JIHOČESKÝ KRAJ
Táborské rybníky
Město, založené kdysi husity, je obklopené rybníky ze všech stran. Zde se budeme věnovat rybníkům na levobřežních i pravobřežních přítocích Lužnice, od Plané nad Lužnicí a Sezimova Ústí až k Chotovinám na severu. Je jich tu poskládáno více než 120, podrobně si popíšeme jen ty nejzajímavější. Prvním z přítoků je Borecký potok, který pramení nedaleko hradu Choustník a hned přijímá zprava Kajetínský potok s kaskádou pěti drobných rybníčků, z nichž dva prostřední zarůstají rákosím. Prvním průtočným rybníkem přímo na Boreckém potoce je Blažkův rybník (1,5 ha) s mlýnem. Také v sousední Dlouhé Lhotě je uprostřed vsi Návesní rybník (2,5 ha) s bývalým mlýnem. Pod Dlouhou Lhotou následuje trojice rybníků: Pilský rybník (2,1 ha), Hliňák (1,7 ha) a Borecký rybník (5 ha) se staletými duby na hrázi, tzv. Boreckými duby. Skupina sedmi stromů má obvod kmene v rozpětí 462–707 cm a jejich stáří se odhaduje na 300–400 let. Ještě nad rybníkem se do systému obtočné stoky přidává zleva potok od Chabrovic, Krátošic a Skopytců s dvouramennou kaskádou čítající 14 menších rybníčků. Zprava přitéká Stružka, která napájí a odvodňuje čtyři rybníky, většinou zarostlé nebo vypuštěné. Pod Borkem pokračuje potok ke Kobernému rybníku (31 ha) a cestou zprava přijímá potok s trojicí rybníků. Koberný rybník nově přemosťuje most dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic. Z potoka pod Borkem se odděluje stoka, která napájí pravou část soustavy rybníků u Plané nad Lužnicí. Velký Košický rybník (10 ha) obklopují jako kvočnu kuřata menší rybníky, propojené stokami: Těšín (2,3 ha), Novina, Výtažník, Dlouhý rybník a Ovčácký rybník. Na ně na severu navazuje pěkný Strkovský rybník (8,9 ha) s památným starým dubem na hrázi. Od východu z Plánského lesa do rybníka přitéká potok s malým lesním Ježkovským rybníkem. Celá soustava na Boreckém potoce končí majestátním rybníkem Hejtman (26,2 ha) s velkým ostrovem Markéta. Ostrov porostlý lesem je přírodní památkou s velkým hnízdištěm volavky popelavé. Vyskytují se zde i další ohrožení ptáci, jako je volavka bílá, kvakoš noční, kormorán velký, orel mořský nebo včelojed lesní. Z dalších obyvatel ostrova jmenujme vzácné druhy drabčíků a potemníků. V prostoru mezi Hejtmanem, Koberným a Košickým rybníkem jsou rybí sádky, patřící Rybářství Třeboň, a. s. Turovecký potok pramení nedaleko Prasetína. Na svém horním toku napájí několik menších rybníků, stejně jako jeho přítoky Bělá a Záhostický potok. Teprve u Turovce jeho vody zadržuje velká hráz Turoveckého rybníka (24 ha), velmi členitého vodní plochy s mnoha ostrovy a ostrůvky, zátokami a rákosinami. Turovecký potok se zde větví, zatímco jedna část pokračuje pod hrází na sever, odvodňuje trojici menších rybníků a vlévá se do Kozského potoka, druhá větev se stáčí k západu a zásobuje vodou sedm rybníků u Sezimova Ústí: Polní rybník (3,9 ha), Nečisto (6,5 ha) [3], Luční rybník (6,5 ha) [4], Nový Kravín (26,1 ha) [2], Starý Kravín (25,2 ha) [1], Jezero (41,5 ha) a Lišák (1,9 ha). Přímo na hrázi Lučního rybníka je unikátní houbařská národní přírodní památka Luční. Jde o jakýsi pomyslný ráj mykologů s příznivým klimatem pro růst vzácných druhů hub. Celkem zde bylo zaznamenáno až 400 druhů, včetně hřibu přívěskatého, moravského, rudonachového, Špinarova nebo Kluzákova. 290
1 n 2 n
291
Velké povodí má Chotovinský potok, který pramení na sever od Nemyšle. Potok teče od severu k jihu a cestou napájí a odvodňuje více než 70 rybníků a rybníčků. Z těch zajímavějších si jmenujme Prudický rybník (5,8 ha) u Nemyšle, Koutský rybník (4,8 ha) s Šetkovým mlýnem, Podolský rybník (8,5 ha) nebo Rousek (2,2 ha). Pěkné rybníky jsou také na přítocích Chotovinského potoka, například trojice na Ratibořickém potoce: Trépský rybník (13 ha), Starost (2 ha) a Ratibořský rybník. Dále najdeme Záhorský rybník (3,5 ha) na Červenozáhorském potoce nebo Chalupský rybník (10 ha) na Jeníčkolhotském potoce a Vranovský rybník (4,5 ha) u Vranovska. Pěkná je také soustava 13 rybníků a rybníčků na Stříbrném potoce u Tábora. Z nich je zajímavý Podvesní rybník (2,1 ha) v Hlinicích, Velký hlinický rybník (8,8 ha) a Knížecí rybník (8,4 ha) s kempem a travnatou pláží na západním břehu. Radimovický potok s kaskádou osmi rybníků a rybníčků se zleva přidává k Lužnici. Největší z nich je rybník s nebezpečným názvem Mučírna (2,8 ha). Dál po proudu je Vávrovský rybník (1,5 ha) a Hluboký rybník (1,6 ha). Planá nad Lužnicí se poprvé jmenuje roku 1288 v dopise pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Patřila tehdy k biskupským statkům. Později přešla do rukou Vítkovců, kterým ji obsadili husité ze sousedního Tábora. Husitskému městu patřila Planá až do roku 1547, kdy byl Tábor potrestán za účast na vzpouře proti Habsburkům. Panství koupil Vilém z Rožmberka, který ho roku 1565 přenechal Petru Vokovi z Rožmberka. K rybníku Hejtman se dochovala zpráva z Rožmberské kroniky Václava z Březan. V roce 1587 údajně chválil Jakub Krčín Jiříka Homuta z Harasova za rychle probíhající stavbu rybníka u silnice mezi Planou a Soběslaví. Na větší části rybníků hospodaří Rybářství Třeboň, a. s., které na některých pořádá tradiční podzimní výlovy. Rybářství zde také provozuje soukromý sportovní revír na Knížecím rybníku u Tábora. Více informací získáte aktuálně na www.trebon.rybarstvi.cz. Další společností, která hospodaří na Táborsku, je Štičí líheň Esox, s. r. o. Informace o jejich výlovech získáte na stránkách www.esoxfish.cz. Pěkný výlet představuje cesta po žluté turistické značce z Plané nad Lužnicí k Choustníku. Cestou projdete po hrázi Strkovského a Boreckého rybníka, kde můžete obdivovat staleté duby. Cyklistům doporučujeme cyklostezku 1206 ze Sezimova Ústí na Kozí hrádek a k Jezeru, kolem Turoveckého rybníka a dále po stezce 1173 do Skopytců a po stezce 1183 do Košic. Z Košic se lze po stezce 32 po hrázi Koberného a Košického rybníka vrátit zpátky do Plané a Sezimova Ústí.
292
3 n 4 n
293
JIHOČESKÝ KRAJ
Soběslavské rybníky
Soběslav je město na Lužnici, obklopené zhruba stovkou různě velkých rybníků. Krajina kolem města je rovinatá, bohatá na rašeliniště. Jde o známá Soběslavská blata, která více než rašelina proslavila lidová architektura. Štíty zdejších statků se předhánějí ve štukové výzdobě, domy vypadají jako barevné perníky z pouti, ozdobené cukrovou polevou. A mezi tím tečou ze všech stran do Lužnice potoky, ověnčené rybníky. Pokud budeme postupovat po proudu řeky, na její levé straně nemůžeme minout Dráchov, ves na prudkém svahu nad Lužnicí s mohutnými sádkami. Kolem Dráchova přitéká do Lužnice potůček, který odvodňuje Kašparů rybník (1,7 ha) a Polívkův rybník (1,5 ha). Za Dráchovem tvoří Lužnice oblouk, ve kterém je několik slepých ramen řeky, tzv. Dráchovské tůně. Přírodní rezervace zde chrání ohrožené rostliny rdest ostrolistý nebo voďanku žabí. K vidění tu bývají i čáp bílý, luňák červený, kvakoš noční nebo volavka bílá. Z pravé strany za Dráchovem přitéká Doňovský potok. Ten propojuje soustavu rybníků kolem Doňova: Šimovský rybník, Silniční rybník, Záhorský rybník a Rohlík jsou naskládány kolem hlavní silnice ze Soběslavi do Jindřichova Hradce. Soustavu doplňuje lesní Chlumský rybník (2,3 ha) a hlavní rybník Velká Ohrazenice (29,3 ha). Dále mezi Újezdcem a Doňovem napájí Podveský rybník (8,1 ha). Za Doňovem potok posiluje o dva přítoky a protéká další soustavou, tvořenou rybníky Špitálek (3,6 ha), Poloboží (8,3 ha) [1], Lickov (26,3 ha), Obecní rybník, Velký (Nový) rybník (8 ha), Starý u Soběslavi (31 ha) [2]. Na rybnících bývají vidět hejna hus velkých při podzimní migraci. Zleva od Čeraze přitéká potok s dvojicí rybníků: Návětřním rybníkem (2,8 ha) a Chlebovským rybníkem (3,8 ha). Naproti přitéká od východu Dírenský potok. Rybníky na horním toku jsou popsány v samostatném hesle. Přímo na Dírenském potoce je pěkný průtočný rybník Starosta (14 ha), s rákosinami kolem chobotu a relativně krátkou stometrovou hrází. Kilometr za obcí Mezná přitéká zprava Těšínský potok, který přivádí vodu ze soustavy 14 rybníků. Soustava začíná v lese na sever od Mezné několika menšími rybníčky a pod lesem pokračuje Katovcem (2,1 ha), Krotějovem (4,2 ha), Těšínem (9,3 ha), Mezenským novým rybníkem (8 ha) a Peštou (2 ha). Další trojici rybníků napájí drobný potok u Kvasejovic: Starý rybník, Prostřední rybník a Nový u Kvasejovic (2,1 ha). Z druhé strany na jih od Kvasejovic přitéká Mlýnský potok se soustavou 20 rybníků mezi Lžínem, Višňovou a Záhořím. Jižní rameno napájí tři velké rybníky Racman (9,2 ha), Nový rybník (2,4 ha), Biskupský rybník (17 ha) a malý rybník Ladůvek. Severní rameno spojuje dva malé rybníčky: Loučný rybník (3 ha) a Záveský rybník (24 ha). Obě ramena se spojují v rybníku Nový Lžín (4,8 ha) se dvěma choboty. Na okraji Lžína potok protéká Mlýnským rybníkem (4 ha) a v Lžíně menším rybníkem s ostrůvkem uprostřed. Za Lžínem ještě zprava přitéká menší potok se Šedivovským rybníkem a pak pokračuje k západu, kde se k němu přidává potok z Hrušovy Lhoty s trojicí rybníků. Dírenský potok za soutokem s Mlýnským potokem protéká Přehořovem a napájí rybník Nadýmač (3,5 ha) s pěknou alejí stromů na severním břehu. Zajímavou technickou památkou je kamenný mostek přes potok, který byl součástí poštovní stezky do Jindřichova Hradce. Nadýmač je oblíbeným místem sportovních rybářů, stejně jako nedaleký rybník Švadlačky (2,2 ha), napájený vodou z Lužnice. 294
1 n
295
Severovýchodně od Soběslavi přitéká do Lužnice Černický potok, další z velkých zdrojů vody v okolí města. Potok pramení u Černovic na Vysočině. Prvním větším rybníkem na jeho toku je Chobot (4 ha) u Předboře, rozdělený menší hrází na dvě části. Na nedalekém kopci severně od rybníka stojí pevný hrad Choustník. V Budislavi potok napájí Zámecký rybník (6,2 ha), který je v létě využíván jako přírodní koupaliště. Do něj přitéká od východu potok s dvojicí menších rybníků. Před Tučapy se rozlévají vody Pokoje (25 ha) [3], největšího rybníka na Černickém potoce. Obklopují ho menší rybníky Nadávky (1,5 ha), Malý Pokoj (2 ha) a tři rybníky na severu. Jižní okraj Tučap je omýván vlnami Smíchova (3 ha). Za vsí od severu přitéká Kamenitý potok s dvacítkou rybníků. Větší z nich jsou Těšín (4,2 ha), Svozník (2,5 ha), Kakalík (2,2 ha) a Kamenný rybník (8 ha). Další drobná kaskáda s trojicí rybníků je na sever od Dvorců. Největší z trojice je Vozdecký rybník (2,1 ha). Pod Dvorci přitéká Katovský potok, na kterém je 16 rybníků. Severní větev potoka protéká Katovem, u kterého napájí rybník Zoubek v lese Bukovci. Pod Katovem následuje kaskáda s rybníky Chmel (4,3 ha), Chramosta (4,2 ha), Vols (23,5 ha), Volsík (4,1 ha) a Pobočný rybník (2,1 ha). Do Volsu jižním zálivem přitéká spojka od sousedního Těšínského potoka, která přivádí vodu z rybníka Dolní Teplín. Spojkou jsou nadýmány tři rybníky, z nichž poslední a největší je Tabulka (2,8 ha). V záhybu Černovického potoka za Dvorci je průtočný rybník Zmrhal (5,8 ha). Sedlečko u Soběslavi je na severu zpestřeno soustavou s třemi rybníčky Petříkem, Řezníkem a Dítětem. Posledním rybníkem na Černovickém potoce je Nový rybník u Soběslavi (8 ha). Přírodní památka chrání plochu rybníka s velkými rákosinami a plovoucími ostrůvky. Roku 1481 převzali Rožmberkové Soběslav do plného vlastnictví. V této době na jih od Soběslavi vybudovali soustavu rybníků. V prostoru mezi Nadýmačem a Starým rybníkem byly další dva velké rybníky, které byly později vysušeny. V Doňově je k roku 1477 doložen jako majitel Jindřich z Dráchova, který vybudoval u Doňova rybník zvaný Sedlečko. V dochované smlouvě s opatem augustiniánského kláštera v Třeboni nahrazuje louky zatopené rybníkem. Nový rybník u Soběslavi byl vybudován v letech 1547–1552. Na rybnících v okolí Soběslavi hospodaří Rybářství Třeboň, a. s., které na některých z nich pořádá tradiční výlovy. Aktuální informace získáte na www.rybarstvi.cz. Rybníky na Dírenském potoce vlastní Evžen Wratislav, jiné spravuje Rybářství Kardašova Řečice. Více aktuálních informací o výlovech získáte na stránkách www.e-ryby.cz. V Dráchově byl založen klub sportovních rybářů již v roce 1926. Dnes mají sportovní rybáři ze Soběslavi a okolí velmi dobrý výběr z několika svazových revírů. Zalovit si mohou například v rybníku Nadýmač na Dírenském potoce, který patří do revíru 421 037 Lužnice 6. K rybníkům na jih od Soběslavi vás zavede modrá turistická značka, která vede kolem Starého rybníka u Soběslavi přes Řípec až do Veselí nad Lužnicí.
296
2 n 3 n
297
