Systém center odpadového hospodářství v rámci Olomouckého kraje
Obsah: 1. Úvod 2. Cíl studie 3. Východiska studie 4. Koncepce odpadových center Olomouckého kraje 5. Vyhodnocení současného stavu 6. Typové odpadové centrum 6.1 Náplň odpadového centra 6.2 Problematika směsného komunálního odpadu - překladiště 7. Odpadová centra v Olomouckém kraji 7.1 Jeseník 7.2 Zábřeh 7.3 Medlov 7.4 Hranice 7.5 Prostějov 7.6 Přerov 7.7 Olomouc 8. Závěr a návrh dalšího postupu
Stránka 2 z 29
1. Úvod V rámci Olomouckého kraje byl navržen systém center odpadového hospodářství, která jsou rozmístěna na celém území kraje. Tato centra mají zajišťovat ve spádovém regionu udržitelné hospodaření s odpady v souladu s příslušnými právními předpisy. S ohledem na připravovaná výrazná omezení ukládání komunálního odpadu na skládkách budou centra odpadového hospodářství vybavena pro umožnění ekonomické přepravy směsného komunálního odpadu k dalšímu využití.
2. Cíl studie V návaznosti na Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje je třeba zajistit dlouhodobé plnění cílů daných legislativou:
v oblasti přecházení vzniku odpadů;
v oblasti úpravy odpadů vedoucí k materiálové recyklaci a přípravě k opětovnému použití;
v oblasti odklonu zbytkového komunálního odpadu od skládkování s cílem jeho energetického využití;
dodržování hierarchie nakládání s odpady,
a to vše včetně efektivní logistiky přepravy odpadů k jejich využití. Cílem studie je zpracování koncepčního návrhu typového odpadového centra. Tento návrh bude porovnán se současným vybavením a technickými a prostorovými možnostmi jednotlivých určených odpadových center v lokalitách Jeseník, Šumperk, Medlov, Hranice, Prostějov, Přerov a Olomouc. V průběhu zpracování objednatel rozhodl o záměně centra Šumperk za centrum Zábřeh. Velikost a vybavení jednotlivých center musí být navrženo v závislosti na velikost spádové oblasti jednotlivých lokalit, stavu jejich současné vybavenosti, potřeb doplnění technologiemi pro úpravu a popřípadě další využití odpadů. Současně bude posouzena potřeba a velikost územních rezerv pro jednotlivá centra. Výstupem studie bude odborný odhad výše investičních nákladů na realizaci jednotlivých center. Důležitým cílem je tak vytvoření systému nakládání s komunálními odpady v Olomouckém kraji, který by byl schopen naplnit všechny zákonné požadavky v odpadovém hospodářství a současně byl ekonomicky a sociálně přijatelný pro všechny občany Olomouckého kraje.
Stránka 3 z 29
3. Východiska studie V souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, je pojem komunální odpad § 4 b) vymezen takto: Komunální odpad je veškerý odpad, vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Z hlediska evidence odpadů je pojem komunální odpad chápán v rozšířené podobě jako odpad skupiny 20 Katalogu odpadů (vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb.) pol. 20 00 00 „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek odděleného sběru“. Pro absenci věcného vymezení pojmu netříděný komunální odpad, který není přímo obsahem zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) lze vyjít z povinnosti původců odpadů (původcem je mimo jiné i obec) uvedené v jeho ustanovení § 16 odst. 1 písm. e), tj. shromažďovat odpady vytříděné podle jednotlivých druhů a kategorií ve smyslu vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů. Netříděný komunální odpad, je pak veškerý odpad vznikající na území obce {§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o odpadech} po vytřídění. Jedná se tedy o tzv. „zbytkový“ komunální odpad, který je v Katalogu odpadů zařazen ve skupinách: č. 20 03 01 - směsný komunální odpad č. 20 03 07 - objemný komunální odpad
Další zdroje pro zpracování studie: Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje (2003) Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje za rok 2013 Studie možnosti energetického v Olomouckém kraji (2010)
využívání
směsného
komunálního
odpadu
Studie proveditelnosti – Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Olomouckém kraji včetně možnosti energetického využití zbytkových směsných komunálních odpadů (2012) Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji (2009) Skladba komunálního odpadu (Libuše Benešová, Zdenka Kotoulová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlova Praha, prezentace bez data) Intenzifikace sběru, dopravy a třídění komunálního odpadu, Závěrečná zpráva projektu, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlova Praha, MŽP ČR Praha, 2003)
Stránka 4 z 29
Poměrné složení směsného komunálního odpadu v olomoucké aglomeraci a jeho sezónní dynamika za roky 2008-2010, (Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2010) Právní úprava nakládání s komunálním odpadem, Michal Fránek, diplomová práce, právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2011/2012) Statistické údaje za rok 2014 (Český statistický úřad Praha, 2015, zdroj internet) Platná legislativa k dané problematice - veřejně dostupné zdroje Místní šetření v jednotlivých lokalitách, dílčí údaje z lokalit, textové i grafické údaje z veřejně dostupných zdrojů
4. Koncepce odpadových center Olomouckého kraje Oblastní odpadové centrum by mělo v rámci své územní působnosti být schopno zajistit všechny požadované funkce při nakládání s odpady. Mělo by se jednat o zařízení, schopné zajistit přijímání různých druhů odpadů, dotřídění odpadů, s možností další úpravy odpadů s cílem maximalizace materiálového využití, včetně umožnění opětovného využití některých druhů odpadů. Jedná se tedy o oplocený, vodohospodářsky zabezpečený areál, vybavený vážním zařízením, s napojením na dopravní infrastrukturu. V areálu musí být prostory pro zajištění prevence vzniku odpadu a prostory pro osvětu a vzdělávání. Areál musí být vybaven prostory pro uložení a zajištění zpětného odběru výrobků (elektro, pneu, oleje atd.). V takovém areálu musí být prostory pro technologie sloužící k úpravě a dotřídění odpadů (papír, plast, sklo, kov) a prostory pro jejich výkup, sběr a skladování. Oddělený a zabezpečený musí být prostor pro sběr a uložení nebezpečných odpadů. Dále bude řešena problematika bioodpadů (skladovací prostor, event. kompostárna), problematika stavebního odpadu včetně prostoru pro ukládání, drcení a prodej recyklátu a objemného odpadu, včetně jeho rozebírání, drcení, štěpkování nebo lisování. Samostatnou částí je překládací stanice pro příjem a zajištění efektivní přepravy do zařízení pro využití zbytkových komunálních odpadů včetně odpadů z dotřídění a jejich úpravy – bez zajištění a znalosti koncového stupně. Odpadové centrum bude vybaveno potřebnou manipulační technikou, technikou pro skladování a přepravu odpadů. Odpadové centrum musí mít vybudováno i zázemí pro zaměstnance a návštěvníky.
Stránka 5 z 29
5. Vyhodnocení současného stavu Odpadová centra a sběrové dvory byly budovány v uplynulém období v rámci jednotlivých obcí a měst. Rozložení sběrných dvorů v Olomouckém kraji je na mapě na obrázku Sběrné dvory v Olomouckém kraji.
Obr. č. 1
Na obr. č. 2 jsou centra odpadového hospodářství vyznačena na mapovém podkladu se spádovými hranicemi obcí s rozšířenou působností (ORP).
Stránka 6 z 29
Obr. č. 2
Na mapových podkladech jsou kružnicemi vyznačeny orientačně vzdálenosti od odpadových center. Na obr. 3 jsou zachyceny některé skutečné silniční dojezdové vzdálenosti od center odpadového hospodářství. V případě Olomouckého kraje je nutné vzít v úvahu, že se na území kraje výrazně liší rozložení městského a venkovského obyvatelstva (obr. 4) a s tím související i rozložení hustoty obyvatelstva v Olomouckém kraji (obr. 5).
Stránka 7 z 29
Obr. č. 3
Obr. č. 4
Stránka 8 z 29
Obr. č. 5
Průměrná silniční dojezdová vzdálenost do obdobných center se ve střední Evropě pohybuje mezi patnácti až pětadvaceti kilometry. V případě Olomouckého kraje lze konstatovat, že rozložení center odpadového hospodářství na území kraje pokrývá většinu sídel v uvažovaném rozpětí. Delší dojezdové vzdálenosti v severní části kraje zasahují do oblastí horského pásma s nízkou až velmi nízkou hustotou sídel i obyvatelstva. Náklady na přepravu jsou zde mírně vyšší, četnost pohybů svozové techniky však bude nízká. Z podkladů je zřejmé, že rozložení odpadových center vcelku vyhovuje. Regionální funkce odpadových center byla posílena v návaznosti na změnu legislativy a vznik úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP). V rámci těchto jednotlivých oblasti ORP docházelo k spolupráci a koordinaci s jednotlivými obcemi při sběru a zpracování odpadů. Vzhledem k omezeným možnostem a počtu skládek komunálního odpadu byla v této oblasti spolupráce intenzivnější. V rámci možností získání finančních prostředků prostřednictvím výzev jednotlivých poskytovatelů dotací vybudovala řada obcí malé kompostárny produkující komposty s rozdílnou kvalitou. Dále byly vybudovány v některých lokalitách dotřiďovací linky (obr. č. 6), sloužící především k třídění plastů. Do procesu sběru a zpracování odpadů vstupují i soukromé společnosti, které na základě smluv uzavřených s obcemi zajišťují v rámci své podnikatelské činnosti některé části procesu sběru, svozu a zpracování odpadu.
Stránka 9 z 29
Obr. č. 6
Stránka 10 z 29
Směsný komunální odpad je v naprosté většině ukládán na skládkách, s výjimkou Olomouce a okolí a Prostějova, kde je směsný komunální odpad (SKO) předáván k dalšímu energetickému využití. I v tomto případě v některých obcích smluvně zajišťují svoz směsného komunálního odpadu soukromé společnosti. Sklo je převážně sbíráno netříděné, s výjimkou Olomouce, kde je sběr prováděn odděleně pro bílé a barevné sklo. Plasty, papír a kovy jsou primárně separovány a sváženy do oblastních center, která nejsou vždy totožná s navrženými odpadovými centry. Do procesu zde vstupují soukromé společnosti zabývající se svozem a tříděním odpadů na základě smluvních vztahů s obcemi. Samostatně je v centrech uložen nebezpečný odpad. Sběr velkoobjemového odpadu probíhá přes sběrné dvory. Nakládání s tímto odpadem se liší podle lokalit. Biologicky rozložitelný komunální odpad je separován a zpracováván samostatně. Řada obcí vybudovala kompostárny. Některé obce zajišťují zpracování bioodpadu prostřednictvím soukromých společností. Odpadový stavební materiál je upravován drcením a tříděn pro zpětné využití ve stavebnictví. V této oblasti převážně pracují soukromé recyklační společnosti, ale například v odpadovém centru v Zábřehu se touto problematikou zabývá úspěšně společnost ve vlastnictví města. Forma plnění zákonné povinnosti nakládání s odpady je v rámci kraje řešena rozdílnými přístupy, počínaje již výše zmíněnými smluvními vztahy se soukromými společnostmi přes zajišťování převážné části těchto činností souvisejících s odpady vlastními společnostmi (obchodní korporace) až po vzájemnou spolupráci několika obcí formou společně vytvořené firmy. V současnosti byl obcemi Olomouckého kraje vytvořen spolek Odpady Olomouckého kraje, z. s., IČO: 041 48 002, který si stanovil za cíl spravovat, řídit a koordinovat nakládání s odpady na základě jednotné metodiky, koncepce a společné obchodní politiky.
6. Typové odpadové centrum V rámci Olomouckého kraje se předpokládá umístění sedmi center. Z hlediska zpracování nejfrekventovanějšího a nejvíce objemného odpadu byla centra rozdělena do tří kategorií. Kategorie I. - produkce směsného komunálního odpadu v rozsahu 10 až 15 tis. tun ročně (centra Jeseník, Hranice) Kategorie II. - produkce směsného komunálního odpadu v rozsahu 20 až 25 tis. tun ročně (centra Zábřeh, Medlov, Prostějov, Přerov) Kategorie III. - produkce směsného komunálního odpadu přibližně 35 tis. tun ročně (centrum Olomouc).
Stránka 11 z 29
Pozn. Zpracování směsného komunálního odpadu ve výše uvedeném rozsahu se předpokládá v jednosměrném provozu, v případě potřeby lze kapacitu jednorázově nebo sezónně zvýšit prodloužením doby denního zpracování.
6.1 Náplň odpadového centra Typové řešení odpadového centra je znázorněno na koncepčním blokovém schématu viz obrázek č. 7.
Obr. č. 7
Legenda:
Areál odpadového centra musí být oplocen a vybaven kamerovým systémem. Před odpadovým centrem je umístěno parkoviště pro návštěvníky a zaměstnance centra.
Stránka 12 z 29
U odpadového centra je možno umístit sběrový dvůr, který má samostatný vstup z veřejně přístupné komunikace. Situování sběrného dvora v návaznosti na vstupní objekt areálu centra umožní kumulovat činnosti obsluhy a snížit požadavky na počet pracovníků. Sběrný dvůr je z důvodu komfortu pro návštěvníky i z důvodu zjednodušení manipulace s kontejnery možno řešit s využitím výškového rozdílu, obdobně jako sběrný dvůr v Olomouci – Neředíně. Návštěvník tak nemusí odkládat odpad do výšky přes okraj kontejneru a manipulace s kontejnery probíhá bez kolizí s vozidly návštěvníků. Za vstupem je umístěn objekt s recepcí a prostory pro příjem a vážení vozidel. U vstupu budou situovány prostory pro prevenci vzniku odpadu včetně prostor pro osvětu s technologickým zázemím, u kterých se předpokládá se kapacita min. 30 návštěvníků současně (např. žáci, studenti apod.). Všechny tyto prostory jsou řešeny bezbariérově a musí být vybaveny samostatným sociálním zázemím. Nejlépe u vstupu do centra by měly být umístěny prostory pro zaměstnance (šatny, denní místnost, výdejna stravy a hygienické zázemí). Dispoziční návrh centra by měl reagovat na hlavní dopravní trasy k jednotlivým částem tak, aby se předešlo vzniku potenciálních kolizních situací. Část pro sběr a zpracování odpadů tvoří systém hal s umístěnou technologií např. dotřiďovací linky, s krytými skladovacími prostory, z nichž část musí být uzamykatelná. Dále jsou zde prostory pro uložení odpadu v boxech, případně pod přístřešky. Komunikační trasy musí být zpevněné. Další část tvoří zařízení pro zpracování bioodpadu. Jedná se převážně o samostatně odvodněnou zpevněnou plochu pro kompostování tohoto odpadu různými technologiemi. Pro zpracování specifických částí bioodpadu, např. gastroodpadu může být vybaveno samostatným uzavřeným objektem. Zařízení musí umožňovat kompostování bioodpadu dle potřebné kapacity včetně místa pro uskladnění a prodej hotového kompostu. Předpokládá se využití výluhových a dešťových vod zpětně při procesu kompostování – závislé na použité technologii. Část areálu centra určená pro zpracování stavebního odpadu zahrnuje zpevněné plochy pro uskladnění odpadu, jeho zpracování (drcení) a skladování. Výhodné je využít případných výškových rozdílů pro usnadnění manipulace s odpadem i recyklátem v jednotlivých boxech. Vlastní drtič může být součástí centra, případně jej lze zajistit jiným způsobem, např. výpůjčkou. Prostor pro zpracování směsného komunálního odpadu je řešen v samostatném bodě viz bod 6.2.
6.2 Problematika směsného komunálního odpadu - překladiště Přepokládá se vybavení centra s lisovacím zařízením s jedním lisem – dle zahraničních zkušeností postačuje jeden lis až do kapacity přibližně 50 tis. tun ročně. Výkon a tedy finanční náročnost lisu se liší dle jednotlivých kategorií center, s tím souvisí i počet kontejnerů, kterými bude dané centrum vybaveno.
Stránka 13 z 29
Prostor pro zpracování směsného komunálního odpadu ze svozových vozidel vychází z předpokladu lisování tohoto odpadu do kontejnerů.
Obr. č. 8
Popis funkčního překladiště
Předpokládá se použití jednotných uzavřených kontejnerů o objemu 30 m3, vybavených uzavíracím čelem. Tyto kontejnery jsou používány v řadě překladišť v zahraničí – viz obrazová dokumentace překladišť. V některých centrech bude vhodné použít i kontejnery s otvíravým víkem (viz obr. č. 9) pro případný zpětný odběr strusky. Jako méně vhodné řešení lze označit samolisovací kontejnery o větším objemu a tedy i hmotnosti a délce, které vyžadují pro přepravu na veřejných komunikaci výjimku z provozu.
Stránka 14 z 29
Obr. č. 9 Kontejnery pro zpětný odběr strusky
Pro manipulaci budou kontejnery vybaveny jednotným systémem ABROLL, kterým je vybavena naprostá většina pracovišť s odpady i zpracovatelů odpadů. Pro umožnění lisování směsného komunálního odpadu do kontejneru je potřebné zajistit výjezd vozidla nad lisovací zařízení, nejvhodnější je využití výškové nerovnosti v terénu, jinou možností je vytvoření výškového rozdílu násypem či opěrnými zdmi nebo zajištěním vhodného převýšení pásovým dopravníkem. Tyto metody lze samozřejmě kombinovat. Obr. č. 10 Příklady řešení překladiště
V případě zahloubení zásobníku pod úroveň terénu, je nutné vzít v úvahu geotechnické a hydrogeologické podmínky lokality. Obvyklý potřebný výškový rozdíl činí min. 4,5 m.
Stránka 15 z 29
Komplex lisovacího zařízení je vhodné opláštit nebo (v případě dostatku finančních zdrojů) umístit do samostatné haly.
Obr. č. 11 Ukázky realizovaných překladišť
Stránka 16 z 29
Obr. č. 12 Návrh překladiště v hale
Stránka 17 z 29
Obr. č. 13 Překladiště odpadu v Olomouci (2015)
Z řady analýz vyplývá rozdíl ve složení směsného komunálního odpadu mezi městskými a vesnickými oblastmi. Rovněž byl zjištěn výrazný rozdíl ve složení směsného komunálního odpadu (zejména ve vesnických oblastech) mezi letním a zimním obdobím. Tento rozdíl je způsoben především přítomností inertních materiálů, zvláště popelovin, produkovaných domácnostmi v zimním období. Přítomnost těchto materiálů snižuje výhřevnost odpadu, která se pohybuje v rozmezí 8 až 12 MJ/kg odpadu. Dochází tak ke zhoršení energetického využití odpadu a zvyšuje se přepravní náročnost odpadu do koncového zařízení. Řešením tohoto problému je např. prosévání odpadu na vibračních sítech případně tzv. uplatnění komplexního procesu mechanicko-biologické úpravy. Obr. č. 14 Zařízení oddělení podsítné frakce
Stránka 18 z 29
Při prosévání je sice odstraněna značná část inertních popelovin, ale rovněž i biologické složky odpadu, které se dostanou do podsítné frakce. Obr. č. 15 Skladba komunálního odpadu (l.Benešová a kol)
Obr. č. 16 Celková produkce odpadu v Olomouci 2008 – 2009 (Poměrné složení SKO v Olomoucké aglomeraci …, UP Olomouc, 2010)
Stránka 19 z 29
Z dokumentu Skladba komunálního odpadu je zřejmé, že podsítnou frakci nelze přímo bez další úpravy uložit na skládku. Dalším důležitým argumentem pro zvážení tohoto postupu je značná investiční i provozní náročnost tohoto řešení a následných úprav. V zahraničí (Německo, Rakousko) se od tohoto způsobu upravování směsného komunálního odpadu upouští, mj. i z výše uvedených důvodů. Návrh: Vzhledem k tomu, že v našem regionu je zkušenost se separovaným sběrem biodpadu v domácnostech, navrhujeme proto v oblastech s vyšším obsahem popelovin v zimním období zajistit samostatný separovaný sběr popelovin v nehořlavých (plechových) nádobách. Toto řešení ovlivní výhřevnost odpadu pro energetické zpracování a sníží tonáž odpadu přepravovaného k dalšímu využití. Inertní popeloviny bude zřejmě možné dále ukládat na skládky. V návrhu dispozičního řešení odpadového centra je prostorově uvažováno i s výše uvedenou variantou mechanické úpravy, kterou lze samozřejmě vypustit. Pro nakládání jiných druhů odpadů do kontejnerů, případně jako rezerva pro výpadek lisovacího zařízení je v situačním schématu centra navržen prostor pro vysypávání odpadu do otevřených kontejnerů. Tato část centra musí být vybavena dostatečným volným prostorem pro ukládání prázdných a naplněných kontejnerů a manipulaci s nimi. Pokud je to možné, je vhodné minimalizovat kolize mezi vozidly navážejícími odpad ke zpracování a vozidly a technikou pro manipulaci s kontejnery. V případě příznivých okolností u odběratele a blízkosti železniční tratě u odpadového centra je možné a ekologicky žádoucí využít dopravy kontejnerů k odběrateli prostřednictvím železniční sítě. V tomto případě by se jednalo o tzv. ucelené vlaky nebo alespoň jejich část. Toto řešení navyšuje požadavek na množství potřebných kontejnerů a na plochu pro jejich uskladnění v odpadovém centru. Pokud by nakládání na železniční vagony neprobíhalo v odpadovém centru, je nutné zajistit přepravní a manipulační techniku. V železniční stanici musí být k dispozici odpovídající infrastruktura. Obr. č. 17 Nakládka na vagóny systémem ACTS
Stránka 20 z 29
Velkoobjemný odpad V této části odpadového centra je navrženo i umístění prostoru pro zpracování velkoobjemného odpadu. Předpokládá se převážně zpracování drcením. Vzhledem ke kapacitě dostupných drtičů je vhodnější využívat mobilních zařízení používaných více odpadovými centry společně.
Obr. č. 18a Statický drtič velkoobjemného odpadu (Olomouc)
Obr. č. 18b Mobilní drtič velkoobjemného odpadu
Stránka 21 z 29
7. Odpadová centra v Olomouckém kraji Odpadová centra jsou situována s výjimkou zvažovaného areálu v Prostějově na pozemcích využívaných i v současnosti pro odpadové hospodářství. Pro úpravy v centrech i pro výstavbu nového centra v Prostějově je nutné zajistit potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu včetně vodohospodářských úprav a zajištění dodávky elektrické energie. V areálech je nutné upravit oplocení, doplnit zázemí pro zaměstnance apod. Tyto úpravy jsou ve všech areálech podobné a nejsou samostatně popisovány. 7.1 Jeseník
Odpadové centrum v Jeseníku je tvořeno dvěma částmi. Na ul. Otokara Březiny (2) v Jeseníku (k.ú. Jeseník a Česká Ves) je situován sběrný dvůr, úložiště a dotřiďovací linka. Je zde rovněž technické zázemí provozu. Vedení společnosti zvažovalo vybudování pracoviště pro osvětu a vzdělávání zaměstnanců. Ukládání komunálního odpadu probíhá na skládce Supíkovice (1) na katastrálních územích Supíkovice, Písečná u Jeseníka a Hradec u Jeseníka. V tomto prostoru je navrženo umístění překladiště. Při realizaci zařízení lze využít výškové rozdíly. Potřebné zázemí pro zaměstnance je možné rozšířit o prostory pro osvětu. I v současnosti projevují zájem o prohlídky střední školy v regionu. Provozovatel skládky projevil zájem o použití kontejnerů s možností zpětného odběru strusky (otevíravé víko) viz obr. 9. Silniční napojení je dobré. Nejbližší železniční stanice je v Písečné u Jeseníka.
Stránka 22 z 29
Oba areály jsou ve vlastnictví a.s. Technické služby Jeseník. Tato společnost je vlastněna Městem Jeseník.
7.2
Zábřeh
Odpadové centrum je umístěno v Zábřehu u Leštinské ulice ve středisku SEPAREX. Jedná se o komplexní odpadové pracoviště s dotřiďovací linkou, skaldovými prostory a přístřešky. Středisko má vlastní kompostárnu. V lokalitě probíhá shromažďování stavebního odpadu, který drcen a po recyklaci je v umístěn v otevřených boxech ke zpětnému využití. Středisko je vybaveno vlastní železniční vlečkou. Pro doplnění o překladiště směsného komunálního odpadu je nutné upravit prostor při železniční vlečce a vybudovat nové haly pro přemístění dotřiďovací linky. Je nutné rozšířit úložné kryté prostory pro rozšíření kapacity areálu s ohledem na velikost spádového území. Areál má dostatečné prostorové rezervy na navazujících plochách, které jsou ve vlastnictví Města Zábřeh. Současný areál vlastní Město Zábřeh a s.r.o. EKO servis Zábřeh, kterou vlastní Města Zábřeh. Silniční napojení je velmi dobré na obchvatovou komunikaci města.
Stránka 23 z 29
7.3 Medlov
Centrum odpadového hospodářství je navrženo umístit u stávající skládky situované na katastru obce Medlov u Uničova. Současný areál je vybaven pro svoz a skladování odpadů. Na skladce je ukládán směsný komunální odpad. Je zde možné vybudovat překladiště směsného komunálního odpadu. Je nutné doplnit úložné prostory a zázemí pro zaměstnance a osvětu. Předpokládá se vybudování kompostárny a pracoviště pro recyklaci a zpětné využití stavebního odpadu. Silniční napojení je na krajské silnice, nejbližší vhodná železniční stanice je v Uničově. Areál včetně rozvojových ploch je ve vlastnictví obce Medlov, Města Uničov a EKO – UNIMED s.r.o., kterou spoluvlastní Město Uničov a Obec Medlov.
Stránka 24 z 29
7.4
Hranice
Odpadové centrum v Hranicích je tvořeno dvěma částmi. V Hranicích na ul. Zborovská (2) je situován sběrný dvůr a další pracoviště. Je zde rovněž technické zázemí provozu. Ukládání komunálního odpadu probíhá na skládce Jelení kopec (1) na katastrálním území Bělotín. Nachází se zde kompostárna. Částečně je zde zpracováván stavební odpad. V blízkosti areálu se nachází soukromý areál pro distribuci stavebních materiálů a recyklaci. V areálu skládky je navrženo umístění překladiště. Při realizaci zařízení lze využít výškové rozdíly. Potřebné zázemí pro zaměstnance je možné rozšířit o prostory pro osvětu Silniční napojení je velmi dobré na silnici I/48 a probíhá přes pozemky ve vlastnictví ČR. Nejbližší železniční stanice je v Hranicích. Oba areály jsou ve vlastnictví a.s. EKOLTES Městem Hranice.
Hranice. Tato společnost je vlastněna
Stránka 25 z 29
7.5
Prostějov
Statutární město Prostějov řeší problematiku odpadového hospodářství převážně prostřednictvím soukromé společnosti. V současnosti probíhá vyhledávání vhodných ploch pro umístění nového centra odpadového hospodářství. Při průzkumu možností je posuzována majetkoprávní situace, dopravní dostupnost, možnost napojení na železnici a vhodnost umístění v území města. Předpokládá se situování skladových hal a přístřešků, umístění překladiště a případné vybudování dotřiďovací linky.
Prostějov – lokality navržené pro umístění odpadového centra
Stránka 26 z 29
7.6 Přerov
Odpadové centrum v Přerově je tvořeno dvěma částmi. Na ul. Na Hrázi v Přerově (2) je situován sběrný dvůr a skladové haly. Je zde rovněž technické zázemí provozu. Ukládání komunálního odpadu probíhá na skládce Žeravice (1) na katastrálních územích Žeravice a Čekyně. Zde je umístěna dotřiďovaní linka, kompostárna a např. pracoviště zpracovávající gastroodpad. V tomto prostoru je navrženo umístění překladiště. Při realizaci zařízení lze využít výškové rozdíly. Potřebné zázemí pro zaměstnance je možné rozšířit o prostory pro osvětu. V prostoru skladky Žeravice je navržen sběrný dvůr a potřebné zázemí pro spádové obce odpadového centra. Důvodem je obtížná dostupnost areálu ve městě Přerově s příjezdem přes obytnou zónu. Silniční napojení areálu Žeravice je v současnosti obousměrně napojeno na frekventovanou silnici I/55 v místě ukončení dvoupruhu stoupání. Zvláště levá odbočení jsou s ohledem na intenzitu dopravy kolizní a místo napojení není bezpečné. S růstem dopravního zatížení odpadového centra vyvolaného rozšířením kapacity a rozsahu a poskytovaných služeb se navrhuje vybudování místní komunikace v délce cca 1 km od odpadového centra k k silnici II. třídy na okraji Čekyně. Nejbližší železniční stanice je v Přerově příp. v Brodku u Přerova. Oba areály jsou ve vlastnictví s. r. o. Technické služby města Přerova. Tato společnost je vlastněna statutárním městem Přerov. Některé objekty nebo pozemky v areálech vlastní statutární město Přerov. Rovněž pozemky v trase navržené komunikace jsou ve vlastnictví statutárního město Přerov. Stránka 27 z 29
7.7
Olomouc
Areál odpadového hospodářství je situován v místní části Chválkovice a nachází se v části areálu bývalé panelárny. Zde je umístěna dotřiďovací linka, prostory pro uložení skla, sklad nebezpečných odpadů, jeřábová dráha a nachází se zde nově vybudované překladiště komunálního odpadu s lisovacím zařízením. Překladiště je doplněno drtičem velkoobjemného odpadu. Část areálu je zastavěna původními objekty, které jsou ve špatném technickém stavu a svými parametry nejsou vhodné pro účely odpadového areálu. Část objektů byla již odstraněna. Uvažuje se o demolici nevhodných objektů a vybudování moderního areálu odpadového hospodářství. Předpokládá se vybudování nové dotřiďovací linky s vyšší kapacitou, halových úložných objektů, přístřešků a úložných ploch. Nové zázemí pro zaměstnance s prostory pro osvětu bude situováno u nového vjezdu do areálu od tzv. severního spoje, který bude přímo napojen na připravovaný východní dálniční obchvat města. U nového vjezdu do areálu je navrženo umístění dalšího sběrného dvora s výškovou úpravou obsluhy pro zajištění komfortu návštěvníků. Současné silniční napojení je na silnici I/35, po dokončení uvažovaných dopravních staveb bude areál napojen rovněž na dálniční síť. V areálu je situována železniční vlečka. Pro případné využití k nakládce kontejnerů s odpadem je nutná přestavba kolejiště a nakládací rampy. Areál je ve vlastnictví statutárního města Olomouce a a.s. Technické služby města Olomouce. Tuto společnost vlastní statutární město Olomouc.
Stránka 28 z 29
8.
Závěr a návrh dalšího postupu
Tato studie prověřovala možnost dobudování center odpadového hospodářství v Olomouckém kraji. Lze konstatovat, že rozmístění center po území kraje je vyhovující a odpovídá rozložení hustoty obyvatelstva a tedy i intenzitě produkce odpadů v kraji. Svozové vzdálenosti jsou v doporučovaných mezích, pouze v horských oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva a nízkou celkovou produkcí odpadu se svozové vzdálenosti mírně prodloužily. Byl zpracován návrh typového centra, zahrnujícího všechny požadované druhy odpadu. Značná pozornost byla věnována problematice směsného komunálního odpadu. Byla vyhodnocena skladba směsného komunálního odpadu v závislosti na osídlení a ročním období a bylo zpracováno doporučení postupu. Návrh odpadového centra řeší i požadavky vyplývající z legislativy pro stavby tohoto charakteru. V průběhu zpracování studie byly navštíveny současné areály určené objednatelem jako budoucí centra odpadového hospodářství. Byly popsány možnosti a omezení určených lokalit. V dalším kroku by bylo vhodné dopracovat koncepce jednotlivých odpadových center. Pro tyto účely je nutné detailněji specifikovat vývoj produkce a zpracování odpadů včetně zohlednění odpadových toků. U směsného komunálního odpadu je nutné upřesnit svozové plány, pozornost věnovat hranicím jednotlivých center. Po dořešení koncového zpracování odpadu je nutné posoudit množství kontejnerů potřebných k zajištění přepravy. Samostatným krokem je vyhodnocení vynaložení prostředků a efektivnost provozu odpadových center včetně společenského přínosu. Olomouc, 07/2015 Zpracoval: Stavoprojekt Olomouc a.s. RNDr. Luděk Šťastný a kol.
Stránka 29 z 29
