Tento zpùsob léta vkrádají se na jazyk slova pana Hrušínského z pøekrásného èeského filmu Rozmarné léto

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Sloupek starosty Sloupek starosty

„Tento zpùsob léta …“ vkrádají se na jazyk slova pana Hrušínského z pøekrásného èeského filmu Rozmarné léto. Ale ne. Èím víc pátrám v pamìti, tím víc jsem pøesvìdèen, že to letošní léto se rázem poèasí podobá létùm pøed pìti, deseti èi dvaceti lety. Vždy vezmu-li jako pøíklad skautské tábory, které poøádáme s naším støediskem od r. 1990, tak byly tábory proslunìné, ba dokonce parné, ale byly i tábory, které propršely. A je jedno, zda to bylo v èervenci èi srpnu. Jestli je letos nìco výjimeèné, tak je to zákaz koupání v Máchovì jezeøe již od poèátku sezony. To opravdu nepamatuji. Výjimeèný je i zájem médií o Máchovo jezero. Pøitom, jako v loòském roce, jsou postupnì uzavírána i další koupalištì v republice. Ale o tìch se moc nemluví. Zajímavé. Pokud by Vás to zajímalo, tak informace o koupalištích lze najít na internetových stránkách hygienické služby. Vrátím se však k jezeru. Situace, která letos nastala, se jistì dotkne pøíjmù všech podnikajících subjektù navázaných na cestovní ruch, ale i pøíjmù do mìstské kasy. To vyvolalo vznik sdružení podnikatelù, které požádalo o jednání s orgány mìsta právì nad problematikou nejen jezera, ale i cestovního ruchu a problémù souvisejících. A to považuji za velice pozitivní signál. Již 21. èervence byli zástupci sdružení se svými návrhy èi požadavky pozváni na jednání rady mìsta. Nevím, s jakými pocity z jednání odcházeli, ale mùj pocit je, že se podaøilo najít cestu ke vzájemné komunikaci nad problémy, které trápí nás všechny. Na základì tohoto jednání bylo dohodnuto, že bude svoláno jednání zastupitelstva mìsta, které bude celé vìnováno pouze problematice Máchova jezera a cestovního ruchu. Toto jednání jsem svolal na 17. srpna a byli na nìj pozváni zástupci tìch subjektù, které se zapojily do zámìru „Zlepšení kvality vody v Máchovì jezeøe“. Usnesení z jednání naleznete na jiném místì DZ. Mohu konstatovat, že zájem veøejnosti o toto jednání byl veliký. Kdybych použil divadelního pøímìru, tak jsme mìli plný sál. A to se bìžnì nestává. Chci podìkovat všem zúèastnìným, že se podaøilo diskuzi vést vìcnì a klidnì. Zástupci partnerù projektu se snažili nejen popsat skuteènosti, ale i odpovìdìt na dotazy obèanù.

1

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Po vzájemné dohodì pak byla pøipravena oficiální tisková zpráva pro ÈTK a ostatní média. TISKOVÁ ZPRÁVA: Program ozdravìní vod Máchova jezera zaèíná mít konkrétní podobu Dne 17. 8. 2004 probìhlo veøejné zasedání zastupitelstva mìsta Doksy. Hlavním bodem byla nepøíznivá situace týkající se kvality vody v Máchovì jezeøe. Jednání se zúèastnili i pozvaní zástupci vlastníka – státní Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR a nìkteré další subjekty – Rybáøství Doksy, s.r.o., Povodí Ohøe, s.p., a další. Pøítomna byla i zhruba stovka místních obèanù. Máchovo jezero trpí v posledních letech nadmìrným rozvojem nìkterých druhù sinic, které jsou toxické a nebezpeèné pro lidské zdraví. Dùvodem je vysoká zásoba živin v sedimentech na dnì nádrže, pøedevším fosforu. V druhé polovinì 20. století bylo totiž Máchovo jezero využíváno pro intenzivní chov ryb a hnojeno superfosfáty. Také používání pracích práškù obsahujících fosfor a následné nedostateèné èištìní odpadních vod sehrálo svou roli. V kombinaci s organickým zneèištìním v posledních desetiletích došlo k uvolòování fosforu ze sedimentù a vytvoøení optimálních podmínek pro rozvoj sinic. Zákaz koupání, který na základì vysokého výskytu nebezpeèných druhù tìchto mikroskopických rostlin vyhlásili na této lokalitì hygienici již v èervnu letošního roku, se negativnì odrazil na pøíjmech z turistiky a øada místních firem stojí pøed ekonomických krachem. Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR pøevzala Máchovo jezero od Pozemkového fondu pøed rokem a ètvrt. Dùvodem byl zvýšený zájem státní ochrany pøírody o celou rybnièní soustavu, na které se nachází napø. Národní pøírodní rezervace Novozámecký rybník nebo Bøehynì– Pecopala a øada dalších zvláštì chránìných území. Od té doby ve spolupráci s vedením mìsta Doksy, Rybáøstvím Doksy, s.r.o., odborníky z tøeboòské firmy ENKI, o.p.s., a dalšími subjekty pøipravuje kroky vedoucí k ozdravìní vod Máchova jezera. Tato opatøení lze rozdìlit zhruba do 3 skupin. V první øadì je nutné zabránit vnášení dalších živin do Máchova jezera vyèištìním všech splaškových a odpadních vod z  Doks. Na této fázi již vedení mìsta intenzivnì pracuje. Návaznì se po vypuštìní jezera, které je plánováno na letošní podzim, zaène pøipravovat projekt na odbahnìní, které bude ovšem nesmírnì nákladné. Proto se bude Agentura ochrany pøírody a krajiny snažit využít finanèní zdroje z evropských fondù. Tøetí skupina se týká tzv. doplòkových opatøení, jako jsou využití dravých ryb pro tlumení populace ryb kaprovitých, které zpùsobují pøerýváním dna uvolòování živin, nebo vysazení urèitých rostlin, které na sebe mohou vázat živiny a tím konkurují škodlivým druhùm sinic. Celý projekt na ozdravìní vod Máchova jezera pøitom spojuje zájmy ochrany pøírody a rekreace v tomto území. V Praze a Doksech dne 18. 8. 2004 Ing. Martin Dušek, øeditel Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR, kontakt 724 166 133 Bc. Zdenìk Krenický, starosta mìsta Doksy, kontakt 487 882 412. Teï již si pøeji, aby pro nás podzim nebyl obrazem rozmarného léta. Školákùm a kantorùm pøeji šastné zahájení školního roku. Na závìr všechny srdeènì zvu na EURO SPORT HRY 2004. Zdenìk Krenický, starosta 2

Dokský zpravodaj — záøí 2004

USNESENÍ zastupitelstva mìsta dne 17. srpna 2004

Pøítomno: 12 Omluveni: MUDr. Pánek, Mgr. Tuálek, Ing. Jalovecký Z54/04 Máchovo jezero

1. Zámìr ozdravìní vod – informace o stávajících postupech a konzultace k dalším øešením Zastupitelstvo mìsta a) bere na vìdomí informace zástupcù Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR, ENKI, o.p.s., Tøeboò, Rybáøství Doksy, s.r.o., a Povodí Ohøe, s.p., o stávajícím postupu pøi spolupráci na zámìru „Ozdravìní vod Máchova jezera“; b) bere na vìdomí informace o plnìní usnesení Zastupitelstva mìsta Doksy è. Z52/04 písm. a) ze dne 10. 6. 2004 o opatøeních k zamezení zneèišování Dokeského potoka a ukládá v tìchto opatøeních pokraèovat; c) povìøuje starostu mìsta a Radu mìsta Doksy jednáním o dalších opatøeních k realizaci zámìru „Ozdravìní vod Máchova jezera“. Hlasování: PRO 12 – všichni pøítomní 2. Výhledová koncepce rozvoje cestovního ruchu Zastupitelstvo mìsta ukládá urychlit kroky ke zpracování plánu rozvoje mìsta s prioritním dùrazem na cestovní ruch. Hlasování: PRO 12 – všichni pøítomní 3. Konzultaèní orgány (výbory nebo komise) pro cestovní ruch Zastupitelstvo mìsta doporuèuje Radì mìsta Doksy obnovit èinnost komise pro rozvoj mìsta a ukládá doplnit tuto komisi o zájemce z øad obèanù a podnikatelské veøejnosti. Hlasování: PRO 12 – všichni pøítomní 4. Zámìr výstavby bazénù na plážích okolo jezera Zastupitelstvo mìsta a) souhlasí se zámìrem výstavby bazénù na plážích Máchova jezera; b) ukládá pøedkládat studie tìchto staveb k posouzení a koneènému schválení èlenùm Zastupitelstva mìsta Doksy. Hlasování: PRO 12 – všichni pøítomní

3

Dokský zpravodaj — záøí 2004

5. Žádost sdružení podnikatelù – rekreaèní a ubytovací poplatky Zastupitelstvo mìsta a) bere na vìdomí žádost Sdružení podnikatelù o nevybírání rekreaèních a ubytovacích poplatkù v roce 2004; b) ukládá pøipravit konkrétní návrh øešení vèetnì finanèních dopadù na rozpoèet mìsta na pøíští jednání Zastupitelstva mìsta Doksy. Hlasování: PRO 9, ZDRŽELI SE – p. Rejzek, MVDr. Hruška, PROTI – Ing. Špalek Ing. Karel Kapoun Bc. Zdenìk Krenický místostarosta mìsta starosta mìsta

Hospodaøení mìsta za I. pololetí 2004

K 30. èervnu 2004 èinily pøíjmy mìsta 52 276 tis. Kè, tj. plnìní na 57 % rozpoètu. Z toho pøíjmy z daní a dotace èinily 43 939 tis. Kè, tj. plnìní na 60 % rozpoètu. Pøíjmy z vlastní èinnosti mìsta èinily 8 337 tis. Kè, tj. plnìní na 57% rozpoètu. Kapitálové pøíjmy mìsta dosáhly výše 3 489 tis. Kè vèetnì pøíjmù z prodeje bytù, ten èinil 116 tis. Kè. Jako v loòském roce je zde patrný propad v rozpoètu pøíjmù z prodeje bytù, kde se neuskuteènily prodeje jednotlivých bytù a domù, které byly nabídnuty formou prezentace na webových stránkách mìsta a v Dokském zpravodaji. Pøes malý zájem o tyto nabízené nemovitosti bude další øešení pøijato v návaznosti na plnìní rozpoètu. Dalším nenaplnìným pøíjmem je nesplácení anuitních splátek pùjèky ze strany obchodní spoleènosti TEPLO Doksy. Bylo pøijato øešení zápoètu pohledávek a závazku. V pøípadì mìsta se jedná o závazky vùèi spoleènosti za dodávku tepla. Daòové pøíjmy mìsta jsou vyèísleny v souladu se zákonem o rozpoètovém urèení daní a výpoèty vychází z predikce celostátních výnosù daní MF ÈR. V prvním pololetí byl pøíznivý dopad na daòový výnos z danì z pøidané hodnoty. Dùvodem byly zmìny zákona o dani z pøidané hodnoty, kde se zvyšují sazby danì u øady materiálù a služeb. V celé daòové politice je patrná tendence snižovat pøímé danì, což by vedlo k snižování objemu sdílených daní, které jsou základem daòovým pøíjmù obcí. Zde mùže být východiskem zaøazení do objemu sdílených daní i výnosy spotøebních daní. Dále je patrný i úbytek fyzických osob, které podnikají, a to opìt ovlivní výnos daòových pøíjmù. Bìhem I. pololetí 2004 se uskuteènily další nerozpoètované pøíjmy, které byly pøedmìtem rozpoètového opatøení schváleného na zasedáních zastupitelstva mìsta. Tyto pøíjmy vìtšinou souvisely s výdaji v rozpoètu. Jedná se o pøíjmy z neinvestièních dotací pro školská a pøedškolní zaøízení, pìstební èinnost, nesankèní odvody od pøíspìvkových organizací, pøíjmy z prodeje akcií REGIO MK, èásteèné uspokojení pohledávky za spoleèností Láznì Doksy, pøiznání investièní dotace na bytové nástavby a dotaci na konání voleb do Evropského parlamentu. Ostatní úpravy v rozpoètu reagovaly na potøeby zmìn a pøesunù dle skuteènosti. 4

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Celková finanèní rezerva zapojená do rozpoètu èiní 1 787 tis. Kè. K 30. 6. 2004 není èerpána z dùvodu pøíznivého finanèního toku do pøíjmù a také neèerpáním nìkterých rozpoètovaných výdajù. Analýzou celkového plnìní rozpoètu se bude ve druhém pololetí pøistupovat k realizaci pøíjmù a výdajù. Rozhodnì by se nemìla rozpouštìt další finanèní rezerva, což je snadnìjší, nežli najít nové zdroje pøíjmù nebo použít zákonné nástroje k jejich vymožení, o což se snažíme. Výdaje jsou èerpány ke dni 30. 6. 2004 vèetnì splátek pùjèky a splátek jistin hypoteèních úvìrù ve výši 48 637 tis. Kè, tj. 51% rozpoètu. Schválený rozpoèet byl stanoven vèetnì položek ve financování, kde jsou rozpoètovány jak pøíjmy (pùjèka mìstu z FRB, finanèní prostøedky minulých let) a výdaje (splátky pùjèky ze SFŽP, FRB a splátky jistin hypoteèních úvìrù ÈMHB). Saldem pøíjmù a výdajù po konsolidaci je patrný pøevis pøíjmù nad výdaji v celkové výši 4 243 tis. Kè. Splátky pùjèky Státnímu fondu životního prostøedí a anuitní splátky Èeskomoravské hypoteèní bance jsou bez prodlení. Dne 30. 6. 2004 byl stav na bìžných úètech mìsta celkem 13 568 tis. Kè. Z toho bìžné úèty penìžních fondù 5 457 tis. Kè. Dlouhodobì jsou uloženy finanèní prostøedky u spoleènosti ÈSOB Asset Management, a.s., celková výše portfolia vèetnì zhodnocení èinila k 30. 6. 2004 10 593 208,24 Kè. V prùbìhu I. pololetí 2004 se mìsto nedostalo do platební neschopnosti, proto je nutné udržet optimální plnìní pøíjmové èásti rozpoètu, aby výdaje byly èerpány v soubìhu. Pohledávky mìsta èiní k 30. 6. 2004 3 914 tis. Kè, nezaplacené pohledávky jsou øešeny v souladu s pøíslušnými zákony internì povìøenými referenty finanèního odboru MìÚ. Externì jsou pohledávky pøedávány k vymáhání Exekutorskému úøadu È. Lípa a AK JUDr. Oldøich Filip. Pavinská E., ved. FO MìÚ

Hospodaøení pøíspìvkových organizací a obchodní spoleènosti zøízené mìstem za I. pololetí 2004

Všechny pøíspìvkové organizace zøízené mìstem dosáhly k 30. 06. 2004 zlepšeného hospodáøského výsledku. Jedná se o výsledky mezitímní uzávìrky, a tak mùžeme hovoøit pouze o pøedbìžných výsledcích, kdy se jednotlivé úèty neuzavírají, a tak nejsou zúètovány napø. provozní zálohy. To automaticky zkreslí èerpání nákladù ke sledovanému období. Rozpoèty pøíspìvkových organizací jsou schváleny jako vyrovnané, tj. výnosy by mìly pokrývat veškeré náklady. Organizace nemají vykazovat ani ztrátu, ani zlepšený hospodáøský výsledek (zisk). Tyto organizace hospodaøí s veøejnými prostøedky a jsou napojeny na mìsto provozním pøíspìvkem, jenž pokrývá náklady, které souvisí s provozem organizace. Pokud organizace dosáhne na konci úèetního období zlepše5

Dokský zpravodaj — záøí 2004

ného hospodáøského výsledku, mùže po schválení zøizovatelem naplnit své fondy, nebo v pøípadì neplnìní stanovených ukazatelù naøídí zøizovatel odvod do rozpoètu mìsta. Nyní uvádím struèný pøehled, jak pøíspìvkové organizace hospodaøily za I. pololetí 2004. Domov dùchodcù Doksy – dosažen zlepšený hospodáøský výsledek ve výši 586 tis. Kè, nejsou zúètovány provozní zálohy ve výši 668 tis. Kè, náklady èerpány na 50 % rozpoètu, výnosy plnìny na 51 % rozpoètu. Správa domù – v hlavní èinnosti organizace dosažen zlepšený hospodáøský výsledek ve výši 12 tis. Kè, celkové èerpání nákladù na 45%, výnosy plnìny na 46%. Správa domù – bytové hospodáøství – ve vedlejší hospodáøské èinnosti mìsta byl dosažen zisk ve výši 295 tis. Kè, nízké èerpání nákladù na 49% rozpoètu a výnosy plnìny na 54% rozpoètu. Mìstské kulturní støedisko – dosažen zlepšený hospodáøský výsledek ve výši 420 tis. Kè, nejsou zúètovány provozní zálohy ve výši 174 tis. Kè. Výsledky hospodaøení ovlivòuje nízké èerpání nákladù na 37 %. Výnosy jsou plnìny na 48% rozpoètu. Také všechna školská a pøedškolní zaøízení, která pøešla od 01. 01. 2003 do právní subjektivity, hospodaøila s dosaženým zlepšeným hospodáøským výsledkem. Z uvedených výsledkù hospodaøení vyplývá, že nìkteré provozní náklady nejsou vyèerpány ke sledovanému období. Tyto náklady budou vyèerpány pøes období prázdnin, kdy jsou zaøízení uzavøena a budou se provádìt nutné opravy a údržba zaøízení. Tato pøedbìžná analýza ukazuje, že bude nutné se zamìøit na èerpání nákladù po skonèení 3. ètvrtletí 2004 a vyhodnotit požadavky na celkový rozpoèet tìchto zaøízení. V pøípadì pøedbìžného dosažení kladného výsledku hospodaøení na vrub nákladù bude doporuèeno radì mìsta uložit odvody zpìt do rozpoètu tìm organizacím, které by takto hospodaøily. Rozpoètem byly požadované náklady nastaveny tak, aby byly pokryty pøíspìvkem od zøizovatele a nìkterými výnosy samotných škol a školek. Naopak plánované výnosy jsou ve vìtšinì dosaženy a v nìkterých pøípadech pøekroèeny. Název pøíspìvkové organizace

výsledek hospodaøení v tis. Kè

èerpání nákladù v % (mimo nákladù na mzdy)

dosažení výnosù v % (mimo dotací z KÚ)

ZŠ KHM Doksy ................... 1.721 .......................... 50% ........................... 75% ZŠ a MŠ St. Splavy ................ 244 .......................... 50% ........................... 52% ZvŠ Doksy .............................. 206 .......................... 55% ........................... 72% ZUŠ Doksy ............................. 347 .......................... 31% ........................... 48% MŠ Pražská Doksy ................. 503 .......................... 63% ........................... 53% MŠ Libušina Doksy ................ 306 .......................... 54% ........................... 52%

6

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Mìstské lesy Doksy, s.r.o. – dosažen hrubý zisk ve výši 745 tis. Kè. Celkové náklady jsou èerpány na 33%. Èerpání je nízké v nákladech na údržbu lesních cest, údržbu budov. Není èerpaná zákonná rezerva na pìstební èinnost. Spoleènost naplnila výnosy na 55% finanèního plánu. Výnosy jsou pøekroèeny v tržbách za prodej døeva. Valná hromada spoleènosti projednala výsledky hospodaøení za l. pololetí a uložila jednateli opatøení ke splnìní. za FO: Pavinská E.

Zpráva o èinnosti Sdružení podnikatelù Máchova jezera

V minulém èísle Dokského zpravodaje byl, aè pouze vloženým papírem, oznámen vznik Sdružení podnikatelù Máchova jezera. Úkolem tohoto sdružení je pomoci øešit pøetrvávající problémy, které zapøíèinily letošní znaèný úbytek návštìvníkù našeho regionu. Prvním naším krokem bylo setkání s vedením radnice, které probìhlo 21. 7. u pana starosty. Pøedložili jsme následující, z našeho hlediska nejpalèivìjší, problémy: 1) Kvalita vody v Máchovì jezeøe Je nutné svolat veøejné zasedání zastupitelstva, na které budou pøizvány všechny zainteresované složky, tj. zástupci vlastníka – Agentura ochrany pøírody, zástupci povodí Ohøe, zástupci rybáøství Doksy a všichni, které tato problematika zajímá. Vzhledem k dovoleným byl nejbližší možný termín stanoven na 17. 8. a pan starosta slíbil všechny výše jmenované pozvat. 2) Nelegální vypouštìní odpadní vody do Dokského potoka Aè tento problém je starý jako mìsto samo, snad koneènì v mìsíci èervenci pøistoupila radnice k radikálnímu øešení zneprùchodnit všechna viditelná vyústìní do potoka. Tento úkol musí být bezpodmíneènì dotažen do konce. Dokský potok je jednou z hlavních pøíèin souèasného stavu jezera. 3) Splavská plហZde stále vìtšinu obyvatel a návštìvníkù Starých Splavù trápí uzavírání pláže a vzhled vstupních bran, které více než vstup na plហpøipomínají nápravné zaøízení. Chápeme ochranu soukromého vlastnictví, ale zároveò jsme názoru, že toho lze dosáhnout i pøijatelnìjší formou. Stále požadujeme volný prùchod pláží, zejména mimo hlavní koupací sezonu. Mìsto se k tomuto problému staví vyhýbavì a doporuèuje nechat v platnosti dohodu uzavøenou na jaøe s nájemcem pláže, která vymezuje uzavírací hodiny bìhem celého roku v závislosti na denním svìtle. Jednání budou pokraèovat, k dohodì zatím nedošlo. 4) Chování mìstské i státní policie k návštìvníkùm regionu Požádali jsme pana starostu o intervenci u náèelníkù obou útvarù, aby chování strážcù zákona ještì více neodrazovalo již tak proøídlé stavy rekreantù. Ve Starých Splavech vypracujeme spoleènì s Obèanským sdružením a Osadním výborem koncepci informovanosti návštìvníkù o ubytovacích, stravovacích, parko7

Dokský zpravodaj — záøí 2004

vacích a dalších službách. Zásadnì je tøeba zmìnit dopravní znaèení v celé obci. Zastupitelstvem byla vyjádøena podpora a ochota spolupracovat. 5) Upravit dopravní situaci v èásti zvané Pod Borným Zde majitelé a nájemci místních rekreaèních zaøízení vypracují návrh dopravního znaèení a parkování v  této èásti. Koneèný návrh bude pøedložen zastupitelstvu ke schválení. Jednání na radnici probìhlo korektnì, zastupitelé vznik sdružení uvítali a mìli jsme pocit, že mají opravdový zájem problémy øešit. Vìøíme, že nezùstane jenom u proklamací a spolupráce povede k vìtší spokojenosti jak nás podnikatelù, tak i návštìvníkù a obyvatel Doks a Starých Splavù. V pondìlí 26. 7. jsme se zúèastnili dalšího jednání, tentokráte na KÚ v Liberci, odb. životního prostøedí, kde se projednávala žádost a.s. Regio Máchova kraje týkající se pokusu o èásteèné a plošnì omezené ozdravìní vody v jezeøe. Všichni snahu Regia podpoøili. Tìšilo nás zjištìní, že tu jednali opravdu fundovaní odborníci. Jen státní podnik Povodí Ohøe, organizace placená z  penìz daòových poplatníkù, se k vìci postavila tak, že celou akci bez dùvodu bojkotovala. A to i proti tvrzení všech pøítomných odborníkù, že pøi zachování navrhovaného postupu nemùže dojít k žádným škodám. Pøes toto ujištìní tento státní podnik využil zákonné lhùty na odvolání a díky tomuto nesmyslnému a nepochopitelnému kroku se rozhodnutí o povolení zbyteènì zdrželo o témìø celý mìsíc. Problém s tímto odvoláním nakonec na místì elegantnì vyøešila sama vedoucí tohoto referátu. Tím umožnila Regiu svùj zámìr zrealizovat ještì v prùbìhu této sezony. S výsledky pokusu se urèitì budeme moci seznámit. Po tomto jednání nám vedoucí referátu umožnila debatovat se všemi zainteresovanými stranami, které nìjakým zpùsobem s jezerem nakládají. Všichni pøítomní k  nám byli velmi vstøícní a trpìlivì a se zájmem o øešení problému nám vysvìtlili, jaké možnosti jsou a s èím musíme do budoucna poèítat. Jen zástupce výše jmenovaného státního podniku nám nemìl co øíct. A tak jsme ho uctivì požádali, aby v tom námi placeném podniku vyøídil, že bychom napøíštì rádi vidìli jeho øeditele. S velkým zájmem ho pøivítáme na pøíštím veøejném zasedání MìÚ. V kostce jsme se tedy dozvìdìli, že ozdravný proces se letos zahájí vypuštìním jezera, a jelikož se bude celá akce týkat zmìny a obnovení biologické kultury v jezeøe spolu s odstranìním pøíèin zneèistìní, mùžeme snad poèítat s postupným zlepšováním. Ovšem v øádu nìkolika let. Pokud se ale bude proces daøit naplòovat, a to nejen ze strany majitele, provozovatele, ale i mìsta. Pro nás z tìchto jednání jsou stìžejními informace, že: – ze strany všech zainteresovaných je zájem situaci øešit a vyøešit. Hlavnì majitel (agentura) a pro nás možná pøekvapivì i provozovatel (rybáøství), – že se musíme pøipravit na pravdìpodobnou možnost opakování letošního stavu, protože výsledky se mohou dostavit až po nìkolika letech, – pokud se podaøí dokonèit snahu majitele a provozovatele jezera, svítá nám do budoucna nadìje, že pøi zachování uvažovaného režimu a dùsledné kontrole bychom se mohli v budoucnu doèkat v jezeøe velmi dobré kvality vody. Že by všechno zlé bylo nakonec k nìèemu dobré? NySo. 8

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Výzva pro podnikatele k úèasti na informaèním semináøi o možnosti èerpání finanèních prostøekù z EU

Grantové schéma v rámci opatøení 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech Spoleèného regionálního programu Podprogram è. 1: podpora drobných podnikatelù Podprogram è. 2: podpora malých a støedních podnikatelù Poøadatel: Liberecký kraj Den: 9. záøí od 9:00 Místo: budova krajského úøadu, U Jezu 642/2a, Liberec, zasedací místnost 326 Charakter žadatele: – Podnikatelé (fyzické i právnické osoby), kteøí zamìstnávají ménì než 10 pracovníkù a splòují další kritéria stanovaná pro drobné podnikatele v rámci naøízení Komise (ES) è. 70/2001 – Podnikatelé (fyzické i právnické osoby), kteøí zamìstnávají 10 – 249 pracovníkù a splòují pøitom kritéria stanovená pro malé a støední podnikatele v rámci naøízení Komise (ES) è. 70/2001 – Podpora se bude výhradnì týkat jen existujících podnikatelù, kteøí mají uzavøeno úèetnictví minimálnì za poslední tøi úèetní roky a mají sídlo v Èeské republice. Minimální výše uznatelných nákladù na akci: Podprogram na podporu drobných podnikatelù = 500 000 Kè / 1 akce Podprogram na podporu malých a støedních podnikatelù = 2 000 000 Kè / 1 akce Výše dotace max. 46,66 % uznatelných nákladù. Budou podporovány aktivity: a) rozšiøování, modernizace a rekonstrukce existujících objektù a zaøízení, které umožní rozšíøení existující produkce, b) poøízení a adaptace budov, pøípadnì výstavba nových výrobních objektù a zaøízení potøebných pro zøizování výrobních jednotek a linek pro výrobu nových a dlouhodobì konkurenceschopných projektù, c) obnova, modernizace, rozšíøení a nákup moderních technologií na restrukturalizaci, racionalizaci èi technickou modernizaci provozu podniku, d) zavádìní technologií do podnikù na zlepšování pracovních podmínek a výrobních procesù, které mají pøíznivý dopad na ŽP, e) rozvoj tradièních øemesel s využitím místních zdrojù, f) zavádìní ICT, g) nákup poradenských služeb zamìøených na zlepšení øídících a organizaèních struktur, h) zlepšení plánovacích èinností, i) podpora odbytu, exportu, zavádìní výrobkù na trh, j) marketing. 9

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Územní vymezení realizace akcí: Cvikovsko (Cvikov, Svor, Krompach, Kunratice u Cvikova, Maøenice), Doksko (Tuhaò, Dubá, Blatce, Ždírec, Luka, Okna, Bezdìz, Tachov, Vrchovany, Doksy, Skalka u Doks, Chlum), Frýdlantsko ( Dìtøichov, Heømanice, Kunratice, Višòová, Èernousy, Habartice, Pertoltice, Frýdlant, Bulovka, Krásný les, Raspenava, Dolní Øasnice, Horní Øasnice, Bílý Potok, Hejnice), Chrastavsko (Chrastava, Kryštofovo údolí, Bílý Kostel nad Nisou, Nová Ves, Oldøichov v Hájích, Mníšek), Nové mìsto pod Smrkem (Nové mìsto pod Smrkem, Láznì Libverda, Jindøichov pod Smrkem), Ralsko Dotazy zodpoví: Bc. Hana Èepièková, Krajský úøad Libereckého kraje, odbor rozvoje, tel. 485 226 574, e-mail [email protected]

Krátké zprávy

– pravdìpodobnì s povdìkem pøivítají obèané, kteøí využívají schodù od bývalého objektu Tesly k Èepelskému rybníku, jejich opravu. Nìkolik schodù bylo podemleto vodou a zlomeno. Pohyb po nich se stával z hlediska možného úrazu nebezpeèným. Dobøe provedená oprava nejen vlastních schodù, ale i vyèištìní jejich okolí a nátìr zábradlí jistì zpøíjemní vzhled této lokality. – od zaèátku èervence umožnil Úøad práce v Èeské Lípì zamìstnat další 2 pracovnice na veøejnì prospìšné práce. Obì byly využity pøedevším pro zlepšení èistoty v Doksech a v pøidružených obcích Žïár a Kruh. – nové centrální sbìrné místo na pytle pro komunální odpad a umístìní kontejnerù pro separovaný odpad (PVC a sklo) se podaøilo vytvoøit v obci Kruh. Ing. Karel Kapoun – místostarosta mìsta

Upozornìní finanèního odboru MìÚ Doksy

Upozoròujeme obèany, že splatnost místního poplatku „za odpad“ 2. pololetí je do 30. 9. 2004. Pokud nebude poplatek zaplacen vèas, bude správce poplatku postupovat dle § 73 odst. 2 zák. 337/1992 o správì daní a poplatkù, tzn. zahájí vymáhání bez výzvy. Dlužníkùm bude vystaven „Platební výmìr“ již s navýšením za prodlení. Na základì vystaveného výmìru bude vydán exekuèní pøíkaz, vùèi kterému se mùže dlužník odvolat v zákonné lhùtì. Upozoròujeme, že odvolání nemá odkladný úèinek na vymáhání. Dùvodem tohoto opatøení je také nemalá úspora nákladù na poštovné. Nadále platí, že obèané mohou místní poplatky uhradit pøímo na hlavní pokladnì MìÚ i mimo úøední dny. V pøípadì nejasností se mùžete obrátit na referentku FO p. Alenu Felcmanovou (tel. 487 882 422) nebo pøímo na vedoucí odboru (tel. 487 882 421). Za FO: Pavinská E., vedoucí

10

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Rozpis služeb stomatologù v záøí ORDINAÈNÍ HODINY SO, NE, svátky od 8.00 – 12.00 hodin MÍSTA ZAJIŠTÌNÍ soukromé ordinace stomatologù dle rozpisu ROZPIS – ZÁØÍ 2004 SO  4. 9. MUDr. Dita Lacinová; tel. 487 954 901 Purkyòova 1849, Èeská Lípa NE 5. 9. MUDr. Martin Mareš; tel. 487 751 431 Komenského 358, Cvikov SO 11. 9. MUDr. Dita Lacinová; tel. 487 954 901 Purkyòova 1849, Èeská Lípa NE 12. 9. MUDr. Hana Jandlová; tel. 487 520 704 28. øíjna 3004, Èeská Lípa SO 18. 9. MUDr. Ilona Tulisová; tel. 487 843 422 Revoluèní 164, Strហpod Ralskem

NE 19. 9. MUDr. Dita Lacinová; tel. 487 954 901 Purkyòova 1849, Èeská Lípa SO 25. 9. MUDr. Ladislav Záruba; tel. 487 871 429 Jižní 1903, Èeská Lípa NE 26. 9. MUDr. Nadìžda Motlíková; tel. 487 853 014 Eliášova 1545/9, Èeská Lípa ÚT 28. 9. MUDr. Jiøí Cajthaml; tel. 487 850 436 Dìèínská 246, Žandov

Ze školky v Libušinì ulici

Je za námi další školní rok – v našem pøípadì již tøicátý. „Tøicetiny“ školky jsme oslavovali týden v polovinì kvìtna. Dìkujeme všem, kteøí nám k tomuto jubileu blahopøáli.Velké díky patøí také všem, kdo nám pomáhali oslavy zajistit. V první øadì p. Báøe Pischové, která uhradila skákací hrad, který jsme mìli na zahradì v pondìlí. V úterý jsme pøivítali tetiny baráènice – p. Krakovou a p. Èížkovou v krojích, zástupce hasièù se dvìma požárnickými auty – p. Kreifa, p. Semeckého a p. Taclíka. Na závìr dne pøijeli policejním autem nstržm. Smolka a npor. Havelka a policejní pes Green. Jako naše milé hosty jsme pøivítali také baráèníky v èele s p.Vrbou. Byl to opravdu hektický den! Houkaly houkaèky, blikaly majáky, støílelo se, pes Green nám ukázal, co umí, hasili jsme (naštìstí) pomyslný oheò, vyzkoušeli jsme si 11

Dokský zpravodaj — záøí 2004

vysílaèky, helmy, prohlédli jsme si auta… Doufáme, že i dìtem se líbil celý den tak, jako nám uèitelkám. Ve støedu nám pøálo poèasí na výletì do indiánské vesnièky v Rùžové u Dìèína. Ètvrtek zaèal divadlem „Chytrá horákynì“, odpoledne jsme se sešli na zahradì, opékali jsme vuøty, malovali na asfalt a tancovali na diskotéce. Ne všechny starší dìti našly odvahu prožít s námi ve školce „Svatojánskou noc“, a proto jsme už v podveèer mìli lampionový prùvod, aby se ho mohli zúèastnit všichni. Svíèky sice vidìt nebyly, ale zážitek to byl i tak. „19 stateèných“ si ovšem poèkalo na úplnou tmu. Nìkteøí už chtìli jít spát, ale to bylo „zakázáno“. Nejprve jsme jako svìtlušky šli hledat poklad na zahradu. Výdrž nìkterých dìtí je obdivuhodná – veèer usínají kolem dvacáté tøetí hodiny, ráno v šest už mají oèi dokoøán a dopoledne v pátek soutìží o sto šest. Celý týden se nám podaøilo proložit dárky, ovocem, pitíèky, sušenkami, bonbony a jinými sladkostmi od rodièù Jonákových, Novákových, Šmolových ( 2× = Martin i Marcel), Jakšových, Kalových, Havlíkových, Doubravových, Halbychových, Øehákových, Holinkových, Zapalaèových, manželù Šmolových coby prarodièù, paní Lisé, Tieftrunkové, Halgašové, Breychové starší, Pátkové. Sešlo se toho tolik, že zbylo ještì i na Den dìtí a akademii. Dále dìkujeme p. Kubaníkovi a p. Landové. P. Rajtrová nám opìt zdarma opravila potah na dìtskou sedaèku, p. Pospíšil nám vìnoval polystyrenovou desku na tablo, p. Holinka nám zdarma provedl školení BOZP a PO. Dále dìkujeme rodièùm Popperovým, kteøí provádìjí zdarma údržbu zelenì na školní zahradì. V neposlední øadì bychom chtìli podìkovat p. Krolopovi, který nám zajistil nový písek na pískovištì, a p. Pøádovi, který domluvil s p. Jurèíkem dovoz písku zdarma, kterému za to samozøejmì také dìkujeme. Paní Moudrá nám v bøeznu v knihovnì opìt poutavì vyprávìla, tentokrát na téma „Zlobení“. Mimo to nás p. Minks, p. Dedek, rodièe Reslovi a Novákovi obdarovali kreslicím materiálem, p. Folbrecht a p. Sajfrt nám opravili døevìného koníka na zahradì, p. Šmol starší ochotnì udìlal vše, o co jej manželka v podobì øeditelky požádala. Na Den dìtí nám opìt Regio–MK, a.s., umožnilo svézt se zdarma na parníku po Máchovì jezeøe. Doufáme, že jsme na nikoho nezapomnìli, a pakliže ano, vìøíme, že nám prominete, protože pøi takovém množství tìch, co nám pomohli, se chybièka vloudí. Pøejeme všem ètenáøùm DZ hezký zaèátek nového školního roku a tìšíme se na shledanou s našimi pøedškoláèky, kteøí jsou od záøí do naší MŠ zapsáni. (Pozn.: Nedopatøením se stalo, že tento èlánek je zveøejnìn až v mìsíci záøí, nikoliv v srpnu, jak jsme pùvodnì zamýšleli.)

Kino Máj V záøí se nehraje z dùvodu èerpání øádné dovolené. Dìkujeme za pochopení. 12

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Zve vás školka v Pražské ulici

Prázdniny jsou za námi a byly bájeèné. I v naší školce, kde jsme mìli opìt otevøeno po oba prázdninové mìsíce a naši zahradu jsme s dìtmi využívali každý den a za každého poèasí. Stejnì bájeèný bude jistì i zaèínající školní rok, na který jsme pøipravili spoustu zajímavých èinností pro dìti, jejich rodiny i hosty. V pátek 10. záøí v 17,00 hodin budou na školní zahradì pøipraveny soutìže pro dìti i rodièe, ochutnáte skvìlý koláè od naší paní kuchaøky a na grilu si mùžete opéct pøinesené párky. Pro dìti bude pøipravené malé pøekvapení a pro rodièe struèný pøehled èinností na celý školní rok vèetnì nabídky kroužkù. Na záøí máme ještì pøipraven výlet na hrad Bezdìz . Pøipravte se, jednu cestu chceme zvládnout pìšky. Dìtem, ze kterých už jsou školáci, pøejeme hodnì radosti ve škole a na nové se tìšíme v naší školce. Tìší se na vás kamarádi i paní uèitelky. Pohodový zaèátek školního roku vám za celou školku pøeje Marcela Hrušková

Kalendáø kulturních a spoleèenských akcí

XIX. roèník øezbáøského sympozia Po celý srpen byla ke zhlédnutí v prostorách Mìstské knihovny v Doksech výstava Umìní øezbáøù. Návštìvníci mìli možnost pomocí anketního lístku vybrat dle svého soudu nejzajímavìjší, nejkrásnìjší (což je velmi relativní a tìžko urèitelné) a nejoriginálnìjší exponát. Ve dnech 2. – 4. záøí budete mít jedineènou možnost se na zahradì Památníku K. H. Máchy v Doksech (Hospitálek) setkat s autory vystavených exponátù, pozorovat je pøi práci, tøeba si s nimi i popovídat, a hlavnì, obdivovat um jejich rukou. Na páteèní veèer je pak v rámci slavnostního zahájení Euro sport her pøipraveno vyhodnocení ankety návštìvníkù výstavy „O nejzajímavìjší exponát oèima návštìvníkù“ a vystoupení jazzové zpìvaèky Evy Emmingerové. Sympozium se koná za finanèní pomoci Mìsta Doksy a Libereckého kraje. Maus

Koncert v kostele

Komorní orchestr Dvoøákova kraje Kralupy nad Vltavou pod vedením Václava Mazáèka poøádá v nedìli 5. 9. 2004 od 17 hodin v kostele sv. Bartolomìje v Doksech koncert. Jako sólisté se pøedstaví Viktor Mazáèek – housle a Petr Janek – violoncello. Program koncertu: Antonín Fils (1730 – 1760): Sinfonia II. g-moll (Allegro * Andante * Allegro assai) Jan Václav Stamic (1717 – 1760): Koncert C-dur pro housle a smyècový orchestr 13

Dokský zpravodaj — záøí 2004

(Allegro molto * Adagio * Allegro) František Benda (1709 – 1786) : Sinfonia in C pro smyècový orchestr (Allegro * Andante con sordini * Vivace scherzando) Antonín Dvoøák (1841 – 1904) : „Když mne stará matka“. Z cyklu Cigánské melodie op. 55 (pro violoncello a smyèce) Malièkost (pro smyècový orchestr upravil Václav Mazáèek) Vstup zdarma Komise pro obèanské záležitosti pøi MìÚ v Doksech poøádá zábavné odpoledne s hudbou v úterý 14. záøí 2004 v restauraci U Rybníèku. Zaèátek v 16,00 hod. Poradenský den pro zdravotnì postižené se uskuteèní dne 23. záøí 2004 od 11.30 do 14.30 hodin v zasedací místnosti Mìstského úøadu v Doksech. Místní organizace STP v Doksech poøádá 25. 9. 2004 Václavskou zábavu v restauraci U Rybníèku v Doksech. Srdeènì jste zváni.

Maestro Sri Chinmoy – Koncert meditativní hudby pro vaše srdce

Nedìle 3. øíjna 2004, zaèátek v 18,00 hod. T-Mobile Aréna, Výstavištì, Praha 7 Vstup zdarma, poèet míst je však omezený. Vstupenky si mùžete vyzvednout v mìsíci záøí v síti Ticketpro nebo rezervovat na tel. èísle 286 840 336. Další informace získáte na infolince 737 026 266 (8–20 hod.) nebo na www.srichinmoy.cz. Hudba bývá klíèem k našim myšlenkám a pocitùm. Pro Sri Chinmoy je klíèem k vnitønímu tichu. Jeho hudba pramení z hlubokého svìta našeho srdce, v nìmž jsou radost, ticho, síla a svoboda nièím nezastínìnou a hmatatelnou skuteèností. Sri Chinmoy vìøí, že tyto vnitøní poklady jsou ukryty v každém z nás – a mají schopnost dát našemu životu více štìstí. V prùbìhu koncertu Sri Chinmoy hraje vlastní skladby a improvizuje na celou øadu východních i západních hudebních nástrojù. Zatímco jeho hra na flétnu a indický esraj vyvolává atmosféru hlubokého a naplòujícího klidu, jeho ohromující improvizace na klávesy jsou projevem dynamické duchovní energie. Svou hru také èasto doprovází písnìmi v angliètinì nebo ve své rodné bengálštinì. Za organizaèní tým Dáša Malíøová

14

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Trhy

pátek 24. 9. 2004 na námìstí Republiky v Doksech

Spoleèenská kronika

Blahopøejeme jubilantùm, kteøí v mìsíci záøí oslaví kulaté životní jubileum: Vìra Pechková Ludmila Foøtová Kvìtoslava Marešová Marie Nedomová Marie Hájková Vìroslava Soèinská André Pfeiferová Vìra Vernerová Vlastimil Miláèek Hedvika Duchoòová Ing. Vladimír Farský Rùžena Honzíková Vladimír Hrobaø Emilia Krupková Julie Plíhalová Všem jubilantùm blahopøejeme a pøipojujeme pøání dobrého zdraví a pohody. Vítáme mezi nás nové obèánky: Ondøej Dedek Kristýna Gáborová Vojtìch Beran Blahopøejeme rodièùm a pøejeme jim i jejich dìtem život plný radosti. Dne 6. 9. 2004 uplyne již rok od úmrtí naší drahé maminky a babièky Emilie Ulbrichové a 17. 10. 2004 neuvìøitelných 25 let od úmrtí tatínka a dìdeèka Jaroslava Ulbricha. S láskou a vdìèností vzpomínají dcera a syn s rodinami.

15

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Smuteèní vývìska

V závìru mìsíce èervence byla koneènì osazena za oplocením zahrady vedle kostela smuteèní vývìska. Je dobøe viditelná z proluky u budovy pošty i dobøe pøístupná. Mìla by trvale nahradit provizorní umísování parte v obchodu s potravinami p. Ouøedníka, za jehož službu obèanùm je mu alespoò touto formou potøeba srdeènì podìkovat. Vyvìšení smuteèního oznámení bude na základì pøání obèanù zajišovat vnitøní a správní odbor Mìstského úøadu.

Hrad Lemberk zve na netradièní prohlídky

Ke Dnùm evropského kultruního dìdictví, které se uskuteèní ve dnech 11. a 12. záøí 2004, pøipravila správa zámku Lemberk pro návštìvníky netradièní prohlídky. V pøípadì dobrého poèasí Vás prùvodci provedou po technických památkách stojících v areálu zámku a seznámí Vás s jejich historií. Zároveò si budete moci prohlédnout kopie dobových pohlednic a fotografií z pøelomu 19. a 20. století, kde jsou zachyceny budovy, které dnes už nestojí (hospodáøský dvùr, zámecký pivovar). Zajímavostí pro návštìvníky bude povídání o pivovarských sklepech a štolách, které tak vedou k povìstem o tajných lemberských chodbách, které již neodmyslitelnì k zámku patøí. Prohlídky se uskuteèní každou hodinu od 9.00 do 16.00 hodin. Dále si Vás dovolujeme pozvat na sobotu 11. záøí 2004 od 18.00 hodin na KOMORNÍ KONCERT do Bajkového sálu. Bìhem veèera vystoupí hudební soubor SOLIDEO z Dìèína, který se specializuje na interpretaci støedovìké, renesanèní a barokní instrumentální hudby. Umìlci budou vystupovat v dobových kutnách a zahrají na repliky dobových dechových nástrojù. Pro úèastníky koncertu je vstupné zdarma. Všichni zájemci dobré hudby a historie jste srdeènì zváni. Renata Èerná, kastelánka

I cesta mùže být cíl

Název vystihuje zajímavou výstavu fotografií mladého amatérského fotografa, absolventa Støední umìleckoprùmyslové školy skláøské v Kamenickém Šenovì, Lukáše Pelecha. Výstavu, která je zamyšlením nad syntézou pøírody a lidské civilizace, mùžete zhlédnout v Galerii Vlastivìdného muzea v Èeské Lípì od 8. 9. do 17. 10. 2004.

16

Dokský zpravodaj — záøí 2004

LukᚠPelech (narozen v roce 1985) není v oblasti fotografie žádným nováèkem. Fotografováním se zabývá již osmým rokem, ale až na støední škole dostala jeho práce urèitý a jednoznaèný smìr. Letos se také pokusil o pøijímací zkoušky na vysokou fotografickou školu, ale z 65 zájemcù pøijímali pouze pìt. A on byl bohužel tím sedmým. K jeho dalším zálibám patøí pøedevším cestování, díky kterému se zaèal zajímat o fotografování. Navštívil øadu evropských ale i exotických zemí a chtìl si život v nich dokumentovat. Velkou inspirací mu je také èeská pøíroda, kde vzniklo mnoho jeho fotografií. LukᚠPelech je èlenem a zároveò i fotografem amatérského outdoor-adrenalinového teamu Èeská Tlama, který se vìnuje vysokohorské turistice, horolezectví, trekkingu, lyžování, adrenalinovým sportùm apod. „Rád bych se fotografií zabýval i v budoucnu,“ pøiznává LukᚠPelech a dodává: „Mým nejvìtším pøáním je být fotografem nìjakého cestopisného nebo sportovního èasopisu a vìnovat se své vlastní tvorbì.“ O své výstavì v Galerii Vlastivìdného muzea prozradil: „Soubor vystavovaných fotografií nabízí zajímavý pohled na soužití lidí a pøírody. Nutí k zamyšlení, jak tuto situaci øešit. Prolínání tìchto dvou svìtù je jedním z hlavních problémù lidstva. Myslím si, že v souèasné dobì je velmi dùležité, aby se tímto problémem lidé zabývali. Není ale možné dojít k úspìšnému cíli, pokud si lidé neumìjí udìlat poøádek sami mezi sebou. A právì nad tím se zamýšlí druhá èást výstavy. Je symbolizována fotografiemi architektury z celého svìta. Je zde ukázáno, jaké nádherné monumentální stavby je lidstvo schopno vytvoøit, ale také to, jak nìkterá politická uspoøádání èi fanatici dokáží pouze nièit. Až si spoleènost vyjasní, co je správné, tak snad už koneènì bude vìnovat veškeré své úsilí a prostøedky užiteèným vìcem. Zatím vše vede k nesmyslným válkám, prý ve jménu Boha, pravdy, lásky, svobody atd. Ale vždy pro tyto hodnoty se války ani vést nedají. Tyto hodnoty se k nám navrátí, až opìt pochopíme, kam patøíme a proè, a až se pøedevším pøestaneme považovat za vládce všeho. Navrácení se a pochopení tìchto vìcí je velice složitý a zdlouhavý proces a já bych rád svými fotografiemi této pøemìnì pomohl.“ Maus 17

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Jak se ve Žïáru tancovalo

V kvìtnovém èísle Zpravodaje byl zveøejnìn èlánek Mgr. Jiøištì o nejstarší historii Žïáru a souèasnì bylo možné porovnat fotografie nìkterých míst, které oddìlovalo sto let, a zde bych chtìl navázat. Žïár je asi nejhezèí v létì, ale když jdu v podzimním podveèeru „stráòkou“ kolem pohádkových roubenek, je to ještì silnìjší zážitek. Je ticho, jak jen mùže být ve vesnièce s nemnoha stálými obyvateli, slyším ozvìnu svých osamìlých krokù od pískovcových skal a chaloupky jako by samy vyzaøovaly klid. A vždy mì napadne, jak by to vypadalo, kdyby ve všech oknech svítila svìtýlka a za nimi byly kupy dìtí… A ono tomu tak skuteènì kdysi bylo, roku 1900 zde žilo 295 obyvatel, ještì v roce 1945 to bylo 270, v podstatì výhradnì Nìmcù. Jak se tedy u nás ve vesnièce døíve žilo? Odpovìï mohou dát jen nejstarší obyvatelé Žïáru, protože k dramatické zmìnì došlo po roce 1945, kdy po odsunu Nìmcù sem do srpna 1945 pøišlo 73 Èechù. Byla pøerušena kontinuita, poèet obyvatel klesl na zlomek, chalupy a statky se dostaly do rukou, které je nestavìly, a z této zmìny se vesnièka již nikdy úplnì nevzpamatovala, by v roce 1950 se hovoøí o 160 lidech, jejich poèet však trvale klesal. Rád bych proto sesbíral støípky od pamìtníkù a postupnì vytvoøil alespoò èásteèný obraz minulých dob pro potìchu všem, kteøí mají naši vesnièku rádi èi se o ní v dobrém zajímají. Zaèal bych v tomto pøíspìvku nìèím radostným, tøeba zábavou a tancem. Ve Žïáru existoval velký taneèní sál, kde se poøádaly zábavy, tancovaèky, poslední leèe, kde se hrálo divadlo a promítaly i filmy. Pamìtníci vzpomínají na slavné maškarní reje v období masopustu, kdy se s ozdobeným volským spøežením objela nejen všechna stavení, ale i okolní vesnice, a pak se šlo tancovat a prý se „tancovalo tøi noci…“ Tento sál prožíval nejvìtší slávu ve tøicátých letech minulého století. Sál byl v prvním patøe zdìné èásti stavení èp. 36. Jeho majitel byl Nìmec Fechtner, sál pronajímal èi snad i poskytoval, a pod sálem v pøízemí byl chlév. Po roce 1945 pøešla nemovitost na rodinu Jonovu a do šedesátých let ještì tradice zábav pokraèovala, poté byl sál využíván pro potøeby JZD jako sklad obilí a zmìnil i majitele. Ještì pøed 30 lety vypadal sál tak, jak ukazuje fotografie, jedná se o budovu na levé èásti snímku. Dnes slávu tancovaèek smutnì pøipomínají jen obvodové zdi, jak ukazuje souèasný obrázek. Zajímavá je i historie neobvyklých dveøí na starší fotografii. Ty vedly do malé komùrky. Vìtšina obyvatel si tuto místnùstku pamatuje jako èekárnu zastávky autobusu, ale do roku 1945 18

Dokský zpravodaj — záøí 2004

zde pracoval Vidner, mistr koláø. Ten vyrábìl rùzná døevìná kola a dokázal vyrobit ve skrovných pomìrech i celý žebøiòák, nebyl však truhláøem, ten žil a pracoval jinde. V souèasné dobì již dveøe neexistují, jsou pomìrnì nedávno zazdìny kvùli nepoøádku, který zùstával po žïárské omladinì, viz poslední obrázek. Zábavy a tancovaèky již nejsou èasté, obèas se konají v „novém“ kulturním domì, jehož základní kámen byl položen v roce 1965 a který vypadá zcela tak, jak stavby té doby vypadaly. Nicménì alespoò hospoda v objektu celoroènì funguje. Vyprávìní o hospodách èi obchodech však nechám na pøíštì. K. Pátek

Vèely a my – díl tøetí

Tento díl jsem si dovolil pojmout jako doplnìk k dílu pøedchozímu, ve kterém jste se dozvìdìli základní informace o jednom z vèelích produktù – medu. A protože jde opravdu o jeden z nìkolika produktù a protože se všechny používají v homeopatii, rozhodl jsem se, že Vám o tìch ostatních v krátkosti také nìco povím. A pozor, jednomu z nich se dokonce pøezdívá „zázraèný“. Tedy pojïme na to. Vèelí vosk Pøívlastek vèelí uvádím proto, že prostì existuje ještì umìlý vosk – vosk parafínový. Vèelí vosk je voòavý, hojnì se užívá napøíklad k výrobì svíèek. My vèelaøi jej užíváme k naznaèení vèelího díla našim vèelkám, které náznak dotáhnou do podoby pláství. To, èím naznaèujeme dílo, se nazývá mezistìna. Mùžete ji sehnat ve speciálních vèelaøských prodejnách. Když ji trošku ohøejete, vezmete knot a okolo nìj mezistìnu stoèíte, získáte krásnou a voòavou vánoèní svíci. Propolis Slovo propolis pøi pøekladu z latiny znamená pøedmìstí – ochranný val pøed mìstem – a vèely propolis opravdu jako ochranný val používají. Jde o tmel ryze rostlinného pùvodu, který vèely vyrábìjí z lepkavé hmoty nacházející se na pupenech stromù (hlavnì na pupenech topolù). Jeho výroba je velice nároèná a zdlouhavá a propolisu je podle toho také v úle málo. Jde o velmi pøíjemnì vonící smìs asi 150 látek, která je baktericidní (zabíjí bakterie rùzného pùvodu nebo jim zabraòuje v množení). Tu vèelaøi každoroènì z úlù odebírají, protože je s ní v úle zatmeleno prostì vše, tedy i to, co vèelaøi 19

Dokský zpravodaj — záøí 2004

zatmeleno mít nechtìjí. Pro své výrazné dezinfekèní a hojivé úèinky je propolis mezi lidmi velice žádaný. Užívá se ve formì tinktury, mastí èi èípkù. Nejjednodušší pro výrobu je tinktura. To si vezmete nìjakou tmavou lahvièku, do poloviny jí zaplníte jemnì rozdrceným propolisem, který zalijete 40% lihem zakoupeným v lékárnì. Lahvièku uzavøete a 2–3 týdny ji necháte s obèasným protøepáním uležet v temnu. Poté obsah pøefiltrujete (ale nemusíte) a užíváte na povrchová zranìní, kuøí oka, popraskané paty u nohou nebo i kloktáním na bolesti v krku. Nìkdo tinkturu dokonce i pije, ale k tomu vás nabádat nebudu. Mateøí kašièka Mateøí kašièka je produktem hltanových žláz vèel a slouží ke krmení vèelího plodu a matky. Má výraznì hormonální úèinky. Podle odborníkù má výborné úèinky pøi arytmii srdce a také se prý dá užívat jako jakási pøírodní viagra. Každopádnì jde o silnou látku, jejíž pøesné úèinky na lidský organismus nejsou doposud ještì zcela známy. Vèelaøi mateøí kašièku získávají z odebraných mateèníkù a èasto jsou také jejími prvními konzumenty. Mateèník prostì odvíèkují a tøeba i s vajíèkem matky, které je ponoøeno v mateøí kašièce, obsah mateèníku doslova „vysrknou“ a nutnì po aktu vysloví to ulevující „háááá“. Mateøí kašièka má totiž velmi nahoøklou a zvláštní chu a pokud jí požijete hodnì naráz, zatoèí se vám hlava, takže opatrnì. Koupit ji mùžete zmrazenou nebo vysušenou ve speciálních vèelaøských prodejnách nebo v lécích v lékárnách. Jeden z nich se tuším nazývá Vitaapinol. Pyl (vèelí chléb) Pyl vèely sbírají na kvìtech rostlin. Ten však ve své surové podobì ještì pro vèely nic neznamená. Aby jej dokázaly øádnì využít, musí pyl projít tzv. fermentací, což je jakési zakvašení po smíchání s nektarem v buòkách plástù v úle. Tam pyl dozraje a vèelky jej užívají proto, aby mìly dostatek bílkovin. Mají-li jich dostatek, mohou ve svých voskotvorných žlázách nalézt šupinky vosku, nemají problémy s tvorbou mateøí kašièky, prostì jsou zdravé a k svìtu. Pyl mohou užívat i lidé. Podle zpùsobu jeho odebírání rozeznáváme pyl rouskový a pyl vypichovaný. Rozdíl je v tom, že pyl rouskový je odebírán vèelám, ještì než jej odnesou do úlu a než projde fermentací, kdežto pyl vypichovaný je pomocí speciálního vypichovátka odebrán po fermentaci z vèelích pláství. Pokud pùjdete do vèelaøské prodejny a budete chtít pyl, pak chtìjte samozøejmì ten vypichovaný, nebo právì ten již obsahuje i enzymy vèel. Jedinì ten je pro vaše tìlo plnì vstøebatelný. V opaèném pøípadì byste si fermentaci museli udìlat sami. Pyl vám pomùže na stres a také je dobrý po mozkových pøíhodách. Nedoporuèuje se pylovým alergikùm (to je moc velká koncentrace – vyzkoušejte radìji kvìtový med) 20

Dokský zpravodaj — záøí 2004

a také tìm, kteøí mají nemocné èi velmi zatìžované ledviny (tìmi jsou napøíklad tìhotné ženy). Vèelí jed Vèelí jed už mnoho z vás vyzkoušelo jaksi „na vlastní kùži“. Vèelí bodnutí, pøi kterém vniká vèelí jed do tìla pomocí žihadla, které se navíc pøi vpichu v kùži malým háèkem zaklesne, zpùsobuje otoky rùzných velikostí. Ty jsou závislé na èásti tìla, do kterého vèela žihadlo vpíchla. Na rukou èi nohou jsou otoky výraznì ménì patrné než napøíklad na hlavì. Vèelaøi se proti bodnutí po nìkolika letech stávají témìø zcela imunní, i když vpich je zabolí vždy. Jako první pomoc doporuèuji postižené místo chladit. Staøí vèelaøi doporuèovali okolo rány namazat med, jiní propolis, nìkteré babièky na nì pøikládají cibuli, jiné ocet. Z vlastní zkušenosti radím pouze chladit, nebo si v lékárnì poøídit speciální mast. Jak se jmenuje, bohužel nevím. Vèelí jed se však používá i jako lék. Tuším, že penicilin obsahuje vèelí jed. Podle doktorky Hajduškové jej obsahují i tablety Medrol èi Zyrtec, které by mìly sloužit alergikùm na vèelí bodnutí. Já osobnì užívám vèelí jed jako lék na svá bolavá záda. Je obsažen v masti zvané Apisarthron, která slouží k pomocné léèbì artritidy, neuralgií èi ischiasu, pøi funkèních poruchách svalù, vaziv a úponù šlach. Výraznì prohøívá ošetøené místo a uklidòuje bolesti. Ozáøená voda A jsme u toho. Jeden ze zázraèných produktù vèel, naprosto neprozkoumaný, pouze velmi nepatrnì exaktní vìdou nauknutý produkt – vyzaøování magnetického pole vèel – se dostal na øadu. Jde o to, že jedna americká univerzita (bohužel nevím jaká) prý dokázala, že se v tìle vèely nachází velké množství magnetických èástic – magnetitù, které prý vèelám mimo jiné pomáhají s orientací v zemském magnetickém poli. Velký chumáè vèel (který je napøíklad v úle) by prý mìl dokázat uèinìné divy. Prvním produktem, na kterém se zkoušelo využití tohoto magnetického biologického pole, o kterém zatím vìdci neví, co si mají myslet, byla voda. A ejhle, pøišlo se na to, že voda ztratila lesk, resp. zmìnil se jí index lomu pro skrze ni prostupující svìtlo. Voda prý také zmìnila chu a dokonce prý došlo k rozpadùm molekulární struktury vody a uvolnìní nìkterých látek na dno vzorku. Ovèelená voda, jak se také této vodì øíká, prý dokáže po dlouhodobém užívání a za stálého užívání lékù snížit hladinu cukru v krvi (prý i z 23 na 7 jednotek), navozuje pocit svìžesti, potlaèí bolest hlavy, zmírní až odstraní zažívací potíže a zácpu, upraví menstruaèní nepravidelnost, upraví chronický zánìt moèových cest, odstraní nespavost apod. Co si o tom myslet? Nevím. Každopádnì se øíká: „víra uzdravuje“. Nevìøím, že by mohla ovèelená voda ublížit (jde o vodu napø. v plastové láhvi uloženou na nìkolik dní nad èi vedle úlu mimo fyzický dosah vèel), a tak kdo chce experimentovat, nech experimentuje. Znám vèelaøe, kteøí tak èiní. Já jsem to doposud neokusil, ale kdo ví. Nikdy neøíkej nikdy. Nedávno jsem byl hospitalizován v nemocnici a poznal jsem velmi pøíjemného pána, kterému lékaøi dávali pár mìsícù života. Moc hodný pán s výbornou a starostlivou manželkou. Vìøte mi, kdyby tuto zprávu lékaøi øekli mnì, snad bych se v takové vodì i koupal. Tento díl vìnuji jemu a jeho manželce. Miroslav Jakuš, èlen ZO ÈSV Doksy 21

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Je souèástí ochrany životního prostøedí znechucení lidí?

Vloni na konci léta jsem požádal o pokácení smrku, který jsem pøed 30 lety vysadil na své zahradì. Smrk byl sice pìkný, ale jeho koøeny mi zpùsobovaly stále vìtší škody u domu. Navíc mi vzhledem k charakteru mé zahrady pøipadal pøerostlý a do budoucna do urèité míry i nebezpeèný. Ekolog MìÚ sleèna Zelenková jeho pokácení zamítla s tím, že strom má vysokou funkèní a estetickou hodnotu (jak pro koho), je dominantou okolí a vytváøí pøíjemné mikroklima. Všechny tyto argumenty se mi zdály znaènì subjektivní, a tak jsem se odvolal. Odbor ŽP KÚ z kolegiality ke sleènì Zelenkové odvolání zamítl, ale zároveò mi jeho pracovnice doporuèila, abych o pokácení zažádal znova. Trochu šalamounské rozhodnutí, že? Podal jsem tedy novou žádost, doloženou znaleckým posudkem o škodách, které strom pùsobí. Nové øízení sleèna Zelenková pøerušila, protože prý nemìla dostatek podkladù pro rozhodnutí. Musel jsem napøíklad doložit èestné prohlášení o vlastnictví k pozemku a døevinám na nìm rostoucích, výpis z katastru nebo vytvoøit situaèní nákres s popisem stromu, který si ale v prvním øízení provedla sl. Zelenková sama a navíc byl souèástí znaleckého posudku. Zajímavé, že tyto dokumenty sl. Zelenková pro první øízení vùbec nechtìla! Nicménì pokácení stromu znovu zamítla. Opìt jsem se odvolal ke KÚ, který požádal odborníky z Agentury ochrany pøírody a krajiny ÈR o posouzení. Ti v podstatì neshledali dùvod k nepokácení stromu a KÚ na základì jejich posudku zmìnil rozhodnutí sl. Zelenkové. Pracovníci Agentury si na místní šetøení udìlali dostatek èasu na posouzení celé záležitosti a vyslechli i mé argumenty. Sleèna Zelenková v pøípadì mé první žádosti provádìla místní šetøení asi 5 minut, na druhé nepøijela vùbec a rozhodla od svého úøednického stolu. Na celé vìci, která trvá bezmála rok, mi nevadilo, že nìkdo rozhodne urèitým zpùsobem, nakonec je k tomu zmocnìn, ale vadí mi pøístup úøedníka, který dává najevo svou moc a nadøazenost a není ochoten vyslechnout obèana a seznámit se s jeho problémy. Myslím, že nᚠstát nemá tolik prostøedkù, aby kvùli jednomu stromu rostoucímu na okraji lesa (tímto Agentura ochrany pøírody vyvrátila názor sl. Zelenkové o dominantì stromu a jeho funkènosti a tvorbì mikroklimatu) zamìstnával a platil zbyteènì tolik lidí. Pøírodu mám rád a s její ochranou souhlasím, ale ekologie za každou cenu? Pøi rozhodování má úøedník možnost brát v úvahu i hledisko lidské. Vždy úøady by tu mìly být kvùli lidem, pomáhat jim øešit problémy a ne jim otravovat život. Nebo snad ne, sleèno Zelenková? Václav Kabrna Staré Splavy

22

Dokský zpravodaj — záøí 2004

O jednu èernou skládku ménì?

Silnice z Doks do Tachova vede pøes mírné návrší u Mattauchova køíže. Po levé stranì se naskýtá krásný výhled na panoráma mìsta s Ještìdem, Ralskem a Bezdìzem v pozadí. Toto místo bohužel sloužilo nìkterým obèanùm k odkládání nepotøebných vìcí, které jinak patøí do kontejneru èi do sbìrného dvora. V souèasné dobì je tato skládka odklizena, návrší se postupnì èistí a upravuje. Aèkoli jsou zde již dvì cedule upozoròující na zákaz skládky, nìkteøí obèané považují toto místo stále za odložištì nepotøebných vìcí. Žádám proto obèany, aby odpad vozili tam, kam patøí, tj. do popelnice, kontejneru a do sbìrného dvora. Zároveò bych chtìl podìkovat p. Štìpánu Èechovi za pomoc pøi likvidaci této èerné skládky. Jan Kapoun, Polní 492

Co je prioritou mìstským pøedstavitelùm?

Autoøi pøíspìvkù píší se zámìrem odstranit, co je špatné, škodlivé, a naopak realizovat, co je pro obèany prospìšné. Nepíšeme pro psaní, píšeme úèelovì. V èervnovém èísle jsem uveøejnil „Ulice 5. kvìtna“. Jak na obsah reagovali radní? Jako kdysi pøedseda MNV Beneš. Žádná iniciativa ke zlepšení, naopak zdùvodòování „oprávnìného kompromisu“; mezi jednou skupinou obèanù, kteøí žádají nápravu v oblasti ovzduší, hluku, èistoty, a druhou skupinkou 2–3 podnikatelù, kteøí chtìjí zachovat souèasný stav, aby jim neušel zisk. Proto se radní uchýlili do pasivity. Je nasnadì otázka: Co je prioritou pøedstavitelùm mìsta? Peníze nebo zdraví? (Do evangelického spoleèenství v Novém Boru pøijíždí na vozíèku mladá žena. Øekla mi: Bratøe faráøi, všechny peníze bych dala, kdybych se mohla postavit a chodit.) Chci pøipomenout radním: Prioritou pro rychlou nápravu je zabezpeèit zdraví obèanùm. Peníze jsou nutné, ale druhoøadé. Proto žádáme námi zvolené místní funkcionáøe, aby vykroèili z ignorace a pasivity k uskuteènìní parkování na øádném parkovišti a k úpravì parkovací plochy na okraji mìsta. Dnes je mnoho mìst v naší republice, kde se funkcionáøi prvoøadì starají o životní prostøedí obèanù. png 23

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Toulaví psi

Pøed areálem kynologické organizace u Èepelského rybníka bylo uvedeno do provozu zaøízení pro pøechodné umístìní odchycených psù. Mìstská policie, která zabezpeèuje jeho provoz, zajistí oznámení o odchytu psa v mìstském rozhlasu i jeho pøípadné vydání oproti 100,– Kè poplatku za 1 den pobytu psa. Pokud si psa majitel nevyzvedne do 48 hodin, bude pes pøevezen do útulku v Dobranovì.

Aikido klub Žïár

Aikido klub Žïár zaène tøetí sezonu své existence. Opìt otevíráme oddíl pro dìti a klub pro dívky a ženy, cvièíme každé pondìlí a støedu. Máme volné místo pro dvì nebo tøi dìti, nejradìji z první až tøetí tøídy základní školy, a mùžeme rovnìž pøijmout ještì dvì až tøi ženy (dívky). Více informací v dokském informaèním centru nebo na èísle 603483236 Karel Pátek

Travnaté høištì ve Starých Splavech

Fotbalumilovní Splaváci se koneènì doèkali. Dne 28. èervence bylo slavnostnì otevøeno novì zrekonstruované fotbalové høištì ve Starých Splavech trojutkáním mezi žáky Starých Splavù a Doks, mezi starou gardou ze Starých Splavù a z Kladna a mezi A mužstvem Staré Splavy a CK Tetín. Co je na tom tak výjimeèného? Je po dlouhých letech zcela zatravnìno. Vylepšil se tak výraznì nejenom vzhled høištì, ale zmizelo tím i zcela nepøíjemné prašné prostøedí v celém areálu. A nejen to. Založili jsme družstvo mladších žákù, které, jak doufám, jednou pøevezme štafetu našeho fotbalového dìní ve Starých Splavech. Hodnota díla dosáhla èástky 1.680 tisíc Kè. Není v tom však zapoèítáno velké množství odpracovaných hodin jak našich vìrných fanouškù, tak i samotných hráèù a èlenù oddílu kopané vèetnì pøedsedy TJ Staré Splavy Ing. Miroslava Horneka. Byli mezi námi i tací, kteøí podøídili svùj volný èas a osobní aktivity dobudování sportovního areálu. Jsou to: Petr Jelínek, Jiøí Hanuš, Luboš Mimra, Miroslav Sýkora, Michal Handl st., Kamil Šourek. Z øad pøíznivcù starosplavské kopané to pak jsou: Zdìnek Švarc, Miloš Šimák, Karel Cenger, Jan Kourek, Jaroslav Vafko, Pavel Urbanec, František Rovenský a Šárka Harcubová. Na závìr dìkuji jménem svým a oddílu kopané nejen výše jmenovaným, ale všem, kteøí pøiložili ruku k dílu, hlavnímu výboru TJ Staré Splavy a také tìm, kteøí sponzorsky zajišovali prùbìh této akce. Oldøich Beránek, pøedseda oddílu kopané

24

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Je tu fotbalový podzim

Nejdøíve se vrátíme ke konci soutìžního roèníku 2003 – 2004 a pøipomeneme si, jak naše družstva skonèila. Dospìlí v I. A tøídì krajské soutìže neuspìli a sestoupili do okresního pøeboru. V mládežnických kategoriích si naše družstva v okresních a krajských soutìžích vedla dobøe. Dorost vyhrál okresní pøebor a postoupil do krajské soutìže pod vedením trenéra Josefa Herèíka. Starší žáci pod vedením trenérù Pacák – Vaòátko obsadili tøetí místo v okresním pøeboru a postoupili do krajské soutìže. Nejlepším støelcem okresního pøeboru se stal Jakub Jandák. Mladší žáci skonèili na ètvrtém místì okresního pøeboru pod vedením trenérù Šulek – Landa – Petrus. Starší pøípravka: hráèi roèníku narození 1993 a 1994 (Tieftrunk, Jakša, Støihavka, Tomek, Šíma, Tamchyna,Vacek J.,Vacek O., Brùžek a mladší Šimon a Sýkora) mìli velice dobrý rok. Na podzim 2003 obsadili v krajském pøeboru ètvrté místo a postoupili do Pojizerské ligy pøípravek, kde nastupovala družstva Liberce, Jablonce, Mladé Boleslavi, Turnova a další. Naše družstvo obsadilo na jaøe 2004 v Pojizerské lize sedmé místo z dvanácti týmù. Na úspìchu mladých hráèù mají podíl trenéøi: Tamchyna Karel – Brùžek Jan – Baòkowski Tomáš. Mladší pøípravka obsadila ètvrté místo v okresním pøeboru pod vedením trenéra Zdeòka Horèíka. Za posledních pìt až šest let se projevila dobrá práce trenérù s mládeží. V soutìžním roèníku 2003 – 2004 byli tito mladí hráèi na hostování i v ligových týmech svého vìku. Mladá Boleslav: dorostenci: Bláha Václav, Šastný Pavel se stal dokonce kapitánem týmu, žák Suchánek N. Slovan Liberec: dorostenec Chadraba Jan, žák Koželuh Jan Dobrovice: krajská soutìž dorostenec Heømánek Martin. Na zkoušku byla na jaøe i dvojèata Vackova, Jakub a Ondra, ze starší pøípravky v Mladé Boleslavi a ukázala se v dobrém svìtle, když je tým Mladé Boleslavi vzal s sebou na mezinárodní turnaj pøípravek „KLOKAN CUP“ do Prahy. Naši hráèi potkali mužstva Slávie, Sparty, Kladna a Nitry a skonèili s Mladou Boleslaví na druhém místì v turnaji. TJ Doksy oddíl kopané zve všechny chlapce a dìvèata na nábor do oddílu kopané dne 13. 9. 2004 v 16.30. Roèníky narození 1990 a dále 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 1998. Sraz na stadionu kopané TJ Doksy.

25

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Domácí mistrovské zápasy v záøí:

Dospìlí NE 19. 9. NE 26. 9. ÚT 28. 9.

TJ DOKSY – D. LIBCHAVA TJ DOKSY – HOLANY TJ DOKSY – BUKOVANY

15.30 hod. 15.30 hod. 15.30 hod.

Dorost NE 5. 9. SO 11. 9.

TJ DOKSY – HABARTICE TJ DOKSY – RYNOLTICE

16.00 hod. 16.00 hod.

Starší žáci NE 5. 9. TJ DOKSY – PAVLOVICE B NE 19. 9. TJ DOKSY – FRÝDLANT

13.00 hod. 10.00 hod.

Mladší žáci PÁ 3. 9. TJ DOKSY – BL͎EVEDLY STØ 8. 9. TJ DOKSY – NOVÝ BOR B SO 18. 9. TJ DOKSY – LOKO È. LÍPA STØ 22. 9. TJ DOKSY – STRÁŽ p. R. SO 25. 9. TJ DOKSY – CVIKOV

17.00 hod. 17.00 hod. 10.00 hod. 15.30 hod. 10.00 hod.

Pøípravka ÈT 9. 9. TJ DOKSY – HEØMANICE

16.30 hod. Za oddíl kopané Horèík Zdenìk

Moira cross duatlon

V nedìli 26. záøí se koná v Kytlici u Èeské Kamenice již III. roèník crossového duatlonu (5 km bìh – 19 km MTB – 3 km bìh). Tratì závodu Vás opìt zavedou do krásného prostøedí Lužických hor. Oproti prvním roèníkùm bude èásteènì pozmìnìna cyklistická èást závodu, která bude témìø kompletnì vedena po lesních cestách, avšak nedozná velkých zmìn do technické nároènosti trati. Letošní závod je rozložen do dvou èástí. Bìhem dopoledne se na tratích vystøídá 8 dìtských kategorií od nejmladších až po kategorii starších žákù (start závodu nejmladších je v 10 hod.). Na 13 hod. je pak naplánován start dospìlých (junioøi/rky, muži, ženy, veteráni). Novinkou letošního roèníku je zaøazení štafetového závodu dvojic, který se mùže stát velkou motivací pro zatvrzelé bikery a atlety – specialisty a pro ty, kteøí si netroufají absolvovat celý závod samostatnì. Poøadatelé doporuèují pøihlášení pøedem (do 18. záøí) z dùvodu limitovaného poètu závodníkù a výhodnìjšího startovného. Pøihlašovat k závodu se mùžete již nyní na webových stránkách www.mountainbike.cz, kde naleznete on-line pøihlášku a veškeré informace k závodu. Prezentace a start závodu je u pøírodního koupalištì v Kytlici, kde lze i pohodlnì zaparkovat. Závod je urèen pro širokou veøej26

Dokský zpravodaj — záøí 2004

nost, však se zároveò pojede o Mistry LB kraje v duatlonu. Zároveò je závod finálovým podnikem Poháru Cyklorenovy a Poháru LB kraje v triatlonu a duatlonu. Tak neváhejte a pøijeïte do Kytlice prodat své letní kilometry, které jste nasbírali pøes prázdniny na kole, pøi bìhu, na pláži, houbách èi k výèepùm. Za pár týdnù se na Vás tìší stále sponzorsky a poøadatelsky sílící tým Moira cross duatlonu.

Memoriál generálmajora Antonína Sochora, hrdiny SSSR, ve Stráži pod Ralskem 7. – 8. øíjna 2004

Èeskoslovenská obec legionáøská poøádá každoroènì, letos již 53., memoriál generálmajora Antonína Sochora, Hrdiny SSSR. Každoroènì byl hlavním poøadatelem obèan našeho mìsta plukovník Jiøí Pavliè, jeden ze Sochorových spolubojovníkù. Od narození Antonína Sochora uplynulo 16. èervence již devadesát let. Pocházel z chudé rodiny duchcovského trafikanta, invalidy z první svìtové války; prožíval svoje mládí v území, kde již henleinovci pøipravovali svùj nástup pod vlivem stále sílícího hitlerovského Nìmecka. Absolvoval základní školu v Duchcovì a obchodní akademii v Teplicích. V letech 1936 až 1939 absolvoval v základní vojenské službì záložní dùstojnickou školu. Jako voják prožíval ústup z hranice a konec Èeskoslovenska, s kterým se nemohl smíøit. Proto emigroval do Polska, potom do SSSR. Jeho snoubenka Stìpa Cejzlarová za ním utekla do Polska také; setkali se spolu v Buzuluku, kam Sochor pøijel mezi prvními v únoru 1942. Zde se také vzali; po roce se jim narodil syn Ludvík, jehož kmotrem pøi køtu byl Sochorùv velitel Ludvík Svoboda. Sochor se zúèastnil jako velitel samopalné èety bojù u Sokolova, kde byl poprvé zranìn. Esesák, se kterým se srazil, jej staèil støelit do levé ruky. Sochor byl odvezen do nemocnice v Charkovì. Do ní vtrhli za dva dny esesáci a postøíleli nemocné; jemu se podaøilo jako jednomu z mála utéci a dostat se ke svým. Byl mu udìlen Øád rudého praporu a Èeskoslovenský váleèný køíž 1939. Po bitvì u Sokolova organizoval v Novochopersku Smíšený pøedzvìdný oddíl, kterému velel do pøíchodu tankistù z Tambova. Velel motorizované rotì samopalníkù, se kterou se vyznamenal v bojích u Kyjeva. Koncem roku 1943 byl vyznamenán titulem Hrdina SSSR s právem nosit zlatou hvìzdu. Následovala bojová cesta pøes Kyjev, Rudou, Vasilkovo, Fastov, Bílou Cerekev až na Duklu. Tam také Sochorova jednotka bojovala jako vždy v první linii. 14. záøí 1944 mìl jeho prapor „ztrátu“ 120 mužù, z toho 18 mrtvých. Sám Sochor byl ranìn pøi výbuchu granátu, lékaøi v jeho tìle napoèítali neuvìøitelných 218 støepin. Ke svému praporu se již nevrátil, byl pøevelen do školy pro dùstojníky v záloze. Konce války se doèkal jako štábní kapitán pìchoty ve štábní rotì 27

Dokský zpravodaj — záøí 2004

ministerstva národní obrany. Vìnoval se budování nové èeskoslovenské armády. Od roku 1946 pùsobil jako instruktor na území Izraele, kde se rodil po rozpadu britského panství nový stát. Èeskoslovensko bylo druhým státem, který jej po vytvoøení uznal. Sochorùv mladý život ukonèila autonehoda dne 14. srpna 1950 ve vojenském prostoru u Hamru na Jezeøe. Èeskoslovenská armáda ztratila skromného, ale živého a energického velitele, odvážného vlastence a bojovníka za osvobození Èeskoslovenska. Tak jej hodnotili ve vojenské charakteristice jeho velitelé. Tak jej znali jeho spolubojovníci. V letošním roce se opìt sejdou ve Stráži pod Ralskem pøátelé a všichni, kteøí generálmajora Sochora znali. Hlavnì jeho spolubojovníci, kterých rok od roku ubývá. Pøipomenou si také 60 let od karpatsko-dukelské operace. Památku pøicházejí uctít bojovníci ze Slovenska; na námìstí ve Stráži pod Ralskem zaznívá vždy èeskoslovenská hymna. Pøijíždí delegace Ukrajiny, za jejíž osvobození bojoval. Delegace Izraele pøichází podìkovat za pomoc, kterou poskytoval generálmajor Sochor a ostatní naši dùstojníci pøi výcviku novì vznikající armády jejich státu. Žáci školy ve Stráži pod Ralskem uctívají památku generála Sochora sportovní soutìží, jejíž vyhodnocení provádìjí u jeho pomníku pøed mìstským úøadem. V roce 2000 vydali mimoòští skauti sborník vzpomínek duchcovských pamìtníkù na skauta Toníka Sochora, na jeho mladá léta i na jeho støety s henleinovci pøed jeho emigrací. Stojí za to si je pøeèíst. Memoriálu se zúèastòují každoroènì pøedstavitelé našeho kraje, minulého roku byl pøítomen krajský hejtman dr. Pavlík, poslanci i další funkcionáøi. Èeskoslovenská obec legionáøská si dovoluje i letos pozvat obèany našeho mìsta a okolí zejména na obøad u mohyly v lese, kde generálmajor Sochor tragicky zahynul. Koná se v pátek 8. øíjna v 9,30 hodin. Další poøad probíhá v 10,30 hod. u pomníku pøed mìstským úøadem ve Stráži pod Ralskem. –jh–

Sezona v našem sportovním areálu se rozjela naplno

Od 18. èervence je na kurtech minimálnì jeden turnaj týdnì. Zahájily ženy – 6. CAMILL A cup. Beachvolejbalových dvojic se zúèastnilo pouze 5. Turnaj sehrály hracím systémem každý s každým na 2 vítìzné sety. Vítìzství si podle pøedpokladù odvezla dvojice extraligových volejbalistek Slavie TJ Liberec – Žáèková, Reinišová. Druhá pøíèka patøila mimoòským sestrám Chourová, Smigová. Radost našemu klubu udìlaly svým 3. místem Houžvièková s Ládrovou. Sobota 24. 7. byla ve znamení I. ToRiK cupu, turnaje v nohejbalu dvojic. Kolize termínu s turnajem v Žízníkovì zapøíèinila úèast pouhých 6 mužstev. K vidìní však byla øada zajímavých utkání. Dvojice byly z Èeské Lípy, Provodína, Mimonì a Doks. Zlato vybojovala rodinná dvojice z È. Lípy, Gabriel st. a ml., støíbro a bronz patøilo domácím dvojicím Rábl, Šmol Marcel, resp. Herèík, Manda. Hosté z Provodína zùstali na bramborové pøíèce a mimoòští Holec s Berkim skonèili dokonce poslední. Svátkem beachvolejbalu v našem areálu mùžeme nazvat 7. CAMILL A cup. Teprve poslední den èervence pøinesl to pravé letní poèasí. Nᚠkurt pøivítal rekordní úèast – 16 dvojic. Hráèi se sjeli již z více míst, a to z Varnsdorfu, N. Boru, Hor. Police, È. Lípy, 28

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Ralska, Prahy, St. Splavù, Doks a Holandska. Muži sehráli turnaj mistrovským hracím systémem, tzv. pavouk na 2 porážky. Jediný rozdíl proti turnajùm MÈR byl ten, že se hraje pouze na 1 set (více se na 1 kurtu nedá èasovì zvládnout). I tak se neozvaly žádné negativní pøipomínky a kvalita byla též dobrá. Potìšením bylo umístìní domácích dvojic reprezentujících klub. Smíšená družstva se letos pøedstavila u nás poprvé v sobotu 7. srpna na 8. CAMILL A cupu. Bohužel pøijelo pouhých 7 družstev, které sehrály turnaj systémem každý s každým na 1 set. Kvalita byla nižší, nebo teprve pár dní pøed turnajem jsme zjistili, že zároveò probíhají Døevìnice, víkend urèený pro týmy žen. Tímto mnoho mužù, kteøí by rádi pøijeli hrát, nemìlo s kým. Vìtšina žen pùsobí v mužstvech šestkového volejbalu na okrese. Vavøín za 1. místo zùstal doma, patøí jedné z mála zúèastnìných, opravdu partnerských dvojic – Chour, Houžvièková. Støíbro si odvezl nejmladší pár, èerstvì složený – Bartášek (ÈL) a Piskaèová(Dy). Bronz patøí naopak skoro nejstarší dvojici – Kolb, Bártová. Vynikající úroveò dle ohlasù divákù i hráèù mìl II. ToRiK cup, otevøený turnaj nohejbalových dvojic. Typicky èeský sport tentokrát pøilákal osm dvojic z Doks, St. Splavù, È. Lípy a Ml. Boleslavi. O podstatnì vyšší kvalitì a konkurenci hovoøí i skuteènost, že obhájci prvenství Gabrielové obsadili až 7. místo, další (Rábl, Šmol Marcel) byli tentokrát trochu lepší, ale na víc než 4. místo to nestaèilo. Úspìch pro klub dosáhl Šmol Martin, který se svým spoluhráèem Bízou okusil pouze jedenkrát hoøkost porážky a v koneèném úètování jim zaslouženì patøila 1. pøíèka. Krásný nohejbal pøedvádìla i mužstva Kubín – Cengr (2. místo) a Èvanèara – Rodr (3. místo). Ta však vícekrát zaváhala, mrzet to musí hlavnì mladíky ze St. Splavù, kteøí prohráli s týmy na horších pøíèkách v tabulce. Zástupcùm NK Èeská Lípa (Èvanèar, Rodr) pravdìpodobnì došly fyzické síly, porážky okusili až v posledních zápasech. Není se však èemu divit, vždy v souètu mají 102 let a to je opravdu pozoruhodný výkon. Do konce léta, tedy sezony, nás èeká ještì 8 podobných akcí. Vìøíme, že si udržíme stále dobré jméno. Kamil Manda, prezident SK ToRiK Doksy

EURO SPORT HRY Doksy 2004

V posledních vydáních DZ a také v Èeskolipském deníku a krajském vydání Mladé fronty dnes bylo otištìno nìkolik èlánkù o pøipravované sportovní akci, která probìhne v našem mìstì ve dnech 3. – 5. záøí. Když jsem psal první pøíspìvek, zdálo se, že je ještì dost èasu na pøípravu, ale ten ubìhl velmi rychle a hry se konají již tento víkend. Pevnì vìøím, že v dobì, kdy si ètete toto vydání DZ, je vše dobøe pøipraveno a hry probìhnou bez vìtších problémù, ke všeobecné spokojenosti všech zúèastnìných, a to jak soutìžících, 29

Dokský zpravodaj — záøí 2004

tak poøadatelù i všech partnerù, kteøí se s námi na hrách podílejí. Na prvním místì je to ale mìsto Doksy v èele se starostou a místostarostou, kteøí nám pøi pøípravì akce velmi pomohli. K 15. srpnu je pøihlášeno 32 šestièlenných družstev, z toho 3 jsou z Doks a jedno ze Starých Splavù. Je však pravdìpodobné, že se ještì nìkolik týmù pøihlásí, a tak jich mùže na konec být kolem ètyøiceti. Znovu pøipomenu, že centrem celé akce je areál TJ na Termitu, kde bude v pátek od 18,00 pøipraven zábavný program, ve 21,00 budou hry slavnostnì zahájeny a ve 21,30 budou losována startovní èísla jednotlivých družstev. V sobotu od 8,00 do 18,00 budou probíhat soutìže (viz níže) a v 18,00 je opìt na Termitu pøipraven veèerní program. V nedìli budou soutìže probíhat už jen dopoledne a ve 14,00 budou vyhlášeny výsledky. Doprovodným programem nás provede moderátor Martin Šimek a hrát bude nìkolik kapel. Chtìl bych Vás všechny pozvat – pøijïte povzbudit sportovce a fandit na jednotlivá sportovištì: • u Termita (cyklistika a orientaèní bìh), • na námìstí (horolezecká stìna a biatlon), • v areálu Torik klubu – Máchova ulice (volejbal a nohejbal), • na høišti za školou (bungee runing), • u vstupu na hlavní plហ(veslování), • na cestì k jezeru (jungle creek), • na stadionu kopané (kopaná a kuželky), • v areálu tenisového klubu, • v hernì stolního tenisu • u Lesního hotelu (plavání). U nìkterých disciplín budou pro soutìžící pøipraveny ještì doplòkové úkoly od našeho skautského oddílu. I když pøesuny mezi jednotlivými disciplínami nejsou mìøeny a zapoèítávány do soutìže, bude potøeba i urèitá tolerance k soutìžním družstvùm ze strany obyvatel a návštìvníkù Doks. Tím všichni pøispìjeme ke zdárnému prùbìhu her a dobré propagaci mìsta a Máchova kraje. Pøejeme úèastníkùm her i divákùm pìkný sportovní zážitek. Jaroslav Novák pøedseda TJ a øeditel ESH Doksy 2004

30

Dokský zpravodaj — záøí 2004

F L O AT I N G

Co je floating? Tato neobvyklá metoda relaxace nabízí velmi rychlé uvolnìní tìla i ducha. Dosáhneme ho asi hodinovým pobytem ve floating tanku naplnìném teplou, hustou a slanou kapalinou, která nadnáší tìlo a imituje tak do znaèné míry stav beztíže. Protože je prostor vany uzavøen a èlovìk uvnitø je oddìlen od veškerých vnìjších vjemù, dochází snadno k absolutnímu uvolnìní pohybového aparátu, kloubù, svalù, ale i vìdomí. Úèinek zvyšují víøivé trysky vestavìné do dna vany a po obvodu zaøízení, které relaxující ovládá zevnitø.

Kde nás najdete? Na adrese: Zdena Šulcová, Okna 94, 471 62 Okna, okr. Èeská Lípa Objednat se lze osobnì nebo telefonicky na èísle 603 844 807. Ceník: 45 minut 340,– Kè pøi zakoupení programu: 10 × 45 minut 60 minut 380,– Kè 10 × 60 minut 90 minut 480,– Kè 10 × 90 minut

3 200,– Kè 3 500,– Kè 4 500,– Kè

placená inzerce

Použití floatingu – vodoléèba Bolestivý vertebrogenní syndrom krèní páteøe, hrudní páteøe, bederní páteøe na podkladì degenerativních zmìn páteøe, na podkladì poúrazových stavù; stavy po operacích krèní a bederní páteøe; stavy po operacích výhøezu meziobratlových plotének; vrozené vady páteøe, revmatologická onemocnìní; degenerativní zmìny kloubù (artrosy); poúrazové stavy kloubù (stavy po zlomeninách); deprese, stresy; kožní onemocnìní (lupénka, atopický ekzém); relaxaèní vliv; Scheurmannova nemoc; stavy po zhmoždìninách kloubù, stavy po operacích kloubù. Poraïte se se svým lékaøem o vhodnosti použití floatingu.

31

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Okrasné stromy, keøe, traviny a léèivé rostliny

jsou k prodeji na zahradì Hospitálku (Památník K. H. Máchy), vchod z Valdštejnské ulice – brankou.

Srdeènì Vás zveme René a Ilona Opoèenští tel.: 487 872 137

Od 1. záøí 2004

LETNÍ VÝPRODEJ 50% sleva na všechno zboží SECOND HAND ZELENÝ DÙM Doksy,

32

Dokský zpravodaj — záøí 2004

Dokský zpravodaj — záøí 2004