Technické, biotechnické a biologické metody stabilizace svahů v zahradních úpravách

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Technické, biotechnické a biologické metody stabilizace svahů v zahradních úpravách

Vedoucí diplomové práce

Vypracovala

Ing. Pavel Borusík

Bc. Miroslava Laborová

Lednice 2008

Prohlášení

Poděkování

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Technické, biotechnické a biologické

Děkuji svému vedoucímu diplomové práce panu Ing. Pavlu Borusíkovi za odborné rady,

metody stabilizace svahů v zahradních úpravách vypracovala samostatně a použila jen

vždy vstřícné konzultace během řešení práce a především za neocenitelné praktické

pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury a pramenů. Souhlasím,

zkušenosti. Můj dík patří také RNDr. Janu Čurdovi za vstřícnost i praktické zkušenosti

aby byla práce uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendlovy zemědělské a

z oblasti hydrogeologie a také Ing. Petru Skálovi ze Svazu ochrany přírody ČR za

lesnické univerzity v Brně, a zpřístupněna ke studijním účelům.

poskytnutí odborné konzultace.

V Lednici dne………………………

………………………………………….. Bc. Miroslava Laborová

.

Obsah 1. Úvod……………………………………………………………………………………………. 4

4.3. Návrhová část – stabilizace opěrnými zdmi……………………… 47

1.1. Cíl práce………………………………………………………………… 5

4.4. Návrhová část – stabilizace rizikových částí………………………48

1.1.1 Stanovení cílů………………………………………………………. 5

4.5. Návrhová část – stabilizace schodišti………………………………. 49

1.1.2 Metody práce……………………………………………………….. 5

4.6. Návrhová část – stabilizace odvodňovacími kanály……………...50

2. Studium……………………………………………………………………...........................6

4.7. Návrhová část – stabilizace pomocí dlažeb……………………….. 51

2.1. Studium principů v objektech zahradní architektury……………. ..6

5. Diskuse……………………………………………………………………………………… 52

2.2. Studium principů vrchu Petřín………………………………………. 11

6. Závěr………………………………………………………………………………………… 52

2.3. Výsledky rozborů bakalářské práce………………………………… 15

7. Resumé………………………………………………………………………...................... 53

2.4. Shrnutí výsledků studia………………………………………………. 15

8. Seznam použité literatury…………………………………………………….. 53

2.4.1. Shrnutí výsledků v objektech zahradní architektury……………….. 18

3. Analytická část…………………………………………………………………………20 3.1. Metody stabilizace v lokalitě Braník……………………………….. 21 3.2. Metody stabilizace v lokalitě Hlubočepy………………………….. 24 3.2.1 Shrnutí výsledků lokalit……………………………………………. 27

3.3. Metody stabilizace cest……………………………………………….. 29 3.4. Metody stabilizace svahů…………………………………………….. 30 3.5. Metody stabilizace opěrnými zdmi…….………………………….. 35 3.6. Metody stabilizace rizikových částí………………………………... 37 3.7. Metody stabilizace svážných poloh schodišti…………………….. 39 3.8. Metody stabilizace odvodňovacími kanály……………………….. 40 3.9. Stabilizace pomocí dlažeb…………………………………………….42 3.10.Dílčí závěry……………………………………………………………. 43

4. Návrhová část…………………………………………………………………………. 44 4.1. Návrhová část – odvodnění cest…………………………………….. 45 4.2. Návrhová část – stabilizace svahů………………………………….. 46

3

Téma diplomové práce je námětem rozsáhlým, často komplikovaným, přesto je

1. Úvod

tématem velice zajímavým, dotýkající se několika vědních disciplín, tudíž nebylo možno problematiku zkoumat všech dotýkajících se vědních oborů. Téma, které je stále Je zapotřebí vnímat krásu krajiny či města, její autenticitu

aktuální žádalo studium problematiky přímo v terénu rovněž vzhledem k minimu dostupné literatury.

a půvab jako zdroj či surovinu a vše, co ji ohrožuje, jako spotřebovávání či ničení tohoto zdroje.

Václav Cílek, Vstoupit do krajiny

Diplomová práce na téma Technické, biotechnické a biologické metody stabilizace svahů v zahradních úpravách volně navazuje na bakalářskou práci (Vegetační prvky s převažujícími půdo-ochrannými funkcemi) obhájenou v září 2006. Téma diplomové práce napovídá, že studium principů či metod stabilizace svahů i svážných území se opírá především o terénní průzkumy, terénní pozorování a vlastní fotodokumentaci. Nejlépe terénním průzkumem lze vypozorovat jevy, souvislosti i zákonitosti jež byly využity především v historických objektech zahradní architektury, která po staletí odolávají nejrůznějším přírodním podmínkám především dvojici fenoménů, kterými jsou voda a terén. Zdánlivě může téma působit, že jsou řešeny pouze technické (biotechnické) aspekty dané problematiky, avšak studiem historických objektů zahradní a krajinářské architektury nabývá téma diplomové práce také filosofické roviny, neboť principy využité v historických objektech ctily přírodní zákonitosti a díky soustavné péči o tyto, námi obdivované objekty, je obdivujeme dodnes. Cílem nebylo hodnotit tyto objekty z hlediska urbanismu či kompozice, ale z hlediska managementu území. Jak naši předkové pracovali s vodou a s terénem, co dělali proto, aby jim tyto elementy neškodily, jak dokázali zdánlivý problém obrátit ve svůj prospěch. Jak je možné, že se současnou technikou stabilizační opatření mnohdy nefungují a dříve to možné bylo i bez současné technologie? Z historie se i na tomto tématu máme stále co učit.

4

1.1.2 Metody práce

1.1. Cíl práce

Metodika práce vychází z předpokladu, že k nejlepším výsledkům v diplomové

1.1.1 Stanovení cílů

práci zabývající se technickými, biotechnickými a biologickými metodami stabilizace svahů lze dospět nejlépe terénním pozorováním, terénními průzkumy. Této metodě však

Zásadním cílem práce se stalo určení vhodných lokalit pro studium problematiky metod řešení stabilizací území, technickými, biotechnickými a biologickými metodami. 1

Velmi příhodnou lokalitou s řadou modelových objektů se stalo hlavní město Praha . Pro srovnání v uplatňování různých metod řešení, tohoto stále aktuálního problému, se dále staly lokality na území města Brna2.

bezpodmínečně předchází studium dané problematiky, a to především studium dostupné literatury, studium a následné vyhodnocení archívních materiálů a poté až terénní průzkumy. Nic z těchto metod se však navzájem nevylučuje. Věřím, že všechny vyjmenované metody spolu navzájem souvisí, neboť studium tohoto problému bez okamžitého ověření v terénu, je prakticky nemožné.

Studiu v terénu předcházelo zkoumání dané problematiky z dostupné literatury a následně pak studium dostupných archívních materiálů. Cílem této formy studia se staly především informace uváděny k historickým objektům zahradní a krajinářské architektury, ale také informace o lokalitách, v nichž v minulosti došlo k sesuvům půdy z různých uváděných důvodů. Dalším dílčím cílem studia, v modelových objektech, bylo sledování rizikových částí daných území z hlediska erozního ohrožení vodou a samovolného sesuvu svahů. Na to navazující příklady výsledů, ku příkladu, špatného hospodaření s vodou3. A

Metody práce byly zaměřovány na plochy zeleně a také na plochy v urbanizovaném prostředí. V průběhu studia archívních pramenů docházím ke zjištění, že téměř ve všech případech, až na výjimky, došlo k problémům se stabilitou svahů právě činností vody. Na základě odborného ověření vedoucím práce panem ing. Pavlem Borusíkem a RNDr. Janem Čurdou4 provádím terénní průzkumy co nejčastěji v deštivém počasí nebo v obdobích po dešti. Fotografickou dokumentaci však nebylo možné vždy pořídit v nepříznivém počasí, řada fotografií je proto pořízena v období vhodným k jejich pořizování.

naopak srovnání, že se skutečně jedná o problém, ale problém, s nímž se dá pracovat (principy uplatňované v minulosti i dnes). Cílem práce bylo rovněž stanovení postupu při provádění terénních průzkumů, kdy účelem studia je především samotný studovaný problém. Problém, jež se v zásadě týkal

V úvodu zmiňuji, že diplomová práce navazuje na bakalářskou práci obhájenou v září 2006. Na poznatky získané v této práci navazuji rozšířené studium problematiky. V diplomové práci se již nezabývám studiem eroze ani vhodností použití konkrétních dřevin, na tyto výsledky v textu pouze odkazuji.

technického, biotechnického či biologického opatření. Záměrem této diplomové práce je, na základě všech získaných informací o řešené problematice, ověřit jednotlivé sledované aspekty a dát je do souvislosti s konkrétními podmínkami modelového území.

Studium historických objektů spočívá hlavně ve výčtu metod řešení svažitosti jednotlivých objektů (systémy opěrných zdí, teras, apod.). Detailněji věnuji pozornost vrchu Petřín, jenž je velice pozoruhodným a technicky velmi poučným dílem našich předků. Studium archívních materiálů bylo provedeno v pražském středisku geologické služby v sekci Geofond. Knižní publikace čerpám z Městské knihovny v Praze, z pražské vědecké knihovny, z ústavu pražské památkové péče a z Ústřední knihovny MZLU v Brně. Jedním z dalších zdrojů pro řešení diplomové práce se stal internet,

______________________________ 1

Malá Strana, Vyšehrad, Braník, Hlubočepy, apod. 2 Špilberk, Petrov 3 Problém, který se velice úzce dotýká ekologie

vlastní fotodokumentace pořízená z terénních průzkumů a velmi cenné rady odborníků, jež mi poskytli cenné informace (v textu na ně průběžně odkazuji). ______________________________ 4

ČGS, vedoucí Správy oblastních geologů, vedoucí odboru aplikované geologie, hydrogeolog.

5

2.1. Studium Principů v objektech zahradní

2. Studium

architektury Dnes nikdo z nás nepochybuje o lokalizaci Pražského hradu, každý obdivuje monumentalitu tohoto úchvatného díla. Lze však při pohledu na sousední kopec Petřín

Obdivovat mistrovství i důvtip našich předků, nádherné město vidět ze všech

vyvstat otázka: Petřínský kopec je vyšší než kopec, na kterém se nachází komplex

možných výškových úrovní. Něco takového lze v Praze prožít jen v jejich zahradách a

Pražského hradu, proč naši předkové nepostavili toto úchvatné dílo právě tam?

parcích. Dá práci starat se o ně. Zahrady a parky jsou díla delikátní a svým způsobem

Odpověď je jednoduchá: neboť ctili princip dané lokality, věděli proč, proto se rozhodli

specifická. Ukazuje to skutečnost, že jsou kompozicemi živých i neživých složek, které

správně. Použili metody „šité na míru“ danému místu v symbióze se stavbou. Ostroh

se uplatnily v závislosti na slohovém výrazu a zpětně tak ovlivňují jeho stabilitu: neživé

pražského hradu je vybudován na stabilním křemičitém podloží, petřínský kopec

komponenty slohový výraz lépe fixují, neměnný vývoj vegetace se staví proti

stabilní není. I když je Petřín výše než Pražský hrad, nebylo by toto místo pro stavbu

stabilizované struktuře. Toto protichůdné působení lze zvládnout jedině průběžným

komplexu pražského hradu vhodné, neboť by došlo jeho zřícení.5

usměrňováním vegetace v ploše i hmotě a udržováním dokonalého koloběhu v proporcích času.6 Slavná éra pražských barokních zahrad se vyznačovala vnímavostí vůči převzetí stylových forem. Jedním dechem je potřeba dodat, že byla procesem nadaným sjednocenou schopností a tvořivostí. Jeho výsledkem byla díla vytvořena se situační jistotou, ohromnou dispoziční nápaditostí, schopností zapadnout do existujících struktur a dotvořit je. Pro vznik barokních zahrad byly mimořádně příznivé podmínky především na Malé Straně.7 Poskytovaly je svahy Petřína i další svahy malostranského břehu Vltavy, jehož členitost nejenom umožňovala, ale přímo vynucovala užití opěrných zdí, teras a schodišť. Díky tomu vznikla na Malé Straně celá řada barokních zahrad italského typu.8 Každý z nás obdivuje krásu terasových zahrad a parků. Obdivujeme monumentální schodiště, zdobnost zdí a půvab rozmístění teras. Jsou to však především stabilizační opatření zabraňující sesuvům půdy, které naši předkové dokázali bravurně technicky vyřešit v mnohdy velice dramatických podmínkách. Zahrady kláštera na Strahově Klášteru se původně říkalo Sion. Byly zde zastoupeny vinice, štěpnice, terasovitě

Obr. 1 Studované lokality

členěné. Souběžně s výstavbou hlavních klášterních objektů započalo budování strahovského vodovodu. Existence tohoto technického díla, které bylo do jisté míry ______________________________ 6

______________________________ 5

RNDr. Jan Čurda, vedoucí Správy oblastních geologů, vedoucí odboru aplikované geologie, hydrogeolog, ústní sdělení.

B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s. 13 Paláce na Malé straně jsou jakoby utopené, ale záměrně. Stavitelé znali velmi dobře zdejší podmínky, věděli, do jaké úrovně mohou jít. RNDr. Jan Čurda, hydrogeolog, ústní sdělení. 8 Božena Pacáková - Hošťálková, 2000, s.22 7

6

funkční až do počátku 20. století, je spjata s důležitým prostorem středověkého i pozdějšího kláštera, a to rajského dvora. Rozměrný bazén v rajském dvoře sloužil jako průtočná vodní nádrž. Nedaleko portálu letního refektáře bylo k jižní větvi křížové chodby připojeno lavatorium, studniční stavení s kašnou. Originální systém lavatoria ústil do bazénu, a tak do něj přiváděl vodu. Odtokový kanálek směřující k severovýchodnímu rohu rajského dvora naopak vodu z nádrže odváděl. Podle nalezených fragmentů tohoto kanálku pod románskou sakristií a před apsidami klášterního kostela se usuzuje, že odtokový a na něj navazující kanálek zároveň sloužil jako přivaděč vody do dalších částí strahovských zahrad a vinic. 9 Konventní zahrada Jedna část zahrady byla užitková a nacházela se na svahu směrem k vrcholu Petřína. Jednalo se o ovocný sad se štěpnicí. Opat Lohel dal do pořádku také románský vodovod. Jedna ze štol, později známá pod názvem Zahradnická, svedla do Konventní zahrady vodu z vyčištěných pramenů na východním svahu Petřína. Odtud v paralele s románským vodovodem vedla vodu pod konventem do kašny na rajském dvoře. V západní části Konventní zahrady vznikla podzemní tzv. Lohelova štola. 10 Opatská zahrada Opat Kašpar Questenberk, věnoval velkou pozornost obnově a zdokonalení vodovodního systému, který zahrnoval i původní románský vodovod. Pramen objevený

Obr. 2 Pohled neznámého autora na Malou Stranu a Strahov, kladený do doby v rozmezí let 1659-1665. na plátnu jsou zachyceny strahovské zahrady a svahy Petřína se zřetelnou, již v té době existující Colloredovskou zahradou. (B. PacákováHošťálková)

při zemních pracích byl využit jako zdroj vody pro fontánu s vodotryskem. Pokračovatel Kryšpín Fuk dokončil přestavbu vodovodu i výstavbu kanalizačního systému. Dešťovou a povrchovou vodu zachycovaly rybníky, které existovaly v opatově zahradě.11 Vyhlídka s vinicí Je pěstěna na čtyřech teráskách, držených nízkými kamennými opěrnými zídkami, které sledují přirozenou modelaci terénu.12 Velká strahovská zahrada Opat Jan Lohel zde nechal přestavět románský vodovod, nechal vyčistit prameny na východních svazích Petřína a podchytil vodu novými štolami. Ve výběžku u Úvozu je patrná terasová modelace terénu, jakožto pozůstatek vinice. Souběžně se Strahovskou _____________________________________________ 9

B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.57 B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s.59 11 V současné době jsou již rybníky zaniklé. B.Pacáková-Hošťálková, s. 61 12 B.Pacáková-Hošťálková,2000, s.63 10

Obr. 3 Pohled na Prahu od Lidové zahrady (dnešní Chotkovy sady) na kresbě Vincence Morstadta. Rytina C.A. Richter, 1837. (B. Pacáková-Hošťálková) 7

ulicí je ovocný sad. Na něj navazují svažité lesnaté partie.13 Zahrada kláštera v Břevnově Jsou zde zachovány schodiště a terasové zdi. Terén zahrady se mnohokrát měnil přesuny a ukládáním velkého množství materiálu při četných úpravách. Vodoteče a

jsou vybudovány stezky. Horní část je tvořena širším údolím, v němž jsou porosty stromů a podrostových keřů prostřídány loukami. Celé údolí je protkáno sítí cest. Mladší porosty na svazích byly zapěstovány probírkami samovolně vzešlých dřevin.17 Zahrady a parky Vyšehradu

prameniště byly svedeny do podzemních chodeb, takže v zahradě není ani jeden

Vyšehradský vodovod patří k nejstarším u nás. Vedl od nedaleké studánky Jezerky

tekoucí, ani stojatá voda. Podloží tvoří jemnozrnné pískovce nebo navážky s opukovým

patrně již ve 12. století. Sloužil pro potřebu Vyšehradu a k závlaze rozsáhlých vinic.

skeletem. Základní členění terasové části zahrady vytváří přibližně pravoúhlý osový

V literárních pramenech je zmíněn roku 1361, kdy bylo dřevěné potrubí nahrazeno

rozvrh cest a teras, orientovaných ve směru východ – západ. Kolmo na ně vedou svažité

kamenným.

cesty propojující terasy. Jednou z důležitých součástí kompoziční osnovy je osa, která

Park Pod Hradbami

spojuje refektář s oranžérií. Jsou na ni položeny dvě souběžné cesty, vycházející od

Město od roku 1892 platilo úpravy cest a porostů dle návrhu Františka Thomayera.

rondelu, zakončené dalším horním rondelem se segmentovými schodišti, vedoucími na

Rok 1909 dokladuje špatný stav dřevěného schodiště z Libušiny ulice a vybudování

hlavní terasu (stavební prvky jsou ve velmi zchátralém stavu). Terasové pomárium

cest. Schody z ulice Na Libušince byly rekonstruovány v 70 letech 20.st. Letecké

zakončuje lesnatý svah s různorodým porostem, a s výchozy pískovců. Nad ním je horní

snímky z let 1938, 1947, 1971, 1989 dokládají téměř souvislý korunový zápoj stromů

ovocný sad na mírně svažitém terénu. 14

na svazích v celém území parku. Svahy jsou místy podchyceny opěrnými zídkami.18

Zahrada kláštera na Slovanech

Ledeburská zahrada

Dosud zde existuje mohutná barokní opěrná zeď. V podélném členění ve směru

Architektonicky náročně komponovaná zahrada sestává z parterové a terasové části.

východ-západ je důležité položení hlavní terasové plošiny a tah pod barokní zdí, které

Na východní straně je parter uzavřen náročně koncipovanou kulisovou stěnou

určily směr terasování. Systém opěrných zdí je dochován ve fragmentech, z části je

s dvouramenným schodištěm. Ze severní strany k parteru přiléhá terasová část, a to

neuměle vyspraven. Ve středních svažitých partiích je zachycen porost v řadách, nelze

prostřednictvím mohutné opěrné zdi. Propojení s terasovou částí zahrady obstarává levé

vyloučit, že šlo dříve o vinnou révu. Cesty, vedené po úzkých terasových plošinách

rameno schodiště. Terasy jsou až do nejvyšší úrovně propojeny dvouramennými

propojených schodišti, doplňují dřeviny v nepravidelných skupinách.15

schodišti a osovým schodištěm.19

Svatováclavská vinice

Malá Pálffyovská zahrada

Zahrada byla založena na svažitém pozemku východního ostrohu Pražského hradu.

Je situována na jižním svahu, členěném opěrnými zdmi v sedmi terasových

Na prudkém severním svahu je nad Chytkovou ulicí kompaktní clonový porost

úrovních. Soustava teras je při parcelační zdi na straně východní asymetricky propojena

domácích druhů dřevin. Jižní svah, využívaný kdysi k pěstování vinné révy, rozděluje

strmým přímočarým schodištěm.20

podélně vedená cesta, podchycená opěrnými zídkami a příčně dělená kamennými

Velká Pálffyovská zahrada

schodišti.16 Jelení příkop V dolní části Jeleního příkopu jsou svahy hlubokého údolí zakryty rozvolněným

Poslední rekonstrukce proběhly zejména na partiích schodišťových útvarů, doplněna byla zaniklá opěrná zeď. Z východní strany je rozvržena do osmi úrovní. Horizontály mohutných terasových zdí jsou propojeny v ose centrálním schodištěm.

porostem stromů s poměrně dobře zapojeným keřovým podrostem. V prudkých svazích

Důmyslným řešením komunikačního propojení je střídání kontrastů s uplatněním

______________________________

______________________________

13

17

14

18

B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky,2000, s.65 B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.70 15 Bašeová Olga, Pražské zahrady, 1991, s. 73 16 Zahrada je zcela nepřístupná. B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s.103

B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.105 B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s.111 19 Palácové zahrady pod Pražským hradem. 1997. 20 B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.129

8

tunelových schodišť.21

Lobkovická zahrada Kompozici nejvíce ovlivnil terén severního svahu Petřína. Terasy člení zahradu do

Kolovratská zahrada V rámci rehabilitace byly doplněny zaniklé opěrné zdi a rekonstruováno schodiště.

pěti částí. Rovinné partie teras střídají svahy. Prudší, svažité partie zpřístupňuje síť cest,

Je rozčleněná opěrnými zdmi do sedmi teras, přístupných přímočarým schodištěm.

vedených mírně šikmo přes vrstevnice. Původní terénní úpravy jsou v zahradě dodnes

Prudký svah je v jednotlivých terasách osázen ovocným stromy.22

zřetelné. Na parterovou část bezprostředně za budovou paláce navazuje za oplocením a

Malá Fürstenberská zahrada

příčnou cestou část terasová s dosud zřetelnou osovou vazbou na palác. Cesty

Patří mezi nejvýstavnější terasové zahrady v Praze. Je situována na příkrém svahu

v esovitém uspořádání stoupají k vrcholu svahu. Navazující svah opět z části sestává

v úzkém, mohutnými parcelačními zdmi vymezeném pásu, rozčleněném opěrnými zdmi

z teras a svahů. Přístup ze spodních částí zahrady je umožněn cestami vedenými volně

do deseti odstupňovaných teras. Kompoziční osou zahrady je přímočaré schodiště.23

mírně šikmo vrstevnicemi. V místech, kde je nutné překonat větší terénní rozdíly, byla

Velká Fürstenberská zahrada

vložena schodiště vedená po svahu. Ta však lze dnes pouze tušit. Rozsáhlá vrcholová

Můžeme se domnívat, že stupňovité uspořádání vinic ve svažité partii daly základ

část zahrady, prakticky pod vrcholem Petřína, je ponechána v přírodním rázu, i když lze

pozdějším terasám. Dělení na rovinnou a svažitou část vychází z přirozených dispozic

v terénu místy identifikovat jisté starší terénní úpravy.27

místa. Horní část je členěna deseti nepravidelnými terasami kolem střední osy. Ty jsou

Lesliovská zahrada (Thunovského paláce) Zahrada paláce se rozprostírá ve třech výškových úrovních pod opěrnou zdí

propojeny třemi schodišti umístěnými na střední osu. Spodní dvě litinová, horní je zděné.24

zahrady Na Valech v areálu Pražského hradu. Do zahrady vede od prosklených dveří

Vrtbovská zahrada

paláce nenápadné dvouramenné schodiště.28

Je založena na nepravidelné zužující se parcele, která strmě stoupá do svahu. Má tři

Královská obora Svahy pod Místodržitelským letohrádkem s vyhlídkovou terasou jsou porostlé keři,

výškové úrovně. Ze západní strany je opěrná zeď první terasy, do které je vloženo dvouramenné spojovací schodiště. Střední výšková úroveň terasy je rovinná a dominuje

které stabilizují svažité území.29

jí monumentální opěrná zeď druhé terasy opět dvouramenným spojovacím schodištěm.

Park Cibulka

Horní výšková úroveň terasy je svažitá. Je celá vydlážděná. 25 Schönbrunská zahrada Terasovitě koncipovaná zahrada. Středním dvorem se po dvouramenném schodišti

Základní kompozice romantického díla je dána dramatickou přirozenou modelací terénu, zejména terénním hřbetem směřujícím západním směrem, jehož severně exponovaná strana má lesní charakter na prudkém svahu. Na jižně exponovaném svahu

vstupuje na první terasu. Ta má dvě výškové úrovně rozdělené opěrnou zdí., která je na

se nacházela volná plocha, později ovocný sad.30

ose přerušena širokou rampovou cestou. Zajímavě tvarovaná zeď vykrajuje do svahu

Zahrada Klamovka

dva hluboké a široké oblouky s postranním pravidelným uskočením. Svažitý terén druhé

Dříve se zde rozprostírala velká vinice. Základní kompozice vychází z konfigurace

terasy je zachycen mohutnou opěrnou zdí. Hadovitě vedený systém cest vymezuje

terénu. Prostorová modelace je založena na principu hmotového uspořádání dřevin a

travnaté oddíly. Na svažitém terénu rozčleněném úzkými teráskami je ovocný sad.26

jeho poměrů k travnatým plochám.31

______________________________

Zahrada Santoška

21

Původní obytný dům je zarámován podestou strmých, dynamických palouků se ______________________________

B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s. 133 Bašeová Olga, Pražské zahrady a parky, 1991. s 287 23 B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.137 24 B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.139 25 Architekt, časopis. 1999. 26 B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s. 148 22

27

Bašeová Olga, 1991. s. 159 Zahrada je zcela nepřístupná, B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.155 29 Bašeová Olga, 1991. s.179 30 B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s. 218 31 B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.220 28

9

solitérami věkovitých, převážně listnatých dřevin. Do horní svažité části je vsazena

z jižní a východní strany opěrná zeď.37

elipsa subtilního cestního okruhu členěná několika spojnicemi na menší partie. Ty jsou

Zahrada vily Kinských

vymezeny rozvolněnými skupinami dřevin, vytvářejícími řadu scenérií a průhledů se

Svahy v místech zahrady pokrývaly zprvu lesy, od 12. století z větší části vinice, ty

zpětnou vazbou na architekturu budovy. Dolní partie je prudce svažitá, komunikace

se zde udržely až do třicetileté války. Na přelomu 18. a 19. století byly smíchovské

kopírující vrstevnice ji člení na několik segmentů.32

stráně Petřína pusté, protkány příkrými stezkami obtočeny vozovou cestou. Na obtížné

Zahrada Turbová

terénní úpravě pracovalo i několik set dělníků. Byly provedeny modelace terénu,

Terasová zahrada ve svahu je řešena symetricky na hlavní osu od Jinonické ulice

výsadby a podchyceny četné prameny, vybudovány cesty, vyražena 380m dlouhá štola a

k zahradnímu pavilonu. V horní části zahrady je ovocný sad.33

založeny dva rybníky s vodopádem mezi nimi. Svažitá část zahrady Kinských je na

Zahrada Bertramka

rovinatou napojena prostřednictvím hmotových seskupení vegetace střídaných

Sousední svahy, původně viniční, jsou v současnosti kryty porosty v podstatě lesního charakteru.

34

Zahrada Bertramka je tak chráněna souvislým dřevinným

průhledy. Některé úseky cestního systému svažité části vedou po vrstevnicích nebo šikmo k vrstevnicím, čímž je v kombinaci se serpentinovými oblouky překonán

porostem.

značný výškový rozdíl. Kultivary a dřeviny cizího původu jsou obvykle předsazeny

Zahrada Kneislovaka

před základní dřeviny domácího původu. Uplatnění této zásady je zřetelné zejména u

Původně se zde nacházela vinice. Terénní výškové rozdíly byly překonány úzkými

částečně dochované modelace bočních porostních kulis parteru a průhledu před

terasami. Do horní terasy je vložena přímka pěší cesty, kopírující linku ohradní opěrné

letohrádkem. Např. ze strany Holečkovy ulice je parter rámován skupinou javorů

zdi, jež spojuje usedlost se zahradní kaplí a vyhlídkovou terasou. Horní terasa je

stříbrných a javorů klenů (Acer saccharinum L.. , A. pseudoplatanus ´Leopoldii´ L.) před

propojena schodištěm s dolní terasou. Ta je bez cestní sítě, ovocné stromy jsou

javory mléči (Acer platanoides L.) jakožto základními dřevinami. Rám protější strany

doplněny zejména při západní ohradní zdi pozdějšími výsadbami jehličnanů. Na tuto

parteru tvoří skupina javorů jasanolisktých (Acer negundo L.), vzhledem k jejich vitalitě

terasu navazuje vlastní intenzivní ovocný sad založený ve svahu.35

bez pozadí z domácích druhů dřevin. V zásadě je ve svažité části zahrady uplatnění

Zahrada Kajetánka

kultivarů a dřevin cizího původu mnohem menší než v části rovinné. Převážně se zde

Větší svažitou část zahrady pokrývá starý ovocný sad, který je pozůstatkem

vyskytují základní druhy domácích dřevin, a to v roli solitér a solitérních skupin,

charakteristické původní dispozice ploch. Obecně lze říci, že po zdravotní stránce

tvořených např. dubem letním (Quercus robur

nejkvalitnější dřeviny – javory, ořešáky, jírovce (Acer sp., Juglans sp., Aesculus sp.),

(Sorbus intermedia

lípy (Tilia sp.), jasany a trnovníky akáty (Fraxinus sp., Robinia pseudoaccacia) jsou

SCOP.).

soustředěny v obvodovém pásu zahrady.36

Zahrada vily Portheimka

EHRH.

EHRH.),

jeřábem prostředním a břekem

a S. torminalis L.) nebo lípou velkolistou (Tilia platyphyllos

38

Pod opěrnou zdí zvýšeného terénu u kostela sv. Václava navazuje obvodová cesta a

Zahrada, štěpnice a vinice Šternberské vily v Tróji Svah nad Trojskou ulicí je osázen vinicí v pravidelném sponu, na koruně svahu je

úhlopříčné spojovací cesty mezi bočními vstupy do parku, vedené travnatou plochou

obezděná terasa. Zahrada má dvě výškové úrovně. Na horní terase stojí letohrádek,

s volně rozmístěnými solitérními stromy. Zvýšení okolního terénu je vyrovnáno na

jehož jižní zahradní průčelí je opatřeno monumentálním schodištěm. Horní terasu drží

straně kostela opěrnou zdí, na straně ulice Matoušovy svahem souvisle osázeným

______________________________

vzrůstnými listnatými keři.39

32

______________________________

B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.223 Bašeová Olga, 1991. s.2000 34 V. Blažek, 1934, B.Pacáková-Hošťálková, 2000 35 B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s. 229 36 B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s. 231 33

37

B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s. 243 Procházka 1932, B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s. 250 39 B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s.253 38

10

rozhled na vyhlídkovou terasu. Jižní strana svahu pod zámečkem je členěna soustavou

Zahrada a vinice vily Gröbovka Náhorní část, včetně parteru před severním průčelím domu, je krajinářsky

opěrných zdí a teras, které čekají na obnovu. Za zámečkem, na temeni a svazích

pojednaná s obloukovitě vedenými cestami. Pod domem se nachází vinice, propojená

Zámeckého vrchu, se rozkládá hlavní část parku s řadou vyhlídkových plošin. Členitý

s terasou dvouramenným schodištěm. V jihovýchodní části zahrady se nachází budova

terénní reliéf je tímto způsobem využit k zajímavým pohledům. Rozsáhlá travnatá

usedlosti Dolní Landhausky s terasou drženou opěrnou zdí s nikami, po stranách jsou

plocha se studánkou přechází do svažité partie, členěné systémem cest vedených po

zaklenutá schodiště.

40

vrstevnicích a mezi vrstevnicemi v přirozených obloucích až na vrchol kopce. Tímto systémem jsou též mírně šikmo propojeny vyhlídkové plošiny.45

Zahrada Kramářovy vily Z jižní strany domu je terasa, ze které se dvouramenným schodištěm schází do nižší

Park Jezerka

úrovně mezi opěrnou zdí terasy a opěrnou zdí někdejšího opevnění.

Do parku vede mimo pohodlných mírných cest i několik přístupů a schodišť z prudké stráně na jižním svahu. Strmé svahy jsou v několika místech zpevněny

Zahrada Mülerovy vily Výškové rozdíly překonávají opěrné zídky, terasy a schodiště. Severní, poměrně prudký svah je v horní části zpevněn a podchycen kamenným rastrem, nahrazujícím

kamennými opěrnými zídkami.46 Park Na Skalce

haťování.41

Výškové úrovně v severní polovině parku jsou překonávány schodišti umístěnými v hlavní ose. Cestní síť je vedena v přirozených křivkách, které vyhovují terénním

Park Letenské sady Od 13. století kultivovaly letenský svah vinice. V polovině 19. století se začaly holé

poměrům. Svahy po obvodu parku jsou souvisle osázeny stromy s keřovým podrostem.

letenské svahy zalesňovat. Pro časté sesuvy půdy se v 80. letech 19. století letenské

Ve stromovém patře souvislých porostů jsou použity převážně stanovištně vhodné

stráně zpevňovaly opěrnými zdmi a byly založeny první serpentiny.

42

dřeviny domácího původu.47

Zahrada Nebozízek Většinu území dnešní zahrady pokrývaly za středověku vinice. V průběhu 16. století byly postupně přeměňovány na ovocný sad. Základem půdorysné kompozice zahrady je síť cest, organicky reagujících na dramatický terén petřínských svahů.

2.2. Studium principů řešení vrchu Petřín

Parková kompozice je rámována porosty lesních dřevin, které se nacházejí zejména

Petřín, největší přírodní útvar historické Prahy. Od počátku 60. let řeší Památník

v obvodových partiích a jsou součástí přírodě blízkých ploch.43 Park Riegrovy sady Od středověku využívany jako vinice, pole. Rozvrh cest, opisujících okruhy s četnými krásnými výhledy na Prahu, využil vrstevnice.44 Park Thomayerovy sady Spojnici mezi vstupní částí a terasovými patriemi u zámečku tvoří krátké schodiště, které vedou na sníženou terasu. Schodištěm vedoucím podél zámečku je z této terasy ______________________________ 40

Bašeová Olga, 1991. s.255 41 B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s.265 42 B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s. 275 43 B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s. 281 44 Bašeová Olga, 1991. s.289

národního písemnictví problém agresivních petřínských vod, které ohrožují jak strahovský areál, zejména jeho západní část, tak celý Petřín, Pražský hrad a část Malé Strany. Byl proto od roku 1975 zařazen historický průzkum stavebního vývoje strahovského areálu do rámce vědeckých úkolů Památníku, tak aby jeho výsledky spolu s výsledky výzkumu hydrologického a geologického byly podkladem pro vypracování generálního plánu výstavby, údržby a úprav okolí Památníku. Kolbův popis tohoto vodovodního zařízení (1782) a popis sítě odpadních vod může být platnou pomocí při řešení agresivních petřínských vod, neboť doplněn o záznamy ______________________________ 45

Bašeová Olga, 1991. s.297 B.Pacáková-Hošťálková, 2000, s.313 47 Pražské zahrady a parky, 2000. Pacáková-Hošťálková, s. 317 46

11

z jiných historických pramenů naznačuje, jak bylo v minulosti pečováno o odvodnění

Člověk se svými aktivitami tu byl dřív, než se prales stačil zapojit.53 Můžeme se tedy

petřínských svahů, s jejichž prameny po staletí lidé na Strahově zápasili, usilujíce o to,

domnívat, že svažitost tohoto vrchu lidé překonávali principy zemědělského obdělávání

aby jim vody byly k užitku, nikoli však ke škodě dílu jejich rukou.48

půdy. O důkazech, že lidé zvládali tento princip svědčí archeologické vykopávky a

Petřín, ráj milenců, „slídilů“, pejsků a pejskařů. Petřín, zelený ostrov uprostřed

osídlení této lokality po mnohá staletí.54

města, vyhlídkové místo kategorie č.1, hradba vůči akustickému smogu metropole i azyl

Všechna úbočí skalnatého Petřína postupně pokrývaly vinice. Jedna z nich,

soudobých poustevníků. Existuje ale i jiný Petřín – skrytý v šuplících badatelských

obrácená k Vltavě, dostala pojmenování Nebozez. U vzdálené osady Košíře se

stolů, v zažloutlých archívních deskách, rozptýlený na stránkách často zaniklých nebo

pěstovala na svazích podél potoka vinná réva.55

úzce specializovaných periodik, Petřín jen pomalu a neochotně vydávající svědectví o

Vyobrazení z 60. let 17 století zobrazuje otevřené svahy s vinicemi a místy

některých etapách své minulosti prostřednictvím archeologických nálezových

skupinami stromů. Ve 30. letech 19. století viděl Josef Šembera návrší Petřína

okolností49 a geologických profilů.50

s křížovou cestou a rozvolněnými ostrůvky nízkého a patrně zvlášť nekultivovaného

Petřín proto, neboť je pozoruhodný především tím co nevidíme. Naši předkové si

lesa přecházejícího v křoviny a otevřené travnaté plochy.

byli vědomi toho, že pokud chtějí vytvořit díla úchvatná a ohromující v podmínkách

Konečně Petřín z poloviny 19. století zobrazuje na svém panorámatu Prahy Vincent

svažných, tedy v nepříliš příhodných, bude potřeba učinit taková opatření, aby to co

Morstadt. Praha stále ještě vypadala, jinak, než jak ji známe dnes - zato Petřín je svému

vytvoří, mohli po celý život užívat a aby jejich díla zůstala po staletí dědictvím pro

dnešnímu rázu poměrně dosti podobný. Vidíme pestrou mozaiku lesa a bezlesí,

jejich děti. Tato lokalita dokazuje také skutečnost, že problematiku řešenou v této

podobnou dnešní parkové úpravě. Rozeznáváme otevřené svahy seminářské zahrady,

diplomové práci je potřeba studovat z několika oblastí. Studovat geologické vlastnosti

snad s ovocnými sady. Výše se střídají hustší stromové porosty s otevřenými plochami

dané lokality, historické souvislosti, z historie se poučit a snažit se o to, abychom

travinné vegetace s územími a pásy vyšší vegetace – nejspíš se jednalo o remízky,

původní problém obrátili v náš prospěch.51

stromořadí podél cest a o terasovité meze s křovinami. Dnes má tedy Petřín nejvíce

Tento svah, prudký sráz byl odedávna přitahován obyvateli dané oblasti. Dokazují

stromoví za posledních šest století a možná ještě déle. Zmíněná vyobrazení spojuje

to četné archeologické nálezy, rytiny, zápisy v kronikách. Prudké svahy však ne vždy

především stabilně vysoká krajinná pestrost. V každém období se pravděpodobně

pokrývaly husté lesy. Dosud není určeno, kdy došlo k trvalejšímu odlesnění petřínských

kombinovaly plochy intenzivně obdělávané (vinice, okrasné i užitkové zahrady, někdy

strání, ale zlomky pravěké keramiky, pohřbené při úpatí Petřína ve svahových hlínách,

snad i pole) otevřené, extenzivně využívané louky, ovocné sady podrostlé trávou,

52

dokládají, že zde stromová vegetace, bránící erozním procesům, chyběla. Praha leží na

pastviny a plochy dřevinné vegetace (lesní porosty a křoviny). Lze předpokládat, že

křižovatce kupeckých cest, které zřejmě fungovaly už od hlubokého pravěku. Není tedy

podobný obraz bychom viděli už dříve ve středověku a možná i v některých fázích

jisté, zda na Petříně vůbec v době poledové neporušený listnatý prales existoval.

pravěku.56

______________________________ 48

Křivský, 1983, Strahovský vodovod, str.3 Zavřel, 2001. s.5 50 Cílek, 2005, s.8. Geologické průvodce vycházejí od konce 20. století ve městech Paříž a Praha. V Paříži jsou geologické zajímavosti rozeseté v okruhu téměř 50km, kdežto v Praze nalézáme v hranicích městské dopravy tolik geologických pozoruhodností, že by to stačilo na několik evropských měst. Sedíme zde vlastně v jakémsi pozoruhodném kotli plném geologických příběhů. 51 Babylón je vynikajícím příkladem lidské schopnosti dosáhnout neuvěřitelných výsledků využitím možností, které jsou k dispozici. Všechno, co přispělo k rozvoji města, bylo dílem jeho obyvatel. Babylón měl pouze dva přírodní zdroje – půdu a vodu v řece. Vybudování zavodňovacího systému bylo jedním u největších technických objevů. Z řeky vedly ohromné kanály a od nich úzké žlaby, kterými byla země doslova protkána. Z kanálů otroci čerpali vodu do žlabů, půda se zavlažila a probudila k životu. Závlahové hospodářství přineslo úrodu jakou svět ještě neviděl. 52 Zavřel, 2001, s. 10. Zkameněliny byly v minulosti získány z míst, kde došlo k sesuvu svahovin. 49

Vinice počal zakládat Karel IV. a v tomto duchu pokračovali zakládáním vinic také mniši petřínských klášterů. ______________________________ 53

S čím dál větší jistotou dnes krajinná archeologie a archeoekologie ukazuje, že lesy ustupovaly člověku vlastně vždycky – tedy už od doby, kdy se po době ledové začaly tvořit. Zavřel, 2001, s.38 54 Svahy nad úpatím petřínského vrchu, i výše ve svahu, sloužily odedávna k pohřbívání. Další staré pohřebiště, situované v severní petřínské stráni, bylo porušeno v důsledku neohlášené stavební aktivity. Při rekonstrukci Vratislavského paláce v ulici Tržiště došlo v roce 1993 na horní terase barokní zahrady k rozsáhlým a nekvalifikovaným zásahům do terénu. Přivolaní odborníci zjistili, že zemní práce narušily neznámé pohřebiště pravděpodobně středověkého stáří. Mrtví zde byli pohřbíváni do hrobových jam obdélného půdorysu s většinou zaoblenými rohy, šikmými stěnami a rovným dnem. Zavřel, 2001, s. 116. 55 Zavřel, 2001, s.22. 56 Pražský vrch Petřín. Historické souvislosti, Zavřel, 2001, s.40.

12

Petřín je, dá se říci, „nacucanou houbou“ v centru města, nezávislou na Vltavě ani jejích přítocích. Naopak, několik petřínských pramenů vytvořilo v minulosti vodoteč, nazývanou Malostranský potok.57 Lidé si byli v minulosti dobře vědomi vlastností petřínského svahu, věděli o rizicích i o množství agresivních pramenů. Dokázali však s vodou pracovat, i když to mnohdy vyžadovalo mnoho úsilí. Díky unikátnímu systému štol dokázali vodu přivádět do zahrad a sadů, čímž vlastně podpořili jejich vznik.58 Jedná se o strahovský vodovod, který objevil archeologický výzkum. Složitý a technicky velmi zajímavý systém byl budován již před započetím stavby strahovského kláštera.59 Voda se přiváděla samospádem z vydatných pramenů na východních svazích Petřína. Rozváděla se několika kanálky do klášterních budov a do kašny ve studničním stavení. Z kašny stékala voda do vytesané nádrže a odtud odtékala kanálkem do velkého bazénu v rajském dvoře. V jeho východním boku se nacházel kanálek, který sváděl vodu k severovýchodu do strahovských zahrad i vinic a zásoboval vodou snad i ves Obr. 4 Královská zahrada a Jelení příkop na mapě hradního vodovodu (výřez) z roku 1723, kterou vypracoval F.A.L Klos. (B. Pacáková, Hošťálková, 2000).

Oboru, která ležela pod Strahovem a patřila klášteru.60 Z dostupných pramenů se dovídáme o péči, jakou tomuto vodovodnímu systému projevovali opati, spravující v dané době klášter. Péče spočívala nejen v opravách, ale také v postupném rozšiřování systému, vždy v závislosti na tom, zda se objevil nový pramen nebo nová zahrada vyžadující zavlažování. Velkou péči věnoval např. opat Questenberk úpravě strahovských zahrad a zahradní architektuře. Nad pramenem, který byl objeven při stavbě nového opatství, dal postavit fontánu s vodotryskem a v její blízkosti vystavěl letohrádek, obklopený květinovými záhony.61 Až do konce 16.st. sloužil Strahovu pravděpodobně starý románský vodovod. V té době započal stavět novou tzv. Zahradnickou štolu opat Lohel. Tato štola ______________________________ 57

Obr. 5 Zahrada kláštera na Strahově, přiléhající k budovám z jihu a východu. Prospekt z roku 1736. (B. Pacáková, Hošťálková, 2000).

Jeho erozní síla přispěla ke vzniku údolí s nejnižšími partiemi v místech dnešních ulic Břetislavova a Tržiště. Koryto v současnosti zaniklého potoka, se podařilo na několika místech malostranské kotliny odkrýt archeologickými sondami. Jeho tok využili i stavitelé opevnění. Nejdříve byl sveden do raně středověkého opevňovacího příkopu, později i do příkopu gotické fortifikace Menšího Města pražského. Vody podzemní a povrchové, Zavřel, 2001, s. 18. 58 Italské zahrady zásobují vodou většinou silné prameny proudící z kopců a hor. Zavřel, 2001. s.48. 59 Křivský, 1983. s. 7. 60 Voda, můžeme ji vnímat všemi smysly – vidíme ji, slyšíme její zvuky, vnímáme její vůni či zápach čichem, chutnáme ji a dotýkáme se jí. Vodu tedy esteticky vnímáme různě nejen v závislosti na její fenomenální podobě, ale také na povaze našich smyslů, které jsou v daném kontaktu v popředí. Dewey upozorňuje, že esteticky nikdy nevnímá pouze lidský smysl, ale člověk jako celistvá bytost. Dewey, Art as Experience ,1934. 61 Křivský, 1983. s. 9

13

pravděpodobně sledovala dráhu románského vodovodu. Opat Kryšpín Fuk ve štolách

hrozba sesuvů půdy.67

počal vyzdívat dna a důmyslným zařízením vyřešil jejich čištění. Ve strahovském areálu

Kde se voda na Petříně bere? V horní části vrchu se v závislosti na klimatických a

dal postavit několik kašen, do nichž vytékala voda z potrubí, a postaral se o rozvádění

geologických poměrech vytváří několik horizontů podzemních vod. Stálý a

vody do nádrží upravených ve vinohradech a zahradách. K jejich závlaze měly sloužit i

nejvydatnější z nich se nachází při bázi hornin druhohorního stáří, kolem vrstevnice o

rybníky v opatské zahradě ve svahu pod prelaturou, které zachycovaly dešťovou a

nadmořské výšce 290m. Atmosférická voda, infiltrovaná na celém území petřínsko –

povrchovou vodu.

62

bělohorské plošiny, se hromadí hlavně v pískovcích - nad nepropustnou polohou

Velký vliv na vodovodní systém měla náročná barokní výstavba. V těchto letech

jílovitých sedimentů.68

musel klášter neustále pečovat o vodovod, o přívod vody pro potřeby kláštera, také však

Vody z petřínských svahů bylo využito i k pohonu první lanovky z roku 1891, byla

o odvod spodní vody, která ohrožovala vlhkostí zdi jeho budov. Bylo především nutné

zde využita přebytečná voda ze štoly u Nebozízku. Mnohé štoly však přestaly v průběhu

pravidelně prohlížet štoly a opravovat je. K roku 1681 je v análech zpráva o opravě

věků plnit svou funkci, docházelo k zanesení odtokových kanálů, částečnému zavalení

Lohelovy štoly, v níž došlo k sesuvu půdy. V mokrých letech, která klášterní analista

nebo úplnému zániku chodeb. Složité hydrogeologické poměry Petřína již v roce 1890

zaznamenává, nestačily štoly odvést všechnu vodu prýštící z petřínských svahů, a

vzbuzovaly obavy o stabilitu svahu. Svahové uloženiny s převahou jílovitých

zejména prameny, do té doby nezachycené, ohrožovaly vlhkostí klášterní zdi. Klášter

komponentů způsobují, zvláště při silním zvodnění, snížení smykové pevnosti, a tím

dal proto v posledních dvou desetiletích 17. století opět vyhloubit několik nových

nebezpečí sesuvů. Ač byly již v 19. století nad Nebozízkem vybudovány dvě

podzemních vodovodních štol.64Ty byly pravidelně opravovány.

odvodňovací štoly, petřínskou stráň stále smáčely četné prameny69, které bylo třeba při

Třebaže byl strahovský vodovod důmyslné dílo a byl neustále rozšiřován, nedovedl

stavbě lanovky a příslušných sadových úpravách svést do kanalizace nebo využít jinak.

zabezpečit strahovskému areálu a přilehlým oblastem rovnoměrnou dodávku vody. Byl-

Situace se výrazně zhoršila v 60. letech 20. století po výstavbě studentských

li suchý rok, voda nedostačovala, přesto se objevovala vlhkost ve zdivu klášterních

panelákových kolejí na Strahově.70 Z nekvalitně provedené kanalizace, vodovodních a

budov. Vlhkostí byly klášterní budovy ohroženy ještě více v letech mokrých, kdy

teplovodních sítí docházelo k velkým únikům tekutin do podzemního kolektoru. To se

vodovodní štoly nestačily pojmout všechnu spodní vodu. S vlhkostí zdiva ve svých

začalo projevovat již v roce 1964 a skončilo katastrofálním sesuvem a zničením tělesa

budovách se klášter vyrovnat nedokázal.65 Kvůli vlhkosti, která stále přetrvávala, nechal

lanové dráhy v roce 1967.

opat Mayer prozkoumat a zaznamenat celý vodovodní systém Kolbem.66 Ve svých

Při něm byl výtok z vodní štoly na Nebozízku oproti normálnímu stavu desetkrát

návrzích

by se mohla využít hromadící se voda pro

zvětšen a ve svahu se objevilo několik nových pramenů, které sesuv podpořily.71 Od té

zavlažování zahrad a ovocných sadů. Upozorňuje i na to, že častou příčinou průsaků

doby se Petřín stal malou noční můrou hydrogeologů, inženýrských geologů a

vody k základům zdiva je nedostatečné vyzdění žlabů a kvůli zanedbané údržbě i častá

______________________________

______________________________

67

62

Kolbe

např.

uvádí

jak

Z listů jeho zpravodajů se dovídáme o obtížích, které byly spojeny s hloubením a vyzdíváním štol, o vodě z drobných vedlejších pramenů, která narušovala práci zednických tovaryšů. Zvětralý pískovec se místy sesouval, tovaryši, kteří se báli zavalení, odmítali ve štolách pracovat. Křivský, 1983, s.11. 63 V roce 1685 se opravovala štola Zahradnická. Křivský, 1983, s.13. 64 Když byla v roce 1691 spodní vodou ohrožena stavba budovy letního refektáře, byla vystavěna pro jeho ochranu štola, pravděpodobně tzv. malá zahradnická štola, která zachytila vodu z pramene ve svahu nedaleko zahradnického domku a svedla ji do velké zahradnické štoly. Křivský, 1983, s.13. 65 Křivský, 1983, s.15. 66 Obsahem je zhodnocení stavu a návrh na nápravu. Část věnuje i zahradám, vinicím, sadům. U staveb věnuje pozornost zdivu a klenbám, upozorňuje na vlhkost zdí a pátrá po příčinách, u odpadních štol sleduje jejich dráhy, popisuje, kde procházejí zdmi budov a zaznamenává štolové komíny, stejně tak sleduje dráhy vodovodních štol, popisuje potrubí a všímá si pozorně pramenů, jejich vydatnosti a kvality vody. Křivský, 1983, s.27.

.Je proto nanejvýš nutné, aby se každoročně vyztužily klenbou alespoň tři sáhy chodby, až se vyzdí celá štola a tím se předejde každému případnému nebezpečí a škodě. Křivský, 1983, s.61. 68 Jílovitě rozvětralý ordovický podklad i nasedající železité pískovce a cenomanské jílovce podloží zvodnělých pískovců jsou mírně ukloněny k východu a severu. Na okraji celé křídové plošiny (hlavně ve východních a severních partiích petřínských strání) proto docházelo a dochází k různě silným vývěrům podzemních vod ve formě typických vrstevných pramenů, horizontálně rozložených pramenných linií a mokřin. Zavřel, 2001, s.18. 69 Fakt, že voda může nabýt různých podob s velkých množstvím vlastností, které reagují na změnu ostatních složek prostředí – na zakřivení a kvality zemského povrchu, na změny atmosférické teploty, na závany větru a mnoho dalších okolností, způsobuje, že konkrétní pohyb vodního proudu v přírodě je stále nepředvídatelný. Z. Kalnická, 2007 70 Tlaky na změny v územním plánování, vzrůstající zástavba, RNDr. Jan Čurda, ústní sdělení. 71 Není pak divu, že ztráty pitné vody se pohybují kolem 26-30%, Pražské vodovody a kanalizace, ústní sdělení, 2008.

14

statiků. Svědčí o tom nekonečná řada posudků, zpráv a expertiz, neustále se vracejících

Technické stabilizace využíváme v době, kdy samotná vegetační ochrana není schopna

k hydrogeologickým poměrům Petřína a stabilitě jeho svahů.72

čelit erozi, sesuvům apod. Často je to důsledek odkládání oprav technických prvků a

K další pozoruhodnosti Petřína patří princip uspořádání jeho zahrad. Jistě není náhodou, že těchto deset svébytných a výrazově odlišných zahradních a parkových

zanedbání péče o prvky vegetační. Následně dochází k tomu, že se vynakládají několikanásobně vyšší náklady na nápravu.74

teritorií, která řadíme mezi památky zahradního umění, obtáčejí petřínský kopec

Při volbě stabilizace svahů musí vždy předcházet podrobný průzkum dané lokality

v magické spirále. Ta začíná ve strahovském sedle, běží po S, V, J a JZ svahu Petřína a

a všech dotýkajících se vědních oborů, kterými se posoudí všechny příčiny nestability,

směřuje k jeho vrcholu. Na začátku pomyslné spirály leží Velká Strahovská zahrada,

na základě všech potřebných zjištění se určí buď technická, biotechnická nebo

resp. její část, spadající do sledovaného území. Na ni navazuje série palácových zahrad

biologická stabilizace.

na severním svahu Petřína, sestávající ze zahrad Lobkovické, Schönbrunské,

Studiem lokality parku Mrázovka vychází najevo důležitost terénních průzkumů,

Vratislavské a Vrtbovské s tím, že Vrtbovská zahrada leží již v místě, kde se petřínské

neboť i stanovení metodiky proběhlo přímo v terénu vzhledem k nepřehlednosti

brdo otáčí k východu. Na východním svahu leží Seminářská zahrada a vedle ní, mezi

situace.75 Na základě terénních průzkumů, studiem map, zjištěním širších územních

lanovou dráhou na Petřín a Hladovou zdí, zahrada Nebozízek. Ve směru J až JZ od

vztahů byl vyhodnocen stávající stav, následně pak navazovalo samotné vypracování

Hladové zdi se rozprostírá zahrada Kinských. Menší úsek severní hranice zahrady

projektu.

Kinských tvoří barokní fortifikace, která spolu s Hladovou zdí vymezuje Růžový sad na

Příklad parku Mrázovka ukazuje tu skutečnost, že problém stabilizace svážných

vrcholu petřínského kopce, kde severně od Hladové zdi leží park u rozhledny na

území nelze posuzovat na základě jediné metodiky, neboť se zpravidla jedná o území

Petříně. Proces uspořádání petřínských zahrad a parků byl spjat s přirozenými

velmi složitá, často komplikovaná a např. odlišná půdní vlastnost může znamenat zcela

dispozicemi místa, souvisel se slohovými proměnami města a sám o sobě představoval

jiné řešení problému. Dalším možným přístupem je řešení na základě zjištění příčiny

tříbení nejen územně, ale i výrazově svébytných celků.73

sesuvů (studiem vychází najevo nejčastější příčina sesuvu vlivem vody). Vždy bude metodika přístupu shodná v následujících bodech: terénní zjištění,

2.3. Výsledky rozborů bakalářské práce Biotechnické a biologické metody stabilizace svahů mají nezastupitelnou úlohu v ochraně proti sesuvům, často se však neobejdou bez pomoci technické stabilizace.

studium map, vyhodnocení současného stavu, územní vztahy, poté vlastní návrh řešení.76

2.4. Shrnutí výsledků studia

______________________________

Shrnutím kapitol 2.1, 2.2 a 2.3 docházím k názoru, že ať už naši předkové používali

72

Na poměrně malém území byly popsány stovky geologických dokumentačních bodů. Sanace sesuvu u Nebozízku a práce spojené s odvodněním Petřína pomocí jímacích vodních galerií si vyžádaly výdaje ve výši desítek milionů korun. Petřín a Malá Strana však žijí svůj pestrý geologický život dál. Většina štol není udržována a inženýrskými sítěmi na Strahově stále unikají fekální vody do nitra vrchu. Zvláště po déletrvajících deštích, kdy voda ve velkém množství nekontrolovaná proudí do svahovin, dochází na úpatí k zaplavování sklepů, podmáčení cest a základů domů. V letech 1991-1992 se v betonové podkladové desce tělesa lanové dráhy znovu objevily trhliny, zatím menší posuny v podloží porušily některé cesty. 73 Při hodnocení procesu utváření petřínských zahrad a parků nelze pominout nařízení Karla IV. z roku 1348 i vzdělávání zahrad a vinic s ušlechtilou révou. Nařízení podpořila v roce 1358 ještě dvě privilegia. Prvým z nich, vydaným v únoru 1358, přikázal Karel IV. vysazování vinic v okruhu tří mil okolo města. Vinice a zahrady, které pod vlivem těchto opatření vznikly zejména na území přičleněném k Malé Straně, nevídaným způsobem ovlivnily vzhled středověkého ohrazeného města. Ve spojení s plochami lesního i jiného charakteru vytvořily v následujících stoletích prostor pro utváření celého souboru petřínských zahrad, navazujících na zahrady strahovské. Zavřel, 2001, s.150.

technického, biotechnického či biologického opatření při řešení stabilizace svahů, vždy musela po každém opatření následovat řádná údržba a kontrola. Někdy „stačilo“ postavit opěrné zídky, schodiště, zpevnit terasy, osázet v rámci stabilizace svahy vegetačními prvky, vybudovat bazény pro sběr přebytečné vody, jindy to bylo složité technické dílo výše popisovaného strahovského vodovodu, které ve velkém měřítku ______________________________ 74

Laborová, bakalářské práce, s. 6. Borusík, Šimek, 1994. 76 Laborová, bakalářská páce, s.53 75

15

působilo jako drenážní systém odvodnění tohoto složitého geologického horizontu

Minaret je toho důkazem. Jedná se také o lužní polohu, jedna z poloh nejméně

(používali technická opatření, aby mohla později spolu s vegetační složkou navzájem

vhodných k 60m vysoké stavbě, ale Minaret stabilní je díky dřevěným pilotům, které jej

splynout ve funkci biotechnickou).

v bažinatém terénu již staletí podpírají. Stejný příklad dokazuje Rajhrad. Postavený

Tento princip odvodnění, potažmo metody stabilizace svahu mne přivedl k myšlence, prozkoumat principy odvodnění svážných poloh v urbanizovaném prostředí

v nejnepříhodnějších podmínkách, ale stavitelé všechny kritické a ohrožující činitele znegovali, ke stavbě použili dubové piloty.

dvou pražských vilových čtvrtí, Braníku a Hlubočep (analytická část 3.1., 3.2.).

Pražský Černínský palác je naopak postavený na velice vhodném místě stabilního

V těchto modelových objektech jsou uplatňovány velice podobné principy, které

ordoviku. Je ukázkou projevu citu pro lokaci, ctění přirozenosti a dispozic místa.

používali i naši předkové v objektech zahradní a krajinářské architektury, avšak

V lokalitě Pohořelec v Praze od roku 1720 nenajdeme sebemenší náznak narušení,

častokrát nikoliv s takovou noblesou jako naši předchůdci.

neboť stavitelé se zde dokázali přizpůsobit podmínkám geologickým, hydrologickým,

Nenechme se mást, že naši předkové byli vždy neomylní. Studiem archívních

měli obrovský cit pro lokaci. Břevnovský klášter naopak ukazuje, jak princip fungující

materiálů v pražském geofondu zjišťuji, že ne vždy za porušením stability opěrných zdí

od středověku dokáže neuvědomělé zacházení zničit prakticky okamžitě. V této lokalitě

či schodišť byla nedostatečná údržba těchto prvků nebo pronikající voda. Za

došlo (během minulého režimu) k zabetonování odvodňovacích štol. Voda, která

nestabilitou terasové zahrady Ledeburské, malé Pálffyovské byly místy až 5,8m vysoké

následně musela odtéci jinam, napáchala značné a místy nevratné škody.79 Vždy je důležité přesně určit, které opatření, zda biologické, biotechnické či

navážky a nestejnorodé základové poměry. Tím, že se jedná o navážky ve velmi prudkém svahu, lze je považovat za potenciálně náchylné k sesouvání.77 Studium archívních pramenů v pražském geofondu je velice cenným studijním prostředkem. Z posudků totiž, až na výjimky vyplývá, že problém sesuvů je zkoumán,

technické, je v konkrétních podmínkách nejlepší. Někdy jsou to prahy, obložení, roury, travní drn, keřový porost. Pokud tato opatření schází, přidávají se k efektu svážení všechny existující faktory a výsledek se pak dostaví prakticky okamžitě.

řešen a opatření navržena pouze na základě terénních průzkumů a potřebných i

V doporučení metod stabilizace se opět geofond ukazuje vhodným studijním

laboratorních rozborů. Až na výjimky posudky odkazují na použitou literaturu. Pokud

materiálem. Kupříkladu RNDr. Ludvík Hanuš po zjištění příčiny sesuvu (soustředěný

na literaturu odkazují, jedná se vždy o jiné prameny z geofondu.

tok vody sutí a svahovými hlínami)80 v prostoru pražské Nikolajky nedoporučuje

Častým uváděným důvodem sesuvů je vedle působení vody také nectění

původní záměr lokality zastavět obytnými domy, ale navrhuje provést biotechnickou

přirozenosti pozemků. Následky těchto činností mají mnohdy rozsáhlé ekologické

metodu stabilizace založením parku nebo sadu. Ing. Navrátil v rekreačním areálu

dopady. Příkladem nectění přirozenosti lokality je např. dálniční násyp u Tuřan, kdy

Petynka, kde také docházelo k sesuvům, doporučuje kombinaci technických i

v roce 1996 došlo k jeho sesutí. Ukázalo se, že násyp v těchto místech protíná území

biologických metod stabilizace.81 Na základě, provedení jednoho či druhého opatření

přirozeného odvodnění. Došlo zde k vzestupu podzemní vody díky lužní poloze této

doporučuje ochránit svah proti dešťové vodě: vhodnou vegetací, zatravněním či

lokality. Místo násypu by bylo vhodnější použití nosných pilířů.78

vhodnými dřevinami. Poté se mohou na svahu bezpečně budovat pěší cesty, ale tak, aby

Ne vždy musí na první pohled nestabilní podloží znamenat neúspěch. Lednický ______________________________ 77

Ke svahovým pohybům by mohlo dojít pouze za extrémních okolností, kterými by bylo porušení některé ze zdí ve spodní části svahu nebo např., nadměrným zvodněním navážek a tím jejich přitížením, namrzáním, vyplavováním jemných součástí navážek, případně vyplavením pojiva ze starého zdiva. V takovém případě by mohlo dojít následně k havárii celého nebo větší části svahu. RNDr. Krausová, 1990. 78 Násyp počal vlivem vody klesat. Tato technicky náročná plocha vyžadovala navrtání odvodňovacích vrtů. Bez užitku se tak přelévají tisíce litrů pitné vody. Před stavbou dálnice měla v této lokalitě, vzhledem ke kvalitě vody, vzniknout vodní továrna. RNDr. Jan Čurda, vedoucí Správy oblastních geologů, vedoucí odboru aplikované geologie, hydrogeolog, ústní sdělení, 2008.

______________________________ 79

RNDr. Jan Čurda, vedoucí Správy oblastních geologů, vedoucí odboru aplikované geologie, hydrogeolog, ústní sdělení, 2008. 80 Svah se počal sesouvat nejprve u paty, kde byl nejstrmější 28° až se nakonec zřítil a zatrhl až k horní hraně svahu erozní deprese. V horní partii sesuv obnažil sklaní podklad a v zátrhu starou vodovodní síť, která působila jako drenáž pro unikající vodu. Protože nebyl sesuv sanován, může i srážková voda časem zhoršit stav akumulační oblasti. Uvádí únik vody až 30%. RNDr. Ludvík Hanuš, GF 1983. 81 Doporučuje provést na hraně komunikace řadu velkoprůměrových pilot vetknutých do navětralé břidlice, která přeruší kluznou plochu sesuvu, piloty doporučuje o Ø 1m, v osové vzdálenosti 3-4m na délku cca 60m, vzájemně je svázat železobetonovým chodníkem. Nebo na hraně vnější, na komunikaci provést železobetonový práh zakotvenými předpojatými šikmými kotvami do navětralých hornin skalního podloží. Může být použito pro chodník něco pro oplocení.

16

příčný sklon byl vždy ke svahu, kde musí být odvodňovací strouha přerušovaná

schodiště více předsunuté a jejich ramena kryjí vhodné keře. Vnitřní strana zídek je

vývařišti, příčnými stružkami nebo jinou vhodnou protierozní úpravou.82 Práce

kolmá, zatímco vnější ustupuje směrem ke svahu pod úhlem asi 20 až 30°. Základ zídky

nedoporučuje provádět v období intenzivních jarních nebo podzemních srážek ani

postavený v pevné hornině mívá šířku odpovídající polovině výšky zdi, tedy 60–75cm.

v době tání, neboť v těchto obdobích se díky proudění průsakové vody83 atmosférických

U paty opěrné zídky ukládáme drenážní materiál, popř. trativody, aby nedošlo

srážek výrazně snižuje stupeň bezpečnosti stability svahu.84

k podmáčení základu. Některé drenážní trubky vyúsťují vně zdi.

Zahrada Kinských naopak dokazuje jak naši předkové mistrně provedli biologickou

Závěr této kapitoly bych ráda věnovala fenoménu vody, již několikrát v této

stabilizaci nejprudších svahů. Analýza sortimentu dřevin totiž dokládá, že zahrada

kapitole jmenované. Voda jako nejčastější příčina sesuvů, narušení opěrných zdí, puklin

Kinských byla po této stránce mistrovské dílo. Dokazuje to práce s domácími i

apod. Není to však především lidská snaha podmanit si vše? Voda ale není věc, není to

cizokrajnými dřevinami, především předsazení kultivarů a dřevin cizího původu před

dělitelný objekt, se kterým můžeme manipulovat a jeho činnost kontrolovat. Pokud

domácí druhy.85 K omezenému využití kultivarů a dřevin cizího původu došlo ve

dokážeme vodu spoutat či regulovat, je to možné jen v omezené míře, přičemž širší

svažitých a nejvyšších partiích zahrady s převážně domácími druhy dřevin, a to i v roli

důsledky této regulace nám stále unikají. Voda má spíše charakter síly, energie,

solitérů a solitérních skupin.

86

vzájemných vztahů. Berleant (2000) uvažuje, zda se z tohoto vodního světa můžeme

Zahrady zakládané ve svahu jsou dnes jednodušší, bez složitých doplňujících

poučit o svém vztahu k přírodě jako celku, respektive zda tato zkušenost může prospět

objektů87, jako tomu bylo u, mnou milovaných, italských renesančních zahrad, kde byl

naší enviromentální výchově. Dospívá k názoru, že „vodní prostředí nás vede

svažitý terén přeměněn v soustavu teras, ozdobných balustrád, schodišť a zídek. Plně se

k respektování přírodních procesů. Poskytuje nám střízlivý obraz lidských rozměrů a

využívalo výhledů do kraje, kaskád pro přepad tekoucí vody a dekorace sloupovitých,

omezení.89

stále zelených rostlin. Pokud je možný přístup na pozemek shora, staví se objekt domu v horních partiích a úprava zahrady se podřizuje hlavní dominantě. Úpravě zahrady předchází přesné zjištění sklonu pozemku a jeho vrstevnice. Řešení svahu je stanoveno projektem.88 Terasy bývají široké 2 – 8m, podle sklonu pozemku. Opěrné zídky nemají přesáhnout výšku 150cm. Aby se dosáhlo pohodlnějšího stoupání, staví se schody a ______________________________ 82

Stezky by měly být vždy částečně v odřezu a částečně v násypu, jehož ohumusovaný povrch by měl být mechanicky fixován buď hydroosevem, proutěnkami nebo svahovými tvarovkami. Měla by platit zásada, že svah nebude ve stezce přetěžován ani v odřezu odlehčován. Patu svahu doporučuje fixovat sběrnou, po úsecích prováděnou, drenáží hlubokou 2-2,5m mající za úkol co nejrychleji odvádět průsakové agresivní vody a tím zlepšovat stabilitu svahu. Zdůrazňují nutnost citlivého přístupu k provádění všech prací jak na horní hraně svahu při sanaci sesuvu, tak i při provádění stezek nebo drenážování s paty svahu. 83 Kursisto 2000 nazývá vodu „podivným přírodním vagabundem“ , který může způsobit velké změny na nesprávném místě a v nesprávný čas. 84 Ing. Navrátil, 1983, rekreační areál Petynka. 85 Tento princip je uplatňovaný především ve spodní rovinaté části zahrady. B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.158 86 B.Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000, s.159 87 Římské zahrady – svažitý terén vyrovnávala soustava teras a jednoduše upravených schodišť. Zvláštní úlohu hrála v renesanční zahradě voda. Klidná, zrcadlící oblohu v pravoúhlých bazénech, stékající tenkými pramínky po jemných tvarech fontán nebo voda padající po svažitých kaskádách či tryskající ze stěn. (B.Pacáková-Hošťálková, 2000) 88 M. Dvořák 1998

______________________________ 89

Protože vodní prostředí z velké části existuje bez toho, aby je vytvořil člověk,…jsme nuceni akceptovat, že jsme občas nemohoucí. Berleant, 2000.

17

Širší územní vztahy lokalit studovaných v úvodu 3. Analytické části

3. Analytická část Tato kapitola diplomové práce je výsledkem terénních průzkumů a je dokladována vlastní fotodokumentací. Pořízení technické fotodokumentace s

rozpracovanými

komentáři je rovněž hlavní náplní analytické, nebo-li rozborové části. Úvod analytické části věnuji dvěma pražským lokalitám, a to Braníku a Hlubočepům, v nichž se zabývám principy řešení stabilizace svahů v urbanizovaném prostředí vilových čtvrtí (technické, biotechnické a biologické metody stabilizace prudkých, příkrých i nakloněných parcel vilových zahrad). V kapitole 2.4. Shrnutí výsledků udávám důvody pro které se rozhoduji tuto analýzu provést. Důvodem je mj. princip odvodnění těchto svažitých poloh. Všímám si zde odvodnění svahů prostřednictvím vegetace, technických prvků, opěrných zdí, schodišť. Tento postup je zvolen rovněž pro podpoření myšlenky, že bez následné údržby a soustavné péče i sebelepší princip nedozná trvalého efektu. V následující části této kapitoly jsou popisovány principy stabilizace v několika modelových objektech, kterými jsou pražské, brněnské i jiné jihomoravské lokality. Jednotlivé technické aspekty jsou srovnávány dle typu terénní situace (stabilizace

Obr. 6 Terénní průzkumy v lokalitě Braník

svahu, odvodnění cest, opěrné zdi, apod.). Na jižní Moravě byly terénně hodnoceny tyto lokality: Petrov a Špilberk v Brně, dále Lednice. V Praze pak tyto lokality: Malá Strana, Lihovar, Petřín, Nebozízek, Mrázovka, Letná, Smíchov, Bertramka, Kinského zahrada, park Sacré Caeur, Vyšehrad, Park Skalka a park Santoška. Pro srovnání stabilizačních opatření doplňuji uplatňované metody dvou zahraničních lokalit, a to italského Livigna a švýcarského St. Moritz. Obě tato místa jsou pro srovnání vhodná z hlediska tamních svažitých poloh. Výsledky terénních průzkumů popisuji v komentářích na jednotlivých dílčích listech. Jednotlivé listy rovněž obsahují fotografie základních technických aspektů řešené problematiky a v jednotlivých komentářích na tyto aspekty (ve fotografiích) odkazuji. Jednotlivé typy terénních situací shrnuji v dílčích závěrech. Celá kapitola je zakončena závěry SWOT a komentář. Výsledky analytické části i kapitoly předchozího studia jsou výchozím prostředkem pro 5. Návrhovou část.

Obr. 7 Terénní průzkumy v lokalitě Hlubočepy

20

Konventní zahrada

3.

Použité principy

2.

Zavřel Jan a kolektiv, Pražský vrch Petřín, 2001

11.

Park Pod Hradbami

Lemován ulicemi Na Libušince a Libušina.

196-226

Svahy jsou místy podchyceny Zavřel Jan a kolektiv, Pražský opěrnými zídkami, souvislý porost vrch Petřín, 2001 na svazích, systémy cest a schodišť.

Opatská zahrada Praha 1–Hradčany, je součástí 250-279 klášterního komplexu Královské kolonie premonstrátů na Stahově.

Pramen objevený při zemních pracích využit jako zdroj vody pro fontánu s vodotryskem, zdokonalování vodovodů, kanalizační síť. Rybníky pro zadržování dešťové a povrchové vody.

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000

12.

Ledeburská zahrada

Malá Strana

205-230

Terasové uspořádání, masívní dvouramenné schodiště, mohutné opěrné zdi.

4.

Vyhlídka s vinicí

Praha 1–Hradčany, je součástí 276-284 klášterního komplexu Královské kolonie premonstrátů na Stahově.

Je pěstěna na čtyřech teráskách, držených nízkými kamennými opěrnými zídkami, které sledují přirozenou modelaci terénu.

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000

13.

Malá Pálffyovská zahrada

Malá strana

195-225

Členěna opěrnými zdmi v sedmi terasových úrovních. Strmé přímočaré schodiště.

5.

Velká strahovská zahrada

V prostoru mezi Úvozem a Strahovskou ulicí.

225-320

Štoly, terasové modelace terénu, svažité partie zpevněny lesím porostem.

Zavřel Jan a kolektiv, Pražský vrch Petřín, 2001

14.

Velká Pálffyovská zahrada

Malá strana

195-225

6.

Zahrada kláštera Leží severně od ulic v Břevnově Markétská a U Vojtěšky.

325-368

Olga Bašeová, Pražské Jsou zachovány schodiště, terasové zdi. Systém podzemních zahrady a parky, 1991. chodeb pro sběr vody, kolmo vedené svažité cesty, lesnatý svah s různorodým porostem.

15.

Kolovratská zahrada

Malá Strana

192-225

Členěna opěrnými zdmi v osmi terasových úrovních, schodiště, opěrné zdi, tunelová schodiště, terasové zdi. opěrnými zdmi do Je rozčleněná

Vodovodní systém.

sedmi teras. Přímočaré schodiště, systém opěrných zdí. Prudký svah osázen ovocnými dřevinami.

Zdroj

Systém odvodňovacích štol. Terasové upořádání ovocného sadu. Kašny pro sběr vody.

Praha 1–Hradčany, je součástí 290-295 klášterního komplexu Královské kolonie premonstrátů na Stahově.

Rozmezí nadmořských výšek/m n. m.

Vyšehrad

Lokalizace

Zahrady a parky Vyšehradu

225-320

Zdroj

10.

Rozmezí nadmořských výšek/m n. m.

Terasové uspořádání vinic, Olga Bašeová, Pražské štěpnic. Odtokové kanály, bazény zahrady a parky, 1991. pro sběr vody, lavatorium.

Lokalizace

Název objektu

Zahrady kláštera Jižně od ulic Pohořelec a na Strahově Úvoz, na plošině Pohořelce a svazích Petřína.

Pořadové číslo

Název objektu

1.

Použité principy

Pořadové číslo

2.4.1 Shrnutí výsledků v objektech zahradní architektury

Jásek, Historický vývoj pražského vodárenství, 1997

Kol. autorů, Palácové zahrady pod Pražským hradem, článek, 1997

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000 Olga Bašeová, Pražské zahrady a parky, 1991.

7.

Zahrada kláštera Vymezena ulicemi 195-205 na Slovanech Vyšehradskou, Trojickou, Pod Slovany.

B. Pacáková-Hošťálková, Mohutná barokní opěrná zeď, Pražské zahrady a parky, szstémy opěrných zdí, terasové 2000 pločiny, řadové uspořádání porostu. cesty, vedené po úzkých terasových plošinách propojených schodišti, doplňují dřeviny v nepravidelných skupinách.

16.

Malá Malá Strana, mezi Fürstenberská Kolovratskou a Velkou zahrada Fürstenberskou zahradou

190-225

Mohutné parcelační zdi, rozčleněné opěrnými zdmi do deseti odstupňovaných teras. Přímočaré schodiště.

8.

Svato-václavská Nachází se před hradní bránou 200-234 vinice na Opyši, je sevřena ulicí Na Opyši a Starými zámeckými schody

Na prudkém severním svahu je clonový porost domácích druhů, Jižní svah, terasově uspořádaný, rozděluje podélně vedená cesta, podchycená opěrnými zídkami a příčně dělená kamennými schodišti.

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000

17.

Velká Malá Strana Fürstenberská zahrada

190-230

Stupnicovité uspořádání vinic ve B. Pacáková-Hošťálková, svažité partii daly základ pozdějším Pražské zahrady a parky, 2000 terasám. Horní část je členěna deseti nepravidelnými terasami. Systém schodišť.

9.

Jelení příkop

B. Pacáková-Hošťálková, Svahy hlubokého údolí jsou zakryty rozvolněným porostem Pražské zahrady a parky, stromů s dobře zapojeným 2000 keřovým podrostem. Celé údolí je protkáno sítí cest.

18.

Vrtbovská zahrada

197-212

Tři výškové úrovně, opěrné zdi, dvouramenná spojovací schodiště, monumentální opěrná zeď.

Údolí potoka Brusnice od ulice U Brusnice k velké zatáčce Chotkovy silnice.

200-250

Malá Strana

Olga Bašeová, Pražské zahrady a parky, 1991.

Březina, Weinfurter, Vrtbovská zahrada, 1999

18

Název objektu

Lokalizace

Rozmezí nadmořských výšek/m n. m.

Použité principy

Zdroj B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000

33.

Zahrada a vinice vily Gröbovka

Praha 2 - Královské Vinohrady

200-245

Obloukovitě vedené cesty, terasy, schodiště, opěrné zdi.

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000

34.

Zahrada Kramářovy vily

Praha 1 - Hradčany

210-234

Dvouramenné schodiště, systém opěrných zdí.

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000

35.

Zahrada Praha 6 - Střešovice Mülerovy vily

299-309

Opěrné zídky, terasy, schodiště. Svah B. Pacáková-Hošťálková, podchycen kamenným rastrem. Pražské zahrady a parky, 2000

Lesní charakter porostu na prudkém svahu.

36.

Park Letenské Praha 7 - Holešovice sady

192-230

Opěrné zdi, serpentýny.

Princip hmotového uspořádání B. Pacáková-Hošťálková, dřevin a jeho poměrů k travnatým Pražské zahrady a parky, 2000 plochám.

37.

Zahrada Nebozízek

200-325

Síť cest, organicky reagujících na Zavřel Jan a kolektiv, Pražský dramatický terén petřínských svahů. vrch Petřín, 2001 Parková kompozice je rámována porosty lesních dřevin.

V horní svažité části je vsazena elipsa subtilního cestního okruhu členěná několika spojnicemi na menší partie. Komunikace kopírující vrstevnice. Systém teras.

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000

38.

Park Riegrovy Praha 2 - Vinohrady sady

237-270

Rozvrh cest, opisujících okruhy s četnými krásnými výhledy na Prahu, využil vrstevnice.

Olga Bašeová, Pražské zahrady a parky, 1991.

40.

184-210

Svahy kryty porosty v podstatě lesního charakteru

Vlastimil Blažek, Bertramka, 1934.

41.

Praha 8 - Libeň Park Thomayerovy sady Jezerka Praha 4 - Nusle Park

Terénní výškové rozdíly překonány úzkými terasami, systém opěrných zdí, schodiště, svah osázen ovocným sadem.

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000

42.

Schodiště, soustava opěrných zdí a Olga Bašeová, Pražské zahrady teras, systémy cest vedených po a parky, 1991. vrstevnicích. Strmé svahy jsou v několika místech B. Pacáková-Hošťálková, zpevněny kamennými opěrnými Pražské zahrady a parky, 2000 zídkami. Schodiště. B. Pacáková-Hošťálková, Výškové úrovně severní poloviny

210-304

Svažitou část zahrady pokrývá starý ovocný sad.

Olga Bašeová, Pražské zahrady a parky, 1991.

190-225

Svah je osázen vinicí v pravidelném sponu, na koruně svahu je obezděná terasa. Některé úseky cestního systému svažité části vedou po vrstevnicích nebo šikmo k vrstevnicím, čímž je v kombinaci se serpentinovými oblouky překonán značný výškový rozdíl. Kultivary a dřeviny cizího původu jsou obvykle předsazeny před základní dřeviny domácího původu.

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000 Zavřel Jan a kolektiv, Pražský vrch Petřín, 2001

Schönbrunská zahrada

Malá Strana

210-250

20.

Lobkovická zahrada

Malá Strana, severní svah Petřína.

205-305

21.

Lesliovská zahrada

Malá Strana

210-220

22.

Královská obora Svahy pod Místodržitelským 185-220 letohrádkem.

Svahy jsou porostlé keři, které stabilizují svažité území.

23.

Park Cibulka

Praha 5 - Košíře

255-315

24.

Zahrada Klamovka

Praha 5 - Smíchov

230-250

25.

Zahrada Santoška

Severovýchodní stráně Pavího 200-266 vrchu.

26.

Zahrada Turbová

Jinonická ulice.

230-250

27.

Zahrada Bertramka

Pod vrchem Mrázovka.

217-246

28.

Zahrada Kneislovaka

Praha 6 - Smíchov

344-355

29.

Zahrada Kajetánka

Praha 6 - Břevnov

30.

Svah nad Trojskou ulicí Zahrada, štěpnice a vinice Šternberské vily Zahrada vily Praha 5 - Smíchov Kinských

31.

197-318

Terasovitě koncipovaná, dvouramenné schodiště, systém opěrných zdí, rampové cesty, hadovitě vedený systém cest.částí. Terasy člení zahradu do pěti

Zdroj

Pořadové číslo

Použité principy

Opěrné zdi, svahy osázeny souvisle vzrůstnými keři.

Rozmezí nadmořských výšek/m n. m.

192-194

Lokalizace

Praha 5 - Smíchov

Název objektu

Zahrada vily Portheimka

Pořadové číslo

32.

19.

Zavřel Jan a kolektiv, Pražský vrch Petřín, 2001

B. Pacáková-Hošťálková, Síť cest, vedených mírně šikmo Pražské zahrady a parky, přes vrstevnice, cesty v esovitém 2000 uspořádání stoupají k vrcholu svahu, schodiště vedená po Dvouramenné schodiště, systém Olga Bašeová, Pražské opěrných zdí. zahrady a parky, 1991.

Olga Bašeová, Pražské zahrady a parky, 1991.

Praha 1 - Malá Strana

215-250

Park Na Skalce

Praha 5 - Smíchov

206-228

43.

Park Sacré Caeur

Praha 5 - Smíchov

195-228

44.

Park Mrázovka

Praha 5 - Smíchov

208-257

SOPK, studie erozních vlivů. 2006

B. Pacáková-Hošťálková, Pražské zahrady a parky, 2000

Pražské zahrady a parky, 2000 parku jsou překonávány schodišti umístěnými v hlavní ose. Cestní síť je vedena v přirozených křivkách, kterédlážděných Síť vyhovují terénním cest opatřených poměrům. Terénní zjištění příčnými žlaby na odvod vody. Použití geotextílií. Prudší svahy Cestní síť sledující vrstevnice, Terénní zjištění dlážděné cesty opatřeny příčnými i podélnými žlaby na odvod vody. Ve

19

3.1. Metody stabilizace svahů v lokalitě Braník Studium tohoto modelového území proběhlo v lokalitě Praha – Braník. Studium bylo učiněno na základě terénního pozorování a pořizování vlastní fotodokumentace. Jedná se o lokalitu velmi svažitých parcel, kde jsou uplatňovány technické, biotechnické a biologické metody stabilizací. Na základě předchozího studia je zde pozornost soustředěna na zásady odvodnění a na principy použití vegetačních prvků jako důležitého Obr. 8 Narušená statika plotu kvůli chybějícímu oddrénování betonového plotu

Obr. 11 Mohutná kamenobetonová šikmá opěrná zeď se systémem odvodňovacích plastových rourek

stabilizačního opatření. V této lokalitě se vyskytují zahrady, v nichž jsou aplikovány převážně technické stabilizace použitím masivních opěrných zdí, obr. 9, obr. 14. Důvodem použití tohoto principu je skutečnost, že se jedná o velice příkré srázy a tyto mohutné opěrné zdi, převážně z betonu, kamene, nebo vzájemnou kombinací, prakticky zajišťují stabilitu svahů. Na parcele obr. 9 Obr. 14 Zajištění paty svahu mohutnou cihlovou zdí s několika vývody z plastových drenážních rour

je ke stabilizaci uplatněno množství jehličnatých a listnatých stromů, především Pinus sylvestris L., Pinus nigra ARNOLD, Tilia cordata MILL., Aesculus hippocastanum L.. Jedná se o několika metrové dřeviny, jež svým kořenovým systémem zabezpečují soudržnost svahu. Sebemenší náznak

Obr. 9 Mohutná opěrná zeď se systémem odvodňování

nenaznačuje, že by kořeny narušovaly zdi či opěrné zídky.

Obr. 12 Detail betonové stabilizační zdi

Obr. 8, příklad významné funkce odvodnění svahu provedením drenáže oplocení (zde se nenachází). Je pravděpodobné domnívat se, že v této zahradě došlo rovněž k zanedbání údržby, a to nejen technické, ale také vegetační složky. Ve svahu se nachází vykloněné ovocné dřeviny, rovněž narušující stabilitu oplocení. Vedlejší parcela, obr. 11 dokazuje, že opěrná zeď, snižující svažitost vytvořením roviny v místě paty svahu a hrany plotu, kvalitně stabilizuje svah, aniž by bylo oddrénováno oplocení. Svah je porostlý pouze trávou. Velice důležitou roli zde určuje použití materiálu. Masivní kámen kladen nasucho, stabilizuje mnohem účinněji než betonové zdivo, jež musí být pravidelněji revidováno. Účinným biologickým opatřením, obr. 15 je použití půdo-pokryvných rostlin, např. Hedera helix L. Díky převislému charakteru prokazuje účinnost při okrajích opěrných zdí.

Obr. 10 Detail betonové stabilizační zdi

Obr. 13 Kameno-betonová opěrná zeď se systémem. odvodňovacích plastových rour

Obr. 15 Mohutná kameno-betonová zeď se systémem odvodňovacích plastových rourek

Svou přítomností, v poměrně rizikových částech, spolehlivě zabraňuje pronikání zeminy i padajícího rostlinného materiálu do komunikace. 21

Obr. 18, 19, příklady velmi nezodpovědného přístupu, ohrožující bezpečnost velmi frekventované komunikace. Takto, bez jakéhokoliv zajištění byl svah ponechán celou zimu 2007-2008. Během 3 měsíců došlo k sesuvu zeminy do prostoru komunikace o téměř 100cm. Obr. 25, dočasné provedení stabilizace deskovými zábranami, jež jsou upevněny ve svahu a zajištěny dřevěnými kůly. Důležitou biologickou stabilizační funkci podporuje pokrytí svahu keři. Obr. 16 Detail odvodnění betonovou zdí a kovovými rourami

Výsledky Je velmi těžké určit jakou měrou se v použití jednotlivých metod stabilizace projevuje samotná prevence proti sesuvu, finanční stránka věci, tendence Obr. 19 Nezajištění bezpečnosti sesuvu během stavebních prací

Obr. 21 Detail odvodnění opěrné zdi, kombinace kámen, beton, cihla

v použití materiálu a samotný vkus majitele pozemku. Podstatné je, že zde velkou úlohu zastává údržba, potažmo finanční náročnost stabilizačních opatření. Je velmi zarážející, že v rizikových partiích, kde již dochází k sesuvu obr. 24, není učiněno žádné opatření, ani vzhledem k provozní bezpečnosti, např. zde naprosto schází jakákoliv cedule s upozorněním, že

Obr. 17 Železobetonová konstrukce k zajištění stability svahu novostavby

zde hrozí sesuv. Je jen otázkou času, kdy se efekt svážení znásobí déle trvajícími dešti a následky zanedbání údržby se projeví velmi záhy a často tragicky. Finanční náročnost následných opatření je pak mnohem vyšší než včasná prevence.

Obr. 33,

situace, kdy i neodborné opatření může plnit svůj účel. Na řadě míst by stabilizaci výrazně přispělo použití půdo-pokryvných rostlin, především stálezelených, jež by přispěly mj. k oživení technických stabilizací, obr. 16 a obr. 10. Při hranách opěrných zdí tyto Obr. 18 Nezajištěný svah narušuje keřovou ochranu

Obr. 20 Narušený plot bez systému odvodnění

Obr. 22 Silně narušený svah vyžadující technicko-biologické řešení

rostliny

plně

nahrazují

obrubu

nebo

deskovou přepážku. Nehledě na to, že rostliny svým

22

převislým růstem dokáží pojmout či část

odvést

přebytečné

vody.

Toto

opatření je vhodné použít také v místě svahu obr. 34. Naproti tomu obr. 16 dokazuje

dostatečný

účinek

hustého

travního pokryvu. Na obr. 49, obr. 50 a obr. 60 jsou Obr. 23 Narušená statika plotu v místě poměrně frekventované komunikace

příklady použití biotechnické stabilizace svahu, pozorovatel vnímá pouze složku biologickou, avšak stabilita svahu je zajištěna především použitím kamene, jenž je na sucho zapuštěn do svahu, půdo-pokryvné rostliny tuto kamennou vrstvu překrývají. Obr. 31, nejsou li svahy zatravněny, porušují se téměř okamžitě vlivem

Obr. 24 Svah stabilizuje hustý keřový porost

Obr. 27 Chybějící odvodnění, hrozba zřícení

Obr. 30 Odvodnění svahu 1 rourou

povětrnosti. (Z. Janoušková, 1980). Srovnání obr. 26 a obr. 27. Parcela na obrázku 27 se nachází vedle parcely na obrázku 26. Došlo zde k narušení statiky plotu.

Hrozí

zřícení

oplocení,

jež

ohrožuje jednak chodce, ale potenciálně ohrožuje také silnici (během posledních dvou let se situace stává havarijní). Toto Obr. 25 Narušený svah pokryt keři

Obr. 28 Zanedbaná údržba

Obr. 31 Fungující, ale zanedbaná údržba

oplocení se nachází ve svahu níž než oplocení na obrázku 26. Ani jedno oplocení

nemá

drenážní

odvodnění,

přesto je plot na obrázku 24 staticky neporušen. Důvodem je, že svah na obrázku 27 není u paty podchycen, avšak u vedlejšího pozemku je provedením opěrné zídky (kameny na sucho) svah podepřen. Mezi patou svahu a hranou plotu je vytvořena terasa ve tvaru rovinné Obr. 26 Svah usměrněn kamennou zídkou

Obr. 29 Mohutná opěrná zeď se systémem odvodnění

Obr. 32 Silně narušený svah ohrožuje komunikaci

plochy. 23

Porušení svahu způsobují rovněž stavební úpravy ve vyšších polohách

kopce, kdy

rovněž

vliv těžké mechanizace mohl

k narušení přispět. Dnes tyto příčiny můžeme zjistit jen velmi těžko. Studium starších vilových čtvrtí je nadto velmi dobrým studijním fondem z hlediska životnosti materiálu. Převážná většina opěrných zdí a plotů, až skutečně na výjimky, je stejného stáří jako samotná stavba domu a až na nepatrné zásahy nebyly zdi ani ploty nikdy Obr. 36 Přirozené stabilizační opatření

Obr. 39 Stabilizační opatření zahrady ve svahu

opravovány (ústní sdělení několika majitelů pozemků)

3.2. Metody stabilizace svahů v lokalitě Hlubočepy V případě Hlubočep se jedná rovněž o lokalitu velmi svažitých Obr. 33 Stabilizační opatření

parcel, kde jsou uplatňovány jednak technické, biotechnické a biologické metody stabilizace. Pozornost je zde soustředěna opět na pozorování principu odvodnění svážných poloh ať už se jedná o technické či biologické metody. Sesuv půdy v rizikových místech komunikací není rovněž na několika místech zajištěn také v lokalitě Hlubočepy, obr. 41, obr. 59. Obrázek 59 dokazuje nevhodné odstranění dřevin z prudkého spádu v místech, kde je poměrně narušená silniční komunikace (toto narušení komunikace se pravděpodobně podílí na nepatrném sesutí

Obr. 34 Opěrná zídka stabilizující patu svahu Obr. 37 Narušená stabilita plotu bez odvodnění Obr. 40 Svah narušený erozní rýhou

zeminy) a pomalu sesouvající se zemina i rostlinný materiál zaplňuje chodník. Svah není nijak zajištěn. V tomto svahu doporučuji provést zajištění proti sesuvu geotextílií a osázet svah vhodnými keři. Jiným stabilizačním opatřením vhodným k zajištění soudržnosti svahu je osázet svah půdo-pokryvnými rostlinami. Ke kácení stromů zde došlo letos v předjaří (2008) a oproti stavu z minulého roku (jaro 2007) považuji současnou situaci za zhoršenou. Několik desítek metrů zpět (stejná fotografie) je svah naopak

Obr. 35 Stabilizace svahu nad železniční tratí Obr. 38 Narušení plotu bez drenáže Obr. 41 Nezajištění zapříčiňuje sesuv zeminy

stabilizován díky kvalitnímu hustému travnímu koberci. Není zde shledán sebemenší náznak nestability. 24

U obr. 36 a obr. 47 je stabilita svahů zajištěna nezasahováním jakýmkoliv antropogenním způsobem do ploch. Přirozeně jsou plochy stabilní díky pevnému horninovému základu. Plocha na obrázku 36 je přírodní památkou chráněnou zákonem 114/1992 Sb.

Obr. 42 Silné narušení plotu bez odvodnění

Obr. 45 Zpevnění břehu skalníkem

Obr. 49 Svah zpevněný břečťanem

Výsledky Srovnáním

lokalit

a

Hlubočep

Braníku

jednoznačně vychází najevo skutečnost, že v použití technického procentuelně

principu lokalita

stabilizace Braník.

Naopak

převažuje lokalita

Hlubočepy převažuje v množství použití biologického stabilizačního opatření. Není to jistě náhodné, neboť tato lokalita ve skutečnosti hraničí s Prokopským Obr. 46 Prudký svah zpevněn schodištěm a porostem jalovců

Obr. 50 Zpevnění svahu kamenem v kombinaci s břečťanem

údolím.

Naopak

při

hodnocení,

která

z lokalit

vykazuje větší procento statického narušení ve sledovaných parcelách, lze se jen velmi těžko přiklonit k jedné z lokalit. Docházím k závěru, že je v tomto ohledu poměr vyrovnán. Z terénního průzkumu vyplývá velmi zajímavý

Obr. 43 Odvodnění svahu

výsledek, jenž dokazuje, že i oplocení, vysoká cca 100cm, někdy i méně, bez viditelného oddrénování, vykazují silné statické narušení. Obr. 47 Přirozená stabilita svahu

Obr. 51 Zpevnění navážek dřevinami

K efektu narušení taktéž přispívají nakloněné i téměř vyvrácené stromy (obr. 23, obr. 37, obr. 38, obr. 42). Naopak ploty bez viditelného oddrénování, avšak mající v místech svrchní partie plotu vytvořenou alespoň 50cm širokou terasu, nevykazují ani v jednom z pozorovaných objektů sebemenší poškození (obr. 11, obr. 26). Jakmile terén svahu pozemku přesahuje spádový sklon 12 až 15%, je lépe zahradu rozčlenit terasami

Obr. 44 Odvodnění plotu

Obr. 48 Svah členěn modelací terénu

Obr. 52 Drenážní vývod

(M.Dvořák, 1988).

25

Obr. 53 Svah zpevněný skalníky a jalovci

Obr. 54 Opěrná betonová zeď a svah pokrytý jalovci

Obr. 55 Biotechnická stabilizace svažitého pozemku

Obr. 60 Odvodnění svažitého pozemku.

Obr. 56 Erozní rýha vzniklá proudem vody

Obr. 57 Příkrý svah členěný opěrnou zídkou

Obr. 58 Podjezd vlakové tratě

Obr. 59 Narušení svahu odstraněním dřevin

Obr. 61 Použití drátěných gabionů

Obr. 62 Narušený svah stabilizují keře 26

Praha - Smíchov, Mozartova ulice

Dlážděná ulice.

Šatný stav opěrné zdi, stávající odvodnění je nedostačující, zanedbaná údržba.

2.

Dlažba

Dlážděná ulice.

V chodníku chybí odvodňovací žlab, tvoří se rýha.

3.

Cesta

Praha - Smíchov, ulice Za ženskými domovy Úvoz, ulice Nerudova, Praha 1.

4.

Odvodnění svahu.

5.

Odvodnění svahu.

6.

Odvodnění Braník, ulice Mezivrší, svažitého pozemku. č.p. 28/1726.

Prudký svah.

7.

Odvodnění Braník, Mezivrší, č.p. svažitého pozemku. 455/32.

Prudký svah.

Opěrné zdivo není oddrénováno, vně pozemku další masívní opěrná zeď s drénováním.

8.

Odvodnění Braník, ulice Mezivrší, svažitého pozemku. č.p. 34/758

Svažitá parcela.

Cihlová opěrná zeď bez viditelného oddrénování. Svažitá parcela rozčleněna na terasy opěrnými zdmi.

9.

Odvodnění Braník, ulice Mezivrší, svažitého pozemku. č.p. 36/76.

Prudce se svažující parcela.

Plot s viditelnými otvory oddrénování, pozemek rozčleněn na 2 Neshledáno sebemenší narušení terasy pouze modelací terénu, výškové rozdíly překonány opěrné zdi. masívním schodištěm.

10.

Odvodnění svahu.

Braník, ulice Mezivrší, č.p. 1325/40.

Příkrý svah.

Masívní opěrná zeď oddrénovaná rourami, Ø 60mm. Jsou patrny u paty zdi.

Neshledáno sebemenší narušení opěrné zdi.

11.

Odvodnění Braník, ulice Mezivrší, svažitého pozemku. č.p. 6/50.

Příkrý svah.

Plot rodinného domu má viditelné oddrénování.

12.

Odvodnění Braník, ulice Mezivrší, svažitého pozemku. č.p. 557/552.

Svažitá parcela.

13.

Stabilita svahu.

Drobné mramorové kostky. Dlažební kostky, kočičí hlavy.

/

12.6.2007

/

18.7.2007

22

18.7.2007

Narušení dlažby, vymílání drobných dlažebních kostek. V celé délce svažující se cesty jsou vodou vymývány spáry v Vodou odnášená zemina ze spár dlažbě, zejména pravá část, která se oproti levé navíc svažuje. může způsobit postupné uvolnění dlažebních kostek. Opěrné zdivo není oddrénováno, vně pozemku další masívní opěrná zeď s drénováním. Svažitost pozemku stabilizovaná 5ti terasami opěrných zídek. Masívní opěrná zeď má odvodnění 22 kovovými odvodňovacími rourkami Ø 30mm. Pozemek rozčleněn na 3 teasy pomocí opěrných zídek. Opěrná zeď oddrénovaná plastovými rourami, Ø 60mm.

Dlouhodobě stabilní Beton, cihla.

29

18.7.2007

Neshledáno sebemenší narušení opěrné zdi.

Cihla.

14

18.7.2007

24

30.10.2007

/

30.10.2007

30

30.10.2007

Beton.

16

12.11.2007

Neshledáno sebemenší narušení plotu parcely.

Cihla.

15

2.2.2008

Viditelné oddrénování plastovými rourami, Ø 60mm,

Plot nevykazuje známky jakéhokoliv narušení.

Bílá cihla.

44

2.2.2008

Zeď dlouhá 20m, vysoká od 0,5-3,5m má 7 otvorů Ø 100mm pro odvod vody.

Zeď nejeví známky sebemenšího narušení.

Masívní kámen v 21 kombinaci s betonem.

2.2.2008

Svažitá parcela.

Plot nemá jedinou drenážní rouru.

15.

Odvodnění Braník, ulice Mezivrší, svažitého pozemku. č.p. 20/700.

Svažitá parcela.

Sousední parcela s pozemkem pořadového čísla 14. je výše v Plot nevykazuje známky kopci, prudký svah je 1,5m před plotem podchycen kamennou jakéhokoliv narušení. zídkou postavenou nasucho. Plot bez drenáže.

16.

Odvodnění Braník, ulice Mezivrší, svažitého pozemku. č.p. 17.

Svažitá parcela.

17.

Odvodnění Braník, ulice Pod svažitého pozemku. kostelem 724/10.

18.

Stabilita svahu.

19.

Lokalita

Odvodnění Braník, ulice Mezivrší, svažitého pozemku. č.p. 22/714.

Studovaný problém

Poznámky k problému

Ztráta půdy v pravé části bez opěrné zdi, hrozí další sesuv ohrožující celou parcelu. Opěrná zeď je stará maximálně 6 měsíců, rizika se mohou projevit časem.

Cihlové tvárnice.

27

15.3.2008

26

15.3.2008

V minulém roce se plot pod tlakem svahu zbortil, neexistovalo V současnoti nehrozí žádná rizika. Dříve bílá cihla, v zde oddrénování. V současnoti je plot opraven, drenáž plastová současnoti betonové je svedena přímo do kanalizace, formou tzv. ztraceného tvárnice. bednění.

/

15.3.2008

Prudký svah.

Svažité polohy překonány 30ti stupňovým schodištěm a V současnosti nehrozí sebemenší systémem drobných kamenných zídek. Bezprostředně u opěrné rizika. zdi je pozemek srovnán do 2m dlouhé roviny.

/

15.3.2008

Braník, ulice Na vinohradech.

Svah.

Dramatický terén je překonán masívním schodištěm.

V současnoti nehrozí žádná rizika. Cihla, beton, kámen.

/

20.3.2008

Svažitý pozemek.

Braník, ulice Na vinohradech, č.p. 15.

Svažitá parcela.

Masívní opěrná zeď s viditelným oddrénováním.

Zeď bez narušení.

Kámen, beton.

13

20.3.2008

20.

Stabilita svahu.

Nezajištěný svah.

22

20.3.2008

Svažitý pozemek.

Svah silně narušen erozí, stabilitu částečně zajišťuje zapojený Sesuv do komunikace. keřový porost. Viditelné oddrénování kovovými rourkami, Ø 30mm. Plot nemá náznaky narušení.

Prostá zemina.

21.

Braník, ulice Na vinohradech. Braník, ulice Pod svahem, č.p. 15

Kámen, beton.

/

20.3.2008

22.

Odvodnění svahu.

28.3.2008

23.

Odvodnění svahu.

Odvodnění pomocí kovových rour, nacházející se vždy v horní V současnoti nehrozí žádná rizika. Kámen, beton. / a dolní partii zdi. Opěrná zeď má viditelné oddrénování, které je kombinováno z Zeď nejeví známky narušení Masívní kámen v / plastu a z kovu. statiky. kombinaci s betonem.

24.

28.3.2008

Prudký svah.

Zborcení plotu v celé délce. Silně Bílá cihla. frekventovaná silnice.

Datum

Neshledáno sebemenší narušení opěrné zdi.

14.

Pořadové číslo

Datum 12.6.2007

Druh pozemku

Braník, ulice Mezivrší, u Svah. domu č.p. 17.

8

Foto č.

Prudký svah.

Kámen, beton

Materiál

Svažitá parcela.

Zborcení zdiva.

Rizika

Braník, ulice Jasná, č.p. 125, 130, 142. Braník, ulice Mezivrší, č.p. 26/369

Dlážděná ulice.

Foto č.

Opěrná zeď

Materiál

1.

Rizika

Druh pozemku

Poznámky k problému

Lokalita

Studovaný problém

Pořadové číslo

3.2.1 Shrnutí výsledků lokalit - Braník a Hlubočepy

Bílá cihla.

Opěrná zeď z masívních kamenů.

27

Braník, ulice Pod svahem, č.p. 23. Braník, ulice Pod svahem, č.p. 42/5.

Svažitá parcela.

Odvodnění svahu.

Braník, ulice Pod svahem, č.p. 672/96.

Svažitá parcela.

Drenážní výpustě z plastových trubek.

Zeď bez poškození.

Cihlová zeď překrytá vrstvou betonu.

25.

Svažitý pozemek.

Braník, ulice Pod svahem, č.p. 100//294.

Svah.

Jedna viditelná kovová odvodňovací roura.

Plot bez sebemenšího narušení.

Masívní kámen, beton. 30

26.

Odvodnění Braník, ulice Pod svažitého pozemku. svahem, č.p. 27/279.

Svažitá parcela.

Plot bez viditelného odvodnění, praskliny způsobeny podmáčením.

Vznik dalších prasklin. Zborcení plotu, sesuv svahu.

Cihla.

Prudký svah.

/

/

28.3.2008

28.3.2008

1.4.2008

Datum

Foto č.

Materiál

Rizika

Poznámky k problému

Druh pozemku

Lokalita

Studovaný problém

Pořadové číslo

Odvodnění Braník, ulice Pod svažitého pozemku. Křížkem, č.p. 12/1345.

Prudký svah.

Pozemek je chráněn obvodovou opěrnou zdí 30m dlouhou. Ve zdi se po celé délce nachází 54 kovových drenážních vývodů, Ø 30mm. Zeď je vysoká v rozmezí 1,2 - 5m. Svažitý terén pozemku je překonán třemi terasami opatřenými kamennými opěrnými zídkami na sucho a betonovými schodišti. V bezprostřední blízkosti opěrné zdi je mírně se svažující pozemek srovnán do nakoněné roviny.

V nejnižší části obvodové opěrné Kámen, beton. zdi je zeď vypouklá vlivem kořenového působení taxonu Tilia cordata MILL .

29

1.4.2008

28.

Odvodnění Braník, ulice Pod svažitého pozemku. Křížkem, č.p. 17

Prudký svah.

Pozemek výrazně členěn terasami, místy opěrnými zídkami. Nejvyšší partie svahu osázeny ovocnými dřevinami. Voda odtéká vydlážděnou betonovou dalžbou a ústí do kanalizace.

Zeď bez poškození.

Kámen, beton.

135

1.4.2008

29.

Odvodnění svahu

Nad Zlíchovem 1/263, Praha-Hlubočepy

Prudký svah

Plot bez drenáže, obsahuje praskliny, členění teras-jen náznak Zřícení plotu. ternních modelací, neudržované VP.

Beton

42

7.4.2007

30.

Odvodnění svahu

Nad Zlíchovem 12/294, Praha-Hlubočepy

Prudký svah

Svah drží opěrné zídky v celé šíři svahu, plot bez drenáže. Hmotu svahu drží nejvíce vila.

Bez rizik.

Cihla

57

7.4.2007

31.

Odvodnění svahu

Nad Zlíchovem 7/376, Praha-Hlubočepy

Prudký svah

Vyvrácený plot, bez viditelného oddrénování, pozemek upraven jen náznakem modelací.

Zřícení plotu, sesuv zeminy.

Cihla

38

7.4.2007

32.

Odvodnění svahu

Nad Zlíchovem 14/196, Praha-Hlubočepy

Příkrý svah

Zřícení plotu do komunikace.

Cihla

37

7.6.2007

33.

Odvodnění svahu

Nad Zlíchovem 20/458, Praha-Hlubočepy

Prudký svah

Plot bez drenážování, narušený. Pozemek členěn systémem terásek a opěrných zdí, v prudkých partiích místy ovocný strom. Plot stabilní, skulinky mezi kameny.

Postupné rozšiřování puklin.

Kámen, beton.

/

12.6.2007

34.

Odvodnění Pod Žvahovem 5/339, svažitého pozemku. Praha-Hlubočepy

Příkrý svah

Plot s drenážováním, plastová roura Ø80mm, 150cm před plotem na sucho stavěná kamenná zídka. Keřový lem u paty plotu plní svou funkci. Příjezd k domu zpevněn betonovu dlažbou.

Žádná viditelná rizika.

Kámen, beto, cihla.

43

12.6.2007

35.

Odvodnění svahu

Prudký svah

Příkrý svah pokrývá Hedera helix, u paty svah zpevněn kameny na sucho. U druhé části plotu vydlážděn 500mm široký žlábek jako odvodňovací kanálek.

Bez rizik.

Cihla, kámen, beton

60

12.6.2007

36.

Odvodnění Pod Žvahovem 12/193, svažitého pozemku. Praha-Hlubočepy

Svažitý terén

U hrany ploty ve výšce 1300mm drenáž z kačírku. Vrch svahu Bez rizik. hustě osázen jehličnatými a listnatými keři. Největší zastoupení Juniperus sabina .

Kačírek, cihla, beton.

53

19.7.2007

Materiál

Foto č.

Pod Žvahovem 16/168, Praha-Hlubočepy

Prudký svah

Viditelně oddrénovaný svah osázen taxony Juniperus a Cotoneaster. U plotu ve výšce 1200mm drenážní ploch z kačírku.

Bez rizik.

Kačírek, cihla, beton.

46

38.

Odvodnění svahu

Pod Žvahovem 13/256, Praha-Hlubočepy

Příkrý svah

Svah osázen jehličnatými dřevinami rodů Pinus sylvestris a Picea abies .

Bez rizik.

Beton

/

13.11.2007

39.

Odvodnění prudkého svahu.

Pod Žvahovem 12/352, Praha-Hlubočepy

Velmi prudký svah.

Svah překonáván 1000mm vysokými kamennými zídkami, Žádné poškození plot odrénovan plastovými rourami Ø80mm, ve svahu vzrostlé jehličnany rodů Picea abies a Pinus nigra .

Kámen

/

13.11.2007

40.

Odvodnění svahu

Pod Žvahovem 18/163, Praha-Hlubočepy

Prudký svah

Svah překonán systémem opěrných zídek, plot bez drenáže, u paty svahu žlab na odvod vody do kanalizace. Svažité břehy místy pokrývá Taxus baccata .

Bez viditelných narušení.

Kámen, beton.

/

13.11.2007

41.

Odvodnění svahu

Pod Žvahovem 22/191, Praha-Hlubočepy

Příkrý svah

Žádné poškození

Kámen, dřevo.

/

1.2.2008

42.

Odvodnění svahu

Pod Žvahovem 24/506, Praha-Hlubočepy

Prudký svah

Nad opěrnou zdí zábrana z dřevěných desek vysoká 150mm, plot z masívního kamene má viditelné odvodnění otvory Ø 100mm. Betonová zeď s viditelným oddrénováním. Břeh osázen taxonem Juniperus sp .

Bez rizik.

Beton.

54

1.2.2008

43.

Stabilita svahu

Malá Michnovka, Prudký svah 40/166. Praha-Hlubočepy

Terén překonáván systémem kamenných opěrných zídek na sucho.

Bez rizik.

Kámen.

57

1.2.2008

44.

Odvodnění svahu

Cihla, kámen, beton.

49

1.2.2008

Odvodnění svahu

Svah pokrývá Hedera helix, odvodnění cihlovými rourami Ø80mm. Schodiště, terásky. Pozemek terasově uspořádán, plot oddrénován plastovou rourou Ø80mm, břehy pokryty kobercovými trvalkami.

Bez rizik.

45.

V Bokách 4/355, Praha- Svažitý terén Hlubočepy Košořská, 15/412, Praha- Příkrý svah Hlubočepy

Bez rizik.

Cihla.

/

1.2.2008

46.

Stabilita svahu

Beton

36

2.2.2008

Stabilita svahu

Žádná rizika.

Beton, kámen.

48.

Stabilita svahu

Bez rizik.

Kámen.

43

2.2.2008

49.

Stabilita svahu

Svah členěn teráskami jen modelací terénu, celá plocha porkytá hustým travním krytem. Kamenný plot s betonovou podezdívkou s viditelným odvodněním, svah osázen v celé ploše trávníkem. Svah pokryt půdoporkyvnými rostlinami, listnanými keři, listnanými stromy. Svah u paty zpevněn drátěnými gabiony, geotextílií a keři.

Bez rizik.

47.

Košořská, 7/576, PrahaHlubočepy Košořská, 67/411, PrahaHlubočepy Košořská, 81/505, PrahaHlubočepy Slivenecká 28/1149, Praha-Hlubočepy

Žádná poškození. Poměrně nová stavba, rizika se mohou projevit časem.

Drátěné gabiony, geotextílie.

61

2.2.2008

Svažitý terén Prudký svah Svažitý terén Příkrý svah

Datum

Rizika

Odvodnění svahu

Poznámky k problému

37.

Lokalita

Studovaný problém

28

Pořadové číslo

Pod Žvahovem 3/113, Praha-Hlubočepy

Druh pozemku

27.

19.7.2007

2.2.2008

3.3. Metody stabilizace cest Na vybraných lokalitách lze velmi dobře pozorovat fungující a nefungující stabilizační principy. Obr. 63, velmi hluboká erozní rýha způsobená soustředěným tokem vody.

Cesta je členěna velmi zřetelnými

kanalizačními strouhami, avšak vzhledem k velmi nepropustnému povrchu cesty se míjí účinkem. Obr. Obr. 63 Bertramka-erozí silně narušená Obr. 66 Lednice-zaniklá odvodňovací parková cesta strouha

Obr. 69 Lednice-detail strouhy

Obr. 72 Praha-Nerudova ul. odvodnění cesty

66, obr. 69, cesta v lednickém parku vedoucí od zámku

k Růžovému

rybníku

s

několika

odvodňovacími stuhami. Dodnes jsou strouhy patrny, avšak velmi zaneseny. Tato cesta byla v minulosti dlážděná cihlami a zhruba každých pět metrů se nacházela strouha, jež byla vyspádovaná ven do terénu. Soustředěný tok vody zde způsobuje erozní rýhu. Prostřednictvím taxonu Juniperus sp., jež

stabilizuje

břeh

směrem

k této

cestě

je

uplatňována biologická stabilizace. Na obr. 72 a obr. 74 lze pozorovat fungující odvodnění zpevněných cest. Bezesporu se na funkci podílí stálá údržba struh.

Obr.

65,

možný

způsob

odvodnění,

vytvořením mezer v obrubníku, v tomto případě je Obr. 64 Praha-Hradčany, odvodnění frekventované komunikace

Obr. 67 Praha-ul. Na Skalce, odvodnění Obr. 70 Brno-Petrov, odvodnění komunikace svahu

Obr. 73 Brno-Špilberk, cesta bez údržby

voda svedena do velmi hustého porostu, kde je absorbována vegetací. Obr.68 strouha odvádí vodu do hustého travního povrchu, nevyskytuje se sebemenší narušení

travního drnu. Obr.73 velmi

příkladné

zanedbání

z povrchu

cesty

údržby.

postupně

Proudící

vyplavila

voda

dláždění.

V nejhlubším místě je rýha hluboká i 250mm. Obr.67 odvodňovací strouha podélně odvodňuje svah a ústí přímo do kanalizace, část vody absorbuje keřový porost na břehu svahu. Obr.70, technické Obr. 65 Praha-Letná, způsob odtoku vody z komunikace

Obr. 68 Sacré Caeur, odvodňovací strouha

Obr. 71 Brno-Petrov

Obr. 74 Vyšehrad, odvodnění asfaltové cesty

provedení odvodnění. Strouha je dostatečně široká v rizikových

místech,

odkud

odvádí

vodu

i

z nejprudších svahů. Průběžně je svedena do kanálů. 29

3.3. Metody stabilizace svahů Psát o významu stabilizace svahů, není jistě nutné. Existuje široká škála stabilizačních opatřeních

s různou

intenzitou

účinku.

Spoléhat pouze na technická opatření není Obr. 75 Kinského zahrada, ochrana svahů kořenovým systémem

Obr. 78 Lednice-stabilizace svahu taxonem Juniperus

Obr. 81 Letná-stabilizace deskovými přepážkami

Obr. 84 Livigno-stabilizace použitím železobetonu

příliš vhodné. Použití biotechnické stabilizace, kdy postupem času vegetační složka převezme veškerou stabilizační funkci, je nástrojem mnohem účinnějším, např. obr. 83. Obr. 79 travní kryt postupně přebírá stabilizační funkci geomříže. V místech, kde nelze použít k ustálení svahu

vegetační

primární ochrana Obr. 76 Mrázovka, stabilizace kořenovým systémem dřevin

Obr. 79 Mrázovka stabilizace mřížovou geotextílií

Obr. 82 Mrázovka-použití několika záchytných desek nad sebou

Obr. 85 Zahrada Nebozízek, stržený břeh

ochranu zdraví a

a

kde je

života, jsou

uplatňována technologická opatření, nejčastěji železobetonová, obr.84. Principy, jež příroda používá ke stabilizační ochraně, lze velmi dobře pozorovat na obr. 75, 76, 77. Erozní zářez způsobený silou vody na obr. 85 jednoznačně vyžaduje technické řešení, a to nejlépe stavbou kamenné opěrné zídky. (nepřesahuje-li výška zdi 50cm, lze použít dlažební kostky, obrubníky, cihly (raději vápeno-betonové nebo betonové), a to volně položené nebo částečně kotvené v zemině. V příčném řezu je pro zídku vhodný lichoběžníkový tvar, zúžení bývá 1,5:1 s lícem přikloněným ke svahu. Z estetických důvodů se někdy volí líc svislý, konstrukce však vyjde hmotnější, a tím i nákladnější. Navážkou za zdí prosakuje povrchová voda, která by mohla podmáčet a ohrozit konstrukci. (M.Dvořák, 1988). Obr. 81, svah nad velice frekventovanou komunikací je zajištěn dřevěnými přepážkami, uspořádanými nad sebou. Svahy letenské jsou

Obr. 77 Park pod Bertramkou, stabilizace kořenového systému

Obr. 80 Pod Petrovem, břeh porostlý travním krytem

Obr. 83 Park Sacré Caeur, zajištění svahu deskovým přepažením a keři

Obr. 86 Zajištění svahu deskami a kameny na sucho

velmi specifickým místem, jež je ohrožováno erozí. V letech 2004 – 2005 se Svazu 30

ochrany přírody a krajiny ČR (SOPK) podařilo vybrané svrchní partie stabilizovat. Sesuvy půdy a kamenů z letenských svahů především ohrožují automobilový i tramvajový provoz nábřeží E. Beneše, obr. 91. Za nestabilitou figurují zásahy do území v minulosti, kdy byly odtěženy paty svahů, jež sahaly původně až k Vltavě. Dále mnohé navážky, jimiž byly zasypány boční letenské rokle a antropogenní činnost

spočívající

v narušování

skalních

útvarů hledači kamenů. V celém území se střídají polohy drobových Obr. 87 Vyšehrad-erozní rýha

Obr. 90 Vyšehrad vodní eroze

Obr. 93 Vyšehrad erozní rýha

Obr. 96 Vyšehrad-stabilita díky travnímu krytu

břidlic a křemenců až křemičitých pískovců. Vrstvy jsou ukloněny v úhlu 35-45° JJV v západní části, kdežto ve střední částí jsou tyto vrstvy cca ve stejném sklonu ukloněny k JZ. V území letenských svahů je sklon vrstev jednou z příčin nestability svahů, sesuvů a také nestability stromového porostu ve svazích, jež je úměrná hloubce půdního profilu na svazích (SOPK, 2006). Obr. 94, systémy opěrných zdí stabilizující masu letenských svahů jsou místy velmi

poškozeny.

Součástí

stabilizačního

opatření je také ponechání pařezů geograficky nepůvodních dřevin o výšce 120cm, do doby Obr. 88 Hladová zeď, příkrý svah

Obr. 91 Letná-narušená vegetační vrstva

Obr. 94 Letná-stabilizovaný svah

Obr. 97 Letná-detail dřevěných přepážek

než uschnou, bude kořenový systém plnit stabilizační funkci. Obr. 96 S svah pod Vyšehradem porostlý trávním krytem. Do míst rovněž proudí srážková

voda,

důkazem

je

množství

zaoblených kamínků, jež se nachází v travním porostu. Není zde jediná erozní rýha, travní povrch, potažmo podloží, dostatečně absorbuje Obr. 89 Vyšehrad-funkce kořenového Obr. 92 Letná-zpevnění břehu systému půdo-pokryvnými rostlinami

Obr. 95 St. Moritz, stabilizace svahu

Obr. 98 Detail kůlového kotvení

přitékající vodu. Na

obr. 87, 90, 93 voda

naopak přímo „vyhlodává“ erozní strouhy.

31

Stabilizačním opatřením svahů věnuji v analytické části největší prostor. Je to především proto, že vedle vody je samotná hmota zeminy dalším limitujícím faktorem. Během terénních průzkumů bylo pozorováno množství

různých

stabilizačních

opatření,

proto uvést zde co nejvíce příkladů a okomentovat je, považuji za zodpovědnost. V těchto stabilizačních opatřeních se vyskytuje největší zastoupení v kombinaci technických a biologických opatření. Např. obr. 102 , zde je při patě svahu použito stabilizace poměrně hustým Obr. 99 Špilberk-zajištění svahu

Obr. 102 Špilberk-stabilizace díky keřovému porostu

Obr. 105 Praha-Santoška, erozní rýha

Obr. 108 Vyšehrad, svah je jištěn plastovou rohoží

keřovým

porostem,

velmi

dobře

fungujícím. Obr. 99, použití rovněž keřového lemu, zde by bylo žádoucí lem osázet novými jedinci,

je

zde

využito

také

dřevěných

přepážek, zabraňující sjíždění zeminy ze svrchních poloh, taktéž obr. 108. Účinek keřového

porostu

v kombinaci

s kvalitně

pěstěným trávníkem na obr. 104, zajišťuje stabilizační a zároveň estetickou funkci. Obr. 109, Obr. 100 Praha-Malá Strana, kombinace Obr. 103 Letná-kotvící kůly geotextílií

Obr. 106 Praha-Hradčany-biotechnické Obr. 109 Mrázovka-biotechnické jištění svahu opatření

biotechnické

zajištění

stability,

v rizikovém místě oblouku cesty a svahu je břeh osázen keři, jež prorůstají jutovou geomříž. Jiné zajištění pomocí geomříže na obr. 107, kde jsou vytvořeny dva keřové lemy, jeden v horní, druhý v dolní partii břehu, i zde je opatření účinné. Geomříž je na svahu velmi nenápadně ukotvena. Na obr. 110 je použit pouze keřový porost, zde by bylo vhodné keřový porost rozšířit do míst, kudy si lidé krátí cestu narušováním travního krytu. Takto

Obr. 101 Mrázovka-technické jištění padající rostlinné hmoty

Obr. 104 Barrandov, zajištění bezpečnosti tramvajové tratě

Obr. 107 Praha-Skalka, použití mřížové Obr. 110 Špilberk-ochrana keřovým geotextílie porostem

narušená

místa

jsou

snáze

rozrušována

soustředěným tokem vody. 32

Obr. 100, použití kombinace netkané textilie a geomříže je sice účinné, ale zde by postačilo použít jednu variantu. Do doby než dojde k zapojení keřů bude svah působit neesteticky (Malá Strana). Na obr. 106 je použit rovněž výrazný prvek stabilizace, ale přírodního charakteru, zde je žádoucí zajištění stability Obr. 111 Vyšehrad-bránění opadu biologické hmoty

Obr. 115 Vyšehrad-stabilizace kořeny Obr. 119 Vyšehrad-plastová rohož stromů dle vrstevnic

Obr. 123 Vyšehrad-trávou zarůstající plastová rohož

před estetickým působením. Fenomén vody a chybějící ochranu břehu lze velmi dobře sledovat na obr. 105, 112, 113, 115, 116, 117, 124, 120. Obr. 115, velkolepá vlastnost stromů stabilizovat břeh pomocí kořenového

systému

sledující

vrstevnice.

Ovšem jen po určitou dobu, časem může dojít k vyplavení takového množství zeminy, jenž strom vyvrátí. Proto jednou z možností je, jak Obr. 112 Vyšehrad-erozí vody vytvořená plocha

Obr. 116 Vyšehrad-erozní rýha

Obr. 120 Vyšehrad-vodní eroze

Obr. 124 Vyšehrad-erozí vody vymílaná půda z kořenového prostoru

ukazuje obr. 119, použití plastové travní rohože zelené barvy, jež není přírodního charakteru, ale svůj účel zde plní, obr.114 a 123 ukazuje zapojení travního pokryvu, jež dokáže rohož časem téměř skrýt. Tento princip by bylo vhodné uplatnit i v místech na obr.112 a 116. Svah na obr. 112 je velmi ohrožován vodní erozí, zde je voda ponechána bez

Obr. 113 Vyšehrad-erozní zářez

Obr. 117 Vyšehrad-havarijní svah

Obr. 121 Vyšehrad-prudký svah nad silnicí

Obr. 125 Vyšehrad-kůlové kotvení

jakéhokoliv podchycení, a tak se dostává do rizikových

míst,

kde

zabraňuje

zapojení

travního krytu. Zde by bylo uplatnění travní rohože

velmi

prospěšné.

Vzhledem

ke

sklonitosti svahu je stabilizace věcí prvořadou. Na obr. 108 je plastová rohož téměř pokrytá trávou. Svah na obr.108 a 112 je přibližně stejné sklonitosti. Obr. 118, použití půdo-pokryvných rostlin je Obr. 114 Vyšehrad-poměrně prorostlá Obr. 118 Hradčany-svah pokrytý plastová rohož půdo-pokryvnými rostlinami

Obr. 122 Malá Strana-stabilizace skály

Obr. 126 Špilberk-svah nad komunikací

velmi

účinné

a

působí

taktéž

příjemně

esteticky. 33

Dobře udržovaný trávník vzdoruje erozi při nepříliš velkém sklonu svahu, obr. 134. Je-li svah, po kterém voda stéká, dlouhý, je třeba zpevňovat trávník např. hatěmi nebo velkými kameny. Při větším sklonu se budují opěrné zídky (M.Dvořák). Jinou možností je např. ctění principů fungujících již staletí, obr. 133. zde

jsou

ovocné

v pravidelném Obr. 127 Špilberk-stabilizace keřovým lemem

Obr. 130 Petrov-vodou narušen travní kryt

Obr. 133 Petřín-svah osázen stromy v pravidelných řadách

sponu.

dřeviny Jarní

vysázeny

efekt

těchto

kvetoucích dřevin je fascinující. Obr. 128, v těchto prudkých svazích jsou použity jutové geomříže spolu s dřevěnými kůly. Z fotografie je patrné, že geomříž je uvolněná a svou funkci neplní. Voda tento svah stále eroduje a travnímu osivu je zabráněno uchycení. Je-li důvodem uvolnění přírodní či antropogenní faktor lze zjistit velmi obtížně. V tomto případě by bylo nejvhodnější použití

půdo-pokryvných

rostlin.

Stejné

narušení lze pozorovat na obr. 130, voda zde proudí do rizikových míst svahu, kde zabraňuje Obr. 128 Petrov-narušeno protierozní opatření

Obr. 131 Petrov-funkce půdo-pokryvných rostlin

Obr. 134 Vyšehrad-neporušený travní kryt

zapojení prvků vegetační ochrany. Velmi účinná je ochrana keřovým lemem na vrcholu svahu, obr. 127, tento princip je uplatňován v celé délce dlážděného chodníku z nejvyšších do nejnižších poloh, zajištění odtoku přebytečné vody je navíc podpořeno odvodňovacím kanálem v celé délce tohoto chodníku. Biotechnická stabilizace - dřevěné přepážky a ochrana keřovým porostem účinně stabilizují svah nad železniční tratí, obr. 129, 132.

Po

zapojení

keřů

plně

převezme

ochrannou funkci biologická stabilizace. Obr. 129 Praha-Lihovar, stabilizace nad železniční tratí

Obr. 132 Praha-Lihovar, detail stabilizace

Obr. 135 Praha-Braník, rodinná zahrada 34

3.5. Metody stabilizace opěrnými zdmi a opěrnými zídkami Opěrné zdi plní velmi důležitou roli v systému

stabilizace

svahů.

Způsob

odvodnění, použití materiálu a údržba se podílí na celkovém stavu opěrných zdí. Obr. 136,

opěrná

pronikání

zeď

vody.

porušená Zdi

schází

následkem drenážní

vyústění, proto se domnívám, že zde není provedeno odvodnění. Takto zvětšený objem způsobuje opakované promrzání (M. Dvořák 1988). Postupem času zde může dojít k vypadávání

kamenů,

nakonec

až

k celkovému zřícení zdi. K praskání zdi Obr. 136 Letná-narušená opěrná zeď

Obr.138 Malá Strana-hrana zdi chráněna taxonem Hedera helix

Obr. 140 Nebozízek-masivní opěrná zeď

přispívají posléze ještě naklonivší se dřeviny, jež jsou rovněž velmi nebezpečné. Na obr. 140, mnohem starší opěrná zeď, která stabilitu svahu podporuje nadto tím, že není kolmá, ale v mírné dispozici směrem ke svahu podporuje konzistenci konstrukce. Tato zeď má taktéž viditelné otvory pro odvod vody. Poněkud zanedbaná údržba a také chybějící odvodnění je projeveno na zdi obr. 140. Velmi důležitý je obr. 138, na němž lze pozorovat velmi pozitivní vliv popínavých rostlin (fotografie je pořízená v dešti, omlouvám zhoršenou kvalitu snímku).

Hedera helix díky

vlastnímu charakteru růstu zabraňuje při hraně zdi sunoucí se zemině a rostlinnému materiálu ze svahu, padat do komunikace. Obr. 137 Praha-Smíchov-opěrná zídka

Obr. 139 Špilberk-opěrná zeď s odvodněním

Obr. 141 Špilberk-opěrná zeď lemující svah

Nevzhlednou zeď navíc zkrášluje. Rostliny tohoto charakteru nadto odvedou část vody svými šlahouny. Tento biologický princip 35

uplatňovat

doporučuji

ve

všech

podobných situacích, obr.159. Díky tomuto použití lze očekávat snížení frekvence údržby chodníků a cest. Jiným řešením může být umožněno popínavým rostlinám porůst celý svah, obr.151, 157. Především Hedera helix, jíž svědčí poloha ve stínu pod stromy. Můžeme sázet rozložité, plazivé a Obr. 151 Vyšehrad-mohutná opěrná zeď

Obr. 154 Vyšehrad-detail odvodnění zdi

Obr. 157 Vyšehrad-stabilizace kůly nad hranou zdí

kaskádovitě rostoucí rostliny, jež člení zdi a tlumí jejich jednotvárnost. Detail okraje

zdi

na

obr.157

příkladně

představuje zajištění rizikového místa, v němž dochází k padání nežádoucího rostlinného materiálu do komunikace. Shodně na obr.152, zde však není účinek znatelný špatným stavem opěrné zdi. Zeď z kamene a betonu nemá odvodnění. Obr.153, zídka stavěná nasucho Obr. 152 Vyšehrad-opěrná zeď z kamene a betonu

Obr. 155 Sacré Caeur-jištění svahu drátěnými gabiony Obr. 158 Praha Smíchov-ul. Mozartova, rozpadlá zeď

do

oblouku,

neprojevuje

sebemenší známky nestability. Dnes velmi

používaným

řešením

i

v rodinných zahradách, je zajištění paty svahu drátěnými gabiony. V místech, kudy projíždí vlak není o aplikaci tohoto opatření nejmenších pochyb obr. 156, stejně tak obr.155, konstrukce zajišťuje patu skutečné masy kopce parku Sacré Caeur. Gabiony mají provedeno odvodnění ústící přímo do kanalizace. Obr.158, potřeba provedení celkové obnovy, hrozí zřícení zdi. Obr. 153 Praha Smíchov, ul. Mozartova, opěrná zeď stavěná nasucho

Obr. 156 Praha Lihovar-zajištění bezpečnosti tratě

Obr. 159 Petrov-opěrná zeď bez ochrany při okraji

36

3.6. Stabilizace rizikových částí cest Velmi problematickým úsekem, kde se projevuje soustředěný tok vody jsou oblouky komunikací, především svažitých poloh. Velkou zásluhu na destabilizaci, nebo narušení těchto míst mají i lidé, krátící si cestu přes okraje chodníků a cest. Velmi

důležitým

prvkem

je

správné

umístění kanálu, obr. 160, 161, 163, Obr. 160 Braník-ulice Mezivrší

Obr. 163 Praha-Štrosmayerovo náměstí

Obr. 166 Letná

Obr. 169 Malá Strana

jsou

v místech, kde voda odtéká do kanalizace a dále tak

nerozrušuje

kanalizačního

dlažební

otvoru

obr.

povrch. 164

Bez

dochází

k narušování jakéhokoliv povrchu. Nevhodné umístění kanalizačního otvoru obr. 169 se míjí účinkem. V těchto místech je taktéž síla vody umocněna přítokem z dalších kopcovitých částí svahu. Přestože se jedná o proces pomalý, je síla vody zřejmá postupem času, obr. 166, 167, 168, 170, 171. Vzhledem ke stejnému stáří některých stabilizačních opatření lze spatřovat jakou silou se Obr. 161 Praha-Nerudova ul.

Obr. 164 Praha-ul. Mezivrší

Obr. 167 Špilberk

Obr. 170 Špilberk

na

konkrétním

místě

voda

projevuje,

evidentně s přihlédnutím ke specifiku místa. Pozorováním a komparací v jiných modelových územích prokazuje účinnost opatření samotné provedení cesty-zda dokáže pojmout vodu, pokud ne, musí být provedeno opatření, např. vydláždění rizikového místa obr. 162, zde je navíc realizováno zajištění proti sešlapávání. V místech, kde lze použít biologickou stabilizaci je důležité ji použít, obr. 165, zvýšené pažení

Obr. 162 Špilberk

Obr. 165 Praha-Hlubočepy

Obr. 168 Kinského zahrada

Obr. 171 Kinského zahrada

chodníku navíc chrání zeminu před erodováním. 37

Na obr. 180 Park Sacré Caeur lze pozorovat, že v rizikových částech oblouků cest existují velmi důkladně provedená dláždění velmi tvrdým a odolným kamenem. Je zde předpoklad, že tato riziková místa nejsou poškozována jen proudem vody, ale také návštěvníky

parku,

jenž

si

krátí

cestu

přecházením oblouků cest. Je evidentní, že značná část tekoucí vody velmi dobře vsakuje do Obr. 172 Kinského zahrada

Obr. 175 Kinského zahrada-havarijní stav

Obr. 178 Vyšehrad-ochrana keřovým lemem

dlažeb, jež jsou konstruovány na pískovém podloží. Velmi osvědčeným materiálem do prostoru

chodníků

mechanicky

je

zpevněného

rovněž

aplikace

kameniva

(MZK)

(zjištění je ověřeno na základě konzultace s lidmi, mající zkušenost s MZK). Obr. 174, asfaltový povrch nemusí být vždy porušen, jak je tomu např. u obr. 172, 175. Na obr. 174 je rizikové místo zajištěno velmi hustým travním povrchem, jež je schopen zadržet četný objem vody. Obr. 177, preventivně Obr. 173 Zahrada Santoška

Obr. 176 Praha-Smíchov, ul. Bieblova

Obr. 179 Špilberk-překonání rizika použitím odvodňovacího kanálku

provedeno vydláždění rizikové části, kde je navíc velmi vysoký pohyb osob. Obr.

176,

narušení

dlažby

vymíláním

zeminy vodou proudící z velmi svažitého kopce. Bez odvedení vody lze předpokládat postupné uvolňování

dlažebních

kostek.

Obr.

179,

odvodňovací kanál v oblouku cesty, avšak voda, hromadící

se

v těchto

místech

odtéká

soustředěně dlažbou, kde dochází k vymílání materiálu mezi spárami. Obr. 178, biologická stabilizace prostřednictvím keřového lemu s intenzivnější Obr. 174 Petřín-ochrana hustým travním krytem

Obr. 177 Petřín-rizikové místo opatřeno výplní z dlažebních kostek

Obr. 180 Park Sacré Caeur-vydlážděné rizikové části

obrubou

téměř

neumožňuje

proniknutí vody do komunikace. Tento princip použití keřového lemu lze uplatnit v místech na obr. 173 a 179.

38

3.7. Stabilizace svážných poloh schodišti Schodiště v principu zmírňují sklon svahu a překonávají

výškové

rozdíly.

Patří

mezi

stabilizační prvky, u nichž převažuje účel. Přesto nelze jejich estetický význam přehlížet. Velmi záleží

na

volbě

materiálu,

pak

jsou

těmi

nejpůvabnějšími stabilizačními prvky obr. 181, 191, 192. Z hlediska stavební statiky je konstrukce a založení schodišť poměrně nákladné a není jednoduchou záležitostí (M. Dvořák, 1988). Obr. 181 Vyšehrad

Obr. 184 Sacré Caeur

Obr. 187 Park Santoška

Obr. 190 Petřín

Opět lze i zde sledovat jak je důležité, aby po svahu odtékající voda, nedeformovala schodiště obr. 187, 188, a byla řádně odvedena. Na obr. 186 se nachází poměrně široké otvory pro odtok vody, jež doprovází velmi prudké schodiště. Jinou fungující eventualitou je odvodňovací odtok podél schodiště, jež většinou doprovází delší úseky schodišť, obr. 183, nebo je odvodňovací kanál

Obr. 182 Brno-pod Petrovem

Obr. 185 Kinského zahrada

Obr. 188 Letná

Obr. 191 Vyšehrad

uplatňován v místech, kde se během přívalových dešťů hromadí značné množství vody a je žádoucí ji co nejrychleji svést do kanalizace obr. 184. Na obr. 185 je možno vidět velmi zanedbanou údržbu

schodiště,

bezpečností

jež

procházejících

hraničí (potřeba

s provozní celkové

obnovy). Velmi praktické je vytvoření plochy odpočinkové rampy po několika stupních, jež usnadňuje překonávat prudší svahy, obr. 181, 191. Schodiště na obr. 191 vzniklo v místě, kudy si lidé a také voda, nejčastěji krátili cestu. Jiným řešení prudšího sklonu je nakloněná rampa, překonávaná širšími stupni, obr. 190. Schodiště na obr. 192 přírodního charakteru působí velmi něžným a Obr. 183 Praha-Na Výteni

Obr. 186 St. Moritz

Obr. 189 Park Sacré Caeur

Obr. 192 Park Sacré Caeur

estetickým dojmem. 39

3.8. Metody stabilizace odvodňovacími kanály Princip

odvodnění

svahů

odvodňovacími

kanály - strouhami je věcí podstatnou. Princip je uplatňován především v situacích, kdy je potřeba přebytečnou vodu odvést co nejrychleji ze svažitých poloh, jenž v opačném případě odchází dlažbami a svahy, kde erozí např. narušuje povrchy a ničí dláždění. Málokdy se tato voda využije, většinou odtéká do kanalizace. Kinského zahrada, předně v nižších polohách Obr. 193 Sacré Caeur-odvodňovací kanál

Obr. 196 Sacré Caeur-kanál odvádějící Obr. 199 Sacré Caeur-strouha ústící vodu do kanalizace do travnaté plochy

Obr. 202 Kinského zahrada

obr. 197 jsou rizikové části oblouků cest a kanálů téměř neporušeny, avšak ve vyšších polohách

porušeny

jsou,

místy

dokonce

havarijně, obr. 194. Domnívám se tedy, že je voda absorbována někde mezi nejvíce a nejméně porušenou částí zahrady obr. 202 v místech, kde je výskyt dřevinného porostu a rovněž poměrně hustého bylinného krytu. Obr. 200 naopak prezentuje konsekvent nepřítomnosti odvodnění. Park Sacré Caeur naopak velice příkladně dokazuje řešení principů stabilizace po stránce technické obr.196 a biotechnické obr.193. Firma provádějící v parku celkovou regeneraci, navrhla Obr. 194 Kinského zahrada zaniklý odvodňovací žlab

Obr. 197 Kinského zahradabetonový žlab

Obr. 200 Kinského zahrada-chybějící Obr. 203 Letná-odvodňovací strouha odvodňovací žlab

princip odvodnění, samotné provedení principu vykonala odborná firma. Tato firma byla u počátku návrhů vznikajících technických prvků a dle

potřeby

byla

k dispozici

při

náhlých

změnách, jenž se během výstavby objevily (ústní sdělení Ing. Martin Kovář-Florart). Obr. 195

Letná, dlažba tvořená žulovými

kostkami kladenými do vrstvy písku pojme mnohem více vody, než dřívější nepropustný Obr. 195 Letná-vývod odvodňovací strouhy

Obr. 198 Letná-odvodňovací strouha Obr. 201 Petřín-vodou vytvořená erozní strouha

Obr. 204 Praha-Smíchov-odvodnění svahu

asfalt.

Přece jen

není

princip

vyústění 40

odvodňovacích struh navržen všude technicky správně. Na obr. 195 končí strouha v místech mlatové plochy bez vegetačního krytu, jež je navíc velmi zhutněna. Během dešťových srážek se voda z tohoto místa dostává na dlažbu v nižší poloze, kde pomalu vymývá materiál

ve

spárách

mezi

dlažebními

kostkami. Obr. 203 a obr. 198 Letná, odvodňovací strouhy jsou navrženy v místě, kde je voda postupně absorbována vegetací. Obr. 208 Petrov, ukázka dobře provedeného odvodnění nad frekventovanou silnicí, avšak zde není zajištěno, aby kanál zůstal bez Obr. 205 Praha-Smíchov, ul. Mozartova

Obr. 208 Petrov- kanál zanesený zeminou

Obr. 211 Vyšehrad-odvodňovací žlab

Obr. 214 Vyšehrad-odvodnění žlabem krytým mříží

rostlinného materiálu, jež se do něj ze svahu sune. Také obr. 205 a podobný příklad obr. 216 z Barrandova, kde je zřetelná vrstva zeminy

1

porostlá

trávou

v odvodňovacím

kanálu. Problém může nastat při prudších deštích, kdy bude voda,

v místě vrstvy

zeminy, přepadat přes okraj do vozovky. Obr. 211 příklad z Vyšehradu, proti zanášení kanálu vyhovují dřevěné přepážky, nebo podepření kameny na sucho obr. 212. Obr. 206 Špilberk, odvodňovací kanál

Obr. 209 Špilberk-odvodnění shora dolů v celé délce cesty

Obr. 212 Brno-pod Petrovem

Obr. 215 St. Moritz-odvodňovací strouha

Velmi esteticky působí princip odvodnění na obr. 207, kde je rizikové místo oblouku cesty (nejvíce rozrušováno erozí) podepřeno opěrnou zdí. V břehu je zapraveno travní osivo. Jiné provedení odvodnění na obr. 210 z Petrova, kde se předpokládá příval vody z velmi prudkých a dlouhých svahů., proto je v těchto místech kanál poměrně široký. Obr. 215 odvodnění s otvorem do kanalizace pro

Obr. 207 Petrov-čisté provedení odvedení vody

Obr. 210 Petrov-odvodnění svahu Obr. 213 Petřín-dlážděný kanál drenážním systémem do odvodňovacího kanálu 2

Obr. 216 Barrandov-odvodnění svahu při komunikaci

okamžitý

odtok vody z urbanizovaného

prostředí. 241

3.9. Metody stabilizace použitím dlažeb Poslední část analytické části věnuji samotným dlažbám, na kterých ve svažitých polohách velmi záleží a vzhledem k tomu, že v místech, kde nemůže být použito vegetační Obr. 217 Bertramka-narušená dlažba

Obr. 221 Bertramka-vodní eroze

Obr. 225 Letná

Obr. 229 Malá Strana

ochrany, je nutno toto technické opatření rovněž sledovat. Provedení této stabilizace musí být dokonalé, včetně následné údržby. Jedná se o dlažby svažitých poloh, šikmých dlážděných cest i nakloněných rovin. Na obr. 217, 221, 225, 229 lze velmi dobře pozorovat narušení dlažby soustředěným tokem vody, zcela zde schází odvodňovací

Obr. 218 Mrázovka-tzv. zámková dlažba

Obr. 222 Malá Strana-dlažba po slabém dešti

Obr. 226 Praha-Smíchov u Bertramky

Obr. 230 Park Sacré Caeur

kanály. Obr. 222 je pořízen po velmi krátké dešťové přeháňce, je zřejmé, že voda velmi špatně vsakuje do povrchu. V Praze na Malé Straně se vyskytuje mnoho míst s narušenou dlažbou (narušení také v důsledku poměrně frekventovaného

provozu).

Voda,

mající

odtékat do kanalizace, zůstává v dlažbě, jenž je tak narušená, že kanalizační otvory jsou i několik centimetrů nad úrovní dlažby. Obr. Obr. 219 Praha-Smíchov, ul. Mozartova

Obr. 223 Praha-Smíchov, ul. Mozartova, narušení dlažby

Obr. 227 St. Moritz

Obr. 231 Petrov-dlažba MZK

227 naznačuje možnost vyplnění spár kolem dlažebních kostek, nicméně v tomto případě je nezbytná existence odvodňovacích kanálů. Obr. 228 letenské dlažby, do kterých voda lépe vsakuje nahrazují asfaltový povrch. Obr. 220 cesta bez dláždění, zajištěna jen obrubou svou funkci plní rovněž velmi spolehlivě. Jisté je, že velmi záleží na finanční stránce, která většinou rozhoduje o použití dlažebního materiálu.

Obr. 220 Vyšehrad-mlatová cesta

Obr. 224 Kinského zahrada

Obr. 228 Letná-dláždění

Obr. 232 Sacré Caeur dlažba MZK 42

proč

3.10. Dílčí závěry

k sesuvům

v území

dochází,

může

být

zodpovězena historickými

prameny,

dokumentující zásahy, jež byly v území vykonány v minulosti. Studium archívních pramenů v geofondu jednoznačně určuje, že otázka proč k sesuvům dochází je věcí základního zkoumání, až poté je podán návrh na opatření k zajištění stabilizace. V tomto ohledu se

SWOT Silné stránky: kvalitně provedená stabilizace kombinací technického a biotechnického

problematika stává věcí dotýkající se řady oborů a zabývat se jí je nad rozsah této práce. Proto

řešení – předpoklad, že biologická ochrana časem převezme stabilizační funkci. Podle potřeby

i následující návrhová část v modelovém území parku Mrázovka je vypracovaná na základě

je nezbytné průběžné sledování stavu (během období širokého rozpětí teplotní amplitudy,

pozorování v terénu, kde jsou sledována sebemenší porušení a změny v území, jež (zda-li)

v němž dochází k opakovanému zamrzání, dále po jarním tání sněhu a taktéž během a po

proběhly během posledních dvou let. Lze vytvořit odhad rizik eroze kritických partií svahu.

přívalových deštích – intervaly terénního sledování mohou být časem prodlužovány, pokud se

K tomu je však zapotřebí pozorovat odkud a kam voda proudí, vodu tak lze podchytit,

stav sledovaného aspektu zlepšuje) a bezesporu řádně prováděná následná údržba se na

odklonit a vést do míst, kde nezpůsobuje viditelné změny, ani neeroduje (lze spočítat

životnosti stabilizačních opatření projevuje rovněž značně.

hydraulicky i vizuálně). Tato pozorování však lze provádět nejlépe v dešti, být přímo u

Slabé stránky: nevhodně provedená stabilizace, jíž se jako největší rizikový činitel projevuje erozní činnost vody. Je to především proto, že není učiněno řádné odvodnění, nebo

činnosti vody, pozorovat ji a tím ji respektovat (výsledek zjištění na základě konzultace s Ing. Pavlem Borusíkem).

není provedeno odvodnění vůbec a voda se tak dostává do rizikových míst, kde eroduje povrchy. Mnohými příklady z terénního pozorování vyplývá skutečnost, že rizikovým faktorem je rovněž nevhodně použitý materiál s krátkou životností, přičemž je málo odolný proti silnému proudu vody a sešlapu. Příležitosti: velmi široká řada možností současné technologie, ověření jejího účinku v podobných terénních situacích a rozšiřující se škála přírodních materiálů ke stabilizaci svahů. Příležitosti bezesporu také v terénních důkazech toho, kde se nejvíce rizika projevují a tato místa preventivně zajistit tak, aby byla rizika znegována (Petrov-odvodňovací strouha v celé délce komunikace, jež navíc působí velmi esteticky). A samotné příležitosti k nápravě ctěním přirozenosti pozemků a přírodních zákonitostí. Ohrožení: na mnoha fotografiích z terénního pozorování lze sledovat, kde je stav stabilizačních opatření v havarijním stavu, jež ohrožují bezpečnost lidí, je velmi urgentní podniknout nápravné kroky. Zpravidla se jedná o místa, kde bude vyžadováno provedení obnovy, jmenovitě technické stabilizace, především u opěrných zdí bez odvodnění a v obloucích komunikací bez odvodňovacích struh. Komentář Na základě studia dostupných materiálů a terénních průzkumů jednoznačně vyplývá skutečnost, že kvalitní a bezchybné provedení jakéhokoliv druhu stabilizace je věcí prvořadou. Příklad letenských svahů dokazuje skutečnost, že bez studia historických pramenů,

.

geologické situace, klimatických podmínek, přírodních podmínek a antropického vlivu prakticky není možné navrhnout to nejvhodnější stabilizační opatření. Neboť právě odpověď,

43

4. Návrhová část

Širší územní vztahy lokality 4. Návrhové části

Výsledkem této části práce je provedeno ověření výsledků předchozího studia a analytické části na vybraných typech terénních situací (cesty, schodiště, opěrné zídky i zdi, odvodňovací kanály, zajištění stability svahů apod.). Sledované aspekty jsou zde dány do souvislosti s konkrétními podmínkami modelového území. Modelovým územím se rozumí park Mrázovka. Proč park Mrázovka. Toto modelové území se velmi osvědčilo jako modelové území v bakalářské práci. Tento park je rovněž výjimečný tím, že právě v něm a na něm je provedení výsledků nejlepší z hlediska množství v zastoupení technických, biotechnických a biologických stabilizací, jež se staly předmětem průzkumů analytické části (v tomto protierozním parku se nachází všechny druhy stabilizací jež byly pozorovány v terénu ve všech modelových územích). Před rozsáhlou obnovou byl tento areál prakticky neudržovaným protierozním lesem. Svahovou dispozicí je areál Mrázovky S-SV-SZ expozicí. Sklon terénu je v průměru 25°. Nadmořská výška se pohybuje od 208 – 257 m n.m. Východní poloha je členěna komunikací se systémem teras, a to na hmoty porostů a plochy volné. V západní části je areál tvořen

Obr. 233 Širší územní vztahy parku Mrázovka, M 1:10 000 (výchozí mapa M 1:5000)

porostem lesního charakteru.90 Tento park je rovněž příkladným z toho titulu, že není v principech řešení stabilizací ideálním vzorem, zároveň v mnoha ohledech naopak vzorovým je. Návrhová část sestává ze sedmi dílů, jež jsou tématicky členěny dle sledovaného aspektu stabilizace. Každému aspektu je věnován list, na kterém je v komentáři popsán řešený problém, fotografie řešeného problému a také mapa s přesnou lokalizací řešeného aspektu.

_____________________________ 90

Laborová, 2006. Bakalářská práce, str.43

Obr. 234 Širší územní vztahy parku Mrázovka, M 1:10 000

44

4.1. Návrhová část – cesty Způsob provedení metod stabilizace cest v areálu parku Mrázovka zásadně souvisí s volbou stavebního materiálu, způsobem provedení principu odvodnění cest a v zajištění rizikových partií, v nichž dochází k nejčastějším projevům 235

svážení a erozivnímu působení vody. Výsledky analýzy jednoznačně dokazují, že volba vhodného povrchu cesty, jež dokáže absorbovat část srážkové vody, je jednak preventivním opatřením, zároveň je díky tomuto způsobu provedení z dlouhodobého hlediska zajištěna funkčnost technické stabilizace. Uvedené dva typy povrchů cest na obr. 235 a 236 odpovídají výsledkům analýzy, zároveň odpovídají technickým parametrům řešeného modelového území. Na propustný povrch, jímž je tvořena cesta na obr. 235 byla využita technologie MZK (mechanicky zpevněné kamenivo). Podstatnou stabilizační funkci zastává keřový porost v rizikovém místě oblouku cesty. Stabilita svahu je podpořena jutovou geomříží do doby plného zapojení keřového porostu.

236

Výsledky analýzy ve všech případech dokazují podstatný význam stabilizace keři v podobných oddílech rizikových poloh. Cesta na obr. 236 je dlouhá přibližně 80m, v celé délce má charakter postupného svážení. Tato komunikace je členěna příčnými odvodňovacími strouhami v pravidelném režimu. Každý 3 metr je konstruována odvodňovací

M 1 : 2 000

strouha, na 80ti metrech je přesně 24 příčných odvodňovacích struh. Jednotlivé oddíly mezi odvodňovacími strouhami lze vnímat jako rampy schodišť. Část srážkové vody je spolehlivě absorbována přilehlými travnatými a dřevinnými oddíly vegetace a poměrně propustným povrchem dlažby. Reálně použité provedení je naprosto vyhovující a bude zde vyžadována pouze běžná údržba. Typ postupně svažující se komunikace na obr. 235 plně vyhovuje stanovištním podmínkám a je v symbióze s výsledky analytické části. Prostřednictvím

keřového

porostu

je

zajištěna

rovněž

návodní

hrana

odvodňovacího kanálu vyžadující jen občasnou běžnou údržbu. Oba typy komunikace nevykazují projevy narušení, odpovídají výsledkům analýzy, plně vyhovují podmínkám modelového území a jsou schopna Obr. 235

Obr. 236

dlouhodobě plnit stabilizační funkci.

45

4.2. Návrhová část - stabilizace svahů Stabilizace svahů v lokalitě Mrázovka je provedena několika metodami, jež především reprezentuje použití biotechnické metody stabilizace. Je zde předpoklad, že biologická funkce časem přezveme veškerou stabilizační funkci. 237

V případě obr. 239 jsou použity k zajištění sesouvajícího se svahu deskové přepážky, bylo by však vhodnější použití biologické fixace svahu

238

půdo-pokryvnými rostlinami nebo biotechnické stabilizace osázením keři do jutové geomříže. Současné řešení je částečně vyhovující, ale provedeno způsobem, na pohled nepříliš efektivním. Na jiných místech je tato metoda stabilizace dřevěnými přepážkami 239

použita v dřevinném porostu, kde pohledově nijak neruší. Na východním svahu v dolních partiích kopce jsou rovněž použita výše jmenovaná stabilizační opatření dřevěnými přepážkami. Zde však navrhuji provést jejich obnovení, neboť jsou často poškozena přílišným nánosem rostlinného materiálu, sesouvající se zeminou a stav dřevěných přepážek je naprosto nevyhovující. Použití jutové geomříže na obr. 237 odpovídá analýze, nadto zde geomříž pohledově nijak neruší. Na obr. 238 je jutová geomříž

M 1 : 2 000

navíc

osázena keři, v nichž splývá s povrchem půdy a pohledově nepůsobí nijak rušivě. Opatření těchto typů provedení je dlouhodobě v pořádku a rovněž dlouhodobě stabilní. Navíc lze předpokládat, že vegetační složka má ty nejlepší předpoklady časem plně převzít stabilizační funkci. Dobrý stav biotechnického opatření vyžaduje pouze běžnou pravidelnou údržbu. Nadto doporučuji průběžně sledovat, zda je fixace geomříže funkční (výsledky analýzy v modelovém objektu Petrov naznačují narušení fixace jutové geomříže antropogenní

činností). Použitá stabilizační opatření jsou

v souladu s analytickým zjištěním a plně odpovídají charakteru modelového území. Obr. 237

Obr. 238

Obr. 239

46

4.3. Návrhová část - stabilizace opěrnými zdmi a opěrnými zídkami Opěrné zídky budujeme při větším sklonu svahu. Řešení opěrné zdi, zejména nad 150cm vysoké, podléhá statickým podmínkám. Opěrná zeď je zatěžována souvislým tlakovým napětím zeminy horní terasy, popř. svahu. Tato síla vyvozuje klopný moment, proti němuž musí působit dostatečný moment stabilizační. Tam, kde se předpokládá větší sedání zeminy nebo větší 242

erozivní činnost vody, je vhodné armování (M. Dvořák, 1988). Ve všech uvedených typech opěrných zdí je použit shodný materiál, kámen kombinován s betonem. Stav opěrné zdi na obrázku 240 je v místě přilehlé příkré komunikace značně destabilizován. Na základě analýzy v předchozí kapitole může být

240 241

důvodem destabilizace zdi chybějící odvodnění a rovněž automobilový provoz. V místě nejrozsáhlejšího poškození zdi dochází k sesuvu svahu do prostoru komunikace. Vzhledem k tomu, že podél zdi dochází rovněž k vypadávání poměrně objemných kamenů, doporučuji pro tuto havarijní situaci provést opatření celkové rekonstrukce zdi. Lze předpokládat, že vzhledem k sousedství se zahradou Bertramka bude provedení rekonstrukce podléhat posouzení mj. dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Jakékoliv odkládání a prodlužování této navrhované rekonstrukce může znamenat

M 1 : 2 000

celkové zřícení zdi. Zeď na obr. 241 podpírá vyhlídkovou terasu. Způsobem provedení odpovídá lokalitě Mrázovka a je schopna dlouhodobě plnit stabilizační funkci. Zeď na obr. 242 zajišťuje stabilitu velmi prudkého svahu. Zeď koresponduje s výsledky analýzy, má provedeno odvodnění, rovněž riziková místa svrchní hrany zdi jsou zajištěna dřevěným záchytným oplocením. Oplocení lze pokládat za velmi citlivě realizováno preventivní opatření. Kromě zdi na obr. 240, jež bude vyžadovat celkovou rekonstrukci bude u dvou následujících typů stabilizací vyžadována pouze běžná údržba. Oba typy konstrukčním provedením odpovídají analýze a vzhledem k neporušení lze očekávat jejich dlouhodobou stabilizační funkci.

Obr. 240

Obr. 241

Obr. 242

47

4.4. Návrhová část - stabilizace rizikových částí Způsob zajištění rizikových částí v obloucích komunikací je v modelovém území Mrázovka naprosto příkladné. Rizikové části zobrazující obr. 243 podporují travnaté oddíly, jež spolehlivě absorbují část srážkové vody (kvalitní travnatý povrch absorpcí zajišťuje neporušení oblouků asfaltových komunikací v nejvyšších polohách petřínských svahů). Tato hlavní komunikace je nadto v celé délce odvodněna návodním kanálem. Velmi precizním způsobem je provedeno odvodnění cesty, obr. 244. Tato

243

komunikace, vedoucí z nejvyšších do nejnižších partií svahu, překonává

244

výškový rozdíl 49m serpentinovým uspořádáním cesty. Každý oblouk komunikace je principielně řešen dle vzoru na obr. 244 a to tak, že samotný okraj oblouku je vydlážděn žulovými kostkami. Ve tvaru písmene P je nadto vytvořena odvodňovací strouha, jež odvádí srážkovou vodu do vegetace, kde spolehlivě absorbuje do půdního povrchu. Způsob provedení rizikových částí oblouků cest je dlouhodobě stabilní, odpovídá výsledkům analýzy a kromě běžné údržby nebude tento aspekt vyžadovat jiná ochranná opatření. Z výsledků analýzy vyplývá, že opatření uvedeného typu je v současnosti

M 1 : 2 000

uplatňováno ve všech, poměrně nových, realizacích (Petrov, Špilberk). Výlučně nově provedená realizace dlažeb v areálu Letné vykazuje podcenění rizikových úseků okrajů cest a rovněž podcenění vyústění kanalizačních struh. V parcích Sacré Caeur a Mrázovka je dokázáno, že opatření plně projevuje funkčnost, nezbytnost opatření, stabilitu a bezesporu také estetiku (v těchto parcích principy fungují již několik let). Je možno předpokládat, že během několika posledních let došlo ke škále přívalových dešťů, jimiž byla prověřena efektivnost provedení navržených principů stability. Lze se domnívat, že tedy rovněž prevence v tomto principu stabilizace zastává nevyhnutelnou funkci. Precizním provedením a prevencí je možno předejít škodám, jež dokáže způsobit prouděním vody jediný přívalový déšť (Ing. Navrátil, rekreační areál Petynka, 1983), eventuálně několikadenní neustávající

Obr. 243

Obr. 244

srážky během letních období, pro současnou dobu velmi charakteristické.

48

4.5. Návrhová část - stabilizace schodišti Schodiště v areálu parku Mrazovka jsou různého stáří a odlišné je rovněž použití materiálu. Schodiště na obr. 245 je poměrně starší, avšak lze pozorovat jeho velmi dobrý stav. Schodiště je principielně řešeno jako vyšehradské, jež je popisováno

na obr. 181. Je zde umožněno příjemné stoupání do kopce

vytvořením několikametrové rampy tvaru mírně nakloněné roviny. Identický princip byl rovněž použit v lokalitě Vyšehrad. Jako velmi podstatný prvek je zde

246

využit odvodňovací kanál, jež chrání schodiště před vodní erozí. Domnívám se, že vzhledem k velmi dobrému stavu schodiště je odvodňovací kanál přesně dimenzován pro potřebné množství proudící vody.

245

Reálně použité řešení odvodnění schodiště je vyhovující, je však nezbytné, aby zde pravidelně probíhala řádná údržba. Kanalizační otvory v odvodňovací strouze jsou místy blokovány nahromaděnou zeminou a jiným rostlinným materiálem. Proto navrhuji návodní hranu odvodňovacího kanálu zajistit tak, aby sesouvající se svahová hmota nepronikala do prostoru kanálu. Jednou z možností je použití dřevěných přepážek do míst návodní hrany odvodňovacího kanálu, jejich pevné ukotvení ve svahu zajistí, aby byl zachycen sesouvající se rostlinný materiál. Druhou možností fixace sesouvající se svahové hmoty je použití půdo-pokryvných rostlin. Toto řešení je vhodnější, neboť Mozartova ulice je velmi půvabným místem s nádechem intimity a tedy se domnívám, že

M 1 : 2 000

použití deskových přepážek by bylo prvkem viditelně rušivým. Účinek

použití

půdo-pokryvných

rostlin

je

několikrát

dokládán

fotodokumentací v analytické části, kde lze sledovat lokality v nichž půdopokryvné rostliny použity jsou a v lokalitách kde použity nejsou. Schodiště na obr. 246

je velmi masivní betonové konstrukce, jimiž je

překonán značný výškový rozdíl příkrého svahu. Absorpci srážkové vody zde spolehlivě pohlcuje dřevinný porost na svazích po obou stranách schodiště. Schodiště nejeví sebemenší náznak destrukce. Obě varianty schodišť odpovídají předchozí analýze. Schodiště na obr. 246 vyžaduje pouze běžnou údržbu. Schodiště na obr. 245 vyžaduje běžnou údržbu včetně zajištění proti sesuvu svahové hmoty do odvodňovacího kanálu.. Obr. 245

Obr. 246

49

4.6. Návrhová část - stabilizace odvodňovacími kanály Způsob odvodnění cest, svahů, chodníků a schodišť odvodňovacími kanály je v parku Mrázovka provedeno značně precizně. Návodním kanálem obr. 249, 251 je zajištěno zachycení většiny srážkové vody a odvodnění hlavní

249

komunikace. Hloubka kanálu odpovídá analýze, jako příklad lze uvést podobně dimenzovaný kanál na obr. 64, odvádějící vodu z hlavní silnice v PrazeHradčany. Kanál v parku Mrázovka je dimenzován pro příval 20tileté vody při

248

jeho maximální délce. Konstrukci kanálu tvoří betonové prefabrikáty. Značně funkční ochrana prostřednictvím keřového lemu návodní hrany odpovídá

250

analýze, pouze protější návodní hrana vykazuje narušení vodní erozí. Vzhledem 247

k tomu, že součástí navrženého principu odvodnění (v roce 1994) byla rovněž stabilizace půdo-pokryvnými rostlinami, z tohoto důvodu navrhuji rizikové části neprodleně osázet. Před samotným osázením půdo-pokryvnými rostlinami navrhuji provést důkladnou revizi odvodňovacího kanálu a doporučuji realizovat 251

zabezpečení, popř. obnovu destruovaných míst. Z dlouhodobého hlediska je odvodňovací kanál v pořádku . Velmi příkladně je provedeno odvodnění pěší komunikace na obr. 248. Podélná odvodňovací strouha je členěna příčnými strouhami, jež průběžně odvádí srážkovou vodu do husté vegetace, kde je spolehlivě absorbována. Tento princip provedení plně

M 1 : 2 000

odpovídá analýze, z dlouhodobého hlediska je vysoce funkční. Rovněž na obr. 250 je způsob zajištění odvodnění provedeno naprosto precizně a kromě běžné údržby nebudou vyžadována jiná ochranná opatření.

Obr. 247

Obr. 248

Obr. 249

Obr. 250

Obr. 251 50

4.7. Návrhová část - stabilizace prostřednictvím dlažeb Všechny hlavní komunikace v parku Mrázovka jsou tvořeny tzv. zámkovou dlažbou. Dlažba je uspořádaná pravidelně. Systémem uspořádání tvoří pravidelné oblouky. Je zde předpoklad, že použití tohoto betonového materiálu bylo otázkou finanční. Vzhledem k volbě systému uspořádání jednotlivých dlažebních kostek, působí

i tento

dlažební materiál velmi

estetickým dojmem. V analytické části se ani v jednom případě nevyskytuje použití zámkové dlažby. Zpravidla jsou použity žulové kostky, mechanicky zpevněné

252 253

kamenivo, asfaltový povrch apod. Vzhledem k tomu, že komunikace tvořená touto variantou dláždění plní svou funkci v parku Mrázovka již od roku 1994, považuji tuto variantu za naprosto vyhovující. Pouze v jednom místě je během terénních průzkumů nalezeno narušení dlažby, obr. 252 a 253,

dlažba je

v problémovém místě mírně zdvižená (500mm nad úroveň okolní dlažby). Tento jev se zde v roce 2006 nevyskytoval. Domnívám se, že tuto poruchu dlažby pravděpodobně způsobila pronikající voda, již nebyly schopny absorbovat travnaté oddíly přilehlých ploch. Nad touto řešenou komunikací se nachází část parku, v níž dosud neproběhla revitalizace. V mlatových pěšinách se nachází erozní rýhy a

M 1 : 2 000

travnaté oddíly jsou převážně neudržované. Lze se domnívat, že z této neudržované části parku může neregulovaný proud vody pronikat do prostoru komunikace, kde způsobuje porušení dlažby. Jedná se o lokální destrukci, proto navrhuji tento stav průběžně sledovat, především během a následně po období silných přívalových dešťů. Bude-li se stav zhoršovat, navrhuji narušenou plochu upravit a sledovat, zda se destrukce opět projeví. Celkový stav dlažeb v parku odpovídá výsledkům analýzy a je dlouhodobě stabilní. V místech rizikových částí, především v příčných odvodňovacích strouhách vedlejších komunikací je použito dláždění žulovými kostkami (4.4.). Tato stabilizační opatření rovněž odpovídají výsledkům analýzy, nejlépe pak ve srovnání s lokalitou parku Sacré Caeur, ve kterém je princip navrženého způsobu odvodnění proveden naprosto precizně.

Obr. 252

Obr. 253 51

5. Diskuse

6. Závěr

Modelové území areálu Mrázovka příkladně dokazuje, že park, jež nepatří do

Zpravidla vyplývá skutečnost, že kde je v území kvalitní vegetační složka, je

kategorie nejvýznamnějších objektů zahradní a krajinářské architektury na území

vyhovující použití biologických opatření, kde je v území nekvalita (sesuv, špatné půdní

hlavního města Prahy, zastává naopak významné místo z hlediska navržení a provedení

vlastnosti) je vhodné použít technická opatření (Laborová, Bakalářská práce s. 52).

metod stabilizace svážných poloh (velmi precizně provedena prevence ). Příklad areálu Letné prokazuje, že nelze použít kdykoli a kterékoli stabilizační opatření, neboť objekty, na něž se vztahuje právní legislativa, mohou být řešeny pouze podle příslušného zákona. Otázkou je, zda-li tato právní ochrana nemůže být někdy

Na více místech, např. Petrov, zahrada Nebozízek, Mrázovka atd. lze pozorovat, že základ zdi je postaven na skále, je to pro stabilitu zdi velmi výhodné výchozí zajištění (M..Dvořák, 1988). Velmi děkuji za zkušenosti, jež jsem mohla nabýt během psaní diplomové práce,

naopak problémem, když je nezbytné problém sesuvu řešit okamžitě. Vzhledem k tomu,

děkuji za praktické zkušenosti lidí pracujících denně se stabilizačními opatřeními.

že často jakékoliv stabilizační opatření může znamenat zabránění sesuvům, jež mohou

Jisté je, že pokud se s vodou a terénem nedokáže dobře hospodařit, mohou být následky

ohrožovat životy lidí. Územím Letné prochází biokoridor a celý objekt je součástí prvku

jejich vzájemného působení velmi dramatické. Naopak voda může být velmi důležitým

ÚSES. Pro opatření vyžadující neprodlenou revitalizaci (padající balvany a nevyhovující stav

prostředkem, nespoutáváme-li ji příliš a pracujeme s ní jako s „partnerem“.

opěrných zdí)

bylo vyžadováno udělení výjimky z ochranných podmínek pro přírodní

Dešťová voda stékající ulicemi dokáže víc, než jen nahradit nákladné potrubní systémy.

památku Letenský profil z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. a z hlediska zásahu do

Navíc osvěžuje a ionizuje vzduch, což příznivě působí na tělo i duši. Vhodným

lokality zvláště chráněných druhů v kat. III/1 a III/2 dle přílohy vyhlášky č. 395/1992

směrováním ji můžeme použít v náš prospěch (Christopher Day, 2004).

Sb. a vyjádření orgánu památkové péče, zda je zásah přípustný z hlediska zákona č.

Nelze jednoznačně říci, které ze stabilizačních opatření je důležitější. Všechna, jež

20/1987 Sb. o státní památkové péči (SOPK). Naopak díky právní ochraně Svaz

jsou řádně provedena, plní svou funkci spolehlivě a spíše záleží na projektantovi, která

ochrany přírody ČR provedl na letenských svazích protierozní opatření postupným

z opatření použije. Myslím si, že úkolem zahradního architekta je používat co nejvíce

kácením geograficky nepůvodních dřevin, ale takovým způsobem, že pařezy po kácení

biologického či biotechnického řešení stabilizací. Neboť právě rostliny mají onu

zůstaly 120cm vysoké, aby dále podporovaly kořenovým systémem stabilitu svahu,

výsostnou vlastnost převzít časem plně stabilizační funkci, jakmile bude naplněna

zároveň umožňují růst potlačených geograficky původních keřů, jež následně

účinnost technických opatření. Věřím rovněž, že schodiště, zpevněné svahy, zídky a

převezmou stabilizační funkci, a nepůvodní dřeviny postupně odumřou. Jmenovaným

odvodňovací strouhy mohou být přeci i dnes, v rukou zahradního architekta, stejně

principem stabilizace, jenž je pouze biologické, není použito arbicidů.

působivé a noblesní jako za časů našich předků.

Naopak lokalita Vyšehrad je Národní kulturní památkou, ale v areálu jsou místy použity ke stabilizaci svahů plastové travní rohože. V místech kde tyto rohože nejsou, dochází k velmi silnému erozivnímu působení vody. Domnívám se proto, že doba, po kterou jsou plastové travní rohože na první pohled viditelné, (než se plně zapojí travní porost) je velmi zanedbatelná proti tomu, jakou měrou plní stabilizační funkci. V místech, kde je již travní porost zapojen, jsou rohože viditelné pouze ze vzdálenosti několika centimetrů, a svou funkci zde plní velmi spolehlivě. Evidentně jsou místa, kde je příhodné použít k plné stabilizaci půdo-pokryvné rostliny, např. Hedera helix, jež je pro lokalitu Vyšehradu velmi vzorová.

52

7. Resumé In principle is the fact that if there is a high-quality vegetative element present in an area then it is suitable to use biological measures. In case of poor quality land (slumping, impaired soil properties) it is recommended to use technical measures. In many locations, e.g. Petrov, Nebozízek garden, Mrázovka, we can see that basement of walls is built on rocks. This is very convenient initial protection. I am thankful for all the experience I have gained throughout the writing of this diploma work and I also appreciate practical experience of people working daily with stabilizing arrangements. It is for certain that if the water and terrain are not in harmony the subsequent results of their interaction can be very dramatic. On the other hand the water may be a very important element if it is treated as a “partner”. Rainfall water flowing across roads proves to be more useful than just a substitution for pipeline system. Moreover the water refreshes and ionizes the air which positively affects our body and soul. While using appropriate water flow routing we can

8. Seznam použité literatury [1] BAŠEOVÁ, Olga.: Pražské zahrady. Vydala Panorama. Praha, 1991. 248 stran. 1. vydání. ISBN 80-7038-109-4. [2] BLAŽEK, Vlastimil.: Bertramka. Vlastním nákladem vytiskl V. Celebrant, Praha II. V Praze 1934. 40 stran. [3] BRICHTOVÁ, D.; ČERVENÁ, J.; DANIHELKA, J.; HLAVÁČ, J.; HLUCHÝ, M., CHAROUZ; Z., KLENOVSKÝ, E.; KRAUS, V.; ŠULÁKOVÁ, L.; VRBKA, J.; VRBKA, S.: MIKULOV, město, ve kterém zpívají domy. 1. vydání. Mikulov 1998. Moravské tiskárny, a.s. Olomouc. 125 stran. ISBN 80-86172-08-2. [4] CÍLEK, Václav.: Krajiny vnitřní a vnější. 2. vydání, Dokořán, Praha 2007. Tiskárna Protisk. České Budějovice. 269 stran. ISBN 80-7363-042-7. [5] CÍLEK, Václav.: Podzemní Praha. Soupis podzemních objektů hlavního města a vybraná bibliografie. ČSS. Nakladatelství Zlatý kůň. .Praha. 1999. PP D49495. 56 stran. ISBN 80-85304-34-1. [6] CÍLEK, V.; MUDRA, P.; LOŽEN, V.; a kol.: Vstoupit do krajiny. O přírodě a paměti středních Čech. První vydání. Vydal Středočeský kraj, 2004. ISBN 80-8656958-6.112 stran.

take full advantage of it for the benefit of us. It is hard to say which stabilizing arrangement is more important. All of them, if properly carried out, perform reliably and it is mostly up to the architect which solution he/she chooses to use. I think that garden architect’s duty is to use as much of biological or biotechnics measures as possible. Just plants have this precious feature to fully take over stabilizing function once the efficiency of technical measures is fulfilled. I also believe that stairways, strengthened hillsides, walls and drainage systems can be even nowadays, in the hands of a garden architect, as impressive and prestigious as they were in former times.

[7] CLASON, G.S.: Nejbohatší muž v Babylóně. V anglickém originálu The Richest Man in Babylon. Nakladatelství JK, Jan Kanzelsberger. Praha. 1995. Vytiskla Ekon Jihlava. 125 stran. ISBN 80-85387-30-1. [8] DAY, Christopher: Duch a místo. Era. Brno 2004. 1. vydání. 273 stran. ISBN 8086517-95-0. [9] DVOŘÁK, Miloš.: Stavby a architektura v zahradách. Praha, 1988. 4. vydání, upravené. REPL. 200 stran. L10-E1-III-31f/32 536. [10] HERYNEK, J.: Biotechnické možnosti sanace erozních škod na zemních cestách a lesních půdách. Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1993. 36 stran. Metodiky pro zavádění výsledků výzkumů do zemědělské praxe. [11] HURYCH, Václav.: Okrasné dřeviny pro zahrady a parky. Vydal KVĚT, nakladatelství ČZN, Praha 2003. Druhé vydání, upravené a rozšířené. 203 stran. ISBN 80-85362-46-5. [12] JAKRLOVÁ, J.; PELIKÁN, J.: Ekologický slovník – terminologický, výkladový. Fortuna v Praze 1999. První vydání.144 stran. ISBN 80-7168-644-1. [13] JÁSEK, Jaroslav.: Klenot města. Historický vývoj pražského vodárenství. Vydal VR-atelier. Praha, 1997. Vytisklo DURABO. Vydání 1. 147 stran. ISBN 80-2381055-3.

53

[14] KALNICKÁ, Zdeňka: Archetyp vody a ženy. 2 vydání. Nakladatelství EMITOS. Vydala OU v Ostravě. 2007. 185 stran. ISBN 80-903715-5-8. [15] KOLEKTIV autorů, : Krajinou luhů a stepí, Břeclavsko. Moraviapress. 2002. 212 stran. ISBN 80-86181-53-7. [16] KROČEK, Marián.: Využití odvalů pro prvky ÚSES. Diplomová práce. MZLU v Brně. 2001. 50 stran. [17] KŘIVSKÝ, Pavel.: Popis Strahova a jeho vodovodu z roku 1782. Památník NP Praha. Muzeum české literatury. Praha, 1983. Vytiskl SNV Praha. MK ČSR č. 59-30682. 82 stran. SÚPP D1950/a. [18] KUBÍKOVÁ, J.; LOŽEK, V.; ŠPRYŇAR, V.: Praha, Chráněná území ČR. Svazek XII. APOK a EkoCentrum Brno. Praha, 2005. 304 stran. ISBN 80-86064-97-7 (AOPK ČR.Praha), ISBN 80-86305-00-7 (EkoCentrum Brno.Brno).

[29] ŠIMEK, Jakub: Zahradní umění Piera de´Crescenzi. Osmá kniha zemědělské encyklopedie, Ruralia commoda z let 1304-1309 (původní text a překlad). Z ediční řady Fontes Horrorům. Vydal Florart. 2007. 194 stran. ISBN 978-80-254-0780-6. [30] ŠIMEK, Pavel.: Městská zeleň jako fenomén stability. In fórum architektury a stavitelství. 2002. s.38-41. [31] TOMÁŠEK, Milan.: Půdy České republiky. ČGS. Praha, 2007. 4. vydání. Vytiskl Label Kutná Hora. 68 stran. ISBN 978-80-7075-688-1. [32] ZAVŘEL, Jan. a kol.: Pražský vrch Petřín. OÚ MČ Praha 2001. Paseka. 211 stran. ISBN 80-7185-422-0. [33] ZLATUŠKA, Karel, Ing. CSc.: Břehy vodotečí a vodních nádrží. Přednáška. SZKT. Sborník. Luhačovice, 2006. str. 62. Časopisy:

[19] LABOROVÁ, M.: Vegetační prvky s převažující půdoochrannou funkcí. Bakalářská práce. MZLU Brno. 2006. [20] LINHART, Jiří.: Slovník cizích slov. Pro nové století. Dialog. Litvínov. 2003. 412 stran. [21] NORBERG-SCHULZ, CH.: Genius loci. K fenologii architektury. Odeon. Praha 1993. První vydání. 205 stran. [22] OTRUBA, Ivar: Zahradně architektonická tvorba. Skriptum pro posluchače ZF. První vydání, 2002. ISBN 80-7157-461-9. 97 stran. [23] PACÁKOVÁ – HOŠŤÁLKOVÁ, Božena.: Pražské zahrady a parky. SZKT. 2000. 384 stran. ISBN 80-902910-0-7. [24] PEJCHAL, M.: Možnosti a hranice použití geograficky nepůvodních druhů dřevin v zahradní a krajinářské tvorbě. Lednice: MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně, 2001. 7 stran. [25] PIRO, B.: Zakládání a údržba zeleně I., Skriptum pro posluchače agronomické fakulty. SPN Praha. 1984. První vydání. 143 stran. 17-182-84. [26] PROCHÁZKA, DR. J. SV.: Sady a stromy v Praze. Zvláštní otisk ze zpráv památkového sboru hlavního města Prahy. SV. IX. Praha , 1932. Průmyslové tiskárny v Praze. 80 stran. SÚPP C1810. [27] SKLENIČKA, Petr.: Základy krajinného plánování. Centa spol. s r.o., Brno. Vydalo nakladatelství: N. Skleničková, Praha 2003. 2 vydání. .321 stran. ISBN 80903206-1-9. [28] SOPK, ČR: Studie eliminace bezpečnostních rizik pádem stromů, balvanů a sesuvem zeminy. Louňovice. 2006. Studie. 30 stran.

[34] BŘEZINA, I; WEINFURTER, V.: Vrtbovská zahrada. ARCHITEKT, samostatná příloha nezávislého měsíčníku architektů. Praha, 1999. SÚPP C2254. [35] HENDRYCH, Jan.: Příběh zahradního prostoru. ARCHITEKT, samostatná příloha nezávislého měsíčníku architektů. Praha, 1999. SÚPP C2254. [36] ŠEVCŮ, O.; BAŠEOVÁ, O.; JERIE, P.; HORYNOVÁ, A.; NEJEDLÝ, V., PREISS, P.; ŠTULC, J.; GIRSA, V.; KALVODA, K.; ČIHÁKOVÁ, J.; OLELKA, M.; ZAVŘEL, J.: Palácové zahrady pod Pražským hradem. SÚPP. Praha, 1997. 39 stran. ISSN 1210-5538. Geofond: [37] BORDLÁK, Pavel.: Posudek. Posouzení stability svahu. Praha 1959. 10 stran. Praha – geofond. Signatura P4809. [38] DELMEK, PhDr.: Průzkum. Břevnov. Geoindustria. Praha 1988. 10 stran. Praha – geofond. Signatura P61634. [39] DUDÍK, Filip.: Diplomová práce. Praha 1992. Posouzení stability skalních stěn vyšehradské skály. Praha – geofond. 128 stran. Signatura P77665. [40] HANUŠ, Ludvík. RNDr.: Posudek. Praha, Nikolajka. 1983. Praha – geofond. 38 stran. Signatura P40172. [41] JANOUŠKOVÁ, Z.: Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb, Praha 1980. Praha – geofond. 70 stran. Signatura P42952. [42] KOLEKTIV inženýrů: Posudek. Ulice Jánského. Deformace komunikace a svahu. Praha. 1995. Praha – geofond. 60 stran. Signatura P086980.

54

[43] KRAUSOVÁ, Jana. RNDr.: Posudek. Palácové zahrady. Praha 1990. Praha – geofond.45 stran. Signatura P71954. [44] KRUPIČKA, Jiří. Mgr., OVČAROV, Irnik. RNDr, HUDEK, Jiří Ing. CSc., RNDr., VOREL Josef.: Mrázovka. Praha. 2000. Pudis, a.s. 30 stran. Praha – geofond. Signatura P98199. [45] LUŠTINCOVÁ, L. RNDr.: Praha, ČS rozhlas. 1987. Návrh sklonů svahů a zabezpečení základové jámy výškové budovy. 5 stran. Praha – geofond. Signatura P30868. [46] MATOUŠEK, Milan. Ing.: Posudek. Statické zabezpečení opěrných zdí. Kinského sady. Praha 1991. Praha – geofond. 80 stran. Signatura P72043. [47] NAVRÁTIL, Ing.: Posudek, 1983. Rekreační areál Petynka. Praha – geofond. 80 stran. Signatura P41421. [48] PODPĚRA, Pavel. RNDr.: Závěrečná zpráva. Praha 6 – Strahov, Šermířská ulice. Praha 2000. 22 stran. Praha – geofond. Signatura P98533. [49] PODPĚRA, Pavel. RNDr.: Rekonstrukce opěrné zdi, Praha 5 – Kinského zahrada. Praha 2000. 18 stran. Hupo, s r.o. Praha – geofond. Signatura P98539. [50] ŘEPKA, Ladislav. Ing. CSc.: Posudek. Petřín. Praha 1986. 40 stran. Praha – geofond.80 stran. Signatura P37611. [51] ŘEPKA, Ladislav. Ing.: Posudek - zpráva o výsledcích geologických průzkumných prací. Pražský hrad, III. nádvoří. Praha – geofond. 10 stran. Signatura P44143. [52] ŘEPKA, Ladislav. Ing.: Posudek. Královská zahrada. Svahové sedimenty na svazích jeleního příkopu. Praha 1991. Praha – geofond. 28 stran. Signatura P73310. [53] STOČEK, B. RNDr.: Posouzení sesuvu. Praha – geofond. 50 stran. Signatura P48447. [54] ZAJÍC, Josef. Ing. CSc.: Posudek. Břevnov nad Dlabačovem, Praha 6, Praha 1980. Praha – geofond. 35 stran. Signatura P30664. [55] Internetové odkazy: http://www.geofond.cz/wasgi/ http://www.geolog.cz/Lany/ http://www.prazska-hriste.cz/clanky/smichovska-radnice http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/ http://www.uur.cz/ http://www.sci.muni.cz/~herber/slide/undercutting.jpg