Bořivoj ŠUBRT
EXEKUČNÍ A OSTATNÍ SRÁŽKY ZE MZDY A Z JINÝCH PŘÍJMŮ PRO ROKY 2013 A 2014
AKTUALIZACE VÝPOČTŮ PRO ROK 2014
V PODKAPITOLE 9.2 Nezabavitelná částka: Text na str. 65, počínaje druhým odstavcem podkapitoly a na str. 66 do poloviny strany se nahrazuje takto: Výpočtová základna pro tyto účely odvozena ze součtu: 1) životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), které i pro rok 2014 činí 3.410 Kč a 2) normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti 50.000 až 99.999 obyvatel (§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů), bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2014 stanovena na 5.873 Kč, oproti 5.687 Kč v roce 2013 a byla tak zvýšena o 186 Kč. Změna byla provedena nařízením vlády č. 440/2013 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2014 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení.
Součet částek 1) a 2) pro rok 2014 činí 9.283 Kč (v roce 2013 to bylo 9.097 Kč – zvýšení činí právě oněch 186 Kč). Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa) a B). To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab) je pak odvozována z částky Aa).
Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny A) dvě složky nezabavitelné částky, a to a) na osobu povinného – nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku „nezabavitelná částka“, a b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu, B) částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).
1
Tyto částky pro rok 2014 činí:
Aa) 2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. z 9.283 Kč ……. haléře nahoru (v r. 2013 to bylo 6.064,67 Kč) Ab) ¼ částky Aa) …………………………………………….. nahoru (v roce 2013 to bylo 1.516,17 Kč)
6.188,67 Kč - po zaokrouhlení na celé
1.547,17 Kč – po zaokrouhlení na celé haléře
B) 100 % výpočtové základny ………………………………… 9.283 Kč (v roce 2013 – 9.097 Kč) z toho vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy ………………………………………
3.094 Kč (v roce 2013 – 3.032 Kč)
Částku B) (9.283 Kč) bylo nutné k výpočtu třetiny zaokrouhlit směrem dolů na celé koruny, dělitelné třemi, analogicky podle § 279 odst. 1 OSŘ, tj. na 9.282 Kč. Zbylá 1 Kč se připočte k základní nezabavitelné částce, tedy ve prospěch povinného.
Na str. 67 druhý celý odstavec zní takto: Podle § 4 nařízení o nezabavitelných částkách při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné – na rozdíl od období splatnosti – rozumět období, za které je mzda či plat zúčtována k výplatě). Protože zvýšení normativních nákladů na bydlení nastává k 1. 1. 2014, je třeba použít nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2014.
Na str. 67 poslední odstavec podkapitoly zní takto: Nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka (1 nebo 2 Kč), která zůstane po zaokrouhlení, se vyplatí povinnému (přičte se k základní částce). Zaokrouhlení se neprovádí, přesahuje-li zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (v roce 2014 částku 9 283 Kč).
2
Na konci podkapitoly 9.3 se mění Příklady výpočtu nezabavitelné částky takto:
Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1. ledna 2014 nezabavitelnou částku 6.188,67 Kč + 4.641,51 Kč (3 x 1.547,17 Kč) = 10.830,18 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 10.831 Kč (dosud 10.614 Kč). Ženatý muž, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob) má tuto částku 6.188,67 Kč + 13.924,53 Kč (9 x 1.547,17 Kč) = 20.114 Kč po zaokrouhlení (dosud 19.711 Kč). Svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností bude mít nezabavitelnou částku po zaokrouhlení 6.189 Kč (dosud to bylo 6.065 Kč). Vůči tomuto svobodnému zaměstnanci je vedena nepřednostní pohledávka ve výši 150.000 Kč a jeho čistá mzda v lednu 2014 činí 18.522 Kč. Po odečtení nezabavitelné částky 6.189 Kč činí zbytek čisté mzdy 12.333 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9.283 Kč, z čehož 1/3 činí 3.094 Kč. Pro pohledávku se použije tato jedna třetina plus celý zbytek čisté mzdy nad 9.283 Kč. Srážka ze mzdy tak činí 6.144 Kč (12.333 – 9.283 = 3.050 + 3.094). V roce 2013 mohlo být sraženo 6.392 Kč.
V podkapitole 9.4 na str. 70 na konci prvního odstavce v závorce se částka 3 032 Kč mění na částku 3 094 Kč a stejná změna nastává ve třetím odstavci v závorce v textu písmene c). Na druhém řádku v závorce ve čtvrtém odstavci se částka 9.097 Kč mění na 9 283 Kč.
Příklad na str. 73 zní takto: Zbytek čisté mzdy činí 11.820 Kč a je sráženo na přednostní i nepřednostní pohledávku. Pro přednostní pohledávku však zbývá srazit už jen 3.550 Kč. K tomu bude použita druhá třetina, tj. 3.094 Kč + z částky 2.537 Kč, která přesahuje hranici plné zabavitelnosti dalších 456 Kč (3.550 – 3.094). Zbytek plně zabavitelné části mzdy, který činí 2.081 Kč (2.537 – 456) bude přiřazen k prvé třetině, z níž se sráží nepřednostní pohledávka.
Text kapitoly 9.6 Příklady výpočtu srážek na str. 75 a 76 zní takto: Svobodný bez vyživovací povinnosti
Svobodný zaměstnanec bez vyživovací povinnosti má čistou mzdu 16 577 Kč. Nezabavitelná částka je 6 189 Kč (viz přehled nezabavitelných částek v této aktualizaci) a zbytek čisté mzdy činí 10 388 Kč (16 577 – 6 189). Srážky jsou prováděny na nepřednostní pohledávku ve výši 20 000 Kč. Lze na ni srazit celou první třetinu zbytku čisté mzdy, tj. 3 094 Kč (1/3 z částky 9 283 Kč, tj. z hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy), a dále bez omezení celý zbytek čisté mzdy přesahující částku 9 283 Kč, tj. v daném případě dalších 1 105 Kč. Na pohledávku tak bude sraženo 4 199 Kč (3 094 + 1 105). Celková nezabavitelná část mzdy činí 12 377 Kč (základní nezabavitelná částka 6 189 + druhá a třetí třetina zbytku čisté mzdy, tj. 2 × 3 094).
3
Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi a nižším příjmem 1. Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má čistou mzdu 12 878 Kč. Nezabavitelná částka je 10 831 Kč a zbytek čisté mzdy tak činí 2 047 Kč (12 878 – 10 831). Tato částka není dělitelná třemi, takže se zaokrouhlí dolů na 2 046 Kč (zbylá 1 Kč se připočte k nezabavitelné částce 10 831 Kč). Pokud jsou dotyčnému prováděny srážky pouze na nepřednostní pohledávky, bude na ně sraženo nejvýše 682 Kč (1/3 ze zaokrouhleného zbytku čisté mzdy 2 046 Kč) a celková nezabavitelná část mzdy, která bude povinnému ponechána, činí 12 196 Kč – za předpokladu, že mu bude sražena celá první třetina zbytku čisté mzdy (10 831 + 1 + 682 + 682 = 12 196). Jestliže by bylo sráženo i na přednostní pohledávky, lze srazit dalších až 682 Kč. Při plném sražení i druhé třetiny zbytku čisté mzdy je celková nezabavitelná část mzdy 11 514 Kč (10 831 + 1 + 682).
2. Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi a nižším příjmem má čistou mzdu 15 953 Kč a exekuci na nepřednostní pohledávku 25 000 Kč. Nezabavitelná částka je 10 831 Kč ( 6 188, 67 + 3 x 1 547,17 = 10 830,18 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 10 831 Kč), zbytek čisté mzdy 5 122 Kč (15 952 – 10 831 ), což je méně než hranice plné zabavitelnosti (9 283 Kč). Částka není dělitelná třemi, takže se zaokrouhlí dolů na 5 121 Kč a zbylá 1 Kč se ponechá zaměstnanci. Na dluh bude použita celá 1 třetina, tj. 1 707 Kč. Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi a vyšším příjmem Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi ve výše uvedeném případě dostal následující měsíc odměnu k 50 rokům věku a jeho čistá mzda pro srážky tím dosáhla částky 20 727 Kč. Zbytek čisté mzdy činí 9 897 Kč (20 727 – 10 830). Výše částky přesahuje hranici plné zabavitelnosti o 614 Kč. Hodnota 1/3 zbytku čisté mzdy činí 3 094 (z částky 9 283) Kč. Na dluh tak bude použito 3 708 Kč (3 094 + 614). Rozvedený zaměstnanec se středně vysokým příjmem a vyživovací povinností Rozvedený zaměstnanec se středně vysokým příjmem a vyživovací povinností má tuto povinnost ke dvěma dětem ve výši celkem 5 000 Kč měsíčně (běžné výživné), stanovenou exekučním rozhodnutím (s dlužným výživným 16 800 Kč), a čistou mzdu 20 412 Kč. Kromě toho má splatit nepřednostní pohledávku s lepším pořadím ve výši 50 000 Kč. Základní nezabavitelná částka činí 6 189 Kč, protože mu částka na vyživované děti nemůže být počítána. Zbytek čisté mzdy tak je 14 223 Kč (20 412 – 6 189). Hodnota1/3 je 3 094 Kč (z 9 283). Pro pohledávky je možné použít 2/3 (6 188 Kč) a vše, co přesahuje hranici plné zabavitelnosti, tj. dalších 4 940 Kč – celkem 11 128 Kč. Přitom na výživné bude použita 2. třetina, tj. 3 094 + plně zabavitelná část mzdy 4 940 Kč, tj. celkem na běžné i dlužné výživné 8 034 Kč (3 094 + 4 940). Dlužné výživné bude uhrazeno jen v částce 3 034 Kč (8 034 – 5 000 Kč na běžné výživné). Celá 1. třetina zbytku čisté mzdy (3 094 Kč) bude totiž použita pro nepřednostní pohledávku, protože má lepší pořadí než výživné. Jestliže by v tomto případě zaměstnanec platil výživné nikoliv na základě exekuce, ale dohody o srážkách ze mzdy s bývalou manželkou, jeho základní nezabavitelná částka by byla 9 284 Kč (6 188,67 4
+ 2 x 1 547,17 = 9 283,01, tj. po zaokrouhlení 9 284 Kč). Zbytek čisté mzdy činí 11128 Kč (20 412 – 9 284). Jeho plně zabavitelná částka je 1 845 Kč (11 128 – 9 283). Na výživné se použije 4 939 Kč (3 094 + 1 845), což nepokrývá ani běžné výživné. Dlužné výživné se tak zvyšuje o 61 Kč, tj. na 16.861 Kč.
Aktualizace byla dokončena dne 5. ledna 2014.
JUDr. Bořivoj ŠUBRT
5
