Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Praha, 2015

Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY ............................................................. 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ ............................................... 5 2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 5

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................................. 7

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ....................................................................................... 8

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ................................................................................................. 9

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE................................................................. 11

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................................. 13

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ....................................................................... 15

2.9

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................................ 19

2.10 PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ........................................ 21 2.11 REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ...................................................................... 25

3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY ........................................................................................30 3.1

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................ 30

3.2

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................................... 31

3.3

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ.............................................. 33

3.4

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ........................................................ 35

3.5

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................................. 37

3.6

VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU..... 41

4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ .............................44 4.1

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................. 44

4.2

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 45

4.3

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................. 46

4.4

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .............................. 46

4.5

ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ............. 47

4.6

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ............................................................................................ 48

4.7

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................................. 50

5. SHRNUTÍ..................................................................................................52

2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce C – Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tato sekce zahrnuje mechanickou, fyzikální nebo chemickou přeměnu materiálů nebo komponentů na nové produkty (zboží), ačkoliv toto nelze použít jako jednotné univerzální kritérium pro definování výroby zboží, tj. zpracovatelského průmyslu, (dále pod poznámkou ke zpracování odpadů). Materiály, látky a suroviny, které se využívají jako vstupy zpracovatelského průmyslu, jsou produkty zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury, těžby, dobývání kamene a písků a jílů nebo se též může jednat o produkty jiných zpracovatelských činností. Podstatná změna, renovace nebo rekonstrukce produktů se obecně považuje za výrobu zboží, a zařazuje se tedy do zpracovatelského průmyslu. Naše analyzované odvětví zahrnuje následující oddíly sekce C – Zpracovatelského průmyslu: oddíl 13 – Výroba textilií; oddíl 14 – Výroba oděvů; oddíl 15 – Výroba usní a souvisejících výrobků.

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

13

Výroba textilií

50,3%

14

Výroba oděvů

39,3%

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

10,4%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

13

Výroba textilií

58,5%

14

Výroba oděvů

31,6%

15

Výroba usní a souvisejících výrobků

9,9%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

Vymezení tří hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 13 – Výroba textilií (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje úpravu a spřádání textilních vláken, tkaní a konečnou úpravu textilií a oděvů, výrobu konfekčních textilních výrobků kromě oděvů (např. ložního a stolního prádla, přikrývek, koberců, provaznického zboží atd.). Pěstování přírodních vláken je zařazeno do oddílu 01, avšak výroba syntetických vláken je chemický proces klasifikovaný do třídy 20.60. Výroba oděvů je zahrnuta v oddílu 14. CZ-NACE Oddíl 14 – Výroba oděvů (úroveň 2)

3

Tento oddíl zahrnuje všechny krejčovské práce (konfekční oděvy nebo oděvy na míru) ze všech materiálů (např. kůže, tkaniny, háčkovaných a pletených materiálů), pro všechny jednotlivé části oděvů (např. svrchní ošacení, pánské, dámské anebo dětské prádlo, pracovní oděvy, vycházkové oblečení nebo oblečení pro volný čas) a doplňky. Přitom se nerozlišuje mezi oděvy pro dospělé a dětskými oděvy nebo mezi moderním a tradičním oblečením. Oddíl 14 také zahrnuje kožešnický průmysl (kožešiny a kožešinové oděvy). CZ-NACE Oddíl 15 – Výroba usní a souvisejících výrobků (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje úpravy a barvení kožešin a zpracování kůží na usně činěním nebo konzervováním a další úpravou a zpracováním kůže na spotřební předměty. Kromě toho zahrnuje výrobu obdobných výrobků z jiných materiálů (umělé kůže nebo náhražky kůže), např. gumovou obuv, textilní zavazadla. Výrobky z náhražky kůže jsou zde zařazeny, protože se výrobní postup používaný při jejich výrobě podobá postupu výroby výrobků z usní (např. cestovních zavazadel) a tyto výrobky se často vyrábějí ve stejném závodě.

4

Ekonomika a zaměstnanost odvětví 2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 63 mld. Kč (stálé ceny roku 2005), což je nejméně od roku 2005. Hodnota produkce v tomto odvětví byla na svém maximu v roce 2008, kdy dosáhla hodnoty téměř 83 mld. Kč. V porovnání s rokem 2008 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k 24% poklesu.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 85 80 75

2005

70

2008 65

2011 2013

60 55 50 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl (NACE 13-15)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2008 postupně snižovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné například z několikanásobné hodnoty pro Německo ve srovnání s ČR. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak přibližně poloviční hodnoty vykazuje Slovinsko, Slovensko a Maďarsko.

5

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 8 7

2005

6

2008 2011

5

2013

4 3 2 1 0 Česká republika

Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 0,6 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně klesá ve všech srovnávaných zemích. Celkově je váha odvětví v ekonomice srovnatelná s průměrem zemí EU 20. Vyšší váhu v ekonomice má odvětví na Slovensku a ve Slovinsku. Srovnatelnou velikost má pak odvětví v Polsku. Nižší váhu má analyzované odvětví v Německu, Maďarsku a Rakousku.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 1,8% 1,6%

2005

1,4%

2008 2011

1,2%

2013 1,0% 0,8% 0,6% 0,4% 0,2% 0,0% Česká republika Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU20

EU20 - bez Chorvatska, UK, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat – National Accounts

6

2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 14 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco nižší než na Slovensku (15 tisíc), Slovinsku (17 tisíc). Výrazně vyšší než v ČR byla produktivita práce v Rakousku a to více jak 3 a půl násobně. Naopak v Maďarsku byla produktivita práce poloviční oproti ČR.

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 60 000 51 614 50 000 38 736

40 000 30 000 20 000

17 191

14 245

14 811

7 021

10 000 0 ČR

Německo

Madarsko

Rakousko

Slovinsko

Slovensko

Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce v tomto odvětví mezi lety 2008 a 2009 rostla a dostala se na své maximum 12 tisíc EUR. Od roku 2009 produktivita práce klesala a ustálila se na hodnotě kolem 10 tisíc EUR.

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 14 000 11 949

12 399

12 000

10 574

10 175

10 000

9 717

9 925

2012

2013

8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008

2009

2010

2011


7

2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel; Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví (30 %). Všechny tyto vstupy tvoří necelých 30 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví ze zhruba 1/3 na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 55 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 123 %. To znamená, že se k nám více odvětvové produkce doveze, než se u nás vyrobí.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Ostatní odvětví

Zdroje 42,8%

Celkem (v miliardách Kč)

136,3

10,6%

Vstupy z odvětví

29,3%

8,5%

Přidaná hodnota odvětví

15,7%

8,4%

Dovoz do odvětví

55,1%

29,7%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží ze 44 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu dopravních prostředků, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výrobu pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků a z více jak třetiny ostatní odvětví. Více než 16 % produkce je spotřebováno domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi a 40 % produkce je vyvezeno do zahraničí. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než se vyveze do zahraničí, i když podíl vývozu je poměrně vysoký.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví Mezispotřeba všech odvětví Spotřeba domácností Spotřeba vládních a neziskových institucí

Mezispotřeba 43,6% 16,1% 0,3%

Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob

-0,2%

Vývoz z odvětví

40,3%

Vlastní odvětví Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Ostatní odvětví

28,4% 19,9% 7,3% 6,0% 38,4%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

8

2.4. Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (87 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je ostatní Evropa (3,5 %) a ostatní Asie (2,6 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí jen 3,2 % (2014). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl na vývozu

EU 28

86,9%

Ostatní Evropa

3,5%

Ostatní Asie

2,6%

Afrika

2,3%

USA a Kanada

1,4%

Ruská federace

1,3%

NIZ JV Asie

0,7%

Čína

0,5%

Latinská Amerika

0,4%

Japonsko

0,3%

Ostatní země

0,1%

Pozn. NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou samé země EU. Samotné Německo představuje 27 % vývozu a první tři země (Německo, Itálie a Slovensko) téměř ½ celkového vývozu odvětví.

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 31167

Podíl 26,5%

Itálie

11868

10,1%

Slovensko

10524

9,0%

Polsko

9705

8,3%

Rakousko

6254

5,3%

Francie

5740

4,9%

Spojené království

5031

4,3%

Nizozemsko

3207

2,7%

Rumunsko

3020

2,6%

Španělsko

2307

2,0%


Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady, ale hlavní destinace exportu analyzovaného odvětví ČR (Německo, Slovensko, Polsko) mají konkurenceschopnost odvětví v exportu nižší s výjimkou Itálie.

9

Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (průměr za roky 2010 – 2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kypr

Norsko

Finsko

Lotyšsko

Irsko

Polsko

Slovinsko

Maďarsko

Německo

Slovensko

Švédsko

Velká Británie

ČR

Francie

Všechny země

Estonsko

Nizozemsko

Litva

Rakousko

Bulharsko

Rumunsko

Itálie

Portugalsko

Řecko

Španělsko

Belgie

Dánsko

Malta

Lucembursko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Na straně dovozu je situace diverzifikovanější, i když si hlavní podíl zachovává teritorium zemí EU 28 (52 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí i z Číny (22 %), ostatních zemí Asie (16 %) nebo Indie (3 %).

Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl na dovozu

EU 28

52,2%

Čína

21,7%

Ostatní Asie

16,0%

Indie

3,0%

NIZ JV Asie

2,4%

Afrika

2,0%

Ostatní Evropa

1,3%

USA a Kanada

0,7%

Latinská Amerika

0,3%

Ostatní země

0,2%

Japonsko

0,1%

Pozn. NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.


Při podrobnějším pohledu však vidíme, že na prvním místě je Čína (22 %) těsně před první evropskou zemí – Německem (19 %), následuje Itálie (9 %). Na dalších místech jsou asijské státy Turecko a Bangladéš. 10

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Čína

Objem (mil. Kč) 27 767

Podíl 21,7%

Německo

24 843

19,4%

Itálie

11 379

8,9%

Turecko

7 361

5,8%

Bangladéš

5 782

4,5%

Polsko

4 053

3,2%

Indie

3 878

3,0%

Slovensko

3 341

2,6%

Vietnam

3 005

2,4%

Rakousko

2 989

2,3%


2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Před námi je pouze jeden významný obchodní partner – Itálie, ostatní významní partneři (Německo, Polsko, Slovensko) za námi zaostávají.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Lotyšsko

Maďarsko

Rumunsko

Řecko

Velká Británie

Dánsko

Bulharsko

Estonsko

Litva

Polsko

Malta

Švédsko

Nizozemsko

Irsko

Slovensko

Všechny země

Finsko

Německo

Norsko

ČR

Portugalsko

Francie

Španělsko

Slovinsko

Itálie

Belgie

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích ukazatelů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech 11

zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics

Inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi mírně nadprůměrnou pozici. Nachází se na 12. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje mírně nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Z významných obchodních partnerů Českou republiku předstihuje pouze Německo.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kypr

Lucembursko

Řecko

Norsko

Maďarsko

Malta

Portugalsko

Lotyšsko

Velká Británie

Španělsko

Nizozemsko

Slovinsko

Itálie

Všechny země

Polsko

Slovensko

Švédsko

ČR

Rumunsko

Rakousko

Bulharsko

Dánsko

Irsko

Francie

Litva

Finsko

Belgie

Německo

Estonsko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

12

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na hrubé přidané hodnotě) s relativně středně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož velká část produkce končí na zahraničních trzích. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Textilní, oděvní a kožedělný průmysl odvětví s průměrnou mezinárodní konkurenceschopností.

13

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná


Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba strojů a zařízení

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Podprůměrná

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 14

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Obecné zásady podnikání jsou v České republice upraveny Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a Zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků s výjimkou tohoto zboží ortopedické povahy patří mezi živnosti volné. Mezi živnosti volné patří i výroba obuvi, brašnářského a sedlářského zboží opět s výjimkou zboží ortopedické povahy. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Na část týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, tedy směrnici Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Další právní normou, kromě obchodního zákoníku, která ovlivňuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle obchodního zákoníku) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Základní normou upravující mezinárodní obchod je celní kodex, jednotný celní sazebník a další navazující nařízení. Nedílnou součástí legislativy upravující mezinárodní obchod jsou i nástroje na ochranu trhu definované na úrovni WTO. Základními nástroji na ochranu trhu jsou Antidumpingová nařízení (nařízení Rady (ES) č. 384/96, Ochranná nařízení č 3285/94, Protisubvenční nařízení č. 2026/97. Kromě obecných evropských a národních pravidel je textilní, oděvní a kožedělní průmysl regulován i speciální legislativou. Nejdůležitější je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 o názvech textilních vláken, které nabylo účinnosti dne 8. května 2012. Nařízení se týká označování materiálového složení textilních výrobků. Toto nařízení se odráží v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v platném znění, který stanovuje, jakými informacemi musí být vybaveny textilní a oděvní výrobky prodávané konečným zákazníkům (spotřebitelům). Výroba materiálů pro stavebnictví (pružné a textilní podlahové krytiny) musí splňovat požadavky uvedené v nařízení vlády č. 312/2005 Sb. Technické požadavky na stavební výrobky označované CE – geosyntetika – jsou upraveny přímo aplikovatelným nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 CPR. Výrobky určené pro zdravotnictví musí splňovat technické požadavky stanovené nařízením vlády č. 336/2001 Sb. v platném znění. Podrobnější informace o jednotlivých normách je možné dohledat na stránkách Textilního zkušebního ústavu www.tzu.cz. Výroba textilních hraček a výrobků pro děti do 3 let je upravena nařízením vlády č. 89/2011 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tyto výrobky v souladu se směrnicí 209/48/ES. Hygienické požadavky na hračky a výrobky určené dětem do 3 let upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 84/2001 Sb. Výroba osobních ochranných pomůcek je regulována nařízením vlády č. 21/2003 Sb., které stanovuje technické požadavky na tyto pomůcky v souladu s příslušnými evropskými nařízeními.

2.7.2. Státní podpora podnikání Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) 2004 – 2006, který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie.

15

Na program OPPP navazoval Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013. Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Pro následující roky až do roku 2020 byl 29. 5. 2015 schválen Evropskou komisí Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Jeho cílem je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Pojem „konkurenceschopný“ zahrnuje v pojetí programu schopnost místních firem prosazovat se na světových trzích a vytvářet dostatek pracovních míst. Pojem „udržitelný“ zvýrazňuje dlouhodobý horizont konkurenční schopnosti, což zahrnuje mj. i environmentální dimenzi hospodářského rozvoje. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na program je alokováno 4,33 mld. EUR. K hlavním rozdílům oproti předchozímu programu na roky 2007–2013 je zaměření nového programu na přenos technologií a spolupráce odvětví výzkumu a vývoje a inovačních firem, posun od budování inovační infrastruktury k jejímu rozvoji a efektivnímu využívání, posílení role finančních nástrojů, větší důraz na využití výsledků aplikovaného průmyslového výzkumu a vývoje. Program je zaměřen na rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace, rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, energetické úspory a rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií. Tematické cíle  Investice do výzkumu, vývoje a inovací pro praxi (PO1)  Rozvoj využívání informačních a komunikačních technologií (PO4)  Podpora malých a středních podniků (PO2)  Snižování energetické náročnosti ekonomiky (PO3)  Modernizace dopravní infrastruktury a ekologická doprava (PO3) Podporované oblasti jsou rozděleny do pěti prioritních os:  Prioritní osa 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace  Prioritní osa 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem  Prioritní osa 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin  Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií  Prioritní osa 5: Technická pomoc Více je možné nalézt na webu MPO http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppik/ 2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl prošel složitým obdobím transformace a restrukturalizace, ze kterého vyšel výrazně oslaben. V důsledku postupující liberalizace a globalizace docházelo ke ztrátě pozic na českém trhu i některých exportních trzích. Vývoj odvětví je ovlivňován celou řadou faktorů, z nichž některé mohou výrazným způsobem změnit jeho charakter. Příkladem může být rozvoj 3 D tiskáren pro potřeby oděvního nebo kožedělného průmyslu. Vývoj odvětví bude ovlivněn především dalším rozvojem technických textilií, které nahrazují kdysi dominantní klasickou výrobu textilií. Vývoj nových typů vláken, technologií a speciálních úprav směruje textilní výrobu do tzv. inteligentních textilií, které nacházejí uplatnění ve stále širším spektru odvětví a činností. Orientace na tento výrobní segment je spojena s nezbytným důrazem na inovace, které mohou vznikat jak na základě rozvoje vlastního výzkumu a vývoje, především však spoluprací s domácími i

16

zahraničními výzkumnými ústavy a vysokými školami, a to napříč obory. Konkurenceschopnost odvětví je závislá na inovacích jak na straně vstupů, tedy inovacích vláken, přízí, textilních konstrukcí, tak technologických procesů a užitných vlastností výrobkových výstupů. Z hlediska technologie zpracování jde zejména o nano, mikro a biotechnologie a včleňování určitých prvků do textilií, které jim dávají speciální vlastnosti a tím rozšiřují možnosti využití. Rozšiřující se možnosti využití textilií v jiných oborech otevírají možnosti mezioborové spolupráce přímo nesouvisejících oborů zaměřené jednak na poznání potřeb a požadavků zákazníka na jedné straně a možností těmto požadavkům vyhovět. Teoreticky neexistuje obor, ve kterém by technické či inteligentní textilie nenašly uplatnění, nicméně rozhodující je spolupráce s elektrotechnickým, elektronickým, automobilovým, leteckým, zbrojním průmyslem, se stavebnictvím, zemědělstvím, zdravotnictvím atd. České textilní firmy jsou přes velkou zahraniční konkurenci schopné uplatnit se na trhu textilních výrobků pro domácnost, ochranných oděvů, zdravotnického sortimentu, geotextilií, textilií pro dopravní prostředky, zemědělství, vodohospodářství. Náročnost technických textilií na výzkum a vývoj si vynucuje užší specializaci jednotlivých výrobních podniků, neboť je velmi obtížné se širokým výrobním programem dlouhodobě soupeřit se specializovanými firmami. Užší specializace musí být založena na promyšlené rozvojové strategii jednotlivých firem a na budování obchodních značek. Rozvoj technických a inteligentních textilií a jejich uplatnění na trhu je však svázáno s celou řadou legislativních podmínek v rámci EU a tedy i v ČR. To spolu s přísnými bezpečnostními, hygienickými a dalšími předpisy klade vysoké nároky na jejich splnění a v souvislosti s tím i vysoké finanční a časové náklady, které jsou schopny nést pouze velké firmy. Dalším faktorem ovlivňujícím budoucnost odvětví v ČR je začínající tendence silných nadnárodních společností relokovat výrobu z levných asijských zemí zpět do Evropy. Půjde o náročné sofistikované části výrob, které mohou získat pouze firmy připravené na tuto příležitost, firmy, které jsou schopné prokázat svoji technologickou a expertní vyspělost. Půjde o firmy, které mají jasnou strategii „Produktového vůdcovství“ nebo „Blízkosti k zákazníkům“, které jsou zaměřené na budoucnost, jsou ofenzivní a schopné monitorovat příležitosti a komunikovat s nadnárodními společnostmi. Specializace na technologicky náročnější výrobu s vyšší přidanou hodnotou založenou na jedinečném know how firmy je náročnou, ale v podstatě jedinou cestou, jak obstát v silné mezinárodní konkurenci. Nezbytným krokem je i posun do vyšších pater hodnotového řetězce, tedy důraz na procesy předvýrobních a povýrobních etap. V oděvním průmyslu je tento posun spojen se soustředěním se na vývoj, design, marketing a přesunem samotné výroby do zemí s nižšími náklady práce při zachování kvality práce. Odvětví je silně exportně zaměřeno, jeho vývoj je závislý na vývoji rozhodujících zahraničních trhů. Dominantním trhem je a lze předpokládat, že i v nejbližším období bude nadále Evropa. Tento trh je však relativně malý a v podstatě obsazený. Do budoucna je proto nezbytné pronikat na nové perspektivní trhy, ve kterých v souvislosti s jejich ekonomickým růstem poroste i poptávka po textilní, oděvní a kožedělné produkci, kterou místní výrobci nebudou schopni uspokojit jak z hlediska množství, tak kvality. Půjde zejména o africké a asijské země za předpokladu jejich politické stability a ekonomického růstu. Úspěch na těchto trzích je podmíněn schopností firem přizpůsobit se spotřebitelským zvyklostem místního obyvatelstva a schopností obchodovat v odlišném kulturním prostředí. Orientace na zákazníka je dalším z důležitých faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost, stejně jako flexibilita reakce na změny v poptávce. Perspektiva odvětví je odvislá, tak jako u všech ostatních odvětví, od dostupnosti odpovídajícím způsobem kvalifikované pracovní síly. Trend snižování zaměstnanosti bude i nadále pokračovat, a to i při očekávaném růstu výkonů a tržeb a při tvorbě nových pracovních míst v důsledku relokace výrob zpět do Evropy. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím tento trend je zvyšování produktivity práce v důsledku postupující automatizace většiny technologických procesů a zvyšující se spolehlivosti strojů. To umožňuje zvětšovat obsluhované úseky a zajistit plnou obslužnost pouze v části směny a v dalším provozním čase pouze kontrolu fungování provozu a tak redukovat počet potřebného obslužného personálu. V mnoha případech je tento proces spojen i se snižováním nároků na kvalifikaci, kdy je možné kvalifikovanou obsluhu nahradit obsluhou pouze zaučenou. Trend snižování celkové zaměstnanosti v odvětví bude

17

ovlivněn i zvyšujícím se podílem textilního sektoru, který je méně náročný na lidskou práci než je tomu v sektoru oděvním (šičky, švadleny). Snižování zaměstnanosti bude doprovázeno i dalším snižováním podílu žen na celkové zaměstnanosti, a to zejména v důsledku již zmíněného snižování podílu oděvního průmyslu a dále změn v nárocích na kvalifikaci zaměstnanců. Mechanizace a automatizace výrob je spojena se zvýšenými nároky na zastoupení osob s technickým vzděláním, které je stále spíše dominantou mužů než žen. Jedná se o profese operátorů, seřizovačů, opravářů, technologů, logistiků, ale i IT specialistů. V souvislosti s přechodem do vyšších pater hodnotových řetězců se budou zvyšovat i nároky na kvalifikaci zaměstnanců. Dojde k navýšení podílu výzkumných a vývojových pracovníků, obchodníků, marketingových pracovníků, designerů apod. na úkor obslužného personálu. Budou se zvyšovat i nároky na znalosti a dovednosti managementu, jejich schopnost vytvářet a realizovat dlouhodobé rozvojové strategie, schopnost pohybovat se v odlišném kulturním prostředí v souvislosti s pronikáním na nové trhy apod. Tvorba nových materiálů a technologií povede ke zvyšování zastoupení specialistů na netextilní obory (automotive, letectví, stavebnictví, obranný průmysl, zdravotnictví, životní prostředí, sport, volný čas aj.) mezi zaměstnanci textilního průmyslu a naopak textilních technologů v netextilních oborech. V souvislosti s demografickým vývojem a omezeným zájmem mladých lidí o technické vzdělání se budou pracovní týmy internacionalizovat, zejména týmy zodpovědné za inovace a obchod. To bude klást i zvýšené nároky na jazykovou vybavenost kmenových pracovníků a na činnost personálního odvětví zodpovědného za nábor talentů či excelentních specialistů. Vývoj textilního, oděvního a kožedělného odvětví bude ovlivňován také obecným trendy spotřebitelského chování. Stárnutí populace zvýší poptávku po plně funkčních produktech moderního designu s intuitivním ovládáním, které budou poskytovat bezpečnostní nebo zdravotní funkce, důraz na zdravý životní styl a vzdělání zvýší poptávku po produktech podložených argumentem prospěšnosti zdraví jednotlivce a jeho osobnostní rozvoj, a tím i poptávku po produktech šitých na míru. Nezanedbatelný bude i důraz na ekologii, který dále zvýší tlak na recyklovatelnost, využívání druhotných surovin, výrobky a výrobní postupy šetrné k životnímu prostředí. Zvyšující se samostatnost žen a jejich kupní síla, stejně jako role při nákupech pro domácnost povede ke zvýšené poptávce po produktech fair trade a bio produktech. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky  konkurenceschopné mzdy  zkušená pracovní síla  příliv nového kapitálu  funkční sociální dialog  existence a činnost České technologické platformy pro textil a její napojení na Evropskou platformu,  existence a činnost klastru výrobců technických textilií - CLUTEX,  obhajoba zájmů odvětví Asociací textilního – oděvního – kožedělného průmyslu, zpracované koncepční materiály Slabé stránky  široká škála výrobků, která znesnadňuje firmám dosahovat špičkových kvalit, budování silných značek a konkurenceschopnost vůči specializovaným firmám  zaostávání ve výzkumu, vývoji a inovacích ve srovnání s jinými obory zpracovatelského průmyslu a se zahraničními podniky  nedostatek vlastních finančních zdrojů pro podstatné inovace a zejména pro přechod k tzv. inteligentním textiliím  negativní vnímání odvětví veřejností, jeho nízká atraktivita jako zaměstnavatele  zhoršující se dostupnost kvalifikované pracovní síly rozpadem odborného školství a nízkým zájmem o technické obory

18

Příležitosti  přechod do oblasti inteligentních textilií  propojení výroby s vědeckým výzkumem zaměřeným jak na stranu vstupů, tak technologických procesů a výrobkových výstupů, zapojování do národních i mezinárodních projektů  inovace z hlediska uplatnění textilií na základě mezioborové spolupráce zejména s elektrotechnickým, elektronickým, stavebním, automobilovým, leteckým, zbrojním průmyslem, se stavebnictvím, zdravotnictvím  užší specializace, promyšlené rozvojová strategie jednotlivých firem, cílené budování obchodních značek  monitorování a vytváření podmínek pro relokaci nejnáročnějších sofistikovaných částí výrob  rozvoj odborného školství a vnitropodnikového vzdělávání  zlepšení image odvětví jako inovativního odvětví a perspektivního zaměstnavatele budování obchodních vztahů zejména s těmi rozvojovými zeměmi, ve kterých roste střední třída, která je rozhodující z hlediska koupěschopné poptávky po produktech všech odvětví, ve kterých uplatňuje textil 

se

Hrozby  zvyšující se konkurence ze strany rozvojových zemí  nezachycení aktuálních vývojových trendů  nedostatek kvalifikované pracovní síly

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl od roku 2000 dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2000 pracovalo v analyzovaném odvětví téměř 160 tisíc pracovníků, v roce 2014 už to bylo pouhých 58 tisíc zaměstnaných osob. V průběhu 14 let tedy došlo k 63% poklesu počtu zaměstnanců v analyzovaném odvětví. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 54 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále mírně klesat.

Počet zaměstnaných (v tisících)

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl v České republice 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

19

V rámci 26 ekonomických odvětví se Textilní, oděvní a kožedělný průmysl umístil jako první z hlediska nejrychlejšího tempa poklesu zaměstnanců. V souladu s poklesem počtu pracovníků klesal i podíl, který analyzované odvětví zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 2,8 %, což z analyzovaného odvětví činilo desáté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v analyzovaném odvětví pouhých 1,2 % celkové zaměstnanosti a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl se tak stal jedním z nejmenších odvětví v ČR z hlediska podílu na zaměstnanosti (menší už je jen odvětví Vydavatelských a mediálních činností a Těžební průmysl).

Podíl odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl na celkové zaměstnanosti v zemi 8,0%

2000

7,0%

2014

6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0%

Švédsko

Nizozemí

Kypr

Dánsko

Malta

Lucembursko

Irsko

Spojené Království

Finsko

Německo

Francie

Rakousko

Belgie

Řecko

Španělsko

EU28

Slovinsko

Lotyšsko

Česká republika

Polsko

Maďarsko

Itálie

Slovensko

Estonsko

Chorvatsko

Litva

Rumunsko

Bulharsko

Portugalsko

0,0%


V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl analyzovaného odvětví pouhých 1,1 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti srovnatelný s průměrem zemí EU 28. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl největší význam v Bulharsku (5,3 % celkové zaměstnanosti v roce 2014), naopak zanedbatelný význam má odvětví ve Švédsku, Nizozemí a Dánsku. V ekonomikách všech zemí Evropské unie význam analyzovaného odvětví mezi lety 2000 a 2014 klesal. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 12,3 %. Tato úroveň je téměř dvojnásobně vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti ve všech odvětvích, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl téměř 50 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v analyzovaném odvětví, mají větší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z téměř všech jiných odvětví ekonomiky.

20

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

2.9

Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé

K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 37 013 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 13–15. Nejvíce z nich, více než 87 %, patří do odvětví Výroba oděvů (NACE 14), dalších téměř 10 %, patří do odvětví Výroba textilií (NACE 13) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem s podílem více než 3 % odvětví Výroba usní a souvisejících výrobků (NACE 15). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 13,8 % ze všech podniků. Největší z nich jsou AstenJohnson, s.r.o., TIMO s.r.o., MOIRA CZ, a.s., Triola a.s., MAXIS a.s., UNIKO s. r. o., LIPOELASTIC a.s. Druhý největší podíl (12,5 %) má své sídlo v Jihomoravském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Nová Mosilana, a.s., KORDÁRNA Plus a.s., PEGAS NONWOVENS s.r.o., Moravské oděvní závody k.s., RETEX a.s. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované ve Středočeském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 12,4 %. V tomto kraji sídlí např. Kamýk Daunen s.r.o., HIKO SPORT s.r.o. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 9,7 %, kde sídlí např. TONAK a.s., LANEX a.s., CONROP, s.r.o.,

21

PEGA - VEL, a.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Libereckém kraji, v Plzeňském kraji a v Karlovarském kraji. 2.10.1 Nejvýznamnější zaměstnavatelé V rámci celé České republiky jsou nejvýznamnějšími zaměstnavateli podniky uvedené v následující tabulce (měřeno dle počtu pracovníků).

Název

Logo

Sídlo

JUTA a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

Dukelská 417 544 15 Dvůr Králové nad Labem  13 výrobních závodů: Dvůr Králové n.L.(4), Úpice, Jaroměř, Bernartice u Trutnova, Višňová u Frýdlantu v Čechách, Turnov, Olomouc, Adamov, Žireč (2)  Výrobce širokého sortimentu produktů pro stavebnictví a zemědělství, obalových materiálů a materiálů pro technické účely  více než 80 % produkce je vyváženo do zemí celého světa, roční obrat převyšuje částku 5 mld. Kč  Historie podniku sahá do druhé poloviny 19. století, kdy továrny v soukromém vlastnictví vyráběly příze, tkaniny, pytle, vázací motouzy a lana z přírodních materiálů. V roce 1946 byl založen národní podnik JUTA, továrny juty a konopí, Praha, později přejmenovaný na JUTA n. p. Dvůr Králové nad Labem  Geosyntetika - Hydroizolační fólie, netkané geotextilie, tkané geotextilie…  Střechy a stěny - Membrány a fólie do střešních a fasádních systémů  Zemědělství a obalové materiály - Agrotextilie, motouzy, pytle, síťovina na balení slámy, stínící úplety, velkoobjemové vaky  Technické materiály - Podkladové tkaniny a netkané textilie pro kobercářský a automobilový průmysl, speciální a filtrační příze  Umělé trávníky - Umělé trávníky pro sportovní a dekorativní účely

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 1685 3176

2010 1904 4411

2014 2000 5857*

*2013

Název

Logo

Sídlo

VEBA, textilní závody a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti


Přadlácká 89 550 01 BROUMOV Závody: Broumov - Velká Ves, Broumov - Olivětín, Police nad Metují  Společnost VEBA je tradičním českým výrobcem žakársky tkaných bavlněných tkanin a v tomto segmentu patří k nejvýznamnějším výrobcům na světě. Využívá nejmodernější textilní technologie současnosti a její export míří z 90% především do Afriky a Evropy  Zaměstnává téměř 1300 pracovníků na Broumovsku a Policku  Oděvní tkaniny - africký brokát, speciální tkaniny, voály, tisky,…  Bytový textil - ložní povlečení, ubrusy, froté výrobky pro domácnost a hotelovou sféru


2005 1391 1186

2010 1100 1608

2014 1260 2149*

*2013

22

Název

Logo

Sídlo

PLEAS a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti


Havířská 144 581 27 Havlíčkův Brod  společnost PLEAS a.s. zajišťuje ve vlastních provozech všechny výrobní činnosti na úseku pletárny, barevny a konfekce. Tato se dále dělí na střihárnu, vlastní konfekční zpracování a balírnu výrobků.  Hlavní sídlo je v Havlíčkově Brodě – v srdci České republiky. Zde se udržuje dlouholetá tradice v regionu, kde je PLEAS a.s. také držitelem certifikátu a práva používat regionální značku Vysočina - regionální produkt. Pod vlastní značkou pleas v oblasti denního a nočního prádla jsou dámské, pánské i dětské výrobky dodávány také na český a slovenský trh.  Výroba je provozována převážně ve vlastních závodech a doplňována spoluprací se spolehlivými a zkušenými kooperačními partnery v celé Evropě  Dámské, pánské i dětské oděvy (spodní prádlo, funkční prádlo, pyžama, trička, tílka, kojenecké oděvy, atd.)


Název

2005 1318 1220

Logo

2010 733 765

2014 1030 1144

Sídlo Charbulova 1145/150 618 00 Brno

Nová Mosilana, a.s Provozovny v krajích

-

Profil společnosti

 Vlastníkem je italský nadnárodní koncern MARZOTTO GROUP. Od svého vzniku Nová Mosilana, a.s. jako součást MARZOTTO GROUP, zásadním způsobem změnila svou výrobní základnu, kterou charakterizuje ucelený výrobní cyklus, začínající vstupem režných česanců a končící hotovou tkaninou.  Došlo ke koncentraci veškeré výroby na jedno místo do výrobního areálu v Brně Černovicích a jeho rozšíření o nové výrobní a skladovací objekty. V několika vlnách došlo k obměně a modernizaci strojního parku a souvisejících technologických uzlů. Výsledkem této aktivity je více než čtyřnásobné zvýšení výroby.  pánské oblekové a dámské kostýmové tkaniny z vlněných česaných přízí

Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony

Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 1000 2377

2010 871 2349

2013 878 2965

2010/05

2014/10

2.10.2 Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

23

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek

Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl tvoří největší část (více než 53 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů velmi vysoké. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 26,4 %, což je o 12,9 procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 53,3 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 10,9 procentních bodů více, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví o 2 procentní body více, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,9 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo také o 0,9 %.

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25%


ČR

20%

15%

10%

5%

0% AAA

AA

A

BBB

BB

B

CCC

CC

C

D

Zdroj: BISNODE

24

2.10.3 Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,43 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,52 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 0,44 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Pardubickém kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví ve Zlínském kraji. Následují Pardubický kraj, Plzeňský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Ústeckém kraji a na Vysočině.

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 5,0‰

2009

4,5‰ 4,0‰

2014

3,5‰ 3,0‰ 2,5‰ 2,0‰ 1,5‰ 1,0‰ 0,5‰

Karlovarský kraj

Královéhradecký kraj

Liberecký kraj

Vysočina

Ústecký kraj

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

Jihomoravský kraj

Praha

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Plzeňský kraj

Pardubický kraj

Zlínský kraj

Celé odvětví

Celá ČR

0,0‰

Zdroj: BISNODE

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,3 %. To je o 0,1 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byla v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Jihočeským krajem, Královéhradeckým krajem a Zlínským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Plzeňský kraj, Ústecký kraj a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními nadprůměrně atraktivní.

2.11 Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl pracuje v Královéhradeckém kraji, jedná se o více než 10 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dalších zhruba 10 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, více než 9 % na Vysočině a také v Pardubickém kraji a

25

necelých 9 % v Jihočeském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 5 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi nízká.

Rozložení zaměstnaných z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl do krajů

Praha; 3,2% Kralovehradecký; 10,2%

Karlovarský; 4,8% Stredočeský; 5,0%

Plzeňský; 5,1%

Jihomoravský; 9,8%

Liberecký; 6,0%

Vysočina; 9,2% Moravskoslezský; 6,0%

Olomoucký; 7,1%

Pardubický; 9,1%

Zlinský; 7,5% Jihočeský; 8,9% Ústecky; 8,0%

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako právě Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 5,0 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi nízký (a tedy velmi světle červená barva v mapě).

26

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Stejně jako geografická koncentrace, i geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky velmi nízká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou také nízké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Královéhradeckém kraji, kde se lidé z odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 2,5 %, dále na Vysočině (tam je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 2,4 %) a v Pardubickém kraji (2,3 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví ve Středočeském kraji (0,5 %) a v Praze (0,2 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj

Podíl zaměstnaných

Kraj Ústecký

Podíl zaměstnaných

Královéhradecký

2,5%

Vysočina

2,4%

Pardubický

2,3%

Plzeňský

1,1%

Karlovarský

2,1%

Jihomoravský

1,1%

Liberecký

1,9%

Moravskoslezský

0,7%

Jihočeský

1,8%

Středočeský

0,5%

Zlínský

1,7%

Praha

0,2%

Olomoucký

1,5%

Průměr ČR

1,3% 1,2%


27

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl velmi nízká, což ukazuje srovnání indexu pro všechny skupiny odvětví.

28

Index geografické exkluzivity odvětví

EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…

velmi vysoká

Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení

podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

nízká

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je právě v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a také Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl pracuje v jiném kraji, než bydlí 1,8 % osob, což je o 4,2 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.

29

Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1

Vývoj a struktura povolání

Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl jsou Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (ISCO 75), kteří v roce 2014 tvořili 32 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v analyzovaném odvětví zaměstnáno 19 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl jsou Pracovníci obsluhy stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81; 29 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 17 tisíc pracovníků), Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů (ISCO 312-315; 5 %; 3 tisíce pracovníků v roce 2014) a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (kromě uklízečů a pomocníků) (ISCO 92-95; 4 %; 2 tisíce pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v analyzovaném odvětví v České republice a v celé Evropské Unii, nepozorujeme žádný výrazný rozdíl.

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100%

Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu

90% 80%

32,4%

32,4%

Obsluha stacionárních strojů a zařízení

70% 60% 50% 40% 30%

28,6%

30,3%

4,5% 4,0% 3,3%

2,5% 5,4% 2,6%

27,2%

26,9%

ČR 2014

EU28 2013

20% 10%

Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Ostatní

0%


Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl jsou Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 7533), jichž bylo v roce 2014 zaměstnáno v tomto odvětví více jak 12,2 tisíc.

30

Ve stejném roce pracovalo v odvětví 5,3 tisíce pracovníků Obsluhy šicích a vyšívacích strojů (ISCO 8153), 4,1 tisíce pracovníků Obsluhy tkacích a pletacích strojů (ISCO 8152).

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj Podíl na zaměstnanosti Vývoj v odvětví od 2011 2011-2014

CZ-ISCO kód

Počet 2014 (tisíc)

12,2 5,3

20%

Obsluha šicích a vyšívacích strojů

7533 8153

11%

↑ ↓

Obsluha tkacích a pletacích strojů

8152

4,1

6%

↓

Krejčí, kožešníci a kloboučníci

7531

-

5%

↓

Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě

9329

-

5%

↓

Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2 Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je odvětví s vysokou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o šesté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26 odvětví. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl dosáhl hodnoty 0,196, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Textilní, oděvní a kožedělný průmysl odvětvím se 4. nejvyšší profesní koncentrací.

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná


12

průměrná


13

průměrná


14

průměrná


15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná

31


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná


21

nízká


22

nízká


23

nízká


24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je odvětví s velmi nízkou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se Textilní, oděvní a kožedělný průmysl z hlediska profesní exkluzivity umístil 24. v pořadí. Tato nízká profesní exkluzivita značí, že analyzované odvětví není výhradním zaměstnavatelem pro žádnou skupinu povolání. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,032, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Textilní, oděvní a kožedělný průmysl z hlediska profesní exkluzivity umístil 20. v pořadí z celkového počtu 26 odvětví.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity


1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká

Stavebnictví

4

velmi vysoká

Vzdělávání

5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků

17

podprůměrná


18

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.

19

nízká

32


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká


25

velmi nízká

Těžební průmysl

26

velmi nízká

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3 Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 56 % všech pracovníků v odvětví. Téměř třetina pracovníků v analyzovaném odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 6 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 6,5 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v tomto odvětví v posledních letech mírně narůstá, nicméně odstup analyzovaného odvětví od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste, je však značný.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a v celé ekonomice 100%

5,0%

6,3% 18,0%

90% 80%

23,0%

22,9% 31,2%

70% 38,0%

60%

37,5%

vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s MZ

50% 40%

středoškolské bez MZ

62,9% 56,1%

30% 39,0% 20%

35,3%

základní

10% 9,2%

6,5%

5,0%

4,1%

2010

2014

2010

2014



ČR celkem

ČR celkem

0%


33

Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v analyzovaném odvětví hodnoty téměř 95 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v analyzovaném odvětví jen o málo nižší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice.

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120%

100%

80%

60%

40%

20%

Lucembursko

Kypr

Malta

Belgie

Portugalsko

Itálie

Španělsko

Švédsko

Slovinsko

Nizozemí

EU28

Chorvatsko

Bulharsko

Maďarsko

Dánsko

Lotyšsko

Francie

Spojené Království

Řecko

Polsko

Litva

Německo

Rakousko

Finsko

Česká republika

Irsko

Slovensko

Estonsko

Rumunsko

0%

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je obor Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže, který absolvovala téměř polovina všech pracovníků v odvětví. S necelými 10 % následuje obor Obecné vzdělání, který převažuje zejména u pracovníků s nejvýše základním vzděláním. Dalšími významnými obory vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl jsou Strojírenství, Management a správa a Hotelnictví.

34

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100%

7%

90%

Hotelnictví, restaurace, stravování

7% Stavebnictví a inženýrské stavitelství

37%

80%

Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže

70% 60%

7%

50%

12%

40%

10%

56%

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Management a správa Velkoobchod a maloobchod

30%

8%

20%

36%

10%

6%

Obecné vzdělání

16%

ostatní

0% SŠ s MZ

SŠ bez MZ


3.4 Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Textilní, oděvní a kožedělný průmysl se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístil jako druhý v pořadí. Vzdělání pracovníků v tomto odvětví je tedy ve srovnání s jinými odvětvími velmi stejnorodé.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014)

Pořadí

Vzdělanostní koncentrace odvětví

Stavebnictví

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká


4

velmi vysoká


5

vysoká


6

vysoká

Těžební průmysl

7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Vzdělávání

11

nadprůměrná


12

nadprůměrná


13

průměrná

Odvětví

35


14

průměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků

15

průměrná


16

průměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná


20

nízká


21

nízká


22

nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je odvětví s velmi nízkou exkluzivitou vzdělávání. Ze všech 26 odvětví ekonomiky se umístil z hlediska tohoto indikátoru jako 23. v pořadí. Nachází zde uplatnění pouhá necelá pětina zaměstnaných, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou v oboru Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže.

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity


1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

nadprůměrná


8

nadprůměrná


9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

podprůměrná

Těžební průmysl

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná


17

podprůměrná

36


18

nízká


19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5 Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je indikátor flexibility o něco nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k podprůměrně flexibilním.

37

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl více než pětina z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, průměrný.

38

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Vzdělávání Stavebnictví

50,0% 43,2% 39,3% 38,9%

Ubytování, stravování a pohostinství Těžební průmysl Výroba dopravních prostředků Doprava, skladování a poštovní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana

35,8% 34,9% 33,3% 27,8% 25,6% 25,2% 24,6%

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Potravinářský a tabákový průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

23,4% 22,0% 21,1% 20,3% 19,2% 18,7%

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba kovů a kovodělných výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů

17,7% 17,2% 16,4% 14,8% 13,6% 13,0%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Vydavatelské a mediální činnosti

11,9% 9,3% 7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 36 %), což je však mezi odvětvími spíše nižší podíl. Výrazné jsou také podíly těch, kteří přicházejí z jiné neaktivity než vzdělávání (24 %) a z jiné odvětvové skupiny (23 %). 9 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny a 8 % je absolventů škol.

39

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví

10%

14%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana

6%

Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti

11%


4%

Těžební průmysl

5%

30%

8%


8%


8%

Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18%

Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče

8%

28%

11%

39% 37% 8%

36% 10%

15%

31% 29%

36%

28%

28% 22%

16% 14%

28%

20%

27%

31%

46% 20%

33%

13%

25% 16%

36%

24%

10%

Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5% 0%

39%

12%

24%

25%

8%

11%

10% 12%

22%

40%

18%

43%

17%

41%

13%

10%

23%

8%

41%

10%

40%

Vydavatelské a mediální činnosti 3%

42%

18% 13%

17%

43%

15%

9%

19%

Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%

44% 8%

19%

31%

9%

Vzdělávání

6%

31%

4%

Telekomunikační a informační…

44%

11%

5%


45%

17% 15%

33%

5%


15%

12%

22%

Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%

45%

8%

16%

45%

14%

10% 35%

12%

Celkem

16%

27%

Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…

9%

14%

46%

16% 7%

26%

9%

46%

21% 11%

22%

Výroba pryžových, plastových a… 6%

52%

25%

22%

11%


63% 17%

6%

18%

6%

6%

7%

17%

4%


6%

20%

11% 40%

60%

27% 14%

24% 80%

100%

změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví a jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde nezařazený, Doprava, skladování a poštovní činnosti, Zdravotní a sociální péče. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech pouze něco přes 9 %. V odchodech z odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je největší rozdíl oproti příchodům ve skupině těch, kteří odcházejí do vzdělávání, tento podíl je v této skupině velice nízký (necelé procento) a je nejnižší mezi všemi odvětvovými skupinami. Poměrně nízký je také podíl odchodů do jiné neaktivity než vzdělávání, přitom podíl odchodů do důchodů patří k průměrným. Čtvrtina osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji do odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků a do odvětvové skupiny Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde nezařazený.

40

Odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

8,6%

10,3%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 9,2%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 7,5%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 22,7% Opravy a instalace strojů a zařízení a 3,4% zpracovatelský průmysl j.n. Doprava, skladování a poštovní 2,5% činnosti

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 24,7% Výroba dopravních prostředků

7,5%

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních

2,7%


2,5%


2,7%


1,7%


2,1%


1,7%


1,4%

přišli ze vzdělávání (ze školy) 8,4%

odešli do vzdělávání (do školy) 0,7%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 23,5%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 28,8%

přišli z nezaměstnanosti 36,1%

z toho odešli do důchodu 16,4% odešli mezi nezaměstnané 38,4%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6 Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1 Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je s průměrným věkem 43,2 let devátá nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,7 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 5,0 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).

41

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích


Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl mezi zaměstnanými jen 1,1 % osob starších 60 let, nyní je to již 3,9 %. Ještě více se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 17,3 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 25,1 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil jejich podíl ještě 27,9 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 8,1 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká. V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 75 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 31 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR. 3.6.2 Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je nejznatelnější nárůst osob s magisterským vzděláním.

42

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

1,6%

14,6%

-12,9

SŠ bez MZ

30,9%

56,5%

-25,6

SŠ s MZ

42,7%

24,8%

17,9

VOŠ a konzervatoř

0,0%

0,5%

-0,5

Bakalářské

3,2%

0,0%

3,2

Magisterské

21,5%

3,6%

17,9

Doktorandské

0,0%

0,0%

0,0


Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Ekonomie, který absolvovalo 8,5 % nedávných absolventů a 4,1 % osob ze skupiny starších 55 let. Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže z 50,8 % u skupiny starších na 12,1 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Management a správa: z 0 % u starších 55 let na 11,4 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 2. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let.

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 96 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

43

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Textilní, oděvní a kožedělný průmysl skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce osob se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými z odvětví téměř 57 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je více než 32 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 6 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (83 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 9 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je nižší požadavek nematuritního vzdělání. To je požadováno u 26 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 31 procentních bodů.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň

5,1%

0,5%

Skutečné vzdělání

56,8%

32,1%

5,0% 0,5% 1,3%

2,9% Požadované vzdělání

25,7%

62,2%

5,3% 2,6%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

44

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Textilní, oděvní a kožedělný průmysl činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 12,6 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,9 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o 0,7 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 11,8 roku, což je o 1,1 roku méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,7 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Textilní, oděvní a kožedělný průmysl čtvrtá nejnižší úroveň skutečného vzdělání a třetí nejnižší úroveň požadovaného vzdělání.

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Míra nezávislosti

Schopnost dalšího učení

ČR Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ČR všechna odvětví EU Textilní, oděvní a kožedělný průmysl EU všechna odvětví Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ve srovnání odvětví mezi podprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií, nejblíže průměru všech odvětví je míra plánování. Velmi podobné je to také v případě EU, včetně relace jednotlivých charakteristik odvětví vůči celkovému průměru EU. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků v české skupině

45

odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl vyšší s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“, kde je úroveň za průměr EU mírně vyšší.

4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, kde odstup od průměru za všechna odvětví je malá. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU. Navíc hodnoty jsou velmi podobné v ČR i EU. Největší rozdíl je ve znatelně vyšší četnosti využívání počítání v ČR. Také celkové relace využívání sledovaných dovedností v odvětví vůči průměru všech odvětví je v ČR a EU obdobné.

Využití dovedností v práci: Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Četnost čtení

Četnost psaní

Četnost počítání

Používání informačních technologií

ČR Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ČR všechna odvětví EU Textilní, oděvní a kožedělný průmysl EU všechna odvětví Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší.

46

Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl vůči průměru za všechna odvětví je obdobná u pracujících ČR i v průměru za celé EU. V obou případech jsou úrovně kompetencí v tomto odvětví nižší, než činí průměr za všechna odvětví. Odstup od průměru je u čtenářských a matematických dovedností vyšší v EU, než je tomu v ČR, dovednosti řešit problémy je to podobné. Ve srovnání úrovně kompetencí pracovníků tohoto odvětví u nás a v průměru za EU jsou u nás vyšší úrovně čtenářských a matematických dovedností, u dovednosti řešit problémy je naopak úroveň vyšší v EU.

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 290 285 280 275 270 265 260 255 250 245 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

Dovednost řešit problémy

ČR Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ČR všechna odvětví EU Textilní, oděvní a kožedělný průmysl EU všechna odvětví Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také mírně nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Pouze v těchto dvou kategoriích převyšují průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Jako u všech jsou také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, a také kompetence sociální i metodologické, ačkoli úroveň kognitivních dovedností a komunikace v mateřském jazyce je hodnocena výše (ať již v dimenzi důležitosti nebo náročnosti).

47

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kompetence

Znalosti

důležitost: odvětví

úroveň: odvětví

důležitost: ČR

úroveň: ČR

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti a základy STEM

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administrativa a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické obory, výroba a stavebnictví

Přírodovědné ob., matem., inform.

Společenské obory, obchod a právo

Humanitní obory a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická spíše podprůměrná úroveň u všech aspektů s výjimkou jedné: pouze podpora je mírně nadprůměrná. Aspekt nezávislost má mezi odvětvími nejnižší hodnotu, k nejnižším patří také uznání, úspěch a vztahy.

48

Pracovní hodnoty Úspěch

80% 60% Pracovní podmínky

Nezávislost

40% 20%


0%

Průměr za všechna odvětví Podpora

Uznání

Vztahy

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace jsou hodnoty odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl v něčem značně nadprůměrné a v něčem naopak nadprůměrné. K nejvyšším mezi všemi odvětvími patří hodnota u aspektu realističnosti, naopak k nejnižším v aspektu podnikavosti a sociálnosti.

Pracovní orientace Kreativita

80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

0%

Průměr za všechna odvětví

Realističnost

Podnikavost

Investigativn ost

Zdroj: O-NET

49

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Textilní, oděvní a kožedělný průmysl. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, kterou je skupina povolání Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu, je vyžadováno z téměř 70 % středoškolské vzdělání a pro téměř 30 % zaměstnaných stačí nižší vzdělání; u průměru za EU je podíl osob s nižším než maturitním vzděláním vyšší než u nás, je to téměř polovina zaměstnaných, avšak u necelých 8 % zaměstnaných je vyžadováno vzdělání terciární. A obdobné je to v dalších nejčastějších skupinách povolání této odvětvové skupiny. Největší podíl terciárně vzdělaných je vyžadován ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů, v ČR asi 15 %, v průměru za EU téměř 35 %.

50

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu

podíl skupiny povolání v odvětví 32,4%

ČR

32,4%

EU

70%

30%

6%

45%

47%

1% 30%

20%

10%

0%

50%

40%

60%

70%

100%

90%

80%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Obsluha stacionárních strojů a zařízení

28,6%

ČR

30,3%

EU

60%

40%

20%

10%

0%

6%

42%

52% 30%

50%

40%

60%

70%

100%

90%

80%

Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 4,5%

ČR

14%

76%

9%

1% 2,5%

EU

20%

10%

0%

25%

41%

24% 30%

40%

50%

60%

70%

9% 90%

80%

100%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a 4,0%

ČR

5,4%

EU

36%

64%

2% 22%

76%

1% 20%

10%

0%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií 3,3%

ČR

2,6%

EU

28%

10%

49%

28%

17%

6% 0%

22%

20%

30%

40%

49% 50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

51

Shrnutí Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví, jeho podíl na celkové hrubé přidané hodnotě ČR se pohybuje pod 1 %, podíl na celkové zaměstnanosti mírně nad 1 %. Ve srovnání s ostatními odvětvími se jedná o odvětví s vysokou otevřeností vůči zahraničí, a to i přes relativně průměrnou mezinárodní konkurenceschopnost. Dosahovaná produktivita práce je v porovnání s vyspělými západoevropskými zeměmi, kde jsou soustředěny vyšší patra hodnotového řetězce, ale kde je i vyšší zastoupení tzv. technických textilií, výrazně nižší. V roce 2013 dosahovala produktivita práce měřená v běžných cenách v Rakousku téměř čtyřnásobku úrovně ČR, v Německu téměř trojnásobku a ve Slovinsku byla produktivita práce vyšší o cca 20 %. Vysoká otevřenost vůči zahraničí je patrná jak na straně výstupů, tak vstupů. Dovozy představují více jak polovinu všech vstupů do odvětví (55 % v roce 2010), což odráží nejen nedostatek domácích surovinových zdrojů, ale i relativně vysoký podíl reexportu. Na zahraniční trhy směřuje 40 % produkce, a to především na trhy členských států EU. Tyto země se na celkovém vývozu produkce podílejí 87 %, nejvýznamnějším odběratelem je německý trh, kde se uplatní 27 % textilního, oděvního a kožedělného zboží vyrobeného v ČR. Do evropských nečlenských států EU se vyvezou další necelá 4 % produkce, podíl ostatních zemí/skupin zemí se pohybuje pod 3 % pro každou z vymezených zemí/skupin zemí. Textilní, oděvní a kožedělný průmysl má relativně dobré předpoklady pro posílení svého postavení na mezinárodních trzích dané příznivými hodnotami kompozitního ukazatele mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji a mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Ve srovnání se zeměmi Evropského hospodářského prostoru se ČR umístilo v obou těchto ukazatelích v první polovině pomyslného žebříčku. Výstupy textilního, oděvního a kožedělného průmyslu jsou z velké části (44 %) určeny pro mezispotřebu, pro spotřebu zejména uvnitř vlastního odvětví (28 %) a dále pro spotřebu v odvětví Výroba dopravních prostředků (20 %). Poptávka po produkci je ovlivněna nejen vývojem v hlavních odběratelských odvětvích, ale také spotřebou domácností, které se na celkovém užití produkce podílí 16 %. V současné době není stabilita firem Textilního, oděvního a kožedělného průmyslu hodnocena příznivě. Více jak polovina firem (53 %) je BISNODE Stability Ratingem, který predikuje riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících, zařazena do skupiny „dobrý“ (s ratingem v intervalu BBB-B). Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 26,4 %, což je o 12,9 procentních bodů méně, než je celorepublikový průměr. Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů velmi vysoké. Na druhou stranu podíl subjektů, na které byl v roce 2014 vyhlášen konkurz na celkovém počtu subjektů v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu nižší než celorepublikový průměr. Zaměstnanost v Textilním, oděvním a kožedělném průmyslu od roku 2000 dlouhodobě klesá. V roce 2014 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 58 tisíc osob, což znamená 63% pokles v průběhu 14 let. Odvětví se tak stalo jedním z nejmenších zaměstnavatelů v ČR, podíl na celkové zaměstnanosti byl v roce 2014 1,2 %. O odlivu Textilního, oděvního a kožedělného průmyslu z Evropy svědčí i vývoj zaměstnanosti v ostatních členských státech EU. Podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti byl v průměru za celou EU v roce 2014 1,1 %. Pokles zaměstnanosti je ovlivněn jak zánikem některých firem v odvětví, tak technologickým pokrokem. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v ČR bude i nadále zaměstnanost v tomto odvětví klesat, v roce 2020 by měla poklesnout na 54 tisíc osob. V odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 75 % ze všech zaměstnaných v tomto odvětví. To je o 31 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR. 4

52

V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v ČR velmi nízká, odvětví je zastoupeno určitým podílem ve všech krajích ČR. Nejvyšší podíl zaměstnaných v Textilním, oděvním a kožedělném průmyslu pracuje v Královéhradeckém kraji (10 % z celkové zaměstnanosti v odvětví), nejméně naopak v Praze (cca 3 %). Prudký pokles zaměstnanosti v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl se projevil ve vysoké míře nezaměstnanosti. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl byla mezi lety 2008 a 2014 téměř dvojnásobně vyšší než celková průměrná míra nezaměstnanosti (12,3 % vs. 6,4 %). Také podíl dlouhodobě nezaměstnaných (téměř 50 %) je v rámci české ekonomiky nadprůměrný a ukazuje, že osoby uvolněné z tohoto odvětví mají větší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z téměř všech ostatních odvětví ekonomiky. Tento negativní trend se odráží i v indikátoru flexibility pracovní síly, který pro odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl dosahuje hodnoty nižší než 1, což znamená, že počet těch, kteří změnili práci, ať odchodem do jiného odvětví nebo k jinému zaměstnavateli je nižší než počet těch, kteří se stali nezaměstnanými. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k podprůměrně flexibilním. Naopak podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví, je srovnatelný s průměrem (23 % vs. 22 %). I když celkový počet zaměstnaných v Textilním, oděvním a kožedělném průmyslu klesá, dochází k obměně pracovníků. V odvětví nacházejí uplatnění především nezaměstnaní (36 % z celkových příchodů do odvětví), dále neaktivní (24 %), z jiných odvětví (23 %), ze stejného odvětví (9 %). Odvětví je poměrně málo atraktivní pro absolventy, podíl těch, kteří přišli ze vzdělávání je podprůměrný, dosahuje pouze 8 %, zatímco průměr za všechna odvětví je 11 %. Struktura povolání je v Textilním, oděvním a kožedělném průmyslu lokalizovaném v ČR srovnatelná s průměrem EU. Nejčetnější skupinou povolání v ČR jsou Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu, kteří v roce 2014 tvořili 32 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. Další významnou skupinu tvoří Pracovníci obsluhy stacionárních strojů a zařízení (podíl 29 %), podíl ostatních profesí se pohybuje na nebo pod úrovní 5 %. Textilní, oděvní a kožedělný průmysl není kvalifikačně náročným odvětvím. Nejčastěji zde pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 se takto vzdělaní zaměstnanci podíleli na celkovém počtu zaměstnaných 56 %. Téměř třetina pracovníků dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou, 6 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a zhruba stejný podíl má maximálně základní vzdělání (6,5 %). Přestože vzdělanostní úroveň pracovníků Textilního, oděvního a kožedělného průmyslu v posledních letech mírně narůstá, odstup od zbytku ekonomiky z hlediska zastoupení vysokoškolsky vzdělané populace se prohlubuje. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je obor Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže, který absolvovala téměř polovina všech pracovníků v odvětví. S necelými 10 % následuje obor Obecné vzdělání, který převažuje zejména u pracovníků s nejvýše základním vzděláním. Dalšími významnými obory vzdělání pracovníků v odvětví jsou Strojírenství, Management a správa a Hotelnictví. Textilní, oděvní a kožedělný průmysl se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístil jako druhý v pořadí 26 odvětví. Dosažená úroveň vzdělání pracovníků je ve srovnání s jinými odvětvími velmi stejnorodá. Naopak z hlediska exkluzivity vzdělávání patří mezi odvětví s nízkou úrovní tohoto ukazatele. Z 26 odvětví ekonomiky se umístil jako 24. v pořadí. Nachází zde uplatnění pouze necelá pětina zaměstnaných, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou v oboru Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže. Stárnutí populace se odráží i ve zvyšování průměrného věku zaměstnaných, který se od roku 2000 zvýšil o více než tři roky (3,1 let), v Textilním, oděvním a kožedělném průmyslu o 5 let. S průměrným věkem 43,2 let patří odvětví k devátému nejstaršímu z 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. Vyšší zastoupení zaměstnanců ve věkové skupině 55+ je spojeno s méně příznivou vzdělanostní strukturou odvětví, neboť mladší věkové skupiny dosahují vyšší úrovně vzdělání. Starší zaměstnanci však nižší vzdělání nahrazují profesními zkušenostmi.

53

Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených v odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy u oboru Ekonomie, který absolvovalo 8,5 % nedávných absolventů a 4,1 % osob ze skupiny starších 55 let. Zásadní je snížení podílu oboru vzdělání Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže z 50,8 % u skupiny starších na 12,1 % u nedávných absolventů, přesto však tento obor je i u absolventů stále nejčastějším oborem vzdělání. Nejvýraznější rozdíl je v zastoupení oborové skupiny Management a správa: u starších 55 let nebyl tento obor vzdělání zastoupen, u nedávaných absolventů představuje 11,4 % a tvoří tak 2. nejčastěji zastoupený obor vzdělání. Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Textilní, oděvní a kožedělný průmysl ve srovnání s ostatními odvětvími mezi podprůměrné, a to ve všech sledovaných aspektech. Ve vztahu k průměru EU za Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je úroveň požadavků v české skupině odvětví vyšší s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“. Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností (čtení, psaní, počítání, používání IT) při práci v Textilním, oděvním a kožedělném průmyslu nižší, nejvyšší hodnota je u četnosti počítání, kde odstup od průměru za všechna odvětví je malý. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Textilní, oděvní a kožedělný průmysl je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také mírně nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Pouze v těchto dvou kategoriích převyšují průměr za všechna odvětví, ať se jedná o důležitost nebo o náročnost. Ve všech ostatních kategoriích jsou hodnoty pod průměrem za všechna odvětví. Jako u všech jsou také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, a také kompetence sociální i metodologické, ačkoli úroveň kognitivních dovedností a komunikace v mateřském jazyce je hodnocena výše (ať již v dimenzi důležitosti nebo náročnosti). Budoucnost odvětví bude ovlivňovat zejména rozvoj v oblasti inteligentních textilií a stále razantnější uplatňování textilií v elektrotechnickém, elektronickém, stavebním, automobilovém, leteckém, zbrojním průmyslu, stavebnictví, zdravotnictví. Nezbytným předpokladem je a bude propojení výroby s vědeckým výzkumem a mezioborová spolupráce, stejně jako užší specializace jednotlivých firem, která umožní být na špičce příslušného výrobního segmentu. Důležité bude i budování obchodních vztahů zejména s těmi rozvojovými zeměmi, ve kterých roste střední třída, která je rozhodující z hlediska koupěschopné poptávky po produktech všech odvětví, ve kterých se uplatňuje textil.

54

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Recommend Documents