čtení z bible V ÝBĚR TEX TŮ ZE STARÉHO A NOVÉHO ZÁKONA
USPOŘ ÁDAL JAN SOKOL ILUSTROVAL VÁCL AV SOKOL Česká biblická společnost a Vyšehrad — 2014
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy české republiky čj. 17247/95-22, dne 7. 9. 1995 jako učebnici pro 2. stupeň základní školy, gymnázia a střední odborné školy. Ekumenická rada církví v České republice doporučila jako učebnici dne 26. 1. 1996 čj. 50/96. Imprimatur Praha, 20. září 1995 ThDr. Jaroslav Škarvada, světící biskup a generální vikář, čís. jed. 2822/95 Lektorovali prof. ThDr. Jan Heller a prom. Hist. Zbyněk Hejda.
Pro nakladatelství Vyšehrad vydala Česká biblická společnost v roce 2014. www.dumbible.cz www.ivysehrad.cz 2. vydání Biblické texty jsou převzaty z Českého ekumenického překladu. Český ekumenický překlad © Česká biblická společnost, 2001 Výklady © Jan Sokol, 1996, 2014 Ilustrace © Václav Sokol, 1996, 2014 ISBN 978-80-87287-62-0
úvod
*7
Kniha, kterou jste právě otevřeli, není docela obyčejná kniha. Obsahuje ty nejznámější a nejkrásnější příběhy z Bible, ale také písně, proroctví, modlitby a napomenutí. Všecky vznikly před několika tisíci lety a od té doby je miliony lidí po celém světě stále čtou, přemýšlejí o nich, vypravují si je. Bibli četli a čtou lidé vzdělaní i prostí, staří i mladí, a každý v ní něco důležitého našel. Básníci i malíři se stále vracejí k biblickým příběhům, spisovatelé a hudebníci k biblickým textům. Mnoho biblických myšlenek a úsloví přešlo do obecné řeči a lidé je běžně používají, i když ani nevědí, že pocházejí z Bible. Americký spisovatel Faulkner napsal, že Bible je „kniha lidského rodu“. Po staletí byla základem vzdělání, a to nejen pro židy, ale i pro křesťany všech vyznání, pro muslimy a další. Četla a čte se v kostelích, v synagogách a v modlitebnách. Byla jednou z prvních knih překládaných do evropských jazyků, a tak velice ovlivnila i tyto jazyky. Ačkoli je to kniha velice stará, přece se nestala pouhou starožitností. Na rozdíl od jiných knih dávného původu, třeba Homérovy Odysseje, je Bible kniha neobyčejně rozmanitá. Vlastně to není kniha, ale sbírka mnoha knih různého obsahu, stáří, původu. Některé biblické knihy psal jeden člověk, ale většina vznikala velice dlouho, některé z nich se po staletí vyprávěly, lidé se je učili nazpaměť, přemýšleli o nich a vyprávěli je dál. Vyprávěli přirozeně jen to, co je zaujalo, co jim připadalo důležité: v ústním podání se uchová jen to, co v dlouhé řadě generací a vyprávěčů žádný z nich nezapomněl. Tak se biblické příběhy zbavovaly všeho zbytečného a přechodného, jako by zrály, dostávaly dokonalost a jednoduchost. Ač jsou tak staré, přece nikdy nevyjdou z módy. Biblické knihy vznikaly v dobách, kdy lidé běžně nečetli. Číst uměli nanejvýš kněží, písaři, vykladači. A tak se z Bible předčítalo nahlas a ten, kdo četl, příběh také vykládal a vysvětloval, jako se to dodnes dělá v kostele při kázání. Kdo si chce v Bibli číst sám, musí číst pomalu, soustředěně, pozorně. Potřebuje občas radu nebo vysvětlení. Měl by také vědět, co může v Bibli hledat a co ne. Když člověk v románu čte, že vlak do Brna odjíždí v 9.35, nepůjde podle toho na nádraží a nebude se zlobit, že ho autor oklamal. Protože ví, že román není jízdní řád a že v něm jde o něco jiného. Bible ovšem není román, ale i tak je důležité vědět, oč ve které knize či příběhu jde, co je to hlavní a co je jen prostředek, jak to důležité vyložit. Když tedy Bible na začátku popisuje stvoření světa v šesti „dnech“, je to něco jiného než učebnice astronomie. Pozorný čtenář si ostatně hned všimne, že slunce bylo stvořeno až čtvrtý „den“ – jaképak tedy dny? Zato se zde o světě, o Bohu a o člověku dočte věci, které v žádné učebnici nestojí a stát nemohou. Různých nesnází, slepých uliček a příležitostí k omylu a nedorozumění je pro dnešního čtenáře v Bibli dost. Ostatně není divu. Lidé, kteří ji psali, žili docela jinak než my. Měli jiné starosti, jiné představy o světě a o sobě samých. Jiné věci považovali za samozřejmé, kdežto o většině z toho, co se my učíme ve škole, neměli ani tušení. Zajímaly je jiné věci než nás. Proto když dnešní člověk rovnou otevře Bibli a začne si ji číst, často na něco narazí a nemůže se dostat dál. Něčemu nerozumí, něco mu připadne podivné, nepochopitelné, dokonce nesprávné. Narazí na vyprávění o praotcích, které působí jako báje. Dočte se o ukrutnostech Izraele při dobývání zaslíbené země, o úskocích a ničemnostech. Přečte si, jak David podvedl Urijáše a nakonec ho připravil o život a řekne si: „Tohle že je slovo Boží?“ A přece, kdyby byl dost trpělivý, dal si dost práce a pronikl do Bible hlouběji, pochopil by nakonec, že i tohle všechno má v Bibli své důležité místo. Potřebuje k tomu ovšem nějakou pomoc. Pro děti vychází dnes řada knih, kde se hlavní biblické příběhy jako stvoření, potopa, Abraham, Josef, Mojžíš a další vyprávějí dnešním jazykem a způsobem, který je nám pochopitelný a blízký. Takové knihy psali i velcí spisovatelé – u nás třeba Ivan Olbracht a Jaro-
slav Durych – takže se krásně čtou a některé dobře plní svoji úlohu. Kdo si takovou knihu přečte, dozví se obsah biblických příběhů. Ví, kdo byl Mojžíš a jak to bylo s Davidem. Může to stačit? Někomu jistě ano. Příliš daleko se tím ale nedostal. Autor takového převyprávění mu totiž může sdělit jen to, co z Bible vyčetl sám a ovšem mnoho dalších věcí, které v Bibli nečetl a doplnil po svém. To jistě není chyba, ale pro porozumění Bibli to není ani velká pomoc. Kdyby totiž Bible byly jenom příběhy, dala by se shrnout do několika stránek a ty miliony čtenářů by v ní neměly co hledat. Ve skutečnosti ji lidé stále čtou proto, že v ní pokaždé nacházejí něco nového, čeho si před nimi nikdo nevšiml. Je také zajímavé sledovat, jak na rozdíl od Bible samé všechna biblická vyprávění rychle zastarávají a vycházejí z módy. V této knize jsme se pokusili o něco jiného. Není to vyprávění příběhů, ale výběr částí z Bible samé. Čtení tedy bude obtížnější, možná méně zábavné a napínavé, ale je to čtení Bible. Snažil jsem se vybrat jednak hlavní a známé příběhy, ale i některé neznámé, dále charakteristické, důležité a živé ukázky i z ostatních biblických knih a textů: z proroků, žalmů a naučných knih. Aby se kniha příliš nerozrostla, jsou některé texty zkráceny, ale jsou to biblické texty. Někde jsou doplněny krátkými poznámkami, vynechané části nahrazeny shrnutím. Ve Starém zákoně a v apoštolských spisech Nového zákona zachovávám pořadí knih, jak je dnes v Bibli obvyklé. Jen ukázky z knih „deuterokanonických“ či „apokryfních“ jsem zařadil tam, kam podle charakteru patří, a ukázky z Písně písní jsem zařadil za Žalmy. Naopak celý příběh Ježíše z Nazareta tak, jak je zachycen ve čtyřech evangeliích, jsem se pokusil sestavit do jediného. Líčení jednotlivých evangelistů jsou si tak podobná a blízká, že by přesné dodržení pořadí textů překáželo účelu knihy. Myslím, že to dobře odpovídá křesťanskému pojetí Bible, které právě zde vidí vrchol, účel a střed celého Písma. Kniha není určena přímo malým dětem. Těm by ji měli předčítat a vykládat rodiče, katecheta, učitel. Snažil jsem se, aby to mohli dělat stejně dobře jako katoličtí nebo evangeličtí křesťané i jako nenáboženští lidé, kteří v Bibli vidí spíše kulturní hodnotu. Především pro ně jsou také určeny výkladové články na konci knihy. Nepokoušel jsem se o soustavný výklad textu verš po verši, ale dal jsem přednost jednotlivým pohledům, výkladu a vysvětlení některých důležitých biblických postojů, pojmů, rysů. Vzhledem ke všeobecnému poslání knihy nejsou zaměřeny nábožensky, nýbrž spíše věcně, historicky, společensky. Jen poslední kapitoly, které chtějí naznačit, co je jádrem křesťanství, jsou spíše filozofické a náboženské. Pro toho, kdo s Biblí začíná, bude možná užitečné, začne-li těmito výklady. Tam také najde vysvětlení biblických zkratek a dozví se, jak se s Biblí pracuje. V průběhu čtení se pak k nim může vracet. Komu se nelíbí a nestojí o ně, může je samozřejmě vynechat – proto jsou na konci, a ne v textu. Z mnoha českých překladů jsem zvolil ekumenický překlad, který poprvé vyšel roku 1979. Je to překlad, který vychází ze spolehlivé předlohy, je srozumitelný a přitom zachovává jistou slavnostnost a ráz biblických textů. Překladatelským komisím a České biblické společnosti děkuji za laskavé svolení k použití. Text jsem upravoval jen nepatrně, například staré míry a váhy a určité výrazy jsem se snažil vyjádřit srozumitelněji. V citovaných oddílech jsem některé verše vynechal. Výběr, text i výklad budou mnozí jistě kritizovat, zvlášť proto, že se jedná o dosti neobvyklou věc. Proto jsem rukopis, kromě recenzentů, dal přečíst řadě dalších odborníků a přátel, kterým za to patří zvláštní dík. Důležitou částí knihy jsou obrázky. Nemají vzbuzovat dojem, jako by čtenář byl „přímo při tom“, jako by všechno viděl na vlastní oči. Naopak chtějí naznačit, že o biblických příbězích je potřeba přemýšlet a že i v obyčejném příběhu o džbánku a kopí krále Saula je ještě něco víc než jen napínavá příhoda.
8
*9
Každému, kdo knihu otevře, bych přál, aby mu pomohla otevřít Bibli. Najít si přístup k jejímu bohatství a k její moudrosti i kráse. Kdo se jednou do Bible začetl, bude se k ní rád znovu vracet a ona ho nikdy nezklame. Jan Sokol
Č TENÍ Z BIBLE Výběr textů ze Starého a Nového zákona Výběr, uspořádání a průvodní slovo: Jan Sokol Ilustrace: Václav Sokol Redakce: Jana Drengubáková, Pavel Nápravník, Petr Fryš Grafická úprava a sazba: Jan Dobeš – studio Designiq Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Pro nakladatelství Vyšehrad vydala Česká biblická společnost v roce 2014. Náhorní 12, 182 00 Praha 8 www.dumbible.cz a www.ivysehrad.cz 2. vydání ISBN 978-80-87287-62-0
