TECHNOLOGIE. Tesař. Třetí. Ing. Markéta Čížová

I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E

V Z D Ě L Á V Á N Í

TECHNOLOGIE

Tesař Třetí

Ing. Markéta Čížová

Projekt Modernizace výuky všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů v SOŠ Josefa Sousedíka Vsetín prostřednictvím využití ICT je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


BEDNĚNÍ BETONOVÝCH A ŽELEZOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Technologie Tesař Třetí

Ing. Markéta Čížová


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Prohlášení Prohlašuji, že jsem tento výukový materiál vypracoval(a) samostatně, a to na základě poznatků získaných praktickými zkušenostmi z pozice učitele ve Střední odborné škole Josefa Sousedíka Vsetín, a za použití níže uvedených informačních zdrojů a literatury. Tento výukový materiál byl připravován se záměrem zkvalitnit a zefektivnit výuku minimálně v 15 vyučovacích hodinách.

Ve Vsetíně dne 31. 9. 2009

Ing. Markéta Čížová podpis autora


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Obsah 1.

Bednění betonových a železobetonových konstrukcí 1.1 Požadavky na bednění 1.2 Druhy bednění 1.3 Součásti bednění 1.3.1 Forma 1.3.2 Podepření 1.3.3 Zavětrovací ztužení 1.4 Předpisy pro bezpečnost práce při bednění, betonování a odbedňování 1.5 Materiál na bednění 1.5.1 Dřevěné bednění 1.5.2 Bednící dílce z vodovzdorné překližky 1.5.3 Velkoplošné bednící dílce 1.5.4 Ocelové bednění 1.5.5 Bednění z plastických hmot 1.6 Bednění základových pásů 1.7 Bednění základových patek 1.8 Bednění stěn 1.9 Bednění sloupů 1.10 Bednění trámů a desek 1.10.1 Bednění s jednou řadou stojek 1.10.2 Bednění s dvojitou řadou stojek 1.11 Bednění stropů 1.12 Bednění trámů 1.13 Bednění říms 1.14 Bednění balkónů, arkýřů, markýz 1.15 Bednění schodišť 1.16 Bednění na skružích 1.17 Bednění na výdřevách 1.18 Speciální bednění 1.19 Odbedňování


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1. BEDNĚNÍ BETONOVÝCH A ŽELEZOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ Bednění je pomocná tesařská konstrukce, kterou tvoří forma, do které se plní betonová směs. Bednění dá konstrukci libovolný tvar, který navrhuje projektant. Bednění se skládá z formy, její konstrukce a podpěr. Každý prvek přebírá určité úkoly, na každý prvek jsou kladeny určité požadavky. Bednění musí být stabilní a mít přesné rozměry. Podpěrná konstrukce nese formu, vyztužuje ji a chrání před deformacemi a změnami tvaru. Zachycuje působící síly a přenáší je do stojek nebo do stahovacích hranolů. Podpěry zaručují neposuvnost formy a přenáší veškeré zatížení na nosnou podložku. Nejjednodušší bednění se skládá ze dvou bočnic položených na výkop pro betonový základový pás. Náročnější je bednění trámového stropu, kde konstrukci tvoří forma a podepření. Ještě náročnější je bednění pro rámové konstrukce velkých rozměrů, kde mají sloupy i trámy proměnlivý průřez. Nejnáročnější je bednění pro vodní stavby.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.1 POŽADAVKY NA BEDNĚNÍ Bednění musí vyhovovat těmto požadavkům: • snadná nestavitelnost a rozebíratelnost • přesnost • musí udržet svůj tvar i pod velkým tlakem betonu • dostatečná těsnost ve spojích • po odbednění musí zachovat stejnoměrný povrch betonové konstrukce • má mít možnost vícenásobného použití • čištění bednění by mělo být snadné

1.2 DRUHY BEDNĚNÍ Podle druhu a rozsahu stavby se používají různé druhy bednění. Individuální bednění Používá se na konstrukce, které se na stavbě ojediněle opakují, zhotovují se převážně ze dřeva. Výhodou tohoto bednění je variabilita a možnost vytvořit jakýkoliv tvar. Je velmi pracné.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Dílcové bednění Je velmi vhodné pro bednění rovných, hladkých a velkých ploch jako stěny, opěrné zdi, stropy. Používají se dílce z vodovzdorných překližek ztužených dřevěnými rámy. Někdy se používají i plechové dílce.

Typové bednění Používá se na konstrukce stejného druhu. Jako materiál může být použit i kov, což vyžaduje pečlivou údržbu a ošetřování. Nejčastější využití tohoto typu bednění je u prefabrikované hromadné výroby.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Speciální bednění Je určeno pro zvláštní konstrukce, jako jsou například zakřivené plochy. Patří zde i bednění posuvná a pojízdná, což znamená, že se betonuje za pojíždění bednění. Zvláštním druhem speciálního bednění je i bednění ztracené, které zůstává součástí konstrukce. Nafukovací bednění se používá pro bednění dutých prostor. Většinou se jednotlivé typy bednění kombinují podle potřeby.

Formy na ztracené bednění


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.3 SOUČÁSTI BEDNĚNÍ Bednění pro betonové a železobetonové konstrukce se skládá z formy, z podepření a ze zavětrovacího zařízení. 1.3.1 Forma Je nejdůležitější částí bednění. Zhotovuje se podle výkresů a podle technické zprávy. Rozměry formy jsou přesně dány a musí se během výroby bednění neustále kontrolovat. Nejjednodušší formou jsou dvě bočnice, které jsou od sebe vzdáleny na šířku zdi, věnce nebo pásu. Stabilitu formy zajišťují zarážky nebo šroubované ramenáty. Pokud je potřeba tvarovat složitější tvary, dosáhne se toho pomocí truhlíků, lišt, latí a ramenátů, které se vkládají v místě prostupů, montážních otvorů. Zakřivené tvary forem se dělají pomocí skruží a ramenátů sestavených z vrstev prken seříznutých do tvaru zakřivení. 1.3.2 Podepření Druh podpěrné konstrukce závisí na zatížení bednění betonem a na pevnosti formy v ohybu. Pro podpěrné konstrukce můžeme použít fošny, hraněné řezivo a speciální nosníky. Fošny Staví se na stojato pro větší únosnost, musí se zajistit proti bočnímu překlopení. Fošny se nejčastěji používají pro bednění stropů a průvlaků. Hraněné řezivo Používá se téměř pro všechny konstrukce bednění. Jeho nosnost závisí na průřezu. Speciální nosníky Používají se zejména pro bednění stěn a stropů. Jako materiál se používá dřevo nebo ocel, mohou být plnostěnné nebo příhradové. Podepření může být vodorovné a svislé. Vodorovné podepření tvoří ližiny nebo pražce, popř. polštáře. Vodorovné prvky jsou nastaveny nad podporou se zajištěnými příložkami, pokud jsou hranoly tlusté lze je zajistit tesařskými skobami. Tenčí profily se po zaražení tesařských skob štípou, proto se používají příložky.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Svislé podepření Tvoří je sloupky. Sloupky mohou být z kulatiny minimálního průměru 70 mm, stojky z hraněného řeziva mají rozměry 80 * 80 mm až 140 * 140 mm. Dřevěné stojky se upevňují na konstrukci bednění pomocí příložek z prken. Krátké sloupky je možno nastavit v jedné třetině nahoře nebo dole. Sloupky se v nastavení srazem zajišťují min. 3 prkennými příložkami. Nastavené sloupky nesmějí být vedle sebe, ale musí být vystřídány celými sloupky. Délka nastavení příložky je min. 700 mm na obě strany. Sloupky (stojky) z teleskopických ocelových trubek je možno přizpůsobit pomocí svorníků a závitových objímek na libovolnou délku. Dole mají přivařenou ocelovou destičku pro upevnění na podklad a nahoře mají různé nastavitelné hlavy. Stojky se podkládají klíny. Správně usazená dvojice klínů zajišťuje bezpečné přenášení zatížení a snadnější odbedňování bez otřesů.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.3.3 Zavětrovací ztužení Zavětrovací ztužení sloupků musí být v podélném i příčném směru. Způsob zavětrování se dělá podle velikosti konstrukce, podle výšky sloupků a částí, z nichž se bednění zhotovuje. Základní zavětrovací ztužení proti vybočení nebo uvolnění stojek je z prken na obvodu přibitých křížem. Tam, kde nehrozí nebezpečí vybočení se zavětrování vnitřních sloupků, nahradí vodorovnými prkny. Zavětrovací ztužení nesmí překážet při kontrole bednění a pevnosti podepření, ani dalším pracem v prostoru bednění. 1.4 PŘEDPISY PRO BEZPEČNOST PRÁCE PŘI BEDNĚNÍ, BETONOVÁNÍ A ODBEDŇOVÁNÍ Bednění se zhotovuje ve výrobně nebo přímo na staveništi pomocí stabilních strojů a mechanizovaného a ručního nářadí. Před započetím práce se musí zkontrolovat způsobilost strojního vybavení a ochranná bezpečnostní zařízení strojů, ochranné pomůcky a vybavení tesařů. Při dopravě a montáži bednění platí předpisy pro bezpečnost práce. Hotové bednění se při převzetí kontrolují podle výkresů. Sleduje se: • správnost, přesnost a tuhost bednění • správnost, tuhost a přesnost zavětrovací konstrukce • správnost otvorů, prostupů a jejich úprav • těsnost dílců a jejich spojů • dodržení požadavků bezpečnostních předpisů a technických norem pro zajištění bezpečného pracoviště po celou dobu provádění prací • kompletnost pracovních podlah, výstupy, ochranné a záchytné konstrukce proti pádu pracovníků Výsledky kontroly bednění se zaznamenávají do stavebního deníku. Součástí bezpečnosti při práci jsou i pracovní podlahy pro betonování, výstupy do vyšších podlaží, záchytné a ochranné konstrukce proti pádu pracovníků a předmětů. Při betonování se postupuje tak, aby betonová směs zatěžovala bednění rovnoměrně. Při betonáži je nutno sledovat bednění, aby nedošlo k jeho deformaci a porušení. Konstrukce se odbedňuje po ztuhnutí betonu v předepsané době podle použitého druhu cementu, podle druhu železobetonové konstrukce a podle velikosti. Postup odbedňování se řídí stejným předpisem o zajištění bezpečnosti při práci. Při odbedňování se uvolní klíny všech podpěr, pouze tam, kde je nad podporou zatížení, musí podpěry zůstat.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.5 MATERIÁL NA BEDNĚNÍ Bednící materiály jsou dřevo, vodovzdorné překližky, ocel a plastické hmoty. 1.5.1 Dřevěná bednění Forma se dělá z omítaných prken spojených na sraz, pero a drážku, polodrážku, trojúhelníkovou drážku, na drážku a speciální klín, svlakem. Prkna mohou být neohoblovaná, jednostranně hoblovaná nebo profilovaná. K betonu se dává vždy pravá strana prkna- strana jádra. Dřevěné prkenné bednění se používá zejména k výrobě individuálního bednění.

Běžná šířka bednících prken je 150 mm, pokud použijeme širší prkna, budou se nám vlivem vlhkosti deformovat. Pokud spojujeme prkna svlaky, tak se přibíjejí hřebíky po vzdálenostech 0,6 až 1,0 m ze svlaku do prkna. Do každého prkna se dávají 2 hřebíky, aby se dosáhlo potřebné pevnosti a zabránilo se kroucení desek.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.5.2 Bednící dílce z vodovzdorné překližky Jsou to plošné bednící prvky s pevnými rozměry 1500 * 500 mm při tloušťce 22 mm. Sesychají a bobtnají méně než bednění z prken. Bednící dílce jsou spojeny ocelovými hmoždíky nebo jsou slepeny. Čelní strany a rohy dílců jsou chráněny ocelovými profily. Použití těchto dílců je pro bednění stropů a stěn suterénů. Výhodou je vícenásobné použití- při dobré údržbě až 100 až 70- ti násobné. Vodovzdorného povrchu je dosaženo pomocí nátěru z umělé pryskyřice. U bednících dílců se kromě překližek používají i laťovky a desky Multiplex. 1.5.3 Velkoplošné bednící dílce Vodovzdorné překližky tloušťky 4 nebo 8 mm, které se přibíjí nebo přišroubovávají na dřevěný nebo ocelový rám. Laťovky se u velkoplošného bednění používají na bednění pozemních i inženýrských staveb v rozměrech 2650 * 6600 mm. Vylehčené bednící dílce je další možnost velkoplošného bednění. Je to bednící dílec, kdy latě vzdálené od sebe 120 až 150 mm jsou vloženy mezi dvěma bednícími tabulemi. Plášť a vnitřní latě tvoří bednící dílec s dutinami.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.5.4 Ocelová bednění Používají se na bednění při výrobě betonových a železobetonových konstrukcí, které se ve stejném tvaru opakují co nejčastěji. Z dílců z ocelového plechu tloušťky 1 až 4 mm se mohou sestavovat formy na dřevěné nebo ocelové podpěrné konstrukce. U kruhových sloupů se používají tvarované trouby z tenkého ocelového plechu. 1.5.5 Bednění z plastických hmot Toto bednění se používá tam, kde má beton získat zvláštní povrchovou úpravu. Vyrábějí se bednění se strukturou z tvrdé polystyrolové pěny a dodávají betonu zvláštní strukturu. Dalším materiálem jsou formy z polyesterové pryskyřice zesílené skelným vláknem. Opakovací otázky 1. 2. 3. 4.

Popiš co je to bednění a k čemu bednění slouží. Jaký znáš materiál na bednění? Co patří mezi základní součásti bednění? Jaké bezpečnostní předpisy musíme dodržet při stavbě bednění, betonování a odbedňování?


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.6 BEDNĚNÍ ZÁKLADOVÝCH PÁSŮ

Základové pásy mohou být buď o stejném rozměru, nebo stupňovité. Bednění na rovném a vodorovném výkopu se provádí ve vytýčené úrovni z jednotlivých prken, které se spojují svlaky a probíjejí se hřebíky. Svlaky se dělají po vzdálenosti 600 až 800 mm. K zajištění se používají záložky zapřené o kolíky zatlučené do terénu. Ve svislém směru je zajištění vzpěrami. Rozteč dvou bočnic zajišťuje rozpěrka, která se při betonáži odstraní. Bočnice se stahují rádlovacím drátem, o průměru 3 až 4 mm nebo 8 až 10 mm a rychlospojkami.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Jednostupňový základový pás

1 4

2

5

6

7

3

8

1- bočnice, 2- stahovací hranol, 3- svlak, 4- vzpěra, 5- kolík, 6- rozpěra, 7- záložka, 8- betonový základ U dvoustupňového základového pásu se na dolní bednění a vybetonovaný pás postaví horní část. Správná poloha se zajistí pomocí zaražených dřevěných kůlů. Bočnice zajišťují rozpěrky, rádlování nebo rychlospojky.

5

2

4 2 6

1 3

Pohled na dvoustupňový pás 1- bočnice, 2- svlak, 3- záložka, 4- rozpěry, 5- převázka, 6- kolík


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.7 BEDNĚNÍ ZÁKLADOVÝCH PATEK Základová patka je buď jednostupňová, nebo dvoustupňová. Jednostupňová patka se skládá ze dvou bočnic zhotovených z prken na potřebnou výšku spojených svlaky. Dvě protilehlé bočnice jsou dlouhé jako strana základu, druhé dvě jsou delší a na přečnívající konce se z vnitřní strany přibijí svlaky, o které se opírají kratší bočnice. Mezi kratší bočnice se dává pomocná rozpěra, která se při betonování odstraní. Bednění jednostupňové základové patky

1

3

3

2

4

1- rozpěra, 2- bočnice, 3- rádlovací drát, 4- svlak


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Dvoustupňová patka se provádí tak, že bednění dolního stupně je stejné jako u jednostupňové. Bednění horního stupně se osadí prodlouženými dolními prkny na bednění dolní patky. Proti posunu se zajistí hřebíky a vzpěrami.

Půdorys bednění dvoustupňové patky

1- dolní patka, 2- horní patka, a- bočnice, b- svlaky, c- rozpěry, d- rádlovací drát

Pohled na dvoustupňovou patku

1- bočnice, 2- svlak, 3- záložka, 4- rozpěry, 5- převázka, 6- kolík


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.8 BEDNĚNÍ STĚN

Betonové stěny se dělají tam, kde je zdivo vystaveno většímu tlaku, vlhkosti a jiným nepříznivým vlivům. Konstrukce bednění je závislá na tloušťce a výšce stěny. Tvarovací část bednění z jednotlivých prken nebo bednících tabulí je přibita na svisle stojící sloupky. Sloupky průřezu 80/120 mm jsou rozmístěny v osové vzdálenosti 400 až 600 mm, kolmo k nim probíhají stahovací hranolky o průřezu 100/140 mm.

Bezpečnou stabilitu bednění stěn dosáhneme jednostranným podepřením šikmou vzpěrou z kulatiny o průřezu 80 až 120 mm a ukotvením upínacími řetězy. Při malé výšce stěny se může podepření provést oboustrannými vzpěrami. Vzpěry se musí umístit minimálně u každého čtvrtého sloupku bednění.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění nízké stěny • skládá se ze dvou bočnic, z rádlování a zajištění • bočnice se zajišťují proti tlaku betonu dolním a horním stahováním hranolkem a příčným zavětrováním • hranolky se stáhnou rádlovacím drátem protaženým spárami • na hranolcích se dotáhnou dřevěné klíny • vnitřní rozměr se zajistí pomocí rozpěr

Bednění nízké stěny

1- bočnice, 2- svlak, 3- stahovací hranol, 4- rozpěra, 5- záložkové prkno, 6- kolík, 7vzpěra


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění vyšší stěny • vyměříme umístění stěny • na podlahu položíme roznášecí prkna • na roznášecí prkna postavíme stahovací sloupky ve vzdálenosti 500 až 800 mm • svislou polohu stahovacích sloupků zajistíme zavětrováním, jehož vzpěry horním koncem podpírají stahovací trámce a dolní konce se opírají o kolíky zaražené do země nebo o práh s klíny a s podložkou • na sloupky se přibije bednění nebo bednící dílce • přes stahovací sloupky se osadí stahovací trámky, které se ve vzdálenostech 800 až 1000 mm stáhnou rádlovacím drátem • mezi bočnice se vloží rozpěry, které zabrání deformaci a při betonování se odstraní • spodní stahovací trámek se dává 250 až 300 mm od podlahy, další ve vzdálenosti 1000 mm

Bednění vyšší stěny

a- bočnice, b- svlak, c- vzpěra, d- rozpěra, e- stahovací hranol, f- stahovací hranol, g- kolík, h- rádlovací drát, i- rádlovací drát


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění vysoké stěny • hlavní podpěrnou konstrukcí jsou stahovací sloupky • na sloupky se osadí vodorovné pražce dole ve vzdálenosti 600 mm, nahoře ve vzdálenosti 700-800 mm • na pražce se přibíjejí obedňovací části- prkna, desky, překližky • bednění se stáhne rádlovacím drátem a zajistí se rozpěrkou a- bočnice, b- svlak, c- záložka, drozpěra, e- stahovací hranol, fstahovací hranolek, g- kolík, hzáložka, i- rádlovací drát

Bednění vysoké stěny

1- záložka, 2- vodorovný pražec, 3- stahující sloupek, 4- vzpěra, 5bednění stěny, 6rádlování, 7- rozpěrka


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.9 BEDNĚNÍ SLOUPŮ Tvar bedněného sloupu může být čtvercový, obdélníkový, mnohoúhelníkový nebo kruhový. Bednění se skládá z bočnic a čel vyrobených na stavbě. Šířka čel odpovídá šířce užší strany sloupu zvětšené o dvojnásobek tloušťky bednění. Bočnice a čela jsou drženy dohromady stahovacími věnci. Věnce mohou sedět na svlacích nebo jsou nad nimi. V dolní části sloupu jsou vzdálenosti věnců a svlaků menší, kvůli většímu tlaku betonu.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Pokud je průřez sloupu velký, musí být stahovací věnce zajištěny stahovacími tyčemi. Před betonováním je nutno očistit bednění od pilin, proto jsou v patě bednění sloupů ponechány čistící otvory. Jako materiál se na bednění sloupů používá: vodovzdorná překližka


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Lehké kovy ve spojení se dřevem- bednící dílce. Bednění je obvykle z vodovzdorných překližek s povrchovou úpravou. Tyto dílce se rychle a bezpečně spojují pomocí speciálních spojek.

Bednění a podpěry jsou odděleny, bednění se opírá o dřevěné příhradové nosníky, které jsou dohromady drženy speciálními ocelovými příčníky.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění sloupu čtvercového půdorysu věncová prkna

bočnice

čelo

Bednění sloupu osmiúhelníkového

věncová prkna Mnohoúhelníková forma


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění sloupu s drážkami

a- otvory pro prostupy b- otvory pro drážky

Bednění sloupu kruhového

půlkruhový ramenát

latě


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Pohled na bednění sloupu

1

1

2

4

5 3

1- čelo, 2- bočnice, 3- patní věnec, 4- věncové prkno, 5čistící otvor


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.10 BEDNĚNÍ TRÁMŮ A DESEK 1.10.1 Bednění s jednou řadou stojek Při malé šířce trámu (do 365 mm) stačí jedna řada stojek. Bednění se sestavuje z bočnic a dna. Na výrobu se používají prkna, která se sbijí dohromady pomocí svlaků. Dno musí být stejně široké jako navržený trám. Svlaky dna musí přesahovat na obou stranách minimálně o tl. Desek. U bednění překladů musí bočnice bednění přesahovat na obou stranách o 200 mm za ostění otvoru. Dno bednění leží vždy mezi bočnicemi. Záložka zajišťuje bočnice proti posunutí a prohnutí. Ve 2/3 celkové výšky trámu se tlak betonu zachycuje rozpěrkou s rádlováním. Dřevěné rozpěry se před betonováním odstraňují. Dno bednění leží na hlavě kříže (hranol 80/100 mm) uchycené ke stojce (kulatina o průřezu 80 až 120 mm) příložkami a proti vychýlení zajištěné pásky z prken. Stojky z kulatiny se dávají ve vzdálenostech maximálně 700 mm. Stojí na roznášecí fošně a usazují se do správné výšky pomocí dvojitých klínů. Pro podélné ztužení se používají úhlopříčně přibitá prkna.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění trámu s jednou řadou stojek


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění trámu s deskou

a- sloupek, b- sedlo, c- pásky, dfošna, e- dvojice klínů, fzáložka, g- rozpěra, h- svlak, ibočnice, j- vzpěra, k- dno, lnosné prkno


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění okenního nadpraží

a- sloupek, b- sedlo, c- pásek, dfošna, e- dvojice klínů, fzáložka, g- rozpěra, h- svlak, ibočnice, j- vzpěra, k- ramenát, lrádlovací drát


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.10.2 Bednění s dvojitou řadou stojek Pokud je šířka trámu větší jak 365 mm, je zatížení bedněním a betonem zachycováno dvěma řadami stojek. Stojky se využívají zároveň jako stojky bednění desky stropu. Na hlavy křížů se postaví krátké stojky z kulatiny nebo hranolků, které slouží jako svislé podpěry ližiny nesoucí pražce a bednění stropu. Na takto vytvořené hlavy ocelových stojek uložíme dno a bočnice bednění trámu zajištěné proti posunu záložkou mezi svlaky bočnic a stojkami. Nahoře jsou bočnice přidržovány přibitým bedněním stropní desky.

Bednění s dvojitou řadou stojek


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.11 BEDNĚNÍ STROPŮ Kvalitní provedení železobetonových stropů vyžaduje rovné celoplošné bednění.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Běžná bednění stropů se sestavují z prken, hraněného řeziva a stojek z kulatiny. Bednění je z nehoblovaných prken šířky 80 až 120 mm a tloušťky 24 mm přibitých na pražcích (hranoly 80/100 mm). Pražce se ukládají na ližiny v odstupech 500 až 600 mm. Ližiny – hranoly 100/120 mm se rozmisťují ve vzdálenostech 1000 až 1200 mm. Stojky z kulatiny o průměru 80 až 120 mm přenášejí zatížení přes dvojité klíny a roznášecí fošnu na pevný podklad. K ližině jsou stojky uchyceny přibitými příložkami. Vzdálenost stojek je maximálně 1200 mm. V podélném i příčném směru jsou stojky zavětrovány úhlopříčně přibitými prkny.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění desky

a-stojky,i- fošna, h- klíny, f- zavětrování, gzavětrování, ližiny a bednění desky

Pohled na bednění desky z druhé strany

a-stojky, b- ližiny, c- pražce, d- bednění desky, f,gzavětrování


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Práce se stojkami se velmi ulehčí, pokud použijeme ocelové trubky a místo pražců použijeme představitelné ocelové nosníky bednění.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.12 BEDNĚNÍ TRÁMŮ Toto bednění tvoří dno a dvě bočnice. Dno má stejnou šířku jako trám. Svlaky jsou přesazeny na každou stranu dna o tloušťku obedňovacího materiálu, aby na ně dosedly bočnice. Bočnice mají stejnou šířku, jako je výška trámu pod strop. Svlaky bočnice jsou ve vzdálenosti 50 až 60 mm. Koncové svlaky jsou od konců bočnic odsazeny o tloušťku materiálu. Na svislé svlaky bočnic jsou přibity podélné nosné prkno nebo trámek, na které se ukládají pražce pro bednění desky. Podpůrnou konstrukci tvoří stojky se zajištěným sedlem. Bednění trámového stropu

Bednění trámu s deskou na jedné straně

1-sloupek, 2- ližina, 3- nosné prkno, 4dno, 5- bočnice, 6záložka, 7rádlování, 8bednění desky

1-dno, 2- bočnice, 3- záložka, 4- nosné prkno, 5- pražec, 6bednění desky, 7- rozpěra, 8sloupek, 9- sedlo, 10- pásky, 11- vzpěra


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.13 BEDNĚNÍ ŘÍMS Římsa je převislá konstrukce. Bednění se zhotovuje z prken tloušťky 25 mm, které se přibíjejí na příčné svlaky. Na okraj desky se postaví prkno. Jeho šířka je stejná jako tloušťka římsy, která je zvětšená o 25 mm. Římsa je spojena s konstrukcí věnce. Podpěru římsové desky tvoří trojúhelníkové podložky osazené na prkno připevněné do zdi. Bočnice jsou staženy rádlovacím drátem. Vyložená římsa

3

2

1

4

8

9

5

6

10 7 1-bočnice, 2- rozpěra, 3- krajové prkno, 4- trojhranná lať, 5- vzpěra, 6- opěrná la´t, 7- prkno, 8rádlování, 9- opěrná lať, 10tesařská skoba


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.14 BEDNĚNÍ BALKÓNŮ, ARKÝŘŮ, MARKÝZ Balkóny, arkýře a markýzy jsou převislé konstrukce, které se bední stejně jako římsa. Jediný rozdíl je v tom, že podpůrná konstrukce začíná v úrovni terénu. U balkónů dělá nížší balkónová deska oporu pro podpěry vyšší balkónové desce.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění balkónové desky s nadokenním překladem 4

8

7

9 5

6 10

3 2 11

2 1

1 1

1- sloupek, 2- pražec, 3- nosné prkno, 4- bočnice, 5- vzpěra, 6- rádlování, 7- rozpěra, 8- krajové prkno, 9trojhranná lať, 10- záložka, 11příložka


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.15 BEDNĚNÍ SCHODIŠŤ Schodiště z monolitického betonu výhodně bedníme dřevem. Nejdříve provedeme podpěry podesty a schodišťové desky, na které připevníme prkna bednění desky. Pak provedeme bočnice a zavětrování volného konce schodiště, na kterou narýsujeme profil schodišťových stupňů. Profil stupňů nakreslíme i na schodišťovou zeď a na ni připevníme záložky pro uchycení bednění podstupnic, které se provádí z prken v dané výšce. Uprostřed záložky zajistíme proti prohnutí tlakem betonu. Bednění schodů

1- roznášecí prkno, 2- ližina, 3- šikmé sloupky, 4zavětrování, 5- klínová vložka, 6- záložka, 7- pražce, 8- zápěrný hranol podstupnice, 9- stupnice s podstupnicí, 10- trojúhelníková prkenná příložka, 11- tesařská skoba


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Podpěrná konstrukce bednění schodiště


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Bednění schodiště


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.16 BEDNĚNÍ NA SKRUŽÍCH Betonové nebo zděné klenby malého rozpětí jsou prováděny na bednění na skružích. Skruže se dělají z desek podle šablony nakreslené na podlaze. Vlastní bednění se provádí z úzkých prken přibitých na skruže, které jsou postaveny na ližinách na ocelových stojkách, které jsou na fošně podložené dvojicí klínů. Osová vzdálenost skruží je 500 až 700 mm, v podélném směru je nutno skruže zavětrovat prkny do kříže.

Bednění na skružích


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.17 BEDNĚNÍ NA VÝDŘEVÁCH Pokud mají oblouky velké rozpětí, jsou bednění podpírány výdřevou. Výdřeva musí být navržena statikem a provedena podle přesných výkresů. Výdřeva musí být založena na pevných základech nebo dostatečně únosných pilotách, z důvodu sedání.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.18 SPECIÁLNÍ BEDNĚNÍ Tažené bednění Tyto speciální bednění se používají u vysokých staveb, jako jsou několika podlažní domy. U těchto staveb se většinou stěny zabední a vybetonují jedno patro. Ostatní patra jsou většinou stejná, proto se mohou používat stejné bednění. Bednění vyrobené pro nejspodnější patro se používá i pro patra ležící výše. Bednění se táhne od spodu nahoru. Pojízdné bednění Používá se k bednění konstrukcí, které se opakují ve stejné rovině. Bednění je uloženo na podpěrné konstrukci sestavené na podvozku, který pojíždí po kolejích. Výhodou tohoto bednění je urychlení stavebních prací, nevýhodou jsou technologické přestávky vyvolané tuhnutím a tvrdnutím betonové směsi.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Posuvné bednění Bednění se používá pro vysoké stavby, zdvihá se do výšky, aniž se rozebírá. Zvedací zařízení se pohybuje po ocelových tyčích, které jsou zabetonované do spodní části stavby. Betonuje se po vrstvách po celé délce bednění. Přísun betonové směsi musí být plynulý, bednění se neustále posunuje, aby nepřilnulo k betonu.


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


1.19 ODBEDŇOVÁNÍ Tuhnutí a tvrdnutí betonu je závislé na teplotě, na druhu a zrnitosti kameniva, na jakostní třídě cementu, na způsobu zpracování betonové směsi, na druhu konstrukce, na rozpětí, na ošetřování betonu, na udržování ve vlhkém stavu, na ochraně před povětrnostními vlivy a mechanickým poškozením. Údaje o začátku betonování a tvrdnutí se zapisují do stavebního deníku. S odbedňováním je možno začít až po splnění podmínek daných normou. Příkaz k odbednění může dát pouze stavbyvedoucí. Odstranění nenosných bočnic je povoleno po třech dnech. Vlastní odbedňování se dělá po dosažení krychelné pevnosti betonu, což je za 28 dní. Odbedňuje se postupně tak, že se uvolní klíny pod podpěrami v daném úseku tak, aby i dál byla zachována celistvost bednění. Postupně se odstraňují jednotlivé podpěrné prvky a části bednění. Při odbedňování musíme postupovat opatrně. Bednění se musí demontovat bez nárazů a otřesů. Stojky se nesmí nikdy podrážet, musí se pomalu spouštět uvolněním klínů, šroubů nebo objímek. Materiál bednění se současně čistí, odhřebíkovává, třídí a ukládá na určené místo, aby bylo připraveno pro další bednění.

Opakovací otázky 1. 2. 3. 4.

Nakresli a popiš bednění trámu Nakresli a popiš bednění sloupu Co patří mezi zvláštní druhy bednění? Popiš pravidla při odbědňování


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E


Seznam použité literatury 1) Tesařská technologie pro 3. ročník učebního oboru tesař, L. Kuběna, J. Matoušek, vydalo nakladatelství Sobotáles, Praha 1, Mostecká 9, 118 00 Praha 1, v roce 1995 jako svozu 29. Publikaci, str. 62- 77 2) Stavební nauka – tesař, Batran, Blasi, Frey, Husfeldt, Kohler, Šmehlík, České vydání 1994, Spúráva přípravy učňů Praha, nakladatelství Wahlberg Praha, str. 259 - 274 3) www.ztracenebedneni.com 4) www.mtmkomplet.cz 5) www.stavebnictvi3000.cz 6) www.nestservis.cz 7) www.peri.cz 8) www.rigi.cz 9) www.domstavebni.cz 10) www.archiweb.cz


I N V E S T I C E

D O

R O Z V O J E



TECHNOLOGIE. Tesař. Třetí. Ing. Markéta Čížová

Recommend Documents