Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Technické vybavení středoškolských učeben Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Ing. Jana Vrtalová
Ing. Jiří Potáček, CSc.
Brno 2011
Tímto děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Jiřímu Potáčkovi, CSc. za odborné a metodické vedení, za náměty a připomínky, které jsem využila při zpracování této práce.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Technické vybavení středoškolských učebenÿ vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně
V Brně dne 6. srpna 2011
....................................................
4
Abstract Vrtalová Jana. Technical equipment of high school classroom. Bachelor thesis. Brno, 2011. My thesis continues on my final thesis at MUAF in Brno at Institute of Lifelong Education at Complementary pedagogical studies Teaching Specialized Subjects. The title of the thesis in 2009 was: The influence of classroom environment on students. The thesis deals with classroom environment and its influence on students and teachers because they spend most of their time there. In this thesis I write about ergonomics of the classroom equipment and the ergonomic furniture which should be suit to various heights of students and teachers. The tables and chairs may be arranged to be suitable for the lesson. Another important aspect of classroom environment is the color of walls, correct temperature, air, size of the classroom and others. The thesis is divided into the theoretical and practical part. For the theoretical part I must study specialized literature and other publications concerning these problems. In this part I describe and characterize all the conceptions which are related to the ergonomics of the classroom (the ergonomics of seating furniture, the characteristics of the influence on students behavior and perception, means reducing the number of injuries and diseases) and I also describe the technical standards which should be followed during the procedure of arrangement and building of a classroom. In the practical part I analyze the aspects of the classrooms at two preselected schools (Business academy Kotlářská in Brno and Business academy and language school in Třebíč). Based on this analysis I suggest recommendations for better ways of organization of the classrooms, better use of the school equipment and I define benefits and risks for students and teachers at school. Keywords: Ergonomic furniture, Classroom, Color of walls, Microclimatic conditions, School equipment
5
Abstrakt Vrtalová Jana. Technické vybavení středoškolských učeben. Bakalářská práce. Brno, 2011. Bakalářská práce navazuje na závěrečnou práci doplňujícího pedagogického studia Učitelství odborných předmětů z roku 2009, jejíž název byl Vliv prostředí učebny na studenty. Práce se zabývá prostředím učeben a jejich vlivem na studenty a vyučující, protože ti zde tráví většinu svého času. V práci se věnuji ergonomii používaného nábytku, který by měl jít přizpůsobit různým potřebám žáků a vyučujících, např. by mělo být možné nastavit různou výšku školního nábytku, příp. uspořádat lavice a židle ve třídě tak, aby to co nejvíce vyhovovalo dané vyučovací hodině. Dalším důležitým aspektem v prostředí učeben je barevnost stěn a dalšího materiálního vybavení, správná teplota, vzduch, velikost učebny a jiné. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Pro vypracování teoretické části je nejstěžejnější činností nastudování potřebné odborné literatury a dostupných publikací týkajících se uvedené problematiky. V této části proto definuji a charakterizuji jednotlivé pojmy, které souvisejí s ergonomií učebny (ergonomie sedacího nábytku, charakteristika vybraných barev na chování a vnímání jedince, prostředky snižující počet úrazů a nemocí) a dále uvádím technické normy, které by měly být dodržované u postupu tvorby učeben. V praktické části analyzuji jednotlivá hlediska kladená na učebny na dvou předem vybraných školách (OA Kotlářská v Brně a OA a JŠ v Třebíči) a na základě této analýzy navrhuji doporučení pro vhodnější způsoby uspořádání učeben, lepší využití materiálního vybavení školy a vymezuji hlavní přínosy a rizika ve škole pro žáky a pedagogy. Klíčová slova: ergonomický nábytek, třída, barva stěny, mikroklimatické podmínky, vybavení školy
6
OBSAH
Obsah 1 Úvod 1.1 Úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Metodika 3 Teoretická část 3.1 Teorie učebny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Prostředí, atmosféra a klima učebny . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Vyhláška č. 343/2009 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Didaktické hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Psychologické hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.3 Hygienické hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.4 Prostorové hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.5 Estetické hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.6 Ergonomické hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.7 Ekologické hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.8 Ekonomické hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.9 Provozní hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.10 Architektonické hledisko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Počítačová učebna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.1 Stůl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.2 Židle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.3 Umístění monitoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.4 Osvětlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.5 Umístění skříně počítače . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.6 Klávesnice a myš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.7 Kabeláž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.8 Tabule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.9 Interaktivní tabule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Uspořádání učebny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Praktická část
8 8 9 10
14 . 14 . 14 . 15 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16 16 17 17 28 28 28 29 30 30 30 31 31 32 32 32 32 33 33 33 34 35 41
7
OBSAH
4.1
4.2
OA a JŠ Třebíč . . . . . . . . . . . 4.1.1 Kmenová učebna . . . . . . 4.1.2 Odborná učebna jazyků . . 4.1.3 Odborná počítačová učebna OA Kotlářská v Brně . . . . . . . . 4.2.1 Kmenová učebna . . . . . . 4.2.2 Odborná učebna jazyků . . 4.2.3 Odborná počítačová učebna
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
41 43 44 45 47 48 50 51
5 Závěry a doporučení
53
6 Literatura
57
7 Internetové zdroje
58
1
ÚVOD
1 1.1
8
Úvod Úvod do problematiky
Pro všechny z nás je zavedena školní docházka, a proto v dětství všichni strávíme ve školních lavicích devět let. Většina z nás potom pokračuje na střední škole a někteří pak i na vysoké škole. První, co nás při vstupu do školní třídy zaujme, je prostředí učebny. Už u zápisu do první třídy je při vstupu do místnosti, kde se přijímací řízení vykonává, zcela patrné, o čem se děti učí a které téma zpracovávají. Takto doplněné prostředí jim poskytuje spoustu podnětů k nezáměrnému učení, kdy mají děti neustále na očích produkty své vlastní práce i práce druhých. Třídy se se zvyšujícím se věkem dětí a žáků specializují. Žáci tak netráví v jedné učebně celé dopoledne, ale přesouvají se z tříd kmenových do odborných, například do učebny hudební, fyzikální, chemické, příp. učebny cizích jazyků nebo počítačů. Žáci a studenti se nemusejí zdržovat jen v učebnách, ale zvláště pro výuku tělesné výchovy nebo pracovních činností mohou navštěvovat školní hřiště nebo zahrady. Nejvíce studijního času ovšem stráví právě ve třídách, učebnách a studovnách. Prostředí třídy zahrnuje aspekty architektonické (celkové řešení učebny, úroveň jejího vybavení, možnost variovat její tvar, velikost i prostorové rozmístění nábytku), hygienické (osvětlení, větrání, vytápění), ergonomické (vhodnost školního nábytku pro soustředěnou práci, uspořádání pracovního místa učitele, žáka, rozmístění ovládacích a sdělovacích prvků v učebně) a akustické (úroveň šumu a hluku a odraz zvuku). Žákům a studentům se prostředí učebny může líbit, nebo také nemusí či jim může dokonce způsobovat zdravotní a jiné problémy. Jako příklad lze uvést nedostatečné větrání. To má především v podzimních a zimních měsících, kdy okna zůstávají déle zavřená, negativní vliv na studijní a pracovní podmínky žáků a učitelů. Při dlouhodobém pobytu v učebnách s neodpovídajícím přívodem čerstvého vzduchu jsou studenti i učitelé vystaveni zvyšující se koncentraci CO2 , prachu a škodlivých chemických látek. Roste také teplota v místnosti a objem pachů ve vzduchu. Důsledkem je vyšší únava a nesoustředěnost žáků a učitelů, objevují se i zdravotní potíže, např. nachlazení. Protože větrání otevřenými okny je většinou z důvodu bezpečnosti žáků nemožné, narůstá i množství neodvedené vlhkosti a školské budovy jsou plné plísní. Výměna oken by tak vždy měla být řešena novým způsobem větrání rekonstruované budovy – zřízením klimatizace a možným zatemněním místnosti.
1.2
Cíl práce
9
Učebny by také měly být přizpůsobeny tomu, aby se dalo s nábytkem hýbat a posouvat a přizpůsobovat tak výuku charakteru výuky a dané třídě. Proto by se mělo při sestavování učebny dbát i na to, jakým způsobem bude provedeno osvětlení učebny, příp. aby žákům během výuky nesvítilo do očí sluníčko nebo aby se světlo neodráželo do tabule. Pak by žáci neviděli a ničili by si tak svůj zrak. Důraz musí být kladen i na variabilitu výšky židlí a lavic a nesmí se ani zapomenout na správné vedení kabelizace. Všechno toto vybavení a příslušenství stojí školu nemalé finanční prostředky, které si většina ze vzdělávacích institucí nemůže dovolit. Proto v současné době existují mnohé dotační tituly, které umožňují pořídit školám kvalitní osvětlení, větrání nebo vybavení učeben a další technické vybavení. Prostředí třídy zahrnuje zejména technické vybavení jako např. počítače či interaktivní tabule. Tato práce je věnována nejen technickému vybavení učeben, jako je didaktická technika nebo školní nábytek, ale také mikroklimatickým podmínkám, ergonomii a dalším faktorům pracovního prostředí.
1.2
Cíl práce
Cílem teoretické části bakalářské práce je definice jednotlivých pojmů, které souvisejí s ergonomií pracoviště (ergonomie sedacího nábytku a lavic, přizpůsobitelnost různé výšce žáků), prostředím tříd (vliv barev na chování a vnímání žáků a učitelů, hlučnost, vibrace, osvětlení, čistota ovzduší) a jejich vybavením (uspořádání lavic a rozmístění počítačů v učebně, typ tabulí, osvětlení a vytápění). Cílem praktické části je analýza jednotlivých hledisek kladených na učebny a jejich vybavení na vybraných školách. Na základě této analýzy bude navrženo doporučení pro vhodnější způsoby uspořádání učeben a pro lepší využití materiálního a technického vybavení školy. Dále budou vymezeny přínosy a rizika pro žáky a učitele, která plynou z vybavení konkrétních tříd.
2
2
METODIKA
10
Metodika
Pro řešení bakalářské práce „Technické vybavení středoškolských učebenÿ byly využity následující metody: interpretace, deskripce, analýza, komparace a práce s odbornou literaturou. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. Důvodem bylo získání teoretických poznatků a jejich ověření v praxi na konkrétních školách a učebnách. K sestavení zadání práce bylo zapotřebí zvolit aktuální téma. Tím bylo právě „Technické vybavení středoškolských učebenÿ, které se týkalo mj. i vlivu prostředí učeben na zdraví žáků a učitelů. V současnosti je ale věnováno hodně peněz na zlepšení zdravotního stavu žáků a také zamezení nemocí z povolání u zaměstnanců, resp. učitelů. Vzhledem k tomu, že tato bakalářská práce navazuje na závěrečnou práci doplňujícího pedagogického studia Učitelství odborných předmětů na Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně z roku 2009 „Vliv prostředí učebny na studentyÿ, bylo nejdříve zapotřebí specifikovat odlišný cíl práce. Tím byla v teoretické části zejména definice pojmů souvisejících s uvedenou problematikou a v praktické části analýza vybraných hledisek na předem určených školách a stanovení doporučení pro změny v jednotlivých třídách. Dalším krokem bylo studium odborné literatury a právních norem. Ve všech zdrojích, které jsou uvedeny v závěru práce, bylo nesčetné množství pojmů, norem, pouček, definic, klasifikací a předpisů. Bylo proto nezbytné hledat pouze v ověřených a relevantních zdrojích a vybrat zejména ty pojmy, které byly nutné pro sestavení této práce. Veškeré pojmy byly za sebe poskládány tak, aby tvořily logickou strukturu a kompaktní celek. Jako první z metod, která byla využita, byla interpretace. Pomocí ní byly vysvětleny způsoby celkových řešení učeben, prostorové rozmístění nábytku, dále hygienické, ergonomické, akustické a další požadavky kladené na učebny. Další metodou byla deskripce sloužíci k popisu jednotlivých kritérií. Tato metoda byla aplikována zejména na faktory pracovního prostředí. Těmi byli fyzikální, chemičtí a biologičtí činitelé, prach, fyzická zátěž, teplo, chlad, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mají nebo mohou mít vliv na zdraví žáků a učitelů a popisují, jak může docházet k postupnému zhoršování zdravotního stavu. Analýza slouží k rozložení celku na menší dílčí části a přispívá k lepšímu pochopení dané látky. V praktické části u vybraných škol: u Obchodní akademie, Střední odborné školy knihovnické a Vyšší odborné školy knihovnických, informačních a
2
METODIKA
11
sociálních služeb Brno, Kotlářská 9 (dále jen OA Kotlářská v Brně) a u Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Třebíč (dále jen OA a JŠ v Třebíči) byla analyzována na konkrétních učebnách (kmenová třída, odborná jazyková učebna, odborná učebna výpočetní techniky) tato hlediska: celkové řešení učebny (uspořádání a tvar nábytku, vybavení, výzdoba), způsoby osvětlení, větrání a vytápění s ohledem na bezpečnost a zdraví žáků, ale také úroveň hluku a zvuku. Byly srovnány učebny obou škol, jejich vybavení a studijní a pracovní podmínky a dále byly uvedeny přínosy a rizika pro žáky a učitele. Hlavním cílem bylo navržení doporučení pro učebny, která spočívala v lepším uspořádání učeben a školního nábytku a lepším využití materiálního vybavení a měla přispívat ke zlepšení zdravotního stavu žáků a podmínek vyučování. Pro lepší názornost byly do práce vloženy obrázky a tabulky, které byly řádně označeny, očíslovány a byly doplněny vysvětlujícími komentáři. Pro bakalářskou práci byly využity také rozhovory s dlouholetými pedagogy, kteří působí na vybraných školách a poskytovali praktické rady a připomínky k práci. Textová část práce byla zpracována pomocí programu LaTeX a obrázky byly vytvořeny v programu CorelDraw X3. Obojí přispělo k lepšímu grafickému vzhledu práce a snadnějším úpravám. Co se týče správné terminologie, byla použita pro vyjádření určitých pojmů různá synonyma. Kromě označení třída lze v práci nalézt pojem učebna, pracoviště či místnost. Pedagogové byli zaměňováni za kantory, vyučujíci či učitele a žáci za děti či studenty. Z jazykového hlediska ovšem bylo vhodnější tyto pojmy mezi sebou vzájemně zaměňovat, aby se neopakovaly. Zde je uvedena přesná charakteristika výše uvedených pojmů: • Odborná učebna – speciálně vybavený prostor určený k výuce určitého předmětu nebo k činnosti vyžadující speciální uspořádání a materiální vybavení. • Třída: – skupina žáků stejného věku, kteří jsou společně vyučováni ve škole, základní sociální a organizační jednotka školního vzdělávání, – prostorová jednotka, v níž probíhá vyučování. • Učebna – prostor určený k vyučování, může být nespecializovaný (třída) nebo specializovaný (odborná učebna). • Lektor: – pedagogický pracovník zejména vysoké školy, vyučující např. cizí jazyk, – odborník řídící a realizující různé formy vzdělávání dospělých.
2
METODIKA
12
• Pedagog – termín má dva významy: – učitel, v různých typech a stupních školy, včetně vysokoškolských učitelů, resp. pedagogický pracovník v širším slova smyslu, – teoretický pedagog, odborník v pedagogické vědě, pedagogickém výzkumu. • Učitel – jeden ze základních činitelů vzdělávacího procesu, profesionálně kvalifikovaný pedagogický pracovník, spoluzodpovědný za přípravu, řízení, organizaci a výsledky tohoto procesu. K výkonu učitelského povolání je nezbytná pedagogická způsobilost. Tradičně byl učitel považován za hlavní subjekt vzdělávání, zajišťující ve vyučování předávání poznatků žákům. Současné pojetí učitele, vycházející z rozšířeného profesionálního modelu, zdůrazňuje jeho subjektověobjektové role v interakci se žáky a prostředím. Učitel spoluvytváří edukační prostředí, klima třídy, organizuje a koordinuje činnosti žáků, řídí a hodnotí proces učení. Stoupá význam sociálních rolí učitele v interakci se žáky, v týmu učitelů, ve spolupráci s rodiči a komunitou. Specifické funkce učitele vyplývají: – z rozdílného charakteru činností na určitých stupních a typech škol, jimž odpovídají příslušné aprobace, – z diferenciace rolí ve vzdělávacím procesu. Společenský status učitelského povolání v jednotlivých zemích je závislý na tradici a významu, který je přisuzován vzděláván ve společnosti. • Učitelka – žena, příslušnice učitelské profese, vykonávající funkce a role učitele. Vzhledem k feminizaci školství v ČR převažují v učitelské profesi ženy. Nejvíce žen-učitelek je v mateřských školách (100 %) a v základních školách (85 %), nejméně na vysokých školách (34 %). Oficiálně se však termín „učitelkaÿ používá pouze k označení učitelek mateřských škol, kdežto v jiných druzích a stupních škol se jak ženy, tak muži označují jako „učitel/učiteléÿ. Jinak je tomu v zahraničí, kde se jazykové rozlišení subjektů učitelské profese podle rodu nyní často používá, pokud to jazyk umožňuje. • Dítě je lidský jedinec v životní fázi od narození od období adolescence. Dítě a dětství je popisováno a zkoumáno v řadě věd (psychologie, psychiatrie, sociologie, lékařské vědy aj). Pedagogika se dítětem zabývá jako subjektem edukace, zejm. z těchto hledisek: – vztah mezi vývojem dětí a možnostmi se vzdělávat, zkoumají se závislosti mezi zráním psychických a tělesných funkcí a rolí žáka, kterou dítě přejímá v určitém věku,
2
METODIKA
13
– způsoby a obsah vzdělávání dítěte ve školském edukačním prostředí, hledá se, které formy učení a vyučování a které jejich obsahy jsou nejvhodnější k tomu, aby byl celkový rozvoj dětí co nejlépe zajišťován. • Student denního studia – student nejběžnější, řádné formy studia. Středoškolské a vysokoškolské studium je jeho „hlavním zaměstnánímÿ. • Žák: – označení pro člověka v roli vyučovaného subjektu, bez ohledu na věk, žákem může být dítě, adolescent, dospělý, – označení dítěte, které navštěvuje základní školu. Diskusi vyvolává užívání tohoto výrazu též pro studující (mládež a dospělé) na středních školách. Bohužel česká pedagogická terminologie nemá ekvivalent anglického výrazu „learnerÿ, který je neutrální, pokud je o věk subjektu, a přitom vyjadřuje jeho začlenění do nějakého edukačního procesu. (Průcha, Walterová a Mareš, 2003, s. 316)
3
TEORETICKÁ ČÁST
3 3.1
14
Teoretická část Teorie učebny
Učebnou se rozumí prostor určený k vyučování, který může být nespecializovaný (třída) nebo specializovaný (odborná učebna): • třída – skupina žáků stejného věku, kteří jsou společně vyučováni ve škole, příp. základní sociální a organizační jednotka školního vzdělávání, prostorová jednotka, v níž probíhá vyučování, • odborná učebna – speciálně vybavený prostor, určený k výuce určitého předmětu nebo k činnosti vyžadující speciální uspořádání a materiální vybavení. (Průcha, Walterová a Mareš, 2003, s. 143) Jak uvádí Konupčík (2002), má každá škola spoustu kmenových, ale také odborných učeben. Kmenová třída přísluší určité třídě a vyučuje se v ní více předmětů. Žáci zde tráví většinu vyučovací doby, pokud se nepřesouvají na jiné předměty, které vyžadují speciální nároky na vybavení. Většinou se jedná o výuku základních předmětů. Odbornou učebnu používá i více tříd. Vyučuje se v ní pouze jeden předmět nebo předměty příbuzné. Speciální učebna rovněž slouží k výuce jednoho předmětu. Je vybavena tak, aby umožňovala kvalitní práci menšímu počtu žáků pod odborným vedením vyučujícího. Příkladem jsou např. školní dílny nebo učebny cizích jazyků. Specializovaná učebna je taková, ve které se využívá technika, která nemůže být z provozních, či jiných důvodů ve všech třídách. Specializovaná učebna bývá ve škole většinou pouze jedna a slouží k potřebám všech tříd, např. učebna výpočetní techniky. Mezi specializované odborné učebny na obchodních akademiích a ekonomických školách patří zejména učebny výpočetní techniky a jazykové učebny. Studenti je využívají pro výuku účetnictví na počítači, kde se seznamují se základy dostupných účetních softwarů, dále musejí mít znalosti z předmětů zabývajících se výpočetní technikou, softwarem a hardwarem, příp. programováním, ale samozřejmě nelze zapomenout ani na výuku psaní na strojích a počítačích či obchodní korespondence.
3.2
Prostředí, atmosféra a klima učebny
Podle Mareše (1998) je „termín prostředí nejobecnější z uvedených termínů, má široký rozsah, netýká se jenom aspektů sociálně-psychologických. Prostředí třídy zahrnuje mj. aspekty architektonické (celkové řešení učebny, úroveň jejího vybavení, možnost variovat její tvar, velikost i prostorové rozmístění nábytku), hygienické
3.3
Vyhláška č. 343/2009 Sb.
15
(osvětlení, větrání, vytápění), ergonomické (vhodnost školního nábytku pro soustředěnou práci, uspořádání pracovního místa učitele, žáka, rozmístění ovládacích a sdělovacích prvků v učebně), akustické (úroveň šumu a hluku, dozvuk, odraz zvuku) ap.ÿ „To, že prostředí školy (a potažmo třídy) ovlivňuje sociální klima ve třídě, je potvrzeno mnoha výzkumy. Učitel by se měl snažit vytvořit takové prostředí, které žáci a studenti vnímají jako příjemné, protože v takovém pak i působení ostatních jevů probíhá pozitivněji.ÿ Zvlášť u žáků prvního stupně základní školy se dětem ve třídě nejvíce líbí obrázky a výzdoba a teprve za nimi kamarádi, následují lavice, učitelky, výzdoba a nástěnky. „Není smutné, že v některých školách a třídách si rodiče některé obrazy nebo mapy pamatují z dob své školní docházky a na stěnách je na stejných místech jako kdysi opět nalézají?ÿ (Čapek, 2010, s. 90-92) „Termín atmosféra má poměrně úzký rozsah. Vyjadřuje proměnlivost a krátké trvání. Atmosféra třídy je jevem krátkodobým, situačně podmíněným, mění se během vyučovacího dne či dokonce jedné vyučovací hodiny. Jevy trvají řádově minuty až hodiny, výjimečně déle. Vzpomeňme atmosféru ve třídě před opakovací hodinou, atmosféru ve třídě během maturitní písemné práce, atmosféru ve třídě po velké přestávce, po rvačce mezi žáky, atmosféru ve třídě, když učitelka podle mínění žáků dá nespravedlivou známku, atmosféru ve třídě při suplování anebo při sdělení, že odpadá hodina obávaného vyučovacího předmětu atd.ÿ (Mareš, 1998, s. 3) „Termín sociální klima označuje jevy dlouhodobé, typické pro danou třídu a daného učitele po několik měsíců či let. Jejich tvůrci jsou: žáci celé třídy, skupinky žáků v dané třídě, jednotliví žáci, dále všichni učitelé vyučující v dané třídě a konečně učitelé jako jednotlivci.ÿ (Mareš, 1998, s. 3)
3.3
Vyhláška č. 343/2009 Sb.
Prostor učeben je vymezen vyhláškou č. 343/2009 Sb., která nahrazuje vyhlášku č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Vyhláška v § 1 „stanoví hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských zařízení zařazených do rejstříku škol.ÿ
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
16
Pro účely této vyhlášky se podle § 2 rozumí: • dítětem předškolního věku fyzická osoba, která nezahájila plnění povinné školní docházky, • žákem fyzická osoba, která zahájila povinnou školní docházku a účastní se vzdělávacího procesu v zařízeních pro výchovu a vzdělávání, • zdravotním postižením mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vada řeči, souběžné postižení více vadami, autismus, vývojové poruchy učení nebo chování, • přímo větratelnými prostory prostory přirozeně větrané (větrané z venkovního prostoru budovy čerstvým vzduchem) nebo nuceně větrané (mechanicky), • zobrazovací jednotkou zařízení, které mění elektronické informace na optické a je určené pro zrakovou komunikaci s člověkem, • místem zrakového úkolu místo, kde se nachází předmět zrakové činnosti (zrakového úkolu).
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
„Existují objektivní kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces. Tato kritéria tvoří základní parametry adekvátnosti konkrétní učebny konkrétní výuce a jsou tvořena hlediskem: didaktickým, psychologickým, hygienickým, prostorovým, estetickým, ergonomickým, ekologickým, ekonomickým, provozním a architektonickým.ÿ (Stojan, 1986, s. 11) 3.4.1
Didaktické hledisko
V rámci didaktického hlediska „preferujeme optimalizaci učebny vzhledem k obsahu, cíli, metodám a formám výuky.ÿ (Stojan, 1986, s. 19) Předmětem je didakticky adekvátní učebna, k jejímuž posouzení je zapotřebí položit si následující dvě otázky: • jak vyhovuje realizaci stanovených cílů a obsahů a používaných forem a metod výuky, • jak se materiální vybavení učebny podílí na žádoucích tendencích zkvalitnění výuky. (Stojan, 1986, s. 22)
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
3.4.2
17
Psychologické hledisko
V rámci psychologického a pedagogicko-psychologického hlediska je nutné přizpůsobit učebnu „potřebám vzniku, optimálního průběhu a rozvoje žádoucích psychických procesů a žádoucích psychických vlastností objektu.ÿ (Stojan, 1986, s. 31) Psychologické působení učebny, které se do psychických procesů a vlastností jedince promítá, zahrnuje: • působení učebny jako prostoru, • působení mikroklimatu učebny, • působení materiálních prostředků použitých ve výchovně vzdělávacím procesu. (Stojan, 1986, s. 31) Při výchovně vzdělávacím procesu je jedinec vystaven fyzické a psychické zátěži, přičemž na něj působí činitelé psychologického působení učebny, které ovlivňují kvalitu a délku jeho výkonu, únavu atd. K významným činitelům psychologického působení učebny patří velikost, tvar a uspořádání učebny, umístění podnětových zdrojů, kvalita pracovního a sedacího nábytku, barevná úprava učebny, estetika, čistota, pořádek, přísun čerstvého vzduchu a jeho cirkulace, teplota a vlhkost, kvalita a způsob osvětlení, akustická kvalita učebny a v neposlední řadě vybavení učebny materiálními prostředky. (Stojan, 1986, s. 32-35) 3.4.3
Hygienické hledisko
Z hygienického hlediska je zapotřebí přizpůsobit prostředí a vybavení učebny hygienickým a zdravotně bezpečnostním normám. (Stojan, 1986, s. 19) Při posuzování odborné učebny a jejího vybavení z hygienického hlediska je nutné vycházet z platných hygienických zákonů, vyhlášek, předpisů a norem a zaměřit se na následující aspekty: • normu plošné a prostorové rozlohy učebny na jednoho studenta, • normu atmosférické výměny, větrání a provzdušnění, spojených s dostatečným přísunem kyslíku, • teplotu, vlhkost, • sterilitu, mechanickou čistotu ovzduší (především minimální prašnost), • čistitelnost a udržovatelnost prostoru učebny a zařízení, • hygienickou vhodnost stavebních a konstrukčních materiálů použitých na realizaci a vybavení učebny, • proslunění a osvětlení učebny a individuálních pracovišť přirozenými i umělými zdroji a jejich kombinacemi,
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
18
• akustiku učebny, slyšitelnost, pohltivost šumu a optimalizaci doby dozvuku, • antropometrickou přiměřenost pracovních prostor, komunikací, nábytku, pomůcek, nástrojů. (Stojan, 1986, s. 39) Prostorová rozloha učebny na jednoho žáka Podle § 4 Vyhlášky č. 343/2009 Sb. „v prostorech zařízení pro výchovu a vzdělávání s výjimkou škol v přírodě a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí na 1 žáka připadnout v učebnách nejméně 1, 65 m2 , v odborných pracovnách, laboratořích a počítačových učebnách, v jazykových učebnách a učebnách písemné a elektronické komunikace nejméně 2 m2 .ÿ Podlahy „Podlahy v zařízeních a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí odpovídat charakteru činnosti upravené zvláštním právním předpisem o technických požadavcích na stavby a musí být snadno čistitelné. Ve výukových místnostech musí být podlahové krytiny matné a světlé.ÿ (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 4) „Povrchy stěn, stropů, podlah i nábytku odrážejí a pohlcují světlo, absorbují a vracejí teplo, tlumí i odrážejí zvuk, probouzejí vjemy hmatové a někdy i čichové. Na zlepšení pohltivosti a tím na zmírnění odrazu zvuku může mít vliv reliéfní povrch a jeho textura. Pro takovou úpravu zvukové hladiny je vhodný textil, reliéfní tapety, profilované povrchy stěn a stropů, koberce, čalounění apod. Podlahové povlaky svojí strukturou, barevností a grafickým členěním jsou faktorem, který podstatně ovlivňuje vzhled vnitřního prostoru. Koberec snižuje hluk vznikající chůzí v místnosti o více než 20 decibelů, hluk přicházející do místnosti průnikem stropní konstrukce o 30 dB. Kobercová plocha podstatně zkracuje dozvuky uvnitř místnosti a zjemňuje zvuk, hovor se tak stává zřetelnějším a lepší se poslech hudby. Je-li koberec opatřen tzv. dvojitým rubem nebo podložkou, zajišťuje větší pohodlí při chůzi.ÿ (Dlabal, 1992, § 17) Osvětlení učebny „Denní světlo je to nejvhodnější, protože lidský zrak je mu za tisíciletí vývoje nejlépe přizpůsoben. Školní učebny mají obvykle velká okna, takže do interiéru proniká často dostatečné množství světla. I v nejlépe navrženém systému denního osvětlení (okna, světlíky) je jeho množství někdy nedostatečné (soumrak, zatažená obloha) a je nutné přisvětlovat umělým světlem. Protože se však využívá celá plocha tříd, může se stát, že v hlubší části je přirozeného světla nedostatek i během dne. V takových případech
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
19
se musí navrhovat tzv. sdružené osvětlení, tedy současné osvětlení denním i umělým světlem.ÿ (Siteco, 2011) Ve vnitřních prostorech budov zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání, určených k dlouhodobému pobytu žáků podle § 12 vyhlášky č. 343/2009 Sb. musí být vyhovující denní osvětlení odpovídající normovým požadavkům. U užívaných staveb je po předchozím projednání s orgánem ochrany veřejného zdraví výjimečně možné použít celkové sdružené osvětlení. Místa žáků v lavicích musí být v učebnách orientována tak, aby žáci nebyli v zorném poli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani si nestínili místo zrakového úkolu. „V klasické učebně se pro celkové osvětlení volí prakticky vždy odstupňovaná osvětlovací soustava. Svítidla musí být umístěna tak, aby světlo dopadalo na místo zrakového úkolu ze správné strany a aby byla na maximální míru omezena možnost oslnění odrazem. Velice často je vidět naprosto chybné rozmístění svítidel, kdy jsou řady svítidel kolmé na řady lavic. V takovém případě zcela jistě dochází k oslnění odrazem i oslněním přímým, neboť v příčné rovině mají svítidla ve většině případů vyšší jas než v rovině podélné.ÿ (Siteco, 2011) Dále je možné celkové sdružené osvětlení použít v případech s jiným uspořádáním lavic než čelem k tabuli nebo v dílnách při potřebě osvětlit stíněné povrchy. Pro žáky se zrakovým postižením nebo zrakovými vadami je nutné zajistit denní i umělé osvětlení odpovídající specifickým potřebám podle stupně jejich postižení. (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 12) Osvětlení tabule „Zvláštní pozornost si zaslouží osvětlení tabule. Tabule musí být osvětleny tak, aby je bylo možné snadno a s minimálním namáháním zraku sledovat. Při změně pohledu z tabule na lavici (a naopak) dochází ke změně směru pohledu a oko se musí přizpůsobit jiné pozorovací vzdálenosti, změně jasu i kontrastu.ÿ (Siteco, 2011) Osvětlení tabule musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní prostory. Osvětlenost bílé tabule musí mít nejméně stejnou úroveň jako osvětlenost učebny. Tabule musí mít matný povrch, což se nevztahuje na tabule, na které se nepíše křídou. Ze všech pracovních míst ve směru pohledu na tabuli musí být vyloučeno zrcadlení svítidel na tabuli. Ve stěně za tabulí nesmí být osvětlovací otvor (okno nebo střešní okno), v opačném případě musí být zakryt neprůsvitným materiálem, jehož činitel odrazu světla se blíží hodnotě činitele odrazu této stěny. (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 12)
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
20
Zobrazovací jednotky „Pracoviště u zobrazovacích jednotek musí být umístěna tak, aby žáci nebyli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani se jim tyto otvory nezrcadlily na zobrazovací jednotce. Vzdálenost zobrazovací jednotky od očí musí být regulovatelná, nejméně 0,5 m od horního okraje zobrazovací jednotky ve výši očí. U pracovišť se zobrazovacími jednotkami musí být pro zachování dobrých podmínek vidění, zrakové pohody i vyhovující pracovní polohy zajištěna pro všechny uživatele možnost úprav pracovního místa podle jejich individuálních potřeb (zejména podle tělesné výšky a prováděných činností) a regulace denního osvětlení.ÿ (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 12) Pro většinu zrakových činností v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání se vyžaduje směr denního osvětlení zleva a shora. Svítidla u soustav umělého osvětlení se umísťují na strop rovnoběžně s okenní stěnou, pokud to umožňuje stavební dispozice místnosti, zejména klenby nebo překlady. (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 12) Za místo zrakového úkolu je považován prostor s lavicemi nebo stůl učitele a za bezprostřední okolí zrakového úkolu je považován prostor místnosti sloužící výuce. Osvětlovací soustavy a části vnitřních prostorů odrážející světlo musí být čištěny a obnovovány ve lhůtách daných plánem údržby v souladu s projektem osvětlení a musí být udržovány v takovém stavu, aby požadované vlastnosti osvětlení byly splněny po celou dobu života osvětlovací soustavy. Přehled světelnosti, oslnění a podání barev uvádí tabulka č. 1. Není-li zpracován v projektu osvětlení plán údržby, postupuje se v souladu s ustanovením § 22 písm. e) vyhlášky č. 343/2009. (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 15) „V tabulce č. 1 je jako první uvedena udržovaná osvětlenost Em - to je hodnota, pod kterou nesmí klesnout (místně) průměrná osvětlenost srovnávací roviny bez ohledu na to, jak staré jsou světelné zdroje, jak jsou znečištěna svítidla nebo jak zašlé jsou malby v osvětlované místnosti. Dalším údajem v tabulce je index rušivého oslnění U GRL , což je číslo, které kvantifikuje subjektivní pocit nepohody nebo snížené schopnosti vidět podrobnosti, tedy oslnění. To je způsobeno nevhodným rozložením jasů v prostoru nebo jejich přílišnou velikostí. Hodnoty U GRL v tabulce jsou maximální.
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
21
Tab. 1: Přehled prostor, úkolů a činností ve školských a výchovných zařízeních podle ČSN EN 12 464-1: (Siteco, 2011) Referenční číslo
Druh prostoru, úkolu nebo činnosti
Em (lx)
U GRL
Ra
Poznámky
2.1
Učebny, konzultační místnosti
300
19
80
Osvětlení má být regulovatelné
2.2
Učebny pro večerní studium a vzdělávání dospělých
500
19
80
Osvětlení má být regulovatelné
2.3
Přednáškové haly
500
19
80
Osvětlení má být regulovatelné
2.4
Tabule
500
19
80
Zamezit odrazy
2.5
Demonstrační stůl
500
19
80
V přednáškových sálech 750
2.6
Pro výtvarnou výchovu
500
19
80
2.7
Pro výtvarnou výchovu v uměleckých školách
750
19
80
2.8
Kreslírny (technické)
750
19
80
2.9
Praktická výuka - laboratoře
500
19
80
2.10
Ruční práce
500
19
80
2.11
Učební dílny
500
19
80
2.12
Hudební cvičení
300
19
80
2.13
Počítačové učebny
300
19
80
2.14
Jazykové laboratoře
300
19
80
2.15
Přípravny a dílny
500
19
80
2.16
Vstupní haly
200
22
80
2.17
Komunikační prostory a chodby
100
25
80
2.18
Schodiště
150
25
80
2.19
Společenské místnosti shromažďovací haly
200
22
80
2.20
Místnosti vyučujících
300
19
80
2.21
Knihovny: police
200
19
80
2.22
Knihovny: místa pro čtení
500
19
80
2.23
Sklady učebních materiálů
100
25
80
2.24
Sportovní haly, tělocvičny, bazény (pro běžné použití)
300
22
80
2.25
Školní jídelny
200
22
80
2.26
Kuchyně
500
22
80
a
Tcp 5000 ◦ K
zrcadlové
minimálně
Osvětlení musí vyhovovat požadavkům pro PC
Pro specializované činnosti použít požadavky EN 1193
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
22
Posledním údajem tabulky je všeobecný index podání barev Ra , to je veličina charakterizující věrnost podání barev ve světle určitého světelného zdroje. Může dosáhnout maximální hodnoty sto, a to znamená, že barvy jsou přirozené a jsou vnímány bez zkreslení. Minimální hodnota je nula, což znamená naprostou ztrátu barevného vnímání světa, svět monochromatický. Při výběru světelného zdroje se musí volit takové, které mají barevné podání přinejmenším takové, jaké požaduje norma. Kromě všeobecného indexu podání barev je pro vnímání barev důležité i to, jaký barevný tón světla vyzařuje použitý světelný zdroj. Studenější barvy podporují pracovní, tedy i studijní výkon (například zářivky bílé), teplé barvy navozují klid, pohodu a jsou vhodné spíše pro odpočinkové prostory (zářivky teple bílé).ÿ (Siteco, 2011) Správně zvolené osvětlení prostoru je stejně důležité jako použité materiály, barvy či tvary uplatněné v zařizovaném prostoru. Pomocí světla je možné prostor v pocitech jeho návštěvníka dojmově formovat a přetvářet. Teplota „Stavební řešení budov zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí být navrženo tak, aby povrchová teplota vnitřních částí obvodových stěn nebyla po celý rok podstatně rozdílná od teploty vzduchu v místnosti. V místnosti, kde je použito přirozené větrání okny, musí být okna zajištěna proti rozbití v důsledku průvanu. Ovládání ventilačních otvorů musí být dosažitelné z podlahy.ÿ (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 17) „Prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání určených k pobytu musí být přímo větratelné.ÿ Požadavky na větrání čerstvým vzduchem (výměna vzduchu) v době využití interiéru jsou upraveny v tabulce č. 2. Tab. 2: Množství přiváděného čerstvého vzduchu v učebnách, tělocvičnách, šatnách a hygienických zařízeních v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání (Vyhláška č. 343/2009 Sb., příloha. č. 3) Typ prostoru
Množství vzduchu [m3 .hod−1 ]
Učebny
20-30 na 1 žáka
Tělocvičny
20-90 na 1 žáka
Šatny
20 na 1 žáka
Umývárny
30 na 1 umývadlo
Sprchy
150-200 na 1 sprchu
Záchody
50 na 1 kabinu, 25 na 1 pisoár
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
23
„Rozdíl výsledné teploty v úrovni hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 ◦ C. Při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k pobytu dětí a žáků ve třech po sobě následujících dnech pod 18 ◦ C, ne však méně než 16 ◦ C, nebo při poklesu teploty vzduchu v těchto učebnách v jednom dni pod 16 ◦ C musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání zastaven. Při extrémních venkovních teplotách, kdy maximální venkovní teplota vzduchu je vyšší než 30 ◦ C nebo kdy je výsledná teplota kulového teploměru tg max. vyšší než 31 ◦ C, musí být přerušeno vyučování a zajištěno jiné náhradní opatření pro děti a žáky s možností pobytu mimo budovu včetně zajištění pitného režimu. Pokud venkovní stav prostředí neumožňuje využít přirozené větrání pro překročení přípustných hodnot škodlivin ve venkovním prostředí, musí být mikroklimatické podmínky a větrání čerstvým vzduchem zajištěny vzduchotechnickým zařízením.ÿ (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 18) Nábytek „Při dlouhodobě špatném sezení dětem hrozí kulatá záda, celkově špatné držení těla, ale třeba také únava a častější bolesti hlavy. Při průzkumu, který SZÚ dělal v letech 2002 až 2005 mezi 3 500 školáky, totiž vyšlo najevo, že třetina všech sedmiletých dětí má vadné držení těla. U starších dětí je toto číslo dokonce přes 40 procent. V jedenácti a patnácti letech jejich počet ještě vzrůstá. Dítě neustále roste, svaly stále dohánějí růst kostí, které rostou rychleji, a dětský organismus se hůře adaptuje na dlouhodobou zátěž.ÿ (Hamplová, 2009) „Zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být vybavena nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku dětí a žáků a podporuje správné držení těla. Židle a stoly pro děti a žáky musí splňovat normové hodnoty české technické normy upravující velikostní ukazatele nábytku a musí umožňovat dodržování ergonomických zásad práce žáků vsedě, které jsou upraveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 343/2009 Sb. Pracovní stoly musí mít matný povrch. Při používání tabule musí být dodržena vzdálenost minimálně 2 m od přední hrany prvního stolu žáka před tabulí. Pro žáky s těžším či kombinovaným zdravotním postižením se používají ortopedické vertikalizační školní lavice podle doporučení odborného rehabilitačního pracovníka s možností jejich polohování.ÿ (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 11)
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
24
Funkční rozměry nábytku pro dodržení fyziologického sedu a správné postavení páteře a pánve: • výška sedadla je rovna délce bérce, zvětšené o výšku nízkého podpatku (1-2 cm), tj. chodidla jsou při zadním sezení celou plochou v pevném kontaktu s podlahou tak, aby bylo možno se o ně pevně opřít, • efektivní hloubka sedadla podepírá nejméně 2/3 délky stehna, přední hrana sedadla nesmí zasahovat do podkolenní jamky a musí být zaoblená, • opěradlo slouží především jako opora beder, nikoliv hrudní páteře, pro volný pohyb horních končetin nemá sahat výš, než k dolnímu úhlu lopatek, • výška pracovní plochy stolu je umísťována ve výšce loktů volně spuštěných paží sedícího žáka, • vhodný je snadno nastavitelný náklon desky stolu, stupeň nastavení pro psaní je 10-16 stupňů, pro čtení až 35 stupňů. „Správná ergonomie školního nábytku je základní podmínkou úspěšné prevence poruch pohybového aparátu u školních dětí vzhledem k tomu, že klade minimální nároky na páteř, klouby a svaly a brání předčasné fyzické a duševní únavě. Při nákupu školního nábytku bychom měli požádat prodejce o předložení certifikátu, který prokáže shodu vlastností požadovaného nábytku s požadavky podle normy ČSN EN 1729-1:2007 a ČSN EN 1729-2:2007 (Normy DIN ISO 5970 a EN 1729 jsou již neplatné). Dále bychom měli vybírat pevný nábytek dané velikosti a u stavitelného nábytku pouze ten, který je stavitelný pouze přes dvě velikosti. Pokud je židle přes více než dvě velikosti, nikdy nemůže splnit požadavky na ergonomii pro všechny velikosti. Vždy bude buď nevhodná hloubka sedáku, nebo výška umístění sedáku. Neměli bychom ale také zapomínat na další alternativní polohy při vyučování. Čím častěji dětem umožníme změnu polohy těla, tím lépe.ÿ (Filipová, 2010)
uvolněné dýchání páteř v rovnovážné poloze uvolněný žaludek dostatečný pedipulační prostor židle nestačí na stehno
Obr. 1: Správné a nesprávné sezení (Faierajzlová, 2009)
bolest šíje bolest zad stlačený žaludek stůl tlačí na stehno židle stačí na stehno
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
25
Za přirozenou polohu těla při práci považujeme stoj i sed. V kanceláři se převážně setkáváme s tzv. volnou pracovní polohou, při níž člověk podle svého uvážení a potřeb střídá stoj, sed a přecházení. Z fyziologického hlediska se jedná o optimální variantu. V poslední době se však setkáváme s vyšší specializací administrativních či technických pracovníků, což je často vázáno na trvalou práci s počítačovými systémy. Takováto činnost je pak spojena s tzv. pevnou pracovní polohou vsedě. Ta je také nejčastěji využívanou polohou u žáků a studentů. Poloha vsedě vyžaduje poměrně nízký energetický výdej potřebný k udržení pozice těla a končetin. Umožňuje větší přesnost pohybů horních končetin, což je důležité např. pro ovládání klávesnice počítače. Její nevýhodou je ovšem větší zatížení bederních svalů, stlačení hrudních a břišních orgánů, případně útlak cév a nervů dolních končetin o hranu pracovního sedadla, jak je vidět na obrázku č. 1. Sedavá činnost je pak spojena zejména při užívání nevhodně konstruovaných sedadel s řadou potíží pohybového aparátu – bolestivými syndromy bederní a krční páteře nezřídka doprovázenými bolestmi hlavy. Vyšší je i riziko výhřezu meziobratlových plotének. Nelze-li spontánně změnit pracovní polohu a také tehdy, jestliže je pozice těla a končetin výrazně vzdálena optimální poloze, dochází rovněž k časnému nástupu únavy. Potížím lze tedy předejít častou změnou polohy trupu při sezení, což nazýváme tzv. dynamickým sezením, a také střídáním sezení a stání. Dynamicky sedět znamená měnit polohu těla při sezení v předklonu, při vzpřímeném sezení a v podepřeném záklonu. Pro dynamický sed je vhodný kyv sedáku v předozadní rovině od - 5 do + 5 stupňů. Příklady takovýchto sedů jsou na obrázku č. 2. (Vyhláška č. 343/2009 Sb., příloha č. 3)
Obr. 2: Dynamické sezení (Faierajzlová, 2009)
Optimální pracovní poloha vsedě závisí na druhu vykonávaných operací. Pro administrativní práce zcela běžného typu je optimální tzv. střední sezení, kdy trup svírá se stehny zhruba úhel 90 stupňů. Tzv. přední sezení – tj. v mírném předklonu,
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
26
volíme pro činnosti s vysokými nároky na přesnost pohybů horních končetin, především prstů. Toto sezení převažuje u většiny školních činností. Trup je lehce nakloněn vpřed, což má negativní dopad na tlak a krevní oběh v dutině břišní, na zvýšené statické zatížení krčního a zádového svalstva, omezuje břišní dýchání a působí negativně na cirkulaci krve v nohou. V této poloze si žáci nejčastěji zapisují své poznámky z vyučovacích hodin. Zadní sezení – tj. v mírném záklonu, považujeme především za odpočinkovou polohu, lze ji však tolerovat při některých pracovních činnostech spojených třeba se sledováním údajů na monitoru počítače. Relaxační sed je nejméně namáhavý sed jak pro svalovou aktivitu, tak pro tlak na meziobratlové ploténky. Polohu v záklonu využívají studenti při poslouchání výkladu látky učitelem. Pokud jde o dolní končetiny, měly by být volně opřeny o podlahu případně podložku. Úhel svíraný jejich horní a dolní částí musí být roven či větší než 90 stupňů. Stejná zásada pak platí i pro ohnutí horních končetin. Za nejméně příznivé pokládáme polohy nepřirozené – tj. nefyziologické. Příkladem je podřep, hluboký předklon, klek, práce s rukama nad hlavou, vleže, činnost s rotací trupu o více než 60 stupňů. Jsou vždy spojeny s nepříznivými jevy, jako je nárůst svalového napětí a statické námahy, menší stabilita těla a volnost pro pohyb končetin. Na obrázku č. 3 jsou uvedeny příklady správných poloh při sezení. Vlevo je správně podepřena bederní páteř a správně nastavena výška i sklon sedadla. Všechny končetiny svírají pravý úhel. Pokud je nevhodně zvolená výška pracovní plochy stolu, jako je na obrázku č. 3 vpravo, poskytneme žákovi podložku pod nohy a zvedneme výšku sedáku, abychom vše napravili.
Obr. 3: Správné polohy při sezení (Faierajzlová, 2009)
Na obrázku č. 4 vlevo je pracovní deska příliš vysoká a ruce jsou příliš vysoko a nesvírají pravý úhel. Ve druhém případě, na obrázku uprostřed, je deska stolu příliš nízko, žák se hrbí a dochází ke stlačování břicha a k větší zátěži krčních a
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
27
zádových svalů. V posledním případě nejsou dostatečně podloženy nohy, vše by vyřešila podložka pod nohy.
Obr. 4: Nesprávně zvolená výše pracovní plochy (Faierajzlová, 2009)
V podobných polohách, které jsou znázorněny na obrázku č. 5, dochází u studentů k bolestem hlavy, problémům s koncentrací, bolestem zátylku, zad a páteře. V mnohých případech mají žáci stlačené stehenní svaly, dochází k poruchám prokrvování podkolenních jamek a stlačení žil na spodní straně stehen. Ke stlačování svalů dochází i tím, že žáci mají položenou nohu přes nohu, jak je vidět v levé části obrázku.
Obr. 5: Nesprávné polohy při sezení (Faierajzlová, 2009)
Z důvodu snižování statického přetěžování svalových skupin pohybového aparátu je důležité funkční střídání poloh. Vhodné je krátkodobé zařazování alternativních poloh mimo lavici (například klek, leh) a používání pomůcek pro dynamický sed (například balanční míče, overball, balanční podložky). (Vyhláška č. 343/2009 Sb., příloha č. 3)
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
3.4.4
28
Prostorové hledisko
Prostorové hledisko adekvátnosti učebny „stanoví účelnou relaci velikosti učebny k počtu studentů v učebně, jejich činnosti a potřebné dislokaci prostředků a živých činitelů.ÿ (Stojan, 1986, s. 19) Při posuzování odborné učebny a jejího vybavení z prostorového hlediska je nutné se zaměřit na tyto faktory: • typ vyučovaného předmětu, • forma výuky, • počet žáků v učebně, • pracovní potřeby žáků, • pracovní potřeby učitele. (Stojan, 1986, s. 19) „Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17. Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.ÿ (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 2) 3.4.5
Estetické hledisko
Estetické hledisko učebny a jejího vybavení by mělo zajišťovat harmonii funkční a vzhledové dokonalosti. Na estetickém působení učebny se podílí: • estetika prostorového řešení, barevnostní harmonie ploch a detailů, • estetika výtvarných doplňků, • průmyslový design zařízení základní užité vybavenosti, • estetika pomůcek a didaktických programů. (Stojan, 1986, s. 63) Estetika učebny a jejího vybavení jednak příznivě působí na jedince, a tak navozuje příjemné pocity, duševní vyváženost a pracovní pohodu, jež se projevují vzhledem k výchovně vzdělávacímu procesu motivačně, jednak je prostředkem estetického rozvoje osobnosti. (Stojan, 1986, s. 63) 3.4.6
Ergonomické hledisko
Ergonomická adekvátnost učebny zajišťuje soulad „učebny po stránce předpokládaných činností a vynakládané energie a času na jejich realizaci.ÿ (Stojan, 1986, s. 19)
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
29
Respektování ergonomických principů je předpokladem ergonomické pohody, jež je skloubením požadavků pracovní fyziologie, hygieny a technologie vzhledem k výchovně vzdělávacímu procesu. (Stojan, 1986, s. 66) Dodržením ergonomických požadavků na učebnu a její vybavení se dosáhne: • úspory svalového a nervového vypětí žáka i učitele, • úspory času a úspory prostředků, • zlepšení motivace a aspirační úrovně, • lepších výsledků výchovně vzdělávacího procesu. Rozsazení žáků v učebně se řídí podle jejich tělesné výšky; dále se přihlíží ke speciálním vzdělávacím potřebám, případným zrakovým a sluchovým vadám a jinému zdravotnímu postižení žáků. Při uspořádání lavic se dbá na to, aby u žáků nedocházelo k jednostrannému zatížení svalových skupin a aby byly dodrženy požadavky na úroveň osvětlení. Při uspořádání lavic jiném než čelem k tabuli je nutné zajistit pravidelné stranové střídání sezení žáků. (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 11) Časové rozložení výuky, sestava rozvrhu a režim dne zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání se stanoví podle požadavků zvláštního právního předpisu s ohledem na věkové zvláštnosti dětí i žáků, jejich biorytmus a náročnost jednotlivých předmětů. Při výuce je třeba dbát na prevenci jednostranné statické zátěže vybraných svalových skupin výchovou žáků ke správnému sezení a držení těla. (Vyhláška č. 343/2009 Sb., § 21) 3.4.7
Ekologické hledisko
Ekologické hledisko adekvátnosti učebny „sleduje optimalizaci učebny z pozice vztahu existence lidského činitele v prostředí učebny, jeho činnosti a vzájemného působení s vnějším a vnitřním prostředím.ÿ (Stojan, 1986, s. 19) Předmětem ekologického hlediska adekvátnosti učebny jsou vztahy jednak mezi lidmi (žák, učitel) pracujícími v mikroprostředí učebny a podmínkami učebny k životu a práci, jednak mezi mikroprostředím učebny a vnějším prostředím. (Stojan, 1986, s. 74) Při posuzování ekologické adekvátnosti učebny bereme v úvahu: • zda jsou v učebně zabezpečeny ekologické podmínky životního a pracovního režimu, • zda v rámci komplexu učebních prostor není zdrojem ekologických poruch, • zda není zdrojem ekologických nedostatků pro vnější školní prostředí a nenarušuje trvalými následky jeho rovnováhu. (Stojan, 1986, s. 75)
3.4
Kritéria pro optimalizaci vlivu učebny a jejího vybavení na výchovně vzdělávací proces
3.4.8
30
Ekonomické hledisko
Ekonomické hledisko „odhaluje vztah mezi realizačními a provozními náklady učebny a efektem výchovně vzdělávacího procesu.ÿ (Stojan, 1986, s. 19) Při posuzování ekonomické adekvátnosti učebny se zaměřujeme na cenu, životnost a kvalitu učebny a jejího vybavení a vliv na efektivitu výuky a za ekonomicky adekvátní učebnu považujeme takovou, jež je hospodárná, a tedy se projevuje: • ekonomičností výukové vybavenosti z finančního hlediska, • ekonomičností časové náročnosti výuky, • ekonomičností personální náročnosti výuky, • ekonomičností procesuálně produktivní. (Stojan, 1986, s. 77) 3.4.9
Provozní hledisko
Provozní hledisko zohledňuje „skloubení celého systému učeben z hlediska vztahu vyučovacího komplexu s podmínkami provozu, dostupnosti, disponibility a operativnosti na straně jedné a jednotlivou učebnou na straně druhé.ÿ (Stojan, 1986, s. 19-20) Učebna je zpravidla součástí systému učeben, v nichž je realizována určitá část výchovně vzdělávacího procesu. Mezi nejzásadnější požadavky na provozní adekvátnost komplexu učeben patří: • areálová komplexnost systému učeben, • areálová integrita systému učeben, • dosažitelnost učebny v časovém rozpětí přestávky, • maximální praktická rozvrhová vytíženost. (Stojan, 1986, s. 81) 3.4.10
Architektonické hledisko
Architektonické hledisko je „komplexní kritérium, sjednocující konkretizaci jednotlivých hledisek dimenzemi funkčně a provozně harmonického celku.ÿ (Stojan, 1986, s. 20) „Architektonický záměr učebny je výsledkem spolupráce pedagoga, který stanovuje požadavky na potřebu a použitelnost potřebné výukové technologie na základě promyšlené metodologie výuky, psychologa, který stanovuje hierarchii vztahů psychické a fyzické činnosti, procesu a prostředí, struktury a jejich důsledků, které ve svém výsledku vytvářejí pedagogicky příznivé klima, hygienika, který v souladu s hygienickými normami stanoví takové biologické, fyziologické a hygienické podmínky, které vytvoří příznivé pedagogické bioklima, a architekta, jenž prostorové a
3.5
Počítačová učebna
31
technickodislokační požadavky na učebnu, na její vybavenost vzhledem k výchovně vzdělávacímu cíli, na variabilnost, flexibilitu, řeší s ohledem na požadavky partnerů a na kritéria ergonomická, ekologická, ekonomická i provozní.ÿ (Stojan, 1986, s. 87) Architektura učebny vychází z architektonické struktury školy, v níž je možno rozčlenit jednotlivé prostory podle vymezeného účelu na prostory určené k realizaci didaktických programů (sem patří odborná učebna), pro vědeckovýzkumné činnosti, pro všeobecné a administrativní práce a pro volnou a odpočinkovou činnost. (Stojan, 1986, s. 88) Požadavky na moderní architektonicky adekvátní učebnu jsou „ jednoduchost, funkčnost, dokonalost technické vybavenosti, jejíž spolehlivost a trvalá použitelnost je samozřejmostí, snadná dostupnost všech funkčních prvků, jejich obslužná operativnost, vyváženost proporcí prostředí, materiálová vhodnost vybavení, precizní provedení, mikroklimatická pohoda, hygieničnost, pořádek, úpravnost, vysoká estetická úroveň, čistota. Jmenované vlastnosti završuje celkový příznivý dojem.ÿ (Stojan, 1986, s. 86)
3.5
Počítačová učebna
Při budování učebny musíme mít na zřeteli kromě výše uvedených hledisek několik významných faktorů, které nesmíme opomenout. Určitě je třeba myslet na ergonomii a hygienu jednotlivých pracovních míst, přehled vyučujícího nad žáky, jejich výhled na tabuli, ale i na rozvody elektrické a počítačové sítě, úklid a další hlediska. Základním omezujícím faktorem je prostor učebny. Ten je ve většině případů daný a nelze jej měnit. Lze jej jen stavebními pracemi upravit. To je vhodné v případě, že je prostor hodně členitý nebo atypický. 3.5.1
Stůl
Míra sedáku židle a pracovní plochy jsou nejdůležitějšími hledisky při tvorbě pracoviště žáka. Obojí by mělo odpovídat tělesným proporcím žáků, proto do takovéto učebny nelze pořizovat jednotné židle a stoly, ale škola musí nakoupit nábytek, který bude přizpůsobitelný různým výškám žáků. Stoly by měly být dostatečně hluboké, aby se na ně vešly veškeré materiály. Ke stolu může být připojena i deska pro klávesnici, která by měla zajistit pohodlné psaní. Tyto desky by měly být vyrobeny z kvalitního materiálu, aby se nestalo, že po nějaké době nepůjdou dobře zasouvat pod stůl. Také by měly být snadno dostupné kvůli jejich úklidu. Stůl by měl být dostatečně hluboký pro správné umístění
3.5
Počítačová učebna
32
monitoru a poskytnutí dostatečného prostoru pro nohy. Do stolu může být vyvrtaný otvor pro umístění kabeláže od monitoru, klávesnice i myši. 3.5.2
Židle
Židle by měla být pevné konstrukce se zkosenou nebo zaoblenou přední hranou. Hlavním požadavkem je, aby byla židle výškově stavitelná, aby dolní končetiny spočívaly celou plochou na podlaze. Pokud nelze sedák židle snížit tak, aby byly dolní končetiny na podlaze, doplníme židli o opěrku pro nohy, která zamezí volnému visení nohou ve vzduchu. 3.5.3
Umístění monitoru
Monitor by měl být umístěn tak, abychom se na něj dívali přímo dopředu. Neměl by být umístěn na některé straně stolu, abychom obrazovku sledovali ze strany. Horní hrana monitoru by měla být umístěna v rovině očí nebo níže, nikdy ne výše. Obrazovka by měla být od očí vzdálena 60 centimetrů. Jestliže používáme starší monitor, neměli bychom se kvůli elektromagnetickému záření opírat o zadní části monitoru ani za ním sedět. U LCD panelů a nových monitorů splňujících normu TCO 95 a novější již riziko záření nehrozí. 3.5.4
Osvětlení
Monitor musí být umístěn tak, aby v zorném poli nebylo okno nebo příliš jasná či lesklá plocha. Na obrazovce se nesmí odrážet okno nebo svítidlo, kvůli odleskům, které ruší čitelnost a způsobují rychlou únavu očí. Pozadí monitoru by mělo být osvětlené a mělo by mít podobnou intenzitu jako obrazovka. Přirozené světlo by pro praváka mělo jít z levé strany. 3.5.5
Umístění skříně počítače
Počítačovou skříň umístíme tak, aby při práci nepřekážela, ale aby byla snadno dostupná přední část skříně s konektory USB, optickými mechanikami a podobně. Nejlépe je umístit skříň počítače pod stůl, ale ne přímo na podlahu, kde by byl nasáván prach. Vhodné je oddělit od skříně prostor pro nohy. Některé skříně mají na přední stěně jen dva konektory USB a v případě potřeby je další USB nutné umístit zezadu. Tomuto by měl být přizpůsoben nábytek, aby se buď skříň počítače dala natočit nebo aby se uživatel dostal k počítači ze zadní
3.5
Počítačová učebna
33
strany stolu. Toto nelze aplikovat v učebnách, kdy jsou počítače umístěny tak, že žáci sedí čelem ke zdi. 3.5.6
Klávesnice a myš
Ruce by při psaní na klávesnici neměly být v zápěstí ohnuty. Rovina klávesy by měla plynule navázat na rovinu stolu, na kterém je klávesnice položena. K tomu se používají různé podložky, pokud již klávesnice k tomuto účelu není již přizpůsobena. Klávesnice musí na desce stolu pevně držet a neujíždět při psaní. Myš by měl mít pravák umístěnu na pravé straně stolu vedle klávesnice. Myš by měla kolem sebe dostatek prostoru, kabel, kterým je myš připojena k počítači by měl být volný. Je vhodné zvolit myš ergonomickou, nebo alespoň takovou myš, která není příliš malá nebo lehká a celkově umožňuje pohodlnou práci. Stejně jako u klávesnice by ruka ovládající myš neměla být ohnuta v zápěstí, čehož lze docílit speciálními podložkami pod myš s opěrkou pro zápěstí. 3.5.7
Kabeláž
Kabely propojující jednotlivé periferie s počítačem by měly být uspořádány tak, aby nepřekážely a neomezovaly práci. Ideálním řešením je použití bezdrátových periferií (například myš, klávesnice). Pokud jsou monitory nebo počítače umístěny na stole, může se stát, že žák, který sedí v předchozí lavici, zavadí o kabel a ten se uvolní a nebude fungovat např. monitor. Toto vše pak způsobí problémy ve výuce a zdrží učitele na začátku hodiny, než přijde na to, že je uvolněný kabel. Podobná situace nastává, pokud jsou počítače umístěny u země, zde o ně může zavadit uklízečka při zametání. 3.5.8
Tabule
Podle Průchy, Walterové a Mareše (2003) je školní tabule tradiční učební pomůckou. Nové podoby tabule jsou: • adhezní – na principu přilnavosti se na ni přichycují další pomůcky, • bloková - má formu velikého bloku papíru s možností obracení listů, • intonační - obsahuje notovou osnovu a přiložením kovového ukazovátka do příslušného místa osnovy z reproduktoru ozve odpovídající tón, • magnetická - pomůcky jsou na kovové tabuli přidržovány feritovými magnety,
3.5
Počítačová učebna
34
• prosvitová - vyrobená z průsvitného nebo průhledného materiálu, lze na ni zezadu promítat nebo ji odklopit, a zasunout předlohu, kterou lze potom překreslovat, obkreslovat, • interaktivní. 3.5.9
Interaktivní tabule
„Pokrok nelze zastavit, a tak není divu, že nejmodernější technologie často pronikají do odvětví, kde se ještě před pár lety zdálo, že zde žádné technologické inovace nejsou zapotřebí. Vezměme si kupříkladu obyčejné školní tabule, které jsou tradiční a nepostradatelnou učební pomůckou na všech našich školách. Většina z nás se jistě setkala s klasickými zelenými, popřípadě černými tabulemi, na které se psalo obyčejnou křídou. Postupem času se začaly objevovat také zvláštní bílé tabule uzpůsobené pro psaní nejrůznějšími fixy. Ale naprostou revoluci ve výuce znamenal až příchod moderních interaktivních tabulí.ÿ (Engel, 2008) Klasická tabule a křída v počítačové učebně totiž není moc vhodná. Při psaní křídou a při utírání tabule se do ovzduší dostane až neuvěřitelně mnoho prachových částic, které se z velké části usadí na podlaze, stolech i uvnitř počítače. Proto se doporučuje používání bílých tabulí, na které se zapisuje pomocí speciálních fixů. Interaktivní tabule jsou v poslední době hodně využívány, a to nejen v počítačových učebnách. K základnímu vybavení v multimediální učebně kromě této tabule patří ještě datový projektor a osobní počítač. Pokud se škola rozhodne, že vybuduje multimediální učebnu, neměla by zapomenout na to, že bude nutné učebnu zabezpečit a také bude nutné vynaložit další finanční prostředky na pořízení počítače a nábytku. Interaktivní tabule umožňuje moderní progresivní formy výuky a přináší do vyučovacího procesu interaktivitu. K výkladu nové látky lze využít výukový program, obrázky, schémata, animace, mapy či pokusy a nová látka je tak předložena zajímavou formou s řadou efektů. Při výuce může učitel použít i prezentaci vytvořenou v PowerPointu a může přecházet mezi snímky dotykem na tabuli nebo tlačítkem na dálkovém ovladači. To mu umožní pohybovat se po celé třídě. Často bývá interaktivní tabule umisťována do počítačových učeben. Může to mít své opodstatnění, ale pravděpodobně účelnější je umístit ji do normální učebny, kde je PC a projektor. Je možno mít ve třídě jak interaktivní tabuli, tak tabuli obyčejnou – zelenou či keramickou. Obyčejná tabule vedle interaktivní je v podstatě
3.6
Uspořádání učebny
35
zbytečná nebo je zálohou pro případ poruchy nebo výpadku elektřiny. Promítámeli totiž čistou bílou stránku, supluje vlastně interaktivní tabule tabuli obyčejnou a navíc si můžeme popsanou tabuli uložit jako obrázek do souboru. Interaktivní tabule tedy funguje i jako dokonalejší elektronický flipchart. Pro promítání slouží dataprojektor. Pokud je umístěn na stropě, paprsky nasvětlují plochu shora a stín ruky tak směřuje dolů. Tak je zastínění plochy sníženo na minimum. Dataprojektor umožňuje připojení současně dvou PC (např. osobní počítač a notebook). Současně může být připojen zdroj videosignálu (VHS/DVD přehrávač, kamera, digitální fotoaparát) a pouhým stiskem tlačítka na dálkovém ovladači lze zvolit signál, který bude projektor vysílat na projekční plochu. Software pro interaktivní tabule také umožňuje ovládání kurzoru počítačové myši s možností vpisování poznámek do počítačových programů a vytváření vlastních vícesnímkových interaktivních hodin. Výukový program je možné rozšířit o vytváření testových otázek, výukových podkladů a podobně. Je kompatibilní s jakoukoliv interaktivní tabulí libovolné značky. Podléhá multilicenci, kde je možné nahrát software na libovolný počet PC.
3.6
Uspořádání učebny
Obr. 6: Rozmístění lavic do tvaru písmene U (vlastní zpracování – (Silberman, 1997, s. 8))
Při volbě uspořádání lavic a počítačů v učebně lze vybírat z velkého množství variant. První z nich je uspořádání počítačů po obvodu učebny do písmene U, jak je vidět na obrázku č. 6. Je snadné provést rozvody elektroinstalací i počítačové sítě. U tohoto typu učebny je i snadný úklid prachu a podlah. Tabule, plátno a pracoviště učitele jsou umístěny na jedné z kratších stěn učebny. V této učebně má vyučující
3.6
Uspořádání učebny
36
výborný přehled o činnosti všech žáků a má bezproblémový přístup k jednotlivým pracovištím. K nevýhodám patří umístění oken a osvětlení. Slunce svítící přímo na monitory může obraz učinit téměř neviditelným. Vždy bude docházet k odrazům na monitorech žáků. Proto zde musejí být namontované žaluzie k zabránění vniku světla. Další nevýhodou je to, že žáci jsou natočeni k vyučujícímu bokem nebo zády, a proto se při sledování tabule nebo plátna musejí otáčet, ve druhém případě až o 180 ◦ .
Obr. 7: Rozmístění lavic do tvaru písmene U uprostřed se židlemi (vlastní zpracování)
Vzhledem k tomu, že výuka v odborné učebně by měla být hlavně praktická, výklad a zápis nebývají rozsáhlé. V případě dostatečně prostorné učebny je možné umístit uprostřed lavice se židlemi. Jak je patrné z obrázku č. 7, žáci zde mohou provádět zápisy do svých sešitů, psát písemky nebo poslouchat výklad učitele a pak se přemístit v případě potřeby ke stolkům s počítači.
Obr. 8: Rozmístění lavic podél delších stěn učebny (vlastní zpracování)
3.6
Uspořádání učebny
37
Na obchodních akademiích a podobně zaměřených školách lze takto řešené učebny využít na výuku psaní všemi deseti prsty jak pomocí počítačů, tak i psacích strojů, které mohou být umístěny na těchto stolcích. Pokud je vchod do učebny na jiné stěně, nemusí být zadní stěna využita pro umístění lavic, jak je vidět na obrázku č. 8, ale mohou zde být umístěny nástěnky s výukovými materiály. Pokud na této stěně lavice nejsou, nevzniká tak situace, že by si žáci vzájemně překáželi a měli málo prostoru pro odsunutí židličky jako na obrázku č. 6.
Obr. 9: Rozmístění lavic podél delších stěn učebny s atypickými stolky (vlastní zpracování)
Problém s otáčením žáků se dá vyřešit atypickými stolky, jejichž pořízení je často finančně nákladné. Tato varianta je na obrázku č. 9.
Obr. 10: Lavice v klasickém uspořádání učebny (vlastní zpracování)
Další možností je klasické uspořádání lavic v učebně, kdy žáci sedí v řadách za sebou. Tabule nebo plátno jsou umístěny na kratší stěně před žáky. Vyučující má možnost
3.6
Uspořádání učebny
38
si při výkladu stoupnout před tabuli a před žáky a mluvit k nim zepředu. Nemůže tak ale sledovat jejich činnost. Druhou variantou je si připravit výukové materiály formou prezentace, které jim může pouštět pomocí projektoru a díky využití dálkového ovládání nebo bezdrátové myši může chodit po celé třídě a mluvit k žákům ze všech stran. Tento typ vyučování pro studenty bude vítaný a netradiční. I učitel tak má ve všech okamžicích přehled o činnosti všech žáků. Při takovémto typu vyučování má kantor omezený přístup k těm žákům, kteří nesedí na krajích jednotlivých řad, zvlášť pokud jsou lavice určeny pro tři a více žáků či jsou rozmístěny přes celou šířku učebny. Žáci mají výborný přehled na tabuli i plátno. Nevhodné je řešení kabeláže u počítačové učebny, o kterou mohou zavadit žáci během výuky, zakopnout a zranit se tak, příp. dochází k uvolňování kabelů z monitorů (žáci mají hlavy blízko zadní části monitorů pracovišť umístěných v další řadě). Další nevýhodou je to, že žáci nevidí přes velké monitory na plátno a také to, že u starších monitorů dochází ke škodlivému záření. Do učebny se ale vejde o něco více počítačů než při uspořádání do písmene U (v mnoha školách je hlavním cílem umístit do učebny výpočetní techniky maximální počet počítačů na úkor rozměrů jednotlivých pracovišť). Toto uspořádání je typické pro převážnou většinu kmenových učeben. Příklad takovéto učebny je znázorněn na obrázku č. 10.
Obr. 11: Lavice ve tvaru písmene O (vlastní zpracování)
Lavice také mohou být uspořádány uprostřed učebny do tvaru písmene O, jak je vidět z obrázku č. 11. I v tomto případě je jednodušší instalace kabelů a vyučující má snadnější přístup k pracovištím všech žáků. Ovšem množství nevýhod převyšuje nad výhodami. Učitel má vždy jen omezený přehled o svých studentech, nevidí na žáky na třech stranách ze čtyř. Studenti jsou k němu natočeni bokem nebo zády a k tomu, aby viděli na tabuli, se musí otočit nebo se dokonce zvednout (aby viděli
3.6
Uspořádání učebny
39
přes monitor svůj i spolužáka sedícího proti, na obrázku jde o žáky sedící po levé straně). Celý prostor třídy je nevhodně členěn a využíván. Také místo mezi stoly je pro uklízení špatně dostupné. Nevhodné je i pro některé žáky umístění oken.
Obr. 12: Pracoviště orientována směrem k oknu (vlastní zpracování)
Na obrázku č. 12 je vidět varianta, kdy jsou pracoviště správně orientována bokem k oknu. Většina žáků má celkem dobrý výhled na tabuli – ti nejvzdálenější se musí odsunout více do středu uličky, aby viděli přes hlavy svých spolužáků. Učitel nemá přehled o činnosti všech studentů, vždy vidí jen na počítače v jedné uličce, proto se během výuky musí pohybovat po prostoru celé učebny. Výhodou je možnost snadného a levného provedení potřebných rozvodů.
Obr. 13: Jazyková učebna (vlastní zpracování)
Kromě počítačových a kmenových tříd bývají na školách i učebny jazykové. V těchto učebnách bývají lavice uspořádány buď klasickým způsobem, nebo do tvaru písmene U. Žáci však nesedí čelem k oknu a zády k sobě, jako u výše uvedené počítačové
3.6
Uspořádání učebny
40
učebny, ale čelem do středu třídy tak, aby viděli na své ostatní spolužáky, což lze vidět na obrázku č. 13. Na přední desce každé lavice jsou pověšena kvalitní odolná sluchátka pro lepší poslech probírané látky. Lavice a židle jsou uspořádány tak, aby bylo možné měnit jejich pozice a dospívat tak k několika možnostem organizačních forem výuky. Učebny jsou většinou řešeny tak, že jsou určeny pro dělené třídy. Jsou zřízeny za účelem zvýšené péče při výuce a využívají se zejména na výuku cizích jazyků a odborných předmětů jako je účetnictví nebo ekonomika. Pracovní stůl učitele je vybaven ve všech učebnách skříňkami a zásuvkami, které jsou uzamykatelné a jsou v nich schovány dálkové ovladače od dataprojektoru, televize a další didaktické techniky.
4
PRAKTICKÁ ČÁST
4
41
Praktická část
Na základě informací, které jsem shromáždila v teoretické části, zanalyzuji u vybraných učeben na Obchodní akademii Dr. Albína Bráfa a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky Třebíč (dále jen OA a JŠ v Třebíči) a Obchodní akademii, Střední odborné škole knihovnické a Vyšší odborné škole knihovnických, informačních a sociálních služeb Brno, Kotlářská 9 (dále jen OA Kotlářská v Brně) následující hlediska: polohu učebny, počet studentů, pro které je učebna určena, barvu výmalby učebny, umístění oken, typ osvětlení, zakrytí topení kvůli bezpečnosti studentů, rozvody elektroinstalací (zvláště u počítačových učeben), možnost úklidu, přehled vyučujícího o činnosti studentů, přístup učitele k jednotlivým pracovištím studentů, potřebu natočení se k vyučujícímu během výkladu, typ opěrné plochy a polohovatelnost židlí, výhled studentů na tabuli, polohovatelnost tabule a to, zda učebna obsahuje dataprojektor či interaktivní tabuli.
4.1
OA a JŠ Třebíč
Obr. 14: Budova OA a JŠ v Třebíči (vlastní zpracování)
„Škola byla založena v roce 1901 a sídlila provizorně v německé škole v Hasskově ulici. V letech 1902-1922 byla využívána budova v Soukupově ulici a poté na ulici Bráfova, kde škola sídlí doposud. V roce 1931 byla přistavěna budova na západní a severní straně, rozšířena a zmodernizována. Bráfova ulice v současnosti je nejvytíženější ulicí z celého města Třebíč. Denně tudy během 24 hodin projede více než 17 000 aut.ÿ (OA Třebíč, 2011)
4.1
OA a JŠ Třebíč
42
Na škole je v současné době 13 tříd s celkovým počtem žáků 364. V prostorách školy jsou pořádány ale také dopolední a odpolední kurzy jazykové školy pro veřejnost, kurz vzdělávání a ověřování znalostí z českého jazyka, přípravné kurzy matematiky k přijímacím zkouškám na vysoké školy a rekvalifikační kurzy účetnictví a výpočetní techniky. V prostorách školy probíhá také výuka vyšší odborné školy (obor Účetnictví a finanční hospodaření), která ovšem spadá pod Vyšší odbornou školu a Střední školu veterinární, zemědělskou a zdravotnickou Třebíč, která je od budovy OA Třebíč vzdálena cca 2 km. Téměř ve všech učebnách na škole se nalézá dataprojektor. Celkově je v učebnách umístěno 13 dataprojektorů, 3 interaktivní tabule a 1 zařízení typu e-beam. Ve škole je 7 počítačových tříd, ve kterých je umístěno celkem cca 120 počítačů. Nejstarší počítačová učebna má vybavení z roku 2003 a v letošním roce čeká na modernizaci, protože každý rok je jedna třída modernizována. U nově zrekonstruovaných a zmodernizovaných počítačových učeben je učitelský stolek umístěn vzadu za žáky. Učitel tak má přehled o činnosti všech žáků, a pokud využívá projektor propojený s počítačem, může se pohybovat po celé učebně a výklad ovládat pomocí bezdrátové myši. Interaktivní tabule jsou používány zejména při výuce účetnictví, informatiky či jazyků. Žáci se při hodinách účetnictví zábavnou formou dozví např. to, zda daný účet zařadit mezi aktiva či pasiva nebo mohou odpovídat na předem připravené otázky od kantora. Interaktivní tabule používají zejména mladší učitelé. Vyučující matematiky naopak dávají přednost klasické tabuli pro psaní křídou. Do všech tříd kromě počítačových učeben mají žáci volný vstup. Do tříd s počítači mohou vstoupit až po příchodu vyučujícího. Po odpoledním vyučování je jedna počítačová místnost volně přístupná žákům na psaní úkolů, projektů nebo procvičování psaní všemi deseti prsty na počítači. Na škole je k dispozici internetové připojení a všichni žáci mají přístup k internetu. Učitel toto připojení na dobu výuky může v učebně vypnout. Učebna je určena pro 36 žáků. Okna v místnosti se nacházejí na jedné její delší straně, jsou orientována na západ k hlavní a rušné komunikaci a žáci mají okna po své levé straně. Podobně je tomu i u ostatních učeben. Stěna naproti vchodu do učebny je tvořena okny, která lze otvírat, a jsou vybavena vnitřními žaluziemi. Okna zajišťují přísun a výměnu čerstvého vzduchu. Žaluzie slouží k zatemnění místnosti při projekci.
4.1
OA a JŠ Třebíč
4.1.1
43
Kmenová učebna
Obr. 15: Kmenová učebna OA a JŠ v Třebíči (vlastní zpracování)
Místnost se nachází v nejvyšším (třetím) patře budovy, a tak je zaručeno dobré denní osvětlení. Čerstvý vzduch není zajištěn vzhledem k silnici pod okny. Popojíždění automobilů poskytuje mnoho rušivých podnětů k tomu, aby žáky rušily od výuky a rozptylovaly je. V létě nemohou být při výkladu otevřena okna kvůli teplu, protože by studenti neslyšeli výklad učitele přes hluk od projíždějících aut. Současná podlahová krytina (PVC světlé barvy) je vhodná pro svou snadnou udržovatelnost při stírání prachu a vytírání. Strop i stěny jsou vymalovány bílou barvou a u umyvadla jsou obložena modrými obklady. Umělé osvětlení je zavěšeno na stropě učebny. Topení jsou umístěna pod okny bez krytu, čímž není zajištěna velká bezpečnost žáků při výuce. V této učebně jsou dvoumístné lavice uspořádané klasickým způsobem. Všechny lavice mají odkládací koš a věšák na batohy. Nejsou ale výškově stavitelné. Lavice mají kovovou konstrukci a dřevěný sedák a opěrku. Pracovní prostor učitele je situován do čela učebny, kde je učitelský pracovní stůl na straně u oken, na protější zdi je vchod do učebny. Učitel tak má zepředu přehled o činnosti všech žáků v učebně. Ke každému pracovišti studentů má kantor dobrý přístup a mezi lavicemi může bez problémů procházet. Věšáky v místnosti nejsou potřeba, protože žáci mají v budově šatny, příp. si mohou svetry nebo mikiny pověsit na opěrku židle. Na kratší stěně je posuvná desková tabule zelené barvy s matným povrchem pro psaní křídou se dvěma odklopnými křídly. Tabule je osvětlena shora. Díky možnosti vertikálně posouvat tabuli vidí na schémata i žáci z posledních lavic. Ve třídě se nenalézá ani interaktivní tabule a plátno, pouze dataprojektor, který není umístěný
4.1
OA a JŠ Třebíč
44
na stropě, ale na pojízdném stolku v zadní části třídy. Tabule na křídu jsou pro školu nejlevnější možností. Cena křídy je asi tak šestkrát nižší než cena fixů. Křídy jsou praktičtější zejména do hodin matematiky, kde vyučující mnohdy popíše během jedné vyučovací hodiny tabuli až třikrát. 4.1.2
Odborná učebna jazyků
Obr. 16: Odborná učebna jazyků OA a JŠ v Třebíči (vlastní zpracování)
Jazykové učebny jsou oproti kmenovým třídám poměrně malé. Jsou určeny pro výuku půlených tříd a v učebně je tak místo pro maximálně 16 žáků. Pokud nejde o nějaký kurz z jazykové školy, je málokdy tato učebna plně obsazena, protože v posledních letech dochází ke snižování počtů studentů na školách v souvislosti s demografickým vývojem obyvatelstva. Vzhledem k velikosti učebny mají všichni žáci dobrý výhled na tabuli. Okna v místnosti se nalézají na delší straně a jsou orientována do přilehlého školního dvora a mnohem méně využívané ulice, než je ulice Bráfova, čímž je zajištěn větší klid pro výuku. Ten je potřebný pro poslouchání správné výslovnosti a pro vzájemnou komunikaci mezi studenty. Výhled z oken navozuje příjemné pocity. Osvětlení je, stejně jako v ostatních učebnách této školy, zavěšené pod stropem. Způsob osvětlení nemusí vyhovovat všem. Na některé lavice osvětlení dopadá kolmo, na jiné podélně. Učebna je vymalovaná bíle a na podlaze je žluté PVC. Lavice jsou uspořádané do tvaru písmene U. Učitel má tak snadný přístup ke všem žákům a k jejich kontrole během hodiny. Žáci se musejí k tabuli natáčet, a proto by bylo vhodné každý měsíc měnit strany, na kterých žáci sedí, aby nedocházelo k jednostrannému zatěžování krční a bederní páteře. Židle jsou vyrobeny z kovové
4.1
OA a JŠ Třebíč
45
konstrukce a dřevěného sedáku s opěrkou a nejsou otáčivé. Topení není zakryto ani nijak zajištěno proti poškození. V učebně je použita pro psaní bílá tabule na popis fixy, není polohovatelná a ani nemá odklopná křídla. Stejně jako v kmenové učebně jsou svítidla zavěšena pod stropem. Díky tomu, že ve třídě není využívaná tabule na psaní křídou a že židličky jsou po skončení výuky položeny sedákem na lavici, je lepší možnost učebnu pořádně uklidit a vytřít. V této učebně nejsou u každé lavice sluchátka pro poslouchání, ale v protilehlém rohu od vchodu do učebny je uzamykatelná skříň, ve které mají učitelé schované CD a DVD přehrávače a sluchátka, které mohou žákům učitelé během hodiny rozdat. Na stropě je zavěšen projektor pro promítání na plátno. Pokud se ovšem plátno stáhne, zakrývá plochu tabule. Ta je využívaná méně než v ostatních učebnách. V pravé části obrázku č. 16 je vidět na stěně nástěnka, která žákům přibližuje život v zahraničních zemích a vytváří příjemné prostředí pro výukový proces. 4.1.3
Odborná počítačová učebna
Obr. 17: Odborná počítačová učebna OA a JŠ v Třebíči (vlastní zpracování)
Vyučováni zde jsou žáci všech stupňů. Odbornými předměty pro tuto učebnu jsou zejména výuka psaní na počítači, výuka informatiky, účetnictví na počítači a ekonomická cvičení. Žáci v těchto učebnách vykonávají i praktickou maturitní zkoušku z předmětů účetnictví, ekonomika a výpočetní technika. Jedna z počítačových tříd slouží pro výuku jazyků. Všechny učebny s počítači má na starosti správce, který obhospodařuje jejich běžný provoz i případné další problémy spojené s připojením na internet nebo s výukou. Učebna v uplynulých letech byla přestavěna a zrekonstruována. Většina učeben
4.1
OA a JŠ Třebíč
46
je umístěna v nejnižším patře budovy u hlavní silnice, v nejvyšším patře se nalézá pouze jazyková učebna s počítači a učebna psaní na stroji. V současné době je nejstarší učebna s počítači ze školního roku 2003/2004. Tyto učebny bývají každý rok podle finančních prostředků a získaných projektů modernizovány. V předchozích letech byly vedle sebe dvě učebny propojené dveřmi. Počítače na každé stěně byly umístěny jinak. V obou místnostech na jedné stěně byla okna, na druhé tabule, na třetí stěně byly počítače podél stěny a na poslední straně, která stavebně oddělovala obě místnosti, byly kromě průchozích dveří další počítače. Žáci seděli proti sobě ve třech řadách, podobně jako tomu je na obrázku č. 7. Zde buď probíhala výuka odděleně v každé místnosti zvlášť pro každý předmět, nebo zde ještě před deseti lety byla výuka pro celou třídu, kde v obou učebnách najednou učila jedna vyučující. Kantorka na většinu studentů neviděla a nemohla je zkontrolovat. Naštěstí šlo o hodiny psaní na počítači, kde byl využíván počítačový program a žáci postupovali podle svého tempa a lekcí programu. Učitelka pouze procházela mezi lavicemi a kontrolovala, jestli student opravdu plní úkoly a jestli má správnou pracovní polohu pro psaní na počítači. Pokud chtěla vyučující žákům sdělit nějakou informaci, musela si stoupnout do dveří mezi obě místnosti. Situace se za posledních deset let výrazně změnila. Uvedené učebny byly rekonstruovány a bylo také změněno rozložení lavic tak, jak je ukázáno na obrázku č. 17. Analyzovaná učebna je orientovaná do hlavní silnice, takže zde nastává problém s větráním a s hlukem od projíždějících aut. Je zde umístěno zatemnění v podobě žaluzií. Osvětlení je zavěšeno pod stropem učebny, je pověšeno kolmo na žákovské stolky. Odrazy v monitorech nejsou tak výrazné, protože jejich povrch je na rozdíl od starších monitorů matný a ne lesklý. Topení není žádným způsobem chráněno proti poškození nebo úrazu studentů. Učebna je vymalovaná bíle, s dřevěným obložením v dolní části stěn. Ve třídě je celkem 16 pracovišť pro žáky ve dvou řadách lavic. V jedné řadě jsou vedle sebe tři stolky, ve druhé řadě stolky dva. Učitel má celkem dobrý přístup ke všem studentům, protože uličky mezi stolky jsou velké. Klávesnici mají všichni umístěnou na pojízdné poličce pod hranou stolu, aby tak studenti měli větší prostor pro své studijní materiály. Na žákovských stolcích jsou v levém rohu umístěny LCD monitory. Oproti starším monitorům mají nižší spotřebu elektrické energie, zabírají mnohem méně prostoru pracovní plochy, víc šetří zrak studentů a mají větší rozměry. Větší míry sice umožňují mít na ploše více ikon, ale na druhou stranu studenti přes monitory hůře vidí např. na tabuli. Monitory by měly být postaveny přímo před
4.2
OA Kotlářská v Brně
47
žáky a ne tak, aby se k nim studenti museli natáčet. Skříně počítačů jsou postaveny na podstavci, který je nad zemí. Za touto počítačovou skříní je zezadu připevněna zadní stěna stolu, takže např. při procházení mezi stoly nebo úklidu nemůže dojít k uvolnění kabelizace. Pro každého studenta je ve třídě určena jedna výškově polohovatelná židle s měkkou opěrnou i sedací plochou. Ve třídě je pouze bílá tabule na popis fixy. Tabule není polohovatelná a nemá odklopná křídla. V učebně se nenalézá ani dataprojektor ani plátno na promítání. Pracoviště učitele není umístěno dopředu, jak je v takovýchto učebnách zvykem, ale dozadu. Kantor během svého projevu může využívat bezdrátovou myš a pohybovat se po celé třídě. Ze zadní části učebny ví o činnosti všech žáků. Klávesnici mají všichni umístěnou na pojízdné poličce pod hranou stolu, aby tak studenti měli větší prostor pro své studijní materiály.
4.2
OA Kotlářská v Brně
Obr. 18: Budova OA Kotlářská v Brně (vlastní zpracování)
„Počátky OA Kotlářská se datují do roku 1895. Pro výuku byly poskytnuty tři místnosti ve druhém poschodí Besedního domu. V roce 1896 se škola dočkala nových prostor na dnešní Kounicově ulici č. 38. Její rozšiřování si v roce 1922 vyžádalo výstavbu zbrusu nové budovy, a to právě na ulici Kotlářské. Stavba byla dokončena 1. září 1924. Další rozvoj školy ovlivnila školská reforma v 50. letech, kdy byla z budovy na Kotlářské ulici vystěhována. Vrátila se do ní, alespoň částečně až po dlouhých letech různého stěhování a působení v nevyhovujících prostorách. V roce 1969 získala zpět
4.2
OA Kotlářská v Brně
48
jedno z křídel budovy, vedoucí do Kounicovy ulice. Zbylé prostory se škole vrátily v roce 1996, svou původní adresu, Kotlářská 9, však získala až 21. června 2001. Na škole je v současné době 23 tříd denního studia, jedná se o obory Obchodní akademie (OA), Ekonomické lyceum (EL) a Knihovnické a informační systémy a služby (KISS), dále je zde 6 tříd dálkového studia Obchodní akademie, 1 třída nástavbového dálkového studia Veřejně pořádková činnost, 9 studijních skupin denního studia Vyšší odborné školy knihovnických a informačních systémů a služeb (VOŠKISS) a 6 studijních skupin dálkového studia VOŠKISS. Celkem má škola v letošním roce 1292 studentů.ÿ (OA Kotlářská v Brně, 2011) Veškeré kmenové učebny jsou volně přístupné všem žákům během vyučování. Jazykové učebny mají na starosti vyučující cizích jazyků a učebny s počítači správce IT. Do tříd, které jsou vybaveny projektorem a učitelským počítačem, jsou žáci vpuštěni až po příchodu vyučujícího, to platí zejména pro počítačové učebny. Další dvě učebny s počítači jsou během dne žákům volně k dispozici. Interaktivní tabule jsou využívány spíše jako projektor nebo pomůcka pro výuku. Učitelé přírodovědných předmětů pomocí softwaru zábavnou formou učí žáky znalosti o zvířatech a rostlinách. Na celé škole je pouze jediná interaktivní tabule, a to právě v přírodovědné učebně. Dále vyučující mohou využít během výuky přenosné dataprojektory, které jsou na škole celkem 4. Nastálo připevněné dataprojektory jsou pouze v počítačových učebnách. Počítačových učeben je na škole celkem 8, z toho 7 malých tříd pro 16 žáků a jedna velká učebna s 30 počítači. Každý rok obnovuje škola vybavení v jedné z počítačových učeben podle dostatku financí. Vloni to byly dvě učebny díky získaným projektům. V letošním roce má škola podaný projekt na nové osvětlení a kabelizaci učeben. Ve všech třídách na škole je pracoviště učitele umístěno vepředu. Vyučující může využít bezdrátovou myš a může se pohybovat po celé učebně a kontrolovat činnost jednotlivých žáků. Učitelům tento způsob výuky vyhovuje spíše než situace, kdy by měli pracoviště za žáky. Na škole je volně přístupné internetové připojení a všichni žáci mají přístup k internetu. Učitel toto připojení na dobu výuky může v učebně vypnout. 4.2.1
Kmenová učebna
Okna v místnosti se nacházejí na jedné její delší straně a jsou orientována do školní zahrady. Žáci mají okna po své levé straně. Učebna se nachází v nejvyšším (třetím) patře budovy, a tak je zaručeno dobré denní osvětlení. Žáky neruší během výuky žádné automobily ani jiný zvuk z ulice.
4.2
OA Kotlářská v Brně
49
Obr. 19: Kmenová učebna OA Kotlářská v Brně (vlastní zpracování)
Současná podlahová krytina (PVC světlé barvy) má stejný odstín jako lavice a je vhodná pro snadné vytírání. Strop i stěny jsou natřeny světle žlutou barvou, která se hodí do pracovních a studijních prostor. Tato barva je optimistická, povzbuzuje myšlení a podporuje tvořivost. Umyvadlo je obloženo světlými obklady a je umístěno v přední části místnosti. Umělé osvětlení je nainstalováno na stropě učebny kolmo na lavice. Topení jsou umístěna pod tabulí a pod okny bez krytu, čímž není zajištěna velká bezpečnost. Stěna naproti vchodu do učebny je tvořena okny, která lze otvírat a která jsou vybavena vnitřními žaluziemi. Žaluzie jsou nutné, protože do učebny proniká světlo zvenčí během celého dopoledne. Odpoledne je nutné přisvětlovat. Okna zajišťují přísun a výměnu čerstvého vzduchu. V učebně jsou šestimístné lavice ve dvanácti za sebou jdoucích řadách. Lavice nemají odkládací koš, takže všechny materiály musejí mít studenti v batozích nebo na lavicích. Mezi lavicemi je dostatečný prostor na projití, pokud chce např. vyučující zkontrolovat činnosti některých žáků. Pokud ovšem má jít k tabuli žák, který sedí uprostřed lavice, musejí se jeho spolužáci z řady zvednout a uvolnit mu prostor na projití. Lavice nejsou výškově stavitelné. Opěrná plocha je pevně spojena s konstrukcí stolku, takže pokud si chce žák odpočinout nebo se mírně zaklonit, tak nemůže. Navíc může hlavou strčit do materiálů, které má na lavici položené žák sedící za ním. Tento způsob sezení může způsobovat bolesti bederní a krční páteře. Pracovní prostor učitele je situován do čela učebny, kde je učitelský pracovní stůl a bílá tabule pro popis speciálními fixy. Učitel má přehled o všech žácích v učebně. Tabule je osvětlena shora, ale není výškově polohovatelná a ani nemá odklopná křídla. V tomto vidím nedostatek, zvlášť v tak dlouhé učebně, kdy na spodní část
4.2
OA Kotlářská v Brně
50
tabule potřebují vidět i žáci z posledních lavic. Tato tabule je oproti tabuli v jazykové učebně širší, což umožňuje poskytnout studentům složitější a delší výklad. Dataprojektor je umístěn na stropě a míří na stěnu s tabulí. Pokud tedy chce vyučující dataprojektor využít a stáhnout plátno, zabere tak většinu plochy tabule. Pokud by bylo umístěno plátno do pravé části stěny, zabíralo by malou část tabule. Ve třídě lze kromě klasické bílé tabule a projektoru využít i flipchart. Tyto papírové nosiče informací jsou levné, jednoduché a nezávislé na přívodu elektrické energie. Jejich nevýhoda spočívá v tom, že se jejich obsah nedá ukládat, rychle v nich vyhledávat a zpracovávat je. Nakopírování papírových materiálů může stát školu nemalé peníze. Protože je v této učebně projektor, musí zde být i počítač, a tudíž tuto učebnu odemyká až vyučující při příchodu do místnosti. Žáci tak do příchodu učitele do hodiny musejí čekat před třídou. (Hierhold, 2008, s. 38) Učebna není vybavena věšáky, takže si veškeré svršky musejí studenti pokládat na vedlejší židli nebo lavici. Výhodou této učebny ovšem je, že zde může být vyučováno současně až 72 žáků. 4.2.2
Odborná učebna jazyků
Obr. 20: Odborná učebna jazyků OA Kotlářská v Brně (vlastní zpracování)
Tato učebna je určena pro 30 žáků a může v ní probíhat nejen výuka jazyků, ale vzhledem k velikosti učebny i výuka ostatních předmětů. Ani tato učebna není umístěna směrem k hlavní silnici, kde projíždí velké množství automobilů. Učebna je vymalovaná bílou barvou a stejný odstín má i obložení umyvadla. Podlaha i stoly jsou také barevně sladěny do světle hnědé barvy. Topení nijak nejsou zajištěna proti poškození. Na zadní stěně učebny jsou věšáky pro odkládání kabátů.
4.2
OA Kotlářská v Brně
51
Výhodou učebny je měkký materiál opěradel, který studentům zpříjemňuje výukové hodiny. Kvůli tomu, že se židličky na konci vyučování nepokládají na lavice, jsou tyto prostory hůře dostupné pro uklízení. V čele učebny je učitelský pult, kde může mít vyučující rozložené své materiály. Učitel má, pokud stojí vně uspořádání, přehled o činnosti všech svých žáků. K některým z nich musí během hodiny přistupovat při konzultaci zepředu (žáci v první řadě v levé části obrázku), k ostatním zezadu (žáci ve druhé řadě). Žákovské lavice nemají odkládací plochu pro materiály studentů. Na lavicích ze zadní stěny nejsou ani zavěšena sluchátka, která studenti v hodinách jazyků hodně využívají. Tím, že lavice jsou uspořádány do tvaru písmene U, se musejí žáci k výkladu učitele natáčet, což může způsobovat zdravotní problémy. Výhled na tabuli mají ztížený zejména žáci ze vzdálenějších lavic od tabule, kteří se musejí naklánět, aby viděli přes těla a hlavy svých spolužáků. Řešením by bylo každý měsíc obměňovat zasedací pořádek. Jazykové učebny by měly být přizpůsobeny tomu, že mezi sebou budou žáci komunikovat, pokud je ale učebna plně obsazena, nemohou žáci ve druhé řadě s nikým komunikovat. Tabule v učebně je bílá a je určena pro popis fixy. Její nevýhodou je to, že ji nelze polohovat a že nemá otáčivá křídla, např. pro psaní řešení zadaných úkolů. Na stropě je zavěšen projektor, pomocí kterého může být promítaná látka na plátno. To je umístěno nad tabulí, takže ji nezakrývá. K zatemnění třídy slouží žaluzie, které zamezují průchodu světla do místnosti. Osvětlení učebny je podélné s okny, ovšem pro každého ze studentů jde osvětlení z jiné strany. Je to způsobeno rozložením lavic do tvaru písmene U. Toto rozložení souvisí i s natáčením žáků k učiteli během výkladu, což může způsobovat bolesti zad. Na zadní stěně učebny jsou věšáky pro odkládání kabátů. 4.2.3
Odborná počítačová učebna
Vyučováni zde jsou žáci všech stupňů. Odbornými předměty pro tuto učebnu jsou zejména výuka psaní na počítači, výuka informatiky, účetnictví na počítači a ekonomická cvičení. Žáci v těchto učebnách vykonávají i praktickou maturitní zkoušku z předmětů účetnictví, ekonomika a výpočetní technika. Studenti 4. ročníku v této učebně mají 1x týdně výuku cizích jazyků na počítači. Okna učebny jsou orientována do školní zahrady, proto nedochází k rušení výuky od projíždějících aut. Učebna obsahuje projektor, ale ne promítací plátno. Veškerý učební text je tak promítán na zeď nebo bílou tabuli. Židle jsou výškově polohovatelné, a proto je umožněno je přizpůsobit různým výškám žáků. Oproti ostatním
4.2
OA Kotlářská v Brně
52
Obr. 21: Odborná počítačová učebna OA Kotlářská v Brně (vlastní zpracování)
počítačovým učebnám nejsou v této třídě kancelářská křesla s polohovatelnou výškou sedáku a měkkou opěrnou plochou. Kabeláž u monitorů je vyřešena pomocí otvoru ve stole, a tak je zabráněno zbytečnému povalování kabelů po pracovní ploše studentů. Monitory jsou ovšem ještě staršího data, takže jsou prostornější než LCD a dochází u nich ke škodlivému vyzařování. Na pracovní ploše studentů ovšem chybí plocha pro materiály, sešity a další pomůcky. Další výhodou, která se týká této počítačové učebny, je to, že skříně počítačů nejsou umístěny přímo u země, a proto se do počítačů nedostává tolik prachu a prostor pod nimi lze snadno uklidit. Plocha podlahy je tvořena z šedého PVC. Stěna v místnosti je bílá, na rozdíl od ostatních analyzovaných učeben na této škole, kdy stěna měla žlutou barvu. Tato učebna je jedna z nejstarších počítačových učeben na škole, v ostatních třídách už jsou kancelářská křesla, LCD monitory i plátno. Osvětlení je umístěno na stropě podél stěny s okny, kolmo na lavice. Tabule není osvětlena. V jednotlivých řadách je vedle sebe šest lavic. Učebna je tak určena pro 18 žáků. V místnosti je i tak hodně prostoru na projití. Topení je stejně jako u ostatních tříd nezakryté. Tabule je bílá, nepolohovatelná, bez otočných křídel. Pracoviště učitele je umístěno vpředu, a tak vyučující nemá přehled o činnosti jednotlivých žáků. Učitel se hůře dostává k žákům, kteří sedí uprostřed řady nebo nalevo. Žáci mají horší výhled na tabuli kvůli monitorům postaveným na lavici.
5
5
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
53
Závěry a doporučení
Učebny, stejně jako všechny ostatní místnosti, do kterých vcházíme, na nás při prvním vstupu zanechají určitý dojem. Mnohdy nejsme v místnosti jen jednou, ale několikrát se do ní vracíme tak jako např. do školy či zaměstnání. Zde trávíme denně mnoho hodin a po určité době vidíme na místnosti, jejím uspořádání a vybavení klady, ale i nedostatky. Nevhodně uspořádané pracoviště nebo levné a nekvalitní vybavení nám mohou způsobovat zdravotní problémy. Naopak, pokud se ve škole či práci cítíme šťastni, může náš výkon být vyšší. Obě školy se nacházejí v blízkosti rušných ulic, OA a JŠ v Třebíči dokonce u nejvytíženější ulice z celého města, proto v některých učebnách (v těch, které jsou orientovány k silnici a ne do školní zahrady) jsou mnohem horší studijní podmínky pro žáky a učitele, mohou zde nastat problémy s hlučností, ovzduším a vibracemi. Na podzim a v zimě zůstávají okna déle zavřená a to má negativní vliv na studijní a pracovní podmínky žáků a učitelů. Na jaře a v létě, kdy roste teplota v místnosti a zvyšuje se objem pachů ve vzduchu, je nutné učebnu větrat v častějších intervalech. Pokud pod okny místnosti projíždí velké množství aut, není možné během výkladu tak často větrat a mít otevřená okna, důsledkem toho nastává u žáků vyšší únava a nesoustředěnost. V takto orientovaných učebnách by měla být nainstalovaná klimatizace, která by zmírnila problémy s větráním a s hlukem od projíždějících aut pod okny. Určitě největší vliv na zdraví žáků a studentů má ergonomie nábytku. Ve školách se můžeme setkat s různými druhy lavic a židlí. Starší lavice a židle nejsou výškově polohovatelné. Nově modernizované učebny už jsou vybaveny židličkami, které se dají přizpůsobit výškám jednotlivých žáků. Bohužel se ale v dnešní době ve školách objevují i lavice, kdy opěrná plocha je pevně přichycena na lavici za ní, a tudíž se žák nemůže během výuky posunout nebo změnit svoji polohu ze vzpřímeného sedu do záklonu. U tohoto typu lavic může žák hlavou nebo trupem shodit materiály žáka sedícího za ním. Nevýhodou tohoto pracoviště je to, že svými rozměry, zvláště výškou, nemusí odpovídat tělesným proporcím žáka, který bude na židli sedět. Lavice nejsou vhodné pro dlouhodobé sezení, protože pak dochází u žáků k bolestem šíje a zad. Při špatné výšce pracovní plochy mohou mít studenti stlačený žaludek, příp. je hrana desky může tlačit na stehna a cévy a nervy dolních končetin. Takto vybavené pracoviště je výhodné z důvodu úklidu, kdy uklízečka nemusí posouvat židličky. Pro tímto způsobem vybavené třídy je proto lepší použít klasické lavice.
5
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
54
V některých učebnách jsou židle z kovové konstrukce a dřevěného sedáku a opěrné plochy. Pokud žáci během výukového dne neopouštějí kmenovou učebnu, může u nich docházet k bolestem zad a bederní oblasti. Mnohem lépe by se studenti cítili, kdyby ve třídách byly lavice s měkkou opěrnou plochou, tak jak je to např. vidět na jazykové učebně na OA Kotlářská v Brně na obrázku č. 20. Židličky se v některých učebnách po skončení vyučování nechávají postavené na podlaze. V jiných učebnách se mohou pokládat sedákem na lavici. Zde hrozí menší nebezpečí než v případě, kdy se židlička otáčí nohama vzhůru, to lze vidět na obrázku č. 15 v kmenové učebně OA a JŠ v Třebíči. Pokud nebudou žáci dbát pokynů učitele při odchodu z učebny, může u nich dojít ke zranění. Mohou také zavadit batohem o židli a shodit ji na zem. Kromě kmenových a jazykových učeben bývají na školách ještě učebny počítačové, ve kterých ve většině případů nebývají klasické žákovské stolky a židle, ale počítačové stoly a kancelářská křesla jako je na obrázku č. 17 v počítačové učebně OA a JŠ Třebíč. Ta mají výhodu, že je lze výškově polohovat, mají měkkou opěrnou plochu, snadněji se s nimi zachází díky kolečkům než s klasickými židlemi. Na obrázku č. 21 u odborné počítačové učebny OA Kotlářská v Brně nejsou kancelářská křesla, ale výškově polohovatelné židle. U barevného řešení pracovního prostředí je nutné vzít v úvahu charakter a druh převládající činnosti, velikost a tvar prostoru, barvu a intenzitu osvětlení. Z psychologického hlediska jsou pro duševní práci nejvhodnější teplé pastelové barvy, které působí na psychiku vesele, lehce a povzbudivě. Při zkoumání vlivu barev bylo zjištěno, že při jejich vhodném použití v pracovním prostředí nastává zvýšení pracovního výkonu, snižuje se úrazovost a ve školách se zvyšuje chuť k učení. Ve všech analyzovaných učebnách jsou použity světlé barvy bílá a žlutá. Ostatní barvy, jako je modrá a červená, jsou pouze doplňkové na dalším vybavení učebny nebo na obložení umyvadla. Světlé barvy, které nemají vtíravé odstíny, jsou používány v tichých prostředích a prostředích vyžadujících klid jako jsou právě učebny a studovny. Ve všech učebnách by mělo být také hleděno na to, aby bylo zabezpečeno topení tak, aby se o něj nemohli žáci během výuky nebo přestávek zranit. Dalším vybavení učeben jsou tabule. Zkoumané učebny byly vybaveny klasickými tabulemi na psaní křídou, bílými tabulemi na popis fixy, ale také interaktivními tabulemi a plátnem na promítání. Klasické tabule jsou zejména v kmenových třídách a jsou nejlevnější variantou ze všech výše uvedených. Používají je především vyučující matematiky, kteří za hodinu popíší tabuli i třikrát a využívají i odklopná křídla a toho, že tabuli lze výškově polohovat. To ocení zejména žáci ze zadních lavic, kdy
5
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
55
vidí celý zápis. Tyto tabule jsou nevhodné pro alergiky a z důvodu horšího úklidu. Navíc hrozí riziko uklouznutí pří omývání tabule vodou. Bílé tabule jsou polohovatelné pouze v kmenových učebnách. Jazykové a počítačové učebny nemají polohovatelné tabule s odklopnými křídly. Je zde předpoklad toho, že tyto učebny nejsou určeny pro celé třídy, ale pouze pro dělené hodiny a že výuka má charakter spíše praktické činnosti než zápisu na tabuli. Ne ve všech třídách byly tabule osvětleny. Některé z analyzovaných učeben obsahovaly kromě klasické tabule ještě dataprojektor a promítací plátno. Na obrázku č. 21 v počítačové učebně OA Kotlářská v Brně je na stropě zavěšený dataprojektor, ale na protější stěně není žádné projekční plátno, takže vyučující musí promítat látku na stěnu nebo na bílou tabuli. V jiných učebnách na školách jako např. na obrázku č. 16 u jazykové učebny OA a JŠ v Třebíči je po stáhnutí plátna zakryta část plochy tabule, takže vyučující nemůže současně používat plátno a tabuli. V tomto případě by mohlo plátno být umístěno výš, aby nezasahovalo do plochy tabule. Podle počtu vybavení u obou zkoumaných škol je na tom s vybavením lépe OA a JŠ v Třebíči. Dále jsou na této škole k dispozici celkem tři učebny s interaktivními tabulemi a jedna třída s vybavením typu e-beam. Na OA Kotlářská v Brně je pouze jedna interaktivní tabule. Tato zařízení jsou využívána především mladšími učiteli, kteří snadněji pracují s počítači a didaktickou technikou. Podle rozhovorů se zástupci obou škol jsou spíše interaktivní tabule využívány jako projektor než jako multimediální zařízení. Uspořádání lavic je obdobné na obou školách. Ve velkých učebnách pro celé třídy převažuje klasické uspořádání, kdy jsou lavice rozmístěny ve třech řadách. Jazykové učebny mají lavice rozloženy do tvaru písmene U. Na OA a JŠ v Třebíči je jedna jazyková učebna vybavena počítači. Velké rozdíly nastávají u počítačových tříd a u umístění pracoviště učitele. Zatímco na OA Kotlářská v Brně je pracoviště učitele vepředu, na OA a JŠ v Třebíči má kantor svůj stolek vzadu. Tato varianta je lepší, protože má vyučující přehled o činnosti všech žáků, může je kontrolovat, zda během hodiny nesurfují na internetu nebo nehrají hry a plně se věnují dané látce. Učitel v této učebně může snadněji procházet, protože lavice jsou ve dvou řadách a učitel má lepší přístup ke všem pracovištím žáků. Svůj počítač může pomocí bezdrátové myši ovládat po celé ploše učebny. Na OA Kotlářská v Brně je šest lavic vedle sebe, a proto už při procházení mezi lavicemi má vyučující větší problémy než na OA a JŠ v Třebíči. Může tak snadněji uvolnit kabely z monitorů nebo ze skříní počítačů. Co se týče počítačové učebny na OA a JŠ v Třebíči, LCD monitory mají matný monitor, takže u nich nedochází k takovým odleskům jako u lesklých monitorů.
5
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
56
Nevýhodou je, že monitory nejsou přímo před žáky, ale že se k nim musejí studenti naklánět. Odkládací plocha pro studijní materiály je velká, protože klávesnice je umístěna na poličce pod žákovským stolem. Na OA Kotlářská v Brně jsou ještě starší monitory, které společně s klávesnicí zabírají velkou část pracovní plochy žáků. Současná situace ve vybavení učeben na obou analyzovaných školách (OA a JŠ v Třebíči a OA Kotlářská v Brně) neodpovídá plně ergonomickým požadavkům. Negativní vliv učeben se může u studentů projevit nejen na jejich zdravotním stavu, ale především na studijních výsledcích. Snahou veškerých úprav, rekonstrukcí a modernizací, které jsou na školách prováděny, by mělo být dodržení norem a předpisů, které se týkají pracovního prostředí. OA Kotlářskou v Brně jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem na ní absolvovala pedagogickou praxi během svého bakalářského pedagogického studia. Na druhé škole, na OA a JŠ v Třebíči jsem studovala a mohla jsem porovnat situaci současnou se stavem před cca deseti lety. Mohu říci, že během uplynulých deseti let se situace výrazně zlepšila – v učebnách je použit novější nábytek, počítačové učebny se pravidelně podle dostatku finančních prostředků obnovují, škola vybavila učebny interaktivními tabulemi, dataprojektory a e-beamem, místo klasických zelených tabulí jsou ve třídách použité bílé tabule na popis fixy a nábytek je už v některých kmenových učebnách výškově polohovatelný a v počítačových řešen kancelářskými křesly. Také v učebnách došlo k modernizaci osvětlení a dovybavení učeben žaluziemi. Pokud takto škola bude v modernizaci vybavení učeben pokračovat i v následujících letech, bude se zdravotní stav žáků zlepšovat a ti se zde budou cítit příjemněji.
6
6
LITERATURA
57
Literatura
Čapek, R. Třídní klima a školní klima. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 328 s. ISBN 978-80-247-2742-4. Dlabal, S. Interiéry v pohostinství. 1. vyd. Praha: Arch, 1992. 49 s. Hierhold, E. Rétorika a prezentace. Praha: Grada, 2008. 380 s. ISBN 978-80-2472423-2. Konupčík, P. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky. Brno: Nakladatelství CERM, 2002. 101 s. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Vyhláška č. 343/2009 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Průcha, J. – Walterová, E. – Mareš, J. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. Silberman, M. 101 Metod pro aktivní výcvik a vyučování: Osvědčené způsoby efektivního vyučování. Praha: Portál, 1997. 310 s. ISBN 80-717-8124-X.7. . Stojan, M. Učebna v systému řízení výchovně vzdělávacího procesu. 1. vyd. Brno: UJEP v Brně, 1986. 145 s. Vrtalová, J. Vliv prostředí učebny na studenty. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 56 s.
7
INTERNETOVÉ ZDROJE
7
58
Internetové zdroje
Faierajzlová, V. Ergonomie školního nábytku. Dostupné z URL:
, ze dne 11. 6. 2011. Filipová, V. Školní nábytek. Dostupné z URL: , ze dne 11. 6. 2011. Hamplová, L. Špatné židličky a lavice mohou škodit dětem. Dostupné z URL: , ze dne 26. 3. 2011. Interaktivní tabule. Dostupné z URL: , ze dne 17. 4. 2011. Mareš, J. Sociální klima školní třídy: přehledová studie Dostupné z URL: , ze dne 1. 5. 2011. Praktická příručka pro osvětlování učeben. Dostupné z URL: <www.siteco.cz/ uploads/tx usersitecodownloads/let k- kola.pdf>, ze dne 4. 7. 2011. Vadné držení těla způsobuje i nevhodný nábytek ve školách. Dostupné z URL: , ze dne 14. 6. 2011.
SEZNAM OBRÁZKŮ
59
Seznam obrázků Obr. 1: Správné a nesprávné sezení (Faierajzlová, 2009)
24
Obr. 2: Dynamické sezení (Faierajzlová, 2009)
25
Obr. 3: Správné polohy při sezení (Faierajzlová, 2009)
26
Obr. 4: Nesprávně zvolená výše pracovní plochy (Faierajzlová, 2009) 27 Obr. 5: Nesprávné polohy při sezení (Faierajzlová, 2009)
27
Obr. 6: Rozmístění lavic do tvaru písmene U (vlastní zpracování – (Silberman, 1997, s. 8)) 35 Obr. 7: Rozmístění lavic do tvaru písmene U uprostřed se židlemi (vlastní zpracování) 36 Obr. 8: Rozmístění lavic podél delších stěn učebny (vlastní zpracování) 36 Obr. 9: Rozmístění lavic podél delších stěn učebny s atypickými stolky (vlastní zpracování) 37 Obr. 10: Lavice v klasickém uspořádání učebny (vlastní zpracování)
37
Obr. 11: Lavice ve tvaru písmene O (vlastní zpracování)
38
Obr. 12: Pracoviště orientována směrem k oknu (vlastní zpracování) 39 Obr. 13: Jazyková učebna (vlastní zpracování)
39
Obr. 14: Budova OA a JŠ v Třebíči (vlastní zpracování)
41
Obr. 15: Kmenová učebna OA a JŠ v Třebíči (vlastní zpracování)
43
Obr. 16: Odborná učebna jazyků OA a JŠ v Třebíči (vlastní zpracování) 44 Obr. 17: Odborná počítačová učebna OA a JŠ v Třebíči (vlastní zpracování) 45
SEZNAM OBRÁZKŮ
60
Obr. 18: Budova OA Kotlářská v Brně (vlastní zpracování)
47
Obr. 19: Kmenová učebna OA Kotlářská v Brně (vlastní zpracování) 49 Obr. 20: Odborná učebna jazyků OA Kotlářská v Brně (vlastní zpracování) 50 Obr. 21: Odborná počítačová učebna OA Kotlářská v Brně (vlastní zpracování) 52