TISKOVÁ ZPRÁVA. Krkonošské muzeum vystavuje boleslaveckou kameninu

TISKOVÁ ZPRÁVA Vrchlabí 2. dubna 2010

Krkonošské muzeum vystavuje boleslaveckou kameninu Boleslavecká kamenina byla v minulosti ozdobou nejedné české domácnosti. Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí proto připravilo výstavu s názvem Když se řekne puclák… aneb boleslavecká kamenina ze sbírek muzeí severovýchodních Čech. Výstava je k vidění do 13. června ve Vrchlabí v historickém domě čp. 222 na náměstí Míru. Při její realizaci pracovníci Krkonošského muzea Správy KRNAP úzce spolupracovali s kolegy z Muzea keramiky v polském Boleslavci, s nimiž je pojí společný projekt přeshraniční spolupráce Via fabrilis – Cesta řemeslných tradic1. Jádro výstavy tvoří přehlídka boleslavecké kameniny od 18. do počátku 20. století, typická hnědou glazurou a nalepovaným bílým dekorem, která byla ve své době velmi oblíbeným vývozním artiklem, směřujícím zejména do severovýchodních Čech. Tento typ keramiky je zasazen do kontextu boleslavecké keramické produkce, která je v tomto městě provozována nepřetržitě od 16. století dodnes. Kamenina je keramické zboží se slinutým střepem (nejvýše o 5% nasákavosti), jehož hmota obsahuje hojně tavidel. Výroba kameniny byla v minulosti vázána na oblasti s výskytem kameninových jílů (jíž české země nejsou), ale díky tvrdosti střepu bylo možno kameninové nádoby poměrně bezpečně transportovat na velké vzdálenosti. Oproti běžným hrnčířským výrobkům nebyla kamenina vhodná k vaření na otevřeném ohni, a tak sloužila jako stolní, případně kuchyňské nádobí (vyráběly se z ní džbány, poháry, holby či užitkovější smetaníky, mlékáče, lahve apod.). Tento reprezentativní účel umožňoval tvůrcům kameninových nádob plně rozvinout um a výtvarné cítění, které dosáhlo mnohdy takové dokonalosti, že jsou kameninové výrobky povyšovány do oblasti uměleckého řemesla. Právě mezi takové řadíme i výrobky z boleslavecké kameniny, prezentované na této výstavě. Zcela záměrně jsou zde shromážděny ukázky produkce 18. – počátku 20. století, charakteristické stříbrošedým zvonivým střepem a oříškově hnědou glazurou opatřenou plastickými nálepy z bílé hlinky, které byly z Boleslavce do Čech (a to zejména severovýchodních) v tomto období doslova masově dováženy. Oblibu si získaly mimo jiné díky širokému spektru výzdobných motivů – náboženských, heraldických, loveckých, alegorických, květinových... Na poptávku z českých zemí byly dokonce navrženy speciální dekory (např. motiv se sv. Janem Nepomuckým), jiné byly vytvářeny přímo na konkrétní objednávku zadavatele (nádoby opatřené iniciálami, vročením). Pro svou oblíbenost byly tyto výrobky často, více či méně úspěšně, napodobovány místními hrnčíři.

1

Projekt „Via Fabrilis – cesta řemeslných tradic“ připravila Správa KRNAP společně spolu s Muzeem keramiky v polském Boleslavci. Jeho cílem je podpořit rozvoj cestovního ruchu a zachování kulturního dědictví v příhraničním území. Projekt celkem za více než 615 tisíc € byl podán v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika–Polská republika 2007–13. Jeho předpokládané ukončení je plánováno na červen roku 2010. Projekt má zajistit oživení společných výstav partnerů na obou stranách hranice a umožní vydání publikací propagujících řemeslné tradice. Zejména však zahrnuje rekonstrukci kulturní památky tří historických domků na náměstí Míru ve Vrchlabí (se sídlem Hlavního informačního střediska Správy KRNAP) a dostavbu repliky čtvrtého historického domu, čímž budou rozšířeny výstavní prostory. Rekonstruováno je také polské muzeum v Boleslavci.

Název punclák, puclák se u nás vžil pro označení této hnědé kameniny s hruškovitým tělem a bílým nalepovaným dekorem. Jen málokdo dnes ví, že tento název odráží místo jejího původu, totiž Bunzlau, dnešní Bolesławiec – město na pomezí Dolního Slezska a Lužice proslulé výrobou kameniny provozované zde kontinuálně od středověku dodnes. I s touto produkcí, která výrobě „hnědých pucláků“ předcházela a která po ní následovala, výstava alespoň rámcově seznamuje.

Bližší informace: Bc. Radek Drahný, tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností Správy KRNAP tel.: 737 209 900, e-mail: [email protected], www.krnap.cz Mgr. Olga Hájková, ředitelka Krkonošského muzea Správy KRNAP tel.: 499 456 722, e-mail: [email protected], www.krnap.cz

TISKOVÁ ZPRÁVA Vrchlabí 31. března 2010

Ptáci mají zítra svůj den První dubnový den slavíme i v Krkonoších Mezinárodní den ptactva1. Náš nejstarší národní park je totiž domovem mnoha vzácných a zákonem chráněných druhů ptáků. Mezi ty nejohroženější patří například čáp černý, sokol stěhovavý nebo létající drahokam slavík modráček tundrový. Význam Krkonoš z ornitologického hlediska podtrhuje i to, že celé území je pod ochranou Evropské unie jako Ptačí oblast Krkonoše2. Mnohé ptačí druhy3 jsou vázány na les a jeho vývojová stadia. „Proto jsme s ohledem na hnízdní nároky těchto ptáků upravili plány hospodaření v krkonošských lesích. Například v době hnízdění čápa černého neprovádíme v okolí jeho hnízd těžbu dřeva, která by jej rušila. V lesích rovněž ve zvýšené míře ponecháváme staré a duté stromy, ve kterých hnízdí datel černý, sýc rousný či lejsek malý,“ říká ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Udržováním volných ploch v odrůstajících mlazinách jsou podporována místa vhodná pro tok a hnízdění tetřívka obecného. Zemědělci hospodařící na krkonošských loukách jsou dotacemi motivováni k takové údržbě luk, která umožňuje úspěšné hnízdění chřástala polního. Poslední z evropsky významných druhů – slavík modráček tundrový – zatím bez zjevných problémů, i když v malém počtu párů4, hnízdí na náhorních rašeliništích Krkonoš.

1

Mezinárodní den ptactva je slaven každoročně 1. dubna ve výroční den podepsání mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva. Slaví se již od roku 1906.

2

Soustava chráněných území evropského významu, známá jako Natura 2000, vychází ze Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a tvoří ji tzv. ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Na základě první ze směrnic byla dne 27. 10. 2004 vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 600/2004 Sb. také Ptačí oblast Krkonoše. Zahrnuje na ploše 40 907 ha celý Krkonošský národní park a vybrané části jeho ochranného pásma. Předmětem ochrany je tu celkem sedm druhů ptáků, významných z pohledu EU – čáp černý, tetřívek obecný, chřástal polní, sýc rousný, datel černý, slavík modráček tundrový a lejsek malý. Kromě nich se však v celých Krkonoších vyskytuje dalších 48 druhů (31 hnízdících a 17 migrujících), zařazených v evropské směrnici o ptácích. Ochrana se vztahuje i na biotopy, kde tito ptáci hnízdí, s cílem zachovat podmínky pro bezproblémové přežívání jejich populací. 3

Tabulka zobrazuje druhy ptáků, které jsou chráněny Ptačí oblastí Krkonoše.

4

V Krkonoších každoročně hnízdí pouhé dvě desítky párů.

Dalším významným druhem, který se již několik let pravidelně do Krkonoš vrací, je kriticky ohrožený dravec sokol stěhovavý. V České republice hnízdí přibližně 20 párů tohoto zákonem přísně chráněného dravce. „Víme, že na území Krkonošského národního parku v minulosti opakovaně došlo k jeho zahnízdění. Mláďata se ale buď dospělosti nedožila, zahubili je predátoři, například výr velký, nebo je někdo ukradl,“ říká Hřebačka. Po loňské zkušenosti, kdy hnízdo sokola stěhovavého navzdory faktu, že vejce snesl, zůstalo prázdné, Správa Krkonošského národního parku spustila nepřetržitý ornitologický monitoring v době jeho hnízdění. Letos za pomoci moderní techniky nepřetržitě monitorujeme sokola stěhovavého od jeho příletu a zahnízdění. „Přípravné práce a samotný monitoring jsme zahájili již v zimě, protože sokol si hledá hnízdiště a klade vejce již na konci zimy. Právě v tuto době je extrémně citlivý na jakékoliv vyrušení a vše tak muselo být připraveno ještě před tím, než zahnízdí,“ popisuje naše aktivity Hřebačka a dodává: „Monitoring ukončíme, až letos vylíhlá mláďata opustí hnízda“. Hnízda kromě techniky budou hlídat nepřetržitě ve dne i v noci také profesionální strážci i dobrovolníci. „Pokud se tento způsob osvědčí a zachráníme tak mládě sokola stěhovavého, budeme moci hovořit o úspěchu,“ vysvětluje Hřebačka. Mládě sokola stěhovavého lze pořídit na černém trhu za cenu kolem patnáct tisíc korun. V hnízdě se často nacházejí i čtyři kusy vajec. Sokol je obchodován pro jeho výborné lovecké vlastnosti. Přestože ceny na černém trhu klesají, stále se vykrádání ptačích hnízd zdá být atraktivním přivýdělkem. Kvůli ochraně sokolů nebudeme uvádět místa, kde v Krkonoších hnízdí, ani počet hnízdících párů. V souvislosti s ornitologickým monitoringem nedojde (na rozdíl od NP České Švýcarsko či CHKO Broumovsko) k omezením pro běžné návštěvníky. Správa KRNAP se nechystá k uzavření turistických stezek v okolí hnízd a turistů se nedotkne ani ornitologický monitoring. Kromě aktivit spojených s ochranou jednotlivých druhů se Správa KRNAP zaměřuje i na osvětu a vzdělávání. Poslední dubnovou a první květnovou sobotu pořádáme tradiční Vítání ptačího zpěvu. Za doprovodu odborného ornitologa se účastníci zaposlouchávají do hlasů jednotlivých pěvců, pozorují a určují je. Tato jarní vycházka za opeřenci je mezi lidmi velice oblíbená, což dokládá počet účastníků, který se opakovaně blíží jedné stovce. Letos se vítání ptačího zpěvu uskuteční 24. dubna a 1. května, vycházky začínají v 7.30, 9.00 a v 10.30 hodin.

Bližší informace: Bc. Radek Drahný, odborný referent pověřený zastupováním tiskové mluvčí Správy KRNAP tel.: 737 209 900, e-mail: [email protected], www.krnap.cz RNDr. Jiří Flousek, odborný pracovník tel.: 499 456 212, e-mail: [email protected], www.krnap.cz


Krkonošské muzeum Oznamuje láskám vašim Krkonošské muzeum Správy KRNAP zítra zahájí v Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou výstavu Oznamuje se láskám vašim. Ta přináší přibližně sto svatebních fotografií z rodinných alb paseckých obyvatel od konce 19. stol. až do 40. let 20. století. Společně s fotografiemi se podařilo shromáždit i mnoho dobových dokumentů, mezi nimiž návštěvníci najdou svatební smlouvu z roku 1834, záznamy z knih prohlášek snoubenců, oddací listy a mnoho jiných zajímavostí, které neodmyslitelně patřívaly k svatebním rituálům. Většina vystavených snímků vznikla ve fotografických ateliérech nejbližšího okolí. Ty nejstarší z období od r. 1898 do r. 1918 byly pořízeny v Rokytnici nad Jizerou v ateliéru J. Hujera, jehož závod sídlil v hotelu Hanay, Bedřicha Siebera, jilemnického fotografa s pobočným závodem v Jablonci nad Jizerou, a Jana Zemana, jehož závod vznikl v r. 1863 v Jesenném, o několik let později přesídlil do Šumburku a otevřel i filiálky ve Vysokém, Jablonci nad Jizerou a v Nové Pace. Se snímky tohoto fotografa se setkáváme až do r. 1940. V období od r. 1919 do r. 1940 je převážná většina snímků z jilemnických ateliéru Rudolfa Zuzánka, A. Jiráska a Stanislava Šimůnka a ve Vysokém nad Jizerou měl svůj fotografický závod František Hanuš. Výstava bude otevřena od 10. dubna 2010 a potrvá do 10. dubna 2011. Upozorňujeme však návštěvníky, že v srpnu bude na jeden měsíc přerušena. V té době bude totiž výstavní prostor uvolněn pro výstavní akci Paseckých hudebních slavností.



Začala jarní migrace žab Jako každý rok se s příchodem jara probouzí příroda. To se mimo jiné projevuje také migrací žab1. Cílem žabí pouti je nejbližší rybník či vodní nádrž, jejichž prostředí potřebují tito živočichové pro vyvedení potomstva. Pokud jim v cestě stojí frekventovaná komunikace, může se jim stát osudnou. „Období migrace žab začalo i u nás na horách, a tak těmto obojživelníkům musíme nyní věnovat na našich silnicích zvýšenou pozornost,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Doba migrace2 je proměnlivá a velmi záleží na průběhu počasí, není proto možné určit její přesné datum. Optimální pro žáby jsou teplé a vlhké noci. Noční putování má zcela prozaický důvod, jímž je přirozená ochrana před predátory. V Krkonoších žije šest druhů obojživelníků – mlok skvrnitý, čolek horský, čolek obecný, čolek velký, skokan hnědý a ropucha obecná. Některé z nich, např. ropuchy a skokani, se po většinu roku pohybují na souši, často i daleko od vody. Vodu však potřebují k rozmnožování, neboť do ní kladou vajíčka, z nichž se líhnou pulci. Mnozí obojživelníci jsou po celý život vázáni na stejné místo rozmnožování (trdliště). Tahové cesty3 zůstávají do značné míry po generace stejné. Pokud takový tah protne silnice, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětí automobilů. V minulosti takových kolizních míst, kde obojživelníci při jarním tahu hromadně hynuli, bylo i v Krkonoších a Podkrkonoší mnoho. Úsilím Správy KRNAP se drtivou většinu z nich podařilo odstranit. Na mnoha místech v tuto dobu instalujeme dočasné zábrany. Ty jsou přibližně 30 cm vysoké pruhy pevného plastu, které jsou natahovány v nejohroženějších lokalitách. Žáby je nepřeskočí. Naopak se díky nim daří usměrnit pohyb žab a navést je do připravených plastových kbelíků. Ty jsou ráno a večer stráží ochrany přírody Správy KRNAP a dobrovolníky přenášeny přes kritické úseky. Instalace dočasných zábran však není jedinou možností, jak účinně zabránit ztrátám při přesunu žab na trdliště. Správa KRNAP v minulých letech na několika místech intenzivního tahu žab instalovala tzv. trvalé zábrany. Oproti dočasným zábranám, které se po ukončení migrace sbalí a uskladní na další rok, zůstávají trvalé zábrany instalovány celoročně. Jedná se přibližně o 30 cm vysoké pruhy plechu, které opět usměrňují pohyb žab. Nejdelším úsekem s trvalými zábranami je okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně. Účinnou pomocí obojživelníkům je vytváření či obnova drobných vodních ploch, v kterých se zadržuje voda. Sem se pak především v období rozmnožování obojživelníci stahují. Mezi takové vzorové lokality patří tůňky v okolí Harrachova při cestě k Mumlavskému vodopádu. „Přes všechna opatření, která jsme na ochranu obojživelníků za poslední roky udělali, bychom rádi v této souvislosti požádali o větší ohleduplnost řidiče, kteří projíždějí místy, kudy žáby táhnou,“ apeluje

1

Obojživelníci patří mezi jedny z nejdůležitějších a zároveň bohužel nejohroženějších skupin živočichů. Ze všech typů migrací je v tomto směru pro obojživelníky nejnebezpečnější právě jarní tah ze zimovišť na místa rozmnožování, především proto, že často probíhá masově a je omezen na poměrně krátké období. V závislosti na druhu, nadmořské výšce a počasí obojživelníci hromadně migrují od konce února do poloviny května. Podle dosud získaných poznatků je provozem na silnicích více či méně ohroženo dvanáct druhů obojživelníků. Nejčastěji hynou ropuchy obecné. Putují velmi pomalu a navíc se při osvětlení reflektory aut zastaví a zaujímají výstražný postoj. Z dalších druhů bývá doslova decimován zejména skokan hnědý, přestože se pohybuje o něco rychleji. Provoz na silnicích je v tomto případě nebezpečný nejen pro jednotlivé živočichy, ale často i pro celé populace. 3 Během jarního tahu musejí obojživelníci překonat často ohromné vzdálenosti. Skokan překoná v průměru 1 200 metrů a ropucha dokonce 1 700 metrů. Je velmi smutné, když je žába schopna překonat tuto vzdálenost, aby zajistila pokračování svého rodu, ale přijde o život na deseti metrech asfaltového povrchu. 2

na veřejnost Hřebačka. Obojživelníci jsou totiž skutečným lakmusovým papírkem stavu životního prostředí. Jejich ochrana je v zájmu nás všech, a to nejen na území národního parku.

Bližší informace: Bc. Radek Drahný, tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností Správy KRNAP tel.: 737 209 900, e-mail: [email protected], www.krnap.cz


Správa KRNAP vyjádřila soustrast polským kolegům Krkonoše jsou jedno pohoří. Přestože jej v minulosti přetnula státní hranice, tak stále více lidí začíná oprávněně vnímat Krkonoše jako jeden celek. Správci obou národních parků – Krkonoše i Karkonosze – je tak chápou již řadu let. I proto představitelé Správy Krkonošského národního parku vyjádřili soustrast svým kolegům z Karkonoskiego Parku Narodowego (KPN) v souvislosti s leteckou havárií, která si minulý víkend u ruského Smolenska vyžádala životy téměř stovky lidí, včetně polského prezidenta Lecha Kaczynského a jeho ženy Marie. Ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka zaslal řediteli KPN Andrzeji Rajovi následující dopis: „Naše národy již dlouhou dobu spolupracují ve všech oblastech veřejného života. Pro nás, kteří jsme prací a životem spojeni s našimi horami, pro nás, kteří opatrujeme společné přírodní hodnoty, je spolupráce s polskými kolegy významnou částí naší každodenní práce. Není to plytká fráze, když řeknu, že mnoho pracovních vztahů se změnilo v přátelství. Tím více i na nás hluboce dopadla tragédie, která postihla Polsko v souvislosti s havárii polského letadla u Smolenska. Velkých slov při té příležitosti již padlo hodně. Za nás jen krátce: Polští přátelé, soucítíme s vámi. Sobota a neděle budou v České republice dny smutku. Po oba víkendové dny budou na vlajkových stožárech před hlavní budovou Správy KRNAP vlát státní vlajky Polska i Česka na znamení smutku na půl žerdi.



Hřebačka: Těšme se z jarních květin v přírodě Minulé teplé dny rozvinuly koberce jarních květin na krkonošských loukách. Zatímco bledule jarní1 mají v podhůří svůj vrchol již za sebou a nyní kvetou i ve středních a vyšších polohách hor, v nižších partiích je vystřídaly prvosenky2, sasanky3, orseje4 a plicníky. V brzké době rozkvetou také dvě přísně střežené lokality, na nichž roste šafrán bělokvětý. Krása jarních květů láká některé návštěvníky hor k tomu, aby si jejich kytici natrhali do vázy či vyrýpli trs k přesazení do své zahrádky. Takové jednání je však nepřípustné. Ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka k tomu říká: „Po dlouhé zimě se samozřejmě všichni těšíme na tyto posly jara. Lidé by si však měli uvědomit, že natrhaná kytice lučních květů doma ve váze dlouho nevydrží. Naopak většinou již během cesty domů zvadne a lidé ji stejně vyhodí“ a radí: „Netrhejte jarní květiny, těšte se z nich v přírodě. Doma se můžete radovat třeba z jejich krásných fotografií, jimiž se budete moci chlubit ještě dávno poté, co jaro odejde i se svými kvetoucími průvodci.“ Stejně zbytečná je i snaha o jejich přesazení na zahrádky. Mnohé z těchto druhů vyžadují speciální podmínky – vlhkost, oslunění, resp. zastínění, chemismus půdy. Zásah do jejich životních podmínek v podobě přenosu na jiné stanoviště tyto rostliny většinou nepřežijí. „Příroda tak přijde o cenné bohatství a kus své krásy a zahrádka nezíská nic,“ říká Jan Hřebačka. Neopomenutelnou skutečností je, že mnohé z druhů rostlin, které se vyskytují v Krkonoších, jsou chráněny zákonem. Některé jsou dokonce silně ohrožené a jiné se zase nevyskytují nikde jinde, než právě v našich nejvyšších horách5. Za jejich trhání či přímo ničení lokalit, kde se vyskytují, může být orgánem ochrany přírody uložena pokuta až do výše několika tisíc, resp. desítek tisíc korun.


1

Bledule jarní (Leucojum vernum) patří mezi ohrožené druhy a je proto zvláště chráněna dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=325

2

http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvosenka_jarn%C3%AD

3

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sasanka_hajn%C3%AD

4

http://cs.wikipedia.org/wiki/Orsej_jarn%C3%AD

5

Takové organismy označujeme jako krkonošské endemity. Z rostlin to jsou například zvonek krkonošský, jeřáb krkonošský a více než dvacet druhů jestřábníků.


Vítání ptačího zpěvu již tuto sobotu Tuto a příští sobotu (24. dubna, 1. května) se na tradičním místě v okolí rybníka u letiště ve Vrchlabí uskuteční jarní vycházka za opeřenými přáteli – Vítání ptačího zpěvu1. Správa KRNAP a místní ornitologická sekce, po zkušenostech s velkým zájmem místních obyvatel z minulých let, i letos po oba dny připravily tři vycházky s odborníkem. První vycházka začne v 7.30, druhá v 9.00 a třetí v 10.30 hodin. Každá skupina projde za doprovodu RNDr. Jiřího Flouska, pracovníka Správy KRNAP, po předem vybrané trase. Společně se budou zastavovat na různých místech, aby se zaposlouchali do hlasů ptáků, určili je a případně za pomoci dalekohledů i pozorovali. Účastníci dostanou seznamy pozorovaných ptáků v minulých letech, do kterého si sami mohou zaznamenávat letošní pozorování a hned je porovnat s minulostí. Součástí trasy bude i stanoviště, kde členové České společnosti ornitologické budou provádět praktický odchyt a kroužkování ptáků. V průběhu vycházky budou návštěvníci také poučeni, jak se chovat k ptáčatům, která mohou v přírodě nalézt. V minulých letech se často opakovaly případy, kdy lidé na zemi našli ptačí mládě, a v domnění, že potřebuje pomoc, je odnesli do útulku. Postarat se o takové ptáče bývá občas za hranicí lidských možností. Přitom nejlepším řešením je pouze zvednout mládě ze země a posadit je na nejbližší větev stromu, aby bylo v bezpečí před toulavými kočkami. V blízkosti většiny takto nacházených ptáčat se totiž pohybují rodiče s potravou a ti se o své potomky postarají zdaleka nejlépe. Sraz účastníků je na stejném místě jako v minulých letech – u rybníka u vrchlabského letiště. Doporučenou výzbrojí je dalekohled.

Bližší informace: Bc. Radek Drahný, tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností Správy KRNAP tel.: 737 209 900, e-mail: [email protected], www.krnap.cz 1

Tradice Vítání ptačího zpěvu (Dawn Chorus Day) se zrodila v roce 1983 v Birminghamu ve Velké Británii, která je ornitologickou velmocí se širokou základnou amatérských ornitologů. Od té doby se vždy první květnový víkend scházejí v mnoha zemích světa ornitologové a laická veřejnost, aby společně pozorovali ptáky ve volné přírodě. Za doprovodu odborného ornitologa se účastníci zaposlouchávají do hlasů jednotlivých pěvců, pozorují a určují je. V České republice je hlavním organizátorem těchto setkání Česká společnost ornitologická. Vítání ptačího zpěvu probíhá tradičně již od roku 1993. V Krkonoších ho pořádá Správa KRNAP od roku 1998.


Krkonošské muzeum vystavuje Velké prádlo Krkonošské muzeum Správy KRNAP Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou zítra zahájí výstavu Velké prádlo – aneb jak naše babičky praly, žehlily a mandlovaly. Návštěvníci se budou moci přenést sto i více let do minulosti a podívat se, jak to vypadalo v prádelnách našich babiček. Výstava bude otevřena od 1. května 2010 a potrvá do 24. dubna 2011 Vystaveny budou desítky exponátů ze sbírek Krkonošského muzea ve Vrchlabí a Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. Řadu zajímavostí zapůjčili přímo pasečtí obyvatelé. Návštěvníci zde najdou jednoduché nástroje, jako např. valchy, a to od nejstarších dřevěných přes kamenné až po smaltované a plechové, které se používaly v minulosti k ručnímu praní. Dále pak ruční pračku „Blesk“, které je připisována lehčí a snadnější práce než s valchou, a také různé typy praček z počátku 20. století. Prádlo se po vyprání muselo ještě upravit, a tak nemohou chybět mandlovací desky, často na rubové straně zdobené krásnou řezbou. Stejně tak není možné opomenout žehličky. Na výstavě jsou k vidění různé typy – na dřevěné uhlí, elektrické, žehličky se železnou vložkou, která se vkládala do kamen. Vše je doplněno fotografiemi, dobovými reklamami a různými radami pro hospodyně z tehdejších časopisů a kalendářů. Výstava bude otevřena od 1. května 2010 a potrvá do 24. dubna 2011. Upozorňujeme však návštěvníky, že v srpnu bude na jeden měsíc přerušena. V té době bude totiž výstavní prostor uvolněn pro výstavní akci Paseckých hudebních slavností.


TISKOVÁ ZPRÁVA. Krkonošské muzeum vystavuje boleslaveckou kameninu

Recommend Documents