TC AV ČR NA VELETRHU FOR ENERGO

1/2015

TC AV ČR NA VELETRHU FOR ENERGO TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV Č ČR R A JJEHO EHO O ODDĚLENÍ DDĚLENÍ P PODPORY ODPORY PODNIKÁNÍ JIŽ TRADIČNĚ NA SVÉM STÁNKU STÁ ÁNKU PŘI PŘ ŘI VELETRHU FOR ENERGO NABÍDLO ZÁVĚREM ROKU 2014 ÚČAST PŘEDEVŠÍM MALÝM PODNIKŮM. BYL ZAMĚŘEN MA ALÝM A STŘEDNÍM STŘ ŘEDNÍÍM PODNIKŮ ŮM. VELETRH B YL ZA AMĚŘEN NA PROBLEMATIKU VÝROBY ROZVODU ELEKTRICKÉ ENERGIE. P RO OBLEMATIKU V ÝROBY A R OZVODU E LEKTRICKÉ E NERGIE. Stručné ohlédnutí za účastí ČR v prioritě NMP v 7. RP Příležitost pro český průmysl: program H2020 otevírá rychlou cestu k inovacím Sedmá konference plánu SET v Římě Vznikla Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Česko je nano

V tomto čísle ECHA je vložena vstupenka na soubor veletrhů FOR INDUSTRY, FOR SURFACE, FOR ENERGO, FOR AUTOMATION a FOR WELD, které proběhnou ve dnech 21.–24. dubna 2015 ve veletržním areálu PVA v Praze – Letňanech.

Stalo se… TC AV NA VELETRHU FOR ENERGO: OD VĚTRNÍKŮ K ELEKTROMOBILŮM TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR A JEHO ODDĚLENÍ PODPORY PODNIKÁNÍ NABÍDLO JIŽ TRADIČNĚ NA SVÉM STÁNKU PŘI VELETRHU FOR ENERGO ZÁVĚREM ROKU 2014 ÚČAST PŘEDEVŠÍM MALÝM A STŘEDNÍM PODNIKŮM. Veletrh byl zaměřen na problematiku výroby a rozvodu elektrické energie. Několik firem, které příležitosti využily, prezentovalo svá řešení z oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie, inteligentních domovních instalací, elektromobility a propojení produktů s informačními technologiemi. Některé firmy přivezly konkrétní exponáty, jiné nabídly své prospekty či prezentace. Není cílem této informace přinést strohý výčet zúčastněných firem a jejich produktů. Časový odstup naopak dovolí úvahu nad tím, jak široký byl záběr celého veletrhu i konkrétního stánku Technologického centra. Ten by se dal shrnout do sloganu z titulku tohoto článku – od větrníků k elektromobilům.

a návštěvníkům nabídl jízdu dalším elektromobilem, Opel Ampera. A souvislost s větrníky? Právě elektromobilita by mohla být významnou složkou vyrovnávání mezi zdroji a spotřebou v chytrých sítích tím, že se budou baterie dobíjet v čase převisu nabídky elektrické energie například právě z velkých větrných zdrojů. Mohly by tak využívat nižších (až minusových) cen elektřiny a naopak, baterie elektromobilu by mohly být součástí zdrojů v čase vyšší spotřeby. Zní to možná jako sci-fi, ale takové projekty již existují, i když se to do české energeticky nepříliš s dobou jdoucí kotliny ještě přes pohraniční hvozdy nedoneslo.

TC plánuje účast i na letošním veletrhu FOR ENERGO, který bude již v dubnu součástí souboru jarních veletrhů (For Industry, For Surface, Viditelnými „3D“ expoFor Energo, For Automation náty přímo na stánku byly a For Weld). Oddělení podprávě dva „větrníky“. Větrem pory podnikání TC jako poháněné čerpadlo s možodborný garant nabídlo proností kombinace s elekstor ústavům AV ČR, aby trickým generátorem pro představily svá řešení vhodnabíjení baterií přivezla ná ke komercializaci. V sekfirma DOZEP-Pavol Floriš. cích FOR ENERGO se předPavol Floriš u rotoru větrného čerpadla firmy Její větrem hnané zařízení staví Ústav termomechaniky Dozep. Foto B. Koč vyniká robustní konstrukcí, AV ČR, v. v. i., a Ústav fyzipoužitím jednoduchých dílů kální chemie J. Heyrovského a možností snadné demontáže a přesunu díky AV ČR, v. v. i., se spolupracující firmou HE3DA, unikátnímu uchycení listů rotoru větrného kola. výrobcem unikátních baterií. Nebudou opět chy„Stačí vám na to jeden klíč a malá dodávka“, bět ani elektromobily Tesla a Opel Ampera v sekci komentoval zařízení jeho konstruktér Pavol Floriš. elektromobility. V pavilonu FOR SURFACE se Další větrem hnané zařízení předvedla firma THLpředstaví Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., se Techall. Její malá větrná elektrárna s výkonem 100 svými novinkami v povrchové úpravě materiálů W má na jedné vertikální ose dva rotory, z nichž a firma Coming – výrobce přístroje Tensometr vnitřní je účinnější při rozběhu a nižší rychlosti a odtahového přístroje na měření kvality povrchů. větru a vnější při silnějším proudění. Tato elektrárDalší je firma Surface Treat, která bude vystavovat na může být hybridně propojena s fotovoltaickým v ČR vůbec poprvé. panelem s účinnou plochou 0,3 m2. Všichni odběratelé ECHA dostávají s tímto číslem Technologický skok od větrných motorů k eleki vstupenku na tyto veletrhy, které proběhnou tromobilům se může zdát až příliš velký. 21.–23. 4. 2015 ve veletržním areálu v PrazeTechnologické centrum nabídlo možnost preLetňanech. zentace na ploše určené elektromobilitě firmě EVA KUDRNOVÁ, BŘETISLAV KOČ Wawe-Promotion Jiřího Vlka, který přijel se TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR špičkovým exponátem, elektromobilem Tesla,

Vážení čtenáři, na začátku ledna připomněl internetový časopis HORIZON MAGAZINE 30. výročí rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace. E. Davignon, tehdejší komisař pro průmysl a energii (1981–1985), který r. 1984 zahájil 1. RP, glosuje výročí slovy: „Těch 30 let rámcových programů ukázalo, že národní hranice ve vědě a výzkumu nemají opodstatnění“. Bylo by chybou, kdybychom právě v českém prostředí tuto glosu přešli s tím, že je to jen další bruselská fráze, kterých jsme už slyšeli nepřeberně. Davignon vzpomíná (http://horizon-magazine.eu/article/framework-programmes-have-shown-vanity-borders-tienne-davignon_en.html), jak odmítavě se k myšlence společného evropského výzkumu stavěli nejen samotní výzkumníci, nýbž i národní administrativy členských států. Pozdější vývoj ukázal, že pesimistický postoj ke společnému evropskému výzkumu nebyl na místě, což se nakonec projevilo i tím, jak narůstaly rozpočty RP: současný H2020 disponuje dvacetkrát větším rozpočtem než 1. RP. Rozpočty RP schvalují členské státy, jejich nárůst tedy znamená příklon k názoru, že v určitých výzkumných tématech je opravdu efektivnější spolupracovat než soupeřit s druhými o prvenství v řešení nějakého problému. HORIZON MAGAZIN dokazuje na příkladu epidemie bovinní spongiformní encefalopatie, na jejíž řešení vynaložila EK v letech 1996–2008 více než 100 mil. € a výsledky vedly až k nové legislativě pro bezpečnost potravin, že evropský výzkum už opravdu dospěl, a pochybnosti spojené s jeho počátečními dětskými stadii nejsou důvodné. ČR není v rámcových programech žádným nováčkem, neboť za posledních 20 let (od r. 1984, tj. od počátku 4. RP) se řešení jejich projektů účastnilo téměř 3500 českých týmů. Přestože se tedy podílíme na 2/3 celé historie

ECHO Informace o evropském výzkumu, vývoji a inovacích ISSN 1214 – 7982 Tištěná verze ISSN 1214-7982, on-line verze ISSN 1214-8229 Evidenční číslo MK ČR E 15277 Vydavatel: Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 Tel. 234 006 100 e-mail: [email protected] Vydávání je hrazeno projektem LM 2010010 CZERA (modul II) – Česká republika v Evropském výzkumném prostoru, podporovaným MŠMT z programu Projekty velkých infrastruktur pro VaVaI. Redakční rada: Ing. Karel Aim, CSc. RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., předseda Ing. Miloš Hayer, CSc. Ing. František Hronek, CSc. RNDr. Miloš Chvojka, CSc. Prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. Ing. Miroslav Janeček, CSc. Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA

V tomto čísle ECHA najdete informaci o tom, jaké možnosti nabízí program H2020 malým a středním podnikům. ECHO přináší hlubší rozbor velmi úspěšné české účasti v prioritě NMP (Nanotechnologie, nové materiály a výrobní procesy) 7. RP. Bezpochyby je úspěšné zapojení ČR do evropského výzkumu v nanotechnologiích důsledkem mnoha dlouhodobě rozvíjených aktivit v této oblasti v domácím prostředí. Nemohly by se další obory děním v nanotechnologiích inspirovat? VLADIMÍR ALBRECHT

OBSAH str. 2

Technologické centrum na veletrhu FOR ENERGO: od větrníků k elektromobilům

str. 3

Editorial Vladimír Albrecht

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Redakce: Ing. Břetislav Koč, tel.: 724 247 074, e-mail: [email protected] Tisk: Art D Redakční uzávěrka 10. 2. 2015

rámcových programů, ECHO stěží bude charakterizovat naši účast též jako „dospělou“. České investice do výzkumu a vývoje už málem atakují hranici 2 % HDP, což je v porovnání s ostatními „novými členskými státy“ mimořádné (větší podíl HDP investují jen Slovinsko a Estonsko). Ale rostoucí národní investice nevedou k rostoucí účasti v rámcovém programu, stále se řadíme mezi země, které mají nejvyšší národní výdaje na jedno euro získané z rozpočtu rámcových programů. Naznačujeme, že bychom uvítali více prostředků pro základní výzkum, ale máme třikrát menší účast v projektech Evropské výzkumné rady než Maďarsko. Máme pocit, že náš vliv na tematické spektrum rámcového programu je malý, téměř se ale neúčastníme projektů ERA-NET, v nichž si zaměření evropské spolupráce můžeme volit sami. První údaje o účasti v současném programu H2020 zatím zlepšení neukazují. V H2020 se dokonce naznačuje, že pokleslo zapojení malých a středních podniků, které během 7. RP bylo poměrně vysoké. Současně ale v národním prostředí rozbíháme programy, které mají přilákat zahraniční podniky ke spolupráci ve VaV s našimi podniky (TA ČR – program DELTA). Takové iniciativy nám nejspíše závidí podniky nejen v některých východoevropských zemích, ale pravděpodobně i ty španělské a italské, které jsou mimořádně agilní při využívání zdrojů programu H2020. Tyto naše iniciativy však nesmí vyústit do podoby „nejsou-li české podniky úspěšné v existujících evropských programech, budeme lákat zahraniční podniky do českých programů“, která by znamenala, že jsme si známé pořekadlo o Mohamedovi a hoře předělali do podoby: „nejde-li Mohamed k hoře, musí jít hora k Mohamedovi“. O smyslu a hodnotě našich i evropských programů nakonec rozhodne to, jakou hodnotu přinesou daňovému poplatníkovi, který ty i ony programy platí.

str. 4

Stručné ohlédnutí za účastí ČR v prioritě NMP v 7. RP Daniel Frank

str. 8

Příležitost pro český průmysl: program H2020 otevírá rychlou cestu k inovacím Veronika Korittová, Eva Hillerová

str. 10

Sedmá konference plánu SET v Římě Veronika Korittová

str. 11

Vznikla Asociace nanotechnologického průmyslu ČR

str. 12

Česko je nano 3

Stručné ohlédnutí za účastí ČR v prioritě NMP v 7. RP Drtivá většina dílčích i komplexnějších analýz a studií z poslední doby, které byly zaměřeny na hodnocení účasti ČR v 7. RP, byla založena z velké části pouze na kvantitativním zpracování dat, tj. účast ČR byla v 7. RP hodnocena na základě komparace hodnot vybraných statistických ukazatelů s hodnotami dosaženými ostatními členskými státy EU. O faktických projektových výstupech a odborném zaměření českých výzkumných týmů, které se do těchto projektů zapojily, je však dosud známo jen málo a existující poznatky jsou spíše ojedinělé a značně nesourodé. Většina studií a analýz týkajících se zapojení českých řešitelů do projektů 7. RP sice poskytla statistický obraz o českém účinkování v tomto programu, nepřinesla však prakticky žádné přesnější informace o konkrétních odborných oblastech a tématech, ve kterých se příprava projektů nebo jejich následná realizace odehrávala. Tento příspěvek se zabývá účastí českých týmů v jedné z klíčových součástí 7. RP – v prioritě NMP (Nanovědy, Nanotechnologie, Materiály a nové výrobní technologie). Význam a poslání nanotechnologií není třeba dlouze popisovat. Nanotechnologiím se ostatně komplexně věnovalo Echo 1/2011. Účast českých týmů a institucí je v prioritě NMP již dlouhodobě hodnocena z kvantitativního hlediska velmi příznivě. Připomeňme, že např. úspěšnost českých týmů v této tematické prioritě byla porovnatelná s celkovou úspěšností států EU-15 (účastnická úspěšnost ČR byla dokonce vyšší než celková úspěšnost států EU-15). Priorita NMP se výší získaného příspěvku pro ČR z rozpočtu 7. RP a počtem zainteresovaných českých týmů řadí k prioritám, které celkovou českou účast ovlivňují nejvíce. Provedené analýzy navíc dokazují, že účast v prioritě NMP vedla nejen k získání výrazně vyšší části uvolněného rozpočtu, než ČR získala v celém 7. RP, ale dokonce i vyšší části, než by proporcionálně odpovídalo českému příspěvku do rozpočtu těchto priorit. Priorita NMP byla rovněž výraznou příležitostí pro spolupráci českých a zahraničních týmů. Ukázalo se, že priorita NMP patřila mezi ty priority 7. RP, kde české týmy vyhledávaly spolupráci se zahraničními týmy v největší míře. Jako klíčová se zde ukázala spolupráce českých výzkumných týmů s nejúspěšnějšími zahraničními pracovišti. U priority NMP připadly na projekty řešené s týmy z TOP10 dokonce 2/3 veškerých vynaložených nákladů ze strany ČR. Na závěr tohoto základního výčtu uveďme, že nejčastějšími českými účastníky priority NMP byly vysoké školy a malé a střední podniky (MSP). Mimo to české průmyslové podniky dosáhly v této prioritě v porovnání s ostatními prioritami 7. RP vysoké účasti i vysoké úspěšnosti (podrobněji Frank, Albrecht, Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP, 2014). Přes tyto velmi dobré a kladné charakteristiky účasti ČR v prioritě NMP, odpovědi na relevantní a smysluplné otázky – čeho jsme v 7. RP v oblasti nanotechnologií dosáhli, jakých příležitostí jsme využili nebo naopak, ve kterých oblastech jsme úspěšní nebyli, stále chybí. Tento příspěvek přináší nejen detailnější pohled na zapojení českých týmů do konkrétních odborných témat této priority, tak jak byly definovány v pracovních programech za jednotlivé roky trvání 7. RP (a též do jedenácti volně definovaných odborných oblastí nanotechnologií), nýbrž i zmiňuje, kterých témat se české týmy neúčastnily (ať už pro nedostatečnou úroveň jejich návrhů projektů, či proto, že návrhy vůbec nepodaly). V prioritě NMP bylo vyhlášeno v průběhu trvání 7. RP celkem 64 výzev k předkládání návrhů projektů. České týmy se pokusily jako členové řešitelských konsorcií uplatnit zpracované návrhy projektů v 80 % z nich. ČR se nezúčastnila (tj. nepokusila se předložit společně s partnery v konsorciu žádný projekt) 13 výzev, jejichž témata však v žádném případě nelze považovat za marginální: šlo např. o výzvy 4

pro biorafinerie, výzvy ERA-NET, některé výzvy týkající se partnerství soukromého a veřejného sektoru v iniciativách Zelená auta (GC) a Energeticky účinné budovy (EeB). Z tohoto základního pohledu lze považovat aktivitu českých výzkumných týmů v prioritě NMP za velmi dobrou a tato skutečnost příznivě doplňuje informace o účasti ČR v NMP uvedené v předchozím textu. Odborné zaměření týmů z ČR, příp. jejich účast v různých aktivitách, oblastech a tématech priority NMP je poměrně velmi pestré. Jak je zřejmé z tabulky 1, české týmy se zúčastnily v zásadě všech aktivit, které jim tato priorita nabízela. Shrňme, že celkově 145 týmů z ČR se podílelo na přípravě 109 úspěšných projektů, tj. projektů se zajištěným financováním z rozpočtu 7. RP (ve 4 případech česká instituce takový projekt koordinovala). Celkový počet návrhů projektů, které české výzkumné týmy připravovaly společně se svými partnery v mezinárodních konsorciích, se blížil čtyřem stovkám (konkrétně šlo o 368 návrhů projektů). Celková účastnická i projektová úspěšnost dosáhla v prioritě 30 %, což znamená, že téměř každý třetí předložený návrh projektu dosáhl potřebné úrovně hodnocení a byl posléze realizován. S výjimkou oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) neklesla projektová úspěšnost v jednotlivých subaktivitách priority NMP pod 20 %. Největšího počtu realizovaných i připravovaných projektů dosáhla ČR v prvních dvou aktivitách – nanovědy a nanotechnologie a materiály, což jsou ovšem aktivity, ve kterých bylo přiděleno na řešení projektů největší množství finančních prostředků. ČR se v prioritě NMP účastnila všech hlavních aktivit a subaktivit, v každé z nich ale využila nabízených příležitostí s jinou intenzitou, příp. v každé subaktivitě se vyskytl jiný podíl témat, kterých se české výzkumné týmy zúčastnily nebo naopak, do kterých vůbec nezasáhly. Toto posouzení přináší tabulka 2, která obsahuje mimo již uvedenou strukturu priority NMP také celkový počet témat v každé aktivitě a subaktivitě, ale hlavně počet témat s účastí ČR. Celkový počet témat v pracovních programech pro prioritu NMP dosáhl 284. Na první pohled je zřejmé, že se ČR zúčastnila téměř 2/3, tj. 177 nabízených témat. Dodejme, že účast v tématu znamená buď realizovaný projekt, který svým odborným zaměřením koresponduje s příslušným tématem, nebo návrh projektu, který v konečném hodnocení nezískal finanční podporu ze zdrojů 7. RP. Jako mimořádně zajímavá se jeví pro české týmy účast v iniciativách partnerství veřejného a soukromého sektoru, kde se ČR hodlala zapojit do více než 80 % témat, avšak s velmi malou úspěšností (viz tab. 3 a 4). Je také třeba doplnit, že zbylých 107 témat, do kterých se ČR nezapojila žádným úspěšným projektem nebo návrhem projektu, je z jedné třetiny tvořeno koordinačně-podpůrnými akcemi (včetně akcí ERA-NET), a navíc téměř polovina těchto témat jsou témata, v nichž bylo poskytnuto z rozpočtu 7. RP relativně malé množství finančních prostředků (pod 7 mil. €). I přes poměrně podrobnou strukturu priority NMP, tak jak byla definována v 7. RP, je poměrně obtížné získat přesnější a srozumitelnější obraz české účasti v konkrétních oblastech výzkumu. Z tohoto důvodu se jeví jako velmi praktické rozdělit témata a projekty do několika hlavních výzkumných oblastí, do kterých lze v současné době rozdělit nanovědy, nanotechnologie, nanotechnologický výzkum a s nimi související výrobní procesy a aplikace. Tabulka 3 přináší přehled počtu realizovaných projektů s účastí ČR a zároveň počet návrhů projektů, které připravovaly české týmy společně s partnery v souladu ze zadáním příslušných výzev k podávání návrhů projektů do 7. RP v takto definovaných oblastech nanotechnologií.

5

4

Pokroky v chemických technologiích a zpracování materiálů

Technický přístup k vývoji vysoce pokročilých materiálů

NMP-2.4

NMP-2.5

4 4

27 15

Vývoj a ověřování nových průmyslových modelů a strategií

Adaptivní systémy výroby

Síťově propojená výroba

Rychlý transfer a integrace nových technologií do návrhu, provedení a provozu výrobních procesů

Využití konvergence technologií

Integrace technologiií pro průmyslové aplikace

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v rámci NMP (Továrny budoucnosti, Energeticky efektivní budovy, Zelené automobily)

Továrny budoucnosti - partnerství průmyslu a veřejné sféry - tematická spolupráce mezi NMP a ICT

Energeticky účinné budovy - partnerství průmyslu a veřejné sféry

Zelená auta - partnerství průmyslu a veřejné sféry

NMP-3.1

NMP-3.2

NMP-3.3

NMP-3.4

NMP-3.5

NMP-4

NMP-5

NMP-5.1

NMP-5.2

NMP-5.3

2

NMP-3

Tabulka 1 – Struktura tematické priority NMP, účast a úspěšnost ČR v jednotlivých aktivitách a subaktivitách

1 109

1

8

4

13

22

1

3

2

7

4

17

2

6

3

4

9

4

28

9

6

8

6

29

Počet realizovaných projektů

145

10

4

3

9

8

28

Koordinované aktivity a mezinárodní spolupráce

Nové výrobní technologie

NMP-2.6

7

5

NMP-2.3

12

Inovativní materiály pro pokročilé aplikace

Strukturované akce, nové biomateriály a biologicky inspirované materiály

5

35

11

7

13

9

40

Počet účastí (týmů) v realizovaných projektech

NMP-2.2

Vytváření podmínek pro výzkum a vývoj

NMP-2.1

Zajištění bezpečnosti nanotechnologií

NMP-1.3

Průřezové akce umožňující VaV

Nanotechnologie ve prospěch životního prostředí, energie a zdraví

NMP-1.2

Materiály

Maximalizace příspěvku nanotechnologií pro udržitelný rozvoj

NMP-1.1

NMP-2

Nanovědy a nanotechnologie

NMP-1

NMP-1.4

Aktivita (subaktivita)

Kód

480

8

53

58

119

61

6

12

6

24

15

63

11

29

12

15

36

26

129

19

16

32

41

108

Počet účastí (týmů) ve všech návrzích projektů

368

4

38

46

88

47

4

9

5

17

8

43

9

23

11

11

30

20

104

18

15

23

30

86

Počet návrhů projektů

30

13

19

7

13

44

50

33

67

38

53

44

18

24

33

33

33

19

27

58

44

41

22

37

Účastnická úspěšnost (%)

30

25

21

9

15

47

25

33

40

41

50

40

22

26

27

36

30

20

27

50

40

35

20

34

Projektová úspěšnost (%)

Počet témat

Počet témat s účastí ČR

Účast ČR v tématech (%)

Nanovědy a nanotechnologie

76

45

59

NMP-1.1

Maximalizace příspěvku nanotechnologií pro udržitelný rozvoj

14

11

79

NMP-1.2

Nanotechnologie ve prospěch životního prostředí, energie a zdraví

27

12

44

NMP-1.3

Zajištění bezpečnosti nanotechnologií

21

12

57

Kód

Aktivita (subaktivita)

NMP-1

NMP-1.4

Průřezové akce umožňující VaV

14

10

71

NMP-2

Materiály

64

44

69

NMP-2.1

Vytváření podmínek pro výzkum a vývoj

12

8

67

NMP-2.2

Inovativní materiály pro pokročilé aplikace

23

15

65

NMP-2.3

Strukturované akce, nové biomateriály a biologicky inspirované materiály

10

6

60

NMP-2.4

Pokroky v chemických technologiích a zpracování materiálů

7

6

86

NMP-2.5

Technický přístup k vývoji vysoce pokročilých materiálů

6

6

100

NMP-2.6

Koordinované aktivity a mezinárodní spolupráce

6

3

50

NMP-3

Nové výrobní technologie

34

20

59

NMP-3.1

Vývoj a ověřování nových průmyslových modelů a strategií

6

5

83

NMP-3.2

Adaptivní systémy výroby

9

6

67

NMP-3.3

Síťově propojená výroba

3

2

67

NMP-3.4

Rychlý transfer a integrace nových technologií do návrhu, provedení a provozu výrobních procesů

8

5

63

NMP-3.5

Využití konvergence technologií

8

2

25

NMP-4

Integrace technologiií pro průmyslové aplikace

66

32

48

NMP-5

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v rámci NMP (Továrny budoucnosti, Energeticky efektivní budovy, Zelené automobily)

44

36

82

NMP-5.1

Továrny budoucnosti - partnerství průmyslu a veřejné sféry - tematická spolupráce mezi NMP a ICT

24

18

75

NMP-5.2

Energeticky účinné budovy - partnerství průmyslu a veřejné sféry

16

15

94

NMP-5.3

Zelená auta - partnerství průmyslu a veřejné sféry

4

3

75

284

177

62

Tabulka 2 – Struktura tematické priority NMP, celkový počet témat, počet témat s účastí ČR

Je zřejmé, že největší počet řešených projektů, ale i projektových návrhů s účastí ČR, nacházíme ve sféře praktických aplikací, tj. v oblasti, která se věnuje novým průmyslovým modelům pro plánování výroby, adaptivním řídicím systémům ve výrobě, novým výrobním konceptům, inovativním postupům, udržitelné výrobě, automatizaci a robotice, recyklačním a k přírodě šetrným technologiím apod. O tuto oblast, pro kterou 7. RP vymezil přibližně 80 témat (jak je patrné z tabulky 4), byl mezi českými týmy poměrně velký zájem. Projektová úspěšnost definovaná jako podíl počtu realizovaných projektů s alespoň jedním českým partnerem k počtu všech předložených návrhů projektů, kterých se účastnil alespoň jeden český tým, byla sice nejnižší v porovnání s ostatními oblastmi nanotechnologického výzkumu (asi 22 %), ale zároveň v ní ČR projevila velkou aktivitu a pokusila se aktivně zapojit do více než 2/3 nabízených témat (viz tab. 4).

zahrnující obecně výzkum kompozitních materiálů, materiálů s uhlíkovými trubicemi nebo fullereny, nanostrukturních kovů a slitin, textilních vláken, polymerních nanokompozitů a polymerních nanomateriálů. Účast ČR se v této oblasti opírala konkrétně o projekty, které byly zaměřeny na vývoj nových textilních vláken s novými nebo podstatně lepšími vlastnostmi, kompozitů na bázi uhlíkových vláken, nových nanostrukturovaných membrán, pokročilých materiálů a technik pro ochranu, zachování a obnovu statků kulturního dědictví, výzkumu fotokatalytických materiálů pro odstranění znečišťujících látek, flexibilního a efektivního zpracování polymerů, materiálů pro nové energeticky účinné stavební prvky. Další oblast, ve které se úspěšně uplatnily české týmy, byla zaměřena na vývoj inteligentních přístrojů, zařízení a metod (např. pro zobrazování struktury materiálů) pro nanotechnologie a na vývoj detekční a regulační techniky a modelování v nanotechnologiích.

Není jistě překvapivé, že další oblasti s významnou účastí ČR a aktivitou českých výzkumných týmů a pracovišť byla oblast nanomateriálů,

Nelze opominout také projekty orientované na zdravotní, ekologické a sociální aspekty nanotechnologií, věnované otázkám dopadu

6

Oblast NMP

Počet témat

Počet témat s účastí ČR

Účast ČR (%)

Aplikace nanotechnologií, průmyslové modely, výrobní systémy, inovace

80

57

71,3

Nanomateriály (kompozity, kovy, slitiny, nanopolymery atd.)

41

30

73,2

Doprovodné činnosti (popularizace, studie, standardizace, koordinace, průzkumy)

38

16

42,1

Zdravotní, ekologické a sociální aspekty nanotechnologií

26

15

57,7

Přístroje a zařízení, výzkumné techniky a metody zkoumání, vytváření objektů, modelování

25

20

80,0

Nanobiotechnologie, nanomedicína

20

15

75,0

Výzkum s širokou aplikací (samosestavující nanostruktury, kvantová fyzika, nanochemie, chemické materiály)

16

6

37,5

Nanotechnologie pro ukládání a přenos informací, mikro- a nanoelektronika

15

9

60,0

Akce ERA-NET

15

4

26,7

6

4

66,7

Nanotechnologie pro (elektro)chemické technologie Nanotechnologie pro aplikaci v senzorech Celkem

2

1

50,0

284

177

62,3

Tabulka 3 – Přehled počtu realizovaných projektů a předložených návrhů projektů s účastí ČR, projektová úspěšnost v jednotlivých oblastech nanotechnologií Počet realizovaných projektů

Počet návrhů projektů

Projektová úspěšnost (%)

Aplikace nanotechnologií, průmyslové modely, výrobní systémy, inovace

26

120

21,7

Nanomateriály (kompozity, kovy, slitiny, nanopolymery atd.)

17

77

22,1

Přístroje a zařízení, výzkumné techniky a metody zkoumání, vytváření objektů, modelování

15

48

31,3

Zdravotní, ekologické a sociální aspekty nanotechnologií

13

21

61,9

Nanobiotechnologie, nanomedicína

12

33

36,4

Doprovodné činnosti (popularizace, studie, standardizace, koordinace, průzkumy)

11

22

50,0

Nanotechnologie pro ukládání a přenos informací, mikro- a nanoelektronika

6

16

37,5

Akce ERA-NET

4

4

100,0

Výzkum s širokou aplikací (samosestavující nanostruktury, kvantová fyzika, nanochemie, chemické materiály)

4

18

22,2

Nanotechnologie pro(elektro) chemické technologie

1

7

14,3

2

0,0

368

29,6

Oblast NMP

Nanotechnologie pro aplikaci v senzorech Celkem

109

Tabulka 4 – Přehled celkového počtu témat, počtu témat s účastí ČR a posouzení rizik umělých nanočástic na zdraví a životní prostředí, modelování toxického chování průmyslově vyráběných nanočástic, posuzování bezpečnosti nanovýroby, nanomateriálů a nanovýrobků, analýz etického, regulačního, sociálního a ekonomického prostředí nanotechnologií apod. České týmy a výzkumná pracoviště využily také poměrně dobře potenciálu 7. RP v nanobiotechnologiích a nanomedicíně. Výzkum se týkal především biomateriálů, pokročilých implantátů, anorganicko-organických hybridních materiálů, tkáňového inženýrství a cíleného podávání léků. ČR se také účastnila 11 projektů, které směřovaly k popularizaci nanotechnologií, podpoře mezinárodní spolupráce a dialogu, propojování aktérů v různých průmyslových odvětvích, rozvoji teoretických základů a standardizaci v nanotechnologiích. V ostatních oblastech byl již počet projektů s českou účastí menší. Jak již bylo naznačeno v předchozím textu, ČR projevila velkou

aktivitu v aplikační sféře nanotechnologií, výzkumu nanomateriálů, vývoji měřicích přístrojů, zařízení, v nanobiotechnologiích a nanomedicíně. Naopak v malé míře se ČR účastnila projektů typu ERA-NET, určených k propojování národních a regionálních výzkumných programů s možností jejich vzájemného sbližování, rozvoje a implementace společných aktivit. ČR byla také relativně málo úspěšná v oblasti nanotechnologií pro úpravu vody. Větší účast bylo možné očekávat také v tématech vývoj materiálů použitelných v elektronice a elektrotechnických aplikacích. České týmy se z velké části nezapojily do projektů řešících problematiku konvergence technologií. ZÁVĚR: ČR NAZNAČILA SVÉ AMBICE V NANOTECHNOLOGIÍCH Je tedy možné konstatovat, že se ČR angažovala v prioritě NMP poměrně výrazným způsobem. Z celkových 284 témat, která byla součástí pracovních programů pro prioritu NMP v letech 2007–2013, měla ČR alespoň jeden úspěšný projekt v 88 z nich. V dalších 89 tématech 7

předkládala ČR společně se svými partnery návrhy projektů do 7. RP. Tedy stručně řečeno – v 1/3 témat měla ČR úspěšný projekt, v 1/3 témat podala alespoň 1 návrh projektu a 1/3 témat se ČR nezúčastnila (ovšem zde, jak již bylo řečeno, se jednalo v řadě případů o témata, na která byl přidělen velmi nízký rozpočet). Z mnohých zdrojů a různých prostředí se dnes ozývají hlasy a názory, že nanotechnologie a chytré materiály už velmi brzo změní lidské životy takovým způsobem, že se bude mluvit o další průmyslové revoluci, takže státy, kde se rozvíjejí tyto nové obory, budou v čele světové ekonomiky v příštích několika desetiletích. Zdá se, že dle výsledků a působení českých subjektů v oblasti nanotechnologií v uplynulém 7. RP má ČR v tomto smyslu do budoucnosti nakročeno velmi dobře a otevírá se jí velká šance vrátit se mezi významné hráče evropského i světového průmyslu. K tomu přispívá i skutečnost, že potenciál nových výrobních procesů je v oblasti nanotechnologií prakticky neomezený. Pozitivní je, že v současné době působí v ČR vedle výzkumných pracovišť, která se zabývají nanotechnologiemi, také mnohé privátní subjekty, které nanotechnologie nejen vyvíjejí, ale mají na nich postavený přímo svůj výrobní program. Zřejmě ne náhodou byly české průmyslové týmy

v prioritě NMP v porovnání s jinými tematickými prioritami RP velmi úspěšné a aktivní. Dalšímu rozvoji oboru v ČR by mělo přispět i to, že koncem listopadu 2014 byla založena Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, jejímž cílem je reprezentovat zájmy českých firem a výzkumu v tomto oboru na národní i evropské úrovni, v obchodní, výzkumné i vzdělávací sféře. Podpora znalostí nanotechnologií znamená podporu lepší budoucnosti naší země. ČR se naštěstí zapojila do vývojového procesu nanotechnologií včas a je velkým kladem, že zde působí nebo vyrůstají odborníci s mezinárodním věhlasem, navazující na relativně dlouhou tradici tohoto odvětví v ČR. Dle mnohých jsou nanotechnologie pokračováním české průmyslové tradice a ČR je v některých oblastech řazena ke špičce technologického světa. Současná velká prestiž ČR v technicky náročných oborech je velkým příslibem do budoucna zvlášť pro tak malou zemi, jakou je ČR, a rozhodně by se nemělo dopustit jakékoli zaostávání v této oblasti. DANIEL FRANK, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

Příležitost pro český průmysl: program H2020 otevírá rychlou cestu k inovacím Cesta od nápadu k jeho realizaci není jednoduchá a mnoho slibných řešení nakonec není v praxi realizováno. Pokud chce Evropa uspět v globální konkurenci, musí zlepšit realizaci výsledků výzkumu. Jedním z parametrů, který umožní na základě sledovaných statistických dat porovnat inovační výkonnost zemí, je souhrnný indikátor inovačního výstupu (Innovation Output Indicator), nově užívaný Evropskou komisí. Indikátor zahrnuje podané patenty, zaměstnanost v high-tech průmyslu vztaženou na celkovou zaměstnanost, podíl high-tech produktů a služeb na exportu. Porovnání ukazatelů pro jednotlivé země a EU jako celku s hlavními světovými konkurenty (viz graf) byl uveden v publikaci Research and Innovation performance in the EU - Innovation Union progress at country level 2014 vydané EK v minulém roce. Česká republika je v tomto porovnání pod průměrem EU, dobrým znamením je mírně se zlepšující trend naší pozice. Nové nástroje H2020 zaměřené na zrychlení inovací zcela jistě zvýší konkurenceschopnost firem, které tuto jedinečnou příležitost dokáží využít. Již celý rok mají malé a střední podniky (MSP) možnost podat svůj projekt (business plan – podnikatelský plán/záměr) do programu určenému výhradně MSP – nástroje pro MSP (SME instrument), jednoduchého schématu, rozděleného do tří fází. Projektu je možné se účastnit individuálně (bez nutnosti vytvořit řešitelské konsorcium – na rozdíl od níže popsaného nástroje FTI). V první fázi je podán návrh podnikatelského záměru založeného na inovativní myšlence. Vybrané projekty jsou v první fázi financovány paušální částkou 50 tis. €, přičemž není nutné vykazované náklady doložit účetní dokumentací. Podnikatelský plán je následně možné rozpracovat a podat do druhé fáze schématu. Vstup do druhé fáze není podmíněn účastí v první fázi, je možné podat projekt přímo do druhé fáze. U projektů ve druhé fázi se předpokládá rozpočet v rozmezí 0,5–2,5 mil. €, s příspěvkem EK ve výši 70 % způsobilých nákladů, ve výjimečných případech (definovaných v příslušném pracovním programu) až do výše 100 %. Třetí fází je komercionalizace produktu nebo služby, která již nemá přímou grantovou podporu z H2020. Smutné je, že firmy z ČR se zatím o tento nástroj příliš nezajímají. 8

Informace o nástroji pro MSP jsou k dispozici na Účastnickém portálu a zejména na stránkách evropské agentury EASME: http://ec.europa.eu/ easme/en/horizons-2020-sme-instrument. Podrobné informace poskytnou i národní kontakty pro všechny oblasti H2020 (http://www.h2020. cz/cs/seznamy/narodni-kontakty). PROGRAM RYCHLÁ CESTA K INOVACÍM – FAST TRACK TO INNOVATION PILOT V lednu 2015 byl otevřen nový dvouletý pilotní program Fast Track to Innovation Pilot (FTI), jehož cílem je přinést privátní investice do výzkumu a inovací, urychlit zavádění inovací do praxe a podpořit účast soukromého sektoru v programu H2020. Rozpočet 200 mil. € umožní podpořit během dvou let více než 100 inovačních projektů. Program je zaměřen na malá konsorcia převážně průmyslových partnerů, velkých i malých firem s cílem ověřit zamýšlenou inovaci v reálném prostředí do data ukončení projektu. V projektu mohou být také partneři důležití pro komerční uplatnění, například asociace, klastry, investoři atd. Témata nejsou předem vymezena, předpokládá se mezioborový přístup a hlavním kritériem bude dopad výsledků na konkurenceschopnost a růst účastníků projektu. Návrhy se musí vztahovat k tematice priorit H2020: Vedoucí úloha průmyslu (část LEIT – průlomové a průmyslové technologie) nebo Společenské výzvy. Budou podpořeny projekty s vysokým potenciálem tržního uplatnění. Charakter podaného projektu musí být „blízký trhu“. Pravidla určují stupeň technologické připravenosti (TRL – Technology Readiness Level) minimálně TRL 6 na vstupu do projektu (systém je funkční v simulovaném prostředí) a na výstupu bude systém ověřen v reálném prostředí – TRL 9. Stupnice technologické připravenosti TRL je popsána v obecném dodatku G pracovního programu (General Annexes). Pravidla FTI požadují, aby konsorcium tvořili nejméně tři a nejvýše pět partnerů. Platí také, že buď dva partneři v konsorciu tří nebo čtyř

partnerů, případně tři z pěti partnerů konsorcia musí být organizace z průmyslu, nebo nejméně 60 % celkového rozpočtu projektu budou mít průmyslové firmy. Maximální doba trvání projektu je 3 roky. Součástí projektu postaveného na podnikatelském plánu musí být popis tržního potenciálu produktu, cílových zákazníků, plán komercionalizace produktu i strategie pro všechny zúčastněné, indikátory splnění úkolů, vyřešená práva k vlastnictví vstupů i výstupů projektu (IPR) apod. Financování je ve výši 70 % způsobilých nákladů. Výjimku tvoří neziskové organizace, jejichž náklady mohou být hrazeny ze 100 %. Maximální grant může být 3 mil. €, ale předpokládá se podávání návrhů s grantem v rozmezí 1-2 mil. €. Účastníky mohou být jen organizace z členských zemí EU nebo zemí asociovaných k H2020 a je třeba dodržet také pravidlo tří různých zemí. Pilotní program je plánován zatím na dva roky, tj. do konce roku 2016. Projekty podávané průběžně od 6. ledna 2015 budou hodnoceny v dávkách třikrát ročně, pro letošní rok platí termíny (cut-off date) 29. dubna, 1. září a 1. prosince. Podrobnosti výzvy jsou stejně jako u ostatních témat zveřejněny na Účastnickém portálu (http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/ topics/9096-ftipilot-1-2015.html). Projekty se podávají on-line, předepsanou strukturu projektu (http://ec.europa.eu/research/participants/ data/ref/h2020/other/call_ptef/pt/h2020-call-pt-ia-fti-pilot_en.pdf ) dává upravený formulář pro inovační projekt. Hlavním hodnoticím kritériem je dopad (Impact) projektu, kde minimální bodový zisk musí být 4 z 5 bodů. Očekávaný dopad musí být v návrhu jasně formulován po kvalitativní i kvantitativní stránce. Dalšími kritérii jsou excelence a způsob implementace projektu. Celkově musí projekt získat nejméně 12 z 15 možných bodů. Je hodnocena logika a kvalita podnikatelského plánu i evropská přidaná hodnota projektu, tj. příspěvek k některé z evropských politik (např. snižování energetické náročnosti, zlepšování bezpečnosti atd.). Výsledek hodnocení dostanou koordinátoři tři měsíce

od průběžného data příslušné uzávěrky a za další tři měsíce by měl být uzavřen kontrakt mezi řešiteli vybraných projektů a EK. INFORMAČNÍ DEN EK Evropská komise uspořádala dne 9. ledna 2015 v Bruselu slavnostní zahájení u příležitosti otevření výzvy k podávání projektů do nového nástroje, Fast Track to Innovation Pilot. Účastnilo se několik set zájemců, z nichž řada byla z oblasti průmyslu. Zvukový záznam včetně prezentace a dotazů posluchačů je dostupný na adrese: https://scic.ec.europa.eu/streaming/index.php?es=2&sessionno=2e9777b99786a3ef6e5d786e2bc2e16f. O významu, který tomuto novému nástroji přikládá EK, svědčilo i složení řečníků. Informační den zahájil Robert-Jan Smits, generální ředitel DG Research and Innovation, na kterého navázal komisař pro výzkum, inovace a vědu H. E. Carlos Moedas. Ten zdůraznil, že H2020 je první evropský program, který výslovně podporuje inovace. Investice do inovací by mohly snížit počet lidí v EU, kteří hledají práci. Na potenciální účastníky se obrátil s výzvou, aby se nenechali odradit případnými neúspěchy: „Nevzdávejte to, když neuspějete, zkuste to znovu.“ Dále vystoupil Christian Ehler, člen Evropského parlamentu. Ten připomněl, že myšlenka nástroje FTI se původně zrodila v Evropském parlamentu a EK tuto myšlenku rozpracovala velmi kvalitním způsobem. Jedná se o systémový přístup zdola nahoru, který otevírá program myšlenkám, jež se nevešly do pracovního programu. Zkrácení doby od nápadu k udělení grantu by mělo posílit mezinárodní konkurenceschopnost. Pilotní verze FTI bude průběžně vyhodnocovat a lze očekávat změny. Pokud dosažené výsledky budou odpovídat očekávání EK, bude rozhodnuto o pokračování pilotní verze FTI po roce 2016. Pro úspěšné zájemce bude jejich účast znamenat důkaz o jejich tržním potenciálu, zviditelnění na úrovni EU, a tím zvýšení šancí na trhu, ale i možnost ovlivnit další vývoj nového nástroje. Věříme, že i v ČR se najdou zájemci o získání evropského grantu na zavedení inovace. Národní kontaktní pracovníci pro program H2020 rádi poskytnou všem zájemcům konzultace k přípravě FTI projektů, a to jak v otázkách týkajících se jednotlivých témat, tak i v otázkách finančních (přípravy rozpočtu projektu atd.), či v otázkách ochrany práv k duševnímu vlastnictví (IPR). Současně doporučujeme využít expertní potenciál a nástroje sítě EEN Enterprise Europe Network (kontakt v ČR: http://www.enterprise-europe-network.cz/cs). VERONIKA KORITTOVÁ, EVA HILLEROVÁ, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR [email protected]; [email protected]

Graf – Indikátor inovačních výstupů Zdroje: DG Research and Innovation – Unit for the Analysis and Monitoring of National Research Policies, Eurostat, OECD, Innovation Union Scoreboard 2014, DG JRC Pozn.: Výkonnost EU v roce 2010 odpovídá hodnotě 100 (EU v roce 2010 = 100) 9

Sedmá konference plánu SET v Římě Na konci roku 2014 se konala v rámci italského předsednictví EU již 7. konference Evropského strategického plánu pro energetické technologie – plánu SET (SET Plan), který byl vyhlášen v roce 2007. Dvoudenní konference byla organizována agenturou ENEA – Italskou národní agenturou pro nové technologie, energetiku a udržitelný hospodářský rozvoj - ve spolupráci s Evropskou komisí a za její podpory. Konference probíhala v krásním prostředí Auditoria Antoniana, od roku 1947 součásti univerzity, roku 2010 rekonstruovaného v moderní konferenční centrum. Klíčové období snahy o přetvoření energetické soustavy v Evropě v soustavu udržitelnou, bezpečnou, dostupnou a zároveň konkurenceschopnou přitáhlo na 650 účastníků nejen z Evropy, ale z celého světa. Úvodní části konference předsedal Riccardo Basosi, zástupce Itálie v Programovém výboru Horizont 2020 pro energetiku a zároveň italský delegát v Řídicím výboru (Steering Committee) plánu SET. Účastníky uvítal Federico Testa, komisař ENEA, který zdůraznil roli výzkumu a inovací jak z hlediska zabezpečení dodávek energie, tak při hledání vhodné reakce na klimatické změny. Následovalo představení aktivit ENEA. Tato agentura je druhou největší italskou výzkumnou organizací se 2700 zaměstnanci v 11 výzkumných centrech. Její záběr v oblasti energetiky je velmi široký, sahá od oblasti energetické účinnosti přes jadernou energetiku až po výzkum nových technologií. Zaměřuje se jak na základní výzkum, tak na spolupráci s průmyslem. Jako příklad zaměření výzkumu uveďme využití CO2 pro výrobu pohonných hmot na bázi methanu jako alternativu k podzemnímu ukládání CO2. Juraj Nociar, vedoucí kabinetu Maroše Ševcoviče, viceprezidenta pro Energetickou unii (Energy Union) v nové EK, považuje snižování energetické závislosti za klíčové. Představil pět pilířů vznikající Energetické unie. Na prvním místě je bezpečnost dodávek. Její zajištění vyžaduje od zemí EU solidaritu a důvěru. Pokud některá země chystá výrazné změny energetického systému, jsou nezbytné konzultace s dalšími členskými státy. Druhým klíčovým prvkem je jednotný trh s energiemi. Na třetím místě je energetická účinnost a regulace poptávky. Na čtvrtém místě při vytváření Energetické unie je dekarbonizace energetického mixu – v úvahu je třeba brát i jadernou energii, která je součástí energetického mixu ve zhruba polovině členských států, EU ale chce být především na prvním místě ve světě v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Posledním pilířem je důraz na výzkum a inovace pro energetiku, pro využití potenciálu energetické účinnosti. K diverzifikaci energetického mixu mohou přispět nové technologie. Dominique Ristori, generální ředitel pro energetiku v EK, mluvil o strategii energetické bezpečnosti v Evropě v souvislosti s její závislosti na na dovozu, ale i s klimatickými změnami. Další sekce se zaměřila na směřování k Integrovanému plánu (Integrated Roadmap). Marie C. Donnelly, ředitelka pro obnovitelné zdroje, výzkum a inovace a energetickou účinnost v generálním ředitelství pro energetiku EK, zmínila, že na počátku SET plánu byl kladen důraz na technologické pilíře (např. na oblast větrné energie). Nyní posouvá tržní přístup i spotřebitele do centra energetického systému. Máme chytré sítě, chytrá měřicí zařízení a doufejme, že budou i „chytří spotřebitelé“. András Siegler, ředitel pro energetiku z DG RTD, zdůraznil nutnost pokrýt celý řetězec, tak aby se dospělo k výsledkům uplatnitelným na trhu.

10

Jedna z paralelních sekcí, které předsedal Hervé Bernard, prezident EERA (European Energy Research Alliance), byla zaměřena na roli EERA v posilování konkurenceschopnosti průmyslu a v tvorbě pracovních míst. Zajímavý byl i příspěvek Marianne Ryghaug z univerzity v Trondheimu, která zdůraznila hledisko občana jako zákazníka a spotřebitele. Požadovala posun k rozptýleným zdrojům v energetických systémech založených na mixu s obnovitelnými zdroji a dalším novým přístupům k řešení energetických problémům. Ann Mc Ivor, zakladatelka firmy Clean Tech Investor a úřadující ředitelka Crowd Tech Funders, mluvila o zdrojích financování pro energetiku – dotacích a subvencích na národní úrovni, zdrojích z EU, ale i vyšších daních a vyšších cenách elektřiny, kterými přispívají občané. Je třeba dosáhnout rovnováhy mezi investičními riziky a možným ziskem. Michelangelo Celozzi, generální sekretář Med-TSO, v sekci věnované makroregionálním přístupům hovořil o obtížích v odhadu budoucího vývoje. Situace je silně ovlivněna novými technologiemi jak při těžbě (např. hydraulické frakování – těžba s využitím chemikálií vháněných pod tlakem do ložiska), tak při přeměně skupenství (gas to liquid). Vznesl otázku, zda je cena ropy ještě vhodná jako referenční cena v energetice. Silárd Árvay, vedoucí poradce strategie EU pro Podunají z maďarského ministerstva zahraničí a obchodu, představil region Dunaje, kde energetiku – jeden z 11 pilířů – má v gesci Maďarsko spolu s Českou republikou. Region se vyznačuje silnými rozdíly, zahrnuje 9 zemí EU a 5 zemí, které nejsou členy EU, a sahá od Bavorska po Moldávii (Německo a Ukrajina sem patří jen částečně). Druhý den v části věnované energetické účinnosti vynikla prezentace Jeffreye Cassise z Royal Philips. Zaměřil se na možné přínosy tzv. digitálních systémů osvětlení (využívajícího LED svítidel s jejich inteligentním řízením). Mohou být ekonomické – úspory v městských rozpočtech, environmentální – lepší kvalita ovzduší, ale i sociální – snížení zločinnosti a zvýšení bezpečnosti a lepší kvalita zdraví. Pasquale Di Franco z ENEA zmínil potřebu udržitelných technologií, které budou kromě jiného odolné vůči zemětřesení až do 7.–8. stupně Richterovy stupnice. Alain Burtin ze skupiny EDF mluvil o zastupitelnosti zdrojů v systémech zejména chytrých sítí a jejich reakce na výkyvy v poptávce a výrobě z OZE v sítích, které reagují na variabilitu poptávky. Využívá se předpovědních metod, skladování energie a propojování systémů. Z mnoha zajímavých příspěvků bylo možné zmínit jen některé, ale pokusíme-li se stručně vyjádřit jednotící myšlenku konference, jde o pochopení energetiky v jejím komplexu s důrazem na spotřebitele a jeho roli a na pochopení nikoli jednotlivých technologií, ale potřeb celého energetického systému. Cílem je energetika udržitelná a zároveň konkurenceschopná, vycházející z potřeb uživatelů. Na příští konferenci plánu SET pozval účastníky Gilbert Théato z Lucemburska, které bude v čase svého předsednictví EU hostitelem akce ve druhé polovině letošního roku. VERONIKA KORITTOVÁ. TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, [email protected]

Stalo se… VZNIKLA ASOCIACE NANOTECHNOLOGICKÉHO PRŮMYSLU ČR Zástupci 12 českých nanotechnologických firem založili dne 27. listopadu 2014 na půdě agentury CzechInvest Asociaci nanotechnologického průmyslu ČR. Ta si klade za cíl reprezentovat zájmy českých firem a výzkumu v tomto oboru na národní i evropské úrovni, v obchodní, výzkumné a vzdělávací sféře. Chce do budoucna stavět na dobrém jménu, které má Česko v tomto oboru ve světě, a šířit pozitivní povědomí o nanotechnologiích ve společnosti. Zaměří se také na aktivní vyhledávání podpory a příležitostí spolupráce mezi komerční a výzkumnou sférou. Zakládajícími členy Asociace jsou subjekty z podnikatelské sféry. Konkrétně se jedná o firmy IQ Structures, s. r. o., NANOVIA, s. r. o., nanoSPACE, s. r. o., Advanced Materials – JTJ, s. r. o., SPUR, a. s., NanoTrade, s. r. o., ASIO, spol. s r. o., PARDAM, s. r. o., Výzkumný Technologický Institut, s. r. o., HE3DA, s. r. o., JIMIPLET, s. r. o., a NAFIGATE Corporation, a. s. Technologické centrum AV ČR dlouhodobě spolupracuje s firmami zaměřenými na nanotechnologie jednak z pozice pracoviště národních kontaktů pro rámcové programy EU (7. RP, Horizont

2020), jednak jako pracoviště pro podporu podnikání a transferu technologií. V oblasti nano stálo TC AV ČR již za celou řadou aktivit a akcí. Jako dobré příklady z posledních let lze uvést podporu prezentace firem v zahraničí (společné veletržní stánky na konferencích Nanotech 2013 a 2014 v Tokiu a EuroNanoForum 2013 v Dublinu) a spolupráci s firmami při pořádání informačních dnů, samostatných konferencí a seminářů (Národní informační den Nanotechnologie v H2020, EuroNanoForum 2009, workshop Příležitosti pro rozvoj a financování nanotechnologií v ČR). TC AV ČR rovněž založilo portál Nano-Med.cz, který mapuje širokou škálu univerzitních a akademických institucí přes klinická pracoviště, výzkumné laboratoře i malé a střední podniky zabývající se transferem technologií v oblasti nanomedicíny. Portál nabízí možnosti propojení s evropskou nanomedicínskou komunitou a Evropskou technologickou platformou pro nanomedicínu. TC AV ČR proto uvítalo vznik Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a s potěšením přijalo nabídku stát se jejím partnerem. Dohodlo se s ní na všestranné podpoře jejích aktivit a v projektu Česko je NANO (www.ceskojenano.cz).

CO DOKÁŽE NANOTECHNOLOGIE Firma Advanced Materials-JTJ, s. r. o., je česká inovační firma orientovaná na nanotechnologie a také spoluzakladatel Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a České společnosti pro aplikovanou fotokatalýzu. Od roku 2003 se zabývá vývojem a výrobou v oblasti nanomateriálů a jejich využití. Spolupracuje při tom s Akademií věd ČR, VŠCHT a s řadou dalších vědecko-výzkumných pracovišť v ČR i v zahraničí. Účast ve dvou mezinárodních projektech 7. RP zaměřených na výzkum praktického využití fotokatalýzy pro čistění vzduchu a vody přinesla konkrétní výsledky v podobě nových technologií a speciálních funkčních fotokatalytických nátěrú FN®. Tyto speciální nátěry představují druhou generaci inteligentních nátěrových hmot s mimořádně silným fotokatalytickým efektem. Několik patentů firmy celosvětově kryje využití speciálních pojiv, která maximalizují účinnost oxidačního efektu fotoaktivního povrchu nanočástic TiO2 až k teoretickým hodnotám. Nevyčerpatelný ochranný, antibakteriální, deodorizační a samočisticí efekt těchto nátěrů přináší zcela nové užitné hodnoty. Nátěr tvoří oxidační vrstvu, aktivovanou světlem, rozkládající organické látky na molekuly vody, CO2 a další neškodné minerální produkty. Tímto způsobem likvidují toxiny, alergeny, pachy, kouř,

Demonstrační a testovací aplikace FN nátěrů na bariérách u dálnice v Praze-Barrandově Foto J. Procházka

mastné výpary, ale také viry a baktérie a slouží jako vynikající prevence plísní a mikroorganismů. Za tyto nátěry získala firma 2. místo v soutěži Inovace roku 2010, nominace na Cenu ministra životního prostředí v soutěži Česká hlava 2011 a na ocenění The European Business Award v r. 2012 a v soutěži Česká inovace 2013 obdržela speciální cenu za společenskou prospěšnost inovace. FN® nátěry jsou dostupné již na všech kontinentech. S dalšími produkty firmy, například zcela novými typy akumulátorů, bude možné se seznámit na veletrhu For Surface a For Energo 21.–24. dubna v Praze.

ČESKO JE NANO – PROJEKT NA PODPORU NANOTECHNOLOGIÍ Zatímco příroda používá nanotechnologie miliardy let, lidé pracují vědomě s hmotou v molekulárním měřítku nesrovnatelně kratší dobu. Už první výsledky tohoto snažení ale dokazují, že jde o cestu k revolučnímu řešení mnoha současných problémů lidstva. Vědci v současnosti díky nanotechnologiím dokážou vytvářet náhradní lidské tkáně a orgány, cíleně dopravovat léky do postižených částí těla nebo odstraňovat toxické látky ze znečištěného vzduchu a vody. Dále jsou na nejlepší cestě vyřešit pomocí nanotechnologií levnou výrobu i skladování energie z obnovitelných zdrojů a snížit množství odpadů a emisí v přírodě. Materiály s běžně známými vlastnostmi mění díky nanotechnologiím tyto vlastnosti pouze tím, že jsou vyrobeny ve velmi malém měřítku. Potenciál nových výrobních procesů je tak prakticky neomezený. Nanotechnologie jako jeden z hlavních proudů inovací 21. století otevírají českým firmám nové tržní příležitosti, umožní vytvořit tisíce nových pracovních míst a díky výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou přispějí k vyšší konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky. Podpora znalostí nanotechnologií znamená podporu lepší budoucnosti naší země. Česko se naštěstí zapojilo do vývojového procesu nanotechnologií včas. V budoucnu by ale rozhodně nemělo dopustit jakékoli zaostávání v této oblasti. CÍLE PROJEKTU Asociace nanotechnologického průmyslu ČR zahajuje v roce 2015 popularizační a vzdělávací projekt „Česko je nano“, kterým chce veřejnosti atraktivní formou ukázat, co jsou nanotechnologie, jakých úspěchů dosáhli čeští vědci a výzkumní pracovníci v této oblasti, nastínit další vývoj perspektivních nanotechnologií, s jejichž produkty se bude veřejnost stále častěji setkávat v soukromém i profesním životě. Tvůrci projektu současně chtějí rozptýlit případné obavy laiků z neznámého a pro mnoho lidí také nepředstavitelného nanosvěta. Docílit toho chtějí především vizualizací prostým okem neviditelných funkčních procesů a představením bezpečnosti používání výrobků vyrobených za pomocí nanotechnologií.

KONFERENCE Projekt „Česko je nano“ zahájí 26. března 2015 konference o nanotechnologiích v Lichtenštejnském paláci v Praze. Akce je určena především zástupcům parlamentu, ministerstev a dalším pracovníkům veřejné správy. Pro většinu dotyčných institucí bude konference prvním kontaktem s Asociací nanotechnologického průmyslu ČR a základním východiskem pro budoucí spolupráci. VIZUALIZACE Partnerem Asociace nantoechnologického průmyslu pro vizualizaci nanoprocesů v projektu „Česko je nano“ se stala společnost Corinth, která je globálním edukačním partnerem celosvětové vzdělávací sítě firmy Microsoft. Díky projektu Corinth Classroom se vynálezy a produkty českého nanoprůmyslu představí nejen tuzemským, ale i zahraničním studentům a pedagogům, a pomohou tak jejich dalšímu rozšíření ve světě. INTERNET Tvůrci projektu „Česko je nano“ budou v druhé polovině roku 2015 zveřejňovat na webu www.ceskojenano.cz, na sociálních sítích a speciálním videokanálu videosoubory, infografiky a interaktivní nanotechnologické vizuály. Materiály budou k dispozici v HD kvalitě volně ke stažení pro potřeby novinářů, politiků, pedagogů a dalších zájemců. NANO DNY Od září do listopadu 2015 zorganizuje Asociace nanotechnologického průmyslu ČR v krajských městech sérii Nano dnů, při nichž interaktivní formou představí veřejnosti nejzajímavější produkty a vynálezy českého nanoprůmyslu. K prezentaci nanotechnologií před studenty gymnázií i středních odborných škol technického zaměření využije univerzitní auly, před širší veřejností představí nanotechnologie na výstavištích, v IQ parcích a dalších popularizačních vědeckých centrech. Vedle informování veřejnosti o prospěšnosti nových chytrých materiálů chce Asociace také inspirovat budoucí studenty vysokých škol ke studiu perspektivních technologických oborů.

TECHNOLOGICKÁ BURZA A STÁNEK NA VELETRHU IMAGINENANO – BILBAO (10.-13. 3. 2015) Technologické centrum připravuje stánek na veletrhu IMAGINENano (http://www.imaginenano.com), který se koná ve dnech 10.–13. 3. 2015 ve španělském Bilbau. TC AV ČR nabízí firmám a výzkumným institucím prostor pro prezentaci na společném stánku za příspěvek 12 tis. Kč + DPH. Za tuto cenu obdrží spoluvystavovatelé volný vstup na souběžně probíhající konferenci v hodnotě 350 € včetně občerstvení, vstup na výstavu a prostor 3 m2 včetně pultu a jedné

stěny 1x2 m na stánku TC AV ČR. Současně se spoluvystavovatelé mohou zúčastnit technologické burzy v oboru nanotechnologií, kterou na výstavišti pořádá síť Enterprise Europe Network dne 12. 3. 2015. Přihlásit se mohou zájemci on-line na https://www. b2match.eu/imaginenano2015. V případě zájmu o účast na stánku mohou zájemci kontaktovat Evu Kudrnovou e-mailem [email protected] nebo telefonicky 234 006 134.