Tipy a triky práce s ohroženými dětmi a žáky ze znevýhodněného socio-kulturního prostředí v třídních kolektivech v Plzeňském kraji Podpora při vedení programu EU-Dap, Unplugged
Tipy a triky práce s ohroženými dětmi a žáky ze znevýhodněného socio‐kulturního prostředí v třídních kolektivech v Plzeňském kraji Podpora při vedení programu EU‐Dap, Unplugged
44
Tato příručka vznikla ve spolupráci Plzeňského kraje v rámci projektu Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ a SŠ v Plzeňském kraji rámci projektu EU‐Dap Program Unplugged ‐ Operační program pro vzdělávání a konkurence schopnost; CZ.1.07/1.2.03/04.0003 a společnosti Magdaléna, o.p.s. Autoři: Mgr. Helena Fialová, Hana Lukešová, MUDr. Petr Nevšímal Korektura: Mgr. Galina Tomíšková Vydala: Magdaléna, o.p.s. v roce 2012 Vydala: Magdaléna, o.p.s. v roce 2012
2
OBSAH 1
ÚVOD: ............................................................................................................................................ 4
2
TEORETICKÝ RÁMEC EU‐DAP, UNPLUGGED .................................................................... 5
Zásady efektivní primární prevence ............................................................................................................... 5 Zásady vedení programu Unplugged .............................................................................................................. 9 Rozehřívačky a uklidňovačky pro práci při programu Unplugged .................................................................. 11 Rozřazovací hry ........................................................................................................................................... 16 Otázky do úvodního kolečka všeobecně použitelné ...................................................................................... 18 (Nejen) pro jednotlivá témata...................................................................................................................... 19 Pravidla ‐ doporučení .................................................................................................................................. 20
3
PRAKTICKÉ TIPY EU‐DAP, UNPLUGGED ........................................................................ 23
Obecně použitelná doporučení z praxe: ....................................................................................................... 23 Lekce č. 1: Zahájení programu Unplugged .................................................................................................... 25 Lekce č. 2: Chceš patřit do skupiny? ............................................................................................................. 26 Lekce č. 3: Poznej mýty a fakta o alkoholu ................................................................................................... 29 Lekce č. 4: Je to, čemu věříš, podloženo fakty? ............................................................................................. 31 Lekce č. 5: Poznej mýty a fakta o kouření ..................................................................................................... 33 Lekce č. 6: Neboj se projevit! ....................................................................................................................... 34 Lekce č. 7: Uč se hájit své názory! ................................................................................................................ 36 Lekce č. 8: Hvězda večírku ........................................................................................................................... 37 Lekce č. 9: Poznej mýty a fakta o nelegálních drogách .................................................................................. 38 Lekce č. 10: Dovednosti pro zvládání obtížných situací ................................................................................. 39 Lekce č. 11: Rozhodování a řešení problémů ................................................................................................ 39 Lekce č. 12: Drž se svého cíle ........................................................................................................................ 40
4
PŘÍLOHY .................................................................................................................................... 42
Příloha č. 1 Tabulky k lekci č. 6 ..................................................................................................................... 42
3
1 ÚVOD:
"Tipy a triky" vznikly na základě zkušeností pedagogů, kteří program
Eu‐Dap, Unplugged uváděli do praxe. V žádném případě nenahrazuje techniky a postavení Manuálu pro učitele a pracovnímu sešitu pro žáky. Cílem je usnadnění práce s třídním kolektivem, popř. nabídnout alternativní podobu jednotlivých lekcí. "Tipy a triky" slouží pouze pro vaši inspiraci. Program Eu‐Dap, Unplugged je velmi kvalitní i bez této příručky. Výše zmiňovaným pedagogům patří za jejich užitečné postřehy a připomínky veliký dík. Základním předpokladem před použitím této publikace je perfektní znalost Manuálu pro učitele a pracovnímu sešitu pro žáky. Pro přehlednost jsou zkušenosti pedagogů dále v textu označeny body a kurzívou. Doufáme, že příručka ""Tipy a triky práce s ohroženými dětmi a žáky ze znevýhodněného socio‐kulturního prostředí v třídních kolektivech v Plzeňském kraji" bude pomocníkem pro pedagogy a pomůže jim při rozvoji a podpoře žáků.
Mgr. Helena Fialová
4
2 TEORETICKÝ RÁMEC EU‐DAP, UNPLUGGED
Zásady efektivní primární prevence Komplexnost a kombinace mnohočetných strategií působících na určitou cílovou skupinu (škola, rodina, vrstevníci, komunita, masmédia). Z bio‐psycho‐sociálního modelu a výčtu rizikových faktorů zřetelně vyplývá, že příčiny zneužívání návykových látek jsou značně různorodé. Preventivní programy je tedy nutné koncipovat komplexně jako souhrn více faktorů a jako koordinovanou spolupráci různých institucí. Kontinuita působení a systematičnost plánování. Programy na sebe musí navazovat a vzájemně se doplňovat. Tato jejich vzájemná provázanost musí být transparentní a musí být zohledněna ve způsobu realizace. Preventivní působení musí být systematické a dlouhodobé. Jednorázové aktivity, bez ohledu na rozsah a náklady, např. jednorázové přednášky nebo celostátní multimediální protidrogové kampaně, nejsou obvykle příliš efektivní. Jednostranné (zdůrazňující pouze negativní účinky drog na fyzickou, psychickou a sociální pohodu jedince) a zjednodušující informace mohou být i škodlivé jak pro klienta programu, tak pro důvěryhodnost samotného programu u cílové skupiny.
5
Cílenost a adekvátnost informací i forem působení vzhledem k cílové populaci a jejím demografickým a sociokulturním charakteristikám. U každého preventivního programu je třeba definovat, pro jakou cílovou skupinu je určen. Musí být zohledněn věk, míra rizikovosti, úroveň vědomostí, sociokulturní zázemí, etnická příslušnost, postoje dané skupiny ke zneužívání návykových látek a charakteristiky místního společenství. Program musí být pro danou cílovou skupinu atraktivní, aby dokázal nejen zaujmout, ale i udržet pozornost. Propojení prevence užívání nelegálních návykových látek a těkavých návykových látek s prevencí problémů působených alkoholem a tabákem. Tabák a alkohol jsou nejrozšířenější návykové látky a působí největší osobnostní, zdravotní i materiální škody. Jsou také v určitém smyslu iniciačními návykovými látkami ‐ jejich užívání obvykle provází a často předchází zneužívání nelegálních návykových látek. Ne vždy je však toto spojení vhodné. Můžeme zformulovat různé "balíčky" programů, v nichž lze efektivní preventivní poselství nalézt. Včasný začátek preventivních aktivit, ideálně již v předškolním věku. Osobnostní orientace, názory a postoje se formují již v nejranějším dětském věku. Jednoznačně se ukazuje, že čím dříve prevence začíná, tím je ve výsledku efektivnější. Formy
6
působení musí být samozřejmě přizpůsobeny věku a možnostem dětí. Pozitivní orientace primární prevence a demonstrace konkrétních alternativ. Podpora zdravého životního stylu, využívání pozitivních modelů a nabídka pozitivních alternativ atraktivních v příslušné cílové skupině by měly být součástí každého preventivního programu. Využití "KAB" modelu (Knowledge ‐ Attitude‐ Behavior = Znalosti ‐ Postoje ‐ Chování). Orientace nikoliv pouze na úroveň informací, ale především na kvalitu postojů a změnu chování. Kvalita postojů a změna chování často nemusí s rozsáhlostí a hloubkou poznatků příliš souviset. Cílem prevence je ovlivnit chování: součástí programů by proto mělo být získání relevantních sociálních dovedností a dovedností potřebných pro život, např. posílení schopnosti mladých lidí čelit tlaku k užívání návykových látek zvýšeným sebevědomím, nácvikem asertivity a schopností odmítat, zkvalitněním sociální komunikace a schopnosti obstát v kolektivu a řešit problémy sociálně přiměřeným způsobem. Využití "Peer" prvku (vrstevnického prvku), důraz na interakci a aktivní zapojení. Pro děti a dospívající jsou vrstevníci často autoritou s větším vlivem než rodiče a učitelé. Vrstevníci mají výrazný vliv na utváření jejich názorů a postojů, a mohou tak 7
účinně přispět k snížení rizikového chování. Aktivní účast dětí, jejich iniciativa a spontánní výměna názorů zvyšují pravděpodobnost
úspěšnosti
preventivního
programu.
Realizátoři programů by měli vystupovat spíše v roli iniciátorů a moderátorů nežli přednášejících. Denormalizace ‐ primární prevence má přispívat k vytvoření takového sociálního klimatu, které není příznivé k šíření návykových látek. Pojem "denormalizace" znamená, že se normy a hodnoty určitého společenství změní tak, aby lidem nepřipadalo užívání a šíření návykových látek jako žádoucí, ale ani jako neutrální sociální norma. Cílem denormalizace je především zvýšit v daném společenství povědomí o návykových látkách, dále pak změnit postoje a účast na řešení problému. Podpora protektivních faktorů ve společnosti, vytváření podpůrného a pečujícího prostředí. Součástí preventivních programů má být podpora a vytváření podmínek pro společensky přijatelné aktivity a vytváření podpůrného prostředí, které dětem a mladým lidem umožňuje navázání uspokojivých vztahů. Do primární prevence patří i nabídka specializované péče v případě potřeby a kontaktů pro eventuální krizové situace. Nepoužívání neúčinných prostředků ‐ jako neúčinné se prokázalo pouhé poskytování informací o účincích návykových 8
látek a jejich zdravotních rizicích, odstrašování, zakazování, přehánění následků užívání, moralizování a v neposlední řadě i afektivní výchova, postavená pouze na emocích a pocitech.
Zásady vedení programu Unplugged program připravujeme vždy předem – mít připraven i krizový plán, když nějaká technika nepůjde, nebo budou děti rozdováděné, připravit hry na rozhýbání i na uklidnění dbáme na časový harmonogram programu – dodržujeme vymezený čas, přestávky realizujeme všeobecnou primární prevenci – ke třídě přistupujeme jako ke "zdravé" forma programů je interaktivní – neděláme přednášku důležité jsou reflexe po každé technice – jak jsme se cítili v technice, jak se mohli cítit ostatní, co prožíváme, co nás k tomu napadá, proč jsme techniku dělali, co je cílem? snažíme se zapojit žáky – snažíme se ptát se na jejich názory a myšlenky pracujeme s celou třídou, ne s jednotlivcem – hlídáme rozložení naší pozornosti
9
nehodnotíme – snažíme se vytvořit bezpečné prostředí, každý má právo říct, co si myslí pracujeme na zásadách rovnosti – kruh netlačíme na žáky – dávat jim možnost volby; mohou mluvit; nemusí, když nechtějí; nemusí hrát techniky chválíme – za to, že se děti zapojují uvádíme věci na pravou míru – mohou říct, co si myslí, ale pokud je to informace nepravdivá – vyvedeme je z omylu podáváme pravdivé/platné informace, ale nemusím vědět všechno; mám právo říct, že tohle nevím (můžu slíbit do příště) musíme být pro žáky srozumitelní! – ujistit se, že žáci dobře rozumí tomu, co říkám (např. zadávání techniky); být jim k ruce, pozor na cizí pojmy dané sliby vždy dodržíme! máme právo na své soukromí – nemusím říkat žákům, co nechci; mít hranici a umět si ji vymezit, např. moje vlastní zkušenost s návykovými látkami
10
Rozehřívačky a uklidňovačky pro práci při programu Unplugged Pozn.: Je možné zařadit i tematické rozehřívačky, zvlášť u tříd, které příliš "rozehřívat" nepotřebují. Některé z nich jsou zařazené přímo u jednotlivých bloků. CO BUDEŠ DĚLAT Hra na rozmluvení, prolomení ledů a na slovní zásobu Hráči sedí v kruhu. Jeden z nich se postaví doprostřed a říká otázku: "Co budeš dělat, až budeš…?" a rychle ukáže na některého z ostatních hráčů. Hráč musí do 10 vteřin odpovědět s tím, že jeho odpověď musí obsahovat sloveso, které má stejné začáteční písmeno s názvem tvora, předmětu nebo osoby v otázce. Tehdy např. slepice ‐ snášet, užovka ‐ uhánět, hříbě ‐ hrabat. Kdo se zmýlí, neodpoví do deseti vteřin, nebo udělá jinou chybu, vymění se s člověkem uprostřed. KOMPOT - OTÁZKY: Rozehřívačka, běhání, poznávání druhých Hráči sedí v kruhu. Jedna židle se odstraní a hráč, na kterého židle nezbyla, stojí uprostřed kruhu. V tuto chvíli se může zeptat na cokoli, co ho zajímá na svých spoluhráčích. Všichni, na koho se dané tvrzení vztahuje, si musí vyměnit místa. Např.: Místa si vymění všichni ti, kdo……už někdy lhali svým kamarádům, apod. Úkolem hráče uprostřed je zasednout někomu židli. Důležité je říct, že každý se může sám rozhodnout, jestli se zvedne nebo ne, každý šéfuje sám sobě.
11
KOMPOT – OTÁZKY – PARTNERSKÉ VZTAHY A LÁSKA: Hraje se podobně jako klasický otázkový kompot, jen se 1) neubírá židle, 2) když si někdo na otázku odpoví ANO, posune se o jedno místo doleva. Tzn., když se neposunul i soused, sedne si na něj. Když sedí na sobě víc lidí a všichni odpovědí ANO, přesunou se všichni najednou. Když sedí na sobě víc lidí a jen někdo z nich odpoví ANO, přesunou se jen tito. Varianta je, že se slovo předává – tzn. nikdo nestojí uprostřed, ale někdo začne a pak předá slovo někomu jinému. Varianta:otázky se týkají pouze partnerských vztahů, chození, zamilovanosti, atp. V tomto případě je hra vhodná k tématu Partnerské vztahy, sex (7 ‐ 8. tř.). KOMPOT – OVOCE Rozehřívačka, běhání, pro menší děti Na začátku se dětem rozdají názvy ovoce (jablko, hruška, švestka). Každý si zapamatuje, co je, a následuje stejný princip jako u kompotu – otázek, jenom hráč uprostřed neklade otázky, ale vždy řekne nahlas název nějakého ovoce. Příslušná ovoce si vymění místa. Aby se naráz vyměnili všichni hráči, musí se říct: kompot. NA PANA NOVÁKA Rozehřívačka, prolomení ledů Hrající vytvoří kruh, zvolí pana Nováka a zaváží mu oči. Ten se postaví do středu kruhu a řekne: "Teď!" Kruh hráčů se začne pohybovat, dokud hráč uprostřed pan Novák nezavolá: "Stát!" Kruh se zastaví, hráč uprostřed ukáže na některého hráče. Označený hráč musí říct: "Dobrý den, pane Novák." Hlas může ovšem libovolně měnit. Jestliže pan Novák uhodne, kdo to je, vymění si místa. Neuhodne‐li, zkouší to znovu, dokud neuspěje. 12
SEDÁNÍ Hra na uklidnění, ztišení Hráči, kteří sedí v kruhu na židlích, se postaví tak, aby měli židli hned za sebou. Cílem hry je, aby zase všichni seděli na židlích. Ovšem jsou tu jistá pravidla: V jeden okamžik si nesmí sednout dva a více lidí najednou. A během hry nesmí nikdo promluvit. Pokud se některé z těchto pravidel poruší, začíná se opět od začátku. Varianty: nesmí se dělat žádné posunky, ani mrkání, tleskání, hráči si nesmí sedat popořadě, a nejtěžší varianta: hráči mají zavřené či zavázané oči. ŠÍLENÁ ŠÁRKA Hra na seznámení, paměť, pozornost Každý hráč vymyslí ke svému jménu nějaké přídavné jméno. Poté se každý popořadě představí a hráč, který následuje, nejdříve zopakuje jména a přídavná jména všech, co byli před ním. Varianta: místo přídavného jména můžeme předvádět ke svému jménu nějaký pohyb. POHÁDKOVÉ POSTAVY ANEB KDO JSEM? Hra spočívá v tom, že si z lístečků, na kterých je napsáno jméno jakékoliv postavy (lze pojmout i tematicky ‐ pohádkové postavy, herci, sportovci, kdokoliv…), každý hráč jeden vylosuje. Na jméno na lístečku se ale nedívá a nechá si ho spoluhráčem přilepit na záda. (Nebo lístečky přilepí lektoři všem dětem stojícím třeba v řadě, 13
v kruhu – tak aby na sebe ze začátku neviděly). Poté konverzací s ostatními má zjistit, kdo vlastně je (tedy jaké jméno má přilepeno na zádech) ‐ otázkami ‐ nejlépe zjišťovacími (ano/ne). V ideálním případě by měl obejít všechny, kteří jsou do hry zapojeni, a postupně získávat informace, jakou postavu sám představuje. To samé dělají i ostatní. Hra končí, když si jsou všichni jisti, kým jsou, nebo po uplynutí časového limitu. JAKÁ JSEM DROGA? Vhodné u vyšších ročníků, které už mají nějaké informace o NL. Lektoři si "myslí" nějakou drogu a děti se doptávají formou ANO/NE otázek a zjišťují, o jakou drogu jde. Je potřeba zapojit co nejvíce dětí, aby se neptali jen dva, tři. TENISÁK Tenisák musí v co nekratším čase obejít kolečko dětí, tak aby se dotknul ruky každého dítěte. Existují různé strategie – asi nejrychlejší je, když jeden ze třídy oběhne s tenisákem celou třídu a jen se dotýká natažených rukou. KDYBYCH BYL…, TAK BYCH BYL… Postupujeme po kolečku a každý začíná frází: "Kdybych byl zvíře (nebo věc, rostlina, dopravní prostředek, atd.), tak bych byl …. (doplní), protože…. (doplní)." (Varianta nepostupuje se po kolečku, ale každý, kdo domluví, vybere toho, kdo bude mluvit dál.) NOVINOVÁ VÁLKA Děti se rozdělí na dvě skupiny, třída se rozdělí na dvě přibližně stejná území (čára na zemi, židle tvořící hranici). Každé dítě dostane stránku 14
novin, roztrhne ji napůl a udělá si 2‐4 koule, tak aby měly obě strany stejný počet koulí (střeliva). Pak na daný signál začne každé družstvo házet koule na stranu protivníka. Po určité době se hra zastaví a vítězí to družstvo, které má na svém území menší počet koulí. (Ty co přeletěly po konečném signálu, se samozřejmě už nepočítají.) Následuje sesbírání novin a úklid třídy. JAK SE VEDE Každý žák pozdraví ostatní slovy "jak se vede" a podá si s nimi ruku. Žáci si musí neustále s někým potřásat oběma rukama (s dvěma různými spolužáky) než jednu ruku pustí, musí rychle najít někoho dalšího, kdo by mu ruku podal. Musí si během hry podat ruku každý s každým, a to co nejrychleji. A PROČ ? ""A proč?"" To jsou otázky, jež klade hráč, který byl na začátku hry vybrán a odeslán z doslechu. Ostatní se zatím dohodli na určitém předmětu. Po návratu se snaží hráč tento předmět určit otázkami. Každý odpovídá naprosto volně, podle své fantazie. Dejme tomu, že utajená věc je deštník. "Co ti to připomíná?" ptá se tázající. "Hřiba," zní odpověď. "A proč?" ptá se dál. "Protože to má také takový klobouk," zní odpověď. "A proč?" "Protože se také zavírá a otevírá." Hra takto pokračuje. Každý z hráčů jmenuje něco, co podle jeho představy má nějakou společnou vlastnost s myšleným předmětem. Ten, u koho hádající utajenou věc uhodne, jde hádat. POČÍTÁNÍ S TLESKÁNÍM Hru vede dobrý počtář, který počítá, a hráči přitom musí při vyslovení každého čísla tlesknout. Kdykoli však vysloví číslo, které je násobkem tří, nebo ve kterém je trojka, netleskají hráči hlasitě, ale tiše tlesknutí naznačují. Kdo se splete, vypadne ze hry. Kdo zůstane poslední, vítězí 15
a při opakování hry počítá. Pochopitelně se může hra obměňovat s jakýmkoli jiným číslem. KOUZELNÍK Cílem je další uvedení do tématu komunikace a spolupráce. Technika umožňuje žákům být v kontaktu s ostatními spolužáky, se kterými běžně nekomunikují. Žáci se postaví do kruhu a lektor řekne: "Jsem kouzelník a seberu vám všechna slova. Ale protože mám dobrou náladu, můžete si nechat pět slov, která jsou pro vás nějak důležitá." Lektoři musí před začátkem upozornit žáky na to, že mezi 5 slovy nesmí být vulgární výrazy. Každý žák si svých 5 slov napíše na list papíru a potom si najde partnera do dvojice. Ke svým pěti slovům přibere slova partnera, takže teď má každý 10 slov. Žáci se pak zapojí do společenské konverzace a mohou užívat jen slova na papírku. Nikdo ovšem nezůstává jen u svého partnera, žáci se mezi sebou mísí tak, aby měli co nejvíce slov.
Rozřazovací hry TAXÍKY U této rychlé hry je třeba na začátku správně rozpočítat, kolik je dětí, a kolik tedy bude taxíků. Na začátku se totiž vybere vhodný počet taxikářů‐dobrovolníků (podle toho kolik chceme vytvořit skupin), kteří s pohybují ‐ jezdí po třídě. Každý z nich má počet míst (4‐6), který se všem dopředu oznámí. Pak se oznámí začátek hry a děti se zapojují za taxikáře (jako vagónky), podle toho, s kým chtějí jet nebo kdo je u nich nejblíže, taxikáři si hlídají naplnění počtu míst, a když 16
mají plno, zajedou do depa (někam ke straně). Po naplnění všech taxíků máme vytvořené skupiny… BAREVNÉ PAPÍRKY Děti postavíme do kruhu nebo do řady a nelepíme jim na záda barevné papírky (počet určíme podle toho, kolik chceme mít skupin a kolik v nich bude členů). Děti se až po odstartování mohou podívat na to, jakou má kdo barvu, a pak se musí bez mluvení najít a vytvořit skupinky podle barev. MATEMATICKÉ PŘÍKLADY Varianta předchozí hry. Dětem se rozdají na lístečcích příklady, z nichž vždy některé mají stejný výsledek (ten tam není napsaný). Děti si bez mluvení musí příklad vypočítat a následně najít ostatní, kterým vyšel stejný výsledek. PODÁVÁNÍ RUKOU Každý dostane číslo na lístečku. Pak chodí bez mluvení po třídě a s každým si podávají ruce tolikrát, jaké číslo měli na papírku. Když se potkají dva, kteří mají stejné číslo, měli by to poznat a zůstat u sebe. Je potřeba velice názorně ukázat podávání rukou. Např. se potká 5 a 3 a trojka po třech potřepáních udělá "mrtvou ruku", se kterou mu pětka třepe ještě dvakrát. Asi se to neobejde bez poznámek, to ale nevadí.
17
Otázky do úvodního kolečka všeobecně použitelné Asociace na slovo: sex, droga, závislost, šikana, předsudek… (podle tématu bloku, asociace se mohou psát na arch papíru a lze s nimi dál pracovat) Úspěch, kterého jsem nedávno dosáhl (během prázdnin, minulý rok….)? Čeho bych chtěl dosáhnout v příštích třech letech? Můj oblíbený film, TV pořad, seriál, píseň, kapela, hudba, zpěvák, zpěvačka, herec? Jak se cítím během kruhového rozhovoru? Co si přeji lépe umět? Oblíbená věc, kterou dělám? Zábavná věc, která se stala tento týden? Co bych chtěl dělat v dospělosti, čím bych chtěl být? O čem hodně přemýšlím? Kdybych měl tři přání, jaká by byla? Co bych si přál, aby se uskutečnilo? Co mě v poslední době udivilo? Co dělám, když se zlobím? Kvůli čemu jsem často smutný? Chvíle, kdy jsem věděl pravdu, ale lhal jsem, a co se přihodilo? Co mě štve (naštvalo v poslední době)? Z čeho mám strach? Je něco, čeho se bojím? 18
Co budu dělat o víkendu, o prázdninách (podobně: Co jsem dělal o …)?
(Nejen) pro jednotlivá témata KOMUNIKACE Jak mě štvou sourozenci? SEBEVĚDOMÍ Kdy MĚ naposledy někdo za něco pochválil? Kdy jsem naposledy JÁ někoho za něco pochválil? Co se mi líbí/nelíbí na mém fyzickém vzhledu. V čem jsem dobrý? Co mám sám na sobě rád/a (vlastnost nebo i oblečení)? HODNOTY Kdybych teď dostal 30 000 Kč (nebo třeba 20, 50, 100 tis.) – co bych s nimi dělal? (varianta: nesmím je ukládat do banky, ale musím je za něco utratit.) Moje oblíbené zvíře. A proč zrovna tohle? Co dělám rád/a ve volném čase? (koníčky a záliby) Co bych dělal, kdybych vyhrál milion? Které 3 věci (varianta: včetně lidí) bych si vzal sebou na pustý ostrov. (pozn. s vyhlídkou, že tam musím zůstat třeba 1 rok)? 19
ŽIVOTNÍ STYL Co všechno patří k životnímu stylu? ‐ asociace (hudba, oblékání, účes…) Co je pro náš život zdravé ‐ prospěšné? Co nám může pomoci, abychom žili zdravěji? DROGY Proč lidé začínají brát drogy? PŘEDSUDKY Kdybych mohl jet na dovolenou do nějaké cizí země, jaká by to byla a proč? (varianta: nikdo nesmí zůstat v Čechách). Kdybych se musel (např. kvůli válce nebo politickému režimu) přestěhovat do zahraničí, jaká země by to byla a proč? Kde bych chtěl žít, kdybych mohl žít někde jinde.? PARTNERSKÉ VZTAHY A SEX Nejneobvyklejší místo, kde by mohl někdo mít rande?
Pravidla ‐ doporučení Říct dětem, že jsou důležitá pro to, abychom tu mohli společně pracovat a povídat si, abychom spolu čas strávili pěkně a aby se nám tu líbilo. 20
Pravidlo 1.: Všichni jsme si rovni: Všichni, jak tady sedíme, sedíme v kruhu ‐ to znamená rovnost, a rovní jsme si i v názorech a myšlenkách, názor každého má stejnou hodnotu, a každý má právo svůj názor vyjádřit. Proto se nebojte říkat nahlas, co vás napadá, nad čím přemýšlíte, co vás zajímá, protože žádný názor není špatný a my jsme tu od toho, abychom si o věcech povídali. Takže se nikomu nesmějeme za to, co řekl, nenadáváme si, každý si všímá sám sebe. Pravidlo 2.: Důvěřujeme si (nebo věříme si) Během bloku se může stát, že se někdo svěří s nějakou osobní, důvěrnou informací. S takovými informacemi budeme i důvěrně zacházet. Respektujeme soukromí každého a nepoužíváme to, s čím se nám svěřil, jako zbraň proti němu. Neposmíváme se mu, nevynášíme tuto informaci dál – mimo třídu se záměrem dotyčnému ublížit nebo mu nějak uškodit. Toto pravidlo má ale výjimky, které platí pro lektory v případě, že: a) by mohlo dojít k ohrožení zdraví/života, b) by došlo k porušení práv žáků nebo překročení zákona. Zároveň by ale měly děti lektorům důvěřovat v tom, že situaci vždy pečlivě zváží, zda a jak na ni budou reagovat. Šlo by např. o případy šikany, zneužívání nelegálních návykových látek atp. Pravidlo 3.: Mluví jen jeden Abychom se navzájem mohli slyšet a naslouchat si, naučili se respektovat a slyšet názor druhého. 21
Pravidlo 4: Právo říct STOP Každý má právo se z nějakého důvodu neúčastnit určité části bloku (např. nějaké techniky), nebo bloku celého. Pravidla je dobré psát na papír doprostřed kruhu, aby je měly děti na očích. Poté, co je napíšeme, se zeptáme dětí, jestli souhlasí a jestli by případně nějaké pravidlo chtěly doplnit, které jim tam chybí a chtěly ho tam mít. Každé nové pravidlo je potřeba odsouhlasit všemi dětmi. Dětem přiblížíme srozumitelnou formou jejich práva během realizace programu.
22
3 PRAKTICKÉ TIPY EU‐DAP, UNPLUGGED
Obecně použitelná doporučení z praxe: Doporučuji na příští rok vyčlenit 2 vyučovací hodiny. Pokud mají být jednotlivé lekce realizovatelné v rámci jedné vyučovací hodiny, je potřeba je adekvátním způsobem zkrátit. Při běžné výuce není možné poslat žáky za dveře třídy z důvodu chybějícího dohledu. Zpočátku je těžké udržet pozornost žáků při práci v kruhu, jelikož jsou zvyklí na práci v lavicích. Žáci zpočátku nejsou schopni popsat své pocity. Chybí návaznost na probranou látku (konkrétně nebyla probrána v 6. ročníku procenta). V mé skupině žáků se neosvědčilo hraní rolí, žáci na to pravděpodobně ještě nejsou dostatečně vyzrálí. Výhodnější je zařazení do ranních hodin. Rozřazování do náhodných skupin prolamuje bariéry a funguje, když se na tom trvám, a nevadí, je‐li to direktivní. Než začneme pracovat se třídou, je dobré si uvědomit, jakým způsobem chceme pracovat. Není nutné vždy vše stihnout, jde také o to, navázat jiný vztah než učitel x žák. 23
Můžeme používat jak rozehřívací, tak zklidňující techniky. Učitel se musí naučit nejen k diskuzi motivovat, ale také ji zastavit (,,Je úžasné slyšet, že vás to zajímá, rád/a slyším vaše názory, ale trošku nás tlačí čas, takže jestli je potřeba ještě něco říct, řekněte to teď! ...Dobře, tak a teď přejdeme k další hře/technice.") Je důležité žáky po celou dobu programu oceňovat, chválit je za příspěvek do diskuze, za odvahu říci jiný názor, za schopnost asertivně komunikovat, schopnost argumentace. Tiché žáky můžeme naopak pochválit i za to, že zvládají udržet své emoce na uzdě i přes živou diskuzi. Důležité je, aby učitel své žáky oceňoval vyváženě. Pro hraní rolí nezapomínejme na Metodiku pro učitele, Příloha č. 9, nebo lze vytvořit ve třídě "divadlo". Ve třídě uděláme dle našich možností improvizovanou divadelní scénu, pódium a hlediště (židle vedle sebe nebo v půlkruhu). Přehrajeme scénku, jako bychom byli v opravdovém divadle. Prozradíme třídě 4 divadelní pravidla, kterými se každý herec a herečka řídí: Herec stojí vždy otočený čelem do publika. Herci se vzájemně poslouchají, tzn. že se nepřekřikují. Vzájemně na sebe na pódiu reagují. Příběh má přednost před osobním zájmem zviditelnit se. Je nutné se do role vžít. Divadlo není realita. Herec je v roli. Role začíná a končí na jevišti. Divák neví, co se děje mimo pódium, proto je herec neopouští. 24
Herci jsou kolegové, mají něco společného, a i když spolu zrovna nejsou na jevišti, respektují divadlo a během vystoupení neruší a soustředí se na hru. Jak v divadle, tak i v životě je velice důležité umět zvládnout ocenit druhé. Napříkladm potleskem jako výrazem ocenění.
Lekce č. 1: Zahájení programu Unplugged Velký zájem o nové sešity, věci, překvapení ze sezení v kruhu a nadšení z volné diskuse. Potíže s udržením pořádku a pravidel ve třídě, přetahování času. Zoufalství z nastavování nového způsobu práce. Otazník nad očekáváními – nevědí co mají chtít – i vypuštěno z důvodu nepochopení. Doporučení – vylepit pravidla ve třídě (skupinová domácí práce), dvojitá časová dotace u praktických škol. Do této lekce se hodí rozehřívací technika "kompot" Na začátku je třeba říci žákům, že jsme program Unplugged vybrali právě jim, protože jsou na to již dost staří. Proč jej vlastně budeme dělat ‐ období dospívání je spojené se spoustou nových zkušeností a s nutností dělat vlastní rozhodnutí, která, ať už budou jakákoliv, zásadně ovlivní jejich život. Hodiny v rámci programu Unplugged by měly žákům poskytnout dostatek informací, aby se v budoucnu 25
mohli rozhodnout samostatně. Důležité je vysvětlit žákům že jde o prevenci. Poté žákům rozdáme pracovní sešit. Při rozdávání je dobré nechat žáky ještě sedět v lavicích. Vysvětlit, co je čeká, o čem se budeme bavit, přečíst několik názvů kapitol. Důležité je nechat v případě zájmu chvilku na prostudování sešitu (5 minut ‐ v tuto chvíli vám nebudou věnovat tolik pozornosti). Seznámit žáky s tím, že pracovní sešity budou jejich, ale učitel si je může kdykoliv vybrat a pročíst. Důležité je říct, že nic z toho, co se dočte, nebude nikdy proti žákovi používat. Dále je důležité tento slib dodržet. Vysvětlíme žákům, že v rámci programu budou hodiny vypadat jinak. S žáky sedíme v kruhu, můžeme se zeptat proč si myslí, že to tak bude. "Kruh symbolizuje, že jsme si všichni rovni" ‐ zarámcování od pedagoga. Pomoci může i "plyšák" – který může sloužit jako symbol "slova"; mluví pouze ten, kdo jej drží v ruce. Teprve teď třídu posadíme do kolečka, následuje "brainstorming" (burza nápadů/asociací) na téma prevence.
Lekce č. 2: Chceš patřit do skupiny? Situační scénka byla těžká pro žáky 6. třídy, nepochopili princip kladení otázek, tudíž je aktivita nebavila. Žáci mají z počátku problém sdělovat své názory a pocity a vůbec je i popsat – což se postupem času zlepšuje. Ve třídě se mi osvědčila spíše diskuze, kterou jsem otevřela po scénkách – každý z žáků zažil alespoň jednu situaci, kdy chtěl
26
patřit do skupiny, ale nevěděl, jak se do ní dostat; spolužáci vždy navrhovali několik možností, co se dá v takové situaci dělat. Na začátek můžeme použít techniku "Kolečko". Cílem je, aby si žáci uvědomili důležitost kolektivu, skupiny, a jak je důležité "někam patřit". Vyzkouší si, co všechno může člověk udělat, aby se do skupiny dostal a jak to může být těžké pro něj i pro skupinu. Dále si uvědomí pozitiva a sílu fungující "stmelené" skupiny, kterou nenaruší "agresor" zvenku ani zevnitř. Doba trvání je přibližně 10 minut. Nepotřebujeme žádné pomůcky. Vybereme si jednoho nebo dva dobrovolníky, kteří jdou s jedním z lektorů za dveře. Lektor jim zadá jejich úkol: dostat se jakýmkoliv způsobem (bez použití hrubého násilí) do kruhu ostatních žáků. Ti mezitím vytvoří kruh tak, že stojí čelem do středu kruhu, zaklesnou se rukama jeden do druhého a stoupnou si tak blízko k sobě, aby mezi nimi nebyla žádná mezera. Ve chvíli, kdy se dobrovolníci dostanou dovnitř kruhu, hra končí. Reflexe: Ptáme se žáků, jak jim bylo, jaké strategie zvolili "obránci" a jaké "útočníci" a které z nich byly úspěšné, atd. Na této technice můžeme vidět, jak je obtížné dostat se dovnitř semknutého kolektivu pro někoho, kdo je nějakým způsobem mimo (nový žák, někdo kdo se odlišuje). Odlišností jednotlivce od většiny třídy často začíná šikana. Také můžeme vidět, že pokud kolektiv (třída) drží pohromadě a jeden se může spolehnout a opřít o druhého, tak je velice těžké pro nějakého "agresora" třídu rozvrátit, nebo i zaútočit na jednotlivce, který má vždy vedle sebe (v této technice) dva spolužáky, kteří ho podrží.
27
Otázky: Pamatujete si, jaké to bylo jít do první třídy? Kdo z vás šel do první třídy s nějakým kamarádem ze školky a kdo šel sám? V čem to bylo jiné? Těšili jste se na nové kamarády, na paní učitelku? Jaké by bylo, kdybyste zjistili, že nemáte se spolužáky stejné zájmy? Začali byste dělat nějaký koníček, aby vás měli rádi? Začali byste se jinak oblékat? A co teď, jak to je? Není důležité být vždy stejný, jako ostatní nebo se ostatním zalíbit. Kdybychom byli stejní, byl by svět nudný. Zajímavý je právě v tom, že se lišíme. Hlavní aktivita – u scénky je důležité žáky namotivovat. Srozumitelně vysvětlit, kdo bude mít jakou úlohu. Pro zjednodušení hraní scének, lze žákům neorganizované/organizované skupiny říci, že mohou s aktéry otevřeně hovořit a odpovídat na jejich otázky. Ale i těžší varianta ANO/NE má svá pozitiva, ta lze rozvinout v závěrečné diskuzi. Situační scénky ‐ možná obměna: Organizovaná a neorganizovaná skupina ‐ pedagog má dopředu připravené možnosti situace, v nichž vidí organizovanou skupinu, např.: fotbalový tým/taneční skupina, každý z žáků dostává jasný popis?, jakou má ve skupině roli. Neorganizovaná skupina může být například pár kamarádů v parku, kteří si povídají, hrají karty, na kytaru tas. Dva dobrovolníci se začnou dotazovat a zjišťovat pravidla pro vstup do skupiny. Velice důležité je celou lekci zarámcovat viz Metodika pro učitele, 2. Lekce ‐ Závěr a Ukončení lekce. Důležitá je i schopnost pochválit sebe i ostatní.
28
Lekce č. 3: Poznej mýty a fakta o alkoholu Alkoholová
lekce
snazší
z důvodu
znalosti
žáků
této problematiky, čilá diskuze., Po třech lekcích již patrné posuny ve způsobu práce ve skupinách a pochopení spolupráce. Asi jsem měla velmi komunikativní třídu, ale v této lekci žáci měli k tématu stále co říci. Tato lekce žáky velmi bavila. Během vyučovací jednotky jsem s žáky nestihla nakreslit obrázek do pracovního sešitu. U této lekce je možné téma změnit i na jiné návykové látky (NL) či NL obecně. Pokud řešíme NL obecně, je vhodné přidat techniku na zjištění znalostí dětí o NL. Vhodný je "brainstorming" na téma návykové látky. Tímto způsob si učitel zmapuje znalosti a povědomí třídy o návykových látkách. Žáci si ujasní základní názvy a pojmy z drogové oblasti. Technika trvá cca 10 minut. Vybídneme děti, aby říkaly názvy návykových látek (drog), které znají. Tyto látky píše učitel do dvou sloupců ‐ rozděluje je na legální a nelegální (aniž by to žákům prozradil). Poté mají žáci za úkol zjistit, podle jakého kritéria učitel látky rozdělil. Může následovat diskuze na téma: látky legální x nelegální = co znamenají tyto pojmy. Na
vysvětlení
rizikových
a 29
protektivních faktorů je vhodné zvolit techniku, při níž si žáci uvědomí důvody, proč lidé začínají pít alkohol, kouřit cigarety, ale i užívat jiné drogy a proč se k nim i později uchylují. Společně najdou a uvědomí si alternativní řešení situací, které by mohly vést k užití drogy. Doba trvání této techniky je cca 20 minut. Potřebujeme k ní velký arch papíru, fixy. Velký arch papíru rozdělíme na dvě poloviny. Do středu každé poloviny napíšeme otázku: Proč lidé kouří? + Proč lidé pijí alkohol? Otázkám se věnujeme popořadě a u každé se ptáme žáků, na odpovědi, které píšeme do levého sloupce u dané otázky (např.: "Proč lidé kouří? – uklidňuje je to, nejsou ve stresu, chutná jim to, z frajeřiny, nemají co dělat, nudí s atd.). Máme‐li napsané levé sloupce u každé ze dvou otázek, přejdeme k druhé části: Čteme znovu důvody, proč lidé kouří, a ptáme se žáků na jiné alternativy, čím to lze nahradit. Např.: uklidňuje je to = Co vás uklidňuje, když jste třeba nervózní, nebo se něčeho bojíte? Co vám pomůže? Odpověď: poslouchám hudbu, jdu ven s kamarády, koukám na televizi... Odpovědi dětí píšeme do pravého sloupce. Reflexe: Měli bychom dojít k tomu, že všechno, co člověku dávají drogy, může získat i jiným způsobem, při kterém nehrozí vznik nezdravé závislosti ani nedochází k fyzickému i psychickému poškození. Je tedy lepší obracet se k těmto "zdravým" možnostem řešení než k těm "nezdravým". Varianta 1: rozdělíme třídu na dvě skupiny a jedna zpracovává příčiny užívání alkoholu a druhá tabáku. Společně potom hledáme alternativy. Varianta 2: Rozdělíme třídu na 4 skupiny – 2 skupiny hledají příčiny (jedna alkohol, jedna tabák) a 2 skupiny hledají alternativy (opět jedna k užívání alkoholu a jedna ke kouření) Co by mohli dělat místo toho?
30
Varianta 3: Základní skupiny vlivů na užívání NL můžeme znázornit na lidské postavě, kterou obkreslíme na arch papíru. Do oblasti hlavy píšeme psychické vlivy, fyzické píšeme do oblasti těla, sociální aspekty znázorníme pomocí spousty malých postaviček okolo postavy.
Lekce č. 4: Je to, čemu věříš, podloženo fakty? Bohužel žáci 6. třídy neumí procenta, což byla velká nevýhoda při práci s touto lekcí. Někteří žáci nikdy neslyšeli o extázi a vyžádali si několik informací – čímž si rozšířili obzory o další droze (když se to vezme z negativního hlediska). Grafů je hodně (i když jsem se zaměřila jen na první 3 sloupce) a postupem času upadá u žáků pozornost. Vyhodnocování žáky bavilo, někteří to pojali jako tipovací soutěž. U této kapitoly může učitel vynechat konopí, extázi či pervitin. Záleží pouze na tom, zda máte třídu dobře zmapovanou a víte, že jste s vašimi žáky zmiňované látky již probírali. Pokud si tuto situaci chcete ověřit, můžete rychle zrealizovat "brainstorming" na téma: návykové látky, drogy. "Už jste někdy slyšeli o nějaké droze? O jaké?" V případě, že žáci začnou zmiňovat něco víc než alkohol, nikotin či energetické nápoje, zeptat se, jestli například vědí, co s člověkem může ta konkrétní látka udělat nebo jak se zmiňovaná látka užívá. Žáci pravděpodobně nebudou vědět. Celou techniku zarámcujete tak, 31
že jste rádi, jak byli aktivní, a že o všech látkách, jež zmiňovali, se budete bavit v dalších hodinách. Dnes se zaměříte na statistiku u alkoholu, kouření a třeba konopí. Především z toho důvodu, že si vaši žáci myslí o extázi a pervitinu hodně mýtů, které v této kapitole nemáte prostor vysvětlovat, nebo vůbec nevědí, co to extáze nebo pervitin je. Další pomůcka u této kapitoly je, že místo procent, které s největší pravděpodobností žáci ještě neprobírali, si můžou představovat například fotbalové hřiště, kde stojí sto dětí a z těchto fotbalových nadšenců 5 žáků zkusilo kouřit… Můžeme převádět i na počet lidí ve škole např.: "Představte si, kolik spolužáků postává o přestávce na chodbě… Třeba 20? Ano? Tak z těch dvaceti lidí, kolik někdy (kdykoliv) ochutnalo alkohol?... Tak jsme si to představili na menším počtu, ale představte si velké hřiště, kde je až 100 dětí. Kolik z nich tak bude kouřit? Hlídejte si čas, a pokud byste nestíhali, není důležité stihnout všechny tabulky. Je důležité, aby žáci pochopili, co to je "normativní přesvědčení" viz Metodika pro učitele str. 28, Ukončení lekce. U této lekce je také vhodné, pokud s námi spolupracují rodiče. Nemáme‐li aktuální statistiku, můžeme říci, ať si to vezmou jako domácí úkol a s rodiči to doma vyhledají, na další hodině můžeme porovnávat, co kdo našel, a až poté žákům sdělit oficiální čísla. Tabulka s údaji viz Příloha č.1.
32
Lekce č. 5: Poznej mýty a fakta o kouření Jen takový malý tip pro tuto lekci, například tichá pošta na téma média, reklamy, dá se na to navázat diskuzí jak fungují média, reklamy, co si zapamatujeme, co je na začátku sdělení (jaké informace) a co na konci sdělení. Nezbytnost zajištění dvouhodinových bloků nebo alespoň 60 minut. Doporučení – vložit lekce na konec nebo na začátek vyučování, aby šlo natáhnout do delšího času. Frekvence 14 denní nevhodná pro ztrátu kontinuity. Práce se sešitem dobře podporuje koncentraci u praktických škol. Zanesení do Školního vzdělávacího plánu (ŠVP) až v dvouletém horizontu – navíc diskutabilní s ohledem na kvalifikaci pedagoga, proto zatím stačí v Minimálním preventivním programu (MPP), důraz na realizaci v jednom roce. Sloučení sešitu s metodikou, aby věci na sebe navazovaly – aby nebylo třeba neustále přelistovávat a hledat kde co je. Co s členěním do skupin – důraz na prohazování členů v kolektivech. Na začátku této lekce můžeme použít rozehřívací techniku "tichá pošta pantomimou", žáky rozdělíme na dvě skupiny. Každá skupina 33
vytvoří frontu (žáci si stoupnou za sebe). Pokud je to možné, stojí ve frontě chlapec, dívka, chlapec… Připravíme si pár jednoduchých slov (pusa, kouř, zápach…). Žákům vysvětlíme, že se musí dívat všichni dopředu. Pouze poslednímu se poví slovo. Až bude vědět, jak by jej pantomimicky předvedl spolužákovi, který stojí před ním, ťukne mu na rameno a předvádí. Většinou se děti v pojmech ztratí a k prvnímu žákovi, který ve frontě stojí, dojde úplně jiné slovo. Na tuto techniku, která žáky pobaví, lze navázat i v případě, že jim budete chtít demonstrovat, jak mohou média či reklamy zkreslovat informace. Co si zapamatujeme a co je realita.
Lekce č. 6: Neboj se projevit! Žáky velmi bavilo řazení dle vylosovaných emocí i vyjadřování emocí tělem atd. Před Lekcí č. 6 se mi osvědčilo zařazení všech uvedených emocí do hodiny českého jazyka, a jejich vysvětlení. Lekce č. 6 poté nebyla tak obtížná a žáci si rozšířili slovní zásobu. Bylo třeba vytřídit některá obtížně pochopitelná slova. Problémem pro žáky bylo vyjádřit emoce bez slovního doprovodu (stále měli tendenci mluvit a radit tím spolužákovi). Krok č. 2. u hlavní aktivity žáky natolik zaujal, že žádali opakované losování emocí. Hraní scénky se žákům nezdařilo (s dopomocí přišli na emoci, kterou mají vyjádřit, ale její ztvárnění ve scénce ani poté 34
nezvládli – ztvárnili úplně jinou emoci, a nebo se ve scénce žádná emoce ani neobjevila a jen "hráli fotbal") – domnívám se, že je to pro většinu žáků těžké, jelikož spousta emocí je pro ně abstraktní pojem (musela jsem opakovaně většinu z emocí vysvětlovat). U hlavní aktivity "situace a vyjadřování emocí" ‐ vypište na tabuli Krok č. 2 (viz Metodika pro učitele) str. 32. Pokud byste to dětem jen řekli, za chvíli zapomenou, jakým způsobem mají emoce vyjadřovat. U Kroku č. 3. "lidské sochy" je vhodné vybrat pouze 4 dobrovolníky, dvě sochy a dva sochaře s tím, že ostatní hádají, co sochaři tvoří za emoci. Důležité je upozornit sochaře, aby pohyby soše neukazovali, nenaznačovali, nešeptali atd., cílem není, aby to po nich socha opakovala. Také je důležité připravit si takové kartičky emocí, které žáci znají, popřípadě pokud máte ve třídě více žáků, vymyslete vlastní emoce, které vás napadají. Krok č. 4.: Do pracovního sešitu žáci vypisují emoci, kterou vyjádřit chtějí, ale i tu, kterou vyjádřit nechtějí. Při hraní scének postačí, když žáci přehrají pouze tu emoci, u níž chtějí, aby byla vidět. Můžeme se s nimi k tématu ještě vrátit a pobavit se o tom, že se může stát, že zároveň mohou cítit například strach, ale i nedočkavost zároveň – mnohdy může být náročné vnímat jen jednu emoci. Může dojít i ke zkreslení a působíme na lidi jinak, než jak se doopravdy cítíme.
35
Lekce č. 7: Uč se hájit své názory! Hodně času jsem ztratila vysvětlováním pojmu asertivita, žáci stále nechápali ani po uvedení velkého množství příkladů. Procvičování odmítání žáky velmi bavilo, i když ne vždy se snažili o asertivní způsob (přirozená rebelie ze strany kluků), sami žáci se snažili vymýšlet různé situace. Zjistila jsem, že tato lekce v některých žácích nezanechala vůbec nic – hodinu po této lekci jsem musela řešit konflikt mezi žákem a vyučující (žák byl drzý a odsekával). Jedna z nejlepších lekcí, je to přehledné a srozumitelné. Došlo k pochopení, co to je asertivita, pozitivní hledání vlastního způsobu odmítání. Scénky hravé a vhodné, časová dotace tak dvě hodiny. V této lekci je vhodné opět představit pravidla pro hraní rolí (divadelní pravidla) Je důležité, aby měl každý člen ve skupince svou roli. Žáci si klidně postavu mohou přimyslet. Zapojeni musí být všichni. Podstatné je důrazně připomenout, že jde o ROLE, nejsme to MY.
36
Lekce č. 8: Hvězda večírku Vyzkoušet v praxi se dětem nechce. Opět zapotřebí 2 vyučovací hodiny. Obtíže s vyjadřováním vlastních pocitů, potíže s udržením v tzv. pasivní roli. Pozitivní vzkazy na závěr – moc pěkný – variace psát na záda, na papíry osobně označené a rozmístěné ve třídě, do obrysu ruky na papíře. Jednoznačně nutné upozornění dopředu na zákaz negativního zápisu. Důležité je, když se učitel aktivně přidá jako člen hry. Technika "hraní rolí": Doporučujeme nevybírat si vůdčí typy do první scénky. Účinkujícím i publiku připomeneme pravidla i to, že se neposmíváme. Časová dotace pro tuto lekci je standardních 45 minut. V případě většího počtů žáků je lepší 90 minut. Pokud potřebujeme ostatní skupiny při přehrávání scének namotivovat, aby dávaly pozor na právě probíhající scénku jiné skupinky, můžeme jim zadat úkoly. "Co Vás na scénce zaujme…?" Žáci si mohou dělat poznámky. 37
Možná varianta je, že divákům dáme do ruky papír s konkrétními otázkami. Můžeme je zaúkolovat. Každý může napsat, co by při seznamování udělal jinak. Jakou větou by spolužákovi/spolužačce pomohl. Jaká gesta odrazují apod. Pokud žáky zaúkolujeme, nebudou mít mnoho prostoru pro posměch. Podpůrná skupinka může kdykoliv do příběhu aktivně zasáhnout (pomoci), a to tak, že se za konkrétního aktéra, za kterého chtějí mluvit, postaví, a položí mu ruku na rameno, v tento moment komunikuje člen podpůrné skupiny, a ne hlavní aktér, v momentě, kdy ruku stáhne, komunikuje hlavní aktér. Za aktérem může stát i více lidí, důležité je zdůraznit nepřekřikování.
Lekce č. 9: Poznej mýty a fakta o nelegálních drogách Výběr kartiček předem – vyhozeny karty stran tvrdých drog. Příprava je důležitá i u výběru kartiček, opět dle schopností a znalostí třídy. Nemělo by se stát, že bude žák držet kartičku a nebude mít ponětí, co to znamená např. kokain nebo heroin. Nešla jim diskuze ve dvojicích ‐ málokomu, proto raději nahrazena debatou ve skupinkách, nebo ve dvou družstvech proti sobě, formou soutěže. U lekce číslo 9 nepodceňujte přípravu. Není možné pamatovat si veškeré informace o návykových látkách (NL), ale rozhodně byste měli znát základní rozdělení NL. Které NL patří do jaké skupiny a také krátkou charakteristiku konkrétní návykové látky. Můžete s sebou mít stručný přehled NL a jejich účinků pro případ, kdyby vám žáci dali otázku, na niž neznáte odpověď. Buďte opatrní, aby se vám z lekce 38
nestala přednáška. Nebojte se jim povědět, že něco nevíte: "Tak tohle opravdu nevím, ale mám tady takový tahák a mohu to v něm najít." "Pokud vydržíte, mohu to zjistit do příští společné lekce." "Je tu někdo, kdo si vezme za úkol zjistit nám to do příští hodiny?" Důležitá je reflexe! Nechat si na konci hodiny pár minut na zarámcování.
Lekce č. 10: Dovednosti pro zvládání obtížných situací • Pohodová a klidně plynoucí lekce, jako ze života. • Šlo jim to snadno. Všude. • Přijatelná naprosto bez úprav.
Před hlavní technikou si můžete zkusit "brainstorming" na téma: obtížné situace. Pokud žáci nevědí, můžete se ptát: "Kdy jsem smutný, naštvaný, nešťastný, kdy si nevěděli rady, při čem pláčou. Zkusit si nechat čas pro silné a slabé stránky a projít s dětmi, co pro ně bylo snazší vymyslet a zkusit přijít na to, proč to tak máme.
39
Lekce č. 11: Rozhodování a řešení problémů • Opět úprava ve sdružení pouze do dvou skupin soutěžících spolu. • Potíž s prostorem v případě mnoha skupin. • Dobře to tmelí. Ale možnost držet se návodu lekce taky dobře funguje. • 5-ti krokové rozfázování mentálně složité.
Doporučujeme nepoužívat slovo cvičebnice. Tato lekce je pro žáky srozumitelná a velmi dobře do sebe zapadá, není třeba doplňovat.
Lekce č. 12: Drž se svého cíle • Lze stihnout za jednu hodinu – stejně jako dvě předchozí. • Závěrečné vyhodnocení zařadit samostatně, aby si mohli prolistovat celý sešit.
Bylo by vhodné, dát této lekci časovou dotaci dvou vyučovacích hodin, tzn. "drž se svého cíle" na jednu vyučovací hodinu a zhodnocení celého programu na následující vyučovací hodinu. Při zhodnocení celého programu Unplugged chceme po žácích, aby nám do svých pracovních sešitů napsali, co se v hodinách naučili. Je dobré připravit se na vysvětlování, co přesně chceme po žácích u jednotlivých otázek. Žák si musí umět představit, na co se ho ptáme. Připravte si pár vět, kterými jim např. "zvýšení kvality" přiblížíte. 40
V závěrečné hodině můžete použít techniku "Pavučina". Na tuto aktivitu potřebujete 10-15 minut dle počtu dětí a dostatečně dlouhé klubko provázku. Techniku zahajujete vy. Vezmete klubko provázku, podržíte jeho konec a klubko hodíte někomu z žáků a následně říkáte proč. Např. "Hodil jsem klubíčko Pepovi, protože Pepa se dneska vůbec nevztekal a pěkně se všemi spolupracoval." Pepa si podrží provázek (tak aby zůstal napnutý mezi učitelem a jím), opět někoho vybere, hází mu klubko a vysvětluje proč… Atd. až se vystřídají všichni. Klubíčko k nikomu nesmí dojít dvakrát. A samozřejmě musí jít pouze o pozitivní hodnocení a chválení, to je důležité říct před technikou. Na konci vznikne jakási pavučina. Je možné o ní mluvit. Jak vznikala? Bylo to těžké? Co vám to připomíná? Je pavučina pevná? Můžeme pevnost vyzkoušet tak, že všichni trochu zatáhnou. Co by se stalo, kdyby někdo přerušil pavučinu (pustil provázek)? Může taková pavučina vaší třídy někoho zachytit? Koho a proč? Atd.…. Reflexe: Vyzkoušeli jsme si někoho chválit, což je v životě velice důležité. Pomáhá to tomu, abyste měli mezi sebou pěkné vztahy, aby byla ve třídě fajn atmosféra, abyste se tu všichni cítili dobře. Varianta: Z hlediska tréninku komunikačních dovedností je lepší, i když pro žáky obtížnější, říkat své pochvaly tomu druhému přímo do očí, a tedy i s větou: "Házím klubko tobě, Pepo, protože ses dneska vůbec nevztekal a pěkně jsi se všemi spolupracoval."
41
4 PŘÍLOHY
Příloha č. 1 Tabulky k lekci č. 6
Statistické údaje ‐ čerpáno z dokumentů: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2010 a Mezinárodní zpráva z Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2011. Kolik % 15 – 18letých někdy VE SVÉM ŽIVOTĚ užilo nebo zažilo: % 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
Alkohol 87%
Kouření 54%
Opilost 68%
Konopí 42%
Extáze 4%
Pervitin 4%
Extáze 3%
Pervitin 2%
Kolik % 15 – 18letých KAŽDÝ ROK užije nebo zažije: % 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
Alkohol 79%
Kouření 45%
Opilost 48%
Konopí 21,5%
42
Kolik % 15 – 18letých KAŽDÝ MĚSÍC užije nebo zažije: % 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
Alkohol 79%
Kouření 42%
Opilost 54%
Konopí 10,9%
Extáze 1%
Pervitin 1%
Extáze 0,02
Pervitin 0,02
Kolik % 15 – 18letých KAŽDÝ DEN užije nebo zažije: % 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
Alkohol 31%
Kouření 12%
Opilost 8%
Konopí 4%
43
44
