H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
HTTP://CAODC.WEBPARK.CZ
Rocnık
6, cıslo 4
VYD
A VA
HOROLEZECK Y
ODDI L
CAO DE
C I N
HTTP://CAO-NEWS.WEBPARK.CZ
Duben
2004
T AJEMSTVÍ SÓLOVÉHO LEZENÍ
ROYAL ROBBINS í Tajemstvı soloveho lezenı tkvı v tom, z e vsechno za lez ı jen tobý samemu. Nemusısse s nikym dýlit. To je niternevyja drenı lezoucıho egoisty. Neustupny, nenasytny duch nýkde uvnitr chce sta le vıc, nikdy nebude mıt dost a sta le se z ene za svojı potravou ... V tomto c ısle v
Co nove ho v CAO Dˇcın
v
Povıda nı s Hudym
v
Horko v El Chorru
v
Luzicke sedmistovky
v
Procha zka C esky m ra jem
v
Nove cesty
v
Strıpky
v
C eka na s
v
a mnohe dalsıř Jindrich HUDY Hudecek v cest© Kante Philosophy Xc Foto á 2003 Heinz ZAK CAO News 1
Povı da nı
Co nove ho v CAO D© cın?
s Jindrou HUDYM Hudeckem
Informace z oddılove ho d© nı.
nejen o prelezenıcesty Midnight Lightning..
JirıChara
JirıHouba Chara
Predseda CAO Dˇcın
B r e z n o v a schuzka probe hla ve stredu 3.3.2004 v restauraci U Krc ilu. Mezi hosty se vedle Tomase Melena a Vladi Prcka Nehasila objevili i Simona a Michal Burdovi. Prave slavili 15. vyroc ı svatby, tak proc se nezajıt podıvat treba na schuzku CAO.. Plnš ruce prace s obsluhou me la ope t panı Krc ilova.
Program breznove schuzky: -
Alpiniada 2004. Sestavenı oddılovšho tymu, doprava, strategie.. - C lenske prukazy C HS. Byvavali jsme prvnı, letos jsme poslednı. Duvody vsem “vysve tlilaň Veronika Krc ilova.. - Oddılova trika. Tric kar Uhde stavı a studuje zaroven. To je smrtelna kombinace. Uz jen malokdo si pamatuje, jak vypada. Presouva se na dalsı schuziú - Rozhledna Kohout. Padlo rozhodnutı, ze se pokusıme rozhlednu zachranit pred zrıcenım. Domluven termın a ó c ast na zachrannš akci. - 100 let Uhlırovy c apky. Naplanovan zajezd a slavnostnı vystup v den stoletšho vyroc ı krasnš ve ze v Jizerkach. - Vrcholove knihy ě sbırka. Probe hla dobrovolna sbırka na nakup novych vrcholovych knih. Jejich vyrobu a umıste nı zarıdı Karel Bťlina. Vybrano bylo 1.100,- Kc . Bude zajiste na presna evidence. - Otvıranı studanek. Na tradic nı akci v Labskšm ó dolı nas pozval Prcek. - SvaŠa Karasek na Borni. Pozvanka na zajımavou akci prisla od Petra Vranka - vystoupenı skupiny Svati Karaska na Chate Boren. - GRASP. Jedinec na modnı predvade c ka novych kalhot na bouldering i lezenı Grasp v podanı Michala Burdy. - Ostatnı. Planovanš vystoupenı Jardy Mlezaka v klubovne HOSPULu, akce “Vzpomınka na horolezce Jirku Smıdaň ve Svojkove , informace o domluvenı salu v hospode U zelenšho stromu v Janove na realizaci divadelnı hry Pohadka mladı, vıkendovš lezenı atd., atd.. Po delsı dobe se vsichni nevyparili jeste pred koncem schuzky a doslo (konec ne ) i na stredne mensı oslavu, kterou rozpoutal Michal Burdych Burda, kdyz objednal stredne velkš vodky..
CAO Dˇcın
l e d n o v š m c ısle CAO News probe hla kratka zpravic ka o tom, ze Hudy prelezl Midnight Lightning a takš slib, ze se od ne j pokusıme vyzve de t vıc. Poslal jsem mu tedy dopis:
V
éAhoj Jindro, doslechl jsem se o Tv´m prelezu cesty Midnight Lightning. Je to obrovsky , t´me r kultovnı symbol boulderingu a nevım o jin´m C echovi, ktery by to me l. Chte l bych Te proto poprosit, jestli by jsi o tom nemohl napsat pro CAO News pa r ra dek nebo alespon v kra tkosti odpove de t na dole uveden´ ota zky. Urcite by to zajımalo vsechny kluky, co kdy k lezenıpricichli...ž Chvıli se nede lo nic a pak mi Hudy zavolal, ze sice e-mail ztratil hned po pe ti minutach, ale ze je ochotny se ne kde sejıt a pokecat. Domluvili jsme termın a ja, jeste se Zdenkem Vaisharem, coby fotografem, vyrazil k Hudymu. A tady je zkracena verze naseho povıdanı nejen o Midnight Lightning:
Nejprve alespon dodatec nř velka gratulace k prelezenıtehle absolutnıklasiky boulderingu. Jake byly tvoje pocity, kdyz si se prekulil na vrsek a mřl to v kapse? No to bylo super, protoze ja jsem tu cestu zkousel prvne vlastne uz pred dvaceti lety v osmdesa ty m tretım, kdy jsem na to jeste neme l. Jako treba technika, ta by mozna byla, ale sıla tenkra t jeste ne. Navıc v ty dobe to byl jeste pora d i ve sve te ukrutne te zkej boulder. Dneska to jakoby zlehklo. Sice se tam pak ulomil klıcovy chyt, takze to zas trochu zte zklo, nicm´ne dnes je to klasifikacne relativne lehkej boulder. I kdyz, na druhou stranu, ze by se to jen tak moc lezlo, tak to zas ne a vem si, ze to denne zkousı mraky lidı. Jak dlouho trvalo prelezenıtobř a kolik jsi dal pokusu, nez to pustilo?
Kra sne jarnıdny plne pohody a sportovnı ch za z itku !!
Hora m zdar!
Takze ja jsem to vlastne za tu dobu, ne kdy od toho roku 1983, zkousel tak mozna pe tkra t. V Americe jsem byl vıckra t, ale tuhle cestu jsem zkousel asi pri pe ti na vste va ch. Ale nikdy to nebylo na prelezenı. Spıs jsem asi neve ril, ze by to slo vyl´zt. Tam je totiz prvnı fa ze takovy skok do hrozne silov´ho mısta a tam jsem padal. No a vloni jsem to
CAO News 2
O tehle cestř se dlouho rı kalo, z e je to nejtřz sı ch přt metru svřta. Jak by jsi jejıobtı z nost popsal ty? Je to spı se v technice, sı le nebo nřc em jinem? No pra ve ze to je dost jako kombinace. Prvnı fa ze je skok do hrozne silovy pozice, kde vlastne jednou rukou chyta s jen asi centimetrovou listu. Je to opravdu velkej previs a navıc ó ta zula je tam hrozne hladka . Tam tu nohu nema s sanci kam oprıt, to je jak sklo. Takze to je nejte zsı to udrzet, vyme nit ty ruce a pak pra ve se dostanes do dalsıho kroku, ktery je zase hodne pıskovcove technickej. Ten mi treba jakoby vyhovoval, ale zas je tam probl´m, ze je to hrozne vysoko, takze v ne m to spousta lidı psychicky nezvla dne a svalı se. C ili tım, ze to je kombinace, to je opravdu zvla stnı boulder. Ja jsem treba lezl mraky klasifikacne te zsıch boulderu, treba v Bishopu nebo v Buttermilks. Az k V10 jsem se dostal, ale ty mi prisly celkove relativne snazsı. Byl tam treba te zsı krok, ale zas to bylo nad zemı nebo tak. Tohle je opravdu zajımavej boulder. Od toho neusta leho zkousenı to musı byt navı c hroznř oklouzane, ne? Ukrutne , ukrutne ! To proste je jak sklo. Vem si, ze treba za den ne kdy urcite probe hne 500 nebo 1000 pokusu! Tam je neusta le hrozen lidı, ktery se tam ruzne me nı a navıc ty prvnı dva metry, tam si to zkusı opravdu kazdej i ten kdo v zivote neboulderoval. To je urcite uz milion pokusu. Kazdej, kdo jede do Yosemit, si na to sa hne. Uvidıs, ze az tam pojedes, ze to taky zkusıs, to jako ude la Žplne kazdej. Takze si myslım, ze v tomhle se to za te ch 20 let hodne zme nilo. Ta zula be zne ma ne jaky trenı, ale tam ne. To je proste sklo.
ste n v Yosemitech nebo v Red rock, ale jinak jsem tam hlavne boulderoval. Protoze ty Buttermilks, to je proste na dhera. To je obrovskej pıskovcovej svah a te… tam ma s ruzny valouny az 15 metru vysoky a na tom ma s jeden boulder zajımave jsı nez druhej. Navıc prıjemny do ruky a je tam vsechno ó rajbunky, previsy, no proste fantazie. Tam se mi hrozne zalıbilo, takze tam te… boulderuju, ale v Yosemitech to boulderova nı tak pe kny nenı. Tam je vyhla senej ten Midnight Lightning, ale ty ostatnı bouldery jsou ne kde v lese za borovicı, mezi kamenama, ta ska la je ne kdy ostra , cili to boulderova nı obzvla s– pe kny nenı. Tam jenom ze to ma tu tradici. Takze jsem jich sice pa r lezl ó treba King Cobra, to je taky takovy vyhla seny boulder a zkousel jsem ty nejte zsı jako Stick It nebo Domina tora, ale to vubec. Teda n´ ze jako nenı vubec sance. Ale i ti nejlepsı, treba Jerry Moffat, tam jede 3 roky po sobe a pak to zkousı treba 14 dnı, ceka az bude idea lnı pocası, trenı aby bylo idea lnı. Takze abych zase tam jel dejme tomu celej me sıc tra vit na jeden boulder a dva roky po sobe , tak na to se vyseru a i tak si myslım, ze treba ten Domina tor bych nemohl vyl´zt. To je myslım 8B+. To je jeden z nejte zsıch boulderu na sve te a jestli to prelezli tri lidi, tak to je hodne . To je tak te zky , ze tam nemuzes da t moc pokusu za sebou. Ona ta klasifikace, to nenı to podstatny . Proste ma s bouldery, ktery ma s ne kde jinde a maj 20 prelezu a tady Domina tor proste vylezli 3 lidi na sve te za patna ct let treba. Takze to proste necha pes. To kdyz tam prijdes, to necha pes. Tam nejses schopnej se udrzet ani na chvilku a– te vysadım do ktery hokoliv chytu. Je to obrovsky previs a tam je takhle mala sklopena lista. Tam da s ruku a nic tam nenı. Nezkousel jsi taky strasidelny Gilluv boulder na Na prstek v Needles? Ne, tam jsem nebyl.
Vı s o nřkom z C ech, kdo Midnight Lightning take prelezl? No z C ech jsem neslysel, ani ze Slovenska. Nevım, asi by se pochlubil, ale treba to ne kdo lezl. Klasifikacne to je dneska myslım V8, coz je jakoby lehkej boulder. Lidi tady uz lezou te zsı bouldery, ale jenom v t´ klasifikaci to zdaleka nenı. Ale naprıklad takovej Mra zek, kdyby tam dneska jel, tak si myslım, ze by to me l vyl´zt na OS. Kdyz Midnight Lightning prelezla Lynn Hill, tak to hned prelezla jestř jednou. Myslı s, z e bys to te– uz taky dal podruhe sna z? Jo. Vıs co, bouldery to je proste ne co Žplne jiny ho nez ta ska la. Tam je probl´m ten, a to je pra ve na tom to super, ze si treba sednes a ma s tam chyt a nemuzes ho udrzet. Tak tam pul hodiny sedıs a furt to beres tak a tak a ono nic a najednou na to prijdes, jak zacne bra t. A vıs co, tam stacı strasne nepatrna nuance. Ze ti treba ne kdo poradı, rekne neda vej tu nohu sem, ale dej jı o pe t centimetru da l a opravdu, najednou je to vyreseny . A to je na tom to kra sny , Žplne jiny , jak v tom lezenı. Lezl jsi tam jestř nřjake dalsıbouldery? Treba Thriller? N´, n´. Ono to boulderova nı v Yosemitech nenızas tak pe kny . Hodne jsem lezl v Buttermilks. Ja te… vlastne poslednı dva nebo tri roky, co jezdım kazdy podzim do Ameriky, tak jsem snad vubec nevyta hl lano. Krome velkejch CAO News 3
Bıla oblaka Xb, Ruzova vˇz, Pravy breh Labe š 2003 Foto Heinz Zak
zkousel jeden den mozna pe tkra t sestkra t, vono tam te ch pokusu vıc neda s, a cejtil jsem, ze jako uz jsem ten klıcovej chyt na chvilku udrzel. Sice jsem spadl, ale preci jenom chvilku jsem se drzel. No a pak jsem na to sel po druhy dalsı den a asi na tretı pokus jsem to vylezl. Coz jsem ovsem vubec necekal, takze ani kluci dole nestihli nic nafilmovat, jen pa rkra t zma ckli fo–a k v ty hornıpartii.
Trenujes lezenı ? Střna, shyby..
Midnight Lightning - krok za krokem
Ne, te… uz 13 let ne. Taky jsem tak dva az tri roky nelezl vubec, protoze jsem me l ne jaky Žraz ramene. To jsem l´zt nemohl, takze jsem to tak jako fla kal. Potom jsem trochu zacal, tak vzdycky pres l´to, ale jinak nede la m nic. N´ vubec nic, be ha m treba na be zka ch, jezdım na motorka ch, ale lezenınetr´nuju.
a n e b J a k n a to ř 1. krok
Co z ivotospra va „ rı ka Ti to nřco? Drıv jsem to jako vedl, ale te… nijak vy razne . Tak vıs co, buckem se necpu kazdej den, ale kdyz prijdu do hospody a majı jenom pa rek, tak si ho da m. A pak, kdyz be ha s na be zka ch, tak ma s hlad a ta zelenina moc nepomuze, tak si da m i veprovy s knedlıkem. Ale zas v l´te na to ani treba nema s chu–.
Odlepit se od zemˇ nenı az takovy proble m. V tˇchto chytech ale koncı naprosta vˇtsina tˇch, kterı si to chtˇjı “jen tak zkusit–. Ska la je jak sklo. 2. krok
Kam se chysta s za lezenı m letos? Bude nřjaka “hlavnıakceť roku? N´, za dn´ hlavnı akce roku neprobıhaj. Na podzim vzdycky jezdım do ty Ameriky. Zaprv´ v tom rıjnu se to tady tota lne pokazı, na lyzıch se jeste jezdit neda a v Americe je pe kne . Tak jezdım tam. Ty Yosemity to je opravdu pe kny lezenı i kdyz je tam hodne lidı. A jinak lezu na tom pısku. Je fakt, ze dneska uz chodım ne kdy az odpoledne jenom na ty dve az tri hodiny. Ono taky se to zme nilo tım, ze drıv, jak se sede lo u te ch kruhu, tak si v jedny ceste stra vil furu casu. Ale dneska, kdyz zajdu s tım Rısou (Litochlebem, pozn. redakce) pod ten Trun a za dve hodiny tam vylezes ctyri desıtky nebo deset b´cka, deset c´cka, takze vlastne vylezes reknu 250 metru te zky ho lezenı a jdes domu, tak drıv, pra ve tım sezenım u kruhu, si takovy mnozstvıte zky ch kroku lezl 3 dny.
Dostat se a srovnat se pod previsem chce uz trochu techniky. I sem se dostat ma sanci hodnˇ lezcu. 3. krok
Jestř bych se chtřl zeptat, jak vznikly ty para dnıfotografie z Laba ku od Heinze Zaka? No ja ho zna m uz z doby pred patna cti l´ty, kdy jsme spolu fotili v Ne mecku. No a on jednou proste rıkal, ze by se chte l podıvat do toho Laba ku, protoze tam jeste nefotil. Takze prijel a nafotil to. Jsou pe kny , n´? Jinak on je i velice dobry lezec! Na tom pısku ty desıtky leze a nebojı se, takze pri tom focenınema probl´m.
Prvnı klıcove mısto cesty (silove ) Ž skok do miniaturnı listicky v previsu. Tu je treba udrzet a jestˇ si zde vymˇnit ruce. Tady koncı i velice dobrı lezci. 4. krok
Tak tedy dı ky za prı jemne popovı da nıa aŽ se ti sta le darıjako na Midnight Lightning..
Druhe klıcove mısto (technicke ) - z listy presah na hranu previsu, spra vnˇ uchopit a prekulit se pres. I odtud se jestˇ da spadnout a je to uz hodnˇ vysoko. Foto á 2003, 2004 Heinz Zak a Zdenek Vaishar
A to je vlastne vs e. Tak ahoj pod Midnight Lightning.. CAO News 4
San Bartolo. To uz jsme zase zpatky ve Spane lsku. Tarifa.
Horko v El Chorru aneb pa r postrehu z naseho span© lske ho vyletu Lukas Chalupecky SKAJP Teplice
R
e p u b l i k u opoustıme devatšho ledna pujc enou dodavkou, spolec ne s prıvaly c erstvšho sne hu. Po prejezdu Ne mecka a Francie, poprvš zastavujeme v Siurane u kamarada Davida (loni byl jeste s Josšm v Labaku a pry letos urc ite prijedou zase). Den pauza od volantu a prvnı lezenı. Pokrac ujeme vsak zahy dal, po trase Valencia (prvnı pomeranc e), Ciudad Real (prvnı prodejci c okolady ;-), Badajoz (hranice s Portugalskem), Setó bal.
Portinho da Arra bida. Prekrasnš mısto, spanı na plazi (Atlantik!! Zadnš stredozemnı jezero!) kam v pohode zajedete autem. Slunıc ko, pohoda. Lezenı je ve strani nad plazı. Skaly vytvarı takovš zajımavš rokle rovnobe znš s pobrezım. Jedna strana je vzdy previsla a ta za vasimi zady naopak.
Ste ny jsou vyssı, nez od more vypadajı. I c tyricetimetrovš previslš cesty jsme tu lezli. Sektoru je pe t a cest dost. A pe knych. Jen bych doporuc il ne jakou mac etu. Vsechno, co zde roste, ma trny. To ostatne platı i pro celš Spane lsko. Tretı (oddychovy) den de lame vylet (stejne ten den prselo, po dvou dnech bez mrac ku) pres Lisabon (tady se leze v Cascais prımo pod majakem z more) az na “Konec sve taň Á Cabo da Roca. Dal na zapad to proste nejde. Dalsı dva dny jeste lezeme v Portinhu (pozde ji se dozvıdame, ze jde o jednu z te ch “lepsıchň portugalskych oblastı) a potom uz hura dolu a dolu podšl Atlantiku. Cestou kontrolujeme ne kolik oblastı prımo u more (okolo Sagres), ale nikde to nestojı (z hlediska lezenı, dle mıne nı posadky) za delsı zastavku. Co ale za to stojı je samotnš Portugalsko. Rozeklanš pobrezı, majaky, zapady slunce, venkovskš vesnic ky, NAAAADHERA!
Pro zme nu zase vıce na jih to nejde. Pouze, jste-li dobrı plavci (!), tak po asi dvanacti kilometrech dosahnete brehuAfriky. Tu mate ostatne v San Bartolu jako na dlani. Spıme ope t na plazi (Bolonia). Je to sice naraznıkovš pasmo paseraku hase, ale prezili jsme. Hledame a nachazıme proslulou oblast boulderingu. Pıskovcovš (!!) balvany neuve ritelnych tvaru a barev (za barvy muze lisejnık). Dva dny zde bouldrujeme. Navste vujeme i mıstnı lezecky sektor (patrı sem i znama ste na Mosaico), ale moc nas to nelaka, a tak rade ji zase dal. Dal k hlavnımu bodu zajezdu.
El Chorro. Uz jsem se nemohl doc kat. Lonstı navste vnıci z rad mych znamych nesetrili superlativy. A o mıstnıch “LAVKACHň (Camino del Rey) o te ch slysel snad kazdy. Chorro me nezklamalo. Nutno podotknout, ze dokud jsem tady nestanul osobne , mne (pres veskerou mou snahu a studium plankua fotek) unikalo TOPO celš oblasti. Ani se teť zpe tne moc nedivım. Oblast je to znac ne rozsahla, kdo zde nebyl stejne nepochopı. Nejzve dave jsı jsem byl samozrejme na lavky. Obc as lıc enš jako krajne nebezpec ny podnik. Ja nasel dılo asi nemajıcı obdoby (alespon v Evrope ). Visuty chodnık v kolmych ste nach rozeklanš soute sky. Famoznı. Postaveno jako cesta pro prochazku krale (Alfons XIII?), ktery pry ovsem paradoxne po nich nikdy nesel (?!?). Lezeckš cesty vedou i v soute sce (pod i nad lavkami) ovsem v zimnım obdobı jsou podstatne vhodne jsı jiznı ste ny mimo. Je jich tu dost a cest, vıce c i mšne previslych, v nich nepoc ıtane . Makinodromo, Poma di Roca znama to jmšna sektoru asi te ch z nejlepsıch. Poctive jednotlivš sektory “prolšzameň. El Polvorin Á Prekrasna kolma zeť (JZ) s cestami az 38 metru dlouhymi. Jeste ze mi Ondra doporuc il pred odjezdem koupit si delsı lano! Osmdesatka se hodila (a nejenom tady). Los Cotos Á jeden z mala sektoru s lehc ımi cestami v polozenš ste ne (5+ a vyse). Tedy lehc ımi, pouze do okamziku kdy zjistıte ze vylšzt mıstnı 6b+ rajbas je nad vase sıly ;-) El Makinodromo Á vzdalene jsı sektor (od auta asi pul az tric tvrte hodiny a i dost do kopce). Obrovska previsla zeť, super krapnıky. Be zne zde bivakujı skupinky lezcu a jen tak jednou za tyden chodı doplnit zasoby. Voda zde je. Tady vedou znamš cesty LOURDES 8a, COUS COUS 8c nebo treba LIVE IS SWEET* 6c, 32 m. Do te chto uvedenych sektorumusıte po kolejıch a ne kolika tunely. Chuze tunelama mi prisla adrenalinove jsı nez lavky. Takovy rychlık v tuneluú Dalsı sektory: Albercones, Amptrax a Poema jsou uz ve svahu nad vesnicı (nad kempem) a nemusıte k nim ani po lavkach ani tunelem. Pouze do kopce.
CAO News 5
Lezenı v celšm Chorru je natolik pestrš, ze si vybere (potš co se zde trochu zorientuje) opravdu kazdy. Silovš a dosti previslš cesty po krapnıcıch, kolmš ste ny po sedšm vodou modelovanšm vapne , klasiky (kterš proste musıte lšzt, ac uz trosku smekajı) i treba ó plnš novinky, par dnu starš. Kratkš a te zkš ve ci i cesty jako je naprıklad Amptrax. Ma hve zdic ku a dšlky 3; 4; 5; 5; 5; 4; 4 a vıce jak 150 metru! Proste co hrdlo rac ı. A paklize zac ne hrdlo i porouc et? Ve vesnici funguje Refugio. Refugio s takovym barem, ze snad jen “KosÚaň je lepsı. Litrova (standard) lahev piva 1,8 šc ek, fotbalek (ovsem spane lsky, fotbalkarum vysve tlım), bouldrovka, PC + NET (kde jsem si i fotky stahnul a CD vypalil). A vec er co vec er nepreberna sme sice lezcu(a lezkyn!) z celšho sve ta (no Evropy minimalne ). Radi a pravidelne jsme denne zasli. A tak jsme lezli, uzıvali slunce a tepla a dostavali SMSky, ze domu dorazily mrazy odne kud z Arktidy (brrr).
Loja
Dalsı letnı oblast, asi o dvacet kilometru dal na SV. Pone kud logisticky naroc ne jsı prıjezd. Ve me ste se ptat na Siera de Loja (malinkš a prehlšdnutelnš cedule). Kdyz to trefıte, podjedete dalnici a po sotoline stoupate do neuve ritelnšho kopce asi c tyri kilometry. V dobe nası navste vy ze ste n kapala voda a hnızdıcı ptaci de lali pe knej kraval. Ale spanı v sedle Morro de la Cabra 1030 m n.m. a rannı pohled dolu na sluncem zalitou Andalusii jako na dlani, za to stojı. A skaly vubec nevypadaly spatne ..
Santafe Nenı to sice lezecka oblast, ale za zmınku stojı. Jednak mi zde upadlo prednı kolo. Proste jsem konec ne zjistil, proc slo obc as rızenı tak ztuha (se ustrihl svisly kulovy c ep na levšm kole) a jednak jsou zde v olivovych sadech asi pe t kilometru za me stem horkš prameny (volne prıstupnš). Rozhodne se vyplatı je (treba i celou noc, jako my Á uz s novym c epem!) hledat a najıt. Voda je zde opravdu horka, mırne sirovodıkova (hodne mırne ) a v jılovitšm podlozı vytvarı soustavu bazšnkua vodopadu. Neustale plno lidı!! Jo ten cep jeden mıstnı mechanik be hem hodiny (ovsem az po sieste ) sehnal a prımo na ulici vyme nil. Zkuste to schva lne u na s. V Teplicıch ma m zna my ch autooprava ru dost, ale nevım, nevım jestli bych hodinu po incidentu uz zase jezdil.
Co se tyka poc ası, tak be hem prvnıho me sıce prselo jednou v Portugalsku a jeden den bylo zatazeno v Chorru. Jinak modro, slunce, ale docela vıtr (ze by ta Arktida?). To nepısu abych ne koho stval, ale protoze to byl jeden z c astych dotazu po navratu. Abych prıpadnš zavistivce uklidnil, pšrovka se hodila (v Chorru sice jeste moc ne), v dalsıch oblastech Spane lska prisla vzdy se zapadem slunce rychle ke slovu. V Chorru po celou zimu operuje dosti poc etna (a stale se me nıcı) skupina nasincu, do kterš jsme zapadli. V dobe naseho (asi c trnactidennıho) pobytu, nebyl s parkovanım vzadu u prehrady problšm (byli zde i ostatnı lezci). Kemp byl letos zavreny. Nutno podotknouti, ze jsme se snazili a snad i chovali vsichni slusne . Po nasem odjezdu vsak pry prijela policie a celš parkoviste vyhnala. Tou dobou bylo uz slozenı c eskšho osazenstva takrka kompletne jinš. Na dobre mıne nš rady, ze ohen opravdu de lat nemajı a ze na lamanı ve tvı jsou mıstnı opravdu alergic tı, moc nedbali. Inu ne kterı jedinci jsou asi nepouc itelnı.
Sella. To uz jsme opustili slunnou a teplou Andalusii (z duvodukterš tady nebudu rozebırat..) a jsme v oblasti souhrnne nazyvanš jako Costa Blanca. Uzemı zhruba mezi Alicante a Gandia. Dvacet tri lezeckych oblastı, sestnact set cest (ó daj z pruvodce ROCKFAX 4/2001). Jednou z nich je Sella. Skaly v nadhernšm ó dolı horskšho razu, zhruba dvacet kilometru od more. Kratkš i dlouhš ste ny, severnı i jiznı. Nejte zsı a nejhezc ı cesty vedou v soukromšm (!) sektoru Wild Side, kde chcete-li lšzt, je treba nejprve zajıt za majitelem pozemku pozadat o povolenı. Ale je to severnı ste na a nejlehc ı cesta je tu 7a (a jenom jednaú ). Muzete ovsem lšzt i prımo od parkoviste , J ste ny, krasnš cesty (od 5+ vyse).
Desplomlandia. My jsme ovsem byli uz jinde. Desploma
Pen on déIfach.
je spane lsky previsly ;-) Od Chorra je to kousıc ek (na S) ovsem raz krajiny kompletne odlisny. Nahornı planina, obrovskš jezero, nikde ani c lovıc ka a skaly. Na tom nejve tsım masivu se neleze, ale doprava se tahnou dalsı (mensı) a mnoha previslymi prasky.
Montanejos.
Archidona. Tuto jeskyni obrıch rozme rua s cestami v tom vyssım a nejvyssım stupni, jsme navstıvili pouze ze zve davosti. Je to oblast v pruvodci doporuc ovana slovy: “Nevıte uz kam se v horkšm, letnım Spane lsku vrtnout? Lezete alespon (!) 7b+? Archidona je pak pro Vas to pravš!ň No Comment. Ovsem monumentalnı.
Kdyz jsme odsud po ne kolika dnech lezenı odjızde li, uz na hlavnı, jsem zahl´dl cosi lezet na silnici pred sebou. C ern´ ve ci jsem se vyhnul (pouzdro), ale tu strıbrnou jsem Žspe sne prejel. Byl to fo–a k, ktery tam ne komu asi vypadl. Byval to fo–a k, digita l Š Jenom kousek od Selly, na brehu more jsme nasli Boren ;-) Dali jsme si pod nım svac inu a pokrac ovali v nası ceste na sever. Pred Siuranou, kam jsme potrebovali zanedlouho dorazit, jsme se jeste zastavili v jednš oblasti po ceste . Oblast v horach, skaly v ó dolı rıc ky (vlastne dvou rıc ek Á dva ruznš sektory) a jeste ste na u silnice. Ope t termalnı prameny (uz ne tak teplš jako u Granady) i kdyz, je-li po ranu nula a pramen ma (pry) dvacet stupnu, voda v rece pak treba patnact, tak se z nı pe kne parı. A vlezete-li do nı, je vam tepleji nez venku. Vlastnı lezenı, no uprımne rec eno, moc mne to tam nenadchlo.
Siurana.
Dalsı zme na, dalsı destinace. Tentokrat Costa Daurada. Deve t oblastı, zhruba tisıc cest (podle ROCKFAXu 12/2002). Okolı Reusu (Tarragona) Á kousek pod Barcelonou. Siurana je z celš tšto oblasti asi nejzname jsı a nejnavste vovane jsı. A je krasna. Vıce jak vapencovš oblasti
CAO News 6
pripomına pıskovec. Pozor, ten zde takš najdete Á tmave c ervenš ste ny v nejspodne jsıch patrech. A i se po ne m leze. Ovsem prim hrajı hornı vapencovš sektory. AÚ uz ty u vesnice (Village Crags), nebo ty ó dolnı (Valley Crags). Vsude najdete krasnš lezenı, vsech obtıznostı. Bezproblšmovš spanı na parkovisti u vesnice c i pod previsy hned vedle (budı vas slunce!). Lezeckš refugio ve vesnic ce a slusny bar v kempu. Kdyz uz jste v Siurane , urc ite si najdete c as na okolnı skaly. Arbolı jsou ty skaly naproti pres ó dolı s jezerem. Kdyz spıte na parkovisti, tak je mate prımo pred sebou. Teda pred sebou mate skaly nalevo od El Falca. Arbolı a El Falco popisoval nedavno na LEZCI JirkaS. Takze bych jen dodal, ze vpravo od poslednıch lezeckych sektoru nad vesnicı, zac ına zona bouldru. Jejich kompletnı popis (i novš cesty na Falcu) najdete v originale v refıc ku v Arbolı pod kostelem. Stojı za navste vu toto zarızenı!!
Arbolı .
Montsant.
Dalsı oblast kousek od Siurany, tentokrat na zapad. Z parkoviste to je ten mohutny pas skal na horizontu dıvate-li se zapadnım sme rem. Prıstup: Cornudella, Morera de Montsant. Dal pe sky do kopce. El Raco de Misa je nejlepsı sektor (Hydrophobia 8b+). Pouze pro sektor LšEscletxa popojedete az do Escaladei. Cely Monsant je slepenec (ne co mezi Meteorou a Montseratem). Mıstnı tady vyrabe jı stale novš a novš sektory, ovsem tak trochu je tajı. A pak napadl i v Siurane snıh a jeli jsme domu. Lezel i kolem Barcelony u more.. Cela cesta me rila bez 47 presne 9.000 km!! Nafta ve Spane lsku 0,68 šc ek, Spane lsko i Francie (!!) jsme projeli mimo dalnice (to uz nikdy v zivote vıckrat neude lam!!). No a to je asi vsechno. Kdo c ekal srdcervoucı lıc enı, jak jsem prebıral spoťak na boc ak, abych ho protlac il az ke kolenum, balancujıc pritom 1,58 metru nad poslednım jiste nım, tak ten aÚ si koupı RT Montanu. A kdo by tam treba chte l jel a myslı si, ze bych mu mohl poradit, aÚ se klidne ozve (e-mail:
[email protected]).
Luzicke sedmistovky 2004 Male ohle dnutıza povedenou akcı Jakub Smolık Varnsdorf
P
o k u d jste byli prımymi ó c astnıky letosnıho prechodu Luzickych sedmistovek berte tento c lanec ek jako malš ohlšdnutı, kterš vam muze poslouzit jako pomucka pri vzpomınanı, stejne tak jako motivace k absolvovanı prıstıch roc nıku. V prıpade ze jste tam s nami nebyli, je to skoda, ale alespon si o tšto akci ude late obrazek. A zkuste si to nenechat napresrok ujıt a pridejte se! Je to pouhych 70 - 80 kilometru (horstı vudci jsou sice zkusenı, ale obc as se holt trochu bloudı.. Ze jo, Karlos?...) Podmınky jsou podle toho, jak si to zrovna prıroda preje takze vlastne nenı co zkazit, leda tak trochu vytrpe t. Snıh by ale neme l chybe t! A pointa? Prejıt jednorazove co mozna nejvıc kopcu s nadmorskou vyskou nad 700 m n. m. (coz je v Luzickych horach plnych deset), nezmrznout, neusnout, nepojıt hladem, zıznı a vubec nic takovšho. Ale naopak si to uzıt a poznat ne co novšho. Treba prave to, ze ty krasny kopce tady kolem sice nevypadajı tak majestatne jako Alpy, ale stejne vam dajı poradne zabrat!
A jestř jednou dřkuji Toma sovi, ktery mi pujc il Tranzita a Jardovi, Martinovi, Ondrovi a Tomajdovi, (D.Z . co.) z e to vydrz eli. Technicka (pozna mka) ó doporucuji porıdit si pruvodce od ROCKFAXu. Costa Daurada a Costa Blanca. Precizne zpracovan´ a v reci, kter´ ve tsina uz dnes rozumı. Je pravda, ze Spane l´ je nena vidı (?!), Jos´ dokonce naznacoval, ze dostat Marka Glaistera do rukou, tak mu ustrihne kulky (to nekeca m!!). Probl´m je, ze ty jejich spane lsky jsou nic moc. No zas tak blby nejsou a budete-li chtıt i nov´ cesty, stejne si musıte mıstnıho koupit. Ale jsou jak samizdaty, chaotick´, neprehledn´ a spane lsky. Inu anglicka preciznost proda va .
Co si prinšst s sebou: odhodlanı, dobrou naladu a nezapomenout na c elovku!
Jedna mala osobnıstatistika za vřrem:
U c astnıci S panelsko 2004: Ondra Benes, Jarda Jezek, Toma s Tomajda Sobotka, Martin Koblızek Za k a ja .. SKAJP ž - v Teplicıch 6. brezna le ta pa n© 2004 - Luka s Chalupecky v.r.
Odchod z domu: ve cca 23.40 v patek 20. ó nora 2004. Zac atek vaznych nesnazı (viz mal´ ilustracnıfoto): po asi dvoukilometrovš sviznš chuzi na asfaltce z Mlynuke Studenci. Zdolanı poslednıho kopce (Jedlovš): ve cca 22.30 v sobotu 21. ó nora 2004. Navrat (spıse doklopıtanı): ve cca 2.30 v nede li 22. ó nora 2004.
Tak za rok!
CAO News 7
Zakaz lezenı Dne 3.3.2004 probe hlo jednanı mezi horolezci (Ing. Nehasil) a SCHKO Labskš pıskovce. Tšma jednanı: Prechodne chrane nš plochy (dle 13 za kona 114/1992 Sb. + novely)
Za vřr jedna nı : 1. Z duvodu opakovanšho vyskytu chrane nych a ohrozenych druhu ptactva se v obdobı jejich hnızde nı, tj. od 1.3. do 30.6. vyhlasuje na ó zemı Ruzovych hrebenu (Labskš ó dolı Á pravy breh) prechodne chrane na plocha. Z toho vyplyva: - Pro horolezce zakaz lezenı v obdobı od 1.3. do 30.6. na ve ze a masivy v Ruzovych hrebenech (Golem, Fregata, Robinson, Simulant, Kalhotkovy pilır, Rodna hrouda, Ste na rogalistu, Korzar, Pinta, Kyl, Zeť, Pande ro a Ruzovy pilır). - VK zajistı informace k horolezeckš verejnosti u nas i v sousednım Sasku (internet, c asopis, ú ) - SCHKO LP vyznac ı prımo v teršnu chrane nou oblast informac nımi cedulemi - SCHKO LP bude oblast hlıdat proti narusiteli strazci prıp. najatymi hlıdac i, v kritickš dobe alespon 20 hodin denne . V prıpade nerespektovanı vyhlasenš prechodne chrane nš plochy mohou byt uplatne ny sankce az do 50 000,- Kc 2. Obdobne se zvazuje vyhlasenı prechodne chrane nš plochy v oblasti Dolnıho Zlebu (u ve zı: Zarostla ve z nebo Ustecka ve z +/- cca 250 m a v Ostrove (u ve ze Obr +/- cca 250 m), prıp. v Rajci. Zde se c eka na presnš vytyc enı oblasti vyskytu. VK zada lezce, aby tyto informace nebrali na lehkou vahu a dodrzovali zakaz lezenı v tomto obdobı. Horolezectvı je v CHKO povoleno na vyjimku a nikdo nechce abychom o ni prisli a byl ó plny zakaz lezenı v celych Labskych pıskovcıch. V prıpade zjiste nı zahnızde nı dravcu ve skalach to oznamte, prosım, na e-mail:
[email protected] Martin Chochel
Ing. Vladislav Nehasil
SCHKO Labskš pıskovce
predseda OVK Labskš pıskovce
Procha zka C esky m ra jem
uz zname, ale tentokrat nas zajımajı spıse tzv. Prıhrazska ó dolıc ka. Od tšto chvıle uz jen tapeme Á skal je vsude dost (sice dosti lamavych) ovsem nikde ani kruh Á jsme vubec ve spravnšm ó dolı? Ja jako obvykle propadam chmuram kdyz pribıha Sarka a sve te div se Á jedna ve z je preci jen nepochybne nalezena podle velikš vrcholovš krabice na vrsku. Super! Vylezeme, zorientujeme se a pak uz Hore zdary budou jen padat. Mam to dobre vymyslenš, ovsem po tretı obejitı ve ze-neve ze zjisÚuji, ze to urc ite nebude tak jednoduchš. Furt me nejde do hlavy, ze je to ve z Á takova zelena sra... Snazım se tedy dal. No nakonec vıte zım a jsem u knızky. Jejı rozme ry jsou udivujıcı Á kniha A4 se tak c asto nevidı. S trochou nadsazky lze rıct, ze ta piksla je ve tsı, nez mnou dobyty vrchol. Takš c etnost vystupu na tento vrchol o ne c em sve dc ı Á jedenkrat za sedm let! Otvıram knihu a tusım ne jakou c ertovinu. Ve z se jmenuje QAKERČ V IDOL, cesta STATICKA klasifikace M2-M3. V knize byl tento tiskopis: Obcane, pokud jsi se dostal na vrchol t e to v© ze nesportovnım zpusobem nebo omylem, na sledujıcıra dky nejsou uceny pro tebe. Vsechno vra– do krabice, dobre ji zavri a da l uz necti. Kamara de, to co jsi jist© podv© dom© tusil, ale zatım nedoka zal pojmenovat, je skutecnostı. Ano, duch sibirske ho lezce, Velike ho Johna Gilla Qakina je zde u na s a vzna sıse nad bezvyznamn© vyznamnymi oblastmi, zvla st© nad Dra bovnou. V ruce drzıs prihla sku do Qakerske ho hnutı. Vystupem na tuto v© z jsi splnil za kladnıpodmınku pro prijetımezi Qakery ď uskutecnil jsi qakersky vyznamny vystup. Po slozenı Qakerske prısahy na nejblizsım Velke m Qakerske m Sn© mu se muzes sta t jednım z na s. V prihla sce uveŠ qakerskou klasifikaci a n a zev vystupu, kterym jsi dosa hl tento vrchol. U te to v© ze jde vzdy o klasifikaci mechovou, da le se pouzıva klasifikace soliva a la mava (SL1 ď SL6) a bezvyznamn© vyznamna (BV1 ď BV6). Sesty obtıznostnıstupen snadno pozna s podle toho, ze ho nikdo nevyleze. Tabulka mechovř klasifikace M1
Mech do 20 %, omylem casto lezou i lezci, kterı nejsou Qakeri
M2
Mech do 50 %, i tre novany lezec musı pouzıvat specia lnı mechovou techniku
HO Boletice
M3
Mech do 70 %, i zkuseny Qaker pociúuje znacne obtıze
c h j o , zase pripadlo cca pe t centimetru sne hu. Pominulych oblevach uz to nenı ani na be zky a teť ani na lezenı. Turistice to ovsem nebranı. Tentokrate padla volba na Drabky a Prıhrazy. Vyjızdıme “travouň (skodovka zelenš barvy) a nechavame ji stat na Muzskym a cestou necestou jdeme uz po svych do Prıhraz. Turisticka znac ka, jak ji zname je zrusena, jdeme jen po jejıch stopach a netrva dlouho a uz stojıme u koupaliste a hotelu, kterš vypadajı zas o ne co hur nez minule. Hospa je taky pro zme nu zavrena. Nu coz, vzhuru do skal. Prochazıme skalami mezi me znamymi i neznamymi prasky (skoda, ze se nemuzu rozpulit, abych to vse stac il vylšzt). Netrvalo dlouho a uz pozorujeme Kobylu kus od Hrazky. Sem jsme dosli vıcemšne po pame ti. Centralnı oblast
M4
Mech do 90 %, cesta vyzaduje znalost, tre novanost a vy bornou psychickou pohodu.
M5
Mech 100 %, lezenı na hranici lidsky ch moznostı.
M6
Dalsı prodluzova nı krajnˇ obtızny ch Řseku.
aneb sezna menıs Qakerskym hnutım Jan Jen a Paul
A
Pr ihlas ka do Qakerskř ho hnutı Jme no: Adresa: Vy stupova cesta na vˇz: Qakerska klasifikace:
Prihlaska konc ı adresou sšfa QTB (v plnšm zne nı), ale jelikoz nechci nikomu nic usnadnovat, najde te si ji sami. Snad jen jednu radu Á tato bezvyznamne vyznamna ve z se nachazı ve Vlc ım dole. Za vřrem preji vsem vytrvalym bludic um a budoucı m adeptum
CAO News 8
HORAM (QAKU M) ZDAR!
Zapis z jednanı VK Labskš pıskovce, konan´ho 19.2.2004 Prıtomni: Jan Hoblak (Ostrov), Ing. Jirı Rosol (Tisa), Zbyne k Homola (Labskš ó dolı Á levy breh), Vaclav Sojka (NP C S), Ing. Petr Koc ka (NP C S), Karel Hofman (Jetrichovice), Ing. Vladislav Nehasil (Hrensko), David Nehasil (Vysoka Lıpa), Jirı Musil (Rajec), MUDr. Ivan Nahlık (C eska Kamenice), Ing. Karel Stein (SCHKO LP), Ing. Hana Hentschelova (SCHKO LP) Ostatnı: Karel Be lina, Jan Paul, Eduard Puncman Omluveni: Jindrich Svihnos (Labskš ó dolı Á pravy breh), Pavel Henke (Srbska Kamenice, Vsemily), Ing. Petr Hejtmanek (predseda VK C HS Praha), Ing. Jirı Chara (CAO News). Neomluveni: Slavek Hrkal (Tokan), Mgr. Vlastimil Domes (internetovš stranky), Milan Krauskopf (Hrensko), Pavel C erny (Be la) Jednanı zahajil a rıdil predseda VK Vladislav Nehasil, ktery privıtal spravce skalnıch oblastı, pozvanš c leny a zastupce SCHKO Labskš pıskovce a NP C eskš Svycarsko. V ó vodnım slove predstavil novšho spravce oblasti Rajec Á Jirku Musila, ktery vystrıdal Ondru Johanovskšho.
Hlavnı body jednanı: - Prvnı dotazy byly sme rovany na Ing. Hentschelovou (SCHKO LP), ohledne vyhlasenı NPR Kanon Labe. Zatım nebylo urc eno kdy dojde k vyhlasenı Narodnı prırodnı rezervace, zalezı na MZP, ale SCHKO oc ekava co nejdrıve, snad do konce roku. Tyka se oblasti pravšho brehu Labe od Hrenska po Loubı, tj. prakticky cely pravy breh mezi silnicı De c ın Á Hrensko a cca 50 m od hornıho kraje masıvu do nahornı plosiny, ne kde vıce, ne kde mšne Á dle katastru pozemku. Presnš vymezenı NPR dostane vrcholova komise po vyhlasenı. Dale bylo konstatovano, ze od vyhlasenı tohoto ó zemı NPR je lezenı do doby ude lenı vyjimky dle zakona zakazano. O vyjimku ze zakona musıme pozadat a zda bude povoleno zalezı na ministerstvu, ale SCHKO se k vyjimce vyjadruje a ma velky vliv na ude lenı c i neude lenı. Zda se SCHKO LP priklonı k ude lenı vyjimky zalezı dle Ing. Hentschelovš na tom, jak se horolezci budou chovat, zda budou dodrzovat sva pravidla lezenı, neporusovat zakon o ochrane prırody, hlavne netaborit ve skalach a nerozde lavat ohne . Ohledne skladky u Belvedšru: SCHKO LP nema prostredky ani moznost na jejı odstrane nı. Snad dle Ing. Hentschelovš se po vyhlasenı NPR najdou prostredky na jejı odstrane nı. Ten samy problšm je i kolem silnice De c ın Á Hrensko. - Dalsım bodem byly informace od c lenu z NP C S. Ti konstatovali bezproblšmovy kontakt s horolezci v parku a zmınili se o dobrš spolupraci s c leny VK. Dale upozornili na ne kterš c innosti vyplyvajıcı z akc nıho planu spravy NP (napr. kacenı vejmutovek, monitoring lezenı). Ing. Petr Koc ka ukazal mapu 1. zony, ve kterš jsou lezeckš objekty a upozornil na zprısne nš kontroly te chto objektuv dobe zakazu lezenı. Seznamil prıtomnš s c astec nymi vysledky monitoringu a konstatoval, ze navste vnost ve zı v NP ma od roku 2000 klesajıcı tendenci. - Potš predseda VK seznamil prıtomnš s c innostı v jednotlivych oblastech Á soupis provedenš prace v oblastech odevzdali akorat Jan Hoblak a David Nehasil. Pak informoval
o obdrzenı materialu z VK C HS a materialu urc enšm pro civilkare Á situace se zac ına zlepsovat. Jelikoz po dobu celšho roku neobdrzel pozadavky na material od spravcu oblastı, byl svazovy material z prevaznš ve tsiny pouzit do Labskšho ó dolı (vyó c tovanı c innosti civilkaru me l prinšst Pavel C erny). Spravce oblasti Tisa informoval o grantu na vyme nu kruhu a s jejich technologiı vyme ny. Poslšze byli spravcovš oblastı vyzvani k predanı pozadavkuna rok 2004. - C lenovš VK byli seznameni s prvovystupy za rok 2003. Ty byly az na cesty C tyrka na Podzimnı ve z v Labskšm ó dolı a cestu na Viklan - Puding schvaleny. Cesta C tyrka nebyla uznana z duvodu totoznosti s cestou Udolnı a Puding je totozna s Prımou J cestou az asi na 4 metrovy ó sek (v pruvodci bude uvedeno jako moznost). Dale David Nehasil vyzval spravce oblastı, aby predavali veskerš informace o prvovystupech, c innosti a akcıch v oblastech, pro ve tsı prehled. Veskerš podklady budou zpracovany a na jejich zaklade muze VK zıskavat dalsı material od C HS do oblastı. Prvovystupy se ukladajı na internetovš stranky VK a dale se vyme nou posılajı k saskym kolegum. - Nasledovala volna diskuse na ruzna tšmata tykajıcı se lezenı u nas. Ing. Karel Stein predstavil dva novš pe knš saskš pruvodce po oblastech C eskšho stredohorı a Kokorınska. Jan Hoblak je ochotny poskytnout informace o oblasti Ostrov na web, ale je treba 100 % zabezpec enı, aby nedoslo k jejich zneuzitı (dotaz na spravce webu Á Mgr. Vlastimila Domese). Karel Hofman konstatoval, ze oblast Tokan je ve velmi spatnšm stavu a ó drzba vrcholuprakticky neprobıha. - Zave rem predseda pode koval prıtomnym a spravcum za jejich praci a predal c ast materialu na rok 2004: P.Koc ka (5 ks nerezovych tyc ek a 10 ks knih), J.Rosol (9 ks nerezovych tyc ek a 10 ks knih + 5 slanovacıch kruhu), J.Musil (7 ks nerezovych tyc ek a 10 ks knih + 5 slanovacıch kruhu), J.Hoblak (14 ks nerezovych tyc ek), K.Hofman (20 ks knih). Zapsal dne 19.2.2004 David Nehasil
Novř cesty OD NAS ICH DOPISOVATELU
Labskš ó dolı Á pravy br eh Partyzan - Novoroc nıtraverz 1/IV 1.1.2004 Vladislav Nehasil, J.Uher, I.Ska lova , D.Nehasil Ze sedla mezi ''Pasera ckou ste nou'' a masivem traverz ruckova nım vlevo na hranu masivu a preskok na vrchol. Polednıvez - Pr eskok 1 7.2.2004 Vladislav Nehasil Z masıvu preskokem prımo na vrchol Derava vez - Kratka cesta VI 20.2.2004 Vladislav Nehasil, J.Paul Jako "Stara cesta" do strze. Na hornı ste nou sikmo vpravo k SV hrane a na vrchol.
Tokan Poustevna - Skok str emhlav 2/IV 11.1.2004 Vladislav Nehasil, J.Paul Z masıvu sestoupıme na kazatelnu a skokem do rukou na vrchol k vrcholov´ knize.
CAO News 9
Vy sledky Zavodu na Snúzku 6.3.2004
STR I PKY.. Smırcıkrız - Studeny Smırcı krız z obra zku najdete u obce Studeny , severovy chodnˇ od Dˇcına. Je vysoky 68 cm a bohuzel mu chybı jedno rameno. Rıka se, ze byl postaven na mıstˇ, kde kolem roku 1830 zemrel, pri pravidelne cestˇ do jetrichovicke ho kostela, jeden z obyvatel obce Studeny . Krız byl nalezen teprve roku 1989. Do te doby lezel ve vodˇ Studene ho potoka.
Litomúricka desıtka Je mou povinnostı sdˇlit ctena rske verejnosti alespon dodatecnˇ, jake zajımave akce jsem se pred koncem roku 2003 zŘcastnil. V sobotu 20. prosince jsem byl pozva n na 5. rocnık “Litomˇricke desıtky–. Tuto akci pora dajı Roudnictı horolezci, kterı jsou vlastnˇ i Litomˇrictı. O co se tedy jedna ? Jde predevsım o desetikilometrovy bˇh, z centra Litomˇric na vrchol Radoby lu 399 m n.m. a zpˇt. Dalsı ca stı je desetkra t vyle zt 8,5 m vysokou umˇlou stˇnu, samozrejmˇ na cas. Jistˇ cha pete, ze vyle zt 85 metru na cas v obtıznosti 4-5 UIAA nenı az tak lehke . Obou za vodu se zŘcastnila asi desıtka nadsencu vcetnˇ mˇ. Pri souctu casu jednoznacnˇ zvıtˇzil predseda Roudnicky ch horolezcu Zdenˇk Nˇmec, klobouk dolu. Vy sledky zde neuva dım, protoze nejsou dulezite . Po skoncenı tˇchto dvou akcı na sledovala kulturnı ca st s vyhla senım nejŘspˇsnˇjsıch clenu v ruzny ch aktivita ch uplynule ho roku. Dost mˇ prekvapilo, s jaky m zaujetım z rad zŘcastnˇny ch, cela akce probıhala a kolik lidı se do soutˇze prihla silo v tak “male m– horolezecke m klubu. U na s si to nedovedu predstavit. Jsem ra d, ze jsem se te to sportovnˇ-kulturnı akce zŘcastnil a ze jsem mˇl moznost zasportovat si a pokla bosit s partou zajımavy ch lidicek. Chva la budiz organiza torum a sponzorum cele akce! Karel Hofman, HK Varnsdorf
Alpiniada 2004 V sobotu 6. brezna probˇhla prvnı soutˇz letosnı Alpinia dy Ž Summitrun, neboli bˇh na Snˇzku. Na s klub CAO Dˇcın se rozhodl pro Řcast a vedl si nadmıru dobre Ž obsadil prvnı tri mısta. S prehledem zvıtˇzil Milan S afi S afarık (na snımku) v case rovny ch 42 minut. Zena m podle oceka va nı kralovala Ilona S kalova, ktera v celkove m poradı (vcetnˇ muzu!) obsadila bronzovou prıcku. Trojici Dˇcına ku doplnil Jirı Chara celkovˇ druhy m mıstem (kompletnı vysledkova listina vcetn© komenta re reditele za vodu na jine m mıst© ).
Snˇzka byla ale pouze prvnı disciplınou Alpinia dy. Na za vodnıky ceka jestˇ Rocking Ž lezenı deseti (prırodnıch) cest RP, Drymixtooling Ž lezenı mixu a za vˇrecne zimnı Rallye Ž dvoudennı casovka pres cely hreben Krkonos.
Atleti rozdrtili horolezce. A horolezcum dobre tak, neboú za dny z nich se neodva zil muznˇ sestoupit na polskou stranu a v za vˇtrı bojovat s idea lnˇ promrzlou severnı stˇnou. Mısto toho se pinozili za padnım zlabem a vy chodnım zebrem notnˇ zality mi cerstvy m nafoukany m snˇhem. V prıpadˇ vy chodnıho zebra (prvovy stup) dokonce chytali jiznı avsak arkticky vıtr prımo do obliceje, zatımco na dobre udusane m jiznım hrebenu se proha nˇli atleti a skialpiniste s ty mte z vˇtrem v za dech. Ale presne takovč je sportovnı zapolenı ve velehorach. Proto se nemuze sta t sportem olympijsky m, avsak alpinijsky m. Dobre si vzpomına m jak hrdinnı Italove po mˇsıci marny ch pokusu vsemozny ch na rodnıch expedic prosla pli hluboky m snˇhem prvnı cestu k vrcholu Huascara nu. Tˇsnˇ pod vrcholem vycerpa ni opustili bojistˇ, aby hned za nimi jdoucı Francouzi vrcholu dosa hli. Sla va vıtˇzum, zatracenı porazeny m; rekl by prıvrzenec tradicnıch i novodoby ch gladia torsky ch souboju. Sla va vıtˇzum, cest porazeny m; rekl by prıvrzenec mezina rodnıho olympijske ho hnutı. Sla va vsem kdo dosa hli vrcholu, cest tˇm, kdo tak ucinili nejrychleji a nejobtıznˇji; rekne prıvrzenec alpinijske ho hnutı, kde nikdo nikdy neprohra va , pokud neztratı zivotŤ U c astnık Milan S afarık Jirı Chara Ilona S kalova Toma s Benes Martin Mach Josef Kratochvıl Martin Tukal Vladislav Rezek Daniela Krajıckova Karel Prıbramsky Jan C apek Tereza Sittnerova Va clav Holy Jan Slechta Milan Marhan Ester Ja nosiova
C as
Trasa
42:00 47:04 50:42 57:28 1:02:20 1:05:00 1:07:00 1:09:00 1:12:00 1:15:00 1:20:00 1:20:00 1:35:00 1:46:00 1:52:00 1:52:00
South ridge -"-"South culoir South ridge South culoir West culoir West ridge -"-"West culoir -"-"East rib West culoir -"-
Druzstvo
C
C C C C C
CAO De cın CAO De cın CAO De cın Tomtour HO Rez Tomtour esky Alp. Klub HO Rez HO Rez HO Rez esky Alp. Klub esky Alp. Klub esky Alp. Klub esky Alp. Klub HO Banka esky Alp. Klub
Jan C ervenac ek S lechta, CAK Praha
Nova hracka Poca tkem brezna na na s z monitoru vybafl zajımavy email: “Cau se fredaktore, kdyby jsi snad nem© l cım zaplnit white pages v CAO News, tak ma m pro tebe jednu zhavou novinku - dneska jsme si na pul koupili s Pavlem Vala skem novou hracku.. Dobry vıtr Luka s Chalupeckyú. A s cım ze si to budou nasi Teplictı kamara di hra t? Viz fotoŤ Takze, jak radı maminka sve mu synovi letci: ”Lč tejte pomalu a nızko..Č Foto á 2004 Lukas Chalupecky, SKAJP Teplice
Nechces se pr ipojit i ty? CAO News 10
Vylezt si svy ch 1400 cest..
Klarka stoleta?
Tak na nˇj vˇru nema me..
Jak jsem se doslechl, bude tomu letos sto let, co Kl a rka ztratila svou nedotknutelnost. Chybı mi bohuzel v evidenci vy stupu. Mozna jsme ji v tˇch piony rsky ch letech 1945-49 hledali, ale nenasli, mozna jsem na ni prostˇ zapomnˇl a nezapsal si ji.
Petr S pek Slanina (na snımku) vylezl za lonsky rok 1400 cest! Toto fantasticke cıslo znamena vyle zt v prumˇru te mˇr ctyri cesty dennˇ.
Predstavuji si ale toho lezce pred sto lety, kterak bere ze stodoly 20 metru pouznıku na utahova nı sla my na zebrina ku a jde le zt do Labske ho Řdolı, mozna na pocest knızete pa na, ktery m byl v te dobˇ Edmund-Clary-Aldringen. Nebylo v te dobˇ horolezectvı rozhodnˇ masovy m sportem a frekvence lezcu ve skala ch byla minima lnı, s dneskem nesrovnatelna . Na Skrıni jsme se s bratry Weigelovy mi zapisovali v za rı 1949 jako druzı! Prvovy stup byl z roku 1921. Bˇlska jehla v te dobˇ byla za 9 let zlezena sestna ctkra tŤ
Z na m zna my ch lezcu se tomuto vy konu nejvıce priblızil Pavel Pavouk C erny, ktery za jeden rok doka zal prele zt pres 800 cest. (Ten si ovsem pocıta kazdou cestu jen jednou, i kdyby ji v roce vylezl treba dvacetkra t.) Foto á Jan Sima nek
Drákula z El Chorra
Pokla da m si ale znovu sta le opakovanou ota zku: “Proc vyhleda vajılide nedostupna mısta a derou se na n© , casto s nasazenım vlastnıho zivota?ú A myslım, ze nejlepsı odpovˇó na ni asi dal George Leigh Mallory (na snımku):
…Protoze existujı“ –
A proto pr eji vs em upr ımnř …Horam zdar!– V D© cın© , 10. brezna 2004, Vaclav Kuc era
Moudra slova Rudolfa Kauschky
Pozoruhodny snımek z El Chorra na m poslal Pavel Kysa Bechyne . K obra zku poznamenal: “Tam, kde to Mıs e Kebis kovř neslo, tam si pomohla dra pky a zoubkyř ú A skutecnˇ Ž zvˇtsenina odhalila vy borne predispozice pro tento styl.. Foto á 2004 archiv Pavla Kysy Bechyn©
Letec Maruska, Belveder, unor 2004 Lezeckou mini exkursi po Laba ku pro kamara dy z Turnova jsme chtˇli zakoncit nˇjakou cestou na Belveder. Sel jsem prvnı a kdyz uz jsem byl te mˇr u na stupu, najednou mi nˇco strasne ho prista lo presnˇ mezi krkem a kletrem. Ma lem mi to urazilo hlavu. Chvıli jsem nic necha pal a pak zjistil, ze za krkem nema m vy jimecnˇ opicku, ale Marusku. Jestli z masivu upadla nebo dobrovolnˇ skocila nevıme. Kluci zahle dli jen letıcı kouli. Trefila se ovsem presnˇ Ž kdyby to bylo o kousek vıc dopredu, tak jsem tu asi nebyl ja (va zı bratru 30 kg), a kdyby o kousek vıc dozadu, tak by asi dostˇkala ona. Inu Maruska.. A kdyby snad nˇkdo nepoznal, co je Maruska za rasu, tak je to preci cistokrevny “skoro-shar-pei–Ť -jch-
Kdyz uz Va clav Kucera vzpomenul slova Malloryho, pripomenme i moudro pronesene Rudolfem Kauschkou (na snımku), ktery pra vˇ pred sto lety, v le tˇ 1904 vystoupil v Jizersky ch hora ch na Uhlırskou capku a Kovadlinu: “Take prıroda a hory jsou pouhou cestou k sob© same mu ď a nemuzeme zvolit cesty ryzejsı a vznesen© jsı. A– o tom chceme mluvit nebo mlcet: s horami je a zustane spojeno n© co na dherne ho i cosi hrozne ho. Odhalujı nesetrn© , jsou neklamnym zrcadlem, pred kterym nelze nic zastrıt, nic zatajit. Dıvajı se na tebe ocima, ktere dovedou najıt tve poslednı a nejskryt© jsı. Kdo pred tımto pohledem hor doka ze rok co rok obsta t, kdo po n© m touzısnad proto, aby mu dal poznat cenu vlastn ıho zivota, tomu musel pozehnat laskavy osud. Toto zrcadlo, tento pronikavy pohled je totiz neÁprosn© kruty.ú
Jubilea v músıci dubnu Aneb hla senı, kdo kdy oslavıkulate vy roc ıpr ıchodu na sv t. Nejvy se zvedneme poha r k prıpitku Drahusce Maku vce R ıhovč . Aú ji v roce dvou pˇtek prova zı jen same stˇstı. Dalsı uda lostı tohoto mˇsıce je take oslava ctvrty ch kulatin Lenky Mu ni Charovč , ktera oslavı navıc se svy m synem Adamem jeho patna ctiny. Aú jsou pora d veselı a súastnı. Pˇtatrica te vy rocı oslavı Daniel Holzl a tomu prejeme, aby mu to jestˇ dlouho lezlo a aby mu jestˇ dlouho chutnalo pivo. Vesele tricetiny prejeme Tomasi Atomovi Stranskč mu z Horoklubu Chomutov a vesele dvacetiny pak Janu Bodlakovi od na s z CAO Dˇcın. Ilona S kalova, CAO D© cın
CAO News 11
Jethro Tull v C R
Otvıranıstudanek
Do C R zavıta legenda rnı skupina Jethro Tull v cele se nejvy znamnˇjsım “krysarem– v historii rockove hudby Ianem Andersonem. Skupina vznikla pred vıce nez triceti sesti lety v jihoanglicke m mˇstˇ Lutonu. Jme no skupiny bylo zvoleno na hodnˇ podle zemˇdˇlske ho vyna lezce z 18 stoletı. Jak se vyja dril Ian Anderson: “ .. v te dobˇ jsme mˇnili slozenı a na zev kapely skoro kazdy ty den, aby na na s vubec nˇjaky diva k prisel. S na zvem Jethro Tull jsme mˇli poprve Řspˇch, tak jsem u toho zustali..–. Slozenı presto mˇnila skupina casto i nada le, nicme nˇ jiz od druhe ho alba prova zı Andersona vynikajıcı kytarista Martin Barre. Jethro Tull vydali celkem 21 studiovy ch alb a zhruba 10 oficia lnıch kompilacı a zivy ch za znamu. Mimo to vyda vajı sva solova alba Ian Anderson a Martin Barre. Hudba JT je origina lnı kombinacı folku, rocku, jazzu, rhythm and blues a staroanglicke hudby. Jednotliva alba majı svuj charakteristicky zvuk dle prevla dajıcıho vlivu. Vzhledem k 11 zlaty m, 5 platinovy m deska m a vıce nez 60 millionum prodany ch alb ma skupina po cele m svˇtˇ mnoho posluchacu.
V sobotu 13. brezna probˇhlo tradicnı otvıra nı studa nek v Labske m Řdolı. Horolezci z HO Boletice a CAO Dˇcın postupnˇ vycistili a upravili studa nky pod Viklanem, Josefovou hlavou, Duhovou stˇnou, Prazskou stˇnou, Vojtˇchem a na za vˇr Krkavcı pramen. Za roven vycistili i hlavnı pˇsinu pod skalami od napadany ch vˇtvı a stromu.
Koncerty v C R: 19.5.2004 Praha, 20.5.2004 Brno, 21.5.2004 Polna u Jihlavy.
CAO Dec ın u toho nebude chybet“
Krkavcı pramen - zleva Milan Safarık, David Nehasil, Jan Je na Paul a Ivan Na hlık Foto á 2004 Vladislav Prcek Nehasil
Petr Kucera
Ptacıvúze
Túsenıse na sezonu
Stejnˇ, jako se nˇktera mimora dna soudnı prelıcenı konajı pouze s vyloucenım me diı (fotografu a kameramanu), tak i k utajovany m novy m rodıcım se oblastem a skala m nemajı prıstup za dnı spioni. Presto se na m podarilo exkluzivnˇ zıskat pro CNs skici dvou novy ch vˇzı lezıcıch kdesi v hluboky ch hvozdech pod Bukovou horou.
Skala k je pro lezenı kazdorocnˇ az do 1. dubna uzavren. Nynı se da oceka vat prıliv natˇseny ch lezcu, kterı si prijdou zale zt buó to jen tak pro radost nebo se pokusı o nˇjake to Hora m zdar anebo si prijdou splnit napla novane vy stupy. Zdenek Nevosad a Petr Vitasek Vitak z HO C esky ra j se chystajı prele zt na dhernou cestu na jednu z dominant Skala ku a sice na Taktovku (na snımku). Cesta se jmenuje Sla gr VIII a jejımi autory jsou Stanislav S ilhan strıdavˇ s Petrem Hejtmankem. Cestu vylezli 24. 8. 1988. Od J se leze spa rou predskalı, kra tce vzhuru a pak se traverzuje vpravo k hranˇ (1. kruh). Pres previs k 2. kruhu, stredem stˇny do rımsy a vlevo ke 3. kruhu. Pri hranˇ na balkon ke 4. kruhu Stare cesty a tou se i dole za na vrchol.
Na prvnım obra zku zleva je Mala ptacı ve z, na dalsıch je pohled na Velkou ptacı ve z ze dvou stran.
Inu, nevypada to tak marne, co Karle Belino?! Illustrations á 2003 by Mushroom
Dalsıcıslo mountain ADVENTURE Jarnı vyda nı casopisu ADVENTURE nadchne predevsım ty, kterı propadli kouzlu skialpinismu. Sezna mı va s s taktikou postupu pri tŘre, strategiı pohybu v tere nu ohrozene m lavinami, naucı va s rozumˇt lavinovy m predpovˇdım a za kladnım pravidlum bezpecnosti atd. Bez zajımavosti nebudou prıspˇvky ze svˇta za vodnıho skialpinismu nebo prıbˇhy borcu, kterı doka zali sjet na lyzıch hima lajske osmitisıcovky Ž Dava Karnicara, Vladimıra Smrze ci Teplica ka Petra Macholda.
Chata pod Bornúm C asto je to tak, ze v za plavˇ lezecky ch dobrodruzstvı jednotlive prıbˇhy bˇhem let sply vajı a k jejich vybavenı je potreba nˇjaka ta “pomocna – vzpomınka nebo za zitek. A stejnˇ tak je pravdou, ze kazdy vy stup koncı teprve dole (rozumˇj v restauraci). Proto majı lezecke hospudky takove nezastupitelne mısto v zivotˇ kazde ho horolezce. Mezi nˇ dlouho patrila, pak zase dlouho ne, Chata pod Bornˇm (nebo Borenı nebo Borenˇm..). Zpra va a hlavnˇ zjistˇnı, ze opˇt A PR IMO SKVELE funguje, tedy musı na kazde ho lezce zapusobit jako hojivy balza m. Bˇzte se presvˇdcit..
Velikř dıky Done C ıc o a prosıme Ž VYDRZTE!!
CAO News 12
Vzpomınka na setkanıs
Johnem Harlinem
Kdyz jsme pred pˇti lety na Matterhornu marnˇ cekali nˇkolik dnı na zlepsenı pocası v Refugio Carrel, dolezli za na mi na chatu dva sympatictı ty pci z Ameriky. Jeden z nich byl tak podobny Harlinovi, ze jsme se ho museli zeptat, nenı-li jeho prıbuzny . Jo, rekl, jsem jeho synŤ
Matterhorn, Refugio Carrel, srpen 1999. Zleva: Mark Jenkins, John Harlin III, Petr Zippich Stˇpa n, Jirı Houba Cha ra, Zdenˇk Vajsharo Vaishar, Jirı Kudrna Kudrna ca Jan Hora cek Hora k.
Na m bohuzel po pa r dnech skoncila pla novana doba na vy stup a museli jsme sestoupit. Harlin s prıtelem Jenkinsem zustali a v dalsıch dnech vrchol zdolali. Oba horolezci p ısı do lezecky ch casopisu a samozrejmˇ popsali i svuj vy stup na Matterhorn. Kdyz Jirka Kudrna c poza dal o otistˇnı jejich povıda nı v CNs, Harlin i Jenkins obratem odpovˇdˇli, ze beze vseho. V prıstım cısle si tedy budete mıt moznost precıst, jak se vy stup na tenhle kra sny kopecek Amıkum lıbil. Jako maly za vdavek alespon to, co na m o sobˇ a svy ch pla nech napsal John Harlin III (prelozil JirıKudrna c):
Takze nekolik vet o mř osobe: Zdravım vsechny pra tele v CR! Doufa m, ze se n© kdy potka me ve vysokych hora ch. Od roku 2002 jsem editorem American Alpine Journal. Pokud vytvorıte n© jakou novou velkou cestu kdekoliv ve sv© t© , napiste mi o tom. Od te doby, co jsme se potkali na Matterhornu v roce 1999, jsem uskutecnil horolezecke expedice na Baffin Island, do Tibetu, Alp, na Aljasku a n© kolik mıst v me male zemi nazyvane Amerika. Mym nejt© zsım prvovystupem je 1200 m vysoka cesta v kolme st© n© v Grand Canonu, ale asi nejlepsıvylet byl pokus o vystup na panensky vrchol ve vychodnım Tibetu. Tibet je oblast, kde te m© r kazdy vrchol je panensky. Bohuzel nebezpecı lavin na s zastavilo jeden nebo dva dny pod vrcholem. Tento rok, jak doufa m, dokoncım novou cestu, kterou jsme zkouseli lonske le to na italske stran© Mt. Blancu a mozna pojedu le zt i do Cirque of Unclimables v Kanad© . Pokud to bude mozne , ra d bych se vra til do Tibetu a dokoncil nevylezeny kopec, nez to ud© la n© kdo jiny prede mnou. V roce 2003 jsem navstıvil s rodinou poprve CR. Pocası nebylo dobre a ani nebyl cas si zale zt. Vase zem© je velmi kra sna a doufa m, ze se tam brzo vra tım. John Harlin (III)
Z doslych SMS, e-mailu a telefonatu Pozdrav od nasımile SpinningBarbie.. Z Ameriky se na m ozvala Pavla SpinningBarbie Kudrhaltova: “Ahoj Jirko! Ja vım, trvalo mi to nez jsem se ozvala, viŠ , ale bylo to tu podivne s prıstupem na net, tak se ozyva m az takhle pozd© po me m odletu... Takze alespon v kra tkosti a jen doufa m, ze to nebude moc velka nuda ;) Z LA, kam jsem puvodn© dolet© la z Cech, jsme se asi za 14 dnı presunuli do Atlanty, kde jsme do teŠ . Aklimatizace probıhala celkem v pohod© az na to, ze jsem byla pora d unavena , jelikoz v LA je o 9 hodin me n© a v Atlant© o 6 hodin, ale netrvalo to moc dlouho. Jsem tu presn© pul roku a tyden, docela mi to uteklo... Bydlıme s dalsıma pa r Cechama v bara cku, kde je vsude kolem moc kra sna prıroda. Vsude je tu zeleno a teŠ uz i barevno, protoze je jaro a mi tu ma me o n© co tepleji nez v CR. Vsechno to kvete a pucı, no na dhera! Dneska ma m zrovna poslednı lekci 1. semestru anglictiny. Trvalo to asi 3 m© sıce a bylo to moc fajn. Super lidi z ruznych koutu sv© ta a fajn ucitelka, ktera miluje svou pra ci a podle toho vypadajıjejıhodiny! Atlanta a okolı je jedna velka placka, takze le zt jezdıme do jinych sta tu kolem. Napr. Kentucky, Alabama, Tennesse.. No co ti budu povıdat, spıs pak poslu fotky. Prost© na dhera! Jinak jsme si tu udrzovali fyzicku v hale na um© le st© n© . Prvotrıdnıkvalita a rozloha! Poslu foto! TeŠ jsem se mrkla na hodinky a musım frcet. Jdu ke kadernici a pak do skoly na za v© recnou pa rty ;) Ale rozhodn© to dopısu!!! M© j se moc kra sn© a pozdravuj!ú Pavla
SKAJP 3 x L v I. To nenı matematicky vzorec, to je ve zkratce, co ceka v Ita lii Lukase Chalupeckč ho: “V pond© lıodjızdım na 14 dnıdo Ita lie - Le zt, Lyzovat a Le tat (3 x L) !! Poslednı cerstva zpra va je z pa tku (JN alias SRACse vra til ze Sicılie) - v Roveretu (dole ve m© st© !!) je pry pul metru cerstve ho sn© hu!! Uz se nemohu dockat. Takze SEE YOU po na vratu a dobry vıtr ;-)ú Lukas
LınıNúmci. Karel Be lina na m volal po na vratu z Ita lie: “S Jorgem Nescheidou a jeho ka mosi jsme stra vili lezecky tyden v oblastech poblız Verony u Lago di Garda. Da va m prednost Alpa m, no aspon jsme vylezli dost cest. Ale N© mci jsou hrozny ď pozd© vsta vaj a vsechno jim hrozn© dlouho trva , tak jsem to zabalil drıv a jel domu stopem. Trvalo mi to az do Povrlu 16 hodin..ú
Steaky ve Finale Ligure “Zasıla m pozdrav z Ita lie z Finale Ligure. Je tu p© kn© , 20ŘC. Vylezeno ma me zatım sest cest do 6b. TeŠ popıjıme vınko a grilujeme na ta bora ku steaky. Vsechny va s zdravım!ú
OR 97031, USA CAO News 13
Pavel Kysa Bechyne.
VY
ROC I
CA O N ew s
DUBEN 2004 Jindr is ka Rehakova, CAO Dec ın Daniel H¨lzl,CAO Dec ın Adam Chara, Dec ın Drahoslava Makuvka Rıhova, CAO Martin Kubs , pr edseda KHS Dec ın Jan Bodlak, CAO Dec ın Adam Los ňak, CAO Dec ın Vladimır Pitbull Jirkal, CAO Dec ın Tomas Atom Stransky, Horoklub Ch. Dita Sadılkova, HO C esky raj Jir ıKudrna Kudrnac , CAO Dec ın Lenka Mun a Charova, CAO Dec ın
4.4. 5.4. 5.4. 5.4. 6.4. 10.4. 11.4. 12.4. 22.4. 22.4. 25.4. 26.4.
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
T© sn© po uza v© rceř Na snımku vidıte jednoho radostne ho clena klanu C.A.O. Pra vˇ se chysta vypa lit slavnostnı salvu. A duvod? V patek 19. brezna 2004 se mu narodil syn Ondrej.
GRATULUJEME!!
Vsem oslavencum blahoprejeme a prejeme - aŽ jste tam, kde chcete, dřla te to, po c em touz ı te a ma te vedle sebe nřkoho, s kym Va m je fajn. -is-
C EKA
NA S.
K A L E N D A R A K C I C A O D ECIN Nenı dulezite vyhrat ale zčcastnit se... 25.4.
Cyklisticka casovka na 100 km. Ani to nezkousejte s vy mluvou, ze nema te nic najeto!! Od toho tu pra vˇ je tato akce! Az budete odpoledne s kamara dy blazenˇ popıjet pivecko, uz to stejnˇ pravda nebude. Info Uher 732 704 808
27.4.
Cyklisticka casovka do vrchu. Nenı nad prıjemnou projızó ku s kamara dy. A ze je to TROSKU do kopce? No pra vˇ! Do hospy si to pak povalıme z kopecka sedesa tkou.. Info Uher 732 704 808
POZOR! Sraz horolezcu v Labaku É zme na termınu!! Bude se konat az 11. Ž 13. cervna 2004!! 21.-23.5. Sraz horolezcu v Jetrichovicıch. Tradicnı horolezecky sraz v bivaku v Jetriska ch. Info Hofman 776 277 294 28.-30.5. Bezmezna Mezna. Hudebnı festival v tˇsne blızkosti kra sne lezecke oblasti Hrensko. Info na plaka tech..
(Ale prıstˇ radˇji koukej kam strılıs. Vzpomen si, jak ti turiste kriceli..) Foto š Zbynˇk Homola
PAMATUJ! Kdo nec te CAO News, ten jakoby nebyl :o) Hodn© slunıcka, hodn© la sky a sta le suchou cestuř Za celou redakci CAO News Jirı Houba Chara
UPOZORNE
V prıstım cısle CAO News -
PRISTISCHUZKA JE PLANOVANA NA STREDU 5. KVETNA 2004 OD 18.00 HODIN, V RESTAURACI U KRC ILU V DEC INE LETNÁ .
Jestˇ jednou se vra tıme do El Chorra Kdyz zbude cas, tak si zalezeme v Thajsku
-
NA PROGRAMU BUDE:
Podıva me se na nove cesty nejen na nasem “pısecku– -
CAO DE C IN
POZOR!!
S dvˇma Amıky si vylezeme Matterhorn -
-
PRO C LENY
Dokoncenı rozhovoru se Zdenkem Weingartlem
NI
Nezapomeneme na pravidelne rubriky
LEZENI, LEZENIA ZASE LEZENI...
a samozrejmˇ mnoho dalsıhoŤ
TAKZE NEVAHEJTE A PRIJD TE.
Nezapomen !
TES
IM SE NA SETKA NIS VA MI!
Prıstıcıslo CAO News vycha zıjiz 5.5.2004!
CAO News Ž Horolezecky casopis severoceske ho regionu Ž Vyda va HO CAO Dˇcın Ž Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu Ž Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdinu 365, Dˇcın XXXII, 407 11, Czech republic, se fredaktor Jirı Cha ra, tel.: 604 759 484, E-mail:
[email protected], webove stra nky: http://caodc.webpark.cz/, CAO News online http://cao-news.webpark.cz/, - Sazba: OpenOffice 1.1, Sponzorske dary: 151510921/0600 CAO News 14
