Michal Kovařík, 3.S
termín pasivní dům se používá pro mezinárodně uznávaný standard budov s velmi nízkou spotřebou energie a vysokým komfortem bydlení pasivní domy jsou současně základem pro téměř nulové domy, které budou povinné od roku 2020 podle Evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD 2)
měrná roční potřeba tepla na vytápění je maximálně 15 kWh/(m2a)
neprůvzdušnost obálky budovy n50 ověřená tlakovou zkouškou je nižší nebo rovna hodnotě 0,6-1 (při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa se nesmí za
hodinu vyměnit netěsnostmi v obálce více než 60 % vnitřního objemu vzduchu)
celková potřeba primární energie spojená s provozem budovy včetně domácích spotřebičů je nižší než 120 kWh/(m2a) (primární energie
vyjadřuje množství energie spotřebované při výrobě určitého zdroje i se ztrátami při distribuci)
Vybrané doporučované hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukcemi pro pasivní domy [W/(m2.K)]: ◦ ◦ ◦ ◦
Obvodová stěna: 0,10–0,15 Střecha: 0,08–0,12 Podlaha na terénu: 0,12-0,15 Okna: 0,8
na Islandu od středověku konstruovány hlínou, mechem a trávou dobře izolované domy (minimalizované tepelné úniky, šetření vzácné paliva), postrádaly odpovídající okna či větrání
vědecký výzkum domů s nízkou spotřebou energií se ve velkém rozběhl v 70. letech v souvislosti s globálními ropnými šoky a energetickou krizí - například na univerzitě v Kodani, kde vznikl první skutečně nulový dům (dodnes funkční)
další výzkumy Švédsko, Německo poslední krok k pasivnímu energetickému standardu byl udělán v Německu v rámci mezinárodní výzkumné skupiny zkoumající potenciál širšího budování pasivních domů koncept poprvé pojmenoval a podrobně uchopil v roce 1991 německý fyzik Wolfgang Feist
(níže domy Darmstadt)
vyšší komfort bydlení – bez plísní, bez kondenzace, nutnosti pravidelného větrání okny, bez pocitu chladu od země, bez letního přehřívání…. tepelná pohoda – příjemné teploty v létě i zimě bez nutnosti klimatizace žádné teplotní rozdíly v místnosti kvalitní ochrana konstrukcí zajištění optimální vlhkosti
neustálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu a v množství dle potřeby (čidla) filtrace škodlivých nečistot a prachu (omezení zdravotních problémů) velmi nízké náklady na vytápění - oproti stávajícím budovám, spotřebují pasivní domy 10x méně energie na vytápění (v porovnání s novostavbami splňujícími současně platné normy činí tato úspora až 85 %) vyšší cena na trhu nemovitostí
kompaktní, málo členitý tvar největší plochu oken na jih, případně na jihovýchod nebo jihozápad nejmenší plochu oken na severní straně efektivní využití vytápěného prostoru uvnitř domu dobré solární zisky – bez zastínění okolní zástavbou, terénem či nevhodně umístěnou pergolou vhodné letní stínění proti přehřívání interiéru místností umístěné s ohledem na světové strany
kvalitní návrh a projekt důsledná a pečlivá realizace celé stavby dostatečná izolace (svislé a vodorovné konstrukce, výplně otvorů) zajištění neprůvzdušnosti (omítky, OSB, pásky, prostupky, funkční spáry, …) nucené větrání se zpětným ziskem tepla zamezení letního přehřívání (stínění, noční větrání s využitím by-passu)
pokud lze, vhodné umístění ke světovým stranám a stínění okolím využití levných energií (solární panely, zemní registr, fotovoltaické panely, …) využití dešťové vody použití spotřebičů s energ. štítkem min. A+
Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18 °C až 22 °C včetně Poznámky 1) Pro jednovrstvé zdivo se nejpozději do 31.12.2012 připouští hodnota 0,38 W/(m2·K). 2) Nejpozději do 31.12.2012 se připouští hodnota 1,7 W/(m2·K). 3) Nemusí se vždy jednat o teplosměnnou plochu, ovšem s ohledem na postup výstavby a možné změny způsobu užívání se zajišťuje tepelná ochrana na uvedené úrovni. 4) V případě podlahového a stěnového vytápění se do hodnoty součinitele prostupu tepla započítávají pouze vrstvy od roviny, ve které je umístěno vytápění, směrem do exteriéru. 5) Platí i pro rámy využívající kombinace materiálů, včetně kovových, jako jsou například dřevo-hliníkové rámy. 6) Odpovídá výpočtu součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-4 (tj. bez vlivu zeminy), nikoli výslednému působení podle ČSN EN ISO 13370. 7) Nejpozději do 31.12.2012 se připouští hodnota 1,5 W/(m2·K).
http://bubenec-gardens.cz/galerie.html
Hazucha Juraj, Základní principy, Centrum pasivního domu, 2013. Hazucha Juraj, Technické a dispoziční řešení, Centrum pasivního domu, 2013. http://www.pasivnidomy.cz/z-historie-pasivnichdomu/t1083 http://passipedia.passiv.de/passipedia_en/basics/the_passiv e_house_-_historical_review http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=1204&t ype=10 http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/136-normovehodnoty-soucinitele-prostupu-tepla-un-20-jednotlivychkonstrukci-dle-csn-73-0540-2-2011-tepelna-ochranabudov-cast-2-pozadavky
