Nk 02/07 04-08 postel 5.1.2007 21:39 Stránka 4
TÉMA MùSÍCE
A jak je to u vás doma?
Kočka v posteli? Pro jednoho je to symbolem útulného poleÏení, druhému z takové pfiedstavy vstávají v‰echny vlasy na hlavû. Koãky v posteli? V této otázce se názory rozcházejí. Jedni hovofií o tûlesné blízkosti a o blaÏeném pfiedení, které ãlovûka doprovází do spánku. Druzí vytahují argumenty jako „chlupy, ãervi, choroby“, coÏ u zodpovûdn˘ch chovatelÛ koãek vyvolává nepochopení. Kdo má v tomto sporu pravdu? âasopis Na‰e koãky hovofiil s majiteli koãek otevfienû o jejich noãní intimní zónû. Sdílet ji, ãi nesdílet? To je, oã tu bûÏí.
Spoleãné usínání – to mnozí majitelé koãek prostû milují
4
Na‰e KOâKY
2/07
Nk 02/07 04-08 postel 5.1.2007 21:39 Stránka 5
TÉMA MùSÍCE
Pro a proti
a v˘stavû koãek jsme se zeptali jednoho vystavovatele, zda s ním doma koãky sdílejí i postel. „Mnû vÛbec nepÛsobí problémy nechat své koãky spát se mnou v posteli. Naopak: je mi velmi pfiíjemné, jak se ke mnû s pfiedením tisknou, kdyÏ spoleãnû usínáme,“ fiíká nad‰enû majitel tfií norsk˘ch lesních koãek. Z hlediska veterináfie také neexistují hygienické problémy, pokud jsou koãky pravidelnû odãervovány a netrpí nemocemi, které se pfiená‰ejí ze zvífiete na ãlovûka (zoonózy).
N
A koãka ze stáje? V‰echny tyto pfiedpoklady jsou v pfiípadû tfií norsk˘ch koãek splnûny. Ale jak je na tom stájová koãka Muppel, která také patfií do rodiny. „I Muppel je kaÏdé tfii mûsíce odãervována, je oãkována proti v‰emu moÏnému a budí skrznaskrz zdrav˘ dojem. Pfiesto bych si asi svou koãku Ïijící ve stáji zfiejmû do postele nevzal,“ uvaÏuje nad‰en˘ obdivovatel koãek. Koãky, které Ïijí na selsk˘ch statcích, pfiece jen loví krysy a my‰i, které mohou pfiená‰et nemoci. I v pfiípadû pravideln˘ch veterinárních kontrol zdravotního stavu chytaãe my‰í nelze vylouãit, Ïe se ze dne na den nevyskytne infekce nebezpeãná i pro ãlovûka. Samozfiejmû tomu tak nemusí b˘t, ale teoreticky to nelze vylouãit.
Nemyslitelné AÈ bytová, nebo stájová koãka - pro Holanìanku Janine Bongaertsovou je naprosto nemyslitelné pustit si koãku do postele. „V‰echny ty chlupy a ‰pinavé tlapky, to je pfiece nehygienické,“ vrtí s odporem hlavou. Její postoj je charakteristick˘ pro lidi, ktefií ke sv˘m koãkám nepociÈují zvlá‰È tûsn˘ vztah. Typick˘ profil takového majitele: ãlovûk nechová ãistokrevnou koãku, s odãervováním a oãkováním to nebere nijak váÏnû, koãka má samozfiejmû voln˘ v˘bûh, po hlazení koãky si ãlovûk umyje ruce, pfii tûhotenství dá ãtvernoÏce pryã.
Bez ohledu na obãas laxní postoj k odãervování a oãkování nelze proti charakteristikám spáãe bez koãek nic namítat, ale jsou jeho ãtvernoÏci skuteãnû nehygieniãtûj‰í neÏ ostatní?
Posedlost ãistotou nebo co? Pravdûpodobnû ne. I kdyÏ koãka s voln˘m v˘bûhem, která není pravidelnû odãervována, mÛÏe skuteãnû zavléci domÛ nûjakou nemoc. Obzvlá‰È ohroÏeny jsou v tomto ohledu ov‰em dûti a osoby s oslabenou imunitou. Proto se nedoporuãuje nechávat spát s dûtmi v posteli koãku, která má voln˘ v˘bûh. U zdravé bytové koãky proti tomu naopak nelze nic namítat. Individuální otázkou je, zda ãlovûku vadí pfiedstava, Ïe i pokojoví tygfii obãas nav‰tíví koãiãí záchod. Má kvÛli tomu tlapky kontaminované choroboplodn˘mi zárodky? Mohly by se v okolí koneãníku skr˘vat zbytky v˘kalÛ? To nelze vylouãit, ale nemá posedlost ãistotou nûkde své hranice?
Kdo by dokázal tak roztomilého tvoreãka vykázat z postele?
a antropody (ãlenovci). NíÏe jsou uvedeny ty nejdÛleÏitûj‰í zoonózy.
Alveolární echinokokóza Blechy, hmyz Ïijící v pefií ptákÛ, roztoãi a rÛzné druhy ãervÛ se mohou pfiená‰et z koãek na lidi a v novém hostitelském organismu zpÛsobit velké ‰kody. Tak Jako ply‰ová panenka na spaní
Zoonózy To, co platí pro oãkované a odãervené koãky ve vlastních ãtyfiech stûnách, nelze ov‰em pfiená‰et ‰mahem na v‰echny koãky. Proto bychom si nemûli brát do postele koãky, jejichÏ pÛvod neznáme. Skuteãnû bychom se pfiitom mohli nakazit nûkter˘mi nemocemi. Jejich pÛvodci jsou viry, bakterie, plísnû a paraziti, ale i chlamydie (bakteriovití mikrobi), protozoy (jednobunûãní Ïivoãichové), rickettsie (aerobní tyãinkové a kulovité bakterie), helminthy (stfievní paraziti) Na‰e KOâKY
2/07
5
Nk 02/07 04-08 postel 5.1.2007 21:39 Stránka 6
TÉMA MùSÍCE
Koãky v posteli? PRO: tûsn˘ sociální kontakt (teplo), uklidÀují, uvolÀují napûtí, je to pfiíjemné, pfiedpoklad: odãervení, oãkování, zdravotní kontroly.
napfiíklad li‰ãí tasemnice (Echinococcus multioccularis) mÛÏe proniknout do lidsk˘ch jater, plic a mozku a zpÛsobit tam alveolární echinokokózu. K symptomÛm, které se ãasto projeví aÏ nûkolik let po nákaze (z vajíãek v koãiãích v˘kalech), patfií poruchy trávení, d˘chací obtíÏe a citlivost na tlak. Bez léãby mÛÏe tato nemoc zpÛsobená tasemnicemi konãit aÏ smrtí. Stájová koãka Muppel musí spát venku. Chytání krys a my‰í mÛÏe v posteli znamenat hygienick˘ problém.
Nemoc z blech a pefií ptákÛ
KdyÏ jsou koãky pravidelnû odãervovány, nebrání nic tomu, aby sdílely postel s ãlovûkem
PoÏití larev tasemnice, které sídlí v blechách nebo hmyzu Ïijícím v pefií ptákÛ, mÛÏe zpÛsobit, Ïe se v lidsk˘ch stfievech roz‰ífií dospûlé formy tasemnice (Dipylidium caninum). DÛsledkem je propuknutí nemoci, kterou mÛÏe doprovázet silné svûdûní kolem koneãníku, poruchy trávení a ileus.
·krkavky se pfiená‰ejí pfiedev‰ím vajíãky obsahujícími larvy v koãiãích v˘kalech a napadají vnitfiní orgány ãlovûka. K nejãastûj‰ím nemocem ‰ífien˘m ‰krkavkov˘mi infekcemi patfií toxokaróza. Za tuto nemoc jsou zodpovûdné larvy ‰krkavek putující po tûle. Zpravidla je dfiíve ãi pozdûji usmrtí imunitní systém ãlovûka. BohuÏel se v‰ak pfied usmrcením mohou objevit nebezpeãné chorobné symptomy: k nejãastûj‰ím patfií epileptické záchvaty, po‰kození oãí a oslepnutí, hepatitida (zánût jater) a zánût nitroblány srdeãní. Larvy mûchovce pronikají do lidské kÛÏe a mohou vyvolat chorobu zvanou „creeping eruption“. Nejnápadnûj‰ími pfiíznaky napadení jsou silné svûdûní a zánûty vyvolané siln˘m ‰krábáním. Dal‰ím charakteristick˘m znakem jsou zfietelnû viditelné nitkovité chodbiãky, které probíhají pod kÛÏí a jsou vidût jako zarudlé otoky. Zánûty mají pÛvod uvnitfi chodbiãek zpÛsoben˘ch ãervy.
Svrab Za pfienos mnoha zoonóz jsou zodpovûdní i roztoãi: pfiená‰ejí napfiíklad svrab
6
Na‰e KOâKY
2/07
Foto G. Metzová
Toxokaróza a „creeping eruption“
Nk 02/07 04-08 postel 5.1.2007 21:39 Stránka 7
TÉMA MùSÍCE
Koãky v posteli? PROTI: uvolnûná srst a ‰upinky kÛÏe (alergie), zbytky v˘kalÛ na srsti, nebezpeãí nákazy (zoonózy) u koãek neznámého pÛvodu.
na hlavû. Roztoãi (Notoedres cati) pfiecházejí z koãky na ãlovûka buì v dÛsledku pfiímého tûlesného kontaktu, nebo pfies mezistanice jako hfiebeny, kartáãe, pfiikr˘vky nebo ko‰íky. KdyÏ se dostanou na svou obûÈ, zavrtají se do kÛÏe hlavy a zpÛsobí jiÏ za jeden nebo dva t˘dny silné svûdûní, které se projeví vût‰inou nejdfiív na okraji ucha. V prÛbûhu následujících tfií aÏ ‰esti t˘dnÛ se nepfiíjemné svûdûní roz‰ífií na celé tûlo. Dal‰ími symptomy pokroãilého napadení roztoãi jsou vfiídky, strupy, vypadávání vlasÛ a sekrety. Neléãení symptomÛ a ‰patné hygienické podmínky pfiispívají ke vzniku sekundárních infekcí, které mohou mít za následek otravu krve a smrt ãlovûka napadeného roztoãi.
Chlamydióza Chlamydiózu zpÛsobuje Chlamydia psittaci a tato choroba se vyskytuje po celém svûtû u ptákÛ a savcÛ. K pfienosu dochází pfieváÏnû pfies v˘kaly infikovan˘ch zvífiat, ale mÛÏe vzniknout jiÏ pfii vdechnutí prachu obsahujícího chlamydie. Sedm aÏ jednadvacet dní po nakaÏení se projeví chfiipkové symptomy. Následky
Nk 02/07 04-08 postel 5.1.2007 21:39 Stránka 8
TÉMA MùSÍCE
chlamydiální nákazy mohou b˘t i zánût spojivek (konjunktivitis), zápal plic, zánût varlat a potraty. Chlamydie podléhají oznamovací povinnosti.
Mikrosporie
„
Mikrosporie je jedna z ãetn˘ch zoonóz vyvolávan˘ch plísnûmi. Toto onemocnûní, které vût‰inou zpÛsobuje
Nemá mít posedlost ãistotou také své meze?
“
Microsporum canis, se vyskytuje po celém svûtû a pfiedstavuje asi 95 procent koÏních plísÀov˘ch chorob vyskytujících se u koãek. âlovûk se infikuje pfiím˘m tûlesn˘m kontaktem s koãkou napadenou plísní. Pfienos v‰ak mohou zpÛsobit i v‰i, blechy, roztoãi a jiní paraziti. Inkubaãní doba mÛÏe ãinit nûkolik dní, ale i pár t˘dnÛ.
Q-horeãka PÛvodcem Q-horeãky je celosvûtovû roz‰ífiená Coxiella burnetii. Kanad‰tí vûdci zjistili, Ïe minimálnû 20 procent v‰ech pfiípadÛ Q-horeãky u lidí zji‰tûn˘ch
Obû tyto norské lesní koãky se cítí v posteli jako doma. Ale co na to jejich majitel?
v Kanadû se na ãlovûka pfienesly z koãky. Jejich pÛvodce je nejen nebezpeãn˘, ale i nesmírnû tvrdo‰íjn˘: mÛÏe se usadit v prachu a pfieÏít tam aÏ dva roky. âlovûk se infikuje vdechnutím infikovaného prachu nebo kontaktem s vyschl˘mi v˘kaly infikovan˘ch zvífiat. Dva aÏ tfii t˘dny po
nakaÏení se objeví vysoká horeãka. K dal‰ím symptomÛm patfií silné bolesti hlavy, zimnice, zápal plic, hepatitida a such˘ ka‰el. Q-horeãka podléhá oznamovací povinnosti. Gabriele Metzová
Foto Minerva
Obzvlá‰È dûti jsou ohroÏeny, kdyÏ v posteli spí koãky neznámého pÛvodu. Ty mohou pfiená‰et choroby.
8
Na‰e KOâKY
2/07
