U
ČÍSLO ČERVEN 1999 CENA 45 Kč
MĚSÍČNÍK PRO ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
<
x O
Třídéni a ůnrava odpadů
>QC
CL
977121049200806
O
GENE!
spol. s r.o. trading-consulting-acquisitions
HOFMANN GROUP SRL 9 vide Europa 37040 S. Gregorio Di Veronella (Verona) Itálie
140 00 Praha 4, Antala Staška 30
- DIVIZE STROJŮ NA ZPRACOVÁNÍ KOVOVÉHO ODPADU
Balíčky jak o vánocích ■ paketovací lisy na kov i papír ■ hydraulické nůžky všech typů ■ granulátory a mlýny ■ nakladače a jeřáby ■ elektromagnet 24 V ■ systémy pro měření radioaktivity ■ záruční a pozáruční servis ■ možnost profinancování To vše a mnohem víc požadujte od firmy
Společnost vyrábí třídicí linky a lisy na komunální odpady, na sběrový papír, plasty, neželezné kovy aj. Dále drtiče, pásové a pneumatické dopravníky. Naše výrobky jsou vyrobeny podle soudobých požadavků, technologických potřeb a vždy v souladu s platnými evropskými normami a předpisy.
Ing. Jaroslav Kašpar, zastoupení pro ČR a SR, Vám poskytne všechny informace na tel.: 019/784 50 51, 019/794 57 43 a 0603 54 61 66, popř. e-mail:
[email protected]
GENEI s. r. o. PRAHA Divize strojů na zpracování odpadů Telefax: 02/692 18 40 • Tel.: 02/22 13 54 93 OD-00549
APK
EPA a. s. 190 11 Praha 9-Běthovite http://www.epapraha.cz
OD-00552
^Sfiíhospodářské zpravodajství 'iípráv*gý*ii fUUÁtjjtt ti
Nabízíme Vám možnost zhodnocení různých druhů odpadu EPA a. s. vyrábí a dodává zařízení pro třídění průmyslových a komunálních odpadů: • Separátory magnetických kovů • Separátory neželezných kovů • Vibrační třídicí stoly • Vibrační třídičky • Řízené vibrační dopravníky Využití:
- podávání a dávkování sypkých a kusových materiálů - třídění odpadového skla, elektrošrotu, odpadových kabelů a vodičů, drcených autovraků, komunálního odpadu apod. Máme bohaté zkušenosti s tříděním různých druhů odpadů. Naše stroje úspěšně pracuji v řadě firem u nás i v zahraničí. Podrobné informace Vám podáme na adrese:
EPA a. s., 19011 Praha 9-Běchovice tel.: 02/627 44 29,627 44 17,67 06 29 00 fax: 02/644 03 06 e-mail:
[email protected] • http://www.epapraha.cz
popularit#* * hotpoů&skm pwwtiede v/f/
Inieree
v časopisech
Elektronické hospodářské zpravodajství zahrnuje:
""N^davat^tvi
✓ hlavní data z otevřených zdrojů v hospodářské oblasti ✓ nástroje Pro
fIB
vyhledávání a dokumentů
'*W'' w-
Ě
podporu
Bližší informace PhDr. Jan Žbirka - elektronický archiv Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 tel: 02/33 07 16 21, fax: 02/33 07 20 06 e-mail:
[email protected]
Opravujeme e-mailovou adresu firmy EKOHYDROGEO Žitný s. r. o., Slévačská 744/1, 198 00 Praha 9, v č. 5 na inzertní str. 4 na správné znění »E-mail:
[email protected]«.
ODPADY Měsíčník pro odpadové hospodářství Číslo 6, Ročník IX.
Vychází poslední čtvrtek v měsíci V období červenec-srpen vychází jako dvojčíslo v měsíci srpnu Cena výtisku ve volném prodeji 45 Kč Roční předplatné 440 Kč
Obsah PŘEDMLUVA Nebezpečí ze země i ze vzduchu .............................................................4
Adresa redakce:
Dobrovského 25,170 55 Praha 7 tel.: 02/33 07 14 26,33 0714 27 fax: 02/33 07 20 24 e-mail:
[email protected] http://www.ihned.cz Šéfredaktor:
Ing. Tomáš Řezníček Odborný redaktor: Ing. Ondřej Procházka, CSc.
UDÁLOSTI Podepsána deklarace o čistší produkci ................................................... 4
KALEIDOSKOP Pozvání na veletrh ENVIBRNO 1999 ........................................................5
Manažér inzerce:
Cena BLF pro Kovohutě Příbram, a. s...................................................... 6
PhDr. Luděk Vařbuchta tel.: 02/33 07 14 03 fax: 02/33 07 20 13
Zařízení k úpravě čistírenského kalu ...................................................... 6 Elektromagnet, který nepotřebuje dynamo.............................................. 7
Grafická úprava:
Milan Udržal Redakční rada:
Ing. Bohumil Beneš, Jaroslav Hladík, Ing. Miroslav Horák, Doc. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., RNDr. Anna Christianová, CSc., Prof. Ing. Mečislav Kuraš, CSc., JUDr. Ing. Petr Měchura, RNDr. Vlastimila Mikulová, Miloslav Odvárka, Doc. Ing. Tomáš Sákra, CSc., Doc. Ing. Miroslav Skopán, CSc., Ing. Josef Vančura, MUDr. Magdalena Zimová, CSc. Vydává:
ECONOMIA, a. s„ Dobrovského 25,170 55 Praha 7
STÁTNÍ SPRÁVA Dohoda mezi Ministerstvem životního prostředí a Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí................................................... 8 Úplné znění dobrovolné dohody se sdružením výrobců a uživatelů obalů o finanční podpoře recyklace použitých obalů..
TECHNIKA A TECHNOLOGIE Klady a zápory separace a recyklace ......................................................11 Zkušenosti se separovaným sběrem v Ústí nad Labem.
Inzerce:
Zkušenosti města Mělník s nakládáním s komunálním odpadem............. 13
Dobrovského 25,170 55 Praha 7
Koncepce odpadového hospodářství ve městě na soutoku Labe a Vltavy.
Příjem inzerce:
tel.: 02/33 07 17 66,02/33 07 17 88 fax: 02/33 07 27 30 e-mail:
[email protected]
Využití upotřebených obalů v Ústí nad Labem......................................... 15
Komerční přílohy:
Autovraky v ČR ..................................................................................... 15
tel.: 02/33 07 17 01, fax: 02/33 07 27 80 e-mail:
[email protected] Úsek odbytu:
tel.: 02/33 07 11 07, fax: 02/33 07 20 09 e-mail: slaninová @ odbyt.economia.cz Objednávky do zahraničí:
tel.: 02/33 07 11 04, fax: 02/33 07 20 09 e-mail: pribylova @ odbyt.economia.cz Předplatné:
tel.: 02/33 0711 12, fax: 02/33 07 20 09 e-mail: cadilova @ predpl.economia.cz http://www.economia.cz/predplatne Tisk:
IMPRESO, s. r. o. 594 45 Ostrov nad Oslavou Sazbu a reprodukční část zhotovila Ecographia Rozšiřuje:
PNS, a. s., Česká pošta, s. p. a soukromí distributoři Podáváni novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p„ Odštěpný závod Přeprava, čj. 3917/95, dne 27.11.1995. Předplatné ve Slovenské republice zajišfuje L. K. Permanent, s. r. o., pošt. pr. 4, 834 14 Bratislava 34, tel. 07/44 453711, fax: 07/44 373311. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330
Autorská práva k měsičniku ODPADY vykonává vydavatel. Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šířeni jakýmkoli způsobem (zejména mechanickým nebo elektronickým) bez výslovného svolení vydavatele je zakázáno. ©1999 ECONOMIA, a. s.
Zkušenosti s odbytem vytříděných surovin. O semináři o nakládání s vyřazenými automobily a využívání materiálů z nich.
Mezilaboratorní porovnávání zkoušek ASLAB ......................................... 16 Posuzování správné činnosti laboratoře a zkoušení způsobilosti.
ČTENÁŘSKÝ SERVIS Signální informace ............................................................................... 18 Anotace článků ..................................................................................... 19 IFAT99 ................................................................................................ 20 Jaký byl letošní veletrh techniky pro životní prostředí IFA T v Mnichově.
Termínový kalendář .............................................................................. 21 Resumé................................................................................................ 22 Od laboratorních experimentů k bioremediačním technologiím................ 23
PŘÍLOHA ČASOPISU ODPADY Č. 6/1999 - TŘÍDĚNÍ A ÚPRAVA ODPADŮ Separovaný sběr, třídění, úprava odpadů.................................................. I Třídič nápojových kartonů..................................................................... VII Balicí lis na pneumatiky........................................................................ VII Lis na autovraky ...................................................................................VII Vybavení pro manipulaci se starými pneumatikami ................................ VII Mobilní nůžky ...................................................................................... VII FOTO NA TITULNÍ STRANĚ MESSE MUNCHEN/LOSKE A T. ŘEZNÍČEK
ODPADY 6/1999 □
3
UDÁLOSTI
Podepsána deklarace o čistší produkci
Nebezpečí ze země i ze vzduchu „Nad naší planetou obíhá asi tři tisíce tun kosmické tříště a očekává se, že na Zemi v nejbližší době spadne asi dva tisíce tun. Jsme připraveni?" Tolik citace z novin. Nás, běžné občany to příliš znepokojovat nemusí. Lze předpokládat, že většina drobnějších pozůstatků kosmické činnosti průletem atmosféry shoří. Nebezpečí nastává při střetu s fungujícími zařízeními, které se zrovna nacházejí nad povrchem planety. A tak není divu, že i kosmické smetiště se stává pro vědce a techniky středem pozornosti. Trosky raket a družic se zařazují do seznamů a pochopitelně se uvažuje o tom, co by stálo jejich bezpečné dopravení na zem. Úklid ve vesmíru je již nevyhnutelný. Nový odpadářský obor je na světě. Peníze však na to nejsou. Náš Katalog odpadů určitě kvůli kosmické tříšti nebudeme předělávat. Předmětem naší skromné účasti na kosmickém programu jistě nebude, co s odpadem. V době, kdy se v odpadovém hospodářství potýkáme s řadou obtížně řešitelných problémů, jsou uvedené kosmické úkoly pro nás nicotné. Do Kovošrotu se to smetí nedostane, surovinové bilance to nezmění a roztroušený odpad po krajině to rozhodně nerozmnoží. Tyto problémy však nejsou zavrženíhodné, uvědomíme-li si, co nás může trefit sedíce v klidu v letadle, na zahrádce nebo sbírajíc houby. Představa, že by na ten jeden čtvereční metr námi právě obývaného povrchu žuchnul tunový kolos je děsivá. Ta pravděpodobnost tady je i když mizivá. Nekoukejte proto po zemi, ale po obloze, abyste mohli včas uhnout. Dejte si však pozor, abyste přitom nezakopli o nějaký ten pozemský odpad.
4
□ ODPADY 6/1999
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart podepsal 8. března v Praze Mezinárodní deklaraci 0 čistší produkci. Tímto podpisem se Česká republika zavázala dodržovat dokument, který byl slavnostně přijat 29. září loňského roku v jihokorejském hlavním městě Soulu. Své podpisy k deklaraci připojili 1 zástupci českých podniků (Znovín Znojmo, a. s., Škoda Plzeň, a. s.) a zástupce Úřadu města Zlín. Slavnostního podpisu se zúčastnil výkonný ředitel divize Podpory projektů a udržitelného rozvoje UŇIDO (Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj) pan D Ambrosie a ředitelka divize průmyslu a životního prostředí UNEP (Programu spojených národů pro životní prostředí) paní J. De Larderel. Strategie čistší produkce zastřešuje předcházení vzniku znečištění a management vzniku rizik, dává prostor pro zvyšování produktivity, šetření zdrojů, posuzování životního cyklu, předcházení haváriím a pro aktivní zapojení všech, kdo se podílejí na výrobě a službách. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se přistoupením k deklaraci zavazuje podporovat preventivní strategie v ochraně životního prostředí, propagovat tyto strategie mezi zainteresovanými skupinami a podporovat vývoj a výzkum nových prevenčních technologií. O dosahovaném pokroku bude podávat zprávy UNEP, který před deseti lety Program čistší produkce zahájil. MŽP tak bude pokračovat v aktivitách, které realizuje již dnes (například pomoc při vypracování programů čistší produkce pro všechny vládní resorty, podpora zavádění ekonomických nástrojů, ale i podpora mezinárodni spolupráce a výměny informací).
Přijetí Mezinárodní deklarace o čistší produkci zahájilo týdenní setkání národních center čistší produkce. Mezinárodní síť národních center čistší produkce je z hlediska množství spolupracujících partnerů nejrozsáhlejším programem multilaterální pomoci ve světě. Tato síť je finančně podporována UNIDO a UNEP. Iniciátorem zavádění čistší produkce v ČR je České centrum čistší produkce (CPC). CPC vzniklo v roce 1994 jako výsledek Českonorského projektu čistší produkce. V roce 1995 bylo přijato do mezinárodní sítě národních center čistší produkce a získalo finanční podporu UNIDO a UNEP. V rámci tohoto programu je činnost CPC vysoce oceňována, a to jak vzhledem k výsledkům Programu čistší produkce v ČR, tak s ohledem na aplikaci získaných zkušeností v dalších zemích (od r. 1997 CPC realizuje dlouhodobé projekty čistší produkce v Chorvatsku a Uzbekistánu). Spolu s CPC nyní existuje 15 národních center čistší produkce podporovaných programem UNIDO a UNEP. V zahraničí se k Mezinárodní deklaraci čistší produkce připojilo 14 států (mezi jinými například Norsko, Velká Británie, Korea, Thajsko, Uzbekistán), 9 velkých průmyslových společností (např. Mitsubishi Electric, Japonsko, Samsung Electronics, Korea, TXI Texas Industries, USA), 3 regionální a místní správy, 13 průmyslových asociací a konsultantských společností, 22 organizací zabývajících se výukou a osvětou, 2 nevládní organizace a 4 organizace mezinárodní (například United Nations Čommission for Sustainable Development (UNCSD), Asia Productivy Organization, Japan). Vladimír Dobeš České centrum čistší produkce
o IMIiMsldlfli
cTč> o Skotský návrh odpadové strategie Skotská Agentura pro život ní prostředí (EPA) je odpověd ná za vývoj skotské odpadové strategie (podle Environmental Act 1995). Bylo stanoveno pět nejdůležitějších oblastí strate gie: 1. Regulace v oblasti odpa dů. 2. Plánování a rozvoj - větší důraz se bude klást na výstav bu zařízení na spalování odpa du s obnovou energie a na re cyklaci odpadu, ale i tak musí být zajištěna dostatečná kapa cita pro skládkování odpadu. 3. Sběr a využití dat. 4. Úkoly vycházející z hie rarchie odpadů - bude se sni žovat množství skládkovaného odpadu na 60 % do roku 2005, 75 % společností s více než 200 zaměstnanci by mělo vy pracovat ekologickou politiku včetně zneškodňování odpadu a 50 % těchto společností by mělo vytvořit řídicí systémy té to politiky (do konce roku 1999). 5. Strategie podpory a inte grace rozvoje. Wastes Management 7/1997
Japonsko monitoruje dioxiny Japonská agentura pro ži votní prostředí přidala dioxin na seznam kontrolovaných znečišťujících látek a očekává se, že vláda ho zapíše do zá kona o prevenci znečištěni ži votního prostředí. Současné emise dioxinu nejsou kontrolo vány zákonem. Podle nového zákona budou provozovatelé spaloven mít povinnost vést údaje o emisích dioxinu, ale nebudou pokuty za překročení limitů. Hlavním zdrojem dioxinů při spalování je plastový od pad. Zatím ve většině spalo ven provozovaných místními úřady jsou limity překračová ny. Waste &Environment Today 7/1997
Recyklace stavebního a demoličního odpadu Definice komunálního odpa du se v mnoha státech liší. Ob vykle zahrnuje i odpad z ob chodů a kanceláří a v několika případech (Rakousko a Dán sko) obsahuje tato kategorie i průmyslový odpad, do které
ho patří i stavební a demoliční odpad. Stavební a demoliční odpad tvoří významný podíl z celko vého množství odpadu vypro dukovaného ve Velké Británii (430 mil. t). Pouze 5 % tvoří komunální odpad a 16 % sta vební odpad. V roce 1996 se ve Velké Británii vyprodukova lo 70 mil. tun stavebního odpa du a asi 30 mil. tun bylo recyk lováno. Před každou demolicí bude nutné určit, který materiál bude znovu recyklován, a kte rý lze znovu použít. Výstavba nových budov nabízí ideální možnost pro využití recyklova ného odpadu. Stavebního od padu je menší množství než demoličního a vzniká během delšího časového období. Warmer Bulletin 7/1998
Speciální trávník z odpadu V roce 1996 bylo v USA vy produkováno asi 53 mil. t po travinářských a zahradních od padů. Toto množství tvoří asi čtvrtinu z celkového množství vyprodukovaného komunální ho odpadu (209 mil. t). Stále se hledají nové možnosti, jak využít kompostované materiá ly. Společnost Sunset Turf Nursery lne. (St. Louis) vyrábí z těchto materiálů trávníky. V současné době společnost obhospodařuje 51 akrů, ale během tří let plánuje rozšířit své pozemky na 350 akrů. Při výrobě kvalitních drnových trávníků se používá místo půdy kompost a znovu se tedy vyu žijí hodnotné živiny, které kom post obsahuje. Vzniklý trávník je vysoké kvality a lze ho pou žít například na golfové hřiště, do parků a podél silnic. Waste Age 7/1998
Recyklace na poště Americká pošta se zapojila do procesu recyklace. V roce 1997 recyklovala okolo 1 mil. t odpadového papíru, lepenky, plastických hmot, plechovek a jiného materiálu. Příjem z re cyklace tvoří asi 8 mil. USD. Kontejnery a koše na poštu jsou tvořeny z 50 % z recyklovaného materiálu. Používá se asi 4 mil. recyklovatelných palet a více než 100 poštovních automobilů používá znovu vyčištěný olej. Zavádí se také kompostování nedoručitelných zásilek. Důleži tou součástí je recyklace počíta-
POZVÁNÍ NA VELETRH ENVIBRNO 1999 Jarní měsíce jsou obdo bím, kdy se zájemci o Mezi národní veletrh pro tvorbu a ochranu životního prostředí stále ještě mohou hlásit k ak tivní účasti. Brněnské veletr hy a výstavy, a. s. ve spolu práci s většinovým vlastní kem, německou firmou Messe Dusseldorf věří, že podobně jako v letech přede šlých vytvoří optimální pod mínky pro prezentaci, všech zúčastněných. Záměrem na nejbližší roky je internaciona lizace veletrhu i z hlediska zahraničních návštěvníků, především z východoevrop ského a středoevropského regionu. Vizí této významné německé výstavářské firmy je z akciové společnosti Br něnské veletrhy a výstavy učinit pomyslný most mezi západní Evropou na straně jedné a střední a východní Evropou na straně druhél Veletrh Envibrno se díky své vysoké odborné úrovni zařa dil na jedno z předních míst ve svém oboru ve výše uve deném teritoriu. Jak hodnotili veletrh vy stavovatelé v roce 1998? S obchodními jednáními bylo spokojeno téměř 90 %, také téměř v devadesáti procen tech firma dosáhla svého hlavního cíle a více než 80 % bylo již v průběhu veletrhu rozhodnuto se zúčastnit i v roce letošním. Nomenklatura je tradičně široká a zahrnuje následující kategorie: zpracování a využi tí odpadů, výroba pitné vody, a zpracování odpadních vod, čištění vzduchu a spalin, sni žování úrovně hluku, ochrana půdy a krajiny, ekologické technologie pro zemědělství, potravinářství a průmysl, od straňování starých ekologic kých zátěží a důsledků ekolo gických havárií, měřící a regu lační technika pro kontrolu ži votního prostředí, chemické polotovary a výrobky, chemi kálie. Nebude chybět ani lite ratura, služby, výzkum a eko logické organizace. Veletrh je ryze odborného zaměření, o čemž vypovídá vysoké procento odborné ná vštěvnosti, které dosáhlo 96 %. Tento fakt hraje roli při koncepci doprovodného pro
gramu, který každoročně do sahuje vyšší úrovně. V letoš ním roce se koná pod zášti tou ministra životního prostře dí Miloše Kužvarta a primáto ra města Brna Petra Duchoně. Kontaktní seminář organizace AIF má na pro gramu podporu výzkumu a vývoje v oblasti ekologie, Envifórum se zaměří na téma Integrovaná ochrana životní ho prostředí za účasti před stavitelů významných institu cí. Další část programu obo hatí seminář na téma Projek ty ochrany životního prostředí v ČR a EU. Lze očekávat, že seminář na aktuální téma, vě novaný Aplikacím nové legis lativy v oblasti chemicky ne bezpečných látek přiláká řa du zájemců. Mezinárodní ko lokvium bude zaměřeno na Inovační technologie v ochra ně vod v ČR a EU. V době konání veletrhu proběhne i prezentace projektů pro vzdělávání státní správy, me zinárodní workshop Alterna tivní a obnovitelné zdroje energie a řada dalších. Takto pojatý program by měl umož nit širokou diskusi odborníků z tuzemska i zahraničí. Stejně jako v letech pře dešlých připravované spojení odborného veletrhu a odbor ného doprovodného progra mu dává tušit, že brněnské výstaviště se ve dnech 19.22. října 1999 stane na něko lik dní významným místem setkání k prezentaci novinek, špičkových výrobků a tech nologií z oblasti životního prostředí na straně jedné a jak bylo uvedeno i místem výměny odborných zkuše ností v oblasti vědy na straně druhé. Na závěr dodejme, že 8. mezinárodní veletrh pro tvorbu a ochranu životního prostředí Envibrno proběhne současně s 9. mezinárodním veletrhem pro řemesla Simet a 6. mezinárodním veletrhem strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracu jící průmysl Wood-Tec. Těší me se setkání s Vámi vysta vovateli i návštěvníky, kteří jsou vašimi potencionálními zákazníky.
Brněnské veletrhy a výstavy, a. s.
ODPADY 6/1999 □
5
CENA BLF PRO KOVOHUTĚ PŘÍBRAM, A. 5. Business Leaders Fó rum je sdružení mezinárod ních společností a firem, kte ré usilují o dodržení etiky v podnikatelské praxi a které jsou vedeny snahou přispívat co nejvíce k prospěchu spo lečnosti. BLF ČR využívá možnosti úzké spolupráce s celosvětovou institucí The Prince of Wales Business Leaders Fórum. Každoročně BLF uděluje prestižní Cenu zdraví a bez pečného životního prostře dí. Cena je udělována orga nizaci, která prokáže nejlepší měřitelné zlepšení životního či pracovního prostředí nebo zdraví ve svém okolí, pro své zaměstnance nebo místní obyvatelstvo či jiné zlepšení, které povede k jakémukoli celkovému ozdravění životní ho prostředí. Mezi firmami, které získaly cenu v loňských ročnících, jsou Vítkovice, a. s., Synthesia, a. s., Třinecké železárny, a. s., Barum Otrokovice, a. s. a Fiomo Praha. Letos v soutěži zvítězily Kovohutě Příbram, a. s., ře
čových systémů, které se použí vají k prodeji známek a jiných věcí. Waste Age 7/1998
Hnojení vinné révy kompostem z odpadu Společnost Herhof byla za ložena v roce 1968 a v sou časné době má 250 zaměst nanců. Původně se zabývala výstavbou silnic a teprve po zději se začala zabývat kom postováním (první zařízení to hoto druhu bylo postaveno v Německu ve městě Asslar v roce 1985). Nyní je celkový počet vysta věných zařízení 53 (33 v Ně mecku, 1 v Kanadě a ostatní v Evropě). Zařízení jsou velmi dobře chráněna proti zápachu, takže mohou být umístěna v obytných čtvrtích. V rámci vzdělávání veřejnosti v třídění organického odpadu a rozvoje trhu pro kompost pořádá firma veřejné otevření každého zaří zení. Před pěti lety byly nákla dy na tunu kompostu asi 300 6
□ ODPADY 6/1999
alizovaným projektem Mo dernizace technologie re cyklace použitých automo bilových akumulátorů (viz ODPADY 12/98 - pozn. re dakce). Kovohutě Příbram, a. s., získaly letos certifikát systému managementu ja kosti podle ČSN EN ISO 9002 a zavádí systém envi ronmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14 001. Dalšími oceněnými byl dá le projekt Demontáž televi zorů a ostatních elektros potřebičů zaměstnanci chráněné dílny integrované školy a učiliště MEŠIT a dále projekty společností Silon, a. s., Planá nad Lužnicí a Termo Děčín. Jako zají mavé a přínosné porota dále vybrala příspěvky společnos tí Hotel Inter-Continental Praha, Chemopetrol, a. s., Kaučuk, a. s., Česká rafinérská, a. s. a Dřevozpra cující družstvo Lukavec. Uzávěrka dalšího roční ku této ceny je 31.12.1999. (OP)
DEM, dnes tvoří polovinu. Nej novější kompostovací zařízení s kapacitou 36 tisíc tun je v Beselich-Niederstein. 80 % zpra covávaného odpadu tvoří or ganický odpad z hnědých po pelnic a 20 % odpad ze za hrad. Tato směs je ideální pro poměr dusíku a uhlíku. Zaříze ní je vlastnictvím firmy, ale pro vozuje ho místní farmářské sdružení a kompost se využívá hlavně v okolních vinicích. Materials Recycling Week 4/1998
krokem, realizace, monitorová ní a zpětná kontrola. Národní kampaň byla zahájena v roce 1993. Podle loňského přehledu aktivit lokální Agendy 21 usta novilo 93 % místních úřadů fó ra lokální Agendy 21,44 % plá nuje vytvořit svoji vlastní strate gii v příštím roce a 39 % je ve fázi jmenování nových zaměst nanců na podporu plánování této agendy. Materials Recycling Week 5/1998
Směrem k udržitelnému odpadovému hospodářství Aby bylo dosaženo udržitel ného rozvoje musí manažeři odpadového hospodářství více spolupracovat s producenty odpadu. V dodavatelském ře tězci je nutno zvýšit účinnost využití zdrojů a zajistit podpo ru pro rozvoj integrovaných systémů řízení. Manažeři musí zdokonalit metody třídění a sběru odpadu. Musí také proběhnout vzdělávání spotře bitelů, aby lépe pochopili nové přístupy. Je nezbytné zavést střednědobé a dlouhodobé systémy obnovy biodegradabilních výrobků. Použitím ana lýzy životního cyklu by se měly předpovídat vztahy mezi změ nami použitých zdrojů a vlivem konečného zneškodňování od padu na životní prostředí. IWM Proceedings 7/1998
Recyklace hliníkových plechovek Průzkum a podpora recykla ce hliníkových plechovek uká zaly, že tyto plechovky jsou nejvíce recyklovaným materiá lem ve Velké Británii. V sou-
časné době se recykluje 34 % (ostatní Evropa 40 %) s výhle dem recyklovat 50 % do roku 2000. Důvodem úspěšnosti programu bylo vytvoření živo taschopného trhu. Dalším dů vodem bylo, že kvalita materi álu se nemění, i když je několi krát recyklován. Z většiny ple chovek se vyrábí opět nové. Ušetří se 95 % energie spotře bované při výrobě hliníku z ru dy. Spotřebitelé si mohou na sběru plechovek vydělat pení ze. Sběru se zúčastňují školy, obchodní i charitativní organi zace. Byla vytvořena síť více než 700 sběrových středisek. V příštích letech se počítá i se zavedením sběru od krajů chodníku. Materials Recyclig Week 7/1998
Výrobci se připravují na WEB směrnici Navrhovaná směrnice ES o elektrickém a elektronickém odpadu (WEE) je zatím ve stá diu druhého hrubého návrhu. Angličtí výrobci tohoto zařízení se sešli na jednodenní konfe renci, aby diskutovali o mož ných účincích této směrnice. Shodli se, že v přípravném stá diu je nutné sbírat co nejvíce informací o těchto odpadech a vytvářet více sběrových schémat. Podle prvního hrubé ho návrhu by se mělo sebrat asi 80-90 % velkých zařízení lékařských systémů a 40-50 % menších jako jsou rádia, televi ze nebo telekomunikační zaří zení. Odpovědnost za sběr je určena původnímu výrobci a očekává se, že bude zave den poplatek za sběr a recyk laci nového výrobku. Návrh obsahuje mnoho důležitých změn, které se týkají designu výrobků. Požaduje se odstra-
Realizace Agendy 21 v praxi
ZAŘÍZENÍ K ÚPRAVĚ ČISTÍRENSKÉHO KALU
Agenda 21 byla přijata v ro ce 1992 na summitu OSN v Rio de Janeiru. Velká Britá nie se stala vedoucím národem v realizaci strategie Agendy 21 a sloužila jako organizační mo del pro vytvoření podobných kampaní ve světě. Základní podmínky realizace jsou: vy tvoření dlouhodobého akčního plánu pro udržitelný rozvoj, systematické plánování krok za
Kal vznikající v čistírně od padních vod má po částeč ném odvodnění formu tuhého kalového koláče, který se vy skytuje v podobě shluků a úlomků o průměru až 300 mm. Jelikož tento materiál, mimo jiné pro produkci obtíž ného zápachu, nemůže být bez úpravy ukládán přímo na skládku, vyvinula německá
firma Leodige Machinenbau GmbH zařízení na jeho úpra vu. V něm se kusy koláče nejprve rozdrtí na kusy pod 30 mm a poté je v míchači s pluhovým ostřím rozmělněn a současně přidáním kondicionačního prostředku hygienizovan na homogenní, stabilní a skládkovatelný granulát. ba)
nění komponentů obsahujících například olovo, nikl a rtuť. Materials Recycling Week 3/1998
Námaha dlouhé cesty Rakouský zákon o odpado vém hospodářství byl přijat v roce 1990. Tehdejší zneš kodňování odpadů bylo pou hým odstraňováním a teprve s uplatňováním zákona se mo dernizovalo. Národní rada ten krát požadovala prověření stá vajících skládek z technického hlediska a jejich případnou sa naci. Odpovídající zákonné předpisy pro skládky jsou však k dispozici teprve nyní. Není proto jisté, zda se kontrola skládek do roku 2008 podaří. Slabými stránkami rakouského odpadového hospodářství jsou také sanace starých zátěží, kontrola a plánování nakládání s odpadem a nedostatečné nebo chybějící závazné tech nické předpisy pro zařízení a postupy zhodnocování a zpracování odpadů. A3 Umwelt 6-7/1998
Sběr a zhodnocování starých elektrických přístrojů Podle výsledků pilotního projektu z rakouského Bregenz je kombinace komunál ních sběrných míst s dobrovol nou účastí obchodu velmi do brým systémem sběru starých elektrických přístrojů. Při bez platném odběru lze sebrat vel kou část potenciálně vzniklého odpadu. Důležitým faktorem je intenzivní práce s veřejností během projektu. Velkou část přístrojů lze demontáží a me chanickým tříděním rozebrat na frakce, které lze přímo re cyklovat. Podmínkou je odstra nění škodlivých součástí. Aby bylo možno demontáž prová dět a kontrolovat, je nutno přesně definovat frakce. Mull und Abfall 1/1998
Postoj obyvatel Vídně k odpadům Vídeňská radnice prezento vala výsledky studie o 48. ma gistrátním oddělení s názvem „Akceptace v odpadovém hos podářství a postoj obyvatel Víd ně k předcházení vzniku odpa du". Přes dobré fungování a při jetí stávajících zařízení na třídě
ní a zneškodňování odpadů ne bylo zaznamenáno snížení množství odpadu. Separovaný sběr funguje ve Vídni dokonale, ale jeho potenciál je téměř vy čerpán. Do budoucna je třeba hledat nová řešení. Hospodář ský růst v Rakousku posiluje kupní sílu, což vede ke zvýšené spotřebě a vyhazování. Proto je třeba přeorientovat narůstající kupní sílu na výrobky, příp. služby s dlouhou životností. Umweltschutz 6/1998
ELEKTROMAGNET, KTERÝ NEPOTŘEBUJE DYNAMO Italská firma ZANETTI GlOVANNI prostřednictvím ob chodní společnosti GENEI, s. r. o. uvádí v letošním roce na náš trh elektromagnet, který nepotřebuje ke své funkci napájecí zdroj - dyna mo 220 V. Je totiž napájen z rozvodné sítě 24V auto mobilu či mobilního naklada če. K plnému výkonu potře buje 29 A, má tedy příkon ne celých 700W, který pokryje alternátor běžného spalova cího motoru nákladního auto mobilu či nakladače. Při pro vozu tedy nedochází k vybí jení autobaterie.
Ekologické alternativy plastů Gromulch je mulč vyrobený pouze z recyklovaného papí ru. Gromulch se pokládá mís to plastových fólií v době sá zení. Jeho předností je, že po tlačuje plevely, takže není po třeba používat herbicidy. Po sklizni může být Gromulch inkorporován do půdy. Relativ ně novou fólií, která je ještě ve vývoji, je Stormulch, který je určen k ochraně plodin před zimními mrazy. Vlivem používání mulče Gromulch se zkracuje životní cyklus plodin, který se používáním herbicidů zpomaluje. Zemědělské aktuality 4/1998
lů. To odpovídá 89 % spotřeb ních obalů z domácností a drobných živností. Ze sebra ných obalů za rok 1997 bylo vytříděno 5,45 mil. t hodnot ných látek (v roce 1996 5,321). Všechny vytříděné látky byly recyklovány. Tyto dobré vý sledky ukazují, že občané ak ceptují Duální systém. Velkým úkolem Duálního systému nyní je udržet tento výkon a pokud možno jej ještě zefektivnit
Průměr magnetu je 75 cm, váží 420 kg a dokáže unést 6t blok železa. Montuje se na rameno nakladače nákladní ho automobilu, traktoru či mobilního nakladače. Jeho výhoda spočívá v tom, že i firmy, které nemají vlastní nakladač s dynamem, mo hou používat elektromagnet. Absence dynama navíc šetří náklady na jeho údržbu a opravy a snižuje celkovou poruchovost zařízení. Toto důmyslné zařízení ocení hlavně menší zpracovavatelé a překupníci železného od padu. (op) a zlevnit. V roce 2006 mají spotřebitelé platit za zelený bod ročně pouhých 41 DEM, namísto současných 49 DEM. Duální systém vsadil na výkon né technické inovace, zejména na plně automatizované třídění a zpracování. Umweltschutz 6/1998 (Neoznačené příspěvky v rubrice Kaleidoskop vybrala a sestavila HV.)
Cíle odpadové politiky Velké Británie
KONGRES A VÝSTAVA ODPADY-LUHAČOVICE 1999
Redukce množství odpadu ukládaného na skládky je hlav ním cílem do roku 2005. Poža davky na prostředky ke zlep šení půdy a na zahradní zemi nu by měly být do roku 2005 kryty ze 40 % materiály bez obsahu rašeliny. Z nejbližších cílů do roku 2000 pro Anglii a Wales jsou 25 % recyklace domovního odpadu, kompo stování 1 mil. tun organického odpadu ročně, 40 % domácností se zahradou by se mělo zapojit do kompostování. Ales poň 90 % olověných baterií a 95 % vyřazených vozidel by se mělo do roku 2015 recyklo vat. Zpravodaj MžP 4/1999
na internetu on-line („v přímém přenosu")
Horlivost sběru nepřerušena V roce 1997 odhodili obyva telé Německa do sběrných ná dob se zeleným bodem více než 5,5 mil. t spotřebních oba-
Letošní sedmý ročník mezinárodního kongresu a výstavy, který se koná ve dnech 2.- 4. 11. 1999, je pořádán pod záštitou MŽP a MPO a mediální partner je opět časopis ODPADY.
j
První den kongresu bude věnován přípravě nového zá kona o odpadech, nařízení vlády o obalech a srovnání legislativy v odpadech ČR s EU. Hlavním programem dru hého dne bude představení Francie jako nositele systé mu Eco-Emballages a ze jména diskuzní odborné fó rum na téma: Český model recyklace 21. století. Popn/é v České republice budou mít možnost zástupci měst, obcí a odborných fi rem, kteří se nedostanou na kongres a výstavu, se této akce zúčasnit prostřednic
tvím internetu, a to on-line. Znamená to, že po úhradě paušálního poplatku budou mít na webové stránce mož nost se zeptat a tím získat odpověď ihned v průběhu kongresu. Kromě toho bude za uvedený poplatek k dispo zici elektronická podoba sborníku a ostatních infor mačních a odborných materi álů kongresu. Vzhledem k tomu, že se kongresu zúčastní řada od borníků ze státní správy, sva zů, významných recyklačních firem a ze zahraničí a také po slanci Parlamentu bude mož no získat okamžitou odpověď na všechny konkrétní dotazy z celé projednávané proble matiky. Objednávky na připo jení můžete poslat e-mailem na adresu:
[email protected] nebo poštou na adesu firmy. Redakce
ODPADY 6/1999 □
7
STÁTNÍ SPRÁVA
Dohoda mezi Ministerstvem životního prostředí a Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí Vláda 27. ledna t. r. přijala nařízení vlády otiskujeme, je nezisková a. s. EKO-KOM. č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam Podrobnosti o této společnosti výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost i o alternativním Sytému GARANT najdete zpětného odběru a podrobnosti nakládání v ODPADY 12/98. s obaly, obalovými materiály a odpady Dohoda, uzavřená na dobu tří let má umožnit, z použitých výrobků (ODPADY 3/99). To ukládá aby již před plnou účinností zákonné úpravy průmyslu zajistit občanům možnost předat vznikl systém podpory třídění. V rámci tohoto použité obaly k využití, a to nejpozději do roku systému se budou průmyslové podniky 2002. podílet na nákladech obcí spojených Umožnit praktickou realizaci splnění s tříděním odpadu, jehož významnou požadavků, které na výrobce a dovozce těchto součástí jsou použité obaly. Dohoda obalů klade zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, vyjadřuje princip spoluodpovědnosti spolu s vyhláškou č. 338/1997 Sb., průmyslových výrobců, obchodu, obcí o podrobnostech nakládání s odpady, by měla a občanů za ekologicky šetrné nakládání dobrovolná dohoda, kterou 1. dubna 1999 s odpadem. MŽP i průmysl očekávají, že tato uzavřelo Ministerstvo životního prostředí dohoda výrazně rozšíří třídění, recyklaci s Českým průmyslovým sdružením pro obaly a využívání komunálního odpadu a tak omezí a životní prostředí. jeho skládkování. České průmyslové sdružení pro obaly a životní Cílem dohody je vytvořit systém integrovaného prostředí je sdružení výrobců a uživatelů obalů, nakládání s komunálním odpadem, který mezi nimiž jsou např. společnosti Coca-Cola, umožní ČR dosáhnout cílů recyklace TetraPack, Torna a další. Provozovatelem a využívání obalového odpadu požadovaného Systému, o kterém se mluví v dohodě, jejíž pravidly EU do roku 2005. plné znění dále Redakce
Dohoda o uplatňování § 19 zákona č. 125/97 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů a principů Směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech v ČR. Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) zastoupené RNDr. Milošem Kužvartem, ministrem a České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí (dále jen Sdružení) zastoupené Ing. Zbyňkem Kozlem, předsedou Sdružení vycházejíce z nutnosti zavést do praxe systém nakládání s oba ly, založený na prioritách prevence vzniku obalových odpadů, opakovaného použití obalů, recyklace a dalších forem zhodnoce ní obalových odpadů (v tomto pořadí), který po roce 2000 umož ní dovozcům a výrobcům obalů a baleného zboží prakticky splnit povinnosti dané zákonem č. 125/97 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) a zajistí postupné splnění cílů zhodnocení obalového odpadu požadovaných Směrni cí 94/62/ES o obalech a obalových odpadech uzavírají následují cí dohodu. 1. Účelem dohody je a) vytvořit systém nakládání s použitými obaly, který po roce 2000 umožní výrobcům a dovozcům obalů a baleného zboží prakticky splnit povinnosti dané zákonem, v rámci integrova 8
□ ODPADY 6/1999
ného systému nakládání s komunálním a obalovým odpadem, systém odpovídající Směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech a umožňující plnění závazků ČR vyplývajících z bu doucího členství v EU, b) vytvořit systém sběru dat a vyhodnocování plnění cílů Směrni ce 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, c) podporovat rozvoj trhu s druhotnými surovinami, d) propagovat odpovědnost výrobců, obcí a spotřebitelů / obča nů za uplatnění principů trvale udržitelného rozvoje. 2. S cílem naplnění účelu této dohody budou obě strany spolu pracovat na a) přípravě a provádění koncepce nakládání s obaly, a to zejmé na i) odstraňování normativních bariér bránících efektivnímu snižování množství obalového odpadu nebo využívání odpadových toků, ii) uplatňování principu priority prevence vzniku odpadu (včetně opakovaného užití obalů), materiálového využití a energetického využití (v tomto pořadí) před zneškod něním, iii) postupném zvyšování cílů minimalizace a využívání od padu z obalů v návaznosti na cíle požadované EU a technologické i ekonomické možnosti výrobců,
STÁTNÍ SPRÁVA iiii) koncepcích integrovaného nakládání s komunálním a obalovým odpadem; b) vytvoření integrovaného systému nakládání s komunálním odpadem jako se zdrojem druhotných surovin, v jehož rámci se budou výrobci a dovozci obalů a zabaleného zboží podílet na nákladech spojených s vytříděním obalového odpadu jako složky využitelné části komunálního odpadu, a to v přímé spo lupráci s obcemi dle přílohy č. 1 (dále jen Systém). Při vytvá ření tohoto systému budou obě strany směřovat zejména k i) rozvoji Systému na úroveň splňující požadavek využití a recyklace obalového odpadu podle Směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, li) zapojení Systému do celkové koncepce odpadového hospodářství ČR, lil) využití Systému jako nástroje pro prevenci vzniku odpa du, Iv) zabránění případného omezení exportní schopnosti prů myslu v důsledku účasti na Systému, v) odstranění bariér, které by mohly vzniknout uplatněním Systému vůči volnému trhu, se zvláštním ohledem na příslušné předpisy EU; c) studiích a technologicko-ekonomických analýzách umožňují cích i) srovnat množství obalů a obalového odpadu vznikající ho v ČR se státy EU, ii) odhadnout trendy vývoje množství obalů a obalového odpadu, lil) identifikovat možné kroky ke snižování množství obalů a obalového odpadu s ohledem na možné změny tech nologií, dopady na životní prostředí, jejich investiční a energetickou náročnost; s cílem vytvoření dlouhodo bého programu prevence vzniku obalů a obalového od padu s tím, že takový program iv) zabrání růstu váhového množství obalového odpadu nad index růstu ekonomických ukazatelů výroby a pro deje zboží, v) bude působit ve směru užívání technologií, působících nižší ekologickou zátěž na jednotkový výrobek a použi té realizační metody budou odpovídat principům uvede ným v příloze č. 2; d) definování struktury informací potřebných pro vytváření kon cepce využívání surovin z komunálního odpadu a především obalového odpadu, zejména o i) materiálových tocích obalových materiálů, ii) množství obalů uváděných na trh v ČR, iii) složení komunálního odpadu a zdrojů jeho složek, iv) využitelnosti složek komunálního odpadu, v) zpracovatelských kapacitách pro využívání odpadu, vi) informovanosti a o postojích obyvatel k třídění komu nálního odpadu, vii) účinnosti třídění komunálního odpadu, viii) trhu druhotných surovin, ix) recyklačních a obalových technologiích; a získávání ta kových informací, zejména x) od výrobců obalů a balených výrobků, xi) analýzami odpadových toků, xii) statistickými šetřeními, výzkumy trhu a spotřebitelského chování; za použití dohodnuté metodiky, která xiii) umožní porovnání se státy EU, xiv) bude administrativně jednoduchá pro výrobce a ob chod, XV) umožní celostátní konsolidaci dat; e) podpoře aktivit směřujících k rozvoji trhu druhotných surovin zejména i) podporou rozvoje burzovních obchodů s odpady a dru hotnými surovinami, ii) podporou rozvoje zpracovatelských kapacit s důrazem na vytvoření prostředí pro vznik malých a středně kapa citních projektů, iii) podporou užití materiálů z druhotných surovin v inves tiční výstavbě a průmyslovém použití, iv) iniciováním odstraňování normativních překážek využí vání recyklovaných materiálů, v) zpracováním a publikováním dlouhodobých výhledů produkce druhotných surovin vzniklých tříděním komu nálního odpadu,
vi) podporou a ochranou tržního prostředí v oblasti výkupu druhotných surovin; f) přípravě a realizaci propagačních a vzdělávacích programů zaměřených na i) zvýšení odpovědnosti řídících pracovníků firem za cel kové důsledky podnikání pro životní prostředí, ii) informovanost spotřebitelů o výhodách různých typů obalů a správném nakládání s nimi, iii) poskytování informací a expertní podpory obcím při vy tváření a provozu programů třídění komunálního odpa du, iv) informování výrobců o možnostech prevence vzniku od padů, v) zapojování povinných osob dle §19 zákona do Systému dle l.a), vi) výchovu školní mládeže k ekologickému chování při uží vání obalů, vii) spolupráci s nevládními organizacemi s důrazem na je jich informovanost o funkci dohody, viii) veřejnost ve spolupráci s nevládními organizacemi s tím, že takových programů nebude užíváno k reklamě. 3. Kontrolní a výkonné orgány dohody Pro účely této dohody strany dohody ustanoví: a) „Výbor dohody" (dále jen Výbor) tvořený zástupci Sdružení a MŽP. Výbor sleduje plnění dohody, koordinuje činnost zú častněných stran a informuje veřejnost. b) „Radu Systému pro nakládání s obalovým odpadem" tvořenou zástupci Sdružení, MŽP a provozovatele Systému. Rada hod notí plnění povinností plynoucích z § 19 zákona prostřednic tvím Systému podle přílohy č. 1, bodu 2. a doporučuje Výboru cíle pro další období. Jsou jí přístupné hospodářské výsledky provozovatele a veškeré údaje o výsledcích činnosti Systému. 4. Poradní orgány a) „Analytická skupina" bude tvořena experty MŽP, Sdružení, vý robců a nezávislých odborníků; jejím úkolem je příprava studií, analýz a doporučení Výboru dle bodů 2.c) a 2.d). b) „Pracovní skupina pro trh druhotných surovin" bude tvořena zástupci MŽP, Ministerstva průmyslu a obchodu, Sdružení a zástupců odpadového průmyslu; doporučuje Výboru progra my dle bodu 2.e). c) „Pracovní skupina pro styk s veřejností" bude složena z odbor níků MŽP a provozovatele „Systému" za účasti vybraných zá stupců nevládních organizací zaměřených na výchovu bude koordinovat programy dle bodu 2.f). 5. Vzájemné závazky stran a) Sdružení se zavazuje do 30 dnů ode dne podepsání dohody vytvořit Systém podle bodu 1 .a). b) Sdružení se zavazuje zajistit, že „Systém" vytvořený dle bodu l.a) zabezpečí plnění povinností podle §19 odst. 1) a odst. 4) zákona těch subjektů, které s provozovatelem vstoupí do smluvního vztahu dle bodu 6.c). c) Orgány MŽP budou po dobu platnosti této dohody pohlížet na subjekty ve smluvním vztahu s provozovatelem Systému vy tvořeného dle bodu 5.a) jako na subjekty, které zajistily zpětný odběr a využití obalů stanovené nařízením vlády (§ 19 odst. 1 a 4 zákona). d) Obě strany určí své zástupce do orgánů uvedených v bodě 3. v souladu s přílohou č. 4 do dvou měsíců ode dne podepsání této dohody. e) Obě strany se budou v dostatečném předstihu informovat o skutečnostech nebo záměrech, které by mohly podstatným způsobem ovlivnit naplňování obsahu dohody. 6. Závěrečná ustanovení a) Nedílnou součástí této dohody jsou přílohy č. 1 až 4. b) Dohoda je uzavřena na dobu tří let ode dne nabytí účinnosti. c) Formou smluvního vztahu s provozovatelem Systému může k dohodě přistoupit každá osoba, na kterou se vztahují povin nosti podle § 19 zákona. d) Dohoda může být zrušena i) ze strany MŽP, pokud Sdružení závažným způsobem poruší své závazky nebo pokud její platnost znemožní legislativní změny, ODPADY 6/1999 □
9
STÁTNÍ SPRÁVA ii) ze strany Sdružení, pokud nová zákonná úprava nebo změna legislativních předpisů způsobí duplicitu závaz ků, vyplývajících z této dohody, a takových úprav, iii) odstoupením kterékoliv strany od dohody; takové od stoupení musí být druhé straně oznámeno písemně, v takovém případě dohoda zaniká 6 měsíců po doručení oznámení o odstoupení od dohody. e) Tato dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oprávněnými zástupci smluvních stran. V Praze dne 1. dubna 1999 RNDr. Miloš K u ž v a r t Ministr
4) Uplatněné metody nesmí omezovat inovaci výrobků a technologií. 5) Cílem programů je pouze prevence vzniku obalů a obalového od padu. 6) Použité metody nesmí být diskriminační vůči materiálům, techno logiím nebo výrobkům. Takové nástroje nesmí utvářet situaci ve doucí k svévolným rozhodnutím zúčastněných orgánů nebo insti tucí. 7) Uplatněné metody musí být fiskálně neutrální. 8) Pokud použité postupy ukládají povinnosti, které vedou ke zvýše ní nákladů hospodářských subjektů nebo ukládají poplatky, jež jsou takové subjekty povinny odvádět, musí být tyto postupy utvo řeny tak, aby nebylo možné získat neoprávněnou hospodářskou výhodu jejich obcházením.
Ing. Zbyněk Kozel Předseda sdružení
Příloha č. 3 Příloha č. 1 1) Provozovatelem Systému je právnická osoba, která je vytvořena Sdružením k tomuto účelu nebo Sdružením pověřena Systém provozovat. 2) Závazky, plynoucí z této dohody se považují za splněné, pokud provozovatel Systému zajistí a prokáže, že a) celkové množství materiálu vytříděného z komunálního odpa du v obcích, s nimiž provozovatel uzavřel smlouvu o spoluprá ci, odpovídá požadavkům na využití a recyklaci dle vyhlášky č. 338/97 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady nebo v pře chodném období dohodě mezi Sdružením a MZP, dosažené ve Výboru dohody s tím, že budou porovnány váhové objemy materiálu vytříděného z komunálního odpadu nebo v distri buční síti vůči celkové váze obalového materiálu použitého na výrobcích, za které provozovatel Systému převzal smluvní od povědnost a obdržel finanční úhradu, b) provozem Systému provozovateli nevznikl žádný zisk nebo, že takový zisk je plně využíván k dalšímu rozvoji Systému či jeho zefektivnění, c) provozovatel nediskriminuje žádnou z povinných osob ve smyslu §19 zákona, která projeví zájem o uzavření dohody s tím, že toto ustanovení nebrání provozovateli zohlednit ve smluvní úhradě za převzetí odpovědnosti náklady vynalože né na vytvoření Systému v prvních třech letech jeho zavádě ní nebo podíl takové osoby na těchto nákladech ve stejném období, d) provozovatel nediskriminuje žádnou obec, která projeví zájem o uzavření smlouvy o spolupráci, pokud jsou ekonomické pa rametry a účinnost třídění srovnatelné a zdroje provozovatele takovou spolupráci umožňují s tím, že při porovnávání ekono mických ukazatelů bude provozovatel přihlížet k místním pod mínkám, e) funkce Systému představuje ekonomickou motivaci výrobců a dovozců k prevenci vzniku odpadu, f) Systém odpovídá požadavkům příslušných předpisů EU a ne odporuje požadavkům EU na volný obchod se zbožím a služ bami, g) Systém nediskriminuje žádnou z forem využívání obalového odpadu, kterou umožňuje Směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, h) Systém nepůsobí porušení rovnováhy na vnitřním trhu ČR ani nezvýhodňuje žádné subjekty na tomto trhu působící, a to ze jména v oblasti spotřebního zboží, potravin a obalových mate riálů a obalů nebo odpadového hospodářství či trhu druhot ných surovin, i) Systém nevede k neodůvodněnému zvýšení spotřebitelských cen a náklady spojené s jeho činností nepřesáhnou míru sta novenou Výborem pro daný rok.
Příloha č.2 1) Poměr celkových nákladů vznikajících z uplatnění nových reali začních metod k současným nákladům na využití odpadu musí odpovídat poměru růstu množství využitého odpadu k celkovému množství odpadu. 2) Uplatněné metody nesmí vytvořit obchodní překážky nebo porušit hospodářskou soutěž. 3) Použité metody nesmí znevýhodnit hospodářské subjekty se síd lem v ČR v mezinárodní soutěži.
10
□ ODPADY 6/1999
Obě strany se dohodly, že v průběhu prvního roku platnosti této do hody, tj. v době od jejího podpisu do 31.12.1999 bude Výborem rea lizován program vycházející zejména z následujících priorit. 1) V rámci Systému vytvořeného podle bodu l.a) dohody prostřed nictvím pověřeného provozovatele Systému podle bodu 5.a) zajis tit vytřídění odpadů pro využití v množství odpovídajícím 10% hmotnosti množství obalů uváděných na trh subjekty ve smluvním vztahu s provozovatelem ke konci roku 1999. 2) V rámci získávání informací podle bodu 2d) dohody provést na zá kladě dohodnuté metodiky a) reprezentativní analýzu odpadového toku se zaměřením na obalové materiály, b) statistické šetření produkce obalů a jejich uvádění na trh ČR, c) výzkum trhu s cílem ověření množství obalů uváděných na trh ČR. 3) V rámci programů podle bodu 2.f) zajistit a) vzdělávací program pro školní mládež v oblastech existujících systémů třídění nejméně pro 40000 žáků včetně potřebných učebních pomůcek a metodických materiálů, b) informační kampaně orientované na spotřebitele v oblasti rea lizace projektů, c) informační kampaň zaměřenou na výrobce a obchod s cílem jejich zapojení do systému. Rámcový plán činnosti na období 1999-2001 bude Výborem vypra cován do konce června 1999. Ke stejnému datu bude vypracován detailní plán činnosti pro první rok platnosti dohody.
Příloha č. 4 Obě strany se dohodly na následujícím složení orgánů podle článku 3 Dohody. 1) Výbor podle článku 3.a) bude jmenován v následujícím složení: a) Dva členové Výboru jmenovaní MŽP každý s právem jednoho hlasu. b) Dva členové Výboru jmenovaní Sdružením každý s právem jednoho hlasu. c) Jeden stálý zástupce nevládních organizací ve Výboru s hla sem poradním, který I) bude jmenován Výborem na jeho prvním zasedání na základě návrhu nevládních organizací, II) má právo účastnit se všech jednání výboru s výjimkou těch částí jednání, které se zabývají důvěrnými hospo dářskými a finančními údaji, III) má právo předkládat návrhy a připomínky týkající se činnosti související s funkcí Dohody, IV) je povinen zachovávat důvěrnost takových informací, které jsou projednávány během jednání a mohou být předmětem hospodářského nebo obchodního tajemství nebo se vztahují ke konkrétním hospodářským subjek tům, V) je povinen zachovávat jednací řád výboru. 2) Rada podle článku 3.b) bude jmenována v paritním složení v po čtu nejméně šesti a nejvíce deseti členů, z nichž každý má jeden hlas tak, že: a) MŽP jmenuje členy zastupující MŽP a případně jiná minister stva, b) Sdružení jmenuje členy zastupující Sdružení, provozovatele Systému a případně jiné průmyslové asociace.
TECHNIKA A TECHNOLOGIE
Klady i zápory separace a recyklace Komunální odpadové hospodářství České republiky prochází bouřlivým vývojem. To je způsobeno prudkým nárůstem objemů zneškodňovaných komunálních odpadů, přičemž množství ve váhových jednotkách spíše klesá. Příčiny je třeba spatřovat v plynofikaci a používání ušlechtilých paliv a také v moderní obalové technice. Tradiční vratné i nevratné skleněné obaly jsou vytlačovány zejména plasty (polyetylentereftalát, polyetylén a polystyren) a také tetrapakem. Narůstá také objemové množství papírových obalů a objemných kartonů. Systém nakládání s komunálním odpadem a jeho třídění v Ústí nad Labem Pro občany města Ústí nad Labem za jišťuje město prostřednictvím Technických služeb města Ústí nad Labem, s. r. o. (dá le jen TSMÚ) komplexní systém sběru, tří dění a využívání surovin obsažených v ko munálním odpadu (dále jen KO): • oddělený sběr tzv. „plochých obalů" (papír, kartonáž, obalové folie, pěnový polystyren), • oddělený sběr tzv. „dutých obalů" (ze jména RET lahve a skleněné obaly od potravin a nápojů), • oddělený sběr rozměrného odpadu, • sběr elektronického šrotu a dosloužilé „bílé techniky", • oddělený sběr nebezpečných složek KO, • oddělený sběr odpadu ze zeleně. Cenné složky KO jsou sbírány oddě leně ve speciálních kontejnerech, roz měrné a atypické odpady jsou sváženy 2-4x ročně, nebezpečné odpady jsou
odebírány na stálých značených stano I - RET 242 tun, vištích 12x ročně. Léky a suché články z toho vyseparováno: 38,5 tun, se odebírají také ve speciálních schrán - nebezpečné odpady 185 tun, z toho vyseparováno: 102 tuny. kách v obchodní síti. Odpad ze zeleně je Nejlepší účinnosti separace bylo dosa svážen 2x do roka. Výše uvedené sběrné systémy jsou ženo u nebezpečných odpadů (NO). Po podpořeny dvěma sběrnými dvory odpa rovnáním s hodnotami podle tabulky se dů, které jsou schopny odebrat prakticky | zjistí, že množství uniknuvších NO a za chycených je asi 1 : 0,85, což je označo veškeré vytříděné složky KO. Zákon o odpadech a příslušná měst váno za velmi dobrou hodnotu. Z uvede ská vyhláška také umožňují, aby tohoto ného je zřejmé, jak nereálné jsou hodno systému využívaly za úplatu i podnika ty uvedené v § 14 vyhlášky č. 338/1997 Sb., které podmiňují poskytnutí slevy za telské subjekty. ukládání komunálních odpadů.
Vztah mezi účinností separačních systémů a složením komunálního odpadu Analýzou účinnosti separace odpadů se v Ústí nad Labem dochází k těmto po znatkům: 1. Roste objem vytříděných složek odpadů, celkové množství v hmot nostních jednotkách naopak kolísá, 2. klesá měrná hmotnost KO, narůstá jeho objem, 3. nárůst účinnosti separace všech složek komunálního odpadu spočí vá zcela jednoznačně v intenzivní a soustavné osvětové činnosti. Od roku 1997 je sledováno množství využitelných odpadů, které unikají do zbytkového směsného KO. Vycházíme ze znalosti složení KO z daného typu zástav by, který ve městě převažuje a z počtu obyvatel v ní žijících. V daném případě to byla smíšená zástavba panelových a čin žovních domů s dálkovým vytápěním. Na základě takto získaných údajů (ex trapolováno pro celé Ústí nad Labem) vychází následující hodnoty využitel ných složek KO v roce 1998: - papír 1041 tun, z toho vyseparováno: 292,4 tuny, - sklo 751 tun, | z toho vyseparováno: 78,2 tuny,
Obrázek 1
Zastoupení jednotlivých složek odpadu v KO ze sídlištní zástavby (hmot. %)
Odbyt vytříděných druhotných surovin Separace a recyklace odpadů je velmi úzce spjata s odbytem a opětovným vyu žitím druhotných surovin. Organizace provádějící separaci odpadů včetně je jich třídění se potýkají s tvrdým diktátem odběratelů, zejména Euro-Waste, a. s., Vitrum CZ, s. r. o., a to jak v oblasti kva lity, tak i dodávaných množství a výkup ních cen. Do systému navíc vstupují do dávky zpracovatelům surovin z rakous kého a německého duálního systému, které dotují výrobci a dovozci obalu, pří padně i stát. To podstatně znevýhodňuje domácí dodavatele.
Finanční náročnost třídění komunálního odpadu K porovnání nákladů na třídění využi telných složek z komunálního odpadu s náklady na prosté jeho skládkování slouží obrázek 4. Z něho vyplývá, že rozdíl mezi náklady vynaložené na zneš kodnění odpadu skládkováním a využití separací není propastný, jak se velmi často uvádí. Na obrázku 4 lze také dobře demon strovat rozdíl mezi německým Duálním systémem a francouzským systémem Eco-Emballages. Zatímco Duální systém
Obrázek 2
Zastoupení jednotlivých složek odpadu v KO (obj. %)
ODPADY 6/1999 □
11
TECHNIKA A TECHNOLOGIE Tabulka: Nashromážděné nebezpečné odpady
Rok Množství
1995 14,1
1996 27,8
hradí obcím celkové náklady separace, systém Eco-Emballages hradí pouze rozdíl mezi čistými náklady separace a náklady na skládkování.
Existuje řešení? Pokud chceme zabezpečit funkční systém třídění a následné recyklace vyu žitelných složek domovního a jemu po dobného odpadu, musíme opustit - v té to oblasti - představu zcela volného trhu. To znamená najít efektivní mechanismy, které nepovedou k výraznému omezová ní průmyslu, co nejméně zatíží inflační
1997 52,1
1998 102
tlaky a ve svých důsledcích tedy naše spoluobčany spotřebitelskými cenami. V mnoha městech a obcích již probíhá separace využitelných i jiných složek od padu, obvykle z prostředků jednotlivých měst a obcí. Volení představitelé k této problematice přistupují podle možností obecních rozpočtů a mnohdy také podle svého osobního přesvědčení či politické situace.
Nejistoty vedou k tomu, že mnoho obcí separuje odpady - obvykle pro střednictvím smluvního vztahu - „na oko", kdy občany vytříděné složky
jsou posléze „sběrnou firmou" vysy pány do společného auta a uloženy na skládku. Některé obce z nedostat ku finančních prostředků zastavují již probíhající programy. Tím dochází k fatálnímu pochybení vůči životnímu prostředí, neboť opakovaný začátek separace odpadů je mnohem těžší a zdlouhavější. Vyžaduje opakované finanční prostředky - mimo jiné - ta ké do osvětové činnosti. Proto je veli ce nutné, aby tam, kde je již separace zahájena, byla dále provozována a rozvíjena. Hrozí akutní nebezpečí, že bez rychlého přijetí účinných zá konných norem na podporu této čin nosti systémy separace zaniknou. V podmínkách ČR se nabízí několik řešení vedoucích k zajištění nezbytné podpory:
1. Vytříděné odpady osvobodit od DPH. 2. Iniciovat a podporovat regionální spolupráci v oblasti odpadového hospodářství prostřednictvím ob dobné organizace jako je Eco-Em ballages. 3. Do systému zapojit také výrobce a plniče obalů po vzoru francouz ské Eco-Emballages.
Obrázek 3
Objem a hmotnost vytříděných využitelných surovin za uplynulá léta 5381
V souvislosti s posledně navrhova ným opatřením lze jen vítat systém EKO-KOM, popsaný v časopise Odpady 12/98. Je na centrálních orgánech, zda podpoří ekologicky žádoucí toky odpadů a vytvoří legislativní podmínky, které umožní obcím - bez zvýšených finanč ních nároků na obecní rozpočty - zajistit plynulou separaci a odbyt již vytříděných druhotných surovin. Teprve tímto se fak ticky naplní dikce zákona č. 125/97 Sb., o odpadech. 1994
1995
1996
1997
Ing. JAROSLAV FILA, Ing. JAN ZVĚŘINA,
1998
Technické služby města Ústí nad Labem, s. r. o.
Obrázek 4
Porovnání nákladů (Kč/m3) mezi zneškodňováním KO skládkováním a svozem, dotřidbváním využitelných složek odpadu vztaženo na objem KO
ODPADY Spišská Nová Ves 4.-5. 11. 1999
(skládkovné kalkulováno ve výši 500 Kč/t)
Průměrné náklady Průměrné náklady při separaci' při skládkování KO
Průměrné výnosy Nekrytý rozdíT‘ za prodej a uspořené skládkovné s
12
□ ODPADY 6/1999
Příkladem slovensko-české spolupráce a současně ukázkou sepětí teorie a pra xe jsou mezinárodní konference ODPA DY pořádané každoročně počátkem li stopadu společně společností GEOLOGIA, s. r. o., Spišská Nová Ves a Kated rou úpravnictví a technologií pro ochranu životního prostředí VŠB-Technické univerzity Ostrava. Letošní ročník se koná ve dnech 4.-5. 11. ve Spišské Nové Vsi. Program konference je zamě řený na tyto oblasti: Legislativa v oblasti odpadového hospodářství, Regionální aspekty odpadového hospodářství, Zpracování a zneškodňování odpadů, Straré ekologické zátěže a Vliv antropogenní činnosti na kvalitu vod, ovzduší a půd. Spolupořadatelem konference je také Ministerstvo životního prostředí SR a sám ministr Doc. Ing. László Miklós, CSc., je jedním z odborných garantů konference. (op)
PŘÍLOHA ČASOPISU ODPADY Č. 6/1999
Proces mletí a praní PET lahví
V příloze se představují Briklis, spol. s r. o., Slapy u Tábora.......................................III ECOWAY, s. r. o., Olomouc ................... VI Filtrační technika, s. r. o., Praha ................................................. VII Jiří Šesták EKOTREND, Zlín ..................IV LUX, s. r. o., Jablonné nad Orlicí.............. V SETRA, spol. s r. o., Brno ..................... VI SILSCRAP, s. r. o., Planá nad Lužnicí................................. Vlil UNIKASSET, spol. s r. o„ Ostrava ................................................IV Vladimír Erben, Metal Recycling, Rýmařov................................................IV
Z obsahu Separovaný sběr, třídění, úprava odpadů........................ ..............1 Třídič nápojových kartonů.......... ............VII Balicí lis na pneumatiky..........................VII Lis na autovraky ...................... ............VII
Separovaný sběr, třídění, úprava odpadů Povinnost tříděného sběru odpadů vyplývá pro obec ze zákona o odpadech. Všechny zúčastněné strany vědí, že ač je to proti logice, třídění odpadů je velmi nákladná činnost, zatěžující finančně obce a jejich občany. Občan většinou netuší, že zneškodňování odpadů (zejména na skládkách) je v ČR ekonomicky nejvýhodnější způsob, jak se odpadů zbavit. Neví, že třídění odpadů není státem dotováno a podporováno, že trh s vytříděnými odpady je značně kolísavý a část „surovin"* skončí zase na skládkách. A tak na jedné straně stojí občan se svým ekologickým vědomím („naštěstí** velmi vlažně podporovaným nedostatečnou nebo žádnou osvětou) a na straně druhé obec se svými povinnostmi omezenými finančními možnostmi. A konečně jsou zde také podni katelé. kteří s vytříděnými odpady pracují, používají je pro různé účely a snaží se
v současné době přežít. I přes tuto neutěše nou situaci se však třídění odpadů zavádí a provozuje. V našich obcích a městech se třídí přede vším sklo. papír a plasty. O způsobech oddě leného sběru a svozu vytříděných komodit bylo již řečeno dost. Ve většině systémů se používá donáškový způsob sběru, představu jící menší investiční náklady, byť při malé výtěžnosti surovin. Kvalita vytříděných od padů je různá, většinou však nižší. Některé obce to řeší dotřiďováním odpadů, které jsou pak lépe uplatnitelné na trhu. Zkusme se po dívat na separovaný sběr odpadů očima zpra covatelů.
TRIDENI A ÚPRAVA ODPADU ^
Zpracovatelé dávají přednost odpadům vznikajícím z primárních výrob, které obsa hují jen velmi malé množství nežádoucích příměsí. Dalším dobrým zdrojem jsou velká obchodní centra a skladovací areály. Odpa dy z obcí jsou nejméně žádané. Pro jejich odbyt je nutné splnit základní požadavky odběratelů.
Sklo Sklo patří k několika málo komoditám od padů, u nichž náklady na sběr většinou nepře výší příjmy za prodanou surovinu. Výkup vytříděného skla od obcí je prováděn prostřed níky, kteří zajistí vyčištění suroviny a její prodej na základě smlouvy se sklárnou. Oddělený sběr skla má u nás poměrně dlouhou tradici. Jak řekl představitel firmy Vetropack Moravia Glass a. s., pan ing. Chýský, skleněné obaly mají obrovskou vý hodu oproti ostatním obalovým materiálům lze je téměř stoprocentně recyklovat. Obal se může vrátit v podobě střepu do výrobního procesu nesčetněkrát a nové výrobky mají stejné užitné vlastnosti včetně zdravotní nezá vadnosti. Ve sklářském kmeni, tj. směsi pro výrobu skla, zaujímají největší podíl, a to asi 50 %, skleněné střepy. Vytříděný skleněný odpad je technologicky důležitou sklářskou surovinou. Nutno zmínit, že podíl skleněných střepů mů že dosáhnout u zelené skloviny až 100 %, u bílé skloviny v závislosti na kvalitě střepů až 80 %. Přínos vytříděného recyklovatelného skla je tedy neoddiskutovatelný. Jeho použí váním se šetří surovinové zdroje a energetic ké náklady, snižuje se zátěž životního prostře dí. Tříděný sběr skla přispívá také k ekologic kému uvědomování obyvatelstva a k ochraně přírodních zdrojů.
Přílohu připravila Redakce komerčních příloh
Dobrovského 25 170 55 Praha 7 Šéfredaktorka:
PhDr. Šárka Trojanová tel.: 02/33 07 17 78 Odpovědná redaktorka:
Marie Cerňáková tel.: 02/33 07 17 30 fax: 02/33 07 27 50 Příjem a poradenství inzerce:
Veronika Krejsová tel.: 02/33 07 17 01 fax: 02/33 07 27 80 Grafická úprava:
Ludvík Bobek Titulní strana z archivu firmy SILON, a. s.
li
PAlLOHA ČASOPISU ODPADY č. 6/1999
Vetropack Moravia Glass a. s. v Kyjově věnuje recyklaci skla mimořádnou pozornost, o čemž svědčí i množství vykoupených střepů v České republice. Jestliže v roce 1994 vy koupila kyjovská sklárna více než 18 tisíc tun skleněných střepů, v roce 1998 to bylo již 42 tisíc tun. Kvalitu nakupovaných střepů je nutno roz dělit do několika kategorií. Mezi nejkvalitněj ší recyklované sklo patří skleněné obaly z tzv. průmyslového výskytu (pivovary, sodovkámy, konzervárny aj.). V této skupině je též podmínkou nadrcení skleněných obalů a odstranění nežádoucích příměsí. Překážkou nejsou v omezeném množství etikety a uzávě ry lahví. Nejrozšířenějším způsobem získávání skleněného odpadu pro následné použití je v celém světě separovaný sběr od obyvatel. Základním předpokladem je dělení skla na tzv. bílé sklo (někdy označované jako bezbarvé) a sklo barevné (hnědé, zelené či jiné barvy). Tuto podmínku je třeba zdůraz nit, neboť zejména v posledním období do chází k situacím, kdy je sbíráno pouze „sklo" bez ohledu na jeho barvu, což potom vede k jediné možnosti použití - pro výro bu zelených a hnědých skleněných výrobků. Při separovaném sběru skla v obcích a městech je nutné vysvětlit lidem, které dru hy skel do sběru nepatří. Jsou to především: olovnatá skla, skla barvená, lepená a drá tová. Skleněné střepy nesmí být znečištěny žáromateriály, chromily, SiC a korundem. Ve sbíraném skle by se v žádném případě neměl objevit porcelán a keramika, které dokážou zničit celou vsádku. Přejímací podmínky skláren stanoví možnost plastových příměsí do 0,05 % a kovů (Fe, AI) do 0,1 %. Vetropack Moravia Glass a. s. neuzavírá smlouvy s jednotlivými obcemi, ale spolu pracuje s hlavními dodavateli skleněných střepů, jimiž jsou firmy RPS - ekologie Pra ha a RCP - Glass Kyjov, které zajišťují do dávky od cca 150 subdodavatelů z celé Čes ké republiky. Uvedené firmy zajistí díky dotřídění potřebnou kvalitu skleněného střepu, který je schopen vyhovět požadavkům sklárny.
Papír Všeobecně známou druhotnou surovinou je papír. Jeho sběr má dlouhou tradici díky dří ve fungujícímu výkupu podnikem Sběrné su roviny. Otevřením trhu a dovozy papíru ze za hraničí se situace v odbytu vytříděného papí ru velmi zhoršila a papír patří k surovinám s nejvíce kolísající hodnotou. Přesto je sběr papíru zaveden ve všech provozovaných systémech tříděného sběru v obcích. Požadavky zpracovatelů papíru nám sdě lil zástupce firmy Euro-Waste a. s., Stětí, pan ing. Tymich. Kvalitu sběrového papíru určuje norma ČSN EN 643. Sběrový papír by neměl obsahovat žádné nepapírové pří měsi, jako jsou plasty, kovy apod. Pro zpra cování nejsou vhodné všechny druhy papí ru. Ve tříděném sběru by se neměly objevit papíry pergamenové, brusné, asfaltované a dehtované papíry a lepenky, hygienicky a mikrobiologicky závadné papíry, pauzo vací, lakované a tvrzené papíry a lepenky.
mastné a napouštěné papíry, papíry vrstvené kovovou fólií, plasty atd. Papír ze sběru by měl být roztříděn podle druhů. Nejžádanější jsou kartóny, lepenky a noviny. Nejméně žádaným a téměř nepro dejným jsou netříděné směsi z komunálního sběru. Surovina musí mít také vyhovující vlhkost do 10 %, což. je požadavek, kterému často papír z „komunálu" nevyhoví. Tříděný papír by měl být při dodávce pří mému zpracovateli slisován do balíků o váze 200-500 kg. Balíky musí být zpevněné a svá zané, aby se při manipulaci s nimi neuvolňoval papír. Balíky musí být označeny štítkem dodavatele. Většina obcí a měst spolupracuje se specializovanými firmami, které jsou vy baveny na jednoduché dotřídění papíru a jeho slisování do balíků. Tyto firmy mají smlouvy přímo se zpracovateli.
Plasty Často diskutovanou komoditou tříděného sběru z komunálního odpadu jsou plasty. Jejich podíl, zvláště objemový, v komunál ním odpadu vzrůstá. V zemích Evropské unie byly v roce 1995 odebrány zpět cca 4 mil. tun plastů. Z tohoto množství bylo 35 % přepracováno a 65 % spáleno s využi tím energie. Využití plastů v České republi ce je však omezené. Z našeho povídáni vy
TŘÍDĚNÍ A ÚPRAVA ODPADŮ Obecně pak platí, že výrobky z vytřídě ných jednodruhových plastů jsou kvalitněj ší než ze směsných plastů a jejich přepraco vání méně zatěžuje životní prostředí. Proto by se obce a města, či spíše sdružení obcí mělo dohodnout se zpracovatelem plastů na jejich roztřídění do následujících skupin, které jsou přepracovatelné na použitelné výrobky: 1. 2. 3. 4. 5.
Fólie, odnosné tašky, sáčky, pytle Průtažné fólie (,,streč“) PET lahve Ostatní láhve a kanystry Plasty ze spotřební elektroniky a ledni ček 6. Kusové plasty (kbelíky, vaničky, boby apod.) 7. Přepravky 8. Ostatní a silně znečištěné plasty (zbytky tuků, olejů, postřiků, hnojiv apod.) V následujícím textu jsou uvedeny obecné požadavky zpracovatelů na kvalitu odpadů.
1. Fólie Doporučujeme třídit na barevné + potištěné a transparentní. Tříděné fólie by neměly obsa hovat zbytky lepicích pásek a papírové štítky. K mechanickému přepracování nejsou využi telné fólie znečištěné pevnými nečistotami (hlína, malta), oleji, tuky, postřiky, hnojivý, solemi, cukry, mléčnými a mastnými výrob ky. Mírně znečištěné fólie lze využít u zpra covatele, který má zavedenou mokrou vypírku. Z dopravního hlediska je nutné fólie liso vat do balíků o minimální hmotnosti cca 80 kg.
druhu je možné využít mobilních drtičů ně kterých odběratelů.
7. Přepravky Při výskytu většího množství je vhodné třídě ní podle barev a předdrcení na kusy 5x5 cm.
8. Směsné plasty Nejvýhodnějším využitím směsných plastů je podle zahraničních zdrojů jejich spálení při využití energie. Formu dodávek je nutné do hodnout přímo s provozovateli spaloven. Zpracovatelem směsných plastů je v CR Transform, a. s., Lázně Bohdaneč. Z vhod ně připravené směsi vyrábí kabelové žlaby, desky, transportní palety (vyvážejí se do za hraničí), vegetační dílce, tyčové profily, střeš ní krytiny apod. V současné době dodává směsné plasty do Transformu řada měst a obcí. Za odběr plastů je nutné zpracovateli zaplatit 0,5-5 Kč/kg. Poplatek závisí na druhu, čistotě a množství vytříděné suroviny. V poplatku jsou zahrnuty náklady na dotřídění a rozemletí směsi. Po kud dodavatel přiveze na základě dohody gra nulát, pak je poplatek nulový.
Ve směsi plastů se mohou vyskytnout: • Duté plastové předměty (lahve, kanystry od nápojů, pochutin, kosmetických přípravků, pracích a čisticích prostředků, aviváží apod.) • Kelímky, vědra, nádoby a stolní a ku chyňské náčiní z plastů.
2. Průtažná fólie Platí pro ně stejné zásady jako u předchá zející skupiny. loučíme jednodruhové plastové odpady vznikající přímo ve výrobě, neboť s jejich zpracováním problémy nejsou. Vytříděním plastů z komunálního odpadu vzniká směs, která obsahuje více než polovinu PET lahví, dále různé druhy fólií a tvrdých plastů a sa mozřejmě různé příměsi. Přitom pro využití ve výrobě jsou vhodné obaly z PET, fólie Z PE, popř. směs plastů ve vhodném poměru jednotlivých druhů. Podle ing. Chvály a ing. Mrkvici, jednatele společnosti BALÍ, spol. s r. o.. Hrušky je v ČR zatím recyklace plastů mechanickým přepracováním na nízké úrovni. Podle regio nálních možností jsou plasty přepracovávány dvěma technologickými principy: 1. přepracování směsných plastů, 2. přepracování tříděných plastů. V obou případech se jedná o soukromé iniciativy postavené na komerční házi, bez finanční podpory na úrovni německého Duales systém nebo francouzského Eco-Emballages, v kterých jsou finančně angažováni výrobci produktů z primárních plastů. Čeští přepracovatelé se dostávají do ekonomické ho tlaku, způsobeného nízkou konkurence schopností a omezenou použitelností výrob ků z druhotných surovin ve srovnání s pri márními plasty.
3. PET Zatím jediným zpracovatelem použitých obalů z PET je Silon a. s. v Plané nad Luž nicí. O možnostech použití recyklovaného polyetyléntereftalátu se čtenáři již seznámili v minulých číslech časopisu. Zde uvádíme jen základní požadavky odběratele na kvalitu a způsob dodávek použitých obalů. Vykupují se pouze obaly ze 100% PET (ni koliv tedy z PVC či jiných materiálů). V Silo nu se zpracovávají dvě základní barvy transparentní a bleděmodrá. Lahve mohou obsahovat zbytky nápojů, etikety, lepidlo a uzávěry. Překážkou jsou pouze uzávěry ko vové, které by se v dodávce objevit neměly. Při dodávce musí být lahve slisované do balí ků o hmotnosti 100 kg a musí být roztříděné podle barev. Balíky nesmí být znečištěné ze minou ani jinými materiály. Každý balík mu sí být označen etiketou s kontaktem na doda vatele odpadu. Výkupní cena kolísá podle situace na trhu s PET, proto ji zde neuvádíme. Proti odděle nému sběru PET hovoří náklady zejména na jeho předúpravu a přepravu.
4. -6. „Tvrdé" plasty Pro snížení přepravních nákladů je nutné podrtit plasty na kusy o velikosti cca 5x5 cm. Při výskytu většího množství odpadu jednoho
BRIKLIS, spol. s r. o. 391 76 SLAPY u Tábora 39 tel./fax: 0361/31 80 50 (odbyt) tel.: 0361/31 87 31,31 86 87 e-mail:
[email protected]
http://www.briklis.cz vyrábí a dodává BRIKETOVACÍ LISY TYPU HLS METAL PRO ZPRACOVÁNÍ OBTÍŽNĚ LISOVATELNÝCH MATERIÁLŮ
• odpady z dřevotřísky, nebo sololitu • • prachové odpady ■ z textilu či papíru • třísky z barevných kovů • třísky z litiny a oceli^^^S^^^^ • anorganické soli LISOVACÍ TLAKY 150-300 MRA
Lisovací komora doplněna o pevnou závoru Rozměry briket: průměr 50-70 mm délka 50-120 mm Výkony 25, 50, 100, 200 a 350 kg/hod.
Briketování Vám usnadní manipulaci s odpadem či umožní jeho recyklaci. PňlLOHA ČASOPISU ODPADY č. 6/1999
III
TŘÍDĚNÍ A ÚPRAVA ODPADŮ ►
• Plastové části hraček, domácích spotřebi čů. obaly a výrobky z pěnového polystyrenu. • Fóliové materiály (tašky, pytle, sáčky, obalové fólie apod.). Nádoby od poživatin, pochutin a různých přípravků by měly být zhruba omyté, popř. zbavené papírových etiket.
Plastová směs nesmí obsahovat: • Podlahové krytiny, plastové tapety a tex tilie. • Pěnové materiály (kromě pěnového po lystyrenu) jako jsou molitan a pryž. • Odpadové trubky a další výrobky z PVC. • Elektrické kabely a plastové díly s kovo vými částicemi. • Výrobky z pryže, vrstvené obaly (např. Tetrapack apod.). • Ostatní neplastové předměty. Příměs cizorodých materiálů by neměla přesahovat 8 % z celkové hmotnosti dodané ho plastového odpadu. Další komodity se z komunálního odpadu většinou nevytřiďují, a to z několika důvo dů. Některé odpady jako např. plechovky od nápojů jsou sice téměř 100% recyklovatelné a výkupní ceny hliníku jsou vysoké, ale v komunálním odpadu je jich malé množství a náklady na organizovaný sběr by byly pří liš vysoké. V případě textilu, kterého se vy skytuje v komunálním odpadu poměrně vel ké množství (3-5 %), je hlavním problémem jeho zpracování. Odběratelé mají vysoké ná roky na druh a kvalitu textilu a o směs z ko
r
t
PRYŽE
Z předcházejícího textu jste zjistili, že příjmovými komoditami jsou sklo, papír, obaly z PET, jednodruhové fólie a dále zde neuvedené kovy. Za ostatní komodity je nutné zpracovateli zaplatit. Poměr nákladů a výnosů u jednotlivých složek je různý, obecně lze říci, že náklady převyšují příjmy za prodej surovin i při započtení úspory skládkovného a nákladů na svoz netříděné ho odpadu. Výkupní ceny nebo výše úplaty za odběr vytříděných odpadů závisí především na čis totě vytříděné suroviny. Taje také základním požadavkem všech zpracovatelů. Náklady na dotřiďování odpadů jsou pro jednotlivé obce vysoké. Úvahu, jak zefektivnit způsob třídě ného sběru, provedl Mgr. Petr Balner. EKO-KOM, a. s.
Jak tedy zefektivnit způsob odděleného sběru a třídění? Pro zodpovězení této otázky je důležité znát požadavky krajních bodů celého systému zhodnocování odpadu. Obce jako producenta KO, tedy i vlastníka využitelných složek ob sažených v KO. Na druhé straně požadavky zpracovatele, majícího zájem o určitou komo ditu vyskytující se v KO. Požadavky obce jsou obecné na ochranu a zlepšování životního prostředí a finanční -
METAL RECYCLING
ODPADY A
liíděný sběr? Ano, ale...
Vladimír Erben
VYKUPUJEME
PLASTŮ
munálu nejeví zájem. Spíše se uplatňuje na část textilu dohoda s charitativními organi zacemi. Vrstvené obaly („krabice" od nápo jů) nemají zatím v ČR zpracování, nicméně se zákonnou povinností zpětného odběru obalů se zřejmě dočkáme jejich sběru i vy užití. Kromě uvedených komodit jsou před mětem tříděného sběru jednotlivé druhy nebezpečných odpadů, které se mohou vy skytovat v komunálním odpadu a jsou předmětem mobilního či stacionárního sběru obcí. Jsou to především akumuláto ry. zářivky, různé druhy baterií, zbytky ba rev apod.
Za dobrou cenu vykoupíme kdykoliv, jakýkoliv hliníkový odpad • cisterny • závlahové trubky • • kuželová krmítka pro prasata • bloky motorů • AI Fe lana • • zbytky kabelů nad průměr 5 mm, odlitky, plechy • AI, Cu dráty, trubky, tělesa čerpadel, nádobí, příbory • • staré střešní krytiny, radiátory • chladicí nádrže na mléko • • žaluzie, okenní prolily, pivní sudy • Výkup s Vámi předem domluvíme, zaplatíme a vlastní dopravou po dohodě odvezeme
Nabízíme: Jiří Šesták - EKOTREND Provoz Ludkovice Telefon/fax: 067/936 22
IV pňíLOHA Časopisu odpady e. 6/1999
střešní krytiny alukryt, trapézové plechy, střešní krytiny z AI, Cu, RANNILA, AI polotovary pro klempíře, pokrývače, kominíky a nejrůznější použití. Vyžádejte si, prosím, ceník na tel.: 0647/21 19 99, pan J. Namáček, paní I. Celná.
8. května 50,795 01 Rýmarov, tel.: 0647/21 19 99, tax: 0647/21 17 99
UNIKASSET, spol. s r. o., Vítkovická 118 702 00 OSTRAVA Tel./fax: 069/626 44 90 069/662 14 86 Projektuje, vyrábí, dodává a zajišťuje: ✓ linky pro zpracování prů myslového i komunálního odpadu, které upravují odpad pro recyklaci, spa lování nebo skládkování (pneumatiky, plasty, dře vo, keramika apod.), ✓ drtiče od výkonu 4 kW až 2x 70 kW s mechanickým i hydraulickým pohonem, ✓ speciální mlýny do výko nu 100 kW, ✓ magnetické separátory podle požadavku zákazní ka, ✓ další specifické zařízení (např. hydraulické nůžky na stříhání kovového od padu, střihačky dřevě ných železničních pražců, speciální třídiče atd.).
I
tZ
vyrábí
S
y těchto technologií pro odpadové hospodářství
Mlýnská 701,561 64 Jablonné nad Orlicí tel.: 0446/64 14 25, 64 14 61-2, fax: 0446/64 14 21 e-mail:
[email protected], http://www.lux.cz
Zastoupení pro Slovensko: .A.S.A. Žilina, spol. s r. o. ul. Sasinkova 26, 010 01 Žilina, fax: 089/472 60 e-mail:
[email protected], http://www.fissoft.sk/ASAZilina
TŘÍDĚNÍ A ÚPRAVA ODPADŮ ^ neztrátovost, popř. ziskovost separovaného sběru. Požadavkem zpracovatele je dodávka defi nované komodity, její kvalita, garance dodáv ky minimálního množství. Konkrétní opatření:
úprava materiálových toků - sběr komodit dle požadavků zpracovatele, tzn. přejít na sběr definovaných odpadů (materiálově, výrobkově) vliv na: čistotu - frekvence svozu nádob - větší průchodnost třídicí linky - minimalizace odpadů z třídění ukláda ných na skládku jak toho dosáhnout: cílená propagace - minimální dodané množství dle požadavků zpracovatele vliv na: cenu za dodanou surovinu zpracovateli jak toho dosáhnout: tvorba regionů
logistika sběru - maximalizovat využití objemu nádob vliv na: počet obsluh nádoby jak toho dosáhnout: zmenšování objemu od kládaných dutých odpadů - optimalizovat svazové trasy vliv na: počet obsluh nádob během svozového cyklu jak toho dosáhnout: analýza zaplnění nádob - maximalizovat využití vozidla vliv na: snížení jednotkových investičních ná kladů jak toho dosáhnout: vhodná volba svozové oblasti - tvorba regionu - maximalizovat využití užitné hmotnosti vo zidla vliv na: počet obsluh nádob během svozu jak toho dosáhnout: vhodná volba svozového prostředku v závislosti na typu sbírané komo dity předúprava odpadu občany - propagace
třídění - dotřiďovat sesbírané komodity vliv na: cenu za dodanou surovinu zpracova teli
jak toho dosáhnout: dotřídění dle požadavků zpracovatele - využívat třídicí kapacity vliv na: snížení jednotkových investičních ná kladů jak toho dosáhnout: zajistit dostatečné množ ství odpadů k třídění - tvorba regionu
úprava po třídění - lisování, drcení vliv na: skladovatelnost. dopravní náklady ke zpracování, výkupní ceny jak toho dosáhnout: upravovat dle požadavků - zpracovatele - přepravy ke zpracovateli
Z výše uvedeného vyplývá, že cestou ke zefektivnění separovaného sběru a třídění je: 1. Regionální řešení separovaného sběru a třídění.
2. Přechod na sběr definovaných druhů od padu. 3. Maximální využívání pořízených inves tic. 4. Předúprava vytříděných surovin dle po žadavků zpracovatele. 5. Cílená propagace a práce s veřejností. Závěrem je nutné říci. že budoucnost systémů tříděného sběru je v jejich regionál ním řešení. Čím větší je region a čím víc je vytříděné kvalitní suroviny, tím větší je i zá kladna, na niž se rozpočítávají investiční a fixní náklady související s provozem. Při čemž velikost regionu je limitována kritic kou velikostí, kdy úspora z koncentrace je rovna zvýšeným nákladům plynoucím z re gionálního řešení. Funkční regionální systém je téměř vždy schopen prováděl nakládání s KO za výhod nější ceny. než za jaké jsou schopny nakládat s KO provozovatelé na obecní úrovni. Mgr. Hana Hradecká, Mgr. Martina Vrbová, KZT
NEJLEPŠÍ PODMÍNKY, NEJNIŽŠÍ CENY!!!
N ECOWAY, s. r. o. ▲ likvidace všech druhů odpadů (O, N), včetně odpadů podléhajících zpřísněnému režimu ▲ přeprava nebezpečných věcí a odpadu v režimu ADR včetně přistavení kontejnerů ▲ kompletní poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí (odpady, voda, ovzduší) ▲ laboratorní analýzy vod a odpadů včetně znaleckých posudků ▲ sanace starých ekologických zátěží a likvidace ekologických havárií ▲ zajištění autorizovaných měřeni emisí zdrojů znečištění ovzduší ▲ zajištění zhodnocení nebezpečných vlastností odpadů ▲ prodej ekologických prostředků Sídlo: ................Olomouc, ul. Jana Koziny 1 Provozovna: . . . U Panelárny 2 (areál ZIS), Olomouc-Bělidla tel./fax: 068/531 26 48 tel.: 068/531 21 24, kl. 199, EDB: (168)/185 Provozovna: . . . Purkyňova 99, Brno, tel.: 05/41 21 44 24 Provozovna: . . . Dr. Březiny 88, Bludov, tel.: 0649/23 80 17
VI
příloha
Časopisu odpady č. 6/1999
nabízíme -<--------------------------------------------za velmi výhodných cenových podmínek ukládku a recyklaci stavební sutě a prodej recyklátů z našich recyklačních linek Brno-Černovice - 0602 36 33 53, Jihlava-Bedřichov - 0602 95 29 31. dále nabízíme ◄-------------------------------------možnost využití naší mobilní drticí a třídící jednotky na území celé České republiky. V případě zájmu kontaktujte: Ing. Sedá - tel.: 05/43 25 43 40, 0602 56 61 16
TŘÍDĚNÍ A ÚPRAVA ODPADŮ
Třídič nápojových kartonů
Mobilní nůžky
Pro separaci nápojových kartonů od plasto vých obalů americká společnost MSS lne. z Nashvillu. stát Tennessee, vyvinula a vyrábí třídičku MSS CartonSort. Má kapacitu 2000 kg/hod. a pracuje automaticky s více než 90% spolehlivostí. K třídění se používá proudu vzduchu směřujícího směrem dolů. Požadav ky na tlakový vzduch jsou 6 barů a množství 1100-1700 l/min. Speciální identifikační software umožňuje rozeznat karton od ostat ního papírového odpadu.
Francouzský výrobce techni ky pro životní prostředí COPEX nabízí také celou řadu mo bilních zařízení. Jedním z nich je mobilní lis spojený s nůžka mi určený pro kovový odpad. Vyrábí jej ve dvou verzích CVM 500 T a 630 T. Ta druhá, větší a výkonnější, má lisovací komoru 5600 mm dlouhou a vyvine tlak ve všech směrech 120 tun, střihači síla je 2x315 tun a šířka ostří je 800 mm. Pro názornost: stroj přestřihne oce lovou tyč (materiál E24) do průměru 150 mm, čtvercový profil 140 mm nebo desku o tloušťce do 85 mm. Výkon je 8-12 tun za hodinu.
Balicí lis na pneumatiky Praktické zařízení usnadňující manipulaci se starými pneumatikami vyrábí americká fir ma R. M. Johnson Company, lne., pod ozna čením E-Z Tire Baler. Tento konstrukčně po měrně jednoduchý lis slisuje až 17 pneumatik osobních vozů a převáže drátem. Výsledná výška balíku je pod 80 cm. ství vody, které nateče do pneumatik, a omezí nebezpečí požáru. Obdobné zařízení dodává firma i pro pneu matiky z nákladních vozů.
Lis na autovraky
Využití tohoto stroje uspoří manipulační plo chu v autoservisu, usnadní manipulaci s pneu matikami a uspoří přepravní náklady při jejich přepravě do zpraco vatelského závodu. Kromě toho se snižuje množ
Pod firemním označením E-Z Crusher vy rábí americká firma R. M. Johnson Company, lne., hydraulický lis na stará auta. Zařízení konstruované jako automobilní návěs může po příjezdu na pracovní místo během několi ka málo minut začít pracovat. Lis má vlastní pohonnou jednotku a dálkové ovládání. Nej žádanější model A+ má lisovací prostor 6,1 x x 2,3 x 2,4 m. Konečná velikost balíku je údajně limitována možnostmi obsluhujícího nakladače a nikoli samotným lisem. Celková délka návěsu je 12,2 m a hmotnost 26,8 tuny. Pracovní cyklus lisu trvá 55 sekund. Stroj vy užijí například provozovatelé většího počtu autovrakovišť, kteří s tímto zařízením mohou postupně objíždět své provozy a případně ještě nabízet tuto službu dalším firmám za úplatu.
Vybavení pro manipulaci se starými pneumatikami Ve Phoenixu v Arizoně je firma Tire Ser vice Equipment MFC. Co. lne., která se spe cializuje na nejrůznější zařízení pro manipu laci s pneumatikami. Vedle různých heverů a přípravků pro výměnu pneumatik a duší má ve své nabídce celou řadu mobilních ře začek opotřebovaných pneumatik. Mají za cíl zmenšit jejich objem při skladování i transportu a usnadnit manipu
laci s nimi. Většinou jsou konstruovány jako přívěs za auto, což umožňuje jejich snadné převezení z dílny do dílny, z vrakoviště na vrako-
viště apod.. a tím jejich maximální využití. Rozřezávají pneumatiky na čtvrtiny nebo menší segmenty podle přání uživatele. Na našem obrázku je řezačka TC-100 pro všechny typy osobních i nákladních pneu matik včetně radiálních s ocelovou výztuží. Jiné typy jsou určeny například jen pro pneumatiky z osobních a lehkých náklad ních automobilů (TC-50), nebo jsou naopak použitelné i pro nejtěžší pneumatiky včetně těch ze stavebních strojů a traktorů. (op)
CARBON SERVICE s. r. o. Dobříš, nám. Svobody 2
aktivní uhlí
od A do Z
✓ nové aktivní uhlí nejvyšší kvality ✓ regenerace použitého aktivního uhlí ✓ likvidace aktivního uhlí
Služby poskytujeme včetně dopravy a manipulace.
Informace poskytne pražská pobočka na tel. čísle:
02/33 35 61 24 PŘÍLOHA ČASOPISU ODPADY č. 6/1999
VII
prov. Kovošrot Lom 391 11 Planá n. L. tel.: 0361/31 78 11 fax: 0361/31 73 18
holdingová organizace zabez
Výhradní zástupce firmy Fuchs-Bagger GmbH v CR
pečující prostřednictvím svých
Vám nabízí:
zpracování a prodej kovového
dceřiných společností výkup, odpadu, výrobu a opravy zaří zení v oboru zpracování dru hotných surovin. Výhradní dodavatel kovového odpadu pro a. s. VÍTKOVICE.
Dceřiné společnosti: VEP KLADNO spol. s r. o. ■ prodej nových výrobků nakladačů FUCHS řady MHL (320,331,340, 350, 360. 380) ■ záruční a pozáruční servis ■ montáž nakladačů FUCHS na podvozky Tatra ■ SO a GO nakladačů FUCHS ■ prodej ND na stroje FUCHS
Z našeho výrobního programu nabízíme: ■ ■ ■ ■ ■ ■
nosiče kontejnerů TK815 hydraulické nakladače HN100 celokovové korby na vozidla T815 kontejnerové zásobníky různých typů montáže na vozidla vidlové a polypové drapáky
Dále nabízíme: ■ ■ ■ ■
provedení BO, SO, GO celého výrobního programu prodej ND zámečnické a svářečské práce na objednávku ostatní práce podle dohovoru
CMT Zlín s. r. o. Kovo Trading s. r. o. SILSCRAP spol. s r. o.
TECHNIKA A TECHNOLOGIE
Zkušenosti města Mělník s nakládáním s komunálním odpadem Město Mělník hned po přijetí zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v Parlamentu ČR v květnu 1997 začalo připravovat předpoklady pro jeho uplatnění. Jednalo se zejména o následující kroky, které vytvořily podmínky k prosazování zákona v praxi.
j
I. Dokončení monitoringu nepovolených skládek a jejich rekultivace Město urychleně dokončilo monitoro vání nepovolených skládek na celém svém území. Celkem bylo evidováno 43 větších černých skládek o odhadované hmotnosti 125 tis. tun. Z této hmotnosti 88 % skládek vzniklo již před rokem 1989. Jednalo se o komunální a staveb ní odpad. Na základě tohoto zjištění bylo v roce 1997 z rozpočtu města uvolněna částka 3 mil. Kč na rekultivaci či sanaci těchto skládek. V roce 1997 bylo uklizeno 16 největ ších černých skládek o odhadované hmotnosti cca 69 tis. tun. O rozsahu a fi nančních nákladech na rekultivaci či sa naci bylo rozhodováno na základě vý skytu reziduí cizorodých látek, a to ze jména v skládkových vodách nebo v bioindikačních organismech. V případě vyššího výskytu xenobiotik bylo přistou peno k odtěžení celého objemu skládky a jejího zneškodnění na příslušné zajiš těné skládce. Místa rekultivovaných nebo sanova ných skládek byla oplocena a stále kon trolována tak, aby nedošlo k ukládání odpadu na těchto lokalitách. Oplocení bylo postupně stahováno a použito na další rekultivované skládky. V roce 1998 bylo rekultivováno celkem 14 černých skládek o hmotnosti cca 31 tis. tun v cel kových nákladech 1 mil. Kč. Na rok 1999 byla z rozpočtu uvolněna částka 0,5 mil Kč na rekultivaci 13 skládek.
II. Stanovení podmínek, za kterých může být udělen souhlas obce k podnikání v oblasti nakládaní s komunálním odpadem V červnu 1997 stanovila městská rada svým usnesením podmínky, za kterých správní orgán může udělit souhlas k podnikání v oblasti nakládání s komu nálním odpadem podle § 9 odst. 3 záko na č. 125/1997 Sb., o odpadech. Pod mínky byly uděleny v souladu se záko nem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřej ných zakázek.
hal sběr vytříděných látkových složek. Nesmělý pokus se sběrem částečně ekonomicky zhodnotitelných složek ve sběrných hnízdech se ukázal jako málo účinný a značně finančně nákladný. V červnu 1997 proto projednala měst ská rada návrh základní koncepce kom plexního, kombinovaného systému na kládaní s komunálním odpadem jako prvního kroku k zavedení integrovaného systému nakládaní s komunálním odpa dem v širším územním celku (viz obrá zek 1).
III. Výběrové řízení na oprávněnou osobu
|
j
| | |
Největším problémem, s kterým se město potýkalo, byla skutečnost, že město Mělník nemělo vytvořený optima lizovaný systém svozu komunálního od padu. Do roku 1995 se nakládáním s komunálním odpadem zabývaly Technické služby města Mělník. Od roku 1995 svoz a zneškodňování komunálního odpadu pro město zajišťovaly společnosti Praž j ské služby, a. s. a AS.A., s. r. o. V sou ladu s podmínkami stanovenými měst skou radou pro vydání souhlasu k podni Stacionární sběr kání v oblasti nakládání s komunálním Komplexní kombinovaný systém na odpadem byla podle zákona č. 199/1994 Sb., vyhlášena veřejná obchodní soutěž. kládaní s komunálním odpadem je tvo Vítězem soutěže se stala společnost řen stacionárními prvky. Jedná se ze| jména o lokální sběrové tvory, ve kterých BEC odpady, s. r. o. Během prosince 1998 a ledna 1999 jsou shromažďovány ekonomicky využi provedla společnost BEC odpady, s. r. o. telné látkové složky jako je papír, sklo ve spolupráci s oddělením životním pro PET láhve, směsný plast apod. a dále středí MěÚ Mělník optimalizaci svozo- složky nebezpečné a objemný odpad. vých linek, a to podle počtu sběrových V současné době je ve městě Mělník nádob v jednotlivých ulicích. Po nasazení | provozováno celkem 5 lokálních sběro moderní svozové techniky tak mohlo dojít vých dvorů, na kterých v roce 1998 bylo ke snížení počtu svozových linek na po- shromážděno 14,2 t papíru, 10,2 t skla, lovinu. Tímto opatřením došlo k výrazné- 26,6 t plastů, 26,4 t kovů, 17,8 t dřeva, mu snížení fixních nákladů a tak ceny za 9,3 t textilu, 14,6 t nebezpečných odpa dů a 522,4 t objemného odpadu. nakládání s odpady. Celkem město Mělník počítá s 8 lokálSpolečnost BEC odpady, s. r. o. zajiš ťuje nakládání s komunálním odpadem nimi sběrovými dvory. Vzdálenost mezi v celém okresu Litoměřice a v přilehlých dvory by se měla pohybovat cca 750 m. částech okresu Mělník, Česká Lípa, Te Tato vzdálenost je podle socioantropoloplice a Kladno. To umožnilo vytvořit so- gických studií maximální, při které je ob lidní základy integrovaného systému na- čan ochoten do sběrového dvora doná kládaní s komunálním odpadem, jehož šet vytříděné látkové složky. základem je sběr vytříděných látkových Součástí stacionární sítě je i sběr léků složek zejména na lokálním sběrových | a lékovek v lékárnách a sběr monočlándvorech. ků a suchých galvanických článků v di stribuční síti. V roce 1998 proběhlo první kolo soutěže základní škol ve sběru PET IV. Přijetí vyhlášky láhví. Celkem bylo za 2 měsíce shro o nakládaní s komunálním mážděno 2235 kg PET láhví.
J
| |
odpadem
Město Mělník přijalo v listopadu 1997 vyhlášku č. 35/1997, která od začátku roku 1998 stanovila systém sběru, třídě ní, využívání a zneškodňování komunál ního odpadu na k.ú. Mělník. Vyhláška vymezila místa určená k ukládání komu nálního odpadu, určila způsob prokazo vání, využívání nebo zneškodňování od padu u těch fyzických osob, které se ne zapojili do systému stanoveného obcí.
V. Vytyčení dlouhodobé koncepce v oblasti třídění látkových složek z komunálního odpadu Před přijetím nového zákona o odpa dech ve městě Mělník prakticky neprobí
Mobilní sběr Stacionární systém je doplněn mobil ním sběrem nebezpečných látkových složek. Tento sběr probíhá dvakrát roč ně a v roce 1998 jej zajišťovala společ nost IMP servis, s. r. o. V roce 1999 je postupně zaváděn sběr vybraných látkových složek z objemné ho odpadu. Jedná se o sběr v pevných termínech kombinovaný se sběrem na telefonní zavolání. Sběr vytříděných lát kových složek z objemného odpadu v pevných termínech je prováděn podle svozového kalendáře. Tento systém se týká především elektrošrotu nebo jiného hmotnějšího objemného odpadu. V zá měru je počítáno se 4 termíny v kalen dářním roce. Svoz je prováděn na záklaODPADY 6/1999 □
13
TECHNIKA A TECHNOLOGIE dě oznámení, že v příslušné nemovitosti je definovaný objemný odpad. Tento svoz je prováděn jako bezúplatný. Zavedení stacionárního systému vedlo ke zrušení sběru směsného objemného odpadu na stanovištích osazených vano vými kontejnery. Ve vanových kontejne rech na nehlídaných místech docházelo k ukládání netříděného objemného od padu a systém byl zneužíván podnikatel skou sférou. Podle kvalifikovaných od hadů až 30 % objemného odpadu po cházelo z malého a středního podnikání.
VI. Zavedení systému kapitační úhrady ceny za nakládání s komunálním odpadem Město Mělník v souladu s § 10 zákona č. 125/1997 Sb., zavedlo od začátku ro ku 1998 úhradu za svoz, třídění a zneš kodnění komunálního odpadu na občana (kapitační úhradu). Zavedení úhrady na ráželo na skutečnost, že zákon o odpa dech nenovelizuje zákon z oblasti cen
č. 526/1992 Sb., a proto se zde nemoh lo jednat o úkon administrativně-právní, ale občanskoprávní jedné ze smluvních stran. Cena byla stanovena rozhodnutím městské rady ze dne 1.12.1997 v částce 320 Kč na osobu. V ceně podle § 10 odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb. byla ur čena i položka 50 Kč jako příspěvek ob čana na sanaci a rekultivaci černých skládek a na zajištění systému třídění ve městě. Zajištěním výběru úhrady ceny za na kládání s komunálním odpadem pro město Mělník byla mandátní smlouvou pověřena společnost BEC odpady, s. r. o. Jejich softwarové vybavení umož ňuje podávat městu aktuální informace o plátcích a vést evidenci osob neplatí cích za uvedené služby. Podařilo se tak zapojit v první etapě do systému 78 % občanů. Celkem bylo rozesláno na 4500 smluv, které byly směrovány na každou bytovou jednotku. U některých správců bytového fondu došlo k dohodě a pří slušná částka byla vybírána na základě úhrady služeb v hrubém nájmu.
Obrázek ZÁKLADNÍ PRVKY INTEGROVANÉHO SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM NAVRHOVANÉ PRO MĚSTO MĚLNÍK
ODPAD ZE ZELENĚ
SMĚSNÝ KOMUNÁLNÍ
SMĚSNÝ OBJEMNÝ
ODPAD
ODPAD
Primární separace
Primární separace
STACIONÁRNÍ SYSTÉM SBĚRU - Centrální sběrný dvůr - Lokální sběrný dvůr ■ Specializovaná sběrná hnízda - Sběrná místa - Veřejné přístupné nádoby - Obchodní síť (lékárny,
Separace druhotných surovin
Separovaný sbčr nebezpečného odpadu
Smčsný papír
<
Zářivky a výbojky
]
Odpadni dřevěné obaly Odpadní stavební
elektro) - Sběr vybraných látkových složek ve školách
— Sklo (barevné, bilé)
Stavební suť
*
m
Chemický odpad~
Vybrané druhy
Železný a neželezný
Zncčištčné obaly
Opotřebované pneumatiky'
- Systém,sběru v pevných terminech - Systém sběru objemného odpadu na zavolání
Textilní odpad
šrot
h:
Použité oleje
__
Smčsné
piašty
L
-►j MOBILNÍ SYSTÉM SBĚRU
----
[>
Elektronický šrot -freonyKarton a další papír
Využití a zneškodnění
Sekundární separace
Smčsný papír
Barevné sklo
Skládka nebezpečného odpadu
Skládka komunálního odpadu
Smčsné plasty
Zpracováni nebezpečného odpadu
Spalovna komunálního odpadu
Kovy (železné, neželezné)
Termické zneškodnění nebezpečného odpadu Hutni vý roba
Papírny, zpracováni
14
□ ODPADY 6/1999
j
J- j
|
r
Sklárny
Nebezpečný-odpad
Zbytkový- směsný objem, odpad
Kompostáma
Zpracování plastů
Kovy železné a neželezné
Odpad z veřejné zeleně J
Zemědělský odpad j*-
Dlužníci Občané, kteří odmítli podepsat smluvní vztah, nebo kteří neplatili městu přísluš nou částku, byly vyzváni oddělením život ního prostředí MěÚ Mělník k prokázání způsobu využití nebo zneškodnění svého komunálního odpadu. V prvním pololetí roku 1998 více jak 20 % občanů odmítlo zaplatit za službu, která jim byla městem poskytována. Většina dlužníků se po vý zvě dostavila na oddělení životního pro středí MěÚ Mělník (celkem 3300 občanů), kde jim byl zákon o odpadech podrobně vysvětlen. Takto se podařilo přesvědčit více jak 75 % z pozvaných občanů. Po stupně došlo během roku 1998 ke snížení dluhu z 1950 tis. Kč na 324 tis. Kč. V případě, že občan nezaplatil dluž nou částku nebo neprokázal využití nebo zneškodnění svého komunálního odpa du způsobem, který určovala obecně zá vazná vyhláška, byl jeho případ postou pen přestupkové komisi. Přestupkové komisi bylo postoupeno celkem 860 ne platících občanů. Mimo to 500 občanů prokázalo, že bud ve městě Mělník od pad netvoří (nebydlí) a nebo odpad vyu žívají nebo zneškodňují v souladu se zá konem a vyhláškou města. Město Mělník předpokládá, že do konce června 1999 dojde ke snížení nedoplatku na částku nižší než 100 tis. Kč, tedy na 1,5 % vy brané úplaty. Množství svezených odpadů Zavedení úhrady paušální ceny na ob čana, důsledné prosazování právních předpisů a týdenní frekvence svozu ko munálního odpadu, vedly ke zvýšení hmotnosti svezeného odpadu z 3257 t v roce 1997 na 4353 t v roce 1998. Před zavedením tohoto systému totiž v roce 1997 nemělo 18 % domácností zajištěn svoz svého komunálního odpa du. Převážná část odpadu byla spalová na v lokálních topeništích nebo ukládána na černých skládkách. Monitorování čer ných skládek koncem roku 1998 a začát kem roku 1999 ukázalo, že došlo k za stavení nárůstu množství odpadu takto odkládaného. V roce 1998 bylo ve všech systémech svezeno na 63501 odpadu, a to mimo ulič ní smetky a odpad ze zeleně. Na občana tak bylo ve městě svezené na 320 kg od padu. Tato hmotnost je o 8 kg vyšší než množství zjištěné při průzkumu výskytu komunálního odpadu v ČR v letech 1992 až 1994. Dané navýšení bylo dáno snahou občanů se na lokálních sběrových dvorech zbavit dlouhodobě doma skladovaného odpadu. Pro rok 1999 stanovila městská rada pro občany cenu za nakládaní s komu nálním odpadem částkou 350 Kč na ob čana. Tato cena je snížena o 50 Kč u ob čanů, kteří v roce 1999 dosáhnou stáří 70 let a více let, pro děti do 6 let a držite le průkazu ZTP. MVDr. CTIRAD MIKEŠ oddělení životního prostředí MěÚ Mělník
TECHNIKA A TECHNOLOGIE
Využití upotřebených obalů v Ústí nad Labem Recyklací využitelných druhů odpadů se Technické služby Ústí nad Labem, s. r. o. (TMSÚ) začaly zabývat od roku 1993. Ve spolupráci s Magistrátem města Ústí nad Labem byla pro pilotní program separace vybrána dvě ústecká sídliště: a) Střekov, sídliště Kamenný vrch, b) Neštěmice, sídliště Krásné Březno. Na těchto dvou sídlištích byly v průběhu 2. poloviny roku 1993 instalovány pro směsné sklo a pro kartonáž a papír. Velmi brzy se zjistilo, že kvalita vyseparovaných druhů obalů, tj. kartonáže a skla neodpovídala požadovaným přísným para metrům na kvalitu druhotných surovin. Pro to začaly TSMÚ téměř současně i s výstav bou prvních dotřiďovacích linek na sklo a papír. Na těchto linkách bylo již možno dotřídit separované druhy odpadu na poža dovanou kvalitu směsného papíru a skla. Přetříděný směsný papír se lisovaný dodával do Sepapu, a. s., Stětí. Sebrané sklo bylo na pasech ručně přetříděno na barevné a bílé a bylo dodáváno do sklá ren Avirunionu, a. s., Dubí a Nové Sedlo. Postupem času, v době od roku 1994 do roku 1997, se začal zvyšovat počet separačních dvojic kontejnerů tak, aby na 500 obyvatel města bylo dosaženo ales poň 1 separačního místa. A tak se v roz mezí 3 let zvýšil počet separačních míst z původních cca 20 dvojic kontejnerů na současných zhruba 250 párů. Ihned od počátku separace skla vznikla idea výstavby poloautomatické linky na
dotřídění dutých obalů, tj. skla a plastů. Výsledkem bylo instalování poloautoma tické linky na dotřídění dutých obalů a. s. Tramaz Praha v průběhu roku 1995. Využití dvoukontejnerového systému pro recyklaci obalů, jeden na kartonáž a papír, druhý na duté obaly, tj. směs skla a plastů se ukázal jako technologicky veli ce výhodný, neboť umožnil snížení inves tičních nákladů na 1 stanoviště oproti kon kurenčním technologiím (4 kontejnery v sestavě papír - bílé sklo - barevné sklo - plasty) na polovinu, neboť separované odpady se musí na základě našich zkuše ností vždy ještě dotřídit. V praxi se ověřilo, že ústeckému dvoukontejnerovému systému vyhovuje nejlé pe toto uspořádání kontejnerů: a) duté obaly - zvon Reflex, a. s., Zlín o objemu 1,1 m3 až 1,3 m3 se spodním vysýpáním, které zabezpečuje menší roz bití lahví, což je výhodné pro dotřídění, b) na kartonáž a papír se nám z hledis ka manipulace a nehořlavosti nejvíce osvědčil kovový kontejner o objemu 1,1 m3 Meva, a. s., Roudnice nad Labem. Od roku 1997 se svozová oblast pro dotřiďovací linky TSMÚ na papír a duté obaly rozrostla i o města Teplice a Krup ka. Systém sběru, svozu a dotřídění využi telných druhů odpadů provozují TSMÚ ta ké pro města Děčín a Most (jen plasty). Využitelné druhy odpadů končí také na našich dotřiďovacích linkách . V průběhu posledních let musely TSMÚ intenzivně hledat nové odběratele dotříděných druhotných surovin, neboť
například společnost Euro Waste, a. s., Stětí prakticky přestala odebírat dotříděný směsný papír a nyní odebírá jen vytří děné komodity papírů: novinový papír, časopisy a kartonáž. Proto TSMÚ muse ly přistoupit na další dotřídění papíru na výše uvedené druhy a směsný papír se produkuje jen doplňkově. Také odběratelé skleněných střepů se v průběhu času změnili. V současnosti to je Vitrum CZ, s. r. o., Teplice. V komoditě nazvané duté obaly je prakticky směs skla a plastů a objemově začíná převládat PET (polyethylentereftalát). Tento plast je po vytřídění na jednotli vé barvy na naší dotřiďovací lince dodá ván ve formě balíků o hmotnosti 45-50 kg do Silon, a. s., Planá nad Lužnicí k recyk laci. Přitom jedna tuna lahví PET zname ná více než 20 tisíc prázdných lahví, které by zaujaly objem přes 30 tisíc litrů. Recyklované množství využitelných od padů není v současné době nijak veliké v porovnání s celkovým množstvím komu nálního odpadu. Naše společnost takto z výše uvedených měst severozápadního regionu ČR recykluje asi 1000 tun odpadů ročně. Pro praxi je významné to, že na svozové oblasti cca 250 tisíc obyvatel byl s úspěchem ověřen dvoukontejnerový systém sběru, svozu a třídění využitelných druhů obalů v takové kvalitě, která je zpracovatelskými závody požadována. KARELŽDYCH Ing. JINDŘICH ŠULC, CSc. Technické služby města Ústí nad Labem, s. r. o.
Autovraky v ČR Koncem dubna se v rámci cyklu „ Trendy nakládání s odpady který pořádá Středisko ekologického managementu, s. r. o. ve spolupráci s ČSŽP, konal seminář o současném stavu nakládání s autovraky v ČR a možnosti vytváření uzavřených toků materiálových i finančních. Vedle informace o pohledu státní správy a výrobce na problematiku autovraků se referáty zabývaly rovněž podmínkami pro demontáž a úpravu autovraků, pro zhodnocení získaných kovů, použitých olejů, pneumatik a skla. Nejvíce pozornosti bylo věnováno otázkám financování jednotlivých aktivit. Stručně zde shrneme některé závěry:
• V roce 1998 bylo v ČR registrováno 3,484 milionů automobilů, na jeden auto mobil tedy připadá 2,96 obyvatele ČR. Jestliže se průměrné stáří u nás vyřazova ných vozidel pohybuje kolem dvaceti let, pak se podle kvalifikovaného odhadu jejich počet pohybuje kolem 210 tis. vozů ročně (Ing. Vrabec, SUNEX, s. r. o., Praha). • V ČR existují dvě zařízení na drcení částečně demontovaných upravených au tovraků, a to v Kladně a Tlumačově. Při tomto způsobu zpracování autovraků se nevyužije 25 - 30% hmotnosti autovraku. Volba technického řešení odpovídá sku tečnosti, že autovraky jsou odebírány od posledních majitelů bezplatně. Bezplatný odběr měl přispět k omezení počtu opuště ných autovraků a černých skládek. Pokud by odběr nebyl bezplatný nebo se vytvořily zdroje pro dotování úpravy, mohl by být postup modifikován tak, aby byly minimali zovány jeho dopady na životní prostředí.
Demontáží autovraků s cílem získat ná hradní součástky se zabývá celá řada dal ších firem za podmínek, které často nere spektují požadovanou ochranu životního prostředí (Ing. Vrabec, SUNEX, s. r. o., Ing. Sýkora, Kovošrot Praha, a. s.). • Dvě firmy - vítězové výběrového řízení, vypsaného ŠKODA AUTO, a. a. s. - zavá dějí demontáž autovraků značky Škoda způsobem, který respektuje ochranu životní ho prostředí. Převážně ruční demontáž au tovraků probíhá na zabezpečených praco vištích v Bohumíně (ŽDB, a. s.) a Kutné Ho ře (Klán, s. r. o.), jejich provoz podporuje vý robce automobilů. Získané materiály (kovy, plasty, sklo) jsou předávány k dalšímu zhod nocení. Tímto způsobem lze využít až 95 % hmotnosti autovraku. Dodavateli autovraků jsou značkové servisy (Ing. Zaremba, ŽDB, a. s., Prof. RNDr. Hřebíček, MZLU Brno). • Drcený ocelový šrot z autovraků se v současné době převážně exportuje. JedODPADY 6/1999 □
15
TECHNIKA A TECHNOLOGIE ním z důvodů je obsah zinku ve šrotu, se kterým u nás používané technologie nepo čítají. Šrot neželezných kovů odebírají kovo hutě nebo je exportován. Zpracování olově ných akumulátorů je v ČR na vysoké tech nické úrovni, odpovídající evropským stan dardům. Je však nutno dobudovat sběrnou síť (Ing. Sýkora, Kovošrot Praha, a. s.). • Použité oleje z autovraků lze v ČR zpracovat na polotovary pro výrobu topných a mazacích olejů; regenerát nesplňuje po žadavky kladené na kvalitu nových zákla dových olejů. Trend recyklovat použité a odpadní oleje na topné oleje začíná pře vládat i v průmyslově vyspělých zemích a EU, zřejmě vyplývá z požadavku na stále vyšší kvalitativní parametry čerstvých olejů. Nařízení vlády č. 31 ze dne 27.1.1999, kte rým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru (dále Nařízení), se vztahuje i na minerální oleje a oleje ze živičných nerostů. Způsob
plnění tohoto Nařízení bude muset být upra ven celou řadou předpisů, zaměřených na vytvoření sběrné sítě, kontrolu kvality sbíra ných olejů a další konkrétní problémy (Ing.Podrazil, ČAPPO - Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu). • Z pneumatik lze získat granulát, který je mimo jiné základem pro výrobu desek tlumících vibrace nebo hluk. Uplatňují se zejména v dopravě jako antivibrační roho že pro kolejové lože nebo protihlukové stě ny. Stejný účel mohou plnit v hlučných pro vozech a výrobních halách, sportovních zařízeních. Pneumatiky jsou žádaným vstupem pro cementárny, které nevyužíva jí jen jejich energetického obsahu, ale i je jich chemického složení. Podle Přílohy č. 5 vyhlášky MŽP č. 338/1997 Sb., k zákonu č. 125/1997 Sb., o odpadech, jsou pneu matiky jmenovitě uvedeny mezi odpady, které se nesmějí ukládat na skládkách všech kategorií. Podporou pro jejich vyšší
využívání by mělo být rozšíření platnosti Nařízení i na pneumatiky (Ing. Bohdanecký, BOHEMIAelast Hovorčovice) • Linka na úpravu plochého skla je schopna zpracovat lepené i tvrzené sklo z autovraků na polotovar vhodný pro výro bu nového skla (Pekař, Hájek, CZ SKLOPAN, a. s.). Způsob nakládání s autovraky není v ČR konkrétně předepsán. Zmíněné technické možnosti je nutno doplnit chybějícími zákonnými předpisy, zvláště na úrovni vyhlášek a předpisů, a vytvo řením odpovídajících finančních toků. Nelze opomenout ani způsoby kontroly správného postupu a sankce při jeho nedodržování. Problematika autovraků se stává pro nás velmi aktuální vzhle dem ke stáří u nás provozovaných vozi del a masivnímu dovozu starších vozů především ze SRN v minulých letech. RNDr. ANNA CHRISTIANOVA
Mezilaboratorní porovnávání zkoušek ASLAB Ministerstvo životního prostředí ustavilo v roce 1991 při Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka v Praze samostatný útvar Akreditační středisko laboratoří pro rozbory vod. Ve smyslu obnovené Dohody o spolupráci v oblasti akreditace mezi Ministerstvem životního prostředí a Českým institutem pro akreditaci byl v roce 1997 název střediska změněn na ASLAB Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří. ASLAB organizuje mezilaboratorní porovnávání zkoušek (MPZ) a provádí posuzování správné činnosti laboratoře. V následujícím příspěvku budou objasněny zásady a postupy těchto činností. Posouzení správné činnosti laboratoře Posouzení správné činnosti laboratoře se řídí normou ČSN EN 45 001 Všeobec ná kritéria pro činnost zkušebních labora toří a podle této normy dokumentuje labo ratoř svůj systém jakosti v příručce jakosti. Posuzována je správná činnost labora toře formou auditu skupinou nezávislých posuzovatelů. Při auditu posuzuje tým posuzovatelů podle dokumentovaných po stupů vybraná kritéria související s tech nickou způsobilostí laboratoře (řízení a or ganizaci, pracovníky, prostory a zařízení, pracovní postupy - zkušební metody a po stupy, systém jakosti, protokoly o zkouš kách, záznamy, manipulaci se zkušebními vzorky, subdodavatelské vztahy).
16
□ ODPADY 6/1999
Posuzování laboratoře probíhá ve dvou rovinách: - posouzení příručky jakosti laboratoře s požadavky normy ČSN EN 45 001 Všeo becná kritéria pro činnost zkušebních laboratoří, - zda informace uvedené v příručce ja kosti odpovídají skutečnosti. Výsledkem posuzování je odhalení ne shod jak vůči normě a dalším, převážně odborným, kritériím, tak vůči systému de klarovanému v příručce jakosti a navazující dokumentaci. Po odstranění zjištěných ne shod žadatel obdrží „Osvědčení o správ né činnosti laboratoře". V příloze osvěd čení je seznam metod, pro které toto osvědčení platí. Zákazník by měl od laboratoře vyžadovat nejen Osvědčení o správné činnosti labora toře, ale hlavně přílohu se seznamem metod a přesvědčit se, že na jím požadované ana lýzy se vztahuje toto osvědčení. Laboratoř samozřejmě může provádět a jistě provádí i zkoušky, které nemá prověřené, ale měla by tuto skutečnost oznámit zákazníkovi. Platnost Osvědčení o správné činnosti laboratoře je tři roky při prvním udělení a pět let při každém dalším udělení stejné labora toři, pokud prodleva mezi platností bezpro středně předcházejícího a nově udělované ho osvědčení není delší než šest měsíců. Seznam laboratoří je spolu s dalšími in formacemi dostupný na internetové adrese http://www. vuv.cz/aslab.html.
Mezilaboratorní porovnávání zkoušek Podmínkou pro získání Osvědčení o správné činnosti laboratoře je účast ve vhodném systému zkoušení způsobilosti. Zkoušení způsobilosti (proficiency testing, PT) je zjišťování schopnosti laboratoře
provádět zkoušky pomocí mezilaboratorních porovnávání zkoušek [1], Mezilaboratorní porovnávání zkoušek (interlaboratory tests comparison, MPZ) je podle normy ČSN EN 45 001 definováno jako organizace, provedení a vyhodnocení zkoušek týchž nebo podobných předmětů nebo materiálů dvěma nebo více laborato řemi podle předem stanovených podmínek. MPZ lze organizovat za různými účely, např. pro ověření, zda je laboratoř schopna provádět zkoušky. Zkoušení způsobilosti spočívá v přípravě dostatečného množství homogenního, sta bilního vzorku, ve kterém laboratoře v pře depsaném časovém intervalu analyzují ur čité ukazatele životního prostředí. Po převzetí vzorku laboratořemi, jejich analýze a po statistickém zpracování vý sledků všech laboratoří následuje závěreč ný seminář, na němž jsou účastníci sezná meni s přípravou vzorků, souhrnnými vý sledky, úspěšností a s experimentálními problémy, které lze z dodaných výsledků dedukovat. V diskusi mají účastníci mož nost konzultovat své odborné problémy s přítomnými experty. Laboratoře, jejichž výsledky v MPZ vy hoví předem stanovenému intervalu vyho vujících výsledků, obdrží Osvědčení o účasti v mezilaboratorním porovnává ní zkoušek s výčtem ukazatelů, u nichž by ly jejich výsledky vyhovující. Interval vyho vujících výsledků se stanovuje z cílové hod noty a její tolerované směrodatné odchylky. Platnost osvědčení je 1 rok. Účast ve zkoušení způsobilosti vyžaduje jednak norma ČSN EN 45 001 v bodě 5.4.2. Systém jakosti, jednak dokument Akreditace chemických laboratoří [2], kde se uvádí, že jako součást svého systému jakosti a při každodenní analytické práci
TECHNIKA ATECHNOLOGIE mají laboratoře provádět systematické inter ní kontroly operativního řízení jakosti a podí let se, kdykoli je to možné, na zkoušení způsobilosti (externí QC).
K čemu slouží zkoušení způsobilosti?
čuje mezilaboratorní porovnávání zkoušek různých typů vod, vodných výluhů, zemin a kalů v oblastech chemické, radiologické, mikrobiologické a hydrobiologické analýzy, testů toxicity a stanovení biodegradability.
MPZ v oblasti vyluhovatelnosti
Účast ve zkoušení způsobilosti je jedním odpadů z nejlepších způsobů pro analytickou labo Tyto MPZ jsou připravovány od roku ratoř jak sledovat svůj provoz vzhledem 1994 vždy jednou za rok. Účastní se jich k vlastním požadavkům, tak i k úrovni ostat kolem 80 laboratoří z České republiky ních laboratoří. a Slovenska. Vzorky pro testování vyluhoZkoušení způsobilosti pomáhá dostat do ' vatelnosti odpadů podle tehdy platného popředí nejenom otázku opakovatelnosti zákona č. 238/1991 Sb. a nařízení vlády a reprodukovatelnosti provedení zkoušek č. 513/1992 Sb. byly v letech 1995-1997 mezi laboratořemi, ale upozornit laboratoř připravovány uměle a v roce 1994 byl na systematické chyby. použit reálný odpad [3], Výhodou uměle připraveného vzorku je Kontrola výsledků MPZ poměrně široká škála ukazatelů, které vyža Kontrola výsledků MPZ se provádí: dovalo nařízení vlády č. 513/1992 Sb., nevý - během posuzování na místě, - během celé doby platnosti Osvědčení hodou je vysoká pracnost přípravy vzorků. Protože nebyly v letech 1994 až 1997 o správné činnosti laboratoře v rámci dozoru. stanoveny podmínky přípravy vodného vý V případě neúspěchu v MPZ musí být provedena nápravná opatření v systému luhu jednoznačně, připravovaly laboratoře zabezpečení jakosti. Veškerá nápravná j výluh podle svých možností a zvyklostí opatření musí být dokumentována. Opako ! a výsledky laboratoří vykazovaly proto vaná neúspěšná účast ve zkoušení způso značný rozptyl (obrázek). Rozptyl výsledků charakterizovaný vari bilosti a chybějící nebo nedostatečná ná pravná opatření ze stran laboratoře mohou ačním koeficientem reprodukovatelnosti vést k omezení nebo pozastavení účinnosti se u ukazatelů základního chemického Osvědčení o správné činnosti laboratoře. rozboru se pohyboval od 4,4 % do 37,3 %, Tyto záležitosti je zapotřebí posuzovat indi u kovů od 9,4 % (Zn) až do 62,3 % (Hg). Porovnáme-li tyto hodnoty s odpovída viduálně a po konzultaci s experty pro pří jícími hodnotami pro rozbor odpadní vo slušný obor zkoušení. da, jsou největší rozdíly u stanovení Rozdíl mezi MPZ amonných iontů, CHSK-Cr, Cd, Ag a Hg. a posuzováním laboratoře Z toho vyplývá, že k nejistotě výsledku Zatímco zhodnocení jakosti práce labo analytického měření značnou měrou při ratoře posouzením na místě je komplexní spívá i nejistota přípravy vodného výluhu. proces podle předem definovaných poža Pro naše mezilaboratorní porovnávání davků, výsledek účasti ve zkoušení způso zkoušek byl materiál na základě testů ho bilosti je bodovou informací o technické mogenity prohlášen za homogenní. způsobilosti laboratoře v určitém čase a za Je však třeba zdůraznit, že porovnávání určitých (často modelových) podmínek. nezahrnovalo odběr vzorků a s ním spo jený příspěvek k celkové nejistotě měření.
Mezilaboratorní porovnávání zkoušek a ASLAB
Závěr
ASLAB Středisko pro posuzování způ sobilosti laboratoří organizuje a zabezpe
Ve vyhlášce MŽP č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady,
v příloze č. 4 Hodnocení vyluhovatelnosti odpadů je popsána předběžná úprava vzorků a postup přípravy vodného výluhu, který je rozveden v Metodickém pokynu pro stanovení vyluhovatelnosti odpadů (Příloha Zpravodaje MŽP, číslo 9, záři 1998). Jsou tedy stanoveny předpoklady pro to, aby výsledky zkoušek byly mezi jedno tlivými laboratořemi porovnatelné. Nikde se však neuvádí, co se stane, když labo ratoře nebudou používat metodický pokyn pro stanovení vyluhovatelnosti odpadů, protože ani vyhláška č. 338/1997 Sb. neří ká nic o jakosti naměřených dat. Pokud laboratoře investují mnoho peněz do provádění vodného výluhu podle meto dického pokynu, jejich ceny budou vyšší než laboratoří, které se podle tohoto meto dického pokynu řídit v plné šíři nebudou. ASLAB je schopen v rámci posuzování systému jakosti laboratoře posuzovat i zabezpečení jakosti přípravy vodného výluhu.
Zákazník by měl výběru laboratoře věnovat velkou pozornost a měl by po žadovat od laboratoře důkazy o kvalitě její práce. Tím je prověřený systém ja kosti (pro požadované zkoušky), pod ložený mimo jiné úspěšnou účastí v mezilaboratorním porovnávání zkou šek. Literatura 1. Český institut pro akreditaci: Metodic ké pokyny pro akreditaci MPA 30-01-95 Zkoušení způsobilosti laboratoří. 1995. 2. Dokument EAL - G 4 Akreditace che mických laboratoří. Český institut pro akre ditaci, Praha 1996. 3. Zprávy z mezilaboratorních porovná vání zkoušek. ASLAB Středisko pro posu zování způsobilosti laboratoří, Praha 1992 až 1997.
ALENA NIŽNANSKÁ, EVA KLOKOČNÍKOVÁ, IVAN KORUNA Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří ASLAB, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM
Variační koeficienty reprodukovatelnosti stanovení vybraných ukazatelů (%) odpadní voda vodný výluh
Vodivost pH
NH* RL
Dusičnany CHSK-Cr Chloridy Sírany
Ca Ag
Cu Cd
Zn Zn
Hg
ODPADY 6/1999 O
17
ČTENÁŘSKÝ SERVIS
M HÁUSTOFF RECÝCUNG + Deponietechnik, 15, 1999, č. l\ Zur Situalion der Baustojf-Recyclingbrančhe in Deutschland (K situaci v oboru recyklace stavebních hmot v Německu) 18+20 Zur Situation der Baustoff-Recyclingbranche in ósterreich (K situaci v obo ru recyklace stavebních hmot v Rakousku) 22-23 Zur Situation der Baustoff-Recyclingbranche in der Schweiz
18
□ ODPADY 6/1999
Thermische Abfallbehandlung mit Rostfeuerungs- und Verglasungstechnik (Termické zpracováni odpadu technikou roštového topeniště a zeskelňovántj 22-26 Priifung von Bioabbaubarkeir und Kompostierbarkeit im Mono-SubstratFestbett (Zkouška biologické odbouratelnosti a kompostovatelnosti v pevném lo ži s monosubstrátem) 27-28 Prozesswasserentwickhmg aus Kaminzug-Rottemieten (Tvorba procesní vo dy z vyhnívacich sil s komínovým tahem) 29-34 Endrotteverfahren fůr die mechanisch-biologische Restabfallbehandlung (MBA) in Ósterreich (Postup konečného vyhnívání pro mechanicko-biologické zpracování zbytkového odpadu v Rakousku) 35-39 ■
■ ENTSORGUNGSPRAXIS. 17, 1999, č. 1/2 I
Elektronikschrottvenvertung (Zhodnocování šrotu z elektroniky) 19-21 Input-Output-Frachten einer Sonderabfalldeponie - Teil 1: Input (Vstupní a výstupní hodnoty sledovaných látek u skládky zvláštního odpadu - část I: vstup) 22-23 Die Klárschlammentsorgung der Stadt London (Zneškodňování čistíren ských kalů v Londýně) 24-26 Stoffstrome in die Umwelt - der Output von Vergárungsanlagen (Prouděni látek ze zařízení na kvašení odpadu do okolního prostředí) 27-34 Optimierte Abluftbehandlung in der Altlastensanierung (Optimalizovaná úprava odpadního vzduchu při sanaci starých zátěží) 35-38 Dioxinabscheidung mil natiirlichen Zeolithen (Odlučováni dioxinů přírodní mi zeolity) 39-40 Gemischte Abfalle: Abfálle zur Beseitigung oder Abfalle zur Verwertung? (Smíšené odpady: odpady k odstraněni nebo ke zhodnoceni?) 52-53 Neue EAK-Schliisselnummem seit Januar 1999 (Nové kódy v Evropském ka talogu odpadů od ledna 1999) 54 WmVLL UND ABFAIm IJ, 1999,~č7Í\ Stand der Abfallwirtschafr in der Textil- und Bekleidungsindustrie im Freistaat Sachsen (Stav odpadového hospodářství v textilním a oděvním průmyslu ve svobodném státě Sasko) 4-8 Die Erfassung des Anteils an Wertstoffen und der Emission von Mikroorganismen im Hausmull aus fernbeheizten Geschossneubauten der Stadt Gera (Za chycení podílu hodnotných látek a emise mikroorganismů v domovním odpadu z dálkově vytápěných patrových novosteveb města Gera) 14-21 Griingutkompost oder Griinguthácksel? (Kompost nebo řezanka? - srovnání ekologicky a ekonomicky vhodných způsobů zhodnoceni rostlinných odpadů na venkově) 22-28 Rissgefáhrdung von Kombinationsdichtungen durch temepraturabhangige Austrocknung (Nebezpečí trhlin u kombinovaného těsnění při vysušeni v závis losti na teplotě - význam pro plánování a stavbu skládek) 29-35 Erprobung von Massnahmen zur Verminderung von Inkrustationen im Drainagesystem einer Sonderabfalldeponie (Zkouška opatřeni za účelem sníženi ink rustací v drenážním systému skládky zvláštního odpadu) 36-40 Ergánzend zu den vorrangigen Massnahmen der Abfallvenneidung hat das Recycling weiterhin grosse Bedeutung (Vedle prvořadých opatření k předcháze ni vzniku odpadů má nadále velký význam recyklace) 41-42 ■ RECYCLING MAGAZÍN, 54, 1999, č. 1 \ Arbeitsschutz beim Abfallhandling (Ochrana při manipulaci s odpady) 8-10 Kontaktborse der Kreislaufwirtschaft (Kontaktní burza oběhového hospo dářství) 11-13 EAK-Abfallschliissel (Nové kódy evropského katalogu odpadů) 14-15 Altauto Verordnung - Vollzug kritisiert (Nařízeni o starých automobilech prováděnije kritizováno) 16 ■ RECYCLING MAGAZÍN, 54, 1999, č. 2 \ Altkunststoff: Wird vieles besser werden? (Staré plasty - bude s novou orien tací, očekávanou od nové vlády, mnohé lepší?) 8-10 Verwertung in Múllheizkraftwerken (Zhodnocováni lehkéfrakce z drceni od padu v teplárnách) 11 Gefahrgut: Wenn besondere Sorgfaltspjlichten zu beachten sind (Kdy je tře ba dbát zvláštní povinné péče - odpady jsou někdy považovány za nebezpečné náklady) 12-13 Pilotanlage: Recycling von PU-Schaum (Pilotní zařízeni na recyklaci polyu retanové pěny) 15 Schrottverarbeitung: mit 800-Tonnen-Schere gegen den Wettbewerbdruck (Zpracováni šrotu: s osmisettunovými nůžkami na odpad proti tlaku soutěže) 16-17 M RECYCLING MAGAZÍN, 54, 1999, č. 3 \ Neue Rucknahmesysteme: Mehr Weltbewerb bei Altbatterien (Nové systémy zpětného odběru: více soutěžeu starých baterií) 8-10 EU-Marktfiir Verpackung: Kunststoff verdrángt Glas, Holz und Karton (Trh EU v oblasti obalů: plasty vytlačují sklo, dřevo a karton) 11 Holzrecycling: Neue Richtung in der Altholzverwertung (Recyklace dřeva: nový směr zhodnocení starého dřeva) 12-14
ČTENÁŘSKÝ SERVIS
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ | Komunální zneškodňování odpadů a Evropská unie Článek obsahuje zásady komunálního zneškodňování odpadů v evropském rámci, požadavky na evropskou odpadovou politiku a požadavky k důležitým plánovaným směrnicím Evropské unie v oblasti odpadů. Komunální podniky považují za mimořádně důležité, aby vysoký standard ochrany životního pro středí v některých zemích EU nebyl redukován na úroveň, která by neodpoví dala udržitelnému rozvoji a aby investice, které byly vynaloženy ve víře, že budou platit dosavadní zákony, nepřišly z ekonomických důvodů nazmar. Úkoly komunálního hospodářství by neměly padnout za oběť trhu a soutěži. Evropské zákonodárství má brát ohled na veřejné zájmy jako je ochrana život ního prostředí, bezpečné zneškodňování odpadů apod. Harmonizace v rámci EU pro mnohé státy znamená nebezpečí poklesu jejich vysoké úrovně v oblas ti ekologie. Kommunale Enlsorgungsn irischafl unci Europaische Union. Der Stadtetag, 51. 1998. č. 10. s. 717-720. I
SBĚR ODPADŮ
I
Potenciály optimalizace při sběru malých množství zvláštního odpadu Článek seznamuje s koncepcí zlepšení sběru malých množství zvláštního od padu. Při sběru ze soukromého sektoru je dosahováno vysokého standardu a po mocí této koncepce je možné ho ještě dále optimalizovat. Nejvyšší potenciál zlepšení situace ve zneškodňování malých množství zvláštního odpadu spočívá v oblasti malých živností, pro kterou je třeba vybudovat odpovídající struktury, a v oblasti malých elektrických a elektronických přístrojů z domácností, které lze sbírat společně se zvláštním odpadem. TILE, S. - GROSSE-ALLERMANN, S.: - PASEL, Cli.: Oplimieningspolentiale bel der Sammlung von Sonderabfallkleinmengen. EnlsorgungsPraxis, 16, 1998, č. 10, s. 41-43. 2 obr., lit. 5. Optimalizace logistiky svozu Nařízením o obalech z r. 1991 byla zahájena zásadní změna, která plynule pokračuje uplatňováním Zákona o oběhovém hospodářství a odpadech. Nastala nutnost sbírat různé látky v čím dál menším množství. V mnoha podnicích odpa dového hospodářství je nutno provést změny a uplatnit opatření za účelem opti malizace logistiky svozu odpadů. Soukromé i komunální podniky zde sázejí hlavně na technické inovace, efektivnější provoz, zlepšení organizace sběru a přepravy a změnu struktury vozového parku. Úspěchy již byly zaznamenány po prodloužení intervalů vyprazdňování nádob při svozu zbytkového a biologic kého odpadu a při zavedení směnného provozu. Zpracování účtů může značně zjednodušit zavedení identifikačních a vážících systémů, což rovněž přispívá k lepšímu vytížení a naplánováni tras při svozu. WORZ, W.: Optimierung der Abfuhrlogistik. mil undAbfall, 30, 1998, č. 10, s. 630-636. 6 obr., 2 tah., lit. 15. škuAdkovanIodpadu|
Údržba odvodňovacích sítí skládek podle stavu techniky Technický rozvoj v oblasti inspekce a čištění skládkových drenážních systé mů vede v poslední době k tomu, že požadavky Technického návodu pro odpad (TA odpad) již nejsou nesplnitelné. Je výhodné pověřit údržbou skládky a celko vým servisem schopného smluvního partnera. Čištění odvodňovací sítě se pro vádí podle současného stavu techniky vysokým tlakem - sedimenty a inkrustace se tlakem mobilizují, rozpouštějí a odvádějí pryč. Médiem je voda, která se pod vysokým tlakem pouští z trysky. Podle TA odpad je nutno každý rok provést po mocí kamery kontrolu stavu drenážní trubky. Vyžadují se i měření teploty ve ve deni a zaznamenávání výsledků. BRANDT, E.: Wartung von Deponie-Entwdsserungsnetzen nach dem Stand der Technik. EnlsorgungsPraxis, 16. 1998, č. 10, s. 44-47. 6 obr. RECYKLACE I Druhotné cementy z dehydrovaného cementového kamene? Výzkum zpravidla sleduje cestu od výchozí látky ke stavební látce a vlast nostem výrobku. Naopak zpětné přeměně ve výchozí látky bylo dosud věno váno méně pozornosti. V případě cementu je otázkou, zda je možné fáze vzniklé hydratací cementového kamene přeměnit temperováním v původní minerály. Byly provedeny pokusy dehydratace cementového kamene. Kámen byl rozmělněn, v druhém kroku temperován (asi 900 °C) a byla určena fáze
cementového kamene po temperování. Prokázána byla přítomnost belitu a vápníku. Probíhají další výzkumy materiálů od cementového kamene až po beton. SPLITTGERBER, F. - MULLER, A.: Sekunddrzemente aus dehydratisiertem Zementstein? Bcntstoff Recycling und Deponietechnik, 14, 1998, č. 10, s. 9-10. 3 tab. Keramika, kámen a porcelán již nejsou problémem při recyklaci starého skla Keramika, kámen a porcelán měly jako rušivé látky ve starém skle nega tivní vliv na kvalitu skla. Pomocí nového postupu lze tyto látky v jemně roz mělněné formě zatavit do skla. Postup vyvinula firma Heye-Glas (Obernkirchen). Keramika, kámen a porcelán se skládají převážně z oxidu hlinitého a oxidu křemičitého, které jsou stejně součásti skla. Staré sklo i s rušivými součástmi se pomocí odstředivého mlýna semele na velikost částic nižší než 1 mm. V agregátu se pak křehké částice rozštěpí. Stroj vyvinutý z mlýna na ká men způsobuje, že hliník, olovo, ocel, železo a plasty se nerozemelou, ale pouze zdeformují. Následně je možno oddělit je proséváním. Za pozitivní efekt lze považovat skutečnost, že teplo při mletí redukuje vlhkost materiálu před proséváním. Provoz s využitím technologie drcení na prach byl zahájen v r. 1995. Výkon mlýna je 40 t/h, roční výkon v dvousměnném provozu 20 000 t. WIRS1G, G.: KSP tul nicht mehr weh. UnnveltMagazin, 27, 1998, č. 9, s. 50. 1 obr. Kongres o recyklaci baterií: ještě příliš málo přesvědčivých koncepcí 1. října 1998 vstoupilo v SRN v platnost nařízení o bateriích. V roce 1997 se rovněž v SRN konal 4. mezinárodní kongres o recyklaci baterií. Nové německé nařízení řídí nejen zpětný odběr baterií, obsahujících škodlivé látky, ale také za vazuje výrobce a dovozce k tomu, aby bezplatně odebírali všechny baterie bez ohledu na škodlivé látky v nich obsažené. Náklady na sběr a zneškodňování ne se výrobce, příp. dovozce. Pro autobaterie byla zavedena záloha 15,- DEM. Pří stroje se zabudovanými bateriemi musí být vyráběny tak, aby spotřebitel mohl baterii lehce vyjmout. Objevilo se několik nových technologií recyklace baterií. Firma Citron (Le Havre, Francie) provozuje ve svém recyklačním centru postup recyklace, který nevyžaduje předchozí třídění baterií. Švýcarská firma Batrec provozuje postup recyklace baterií a odpadů s obsahem rtuti bez předchozího třídění. Francouzská firma SNAM nabízí třídění baterií pomocí nového zařízení jako zvláštní službu zákazníkům. Batterie-Recycling-Kongress: Noch zu wenig iiberzeugende Konzepte. Recycling Magazín, 53, 1998, č. 14, s. 8-11. Obaly z plastických hmot: látkové třídění je často nehospodárné V případě smíšených a/nebo silně znečištěných obalů z plastických hmot je výhodnější jejich energetické zhodnocení. Nevyplácí se ani v posledních letech diskutovaná náhrada dřeva nebo betonu recykláty ze směsí plastických hmot. ani surovinová recyklace. Pro energetické zhodnocování jsou výhodnější malá spalovací zařízení, mimo jiné i proto, že je lze provozovat stejně hospodárně ja ko velká zařízení a lze je pružněji plánovat podle místní potřeby, i náklady na přepravu odpadů bývají díky menším vzdálenostem nižší. Látkové zhodnocová ní odpadů se přesto dále vyvíjí. V inovačním centru Freising se např. zabývají selektivní extrakcí směsí látek. Tato metoda je použitelná pro recyklaci plastů, protože specifická rozpustnost plastů (zejména v organických rozpouštědlech) je velmi rozdílná. Kunststoffverpackungen: Stoffliches Recycling oft unwirtschaftlich. Recycling Magazín, 53, 1998, č. 14, s. 14-16. 3 obr. Konečné produkty: rozpouštědla, pojivá a redukční činidla Při výrobě a zpracování laků vznikají organická rozpouštědla, která jsou zne čištěna lakem. Firma Chemische Werke Kluthe (Heidelberg) vyvinula dvě tech nologie získávání těchto rozpouštědel. Postup „Resolve-T“: v prvním kroku se rozpouštědla znečištěná lakem promíchají s aditivem v poměru 10 % laku 1,5 % aditiva. Následuje destilace. Aditivum má za úkol zabránit slepení laku, aniž by změnilo jeho chemické vlastnosti. Po destilaci vzniká suchý zbytek, ob sahující pojivá, plniva a pigmenty. Ten se po rozmělnění spaluje. Druhý postup „Recoat S“ se používá u rozpouštědel znečištěných laky s jedním druhem pojivá nebo s pojivý, která se mezi sebou snášejí. Nejprve se oddělí rozpouštědlo od lá tek, které mají schopnost se usazovat. Potom se podrobí nově vyvinutému pro cesu koagulace. Při tomto postupu se jemně rozptýlené pigmenty aglomerují a oddělují od rozpouštědla. Zůstává směs rozpouštědla s pojivém, která se oddě luje vakuovou technikou. Obě technologie vyžadují nepřítomnost dalších látek mimo laků. Endprodukte: Lose-, Binde- und Reduktionsmittel. UmweltMagazin, 27, 1998, č. 10, s. 62. 2 obr. SIGNÁLNÍ INFORMACE a ANOTACE ČLÁNKŮ připravila a sestavila HV. ODPADY 6/1999 3
19
ČTENÁŘSKÝ SERVIS
Počátkem května proběhl v Mnichově jeden z nejvýznamnějších německých, evropských, ale i světových veletrhů pro životní prostředí IFAT 99. Jeho již 12. ročník se konal na zcela novém výstavišti v prostoru bývalého mezinárodního mnichovského letiště. Vzhledem k jeho tříleté periodicitě šlo i o poslední tuto akci v tomto století, což jistě předznamenalo přístup vystavovatelů a pohled návštěvníků. Ze statistiky Na veletrhu podle statistiky organizá torů vystavovalo celkem 2021 hlavních a 158 přidružených vystavovatelů. Proti minulému ročníku v roce 1996, kdy bylo 1689 hlavních a 138 přidružených vysta vovatelů, zaznamenali pořadatelé téměř 20% nárůst. Pochopitelně nejvíce bylo domácích firem (1563 + 46), ale jejich podíl na celkovém počtu klesl z minulých 82 % na letošních 77 %. Vedle dalších německy hovořících zemí, jako je Ra kousko (53 + 8) a Švýcarsko (68 + 10), byly na veletrhu významně zastoupeny Itálie (71 + 12) a Nizozemsko (47 +8). Celkově bylo obsazeno 135 tisíc m2 hru bé výstavní plochy v halách (celková stáva jící plocha je 140 tisíc m2) a 30 tisíc m2 na volné ploše. V roce 1996 to bylo 110 tisíc m2 v halách a 33 tisíc m2 na vol né ploše. Veletrh navštívilo přes 100 tisíc ná vštěvníků, tedy podobně jako v roce 1996. Zájem o veletrh byl významný i ze strany návštěvníků z České republiky, ne boť češtinu bylo slyšet na každém kroku.
Výstavní areál Hlavní propojovací veletržní prostor je zastřešený a nejspíše využívá některé stavby bývalého letiště. Tato nástupní hala má střídmou, ale dokonalou logis tickou organizaci s dostatečnými prosto rami v horizontálním i vertikálním uspo řádáním zajišťující všechny související přímé veletržní aktivity a doprovodné služby pod jednou střechou včetně me zinárodního kongresového centra. Celé veletržní centrum bylo projekto váno a budováno s ohledem na životní prostředí. Střechy hal jsou pokryty slu nečními kolektory (4 % celkové energe tické potřeby výstaviště). Ostatní ener gie jsou zajištěny vlastní blokovou elekt rárnou, odpady se třídí, je zde dokonalé čištění odpadních vod, dešťová voda je využívána v četných vodních plochách apod.
20
□ ODPADY 6/1999
Hlavní výstavní prostor tvoří komplex dvou řad po šesti prostorných, přirozeně prosvětlených jednoúrovňových hal za sebou umístěných, s dostatečnými ven kovními plochami mezi halami i vně za krytého areálu. Vše, co souviselo s od padovým hospodářství, se odehrávalo v levém křídle v halách s označením B1B6. Pravé křídlo s halami označenými A1-A6 bylo věnováno vodnímu hospo dářství.
První dojem Po prvním zběžném projití, které však trvalo několik hodin, jsme nenarazili na nic, co by se mohlo nazvat převratnou myšlenkou při vstupu do nového století. Spíše bylo vidět do detailu technicky propracované a v nesčetných variantách nabízené tradiční výrobky a služby přímo i nepřímo související s odpadovým hos podářstvím, s čištěním a údržbou měst. Pokud návštěvník zvolil logický po stup od haly 1 až po 6 a poté navštívil venkovní plochu udělal si komplexní ob rázek o tom, co vše obsahuje odvětví odpadového hospodářství od servisních, poradenských a inženýrských služeb na úrovni ministerské, svazové, regionální a národní, přes drobné služby a výrobky až po komplexní systémy a velká strojní a automobilová zařízení. Protože nelze s čistým svědomím říci, co bylo více nebo méně zajímavé, objev né a inspirující, uvádíme v dalším, jistě ne vyčerpávající souhrn dílčích poznat ků. Firmy uvedené v závorkách jsou jen příkladem a názvy nejsou úplné. Pro přesné údaje včetně kontaktů je možno použít obsáhlý veletržní katalog.
Dílčí poznatky Již tradičně neopomenutelná na po dobných akcích je reprezentativní před stavení státních orgánů, i různých pro fesních svazů spolků a sdružení, kterých jsme napočítali kolem deseti, včetně u nás v poslední době dosti diskutované
ho německého duálního systému a fran couzského Eco-Emballage. Svou čin nost v odpadovém hospodářství zde představili různé německé regiony včet ně zástupců Berlína a Hamburku, ale ta ké Maďarska a Chorvatska. Snaha po úsporách byla patrná sdru žováním výstavnických aktivit určitých regionů. Například komplex téměř sedm desáti malých Stánků různých firem byl pod společnou hlavičkou společenství pro techniku životního prostředí ze se verního Německa. Výrobci spaloven převážně komunál ního odpadu naznačovali, že tato, u nás tolik diskutovaná technologie zneškod nění, ale hlavně využití odpadů, má zde své důležité postavení (ABB, Lurgi, Von Roli, ENVIKRAFT A-F). Tradičně pestrá nabídka kompostovacích zařízení reagujících na trendy ve vy užívání odpadů se soustředila hlavně na intenzifikované technologie (HORSTMANN). Nepřeberné množství zařízení růz ných velikostí a výkonů se zabývalo dr cením, lisováním, střiháním, rozdružováním, tříděním, a balením hlavně dřevní ho, plastového, elektronického, elektric kého a skleněného odpadu. Mezi firmami nabízejícími zařízení na třídění kovových a plastových materiálů dominují německé firmy STEINERT a HAMOS. O některých jejich výrobcích jsme už dříve psali, nás tentokrát zaujala pomůcka označená Tribopen druhé jme nované firmy. Tento nástroj velikosti a tvaru silné tužky pracující na principu tvorby elektrostatického náboje slouží k manuální identifikaci plastových mate riálů. Již tradičně byla rozsáhle zastoupena oblast nádob na tříděný i netříděný od pad různých velikostí a materiálů se za pojením do celých systémů. Vzhledem k dlouholetému vývoji je již těžké přijít s něčím novým, převratným. A tak firmy reagují na speciální požadavky zákazní ků. Zatím co u nás je především tlak na co nejnižší cenu, často za cenu nižší ži votnosti výrobku, v západních státech se prosazují požadavky na estetiku a funkč nost. Vyžadují se například i takové „ma ličkosti", jako minimalizace hluku při ma nipulaci. Vedle toho se konstruují u ná dob odpružená kolečka, omezovače ot vírání vík, nádoby se mohou využívat pro více druhů odpadů a jsou zajištěny tak, aby odpovídaly i nepřísnějším technic kým předpisům (SCHÁFER FRITZ, OTTO). Jako zajímavost, která sice u nás ne bude hned tak použita je zajištění víka velkého kontejneru před samovolným uzavřením. Tento technický detail byl vy volán nehodou, kdy došlo ke smrtelné mu úrazu zvědavého dítěte. Pro příště se takové víko zavře pouze po uvolnění speciálních zarážek oběma rukama na jednou (OTTO). Zvětšuje se počet firem, které nabízejí nádoby na tříděný a netříděný odpad
▲ umístěné pod úrovní chodníku se sna hou o zajímavě architektonicky dotvoře né vhazovací zařízení nad chodníkem v rámci městského mobiliáře (PLASTIC OMNIUM, TECTRON, VILLIGER, H+G ENTSORGUGSSYSTEME, OTTO, SCHÁFER FRITZ). Poslední dvě haly a venkovní pro stranství bylo téměř napěchováno různý mi přepravními a jinými mobilními strojní mi zařízeními na svoz, úpravu a využití odpadu (FARID, IVECO, SCHÓRLING, SCANIA, FAUN, MAN, HALLER, SCHNEIDER, VOLVO, MERCEDES). Řada strojů byla určena na zimní údržbu komunikací, na údržbu zeleně a na do provodné stavební úpravy. U přeprav ních prostředků bylo zajímavé si všim nout, že inovovaný víceúčelový podvo zek MERCEDES ECONIC (více viz OD PADY 6/98) již letos převládal mezi podvozky, zatímco loni jak na jaře na ve letrzích Envitec a Entsorga, tak na pod zim na Pollutecu byl výjimkou. Zaslouženou pozornost poutal ven kovní Stánek firmy EPP (Roli Press Pack) prakticky předvádějící drcení, liso vání a balení odpadů do válců omota ných plastovou fólií, který sice je k vidění snad na všech zahraničních výstavách, ale zde bylo možno nahlédnout i do vnitřku stroje. Moderní systémy nakládání odpadů „přes hlavu" doplněné o speciální kontej nery známé u nás pod označením MSTS sice v několika případech byly představe ny (NORMANN BOCK, MSTS LOGIS TIK), ale pravděpodobně ještě ne v tako vé intenzitě, jak by se dalo předpokládat. Program veletrhu byl tradičně doplněn konáním mnoha firemních představení, workshopů a tiskových konferencí včet ně uskutečnění 11. evropského sympo zia v oblasti vodohospodářského a od padového hospodářství.
Naši na veletrhu Tentokrát nás překvapila „masová" účast českých firem, kterých bylo šest mezi samostatnými vystavovateli a čtyři byly přidružené (v roce 1996 to byly 3 a 1). Tradičně zde nechyběly Juta, a. s., Dvůr Králové a Separa, s. r. o., Brno, ale byla tu i Meva, a. s., Roudnice nad La bem. Museli jsme však jet až do Němec ka, abychom poznali strojírenskou firmu STRA, s. r. o., Zbraslav u Brna nebo fir mu ELKOPLAST CZ, s. r. o., Zlín. Měli jsme též možnost mluvit s několika naši mi zástupci organizací (OTTO, SSI SCHÁFER, BERGMANN, STEINERT, ELBECO) u svých mateřských firem. Příští ročník IFATu se bude konat opět za tři roky v době od 7. do 11. květ na 2002 v Mnichově. Doufejme, že v souvislosti s přibližováním k Evropě bude účast našich a nejen firemních vy stavovatelů viditelnější. TOMÁŠ ŘEZNÍČEK ONDŘEJ PROCHÁZKA
Přehled odborných akcí, které přímo nebo nepřímo souvisejí s odpadovým hospodářstvím. (V přehledu je uveden hlavní název, termín, místo, druh akce a kontaktní adresa.)
TECHNOLOGIE PRO RECYKLACI
PLASTOVÉ ODPADY - RECYKLACE, ZNEŠKODNĚNÍ 21.-22. 9. Seč u Chrudimi Konference o nakládání s odpadními plasty Vodní zdroje EKOMONITOR, s. r. o. ODPADY V ENERGETICE 21.-22. 9., Pardubice Konference o nakládání s pevnými odpady a odpadními vodami z energetického průmyslu EKONOX, s. r. o., RNDr. I. Dvořáková tel.: 040/460 16, fax: 040/480 56 e-mail: http://www.czcom.cz/pub/ekonox MOŽNOST ZÍSKÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZE ZDROJŮ EU 23. 9. Praha Seminář z cyklu Aktuální ekologické otázky BUO TC, a. s., J. Pelikánová Tiskařská 10, 108 28 Praha 10 tel.: 02/67 21 02 29, fax: 02/70 20 08 e-mail:
[email protected] POLLUTEC 28. 9.-1. 10. Paříž, Francie Mezinárodní výstava zařízení, technologií a služeb v oblasti životního prostředí Active communication, s. r. o, Anglická 28, 120 00 Praha 2 tel.: 02/22 51 85 87, fax: 02/24 23 44 80
DRTIČE
PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO SPALOVNY 29. 9. Pardubice Seminář pro provozovatele zařízení pro tepelné využívání a zneškodňování odpadů Vodní zdroje EKOMONITOR, s. r. o., Chrudim ENERGETICKÉ VYUŽITÍ SKLÁDKOVÉHO PLYNU 7.10. Praha Odborný seminář Vodní zdroje EKOMONITOR, s. r. o., Chrudim ZAŘAZOVÁNÍ A PŘEKATEGORIZACE ODPADŮ, ZKUŠENOSTI PO 1. ROCE 14. 10. Praha Seminář z cyklu Aktuální ekologické otázky BUO TC, a. s. ENVIBRNO 19.-22. 10. Brno Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí BVV, a. s., Výstaviště 1,647 00 Brno tel.: 05/41 15 28 80, fax: 05/41 15 29 92 e-mail:
[email protected], http://www.bvv.cž ODPADY - LUHAČOVICE 1999 2.-4. 11. Luhačovice Mezinárodni kongres a výstava pro odpadové hospodářství JÓGA Luhačovice, s. r. o., Uherskobrodská 984, 763 26 Luhačovice tel:: 067/93 26 02, fax: 067/93 29 98 e-mail:
[email protected] ODPADY 99 4.-5. 11. Spišská Nová Ves, Slovensko Medzinárodná konferencia Geologia, s. r. o., Ing. B. Antonická Školská 5, 052 01 Spišská Nová Ves, SR tel.: 0965/233 35, 255 90, fax: 0965/442 33 71 e-mail:
[email protected]
Údaje v termínovém kalendáři jsou otiskovány bezplatně. Byly získány z různých informačních zdrojů a redakce neručí za správnost a úplnost. Bližší údaje poskytnou organizátoři.
Městský park 274 537 01 Chrudim Tel.: 0455/62 29 87 Fax: 0455/62 24 13 E-mail:
[email protected] • www.hartl.cz OD-00555
RESUMÉ
ABFÁLLE
Laboratorien 16 Beurteilung der richtigen Tátigkeit von Laboratorien und Befáhigungsprúfungen.
Zeitschrift fůr die Abfallwirtschaft Vorwort
4
EREIGNISSE Eine Deklaration uber saubrere Produktion unterschrieben
Signalinformationen
18
Annotationen der Artikel 19 4
KALEIDOSKOP Einladung zur Messe ENVIBRN0 1999
5
BLF-Preis fur Metallhůtte Příbram, AG
6
Einrichtung zur Klárschlammbehandlung
6
Elektromagnet, der kein Dynamo braucht
7
STAATSVERWALTUNG Vereinbarung zwischen dem Ministerium fur Umwelt und dem Tschechischen Industriverband fur Verpackungen und Umwelt 8 Vollstándiger Wortlaut einer Vereinbarung mit dem Verband der Verpackungserzeuger und -benutzer uber die finanzielle Unterstůtzung der Verwertung von Altverpackungen. TECHNIK UND TECHNOLOGIE Vor- und Nachteile der Trennung und des Recyclings 11 Erfahrungen mit der getrennten Abfallsammlung in Ústí nad Labem. Erfahrungen der Stadt Měl ník mit der Behandlung des kommunalen Abfalls 13 Abfallwirtschaftskonzept der Stadt am Zusammenfiuss von Elbe und Moldau. Ausnutzung der Altverpackungen in Ústí nad Labem 13 Erfahrungen mit dem Absatz der aussortierten Wertstoffe. Autowracks in der Tsche chischen Republik 15 Informationen vom Seminář uber die Altautosbehandlung und die Ausnutzung von gewonnenen Materialien. Vergleich der ASLABPrúfungen zwischen
LESERSERVICE
IFAT 99 20 Wie war diesjáhrige Umwelttechnikmesse IFAT in Můnchen. Terminkalender
21
ANLAGE DER ZEITSCHRIFT ABFÁLLE Nr. 6/1999 - Sortierung und Behandlung der Abfálle I Stand und Niveau der getrennten Abfallsammlung und Absatzmóglichkeiten fur aussortierte Sekundárrohstoffe in der Tschechischen Republik. Sortierer fúr Getránkekartons Vil Verpackungspresse fur Reifen
Vil
Autowrackspresse
Vil
Ausrústung zur Altreifenbehandlung
Vil
Mobile Schere
VII
WASTES A Monthly Journal for Waste Management Foreword
4
EVENTS A declaration on purer production signed
4
KALEIDOSCOPE An invitation to ENVIBRNO Fair 1999 5 BLF Prize for Kovohutě Příbram Co.
6
Facility for the treatment of sludge from sewage disposal plants
6
An electromagnet which needs no dynamo
7
8
□
ODPADY 6/1999
Experience in municipal waste handling as acquired in the town of Mělník 13 Waste management concept in the town at the confluence of the rivers Labe and Vltava. Utilization of ušed packa ging in the town of Ústí nad Labem 13 Experience in sorted secondary materials marketing.
Interlaboratory comparison of the ASLAB tests 16 An assessment of the rightness of the laboratory operation and tests of competence. READER’S SERVICE
POSLEDNÍ ŠANCE! Uzávěrka příjmu inzerce do Ročenky časopisu (číslo 7-8/99) je 9. června 1999.
Signalling Information
18
Annotation of articles
19
IFAT 99 20 What was this yeaťs IFATlike? Environmental technology fair in Munich. Forthcoming events
21
SUPPLEMENT OF THE JOURNAL „WASTES11, Issue No. 6/1999 - Waste sorting and treatment
Kdo šetří má za Drahé pálení kovů Vám nahradí lacinější stříhání na aligátorových nůžkách Kajman od firmy
Separate collection, sorting and treatment of wastes I What is the present statě and quality of waste separate collection and what are the possibilities of sorted secondary materials marketing in the Czech Republic. A sorting device for beverage cardboard work
STRA spol. s r. o. Zbraslav u Brna 664 84 Pošta Zastávka u TeL/fax: 0502/45 31 81
VII
A packing press for tyres VII A press for car wrecks
Elektrokabely zpracujete na páračkách Bobr. OD-00553
22
Positive and negative qualities of sorting and recycling 11 Experience in waste separate collection in the town of Ústí nad Labem.
Car wrecks in the Czech Republic 15 A seminář on discarded cars treatment and utilisation of materials obtained therefrom.
STATE ADMINISTRATION An agreement between the Ministry of Environment and the Czech Industrial Coalition on Packaging and the Environment A complete wording of a voluntary agreement on a subsidy of ušed packaging recycling.
TECHNIQUE AND TECHNOLOGY
VII
An equipment for handling discarded tyres VII Mobile shears VII
ODPADY
Od laboratorních experimentů k bioremediačním technologiím Ohlédnutí za sympoziem Sympózium věnované problematice biosorpcí a mikrobiálních degradací se uskutečnilo ve dnech 8.-11. 3. 1999 v Seči u Chrudimi. Sympózium vzniklo sloučením dvou dříve nezávislých akcí: Minisympózia o biosorpcích a mikrobních degradacích zajišťovaného Mikrobiologickým ústavem AV ČR a semináře Biodegradace organizovaného Vodními zdroji EKOMONITOR, s. r. o. Každá z akcí měla v minulých letech svůj okruh účastníků, kteří spolu vzájemně komunikovali jen velmi omezeně. Sympozium si kladlo za cíl přivést obě komunity pod jednu střechu, umožnit jim vzájemné poznání, zahájit diskuzi a napomoci navázání vzájemně prospěšné spolupráce. Každá ze sedmi sekcí byla uvedena plenární přednáškou, ve které se pozvaný řečník pokusil o shrnutí dosavadních po znatků, případně o prognózu dalšího vý voje v oboru. Celkově odeznělo 34 před nášek, jejichž abstrakta lze nalézt ve sborníku sympozia. Nebylo by účelné zde jednotlivá témata diskutovat, přesto bych rád vzpomenul alespoň jednu z předná šek, která se obsahově přiblížila ústřední mu mottu sympozia. V příspěvku Martiny Siglové (Vysoká škola chemicko-technologická) byly prezen továny výsledky laboratorní optimalizace bi odegradace acetonu biofilmem Fusarium proliferatum. Byl studován vliv typu nosiče na vlastnosti a aktivitu biofilmu a vliv doby zdržení na jeho biodegradační účinnost. Exaktně provedené experimenty vedly ke konstrukci bioreaktoru a poloprovozním zkouškám prováděným ve spolupráci s od bornou firmou. Přednáška byla ukázkou to ho, že i v naší zeměpisné šířce lze vyvíjet nové technologie, pokud je jejich vývoj po staven na spolupráci výzkumu a praxe. Velmi potěšitelné je zjištění, že téměř třetina přednášek a naprostá většina po sterů byla prezentována studenty základ ního či doktorského studia. S cílem zvýšit zájem mladých lidí o výzkum a veřejné prezentace na odborných setkáních byly pro účastníky do 35 let vyhlášeny v rámci sympozia soutěže o nejlepší ústní prezen taci a nejlepší plakátové sdělení. Plakátová sdělení měla v Seči úspěšnou premiéru. Postery umožňují osobnější kon takt autora s ostatními účastníky, což vede k bohatší diskuzi než při ústní prezentaci. Mnohé kontakty a osobní spolupráce jsou často navazovány právě v průběhu posterových sekcí. Zájem o 20 posterů vystave ných v průběhu celého setkání byl značný. Doufejme, že se plakátová sdělení v Seči ujala a napříště vzroste o ně zájem i ze strany odborných firem. S velkým napětím byla očekávána pane lová diskuze. V úvodním vstupu se MUDr. Magdalena Zimová (SZÚ) vrátila k diskuzi vyvolané přednáškou o bioremediacích polycyklických aromatických uhlovodíků, při níž firma provádějící remediaci nemonitoro-
Vladimír Brenner (MBÚ), který poukázal na potenciál genetických a biochemických me tod. Ing. Miroslav Sobotka (MBÚ) na zákla dě dlouholetých zkušeností s přípravou konsorcií pro inokulace sdělil, že při kultiva cích směsných kultur velmi často dochází k selekci pouze několika dominantních kmenů podle použitého zdroje uhlíku. Do minantní kmeny zpravidla tvoří 80 % orga nismů přítomných v inokulu, což může po někud zjednodušit monitoring přežívání ino kulovaných organismů v prostředí. Následující diskuze se stočila na mož vala toxicitu a mutagenitu vznikajících inter- nosti remediace polychlorovaných bifenylů mediátů. MUDr. Zimová zdůraznila potřebu (RGB). MUDr. M. Zimová vyjádřila své po ověřování účinnosti používaných technologií chybnosti o možnostech využití biologic a doporučila doplňovat chemické analýzy kých metod pro tento typ kontaminantu ekotoxikologickými testy. Prof. Pavel Pitter a jmenovala výhody termální desorpce pro (VŠCHT) poukázal na skutečnost, že sledo likvidaci sloučenin typu PCB. MUDr. Zimo vání metabolitů vznikajících při biodegradač- vá rovněž konstatovala, že povolení těchto ních reakcích pomocí chemických analýz metod pro degradaci PCB v ČR v součas může být velmi obtížné a finančně náročné. né době brání chybějící poloprovozní či I on doporučil použití ekotoxikologických provozní studie, které by prokázaly jejich testů a ukotvení požadavků na provádění účinnost. Dr. Brenner uvedl studie probí těchto testů v legislativě. Ing. Vít Matějů hající ve Spojených státech demonstrující (ENVISAN-GEM, s. r. o.) informoval o zá použitelnost biotechnologií pro bioremediměru Asociace sanačních biotechnologů zří aci PCB. Dr. Jiří Gabriel poukázal na sku dit referenční laboratoř v nezávislém institu tečnost, že grantové agentury ČR nepo tu, která by pomocí jednoduchých testů po skytují finanční prostředky na provádění suzovala účinnost sanačních technologií nákladných polních pokusů a proto nelze jednotlivých firem. Dále doporučil přítomným očekávat, že by pokusy prokazující biodebioremediačním firmám zavádění systému gradci PCB v provozních podmínkách řízení jakosti ISO, který podle jeho názoru mohlo provádět akademické pracoviště. vede ke zkvalitnění řízení procesů. Tato část diskuze odhalila jednu z mož RNDr. Jiří Gabriel (Mikrobiologický ných příčin pomalého zavádění nových biústav AVČR) ve vstupu věnovanému vyu oremediačních technologií do praxe v ČR. Prof. Kateřina Demnerová (VŠCHT) žití konsorcií bakterií při bioremediacích poukázal na možné změny ve složení hovořila o možnostech využití geneticky konsorcií v důsledku interakce organismů modifikovaných mikroorganismů (GMM) vnášených do prostředí s autochtonní | právě v oblasti biodegradací PCB. Prof. mikroflórou, případně v důsledku přítom Demnerová uvedla, že možnosti použití nosti toxických látek vyskytujících se GMM k tomuto účelu je zatím hypotetické, v prostředí (např. těžkých kovů). Na biore- protože současná legislativa ČR nepovo mediační firmy se Jiří Gabriel obrátil s do luje aplikovat GMM volně do prostředí. tazem, zda v průběhu bioremediací probí Doc. Tomáš Macek (ÚOCHB AVČR) kon há monitoring složení aplikovaných kon statoval, že u bioremediačních technologií sorcií. V odpovědi Ing. Eva Kyslíková (EN- využívajících místo modifikovaných bakté VISAN-GEM, s. r. o.) demonstrovala na rií geneticky modifikované rostliny lze oče zkušenostech vlastní firmy obtížnost při kávat kladnější postoj legislativy, protože rozlišování inokulovaných organismů od transgenní rostliny jsou již v současné dotěch, které se již v prostředí vyskytují, | bě masivně používány v rostlinné výrobě. a Ing. V. Matějů poukázal na ekonomic Sympozium nepochybně splnilo účel, kou neúnosnost sledování druhového za který si pořadatelé vytyčili. Podle ankety stoupení in sítu a uvedl, že z praktického se z 30 účastníků sympozia (z toho: 16 hlediska je účelné monitorovat celkový z firem, 7 z vysokých škol, 4 ze státní počet organismů schopných degradovat správy a 3 z Akademie věd ČR), 22 dotá kontaminant na lokalitě, případně sledovat zaným zdálo být sloučení obou akcí šťast výskyt některých klinicky významných ným krokem. To dokumentuje fakt, že si skupin. V následujícím vstupu RNDr. Fer jednotlivé komunity mají vzájemně co dinand Herčík (KAP, s. r. o.) připomenul sdělit a že mají zájem na pokračování za problémy spojené s prokazováním účin počaté tradice společných setkání. nosti inokulací při sanacích in sítu. JIŘÍ DAMBORSKÝ K otázce sledování výskytu organismů in Laboratoř struktury a dynamiky biomolekul šitu se v panelové diskuzi vyjádřil i RNDr. PřF MU Brno
J
ODPADY 6/1999 3
23
COM 3000, COM 3010 STARollers
KOMPAKTORY 30 000 kg
Pod označením COM 3000 a COM 3010 dodává STAVOSTROJ, a.s. na trh kompaktory tuhého odpadu. Tyto stroje jsou určeny pro práce na středních a velkých skládkách. Používány jsou pro rozhrnová ní, drcení a hutnění komunálního odpadu a pro rozprostírání krycí vrstvy inertního materiálu. Typ COM 3010 lze navíc vyu žít pro těžbu materiálu, jeho nakládání na automobily a jeho dílčí přemisťování. K přednostem patří velmi dobrá průchodivost terénem, prostorná a pohodlná kabina, spolehlivé klíčové agregáty od předních světových výrobců (převodovka ZF Passau, motor Cummins).
Provozní hmotnost 27 400 kg 31 590 kg
COM 3000 COM 3010
LV
Max. provozní hmotnost 31 180 kg 31 590 kg
Šířka hutnění 3 810 mm 3 810 mm
Obrysový vnější poloměr otáčení 7 200 mm 7 500 mm
Počet rychlostí 3 3
Teoretická stoupavost 81,1 % 81,1 %
Výrobce motoru Cummins Cummins
Typ motoru LTA-10-C290 LTA-10-C290
Výkon motoru 216 kW 216 kW
OBCHODNÍ zástupci sta v české republice • KNAIFL STAVEBNÍ STROJE. Brno. Libušina třída 11, tel.: 05/ 47 25 01 00. fax: 05/ 47 25 00 97
HUTNICÍ TECHNIKA
• KOHÚT A SPOL, spol. s r. o.. SERVIS A PRODEJ STAVEBNÍCH STROJŮ, Luštěnice, Smilovice 3. tel. / fax: 0326/ 75 72 87 - 8 e-mail:
[email protected]. http://web.iol.cz/kohut
IEN PŘEDPLATNÉ VÁM ZAIISTÍ VLASTNÍ VÝTISK AŽ NA VÁŠ STŮL A NAVÍC ZÍSKÁTE: bezplatnou prémii pro předplatitele - ROČENKU HN 1999 - v ceně 390,- Kč záruku zachování ceny po celé předplatitelské období poštovné a balné neúčtujeme předplatné titulu, který využíváte v podnikání je odečitatelnou položkou ze základu daně
OBJEDNÁVKA ROČNÍHO PŘEDPLATNÉHO
ipouze nový nebo zvýšený odběr)
Roční předplatné měsíčníku ODPADY u ECONOMIA, a. s.z činí 440,- Kč počet výtisků
19 3
LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL HAnvo.ojLN.zjLC': LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL LLL LL <>"« LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL příjmení, jméno, titul-.
ZPŮSOB PLATBY:
FAKTURA
VYPLŇUJE JEN ORGANIZACE:
SLOŽENKA
PLATEBNÍ KARTA
-*» LLLLLLLLLL LLL-LLLLLLLLLL *Mn»LLLLLLLLLLLL
číslo karty:
KÓD BANKY
PLATNOST
PLATEB. KARTA:
ČS. VARIANT
VISA
JCB
Diners Club International
LLLLLLLLLLLLLLLL /
LLLL LLLLLLLLLL «*. LLLL LLLLLLLLLL LLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLLL ŽÁDÁM O ROČENKU HN: ANO
NE
RAZÍTKO:
Objednávku předplatného adresujte: ECONOMIA, a. s., oddělení předplatného, Dobrovského 25, PRAHA 7 Další informace o předplatném získáte na informační lince: 02/33 07 11 77.
PODPIS: