Technické školky Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách HUDBA. Pracovní listy a šablony pro

CZ.1.07/1.1.16/02.0041 Technické školky – Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách

HUDBA Pracovní listy a šablony pro

METODICKÝ MANUÁL VÝSTUP PROJEKTU CZ.1.07/1.1.16/02.0041


4. JAK SE DĚLÁ HUDBA


Byli tři panáčci a ti se hádali, jak prý se dělá hudba?

No to se musí hudba pěkně zvážit, změřit, rozkouskovat a zakreslit, vypočítat a prozkoumat, uvařit a strčit pod mikroskop a nakonec vysvětlit, jak je to zařízeno, že můžeme mít hudbu... Je to přeci jenom věda.

____________________________________

A já zas myslím, ty mumlo, že by se všechno mělo hned vyzkoušet, aby to bylo jasné. Sešroubovat, přibít a přivázat, rozbrnkat, slepit a natáhnout, kdepak nějaké mluvení. Hudbu si může vyrobit každý, stačí mu docela obyčejné věci, to není žádná věda.

____________________________________

Tak pánové, radši se hoďte do piánka. Hudba se přeci hlavně musí tvořit, hrát a poslouchat. Mnoho lidí před námi už přemýšlelo a vyrábělo hudební nástroje. Já bych se přimlouval, abychom se na ně naučili pořádně hrát nebo je aspoň uměli s chutí poslouchat. Mně z toho pokaždé úplně vlají vlasy.

________________________________

ÚKOL: Vymysli a na linky zapiš jména tří panáčků, kteří nám budou s úkoly pomáhat.


JAK VZNIKAJÍ ZVUKY POKUS: CO TO SLYŠÍM? Začneme jednoduchým pokusem. Po dobu 2 minut budeme v tichosti se zavřenýma očima poslouchat okolí a každý si na prstech počítá, kolik různých zvuků slyší. Své nálezy zapiš: CO TO SLYŠÍM?

A teď mi děti řekněte: Jak zvuky vznikají? Povíme si to vědecky: Když něco slyším, znamená to, že někde něco kmitá. Protože tak zvuky vznikají – kmitáním, chvěním neboli vibrací těles. Věda o zvucích se nazývá AKUSTIKA.

POKUS: KMITÁNÍ Vezmi dlouhé pravítko, přidrž na okraji lavice a rukou rozkmitej. Pravítko dělá zvuky. Jak se mění jeho zvuk, když pravítko po okraji lavice posunuješ?

Čím delší pravítko, tím vyšší / hlubší zvuk.


CO TO TU KMITÁ? - pracovní list hádanka Je to pravda. V našem orchestru pořád něco kmitá. Hlavně já. Jako zkušený dirigent už poznám, co se v kterém nástroji chvěje. Zkus to taky, odpovědi zapiš do tabulky. Nelekni se, některé věci do orchestru nepatří (většinou):

blána hlasivky struny igelit kovové tělo křídla vzduch struny lopatky


REZONANCE ...brněly mu uši z rámusu... ...řinčelo to, až pokličky v polici nadskakovaly... ...hrál, až se třásla okna... Jistě jste někdy takovéto věty slyšeli a někteří i na vlastní kůži zažili. Jak jsme si už řekli, zvuk vzniká kmitáním těles. Když nastavíte mobil na vibrace (to je to kmitání), začne se při vyzvánění s rachotem posunovat po stole. Pokud položíte na stůl s vibrujícím mobilem ruku, ucítíte, jak se přenáší chvění mobilu na stůl a na vaši ruku. Stůl rezonuje = chvěje se - kmitá spolu s mobilem. Vzpomeň si a napiš, kdy se setkáváš s rezonancí když …. kolem mě projel náklaďák když ........................................................................................................................ když ........................................................................................................................ když ........................................................................................................................ když ........................................................................................................................ když ........................................................................................................................ když ........................................................................................................................


POKUS: REZONANCE Pomůcky: nahrávka sóla na bicí, reproduktor, dřevěná lať, plastové pravítko, sklo (stačí výplň ve dveřích nebo okno), igelitový pytlík, dřevěná lavice, plastová židle, skleněná kulička, kytara, list papíru, krabička se svačinou:-), látkový kapesník nebo šátek, molitanová kostka, klavír Z reproduktoru silně hrají bicí nástroje. Přikládáme ho k různým předmětům nebo předměty na reproduktor položíme a rukou/očima pozorujeme chvění. Výsledky pozorování můžeme zapsat: nejvíc byla rezonance vidět na nejméně byla rezonance vidět na nejvíc byla rezonance slyšet na nejméně byla rezonance slyšet na nejvíc byla rezonance cítit rukou na nejméně byla rezonance cítit rukou na nejvíc byla rezonance vidět na Všechny věci nerezonují stejně; záleží na materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Všimli jste si, že dřevo rezonuje hodně; toho využíváme například při hře na strunné hudební nástroje. I když jen jemně brnknete na kontrabas (basu), uslyšíte tón nejen vy, ale i lidé dál od vás. Pokud byste brnkli na elektrickou baskytaru, nebude slyšet skoro nic. Dokonce byste do ní mohli „mlátit, co to dá“, ale výsledek bude žalostný. (Elektromagnetické snímače převádějí chvění strun na elektrický proud, který je veden z nástroje do zesilovače, teprve potom je zvuk nástroje dobře slyšet) Naopak látka a molitan nerezonují téměř vůbec; toho využíváme například u protihlukových stěn nebo v nahrávacích studiích, kdy potřebujeme získat pouze „samotný tón“ hlasu či nástroje, aby na nahrávce nebyly rušivé zvuky – rezonance jiných předmětů než nástrojů.


POKUS: HLUKOVÉ PEXESO Podle mě jsou hluky fantastické, miluju skřípání, šustění a vrzání. Znáte kapelu KŘÁPOPLESK MUSIC? Pouštím si je doma na cédéčku před spaním. I když se hluky šíří nepravidelnými vlnami, můžeme je od sebe rozlišit. Zkuste to:

SKÓRE: Mám správně _____________dvojic ze šesti. Pomůcky: krabičky od filmů (kinder vajíček), různé náplně (sypké, cinkavé, drnčivé, prázdné), popisky, tabulku na zapisování. Provedení: Krabičky označíme čísly (1-12) a rozmístíme po prostoru, nesmí se během hry přenášet. Každý hráč zkouší hluky, na arch zapisuje dvojice stejných zvuků.


Hra: DIRIGENTOVA HÁDANKA – CO SE DĚJE V ORCHESTRU? Zapiš do správného písmenka tóny a hluky:

klavírista kýchnul, houslista naladil, židlička praskla, dirigent se vysmrkal, kocour skočil na klávesy, flétnista foukal do flétny, zpěvačce spadla sponka, triangl zacinkal, uklízečka si broukala písničku


CO MĚNÍ DÉLKU TÓNU Některé tóny přijdou na přehlídku s dlouhatánskou vlečkou. Jiné se na molu jenom mihnou, ani se pořádně nepředvedou. To proto, že tóny mají různou délku. Čím déle je těleso schopné vibrovat, tím delší tón slyšíme. Jestliže strunu zavřeme do krabice (třeba do klavíru), vibrování desky a vzduchu struně pomáhají vibrovat déle. Tlumením chvění zastavíme, tóny zkrátíme. POKUS: STOPOVANÁ Do tabulky seřaď podle toho, jak dlouhý tón dokáže vydávat, když jej neztlumíme. Svůj tip ověř stopováním a zapiš výsledek. ČINELY, KLAVÍR, KYTARA, HLAS NA JEDEN DECH, TRIANGL, METALOFON

OD NEJDELŠÍHO

Napadne tě, co mohlo ovlivnit výslednou délku tónu?

ČAS PŘI STOPOVÁNÍ


1. GUMIČKY Pomůcky: gumičky různých délek a šířek Provedení: Rozdělíme se do čtveřic. Každá čtveřice dostane hromádku různých gumiček. Zkoušíme gumičky natahovat mezi prsty tak, abychom na ně mohli brnkat. Zjišťujeme, jak a podle čeho se mění výška „tónu“. Prezentace: Každá skupinka předvede malinkou ukázku různých výšek, možná i jednoduchou melodii nebo písničku. Závěr: Dokonči věty: Dlouhá gumička hraje ___________________________ tón. Krátká gumička hraje _________________________________ tón. Další zjištění: _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ 2. HADICE Pomůcky: instalatérská hadice o průměru 2 cm, nůžky, pero Provedení: Opět se rozdělíme do čtveřic. Hadici stříháme na různé délky tak, abychom jejím roztočením získali různé výšky tónů, nejlépe nějakou stupnici o 4 – 6 tónech. Kromě točení lze hadici rozezvučet drhnutím o vroubky perem. Prezentace: Každá kapela krátce předvede své dílo. Je to hudba taková větrná, takže je potřeba být zcela tiše, aby zazněla. Závěr: Dokonči věty: Výška tónu se mění podle ______________________ hadice. Je to stejné jako u opravdových hudebních nástrojů jako je například _______________________________________________________________________


3. BRČKA Pomůcky: brčka s vykrojenou hubičkou, nůžky, pero Provedení: Opět se rozdělíme do čtveřic. Brčka stříháme na různé délky tak, abychom jemným foukáním mohli vyluzovat tóny různé výšky. Lépe brčka znějí, zakrýváme-li jejich rovný konec prstem. Dokážete naladit třeba Ovčáky čtveráky? Prezentace: Každá kapela krátce předvede své dílo. Je opět hraní jemňoučké, takže je potřeba být zcela tiše, aby zaznělo. Závěr: Dokonči věty: Výška tónu se mění podle ______________________ brčka. Čím ____________________, tím vyšší tón. 4. LADĚNÍ Hudba je jako jídlo. Nemůžete míchat cibuli se šlehačkou a nemůžete zahrát něco pořádného, když vám nástroje neladí. Nedalo by se to jíst, chci říct poslouchat. Proto my muzikanti před vystoupením vždycky chvíli pískáme, kňouráme, kroutíme a šoupáme, aby měl každý tón správnou výšku. Něco jako když si všichni seřídí čas na hodinkách, aby se v pořádku sešli. V orchestru se ladí podle klavíru, pokud není klavír, začíná hoboj. Společný tón je komorní a. Méně zkušeným ladičům může pomáhat elektronická ladička, která sama ukáže, jestli jsme vysoko nebo nízko. Pomůcky: elektrická ladička, kytara Provedení: Skupince dětí poskytneme dopředu značně rozladěnou kytaru. Předvedeme, jak falešně hraje, zazpíváme rozladěnou písničku. Ptáme se, proč to nezní správně? Ladičku připevníme na kytaru, předvedeme ladění první struny. Poté necháme děti kytaru naladit, dohlížíme. Jeden drnká na strunu, druhý otáčí kolíčkem. POZOR! Je potřeba otáčet kolíčky strun velmi jemně, nepřepínat struny. Závěr: Zahrajeme si stejnou písničku s naladěnou kytarou, posloucháme rozdíl.


HUDEBNÍ NÁSTROJE PEXESO - slovní karty MÁM STRUNY, DRNKÁ SE NA MĚ U TÁBORÁKU.

MÁM BLÁNU, RUKOU MI DÁŠ RÁNU.

MÁM STRUNY, ALE PRSTY SE JICH NEDOTÝKAJÍ. MÁM KLADÍVKA, ALE HŘEBÍKY NETLUČU. MÁM PEDÁLY, ALE AUTO NEJSEM.

BIJÍ MĚ PALIČKY A JÁ CINKÁM CELIČKÝ.

JSEM ZE DŘEVA, FOUKÁ SE DO MĚ HUBIČKOU NA HUBIČKU.

MÁM STRUNY, MÁM SMYČEC A VYSOKÝ HLÁSEK.

KDYŽ MĚ NATÁHNEŠ, NADECHNU SE. UMÍM HRÁT VÍC HLASŮ NAJEDNOU.

MÁM PLECHOVÉ ZAKROUCENÉ TĚLO, ZAČÍNAL JSEM KAŽDÝ HON A LOV.

JSME DVĚ SESTRY PLECHOVÉ, ROZHODNĚ NE DECHOVÉ. DĚLÁME BERANY, BERANY DUC.

JSEM ZE DŘEVA, FOUKÁ SE DO MĚ ÚZKOU TRUBIČKOU, KTERÁ SE KROUTÍ.

MÁM STRUNY, MÁM SMYČEC A HLUBOKÁNSKÝ HLAS. HRAJE SE NA MĚ VE STOJE.

MÁM PLECHOVÉ TĚLO S NATAHOVACÍM REMENEM.

JSME UDÝCHANÉ PÍŠŤALY, CO V KOSTELE SE POTKALY.

MÁM PLECHOVÉ TĚLO A VYSOKÝ HLAS. ČASTO TROUBÍM BUDÍČEK.

MÁM STRUNY, ALE PRSTY SE JICH NEDOTÝKAJÍ. MÁM V SOBĚ HODNĚ TRSÁTEK. JSEM PRADĚDEČEK KLAVÍRU.

MÁM STRUNY, MÁM SMYČEC A HLUBOKÝ HLAS. HRAJE SE NA MĚ V SEDĚ.

MÁM PLECHOVÉ TĚLO A NEJHLUBŠÍ PLECHOVÝ HLAS.

JSEM ZE DŘEVA, FOUKÁ SE DO MĚ ÚZKOU ROVNOU TRUBIČKOU.


HUDEBNÍ NÁSTROJE PEXESO - obrázkové karty


KATALOG HOTELŮ



Technické školky Podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách HUDBA. Pracovní listy a šablony pro

Recommend Documents