Tematicko-jazyková analýza vybraných ruských novin v ČR Topic and Language Analysis of Selected Russian Newspapers in the Czech Republic

FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY

Tematicko-jazyková analýza vybraných ruských novin v ČR Topic and Language Analysis of Selected Russian Newspapers in the Czech Republic (magisterská diplomová práce)

VYPRACOVALA:

Bc. Hana Gregorová

VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Zdeňka Vychodilová, CSc.

Olomouc 2009

Děkuji doc. PhDr. Zdeňce Vychodilové, CSc., za ochotu a velmi cenné rady a připomínky, které mi během psaní magisterské diplomové práce poskytla.

………………………. Bc. Hana Gregorová

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny.

V Olomouci dne 30. dubna 2009 ………………………… Bc. Hana Gregorová

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................ 1

2

Základní pojmy ........................................................................................... 3 2.1

Tiskový zákon ......................................................................................... 3

2.1.1 Etický kodex ...................................................................................... 4 2.2

Masová média ......................................................................................... 5

2.2.1 Média a komunikace ......................................................................... 7 3

Vývoj žurnalistiky ..................................................................................... 11 3.1

Vývoj české žurnalistiky ....................................................................... 13

3.2

Vývoj ruské žurnalistiky ....................................................................... 14

4

Publicistický styl ....................................................................................... 16

5

Migrace ..................................................................................................... 18 5.1

Kdo a proč emigruje z Ruské federace ................................................. 19

5.2

Vývoj imigrace Rusů do Československa a České republiky ............... 20

5.3

Ruský život v České republice .............................................................. 21

5.4

Statistika ................................................................................................ 22

6

Ruská periodika v Československu a České republice ............................ 23

7

Struktura novin ......................................................................................... 25

8

Číslo periodika .......................................................................................... 27 8.1

Rozměry ................................................................................................ 27

8.2

Novinový papír...................................................................................... 28

8.3

Členění periodika .................................................................................. 28

9

Obsah a tematické zaměření excerpovaných periodik ............................ 31 9.1

„Крона“................................................................................................. 31

9.2

„Чехия Сегодня“ .................................................................................. 34

9.2.1 Příloha „Русский Анонс“ ............................................................... 37 9.2.2 Příloha „Недвижимость“ ............................................................... 38 9.3

„Информ Прага“ .................................................................................. 39

9.3.1 Příloha „Комсомольская правда в Чехии“ ................................... 41 9.4

„Газета Плюс“...................................................................................... 43

9.5

„Пражский экспресс“ .......................................................................... 44

9.6

„Деньги Плюс в Чехии“ ...................................................................... 46

10

Jazyková analýza ...................................................................................... 49 10.1

Slovní zásoba ..................................................................................... 49

10.1.1 Společenská a politická témata...................................................... 49 10.1.2 Internacionální slova z oblasti politiky ......................................... 49 10.1.3 Slovní zásoba z oblasti každodenního života ................................ 50 10.1.4 Společensko-politická a ekonomická tematika ............................. 50 10.2

Tendence ke standardizaci ................................................................. 50

10.2.1 Šablonové slovní obraty ................................................................ 50 10.2.2 Univerzální slova........................................................................... 51 10.3

Jazykové prostředky zvyšující expresivitu textu ............................... 51

10.3.1 Knižní výrazy ................................................................................ 51 10.3.2 Výrazy hovorové ........................................................................... 52 10.3.3 Slova vysokého stylu ..................................................................... 52 10.3.4 Formy superlativu.......................................................................... 52 10.3.5 Metafora ........................................................................................ 53 10.3.6 Perifráze......................................................................................... 53 10.3.7 Přísloví........................................................................................... 53 10.3.8 Archaismy ..................................................................................... 54 10.3.9 Emocionálně zabavené jazykové prostředky ................................ 54 10.3.10 Slova vyjadřující subjektivní hodnocení ..................................... 54 10.4

Tvorba slov ........................................................................................ 55

10.4.1 Odvozování (derivace) .................................................................. 55 10.4.2 Kompozice (skládání).................................................................... 56 10.4.3 Konverze ....................................................................................... 57 10.5

Syntax ................................................................................................ 57

10.5.1 Charakter promluvy....................................................................... 57 10.5.2 Imperativ ....................................................................................... 58 10.5.3 Řečnické otázky ............................................................................ 59 10.5.4 Násobný obraz ............................................................................... 59 10.5.5 Věty zvolací ................................................................................... 59 10.5.6 Prézens........................................................................................... 60 10.6

Stylistická charakteristika .................................................................. 60

10.7

Překlad českých reálií ........................................................................ 60

10.8

Chyby v českém textu ....................................................................... 61

10.8.1 Interferenční chyby........................................................................ 61 10.8.2 Chyby způsobené nepozorností či neznalostí................................ 62 11

Závěr .......................................................................................................... 63

12

Резюме ...................................................................................................... 66

13

Seznam použité literatury ......................................................................... 74

14

Seznam excerpovaného materiálu ........................................................... 77 Příloha č. 1 - Evidence periodického tisku Ministerstva kultury České republiky (ruskojazyčný periodický tisk) .................................................. 79 Příloha č. 2 - Evidence periodik v Ruské federaci.................................. 102

1 Úvod Tématem naší práce je tematicko-jazyková analýza vybraných ruských novin vydávaných v České republice. Práce je rozdělena do devíti hlavních kapitol, které jsou dále rozvedeny podkapitolami. V závěru práce je uveden seznam odborné a excerpované literatury. Do přílohy jsme umístili Evidenci periodického tisku Ministerstva kultury České republiky, ze které jsme vyčlenili ruskojazyčný periodický tisk. Některé ruské noviny vydávané v České republice jsou distribuovány také do Ruské federace. V příloze tedy uvádíme i výčet těchto titulů na základě evidence Ministerstva spojů a masové komunikace Ruské federace. Cílem naší práce je provést mnohostrannou analýzu vybraných ruských novin vydávaných v České republice. Zavedení ruského periodického tisku u nás souvisí s imigrací ruského obyvatelstva do Československa a České republiky. Ruské noviny u nás jsou určeny hlavně ruským přistěhovalcům, dále pak ostatním rusky hovořícím občanům. Také redakce většiny excerpovaných periodik jsou složeny z redaktorů ruské národnosti, kteří se u nás usídlili. V rámci tematické analýzy nás tedy bude zajímat, jakým tématům se noviny věnují, zda je jejich obsah specifický či všeobecný, na jaké cílové skupiny čtenářů se orientují, co čtenáře zajímá, či zda jsou v periodikách nabízena témata související s přistěhovalectvím. Mezi hlavní funkce publicistického stylu patří informování a ovlivňování. My se zaměříme na vliv těchto funkcí na jazyk novin, tzn. budeme zkoumat jednotlivé texty novin a budeme analyzovat jazykové prostředky užité v textech excerpovaných ruských novin. Zjistíme, které prostředky jsou realizátory expresivity, a jakými prostředky je vyjádřena standardizovanost publicistického stylu. Novinářství (neboli žurnalistika) prošlo složitým vývojem. V České republice i v Ruské federaci byla po dlouhá desetiletí potlačována svoboda tisku. Společenskopolitický vývoj měl vliv na podobu nabídky ruských novin u nás. Po pádu režimů v obou zemích nastal prudký rozvoj tisku. V České republice byl od 90. let 20. století zakládán také velký počet ruskojazyčných novin. Proto budeme provádět analýzu na základě excerpovaných ruských novin vycházejících v posledních dvou desetiletích. K dispozici máme 6 titulů ruských novin a 3 přílohy k těmto novinám. 1

U výsledků analýzy budeme uvádět příklady z uvedených novin. Zaměříme se na jednotlivé rubriky novin, budeme porovnávat první a poslední čísla novin a budeme zjišťovat, jak se podoba periodik změnila. U novin, jejichž první čísla nemáme k dispozici, se zaměříme na jejich současnou podobu.

2

2 Základní pojmy V naší práci se budeme zabývat tematicko-jazykovou analýzou ruských novin vydávaných v České republice. Naše pozornost se soustředí na vybrané ruské noviny. Proto považujeme za přínosné nejdříve objasnit sám pojem noviny a pojmy s ním související. Noviny (z lat. novus = nový) jsou v širším smyslu periodicky vycházející tiskoviny, v užším smyslu periodické publikace určené širokému čtenářskému publiku, které vycházejí pravidelně, s cílem informovat veřejnost. Mají univerzální informační charakter, neboť zprostředkovávají recipientům nejnovější události ze všech oblastí lidské činnosti. Ze žurnalistického hlediska jsou nejstarším médiem. Mnoho novin má elektronickou podobu, kde jsou průběžně aktualizovány informace. (podle: Osvaldová a kol. 2007) Noviny mohou být označovány také obecnějšími názvy, jako například tiskoviny či periodický tisk. Tiskoviny, to je „souhrnný název pro polygrafické výrobky, jejichž společným znakem je zpracování tiskem, např. noviny, časopisy, knihy, mapy, letáky drobné tisky (včetně akcidencí), grafika.“ (Osvaldová a kol. 2007: 218) Periodickým tiskem se rozumí „noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce.“ (Zákon č. 46/2000 Sb.) Novinářské povolání (sbírání, zpracovávání a distribuce žurnalistických sdělení) a produkty této činnosti, které informují o aktuálním dění ve společnosti a názorech na toto dění, určené veřejným příjemcům jsou označovány jako žurnalistika (novinářství). (podle: Osvaldová a kol.)

2.1 Tiskový zákon Některá práva a povinnosti vydavatelů a dalších fyzických a právnických osob v souvislosti s vydáváním periodického tisku upravuje Tiskový zákon („ZÁKON ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)“) č. 46/2000 Sb. Do března 2000 platil zákon č. 81/1966 Sb. „o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích, který byl v březnu 1990 novelizován.“ (Osvaldová a kol. 2007: 236) 3

Zákon tvoří právní rámec činnosti tiskových médií. Vztahuje se na periodika vydávaná nebo šířená na území České republiky, tedy i na ruskojazyčné noviny. Jeho funkcí je ochrana lidských práv a svobod. Zaručuje svobodu projevu a možnost vydávat periodika všem zainteresovaným stranám. Také chrání individuální práva, jako je např. právo na ochranu osobnosti, nebo právo na ochranu zdroje. (viz Zákon č. 46/2000 Sb.) V Ruské federaci je právní základna pro hromadné sdělovací prostředky zakotvena v zákoně o hromadných sdělovacích prostředcích („Закон РФ "О средствах массовой информации" (о СМИ) от 27.12.1991 N 2124-1“) a také v zákoně, objasňujícím činnost úřadů státní moci ve státních hromadných sdělovacích

prostředcích

(„Федеральный

закон

«О

порядке

освещения

деятельности органов государственной власти в государственных средствах массовой информации»“).

2.1.1 Etický kodex Zákony a právní normy jsou však nedostatečné v jedné velmi důležité oblasti žurnalistiky, kterou je zneužití svobody tisku. Zde by se mělo jednání novinářů řídit alespoň profesními normami a účinnými samoregulacemi (etickým kodexem). (podle: Ruß-Mohl a Bakičová 2005) Své etické kodexy si vypracovávají jednotlivé státy či žurnalistické organizace. Existují také v jednotlivých vydavatelstvích či redakcích. V České republice pro tyto účely slouží například Tiskový kodex, na jehož dodržování dohlíží Česká tisková rada ustavená 5. září 2000 Unií vydavatelů ČR. (viz www.uvdt.cz) Etický kodex novináře vypracoval také Syndikát novinářů České republiky1 (viz http://syndikat-novinaru.cz). Syndikát je členem Mezinárodní federace novinářů (International Federation of Journalists, IFJ). Proto je součástí stanov Syndikátu také Deklarace principů novinářského chování2.

1

Syndikát novinářů ČR je dobrovolné profesní sdružení novinářů. Etický kodex novináře přijala jako otevřený dokument valná hromada Syndikátu novinářů ČR dne 18. 6. 1998 a na návrh Komise pro etiku při Syndikátu novinářů jej aktualizovala správní rada dne 25. 11. 1999. 2

Deklaraci přijal Světový kongres IFJ v roce 1954 a znovu byla potvrzena na Světovém kongresu v roce 1986. 4

Svůj etický kodex si vypracovala také jednotlivá tištěná média. V. Moravec v publikaci 10 let v českých médiích uvádí, že v říjnu 1998 jako první tištěné médium u nás zveřejnil etický kodex na svých stránkách časopis Týden. Další významné české deníky přijaly etické kodexy až po roce 2000. V lednu 2002 to byly Hospodářské noviny, v březnu téhož roku přijala svůj kodex Mladá fronta Dnes. Kodex největšího vydavatele regionálního tisku u nás Vltava-Labe-Press3 vstoupil v platnost od října 2004. (podle: Kol. autorů 2005) V Ruské federaci pro tyto potřeby mimo jiné vznikl Kodex profesní etiky ruského novináře („Кодекс профессиональной этики российского журналиста“), jenž byl schválen 23. června 1994 v Moskvě Ruským sjezdem novinářů („Конгресс журналистов России“). Jde o základní etický kodex Ruského svazu novinářů („Союз журналистов России“, viz www.ruj.ru). Zásady všech etických kodexů kladou důraz především na úctu k pravdě, poskytování pravdivých informací s profesionální pečlivostí, neustálé prověřování zdroje zpráv a neprodlené uvádění na pravou míru nepravdivých nebo zkreslených zpráv. Dodržování etických kodexů je dobrovolné. Nicméně novináři by se těmito kodexy měli řídit, protože jim mohou pomoci při řešení různých problémů, při rozhodování co je či není v jejich profesi etické.

2.2 Masová média Jak již bylo uvedeno, noviny byly tedy prvním, tzn. nejstarším hromadným sdělovacím prostředkem (prostředkem masové komunikace, masovým médiem). Pod pojmem médium (z lat. medius = střední, nacházející se uprostřed, mezi) obecně chápeme „to, co zprostředkovává někomu nějaké sdělení“ (Jirák a Köpplová 2007: 16). Má charakter zprostředkovatele, prostředníka. Dále můžeme médium chápat jako prostředek umožňující komunikaci mezi lidmi. (podle: Schellmann 2004) Média jsou také prostředkem zábavy a pomáhají organizovat volný čas. Označení médium je

3

Vydává více než 100 regionálních titulů, především Deníky Bohemia a Deníky Moravia; kromě toho vydává také ruské periodikum Karlovarskije novosti. 5

širší než pojem masová média, protože zahrnuje i prostředky interpersonální komunikace. Jako masová média (jinak masmédia, hromadné sdělovací prostředky) jsou označovány komunikační prostředky, které zajišťují komunikaci směřující od jednoho výchozího bodu k neurčenému vysokému počtu cílových bodů (publikum, masa). Jde o jednosměrný tok sdělení. Účastníky této komunikace jsou vysílatel a příjemce. Mezi masová média patří noviny, televizní a rozhlasové vysílání, knihy, film, video atd. (podle: Jirák a Köpplová 2007) Média můžeme rozdělit na primární. Jde o komunikaci pomocí tzv. kódů (jazyk, mluva, gesta). Samotné kódy však neřeší časovou a prostorovou omezenost vysílaných sdělení. Proto se začala vyvíjet i sekundární média (sem můžeme zařadit např. písmo, tisk, různé sdělovací prostředky a techniky, a tedy i noviny). Někdy jsou elektrická média uváděna jako terciární. (podle: Jirák a Köpplová 2007)

J. Bartošek člení média podle různých hledisek (podle: Bartošek 2004):

Z hlediska nosiče sdělení dělíme média na:
Média tištěná (printová) – např. denní tisk, časopisy
Elektronická – konkurují nebo doplňují tištěná média. Např. rozhlas, televize. Dále se člení na veřejnoprávní x komerční; celoplošná x regionální.
Multimédia – jde o integraci tisku, rozhlasu, televize, filmu, zvukových a obrazových záznamů do jednoho uživatelského prostředí. Např. internet, CDROM, DVD, teletext.

Z hlediska dosahu:
Světová (nadnárodní)
Celoplošná (celostátní)
Regionální
Místní (lokální). Z hlediska vlastnictví (vydavatelů):
Veřejnoprávní – jsou označována také jako média veřejné služby. Musí dodržovat

určité

povinnosti,

protože

jsou

financována

především 6

z koncesionářských poplatků. Např. rozhlas a televize. Mezi veřejnoprávní média v České republice patří např. Česká televize nebo Český rozhlas.
Soukromá – jsou financována reklamou a sponzory. Vlastníky jsou jedinci nebo společnosti. Patří sem i tištěná masmédia.

Z hlediska periodicity:
Deníky
Týdeníky
Čtrnáctideníky
Čtvrtletníky
a další. Z hlediska vzhledu:
Novinový x magazínový formát
Černobílý x barevný
Složený do jednoho svazku x do jednotlivých dílů. Základní funkce médií (podle: McQuail 2007): 1) Informování – poskytují informace o událostech a situaci ve společnosti a ve světě. 2) Korelace – vysvětlují, vykládají a komentují významy událostí a informací; vytvářejí konsenzus. 3) Kontinuita – přenáší dominující kultury, objevují subkultury a nové trendy v kulturním vývoji. 4) Zábava – jsou zdrojem pobavení, rozptýlení, rozveselení a prostředkem uvolnění. 5) Získávání – agitují pro společenské cíle v oblasti politiky, ekonomického vývoje, práce atd.

2.2.1 Média a komunikace Důležitým pojmem týkajícím se médií je komunikace. Média jsou totiž součástí komunikace. Jejich úkolem je zajistit realizaci komunikace. 7

Komunikace (z lat. communicare, tzn. sdílet, působit, mít něco společného, přenášet, sdělovat) je „interakce mezi dvěma či více entitami probíhající v čase“ (Bartošek 2004: 4).

Komunikační proces (viz Schellmann 2004: 19-25): Jednoduchý model funkce médií v rámci komunikačního procesu nabízí tzv. Lasswellova formule4:

„Kdo říká co, jakým kanálem, komu, s jakým účinkem“

Podle ní je komunikační proces rozložen na pět komponent: 1) Komunikátor (kdo?) – vysílač, zdroj, producent, původce - osoba, která chce něco sdělit jiné osobě nebo mnoha jiným osobám; toto sdělení produkuje sama, nebo si jej nechá vyprodukovat (např. redaktor novin zadá úkol reportérovi). V masové komunikaci může být komunikátorem celý tým osob, nebo instituce (např. Zpravodajská agentura). 2) Výpověď (co?) – je sdělení nebo zpráva, kterou vydává komunikátor. Např. mimika, gestikulace, balet, opera, telefonní hovor, příspěvky v novinách a časopisech (úvodník, komentář, aktuální zpravodajství, reportáž), rozhlasové a televizní vysílání atd. 3) Základní pravidlo výpovědi: „Nezáleží jen na tom, co sdělujeme, ale také na tom, jak to sdělujeme.“ (Schellmann 2004: 21). Na základě toho rozlišujeme „co“ vypovídá (téma, obsah) a „jak“ o tom vypovídá (forma, prezentace). Obsahem výpovědi je věc, o kterou jde komunikátorovi (zprostředkování informací a zpráv; interpretace, komentování, zpracování; kultura; výchova; zábava). Často se používají smíšené formy. Forma výpovědi má také velký význam pro účinnost zprávy. Forma závisí na tvůrčích prostředcích, které má komunikátor k dispozici (mediální prostředky;

4

Lasswell Harold S., americký politolog, formulovat svoji formuli v r. 1948, zakládá se na ní řada dalších modelů, je to dobrá pomůcka pro pochopení role médií v komunikaci.

8

vyjadřovací prostředky; čas - velkou roli hraje časový sled, v jakém je prezentován obsah). 4) Médium (jakým kanálem?) – např. deník, Český rozhlas, internet. 5) Recipient (komu?) – adresát, konzument, komunikant, příjemce - ten, komu je určeno sdělení komunikátora; ten, kdo sdělení přijímá nebo konzumuje; v masové komunikaci je často osloveno více recipientů najednou, hovoříme potom o publiku (čtenáři novin, televizní diváci atd.). Masové publikum (masa) je představováno jako skupinka většího počtu lidí, kteří nemají navzájem žádné nebo jen velmi slabé sociální vazby, neznají se. Médium se však může zaměřit pouze na určitou sociální skupinu, např. na ruské přistěhovalce. (viz Jirák a Köpplová, 2007) 6) Účinek (s jakým účinkem?) – jak média účinkují. Např. televizní zpravodajství o záplavách vyvolá vlnu solidarity. Vybere se značná částka peněz.

Žurnalistiku můžeme zařadit do sféry sociální (společenské) komunikace. Ta se dělí na:
Interpersonální (přímou, face-to-face) – je to dorozumívání mezi dvěma jednotlivci

(jedinečnými

individui);

zpravidla

nejde

o

jednosměrnou

komunikaci; mezi interpersonální média patří např. dopisy, e-maily, telefon, telegraf a další.
Masovou (nepřímou, hromadnou) – jde o komunikaci mezi jedním vysílatelem a množinou příjemců (masou); tato komunikace zpravidla probíhá jednosměrně; mezi masová média patří noviny, časopisy, knihy, film, televizní a rozhlasové vysílání a další. Všechna média se snaží potlačit podstatu anonymity a jednosměrnosti komunikace a snaží se navodit představu, že se tato komunikace výrazně neliší od komunikace interpersonální (např. snaha oslovovat publikum). V tisku se uvádějí jména či dokonce fotografie pisatele u textu. K příjemci se tak dostávají individualizované prvky, které mu pomáhají identifikovat se s pisatelem (či celým médiem) jako s partnerem.
Dále se hovoří o komunikaci intrapersonální (se sebou samým) a komunikaci ve skupinách (přesně definované shromáždění). V některých publikacích je také uváděna komunikace v organizaci (velké kooperativní sítě uvnitř podniků, organizací). 9

Masová komunikace má tyto typické rysy (podle: Výrost a Slaměník 1998; Jirák a Köpplová 2007):  Vysílatelem (původcem) i příjemcem sdělení je množina lidí. Vysílatelem je instituce (redakce, nakladatelství, vydavatelství). Publikum (příjemce) je prostorově (i časově) rozptýleno a není přesně vyhraněno. Liší se počtem, věkem, sociálně, profesně atd.  Má veřejný charakter. Sdělení je předáváno veřejně, je tedy dostupné každému potenciálnímu zájemci.  Probíhá nepřímo, pomocí speciální technologie, zdroj je oddělen od příjemce.  Sdělení je jednosměrné, směřuje od zdroje k příjemci, méně již zpětně. Případná zpětná vazba je odložená a institucionalizovaná. Vysílatel dostává reakci na určité sdělení se zpožděním a ve zvláštní podobě (výsledky výzkumu čtenosti atd.). Média nevědí, s kým komunikují. Pracují tedy se zobecňujícími konstrukcemi, stereotypy.  Mediální komunikace dokáže překonávat bariéru prostoru a času.  Mediovaná sdělení jsou zvláštním druhem zboží. Produkty masmédií jsou nabízeny jako zboží. Rozhodujícím faktorem je zisk, který určuje podobu médií. Cílem některých médií totiž není pouze tvorba sdělení, ale také tvorba zisku. Hovoříme o tzv. komerčních médiích. Příjmy získávají především z placené reklamy a inzerce. Existují také masmédia veřejné služby, jejichž cílem je, jak vyplývá již z názvu, služba veřejnosti. Podnikání a tvorba zisku nejsou jejich základním posláním.  Periodicita (denní, týdenní, čtrnáctidenní aj.), tj. dlouhodobé vydávání v pravidelných cyklech.  Aktuálnost.  V masové komunikaci je tok informací přímý nebo dvoustupňový. Přímý je tehdy, pokud přicházejí autentické informace v podobě sdělení, které se zveřejňuje bez zpracování (např. autentické výroky v tisku). U dvoustupňového toku se informace nejdříve dostávají k „názorovým autoritám“ (redaktoři, editoři, šéfredaktoři, vydavatelé a další) a ty je (modifikované, zpracované) předávají publiku. (podle: Bartošek 2004) 10

3 Vývoj žurnalistiky J. Bartošek uvádí, že mezi hlavní důvody, které vedly k rozvoji médií, patřila snaha o překonání velkých vzdáleností a touha po uchování zaznamenaného sdělení (pro vzdáleného adresáta i pro příští generace). Důležitá byla i potřeba doručit či zpřístupnit sdělení většímu počtu adresátů. Kořeny žurnalistiky spadají do hluboké minulosti. Nejstarším známým novinářským produktem byl list papíru rozšiřovaný od r. 59 před Kristem v antickém Římě. Nazýval se „Acta Diurna“ (Denní události) a zaznamenával důležité události určené pro římskou elitu. Pro senátory zase vycházela „Acta Senatus“. Ve středověku se v Evropě za předchůdce dnešních žurnalistů považovali potulní zpěváci, kteří vyprávěli o aktuálních událostech a komentovali je, dále pak městští písaři a poslové, knihtiskaři, poštovní úředníci, diplomaté, obchodníci a další osoby, které měly přístup k informacím. První noviny moderního typu vznikly v souvislosti s vynálezem knihtisku Johannesem Gutenbergem v r. 14505,6. První periodické noviny v Evropě pochází z r. 1609, jsou to tituly „AvisoRelation oder Zeitung“ z Augsburgu a „Relation“ ze Štrasburku. Původně byly noviny určeny ke skupinové komunikaci, např. mezi obchodníky. Později pro stále větší počet čtenářů informovaly o událostech obecnější povahy. Počet čtenářů se zvyšoval především díky vzrůstající gramotnosti, byla totiž zavedena povinná školní docházka. Dalšímu pokroku v žurnalistice napomohl rozvoj techniky. Američan Morse v r. 1844 poprvé použil telegraf pro spojení mezi Washingtonem a Baltimore. V roce 1876 Bell zavedl telefon a Mergenthaler zkonstruoval automatický sázecí stroj (linotyp). Vynález elektřiny v r. 1884 a rozvoj železniční dopravy umožnily rychlou a lacinější komunikaci a dopravu tiskovin. Dále žurnalistiku ovlivnil vynález fotografie

5

Vl. jménem Johannes Gensefleisch zur Laden (1397-1468). Pocházel z Mohuče. Kolem roku 1450 vynalezl pomocí pohyblivých písmen tisk. V roce 1452 začal s tiskem své Bible, který dokončil o tři roky později. Bibli vytiskl v latině. Údajně ji sázelo 6 sazečů a tiskla se na 6 tiskařských lisech. Měla 1200 stran a její náklad se pohyboval mezi 180 až 200 výtisky. Umění reprodukční techniky však bylo známé již před Gutenbergem. První pokusy s tiskem se objevily kolem roku 1040 v Číně a ve 13. století v Koreji. V Číně se jako materiál používal porcelán, v Koreji pak kovová litá písmena. Zásadní zlom však znamenal až Gutenbergův vynález knihtisku, který představoval nový způsob reprodukce textu a také možnost zprostředkovávat ho širokému publiku. 6

První českou tištěnou knihou byla Kronika trojánská z roku 1468. 11

(Daguerre a Talbot – 1838), kinematografu (bratři Lumierové – 1895) a fonografu (Edison – 1877). Francouzský obchodník Charles Havas založil v Paříži v r. 1835 první tiskovou agenturu („L´Agence Havas“). Brzy nato začala poskytovat telegrafické články agentura „Reuter“. Změnu technologie doprovázela také změna pojetí novinářství. Vedle sebe se rozvíjely dva druhy periodik. Byly to tradiční seriózní listy určené pro vzdělané čtenáře vyšších společenských vrstev. Dále pak masové tituly určené čtenářům ze středních a nižších vrstev, tzn. gramotným, ale málo vzdělaným čtenářům. Masové tituly se vyznačovaly podstatně vyššími náklady a odlišným obsahem, měly také nápadnou grafickou úpravu. Začaly se silně orientovat na senzace, aféry, naturalistické líčení válek atd. Zajímavé události dostávaly přednost před důležitými. Vznikl tak tzv. lidový, bulvární tisk7. V USA se koncem 19. století pro bulvární tisk vžil pojem „žlutý tisk“ podle komiksové postavy Yellow Kida, který vystupoval v komiksu Richarda F. Outcaulta v deníku Josepha Pulitzera „New York World“. V českých zemích se užíval pojem „bulvární tisk“. Ten se u nás začal rozvíjet až ve druhé polovině dvacátých let 20. století. Byly to např. listy „Expres“ a „Polední listy“. Žurnalistika získala charakter podnikatelského odvětví. Zvýšený zájem o tisk vedl k velkým ziskům. Mezi první tiskové magnáty patřili např. Američané William Hearst a Joseph Pulitzer. Angličan Alfred Harmsworth (později lord Northcliffe) vydával „Daily Mail“8, „Mirror“, „The Times“ a „Observer“. Jeho průlom v dějinách médií je nazýván jako „northcliffovská revoluce“. Zásadní změnou bylo, že Northcliffe začal své noviny financovat především příjmy z inzerce. Sazby za inzerci odstupňoval podle výše prodaných nákladů. Zasloužil se tedy o komercionalizaci tisku. Další výrazný vliv na rozvoj žurnalistiky měla průmyslová revoluce související s první a druhou světovou válkou. Ta si mimo jiné žádala, aby se lidé oprostili od tradičních vazeb na místo a rodinu a vydali se do měst za prací. Vznikla tak potřeba šířit poznatky nutné k orientaci ve společnosti.

7

Termín bulvární tisk je odvozen francouzských listů prodávaných na bulvárech, tj. na širokých pařížských ulicích, které se v Paříži budovaly od čtyřicátých let 19. století.

8

Vycházel v milionovém nákladu, orientoval se na „masy“. Nabízel především zprávy o zločinech, dobrodružné a dojemné příběhy. 12

V r. 1920 v USA bylo zahájeno první rozhlasové vysílání. Američan Walter Morey zdokonalil telegraf na dálnopis, na jehož principu se vyvinulo agenturní zpravodajství. V r. 1932 se uskutečnilo první televizní vysílání, o které se zasloužili Angličan Bairds, Američan Jenkins a Němec Ardenne. Od 70. let začala do médií pronikat počítačová technika. Technologickou a tvůrčí revoluci v novinářství způsobila mikroelektronika. Televize a rozhlas se staly vyhledávanými prostředky inzerce a zábavy. Jedním ze stěžejních problémů žurnalistiky je její nezávislost. Postupně roste manipulativní funkce médií. Na přelomu tisíciletí se vedou spory, kterému médiu bude patřit budoucnost. Nejoblíbenější je především televize pro největší pohotovost, lacinost a snadnou dostupnost. Prestiž denního tisku a tištěných magazínů klesá, zejména pokud se nevěnují zábavě a neslouží k prožívání volného času. Významně se má rozvíjet masmediální technologie. (podle: Bartošek 2004)

3.1 Vývoj české žurnalistiky Kořeny české žurnalistiky lze podle Bartoška zaznamenat v 15. století, kdy se v letech 1492 a 1497 objevily tisky sněmovních usnesení, husitské manifesty i propagační texty. Nejstarší dochované česky psané noviny pochází z roku 1495. Jsou to tzv. „noviny jindřichohradecké“, které obsahují 14 zpráv ze dvora císaře Maxmiliána I. Po vynálezu knihtisku dále existovaly např. „noviny z Vratislavi“ (1608), časté byly také „exulantské noviny“ (psané v Amsterodamu, 1662). První periodické noviny se u nás ve srovnání s Evropou objevují se zpožděním, navíc jsou německé (v důsledku silné germanizace)9. První české periodické noviny začal 4. února 1719 vydávat v Praze tiskař Karel František Rosenmüller st. pod názvem „Český postylion neboližto noviny české jenž s obzvláštním jeho milosti císařské nadáním od Karla Františka Rosenmüllera, impresora a měštěnína Královského Starého Města pražského najevo se vydávají“ (Jílek 2002: 8). Později se ustálil název „Pražské české noviny“, či „Pražské noviny“.

9

Např. Jan Arnolt z Dobroslavína tiskl německé noviny pod názvem „Ordinari Post-zeitungen“ či „Extraordinari Zeitungen“ (1672). 13

Ty byly po smrti Rosenmüllera roku 1786 přejmenovány na „Schönfeldské císařskokrálovské noviny“. Od roku 1789 vydával Václav Matěj Kramerius „Pražské poštovské noviny“, v roce 1791 přejmenované na „Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny“. Rozhlasové vysílání u nás bylo zahájeno v roce 1923 a televize začala vysílat v roce 1953. Od roku 1918 poskytuje ČTK agenturní služby. Ve 20. století sloužila česká žurnalistika desítky let totalitním ideologiím (nacistické a komunistické). Za socializmu byla žurnalistika nástrojem třídního boje, proto se od ní požadovala stranickost, marxistická ideovost a lidovost. Média navíc podléhala cenzuře. V devadesátých letech došlo v české žurnalistice k velké změně, a to díky společenskopolitickým změnám a rozvoji žurnalistických technologií. Byla obnovena svoboda slova a nezávislost médií. „Vzrostl počet soukromých regionálních a místních rozhlasových a TV stanic i tištěných periodik. Na přelomu století začaly platit nové mediální zákony a kodexy.“ (Bartošek 2004: 14)

3.2 Vývoj ruské žurnalistiky Počátky žurnalistiky v Rusku můžeme spatřovat již v 17. století, kdy pravidelně vycházely u carského dvora rukopisy „Куранты“, někdy byly vydávány také pod názvem „Вестовые письма“ či „Столбцы“. Šlo o specifický typ předchůdce novin, který byl určen carovi a jeho dvoru. V prosinci r. 1702 podepsal Petr I. výnos o vzniku prvních typografických novin v Rusku. První čísla novin vyšla již na přelomu let 1702 a 1703 pod názvem „Ведомости“. Hlavní rozdíl mezi ruským a evropským tiskem spočíval v tom, že ruské noviny dlouho vycházely pod dohledem státu. První soukromé noviny vyšly až v roce 1825. K prudkému rozvoji komerčního tisku došlo během liberálních reforem Alexandra II. Od r. 1813 začaly vycházet první provinciální noviny „Восточные Ведомости“, vydávané v Astrachani. V roce 1861 bylo zrušeno nevolnictví a začal se rozvíjet kapitalismus. V 90. letech 19. století, kdy byl rozvoj kapitalismu v plném proudu a zostřil se třídní boj, se zvýšila role periodického tisku v ideologicky-politickém boji, ale také v ekonomickém, vědeckém a kulturním životě.

14

Hlavními centry žurnalistiky byly na konci 19. století až do r. 1917 Petrohrad a Moskva. V letech 1901 – 1916 v Rusku vycházelo více než 14 tisíc periodik, z nichž 6 tisíc připadalo právě na Moskvu a Petrohrad. Výrazně se začal rozvíjet i oblastní tisk. Většina periodik té doby podporovala carismus, mezi tyto ideologické noviny patřil například „Правительственный вестник“. Po únorové revoluci v r. 1917, která měla za následek pád absolutismu, přestaly vycházet monarchické noviny. Nástup bolševické moci znamenal úplné podřízení sovětské žurnalistiky tamnímu režimu. Sdělovací prostředky se podílely na budování Sovětského státu a usilovně bojovaly za realizaci rozhodnutí strany. Na přelomu 20. a 30. let je ve velkém měřítku vydáván masový tisk určený čtenářům s nízkým vzděláním, nově začínají vycházet i okresní a městské noviny. Ve 30. letech vycházely noviny pro dělníky zaměřené na různá odvětví národního hospodářství. Noviny byly diferenciovány podle jednotlivých cílových skupin čtenářů, např. noviny pro učitele, literární noviny, sportovní vydání atd. 15. listopadu 1934 bylo v Sovětském svazu uskutečněno první televizní vysílání. Během Velké vlastenecké války byl tisk podřízen vojenským účelům. Po válce ještě více zesílila propaganda stalinismu v tisku. Až do 80. let zůstává žurnalistika prostředkem manipulování veřejného mínění, nadále je pod vlivem Komunistické strany Sovětského svazu. Perestrojka přinesla velké změny, i pro hromadné sdělovací prostředky. Do popředí začalo být stavěno pravdivé zobrazení skutečnosti, informovanost, kompetentnost a profesionalita. V červnu 1990 byl přijat nový zákon o sdělovacích prostředcích („Закон СССР «О печати и других средствах массовой информации»“), kterým byla mimo jiné zrušena cenzura. Po neúspěšném pokusu o převrat vydal v září 1991 prezident Ruské federace Boris Jelcin nové nařízení „О мерах по защите свободы печати в РСФСР“. Došlo k opakované registraci již existujících periodik a registraci nových tiskovin. Demokratizace života v Ruské federaci měla vliv i na žurnalistiku, její strukturu a obsah. Navíc byl přijat zákon o hromadných sdělovacích prostředcích („Закон о средствах массовой информации“), který umožnil vytvoření nového systému. K lednu 1996 bylo v Ruské federaci zaregistrováno 14 tisíc novin. (podle: Овсепян)

15

4 Publicistický styl Stylem sdělovacích prostředků je publicistický styl. Publicistické projevy mohou být psané (např. publicistický periodický tisk) a mluvené (např. zpravodajství v rozhlase).

Mezi hlavní funkce publicistického stylu patří funkce:
Informativní – jde o širokou oblast zpravodajství zprostředkované masovými médii
Ovlivňovací (přesvědčovací a získávací) - výrazně se projevuje zejména v novinářských žánrových formách, jako např. úvodník, komentář, interview, reportáž, fejeton; může být vyjádřena mimojazykovými prostředky (např. výběrem, řazením, rozsahem zpráv), ale také jazykovým ztvárněním a slohovým uspořádáním. (podle: Žváček 1998)

Cílem sdělovacích prostředků je totiž především informovat a zároveň i přesvědčit příjemce sdělení, aby k danému sdělení zaujal určitou pozici. Publicistika je obecně určena k tomu, aby utvářela veřejné mínění.

Publicistický styl je charakteristický tím, že jsou v něm vzájemně propojeny normalizované a expresivní vyjadřovací prostředky. V souvislosti s informační funkcí do publicistického stylu pronikají i prvky stylu odborného a administrativního. S funkcí ovlivňovací souvisí užívání prvků hovorové řeči.

Znaky publicistického projevu (podle: Розенталь 2006):  Poměrná stručnost výkladu  Výběr jazykových prostředků s ohledem na jejich srozumitelnost  Užití jazykových stereotypů a klišé  Užití odborné slovní zásoby, především z oblasti společensko-politické  Užití frazeologismů  Rozmanitost žánrů a stylistických jazykových prostředků (např. emocionální a expresivní prostředky)

16

 Propojení publicistického stylu s ostatními funkčními styly (užití prvků stylu odborného, administrativního, uměleckého, řečnického)  Užití syntaktických prostředků (řečnické otázky, zvolání, násobný obraz atd.). Pro publicistický styl je tedy charakteristické užívání stylově protikladných prostředků:  Spisovnost x nespisovnost – běžné je užití spisovného jazyka, nespisovné prostředky však mohou být užity jako prostředek typičtěji zobrazující dané prostředí  Automatizace x aktualizace – kvůli časově omezené přípravě textu se užívají ustálené obraty a frekventovaná pojmenování; prostředky se však rychle mění v závislosti na aktuálních společenských procesech (aktualizace)  Neutrálnost x expresivnost – užívají se prvky citově neutrální, ale i emocionální a expresivní (slouží k upoutání, získání zájmu a k přesvědčení).

17

5 Migrace Nás bude zajímat především migrace Rusů, přesněji řečeno jejich imigrace do Československa a České republiky, protože mezi těmito přistěhovalci můžeme nalézt jednak zakladatele ruskojazyčných novin a jednak cílovou skupinu tohoto periodického tisku. Migraci definuje Pešková a kol. jako „dobrovolné nebo nucené prostorové přemisťování osob a skupin v rámci jednoho i více států.“10 (Pešková a kol. 2006: 20) Imigrace (jinými slovy přistěhovalectví) je pak podle ní proces, při kterém se na území určitého státu usazují lidé, kteří přišli z jiného státu. Při imigraci jde o pohyb směrem dovnitř, u emigrace je tomu naopak. Na migraci (přemisťování) se tedy můžeme dívat ze dvou pohledů. Z pohledu Ruské federace Rusové do České republiky emigrují a z pohledu ČR imigrují. Pokud imigranti vytvoří společenství nejen na základě etnické sounáležitosti, ale mají také společné zájmy, tradice, jazyk, způsob života, náboženství atd., můžeme je označit jako imigrační komunitu. Někteří sociologové se však domnívají, že ruská komunita jako taková u nás neexistuje. V tomto případě totiž nejde o jednotnou skupinu lidí se společnými zájmy, ale o roztříštěný celek, kde společným zájmem je většinou jen národnost. Rusové jsou totiž velmi uzavření a odmítají o sobě uveřejnit jakékoli informace. Jejich společenství je značně individualizované. Nesnaží se integrovat do české společnosti a dobrovolně žijí v jakési separaci. Studie D. Drbohlava a kol. prokázala, že se dokonce ani příliš nezapojují do vlastních spolků založených v České republice.11

10

Pešková a kol. v této publikaci uvádí údaje na základě výzkumu provedeného mezi konkrétními ruskými imigranty. Na základě výpovědí imigrantů se snaží pochopit a vysvětlit skutečnosti spojené s ruskou imigrací k nám. 11

Studie obsahuje výsledky terénního výzkumu provedeného v r. 1999 Dušanem Drbohlavem a kol. Výzkum byl proveden formou dotazníků v Praze a Karlových Varech. Kvůli neochotě Rusů zveřejňovat jakékoliv údaje o sobě a značné uzavřenosti bylo vyplněno a odevzdáno jen 70 dotazníků (ze 100). Na základě informací získaných z dotazníků bylo provedeno 20 hloubkových interview. Jde o první studii tohoto typu, proto jsou pro nás výsledky výzkumu velmi cenné. Současné údaje potvrzují, že tendence, které výzkum odhalil, jsou i s odstupem času stále aktuální. Viz Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. Studie D. Drbohlava a kol. dostupná také na . 18

5.1 Kdo a proč emigruje z Ruské federace Podle výsledků výzkumu Peškové a kol. většina Rusů, kteří u nás žijí, jsou bohatí, až velmi bohatí lidé. V Rusku netrpěli materiálním nedostatkem, ale za své peníze si nemohli koupit zboží odpovídající kvality a nemohli žít v patřičném komfortu. To jim začalo postupně vadit. Významnou skupinu imigrantů po r. 1989 tedy tvoří ruští podnikatelé. Buď zastupují velké ruské firmy, nebo u nás zakládají vlastní podniky. Po roce 1989 a v první polovině 90. let k nám směřovali i Rusové, kteří se ocitli ve špatné ekonomické situaci. Mnoho vzdělaných lidí přišlo o práci, nevyplácely se platy. Lidé odcházeli za lepším životem. Nejde však jen o důvody ekonomické, k emigraci dochází i kvůli politické nestabilitě a obavám o vlastní bezpečí. V poslední době z Ruska odcházejí mladí muži proto, aby se vyhnuli povinné základní vojenské službě, se kterou jsou spojena značná zdravotní a psychická rizika. Specifickou skupinu emigrantů tvoří umělci. Řada z nich u nás dostala pracovní nabídky. Jde o hudebníky v českých orchestrech, o operní pěvce, tanečníky. Dále jsou to vysokoškolští studenti z Ruské federace. Ve většině případů jde o imigraci celých rodin. Právě zachování rodinných klanů, tzn. slučování rodin, také výrazně přispívá k imigraci Rusů k nám. Proto lze v budoucnu očekávat růst počtu ruských imigrantů do České republiky. Podle studie D. Drbohlava však k motivům emigrace Rusů patří i daleko závažnější faktory, a to zejména hrozba ekologických, technologických a jiných sociálních katastrof. Dále pak nezaměstnanost, snižující se kvalita života, rostoucí chudoba, nedostupnost lékařské péče, zhoršující se zdravotní stav populace, a také dostupnost a kvalita vzdělání.

19

Účel pobytu občanů z Ruské federace k 31.12.200712 Účel pobytu Počet osob CELKEM Studium a praxe Podnikání na živnostenský list Společník v právnické osobě Zaměstnání Ostatní ekonomické aktivity Volné právo usídlení (krajané,…) Usídlení (povolení k trvalému pobytu) Rodinní příslušníci a sloučení rodiny Azylanti Humanitární statut; dočasná ochrana Ostatní

23 690 1104 4755 3808 15 96 5409 7780 472 23 228

Údaje Českého statistického úřadu i po 8 letech potvrzují aktuálnost výsledků studie Dušana Drbohlava a kol. (srov. )

5.2 Vývoj imigrace Rusů do Československa a České republiky Podoba nabídky, ale i poptávky po ruském periodickém tisku byla ovlivněna mimo jiné také vývojem imigrace obyvatel Ruské federace k nám, proto považujeme za užitečné stručně tento vývoj popsat i v naší práci. Imigrace Rusů do České republiky má dlouholetou tradici. Ve 20. letech 20. století se Praha stala významným centrem emigrace pro Rusy, kteří utíkali před totalitním komunistickým režimem (šlo hlavně o důvody politické). Vybraní Rusové byli pozváni vládou Karla Kramáře v rámci tzv. Ruské pomocné akce. V období tzv. První republiky bylo Československo mnohonárodnostním státem. Po druhé světové válce však vymizeli Židé, Romové, Němci byli odsunuti. Po r. 1948 se socialistický stát snažil potlačit všechny menšiny, tedy i národnostní. Kromě Čechů u nás žili jen Slováci, Poláci a Romové. V srpnu 1968 proběhla invaze vojsk

12

Zdroj: Český statistický úřad. . 20

Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa, což vyvolalo velkou vlnu odporu. České obyvatelstvo se k sovětským vojákům stavělo ostražitě a bylo s nimi v minimálním kontaktu.13 Byl vytvářen propagandistický obraz Ruska. Do r. 1989 tedy byla „mnohonárodnost“ potlačována. Česká společnost byla do té doby převážně homogenní a uzavřená. Po r. 1989 se otevřely hranice a do Československa začal proudit velký počet turistů z celého světa. To bylo pro místní obyvatelstvo něco zcela nového. Počet cizinců žijících v České republice se od té doby zvýšil asi desetkrát. K Rusku se česká společnost stále stavěla ostražitě. Zaujímala negativní postoj vůči všemu ruskému. Ale přibližně od r. 2003 je situace jiná. Česká republika se stala členem NATO i EU, požívá tedy mnohem větší ochrany. Mezi oběma státy se rozvíjí ekonomická spolupráce. Dnes již nejde o politické důvody, ale Rusové se usazují v České republice v rámci mezinárodní migrace. (podle: Pešková a kol. 2006)

5.3 Ruský život v České republice I když je ruská komunita nejednotná, Rusové se přesto snaží svoji kulturu si udržet. Nás bude zajímat především jejich činnost v rámci nabídky ruského periodického tisku, jehož prostřednictvím mezi sebou ruští imigranti komunikují. Počet ruskojazyčných periodik je opravdu velký. Konkrétní analýzou ruských novin se budeme zabývat v praktické části. Výsledky výzkumu Peškové a kol. ukázaly, že ruští imigranti se koncentrují na určitých místech, především v Praze, kde je největší podíl vydávaného ruskojazyčného tisku. Významným centrem Rusů jsou i lázně Karlovy Vary. V Praze také existují obchody s ruským zbožím. V hlavním městě a okolí vznikly ruské nebo česko-ruské školy. Existuje však velmi málo ruských spolků a organizací. Většina vznikla až po roce 2000. Dlouholetou tradici má Ruské středisko vědy a kultury v Praze14. V roce

13

Dodnes se s invazí řada obyvatel ještě úplně nevyrovnala a Rusko stále obviňují. Nadále u nich setrvává odpor ke všemu ruskému.

14

Středisko bylo založeno v r. 1971. Sídlo má v ulici Na Zátorce. Setkávají se zde hlavně starousedlíci a Češi zajímající se o Rusko. Středisko každý měsíc organizuje různé kulturní akce. 21

2001 bylo založeno občanské sdružení Ruská tradice, které se snaží navázat na odkaz pražské emigrace z 20. let minulého století15. Mezi další spolky a organizace patří např. Svaz ruskojazyčných spisovatelů v České republice, Spolek rusky mluvících studentů a jejich příznivců Artek, Asociace ruských společností v České republice (v Brně), Ruský klub v Českých Budějovicích, občanské sdružení Očag – Sdružení krajanů země Rossijské v českých zemích (v Ústí nad Labem), Ruský institut16 (v Pardubicích) a jiné. (podle: Pešková a kol. 2006)

5.4 Statistika K 31. 12. 2008 Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR v České republice evidovalo 438.301 cizinců. Z toho nejčastěji byli zastoupeni občané Ukrajiny (131.965 osob, 30 %) a Slovenska (76.034 osob, 17 %). Dále následovala státní občanství z Vietnamu (60.258 osob, 14 %), Rusko zaujímá čtvrté místo (27.178 osob, 6 %), po něm následuje Polsko (21.710 osob, 5 %)17. Podle údajů ruského statistického úřadu občané Ruské federace v r. 2008 nejčastěji emigrovali do Německa (4 916 osob), dále pak do Spojených států amerických (1 717 osob) a Izraele (1 040 osob). Zaměřujeme se však pouze na údaje o vzdálených, západních zemích. Vysoký podíl emigrace je také do zemí SNS18. Ruský statistický úřad, bohužel, nezveřejnil údaje o České republice. Víme jen, že v r. 2004 se Česká republika nacházela na 11. místě v počtu emigrantů z Ruské federace19. Veškeré číselné údaje však musíme brát s rezervou, protože tyto údaje odrážejí pouze stav legální migrace. Celkový počet legálních i nelegálních imigrantů do České republiky a emigrantů z Ruské federace může být mnohem vyšší.

15

Cílem sdružení je rozvíjet ruskou kulturu, tradice, jazyk. Pořádá různé akce, jako např. koncerty, besedy, výstavy, sportovní akce. Vydává také ruské časopisy „Ruské slovo“ a „Russkoje vozroždenije“.

16

Vydává časopis „Vjesti“.

17

Zdroj: Český statistický úřad.

18

Zdroj: Федеральная служба государственной 19

статистики.

Viz Článek Jaroslava Beránka „Sbohem Rusko, jinde nám bude lépe“, Hospodářské noviny, 3.4.2006

22

6 Ruská

periodika

v Československu

a

České

republice Ruské noviny se u nás začaly objevovat s příchodem ruských imigrantů. První příliv rusky mluvícího obyvatelstva do Československé republiky byl ve 20. letech 20. století. V té době začaly v Praze vycházet časopisy „Vůle Ruska“ a „Poustevna básníků“. Marek Slonim, zakladatel časopisu Vůle Ruska, pak emigroval do Paříže. Časopis tedy přestal vycházet v Praze a začal být vydáván v Paříži. Časopis Poustevna básníků vycházel v Praze až do r. 1940. Po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 byl zastaven velký počet periodik obecně a byla zavedena přísná kontrola obsahu a personálního obsazení redakcí. Komunisté rozhodovali o podobě tisku, který vycházel. V roce 1953 pak byla ustavena cenzura. Všechny sdělovací prostředky v té době měly šířit komunistickou marxistickoleninskou ideologii a měly přispívat k budování socialismu. Byly plné sovětské tematiky. Dostupné u nás byly i ruské noviny a časopisy vydávané v Moskvě, které byly distribuovány do Československa. Ještě před 2. světovou válkou k nám byla distribuována, například „Литературная Газета“. Podle dostupných informací u nás tyto noviny vycházely v letech 1936 – 1990 s tím, že činnost novin byla během 2. světové války pozastavena. Dlouhá léta u nás byla dostupná i další ruská periodika vydávaná v Moskvě, a to například „Литературная Россия“ (pravděpodobně 1963 – 1990) či „Наш современник“ (1956 – 1990). Od roku 1971 v Praze začaly vycházet ruskojazyčné ideologicky zaměřené noviny „Информационный бюллетень“. Pod různými názvy toto periodikum vycházelo až do r. 199020. V období po druhé světové válce a po invazi v r. 1968 tedy nemůžeme hovořit o ruském periodickém tisku jako takovém, protože jejich obsah je příliš jednotvárný a pro účely naší práce nevhodný. Po převratu většina těchto periodik zanikla a začaly vycházet svobodné, nezávislé noviny. Po rozpadu Sovětského svazu následoval další příliv ruských

20

V roce 1979 byl název změněn na „Чехословацкий дайджест“ (1980 – 1984), poté na

„Чехословакия“. Nakonec se ustálil název „Информация из Чехословакии“ (1988 - 1990). 23

emigrantů k nám. Proto nastala další vlna zakládání ruskojazyčných periodik u nás. Některá vycházela jen krátkodobě, jiná existují dodnes. O jejich velkém počtu svědčí přibližný seznam, který jsme přiložili k naší práci jako přílohu. Údaje jsme získali na základě Evidence periodického tisku v ČR, kterou vede Ministerstvo kultury České republiky. Registrace je povinná již od roku 1966, evidence však několikrát změnila podobu. Současná Evidence periodického tisku v ČR obsahuje informace od 90. let 20. století. Proto bohužel nemáme k dispozici podrobnější údaje o starších periodikách. Vybraná ruská periodika vydávaná u nás jsou distribuována i do Ruské federace. Proto jsou zaevidována i v evidenci Ministerstva spojů a masových komunikací Ruské federace. V Ruské federaci je totiž také zákonně povinná registrace periodického tisku („Закон РФ "О средствах массовой информации" (о СМИ) от 27.12.1991 N 2124-1“). V příloze uvádíme seznam také těchto novin. Z rozsáhlého seznamu ruských periodik u nás jsme pro naši práci vybrali ruské noviny, které jsou běžné dostupné ve vybraných prodejnách tiskovin, a to: „Информ Прага“ s přílohou „Комсомольская правда в Чехии“, „Крона“, „Чехия Сегодня“ s přílohami „Недвижимость“ a „Русский Анонс“, „Газета Плюс“, „Пражский экспресс“, „Деньги Плюс в Чехии“. Jejich přesný výčet je uveden v Seznamu excerpovaného materiálu.

24

7 Struktura novin Organizační

struktura

každého

subjektu,

který

vydává

noviny,

je

hierarchická. Je však málo pravděpodobné, že by existovalo více novin s naprosto stejnou organizační strukturou. Vše závisí na velikosti novin. My se budeme držet klasického modelu podle Stephana Ruß-Mohla s tím, že u jednotlivých novin může docházet k odchylkám. Ruß-Mohl uvádí, že v čele novin stojí vedení vydavatelství. Tomu je podřízena redakce, dále technika, distribuce, inzertní oddělení a správa (např. personální oddělení, účtárna atd.). (podle:

Ruß-Mohl a

Bakičová 2005) Novinářskou práci v této struktuře vykonává redakce, což je „kolektiv pracovníků sdružených do určité organizační struktury“ nebo také „prostor, kde novináři pracují“ (Osvaldová a kol. 2007: 169). Má organizační a tvůrčí část. Součástí redakce tištěných periodik je také „sekretariát, archiv a dopisové oddělení, velká média mají i své regionální odnože“ (Tamtéž: 169). Struktura redakce je většinou členěna hierarchicky. Redakce jako celek se dělí na jednotlivá oddělení (resorty), rubriky či redakce (např. Zprávy, Kultura, Sport, Ekonomika, Cestován, Auto – moto, a další). Jejich obsah a rozsah pak závisí na cílové skupině, pro kterou je periodikum určeno, a prostředcích, které jsou k dispozici. (podle: Ruß-Mohl a Bakičová 2005) V publikaci Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace (Osvaldová a kol. 2007) jsou jednotlivé úrovně organizační struktury redakce popisovány tímto způsobem:  Vydavatel - je osoba či instituce oprávněná k vydávání publikací periodického a neperiodického zaměření. Vydavatelem jsou dnes často velké koncerny, které většinou přesahují regionální rámec či dokonce státní hranice. Vydavatelé denního tisku a časopisů jsou v České republice sdruženi v tzv. Unii vydavatelů21.  Šéfredaktor – je nejvýše postavený vedoucí pracovník redakce zodpovědný z hlediska obsahu a formy za veškerou činnost příslušného média (novin),

21

Unie vydavatelů byla založena v Praze v r. 1990. Původní název byl Unie vydavatelů denního tisku (UVDT), nejdříve totiž sdružovala jen vydavatele deníků. Od r. 1992 se stali členy také vydavatelé časopisů, proto byl v r. 1995 její název zkrácen na Unii vydavatelů. Sdružuje téměř všechny vydavatele celostátních deníků a většinu vydavatelů regionálních deníků a časopisů. 25

určuje směr a obsah média, přiděluje práci vedoucím vydání, vedoucím rubrik a odborným redaktorům; zastupuje ho zástupce šéfredaktora.  Vedoucí vydání – je redaktor pověřený dozorem nad číslem novin. Má na starosti konečnou redakci materiálů. Rozhoduje o umístění článků a velikosti titulků, vrací materiály k přepracování nebo opravám, definitivní znění dává ke korekturám, a pokud před uzávěrkou přijdou informace, které je potřeba zařadit, rozhoduje o případných změnách. Podobné postavení má editor.  Editor - je redaktor odpovědný za celé číslo nebo za jednotlivé stránky novin, popř. má na starosti konečnou redakci materiálů.  Vedoucí redakce (oddělení, rubrik)  Redaktoři - redaktor je nejobecněji pracovník redakce periodik ve smyslu novinář  Volní novináři a autoři spolupracující s redakcí – volný novinář nemá žádnou smlouvu s redakcí a nabízí své materiály pouze jednorázově, přičemž bývá registrován v profesní žurnalistické organizaci, např. v Syndikátu.

Většina výše uvedených úrovní redakcí excerpovaných ruských novin je až na výjimky obsazena občany ruské národnosti. Častá je také skutečnost, že stejná funkce je v různých novinách pojmenovaná jinak, případně je některá z uvedených úrovní vynechána.

26

8 Číslo periodika 8.1 Rozměry Při určení rozměrů periodik vycházíme z normy, kterou uvádí Osvaldová. (podle: Osvaldová a kol. 2007) Existují tyto formáty úvodních stran periodických tiskovin (v mm)22: 860 x 1220

700 x 1000

1/8

A3

297 x 420

B4

245 X 340

1/16

A4

210 x 297

B5

170 x 240

1/32

A5

145 x 205

(Osvaldová a kol. 2007: 74, 75) Formátu A3 se nejvíce přibližují ruská periodika „Деньги Плюс“ s rozměry 299 x 422 a „Крона“, 297 x 418. Ostatní noviny mají větší formát. Jejich rozměry se většinou pohybují okolo 315 x 470, např. formáty periodika „Информ Прага“ (315 x 470) a jeho přílohy „Комсомольская правда в Чехии“ (315 x 469) se téměř shodují. Rozměry novin „Пражский экспресс“ jsou ještě větší, a to 325 x 480. Podobné je to i u periodika „Чехия Сегодня“, které má rozměry (324 x 479)23. Součástí těchto novin jsou dvě přílohy, a to „Русский Анонc“ se stejnými rozměry (324 x 479) a příloha „Недвижимость“, která tvoří výjimku mezi těmito periodiky, protože se se svými rozměry (232 x 320) přibližuje formátu B4. Změnu v rozměrech můžeme zaznamenat i u periodika „Газета Плюс“, kde se z původních 316 x 464 (ГП 2008/38) periodikum zvětšilo na 325 x 480 (ГП 2009/10). Formáty dvojstran novin v mm: 420 x 594 297 x 420

840, 1260, 1680

210 x 297 315 x 470

315, 630, 945, 1260

(Osvaldová a kol. 2007: 74, 75)

22

Norma dovoluje se od těchto formátů v určité míře odchýlit.

23

Zajímavé je, že dříve měly noviny «Чехия Сегодня» rozměry 310 x 451 (ЧС 2002/13), později byl jejich formát zvětšen na současných 324 x 479 (ЧС 2008/9-10). 27

Co se týče formátu dvojstran novin, opět můžeme excerpovaná periodika rozdělit do dvou skupin. Rozměry první skupiny se pohybují okolo 420 x 594. Jde o noviny „Деньги Плюс“ (424 x 598) a „Крона“ (418 x 593). Rozměry stran ostatních periodik jsou větší, např. „Газета Плюс“ (479 x 649)24, „Информ Прага“ (470 x 629), „Комсомольская правда в Чехии“ (469 x 629) a „Пражский Экспресс“ (480 x 650). „Чехия Сегодня“ i „Русский Анонс“ (479 x 650)25 mají stejný formát, „Недвижимость“ se s rozměry 320 x 464 opět odlišuje.

8.2 Novinový papír Kvalita novinového papíru odpovídá finančním možnostem daných periodik. Často také koresponduje s cílovou skupinou, pro které je periodikum určeno. Většina excerpovaných ruských periodik má kvalitní bílý novinový papír, čemuž v mnoha případech odpovídá i vyšší cena. Jedná se například o noviny „Крона“, jejichž cena je 30 korun. Dále pak „Деньги Плюс“ a „Чехия Сегодня“ s oběma přílohami. Jejich ceny nejsou uvedeny. Relativně nízkou cenu (20 Kč) při vysoké kvalitě papíru zachovává periodikum „Газета Плюс“. Také periodikum „Пражский Экспресс“ zvolilo politiku vyšší ceny (25 Kč) při vyšší kvalitě. Novinový papír nízké kvality nalézáme pouze u periodika „Информ Прага“. Oproti nízké kvalitě se však cena periodika několikrát zvýšila. V r. 2006 činila 19 Kč, na počátku roku 2007 se zvýšila na 29 Kč, periodikum totiž zavedlo novou přílohu „Комсомольская правда в Чехии“. Brzy však periodikum přistoupilo na dvojí cenu, pro předplatitele byla stanovena cena 19 Kč a pro běžný prodej 29 Kč. V roce 2008 se obě ceny opět zvýšily a platí dodnes. Pro předplatitele činí 25 Kč, pro běžný prodej pak 35 Kč. Nízká kvalita novinového papíru se však nezměnila.

8.3 Členění periodika Pro snadnou orientaci čtenářů musí mít periodikum určitý řád, kterého je dosaženo „relativně konstantním členěním“ (Vojtek 1982: 112). Souhlasíme s konstatováním J. Vojtka, že „novinářský celek se skládá z konstantních a proměnlivých prvků“ (Vojtek 1982: 113). Za konstantní prvek považujeme již zmíněné

24

Dříve 464 x 630 (ГП 2008/38).

25

Dříve 452 x 607 (ЧС 2002/13). 28

členění novin, pod proměnlivým prvkem si můžeme představit například krátkodobé rubriky. Každé číslo periodika se dělí na jednotlivé strany. Ty se pak rozdělují na redakční a inzertní strany. Z redakčních je nejdůležitější strana titulní. Titulní strana má v periodiku specifické postavení. A to proto, že obsahuje tematicky různorodé články, které jsou zde umístěny jednak kvůli své důležitosti, jednak aby upoutaly pozornost čtenářů. Kvůli snaze umístit na titulní stranu co nejvíce článků, některé z nich zůstávají na titulní straně nedokončené, odkazují na pokračování na dalších stranách deníku. První strana dále obsahuje název periodika, logo a někdy i upozornění na obsah uvnitř deníku. Mnohdy se na ni umisťují fotografie pro zvýšení její poutavosti. Další strany periodika bývají tematicky zaměřené, např. události z domova, ze zahraničí, sport, kultura, finance atd. Běžné je jejich rozdělení na rubriky. B. Osvaldová charakterizuje rubriku jako „místo v novinách, označující pravidelné umístění materiálů pod společným záhlavím, spojené společným tématem nebo společným zaměřením“. (Osvaldová a kol. 2007: 184) Rubriky málokdy pokrývají celou stranu. Rubriky mohou být dlouhodobé či krátkodobé, z hlediska jejich periodicity pak pravidelné nebo nepravidelné. Podle toho, zda jsou rubriky vždy umístěny na stejném místě v periodiku, je možné je rozdělit na pevné a pohyblivé. Novinové strany se dále člení na sloupce. Středoevropské deníky mají většinou 5 – 7 sloupců. Počet a šířka sloupců na jednotlivých stranách jsou různé podle žánrů. Nejrozšířenější české deníky člení text sloupců v šířce 40 či 43 mm. Na každém řádku je 20 až 30 znaků. V současné době je trendem rozložení článků do šířky, tzn. do více sloupců. S tím souvisí i užití delších titulků. Sloupce v mnoha denících se lámou tak, aby stranu členily na vodorovné oddíly. Jednotlivé oddíly či samotné sloupce mohou být odděleny linkou. Velmi oblíbené je doplnění hlavního vydání novin přílohou, častěji však několika přílohami. Důvodem je podle S. M. Gureviče především snaha zvýšit počet čtenářů, čehož může periodikum dosáhnout orientací přílohy na určitou sociální skupinu, např. „Недвижимость“ (ЧС-Н 2006/6), nebo první čísla periodika „Крона“ obsahovala přílohu v ukrajinském jazyce „Прилога на украïнській мові“ (К 1999/1). Další důležitou příčinou je, že existencí přílohy se redakci zvětší prostor pro zveřejňování reklamy, což jí zajistí větší příjmy. Periodikum „Информ Прага“ dokonce reklamě věnuje celou přílohu „Реклама“ (ИП 2006/02). Někdy jsou přílohou samostatné noviny, jde pak o „noviny v novinách“, například součástí periodika 29

„Информ Прага“ je příloha „Комсомольская правда в Чехии“, nebo s periodikem „Чехия Сегодня“ zároveň vychází i „Русский Анонс“. Zajímavý jev jsme zpozorovali u periodika „Информ Прага“, které svému čtenářskému publiku nabízí přílohu „Телепрограмма“ (ИП 2006/02, ale i КПвЧ 2008/46), která je však součástí novin, např. v ИП 2006/02 tvoří strany 5 - 8. Tyto strany jsou poskládány tak, že je TV program lehce vyjímatelný a může být samostatnou přílohou. V pozdějších číslech periodika je „Телепрограмма“ součástí přílohy „Комсомольская правда в Чехии“. Je však opět vyjímatelná a můžeme ji považovat za další přílohu. Jde tedy o případ „přílohy v příloze“. (podle: Гуревич 2004) V deníku bývá častá inzerce. Může totiž pro noviny znamenat významný finanční zdroj. Podle Syndikátu novinářů „má také vliv na výši nákladu“. (Syndikát novinářů 1991: 146) Inzerce se rozděluje na plošnou a řádkovou. Řada excerpovaných periodik rozděluje inzeráty na jednotlivé rubriky inzerce.

30

9 Obsah

a

tematické

zaměření

excerpovaných

periodik Jedním z našich hlavních cílů je tematická analýza ruských periodik vydávaných v České republice. Proto nás bude zajímat obsah těchto periodik, tzn. o čem se píše, co čtenáře zajímá, jaké rubriky jsou v periodiku umístěny, komu jsou určeny, jak se postupem času změnily. Budeme tedy porovnávat první a poslední výtisky daných periodik. Pokusíme se zjistit, zda a jak se změnil jejich obsah, a také jakým vývojem rubriky prošly. Bohužel kvůli obtížné dostupnosti materiálu k excerpci se nám pro tuto analýzu nepodařilo zajistit všechna potřebná čísla periodik. Za klíčová čísla považujeme první výtisky periodik, které však nebyly v některých případech dostupné. U periodik, u nichž se nám tato čísla nepodařilo zajistit, zkoumáme alespoň jejich současnou podobu a vývoj periodik v posledních letech.

9.1 „Крона“ „Крона“ je název ruských novin, které vycházejí jedenkrát týdně. Zaměřují se na rozsáhlé zpravodajství.

V prvním čísle („К 1999/1“) zřejmě „Крона“ vychází ze skutečnosti, že se každý ruský imigrant v České republice potýká s místní legislativou, snaží se tedy čtenářům poskytnout odborné informace a rady. Noviny například upozorňují čtenáře na záměr české vlády zavést vůči některým zemím vízovou povinnost, což může být klíčová informace pro obyvatele některých států SNS. Periodikum se také snaží čtenářům pomoci zorientovat se na trhu s nemovitostmi a vyvarovat se typických chyb, proto zavedlo rubriku „Недвижимость“. V prvním čísle například „Крона“ upozorňuje na zákonnou povinnost opatřit si při výstavbě či rekonstrukci bytu a domu stavební povolení, protože se často stává, že se ruští imigranti v České republice potýkají s místní legislativou. V Ruské federaci totiž není tamní legislativa příliš respektována a dodržována. „Крона“ také zavedla právní poradnu, jejímž cílem je pomoci vyřešit individuální problémy čtenářů („Юридическая консультация“).

31

Nemalá pozornost je věnována investování a podnikání. Oblasti financí se „Крона“ speciálně věnuje v rubrice „Деньги“, kde se snaží podpořit investiční činnost potencionálních investorů tím, že jim radí, jak investovat. Samotné zpravodajství jde tedy stranou, noviny seznamují čtenáře jen s událostmi, které se jich týkají jako přistěhovalců. Pro odlehčení obsahu jsou do novin zařazeny rubriky pro volný čas. Například je na dvou stranách umístěn týdenní přehled programů ruských televizních stanic ОРТ a РТР. Periodikum se podle všech předpokladů snaží oslovit široké čtenářské publikum, tedy nejen investory, podnikatele a imigranty, kteří potřebují odborné poradenství, ale také ženy obecně, muže obecně a obyvatele z Ukrajiny. Ženské části čtenářského publika nabízí rubriku „Подружка“. O ruských ženách je obecně známo, že velmi dbají o svůj vzhled a rády podléhají nejnovějším trendům v módě. Z toho také periodikum vychází. Mužům jsou určeny nejen odborné informace, ale i zajímavosti ze světa automobilů v rubrice „Автомобиль“. Své místo zde mají vyhrazeny i inzeráty, ale protože se jedná o první číslo, periodikum tento prostor vyplnilo vtipnými fiktivními inzeráty s poznámkou, že v příštím čísle zde již budou umístěny inzeráty čtenářů. Nedílnou součástí novin je i reklama. Čtenářům své služby nabízí směnárna, banka WESTERN UNION, ukrajinské aerolinie Air Ukraine a další společnosti. Na své produkty upozorňuje i obchod Русский салон, jde tedy o nabídku služeb, které mají být čtenářům užitečné především z jejich pozice imigrantů. Součástí prvního čísla je příloha v ukrajinském jazyce určená ukrajinským občanům („Прилога на украïнській мові“). Toto periodikum jako jediné mezi excerpovanými novinami uděluje zvláštní pozornost i ukrajinskému obyvatelstvu. Příloha podává zpravodajství o dění na Ukrajině, a to například v rubrice „Новини“. Také chce čtenářům poskytnout odborné poradenství v rubrice „Юридична консультація“ a vše se snaží odlehčit v rubrice „Гумор“. Zajímavé je, že jsou zde reklamy stejných společností, jako v hlavní části, pouze jsou uvedeny v ukrajinském jazyce. „Крона“ dále přikládá kupon pro inzerci. Příloha je tedy založena na podobném principu jako hlavní část periodika, je však méně rozsáhlá.

Nejnovější excerpované číslo (К 2009/10-11) má ve srovnání s prvním číslem naprosto odlišnou podobu. Velkou změnu vidíme v rozsáhlém zpravodajství. Periodikum zřejmě již vychází ze skutečnosti, že se zde imigranti usídlili a chtějí tedy 32

být informováni o aktuálních událostech v místě, kde žijí. Hned úvodní strana se věnuje aktuálním událostem v České republice. Následuje rubrika „Чешские новости“, která na dvou stranách podává přehled o aktuálním dění u nás. Zpravodajství je dále doplněno krátkými zprávami z oblasti ekonomiky, politiky a společnosti („Экономика Политика Общество“). Součástí zpravodajství je i graf znázorňující změny kursu dolaru během týdne, což se v periodiku zachovalo od prvního čísla z roku 1999. Do této rubriky je zařazen například i článek, který hodnotí úroveň vysokých škol v České republice, což svědčí o tom, že rodiny potencionálních čtenářů se zde hodlají usadit natrvalo. Obecně je totiž o ruských občanech známo, že přikládají vzdělání velký význam a snaží se poskytnout svým dětem co nejvyšší vzdělání, které by jim zajistilo perspektivní budoucnost. O aktuálních událostech ve světě informuje rubrika „Новости“, která nabízí krátký přehled zpráv v jednotlivých zemích (např. „Латвия, Россия, Германия, Италия“ atd.). Velký podíl zpráv z této rubriky tvoří podrobné zpravodajství z Ruské federace. Přestože ruští imigranti žijí v České republice, nezapomínají na své rodné prostředí a udržují si vazby na Rusko, které jsou jistě velmi silné, protože jednou z typických ruských vlastností je smysl pro vlastenectví. „Крона“ jim proto podává zpravodajství i z domácího prostředí, aby ruští imigranti zůstali v obraze, co se v Rusku děje. Další zpravodajství rozšířené o zajímavosti a kuriozity ze společnosti nabízí rubrika „Общество“. Aktuální problémy současnosti jsou podrobněji analyzovány v rubrice „Тема“. Nově je do obsahu novin zařazena i rubrika „История“, ve které jsou mapovány důležité historické události Z původních rubrik zůstala zachována rubrika pro volný čas „Досуг“. V nových číslech se však již nevyskytuje speciální rubrika pro ženy „Подружка“. Místo toho si však ženy mohou přijít na své v nové rubrice „Звездная галерея“, kde jsou jim nabídnuty zprávy ze soukromého života slavných osobností. Stálá je také rubrika „Автомобиль“, kde se pánská část čtenářského publika může nadále dočíst novinky ze světa automobilů. Inzerátům je v nejnovějším excerpovaném čísle věnován větší prostor než v čísle prvním, je pro ně totiž určena speciální rubrika „Реклама“. Spektrum nabízených služeb v inzerátech je velmi široké, jde hlavně o služby spojené s administrativními i právními problémy imigrantů (např. nabídka soudně ověřených překladů, pojištění nabídka i poptávka po práci, prodej nemovitostí i podnájem, právní pomoc), řada služeb však má imigrantům napomoci zkvalitnit jejich život v České 33

republice (a to např. dovolená bez víz, kadeřník, dopravní služby, letenky a jízdenky, levné volání do zahraničí a služby pro zdraví atd.). Inzeráty doplňuje reklama s dalšími službami zajišťujícími vyšší standard života imigrantů u nás (např. EXIM tours, Бизнес-центр MERKUS, VICTORIA VOLKSBANKEN, „Народная академия Яна Гуса“, reklamu jsem umístila i samotná «Крона» – www.gazetakrona.com/www.gazetakrona.cz). V porovnání s prvním číslem je zde umístěno reklamy více. Domníváme se, že postupně se z periodika „Крона“ vytratily pouze praktické informace související s imigrací ruského obyvatelstva k nám. Ustálil se obsah, a tedy i čtenářské publikum. Současná čísla se zaměřují na rozsáhlé zpravodajství, nezapomíná se však ani na praktické informace. Periodikum se spíše obrací na usedlé imigranty, proto se již nezaměřuje jen na poskytování poradenství v oblasti práva a administrativy, ale chce také zkvalitnit život ruských přistěhovalců, čtenářů, u nás. Nezapomíná však na silné vazby k rodné zemi, proto tvoří velkou část periodika informace o Ruské federaci ve formě zpravodajství o politickém dění a informací z kultury.

9.2 „Чехия Сегодня“ Noviny „Чехия Сегодня“ vycházejí jednou za měsíc. Záměrem periodika je podávat podrobné analytické zpravodajství a odborné ekonomické, politické a jiné informace o České republice v ruštině.

Obsah prvního čísla (ЧС 1995/1) je zaměřen hlavně na poskytování informací a nových příležitostí podnikatelům. Hned na titulní straně je uvedeno tematické zaměření novin, a tím je oblast ekonomiky a obchodu („Экономика и бизнес“, „Ekonomika a obchod“), čemuž také odpovídá obsah. V úvodním textu („Дорогие друзья!“, „Vážení přátelé!“) noviny seznamují čtenáře se svými záměry. Jejich cílem je především přiblížit ruským imigrantům Českou republiku, obnovit narušené integrační styky mezi oběma zeměmi a pomoci rozšířit kontakty mezi českými a ruskými podnikateli. Proto se „Чехия Сегодня“ bude snažit přibližovat ruským podnikatelům ekonomický systém České republiky a právní osnovu českého obchodu. V rubrice „Экономика“ periodikum plní svůj závazek a zabývá se ekonomickou situací v České republice, což může pomoci podnikatelům zorientovat 34

se v této oblasti. Současná ekonomická situace České republiky je podávána zahraničním investorům velmi optimisticky a zvyšuje atraktivitu místního trhu. Cílem je zřejmě motivovat také investory ruského původu. Svůj cíl rozšiřovat kontakty českých a ruských podnikatelů noviny realizují v rubrice „Контакты“. Dalších obchodní příležitosti jsou podnikatelům nabídnuty v rubrice „Выставки“. Na další odborné informace se zaměřuje rubrika „Финансы“. Dalším velmi přínosným tématem je pro podnikatele i běžné čtenáře trh s nemovitostmi, kterému se věnuje rubrika „Недвижимость“. Ruští imigranti jsou totiž nuceni vyřešit otázku bydlení. Podnikatelé navíc potřebují prostory pro podnikání. Periodikum vysvětluje zařazení této rubriky do svého obsahu tím, že zaznamenává velký zájem obyvatel zemí SNS o nemovitosti na území České republiky. Situaci na českém trhu s nemovitostmi mapuje článek „Дом в Чехии, Обзор материалов газеты „Недвижимость

за

рубежом“

о

состоянии

дел

на

чешском

рынке

недвижимости.“. Tento článek podává cizincům velmi důležité informace spojené s pořízením nemovitosti v České republice. Upozorňuje totiž na Zákon č. 528/90, kterým se musí cizinci při pořízení nemovitosti řídit. V České republice bylo tehdy právně zakotveno, že cizinci si nesmí pořídit nemovitost přímou koupí. Jediným způsobem jak nemovitost koupit byla nutnost založit si obchodní společnost (buď akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným). Jako právnická osoba pak tedy cizinci měli právo nemovitost koupit, protože se z nich stal český subjekt. Co se týkalo nájmu a uzavírání smluv, o nájmu cizinci nebyli žádným způsobem omezeni. Je více než pravděpodobné, že mnoho nemovitostí bylo kvůli tomuto nařízení pořízeno nelegálně. Považujeme také za velmi přínosné a netradiční upozornění na rozdíly mezi českými a ruskými nemovitostmi. Podle periodika není mezi byty u nás a v Ruské federaci žádný rozdíl. Jinak je to však s domy. Periodikum charakterizuje české domy takto: „В большинстве домов дверь подъезда закрыта на ключ. В жилых домах, в коридорах, на лестницах автоматически выключается свет. В каждой квартире есть газовый счетчик. Теперь появляются счетчики горячей и холодной воды. В условиях рынка за все приходится платить.“. Ekonomický obsah periodika je odlehčen rubrikou „Отдых“, které jsou věnovány hned dvě strany. Klasické zpravodajství zde nenajdeme. Velkou část tvoří také reklama, která je umístěna na jednotlivých stranách novin i ve speciální rubrice („Реклама“). Do popředí jsou stavěny výrobky společnosti ELEPHANT („Бытовые и промышленные водопроводные и насосные станции“), 35

pro podnikatele je určena nabídka na koupi hotelu Praha v Poděbradech. Zájemci se také mohou zúčastnit třídenního semináře na téma „Недвижимость в Чехии“, nebo si mohou nechat předplatit „Бюллетень экономической и коммерческой информации торгового представительства Российской Федерации в Чешской Республике БЭКИ“. Přínosný má být i návod, jak telefonovat do ČR („Как позвонить в Чехию“), ruští občané tak alespoň mohou zůstat v kontaktu s příbuznými v Ruské federaci. Periodikum také nabízí svoji pomoc ruským firmám při jejich uvedení na český trh, přikládá proto dotazník, který jí má pomoci v tom, na jaká témata se má v dalších číslech orientovat. V budoucnu chce nabídnout i praktické informace, proto zveřejňuje ceník inzerce. Noviny navíc spolupracují se společnostmi, které poskytují odborné informace a zároveň zde zveřejňují svoji reklamu. Proto je řada článků řešena formou reklamního textu.

Podoba periodika se za 14 let podstatně změnila. Nejnovější excerpované číslo (ЧС 2009/1) je pestřejší než číslo první. Liší se již svým zaměřením. Z úzkého zaměření na oblast ekonomiky a obchodu se tématika novin více rozšířila, nyní je uváděna pod obecným názvem „информационно – аналитическая газета“, do kterého můžeme zařadit všechny výše jmenované oblasti. Navíc jsou některá čísla zaměřena na určité téma, například v posledním čísle je to turistický ruch a optimismus („Тема номера: туризм и оптимизм“). Je tedy zcela logické, že obsah jednotlivých čísel periodika se vždy liší, noviny se nedrží ustáleného obsahu. Poslední číslo podává, na rozdíl od čísla prvního, podrobné analytické zpravodajství. Aktuálnímu dění je zasvěcena rubrika „Актуально“. Periodikum zde využilo údaje české informační agentury „Пражский Телеграф“. Tato agentura je partnerem

periodika,

proto

je

jí

věnována

samostatná

rubrika

(„Чешское

информационное агентство «Пражский Телеграф»“), kde zveřejňuje krátké aktuality. Z obsahu novin můžeme vyčíst, že se stále orientují na přistěhovalce, podnikatele, investory. Množství informací z oblasti ekonomiky a práva již není tak vysoké jako v prvním čísle, přesto jsou do obsahu tyto informace stále zahrnuty. Proto má v obsahu novin místo rubrika „Экономика“. Získáváme dojem, že periodikum již počítá s tím, že si zde podnikatelé a investoři vytvořili určité zázemí, a proto již nepotřebují základní informace. Periodikum si stále klade za cíl přiblížit imigrantům 36

Českou republiku, stejně jak bylo uvedeno v úvodním článku prvního čísla, proto „Чехия Сегодня“ upozorňuje na blízkost obou národů, například v rubrice „Чехия и мы“. Ve srovnání s počáteční podobou se periodikum změnilo i v tom, že se kromě odborných informací a poradenství začalo více orientovat na společnost a volný čas, například v rubrikách „Авторитетное мнение“, „Интервью“, „История“, „Туризм“. Další oblastí, které nebyl v prvním čísle věnován prostor, je vzdělání („Образование“). Podoba článků v nejnovějším čísle nás přesvědčuje o tom, že noviny zachovávají své zvyklosti z prvního čísla, a to, že do rubrik umisťují články ve formě reklamního textu určité společnosti s uvedením kontaktu. Velmi oblíbený a jistě i užitečný může být malý kurz českého jazyka určený všem cizincům (článek „Чешский у самовара“). Pokud se totiž cizinci chtějí v České republice usadit, dříve nebo později se budou muset s českým jazykem sžít. Poslední strana je věnována reklamě. Luxusní výrobky nabízí firma Granát Trutnov. Dále jsou nabízeny letenky od společnosti www.letuska.cz. Vzdělání nabízí 1. Slovanské gymnázium. Pomoc při koupi nemovitosti nabízí společnost RonaInvest. Svoji reklamu zde má i informační agentura „Пражский Телеграф“. Kromě této reklamy jsou v periodiku umístěny různé reklamní články, o kterých jsme se již zmiňovali. Velká reklama je umístěna i na titulní straně. Pozornosti čtenářů je vystavena kosmetika s extrakty z kaviáru vyzy RYOR caviar care.

9.2.1 Příloha „Русский Анонс“ Příloha „Русский Анонс“ vychází společně s novinami „Чехия Сегодня“. Jde tedy o měsíčník, který se specializuje na ruskou kulturu a tradice.

Příloha k novinám „Чехия Сегодня“ je méně rozsáhlá (4 strany). Doplňuje periodikum o nové oblasti a rubriky, kterým není v hlavní části věnován prostor. Tím může být obzor stávajícího čtenářského publika ještě více rozšířen. Příloha je zaměřena hlavně na rodnou zemi ruských přistěhovalců, významné ruské krajany, tradice a zvyky, což vypovídá o tom, že se „Чехия Сегодня“ v příloze snaží zachovat ruskou kulturu. V nejnovějším excerpovaném čísle (РА 2009/1) je pozornost věnována pravoslavnému 37

svátku Tří králů, protože náboženství má pro ruské obyvatelstvo velkou váhu. Rusku a ruským občanům je věnována rubrika „Наши в городе“. Ruští imigranti musí neustále sledovat změny v zákonech, které se jich týkají. Dříve se zákonodárstvím zabývalo hlavní vydání, periodikum „Чехия Сегодня“. Nyní je této oblasti věnován prostor v příloze „Русский Анонс“. Setkáváme se zde s rubrikou „Закон и мы“.

Také reklamy v této rubrice jsou zaměřeny převážně na imigranty. Imigranty může zajímat i nabídka na levné volání do zahraničí, díky kterému mohou zůstat v kontaktu s příbuznými v Rusku. Pro obyvatele ruské národnosti žijící v hlavním městě je určena nabídka ruských obchodů v Praze (Ruský salon, Anastasia, ARBAT). Luxusní výrobky nabízí společnost LAPIS DIAMOND s.r.o., připomenuta je také informační agentura „Пражский Телеграф“.

9.2.2 Příloha „Недвижимость“ Příloha „Недвижимость“ vychází společně s novinami „Чехия Сегодня“ a další přílohou „Русский Анонс“ v měsíčním intervalu. Speciální obsah vyplývá již ze samotného názvu. Cílem je mapovat situaci na českém trhu s nemovitostmi.

Nabídka nemovitostí je stále aktuální. Nemovitosti se totiž stále častěji stávají předmětem obchodování ruských podnikatelů. Proto jsou do inzertní části zařazeny i inzeráty zaběhnutých podniků, například hotelů v lázních Karlovy Vary. Nabídku nemovitostí však mohou využít i ruští imigranti, kteří chtějí zkvalitnit své bydlení nebo si přivydělat pronájmem. Jako reakci na velkou nabídku i poptávku po nemovitostech v České republice zavedla „Чехия Сегодня“ pravidelnou přílohu „Недвижимость“. Příloha „Недвижимость“ zpočátku obsahovala praktické informace o nemovitostech, které pravděpodobně měli pomoci imigrantům zorientovat se na trhu s nemovitostmi, a také inzeráty, které byly shrnuty do rubriky „Предложение недвижимости“. Postupně se však z přílohy vytratil všechen text a s ním i rady a prostor byl věnován pouze inzerátům, které byly rozděleny do podrobnějších rubrik podle druhu nemovitosti,

např.

„Коммерческая

недвижимость/дома“;

„Дома,

Виллы, 38

Коттеджи, Квартиры“. Prostor začal být věnován i nemovitostem v Karlových Varech, které se staly významným centrem ruských imigrantů. V nejnovějších číslech jsou již inzeráty rozdělovány podle oblastí, a to na „Прага и окресности“, „Карловы Вары“, „MARIANSKE LAZNE“ a pak jsou nabídky v těchto destinacích pro snadnější orientaci rozděleny podle jednotlivých druhů nemovitostí, například „Прага и окресности“ - „коммерческая недвижимость/дома“, „виллы, дома, квартиры“, „квартиры“.

9.3 „Информ Прага“ Týdeník „Информ Прага“ má všeobecné zaměření. Svým obsahem se snaží zaujmout co nejširší spektrum potenciálních čtenářů. Hlavními pilíři těchto novin je zpravodajství a reklama.

Pokud porovnáme vývoj těchto novin během posledních tří let, zjistíme, že i během tak krátkého časového úseku můžeme zaznamenat velké změny. Především se několikrát rozšířilo spektrum rubrik. A od čísla ИП 2007/6 začalo periodikum vycházet s novou přílohou „Комсомольская правда в Чехии“, čímž se nabídka pro čtenáře ještě rozšířila. U tohoto periodika platí, že každé číslo je unikátní. I když se některé rubriky vyskytují opakovaně, jejich umístění je v periodiku pohyblivé. Často rubriky vycházejí pod různými variantami, případně jsou doplněny různými podtitulky. „Информ Прага“ se tudíž nepřidržuje přesné šablony.

Obsah nejnovějšího excerpovaného čísla novin „Информ Прага“ (ИП 2009/12) je velmi pestrý, můžeme ho rozdělit na dvě velké části, kterými jsou zpravodajství a inzerce. V úvodu periodikum podává podrobné zpravodajství. Přehled aktuálního dění podává rubrika „События“, ve které jsou zprávy tematicky rozděleny na podrubriky (např. „Официально“, „Визит“, „Новое“). „Информ Прага“ se také zaměřuje na společenské události, a to v rubrice „Общество“, ve které je mapováno dění v jednotlivých regionech (podrubrika „Регионы“).

39

Tyto noviny jako jediné mezi excerpovanými periodiky přikládají velký význam zpětné vazbě čtenářů, ponechávají jim prostor vyjádřit se či okomentovat určitou událost tím, že zveřejňují jejich dopisy v rubrice „Обратная связь“. „Информ Прага“ však nechce podávat jen holé zpravodajství. Chce svým čtenářům poskytnout důležité informace, které by je mohly zajímat z pozice přistěhovalců. Nabízí jim tedy poradenství v rubrice „Консультация“. V periodiku jsou navíc v různých rubrikách umístěny sloupky, ve kterých je věnována zvláštní pozornost vybraným informacím. Sloupky jsou ve většině případů barevně odlišeny, působí i přehledně. Sloupky informují o nejnovějších událostech v České republice („Новости“) i v Evropě („Евроновости“), podávají přehled o kulturním

dění

(„Культура“)

a

vzájemné

spolupráci

mezi

oběma

státy

(„Сотрудничество“). Sloupky však slouží i pro pobavení („Астрологический прогноз с…по…“). Druhá polovina obsahu je věnována praktickým informacím ve formě inzerce. Rubriky inzerce se téměř shodují s obsahem inzerce jiných periodik. Opět jsou zde rubriky související se zařizováním života v nové zemi. Velká část inzerátů souvisí s trhem nemovitostí. V úvodu inzerce jsou zařazeny nabídky nemovitostí podle oblastí, ty jsou pak dále rozděleny podle jednotlivých druhů nemovitostí a případně i velikosti. Obsáhlá je i inzertní část věnovaná vzdělání („Образование“), jež je tvořena především reklamami na jednotlivá vzdělávací zařízení. Stále aktuální a žádaná je jistě i rubrika práce („Работа“), ve které jsou rozlišeny nabídky zaměstnavatelů a uchazečů o práci. Podnikatelé a investoři mohou obohatit svoji činnost o nabídky v rubrice „Бизнес и финансы“. Své opodstatnění má i rubrika „Юридические услуги“, protože se imigranti mohou často setkávat s problémy, při kterých potřebují právní pomoc. Zkvalitnění života v České republice nabízejí další inzertní rubriky, například rubriky „Благоустройство“, „Автотранспорт“, „Оргтехника“, „Здоровье и красота“, „Отдых. Туризм. Спорт“. Další odborné služby zahrnuje rubrika „Другие услуги“. Ostatní oblasti poskytování služeb či prodeje zboží, které nejsou obsaženy ve výše uvedených rubrikách, jsou zařazeny do inzerce pod označením „Разное“. Inzerci doplňuje reklama na dané služby. Poslední strana v podobě reklamy informuje o konání výstavy AMPER 2009. Konkrétní nabídky na koupi nemovitosti zveřejňují společnosti PDW Praha a CTR group. Na zbývajícím prostoru periodikum 40

čtenáře upozorňuje na on-line zpravodajství a nabídku pracovní pozice reklamního manažera. Stálé čtenářské publikum se snaží periodikum vytvořit tím, že přikládá kupon pro předplatitele. Z obsahu periodika jsme zjistili, že je velký význam přikládán inzerci, co nejširší nabídku inzerátů se periodikum snaží zajistit přiloženým kuponem pro řádkovou inzerci. Nezvyklé je zařazení rubriky pro volný čas („Разное“) do inzertního prostoru. Její obsah tvoří anekdoty, program kulturních akcí („Калейдоскоп“) a také sudoku a křížovka. Tato rubrika doplňuje rubriky věnované volnému času, její umístění však působí poněkud nepřehledně. Pokud čtenáři neprocházejí celou inzerci, nemusí si této rubriky povšimnout.

9.3.1 Příloha „Комсомольская правда в Чехии“ Příloha „Комсомольская правда в Чехии“ vychází společně s novinami „Информ Прага“ v týdenním intervalu. Přibližuje se bulvárnímu tisku. Zaměřuje se na ruskou kulturu a ruské slavné osobnosti.

Tato příloha začíná vycházet později než samotné periodikum „Информ Прага“. Zavedením této přílohy „Информ Прага“ podle svých slov reaguje na poptávku. Periodikum dále uvádí, že čtenáři budou prostřednictvím přílohy seznamováni s nejdůležitějšími událostmi v České republice a zahraničí, a to zcela jinak (zavedení přílohy bylo okomentováno na titulní straně ИП 2007/6 ve článku „В добрый путь!“). První číslo přílohy vyšlo v prvním únorovém týdnu roku 2007 (КПвЧ 2007/1). Do té doby byla k periodiku přikládána jen příloha obsahující reklamy a inzeráty, pouze malý prostor v ní byl věnován volnému času a kultuře. Svým obsahem i podobou se příloha zcela odlišuje od hlavního vydání. Je tedy vidět, že noviny plní svůj záměr a podávají čtenářům informace zcela jinak. Přesto se domníváme, že se periodikum nepřidržuje svého cíle informovat o České republice a spíše se orientuje na Ruskou federaci. Jinou formu podání můžeme pozorovat již u zpravodajství. V příloze je nabídnut přehled týdenních událostí („Картина недели“). Témata jednotlivých událostí jsou okomentována podrubrikami, například „Форумы“, „Дословно“, „В верхах“. 41

Navíc je zpravodajství detailně analyzováno do hloubky pomocí názorů a komentářů novinářů a odborníků, například v podrubrikách „Взгляд с 6-го этажа“, „От автора“ „Мнение“. K tématu se v některých případech vyslovuje i redakce přílohy v podrubrice „Из досье «КП»“. Zpravodajství navíc podává přehled událostí ze sportu („КП спорт“). Nově je analyzována i politická situace, noviny se zaměřují na zprávy o Ruské federaci (rubriky „Ненадежный союзник“, „Политкухня: машина времени“). Periodikum se snaží oslovit i novou skupinu čtenářů, které doposud nebyl v hlavní části věnován žádný prostor, a to milovníky neprobádaných oblastí v rubrice „Клуб любознательных: тайны XX века“. Nově se čtenáři setkávají i s rubrikou o zdraví („Здоровье «КП»“), kde jsou jim dávány různé rady, jak dbát o své tělo a zdraví. Opomíjená byla v hlavní části i oblast ruského showbyznysu. Zajímavosti ze života ruských hvězd nabízí rubriky „Звездные хоромы“ a „Светская хроника“.

Obsah prvního a nejnovějšího čísla se zásadním způsobem nezměnil. Do nejnovějšího čísla přílohy, které excerpujeme (КПвЧ 2009/12), je umístěno více novinek z ruského showbyznysu (např. rubriky„Встреча для вас“, Только у нас“, „Из жизни звезд“, „Сообщаем подробности“). I když jsou témata obou čísel podobná, názvy rubrik nejsou pevné, mění se. Nejnovější číslo také podává aktuální přehled událostí za uplynulý týden („Картина недели“). Nově je zde zařazena rubrika „Кадровый резерв“, se kterou jsme se v prvním čísle nesetkali. Aktuálně je zde zařazena i rubrika „Телевизор“, ve které se polemizuje nad účastí Ruské federace v soutěži „Евровидение“. Zprávy jsou nadále komentovány podrubrikami „Полититог“, „Взгляд с 6-го этажа“ nebo „Из досье «КП»“. I do nejnovějšího čísla je zařazen TV program. Přehled je však v porovnání s prvním číslem rozšířen o program českých televizních stanic, proto je rozsáhlejší. Stejná zůstává rubrika o sportu („«КП» - спорт“). Některé rubriky jsou do přílohy zařazeny mimořádně, jde tedy o rubriky krátkodobé, například „Расследование «КП»“, „Эхо войны“ či „Выборы в Америке“.

42

Obsah přílohy je, jak vidíme, velmi pestrý. Opět je každé číslo unikátní. Svým obsahem se přibližuje spíše bulvárnímu tisku, což však může zaujmout další početnou skupinu čtenářů.

9.4 „Газета Плюс“ Noviny „Газета Плюс“ vycházejí jedenkrát týdně. Tento týdeník se specializuje na zpravodajství z České republiky a na inzerci.

Obsah „Газету Плюс“ (ГП 2009/10) bychom také mohli rozdělit na dvě hlavní části, a to na zpravodajství a reklamní část. Zpravodajství nabízí jen přehled nejdůležitějších událostí zaměřených hlavně na imigrační problematiku. V rubrice „Из первых рук“ odborníci poskytují čtenářům rady na problémy spojené s imigrací, se kterými se často potýká většina přistěhovalců. Právní poradně je vyhrazen i oddíl „Советы наших экспертов“. S aktuálním děním v České republice seznamuje čtenáře rubrika „Новости Чехии“, kde je podán krátký přehled nejdůležitějších zpráv. Periodikum však nenabízí čtenářům jen holé zpravodajství, vychází také ze silné vazby ruských imigrantů na rodnou zemi, a proto představuje Českou republiku jako zemi s velmi blízkou kulturou, například v rubrice „С Чехии по нитке“. Dostatečný prostor je věnován i ruskému prostředí, a to v rubrice „Rendez-Vous“. Noviny čtenářům nabízejí i rubriky pro volný čas (například rubrika „Когда все дома“, přehled kulturních akcí - „Наша афиша“). Do oblasti volného času můžeme zařadit i týdenní přehled televizních pořadů na ruských i českých kanálech („Программа телевидения на неделю с…по…“), týdenní horoskop („Гороскоп на неделю“) a anekdoty („Анекдоты“). Zbývající významná část novin je věnována reklamě a inzerátům („Объявления + реклама“). Inzeráty jsou roztříděny podle druhu nabízených služeb, podle toho jsou pak dále konkrétněji rozděleny. Opět jsou nabízeny služby související s imigrací, a to například v těchto inzertních rubrikách: „Работа“, „Недвижимость“, „Бизнес“, „Образование“. Druhá velká skupina nabízených služeb souvisí se zkvalitněním života v České republice (např. rubriky „Все для дома и семьи“, „Здоровье + Красота“, „Техника + Технологии“, „Транспорт“, „Досуг“, „Разное“, 43

„Знакомства“). Mezi inzeráty jsou vkládány krátké reklamy podle druhu nabízených služeb. Delší reklamní texty se objevují jen v ojedinělých případech, např. realitní společnost Velas Reality. Je zřejmé, že periodikum se zaměřuje především na praktické informace v podobě inzerátů, jejich počet se na svých stránkách snaží neustále zvyšovat, proto například vyhlásilo krátkodobou akci bezplatného inzerování. Přehledně jsou také uvedeny podmínky i ceny inzerování, inzerenti mohou využít přiložené kupony na inzerci. Na poslední straně jsou v rubrice „Реклама и развлечения“ uveřejněny ještě krátké informativní a zároveň reklamní texty z oblasti automobilismu („Авторевю“). Zábavu nabízí křížovka a další anekdoty.

9.5 „Пражский экспресс“ Noviny „Пражский Экспресс“ mají speciální zaměření. Hlavním cílem je nabídnout čtenářům přehled bezplatných inzerátů. Periodikum vychází v týdenní periodicitě.

Tyto noviny jsou založeny na podobném principu jako „Газета Плюс“. Hlavním cílem je také poskytování praktických informací v podobě inzerce. Inzertní část je zde však ještě rozsáhlejší. Obsah tohoto periodika není příliš pestrý (ПЭ 2009/10). Periodikum poskytuje pouze základní přehled událostí. Krátké zpravodajství je zaměřeno jen na nejaktuálnější dění, čtenáři vůbec nejsou seznámeni s důležitými zprávami ani novinkami, které by je mohly zajímat z pozice imigrantů. V nejnovějším excerpovaném čísle se například čtenáři dovídají pouze podrobnosti o plánovaném mezinárodním filmovém festivalu Febiofest 2009 v Praze. Podrobnější jsou pak zprávy ze sportu. Hlavním cílem tohoto periodika je tedy poskytnout čtenářům praktické informace, a to v co největším množství a rozmanitosti. Zbývající, tedy dominantní prostor novin (asi 10 stran) je pak věnován reklamám a inzerátům. Inzeráty jsou rozděleny podle druhu nabízených služeb do jednotlivých skupin, v jejichž rámci jsou pak detailně rozděleny do podskupin.

44

Velký podíl nabízených služeb souvisí s imigrační problematikou, která může zajímat převážnou většinu čtenářského publika, protože přistěhovalcům vyplývají z jejich statutu určité povinnosti, například musí obnovovat povolení k pobytu, pokud jim nebyl povolen trvalý pobyt v České republice. Proto jsou obecně tyto inzeráty stále aktuální a jejich struktura se v inzerci jednotlivých periodik téměř shoduje. Pokud bereme

v úvahu

noviny

„Пражский

Экспресс“,

do

služeb

souvisejících

s přistěhovalectvím můžeme zařadit tyto skupiny inzerátů: „Недвижимость“, „Образование“, „Работа“, „Бизнес“, „Документы“, „Иммиграция“. Druhou velkou skupinu inzerátů tvoří nabídky různých služeb, které mají napomoci občanům ruské národnosti v tom, aby i v nové zemi mohli žít plnohodnotný život, například rubriky „Бытовые услуги“, „Здоровье“, „Дети“, „Туризм и отдых“, „Свободное время“, „Знакомства“. Zbývající prostor je věnován ostatním inzerátům v rubrice „Последнее“.

Zvláštní pozornost je pak věnována vybraným službám v Praze, protože právě v hlavním městě je největší podíl imigrantů. Nabídka daných služeb je uspořádána do přehledných tabulek. Jedná se o nabídku bytů v Praze („Пражские квартиры, Сто лучших квартир в аренду во всех районах Праги“), dále je zveřejněn seznam ruských produktů a jejich cen, které lze koupit v potravinách v Praze („Русские продукты, Цены на наши любимые продукты в магазинах Праги“), užitečné má být i zveřejnění adres a pracovní doby důležitých organizací v Praze („Пражские адреса, Адреса и часы работы важнейших учреждений Праги“). Tipy na ruská jídla ve vybraných pražských restauracích i s uvedením jejich gramáže a cen nabízí tabulka „Пражские рестораны, Цены на наши любимые блюда в ресторанах Праги“. Pro odlehčení periodikum mezi inzeráty zařadilo i tabulku „Пражский звездочет, Благоприятные дни в полиции по делам иностранцев, Астрологический прогноз на неделю с…по…“. Poslední strana novin nabízí ještě reklamy dalších společností. Předmětem reklamy jsou letenky a jízdenky, portál www.domavcr.cz, který obsahuje užitečné informace pro přistěhovalce, výstava Mořský svět či potápění. Svoji reklamu zde má i „Пражский Экспресс“, který upozorňuje na novou adresu redakce. Navíc je připomenuto výročí 10 let tohoto periodika, které se zavazuje, že do budoucna změní svoji podobu a zařadí do svého obsahu další rubriky. 45

Noviny používají označení „Рубрики газеты“ pouze v souvislosti s tematickým rozčleněním inzerátů. My bychom pro naše účely za rubriky dále považovali ve zpravodajské části sloupce „Читательный зал“,

„Новости спорта“, „Обзор

спортивной прессы“.

9.6 „Деньги Плюс в Чехии“ Specifický obsah tohoto měsíčníku je určen již samotným názvem „Деньги Плюс в Чехии“. Hlavním cílem novin je poskytnout investorům a podnikatelům odborné informace v oblasti financí.

V rubrice „Ипотека“ periodikum (ДП 2008/6) mapuje trh s hypotékami, což může být pro potenciální zájemce o hypotéku velmi přínosné, pomůže jim to totiž lépe se orientovat v nabídkách bank. Majetnějším čtenářům je věnována také další rubrika „Инвестиции“, kde jsou čtenáři seznámeni s různými možnostmi investování. Investoři mohou sledovat vývoj na jednotlivých trzích v rubrice „Обзоры рынков“. Noviny také podávají přehled o aktuální ekonomické situaci ve světě i v České republice. Rubrice „В Чехии“ jsou věnovány hned dvě strany, na kterých je z mnoha pohledů rozebíráno jedno z nejdiskutovanějších témat novin, a to finanční krize. Periodikum svým čtenářům rovněž poskytuje odborné poradenství. Rady na aktuální problémy jsou obsahem rubrik „Актуальные рекомендации“ či „Советы“. Zároveň jsou prohlubovány znalosti těch, kteří se chtějí v oblasti financí dobře orientovat. Soudě podle obsahu totiž noviny pravděpodobně počítají s tím, že ne všichni čtenáři jsou odborníci a dokážou se bez problémů orientovat na trhu s penězi. Obohatit znalosti čtenářů má rubrika „Уроки денег“. Odborný obsah je odlehčen zajímavostmi z oblasti financí (např. rubriky „Деньги и психология“ či „Деньги и развод“, „Самые-самые“, „Коллекции“ ). Jako motivace začínajících podnikatelů nebo jen pro zajímavost může sloužit rubrika „Замечательные бизнесмены“, která se soustředí na úspěšné a významné podnikatele.

46

Periodikum při tom spolupracuje s různými společnostmi. Partnerem novin je společnost TeleTRADE, která se spolupodílí na obsahu. Mezi další společnosti, které přispívají reklamními články, jsou například společnost AHILLES nebo DEFIRE spol. s r. o. Reklama doprovází jednotlivé rubriky a je rozmístěna téměř na každé straně periodika, přesto je jí věnována speciální rubrika „Реклама“. Do středu pozornosti je zde stavěno Ruské středisko vědy a kultury v Praze, které začalo spolupracovat s periodikem „Деньги Плюс“, a proto je zde uveřejněn program akcí na listopad („Российский центр науки и культуры к вашим услугам!“). Svůj reklamní text zde uveřejnila i firma ALTIMED group s.r.o. Za spíše reklamní můžeme považovat i rubriku „Инвестиции“. Do obsahu byla již jednou zařazena, tentokrát však jde spíše o reklamu společnosti DIAMONDS INTERNATIONAL CORPORATION. Obecně v periodiku nabízejí své služby velmi seriózní společnosti, jejichž nabídka je na vysoké úrovni. Zřejmě vycházejí z toho, že převážnou část čtenářského publika tohoto periodika tvoří majetní čtenáři, investoři a podnikatelé, kteří dávají přednost vysoké kvalitě před cenou. Čtenářům je nabízeno luxusní bydlení (společnosti Geosan development a Singa), vzdělávací semináře (FX Consulting), kvalitní lékařská péče (Group medical center, Studio cosmetics Bodyform), půjčovna automobilů (www.autopujcovnacz.cz), kvalitní vzdělání (výuka českého jazyka i logopedické problémy – Частная клиника LOGO, Prague College, Детский сад «Бонифаций»), ruské potraviny (русские продукты – Калинка), luxusní restaurace (El Emir – Lebanese restaurant), letenky (VIOLA travel s.r.o.), PC servis (BONDA), nechybí ani reklama již několikrát zmiňované společnosti TeleTRADE. Jsou zde nabízeny služby spojené se zkvalitněním života v České republice i pracovních podmínek.

Na rozsáhlé zpravodajství jsou zaměřeny tituly „Крона“, „Информ Прага“ a „Чехия Сегодня“. Ruská kultura je hlavním záměrem periodik „Русский Анонс“ a „Комсомольская правда в Чехии“ Specifický odborný obsah nabízí noviny „Деньги Плюс в Чехии“, částečně i „Чехия Сегодня“. Specifická je i příloha „Недвижимость“. 47

Reklamní funkci plní zejména titul „Пражский Экспресс“ a částečně také noviny „Газета Плюс“. Imigrační problematice se ve větší či menší míře věnují všechna excerpovaná periodika.

48

10 Jazyková analýza 10.1 Slovní zásoba Slovní zásoba publicistického stylu se vyznačuje tematickou různorodostí. V textech je užita obecná a neutrální slovní zásoba, frazémy, a také výrazy knižní či hovorové. Volba daných jazykových prostředků je ovlivněna tématem, kterému se v textu periodika věnují.

10.1.1 Společenská a politická témata V analyzovaných titulech je při projednávání společenských a politických témat užita slovní zásoba zaměřená na tuto oblast. Často se v jednotlivých textech objevují tyto lexémy: правительство, государство, государственный бюджет, политика, политик, министерство, министр, бизнес, президент, выборы, избиратели, премьер-министр, посольство, делегация, законопроект a další. Příklady: „Начало 2005 года чешская политика опраздновала по-своему: премьерминистр страны, один из самых молодых…“ (úvodník, ИП 2006/2) „Заявление Министерства финансов Чешской Республики о том, что государство из-за вычета НДС теряет…“ (úvodník, К 2009/10-11)

10.1.2 Internacionální slova z oblasti politiky V článcích z oblasti politiky jsou zastoupena i internacionální slova z oblasti politiky, například муниципальный, лидер, спикер, парламент, департамент, папарацци. Příklady: „…премьер-министр Чехии Мирек Тополанек официально представил чешские приоритеты в Европейском парламенте.“ (úvodník, ЧС 2009/1) „Российский

лидер

подчеркнул,

что

обеспечение

мировой

экономики

традиционными видами топлива…“ (rubrika „Тема недели“, podrubrika „В России“, ИП 2006/2)

49

10.1.3 Slovní zásoba z oblasti každodenního života Ve zpravodajství se často setkáváme také se slovní zásobou z oblasti každodenního života, například безработица, заработок, работа, работник, жилье, занятость, рождаемость. Příklady: „…средний показатель по безработице в стране возрос…“ (rubrika „События“, podrubrika „Новости“, ИП 2009/12) „…ввести визовый порядок въезда для граждан некоторых государств послужило обсуждение вопросов занятости.“ (zpravodajství na titulní straně, К 1999/1)

10.1.4 Společensko-politická a ekonomická tematika V článcích se společensko-politickou nebo ekonomickou tematikou jsou často zastoupena tato slova či slovní spojení např. экономика, экономический рост, налогоплательщик, инвестор, инвестиции, финансовый кризис, налогообложение, рынок капиталов, дивиденды, юридическое лицо, физическое лицо atd. Příklady: „…как чешская экономика переживает международный финансовый кризис?“ (rubrika „Актуальные рекомендации“, ДП 2008/6) „…инструментов

международного

рынка

капиталов

для

расширения

сотрудничества в области взаимных инвестиций.“ (rubrika „Актуально“, ИП 2007/19)

10.2 Tendence ke standardizaci V textu tiskovin, které jsme excerpovali, se projevuje tendence ke standardizaci.

10.2.1 Šablonové slovní obraty Přípravu textu mají usnadnit šablonové slovní obraty, které jsou kancelářsky zabarvené. Tyto slovní obraty vznikly v důsledku vlivu administrativního stylu,

50

můžeme je tedy nalézt v článcích s odbornou tematikou, ale i ve zpravodajství. Patří sem například tato spojení: на сегодняшний день, в настоящее время. Příklady: „Как же выглядит на сегодняшний день чешская банковская сцена?“ (rubrika „Деньги“, К 1999/1) „…численность населения на нашей планете, которая в настоящее время составляет…“ (ЧС 2004/1)

10.2.2 Univerzální slova K šablonovým slovním obratům patří i univerzální slova, která mají široké užití a neurčitý význam. V textech jsou tyto obraty běžně užity v oblasti zpravodajství, v některých případech hned v úvodním článku. Můžeme k nim zařadit tato slova: ряд, вопрос, мероприятие, определенный. Příklady: „…был подписан ряд совместных соглашений в сфере…“ (rubrika „Актуально“, ИП 2007/19) „Комиссия

рассмотрела

основные

вопросы

торгово-экономического

сотрудничества двух стран в энергетике“ (úvodník, ЧС 2007/10-11)

10.3 Jazykové prostředky zvyšující expresivitu textu Expresivní vyjadřovací prostředky realizují ovlivňovací funkci v textu. Tyto prostředky oživují text, zvyšují jeho atraktivnost.

10.3.1 Knižní výrazy V textech podávajících zpravodajství, v mnoha případech hned v úvodnících, ale také ve společenských nebo ekonomických rubrikách, se často vyskytují knižní výrazy, například эрудиция, spojka ибо, субординация, příslovce столь, уповать, в ранге кого, перипетия, гордиев узел. Příklady: „Для президента США это будет первый вояж на Старый континент в ранге главы государства.“ (rubrika „Экономика, Политика, Общество“, К 2009/10-11)

51

„Когда премьер-министр Чехии Мирек Тополанек курсировал между Киевом и Москвой, пытаясь разрубить гордиев узел газовых трений…“ (úvodník, ЧС 2009/1)

10.3.2 Výrazy hovorové Společně s knižními výrazy jsou v článcích se zpravodajskou tematickou často užity i výrazy hovorové, které zvyšují expresivitu textu. Například штурман, загвоздка, болячка, эдакий, конкретика, вдобавок, не тут-то было, конфуз, текстовка, что ж, неладный, иномарка, малюсенький, дать добро, спальный район, в придачу. Příklady: „…необходимо придумать что-нибудь эдакое.“ (rubrika „Обзор спортивной прессы“, ПЭ 2009/10) „Что ж, иметь свое мнение всегда было и почетно…“ (rubrika „Актуально“, ЧС 2009/1)

10.3.3 Slova vysokého stylu Expresivní výrazy fungují v publicistických textech také jako realizátory ovlivňovací funkce. Jsou to slova vysokého stylu, která v excerpovaných novinách zvyšují expresivitu zpravodajských textů s bulvárními rysy, ale i úvodníku, například стезя, седина, тленный. Příklady: „Кстати, седина прямо-таки преследует президентов США.“ (rubrika „Картина недели“, КПвЧ 2009/12) „«Все это тленно, и жизнь это подтверждает…“ (úvodník, РА 2009/1)

10.3.4 Formy superlativu Za expresivní můžeme považovat i formy superlativu, které jsou hojně zastoupeny v textech se zpravodajskou tematikou, i přímo v úvodnících, například самые смелые надежды и ожидания, самые яркие спектакли, самый популярный политик, самые активные соотечественники, самые сложные вопросы, самые богатые люди. Příklady: 52

„…пять лет назад в то время самый популярный политик взял…“ (úvodník, ИП 2006/2) „В рейтинг сотни самых богатых людей в Центральной и Восточной Европе…“ (rubrika „Новости“, ЧС 2008/9-10)

10.3.5 Metafora Velmi často se v článcích analyzovaných novin vyskytuje metafora, která zvyšuje expresivitu především zpravodajských textů (metaforu můžeme najít např. v úvodnících, ve sportovních rubrikách či ve zprávách z České republiky i Ruské federace). Patří sem například tato slova a slovní spojení: бульдожья хватка, железная защита, львиная доля, матушка-природа, океан энергии, (компания) стала ангелом-хранителем, урезать доходы, «визитная карточка» Праги, «хоккейный бог», (биатлонист) Шемпп – алмаз, лоно отцовского дома, страна находилась на пороге войны, после зимней спячки распахнул свои двери замок. Příklady: „…кризис произошел после того, как лопнул ипотечный и кредитный «пузирь».“ (rubrika „В Чехии“, ДП 2008/6) „«Претенденты сначала пройдут через «квалификационное сито»…“ (rubrika „Новости Чехии“, ГП 2008/38)

10.3.6 Perifráze Pro publicistický styl je také charakteristická tvorba perifrází, které podobně jako metafora oživují oblast zpravodajství, ale i kulturní rubriky. Jde o perifráze tohoto typu: тугое серебро (звон в Кремле), голубое полотно с золотыми звездами (флаг Евросоюза), черные униформы с дубинками (спецотряд). Příklady: „…неизвестный злоумышленник поджег голубое полотно с золотыми звездами, вывешенное в пражском районе Летна…“ (rubrika „Актуально“, ЧС 2009/1) „Не обошлось без черных униформ с дубинками.“ (úvodník, ИП 2007/19)

10.3.7 Přísloví Zaznamenali jsme i případy užití přísloví v textu, dokonce bylo citováno i jedno české rčení, které bylo přirovnáno k ruskému ekvivalentu. Šlo o tyto případy: 53

„Впрочем, как известно ˝скоро сказка сказывается˝…“ (úvodník, К 1999/1) „Как говорит известная пословица - «знал бы, где упасть, соломки бы подостлал». Другая, только уже чешская, поговорка гласит «náhoda je blbec» (означает примерно то же самое). Среда обитания мудрости – реальность, а практика свидетельствует о том, что случаи бывают разные…“ (rubrika „Консультация“, ИП 2009/12)

10.3.8 Archaismy V textech ruských novin se také v mnoha případech vyskytují archaismy, například дабы, сей, вояж, тет-а-тет, подмостки, сторицей, тленный. Ty oživují texty se zpravodajskou i kulturní tematikou. Příklady: „Россия и Украина все равно были вынуждены договариваться тет-а-тет.“ (úvodník, ЧС 2009/1) „Презрительное

равнодушие

Мирека

Тополанека

в

общественному

мнению…вернулось ему сторицей.“ (úvodník, ЧС 2008/9-10)

10.3.9 Emocionálně zabavené jazykové prostředky V textu je udělen prostor i emocionálně zabarveným jazykovým prostředkům hovorového, dokonce až lidového charakteru. Jde především o články bulvárního charakteru, které jsou tematicky zaměřeny na oblast kultury a sportu. K takovým jazykovým prostředkům patří například tato lidová slova: хворь, пацан, оболтус, аж. Příklady: „Доводилось слышать, что хорош новый созидатель Алекс. Что окончательно избавился от хворей Веллитон.“ (rubrika „Обзор спортивной прессы“, ПЭ 2009/10) „Интернет наполнился злобными слухами: мол, красится специально. А начал, еще когда соперничал с Маккейном. Чтобы не выглядеть совсем уж пацаном на его фоне.“ (rubrika „Картина недели“, článek s bulvárními rysy, КПвЧ 2009/12)

10.3.10 Slova vyjadřující subjektivní hodnocení V textech podávajících zpravodajství jsme zaznamenali i případy užití podstatných jmen vyjadřujících subjektivní hodnocení, především deminutiva 54

паренек, понемножку, колесико, deminutivum s hanlivým významem городишко a deminutivum s významem lichotivým старушка. Příklad: „И такая возможность радоваться существует повсюду, не только в Париже, Реймсе или Меце, а в любом, самом малюсеньком городишке, которого даже нет на карте…“ (rubrika „Проверено на себе“, ИП 2009/12) „Президент-евроскептик и премьер, чья партия проиграла краевые и сенатские выборы – это для старушки Европы уже слишком.“ (rubrika „Актуально“, ЧС 2009/1)

10.4 Tvorba slov V textu excerpovaných ruských novin se vyskytují zejména tyto slovotvorné postupy a jejich prostředky:

10.4.1 Odvozování (derivace) Slova jsou tvořena odvozováním (derivací), kdy se ke slovotvornému základu připojuje prefix a sufix. Hovoříme o slovotvorných procesech prefixace a sufixace. V textech se zpravodajskou tematikou jsou často užívána přídavná jména s prefixem

(předponou)

не-

(неполитический,

неофициальный),

ruské

a

staroslovanské předpony про- (проинформировать), противо- (противоправный), со- (соавтор, соотечественник, совладелец), a také předpony přejaté z jiných jazyků анти- (антитеррористический, антисоветский), пост- (посткоммунистический). Příklady: „…в стране зарождается новый вид посткоммунистической авторитарной системы…“ (rubrika „Актуально“, ИП 2007/19) „Попали в сотню состоятельных людей также совладелец угольной компании…“ (rubrika „Новости“, ЧС 2008/9-10)

V textech vybraných ruských novin jsme zaznamenali také případy užití slovotvorného procesu sufixace. Zejména jsou užívány tyto sufixy (přípony) přejaté z jiných jazyků, například -зм (эгоизм), -аци (дислокация, активизация). Příklady: 55

„…состоялся заинтересованный разговор об активизации деятельности…“ (úvodník, ЧС 2007/10-11) „Нынешняя ситуация показывает ущербность финансового монополизма и политики экономического эгоизма.“ (rubrika „Картина недели“, КПвЧ 2008/46)

10.4.2 Kompozice (skládání) Dalším způsobem tvorby slov je kompozice (skládání). Tento slovotvorný proces má velmi široké užití ve zpravodajství, a to především v textech zaměřených na oblast politiky a ekonomiky. Zaznamenali jsme, například, tato složená slova: товарооборот, интернетстраница, альтруист-политик, государства-производители, пресс-конференция, президент-евроскептик, нефтегазовый, бизнес-сектор. Příklady: „…на условиях, приемлемых как для государств-производителей, так и потребителей.“ (rubrika „Тема недели“, podrubrika „В России“, ИП 2006/2) „…способы управления ресурсами в бизнес-секторе…“ (zpravodajství na titulní straně, К 2009/10-11)

Pro úsporu slov a poměrnou stručnost výkladu slouží další prostředek kompozice, kterým jsou: •

Zkratky - V textech s politickou a ekonomickou tematikou se setkáváme s těmito

případy písmenných zkratek, například: США, ВВП, СМИ, ПМЖ, ФМС, МВД, МИД, ЖКХ, ЕС, РФ, ЧР, НАТО, ООН, СССР. Příklady: „Печальная участь европейского флага постигла также флаги НАТО и ООН.“ (rubrika „Новости Чехии“, ГП 2008/38) „С 1 января 2009 г. в пакет документов на ПМЖ включен сертификат о сдаче экзамена.“ (rubrika „Закон и мы“, РА 2009/1) •

Zkratková slova – Běžně jsou užita, například, tato slova: роддом, медосмотр,

госдепартамент, Госдума, Евросоюз, турвиза, сберкнижка, автопром, Минфин, главред, Минпромэнерго, оргкомитет. Příklady: 56

„…Федеральная таможенная служба сообщила, что, в соответствии с полученным ею письмом Минпромэнерго…“ (úvodník, РА 2006/6) „…в настоящее время ведется усиленная проверка наличия страховок при въезде в Чешскую Республику или при пересечении внешних границ Шенгенского пространства в любой другой стране Евросоюза.“ (zpravodajství na titulní straně, К 2008/9)

Obecně jsou zkratky a zkratková slova v ruském jazyce užívána v širším měřítku než v českém jazyce. Také v textech excerpovaných ruských novin jsou tyto jazykové prostředky velmi časté.

10.4.3 Konverze Běžně se ve zpravodajských textech analyzovaných novin vyskytuje i konverze, konkrétně substantivizace přídavných jmen a participia, například подозреваемый, обжалованный,

ученые,

беременные,

новорожденный,

полицейский,

политзаключенные, собравшиеся. Příklady: „…ни один полицейский или участник фестиваля наказан не был…“ (úvodník, ИП 2006/2) „21 октября чешская полиция в результате проведенной спецоперации задержала в пражском аэропорту Рузине двух подозреваемых в убийстве белоруса…“ (rubrika „Из первых рук“, ГП 2008/38)

10.5 Syntax 10.5.1 Charakter promluvy Z hlediska charakteru promluvy se v textu vyskytuje: •

Monolog (např. v příspěvcích čtenářů, reportáži redaktora)

Příklady: „Я ни за что не поверю в искренность бывших соотечественников, живущих за границей и поливающих грязью свою Родину...“ (rubrika „Обратная связь“, podrubrika „Мнение“, ИП 2009/12) 57

„Мои роды проходили в пражской больнице с отделением для иностранцев Мотол в октябре 2008…“ (rubrika „Из первых рук“, ГП 2009/10)

•

Dialog (v interview)

Příklady: „ – Как обстоят дела в Чешской республике? – Ситуация в Чешской республике ничем не отличается от ситуации в мире…“ (rubrika „Инвестиции“, ДП 2008/6) „ – Полагаете, нынешнее правосудие лучше? – Основываясь на очень неплохой, добротной нормативной базе, наша судебная система продолжает жить…“ (rubrika „Общество“, К 2008/9)

•

Přímá řeč (články bývají často doplněny citací jedné z klíčových osob dané

události, např. prezidenta Ruské federace, ale i známé herečky) Příklady: „«А потом, во время Пражской весны 1968 года, мне довелось испытать то, что редко выпадает на долю актера, - продолжил рассказ Олег Павлович.“ (úvodník, ГП 2008/38) „«Раневская как-то сказала, что юбилей – это гимн подагре», - такими словами открыла вторую часть вечера актриса.“ (úvodník, РА 2008/9-10)

10.5.2 Imperativ Mezi slovesnými způsoby hraje důležitou roli imperativ, s jehož pomocí se ruské noviny ve zpravodajských či reklamních textech snaží apelovat na čtenáře. Tímto způsobem je v textech opět realizována přesvědčovací funkce. Například: покапайте, инвестируйте, проснись, спешите, ходите, курить-бросьте, учись, берегись, будьте готовы, поверните, делайте. Příklady: „…аналитики, которые бьются сейчас в истерике, призывали: «Это всего лишь коррекция – покупайте, инвестируйте!».“ (úvodník, ДП 2008/6) „Спешите «отмыть» ваши деньги!“ (úvodník, К 1999/1)

58

10.5.3 Řečnické otázky Expresivita je vyjádřena také pomocí řečnických otázek, jejichž užití je univerzální. Řečnické otázky obohacují zpravodajství, společenské rubriky zaměřené na poradenství, ale i články bulvárního charakteru. Zaznamenali jsme tyto případy užití řečnických otázek, například: А так ли это?, Но кто?, Причина?, Что пожелать?, Почему?. Příklady: „Не кажется ли вам, что звучит все это как-то оправдательно и не понастоящему?“ (rubrika „Обратная связь“, podrubrika „Мнение“, ИП 2009/12) „А почему нет?“ (rubrika „Картина недели“, podrubrika „Вопрос дня“, КПвЧ 2009/12)

10.5.4 Násobný obraz K expresivním jazykovým prostředkům můžeme zařadit i násobný obraz, jehož použití je v textech tematicky pestré. S násobným obrazem se setkáváme v článcích zaměřených na oblast kultury, cestovního ruchu, ve sloupku redaktora i v titulku úvodníku. Příklady: „Если вы уверены в наличии у себя таких качеств, как аналитический склад ума и дисциплинированность, обязательно учитесь-учитесь зарабатывать деньги своим умом.“ (rubrika „Слово редактора“, ДП 2008/6) „…в Париже, Рейсе или Меце, а в любом, самом малюсеньком городишке, которого даже нет на карте, цветы везде, везде, везде!“ (rubrika „Проверено на себе“, ИП 2009/12)

10.5.5 Věty zvolací Expresivitu analyzovaných článků zvyšuje i velký podíl vět zvolacích, které oživují spíše kulturní a společenské texty. Ojediněle se věty zvolací vyskytují ve zpravodajství s bulvárními rysy. Příklady: „Да конечно!“ (rubrika „Личность“, ЧС 2008/9-10) „Но зато какая!“ (úvodní článek zaměřený na oblast kultury, ПЭ 2009/10) 59

10.5.6 Prézens Dané téma je nejčastěji vyjádřeno podstatným jménem v nominativu a slovesem v přítomném čase. Prézens slouží v textu jako aktualizační prvek. Příklady: „Поправка

распространяется

только

на

лиц,

имеющих

доходы

от

предпринимательской или иной индивидуальной трудовой деятельности…“ (zpravodajství na titulní straně, К 2009/10-11) „Другое издание, Libération, называет чешского президента еврофобом, убежденным ультралибералом и неисправимым антиэкологом, обзывающим Европу «социалистическим проектом».“ (rubrika „Актуально“, ЧС 2009/1)

10.6 Stylistická charakteristika Ve všech excerpovaných ruských novinách je velký podíl výše zmíněných jazykových prostředků. Již v prvních číslech se objevují expresivní výrazy, postupem času se však jejich podíl zvyšuje. S jazykem se stále více experimentuje. Jazyk publicistického stylu jde neustále kupředu, protože jde o otevřený systém jazykových prostředků. Objevuje se tedy stále více prvků hovorových a zároveň i knižních. Téměř pravidelnou součástí každého článku je metaforický výraz, který zvyšuje expresivitu. Velmi rozšířené jsou i šablonové prostředky, tedy zkratky a zkratková slova, která přispívají k větší stručnosti výkladu. Redakce excerpovaných periodik je nejčastěji složena z ruských novinářů, kteří imigrovali do České republiky. Proto je text až na výjimky pouze v ruském jazyce. Hlavní důvod je ale ten, že noviny jsou určeny pro ruské čtenáře, kteří pravděpodobně nevládnou češtinou. Český jazyk je v excerpovaných novinách užíván v ojedinělých případech.

10.7 Překlad českých reálií Zajímavé je, jak se zpočátku ruští redaktoři vyrovnávali s českými reáliemi. Například noviny „Крона“ v prvním čísle (К 1999/1) uváděly české názvy, které byly vzápětí pro větší srozumitelnost čtenářům vysvětleny v ruském jazyce. Příklady: 60

„Poslanecká sněmovna (нижняя палата чешского парламента). “ „…верхняя палата парламента – Senát.“ „…обязательная бумажка с таинственной надписью: STAVBA POVOLENA (строительство разрешено).“

V nejnovějším excerpovaném čísle novin „Крона“ (К 2009/10-11) jsou již tyto názvy překládány ruskými ekvivalenty, bez nutnosti vysvětlení. Příklad: „Закон правительство хочет отправить на рассмотрение парламента еще до каникул, чтобы он вступил в силу с 2011 года.“

10.8 Chyby v českém textu Zvýšenou pozornost věnujeme také prvnímu číslu novin „Чехия Сегодня“ (ЧС 1995/1), ve kterém je zveřejněn úvodní článek seznamující čtenáře se záměry periodika. Tento článek je uveden v ruském jazyce („Дорогие друзья!“), vzápětí následuje jeho překlad do českého jazyka („Vážení přátelé!“). Na první pohled je však zřejmé, že tento článek do českého jazyka překládal ruský redaktor, protože lze v textu rozpoznat interferenci, tedy velký vliv ruského jazyka. Některé chyby však byly způsobené nepozorností či neznalostí.

10.8.1 Interferenční chyby V textu byl velký podíl interferenčních chyb: •

V rovině foneticko-fonologické:

Příklad: „Spěcháme Vám zdělit příjemnou novinu…“ •

V rovině lexikální

Příklad: „…státní řeč je čeština…“ •

V rovině syntaktické

Příklady: 61

„…státní řeč je čeština, hlavní město Praha (chybí sloveso).“ „…politické a sociální reformy…způsobily obtíž pro vzájemně výhodnou spolupráci českých a ruských podnikatelů.“ „Noviny ˝Čechy dnes˝ staví před sebou úkol (slovosled) napomáhat obnovení zničených integračních styků….“ •

V rovině ortografické

Příklad: „Doufáme, že přispějeme k realizaci těchto perspektiv v praksi…“

10.8.2 Chyby způsobené nepozorností či neznalostí Ve zmíněném úvodníku se ruští redaktoři dopustili také chyb z nepozornosti či neznalosti: Příklad: „…první číslo ruských novin, které Vás seznámí s českou republikou.“ „Plocha české republiky je…“

62

11 Závěr V závěrečné části naší práce, ve které jsme se věnovali tematicko-jazykové analýze ruských novin v České republice, bychom chtěli shrnout své poznatky. Naše práce byla rozdělena na teoretickou část, ve které jsme definovali nejdůležitější termíny hromadných sdělovacích prostředků, ze kterých jsme čerpali, dále vývoj žurnalistiky, definovali jsme specifika publicistického stylu, zabývali jsme se imigrací občanů ruské národnosti k nám a definovali jsme strukturu periodik, a na praktickou část, ve které jsme se zabývali rozborem obsahu a tematického zaměření excerpovaných periodik a analýzou jazykových prostředků. Na základě teoretických statí a praktického rozboru excerpovaného materiálu jsme došli k následujícím závěrům: Cílovými skupinami excerpovaných periodik jsou ruští podnikatelé a vzdělaní lidé, v řadě případů se noviny snaží oslovit celé rodiny ruských přistěhovalců, kteří se v naší zemi usadili. Co se týče rozměrů titulních stran novin ruská periodika „Деньги Плюс“ a „Крона“ se nejvíce přibližují formátu A3. Ostatní noviny mají větší formát. Jejich rozměry se zpravidla pohybují okolo 315 x 470 mm. Výjimku tvoří příloha „Недвижимость“, která se přibližuje formát B4. Excerpovaná periodika můžeme rozdělit do dvou skupin i podle formát dvojstran novin. Rozměry první skupiny se pohybují okolo 420 x 594. Rozměry stran ostatních periodik jsou větší. Kvalita novinového papíru odpovídá finančním možnostem daných periodik. Často také koresponduje s cílovou skupinou, pro které je periodikum určeno. Na základě tematické analýzy jsme zjistili, že rozsáhlé zpravodajství z České republiky i Ruské federace, ale také informace z oblasti kultury a společnosti nabízí noviny „Крона“. Reklama je v periodiku umístěna v omezeném měřítku. Podobně jako noviny „Крона“ také „Информ Прага“ podává rozsáhlé zpravodajství a zaměřuje se i na další oblasti, například kulturu, společnost, poradenství. Na rozdíl od periodika „Крона“ je však reklamě a inzerci věnován větší prostor. Podrobné analytické zpravodajství, ale také odborné informace z oblasti ekonomiky, obchodu, politiky atd. nabízí „Чехия Сегодня“. Snaží se čtenářům přiblížit Českou republiku. Množství reklamy v novinách je také omezené, převládá forma

63

reklamních textů. Odborné informace z oblasti financí jsou specifickým obsahem dalšího titulu „Деньги Плюс в Чехии“. Na ruskou kulturu, tradice a zvyky se zaměřuje příloha „Русский Анонс“. Ruská kultura je hlavní tematickou náplní i dalšího periodika, přílohy „Комсомольская правда в Чехии“. Je zde však podána jinou formou, čímž se příloha přibližuje bulvárnímu tisku. Specifické zaměření má příloha „Недвижимость“. Podává přehled o situaci na trhu s nemovitostmi. Mezi excerpovanými periodiky jde o ojedinělý případ, kdy je tomuto tématu věnován zvláštní prostor v příloze. V ostatních novinách je tato oblast zařazena do obsahu formou samostatné či inzertní rubriky. Na dvě hlavní tematické oblasti, zpravodajství a inzerci, jsou zaměřeny noviny „Газета Плюс“. Podobný obsah pozorujeme také u periodika „Пражский Экспресс“, v těchto novinách je však inzertní část ještě podrobnější a rozsáhlejší, a to na úkor zpravodajství. Imigrační problematice se ve větší či menší míře věnují všechna excerpovaná periodika. Na základě jazykové analýzy jsme zjistili, že v textech excerpovaných novin jsou propojeny standardizované vyjadřovací prostředky, které realizují informační funkci, a prostředky expresivní, které mají za úkol působit na čtenáře. Slovní zásoba publicistických textů se vyznačuje tematickou různorodostí. Volba daných jazykových prostředků je ovlivněna tématem, kterému se v textu periodika věnují. Proto se setkáváme se slovní zásobou zaměřenou na společenská, politická a ekonomická témata, na oblast každodenního života. Mezi jazykové prostředky, které zvyšují expresivitu textu, můžeme zařadit knižní a hovorové výrazy, slova vysokého stylu, formu superlativu, metaforu, perifráze, přísloví, archaismy, emocionálně zabarvené jazykové prostředky hovorového, dokonce až lidového charakteru, deminutiva. Informační funkce publicistických textů je realizována pomocí šablonových obratů, které jsou kancelářsky zabarvené, a také pomocí univerzálních slov. Zejména ve zpravodajských textech excerpovaných ruských novin se vyskytují slovotvorné postupy sufixace, prefixace, kompozice. Častá je také konverze. Z hlediska charakteru promluvy se v textech vyskytuje monolog, a to převážně v příspěvcích čtenářů či reportáži redaktora, dále dialog v rozhovoru. Články také bývají doplněny přímou řečí jedné z klíčových osob dané události. Mezi slovesnými způsoby hraje důležitou roli realizátor ovlivňovací funkce, kterým je imperativ. Expresivita je vyjádřena také pomocí 64

řečnických otázek, které mají univerzální užití. Text dále oživuje násobný obraz. Kulturní a společenské texty obohacují věty zvolací. Dané téma je nejčastěji vyjádřeno podstatným jménem v nominativu a slovesem v přítomném čase. Prézens slouží v textu jako aktualizační prvek. Již v prvních číslech excerpovaných novin se objevují expresivní výrazy, jejich podíl se však postupem času zvyšuje. Jazyk publicistického stylu jde neustále kupředu a v textech se stále více experimentuje. Velmi rozšířené jsou i šablonové obraty. Text novin je až na výjimky v ruském jazyce. Český jazyk je užíván jen v ojedinělých případech. Většina redaktorů jsou ruští přistěhovalci, proto můžeme v textu rozpoznat případy interference. Například v prvním čísle novin „Чехия Сегодня“ jsme zaznamenali interferenční chyby ve foneticko-fonologické, lexikální, syntaktické a ortografické rovině. V textu se vyskytují i chyby z nepozornosti či neznalosti. Obecně můžeme říci, že nabídka ruskojazyčného periodického tisku na českém trhu je velmi pestrá. Počet ruských novin vydávaných v České republice se neustále zvyšuje. Ruské noviny jsou vydávány nejen v hlavním městě, ale i v jiných významných centrech ruské emigrace, např. v Karlových Varech či v Brně. Ruský tisk vydávaný u nás má nadnárodní, celoplošný, regionální i místní dosah. Hlavní cílovou skupinou jsou ruští přistěhovalci. Jednotlivé ruské noviny se zaměřují na konkrétní skupiny čtenářů, které spojuje stejný věk, vzdělání, sociální postavení atd.

65

12 Резюме Темой нашей работы является тематическо - языковой анализ избранных российских газет, издаваемых в Чехии. Газета - это печатное периодическое издание, выходящее под постоянным названием не реже одного раза в месяц. Российская газета появилась в Чехии в связи с иммиграцией россиян в Чехословакию и Чешскую Республику, потому, что она предназначена, прежде всего, для российских иммигрантов и русскоговорящих читателей. Первое российское периодическое издание появилось в Чехословакии уже после первой волны российской эмиграции в 20-ые годы 20-го века. Речь идет о журналах «Воля России» и «Скит поэтов». После Великой Отечественной войны чешская и русская

печать

целыми

десятилетиями

должна

была

подчиняться

коммунистической идеологии. В начале 90-ых годов 20-го века, после падения коммунистического режима, начало бурное развитие русской газету у нас. Целью нашей работы является тематическо - языковой анализ. Поэтому, мы сосредоточились на темах анализированных газет, на содержании газет, является ли оно

общим или специфическим, на том, для каких групп

читательской публики российские газеты предназначены, и на том, что интересует читателей, и пишут ли газеты об информации, связанной с иммиграцией. Поэтому мы сравнивали первые и последние номера избранных российских газет и на основе того мы определяли, изменились ли газеты с течением времени. У газет, у которых мы не имели в распоряжении их первые номера, мы сосредоточились на их последних номерах. В нашей работе мы сосредоточили внимание на российских газетах, издаваемых в Чехии после 1989го года. Нас также интересовало, какими языковыми средствами пользуются русские редактора, и с помощью каких языковых средств выражена функция информирования и воздействия. Мы провели анализ на основе следующих теоретических статей: журналистика,

средства

массовой

информации,

публицистический

стиль,

миграция, структура газеты, номер газеты. Поэтому, в начале нашей дипломной работы мы объяснили самые важные термины вышеуказанных областей.

66

Мы располагали 6 российскими газетами и 3 приложениями, издаваемыми в Чехии с начала 90-ых годов. В ходе анализа мы привели примеры текста российских газет, которые мы выбрали в качестве представителя всей группы. Мы обнаружили, что газеты обращаются к российским предпринимателям и образованным людям, в ряде случаев их целевой группой является вся семья иммигрантов, живущих в Чехии. Потому что настоящие группы читателей являются основными группами иммигрантов из Российской Федерации. Организационная структура отдельных редакций газет почти одинакова. В редакциях российских газет работают, прежде всего, российские иммигранты. Размеры первой страницы отдельных газет колеблются в пределах 297 x 420

–

315

x

470

миллиметров.

Исключением

является

приложение

«Недвижимость», у которого размеры 232 x 320 миллиметров. Что касается размеров страниц внутри газеты, т.э. двух сторон, газеты можно разделить на две группы. Первая группа газет имеет размеры внутренних страниц приблизительно 420 x 594 миллиметров. Размеры страниц других газет составляют около 470 x 630 миллиметров. Исключением опять является приложение «Недвижимость» с размерами внутренних страниц 320 x 464 миллиметров. Газетная бумага обыкновенно отвечает финансовым возможностям отдельных редакций. У большинства газет белая высококачественная бумага, поэтому у газет довольно высокая цена. Только периодическое издание «Информ Прага» напечатано на бумаге низкого качества, которое не соответствует высокой цене. Более того, цена вышеуказанной газеты в несколько раз повысилась. Однако одной из причин являлось введение нового приложения. Членение анализированных газет одинаковое. Особое внимание уделяется заглавной странице. На основе тематического анализа мы обнаружили, что еженедельник «Крона»

сосредоточивается

на

подробной

информации

о

новостях.

Первоначально газета содержала специальную информацию и советы для предпринимателей и вообще для иммигрантов. Из содержания постепенно исчезали рубрики «Деньги», «Недвижимость», «Программа передач ТВ», «Подружка» и приложение на украинском языке. Однако появились новые рубрики, посвященные, прежде всего, известиям в Чешской Республике и в мире, которые закрепились в содержании и стали неотъемлемой частью каждого номера. К таким рубрикам относятся, например, «Чешские новости», «Новости», 67

«Звездная галерея», «История», «Тема», «Общество». Мы думаем, что по сравнению

с

первым

номером

газеты

«Крона»,

в

последних

номерах

еженедельник скорее обращается к уже поселившимся иностранцам русского происхождения, и поэтому дает не только юридические советы, но и рекомендации по усовершенствованию жизни в Чешской Республике. Ежемесячник «Чехия Сегодня» предлагает подробную информацию о новостях, и также специальную информацию об экономике и политике Чешской Республики. В развитии вышеуказанной газеты также можно отметить определенные изменения. Первоначально газета специализировалась только на информации из области экономики и бизнеса, поэтому она была предназначена, прежде всего, для предпринимателей. Постепенно «Чехия Сегодня» начала сосредоточиваться

на

более

широкой

информации.

Появилось

большее

количество рубрик, посвященных новостям, культуре, истории, обществу, досугу. Однако большое внимание постоянно уделяется специальной информации в рубриках

«Экономика»,

«Контакты»,

«Финансы»,

«Недвижимость»,

«Политика». Газета знакомит читателей также с законодательством Чехии (рубрика «Закон и порядок»). Более того, некоторые номера газеты посвящены определенной теме. Составной частью каждого номера газеты «Чехия Сегодня» является приложение «Русский Анонс». У приложения меньшее количество страниц. Оно дополняет газету новостями о Российской Федерации и сосредоточивается, прежде всего, на русском обществе, традициях и обычаях, например в рубрике «Наши в городе». В некоторых номерах появляется также рубрика о литературе («Литературная страничка»). Иногда в приложении не указаны названия рубрик, и отдельные страницы посвящены одновременно разным темам. Уникальным является также другое приложение «Недвижимость», предлагающее информацию о рынке недвижимостей Чешской Республики. По словам редакции, введением настоящего приложения газета реагировала на большой спрос на недвижимость в Чехии. Первоначально приложение содержало полезную информацию о недвижимом имуществе, включая разные советы, и объявления. В текущих номерах находятся только объявления. Другие анализированные

газеты

уделяли

данной

области

внимание

только

в

самостоятельной рубрике. 68

Еженедельник «Информ Прага» предназначен для всей семьи, значит, он содержит широкую информацию и обращается к разным группам читательской аудитории, например, в содержании настоящей газеты можно найти даже новости для пенсионеров в рубрике «Пенсионерские новости». Газета состоит из двух главных частей, которыми являются новости и реклама и объявления. Большое внимание уделяется обзору подробных актуальных новостей, напр. в рубрике «События» и подрубриках «Официально», «Визит», «Новое». Более того, новости дополнены мнениями специалистов. Другими темами, которым уделяется в газете внимание, являются, например, культура, общество, досуг, развлечение. Еженедельник как единственный среди анализированных газет обращает большое внимание также на мнения своих читателей, поэтому читатели могут посылать свои статьи в рубрику «Обратная связь». «Информ Прага» также дает советы иммигрантам (рубрика «Консультация»). Вторая большая часть еженедельника посвящена рекламе и объявлениям, предлагающим широкий спектр услуг, связанных с устроением новой жизни в Чешской Республике (напр. рубрики объявлений «Юридические услуги», «Бизнес и финансы», «Работа») или повышением качества жизни в нашей стране (напр. рубрики «Благоустройство», «Здоровье и красота»). С начала 2007 года вышеизложенная газета издается совместно с приложением «Комсомольская правда в Чехии». Приложение имеет характер бульварной прессы, потому что оно специализируется на слухах, сенсациях, скандалах. Значит, оно посвящено новым темам, которым в газете «Информ Прага» до тех пор не уделялось внимание. Приложение подаст также обзор актуальных известий, например в рубрике «Картина недели» и подрубриках «Взгляд с 6-го этажа» и «А в это время». Однако чаще всего в ней пишется об известных российских лицах. Настоящей теме посвящены, например, рубрики «Из жизни звезд» и «Сообщаем подробности». Еженедельная газета «Газета Плюс» специализируется на новостях из Чешской Республики и объявлениях. Еженедельник предлагает обзор самых важных известий, направленных на иностранцев, например в рубриках «Из первых рук» или «Советы наших экспертов». Настоящее периодическое издание также представляет Чешскую Республику как страну близкую по культуре Российской Федерации, например в рубрике «С Чехии по нитке». Рубрика «Объявления + реклама» предлагает широкий спектр услуг, связанных с 69

иммиграцией (напр. группы объявлений «Работа», «Недвижимость», «Бизнес», «Образование»), или с лучшей жизнью в новой стране (напр. группы «Все для дома и семьи», «Знакомства»). Еженедельник «Пражский Экспресс» своим содержанием похож на периодическое

издание

«Газета

Плюс».

«Пражский

Экспресс»

-

это

еженедельная газета бесплатных объявлений. Значит, здесь находится только основной обзор известий, направленных, прежде всего, на область культуры. Большее внимание уделяется

только

спортивным известиям.

Остальная,

подавляющая, часть газеты посвящена большому количеству бесплатных объявлений, содержание которых опять можно разделить в две вышеизложенные группы. К рубрикам объявлений настоящей газеты можно отнести, например, следующие рубрики: «Работа», «Бизнес», «Документы», «Иммиграция», но и «Бытовые услуги», «Здоровье», «Дети». Ежемесячник «Деньги Плюс в Чехии» - это газета со специфическим содержанием. Главной целью настоящей газеты является предоставление финансовой информации инвесторам и предпринимателям, поэтому в газете находятся

специальные

рубрики,

например,

«Ипотека»,

«Инвестиции»,

«Трейдинг» и т. п. Читателям даются также специальные советы и рекомендации в рубриках «Советы», «Актуальные рекомендации». Ежемесячник стремится повысить знания своих читателей в области финансов, к тому предназначена рубрика «Уроки денег». Самой обсуждаемой темой в газете является финансовый кризис.

Специальное

содержание

облегчено

интересной

информацией

о

финансах, например в рубриках «Самые-самые» или «Деньги и психология». Вообще

можно

сказать,

что

на

подробном

обзоре

известий

сосредоточиваются следующие периодические издания: «Крона», «Информ Прага» и «Чехия Сегодня». Российской культуре уделяют внимание приложения «Русский Анонс» и «Комсомольская правда в Чехии». Последнее из приведенных имеет характер бульварной прессы. Специальную информацию можно найти в газете «Деньги Плюс в Чехии», частично и в периодическом издании «Чехия Сегодня». Специальным является также приложение «Недвижимость». Рекламную функцию выполняют именно следующие газеты «Пражский Экспресс» и «Газета Плюс». 70

Все анализированные периодические издания в большей или меньшей степени содержат информацию, связанную с иммиграцией россиян в Чехию. Основными функциями публицистического стиля является функция сообщения и функция воздействия. Информационную функцию осуществляют стандартизированные

средства

выражения,

и

функция

воздействия

реализуется с помощью экспрессивных средств. Вышеуказанные средства в отдельных публицистических текстах переплетены. Словарный состав публицистического стиля отличается тематической разновидностью. Выбор определенных языковых средств зависит от темы отдельных статей. В статьях, содержащих обзор новостей, широко используемы слова

и

термины

правительство, министерство

общественно-политического

государство, и

т.

д.).

В

государственный статьях

о

содержания бюджет,

политике

(напр. политик,

находится

также

интернациональная политическая лексика (напр. муниципальный, лидер, спикер, парламент, департамент). Часто встречаются слова повседневной жизни (напр. безработица, заработок, работа, жилье, занятость). В статьях на экономические темы находятся слова научной терминологии, как, например, экономика, экономический рост, инвестор, инвестиции, финансовый кризис. Стандартизация языка газеты выполняется с помощью речевых штампов. В анализированных текстах употребляются, прежде всего, шаблонные обороты речи с канцелярской окраской (напр. на сегодняшний день, в настоящее время), и универсальные слова (напр. ряд, вопрос, мероприятие, определенный). К экспрессивным средствам выражения, реализующим функцию воздействия, относятся "высокие", торжественные слова (напр. стезя, седина, тленный) и формы превосходной степени (напр. самые смелые надежды и ожидания, самый популярный политик, самые активные соотечественники). Широко употребляются книжные слова и выражения, особенно в передовой (напр. эрудиция, субординация, в ранге кого, перипетия, гордиев узел). Наряду с книжными выражениями используются также элементы разговорной речи, которые повышают экспрессивность текстов. К ним относятся, например, штурман, загвоздка, болячка, эдакий, конкретика, вдобавок. В текстах известий часто употребляется экспрессивная метафорическая лексика (напр. бульдожья хватка, железная защита, львиная доля, матушка-природа). В рубриках, 71

посвященных известиям и культуре, используются также перифразы, как, например, тугое серебро (звон в Кремле), голубое полотно с золотыми звездами (флаг Евросоюза), или архаизмы (напр. дабы, сей, вояж, сторицей). Мы отметили также случаи использования пословиц, в том числе одной чешской поговорки (напр. скоро сказка сказывается; знал бы, где упасть, соломки бы подостлал; náhoda je blbec). В текстах бульварного характера используемы эмоционально

окрашенные

слова

разговорного,

даже

просторечного

характера (напр. хворь, пацан, оболтус, аж). В текстах известий имеет свое место и оценочная лексика, именно следующие уменьшительные формы: паренек, понемножку, колесико, городишко (уменьш.-унич.), старушка (уменьш. – ласк.). Публицистическая речь обладает специфическими словообразовательными средствами. К ним относятся, например, префиксы не- (неполитический, неофициальный), про- (проинформировать), противо- (противоправный), со(соавтор,

соотечественник,

антисоветский),

пост-

суффиксы

(эгоизм),

-зм

совладелец),

анти-

(посткоммунистический). -аци

(дислокация,

(антитеррористический, Далее

употребляются

активизация).

К

широко

используемым словообразовательным средствам можно отнести также сложные слова (напр. товарооборот, альтруист-политик, государства-производители), сокращения (напр. США, ВВП, СМИ, ПМЖ) и сокращенные слова (напр. госдепартамент, Госдума, Евросоюз).

В

текстах

известий

обыкновенно

употребляется конверсия, прежде всего, субстантивация прилагательных и причастий (напр. подозреваемый, обжалованный, ученые, полицейский). С точки зрения характера высказывания в текстах анализированных газет находится монологическая речь, она употребляется в статьях читателей или репортажах редакторов, далее диалог, характерен для интервью, и прямая речь, обогащающая репортажи. Среди используемых глагольных наклонений важную роль играет императив, с помощью которого газеты обращаются к читателям и воздействуют на них (напр. покапайте, инвестируйте, проснись, спешите). Экспрессивную функцию выполняют также риторические вопросы, находящиеся в статьях разных тем (напр. А так ли это?, Но кто?, Причина?), или повторы (напр. учитесь-учитесь; везде, везде, везде). Экспрессивность статей по 72

культуре и обществу повышает также широкое употребление восклицательных предложений (напр. Да конечно!, Но зато какая!). Более всего употреблены существительные в именительном падеже и глаголы в настоящем времени. Настоящее время используется в тексте в качестве элемента актуализации. Проанализировав газеты, мы обнаружили, что вышеизложенные средства широко используемы в текстах всех анализированных газет. Уже в первых номерах газет появляется большое количество разных языковых средств. Однако с течением времени их число повышается, редакторы в текстах все больше экспериментируют. Редакторами анализированных газет являются, прежде всего, российские иммигранты. Газеты также предназначены для россиян, не знающих чешского языка. Поэтому тексты газет за небольшими исключениями на русском языке. Чешский язык используется только в редких случаях. В первых номерах российские редакторы еще недостаточно владели чешским языком и должны были объяснять некоторые чешские реалии, напр. Poslanecká sněmovna (нижняя палата чешского парламента). Постепенно реалии переводили русским эквивалентом. В первом номере газеты «Чехия Сегодня» находится статья на чешском языке. В ней можно заметить интерференцию, т.э. влияние русского языка. На первый взгляд видно, что данную статью писал русский редактор. В статье находятся

фонетическо-фонологические,

лексические,

синтаксические

и

орфографические интерференционные ошибки. Кроме того, в данном тексте находятся ошибки, допущенные незнанием или невнимательностью.

73

13 Seznam použité literatury 1) Bartošek, J., Základy žurnalistiky. 1. vyd. Zlín: UTB – Academia Centrum Zlín, 2004. 110 s. ISBN 80-7318-059-6 2) Bečka, J. V., Česká stylistika. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 468 s. ISBN 80-2000020-8 3) Beránek, J., Sbohem Rusko, jinde nám bude lépe. Hospodářské noviny. 3.4.2006. ISSN 0862-9587 4) Bhaskaranová, L., Design publikací. Vizuální komunikace tištěných médií. Praha: Slovart, 2007. 256 s. ISBN 978-80-7209-993-1 5) Blažej, B., Grafická úprava tiskovin. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 192 s. ISBN 80-04-23201-9 6) Čechová, M., a kol., Současná česká stylistika. 1. vyd. Praha: ISV, 2003. 344 s. ISBN 80-86642-00-3 7) Drbohlav, D., a kol., Ruská komunita v České republice (Výsledky dotazníkového šetření). Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/129/ruska_komunita.pdf 8) Hladký, M., Barták, J., Základy grafické úpravy periodik. 1. vyd. Praha: Novinář, 1981. 163 s. 9) Jedlička, A., Formánková V., Rejmánková M., Základy české stylistiky. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 224 s. 10) Jílek, V., Dějiny české žurnalistiky od svého počátku do r. 1945. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 140 s. ISBN 80-244-0576-8 11) Jirák, J., Köpplová, B., Média a společnost: stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 208 s. ISBN 978-80-7367-287-4 12) Kol. autorů, 10 let v českých médiích. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 144 s. ISBN 807178-925-9 13) Kol. autorů, Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. 14) McQuail, D., Úvod do teorie masové komunikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2007. 448 s. ISBN 978-80-7367-338-3 15) Osvaldová, B., Halada, J., Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3. vyd. Praha: Libri, 2007. 264 s. ISBN 978-80-7277-266-7 16) Pešková, M., Datii, A., Vasylenko, L., Klausová, V., Я – иммигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice. 1. vyd. Ústí nad Labem: Vlasta Králová, 2006. 212 s. ISBN 80-87025-07-5 74

17) Reifová, I., Slovník mediální komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 328 s. ISBN 80-7178-926-7 18) Ruß-Mohl, S., Bakičová, H., Žurnalistika. Komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 316 s. ISBN 80-247-0158-8 19) Schellmann, B., a kol., Média – základní pojmy – návrhy – výroba. 1. vyd. Praha: Europa-Sobotáles, 2004. 484 s. ISBN 80-86706-06-0 20) Syndikát novinářů České republiky, Lidové noviny, World Press Freedom Committee, Příručka pro novináře střední a východní Evropy. Praha: Lidové noviny, 1991. 168 s. ISBN 80-7106-045-3 21) Šišková, T., Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 200 s. ISBN 80-7178-648-9 22) Vojtek, J., Praktická příručka redigování. 1. vyd. Praha: Novinář, 1982. 175 s. 23) Výrost, J., Slaměník, I., Aplikovaná sociální psychologie I.: Člověk a sociální instituce. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 384 s. ISBN 80-7178-269-6 24) ZÁKON č. 46/2000 Sb. ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). Dostupný z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00046&cd=76&typ=r 25) Žváček, D., Úvod do teorie překladu (pro rusisty). 2. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1998. 55 s. ISBN 80-7067-814-3

26) Голуб, И. Б., Русский язык и культура речи: Учебное пособие. Москва: «Логос», 2004. 432 с. ISBN 5-94010-023-6 27) Гуревич, С. М., Газета: Вчера, сегодня, завтра. Москва: Аспект Пресс, 2004. 288 с. ISBN 5-7567-0303-9 28) Есин, Б. И., Русская газета и газетное дело в России. Задачи и теоретикометодологические принципы изучения. Москва: Издательство Московского университета, 1981. 132 с. 29) Овсепян, Р., История новейшей отечественной журналистики. Dostupné z: 30) Ожегов, С. И., Словарь русского языка. Москва: Русский язык, 1990. 921 с. ISBN 5-200-01088-8 31) Розенталь, Д. Э., Справочник по русскому языку. Практическая стилистика. Москва: ОНИКС, Мир и Образование, 2006. 384 с. ISBN 5-488-00292-8 75

Internetové zdroje:

1) Abeo s. r. o. CZ PRESS s. r. o. – Nové tituly [online]. 2) CIZINCI V ČR – Úvod [online]. < http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/uvod>

3) CP

Online.

Unie

vydavatelů

ČR

novinářů

České

–

Hlavní

stránka

[online].

c2004.

4) Jopixel.cz.

Syndikát

republiky

[online].


novinaru.cz/> 5) Macron Software, spol. s r.o. Periodický tisk, Ministerstvo kultury [online]. c2008. < http://www.mkcr.cz/media-a-audiovize/periodicky-tisk/default.htm> 6) Počet

v ČR

cizinců

[online].


cizincu>

7) VLČEK,

Tomáš.

Sdělovací

prostředky:

TOTALITA

[online].

8) Международная миграция [online].

9) Союз журналистов России [online]. 10) Федеральное

Агентство

по

печати

и

массовым

коммуникациям

/

Электронная справочная система СМИ России / Печатные СМИ [online].

76

14 Seznam excerpovaného materiálu Информ Прага № 02 (295) 6 – 12 января 2006 – ИП 2006/02 Информ Прага № 40 (333) 29 сентября по 5 октября 2006 – ИП 2006/40 Информ Прага № 06 (351) со 2 по 8 февраля 2007 – ИП 2007/06 Информ Прага № 08 (353) с 16 по 22 февраля 2007 – ИП 2007/08 Информ Прага № 19 (364) 4 – 10 мая 2007 года – ИП 2007/19 Информ Прага № 10 (407) 29 февраля – 6 марта 2008 года – ИП 2008/10 Информ Прага № 46 (443) 7 - 13 ноября 2008 года – ИП 2008/46 Информ Прага № 12 (461) 13 – 19 марта 2009 года – ИП 2009/12 Příloha Комсомольская правда в Чехии 2 – 8 февраля 2007 г. № 1 (351) – КПвЧ 2007/1 Příloha Комсомольская правда в Чехии 16 – 22 февраля 2007 г. № 3 (353) – КПвЧ 2007/3 Příloha Комсомольская правда в Чехии 4 – 10 мая 2007 г. № 14 (364) – КПвЧ 2007/14 Příloha Комсомольская правда в Чехии 29 февраля – 6 марта 2008 года № 10 (407) – КПВЧ 2008/10 Příloha Комсомольская правда в Чехии № 46 (443) 7 - 13 ноября 2008 года – КПвЧ 2008/46 Příloha Комсомольская правда в Чехии № 12 (461) 13 - 19 марта 2009 – КПвЧ 2009/12 Крона № 1, пятница 26 июня 1999 года – К 1999/1 Крона № 1 (29), пятница 7 января 2000 года – К 2000/1 Крона № 43 (71), пятница 3 ноября 2000 года – К 2000/43 Крона № 5 (84), пятница 2 февраля 2001 года – К 2001/5 Крона № 43 (122), пятница 9 ноября 2001 года – К 2001/43 Крона № 7 (135), пятница 15 февраля 2002 года – К 2002/7 Крона № 23 (151), пятница 7 июня 2002 года – К 2002/23 Крона № 9 (416) 29 февраля 2008 года – К 2008/9 Крона № 44 (443) 31 октября 2008 года – К 2008/44 Крона № 10-11 (454) 6 – 19 марта 2009 года – К 2009/10-11

77

Чехия Сегодня № 1 сентябрь 1995 – ЧС 1995/1 Чехия Сегодня № 1/2 2002 январь – февраль – ЧС 2002/1-2 Чехия Сегодня № 13/2002 – ЧС 2002/13 Чехия Сегодня № 4/2003 – ЧС 2003/4 Чехия Сегодня № 11/2003 – ЧС 2003/11 Чехия Сегодня № 6 (128) ´06 – ЧС 2006/6 Чехия Сегодня № 10-11 (144-145) ´07 – ЧС 2007/10-11 Чехия Сегодня № 7-8 (153-154) ´08 – ЧС 2008/7-8 Чехия Сегодня № 9-10 (155-156) 2008 – ЧС 2008/9-10 Чехия Сегодня № 01 (159) 2009 – ЧС 2009/1 Příloha Недвижимость № 04 – 2003 – ЧС-Н 2003/4 Příloha Недвижимость № 11 – ноябрь 2003 – ЧС-Н 2003/11 Příloha Недвижимость № 6 – июнь 2006 – ЧС-Н 2006/6 Příloha Недвижимость № 10-11 октябрь – ноябрь 2007 - ЧС-Н 2007/10-11 Příloha Недвижимость № 9-10 2008 – ЧС-Н 2008/9-10 Příloha Недвижимость № 1 2009 – ЧС-Н 2009/1 Příloha Русский Анонс № 04 – 1 апреля 2003 – РА 2003/4 Příloha Русский Анонс № 11 – 1 ноября 2003 – РА 2003/11 Příloha Русский Анонс № 6 (118) – июнь 2006 – РА 2006/6 Příloha Русский Анонс № 10 – 11 (134-135) октябрь-ноябрь 2007 – РА 2007/10-11 Příloha Русский Анонс № 9-10 (141-142) 2008 – РА 2008/9-10 Příloha Русский Анонс № 01 (145) 2009 – РА 2009/1 Газета Плюс № 38 (133) 23 октября 2008 – ГП 2008/38 Газета Плюс № 10 (151) 12 марта 2009 – ГП 2009/10 Пражский экспресс № 10 (471) 13 марта 2009 года – ПЭ 2009/10 Деньги Плюс в Чехии № 6 (6) ноябрь 2008 – ДП 2008/6

78

Příloha č. 1 - Evidence periodického tisku Ministerstva kultury České republiky (ruskojazyčný periodický tisk) Názvy jednotlivých periodik jsou transliterovány podle údajů v Evidenci periodického tisku. Nezaručujeme úplnost seznamu ruského periodického tisku. Zdroje: www.mkcr.cz; www.czpress.cz. Doplňující informace o některých periodikách byly získány na internetových stránkách jednotlivých periodik či jejich vydavatelství. V seznamu jsme barevně odlišili periodika, která jsme v naší práci analyzovali.

1.

ARBAT NEWS

-

Český týdeník vychází v ruském jazyce a nabízí nejnovější zprávy, např. z politiky aj.

Vydavatel: MEDIUM-ORIENT, INFORMATION AGENCY, s.r.o. Adresa: 28.října 3/1001, Praha 1, 110 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 9.1.2008 Evidenční číslo:E 18043 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 2.

CITY STYLE, SHOPPING GUIDE

-

průvodce Prahou a Českou republikou v ruštině

Vydavatel: CITY STYLE s.r.o. Adresa: Zlatnická 1124/7, Praha 1, 110 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 25.10.2007 Evidenční číslo: E 17903 Obsahové zaměření: Tiskoviny věnované turistice, cestování, volnému času a sportu Periodicita: 4

79

3.

CZ NOVOSTI (časopis) – uváděn jen název Novosti

Vydavatel : NADATUR, spol. s r.o. Adresa: Hybernská 20, Praha 1, 110 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 20.12.1999 Evidenční číslo: E 8388 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 2 4.

CZECHIJA – panorama (časopis)

-

všestranná prezentace České republiky v ruštině

-

WWW.CZPANORAMA.CZ

Vydavatel: WORLD PRESS, s.r.o. Adresa: Bellušova 1810/19, Praha 5, 155 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 24.1.2006 Evidenční číslo: E 16487 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 6 5.

ČECHIJA DLJA VAS

Vydavatel: INFORM PRESS , s.r.o. Adresa: Lipová 20/1444, Praha 2, 120 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 12.5.2008 Evidenční číslo: E 18294 Obsahové zaměření: Tiskoviny věnované turistice, cestování, volnému času a sportu Periodicita: 2

80

6.

ČECHIJA INVEST (reklamní noviny)

-

periodičeskoje informacionno-reklamnoje izdanije kompanii 7k – REALITY

-

společnost dále vydává přílohu „Nemovitosti“ v novinách Čechija Segodňa

Vydavatel: 7k-REALITY, s.r.o. Adresa: V Celnici 6, PRAHA 1, 110 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 20.6.2001 Evidenční číslo: E 12354 Periodicita: 18 7.

ČECHIJA SEGODŇA (s přílohou RUSSKIJ ANONS)

-

informacionno-analitičeskja gazeta

-

ekonomické, politické aj. informace o České republice v ruštině

-

www.czechtoday.cz

Vydavatel: INTERNATIONAL PUBLISHING HOUSE "ANNA", s.r.o. Adresa: Ostrovského 30, PRAHA 5, 150 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 1. 8. 2001 Evidenční číslo: E 12597 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 8.

ČECHIJA SEGODNJA A ZAVTRA

Vydavatel: GORŠKOVÁ Elena,NIVA (fyzická osoba) Adresa: Bránická 219, Praha 4, 140 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 28.9.1995 Ukončeno: 23.7.2004 Evidenční číslo: E 7332 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12

81

9.

ČECHIJA SEGODNJA-WEEKLY

Vydavatel: TCHEPELIV MIKHAIL Adresa: PALACKÉHO 18, JAROMĚŘ, 551 02 Okres: Náchod Kraj: Královéhradecký Zapsáno do evidence: 20.5.2002 Evidenční číslo: E 13676 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 10.

ČEŠSKAJA TORGOVLJA I PREDPRINIMATĚL´STVO

-

poskytuje zahraničním obchodním partnerům a zájemcům o obchod s ČR aktuální informace o české ekonomice, její úrovni a perspektivách

-

je vydáván na zakázku Ministerstva průmyslu a obchodu s cílem zvýšit zájem zahraničních investorů o Českou republiku a podpořit export tuzemských podniků

-

Časopis je distribuován: obchodním a výrobním společnostem v zahraničí, podnikatelským a průmyslovým svazům, hospodářským komorám, představitelům profesních asociací a cechů, bankám a finančním institucím, zahraničním společnostem v ČR, českým zastupitelským úřadům, kancelářím agentury CzechTrade a českých center v zahraničí, institucím pro podporu obchodu, zastupitelským úřadům v ČR.

-

vydává PP Agency s.r.o.

11.

ČEŠSKIJ DOM (časopis)

-

věnuje se životu v České republice, a to společenskému, politickému, kulturnímu, módě, bydlení, atd.

-

предназначением этого эксклюзивного журнала является презентация и изучение рынка недвижимости Чешской Республики, его специфики и тенденций, возможности инвестирования, а также предоставления информации по всем вопросам, связанным с жизнью в Чехии

-

целевая читательская аудитория журнала: русскоязычное, социально активное население Чешской Республики среднего и выше среднего класса, предприниматели, инвесторы, риэлторские фирмы, а также туристы из русскоязычных стран.

-

www.koralltd.cz

Vydavatel: BOHEMIA LIFE s.r.o. Adresa: Vysočanská 484, Praha 9, 190 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha 82

Zapsáno do evidence: 22.6.2006 Evidenční číslo: E 16848 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 4 (ale vychází 6x) 12.

ČEŠSKIJ RAJ

-

russkij vestnik češskoj žizni

Vydavatel: KORAL LTD, s.r.o. Adresa: Vysočanská 484, Praha 9 - Prosek, 190 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 12.1.2005 Ukončeno: 9.1.2008 Evidenční číslo: E 15669 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 (x 6) 13.

DELOVAJA ČECHIJA

Vydavatel: EU REKLAMA, s.r.o. Adresa: Velká hradební 484/2, Ústí nad Labem, 40001 Okres: Ústí nad Labem Kraj: Ústecký Zapsáno do evidence: 30.7.2003 Evidenční číslo: E 14622 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 14.

DĚLOVAJA PRAHA

-

gazeta delovych novostej

Vydavatel: RONA INVEST, s.r.o. Adresa: Jungmannova 31, Praha 1, 11000 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 22.12.1999 Ukončeno: 17.10.2005 83

Evidenční číslo: E 8393 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 24 15. -

DENGI PLUS информационно-аналитическое издание по вопросам экономики, бизнеса и финансов, которое издается на русском языке в Чехии

-

газета также выпускается в Украине и Казахстане и России

-

Рубрики газеты, в актуальном режиме, подают профессиональные обзоры валютных и фондовых рынков, обзоры оффшорных юрисдикций, деловые и финансовые новости, рекомендации по инвестициям, материалы об избранниках мира денег и самых крупных аферах. Для участников биржевых торгов широко представлена уникальная рубрика - «Уроки для трейдера». Статьи ориентированы на серьёзных бизнесменов, а также на массового читателя, сталкивающегося с миром денег ежедневно. Экспертно-аналитический материал издания сочетается с познавательнорекомендательной подачей.

-

www.dengi-info.com

Vydavatel: Viktory Media, s.r.o. Adresa: Ovčí Hájek 2153/2, Praha 5-Stodůlky, 158 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 20.10.2008 Evidenční číslo: E 18550 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 16.

GAZETA PLUS

-

informuje o tom, co se aktuálně děje v České republice

-

www.gazeta-plus.cz

Vydavatel: PR-aspekt International s.r.o. Adresa: Opletalova 27, Praha 1, 110 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 27.10.2005 Evidenční číslo: E 16320 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) 84

Periodicita: 52 17. GAZETA PLUS V ČESKU (pravděpodobně modernější verze GAZETY PLUS) Vydavatel: Viktory Media, s.r.o. Adresa: Ovčí Hájek 2153/2, Praha 5-Stodůlky, 158 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 27.11.2008 Evidenční číslo: E 18639 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 18.

INFORM-PRAHA

-

Gazeta dlja vsej semji.

-

všeobecně vzdělávací týdeník určený převážně pro rusky mluvící populaci

-

nejnovější zprávy a události ze světa politiky, ekonomiky, kultury a společenské problematiky vůbec

-

www.gazeta.cz

Vydavatel: INFORM PRESS , s.r.o. Adresa: Lipová 20/1444, Praha 2, 120 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 26.3.1999 Evidenční číslo: E 8200 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 19.

JEVROPEJSKOJE VREMJA. 24 ČASA

Vydavatel: VELIKAN s.r.o. Adresa: Rosečská 1736, Praha 4, 140 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 4.9.2008 Evidenční číslo: E 18475 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) 85

Periodicita: 52 20.

JEŽENEDELNIK 24 ČASA

Vydavatel: VELIKAN s.r.o. Adresa: Rosečská 1736, Praha 4, 140 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 16.2.2009 Evidenční číslo: E 18803 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 21.

KARLOVARSKIJE NOVOSTI

-

distribuovány do lázeňských hotelů a domů, sanatorií, hotelů a restaurací apod.

Vydavatel: VLTAVA-LABE-PRESS,a.s.-divize Západ Adresa: Kovářská 4, Plzeň, 304 83 Okres: Karlovy Vary Kraj: Karlovarský Zapsáno do evidence: 29.6.1998 Evidenční číslo: E 12611 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 26 22.

KOMMERČESKIJE PREDLOŽENIJA IZ ČECHIJI

-

inzertní časopis s nabídkami a poptávkami pro export a import, zprostředkování, zastupování a reklamu v zahraničním obchodě

-

katalog k navazování obchodních kontaktů s partnery ze zemí bývalého SSSR

-

cílovou skupinou katalogu jsou vrcholoví manažeři výr. závodů, obch. společností, bankovních domů, hotelů, cestovních agentur a dalších firem, kteří chtějí obchodovat s Českou republikou

-

katalog je distribuován v RF, na Ukrajině a v Bělorusku a to formou direct mailů a především pak bezplatně distribuován na vybraných veletrzích a výstavách

-

www.vizit.cz

Vydavatel: BELASTAN, s.r.o. Adresa: Babákova 2160/22, Praha 4, 148 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha 86

Zapsáno do evidence: 2.5.2003 Evidenční číslo: E 14449 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 24 23. KOMSOMOLSKAJA PRAVDA V ČECHIJI (příloha k novinám Inform Praga) Vydavatel: INFORM PRESS , s.r.o. Adresa: Lipová 20/1444, Praha 2, 12000 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 16.1.2007 Evidenční číslo: E 17320 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 24.

KOMSOMOLSKAJA PRAVDA V ČECHIJI

Vydavatel: MEGAKRAFT s.r.o. Adresa: Staropramenná 728/3, Praha 5, 15000 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 8.7.2002 Evidenční číslo: E 13751 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 25.

KRONA

-

nězavisimyj reklamno-informacionnyj ježenědělnik

-

všeobecně vzdělávací časopis o České republice

-

www.gazetakrona.com

Vydavatel: STAALKER PRAHA, s.r.o. Adresa: Štěpánská 61, Praha 1, 11000 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 11.6.1999 87

Evidenční číslo: E 8246 Periodicita: 53 26.

KRONA-BIZNĚS V ČECHIJI

Vydavatel: STAALKER PRAHA, s.r.o. Adresa: Štěpánská 61, Praha 1, 11000 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 20.9.2001 Evidenční číslo: E 12910 Periodicita: 12 27.

KURORTNAJA GAZETA

Vydavatel: PLAVEC Michal Adresa: Pražská 1163/16, Nymburk, 28802 Okres: Nymburk Kraj: Středočeský Zapsáno do evidence: 20.11.2003 Evidenční číslo: E 14880 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 26 28.

MEŽDUNARODNYJE MOSTY

-

ruskojazyčný magazín o turistických a obchodních možnostech v České republice

-

odborný časopis pro management v cestovním ruchu ve východoevropských zemích, který představuje Českou republiku a Slovensko profesionálům v turistickém průmyslu

-

distribuován na veletrzích cestovního ruchu v Moskvě a Kyjevě, zastoupení Czech Tourismu, Českých centrech a konzulátech v Rusku a na Ukrajině

-

Čtenáři: profesionálové z oblasti cestovního ruchu v ruskojazyčných zemích; partneři Czech Tourismu, Českého centra a konzuláty v Moskvě, Kyjevě a Petrohradu; management významných ruských a ukrajinských firem

-

www.cotmedia.cz

Vydavatel: C.O.T.MEDIA s.r.o. Adresa: Opletalova 55, Praha 1, 111 84 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 23.6.1998 88

Evidenční číslo: E 7994 Obsahové zaměření: Tiskoviny věnované turistice, cestování, volnému času a sportu Periodicita: 12 29.

MORAVIJA SEGODNJA

Vydavatel: TCHEPELIV MIKHAIL Adresa: PALACKÉHO 18, JAROMĚŘ, 55102 Okres: Náchod Kraj: Královéhradecký Zapsáno do evidence: 27.5.2002 Evidenční číslo: E 13687 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 30.

NAŠ ANONS (původní název pro Pražskij ekspress)

Vydavatel: KODÁR GROUP, s.r.o. Adresa: VÁCLAVSKÉ NÁM. 15, PRAHA 1, 11000 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: neuvedeno Ukončeno: 13.8.2008 Evidenční číslo: E 13966 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 56 31.

NAŠA AFIŠA

Vydavatel: KODÁR GROUP, s.r.o. Adresa: VÁCLAVSKÉ NÁM. 15, PRAHA 1, 11000 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 14.2.2003 Ukončeno: 14.8.2008 Evidenční číslo: E 14245 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 89

32.

NEDVIŽIMOSŤ V ČECHII

Vydavatel: EUROSTAVBA s.r.o. Adresa: Únětice 77, Únětice, 252 62 Okres: Praha-západ Kraj: Středočeský Zapsáno do evidence: 11.11.2008 Evidenční číslo: E 18599 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 6 33.

NOVAJA RUSISTIKA

Vydavatel: ČESKÁ ASOCIACE SLAVISTŮ Adresa: Arna Nováka 1, Brno, 602 00 Okres: Brno Kraj: Jihomoravský Zapsáno do evidence: 14.3.2008 Evidenční číslo: E 18201 Obsahové zaměření: Odborné časopisy (technické, vědecké a výzkumné) Periodicita: 2 34.

OBČŠAJA GAZETA - OBECNÉ NOVINY. PRAHA

Vydavatel: VICTORIA PUBLISHING, a.s. Adresa: Ohradní ul.65, Praha 4 - Michle, 14500 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 2.10.1996 Ukončeno: 30.7.2003 Evidenční číslo: Č7571 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 35.

ODDYCH

-

Koncept: plnobarevný měsíčník zabírající se tématem Karlových Varů a okolí. Návštěvníkovy by měl pomoci při orientaci v Karlových Varech a v blízkém 90

okolí. Obsahuje zajímavosti města, důležité informace, tipy na výlety, mapu centra, obchodní sítě atd. -

Distribuce: na vybraných distribučních místech, na letišti v Karlových Varech, stanice lanovek Imperiál a Diana, Infocentrum KV (dolní nádraží a kolonáda), prodejci a inzerenti, vybrané hotely a penziony, kovové stojany

-

http://www.oddych.cz/

Vydavatel: TRUHLÁŘ JAN Adresa: Východní 473/1, Karlovy Vary, 360 20 Okres: Karlovy Vary Kraj: Karlovarský Zapsáno do evidence: 13.3.2007 Evidenční číslo: E 17476 Obsahové zaměření: Tiskoviny věnované turistice, cestování, volnému času a sportu Periodicita: 12 36.

PISATĚL

Vydavatel: KRYLOVA Olga Adresa: Svárov 74, Unhošť, 27351 Okres: Kladno Kraj: Středočeský Zapsáno do evidence: 5.10.2004 Evidenční číslo: E 15506 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 37.

PETĚRBURGSKIJ KUAFER

Vydavatel: LÉKAŘSKÉ a kosmetické centrum, s.r.o. (společnost v likvidaci) Adresa: Ve Smečkách 21, Praha 1, 110 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 10.12.2001 Evidenční číslo: E 13334 Periodicita: 4 38.

PRAGA I VSJA ČECHIJA

Vydavatel: INFORM PRESS , s.r.o. 91

Adresa: Lipová 20/1444, Praha 2, 120 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 11.2.2008 Evidenční číslo: E 18111 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 4 39.

PRAGUEINFORMATION BEZPLATNYJ PUTEVODITEL

Vydavatel: LUMEN DESIGN STUDIO s.r.o. Adresa: Národní 25, Praha 1, 110 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 20.1.2006 Evidenční číslo: E 16478 Obsahové zaměření: Tiskoviny věnované turistice, cestování, volnému času a sportu Periodicita: 4 40.

PRAŽSKAJA KARUSEL (časopis)

-

měsíčník informující o dění v ČR pro zahraniční návštěvníky vycházel od roku 2000 i v angličtině (do k. r. 1999 vycházel pouze v ruštině)

Vydavatel: TITAN 97, s.r.o. Adresa: Smíchovská 219, Praha 5-Řeporyje, 150 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 3.12.1998 Ukončeno: 12.6.2008 Evidenční číslo: E 8106 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 48

92

41.

PRAŽSKIJ EKSPRESS

-

Дата основания: 24 апреля 1999 года

-

Газета бесплатных объявлений на русском языке

-

В течение первых лет газета выходила под названиями Русский анонс, Русская Чехия и Наш анонс. В январе 2005 года газета сменила название на Пражский Экспресс и вошла во вновь создающуюся группу газет бесплатных объявлений для проживающих в Чехии иностранцев The Prague Express.

-

www.prague-express.cz

Vydavatel: KODÁR GROUP, s.r.o. Adresa: VÁCLAVSKÉ NÁM. 15, PRAHA 1, 11000 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 29.10.2004 Evidenční číslo: E 15542 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 42.

PRAŽSKIJ TELEGRAF

-

информационно-аналитическое издание на русском языке о политической, социальной, экономической и культурной жизни Чехии, а также о чешскороссийских отношениях и перспективах их развития

Vydavatel: TCHEPELIV MIKHAIL Adresa: PALACKÉHO 18, JAROMĚŘ, 55102 Okres: Náchod Kraj: Královéhradecký Zapsáno do evidence: 27.5.2002 Evidenční číslo: E 13688 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 43.

PRAŽSKIJE NOVOSTI

-

meždunarodnoje izdanije na russkom jazyke v Čechii

Vydavatel: SKIF GROUP, s.r.o. Adresa: Vašátkova 1009, Praha 9, 198 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 2.2.1998 93

Ukončeno: 27.11.2007 Evidenční číslo: E 7884 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 44.

PRAŽSKIJE OGNI

Vydavatel: SANPRESS, s.r.o. Adresa: Bellušova 1802/3, Praha 5, 155 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 20.8.1998 Ukončeno: 31.10.2007 Evidenční číslo: E 8023 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit Periodicita: 12 45.

PRAŽSKÝ OGONĚK

Vydavatel: CENTRUM RUSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR, o.s. Adresa: Vybíralova 976, Praha 9, 198 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 15.12.2004 Evidenční číslo: E 15626 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 46.

PRO NEDVIŽIMOST´V ČECHIJI

Vydavatel: BACHETLE BOHEMIA,s.r.o. Adresa: Olšová 681/1, Praha 6, 160 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 10.5.2007 Evidenční číslo: E 17576 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 4 94

47.

PROGULKI S ALISOJ

Vydavatel: POLDAUFOVÁ Natália Adresa: Sulova 1249, Praha 5, 156 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 4.6.2008 Evidenční číslo: E 18335 Obsahové zaměření: Tiskoviny věnované turistice, cestování, volnému času a sportu Periodicita: 2 48.

RUSKA DIASPORA

Vydavatel: CELOSVĚTOVÝ NADAČNÍ FOND REKONSTRUKCE A ROZVOJE .. Adresa: Jaselská 266/10, Praha 6, 160 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 7.12.2007 Evidenční číslo: E 18000 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 49.

RUSKA GAZETA

Vydavatel: CELOSVĚTOVÝ NADAČNÍ FOND REKONSTRUKCE A ROZVOJE .. Adresa: Jaselská 266/10, Praha 6, 160 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 10.7.2006 Evidenční číslo: E 16865 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit Periodicita: 56 50.

RUSSKAJA ČECHIJA

-

v novinách jsou publikovány informace o nejdůležitějších událostech v Čechách a v Rusku, komentáře k novým zákonům a rozhodnutím české vlády a materiály z historie Prahy; každé číslo obsahuje více než tisíc inzerátů ze všech možných oblastí 95

Vydavatel: KODÁR GROUP,s.r.o. Adresa: Václavské nám. 853/15, Praha 1, 110 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 27.9.2000 Evidenční číslo: E 10675 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 51.

RUSKÉ AKTUALITY

Vydavatel: TISKOVÁ AGENTURA NOVOSTI (APN) Adresa: Italská 36, Praha 3, 130 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 8.6.1994 Ukončeno: 5.12.2006 Evidenční číslo: E 6900 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 52.

RUSSKIJ ANONS (příloha k novinám Čechija segodňa)

Vydavatel: INTERNATIONAL PUBLISHING HOUSE "ANNA", s.r.o. Adresa: Ostrovského 30, PRAHA 5, 150 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 1.8.2001 Evidenční číslo: E 12602 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 53.

RUSSKIJ EMIGRANT

Vydavatel: Pražská mezinárodní akademie slovanských jazyků... Adresa: nám. bratří Synků 300/15, Praha 4, 150 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha 96

Zapsáno do evidence: 23.9.1999 Ukončeno: 1.4.2008 Evidenční číslo: E 8325 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 54.

RUSSKIJ MIR V PRAGE, noviny

Vydavatel: PUBLISHING HOUSE BARTOLOMEO, s.r.o. Adresa: K lučinám 2491/16, Praha 3, 133 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 1.8.1995 Ukončeno: 28.6.2004 Evidenční číslo: E 7287 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 55.

RUSSKOJE SLOVO

-

izdanije russkoj diaspory v Češskoj Respublike

-

kulturně společenský titul, který je určen především pro rusky mluvící menšinu

-

nové zajímavosti z politky, kultury, historie, sportu a dalších oblastí

-

www.ruslo.cz

Vydavatel: OBČANSKÉ SDRUŽENÍ krajanů a přátel Ruské tradice v Adresa: José Martího 375/4, Praha 6, 162 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 29.10.2002 Evidenční číslo: E 13956 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 6 56.

RUSSKOJE VOZROŽDENIJE

Vydavatel: OBČANSKÉ SDRUŽENÍ krajanů a přátel Ruské tradice v Adresa: José Martího 375/4, Praha 6, 162 00 Okres: Praha 97

Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 29.10.2002 Evidenční číslo: E 13955 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 57.

SERGEI

Vydavatel: SMEJKAL MILAN Adresa: PRUŠÁNECKÁ 5, BRNO, 628 00 Okres: Brno Kraj: Jihomoravský Zapsáno do evidence: 10.5.2002 Ukončeno: 12.11.2004 Evidenční číslo: E 13655 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 58.

SLAVJANSKIJ LEČEBNIK

Vydavatel: ROZA MIRA, spol. s r.o. Adresa: U Červeného kostela 1848, Teplice, 415 01 Okres: Teplice Kraj: Ústecký Zapsáno do evidence: 16.6.2006 Evidenční číslo: E 16843 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 59.

SPUTNIK TURISTA, časopis

-

průvodce po České republice v ruském jazyce

-

Distribuce: Ruská federace, Bělorusko, Ukrajina, Uzbekistán, Arménie, Česká republika

-

Zdarma distribuce – velvyslanectví, hotely, letecké společnosti, cestovní kanceláře, obchodní centra, obchodní společnosti

-

Kapesní formát A5

-

www.riffcz.cz

Vydavatel: RIFF CZ, s.r.o. 98

Adresa: Vojkovická 4, Praha 8, 180 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 3.4.2003 Evidenční číslo: E 14391 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 2 60.

SPUTNIK TURISTA BUSINESS SPECIAL, časopis

-

Exkluzivní průvodce po České republice v oblasti obchodu, podnikání a investic v ruském jazyce

-

Cílová skupina: rusky hovořící komunita v ČR, obchodníci, investoři, diplomaté a turisté přijíždějící, pracující a žijící v ČR. Jde převážně o lidi s vysokými příjmy se zájmem o luxus, eleganci, kvalitu a požadavky na nadstandardní a spolehlivé služby.

-

Distribuce: Ruská federace, Bělorusko, Ukrajina, Uzbekistán, Arménie, Česká republika

-

Zdarma distribuce – velvyslanectví, hotely, letecké společnosti, cestovní kanceláře, obchodní centra, informační centra, obchodní a výrobní společnosti, kongresy, veletrhy a výstavy

-

Prestižní průvodce poskytuje informace, tipy a zajímavosti z mnoha oborů na českém trhu. Je pomocníkem pro Rusy, jejichž cílem je obchodování a investování na českém trhu.

-

Kapesní formát A5

-

www.riffcz.cz

Vydavatel: RIFF CZ, s.r.o. Adresa: Vojkovická 4, Praha 8, 180 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 6.8.2008 Evidenční číslo: E 18420 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 4 61.

SPUTNIK TURISTA KATALOG SPECIAL

Vydavatel: RIFF CZ, s.r.o. Adresa: Vojkovická 4, Praha 8, 180 00 Okres: Praha 99

Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 6.8.2008 Evidenční číslo: E 18421 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 4 62.

VAŠ LIČNYJ GID

Vydavatel: TERMA CZECH REPUBLIC, spol. s r.o. Adresa: Národní 138/10, Praha 1, 110 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 9.9.2008 Evidenční číslo: E 18485 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 2 63.

VESTI.CZ

Vydavatel: Gombos Lubomír Adresa: K.J.Erbena 110/28, Most, 434 01 Okres: Most Kraj: Ústecký Zapsáno do evidence: 14.3.2008 Ukončeno: 24.11.2008 Evidenční číslo: E 18198 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 2 64.

VIZA, vsja Evropa na russkom jazyke, časopis

Vydavatel: INFORM PRESS , s.r.o. Adresa: Lipová 20/1444, Praha 2, 120 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 12.9.2003 Ukončeno: 10.10.2005 Evidenční číslo: E 14721 100

Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12 65.

VJESTI

Vydavatel: SETEL-SEGAL, spol. s r.o. Adresa: Pastýřská 65/1, Plzeň, 326 00 Okres: Plzeň Kraj: Plzeňský Zapsáno do evidence: 13.5.2005 Evidenční číslo: E 16021 Obsahové zaměření: Další tiskoviny pro veřejnost (nelze jinam zařadit) Periodicita: 52 66.

VJESTI

Vydavatel: RUSKÝ INSTITUT Adresa: Havlíčkova 445, Pardubice, 530 02 Okres: Pardubice Kraj: Pardubický Zapsáno do evidence: 14.11.2001 Evidenční číslo: E 13261 Periodicita: 6 67.

VÝCHODNÍ KURÝR

Vydavatel: JURINOVÁ TATIANA Adresa: KE GONIU 88, PRAHA 6, 164 00 Okres: Praha Kraj: Hlavní město Praha Zapsáno do evidence: 26.3.2003 Evidenční číslo: E 14362 Obsahové zaměření: Další periodika určená omezenému publiku (nelze jinam zařadit) Periodicita: 12

101

Příloha č. 2 - Evidence periodik v Ruské federaci Některé ruské noviny vydávané v České republice jsou distribuovány také do Ruské federace. Proto můžeme tato periodika nalézt také v evidenci Ministerstva spojů a masové komunikace Ruské federace („Министерство связи и массовых коммуникаций Российской Федерации“, „Федеральное Агенство по печати и массовым коммуникациям“). V seznamu jsou barevně odlišena periodika, která jsme v naší práci excerpovali. Zdroj:

1.

ЧЕХИЯ СЕГОДНЯ

Свидетельство: ПИ 013026 Дата регистрации: 09.11.1994 Территориальное управление: общероссийское издание Форма распространения: Газета Территория распространения: Россия, СНГ Тема: Материалы, посвященные экономическому положению Чехии, аналитические статьи об экономике, предпринимательстве, коммерции из всех областей народного хозяйства Чехии, коммерч. предложения фирм. Учредители: Фрейдсон Владимир Иосифович Почтовый адрес: Москва, Пушкинская пл., 5 Языки издания: чешский; русский Периодичность: 1 раз в неделю 2.

ЧЕШСКИЙ РАЙ

Свидетельство: ПИ ФС77-21102 Дата регистрации: 19.05.2005 Территориальное управление: общероссийское издание Форма распространения: Журнал Территория распространения: Россия, страны СНГ, зарубежные страны Тема: Специализированная информационная (история, культура, обычаи, кухня, туризм Чехии). Учредители: ООО «Студия Берг Саунд» Почтовый адрес: 109518, г.Москва, 1-й Грайвороновский проезд, д. 20, стр. 36 Телефон редакции: (495)179-75-38 102

Языки издания: русский Периодичность: 1 раз в 2 месяца 3.

ДЕЛОВАЯ ПРАГА

Свидетельство: ПИ 77-5628 Дата регистрации: 20.10.2000 Территориальное управление: общероссийское издание Форма распространения: Газета Территория распространения: Россия, СНГ, зарубежные страны Тема: Деловые и культурные новости Чешской Республики. Учредители: ЗАО «Корпорация «КОРД» Почтовый адрес: г. Москва, Петровка, д. 26, офис 5 Телефон редакции: (495)625-62-11 Языки издания: русский Периодичность: 2 раза в месяц

4.

КОММЕРЧЕСКИЕ ПРЕДЛОЖЕНИЯ ИЗ ЧЕХИИ

Свидетельство: ПИ 77-15778 Дата регистрации: 30.06.2003 Территориальное управление: общероссийское издание Форма распространения: Журнал Территория распространения: Россия, страны СНГ Тема: Коммерческие предложения товаров и услуг из Чехии, реклама более 40%. Учредители: ООО «ПАРТНЕР» Почтовый адрес: 129128, г. Москва, ул. Ростокинская, д. 4 Телефон редакции: (495)741-28-58 Языки издания: русский Периодичность: 1 раз в неделю 5.

ОБЩАЯ ГАЗЕТА

Свидетельство: ПИ 1054 27.09.1999 Территориальное управление: общероссийское издание Форма распространения: Газета Территория распространения: Россия, СНГ, зарубежье (Тираж: 222 384 экз. на 27.09.99) 103

Тема: Освещение основных событий политической и экономической жизни России идр. Учредители: Яковлев Егор Владимирович; ЗАО «Издательство «Общая газета» Почтовый адрес: 109240 Москва, ул.Гончарная, 1 Телефон редакции: (495)915-22-88 Языки издания: английский; русский Периодичность: 1 раз в неделю Перерегистрация

104