TEMA
s, lidi pracujicfch s poditadem m6
alespoi n6kter6 piiznaky ndleZejici
a,
zvy5uje sedav6 zam6stneni riziko tromb6zy
do syndromu poditadov6ho vid6ni - rozmazan5 vid6ni, dvojit6 vid6ni, such6 a zarud16 odi, podrSZd6n6 odi a podobn6
dasu tr6vi lid6 v Evropd v interi6rech, kde jsou vystaveni p0sobeni rizikovfch lStek
hmotnosti tvoii v m6kden6m PVC ftaldty, rizikov6 ldtky vyvoldvajici rakovinu
zam6stnanci v CR m5 sedav6 povolSni
:-:€ zamdstnanci sedi v kancel6ii nesprdvnd
1...
,-
'a
', ,
dosp6llich mri probl6my s bolestmi zad zp0sobenfmi vadnfm drienim t6la, sezenim v kancel6ii a praci u poditade
:i ''r ' .". pacient0 hospitalizovanfch s krevnimi sraZeninami dlouhodobE sediv pr6ci, dalSich 21 0/o pacientfr cesiuje ddlkovfmi lety
benzenu, kteriT se klimatizaci dostSv6 do interi6rfr jako dfrsledek znediStdni ovzdu5i z dopravy, je po vdechnuti vstiebSno organismem, m0Ze zp0sobit poSkozeni kostnf dien6 1,1
TEMA
VAROT|ANi: KANCETARE
sKODI zDRAu V administrativnich prastonA*:h pracr{ie st*le vice lidi. Xdsnlive bezpecn€ mista je plne riuilE. lln xdravq:tnich statisrik se v$ak nasleclky pr*ce v kancel*fieh vet*in*u neprsmitn*u. Jsou skrytd a spadaji dr: kategorie civiliza*ni*h chnrab"
KTERA pnAco JE NEJNEBnzpncNIE.lSif Statistiky pracovnich rlrazri ukazuj i jasnd na dopravu a stavebnictvi. Ale i zd6nlivd klidnd a komfortni zamdstnilni, jako je administrativni pr6ce v kancel6ii, mriZe piin6Set piekvapiv€hrozby a rizika. Neviditeln6 nebezpedi piedstavuji jak chemick6 vlpary z modernich - vdtSinou umdlich - materi6hj, tak pracovni styl a stres. ,,Pr6ce v kancel6ii se stala neodmyslitelnou soud6sti civilizace orientovan6 na neust6ly ekonomickf rtst. Jak se zvy5uje tlak na materielni produkci a spotiebu, tak sili tlak na administrativu. Marnd se snaZim na tom najit ndco pozitivniho azdravi prospdSn€ho. Kancel6iskfch pacientt rychle piibfv6, rizikov6 faktory se sditaji," iik6 l6kai Jan Hnizdil, kterli se zabfv6 celostni medicinou. Tedy nejen odstraiov6nim projevri nemoci, ale i hled6nim jejich skutednych piidin. ,,Pacienti trpi bolestmi hlavy, zAvratdmi, hudenim v uSich,zaLivacimi probldmy, buSe-
piirody stavdno na to,
Ze by mdlo v t6to poloze setrvat ndkolik hodin, nebo dokonce vdtSi d6st dne. Uv6di to studie University of Missouri
Stale vy$Si pracovni tempo zvy5uje podle odbornikri riziko, ie se do manaZersklich funkci budou prosazovat psychicky naru5eni lid6. ,,Podle psychiatra R. Hareho a psychologa P. Babiaka, au-
tor0 knihy Hadi v obleclch aneb Psychopat jde do prrice, je mezi nimi vysok6 procento psychopat0. Jsou dokonale obledeni, jazykov6 vybaveni, velice schopni, ale soudasn6 dravi, arogantni, bezohledni a bezcitni. Skv6le se adaptu.li na spoledenskli syst6m zaloZeni na individu6lni dravosti, bezohlednosti, bez-
po objektivni piidind. Th
se ale v
pod6tedni f6zi
Nejde jen o osm dideset hodin, kterd strrivi lidd na kance16isk€ Zidli, ale tak€ o vysed6v5ni pied
televizi di sezeni v autd di veiejn6 doprav€. Ze studie proveden€ vfzkumnou organi-
zaci Medical Billing & Coding vyplfv6, i,e lid€, kteii trdvi vice dasu vsedd, maji vy55i riziko rimrti neZ lidd aktivni. Sezeni je v tomto ohledu podobnd nebezpednd jako kouieni.
A to nez6visle na dalSich rizikovfch faktorech,jakoje obezita, vysokli krevni tlak nebo uL, zmin!,n€ kouieni. Uvridi to newyorskf kardiolog David Coven. Kvrili sezeni se totiz zpomaluje lymfatickli systdm i krevni obdh
citnosti a iluzi neustdleho r0stu. Mnohem vice neZ oni sami trpi citlivi lide kolem nich," iikd l6kai Jan Hnizdil.
a z6roveir doch Azi
zristriv6. Nemoc nenivol6nim po uZiv6ni
l6kt,
nlbrZ informaci o tom, i,e timto zprisobem dlovdk uZ dhl i,it nemtZ,e," dod6v6 l6kai.
nim srdce, dechovou tisni, zvfSenfm krevnim tlakem, rinavou, rizkostmi, depresemi... L6kaii je odesilaji na rfnn6 vySetieni, p6traji
v Columbii z roku 2007. Piitom soudasny Zivotni stylje na sezeni v podstatd zaloi,en!.
NEJSME STVORENi K VYSEDAVANi Prvnim zabijbkem z kancel6ie je dlouhodob6 sezeni. M6lokdo ze zamdstnanct i ma-
k omezenivyplavov6ni
dt-
lei,itych enzymri do krve. Sezeni kromd toho zprisobuje tak6 probl6my s tr6venim a metabolismem tukt. Ty se pii sezeni ne5tdpi, ale naopak se ukl6daji v tepn6ch i v podkoZi. Lid6, kteii v pr6ci vdtSinu dne sedi, proto trpi dvak16t
aZ
tiikr6t dastdji onemocndnim srdce,
cukrovkou nebo obezitou. Takd to proklzali vEdci z University of Missouri. Pii dlouh6m sezeni rovndZ stoup6 riziko vzniku rakoviny.
zaLivfni, na spani. L6ky sice na chvili ulevi,
pii nddem tak jako je nevinn6m, vysed6v6ni na pohodln6 Zidli, vlastnd o Zivot. Lidsk6 tdlo totiz neni na
V pasivni poloze bez pohybu se totiZ oslabuje
piidina - nepiiznivd pracovni podminky - ale
podobnou dinnost staveno,
imunitni syst6m, kterf likviduje poSkozujici
obvykle nenajde. Pacienti svddomitd polykaji prriSky na tlak, proti bolestem, na nervy, na
10
naZerri si uvddomi, Ze mu jde
a uZ
vribec neni od
TEMA potencielne rakovinotvorn6 voln€ radikitly' Velmivyraznd ,aLo93 procent, se pii dlouhodob6m sezeni zvyiuje riziko tromb6z-v' Krev vznikaji se totiZ pii sezeni hromadi v nohou, kiecov€ Zilf i nebezpeine krevni sraZeniny' Dlouhodobii sedavy zprisob Zivota navic a
vyraznd sniZuje i intelektu6lni vykonnost' Svaly bez pohybu totil,zpomali pumpov6ni okysliden6 krve do mozku' Jak jde rizika spojen6 se sezenim omezit? Vyraznd pomehe napiiklad to, pokud se lid6 nejd€le po dvou hodin6ch sezeni zvednou ajdou se alespoir na chvili projit nebo trochu prot6hnout. Zalimco nebezpedi spojene s dlouhodobym sezenim mohou lid6 jakoukoli vlastni aktivitou omezit, u dalSich jsou vystaveni na milost a nemilost prostiedi, ve kter6m pracuji.
Ftal6ty (DEHB DBB BBP) Di-2ethylhexyl ftalAt, di-butyl ftal6t, benzyl butyl {tal6t
Vlastnostii toxick6
ve vztahu k reprodukd-
nimu rlstroji
Zdravotni fdinky: mohou po5kodit reprodukdni syst6m malfch ddti a mohou naru5it
Nebezpeen6 lAtky mohou pochizet z kancel6isk6 techniky, z niZ se mohou uvoliovat ftalirty nebo bromovane zpomalovade hoieni' Zdrojem v5;parri mriZe byt i n6bytek, podlahov6 krytiny nebo n6tery. Nebezpedny bisfenolA se uvoliruje z termopapirii pou2ivanych v kancel6isk6 technice, ale tak6 z CD nebo
DVD. Lide si ho dasto piin6Seji z domova aZ k sobd na strhl v podobd plastovych krabic se svaainou.
hormonAlni sYst6m.
Produkty: kosmetika, Sampony, zvlheovade, parfemy, n6kter6 hradky, textil, podlahove krytiny, koberce, nAbytek, plastovd
obaly (vdetnd obal0 potravin), interiery aut, d6tsk6 matrace, sprchov6 zdvdsy, sedadky a lin6 piedm6ty z polyvinylchloridu (PVC)
jejich Prod se i pies jasn6 udaje vddct o Skodlivosti nebezpetne l6tky v kanceldiich st6le vyskytuji? ,,Dirvody jsou rtzne' V ne-
kterfch piipadechjde
o snahu
virobcri
uSet-
Produkty: matrace, koberce, pohovky
iit. Napiiklad mezi nejlacindjSi podlahov6 krytiny patii takzvan6 lino vvroben6 z PVC mdkeen€ho ftal6ty' v n€kterlrch piipadech 5lo privodne o dobie minenou snahu chr6nit zdravi Iidi. Tieba v piipadd ndkterych zpomalovairi hoieni, kter6 mdly omezovat riziko vzniku poL.eru nebo zpomalit jeho Siieni, a tak poskytnout lidem vice dasu k bezpedn6mu opuStdni budovy. Z podobn6ho dfivodu se v minulosti v budov6ch pouZival azbest, kterlfje uZ sice v novych vvrobcich
a 6aloun6ni nAbytek, textil (zAclony, piehozy
zakAzany, ale st6le ho lze v mnoha objektech
atd.), oddvy (n6kterA d6tskA pylama), elektrick6 spotlebide (poditade, laptopy, mobily,
2e
studovat zdravotni probl€myve velkych administrativnich budovSch zejmlna v USA. V ndkterfch lid6 trpdli bolestmi hlavy, drALddnim oii nebo dychacich cest di koZnimi probl6my. Pozddji se zadalo pouZivat pojmu
televize, DVD piehravade, iehlidky, svitidla
selskd sidlo Evropsk6 komise - Berlaymont.
a Siitiry
Obii budova, ve ktere pracovaly asi tii tisice lidi, musela blit kvfili zamoieni azbestem
Perf luorovan6 chemik6lie (PFOS,
PFOSA, PFOA)
v roce 1991 uzaviena. Rekonstrukce trvala vice nei, desetileti a spolkla stovky milionu
syndrom nezdravd budovy a bdhem vyzkumri se ukSzalo, Ze probl6mem mriZe blit dosti Sirokd spektrum l6tek. Od radonu nebo azbestu pies jemn6 prachov6 d6stice, tdkavd
Vlastnosti: t6Zce rozloliteln6 (perzis-
eur.
tentni), mohou se hromadit v krvi, jAtrech (bioakumulativni), mohou bft toxickd
Zamdstnanci v kancel6iich mohou sve prostiedi ovlivnitjen m6lo. Jsou odk6z6ni
Zdravotnf tidinky: mohou zp0sobovat
na firemni kulturu sv€ho zamdstnavatele. Zivnostnici a podnikatele, kteii si kancel6fe zaiizuji sami, vsak mohou rizika spojen6 se Skodlivinami vyrazne omezit. Ndkter€ ekologick6 organizace napiiklad zveiejiuji
CHEMICKY KOKTEJL Moda pouZiv6ni umdlych materi6lu s sebou piindSi i rizika spojen6 s vlpary, kter6 se ze syntetickych materi5lfi uvolfiuji. PiestoZe
vddci tato rizika studuji po desetileti, ve firm6ch se jimi prakticky nikdo nezabyvf. ,,Probl€mu se za(ala vdnovat pozornost piibliZnd pied ityiiceti lety, kdy se zaialy
organick€ l6tky, jako je formaldehyd, tdZke kovy (rtut, olovo, kadmium), zmdkdovadla, napiiklad ftal|ty, ai po takzvan6 perzistentni l6tky jako PCB nebo bromovan6 zpomalovade hoieni," vypocital koktejl smrticich rizik Miroslav Suta z Centra pro Zivotni prostfedi a zdravi. Dtsledkl, kaZdodenniho pirsobeni tdchto jedir mohou zatinal drobnfmi zdravotnimi potiZemi, jako podr6Zddni sliznic, bolesti hlavy nebo rinava. Ndkter6 l6tky jsou ale schopny napiiklad naruSovat hormon6ln( syst€m, zvySuji riziko cukrovky, poruch Stitnd Ll6zy nebo muZsk€ho a Zensk6ho reprodukdniho syst6mu. L6tkyjako formaldehyd, kter! se bdZnd vyskytuje ve veikerdm ndbytku vyroben6m z dievotiisky, azbest nebo radon patii mezi vvsoce rizikov6 rakovinotvorn6 l6tky. Kde se v kancel6ii mohou skryvat nejvdtSi
rizika? Bezpednych koutir je opravdu m6lo. 12
Bromovan6 zpomalova€e hoieni (Deka BDE, Penta BDE' HBCDD) Vtastnosti: v Zivotnim prostiedi l6lce roz' loZiteln6 (perzistentni), mohou se hromadit v t6le (bioakumulativni), mohou bft toxick6
Zdravotni riilnky: negativni tidinky na .jAtra, mozek a norvovji syst6m
vrozen6 vady, po5kodit imunitni syst6m a dinnost Stftn6 ZlAzy
Produkty: hrnce, pdnve s nepiilnavfm efektem, nepromokave obledenf, plastove nAdoby na potraviny, koberce, 6aloun6ni
Bisfenol-A (BPA)
Vlastnosti:
najit," pokraiuje Miroslav Suta. Piipomin6, zamoieni azbestem
se
nevyhnulo ani bru-
Zebiidky,,zelenich" vyrobct elektroniky. Napiiklad podle piehledu sestavovan€ho Greenpeace patfi mezi nejzelendjSi produ-
nik0, potraty
centy poditadri a telefont HP, Dell a Nokia. Na opadn€m konci se naopak pohybuji spoleinosti ROM, Toshiba nebo Acer. ,,S6m jsem podobnf Zebiiiek pouZil zhruba pied rokem pii koupi svdho notebooku. Vybiral jsem mezi tiemi vyirobky s velmi podobnf mi parametry a s velmi podobnou cenou, ale
Produkty: kojeneck6 l6hve, l6hve na vodu,
s
vnitlek obal0 potravin a ndpojt, zubni v!pln6 a t6snici hmoty, elektrick6 spotiebi6e
nebezpednfch chemik6lii," zminil Miroslav Suta. Rizika spojenii s chemik6liemi mohou lid€ v kancel6iich omezit tak€ nakupoviinim
m02e poSkodit hormondlni
a imunitni syst6m
Zdravotni 66inky: m0ie po$kodit muisk6 rozmno2ovaci ustroji, zvf5it riziko rakoviny,
zpfrsobovat obezitu, diabetes, odolnost v0di inzulinu, polycystick6 onemocndni vaje6-
a elektronika, kompaktni disky
Zdroj: Arnika
velmi odliSnfm postojem v!robct k n6hradE
zbo'zi ozna(en6ho symbolem Ekologickl,' 5e-
trny vfrobek.
TEMA NEZAPOMINEJTE NA KLIMATIZACI Zdravi paradoxnd mohou ohroZovat mnohd dopliky, kterlimi se lid6 snaZi piebit umdly pach z elektroniky nebo syntetickych koberc0. Rfiznd osvdZovaie vzduchu, vonn6
tyiinky
V malich a stiednich firmdch se lidem daii l6pe neZ v obiich nadndrodnich gigantech, odriiii se to tak6 na jejich zdravi. Vyplfvd to ze studie Svedsklich v6dc0 (Office design's impact on sick leave rates) zveiejn6n6 v leto5nim roce. Zatimco ve velklch firmdch lid6 prostonaji v pr0mdru 9,5 dne rodn6, ve stiednich firmdch je to 8,4 dne
z
rodnd. V malfch podnicich pak zamdstnanci stonaji v prrimdru jen 7,8 dne za rok.
ii svidky, pokud nejsou vyrobeny piirodnich materi6hj a obsahuji synteticke vonn6 l6tky, piispivaji rovndZ k zamoiov6ni vzduchu v kancel6iich Skodlivinami.
,telk6 probldmy jsou v poslednich letech s klimatizacemi," upozoriuje Zuzana Beiviiiovil z Centra hygieny pr6ce a pracovniho lekaistvi pii St5tnim zdravotnim Istavu. PiiliS chladnf vzduch jednak naru5uje piirozen6 mikroklima v kancel6iich a mtZe v6st k dast€jSimu v5iskytu bdZnfch virovych
onemocndni. Navic iada firem podceiuje pravideln€ diSteni klimatizaci,ve kterfch se pak vyskytuji plisnd, bakterie a prach. Pokud navic neni i6dnd ai5ten vndjSi vzduch, ktery piivridi, mtZe v ruSnych mdstech obsahovat prach, oxidy siry, dusiku se do klimatizace
Skodliviny. Zuzana Bedv6iov6 povai,ule za nevhodn6
a dalSi
reaguji na rtzn6. typy kancel6ii odliSnd. Zatimco muZi se nejhriie citi v takzvanich
odevzdAni di kontrol. Dlouhodobf stres je pak spojen s celou iadou nemoci, od lupenky
elektiina vyvolan6 chtzi vede k viieni prachu. Lid6 pak dasto mylnd povaZuji piileni odi za dtsledek sledov6ni poditaiovych monitort, skuteinou piidinou je ale pr6ve prachz koberct,"
lexi-kancel6iich, kde se zamdstnanci usazuji rfiznd podle potfeby nebo sr'6ho piichodu do zamdstneni, Zeniim nejvice vadi velk6 openspace kancel6fe.
pies rakovinu aZ po infarkty. Trvalil psychickri zittei. rovnei. mriZe vyvolat syndrom vyhoieni. ,,Lidd pracujici v kancel6iich piesvddcuji sami
dod6v6. Studie Svedskich vddcri publikovan6 v le-
STARTER RAKOVINY Vyznamnlim zdravotnim rizikem prace
tosnim roce navic ukAzala, Ze u kancel6ii
v
nezaleiijen na pouZitych materi6lech, ale
dtleZit6, o to viceje vdtSinou spojena s rtznlimi reportingy, hodnocenim di terminy
pokrivat podlahy v kanceliiiich koberci. ,,Je prok5z6no, Ze statick6
take
na
jejich uspoirid6ni. MuZi
a Zeny
piitom
f
kancel6iichje tak6 stres. O co m6n€je pr6ce
sebe, Ze stres a zdravotni obtize s nim spojend
kjejich pr6ci patfi. Boji se, Ze pokud si postdZuji, skondi na ulici. Takov6 chov6ni je nejkratSi cestou k nemoci. Pacientrim radim, aby
nepiijimali roli pasivni obdti a zkusili se s vedenim dohodnout. Trpicichje obvykle vice, za svoje potiZe se ale stydi, neieknou si o nich. To je chyba. VdtSi naddji na uspdch mii spoledny postup, kolektivni vyjedniiv6ni. Pokudje 56f
firmy rozumnf, piistoupi na PrAce v kancelAii v soudasnosti znamenA prdci na poditadi. Ta vSak pledstavuje pro lidsk6 zdravi riziko hned v ndkolika oblastech. Mezi nejzn6m6j$i probldmy spojen6 s dlou-
hodobim pouiivdnim poditad0 patii takzvan! syndrom RSl. Tedy komplikace zp0sobenA opakovan!m napdtim v d0sledku stisku poditadov6 my5i provAzen6 drobnfmi pohyby. Ty nemuseji blt pfili5 namAhave, nebezpedi prdce s my5i vyplfvA,jejich dlouhodobosti a nedostatku relaxadnich moment0. Vfsledkem b!vaji zAn6ty 5lach, Nevhodn6 umist6nl kldvesnice 6i my$i mOie v6st tak6 k tlaku na nerv prochAze-
jicl pledloktim v oblasii takzvan6ho karpdln[ho tunelu. Drisledkem tlaku zApdstnich k0stek na toto misto m0ie byt necitlivost, pAlenl v rukou nebo Syndrom "mravendeni". zdp6stniho tunelu m02e v6st aZ k bolestiv6mu onemocn6ni a skondit operaci. Zdravotnl nAsledky m0Ze zp0sobit tak6 dlouhodob6 sledovdnI poditadov6ho monitoru. Lidsk6 oko neni uzp0sobeno k dlouh6mu divdni do jednoho mista. Dlouhodob6 zaostieni oka do stejn6 vzdAlenosti m0Ze zprisobit postupne zhor$ovdni zraku. Projevi se hlavnd zhor5ujici se schopnosti oka zaostlovat a v6tSi ndchylnosti k zAkal0m. Nezanedbatelne, i kdyt stAle ne zcela objasndn6 je tak6 p0sobeni elektromagnetickdho smogu pii prdci na poditadi. Je mu piipisov6no oslabovdni imunitn{ho syst6mu a sni2ovdnl reprodukce, deprese, ndkterd druhy rakoviny a podobn6. Velklm rizikem pro muie je prAce s notebooky. Pokud si piistroj pii prdci pokladaji na klin, mohou si tim zp0sobit trvalou neplodnost. Notebooky toti2 pii prdci vydAvaji teplo, na kter6 jsou mu2sk6 pohlavni orgeny mimoiddn6 citliv6.
14
sluSne formu-
lovanf poZadavek zamdstnanct tlikajici se fprav interi6ru ii pracovni doby, zaiazeni piest6vek pro pohybovou relaxaci, pro pauzu na obdd a podobnd," iik6 Jan Hnizdil.
I kdyZ v oficirilnich statistikAch nemoci z povol6nije administrativa s 0,6 procenta tim nejm€nd rizikovlim oborem, neni podle odbornik0 moi.n€ n6sledky podceRovat. Statistiky totiZ zachycuji jen viditelne niisledky pr6ce - napiiklad poSkozeni sluchu z
hludn6ho prostiedi nebo mechanicke poSko-
zeni vlivem jednostrann€ zAtEie, napiiklad u pracovnikri se sbijedkami. M6nd n6padn€, ale dlouhodob6 riziko spojen€ s praci v kan-
celiiii
se tak do statistik negativnich vlivri pracovniho prostiedi nepromit6. Obyiejne spadne do obecnych kategorii civilizadnich
chorob a podohne.
TEMA
KANCELARSKYCH PACI ENTO PEIBYvA. Rizikov6 faktory se
siitaji, iikd l6kai
Jan Hnizdil.
