TECHNIKA MÁ ZVUK
VÁCLAV TVARŮŽKA ČÍSLO OPERAČNÍHO PROGRAMU: CZ.1.07 NÁZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU: VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST OPATŘENÍ: 7.1 ČÍSLO OBLASTI PODPORY: 7.1.3 DÍLNA TECHNIKY VE SVĚTĚ DĚTÍ – ZÁŽITKOVÉ TVŮRČÍ DÍLNY V ROZVOJI TECHNICKÉHO MYŠLENÍ UČITELŮ A DĚTÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE REG. Č. CZ.1.07/1.3.00/48.0011
OSTRAVA 2014
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Recenzent: Ing. Martina Pavlorková
© Mgr. Václav Tvarůžka, Ph.D., 2014 © Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta
Obsah Slovo úvodem – jak učit techniku s písničkou? ........................................................................ 4 Co je to zvuk? ............................................................................................................................. 6 Problematika hlasové výchovy v MŠ ........................................................................................ 8 Poznáš, co je technika? ............................................................................................................. 9 Vyrábíme vodní mlýnek .......................................................................................................... 10 Váha ......................................................................................................................................... 12 K čemu potřebujeme „vrtuli“? ................................................................................................ 13 Výroba větrníku ....................................................................................................................... 14 Letadlo ..................................................................................................................................... 15 Raketa ...................................................................................................................................... 16 Kovář ........................................................................................................................................ 17 Zámečník .................................................................................................................................. 18 Kaleidoskop ............................................................................................................................. 19 Jak se staví plot ........................................................................................................................ 20 Vlak .......................................................................................................................................... 21 Dřevorubec, řezání .................................................................................................................. 22 Motory ..................................................................................................................................... 23 Plujeme po vodě ...................................................................................................................... 24 Jak ozvučit vystoupení dětí ..................................................................................................... 25 Doporučené zdroje .................................................................................................................. 27
Slovo úvodem – jak učit techniku s písničkou? Náš projekt „Dílna techniky ve světě dětí“ se neobejde bez vytvořeného přirozeného prostředí dětské hravosti. Aby pedagogické působení na ovlivnění dětí světem techniky bylo účinné, musíme toto téma „inkulturovat“, tj. vnořit do jejich přirozeného světa. Techniku budeme učit s hudbou. Pro náš seminář jsme zakoupili CD disky s písněmi hudebního skladatele Petra Ebena na texty básníka Václava Fischera Elce pelce kotrmelce. Máme za to, že se jedná o nadčasové dílo. V dnešní době, kdy jsou děti zahlcovány komercí a moderními médii, považujeme za prospěšné vracet výuku v mateřských školách k reálnému životu, vytváření zkušeností s materiály a vlastnímu přirozenému rozvíjení jemné motoriky. Seminář chceme pojmout tak, že učitel dostane pracovní listy, které jsou určitým vodítkem pro vedení výuky. Chceme, aby si učitelé jednotlivá témata přizpůsobili svým místním podmínkám, proto náměty, které uvádíme, je možné inovovat, zlepšovat, rovněž možno prostřídat jednotlivé fáze tak, aby dětem téma co nejvíce vyhovovalo. Prvním tématem našich seminářů bude hlasová výchova. Učitelka v mateřské škole musí vědět, jak má vypadat kultivovaný hlas. Jak děti rozezpívat, jak udělat, aby se děti zpívat nebály. Druhým tématem je vysvětlení toho, co zvuk vlastně je. Paradoxně to mnohdy nedokáží vysvětlit ani mnozí dospělí. Vysvětlení „co je ticho“ je logickým podstatným prvkem, který zasahuje do sociální oblasti a komunikace s dětmi od raných let až do dospělosti. Dalším tématem jednotlivých praktických činností je vytváření technologických artefaktů a propojení se světem hudby. V tomto projektu obdrží učitelé a školky literaturu a hudební nosiče renomovaných autorů. Budeme se opírat o texty Václava Fišera, Mileny Rakové a dalších. Děti by měly poslouchat tyto texty ve kvalitních provedeních. Autoři doporučují použít osvědčené skladby např. Petra Ebena, Pavla Jurkoviče, Pavla Helebranda. Nicméně pracovní náměty lze podpořit rovněž i jinými písničkami či texty. Jde jen o to, aby učitel dokázal zachovat smysl našeho projektu – předat dětem co nejvíce znalostí z oblasti techniky a technologií v přirozeném hodnotovém a kulturním světě dětí.
4
Hlavní etapy výuky témat kurzu „Technika má zvuk“. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Navození optimálního klimatu pro výuku Poslech CD nebo interpretace písně, zahrnující i hravou hlasovou rozcvičku Vyprávění o tématu a diskuze s dětmi Vysvětlení praktických činností a práce s dětmi Hra a pohybové činnosti s vyrobenými artefakty a hudbou Prezentace výrobků a činností rodičům
Uvědomujeme si, že pracujeme s dětmi v mateřské škole. Dnešní doba a životní styl je výrazně ovlivněn informačními technologiemi, které nám mnohé dávají, ale také berou. Jsme přesvědčeni, že děti v mateřské škole musí mít dostatečný prostor poznávat reálný svět. Potřebují, aby zažily skutečnost, nejen materiální, ale také to, co je pro člověka nejdůležitější, a to sociální vztahy, vzájemný respekt a přijetí. Hudba, společné zpívání a hraní umožňuje nejen poznávat sebe sama, ale také budovat mezilidské vztahy. Vztah k práci, technice je pak další a velmi podstatnou „přidanou hodnotou“.
5
Co je to zvuk? Jsme obklopeni zvuky. Zvuk je přirozenou součástí našeho života. Už jste někdy slyšeli ticho? Ticho je velmi vzácné, neboť při chvilce ticha brzy něco opravdu zaslechneme. Oproti tomu hluk je velmi častý. Slyšíme jezdit auta, autobusy, tramvaje. Slyšíme, jak venku štěká pes. Jaké zvuky slyšíte kolem? Které zvuky jsou příjemné? (Příjemné zvuky jsou ty, které nám dělají radost) Které zvuky jsou nepříjemné? (Nepříjemné zvuky jsou ty, kterých se bojíme) – Nepříjemnému zvuku říkáme nelibozvuk. Proč člověk slyší a co k tomu potřebuje (Uši), člověk slyší ušima Co zvuk způsobuje? (Například hudební nástroje). Které hudební nástroje znáte? Klavír, kytara, buben, housle… Pokusy se zvukem Potřeby: Hrací strojek na kliku.
Provedení: Vezmeme malý hrací strojek na kliku. Začneme otáčet kličkou a vyzveme děti, aby poslouchaly. Hrací strojek držíme v ruce. Využijeme případných ohlasů či stížností, že je zvuk špatně slyšet. Dětem vysvětlíme, že hrací strojek je „asi malý“ a proto není slyšet. Strojek dětem ukážeme a vysvětlíme, že strojek se skládá z kliky, válečku s kovovými výstupky se soustavou malých drátkových jazýčků. Váleček s kovovými výstupky rozkmitává drátkové jazýčky, které vytvářejí zvuk – melodii. V další fázi položíme strojek na lavici, stůl, skříňku, tabuli apod. Při stejném otáčení klikou se zvuk mnohonásobně zesílí. Tento experiment si mohou vyzkoušet i děti. Závěr: Hudební nástroje potřebují ke svému hraní například strunu, která se rozkmitá (klavír, kytara, housle...), nebo blánu (buben), jazýček (hrací strojek, harmonika). K zesílení zvuku hudební nástroj potřebuje ozvučnou skříňku nebo zesilovač, který zvuk zesílí. 6
K dalším experimentům, které můžeme při tomto tématu uplatnit, jsou pokusy s poznáváním materiálů podle zvukových vlastností. Co to zvučí? Paní učitelka si vyrobí „zástěnu“ nebo jednoduše dá dětem pokyn, aby se otočily a zakryly si oči a paličkou poklepem rozezvučí jednotlivé předměty z různých materiálů, jako například sklo, dřevo, kovy, hudební nástroje. Děti pak hádají, o jaký materiál se jedná. Pexeso pro uši Další možností, jak rozvíjet toto téma, je uplatnění hry Pexeso pro uši. Je zřejmé, že při profesionálním vysvětlování tématu, co je to zvuk, můžeme zdůrazňovat, že zvuky vytvářejí chvění a vibrace. Toto můžeme demonstrovat na chvění struny a dalších hudebních nástrojích (například necháme děti položit dlaň na ozvučnou desku klavíru). V mateřské škole si však nedělejme příliš velké ambice na výuku fyzikálních pojmů a jevů v celé šíři problému. V tomto tématu jde spíše o základní vtisknutí problému do myšlení a uvažování dítěte.
7
Problematika hlasové výchovy v MŠ Hlasová výchova není jen o zpěvu. Hlasová výchova je o celostním rozvoji člověka. Dítě, které zpívá, má život v reálném světě mnohem příjemnější. Zpěv je přirozený vyjadřovací prostředek. Asi znáte ze svých zkušeností, že lidé, kteří umí zpívat, jsou ve svém hlasovém projevu mnohem přesvědčivější. Umění zpívat souvisí i se sebevědomím a zpěv / dalo by se říci poeticky / otvírá cestu k srdci. Ve zpěvu se velmi věrohodně prezentují emoce a city. Ne každé dítě umí zpívat, ale existuje řada metod, jak tuto činnost člověka naučit. Aby se člověk naučil zpívat, musí se naučit poslouchat. Poslouchání je v našem technickém kurzu věnována velká pozornost. Musíme poslouchat nejen tóny z vnějšku, jako například zahraný jednotlivý tón na klavíru, ale také hlas svůj. Můžeme napodobovat zvuky dopravních prostředků, domácích spotřebičů, zvířat, strojů všeho druhu včetně zvuků pracovních nástrojů, či projevů života. Dítě se musí naučit tóny slyšet, porovnávat a vytvářet. Pokud se tyto tři věci dítě naučí, „narodí“ se hudebník. V našem kurzu „Technika má zvuk“ se tedy neučíme jen o zvuku strojů, mechanismů, fyzikálních pokusech, ale učíme se vidět všechno v širších souvislostech. V předchozí kapitole jsme dětem vysvětlovali, jak zvuk vzniká. Použili jsme k vysvětlení hrací strojek. Experimenty jsme dětem předvedli, že strojek umístěný na rezonanční desku či skříňku zvuk výrazně zesílí. Je až neuvěřitelné (paradox), že tak slabě znějící malý hrací strojek dokáže svou hlasitost zesílit rezonancí. S lidským hlasem je to podobné. Dobře posazený hlas lze svou rezonancí výrazně zesílit. Když zpíváme s dětmi, musíme zpívat v tónině, která je dětskému hlasu co nejpřirozenější. Hlasová výchova však není o hlasitosti! Hlasová výchova je o přirozeném hlasovém projevu. Hlas nesmí křičet. Abychom naučili děti hlas používat, je nutné provádět hlasová cvičení. Hlasová cvičení „Maminka šije na šicím stroji“ – drrrrrrrrrrrrrrn, drrrrrrrrrrrrrrn. Tatínek se holí holícím strojkem bzzzzzzzzzzzzzzzzum… . Vlak jede a houká – huuuu, huuu…, . Je však nutné předkládat tato cvičení v kontextu, který umožní jemný zvukový projev. Tedy například: „Vlak jede v dálce a houká tiše…“; „Ze sousední vesnice přijíždí bagr a na začátku není vůbec slyšet…“; „Staré motorce motor „bublá“…“.
8
Poznáš, co je technika? Toto téma je rozšířením předchozího tématu. Neustále nás obklopují nějaké zvuky a člověk musí umět rozlišit, který zvuk je zvukem živé přírody a který zvuk je zvukem techniky. Co je to technika? Technika je vše, co člověk vymyslel, aby si usnadnil práci. Technika je například traktor, který orá pole, stroj, který usnadňuje práci a vyrábí součástky, auto, které pomáhá člověku cestovat. Některé zvuky jsou příjemné a vyvolávají v nás hezké pocity a jiné nám naopak vadí. Techniku dnes používá každý obor lidské činnosti. Uveďme si příklady: Truhlář – pila, hoblovačka Zámečník – stroje jako bruska, soustruh, fréza… Zedník – míchačka, míchadlo, řezačka dlažby,… Krejčí – šicí stroj Lékař – rentgen, ultrazvuk, tlakoměr Učitel – počítač, přehrávač CD, V této hře můžete dětem pustit zvuky ze společenské hry „BIM - BAM. Nechte děti poslechnout a uhodnout, co je zdrojem zvuků. Najdete zde zvuky z vesnice (zvířátka, sekání dřeva, traktor….), z ulice (holubi, pes, tramvaj, hasiči…), ze školky (rádio, děti, triangl...), z koncertního sálu (piano, housle, harfa, zpěvačka…). Zaměřte se na rozlišení zvuků přírody, zvuků, které vydávají stroje, a rozlišení tónů hudebních nástrojů. Praktická činnost dětí 1. Nechte děti nakreslit: A. např. stroj, automobil, letadlo či další věci podle zvuku. 2. B. např. stroje, které používají rodiče dětí při práci 3. Přiřaďte k jednotlivým řemeslům a pracovním oborům stroje a techniku, kterou používají.
9
Vyrábíme vodní mlýnek Doporučený písňový doprovod:„Vodní mlýnek“ text Milena Raková Cvičení s rytmem Na jaře u potůčku můžeme najít vodní mlýnek. Voda ho roztáčí a on dělá klap - klap – klap. Když potůček teče rychle, jeho klapání je častější. To proto, že na horách taje sníh a vody je hodně. Až sníh roztaje, vody ubude a voda v potůčku poteče pomaleji. V parném létě se může stát, že voda v potoce úplně vyschne. Mlýnek je dětská hračka a zmenšenina mlýnu skutečného. Zkusíme tleskat tak, jak mlýnek klape na jaře… Vody ubývá, tak zpomalíme a potůček vyschne a mlýnek klapat přestane. Co způsobuje to klapání? „Mlýnek“ je z technického hlediska motor, který mění energii vody v otáčivý pohyb. Proč mu říkáme „mlýnek“? To proto, že kdysi existovaly velké mlýny, ve kterých se mlelo obilí. Mlýn měl velké kolo, které roztáčela voda. Otáčivý pohyb kola roztáčel mlýnský kámen, který mlel obilí na mouku. Klapání bylo ve mlýně opravdu dost. Nejenže klapaly všechny mechanismy mlýna, ale klapala i voda, která narážela na lopatky mlýnského kola. Mlýnská kola poháněly rovněž mechanismy jako například kovářské buchary. Buchar bylo velké a těžké kladivo, které usnadňovalo kovářům práci. A děti, které do mlýna chodily rády, protože tam byla voda a plno zajímavých věcí, si mlýnky vyráběly jako hračku. Naučíme se písničku „Vodní mlýnek“, text Milena Raková Vodní mlýnek si můžeme udělat i my Potřebujeme dvě korková kolečka, kleště na prostřihnutí otvorů, nůžky. Do středu koleček prostřihneme díru. Obvod korkových koleček rozdělíme na 8 stejně dlouhých úseků. Zastřihneme je ke středu do hloubky min 2 cm. Do prostřihů vložíme pásky z plastové podložky a přichytíme tavnou pistolí. Do středového otvoru provlečeme dřevěnou špejli. Ukážeme, jak se mlýnek točí pod vodovodním kohoutkem. Velmi vhodnou pomůckou může být vyrobení jednoduchého vodního mlýna s bucharem z papírové krabice např. od notebooku. Viz obrázky:
10
Obrázek: Obrazový postup výroby modelu vodního hamru z papírové krabice.
11
Váha Hmotnost těles, měření hmotnosti, co je lehčí, váha, rovnováha Doporučený písňový doprovod: Váha, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer Co je hmotnost? Co je Váha, co je těžší - co je lehčí? Právě v dětství se postulují základní znalosti o technických a fyzikálních pojmech. Téma hmotnosti, její měření a další souvislosti, to jsou základní otázky, jejichž odpovědi mají děti spolu s učitelem nebo rodiči hledat na základě své vlastní zkušenosti. My dospělí tuto zkušenost máme a děti ji získávají přirozeným způsobem – vlastní prací. Před děti postavíme dvě tetrapakové krabice např. mléka, nebo džusu, prázdnou a plnou. Necháme je hádat, která je těžší, a mohou si to vyzkoušet. Váha je zařízení, které to zjistí, aniž bychom se museli dotýkat. Stačí, když váhu a její měření vidíme. Předpokládáme, že školky mají ve své výbavě dětské váhy, na kterých lze zjistit alespoň orientačně hmotnost dětských hraček, objektů z různých materiálů např. pěnový polystyrén a podobně. Můžeme porovnávat prázdnou a plnou PET láhev, krabici od mléka, kousek ocelového tělesa, polystyrénovou kostku, balónek atp.„Pipi Dlouhá punčocha autorky Astrid Lindgrenové již dávno odhalila trik svalnatého muže, kterému odnesla činku…“ Tělesa lehčí než voda na hladině plavou, těžší klesají ke dnu. Balónek naplněný héliem létá ve vzduchu, protože je lehčí než balónek naplněný vzduchem.
Obrázek: Dětské váhy pro mateřské školy1 Váhu si můžeme i vyrobit ze stavebnice, nebo použít dřevěnou laťku, na jejíž ramena zavěsíme závaží a břemeno, které chceme zvážit. Váhou může být i obyčejná pružina. Pružina se natáhne v závislosti na hmotnosti břemena. Váhy máme i elektronické. Činnost: Experimentujeme s vážením hmotnost váhou a vlastní zkušeností.
a
porovnáváme
Obrázek: Pružinové váhy- mincíře.
1
Obrázek převzat z http://www.drevenedomecky.cz/drevenedomecky/eshop/7-1-Doplnky-k-obchodum
12
K čemu potřebujeme „vrtuli“? Doporučený písňový doprovod: Větrník, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer Co je to vrtule? Vrtule je zařízení, které můžeme vidět u letadel či vrtulníku. Pokud se vrtule roztočí, letadlo či vrtulník se vznese. Vrtule, pokud ji roztočíme, vytváří vítr.
Pokud zapneme elektrický ventilátor, pocítíme silný proud vzduchu. Maminky mají vrtuli rády, mají fén, kterým suší vlasy dětem a sobě. Ventilátor můžeme mít také doma v kuchyni v digestoři, ve které se odsává pára. Vrtuli má větrná elektrárna. V tomto případě vrtuli neroztáčí motor, ale vítr. Roztočená vrtule pak roztáčí generátor, což je stroj, který vyrábí elektrickou energii.
13
Výroba větrníku Nepředpokládáme, že by učitelé neuměli sestrojit jednoduchý větrník pomocí papíru, fólie, perliček hřebíku a dřevěné kulatiny, avšak pro snadnější orientaci uvádím i tento elementární námět.
14
Letadlo Letadlo jako dopravní prostředek. Proč potřebuje letadlo motor? Doporučený písňový doprovod: Letadlo, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer Činnost: Výroba modelu letadla ze špejle a lepenky, kreslení letadla. Je tradičním námětem vyrábět s dětmi v mateřské škole výrobky, na nichž učíme děti stříhat podle čáry a rozvíjet jemnou motoriku. Výroba jednoduchého modelu se přímo nabízí. Je důležité vybrat vhodnou gramáž papíru a pomoci dětem s prořezem pro křídla v trupu letadla.
Obrázek: Postup výroby jednoduchého modelu letadla.
15
Raketa Doporučený písňový doprovod: Raketa, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer Raketa je dopravní prostředek, který dopravuje náklad nebo kosmonauty do vesmíru. Raketa letí velmi rychle a používá tryskový motor. Pro herní zapojení dětí je vhodné využít házení látkovým, nebo molitanovým míčkem, nebo větší kuličkou papíru. Nejdříve probereme rytmickou stránku písně vytleskáváním přízvučné doby. Po zvládnutí rytmu si děti sednou do kruhu, každý má v ruce balónek, který si v rytmu předávají. Na poslední slovo písně, nebo na zvukový pokyn učitelky všichni vyhodí balónek (jako raketu) do stropu. Praktický námět je pouze demonstrační. Od paní učitelky se předpokládá, že dokáže zaimprovizovat a předvést start „rakety“. Při správně provedeném pokusu paní učitelka stoupne u dětí na nejvyšší stupínek odbornosti, neboť předvede to, co nesvede mnohdy ani tatínek doma. Doporučujeme tuto raketu startovat v učebnách s vysokým stropem či venku a náklonem rakety od dětí eliminovat nežádoucí rizika. Energetický výkon tohoto zařízení je minimální. Je logické, že sirky nebo zapalovače nesmí přijít do kontaktu s dětmi. KONSTRUKCE Stavbu započněte výrobou trysky. Vrtačkou vyvrtáme otvor o průměru 5 mm. Z polystyrénu nebo papíru vyrobíme stabilizační křidélka, která mají funkci nejen stabilizační, ale fungují také jako startovací rampa. Stabilizační křidélka na láhev připevníme pomocí tavné pistole. Do rakety poté nalijte několik mililitrů lihu, našroubujte víčko, prstem ucpěte trysku a důkladně protřepejte. Zbytek lihu po protřepání z raketky vylijte. Lihu potřebujeme opravdu jen pár kapek. Velmi důležité je promísení lihových par se vzduchem. (Mnohem lepší výsledky lze dosáhnout vstříknutím lihu do PET láhve pomoci rozprašovače.) Láhev je dále nutné 2x až 3x zmáčknout a nechat zase narovnat, aby se lihové páry důkladně promíchaly se vzdušným kyslíkem. Nyní je raketa připravena k letu. Odstartujete ji přiložením zapálené špejle k trysce - dojde k zažehnutí par a raketa urazí vysokou rychlostí až 20 metrů! Raketu nutno směřovat směrem od dětí. Rovněž je nutné dbát opatrnosti při práci s lihem, aby nedošlo k vznícení tkanin, nebo láhve s lihem! Zapalování sice není nebezpečné, přesto je provádějte s ochrannými brýlemi, za přítomnosti dospělé osoby a ve velké vzdálenosti od všech snadno hořlavých předmětů! Pokud hoření neprobíhá, nebo probíhá pomalu, je nejspíš koncentrace kyslíku příliš nízká. V tom případě láhev při dalším pokusu zmáčkněte víckrát. POMŮCKY K POKUSU Prázdná PET láhev od minerálky či limonády, tavná pistole, destičky extrudovaného polystyrénu nebo kartón, několik mililitrů denaturovaného lihu ve spreji, zapalovač nebo sirky a špejle.
16
Kovář Doporučený písňový doprovod: Kovář, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer Řemeslo kovářské je velmi potřebné. Co všechno vyrábí a dělá kovář? Kovář ková podkovy a vyrábí kovové nářadí, například motyky, sekery, pluhy, sekáče a sochařská dláta. Musí znát vlastnosti kovů. Kovářské nářadí si musel každý kovář vyrobit sám. Toto řemeslo bylo vždycky velmi uznávané, neboť kováři musí být zruční a silní. Kováři také vyráběli ozdobné mříže, ploty a vrata. Proč má koník podkovy? Podkova je pro koně stejně potřebná jako boty pro člověka. Divocí koně v přírodě běhali po travnatých pláních. Tím, že kůň zdomácněl a začal člověku pomáhat v zemědělství a dopravě, začal stále více běhat po polních cestách, poli plném kamení a jeho kopyta se poškozovala. Kováři dokázali koňům pomoci tím, že jim přikovali podkovy. Dobrý kovář musel mít rád koně a musel vědět, jak se s nimi pracuje. Praktická činnost: Vyrábění podkov (papír, hliníková fólie). Když kůň nějakou svou podkovu ztratil, byl jeho majitel smutný a šel ji hledat. Když ji našel, byl rád, protože měl „štěstí“.
17
Zámečník Řemeslo zámečnické Doporučený písňový doprovod: Zámečník, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer Říkadlo: Činnost: Výroba zámku a klíče z papíru. Rozlišování symetrických tvarů klíče a klíčové dírky. Vystřihování symetrických tvarů a hledání správného klíče do „zámku“.
18
Kaleidoskop Kaleidoskop je krásná věc, též se mu říká krasohled. Je zajímavé, že žádný ornament se nám nezobrazí dvakrát stejně. Každý je originál, neboť existuje nekonečné množství uspořádání těles v prostoru. Možná vás překvapí fakt, že nejjednodušší možnost, jak si doma nebo kdekoli ve škole vyrobit zvláštní kaleidoskop, je využít leštěného pianina. Po odklopení krytu kláves, se vytvoří mezí čelní deskou pianina a odklopeným víkem trojúhelníkový prostor. Do něj můžete vložit barevné předměty, např. kostky lega, hračky apod. Pokud osvětlíte koncový otvor například stolní lampou a z druhého konce dutiny se podíváte, uvidíte velmi působivý kaleidoskopický obraz. Kaleidoskop si však můžete vyrobit z lepenky, lesklé samolepicí fólie, perliček. Pomůcky: vyrobený kaleidoskop, klavír s leštěným povrchem Postup: I. Kaleidoskop vyrobíme z lichoběžníků z tvrdého papíru. II. Které polepíme tapetou se zrcadlovým efektem. III. Nakonec slepíme, necháme děti experimentovat s kaleidoskopem
19
Jak se staví plot Písnička: Pavel Jurkovič, Jak se staví plot. Činnost: Práce s drobným materiálem, stříhání, lepení, vázání, lepenka, vlnitá lepenka, kartón, špejle, polystyrén,… Necháme děti nastříhat „tyčky“ z papíru. Děti se naučí vystřihovat podle čáry. Plot můžeme vyrobit rovněž ze špejlí a vlnité lepenky. Plot můžeme využít jako ohradu pro ZOO, plot je vynikající ochrana proti loupežníkům, takže bagry, jeřáby, auta budou v bezpečí… Plot můžeme postavit z kostek LEGA, případně z kterékoli jiné stavebnice.
20
Vlak Doporučený písňový doprovod: Vláček, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer Písniček na téma vlak existuje skutečně hodně. Preferujme ty s kvalitní hudbou a textem. Je zajímavé, že Antonín Dvořák se u své Humoresky nechal inspirovat drncáním vlaku: Ta-dam, ta-dam,ta dam, ta dam ta dam, ta. Dvořákův vztah k technice byl široce znám. „Všechny symfonie bych dal za to, kdybych vynalezl lokomotivu!“ Toto téma bychom neměli minout! Dopravní prostředky, přeprava nákladu. Jak se roztáčejí kolečka klikovou hřídelí? Vlak můžeme vytvořit z dětí, které se chytí lokomotivy. Vláček najdeme v každé školce. Činnost: Výroba vláčku ze stavebnic, papírové lepenky,
21
Dřevorubec, řezání Doporučený písňový doprovod: Dřevorubec, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer. Řežu, řežu dříví. J. R. Lenert, F. Kábele V tomto tématu můžeme mluvit o práci dřevorubce v širších souvislostech. Dřevorubec jako řemeslo, člověk, který musí mít velkou sílu a kácí stromy. Dřevo jako materiál, který provází člověka, a bez něhož se člověk neobejde. Písnička svým textem, rytmem a provedením nabádá k dramatizaci a hře rolí. Využijme toto téma dle svých místních podmínek. Povídat lze o tomto tématu dlouze, pila ruční, dvojmužná, sekera a role dřevorubců v českých pohádkách… Jaké známe stromy? Jak je poznáme? Děti rytmizovaně vyslovují a vytleskávají názvy známých stromů. Paní učitelka se dětí ptá, podle čeho stromy poznají. Přirozeně doplňuje toto téma o vytleskávání jejich znaků, plodů atd.: Bí-lá bří-za Ze-le-nálí-pa Vy-so-ký to-pol Vy-so-ká je-dle Ze-le-nábo-ro-vi-ce Učitelka si s dětmi povídá, co všechno se dělá ze dřeva. Které nářadí se používá při zpracování dřeva. Kteří řemeslníci pracují se dřevem a které nářadí a stroje přitom používají. Hra na dřevorubce. Děti stojí v řadách proti sobě. Jedno z nich je dřevorubec, který plochou dlaně naznačuje sekání sekyrou. Na silný akcentovaný pokyn např. akord klavíru, bubínek či tlesknutí učitelky žák, který představuje první strom - padá přes kleknutí, a podporou si lehne na zem. Tyto role dětí navzájem prostřídáme.
Základní nářadí dřevorubce.
22
Motory Doporučený písňový doprovod: Motory, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer Podle definice je motorem každý stroj, který mění jiné druhy energie na mechanickou práci. Motor tedy není jen motor v autě, nebo elektromotor, který je roztáčen elektrickou energií. Motor je například turbína, mlýnské kolo, či větrník. Motory jsou běžnou součástí našeho života. Roztáčíme je v autech, letadlech, motorkách, spotřebičích, dětských hračkách. Na toto téma můžeme vytvořit obrovský počet pracovních námětů. Záleží jen na učiteli, jakým způsobem praktickou činnost dětí pojme. Každý motor má svůj charakteristický zvuk. Zvuky motorů můžeme zahrát na rytmické dřevěné nástroje, drhla, bubínky, řehtačky. Motor „pracuje“ na doby. Motor tedy zahrajeme tak, že každému žáku určíme rytmus a hudební nástroj. Začneme napodobovat rytmus parního stroje a dále motor parníku nebo lodičky a na závěr velmi rychlý motor vrtulníku nebo letadla.
Obrázek: Pracovní náměty z různých materiálů.
23
Plujeme po vodě Poznávání vlastností materiálů, co pluje po vodě a co se potopí? Výroba lodičky z papírů a drobného materiálu. Kousky větviček, gumičky, papír, nůžky, prostřihovátka… Doporučený písňový doprovod: Veslování, Hudba Petr Eben, text Václav Fischer Možné konstrukční provedení
24
Jak ozvučit vystoupení dětí Vystoupení dětí je mnohdy vrchol pedagogické činnosti s dětmi. Učitelé mateřských škol musí řešit problematiku ozvučení. Vždy záleží na prostorách, kde se vystoupení pořádá. V učebně mateřské školy zpravidla ozvučení není potřeba. Jiná situace nastává, má-li školka vystoupit mimo prostory školky. Dětský projev by měl být přirozený. Nenuťme děti, aby křičely. Dnešní technika umožňuje zesílení hudebních nástrojů a lidského hlasu. Proč toho nevyužít. Důležitým faktorem je rozmístění vystupujících dětí na pódiu. Učitel by měl stát před dětmi, aby na něj děti viděly. To se týká i učitele, který doprovází děti na hudební nástroj. Učitel zpívá zároveň s dětmi, neboť děti musí být vedeny. Tyto okolnosti se zdají jako banální, nicméně v praxi se můžeme setkat s naprosto opačnými trendy. Chceme-li dětské vystoupení ozvučit, musíme mít na paměti tyto okolnosti. 1.
Ozvučujeme kvalitní aparaturou, která odpovídá technickým a bezpečnostním normám. (Musíme eliminovat rizika, například zásahu elektrickým proudem).
2.
Akustické riziko vytvoření zpětné vazby, která se projevuje hlasitým kvílícím tónem, který poškozuje sluch). Zpětná vazba vznikne v situaci, kdy se mikrofon dostane do blízkosti reproduktoru a zesílí se vlastní vibrace reproduktoru a zesilovače.
3.
Je dobré upřednostnit použití mikroportů, tj. bezdrátových mikrofonů, ve variantě náhlavních, nebo klopových mikrofonů. Tato varianta umožňuje snadný pohyb po jevišti a využití všech výrazových prostředků k dětskému přirozenému projevu.
Dnešní akustické systémy můžeme zobrazit tímto schématem.
25
Prro základní ozvučení o je možno zvolit jednoduch hé řečnické systémy, kteeré dovolujíí snadné zaapojení bezd drátových mikrofonů m do o integrovaného systému u, a které d dovolují zapo ojení CD přřehrávače, zeesílení např. elektronickéého pianina a bezdrátovýých mikrofon nů. Jee přirozené, že tuto variantu si zvolííme pouze v případě maalého sálu. V jiných přípaadech je prro učitele rozzumnější necchat se obslo oužit profesionální zvukaařskou firmou u. Na zpívání a řečnění používáme mikrofony ele ektrodynamiické. Mají kaardioidní sm měrovou ch harakteristiku a zpívámee na ně zblíízka. Kardioidní označujee „srdcový“ tvar snímán ní zvuku v prostoru. Teento tvar sním mání umožňuje efektivníí potlačení možné m zpětnéé vazby.
Na snímání hudebních h n nástrojů, kon nferencí, rep portáží a sb borů používááme kondenzzátorové m mikrofony, které umožňu ují snímání zvuku od srd dcového tvarru až po úzcce směrové snímání, s kd dy je možné z dálky zacíliit na interpreeta.
Obrana proti zpětné z vazběě 1. Na mikrofon mlu uvte skutečn ně zblízka. Je en tak můžee být nastavvena menší citlivost a tedyy i menší nácchylnost ke zpětné z vazbě ě. 2. Kupujjte jen kvalitní mikrofo ony. Nejde e jen o jejicch zvuk, alee také o sm měrovou charakteristiku, která k nám řííká, jak mikrrofon snímá z bočních ssměrů a ted dy jak je náchyylný ke zpětn né vazbě. 3.
Pohyb bujte se s miikrofonem jeen za reproso oustavami. Pokud P se s m mikrofonem ocitnete před reproduktorry, je jasné, že ž k zpětné vazbě musí dojít. Zvuko ovou aparatu uru tedy rozesttavte s pečlivvým uváženíím i s ohledem na akustikku prostoru.
26
Doporučené zdroje K hudebnímu doprovodu doporučujeme použít klavír a živou hudbu. Doporučujeme rovněž tyto CD a literaturu: FIŠER, Václav. Elce pelce kotrmelce. Praha: Supraphon, 1973. Participující umělci: Původní text: Václav Fischer, hudba: Petr Eben, průvodní slovo: Václav Fischer, vypráví: Marek Eben, klavír: Petr Eben, sbormistr: Milan Uherek, sbormistr: Jiřina Uherková, hudební těleso: Instrumentální skupina a soubor orffovských nástrojů, hudební těleso: Severáček dětský pěvecký sbor. RAKOVÁ, Milena, Ljuba ŠTÍPLOVÁ a Alena TICHÁ. Zpíváme a nasloucháme hudbě s nejmenšími. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 178 s. ISBN 978-80-7367-543-1. FIŠER, Václav. Elce pelce kotrmelce. Praha: Supraphon, 1973. FISCHER, Václav. Pojďte si hrát s námi: veršování k malování, básničky a písničky, rýmované hádanky, zpívání s dětmi, jednoduchá cvičení. Praha: Grada, 2007, 192 s. ISBN 978-80-2471976-4. JURKOVIČ, Pavel. Na Orffovských cestách I. Nakladatelství Jiří Churáček. 2007. ISBN 9790706532004.
27
Název: Autor: Vydání: Počet stran: Určeno pro projekt: Reg. číslo projektu: Nakladatel:
Technika má zvuk Mgr. Václav Tvarůžka, Ph.D. první, 2014 28 Dílna techniky ve světě dětí – Zážitkové tvůrčí dílny v rozvoji technického myšlení učitelů a dětí v mateřské škole CZ.1.07/1.3.00/48.0011 Ostravská univerzita v Ostravě, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava
Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor.
