Technický popis projektu

Technický popis projektu

10. 12. 2015

verze 1.1

1/95

1

Celkové cíle projektu

Registrační číslo projektu: CZ.1.05/1.1.00/02.0061 Název projektu: ELI: Extreme Light Infrastructure Příjemce: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Partneři: Datum zahájení projektu: 01/01/2009 Datum ukončení realizace 1. fáze projektu: 31/12/2015 Infrastrukturní část projektu musí být ukončena k datu 31/12/2015. Plánované datum zahájení realizace 2. fáze projektu: 01/10/2015 Plánované datum ukončení realizace 2. fáze projektu: 31/12/2017 Vedení projetku: prof. Jan Řídký, DrSc. – ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. Ing. Roman Hvězda – manažer projektu Dr. Georg Korn – vědecko-technický manažer Pozadí projektu ELI Beamlines Projekt ELI (Extreme Light Infrastructure) je součástí evropské cestovní mapy (roadmap) pro vybudování příští generace velkých výzkumných center zásadního významu, které byly identifikovány Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ELI bude mezinárodní výzkumnou laboratoří využívající nejnovější generaci laserových technologií k vytváření nejintenzivnějších světelných pulsů dostupných v laboratorních podmínkách. Centrum ELI umožní průkopnický výzkum v řadě oborů s využitím ultraintenzivních laserů a pro Českou republiku představuje jedinečnou příležitost umístění velké prestižní mezinárodní výzkumné infrastruktury na svém území. Posláním ELI bude jak základní akademický výzkum, tak aplikovaný výzkum s přímou vazbou na aplikační sféru. Infrastruktura ELI bude mít specializovaná centra (pilíře) ve více zemích. Centrum ELI-Beamlines v České republice, které je předmětem tohoto projektu, bude zásadní součástí pan-evropsképlánované infrastruktury. Dalšími pilíři ELI jsou Attosekundová laboratoř (Szeged, Maďarsko) a Fotonukleární laboratoř (Magurele, Rumunsko). Laboratoř ultravysokých intenzit jakožto čtvrtý pilíř (hostitelská země dosud není určena) bude vybudována později. Jednotlivé pilíře budou implementovány.nezávisle. Je navrženo, aby distribuovaná infrastruktura ELI byla po dokončení jednotlivých pilířů provozová podle modelu ERIC (European Research Infrastructure Consortium). Očekává se, že konsorcium ELIERIC bude ustaveno do konce roku 2017 a převezme koordinaci řízení pilířů ELI počínaje rokem 2018. V textu tohoto projektu je z důvodu stručnosti používán pro plánované centrum v ČR termín “ELI” namísto “ELI Beamlines”. Účel dotace (celkový cílový stav projektu): Účelem dotace je vybudování Evropského centra excelence ve výzkumu a vývoji, které spočívá: - ve výstavbě budovy/budov nezbytné/nezbytných k realizaci výzkumných programů, 2/95

-

v pořízení přístrojového a infrastrukturního vybavení nezbytného k realizaci výzkumných programů, v personálním obsazení centra nezbytném k realizaci výzkumných programů, v zahájení realizace výzkumných programů.

Účel dotace - Fáze 1 Účelem dotace Fáze 1 je kolaudace postavených budov nezbytných k realizaci výzkumných programů. Zasmluvnění klíčového vybavení. Obsazení klíčových pozic projektu – tzn. obsazení vrcholového managementu a vedoucích výzkumných týmů. Účel dotace - Fáze 2 Účelem dotace ve Fáze II bude kompletní dodávka, instalace a zprovoznění laserových systémů, distribuce paprsku a zprovoznění experimentálních stanic v laserové budově. Obsazení pozic projektu – dokončení personálního obsazení obsazení centra nezbytného k realizaci výzkumných programů. Specifické cíle: Mezi hlavní cíle projektu ELI v České republice náleží vybudování vysoce moderního laserového systému využívajícího poslední dostupné technologie a realizace programu řady projektů základního a aplikovaného výzkumu, jehož podstatou je interakce laseru s hmotou při intenzitách přibližně 100krát vyšších než intenzity dosahované v současnosti. Páteří laboratoře ELI bude velký laserový systém poskytující ultrakrátké světelné pulsy o délce několika femtosekund (10-15 fs). Sekundární zdroje ultrakrátkých a ultraintenzivních pulsů záření a částic umožní široké spektrum projektů základního výzkumu a aplikací v chemii, molekulární biologii, při vývoji nových lékařských technologií, vývoji nových materiálů a dalších. - V oblasti základního výzkumu bude poprvé v laboratorních podmínkách možné uskutečnit např. experimentální studium základních konceptů nelineární kvantové elektrodynamiky, experimentální studium struktury vakua, studium základních konceptů relativistické kosmologie a řady dalších; centrum dále umožní laboratorní výzkum astrofyzikálních jevů, např. mechanismů záření emitovaného pulsary, hnědých trpaslíků a obřích planet, umožní rovněž studium horké husté hmoty (warm dense matter) atd. - V oblasti aplikací a vývoje technologií umožní nové sekundární zdroje záření a částic indukované ultrakrátkými laserovými pulsy významné zlepšení technologií v oboru lékařských diagnostik (screening), poskytnou kapacitu k zobrazování struktury materiálů, molekul a buněk, a to s vysokým časovým a prostorovým rozlišením nerealizovatelným současnými technikami, přičemž zobrazování biomolekul potenciálně umožní jednak lepší porozumění složitým chorobám jako např. rakovina, jednak pomůže vývoji personalizovaných medikamentů; uvedené zobrazovací možnosti dále umožní vývoj nových technologií pro testování materiálů, vývoj nanomateriálů atd. Pro maximalizaci dopadu projektu ELI v ČR bylo ustaveno sdružení Konsorcium ELI-CZ, jehož členy je 14 předních českých vysokých škol a výzkumných ústavů (viz kapitola III). Ve spolupráci s členy Konsorcia ELI-CZ bude koordinována příprava jednotlivých výzkumných programů, příprava studentských a vzdělávacích programů a vývoj důležitých technologií. 3/95

Specifické cíle - Fáze 1 - Kolaudace stavebních objektů - Zasmluvnění klíčových technologií a subsystémů pro laserové systémy L1, L2, L3 a L4. - Návrh technologií pro experimentální stanice určené pro experimentální haly E1, E2, E3, E4, E5 výzkumného programu 2-6. - Demonstrace první fáze laserového systému L1 Specifické cíle - Fáze 2 - Laserové systémy L1, L2, L3 a L4 budou instalovány a zprovozněny - Sekundární zdroje budou nainstalovány a budou připraveny pro uživatele. - Koncové stanice budou instalovány a budou připraveny k použití v experimentálních halách. - Distribuční systém zajistí vedení svazku do příslušných vakuových komor - Výzkumná infrastruktua je připravena k realizaci projektů plánovaných v rámci Výzkumných programů 1 až 6. Seznam výzkumných programů (aktivit): Primární cílem centra ELI bude realizace zcela nové generace sekundárních zdrojů záření a částic vytvářených ultraintenzivními laserovými pulsy. Tyto sekundární zdroje budou emitovat ultrakrátké pulsy XUV, rentgenového a gama záření, a dále shluky urychlených elektronů, protonů a iontů, využitelných jako kvalitativně nové nástroje v řadě výzkumných oborů a vývoji nových technologií. Výzkumné aktivity projektu ELI mají následující strukturu: VÝZKUMNÝ PROGRAM 1: Lasery pro generaci repetičních ultrakrátkých pulsů a mnohonásobně petawattových výkonů VÝZKUMNÝ PROGRAM 2: Rentgenové zdroje generované ultrakrátkými laserovými pulsy VÝZKUMNÝ PROGRAM 3: Urychlování částic pomocí laseru VÝZKUMNÝ PROGRAM 4: Aplikace v molekulárním, biomedicínckém a materiálovém výzkumu VÝZKUMNÝ PROGRAM 5: Plasma a fyzika vysokých hustot energie VÝZKUMNÝ PROGRAM 6: Exotická fyzika a teorie Milníky a očekávané výstupy: Stavební část Centrum ELI bude sestávat ze dvou hlavních jednotek: administrativní části a laserové budovy; centrum bude schopno poskytnout prostor pro celkem přibližně 300 osob. Obě budovy a jejich příslušné části jsou fyzicky propojeny pro vnitřní komunikaci, čímž vytvářejí prostředí a atmosféru akademického kampusu. Celková plocha objektu je dle dokumentace změna stavby před dokončením 30.887 m2 (ukazatel GEA). Objekt reprezentují dvě budovy. Budova A - Administrativní budova o celkové rozloze 6.652 m2 sestává ze čtyř jednotek: kanceláře, multifunkčních prostor a atria. Budova B – o celkové rozloze 22.422 m2 sestává z laserové budovy o výměře 17.143 m2 a rovněž zahrnuje specializované laboratoře o celkové rozloze 5.279 m2. Součástí areálu je též plynové hospodářství o rozloze 79 m2, centrální chlazení o celkové rozloze 347 m2 a předmontážní hala o celkové rozloze 1.387 m2. K objektu náleží též odpovídající parkoviště automobilů. Indikativní harmonogram konstrukčních prací 4/95

Fáze Demolice a příprava staveniště Výkopové práce Administrativní budova Laserová budova a související infrastruktura Předmontážní hala

Začátek

Konec

1. 9. 2012 1. 9. 2012 31. 7. 2012 31. 7. 2012 1. 1. 2015

31. 5. 2013 31. 8. 2013 30. 9. 2015 31. 12. 2015 31. 7. 2015

Technologická část Technologie ELI mohou být rozděleny do 4 kategorií - A) Laserové systémy generující laserové pulzy, b) Sekundární zdroje využívající laserové pulsy pro generaci sekundárních zdrojů záření nebo urychlování částic c) Experimentální koncové stanice - vyhrazený prostor pro uživatele provádějící experimenty a D) Sofistikovaný distribuční systém, který poskytuje spojení mezi všemi výše uvedenými systémy. Laserové zařízení se bude skládat ze 4 laserových systémů, které budou navrženy, vyvinuty a řízeny jako velké jednotné zařízení v rámci Výzkumného programu 1 (Lasery pro generaci repetičních ultrakrátkých pulsů a mnohonásobně petawattových výkonů). Výzkumné programy 2 do 6 budou využívat kapacitu tohoto zařízení k realizaci vědeckých, aplikačních a technologických projektů s využitím ultraintenzivní světelných pulzů. Každý z Výzkumných programů 2 až 6 je zaměřen na specifický obor výzkumu a související technologie a zahrnuje specifické výzkumné oblasti využívající výstupy vytvořené v rámci výzkumného programu 1 jako základní platformy. Klíčové výstupy Fáze 1 a Fáze 2 Hlavní prvky a parametry

Fáze I (31.12.2015)

Fáze II (31.12.2017)

Výstavba

výstavba budovy o rozloze 30 887 m2 dokončena a předána k provoznímu využívání

N/A

Laser L1

Demonstrace funkce prvního subsystému v prostorách příjemce

Laserový systém poskytující energii na úrovni 30mJ/20fs/ 1kHz pro uživatele

Laser L2

Pořízení komponentů pro první stupeň systému L2.

Návrh laserového systému PW třídy pro energii 20J/20fs/10Hz se zakomponovaným subsystémem 100 TW třídy, kterýžto bude k dispozici pro uživatele.

Demonstrace čerpacího laseru o energii 100J u dodavatele.

Laser L3

Ověření konceptu pro hlavní subsystémy

Laserový systém poskytující energii na úrovni 30J/ <30 fs/ >3 Hz pro uživatele

Laser L4

Ověření konceptu pro hlavní subsystémy

Laserový systém poskytující energii na úrovni kJ/<3 ns/jeden výstřel za minutu a výkon na úrovni PW/150 fs

5/95

Výzkumný program 2

Návrh zdroje K-aplha (plasmový zdroj), kapacity demonstrována u dodavatele Zdroj HHG sestaven, kapacita demonstrována u dodavatele

Implementace a zprovoznění zdroje HHG, K-aplha (plasmový zdroj) a LUX svazku Vývoj hardwaru pro betatronový svazek

Návrh betatronového zdroje, Návrh zdroje rentgenového záření LUX, kapacita demonstrována u dodavatele Výzkumný program 3

Návrh protonového svazku (ELIMAIA),

Implementace a zprovoznění zdroje svazku urychlených iontů (ELIMAIA)

Návrh elektronového svazku (HELL) Vývoj a implementace svazků urychlených elektronů (HELL) Výzkumný program 4

Návrh koncových stanic pro časově rozlišené pump probe experimenty využívající optické a sekundární zdroje ultrafialového a rentgenového záření

Vývoj a implementace koncových stanic pro pump probe experimenty využívající optické a sekundární zdroje ultrafialového a rentgenového záření, včetně jejich kombinace


Návrh experimentální plasmové komory

I Vývoj a implementace plasmové komory, včetně diagnostiky a sondování pomocí optického a částicového svazku


Vypracování teoretických studií a návrh virtuálního prostředí pro propagování svazku

Vytvoření teoretických a simulačních schopností pro pokusy v oblasti ultraintenzivní interakcí s hmotou. Kompletní funkce výpočetních kapacity v rámci virtuálního prostředí pro uživatele.

Beam transport

Zajištění klíčových komponentů

Plná kapacity propagace svazku do experimentálních hal dle specifikované konfigurace pro dosažení cílů VP 2-6

6/95

Závazné hodnoty monitorovacích indikátorů:

K datu ukončení realizace projektu

Fáze 1

Fáze 2

Celkem (Fáze 1 a 2)

31.12.2015

31.12.2017

171

121

50

110502

Odborné publikace (dle metodik RVV)

110503

Výsledky výzkumu chráněné na základě zvláštního právního předpisu (dle metodiky RVV

10

0

10

110504

Aplikované výsledky výzkumu (dle metodiky RVV)

33

11

22

111200

Objem smluvního výzkumu (tis. Kč) Objem prostředků na VaV získaný ze zahraničních zdrojů

500

0

500

10 000

3000

7000

10

7

3

111300 74902

Počet úspěšných absolventů doktorských studijních programů

110710

Počet projektů spolupráce aplikační sféry s VaV centry excelence

3

0

3

110820

Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu

118

0

118

110810

Počet výzkumných pracovníků využívajících vybudovanou infrastrukturu

127

101

26

110830

Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty

10

0

10

110300

Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV- celkem

255

228

27

71700

Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci - celkem

127

101

26

71900

Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci do 35 let

61

54

7

110516

Rozšířené nebo zrekonstruované kapacity

-

-

-

110517

Vybudované kapacity

30887

30887

-

Pro zajištění udržitelnosti musí být dodrženy následující povinnosti: jako závazek pro období udržitelnosti (tj. 5 let od ukončení realizace projektu) je rozhodující závazná hodnota indikátorů 110300 a 071700 k datu ukončení realizace definovaná v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Hodnoty indikátorů 10300 a 071700 musejí být udrženy z důvodu zajištění dlouhodobého fungování a rozvoje center. hodnoty indikátorů č. 110516 a č. 110517 musí být udrženy v užívání pro původní účel, tj. po dobu následujících 5 let.

7/95

V případě projektů, kde se jedná o vystěhování z Prahy, musí být splněna podmínka, aby nové Centrum mělo k datu ukončení realizace projektu minimálně 50% nových pracovníků, tj. minimálně 50% hodnoty FTE u indikátoru 071700 musí k datu ukončení realizace projektu tvořit noví pracovníci. Pokud projekt končí realizaci v průběhu roku, stává se základnou pro výpočet 50% nových pracovníků adekvátní podíl hodnoty FTE za počet měsíců realizace v posledním kalendářním roce realizace projektu.

8/95

2

Výzkumné programy

Výzkumný program 1: Lasery pro generaci repetičních ultrakrátkých pulsů a mnohonásobně petawattových výkonů Zahájení: 1/2011 Vedoucího výzkumného programu: Ing. Bedřich Rus, Ph.D. Cíle programu (včetně výstupů, výsledků, milníků a specifikace skupin uživatelů ): Cílem Výzkumného programu 1 je navrhnout, vyvinout, dodat a uvést do provozu zařízení sestávající se ze čtyř laserových systémů L1, L2, L3 a L4, které budou využívat nejmodernější technologie a které se stanou páteří výzkumného centra ELI Beamlines. To zahrnuje vědecký a inženýrský návrh laserových systémů L1 až L4 a jejich individuálních komponent a sub-systémů, zadávání veřejných zakázek ke specifickým laserovým systémům a sub-systémům, tuzemský vývoj vybraných komponent, montáž, sestavení, testování a optimalizaci jednotlivých laserových systémů. Základním kamenem úspěchu je mezinárodní spolupráce a partnerství. Po uvedení laserových systémů do provozu bude Výzkumný program 1 (VP 1) pokračovat v dalším vývoji, zvyšování výkonu a provozní optimalizaci jednotlivých laserových systémů s důrazem na potřeby uživatelů z Výzkumných programů 2 – 6 (VP 2 – 6). Bereme-li v úvahu význam pro zařízení a finanční náročnost všech laserových systémů a přidruženého vybavení, je VP 1 hlavní výzkumnou aktivitou celého projektu. VP 1 staví na výsledcích dosažených mezinárodním konsorciem pracujícím v rámci Přípravné fáze ELI (ELI – Preparatory Phase), které jsou zahrnuty v Bílé knize (ELI White book). Laserové systémy ELI Beamlines jsou navrženy tak, aby fungovaly mnohoúčelově, jak v základním, tak i v aplikovaném výzkumu, a také aby vyhověly rozličným požadavkům uživatelů využívajících toto zařízení. Laserové systémy se skládají z laserového oscilátoru, tzv. „front-endu“, před – zesilovačů, dalších zesilovačů, výkonových zesilovačů a optických kompresorů. V každém ze systémů L1 až L4 budou oscilátorem generované laserové impulzy injektovány do jednotlivých před – zesilovačů. V laserovém systému L1 jsou zesilovače a výkonové zesilovače založeny na zesilovací metodě zvané syntetizace petawattového pole (PFS), a jenž budou čerpány laserovými svazky pevnolátkových laserů s diodově čerpaným aktivním prostředím – tenkými disky. Laserový systém L1 bude operovat na vysoké opakovací frekvenci – 1 kHz. Opakovací frekvence systému L2 je závislá na technologii metody OPCPA mající jako čerpací jednotky kryogenně chlazené pevnolátkové lasery s tenkými disky. Laserový systém L3 je navržen tak, aby generoval impulzy se špičkovým výkonem v řádu petawattů (PW) a to s opakovací frekvencí 10 Hz, což je 10 – krát vyšší opakovací frekvence než má jakýkoliv současný petawattový systém s komprimovaným impulzem s dobou trvání 30 femtosekund (30 fs). V ELI Beamlines se bude také nacházet laserový systém s označením L4, který bude navržen tak, aby generoval impulzy se špičkovým výkonem 10 petawattů (10 PW), to je hodnota desetkrát převyšující špičkové výkony současných laserů. Cílem systému L4 je dosáhnout energii 1500 joulů (1500 J) v impulzu s dobou trvání 150 fs s opakovací frekvencí 1 výstřel za minutu (1/60 Hz), což ze systému L4 bude činit nejvýkonnější laserový systém na světě. Návrh a vývoj technologií pro optický kompresor systému L4 je jedním z klíčových úkolů VP 1. Výroba prototypů a/nebo testování perspektivních technologií pro čtvrtý pilíř projektu ELI je jedním z poslání 10 petawattového laserového systému L4. Popis programových cílů Fáze I: Demonstrace klíčových technologií pro jednotlivé laserové systémy L1, L2, L3 a L4 a předvedení 9/95

funkcionality základních sub – systémů. Instalace a zprovoznění první části systému L1 v budově ELI Beamlines. Popis programových cílů Fáze II: Všechny čtyři laserové systémy L1, L2, L3 a L4 jsou nainstalovány v budově ELI Beamlines a připraveny k provozu se specifikovanými parametry, schopny dodat laserové impulzy pro první experimenty v rámci Výzkumných programů 2 – 6. Výstupy a výsledky: Hlavním výstupem VP 1 bude implementace čtyř laserových systémů L1, L2, L3 a L4, které tvoří jádro výzkumného centra ELI Beamlines a které jsou základním kamenem při budování laserového výzkumného zařízení světového významu. Laserové systémy budou využívat nejmodernější a z průmyslového hlediska důležité technologie. Zejména diodově čerpané pevnolátkové lasery použité v systému L1 s vysokou opakovací frekvencí, a dále v systémech L2 a L3. ELI Beamlines v sobě také zahrnuje vysokovýkonnou sekci sestávající z 10 PW systému s optickým kompresorem s energií v impulzu převyšující jeden kilojoule (1 kJ). Popis výstupů a výsledků Fáze I: L1: První část (sub – systém) s 5 mJ / < 30 fs @ 1 kHz instalována v budově ELI Beamlines. L2: Demonstrace provozu kryogenně chlazeného diodově čerpaného laseru s energií 10 J a opakovací frekvencí 10 Hz, oscilátoru s ultrakrátkým impulzem a „front – endu“. L3: Funkční „front – end“ s ultrakrátkým impulzem u dodavatele, sestavení čerpacího diodově čerpaného laseru u dodavatele. L4: Sestavení „front – endu“ s ultrakrátkým impulzem u dodavatele, klíčová technologie pro dosažení stanovené opakovací frekvence zesilovačů kJ laseru demonstrována u dodavatele. Popis výstupů a výsledků Fáze II: L1: Celý systém nainstalovaný a provozuschopný s > 30 mJ / < 20 fs / 1 kHz, připravený na zvyšování energie v impulzu až na 100 mJ. L2: Systém nainstalovaný a provozuschopný s výkonem na 100 TW úrovni, čerpaný 10 J / 10 Hz laserem, připravený na další zvyšování výkonu. L3: Systém nainstalovaný a provozuschopný s 14J / < 40 fs, čerpaný 60 J / 10 Hz diodově čerpaným laserem, připravený na zvyšování výkonu až na 30 J / 30 fs / 10 Hz. L4: Systém nainstalovaný a provozuschopný s energií na úrovni 1,5 kJ v impulzu, prokázána schopnost generovat impulzy se špičkovým výkonem 10 PW. Klíčové výstupy, výsledky a milníky: Činnost Zahájení Výzkumného programu, koncepční práce návrhu laserových systémů

Milníky Fáze 1

Milník (mm/rrrr)

Podrobné rámcové studie návrhu laserových a podpůrných systémů, projekční práce, posouzení technologických alternativ.

12/2011

Oponentura návrhu koncepce laserového systému a podpůrných systémů (s výjimkou 10-PW bloků)

03/2012

10/95

Vývoj a implementace

Zkoušky a finální zprovoznění systému

Činnost

Dokončení konstrukce a implementace laserů, instalace a prověření

Konečná revize návrhu (s výjimkou 10-PW bloků)

06/2012

Dokončení náboru klíčových vědeckých pracovníků, tzn. Vedoucí výzkumných programů .

01/2014

Prototypování laserového oscilátoru L1, systémů tvarování pulsů, systémů synchronizace pulsů a dalších subsystémů

12/2012

Demonstrace DPSSL zesilovače s kryogenně chlazenými deskami na 100 J/10 Hz, s možností extrapolace na vyšší hodnoty energií

09/2015

Finální návrh a přezkoumání schématu 10-PW bloku včetně optického kompresoru.

03/2015

Zahájení spolupráce s prvními výzkumnými a průmyslovými uživateli

10/2014

20,14 impaktovaných publikací; 6,135 ostatních publikací

12/2015

Plný provoz čela laserového řetězce a posilujících zesilovačů, provozní test stability

12/2015

Test funkce 10 J / 10 Hz L2 systému poskytujícího <20fs pulsy, kompletace a sestavení L3 50 J / 10 Hz beamlines

09/2015

Implementace čela laserového řetězce 10PW L1 systému

10/2015

Milníky Fáze 2

Milníky (mm/rrrr)

Akceptační testy laserového systému L3 v úrovni Primárních Kritérií Dokončení.

12/2016

Zprovoznění L2 Stage 1 pulzního laseru (10 J 10 Hz) v ELI Beamlines

10/2016

Integrovaný provoz laserového řetězce L4 při >1kJ

05/2017

Uvedení do provozu L3 laserového systému v budově ELI Beamlines

10/2017

Uvedení do provozu L4 10PW laserového systému v budově ELI Beamlines

12/2017

Demonstrace výkonu L1 systému na úrovni >30 mJ / kHz

09/2017

Uživatelé výstupů a výsledků: Výsledky a výstupy VP-1 budou využívány všemi výzkumnými projekty centra ELI Beamlines, tj. všemi uživateli a uživatelskými subjekty - laserové systémy L1 až L4 zprovozněné v rámci VP- 1 bude páteřním nástrojem celé infrastruktury. V období 2016 až 2017 budou hlavními uživateli výsledků a výstupů vytvořených v rámci Výzkumného programu 1 zejména uživatelé Skupiny 3 a Skupiny 4 (viz Kapitola 5.3). Od roku 2018 po dokončení implementační fáze a zprovoznění všech individuálních laserových systémů, budou výsledky využívat všechny Skupiny uživatelů 1 až 5 (Uživatelé ze zemí ELI-ERIC, Uživatelé nadnárodního přístupu, Uživatelé za účelem vzdělávání a školení, Vývojáři technologií, Smluvní uživatelé). 11/95

Téma/ Přínos pro uživatele

Typ uživatele (viz Kap. 5.3)

Plánovaní uživatelé

Technologie systémů diodově čerpaných laserů Přístup k nové technologické platformě pro vývoj aplikací

Třída 3, 4, 5

Laserové, optické a elektronické firmy, firmy se speciální výrobou vyspělých materiálů, výzkumné instituce a vysoké školy zaměřené na pokročilé laserové a optické technologie

Technologie rychlých impulsních elektrooptických systémů Možnost prototypování rychlých elektrooptických komponent

Třída 3, 4, 5

High-tech firmy s vývojem a speciální výrobou, firmy vyvíjející letecké technologie a obranné systémy, výzkumné instituce a vysoké školy zaměřené na výzkum a vývoj laserových technologií

Třída 3, 4, 5 Femtosekundová optika Vývoj a uvedení na trh nových, resp. vylepšených optických vrstev

Optické firmy, výzkumné instituce a univerzity zaměřené na výzkum a vývoj laserových technologií a souvisejících oborů

Generace femtosekundových pulsů technikou OPCPA Vývoj nových technologií pro průmysl a výzkum

Třída 1, 2, 3, 4, 5 Laserové firmy, výzkumné instituce a univerzity zaměřené na výzkum a vývoj laserových technologií a souvisejících oborů

Kryogenní chladící systémy pro laserové zesilovače typu multislab Možnost prototypování součástí velkých laserů

Třída 3, 4, 5

Kompaktní pikosekundové repetiční laserové systémy Testování nových laserových technologií pro výzkum a průmysl

Třída 1, 2, 3, 4, 5 Laserové a optické firmy, firmy vyvíjející medicínské systémy, letecký průmysl, výzkumné instituce a vysoké školy zaměřené na pokročilé laserové a optické technologie

Nové technologie adaptivní optiky Vývoj a uvedení na trh nových komponent adaptivní optiky

Třída 3, 4, 5

Laserové a optické firmy, výzkumné instituce a vysoké školy zaměřené na pokročilé laserové a optické technologie

Nové laserové a optické materiály a krystaly Vývoj a uvedení na trh nových krystalů a laserové keramiky

Třída 3, 4, 5

Laserové a optické firmy, výzkumné instituce a vysoké školy zaměřené na pokročilé laserové a optické technologie

Kompaktní systémy diagnostiky laserových femtosekundových pulsů a laserových svazků

Třída 3, 4, 5

Laserové a optické firmy, firmy vyvíjející systémy pro letecký, obranný a farmaceutický průmysl, výzkumné instituce a vysoké školy zaměřené na pokročilé laserové a optické technologie

High-tech firmy s programem výroby kryogenních technologií, výzkumné instituce a vysoké školy zaměřené na pokročilé laserové a optické technologie

Vývoj a uvedení na trh nových resp. vylepšených senzorů vlnoplochy

Vazba na jiné výzkumné programy: VP-1 má naprosto zásadní význam pro úspěšnou realizaci Výzkumných programů 2-6. Tyto výzkumné programy budou využívat repetiční laser vyvyinutý v rámci VP-1, k provádění veškerých vědeckých, aplikačních a technologických projektů na ELI, týkajících se interakce ultraintenzivních laserových pulsů s hmotou. Výzkumné programy 2-6, z nichž každý se zaměřuje na vlastní specifickou oblast výzkumu a technologií, budou efektivně sdílet kapacitu laserového systému vybudovaného v rámci VP-1. 12/95

Klíčové metodologické přístupy, klíčové výzvy, klíčové vybavení: Laserové systémy vyvinuté pro ELI Beamlines nejsou komerčně dostupné a zahrnují nejmodejnější technologie za hrnou současného poznání. Proto tyto systémy musí být vyvinuty a sestaveny a testovány částečně vlastními silami, ale většinou ve spolupráci s hlavními dodavateli. Obavu vzbuzuje, zahájení vývoje řady technologií mimo projekt ELI Beamlines. Využití výsledků tohoto vývoje a používání těchto technologií může být účinně řešeno ve spolupráci s průmyslem a nebo hlavními vývojovými institucemi. Tento přístup je sice naplňován v rámci VP 1.– intenzivní spolupráce s vývojovými instituce a aplikační sférou bude probíhat po celou dobu realizace projektu. Mezi klíčové technologie zahrnující novou generaci diodově čerpaných laserů včetně tenkodiskových systémů, nových laserových manteriálů, chladících systémů a nových opto-elektronivkých systémů. Jejich systematické využití umožní vysokorepetiční a tím i vysoce efektivní uživatelský provoz celého projektovaného zařízení nejen pro základní výzkum, ale i pro technologické aplikace. Další klíčovou výhodou navrženého laserového systému bude možnost generace navzájem přesně synchronizovaných laserových pulsů se značně rozdílnými parametry, což umožní generovat v centru ELI přesně synchronizované světelné pulsy a pulsy nabitých částic, rentgenového záření atd. Takto synchronizované pulsy nejsou v současné době k dispozici na žádném výzkumném zařízení. Mezi klíčové výzvy tohoto výzkumného programu patří: - realizace přesně synchronizované a navzájem definovaně zpožděné skupiny femtosekundových laserových pulsů - realizace diodově čerpaných (DPSSL) laserů na bázi tenkého disku poskytujících výkon do 1 kW - realizace velkých diodově čerpaných (DPSSL) laserů typu multislab - realizace velkých femtosekundových laserových řetězců s max. výkonem 1PW a s možností dosahování vyšších hodnot - realizace laserových technologií poskytujících vysokoenergetické (kJ) ultrakrátké pulsy s výkonem 10 PW, implementace velkého optického kompresoru - generace intensity fokusovaného laserového záření do úrovně 1024 Wcm-2, převyšující přibližně 100x stávající nejvyšší hodnoty Mezi klíčové vybavení VP-1 patří: - Oscilátor/krátkopulzní front end (optické stoly, titan safírové oscilátory, elektornická synchronizační jednotka, rozmítače pulsů, Titan safírový regenerativní a/nebo víceprůchodový zesilovač, tvarovače svazku, adaptivní optika s detektorem vlnoplochy, systémy diagnostiky, různé měřicí přístroje) - Zesilovače na bázi technologie PFS (Petawatt Field Synthesizer) buzené DPSSL tenkodiskovými lasery (předzesilovač, regenerativní a víceprůchodový předzesilovač, hlavní zesilovače, optické stoly, optomechanické díly, adaptivní optika s detektorem vlnoplochy a kompenzace časové nestability pikosekundového čerpacího laseru pro přesnou synchronizaci, diagnostika svazku, kontrolní a časovací elektronika, vakuové systémy kompresorů, optické difrakční mřížky, měřicí přístroje) - Repetiční 10 J/10 Hz zesilovač typu multislab (obsahuje front end, předzesilovač, kryogenní laserové hlavy, Braytonův kryogenní chladící systém, laserové diodově čerpané moduly, optika pro optické čerpání, kontrolní, časovací a diagnostické systémy, optické stoly, optomechanické díly), krátkopulzní laserové hlava (oscilátory a předzesilovače, širokopásmový zkracovač pulzů, OPCPA krátkopulzní zesilovač, 100 TW vakuový kompresor, optické difrakční mřížky) - Repetiční 60 J zesilovač typu multislab (obsahující front end, předzesilovač, plynem chlazené laserové hlavy, heliové dmychadlo a chladič, diodové čerpané moduly s kW špičkovým výkonem, 13/95

optika pro optické čerpání, kontrolní, časovací a diagnostické systémy, optické stoly, optomechanické díly,), krátkopulzní laserová hlava (oscilátor a předzesilovač, zkracovač pulzů, plynem chlazený vysokoenergetický zesilovač, PW vakuový kompresor, optické difrakční mřížky) - Kilojoulová 10 PW laserová hlava (front end včetně dvou oscilátorů, zkracovač pulzů, OPCPA předzesilovače, první neodimové sklo kJ zesilovač, vysokonapětové kapacitní zásobníky, kontrolní, časovací a diagnostický systém obsahující adaptivní optiku, optické stoly, optomechanické díly, optika pro distribuci svazku, velký 10 PW vakuový kompresorový systém, optické difrakční mřížky, optické komponenty velkého průměru) Personální zajištění výzkumného programu (FTE) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Vedoucí výzkumného programu Senior researcher Junior researcher Ph.D. student Podpůrní pracovníci (kvalifikovaní) Celkem

0

0,39

0,5

0,5

0,5

0,5

0

5,33

8,43 13,11 14,41 17,72

19,5

20,5

20,5

0

1,84

6,65 10,13 12,47 16,79

17

19

19

0

0

0

0

0

0

1,75

2

2

0

1,7

3,05

5,01

5,83

5,21

6

8

8

9,26 18,53 28,75 33,21 40,22

44,8

50

50

0

0,4

0,5

0,5

Personální zajištění výzkumného programu (fyzické osoby / headcount) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Vedoucí výzkumného programu Senior researcher Junior researcher Ph.D. student Podpůrní pracovníci (kvalifikovaní) Celkem

0

1

1

2

1

1

1

1

1

0

8

13

16

18

22

24

26

26

0

7

12

16

19

21

21

22

22

0

0

0

0

0

0

5

8

8

0

2

6

8

7

6

6

7

7

0

18

32

42

45

50

57

64

64

Výzkumný program 2: Rentgenové zdroje čerpané ultrakrátkými laserovými pulsy Zahájení: 1/2011 Vedoucího výzkumného programu: Dr. Stéphane Sebban Cíle programu (včetně výstupů, výsledků, milníků a specifikace skupin uživatelů ): Vzhledem k tomu, že neexistuje "ideální" zdroj rentgenových fotonů pro všechny v současnosti myslitelné aplikace (viz VP 4 a VP 5), bude v rámci VP 2 vyvinuto a optimalizováno několik vzájemně komplementárních rentgenových zdrojů. Zejména se bude jednat o rentgenové lasery na volných elektronech (XFEL), pokročilé K-alfa zdroje, betatronové záření, a generace ultravysokých harmonických frekvencí v oblastiXUV. Tyto zdroje jsou založeny na rozdílných fyzikálních principech i metodách realizace a vzájemně se doplňují, čímž dochází k minimalizaci rizik. Cíle výzkumného programu v průběhu Fáze 1 jsou zaměřené na detailní návrh HHG, PXS, Betatron a 14/95

LUX řetězců sekundárních zdrojů. To zahrnuje detailní technický návrh každé části řetězce a jejich implementace do experimentálních hal. Navíc každý návrh je podpořen numerickými simulacemi, které slouží k testovaní proveditelnosti jednotlivých návrhů v konkrétních podmínkách. Cílem výzkumného programu v průběhu Fáze 2 je instalace navržených řetězců sekundárních zdrojů do jednotlivých experimentálních hal a jejich zprovoznění včetně veškeré diagnostiky související s těmito řetězci. Výstupní parametry zdroje budou monitorovány a sekundární zdroje budou synchronizovány s laserovým světlem. Mezi hlavní výhody rentgenových zdrojů, generovaných pomocí ELI laserů, jsou: ultrakrátká doba trvání impulzu, vysoce kolimovaný paprsek, úplná časová a prostorová koherence, synchronizace rentgenového záření s ultrarychlými infračervenými a viditelnými laserovými impulsy k sondování, a extrémně vysoký spektrální jas. Klíčové výstupy, výsledky a milníky: Hlavním výsledkem tohoto programu bude realizace řady nových rentgenových zdrojů založených na interakci ultrakrátkých laserových impulsů s hmotou, s unikátními možnostmi využití těchto zdrojů pro aplikace v molekulární, biomedicínské a materiálové vědě, ve fyzice plazmatu a fyzice vysokých hustot energií. Výstupní parametry těchto pokročilých rentgenových zdrojů budou odrážet specifické potřeby potenciálních uživatelů (viz níže). Tyto vzájemně synchronizované, ultrakrátké rentgenové zdroje budou navrženy, vyvinuty, otestovány, optimalizovány a uvedeny do provozu do konce roku 2017. Zkušení a vysoce kvalifikovaní mezinárodní experti budou přizváni k účasti na VP 2 zejména ve finální fázi uvádění do provozu. Popis výstupů a výsledků pro Fázi 1 Hlavním dosaženým výsledkem je detailní návrh a implementace do experimentálních hal jednotlivých řetězců sekundárních zdrojů (HHG, PXS, Betatron a LUX). V experimentální hale E1 budou oba zdroje sekundárního záření zadány k výrobě subdodavatelům. V současné chvíli existuje jejich předběžný návrh a jedná se se subdodavateli. K podpisu smlouvy dojde ke konci roku 2015. V průběhu návrhů jednotlivých řetězců se podařilo navrhnout oba zdroje tak, aby mohli pracovat současně a proto je lze časově i prostorově synchronizovat, což jedinečné využití pro perspektivní uživatele. “LUX Beamline“ je od roku 2013, kdy proběhlo výběrové řízení, ve výstavbě v laboratoři DESY (Hamburg-Německo). Detailní návrh Betatronového řetězce, a s tím související distribuce laserového svazku, v E2 hale je dokončen. Popis výstupů a výsledků pro Fázi 2 Během Fáze 2 je naplánováno dodání a zprovoznění HHG a PXS systémů v první polovině roku 2016. Dodávka a zprovoznění „LUX beamline” je plánováno v průběhu roku 2017. „Betatron beamline“ bude implementována v průběhu celé Fáze 2 a její zprovoznění, v experimentální hale E2, je naplánováno na konec roku 2017.

Činnost

Milníky Fáze 1

15/95

Milníky (mm/rrrr)

Studie vlastností rentgenových zdrojů, architektura vedení svazků, geomwtrie, numerické modelování Zahájení výzkumného programu, základní koncepce

Výzkum a vývoj

Činnost

Výzkum a vývoj

Uvedení do provozu

Dokončení náboru klíčových vědeckých pracovníků, tzn. Vedoucí výzkumných programů . Koncepční návrh

06/2012 01/2014 11/2012

Detailní konečný návrh Zahájení spolupráce s prvními výzkumnými a průmyslovými uživateli

04/2013

Prototypování koherentního zdroje měkkého rentgenového záření

15/2015

Vývoj a implementace nových diagnostických technik s použitím rentgenového záření na prototypovaných kolimovaných zdrojích tvrdého rentgenového záření.

12/2015

Zasmluvnění HHG Zasmluvnění PXS rentgenových beamlines Detailní návrh HHG Návrh Betatron Detailní návrh LUX Detailní návrh PXS beamline

08/2015 05/2015 12/2015 06/2015 12/2015 08/2015

6 impaktovaných publikací, 5,13 ostatních publikací

12/2015

10/2014

Milníky Fáze 2

Milníky (mm/rrrr)

Demonstrace koherentního zdroje měkkého rentgenového záření

12/2016

Demonstrace nových diagnostických technik s použitím rentgenového záření na kolimovaných zdrojích tvrdého rentgenového záření.

06/2017

Příprava experimentálních hal E1, E2 a E5

03/2016

Instalace zdrojů HHG a PXS v E1 a uvedení do provozu

10/2016

Dodávka a instalace Betatron komory a vybavení LUX

01/2017

Instalace diagnostiky urychlování elektronového svazku v E2 a E5

08/2017

Instalace a finalizace Betatron a LUX beamline v E2 a E5

12/2017

Uživatelé výstupů a výsledků: Hlavními uživateli výsledků a výstupů vytvořených v rámci výzkumného programu VP 2 budou výzkumníci a inženýři pracující v oblasti fyziky plazmatu, koherentního rentgenového zobrazování a holografie s atomárním rozlišením, časově rozlišená rentgenová difrakce, sub-pikosekundová impulzní radiolýza, ovlivňování a sondování různých roztoků (Atomové, molekulární a optické vědy; AMO Sciences). Řada výzkumných institucí/ univerzit/ firem vyjádřilo vážný zájem o využívání výsledků VP 2 nebo o spolupráci v konkrétní oblasti relevantní VP 2 prostřednictvím zájmového dopisu. Ačkoli většina uživatelů bude mít užitek z výstupů VP 2 až po uvedení do provozu celého zařízení ELI v roce 2017, 16/95

předpokládáme, že vědecká spolupráce a společný technologický vývoj s hlavními strategickými partnery začne již během implementační fáze.

Téma Přínos pro uživatele


Využití technologické kapacity v oblasti EUV a rtg aplikací Přístup k nové technologické platformě pro vývoj aplikací

Třída 3, 4, 5

Firmy vyrábějící laserové systémy, rentgenové přístroje a zařízení pro výzkum a průmysl, medicínské aplikace, CCD kamery a speciální optiku

Interakce záření s hmotou a generace silných zdrojů rtg záření Studium a vývoj kvalitativně nových pulsních zdrojů rtg záření

Třída 1, 2, 3, 4

Výzkumné instituce / univerzity zaměřené na výzkum a vývoj laserových technologií a souvisejících oborů, specializované firmy

Využití technologické kapacity pro vývoj EUV a rentgenové optiky Vývoj a uvedení na trh nové, resp. vylepšené speciální optiky

Třída 3, 4, 5

Laserové a optické firmy, výzkumné instituce/ univerzity zaměřené na výzkum a vývoj speciální optiky a souvisejících oborů

Generace femtosekundových a attosekundových pulsů Přístup k unikátní výzkumné, vývojové a aplikační platformě

Třída 1, 2, 3

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na výzkum a vývoj ultrakrátkých světelných pulsů a jejich aplikací

Generace krátkovlnného záření (rtg a EUV) a jejich aplikace Testování možností nových zdrojů pro expozici mikročipů

Třída 1, 2, 3, 4, 5 Výzkumné instituce / univerzity zaměřené na výzkum a vývoj, firmy s vývojem v oblasti výroby mikročipů a mikrofabrikace

Generace nových pulsních zdrojů rentgenového a gama záření Vývoj nových diagnostických technik pro biomedicínu

Třída 1, 2, 3, 4, 5 Výzkumné instituce, univerzity a firmy zaměřené na vývoj a aplikace zdrojů rtg a gama záření v biomedicíně, testování materiálů, defektoskopii atd.

Nové koherentní zdroje s ultrakrátkou vlnovou délkou Vývoj nových zobrazovacích technik s fázovým kontrastem

Třída 1, 2, 3


Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na výzkum a vývoj koherentní rentgenových zobrazovacích technik a mikroskopie

Vazba na jiné výzkumné programy: Činnost VP 2 je silně spojena s aktivitami VP 3 (a to především při spolupráci na urychlování částic pomocí laserového záření jako zdroje relativistických elektronů, které budou následně zavedeny do undulátoru), VP 4 (spolupráce se skupinou RP4 je na koherentním rentgenovém zobrazováním/ holografií s atomárním rozlišením, dále na časově rozlišenou rentgenovou difrakcí, sondování atomárních, molekulových a optických systémů), a VP 5 ( Spolupráce se skupinou RP5 je na vývoji zdroje, který bude poskytovat rentgenového záření s vysokým jasem pro diagnostiku horkého hustého plazmatu a teplého hustého plazmatu (WDM)).

17/95

Klíčové metodologické přístupy, klíčové výzvy: Vzhledem k tomu, že neexistuje "ideální" zdroj rentgenových fotonů pro všechny v současnosti myslitelné aplikace (viz VP 4 a VP 5), bude v rámci VP 2 vyvinuto a optimalizováno několik vzájemně komplementárních rentgenových zdrojů. Kombinace ultrarychlých, intenzivních a kolimovaných rentgenových pulsů perfektně synchronizovaných s optickými laserovými pulsy ELI bude schopna řešit zcela nové vědecké problémy v řadě oborů. Klíčovou výzvou zde bude možnost tzv. „pump-probe“ experimentů s velmi vysokým časovým rozlišením, které mohou být použity k zaznamenání ultrarychlých dějů v hmotě a mohou otevřít nové oblasti výzkumu a aplikací jako např.: (A) Koherentní difrakční zobrazování pomocí několika svazků, holografie, ptychografie a příbuzné techniky (B) Dvoubarevné VUV / měkké rentgenové záření pro sondování AMO experimentů s nezávislými zdroji světla (C) Studium pevné fáze materiálů pomocí VUV magneto-optické elipsometrie (D) Časové rozlišené pozorování pomocí rentgenového záření se sub-pikosekundovým časovým rozlišením; především difrakce, absorpční spektroskopie, zobrazování pomocí fázového kontrastu a impulzní radiolýzy. Klíčové vybavení (detailně, viz kap. VI.): - Experimentální vybavení zahrnuje vakuový systém (komora a čerpání), terče , rentgenové a optické diagnostiky, včetně vybavení laboratoře, což je určeno na podporu::Generace a metrologie EUV a RTG záření - Fokusaci laserových svazků - Přídavná zařízení – rychlé osciloskopy, zařízení pro sběr dat atd. Personální zajištění výzkumného programu (FTE) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Vedoucí výzkumného programu Senior researcher Junior researcher Ph.D. student Podpůrní pracovníci (kvalifikovaní) Celkem

0

0,23

0,5

0 2,444

3,98

0,5

0,55

0,5

0,5

0,5

0,5 7

4,36 5,406

5,1

7

7

0,6 1,708 2,196

5,33

3,3

4

4

3,78

6

6

6

0 0,174 0,672 2,008 3,634

5

5

5

0

0

0

0

0

0

0,54

3,12

0 2,67 5,25 7,78 13,3 18,34 21,8 22,5 22,5


0 0 0 0

1 3 0 0

1 5 1 0

2 5 3 2

1 6 4 5

1 5 7 5

1 8 5 7

1 8 7 9

1 8 7 9

0

0

2

3

3

4

5

6

6

0

4

9

15

19

22

26

31

31

18/95

Výzkumný program 3: Urychlování částic pomocí laserů Zahájení: 1/2011 Zástupce vedoucího výzkumného programu (aktivity): Dr. Daniele Margarone Cíle programu (včetně výstupů, výsledků, milníků a specifikace skupin uživatelů ): Hlavním cílem výzkumného programu VP 3 je vyvinout a optimalizovat nové postupy pro generaci laserem urychlených, víceúčelových pulzních zdrojů elektronů, protonů a iontů s velmi vysokou kinetickou energií laditelnou v širokém rozsahu spektra. Značný důraz bude kladen na zdokonalení kvality generovaných svazků částic ve smyslu intenzity a parametrů svazku. Tyto pokročilé vysokoenergetické částicové svazky spolu se související výzkumnou infrastrukturou (speciální diagnostika, vakuové komory pro aplikační projekty atd.) dovolí v dlouhodobém horizontu uskutečnit mezioborové aplikace s celospolečenských významem, zejména vývoj a uvedení do praxe kompaktních nízkonákladových zdrojů nabitých částic pro nové postupy eliminace zhoubných nádorů. Fáze 1 Ve Fázi 1 je program především zaměřen na optimalizaci a plánování sekundárních zdrojů (elektronů a protonů/iontů) prostřednictvím množství simulací a experimentálního testování v rámci mezinárodních vysokoenergetických laserových institucí. Hlavním cílem je zjištění dílčích parametrů paprsku v ELI Beamlines. Pokročilý technický návrh sekundárních zdrojů (vakuové komory, prvky distribuce svazku, diagnostika, atd.) bude vytvořen do konce Fáze 1. Fáze 2 Fáze 2 bude převším zaměřena na implementaci sekundárních zdrojů beamlines (jmenovitě HELL, ELIMAIA) v rámci laserové budovy ELI Beamlines. Funkční testování (vakuové systémy, sladění laserové uspořádání na terč, diagnostika uspořádání, manuální a dálková kontrola) bude vyvinuto a zprovoznění technologií bude zahájeno na konci Fáze 2 v návaznosti na dostupnost laserových systémů (L2/L3 a L4). Výstupy a výsledky: Hlavním výsledkem tohoto výzkumného programu bude realizace pokročilých zdrojů laserem urychlených částic (elektronů, protonů, iontů) vhodných pro širokou třídu mezioborových aplikací. Část těchto zdrojů bude navržena, vytvořena, otestována, optimalizována a poskytnuta uživatelům do konce roku 2017. Výstupní charakteristiky a parametry částicových zdrojů budou odrážet aktuální potřeby výzkumné a vývojové komunity. Zkušení a vysoce kvalifikovaní mezinárodní specialisté budou přizváni k účasti zejména při zprovozňování zařízení. Fáze 1 Výstupy a výsledky, kterých bude dosaženo do konce roku 2015, je detailní technický návrh hlavních komponet iontové a elektronové beamline (interakce, plazmová zrcadlo, vakuové komory, optické komponenty pro vakuové komory, terče a systém nastavování terčů, iontová a elektronová diagnostika) stejně tak prototypy speciálních zařízení pro elektronové a iontové paprskové spektrometry a diagnostiku. Dále pak spolupráce s mezinárodními výzkumnými institucemi jakož uživateli PW nebo (sub-PW) laserových zařízení. Spolupráce budou využity pro testování existujících prototypů a demonstraci urychlování částic svazku. Publikační činnost dosažených vědeckých 19/95

výsledků v impaktovaných časopisech. Fáze 2 Výstupy a výsledky, kterých bude dosaženo do konce roku 2017, jsou instalace vakuových systémů (např. terčů a komor), systém terčů (umisťování terčů), plazmových diagnostických přístrojů. Dále pak experimentální testování (funkční testy ionových a elektronových beamlines) budou vyvinuty. Budou provedeny finální numerické simulace pro budoucí implementaci laserů s vysokým výkonem (L4 při plném výkonu). Klíčové výstupy, výsledky a milníky: Činnost

Zahájení výzkumného programu, základní koncepce

Výzkum a vývoj

Činnost

Uvedení do provozu

Milníky Fáze 1

Milník (mm/rrrr)

Koncepční studie vlastností částicových svazků (elektronů a iontů), geometrie experimentů, numerické výpočty a simulace, návrhy terčů.

06/2012


01/2014

Koncepční návrh

12/2012

Detailní konečný návrh

05/2013

Zahájení spolupráce s prvními výzkumnými uživateli

05/2015

Vývoj a prototypování speciálních přístrojů pro elektronovou a iontovou spektroskopii a detekci svazků, vývoj diagnostických metod

06/2015

Demonstrace urychlených svazků částic (elektronů, proton) pomocí laseru s výkonem menším než PW, charakterizace svazků a optimalizace klíčových parametrů

12/2015

24,99 impaktovaných publikací 18,58 ostatních publikací

12/2015

Milníky Fáze 2

Milník (mm/rrrr)

Zprovoznění technologie za účasti mezinárodního vědeckého panelu

12/2017

Vakuové systémy - Instalace vakuových komor a vakuových komponent

12/2016

Zařízení terčů - Instalace pozičovače terčů, manipulační a zarovnávací systémy Diagnostika - Instalace zařízení pro diagnostiku částic a plasmatu (vč. zarovnávací procedury) Experimentální test - Funkční test iontových a elektronových beamlines Simulace - Numerické simulace budoucí implementace laserů s vyšší energií

20/95

04/2017 08/2017 12/2017 12/2017

Uživatelé výsledků: Hlavní uživatelé výsledků a výstupů budou profitovat z vyvinutých sekundárních zdrojů v rámci VP 3 . Uživatelská komunita bude sestávat z vědců pracujících na poli urychlování částic, plazmové fyziky, radiobiologie, medicíny a medicínských technologií (hadronterapie a PET diagnostické techniky), materiálového výzkumu, biomolekulární chemie (nulkeární aplikace, generace neutronových svazků, transmutace radionuklidů), bezpečnostní aplikace (nedestruktivní masivní skenování materiálů) atd. Několik výzkumných institucí a univerzit vyjádřilo zájem prostřednictvím memorand o porozumnění na využívání výsledků VP 3 nebo na spolupráci v konkrétní oblasti relevantní VP 3. Ačkoli většina uživatelů bude mít užitek z výstupů VP 3 až po zprovoznění centra ELI v roce 2017, předpokládáme, že uživatelé budou zapojeni do řešení cílů projektu nejpozději v roce 2016. Téma Přínos pro uživatele


Generace energetických zdrojů nabitých částic o vysokém jasu Kvalitativně nová platforma pro vývoj laserového urychlování částic

Třída 1, 2, 3

Plánovaní uživatelé Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na laserové technologie, částicovou fyziku a nukleární fyziku

Třída 1, 2, 3, 4, 5 Urychlování částic a simultánní generace rentgenového záření Nový výzkumný nástroj pro výzkum přechodových jevů hmoty a molekul

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na laserové technologie, femtochemii, materiálový výzkum a související obory, firmy vyvíjející a vyrábějící ultrarychlé detektory záření a částic

Třída 1, 2, 3, 4, 5 Urychlování částic a nukleární jevy indukované ultraintenzivními lasery Výzkum a vývoj kompaktních fotonukleárních technologií

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na částicovou fyziku, fyziku vysokých energií a nukleární fyziku, firmy vyrábějící nukleární instrumentaci a detekční systémy

Aplikace laserových urychlovačů Třída 3, 4, 5 částic a rentgenových zdrojů Vývoj a prototypování systémů nedestruktivního testovaní materiálů

Univerzity a firmy zaměřené na materiálové technologie, lékařské technologie a nukleární technologie.

Třída 1, 2, 3

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na termonukleární fúzi, fyziku plazmatu, fyziku vysokých energií a astrofyziku

Diagnostika relativistického plazmatu urychlenými částicemi Prototyp diagnostických technik pro termonukleární fúzi

Třída 1, 2, 3, 4, 5 Výzkumné instituce, univerzity, biologická a Kompaktní uryclování částic medicínská centra a firmy zaměřené na výzkum a Prototyp a provozní testování stanice vývoj inovativních a nízkonákladových postupů pro multidisciplinární aplikace v rámci multidisciplinárních aplikací včetně léčby rakoviny

Vazba na jiné výzkumné programy: Výzkumná aktivita VP-3 závisí na úspěšné realizaci VP-1 a je dále silně provázána s aktivitou VP-2 (společný vývoj XFEL sestávajícího z laserového urychlovače jako zdroje relativistických elektronů, které jsou následně injektovány do undulátoru), VP-5 (vysokoenergetický zdroj částic pro aplikace v oblasti fyziky vysokých hustot energie) a VP-6nelineární inverzní Comptonův rozptyl

21/95

může být využit v rámci elektronové urychlovací platformy. Klíčové metodologické přístupy, klíčové výzvy: Experimentální realizace kolimovaných svazků vysokoenergetických elektronů, protonů a iontů emitovaných z laserového plazmatu v současné době otvírá nové možnosti pro jejich využití v mnoha oblastech. ELI nabídne unikátní platformu umožňující nové aplikace s urychlenými elektronovými a iontovými svazky vhodnými pro medicínu (rakovinová terapie), radiobiologie a materiálová věda a pro inovativní technologie urychlovačů. Všechny tyto aplikace budou těžit z jedinečných vlastností těchto svazků částic, urychlených krátkopulsními intenzivními lasery, jako jsou vysoká emitance, vysoký proud a velmi krátká doba impulsu. V rámci VP 3 bude poskytnuta inovativní funkce ve srovnání se stávajícími konvečně dostupnými zařízeními jako například lineární nebo cirkulární urychlovače, , pokud jde o kompaktnost, intenzitu, délku pulzu a celkové náklady. Navíc diodově čerpané laserové systémy používané v ELI Beamlines budou zvyšovat rychlost opakování takových sekundárních zdrojů, stejně jako jejich stabilitu,což samozřejmě bude přitahovat další potenciální uživatele z oblasti výzkumu a vývoje, např. z high-tech průmyslu. Klíčové vybavení (detailně, viz kap. VI.): Experimentální vybavení zahrnuje: - Optické stoly a malou optomechaniku - Osciloskopy - Target chamber, Plasma mirror chamber, Auxiliary chamber - Target positioners - Iontový spektrometr a nástroje analýzy dat (ion spectometer and data analysis tool) - Radiochromic film stack detector line - Ion Beam transport a dosimetry lines - Electron Spectrometer and data analysis tool - Multi-Lanex screen detectors and data analysis tool - Supersonic Gas-jet - Elektron Beam "Cleaner" Personální zajištění výzkumného programu (FTE) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Vedoucí výzkumného programu Senior researcher Junior researcher Ph.D. student Podpůrní pracovníci (kvalifikovaní) Celkem

0

0,43

0,9

0 0,134

2,71

0

0,76

0

0

0

0,94

1

1

1

1

1

4,1 3,066

3,23

5,1

6

6

2,73 4,708 6,746

8,16

7,9

8

8

0

0

2

2,5

2,5

0 0,174 0,802 2,788

5,674

5,5

5,5

5,5

13,6 18,064

21,5

23

23

0

0

0 1,324 6,514 10,55

22/95


0 0 0 0

1 0 2 0

1 6 10 0

2 6 11 0

1 3 12 0

1 4 11 0

1 6 14 2

1 7 14 4

1 7 14 4

0

0

1

1

3

6

6

7

7

0

3

18

20

19

22

29

33

33

Výzkumný program 4: Aplikace v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách Zahájení: 1/2011 Vedoucího výzkumného programu: Dr. Jacob Andreasson Cíle programu (včetně výstupů, výsledků, milníků a specifikace skupin uživatelů ): Hlavním cílem VP 4 je vybudovat a provozovat experimentální uživatelskou stanici věnovanou přelomovým výzkumům v oblastech molekulárních, biomedicínských a materiálových (MBM) věd a využívající primární laserový zdroj (VP 1) v kombinaci se sekundárními rentgenovými (VP2) a částicovými (VP 3) zdroji. Hlavní výhoda zařízení ELI spočívá v tom, že poskytne unikátní kombinaci přesné prostorové a časové synchronizace ultraintenzivního laserového systému s dalšími svazky ionizujícího a neionizujícího záření. To umožní studovat velmi ranné fáze fotochemických nebo radiačně chemických procesů, jež jsou dnešními prostředky nepřístupné. Hlavní témata výzkumu v rámci VP 4 zahrnují koherentní difrakční zobrazování a holografii, rengenové fázové kontrastní zobrazení, časově rozlišenou rentgenovou difrakci, VUV materiálové vědy, ovlivňování a sondování různých zředěných systémů (Atomic Molecular and Optical, AMO, vědy). Cíle Fáze 1 - Identifikace náročných ale zároveň realizovatelných programů pomocí: realistických odhadů parametrů a vlastností laserů a sekundárních zdrojů záření; informací v Bílé knize; informací získaných ze znalostí široké vědecké komunity. - Nastavení výzkumných programů realizovaných v krátkodobém výhledu (během realizace Fáze II) a dlouhodobém výhledu (během uživatelských operací v roce 2017) - Zahájení náboru vhodného personálu pro realizaci vědeckých programů - Zahájení výběrových řízení a nákupu nezbytného vědeckého vybavení pro rozfázovanou realizaci vybraných výzkumných programů - Zahájení budování mezinárodní vědecké uživatelské komunity Cíle Fáze 2 - Dokončení výběrových řízení a nákupu nezbytného vědeckého vybavení pro rozfázovanou realizaci vybraných výzkumných programů (během ověřovacích a uživatelských experimentů) 23/95

- Realizace experimentálních koncových stanic pomocí: realistických odhadů parametrů a vlastností laserů a sekundárních zdrojů záření; informací v Bílé knize; informací získaných ze znalostí široké vědecké komunity. - Nábor požadovaného personálu pro realizaci experimentálních zařízení a iniciace uživatelských operací - Zahájení a provedení ověřovacích experimentů za přítomnosti prvních vědeckých uživatelů (tzv. user-based commissioning). Přizváni.mohou být reprezentanti mezinárodní vědecké komunity. Výstupy a výsledky: Tým VP 4 navrhne a zkonstruuje specializované experimentální stanice pro molekulární, biologické a materiálové aplikace. Zkušení a vysoce kvalifikovaní mezinárodní experti budou přizváni ke spoluúčasti na návrhu MBM stanice a jejího zprovoznění. Díky atraktivní specializaci v molekulárních a biomedicínských vědách budou získány originální, hodnotné výsledky, které budou publikovány v klíčových impaktovaných vědeckých periodicích, s přesahem vně fyzikálních věd. VP 4 dále vyvine a zrealizuje četné postupy, metody, speciální nástroje , technologie a dovednosti , které nepochybně získají pozornost předních mezinárodních vědeckých institucí a high-tech průmyslu.Navíc velké množství nových postupů, metod, speciálních přístrojů, technologií, a dovedností, které budou vyprodukovány v rámci VP-4, bude předmětem zájmu high-tech průmyslu. Výstupy a výsledky Fáze 1 Mezi výstupy a výsledky dosažené ve Fázi I v roce 2015 patří: zajištění dodávek pro distribuce svazku L1 laseru do E1 haly; výběr technologií pro přídavné (čerpací) laserové svazky v krátkodobém výhledu a dlouhodobém výhledu; identifikace, přiřazení a realizace experimentálních stanic v E1; identifikace pilotních experimentů všech vědeckých pracovních skupin. Výstupy a výsledky Fáze 2 - Úspěšné dokončení výběrových řízení a nákupu potřebné vědecké instrumentace pro fázovanou realizaci vybraných vědeckých programů - Realizace experimentálních stanic potřebných pro službu mezinárodní vědecké komunitě v oblasti molekulárních, biologických a materiálových věd - Nábor personálu, vyžadovaného pro spuštění uživatelských operací - Zprovoznění experimentálních stanic spolu s příp. pozvanými představitelů mezinárodní uživatelské komunity Klíčové výstupy, výsledky a milníky: Činnost


Milníky Fáze 1

Milník (mm/rrrr)

Studie navrhovaných uspořádání experimentů typu „pumpprobe“, jejich geometrie a časování, numerické simulace a modelování schémat a zamýšlených procesů

06/2012


01/2014

Koncepční návrh

12/2012


05/2013

24/95

Výzkum a vývoj


10/2014

Identifikace umožňujících a stěžejních experimentů všech vědeckých balíků práce.

12/2015

0,165 impaktovaných publikací 2,7 ostatníh publikací

12/2015

Činnost

Uvedení do provozu

Milníky Fáze 2

Milník (mm/rrrr)

Magnetoptický elipsometr Vakuového UV záření pro materiálovou vědu s použitím měkkého rentgenového záření připraven pro uvedení do provozu u HHG zdroje v E1 na ELI Beamlines

08/2017

Detektor rentgenového záření a prostředí pro vzorky používané v experimentech s ohybem rentgenového záření připraven k uvedení do provozu u plasmového zdroje rentgenového záření v E1 na ELI Beamlines

12/2017

Stanice typu "Pump beam" a stanice pro optické sondy připraveny experimenty typu "pump-probe" v E1 na ELI Beamlines

12/2017

Uživatelé výstupů a výsledků: Hlavními příjemci vědeckých a technických výstupů VP 4 budou vědci a inženýři pracující v oborech jako chemická fyzika, fyzikální chemie, molekulární biologie, biofyzika, ostatní biomedicínské obory a rovněž nanovědy a materiálové vědy. Řada výzkumných institucí, univerzit a firem vyjádřilo zájem na využívání výsledků plánovaných VP 4 zařízeními nebo při navazování kooperací v rámci specifických oblastí VP 4 důležitých pro jejich činnost. Ačkoli většina příjemců bude mít užitek z výstupů VP 4 až po zprovoznění celého zařízení ELI v na konci roku 2017, předpokládáme, že první testovací uživatelé budou zapojeni do projektu již v roce 2016. Téma Přínos pro uživatele



Třída 1, 2, 3, 4, 5 Výzkumné instituce a společnosti zabývající se Urychlování protonů, laserem radiační onkologií, zejména vývojem systémů pro řízená iontová radiační terapie laserové protonové systémy radiační terapie Prototypování systémů pro iontovou radiační terapii Třída 1, 2, 3, 4, 5 Krátkopulsní spektroskopie v optickém, VUV a RTG spektru fotonů Vývoj nových spektroskopických nástrojů, zejména unikátních „pumpprobe“ kombinací Koherentní difrakční zobrazování nanočástic, biologických částic a pevnolátkových vzorků (např.

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na výzkum a vývoj molekulárních a materiálovch spektroskopických metod a technik. Firmy vyvíjející a vyrábějící nejnovější spektroskopické systémy

Třída 1, 2, 3, 4, 5 Výzkumné instituce, univerzity a firmy zaměřené na molekulární chemii a biologii, molekulární

25/95

genetiku a biomedicínu či materiálové vědy

litografických struktur a magnetických řad) ve 2 a více dimenzích Dosažení nm rozlišení pro zobrazení např. umístění proteinů v živých buňkách a rozměrných virech Materiálové vědy a technologie laserové interakce s hmotou pro vývoj VUV litografie Vývoj a charakterizace litografických aplikací využívající fotony o krátké vlnové délce (VUV)

Třída 1, 2, 3

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na obory materiálového výzkumu, fyziku pevných látek, fyziku magnetismu a feroelektřinu

Femtosekundové atomové a molekulární a strukturální vědy Objasnění časové dynamiky klíčových molekulárních jevů v plynném, kapalném či krystalickém skupenství

Třída 1, 2, 3

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na obory femtochemie, časově rozlišenou krystalografii a molekulární dynamiku

Vývoj nových vrstvených materiálů Vývoj, charakterizace a uvedení na trh funkčních vrtvených materiálů a multivrstvých potahů

Třída 4, 5

Mezinárodní vědecká komunita zaměřená na materiálové vědy, fyziku pevných látek a optiku. Společnosti vyrábějící a vyvíjející pokročilá funkční a optická zařízení (zrcadla, čočky, brýlové čočky, polarizační filtry atp.) pro elektronické, medicínské, vojenské, letecké adalší pokročilé aplikace

Vazba na jiné výzkumné programy: VP 4 je vědecky nezávislý, ale úzce spojený s ostatními výzkumnými programy. Zejména kriticky závisí na dostupnosti, kvalitě a synchronizaci primárních laserových zdrojů (VP 1) se sekundárními rentgenovými zdroji (VP 2) a zdroji částic (VP 3). Klíčové metodologické přístupy, klíčové výzvy: ELI Beamlines VP 4 se zaměří na řadu významných výzev 21. Století v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách, zejména: (1) Studium a kontrola dynamiky v komplexních molekulárních systémech v odpovídajících časových a prostorových měřítcích. Nejvýznamnějším cílem je vyvinout metody pro získání tzv. molekulárních videí, s využitím komplementárních zobrazovacích a spektroskopických technik. (2) Kontrola elektronických procesů a fázových přechodů v nových materiálech. Vývoj nových metod pro studium a ovlivnění souhry mezi kompetitivními/kooperativními stupni volnosti (strukturálními, elektronickými a orbitálními) v silně vázaných komplexních materiálech. (3) Vyvinout unikátní technologie pro časově rozlišená měření ve fyzikálních, chemických a biologických vědách (od femtosekund po milisekundy). Toto zahrnuje využití unikátní kombinace primárních laserových svazků, sekundárních zdrojů záření a zdrojů urychlování částic, dostupných na ELI Beamlines. (4) Aktivity na rozhraní mezi vývojem laserem-buzených sekundárních zdrojů záření a rozmanitou uživatelskou komunitou. Záměrem je zajistit rychlý transfer rozvoje laserů a laserem-buzených sekundárních zdrojů záření do aplikací v měření a diagnostice, a poskytnout zpětnou vazbu od uživatelské komunity pro další vývoj zdrojů záření. 26/95

Experimentální uspořádání navrhovaných MBM aktivit bude využito k intenzivnímu výzkumu v pěti klíčových směrech: (A) Koherentní difrakční zobrazování s využitím více svazků, holografie, ptychografie a příbuzné obory (B) Dvoubarevné VUV/XUV pump-probe experimenty v rámci atomových a molekulárních věd s využitím nezávislých zdrojů záření, (C) Výzkum pevnolátkových materiálů s využitím VUV magnetooptické elipsometrie, (D) Časově rozlišené RTG studie se sub-ps časovým rozlišením (zejména difraktometrie, absorpční spektroskopie, zobrazování fázového kontrastu, pulsní radiolýza) (E) Vývoj nových pump-probe experimentů (např. VUV pump/RTG probe). Klíčové vybavení (detailněji viz kap. VI.): Experimentální vybavení sestává zejména z: vakuových systémů, systémů dopravy vzorků, diagnostické systémy (zejm. RTG a částicové detektory), vybavení pro pokročilé pump-probe experimenty, podpůrné laboratoře a infrastrukturu: - VUV magneto-optický elipsometr pro výzkum pevnolátkových materiálů - Integrující a fotony čítající detektory pro zobrazování a spektroskopické aplikace - Vybavení pro pulsní modulaci čerpacích svazků - Víceúčelová vakuová komora pro molekulární, biomedicínské a materiálové experimenty - Systémy dopravy vzorků pro ředěné vzorky (plyny, atomové klastry, aerosol) - Pomocná zařízení – monochromátory, spektrometry, osciloskopy, zařízení pro sběr dat atd.

Personální zajištění výzkumného programu (FTE) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Vedoucí výzkumného programu Senior researcher Junior researcher Ph.D. student Podpůrní pracovníci (kvalifikovaní) Celkem

0 0 0 0 1 0 0,13 0,96 2,7 3,316 0 0 0,38 1,37 1,256 0 0 0 0 0

1 2,95 5,82 0

1 4 4,2 2,5

1 5 4,5 2,5

1 5 4,5 2,5

0 0 0,17 0,67 2,008 0 0,13 1,51 4,74 7,58

3,63 5 13,4 16,7

5 18

5 18


0

0

0

0

1

1

1

1

1

0

0

3

4

4

4

5

6

6

0

0

1

2

3

9

6

8

8

0

0

0

0

0

0

5

6

6

0

0

1

2

3

4

5

6

6

0

0

5

8

11

18

22

27

27

27/95

Výzkumný program 5: Fyzika plazmatu a vysokých hustot energie Zahájení: 1/2011 Vedoucího výzkumného programu: Stefan Weber Cíle programu (včetně výstupů, výsledků, milníků a specifikace skupin uživatelů ): Hlavním cílem VP 5 je identifikovat a realizovat nové směry ve fyzice plazmatu a vysokých hustot energie (HEDP) a spolupracovat s mezinárodními projekty termojaderné fúze pomocí laserů. Hlavní témata, jež VP 5 pokrývá, zahrnují nelineární optiku plazmatu a interakci laseru s nízko-hustotním plazmatem, relativistickým plazmatem, interakci laseru s pevnou fází, klastry a terči s omezenou hmotností, generaci horké husté hmoty, laboratorní astrofyziku a testování pokročilých fúzních schémat (rychlý zážeh, šokový zážeh). Některé metody a techniky pro studium plazmatu budou navrženy, vyvinuty, vyzkoušeny a připraveny pro budoucí uživatelské experimenty. Výzkumný program bude podporován teoretickou analýzou a numerickými simulacemi z Výzkumného programu 6 (VP 6). Hlavní výstupy a výsledky ve Fázi 2: • Ve spolupráci s uživatelskou komunitou budou definovány požadavky na infrastrukturu v oblasti laboratorní astrofyziky, interakce intenzivních laserů s hmotou, studie horké husté hmoty stejně jako pokročilé experimenty v oblasti plasmatu. • Návrh speciální vakuové 10PW vakuové komory a souvisejícího vysocé výkonného vakuového vybavení. Budou zahájena souvisejcí výběrová řízení. • Návrh optického switchyard (MOB) Hlavní výstupy a výsledky ve Fázi 2: • Instalace a testování 10PW vakuové komory a souvisejícího vakuokvého vybavení • Nákup vysokotlaké plynové trysky a zařízení magnetického pole pro experimenty v oblasti laboratorní astrofyziky. Výstupy a výsledky: V rámci VP 5 bude vybudována unikátní experimentální infrastruktura pro pokročilé studium plazmatu a HEDP a rovněž pro testování pokročilých konceptů souvisejících s laserovou termonukleární fúzí. Vědeckovýzumná infrastruktura VP 5 bude zahrnovat velkou, víceúčelovou interakční komoru vybavenou umožňující užití více svazků a více terčů a obsahiující omezenou sadu diagnostiky, jako jsou optické a rentgenové diagnostiky využívající interferometrie, Thomsonova rozptylu a diagnostika částic. Navíc bude poskytnuta možnost zvyšovat kontrast a manipulovat se svazkem.Tato experimentální stanice poskytne víceúčelové, uživatelsky přívětivé prostředí pro realizaci široké škály experimentů. Díky výhodě automatické synchronizace všech laserů na ELI bude možné provést řadu nových experimentů s laserovým plazmatem a experimentů typu „pump-probe“. Speciální diagnostiky plazmatu budou navrženy, prototypovány, testovány a implementovány pro potřeby budoucích uživatelů. Výzkum plazmatu v rámci VP-5 bude také pokrývat nové režimy interakce laserů a sekundárních zdrojů s terči. Popis výstupů a výsledků ve Fázi 1: 28/95

Ve fázi 1 bude dokončen návrh technologické infrastruktury pro experimentální halu E3. To zahrnuje detailní návrh interakční komory P3, komory pro plasmová zrcátka, betatron pro diagnostické účely a optický switchyard (MOB). Navíc bude spuštěn speciálně postavený spektrometr gama paprsků. Rozsáhlé množství publikací bude dokumentovat postup výzkumu. Dále budou nakoupeny nejdražší diagnostické systémy. Popis výstupů a výsledků ve Fázi 2: Ve Fázi 2 bude plně instalována, testována a do provozu uvedena technologická infrastruktura. Veškeré testy vakua budou provedeny po instalaci odpovídajícího vybavení. Systém transport svazku bude k dispozici a bude připojen k infrastrukturním elementům E3. Klíčové výstupy, výsledky a milníky: Činnost


Výzkum a vývoj

Milníky Fáze 1 Srovnávací studie možných interakčních režimů laseru ELI s různými terči, definování požadavků na diagnostiku a na geometrii terčové komory, numerické simulace

06/2012


01/2014

Koncepční návrh

12/2012


05/2013

Spektrometr gama záření

12/2015

Finální návrh rozsáhlé R5 infrastruktury: P3, MOB, PPD, Betatron, PM

12/2015

33 impaktovaných publikací; 5,13 ostatních publikací

12/2015

Činnost

Výzkum a vývoj

Uvedení do provozu

Milník (mm/rrrr)

Milníky Fáze 2

Milník (mm/rrrr)

Vývoj, instalace a testování experimentálních terčových komor, rozpracování pokročilých měřících metod a nástrojů pro diagnostiku plazmatu

06/2017


05/2016

Uvedení do provozu experimentálních komor a rezidentních diagnostik plazmatu, zpracování dokumentace, stanovení provozních pravidel

12/2017

P3 uveden do provozu

12/2017

Uživatelé výstupů a výsledků: Hlavní uživatelé infrastruktury vytvořené v rámci výzkumného programu VP-5 budou výzkumníci z výzkumné komunity zaměřené na fyziku laserem produkovaného plazmatu, termonukleární fúze, nelineární optiky, relativistických jevů, magnetohydrodynamiky, astrofyziky a vývoje nových materiálů. 29/95

Řada výzkumných institucí a univerzit vyjádřila zájem na VP-5 infrastruktuře. Ačkoli většina uživatelů bude mít užitek z výstupů VP-5 až po uvedení do provozu celého zařízení ELI ; předpokládáme, zapojení prvních uživatelů od roku 2018. Téma Přínos pro uživatele


Fyzika extrémních intenzit v interakci laserů s hmotou Kvalitativně nová platforma pro výzkum ultrarelativistické interakce laserů s hmotou

Třída 1, 2, 3

Plánovaní uživatelé Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na fyziku plazmatu, fyziku a technologie ultrakrátkých laserů, kvantovou fyziku

Třída 1, 2, 3, 4 Fyzika vysokých hustot energií v interakci laserů s hmotou Realizace nových projektů výzkumu horkého hustého plazmatu

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na projekty termonukleární fúze a fyziku horkého hustého plazmatu

Laboratorní astrofyzika, studium hmoty astrofyzikálních objektů Párové plasma, astrofyzické proudy, magnetické znovunapojení.

Třída 1, 2, 3

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na astrofyzik fyziku silných elektromagnetických polí, kvantovou fyz a fyziku vysokých energií

Nové plazmové technologie s využitím repetičních laserů Vývoj a prototypování technologií plazmatického nanášení materiálů

Třída 4, 5

Firmy zabývající se vývojem a výrobou v oblasti plazmových technologií, pokročilých materiálů, keramických materiálů, materiálů pro leteckou techniku vývojové ústavy specializované na materiály

Inerciální termojaderná fúze Vývoj a optimalizace parametrů rychlého a šokového zážehu pro zapálení termojaderného paliva

Třída 1, 2, 3

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na inerciální termojadernou fúzi a angažované ve velkých mezinárodních projektech inerciální fúze (NIF, LMJ, ORION)

Výzkum horké husté hmoty a ionizované kondenzované fáze Objasnění vlastností hmoty při extrémních tlacích a stupni ionizace

Třída 1, 2, 3

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na astrofyzik fyziku superhustého plazmatu, geofyziku

Vazba na jiné výzkumné programy: VP 5 je vědecky soběstačná a samostatná, co do technologické infrastruktury. Závisí ovšem na dostupnosti a parametrech laserových svazků (VP 1) a teoretické analýze a simulační podpoře VP 6. Klíčové metodologické přístupy, klíčové výzvy: Klíčové výzvy VP-5 lze následovně: (a) Vyjasnění optimálních parametrů plazmatu pro inerciální termojadernou fúzi v režimu rychlého /šokového zážehu (b) Relativistické plazma s vysokou hustotou energie (c) Interakce laserového záření s pevnými terči (d) Interakce laseru s klastry a terči s omezenou hmotou (e) Studium horké husté hmoty (warm dense matter) (f) Brzdění protonového svazku v připraveném plazmatu (g) Fenomény laboratorní astrofyziky V rámci VP-5 na ELI může být zodpovězeno mnoho dosud otevřených důležitých otázek současné 30/95

fyziky jako např. transport elektronových svazků o vysokém proudu v hustém plazmatu pro rychlé zapálení termonukleární fúze (fast ignition) a generování a srážky silných rázových vln v hustém plazmatu pro zapálení fúze rázovou vlnou (shock ignition). ELI poskytne pro mnoho projektů unikátní dostupnost 2-3 PW femtosekundových laserových svazků s nejméně jedním dalším laserovým pulsem (nekomprimovaný nanosekundový puls nebo puls komprimovaný do ps oblasti)a 10PW svazek. Lokální sekundární zdroje jako je betatron a protonové/rentgenové backlightery. Klíčové vybavení: Experimentální vybavení zahrnuje zejména vakuový systém, který se skládá vakuové komory dostatečně velké, aby mohla hostit více laserových svazků, terčů a diagnostiku. Dále budou poskytnuty další komory pro vylepšení kontrastu laseru a manipulaci se svazkem. Mezi další plánované vybavení náleží: - Systém fokusace laserových svazků - Rentgenová kamera a rychlá (streak) kamera - Systém pro přesné polohování vícenásobných terčů - Pomocná zařízení - tryska plynu o vysoké hustotě. Personální zajištění výzkumného programu (FTE) 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Vedoucí výzkumného programu Senior researcher Junior researcher Ph.D. student Podpůrní pracovníci (kvalifikovaní) Celkem

0

0

0,17

0,39

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0 0,134

1,57

3,01 4,766

4,37

5,5

6,5

6,5

0

0

1,23 1,608 2,046

3,92

3,5

4

4

0

0

0,25

1,63

1,67

2

2,5

2,5

0

0 0,174 0,672 2,008

3,634

5

5

5

6,69 10,95 14,094

16,5

18,5

18,5

0 0,134 3,394

1,01


0 0 0 0

0 0 0 0

1 4 2 1

2 6 2 2

1 7 3 2

1 7 5 2

1 6 5 4

1 7 7 6

1 7 7 6

0 0

0 0

1 9

2 14

3 16

4 19

5 21

6 27

6 27

Výzkumný program 6: Exotická fyzika a teorie Zahájení: 1/2011 Vedoucího výzkumného programu: Dr. Stefan Weber Cíle programu (včetně výstupů, výsledků, milníků a specifikace skupin uživatelů ): Hlavním cílem VP 6 je zkoumat nejdříve teoreticky a následně experimentálně ultrarelativistický režim (intenzita 1023 W/cm2) interakce záření s hmotou, nazývaný exotická fyzika. Tato neprobádaná 31/95

oblast interakcí při vysokých intenzitách umožní přístup k základním fyzikálním jevům s daleko většími charakteristickými energiemi než kdykoliv předtím a pravděpodobně způsobí přeskupení nebo sjednocení několika dílčích oblastí současné fyziky (atomární fyzika, fyzika plazmatu, částicová fyzika, nukleární fyzika, gravitační fyzika, teorie nelineárních polí, fyzika ultravysokých tlaků, astrofyzika a kosmologie). Z dlouhodobější perspektivy nabízí relativistická komprese možnosti intenzit překračujících 1025 W/cm2, což je nadkritická hodnota pro tvorbu elektron-pozitronových párů ve vakuu, stejně jako poskytnutí nových cest k ultrarychlým zeptosekundovým (10-21 s) jevům. Některé z exotických témat studovaných v rámci VP 6 jsou např. generace elektron-pozitronového plazmatu, čtyřvlnné směšování ve vakuu, polarizace a dvojlom vakua, Unruhovo záření, kvantověelektrodynamické (QED) kaskády a kvark-gluonové plazma. Budou provedeny teoretické analýzy a numerické simulace pro identifikované perspektivní projekty plynoucí také z VP2-5. Toto vyžaduje lokální vysoce výkonné (HPC) výpočetní středisko. Klastr s >1000 jádry a kapacitě úložště 1PB. Hlavní výstupy a výsledky ve Fázi 1: • Nákup HPC klastru ECLIPSE a jeho instalace a spuštění v dočasném umístěni na Slovance • Numrické simulace plazmatu jako první step k prvním UHI stežejním experimentům • Vývoj protoypu prostředí 3D virtuální reality experimentální haly E3, který poslouží jako zkouška kompletního konceptu virtuální reality pro celé zařízení ELI Beamlines. Hlavní výstupy a výsledky ve Fázi 2: • Diskuze s uživatelskou komunitou za účelem definice prvních stežejních expetrimentů na 10PW laserovém systému. • Přenos, instalace a testování HPC infrastruktury v cílové lokaci v serverovně ELI Beamlines v Dolních Břežanech • Koncept Virtuální reality pro celé zařízení ELI Beamlines. Výstupy a výsledky: Rekordně vysoké intenzity, které budou na ELI k dispozici, dovolí testovat fundamentální předpovědi kvantové elektrodynamiky (QED) v supersilných vnějších polích. V rámci VP-6 budou studovány čistě kvantově elektrodynamické procesy, jež se vyskytují v přítomnosti extrémně silných laserových polí, která budou k dispozici pouze na ELI. Obzvláště zajímavé budou absorpční a disperzní procesy spojené s polarizací vakua. Hlavními výstupy VP 6 budou pokročilé teorie popisující procesy v QED patřící mezi jevy exotické fyziky, numerické modelování a příprava pilotních ověřovacích experimentů. Bude navržena interakční ultravakuová komora vhodná pro mnohostranné využití. Pravidelně budou organizovány specializované workshopy typu brainstorming. Původní vědecké výsledky, tedy teoretické předpovědi následně verifikované experimentálně, budou publikovány v předních recenzovaných vědeckých časopisech. Popis výstupů a výsledků ve Fázi 1: Ve fázi 1 budou provedeny numerické simulace vybraných problémů interakce laseru s plazmatem a laboratorní astrofyziky. Tyto simulace budou dokumentovány odpovídajícím množstvím simulací. Dále budou provedeny studie exotických jevů. Bude úspěšně dokonče nákup HPC klastru. 32/95

Popis výstupů a výsledků ve Fázi 2: Na konci Fáze 2 bude k diposizici koncept virtuální reality pro experimentální konfigurace P3. Budou k dispozici detialní simulace využívají realistické konfigurace stežejních experitmentů v oblasti vysokých hustot energie a tyto budou dokumentovány formou publikací. Klíčové výsledky a milníky: Činnost


Výzkum a vývoj

Uvedení do provozu

Činnost Výzkum a vývoj

Uvedení do provozu

Milníky Fáze 1

Milník (mm/rrrr)

Teoretické studie mechanismů exotické fyziky relevantní experimentálním podmínkám na ELI-Beamlines

06/2012


01/2014

Numerické výpočty a simulace vybraných problémů

06/2013

Koncepční návrh

12/2013

Vývoj a realizace diagnostických metod a technik, detailní návrhy základních experimentů

10/2014

Integrace a validace HPC (výpočetního) klastru

09/2015

4,5 impaktovaných publikací 4,13 neimpaktovaných publikací

12/2015

Pokročilá teoretická studia mechanismů exotické fyziky dosažitelných na zařízení ELI-Beamlines

12/2015

Milníky Fáze 2

Milník (mm/rrrr)


05/2017

VBL - 3D virtuální realita budov ELI a všech experimentálních hal

12/2016

Uvedení do provozu experimentálních UHV komor a jejich rezidentní vybavení, zpracování dokumentace, stanovení provozních předpisů.

06/2017

Teorie a simulační způsobilost pro experimenty v oblasti interakce ultra-intenzivních laserů a materiálů.

12/2017

VBL připravena pro přípravu návrhů uživatelských experimentálních konfigurací.

12/2017

Uživatelé výsledků: Hlavními uživateli výsledků a výstupů vytvořených v rámci výzkumného programu VP-6 budou výzkumníci pracující v oblastech vysokoenergetické fyziky, kosmologie, kvantové fyziky, gravitační fyziky, astrofyziky, elementární částicové fyziky a teoretické fyziky. Řada výzkumných institucí a univerzit vyjádřila zájem na využívání VP-6 infrastruktury nebo spolupráci v konkrétní oblasti relevantní VP 6 prostřednictvím zájmového dopisu. 33/95

Téma Přínos pro uživatele


Základní výzkum v oblasti silných Třída 1, 2, 3 polí a QED

Plánovaní uživatelé Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na obory fyziky částic s vysokými energiemi, nukleární a subnukleární fyziku, astrofyziku a kvantovou teorii

Interakce ultraintenzivních laserů s hmotou Realizace projektů při intenzitách 100x vyšších než současné hodnoty

Třída 1, 2, 3, 4

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na laserové technologie, fyziku plazmatu a fyziku vysokých energií, high-tech firmy vyvíjející a vyrábějící speciální optické a detekční systémy

Produkce elektron-pozitronových párů ultraintenzivními lasery Testování předpovědí teoretické fyziky, kalibrace detektorů částic

Třída 1, 2, 3, 4

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na částicovou fyziku, fyziku vysokých energií a astrofyziku, high-tech firmy vyvíjející a vyrábějící detektory částic

Vysokoenergetická QED s využitím laserů

Třída 1, 2, 3

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na fyziku vysokých energií, nukleární a subnukleární fyziku, astrofyziku a kvantovou fyziku

Třída 1, 2, 3, 4, 5 Generace GeV protonů, laserem řízená generace gama záření Prototypy kompaktních urychlovačů částic, nové nukleární technologie

Výzkumné instituce a univerzity zaměřené na fyziku urychlování částic, astrofyziku a kvantovou elektroniku, high-tech firmy v oboru jaderných technologií a pokročilých materiálů

Vazba na jiné výzkumné programy: VP 6 je vědecky samostatná a není přímo propojená s ostatními programy, nicméně její experimentální realizace kriticky závisí na dostupnosti ultrarelativistických intenzit poskytovaných laserovými systémy vyvinutými v rámci VP 1. VP 6 je poskytovatelem služeb pro další VP v oblasti teoretických analýz a simulací. Klíčové metodologické přístupy, klíčové výzvy VP-6 bude studovat zejména jevy, jakými je přímá konverze energie fotonů do elektron-pozitronových párů a další efekty nelineární kvantové fyziky. Existuje řada jevů QED v silných polích, které se dají zhruba rozdělit do 2 tříd: „smyčkové“ (polarizace vakua v silném poli, spontánní produkce párů) a „stromové“ (vznik párů jako porucha, anihilace párů, Comptonův rozptyl). Emise pozitronů pocházejících z přímé interakce stávajících (jedno-výstřelových) petawattových laserových impulsů s hmotou má nevýhodu omezeného pozitronového výtěžku. Klíčovou výzvou zařízení ELI bude jednak odstranění tohoto zásadního omezení, jednak podstatné zvýšení intenzity fokusovaných laserových pulsů díky možnostech vysoké míry opakování. ELI prozkoumá v rámci VP-6 zcela nové režimy interakce laseru s hmotou a bude se snažit zmapovat fundamentální jevy spojené s kvantovou elektrodynamikou. Narušení vakua laserem bylo sice navrženo již dávno, ale nikdy nebylo experimentálně prokázáno, protože intenzity současných laserů na to nestačily. ELI poskytne takový obor intenzit, který otevře cestu k novým experimentálním možnostem. Z jevů QED, které bude možné studovat, jsou nejdůležitější: a) Elektronové plazma b) Čtyřvlnné směšování ve vakuu c) Polarizace vakua d) Dvojlom vakua 34/95

e) Unruhovo záření f) QED kaskády a inverzní Comptonův rozptyl g) Kvark-gluonové plazma Klíčové vybavení (detailněji viz kap. VI.): Experimentální vybavení zahrnuje zejména ultravakuový systém, který se skládá z jedné komory o průměru 4 m. Mezi další plánované vybavení patří: - Systémy pro fokusaci laserových svazků o velkém průměru - Částicové detektory - Rentgenové kamery - Systém pro vysoce přesné polohování terčů Personální zajištění výzkumného programu (FTE) Vedoucí výzkumného programu Senior researcher Junior researcher Ph.D. student Podpůrní pracovníci (kvalifikovaní) Celkem

2010 0 0 0 0 0

2011 0,29 0,13 0,21 0

2012 0,5 0,28 1,21 0,19

2013 0,5 0,49 0,81 0,64

2014 2015 2016 2017 2018 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,98 0,6 0,75 1 1 2,32 2,46 2,5 2,5 2,5 0,75 0,75 1 1,5 1,5

0 0,17 1,09 3,51

0 0,634 2,354

3,53

6,51

7

7

7

8,05 10,824

11,8

12,5

12,5


0 0 0 0

1 0 1 0

1 0 2 1

2 1 1 1

1 3 3 1

1 0 2 1

1 1 3 1

1 1 3 2

1 1 3 2

0 0

0 2

1 5

2 7

5 13

7 11

8 14

8 15

8 15

V rámci výzkumných programů 2-6 pracují také výzkumní a podpůrní pracovníci, kteří se zabývají průřezovými aktivitami VP 2-6. Úvazky těchto zaměstnanců jsou poměrově rozděleny mezi těchto pět výzkumných programů. Z důvodu přepočtu úvazků může docházet k odchylkám v řádů desetin mezi personálním zajištěním a rozpočítáním pracovníků mezi jednotlivé výzkumné programy.

Podpůrní pracovníci - Konstruční tým pro VP 1-6 FTE HeadCount

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 0 11,4 22,8 29,5 32,3 34,3 35 35 35 0 22 29 37 40 42 43 43 43

Výzkumní pracovníci - Beam Transport a řídící systémy VP 1-6 35/95

FTE Senior researcher Junior researcher Celkem

HeadCount Senior researcher Junior researcher Celkem

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 0 0 0,25 1,83 3 2,86 2 2 2 0 0 0,37 3,71 13,9 18,7 16 16 16 0 0 0,62 5,54 16,9 21,5 18 18 18

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 0 0 1 3 3 3 2 2 2 0 0 1 8 18 22 16 16 16 0 0 2 11 21 25 18 18 18

36/95

3 Klíčoví pracovníci, zaměstnanci, politika rozvoje lidských zdrojů 3.1 Klíčoví pracovníci Klíčový pracovník Prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc. Jan Řídký Roman Hvězda Roman Hvězda Georg Korn

Georg Korn Ivan Wilhelm Bedřich Rus

Bedřich Rus

Bruno Le Garrec

Pavel Korouš Johana Burgetová Ladislav Půst

Funkce Výkonný ředitel Supervisor projektu, ředitel FZÚ Manažer projektu Projektový manažer Vědecký a technický manažer Koordinátor experimentál ních programů Manažer pro vnější vztahy Koordinátor laserových programů Zástupce vědeckého koordinátora laserových technologií Beam Distribution and Control systems Coordinator Hlavní inženýr Manažer administrativ y Koordinátor

Výzkum ný progra m 1-6

Datum nástupu do cenra 1.11.10

2011

2012

2013

2014

2015 2016 2017 2018

1

1

1

0,57 0

0

0

0

0,1

0

0

0

0

0

0

1-6 1.9.2009 0

1-6

1.8.2014

0

0

0 0,42

1

1

1

1

1-6

15.7.2010

1

1

1 0,58

0

0

0

0

1-6

1.8.2014

0

0

0 0,22 0,5

0,5

0,5

0,5

2-6

2.5.2011

0,67

1

1 0,78 0,5

0,5

0,5

0,5

1-6 1-6

15.3.2015 1.5.2013

0

0

0

0

0,4

0,5

0,5

0,5

1-6

1.1.2009

0

0

0,33

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,33

0,5

0,17

0

0

0

0

0

0 0,25

1

1 0,86

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

0,2 0,97

1

1

1

1

1

1

0 0,62

1

1

1

1

1-6

1.10.2012

1

1.4.2011

1-6

1.9.2011

1-6

19.5.2014 37/95

0,75

0

0

instalace technologií Petr Procházka

Koordinátor bezpečnosti Zástupce vedoucího Bedřich Rus výzkumného programu Vedoucí výzkumného Bedřich Rus programu senior Pavel Bakule reseacher senior Petr Hříbek reseacher senior Daniel Kramer reseacher Michal senior Košelja reseacher Miroslav senior Palatka reseacher senior Jack Naylon reseacher senior Jiří Polan reseacher Janathan senior Tyler Green reseacher Senior Jiří Thoma researcher Senior Davorin Peceli researcher Roman Senior Antipenkov researcher Galina Senior Kalichenko researcher Senior Pavel Trojek researcher Bedřich senior Himmel researcher Zástuce Stephane vedoucího Sebban výzkumných programů Vedoucí Stephane vědeckého Sebban programu Michaela senior

2-6

1.12.2012

1

1

1

1

1

1

1

1.1.2011

0,39

0,4

0,17

0

0

0

0

0

1 1

1.5.2013

0

0

0,33

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,58

1

1

1

1

1

1

1

1

1.1.2009

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

1 1

1.3.2011 1.3.2010

0,83

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1.1.2010

0,41 0,41

0,3

0,4

0,4

0,4

0,4

0,4

1

1.12.2012

0 0,08

1

1

1

1

1

1

1

1.8.2010

1

1

1

1

1

1

1

1

1

8.3.2012

0 0,81

1

1,3

1

1

1

1

1

1.12.2012

0 0,08

1 0,88

1

1

1

1

1

14.1.2013

0

0

0,57

1

1

1

1

1

1

8.7.2013

0

0

0,72

1

1

1

1

1

1

8.4.2013

0

0

0 0,60

1

1

1

1

1 1

27.5.2014

0

0

0 0,30

1

1

1

1

0

0

0 0,25

1

1

1

1

2

13.7.2011

0,23

0,5

0

0

0

0

0

2 2

1.5.2013 1.8.2010

0 1

0 1

0,33 0,55 1 1

0,5 1

0,5 1

0,5 1

0,5 1

1.7.2011

15.9.2014

38/95

0 0,08

0,17

Kozlová Francois de Dortan Byonghoon Kim

reseacher senior reseacher senior reseacher senior Kim Ta Phuoc reseacher Senior Jaroslav Nejdl researcher Zástupce Daniele vedoucího Margarone vázkumného programu Vedoucí Daniele výzkumného Margarone programu senior Tadzio Levato reseacher senior Lukáš Přibyl researcher Valentine Senior Scuderi researcher Zástupce vedoucího Libor Juha výzkumného programu Vedoucí Jakob výzkumného Andreasson programu Štefan Senior Michalík researcher Andrey senior Shukurov researcher Senior Petr Brůža researcher Senior Martin Přeček researcher Zástupce vedoucího Jiří Limpouch výzkumného programu Stefan Vedoucí Andreas výzkumného Weber programu Deepak senior Kumar researcher Batheja Josef Krása senior

2

11.4.2011

0,73

1

1

1 0,25

0

0

0

2

1.3.2014

0

0

0 0,83 0,25

0

0

0

2

1.7.2012

0

0

1 0,64

1

1

1

1

2

1.6.2011

0,58

1

1

1

1

1

1

1

3

1.6.2011

0,43

0,9

0,3

0

0

0

0

0

3 3

1.5.2013

0

0

0,64

1

1

1

1

1

0,5 0,63

1

1

1

1

3 3

1.1.2012 1.10.2012

0

4

7.3.2012

0 0,41 1

1

1

1

1

1

1

0 0,25

1

1

1

1

1

1

31.12.2012

0

0

0

0

0

0

0

0

4

1.1.2014

0

0

0

1

1

1

1

1

4

1.12.2012

0 0,25

1

1 0,17

0

4 4

1.6.2012 1.12.2013

0 0,18

0 0 0,1 8 0,18

4

1.10.2012

0 0,25

5

1.3.2012

5 5 5

0

0,04 0,75

0,8

1

1

1

1

1

1

1

1

1

0 0,17

0,07 0,00

0

0

0

0

13.5.2013

0

0

0,32

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

18.11.2013 1.5.2012

0 0 0 0,33

0,12 0,5

1 1 0,5 0,18

1 0,5

1 0,5

1 0,5

39/95

0

0,3 0,13 0,18

1

researcher senior reseacher 5 23.4.2012 0 0,69 1 1 0 0 0 0 senior 5 Daniel Klír 1.8.2012 researcher 0 0,08 0,2 0,2 0,07 0 0 0 Marco senior Borghesi researcher 5 15.9.2012 0 0,19 0,5 0,63 0,23 0 0 0 Oldřich senior Renner researcher 5 1.3.2013 0 0 0,33 0,80 0,8 0,8 0,8 0,8 Zástupce vedoucího Karel Rohlena výzkumného programu 6 1.6.2011 0,29 0,5 0,18 0 0 0 0 0 Stefan Vedoucí Andreas výzkumného Weber programu 6 13.5.2013 0 0 0,32 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 senior Jiří Limpouch researcher 6 13.5.2013 0,00 0 0,13 0,08 0 0 0 0 senior Karel Rohlena researcher 6 13.5.2013 0 0 0 0,21 0 0 0 0 senior NN researcher 6 1.1.2016 0 0 0 0 0 1 1 1 Evangelos senior 6 Siminos researcher 1.2.2014 0 0 0 0,25 0 0 0 0 Vzhledem k podstatě projektu ELI (pan-evropský projekt), budou klíčové manažerské a vědecké pozice obsazeny v rámci výběrových řízení, s ohledem na zkušenosti s řízením a/nebo vědeckou prací. Z toho důvodu jsou dosavadní klíčové řídící pozice obsazeny pouze na dočasné bázi a tito zaměstnanci ("zástupci") se budou podílet na projektu do doby, než budou tato místa obsazena pracovníky vybranými na základě výběrových řízení. Sargis Ter Avetisyan

Milník pro obsazení klíčových vědeckých a manažerských pozic: nejpozději do 1/2014.

40/95

3.2

Vývoj zaměstnanců v čase

Přepočtené úvazky (FTE) Funkce Vedoucí výzk. programu Senior researcher Junior researcher Ph.D. student Celkem výzkumníci Podpůrní pracovníci Management projektu Celkem pracovníci

2010

2011

2012

2013

2014

2015

0,00

1,34

2,47

2,83

4,05

4,00

2016

0,00

8,31

18,18

29,60 34,94

36,83

43,85 48,00 48,00 48,00 48,00 48,00 48,00 48,00

0,00

2,81

13,17

24,04 40,93

61,13

54,40 58,00 58,00 58,00 58,00 58,00 58,00 58,00

0,00

0,00

0,44

6,20

0,00

12,46

34,26

2,19 5,50 58,66 85,42

108,16

117,5

127,0

127,0

0

13,1

26,76

38,38 50,44

62,58

68,5

70,5

70,5

0

18,5

40,01

59,42 63,61

78,09

78,09

57,5

57,5

57,5

57,5

57,5

57,5

57,5

0,00

44,02

101,0

156,5 199,5

248,83

264,1

255,0

255,0

255,0

255,0

255,0

255,0

255,0

4,00

2017

2018

4,00

4,00

2019 4,00

2020 4,00

2021

2022

4,00

4,00

127,0 70,5

127,0 70,5

127,0 70,5

127,0 70,5

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 0 4 5 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 31 38 41 50 55,5 57 57 58 58 61 61 0 11 42 0 10 28 35 44 54 61 62 62 63 63 63 63 55 0 0 2 5 8 24 35 36 38 39 40 41 41 8 0 25 66 84 99 111 134 158 161 163 166 167 171 171 0 0 0 0 91 91 91 92 92 92 0 0 0 0 0 30 59 76 86 69 60 59 59 59 59 59 59 59 0 55 125 160 185 180 194 217 311 313 316 318 322 322

Počet nových a vystěhovaných pracovníků Pracovníci (FTE)

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Pracovníci celkem

0

43

98

156

198

225

248

255

z toho: - počet vystěhovaných pracovníků

0

21

21

21

21

21

21

21

- počet nových pracovníků Poměr nových pracovníků

0

21

98

156

198

225

248

255

0%

50%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

Ve spolupráci s českými (zejména členy konsorcia ELI-CZ) i zahraničními univerzitami a dalšími zapojenými subjekty (zejména se subjekty participujícími na projektu ELI-Preparatory Phase a členy ELI-ERIC) budou vytvořena nová pracovní místa, mj. s ohledem na splnění podmínky min. 50% nových pracovníků na konci projektu, tj. 31.12.2017. Tým projektu ELI bude prosazovat proaktivní politiku v oblasti získávání zájemců o zapojení mladých vědců a studentů do výzkumné a vývojové činnosti centra a jejich následné zaměstnání v rámci centra ELI. Konkrétně např. formou workshopů, odborných seminářů a propagačních akcí na univerzitách nebo publikací v odborných i populárně vědeckých periodikách. První část kategorie „počet vystěhovaných pracovníků“ tvoří pracovníci žadatele (tedy FZÚ), kteří participují na projektu ELI, ale byli zaměstnáni ve FZÚ před projektem ELI.Tito pracovníci budou přesunuti do místa realizace projektu po dokončení stavební části centra ELI (r. 2015) a de facto 41/95

4,00

15,25 17,00 17,00 17,00 17,00 17,00 17,00 17,00

Fyzické osoby (headcount) Funkce Vedoucí výzk. programu Senior researcher Junior researcher Ph.D. student Celkem výzkumníci Podpůrní pracovníci Management projektu Celkem pracovníci

2023

127,0 70,5

budou „vystěhovanými pracovníky“. Druhou část kategorie „počet vystěhovaných pracovníků“ tvoří noví pracovníci managementu a vědecko-výzkumní pracovníci, kteří byli/budou v důsledku přípravy a realizace projektu ELI zaměstnáni do r. 2017: a) ve FZÚ, b) mimo Prahu. Tito pracovníci resp. pracovní místa by nevznikla bez projektu ELI. Svou povahou tedy nejsou „vystěhovanými pracovníky“, pouze dočasně nejsou/nebudou umístěni v Dolních Břežanech. Kategorie „počet nových pracovníků“ tvoří vědecko-výzkumní pracovníci, kteří se nebudou sestávat ze stávajících pracovníků z kteréhokoli pracoviště FZU v Praze či jinde v ČR k datu zahájení projektu. 3.3 Politika lidských zdrojů Aktivita v oblasti rozvoje lidských zdrojů: Plán kariérního postupu Zahájení: 01/2011 Ukončení: průběžně Hlavní cíle: Plán kariérního postupu bude jedním z klíčových prvků politiky lidských zdrojů v rámci ELI. Tento plán bude na základě „Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků“ vydaných Evropskou komisí v roce 2005 (které představují i v současné době nejvyšší normu na evropské úrovni) vymezovat podmínky, podle kterých budou zaměstnanci ELI najímáni a podle nichž bude i hodnocena jejich činnost. Pro zaměstnance bude existovat personalizovaný plán kariérního rozvoje. Ten se bude zakládat na pravidelných hodnoceních jeho činnosti a bude jednoznačný a transparentní. Politika lidských zdrojů, včetně zásad kariérního rozvoje, bude stanovena tak, aby co nejlépe sloužila potřebám projektu. Popis práce, výstupů a očekávaných výsledků, důležité milníky: Milníky: 1) Plán rozvoje kariérního postupu pro zaměstnance projektu ELI je v souladu s Etickou vědeckou chartou a po dobu realizační fáze projektu se řídí Kariérním řádem Akademie věd ČR. 2) Tvorba plánu rozvoje a vzdělávání zaměstnanců v projektu ELI je navázána na každoroční hodnocení zaměstnanců. Ze zjištěných vzdělávacích potřeb jednotlivých zaměstnanců a na základě projektových potřeb, vedoucí pracovníci a personalista vytvoří roční plán vzdělávání v rámci vyčleněného rozpočtu. Obdobný plán rozvoje zaměstnanců bude připravován pracovníky Konsorcia ELI-DC tak, aby byl společný pro všechny pilíře budoucího Konsorcia ELI-ERIC po roce 2018. 1/ Přijímání pracovníků Za stanovení a zajištění správného dodržování politiky lidských zdrojů bude odpovídat Ředitel FZÚ. Ředitel FZÚ bude rozhodovat o přijímání zaměstnanců do vysokých manažerských a vedoucích vědeckých funkcí (pro Vedoucího vědeckého koordinátora a Vedoucí výzkumných programů budou 42/95

organizována výběrová řízení). Manažeři a Vedoucí výzkumných programů pak budou odpovídat za formulaci požadavků na nábor ostatních pracovníků a budou je navrhovat Řediteli FZÚ. Ředitel FZÚ bude mít rozhodující slovo při náboru všech nových zaměstnanců. Oddělení lidských zdrojů a vzdělávání bude zajišťovat každodenní podporu řediteli a manažerům ohledně implementace politiky lidských zdrojů. Výběrová řízení na pozice vedoucího vědeckého koordinátora a vedoucích výzkumných programů byla vypsána v roce 2012. Klíčoví členové týmu budou jmenováni v souladu s časovým plánem uvedeným v sekci 3.1. Pro pozice, na které dosud nejsou známi kandidáti, bude nábor organizován v souladu s daty uvedenými ve zmíněném časovém plánu. Opatření pro přilákání a výběr kandidátů jsou detailně popsána v sekci „Politika přijímání zaměstnanců na volná místa a genderová politika“. 2/ Úrovně kariérního rozvoje Zaměstnanci budou rozděleni podle pětistupňové škály, která bude navržena tak, aby odrážela jejich postupné zásluhy a odměňovala výsledky. Bude rozlišovat 5 úrovní: - 1. úroveň: asistenti výzkumu, tj. zaměstnanci, kteří ještě nedokončili vysokoškolské studium - 2. úroveň: zaměstnanci studující postgraduálně - 3. úroveň: zaměstnanci s doktorským titulem nebo titulem Ph.D. - 4. úroveň: zaměstnanci s vědeckým titulem CSc. nebo Ph.D., kteří prokazují iniciativu a autonomii v oboru svého výzkumu a kteří pravidelně publikují vědecké články. Tito zaměstnanci musí též prokázat vedoucí schopnosti a mít zkušenost vést tým do velikosti 10 osob. 5. úroveň: zaměstnanci splňující všechny požadavky 4. úrovně a jsou důležitými vědci na klíčové pozici v rozvoji oboru na mezinárodní úrovni. Tito zaměstnanci by měli též prokázat vedoucí schopnosti a mít zkušenosti vést tým přesahující 10 osob.

3/ Hodnocení a kritéria kariérního rozvoje Výkon a kreativní činnost každého zaměstnance, včetně manažerů a vedoucích výzkumných programů, budou pravidelně jednou ročně hodnoceny. Toto hodnocení se bude řídit principy Kariérního řádu AV ČR. Výkon manažerů a vedoucích výzkumných programů bude hodnotit Ředitel. Hodnocení ostatních zaměstnanců bude provádět nadřízený manažer. Oddělení lidských zdrojů a vzdělávání jim poskytne nutnou administrativní a logistickou podporu. Rámec hodnocení a ocenění práce členů výzkumných týmů bude navazán na Kariérní řád AV ČR, na kreativitu výzkumu a jeho výsledky (publikace, patenty, spolupráce na národní a mezinárodní úrovni). Vědecké výsledky (zejména publikace a patenty) budou představovat nejdůležitější kritérium tohoto hodnotícího procesu. Na druhou stranu budou zásluhy každého výzkumného pracovníka posuzovány nejen kvantitativně, ale i kvalitativně. Jak doporučuje evropský Kodex pro nábor vědců, důležitost bibliometrických údajů bude vyvážena širším rámcem evaluačních kritérií, jako např. vyučování, přednášková činnost, dozor, práce v týmu, přenos znalostí, řízení výzkumu a inovací, administrativní povinnosti, publicita 43/95

a mobilita. Mobilita bude u kariérního rozvoje také brána v potaz. Každá zkušenost s mobilitou, ať už jde o zahraničí, jiný sektor výzkumu, či zkušenost z aplikovaného výzkumu, bude považována za cenný příspěvek k profesnímu rozvoji a projeví se pozitivně na hodnocení zaměstnance. 4/ Implementace plánu kariérního rozvoje Pět úrovní kariérního rozvoje se bude vztahovat k různým úrovním mezd tak, jak je vymezuje projektová žádost. Na doporučení manažerů bude ředitel alespoň jednou ročně rozhodovat o bonusech pro zaměstnance, kteří měli výborné pracovní výsledky a výkony ve své výzkumné nebo řídící činnosti. Navrhovaný platový plán, který bude předmětem schvalování Ředitelem v roce 2011, je uveden níže. Mimořádná mzdová opatření na přilákání prvotřídních zahraničních výzkumných pracovníků popisuje sekce o mobilitě zaměstnanců. funkce v projektu Vedoucí výzkumného programu Senior researcher Junior researcher PhD. student

plat [EUR/ měsíc] 3.500 – 6.000 2.000 - 4.000 1.600 - 2.500 1.100 - 2.000

Výroční hodnocení bude vypracováváno oddělením lidských zdrojů a vzdělávání a odevzdáváno Řediteli FZÚ a Řídicímu výboru, kteří rozhodnou o případných úpravách a dodatcích.

Aktivita v oblasti rozvoje lidských zdrojů: Plán zaměstnanecké mobility vůči zahraničí a vůči aplikační sféře Zahájení: 07/2011 Ukončení: průběžně Hlavní cíle: Cílem zaměstnanecké mobility bude zejména posilování kariérního rozvoje zaměstnanců a z toho vyplývající zajištění kvalifikované pracovní síly pro projekt. Plán mobility bude v maximální míře využívat existující spolupráci s výzkumnými institucemi i soukromým sektorem. Schéma bude jednak podporovat “vně orientovanou” mobilitu zaměstnanců ELI-Beamlines, jednak “dovnitř orientovanou” mobilitu zahraničních vědců a českých vědců působících v zahraničí. Konsorcium Laserlab Europe a plánované konsorcium ELI-ERIC budou využity jako funkční nástroj pro rozvoj obou těchto typů mobility. Popis práce, jejích výstupů, předpokládaných výsledků, hlavních milníků: Milníky: 1) Zahájení “vně orientované” mobility ve druhém pololetí 2011. Tato mobilita bude naplňována prostřednictvím školení, stáží a účastí na aktivitách bilaterální i multilaterální spolupráce se zahraničními výzkumnými pracovišti nebo průmyslovými subjekty. Cílem bude maximální podpora mobility výzkumných pracovníků pro získávání zkušeností. S ohledem na cíle projektu ELI Beamlines budou v rámci realizační fáze vysíláni na dlouhodobé pobyty především zaměstnanci 44/95

v souvislosti s vývojem technologií. 2) Zahájení “dovnitř orientované” mobility ve druhém pololetí 2011. Cílem bude přilákat do konce roku 2017 celkem 50 českých vědců působících v zahraničí a zahraničních vědců (zkušených či začínajících). Komentář: Mobilita – ať už jde o vycestovávání zaměstnanců či hostování zahraničních expertů – je klíčovou součástí projektu jak při jeho implementaci, tak i v provozní fázi, jako jeden ze způsobů kariérního rozvoje a zajištění kvalifikované pracovní síly. Mobilita bude rozvíjena následujícím způsobem: - Školení: bude přispívat k mobilitě tím, že bude úzce napojeno na mezinárodní programy spolupráce s výzkumnými ústavy, univerzitami i firmami. Tento přístup ke školení, při kterém se bude od studentů i výzkumníků programově vyžadovat zkušenost ze zahraničí, zajistí dlouhodobou mobilitu oběma směry. - Platová politika: platová tabulka uvedená v předchozí sekci se bude vztahovat na všechny zaměstnance. Přesto bude významným výzkumným pracovníkům (cizincům nebo Čechům působícím v zahraničí) nabídnuto dodatečné ocenění, aby Centrum ELI mohlo konkurovat platovým podmínkám špičkových světových výzkumných center. Tato politika bude aplikována případ od případu specifickými projekty financovanými z jiných zdrojů mimo rozpočet tohoto projektu. - Mezinárodní uživatelský přístup: mezinárodní uživatelský přístup (viz Business model, kapitola 5.3) k výzkumným a vývojovým kapacitám ELI bude významným faktorem podporujícím mobilitu. Tato podpora mobility se bude týkat hostujících výzkumníků/uživatelů ze zahraničních institucí, ale i zaměstnanců ELI. Mezinárodní uživatelský přístup s sebou rovněž přinese studijní cesty a pobyty v partnerských výzkumných ústavech, laboratořích i společnostech. - Integrace návštěvníků a hostujících vědců: Faktorem rozvoje mobility bude integrace návštěvníků a hostujících vědců do výzkumných týmů centra ELI. Tato integrace bude organizována v závislosti na délce pobytu v ELI. a) Pozice návštěvníka (působící na ELI po dobu kratší než 6 týdnů) bude definována v rámci individuálního výzkumného projektu a jeho podmínek. Bude zodpovědný vedoucímu projektu a celkovou supervizi bude mít vedoucí příslušného výzkumného programu. b) Krátkodobě hostující výzkumníci (působící na ELI déle než 6 týdnů, ale ne déle než 6 měsíců) budou pracovat především na dlouhodobých mezinárodních projektech spolupráce. Jejich povinnosti a odpovědnosti budou stanoveny individuálně před začátkem jejich pobytu. c) Dlouhodobě hostující výzkumníci (působící na ELI po dobu přesahující 6 měsíců) budou rovněž pracovat na dlouhodobých projektech spolupráce a také na bázi individuální spolupráce či návštěvy (např. vědci v rámci studijního volna, tzv. sabbatical year). Budou moci profitovat ze stejného plánu kariérního rozvoje jako zaměstnanci ELI. V obou případech budou hostující výzkumníci integrováni do individuálních výzkumných programů a na jejich práci bude dohlížet příslušný vedoucí výzkumného programu stejně jako na zaměstnance ELI.

45/95

Aktivita v oblasti rozvoje lidských zdrojů: Zapojení Centra do nových nebo existujících magisterských a doktorských programů Zahájení: 07/2011 Ukončení: průběžně Hlavní cíle: Iniciace vzniku nového studijního programu zaměřeného na rozvoj nové generace kvalifikovaných specialistů s mezinárodním rozhledem jak pro potřeby projektu, tak se zřetelem k možnostem širšího uplatnění ve výzkumu a ve vývoji pokročilých technologií. Programy přispějí k zajištění přenosu vědomostí do aplikační sféry. Školicí politika rovněž přispěje k podpoře mezinárodního zaměření zaměstnanců centra ELI a jejich kariér. Popis práce, výstupů, předpokládaných výsledků a hlavních milníků: Milníky: 1) V průběhu realizační fáze bude iniciován vznik nového studijního programu nebo rozšíření stávajícího studijního programu o témata ze zaměření projektu ELI. Splupráce na vzniku tohoto programu bude realizována na základě spolupráce s existujícími partnery v rámci Konsorcia ELIPP a dalšími partnerskými institucemi. 2) Počínaje rokem 2012 budou každoročně organizovány mezinárodní letní školy zaměřené na témata výzkumu a technologií ELI. Letní školy budou určeny pro studenty a začínající výzkumníky a budou pořádány ve spolupráci se zahraničními partnerskými pracovišti i členy konsorcia ELI-CZ. Počítá se, že letních škol se bude každoročně účastnit alespoň 30 studentů a začínajících výzkumníků.

1/ Evropská a mezinárodní úroveň ELI bude v rámci spolupráce s VŠ podporovat doktorské programy (Ph.D.) se zaměřením na vysoce kvalifikované mladé specialisty s teoretickým i praktickým vzděláním v oblasti pokročilých laserových systémů a aplikacemi laserových pulsů o vysoké intenzitě. Jejich získané dovednosti budou odpovídat poptávce průmyslového sektoru a využití potenciálu ELI pro vývoj pokročilých technologií. Stojí za zmínku, že se pod záštitou konsorcia Laserlab Europe právě projednává organizace celoevropské sítě institucí spolupracujících na poli rozvoje lidských zdrojů pro období počínaje rokem 2011. Na mezinárodní úrovni již Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. spolupracuje s velkým počtem prestižních univerzit a výzkumných institucí v Evropě (Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko, Polsko), ve Spojených státech a v jihovýchodní Asii (Japonsko, Korea, Čína, Tchaj-wan, Indie), z nichž více než 40 již vyjádřilo zájem o projekt ELI. Předpokládá se využití těchto spoluprací pro výměnu studentů a začínajících vědců. Rovněž se předpokládá spolupráce s těmito institucemi na 46/95

přípravě výše zmíněných letních škol. Po ustavení ELI-ERIC budou vymezeny společné školící programy sdružující jednotlivé laboratoře ELI. 2/ Národní úroveň České univerzity již nyní nabízejí studijní programy vztahující se k výzkumu v oblastech, kterým se věnuje ELI. Toto zahrnuje: magisterské a doktorské studijní programy jako fyzika, kvantová elektronika, technologie termonukleární fúze, laserová fyzika a technologie, optika, fyzika plazmatu a pokročilá instrumentace. Tyto kurzy vyučují přední čeští specialisté, kteří jsou schopni předat své znalosti a zkušenosti budoucím generacím.

Aktivita v oblasti rozvoje lidských zdrojů: Politika náboru zaměstnanců na volná místa a genderová politika Zahájení: 07/2011 Ukončení: průběžně Hlavní cíle: Cílem náborové politiky na volné pozice bude zajistit dostatečnou a udržitelnou úroveň kvalifikovaných lidských zdrojů pro efektivní realizaci a provoz ELI. Tato politika bude definována s ohledem na potřeby a časový rozvrh každého výzkumného programu dle stanoveného plánu rozvoje lidských zdrojů. Politika přijímání zaměstnanců bude zahrnovat cíle v oblasti zaměstnanosti žen v souladu s cíli stanovenými v návrhu. Popis práce, výstupy a očekávané výsledky, základní milníky: Výstupy a milníky: 1) Systematičnost náboru na obsazení výzkumných a manažerských pozic za pomoci využívání již existujících databází potenciálních kandidátů. 2) Dosažení cíle 50% zaměstnanců pod 35 let věku (v okamžiku náboru) koncem roku 2017. 3) Snaha o posílení výzkumných týmů o ženy. Projekt bude především podporovat kategorii doktorandskou a začínajících výzkumnic. Celkově je očekáváno dosažení podílu 25% zaměstnankyň z celkového počtu zaměstnanců centra koncem roku 2017. 4) Strategie šíření povědomí: od roku 2011 pořádání specializovaných seminářů dvakrát až třikrát do roka, organizace tématických workshopů pro studenty středních škol a univerzit, doktorandy, pravidelné přednášky a propagační akce na univerzitách, publikace ve vědeckých a populárně 47/95

naučných periodikách, atd. Komentář: ELI je prestižní výzkumný projekt nejen pro Českou republiku, ale i v mezinárodním měřítku. Riziko nedostatku kvalifikovaných lidských zdrojů je díky jedinečnosti projektu ELI znatelně omezeno. Dá se předpokládat, že ELI bude představovat velmi atraktivní příležitost pro vynikající vědce z České republiky a zahraničí. V tomto ohledu bude spolupráce s klíčovými partnery Konsorcia ELI-CZ, partnerskými institucemi konsorcia přípravné fáze ELI-PP a budoucími členy konsorcia ELI-ERIC zásadní pro to, aby byla potřebám lidských zdrojů projektu ELI věnována pozornost na úrovni evropské komunity. Iniciativa zaměřená na celoevropskou spolupráci významných institucí na poli rozvoje lidských zdrojů, která je připravována pod záštitou programu LaserLab Europe (viz předchozí sekce, Zapojení Centra do nových nebo existujících magisterských a doktorských programů), je součástí této strategie. Cílem je zajistit udržitelnost vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů na nízké věkové úrovni. Workshopy pro potenciální studenty doktorských programů a propagační akce na univerzitách se budou zaměřovat na přilákání mladých kandidátů. Specializované semináře, propagace kariérních možností v rámci ELI na mezinárodních konferencích a publikace ve vědeckých i populárně naučných periodikách jsou jen některé z iniciativ zaměřených na zvyšování všeobecného povědomí o projektu a na přilákání co největšího počtu kandidátů. Tato komunikace bude probíhat současně s dalšími činnostmi zaměřenými na přilákání významných specialistů. Náborová činnost bude probíhat během celé implementační fáze. V rámci implementační fáze je prováděn nábor systematicky s využitím domácích i zahraničních pracovních portálů. Celková strategie bude též brát v úvahu nutnou podporu ženské zaměstnanosti. Propagační aktivity budou rozvíjeny tak, aby braly v potaz genderovou problematiku. Vzhledem k obecně nižšímu zastoupení žen na poli vědy a výzkumu bude genderová politika zohledněna nejen na úrovni přijímání nových zaměstnanců, ale také při školeních a propagaci vědeckých, technických a technologických studií spojených s ELI pro ženské publikum. Politika lidských zdrojů se bude zabývat též potřebami mladých matek (a mladých párů všeobecně). Zajistí přístup k prostorám pro péči o dítě a firemním školkám (ve spolupráci s místními úřady). Toto bude platit zejména pro zaměstnance pracující na pracovišti po dokončení stavební části.

48/95

4

Plánované výsledky a indikátory

Kód indikátoru

110502

110503

110504 111200

111300

074902 110710 110820 110810 110830 110300 071700 071900 110516 110517

Publikace (impaktované časopisy) (Jimp) Publikace (ostatní) Odborné publikace (dle metodiky RVV) Patenty (národní) Patenty (mezinárodní, triadické (EU, US, Japonsko)) Výsledky výzkumu chráněné na základě zvláštního právního předpisu (dle metodiky RVV) Poloprovoz, ověřená technologie, odrůda … (Z, T) Prototyp, metodika, užitný a prům. vzor, ... (S) Aplikované výsledky výzkumu (dle metodiky RVV) Objem smluvního výzkumu (tis. Kč) Příjmy ze smluvního výzkumu (% příjmů) - vtom příjmy z využití spec. infrastruktury externími subjekty (tis. Kč) - v tom příjmy z využití spec. infrastruktury externími subjekty (% příjmů) Objem prostředků na VaV získaný ze zahraničních zdrojů (tis. Kč) Příjmy z mezinárodních grantů (% příjmů) Příjmy z národních grantů / úč. podpory (tis. Kč) Příjmy z národních grantů / úč. podpory (% příjmů) Vznik spin-off firem Počet úspěšných absolventů doktorských studijních programů Počet projektů spolupráce aplikační sféry s VaV centry excelence Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu Počet výzkumných pracovníků využívajících vybudovanou infrastrukturu Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV - celkem Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci celkem Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci do 35 let Rozšířené nebo zrekontruované kapacity Vybudované kapacity

Závazné hodnoty monitorovacích indikátorů:

110502 110503 110504 111200 111300 074902 110710 110820 110810 110830 110300 071700 071900 110516 110517

Odborné publikace (dle metodiky RVV) Výsledky výzkumu chráněné na základě zvláštního právního předpisu (dle metodiky RVV) Aplikované výsledky výzkumu (dle metodiky RVV) Objem smluvního výzkumu Objem prostředků na VaV získaný ze zahraničních zdrojů Počet úspěšných absolventů doktorských studijních programů Počet projektů spolupráce aplikační sféry s VaV centry excelence Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infrastrukturu Počet výzkumných pracovníků využívajících vybudovanou infrastrukturu Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV - celkem Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci celkem Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumní pracovníci do 35 let Rozšířené nebo zrekonstruované kapacity Vybudované kapacity

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

0

1 4 5

13 6 19 0

28 21 49 0

0

0

0

0

0

0

0

0

24 18 42 0 0 0 0 5 5

2 4 6 0 0 0 0 6 6 0 0,0% 0 0,0% 3 000 0,0% 3000 5,0% 0 7 0

20 5 25 0 0 0 0 11 11 0 0,0% 0 0,0% 6500 20,0% 6500 10,0% 0 0 0

20 5 25 7 3 10 0 11 11 500 2,0% 125 1,9% 8200 20,0% 8200 10,0% 0 3 3

228 94 322 1 1 2 0 0 0 5 107 5,0% 1 277 2,5% 8400 39,6% 8400 9,9% 0 15 6

233 96 329 1 1 2 0 1 1 10 621 7,7% 2 655 2,9% 9300 38,8% 9300 9,7% 0 15 7

238 98 336 1 1 2 0 0 0 16 564 11,7% 4 141 2,9% 10000 38,8% 10000 9,7% 0 15 8

0 101 0,0 229 101 54 0 30887

0 120 0,0 248 120 58 -

118 127 10,0 255 127 61 -

124 421 60,0 255 127 61 -

126 421 60,0 255 127 61 -

126 421 60,0 255 127 61 -

15 0 0

K datu ukončení realizace projektu 31.12.2017 (fáze 1 + Fáze 2) 171 10 33 500 10 000 10 3 118 127 10

42,0 13,0 4

96 21 18

31.12.15

5 let od ukončení realizace projektu

49/95 255 127 61 0

121 0 11 0 3 000 7 0

-

0 101 0 229 101 54

-

30 887

157 54 35

255 101 0 30 887

4.1

199 87 48

4.1 Plánované výsledky a indikátory

Pokud jde o indikátory "Odborné publikace" a " Výsledky výzkumu chráněné na základě zvláštního právního předpisu" a " Aplikované výsledky výzkumu", hodnoty byly stanoveny s ohledem na skutečnost, že parametry laserů vyvinutých v rámci projektu ELI budou představovat radikální zlepšení ve srovnání s parametry stávajících systémů. ELI proto představuje unikátní vědecký projekt v mezinárodním kontextu, který bude generovat řadu vědeckých výsledků. Vzhledem k zaměření projektu byl zvolen jako klíčový indikátor "Odborné publikace" (110.502). Konkrétně půjde v případě tohoto indikátoru o články v impaktovaných publikacích a v menším rozsahu neimpaktované publikace a články ve sbornících. Z tabulky je zřejmý postupný nárůst indikátoru „Odborné publikace“ především ve vazbě na zprovoznění technologií a zahájení výzkumných aktivit. Od počátku roku 2018, tj. okamžiku zahájení plného provozu centra, je očekáván významný nárůst počtu publikací. V dalších letech provozní fáze se očekává mírně rostoucí trend v počtu publikací. Hodnoty provozní fáze počítají s možností zapojení do vykazovaných indikátorů veškerých publikací vytvoření v rámci centra. Hodnoty indikátoru „Odborné publikace“ byly revidovány s ohledem na průměrné hodnoty dosahované jak ve Fyzikálním ústavu AV ČR, tak ve srovnatelných výzkumných centrech v zahraniční (např. Max-Planck-Institut für Quantenoptik, Německo, Fraunhofer Institute, Německo ad.) Hodnoty jsou počítány při plném vědeckém využití centra.V případě patentování je navržen poměrně zdrženlivý přístup na základě dosavadní praxe žadatele, kde patenty nezaujímají významný podíl v oblasti VaV výsledků. Předpokládané hodnoty indikátorů byly stanoveny s ohledem na skutečnost, že bude do projektu v roce 2018 zapojeno téměř 130 výzkumných pracovníků (viz indikátor „Počet nově vytvořených pracovních míst, výzkumníci celkem“), z nichž tvoří převážnou část špičkoví odborníci s prokázanou úspěšnou vědeckou kariérou. Tyto zkušené odborníky budou ve výzkumném týmu doplňovat mladí výzkumníci a studenti s vysokým potenciálem znalostí a odborného růstu. Výše uvedené faktory společně vytvářejí dobré předpoklady pro naplnění hodnot předmětných indikátorů v oblasti generování výsledků VaV, ať již jde o odbornou publikační činnost nebo o udělené patenty. Odhad ukazatele "Objem smluvního výzkumu" je založen na analýze poptávky. Očekává se nárůst výnosů ze smluvního výzkumu až na 11,7 % provozních příjmů projektu v období mezi 2018 a 2022. Relativně nízký podíl vyplývá z povahy výzkumných aktivit, které nejsou primárně zaměřeny na aplikovaný výzkum. Z tohoto důvodu se neočekávají podstatné výnosy spojené s aplikačním sektorem. Odhad indikátoru „příjmy ze zahraničních zdrojů“ (38,8 % provozních příjmů od r. 2020) vychází z toho, že projekt ELI bude představovat špičkové laserové centrum, které vytvoří unikátní příležitosti pro získávání prostředků ze zahraničí . Tento odhad je založen na mezinárodním charakteru projektu, vysokých ambicích výzkumných aktivit a unikátnosti vyvíjených technologií. Odhad ukazatele "příjmy z národních grantů" je cca 9,7% od r. 2019 z provozních příjmů. Při stanovení indikátoru „Počet projektů spolupráce aplikační sféry s VaV centry excelence“ vycházel žadatel z detailní analýzy poptávky a z odborného odhadu. Uvedené hodnoty indikátorů vyplývají z podstaty výzkumných aktivit projektu ELI, a proto se ve střednědobém horizontu neočekává vysoký počet projektů ve spolupráci s aplikačním sektorem. Hodnota indikátoru „Studenti (Mgr., PhD.) využívající infrastrukturu“ obsahuje Ph.D. studenty zaměstnané v rámci centra ELI, kromě toho jsou zde započítáni také další studenti, kteří budou participovat na jednotlivých výzkumných aktivitách projektu v rámci praktické části svých diplomových, resp. disertačních prací. verze 1.1

50/95

Indikátor „Počet výzkumníků využívajících infrastrukturu“ byl stanoven jako součet výzkumníků zaměstnaných v rámci centra ELI a odhad počtu externích výzkumníků ze spolupracujících institucí v závislosti na využití technologické kapacity v průběhu roku. Hodnoty indikátorů „Nová pracovní místa, zaměstnanci VaV celkem“ a „Nová pracovní místa, výzkumníci celkem“ jsou stanoveny v souladu s Plánem rozvoje lidských zdrojů. Celkový počet zaměstnanců přímo pracujících na infrastruktuře projektu ELI bude v roce 2015 odpovídat 229 úvazkům (FTE), což zahrnuje jak úvazky nových pracovníků, tak i úvazky části stávajících pracovníků žadatele, kteří přejdou do centra ELI. Na kounci realizace fáze 2 vzroste toto číslo na plánovaných 255. Indikátor „Nová pracovní místa, výzkumníci do 35 let celkem“ byl stanoven jako 50% podíl z celkového počtu výzkumníků, což odpovídá současné věkové struktuře výzkumného týmu a je předpokládán i do budoucna, tj. v rámci sledovaného období projektu. V rámci projektu ELI bude realizována výhradně výstavba nového objektu. Z tohoto důvodu je relevantní indikátor „vybudované kapacity“. Hodnota ploch objektu je dle dokumentace změna stavby před dokončením č. 2 je 30.887 m2 (ukazatel GEA) a zahrnuje plochu laserové haly, laboratoří, kanceláří, multifunkční prostory, vč. atria bez parkoviště automobilů, plynové hospodářství, centrální strojovnu chlazení a přemontážní halu.

51/95

5 Management 5.1 Organizační struktura 5.1.1

Realizační fáze

Extreme Light Infrastructure (ELI) je pan-evropským projektem, jehož cílem je vybudování multidisciplinárního vysoce výkonného laserového zařízení, které bude otevřené velkému množství uživatelů. Celá infrastruktura bude založená na několika zařízeních realizovaných v různých zemích. Investice, která je zahrnuta v rámci této žádosti, je zařízení, které bude umístěno ve Středočeském kraji a které bude pokrývat část vědeckých procesů ELI věnovaných beamline-laserům a sekundárním zdrojům a jejich vědeckým a společenským využitím. ELI bude infrastrukturou umístěnou na více místech, která bude zároveň zastřešena jednotným vedením ze strany Konsorcia evropské výzkumné infrastruktury s názvem ELI-ERIC. Uspořádání tohoto konsorcia bude definováno ve stanovách ELIERIC a dalších vnitřních předpisech. S ohledem na dosažení maximální efektivity řízení je organizační struktura projektu rozdělena na realizační a provozní fázi. Realizační fáze projektu je stanovena na období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2017. Od 1. 1. 2018 následuje provozní fáze. V níže uvedeném textu je popsána organizační struktura v jednotlivých fázích. Následuje přehled organizační struktury spolu s funkcemi a povinnostmi hlavních organizačních prvků projektu ELI včetně osob odpovědných za dohled a řízení projektu. Na všech organizačních úrovních projektu, v rámci všech předmětů plnění a postupů a po celou dobu trvání projektu bude kladen důraz na úzkou spolupráci mezi všemi týmy s cílem zajistit včasnou a efektivní komunikaci, vyhodnocení rizik a zmírnění problémů. Projekt bude realizován prostřednictví Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., konkrétně jeho specializované sekce 9, Sekce realizace projektu ELI Beamlines. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem projektu je výstavba zařízení ELI Beamlines, byla vytvořena také organizační struktura projektu. Tato struktura umožní stanovit konkrétní povinnosti v případě průřezových úkolů a vytvořit mechanismy koordinace úloh napříč hlavními oblastmi projektu.

52/95

Organizační struktura projektu ELI v realizační fázi

Projekt je řízen ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. (FZÚ). Nejvyšší management tvoří následující pracovníci – vědecko-technický manažer, manažer projektu a manažer pro vnější vztahy. Hlavními zainteresovanými subjekty (tj. subjekty mimo projekt ELI Beamlines) je Rada FZÚ, Dozorčí rada FZÚ, Akademická rada AV, Koordinační výbor ELI a MŠMT - Řídicí orgán operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Hlavními poradními orgány jsou Technologická komise (TAC), Mezinárodní vědecký poradní panel (ISAC) a Koordinační rada.

Úlohy hlavních orgánů projektu Řídicí výbor projektu ELI Beamlines Řídicí výbor projektu ELI Beamlines je základní koordinační platformou a poradním orgánem projektu ELI Beamline. Účelem tohoto subjektu je koordinovat aktivity projektu a průběh prací jednotlivých pracovních skupin a řešit problémy a nepředvídané události. Ve správní radě jsou zastoupeny všechny hlavní subjekty projektu, hlavně pak všechny pracovní aktivity (viz níže). Členy řídicího výboru projektu jsou ředitel Fyzikálního ústavu, manažer projektu ELI, vědeckotechnický manažer, vědecký koordinátor laserových technologií, vědecký koordinátor výzkumných programů 2-6, technický ředitel, vedoucí oddělení inženýringu, manažer administrativy a manažer pro instalaci technologií. Funkce a povinnosti (nejvyšší vedení) ŘEDITEL FZÚ Činnost ředitele FZÚ coby statutárního zástupce Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. je stanovena zákonem. Ředitel má konečnou rozhodovací pravomoc. Tuto pravomoc smí prostřednictvím 53/95

písemného pověření svěřit členům správní rady nebo ostatním zaměstnancům projektu, a to v rozsahu stanoveném interními dokumenty FZÚ a právními předpisy. MANAŽER PROJEKTU ELI BEAMLINES Manažer projektu ELI Beamlines koordinuje, instruuje, vede a motivuje projektový tým, aby zajistil celkový průběh projektu v souladu s vydaným projektový plánem, a řeší případné problémy. Stanovuje a kontroluje dílčí cíle projektu a tím sleduje dodržení harmonogramu projektu. Manažerovi projektu poskytuje podporu projektová kancelář. Manažer odpovídá za pracovní aktivity 1.0 a 2.0. VĚDECKO-TECHNICKÝ MANAŽER Vědecko-technický manažer zastává vedoucí funkci v oblasti vědy a technologie. Koordinuje vědecké a technické činnosti za účelem plnění potřeb projektu. Předsedá technologické radě zařízení (FATEC). Manažer zajišťuje přesné stanovení a realizaci technické a organizační spolupráce mezi vědeckými a technickými pracovními oblastmi, integraci technologií a činnosti související s uvedením do provozu. Provádí technické kontroly za účelem zajištění plnění projektu. Vědecko-technický manažer také zastává vedoucí roli při stanovení konceptu provozu zařízení. Odpovídá za pracovní aktivity 1.2 a koordinuje pracovní aktivity 3.0, 4.0, 5.0 a 6.0. MANAŽER PRO VNĚJŠÍ VZTAHY Manažer pro vnější vztahy odpovídá za externí komunikaci a koordinaci aktivit s těmito orgány: a) Asociace ELI Delivery Consortium – komunikuje s příslušnými orgány za účelem dosažení efektivní koordinace aktivit a přípravy konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ELI ERIC), b) Konsorcium ELI CZ – na základě memoranda o porozumění mezi 14 českými VaV institucemi ohledně zapojení do realizace a provozu zařízení ELI Beamlines, c) zahraniční VaV instituce. KOORDINÁTOR LASEROVÉHO PROGRAMU Koordinátor laserového programu odpovídá za specifikaci požadavků včetně konceptu provozu, návrhu, vývoje, testování, realizace a integrace laserového systému a souvisejících subsystémů a komponent (např. optiky, diod a napájecích zařízení), řídicích systémů a podpůrných systémů laseru. Koordinátor laserového programu stanovuje zkušební postupy pro schvalování a uvedení do provozu, vytváří bezpečnostní sdělení a příručky, konfiguruje vybavení a udržuje konfiguraci produktů. Odpovídá za pracovní aktivitu 3.0. KOORDINÁTOR EXPERIMENTÁLNÍCH PROGRAMŮ Koordinátor experimentálních programů odpovídá za specifikaci požadavků včetně konceptu provozu, návrhu, vývoje, testování, realizace a integrace experimentálních systémů, např. sekundárních zdrojů, experimentálních komor a dalších vakuových prvků, diagnostiky a podpůrných systémů. Koordinátor experimentálních programů stanovuje zkušební postupy pro schvalování a uvedení do provozu, vytváří bezpečnostní sdělení a příručky, konfiguruje vybavení a udržuje konfiguraci produktů. Odpovídá za pracovní aktivitu 5.0.

54/95

KOORDINÁTOR DISTRIBUCE SVAZKU A ŘÍDICÍCH SYSTÉMŮ Koordinátor distribuce svazku a řídicích systémů odpovídá za specifikaci požadavků včetně konceptu provozu, návrhu, vývoje, testování, realizace a integrace distribuce svazku, řídicích systémů a souvisejících subsystémů a komponent (např. zaměření, diagnostika, sběr dat, časovací systém a podpůrné systémy na úrovni celého zařízení), včetně požadavků na vakuový systém. Odpovídá za pracovní aktivitu 4.0. VEDOUCÍ ODDĚLENÍ INŽENÝRINGU Vedoucí oddělení inženýringu odpovídá za efektivní realizaci a údržbu technických aspektů vývoje produktů v rámci hlavních technických oborů souvisejících s projektem (jako je elektřina, mechanika, optomechanika a vakuum nebo výroba). Ručí za integritu inženýrských činností, vypracování podrobného návrhu a kontroly návrhů, stanovuje normy pro výkresy a postupy kontroly výkresů a zajišťuje, aby před vydáním a přidělením balíčků veřejných zakázek byly provedeny kontroly ohledně připravenosti výroby a zakázky. Vedoucí oddělení inženýringu má na starosti interní výrobu a vytváření podpůrných prototypů. Odpovídá za pracovní aktivitu 6.0. MANAŽER ADMINISTRATIVY Manažer administrativy vede administrativu projektu ELI Beamlines. Zajišťuje, aby přijatá rozhodnutí byla v souladu s omezeními, která vyplývají z obecných právních, finančních, materiálních a personálních aspektů. Zajišťuje adekvátní komunikaci s OP VaVpI a OP VK, která zahrnuje podávání pravidelných monitorovacích zpráv, žádostí o platbu a další úkony. Manažer administrativy odpovídá za pracovní aktivitu 1.3. PROJEKTOVÁ KANCELÁŘ Projektová kancelář se zabývá správou plánování, kvality a rizik, řešením problémů a řízením změn s cílem zajistit u všech aktivit na úrovni celého projektu adekvátní postupy, monitoring a kontrolu ověření a validace. Rovněž zajišťuje hlavní nástroje a metodiky, například systém správy dokumentů, databáze a metodiku správy projektů. Dále projektová kancelář ustanovuje oddělení systémového inženýrství, aby bylo zajištěno vytvoření adekvátních postupů pro předávání uživatelských požadavků na všechny úrovně specifikací projektu, a do postupů byly zahrnuty všechny odborné způsobnosti týkající se inženýringu. Oddělení systémového inženýrství se zabývá správou požadavků, konceptem provozu, řízením rozhraní, technickým plánováním a vedením, řízením rizik, strategií uvedení do provozu a předváděcími testy. Projektová kancelář podporuje pracovní aktivity 1.1, 1.2 a 1.3. KOORDINÁTOR INSTALACE TECHNOLOGIÍ Koordinátor instalace technologií odpovídá za sběr technických a organizačních požadavků a přípravu plánu instalace a jeho náležité realizace, včetně obsluhy vybavení a vyhodnocení připravenosti celého zařízení. Koordinátor instalace technologií zodpovídá za pracovní aktivitu 8.0.

55/95

KOORDINÁTOR BEZPEČNOSTI Koordinátor bezpečnosti odpovídá za vývoj, implementaci a udržování standardů bezpečnosti v rámci technické realizace projektu. Sleduje potenciální bezpečnostní rizika a navrhuje a zavádí opatření, kterými jim lze předcházet. Koordinátor bezpečnosti zodpovídá za pracovní aktivitu 7.0. PRACOVNÍ AKTIVITY Pracovní aktivity jsou funkční jednotky projektu, které slouží k realizaci technických úkolů potřebných k výstavbě zařízení ELI. Rozsah pracovních oblastí je stanoven v příslušných pracovních programech. Pracovní aktivity lze vnímat jako podřízené projekty pověřené plánováním, realizací a ověřováním aktivit, obvykle se jedná o dodávky komponent nebo systémů pro zařízení. Aktivity jsou rozděleny na pracovní skupiny, které odpovídají struktuře rozdělení prací. Ke každé pracovní aktivitě je přiřazena odpovědná osoba a termíny plnění, přičemž stav jednotlivých pracovních aktivit se sleduje pomocí hlavního plánu projektu a prostřednictvím zpráv o stavu. Dozorčí úroveň Dozorčí úroveň projektu je zastoupena správní radou a koordinační radou. SPRÁVNÍ RADA (v přípravě) Úlohou správní rady je předávat řediteli Fyzikálního ústavu AV ČR podněty a doporučení ohledně řešení problémů souvisejících s realizací projektu. Správní rada sleduje dosahování mezníků v rámci realizace projektu, náklady, rizika a změny v rozsahu projektu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotace a v Technickém popisu projektu. Správní rada také projednává a přijímá závěry týkající se strategických otázek realizace projektu v souvislosti s problematikou výzkumu, přenosu technologií a vztahů s veřejností. Projednává a přijímá závěry monitorovacích zpráv, ostatních pravidelných zpráv ohledně projektu a také auditů, inspekcí a vyhodnocení projektu. Správní rada se skládá z předních a uznávaných osobností z oblasti výzkumu a vývoje a vedení výzkumných organizací: Konsorcia ELI CZ, Mezinárodní vědecké rady, budoucích uživatelů z akademického i podnikového prostředí, zřizovatele Fyzikálního ústavu, dozorčí rady Fyzikálního ústavu. KOORDINAČNÍ RADA Účelem koordinační rady je koordinovat postupy projektu s ohledem na Akademii věd České republiky a sledovat plnění zadaných cílů. Členy koordinační rady jmenuje ředitel Fyzikálního ústavu. Koordinační rada nepřetržitě sleduje aktivity projektu, plnění cílů projektu a vydává prohlášení o zásadních změnách v projektu.

56/95

Poradní orgány MEZINÁRODNÍ VĚDECKÝ PORADNÍ PANEL (ISAC) Mezinárodní vědecký poradní panel je poradní orgán ředitele Fyzikálního ústavu. Jeho úkolem je dávat doporučení ohledně strategie implementace hlavních laboratorních systémů, aby bylo dosaženo technické způsobilosti klíčových aktivit a tím dosaženo cílů jednotlivých výzkumných programů. Dalším úkolem panelu je určovat strategii získávání uživatelů a vývoje uživatelských programů. Mezinárodní vědecký poradní panel vydává prohlášení o plnění vědeckých cílů projektu. Aktuálně má 15 členů, mezi kterými jsou význační vědci a ředitelé výzkumných zařízení z univerzit a výzkumných institucí z České republiky, Francie, Německa, Japonska, Portugalska, Švédska, Velké Británie a USA. Dr. Wim Leemans – předseda (Accelerator Technology and Applied Physics Division, Lawrencova národní laboratoř v Berkeley, USA)  prof. Sergei Bulanov – vicepředseda (Advanced Photon Research Center, Japonská agentura pro atomovou energii, Japonsko)  prof. Dr. Florian Gruener (Hamburská univerzita, Německo)  prof. Luis Silva (Instituto Superior Técnico Lisabon, Portugalsko)  prof. Roger Falcone (University of California Berkeley, Lawrencova národní laboratoř v Berkeley, USA)  prof. Mike Dunne (Laboratoř LCLS (Linac Coherent Light Source) při Stanfordově univerzitě, USA)  prof. John Collier (Rutherford Appleton Laboratory, Velká Británie)  prof. Janos Hajdu (Laboratoř molekulární biofyziky, Uppsalská univerzita, Švédsko)  Dr. Stefan Karsch (Laboratoř attosekundové fyziky a fyziky silných polí, Institut Maxe Plancka pro kvantovou optiku, Německo)  Dr. Antoine Rousse (Laboratoire d´optique appliquée, Francie)  prof. Christoph Rose-Petruck (Brown University, USA)  prof. Matthew Zepf (Královská univerzita v Belfastu, Velká Británie), prof. Janos Hajdu (Uppsalká univerzita, Švédsko)  prof. Michael Molls (Klinika a poliklinika pro radiační terapii a radiologickou onkologii, Technická univerzita Mnichov, Německo)  doc. Ing. Vojtěch Petráček, DrSc. (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT Praha) Seznam členů ISAC je pouze informativní, změny v jeho obsazení jsou prováděny na základě aktuální fáze a potřeb projektu. 

PORADNÍ PANEL PRO TECHNICKÉ OTÁZKY (TAC) Širším cílem Poradního panelu pro technické otázky je poskytovat poradenství a doporučení v následujících oblastech projektu ELI Beamlines: •

Potvrzování, že navržené systémy, vybavení a postupy jsou vhodné pro dosažení vědeckých cílů projektu. 57/95

• • •

Doporučování nejvhodnějších možností v případech, kdy je v rámci projektu na výběr z více než jednoho typu systému, vybavení nebo postupu dostupného pro konkrétní funkci či účel. Navrhování vhodnějších systémů, vybavení nebo postupů, které lze použít pro systémy, vybavení a postupy navrhované v rámci projektu. Mezi systémy, vybavení a postupy v kompetenci tohoto panelu patří následující:         

stavební systémy (kromě architektury a pozemního stavitelství), infrastruktura (kromě architektury a pozemního stavitelství), laserové systémy, transport a distribuce svazku a související systémy, řídicí a časovací systémy, experimentální oblasti včetně terčů, společné systémy, jako je vakuum, kryogenika, plyny nebo IT, uvádění do provozu a testování, dostupnost, spolehlivost a údržba.

Aktuálními členy jsou               

Patrick Audebert Ecole Polytechnique – LULI, Franci Hiroshi Azechi ILE Osaka, Japonsko Vincent Bagnoud GSI Darmstadt, Německo Colin Danson AWE Aldermaston, Velká Británie Marco Galimberti Rutherford Appleton Laboratory - STFC, Velká Británie Joachim Hein University of Jena, Německo Julien Fuchs Ecole Polytechnique – LULI, Francie Hiromitsu Kiriyama Japonská agentura pro atomovou energii, Japonsko David Neely Rutherford Appleton Laboratory - STFC, Velká Británie Takunori Taira IMS, Japonsko Thomas Tschentscher European XFEL, Hamburg, Německo Bruno Van Wonterghem NIF, Lawrence Livermore National Laboratory, USA Bill White LCLS-SLAC, USA Brian Wyborn Rutherford Appleton Laboratory - STFC, Velká Británie Viktor Yanovsky University of Michigan, USA

Seznam členů TAC je pouze informativní, změny v jeho obsazení jsou prováděny na základě aktuální fáze a potřeb projektu.

58/95

5.1.2

Provozní fáze

Tato část technické příloze popisuje jednotlivé klíčové pozice zapojených do řízení zařízení ELI Beamlines v provozní fázi. ELI je pan-evropským projektem, jehož cílem je vybudování multidisciplinárního vysoce výkonného laserového zařízení, které bude otevřené velkému množství uživatelů. Celá infrastruktura bude založená na několika zařízeních realizovaných v různých zemích. Investice, která je zahrnuta v rámci této žádosti, je zařízení, které bude umístěno ve Středočeském kraji a které bude pokrývat část vědeckých kapacit ELI věnovaných interakci světla s hmotou v laserem generovaných svazcích částic a jejich vědeckým a společenským využitím. ELI bude infrastrukturou umístěnou na více místech, která bude zároveň zastřešena jednotným vedením ze strany Konsorcia evropské výzkumné infrastruktury s názvem ELI-ERIC. Uspořádání tohoto konsorcia bude definováno ve stanovách ELIERIC a dalších vnitřních předpisech. V zájmu zajištění hladkého a efektivního řízení infrastruktury na místní úrovni bude mít každé zařízení, které je součástí ELI-ERIC, vlastní lokální realizační tým. Během provozní fáze zůstane každé zařízení po právní stránce autonomní. Několik strategických aspektů bude přesto rozhodováno na úrovni ELI-ERIC: zejména zásady, jimiž se řídí politika využití kapacit, průmyslová politika, jakož i definice norem v oblasti lidských zdrojů. Tato organizace a přesné úkoly konsorcia budou uvedeny ve stanovách nezbytných pro získání souhlasu Evropské komise s jeho zřízením. Snahou příjemce bude spolupracovat na nutných legislativních úpravách tak, aby bylo možno konsorcium zřídit ke konci roku 2014; to by ponechalo dostatek času pro přípravu zahájení provozní fáze a výběr prvních uživatelů v průběhu roku 2015. Zřízení ELI-ERIC vyžaduje vytvoření komplexní dokumentaci popisující podmínky provozování infrastruktury a přístupu ke svým zařízením, včetně analýzy vztahů mezi centrální strukturu řízení konsorcia a jednotlivými pilíři. Tato dokumentace bude obsahovat velmi podrobné vyhodnocení provozních nákladů, které doplňují odhady uvedené v žádosti. Pro základní koordinaci přípravy těchto materiálů a organizaci jednání o vytvoření konsorcia ELI-ERIC byla vytvořeno přechodné konsorcium ELI Delivery Consortium (ELI-DC). ELI-DC bylo vytvořeno v dubnu 2010, podpisem memoranda o porozumění zmocněnci pro ELI za Českou republiku, Maďarsko a Rumunsko. Tato struktura bude zřízena ve druhé polovině roku 2011 jako právní subjekt, ve formě mezinárodního neziskového sdružení pravděpodobně podle belgického práva, se třemi hostitelskými zeměmi jako zakládajícími členy. Členové budou přímo přispívat k zajištění finančních potřeb sdružení formou ročního členského poplatku. Rozpočet sdružení bude zahrnovat nábor expertního týmu zodpovědného za naplnění cílů ELI-DC. Kromě dvou základních úkolů uvedených v předchozím odstavci (definice provozního modelu a vytvoření ELI-ERIC), mezi tyto cíle patří: • • •

Koordinace mezi realizačními týmy pro rozvoj strategií pro optimalizaci využívání zdrojů třemi hostitelskými zeměmi (např. společné zadávání zakázek); Rozvoj strategií v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mobility a řízení lidských zdrojů na evropské úrovni Komunikační a informační podpora ELI jako pan-evropské výzkumné infrastruktury pro 59/95

vědeckou komunitu, politické decision-makery a širokou veřejnost. Níže je uveden popis organizační struktury v provozní fázi, tj. po 1. 1. 2018. Organizační struktura pro provozní fázi je indikativní a může být do okamžiku spuštění plného provozu centra ELI upravena na základě potřeb vyplývajících z jednání členů budoucího konsorcia ELI-ERIC.

60/95

61/95

Administrativní & finanční manažer

Manažer kontroly projektu

Ředitel

Společné služby

Lidské zdroje a vzdělávání

Finance

Manažer pro infrastrukturu

Právní otázky

Bezpečnostní manažer

Bezpečnost provozu laserů

Zajištění ochrany objektu

Manažer pro výsledky V&V

Správa a provoz zařízení

(dočasné)

Výkonná rada

Řízení výstavby

Průmyslové aplikace

Vedoucí vědecký koordinátor

Mezioborové a společenské aplikace

Vedoucí výzkumné programu 6






Indikativní organizační struktura centra ELI v České republice v provozní fázi Orgány ELI – ERIC Laserové Laserové zařízení zařízení vv ČR ČR Mezinárodní poradní vědecký panel Komise pro alokaci laserového času Public Relations

Indikativní organizační struktura ELI-ERIC

Sdružení členů ERIC (přispívající partneři s hlasovacími právy a pozorovatelé)

Realizační výbor

Představenstvo (řídící výbor)

Vedoucí pracovních skupin ELI-PP

Laserové zařízení v ČR (Beamlines – lasery a sekundární zdroje pro aplikace)

Ředitel

Lokální organizační struktura

Rada uživatelů zařízení

Poradní výbor

Generální ředitel

Laserové zařízení v Maďarsku (Atosekundová fyzika)

Ředitel


62/95

Laserové zařízení v Rumunsku (Fotonukleární fyzika)

Ředitel


Některé pozice v provozní fázi jsou zachovány z realizační fáze, jiné jsou kumulovány, případně zrušeny. Konkrétně budou zachovány následující klíčové pozice, přičemž se analogicky použijí výše uvedená ustanovení, odpovědnosti a pravomoci upravené pro účely provozní fáze projektu. • • • • •

Výkonný ředitel projektu (ředitel) Řídicí výbor Mezinárodní poradní vědecký panel Vedoucí vědecký koordinátor (Chief Scientist) Manažer pro využití výsledků VaV

Řídící výbor Náplň práce: Řídící výbor zařízení ELI-Beamlines bude kolektivní orgán odpovědný za každodenní řízení projektu. Během fáze realizace bude mít na starosti sledování řádného monitoringu zařízení ELIBeamlines, pokud jde o pokrok ve výzkumné činnosti, rozpočtu a řízení rizik obecně. Schází se pravidelně, zpravidla jednou týdně, aby přezkoumal status projektu s ohledem na prováděcí plán a přijímá vhodná opatření nutná k rozpočtu a k zajištění zařízení v čase. Kromě těchto monitorovacích povinností bude mít Řídící výbor na starosti schvalování ročních plánů činnosti a výroční a finanční zprávy, bude rozhodovat o ročním rozpočtu, strategii lidských zdrojů a politice transferu technologií. V okamžiku zahájení provozní fáze může být odpovědnost Řídícího výboru znovu upravena v návaznosti na vznik ELI-ERIC. Záleží na tom, jak budou stanovy sdružení definovat vztah mezi Řídícími orgány konsorcia (tj. Představenstvo a Sdružení členů) a zařízením ELI-Beamlines. V roce 2013 bylo založeno ELI Delivery Consorcium, jehož hlavní náplní jepřechod pilíru ELI pod ELI ERIC. V této fázi odpovědnost Řídícího výboru zůstane stejná, ale bude muset být v souladu s ročními plány výzkumných záměrů a s normami definovanými Sdružením členů a Představenstva ELI-ERIC (zejména v oblasti politiky přístupu, šíření výsledků a politiky práv k užívání duševního vlastnictví, politiky lidských zdrojů). Odpovědnost Řídícího výboru, pokud jde o vymezení a plnění rozpočtu, bude záviset na finančních vztazích s ELI-ERIC a zejména na mechanismu pro řízení provozních nákladů. Složení: Řídící výbor je složen z vrcholových manažerů projektového týmu, tj. Ředitele, Vědeckého ředitel, Manažera pro infrastrukturu, Manažera pro výsledky VaV, Administrativní a finančního manažera. Tito členové jsou jmenováni v souladu s podmínkami uvedenými níže. ŘEDITEL Povinnosti: Ředitel českého centra ELI-Beamlines je nejvyšší výkonná pozice s největší zodpovědností v řízení projektu, v rámci které jsou koordinovány a sledovány aktivity přímých manažerů. Ředitel bude odpovídat za nastavení a monitoring dodržování všech vnitřních zásad centra ELI (vědecké postupy, HR politika, průmyslová politika, IPR strategie, strategie v oblasti dodávek atd.), zejména pokud 63/95

jde o politiku lidských zdrojů, která je definována v kap. 3.3 (schvalování kariérního rozvojového plánu, hodnocení výkonnosti liniových manažerů a vedoucích výzkumných programů, vč. ročního přezkoumání kariérního rozvojového plánu). Manažeři a vedoucí výzkumných programů činnosti budou mít na starosti realizaci strategie rozvoje lidských zdrojů na úrovni jejich týmu pod vedením Ředitele a za podpory oddělení lidských zdrojů. Ředitel bude v přímém kontaktu s Vedoucími výzkumných programů a bude odpovědný za řádnou realizaci všech výzkumných programů projektu. V této činnosti bude spolupracovat s Vedoucím vědeckým koordinátorem. Vědecké kompetence Ředitele budou zejména zahrnovat schvalování ročního plánu výzkumných aktivit navrženého ze strany Vedoucích výzkumných programů, monitorování jejich realizace s využitím nástrojů řízení rizik, vč. všech příslušných rozhodnutí, která povedou k naplnění projektu včas. Mezi odpovědnosti Ředitele dále patří schvalování plánu veřejných zakázek vztahujících se k zařízení centra, vč. dohledu nad procesy výběrových řízení s podporou Administrativního a finančního manažera. Dále během provozní fáze bude mít na starost přidělování uživatelských přístupů na základě doporučení Komise pro alokaci laserového času. Během provozní fáze, v souladu se stanovami ELI-ERIC, bude Ředitel podávat zprávy Sdružení členů ELI-ERIC. Konkrétně jde o roční výzkumný záměr, roční plán výdajů a informace o dalších aktivitách spadajících pod správu ELI-ERIC. Jmenování: Výběrové řízení na pozici Ředitele se uskuteční v první polovině roku 2012. Některá z hlavních kritérií výběru: vědecká aktivita v oblasti výzkumu laserů, zkušenost s vedením podobné instituce, zkušenosti s vedením velkých projektů s mezinárodní orientací. VEDOUCÍ VĚDECKÝ KOORDINÁTOR (CHIEF SCIENTIST) Povinnosti: Vedoucí vědecký pracovník (Chief Scientist) bude hlavním poradcem Ředitele ve vědecký otázkách vědy a výzkumu a současně bude zastávat funkci spojovacího článku s národní a mezinárodní vědeckou komunitou. Dále zajistí, aby výzkumné programy ELI-Beamlines byly všeobecně považovány za vědecky a technologicky opodstatněné a vhodné pro jejich zamýšlené použití. Jmenování: Výběrové řízení na pozici Vedoucího vědeckého koordinátora se uskuteční v první polovině roku 2012. Některá z hlavních kritérií výběru: excelentní vědecké poznatky v oblasti sekundárních zdrojů, vč. rozsáhlých znalostí technologických otázek, zkušenosti s vedením výzkumných týmů, zkušenosti s vedením projektu v mezinárodním kontextu. MANAŽER PRO VÝSLEDKY VaV Povinnosti: Manažer pro výsledky VaV bude zodpovědný za vývoj a průběh Strategie využití výsledků VaV. Bude mít na starosti veškeré aktivity související s maximalizací návratnosti vědeckých aktivit v rámci centra. Bude prosazovat a organizovat registraci související s ochranou duševního vlastnictví a zajišťovat komercializaci. Tato pozice bude dále zahrnovat činnosti zaměřené na identifikaci potenciálních uživatelů zařízení či trhy zajímající se o jejich využití. Manažer pro výsledky VaV bude v přímém kontaktu s Vedoucími výzkumných programů. Manažer pro výsledky VaV bude systematicky spolupracovat - s Vedoucími jednotlivých výzkumných programů projektu 64/95

- s uživateli infrastruktury a potenciálními uživateli - s průmyslovými subjekty a výzkumnými institucemi na identifikaci nových aplikačních oborů MANAŽER PRO INFRASTRUKURU Povinnosti: Manažer pro infrastrukturu bude zodpovědný za všechny činnosti spojené s výkonem, údržbou, přístupem a bezpečností stavby a jejího bezprostředního okolí. Bude zajišťovat řádné a včasné dodávky zařízení uvnitř budovy v souladu s dokumentací, která vymezuje technické a vědecké specifikace infrastruktury. Bude mít řídit útvar pro infrastrukturu a se souhlasem Ředitele bude jmenovat nové členy útvaru. Kromě vedení útvaru pro infrastrukturu bude Manažer dohlížet na údržbu a dodávky za podmínek umožňujících optimální využití infrastruktury. Útvar pro infrastrukturu a její ochranu bude zodpovědný za implementaci bezpečnostních a přístupových pravidel. S pomocí Oddělení bezpečnosti provozu laserů bude Manažer pro infrastrukturu zajišťovat bezpečnost jednotlivých zařízení, která se používají po celou dobu trvání projektu od vývoje až po aplikaci bezpečnostních pravidel. Tyto dále obsahují vedení bezpečnostních aspektů a procesu návrhů obou budov zahrnujíc bezpečnostní předpisy pro práci během výstavby zařízení a řízení bezpečnosti během instalace a uvedení do provozu. Manažer pro infrastrukturu bude jmenovat bezpečnostního technika, který bude odborně kvalifikovaná osoba se zkušenostmi v oblasti řízení bezpečnosti ve velkých stavebních projektech. Manažer pro infrastrukturu bude rovněž zodpovědný za vytváření a realizaci Strategie pro životní prostředí a nakládání s odpady a bude zajišťovat, aby projekt byl v souladu se všemi požadavky příslušných environmentálních zákonů. Ve spolupráci s Manažerem pro bezpečnost Manažer pro infrastrukturu zajistí, aby produkce odpadů všech typů byla co nejmenší, a vytvoří postupy pro řádné řízení a odstranění všech případných zbytkových odpadů.

ADMINISTRATIVNÍ A FINANČNÍ MANAŽER Povinnosti: Administrativní a finanční manažer bude zodpovědný za všechny finanční, smluvní a právní aspekty projektu. Jeho hlavním úkolem bude: -

-

Spolu s finančním oddělením bude Administrativní a finanční manažer kontrolovat, zda rozpočet schválený Řídicím výborem je řádně proveden. Bude rozvíjet a řídit účetní nástroje, které umožní efektivní monitorování a vykazování finančních činností zařízení.; S pomocí právního oddělení a právníka bude Administrační a finanční manažer organizovat všechna potřebná výběrová řízení v průběhu provozu v souladu s právními předpisy zadávání veřejných zakázek. Zajistí řádné uzavření a plnění smluv s dodavateli. Právník bude podporovat Manažera pro výsledky VaV, vyžaduje-li ho při uplatňování práv k duševnímu vlastnictví souvisejících s projektem; S podporou oddělení lidských zdrojů bude Administrativní a finanční manažer poskytovat logistickou a administrativní podporu Řediteli a manažerům v oblasti realizace a kontroly kariérního rozvojového plánu (náborová řízení a hodnocení výkonu).

65/95

KOMISE PRO ALOKACI LASEROVÉHO ČASU Povinnosti: Komise pro alokaci laserového času bude mít na starost přezkoumávání návrhů a podaných žádostí. Komise pro alokaci laserového času bude jednat v souladu se zásadami výzkumné politiky, jak jsou definovány organizační strukturou ELI-Beamlines a shromážděním členů a představenstva ELIERIC. Složení: Komise pro alokaci laserového času se bude skládat z českých i mezinárodních odborníků zastupujících různé obory s potenciálním zájmem o využití zařízení, včetně zástupců průmyslu. Komise bude přímo napojena na Ředitele, který bude odpovědný za přijetí konečného rozhodnutí o přidělení přístupu na základě doporučení představenstva. Členové komise pro alokaci laserového času budou jmenováni na konci roku 2014, v perspektivě prvního roku provozu v roce 2016. Definice pravidel přístupu bude dokončena do konce roku 2014, ve spolupráci s dalšími dvěma ELI zařízeními (v Maďarsku a Rumunsku).

5.2

Management vztahů mezi partnery

Není relevantní. Na národní úrovni není partner projektu dle definice OP VaVpI. Vztahy mezi jednotlivými partnery navrženého konsorcia ELI-ERIC jsou popsány v kapitole 5.1.2 5.3

Business model

V návaznosti na doporučení ESFRI bude ELI uplatňovat otevřenou politiku vůči evropské výzkumné komunitě jak z akademického sektoru, tak z řad průmyslu. ELI bude laserové zařízení nabízející mezinárodní komunitě uživatelů možnost realizovat své výzkumné projekty, vývoj technologií nebo know-how a využití nebo testování vlastních zařízení. Přístup bude založen na otevřené soutěži a jeho možnosti budou propagovány na webových stránkách EK - DG Research, ELI a ve vybraných vědeckých periodikách. Výběr žádostí bude založen na evaluaci excelence formou mezinárodní oponentní procedury (peer-review). Nominální jednotkou přístupu k zařízením ELI pro standardní výzkumné projekty přímo využívajících laserové systémy bude tzv. svazkový týden (beam-week) o délce 5 pracovních dní. Projektům na vývoj technologií bude k dispozici i tzv. svazkový den (beam-day) o délce 8 hodin. Poplatek za užívání bude vypočítám podle aktuálních provozních nákladů zařízení (zahrnujících laser a veškerou další potřebnou instrumentaci) a bude reprezentovat celkové náklady na činnost za „průměrnou“ jednotku přístupu. Toto se vypočítá z celkových ročních nákladů včetně mezd provozního personálu, nákladů na údržbu, odpisy, nákladů na podporu uživatelů a nepřímých nákladů dělených počtem nominálních jednotek přístupu za rok. Ve specifických případech budou cena, rozsah a způsob přístupu k zařízením ELI stanoveny individuálním způsobem. Tyto projekty rovněž nebudou nutně časově vymezeny v rámci nominálních jednotek přístupu, tj. svazkového týdne nebo svazkového dne. To se týká zejména následujících případů:

66/95

a) Výzkumné a aplikační projekty, které nebudou přímo využívat světelné pulsy poskytované laserovými systémy, případně které mohou být flexibilně realizovány jako doplněk, eventuálně nadstavba standardních uživatelských projektů využívajících nominální jednotky přístupu b) Výzkumné a aplikační projekty zahrnující dlouhodobou spolupráci, resp. partnerství, centra ELI s jinými subjekty (univerzity, výzkumné laboratoře, firmy), v jejímž rámci spolupracující instituce např. pro ELI vyvine a bezplatně realizuje specifická zařízení za účelem realizace strategicky významných dlouhodobých výzkumných a vývojových programů doporučených Mezinárodním poradním vědeckým panelem (viz Kapitola 5.1) V obou těchto specifických případech budou objem a cena přístupu k zařízením ELI, eventuálně bezplatný přístup zejména v případě b), stanoveny Ředitelem po vyjádření Řídícího výboru a s přihlédnutím k doporučení Mezinárodního poradního vědeckého panelu. Nebude-li takovýto přístup finančně hrazen uživatelskými poplatky či specifickými prostředky (např. národní či EU granty, účelové dotace atd.), budou náklady hrazeny z prostředků poskytovaných pro ELI-ERIC. Naplňování strategie přístupu podle typu uživatele Skupina 1: Uživatelé ze zemí ELI-ERIC Veřejné výzkumné instituce a univerzity ze členských zemí ELI-ERIC (země finančně přispívající na chod zařízení), vykonávající fundamentální nebo aplikovaný výzkum budou mít zaručen bezplatný přístup k zařízení. Projekty, kterým bude přístup umožněn, budou vybrány na základě mezinárodního oponentního procesu (peer-review) žádostí, podobným způsobem jaký využívají jiná v současnosti existující velká evropská výzkumná zařízení. Výběr projektů mezinárodním oponentním procesem bude úkolem Komise pro alokaci laserového času (viz Kapitola 5.1, Organizační struktura centra ELI), která na základě výsledků oponentury doporučí Hlavnímu národnímu manažerovi projekty k realizaci. Výzvy k předkládání žádostí budou vyhlašovány v jednoročním cyklu. Celkové množství svazkového času, který bude těmto uživatelům nabídnut, bude stanoven ročně na zasedání Výboru ELI-ERIC a bude záviset na příspěvku jednotlivých zemí do ELI-ERIC. Skupina 2 – Uživatelé nadnárodního přístupu Přístup těchto uživatelů bude hrazen prostřednictvím specifických projektů Evropské unie, podobně jako v rámci existujícího schématu I3 (příklad úspěšného projektu nadnárodního přístupu k laserovým zařízením sdružených v LaserLab Europe a LaserLab II Europe). Kriteria tohoto přístupu budou stanovena nadnárodním schématem EU po roce 2015. Předpokládá se, že typickými uživateli této skupiny budou uživatelé ze zemí mimo ELI-ERIC, ale mohou jimi být i uživatelé ze zemí ELI-ERIC. Celkové množství prostoru pro uživatele této skupiny bude nasmlouváno s EU na celou dobu trvání projektu nadnárodního přístupu. Projekty budou opět vybírány prostřednictvím mezinárodního oponentního procesu (peer-review) zajišťovaného Komisí pro alokaci laserového času (viz Kapitola 5.1), tedy postupů používaných pro projekt LaserLab Europe. Skupina 3 – Uživatelé za účelem vzdělávání a instruktáže Těmito uživateli budou univerzity a vzdělávací instituce z Evropské unie, které spolupracují na vzdělávání studentů (např. BSc, MSc, PhD a post-doc) s výzkumnými týmy ELI nebo se zúčastní přímo vzdělávacích programů organizovaných ELI. Těmto uživatelů bude umožněn přístup k vybavení a beam67/95

time ELI zdarma za účelem vzdělávání a vypracování vědeckých prací. Výhoda bude dána dlouhodobým partnerům ELI. Náklady na svazkový čas budou kryté z příspěvků členských zemí ELI-ERIC. Celkové množství prostoru, který bude těmto uživatelům nabídnut, bude stanoven ročně na zasedání Výboru ELIERIC. Skupina 4: Vývojáři technologií Vývojáři technologií budou spolupracovat se členy teamu ELI na vývoji nových technologií v rámci Výzkumných aktivit popsaných v tomto projektu. Zvláště u Výzkumných aktivit 1 (Lasery pro generaci repetičních a ultrakrátkých pulsů a mnohonásobně petawattových výkonů) a 4 (Aplikace v molekulárním, biomedicínském a materiálovém výzkumu). Vývojáři technologií budou sdílet s ELI-ERIC intelektuální vlastnictví a know-how obsažené v těchto aktivitách a budou je moci na ne-exkluzivní bázi využít ve svých komerčních činnostech. Tato skupina uživatelů bude platit snížený přístupový poplatek závisející na typu využívaného zařízení. Typická výše uživatelského poplatku bude a) do 30% nominální částky při využívání velkých laserových jednotek (10 J a 50 J beamlines, 10 PW laserové systémy), případně jejich subsystémů b) do 100% nominální částky při využívání menších laserových jednotek (pulsy generované prvními stupni laserového řetězce, vysokorepetiční „booster“ zesilovače), případně jejich subsystémů Přesná výše uživatelských poplatků bude určena Řídícím výborem ELI v České republice po konzultaci s Řídící radou ELI-ERIC. Celkové množství přístupového prostoru pro uživatele této skupiny a termínové priority budou stanoveny Řídící radou ELI-ERIC. Očekává se, že v rámci této uživatelské skupiny vzniknou mimo jiné projekty zahrnující dlouhodobou spolupráci na realizaci významných výzkumných a vývojových záměrů. Jak je popsáno výše, v těchto specifických případech budou cena, rozsah a způsob přístupu (případně bezplatný přístup) k zařízením ELI stanoveny individuálním způsobem. Skupina 5: Smluvní uživatelé Smluvní uživatelé budou uživateli hradícími plný poplatek za přístup do zařízení ELI. Tj. plný náklad za využití zařízení na týdenní nebo denní bázi. Předpokládá se, že většina těchto uživatelů bude ze soukromého sektoru a institucí napříč Evropou, ačkoliv veřejné výzkumné instituce budou v této kategorii rovněž zastoupeny. Tito smluvní uživatelé budou pravděpodobně využívat laser a zařízení sekundárního zdroje pro vývoj na zakázku, testování a/nebo zkoušky nových materiálů, farmaceutik, detektorů, pro testování perspektivních průmyslových technologií apod. Na základě současné zkušenosti žadatele tohoto projektu se předpokládá, že tito uživatelé budou využívat asi 10% přístupového času zařízení ELI.

5.4

5.4 Politika využití duševního vlastnictví

Politika přístupu ELI k duševnímu vlastnictví bude rozlišovat tři druhy uživatelských přístupů: a) Přístup pro týmy z členských zemí ELI-ERIC, který bude bez poplatků (uživatelé Skupiny 1);

68/95

b) Přístup, v němž se náklady, tj. poplatky za přístup, budou placeny v plné výši přímo samotnými uživateli (smluvní uživatelé) nebo nepřímo prostřednictvím EU systému mezinárodního přístupu typu „Transnational access“ (uživatelé Skupiny 2 a 5); c) Přístup, ve kterém náklady budou částečně (spolupracovníci na vývoji technologií) nebo úplně (školící vědečtí a vysokoškolští uživatelé) hrazeny provozovatelem pracoviště (uživatelé Skupiny 3 a 4); rovněž sem budou patřit specifické dlouhodobé projekty s individuálním režimem přístupu. První typ přístupu k pracovišti ELI bude v určitém smyslu "vnitřní" - to platí pro uživatele Skupiny 1 (uživatelé z členských zemí ELI-ERIC, tedy ze zemí, které přispívají na provozní náklady ELI). Tento přístup bude zdarma a projekty, na něž se tento přístup vztahuje, budou vybírány na základě recenze vědecké kvality předložených projektů. Vzhledem k tomu, že ERIC je nový právní model budoucích velkých evropských výzkumných infrastruktur, konsorcium ELI-ERIC po svém založení stanoví přesná pravidla a způsob jejich zavedení do praxe. Duševní vlastnictví získané na základě tohoto typu přístupu bude obecně sdílené mezi uživatelem a provozovatelem ELI, zatímco práva pro zveřejňování vědeckých výsledků náleží uživateli. Pokud se v tomto typu přístupu získají patenty nebo technologické know-how, bude jejich využití a/nebo získané licenční poplatky rozděleny mezi uživatele a provozovatele ELI na základě předem dohodnutého podílu. Stejným způsobem bude přistupováno k úhradě nákladů na podání patentů a úhradě udržovacích poplatků. Druhý typ uživatelského přístupu na pracoviště ELI bude smluvní výzkum. Tento typ je vhodný pro uživatele Skupiny 2 (mezinárodní uživatelský přístup typu „Transnational access“) a třída 5 (smluvní uživatelé). Předkladatel tohoto projektu (Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i) má devět let velmi pozitivních zkušeností s tímto typem uživatelského přístupu ve výzkumném centru PALS. U tohoto typu přístupu se uživatelé považují za zákazníka a je jim účtovaná plná cena za celou dobu využívání pracoviště. Poplatek je založen na provozních nákladech objektu (údržba), odpisů a amortizací infrastruktury a lidských zdrojích potřebných k uživatelské podpoře během experimentu. V tomto placeném přístupu je duševní vlastnictví majetkem uživatele. Rozhodnutí o šíření a využívání všech dat získaných na pracovišti ELI, jakož i využití získaného duševního vlastnictví, je výhradně na uživateli. Třetí typ uživatelského přístupu na pracoviště ELI bude využívat plné nebo částečné podpory provozovatele pracoviště. Tento typ je vhodný pro uživatele Skupiny 3 (školící vědečtí a vysokoškolští uživatelé) a Skupiny 4 (spolupracovníci na vývoji technologií). Využití duševního vlastnictví jestejně jako rozdělení získaných licenčních poplatků z využití patentů rozděleno mezi uživatele a provozovatele pracoviště ELI. Stanovení výše příspěvku každé strany bude založeno na zhodnocení vloženého knowhow, jakož i celkových nákladů vzniklých během experimentu. Vlastnictví práv pro komerční využití bude rozděleno v poměru k části poplatku, který je třeba zaplatit. Například při spolupráci, v níž by bylo ELI ponecháno 40% vlastnických práv, bude provozovatel ELI hradit 40% z uživatelských poplatků, takže uživatelé dofinancují 60% nákladů. Každá strana zaplatí za patentovou ochranu podle odpovídající části vlastnických práv. Každá strana má rovněž právo po předchozím oznámení odstoupit od patentové ochrany. Získané licenční poplatky budou rozděleny podílovým poměrem každé strany. Obecná pravidla pro šíření získaných výsledků (publikace v recenzovaných časopisech, prezentace na konferencích atd.) jsou následující: 69/95

• • • •

•

Musí být vedeno plné jméno laboratoře u každého autora publikace. Musí být uvedeno plné jméno laboratoře v textu publikace v části popisující experimentální zařízení. Zaměstnanci laboratoře zodpovědní za provoz laserových systémů a interakčních zařízení musí být uvedeni v poděkování v závěru publikace. V případě experimentálního času poskytovaného externím týmům na základě výzvy k podávání projektů je určen hlavní řešitel (Principal Investigator) projektu. Hlavní řešitel má pravomoc a odpovědnost určit seznam autorů budoucí publikace (na základě dohody všech spoluautorů), v ideálním případě ještě před započetím vlastního experimentu. Vlastní tým pracovníků ELI má právo na využití a citování vědeckých výsledků získaných na výzkumném zařízení poté, co tyto výsledky byly publikovány nebo po jejich přednesení na mezinárodní konferenci. V posledně zmíněném případě si tým ELI musí vyžádat oficiální souhlas hlavního řešitele projektu. Pokud od něj ve lhůtě 15 pracovních dní neobdrží odpověď, je to pokládáno za souhlasné stanovisko. Při citování výsledků získaných v dotyčném experimentu musí tým ELI vždy uvést jméno autora, resp. autorů získaných výsledků, a odkázat na periodikum, v němž byl výsledek publikován.

Zodpovědnost za nastavení systému pravidel pro účinné využívání veškerého duševního vlastnictví získaného v projektu ELI bude náležet Manažerovi pro výsledky výzkumu a vývoje (viz Kapitola 5.1); nastavená pravidla budou v souladu s rámcovými předpisy stanovenými ve statutu Sdružení členů ELIERIC. Manažer pro výsledky V&V bude ve styku s národními i mezinárodními úřady zodpovědnými za ochranu průmyslového duševního vlastnictví a stanoví nejvýhodnější postup pro optimální budoucí využití získaných poznatků, bude jednat v průmyslovými i vědeckými uživateli centra, bude připravovat smlouvy a jejich podmínky a bude o této činnosti podávat zprávy Národnímu manažerovi. Zodpovědností Manažera pro výsledky výzkumu a vývoje bude dále: - sdělovat hlavním řešitelům projektů (Principal Investigators) pravidla publikování výsledků (viz výše) a režimu publikování - předkládat řediteli návrh na ochranu výsledků a technologií (patentování, apod.) a výši jeho podílu v případě účasti pracovníků laboratoře ELI na získaném výsledku nebo technologii - jednat o uživatelských a licenčních poplatcích vč. kontraktů společného a smluvního výzkumu - předkládat řediteli návrh na na další nakládání se získanými patenty, příp. užitnými a průmyslovými vzory a dalšími formami majetkových práv k duševnímu vlastnictví - navrhovat , připravovat a administrovat smlouvy o využití infrastruktury s uživateli ELI (skupiny uživatelů 1 – 5) - administrovat uzavírání dohod o uchování důvěrných skutečností (non-disclosure agreement) Milníky pro vypracování způsobu využití duševního vlastnictví: - Stanovení základních směrnic a modelu nakládání s duševním vlastnictvím - Návrh strategie využití (Exploitation strategy) výsledků V&V - Návrh detailních pravidel, směrnic a předpisů nakládání s duševním vlastnictvím - Finální verze pravidel, směrnic a předpisů nakládání s duševním vlastnictvím - Finální dokument strategie využití (Exploitation strategy) výsledků V&V - Návrh detailních pravidel, směrnic a předpisů pro provozní fázi

70/95

06/2012 12/2012 06/2013 12/2013 06/2015 06/2017

5.5

Vykazování vůči jednotlivým aktérům, finanční řízení a controlling

Činnosti související s pravidelným projektovým reportingem na základě pravidel OP VaVpI budou v kompetenci Manažera pro kontrolu projektu s pomocí zaměstnanců z administrativního a finančního oddělení (viz bod 5.1).

5.6

Analýza a management rizik

Potenciální rizika jsou podrobně uvedena v projektové žádosti (ESOP). Níže uvedená rizika byla vyhodnocena na základě analýzy rizik jako nejpravděpodobnější. Hlavními riziky v rámci projektu ELI jsou pozdní schválení projektové přihlášky a pozdní vydání Rozhodnutí o přidělení dotace, potenciální zpoždění dokončení projektu vyplývající jednak z náročnosti stavební části projektu, ale také závislosti projektu na výzkumných a vývojových činnostech pro dosažení odpovídajícího výkonu experimentální technologie. Jakýkoli posun má vzhledem k unikátnosti a rozsahu projektu dopad na potencionální zvýšení nákladů na výstavbu budovy a pořízení experimentální technologie. Tato dvě rizika jsou společná pro všechny projekty takového rozsahu. Samotná unikátnost projektu představuje riziko v potenciální nedokonalé vzájemné součinnosti veškerých projektových jednotek. Projevem tohoto rizika mohou být např. nedorozumění, či chybné kvantifikace požadavků, které vyústí v dodatečné změny v projektu, a patřičné více náklady. Tato dvě rizika jsou společná pro všechny projekty takového rozsahu. Dopadům rizika nedokonalé součinnosti je třeba předcházet koordinovanými manažerskými postupy a proaktivním podchycováním náznaků budoucích potenciálních rozporů napříč projektem za spolupráce všech projektových jednotek. Včasné schválení projektové přihlášky nemohl žadatel ovlivnit, ačkoli vypracoval odpovědi na otázky Evropské komise vždy rychle a s maximální pečlivostí. Zpoždění způsobenému zhotovitelem stavby, či dodavateli experimentálních technologií bude žadatel předcházet volbou spolehlivých a v oboru vysoce relevantních zhotovitelů s odpovídajícími referenčními projekty. Zhotovitelé budou muset dostatečně prokazatelně doložit zkušenosti s výstavbou objektů obdobné funkce a rozsahu a má dostatečnou kapacitu pracovníků s odpovídajícím školením. Neméně důležité je rovněž precizní smluvní zajištění poskytovaných dodávek, zejména formulace sankčních opatření v případě nedodržení předmětného plnění ze strany dodavatele. Za tímto účelem bude žadatel spolupracovat s renomovanou právní kanceláří. Jak pro stavební část, tak i pro instalovaná zařízení budou použity osvědčené postupy projektového řízení procesů, včetně důkladné kontroly a revize projektu ze strany odpovědných autorit a Řídícího výboru. Vzhledem k technické unikátnosti řešení obou infrastrukturních částí projektu bude žadatel spolupracovat se zahraničními experty v oblasti staveb, instalace technologií, řízení rizik velkých infrastrukturních projektů apod. Dalším rizikem spojeným s takto velkým projektem je riziko případného prodlení vyplývajícího z pomalého zahájení projektu, tj. zprovoznění laserových technologií. V případě klíčové Výzkumné aktivity 1 (Lasery produkující repetiční ultrakrátké pulsy s multi-petawattovým výkonem) budou co 71/95

nejdříve sestaveny kooperující dodavatelské týmy zahrnující další výzkumné ústavy, vysoké školy a průmysl, čímž se zvýší celková kapacita těchto týmů. Pokud to bude možné, budou pro kritické dodávky stanoveny další zdroje a bude realizováno více zakázek z důvodu případného rozšíření dodavatelské základny. Po předložení žádosti o dotaci, ale ještě před rozhodnutím o financování, bude v rámci nákladů FZÚ realizována předprojektová příprava, a to za účelem eliminace případného zpoždění zahájení. Další opatření pro minimalizaci zprovoznění laserových technologií bude zajištěno prostřednictvím ustavení speciální externí Komise pro zprovoznění výzkumné infrastruktury. Neméně důležité riziko představuje nábor dostatečného počtu kvalifikovaných lidských zdrojů pro fungování výzkumné infrastruktury. Příslušné riziko je do značné míry eliminováno díky jedinečnosti předkládaného projektu. Lze předpokládat, že projekt ELI bude velmi zajímavý pro vynikající vědce z ČR i ze zahraničí. V tomto ohledu bude klíčová spolupráce s partnery Konsorcia ELI-CZ (domácí univerzity a VaV instituce) a se subjekty z partnerských institucí projektu ELI-Preparatory Phase a konsorcia ELI-ERIC. Kromě toho budou kvalifikovaní pracovníci získáváni prostřednictvím školících výzkumných programů přímo v rámci infrastruktury ELI (studenti, doktorandi), organizací workshopů pro doktorandy, pořádáním odborných seminářů a propagačních akcí na univerzitách, publikací v odborných i populárně vědeckých periodikách s cílem zaujmout co největší počet zájemců. Řízení rizik bude prováděno jako nedílná součást řízení projektu v kompetenci Projektového manažera ve spolupráci s administrátorem rizik a změn a manažerem kvality. Rizikové faktory budou pravidelně kontrolovány v průběhu projektu, tj. 1x měsíčně, případně častěji bezprostředně po identifikaci rizika. Pro projekty ELI se tímto definuje metodický postup, který se používá k řízení, monitorování, komunikaci a řešení rizik, nevyjasněných záležitostí a problémů, které vznikají v průběhu realizace projektu. Cílem řízení rizik je pak předcházení rizikům a mitigace stanovených rizik. Proces řízení rizik a problémů je složen z několika základních kroků. O rizicích a způsobu jejich vypořádání rozhoduje v prvním kroku Projektový manažer / Vědecký koordinátor. V případě rizik závažnějšího charakteru předkládá Projektový manažer / Vědecký koordinátor návrhy způsobu řešení rizika Řídicímu výboru ke schválení. Řízení rizik Hlavním cílem systému řízení rizik je snížení rizik projektu. Systém vychází z metody Plan-Do-CheckAct: •

identifikace a posouzení možných rizik projektu (plan); o

Stanovení cíle a vhodného postupu k jeho dosažení.

o

Riziko může být identifikováno jakýmkoli zaměstnancem v ELI. Pro identifikaci rizik je využíváno brainstormingové metody „What If“ a rozhovoru. Rizika dělíme podle jejich charakteru. U technických rizik může být kromě výše uvedených metod použita také část 72/95

analýzy FMEA. Identifikace rizik je součástí náplně v každé pracovní aktivitě tzv. „Work Package“. Výstupem identifikace rizika je formulář předaný administrátorovi rizik. •

Zvolení strategie pro zmírnění rizik (plan); o

•

Implementace vhodných strategií (do); o

•

•

naplnění stanovené strategie

Monitorování vývoje rizik v pravidelných intervalech (check); o

Interval sledování stavu každého rizika je nastaven individuálně dle jeho parametrů

o

Riziko je sledováno a hodnoceno na základě stanovených metrik

Přijetí preventivních a nápravných strategií (ACT) a re-kalibrace strategií o

5.7

Na základě brainstormingu a diskuse s vedoucím pracovní aktivity či vedoucím výzkumného programu, společně s administrátorem rizik, je stanovena vhodná strategie mitigace rizika. Ve zvláštních případech muže rozhodnout ŘO v rámci risk meetingu.

na základě hodnocení vývoje rizika se mitigační strategie reviduje a případně mění tak, aby bylo dosaženo maximální efektivnosti.

Management kvality

Klíčové prvky požadavků kvality Vysoká úroveň vědeckých a technických odborných znalostí, kreativity a inovace, efektivita v předávání znalostí, časové efektivity a vynikající manažerské schopnosti jsou některá z nejdůležitějších kritérií pro výzkumné infrastruktury, jako je ELI. Politika kvality zařízení ELI-Beamlines bude prioritně zaměřena na dosažení těchto kritérií. V praxi budou tyto klíčové prvky prováděny následně: Úroveň vědecké a technické znalosti a kreativitu zaměstnanců bude vyplývat z vhodných náborových strategií a plánu profesního rozvoje (viz příslušné sekce kap. 3.3). Politika jakosti bude spočívat v definování odpovídajících postupů, aby bylo jisto, že nábory a HR procesy se zaměřením na tyto klíčové prvky jsou implementovány (odborné způsobilosti a způsob ověřování, odborné přípravy a vzdělávání zaměstnanců). Efektivita přenosu znalostí bude vyplývat z vymezení a provádění postupů umožňujících zjištění výsledků výzkumu, jež jsou způsobilé k zápisu práv duševního vlastnictví a jejich uvádění na trh. Náklady a doba účinnosti bude zajištěna prostřednictvím vývoje a provádění plánování. Mezi opatření pro kontrolu kvality bude rovněž patřit činnost externí Komise pro zprovoznění výzkumné infrastruktury. Udržitelnost infrastruktury účinnosti bude zajištěna v definici příslušných monitorovacích nástrojů pro kontrolu pracoviště, revizi zařízení, odstranění vad, preventivní údržby atd. na základě přesné specifikace zařízení a pracovišť. Další nedílnou součástí systému řízení kvality je proces měření, analýzy a zlepšování. VaV produkty jsou používány jako měřítko pro kvalitní základní a aplikovaný výzkum. V tomto případě jsou měřicí postupy 73/95

založené na obecných zásadách Scientometrie. Výsledky tohoto měření budou shrnuty ve výroční zprávě. Analýza výsledných dat bude sloužit jako základ pro přiřazení výkonu jednotlivých pracovišť a celkovou výkonnost výzkumného střediska. Vzhledem k tomu, že publikační aktivita bude tvořit podstatnou část VaV výsledků projektu, byly stanoveny minimální standardy publikační aktivity za 1 rok pro jednotlivé funkce ve výzkumném týmu: -

senior researchers (imp) = 2

-

junior researchers a studenti PhD (imp) = 1

-

senior researchers (neimp) = 0,5

-

junior researchers a studenti PhD (neimp) = 0,5

Tyto koeficienty byly stanoveny s přihlédnutím k průměrným hodnotám počtu impaktovaných a neimpaktovaných publikací přepočtených na jednoho výzkumníka za rok ve srovnatelných zahraničních výzkumných centrech v oboru laserových technologií. Koeficienty budou uplatněny v plné míře od počátku provozní fáze projektu, tj. od 1.1.2016. Provádění zásad kvality Zásady jakosti budou založeny na kapitole kvality v dokumentu Project Executition Plan. Tento dokument definuje základní principy managementu kvality. Systém řízení jakosti je proces orientovaný na jeho pravidla. Je třeba nastavit řídící odpovědnosti na jednotlivých úrovních, organizovat správu řízení kvality záznamů, popsat pravidla pro řízení interní komunikace a v operační fázi se zaměřit na spokojenost uživatelů. Součástí systému řízení jakosti bude i interní audit, který bude zahájen na základě žádosti projektového manažera. Plán kvality bude ročně aktualizován. V praxi většina z cílů jakosti zařízení bude vypracovaných a schválených Řídícím výborem ELI-Beamlines a bude v souladu s normami platnými v jiných velkých evropských infrastrukturách poskytujících přístup mezinárodním uživatelům. Příručka jakosti se bude vztahovat na všechny činnosti projektu (tj. vědecké, technické a administrativní činnosti). Manažer kvality bude mít na starosti všechny aspekty - vědecké, technické a administrativní - politiky jakosti.. Zástupce managmentu kvality bude mít tyto úkoly: -

Tvorba a sledování procesů kvality a řízení dokumentace kvality;

-

Rozvoj povědomí o otázkách kvality mezi zaměstnanci a organizaci školení o kvalitě;.

74/95

6

Klíčové vybavení

Klíčové vybavení 1. fáze projektu Klíčové vybavení / funkční modul

RA1: Common and Support technologies Laser safety systems: ion. radiation protection, gas monitoring, interlocks Workshops: electronic, mechanical, chemical, optical, biolab System of turbomolecular vacuum pumps, Large optomechanical assemblies, mirrors and gratings Large-scale optics of fs pulse distribution Vacuum chambers of beam distribution Central fast electronic timing system (Beam distribution systems -Alignment, Diagnostics, Control Systems and Performance monitoring)

Plán. cena Plán. cena Plánovaný visejícího celkem (tis. celkem (tis. rok výzk. EUR, s Kč, s DPH) instalace programu DPH) *) *)

Počet kusů položky

Rok(y) pořízení

1

2015

2017

1 500

54

1

1

2015

2016

11 260

409

1

1

start 2012

2017

121 700

4 425

1

1

2012

2012

17 173

622

1

1

2012

2012

15 818

607

1

1

2014

2016

18 301

665

1

1

2012

2016

26 393

1 056

1

1

2012

2014

69 984

2 800

1

1

2014

2014

19 040

690

1

1

2013

2017

1 114 219

40 517

1

1

2014

2017

592 327

21 539

1

1

2012

2017

31 631

1 150

2

1

2015

2016

28 949

1052

2

1

2014

2017

36 374

1 323

3

1

2015

2017

2 475

90

3

1

2015

2016

11 427

411

5

1

2014

2015

16 538

601

6

RA1: Laser oscillators and high repetition rate laser systems Laser 1 beamline Frontend Ti:S oscillator and preamplifiers (Main Ti:S oscillator and fiber amps) Frontend Ti:S oscillator and preamplifiers (Frontend OPCPA amplifier demonstrator) Chain of regenerative laser amplifiers (High-energy diode pumped amplifier of ns pulses at 1030 nm / 1 kHz) Optical compressors of ps and fs pulses (Vacuum chambers for picosecond compressor and OPCPA amplifier) Laser 2 beamline Cryogennic laser head-preamplifier 10J/10Hz (High energy, high repetitio)n rate diode-pumped laser 10J/10Hz) Cryogenic cooling loop for laser amplifiers of 10J/10Hz (Cryogenic cooling loop for 10J/10Hz laser) Laser 3 beamline Petawatt grade diode pumped laser system (High Repetition Rate Advanced Petawatt Laser System) Laser 4 beamline 10 PW laser chain supplemented with system of 10-PW vacuum compressor RA2: X-ray sources driven by ultrashort laser pulses Generation of EUV to X-ray beams (Laser pumped source of undulator radiation) Generation of EUV to X-ray beams (Secondary radiation source based on 1st High Harmonic Generation) RA3: Particle acceleration by lasers ELIMAIA station - ion beam steering magnets, quadrupoles, TOF detector, user end station, target positioner HELL (High Energy Electron beamline): supersonic gas-jet, electronic spectrometer RA5: Plasma and high energy density physics Vacuum chamber for P3 platform (10PW) RA6: Exotic physics and theory High Physics Computing Cluster

*) Cena zařízení je orientační a může být změněna na základě vývoje kurzu. 75/95

Klíčové vybavení 2. fáze projektu

Klíčové vybavení/ funkční modul

RA1: Common and Support technologies Laser safety systems: ion. radiation protection, gas monitoring, interlocks Central vacuum system (Roughing pumps, Backing pumps, belows, gauges, fittings) Workshops: electronic, mechanical, chemical, optical, biolab System of turbomolecular vacuum pumps, Large optomechanical assemblies, mirrors and gratings Large-scale optics of fs pulse distribution Vacuum chambers of beam distribution Central fast electronic timing system (Beam distribution systems -Alignment, Diagnostics, Control Systems and Performance monitoring) RA1: Laser oscillators and high repetition rate laser systems Laser 1 beamline Thin disk pump-laser systems (High-power multipass amplifier based on thin disk laser technology) Chain of regenerative laser amplifiers (High-energy diode pumped amplifier of ns pulses at 1030 nm / 1 kHz) Optical compressors of ps and fs pulses (Compressors optics and optomechanics) Laser 2 beamline Stage 1 of an OPCPA laser system Optical compressor Laser 3 beamline Petawatt grade diode pumped laser system (High Repetition Rate Advanced Petawatt Laser System) Optical compressor Laser 4 beamline 10 PW laser chain supplemented with system of 10-PW vacuum compressor

Počet kusů Rok(y) položky pořízení

Plán. cena Číslo Plánovaný Plán. cena celkem (tis. souvisejícíh rok celkem (tis. Kč, EUR, vč. DPH) o výzk. instalace vč. DPH) *) *) programu

1

Start 2105

2017

30 000

1 130

1

1

2015

2016

45 920

1 670

1

1

2015

2017

18 472

697

1

1

start 2012

2017

471 810

17 804

1

1

2015

2017

44 222

1 236

1

1

2014

2016

18 467

697

1

1

2012

2016

9 900

373

1

1 1

2016 2016

2017 2017

99 000 16 638

3 500 605

1 1

1

2013

2017

47 190

1 716

1

1

2015

2017

26 620

968

1

1

2014

2017

566 988

20 618

1

76/95

Klíčové vybavení/ funkční modul

Počet kusů Rok(y) položky pořízení

Plán. cena Číslo Plánovaný Plán. cena celkem (tis. souvisejícíh rok celkem (tis. Kč, EUR, vč. DPH) o výzk. instalace vč. DPH) *) *) programu

RA2: X-ray sources driven by ultrashort laser pulses Generation of EUV to X-ray beams 1 (Laser pumped source of undulator radiation) Generation of EUV to X-ray beams (Secondary radiation source based on 1st High 1 Harmonic Generation) RA3: Particle acceleration by lasers ELIMAIA station - ion beam steering magnets, quadrupoles, TOF detector, user end station, target 1 positioner HELL (High Energy Electron beamline): supersonic 1 gas-jet, electronic spectrometer ELIMAIA & HELL interaction vacuum chambers 1 RA4: Application in molecular, biomedicine and matter sciences AMO instruments and detector 1 RA5: Plasma and high energy density physics Vacuum chamber for P3 platform (10PW) 1

2012

2017

34 939

1 271

2

2015

2016

19 300

702

2

2014

2017

36 603

1 331

3

2015

2017

23 100

840

3

2015

2016

30 250

1100

3

2016

2017

31 279

1 137

4

2015

2017

20 980

763

5

*) Cena zařízení je orientační a může být změněna na základě vývoje kurzu. Lasery pro generaci repetičních ultrakrátkých pulsů a mnohonásobně petawattových výkonů 2.4.1 VP1 Laser L1 s opakovací frekvencí 1 kHz Tato sekce obsahuje systém složený z Ti:safírového laserového oscilátoru generujícího ultrakrátké laserové pulsy o délce zhruba 6 fs, soustavu tenkodiskových laserů s opakovací frekvencí 1 kHz, které poskytují čerpací pulsy, a řetězec OPCPA zesilovačů ke generování širokopásmových pulsů. Systém obsahuje rozmítače pulsů a řídicí a časovací systémy včetně systému stabilizace jitteru. Některé komponenty systému L1 jsou dostupné v komerčním prostředí, například oscilátor a tenkodiskové čerpací lasery. Odhadované náklady byly stanoveny po konzultaci s vývojovým týmem z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku (Max Planck Institut für Quantenoptik) v Garchingu na základě stávajících údajů o cenách od potenciálních dodavatelů. Jednotlivé komponenty - Optické stoly - Blok Titan safírový oscilátor (<6fs) a femtosekundových předzesilovačů - Synchronizační jednotka mezi oscilátory - Rozmítač pulsů (stretcher) - Řetězec Titan safírových regenerativních zesilovačů (25mJ) - Titan safírový víceprůchodový zesilovač (900mJ) - Tvarovače svazku (shaper) - Zpožďovací linky - Adaptivní optika s detektorem vlnoplochy - Diagnostika pulsu a svazku - Příslušenství, měřicí přístroje atd.

77/95

2.4.2 VP1 Laser L2, >100 TW systém používající 10J/10Hz kryogenně chlazený diodově čerpaný laser Tato sekce obsahuje pokročilý diodově čerpaný laser, který bude obsahovat systém 10J/10Hz realizovaný v letech 2013-2014 v rámci tohoto projektu a který bude po budoucím vylepšení poskytovat pulsy s energií 100 J a opakovací frekvencí 10 Hz, přičemž tuto technologii lze škálovat na opakovací frekvenci 20 Hz a vyšší. Výstup čerpacího laseru o infračervené vlnové délce bude frekvenčně konvertovaný a bude sloužit k dodání čerpací energie do OPCPA řetězce generujícího ultrakrátké pulsy o úrovni 10-20 fs a energii 2 J, přičemž po vylepšení čerpacího laseru bude dosahovat přibližně 20 J. V diodově čerpaném laseru L2 jsou použity krystaly nebo keramika Yb:YAG, provozované při kryogenních teplotách. Zesilovač je chlazen pomocí kryogenního chladicího systému typu Brayton. Laser L2 bude generovat femtosekundové pulsy prostřednictvím optického parametrického zesílení chirpovaných pulsů (OPCPA) v LBO krystalech. Odhad nákladů na systém L2 byl připraven ve spolupráci s laserovou skupinou ze zařízení Central Laser Facility, Rutherford Appleton Laboratory (Spojené království), přičemž se vycházelo z cen projektu repetičního laseru DIPOLE (Diode Pumped Optical Laser for Experiments) v laboratoři Rutherford Appleton Laboratory.

Jednotlivé komponenty těchto dvou laserů zahrnují: Diodově čerpaný systém ELI-E23 (1PW/10Hz) Předzesilovače širokopásmových řetězců Čerpací laserové kryogenní hlavice typu multislab 100J /10 Hz Diodové čerpací moduly pro hlavice 100 J / 10 Hz Chladící systém pro multideskové (multislab) zesilovače s optickým výkonem 1 kW Optické stoly Optomechanické díly Kontrolní a diagnostický systém včetně adaptivní optiky Vakuový systém kompresoru optických pulsů Optické difrakční mřížky 2.4.3 VP1 Laser L3, petawattový diodově čerpaný systém s opakovací frekvencí Tato sekce obsahuje nejpokročilejší diodově čerpaný laser na světě, který na výstupu poskytuje energii 200 J s opakovací frekvencí 10 Hz. Výstupní pulsy jsou frekvenčně konvertované a slouží k čerpání velkého plynem chlazeného Ti:safírového zesilovače, který poskytuje ultrakrátké pulsy o délce 20-30 fs a výstupní energii cca 50 J. Odhad nákladů na tento systém byl připraven ve spolupráci s laserovou skupinou ze zařízení Central Laser Facility, Rutherford Appleton Laboratory (Spojené království). Dodavatelem laseru L3 je laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory (USA), přičemž tým ELI-Beamlines spolupracuje na vývoji petawattového vakuového kompresoru, řídicích a časovacích systémů a diagnostiky petawattových pulsů.

Jednotlivé komponenty těchto dvou laserů zahrnují: a) čerpací lasery: - Kryogenní předzesilovače (5-10 J) - Čerpací kryogenní laserové hlavy 500 J /10 Hz 78/95

- Diodové čerpací moduly pro hlavice 500 J /10 Hz - Kryogenní okruh laserových zesilovačů 500J/10Hz - Oběhové chladící systémy - Kontrolní a diagnostický systém včetně adaptivní optiky - Optomechanické díly - Předzesilovač širokopásmových (femtosekundových) řetězců - Optické stoly - Vakuový systém kompresoru - Optické difrakční mřížky pro kompresi optických pulsů 2.4.4 VP 1 Laser L4, 10-PW laserové řetězce 10 PW laserových systém se bude skládat z velkého kilojoulového laseru používajícího pokročilé technologie založené na složeném fosfátovém a silikátovém Nd:sklo laseru, který bude poskytovat energii 1.5 kJ ve frekvenčně rozmítnutých (CPA – Chirped Pulse Amplification) Pulsy budou vytvářeny femtosekundovým oscilátorem předzesíleným pomocí řetězce pěti OPCPA předzesilovačů. Po zesílení ve velkých Nd:sklo zesilovačích budou výstupní pulsy rovnou stlačeny v konečném kompresoru na délku 150 fs. V Nd:sklo laserových zesilovačích budou použity nejpokročilejší technologie výbojek s opakovací frekvencí a chlazení kapaliny Nd:sklo laseru, které umožní dosáhnout v kilojoulovém řetězci opakovací frekvence 1/min nebo kratší. Systém L4 bude nejvýkonnějším 10PW laserem na světě. Jednotlivé komponenty těchto dvou laserů obsahují: - 10-PW laserový řetězec 1.5kJ / 130 fs - Předzesilovače širokopásmových řetězců - Optické krystaly pro širokopásmový 10PW zesilovač - Řídící a diagnostické systémy včetně adaptivní optiky - Optické stoly - Optomechanické díly - Systém pro distribuci svazku - Vakuový systém 10-PW kompresoru - Optické difrakční mřížky kompresoru 10-PW pulsů - Optické komponenty velkého průměru 2.4.5 VP 2: Rentgenové zdroje čerpané ultrakrátkými laserovými pulsy Předmětem tohoto Výzkumného programu je výzkum rentgenových zdrojů a jejich využití (viz popis Výzkumného programu 2). Experimentální vybavení zahrnuje vakuový systém (komoru a čerpání), terče, diagnostiku rentgenového záření a optického systému a vybavení laboratoře za účelem podpory: - Generace a metrologie EUV a RTG záření - Fokusaci laserových svazků - Přídavná zařízení – rychlé osciloskopy, zařízení pro sběr dat atd. 2.4.6 VP 3: Urychlování částic pomocí laserů

79/95

Tento Výzkumný program je zaměřen na výzkum nových postupů při urychlování částic s velkým nábojem pomocí laserů a jejich využití (viz popis výzkumného programu 3). Experimentální vybavení zahrnuje: - ELIMAIA – target chamber, plasma mirror chamber, target positioner, Thomson parabola - HELL station – target chamber, Auxiliary chamber, supersonic gas-jet, electronic spectrometer - Rentgenová kamera a rychlá (streak) kamera - Systém pro přesné polohování terče - Supravodivé magnety (undulátor) - Stínění - Pomocná zařízení – osciloskopy, systémy pro sběr dat atd. 2.4.7 VP 4: Aplikace v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách Tento Výzkumný program využívá primární lasery a sekundární zdroje ELI Beamlines k uskutečňování aplikací v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách, viz popis Výzkumného programu 4. Za tímto účelem jsou v rámci VP4 vyvíjeny metody a přístrojová technika pro aplikovaný výzkum v normálním i vakuovém prostředí. Hlavním experimentálním vybavením, které je třeba zakoupit nebo vyvinout, je následující: -

Time resolved VUV magneto optical ellipsometer VUV and X-ray monochromators and spectrometers Multi purpose chamber for Coherent Diffractive Imaging (CDI) and Atomic, Moleclar and Optical (AMO) sciences. Sample delivery systems for dilute targets: Atoms, molecules, clusters and aerosols Liquid jet sample delivery systems Equipment for generating advanced pump beams and optical spectroscopy probes Support labs for applications in bio- and materials sciences Specialized X-ray optics Optical, VUV and X-ray cameras, photon counting, integrating and streak cameras Systems for accurate and remote controlled target positioning Auxiliary devices – oscilloscopes, data collection devices, etc.

2.4.8 VP 5: Fyzika plazmatu a vysokých hustot energie Tento Výzkumný program je zaměřen na výzkum vlivu hustého plazmatu generovaného vysoce intenzivními ultrakrátkými laserovými svazky, viz popis Výzkumného programu 5. Experimentální vybavení zahrnuje zejména vakuový systém sestávající z vakuové komory, která bude dostatečně velká k pojmutí několika laserových svazků, terčů a diagnostiky. Budou zajištěny také další komory určené ke zvýšení kontrastu laseru a manipulaci se svazkem.. Mezi další plánované vybavení patří následující: - Systém fokusace laserových svazků - Rentgenová kamera a rychlá (streak) kamera - Systém pro přesné polohování vícenásobných terčů 80/95

- Pomocná zařízení – plynové trysky s vysokou hustotou, 2.4.9 VP 6: Exotická fyzika a teorie Tento Výzkumný program je zaměřen na základní fyzikální výzkum využívající extrémně intenzivní optická pole a jejich modelování, viz popis Výzkumného programu 6. Experimentální vybavení zahrnuje zejména systém pro ultravakuové vakuum, který se skládá z jedné komory o průměru 4 m a jedné komory o průměru 1 m. Mezi další plánované vybavení patří: - Systémy pro fokusaci laserových svazků s velkým průměrem - Dektektory částic - X-ray kamery - Systémy pro přesné polohování terčů - Specifické zařízení:HPC cluster

81/95

7

Lokalita projektu a jeho stavebně technická část

Zařízení ELI bude umístěno v Dolních Břežanech v bezprostřední blízkosti jižní části Prahy v rámci Středočeského kraje. Lokalita je v těsné blízkosti nedávno dokončeného pražského silničního okruhu, který území propojuje s evropskou dálniční sítí a mezinárodním letištěm Ruzyně. Komfortní dostupnost mezinárodního letiště byla jednou z podmínek Řídícího výboru Mezinárodního konsorcia ELI-PP pro přidělení projektu do České republiky. Pozemek v lokalitě Dolní Břežany byl v konečné fázi vybrán ze dvou variant na základě srovnávací analýzy zahrnující geologický průzkum dne 11.května 2009 za účasti zástupců MŠMT. Výzkumné centrum ELI se skládá ze dvou hlavních celků, kterými jsou administrativní a laserové budova, celkem pro cca 300 pracovníků. Tyto objekty jsou navzájem komunikačně propojeny a vytváří celek akademického kampusu. Celková plocha objektu je dle dokumentace změna stavby před dokončením č. 2 30.887 m2 (ukazatel GEA). Objekt reprezentují dvě hlavní budovy. Budova A - Administrativní budova o celkové rozloze 6.652 m2 sestává ze čtyř jednotek: kanceláře, multifunkčních prostor a atria. Budova B – o celkové rozloze 22.422 m2 sestává z laserové budovy o výměře 17.143 m2 a rovněž zahrnuje specializované laboratoře o celkové rozloze 5.279 m2. Součástí areálu je též plynové hospodářství o rozloze 79 m2, centrální strojovna chlazení o celkové rozloze 347 m2 a předmontážní hala o celkové rozloze 1.387 m2. K objektu náleží též odpovídající parkoviště automobilů. Budova A obsahuje také malé stravovací zařízení, které bude poskytovat potřebné služby pro zaměstnance, uživatele a návštěvníky centra. V souladu s příručkou OP VaVpI byl stanoven koeficient pro způsobilé výdaje. Na základě poměru všech podlahových ploch budovy SO 01 (celková plocha budovy SO 01 5911,5 m2 – z toho sdílená / společná plocha = 26,8 m2, plocha nevhodná = 66,30 m2 a oblast naprosto způsobilá = 5818, 40 m2) a oblasti spojené s gastroprovozem a salonkem byl stanoven koeficientem způsobilých výdajů ve výši 0,9887. Navržená laserová budova ELI sestává z monolitické struktury zajišťující mechanickou stabilitu nezbytnou pro spolehlivý provoz laserových systémů a experimentálních zařízení. Monolitická struktura rovněž zajišťuje izolaci od vnějších zdrojů vibrací a poskytuje teplotní stabilizaci nutnou pro fungování laserových systémů, zejména pro zajištění stability jejich nastavení, které je kriticky závislé na změnách teploty přesahujících +/- 0,5 oC. Vnitřní uspořádání laserové budovy bude mít charakter čistých prostor (analogicky halám v polovodičovém průmyslu) s třídou čistoty 10,000 (ISO 7). Laserová budova má tři podlaží. Geometrie budovy je dána specifickými potřebami laserových systémů, jakož i potřebami jednotlivých Výzkumných aktivit a zajištěním funkční flexibility Centra ELI. Zvolená geometrie rovněž umožňuje případné budoucí rozšíření experimentálních prostor. Páteřní laserové systémy, umístěné v přízemním podlaží (47x79 m), využívají podpůrné technologické subsystémy (čerpací lasery, napájecí jednotky, kryogenní výměníky atd.), jež se nacházejí v prvním patře. Světelné pulsy generované laserovými systémy jsou směrovány do experimentálních prostor v podzemním podlaží (65x109 m), které půdorysně přesahuje přízemí (ve východním a jižním směru) za účelem vytvoření optimálních podmínek zejména pro Výzkumné aktivity 3 a 6. 82/95

Existují dva hlavní důvody umístění projektu ELI mimo území hl. města Prahy a dále několik sekundárních důvodů, proč je Středočeský kraj vhodným místem pro realizaci projektu. Prvním důvodem je, že projekt ELI vyžaduje postavení specializované budovy s konkrétními stavebně technickými vlastnostmi (viz výše). Žádné existující volné budovy a rovněž pozemky (o velikosti nejméně 6 ha) v Praze pro umístění ELI ve vhodné lokalitě nesplňují uvedená vysoce náročná kritéria. Umístění projektu mimo Prahu je tedy jedinou možností pro jeho realizaci. Druhým hlavním důvodem pro umístění projektu ELI mimo Prahu je nutnost dalšího volného prostoru, který umožní budoucí rozvoj infrastruktury. Existence lokality umožňující případné budoucí rozšíření bylo jednou z podmínek mezinárodního konsorcia ELI-PP pro nabídnutí kandidatury na umístění ELI. Vybraný pozemek v lokalitě Dolní Břežany nabízí rozšíření experimentálních prostor a zvolená geometrie budovy umožňuje rozšíření jak laserových, tak experimentálních prostor. Budoucí rozvoj v rámci dané lokality může rovněž zahrnovat vývoj technologií a/nebo technologického inkubátoru, poskytujícího prostor pro spin-off aktivity (i když tyto spin-off aktivity nejsou předmětem projektu ELI). Budoucí expanze prostřednictvím spin-off aktivit nebo výzkumných zařízení by nebylo možné, resp. bylo velmi obtížné, dosáhnout na omezeném prostoru v rámci Prahy. Podpůrným důvodem pro výběr dané lokality je rovněž snadná dostupnost z pražského mezinárodního letiště. Mezinárodní dopravní mobilita je klíčovým a nezbytným předpokladem pro realizaci projektu, což vyplývá z podstaty ELI jako pan-evropského projektu založeného na mezinárodním partnerství a spolupráci. V souvislosti s realizací projektu ELI nedojde k uvolnění žádných prostor pracoviště žadatele na území hl. města Prahy. Z tohoto důvodu nelze kalkulovat s žádným výnosem z případného využití uvolněných prostor v Praze. Zasmluvněný pozemek pro Centrum ELI zahrnuje ochranné pásmo ze západní, jižní a východní strany. Vzhledem ke geometrii dostupného pozemku byla poloha Centra ELI stanovena tak, aby její umístění minimalizovalo vliv okolních vibrací na laserovou budovu a v ní umístěné laserové a technologické systémy. Vzhledem k tomu, že eliminace vlivu okolních vibrací na laserové systémy je zásadním klíčovým faktorem úspěšné realizace celého projektu, součástí projektové přípravy byla měření rezidentních vibrací na místě budoucí laserové haly a výpočty přenosu těchto vibrací na konstrukci monolitické laserové budovy. Tato měření a výpočty prokázaly, že v prostředí stávajících vibrací splňuje navržená budova požadavky polohové stability (výchylky <10 mikrometrů), přičemž podstatným faktorem je zachování odstupu od západně položené komunikace (ulice Ke Zvoli) a nepřítomnost dodatečných otřesů zdrojů vibrací v bezprostředním okolí laserové budovy. Z tohoto důvodu je přítomnost ochranného pásma kolem této budovy zásadní pro zajištění budoucího provozu centra ELI. Dalším faktorem v souvislosti se zasmluvněným pozemkem je možnost budoucího rozšíření podzemních experimentálních prostor východním a jižním směrem a s tím spojená nutnost vytvoření dodatečné ochranné zóny o šířce několika desítek metrů. Dočasné umístění zaměstnanců projektu ELI Beamlines: Projektu ELI byla dne 14. 9. 2010 udělena výjimka pro dočasné umístění zaměstnanců projektu na území hl. m. Prahy. Na základě této výjimky jsou uznatelné mzdové a provozní výdaje na všech pracovištích. 83/95

Pracoviště projektu ELI: HARFA Office Park - adresa: Českomoravská 2420/15, 190 93 Praha 9 – z důvodu nedostatečných kancelářských kapacit v areálu Na Slovance a s ohledem na vývoj počtu zaměstnanců projektu ELI Beamlines bylo vedení nuceno řešit tuto situaci. Nové kancelářské prostory umožnili společné umístění jednotlivých týmů a tím i maximalizaci efektivity práce. Zaměstnanci využívali tyto prostory od června 2012 do července 2015. Ústav teorie informace a automatizace (UTIA) – adresa: Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8 – projekt ELI Beamlines dále využívá prostory v budově UTIA, kde byla vybudována testovací laboratoř pro budování laserového systému L1, zejména pak pro vývoj Front-End. Zaměstnanci využívají tyto prostory od ledna 2011 do konce roku 2015. Ústav informatiky (UI) – adresa: Pod Vodárenskou věží 2, 182 07 Praha 8 a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR – objekt DORA – adresa: U Slovanky 1388/5, 182 07 Praha 8) Pro zaměstnance, kteří se podílejí na vývoji laserového systému L1 a dále pro ty, kteří realizují pokusy v centru Prague Asterix Laser Systém (PALS) a v laboratoři SOFIA jsou pronajaty kancelářské prostory v UI a DORA. Zaměstnanci využívají prostory v UI od února 2011 do konce roku 2015. Prostory v objektu DORA využívali zaměstnanci od září 2013 do června 2014.

Stavebně technická část projektu: Veškeré podrobnosti stavby jsou obsaženy v projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení, jejíž kopii žadatel předložil v rámci projektové žádosti. Případné podstatné změny stavby nesmí být provedeny bez předchozího souhlasu Řídícího orgánu. Za podstatné jsou považovány zejména změny vedoucí ke změně technicko-ekonomických parametrů stavby. Stavba, č.j. stavebního povolení Mezinárodní výzkumné centrum ELI; Stavební povolení č.j. 4670/2010, vydané Městským úřadem v Dolních Břežanech, pravomocné od.23.9.2010 Užitná plocha celkem

Zahájení

Ukončení

Užitná plocha (m2)

09/2012

12/2015

30.887

30.887

84/95

8

Rozpočet projektu

Celkový rozpočet projektu za I. fázi projektu: Položka rozpočtu

Celkem (Kč)

12. Jiné peněžní příjmy připoadajícíc na způsobilé výdaje

16 484 541,00 4 923 345 460,81 158 477 007,03 0,00 2 100 088 260,79 2 622 474 564,40 42 305 628,59 0 50 197 350,00 55 731 680,16 120 609,30 23 230 000,00 78 441 849,54 0 459 276 258,00 5 606 827 748,81 4 939 830 001,81 666 997 747,00 0 0 0 0 0 0

13. Celkové způsiblé výdaje snížené o jiné peněžní příjmy

5 606 827 748,81

1. Nehmotný majetek 2. Hmotný majetek 2.1. Pozemky 2.2. Nákup staveb 2.3. Pořízení stavby 2.4. Stroje a zařízení 2.5. Ostatní vybavení 2.6. Projektová dokumentace a příprava projektu - investice 3. Materiál 4. Služby 5. Publicita 6. Cestovné 7. Režijní výdaje 8. Odpisy majektu nepořízeného z dotací 9. Osobní výdaje 10. Celkové způsobilé výdaje 10.1. Celkové způsobilé výdaje investiční 10.2. Celkové způsobilé výdaje neinvestiční 11. Partneři - součet celkových způsobilých výdaů za partnery 11.1. Prtner AB - Celkové výdaje projektu 11.1.1. Celkové způsobilé výdaje 11.1.1.1. Celkové způsobilé výdaje investiční 11.1.1.2. Celkové způsobilé výdaje neinvestiční

85/95

Celkový rozpočet projektu za II. fázi projektu: Položka rozpočtu

Celkem (Kč)

12. Jiné peněžní příjmy připoadajícíc na způsobilé výdaje

3 918 979,00 93 777 511,15 0,00 0,00 0,00 60 608 991,19 33 168 519,96 0 9 454 325,50 18 050 952,00 0,00 3 694 338,50 8 709 225,00 0 0 1 859 487 765,99 1 643 225 765,42 216 262 000,57 0 0 0 0 0 0


1 859 487 765,99

1. Nehmotný majetek 2. Hmotný majetek 2.1. Pozemky 2.2. Nákup staveb 2.3. Pořízení stavby 2.4. Stroje a zařízení 2.5. Ostatní vybavení 2.6. Projektová dokumentace a příprava projektu - investice 3. Materiál 4. Služby 5. Publicita 6. Cestovné 7. Režijní výdaje 8. Odpisy majektu nepořízeného z dotací 9. Osobní výdaje 10. Celkové způsobilé výdaje 10.1. Celkové způsobilé výdaje investiční 10.2. Celkové způsobilé výdaje neinvestiční 11. Partneři - součet celkových způsobilých výdaů za partnery 11.1. Prtner AB - Celkové výdaje projektu 11.1.1. Celkové způsobilé výdaje 11.1.1.1. Celkové způsobilé výdaje investiční 11.1.1.2. Celkové způsobilé výdaje neinvestiční

86/95

Celkový rozpočet projektu za I. a II. fázi projektu: Položka rozpočtu

Celkem (Kč)

1. Nehmotný majetek 2. Hmotný majetek 2.1. Pozemky 2.2. Nákup staveb 2.3. Pořízení stavby 2.4. Stroje a zařízení 2.5. Ostatní vybavení 2.6. Projektová dokumentace a příprava projektu - investice 3. Materiál 4. Služby 5. Publicita 6. Cestovné 7. Režijní výdaje 8. Odpisy majektu nepořízeného z dotací 9. Osobní výdaje 10. Celkové způsobilé výdaje 10.1. Celkové způsobilé výdaje investiční 10.2. Celkové způsobilé výdaje neinvestiční 11. Partneři - součet celkových způsobilých výdaů za partnery

20 403 520,00 6 562 652 247,23 158 477 007,03 0,00 2 100 088 260,79 4 228 612 830,86 75 474 148,55 0 59 651 675,50 73 782 632,16 120 609,30 26 924 338,50 87 151 074,54 0 635 629 417,57 7 466 315 514,80 6 583 055 767,23 883 259 747,56 0

11.1. Prtner AB - Celkové výdaje projektu 11.1.1. Celkové způsobilé výdaje 11.1.1.1. Celkové způsobilé výdaje investiční 11.1.1.2. Celkové způsobilé výdaje neinvestiční 12. Jiné peněžní příjmy připoadajícíc na způsobilé výdaje

0


7 466 315 514,80

87/95

9 Fázování projektu 9.1 Fázování projektu ELI Beamlines V březnu 2012 mezinárodní panel šesti renomovaných vědců z oboru laserových technologií a ředitelů výzkumných zařízení vyhodnotil1 zprávu o technickém řešení a realizaci projektu ELI Beamlines („Technical Design Report“, dále jen jako „TDR“), která popisuje základní prvky experimentálních systémů, laserů a podpůrných technologií a jejich realizaci. Tento mezinárodní panel konstatoval, že národní projektový tým vynaložil obdivuhodné úsilí a významně pokročil v přípravě projektu, a také ocenil zásadní politickou podporu národních orgánů. Nicméně, bylo zjištěno několik kritických problémů, které v případě neřešení mohou nejen ohrozit realizaci projektu, ale v nejhorším scénáři také vést k jeho neúspěchu. Nejzávažnějším rizikem zjištěným mezinárodním odborným panelem je nedostatek času k realizaci projektu ELI Beamlines. Hodnotitelé jsou toho názoru, že realizační fáze zkrácená na 52 týdnů, zejména v důsledku zdlouhavého procesu hodnocení žádosti, je příliš ambiciózní cíl u takto rozsáhlého infrastrukturního projektu, který se navíc spoléhá na technologie, jež dosud nejsou k dispozici a pro jejichž vývoj je také potřeba dostatek času. Příjemce v plném rozsahu uznal závěry mezinárodního panelu a hodnocení stavu projektu ze strany Řídicího orgánu. Na tomto základě projektový tým provedl podrobnou analýzu podmínek, za nichž by měl probíhat vývoj výše zmíněných technologií, aby bylo možné je plně odzkoušet a v centru ELI Beamlines provozovat způsobem, který umožní, aby technické a vědecké kapacity tohoto zařízení byly vědecké komunitě k dispozici v plném rozsahu, jak je popsáno v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Celkový závěr této analýzy je, že pro splnění cíle je třeba, aby realizační fáze byla prodloužena na období po roce 2015. V reakci na první vyjádření EK k úpravám v annexu XXI byla zpracována tato kapitola TA jakočasový harmonogram projektu. Návrh je založen na vyhodnocení rizik spojených s dostupnými informacemi a s realizací projektu a posunuje termín jeho úplného dokončení na konec roku 2017. Projektové milníky, se zaměřením na technologické vybavení a s důrazem na časový posun vůči původním milníkům uvedeným v Rozhodnutí o poskytnutí dotace, jsou shrnuty v kapitole 1 tohoto dokumentu. Tento návrh byl předložen mezinárodnímu vědeckému poradnímu výboru ISAC sestávajícímu z ředitelů renomovaných institucí a vědeckých osobností. Tento výbor jakožto představitel zájmů mezinárodní vědecké komunity v projektu ELI sdílí názor, že hrozí vysoké riziko neúspěchu kvůli krátké realizační fázi, a velmi doporučuje, aby byly uplatněny veškeré prostředky, včetně prodloužení projektu, k dosažení cíle projektu, tak aby nedošlo ke snížení kvality zařízení. O nezbytnosti rozfázování projektu byly informovány také příslušné národní orgány, jakož i Vláda České republiky.

1

Závěry a doporučení hodnotícího panelu projektu ELI Beamlines (březen 2012)

88/95

Původní časový plán platný v okamžiku vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace navrhoval dokončení výstavby zařízení a jeho zpřístupnění uživatelům na konec roku 2015. Za uplynulou dobu došlo k významnému posunu a nyní lépe chápeme potřeby výzkumníků v oblasti laserových technologií a dalších uživatelů, kteří by zařízení využívali ve prospěch společnosti a ekonomiky. Byly vypracovány odborné posudky týkající se technologických cílů, jichž by měl projekt dosáhnout, a příslušných strategií, které je třeba za tímto účelem uplatnit. Proto byli osloveni přední vědci v oblasti laserových technologií z České republiky a z evropských a jiných zemí a ustanoven Mezinárodní vědecký poradní výbor, který poskytl řadu doporučení určujících směr projektu. Cíle Výzkumného programu 1 („Lasery pro generování repetičních ultrakrátkých pulsů a mnohonásobně petawattových výkonů“) v oblasti vývoje nových a vylepšování nedokonalých technologií, které by měly být výkonnější než technologie aktuálně dostupné, budou plněny podle akčního plánu technologického vývoje v souladu s dodavatelskými smlouvami uzavřenými s předními výzkumnými a vývojářskými institucemi a společnostmi. Kromě toho, aby bylo dosaženo cílů stanovených v Bílé knize projektu ELI2 (zvyšování výkonu laserových zdrojů a jejich využití pro experimentální programy 2-6), zařízení ELI Beamlines bude muset být nezbytně projektováno a provedeno způsobem, který bude umožňovat aktualizaci vybavení a zvyšování kapacit po celou dobu životnosti zařízení. Akční plán technologického vývoje vyžaduje spolupráci s předními světovými výzkumnými centry v oblasti laserových technologií, což samo o sobě představuje jeden z cílů programu, tj. posílení spolupráce mezi českými a zahraničními výzkumníky a sdílení poznatků. Je třeba připustit, že vývoj moderních avšak dosud nedokonalých technologií s sebou nutně nese značná rizika z hlediska dodržování rozpočtu a časového harmonogramu. Dále jsou tu rizika nízké atraktivity pro uživatele a nízké míry využití kapacit zařízení v případě, že místo moderních laserů bude užito již zavedených laserových technologií s nízkým rizikem nedodání. Projektový tým uplatňuje standardní proces řízení rizik, přičemž sleduje nejen dopady těchto rizik na konkrétní balíky prací, ale také vyhodnocuje klíčová strategická rizika, která mohou významně omezit nebo zpozdit úspěšné a včasné dokončení projektu. Kromě tohoto mechanismu jsou možnosti řízení rizik konzultovány se zahraničními odbornými poradci, kteří mají zkušenosti s výstavbou obdobných výzkumných infrastruktur v rámci celého světa. Na základě této podrobné analýzy byly identifikovány následující klíčové faktory, pro které vzniká potřeba rozfázování projektu: 1. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím délku realizační fáze projektu byla připravenost klíčové technologie. Primární technologická výzva – vyvinout nový laser a zdroje urychlující záření a částice, se ukázala být mnohem obtížnějším problémem, než jak předpokládala studie proveditelnosti založená na Evropskou komisí financované přípravné fázi projektu ELI (Ref. č. projektu: 212105). Pro zpracování projektu, vývoji a dodání většiny klíčových laserových zdrojů je třeba více než 40 měsíců.

2

Bílá kniha http://www.eli-laser.eu/theeliproject.html je hlavním výstupem přípravné fáze projektu

89/95

2. Dalším faktorem ovlivňujícím délku realizační fáze projektu bylo nečekané zpoždění při jeho hodnocení. Toto zpoždění, které bylo povětšinou mimo kontrolu projektového realizačního týmu v situaci, kdy Strukturální fondy je možno čerpat pouze do konce roku 2015, vedlo ke zkrácení realizační fáze na 54 měsíců. 3. Další příčinou byla složitost a typická přílišná délka výběrového řízení vedeného státní administrativou, což mělo další negativní dopad na časový plán. Komplikované výběrové řízení, což platí zejména v případě dodavatelů unikátních technických zařízení, bylo následováno neočekávanými zpožděními při uzavírání dodavatelských smluv. Skutečný průměrný čas potřebný k uzavření smlouvy činil 180 dní (např.: podpis smlouvy na první fázi výstavby trval 12 měsíců, dokončení výběrových řízení na zhotovitele laserových systémů trvalo více než 14, resp. 25 měsíců). Za těchto okolností se doba vyhrazená k vlastní realizaci projektu významně zkrátila (z původních 52 měsíců) a termín, který se jevil jako náročný, lze nyní označit za téměř nemožný.

9.2 9.2.1

Realizace projektu ELI Beamlines Koncepční řešení laserových systémů

Obr. 9.1 znázorňuje koncepční návrh laserových systémů užívaných v zařízení ELI Beamline, jak byl představen v Bílé knize vyhotovené v přípravné fázi projektu a popsán v žádosti o financování podané Evropské komisi. V této žádosti bylo řečeno, že vzhledem ke stupni rozpracovanosti projektové dokumentace k zařízení na začátku roku 2010, je třeba dispozici a výkonové parametry uvedené na obr. 9.1 považovat spíše za koncepční návrh nebo vodítko pro konečnou projektovou dokumentaci, než za pevné cílové parametry nebo akceptační kritéria.

Obr. 9.1. Koncepční dispozice zařízení ELI Beamlines schválená v přípravné fázi, uvedená v Bílé knize a žádosti o financování podané Evropské komisi.

90/95

Základní provedení laserových a experimentálních systémů

9.3

Koncepční dispozice zařízení dle obr. 9.1 se stala základem pro základní realizační schéma, které je vidět na obr. 9.2.

Obr. 9.2. Základní návrh laserových a experimentálních systémů v zařízení ELI Beamlines

9.4

Základní plán rozfázování

9.4.1

Popis Fáze 1 a Fáze 2

Klíčové předpoklady pro Rámcový projektový plán a navrhovaný Plán rozfázování 

Projekt bude prodloužen o druhou fázi v délce 24 měsíců od 1. ledna 2016;



Finanční prostředky aktuálně přidělené projektu (277 687 869 EUR), které nebudou využity do konce roku 2015, budou v plné výši převedeny do Fáze 2;



Výstavba objektu – budova pro umístění laserových a experimentálních systémů bude dokončena (zkolaudována) do konce roku 2015;



Výběr dodavatelů většiny klíčových technologií – zajištění zadávacích řízení dodavatelů klíčového experimentálního a laserového vybavení bude úspěšně dokončeno do konce roku 2015.



Instalace technologií – instalace laserových a experimentálních systémů nebude trvat déle než 3 měsíce a jejich uvedení do provozu déle než 5 měsíců.



Dojde-li k prodloužení doby potřebné k instalaci a zprovoznění laserových a experimentálních systémů nebo k posunu termínu zahájení tohoto procesu, dojde také k posunutí termínu zahájení provozu experimentálních hal (např. pro výzkumné programy RP2 – RP6 se předpokládá, že uvádění do provozu bude trvat 3 měsíců, viz indikace obr. 9.3).

91/95

Obr. 9.3. Příklad vyhodnocení dopadu rizik – Alternativa 1 a 2. Legenda: B – předání budovy, I – instalování technologie, C – zprovoznění technologie, EC – konec fáze uvádění do provozu u laserových systémů a výzkumných programů (například v délce 3 měsíců, viz obr.) Při přípravě návrhu rozfázování se příjemce snažil dodržet veškeré podmínky stanovené v Pokynech k uzavření operačních programů na období 2007 – 2013, zejména podmínky v článku 3.3 Zvláštní pravidla pro rozfázování velkých projektů do dvou programovacích období.

92/95

Projekt má z věcného a finančního hlediska dvě jasně identifikovatelné fáze;

9.4.2

Byl přepracován plán realizace laserových systémů a cílových oblastí. Nyní je rozdělen do 2 fází. Obr. 9.4 znázorňuje Fázi 1 a 2.

Obr. 9.4. Aktualizovaný plán dodávky laserových systémů, přičemž Fáze 1 je označena červenou a Fáze 2 oranžovou barvou. Světle modrá barva označuje dodání systémů v plném rozsahu podle Bílé knihy (nad rámec Rozhodnutí o udělení grantu – budoucí aktualizace). Cílem Fáze 1 je dokončení (kolaudace) všech budov, uvedení základních částí laserového systému a souvisejících experimentálních stanic a sestav do stavu, který bude umožňovat instalaci a testování systémů distribuce svazku, seřízení svazku, diagnostických a kontrolních systémů, a současně zahájení základního vývoje zbývající části laserového systému a experimentálních stanic a sestav. Fáze 1 představuje výchozí referenční bod pro Fázi 2, v níž bude zařízení připraveno pro externí uživatele, přičemž dojde k aktualizaci operačních systémů a experimentálních stanic a sestav dodaných ve Fázi 1 na maximální možný výkon v rámci definovaných projektových parametrů a k dokončení vývoje a dodávky dalších komponentů systému. Hlavní cíle Fáze 1 budou: •

Uvedení všech budov do provozního stavu (kolaudace).

•

Demonstrace připravenosti technologie, konstrukce a realizace klíčových komponentů laserových systémů L1 – L4, distribuce svazku a experimentálních stanic, a to způsobem, který bude dostatečně zaručovat, že jejich úplná instalace, systémová integrace a uvedení do provozu budou splněny před skončením Fáze 2.

Ve Fázi 2 bude dokončena instalace laserových systémů, distribuce svazku a experimentálních stanic v budově a dosaženo výkonu uspokojivého pro provádění požadovaných experimentů. 93/95

Fáze 1 bude zahrnovat: -

Kolaudaci všech budov.

-

Zajištění zadávacích řízení na klíčové technologie.

-

Demonstrace návrhů základních technologií pro experimentální stanice navržené pro oblasti E1, E2, E3, E4, a E5.

Ve Fázi 2 bude dokončena realizace zařízení: a. Instalace a provoz laserových systémů L1, L2, L3 a L4 bude probíhat dle specifikace v kapitole 9.2. b. Automatizovaný systém pro přenos svazku povede a bude fokusovat laserové svazky do vakuových komor v experimentálních oblastech. c. Budou instalovány a uživatelům zpřístupněny laserové systémy pro sekundární zdroje. d. V experimentálních oblastech budou instalovány a připraveny k užití koncové stanice. e. Infrastruktura bude připravena k uskutečnění projektů plánovaných v rámci výzkumných programů 1 až 6. Je třeba zdůraznit, že kvůli neustálým pracím probíhajícím v zařízení v souvislosti s instalací a uváděním do provozu je nepraktické zahajovat experimenty před dokončením Fáze 2. S instalovaným experimentálním vybavením budou pracovat pouze interní uživatelé za účelem navýšení jeho potenciálu ve Fázi 2. Při nesouvislých uživatelských experimentech a instalaci dodatečných technologií by docházelo k zastavování experimentů, evakuaci personálu z experimentálních oblastí z bezpečnostních důvodů, zahajování instalačních prací, čištění experimentální oblasti na požadovanou úroveň. Tyto operace by značnou měrou prodloužily dokončení infrastruktury.

Oddělené financování Vzhledem ke skutečnosti, že některé systémy vyvíjené subdodavateli mají velmi dlouhou realizační lhůtu, jsou smlouvy navrženy tak, aby byl zřejmý rozdíl mezi fází 1 a 2, a to jak pro dílčí cíle tak platby. Toto řešení vytváří potřebné pevné základy pro snadné sledování a kontrolu veškerých projektových činností v obou fázích.

94/95

9.4.3

První fáze hlavního projektu je připravena k užití ke svému účelu a/nebo funkci specifikované v rozhodnutí Komise v termínu stanoveném pro předložení dokumentace k uzavření operačních programů. Milníky ve Fázi 1 mají za úkol demonstrovat připravenost zařízení ELI Beamlines ke svému účelu, což zahrnuje připravenost budovy k provozu (příslušné správní rozhodnutí), připravenost základní infrastruktury laserových systémů, systémů distribuce laseru a kontrolních systémů, aby ve Fázi 2 bylo po dokončení dodávky dodatečného vybavení a jeho plné integraci možné provádět vědecké experimenty. Ve Fázi 2 bude zařízení dovybaveno, aby mohlo fungovat na svůj plný potenciál a kapacitu.

9.4.4

Druhá fáze projektu bude financována ze Strukturálních fondů a/nebo Kohezního fondu na období 2014–2020 Rozsah Fáze 2 projektu ELI Beamlines odpovídá cílům Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Druhá fáze projektu je uvedena v orientačním seznamu velkých projektů. Projekt ELI je také zmíněn v Regionální inovační strategii přijaté Vládou ČR v prosinci 2014, v SWOT analýze coby klíčová silná stránka českého výzkumu a vývoje, přičemž Fáze 2 je uvedena jako jedna z potenciálně podporovaných aktivit.

9.4.5

Při snížení objemu financí přidělených projektu na období 2007–2013 (první fáze) zachová žádost o podstatnou změnu projektu jeho původní účel, jehož má být dosaženo v období 2014–2020, a bude odkazovat na druhou fázi projektu. Mechanismus rozfázování má v první řadě zajistit dostatek času na dodání komplexních technologických systémů, jejich integraci a uvedení do provozu, tak aby uživatelé měli k dispozici prvotřídní výzkumnou infrastrukturu a služby. Návrh na rozfázování projektu ELI Beamlines tak zachovává původní obecné cíle a cíle konkrétních výzkumných programů.

9.5

Závěry

Na konci navrhované fáze 2 budou předvedeny základní schopnosti laserových a experimentálních systémů stanovené v původní studii proveditelnosti, respektive rozhodnutí EK (cíle výzkumných programů). Navrhované postupné předání zařízení ELI Beamlines umožní zlepšení základních schopností laserového systému dosažených v fázi 1 prostřednictvím instalace zařízení ELI Beamlines v Dolních Břežanech a jeho uvedení do provozu, dosažení zlepšení provozních parametrů, např. délka pulzu, špičkového výkonu, opakovací frekvence a přinese požadované Výzkumnými programy 2-6 do konce fáze 2, tj. systém přenosu laserových paprsků a rozvodny pro sekundární zdroje a cíle v experimentálních oblastech. Podoba zařízení bude taková, aby umožňovala strukturovanou modernizaci laserů, experimentálních oblastí a transport a kombinaci svazků po celou dobu jeho provozní životnosti. V souladu s podmínkami stanovenými v příslušných právních předpisech tento návrh revize programu zajistí úspěšnou realizaci pilíře ELI Beamlines panevropské výzkumné infrastruktury ELI.

95/95

Technický popis projektu

Recommend Documents