Terénní výuka. zeměpis a škola

14

zeměpis a škola

Terénní výuka Chodíte někdy při hodinách zeměpisu se studenty na vycházky? Nebo pořádáte geograficky zaměřené celodenní exkurze? Přestože se nyní o  výuce mimo školní budovu značně diskutuje, naše zkušenosti ukazují, že na českých školách stále není příliš zastoupena. Cílem tohoto článku s navazující přílohou je jednak přesvědčit čtenáře o výhodách terénní výuky, jednak jim poskytnout příklady témat a  konkrétních úkolů realizovatelných při výuce v terénu. Používání pojmů souvisejících s výukou geografie v  terénu není v  české literatuře jednotné. V  tomto textu budeme používat pojem terénní výuka, což je obecný výraz zahrnující různé formy výuky mimo školní budovu. Synonymy k němu jsou terénní vyučování, výuka v krajině a výuka v terénu. Další pojmy, jako exkurze nebo terénní cvičení, mají konkrétnější význam, značí určitou specifikaci terénní výuky vzhledem k cílům a k činnostem žáků či časové náročnosti. Pokud pedagog využívá blízké okolí školy k  pravidelné terénní výuce na různá témata v  rámci jediné vyučovací hodiny, můžeme hovořit o  geografické laboratoři (blíže viz např. Řezníčková 2006). Tato forma výuky nenarušuje rozvrh hodin a  není náročná na organizaci a finance. Terénní geografická výuka je součástí tematických okruhů geografie v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání i pro gymnázia. Především v RVP ZV je však omezena jen na procvičování orientace

Terénní výuka může probíhat i za hranicemi Česka. Foto: T. Burda Geografické rozhledy  2/09–10

v krajině, zakreslování do map a na zásady bezpečnosti v přírodě; nepodporuje tedy práci se specifickými rysy krajiny, toto zaměření ovšem může být rozpracováno v ŠVP. Důvodů, proč terénní výuku využívat, existuje přitom celá řada. Pokusíme se stručně shrnout její hlavní přínosy pro žáky: 1. Efektivní způsob učení. Určitou informaci si zapamatujeme tím lépe, čím více aktivity při jejím ukládání do paměti vynaložíme. Poznatky získané vlastní činností v  krajině si tedy žáci zapamatují mnohem trvaleji než ty, které si jen přečtou nebo vyslechnou. V  krajině také můžou na vlastní oči pozorovat řadu procesů a jejich dopadů, které si při výuce ve třídě musí jen představovat (často dosti nepřesně). 2. Rozvoj geografických dovedností. V  průběhu terénní výuky a  po jejím skončení ve třídě žáci pozorují krajinu, vytvářejí mapy, přemýšlejí o  vztazích, měří údaje, realizují anketu apod. Dostávají příležitost k  tzv. autentickému učení, tedy takovému, při němž používají jednoduché metody výzkumu a něco vytvářejí nebo navrhují, nejen reprodukují znalosti. 3. Rozvoj obecných dovedností (součást tzv. klíčových kompetencí). Žáci si osvojují i  další dovednosti obecného charakteru, například: komunikační dovednosti, schopnost týmové práce, dovednost klást si otázky a identifikovat problémy, organizovat si práci, používat počítačové programy. 4. Integrace témat. Při terénní výuce lze vhodně propojit zeměpis například s dějepisem, biologií nebo některým z průřezových témat. Žáci se tak učí kombinovat základní výzkumné metody jednotlivých vědních oborů a vnímat určitou problematiku v celistvosti, nerozdělenou do školních předmětů. 5. Motivace, zaujetí, zájem o obor. Využití geografických poznatků při řešení praktických úkolů umožňuje studentům poznat, že školní vzdělání má smysl pro život. Pokud si při skupinové práci mohou do určité míry vybírat, na co se zaměří a jakým způsobem budou postupovat, mají i spoluzodpovědnost za své učení. Proto může terénní výuka studenty značně motivovat k učení a celoživotnímu vzdělávání, dokonce v nich může probudit dlouhodobý zájem o geografii. Každý, kdo se pokoušel terénní výuku realizovat, narazil však jistě i na mnohé obtíže. Připravit si hodnotný program v terénu rozhodně zabere mnoho času a samotná terénní výuka může trvat několik hodin, čímž zasáhne do výuky dalších předmětů. Zahrnuje v sobě rizika, kterým studenti a učitelé v případě výuky ve školní budově nemusejí čelit, a  důsledky nekázně žáků mohou být mnohem vážnější než ve třídě. Výuka na terénním pracovišti či exkurze do vzdálených míst navíc vyžadují značné finanční náklady, které školy ani rodiče studentů nemusejí být

ochotni platit. Další problémy představuje např. neochota ostatních vyučujících spolupracovat a nepředvídatelnost podmínek výuky (nevhodné počasí, uzavírka silnice aj.).

Příprava programu pro terénní výuku geografie

Jak zvolit vhodná témata a vybrat vědomosti a  dovednosti, které budeme procvičovat? Můžeme si například u tematického celku určit, které dovednosti s  ním související by bylo možné procvičovat v  terénu a  kterých cílů chceme výukou dosáhnout. K  nim poté formulujeme konkrétní úkoly a přiřadíme vhodnou lokalitu. Pokud je tato lokalita vhodná i pro výuku jiného tématu, není na škodu zařadit i úkoly jiného tematického celku, podobně jako v případě lokality Černá věž v Českých Budějovicích v rubrice Na pomoc škole. Terénní výuka by neměla být odtržena od výuky ve škole, ale naopak měla by být její samozřejmou součástí. To znamená, že např. během výuky geografie dopravy můžeme jít se žáky měřit intenzitu dopravy do terénu nebo v  rámci výuky tématu geografie obyvatelstva a sídel budeme sledovat suburbanizaci v zázemí našeho města. Doporučujeme, aby žáci na úkolech pracovali ve skupinkách nebo aspoň ve dvojicích a získané výsledky zaznamenávali do pracovních listů. Terénní výuku je zapotřebí profesionálně hodnotit. V případě aktivit, které zaberou jen jednu vyučovací hodinu, je vhodné vybrat a ohodnotit pracovní listy studentů, aby měli motivaci řádně pracovat. Pokud je výstupem terénní výuky mapa, rozsáhlejší závěrečná práce či prezentace výsledků, doporučujeme hodnotit tento výstup podle předem oznámených kritérií. Například pro hodnocení tematické mapy se nabízí stanovit následující kritéria (seřazená podle váhy): kompozice a  kartografické náležitosti mapy; obsahová správnost; přehlednost; estetický dojem. Je možné hodnotit i  zapojení studenta do projektu formou sebehodnocení a hodnocení ostatními žáky. Terénní výuku zaměřenou především na environmentální výchovu, s  větším či menším zastoupením geografie, nabízejí desítky ekologických organizací. Seznam některých z nich lze nalézt na http://www. hraozemi.cz/zelena­‑seznamka, podrobněji o jejich práci píše Matějček (2007). Lze využít i služeb terénního pracoviště brněnské univerzity v  Jedovnici, které nabízí vícedenní programy pro školy, zaměřené na různé přírodovědné předměty a  geografii. Mnoho námětů na náplň terénní výuky lze nalézt např. v  publikaci Řezníčkové a kol. (2008) nebo na stránce www.egeografie.cz. Literatura a anglický abstrakt na str. 17

15

na pomoc škole

Orientace v krajině a struktura města – Černá věž v Českých Budějovicích Pracovní list pro studenty Místo: Černá věž v Českých Budějovicích Cíle: Naučíme se určovat světové strany bez kompasu, pojmenovat nejvýznamnější dominanty v okolí a poznáme strukturu našeho města. Pomůcky: psací potřeby, tvrdá podložka, plán města  Během výstupu na Černou věž vyřešte úkol č. 1 a v hodinovém patře, kde je umístěna výstava fotografií a několik panelů s informacemi o Černé věži, zodpovězte úkol č. 2. Úkol č. 1: Podle hloubky oken odhadněte šířku zdiva v místě, kde končí šnekové schodiště: …....…… m Víte, proč schodiště stejně jako u většiny podobných staveb zatáčí doprava? Úkol č. 2 – hodinové patro: V kterém roce bylo rozhodnuto o stavbě Černé věže? Které funkce plnila? V jaké výšce se nachází ochoz, ze kterého budete za chvíli pozorovat město?  Na ochozu Černé věže: Úkol č. 3: Které fyzickogeografické jevy a procesy můžete v krajině kolem vás pozorovat? Vyjmenujte jich alespoň deset.

Úkol č. 7: Při pohledu na město jistě rozeznáte několik částí, které se od sebe liší dobou a stylem zástavby či funkcí, kterou plní. Pokuste se na základě pozorování schematicky zakreslit do plánu tyto strukturní zóny: A. historické jádro B. širší centrum s hustou zástavbou obytných domů z 19. a počátku 20. století C. tradiční průmyslové zóny z  19. století (Koh-i-noor, Samson, Budvar, Bupak) D. nové průmyslové zóny vytvořené v  20. a 21. století (Madeta, Bosch, Sfinx, Pekast) E. obytné zóny z 20. století (meziválečná vilová zástavba, rodinné domy z období po roce 1945, sídliště) F. části města se speciálními funkcemi (obchodní zóny, výstaviště, rekreace, zahrádkářská kolonie) Případně si vytvořte další kategorie. Úkol č. 8: Najdete nějaké odlišnosti zonální struktury Českých Budějovic od koncentrického modelu, v němž jsou jednotlivé zóny uspořádány do soustředných kruhů? Jak si tyto nepravidelnosti vysvětlujete?

Úkol č. 4: Které sociogeografické jevy a procesy můžete pozorovat? Uveďte jich opět nejméně deset.

Úkol č. 9: Napište, ve které z  uvedených strukturních zón se především nacházejí: a) gymnázia b) banky c) dětská hřiště

Úkol č. 5: Určete, kde je sever. Jak to bez kompasu poznáte? Svůj odhad poté zkontrolujte podle plánu města, který je orientován na sever.

Úkol č. 10: Každé město plní mnoho funkcí. Pokuste se ke každé z uvedených funkcí přiřadit strukturní zónu z úkolu 7, v níž se tyto funkce převážně vyskytují:

Úkol č. 6: U každé z následujících přírodních nebo člověkem vytvořených dominant určete, jestli je dnes můžete z Černé věže vidět. Pokud ano, odhadněte jejich vzdálenost. Svůj odhad později porovnejte s údaji na mapě nebo na internetu (např. www.mapy.cz). Pokud nevíte, jak daná dominanta vypadá, poraďte se se spolužáky či s vyučujícím.

výrobní ...................... kulturní ...................... obytná .....................

Název dominanty hotel Gomel kostel v Dobré Vodě u Č. B. zámek Hluboká nad Vltavou jaderná elektrárna Temelín Kleť (1084 m, Blanský les) Kohout (869 m, Slepičí hory)

Odhad Skutečná Viditelnost vzdálenosti vzdálenost (Ano/Ne) (km) (km)

administrativní ...................... obchodní ....................... dopravní ..................... Úkol č. 11: Které budovy jsou ve městě nejvyšší a nejvýraznější? Napište jejich názvy, případně popis (např. „komín teplárny“) a zakreslete je do plánu. Neznáte jejich názvy? Poraďte se. Úkol č. 12: Které budovy podle vás nepatří do centra, protože kazí jeho historický charakter?  Po návratu z Černé věže: Úkol č. 13: Uveďte, které lokalizační faktory mohly zapříčinit, že následující podniky byly založeny právě v té části města, kde nyní stojí: Koh-i-noor (1847): Český akciový pivovar (dnešní Budvar, 1895): Bosch (1992):

Kraví hora (953 m, Novoh. hory)

Geografické rozhledy  2/09–10

16

Na pomoc škole Metodický list pro učitele Klíčová slova: záměrné pozorování krajiny, určování světových stran, dominanty v  krajině, struktura města Lokalita: Černá věž Hlavní cíle: Student dokáže: – určit bez kompasu a mapy světové strany – pojmenovat nejvýznamnější krajinné dominanty v  okolí Českých Budějovic – vymezit strukturní zóny města a vysvětlit důvod jejich rozmístění – popsat funkce, které jednotlivé zóny plní – relativně přesně odhadnout vzdálenost objektů, které pozoruje v krajině Pomůcky: psací potřeby, tvrdá podložka, plán města Organizace: Studenti pracují ve skupinách o 2 až 5 členech. Z pracovního listu je možné vypustit nebo zkrátit první čtyři úkoly, které nejsou tak důležité; jen starší a schopnější studenti asi zvládnou všechny úkoly během jedné vyučovací hodiny. Černá věž má otevřeno jen v dubnu až říjnu kromě pondělí, od 10 hodin. Komentář k úkolům: Úkol č. 1: Tento úkol stejně jako úkol č. 2 využívá lokality k  vlastivědnému obohacení žáků. Šířka zdiva Černé věže na tomto místě je kolem 2,5 metru, u základů dokonce 3,1 m. Šnekové schodiště zatáčí doprava, aby se na něm případným dobyvatelům, většinou pravorukým, bojovalo mečem hůře než obráncům. Úkol č. 2: O stavbě Černé věže bylo rozhodnuto v roce 1547. Plnila funkci reprezentační, funkci strážní věže a zvonice. Výška věže k podlaze ochozu je 45,67 m. Úkol č. 3: Ve 3. a 4. úkolu si mají žáci spojit pojmy, které znají ze školy, s tím, co opravdu vidí v krajině: • soutok • rybník • vodní tok • říční niva • pahorkatina • vrchovina • hornatina • svah • rovina • les • Českobudějovická pánev • Blanský les • Vltava • eroze • fotosyntéza Úkol č. 4: • sídlo • průmysl • turistický ruch • dopravní uzel • rekreace

• • • • •

město služby aglomerace dopravní síť urbanizace

• • • • •

vesnice zemědělství intenzita dopravy kulturní zařízení dojížďka

Úkol č. 5: Existuje několik možností, jak v  městském prostředí určit světové strany: 1. Podle polohy slunce: Pokud máte hodinky s ručičkami, převeďte nejprve letní čas na zimní (o hodinu zpět). Poté nastavte hodinky tak, aby menší ručička směřovala na slunce. Mezi ní a směrem od středu hodinek ke dvanácté hodině se nachází jih, na opačné straně sever. 2. Úvahou: V 6 hodin (zimního času) je slunce přibližně na východě, ve 12 hodin na jihu, v 18 hodin na západě. Podle aktuálního Geografické rozhledy  2/09–10

času odhadněte, mezi kterými světovými stranami se tedy slunce nachází nyní. 3. Podle kostelů: Ve většině případů směřuje oltář kostelů na východ. To platí i pro katedrálu sv. Mikuláše nebo pro klášterní kostel Obětování Panny Marie. Bohužel ne úplně přesně. Stejně jako strany náměstí či pravoúhlá síť ulic v centru města kopírují tyto kostely světové strany jen přibližně, jejich oltáře směřují na východo-jihovýchod. 4. Podle známých míst. Například si pamatujete, že zámek Hluboká nebo jaderná elektrárna Temelín leží na mapě na sever od Českých Budějovic. Úkol č. 6: Název dominanty

Odhad Viditelnost vzdálenosti (Ano/Ne) (km)

Skutečná vzdálenost (km)

hotel Gomel

1,0

kostel v Dobré Vodě u Č. B.

4

zámek Hluboká nad Vltavou

9

jaderná elektrárna Temelín

23

Kleť (1084 m, Blanský les)

19

Kohout (869 m, Slepičí hory)

24

Kraví hora (953 m, Novohradské hory)

33

Zdroj: www.mapy.cz Úkol č. 8: Především širší centrum neobklopuje historická jádro ze západu a jihozápadu, tímto směrem na něj přímo navazují parky a sportovní areály (Stromovka, Sokolský ostrov), což však umožňuje dojít během několika minut z náměstí do přírody. Průmyslová zóna netvoří souvislý pás, spíše jde o několik center soustředění průmyslu v různých vzdálenostech od centra města. Úkol č. 9: a) gymnázia: A, B b) banky: A, B c) dětská hřiště: E, F Úkol č. 10: výrobní D, C, kulturní A, obytná E, B administrativní A, obchodní F, dopravní B Úkol č. 11: Např. Černá věž, Bílá věž, hotel Gomel, komíny teplárny v Novohradské ulici a výtopny v Okružní ulici Úkol č. 12: Cílem tohoto úkolu je, aby si žáci uvědomili estetickou hodnotu zachovalého historického centra města a učili se citlivě vnímat zásahy do jeho vzhledu. Úkol č. 13: Cílem je, aby si žáci na příkladu podniků z Českých Budějovic uvědomili, které lokalizační faktory rozhodují o rozmístění průmyslových závodů a jak se tyto faktory časem změnily. Koh-i-noor (1847) – poloha za městem, nedaleko silnice na Český Krumlov, odkud se dovážel grafit Český akciový pivovar (dnešní Budvar, 1895) – poloha za městem, blízkost železnice, artéská voda Bosch (1992) – sousedství firmy Motor Jikov, od níž převzal část areálu, blízkost železnice a hlavní silnice na Prahu

17

zeměpis a škola Literatura:

MARADA, M. (2006): Jak na výuku zeměpisu v terénu? Geografické rozhledy, 15, č. 3, s. 2–5. MATĚJČEK, T. (2007): Střediska ekologické výchovy a jejich úloha v geografickém vzdělávání. Geografické rozhledy, 16, č. 3, s. 8–9. Řezníčková, D. (2006): Jak je koncipo-

vána Geolaboratoř Albertov­‑Vyšehrad? Geografické rozhledy, 15, č. 3, s. 19–20. Řezníčková, D. a kol. (2008): Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Projekt JPD3 – Přírodovědná gramotnost, Praha, 184 s.

ZÁLESKÝ, J. (2009): Koncepce terénní výuky na příkladu Českobudějovicka. Diplomová práce. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 128 s. Jiří Záleský, Křesťanské gymnázium, Praha [email protected]

Geography Fieldwork in Czech Schools. The article discusses issues associated with geography fieldwork in Czech schools, focusing on the benefits and difficulties of teaching geography in settings outside of school. Possible teaching topics and evaluation methods are suggested. In order to provide readers with a specific example of fieldwork, a resource work sheet for teachers is included.

Od atlasů k humanitární pomoci Možná uvažujete o studiu geografie nebo už tento obor na univerzitě studujete. Víte však, čím se geografové v  praxi zabývají? Nepatříte snad k  těm, kteří v  geografech vidí pouze cestovatele? Odpověď vám nabízíme v  sérii článků, kterou jsme zahájili v  5. čísle 18. ročníku v  rubrice Zeměpis a škola. Autory jsou absolventi univerzitního studia geografie/učitelství, geografie/kartografie. Rádi přivítáme další statě, v nichž se paleta činnosti geografů ještě rozšíří. Po absolvování Přírodovědecké fakulty UK v  Praze, oboru fyzická geografie a  kartografie, jsem pracoval v  kartografickém oddělení Geografického ústavu ČSAV a připravoval k vydání množství tematických mapových děl. V  rámci interní aspirantury jsem získal vědeckou hodnost kandidáta geografických věd. Poté jsem působil na Katedře kartografie a geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UK. Stal jsem se zástupcem Česka v  Komisi národních a regionálních atlasů Mezinárodní kartografické asociace ICA (1) a  usiloval o  vydání Národního atlasu České republiky. Pak jsem se zaměřil na problematiku geografického názvosloví na mapách a stal se členem Názvoslovné komise Českého úřadu zeměměřického a  katastrálního (2). Nyní externě přednáším na Katedře geodézie a  kartografie Fakulty stavební ČVUT v Praze a věnuji se zejména standardizaci českých exonym, překladům map zeměpisných atlasů světa do češtiny, korekturám a lektorování odborných i populárních textů a  digitální kresbě přílohových map, např. pro časopis Lidé a země. Rovněž jsem začal hodně cestovat, zejména do oblasti Afriky a  Asie. Nejprve jsem zkoušel vést specializované zájezdy pro cestovní kanceláře, ale předem pevně stanovený program mi příliš nevyhovoval, protože na svých cestách rád improvizuji a  snažím se svůj itinerář upravovat operativně přímo v terénu. Zúčastnil jsem se několika expedic, z nichž nejvýznamnější byla Africká mozaika (3), věnovaná 150. výročí narození dr. Emila Holuba. Na trase po Jižní Africe, Lesothu, Botswaně, Zambii, Malawi a Zimbabwe jsem mohl uplatnit své karto-

grafické dovednosti ve funkci navigátora expedice. Při své další návštěvě nepálské metropole Káthmándú jsem potkal svého přítele Akka Lamu z  kmene Tamangů. Bylo to v  době, kdy jsem při cestách po Indii a Nepálu poznal, v jaké bídě značná část tamních obyvatel žije, a dospěl jsem k rozhodnutí začít jim pomáhat. Proto když mi Akka sdělil, že založil nadaci Development of Children and Women Center (DCWC), a  zeptal se mě, zda nechci uspořádat výstavu buddhistických obrazů thanegk a dalších předmětů v České republice, jejichž prodej by přispěl na pomoc nejchudším obyvatelům Nepálu, neváhal jsem ani minutu a souhlasil. Výstava měla velký úspěch, a  jelikož se ke mně přidali další lidé ochotní pomáhat ve volném čase Nepálu, založili jsme občanské sdružení NAMASTÉ NEPÁL (DCWC­‑CZ), o. s., jehož cílem je humanitární, sociální, vzdělávací a kulturní činnost v  Nepálu a  zveřejňování informací o  této zemi a jejích obyvatelích v Česku. Já jsem

se stal jeho předsedou. Název sdružení vychází z nepálského pozdravu. Namasté pochází ze sanskrtského slova namaha, které znamená uklonit se či poklonit ve významu vyjádření úcty. Pozdrav spočívá v  sepnutí dlaní v úrovni srdce a mírném úklonu směrem k osobě, kterou zdravíme. Naše sdružení úzce spolupracuje s partnerskou organizací – nepálskou nadací DCWC, jejímž prostřednictvím vykonává své aktivity v zemi pod Himálajem. V České republice působíme od roku 2004 a  od té doby se podařilo na pomoc Nepálu shromáždit přes 1,5 milionu Kč.

Hlavní projekty sdružení Namasté Nepál

ÚSMĚV Z  NEPÁLU – podpora studia nepálských dětí, obdoba adopce na dálku. Jednotlivci nebo kolektivy z  České republiky finančně přispívají na školní vzdělání dětí a tím se stávají jejich „adoptivními rodiči“. Cílem je umožnit vzdělání dětem, které žijí ve velmi nepříznivých podmínkách.

Škola v Nepálu. Foto: T. Beránek Geografické rozhledy  2/09–10

18

zeměpis a škola Často pocházejí z  neúplných rodin nebo jsou zdravotně handicapované. Přestože jsou státní školy v Nepálu bezplatné, chudí rodiče si nemohou dovolit posílat své děti do školy: nemají peníze na školní uniformu, učebnice, sešity a  další pomůcky. Výběr dětí provádějí místní sociální pracovníci ve spolupráci s učiteli a není ničím podmíněn (ani náboženským vyznáním nebo etnickou či kastovní příslušností). Více než 150 nepálských dětí má dnes své adoptivní rodiče v Česku. VZDĚLÁNÍ PRO NEPÁL – projekt je zaměřen na finanční podporu výstavby škol, kterých je ve vesničkách v podhůří Himálaje nedostatek a děti do nich musí docházet několik hodin pěšky obtížným horským terénem. Nadace DCWC postavila již osmnáct nových škol pro více než 2 000 žáků a nyní se stavějí další školy za finanční podpory především z Velké Británie, Švýcarska a Česka. Dále financujeme množství kurzů čtení a psaní pro negramotné vesničany, které snižují vysokou míru analfabetismu. Na výuce angličtiny na druhém stupni základních škol se podílí řada dobrovolníků od nás a Slovenska a je zaměřena na zeměpis a ekologii, tedy na předměty, které nepálské osnovy neznají. NETRADIČNĚ NEPÁLEM – poskytování poradenství pro cesty do Nepálu a navrhování itinerářů podle přání klientů, zaměřených i na návštěvu méně známých oblastí. Realizace probíhá prostřednictvím nepálské trekové agentury Buddha Eye Trčka, založené nadací DCWC, jejíž pracovníci věnují část své mzdy na pomoc chudým dětem. NEPÁLSKÝ OBCHŮDEK – prodej nepálského zboží v Česku, především thanegk a dalších uměleckých a votivních předmětů. Většina zboží pochází z  továrničky provozované nadací DCWC, v níž dostávají práci především ženy, které by jen stěží nalezly zaměstnání. Thangky vznikají v malířské škole, kterou zřídila nadace DCWC. Pracují v ní nejlepší káthmándští umělci, kteří důsledně dodržují klasické způsoby malby thanegk,

Nepálská dívka s vlastním a adoptivním tatínkem. Foto: archiv T. Beránka

dané posvátnými buddhistickými knihami, včetně používání čtyřiadvacetikarátového zlata. Výtěžek z  prodeje zboží je určen na financování dalších projektů v Nepálu. Další činnost je zaměřena na organizování prodejních výstav thanegk, nepálského zboží a fotografií z Nepálu, přednášek a seminářů o  zemi pod Himálajem, které jsou rovněž zdrojem finanční pomoci pro Nepál. Sdružení zastřešuje i  Nepálsko­‑českou organizaci pro nepálské občany dlouhodobě žijící v České republice. Naše sdružení se rovněž podílí na stavbě nemocnice v chudé oblasti severovýchodně od Káthmándú, kde pro místní obyvatelstvo není dostupná žádná zdravotní péče. Do dalších těžko přístupných oblastí se pořádají pravidelné výjezdy lékařů a  stomatologů, kteří pacienty bezplatně vyšetřují. Často jsou spojené s distribucí oblečení chudým dětem. Na mnohých místech musíme také řešit problémy se zásobováním pitnou vodou.

Ve sdružení Namasté Nepál se věnuji manažerské činnosti – řízení skupinky asi dvaceti lidí, kteří mají na starosti jednotlivé projekty sdružení. Organizuji výstavy, přednášky i  semináře o  Nepálu a  dovoz nepálských výrobků, spravuji webové stránky sdružení. Pomáhám s  vysíláním dobrovolníků vyučujících anglický jazyk i lékařů a zdravotního personálu pro novou nemocnici. Radím cestovatelům do Nepálu i do okolních zemí. Často jezdím do Nepálu (navštívil jsem ho již 9x) a dohlížím tam především na stavbu škol i  na fungování sponzoringu školní docházky chudých dětí. Přímo v  terénu školím horské vůdce, aby byli schopni se plně věnovat svým klientům jak po stránce organizační, tak i  znalostní. Sbírám informace pro přednáškové cykly i etnomateriál pro výstavy. Při všech těchto činnostech plně využívám získané kartografické i geografické znalosti. Nepál je čarokrásná země s nádhernou přírodou i značným kulturním bohatstvím a musím říci, že jsem kouzlu její krajiny i skvělým lidem zcela propadl. Přívětiví obyvatelé této republiky, která se řadí mezi dvacet nejchudších zemí světa, však žijí ve značné bídě a potřebují naši pomoc. Hledáme proto další zájemce, kteří by byli ochotni s námi spolupracovat a přiložit pomocnou ruku jak v České republice, tak i v Nepálu (5). Tomáš Beránek, [email protected] Zdroje dat: http://cartography.tuwien.ac.at/ica/ http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx? PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC: 30-ZU_GEONAMES_JMENA_2 http://prfdec.natur.cuni.cz/~kfggsekr/research/exped/afrika/afrika_textcz.html http://www.namastenepal.cz/ podrobné informace na mailové adrese [email protected]

Poznávejte svět s pomocnou rukou místních Rádi poznáváte cizí země a  jejich kulturu, ale nevyhovuje vám organizovaný turismus cestovních kanceláří nebo si cestování nemůžete dovolit z finančních důvodů? Následující řádky vás seznámí s novou podobou cestování, která si klade za cíl minimalizovat náklady a  poznávat místní kulturu bezprostředně. Stále více lidí chce cestovat, ale ne pro každého je cestování finančně dostupné. Jako reakce na tuto potřebu vznikly tři internetové sociální sítě, které sdružují cestovatele za účelem vzájemného bezplatného poskytování a  využívání prostoru k  přenocování a hlubšího seznámení s místním reálným životem. Sítě www.couchsurfing.org, Geografické rozhledy  2/09–10

www.hospitalityclub.org a www.globalfreeloaders.com umožňují propojení mezi cestujícími a obyvateli cílové destinace. Životaschopnost sítí stojí na principu otevřené pohostinnosti, vzájemné solidarity, důvěry a reciprocity v chování členů komunity, tedy nejen využívat, ale také ubytovávat. Stačí poskytnout gauč, matraci či místo na podlaze. Nejdůležitější je však ochota sdílet svůj čas a soukromí s dalšími cestovateli. Nejrozvinutější cestovatelskou sítí je CouchSurfing, který v současnosti čítá přes 1,2 miliónu členů z více než 230 zemí, mezi kterými je i KLDR nebo Myanmar a 62 tisíc měst z celého světa, v nichž se hovoří více než 1 200 jazyky. Právě tento portál zave-

dl termín „couchsurfer“ – cestovatel, jenž ubytovává a zároveň je ubytováván dalšími couchsurfery. CouchSurfing má ze všech tří sítí nejdokonalejší systém vyhledávání couchsurferů, ochrany, referencí a seskupování, a právě proto se následující text zaměřuje pouze na něj.

CouchSurfing (CS)

Systém je provozován v několika světových jazycích. Každý člen má vlastní profil, jehož kvalita je dána množstvím informací a referencí a velmi ovlivňuje šanci na úspěšné navázání kontaktu. Profil obsahuje základní údaje o  uživateli, ale také seznam jazyků, které ovládá, či popis jeho „gauče“.

19

zeměpis a škola V profilu je vymezen prostor pro popis vaší osoby, vašich cestovatelských zážitků a  toho, co komunitě nabízíte. Nepostradatelný je popis nabízeného „gauče“. Ten se týká podmínek, v jakých budou vaši hosté nocovat, a pravidel, která musí dodržovat. Dále uvádíte, kolik lidí jste ochotni ubytovat a na jak dlouho. Couchsurfery, které považujete za blízké a jež jste osobně potkali, pak můžete zařazovat do svého profilového seznamu „přátel“. Couchsurfery vyhledáváte kliknutím na „couchsearch“. V dotazníku vyplníte požadavky na hledaný „gauč“ či osobu, kterou chcete poznat. Po zadání všech potřebných dat je zobrazen seznam kritériím odpovídajících couchsurferů ve vámi požadované lokalitě. Pak už jen vyberete, kterého z nich kontaktovat, a  čekáte na odpověď. Ta nemusí být vždy kladná a někdy nepřijde vůbec. Nedoporučuje se však rozesílat tutéž zprávu více couchsurferům. Každý člen CS ocení osobní přístup a skutečný zájem o svou osobu.

Bezpečnostní opatření

Jako ochrana funkčnosti a  jednotlivých členů CS existuje několik bezpečnostních a preventivních opatření. Údaje hodné vysoké ochrany, jako je vaše přesná adresa či datum narození, váš profil nezobrazuje. Po-

skytnutí adresy případným hostům probíhá individuálně. Základem je také systém referencí, které si mohou udělovat uživatelé, kteří se osobně poznali. Negativní reference slouží jako varování pro ostatní, v případě velmi špatné zkušenosti se doporučuje upozornit i  příslušné administrátory. Pro tento účel existuje dokonce i speciální skupina na ochranu žen před virtuálním sexuálním obtěžováním. Reference dále ostatním uživatelům poskytují určitou představu o  případné vzájemné interakci, a  v  zájmu životaschopnosti komunity by proto měly být psány upřímně a objektivně. Dalším opatřením je tzv. verification – ověření uvedené adresy a  identity couchsurfera, které slouží ke zvýšení vaší důvěryhodnosti. Výměnou za poplatek 25 USD obdržíte pohlednici s  kódem, po jehož zadání do sítě se ve vašem profilu zobrazí ikona „ověřeného člena“, tedy člena s ověřenou totožností a skutečnou adresou. Darované peníze jsou určeny k provozování sítě a jsou i projevem vaší aktivní podpory. Ověření identity je dobrovolné a lze jej podstoupit kdykoliv v průběhu členství v CS. Speciálním opatřením je i  systém ručení, tzv. vouching. Členové se statutem důvěry mají právo udělovat tzv. vouches – svou důvěru – dalším členům CS. Jakmile

se za vás zaručí tři členové se statutem důvěry, i vy nabýváte stejného statutu a můžete „vouche“ udělovat a  rozšiřovat tak síť za sebe navzájem ručících jednotlivců. Existuje také několik druhů a  úrovní statutu ambasadora a systém jejich udělování lze shrnout jako určitý proces postupu v  hierarchii komunity. Statut ambasadora přitom není jen jakýmsi čestným titulem, ale váží se k  němu i  mnohé povinnosti související s  fungováním CS komunity a s organizací jejích členů na jednotlivých místech světa. CS není jen sítí cestovatelů, ale umožňuje svým členům po celém světě komunikovat a setkávat se z rozličných důvodů. Nabízí množství skupin, jejichž členy se můžete stát. Tyto skupiny se často dělí podle místa a organizují i různá „nevirtuální“ setkání. Díky těmto skupinám můžete najít spolucestovatele, lidi s  podobnými zájmy, spolujízdu nebo se dozvíte o událostech probíhajících na různých místech světa. Tereza Kušniráková, studentka PGS PřF UK v Praze [email protected] Michaela Pixová, studentka PGS PřF UK v Praze [email protected]

Geografické rozhledy  2/09–10