Bohemia centralis 23: 155 - 162, 1994
PLÁNY PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PŘÍKLADY JEJICH REALIZACE V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH KOPEČ A SPRAŠOVÁ ROKLE U ZEMĚCH V OKRESE MĚLNÍK
The scheme of care and examples of their use in the protected areas Kopeč and Sprašová rokle u Zeměch district of Mělník
Ladislav Pořízek - Marie Pivničková
Vydáním nového zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, získaly orgány ochrany přírody řadu možností realizovat prakticky ochranářské aktivity, které předcházejícím zákonem č. 40/1956 Sb. nebyly legislativně pokryty. Jednou z uzákoněných povinností orgánů ochrany přírody je péče o zvláště chráněná území podle plánů péče ve smyslu $ 38 zákona č. 114/92 Sb. Plány péče obsahují pokyny pro hospodaření v chráněném území ve stanoveném období, usměrňují přirozený vývoj a hospodářské činnosti člověka. Plán péče by měl obsahovat návod, jak minimalizovat nepříznivé vlivy z okolí, aby byla zachována vývojová stadia živočišných či rostlinných společenstev chráněného fenoménu, krajinářské hodnoty nebo objekty neživé přírody. Předmětem plánu péče je však také návrh na případné ukončení nebo omezení činností, které více či méně chráněné území poškozují. Jsou to kupř. černé skládky, nežádoucí objekty, průsaky škodlivých látek, pokles hladiny podzemní vody atd. Plán péče by měl také zohlednit návrh a směr vědecko-výzkumného využití území, navrhnout technické vybavení chráněného území, jako je značení úředními tabulemi, informačními panely, navrhnout úpravu či opravu přístupových komunikací, zábradlí, vyhlídek atd. Velmi důležitým bodem plánu péče jsou data o historii území, včetně historických map. Pomáhají zpracovateli plánu péče rekonstruovat stav území v minulosti, způsob hospodaření, kultury pozemku, lokalizaci vodotečí atd. V zásadě každý plán péče by měl tomuto bodu věnovat dostatečný prostor, měly by se v něm objevit
155
všechny registrované činnosti, ať už ovlivňovaly vývoj chráněného fenoménu příznivě či nepříznivě. Pro chráněná území, která leží na lesním půdním fondu, jsou plány péče příslušnými orgány ochrany přírody předávány zpracovateli lesního hospodářského plánu, a to tři měsíce před základním šetřením, vedoucím k návrhu zpracování lesního hospodářského plánu. Metodické vedení zpracování plánů péče zajišťuje český ústav ochrany přírody, schvalování přísluší pro maloplošná chráněná území národní kategorie (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka) ministerstvu životního prostředí, pro přírodní rezervace a přírodní památky okresním úřadům a v CHKO jejich správám. Plány péče jsou zpracovávány zpravidla na období deseti let. Podmínkou jejich platnosti je předchozí projednání se všemi vlastníky a nájemci pozemků a příslušnými orgány státní správy. Plány péče jsou využívány i pro jiné druhy plánovací dokumentace, jako jsou lesní hospodářské plány, územně plánovací dokumentace atd. Po schválení plánu péče následuje jeho plnění. V současné době se orgány ochrany přírody setkávají v praxi při přípravě a realizaci péče o území s řadou malých a velkých překážek, zvláště pak při identifikaci pozemků a jejich vlastníků (viz. probíhající restituce) v zápisu katastru nemovitostí, při identifikaci hranic chráněného území, zajišťování finančních prostředků na realizaci plánu péče, zajišťování kvalitních a erudovaných firem či soukromníků. Realizace plánů péče v chráněných územích ve smyslu nového zákona je poměrně novou aktivitou orgánů ochrany přírody. Rádi bychom proto čtenáře seznámili s průběhem a zajišťováním plánů péče v přírodní rezervaci Kopeč a přírodní památce Sprašová rokle u Zeměch na okrese Mělník. V obou územích se asanovaly dřeviny, přirozený nálet i dřeviny vysazené. Přírodní rezervace Kopeč se nachází v těsné blízkosti stejnojmenné obce, ležící severovýchodně od Odolena Vody. Rozloha chráněného území je 2,02 ha. Území tvoří třetihorní čedičové pahorky Dlouhého vrchu a Homolky, lemované na úbočích algonkickými spility a křídovými sedimenty. Předmětem ochrany jsou teplomilná společenstva skalních výchozů a teplomilných trávníků s výskytem kostřavy walliské (Festuca valesiaca), hlaváčku jarního (Adonanthe vernalis), dvojštítku měnlivého (Biscutella varia), kozince rakouského (Astragalus austriacus), kavylu vláskovitého (Stipa capillata), ostřice nízké (Carex humilis) a dalších druhů. Výraznou rostlinou, která v chráněném území roste na rozpadajících se čedičových výchozech a která byla vlastně motivem vyhlášení v roce 1947 je lipnice bádenská (Poa badensis). Je to vzácný druh naší květeny, roste v českých zemích ještě v Českém krasu, na Pálavě a v blízkém okolí Štramberka. Z živočichů je zde vzácný výskyt pavouků (Pardosa bifasciata, Trochosa robusta), ploštic (Polymerus asperulae, Placochilus seladonicus), plže Oxychilus villae, kobylky Metrioptera bicolor atd. Přírodní rezervace Kopeč byla výrazně poškozena výsadbou dřevin v roce 1956 v rámci úkolu „Kultivace máloplodných půd", řešeného tehdejší ČSAZV. Na
156
Obr. č. 1 Přírodní památka Sprašová rokle u Zeměch před asanačním zásahem.
Obr. č. 2 Přírodní památka Sprašová rokle po asanačním zásahu.
157
Obr. č. 3 Přírodní rezervace Kopeč před asanačním zásahem.
Obr. č. 4 Přírodní rezervace Kopeč po asanačním zásahu.
158
základě dohody mezi akademií zemědělských věd a tehdejší památkovou správou dala památková správa souhlas ke zřízení pokusné plochy na části pozemku č. 36/16 Dlouhého vrchu v katastrálním území Kopeč. Vlastníkem pozemku je obec Úžice. Podle dohody měla být plocha využita k pokusným účelům na 10 let. V podmínkách dohody bylo uvedeno, že plocha bude co nejvíce šetřena, zvláště pak původní porost.Výsadba neměla přesahovat vzdálenost 50 m od západní hranice chráněného území. Na Homolce dřeviny neměly být vysazeny vůbec. Tyto podmínky však nebyly dodrženy. Pokus nebyl nikdy zrušen, vzdálenost výsadeb 50 m od hranice byla překročena a navíc byly cizí dřeviny vysazeny i na kat. čísle 36/17, tedy na Homolce. K výsadbě byly použity cizí nebo stanovištně nevhodné druhy dřevin, především pak zimolezy, meruzalky, sladkoplodé jeřáby, turecké lísky, sibiřské dříny, meruňky atd. Rada z nich během doby odumřela, ale větší část přežívala a některé druhy dosáhly značného vzrůstu (jeřáby a turecké lísky). Nárůst dřevin v přirozeném stepním ekosystému změnil složení a strukturu vegetace. Stepní společenstva zmizela ze severního svahu Dlouhého vrchu z plochy cca 70 % a z jižního svahu zhruba z 25 % a místo nich zde zbyly téměř čtyřicetileté výsadby stromů a křovin. Dalším nepříznivým prvkem v porostu je akát, který byl na Kopeč vysazen jako meliorační nebo medonosná dřevina a posléze se rozšířil a změnil velmi výrazně bylinné patro ve prospěch nitrofilních druhů. V roce 1964 požadovalo tehdejší Středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Praze alespoň o odstranění části vysazených dřevin, hlavně druhů s vysokou výmladností a druhů odumírajících. U dřevin s vysokou výmladností mělo dojít k odstranění i s kořenovým balem. Následovala řada urgencí, doporučení k odstranění dřevin i v rámci ochranářského plánu. Asanaci části dřevin se však podařilo realizovat až v roce 1993, tedy pod 38 letech od zahájení pokusu, který byl termínován na 10 let. Přírodní památka Sprašová rokle u Zeměch navazuje v jižní části na intravilán obce Zeměchy u Kralup nad Vltavou. Její rozloha je 1,49 ha a motivem vyhlášení v roce 1987 je mohutná erozní rýha (18 m) ve spraši s výraznou stratigrafií sprašových vrstev z hlediska kvartérní geologie. Přírodovědecky cenná jsou společenstva okrajů, hran a svahů rokle, která svým složením odpovídají tzv. černozemním stepím. Z vzácných druhů zde roste kostřava walliská (Festuca valesiaca), třešeň křovinná (Cerasus fruticosa), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), hvězdnice chlumní (Aster amellus) a řada dalších. Výrazná jsou společenstva bezobratlých živočichů, především pak blanokřídlého hmyzu, vázaného na sprašové stěny. Žije zde sklípkánek Atypus muralis, z měkkýšů suchomilka Helicella striata. Stepní společenstva se udržovala na okrajích, hranách a svazích rokle vlivem dlouhodobého a citlivého hospodaření, především pak pastvy, kosení a vyžínání i malých ploch a údržbou rokle. Posléze, kdy upadl zájem o drobné hospodaření a tedy i o trávu a kdy komunikace roklí ztratila svůj význam, rokle i její okolí začala zarůstat náletovými dřevinami a posléze bylo přikročeno i k dosadbě dřevin v jižní části rokle a převedení této části na lesní půdu. Severní část sice do lesní půdy
159
zahrnuta nebyla, ale zarůstání dřevinami se jí nevyhnulo. V posledních letech byl stav stepních společenstev v chráněném území velmi neutěšený. Okraje, stěny i dno rokle byly hustě zarostlé dřevinami, stepní společenstva zůstala izolována jen na malých ostrůvcích extrémních stanovišť. V roce 1993 byl vypracován plán péče, kterým bylo doporučeno urychlené odstranění části dřevin z chráněného území, které není lesním půdním fondem. Vlastníkem této plochy je podle katastru nemovistostí město Kralupy nad Vltavou. Před výběrovým řízením na zajištění firmy proběhlo v obou chráněných územích terénní šetření za účasti pracovníků referátu životního prostředí okresního úřadu v Mělníku a Českého ústavu ochrany přírody v Praze, při kterém byl vymezen rozsah prací, vybrány konkrétní dřeviny, určené k asanaci a dřeviny, které budou ponechány v porostu z důvodu stability půdy, především pak sprašových bloků. Přednostně byl k likvidaci určen akát, který byl do krajiny dosazován jako meliorační a medonosná dřevina. V obou chráněných územích se však rozrostl natolik, že poškozuje složení a strukturu bylinného patra stepního ekosystému. Kořeny akátu mechanicky narušují soudržnost spraše a urychlují oddělování sprašových bloků. Jako všechny motýlokvěté rostliny jsou schopny i akáty vázat v symbióze s bakteriemi vzdušný dusík a obohacují jím půdu. Výsledkem je značný nárůst nitrofilních druhů, jako je bez černý (Sambucus nigra), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), česnáček lékařský (Alliaria petiolata) atd. Oba asanační zásahy byly prováděny z finančních prostředků okresního úřadu (v rozpočtu byly finance předem plánovány), protože vlastníci pozemků nemají v současné době dostatek financí na hospodářské zásahy a údržbu, kterou stanoví v chráněném území plán péče. Výběrové řízení svým průběhem neodpovídalo veřejné obchodní soutěži podle obchodního zákoníku, protože nutnost jeho provedení se na tento typ, prací nevztahuje (výnos ministerstva financí 01/1994). Přesto doporučujeme provést určitou formu výběrového řízení, např. užší soutěž podle dřívějšího „zadávacího řádu staveb", kterému zhruba toto výběrové řízení odpovídá. Před podepsáním smlouvy byly všechny přihlášené firmy seznámeny s tématem, přesnými požadavky a informacemi ochrany přírody. Celkem bylo kontaktováno 8 firem, 2 se omluvily a 5 se účastnilo terénního šetření. Posléze byly referátu životního prostředí zaslány od firem nabídky, obsahující stručný popis prací a finanční rozvahu. Rozsah finančních nároků firem byl poměrně velký, kupř. u Sprašové rokle u Zeměch se sumy financí pohybovaly od 20 000 120 000 Kč. Při zasedání výběrové komise pracovníků okresního úřadu bylo přihlíženo především na dosavadní zkušenosti s firmou a stylem její práce, zohledněn byl způsob odstraňování dřevin a zpracování dřevní hmoty (např. štěpkování nevyužitelného odpadu). Před uzavřením smlouvy byly detailně prodiskutovány všechny typy prací, včetně přípravných, aby se předešlo možným dalším nedorozuměním. Ve výběrovém řízení byla pro asanační zásah vybrána firma Asakon, která nabídla rozsah prací ve Sprašové rokli u Zeměch zajistit za 56 000 Kč, pro asanační zásah na Kopči firma Zahrady Mělník s nabídkou 55 000 Kč. 160
Práce byly dohodnuty na základě smlouvy o dílo podle §536 a násl. obchodního zákoníku (zák. č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Referát životního prostředí požadoval ještě před zahájením terénních prací podrobnou dokumentaci stavu před asanačním zásahem a po jeho provedení. Je třeba upozornit, že práce byly prováděny ve značně ztížených podmínkách neschůdného terénu, především ve Sprašové rokli. Rovněž za zmínku stojí, že postup výběrového řízení a harmonogram prací byl časově posunut pro pozdní uvolnění finančních prostředků až v srpnu 1993. Práce v terénu byly prováděny v posledních měsících roku 1993. Na Kopči byly zmýceny dřeviny z jižního svahu Dlouhého vrchu a z území odklizeny. Sprašová rokle byla v severní části obou svahů vyčištěna od dřevin, vyjma jednotlivých, předem vybraných stromů, udržujících stabilitu před rychlým uvolněním sprašových bloků. Rovněž i odtud byla dřevní hmota z chráněného území odklizena. Po ukončení prací v obou chráněných územích proběhlo terénní šetření, byl sepsán předávací protokol a do něho doplněny drobné činnosti, které nepokrývala smlouva a byly registrovány na žádost referátu životního prostředí. Předána byla rovněž dokumentace po provedeném asanačním zásahu. Díky předchozí informovanosti vlastníků, nájemců, obcí a všech zainteresovaných organizací, kupř. mysliveckého sdružení, jsme se vyvarovali případným střetům nebo výtkám proti kácení zeleně v přírodě. Úkolem ochrany přírody je nyní sledovat změny ve struktuře porostů po asanačním zásahu. V obou územích je reálný předpoklad rychlého nárůstu stepních druhů rostlin, i když jsme si vědomi, že osidlovací proces může probíhat, díky letitému opadu listí ze dřevin, přes fázi ruderálů a plevelů. Jen pečlivé sledování změn struktury a složení porostů na asanovaných plochách může napovědět další postupy hospodaření v obou chráněných územích.
Summary In the present paper examples are given, how the scheme of care in the protected areas Kopeč and Sprašová rokle (= Loess Gorge) near Zeměchy, district of Mělník, is realized. In both cases the clearance of woody plants was the object. In the Sprašová rokle near Zeměchy predominantly the self-seeding growth was involved, in the Kopeč also the eradication of plantations of alien woody species planted here in 1956 within the framework of the scheme „Utilization of barren soils" was made; in the above-mentioned year the honeysuckles (Lonicera sp.), currants (Ribes sp.), Turkish filberts (Corylus colurna), rowans (Sorbus sp.), and apricots (Armeniaca sp.) were planted here. The clearance actions were supervised by the District Office in Mělník, the firms Asakon and Zahrady were chosen by a competition procedure to make them.
161
Both firms were informed in detail about the demands of the Nature Preservation, before the work had been started. The documentation was made before the starting of the clearance actions as well as after they had been finished. The Nature Preservation will observe the development of the plant and animal communities in the areas cleared. A rapid development of steppe communities in the cleared areas is to be expected.
Adresa autorů: Ing. Ladislav Pořízek referát životního prostředí okresního úřadu Mělník
RNDr. Marie Pivničková Český ústav ochrany přírody Kališnická 4-6 Praha 3 - Žižkov
162
