiné tradiční japonské sójové výrobky miso (sójová pasta) a sójová omáčka. V přípravku je peptid polylyzin přítomný v kombinaci s volnou esenciální aminokyselinou lyzinem. Hlavní funkcí přísady je přispět k prodloužení trvanlivosti potraviny a tím ke zvýšení její bezpečnosti a jakosti. Polylyzin brání množení mikrobů takovým způsobem, že se na ně iontově adsorbuje. Prostředek je na trhu od roku 1989 a firma jej vyrábí pomocí své vlastní biotechnologie. Po získání statutu GRAS firma zamýšlí podpořit jeho prodej v USA, nejdříve pro použití do výrobků na bázi rýže, později pro masné a chlebové výrobky. Firma se sídlem v Tokyu chce se svým výrobkem brzy expandovat i na evropské trhy.

Z E

podezíravě, takže agropotravinářský sektor nečeká v praxi žádné velké změny. Například Belgická federace distributorů rovnou doporučuje dodavatelům nesahat po zboží s GMO. Navzdory ujišťování evropské agentury pro bezpečnost potravin se k pěstování GMO nevraživě stavějí i mnohé členské státy, zejména Francie, Rakousko a Lucembursko, obávající se mísení upravených a „normálních“ kultur a dopadů na životní prostředí. Ekologové GMO dlouhodobě kritizují. „Norma je sice nedokonalá, ale umožní lidem odvrhnout tento experiment s GMO jednou provždy,“ prohlásil Geert Ritsema z Přátel Země. Greenpeace lituje, že není povinné značit i maso, mléko či vejce, pocházející od zvířat živených krmivy s GMO, jakkoli tato krmiva označena být musí. Zatímco ve světě jsou dnes GMO masově pěstovány a používány, v EU vyvolávají podle průzkumů podezření 70 procent spotřebitelů.

S V Ě T A

den pracujících lidí o průměrném věku 28 let a 10 studentů o průměrném věku 26 let.) Po třídenním aklimatizačním období muži dostávali po dobu 6 dnů hodinu před ulehnutím ke spánku buď 200 mg L-theaninu nebo placebo. Poté se skupiny navzájem vyměnily. Jakost spánku byla hodnocena v pohovoru po procitnutí, vyplněním dotazníku a pomocí na paži upevněného aktigrafu, který zaznamenával pohyb těla během spánku. Všechny subjekty výzkumu shodně konstatovaly, že když užívaly theanin na rozdíl od placeba, měly sníženou potřebu spánku a téměř úplně vymizel pocit vyčerpání. Spánek byl hluboký, bez nočních můr. Muži dostávající L-theanin měli před usnutím i po probuzení lepší náladu. Celková doba spánku se u obou skupin nezměnila. Výsledky této studie by měly být prezentovány na 17. kongresu Evropské společnosti pro výzkum spánku, který má proběhnout od 5. do 9. října 2004 v Praze.

AMERICKÉ PROBLÉMY S OZNAČOVÁNÍM POTRAVIN S NÍZKÝM ČI SE SNÍŽENÝM OBSAHEM SACHARIDŮ Americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) se rozhodl určit, které potraviny budou smět být označovány jako potraviny s nízkým či sníženým obsahem sacharidů a stanovit pro výrobce závaznou metodu na kalkulaci množství sacharidů v jedné porci. Je to reakce na současný stav, kdy řada potravin, které evidentně obsahují vysoká množství sacharidů, je na obale a při propagaci v reklamě označována na nízkosacharidové. Výkonná komisařka FDA Lester Crawfordová na tiskové konferenci sdělila, že FDA chce „demystikovat současný zmatek, který o oblasti deklarace obsahu sacharidů v potravinách panuje“. Předpokládá, že v důsledku zavedení definice budou muset být textace na etiketách u velké řady potravin změněny. FDA již nařídila výrobcům, aby přestali na etiketách používat označení „s nízkým obsahem sacharidů“ a se „sníženým obsahem sacharidů“, dokud tyto pojmy nebudou přesně definovány. Organizace výrobců potravin Grocery Manufacturers of America předala FDA petici, ve které doporučuje za potraviny „s nízkým obsahem sacharidů“ označovat výrobky obsahující 9 gramů sacharidů na 100 gramů výrobku (1 porce). Spotřebitelská skupina CSPI chce definovat jako potraviny s nízkým obsahem sacharidů ty, které obsahují 6 gramů sacharidů/100 gramů výrobku a jako potraviny se sníženým obsahem sacharidů ty, které obsahují minimálně o 25 procent méně sacharidů než originální verze potraviny.

L-THEANIN MŮŽE ZLEPŠIT KVALITU SPÁNKU

BRUSINKOVÝ EXTRAKT S VYSOKOU ANTIBAKTERIÁLNÍ AKTIVITOU

Výzkumní pracovníci z japonského Národního ústavu pro duševní zdraví zjistili, že dávka čistého L-theaninu zkonzumovaná hodinu před spaním může značně zlepšit nejen kvalitu spánku, ale i náladu po probuzení. L-theanin je nebílkovinotvorná aminokyselina obsažená v zeleném čaji. Výzkum byl provedený jako slepá křížová studie, jíž se zúčastnilo 22 mladých mužů (12 přes

Společnost Decas Cranberry Products uvedla na trh nový brusinkový extrakt, o němž tvrdí, že má lepší antimikrobiální a antioxidační účinky než jiné produkty z této kategorie. První testy provedené nezávislou laboratoří při srovnávací analýze zjistily, že NutriCran Bio -100 byl bohatší na proantokyanidiny (PAC) než jiné komerčně dostupné extrakty z brusinek. PAC neboli

kondenzované taniny, byly identifikovány jako aktivní komponenta zodpovědná za inhibici adheze některých bakterií na buněčnou stěnu. To je s největší pravděpodobností mechanismus, který se skrývá za schopností extraktu z brusinek bojovat proti zánětům močových cest, vyvolaných nejčastěji bakteriemi přítomnými ve stolici. Potraviny, které pozmění vlastnosti fekální bakteriální mikroflóry, mohou být schopny snížit riziko vzniku tohoto onemocnění. O antioxidantech v ovoci se předpokládá, že v boji s touto nemocí hrají též určitou roli. Nedávný výzkum v USA testoval účinnost brusinkové šťávy při inaktivaci kmenů bakterií Escherichia coli přirozeně se vyskytujících v tlustém střevě, z nichž některé byly rezistentní vůči antibiotikům. Prevence vzniku zánětu urogenitálních cest potenciálně snižuje potřebu léčby antibiotiky, což následně u bakterií snižuje pravděpodobnost vzniku rezistence vůči antibiotikům. Aplikace pro NutriCran Bio -100 představují zejména funkční potraviny a nápoje, doplňky stravy a přírodní kosmetika.

NESTLÉ: ČOKOLÁDY NA UKRAJINĚ, KÁVA V RUSKU Potravinářský koncern Nestlé představil na ukrajinském trhu nové mezinárodní značky čokoládových výrobků – Aero a Kitkat. Podle informace regionálního ředitele společnosti pro Ukrajinu Lea Vensela bude tyčinka Aero vyráběna ve Lvově v závodě Svitoš, který patří Nestlé a který byl vybavený novým zařízením na výrobu a balení čokolády v hodnotě 10 milionů hřiven. Aero je první mezinárodní značkou Nestlé, která bude vyráběná na Ukrajině. Výrobek bude k dispozici ve čtyřech variantách: jako plněná tyčinka mléčné či hořké čokolády nebo jako plátek těch samých druhů čokolády. Kitkat bude na Ukrajinu dovážený z Ruska, kde se vyrábí v závodě „Kamsakija“, který též patří Nestlé. V současnosti Nestlé ovládá 25,2 procenta ukrajinského trhu plátkové čokolády. Drží kontrolní balík akcií čokoládovny Svitoš a 100 procent akcií společnosti Volyn produkt, která vyrábí potravinářské výrobky pod velmi oblíbenou značkou Torčin. Nestlé na ukrajinském trhu podporuje též prodej takových renomovaných značek jako Nescafé, Nesquick, Maggi, Nuts a Friskies. Společnost Nestlé má dobrou pozici i v Rusku. V loňském roce zde koupila závod VologdaKrüger na výrobu dětské výživy, což je její dvanáctá akvizice na území Ruské federace. Nestlé působí v Rusku od roku 1995, za tuto dobu zde do výroby a rozvoje své distribuční sítě investovala asi 250 milionů dolarů. Vlastní kontrolní balík akcií firem Sdružení pro výrobu cukrovinek Rossija se sídlem v Samaře, Nestlé Žukovskoje morožennoje v Podmoskevsku, Altaj v Barnaulu, Kanskoje v Permu, Chladoprodukt v Timaševsku. Nestlé má v Timaševsku také závod na balení kávy, do kterého investovala 5 milionů dolarů. V Krasnodarském regionu začala společnost budovat nový závod s uzavřeným cyklem výroby kávy za 120 milionů dolarů. Je to první továrna, kterou v Rusku Nestlé staví na zelené louce. Závod má začít s výrobou instantní kávy Nescafé Classic v roce 2005. Nestlé má po celém světě celkem 27 podniků na výrobu kávy, z toho 11 je v zemích, kde se káva pěstuje. V roce 2002 činil obrat společnosti v Rusku 700 milionů dolarů. T. Oldřichová, ÚZPI



Certifikace podle standardů BRC I N G . M A R C E L S K Á L A , P H . D . , I N G . J I Ř Í VA N Í Č E K , C S C . , BV Q I C Z E C H R E P U B L I C S . R . O .

Ročně miliony lidí podléhají různým alimentárním onemocněním z potravin, které jsou způsobeny výrobou provozovanou v neřízeném režimu. Mnoho potravinářských provozů ale i výrobců obalů určených pro potravinářství se nevědomky podílí na šíření kontaminovaných produktů. Organizace zapojené do potravinového řetězce jsou pod stálým dohledem státních dozorových orgánů jak v národním tak mezinárodním měřítku. Přesto je ze strany obchodních řetězců i samotných konzumentů stále intenzivnější zájem o informace, které souvisejí s bezpečností potravin. Tento zájem je často motivován především snahou o udržení důvěry konzumentů v potravinářské výrobky, zejména pak pro ty, jenž jsou vyráběné pod privátními značkami. České organizace zapojené do potravinového řetězce velmi často zavádějí systémy řízení, mezi které v naší zemi patří především systémy managementu jakosti podle mezinárodní normy ISO 9001 a systémy kritických bodů (HACCP) podle požadavků českého schématu. Zákazníky však samozřejmě zajímá efektivnost zaváděných systémů a jejich účinnost v každodenní praxi. Nejde jen o prokazování systémového přístupu, ale o prokazování výsledků systémových opatření. Zákazníky často, a zcela pochopitelně, zajímají kromě výsledků auditů a systémového řešení problematiky bezpečnosti potravin i okamžitý stav, který lze zjistit rychlým a rozsáhlým ověřením inspekčního charakteru. Na světovém potravinářském trhu jsou však vysoké požadavky na bezpečnost potravin přenášeny i na výrobce a dodavatele obalů, kteří přímo ovlivňují kvalitu finálních potravinářských výrobků. Certifikace dodavatelů podle požadavků normativních dokumen-

tů BRC Global Standard - Food nebo BRC/IoP Packaging Standard (BRC - British Ratail Consortium, IoP - Institute of Packaging) se stále častěji stává nutným předpokladem mnoha obchodních řetězců. Normativní dokumenty BRC definují požadavky související se zajišťováním bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin a jsou uznávány obchodními řetězci v mnoha zemích světa. V celé řadě zemí Evropy, především pak ve Velké Británii, je podle požadavků BRC certifikováno více než 90 % dodavatelů. Zvýšený zájem o tento typ certifikací byl zaznamenán i v České republice. Další růst zájmu o certifikace podle normativních dokumentů BRC lze předpokládat v nejbližším období, neboť v souvislosti se vstupem České republiky do EU a předpokládaným nárůstem exportních možností českých dodavatelů potravin nebo obalů určených pro potravinářství, bude na straně evropských odběratelů očekáváno splnění požadavků těchto náročných standardů a jejich potvrzení nezávislou akreditovanou certifikační společností. Akreditovaný certifikát má ve světovém měřítku nezpochybnitelnou váhu a prestiž, což umožňuje dodavatelům vytvořit příznivé prostředí pro jednání s obchodnímu řetězci o rozsahu a obsahu režimu dozoru, který bude řetězec na potravinářskou organizaci uplatňovat. Normativní dokumenty BRC obecně stanovují požadavky na systémy vysokého hygienického standardu a správné provozní praxe v potravinářských podnicích nebo v organizacích, které vyrábí obaly určené pro potravinářství. V posledním období jsou potravinářské organizace v Evropě stále častěji certifikovány podle požadavků normativního dokumentu BRC, a to i tehdy, kdy odběratel tento systém přímo nevyžaduje. Potravinářské podniky se akreditovanou certifikací podle normativního dokumentu BRC snaží dokazovat vysoký hygienický standard a získat tak důvěru zákazníků (spotřebitelů), výjimečné postavení na trhu a náskok před konkurencí. Certifikace podle normativního dokumentu BRC s britskou akreditací UKAS je základem pro uznání těchto certifikací všemi zákazníky. Organizace touto cestou zjednoduší svou komunikaci s obchodními řetězci, které se mohou zaměřit pouze na okruh svých speciálních požadavků. V závěru tak organizace snižuje své náklady na prokazování věrohodnosti a účinnosti svých systémů bezpečnos-

ti potravin každému jednotlivému zákazníkovi. Potravinářská organizace tímto způsobem podává zákazníkům důkaz, že zvládla požadavky těchto náročných standardů pro bezpečnost potravin a že tyto požadavky byly ověřeny nezávislou certifikační společností, která je pod dohledem britského akreditačního orgánu UKAS, tedy akreditačního orgánu ze země, kde normativní dokumenty BRC vznikly a kde jsou udržovány. Certifikace podle požadavků normativních dokumentů BRC poskytuje optimální platformu pro racionální a smysluplnou integraci do již existujících systémů - managementu jakosti podle ISO 9001, HACCP, případně systému bezpečnosti potravin podle připravovaného mezinárodního standardu ISO 22000. Vzhledem k tomu, že normativní dokument BRC je plně harmonizován v rámci GFSI (Global Food Safety Initiative), certifikovaná organizace tak získává doklad o splnění požadavků tohoto standardu, jenž ve světovém měřítku pokládají obchodní řetězce za základní předpoklad pro zajištění bezpečnosti potravin. Dokumentace z ověřování systému BRC obsahuje i křížové reference na standard IFS (International Food Standard) a certifikovaná organizace tak získává i hodnocení plnění požadavků tohoto standardu bezpečnosti potravin, který je používán německými obchodními řetězci. Hlavní požadavky BRC zahrnují: systém managementu jakosti, systém HACCP, nároky na prostředí výroby, řízení procesů, řízení výrobků a personál. Z výše uvedeného je patrné, že systém managementu jakosti podle ISO 9001, systém HACCP a principiálně i nově připravovaná norma ISO 22000 jsou nedílnou součástí standardů BRC. Splnění požadavků těchto norem je buď předpokladem nebo dokonce podmínkou pro dosažení akreditovaných certifikátů BRC Global Food a BRC/IoP Packaging. Normativní dokumenty BRC lze bez problémů zabudovat do integrovaného systému managementu organizace, jenž splňuje požadavky jiných mezinárodních standardů, jako např. ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001, SA 8000. Certifikace integrovaných systémů přináší značné ekonomické výhody (redukce rozsahu auditodnů) a poskytuje jednoznačnou a smysluplnou odpověď pro všechny zainteresované strany o závazcích organizace nejen na úseku kvality a bezpečnosti potravin, ale i v dalších oblastech.

Vedoucí světová nezávislá certifikační společnost nabízí certifikace: ISO 9001, HACCP, BRC, IFS, GMP+, ISO 14001, OHSAS 18001, kurzy pro potravinářství Vítězné náměstí 2, 160 00 Praha 6, tel. 224 315 447, fax. 224 315 449, e-mail: [email protected], www.bvqi.cz, www.bvtraining.com

Technologické centrum AV ČR se představuje Úkolem Technologického centra AV ČR, které letošním rokem vstupuje již do 10. roku své činnosti, je přispívat ke komerčnímu využití vědy a podporovat výzkum, vývoj a transfer nových technologií v průmyslu. Za podpory Evropské komise je činnost TC v současné době zaměřena zejména na malé a střední podniky, které jsou častými nositeli řady inovačních myšlenek a nových technických idejí. Překážkou realizace nových technologických řešení je často nedostatek finančních prostředků na dokončení výzkumných a vývojových prací. V tomto směru mohou často pomoci projekty Evropské unie, zaměřené právě na podporu zavádění inovací do malých a středních podniků. Technologické centrum AV ČR v současné době pracuje se třemi nosnými projekty, kterými jsou projekt NICER (National Information Centre for European Research – Národní informační centrum pro evropský výzkum), projekt NPV II (Národní program výzkumu) a projekt CIRC III (Czech Innovation Relay Centre - České centrum pro transfer inovací). Kromě těchto projektů formujících do jisté míry i organizační strukturu TC AV ČR jsou řešeny i další menší projekty, v jejichž rámci jsou podporovány jednotlivé sektory průmyslu, mezi jinými také sektor agro - potravinářský s důrazem na inovace v oblasti kvality a bezpečnosti potravin. V tomto směru Technologické centrum navázalo úzkou spolupráci s Potravinářskou komorou ČR.

NÁRODNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM PRO EVROPSKÝ VÝZKUM Prostřednictvím projektu NICER financovaného z prostředků MŠMT (projekt Národního informačního centra pro evropský výzkum) jsou zájemcům z řad výzkumných pracovišť i podnikům poskytovány informace zejména o rámcových programech Evropské unie pro výzkum, vývoj a inovace a informace o programu COST – Evropská spolupráce ve vědeckém a technickém výzkumu. V rámci projektu NICER Technologické centrum

pořádá informační akce, poskytuje komplexní informační služby, specializované poradenství a pomoc při přípravě projektů do rámcového programu. Centrum může také pomoci při vyhledání partnerů pro spolupráci na mezinárodních projektech. Mimoto Centrum monitoruje a vyhodnocuje účast ČR v rámcových programech pro potřeby státní správy, spolupracuje s Evropskou komisí v otázkách rámcového programu a koordinuje činnost národní informační sítě pro rámcové programy – NINET, která poskytuje informace o rámcovém programu výzkumných pracovištím a podnikům přímo v regionech. Jen v loňském roce Technologické centrum uspořádalo 44 informačních seminářů k rámcovému programu, kterých se zúčastnilo více jak 2 400 zájemců, poskytlo téměř 400 individuálních osobních konzultací k přípravě projektů a zodpovědělo téměř 1500 telefonických či mailových dotazů.

I N OVAC E A TRANSFER TECHNOLOGIÍ Od roku 1998 je Technologické centrum členem evropských sítí pro transfer inovací – Innovation Relay Centre (IRC) a koordinátorem projektů CIRC (Czech Innovation Relay Centre). V rámci těchto mezinárodních kontaktů pomáhá hledat partnery k řešení projektů technologických inovací, zavádět nové technologie do malých a středních podniků, poskytuje komplexní informační a poradenský servis, podporuje i jednotlivé odborné akce v různých sektorech a pořádá nebo spolupořádá odborné akce u nás i v zahraničí, případně i finančně podporuje účast českých subjektů na těchto akcích. Např. v minulém roce umožnilo TC AV ČR zájemcům z řad českých firem účast na mezinárodním veletrhu větrné techniky v německém Husumu. Současně Centrum propa-

guje i šíření inovací ze zahraničí do České republiky, např. formou podpory výstav v ČR (ECOCITY 2004). Hlavní aktivity v rámci projektu CIRC jsou cíleny k obousměrnému transferu technologií a k souvisejícím aktivitám, poskytování služeb včetně poradenství při patentové ochraně a hledání finančních zdrojů. Inovační potenciál firem je určován na základě technologického auditu, který dává kvalitní informaci o inovačních potřebách a potenciálu firmy pro mezinárodní spolupráci. Jako příklad úspěšného technologického transferu do České republiky zprostředkovaného Technologickým centrem může sloužit transfer technologie na desinfekci nádrží na pitnou vodu německé firmy Floran, který byl uskutečněn v loňském roce.

S T R AT E G I C K É S T U D I E A PROJEKTY Kromě výše zmíněných aktivit zaměřených na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovacích se Technologické centrum zabývá také projekty zaměřenými na výběr strategických priorit výzkumu a vývoje a na návrh regionálních inovačních strategií. Nejvýznamnější aktivity Centra v tomto směru jsou soustředěny na přípravu analytických a výhledových studií pro státní správu, koordinaci národních projektů zaměřených na návrh výzkumných priorit, strategických výzkumných směrů a rozvojových scénářů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Technologické centrum se podílí např. na přípravě Národního programu výzkumu II nebo ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy na návrhu inovační strategie pro pražský region (projekt BRIS). Technologické centrum poskytuje naprostou většinu svých služeb klientům zdarma. Bližší informace o činnosti Centra, připravovaných akcích a kontakty je možné získat na webových stránkách Centra http://www.tc.cz/content/ . Technologické centrum AV ČR

rozhovor / 23


5 otázek pro:

Ing. Zbyňka G e b a u e r a, generálního ředitele společnosti Mlékárna Kunín a.s. Velkou školou jsou pro naši společnost realizované exporty do zemí EU, které jsme zahájili již v minulém roce. Cílem musí být systémové řešení jakosti a nikoliv její nahodilé dosahování.

1. Mlékárna Kunín a.s. je již více jak celé desetiletí v povědomí spotřebitelské veřejnosti na celém území České republiky. Tato obchodní výhoda je výsledkem dobré obchodní politiky a úspěšného marketingu posledních let a řadí tak společnost Mlékárna Kunín a.s. k „osvědčeným“ mlékárenským značkám u nás. Jak je pak nutné rozumět současnému přenesení Vaší výrobní základny z Kunína do Ostravy-Martinova, jako do Vašeho jediného výrobnímu celku? Zůstane Mlékárna Kunín a.s. touto vyhlášenou značkou? Co vedlo Vaši společnost k této tak významné organizační změně? A co Vámi vyráběná a nabízená sortimentní skladba? Hlavním důvodem koncentrace nejen výrobních ale také skladovacích a expedičních činností byla úspora nákladů. Tento krok nám umožnil podstatné snížení provozních nákladů a současně do budoucna přinese i úsporu investičních prostředků. Složení sortimentní skladby je vedeno dlouhodobou strategií mlékárny, která vychází v omezování produkce sušeného mléka, másla a sýrů. Všechny tyto komodity již v současné době naše společnost nevyrábí s tím, že objemy nakupovaného mléka se nezměnily. Náš obchodní útvar našel výrobky a zákazníky, kterým nabízíme nové produkty, popř. se nám daří realizovat větší objemy prodejů ve stávajícím sortimentu. Do budoucna předpokládáme, že naše značka zůstane i nadále na českém trhu v povědomí našich zákazníků a že dobrá pozice „kunínských výrobků“ zůstane zachována. 2. Evropské nároky na technické a technologické vybavení potravinářských provozů zpracovávající živočišnou produkci, ve Vašem případě mléko, přinesly velké investiční a organizační požadavky a nová řešení. Jak je připravena Vaše nynější nová výroba v Ostravě - Martinově na tyto nové podmínky? Můžete nám jmenovat jednotlivé okruhy řešené Vaší společností v této oblasti? A jak hodnotíte ekonomickou náročnost těchto nezbytných opatření, jimiž musí být mlékárenská výrobní jednotka vybavena pro trh velké Evropy? Provozovna v Ostravě Martinově byla vždy koncipována jako závod, který musí plnit náročná evropská kritéria. V posledním období byl rozšířen příjem mléka a byly zmodernizovány skladovací a expediční prostory. Velká část investičních prostředků směřovala k již zmiňovaným úsporám provozních nákladů, např. do úplné obnovy strojovny chlazení. Naše společnost věnovala dlouhodobě velkou pozornost vysoké kvalitě našich produktů, což znamenalo velké investiční výdaje v oblasti technologií. V minulém roce jsme například zavedli výrobu čerstvého mléka do PET lah-

4. Přenesení výrobní základny je po mnoha stránkách dost složitá záležitost. Jednou z nich je zajisté i dostatek vysoce odborných pracovníků v nové výrobní jednotce, bez kterých se současná mlékárenská výroba neobjede. Jak řešíte tento problém? Mlékárna Kunín má velké štěstí a výhodu v tom, že disponuje pracovníky, kteří jsou skutečnými profesionály ve svém oboru. Přestože došlo k přemístění výrobní základny z „domovské provozovny“ v Kuníně a ke snížení počtu pracovníků o cca 20%, neprojevilo se to ve snížení odborné způsobilosti našeho personálu. Pro naše pracovníky zajišťujeme z oblasti Nového Jičína pravidelnou autobusovou dopravu, na provoz které přispíváme z nákladů mlékárny.

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Zbyněk Gebauer – narozen 9. 4. 1968 v Opavě, po absolvování gymnázia nastoupil na VŠB v Ostravě, ekonomickou fakultu, studium ukončil v roce 1990, – v potravinářském oboru působí od r. 1993 (dříve MSDZ PROMT a.s, Sena Corporation a.s.), do Mlékárny Kunín nastoupil na počátku roku 2003, – žije v Opavě, ženatý, 2 děti, zájmy sport, zejména tenis

ví, letos počítáme s rozšířením výroby trvanlivého mléka. 3. Vysoká jakost mlékárenských výrobků má na našem území dlouholetou tradici. Přesto vynaložené investice směřovaly do „bezpečnosti potravin“, asi lepším termínem je zdravotní nezávadnost potravin a jejich jakost. Pak se nabízí otázka, bude v nových podmínkách dosahováno ještě vyššího stupně

jakosti Vašich mlékárenských výrobků než dříve? A jak byste charakterizoval nyní dosahovanou jakost Vašich výrobků? Jak jsem již uvedl, vynakládáme velké úsilí a prostředky proto, abychom garantovali vysokou jakost našich produktů a jejich zdravotní nezávadnost. Domnívám se, že jakost našich produktů je v českých podmínkách nadstandardní.

5. Náš trh bude asi i nadále dominantním odbytištěm pro Vaše výrobky. Umístění Vaší společnosti však má velmi blízko k našim severním a východním sousedům. Jaké ambice na nově otevřeném evropském trhu má Vaše společnost a jaký respekt máte z polské, slovenské, či jiné konkurence? Jak se dle Vašeho názoru dá rozvíjet účinně marketing mimo naše území? A bude i nadále ve Vašem marketingu „pomáhat“ sponzorství ve sportovním basketbalovém klubu nesoucí jméno Vaší společnosti? Naše ambice v oblasti exportu jsou opravdu velké. Je to dáno vzpomínaným technologickým a lidským zázemím, strukturou výrobků a v neposlední řadě již uskutečněnými kontrakty. V současné době realizujeme export našich hotových výrobků do Rakouska, Švédska, Maďarska, Rumunska či Polska. Podepsány jsou další obchody do Itálie a Německa. Historicky velmi dobré postavení máme také na Slovensku. Bohužel nás před vstupem do EU brzdily v našich exportních aktivitách omezení na straně EU realizované zejména formou dovozních překážek a poplatků. Marketing mimo území ČR se nedá účinně rozvíjet pro naprostý nedostatek finančních zdrojů. Neznám v naší republice společnost s českých kapitálem, která by byla v potravinářské oblasti tohoto kroku schopna. My jsme zvolili cestu rozvíjení naší značky na českém a slovenském trhu. Pro ostatní trhy nepočítáme s prodeji pod vlastní značkou. Podpora basketbalového klubu má v naší společnosti historické místo. Zkušenosti nám ukazují, že k vybudování značky „Kunín“ přispěla naše účast na podpoře basketbalu nemalou měrou. Věříme, že odměnou za naši podporu se může stát vítězství v letošním ročníku ligy. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.

24 / svět potravin


Odrůdové bohatství našich vinic VI. P R O F. I N G . V I L É M K R AU S , C S c . TRADIČNÍ MODRÉ ODRŮDY Zatímco se v českých vinicích brzy usídlila burgundská odrůda Pinot noir, byl asi na Moravě sortiment modrých odrůd rozmanitější. Jistě to bylo vlivem dovozu révového materiálu z Rakouska, Maďarska a z Balkánu. Modré odrůdy pro výrobu červených vín nezabíraly na Moravě nikdy velkou plochu vinic. K určitému oživení produkce červených vín dochází v 16. stol., kdy většina panských nebo církevních sklepů není zařízena na produkci červených vín a proto se modré hrozny neodebírají jako desátek. Toho mnozí vinaři využívají a vysazují ve zvýšené míře modré odrůdy. Mezi nejstarší z modrých odrůd patří na Moravě Frankovka, která tu nesla mnoho místních názvů – Neskorák, Šeřina, Starosvětské, Karmazín – a nejvíce se vyskytovala ve vinicích Kyjovska, Hodonínska, Pavlovicka a Mutěnicka. Původ odrůdy je zcela neznámý i když poslední genové analýzy naznačují určitou spojitost s bílou hunskou odrůdou Heunisch. Někteří ampelografové předpokládají vznik odrůdy ve Francké říši v období vlády Karla Velikého, který byl velkým reformátorem vinařství a nařídil důkladné prověřování odrůd révy na jejich vhodnost k pěstování v určitých přírodních areálech a dbal na jejich rozdělení podle kvality vína na odrůdy francké (kvalitní) a odrůdy hunské (s nízkou jakostí). Do dnešního Rakouska se pravděpodobně dostala v 10. stol. a jak naznačuje její německý název – Blaufränkisch – ( doslovný překlad : Modré francké), přišla Frankovka do Východní marky z Frank, kde pro ni nebyly příhodné přírodní podmínky, ale předpokládalo se, že v teplejších oblastech Rakouska může dávat vína uspokojivé jakosti. To se také vyplnilo a dnes to je hlavní modrá odrůda v rakouských oblastech Burgenland a Carnuntum. V současné době (2003) zabírá Frankovka 7% viniční plochy ČR a pěstuje se výhradně na Moravě vzhledem k pozdnímu zrání hroznů. V létech 2000 – 2003 patřila mezi nejvysazovanější odrůdy (bylo vysazeno 449 ha Frankovky). Keře jsou bujné, mají vzpřímený růst, delší internodia a velké, tmavozelené listy se třemi méně výraznými laloky. Réví vyzrává dobře, mrazuodolnost i odolnost proti plísni šedé je dobrá. Hrozny jsou velké, křídlaté, volné. Bobule jsou střední, kulaté, černomodré. Jejich chuť je kořenitá. Třapina hroznů trpívá v létech s většími srážkami a s vyšším přílivem draslíku do hroznů, vadnutím a černáním. To snižuje cukernatost a zvýrazňuje obsah kyselin ve víně. Pro tvorbu vysoce jakostních vín je třeba takto napadené hrozny ze zpracování vyloučit. Vína mají světle i tmavě rubínovou barvu s fialovými záblesky. V mladém víně bývá travnaté aroma, které se při zrání vína mění na ostružinové vůně. Ve vínech Frankovky je zpočátku vždy poněkud více kyselin a tvrdých tříslovin nežli v ostatních červených vínech.

To by mělo vést producenty kvalitních vín z Frankovky ke snížení sklizní, k biologickému odbourání kyseliny jablečné a k delšímu zrání vína na sudech. Vína jsou pak vhodná pro dlouhodobé zrání na lahvích, které postupuje pomalu. Pro tyto vlastnosti vína bývalo dříve zvykem spojovat víno Frankovky s vínem Modrého Portugalu v poměru 2:1, případně s menším přídavkem vína Svatovařineckého. Takové cuvée se uvádělo na trh pod názvem „Slovácký granát“. Na Slovensku proslulo jakostí podobné cuvée „Skalický rubín“. V závislosti na vyzrání hroznů je víno Frankovky buď běžným denním vínem ke svačinám a k celé řadě obvyklých jídel všedního dne nebo jako víno lahvově zralé z dobrých ročníků se výborně hodí k pečeným masům, ke zvěřině, kachně i huse, ke guláši, k jídlům z vnitřností, ke kořeněným jídlům zeleninovým, k polentě, ke zrajícím i bílým sýrům, k těstovinám a k některým druhům pizzy. Modrý Portugal byl v první polovině minulého století nejrozšířenější modrou odrůdou u nás. Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Podle názvu obce se jí též říkalo „Vöslauer“. Pěstování se rozšířilo i do sousedního Badenu a postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní vinařské firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumivé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska.

Modrý Portugal, maďarsky Oportó, na Balkáně Kraljevina je bujného růstu a keře mají velkou životaschopnost. List je střední až velký, světle zelený, hladký, nehluboce dělený. Hrozny jsou velké, křídlaté, středně husté. Bobule střední, kulaté, s tenkou slupkou modré barvy. Dužnina je řídká, má málo kyselin i cukrů. Zrání hroznů je rané až středně rané. Hrozen může sloužit i jako nenáročný stolní hrozen. Tlusté réví vyzrává středně dobře a není mrazuodolné. Odolnost proti všem houbovým chorobám je nízká. Nároky na orientaci polohy a na půdu jsou malé. Snáší sucho, nesmí se vysazovat do dolin. Po mírných zimách jsou sklizně vysoké, po mrazovém poškození se rychle regeneruje. U nás je v současné době vysázen asi na 3,4% z celkové viniční plochy a v létech 2000 – 2003 bylo vysázeno 198 ha Modrého Portugalu. Kdysi byl Modrý Portugal tak značně rozšířen nejen pro dobrou a pravidelnou úrodnost, ale i pro lákavou pitelnost jemného, svěže aromatického vína, které bývalo na venkově doprovodem pracovních svačin i běžných denních jídel. Intenzita barvy vína odpovídá velikosti sklizně. Mladé víno má jemnou květinovou vůni, která je nesmírně příjemná a je-li podporována mladistvou harmonií vína, svádí pak k opakovanému doušku. Použitím zvláštní technologie – tzv. karbonické macerace, lze z Modrého Portugalu vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína. To přichází na trh pod názvem „Martinské víno“ v den svátku sv. Martina, tedy ještě před Beajolais, k němuž se dá směle přirovnat. Vína Modrého Portugalu se často pila k družné zábavě pod víchem, kde se podávaly studené, masité pokrmy. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, které svou neutralitou nikterak neruší. Jsou vhodná i ke zrajícím sýrům. Svatovavřinecké má v sobě geny některé z burgundských odrůd a ve Francii se nazývá Saint Laurent, v Rakousku Sankt Laurent. Nejvíce je rozšířeno u nás a zabírá v současné době 9% z celkové viniční plochy. V létech 2000 – 2003 patřilo mezi nejvysazovanější odrůdy (304 ha). U nás i v Rakousku se odrůda nejvíce rozšířila se zaváděním vysokého vedení révy do vinic. Byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena. Keře jsou bujného růstu, list je střední, hrozen je kónický, mírně křídlatý a hustý. Černomodré bobule jsou oválné a z hustého hroznu se někdy vytlačují. Uvnitř hustého hroznu jsou bobule méně vybarvené a s vysokým obsahem kyselin. Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna), což se váže k pojmenování odrůdy. Svatovavřinecké není příliš náročné na polohy a půdy. V mládí plodí dobře, později se objevuje střídavá plodnost. Víno je u nás oblíbeno pro tmavě červenou barvu, výraznou višňovou, někdy až černorybízovou vůni, výrazný odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny. Někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin. Vína jsou výborným doprovodem k tmavým masům a k sýrům s intenzivní chutí.

B A L E N Í P O T R AV I N ,

obalové prostředky; dřevo, papír, karton, lepenka DOC. ING. JIŘÍ ŠTENCL, DrSc., MZLU V BRNĚ Pod pojmem obalové prostředky se rozumí vlastní obalové materiály a dále pomocné obalové prostředky, jež doplňují funkci samotných obalů; jsou to lepidla, těsnicí materiály, fixační hmoty aj. Základními materiály, jež se využívají při balení potravin, je dřevo, papír, karton, lepenka, tkaniny, kov, sklo, plasty a povlakové materiály z poživatelných látek. V mnoha případech je obal tvořen kombinací těchto materiálů. V současné době mají dominantní postavení mezi obalovými materiály papírenské výrobky. Jejich podíl se celosvětově pohybuje kolem 50%. Pro současnou vyspělou obalovou techniku je charakteristická vysoká spotřeba papíru, lepenky, kovů a především plastů, zatímco výrazný trend ve snižování spotřeby je zaznamenáván u dřeva, skla a také tkanin. V této souvislosti je však třeba uvést, že význam plastů je ve skutečnosti vyšší, než udávají statistické kvantifikační údaje. Například zlepšují funkční vlastnosti jiných obalových materiálů (vodovzdornost, parotěsnost, svařitelnost atd.) nebo umožňují vytvářet a využívat nové technologické postupy v balení (tvarování obalů ve výrobní lince, aplikace smrštitelných fólií atd.). Z hlediska praxe je významné členění obalových materiálů podle jejich mechanických vlastností, což determinuje jejich možné využití a do značné míry i technické řešení balicích operací. Na základě těchto hledisek, uplatňovaných především u spotřebitelských obalů, se rozlišují obalo-

vé prostředky měkké, polotuhé a tuhé. Mezi měkké zařazujeme především papír a fólie z plastů a kovů. Měkké obalové prostředky se zpravidla používají k přímému balení potravin. Mezi polotuhé obalové materiály řadíme kartony a lepenky pro výrobu skládaček a také určité typy fólií z plastů a kovů, z nichž se vyrábějí např. misky a kelímky. Typickým představitelem materiálů pro výrobu tuhých obalů je sklo, kov, dřevo a také plast.

bě lehkých soudků. Štěpiny smrku jsou základem pro výrobu loubkových košíků nebo krabiček. Masivní transportní sudy, ležácké sudy a velkoobjemové kádě se zhotovují z tvrdého dřeva dubového. Některé druhy beden jsou konstruovány tak, že mechanicky namáhané části, především rámy, jsou vyrobeny z tvrdého bukového dřeva, ve kterém drží hřebíky, zatímco výplně jsou ze dřeva méně kvalitního, měkkého.

OBALOVÉ PROSTŘEDKY ZE DŘEVA Dřevo patří k nejstarším obalovým materiálům. Má dobrou mechanickou pevnost při malé měrné hmotnosti, pružnost a schopnost tlumit vibrace. Vyznačuje se velmi dobrými tepelně izolačními vlastnostmi a nízkým koeficientem tepelné roztažnosti. Nevýhodou dřeva je vysoká nasákavost vlhkosti a v důsledku toho i náchylnost ke znehodnocování mikroorganismy. V závislosti na vlhkosti dřeva dochází k jeho objemovým změnám. Chemická odolnost dřeva je obecně hodnocena ve vztahu k potravinám jako dobrá. Jeho hlavní látkovou složkou je celulóza, hemicelulóza a lignin. Kromě toho obsahuje dřevo ještě pryskyřice, tuky, třísloviny, škroby a minerální látky. Pryskyřičné látky, hlavně z borovic, se vyznačují charakteristickým aromatem, který může přecházet na potraviny buď pouhým těkáním nebo extrakcí. Také třísloviny, obsažené např. v dubovém dřevě, se mohou vyluhovat ze sudů a udílet náplni specifickou příchuť. Vlastnosti dřeva jsou rozdílné také podle jeho druhu. Měkké dřevo, hlavně smrkové a jedlové, splňuje požadavky pro většinu typů beden. Také sudy a vědra se vyrábějí ze smrku. U dřeva jedlového se využívá jeho dobrá štípatelnost při výro-

PAPÍRENSKÉ OBALOVÉ PROSTŘEDKY Papír, karton a lepenka, jako obalové prostředky, zaujímají v obalové technice nejvýznamnější místo. Důvodem je dobrá dostupnost suroviny, tj. především dřeva, dále pak široký sortiment papírenských výrobků včetně možnosti jejich zušlechťování impregnací, kombinací s plasty a možnost opětného zpracování papírenského odpadu. Významná je také relativně nízká cena tohoto druhu obalových materiálů, daná mimo jiné značnou vyspělostí papírenské výroby. Papír představuje, v širším slova smyslu, stejnoměrnou vrstvu vláken převážně rostlinného původu, naplavených na síto vodou, zplstěných a nakonec odvodněných. V Evropě se jednotlivé papírenské výrobky charakterizují plošnou hmotností: do 150 g.m-2 je to papír, produkt 150 až 250 g.m-2 se nazývá karton a nad 250 g.m-2 lepenka. Vlastnosti papíru včetně těch, které jsou významné pro obalovou techniku, jako pevnost v tahu, přetlaku, ve speciálních případech nepromastitelnost, odolnost proti promáčení atd., jsou dány výchozí surovinou a do značné míry i výrobním postupem. Kartony a lepenky se vyrábějí stejnými operacemi jako papír s tím rozdílem, že se několik vrstev zplstnatělé papíroviny spojuje zpravidla lisová-

ním za vlhka na požadovanou tloušťku, resp. na požadovaný počet vrstev. Například pro výrobu skládaček určených k potisku se používá lepenka s vrchní vrstvou z bělené sulfitové buničiny, zatímco spodní vrstva může být z méně kvalitního dřevitého materiálu. Podle počtu navzájem spojených vrstev o různé kvalitě se rozeznávají lepenky duplex (2 vrstvy) a triplex (3 vrstvy). Lepenky a kartony se mohou vyrábět i slepováním vyschlých papírů. Tak se vyrábí především v obalové technice významná vlnitá lepenka. Velkým přínosem v obalové technice jsou papírenské výrobky upravené impregnací nebo povlékáním. Papír, karton nebo lepenka je přitom nositelem základní mechanické pevnosti a izolačních vlastností, zatímco impregnační prostředek zajišťuje odolnost vůči vodě, pronikání vodních par nebo dalších plynů, zvyšuje odolnost vůči chemickým vlivům, umožňuje tepelné spojování obalových materiálů a velmi často zlepšuje i vzhled vyrobeného obalu. Impregnační látky používané pro papíry se rozdělují obvykle podle stavu, v jakém jsou aplikovány. Bývají to taveniny, disperze plastu ve vhodném změkčovadle (tzv. plastisoly), vodné disperze a organické roztoky. Impregnační látka může prostupovat celou strukturu materiálu nebo může být nanesena na jeho povrchu a to jednostranně nebo oboustranně. Při použití plastů pro úpravu papíru jde vlastně o kombinaci dvou obalových materiálů. Kromě plastů bývá papír, karton nebo lepenka kombinována také s hliníkovou fólií a jako mezivrstva se přitom používá mikrovosk. Takový vrstvený obalový materiál patří k nejlepším prostředkům chránícím před pronikáním vlhkosti. Obaly tohoto typu, např. Tetra Pak a Tetra Brik, jsou v současné době mezi spotřebiteli velmi známé a populární.



– aktivní účastník oslav Světového dne mléka 2004 Kontakty: ACCOM Czech a.s., Na Pláni 41, 150 00, Praha 5, telefon: 235 364 871, fax: 235 364 993, e-mail: [email protected], URL: http:://www.accom.cz HISTORIE Accom Czech a.s. (dříve Accom s.r.o.) je česká firma bez jakékoliv zahraniční kapitálové účasti se základním jměním 10 mil. korun. Je jedním z největších velkoobchodů s mléčnými výrobky v České republice a jeho roční obrat představuje 3,5 miliardy korun. Firma Accom vznikla jako spotřební družstvo začátkem roku 1990. Tehdejší právní normy jinou formu podnikání ještě neumožňovaly. Původní podnikatelský záměr byl zcela odlišný od pozdějšího vývoje. Sám název Accom je odvozen od anglického slova accomodation – ubytování – a firma se chtěla zprvu zabývat službami v tomto oboru. Aby si však vytvořila alespoň minimální kapitálový základ, začala obchodovat. Accom byl zpočátku znám především jako dovozce a distributor spotřebitelského balení droždí. To byl však jen klíč k dodávkám dalších chlazených výrobků do obchodní sítě. Volba padla na mléčné výrobky jako sýry, jogurty apod. Hlavním záměrem však zpočátku stále bylo dodávat droždí – a to přesně, včas, dobře ošetřené, nikým nepředražené a k němu teprve prodat něco z dalšího sortimentu.Tím se firma snažila budovat distribuční síť a zejména své dobré jméno jako takové. Teprve později bylo možno stanovit novou obchodní strategii, založenou na vytvoření takového dovozového sortimentu, který umožňuje jít vlastní cestou a nestřetávat se v konkurenčním boji s desítkami jiných velkoobchodů a výrobců. Obchodními partnery se staly významné firmy z Francie, Belgie, Holandska, Dánska, Švédska, Německa, Rakouska a Itálie. Exportnímu oddělení se dokonce podařilo otevřít cesty pro pravidelný export našich mléčných výrobků do zemí západní i východní Evropy.

K 31. 12. 1991 bylo družstvo v souvislosti s novými právními možnostmi zrušeno a vznikla společnost s ručením omezením. Krátce poté došlo ke zrušení počtu spolumajitelů z pěti na dva a z Accomu se stala čistě rodinná firma. Tehdy byl také stanoven jasný program s výhledem na dalších 10 až 15 let. Firmě se do roku 2001 podařilo odhadnout poměrně přesně vývoj na čes-

měrů. Největším z nich bylo rozhodnutí zakoupit rozhodující podíl akcií Bohušovické mlékárny, a to právě pro její sortiment, kterým se odlišuje od ostatních mlékáren. V průběhu dalších let byly vykoupeny na trhu i její zbývající volné akcie. Dalším důležitým krokem bylo oddělení obchodu s pekařskými surovinami do samostatných firem Accom baking a.s. a Accom baking Slovakia a.s. a současně byla ve stejném roce založena i firma Accom leasing s.r.o., jejímž úkolem je pomoci financovat ostatním firmám ve skupině jejich ekonomické záměry. Dalším důležitým rokem v historii Accomu je rok 2000. V tomto roce se majitelé rozhodli prodat francouzskému partnerovi obě firmy Accom baking a z výnosu financovat stavbu velkého centrálního skladu v areálu Bohušovické mlékárny. Accom také začleňuje obchodní oddělení mlékárny do svého týmu a BM se stává striktně jen výrobním závodem, jehož veškerá produkce je odbytována Accomem. Centrální sklad potom přebírá veškerou distribuci, která se prováděla do roku 1995 v pronajatých skladech v Praze 6. Posledním mezníkem ve vývoji firmy je rok 2002 a s ním spojený vstup do Choceňské mlékárny. V Praze zůstává nadále jen management firmy. Obchodní činnost v ČR je realizována z poboček v Týništi nad Orlicí, Jemnici a Ostravě, z centrálního skladu v Bohušovicích nad Ohří a ve Slovenské republice z Bánské Bystrice a Bratislavy.

kém a slovenském potravinářském trhu, a tím neztrácet čas prozkoumáváním dalších možností a aktivit. Největší úsilí bylo zprvu věnováno vytvoření distribuční sítě, která má v současnosti zmapováno celé území české i Slovenské republiky. V průběhu roku 1993 byly otevřeny první dvě pobočky v Týništi nad Orlicí a v Jemnici. O rok později začal fungovat samostatný sklad v Ostravě a v roce 1996 i pobočka. Nejmladšími pobočkami firmy jsou od roku 1999 Týn nad Vltavou a od roku 2000 Bohušovice nad Ohří. Po oddělení Slovenska se majitelé rozhodli i přes značná ekonomická rizika otevřít tam samostatnou firmu (rovněž pod názvem Accom). Byla založena roku 1993 v Bánské Bystrici a její první pobočka sídlí od roku 2000 v Bratislavě. V roce 1997 realizoval Accom hned několik obchodních zá-

SOUČASNOST Od 1. 1. 2004 bychom neměli firmu ACCOM nazývat firmou, ale skupinou firem ACCOM. Došlo ke změně organizace. V čele skupiny je firma ACCOM Holding s.r.o., která řídí tři linie. První linie je výrobní, řadí se do ní Bohušovická mlékárna a Choceňská mlékárna. Druhá linie je logisticko - distribuční, firma ACCOM Czech a.s., ACCOM Slovakia, připravujeme ACCOM Russia a Framil. Poslední třetí linií jsou firmy servisní ACCOM leasing, ACCOM baking Slovakia a neměli bychom vynechat ani aktivity na poli jezdeckého sportu – Stáj ACCOM Praha. Firma má do budoucna i další plány. Je to již zmíněná firma ACCOM Russia nebo rozšíření výrobní linie o další závody. Nicméně hlavním cílem je dnes zvýšit export vlastních výrobků na trhy EU a obstát v nově přicházející konkurenci.

Revue Potravinářská

AGRAL s.r.o.,

Odborný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod

vydavatel potravinářských tiskových periodik, pro Vás připravil nový odborný časopis zaměřený na problematiku potravinářského průmyslu a jemu nejbližších odborných činností. Na jedné straně je to problematika výživy, kterou odvětví potravin v rozhodující míře funkčně zajišťuje, včetně problematiky jakosti, surovinového krytí a úrovně technologických procesů ve výrobě. Na straně druhé je to obchodní síť zajišťující funkci distributora potravin konečnému spotřebiteli. S těmito společenskými funkcemi pak přímo souvisí potravinářský výzkum, odborné školství a věda. Velmi důležitým pro odvětví potravinářského průmyslu a obchodu je i výkonnost státní správy a volených orgánů, ale

i odborně zaměřených nevládních organizací, a to včetně struktur evropského rozměru. A právě na tyto odborné okruhy se chce soustředit náš nový časopis Potravinářská revue, jehož pilotní číslo vydáváme v květnových dnech roku 2004, jako reakci na nové podmínky trhu v rámci „velké“ Evropy. Od příštího roku bude Potravinářská revue vycházet jako pravidelný čvrtletník. Naším cílem je nabídnout renomovaným odborníkům z výše uvedených oblastí prostor pro publikaci jejich názorů a cenných odborných informací. V novém odborném časopise bude prostor též pro prezentaci potravinářských výrobků a služeb formou inzerce.

Vydavatelství AGRAL s.r.o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4 Redakce: tel.: 222 135 203, 222 135 201, fax: 222 135 202 Inzertní oddělení: tel.: 222 135 739, 222 135 237 E-mail: [email protected] [email protected] Http: www.agral.cz

26 / informace

Mlékárna Otinoves vstupuje do Evropské unie Mlékárna Otinoves patří k významným výrobcům plísňového sýru Niva – společnost má více než 70-ti letou tradici. Od svého založení se potýkala s různými problémy, ale její majitelé kladou a vždy kladli velký důraz na kvalitu vyráběného zboží. V současné době je hlavním a nosným výrobním programem - výroba plísňového sýru Niva. Po obhájení certifikace ISO 9001 a získání značky kvality KLASA je nyní naším hlavním a nejdůležitějším úkolem připravit mlékárnu na bezproblémové fungování v prostředí Evropské unie. Ve spolupráci s dozorovými orgány mlékárna odstraňuje nedostatky a závady, aby bylo výrobní prostředí zcela přizpůsobeno podmínkám, které jsou dány normami EU. Příprava na vstup do Evropské unie začala již v roce 2000, k prvním důležitým krokům patřila výstavba nového sociálního zázemí pro zaměstnance. Protože v naší firmě pracuje většina žen, mají již v dnešní době moderní sprchy, WC, tzv. špinavou a čistou šatnu, sušárnu


s.r.o.

bot, pracovních oděvů atd. Každým rokem se investovalo nemálo prostředků do stavebních úprav výrobního provozu. V roce 2003 byl vybudován nový zrací sklep, který bezprostředně navazuje na stávající budovu mlékárny. Nový zrací sklep plně garantuje kvalitní zrání, a tudíž i tu nejvyšší kvalitu tradičního přírodního plísňového sýru Niva. Pořídilo se mnoho nových technologických prvků do výrobního provozu. V prosinci 2003 obdržela Mlékárna Otinoves s.r.o. od Státní veterinární správy doklad o Schválení a registraci – číslo CZ 6306 71, který dokládá splnění nejpřísnějších hygienických norem. Mlékárna Otinoves s.r.o. úspěšně prošla náročnou kontrolou komisařů EU, která se uskutečnila v lednu 2004. V první polovině letošního roku připravujeme kompletní rekonstrukci čistírny odpadních vod, čímž bude proces příprav dovršen a zcela naplněn. Již dnes tedy můžeme prohlásit, že mlékárna je k datu vstupu České republiky do Evropské unie zcela připravena.

Mlékárna Otinoves s.r.o., Otinoves 201, 798 61, tel.: 582 395 033, fax: 582 395 102, e-mail: [email protected], web: www.mot.cz

Dne 3. 5. 2004 se konal informativní seminář pro výrobce a prodejce nápojů v hotelu Holiday Inn Praha, věnovaný ekonomické a právní problematice zálohování jednocestných nápojových obalů.

Seminář pořádalo ČESKÉ PRŮMYSLOVÉ SDRUŽENÍ PRO OBALY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (ČPSOŽP). Hlavním přednášejícím byl Dipl. Ing. Helmut Schmitz z Duales Systém Deutschland AG. Návštěvníci se mohli seznámit se situací v Německu, kde po zavedení povinných záloh na jednocestné nápojové obaly klesl prodej nápojů v těchto obalech na zhruba polovinu. Reakce spotřebitelů v Německu na nové povinnosti vracení jednocestných obalů v místě prodeje jsou veskrze negativní. 75 % všech spotřebitelů v Německu je přesvědčeno, že jednocestné obaly od nápojů by se měly opět třídit doma do žlutých nádob nebo pytlů označených Zeleným bodem. Pokles státních příjmů z daní ze spotřeby piva dosáhl 50 milionů EUR. Současné povinné zálohy také mohou způsobit zbytečnou ztrátu pracovních míst. Současná legislativní situace v Německu je těžko udržitelná, neboť uvalení záloh na jednocestné obaly v závislosti na obsahu obalu je právně nezdůvodnitelné. EU zahájila proti Německu řízení pro porušování dohod EU, neboť současný systém vracení obalů znemožňuje zahraničním výrobcům nápojů exportovat do Německa své produkty. Německý systém povinných záloh je v rozporu s evropským právem. Posluchači se mohli dále seznámit s legislativní situací na Slovensku v přednášce Ing. Horvátha.

informace / 27


A) Přehled platných vyhlášek Ministerstva zemědělství České republiky k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích

B) Přehled platných vyhlášek Ministerstva zdravotnictví České republiky k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích

stav ke dni 6. května 2004

stav ke dni 6. května 2004

Komodita

Komodita

Platnost do vstupu ČR do EU

ode dne vstupu ČR do EU

Označování potravin a tabákových výrobků (pro všechny komodity)

č. 324/1997 Sb. ve znění č. 24/ 2001 Sb.

č. 324/1997 Sb. ve znění č. 24/ 2001 Sb. a č. 259/2003 Sb. (další úprava – plné znění připravováno)

Tabák a tabákové výrobky

č. 325/1997 Sb.

č. 344/2003 Sb.

Zmrazené potraviny

č. 326/1997 Sb. ve znění č. 44/ 2000 Sb. a č. 160/2002 Sb.


Maso, masné výrobky, ryby a č. 326/2001 Sb. ve znění č. 89/ ostatní vodní živočichové, vejce 2000 Sb. a č. 264/2003 Sb. a výrobky z vajec

č. 326/2001 Sb. ve znění č. 264/2003 Sb. (další úprava je připravována)

Platnost do vstupu ČR do EU


Balené vody

č. 292/1997 Sb. ve znění č. 241/1998 Sb. a č. 465/2000 Sb.

č. 292/1997 Sb. ve znění č. 241/1998 Sb. a č. 465/2000 Sb. (další úprava je připravována)

Uvádění výživové hodnoty

č. 293/1997 Sb.

č. 293/1997 Sb. (nová vyhláška je připravována)

Epidemiologicky rizikové potraviny

č. 296/1997 Sb.

č. 296/1997 Sb.

Mikrobiologické požadavky na potraviny

č. 132/2004 Sb. účinnost od 30.dubna 2004

č. 132/2004 Sb. účinnost od 30.dubna 2004

Mléko a mléčné výrobky, mražené krémy, zmrzliny, jedlé tuky a oleje

č. 328/1997 Sb. ve znění č. 77/2003 Sb. ve znění č. 347/1999 Sb., č. 90/2000 Sb. vyhlášky č. 124/2004 Sb. a č. 386/2001 Sb. Lze uplatnit novelu vyhlášky č. 77/2003 Sb. s účinností od 1. července 2003

Chemické požadavky na potraviny

č. 53/2002 Sb. ve znění č. 233/ 2002 Sb.

č. 53/2002 Sb. ve znění č. 233/ 2002 Sb. (připravovány jsou dvě nové vyhlášky jedna na přídatné látky a druhá na kontaminanty)

Škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny, olejnatá semena

č. 329/1997 Sb. ve znění č. 418/2000 Sb.

č. 329/1997 Sb. ve znění č. 418/2000 Sb.

Identita a čistota přídatných látek

č. 54/2002 Sb., ve znění č. 318/ 2003 Sb.

č. 54/2002 Sb., ve znění č. 318/ 2003 Sb.

Čaj, káva, kávoviny

č. 330/1997 Sb. ve znění č. 91/ 2000 Sb. Novelu č. 78/2003 Sb. lze uplatnit od 1. července 2003


Aromatické látky

č. 52/2002 Sb.

č. 52/2002 Sb. (nová vyhláška je připravována)

Ozařování potravin

č.133/2004 Sb. účinnost od 26.března 2004

č.133/2004 Sb.

Zvláštní výživa (mimo doplňků stravy)

č. 54/2004 Sb. účinnost od 15. února 2004

č. 54/2004 Sb. (připravována změna - drobné opravy)

Doplňky stravy

V současné době platí pouze zákon č. 110/1997 Sb.

nová vyhláška je připravována

Rezidua pesticidů

č. 158/2004 Sb. účinnost od 15. dubna 2004

č.158/2004 Sb. (další úpravy budou postupně prováděny ve shodě se vydávanými směrnicemi ES)

Zbytky veterinárních léčiv

č. 273/2000 Sb., ve znění č. 106/2002 Sb. a č. 44/2004 Sb.

č. 273/2000 Sb., ve znění č. 106/2002 Sb. a č. 44/2004 Sb. Další změny nutno sledovat v Nařízeních ES.

Hygiena prodeje potravin

č. 347/2002 Sb. účinnost od 6. srpna 2002

č. 347/2002 Sb.

Znalost hub

č. 475/2002 Sb.

č. 475/2002 Sb.

Identita a čistota přídatných látek

č. 54/2002 Sb.

č. 54/2002 Sb.

Koření, jedlá sůl, dehydrované č. 331/1997 Sb. ve znění č. výrobky a ochucovadla, hořčice 419/2000 Sb.

č. 331/1997 Sb. ve znění 419/ 2000 Sb.

Čerstvé ovoce a čerstvá zelenina, zpracované ovoce a zelenina, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich

č. 332/1997 Sb. ve znění č. 92/2000 Sb.

nová vyhláška č. 157/2003 Sb.

Mlýnské výrobky, těstoviny, pekařské a cukrářské výrobky

č. 333/1997 Sb. ve znění č. 93/ 2000 Sb.

Přírodní sladidla, med, nečoko- č. 334/1997 Sb. ve znění č. 94/ ládové cukrovinky, kakao, čoko- 2000 Sb. láda a čokoládové cukrovinky

č. 333/1997 Sb. ve znění č. 93/ 2000 Sb. č. 76/2003 Sb.

Nealkoholické nápoje a koncentráty, ovocná vína, ostatní vína, medovina, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet, droždí

č. 335/1997 Sb. ve znění č. 45/ č. 335/1997 Sb. ve znění 2000 Sb. Novela č. 57/2003 Sb. č. 45/2000 Sb. a č. 57/2003 Sb. s účinností od 1. ledna 2004 další úprava je připravena

Stanovení kritických bodů ve výrobě a uvádění potravin do oběhu

č. 147/1998 ve znění č. 196/ 2002 Sb.

Klasifikace jatečně upravených těl prasat

č. 112/2001 Sb.

Klasifikace jatečně upravených těl skotu a ovcí

č. 354/2001 Sb.

upravuje jediná vyhláška č. 194/2004 Sb.

Způsob odběru kontrolních vzorků a metody zkoušení

č. 339/2001 Sb.

č. 211/2004 Sb.

Podmínky a požadavky na provozní a osobní hygienu při výrobě a oběhu potravin neživočišného původu

č. 451/2002 Sb. Účinnost od 1. července 2003 jen pro nově otevírané provozovny

č. 210/2004 Sb.

Ohlašování zásob

-

č. 212/2004 Sb.

147/98 Sb. ve znění č. 196/2002 Sb. a 161/2004 Sb.

C) Přehled platných vyhlášek Ministerstva zdravotnictví České republiky k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví stav ke dni 31. března 2004 Komodita

do vstupu ČR do EU


Ochrana veřejného zdraví

č. 258/2000 Sb., ve znění č. 254/2001 Sb., č.274/2001 Sb., č. 86/2002 Sb., č.13/2002 Sb., č. 120/2002 Sb., č.76/2002 Sb., č. 3 20/2002 Sb., č. 309/ 2002 Sb., č. 274/2003 Sb.,

č. 258/2000 Sb., ve znění č. 254/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 86/2002 Sb., č. 13/2002 Sb., č. 120/2002 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 356/2003 Sb. (č. 362/2003 Sb.)

Společné stravování a zásady osobní a provozní hygieny

č. 137/2004 Sb. účinnost od 1.dubna 2004 s výjimkou ustanovení § 30, odst. 2 a § 38, které platí ode dne vstupu ČR do EU

č. 137/2004 Sb.

Pitná voda

č. 376/2000 Sb.

č. 376/2000 Sb. (připravována novela)

Styk s pitnou vodou

č. 37/2001 Sb.

č. 37/2001 Sb.

Styk s potravinami a pokrmy

č. 38/2001 Sb., ve znění č. 186/ č. 38/2001 Sb., ve znění 2003 Sb. č. 186/2003 Sb.

Vzdělávání potravinářské veřejnosti

BEZPEČNOST POTRAVIN

seminář pořádaný Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno Jednodenní seminář v rozsahu šesti hodin zaměřený na bezpečnost potravin, zdravotní nezávadnost potravin, hygienickou nezávadnost potravin, kvalitu potravin, podmínky zajištění bezpečnosti potravin, kontrolu, dozor nad bezpečností potravin, systém včasné výstrahy v bezpečnosti potravin, informovanost spotřebitele, modelové případy z oblasti bezpečnosti potravin, bezpečnost potravin v České republice, bezpečnost potravin v Evropské unii. Na závěr semináře obdrží účastníci osvědčení o absolvování. žádné (konáno s podporou projektu SAPARD) lze zvolit po dohodě Praha, Brno, České Budějovice, Nový Jičín lze zvolit po dohodě některý z termínů – zpravidla pátek druhý týden v měsíci od března do prosince 2004 Trvání semináře: 8:30–16:00 hodin Přihlášky a informace: Institut celoživotního vzdělávání a informatiky VFU Brno, Klára Holešovská, DiS, Palackého 1 – 3, 612 42 Brno, tel.: 541 562 088, fax.: 541 219 754, e-mail: [email protected] Vložné: Místo konání: Termín:

Platnost

28 / dokument


Vážení čtenáři, v čísle 4 Potravinářského zpravodaje jsme uvedli vyhlášku MZe ČR „o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby“ bez čísla, protože v době redakční uzávěrky vyhláška ještě nevyšla ve Sbírce zákonů. Číslo této vyhlášky je 161 / 2004 Sb.

(red)

i) j) k) l) m) n) o) p) q)

VYHLÁŠKA 124 ZE DNE 9. BŘEZNA 2004,

kterou se mění vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb. (dále jen „zákon“), a v souladu s právem Evropských společenství,1) pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje:

r) s) t)

u) v) w) x) y)

z) aa) bb) cc)

dd)

ČL. I Vyhláška č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, se mění takto:

V příloze č. 1 je uvedeno členění mléka a mléčných výrobků na druhy, skupiny a podskupiny. §3 Označování obalů

1. Poznámka pod čarou č. 1) zní: „ 1) Směrnice Rady 83/417/EHS z 25. července 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se některých druhů mléčných bílkovin (kaseinů a kaseinátů) určených k lidské spotřebě. Směrnice Rady 92/46/EHS z 16. června 1992 o hygienických předpisech pro produkci syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků a jejich uvedení na trh. Směrnice Rady 2001/114/ES z 20. prosince 2001 o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě. Směrnice Komise 96/3/ES z 26. ledna 1996, kterou se stanoví odchylka od některých ustanovení směrnice 93/43/ EHS o hygieně potravin pokud jde o velkoobjemovou přepravu tekutých olejů a tuků po moři, ve znění směrnice komise 2000/4/ES ze dne 15. ledna 2004 .“.

2.

Oddíl 1 včetně poznámek pod čarou č. 1a), 1b), 2), 3), 4), 4a), 5), 6), 7), 8), 8a) a 8b) zní: „ODDÍL 1 Mléko a mléčné výrobky §1

(1) Pokud tato vyhlášky používá pojmy selské nestandardizované mléko,1a) standardizované mléko,1a) mléčný výrobek,1b) složený mléčný výrobek,1b) obsah tuku1a) a obsah bílkovin,1a) rozumí se tím tyto pojmy jak jsou vymezeny bezprostředně závazným předpisem Evropských společenství (dále jen „předpis Evropských společenství“). a) b) c) d) e)

f) g) h)

(2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí mlékem - mléko podle předpisu Evropských společenství1a) splňující požadavky zvláštních právních předpisů2),3) a ošetřené podle zvláštních právních předpisů,2),3) smetanou - tekutý mléčný výrobek ošetřený podle zvláštních právních předpisů2),3) s obsahem tuku nejméně 10 % hmotnostních ve formě emulze (mléčného tuku v plazmě) získaný fyzikální separací z mléka, kysaným mléčným výrobkem - mléčný výrobek získaný kysáním mléka, smetany, podmáslí nebo jejich směsi za použití mikroorganismů uvedených v příloze č. 2 tabulce 4, tepelně neošetřený po kysacím procesu, jogurtem - kysaný mléčný výrobek získaný kysáním mléka, smetany, podmáslí nebo jejich směsi pomocí mikroorganismů uvedených v příloze č. 2 tabulce 4, zahuštěným mlékem nebo zahuštěnou smetanou - mléčný výrobek, slazený nebo neslazený, získaný částečným odpařením vody ze smetany nebo z mléka plnotučného, odtučněného nebo částečně odtučněného nebo z jejich směsi, ke kterým mohou být přidány smetana nebo sušené mléko nebo obojí, přičemž přídavek sušeného mléka nesmí v konečném výrobku přesahovat 25 % obsahu celkové sušiny, sušeným mlékem nebo sušenou smetanou - mléčný výrobek v prášku získaný sušením mléka plnotučného, odtučněného nebo částečně odtučněného nebo smetany nebo jejich směsi, s obsahem vody nejvýše 5 % hmotnostních, sýrem - mléčný výrobek vyrobený vysrážením mléčné bílkoviny z mléka působením syřidla nebo jiných vhodných koagulačních činidel, prokysáním a oddělením podílu syrovátky, čerstvým sýrem - nezrající sýr tepelně neošetřený po prokysání,

tvarohem - nezrající sýr získaný kyselým srážením, které převládá nad srážením pomocí syřidla, zrajícím sýrem - sýr, u kterého po prokysání došlo k dalším biochemickým a fyzikálním procesům, taveným sýrem - sýr, který byl tepelně upraven za přídavku tavicích solí, máslem - mléčný výrobek obsahující výhradně mléčný tuk ve formě emulze vody a tuku, čerstvým máslem - máslo do 20 dnů od data výroby, stolním máslem - máslo skladované nejdéle 24 měsíců od data výroby při teplotách minus 18 oC a nižších, máselným koncentrátem - mléčný výrobek s celkovým obsahem mléčného tuku vyšším než 90 % hmotnostních získaný z mléka, smetany nebo másla, máselným tukem - bezvodý mléčný tuk získaný z mléka, smetany nebo másla obsahující více než 99,3 % hmotnostních mléčného tuku, pomazánkovým máslem - mléčný výrobek ze zakysané smetany, obohacené sušeným mlékem nebo sušeným podmáslím, obsahující nejméně 31 % hmotnostních mléčného tuku a nejméně 42 % hmotnostních sušiny, máslem s přídavkem alkoholu - složený mléčný výrobek vyrobený z másla, cukru a alkoholického nápoje, mléčným bílkovinným výrobkem - sušený mléčný výrobek získaný oddělením bílkovin z mléka nebo syrovátky, kaseinem potravinářským - základní bílkovinná složka mléka nerozpustná ve vodě získaná z odtučněného mléka srážením za použití technologických pomocných látek, promytá a vysušená, aniž by byla dotčena možnost předchozího použití procesů iontové výměny nebo zahuštění, splňující požadavky uvedené v příloze č. 2 tabulce č. 14, kaseinátem potravinářským - sušený mléčný bílkovinný výrobek získaný neutralizací kyselého kaseinu činidly potravinářské čistoty a splňující požadavky uvedené v příloze č. 2 tabulce 15, podmáslím - mléčný výrobek vznikající jako vedlejší produkt při výrobě másla, syrovátkou - mléčný výrobek vznikající jako vedlejší produkt při výrobě sýrů, včetně tvarohů a kaseinů, syrovátkovým sýrem - mléčný výrobek získaný vysrážením syrovátky nebo směsi syrovátky s mlékem, tepelným ošetřením - technologický proces podle zvláštního právního předpisu,3) při kterém se použitím rozdílných kombinací teploty a doby působení tepelného záhřevu, jež vykazují rovnocenný účinek, omezuje počet nežádoucích mikroorganismů a zajišťuje zdravotní nezávadnost a prodloužení trvanlivosti mléka a konečného mléčného výrobku, termizací - tepelné ošetření mléka, odpovídající účinku při zahřátí na teplotu 57 oC až 68 oC po dobu nejméně 15 sekund, a mléčných výrobků po ukončení kysacího procesu a před balením k potlačení nebo zastavení aktivity přítomné mléčné mikroflóry až do teploty 80 oC, pasterací - tepelné ošetření mléka a mléčných výrobků zahřátím mléka na teplotu nejméně 71,7 oC po dobu nejméně 15 sekund nebo jinou kombinací času a teploty za účelem dosažení rovnocenného účinku, vysokou pasterací - tepelné ošetření mléka a mléčných výrobků zahřátím mléka na teplotu nejméně 85 oC s negativním výsledkem peroxidázového a fosfatázového testu, vysokotepelným ošetřením (UHT) - tepelné ošetření mléka a mléčných výrobků krátkodobým zahřátím nepřerušovaného proudu mléka na vysokou teplotu, odpovídající účinku zahřátí na teplotu nejméně 135 oC po dobu nejméně 1 sekundy, s následným aseptickým balením do neprůsvitných obalů tak, aby chemické, fyzikální a smyslové změny byly sníženy na minimum, sterilací mléka a mléčných výrobků - tepelné ošetření mléka a mléčných výrobků jejich nepřímým ohřevem v hermeticky uzavřených obalech na teplotu nad 100 oC po dobu zajišťující splnění požadavku na mikrobiologickou nezávadnost podle zvláštního právního předpisu3) bez porušení uzávěru. §2 Členění na druhy, skupiny a podskupiny

(1) Kromě požadavků uvedených v zákoně, zvláštním právním předpise4) a předpisech Evropských společenství4a) jsou další požadavky na označování stanoveny v odstavcích 2 až 43. a) b) c)

(2) Mléko a smetana se označí názvem druhu a skupiny, názvem podskupiny podle obsahu tuku, který je pro jednotlivé výrobky stanoven předpisem Evropských společenství1a) nebo v příloze č. 2 tabulce 2, obsahem tuku, přičemž u nestandardizovaného selského mléka se označení tuku uvede slovy „nejméně“.

(3) Tekuté mléko kravské nebo tekutá smetana z kravského mléka se označí pouze jako mléko nebo smetana. (4) U tekutého mléka a tekuté smetany se označí způsob tepelného ošetření podle zvláštního právního předpisu.3) (5) Názvem „trvanlivé mléko“ nebo „trvanlivá smetana“ se označí pouze tekuté mléko nebo tekutá smetana, u kterých bylo dosaženo prodloužení doby trvanlivosti tepelným ošetřením v souladu s § 1 písm. cc) a dd) a u nichž nedošlo k chemickým, fyzikálním a smyslovým změnám a které splňují mikrobiologické požadavky zvláštního právního předpisu3) po provedení termostatické zkoušky vzorku v uzavřeném obalu provedené při teplotě 30 oC po dobu 15 dní nebo, v případě potřeby, při teplotě 55 oC po dobu 7 dnů. (6) Zahuštěný mléčný výrobek se u názvu výrobku označí obsahem tukuprosté sušiny v procentech hmotnostních podle přílohy č. 2 tabulky 5. (7) Zahuštěný mléčný výrobek, s výjimkou zahuštěného mléka odtučněného slazeného i neslazeného, se u názvu výrobku označí obsahem tuku v procentech hmotnostních podle přílohy č. 2 tabulky 5. (8) Sušený mléčný výrobek, s výjimkou sušeného odtučněného mléka, se u názvu výrobku označí obsahem tuku v procentech hmotnostních podle přílohy č. 2 tabulky 6. (9) U sušeného mléka a sušené smetany v balení určeném pro konečného spotřebitele se uvede doporučený způsob ředění nebo způsob uvedení do původního stavu, včetně údaje o obsahu tuku v procentech hmotnostních v takto upraveném výrobku. (10) Je-li zahuštěný mléčný výrobek, sušený mléčný výrobek a tekutá smetana o hmotnosti menší než 20 g zabalen ve skupinovém obalu,5) mohou být údaje o označení uvedeny pouze na skupinovém obalu, s výjimkou uvedení názvu druhu výrobku. (11) U sušeného mléčného výrobku, s výjimkou výrobku určeného pro zvláštní výživu,6) se na obalu určeném pro konečného spotřebitele uvede označení „není určeno pro výživu kojenců do 12 měsíců“. (12) Mléčný výrobek, který byl vyroben z tepelně neošetřeného mléka nebo mléka ošetřeného

dokument / 29

Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 termizací a který nebyl během výrobního procesu podroben tepelnému ošetření, se označí slovy „vyrobeno ze syrového mléka“ nebo „vyrobeno z termizovaného mléka“. (13) U mléčného výrobku, který prošel na konci výrobního procesu tepelným ošetřením, se uvede povaha tepelného ošetření podle zvláštního právního předpisu.3) a) b) c) d)

(14) Kysaný mléčný výrobek se označí názvem druhu nebo skupiny podle požadavků uvedených v příloze č. 2 tabulkách 3 a 4, obsahem tuku, použitou ochucující složkou, jako slazený, pokud je přidáno přírodní sladidlo7) nebo sladidlo.8)

(15) Mléčný výrobek tepelně ošetřený po kysacím procesu a mléčný výrobek obohacený přídavkem mikroorganismů podle přílohy č. 2 tabulky 4 se označí a) názvem druhu, b) obsahem tuku, c) použitou ochucující složkou podle zvláštního právního předpisu.4) (16) Mlékárenské máslo se označí podle předpisu Evropského společenství.8a)

(35) Označení „mléčný nápoj“ lze použít u tekutého mléčného výrobku obsahujícího více než 50 % hmotnostních mléka nebo syrovátky. U ochuceného tekutého mléčného výrobku se u názvu výrobku uvede druh ochucující složky. (36) Označením „mléčný“ lze označit mléčný výrobek, v němž mléko nebo mléčný výrobek tvoří nejméně 50 % hmotnostních tohoto výrobku. (37) Označením „sýrový“ lze označit výrobek, v němž sýr tvoří nejméně 50 % hmotnostních tohoto výrobku. (38) Pro vícesložkový výrobek ze sýrů lze použít označení „sýrový dort“, „sýrový dezert“, „sýrová roláda“, „salámový tavený sýr“. (39) Jako „jogurtový“ lze označit výrobek, v němž jogurt tvoří nejméně 50 % hmotnostních tohoto výrobku. (40) U výrobků druhů koncentráty mléčného tuku a pomazánkové máslo, do kterých byla přidána jedlá sůl, se její obsah uvede v procentech hmotnostních.

(17) Jako jednosložkový výrobek lze označit mlékárenské máslo, při jehož výrobě byly použity pouze sladká nebo zakysaná smetana a mléčná kultura.

(41) U výrobků druhů koncentráty mléčného tuku a pomazánkové máslo se obsah tuku uvádí na celá procenta hmotnostní.

(18) U spotřebitelsky baleného stolního másla je datum použitelnosti 20 dnů od data vyskladnění z mrazírenského skladu. Datum výroby označí na obal určený pro spotřebitele výrobce, datum vyskladnění z mrazírenského skladu označí na vnější obal distributor a datum použitelnosti označí prodejce.

(42) Přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení mléka a mléčných výrobků jsou uvedeny v příloze č. 3.

a) b) c)

(19) Pomazánkové máslo se označí obsahem tuku, obsahem sušiny, použitou ochucující složkou.

(43) Přípustná odchylka u sušiny zrajících sýrů činí minus 1 % hmotnostní od hodnot uvedených na obalu. Vyšší obsah sušiny u sýrů a tvarohu není na závadu. Přípustné technologické tolerance tuku v sušině u přírodních sýrů musí být nižší než plus 5 % hmotnostních, u tavených sýrů a tvarohů mohou dosahovat nejvýše plus 4 % hmotnostní od údaje uvedeného na obalu. Záporné technologické tolerance se nepřipouští. §4 Požadavky na jakost

(20) Tvaroh se označí názvem druhu, skupiny nebo podskupiny podle požadavků uvedených v příloze č. 2 tabulce 11, obsahem tuku nebo tuku v sušině, obsahem sušiny, použitou ochucující složkou.

(1) Jednotlivé skupiny mléčných výrobků a druhy mikroorganizmů mléčného kysání pro výrobu kysaných mléčných výrobků musí splňovat fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky uvedené v předpisech Evropských společenství8b) a v příloze č. 2. Fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky se týkají základních druhů výrobků bez ochucujících přísad.

(21) Jako jednosložkový výrobek lze tvaroh označit, pokud surovinami jsou pouze mléko, mléčné kultury, syřidlo a chlorid vápenatý.

(2) Jako zdroj sacharózy pro zahuštěné mléčné výrobky slazené se smí použít pouze cukr extra bílý, cukr bílý nebo cukr polobílý podle zvláštního právního předpisu.7)

(22) Jako „smetanový krém z vysokotučné smetany“ se označí výrobek z vysokotučné smetany bez přídavku cukru. Dále se tento výrobek označí obsahem tuku a obsahem sušiny v procentech hmotnostních.

(3) Při výrobě zahuštěných mléčných výrobků slazených se povoluje přídavek laktózy v množství nejvýše 0,03 % hmotnostních z celkové hmotnosti výrobku.

a) b) c) d)

(23) Jako „smetanový krém“ se označí výrobek z tvarohu, mléka nebo smetany, s přídavkem cukru a s obsahem nejméně 30 % hmotnostních tuku v sušině. Dále se tento výrobek označí obsahem tuku a obsahem sušiny v procentech hmotnostních. a) b) c) d) e) f) g)

(24) Sýr se označí názvem druhu; tavený sýr, tavený sýrový výrobek a syrovátkový sýr rovněž názvem skupiny, u skupiny přírodních sýrů lze sýr označit názvem podskupiny, pokud splňuje požadavky stanovené v příloze č. 2 tabulkách 9, 10 a 12, obsahem tuku nebo tuku v sušině, obsahem sušiny, použitou ochucující složkou, upozorněním „vyrobeno z nepasterovaného mléka“, pokud byl tento výrobek vyroben v souladu se zvláštními právními předpisy,2),3) jako „tavený sýrový výrobek“, pokud tavený sýr obsahuje více než 5 % laktózy.

(4) Přídavek sacharózy u zahuštěných mléčných výrobků slazených musí odpovídat hodnotě cukerného poměru 60,5 až 64,5 daného následujícím vzorcem: % sacharózy x 100 cukerný poměr = -------------------------------% sacharózy + % vody (5) Trvanlivosti u zahuštěných mléčných výrobků neslazených lze dosáhnout pouze tepelným ošetřením podle zvláštního právního předpisu.3) (6) Trvanlivosti u zahuštěných mléčných výrobků slazených lze dosáhnout pouze přídavkem sacharózy v souladu s odstavcem 2. (7) Trvanlivosti u sušených mléčných výrobků lze dosáhnout pouze procesem sušení podle zvláštního právního předpisu.3)

(25) Jako „nízkotučný“ lze označit tavený sýr s obsahem tuku v sušině nejvýše 30 % hmotnostních. Jako vysokotučný lze označit tavený sýr s obsahem tuku v sušině nejméně 60 % hmotnostních.

(8) U zahuštěných mléčných výrobků a sušených mléčných výrobků se povoluje přídavek potravních doplňků podle zvláštního právního předpisu.8)

(26) Jako jednosložkový výrobek lze sýr označit, pokud surovinou je pouze mléko, sýrařské kultury, syřidlo a chlorid vápenatý a přísadou jedlá sůl do 2,5 % hmotnostních.

(9) Ochucené kysané mléčné výrobky mohou obsahovat nejvýše 30 % hmotnostních ochucující složky.

(27) Bílkovinný mléčný výrobek se označí názvem druhu nebo skupiny a dále pak podskupiny podle požadavků uvedených v příloze č. 2 tabulce 14.

(10) Mléčný bílkovinný výrobek musí být vyroben ze suroviny tepelně ošetřené podle zvláštního právního předpisu.3)

(28) Bílkovinný mléčný výrobek uváděný na trh jako směs se označí slovem „směs ... „ podle zvláštního právního předpisu.4)

(11) Při výrobě kaseinu potravinářského kyselého lze použít pouze kyselinu mléčnou, kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu sírovou, kyselinu citrónovou, kyselinu octovou, kyselinu orthofosforečnou, syrovátku nebo mikroorganismy používané při mléčném kysání jako technologické pomocné látky a bakteriální kultury, pokud splňují požadavky zvláštního právního předpisu.8)

(29) Mléčná bílkovina ze syrovátky a směsi kaseinátů se označí obsahem bílkovin v procentech hmotnostních. (30) U kaseinátu potravinářského se uvede specifikace podle kationtu. V případě směsí lze tento údaj uvést pouze v průvodní dokumentaci výrobku.

(12) Při výrobě kaseinu potravinářského sladkého lze použít pouze syřidlo nebo ostatní enzymy koagulující mléko jako technologické pomocné látky a bakteriální kultury, pokud splňují požadavky zvláštního právního předpisu.8)

(31) Jako „čerstvé“ lze označit tekuté mléko nebo tekutou smetanu, které byly tepelně ošetřeny pasterací nebo vysokou pasterací, máslo do 20 dnů od data výroby a nezrající sýr, který nebyl po prokysání tepelně ošetřen.

(13) Při výrobě kaseinátu potravinářského lze použít pouze hydroxidy, uhličitany, fosforečnany nebo citronany sodné, draselné, vápenaté, amonné nebo hořečnaté jako neutralizační a tlumivé činidlo, pokud splňují požadavky zvláštního právního předpisu.8)

a) b) c) d) e) f) g)

(32) Datem použitelnosti se označí tekuté mléko a tekutá smetana, které byly tepelně ošetřeny postupem podle § 1 písm. aa), bb), cc) a dd) a v souladu se zvláštním právním předpisem,3) pokud nejsou označeny podle odstavce 33, kysaný mléčný výrobek, mléčný výrobek tepelně ošetřený po kysacím procesu, mléčný výrobek obohacený přídavkem mikroorganismů podle přílohy č. 2 tabulky 4, čerstvé máslo, tvaroh, čerstvý nezrající sýr.

(33) Tekuté mléko a tekutá smetana, které byly tepelně ošetřeny postupem podle § 1 písm. cc) a dd) a v souladu se zvláštním právním předpisem,3) lze namísto označení podle odstavce 32 označit minimální dobou trvanlivosti. (34) Mléko a mléčný výrobek se dále označí podle názvu hospodářského zvířete. U mléka a mléčného výrobku z kravského mléka nemusí být druh hospodářského zvířete uváděn. Pokud je mléko nebo mléčný výrobek vyroben z více druhů mléka hospodářských zvířat, označí se mléko názvem hospodářského zvířete, od kterého pochází více než 50 % hmotnostních mléka. Ostatní druhy mléka ve výrobku se označí u názvu slovy „s přídavkem“ s doplněním druhu hospodářského zvířete, pokud jejich podíl ve výrobku činí více než 10 % hmotnostních.

§5 Uvádění do oběhu (1) Mléko, smetana a mléčné výrobky ošetřené podle § 1 písm. cc) a dd), zahuštěné mléko, sušené mléko, bílkovinné mléčné výrobky se skladují, přepravují a uvádějí do oběhu při teplotě do 24 oC. (2) Všechny ostatní mléčné výrobky se skladují, přepravují a uvádějí do oběhu při teplotě od 4 oC do 8 oC. (3) Sušené mléčné výrobky se skladují při relativní vlhkosti vzduchu do 70 %. 1a) Nařízení Rady (ES) č. 2527/97 z 18. prosince 1997, kterým se stanoví doplňující pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výroby pro konzumní mléko. 1b) Nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 z 2. července 1987 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh, ve znění nařízení Komise (EHS) č. 222/88. 2) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 131/2003 Sb. 3) Vyhláška č. 203/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky. 4) Vyhláška č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce o množství výrobku označeného symbolem „e“, ve znění vyhlášky č. 24/2001 Sb. a vyhlášky č. 259/2003 Sb.

30 / dokument


4a) Nařízení Rady (EHS) č. 1898/87. Nařízení Rady (ES) č. 2597/97. Nařízení Rady (ES) č. 2991/94 z 5. prosince 1994, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky, ve znění nařízení Komise (ES) č. 577/1997. Nařízení Komise (ES) č. 577/1997 z 1. dubna 1997, kterým se stanovují některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2991/94, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky, a nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh. 5) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/ 2003 Sb. 6) Vyhláška č. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití. 7) Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony. 8) Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění vyhlášky č. 233/2002 Sb. 8a) Nařízení Rady (ES) č. 2991/94. Nařízení Komise (ES) č. 577/97. 8b) Nařízení Rady (ES) č. 2597/97. Nařízení Rady (ES) č. 2991/94. Nařízení Komise (ES) č. 577/97.“.

3.

V § 11 písm. c) se odkaz na poznámku pod čarou č. 3) zrušuje.

4.

V § 11 písmena g) až j) včetně poznámky pod čarou č. 12 znějí:

„g) roztíratelným tukem – jedlý tuk, nebo směs ztužených nebo přeesterifikovaných tuků, nebo kombinací těchto procesů, splňující požadavky stanovené předpisem Evropských společenství,12) h)

směsným roztíratelným tukem – jedlý tuk podle předpisu Evropských společenství,12)

i)

tekutým emulgovaným tukem – jedlý tuk, nebo směs ztužených nebo přeesterifikovaných tuků, nebo směs ztužených a přeesterifikovaných tuků, s jedlými oleji a tuky, ve formě emulze vody a tuku, s obsahem 10 % až 90 % hmotnostních tuku, který je při teplotě 20 oC tekutý,

j)

12)

5.

koncentrovaným tukem – tuk, jehož celkový obsah tuku je vyšší než 90 % hmotnostních a nižší než 99,5 % hmotnostních,

8.

V § 15 se odstavec 5 zrušuje.

9.

Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15a) zní: „§ 15a Velkoobjemová přeprava tuků a olejů po moři

(1) Na námořních plavidlech může být velkoobjemová přeprava tekutých olejů a tuků určených pro přebalení do obalů určených pro spotřebitele nebo jako surovina pro další zpracování prováděna v nádržích, které nejsou výlučně určeny pro přepravu potravin, jestliže: a)

olej nebo tuk je přepravován v nádrži z nerezavějící oceli nebo nádrži potažené epoxidovou pryskyřicí nebo její technickou obdobou a náklad přepravovaný bezprostředně před tímto nákladem byl potravinou nebo nákladem ze seznamu nákladů uvedených v příloze č. 13,

b)

je olej nebo tuk přepravován v nádrži z materiálu jiného než uvedeného v písmeni a), pokud byly tři předchozí náklady přepravované v nádržích potravinou nebo nákladem uvedeným v příloze č. 13.

(2) Na námořních plavidlech může být velkoobjemová přeprava olejů nebo tuků, které nejsou určeny k dalšímu zpracování a které jsou určeny k lidské spotřebě, prováděna v nádržích, které nejsou vyhrazeny výlučně pro přepravu potravin, jestliže: a)

nádrž je vyrobena z nerezavějící oceli nebo je potažena epoxidovou pryskyřicí nebo její technickou obdobou,

b)

tři předcházející náklady přepravované v nádrži byly potravinami.

(3) O třech předcházejících nákladech v nádrži a účinnosti procesu čištění nádrží provedeného mezi těmito náklady musí být vedeny přesné dokumentační záznamy.

(4) Pokud byl náklad překládán z lodi na loď, musí být kromě dokumentace podle odstavce 3 uchovávána též přesná dokumentace

Nařízení Rady (ES) č. 2991/94.“.

§ 13 včetně poznámek pod čarou č. 13) a 14) zní: „§ 13

(1) Požadavky na jakost a označování jedlých tuků a olejů jsou upraveny předpisy Evropských společenství.13) (2) Jedlý tuk a jedlý olej se označí názvem druhu, skupiny a podskupiny podle přílohy č. 7 tabulky 1. To neplatí pro roztíratelné tuky a směsné roztíratelné tuky, které se označí podle předpisu Evropských společenství.12) (3) Jedlý tuk nebo jedlý olej vyrobený z geneticky modifikované suroviny nebo surovin, se označí podle předpisů Evropských společenství.14)

a)

o tom, že velkoobjemová přeprava tekutého oleje nebo tuku při předcházející lodní přepravě byla prováděna v souladu s odstavcem 1 a 2,

b)

o účinnosti procesu čištění nádrží použitého mezi těmito náklady na druhém plavidle.

(5) Na požádání orgánu dozoru15a) musí být poskytnuta dokumentace podle odstavců 3 a 4. 15a) § 14 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.“.

10. V příloze č. 2 se tabulka 1, tabulka 7 a tabulka 8 zrušuje.

(4) Jako „vepřové sádlo“ se označí vepřový tuk získaný škvařením pouze syrového vepřového sádla hřbetního a plstního, přičemž musí splňovat hodnoty uvedené v příloze č. 11 tabulce 1.

11. V příloze č. 2 tabulka 14 zní:

(5) Jako „výběrový hovězí lůj“ se označí hovězí lůj získaný tavením pouze syrového hovězího loje ledvinového, osrdečníkového, obžaludkového a střevního při nízké teplotě, přičemž musí splňovat hodnoty uvedené v příloze č. 11 tabulce 2.

„Tabulka 14 – Kasein potravinářský

(6) Přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení jedlých tuků a olejů jsou uvedeny v příloze č. 12 tabulce 1. 13)

14)

Nařízení Rady (ES) č. 2991/94. Nařízení Komise (ES) č. 1019/2002 z 13. června 2002, o obchodních normách pro olivový olej, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1964/2002 a nařízení Komise (ES) č. 1176/2003. Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 z 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy, ve znění nařízení Komise (EHS) č. 3682/1991, nařízení Komise (EHS) č. 1429/92, nařízení Komise (EHS) č. 1683/92, nařízení Komise (EHS) č. 3288/92, nařízení Komise (ES) č. 183/93, nařízení Komise (ES) č. 177/94, nařízení Komise (ES) č. 656/95, nařízení Komise (ES) č. 2527/95, nařízení Komise (ES) č. 2472/97, nařízení Komise (ES) č. 282/98, nařízení Komise (ES) č. 2248/ 98, nařízení Komise (ES) č. 379/99, nařízení Komise (ES) č. 2042/2001, nařízení Komise (ES) č. 796/2002 a nařízení Komise (ES) č. 1989/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 z 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 z 22. září 2003, které se týká sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravinářských výrobků a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice (ES) č. 2001/18.“.

6.

§ 14 se zrušuje.

7.

V § 15 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 15) zní: „(4) Olivový olej se uvádí do oběhu podle předpisů Evropských společenství.15)

15)

Nařízení Rady (EHS) č. 136/66 z 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 2146/68, nařízení Rady (EHS) č. 1253/70, nařízení Rady (EHS) č. 2554/70, nařízení Rady (EHS) č. 2727/71, nařízení Rady (EHS) č. 1547/72, nařízení Rady (EHS) č. 1707/73, nařízení Rady (EHS) č. 2560/77, nařízení Rady (EHS) č.1419/78, nařízení Rady (EHS) č. 1562/78, nařízení Rady (EHS) č. 590/ 79, nařízení Rady (EHS) č. 1585/80, nařízení Rady (EHS) č. 1917/80, nařízení Rady (EHS) č. 3454/80, nařízení Rady (EHS) č. 1413/82, nařízení Rady (EHS) č. 1097/84, nařízení Rady (EHS) č. 1101/84, nařízení Rady (EHS) č. 1556/84, nařízení Rady (EHS) č. 2260/84, nařízení Rady (EHS) č. 231/85, nařízení Rady (EHS) č. 3768/85, nařízení Rady (EHS) č. 1454/86, nařízení Rady (EHS) č. 1915/87, nařízení Komise (EHS) č. 3994/87, nařízení Rady (EHS) č. 1098/88, nařízení Rady (EHS) č. 2210/88, nařízení Rady (EHS) č. 1225/ 89, nařízení Rady (EHS) č. 2902/89, nařízení Rady (EHS) č. 3499/90, nařízení Rady (EHS) č. 3577/90, nařízení (EHS) č. 1720/91, nařízení Rady (EHS) č. 356/92, nařízení Rady (EHS) č. 2046/92, nařízení Rady (ES) č. 3179/93, nařízení Rady (ES) č. 3290/94, nařízení Rady (ES) č. 1581/96, nařízení Rady (ES) č. 1638/98, nařízení Rady (ES) č. 2702/1999, nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 a nařízení Rady (ES) č. 1513/2001.

Nařízení Komise (ES) č. 1019/2002, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1964/2002 a nařízení Komise (ES) č. 1176/2003.“.

Pozn. red.: v chybějících par. nedochází ke změnám.

Sladký ( v % hmot.)

Kyselý (v % hmot.)

Obsah vlhkosti

méně než 10,0 včetně


Obsah bílkoviny v sušině z toho obsah kaseinu Obsah tuku v sušině

více než 84,0 včetně více než 95,0 včetně méně než 2,0 včetně

více než 90,0 včetně více než 95,0 včetně méně než 2,25 včetně

Obsah bezvodé laktózy



Obsah popela (včetně P2O5)

více než 7,5 včetně

méně než 0,27 ml 1N roztoku NaOH na 1 g včetně méně než 2,5 včetně

Obsah sedimentu (připálené částice) Přítomnost látek cizího původu

méně než 22,5 mg v 25 g včetně nepřítomny ve 25 g

Vůně

bez cizích pachů

Barva

bílá až krémově bílá

Vzhled

připouští se hrudky, které lze rozmělnit mírným tlakem“.

Titrační kyselost

méně než 22,5 mg v 25 g včetně

12. V Příloze č. 7 tabulka 1 zní:

„Tabulka 1 - Základní členění jedlých tuků a olejů na druhy, skupiny a podskupiny Druh Jedlý tuk nebo jedlý olej

Skupina rostlinný živočišný

ztužený pokrmový roztíratelný 12) směsný roztíratelný 12) tekutý emulgovaný“.

Podskupina jednodruhový vícedruhový vepřové sádlo, vepřový tuk výběrový hovězí lůj, hovězí lůj tuk nebo olej podle druhu živočicha

dokument / 31

Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 13. V Příloze č. 7 se tabulky 3 a 4 zrušují.

Butandiol

14.

Přílohy č. 8 až 10 se zrušují.

15.

Za přílohu č. 12 se doplňuje příloha č. 13, která zní:

Butan-1,3-diol (1,3-butandiol, 1,3-butylenglykol) Butan-1,4-diol (1,4-butandiol, 1,4-butylenglykol) Polypropylenglykol (molekulová hmotnost vyšší než 400) Propylenglykol (1,2-propylenglykol, propan-1,2-diol, monopropylenglykol (MPG), methylglykol) Propan-1,3-diol (1,3-propandiol, 1,3-propylenglykol, trimetylglykol) n-Heptan n-Hexan (technický)

„Příloha č. 13 k vyhlášce č. 77/2003 Sb. Seznam látek, které jsou přijatelnými nebo podmíněně přijatelnými*) předcházejícími náklady Látka (synonyma) Kyselina octová Anhydrid kyseliny octové (acetanhydrid) Aceton (dimethylketon, 2- propanon) Mastné kyseliny a destiláty z rostlinných olejů a tuků nebo jejich směsi s živočišnými a rybími tuky a oleji Hydroxid amonný (roztok amoniaku; vodný amoniak) Polyfosforečnan (polyfosfát amonný) Živočišné, mořské a rostlinné oleje a hydrogenované tuky a oleje (jiné než olej ze skořápek ořechů kešu a surový tálový oleje) Včelí vosk (bílý a žlutý) Benzylalkohol (pouze farmaceutické kvality a činidlo) Butyl-acetáty (n-, sek-, terc-.)

číslo CAS 64-19-7 108-24-7 67-64-1

1336-21-6 68333-79-9 10124-31-9

8006-40-4 100-51-6 123-86-4 105-46-4 540-88-5 Roztok chloridu vápenatého je přijatelný jako přechozí náklad pouze v případě, kdy 10043-52-4 jeho předchozí náklad je uvedený v tomto seznamu a není podobně omezen Lignosulfonan vápenatý (kalcium-lignosulfonát) 8061-52-7 Kandelilový vosk 8006-44-8 Karnaubský vosk (brazilský vosk) 8015-86-9 Cyklohexan 110-82-7 Epoxidovaný sójový olej (s max. obsahem ethylenoxidového kyslíku 7 - 8 %) 8013-07-8 Ethanol (ethylalkohol) 64-17-5 Ethyl-acetát (octan ethylnatý, ester kyseliny octové) 141-78-6 2-ethylhexanol (2-ethylhexylalkohol) 104-76-7 Mastné kyseliny: Kyselina arachidová (kyselina ikosanová) 506-30-9 Kyselina behenová (kyselina dokosanová) 112-85-6 Kyselina máselná (butanová kyselina) 107-92-6 Kyselina kaprivá (kyselina dekanová) 334-48-5 Kyselina kapronová (kyselina hexanová) 142-62-1 Kyselina kaprylová (kyselina oktanová) 124-07-2 Kyselina eruková (kyselina cis-13-dokosenová, kyselina (Z)-dokos-13-enová) 112-86-7 Kyselina enanthová (kyselina heptanová) 111-14-8 Kyselina laurová (n-dodekanová kyselina) 143-07-7 Kyselina lauroolejová (dedekenová kyselina) 4998-71-4 Kyselina linolová (kyselina 9,12-oktadienová, kyselina okta-9,12-dienová) 60-33-3 Kyselina linolenová (kyselina 9,12,15-oktadekatrienová, kyselina oktadeka463-40-1 9,12,15-trienová) Kyselina myristová (kyselina tetradekanová) 544-63-8 Kyselina myristolejová (kyselina tetradecenová) 544-64-9 Kyselina olejová (kyselina oktadecenová, kyselina (Z)-oktadec-9-enová) 112-80-1 Kyselina palmitová (kyselina hexadekanová) 57-10-3 Kyselina palmitolejová (kyselina cis-hexadec-9-enová, kyselina (Z)-hexadec-9-enová) 373-49-9 Kyselina pelargonová (nonanová kyselina) 112-05-0 Kyselina ricinolejová (kyselina ricinového oleje, kyselina cis-12-hydroxy-oktadec141-22-0 9-enová, kyselina (Z)-12-hydroxyoktadec-9-enová) Kyselina stearová (kyselina oktadekanová) 57-11-4 Kyselina valerová (kyselina pentanová) 109-52-4 Mastné alkoholy Butylalkohol (butan-1-ol) 71-36-3 Hexylalkohol (hexan-1-ol) 111-27-3 Oktylalkohol (oktan-1-ol, kaprylalkohol) 111-87-5 Cetylalkohol (alkohol C16, hexadekan-1-ol, hexadecylalkohol, palmitylalkohol) 36653-82-4 Decylalkohol (dekan-1-ol) 112-30-1 Enanthylalkohol (heptan-1-ol, heptylalkohol) 111-70-6 Laurylalkohol (dodekan-1-ol, dodecylalkohol) 112-53-8 Myristylalkohol (tetradekan-1-ol, tetradecylalkohol) 112-72-1 Nonylalkohol (nonan-1-ol, alkohol pelargonový) 143-08-8 Oleylalkohol - ((Z)-oktadec-9-enol) 143-28-2 Stearylalkohol - (oktadekan-1-ol) 112-92-5 Tridecylalkohol - (tridekan-1-ol) 27458-92-0 112-70-9 Směsi alkoholů mastných kyselin laurylalkoholu a myristylalkoholu (C-12 až C-14) cetylalkoholu a stearylalkoholu (C-16 až C-18) Estery mastných kyselin - jakýkoli ester vyrobený reakcí výše uvedených mastných kyselin s kterýmkoliv z výše uvedených mastných alkoholů. Příklady jsou butylester kyseliny myristové (butyl-myristát), oleylester kyseliny palmitové (oleyl-palmitát) a cetylester kyseliny stearové (cetyl-stearát). Methylestery mastných kyselin Methyl-laurát (methyl-dodekanoát) 111-82-0 Methyl-palmitát (methyl-hexadekanoát) 112-39-0 Methyl-stearát (methyl-oktadekanoát) 112-61-8 Methyl-oleát (methyl-oktadecenoát) 112-62-9 Glykoly

Isobutyl-acetát Isodecylalkohol (isodekanol) *) Isononylalkohol (isononanol) *) Isooktylalkohol (isooktanol) *) Roztok chloridu hořečnatého Methanol (methylalkohol) Methylethylketon (butan-2-on, 2-butanon, ethyl(methyl)keton) Methylisobutylketon (4-methylpentan-2-on, isobutyl(methyl)keton) Methyl-terc-butylether (MBTE, terc-butyl(methyl)ether) Melasy Zemní vosk (montánní vosk) *) Parafin *) Pentan Kyselina fosforečná (kyselina orthofosforečná) Pitná voda je přípustná jako předchozí náklad pouze pokud náklad bezprostředně před ní je v tomto seznamu a nemá podobné omezení Hydroxid draselný je přípustný jako předchází náklad, pouze pokud náklad bezprostředně před ní je v tomto seznamu a nemá podobné omezení Propyl-acetát (n-propylacetát) Tetramer propenu (tetramer propylenu) Propylalkohol (propan-1-ol, 1- propanol) Hydroxid sodný je přípustný jako předchozí náklad, pouze pokud náklad bezprostředně před ní je v tomto seznamu a nemá podobné omezení Oxid křemičitý (mikrosilika) Křemičitan sodný (vodní sklo) Sorbitol (D-sorbitol, D-sorbit) Kyselina sírová Roztok močoviny amonno-dusíkaté (UAN) Vinný kámen (surový kalium-hydrogen-tartarát) Bílý minerální olej *)

107-88-0 110-63-4 25322-69-4 57-55-6 504-63-2 142-82-5 110-54-3 64742-49-0 110-19-0 25339-17-7 27458-94-2 26952-21-6 7786-30-3 67-56-1 78-93-3 108-10-1 1634-04-4 57-50-1 8002-53-7 8002-74-2 63231-60-7 109-66-0 7664-38-2

1310-58-3 109-60-4 6842-15-5 71-23-8 1310-73-2 7631-86-9 1344-09-8 50-70-4 7664-93-9 868-14-4 8042-47-5

*) Látky, které budou nejpozději do 31. prosince 2006 znovu vyhodnoceny na základě nových vědeckých údajů a bude revidováno jejich použití.“.

Čl. II Přechodné ustanovení Potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů s tím, že zahuštěné mléko, sušené mléko, zahuštěná smetana a sušená smetana, které nesplňují požadavky na označování stanovené touto vyhláškou, mohou být prodávány a nabízeny k prodeji nejdéle do 17. července 2004. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Ministr Ing. Palas v. r.

32 / dokument


VYHLÁŠKA 212

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

� ��

��

� �� Z�� E D��N� �� E�� 1 6��. ��

��

DUBNA 2004,

��

��

o stanovení zásob a způsobu �� jejich ohlašování �� Státní zemědělské a potravinářské inspekci

��

��

��

��

��

��

��

��

��

�

� ��

��

��

��

��

�

� ��

��

��

��

��

dokument / 33

Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 ��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

34 / dokument


��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��



Kontrola hygieny v potravinářském průmyslu nevěřte pouze vlastním očím NAMARA s.r.o., byla založená roku 1998 aby ve své provozovně Mlékárna Domažlice zachovala více než čtyřicetiletou českou tradici, a tou je výroba bílých sýrů pro blízkovýchodní trhy „AKAWI A BALKÁNSKÉ SÝRY“. Dále pro obnovu tradičních DOMAŽLICKÝCH TERMIZOVANÝCH SÝRŮ TYPU LUČINA a DOMAŽLICKÉ MÁSLO.

Při vizuální kontrole pracovních ploch a výrobních zařízení toho můžete vidět mnoho, ale s našimi produkty pro kontrolu hygieny vidíte úplně všechno! S námi detekujete i neviditelné. 2 • HY-LiTE Systém pro rychlé testování čistoty povrchů a promývací vody (detekce ATP) • HY-RiSE Testovací proužky pro kvalitativní testování čistoty povrchů (detekce NAD(P)H) a MAS 100 Eco • MAS-100 Aeroskopy pro mikrobiologické monitorování vzduchu (použití Petriho misek) a proužky Reflectoquant • RQflex Komplexní systém pro detekci sanitačních ®

®

®

•

•

®

reziduí (na bázi peroxidů, kyseliny peroctové, …) Envirocheck® Jednoduché monitorování mikrobiální kontaminace povrchů a kapalin. Možnost použití ke kontrole: - celkového počtu životaschopných zárodků - kvasinek a plísní - Enterobacteriacea - celkového počtu koliformních bakterií a E.coli Readycult® Rychlá detekce indikátorových mikroorganismů (koliformní bakterie/E.coli, resp. enterokoků) ve vodách

Naše produkty pro kontrolu hygieny můžete uplatnit všude, kde je zapotřebí pracovat v čistých podmínkách (farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl, hromadné stravování, catering …).

NAMARA s.r.o. V Pláni 533/9 142 00 Praha 4, Czech Tel: +420 241721753 Fax: +420 241712427 e-mail: [email protected]

Potravinářský zpravodaj MEDIÁLNÍ PA R T N E R

oslav Světového dne mléka dne 25. května 2004 Pořadatelé: Českomoravský svaz mlékárenský, Ministerstvo zemědělství České republiky a Svaz zemědělců České republiky

Pro bližší informace kontaktujte: Merck spol. s r. o. Zděbradská 72 251 01 Říčany – Jažlovice Tel.: 323 619 323 fax: 323 619 303 e-mail: [email protected] http://www.merck.cz


Státní veterinární ústav Olomouc

Potravinářský zpravodaj 5 / 2004 Velkoobchody – mlékárny – pekárny – masokombináty…

Akreditovaná zkušební laboratoř č.1144

 Víte jaké slevy jste poskytli vašim zákazníkům na konkrétní produkt?  Chcete znát přesné náklady na jednotlivé produkty?  Potřebujete řešit sledování a vyhodnocování šarží u jednotlivých výrobků a materiálů?  Potřebujete komplexně řešit problematiku skladového hospodářství včetně radiových skladů?  Používáte vážící zařízení při řízení výrobního procesu a expedici?  Řešíte problematiku mobilního prodeje?  Máte několik oddělených provozoven a potřebujete zajistit jejich propojení?  Řešíte otázky účtování obchodním partnerům v zahraničí, účtování v cizích měnách a výkaznictví po vstupu země do EU?  Potřebujete přehledné, přesné a včasné informace o celkové činnosti vaší firmy? Tyto a celou řadu dalších otázek jsme připraveni s vámi vyřešit.

Jakoubka ze Stříbra 1, 779 00 Olomouc, tel.: 585 225 641, fax: 585 222 394 e-mail: [email protected] www.svuolomouc.cz NABÍZÍ

vyšetření vaječných melanží na obsah organických kyselin (kyseliny 3-hydroxymáselné, kyseliny mléčné, kyseliny jantarové) dle Vyhlášky MZ ČR č.200/2003 Sb. v platném znění, metodou ITC

Cena vyšetření: 1400,- Kč

POVĚZME SI VÍCE. Informační systém MILSOFT – specializovaný systém pro výrobce a distributory potravin.

Závod na výrobu

mražených potravin na Praze - západ, PŘIJME

vedoucího výroby. Praxe v oboru nutná! Informace na telefonním čísle: 241 932 090

PRONAJMEME nebo PRODÁME větší průmyslový objekt vhodný pro potravinářskou výrobu v severních Čechách Výhody: – velmi rozumná cena – k dispozici personál zvyklý na potr. výrobu – objekt v dobrém techn. stavu – vybavení zdroji energie, tepla, vody, chladírenskými sklady – rychlé jednání *** Kontakt v redakci našeho listu Potravinářský zpravodaj

Komplexní pokrytí všech oblastí činnosti vaší firmy zásobování – výroba – distribuce – ekonomika – manažerské nadstavby. Kanceláře firmy a servis po celé ČR a SR SPOJTE SE S NÁMI: tel.: (+420) 376 361 511, fax 376 361 512, e-mail: [email protected] MILSOFT a.s., Kpt. Jaroše 50, 339 01 Klatovy I, www.milsoft.cz

· ·· ·· ·· ·

( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202 El. * [email protected] , www.infak.cz * Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4

revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje na probíhající harmonizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/ 1997 Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a novelizovaných. zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

Potravinářský Roční předplatné zpravodaj + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku):..................................................................................................................................... Adresa: ............................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ........................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ............................................................................ Číslo účtu/kód banky: ....................................................................................................................................... Počet výtisků: .................................................................................................................................................... Datum objednávky: ........................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .................................................................................................................................... Telefon: ............................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší dob.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3

Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Vydává: Agral s. r. o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, fax: 222 135 202, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 222 135 739, 222 135 481, fax 222 135 202. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

Tůma: ČR může v příštích letech růst dvakrát rychleji než EU

Recommend Documents