Tìlovýchovná jednota chce, aby mìsto vyøešilo její finanèní problémy

2015L roè. 23/14L www.obeliskval.czL tel./fax: 606 377 400 mail: [email protected] INZERCE

Galerie Sýpka a Kaple hostí prestižní výstavu Czech Press Foto

Dvì stì padesát fotografických snímkù z jubilejního roèníku je v souèasné dobì umístìno ve dvou galerijních prostorách, Kapli i Sýpce.  Valašské Meziøíèí nabízí jedineènou pøíležitost shlédnout putovní výstavu dvacátého roèníku Czech Press Photo, nejvìtší fotografické soutìže u nás. Na snímku Davida Tìšínského (Canon Junior Award) španìlský pár sedí a kouøí na støeše za chladného dubnového dne v belgickém Leuvenu. Více o výstavì na str. 13.

Tìlovýchovná jednota chce, aby mìsto vyøešilo její finanèní problémy (red.)Jedním z dùvodù svolání Ing. Ing.Oto J.Baroš Buš mimoøádného zastupitelstva na konci èervence byla i situace v Tìlovýchovné jednotì a øešení jejích finanèních potíží. Nový pøedseda TJ Ing. Jiøí Baroš ml. rozhodnì nemá lehkou situaci. Pøíèinou jsou mj. podivná rozhodnutí pøedchozího vedení (období pøedsedy a zároveò zastupitele Vítìzslava Nesvadby). Jedná se napø. o poøízení nové vstupní brány na atletický stadion v rozporu s regulemi TJ i mìsta. Investice za 300 000 Kè byla poøízena bez øádného výbìrového øízení tak, že se TJ pokusilo ji rozdìlit na menší a požadovat její úhradu po mìstì. To se však nepodaøilo, firma VAST Tercia, která zakázku realizovala, teï chce své peníze po TJ, pan pøedseda již pøedsedou není a nad TJ visí hrozba insolvence. Ještì vìtším problémem je rekonstrukce ubytovny TJ v areálu atletického stadionu.V loòském roce si TJ požádala o dotaci na zateplení této budovy u

Státního fondu životního prostøedí a Ministerstva životního prostøedí. Dotaci ve výši 2,2 milionu následnì pøijala s tím, že dalších 900 tisíc korun do celkové èástky 3,1 milionu bude muset pøidat ze svých prostøedkù. Aniž by TJ tyto prostøedky mìla, vybrala realizaèní firmu a pustila se do zateplení. Teprve ve chvíli, kdy se tato stavební firma dožadovala zaplacení doplatku, tedy letos v lednu, se TJ ústy Jiøího Baroše obrátilo na mìsto s žádostí o pøidìlení investièní dotace ve výši chybìjících 0,9 mil. korun. Zastupitelstvo mìsta dotaci ale odmítlo, a to nejen z dùvodu, že tato položka nebyla zahrnuta v rozpoètu, a usneslo na poskytnutí penìžité zápùjèky se lhùtou splatnosti do 30. 6. 2015. Na jednání Rady mìsta dne 30. 6. 2015 byla splatnost zápùjèky prodloužena do 15. 12. 2015. (dokonè. na str. 2) INZERCE

INZERCE

INZERCE

è.8 L srpen

Obelisk

2

Hokejisté nakonec peníze od radnice dostanou (red.)Hlavním bodem mimoøádného zastupitelstva 28. 7. byla finanèní podpora místnímu hokeji ze strany mìsta. Otázka byla rozjednána již na pøedchozím èervnovém zastupitelstvu. I tentokrát pøedstoupil pøed zastupitele místopøedseda zapsaného spolku Pavel Vanduch. Ve své úvodní øeèi zdùraznil, že souèasné vedení klubu "sklízí plody toho, co bylo zaseto v minulosti", èímž mínil pøedevším milionový dluh v mužské èásti hokeje. V této souvislosti zmínil i požadavek mìsta, aby z hokeje odešli lidé, kteøí problémy zpùsobili. "Byl zde ze strany mìsta tlak na personální zmìny, který by se dal nazvat honem na èarodìjnice". Tento svùj ostrý výrok doplnil informací, že "pan Kováø nemá v souèasné dobì smluvní vztah s hokejisty a jednatel Vávra podal demisi, kterou jsme nepotvrdili, protože jsme chtìli z jeho strany deklarovat práva a povinnosti z toho vyplývající, právnické, finanèní a jiné požadavky...". Na èervnovém jednání pøevažovala ve vystoupeních zastupitelù, vèetnì vedení mìsta, ochota podpoøit pouze mládežnický hokej (HC Val. Meziøíèí, z.s.) a problémy mužù (HC Bobøi s.r.o.) v podobì milionového dluhu ponechat k øešení tìm, kdo je zpùsobili. Èervencové zasedání se po øadì zákulisních jednání a tlakù již neslo v jiném duchu, a to nasypat mìstké peníze i do mužského oddílu. Zastupitel Petr Urbánek (ÈSSD) doporuèil schválit podporu i mužskému hokeji s tím, že by mìl být vytvoøen jakýsi kontrolní výbor složený ze zastupitelù mìsta. Tento jeho požada-

vek podpoøil starosta Stržínek (ANO) a doplnil, že by ètyøi zastupitelé (Urbánek, Varga, Vašica, Denk) mìli být pøímo èleny výkonného výboru spolku. Pavel Pustìjovský (ANO) se obrátil na Ing. Vanducha s dotazem, zda-li je pravdou, že hokejisté, kteøí se dožadují úhrady dluhù, nejsou proto nasazováni do sestavy. S touto informací se na nìj obrátili pøímo hokejisté. "Z naší strany není žádná perzekuce hráèù ve vztahu k dluhùm", znela dopovìï. Ostøe se proti podpoøe mužského hokeje vyjádøil zastupitel Marek Irgl (PROVALMEZ). Vyzdvihl a ocenil práci pro mládež, pøestože pøíspìvek na jednoho malého hokejistu je desetkrát vìtší než na jiné dìti-sportovce ve mìstì. Podporu mužského hokeje ale odmítl s tím, že je to nesystémové a nespravedlivé. Urèitý sport je zvýhodnìn oproti ostatním, malá skupina hokejistù oproti stovkám jiných sportovcù, kteøí si vše musí hradit sami a nebo léta èekají na halu pro míèové sporty. S pøímým dotazem, proè by mìlo mìsto zvýhodòovat hokej oproti jiným sportùm, se obrátil na starostu Stržínka, který mu odpovìdìl ve tøech bodech: "Máme zde halu za 80 milionù, platíme led a taky je v tom srdíèko, jsme pøece jen hokejový národ". Pøi závìreèném hlasování prošel návrh na poskytnutí dotace ve výši 750 tisíc korun na podporu ledního hokeje na první polovinu sezony 2015/2016. Dále prošlo zaøazení dotace ve výši 1,5 milionu korun na podporu hokeje každoroènì, a to na období 2016-2018, vždy ve dvou splátkách po 750 tisících. Proti byl jeden zastupitel - Marek Irgl

srpen 2015 (MW)Pøed pár hodinami jsem se dovìdìl, že zemøel mùj nejbližší kamarád z valašskomeziøíèského gymplu Mirek Kyšák. Hubený kluk v lennonkách, se kterým jsme si od první vteøiny padli do noty, pokrevní bratr, souputník a dobrý brach, i když v mnoha smìrech tak jiný než já, sbližovaly nás knihy, desky a hlavnì podobný druh humoru, takže jsme vytvoøili komickou dvojici, která bavila tøídu o pøestávkách pøed tìmi tøiceti lety stejnì jako donedávna na tøídních srazech. Byl to strašnì slušnej, køehkej a milej kluk, s mezerou po otci, který utopil život a slibný novináøský talent v alkoholu. Mirek se alkoholu spíš vyhýbal, zato psal krásné slohovky, obèas i básnì, hledal cestu k Bohu, organizoval festival poezie a hned po gymplu zplodil dvì krásné dìti s ženou Helenou, s níž žil do smrti v klidu a míru v rodinném domku se zahradou v pìkné vilkové ètvrti na kopci Štìpánov. Mìl strašnì moc snù,

o kterých od konce školy hodnì mluvil a které nepøestával pronásledovat, aèkoli to vypadalo, že na nì v soukolí všedního životabìhu nezbývá èas ani energie. Zkoušel se „prokopat ven“, jak zpívá Petr Fiala ze stejného gymplu - dostal se i na vysokou školu, pøed pár lety zas vyhrál konkurz na dramaturga meziøíèského M-Klubu. Ale všechno to vždycky nìjakým úradkem osudu nedopadlo, zkrachovalo, zùstalo nedokonèené, na pùl cesty, proto se Mirïa do posledních dnù živil jako dìlník na benzolce valmezské dézy, se srdcem prodìravìlým silným infarktem a s plícemi prokouøenými tisícovkami cigaret, které kouøil od svých sedmnácti let. Nevím, jestli už mu došly sny, na loòském srazu jsme se bohužel nevidìli. Vím ale, že na žádném dalším srazu už nebude tak veselo, jako když jsme se potkali a rozjeli to ve velkém stylu, poøád ti stejní kašpaøi ze 4.B. Bude tam fakt smutno, Mirku. RIP.

Mìsto provedlo razii na meziøíèských ubytovnách (tzmu)Vedení radnice se rozhodlo dùkladnìji kontrolovat ubytovny a jejich okolí. Proto starosta mìsta Robert Stržínek spoleènì s místostarostou mìsta Josefem Vrátníkem iniciovali 30.7. v brzkých ranních hodinách kontrolu ubytoven na ulici Máchova Napoleon, v Kasárnách a v Byninì Calver. Výsledek kontroly je alarmující. Akce probìhla za úèasti Policie ÈR v souèinnosti s MP, oddìlením Cizinecké policie ÈR a územním odborem služby kriminální police a vyšetøování.

Pøítomni byli i zástupci vsetínské hygienické stanice a krajského hasièského záchranného sboru. Pøítomní se seznámili se stavem ubytovacích zaøízení, hygienickými podmínkami a celkovým stavem budov a jejich okolí. Kontrola provìøila nìkolik desítek ubytovaných, zamìøila se také na dodržování povinností stanovených pøedpisy o požární ochranì. Policisté se v rámci akce zamìøili na kontroly cizích státních pøíslušníkù i pátrání po osobách a vìcech. (dok. na str. 2)

oddíly. Situace je navíc komplikována tím, že ani v pøípadì mìstské investice budova nemùže být bìhem následujících pìti let pøevedena do majetku jiného subjektu, tedy ani mìsta. Tyto všechny informace dostali zastupitelé k dispozici. Starosta Stržínek postoj mìsta shrnul takto: "Urèitì chceme Tìlovýchovné jednotì pomoci, ale musíme vìdìt, za jakých podmínek a co to bude pro mìsto do budoucna znamenat. Jaké konkrétní finanèní dopady to bude mít na pøíští mìstské rozpoèty. Proto požadujeme pøedložit aktuální odhad nemovitosti, tepelný audit, kompletní projektovou dokumentaci, rozpoèet na dokonèení rekonstrukce vèetnì vybavení a další potøebné dokumenty vèetnì písemného návrhu žádosti pøevodu budovy do majetku mìsta.“ Jeho kolegynì z opozice, Ing. Brouwerová (PROVALMEZ) vyslovila požadavek na vypracování odborného posudku, který by zhodnotil eko-

nomická a právní rizika a dopady vstupu mìsta do této záležitosti. Upozornila také, že by TJ mohla mít daleko vìtší pøíjmy z poøádání Gulášfestu a Grillpárty. "Pokud jsem informována, poøadatel Gulášfestu, pan Zahradníèek, je zároveò funkcionáø TJ. Tady vidím rozpor." Podle ní se po mìstì chce, aby øešilo finanèní problémy TJ, které si samo zavinilo, a zároveò nejvyšší funkcionáøi TJ, kteøí u tìchto problémù byli, používají areál k podnikatelské èinnosti, na které dosahují vysokých ziskù. Na to reagoval pøedseda TJ Baroš slovy, že výnos z letošního Gulášfestu (a Grillpárty) byl pro TJ 100 tisíc korun, což je mnohem více, než v pøedchozích letech. "To jsou vzhledem k pøíjmu ze vstupného do areálu, jen drobné, TJ by mìlo žádat víc a øešit z tìchto pøíjmù nìkteré problémy, jako napø. dluh za bránu, aby odvrátili insolvenci a nemuseli opìt žádat mìsto", oponovala Brouwerová. "Nemùžeme zvyšovat své požadavky skokovì, ale postupnì", reagoval Ing. Baroš. "Navíc, pan Zahradníèek jako fyzická osoba dal napø. fotbalu 200 tisíc korun.", doplnil. K problému Tìlovýchovné jednoty se zastupitelé vrátí na svém záøijovém zastupitelstvu.

Tìlovýchovná jednota chce, aby mìsto vyøešilo její finanèní problémy

(dokonè. ze str. 1)Pøi podrobnìjším seznámení s okolnostmi celé akce vyšly však najevo další skuteènosti. Provozování objektu, který je nyní zateplen, je podmínìno dalšími stavebními úpravami unitø budovy. Cena tìchto nutných úprav je odhadována na 4,6 mil. Kè. Zároveò TJ nemá zajištìno ani nutné vnitøní vybavení objektu za 3,4 mil. Kè. Podmínkou pøidìlení výše uvedené dotace 2,2 mil. Kè na zateplení je pøitom pìtileté provozování budovy k uvedenému úèelu, což si lze bez uvedených dalších stavebních úprav a nového vybavení jen ztìží pøedstavit. TJ by také mìla prokázat dosaženou tepelnou úsporu ve výši 304 GJ za rok a snížení emisí CO2 ve výši 16 tun za rok, což bude velmi obtížné, pokud ne nemožné. Z výše uvedených skuteèností vyplývá, že není vylouèeno ani povinost vrácení poskytnuté dotace 2,2 milionu korun v pøípadì nesplnìní stanovených podmínek. A za této situace se TJ obrací na mìsto s žádostí, aby ji pomohlo øešit, jinak hrozí možným kolapsem organizace a tím i øady oddílù provozujících mládežnický sport. Celkovì lze øíct, že celá rekonstrukce objektu ubytovny dosahuje èástky mezi 9,9 až 11 mil. Kè, pøièemž dotace na

zateplení èinila 2.14 mil. Kè. TJ tedy pøi podání žádosti musela poèítat s tím, že z vlastních zdrojù bude muset do objektu vložit 7,75 až 8,85 mil. Kè. Nestalo se tak. Souèasná snaha pøehodit desetimilionový problém na mìsto, sanovat jej z mìstské pokladny, by ale znamenala upøednostnit øešení ubytovny, která bezesporu nepatøí k nejdùležitìjším prioritám mìsta, na úkor jiných, dlouhodobì pøipravovaných èi obèany požadovaných, napø. smuteèní sínì na høbitovì, víceúèelové sportovní haly nebo velkého bazénu letního koupalištì. Pøitom v minulém roce dostala již TJ mimoøádný pøíspìvek z rozpoètu mìsta Valašské Meziøíèí ve výši 665 tisíc Kè na vyrovnání vnitøního závazku mezi

INZERCE

3

INZERCE

srpen 2015

4

CESTA K SEVERNÍMU MOØI Tropické léto se stalo realitou a pro mnohé z nás, kteøí jedeme na dovolenou, je ironií, že z tropù pøejíždíme do tropù. Sice k moøím, kde se zdá horko snesitelnìjší a moøská voda pro suchozemce úchvatnìjší než ležet u pøeplnìného koupalištì. Vìtšina jezdí do Chorvatska a já obèas propadám žárlivosti, když slyším o krásách této zemì, jejím blankytném moøi, o èerstvých rybách a vínì. Opìt jsem se vydala proti proudu turistù ujíždìjících na jižní pobøeží a prožila jsem svou týdenní dovolenou v milovaném Nizozemí. Øeknu Vám rovnou: byl to dobrý tah! Odpoèinula jsem si pøedevším od valašských veder a procházela jsem se první den v podmínkách kolem 25 stupòù s vìtrem v zádech po Haarlemu - místu, kde dlouho žil nᚠznámý rodák Mirek Kabela. Holandský Haarlem je kouzelné mìsto s úžasným námìstím, kterému vévodí nádherná katedrála a v její blízkosti místní sedí venku v kavárnièkách, u tradièních herinkù anebo sladkých minipalaèinek zvaných porfetjes. Støedem mìsta vedou samozøejmì kanály obsypané nejen lodìmi rùzných velikostí, ale hlavnì obydlených alternativními Holanïany žijícími v úèelných hausbótech. Na jejich vstupních dveøích ètete nejen dívèí názvy „domù na vodì“, ale i jejich pøíznaèné kréd jako „Life is simple - Život je prostý“. Ubytovali jsme se v hotelu, odkud jsme mìli skvìlý výhled na celý Haarlem a vidìli jsme nejen centrální kostel, ale i moderní dopravní sítì. Silnice pod námi se dìlila na obousmìrné dvouproudové cesty pro osobní auta a zvl᚝ pro autobusy a pak taky pro motorky a kola. Bylo zøetelnì vidìt, že cyklostezka vedla nad vodou, protože síøe zemì už nestaèila. Ten samý zpùsob jsme vidìli v centru mìsta, kde se jezdilo na cyklostezce, která byla vystavìna nad vodou a vedlapod velkým silnièním mostem. V Holandsku už není divné, že potkáte nìkde na „grachtu“ místo na nabíjení elektromobilu. Co se týèe kouøení, musela jsem smát, když na železnièním perónì namalovali ètverec o tøech metrech, a tím vyhradili místo pro kuøáky. Nejsem si zcela jista, zda kouø dodržel tuhle hranici, ale zdálo se mi lepší naše naøízení vylouèit kouøení z nádraží úplnì. Druhý den bylo bezvìtøí, sluneèno a modrá obloha, což jsme využili k pobytu u studeného Severního moøe. Nikdo neplaval a já jako dychtivá Èeška jsem vydržela ve vodì jen po kotníky na pár minut, ale osvìžení a pøivítání s moøem vždy stojí za to. Strávili jsme na pobøeží pohodové chvíle v pøíjemném prostøedí restaurace na pláži a bavili nás ptáci, kteøí pokukovali po nìjaké dobrotì. Z výletního pøímoøského mìsteèka Zaandvoort jsme pøejeli témìø celé Nizozemíblíže k hranicím Nìmecka a pobyli jsme v malých obcích Gorsel a Epse. Byli jsme pozváni na oslavu narozenin maminky mého manžela a užili jsme si rodinných dnù i s jeho dcerou. Party mìla typický prùbìh s minimálním množstvím vína a piva, grilovaným lososem a kuøetem s roztodivnými zdravými saláty a podle zvyku, když se veèer kolem osmé servírovala druhá káva, hosté pomìrnì rychle opustili svou hostitelku. Nikdo se neopil, nikdo se nepøejedl. Proost en dui!V této zemi si vždycky užiji ryb, které miluji. Èerstvé krevety, uzený úhoø, losos, tuòák, haring, smažená treska nebo èerstvá ústøice. Pobyt na východì Nizozemí jsme zakonèili v Apeldoornu v otevøeném muzeu podobném rožnovskému skanzenu. Vše tradièní ze starého Holandska mùžete vidìt právì tady, vèetnì replik amsterodamských domù, výrobny sýrù nebo døevìných bot, rybáøské osady, typických mlýnù a otvíracích mostkù a starých tramvají, které Vás provezou celým muzeem. Své putování jsme, jak jinak, zakonèili v hlavním mìstì Amsterodamu. Bydleli jsme u dcery Angelique v srdci starého mìsta, prakticky spojeni jen mosty pøes kanály a oddìleni od aut a tramvají a všeho hluku velkomìsta. Z balkonu jsme se kochali výhledem na lodì a kanály, v dáli znìla zvonkohra ze Západní katedrály, jejíž špièku jsme vidìli za zelenými stromy. Chodili jsme v dešti a bylo nám nádhernì zima!! Tomu potìšení mùže rozumìt jen ten, kdo nyní u nás snáší dennodenní hic. Návštìvu jsme zakonèili plavením se po kanálech ve veèerních hodinách za popíjení moravského vína, což samozøejmì nemìlo chybu. Cestu k Severnímu moøi do Nizozemí vøele doporuèuji jako osvìžující lázeò, kde však nesmíte zapomenout na takovou drobnost jako je dostatek penìz. To je myslím jediná nevýhoda dovolené v Nizozemí.Babí léto a pomalu chystající se èas na burèák pøeje Irena Brouwerová

srpen 2015

Nejsem proti hokeji, ale proti nespravedlivému dìlení penìz Jak se mohl ètenáø doèíst na str. 2, jako jediný zastupitel jsem hlasoval pro to, aby mìsto každoroènì stovkami tisíc korun podporovalo mužský hokej. Tento mùj postoj je zásadní a nesouvisí s hokejem samotným, ale s požadavkem spravedlnosti a rovnosti všech obèanù v tomto mìstì. Zvedl jsem ruku proti, pøestože jsem si vìdom že mi to politické body nepøinese, právì naopak. Stejnì tak jako jiní mí kolegové ruku zvedli, nebo o tyto politické body a pøízeò volièù velmi stojí. V tomto mìstì je nìkolikanásobnì více jiných sportovcù než hokejistù Vìtšina z nich nedostává od mìsta vùbec nic nebo jen velmi málo. Platí si ze svého obleèení, vybavení, tréninky v tìlocviènì, zápisné do soutìží, dopravu. Trenéøi svou práci èasto dìlají ve volném èase a zdarma, protože je to jejich hobby. A o tom, že by hráèi mìli za svùj výkon dostat zaplaceno, to se takøka nikomu ani nesní. Mnohé z tìchto oddílù nebo jednotlivcù dosahují pøitom lepších výkonù než meziøíèský mužský hokej, který se pohybuje na

Kontejner plný pytlù s odpadky u mostu, v místì naší nejvìtší turistické atrakce - ryb a kaèen, žádné velké vzrušení obèanù nevbudil. V našem mìstì opilcù nic nového pod sluncem, øíkali si asi. Vydržel tam celý den. Text a foto ZP

konci druholigové tabulky. Já sám nemám ke sportu úplnì blízko, ale nìkterým jeho druhùm se nevyhýbám. Èasto se pohybuji jen v oblasti bowlingu, který v tomto mìstì provozuje pravidelnì v rámci dvou amatérských lig témìø 300 lidí. Každého z nich jejich koníèek stojí mìsíènì pìtistovku jen za hru. Za sezóñu je to 5000 korun, za rok dohromady 1,5 milionu korun. Pøedstavme si, že by tito lidé vytvoøili spolek a požádali mìsto o uvedenou èástku. Proè by jim nemìlo vyhovìt, když vyšlo vstøíc hokejistùm? A tak bychom mohli pokraèovat s volejbalem, basketbalem, florbalem atd. atp. Hokej má mít pøednost pøed jinými sporty, protože jsme prý hokejový národ. Ale opravdu tomu tak je? Skuteènì je v našem mìstì hokej sportem, na který se není možno pro obrovský zájem dostat? Není, øeknìme si po pravdì. Valašské Meziøíèí dávno pøedtím, než si neúspìšnì vybralo za svou sportovní vlajkovou loï právì hokej, bylo mìstem úplnì jiných sportù - tøeba gymnastiky nebo ještì slavnìjšího volejbalu. Meziøíèský volejbalový tým vyhrál kdysi celonárodní ligu, øada hráèek skonèila v reprezentaci nebo i v zahranièí. Dneska tento sport èeká jako popelka v koutì, až mìsto a noví politikové zaènou naplòovat své pøedvolební sliby a posunou se v realizaci víceúèelové sportovní haly, která by nejen volejbalu dala druhou šanci. Místo toho se ale miliony drobí na podporu sportu, který se i pøes maximální štìdrost mìsta v minulých letech vlastními chybami dostal do dluhù a výkonnostního propadu. Moje "PROTI" není proti hokejistùm. Je proti tomu, aby pøi rozdìlování penìz, které nepatøí 25 zastupitelùm, ale všem obèanùm tohoto mìsta, vládla nespravedlnost a lobbing. Aby rozhodovalo to, jestli nìkdo hokej rád èi nerad, chodí na nìj fandit nebo soudcovat, jestli má mezi hokejisty kamarády nebo v hokejové pøípravce dìti, vnuky èi jakékoliv jiné pøíbuzné nebo jestli chce být v pøíštích volbách opìt zvolen. Buïme spravedliví a zastupujme všechny obèany, ne jen nìkteré! Marek Irgl

, (dok. ze str. 1)„To, že to na ubytovnách nebude jako v Hiltonu, jsem èekal. Skuteènost ale pøedèila všechna má oèekávání. Stav na nìkterých ubytovnách je katastrofální a budu usilovat o jejich uzavøení. Na ostatních ubytovnách musí dojít k nápravì v mnoha oblastech. Hygiena, požární ochrana, elektroinstalace, pobyt zvíøat a mnoho dalšího. Nechápu, jak mohl nìkdo vydat kolaudaèní rozhodnutí napøíklad ubytovnì Napoleon. Kontroly budou pokraèovat. Kromì hygieny a hasièù bude muset svùj díl práce udìlat i stavební úøad. Provozovatelùm nedáme pokoj, dokud stav na ubytovnách nezlepší. Zákon nám dává sice ne velké, ale alespoò nìjaké možnosti ovlivnit tuto katastrofální situaci,“ reagoval vzápìtí po kontrole starosta Robert Stržínek (ANO). „Jsem velice rád, že se podaøilo i v prázdninové dobì èasovì a organizaènì zajistit souèinnost všech zúèastnìných složek, za což jim patøí mé podìkování. Považuji za dùležité, že jsme i touto konkrétní akcí vyslali obèanùm

jasný  signál  o vùli radnice øešit i legislativnì a lidsky problematické oblasti života ve mìstì. Pro mne osobnì to byla koneènì první možnost blíže nahlédnout do oblasti zahalené rouškou tajemství a nepøístupnosti.  Mé první dojmy jsou skuteènì velmi  silné a jednoznaènì cítím potøebu v tìchto aktivitách pokraèovat,“ øekl první místostarosta mìsta Josef Vrátník (KDU-ÈSL).

V Beèvì plaval kontejner

Mìsto provedlo razii na meziøíèských ubytovnách

INZERCE

5

INZERCE

srpen 2015

6

srpen 2015

Valašsský Aviatický den se organizátorùm povedl

(tzmu)Okolo dva a pùl tisíce lidí se pøišlo v sobotu 11. èervence podívat na letištì do Polièné, kde se konal Aviatický den na Valašsku. Návštìvníci si mohli prohlédnout na padesát nejrùznìjších modelù letadel. Pøipraven byl i bohatý program pro dìti. Své mistrovské umìní pøedvedli leteètí modeláøi, ale také èeský akrobatický pilot Martin Šonka. K vidìní byly kouøové efekty i velká letecká bitva modelù o pálenicu. Velkolepou leteckou podívanou si nenechal ujít ani meziøíèský starosta Robert Stržínek (ANO).

Akce pøivítala nejen fanoušky letectví, ale i celé rodiny. Nìkteøí z nich si udìlali na travnaté ploše letištì piknik. „Byla to velmi povedená akce, poèasí super, co víc si pøát,“ sdìlil s nadšením jeden z návštìvníkù této akce, pan Martin z Valašského Meziøíèí. Vrcholem leteckého dne byla air show mistra Evropy a vicemistra svìta v letecké akrobacii Martina Šonky. Své akrobatické kousky pøedvedl divákùm ve více než patnáctiminutovém letu. „Odpoèatý nejsem, samozøejmì je to namáhavé na organismus, takže si nyní rád odpoèinu, a to tìlo zklidním. Opravdu jsem unavený,“ øekl ihned po pøistání Martin Šonka. „Jsem zde poprvé, je to tady nádherné a je tady obrovský dav lidí. To èlovìka nabudí a o to líp se tady lítá. Tohleto, co jsem dnes lítal, je taková prodloužená verze mojí závodní freestylové sestavy, kde na závodech na mistrovství svìta, mistrovství Evropy i

republiky máme maximálnì ètyøi minuty èasu. Hodnotí se technická nároènost, skladba prvkù a umìlecký dojem, trošku jako krasobruslení. Tady jsem mìl nìjakých 10 až 12 minut a mohl jsem si do toho vložit pro radost pár svých prùletù a zamávání lidem,“ popsal svou sestavu nìkdejší úèastník prestižního seriálu Red Bull Air Race Martin Šonka. Akci si pochvaloval i meziøíèský starosta Robert Stržínek (ANO), který se døíve aktivnì vìnoval leteckému modeláøství: „Myšlence uspoøádat tuto akci jsem byl od zaèátku naklonìn. Perfektnì nám vyšlo poèasí. Martin Šonka pøedvedl to, co jste vidìli, prostì nádhera. Byl bych hroznì rád, kdyby se z dnešního dne stala tradice a kdyby se nám podobnou akci podaøilo uspoøádat zase za rok a potom další a další roèníky. Máme tady neskuteènì šikovné modeláøe. Chtìl bych podìkovat Danovi Jíchovi, ale ur-

èitì také starostovi Polièné Láïovi Místeckému, který nám s organizací pomohl. Velký dík patøí také sponzorùm, bez jejichž pøíspìvku bychom tuto akci uspoøádat nemohli. V neposlední øadì patøí podìkování také valašskomeziøíèské záchrance, hasièùm z Valmezu i z Polièné, Mìstské policii a poøadatelùm Akrobatický pilot Martin Šonka

z valašského modeláøského klubu i z Kulturního zaøízení. Prostì všem, bez nichž si tuto akci neumím pøedstavit,“ dodal valašskomeziøíèský starosta Stržínek.

Festival Tanec Valmez bude mít možná soudní dohru- kvùli vandalskému zásahu do zelenì na nádvoøí (red.)Nepøíliš pìknì se mìstu odvdìèili poøadatelé festivalu Tanec Valmez, který probìhl na nádvoøí zámku Žerotínù poèátkem èervna. Pøi stavbì pódia došlo k vandalskému ponièení èásti dekoraèní zelenì, která tento prostor zdobila. Do nízkého živého blotu buxusu èili krušpánku, který tvoøí souvislý celek oddìlující trávník od chodníku, byly nekompromisnì vyøezány pùlmetrové pásy pro umístìní opìrné železné konstrukce pódia/hledištì. Dále byly skáceny dva zdravé dvanáctileté kónické kultivary tisu Taxus Baccata s prùmìrem kmene dosahujícího již dvaceti centimetrù. Tímto barbarským a nepochybnì nekulturním zásahem došlo k faktické škodì pøesahující 30 000 korun. O škodì estetické již nemluvì, živý plot je

Radou mìsta krácen na odmìnách. Na dotaz zastupitele Marka Irgla, jak ale bude øešena samotná škoda, tedy kdo to zaplatí, bylo místostarostou Vrátníkem sdìleno, že vìc je v øešení a že mìsto bude pravdìpodobnì vymáhat škodu soudnì na poøadateli, který pøedmìtnou zeleò zlikvidoval. V prùbìhu následné diskuze zaznìly informace o tom, že k podobné likvidaci zelenì Když jde o tanec, zeleò musí stranou... docházelo i v minulých znehodnocen a skácené tisy nelze letech, a již v souvislosti s festivalem Tanec Valmez nebo dalšími kulturními jednoduše nahradit . Tato nepocho- akcemi, kdy tisy musely napø. ustoupit pitelná záležitost pivním stanùm.Objevil se i pøímý dotaz byla zmínìna již na na zastupitelku Ing. èervnovém jednání Skácalovou (ODS), zastupitelstva s tím, proè se tyto excesy že zjištìní viníkù a neøešily již v minupøípadný postih jsou losti, kdy byla vev øešení. Na èerven- doucím odboru covém zastupitelstvu MÚ, pod který KZ Ta byl problém dotazem spadá. na vedení mìsta opìt odpovìdìla, že otevøen a pøítom- toho mìla na ným bylo sdìleno, že starosti hodnì a poøadatelé dostali nemìla každý keø souhlas k uvedenému nebo strom spoèízásahu do zelenì od taný. Povolit takoøeditele KZ Romana vý zásah bylo dle ní Štìrby. Ten ale nemìl vždy v kompetenci k vydání takového statutárních záSkácený tis, pohozený na místì ještì týden po konání akce souhlasu oprávnìní a stupcù mìsta, tedy proto byl následnì samotného vedení. INZERCE

Na tuto informaci ale vedle ní sedící stranický kolega a nìkdejší starosta mìsta Èásteèka nijak nereagoval. Zaznìl i názor, že soudní spor s poøadateli o náhradu škody mùže být problematický, protože se na zásah pøedem dotázali a provedli jej v dobré víøe, že jej mají schválený. Chyba se stala u øeditele KZ, který poøadatele neodkázal na vedení mìsta. To by s nejvìtší pravdìpodobností takový zásah odmítlo a problém by vùbec nevznikl. Na to reagoval vedoucí odboru komunálního hospodáøství Mgr. Chajdrna. Podle nìj již existují precedentní rozsudky v podobných kauzách a mìsto by se tedy náhrady škody mìlo domoci. K péèi o samotnou zeleñ a zodpovìdnost za ni zároveò dodal, že chyba je i v tom, že není jasnì na mìstì stanoveno, který odbor za zeleò a další majetek v jednotlivých lokalitách zodpovídá.

7

INZERCE

srpen 2015

8

srpen 2015

Valašskomeziøíèský obèan ocenìn prestižním izraelským titulem (tzmu)Valašskomeziøíèský obèan se stal držitelem ocenìní "Spravedlivý mezi národy" a zaøadil se tak po bok jiných 110 èeských obèanù, kterým se této cti za posledních padesát let dostalo. Od státu Izrael toto ocenìní in memoriam dostal Pøemysl Jansa, který za druhé svìtové války ukryl ve svém domì ve Valašském Meziøíèí muže židovského pùvodu z transportu. Ocenìní pøevzal syn Petr Jansta ve støedu 17. èervna od izraelského velvyslance v Praze Gary Korena. Slavnostního aktu se za mìsto Valašské Meziøíèí zúèastnil místostarosta mìsta Josef Vrátník (KDUÈSL). Uprostøed zimy roku 1945 ukryl Pøemysl Jansa ve svém domì ve Valašském Meziøíèí Žida Ericha Kulku. Tomu se podaøilo uprchnout i se svým dvanáctiletým synem Ottou z transportu smrti. „Tatínkovo vyprávìní o útìku zaèínalo zastávkou v Ostravì, kam pøijel s transportem zubožených zajatcù. Lidé najednou ucítili silnou vùni kávy, na peron totiž Èervený køíž pøivezl kotel kávy pro vìznì. Všichni se dychtivì vyhrnuli z vlaku a esesáci

tomu nedokázali zabránit. Tatínek mìl pod vìzeòským mundùrem pro každý pøípad civilní šaty. V nastalém zmatku se do nich i s mým starším bratrem svlékli. Pak prý zaèali proklepávat kola vlaku, takže vypadali jako drážní zamìstnanci. S pomocí stateèných lidí se jim nakonec povedlo pøežít,“ vypráví TomᚠKulka s tím, že když vlak odjel, tak se oba vypravili tam, kde už

Syn zachránìného Ericha Kulky Tomᚠby zde dnes bez stateènosti Pøemysla Jansty patrnì nebyl.

Ve mìstì funguje zdarma wi-fi sí

(tzmu)Radnice novì spustila bezplatné pøipojení k internetu v devíti lokalitách ve mìstì. Pøipojit se je možno na autobusovém a vlakovém nádraží, na fotbalovém stadionu, letním koupališti, v areálu Medica Chirurgica, na dìtském høišti na ulici Vodní, na námìstí, pøed zámkem Žerotínù a na zimním stadionu. Projekt plnì financovala meziøíèská spoleènost Optické sítì s.r.o., která provozuje i metropolitní sí. Tato spoleènost se bude také starat o technický provoz jednotlivých Hotspotù „Vìøím, že internet zdarma bude sloužit k plné spokojenosti jak turistùm, tak obèanùm našeho mìsta,“ øíká k novince starosta Robert Stržínek

Sí je bez hesla. Služba funguje v cyklickém intervalovém režimu 1-2, tedy uživatel mùže být hodinu na síti, dvì hodiny bez sítì, a tak poøád dokola. Rychlost stahování je až 10 Mb/s, odesílání 1 Mbit/s. Postup pøipojení je jednoduchý. Uživatel nechá svým zaøízením vyhledat WiFi sítì, které jsou v dosahu. Vybere „Free-WiFi-Valmez“. Bude pøesmìrován na úvodní stránku, z níž se mùže vydat, kam potøebuje. Po hodinì surfování bude odpojen. Další pøipojení bude umožnìno až po dvou hodinách. Více informací o službì Free WiFi Valmez najdete na samostatných webových stránkách http://www.freewifi-valmez.cz/

mìl otec nìjaké kontakty. Nakonec je ve své kùlnì ukryl cizí èlovìk - Pøemysl Jansa. I když hrozilo velké nebezpeèí z prozrazení, tak se o oba vìznì na útìku postaral. Aèkoliv mìl poèetnou rodinu, živil i je. Když byly venku mrazy, nechal je pøespávat ve svém domì. Erich Kulka se potom vypravil

do rodného Vsetína a díky pomoci pøátel z odboje pøežil do konce války v horách. Za ostnatým drátem strávil øadu let. Prošel nìkolika koncentráky a nakonec skonèil v Osvìtimi. „S prožitými hrùzami se tatínek vyrovnával psaním. Hned po válce mìl potøebu podat svìdectví o tom, co zažil v lágrech. Bìhem útìku se totiž setkal s øadou lidí, kteøí jeho vyprávìní vùbec nechtìli vìøit. Úplnì první knihu Továrna na smrt napsal s Otto Krausem, otcem známého herce, s nímž byl v Osvìtimi,“ povídá TomᚠKulka. Sám pøišel na svìt až po válce. Ètvrt století svého života strávil v Izraeli, ale po zmìnì režimu se vrátil do Prahy a pøednáší na Karlovì univerzitì. „Bylo mi ctí, že jsem se mohl zúèastnit tak významné události, jako je udìlování titulu Spravedlivý mezi národy. Komise tuto cenu udìluje lidem nežidovského pùvodu, kteøí nìjak pøispìli k záchranì Židù pøed holokaustem. Velmi obdivuji odvahu lidí, kdy se báli sami o sebe a své rodiny a pøitom dokázali pomáhat a zachraòovat druhé,“ øekl místostarosta mìsta Josef Vrátník (BEZPP). Za to jim patøí obrovské podìkování.

Spravedlivý mezi národy Ocenìní "Spravedlivý mezi národy" (hebrejsky: Chasid Umot haOlam) je termín oznaèující lidi nežidovského pùvodu, kteøí pøispìli k záchran젎idù pøed holocaustem. Izrael, konkrétnì Komise pro rozpoznávání spravedlivých, založená v roce  1963  pøi památníku Jad Vašem a vedená izraelským nejvyšším soudem, udìluje titul "Spravedlivý(á) mezi národy" tìm, kteøí prokazatelnì tuto èinnost vyvíjeli. Byl udìlen 24 355 lidem, z toho okolo 120 z Èeské republiky . Spravedliví køesané nebo  Spravedliví mezi národy je pùvodnì tradièní židovský pojem, který se vypoøádával se skuteèností, že i mimo židovskou víru byli dobøí lidé, øídící se Božími zákony. Komise, která zahájila svou èinnost v roce 1963, toto oznaèení pøevzala a propùjèuje je podle pøísných kritérií, používá pøi tom informace od svìdkù, z veøejné diskuse a historického výzkumu. Jména èeských nositelù jsou uvedena na pamìtní desce umístìné 27. ledna  2005 pøed vchodem do Památníku obìtí nacismu v Pinkasovì synagoze v Praze.

Ocenìné osoby mají nárok na zvláštní medaili s vyraženým jménem, certifikát a jejich jméno je pøidáno do seznamu na Zdi cti v Zahradì spravedlivých mezi národy v památníku Jad Vašem. (Døíve zde každý držitel ocenìní zasadil strom, tato tradice byla zmìnìna pro nedostatek místa.) Pokud ocenìný již nežije, mùže o udìlení èestného obèanství in memoriam požádat nejbližší pøíbuzný. Ocenìní je pøedáváno buï pøímo v Izraeli, nebo v zemi, kde ocenìný žije, v takovém pøípadì je pøedávají izraelští diplomaté. Ocenìní také mohou dostat  finanèní pomoc - pokud žijí v Izraeli, dostávají mìsíèní penzi ve výši prùmìrného pøíjmu a lékaøskou péèi mají zdarma. Pokud ocenìný žije kdekoli jinde na svìtì, mùže mu v pøípadì  ekonomických potíží poskytnout finanèní pomoc Židovská nadace pro Spravedlivé sídlící v New Yorku a švýcarské Fondy Anny Frankové se v pøípadì potøeby postarají o lékaøskou péèi. Jad Vašem mùže také udìlovat èestné obèanství státu Izrael. Zdroj: Wikipedie

Mìstu se podaøilo získat doménu valmez.cz

(tz)Radní mìsta na svém èervenco-vém jednání schválili smlouvu o bezúplatném pøevodu doménového jména valmez.cz z meziøíèské nemoc-nice na mìsto. Používat se zaèala tento týden. „To, že www.valmez.cz ode dneška smìøuje na mìstské stránky www.

valasskemezirici.cz je výborná zpráva. Považuji získání této domény za strategické zejména pro budování znaèky VALMEZ jako takové. Je to výborný marketingový nástroj, který musíme naplno využít,“ øíká meziøíèský starosta Robert Stržínek (ANO). INZERCE

9

srpen 2015

Ze života meziøíèských školek Louèení s pøedškoláky na MŠ Seifertova

Ve výtvarné soutìži zvítìzila MŠ Polièná

30. kvìtna byly na Valašském autosalonu vyhlášeny výsledky výtvarné soutìže ,,Auto mých snù“. Mateøská škola Polièná zvítìzila v konkurenci 105 prací a za sebou nechala i ostatní mateøské školy ze Vsetína a Valašského Meziøíèí! Cenu za vítìzné první místo si odnesla Terezka Stolaøová. Všem zúèastnìným dìkujeme za krásné

obrázky, skvìlé nápady a nadšení, se kterým se do soutìže vrhli. Tímto bych chtìla také podìkovat paním uèitelkám, a to jmenovitì: Jiøinì Špièákové, Zuzanì Surovèákové, Ludmile Chriaštelové a Zdeòce Dìdièové, za jejich vedení, píli, krásnou práci a osobní pøístup k dìtem i k nám rodièùm. Mgr.Daniela Tøetinová

Mateøské školy se doèkají vylepšení zahrad

na), Vyhlídka, Køižná, Hrachovec a Štìpánov. Pøi projednávání této problematiky v èervencovém zastupitelstvu vìtšina diskutujících zámìr pøijala velmi pozitivnì a pracovníkùm úøadu vyjádøila podìkování za dobrou práci. S kritikou zpùsobu pøípraŠkolky máme ve mìstì pìkné, teï budou ještì hezèí... vy projektu i pro(tzmu/red)Mìsto vybaví všechny své jektem samotným ale vystoupila Ing. mateøské školy zahradami v pøírodním Hana Skácalová (ODS), do voleb vedoucí stylu. Radnice na to získala evropskou odboru školství MÚ, který má tuto dotaci v celkové výši 7,8 milionu ko- problematiku na starosti. Nelíbilo se jí run. Ze své kapsy zaplatí pøibližnì pouze pøedevším to, že projekt byl podle ní 1 milion korun. pøipraven "narychlo", zastupitelé o Mìsto pøekvapivì uspìlo s žádostmi nìm nebyli pøedem informováni a o dotace na všechny školky a tak mùže následnì pak postaveni pøed hotovou poèítat s penìzi z Operaèního progra- vìc. Zároveò vyjádøila pochyby, jestli mu Životní prostøedí. Zahrady mateø- mìstské školky opravdu nejvíce potøeských škol by se mìly zmìnit v místa bují úpravy zahrad a upozornila, že se plné zelenì, døeva a pøírodních herních úhradou svých podílù na realizaci vydají prvkù. „Nebude se jednat o typizovanou z fondu na opravy a v pøípadì možných zahradu s obvyklými hracími prvky, ale havárijí jim budou peníze chybìt. o zahradu napøíklad s broukovištìm èi Odpovìdí na tuto kritiku byly inforjezírkem. Myslím, že budou pro dìti mace Ing. Šuláka o tom, že od výzev na velmi atraktivní, protože tam nenajdou projekty k podání žádostí bylo málo jen prolézaèky a skluzavky, ale také èasu a pøedložení na zastupitelstvu øadu novinek jako napøíklad vodní pøedem nebylo možné z dùvodu termínù prvky, bylinkovou zahradu èi vrbové konání zastupitelstva. Nová vedoucí týpí,“ informovala místostarostka odboru školství, kultury a sportu Ing. mìsta Yvona Wojaczková (ANO). Šnajdrová tuto informaci navíc doplnila, Novou zahradu by do konce mìsíce že všechny øeditelky mateøských škol listopadu mìly tedy mít mateøské školy s tímto øešením souhlasily a celý projekt Seifertova, Kraiczova, Podlesí (Byni- navíc velmi pøivítaly. INZERCE

Louèení s budoucími školáky se v MŠ Seifertova se stalo již tradicí. Rodièe s dojetím sledovali své „pøedškoláky“, jak rozvážným krokem a vážnou tváøí kráèeli tøídou. Slavnostní atmosféru umocòovaly tóny Smetanovy Vltavy. Krátká píseò o létì, pøedstavení všech pøedškolákù rodièùm a pak už dìti odvážnì dokazovaly, jak jsou na školu pøipraveny. Na øadu pøišly otázky. Z košíèku si dìti tahaly žetony a po správném urèení barvy a pøeètení èísla dostaly otázku. Nebylo to vždy jednoduché, ale všechny dìti svùj úkol zvládly. Ještì pøednesly básnièku o své školièce a zvoláním „hurá, jdeme do školy“ potvrdily, že se do školy už tìší. Pak už z rukou paní øeditelky Jarmily Dìrkasové pøevzaly zlatì zdobené šerpy „školák 2015“, papírovou aktovku se

školními pomùckami, upomínkovými pøedmìty a pamìtní listy. Teï už jen posledních pár dní v MŠ a po prázdninách už dìti zasednou do školních lavic. Pøejeme jim, a rády vzpomínají na své paní uèitelky i mateøskou školu, která jim dala mnoho krásných zážitkù. Kolektiv MŠ Seifertova

Zajíèci ze MŠ Štìpánov vyhráli dort snù V naší školce jsme se letos s dìtmi ze tøídy Zajíèkù zúèastnili výtvarné soutìže na téma: Dort snù, kterou zorganizoval zámek Lešná u Valašského Meziøíèí. Jelikož se našim dìtem téma velmi zalíbilo, s velkým nadšením se pustili do jeho výtvarného zpracování. Tøídou „poletoval“ veškerý netradièní materiál a dìti s velkou chutí støíhaly, lepily, aranžovaly a od svých mistrovských dìl nehodlaly odejít, dokud

jejich díla nedostala konkrétní podobu. Výsledek jejich snažení byl opravdu dech beroucí. Naše školièka se umístila v kategorii mateøských škol na krásném 1. a 3. místì. 1. místo obsadila se svým dortíkem Natálie Holeòová. Na 3. místì se pak umístila Lucie Wolfová. Dìvèátkùm z MŠ Štìpánov velmi gratulujeme. Nikola Bednáriková a Hana Janèálková

10

INZERCE

srpen 2015

11

srpen 2015

Letošní dny mìsta nabídnou bohatý program, zahraje i Boban Markoviè

(red.)Jestli trávíte letošní léto spíše u vody a výlety za kulturou si necháváte na podzimní dny, pak máme pro vás dobrou zprávu. Letošní Dny mìsta Valašské Meziøíèí nabídnou vše, co Vám možná celé léto chybìlo: skvìlou muziku, divadla, velkou herní zónu pro dìti i lákavou gastronomii. Konají se ve dnech od 7. do 13. záøí.O letošním programu jsme si povídali s dramaturgyní Gábinou Zelinkovou. Už z grafiky letošních Dnù mìsta je patrné, že budou tyto oslavy pojaty úplnì jinak. Prozradíš v èem je ten rozdíl? Ten základ je už v samotné myšlence. Zatímco v minulosti dramaturgie vycházela z historických události a program oslav zajistila na klíè agentura, letos jsou Dny mìsta celé v režii mìstských organizací. Oslavy jsou pøipravovány lidmi, kteøí kulturní prostøedí ve mìstì velmi dobøe znají. Vedení mìsta pøišlo s pøáním, aby nejen Dny mìsta, ale i další tzv. mìstské kulturní akce dostaly nový nádech, s cílem zaujmout, nadchnout, pøekvapit, a to jak hudbou a doprovodným programem, tak i velmi kvalitním cateringem, který už dnes hraje pomalu stejnou roli jako správná volba úèinkujících. Letošní Dny mìsta budou typickým pøíkladem, jak je možné takovéto zadání uchopit. Teï konkrétnì k samotné dramaturgii, co je tím hlavním tahákem? Oslavy trvají po celý druhý záøijový týden. V jeho prùbìhu nás èekají akce, které už Valmezáci dobøe znají. Jde o vernisហVALMEZ FOTO, Medový den a Setkání na zámku. Pøesné èasy a podrobnosti se lidé dozvìdí ze Zpravodaje mìsta i z plakátù. Já bych ale ráda upozornila pøedevším na páteèní veèer a sobotní odpoledne a veèer, kdy Dny mìsta ovládnou amfiteátr v parku. Hlavní hvìzdou je srbská dechovka Boban Markoviè Orkestar. Jde o vùbec nejlepší a nejuznávanìjší srbskou dechovou kapelu. Jejich hudbu pøedstavil, pøedevším západnímu obecenstvu, režisér Emir Kusturica ve filmech Underground èi Èerná koèka, bílý ko-

Boban Markoviè Orkestar

cour. Sám Boban Markoviè je fenomenální trumpetista. Amfiteátr však roztanèí nejen balkánská dechovka, ale také Ondra Havlík alias En.dru, který se vìnuje Beatboxu. Je dvojnásobným mistrem ÈR a také vicemistr svìta v loopingu. (sledujte FB mìsta, kde vložíme krátká videa). Další páteèní hvìzdou jsou La3no Cubano z Bratislavy. To je kapela, na kterou vytanèíte vše, co jste bìhem páteèního veèera v amfiteátru snìdli. Jejich vystoupení je smìsí funky, raggae, jazzygroove a do toho všeho vetkávají špetku slo-

venského folklóru. Ještì doplním, že po celý páteèní program bude v amfiteátru ochutnávka srbské kuchynì, doèkáme se i pljeskavice a dalších skvìlých specialit. Sobotní program nabízí Visegradský dìtský divadelní festival, Klobáskobraní i Tanèírnu… Jak to vše jde dohromady? Ono to tak na první pohled sice nevypadá, ale když si øekneme, že je spojovacím prvkem kreativita místních lidí a úcta k tradici, pak to dohromady rozhodnì jde. Nejprve tedy ke Klobáskobraní. To poøádá Sdružení pro zachování tradic øeznického øemesla na Valašsku a Muzeum øeznictví.Lidé budou moci ochutnávat grilovací klobásy a dát hlas té, která je podle nich nejlepší. Co se týká dìtského festivalu, ten má velmi bohatý program a není zde prostor všechna divadla pro dìti i dospìlé vyjmenovat. Doporuèím tedy sledovat webové stránky www. festivalprodeti.cz. Upozorním jen na jedno pøedstavení, které je urèeno dospìlým, a to Retroškolu vsetínského Ohraïáku. S Retroškolou se zvláštì my, Husákovy dìti vrátíme do vzpomínek, které máme z 80. let. Když jsem pøedstavení vidìla ve Vsetínì, ještì hodinu po té mì bolela pusa od smíchu. Pøed-stavení pobaví ale i ostatní generace, jen dìti mu nebudou rozumìt vù-bec…naštìstí:). Musím øíct, že celé Dny mìsta jsou tentokrát pojaty velmi vesele. Je tam hodnì vtipných pohádek, pøedstavení a také kapel, které vás nenechají sedìt… Originálnì znìjí také názvy

workshopù doprovodného programu... Ano, to je pravda, a rozhodnì jich není málo. Amfiteátr nabídne v sobotu Loutkový ateliér, Valmez Art Labyrint, Sprejerský workshop, Galeøištì, Plackohraní, Bublinománii Mìstské knihovny, Hrátky pro nejmenší s SVÈ Domeèek, Plastelinové symposium a hlavnì velkou herní zónu. Uslyšíme i v sobotu nìjakou muziku? Kromì programu, který chystají meziøíèské školy v Jurkovièovì altánu, je pøichystán i hudební program u zámku Kinských, kde bude tanèírna. Od 18,00 pak v amfiteátru odstartují dva skvìlé koncerty. Spoleènì zahrají Jitka Šuranská, PaCoRa trio (SK) a slovenský saxofonista Marek Pastirík. V roce 2013 natoèila Jitka Šuranská s tìmito hosty své první sólové CD a získala za nìj Andìla. Tìšit se mùžeme také na Sisu Fehérovou (SK), zpìvaèku se skvìlým hlasem, která studuje Guildhall Schoolof Music & Drama v Londýnì a ve Valmezu se pøedstaví s kvartetem FeheroRocher. Ty budeš mít v prùbìhu programu urèitì hodnì práce, co si ale ty sama nenechᚠujít? Já se nejvíce tìším na zastavení v „Kavárnì u Unaveného rodièe“. Oznaèen tak bude obøí stan s døevìnou podlážkou, na které budu položeny obøí polštáøe. Zaposlouchat se tady budeme moci do hlasù Františka Segrada a paní Rùženy Dìcké, kteøí budou èíst u starého dìtského diaprojektoru klasické pohádky. To bude jistì krásný zážitek. Ještì doplním, že jsem zdaleka nevyjmenovala vše, co nás v rámci Dnù mìsta èeká. A tak velmi doporuèuji, aby lidé sledovali FB mìsta i tiskové zprávy, aby jim nic z pestrého programu neuteklo. Ještì nám prozraï, bude se letos platit vstupné? Vstupné je na vìtšinu dní zdarma. Výjimkou je páteèní program s hvìzdou Boban Markoviè Orkestar , kdy je vstupné v pøedprodeji do 9.9. za 100 Kè a poté za 150 Kè. Vstupné lidé zaplatí i za nedìlní koncert Janáèkovy filharmonie. Gábino, dìkujeme za rozhovor a pøejeme nejen organizátorùm zdárný prùbìh pøíprav a nám Valmezákùm bìhem oslav Dnù mìsta modrou oblohu!

(tzmu) Zastupitelé schválili pøidìlení dotace výši 80 tisíc korun pro ÈSOP. Peníze pùjdou na akce poøádané Valašským ekocentrem. Podpoøí tak napøíklad Vánoèní strom pro zvíøátka, Noc s netopýry, Pøírodní zahradu poznání èi Faunustudánek, prameniš, potùèkù a rybníka na katastru mìsta. Èást dotace pùjde na výukové programy pro mateøské a základní školy. „Jsem rád, že se meziøíèské ekocentrum stalo místem osvìty, místem pro vzdìlávání a výchovu dìtí, mládeže i dospìlých. Èinnost organizace je dlouhodobá, je známá a myslím, že se mùžeme shodnout na tom, že je urèitì pøínosná

pro naše mìsto,“ øekl první místostarosta mìsta Josef Vrátník (KDU-ÈSL).

Dotace 80 tisíc na èinnost ÈSOP

Loòský sprejerský workshop probìhne i letos.

INZERCE

12

INZERCE

srpen 2015

13

srpen 2015

OBELISK. Toto èíslo vyšlo 13. srpna 2015. Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax 571 621 248, e-mail: [email protected] Náklad 6 000 ks, MK ÈR E 13230, IÈO 484 090 65,vychází min. 12 x roènì

Czech Press Photo v galeriích Kaple a Sýpka DoprovodnéprogramyvMuzejnímagalerijnímcentru (cer)Již popáté je v galerii Kaple a galerii Sýpka prezentována výstava Czech Press Photo, která mapuje nejzásadnìjší události uplynulého roku pomocí objektivù fotoreportérù žijících v Èeské a Slovenské republice. Jako v jediném mìstì na Moravì se tato výstava hned po Praze a Bratislavì uskuteèòuje v galerijních prostorách v tak velkolepém mìøítku. Czech Press Photo je obdobou mezinárodní soutìže World Press Photo a mapuje nejzásadnìjší události uplynulého roku pomocí objektivù fotoreportérù. Do tohoto roèníku se pøihlásilo 267 fotografù s celkovým poètem 3 360 snímkù a v galeriích je k vidìní 250 nejlepších fotografií nejen ze všech osmi soutìžních kategorií. Tématùm letošního roèníku dominoval Ukrajinský konflikt a není divu, že „Køišálové oko“ získal Filip Singer za snímek z poèátku demonstrací na kyjevském námìstí Majdan. Mnohovýznamová fotografie znázoròuje metaforu lidského utrpení ve váleèných konfliktech. Singer byl jeden z prvních Èechù, který pøijel na Ukrajinu dokumentovat danou situaci. Fotografie z Ukrajiny obsadily všechna tøi vítìzná místa v kategorii Aktualita. V sekci Reportហzískal Zlaté oko Stanislav Krupaø za cestu, kterou si na vlastní kùži prožil s uprchlíky do Evropy. Vedle závažných témat nabízí výstava i citlivý a originální pohled na témata menšinová, mezi nìž patøí napøíklad kategorie Umìní a zábava, Pøíroda a životní prostøedí, Lidé, o kterých se mluví, Portrét, Sport a Každodenní život. Czech Press Photo je platformou pro prezentaci moderního vizuálního žurnalismu, který napomáhá poznání a porozumìní souèasného svìta. Vzhledem k tomu, že fotografie se díky internetu

èím dál víc sbližuje s dalšími médii, dosavadní fotografická soutìž se od svého 19. roèníku rozšíøila o video sekci jako pøedstavitelku multimediálního žánru. Na výstavì tedy nechybí vítìzná videa z kategorie Online aktualita a Online feature a další. Celá výstava je doplnìna o rozhovory s vybranými fotografy a ukázkou celkového prùbìhu fotosoutìže Czech Press Photo. Výstava zachycuje autentická obrazová svìdectví doby a umožòuje vidìt i to, co navzdory svým kvalitám nenachází v médiích své uplatnìní.

Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziøíèí pøipravilo na mìsíc srpen sérii rozmanitých doprovodných programù k aktuálnì probíhajícím výstavám Na hranici templáøského svìta a FOREVER sklo/malba/design. Návštìvníci se tak mohou tìšit na výtvarný týden, tvùrèí dílnu, výlet s archeologem èi pøednášky. Výstava FOREVER sklo/malba/design v pøízemních prostorách zve ve dnech 18.-21. srpna na Výtvarný týden v MaGC v rámci nìhož budou mít zájemci možnost vyzvednout si malíøské a kresebné pomùcky, palety, barvy a štìtce, tužky, pastely… a kreslit èi malovat kdekoli v okolí zámku. „Chcete si zkusit nakreslit krajinu, portrét èi mìstskou architekturu? Odhalit základní pravidla perspektivy? V prùbìhu každého dne od 9 do 17 hodin mohou zájemci využít také pravi-delných konzultací s profesionálními výtvarníky,“ zve na výtvarný týden kurátorka centra Adéla Beranová. V úterý 18. srpna povede Mgr. Jana Bilová tvùrèí dílnu pro dìti základních škol, a to od 9.30 do 12.00 hodin. V tvorbì dìtí se objeví odraz výstavy skláøské školy. Ve stejný den 18. srpna se od 17.00 hodin uskuteèní pøednáška o historii, osobnostech a souèasném smìøování èeské sklenáøské výroby s názvem Èeské ateliérové sklo taktéž s Mgr. Janou Bilovou. „K výstavì Na hranici templáøského svìta chystáme na srpen dvì doprovodné akce. První z nich se odehraje

Premiéra noèního pøedstavení na zámku v Lešné

12 filmových novinek v letním kinì Stejnì jako v minulém roce ožije Amfiteátr promítáním letního kina. Poslední dva srpnové týdny se tak mohou milovníci kinematografie tìšit na dvanáct aktuálních filmových novinek jako Amy, Mimoni, Fantastická ètyøka èi Mission: Impossible Národ grázlù. Díky vypùjèené digitální technice sestavilo kino Svìt dvoutýdenní program složený z aktuálních filmových novinek. Návštìvníci letòáku se tak mohou tìšit na filmy rùzných žánrových zamìøení. Pondìlky budou patøit hudebním dokumentùm. Tím prvním bude britský snímek AMY o hudební ikonì Amy Winehouse a další pondìlí pak èesko-slovenský film RYTMUS sídliskový sen. Pro dìti jsou pøipraveny dvì projekce, a to nový animák z díly studia Pixar s názvem V hlavì a žlutí a k sežrání roztomilí Mimoni. Špièkoví agenti

27. srpna, kdy se uskuteèní výlet s archeologem na vrchol Klenov a následující den bude pan Emmerich Warneke pøednášet o historii a osudu templáøského øádu,“ odhaluje další programy Adéla Beranová. Úèastníci Výletu s archeologem na vrchol Klenov se dozví, co znamená prùzkumná archeologická sonda, co obnáší záchranný prùzkum èi jaké jsou nejvìtší objevy archeologie. Na výletì archeolog pøiblíží nejen svou práci, ale úèastníci si budou moci také sami vyzkoušet práci s detektorem. „Sraz je v 9.00 hodin v prostorách výstavy Na hranici templáøského svìta v prvním patøe Magc, poté odjezd autobusem z Valašského Meziøíèí na Bystøièku a návrat je v odpoledních hodinách,“ pøibližuje harmonogram výletu Beranová. V pøípadì nepøíznivého poèasí se uskuteèní pøednáška v prostorách výstavy Na hranici templáøského svìta. Následující den, v pátek 28. srpna v 17.00 hodin se prostorách výstavy uskuteèní pøednáška Historie a osud templáøského øádu, kde se návštìvníci dozvìdí, co všechno jsou mýty, legendy a co skuteènost. Tématem budou také souèasné aktivity a pojetí øádu. Pøednášet bude nejvyšší pøedstavený øádu v Èeské republice, maršál Emerich Warneke. Doprovodné programy jsou postupnì doplòovány, proto sledujte www. magc.cz a facebooku Muzejního a galerijního centra, kde se dozvíte aktuální informace. MGC VM

svìtové organizace budou bojovat proti záhadné zloèinecké organizaci v novém snímku Krycí jméno U.N.C.L.E. režiséra Guye Ritchieho a Tom Cruise se vrátí v pátém pokraèování série Mission Impossible - Národ grázlù. Chybìt samozøejmì nesmí ani komedie, které k létu bezpochybnì patøí. Výbìr padl na nový èeský film Život je život a americké pokraèování komedie Méïa. Dalším z obsažených žánrù je sci-fi. Promítat se bude nové zpracování marveláckého komiksu Fantastická ètyøka a pokraèování nesmrtelné série Terminátor tentokrát s názvem Genysis, a tak trochu se do sci-fi mùže zaøadit nový film Pixely v hlavní roli s Adamem Sandlerem. Závìr prázdnin i promítání letního kina bude patøit èeské komedii Domácí péèe s Bolkem Polívkou.

Zámek Lešná má za sebou premiéru noèního pøedstavení s názvem Posedlost markýze Arthura aneb Ze života nejlepšího šermíøe Habsburské øíše hrabìte Štìpána Viléma Kinského. Pøesnì 80 návštìvníkù si nenechalo ujít poutavý pøíbìh z dob vzkvétajícího osvícenství, kdy se na francouzský trùn chystal usednout Ludvík XV. Na jeho korunovaci vyslaly do Paøíže všechny významné panovnické rody Evropy své zástupce. Za Habsburskou monarchii byl zvolen Štìpán Kinský, jehož rod je spojen i se zámkem Lešná. Diváci nahlédli do jeho pracovny, stali se svìdky rodinné scény, pøehlídky historických zbraní a nakonec osudového setkání s markýzem Arthurem de Chateauloup, které skonèilo rytíøským soubojem. „Po pøedstavení si pøítomní poslechli zajímavou pøednášku pracovníka ze vsetínské hvìzdárny, mohli navštívit výstavu Historické cukrárny za zvýhodnìnou cenu nebo se svézt po zámeckém parku v koèáru taženém koòmi,“ uvedl

programový pracovník Jitka Slezáková. Celou akci doprovází soutìž o ceny z Regionálního operaèního programu Støední Morava. Pokud jste pøedstavení nestihli, mùžete si ještì rezervovat místo na 8. 8., 15. 8. nebo 28. 8. ve 20, 21 a 22 hod. Více informací najdete na www. muzeumvalassko.cz Kontaktní osoba: Ing. Alena Lysá - kastelánka, tel.: 571 635 239, e-mail: [email protected] Bc. Jana Bajanová

INZERCE

14

INZERCE

srpen 2015

15

srpen 2015

INZERCE

Letní dobrodružství v muzeu Problém drog ve mìstì si vynutil svolání pracovní schùzky

Muzeum ve Valašském Meziøíèí pøipravilo na tyto prázdniny pokladovou hru pro celou rodinu Letní dobrodružství v muzeu, která bude probíhat až do 30. 8. 2015. V muzeu se nachází spousta podivuhodných vìcí se zajímavými pøíbìhy. Pojïte je objevovat! Pøi pátrání po pokladu se hledaèi

Pøehled nejprodávanìjších knih 1. Deník Dity P. – Kuchaøka 2 2. Hotýlek (Mornštajnová A.) 3. Nízký tlak (Brown S.) 4. Kolotoè pøání (Robers N.) 5. Mysterium tremendum (Rainer S.) Knižní novinky: Agent Storm (Storm M.) – život v al – Káidì a CIA Co po ní zùstalo (Richmond T. R.) – podivná, zbyteèná smrt mladé dívky Posedlost úspìchem (Toman I.) – vášeò která tvoøí i nièí Prvních patnáct životù H. Augusta (Northová C.) – dar nebo prokletí každého dalšího zrození? Místo pro tajnosti (Frenchová T.) – zloèin a nedùvìra pod líbivou fasádou školy

ocitnou mezi komiksovými hrdiny, zakusí strasti života v pravìku a nemine je ani setkání s medvìdem. Kde je poklad ukrytý, to se hledaèi dozvìdí podle mapy, ale jak získat kód k zamèené truhlici? Tak tady bude zapotøebí trocha dobrodružného ducha, bystré oko a taky nebát se pøiložit ruku k dílu. Mapu pokladu spolu s úkoly, které vedou ke kódu zamèené truhlice, získáte zdarma v zámku Kinských, v kostele sv. Trojice a v Turistickém informaèním centru ve Valašském Meziøíèí. Hledaèùm doporuèujeme zaèít své pátrání v zámku Kinských ve Valašském Meziøíèí nejpozdìji v 16:00 hodin (v pondìlí je poklad nedostupný). Více informací naleznete v pøíloze a na webových stránkách http://www.muzeumvalassko.cz/vystavy/ letni-dobrodruzstvi-v-muzeu/

(tzmu)Jak mùže radnice bojovat s drogovou scénou ve mìstì? Je Valašské Meziøíèí drogovým rájem? To bylo tématem spoleèné schùzky vedení meziøíèské radnice se zástupci Policie ÈR, Mìstské policie, vsetínské neziskové organizace Agarta, Støední prùmyslové školy stavební Valašské Meziøíèí, odboru sociálních vìcí a oddìlení roz- Zeva referentka oddìlení rozvoje mìsta Alena voje mìsta Mìstské úøadu. Støítezská, vedoucí odboru sociálních vìcí Jarmila Konkrétnì se øešil aktuální Mužíková a Markéta Hlavicová z Agarty poèet narkomanù na území mìsta, hovoøilo se také o drogové pro- Jedním z dùvodu mùže být nárùst poètu blematice na støedních školách a pro- klientù èi pùsobení externího pracovtidrogové prevenci. níka, který provádí sekundární výmìnný První pracovní schùzka týkající se program ve Valašském Meziøíèí,“ uvedla problematiky drog ve Valašském Mezi- mimo jiné Markéta Hlavicová. „Dùvodù øíèí se konala na radnici ve støedu 8. je samozøejmì víc“. èervence dopoledne. „Problém drog a „Za období leden až kvìten letošního jejich distribuce je v našem mìstì roku bylo na území Územního odboru v poslední dobì èasto diskutovaným Vsetín (bývalý okres) zjištìno celkem tématem. Proto jsem se rozhodl svolat 21 trestných èinù týkajících se drogové první pracovní schùzku, na které jsme kriminality. Objasnìno bylo 20 skutkù, si vzájemnì pøedali základní informace což je 90,24 procent. Za stejné období o situaci ve mìstì,“ informoval starosta loòského roku bylo zjištìno 15 trestných Valašského Meziøíèí Robert Stržínek èinù a objasnìno bylo 12 skutkù, což (ANO). èiní 80 procent objasnìnosti,“ inforV úvodu pracovního jednání vystou- moval policejní preventista Vladislav pila Markéta Hlavicová z Agarty. Ve Malcharczik. své øeèi upozornila na nárùst poètu „Situaci nevidím tak špatnì, ostatní vymìnìných injekèních støíkaèek za kraje jsou na tom hùø. Valašské Meziøíèí prvních šest mìsícù letošního roku. „Ve nepøevyšuje Vsetín ani Rožnov pod srovnání s první polovinou roku 2014 Radhoštìm,“ øekl vedoucí Územního je nárùst o 83,7 procent. V roce 2014 odboru Policie ÈR Vsetín Ladislav Terénní programy vymìnily ve Va- Pajdla. lašském Meziøíèí 5 890 injekèních „Poèet nalezených použitých instøíkaèek. Nyní je za pouhého pùl roku jekèních støíkaèek na území mìsta vymìnìno 5 279 injekèních støíkaèek. v posledním období ubyl,“ dodal zástupce øeditele Mìstské policie Petr Jandík. „Drogové problematice ve mìstì se velmi intenzívnì vìnujeme, a to hned v nìkolika rovinách. V rovinì primární je to napøíklad dohled nad vytipovanými lokalitami èi spolupráce pøi likvidaci kontaminovaného injekèního materiálu. V rovinì sekundární je to spolupráce s Policií ÈR. Zamìøujeme se také na žáky a studenty meziøíèských škol, a to formou pøednášek s preventivní tématikou.“ Øeditelka Støední prùmyslové školy stavební Jindra Mikuláštíková hovoøila o drogové problematice ve školství, mluvilo se také o nutnosti preventivních akcí v meziøíèských školách. INZERCE

16

INZERCE

srpen 2015