Technik PC - správa sítě a stavba PC
Michaela Mudrochová
Strana 1
1 Představení Zajímá Vás, kdo Vás bude provázet kurzem?
1.1 Představení tutorky Ráda Vás provedu kurzem a pomůžu při jakýchkoli studijních obtížích.
Dobrý den, jmenuji se Michaela Mudrochová a od 14ti let vidím svět černobíle. Lepší definice by byla, že vidím svět v nulách a jedničkách. Ano, ve 14ti letech jsem dostala svůj první počítač, byl to Didaktik (nyní jsou poslední kusy umístěny v muzeu ) U počítačů jsem zůstala a našla si muže, který také přemýšlí v nulách a jedničkách. Bydlíme skoro na samotě v malé osadě kousek od Mostu, máme dvě děti a ty vidí svět ještě barevně. Láska k přírodě mě také dovedla ke studiu ekologie na České zemědělské univerzitě v Praze. Neváhejte se proto na mě s čímkoli obrátit, jsem tu pro Vás. Konzultovat se mnou můžete i jakékoli jiné technické problémy se systémem nebo počítačem. Ke kontaktování používejte nejlépe diskusi (fórum), popřípadě systémový mail, ale samozřejmě můžete využít i kontakty uvedené v mém profilu (skype, icq, email, telefon). Kurz je členěn na dvě velké kapitoly. První je úvod do problematiky hardwaru, kde vám představím jednotlivé části počítače a vysvětlím jejich funkce a souvislosti. Čeká nás velký video seriál Jak postavit PC. Druhá část kurzu Kromě studijních článků obsahuje kurz i jiné aktivity, například cvičení, diskusi, nebo jednoduchý autotest. Cvičení pro vás bude hračka, schválně, najdete zkratku, která mezi ostatní nepatří? Pro absolvování kurzu je nutné úspěšně zvládnout jeden úkol. Vypracujte ho v tabulce, která bude obsahovat i odkazy na jednotlivé komponenty. Dejte si záležet, je to jediý úkol v tomto kurzu.
Strana 2
2 Hardware Hardware a software, dva pojmy a každý jiný. Hardware je technické vybavení počítače, software pak programové vybavení. Podívejte se, co všechno řadíme do HW.
2.1 Velmi krátký úvod Krátký úvod, ale opravdu krátký.. a)
Bity a byty (bajty)
Všichni si zajisté pamatujeme ze školy, že počítač pracuje ve dvojkové soustavě. Tu si zde vysvětlovat nebudeme, jen si připomeneme, jak jsou informace ukládány (kdekoliv, kdykoliv a kamkoliv). Nejjednodušší jednotce, která nabývá hodnot Ano/Ne a nese tedy 0 nebo 1 se říká bit (zkratka b). Abychom mohli úspěšně do nul a jedniček zabalit celou naší abecedu a mnohé další znaky, potřebujeme k tomu 8bitů, což je 1bajt (zkratka B). o
8bitů = 1Bajt
o
1024B = 1KB
V dalších násobcích postačí, pokud si zapamatujeme následující převody:
b)
o
1024KB = 1MB (megabajt)
o
1024MB = 1GB (gigabajt)
o
1024GB = 1TB (terabajt)
Hardware a software
Hardware je celkový název pro technické vybavení počítače a naopak je software vybavení programové. Každý počítač potřebuje operační systém, nejčastěji je to MS Windows. Nejnovější verze se jmenuje Windows 7, předchůdce byly Visty (a XP, 2000, ME, NT, 98, 95). Systém umožňuje ostatním programům využít všechno technické vybavení, které má k dispozici. Pomocí programů pak vytváříme datové soubory, které se ukládají na disk.
Strana 3
Nejčastěji používané formáty souborů (textové, tabulkové, grafické, audio, video, komprimované) a jejich zápis - přípona
Existuje spoustu typů souborů, vždy podle informací, které obsahují. Formát souboru (neboli typ souboru) určuje význam dat. Zde uvádím nejpoužívanější formáty a vězte, že jich je ještě spousta dalších
soubory grafické (s koncovkami jpg, gif, bmp) textové (s koncovkami doc,docx, txt, rtf, pdf) tabulkové (xls, pdf) audio (wav, mp3) video (mpeg, avi) komprimované (zip, rar) systémové - programové (exe, dll, pif, log)
Přípony souborů nemusí být na první pohled vůbec vidět, ale určitě jste si všimli, že každý soubor je zobrazen jinou ikonkou. Systém právě pomocí těchto ikonek rozlišuje různé formáty souborů (například u textového dokumentu vytvořeného ve Wordu je modrobílá ikonka s velkým W a u tabulky z Excelu uvidíte zelený list s velkým X).
Velikost složky nebo souboru zjistíme v Podrobnostech v ikonce Tento počítač, nebo při kliknutí na složku pravým tlačítkem myši a výběrem Vlastnosti. Více složek či souborů můžeme označit pomocí myši, nebo kláves Ctrl a Shift.
Strana 4
2.2 Bedna a vše uvnitř Nejdříve se podíváme do počítače. a) Bedna - kejs Do nějaké krabice musíme všechny součásti nacpat tak, abychom vytvořili funkční a výkonný počítač - říkáme jí bedna - case (kejs) a vybíráme podle velikosti:
ATX (normální velikost, ještě rozlišujeme podle pozic na mechaniky) mikroATX (záměrně zmenšený kejs, využívá se např. jako moderní multimediální centrum)
Více o skříních na Wikipedii:
b) Zdroj Do "kejsu" patří samozřejmě zdroj napětí, je na 230V (s převodem na 12 a 5V) a vybíráme z různých výkonů. Označení je stejné jako u kejsu, to znamená ATX. Pro jednoduchý počítač, který nemá mnoho přídavných součástí a je určený pouze pro kancelářské práce vystačíme s výkonem 300W. U počítačů, které použijeme na náročné aplikace, zvolíme výkon zdroje 450 až 700W. c) Procesor Procesor je mozek celého počítače, vykonávající všechny operace. Na jeho výkonu značně závisí výkon celého počítače. Procesor je dán architekturou (typem) a frekvencí, na které funguje, ta se udává v GHz - gigahertzích. Dnešní trh zná dva nejvýznamnější výrobce procesorů a to Intel a AMD. Označení procesoru se skládá z firmy, názvu procesoru a jeho frekvence (např. Intel Pentium 4 2,6GHz, nebo AMD Athlon 64 3200+).
Strana 5
Různé architektury procesorů vyžadují různé patice. Patice je místo na základní desce, kam procesor přesně zapadne díky pinům. Současné procesory vyžadují chlazení, jsou součástí procesoru při nákupu, ale nelitujte peněz a připlaťte si za chlazení výkonnější a tišší.
Více o procesorech a jejich chlazení na Wikipedii: Procesory INTEL zde jsou uvedeny nejčastěji používané patice (sockety)
AMD zde jsou uvedeny nejčastěji používané patice (sockety)
d) Paměti Procesor provádí všechny své instrukce v prostoru, kterému říkáme operační paměť (RAM). Paměť stejně jako procesor je závislý na zdroji napětí, po vypnutí počítače tedy v paměti nic nezůstává. Při běhu počítače je do paměti zavedena část systému (jádro) a pak programy, se kterými právě pracujeme. Pokud máme otevřeno mnoho programů a
Strana 6
operační paměť nemá dostatečnou kapacitu, vypomůže prostorem disk, avšak za znatelného zpomalení systému. Podle rychlosti se paměti značí písmenky např. SDRAM, DDR, DDR2, DDR3 a číslem značící kapacitu a rychlost, např. 1024MB (1GB), 2048MB (2GB).
Všechny typy pamětí na Wikipedii: e) Disk Konečně se dostáváme k nejznámější součásti PC a to je disk. Na disk se ukládají soubory a složky, a dokud je nesmažeme, tak tam zůstanou. Nejedná se jen o naše data uložená nejspíše ve složce Dokumenty, ale i o instalaci celého systému a všech programů. Disky rozdělujeme podle připojení k základní desce na IDE (starší a pomalejší přístup na disk) a SATA (I, II). Nejdůležitějšími parametry disku je jeho kapacita, udává se v GB nebo v T (např. 750GB), rychlost otáček a vyrovnávací paměť. Více o pevném disku na Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pevn%C3%BD_disk
f) Základní deska Na základní desku se umísťují všechny díly počítače. Buď se do desky zasunou do slotů (karty), do patice/socketu (procesor), banků (paměti) anebo se připojí pomocí konektorů na kabelech (disky).
Strana 7
Desky se různí typem patice pro procesor, ale nejen podle výrobce, ale i podle typu procesoru, takže do desky určené pro procesor Intel Celeron nepůjde procesor Intel Pentium. Do současných desek jsou většinou integrovány grafické a zvukové čipy, které nahrazují grafickou a zvukovou kartu. Samozřejmostí je i integrovaná síťová karta. Protože je deska největší díl počítače a propojuje všechny součásti, potřebuje ovládací program BIOS, který řídí chod celého počítače a zavádí operační systém.
Více o základních deskách (sloty, konektory, zařízení, velikosti) se dozvíte na Wikipedii:
Statická elektřina je prevít! Až budete stavět svůj první pc (nebo jen vyměňovat některé díly), dejte si veliký pozor na přenos. Nejchoulostivějšími díly jsou základní deska a procesor. U základní desky je v krabici vždy přibalena antistatická podložka, kterou používejte při nastavování jumperů. Základní desku pak přišroubujte do kejsu pomocí šroubků (také v krabici). Pokud by přenos statické elektřiny přeci jen nastal, základní desku tak „spálíte“ a záchrana už není možná.
2.3 Karty - grafika, síťovka, zvukovka V počítači nemusí a může být.... Grafická karta Grafická karta umožňuje zobrazení (systému) na monitoru. Pro práci v kanceláři stačí grafická karta integrovaná, kdežto pro práci s náročnou grafikou potřebujeme kartu s rychlým grafickým jádrem, pamětí a propustností sběrnice. Sběrnice funguje jako most mezi jádrem a pamětí.
Strana 8
Výrobců kvalitních grafických karet není mnoho, nejznámější jsou nVidia a ATI. Stejně jako u procesorů i zde se označují jednotlivé typy jménem a číslem řady, např. nVidia GeForce 8600GT, nebo ATI Sapphire HD3850. Sloty, které grafická karta používá, nesou označení PCI, AGP 2x, 4x, 8x, PCI-Ex.
Zvuková karta
Z názvu je zřejmé, že tato součást počítače potěší milovníky hudby. Díky kvalitní zvukové kartě a reproduktorům můžeme mít z hudby opravdový požitek. U integrovaných zvukových karet platí to samé jako u grafických, pro opravdu kvalitní poslech na zvukové kartě (a na reproduktorech) nešetříme. Standardem je dnes prostorový zvuk 7.1.
Sloty pro zvukovou kartu jsou PCI, PCI-Ex.
Více o zvukových kartách na Wikipedii:
Síťová karta Síťová karta umožňuje propojení počítače do sítě. Vytváří z přenášených dat pakety a ty podle síťového protokolu „cestují“ sítí. Síťové karty používají k přenosu dat kabel UTP, ale existují i bezdrátové síťové karty s anténou, pomocí které karta komunikuje. Více se dozvíme v následující kapitole, která se zabývá právě sítěmi.
Strana 9
Sloty, kam umísťujeme síťovou kartu, jsou PCI, PCI-Ex.
Více o síťových kartách na Wikipedii:
2.4 Další vybavení Televizní karta přivádí televizní vysílání do počítače a následně na monitor. Záznam se dá následně upravovat pomocí speciálních programů na úpravu videa.
Sloty pro televizní karty jsou PCI. Mechaniky jsou zvláštní skupinou záznamových médií. Nejstarší mechanikou je bezesporu disketa (5¼“ - 770KB), kterou následovala disketa s „větší“ kapacitou (3½“ 1,44MB). Ani jedna z nich se v současné době nepoužívá. K dispozici máme mechaniky cd-rom (5¼“ - 700MB) a dvd (5¼“ - 4,7GB) s možností nejen čtení, ale i zápisu a mazání. Mechaniky se připojují k základní desce pomocí rychlého SATA rozhraní, podobně jako pevný disk, nebo též pomocí IDE kabelů (starší způsob).
Naštěstí pryč je ta doba, kdy jsme ukládali svá data na diskety. Diskety nahradili usb flash disky, všemi oblíbené paměťové zařízení, které může uchovávat velké množství dat a připojuje i odpojuje se za chodu počítače. Výhodou je rychlá doba čtení i zápisu, srovnatelná s pevným diskem v počítači a v neposlední řadě i cena.
Podobná přenosná zařízení jsou datové karty, které mají různou velikost (podle toho je značíme) a také různou kapacitu. Nepřipojují se pomocí usb, ale jsou součástí např. mobilních telefonů, PDA a digitálních fotoaparátů. Čtečky těchto karet si můžeme klidně umístit do pc, jako další mechaniku, která čte všechny dostupné formáty datových karet.
Příkladem jsou tyto druhy karet: CompactFlash (CF)
Strana 10
Memory Stick (Pro, Duo, Micro) MultiMediaCard (MMC) Secure Digital (SD, SDHC) Picture Card (xD)
Více na Wikipedii:
2.5 Monitory, dataprojektory Bez monitoru to nepůjde... Monitor je zobrazovací zařízení, fyzická součást počítače.
a) CRT Označení CRT nesly první používané monitory. Zobrazování dat pracuje na způsobu klasické televize. Samozřejmě pokrok jde dál a tak jsou tyto monitory vytlačované typem LCD.
Ani to není vše, stále častěji se setkáváme s LCD monitory s LED podsvícením, někdy označováný jako LED monitory. Mimo nižší spotřeby elektrické energie poskytují věrnější barevné podání a vyšší kontrast. b) LCD Nižší spotřeba a hmotnost, vyšší zobrazovací rozlišení, větší psychická pohoda při práci, potřeba méně místa a také hezčí design - to jsou argumenty pro LCD monitor. V nabídce je nepřeberné množství, vybíráme podle velikosti (v palcích), rozlišení (v pixelech) a doby odezvy (v milisekundách).
Strana 11
c) Projektory LCD, DLP Do této skupiny kromě dataprojektorů patří ještě projekční plátna a interaktivní tabule. Projektory se vyrábějí technologií LCD nebo DLP. Pro běžného uživatele není rozdíl viditelný, fajnšmekři se musí rozhodnout, co, kde a kam budou promítat.
Více se dozvíte z internetových článků, např. Více v přiloženém souboru Technologie datových projektorù
2.6 Klávesnice x myši a ostatní Klávesnice a myš je také nezbytnou součástí... a) Klávesnice a myška
Klávesnice a myška jsou vstupní zařízení na ovládání počítače. Napájeny jsou z počítače (pokud nepoužíváte bezdrátové - ty mají uvnitř zabudovanou baterii) a k počítači jsou připojeny pomocí rozhranní USB (nejčastěji) nebo PS2.
Strana 12
b) Tablet
Tablet je polohovací zařízení obdélníkového tvaru, který snímá pohyb speciálního pera a přenáší ho do pc. V současné době tablety vytlačují Tablet PC, což je buď PDA, nebo notebook v kombinaci s dotykovým displejem. Ovládá se pomocí myši, nebo speciálním perem.
c) Skener
Další vstupní zařízení, tentokrát na snímání předlohy do digitální podoby. Nejčastěji je součásti multifunkčních tiskáren.
d) Digitální fotoaparát
Fotoaparát zaznamenávající obraz rovnou v digitální podobě. Data (fotky) se ukládají ve formě souborů (většinou jpg) na datové - paměťové karty. Fotoaparát následně připojíme k pc pomocí USB kabelu, nebo paměťové karty vložíme přímo do čtečky karet.
Kritéria pro výběr fotoaparátu jsou opravdu obsáhlá, zde se dozvíte více: Na největším českém serveru, který se zabývá digitální fotografií, vychází obsáhlý seriál o výběru toho správného fotoaparátu.
2.7 Tiskárny, multifunkce Výstup z počítače zajistí tiskárna. Ale jaká, je tolik typů..
Strana 13
Díky rychlému vývoji si vybíráme už z cenově dostupných tiskáren, lišících se způsobem tisku a velikostí papíru. Výchozí velikostí jsou nejpoužívanější A4 , následně A3 (s velikostí papíru roste i cena tiskárny), velkoformátové tiskárny A2,A1, a komu by ani tato velikost nestačila, musí sáhnout po plotru.
a) Inkoustové tiskárny
Tisknou pomocí malých inkoustových kapiček, které tryská na papír tisková hlava. Inkoustové náplně - cartridge se vyrábějí v barevném modelu CMYK. A to buď barevné (CMY) a černé (K) zvlášť, anebo každá jednotlivá barva oddělená (C, M, Y, K). Nemusíme tak kupovat celou barevnou sadu, když nám jedna barva dojde. Inkoustové tiskárny jsou velmi rozšířené, mají nízkou pořizovací cenu, ale vyšší náklady na tisk v porovnání s laserem.
Barevný model CMYK je zde: b) Laserové tiskárny
I laserové tiskárny tisknou v barevném modelu CMYK a pracují na stejném principu jako kopírky. Náplně se jmenují tonery. Pořizovací cena je sice vyšší, ale bohatě se vyplatí při častějším tisku. Laserové tiskárny se na rozdíl od inkoustových vyrábějí jak barevné tak černobílé.
c) Multifunkční tiskárny
Multifunkce, též někdy označované PSC (Print - Scan - Copy) v sobě spojují funkce nejpoužívanějších zařízení. Existují i multifunkce s faxem, kdy kromě tiskárny, skeneru a kopírky obsahuje tiskárna ještě modem, který se propojí s telefonní zásuvkou. Nainstalovaný ovladač pak jednoduše umožňuje odesílat a přijímat faxy. Cenově dostupné inkoustové multifunkce jsou ideální do domácnosti, kdy četnost tisku není tak vysoká.
Strana 14
Více o tiskárnách na Wiki:
2.8 Notebooky, netbooky, PDA, komunikátory Nejkrásnější hračky, ty si představíme v této kapitole... a) Malý, menší, nejmenší
Notebook, netbook, laptop, PDA a komunikátory jsou dnes běžně dostupné. Cena se odvíjí od vybavení, výkonu, velikosti a váze. Notebooky jsou na úrovni srovnatelné s cenou stolních počítačů, některé modely vydrží dokonce pracovat i více než 8 hodin na vlastní baterie. Jsou to přenosné osobní počítače se vším všudy a svým výkonem a vybavením klasické plně nahradí stolní počítače. Každý notebook se skládá ze stejných hardwarových součástí, jako počítač. Komponenty mají jen přizpůsobené parametry (hlavně zmenšené rozměry a sníženou energetickou náročnost).
Strana 15
zdroj: forum.zive.cz Každý notebook se skládá ze stejných hardwarových součástí, jako počítač. Komponenty mají jen přizpůsobené parametry (hlavně zmenšené rozměry a sníženou energetickou náročnost). Server Mladé fronty Živě.cz se zabývá novinkami z oblasti počítačů, najdete tam videa s velmi zajímavými recenzemi a zprávami. Zajímavostí jsou zveřejňované "pitvy" technických hraček.
Videa jsou dostupná zde:
Pokud vybíráte notebook, musíme si ujasnit, stejně jako před nákupem počítače, k čemu bude sloužit. Důležité parametry, podle kterých potom doporučujeme notebook vybírat, jsou velikost obrazovky, typ procesoru, velikost operační paměti, typ grafické karty (v případě, že chcete notebook využívat i na počítačové hry nebo pracovat s multimédii), hmotnost a případně množství dodané výbavy. Důraz by měl být kladen i na přítomnost adaptérů pro přístup k WiFi bezdrátovým sítím nebo možnost spojení pomocí technologie Bluetooth.
S výběrem nám pomohou vždy aktuální informace o nových typech notebooků, zveřejňované na stránkách například:
Nebo si přečtěte návod Jak vybrat notebook?
3 Video seriál - Jak postavit PC Prohlédněte si instruktážní videa s podrobným popisem.
Strana 16
3.1 1. Díl: Vybalení case Říká se, že začátky jsou vždy těžké, tak v tomto případě to tak není!
3.2 2. Díl: Seznam potřebných věcí Vše potřebné si připravíme: velký stůl (nebo můžete skládat pc na zemi), křížový šroubovák s magnetickou hlavou (ať nehledáte šroubky všude okolo) a kleštičky a stahovací pásky (na srovnání kabelů). Antistatické podložky pod základní desku se již k deskám nedávají, postačí karton. Také si připravte všechno technické vybavení. V našem případě je to: pevný disk, paměti, grafickou kartu, základní desku, procesor s chlazením, zdroj, přídavný ventilátor, dvd mechaniku.
3.3 3. Díl: Otevření case Abychom do skříně mohli vše pečlivě umístit, musíme ji nejprve otevřít. Povolte na zadní straně šroubky a obě bočnice sejměte.
3.4 4. Díl: Příprava case Jako první budeme vkládat základní desku (kterou si připravíme zvlášť v dalších dílech). Deska bude pevne sedět na distančních šroubcích, které se musí nejprve zašroubovat do připravených otvorů. Některé desky se umísťují do case na malé plastové podložky, které se do otvorů zasunou. K desce vždy dostanete i příslušenství (šroubky a podložky).
3.5 5. Díl: Vyměření základní desky Přiložte základní desku do case, ať vidíte, na jaké místa distanční šroubky umístit. Deska musí být podepřená ze všech stran, proto je dobré využít všechny otvory. (Desku přikládejte tak, aby její výstupy byly otočeny směrem ven).
3.6 6. Díl: Dotažení distančních šroubků Šroubky pečlivě dotáhněte, ať deska pevně sedí. Jinak by se při transportu počítače mohla uvolnit.
3.7 7. Díl: Instalace záslepky K základní desce je dodávaná záslepka na zadní stranu case. V té budou k dispozici porty USB, PS2, VGA atd. Instalace záslepky není složitá, musí pěkně "zapadnout" do připravené pozice.
3.8 8. Díl: Instalace procesoru do desky Desku vybalte a dejte ji na kartonovou krabici nebo na antistatickou podložku. V tomto případě jsme použili krabici, v které byla deska dodaná. Procesor je zaaretován v patici, v této desce je plastová náhrada, páčku odklopte, plastovou náhradu vyjměte a do patice zasuňte procesor. Každý procesor má zespodu piny, kterými musí přesně zapadnout do patice (socketu). Poté procesor páčkou zaaretujte.
3.9 9. Díl: Instalace chladiče Na procesor patří chladič. Někdy bývá součástí balení procesoru (boxovaný procesor koupíte ho v krabici s chladičem) nebo chlazení dokupujeme zvlášť (jako v tomto
Strana 17
případě). Prostudujte si pečlivě manuál, moderní účinné chladiče jsou malé technické hlavolamy .-))
3.10 10. Díl: Smontování chladiče Chlazení s ventilátorem spojíme pérky dohromady a máme skoro hotovo. (Koho by zajímalo, jak dlouho nám trvala montáž tohoto chladiče, tak prozradím, že to bylo cca 30min i s prostudováním návodu .-)
3.11 11. Díl: Nanesení teplovodivé pasty na procesor Než chladič na procesor přiložíme, měli bychom nanést na procesor teplovodivou pastu. Je dodávaná v malé injekční stříkačce, která nám vydrží 2 až 3 použití. Pasta vytvoří na procesoru slabý lepivý film, který vyrovná nerovnosti a odvádí přímo do chladiče teplo a procesor se nepřehřívá. Pastu nanášejte velice opatrně, nesmí se dostat na kontakty a už vůbec do patice procesoru!!
3.12 12. Díl: Nasazení chladiče Chladič nasadíme na procesor a na "nožičky" a pevně přišroubujeme. (Máme opravdu parádní chlazení .-)
3.13 13. Díl: Napájení chladiče Toto chlazení je aktivní, znamená to, že je napájené. Existují i pasivní, ty stačí umístit nad procesor, vzduch proudící mezi žebry pasivního chlazení procesor ochlazuje. Tento chladič napájí deska. K základní desce je přiložený manuál, najdete v něm obrázek celé desky s detailním popisem.
3.14 14. Díl: Instalace RAM Do banků vložíme paměti RAM. Musejí přesně zapadnout a měli byste slyšet cvaknutí. Paměti ještě zajistíme a máme hotovo. Všimněte si, že tyto paměti mají pasivní chlazení (to je ten modrý silnější obal na každé paměti).
3.15 15. Díl: Instalace zdroje do case Do prázdné case vložíme nejprve zdroj a zvenku přišroubujeme (ano, my jsme na videu nenašli šroubky .-) Desku s procesorem a chlazením a RAM máme připravenou vedle na stole na krabici.
3.16 16. Díl: Přišroubování zdroje Šroubky už máme, použijeme všechny 4. A zdroj pevně přišroubujeme, ať za chodu "nedrnčí".
3.17 17. Díl: Vložení základní desky do case Máme vše připraveno a můžeme vložit základní desku (mother board) do case. Desku vložíme otvory na připravené distanční šroubky a pevně přišroubujeme. Zadní porty desky musí přesně zapadnout do záslepky.
3.18 18. Díl: Instalace pevného disku Vložíme pevný disk do pozice a pevně z obou stran přišroubujeme. Pokud bychom vkládali disků více (například dva), nechali bychom mezi nimi jednu pozici volnou, aby se od sebe disky nezahřívaly. Naše data si musíme hýčkat.
Strana 18
3.19 19. Díl: Kabeláž - zapojení case Máme skoro postaveno, nyní připojíme kabely z case na desku (je to totiž deska, která řídí tlačítka na bedně - zapínání, reset a různé diody. V manuálu základní desky si najdeme obrázek s podrobnými informacemi.
3.20 20. Díl: Zapojení USB na case Na bedně jsou i výstupy USB, i ty musíme zapojit na desku.
3.21 21. Díl: Zapojení Audio Další kabel, jehož službu velmi využíváme, tentokrát audio.
3.22 22. Díl: Instalace DVD mechaniky U obyčejných skříní bychom vyndali přední záslepku a DVD mechaniku jednoduše vložili. U designových kousků (jako je na videu) musíme použít jiný fígl. Celou přední stranu case musíme odejmout (ve své poloze je velmi pevně nacvaknutá, použijeme větší množství síly.) Aby mechanika vyjížděla, je potřeba odstranit její přední plastový kryt. A všimněte si také našeho pomocníka (16 měsíců), který celou dobu čekal na svou chvíli .-)
3.23 23. Díl: Zapojení napájení ATX Nyní zapojíme celé napájení. Ze zdroje zapojíme hlavní napájecí kabely do desky, disku a mechaniky.
3.24 24. Díl: Zapojení datových kabelů SATA Datové kabely SATA patří opět na základní desku a dále k pevnému disku a CD/DVD mechanice. Zapojení najdete zakresleno v manuálu od desky.
3.25 25. Díl: Instalace grafické karty Nakonec vložíme grafickou kartu do odpovídajícího slotu (popřípadě jinou kartu zvukovou, síťovou). Odstraníme zadní záslepku, vložíme kartu, musí být opravdu pečlivě zasunutá a přišroubujeme jedním šroubkem ke skříni. Tato grafická karta má pasivní chlazení, kdyby měla aktivní, je potřeba připojit napájení. Přídavné karty a další součásti nechte na konec, z důvodu lepší manipulace s kabeláží.
3.26 26. Díl: Konečné zakrytování Přidělali jsme nožičky a nyní přišroubujeme obě bočnice. Počítač je hotový, může jít do světa!
Strana 19
4 Trochu testování neuškodí 4.1 Cvičení - zkratky HW Vyzkoušejte si, jak se orientujete ve zkratkách .-)
Zadání: V oblasti IT se setkáváme s nejvyšší koncentrací zkratek .-) Vybrala jsem některé nejčastěji používané, víte co znamenají? BIOS HDD, FD CDROM, DVD PSC LCD, OCR VGA HDMI, DVI PDA PCI, AGP USB, PS2 LPT, COM AMD TB, MB SD, MMC RAM MSI SATA, eSATA IDE
Strana 20
5 Počítačové sítě - základy Počítačovou sítí se rozumí propojení počítačů mezi sebou. I dva počítače propojené kabelem už tvoří síť. Čím více počítačů do sítě zapojujeme, tím více síťových zařízení budeme potřebovat. Největší sítí, kterou známe, je síť Internet. V podstatě je to obří síť, která spojuje mnoho jednotlivých menších sítí.
5.1 Rozdělení sítí Jakou síť vybrat? A potřebujeme vůbec server? Odpovědi na tyto otázky závisí na počtu uživatelů a na službách, které bude síť nabízet. Propojením počítačů do sítě získáme spoustu výhod. Asi nejdůležitější je sdílení souborů, složek a tiskáren. Počítače v síti poskytují pro uživatele prostředky pro vzájemnou komunikaci. Sítě můžeme dělit podle několika hledisek, například podle druhů přenášených signálů (analogové a digitální), ale nejčastější dělení je podle rozsahu.
a) Podle velikosti LAN - lokální síť - počítače a periferní zařízení propojené v jednom místě. Většinou jsou to sítě firemní, nebo domácí, které mají vysoké přenosové rychlosti, ale malý dosah. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o sítě v soukromém (osobním) vlastnictví. WAN - rozlehlá počítačová síť, komunikující na veliké vzdálenosti. Přenosové rychlosti se liší podle typu sítě. Síť WAN spojuje na různých místech sítě LAN. Krásným příkladem je síť Internet. Mezi LAN a WAN bychom mohli vtěsnat síť MAN - metropolitní síť, propojující lokální sítě v zástavbě města, ale nyní jsou i tyto sítě tak rozsáhlé, že mluvíme o WAN.
Aby výčet byl úplný, poslední sítí je PAN - osobní síť, která propojuje většinou pouze osobní zařízení (pda, mobilní telefon, notebook).
Strana 21
b) Podle použitých přenosových médií
Přenosová média jsou technické prostředky, kterými propojujeme jednotlivé počítače, počítače se serverem, síť se sítí. Je tedy jasné, že s každou větší sítí je potřeba kombinace přenosových médií, protože každý z nich má jiné užitné vlastnosti. Metalické kabely Kroucená dvojlinka UTP - max. délka bez ztráty dat je cca 100m (poté je nutný repeator - opakovač), dělí se dle použití do Kategorií a zapojují se různými způsoby do koncovky RJ45, přenosová rychlost je cca10-200Mb/s Koaxiální kabely - max. délka může být až 250m, přenosová rychlost je 10-20Mb/s Optické kabely - ztráta signálu po 50-100km, velmi kvalitní a drahý spoj, kromě klasického použití je využíván na propojení kontinentů pod mořem (viz přiložený soubor Internet pod mořem ) Pokládání optických kabelů je zajímavé i z hlediska použitých technologií - interaktivní mapu světa si můžete prohlédnout zde: www.reach.com/imap/imap.html (Nebo další mapy: ) Rádiové bezdrátové spoje Bod - bod: mikrovlnné spoje - střední vzdálenost (např. 50km při přímé viditelnosti), přenosová rychlost je 8-40Mb/s Bod - více bodů: technologie Wi-Fi Vzdušný bezdrát (laser, infra) Ultrazvukový spoj
Nyní se rozmáhají takzvané Hotspoty, jsou to veřejná míste, kde se dá zdarma připojit k internetu právě pomocí bezdrátové technologie wi-fi. Aktualizovanou databázi HotSpotů najdetezde:
K velmi častému použití bezdrátového spoje slouží antény. Dělíme je do několika skupin, dle rozsahu, dosahu a směru: Sektorové (stupně) Panelové (čtverec) Všesměrové (tyč) Parabolické (parabola) Směrové (parabolické síto)
Strana 22
5.2 Každý potřebuje něco jiného Jakou síť vybrat? A potřebujeme vůbec server? Odpovědi na tyto otázky závisí na počtu uživatelů a na službách, které bude síť nabízet. a) Sítě peer-to-peer
Počítačová síť peer-to-peer představuje velmi jednoduchou a levnou metodu na propojení více počítačů do sítě. Tato síť nevyžaduje server a operační systém, počítače fungují jako server a klient zároveň. Ač je toto zapojení výhodné, má svá omezení. Především je to v počtu počítačů, jejichž počet by neměl překročit číslo 10, (aby počítač byl schopen pracovat také pro nás a nejen sdílet data a tiskárny pro jiné). Další problém tu představuje bezpečnost, sdílíme svá data s ostatními. I přes tato omezení zůstává síť typu peer-to-peer ideální pro domácnosti a malé firmy.
Strana 23
b) Síť na bázi serveru
Větší počítačové sítě LAN se skládají z klientských a serverových počítačů. Klientem je uživatelský počítač, který je připojen do sítě a využívá služeb serveru. Server s velkou diskovou kapacitou slouží pro potřeby klientů, poskytuje jim zdroje dat, uživatelské programy a v neposlední řadě i připojení na internet. Pro velké firmy má smysl pořízení několika serverů, z nichž každý bude poskytovat formou aplikace specifické služby.
Dle nich pak servery dělíme na:
Souborové (FileServer) Tiskové (PrintServer) Komunikační Aplikační Webové (WebServer) Ostatní Síťové topologie
5.3 Topologie sítě Topologii si představte jako mapu zapojení počítačů v síti, používají se různé modely, opět záleží na vašich potřebách. Pro zprovoznění sítě LAN si můžeme vybírat z různých topologií. Topologie je způsob zapojení počítačů pomocí síťových prvků (aktivních i neaktivních). Dle modelů rozeznáváme tyto topologie:
Strana 24
Sběrnicová topologie (ethernet - pasivní technologie, všechny PC připojeny k „páteři“, vznikají kolize, použití koaxiálního kabelu a T konektoru, omezení délkou, zastaralé) Hvězdicová topologie (ethernet, PC připojeny kabelem do ústředního zařízení hubu/switche, snadno rozšiřitelné, omezené jen kapacitou portů ve switchi, avšak ty jdou spojit, je to nejpoužívanější způsob připojení) Kruhová topologie (token ring, uzavřené spojení - fyzický kruh, aktivní technologie, typické pro rozsáhlé počítačové sítě)
V praxi při budování LAN sítě se nevyužívá pouze jednoho modelu, ale spojení různých technologií dle požadavků.
Více o topologii sítě na Wikipedii:
Na stránkách CESNETU si můžete prohlédnout Topologie plzeňské metropolitní sítě, jejíž hlavní část tvoří páteř akademické sítě ZČU WEBnet. Více
5.4 Plánování sítě A jsme opět u toho, kolik uživatelů máte? Jaké služby bude síť nabízet? Budete brzy síť rozšiřovat? Jsou uživatele v jedné budově, nebo jsou od sebe vzdáleni? a) Plánování sítě Při plánování sítě musíme velmi pečlivě zvážit naše potřeby. Kolik počítačů a kde umístěných bude v síti? Co všechno budou uživatelé sítě sdílet? Je potřeba jeden server, nebo více specializovaných? Jak síť poroste? Nezanedbatelná otázka je i výše rozpočtu. b) Aktivní prvky Jak jsme si již řekli, k propojení počítače do sítě jakékoliv topologie jsou potřeba síťové prvky. Ty dělíme na aktivní a neaktivní. Na aktivní se nyní podíváme blíže.
Strana 25
Síťová karta - serverová víceportová a uživatelská jednoportová síťová karta je umístěná ve slotu na základní desce PC, do síťové karty patří kabel, který fyzicky PC připojí k síti, každá síťová karta má svou unikátní hardwarovou adresu MAC, která se používá k identifikaci PC v síti Rozbočovač - hub - centrální propojovací bod pro síť LAN, umožňuje větvení sítě podle počtu portů, ale data z počítačů předává na všechny porty a tak dochází k zahlcení segmentů sítě, je neefektivní pro větší sítě Přepínač - switch - též propojovací bod pro LAN jako hub disponující větším či menším počtem portů, avšak směrování provádí inteligentně, analyzují procházející informace (pakety) a rozhodují, kam je předat dál Opakovač - repeater - každý typ kabeláže má své omezení v přenosu dat, po určité délce signál slábne a přestává být čitelný, opakovače umístěné v příslušných vzdálenostech signál zesílí a pošlou ho dál Most - bridge - ve větších sítí spojuje jednotlivé segmenty a tím tak zmenšuje riziko přetížení sítě Směrovač - router - má svůj vlastní operační systém, tudíž více nastavitelných funkcí, propojuje/rozděluje dvě sítě mezi sebou, například mezi LAN a WAN
Pokud je to jen trochu finančně možné, chraňte aktivní prvky před výpadkem proudu záložním zdrojem energie UPS!
c) Neaktivní prvky K vytvoření sítě nepotřebujeme pouze prvky aktivní, ale i neaktivní. Mezi neaktivní patří od samých počátků počítačových sítí kabely. Koaxiální kabely se používají minimálně, jednoznačně vede kroucená dvojlinka UTP. Je složena ze 4 párů, z nichž každý je jinak barevný. UTP má distanční omezení, po 100m se signál začne ztrácet a je nutné použít jakýkoli aktivní prvek, aby signál zesílil. Kabel zakončujeme pomocí krimplovacích kleští konektorem RJ45 a to podle následujících norem:
Strana 26
Norma A - barvy zleva: BZ, Z, BO, M, BM, O, BH, H Norma B - barvy zleva: BO, O, BZ, M, BM, Z, BH, H
Díky normám máme k dispozici několik kombinací, kde vzniknou dva typy kabelů. Kabel přímý, který slouží k propojení síťové karty v PC s aktivním prvkem sítě a kabel křížený, který propojí pouze dva PC mezi sebou.
Přímý kabel Norma A - Norma A Norma B - Norma B Křížový kabel Norma A - Norma B
V praxi se nejčastěji používá přímý kabel podle Normy B.
5.5 Protokoly TCP/IP TCP/IP základní "zásobník protokolů" - obsahuje všechny protokoly potřebné v síti internet. V tomto článku si ukážeme, jaké protokoly používáme v počítačové síti. Všichni víme, že protokol je soubor pravidel, které bychom měli dodržovat, abychom si mohli pomocí sítě vyměňovat informace. a) TCP/IP Je nejčastěji využívaným protokolem na síti Internet. Protokol TCP/IP používá většina operačních systémů (Windows, Linux) jako svůj výchozí protokol. Tento protokol se stará o přístup k síti a následný přenos dat. Vyjmenujme si některé základní služby (aplikační protokoly), s kterými se běžně setkáváme na internetu:
http - přenos www stránek do prohlížečů https - zabezpečený přenos www stránek (nadstavba protokolu http) ftp - rozhraní pro přenos většího množství dat (souborů) pop3 - server příchozí pošty smtp - server, který se stará o odeslání pošty telnet - připojení vzdálené stanice
Strana 27
b) Adresování IP Protokol IP je základní protokol sítě Internet. Řídí je jím používáni IP adres, které jsou jedinečné logické adresy přidělované každému PC a ostatním zařízením (router) v síti. Nejčastěji je používaná verze 4 (IPv4), ale z důvodu nedostačujícího počtu IP adres se postupně operačními systémy přechází na IPv6.
IPv4 je 32-bitové číslo, které v LAN sítích většinou přiděluje DHCP server a vypadá např. takto: 89.185.231.11 IPv6 je 128-bitové číslo a vypadá např. takto: 2001:718:1c01:16:214:22ff:fec9:ca5
Zdroj: www.nic.cz
Strana 28
Více na Wikipedii: c) Třídy IPv4 adres (IPv6) IP adresy rozdělujeme na veřejné a vnitřní, kde vnitřní jsou pouze pro potřeby LAN sítě, na internetu se nikdy neobjeví. Abychom se v rozdělení vyznali, vznikly třídy (A, B, C neveřejné), (D, E - veřejné IP). Třídy jsou zbytečně složité a naštěstí jejich používání se již velmi omezilo.
5.6 DHCP a DNS Při větším počtu uživatelů použijte službu DHCP, ušetříte si práci s ručním nastavením IP adresy a DNS serveru a určitě neuděláte chybu. a) DHCP a DNS DHCP server slouží k automatickému přidělování vnitřních IP adres koncovým stanicím v lokální síti. Současně s IP posílá adresu DNS serveru, masku sítě a IP adresu nejbližší brány (routeru). DHCP je tedy pohodlný způsob, jak nastavit, popřípadě přečíslovat adresy IP v lokální síti.
DNS server překládá IP adresy do „srozumitelných“ doménových názvů a naopak. DNS domény používáme každý den, když pracujeme na internetu. Například výše uvedenou IP adresu 89.185.231.11 by DNS server přeložil jako www.seznam.cz .
Strana 29
5.7 Síťové operační systémy Stejně jako každý počítač, tak i server musí mít svůj operační systém. Samozřejmě jsou ale na něj kladeny úplně jiné nároky, než na stolní PC. Tak který systém vybrat? Síťové operační systémy Správce sítě, nebo chcete-li administrátor, řídí přístupy uživatelů do sítě. Nastavuje přístupová práva ke zdrojům dat, k síťovým programům a tiskárnám. Vše díky síťovému operačnímu systému, který je nainstalován na serveru. Operační systém dělá ze serveru řídící centrum pro veškeré požadavky ze stran klientů. Mezi nejznámější síťové operační systémy patří:
Microsoft Windows server 2003 Microsoft Windows server 2008 Nowell NetWare 6.5 FreeBSD (Unix) Solaris (Unix) GNU/Linux (Unix)
5.8 Sdílení Jednou z velkých výhod zasíťování počítačů je možnost sdílení souborů. a) Pracovní skupiny ve Windows a přístup k nim V případě větší sítě umožňuje systém Windows používat rozdílně pojmenované pracovní skupiny. Každá skupina je logickou uzavřenou jednotkou, kde je možno sdílet disky, složky, soubory a tiskárny, aniž by práva uživatelů musel nastavovat správce sítě. Pojmenování skupiny najdete v Ovládacích panelech - Systém - Název počítače, Změnit.
Strana 30
b) Sdílení složek a tiskáren ve Windows V síti Windows lze sdílet jak jednotky (disky), tak samotné složky. Server, který obstarává sdílení, se jmenuje souborový server a poskytuje úložiště pro soubory a složky, samozřejmě jen těm uživatelům, mající přístupová práva. Ty přiděluje správce sítě na základě skupin, kde každá skupina má stejná práva a správce tak nemusí nastavovat oprávnění jednotlivě. Každé oprávnění má tři úrovně: Úplné řízení - uživatel může vytvářet složky, mazat je a měnit jim úrovně oprávnění Změny - uživatel může složky a soubory přidávat, číst, ale nemůže je odstraňovat Čtení - uživatel má právo pouze pro čtení, nelze mazat, kopírovat, přejmenovávat
Strana 31
Pokud máte přístup k síťovým sdíleným jednotkám, najdete je v ikonce Okolní počítače, popřípadě jako připojené disky v Tento počítač. Kromě souborů a složek, můžeme sdílet i tiskárny. Server, který zajišťuje tuto službu, se nazývá tiskový server a funguje tak, že dokumenty, které chcete tisknout, se zařadí do tiskové fronty a čekají, až na ně přijde řada. Tiskárna musí být připojena rovnou k serveru, nebo k počítači v síti (ten musí být v případě potřeby tisknout zapnutý). Tiskárnu, kterou máte právo sdílet, si můžete přidat stejným způsobem, jako kteroukoliv jinou tiskárnu (Ovládací panely - Tiskárny - Přidat tiskárnu, umístění v síti)
6 Trochu testování neuškodí
6.1 Cvičení - zkratky NET Zadání: V oblasti IT se setkáváme s nejvyšší koncentrací zkratek .-) Vybrala jsem některé nejčastěji používané, víte co znamenají?
Strana 32
Při psaní zkratek se mi do seznamu připletla jedna, která k ostatním (ZATÍM.-) nepatří. Najdete ji? DHCP DNS HTML PHP CSS MAC TCP/IP SSID WEP IRC CML FTP LAN WAN MAN IPv4 IPv6 wi-fi UTP ISP SMTP POP3 IMAP VPN
Strana 33
6.2 Vyzkoušejte Dude - software pro správu sítě Program Dude je vynikající pro správu sítě.
Některé vlastnosti
automatické mapování sítě a vytváření schéma analýza jakéhokoli zařízení jakéhokoli typu či značky monitoring zařízení a upozornění snadná instalace a používání podpora monitorování zařízení skrze protokoly SNMP, ICMP, DNS a TCP (pokud to zařízení podporují) přímý přístup do nástrojů pro správu ke správě zařízení podpora vzdáleného serveru Dude a místních klientů
Program je freeware a ke stažení je například zde:
Zde si prohlédněte video návod na používání programu Dude, který vyvinula firma Mikrotik :
Strana 34
7 A máme tu závěr 7.1 Zdroje Zde uvádím zdroje, ze kterých jsem čerpala (hlavně obrázky): www.technet.cuz www.zive.cz www.tyden.cz www.alza.cz www.czechcomputer.cz www.asista.cz technet.idnes.cz www.digitalne.cz www.techfresh.cz www.wikipedie.cz www.microsoft.cz www.trigonit.com www.jednotky.cz www.emag.cz top-windows-tutorials.com www.computerpress.cz www.seznam.cz www.interregion.cz/
Strana 35
