VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
SWITCHE PRO FTTX - NASAZENÍ V SÍTÍCH S IPTV SWITCHES FOR FTTX - DEPLOYMENT IN NETWORKS WITH IPTV
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
TOMÁŠ HORVÁTH
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2011
Ing. PETR MÜNSTER
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav telekomunikací
Bakalářská práce bakalářský studijní obor Teleinformatika Student: Ročník:
Tomáš Horváth 3
ID: 121024 Akademický rok: 2010/2011
NÁZEV TÉMATU:
Switche pro FTTx - nasazení v sítích s IPTV POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ: V rámci bakalářské práce se bude nutné seznámit s metodami přeposílání IP datagramu z jednoho zdroje skupině více koncových stanic. Dále se seznámit se switchi jak pro metalické, tak optické přístupové sítě a navrhnout možnosti testování těchto zařízení pro nasazení v sítích s IPTV. V praktické části pak bude provedeno testování několika vybraných druhů switchů různých výrobců pro využití v sítich s IPTV. DOPORUČENÁ LITERATURA: [1] KOMOSNÝ, D. Hierarchický přenos signalizace pro multicast v IP sítích. 1. 1. Brno: VUTIUM, 2009. 26 s. ISBN: 978-80-214-3833- 0. [2] KOMOSNÝ, D.; BURGET, R.; MÜLLER, J. Změny ve světě IPTV. Elektrorevue - Internetový časopis (http://www.elektrorevue.cz), 2009, roč. 2009, č. 55, s. 1-11. ISSN: 1213- 1539. Termín zadání:
7.2.2011
Termín odevzdání:
Vedoucí práce:
Ing. Petr Münster
2.6.2011
prof. Ing. Kamil Vrba, CSc. Předseda oborové rady
UPOZORNĚNÍ: Autor bakalářské práce nesmí při vytváření bakalářské práce porušit autorská práva třetích osob, zejména nesmí zasahovat nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a musí si být plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení části druhé, hlavy VI. díl 4 Trestního zákoníku č.40/2009 Sb.
ABSTRAKT C´ılem t´eto pr´ace bylo sezn´amit se s pˇrep´ınaˇci, kter´e mohou b´yt nasazeny v s´ıt´ıch zaloˇzen´ych na FTTx. Prvn´ı kapitola se zab´yv´a sluˇzbou IPTV, jej´ımi v´yhodami, nev´yhodami a poskytovan´ymi sluˇzbami. V n´asleduj´ıc´ı kapitole jsou rozeb´ır´ana optick´a vl´akna a moˇznosti jejich zakonˇcen´ı – FTTH, FTTC, FTTB, FTTO, FTTP a FTTN. Dalˇs´ı ˇc´ast zahrnuje metody vys´ıl´an´ı a detailnˇejˇs´ı rozbor multicastov´ych adres vˇcetnˇe definovan´ych rozsah˚ u a multicastov´e distribuˇcn´ı stromy. Z´avˇer teoretick´eho rozboru k pr´aci tvoˇr´ı vysvˇetlen´ı vˇsech 3 verz´ı IGMP protokolu a rozdˇelen´ı pˇrep´ınaˇc˚ u pomoc´ı pˇren´aˇsen´ych sign´al˚ u. V praktick´e ˇc´asti je proveden n´avrh testov´an´ı tˇechto pˇrep´ınaˇc˚ u. Prvn´ı metoda pˇredstavuje testov´an´ı pomoc´ı jednoho video souboru v r˚ uzn´em rozliˇsen´ı. Dalˇs´ı moˇznost testov´an´ı je zaloˇzena na prvn´ı metodˇe, avˇsak s t´ım rozd´ılem, ˇze testov´an´ı prob´ıh´a se dvˇema streamy, z nichˇz kaˇzd´y m´a rozd´ıln´y datov´y tok. Posledn´ı testov´an´ı slouˇz´ı k dok´az´an´ı faktu, ˇze se video tok pˇren´aˇs´ı pomoc´ı multicastu, nikoli kaˇzd´y tok ze serveru ke klientovi zvl´aˇst’. Spojen´ı mezi pˇrep´ınaˇci bylo omezeno na 10 Mb/s a zvolen´y video soubor dosahuje pr´avˇe tˇechto pr˚ umˇern´ych pˇrenosov´ych hodnot.
ˇ ´ SLOVA KL´ICOV A IPTV, FTTX, multicast, IGMP, pˇrep´ınaˇc, video tok, rozliˇsen´ı, pˇrek´odov´an´ı
ABSTRACT The aim of this paper was to acknowledge ourselves with the switchers which can be used in the networks based on FTTx. The first chapter deals with the IPTV service, its advantages, disadvantages and provided services. In the following chapter, optical fibres and the possibilities of their termination are discussed - FTTH, FTTC, FTTB, FTTO, FTTP and FTTN. The next part involves the methods of broadcasting and more detailed analysis of multicast addresses including defined range and multicast distributional trees. The conclusion of the theoretical analysis of this paper is formed by the explanation of all 3 versions of the IGMP record and the division of switchers through the signals transmitted. In the practical part, the suggestion of testing these switchers is carried out. The first method represents testing through one video file in various resolutions. Another possibility of testing is based on the first method, nevertheless, with the difference that the testing is done in two streams and each one of them has a different data flow. The purpose of the last testing is to demonstrate the fact that the video flow is transmitted through multicast, not every single flow from a server to a client separately. The connection between switchers was reduced to 10 Mb/s and the chosen video file runs at these average transmission data.
KEYWORDS IPTV, FTTX, multicast, IGMP, switch, stream, resolution, transcoding
´ HORVATH, Tom´aˇs Switche pro FTTx - nasazen´ı v s´ıt´ıch s IPTV: bakal´aˇrsk´a pr´ace. Brno: Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe, Fakulta elektrotechniky a komunikaˇcn´ıch technologi´ı, ´ Ustav telekomunikac´ı, 2011. 74 s. Vedouc´ı pr´ace byl Ing. Petr M¨unster
´ SEN ˇ ´I PROHLA Prohlaˇsuji, ˇze svou bakal´aˇrskou pr´aci na t´ema Switche pro FTTx - nasazen´ı v s´ıt´ıch s ” IPTV“ jsem vypracoval samostatnˇe pod veden´ım vedouc´ıho bakal´aˇrsk´e pr´ace a s pouˇzit´ım odborn´e literatury a dalˇs´ıch informaˇcn´ıch zdroj˚ u, kter´e jsou vˇsechny citov´any v pr´aci a uvedeny v seznamu literatury na konci pr´ace. Jako autor uveden´e bakal´aˇrsk´e pr´ace d´ale prohlaˇsuji, ˇze v souvislosti s vytvoˇren´ım t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace jsem neporuˇsil autorsk´a pr´ava tˇret´ıch osob, zejm´ena jsem nezas´ahl nedovolen´ym zp˚ usobem do ciz´ıch autorsk´ych pr´av osobnostn´ıch a jsem si plnˇe vˇedom n´asledk˚ u poruˇsen´ı ustanoven´ı § 11 a n´asleduj´ıc´ıch autorsk´eho z´akona ˇc. 121/2000 Sb., vˇcetnˇe moˇzn´ych trestnˇepr´avn´ıch d˚ usledk˚ u vypl´yvaj´ıc´ıch z ustanoven´ı § 152 trestn´ıho z´akona ˇc. 140/1961 Sb.
Brno
...............
.................................. (podpis autora)
R´ad bych podˇekoval Ing. Petrovi M¨unsterovi, kter´y mi umoˇznil zpracovat bakal´aˇrskou pr´aci na t´ema Switche pro FTTx - nasazen´ı v s´ıt´ıch s IPTV a byl mi oporou po dobu vypracov´an´ı.
OBSAH ´ Uvod
12
1 IPTV 13 1.1 V´ yhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.2 Nev´ yhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.3 Co IPTV nab´ız´ı? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 2 Optick´ a vl´ akna 2.1 Jednovidov´a vl´akna . . . 2.2 Mnohovidov´a vl´akna . . 2.3 Pˇrenos optick´ ymi vl´akny 2.4 FTTX - Fiber to The X
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
3 Metody vys´ıl´ an´ı 3.1 Broadcast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Unicast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Multicast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Adresn´ı prostor multicastu . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Adresy typu local scope . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Adresy typu global scope . . . . . . . . . . . . 3.4.3 Adresy typu administratively scoped addresses 3.5 Multicastov´e distribuˇcn´ı stromy . . . . . . . . . . . . 3.5.1 Zdrojov´ y strom . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.2 Sd´ılen´ y strom . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Internet Group 4.1 IGMPv1 . . 4.2 IGMPv2 . . 4.3 IGMPv3 . . 5 Pˇ rep´ınaˇ c 5.1 Druhy 5.1.1 5.1.2 5.1.3
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . .
. . . .
16 16 17 17 18
. . . . . . . . . .
22 22 23 23 24 25 25 26 27 27 28
Management Protocol 29 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
pˇrep´ınaˇc˚ u . . . . . . . . Metalick´e pˇrep´ınaˇce . . . Optometalick´e pˇrep´ınaˇce Optick´e pˇrep´ınaˇce . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
35 36 36 36 36
6 Praktick´ aˇ c´ ast 6.1 Testovan´a zaˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.1 Cisco WS-C2960-24TT-L . . . . . . . . . . 6.1.2 Cisco WS-C3560v2-24PS . . . . . . . . . . 6.1.3 Edge-corE ES3528M-FLF . . . . . . . . . 6.1.4 Edge-corE ES3510MA . . . . . . . . . . . 6.1.5 SignaMax 065-7729 . . . . . . . . . . . . . 6.2 Softwarov´e a video vybaven´ı pro testov´an´ı . . . . 6.2.1 Softwarov´e vybaven´ı . . . . . . . . . . . . 6.3 Metody testov´an´ı pˇrep´ınaˇc˚ u . . . . . . . . . . . . 6.3.1 Testov´an´ı pomoc´ı jednoho videa . . . . . . 6.3.2 Testov´an´ı pomoc´ı dvou vide´ı . . . . . . . . 6.3.3 Pˇrenos mezi pˇrep´ınaˇci . . . . . . . . . . . 6.4 Rozbor zachycen´ ych paket˚ u . . . . . . . . . . . . 6.4.1 Mapov´an´ı multicastov´e IP adresy na MAC
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
38 38 39 39 40 40 41 42 42 48 48 53 57 59 60
7 Z´ avˇ er
61
Literatura
63
Seznam symbol˚ u, veliˇ cin a zkratek
66
Seznam pˇ r´ıloh
68
A Namˇ eˇ ren´ e pˇ renosov´ e rychlost´ı 69 A.1 Hodnoty pro jednotliv´e pˇrep´ınaˇce s jedn´ım video tokem . . . . . . . 69 A.2 Hodnoty pro jednotliv´e pˇrep´ınaˇce s dvˇema video toky . . . . . . . . 72 B Obsah CD
74
´ ˚ SEZNAM OBRAZK U 1.1 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7
Architektura IPTV [4] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrenos jednovidov´ ym optick´ ym vl´aknem [7] . . . . . . . . . . . . . . Pˇrenos mnohovidov´ ym optick´ ym vl´aknem [7] . . . . . . . . . . . . . . Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FTTH [13] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FFTC [13] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FTTB [13] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FTTO [13] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FTTN [13] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Princip broadcast vys´ıl´an´ı [14] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Princip unicast vys´ıl´an´ı [14] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrenos pomoc´ı multicastu [14] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecn´e sch´ema adresy ze skupiny D . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uk´azka zdrojov´eho stromu pro dva zdroje [21] . . . . . . . . . . . . . Budov´an´ı tras od jednotliv´ ych zdroj˚ u k RP [21] . . . . . . . . . . . . Pˇrihl´aˇsen´ı hosta2 a 3 k multicastov´e skupinˇe 224.1.1.1 [20] . . . . . . Symbolizuje u ´spˇeˇsn´e pˇrihl´aˇsen´ı do multicastov´e skupiny 224.1.1.1 [20] Host2 hl´as´ı odchod ze skupiny na adresu 224.0.0.2 [20] . . . . . . . . Smˇerovaˇc odes´ıl´a dotaz, zda-li existuj´ı jin´ı pˇr´ıjemci [20] . . . . . . . . Host3 odes´ıl´a ozn´amen´ı, ˇze je zde st´ale pˇr´ıjemce [20] . . . . . . . . . . Host3 odes´ıl´a zpr´avu o odchodu ze skupiny na adresu 224.0.0.2 [20] . Multicastov´a skupina 224.1.1.1 nem´a dalˇs´ı pˇr´ıjemce, proto zanikne na rozhran´ı smˇerovaˇce [20] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.8 Uk´azka zah´ajen´ı vys´ıl´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.9 Host1 specifikuje zdroj z kter´eho chce pˇrij´ımat multicastov´ y tok . . . 4.10 Smˇerovaˇc4 vyhodnocuje poˇzadavky a propouˇst´ı pouze tok ze specifikovan´eho zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Pˇrep´ınaˇc Cisco WS C2960 24TT L . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Pˇrep´ınaˇc Cisco WS C3560v2 24PS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Pˇrep´ınaˇc Edge-corE ES3528M-FLF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Pˇrep´ınaˇc Edge-corE ES3510MA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Pˇrep´ınaˇc SignaMax 065-7729 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Grafick´e rozhran´ı programu Wireshark s filtrem IGMP protokolu . . . 6.7 Grafick´e rozhran´ı programu NetPerSec . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8 Zobrazen´ı grafick´eho rozhran´ı programu VideoLAN . . . . . . . . . . 6.9 V´ ybˇer pˇren´aˇsen´eho souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.10 Zvolen´ı zp˚ usobu pˇrenosu a zad´an´ı multicastov´e adresy . . . . . . . . . 6.11 Spuˇstˇen´ı pˇren´aˇsen´eho souboru na zvolen´e IP adrese . . . . . . . . . .
13 16 17 18 19 19 20 21 22 23 24 25 27 28 30 30 31 31 31 32 32 33 34 34 39 39 40 40 41 42 43 44 46 47 47
6.12 6.13 6.14 6.15 6.16
Prvn´ı topologie pro testov´an´ı multicastu . . . . . . . . . . . . Rozloˇzen´ı poˇc´ıtaˇc˚ u a serveru pro druhou metodu testov´an´ı . . Rozloˇzen´ı poˇc´ıtaˇc˚ u a serveru pro druhou metodu testov´an´ı . . V´ ypis zachycen´ ych IGMP paket˚ u pomoc´ı programu Wireshark Pˇr´ıklad mapov´an´ı IP adresy 224.1.1.1 na MAC adresu . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
48 53 57 59 60
SEZNAM TABULEK 3.1 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 A.1 A.2 A.3 A.4 A.5 A.6 A.7 A.8 A.9
Adresy z rozsahu local scope s popisem rezervace [17] . . . . . . . Popis videa ve standardn´ım rozliˇsen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . Popis videa ve vysok´em rozliˇsen´ı ve form´atu MP4 . . . . . . . . . Popis videa ve vysok´em rozliˇsen´ı ve form´atu Matroska . . . . . . . Popis videa ve vysok´em rozliˇsen´ı pro druhou metodu testov´an´ı . . Popis videa ve vysok´em rozliˇsen´ı pro druhou metodu testov´an´ı . . Tabulka pˇrenosov´ ych rychlost´ı namˇeˇren´ ych u jednotliv´ ych klient˚ u Cisco WS-C2960-24TT-L . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Edge-corE ES3510MA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cisco WS-C3560v2-24PS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Edge-corE ES3528M . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SignaMax 065-7729 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Souhrn pˇrenosov´ ych rychlost´ı pro server 224.1.1.128 1/2 . . . . . . Souhrn pˇrenosov´ ych rychlost´ı pro server 224.1.1.128 2/2 . . . . . . Souhrn pˇrenosov´ ych rychlost´ı pro server 224.1.1.1 1/2 . . . . . . . Souhrn pˇrenosov´ ych rychlost´ı pro server 224.1.1.1 2/2 . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . .
25 44 45 45 45 46 58 69 70 70 71 71 72 72 73 73
´ UVOD Dneˇsn´ı, st´avaj´ıc´ı kabelov´e rozvody, kter´e vlastn´ı at’ uˇz oper´atoˇri kabelov´ ych televiz´ı nebo poskytovatel´e telefonn´ıch sluˇzeb, jsou st´ale dostaˇcuj´ıc´ı a splˇ nuj´ı n´aroky kladen´e uˇzivatelem. P˚ uvodn´ı modemov´e pˇripojen´ı k internetu nahradily rychlejˇs´ı zp˚ usoby jako jsou technologie xDSL, kabelov´a televize nebo pˇripojen´ı pomoc´ı optick´ ych vl´aken. D´ıky kabelov´ ym rozvod˚ um, jeˇz jsou t´emˇeˇr ve vˇsech panelov´ ych domech hotov´e lze dosahovat vysok´ ych pˇrenosov´ ych rychlost´ı pˇripojen´ı do s´ıtˇe Internet. St´ale nar˚ ustaj´ıc´ı pˇrenosov´e rychlosti jsou d˚ usledkem vetˇs´ı popt´avky po doplˇ nuj´ıc´ıch sluˇzb´ach, kam lze zaˇradit IPTV, VoD a pˇrenos st´ale vˇetˇs´ıch soubor˚ u. Jiˇz samotn´a sluˇzba IPTV vyˇzaduje vysok´e n´aroky na ˇs´ıˇrku p´asma v z´avislosti na pouˇzit´em rozliˇsen´ı videa. (V dneˇsn´ı dobˇe je vˇetˇs´ı z´ajem o video s vysok´ ym rozliˇsen´ım (HD) uˇz kv˚ uli vyspˇel´ ym technologi´ım elektroniky, kterou z´akazn´ıci vlastn´ı.) Proto je nezbytn´e nasazov´an´ı optick´ ych vl´aken na pˇrenosov´e trase. Nav´ıc cena optick´ ych vl´aken se jiˇz rovn´a cenˇe metalick´ ych kabel˚ u, avˇsak nic nenaznaˇcuje tomu, ˇze by se metalick´e kabely pˇrestaly pouˇz´ıvat. Pˇri budov´an´ı optick´e trasy je nutn´e zv´aˇzit, kde optickou trasu zav´est a kde nikoliv. Hustˇe obydlen´e oblasti, napˇr´ıklad s´ıdliˇstˇe a mˇestsk´e ˇca´sti, jsou optick´ ymi trasami hojnˇe pokryty. Samotn´ y proces nasazov´an´ı vl´aken na trasu pˇrin´aˇs´ı tak´e modernizaci aktivn´ıch prvk˚ u, kter´e budou s tˇemito technologiemi kompatibiln´ı. Relevantn´ı pˇrep´ınaˇce se dnes vyskytuj´ı v r˚ uzn´ ych cenov´ ych relac´ıch, ovˇsem pro jejich n´akup je d˚ uleˇzit´e zv´aˇzit, kde maj´ı b´ yt nasazeny a jak´e pˇrep´ınac´ı rychlosti bude potˇreba. Tak´e jejich pˇr´ıkon je dnes velmi d˚ uleˇzitou oblast´ı, protoˇze tyto pˇrep´ınaˇce budou v s´ıt´ı pracovat nepˇretrˇzitˇe.
12
1
IPTV
IPTV neboli televize po IP protokolu je v dneˇsn´ı dobˇe hodnˇe obl´ıbenou sluˇzbou, kterou ISP poskytuj´ı. Existuje mnoho vysvˇetlen´ı jak se tato televize ˇs´ıˇr´ı, jedno z nich je, ˇze po poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ıch. Toto samozˇrejmˇe je pravda jen do urˇcit´e oblasti. Jelikoˇz i IPTV m´a svou strukturu obr. 1.1, nejde tedy o pouˇzit´ı poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ıch, kter´e jsou vˇsem k dispozici, ale o priv´atn´ı IP s´ıtˇe, kter´e jsou k dispozici pouze tˇem, kteˇr´ı je maj´ı zaplacen´e [2].
Obr. 1.1: Architektura IPTV [4]
Architekturu IPTV lze rozdˇelit do podblok˚ u obr. 1.1, kter´e jsou n´asleduj´ıc´ı headend, kter´ y symbolizuje samotn´ y vrchol, ˇcili zde jsou televizn´ı programy nebo rozhlasov´e vys´ıl´an´ı pˇrij´ım´ano. Zdroje videa mohou b´ yt r˚ uzn´e, at’ jde o satelitn´ı vys´ıl´an´ı (DVB-S), nebo pozemn´ı (DVB-T), nutno tak´e zm´ınit kabelov´e (DVB-C) a mobiln´ı (DVB-H). Tak´e zde doch´az´ı ke k´odov´an´ı videa nejˇcastˇeji do form´atu MPEG-2, MPEG-4 part 10, H. 264/AVC a stejnˇe tak i zvuku. V neposledn´ı ˇradˇe zde lze nal´ezt servery, z kter´ ych je ˇcerp´ano video na vyˇza´d´an´ı. Nechyb´ı tak´e ani serverov´a farma, ´ kde jsou uchov´any z´aznamy div´ak˚ u z funkce nahr´an´ı videa. Uloha middlewaru bude probr´ana d´ale. Core network neboli p´ateˇrn´ı s´ıt’, je pr´avˇe zm´ınˇen´a s´ıt’, kterou si ISP pronaj´ımaj´ı pro pˇrenos IPTV. Zde mus´ı b´ yt zajiˇstˇena dostateˇcn´a pˇrenosov´a rychlost k distribuci veˇsker´ ych programu a r´adiov´ ych stanic. Nejvhodnˇejˇs´ım ˇreˇsen´ım p´ateˇrn´ı s´ıtˇe je pˇres optick´a vl´akna [4]. Local office je obdobou head-end s´ıtˇe. Ovˇsem s rozd´ılem, ˇze zde jsou zpracov´any napˇr´ıklad lok´aln´ı programy a lok´aln´ı r´adia. Nemus´ı b´ yt zpracov´any na zaˇc´atku v head-end s´ıtˇe, ale postaˇcuje je zpracovat pˇred pˇrenosem do pˇr´ıstupov´e s´ıtˇe [4]. Access network, pˇr´ıstupov´a s´ıt’, zde jsou kladeny vysok´e n´aroky na pˇrenosovou
13
rychlost. Ide´aln´ım ˇreˇsen´ım by bylo i zde nasadit optick´a vl´akna, avˇsak tato modalita je velmi n´akladn´a, i kdyˇz v posledn´ı dobˇe velmi rozˇs´ıˇren´a. Vzhledem k tomu, ˇze metalick´e veden´ı jsou zavedena, s nads´azkou ˇreˇceno t´emˇeˇr vˇsude. Hraje zde velmi v´ yznamnou roli QoS, aby byly pakety napˇr´ıklad nesouc´ı video upˇrednostnˇeny pˇred pˇrenosem jin´ ych dat [4]. Dom´acnosti jsou vybaveny set-top-boxy, pˇres kter´e je z´akazn´ık˚ um umoˇznˇeno pˇrij´ımat IPTV. Middleware, neboli softwarov´e vybaven´ı poskytovatel´e sluˇzeb [4]. Middleware se star´a o obsluhu uˇzivatelsky orientovan´ ych sluˇzeb. At’ uˇz jde o video na vyˇza´d´an´ı, registrace klient˚ u, ale tak´e je napojen na tarifikaˇcn´ı syst´em [4]. Lze tak´e ˇr´ıci, ˇze middleware umoˇzn ˇuje komunikovat mezi zaˇr´ızen´ımi r˚ uzn´ ych v´ yrobc˚ u [5]. Oproti tomu analogov´e vys´ıl´an´ı, kter´e v souˇcasn´e dobˇe konˇc´ı, nˇekde jiˇz vys´ıl´an´ı skonˇcilo, nab´ızelo moˇznost sledovat nˇekolik program˚ u najednou. Princip byl takov´ y, ˇze vys´ılaˇc vys´ılal vˇsechny programy, kter´e k nˇemu pˇrich´azely a aˇz samotn´ı z´ajemci ˇ o vys´ıl´an´ı pomoc´ı broadcastu viz kap. 3.1. Lze tedy hovoˇrit prov´adˇeli v´ ybˇer. Slo o stejn´em vys´ıl´an´ı pro vˇsechny. Nebylo prakticky moˇzn´e zajistit jak´ekoliv interaktivn´ı sluˇzby.
1.1
V´ yhody
Pˇri ohl´ednut´ı zpˇet na analogov´e vys´ıl´an´ı je zˇrejm´e, ˇze vˇsichni pˇr´ıjemci pˇrij´ımali stejn´ y obsah. U IPTV tomu m˚ uˇze b´ yt i jinak. Protoˇze IPTV se ˇs´ıˇr´ı poˇc´ıtaˇcov´ ymi s´ıtˇemi, lze tedy data modifikovat a pˇrin´est s t´ımto jistou interaktivitu. Pro urˇcitou oblast nebo l´epe ˇreˇceno pro urˇcitou skupinu z´ajemc˚ u. Klasick´ ym pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt reklama zamˇeˇrena na urˇcitou oblast uˇzivatel˚ u. Pˇri IPTV je tak´e lehˇc´ı zjistit, kter´ y kan´al uˇzivatel sleduje a pouˇz´ıt tyto hodnoty napˇr. pro statistiky. U vys´ıl´an´ı analogov´eho bylo nutno vyuˇz´ıvat zpˇetn´eho dotazov´an´ı [6]. Dalˇs´ı velkou v´ yhodou je sluˇzba video na vyˇza´d´an´ı, kdy si uˇzivatel´e mohou vybrat video ze serveru, kter´e chtˇej´ı sledovat. Obvykle tato sluˇzba b´ yv´a zpoplatnˇena. Za zm´ınku tak´e stoj´ı i to, ˇze video na vyˇza´d´an´ı jiˇz nen´ı ˇs´ıˇreno pomoc´ı multicastu viz kap. 3.3, ale pomoc´ı unicastu viz kap. 3.2, proto u videa na vyˇza´d´an´ı si lze poˇza´dat o chybˇej´ıc´ı pakety nebo o znovu zasl´an´ı chybnˇe pˇrijat´ ych paket˚ u [2].
1.2
Nev´ yhody
U technologie IPTV existuj´ı dvˇe nev´ yhody, i kdyˇz hodnˇe z´aleˇz´ı na u ´hlu pohledu. Jednu lze poznat okamˇzitˇe, druh´a je ovlivnˇena parametry s´ıtˇe. Prvn´ı z nev´ yhod
14
je pˇrenos IPTV po protokolu UDP, tedy spojovˇe neorientovan´em pˇrenosu. Toto na jednu stranu je i v´ yhoda, ˇze pouˇz´ıv´a pr´avˇe takov´ yto protokol, jelikoˇz potvrzovat obrovsk´e datov´e toky by byla velk´a z´atˇeˇz na pˇrenosov´e cesty. Na druhou stranu, kdyˇz se data ztrat´ı, neexistuje mechanismus, kter´ y by data opravil. Lze tedy vych´azet z u ´vahy, ˇze je lepˇs´ı m´ıt chv´ıli oˇsklivˇejˇs´ı obraz, neˇz nadm´ıru zatˇeˇzovat s´ıt’. Druh´a nev´ yhoda je takov´a, ˇze se ˇs´ıˇr´ı pouze ten kan´al, kter´ y chce klient sledovat. Tedy pˇri pˇrepnut´ı programu mus´ı doj´ıt k odhl´aˇsen´ı ze skupiny, kde pˇrij´ım´ame souˇcasn´ y kan´al a pˇrihl´asit se k jin´e skupinˇe. Toto se dˇeje pomoc´ı protokolu IGMP nejˇcastˇeji verze 2 viz kap. 4.2. Odhl´aˇsen´ı ze skupiny a pˇrihl´aˇsen´ı se do jin´e je zdrojem zpoˇzdˇen´ı. Toto zpoˇzdˇen´ı vˇsak nen´ı nijak extr´emnˇe velk´e, v s´ıt´ı KN dosahuje doba mezi pˇrep´ın´an´ı programu pr˚ umˇernˇe asi 1,6 sekundy.
1.3
Co IPTV nab´ız´ı?
Uˇz bylo zm´ınˇeno, ˇze IPTV nab´ız´ı jistou interaktivitu a VoD. Ovˇsem jako dalˇs´ı sluˇzby, kter´e je d˚ uleˇzit´e zm´ınit jsou EPG, PPV a VCR [4]. EPG (Electronic Programming Guide) jde o elektronick´ y programov´ y pr˚ uvodce, tento pr˚ uvodce m˚ uˇze m´ıt kaˇzd´ y poskytovatel sluˇzeb jin´ y, vˇse z´aleˇz´ı na jeho middlewaru. Pomoc´ı pr˚ uvodce si klienti mohou prohl´ednout aktu´aln´ı program, ale tak´e program dopˇredu [1], [3]. PPV (Pay per View) shl´ednut´ı po zaplacen´ı, jedn´a se o sluˇzbu nav´ıc, za kterou je tˇreba si pˇriplatit, napˇr´ıklad pokud klient nestihne shl´ednout sv˚ uj obl´ıben´ y poˇrad m˚ uˇze si jej zaplatit a shl´ednout ze z´aznamu. Nebo pokud klient v´ı, ˇze na stanici kterou nem´a zaplacenou bude poˇrad o kter´ y m´a z´ajem m˚ uˇze si zaplatit na nˇej pˇr´ıstup [3]. VCR (Video Cassete Recorder) z´aznam videa, tato sluˇzba poskytuje klient˚ um, aby si sv˚ uj poˇrad mohli nahr´avat. Jednak pokud k tomu maj´ı potˇrebn´e propriety, jako jsou set-top-box se z´aznamov´ ym m´ediem, nebo vyuˇz´ıt nahr´an´ı na disky provozovatele sluˇzeb [3].
15
2
´ VLAKNA ´ OPTICKA
Z´aklad optick´ ych vl´aken tvoˇr´ı j´adro a pl´aˇst’. Standardn´ı hodnoty pro pr˚ umˇer j´adra jsou 9, 50, 62,5 a 80 µm. Tyto hodnoty se mohou liˇsit, vˇse z´aleˇz´ı na v´ yrobci. Tak´e ´ pl´aˇst’ m´a svou specifickou hodnotou 125 µm. Ukolem pl´aˇstˇe je udrˇzet vidy (svˇeteln´e paprsky) uvnitˇr j´adra. I j´adro a jeho pl´aˇst’ mus´ı b´ yt d´ale chr´anˇen´e, pˇred nepˇr´ızniv´ ymi vlivy. Prim´arn´ı ochrana je na pl´aˇst’ optick´eho vl´akna nan´aˇsena, jiˇz pˇri v´ yrobˇe. Hlavn´ım u ´kolem t´eto ochrany je zabr´anit mechanick´emu poˇskozen´ı a naopak vylepˇsit ohybov´e vlastnosti optick´eho vl´akna, aby nedoch´azelo k nepˇr´ızniv´ ym vliv˚ um, jako je u ´tlum na tomto poˇskozen´ı. Pr˚ umˇer prim´arn´ı ochrany je 245 µm. Posledn´ı ochranou optick´eho vl´akna je sekund´arn´ı ochrana. Sekund´arn´ı ochrana chr´an´ı optick´e vl´akno pˇred poˇskozen´ım a tak´e br´an´ı ˇs´ıˇren´ı vlhkosti. Z hlediska pˇrenosu poˇctu vid˚ u lze optick´a vl´akna obecnˇe rozdˇelit n´asledovnˇe. Na jednovidov´a vl´akna a mnohovidov´a vl´akna [8].
2.1
Jednovidov´ a vl´ akna
Jak uˇz n´azev napov´ıd´a, jsou vl´akny, kter´a pˇren´aˇs´ı pouze jeden vid obr. 2.1. Vyznaˇcuj´ı se vyˇsˇs´ımi pˇrenosov´ ymi rychlostmi neˇz nab´ızej´ı mnohovidov´a vl´akna, dosahem a frekvenˇcn´ım rozsahem, ale jsou tak´e draˇzˇs´ı. Pr˚ umˇer j´adra dosahuje velmi n´ızk´ ych parametr˚ u, proto jsou i samotn´e zdroje svˇetla pro pˇrenos tˇemito vl´akny velmi n´akladn´e [8]. Technick´e parametry jednovidov´ ych vl´aken [8]: Pr˚ umˇer j´adra: 4 – 10 µm Pr˚ umˇer pl´aˇstˇe: 125 ± 1 µm Dosah bez zes´ılen´ı: 100 – 1000 km Pˇrenosov´e rychlosti: 622,08 Mbit/s; 2,5; 10; 40 Gbit/s Zdroje svˇetla: ILD 1310 nm, 1550 nm
Obr. 2.1: Pˇrenos jednovidov´ ym optick´ ym vl´aknem [7]
16
2.2
Mnohovidov´ a vl´ akna
Tyto vl´akna jsou opakem jednovidov´ ych vl´aken. Tedy maj´ı schopnost pˇren´aˇset nˇekolik vid˚ u najednou viz obr´azek 2.2. Vyznaˇcuj´ı se tak´e proto vˇetˇs´ım pr˚ umˇerem j´adra, aby vidy mohly vstupovat do j´adra pod r˚ uzn´ ymi vstupn´ımi u ´hly. Jejich v´ yroba je levnˇejˇs´ı, jelikoˇz nemaj´ı tak mal´ y pr˚ umˇer. Tyto vl´akna si nach´azej´ı cestu do lok´aln´ıch s´ıt´ı, d´ıky jejich cenˇe. Vl´akna jsou vyr´abˇena ze skla, plastu nebo kombinac´ı tˇechto materi´al˚ u [12]. Technick´e parametry mnohovidov´ ych vl´aken [8]: Pr˚ umˇer j´adra: 50 – 100 µm Pr˚ umˇer pl´aˇstˇe: 145 a v´ıce µm Dosah bez zes´ılen´ı: 10 – 40 km Pˇrenosov´e rychlosti: 155,52; 622,08 Mbit/s Zdroje svˇetla: LED 850; 1300 nm
Obr. 2.2: Pˇrenos mnohovidov´ ym optick´ ym vl´aknem [7]
2.3
Pˇ renos optick´ ymi vl´ akny
Pˇrenos po optick´ ych vl´aknech spoˇc´ıv´a v pˇren´aˇsen´ı svˇeteln´eho paprsku. Zdroj svˇetla obvykle LED dioda nebo laser dioda, kdy data jsou reprezentov´ana paprskem na jist´e vlnov´e d´elce [8]. V´ yhodou tohoto pˇrenosu je, ˇze nevznik´a ˇz´adn´e ruˇsen´ı mezi pˇren´aˇsen´ ymi sign´aly. Kdeˇzto pˇrenos sign´alu po metalick´ ych kabelech trpˇel pˇreslechy, u ´tlumem a p˚ usoben´ım ostatn´ıch sign´al˚ u. Tak´e nespornou v´ yhodou optick´ ych vl´aken je t´emˇeˇr nemoˇzn´ y odposlech, ˇcemuˇz na metalick´ ych vl´aknech se sice dalo zabr´anit, avˇsak realizace odposlechu nebyla nijak n´aroˇcn´a. Zdroj svˇetla pˇrivede paprsek do j´adra optick´eho vl´akna pod jist´ ym vstupn´ım u ´hlem, paprsek podle toho kter´ ym vl´aknem se pˇren´aˇs´ı, doch´az´ı k jeho ˇs´ıˇren´ı obr. 2.1, obr. 2.2. Posledn´ı novinkou ve svˇetˇe se st´av´a budov´an´ı pˇr´ıpojek FTTH spoleˇcnost´ı Google, napˇr´ıˇc Spojen´ ymi st´aty Americk´ ymi, kde chce nab´ızet pˇripojen´ı k Internetu o rychlosti 1 Gbit/s pr´avˇe zaloˇzenou na t´eto technologi´ı. Provoz chce zanedlouho testovat
17
v lokalitˇe Stanford, kter´a je nedaleko od centr´aly spoleˇcnosti. Projekt nese oznaˇcen´ı Google Fiber, p˚ usobnost vˇsak z˚ ustane pouze na u ´zem´ı Spojen´ ych st´atu Americk´ ych [9].
2.4
FTTX - Fiber to The X
Jak jiˇz samostatn´ y pˇreklad t´eto zkratky napov´ıd´a, oznaˇcuje se t´ımto zaveden´ı optick´eho kabelu do r˚ uzn´ ych m´ıst. Podle posledn´ıho p´ısmena se rozezn´avaj´ı FTTH, FTTC, FTTB, FTTO, FTTP a v neposledn´ı ˇradˇe FTTN. FTTH (Fiber to the Home) – tato moˇznost nab´ız´ı nejn´akladnˇejˇs´ı ˇreˇsen´ı a to proto, jelikoˇz je optick´e vl´akno pˇrivedeno aˇz ke koncov´emu uˇzivateli obr. 2.3. Metoda nab´ız´ı nejvyˇsˇs´ı pˇrenosov´e rychlosti, pˇri pouˇzit´ı t´eto moˇznosti, lze bez probl´emu realizovat sluˇzby triple play (televize, internet a hlasov´e sluˇzby) [10], [11].
Obr. 2.3: Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FTTH [13]
18
FTTC (Fiber to the Curb) – vl´akno je pˇrivedeno aˇz k okraji chodn´ıku v bl´ızkosti hust´eho os´ıdlen´ı budov, nebo tak´e pˇriveden´ı optick´eho vl´akna ke komunikaˇcn´ımu pˇrep´ınaˇci uvnitˇr domu nebo podniku viz obr. 2.4. Od tohoto m´ısta jsou d´ale pouˇzity jin´e technologie k pˇripojen´ı u ´ˇcastn´ıku, nejˇcastˇeji metalick´e veden´ı. Vzd´alenost od budov, ˇcili potenci´aln´ıch z´akazn´ıku je 100 – 300 metr˚ u [10], [11].
Obr. 2.4: Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FFTC [13]
FTTB (Fiber to the Building) – metoda spoˇc´ıv´a v tom, ˇze optick´e vl´akno je pˇrivedeno do centr´aln´ıho rozvadˇeˇce uvnitˇr budovy, nebo z´astavby, odkud jsou d´ale pouˇzity jin´e technologie obr. 2.5 [10], [11].
Obr. 2.5: Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FTTB [13]
19
FTTO (Fiber to the Office) – ve sv´e podstatˇe metoda shodn´a jako FTTH. Optick´e vl´akno je vedeno tak´e ke koncov´emu uˇzivateli, avˇsak v podnikov´e s´ıt´ı, ˇskole, nemocnici zkr´atka vˇetˇs´ıch podnik˚ u obr. 2.6. Zde ovˇsem nejsou prim´arn´ı sluˇzby triple play, ale spolehlivost s´ıtˇe a rychlost odezvy [10], [11].
Obr. 2.6: Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FTTO [13]
FTTP (Fiber to the Premises) – tato zkratka obecnˇe zahrnuje pˇripojen´ı vl´akna metodou FTTH a FTTO [11].
20
FTTN (Fiber to the Node) – optick´e vl´akno je pˇripojeno k DSLAMu a od nˇej jsou vedena d´ale metalick´a veden´ı ke klient˚ um viz obr. 2.7. Tato metoda pˇrin´aˇs´ı znaˇcnou v´ yhodu oproti FFTH a to, ˇze zde doch´az´ı k uˇsetˇren´ı poˇctu optick´ ych vl´aken. Vzd´alenost mezi DSLAM a u ´ˇcastn´ıky je vˇsak limitov´ana na 5000 stop, coˇz-li odpov´ıd´a 1524 metr˚ um [10], [11].
Obr. 2.7: Proveden´ı s´ıtˇe pomoc´ı FTTN [13]
21
3
´ ´I METODY VYS´ILAN
Pˇrenos dat v s´ıt´ıch lze realizovat nˇekolika zp˚ usoby. D˚ uleˇzit´ ym faktorem je vˇsak rozhodnout se jak´ y zp˚ usob pˇrenos je zapotˇreb´ı. Zda-li je ˇz´adouc´ı, aby data pˇrij´ımali vˇsichni nebo jen urˇcit´a skupina uˇzivatel˚ u. Obecnˇe v Internetu se pouˇz´ıvaj´ı n´asleduj´ıc´ı metody unicast, broadcast a multicast. V n´asleduj´ıc´ıch kapitol´ach je kaˇzd´ y typ probr´an a vysvˇetlen pomoc´ı obr´azk˚ u.
3.1
Broadcast
Broadcast vys´ıl´an´ı spoˇc´ıv´a v tom, ˇze dan´ y paket, zpr´avu nebo data dostanou vˇsichni pˇr´ıjemci na s´ıt´ı. Tato metoda nach´az´ı sv´e uplatnˇen´ı pokud existuje uˇzivatel, kter´ y chce odeslat data pˇr´ıjemci, ovˇsem nezn´a jeho adresu. Proto se zpr´ava poˇsle vˇsem a tˇem kter´ ym zpr´ava nepatˇr´ı, tam je ignorov´ana a komu je pos´ıl´ana tam je pˇreˇctena. Pˇr´ıkladem broadcastu m˚ uˇze b´ yt analogov´e vys´ıl´an´ı televize, kde se vˇsechny televizn´ı kan´aly ˇs´ıˇrily vˇsude, teprve aˇz samotn´ı uˇzivatel´e si vyb´ırali, kter´ y program budou pˇrij´ımat.
Obr. 3.1: Princip broadcast vys´ıl´an´ı [14]
22
3.2
Unicast
Unicast je sv´ ym chov´an´ım inverzn´ı k broadcastu viz kap. 3.1, tedy unicast bude pˇren´aˇset data pouze jednomu uˇzivateli nebo z´ajemci o pˇrenos viz obr. 3.2. Pouˇzit´ı tohoto zp˚ usobu pˇrenosu napˇr´ıklad pro internetov´e r´adio nebo televizi je znaˇcnˇe nepraktick´e, jelikoˇz spotˇrebuje velkou ˇs´ıˇrku p´asma. Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno, jde pouze o pˇrenos k jednomu pˇr´ıjemci. Toto by mˇelo za n´asledek velkou spotˇrebu ˇs´ıˇrky p´asma. I kdyˇz unicast nem´a efektivn´ı vyuˇzit´ı ˇs´ıˇrky p´asma, pˇresto najde sv´e uplatnˇen´ı, napˇr´ıklad pro sluˇzbu video na vyˇza´d´an´ı. Obecnˇe lze ˇr´ıci, ˇze kolik bude z´ajemc˚ u, tolik tok˚ u se po s´ıt´ı pos´ıl´a.
Obr. 3.2: Princip unicast vys´ıl´an´ı [14]
3.3
Multicast
Multicast se pouˇz´ıv´a jako n´ahrada unicastu, kdyˇz je zn´amo nˇekolik z´ajemc˚ u o pˇr´ıjem stejn´ ych informac´ı. At’ uˇz tyto informace jsou napˇr´ıklad TV programy, update programu nebo jin´e. Princip vys´ıl´an´ı bude pˇri pouˇzit´ı multicastu vˇzdy stejn´ y. Pˇrenos pomoc´ı t´eto metody umoˇzn ˇuje l´epe pochopit obr. 3.3.
23
Obr. 3.3: Pˇrenos pomoc´ı multicastu [14]
Z obr´azku je zˇrejm´e, ˇze pokud chce napˇr´ıklad deset uˇzivatel˚ u stejn´a data po serveru, server nebude pos´ılat 10kr´at stejn´a data, ale poˇsle pouze jednou s t´ım, ˇze dojde k u ´spoˇre ˇs´ıˇrky p´asma na pˇrenosov´e trase. Na posledn´ım aktivn´ım prvku se data naklonuj´ı tolikr´at, kolik je pˇr´ıjemc˚ u na tomto prvku. Aktivn´ı prvky v s´ıt´ı mohou b´ yt napˇr´ıklad smˇerovaˇce nebo pˇrep´ınaˇce. Pˇrenos po multicastu je ovˇsem znaˇcnˇe komplikovan´ y. Jelikoˇz stream server generuje jeden tok, mus´ı smˇerovaˇce a pˇrep´ınaˇce vˇedˇet, kde data pos´ılat a zda-li je potˇreba uˇz nyn´ı duplikovat. Ze stream serveru pˇr´ıjme data distribuˇcn´ı smˇerovaˇc, kter´ y v´ı podle smˇerovac´ı tabulky, ˇze m´a na sv´ ych rozhran´ıch dalˇs´ı dva smˇerovaˇce. Tˇemto smˇerovaˇc˚ um pot´e poˇsle data. Za povˇsimnut´ı stoj´ı, ˇze uˇz zde je potˇreba data duplikovat, aby odeˇsel jeden provoz do jednoho smˇerovaˇce a druh´ y k druh´emu. Tyto prvky maj´ı n´aslednˇe pˇripojeny k sobˇe pˇrep´ınaˇc, jenˇz poˇsle data podle smˇerovac´ı tabulky k nˇemu. Pˇrep´ınaˇc jakoˇzto posledn´ı aktivn´ı prvkem zduplikuje provoz a odeˇsle jej z´ajemc˚ um, kteˇr´ı jsou pˇrihl´aˇsen´ı do multicastov´e skupiny.
3.4
Adresn´ı prostor multicastu
Multicast pouˇz´ıv´a vyhrazen´ y adresn´ı prostor ze skupiny D. Skupina D m´a rozsah 224.0.0.0 – 239.255.255.255. Smˇerovaˇce tento provoz poznaj´ı pomoc´ı prvn´ıch 4 nejv´ yznamnˇejˇs´ıch bit˚ u (definice tˇr´ıdy D), kter´e budou vˇzdy 1110, n´asleduj´ıc´ıch 28 bit˚ u slouˇz´ı pro skupinovou adresu. Skupina je tvoˇrena ˇcleny a stanicemi, kter´e deklarovaly z´ajem b´ yt ˇclenem dan´e multicastov´e skupiny. Sch´ema pro adresu tˇr´ıdy D je
24
zobrazeno na obr. 3.4 [17].
Obr. 3.4: Obecn´e sch´ema adresy ze skupiny D
3.4.1
Adresy typu local scope
Adresy typu local scope (lok´aln´ıho rozsahu) jsou pˇresnˇeji rozdˇeleny od 224.0.0.0 do 224.0.0.255. Tyto adresy jsou n´aslednˇe rezervov´any skupinou IANA pro s´ıt’ov´e protokoly. Pakety urˇcen´e pro tuto dom´enu nesm´ı opustit LAN, toho lze dos´ahnout nastaven´ım TTL na hodnotu 1, coˇz m´a za n´asledek to, ˇze kdyˇz paket bude cht´ıt proj´ıt pˇres smˇerovaˇc ven mimo lok´aln´ı s´ıt’, smˇerovaˇc TTL zmenˇs´ı o 1, ˇc´ımˇz dojde k tomu, ˇze TTL klesne na 0 a smˇerovaˇc paket zahod´ı, ˇcili nebude ho moˇzn´e smˇerovat. N´asleduj´ıc´ı tabulka pˇredstavuje nˇekolik rezervovan´ ych IP adres v rozsahu odpov´ıdaj´ıc´ı lok´aln´ımu rozsahu [17]. IP adresa Popis 224.0.0.1 Vˇsechny syst´emy na pods´ıt´ı 224.0.0.2 Vˇsechny smˇerovaˇce na podst´ıt´ı 224.0.0.3 Nepˇriˇrazeno 224.0.0.4 Vˇsechny DVMRP smˇerovaˇce 224.0.0.9 RIPv2 smˇerovaˇce 224.0.0.10 IGRP,EIGRP smˇerovaˇce 224.0.0.11 Mobiln´ı agenti 224.0.0.12 DHCP Server 224.0.0.13 Vˇsechny PIM smˇerovaˇce 224.0.0.22 IGMPv3 Tab. 3.1: Adresy z rozsahu local scope s popisem rezervace [17]
3.4.2
Adresy typu global scope
Adresy typu glob´aln´ı rozsah jsou adresy s pˇrechodn´ ym v´ yznamem, kter´e se pˇridˇeluj´ı dynamicky. Adresn´ı rozsah pro tento typ je 224.0.1.0 – 238.255.255.255, kter´ y lze
25
jeˇstˇe i d´ale tˇr´ıdit podle urˇcen´ı [17]. Napˇr´ıklad IP adresy 224.0.1.0 – 224.0.1.255 odpov´ıdaj´ı kontroln´ımu bloku pˇri propojov´an´ı s´ıt´ı, kde pˇr´ıkladem bude IP adresa 224.0.1.4, kter´a slouˇz´ı k VPN [17].
3.4.3
Adresy typu administratively scoped addresses
Adresy limitovan´e administrativn´ım rozsahem jsou urˇceny pro pouˇzit´ı v priv´atn´ıch dom´en´ach. Adresn´ı prostor pro tento typ je 239.0.0.0 – 239.255.255.255. Pˇriˇcemˇz z tohoto rozsahu jsou adresy 239.192.0.0 – 239.251.255.255 typu organization local scope, kter´e organizace IANA vyhradila pro pˇrenos v organizaˇcn´ı lok´aln´ı s´ıti. Proto tyto adresy lze bez obav pouˇz´ıt, aniˇz by doch´azelo ke konfliktu se stejnou adresou v Internetu [17].
26
3.5
Multicastov´ e distribuˇ cn´ı stromy
Jeˇstˇe dˇr´ıve, neˇz budou rozebr´any samostatn´e smˇerovac´ı protokoly, je nutno se sezn´amit s tzv. distribuˇcn´ımi stromy. Jsou k dispozici dva typy distribuˇcn´ıch strom˚ u, zdrojov´ y strom (source tree) a sd´ılen´ y strom (shared tree).
3.5.1
Zdrojov´ y strom
Jelikoˇz zdrojov´ y strom (Source tree) pos´ıl´a data vˇzdy nejkratˇs´ı cestou, je tak´e naz´ yv´an jako strom nejkratˇs´ı cesty (Shortest path tree). Zdrojem v tomto stromu m˚ uˇze b´ yt kdokoliv. Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno, tento strom pos´ıl´a data vˇzdy nejkratˇs´ı cestou a t´ım dos´ahne menˇs´ıho zpoˇzdˇen´ı. Tak´e ale klade znaˇcn´e poˇzadavky na smˇerovaˇce, protoˇze buduj´ı strom pro kaˇzd´eho odes´ılatele a skupinu. Pakety jsou pos´ıl´any podle zdrojov´e a skupinov´e adresy. Tento stav odes´ıl´an´ı m´a notaci (S,G), anglicky oznaˇcov´an jako S comma G“, kde S ud´av´a adresu zdroje (source) a G je adresa ” skupiny (group) [21]. Situaci lze zn´azornit pomoc´ı obr. 3.5, existuj´ı-li 2 zdroje, libovolnˇe rozm´ıstˇen´e v s´ıt´ı a 2 pˇr´ıjemci. Situace bude n´asleduj´ıc´ı. Jist´e je, ˇze se data mus´ı dostat k c´ıli co nejkratˇs´ı cestou, od zdroje 1 se bude ˇs´ıˇrit pˇres smˇerovaˇc A d´ale na smˇerovaˇc C ze smˇerovaˇce C na E a k pˇr´ıjemci. Kdyby ovˇsem data ˇsly jinou cestou, napˇr´ıklad od smˇerovaˇce A k B d´ale na D a od nˇej na C nebude zajiˇstˇena podm´ınka nejkratˇs´ı cesty. Cesta od zdroje 1 je zn´azornˇena na obr´azku ˇcervenou barvou, zelenou je pak cesta obdobn´a od zdroje 2 k pˇr´ıjemc˚ um [21].
Obr. 3.5: Uk´azka zdrojov´eho stromu pro dva zdroje [21]
27
3.5.2
Sd´ılen´ y strom
Sd´ılen´ y strom vych´az´ı z existence tzv. bod setk´an´ı“ (Rendezvous point), kter´ y ” slouˇz´ı jako hlavn´ı bod distribuce multicastu. Zdroje pos´ılaj´ı sv´a data unicastem k bodu setk´an´ı“, odsud jsou data d´ale ˇs´ıˇren´a. Na rozd´ıl od zdrojov´eho stromu se zde ” data neˇs´ıˇr´ı nejkratˇs´ı cestou a t´ımto vznik´a napˇr´ıklad zpoˇzdˇen´ı v paketov´ ych s´ıt´ıch. Stav odes´ıl´an´ı m´a svou notaci (*,G) kde * oznaˇcuje libovoln´ y zdroj a G skupinu (group) pˇr´ıjemce [21]. Stejnˇe tak jako u pˇredeˇsl´eho pˇr´ıpadu, kdyˇz by byly uvaˇzov´any dva zdroje libovolnˇe rozm´ıstˇen´e v s´ıt´ı a dva pˇr´ıjemci viz obr. 3.6. Jak je ˇreˇceno v´ yˇse, zdroje, at’ uˇz jsou kdekoliv, budou pos´ılat sv´a data na bod setk´an´ı“ a od nˇej budou ” d´ale ˇs´ıˇreny. Nen´ı zde zaruˇceno doruˇcen´ı nejkratˇs´ı cestou, ale d´ıky tomu nejsou s´ıt’ov´e prvky tolik nam´ah´any [21].
Obr. 3.6: Budov´an´ı tras od jednotliv´ ych zdroj˚ u k RP [21]
28
4
INTERNET GROUP MANAGEMENT PROTOCOL
Tento protokol zkr´acenˇe IGMP je pouˇz´ıv´an mezi hosty a smˇerovaˇci, kde jej host´e vyuˇz´ıvaj´ı, aby ozn´amili smˇerovaˇci sv˚ uj stav. Z´aklad pro tento protokol tvoˇr´ı Host membership report. Reportem je zde myˇslen z´ajem o pˇr´ıjem multicastov´eho toku nebo naopak odchod ze skupiny. Protokol IGMP byl vyvinut ve tˇrech verz´ıch.
4.1
IGMPv1
Protokol IGMPv1 dnes jiˇz patˇr´ı mezi zastaral´e. Nen´ı tedy nutno se jim zaob´ırat pˇr´ıliˇs podrobnˇe. IGMPv1 podporuj´ı vˇsechny souˇcasn´e operaˇcn´ı syst´emy. Tento protokol obsahuje dvˇe z´akladn´ı zpr´avy [16], [18]: • Membership query (ˇclensk´ y dotaz) – tato zpr´ava je periodicky odes´ıl´ana na adresu 224.0.0.1, kter´a oznaˇcuje vˇsechny hosty na dan´e pods´ıti. Tato zpr´ava je odes´ıl´ana kaˇzdou minutu [18]. • Membership report (ˇclensk´a zpr´ava) – zpr´avu odes´ıl´a stanice na IP adresu skupiny, do kter´e si stanice pˇreje b´ yt pˇripojena. Pos´ıl´a se report (zpr´ava) pro kaˇzdou skupinu, ve kter´e je stanice ˇclenem [18]. Report m˚ uˇze b´ yt odesl´an jako odpovˇed’ na zpr´avu query nebo v momentˇe, kdy se stanice pˇreje st´at ˇclenem skupiny. Kaˇzd´a stanice pˇred odesl´an´ım odpovˇedi na v´ yzvu poˇck´a n´ahodn´ y ˇcas, zda-li neodpov´ı nˇejak´a jin´a stanice. Pokud ano, dalˇs´ı odpovˇed’ se jiˇz nepos´ıl´a.
4.2
IGMPv2
IGMPv2 rozˇsiˇruje prvn´ı verzi o zpr´avu odchod ze skupiny (leave group). Zpr´ava je odes´ıl´ana na adresu 224.0.0.2, kter´a oznaˇcuje vˇsechny hosty na dan´e pods´ıt´ı. Aby tyto zpr´avy z˚ ustaly stejn´e, je zde jeˇstˇe kromˇe leave zpr´avy dalˇs´ı rozˇs´ıˇren´ı, coˇz znamen´a, ˇze smˇerovaˇc, kter´ y pos´ıl´a zpr´avy query je vybr´an podle nejvyˇsˇs´ı IP adresy. Ostatn´ı smˇerovaˇce oˇcek´avaj´ı zpr´avu query, jenˇz odes´ıl´a smˇerovaˇc s nejvyˇsˇs´ı IP adresou. IGMPv2 je zpˇetnˇe kompatibiln´ı s IGMPv1, pokud se nach´az´ı ve skupinˇe klient, kter´ y chce pˇrij´ımat multicastov´ y tok i ˇclenov´e s IGMPv1, smˇerovaˇc zpr´avy odchod ze skupiny ignoruje [19], [21]. Jak je zn´azornˇeno na obr. 4.1, demonstruje pˇrihl´aˇsen´ı hosta2 a hosta3 k multicastov´e skupinˇe 224.1.1.1, pomoc´ı join zpr´avy. Smˇerovaˇc tuto zpr´avu pˇr´ıjme, zpracuje a nyn´ı jsou host´e registrovan´ı viz obr. 4.2. N´aslednˇe host2 poˇsle zpr´avu o odchodu, aby mohl multicastovou skupinu opustit. Tu pak odeˇsle na adresu 224.0.0.2, kter´a
29
oznaˇcuje vˇsechny smˇerovaˇce na dan´e pods´ıti obr. 4.3. Po odchodu hosta2 smˇerovaˇc odeˇsle na multicastovou skupinu 224.1.1.1 zpr´avu group specific query, zda-li z˚ ustali pˇr´ıjemci streamu obr. 4.4. Jelikoˇz z˚ ustal st´ale jeden potenci´aln´ı pˇr´ıjemce host3, proto mus´ı odeslat zpr´avu report viz obr. 4.5, aby smˇerovaˇc nepˇrestal odes´ılat multicastov´ y tok. Po jist´em ˇcase chce i host3 opustit multicastovou skupinu 224.1.1.1, proto odeˇsle zpr´avu leave pro 224.0.0.2 obr. 4.6. T´ımto host3 opust´ı multicastovou skupinu zn´azornˇeno na obr. 4.7, kdyˇz by smˇerovaˇc odeslal dalˇs´ı group specific query a nedostal odpovˇed’, multicastova skupina 224.1.1.1 zanikne.
Obr. 4.1: Pˇrihl´aˇsen´ı hosta2 a 3 k multicastov´e skupinˇe 224.1.1.1 [20]
Obr. 4.2: Symbolizuje u ´spˇeˇsn´e pˇrihl´aˇsen´ı do multicastov´e skupiny 224.1.1.1 [20]
30
Obr. 4.3: Host2 hl´as´ı odchod ze skupiny na adresu 224.0.0.2 [20]
Obr. 4.4: Smˇerovaˇc odes´ıl´a dotaz, zda-li existuj´ı jin´ı pˇr´ıjemci [20]
Obr. 4.5: Host3 odes´ıl´a ozn´amen´ı, ˇze je zde st´ale pˇr´ıjemce [20]
31
Obr. 4.6: Host3 odes´ıl´a zpr´avu o odchodu ze skupiny na adresu 224.0.0.2 [20]
Obr. 4.7: Multicastov´a skupina 224.1.1.1 nem´a dalˇs´ı pˇr´ıjemce, proto zanikne na rozhran´ı smˇerovaˇce [20]
4.3
IGMPv3
Tˇret´ı, zat´ım posledn´ı verze, pˇrin´aˇs´ı jeˇstˇe jedno v´ yznamn´e vylepˇsen´ı pˇredeˇsl´ ych verz´ı. A to takov´e, ˇze host´e ve skupinˇe si mohou vybrat, ze kter´eho zdroje nebo zdroj˚ u budou multicastov´ y tok pˇrij´ımat. V´ ybˇer se uskuteˇcn ˇuje parametrem INCLUDE nebo EXCLUDE. Host ihned po pˇrihl´aˇsen´ı do skupiny odes´ıl´a IGMPv3 ozn´amen´ı na adresu 224.0.0.22 adresa IGMPv3, vyhrazen´a spoleˇcnost´ı IANA [20]]. Jde tedy o specifikaci zdroje. Nen´ı tomu jako u IGMPv1 a IGMPv1 kde toto neˇslo. Nyn´ı se zde zav´ad´ı z´apis (S,G). Tedy pomoc´ı p´ısmene S se specifikuje zdroj. Tak´e d´elka zpr´av jiˇz nen´ı konstantn´ı, ale variabiln´ı [21], [22]. Pˇr´ıkladem vyuˇzit´ı specifikace zdroje m˚ uˇze b´ yt obr. 4.8, kde se nach´az´ı 3 zdroje a jeden pˇr´ıjemce v multicastov´e skupinˇe, kter´a nese adresu 227.1.1.1. Zdroje 1,2 a 3 vys´ılaj´ı datov´ y tok na smˇerovaˇc, na kter´em se nach´az´ı multicastov´a skupina 227.1.1.1. Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno, IGMPv3 m´a vlastnost specifikace zdroje obr. 4.9.
32
Host1 tedy poˇsle zpr´avu ozn´amen´ı na adresu 224.0.0.22 viz kap. 3.4.1, aby smˇerovaˇc vˇedˇel, ˇze existuje pˇr´ıjemce v multicastov´e skupinˇe 227.1.1.1 a z´aroveˇ n host dopln´ı do pole include adresu zdroje pˇr´ıpadnˇe zdroj˚ u, ze kter´ ych chce datov´e toky pˇrij´ımat. Po zpracov´an´ı t´eto zpr´avy viz obr. 4.10, smˇerovaˇc4 zaˇcne propouˇstˇet do multicastov´e skupiny 227.1.1.1 jen datov´e toky ze specifikovan´ ych adres.
Obr. 4.8: Uk´azka zah´ajen´ı vys´ıl´an´ı
33
Obr. 4.9: Host1 specifikuje zdroj z kter´eho chce pˇrij´ımat multicastov´ y tok
Obr. 4.10: Smˇerovaˇc4 vyhodnocuje poˇzadavky a propouˇst´ı pouze tok ze specifikovan´eho zdroje
34
5
ˇ ´INAC ˇ PREP
Je aktivn´ım prvkem pracuj´ıc´ım na druh´e vrstvˇe referenˇcn´ıho modelu ISO/OSI. Z´akladem pˇrep´ın´an´ı je budov´an´ı pˇrep´ınac´ı tabulky pomoc´ı MAC adres, kter´e se nach´az´ı na jednotliv´ ych rozhran´ıch. Pˇrep´ınaˇc pracuje s r´amci v s´ıti, ze kter´ ych ˇcte zdrojovou MAC adresu, kterou si uloˇz´ı do pˇrep´ınac´ı tabulky a pˇriˇrad´ı k aktu´aln´ımu rozhran´ı. N´aslednˇe kontroluje c´ılovou MAC adresu. Kdyˇz se tato adresa nenach´az´ı v pˇrep´ınac´ı tabulce vyˇsle pˇrep´ınaˇc broadcast viz kap. 3.1 s dotazem, kde se tato adresa nach´az´ı. Pakliˇze adresa odpov´ıd´a nˇejak´emu poˇc´ıtaˇci, poˇc´ıtaˇc odpov´ı, pˇrep´ınaˇc si aktualizuje pˇrep´ınac´ı tabulku a odeˇsle r´amec pˇr´ıjemci [23]. Vhodnost pouˇzit´ı tohoto zaˇr´ızen´ı je znaˇcn´a mezi LAN s´ıtˇemi. Avˇsak pˇri rozs´ahl´ ych s´ıt´ıch uˇz je tento aktivn´ı prvek nahrazov´an smˇerovaˇci. Pˇrep´ınaˇce mezi vys´ılac´ı a pˇrij´ımac´ı stranou vytv´aˇr´ı virtu´aln´ı okruh [24]. Dalˇs´ı v´ yhodou pˇrep´ınaˇce je, ˇze pˇrep´ınaˇc pˇred´av´a r´amec pouze tomu komu je prim´arnˇe urˇcen. Nen´ı tomu jako u rozboˇcovaˇcu, kter´ y pˇred´aval vˇsechno na sv´e porty, tak´e nyn´ı na pˇrep´ınaˇci mohou vˇsichni klienti komunikovat najednou [23]. Dalˇs´ı v´ yhodou m˚ uˇze b´ yt nastaven´ı pˇr´ıstupov´ ych pr´av (ACL), s jejichˇz pomoc´ı lze nˇekter´e sluˇzby zcela zak´azat. V´ yˇse zm´ınˇen´e vlastnosti plat´ı pro pˇrep´ınaˇce na 2. vrstvˇe modelu OSI, aˇckoliv tak´e na 3. vrstvˇe t´ehoˇz modelu lze naj´ıt pˇrep´ınaˇc. Jedn´a se o tzv. L3 pˇrep´ınaˇc, kter´ y vyuˇz´ıv´a v´ yˇse zm´ınˇen´e vlastnosti a k nim nav´ıc informace o IP adres´ach. L3 pˇrep´ınaˇc je vhodn´e vyuˇz´ıvat pro propojen´ı dvou r˚ uzn´ ych LAN s´ıt´ıch, avˇsak byt’ um´ı L3 pˇrep´ınaˇc pracovat s IP adresami, neznamen´a to, ˇze nahrad´ı potˇrebu smˇerovaˇce, kter´ y vyuˇz´ıv´a smˇerovac´ı protokoly.
35
5.1
Druhy pˇ rep´ınaˇ c˚ u
Pˇrep´ınaˇce jsou rozezn´av´any podle sign´al˚ u, kter´e pˇren´aˇsej´ı a tak´e pˇripojen´ ych m´edi´ıch. Z´akladn´ı dˇelen´ı lze uv´est takto: metalick´e pˇrep´ınaˇce, optometalick´e pˇrep´ınaˇce a optick´e pˇrep´ınaˇce, kter´e jsou d´ale pops´any.
5.1.1
Metalick´ e pˇ rep´ınaˇ ce
Tyto pˇrep´ınaˇce poskytuj´ı pˇripojen´ı pouze klasick´ ymi metalick´ ymi kabely, at’ uˇz UTP nebo STP. Kaˇzd´e rozhran´ı je tedy realizov´ano nejˇcastˇeji pomoc´ı konektor˚ u RJ-45. Neprov´ad´ı se zde ˇz´adn´a konverze mezi sign´aly, kter´e pˇrich´azej´ı. Sign´al kter´ y pˇrijde na jedno rozhran´ı je pˇred´an druh´emu. Tyto pˇrep´ınaˇce jsou st´ale hojnˇe vyuˇz´ıv´any v mal´ ych s´ıt´ıch, jelikoˇz jejich cenov´a dostupnost toto umoˇzn ˇuje. Pˇri draˇzˇs´ıch modelech lze do pˇrep´ınaˇc˚ u dokupovat r˚ uzn´e moduly, kter´ ymi lze pˇrep´ınaˇce rozˇsiˇrovat.
5.1.2
Optometalick´ e pˇ rep´ınaˇ ce
Pˇrep´ınaˇce tohoto typu poskytuj´ı moˇznost pˇriveden´ı optick´eho vl´akna k budov´am, kde jsou uvnitˇr hotov´e metalick´e rozvody, ale pˇr´ıstup k WAN s´ıt´ı je ˇreˇsen bezdr´atov´ ym spojem. Bezdr´atov´ y spoj lze nahradit pˇriveden´ım optick´eho vl´akna k budovˇe a pˇripojit jej k optometalick´emu pˇrep´ınaˇci, na kter´ y se n´aslednˇe pomoc´ı metalick´ ych kabel˚ u pˇripoj´ı klienti. V´ ysledkem je FTTB viz kap. 2.4. Tyto pˇrep´ınaˇce mus´ı b´ yt vybaveny pˇrevodn´ıkem, jelikoˇz um´ı zpracov´avat jak sign´al z metalick´ ych veden´ı tak optick´e sign´aly. Obvykle je sign´al pˇriveden pomoc´ı optick´ ych vl´aken k pˇrevodn´ıku kde se sign´al zpracuje na sign´al vhodn´ y pro pˇrenos metalick´ ymi kabely. Koncov´e stanice se pˇripojuj´ı metalick´ ymi kabely UTP nebo STP. Pˇripojen´ı optick´eho vl´akna je realizov´ano pomoc´ı konektoru SFP. Optick´e vl´akna maj´ı vˇetˇs´ı dosah neˇz metalick´e kabely, proto jsou ˇcastˇeji pouˇz´ıv´any pro pˇripojen´ı k metropolitn´ım s´ıt´ım. Pˇri pouˇzit´ı draˇzˇs´ıch model˚ u, lze dokupovat rozˇs´ıˇruj´ıc´ı moduly.
5.1.3
Optick´ e pˇ rep´ınaˇ ce
Optick´e pˇrep´ınaˇce respektive pˇrep´ınaˇce pro optick´e s´ıtˇe, tvoˇr´ı ned´ılnou souˇca´st cel´e architektury t´emˇeˇr veˇsker´ ych s´ıt´ı. Proˇc pr´avˇe optick´e pˇrep´ınaˇce? D˚ uvod˚ u je hned nˇekolik. Ovˇsem d˚ uvody s nejvˇetˇs´ım v´ yznamem jsou vyˇsˇs´ı rychlosti, dosahy, spolehlivost a tak´e nejsou tyto pˇrep´ınaˇce ovlivˇ nov´any nepˇr´ızniv´ ymi vlivy, kter´e omezovaly pˇrenos po metalick´ ych s´ıt´ıch, u ´tlum nebo tak´e pˇreslechy [25]. Samotn´e optick´e pˇrep´ınaˇce nemusej´ı jen pracovat se svˇeteln´ ymi paprsky, mohou tak´e prov´adˇet konverz´ı mezi elektrick´ ym sign´alem a optick´ ym sign´alem, samozˇrejmˇe
36
tak´e obr´acenˇe. Aby toto vˇsak bylo moˇzn´e, je nutn´e m´ıt pˇrep´ınaˇce vybaveny tzv. konvertory, kter´e se o tento pˇrevod budou starat. U optick´ ych pˇrep´ınaˇc˚ u jsou moˇznosti pˇrep´ın´an´ı znaˇcnˇe usnadnˇeny, jelikoˇz jde o pˇrenos svˇeteln´ ych paprsk˚ u, nemus´ı pˇrep´ınaˇc zkoumat o jak´ y protokol jde nebo o jak´a data. Zkr´atka data jsou pˇred´ana na odchoz´ı rozhran´ı, at’ uˇz se jedn´a o jedno nebo v´ıce rozhran´ı. Dˇeje se tomu pomoc´ı nastaven´ı vnitˇrn´ı optick´e soustavy, kter´a je podle dan´ ych parametr˚ u nastavena tak, ˇze v´ ystupn´ı rozhran´ı je jedno nebo v´ıce. Toto m´a za n´asledek jist´e uˇsetˇren´ı ˇcasu, o kter´e jde pˇredevˇs´ım, jelikoˇz ˇc´ım m´enˇe mus´ı dan´e prvky ˇreˇsit, t´ım v´ıce ˇcasu lze na nich uˇsetˇrit. Proto pˇrep´ınac´ı kapacita optick´ ych pˇrep´ınaˇc˚ u mnohdy nˇekolikan´asobnˇe pˇrev´ yˇs´ı kapacitu metalick´ ych pˇrep´ınaˇc˚ u [25]. Optick´e pˇrep´ınaˇce si nach´az´ı st´ale vˇetˇs´ı uplatnˇen´ı napˇr. v datov´ ych s´ıt´ıch, nemocnic´ıch, v´ yzkumn´ ych u ´stavech aj. [25]. V neposledn´ı ˇradˇe je tak´e d˚ uleˇzit´e zm´ınit samostatnou energetickou n´aroˇcnost optick´ ych pˇrep´ınaˇc˚ u, jelikoˇz jsou ˇcasto upˇrednostnˇeny na p´ateˇrn´ıch s´ıt´ıch, kde jsou pouˇz´ıv´any ve sv´e podstatˇe nepˇretrˇzitˇe [25]. To je tak´e d˚ uvodem, proˇc je vhodn´e tenhle parametr zohlednit pˇri v´ ybˇeru pˇrep´ınaˇce [25]. Menˇs´ı n´aroky jsou pak kladeny na tvar, ovˇsem ˇreˇsen´ı samostatn´e optick´e soustavy uvnitˇr, hraje v koneˇcn´em tvaru velkou roli [25].
37
6
´ C ˇ AST ´ PRAKTICKA
Tato ˇca´st dokumentu se bude d´ale vˇenovat jiˇz konkr´etn´ım pˇrep´ınaˇc˚ um, kter´e byly testov´any. Prvn´ı kapitola bude tvoˇrit souhrnn´ y popis jednotliv´ ych testovan´ ych pˇrep´ınaˇc˚ u. N´asleduj´ıc´ı ˇca´st pak rozeb´ır´a pouˇzit´e programy a video soubory pro testov´an´ı, rozbor jednotliv´ ych parametr˚ u vide´ı jsou um´ıstˇeny do tabulek. Pˇredposledn´ı podkapitola vysvˇetluje jednotliv´e metody testov´an´ı, nastaven´ı pˇrep´ınaˇc˚ u a zhodnocen´ı v´ ysledk˚ u. Samotn´ y z´avˇer praktick´e ˇc´ast´ı pˇrin´aˇs´ı rozbor zachycen´ ych paket˚ u s nastaven´ ym filtrem na IGMP protokol.
6.1
Testovan´ a zaˇ r´ızen´ı
Ke kaˇzd´e metodˇe bylo k dispozici celkem 5 pˇrep´ınaˇc˚ u. Pˇriˇcemˇz 2 byly z d´ılny Cisco, 2 od Edge-corE a posledn´ı byl znaˇcky SignaMax. Pˇrep´ınaˇce Edge-corE spolu s pˇrep´ınaˇcem SignaMax byly optometalick´e, pˇrep´ınaˇce Cisco jen metalick´e. Pˇrep´ınaˇce byly vybr´any tak, aby podporovaly IGMP snooping, kter´ y zajist´ı, ˇze multicastov´ y tok bude doruˇcov´an pouze pˇr´ıjemc˚ um pˇrihl´aˇsen´ ych do multicastov´e skupiny. Dalˇs´ı funkc´ı, kterou je d˚ uleˇzit´e zm´ınit je IGMP throttling, jehoˇz podstata tkv´ı v tom, ˇze pokud chce klient pˇrij´ımat jist´ y program z IPTV a nem´a jej zaplacen´ y, pˇrep´ınaˇc tento tok zablokuje, po jeho zaplacen´ı se tento tok povol´ı a klient m˚ uˇze pˇrij´ımat i jiˇz zaplacen´ y program. Konfigurace pˇrep´ınaˇc˚ u byla prov´adˇena pouze pˇres konzoli, byt’ pˇrep´ınaˇce nab´ızej´ı i konfiguraci pomoc´ı webov´eho rozhran´ı. V n´asleduj´ıc´ıch kapitol´ach budou pops´any parametry jednotliv´ ych pˇrep´ınaˇc˚ u.
38
6.1.1
Cisco WS-C2960-24TT-L
Obr. 6.1: Pˇrep´ınaˇc Cisco WS C2960 24TT L
Proveden´ı pˇrep´ınaˇce: Metalick´e Poˇcet FastEthernet port˚ u: 24 Poˇcet Gigabit Ethernet port˚ u: 2 Poˇcet kombo port˚ u (RJ-45/SFP): 0 Pouˇzit´a verze IOS: c2960-lanbasek9-mz.122-53.SE2.bin IGMP snooping: ANO IGMP Throttling: ANO Pamˇet’ MAC adres: 8192 Switching Capability: 8,8 Gbps Velikost flash pamˇeti: 32 MB Velikost SDRAM pamˇeti: 64 MB Orientaˇcn´ı cena: 16710 Kˇc
6.1.2
Cisco WS-C3560v2-24PS
Obr. 6.2: Pˇrep´ınaˇc Cisco WS C3560v2 24PS
Proveden´ı pˇrep´ınaˇce: Metalick´e Poˇcet FastEthernet port˚ u: 24 Poˇcet Gigabit Ethernet port˚ u: 2 Poˇcet kombo port˚ u (RJ-45/SFP): 0 Pouˇzit´a verze IOS: c3560-ipservicesk9-mz.122-53.SE2.bin IGMP snooping: ANO IGMP Throttling: ANO Pamˇet’ MAC adres: 6144 Switching Capability: 32 Gbps
39
Velikost bufferu paketu: Velikost flash pamˇeti: 32 MB Velikost SDRAM pamˇeti: 128 MB Orientaˇcn´ı cena: 48957 Kˇc
6.1.3
Edge-corE ES3528M-FLF
Obr. 6.3: Pˇrep´ınaˇc Edge-corE ES3528M-FLF
Proveden´ı pˇrep´ınaˇce: Optometalick´e Poˇcet FastEthernet port˚ u: 24 Poˇcet Gigabit Ethernet port˚ u: 0 Poˇcet kombo port˚ u (RJ-45/SFP): 4 Pouˇzit´a verze IOS: ES3528 52M opcode V1.4.8.3.bix IGMP snooping: ANO IGMP Throttling: ANO Pamˇet’ MAC adres: 8192 Switching Capability: 12,8 Gbps Velikost bufferu paketu: 4 Mb Velikost flash pamˇeti: 16 MB Velikost SDRAM pamˇeti: 64 MB Orientaˇcn´ı cena: 7090 Kˇc
6.1.4
Edge-corE ES3510MA
Obr. 6.4: Pˇrep´ınaˇc Edge-corE ES3510MA
Proveden´ı pˇrep´ınaˇce: Optometalick´e Poˇcet FastEthernet port˚ u: 8 Poˇcet Gigabit Ethernet port˚ u: 0
40
Poˇcet kombo port˚ u (RJ-45/SFP): 2 Pouˇzit´a verze IOS: es3510ma 1.1.4.3.bix IGMP snooping: ANO IGMP Throttling: ANO Pamˇet’ MAC adres: 8192 Switching Capability: 4.6 Gbps Velikost bufferu paketu: 256 KB Velikost flash pamˇeti: 16 MB Velikost SDRAM pamˇeti: 64 MB Orientaˇcn´ı cena: 3330 Kˇc
6.1.5
SignaMax 065-7729
Obr. 6.5: Pˇrep´ınaˇc SignaMax 065-7729
Proveden´ı pˇrep´ınaˇce: Optometalick´e Poˇcet FastEthernet port˚ u: 24 Poˇcet Gigabit Ethernet port˚ u: 0 Poˇcet kombo port˚ u (RJ-45/SFP): 4 Pouˇzit´a verze IOS: ES3528 52M opcode V1.4.8.3.bix IGMP snooping: ANO IGMP Throttling: ANO Pamˇet’ MAC adres: 8192 Switching Capability: 12,8 Gbps Velikost bufferu paketu: 9 MB Velikost flash pamˇeti: 16 MB Velikost SDRAM pamˇeti: 64 MB Orientaˇcn´ı cena: 6 840 Kˇc
41
6.2 6.2.1
Softwarov´ e a video vybaven´ı pro testov´ an´ı Softwarov´ e vybaven´ı
Wireshark Freeware (volnˇe ˇsiˇriteln´ y) program slouˇz´ıc´ı k anal´ yze toku dat v s´ıti. Dˇr´ıvˇejˇs´ı jm´eno tohoto velmi obl´ıben´eho programu bylo Ethereal. Wireshark je s oblibou pouˇz´ıv´an i bˇehem praktick´ ych u ´kol˚ u v Cisco akademii. Na obr. 6.6 je zobrazen screenshot z programu pˇri zachyt´av´an´ı IGMP paket˚ u, kter´e budou v praktick´e ˇca´sti tohoto projektu sledov´any. Wireshark disponuje velmi bohatou moˇznost´ı volby co se t´ yˇce s´ıt’ov´ ych protokol˚ u, nechyb´ı zde nejzn´amˇejˇs´ı TCP, UDP nebo IGMP. Je zde tak´e moˇznost vytv´aˇret si svoje vlastn´ı filtry pomoc´ı kombinac´ı r˚ uzn´ ych jin´ ych protokol˚ u nebo tak´e pomoc´ı logick´ ych oper´ator˚ u. Dek´odov´an´ı prob´ıh´a v re´aln´em ˇcase. Pakety jsou zobrazeny v prvn´ı ˇca´sti okna. Dalˇs´ı ˇca´st obsahuje popis co paket nese, zdrojovou adresu, c´ılovou adresu, pouˇzit´ y protokol a dalˇs´ı informace. Posledn´ı okno zobrazuje hexadecim´aln´ı obsah paket˚ u a jeho dek´odov´an´ı.
Obr. 6.6: Grafick´e rozhran´ı programu Wireshark s filtrem IGMP protokolu
42
NetPerSec Program pˇredstavuje jednoduchou aplikaci, pomoc´ı n´ıˇz bude mˇeˇrena propustnost na s´ıt’ov´e kartˇe. Autorem tohoto programu je Mark Sweeney, aplikace byla poprv´e zveˇrejnˇena 16. 1. 2001 v ˇcasopise PC Magazine. Pomoc´ı t´eto aplikace byly z´ısk´any pr˚ umˇern´e pˇrenosov´e rychlosti na kaˇzd´em poˇc´ıtaˇci, at’ uˇz byl v roli serveru nebo klienta. Z pˇrenosov´ ych rychlost´ı byl pak vypoˇcten pr˚ umˇer a uveden u jednotliv´ ych metod testov´an´ı. V´ yjimku tvoˇrila jen posledn´ı metoda testov´an´ı, tam byly hodnoty seˇcteny, aby bylo dok´az´ano, ˇze se data od serveru ˇs´ıˇr´ı skuteˇcnˇe multicastem.
Obr. 6.7: Grafick´e rozhran´ı programu NetPerSec
VideoLAN Client I zde se jedn´a o program, kter´ y je zcela freeware. Tento program zkr´acenˇe VLC bude hr´at velkou roli pˇri testov´an´ı pˇrep´ınaˇc˚ u. Pomoc´ı nˇej budou pˇren´aˇsen´a data do s´ıtˇe, ve kter´e si aˇz sami klienti rozhodnou, kter´ y program nebo proud dat budou pˇrij´ımat. Program VLC um´ı pracovat jak v reˇzimu server, tak i klient, proto je zcela dostaˇcuj´ıc´ı pro potˇreby testov´an´ı. Nejedn´a se jen o program, kter´ ym lze pˇren´aˇset data, n´ ybrˇz jde tak´e o multimedi´aln´ı pˇrehr´avaˇc obr. 6.8, kter´ y si porad´ı s mnoha form´aty a zdroji. VLC tak´e zvl´ad´a pˇrehr´av´an´ı z extern´ıch zaˇr´ızen´ı, jako jsou zaˇr´ızen´ı typu DVB-X a dalˇs´ı. V neposledn´ı ˇradˇe lze pomoc´ı VideoLAN provozovat sluˇzbu video na vyˇza´d´an´ı.
43
Obr. 6.8: Zobrazen´ı grafick´eho rozhran´ı programu VideoLAN
Testovan´ e form´ aty vide´ı Samotn´e testov´an´ı prob´ıhalo s video soubory jak ve standardn´ım rozliˇsen´ı (SD) viz tab. 6.1, tak v rozliˇsen´ı vysok´em. Pˇriˇcemˇz v druh´em pˇr´ıpadˇe bylo pouˇzito video ve form´atu MP4 viz tab. 6.2 a MKV viz tab. 6.1. V dneˇsn´ı dobˇe se vˇsak nejv´ıce pˇren´aˇsej´ı videa komprimovan´a pomoc´ı kodeku MPEG, ovˇsem form´at Matroska bude slouˇzit pro demonstaraci vysok´eho datov´eho toku, aby pˇrep´ınaˇce byly zat´ıˇzeny. N´asleduj´ıc´ı tabulky popisuj´ı pouˇzit´a videa. Tab. 6.1: Popis videa ve standardn´ım rozliˇsen´ı Parametr Form´at souboru Video form´at Audio form´at Velikost Celkov´a d´elka Celkov´ y BitRate Rozliˇsen´ı videa Poˇcet sn´ımk˚ u za sekundu Pomˇer stran
Hodnota MPEG-PS MPEG Video MPEG Audio 46,1 MB 1 m 31 s 4 198 Kbps 720×576 25 16 : 9
44
Tab. 6.2: Popis videa ve vysok´em rozliˇsen´ı ve form´atu MP4 Parametr Form´at souboru Video form´at Audio form´at Velikost Celkov´a d´elka Celkov´ y BitRate Rozliˇsen´ı videa Poˇcet sn´ımk˚ u za sekundu Pomˇer stran
Hodnota MPEG-4 Advanced Video Codec Advanced Audio Codec 11,5 MB 45 s 2 098 Kbps 1 280×720 23,976 16 : 9
Tab. 6.3: Popis videa ve vysok´em rozliˇsen´ı ve form´atu Matroska Parametr Form´at souboru Video form´at Audio form´at Velikost Celkov´a d´elka Celkov´ y BitRate Rozliˇsen´ı videa Poˇcet sn´ımk˚ u za sekundu Pomˇer stran
Hodnota Matroska Advanced Video Codec Advanced Audio Codec 681 MB 15 m 4 s 6 320 Kbps 1 280×720 23,976 16 : 9
Tab. 6.4: Popis videa ve vysok´em rozliˇsen´ı pro druhou metodu testov´an´ı Parametr Form´at souboru Video form´at Audio form´at Velikost Celkov´a d´elka Celkov´ y BitRate Rozliˇsen´ı videa Poˇcet sn´ımk˚ u za sekundu Pomˇer stran
Hodnota MPEG-4 Advanced Video Codec Advanced Audio Codec 128 MB 2 m 30 s 7 132 Kbps 1 280×720 23,976 16 : 9
45
Tab. 6.5: Popis videa ve vysok´em rozliˇsen´ı pro druhou metodu testov´an´ı Parametr Form´at souboru Video form´at Audio form´at Velikost Celkov´a d´elka Celkov´ y BitRate Rozliˇsen´ı videa Poˇcet sn´ımk˚ u za sekundu Pomˇer stran
Hodnota MPEG-4 Advanced Video Codec Advanced Audio Codec 145 MB 2m8s 9 484 Kbps 1 280×720 29,97 16 : 9
Nastaven´ı Video LAN Clienta pro serverovou ˇ c´ ast Pro testov´an´ı byl zvolen program VLC, kter´ y umoˇzn ˇuje jak vys´ıl´an´ı videa, tak i jeho pˇr´ıjem. Prvn´ı je probr´ano nastaven´ı serveru. Po spuˇstˇen´ı VLC se zvol´ı z´aloˇzka media a v n´ı streaming. V´ ysledkem bude obr. 6.9. N´aslednˇe je vybr´an video soubor pomoc´ı tlaˇc´ıtka ADD, klepnut´ım na stream bude nutno vybrat typ vys´ıl´an´ı, pˇri vys´ıl´an´ı na multicastov´e adresy se vybere UDP, vep´ıˇse se adresa viz obr. 6.10 a pak uˇz je zde moˇznost zvolit pˇrek´odov´an´ı nebo ne. Po klepnut´ı na stream, zaˇc´ın´a pˇrenos videa.
Obr. 6.9: V´ ybˇer pˇren´aˇsen´eho souboru
46
Obr. 6.10: Zvolen´ı zp˚ usobu pˇrenosu a zad´an´ı multicastov´e adresy
Nastaven´ı Video LAN Clienta pro klientskou ˇ c´ ast Pro pˇr´ıjem videa je nutno b´ yt pˇrihl´aˇsen k multicastov´e skupinˇe. V programu VLC se zvol´ı z´aloˇzka media a poloˇzka open network stream obr. 6.11. Vybere se protokol UDP, jenˇz byl zvolen i na serverov´e ˇc´asti. Pot´e se vypln´ı se adresa a port, kter´e byly zad´any na serveru a po kliknut´ı na play, bude zah´ajen pˇr´ıjem videa ze serveru.
Obr. 6.11: Spuˇstˇen´ı pˇren´aˇsen´eho souboru na zvolen´e IP adrese
47
6.3
Metody testov´ an´ı pˇ rep´ınaˇ c˚ u
Metody testov´an´ı byly tˇri, pˇriˇcemˇz prvn´ı slouˇzila k pˇrenosu jedin´eho video toku, druh´a pak pro dva pˇrenosy a tˇret´ı testov´an´ı je dok´az´an´ı pˇrenosu videa pomoc´ı multicastu. Pˇri kaˇzd´em testov´an´ı bylo pouˇzito softwarov´eho vybaven´ı popsan´eho v´ yˇse. Pomoc´ı program˚ u Wireshark se zachyt´ı veˇsker´e pakety, kter´e poˇc´ıtaˇc pˇrijme i odeˇsle. Rozbor zachycen´ ych paket˚ u bude pops´an v samotn´em z´avˇeru dokumentu. V´ ysledky jsou vˇzdy seps´any pod jednotliv´ ymi metodami. D´ale jsou rozdˇeleny na to, kdy je povolena moˇznost pˇrek´odov´an´ı nebo kdy tato moˇznost chyb´ı.
6.3.1
Testov´ an´ı pomoc´ı jednoho videa
Prvn´ı metoda slouˇzila pro pˇrenos poˇc´ıtaˇc–pˇrep´ınaˇc–poˇc´ıtaˇc, kde jeden poˇc´ıtaˇc byl zvolen jako server, kter´ y vys´ıl´a video na zvolenou multicastovou adresu. Ostatn´ı poˇc´ıtaˇce slouˇzili jako klienti. Uk´azka prvn´ı topologie, pˇri n´ıˇz bylo prov´adˇeno testov´an´ı je zobrazena n´ıˇze.
Obr. 6.12: Prvn´ı topologie pro testov´an´ı multicastu
Pˇri t´eto topologii byl testov´an pˇrenos videa v SD kvalitˇe, 720p kvalitˇe ve form´atu MP4 a 720p kvalitˇe ve form´atu Matroska. Pˇri prvn´ım testov´an´ı byla pouˇzita volba pˇrek´odov´an´ı, pˇriˇcemˇz touto volbou byl sn´ıˇzen celkov´ y datov´ y tok na ˇctvrtinu z p˚ uvodn´ı velikosti souboru. Pˇri tomto testu nebyly kladeny pˇr´ıliˇs vysok´e n´aroky na pˇrep´ınaˇc. N´aslednˇe pˇri dalˇs´ım testu se stejn´ ym videem byla tato moˇznost vypnuta. Jeden poˇc´ıtaˇc je zvolen jako server, zbyl´ ych 9 slouˇz´ı jako klienti.
48
Nastaven´ı pˇrep´ınaˇc˚ u pro prvn´ı metodu testov´an´ı bylo spoleˇcn´e vˇsem pˇrep´ınaˇc˚ um, viz n´ıˇze. Nastaven´ı pˇrep´ınaˇce pro prvn´ı topologii: Switch#conf t Switch(config)#interface vlan 1 Switch(config-if )#ip address 192.168.1.1 255.255.255.0 Switch(config-if )#exit Switch(config)#ip igmp snooping Switch(config)#ip igmp snooping querier 6.3.1.1 Zhodnocen´ı v´ ysledk˚ u pro jednotliv´ e pˇ rep´ınaˇ ce
Cisco WS-C2960-24TT-L Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• U testov´an´ı pˇrep´ınaˇce pomoc´ı videa ve standardn´ı kvalitˇe se vyskytly zˇrejm´e artefakty po celou dobu pˇrenosu a m´ısty se objevilo i zaseknut´ı videa. Zat´ıˇzen´ı CPU: 5 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,58 Mbit/s • Test s videem v kvalitˇe 720p a form´atu MP4. Zde se video se neust´ale sekalo, problik´avalo a na vˇsech PC doˇslo k zamrznut´ı cel´eho pˇrenosu po dobu 1 vteˇriny. Zat´ıˇzen´ı CPU: 5 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,26 Mbit/s • V poˇrad´ı posledn´ı test s pouˇzit´ım videa v rozliˇsen´ı 720p a form´atu Matroska, nebylo video moˇzn´e sledovat. Doch´azelo k ˇcast´emu sek´an´ı, naˇc´ıt´an´ı videa a doˇslo k rozpadu barev. Zat´ıˇzen´ı CPU: 5 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,37 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇri pouˇzit´ı stejn´eho videa v SD kvalitˇe video netrpˇelo ˇz´adn´ ymi nedostatky. Zat´ıˇzen´ı CPU: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 3,43 Mbit/s • S videem v kvalitˇe 720p ve form´atu MP4 tak´e nebyly sledov´any ˇza´dn´e artefakty. Zat´ıˇzen´ı CPU: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 1,93 Mbit/s • U posledn´ıho pˇrenosu videa 720p ve form´atu Matroska doˇslo ke zpoˇzdˇen´ı pˇrenosu u 2PC a zbyl´ ych 7PC se pˇren´aˇselo video bez artefakt˚ u, m´ısty doˇslo
49
k m´ırn´emu seknut´ı videa, ale na celkov´ y vjem videa toto nemˇelo ˇza´dn´ y dopad. Zat´ıˇzen´ı CPU: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 7,17 Mbit/s
Cisco WS-c3560v2-24PS Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• U testu s jedn´ım videem v SD kvalitˇe zpoˇca´tku doch´azelo ke zˇrejm´ ym artefakty a ˇcast´emu naˇc´ıt´an´ı videa. Zat´ıˇzen´ı CPU: 4 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,58 Mbit/s • Video v rozliˇsen´ı 720p ve form´atu MP4 nebylo moˇzn´e sledovat z d˚ uvod˚ u neust´al´ ych artefakt˚ u, naˇc´ıt´an´ı ˇci sek´an´ı. Zat´ıˇzen´ı CPU: 4 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,26 Mbit/s • Pro stream 720p a form´at Matroska se video opoˇzd’ovalo na 2 poˇc´ıtaˇc´ıch ze 7. Pot´e co se pˇrenos zastav´ı, je nutno poˇc´ıtat s prodlevou 5 vteˇrin neˇz dojde k n´asledn´emu obnoven´ı. Zat´ıˇzen´ı CPU: 5 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,37 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pro video v SD kvalitˇe a 720p ve form´atu MP4 byl pˇrenos zcela bez probl´em˚ u a plynul´ y. Zat´ıˇzen´ı CPU pro SD: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro SD: 3,5 Mbit/s Zat´ıˇzen´ı CPU pro 720p: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro 720p: 1,88 Mbit/s • N´asleduj´ıc´ı test s pˇrenosem videa v kvalitˇe 720p a form´atu Matroska. Pˇrenos prob´ıhal v poˇra´dku na 7 poˇc´ıtaˇc´ıch z 9. U zbyl´ ych 2 poˇc´ıtaˇc˚ u byl stream pˇren´aˇsen, ovˇsem po vzhruba 5 vteˇrin´ach zcela zamzrnul. Zat´ıˇzen´ı CPU: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 4,98 Mbit/s
50
Edge-corE ES3528M-FLF Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇri testov´an´ı pˇrep´ınaˇce s videem v SD kvalitˇe byly zjiˇstˇeny tyto v´ ysledky. U 9 poˇc´ıtaˇc˚ u jenˇz byli zvolen´ı jako klienti, prob´ıhal stream bez zn´amek artefakt˚ u. Doˇslo pouze k velmi kr´atk´emu seknut´ı videa a pak stream plynule pokraˇcoval. Zat´ıˇzen´ı CPU: 4,11 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,68 Mbit/s • Dalˇs´ı test s pouˇzit´ ym videem v rozliˇsen´ı 720p a pouˇzit´em kodeku MP4 pˇrinesl tyto v´ ysledky. Video trpˇelo neust´al´ ymi artefakty a sek´an´ım, coˇz nebylo moˇzn´e sledovat. Zat´ıˇzen´ı CPU: 4,53 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,31 Mbit/s • Posledn´ı test s jedn´ım zdrojem streamu videem 720p ve form´atu Matroska byl pˇrenos zpoˇca´tku plynul´ y. M´ırn´e artefakty a n´asledn´e sek´an´ı se objevily vzhruba po 20 sekund´ach. Zat´ıˇzen´ı CPU: 4,29 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,376 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇrenos videa ve standardn´ım kvalitˇe bylo na 2 poˇc´ıtaˇc´ıch z 9 zˇreteln´e, ˇze se pˇrenos zastavil a VLC naˇc´ıt´a video z vyrovn´avac´ı pamˇeti. Tato doba nepˇrekroˇcila 5 vteˇrin. Zbyl´ ych 7 poˇc´ıtaˇc˚ u bez probl´em˚ u video pˇren´aˇselo. Zat´ıˇzen´ı CPU 4,66 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 3,2 Mbit/s • S videem kvality 720p a form´atu MP4 bylo vˇse v poˇr´adku, ˇcist´ y a plynul´ y pˇrenos. Zat´ıˇzen´ı CPU: 4,34 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 1,88 Mbit/s • Na pˇr´ıjemc´ıch videa 720p a form´atu MKV poˇc´atek videa doprov´azely artefakty, ale do konce pˇrenosu video hr´alo bez probl´em˚ u. Po uplynut´ı cca 3vteˇrin se 2 poˇc´ıtaˇce zaˇcali sekat aˇz k u ´pln´emu zamrznut´ı. Na zbyl´ ych 7PC video hr´alo s m´ırn´ ym trh´an´ım videa. Zat´ıˇzen´ı CPU: 4,25 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 6,8 Mbit/s
51
Edge-corE ES3510MA Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• Video v SD kvalitˇe po dobu pˇrehr´av´an´ı jevilo m´ırn´e artefakty. Zat´ıˇzen´ı CPU: 5 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,69 Mbit/s • Se streamem v 720p kvalitˇe ve form´atu MP4 nebylo moˇzn´e stream sledovat kv˚ uli artefakt˚ um a sek´an´ı videa. Zat´ıˇzen´ı CPU: 5 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,323 Mbit/s • Pˇrenos videa v rozliˇsen´ı 720p ve form´atu Matroska se klienti nach´azeli v r˚ uzn´ ych ˇcasech pˇrenosu, ˇcast´e sek´an´ı a artefakty. Zat´ıˇzen´ı CPU: 5 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,3 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇri pouˇzit´ı vide´ı v SD a 720p kvalitˇe ve form´atu MP4 nebyly zn´at ˇza´dn´e n´asledky artefakt˚ u ani naˇc´ıt´an´ı videa. Zat´ıˇzen´ı CPU pro SD: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 3,23 Mbit/s Zat´ıˇzen´ı CPU pro 720p: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 1,88 Mbit/s • Posledn´ı testov´an´ı zaloˇzeno na jednom streamu bylo s video souborem v 720p kvalitˇe a form´atu Matroska. Streamy se opoˇzd’ovaly, sekaly a byly poˇskozeny artefakty. Zat´ıˇzen´ı CPU: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 4,88 Mbit/s
SignaMax 065-7729 Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• Testov´an´ı pomoc´ı videa v SD kvalitˇe. Pˇrenos byl zcela plynul´ y, objevilo se p´ar artefakt˚ u, kter´e vˇsak na celkov´ y vjem pˇrenosu nemˇely ˇz´adn´e velk´e n´asledky. Zat´ıˇzen´ı CPU: 1,38 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 0,76 Mbit/s • U vide´ı v kvalitˇe 720p, at’ uˇz ve form´atu MP4 nebo MKV nebylo moˇzn´e sledovat plynul´ y pˇrenos, videa se u klient˚ u opoˇzd’ovala a trpˇela artefakty. Zat´ıˇzen´ı CPU pro 720p MP4: 1,33 %
52
Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok 720p MP4: 0,25 Mbit/s Zat´ıˇzen´ı CPU pro 720p MKV: 1,21 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok 720p MKV: 0,33 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Opakovan´ y pˇrenos videa v SD kvalitˇe, u 2 poˇc´ıtaˇc˚ u se stream sekal cca 3 vteˇriny pak video hr´alo v poˇr´adku s obˇcasn´ ymi artefakty. Zat´ıˇzen´ı CPU: 1,43 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 3,5 Mbit/s • Pˇri streamu 720p ve form´atu MP4 bylo vˇse v naprost´em poˇra´dku. Zat´ıˇzen´ı CPU: 1,38 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 2,19 Mbit/s • Posledn´ı zopakovan´ y test s videem v 720p a form´atu Matroska bylo zˇrejm´e zpoˇzd’ov´an´ı pˇrenosu na jednom poˇc´ıtaˇci, celkov´ y pˇrenos byl bez artefakt˚ u. Zat´ıˇzen´ı CPU: 1,21 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok: 7,57 Mbit/s
6.3.2
Testov´ an´ı pomoc´ı dvou vide´ı
Testov´an´ı pomoc´ı dvou video tok˚ u je zaloˇzeno na prvn´ı metodˇe s t´ım rozd´ılem, ˇze nyn´ı jsou zvoleny 2 poˇc´ıtaˇce jako server, zbyl´ ych 8 poˇc´ıtaˇc˚ u je rozdˇeleno na polovinu. ˇ Ctyˇri poˇc´ıtaˇce budou pˇrij´ımat video tok z jednoho serveru, zbytek z druh´eho serveru obr. 6.13. Pˇri t´eto metodˇe jsou pouˇzita videa pouze ve vysok´em rozliˇsen´ı tab. 6.4, 6.5. Nastaven´ı jednotliv´ ych pˇrep´ınaˇc˚ u z˚ ustalo zachov´ano z pˇredchoz´ıho testov´an´ı, stejnˇe tak i postup je zcela totoˇzn´ y.
Obr. 6.13: Rozloˇzen´ı poˇc´ıtaˇc˚ u a serveru pro druhou metodu testov´an´ı
53
6.3.2.1 Zhodnocen´ı v´ ysledk˚ u pro jednotliv´ e pˇ rep´ınaˇ ce
Cisco WS-C2960-24TT-L Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pro klienty serveru vys´ılaj´ıc´ıho na adrese 224.1.1.128 doch´azelo k sek´an´ı videa a ˇcast´emu v´ yskytu artefakt˚ u. Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 0,33 Mbit/s • U klient˚ u serveru, kter´ y vys´ılal video na adrese 224.1.1.1 doch´azelo pouze k ˇcast´emu trh´an´ı pˇrenosu. Zat´ıˇzen´ı CPU: 5 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 0,49 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇrenos z obou server˚ u prob´ıhal naprosto v poˇra´dku, dva klienti sice pˇrij´ımali video se sekundov´ ym zpoˇzdˇen´ım, nicm´enˇe pˇrenos byl plynul´ y. Zat´ıˇzen´ı CPU: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 3,68 Mbit/s Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 7,48 Mbit/s
Cisco WS-C3560v2-24PS Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇrenos ze serveru s adresou 224.1.1.128 neˇslo video plynule sledovat. Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 3,98 Mbit/s • Oproti tomu videa z druh´eho serveru se m´ısty sekly, ale na celkov´ y vjem videa to nemˇelo ˇz´adn´ y dopad. Zat´ıˇzen´ı CPU: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 0,31 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Bez volby pˇrek´odov´an´ı videa doch´azelo na obou stran´ach klient˚ u k obˇcasn´emu sek´an´ı pˇrenosu, ale video neztratilo na kvalitˇe. Zat´ıˇzen´ı CPU: 7 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 3,98 Mbit/s Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 7,62 Mbit/s
54
Edge-corE ES3528M-FLF Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• V dobˇe kdy se pˇren´aˇsely oba video toky, nebylo moˇzn´e sledovat plynule ani jeden. Jakmile vˇsak skonˇcil prvn´ı stream, kvalita na jeˇstˇe bˇeˇz´ıc´ım videu se zlepˇsila, ovˇsem i pˇresto pˇrenos trpˇel artefakty. Zat´ıˇzen´ı CPU: 3,66 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 0,41 Mbit/s Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 0,36 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇrenos prob´ıhal zcela bez zn´amek artefakt˚ u a nedokonalost´ı. Zat´ıˇzen´ı CPU: 3,86 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 6,22 Mbit/s Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 6,8 Mbit/s
Edge-corE ES3510MA Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• Video tok ani z jednoho serveru nelze plynule sledovat, jelikoˇz se ˇcasto naˇc´ıt´a, je poznamen´ano artefakty a sek´an´ım. Zat´ıˇzen´ı CPU: 5 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 0,33 Mbit/s Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 0,44 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇrenos ze serveru s adresou 224.1.1.1 byl zcela v poˇra´dku, oproti tomu klienti serveru 224.1.1.128 pˇrij´ımali v poˇra´dku video tok pouze prvn´ıch 10 vteˇrin, pak se pˇrenos neust´ale sekal a doch´azelo k naˇc´ıt´an´ı. Zat´ıˇzen´ı CPU: 6 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 4,15 Mbit/s Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 7,48 Mbit/s
SignaMax 065-7729 Testov´ an´ı pˇ ri povolen´ e volbˇ e pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇri testov´an´ı tohoto pˇrep´ınaˇce doch´azelo na stranˇe klient˚ u k ˇcast´ ym mrznut´ım pˇrenosu, mnohdy tato doba byla aˇz 5 sekund. Doˇslo tak´e k rozpadu ˇcasov´e synchronizace, kaˇzd´ y klient se nach´azel v jin´e ˇca´sti videa. Zat´ıˇzen´ı CPU: 2,38 %
55
Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 0,33 Mbit/s Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 0,44 Mbit/s Testov´ an´ı bez volby pˇ rek´ odov´ an´ı
• Pˇrenos obou vide´ı nepoznamenaly ˇza´dn´e nedokonalosti. Zat´ıˇzen´ı CPU: 1,92 % Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.128: 3,38 Mbit/s Pr˚ umˇern´ y datov´ y tok pro server 224.1.1.1: 7,32 Mbit/s
56
6.3.3
Pˇ renos mezi pˇ rep´ınaˇ ci
Pomoc´ı posledn´ı topologie obr. 6.14 nejsou testov´any vˇsechny pˇrep´ınaˇce. N´asleduj´ıc´ı metoda je demonstrativn´ı, aby bylo dok´az´ano, ˇze se video pˇren´aˇs´ı pomoc´ı multicastu a ne kaˇzd´ y tok videa zvl´aˇst’ ke kaˇzd´emu klientovi. Pˇri tomto testov´an´ı bude pouˇzito souboru s parametry podle tab. 6.3, zejm´ena pro jeho vysok´ y datov´ y tok. Porty, kter´ ymi budou pˇrep´ınaˇce spojeny budou z´amˇernˇe omezeny na pˇrenosovou rychlost 10 Mb/s, ˇc´ımˇz dojde k ovˇeˇren´ı, ˇze se ze serveru pos´ıl´a jen jeden video tok a podle pˇrihl´aˇsen´ ych klient˚ u bude tento video tok pˇrep´ınaˇcem na stranˇe klient˚ u duplikov´an.
Obr. 6.14: Rozloˇzen´ı poˇc´ıtaˇc˚ u a serveru pro druhou metodu testov´an´ı
Nastaven´ı pˇrep´ınaˇc˚ u je velmi obdobn´e jiˇz pˇredchoz´ımu nastaven´ı. Jedin´ y rozd´ıl je, ˇze nyn´ı byla potˇreba omezit rychlost jednoho portu na 10 Mb/s, ˇc´ımˇz se dos´ahne, ˇze porty spojen´ ych pˇrep´ınaˇc˚ u budou pracovat na t´eto rychlosti. Nen´ı nutno nastavovat pˇrenosovou rychlost na obou pˇrep´ınaˇc´ıch, porty pˇrep´ınaˇc˚ u pracuj´ı v reˇzimu dynamic auto. Staˇc´ı tedy nastavit jen jedin´emu portu pˇrenosovou rychlost na jednom pˇrep´ınaˇci, druh´ y port pro spojen´ı se pˇrizp˚ usob´ı. Z´aroveˇ n je pouˇzita pouze v´ ychoz´ı VLAN 1 takˇze vˇsechny porty patˇr´ı do t´eto VLAN jiˇz pˇri spuˇstˇen´ı pˇrep´ınaˇce. Kdyby bylo pouˇzito v´ıce virtu´aln´ıch s´ıt´ı, coˇz nen´ı, byla by potˇreba pˇri spojen´ı mezi pˇrep´ınaˇci pouˇz´ıt trunkovou“ linku, kter´a by zajistila znaˇcen´ı provozu, ale v tomto pˇr´ıpadˇe je ” st´ale pouˇzito adresn´ıho rozsahu 192.168.1.0 \24.
57
Nastaven´ı prvn´ıho pˇrep´ınaˇce na stranˇe serveru: Switch#conf t Switch(config)#interface vlan 1 Switch(config-if )#ip address 192.168.1.1 255.255.255.0 Switch(config-if )#exit Switch(config)#ip igmp snooping Switch(config)#ip igmp snooping querier Switch(config)#interface f0/7 Switch(config-if )#speed 10 Nastaven´ı druh´eho pˇrep´ınaˇce na stranˇe klienta: Switch#conf t Switch(config)#interface vlan 1 Switch(config-if )#ip address 192.168.1.2 255.255.255.0 Switch(config-if )#exit Switch(config)#ip igmp snooping Switch(config)#ip igmp snooping querier Tab. 6.6: Tabulka pˇrenosov´ ych rychlost´ı namˇeˇren´ ych u jednotliv´ ych klient˚ u Poˇc´ıtaˇc Pr˚ umˇern´a pˇrenosov´a rychlost [Mbit/s] PC1 8,5 PC2 8,8 PC3 7,9 PC4 5,8 PC5 7,5 PC6 8,9 PC7 9 Server 9,4 Z tab. 6.6 je zˇrejm´e, ˇze server m´a pr˚ umˇernou pˇrenosovou rychlost uploadu 9,4 Mbit/s, ˇc´ımˇz zabere t´emˇeˇr celou ˇs´ıˇrku p´asma na lince mezi pˇrep´ınaˇci. Klientskou ˇca´st tvoˇr´ı celkem sedm poˇc´ıtaˇc˚ u, z nichˇz pˇrij´ım´a kaˇzd´ y klient video tok o pr˚ umˇern´e rychlosti podle tab. 6.6. Po seˇcten´ı vˇsech pr˚ umˇern´ ych hodnot vyjde, ˇze celkov´a pˇrenosov´a rychlost je 56,4 Mbit/s. T´ımto je dok´az´ano, ˇze se video ˇs´ıˇr´ı ze serveru pomoc´ı multicastu a nen´ı moˇzn´e pˇren´aˇset po lince, kter´a vykazuje kapacitu 10 Mb/s pˇren´aˇset celkovˇe 56,4 Mbit/s. Proto posledn´ı aktivn´ı prvek v s´ıti, v tomto pˇr´ıpadˇe pˇrep´ınaˇc na stranˇe klient˚ u zduplikuje video tok pro vˇsechny klienty.
58
6.4
Rozbor zachycen´ ych paket˚ u
V t´eto ˇca´sti budou probr´any IGMP pakety, kter´e byly zachyceny bˇehem pˇrenosu videa pˇri prvn´ı metodˇe testov´an´ı. Prvn´ım nastaven´ ym filtrem bude protokol IGMP obr. 6.15, bude probr´an zejm´ena jeho v´ yznam v zachycen´ ych datech, teorie k tomuto protokolu viz kap. 4, zde budou vysvˇetleny v´ yznamy jednotliv´ ych IP adres.
Obr. 6.15: V´ ypis zachycen´ ych IGMP paket˚ u pomoc´ı programu Wireshark
Z v´ ypisu paket˚ u je zn´at nˇekolik IP adres, kter´e vˇsak nebyly definov´any. Jedn´a se o IP adresu 224.0.0.1, kter´a je definov´ana viz tab. 3.1, adresa reprezentuje vˇsechny syst´emy na dan´e pods´ıt´ı ˇcili i k osloven´ı vˇsech klient˚ u multicastov´eho pˇrenosu na dan´e pods´ıt´ı. Dalˇs´ı IP adresa je jiˇz definov´ana 224.1.1.1, tato adresa byla zvolena pˇri vys´ıl´an´ı pˇrenosu ze strany serveru. Ve v´ ypisu lze tak´e naj´ıt IP adresu maj´ıc´ı tvar 169.254.22.118. Adresa nese oznaˇcen´ı APIPA, automatick´a priv´atn´ı IP adresa, adresu z´ısk´a s´ıt’ov´a karta od operaˇcn´ıho syst´emu, kter´ y vyhodnotil, ˇze pˇridˇelen´ı IP adresy ze serveru DHCP selhalo, v tomto pˇr´ıpadˇe m˚ uˇze b´ yt tak´e na vinˇe virtu´aln´ı syst´em, kter´ y byl pˇri testov´an´ı pouˇzit. Posledn´ı z nezn´am´ ych IP adres zachycen´ ych programem Wireshark je adresa 239.255.255.250, adresa je urˇcena pro zjiˇst’ov´an´ı dostupn´ ych s´ıt’ov´ ych sluˇzeb pomoc´ı protokolu Simple Service Discovery Protocol (SSDP). Nutno tak´e zm´ınit, ˇze pˇri otevˇren´ı nˇekter´eho z udp/mpeg-1 paketu, je vidˇet, ˇze c´ılov´a MAC adresa je 01:00:5e:01:01:01. Tato adresa je z´ısk´ana mapov´an´ım multicastov´e IP adresy na MAC adresu. Vezme-li se IP adresa serveru, kter´ y pˇren´aˇs´ı video
59
tok na IP adrese 224.1.1.1, pak je nutno vz´ıt v potaz pravidla mapov´an´ı IP adres na MAC adresu. Postup je n´asleduj´ıc´ı.
6.4.1
Mapov´ an´ı multicastov´ e IP adresy na MAC
Obr. 6.16: Pˇr´ıklad mapov´an´ı IP adresy 224.1.1.1 na MAC adresu
Vysvˇetlen´ı mapov´an´ı IP adresy na MAC adresu demonstruje obr. 6.16, jak namapovat IP adresu 224.1.1.1 na MAC adresu, je nutno si IP adresu vyj´adˇrit v bin´arn´ı podobˇe stejnˇe tak i MAC adresu. MAC adresa m´a prvn´ıch 25 bit˚ u pevnˇe dan´ ych, s nimi tedy nelze nic dˇelat. Hexadecim´aln´ı vyj´adˇren´ı MAC adresy tedy m˚ uˇze nab´ yvat tento rozsah 0100.5e00.0000–0100.5e7f.ffff. Jak je vidˇet na obr. 6.16 oktety z MAC adresy s IP adresou nijak nemanipuluj´ı, aˇz 3. oktet ano a to tak, ˇze se s IP adresou nic nestane, jen se op´ıˇse vyj´adˇren´ı MAC adresy v 3. oktetu. Situace se ovˇsem zaˇc´ın´a mˇenit, kdyˇz se uvaˇzuje na 4. oktetu, kde je posledn´ı 25 bit z MAC adresy pevnˇe dan´ y. Na posledn´ıch 23 nejm´enˇe v´ yznamn´ ych bitech z MAC adresy je nutno si opsat vyj´adˇren´ı IP adresy. T´ımto se doc´ıl´ı namapov´an´ı IP adresy na MAC adresy. Nyn´ı uˇz sch´az´ı jen znovu pˇrev´est MAC adresu do hexadecim´aln´ıho tvaru. V´ yˇse zm´ınˇen´a v´ ysledn´a MAC adresa tedy bude m´ıt tvar 01-00-5E-01-01-01. Jak samotn´ y obr´azek napov´ıd´a, je nˇekolik moˇznost´ı vyj´adˇren´ı r˚ uzn´ ych IP adres na MAC adresu. Pˇresn´ y poˇcet, kter´ y lze namapovat na jednu MAC adresu je 32 IP adres.
60
7
´ ER ˇ ZAV
Bakal´aˇrsk´a pr´ace se vˇenuje t´ematu pˇrep´ınaˇce pro s´ıtˇe FTTX. V teoretick´e ˇc´asti je rozeb´ır´ana sluˇzba IPTV, kter´a pˇrin´aˇs´ı do svˇeta multimedi´aln´ıch sluˇzeb mnoho vylepˇsen´ı, napˇr. elektronick´ y programov´ y pr˚ uvodce, video na vyˇz´ad´an´ı nebo moˇznost pustit si pˇrenos ze z´aznamu. V praktick´e ˇc´asti bakal´aˇrsk´e pr´ace byly rozebr´any 3 metody testov´an´ı pˇrenosu video souboru. Podstata prvn´ıch dvou metod je shodn´a, protoˇze vych´az´ı z totoˇzn´e konfigurace pˇrep´ınaˇc˚ u. Samotn´e pˇr´ıkazy pro nastaven´ı jednotliv´ ych pˇrep´ınaˇc˚ u se liˇsily pouze nˇekolika drobnostmi napˇr. pro pˇrep´ınaˇce z d´ılny Cisco se pouˇz´ıv´a jako prvn´ı pˇr´ıkaz konfigurace configure terminal, zat´ımco pro ostatn´ı postaˇcuje pˇr´ıkaz configure. Na pˇrep´ınaˇci Cisco WS-C2960-24TT-L byl pouˇzit pouze z´akladn´ı IOS (operaˇcn´ı syst´em pˇrep´ınaˇce), kter´ y pro testov´an´ı dostaˇcoval. Nebylo proto zapotˇreb´ı ˇz´adn´ ych dalˇs´ıch pˇr´ıkaz˚ u, kter´e by IOS nemusel podporovat. Jedin´ ym nedostatkem bylo, ˇze se na pˇrep´ınaˇci nepodaˇrilo nastavit metodu pˇrep´ın´an´ı. P˚ uvodn´ım n´avrhem testov´an´ı pˇrenosu videa bylo pˇripojit FTP pˇrenos k samotn´emu testov´an´ı. Pokud by doˇslo k pˇripojen´ı FTP pˇrenosu, bylo by zp˚ usobeno zkreslen´ı v´ ysledk˚ u, protoˇze by byla mˇeˇren´a sp´ıˇse z´atˇeˇz na samotn´em pˇrep´ınaˇci, nikoliv testov´an´ı pˇrenosu streamu. Pˇrestoˇze v´ ysledky prvn´ıch dvou metod si jsou velmi podobn´e, daj´ı se odliˇsit pomoc´ı pˇren´aˇsen´ ych vide´ı. Jedinou nev´ yhodou mˇeˇren´ı bylo, ˇze klientsk´e ˇca´sti musely b´ yt nastaveny dopˇredu, a proto se v zachycen´ ych paketech objevily pakety IGMP jeˇstˇe pˇred samotn´ ym pˇrenosem. Spr´avn´e nastaven´ı s´ıt’ov´ ych karet bylo moˇzn´e ovˇeˇrit pomoc´ı programu VLC a spuˇstˇen´eho programu Wiresharku. Pˇri spuˇstˇen´ı programu VLC a pˇrihl´aˇsen´ı se do multicastov´e skupiny, kter´a nemus´ı existovat, s´ıt’ov´a karta odeˇsle IGMP paket s pˇrihl´aˇsen´ım do multicastov´e skupiny, obsah paketu je pak zachycen pomoc´ı programu Wireshark. Zdrojov´a adresa tohoto paketu by pak byla IP adresa poˇc´ıtaˇce a c´ılov´a IP adresa pr´avˇe adresa zadan´a v programu VLC. Pro posledn´ı metodu, jej´ımˇz c´ılem bylo dok´azat pˇrenos videa pomoc´ı multicastu, bylo zˇrejm´e, ˇze server odes´ılal data rychlost´ı 9,4 Mb/s, pˇriˇcemˇz klient˚ u bylo v´ıce, tud´ıˇz byla tato rychlost nˇekolikan´asobnˇe pˇrekroˇcen´a. Linka spojen´ı mezi jednotliv´ ymi pˇrep´ınaˇci byla omezen´a na rychlost 10 Mb/s pomoc´ı pˇr´ıkazu speed 10. Nastaven´ı je opˇet obdobn´e i pro ostatn´ı pˇrep´ınaˇce. Pˇrep´ınaˇce byly voleny tak, aby podporovaly funkci IGMP Snooping (viz kap. 6.1). Pˇrep´ınaˇc SignaMax 065-7710, kter´ y byl zpoˇca´tku zahrnut do testovan´ ych zaˇr´ızen´ı, podporuje tuto funkci manu´alovˇe. Detailnˇejˇs´ı nastaven´ı vˇsak nebylo moˇzn´e, protoˇze IGMP Snooping byl bud’ aktivn´ı, pasivn´ı nebo vypnut. Po povolen´ı funkce IGMP Snooping stanice neust´ale pouˇz´ıvaly protokol IGMPv3 a po n´asledn´em pˇrepnut´ı na pasivn´ı m´od nebyly odes´ıl´any IGMP pakety.
61
Z dosaˇzen´ ych v´ ysledk˚ u pro vˇsechny pˇrep´ınaˇce, kter´e byly testov´any s povolenou volbou pˇrek´odov´an´ı, jsou v´ ysledky t´emˇeˇr shodn´e. Video ve standardn´ım rozliˇsen´ı pˇren´aˇsely pˇrep´ınaˇce Edge-corE a SignaMax pouze s obˇcasn´ ymi zn´amky artefakt˚ u a nedokonalostmi. Pro pˇren´aˇsen´ı videa ve vysok´em rozliˇsen´ı s povolenou volbou pˇrek´odov´an´ı nelze vybrat vhodn´ y pˇrep´ınaˇc. Na stran´ach klient˚ u vˇzdy doch´azelo bud’ k rozpadu ˇcasov´e synchronizace, v´ yskyt˚ um artefakt˚ u nebo naˇc´ıt´an´ı video toku z vyrovn´avac´ı pamˇeti. Pro vys´ıl´an´ı vide´ı v libovoln´em rozliˇsen´ı bez moˇznosti pˇrek´odov´an´ı lze pouˇz´ıt jak´ ykoliv pˇrep´ınaˇc z tˇechto testovan´ ych. Kaˇzd´ y z nich pˇren´aˇsel streamy bez zn´amek artefakt˚ u a nedokonalost´ı. Jedin´ ym omezen´ım pˇrep´ınaˇce EdgecorE ES3510MA je poˇcet port˚ u pro pˇripojen´ı koncov´ ych stanic. V podnikov´ ych s´ıt´ıch by tento pˇrep´ınaˇc zˇrejmˇe nenaˇsel uplatnˇen´ı, jelikoˇz obsahuje pouze 8 FastEthernet port˚ u.
62
LITERATURA ´ D.; BURGET, R.; MULLER, ¨ [1] KOMOSNY, J. Zmˇeny ve svˇetˇe IPTV. Elektrorevue - Internetov´y ˇcasopis, 2009, roˇc. 2009, ˇc. 55, s. 1–11. ISSN: 1213–1539. [2] Iptv.digizone.cz [online]. c2005–2010, [cit. 2010-12-03]. Co je IPTV a v ˇcem se liˇs´ı od kabelov´e televize. Dostupn´e z URL:
. [3] Iptv.digizone.cz [online]. c2005–2010, [cit. 2010-12-03]. Co vˇsechno nab´ız´ı IPTV. Dostupn´e z URL:
. ˇ ´I, J; ZEMAN, T. Uvod ´ [4] KREJC do IPTV. Pandatron – Elektrotechnick´y magaz´ın [online]. 8.4.2009, [cit. 2010-12-03]. Dostupn´e z URL:
. [5] KODERA, J. Abako.cz [online]. 19.1.2007, [cit. 2010-12-03]. Jiko Blog. Dostupn´e z URL: . [6] PETERKA, J. Lupa.cz [online]. 24.8.2006, [cit. 2010-12-03]. Jak funguje IPTV?. Dostupn´e z URL: . [7] LANE, D. Fiberoptics4sale.com [online]. c2010, [cit. 2010-12-02]. Optical Fiber Tutorial. Dostupn´e z URL: . [8] FILKA, M. Optoelektronika pro telekomunikace a informatiku. Brno : M. Filka, 2009. 369 s. ISBN 978-80-86785-14-1. [9] Scinet.cz [online]. 2010, [cit. 2010-12-03]. Google zaˇcne testovat dom´ac´ı pˇr´ıpojky s rychlost´ı 1 Gbit/s. Dostupn´e z URL: . [10] KEISER, G. FTTX concepts and applications. Canada : Willey, 2006. 312 s. ISBN 978-0471704201. ´ ZKA, ˇ [11] LAFATA, P.; VODRA J. Rozvoj pˇr´ıpojek FTTx. Elektrorevue - Internetov´y ˇcasopis, 2010, roˇc. 2010, ˇc. 23, s. 1-8. ISSN: 1213–1539. [12] Hps.mallat.cz [online]. 03.09.2003, [cit. 2010-12-03]. Co je co v IT > Optick´e vl´akno a kabely. Dostupn´e z URL: .
63
ˇ ˇ AK, ´ [13] BROUCEK, J.; DVOR P. FTTx – technologie pro posledn´ı m´ıli. NET GURU [online]. 12.5.2010, [cit. 2010-12-03]. Dostupn´e z URL: . [14] Cisco Systems. Cisco.com [online]. 1999, [cit. 2010-11-07]. IP Multicast Deployment Fundamentals. Dostupn´e z URL: . [15] Cisco Systems. Cisco.com [online]. c2010, [cit. 2010-11-07]. Multicast Quick Start Configuration Guide. Dostupn´e z URL: . [16] STEWART, B. CCNP BSCI Official Exam Certification Guide. 4th edition. Indianapolis : Cisco Press, 2008. 638 s. ISBN 978-1-58720147-9. [17] IANA. Iana.org [online]. 1994, 2010-11-05 [cit. 2010-11-07]. IPv4 Multicast Address Space Registry. Dostupn´e z URL: . [18] DEERING, S. Host Extensions for IP Multicasting. Internet Engineering Task Force [online]. 1989, Request for Comments: 1112, [cit. 2010-12-03]. Dostupn´e z URL: . [19] FENNER, W. Internet Group Management Protocol, Version 2. Internet Engineering Task Force [online]. 1997, Request for Comments: 2236, [cit. 2010-1203]. Dostupn´e z URL: . [20] WILLIAMSON, B. Developing IP Multicast Networks : Volume 1.. Indianapolis : Cisco Press, 2000. 592 s. ISBN 978-1578700776. ´ [21] FILIP, O. Uvod do IP multicastu. Lupa [online]. 2004, [cit. 2010-12-04]. Dostupn´e z URL: . [22] ORNAGHI, A. Alor.antifork.org [online]. 2002, [cit. 2010-12-04]. IGMPv3. Dostupn´e z URL: . [23] LAMMLE, T. CCNA : Certified Network Associate.. Canada : Wiley, 2007. 966 s. ISBN 978-0-470-11008-9.
64
[24] J. VELTE, T.; T. VELTE, A. S´ıt’ov´e technologie Cisco.. Brno : Computer Press, 2003. 800 s. ISBN 80-7226-857-0. [25] Electronics-manufacturers.com [online]. 15.11.2006, [cit. 2010-12-06]. Dostupn´e z URL: .
65
˚ VELICIN ˇ SEZNAM SYMBOLU, A ZKRATEK ACL Access Control List APIPA Automatic Private IP Addressing AVC Advanced Video Coding CPU Central Processing Unit DSLAM Digital Subscriber Line Access Multiplexer DVB-C Digital Video Broadcasting - Cable DVB-H Digital Video Broadcasting - Handheld DVB-S Digital Video Broadcasting - Satellite DVB-T Digital Video Broadcasting - Terrestrial EPG Electronic Programming Guide GUI Graphical User Interface HD
High Definition
IANA Internet Assigned Numbers Authority IGMP Internet Group Management Protocol ILD Injection Laser Diode IPTV Internet Television protokol IP
Internet Protocol
ISO International Organization for Standardization ISP
Internet Service Provider
KN
KolejNet
LAN Local Area Network LED Light Emitting Diode MAC Media Access Control MPEG Motion Picture Experts Group
66
OSI Open Systems Interconnection PC
Personal Computer
PPV Pay per View QoS Quality of Service RP
Rendezvous Point
SD
Standard Definition
SFP Small form-factor Pluggable STP Shielded Twisted Pair TCP Transmission Control Protocol TTL Time to Live UDP User Datagram Protocol UTP Unshielded Twisted Pair VCR Video Cassete Recorder VLC VideoLAN Client VoD Video on Demand VPN Virtual Private Network WAN Wide Area Network
67
ˇ ´ILOH SEZNAM PR A Namˇ eˇ ren´ e pˇ renosov´ e rychlost´ı 69 A.1 Hodnoty pro jednotliv´e pˇrep´ınaˇce s jedn´ım video tokem . . . . . . . 69 A.2 Hodnoty pro jednotliv´e pˇrep´ınaˇce s dvˇema video toky . . . . . . . . 72 B Obsah CD
74
68
A
ˇ REN ˇ ´ PRENOSOV ˇ ´ RYCHLOST´I NAME E E
A.1
Hodnoty pro jednotliv´ e pˇ rep´ınaˇ ce s jedn´ım video tokem Tab. A.1: Cisco WS-C2960-24TT-L
Poˇc´ıtaˇc PC1 PC2 PC3 PC4 PC5 PC6 PC7 PC8 SERVER Pr˚ umˇer
SD SD 720p MP4 pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] [Mbit/s] 0,667 3,9 0,29 0,615 3,7 0,26 0,53 3,3 0,208 0,454 2,8 0,363 0,475 3,7 0,442 0,404 3,2 0,377 0,744 3,1 0,392 0,641 3,1 0,58 0,707 4,1 0,583 0,582 3,433 0,388
69
720p MP4 720p MKV pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] 1,6 0,328 1,4 0,204 1,3 0,177 2,1 0,314 2 0,362 2,3 0,381 2 0,497 2,3 0,465 2,4 0,431 1,933 0,351
720p MKV pˇrek. OFF [Mbit/s] 8,5 7,6 7,1 5,9 7,4 5,5 6,7 7,4 8,4 7,167
Tab. A.2: Edge-corE ES3510MA
Poˇc´ıtaˇc PC1 PC2 PC3 PC4 PC5 PC6 PC7 SERVER Pr˚ umˇer
SD SD 720p MP4 pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] [Mbit/s] 0,801 3,7 0,355 0,764 3,5 0,313 0,707 3,2 0,303 0,607 2,8 0,222 0,686 3,1 0,379 0,537 2,5 0,186 0,509 3,1 0,462 0,893 3,9 0,367 0,688 3,225 0,3234
720p MP4 720p MKV pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] 2,1 0,404 1,8 0,384 1,8 0,256 1,5 0,192 1,9 0,231 1,1 0,171 2,5 0,417 2,3 0,347 1,875 0,3003
720p MKV pˇrek. OFF [Mbit/s] 5,6 5,4 5 4,2 5,1 3,7 4,2 5,9 4,888
Tab. A.3: Cisco WS-C3560v2-24PS
Poˇc´ıtaˇc PC1 PC2 PC3 PC4 PC5 PC6 PC7 PC8 SERVER Pr˚ umˇer
SD SD 720p MP4 pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] [Mbit/s] 0,733 3,8 0,349 0,669 3,7 0,333 0,571 3,2 0,299 0,46 2,8 0,214 0,516 3,2 0,299 0,402 2,5 0,192 0,365 2,3 0,188 0,682 1,8 0,116 0,787 4,2 0,385 0,576 3,056 0,264
70
720p MP4 720p MKV pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] 2,3 0,387 2,3 0,379 2,4 0,358 2,1 0,323 2,3 0,346 2,2 0,313 1,5 0,444 1,8 0,382 2,1 0,408 2,111 0,371
720p MKV pˇrek. OFF [Mbit/s] 5,8 5,5 5,4 4,7 4,8 4,5 4,3 4,5 5,4 4,989
Tab. A.4: Edge-corE ES3528M
Poˇc´ıtaˇc PC1 PC2 PC3 PC4 PC5 PC6 PC7 PC8 SERVER Pr˚ umˇer
SD SD 720p MP4 pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] [Mbit/s] 0,817 3,1 0,26 0,413 3,1 0,223 0,75 3 0,192 0,682 3,1 0,284 0,766 4,2 0,302 0,683 3 0,387 0,616 2,7 0,352 0,764 3,4 0,423 0,683 3,1 0,387 0,686 3,1899 0,312
720p MP4 720p MKV pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] 2,1 0,385 2,1 0,363 2,3 0,336 2,2 0,289 2,3 0,327 2 0,478 2,1 0,37 2,2 0,413 2,4 0,423 2,189 0,376
720p MKV pˇrek. OFF [Mbit/s] 6 5,7 5,9 7,2 7,4 7 8,2 7,1 6,7 6,8
Tab. A.5: SignaMax 065-7729
Poˇc´ıtaˇc PC1 PC2 PC3 PC4 PC5 PC6 PC7 PC8 SERVER Pr˚ umˇer
SD SD 720p MP4 pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] [Mbit/s] 0,846 3,5 0,289 0,802 3,3 0,289 0,753 3,1 0,264 0,615 3,1 0,272 0,697 4,3 0,217 0,501 3,1 0,183 0,766 4,1 0,207 0,937 3,2 0,187 0,914 3,8 0,341 0,759 3,5 0,2499
71
720p MP4 720p MKV pˇrek. OFF pˇrek. ON [Mbit/s] [Mbit/s] 2,1 0,357 2,3 0,348 2,2 0,334 2,3 0,311 2,2 0,368 2,2 0,298 2,1 0,281 2,1 0,253 2,2 0,373 2,189 0,325
720p MKV pˇrek. OFF [Mbit/s] 8,5 8,2 7,7 6,7 7 7,8 6,6 7,4 8,2 7,5667
A.2
Hodnoty pro jednotliv´ e pˇ rep´ınaˇ ce s dvˇ ema video toky Tab. A.6: Souhrn pˇrenosov´ ych rychlost´ı pro server 224.1.1.128 1/2
Poˇc´ıtaˇc C2960 C3560v2 EC ES3510MA 224.1.1.128 pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON pˇrek. OFF PC1 0,283 3,3 0,26 3,4 0,282 3,9 PC3 0,354 3,3 0,268 4,1 0,383 4,5 PC5 0,369 4,1 0,377 4,3 0,397 4,9 PC7 0,383 4,7 0,39 4,9 Server 0,255 3 0,231 3,2 0,26 3,3 Pr˚ umˇer 0,3288 3,68 0,3052 3,98 0,3305 4,15
Tab. A.7: Souhrn pˇrenosov´ ych rychlost´ı pro server 224.1.1.128 2/2 Poˇc´ıtaˇc EC ES3528M SignaMax 065-7729 224.1.1.128 pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON pˇrek. OFF PC1 0,406 4,1 0,358 2,8 PC3 0,426 8,7 0,387 3,3 PC5 0,437 5,1 0,365 3,4 PC7 0,423 6,3 0,234 4,1 Server 0,379 6,9 0,312 3,3 Pr˚ umˇer 0,4142 6,22 0,3312 3,38
72
Tab. A.8: Souhrn pˇrenosov´ ych rychlost´ı pro server 224.1.1.1 1/2
Poˇc´ıtaˇc C2960 C3560v2 EC ES3510MA 224.1.1.1 pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON pˇrek. OFF pˇrek. ON pˇrek. OFF PC1 0,518 8,2 0,54 8,4 0,408 7,2 PC3 0,493 7,5 0,487 7,7 0,464 6,9 PC5 0,457 6,7 0,455 7 0,485 7,1 PC7 0,436 6,3 0,416 6,2 Server 0,566 8,7 0,574 8,8 0,422 8,7 Pr˚ umˇer 0,494 7,48 0,4944 7,62 0,44475 7,475
Tab. A.9: Souhrn pˇrenosov´ ych rychlost´ı pro server 224.1.1.1 2/2 Poˇc´ıtaˇc EC ES3528M SignaMax 065-7729 224.1.1.1 Trans ON Trans OFF Trans ON Trans OFF PC1 0,412 7,5 0,389 7,7 PC3 0,349 6,7 0,444 7,3 PC5 0,306 7,6 0,453 6,9 PC7 0,381 5,4 0,487 6 Server 0,351 6,8 0,402 8,7 Pr˚ umˇer 0,3598 6,8 0,435 7,32
73
B
OBSAH CD
Na CD je pˇriloˇzena elektronick´a verze bakal´aˇrsk´e pr´ace a zdrojov´e k´ody v programu LATEX k jej´ımu pˇreloˇzen´ı.
74