Znění tohoto textu vychází z díla Řády a resoluce 1. sjezdu československého vojska tak, jak bylo vydáno Odbočkou Československé Národní Rady pro Rusko v roce 1918 (Řády a resoluce 1. sjezdu československého vojska. Rusko: Odbočka Československé Národní Rady pro Rusko, 1918. 63 s.).
Text díla (Řády a resoluce 1. sjezdu československého vojska), publikovaného Městskou knihovnou v Praze, není vázán autorskými právy.
Citační záznam této e-knihy: Řády a resoluce 1. sjezdu československého vojska [online]. V MKP 1. vyd. Praha: Městská knihovna v Praze, 2014 [aktuální datum citace e-knihy – př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z: http://web2.mlp.cz/koweb/00/04/04/13/96/rady_a_resoluce_1_s jezdu_ceskoslov_vojska.pdf.
Vydání (obálka, grafická úprava), jehož autorem je Městská knihovna v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčněZachovejte licenci 3.0 Česko.
Verze 1.0 z 13. 6. 2014.
Upozornění pro čtenáře Tato e-kniha obsahuje poznámky pod čarou, které nejsou hypertextově provázány. Text poznámky pod čarou je umístěn na dolním okraji každé stránky, ve které je v textu zvýrazněno číslo poznámky pod čarou (např.: Text0).
0
Text poznámky pod čarou.
OBSAH Upozornění pro čtenáře ........................................................................ 4 Vedoucí orgány československého revolučního hnutí na Rusi ...... 6 I. Řád o organisaci českoslov. revolučního hnutí na Rusi............ 6 II. Zákon o právech a povinnostech členů sněmu československé revoluce na Rusi ................................................... 15 III. Volební řád do sněmu československé revoluce na Rusi .... 18 IV. Přechodná ustanovení k organisačnímu i volebnímu řádu 23 Řád pro zastupitelstva, jejich pomocné orgány a plnomocníky v československém vojsku.................................................................. 24 Pravidla pro volbu plukovních zastupitelstev a pomocných orgánů ................................................................................................... 36 Disciplinární řád .................................................................................. 38 Statut polních soudů ........................................................................... 44 Ustanovení k úpravě vnitřní organisace českoslov. vojska ........... 46 I. .......................................................................................................... 46 II. ........................................................................................................ 46 III. ....................................................................................................... 47 IV. ....................................................................................................... 48 V. ........................................................................................................ 48 VI. ....................................................................................................... 49 VII....................................................................................................... 49 VIII. .................................................................................................... 50 IX. ....................................................................................................... 51 Pravidla o zaopatření invalidů československého vojska ............. 52
5
Vedoucí orgány československého revolučního hnutí na Rusi I. Řád o organisaci československého revolučního hnutí na Rusi Hlava I. Všeobecné zásady § 1. Ústředním a řídícím orgánem československého revolučního hnutí je Československá Národní Rada (ČSNR) s prof. T. G. Masarykem v čele. § 2. Vedoucím orgánem československého revolučního hnutí na Rusi je sněm československé revoluce i Odbočka Československé Národní Rady pro Rusko (OČSNR).
Hlava II. Sněm československé revoluce na Rusi § 3. Sněm je rozhodující orgán československého revolučního hnutí na Rusi. Skládá se z poslanců vojska i krajanů, volených na jeden rok tak, aby na 800 oprávněných voličů přišel jeden poslanec. Do jeho pravomocí spadá určování směrnic politiky československé revoluce na Rusi (pokud jde o otázky diplomatické, v souhlase s ČSNR) i stanovení zákonů pro vyřízení správních záležitostí. Jmenovitě jemu je vyhraženo: Rozhodnutí o rázu československé armády i stanovení zásad o přípustnosti vystoupení z vojska;
6
stanovení a změna zákonů o nabývání příjmů (ukládání daně a vypisování půjčky), stanovení zásad vydajných, schvalování rozpočtů a uzávěrek; stanovení i změna zásad pro jmenování a povyšování důstojníků, voj. úředníků i poddůstojníků, změna zákonů o volených orgánech i vládním dozoru ve vojsku, zákonu o zaopatření invalidů, jich vdov i sirotků, zákonu o podporách rodinám mobilisovaných, usnášení se o zákoně trestním, řádu trestním i disciplinárním, zákonu o organisaci soudů. Změna všech usnesení sjezdů československého vojska a sněmu; schvalování zpráv presidia i členů OČSNR. § 4. Jemu přísluší volba OČSNR (3 místopředsedů, sekretáře i 12 členů), pak trojčlenné revisní komise. Volen může býti každý Čech nebo Slovák. Za zvoleny považují se ti kandidáti, kteří obdrželi nadpoloviční většinu hlasů. Členové OČSNR i revisní komise volí se na 1 rok, sněm má však právo volené i před vypršením lhůty odvolati. Návrhy takové může učiniti i předseda OČSNR (§ 11). § 5. Sněm svolává OČSNR dle potřeby, jakož i v tom případě, když o to žádá s udáním programu nejméně jedna čtvrtina členů. Prohlášení o tom musí se státi písemně předsednictví sněmu, jež dorozumí se o svolání s OČSNR a jestliže OČSNR neučiní do týdne opatření o svolání sněmu, má předseda sněmu právo svolati sněm sám. § 6. K platnosti usnesení sněmu je potřebí: 1. přítomnosti alespoň poloviny členů, 2. aby se vyslovila pro návrh nadpoloviční většina přítomných. § 7. Předseda OČSNR (§ 11) má právo zastaviti svým vetem výkon usnesení sněmovního. Vyjádření o tom činí se předsednictvu sněmu do týdne od učiněného rozhodnutí.
7
Veto předsedovo má za následek, že usnesení musí býti znovu projednáno sněmem téhož složení; bylo-li pak usnesení původní přijato bez změny, má předsedající člen ČSNR právo rozpustiti sněm a rovněž naříditi nové volby, které musí býti provedeny tak, aby sněm nového složení se sešel v době jednoho měsíce od rozpuštění. Usnesení sněmu nového složení v této záležitosti nemůže býti zastaveno. § 8. Volby vypisuje OČSNR i provádí je předsednictvo její. Volby musí býti vypsány měsíc před uplynutím funkčního období starého sněmu.
Hlava III. Odbočka Československé Národní Rady § 9. OČSNR představuje na venek československé revoluční hnutí na Rusi, vykonává usnesení sněmu a vyřizuje všechny záležitosti správní. OČSNR je zodpovědná sněmu (§ 3 i 4). § 10. Odbočka ČSNR na Rusi sestává z předsedy, 3 místopředsedů, sekretáře, kteří dohromady tvoří předsednictvo, a 12 členů. Předseda je dlící na Rusi člen ČSNR. Ostatní členové Odbočky volí se sněmem, při čemž volba místopředsedů a sekretáře provádí se odděleně. § 11. Předseda je uznávaná autorita i nutné pojítko mezi Odbočkou a cizími vládami, jakož i Odbočkou a ostatními č. sl. organisacemi. Předsedá schůzím OČSNR. Jemu vyhrazuje se právo řešiti otázky diplomatické, při čemž ostatní členové předsednictva mají hlas poradní.
8
§ 12. ČSNR jmenuje, není-li v Rusku přítomen její člen, svého splnomocníka, který účastní se vyřizování záležitostí politických na roveň s ostatními členy předsednictva. § 13. Místopředsedové v pořadí, v jakém byli zvoleni, zastupují předsedu v jeho nepřítomnosti. V nepřítomnosti předsedově v Rusku řeší záležitosti politické kolegialně s přibráním sekretáře i důvěrníka ČSNR. § 14. Sekretář je zodpovědný správce kanceláře OČSNR i přikazuje záležitosti tam postupivší jednotlivým odborům. § 15. Ostatní členové OČSNR jsou zodpovědní správci jednotlivých odborů. Záležitost správní, pokud nejsou tímto řádem přikázány plenu OČSNR nebo pokud plenům OČSNR nevyhradilo sobě rozhodování, vyřizují odbory samostatně, pro plenum OČSNR i sněm připravují návrhy i zprávy k projednání i schválení. Správcové odborů mají právo ve věcech svého odboru vydávati rozkazy. § 16. Plenární schůze OČSNR jsou svolávány předsedou nebo úřadujícím jeho zástupcem dle potřeby, nejméně však dvakráte týdně; správcové jednotlivých odborů jsou povinni podávati v nich zprávy o činnosti odborů i zodpovídati všechny dotazy činěné druhými členy OČSNR. Jim vyhrazeno je: a) rozdělení správních odborů mezi členy OČSNR; b) stanovení vnitřní organisace jednotlivých odborů i úřednických statusů pro ně; c) rozhodování ve věcech, kde súčastněno je více odborů a nebylo docíleno dohody mezi nimi; d) jmenování úřednického personálu v odborech i plnomocníků při vojenských částech; jmenování a povyšování důstojníků, naznačování velitelů plukovních i vyšších (naznačování na nižší úřady vojenské spadá do pravomoci velitelů);
9
e) schvalování projektů, s nimiž je spojeno vydání převyšující výši výdajů běžných, schvalování rozpočtů o vydání, na něž nebylo pamatováno při rozpočtu úhrnném; f) schvalování všeobecného plánu dobrovolného náboru; g) u provedení zásad přijatých sněmem, nařízení mobilisace Čechoslováků na práce pro československé revoluční hnutí; h) vypsání půjčky na základě usnesení sněmovních; i) stanovení zásad pro organisaci československého vojska i doplňování jeho Ne-čechoslováky-specialisty, zřizování nových pluků a částí jim na roveň postavených; j) schvalování dodávkových smluv na obnos přes 100.000 rublů; k) zřizování soudů, jmenování soudců; l) schvalování pamětních spisů, adres v otázkách politických, vydávaných jménem OČSNR. Kromě toho buďtež plenárním schůzím předloženy k rozhodnutí všechny případy důležitější dle uvážení správce příslušného odboru. § 17. Plenární schůze OČSNR má právo měniti rozhodnutí správce odboru. § 18. Položí-li předsedající člen ČSNR veto proti rozhodnutí odbočky, musí záležitost býti předána na rozhodnutí sněmu. § 19. Správních odborů je 12: 1. finanční, 2. vojenský, 3. náborový, 4. zásobovací, 5. právní, 6. zdravotní, 7. sociální péče, 8. propagační, 9. osvětový, 10. národohospodářský,
10
11. slovenský, 12. krajanský. § 20. V odbor finanční spadá: a) obstarávání pramenů příjmových (daň, úvěr, organisace jiných příjmů mimořádných); b) sestavování rozpočtů úhrnných i dobrozdání o rozpočtech jednotlivých odborů o vydání, na něž v rozpočtu úhrnném nebylo pamatováno; vypracování zásad pro vydání; c) správa pokladní; d) vypracování pravidel pro poukazy, výplatu, súčtování i revisi; e) revise všech pokladen československého revolučního hnutí. § 21. Vojenskému odboru přísluší: a) organisace československého vojska i vypracování vojenských řádů; b) provádění mobilisace Čechoslováků na práce pro účely československého revolučního hnutí; c) přijímání Ne-Čechoslováků-specialistů do armády; d) vystupování z armády mimo případy invalidity; e) evidence i statistika vojska se zvláštním zřetelem ke speciálnostem vojáků, registrace jich pohybu; f) provedení zákona o kvalifikaci vojáků, jmenování a povyšování důstojníků i vojenských úředníků, naznačování na úřady; g) výcvik vojska a vojenské odborné vzdělání i kontrola jeho (vojenské školy, důstojnické, poddůstojnické, speciální, kursy, časopis, literatura); h) provádění zákona o vojenských zastupitelstvech i plnomocnících, jichž činnost shrnuje a kontroluje; i) úprava poměrů mezi vojáky; j) ubytování vojska; k) spolupůsobení při opatřování vojska materielními potřebami.
11
§ 22. Náborový odbor řídí veškeré práce, spojené s doplňováním československé armády (s vyloučením příslušníků jiných národů) a z toho hlediska také vyřizuje otázku zajateckou; jemu přísluší: a) registrace Čechoslováků na Rusi, se zřetelem k jich speciálnosti a evidence jich pohybu; b) organisace jejich; c) péče o hmotné potřeby Čechoslováků; d) získání zajatců pro politicko-vojenský program ČSNR; e) organisace dobrovolného vstupu do československé armády; f) přípravné práce pro mobilisaci Čechoslováků na práce pro účely československého odboje. § 23. Zásobovací odbor pečuje v dohodě s vojenským odborem o opatření životních potřeb pro československé vojsko i technické jeho vyzbrojení. Organizuje intendanturu i muniční parky; jemu podřízeny jsou všechny sklady materiálu v československém vojsku, i provádí jich revisi. Jemu připadá zřizování a správa hospodářských podniků, zřizovaných OČSNR. § 24. Do právního odboru spadá: a) organisace soudnictví i vypracovaní zákonných předloh justičních; b) provádění voleb soudců i jmenování jich; c) dozor nad vykonáváním soudnictví v československém vojsku; d) dobrozdání právní; e) úprava po stránce formální návrhů správních odborů pro plenum OČSNR i sněm. § 25. Zdravotní odbor pečuje o zdravotnictví v československém vojsku i na místech ubytování zajatců-Čechoslováků. Jemu přísluší: a) zřizování zdravotních ústavů; b) opatřování léků, obvazů, nástrojů lékařských;
12
c) osobní záležitosti lékařského personálu (v dohodě s vojenským odborem); d) kontrola zdravotních opatření v československém vojsku. § 26. V odbor sociální péče spadá: a) Zjišťování i registrace invalidů-vojáků i těch Čechoslováků, kteří chtěli vstoupiti do vojska, ale pro invaliditu přijati býti nemohli. b) péče o jich zaopatření hmotné, peněžní i naturální (provádí zákon o zaopatřování invalidů, zřizuje i spravuje invalidovny, spolupůsobí ve správě dílen pro invalidy) pečuje o umístění invalidů; c) péče o vdovy a sirotky po vojenských invalidech; d) poskytování podpor rodinám osob mobilisovaných. § 27. Odboru propagačnímu se svěřují: a) propagace československé otázky (péče o tisk hlavně periodický); b) informace veřejnosti na Rusi i za hranicemi o snahách československé revoluce (tisková kancelář, pořádání veřejných zasedání, lekcí i besed, styky se žurnalistikou); c) udržování styků s československým revolučním hnutím za hranicemi Ruska; d) spolupůsobení při vypracování adres, podaní v politických záležitostech (§ 15. 1.) § 28. Odboru osvětovému přísluší: a) péče o sjednocení a prohloubení osvětové práce ve vojsku i mezi zajatými Čechoslováky (pořádání přednáškových cyklů, kursů lidově-výchovných, vysílání řečníků, knihovnictví, kinematografy); b) organizace umělecké činnosti, vedení Umělecko-literární statistické sekce (Umlist), sbírání materiálů pro dějiny československého revolučního hnutí na Rusi, pokud jde o historii vojska, v dohodě s Odborem vojenským;
13
c) udílení rad i pokynů pro zábavní akci v československém vojsku. § 29. Odbor národohospodářský navazuje hospodářské styky s ruskými zeměmi, informuje o hospodářských poměrech v českých zemích, sbírá informace o odbytištích pro československé výrobky i nákupní místa pro suroviny nutné československému hospodářství i připravuje obchodní smlouvy československé republiky. § 30. Odbor slovenský obsazuje se po návrhu zástupců Slováků. Jemu přísluší hlavně prohloubení výchovné i propagační činnosti mezi Slováky. § 31. Odbor krajanský je zástupcem Čechoslováků-kolonistů i obsazuje se po návrhu jejich zástupců. Je pojítkem mezi OČSNR a Čechoslováky-kolonisty, (Svazem česko-slovenských spolků na Rusi); jeho prostřednictví používají ostatní odbory ve všech případech, kdy třeba součinnosti s nimi.
Hlava IV. Revisní komise § 32. Nezávisle od OČSNR působí revisní komise, která reviduje hospodářství OČSNR a podává o své revisi zprávu sněmu. Všechny výkazy o hospodaření i s akty o revisích provedených finančním odborem musí býti zaslány k vyjádření revisní komisi dříve než předloží se sněmu.
14
II. Zákon o právech a povinnostech členů sněmu československé revoluce na Rusi § 1. Členové sněmu za projevy učiněné ve schůzích sněmu mohou býti voláni k zodpovědnosti pouze sněmem dle pravidel jednacího řádu. § 2. V době zasedání sněmovních (od svolání sněmu, až do prohlášení zasedání ukončeným) mohou býti souzeni pouze se svolením sněmu. Bylo-li v té době navrženo u soudu zavedení trestního řízení proti členu sněmu, musí soud vyžádati si svolení sněmu a soudní akty proti jeho osobě nemohou býti předsevzaty dříve, než sněm jej vydal soudu. § 3. Byl-li však poslanec v této době přistižen na místě činu při spáchání zločinu, na nějž stanoven trest žaláře nebo ztráta politických práv, může býti zatčen. Ale i také zahájené řízení musí býti přerušeno, žádá-li o to sněm. V řízení trestním může pak býti pokračováno po ukončení sněmovního zasedání. § 4. Řízení trestní, zahájené proti poslanci ještě před svoláním sněmu, musí býti po svolání sněmu přerušeno. Poslanec jsoucí ve vyšetřovací vazbě, musí býti propuštěn při svolání sněmu k vykonávání mandátu. V řízení může býti pokračováno pouze po ukončení zasedání sněmovního. Vede-li se však řízení pro zločin, na nějž stanoven trest žaláře nebo ztráta politických práv a poslanec je ve vazbě vyšetřovací, nastává přerušení pouze na žádost sněmu. Přerušení řízení dle § 2.– 4. není překážkou k zajištění důkazů (výslechem svědků, ohledáním místa a p.).
15
§ 5. Odpykává-li poslanec v den svolání sněmu trest na svobodě, má sněm právo žádati o jeho vydání a přerušení výkonu trestu na dobu zasedání sněmovního. § 6. V případech § 2.–5., kdy poslanec nemůže vykonávati svůj mandát, předsednictvo sněmu na dobu jeho nepřítomnosti povolává náhradníka (§ 20. voleb. řádu). § 7. Člen sněmu nemůže býti trestán za disciplinární přestupky velitelem, nýbrž pouze soudem. O zahájení trestního řízení, zatčení i výsledku řízení soud musí oznámiti předsednictvu sněmu. § 8. Člen sněmu má právo účastniti se schůzí plukovního zastupitelstva svého okresu s hlasem poradním. § 9. Člen sněmu má právo svolati schůzi pluku nebo jeho částí v době mimoslužební, v dohodě s velitelem pluku, je však povinen o tom oznámiti plukovnímu zastupitelstvu. § 10. Členu sněmu přísluší náhrada hotových výloh spojených s vykonáváním úřadu; výši stanoví sám sněm pro každé zasedání zvláště. § 11. Člen sněmu je povinen súčastniti se prací sněmovních, v plenu i komisích; nemá práva nepřijmouti funkce na něj sněmem vložené; vzdáti se jí může pouze se svolením sněmu. § 12. Poslanec, zanedbávající schůzí sněmovních, plena i komisí, podléhá disciplinární moci předsednictva. Donucovací prostředky jsou: 1. důtka, 2. odnětí práva na náhradu hotových výloh, 3. dočasné povolání náhradníka na jeho místo, 4. zbavení mandátu. Opatření ad 3 i 4 vyžadují usnesení sněmovního.
16
O všech donucovacích prostředcích, užitých dle § 12., budiž učiněno oznámení příslušnému plukovnímu zastupitelstvu. § 13. Nemůže-li poslanec pro nemoc po delší dobu súčastniti se schůzí sněmu, je povinen oznámiti to předsednictvu, jež na potřebnou dobu povolá náhradníka (§ 20. volebního řádu). § 14. Členové sněmu nesmějí býti určeními služebními zbavováni možnosti účastniti se prací sněmovních. Výjimky jsou přípustny v případech naprosté nutnosti i musí býti oznámeny ihned předsednictvu sněmu. Žádá-li toho sněm, musí však poslanec i v takovém případě súčastniti se jednání sněmu; jinak povolává předsednictvo sněmu náhradníka (§ 20. volebního řádu).
17
III. Volební řád do sněmu československé revoluce na Rusi § 1. Právo voliti má: a) každý voják, zapsaný v den vypsání voleb do některé části československého vojska. Přešel-li po té z jedné části do druhé, vystaví mu plukovní zastupitelstvo staré části legitimaci, opravňující k volbě i v nové části. b) Ústřední organisace Čechů a Slováků-kolonistů na Rusi (Svaz československých spolků); jestliže při vypsání voleb organisace taková nefunguje, mají zástupci československého vojska právo kooptovati 5 členů nevojáků. Mandát členů takto kooptovaných zaniká provedením voleb kolonisty samými. Čechové a Slováci ze zajatců, kteří se hlásili do vojska, ale pro neschopnost nemohli býti přijati, mají právo volební v organisacích kolonistů (př. samostatně). § 2. z volebního práva je vyloučen: a) ten, kdo byl odsouzen československým vojenským soudem k trestu žaláře nejméně 1 měsíčního aneb ztrátě politických práv. Tento důvod vyloučení odpadá po uplynutí lhůty 1 roční při trestu žaláře nebo vypršením doby, na kterou ztráta práv byla vyslovena; b) kdo byl odsouzen pro delikt ze ziskuchtivosti, na dobu 6 měsíců od odpykání trestu; c) ten, kdo v den voleb je v soudním vyšetřování pro zločin. § 3. Každý volič má jeden hlas a volí tolik poslanců, kolik jich připadá na jeho volební okres. § 4. Volen může býti každý Čech neb Slovák, který má právo volební (§ 1., 2., a, b).
18
§ 5. Volby jsou tajné a přímé. § 6. Volební okresy jsou: pěší (jízdní) pluky, dělostřelecké brigády (společně s muničním parkem) i samostatné oddíly, čítající okrouhle 800 příslušníků. Menší části spojují se ve volební okresy, usnesením OČSNR, při čemž budiž hleděno k tomu, aby volební okresy byly pokud možno tvořeny z částí sobě blízkých a příbuzných. Všichni Slováci tvoří jeden volební okres. § 7. Volby vypisuje OČSNR, jež včasně vyžádá si od všech vojenských částí výkaz jich příslušníků k určitému dni, všem částem společnému. Ve výkaze buďte uvedeni Slováci zvláště. Výkazy sestavuje plukovní zastupitelstvo za spolupůsobení a podpisu velitele pluku. § 8. Na základě těchto výkazů OČSNR určuje, kolik každý volební okres má vysílati zástupců, dle rozpočtu: 1 poslanec na 800 voličů, při tom zbytky 400 a více dávají nárok na 1 poslance, k menším se nepřihlíží. Podobně stanoví OČSNR, kolik zástupců má vyslati Ústřední organisace krajanská (§ l. b.), při rozpočtu 1 poslance na 800 členů, platících národní daň ve výši stanovené sněmem. Slovenský volební okres vysílá 10 poslanců. § 9. Volby řídí plukovní zastupitelstva působící v den vypsání voleb. Pro volební okresy nemající společného plukovního zastupitelstva, sestavuje volební komisi OČSNR za spolupůsobení předsednictva sněmu. § 10. Pod dozorem plukovního zastupitelstva sestavují rotní důvěrníci v rotách volební seznamy. Seznamy vyhotoví se ke dni, kdy OČSNR vypsala volby. Seznamy vyloží se v rotní kanceláři, o čemž učiní se oznámení v rotním rozkaze. Stížnosti na nepojetí
19
nebo nesprávné pojetí v seznamy mohou býti podány ve 3denní lhůtě od toho dne, kdy oznámeno příkazem vyložení v kanceláři, i rozhoduje o nich s konečnou platností plukovní zastupitelstvo (volební komise). Plukovní zastupitelstvo v dohodě s velitelem pluku stanoví den volby, i případné volby užší, jednotný pro volební okres; oznámení o tom děje se v rozkaze plukovním nejméně 3 dny před výkonem volby. § 10. Volebním místem jsou roty a komandy jim na roveň postavené. Volby řídí tam důvěrník, který v dobu určenou jím (v dohodě s velitelem) a oznámenou nejméně 24 hodiny předem v rozkaze rotním, shromáždí rotu, dle volebního seznamu dá vybrati svými pomocníky volební lístky, provede s nimi skrutinium, i o tom zestaví akt, kde uvede: a) počet oprávněných voličů (připojí volební seznam); b) počet odevzdaných hlasů (připojí lístky); c) rozvrstvení jich na kandidáty; d) připojí seznam těch, kdo neodevzdal volebního lístku i s udáním důvodu, je-li mu znám. § 11. Každý k volbě oprávněný je povinen volby se súčastniti. Osvobození jsou ti, kteří jsou služebně zaměstnáni v době, kdy se volba koná. Jim však je vyhraženo podati volební lístky i po skončení volebního aktu buď důvěrníku nebo přímo plukovnímu zastupitelstvu. Velitelé jsou povinni všechna služební poslání v den a dobu volby omeziti na dobu co nejmenší; svévolné porušení této povinnosti se trestá plukovním soudem. Svévolné nevykonání volebního práva je trestné a trestá se plukovním soudem. § 12. Volební akt i s přílohami (§ 10) zašle se na druhý den plukovnímu zastupitelstvu, které provede skrutinium celého pluku.
20
Akt volební i s přílohami zašle se OČSNR, která předává je verifikační komisi sněmu. § 13. Za zvoleného považuje se ten, kdo obdržel nejméně nadpoloviční většinu hlasů. Nejsou-li při první volbě všechna místa obsazena, provede se užší volba. Do užší volby pojmou se ti kandidáti, kteří při první volbě obdrželi největší počet hlasů v počtu dvakrát tak velikém, než kolik míst zbývá k obsazení. Za zvoleného považuje se ten, kdo obdrží poměrně největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los. § 14. Plukovní zastupitelstvo skončivší skrutinium, předá jména zvolených veliteli k uveřejnění v rozkaze po pluku. Zvoleným pak vystaví legitimace, opravňující k účasti v jednání sněmovním až do rozhodnutí o platnosti volby. § 15. S konečnou platností rozhoduje o platnosti volby sněm; jemu se předkládají všechny protesty proti platnosti volby. § 16. Oprávněn k protestu je každý oprávněný k volbě. Protest podává se ve lhůtě týdenní ode dne prohlášení výsledku voleb v plukovním rozkaze u předsednictva plukovního zastupitelstva. § 17. Plukovní zastupitelstvo oznámí podání protestu OČSNR, protest sám předává k vyšetření plukovnímu soudu; nejsou-li takové zřízeny, provádí vyšetření osoba pověřená k tomu velitelem pluku, jemuž musí plukovní zastupitelstvo předati protest. § 18. Výsledky vyšetřování předává soud (velitel pluku) přímo OČSNR, která předává je verifikační komisi sněmu, jež protest prozkoumá, nařídí nutná doplnění vyšetřování i předává s návrhem sněmu k rozhodnutí. § 19. Z hlasování o platnosti protestovaných voleb jsou vyloučeni ti členové jeho, proti jichž volbě byl podán protest, leda že by protest byl již sněmem právoplatně zamítnut.
21
§ 20. Mandát poslanecký zaniká: 1. smrtí poslance; 2. vzdáním se poslance, jež musí býti oznámeno písemně předsednictvu sněmu; 3. vystoupením či vyloučením z armády; 4. nastoupením důvodů vyloučení z práva volebního uvedených v § 2. a) i b); 5. zbavením mandátu pro nedbalé plnění mandátu. Na uprázdněný mandát vypisuje OČSNR nové volby; do provedení voleb (§ 14.) vykonává mandát poslanecký ten kandidát, který při první volbě odpadnuvšího poslance obdržel po zvolených největší počet hlasů. § 21. Pro části zřízené po vypsání všeobecných voleb, může OČSNR vypsati volby dodatečné. Z účasti ve volbách jsou vyloučeni ti, kteří při všeobecných volbách vykonali volební právo.
22
IV. Přechodná ustanovení k organisačnímu i volebnímu řádu § 1. I. sjezd československého vojska volí Odbočku ČSNR dle pravidel i s pravomocí ukázanou v organisačním řádě. § 2. Předsednictvo I. Sjezdu až do sestoupení se sněmu, vykonává funkce vyhrazené organisačním a volebním řádem předsednictvu sněmu. § 3. OČSNR je povinna ihned o ukončení prací sjezdových vypsati volby do sněmu dle pravidel volebního řádu i jména zvolených, s udáním částí, ve kterých se zdržují, oznámiti v Českosl. Denníku i sděliti je předsednictvu sjezdu. Nepůsobí-li v den vypsání voleb volené orgány dle řádu usneseného na I. sjezdu, řídí volby plukovní a rotné výbory. § 4. OČSNR zvolená na sjezdu je zodpovědná sněmu zvolenému dle § 3.; on má také právo provésti nové volby do OČSNR. § 5. Sněm nově volený dle § 3. musí býti svolán nejpozději do 3 měsíců od ukončení prací I. sjezdu československého vojska. § 6. Zákon o právech a povinnostech členů sněmu platí pro delegáty I. Sjezdu československého vojska. Přijato I. sjezdem československého vojska ve schůzi konané dne 26. července 1918.
23
Řád pro zastupitelstva, jejich pomocné orgány a plnomocníky v československém vojsku Hlava I. O plukovním zastupitelstvu § 1. V každém pluku volí se z plena celého pluku 9 členů zastupitelstva a 4 náhradníci. § 2. Zastupitelstvo volí ze svých členů předsedu, jednatele a pokladníka. Za nepřítomnosti předsedy zastupuje ho jednatel. § 3. Do zastupitelstva může býti zvolen každý příslušník části. § 4. Plukovní zastupitelstvo budiž zvoleno ihned po sjezdu na dobu jednoho roku. § 5. V případě, že by prováděním voleb byla ohrožena operativní výkonnost částí, volby odloží se na dobu pozdější, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Prováděcí nařízení k § 5. Takový případ nastává: a) je-li část v útočné pohotovosti; b) při nástupu neb ústupu, nebo převádění části s jednoho frontového úseku na druhý; c) je-li pluk na spěšném pochodu; d) při oddělení jednotlivých částí pluku na takovou vzdálenost, která by znemožňovala soustředění pluku k provádění voleb; e) je-li pluk nebo jeho větší část v karanténě. § 6. Všechny vojenské části se samostatným hospodářstvím zřizují plukovní zastupitelstva. Má-li taková vojenská část méně než
24
500 příslušníků, volí na dobu 1 roku důvěrnický sbor s právy plukovního zastupitelstva. § 7. Plukovní zastupitelstva dělí se na: a) tříčlenné předsednictvo skládající se z předsedy, jednatele a pokladníka; b) tříčlenný odbor hospodářský; c) tříčlenný odbor vzdělávací. § 8. Plukovní zastupitelstva mají působnost: a) politickou, záležející ve spojení OČSNR s částmi a sjednocení vojáků na naší politické základně, vylučující jakékoliv stavovské a stranicko-politické směry; b) kontrolní ve věcech hospodářských; c) osvětovou. Vyloučeno všechno ostatní. § 9. Rozpustiti plukovní zastupitelstvo má právo jedině OČSNR na základě žaloby podané třemi čtvrtinami rotných důvěrníků. Nové volby musí býti provedeny ihned komisí jmenovanou OČSNR z rotných důvěrníků. Činnost § 10. Plukovní zastupitelstvo vyřizuje všechny ty záležitosti, jimiž OČSNR stará se o hmotné i duševní potřeby československého vojáka, jsouc prostředníkem mezi plukem a OČSNR, jíž podává zprávy o potřebách pluku. § 11. Předsednictvo representuje zastupitelstvo, intervenuje, řídí své kanceláře, svolává schůze zastupitelstva, důvěrníků i jich pomocníků, rozdílí záležitosti sekcím i důvěrníkům, svolává schůze pluku neb některé jeho části za souhlasu velitele pluku, spravuje fondy atd.
25
§ 12. Sekce hospodářská kontroluje hospodářství pluku dle těchto zásad: Usilovně napomáhá správnému pravidelnému vedení plukovního hospodářství a všemožně činem podporuje všechny zřízence, pracující v plukovním hospodářství; kontroluje veškeru činnost všech hospodářských zřízenců pluku, jako náčelníka hospodářské části, pokladníků, skladníků, obchodvedoucích i prodavačů vojenské prodejny atd. na základě těchto pravidel: a) dva členové hospodářské sekce nebo jiní dva příslušníci pluku, jmenovaní plukovním zastupitelstvem, účastní se každoměsíční i roční revise plukovní hotovosti, účetní zprávy i účetních knih a dokladů. Nálezy této komise předkládají se veliteli pluku i ohlašují se rozkazem plukovním s poznámkami plukovníka o odstranění zjištěných snad vad a nedostatků; b) ku všem značnějším nákupům nebo opatřením nákladnějších věcí pro pluk a jeho zřízení naznačuje se nejméně jeden člen hosp. sekce. O potřebě naznačení členů do komise a jejich počtu vyrozumívá se zavčas předseda plukovního zastupitelstva; c) členové hospodářské sekce naznačují se do všech hospodářských a jiných komisí pro příjem věcí (zásob potravin, píce, oděvu, obuvi atd.); d) za členy komise může plukovní zastupitelstvo jmenovati i jiné příslušníky pluku, ne členy zastupitelstva, jsou-li odborníky; e) členové hospodářské sekce naznačují se plukovním zastupitelstvem k zrevidování zásob ve skladištích (jednak, jak zásoby jsou chráněny před zkázou, jednak k zjištění, zdali zásoba množstvím, jakostí i druhem odpovídá záznamu). K tomu účelu velitel pluku vydá jim písemné plnomocenství; f) zřízenci hospodářské části pluku, pokud možno, široko zasvěcují členy plukovního zastupitelstva do všech odvětví plukovního hospodářství. Členové plukovního zastupitelstva mají právo obraceti se s dotazy do plukovní hospodářské části i divisního intendantstva;
26
g) plukovní zastupitelstvo k objasnění hospodářských otázek může pozvati do svých schůzí náčelníka hospodářské části pluku, pokladníka i jiné zřízence hospodářské části pluku; h) zodpovědní za všechny hospodářské operace, jako dříve, jsou zřízenci hospodářské správy plukovní. Členové plukovních zastupitelstev jsou zodpovědní za svoji kontrolní činnost; i) ke kontrole hospodářství divise a korpusu vysílá plukovní zastupitelstvo jím voleného kontrolora k revisním schůzím svolaným plnomocníkem. § 13. Sekce kulturní a) sestavuje program vzdělávací činnosti v pluku, stará se o zřízení knihoven, čítáren, pořádání přednášek, opatření materiálu k nim i přednášečů, zřízení divadla, pořádání koncertů, her, zábav, vydávání pluk. časopisů, kroniky, pamětních spisů, almanachů, školy jazyků atd.; b) zahrnuje do své činnosti i program stávající už uměleckoliterárně-statistické komise („Umlist“); k tomu účelu má právo vyhledati z příslušníků pluku ku práci kulturní kvalifikované odborníky (spisovatele, výtvarníky, statistiky, hudebníky a j.); c) všechny veřejné, vzdělávací i zábavní podniky příslušníků pluku vyžadují svolení pluk. zastupitelstva, kteréž určuje, jak naložiti s čistým výtěžkem, i vede finanční kontrolu takových podniků. Ustanovení toto vztahuje se i na pluk. hudby; d) dbá o účelné prospívání podniků (pluk. fotogr. laboratoři) a kontroluje jich činnost programovou. Dbá, aby sbírky byly v čas (periodicky) soustřeďovány v ústředním archivu českosloven. vojsk (museum) a aby v ústředí bylo dostatek propagačního materiálu. Kulturní sekce má právo navrhovati na místo pluk. fotografa kvalifikované odborníky, přihlížejíc i k službě bojové. § 14. Plukovní zastupitelstvo jmenuje své zástupce do lékařských komisí, určených k přehlídce zdravotního stavu mužstva, směřujících k vyřazení jednotlivců k pracím podružným nebo tylovým.
27
§ 15. Plukovní zastupitelstvo vede seznam (případně adresář) trvale nebo dočasně uvolených od služby invalidův a kontroluje výplatu přiřčených jim požitků. Plukovní zastupitelstvo vede seznam padlých a zemřelých bratrů, který odesílá měsíčně do vojenského odboru zároveň s cennými pozůstalostmi po mrtvých, za účelem odevzdání těchto příbuzným ve vlasti. § 16. Náhradníci účastní se schůzí zastupitelstva s hlasem poradním, s právem činiti dotazy i dávati návrhy. § 17. Plukovní zastupitelstvo pracuje v kontaktě s velitelem pluku. Sídlo, prostředky, odznak § 18. Kancelář plukovního zastupitelstva nachází se vždy u štábu pluku. Plukovní velitelství je povinno potřebnou místnost opatřiti. § 19 Vydání zastupitelstva se hradí z dotací a vlastních příjmů. § 20. Členové zastupitelstva mají zvláštní odznak.
Hlava II. Pomocné orgány zastupitelstev § 21. Na místě dosavadních výborů v rotách a oddílech budiž v každé takové části zvolen důvěrník. Jemu ku pomoci volí se dva pomocníci, a to: první pro kontrolu hospodářství, druhý pro obor vzdělávací. Mimo to volí se k pomocníkům dva náhradníci. § 22. Všichni voleni jsou na dobu šesti měsíců. § 23. V případě odchodu z roty neb oddílu, úmrtí a pod., buď důvěrníka neb pomocníku, zvolí se na dobu zbývajícího funkčního období noví.
28
Povinnosti i práva důvěrníka i jeho pomocníků § 24. Důvěrník je pojítkem mezi rotou (oddílem) a zastupitelstvem pluku, jež informuje o stavu a potřebách své části a uvádí v život nařízení, uložená jemu plukovním zastupitelstvem. O témž je důvěrník povinen informovati i velitele roty. § 25. Jsou mu svěřeny peněžní záležitosti: národní daň. invalidní fond, revoluční zápůjčka, jež předává plukovnímu zastupitelstvu. Kromě toho spravuje rotný fond i jiné sbírky. Všechny sbírky mohou být podnikány pouze s vědomím rotného důvěrníka. § 26. Zprávu pokladní důvěrník předkládá v rotné schůzi ke schválení. § 27. První pomocník dohlíží na hospodářství v rotě, t. j., aby správně rozdělována byla strava, oděv atd. Má právo a povinnost společně s důvěrníkem jednou měsíčně revidovati účetní knihy v rotě. Dále vede dozor nad osobami, jež vedou hospodářství v rotě (účetní poddůstojník, jeho pomocník, kuchaři, vozkové, zaměstnaní v rotných dílnách atd.). O všech zjištěných nesprávnostech v rotě, týkajících se hospodářství, dokládá společně s důvěrníkem veliteli roty. Nebude-li zjednána náprava, dokládá důvěrník o tom plukovnímu zastupitelstvu. V nepřítomnosti důvěrníka zastupuje ho první pomocník. § 28. Druhý pomocník organisuje všechnu vzdělávací a zábavní činnost v rotě v rámci programu vzdělávací činnosti plukovního zastupitelstva s jeho vědomím. § 29. Tento tříčlenný výbor (důvěrník s pomocníky) určuje v rámci procentní normy, naznačené velitelstvím, pořadí dovolených. K tomu účelu rozděluje příslušníky roty na skupiny, z nichž každá povede své pořadí, aby dovolenými netrpěl vojenský výcvik, služba a hospodářské zájmy roty.
29
§ 30. Všechna místa hospodářských zřízenců obsazují se tímto způsobem: Důvěrník v souhlase s rotou navrhne po 2 kandidátech na každé místo zřízenecké a velitel roty jednoho z nich potvrzuje. Poznámka: Zřízenci, kteří v době uvedení v život těchto pravidel byli již ustanoveni, mohou býti vyměněni jen v tom případě, jestliže k přání roty tříčlenný sbor důvěrnický veliteli roty změnu tu doporučí. § 31. Ve sporných případech rozhoduje velitel pluku (nebo dotyčné části) na zakročení zastupitelstva. § 32. Důvěrník v souhlase s velitelem roty má právo svolati schůzi roty, kdykoli se toho objeví potřeba.
Hlava III. O divisních poradách § 33. Jelikož každé plukovní zastupitelstvo má přímý styk s OČSNR, zrušují se dosavadní výbory divisní. Na místě jich svolaný buďtež periodické schůzky zástupců plukovních zastupitelstev. § 34. Porady tyto svolává divisní plnomocník pravidelně čtvrtletně; mimo to, kdy jeví se toho potřeba, nebo k žádosti dvou plukovních zastupitelstev. Každé plukovní zastupitelstvo na divisních poradách bude zastoupeno 3 zástupci a to: jedním z předsednictva, jedním z odb. hospodářského a jedním z odb. vzdělávacího. Důvěrnické sbory s právem zastupitelstva (viz § 6.) vysílají do divisních porad po 1 členu.
30
Hlava IV. Všeobecná ustanovení O volbách § 35. Každý příslušník československého vojska má právo volit i býti volen. Vyloučeni jsou z práva volebního ti, kdož nachází se v soudním vyšetřování, nebo odbývají soudem určený trest. (Disciplinárního vyšetřování a trestů tato ustanovení se netýkají.) § 36. Všechny volby dějí se na základě rovného, přímého a tajného hlasovacího práva. § 37. Zvolenými považují se ti, kdož obdrželi největší počet hlasů. Kandidáti, jdoucí počtem hlasů za nimi, stávají se: první 4 náhradníky, další 2 revisory pokladny zastupitelstva. Tímže způsobem obsazují se v rotě místa 2 náhradníků a 1 revisora důvěrnické pokladny. § 38. Volbu plukovního zastupitelstva v každém pluku neb části řídí komise, zvolená delegáty téhož pluku neb části z vojenského sjezdu společně s členy plukovního výboru dle pravidel vypracovaných sjezdem. § 39. Volbu důvěrníků i pomocníků řídí plukovní zastupitelstvo. § 40. V případě nemoci, odchodu atd. důvěrníka nebo pomocníka zařídí pluk. zastupitelstvo volbu novou. § 41. K provedení voleb musí býti dána voličům úplná volnost. § 42. Všechny volby nařizují se rozkazem po části a buďtež provedeny v jeden den, pokud se týká pluk. zastupitelstva. Jména zvolených ohlašují se rozkazem po části.
31
O č1enech zastupitelstva, důvěrnících a pomocnících § 43. Členové plukovního zastupitelstva osvobozeni jsou ode všech prací, služeb i cvičení. § 44. Důvěrníci i jich pomocníci jsou mimo boj osvobozeni od služby a prací, kromě vojenského výcviku. § 45. Členové zastupitelstva a jeho pomocných orgánů nemohou býti přeloženi ze svého oddílu bez vědomí zastupitelstva části. § 46. Na členy plukovního zastupitelstva nevztahují se ve výkonu funkce předpisy vyplývající z poměru podřízeného k představenému. Členové plukovního zastupitelstva, důvěrníci i jich pomocníci nemohou býti trestáni za disciplinární přestupky pravomocí velitele, nýbrž pouze soudem. § 47. Zahájení trestního řízení proti nim i vynesení rozsudku musí býti oznámeno plnomocníku části.
Hlava V. Plnomocníci § 48. OČSNR potvrzuje při československých vojenských částech plnomocníky (v hodnosti komisařů), navržené Vojenským odborem. § 49. Plnomocníci se ustanovují po jednom u: a) armádního sboru, b) střeleckých divisí, c) polních a záložních pluků a dělostřeleckých brigád. § 50. Plnomocníky mohou býti jmenováni jen příslušníci československého vojska. Jsou důvěrníky OČSNR v částech, pro které byli jmenováni; zodpovědní jsou jedině Sněmu a OČSNR. Jsou povinni bdíti:
32
a) aby v jejich částech byl pořádek, disciplina, vojenský duch a aby vojsko bylo si stále vědomo svého národněpolitického programu a poslání; b) aby nebyl zanedbáván řádný výcvik vojska; c) aby přesně byly zachovávány všechny předpisy a nebylo nespravedlivosti. Byly-li porušeny předpisy, činí návrhy příslušným orgánům na odstranění všech nedostatků; d) aby o hmotné i kulturní potřeby dobrovolců bylo řádně postaráno. Zvláštní pozornost věnují zdravotnictví a mravnímu životu vojska; e) účastní se schůzí zastupitelstev a důstojnického sboru s hlasem poradním; f) při vykonávání své funkce udržují styk s veliteli i dobrovolci a snaží se odstranit vzájemná nedorozumění. Při tom jsou vždy povinni podporovati princip nadřízenosti a podřízenosti ve vojenské organisaci nezbytný, na němž je zbudováno naše vojsko; g) všechna svá pozorování sdělují příslušným náčelníkům a snaží se zjednati nápravu jich prostřednictvím ve vzájemné dohodě. Plukovní plnomocníci § 51. Plukovní plnomocníci podávají pravidelně týdenní zprávy divisnímu plnomocníku. Kdyby se ukázalo, že nápravu způsobem v lit. g) vytčeným nelze docíliti, referují o případu obšírně ve svých referátech divisnímu plnomocníku a podávají návrh, jak nedostatek odstraniti. Styk pluk. plnomocníků s OČSNR děje se prostřednictvím divisního a sborového plnomocníka. Divisní plnomocníci § 52 Jsou povinni občasně projíždět všechny části divise a přesvědčovati se o jich stavu ve smyslu § 50. lit. a) až g) tohoto řádu.
33
§ 53. Kontrolují činnost plukovních zastupitelstev a bdí nad tím, aby nevybočovala z rámců stanovami jim určených. § 54. Zastávají funkci plukovních plnomocníků při částech, pro něž pluk. plnomocníci ustanoveni nejsou, a to: úderné prapory, inženerná rota, nemocnice, sanitní vlaky s pomocnými oddíly (koupelny a prádelny), oddíly u štábu divise, divisní vozatajstvo atd. § 55. Při každém jmenování důstojníků, lékařů, vojenských úředníků u celé divise má divisní plnomocník právo dáti dobrozdání vedle kvalifikace důstojnické rady. § 56. Vystoupiti s příkazem OČSNR má právo jen v případech velmi vážných, netrpících odkladu, kdy hrozí nebezpečí československému revolučnímu hnutí. Takovýto svůj příkaz jest povinen neprodleně sděliti sborovému plnomocníku s vylíčením stavu a důvodů, které příkaz vyvolaly. § 57. Jsou povinni sestavovati 14denní referáty o stavu divise pro OČSNR, jež dodávají plnomocníku armádního sboru. Sborový plnomocník § 58. Je povinen občas objížděti a přesvědčovati se o jich stavu.
všechny
části
sboru
§ 59. Kontroluje činnost všech plukovních i divisních plnomocníku i navrhuje Vojenskému odboru případné změny. § 60. Sestavuje ze zpráv divis. plnomocníků referát o stavu sboru pro OČSNR. § 61. Při určování důstojníků, lékařů a voj. úředníků na úřady, pokud se to neděje OČSNR, má právo zastaviti určování do rozhodnutí OČSNR.
34
§ 62. Má právo vystoupiti s příkazem OČSNR. Dodatek § 63. Každý příslušník československého vojska má právo obracet se přímo ke svému plnomocníku. Jestli potřebuje k tomu dovolené, náčelník části je povinen poskytnouti ji žadateli bez dotazu po příčině obrácení se žadatele k plnomocníku. § 64. Všechny žádosti, návrhy, stížnosti příslušníků vojska jsou pluk. plnomocníci povinni řešiti sami; jen v tom případě, nemohouli je vyříditi sami a trvají-li podatelé na jich dalším podání, předkládají je divisním plnomocníkům, po případě prostřednictvím jich plnomocníku sborovému. § 65. Sboroví a divis. plnomocníci jsou výkladci ustanovení řádu o zastupitelstvech ve sporných případech. Ustanovení pro dobu přechodnou § 66 Plnomocníci buďtež jmenováni ihned po sjezdu československého vojska Vojenským odborem a potvrzeni OČSNR. Ve Francii budiž dodatečně jich jmenování potvrzeno ČSNR v Paříži. Přijato sjezdem (sněmem) dne 27. července 1918.
35
Pravidla pro volbu plukovních zastupitelstev a pomocných orgánů § 1. Po nařízení voleb zvolí delegáti sjezdoví společně s členy plukovního výboru šestičlennou volební komisi. Ustavení komise oznámí velitel pluku (částí) rozkazem. Volební komise vyzve roty a oddíly k sestavení kandidátní listiny. § 2. Volební komise zvolí předsedu a zapisovatele a o všech svých schůzích sepíše protokoly. § 3. Velitelé rot a oddílů ihned po ustavení komise (§ 1. odst. 2) sestaví seznamy všech dobrovolců v rotě nebo oddílu i vytknou zvláště ty, kteří volebního práva nemají. § 4. Volební seznamy vyloží se v kanceláři roty neb oddílu k nahlédnutí po dobu 3 dnů. Během této 3denní lhůty mohou býti podány námitky proti úplnosti neb správnosti seznamu. Námitky podávají se u volební komise. Po uplynutí 3denní lhůty velitelé předloží seznamy volební komisi. Velitelé jsou povinni postarati se o to, aby seznamy byly předloženy do týdne od ustavení komise. § 5. Volební komise rozhodne o námitkách i určí den voleb v dohodě s velitelem části, který to nejbližším rozkazem oznámí. § 6. Volby konají se po rotách. § 7. Skrutinium v rotách provede dosavadní rotný výbor, sepíše protokol a všechny, lístky i s protokolem odevzdá týž den volební komisi.
36
§ 8. Hlasovací lístky odevzdá každý sám osobně. Ti, kteří jsou nepřítomni (ve službě), odevzdají hlasovací lístek po ukončení služby týž den. § 9. Jméno kandidátovo buď na hlasovacím lístku psáno zřetelně (jméno křestní i příjmení) s označením roty, ze které je kandidát. § 10. Po ukončení volby u celého pluku provede komise sčítání hlasů a sepíše volební protokol, v němž označí: a) počet všech dobrovolců, b) počet právoplatných voličů, c) počet odevzdaných hlasovacích lístků, d) počet hlasů, odevzdaných jednotlivým kandidátům. Protokol podepíše předseda volební komise a 3 členové. § 11. Jména zvolených oznámí volební komise veliteli pluku, který výsledek oznámí nejbližším rozkazem po části. § 12. Protest proti volbám může býti podán do jednoho týdne od vyhlášení výsledku voleb plukovnímu plnomocníku, který rozhodne. § 13. Protokoly volební i hlasovací lístky se ponechají po dobu odvolací u plukovního zastupitelstva. Opis protokolu zašle se předsednictvu sněmu (sjezdu). § 14. (Volby důvěrníka.) Nově zvolené plukovní zastupitelstvo provede v době jednoho týdne volbu důvěrníků a pomocníků (ve smyslu ustanovení o volbách § 35.–42.). Přijalo sjezdem (sněmem) dne 28. července 1918.
37
Disciplinární řád § 1. Vojenská disciplina záleží v přísném a přesném zachovávání vojenských řádů a předpisů. Ona zavazuje každého vojína, představeného stejně jako podřízeného, k svědomitému plnění služebních povinností a zachování pořádku vlasti; podřízenému ukládá povinnost přesně, bez váhání a bez odmluv plniti služební rozkazy představených, představenému povinnost býti spravedlivým, starati se o blaho svěřené mu části, býti rádcem a vůdcem svým podřízeným, nepromíjeti žádných nedostatků služby, za to vyvarovati se každé zbytečné přísnosti, neodůvodněné požadavky služby. § 2. Disciplinárním deliktem je každé porušení povinností plynoucích z discipliny pro představeného i podřízeného, pokud nezakládá povahu trestního deliktu. Jako disciplinární delikty jmenovitě se stíhají: 1. neposlušnost ve službě, pokud neobsahuje známky vzpoury, 2. nesprávné a neochotné plnění služebních příkazů, 3. lenost a nedbalost ve službě, reptání na služební příkazy, 4. nedostavení se vůbec nebo v čas na službu stejně jako samovolné vzdálení se z místa služby, 5. hrubé chování k představenému a druhům slovem i činem, stejně každé hrubé jednání, urážlivé gesto či výrok představeného; jako přitěžující okolnost platí spáchání deliktu veřejně, 6. nesprávné hlášení a udání, každý pokus zatajiti svoji indentitu při spáchání přestupku nebo vyhnouti se zodpovědnosti za své jednání, 7. svévolná stížnost (§ 8.), 8. poškození a ztráta věci opomenutím a nedbalostí, pokud škoda nepřevyšuje 5 rublů (franků), 9. samovolné užití cizí věci, pokud nemá charakter krádeže, zpronevěry či podvodu a cena věci nepřevyšuje 2 rublů (franků),
38
10. porušení pravidel, která platí pro výkon trestu, 11. zavádění svévolných sporů a hádek mezi druhy vojáky a civilním obyvatelstvem, 12. schvalování disciplinárních deliktů, 13. navádění k disciplinárním deliktům, 14. u představeného každý projev slabosti. § 3. Disciplinární trest je trest ukládaný velitelem na delikty disciplinární bez řízení soudního. Disciplinární pravomoci velitelů tudíž nepodléhají: 1. delikty stíhané trestními zákony, 2. takové delikty disciplinární, které vyžadují trestu, přesahujícího pravomoc velitelů, 3. delikty politické, 4. porušení cti československého vojáka, 5. každé udělení trestu diktovaného jinou pohnutkou než zájmy služby, každá nespravedlnost, mohl-li si představený býti nespravedlnosti vědom, 6. průtahy v předložení odvolání z trestu po předchozí urgenci. Stíhání těchto deliktů vyhrazeno je plukovnímu soudu. § 4. Dopustí-li se kterýkoli příslušník vojska na místě služby či v rayoně vojenské části trestního činu neb disciplinárního přestupku, je povinen každý představený nebo vyšší zakročiti a třeba i vinníka zatknouti, je-li to nutno k udržení pořádku a zamezení deliktů. Taková opatření musí býti ihned oznámena představenému vinníka i plukovnímu soudu. § 5. Disciplinární tresty jsou jednotné pro všechny příslušníky československých částí. § 6. Jako disciplinární tresty se ukládají: 1. důtka a to ústní nebo písemná; může býti učiněna soukromě (přípisem) nebo veřejně (před frontou, příkazem),
39
2. odnětí různých výhod (právo zdržeti se přes čas do 1 měsíce, dovolené do 8 měsíců), 3. naznačení na práci nejvýše 8krát mimo pořadí, 4. domácí vězení; záleží v tom, že potrestaný ve volném čase nesmí opustiti svého bydliště, 5. prosté vězení; záleží v uzavření potrestaného ve zvláštní k tomu určené místnosti po skončeném denním zaměstnání. Po dobu trestu vyloučení ze služby strážní a dozorové (děžurstva). Stravování normální, 6. vězení přísné; záleží v uzavření potrestaného ve zvláštní k tomu určené místnosti po celou dobu trestu; potrestaný budiž používán k výkonu různých prací pro část. Stravování normální, 7. zostřené vězení; záleží v uzavření potrestaného ve zvláštní k tomu určené místnosti po celou dobu trestu s tvrdým lůžkem a postem ob den (o chlebě o čaji). Odsouzený budiž před nastoupením trestu prohlédnut lékařem. § 7. Domácí vězení jako trest disciplinární nesmí převyšovati dobu 30 dnů, prosté vězení 15 dnů; přísné 8 a zostřené 8 dnů. Při trestech uvedených pod 4.–7. je možno použíti zostření trestem uvedeným pod 2., tresty domácího a prostého vězení nad to ještě naznačením na práce mimo pořadí. Uložení jiných testů, než vytčeno v § 6. a 7. vyhrazeno je plukovnímu soudu. § 8. Právo trestati přísluší všem velitelům obviněného, počínaje velitelem roty a částí rotě na roveň postavených. Každý vyšší má povinnost naříditi provinivšímu se, aby se hlásil u příštího rotného raportu. O trestnosti svévolné stížnosti rozhoduje v prvé instanci ten velitel, který rozhoduje o stížnosti samé. § 9. Velitel pluku neb samostatných praporů a divisionů (dělostřelecké brigády, parkového divisionu, náčelník štábu divise pro části přímo jemu podřízené, starší plukovní lékař, velitel inženýrné roty) a velitelé vyšší mají právo ukládati tresty uvedené
40
v § 6. a 7. v plném rozsahu. Velitel praporu, (velitel baterie, jízdecké švadrony, pomocník velitele pluku, velitel parku, velitel částí podléhajících přímo štábu divise, náčelníci hospod. části) mají právo z trestů na svobodě udíleti: trest domácího vězení do 20 dnů, prostého do 10 dnů, přísného do 6 dnů. Velitel roty a částí jí na roveň postavených (mladší lékař, velitel čety u divisního vozatajstva), domácí vězení do 15 dnů, prosté do 8 dnů, přísné do 4 dnů. § 10. Přestupky disciplinární sluší stíhati dle jich vážnosti s náležitým zřetelem k okolnostem přitěžujícím a polehčujícím. § 11. Disciplinární trest ukládá se po předchozím, osobním výslechu obviněného trestajícím velitelem pravidelně u nejbližšího raportu. Výrok o trestu musí obsahovati udání, pro jaký přestupek se tresce. § 12. Všechny tresty, uvedené v § 6. 2., 4.–7., vyhlašují se v příkaze velitele stanovícího trest. § 13. Trest zásadně nastupuje se ihned. § 14. Při zvláštních odlehčujících okolnostech opravňujících k naději, že odsouzený se polepší i bez výkonu trestu, může býti výkon na určitou dobu odložen s tím účinkem, že trest se vůbec promíjí, jestliže odsouzený nedopustí se během určené doby disciplinárního neb trestního deliktu. Doba, na kterou výkon trestu se odkládá, musí býti stanovena ve výroku o trestu. § 15. Proti výroku trestu má odsouzený právo podati odvolání i co do viny i co do trestu. Má-li míti odvolání účinek odkládací, musí býti ohlášeno neprodleně po oznámení trestu v příkaze (§ 12.). Při trestech § 6. ub. 1.–4. odvolání proti rozhodnutí 2. instance potvrzujícímu rozsudek prvé nemá odkládacího účinku.
41
§ 16. Pořad instanční je tento: velitel roty, velitel praporu, velitel pluku, velitel divise, velitel korpusu. Z rozhodnutí staršího lékaře pluku (velitele nemocnice) odvolání jde k divisijnímu a odtud ke sborovému lékaři, jenž rozhoduje s konečnou platností. § 17. Odvolání je vyloučeno: 1. prošlo-li už dvěma odvolacími instancemi, 2. uplynula-li od oznámení trestu 3denní lhůta. § 18. Odvolání může býti podáno ústně či písemně cestou instanční vytčenou v § 16. Podá-li se odvolání ústně, sepíše kancelář rotní bez průtahu přednesení odsouzeného s vytčením, proti čemu se odvolává i důvody, proti kterým se odvolává. Velitel, u kterého je odvolání podáno, je povinen předati je ihned služební cestou, připojiv k nim důvody odsouzení. § 19. Svévolné odvolání co do viny jest zvláštní disciplinární přestupek, a trest se vynáší při rozhodování o věci hlavní tím velitelem, který rozhoduje o odvolání. § 20. Výkon trestu nesmí býti na újmu, zdraví odsouzeného. § 21. Trest vězení (§ 6, čís. 5.–7.) zapisuje se po výkonu do trestního rejstříku. Pokud výmaz trestu nebyl vykonán, nemůže býti potrestaný povýšen. § 22. Výmaz trestu děje se buď na žádost potrestaného anebo z povinnosti úřední rozhodnutím velitele, který trest s konečnou platností vyslovil. Nároku na výmaz trestu nabývá potrestaný po 6 měsíční bezvadné službě, při mimořádných okolnostech (vzorná služba, udatenství a pod.) může býti lhůta zkrácena až na 3 měsíce. Přijato sjezdem (sněmem) dne 28. července 1918.
42
*** Československá armáda je armádou svobodných občanů; spojivše se za uskutečněním jedné veliké idee, státní samostatnosti národa československého, proniknuti láskou k vlasti i bratřím spolubojovníkům, čeští i slovenští vojáci, všichni bez rozdílu hodnosti i důstojenství tvoří jednu velikou rodinu bratří, synů jedné veliké Matky. Vzájemná úcta, důvěra i láska musí určovati poměr vojáka k vojáku ve službě i mimo službu. Bratrství ukládá československému vojáku býti zdvořilým ke svému druhu ve zbrani. Vojenský pozdrav mimo službu je vnějším projevem této zdvořilosti a lásky bratrské. Opomenutí jeho nestíhá se sice jako přestupek disciplinární, je však známkou slabého vědomí o slušnosti, důkazem, že bratrství není procítěno a upřímně míněno. Pozdrav je symbol národní jednoty, která tím manifestuje se proti bratřím i vůči cizím.
43
Statut polních soudů 1. Polní soudy se zřizují v území, kde se provádějí válečné operace československého vojska. Sídlo soudů i jich obvod určuje OČSNR v dohodě s vojenskými veliteli. 2. Pravomoci polních soudů se přikazují: a) všechny útoky spáchané kýmkoliv proti bezpečnosti nebo majetku československého vojska nebo jeho části, proti osobní bezpečnosti jeho příslušníků, jakož i proti jeho politickému a vojenskému vedení; b) pobuřování, podněcování proti československému vojsku a rozšiřování nepravdivých zpráv o něm; c) vyzvědačství; d) delikty vyňaté z trestní pravomoci velitelů nebo ešelonních soudů ve smyslu příkazů po korpusu č. 17. i 25.; e) delikty, které ešelonními soudy nebo velitelstvím operující armády byly jim přikázány. Polním soudům buďtež přikazovány jen delikty vážnější ať již rozsahem škody nebo počtem vinníků anebo demoralisujícím účinkem na vojsko. Polní soud má však právo vysloviti se nepříslušným i vrátí věc ešelonnímu soudu, pro nějž je rozhodnutí polního soudu závazné; f) útoky proti polnímu soudu nebo jeho členům při výkonu jich soudních funkcí nebo pro tento výkon. 3. Místně příslušným jest polní soud pro všechny trestní činy vyjmenované v § 2., spáchané v obvodě polního soudu určeném dle § 1. 4. Polní soud vedle trestů uvedených v disciplinárním řádě má právo uznati na: a) trest vězení, b) trest žaláře1, 1
Následek trestu žaláře je degradace i zbavení práv politických.
44
c) degradaci, d) vyloučení z armády, e) trest smrti zastřelením. 5. Polní soud rozhoduje v senátech 4členných; zní-li návrh na trest smrti, v senátech 8členných, při čemž pro trest smrti se musí vysloviti nejméně 6 přísedících. 6. Rozsudky se vynášejí jménem československého vojska. 7. Proti rozhodnutí polních soudů není opravných prostředků, jich rozsudky podléhají bezodkladnému výkonu. 8. Členy polních soudů navrhuje OČSNR a potvrzuje Sněm. Pro dobu, kdy sněm nezasedá, splnomocňuje Sněm OČSNR jmenovati členy soudu. 9. Soudci jsou zodpovědní pouze před zákonem a svým svědomím. Svého úřadu mohou býti sproštěni Odbočkou ČSNR na svoji žádost z vážných důvodů; proti své vůli mohou býti svého úřadu zbaveni: a) byli-li odsouzeni k trestu vězení zapisovaného do trestního rejstříku s vyloučením trestů disciplinárních, b) přestali-li býti příslušníky Československého vojska. Přijato sjezdem (sněmem) dne 28. července 1918.
45
Ustanovení k úpravě vnitřní organisace československého vojska I. 1. Velící a správní (administrační) řečí v československém vojsku jest řeč česká (slovenská). Žádá toho nejen výcvik sám, jednoduchost v úřadování, ale vyplývá to i z autonomnosti naší armády. 2. Užívání cizích řečí jak v povelech, tak i v úřadování omezeno budiž na míru nejnutnější. 3. K provedení výše uvedených návrhů budiž zřízena při Vojenském odboru OČSNR zvláštní komise znalců, kterou navrhne sjezd a která v době nejkratší s určenou jí práci započne.
II. 4. Právo státi se důstojníkem má každý příslušník československého vojska, jenž je mravně kvalifikován a ukončí s úspěchem důstojnickou školu. 5. Pro vstup do důstojnické školy se vyžaduje: a) šestiměsíční pobyt v československém vojsku a prodělání předepsaného výcviku; b) do školy buďte naznačováni schopní dobrovolci velitelem pluku po dobrozdání přímého velitele za souhlasu naznačených; c) přijímací zkouška o všeobecném vzdělání, zaručujícím úspěšné osvojení látky, složená před komisí u učitelů školy. 6. Naznačováni buďte v prvé řadě ti, kdo se súčastnili bojů a zvláště ti, kdo se v boji osvědčili. 7. Škola budiž zřízena při štábu sboru. 8. Vedení ve škole buď v duchu demokratických zásad českoslov. revolučního hnutí, vyplývajícího z minulosti národa. Ono směřuj jak k osvojení látky, tak k výchově kandidátů.
46
9. Učební osnova budiž sestavena tak, aby vyhovovala potřebám moderního válečnictví. 10. V konečném vysvědčení buď obsažena kvalifikace odborného i všeobecného vzdělání. 11. Absolventi školy buďte zatímně naznačeni pomocníky mladších důstojníků, rovnoměrně rozděleni po plucích a pomocných částech s dřívější svou hodností, nejméně však desátníka, buďte nadále kvalifikováni, dle potřeby povyšováni a to na první důstojnickou hodnost.
III. 12. V čelo částí buďte postaveni osvědčení, vojensky vynikající důstojníci; jich hodnosti buďte upravny dle zastávaných jimi úřadů. 13. Dosavadní důstojnické sbory buďte ihned podrobeny přísné kvalifikaci dle pravidel vypracovaných Odbočkou ČSNR usnesením z 12. května 1918. 14. Na základě této kvalifikace buďte odstraněny všechny dosavadní nesrovnalosti. V hodnostech a úřadech důstojníky zastávaných; při tom rozhoduje především odborná schopnost a mravní kvalifikace, na druhém místě teprve staršinstvo; na tomže základě buď rozřešena otázka nadpočtu důstojnického i dalšího povyšování. 15. Odborná kvalifikace vojenská buď doplňována zvláštním dobrozdáním plnomocníků v ohledu mravním, podepřeným zjištěnými fakty. Poznámka k 15. O mravní kvalifikaci dobrovolníků, navržených k povýšení na důstojnickou hodnost, přesvědčuje se plnomocník sborový pomocí podřízených plnomocníků a vyslovuje případné námitky u ČSNR (OČSNR). 16. Buďte prováděny pravidelné inspekce odborníky jmenovanými nejvyšším vedením. 17. Na správní úřady buďte naznačováni důstojníci boje neschopní a jen v případech výjimečných bojoví, kteří jako
47
specialisti jsou pro odbor nevyhnutelní; do operativních štábů (korpusa, divisí) buďte bráni důstojníci nejschopnější. 18. Jednoroční právo a stav důstojnických čekatelů (tak zv. i. d.) se ruší; dosavadní čekatelé, kteří vyhoví plně kvalifikaci (dle pravidel uvedených pod 13) a všem ostatním požadavkům (pod 4), buďte povýšeni: v prvé řadě buďte vzati ti, kteří s úspěchem ukončili školu v československém vojsku.
IV. 19. Všichni příslušníci československých částí, bojujících ve spojení s některou spojeneckou armádou, tvoří se stanoviska našeho hnutí jednotné československé vojsko; z toho plynou důsledky: a) Příslušníci československého vojska, téhož druhu zbraní, při přestupu z jedné části do druhé podržují svou hodnost; b) příslušníci československé národnosti, sloužící v některé spojenecké armádě, ale ne v československé vojenské části, při přestupu do naší armády podržují svou hodnost jen se svolením ČSNR (OČSNR). 20. Mimořádně kvalifikovaní dobrovolníci cizích armád (specialisté: lékaři, dělostřelci inženýři, štábní důstojníci, vzduchoplavci úderníci a p.) mohou býti povýšeni nebo přejmenováni, aniž prošli důstojnickou školou, na základě dobrozdání zvláštní komise. Není-li možno komisi sestaviti, naznačuje se na úřad prozatímně. 21. Důstojníci cizích armád buďte přejímáni jen v případech nutnosti na základě mimořádných schopností (20.).
V. 22. Právo státi se poddůstojníkem má každý dobrovolník československého vojska, který úspěšné ukončil školu poddůstojnickou a je mravně kvalifikován. Podmínkou pro přijetí do poddůstojnické školy jest dvouměsíční pobyt v československém vojsku a prodělání předepsaného výcviku.
48
23. Školy poddůstojnické buďte zřizovány u pluků a částí plukům na roveň postavených. Pro odborné oddíly (strojní pušky, telefon, zákopnictví a p.) zřizují se školy poddůstojnické u divizí. Školy buďte vedeny dle pravidel, vytčených pod 8. a 9. 24. Školy buďte podrobeny pravidelné kontrole ze štábu divize. 25. Za učitele buďte naznačováni nejschopnější důstojníci s válečnou zkušeností, za cvičitele nejschopnější poddůstojníci. 26. O další vzdělání poddůstojníků budiž postaráno pořádáním kursů. 27. Navrhující velitel vyžaduje si mínění důvěrníka roty o mravní kvalifikaci naznačených do školy nebo navrhovaných k povýšení poddůstojníků; při tom rozhoduje především odborná schopnost, mravní kvalifikace a na druhém místě staršinstvo. 28. Všechna předchozí ustanovení platí stejně pro zdravotní, odborné, hospodářské a p. části. Budiž ale dbáno, aby k službě zdravotní a hospodářské naznačovali se poddůstojníci boje neschopní nebo staří a jen v případech výjimečných bojoví, kteří jako specialisté jsou pro odbor nevyhnutelní.
VI. 29. Dosavadní složení odborných částí buď přezkoumáno a části buďte doplněny mužstvem i důstojníky, skutečně odborníky. 30. Při odborných částech buďte zřízeny kursy pro dobrovolníky jiných odborů, aby se mohli i tito seznámiti s činností příslušných odborů. 31. Zvláště buď postaráno o důkladné vzdělání důstojníků a poddůstojníků odborných částí zřízením vlastních a posíláním do kursů spojeneckých armád.
VII. 32. Společensky jsou si všichni příslušníci československého vojska rovni.
49
33. Pro úpravu platů důstojnických buď brán za základ plat dobrovolníka v poměru 1:4. Platy důstojnické buďte upraveny dle úřadů zastávaných, ne dle hodností; při tom se předpokládá, že hodnosti budou upraveny dle úřadů. 34. Odbočkou ČSNR buď vypracována pro národní daň stupnice, která bude schválena sjezdem po př. sněmem. 35. Dávky jsou pro všechny příslušníky armády stejny. Prodávání ze skladišť komukoliv je zakázáno. Výjimky pro zvýšení dávek mohou se státi za souhlasu plukovního zastupitelstva na poukaz plukovního velitele. 36. Důstojníci buďte ubytováni, pokud možno, v ubikacích částí, rozhodně však v jich rajoně. 37. Všichni příslušníci československého vojska jsou povinni nositi předepsanou formu stejnokroje. Výzbroj budiž doplněna všemi moderními pomůckami. 38. Sluhové přísluší důstojníkům počínaje rotnými veliteli; buďte to lidé starší, nezpůsobilí pro službu řadovou.
VIII. 39. Platy v českoslovanské armádě upravují se tímto způsobem: střelec svobodník desátník četař šikovatel velitel čety velitel půlroty velitel roty velitel praporu pomocník velitele pluku velitel pluku velitel brigády velitel divise velitel korpusu
50 60 75 95 140 200 250 300 400 500 600 800 1100 1500
R R R R R R R R R R R R R R
měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně měsíčně
50
40. Na hodnost podpraporčíků nebuďte dobrovolníci napříště povyšováni. Plat dosavadně jmenovaných podpraporčíků řídí se jejich úřadem. 41. Platy pod č. 39. neuvedené upravují se OČSNR dle zásad pod 33. uvedených v souhlase s ustanovením pod 39. 42. Úprava platů dle 39. a 41. vchází v život se zpětnou platností od 1. června 1918. Přijato sjezdem (sněmem) dne 29. července 1918.
IX. 43. Příslušníkům československého vojska, pokud trvá jich svazek v armádě, zakazuje se uzavírati sňatky. 44. Sňatky uzavřené proti ustanovení pod 43. nedávají ani ženám, ani dětem z takových manželství zrozeným nijakých práv vůči československému vojsku. 45. Ti příslušníci československého vojska, kteří jednali proti ustanovení pod 43., jsou trestni; stíhání je vyhrazeno plukovním soudům. 46. Pravidla tato vstupují v platnost uveřejněním v příkaze po části. 47. Pravidla tato neplatí o sňatcích uzavřených před vstupem jich v platnost. Přijato sjezdem (sněmem) dne 4. srpna 1918.
51
Pravidla o zaopatření invalidů československého vojska § 1. Vojáci, kteří během své vojenské služby se stali úplně neb částečně k práci neschopnými pro poranění, nemoce, vnitřní a zevní úrazy, mají jako invalidi právo na podporu, počínaje dnem rozhodnutí lékařské kulise o jich invaliditě. § 2. O invaliditě rozhoduje lékařská komise československého armádního sboru spolu se zástupcem odboru sociální péče a výsledek sdělí zastupitelstvu části, ku které invalida přináleží. § 3. O stupni invalidity rozhoduje lékařská komise na základě ruského zákona z 25. června 1912, který rozeznává 5 invalidních tříd. A) Invalidi I. tř. obdrží podporu 250 rub. měsíčně, invalidi II. tř. 200 rub. měsíčně. Místo této podpory mohou tito invalidi obdržeti: celé zaopatření v útulně s měsíční podporou 50 rub. Invalidům těchto dvou tříd, kteří onemocněli a potřebují lékařského ošetřování v nemocnici, hradí OČSNR veškeré výlohy nemocniční, nevyplácí jim však po tu dobu žádné podpory, kromě obnosu, stanoveného invalidům v útulně. B) Invalidi III.–V. tř. zaměstnávají se v týlových částech a ústavech československého vojska; kromě toho buďte pro tyto invalidy a pro invalidy, kteří již jako takoví byli přijati do československého vojska, zřízeny dílny. Prostředky k jich zařízení poskytne OČSNR. Invalidi těchto tříd, kteří si nepřejí býti zaměstnáni v týlových částech a ústavech československého vojska anebo v dílnách, zřízených OČSNR, mají právo na peněžitou měsíční podporu: III. tř. 120 rub., IV. tř. 80 rub. a V. tř. 50 rub. Poznámka k § 3. Vzhledem k stálému a rychlému měnění se kursu rubla v Rusku, odbor sociální péče je povinen podporu
52
stanovenou pro jednotlivé třídy invalidů v době tříměsíční přizpůsobovati. § 4. Ženám invalidů, požívajících podporu, přísluší v případě úmrtí muže polovina jeho podpory, jestliže sňatek byl uzavřen nejméně rok před úmrtím invalidy. Vdově s jedním dítkem přísluší tři čtvrtiny podpory invalidy, vdově s více dětmi přísluší plná jeho podpora. Zemře-li vdova neb ovdovělý invalida vyplácí se na každé dítko jedna čtvrtina invalidní renty. Podpora sirotčí vyplácí se jen do plné renty invalidy. Provdáním ztrácí vdova nárok na podporu, sirotčí se zachovává. Nárok na podporu mají siroty do svého 14. roku. § 5. Dočasní invalidi, činící nárok na další podporu, jsou povinni, před vypršením komisí stanovené invalidní lhůty, podati OČSNR žádost o přiznání další podpory, aby mohli býti podrobeni nové lékařské prohlídce. Lékařské prohlídce podrobují se též invalidi ztrativší vysvědčení invalidity nebo předloživší dokumenty ruských vojenských lékařských komisí. Podpora invalidům bude se vypláceti v kanceláři OČSNR měsíčně předem po předložení vysvědčení lékařské komise; v případech výjimečných možno ji vyplatiti na 3 měsíce. Invalidům, přebývajícím v částech, vyplácí podporu plukovní pokladna. § 6. Odvolání z rozhodnutí lékařské komise musí býti podáno do roka od doby posledního nálezu. Nové komisionální řízení děje se před novou lékařskou komisí, v níž nesmějí zasedati členové lékařské komise nálezu posledního. § 7. Invalidům, obdrževším vysvědčení lékařské komise československého armádního sboru před 1. únorem 1918, vyplatí se podpora dle tříd uvedených v odst. 3, počínajíc dnem 1. února 1918. Vojákům, jichž invalidita byla zjištěna po 1. únoru 1918, vyplatí se podpora ode dne výroku lékařské komise. Podpory vyplacené od 1. února 1918 v kanceláři OČSNR se účtují jako zálohy.
53
§ 8. Odjede-li československé vojsko do Francie, odjíždí s ním též nemocní a invalidi, vyjímaje ty, jichž zdravotní stav dopravu vylučuje a také ti, kteří si přejí zůstati v Rusku. Po příjezdu našich částí do Francie, platí pro invalidy, jich vdovy a sirotky táž práva jako pro vojáky francouzské z evropského území. Dodatek: V odboru sociální péče buďtež skoncentrovány všechny peněžité obnosy od jednotlivých částí našeho vojska, určené pro invalidní všeobecný fond; jemu se ukládá, aby se postaral o získání dalších finančních prostředků. Přijato sjezdem (sněmem) 31. července 1918.
54
Řády a resoluce 1. sjezdu československého vojska Vydala Městská knihovna v Praze Mariánské nám. 1, 115 72 Praha 1 V MKP 1. vydání Verze 1.0 z 13. 6. 2014
