TECON spol. s r. o. Mgr. Pavel K. Rotter. Grafické operátorské panely s dotykovou obrazovkou. Easy View 500. Úvodní seznámení

TECON spol. s r. o. Mgr. Pavel K. Rotter

Grafické operátorské panely s dotykovou obrazovkou

Easy View 500 Úvodní seznámení TECON s.r.o., Krkonošská 153/C, Vrchlabí 543 01, tel.: 499 429 100, 499 429 117 http://www.TECON.cz, e-mail: [email protected]

Úvodní seznámeni s panely Easy View 500 a s konfiguračním software Easy Build EB 500

Grafické operátorské panely s dotykovou obrazovkou Easy View 500 Autor: Mgr. Pavel K. Rotter Copyright © TECON spol. s r. o., Vrchlabí, Česká republika Tato publikace prošla jen částečnou jazykovou korekturou. Tato publikace vznikla na základě informací dostupných v době tisku. Veškeré změny jsou vyhrazeny. Všechny ochranné známky uvedené v této knize jsou majetkem jejich vlastníků Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení autora a firmy TECON spol. s r. o.

TECON spol. s r. o. Krkonošská 153/C Vrchlabí 543 01 Česká republika Tel.: Fax: e-mail: http://

499 429 100, 499 429 117 499 422 508 [email protected] www.TECON.cz

TECON s.r.o. Vrchlabí

strana 2



strana 3


Obsah

ZAČÍNÁME ................................................................................... 5 TECHNICKÉ PARAMETRY ................................................................ 6 ROZMĚRY PANELŮ EASY VIEW........................................................ 7 INSTALACE A PŘIPOJOVÁNÍ ........................................................... 8 INSTALACE PROGRAMU EASY BUILDER 500 ..................................... 8 VYTVOŘENÍ NOVÉHO PROJEKTU ................................................... 11 ZADÁVÁNÍ A ZOBRAZENÍ NUMERICKÝCH DAT ................................ 20 ALARMOVÁ HLÁŠENÍ ................................................................... 29 OSTATNÍ PRVKY ......................................................................... 33 PŘIPOJENÍ PANELU ..................................................................... 34


strana 4


Začínáme Easy View

Právě se Vám dostává do ruky grafický operátorský panel s dotykovou obrazovkou řady EasyView 500 firmy Weintek. Tyto panely dodává na náš trh firma TECON s.r.o. z Vrchlabí. Firma TECON nabízí komplexní řešení pro Vaše potřeby v oblasti automatizace technologických procesů. Dostupné jsou nejen grafické panely Weintek, ale také grafické panely s dotykovou obrazovkou firmy Pro-face vybavené konektivitou na Ethernet, CF kartou apod., dále programovatelné automaty Direct Logic firmy KOYO od kompaktních automatů rozšiřitelných pomocí zásuvných modulů až po velké modulární programovatelné automaty a inteligentní svorkovnice pro průmyslové sběrnice. Dále zákazníci naleznou v nabídce průmyslové počítače standardu PC, dotykové obrazovky pro PC pro průmyslové prostředí a také komplexní nabídku snímačů optických, indukčních a kapacitních a také rotační enkodéry. Tato informativní uživatelská příručka vám ukáže, jakým způsobem lze instalovat, zapojovat, konfigurovat a udržovat operátorské panely Easy View řady 500. Příručka obsahuje důležité informace pro ty, kteří budou panely instalovat a pro tvůrce programového vybavení. Příručka v žádném případě nenahrazuje originální uživatelský manuál.

Kde začít

Jestliže jste již dříve pracovali s operátorskými panely Easy View přečtěte si kapitolu 2, „Instalace a připojování“. Ostatní kapitoly pročtěte podle potřeby. Tuto příručku si ponechejte vždy při ruce, abyste s její pomocí mohli řešit případné nejasnosti, které by se mohli při vaší práci vyskytnout. Jestliže jste dosud s operátorskými panely Easy View nepracovali, doporučujeme vám prostudovat si tuto útlou příručku celou a postupně se řídit návody v této knížce uvedenými. Tato kniha není psána jako referenční příručka, tedy jako určitým, třeba abecedním, způsobem seřazené instrukce a jejich popis. Je psána jako postup seznámení s operátorskými panely Weintek. Čtěte tedy postupně a zkoušejte si přímo v konfiguračním software postupy v příručce uvedené.


strana 5


Technické parametry Panely Easy View 500 jsou vybaveny rychlým 32-bitovým RISCovým procesorem, speciálně určeným pro průmyslové prostředí, jsou vhodné i pro velmi náročnou grafiku vizualizace technologického procesu. Barevné displeje disponují až 256 barvami. Následující tabulka přehledně ukazuje všechny důležité technické parametry.

MT510T

MT508T

MT506T

MT506L

Displej

10,4“ TFT

8" TFT

5,6“ TFT

5,7" mono

Jas

400 cd/m2

400 cd/m2

500 cd/m2

120 cd/m2

Barvy

256 barev

4 úrovně šedé

300:1

250:1

150:1

15:1

640 x 480

320 x 234

320 x 240

Poměr kontrastu Rozlišení Podsvícení CCFL min. životnost

CCFLx2

CCFLx1

30.000 hodin

50.000 hodin

Dotykový panel 2mm

1.5mm

Tvrdost povrchu

4H 1x RS232 port (PC-HMI) 1x RS232/485 port (HMI-PLC)

Procesor

32bit RISC CPU 200 MHz

Paměť

2MB FLASH

Zálohovaná paměť

Vestavěná RTC a 128kB pro receptury

Paralelní port

ANO

Diagnostika

NE Detekce poruchy napájení

Napájení Spotřeba při 24VDC

21 až 28 VDC 430 mA

380 mA

CE certifikát

370 mA

500 VAC (1min)

Vibrační odolnost

10 až 25 Hz (X,Y,Z po dobu 30 minut 2G)

Čelní krytí

IP65

Provozní teplota

0°C až 45°C

Relativní vlhkost

10-90% RH (nekondenzující)

Skříň Montážní otvor mm Hmotnost cca


200 mA

EN50081-2 a EN50082-2 standardy

Napěťová odolnost

Rozměry (ŠxVxH) mm

50.000 hodin

Rezistivní 4 vodičový

Rozlišení dotyku Sériový port

30.000 hodin

Plastic PBT + PC 315x238x60

231x176x55

204x150x48

302x225

222x167

192x138

2 kg

1,2 kg

0,8 kg

strana 6


Panely MT506TE, MT508TE a MT510TE mají oproti základním modelům podstatně lepší parametry zobrazení a komunikace. Jsou vybaveny Ethernet 10BaseT s podporou Modbus TCP/IP a slotem pro CF karty. Parametry v nichž se panely MT5xxE řady V4 odlišují od základních modelů zachycuje následující tabulka. MT510TE4

MT508TE4

MT506TE4

Displej

10,4“ TFT

8“ STN

5,6“ TFT

Jas

400 cd/m2

400 cd/m2

500 cd/m2

Barvy

256 barev

256 barev

256 barev

300:1

250:1

150:1

640 x 480

640 x 480

320 x 234

CCFLx2

CCFLx1

CCFLx1

30.000 hodin

50.000 hodin

30.000 hodin

Poměr kontrastu Rozlišení Podsvícení CCFL min. životnost Sériový port

HMI-PC (RS232) HMI-PLC (RS232/485) AUX (RS232/485)

Ethernet port

10 Mb/s

Paralelní port

ANO

NE

FLASH paměť

4 MB

2 MB

Slot na CF karty

ANO

Rozměry panelů Easy View

rozměry panelu

montážní otvor

MT 510 T


204mm

montážní otvor

MT 508 S

rozměry panelu

191mm

222 mm

167 mm

225 mm

302 mm

55 mm

150mm

231mm

136mm

rozměry panelu

62 mm

176mm

238 mm

315 mm

montážní otvor

MT506S/L

strana 7

55 mm


Instalace a připojování První experimenty S pomocí této příručky se můžete pustit do prvních praktických pokusů s grafickým operátorským panelem s dotykovou obrazovkou Easy View. Zvolili jsme pro konkrétní příklady panel Easy View MT 506 L, ale většina postupů je identická pro celou řadu Easy View 500. Tam kde jsou nějaké odlišnosti je toto vždy konkrétně zmíněno. Jestliže budete postupovat dle návodu krok za krokem velice rychle si osvojíte základní principy zapojování a konfigurace panelů Easy View. Základní potřeby K tomu, abyste mohli začít experimentovat je potřeba mít k ruce několik věcí: • osobní počítač standardu PC s nainstalovaným operačním systémem MS Windows • konfigurační software Easy Builder 500 ve verzi 2.1 nebo vyšší • grafický operátorský panel Easy View řady 500 • napájecí zdroj 24 VDC • konfigurační a komunikační kabely • propojovací vodiče • tuto příručku • malý šroubovák

Instalace programu Easy Builder 500 Spusťte Windows Jestliže jste tak ještě neučinili, spusťte operační systém Microsoft Windows. Jestliže jste doposud nepracovali se systémem Windows poraďte se s manuálem Windows jak nakonfigurovat systém na optimální výkon a jak spouštět aplikace. Konfigurační software Easy Builder 500 je plně funkční pod všemi 32 bitovými operačními systémy Windows. Rozbalte archiv

Instalační archiv EB500V270.ZIP (nebo novější) rozbalte na disk a spusťte soubor SETUP.EXE z adresáře disk1 z umístění kam jste software rozbalili.

První projekt

Nejprve se naučíme jak spustit vývojové prostředí Easy Builder a zkusíme napsat jednoduchou aplikaci, kterou otestujeme pomocí offline simulace na obrazovce PC. Po té projekt uložíme do panelu Easy View a vyzkoušíme jeho funkčnost.


strana 8


Po instalaci naleznete v menu START -> Programy vašeho systému Windows položky Easy Builder. V ní jsou následující ikony:

Spusťe program Easy Manger. V následujícím okně máte možnost nastavit základní parametry a spouštět jednotlivé části aplikace Easy Builder.

Nejprve nastavte komunikační port počítače PC na kterém projekt připravujete pro spojení s panelem Easy View 500 (číslo portu a rychlost v bitech za sekundu). Pomocí tohoto sériového portu budeme naši hotovou aplikaci přenášet do operátorského panelu Easy View.


strana 9


Vývojové prostředí Nyní spusťe pomocí tlačítka Easy Builder nebo pomocí ikony v nabídce Start komplexní vývojové prostředí Easy Builder. Abychom se trochu zorientovali popíšeme si hlavní okno konfiguračního software.

V názvu okna vlevo nahoře vidíte vedle jména konfiguračního software také jméno projektu se kterým právě pracujete. Pod ním se nachází menu, ze kterého je přes jednotlivé položky možné dosáhnout na všechny funkce software. Pod menu je první řada ikon, které mají zhruba do poloviny shodný význam s běžnými ikonami aplikací pro OS Windows. Další ikony slouží pro ukládání a vybírání upravených prvků z knihoven, dále pro kompilaci projektu a offline a online simulaci. Vedle těchto ikon se nachází pole pro výběr stavu prvků vytvářené obrazovky, pomocí něhož můžeme zobrazit jednoduše, jak budou na obrazovce panelu vypadat jednotlivé prvky. V druhé řadě ikon se nachází ovládací prvky pro práci s textem, rozložení prvků a objektů na sobě (vrstvy), ikony pro zarovnání objektů, jejich škálování, rotaci a zrcadlení.


strana 10


Po levé straně obrazovky se nachází paleta s nástroji pro vektorové kreslení objektů, vkládání textů a bitmap a také pro vkládání systémových hlášení, alarmů, event logů apod. Po pravé straně obrazovky je pak paleta s připravenými prvky obrazovek – s tlačítky, přepínači, numerickými a grafickými zobrazovači dat atd. Největší část okna konfiguračního software zabírá pak samotná připravovaná obrazovka. Tento software je tzv. WYSIWIG (co je na obrazovce PC to bude také na obrazovce grafického panelu) a tak je příprava celého projektu velice intuitivní a snadná.

Vytvoření nového projektu Nový projekt

Parametry

Vyberte v menu FILE položku NEW nebo klikněte na první ikonu z leva v první řadě ikon. Nejprve vyberte typ panelu, pro který aplikaci připravujete. Rozměry vytvářené obrazovky se automaticky přizpůsobí rozlišení daného panelu.

V hlavním okně se objeví černá plocha odpovídající obrazovce grafického panelu Easy View. Nejprve nastavíme systémové parametry tak, aby odpovídaly připojenému programovatelnému automatu. V nabídce Edit (řádek menu) vyhledejte položku Systém Parameters … a v nově otevřeném dialogovém okně na záložce PLC nastavte typ, komunikační parametry a rychlost komunikace použitého programovatelného automatu. Pro naše první příklady použijeme nastavení PLC type – MemoryMap_Master. Umožní nám to vytvořit aplikaci, která nebude bezprostředně vyžadovat připojení PLC a budeme si tak moci vyzkoušet některé základní postupy. Význam ostatních záložek tohoto nastavení naleznete v originálním manuálu uloženém v elektronické podobě na instalačním CD.


strana 11


Vložení prvku

Vytvoříme první jednoduchou aplikaci, která bude pomocí prvku bitový přepínač ovládat jednu bitovou adresu a současně ji pomocí objektu lampa zobrazovat. Nejprve vložíme pomocí menu na pravé straně obrazovky připravený prvek pro bitový přepínač. Ponecháte-li chvilku kurzor myši nad ikonou menu zobrazí se vám krátká kontextová nápověda. Bitový přepínač je třetí ikona shora v prvním sloupci. Po stisknutí tlačítka se zobrazí následující dialogové okno pro zadání parametrů prvku.


strana 12


Toto dialogové okno má tři záložky. Na první definujeme adresu, na kterou se přepínač odkazuje a chování prvku. V poli Description můžeme prvku přiřadit informativní pojmenování, které nám usnadní orientaci v již vytvořených prvcích, například Přepínač 1. V poli Device type definujeme typ proměnné a v poli Device address fyzickou adresu v PLC nebo vnitřní paměti panelu. Typy proměnných V konfiguračním software Easy Build 500 je kromě adres v řídícím systému PLC možné pro bitovou proměnnou použít prefix adresy: LB lokální bitová proměnná (v paměti panelu), pro použití pro náš projekt jsou vyhrazeny adresy 0 až 8999. MB memory bit – adresy pro komunikaci s ASCII zařízením RB bitová proměnná v lokální paměti pro receptury RBI index pro paměť receptur Ms_RB, Ms_LB bitová proměnná umístěná v panelu, jenž je Masterem na síti více panelů, jeli tato možnost zvolena. Adresace

V poli adresy vyplňujeme skutečnou adresu dané paměťové buňky, kterou chceme ovládat. Panely Easy View chápou bitovou adresu jako pořadí bitu v šestnáctibitovém slově (bity 0 až 15 jsou z prvního slova, 16 až 31 z druhého … v adresách zadáváme jen číslo bitu bez ohledu na to v jakém je fyzicky slově umístěn). Pro náš přepínač vybereme například lokální bitovou adresu 10. Podrobnější informace o typech adres, přístupné části paměti panelu a adresaci proměnných v PLC naleznete v originálním manuálu na CD.

Atributy

Chování prvku definujeme v poli Attribute. Bitový přepínač může mít mnoho funkcí. Z nejpoužívanějších to jsou ON sepnout, jestliže se obsluha dotkne daného prvku je definovaná proměnná nastavena na jedničku bez ohledu na to v jakém stavu se nacházela. OFF rozepnout, jestliže se obsluha dotkne daného prvku je definovaná proměnná nastavena na nulu bez ohledu na to v jakém stavu se nacházela. TOGGLE přepnout, jestliže se obsluha dotkne daného prvku je definovaná proměnná nastavena na jedničku jestliže před tím byla v nule a naopak. Po dalším stisku se hodnota opět prohodí. MOMENTARY podržet, funkce tlačítka, dokud obsluha tiskne daný prvek je daná proměnná v jedničce, jestliže ho pustí, proměnná se znovu nastaví do nuly. další funkce naleznete v originálním manuálu ke konfiguračnímu software Easy Build na CD.


strana 13


Prvek

Náš první prvek budeme definovat jako MOMENTARY.

Vzhled

To jak bude prvek bitový přepínač vypadat na obrazovce panelu ovlivníme na druhé záložce dialogového okna.

Pro nejběžnější ovládací prvky se využívá kreseb vytvořených v křivkách a uložených v knihovně. Můžete využít prvky již předvytvořené nebo si namalovat vlastní a do knihovny uložit. Zatrhněte volbu Use shape a stiskněte tlačítko Shape library … objeví se okno pro výběr tvaru ovládacího prvku a pro nastavení jednotlivých jeho stavů, v našem případě pro stavy zapnuto/vypnuto. V levém dolním rohu stiskněte tlačítko pro výběr knihovny a zvolte knihovnu default_ev506l_0.slb. V okně pro výběr tvaru uvidíte možné podoby ovládacího tlačítka.


strana 14


Pro názorné zobrazení stavu bude vhodnou podobou přepínače například tvar číslo 21.

Stiskněte OK a vraťte se do dialogového okna pro tvorbu přepínače. Label

Na záložce Label můžete nastavit popisek, který se objeví přímo na ovládacím prvku. Toto je vhodné zvláště pro velmi krátké popisky nebo kódová označení ovládacích prvků. Pro větší přehlednost se doporučuje popisky prvků umístit jako text v okolí prvku jestliže to prostorové rozložení obrazovky umožňuje.

Profile

Na této záložce je možné nastavit přesnou pozici a velikost prvku. Při běžném použití je dostatečné umísťování na obrazovce a změna velikosti prvku pomocí myši.

Umístění

Hotový aktivní prvek umístíme na obrazovku. Klikněte na tlačítko OK a dialogové okno pro vytváření prvku zmizí a na ploše vytvářené obrazovky pro panel se objeví ohraničující rámeček znázorňující velikost vkládaného prvku. Přesuňte myš tak, aby rámeček byl například uprostřed obrazovky v její dolní polovině. A klikněte levým tlačítkem myši.

Změna

Přepínač se umístí na obrazovku. Jeho umístění a velikost můžeme ještě dodatečně měnit pomocí myši, jeho parametry můžeme změnit dvojklikem na daném symbolu (otevře se znovu dialogové okno pro nastavení konfigurace). Přepínač je označen standardním označením pro prvek Set Bit a pořadovým číslem prvku daného typu – tedy nyní SB_0. Toto označení je viditelné pouze v konfiguračním software pro usnadnění orientace a na panelu se nezobrazí.


strana 15


Zobrazení bitu Pro zobrazení stavu bitové proměnné využijeme připravený prvek Bit Lamp. Vložíme jej pomocí první ikony shora v levém sloupci v paletě připravených prvků na pravé straně obrazovky.

Parametry

Nastavení operačních parametrů tohoto prvku je velmi podobné jako u prvku pro bitový přepínač. Description, Device type a Device address mají stejný význam. Tuto lampu nastavíme na stejný bit, tedy na bit s adresou LB 10.

Atributy

Funkce zobrazovače je daná jeho významem, tedy zobrazení stavu bitové proměnné – svítí/nesvítí. Dále je možné tuto funkci modifikovat a to jak nastavením vzhledu zobrazovače na záložce Shape a také funkcí v poli Attribute. Zde můžeme nastavit zda zobrazovač jen zobrazuje stavy nula a jedna nebo v některém ze stavů bliká. Nastavme například blikání ve stavu sepnuto – Blinking on State 1. V poli Break time můžete ještě nastavit čas prodlevy blikání v desetinách sekundy.

Vzhled

Stejně jako u bitového přepínače definuje na záložce Shape vzhled prvku. Opět pomocí knihovny připravených prvků vybereme zobrazení, například tvar číslo 8 v knihovně default_ev506l_0.slb.

Zobrazovač umístíme na obrazovku stejně, jako jsme to učinili u bitového přepínače. Dáme jej třeba nad přepínač.


strana 16


Kreslení

Nakonfigurovali jsme projekt, který bude ovlivňovat a zobrazovat stav bitové proměnné. Většinou ale potřebujeme obsluze technologie ještě sdělit nějaké podrobnosti, dokreslit nějaké části technologie – obecně tedy vložit neaktivní informativní prvky obrazovky. Vložíme nyní pomocí palety v levé části vektorové grafické prvky a ukázkový text. Nejprve pomocí čtvrté ikony shora umístíme na obrazovku obdélník do něhož uzavřeme graficky ovládací prvky naší první obrazovky. Po kliknutí na ikonu obdélníku se objeví dialogové okno pro určení základních atributů kresleného objektu. Velmi podobné okno, jasně definující vzhled kresleného objektu naleznete u všech vektorových objektů z této palety.

U obdélníku můžeme definovat zda je vyplněný či ne. V případě vyplněného tvaru (Interior Filed) pak definujeme ještě typ a barvu výplně. V našem případě vybereme pouze typ čáry rámečku a barvu čáry. Nakonec pomocí levého tlačítka myši definujeme přímo na obrazovce velikost objektu (jedno kliknutí např. levý horní roh, druhé pravý spodní). Kdykoli je možné všechny části tvořené obrazovky měnit pomocí myši. Vyberte šipku (první ikona v levé paletě pro kreslení) a jedním kliknutím zobrazíte ohraničující rámeček objektu s uchopovacími rohy, které umožňují měnit velikost a proporce a dvojklikem se dostanete do dialogového okna změny atributů.


strana 17


Ještě k jednotlivým aktivním prvkům přidáme popisek pomocí nástroje pro vkládání vektorového textu (sedmá ikona od shora v levé paletě nástrojů). Můžeme vybrat velikost textu z několika připravených velikostí, barvu a zarovnání. Do pole Content zapíšeme vkládaný text.

Pro bitový zobrazovač zadáme text např. LAMPA 1 a pro bitový přepínač třeba START. Porovnáme všechny prvky na obrazovce tak aby vše bylo přehledné pomocí nástroje šipky (Select) a myši. Naše aplikace bude tedy nyní vypadat asi takto:

Uložení

Nyní je čas vytvářený projekt uložit na disk. Ukládání je stejné jako u většiny aplikací pro MS Windows. Klikněte například na třetí ikonu z leva v první řadě se symbolem diskety. Projekt je uložen na disku jako jeden soubor s příponou epj. Umístění pro soubor vybíráte ve standardním dialogovém okně pro uložení. Doporučuji projekty ukládat do adresáře kde máte nainstalován Easy Builder do podadresáře Project.


strana 18


Kompilace

Uložený projekt je nutné kompilovat pro nahrání do panelu nebo pro spuštění simulace. Po kompilaci se v adresáři kam jste projekt uložili objeví další soubor se stejným jménem jako je jméno projektu, ale s příponou eob. Toto je „čistý“ projekt, který se nahrává do panelu. Stejně tak budete-li nahrávat projekt z panelu do počítače a budete v něm chtít dělat nějaké úpravy pomocí Easy Builderu musíte „vytažený“ soubor eob dekompilovat na soubor epj. Kompilaci spustíme pomocí menu Tools – Compile … nebo pomocí ikony se symbolem kladiva v první řadě ikon. V otevřeném dialogovém okně klikněte na tlačítko Compile a po vypsaní zprávy o bezchybné kompilaci (0 errors) na tlačítko Close.

Simulace

Nemusíme hotový projekt nahrávat do grafického panelu Easy View, můžeme zkontrolujeme jeho funkčnost v komplexní offline simulaci přímo na obrazovce monitoru PC. Projekt musí být po poslední změně vždy uložen a zkompilován. Pomocí menu Tools – Off-line Simulation nebo pomocí ikony s obrázkem listu papíru a modré šipky (téměř poslední v první řadě ikon) spusťte simulaci. Na obrazovce se objeví obraz skutečného panelu a na jeho obrazovce se zobrazí projekt, tak jak bude vypadat ve skutečnosti na grafickém operátorském panelu Easy View v našem případě Easy View 506L.

Funkce projektu Nyní můžeme ověřit zda projekt funguje podle našeho zadání. Pomocí myši simulujte dotyk obrazovky grafického panelu. Klikněte a podržte tlačítko START, které jsme na obrazovce vytvořili, přepínač se na dobu stisku překlopí a LAMPA 1 začne blikat. Jestliže tlačítko pustíme, lampa blikat přestane. TECON s.r.o. Vrchlabí

strana 19


Pomocí pravého tlačítka myši je možné dostat se na další rozsáhlé funkce off-line simulace jako je monitorování jednotlivých adres, vyhledávání prvků na obrazovkách a zobrazení jejich parametrů a podobně. Bližší informace o těchto funkcích naleznete v originálním uživatelském manuálu k software Easy Builder 500. Simulaci ukončíme příkazem Exit v roletovém menu, které se objeví po stisku pravého tlačítka myši nad simulací.

Zadávání a zobrazení numerických dat V minulém příkladu jsme si ukázali jak tvořit jednoduchou vektorovou grafiku a texty pro podklad obrazovek technologií, jak ovládat bitovou adresu a jak zobrazovat stav bitové proměnné. Vytvoříme nový příklad, v němž si postupně ukážeme jak zobrazit numericky obsah slova v paměti, jak ovlivňovat numerickou hodnotu, přímým zadáním, ovladači více/méně a zadáním pomocí klávesnice a jak vytvořit pop-up okno s klávesnicí Zobrazení

Pro zobrazení numerických dat použijeme připravený prvek z palety prvků vpravo na obrazovce – Numeric Data. Je to ikona se symbolem zelených číslic 999. Objeví se opět dialogové okno pro zadání parametrů. Na záložce General zvolíme zobrazované místo v paměti (např. LW 100) počet slov (1), formát (BIN – desítkově). Mimo paměti PLC můžeme zobrazovat i další proměnné: LW lokální proměnná (v paměti panelu), pro použití pro náš projekt jsou vyhrazeny adresy 0 až 8999. MW memory word – pro komunikaci s ASCII zařízením RW proměnná v lokální paměti pro receptury RWI index pro paměť receptur Ms_RB, Ms_LB proměnná v Master panelu, na síti více panelů, jeli tato možnost zvolena.


strana 20


Na záložce Numeric pak vybereme způsob zobrazení dat z paměti.

V poli Display zvolíme formát desítkový – Decimal, bez převodu na inženýrské jednotky – Raw data display, v poli Numeric pak zvolíme kolik číslic chceme zobrazit před a za desetinou čárkou v našem případě například 4 a 0. Kdybychom zvolili zobrazení v inženýrských jednotkách – Do conversion nastavili bychom ještě parametry převodu (vstupní minimum a maximum a přepočítávané minimum a maximum). Na záložce Font pak ještě vybereme jak velikým písmem a jakou barvou budou data zobrazována a jak bude číslo zarovnáváno. Objekt umístíme na obrazovku kliknutím na tlačítko OK a pozici potvrdíme dalším kliknutím levého tlačítka myši. Nastavení

Pro nastaveni hodnoty numerické proměnné zvolíme nejprve objekt Set word z palety připravených prvků. Ikona má na sobě symbol „123“.

Nastav nulu

V nově otevřeném dialogovém okně postupujeme analogicky jako u ostatních aktivních prvků obrazovky. První tlačítko, které vytvoříme, nastaví v proměnné LW 100 (stejná proměnná jakou jsme použili pro numerické zobrazení) hodnotu 0 (nula) bez ohledu na to jakou hodnotu tato proměnná měla doposud. Tato funkce se nastaví v poli Attribute – Set style – Set constant a jako konstantu zadáme číslo 0.


strana 21


Na záložce Shape vyberte vzhled tlačítka stejně jako jsme to dělali u bitového přepínače a z knihovny například default_ev506l_0.slb vyberte nějaké vhodné tlačítko bez symbolu. Na záložce Label nastavíme popisek objektu tak, aby obsluha měla přehled o tom, co daný prvek ovládá. U tohoto prvku je to možné udělat bez ztráty přehlednosti ovládání a není tedy nutné k němu dělat další textový popisek, i když je to samozřejmě také možné. Jako popisek tohoto prvku zvolíme 0 (nulu), protože dotykem tohoto tlačítka se proměnná LW 100 nastaví na nulu bez ohledu na to, jaký obsah měla před tím.

Tlačítko umístíme na obrazovku našeho projektu pod objekt zobrazení numerické hodnoty. Bude vypadat asi takto:


strana 22


Nastavení 100 Stejným způsobem vytvoříme tlačítko pro okamžité nastavení hodnoty proměnné na 100 – Set constant – Set value 100. Popisek prvku analogicky uděláme 100. Prvek umístíme na obrazovku vedle předchozího tlačítka. Jestliže chcete vytvořte ještě tlačítko pro zadání hodnoty 50 stejným postupem. Obrazovka tohoto příkladu bude vypadat zatím zhruba takto:

Více/méně

Jako další ovládací prvek vytvoříme tlačítko, které bude ovlivňovat numerickou proměnnou tak, že její hodnotu při každém dotyku zvýší o hodnotu 5, přičemž prvek vytvoříme s tzv. autorepeatem – stačí tlačítko přidržet a hodnota bude automaticky přirůstat s předem definovaným krokem v definovaném čase až po nastavenou horní hranici. Budeme opět ovládat vnitřní adresu LW 100. Jedná se o stejný prvek jako pro nastavení hodnoty Set word, jen s jinou funkcí. V poli Set style nastavíme funkci JOG++. V poli Attribute dále nastavíme Inc. value (hodnotu o kterou se proměnná v každém kroku zvýší) na 5, Upper limit (horní hranici) například na 200, JOG delay (prodlevu po prvním stisku) na 0,3 sekundy a JOG speed (interval přírůstku) také na 0,3 sekundy.


strana 23


V položce Set style je možné zvolit mnoho různých funkcí chování tlačítka pro ovládání slova v paměti. Všechny tyto funkce jsou popsané v originálním manuálu na CD. Vzhled tlačítka zvolíme z knihovny tak, aby korespondoval s funkcí přidat tedy například šipku nahoru. Popis Label pro toto tlačítko tedy nevyužijeme. Prvek pak umístíme na obrazovce, například napravo od zobrazení numerické hodnoty. Stejným postupem vytvoříme tlačítko pro snižování hodnoty v paměti LW 100 o 5 s dolní mezí 0. Funkce pro atribut Set style je použita JOG--. Vzhled tlačítka zvolíme podobně jako u předešlého ve shodě s funkcí, tedy například šipku nahoru. Doplňky

Pomocí levé palety nástrojů pro kreslení můžeme ještě obrazovku zpřehlednit přidáním rámečků a textových popisků. Obrazovka by tedy mohla zatím vypadat nějak takto:

Ověření

Vždy po definování nových aktivních prvků na obrazovce můžete funkčnost prověřit pomocí Off-line simulace. Projekt uložte, zkompilujte a spusťte simulaci tak jak bylo popsáno u prvního příkladu. V offline simulaci vyzkoušejte, zda funguje zobrazení numerické hodnoty a zda jde tato hodnota měnit pomocí připravených tlačítek.

Klávesnice

Vytvoření vyskakovací klávesnice (pop-up) v okně, které se objeví nad obrazovkou a po zadání čísla opět zmizí, vyžaduje nejprve definovat nové okno, v němž bude umístěna klávesnice. Klikněte levým tlačítkem myši na číslo 11 ve sloupci Windows v levé části obrazovky (ukáže se po zvolení zobrazení v menu View – Windows No. Treebar) a následně pravým tlačítkem vyvolejte kontextové menu a v něm zvolte Create – vytvořit nové okno.


strana 24


V dialogovém okně Window Setting nastavíme parametry nového okna, tak jak jsou uvedeny v následujícím obrázku. Velikost nového okna zvolíme 210x225 bodů, tak aby se nám do něho vešla připravená klávesnice z knihovny prvků.

Parametry uložíme a na tuto novou obrazovku umístíme klávesnici z knihovny. Zvolte Library – Group – Call up library, nebo klikněte na ikonu se symbolem zavřených šuplíků uprostřed první řady ikon. V dalším dialogovém okně vybereme typ klávesnice pro zadávání numerických proměnných. Pomocí tlačítka Select Lib. vyberte knihovnu keypad.glb a v ní pak první nabízenou klávesnici.

Tlačítkem Place umístěte klávesnici na obrazovku a pomocí šipek na klávesnici ji vycentrujte v okně. Opět vše uložte.


strana 25


Vstupní pole

Na obrazovku (číslo 10) na které jsme vytvářeli ovládací prvky pro změnu hodnoty numerické proměnné nyní umístíme další prvek Numeric Input Extend Object – vstupní pole. Tento prvek současně zobrazuje obsah numerické proměnné a současně jej můžeme dotykem aktivovat – umožnit vkládání hodnoty pomocí klávesnice. Tomuto prvku můžeme opět přiřadit nějaký popis pro snadnější orientaci, například Vstup z klavesnice. Zobrazovat a nastavovat budeme opět hodnotu v paměti LW100. Aby bylo možné hodnotu zadat musí být prvek aktivován. K tomu slouží bitová adresa, kterou vyplníme v poli Trigger address. Můžeme použít libovolnou bitovou adresu. V tomto případě využijeme rezervovanou systémovou adresu LB 9000, která současně bude aktivovat pop-up okno. O významu systémových adres bitů a slov se informujte v originálním manuálu na CD v kapitole 10.0.


strana 26


Numeric

Na záložce Numeric nastavíme chování vstupního pole, tj. formát čísla a minimální a maximální mez mezi kterými je možné číslo zadat (hlídá panel sám přímo při zadání). Nastavme například rozmezí 0 až 300, abychom každým ovládacím prvkem mohli nastavovat čísla v jiném rozsahu.

Na záložce Shape a Font zvolte obdobným způsobem jako v předešlých případech vzhled prvku tak aby bylo zřetelné, že se jedná o tlačítko, tedy ovládací prvek a současně i prvek zobrazovací. Objekt by na obrazovce v konfiguračním software mohl vypadat asi takto:

Umístěte jej pod tlačítka pro přidávání ubírání hodnoty na obrazovce, tedy vpravo dolů. Pop-up okno

Nyní vytvoříme okno, které se na obrazovce objeví po stisknutí objektu Vstupní pole a tedy po aktivaci zadávání. Pro vytvoření okna využijeme prvek Direct Window Object. Nalezneme jej v paletě připravených prvků na pravé straně obrazovky.

Aktivovat okno budeme opět systémovou adresou, v tomto případě adresou LB 9064. O významu systémových adres bitů a slov se informujte v originálním manuálu na CD v kapitole 10.0.


strana 27


Parametry okna zvolíme tak, aby se do okna vešlo celé okno Klávesnice (číslo 11), které jsme si připravili v předchozím kroku. Velikost tedy zvolíme poklepáním na vložené okno ve změně parametrů v záložce Profile – šířka 210 a výška 225 bodů. Pozici nastavme například na 4 a 4 body od levého horního okraje obrazovky. Výsledek našeho snažení v konfiguračním software na obrazovce číslo 10 by mohl vypadat asi takto:

Ověření funkce Nyní projekt opět uložíme a zkompilujeme způsobem, který byl popsán u prvního příkladu a spustíme off-line simulaci. V nově otevřeném okně simulace bychom měli vidět dvě možnosti podle toho, zda je aktivní pop-up okno s klávesnicí či není. Ověřte funkčnost všech ovládacích prvků a jejich přednastavené limity, tak jak jsme je definovali v průběhu vytváření (tlačítka více/méně mohou nastavovat hodnotu od 0 do 200 s krokem 5, klávesnice od 0 do 300 a tlačítka pevných hodnot nastavují 0, 50 a 100). TECON s.r.o. Vrchlabí

strana 28


Jestliže některá část projektu nefunguje jak jste očekávali, projděte ještě jednou všechna nastavení tak, jak jsou uvedena výše.

Alarmová hlášení Alarmy

V dalším příkladu si ukážeme jak vytvořit výpis hlášení informujících obsluhu o důležitých událostech nebo chybách technologie – alarmů. V konfiguračním software Easy Builder se tato funkce jmenuje Event Display. Události, které se mají pomocí tohoto displeje zobrazovat, se definují v prvku Event log. Pro potřeby našeho příkladu budeme chybové události „simulovat“ pomocí dvou binárních a jedné numerické proměnné. Definujeme si například chyby: Porucha RT211 sepnuto na adrese LB 10 binární hlášení např. od koncového spínače pojezdu Porucha RT212 sepnuto na adrese LB 11 binární hlášení např. od optické závory Max. mez L8 kritická mez naplnění nádoby, numerická proměnná na adrese LW 20, kterou budeme ovládat pomocí tlačítek na obrazovce, jestliže hodnota přesáhne číslo 15 bude ve výpisu vyhlášen alarm s touto zprávou. Vytvořte nový projekt. V levém panelu nástrojů klikněte na ikonu Event Log. V nově otevřeném okně klikněte na tlačítko Add… pro přidání další alarmové události.


strana 29


Binární alarm pro stav sepnuto binární proměnné LB 10 s poruchovým hlášením Porucha RT212 definujeme v dialogovém okně Event Log Obejcts Attributes následujícím způsobem:

Poruchovou zprávu Max. mez L8 pro numerickou proměnnou na adrese LW 20 pro obsah adresy LW20 větší než 15 definujeme takto:


strana 30


Zavřete okno Event Log Object. Nyní na obrazovce vytvoříme objekt pro zobrazení chybových hlášení Event Display. Klikněte v pravé části obrazovky v paletě připravených prvků na ikonu s popiskem ED. V nově otevřeném dialogovém okně Create Event Display Object budeme definovat vzhled a funkce hlášení událostí – alarmů. Na záložce General můžeme opět prvku přiřadit nějaký popis pro snadnější orientaci v hotovém projektu (Description) a definujeme adresu na které budeme ovládat posunování, rolování, výpisu alarmů. Nejnovější chybová hlášení vždy přibývají nahoru, chceme-li se podívat na hlášení starší, která nám již z výpisu odešla směrem dolů využijeme právě adresu tohoto slova – Read Address. Číslo na této adrese udává, který řádek výpisu bude zobrazen jako první od shora. Na záložce Event Display definujeme vzhled výpisu událostí. Určíme počet řádků výpisu – Display line, šířku výpisu – Character lenght, počet obrazových bodů mezi řádky – Text space, a způsob potvrzení obsluhy, že o chybě ví – Acknowledge style. Dále v poli Color nastavíme barvy zobrazení potvrzeného alarmu – Acknowledge, alarmu který se vrátil do nechybové hodnoty – Return to normal a barvu výběrového rámečku – Select Box. V poli Format nastavíme, co všechno chceme ve výpisu chybových hlášení zobrazovat a v jakém formátu má být čas a datum. Musíme počítat s daným rozlišením panelu a s délkou chybové zprávy, tak abychom na obrazovku dostali vše, co obsluha zařízení potřebuje vidět.


strana 31


Ovládací prvky Pro vyzkoušení funkce zobrazení chybových hlášení musíme vytvořit několik ovládacích prvků pro simulaci chyb a pro ovládání výpisu na obrazovce. Příprava ovládacích prvků je dostatečně objasněna v předchozích příkladech. Také můžeme doplnit obrazovku rámečky a popisným textem nad výpisem alarmů. Výsledná aplikace by mohla vypadat takto:

text vytvořený pomocí textového nástroje výpis alarmů vytvořený pomocí prvku Event display bitový přepínač pro adresu LB 10 – alarm 1 bitový přepínač pro adresu LB 11 – alarm 2 ovládací prvky proměnné LW 20 více/méně zobrazení numerické proměnné LW 20 - hladiny L8 ovládací prvky proměnné LW 100 – řádek výpisu Ověření funkce Projekt opět známým způsobem uložte, zkompilujte a ověřte funkčnost zobrazování chybových hlášení v off-line simulaci. Jestliže některá část projektu nefunguje jak jste očekávali, projděte ještě jednou všechna nastavení tak, jak jsou uvedena výše.


strana 32


Ostatní aktivní prvky Další prvky

Na předchozích příkladech jsme si ukázali způsob vytváření obrazovek, definování aktivních prvků, kreslení vektorové grafiky, psaní textů apod. Všechny ostatní prvky se definují velmi obdobným způsobem. Prvky jako sloupcový graf, graf reálných trendů, ručkový ukazatel, vícestavový přepínač, animace, zadávání textů atd. mají velmi intuitivní rozhraní a jejich fungování je z dialogových oken zřejmé. Prošli-li jste si všechny uvedené příklady nebude pro vás jistě problém vytvořit plně funkční aplikaci pro libovolnou řízenou technologii. Narazíte-li přesto na nějakou nejasnost nahlédněte do originálního manuálu k software Easy Builder 500, který naleznete na CD.


strana 33


Připojení panelu Napájení

Nejprve je potřeba k panelu Easy View připojit napájení. Panely jsou napájeny stejnosměrným napětím 24 V, zdroj by měl být schopen dávat stabilně proud 200 mA, při náběhu podsvícení i více. Dbejte na dodržení správné polarity. K panelům MT 506 se napájení připojuje prostřednictvím zeleného konektoru se šroubovými svorkami, panely MT 508 mají svorkovnici přímo na zadní straně panelu. Polarita je vyznačena přímo u svorkovnic. Umístění napájení je zřejmé z následujícího obrázku:

PLC(RS-485) PC (RS-232)

PLC(RS-232)

MT-506S MT-506L

MT-508S

Dip Switch

nastavení kontrastu

reset

nastavení kontrastu

Dip Switch

reset tiskárna

PC RS-232

PLC(RS-485) PLC(RS-232) PC (RS-232)

PLC RS-232

PLC RS-485

Pro konfiguraci panelu (nahrání projektu do panelu) a pro komunikaci panelu s připojeným programovatelným automatem PLC použijeme sériové kabely RS232C, jejichž zapojení je zřejmé z následujícího schématu. HMI - Easy View

PLC

PC

1 2 3 4 5 6 7 8 9

1 2 3 4 5 6 7 8 9

PLC[RS-485]/PC[RS-232]

1 RX2 RX+ 3 TX4 TX+ 5 GND 6 7 TD 8 RD 9


strana 34


Pro testování „na stole“ je asi nejvhodnější mít kabel jeden se třemi konektory jak je naznačeno na schématu, abyste nemuseli měnit kabely v konektoru panelu pro nahrání projektu a jeho provozování s programovatelným automatem PLC. Pro nasazení na řízenou technologii bude pak zase vhodné využít pouze přímý kabel PLC – panel Easy View. Download

Jestliže máme připravený projekt, například tak jak bylo popsáno v předešlé kapitole, je potřeba ho také vyzkoušet přímo v panelu Easy View. Nahrání projektu do panelu se může provést několika různými způsoby. Přímo z editoru obrazovek můžete download spustit kliknutím na ikonu se symbolem počítače a panelu v horní řadě ikon: Nebo můžete využít menu aplikace Easy Builder a to položku Tools – Download … Z Easy Manageru se download projektu provádí stisknutím klávesy Download a výběrem uloženého projektu na disku. Jestliže je správně vybrán port PC pro komunikaci s panelem (viz kapitola První projekt) a je správně vytvořen a zapojen konfigurační kabel HMI-PC pak se po spuštění downloadu začne projekt „nalévat“ do panelu. O průběhu downloadu se můžete přesvědčit na obrazovce PC i na obrazovce panelu Easy View. Jestliže jste vytvářeli projekt pro připojení k PLC zaměňte po nahrání do panelu komunikační kabel, připojte PLC a vypněte a zapněte napájení panelu. Ukázkové projekty, tak jak jsme je vytvářeli v této příručce, nevyžadují připojení programovatelného automatu a můžete jejich funkčnost na panelu vyzkoušet stejně tak, jako jsme je testovali v off-line simulaci na PC.


strana 35

TECON spol. s r. o. Mgr. Pavel K. Rotter. Grafické operátorské panely s dotykovou obrazovkou. Easy View 500. Úvodní seznámení

Recommend Documents