SVĚT V HLEDÁČKU
UMĚNÍ A PRAXE FILMAŘINY PRO ZAČÁTEČNÍKY
Petr Špetla
Všechna práva vyhrazena © 2014 Petr Špetla email:
[email protected] mobil: (+420) 736 270 070 web: http://petrspetla.cz eshop: http://eshop.petrspetla.cz/
1
O autorovi Bylo mi osmnáct, když mi kamera zkřížila cestu. Do školy přišla nabídka pracovat na celovečerním filmu. Dělal jsem asistenta, ale potají pokukoval pod ruce kameramanovi. Ta práce se mi líbila. Snoubila v sobě vše, co jsem od života chtěl – kreativu, cestování, dobrodružství. Jednoduše úplný opak stereotypního života od šesti do dvou. Dál jsem chodil do školy a začal natáčet sportovní videa s Jakubem Dohnalem. Dobrým kamarádem a špičkovým freerunnerem. Videa měla ohlas a ne jen na youtube. I díky nim jsem dostal pozvánku ke spolupráci na Birell Cykloškole 2011. A ta mi otevřela dveře ještě dál. Začal jsem natáčet videoklipy, reklamy, psát filmy – jednoduše poznávat a ohmatávat si různá odvětví oboru. Sport mě ale provází dodnes. Mým hlavním projektem je celovečerní film Gravitation o sportovní špičce České republiky.
2
Obsah Úvod ................................................................................................... 7 1. Digitální revoluce ........................................................................ 8 2. Jak si správně vybrat techniku ................................................. 10 2.1. Výběr zařízení podle druhu práce .................................... 10 2.1.1. Zpravodajství ............................................................... 10 2.1.2. 2.2.
Hraná tvorba ........................................................... 11
Popis vlastností kamer a fotoaparátů ......................... 11
2.2.1. Rozlišení ....................................................................... 12 2.2.2.
Typ snímacího čipu ............................................... 18
2.2.3.
Velikost snímacího čipu........................................ 20
2.2.4.
Objektivy ................................................................. 25
2.2.5.
Formát videa a kodek ............................................ 29
2.2.6.
Paměťové karty ...................................................... 36
2.3.
Zvuk ................................................................................. 37
2.3.1. Mikrofony ..................................................................... 37 2.3.2. 2.4.
Externí rekordér ..................................................... 45
Gripová technika ............................................................ 46
2.4.1. Stativ ............................................................................. 46 2.4.2.
Slider ........................................................................ 47
2.4.3.
Steadycam ............................................................... 47
2.4.4.
Jeřáb ......................................................................... 49
3
2.4.5.
Dolly......................................................................... 49
2.4.6.
Cablecam ................................................................. 50
2.4.7.
Copter ...................................................................... 51
2.4.8.
Další gripová technika........................................... 52
3. Nastavení fotoaparátu: expozice a vyvážení bílé ................. 52 3.1. Expozice ............................................................................... 52 3.1.1. Clona (Iris) ................................................................... 54 3.1.3. Citlivost (ISO) .............................................................. 59 3.1.4. ND filtr .......................................................................... 60 3.1.5. Polarizační filtr ............................................................ 62 3.1.6. Pomůcky k nastavení expozice ................................. 62 3.2. Vyvážení bílé ....................................................................... 68 4. Kompozice .................................................................................. 70 4.1. Pravidlo třetin ..................................................................... 70 4.2. Zlatý řez ............................................................................... 71 4.3. Trojúhelníková kompozice ............................................... 72 4.4. Symetrická kompozice ....................................................... 73 4.5. Diagonály a linie ................................................................. 73 4.6 Rámování .............................................................................. 74 5. Velikost záběru .......................................................................... 75 5.1. Velký celek (VC) ................................................................. 75 5.2. Celek (C) .............................................................................. 76
4
5.3. Americký plán ..................................................................... 77 5.4. Polocelek (PC) ..................................................................... 77 5.5. Polodetail (PD).................................................................... 78 5.6. Detail (D) ............................................................................. 78 5.7. Velký detail (VD) ................................................................ 79 5.8. Point of view (POV)............................................................ 79 6. Střihová skladba......................................................................... 81 6.1. Střihová osa ......................................................................... 81 6.1.1. Pravá a levá kantna ..................................................... 82 6.1.2. Protipohled .................................................................. 84 7. Nastavení horizontu.................................................................. 86 7.1. Na spodní horizontální linii.............................................. 86 7.2. Na střed ................................................................................ 86 7.3. Na horní horizontální linii ................................................ 87 8. Rakurs – Sklon kamery ............................................................. 88 8.1. Nadhled................................................................................ 88 8.2. Podhled ................................................................................ 88 8.3. Nahnutí linie obzoru .......................................................... 89 8.4. Úroveň očí............................................................................ 90 9. Optická kresba............................................................................ 91 9.1. Deformace perspektivy ...................................................... 91 9.2. Širokoúhlé objektivy .......................................................... 91
5
9.3. Teleobjektivy....................................................................... 92 10. Hloubka obrazu ........................................................................ 93 11. Hloubka ostrosti ...................................................................... 95 12. Pohyb kamery........................................................................... 96 12.1. Panoramatický pohyb – švenk ....................................... 96 12.2. Zoom .................................................................................. 96 12.3. Nájezd ................................................................................ 96 12.4. Odjezd ................................................................................ 96 12.5.
Pohyb kamerového jeřábu ........................................ 97
12.6.
Záběr z ruky ................................................................ 97
13. Kontrast scény ......................................................................... 98 14. Světla ......................................................................................... 99 15. Color grading ......................................................................... 111 15.1. Korekce obrazu ............................................................... 112 15.2. Grading ............................................................................ 116 15.2.1. Vinětace.................................................................... 116 15.2.1. Teal and orange ....................................................... 116 Závěr .............................................................................................. 119 Seznam doporučené literatury................................................... 120 Filmové školy v České republice ................................................ 120
6
Úvod Svět za hledáčkem se mění a stejně s ním i ten přímo v něm. Posledních pět let bylo pro nezávislé filmaře v mnohém revoluční. Z videa se může stát celosvětový fenomén jen díky nasdílení na sociálních sítích. Technika je čím dál tím kvalitnější, ale velká konkurence drží její ceny dole. I proto počet lidí dívajících se na svět z poza hledáčku roste. Právě proto jsem napsal tuto knihu. Jsou v ní zahrnuty všechny otázky, které jsem si ohledně kamery a filmu za posledních pět let položil a jejichž odpovědi jsem složitě hledal. Tady jsou všechny na jednom místě
- vysvětlené
jednoduše, stručně a s názornými příklady přímo z mojí vlastní praxe. Nestačí totiž jen zmáčknout červené tlačítko. Filmová řeč je důležitá a jen, když se jí naučíte mluvit vás vaši diváci správně uslyší.
7
1. Digitální revoluce Počátek digitální revoluce se dá vysledovat zpět do roku 2008, kdy společnost RED oznámila příchod kamery Red Scarlet s vyměnitelnými objektivy, velkým čipem a 3K rozlišením za tři tisíce dolarů. To vzbudilo velká očekávání. Nejlevnějším řešením pro kreativní tvorbu do té doby bylo použití spotřební kamery v kombinaci s DOF adaptérem. Ani to ale nebylo ideální. Konstrukce byla nemotorná. Optický člen navíc ubíral světlo dopadající na čip. Výstup byl silně komprimovaný a měl malý dynamický rozsah. Společnost RED kameru Scarlet nakonec nevydala1, ale pravděpodobně inspirovala Nikon, který ve stejném roce oznámil první zrcadlovku s možností natáčet HD video Nikon D90. Výhod oproti původnímu řešení znamenala zrcadlovka schopná natáčet video hodně. Měla větší čip, mnohem menší tělo a vyměnitelné objektivy schopné pokrýt celou škálu ohnisek. Brzy se přidali další tradiční výrobci fotoaparátů. Po Nikonu uvedl Canon model 500D, následně 5D Mark2. Zapojení více značek do boje o zákazníka, který chce natáčet na fotoaparát, drží cenu dole a zvyšuje kvalitu dodnes. Do roku 2008 přitom v nízkorozpočtovém segmentu2 natáčeli jen řemeslníci na zpravodajskou kameru. Jejich úkolem bylo pouze zaznamenat realitu, proto nemuseli znát ani základy 1 Společnost RED název Scarlet použila pro jinou kameru vydanou o pět let později. 2 Do jednoho milionu korun.
8
filmové řeči. Nástup digitálních fotoaparátů schopných natáčet video tzn. VDSLR3 pro ně znamenal ledovou sprchu. VDSLR trpěly problémy jako jsou moaré, aliasing a nepřílišnou detailností obrazu. Jejich vlastnosti ale otevřely nové možnosti pro kreativní užití. Disponovaly velkým čipem, slušným dynamickým rozsahem a možností pracovat s hloubkou ostrosti ve všech ohniscích. Zaznamenávání reality se proměnilo v kreativní tvorbu. Jedinou hranicí pro autora byla najednou jen jeho vlastní představivost. Kdo ale doposud neřešil, jak pracovat s kompozicí ani světlem a neznal filmovou řeč, byl náhle na stejné úrovni jako začátečník.
3 Video digital singl-lens camera
9
2. Jak si správně vybrat techniku Pro začátečníka není jednoduché zorientovat se v nabídce technického vybavení. Často dá na radu známého, který už nějaké záznamové zařízení vlastní. Nabídka se ale neustále mění a půl roku staré doporučení už nemusí být aktuální a tím pádem nejvýhodnější. Název produktu, který si máte jít teď hned koupit se v této knize nedočtete, ale zjistíte na jaké vlastnosti se při výběru zaměřit.
2.1. Výběr zařízení podle druhu práce Základním kritériem při výběru techniky je otázka, zda se chcete soustředit na zpravodajství, nebo hranou tvorbu. U zpravodajství je klíčový záznam neopakovatelného momentu a jeho rychlá distribuce. Vizuální kvalita není důležitá.
4
U
hrané tvorby jde naopak o maximální možnou vizuální kvalitu podporující děj. Každý moment lze opakovat.
2.1.1. Zpravodajství Pro zpravodajství je nejvhodnější koupě zpravodajské kamery. Její tělo je ergonomicky uzpůsobeno stylu natáčení. Kromě
4
Některé televize dokonce experimentují s natáčením na mobilní telefony. Česká televize použila záběry natočené na IPhone.
10
všech potřebných konektorů na zvuk a video má většinou napevno připevněný objektiv s velkým rozsahem ohniskových vzdáleností. Díky malému čipu je automatické ostření rychlé, spolehlivé a pohodlně tak zvládáte zaznamenat rychlý sled událostí. Stejný malý čip ale znamená omezení v rámci kreativního natáčení.
2.1.2. Hraná tvorba Pro natáčení narativní tvorby vybírejte mezi fotoaparátem a kamerou s velkým čipem s vyměnitelnými objektivy. Díky tomu tak budete moc pracovat s ohniskovými vzdálenostmi a hloubkou ostrosti. Fotoaparáty jsou všeobecně levnější a menší. Chybí jim ale konektory jako HD-SDI, nebo XLR a neumí natáčet do nekomprimovaného formátu. Rozdíl mezi nimi se ale zmenšuje. U nových fotoaparátů zaměřených na video už není složité ovládat manuální funkce.
2.2. Popis vlastností kamer a fotoaparátů Při výběru zařízení bude pravděpodobně hrát hlavní roli rozpočet. Čím těžší fotoaparát/kamera bude, tím dražší bude
11
i příslušenství (stativ, steadycam...). Objektivy pokrývající FF čipy (35mm) budou dražší a pravděpodobně i větší, než objektivy pokrývající Micro 4/3. Do toho si musíte uvědomit, zda-li budete obraz hodně postprodukčně upravovat. Pokud ano, budete požadovat zařízení se záznamem do ProRes a nebo RAW. To sebou přinese i velké nároky na zpracování a data. V následující části proberu základní vlastnosti a neduhy s tím spojené.
2.2.1. Rozlišení Snímací čip se skládá z pixelů. Pixel je bod, který zaznamenává jednu barvu (R,G nebo B). Každý pixel má svoje souřadnice umístění. Počet pixelů udává rozlišení zařízení. S rozlišením se můžete setkat u všech zobrazovacích a záznamových zařízení Označení
Velikost
PAL
720 x 576
HD 720 (720p)
1280 x 720
HD 1080 (1080p)
1920 x 1080
2K
2048 x 1080
4K (UHD) (2160p)
4096 x 1714
12
4K se začalo měnit ve standard s příchodem prvních dostupných fotoaparátů v roce 2014. Mezi nejprodávanější přístroje, které rozlišení 4096 x 1714 umí, patřil v tom roce jednoznačně Panasonic GH4. Obecně natáčení do 4k přináší několik výhod. Když záběry natočené do 4k postprodukčně zmenšíte na Full HD, sníží se i šum. 8bit 4K výstup lze navíc převést do 10bit Full HD 4:4:4. Samotný materiál ve 4K pak půjde použít i v budoucích letech, protože podle studie zveřejněné firmou Sony divák v běžné domácnosti nerozpozná rozdíl mezi 4K a rozlišením vyšším. I v digitálních kinech se mimochodem většinou promítá ve 2K.
13
2.2.1.1. Aliasing Vada obrazu, která vzniká kvůli nedostatečnému počtu pixelů pro zachycení všech detailů v obrazu (viz. zubatý klobouk).
V praxi se s aliasingem setkáte u obrazu s nižším rozlišením, řekněme do HD 720 a u fotoaparátů, které používají tzv. line skipping česky přeskakování řádků. Fotoaparát, který má například čip s rozlišením 24Mpx musí obraz na Full HD nějakým způsobem zmenšit. Samotné zmenšení by bylo ale příliš náročné na procesor a proto výrobci přišli s přeskakováním řádků. Výsledkem je ale bohužel méně efektivní rozlišení a tím i méně kvalitní obraz.
14
Pro znázornění přikládám na porovnání framy z Canon 60D (Full HD) a Red Epic (4K zmenšeno na Full HD).
Canon 60D
Red Epic
15
Poměr stran – formát obrazu Údaje 4:3, 16:9 a 2,35 jsou nejznámější a nejpoužívanější poměry svislé a vodorovné strany používané u filmu a videa. 4:3 je původní televizní formát, který se používal od vynálezu televize. Od roku 2000 ho nahrazuje širší formát 16:9.
2,35:1 nebo-li cinemascope je standardní kino formát. Zajímavostí je, že za jeho vznikem stál konkurenční boj televize a Hollywoodu. Scenerické záběry, které formát umožnil měly přilákat diváky od televizí zpět do biografů.5
Tvůrci se však museli vypořádat se dvěma problémy. Neúplné zaplnění filmového políčka plýtvalo drahou filmovou surovinou. 5
Až do roku 1957 měly kino a televize podobný formát TV – 1,33:1; kino – 1,375:1
16
Formát 2,35 promítaný v kině.
Řešením bylo začít natáčet na anamorfní objektivy, které obraz natáhly na celé filmové políčko.Vyšší rozlišení znamenalo vyšší kvalitu. V kinech se obraz zpětně zužoval pomocí anamorfní čočky na projektoru.
Druhý problém nastal v případě kdy se měl širokoúhlý film vysílat v televizi. Obraz musel být oříznut a to sebou neslo rozhodnutí co divákovi ukázat a co ne.
Dvě různé varianty ořezu 4:3 pro televizní vysílání.
17
Tip: Pokud chcete natáčet do cinemascope formátu, ale vaše zařízení to neumožňuje, můžete obraz oříznout v postprodukci. Rozlišení, které odpovídá cinemascope ve Full HD je 1920 x 817. Dávejte si ale pozor na kompozici. Pomoci vám v tom může přelepení části displeje.
2.2.2.
Typ snímacího čipu
Důležitou součástí každé kamery i fotoaparátu je snímací čip. Snímací čip se skládá z buněk. Každá buňka dokáže registrovat světlo a vyhodnocovat jeho intenzitu. Rozlišujeme dva základní typu čipů a to CCD a CMOS.
2.2.2.1. CCD snímací čip CCD čip má vyšší citlivost na světlo a proto se používá u průmyslových kamer a astronomických dalekohledů. Dříve se používal i u zpravodajských kamer. Maximální snímací rychlost je u CCD čipů 1080 60p.
2.2.2.2. CMOS snímací čip CMOS čip v současné době převládá. Používá se ve všech typech digitálních zařízení od mobilních telefonů po profesionální kamery. Jeho výroba je mnohem levnější než u CCD. Vyrábí se stejným způsobem jako procesory do počítačů, má mnohem nižší spotřebu ale přitom vyšší snímací rychlost než CCD čipy. S jeho konstrukcí ale souvisí několik neduhů.
18
2.2.2.2.1. Rolling shutter effect Elektronická závěrka, kterou k natáčení používá většina digitálních zařízení, exponuje snímek postupně. Podobně jako skener. Výsledkem je kácení svislic – jako například zkosené bariéry na obrázku.
Zajímavost: Opakem Rolling shutteru je Global Shutter. Snímač má pomocnou paměť a snímek se tak exponuje celý zároveň.
2.2.2.2.2. Moaré Moaré je vada obrazu způsobená interferencí jemného rastru objektu a Bayerovy masky6. Projevuje se jako barevné pruhy.
6
Bayerova maska je pole barevných filtrů sloužící k filtrování světla dopadajícího na čip.
19
Moaré nejde odstranit, ale v některých případech mu lze předejít. Pokud vaše zařízení na moaré trpí, musíte se naučit jak s ním pracovat. Například v prostorách s jemným rastrem na zdi využívejte menší hloubku ostrosti, za použití nízké clony a delších ohnisek. Zároveň lidi před natáčením upozorněte, aby si nevzali oblečení s jemným vzorem. Zajímavost: Moaré se nevyhnete při natáčení zobrazovacích zařízení, jako jsou monitory a televize. Pokud to váš klient bude vyžadovat, nejlepší je nasnímat obrazovku softwarem přímo v PC a v postprodukci přes masky vložit do původního obrazu.
2.2.3. Velikost snímacího čipu Velikost čipu ovlivňuje reálnou ohniskovou vzdálenost (crop factor) a množství světla dopadající na čip.
20
Občas se můžete setkat s tvrzením, že velikost čipu ovlivňuje hloubku ostrosti. Faktem je, že hloubka ostrosti je při stejné ohniskové vzdálenosti na různých velikostech čipu stejná, jediné co se mění je velikost záběru. Zajímavé je, že obě tvrzení jsou správná. Důležité je pochopit jak to funguje. Crop znamená v překladu ořez a crop factor se přesně podle toho chová.
Vrchní frame byl ve skutečnosti pořízen na Red Epic (S35) ve 4K rozlišení, ale pro jednodušší pochopení si zaměňte S35 (1,39x) za FF čip (1x). Z tohoto framu jsem následně udělal 200% ořez. Dolní obrázek tedy odpovídá formátu Micro 4/3 (crop 1x zvětšen, dvakrát = 2x). Kromě velikosti záběru se
21
nic nezměnilo, ani expozice, ani hloubka ostrosti. Ověřit si to můžete, když si půjčíte zařízení, které umí měnit aktivní část čipu.7 Jak ale docílím s Micro 4/3 vrchního záběru? Buď budu muset poodstoupit, nebo použít širší objektiv. V obou případech se zvětší hloubka ostrosti. Závěrem tedy je, že u většího čipu lze docílit širších záběrů s menší hloubkou ostrosti.
2.2.3.1.
Crop factor
Crop factor vychází z velikosti čipu. Podle něj si můžeme vypočítat reálnou ohniskovou vzdálenost, kterou budeme mít s objektivem na našem zařízení. Vše se vypočítává podle full frame čipu (FF), který má crop factor 1x. Typ
Rozměry (mm)
Crop factor
Př. zařízení
1/3"
4,8 x 3,6
7,21
Canon XHA1, Sony Z1, Panasonic HVX200
1/2"
6,4 x 4,8
5,41
Sony EX3
2/3"
8,8 x 6,6
3,93
Panasonic AGHPX600
Micro 4/3"
17,8 x 10
2
Panasonic GH4
APS-C
22,2 x 14,8
1,62
Canon 70D
7
Kamery RED při změně rozlišení mění i crop factor, Panasonic GH série má Ex mód, Sony A7s umí přepínat mezi FF a APS-C)
22
Nikon DX
23,6 x 15,5
1,52
Nikon D7100
Super 35
24,89 x 18,66
1,39
Sony FS700, Black Magic Production Camera 4K, Red Epic, Sony CineAlta PMW f 55
APS-H
28,7 x 19,1
1,26
Canon 1D-IV
35mm Full Frame
36 x 24
1
Canon 5D Mark 2, Canon 5D Mark 3
V praxi to znamená, že pokud si koupím fotoaparát s Micro 4/3 čipem a k tomu objektiv s ohniskovou vzdáleností 14-42mm, tak reálná ohnisková vzdálenost nebude 14 – 42, ale 14 x 2 – 42 x 2 tzn. 28 – 84mm. Zajímavost: Jestli je lepší větší čip a nebo menší se nedá hodnotit. Vše má sve pro a proti. Velký čip ve tmě "více vidí" a natáčí širší záběry s menší hloubkou ostrosti. Příslušenství včetně samotného zařízení je ale všeobecně mnohem dražší. Zařízení s menším čipem jsou obecně menší a to platí i pro příslušenství. Objektiv, který musí pokrýt poloviční čip může být i o polovinu menší. Další výhodou je možnost využít celé spektrum objektivů s různými bajonety díky adaptérům. V takovém případě může mít objektiv i „lepší optické vlastnosti“, protože použijete pouze jeho středovou část.
23
Na prvním obrázku je adaptér Kipon se zabudovanou 14 lamelovou clonou na Panasonic GH3. Takový adaptér může vyřešit problém s objektivy, jejichž clona má malý počet lamel.
Na dolním obrázku fotoaparát Panasonic s objektivem pro Canon EF bajonet Sigma 18-35 f1.8.
GH3
Tip: Od roku 2013 je možné na menší čipy koupit adaptéry s optickou částí, které zmenší crop factor a dovolí objektivu procházet více světla o 1/3EV. Nazývají se "Speedbooster" a oficiálně je vyrábí Metabones. Nazývají se "Speed booster" a oficiální výrobce se jmenuje Metabones.
24
2.2.4. Objektivy Objektiv se skládá ze soustavy čoček, které soustředí dopad světla na senzor (nebo film). Důležitou vlastností objektivu je světelnost, což je podíl světla, který objektiv propustí. Když budeme mít objektiv se světelností f1 a clona bude plně otevřená (f1), objektiv propustí veškeré světlo v úhlu záběru. Po zaclonění na f2 propustí pouze polovinu světla, f5 pětinu, f8 osminu apod. Zajímavost: Hodnotu světelnosti f1 překonal například Voigtlander Nokton 17,5mm se světelností f0,95 a to zvětšováním přední čočky. Na podobném principu fungují i adaptéry označované jako speedbooster.
Světlo lze regulovat clonou, která je součástí objektivu a její nejnižší hodnota je shodná s hodnotou světelnosti (necloní, je plně otevřená). Podle světelnosti se objektivy dělí na rychlé (vysoká světelnost – např. F1.4) a pomalé (nízká světelnost – f4 a víc). Objektivy lze dělit na pevné a zoom. Pevné mají jednu ohniskovou vzdálenost. Zoom objektivy mají dva ohniskové body, mezi kterými se uživatel pohybuje otáčením prstence.
2.2.4.1.
Ohnisková vzdálenost
Ohnisková vzdálenost objektivu se značí v milimetrech. Čím nižší číslo, tím je obraz širší. Čím vyšší číslo, tím je obraz užší. Široké objektivy zvětšují, co je blízko. Tele objektivy zase naopak zvětšují, co je v dáli.
25
Příklady: Panasonic GH3 s objektivem 14 – 42mm f3.5 – 5.6 Panasonic GH3 má čip Micro 4/3 tzn. Crop factor je 2x. Reálné ohnisko tedy bude 28 – 84mm. Pokud má objektiv jako tento dvě hodnoty clony, značí to, že není pevná, ale má proměnlivá s ohniskem. První f3.5 platí pro nejširší ohnisko 14mm a druhé f5.6 pro uzší 42mm. Canon 5D Mark 3 s objektivem Canon 50mm f1.4. Canon 5D Mark 3 má čip FF tzn. Crop factor je 1x. Reálné ohnisko zůstává stejné a to 50mm. Clona je kontstatní f1.4. Canon 5D Mark 3 s objektivem Tokina 11 – 16mm f2.8. Canon 5D Mark 3 má čip o FF tzn. Crop factor je 1x. Reálné ohnisko zůstává stejné a to 11 – 16mm . Clona je pro obě ohniska stejná. V tomto případě ale nastává problém, protože tento objektiv je určen pro menší čip APS-C a bude vinětovat.
2.2.4.2.
Optické vady objektivů
Čím složitější soustava čoček, tím je objektiv náchylnější na vady. Zoom objektivy jsou proto náchylnější na optické vady, než objektivy pevné. I tak ale neexistuje ideální objektiv, který by vadami netrpěl. Kvalitnější objektivy je ale umí potlačovat. U těch levnějších to lze většinou řešit vyšší clonou, protože při mírném zavření clony (přiclonění) vzrůstá optická kvalita objektivu.
26
2.2.4.2.1. Vinětace
Vinětace je vada projevující se nižším jasem v okrajích obrazu. Vinětace způsobená objektivem je narozdíl od té, která se vytváří v postprodukci nežádoucí. Kopíruje tvar objektivu (kruh), je stálá a může být výrazná.
Při nasazení objektivu na větší čip, než pro který je určen to může vypadat i takto.
27
2.2.4.2.2. Chromatická aberace Barevná vada, kterou má na svědomí nestejný lom světelných paprsků různé vlnové délky. V praxi se projevuje jako barevné lemování ostrých přechodů mezi světlem a stínem. Na obrázku si ji povšimnete u kmenů stromů.
2.2.4.2.3. Sférická vada Sférická vada se projevuje buď zakřivením obrazu do koule (soudkování) a nebo prohnutím (poduška). K soudkování dochází u širokoúhlých objektivů a podušce u teleobjektivů.
28
2.2.4.3.
Čištění objektivů
Všechny nečistoty, které na objektiv dopadají, jsou vidět v obraze. Od smítka při větší cloně po zaschlé kapky vody v protisvětle. Ve fotopotřebách najdete hned několik nástrojů na jejich čištění – od utěrek s mikrovláknem po foukací balónky. Při neopatrném používání utěrky ale může dojít k poškození antireflexní vrstvy objektivu. Tip: Já používám lenspen – čistící pero. Čistící hrot se suchou čistící směsí na bázi uhlíku utírá otisky prstů, šmouhy a mastnotu. Jeho použití je omezeno počtem otevření uzávěru, ze kterého se směs obnovuje (výrobce uvádí cca 200x). Vysouvací štětec odstraňuje prach.
2.2.5. Formát videa a kodek Formát videa je soubor, do kterého se video ukládá. Může být označovaný též jako "kontejner". Formát definuje strukturu videa. Nejpoužívanější jsou AVI, MPEG-2, MOV a MPEG4. Kodek (složenina slov komprese a dekomprese) je software, který určuje způsob jakým se obraz ukládá do kontejneru. Kodek definuje způsob komprimace a uložení zvukových a obrazových dat. Nejpoužívanější jsou DivX, Xvid, H264, WM9 a DnxHD.
29
Přehled formátů s nejširším zastoupení. MPEG-2 Standardní formát užívaný k ukládání a přenosu videa na DVD nebo distribuci televizního signálu DVB-T. Setkáte se s ním také u starších zpravodajských kamer.
MOV
Tento kontejner vyvinula společnost Apple a patří k nejrozšířenějším na světě. Používají ho kamery a fotoaporáty v kombinaci s kodekem H264 a kamery s mírně komprimovaným PRORES kodekem (Blackmagic cinema, Arriflex Alexa).
MPEG-4
Zkráceně MP4 je ve spojení s H264 kodekem nejrozšířenějším formátem na světě. Používají ho kamery, fotoaparáty a podporují ho i mobily, tablety a Smart-TV. Natáčí do něj kamery značky Sony. Natáčí do něj kamery značky RED. Natáčí do něj kamery od Arriflex.
XDCAM R3D MXF
Tip: Některé fotoaparáty a kamery nabízí volbu mezi formáty MOV a MPEG4. Rozdíl je v úrovních černé a bílé. MOV zobrazuje celou škálu 0-255, kdežto MPEG4 pouze 16-235 (standard REC 709). Viz kapitola 3. 1. 6. Pomůcky k nastavení expozice
2.2.5.1.
RAW formát
Pojem RAW formát se často nesprávně označuje jako RAW video. Ve skutečnosti se jedná o surová data, která zachycuje čip a do video formátu se teprve musí převést. Laicky řečeno, vše co je kamera schopna vidět je i nahráno. Vysoká kvalita záznamu je vykoupena velkým objemem dat. Raw formát může být bezeztrátový i ztrátový. Ztrátový ve smyslu kdy dochází k redukci dat nezpozorovatelné okem diváka. Příkladem mohou být kamery Red Epic a Scarlet – u nich nejmenší komprimace začíná na
30
1:3 a největší končí na 18:1. Pro porovnání Sony F65 má komprimace 3:1 a 6:1.
2.2.5.2.
Barevný prostor
Barevný prostor ovlivňuje barevný rozsah dostupný pro reprodukci barev. U videa se můžete setkat s REC 709 (standard HDTV) a LOG.. REC 709 přesně zobrazuje nahraný materiál. Obraz je přirozený a laicky se dá říct, že to co vidíte očima nahraje i kamera. Nevýhodou je, že tento barevný prostor nevyužívá maximální potenciál čipu a znamená omezení při color gradingu.
LOG zachycuje obraz s co nejvyšším dynamickým rozsahem tzn. rozdíl mezi nejsvětlejším a nejtmavším místem. Obraz je v odstínech šedi – nekontrastní a desaturovaný.
31
Pro převod na REC 709 se používá lookup table zkráceně LUT. LUT je vyhledávácí tabulka. Chápeme ji jako matematický příklad:
V=Z+L V … výsledek Z … zdroj - např. video v LOG L…L je LUT Zajímavost: Ne všechna zařízení umožňují přepínat mezi Rec 709 a LOG, ale většina jich umožňuje zvolit a nastavit si základní profil (vivid, neutral, smooth, bw...). Výsledkem by mělo být přiblížení se k funkci LOG, tedy dostat do obrazu co nejvíce informací, které později využijeme v postprodukci.
Jak vybrat správný profil? Každé zařízení je inviduální a z toho důvodu doporučuji využít google a hledat. Důležité je, aby profil neovlivňoval spektrum barev. Obraz by měl zůstat barevně věrný. U všech zařízení můžete nastavit čtyři hodnoty. Kontrast, saturaci, ostrost a redukci šumu. Tip: Kontrast je jednoduché obnovit a z toho důvodu ho doporučuji nastavit na nejnižší hodnotu. Saturace by měla zůstat stejná, případně ji snižte jen minimálně. Ostrost (doostření) a redukci šumu je dobré vypnout, protože obojí zvládnete v postprodukci upravit lépe. Tip2: Pokud máte Canon fotoaparát, můžete si zdarma stáhnout LOG picture profile Cinestyle od společnosti Technicolor. V kombinaci se softwarem Magic Lantern, který je také zdarma, si můžete nastavit REC709 pro náhled a LOG pro záznam.
32
2.2.5.3.
Datový tok
Vedle kodeku ovlivňuje kvalitu obrazu i datový tok čili množství digitálních dat přenesených za určitovou časovou jednotku. U videa jde o Mbit, nebo Gbit za sekundu. V praxi to funguje tak, že na určitý počet snímků za sekundu je daný datový tok videa. Formát MOV Rozlišení 1920 x 1080 pixelů (Full HD) = 2,0736Mpx 50p = 50 progresivních snímků za sekundu 50Mbps = datový tok
Na 50 snímků máme 50Mbit za sekundu, tedy 1Mbit na jeden snímek videa. Pokud si vybereme stejný datový tok na 25p,
V obraze je příliš pohybu tzn. velký přísun informací a datový tok je nedokáže pojmout. Obraz je proto v místech pohybu splytý a kostičkovaný.
33
bude ve skutečnosti dvojnásobný, protože 50 Mbit / 25p = 2 Mbit za sekundu. Nedostatečný datový tok může mít za následek rozpadnutí obrazu v případě, kdy informace (data) budou větší, než datový tok může pojmout.
2.2.5.3.1. Počet snímků za sekundu (fps) Video si můžeme představit jako sérii fotek, které jdou za sebou v rychlém sledu. Standardní rychlost němého filmu byla 16 snímků za sekundu tzn. 16 fps. Se zvukem se stalo standardem 24fps. Proč ne méně nebo více? 24 fps znamenal ideální kompromis mezi cenou výrobních nákladů a estetikou obrazu (motion blur) spolu s plynulým zvukem. Dříve se točilo na film (odtud vzniklo slovo točit, protože filmová surovina se otáčela). Více fps by znamenalo protočit více filmové suroviny a tím by vzrostla cena v produkci i postprodukci. V současnosti podporuje většina záznamových zařízení 50fps i více. Tvůrci ale i tak většinou používají 24 nebo 25 fps. Kromě estetických důvodů to umožňuje i zpomalení (50/25 = 2x). Tip: Z praktického pohledu 24/25 fps evokuje film, 50 fps dokument. Pro porovnání doporučuji navštívit kino, které podporuje HFR (48fps) a jít na film v běžné i HFR verzi. Motion blur se dá doslovně přeložit jako „rozmazání pohybu“. Ten je ovlivněn počtem fps a rychlostí závěrky. Doporučuji otestovat.
34
2.2.5.3.2. Komprimace snímků Vyšší datový tok neznamená sám o sobě automaticky větší kvalitu videa. Dalším faktorem, který ji ovlivňuje je způsob jakým je záznam ukládán a tím je komprimace. Popíšeme si dva druhy: Intraframe (All-Intra) a Interframe (IPB). Intraframe (All-Intra) – komprimuje jednotlivé snímky samostatně, jako kdybyste postupně vyfotili 25 fotek. Interframe (IPB) - zjišťuje rozdíly mezi jednotlivými snímky a ukládá pouze takové rozdíly, které popisují odlišnost snímku od snímku předchozího. Oblasti beze změny se zkopírují z předchozích snímků. Díky tomu lze dosáhnout velké účinnosti při nízkém datovém toku. Počet
použitých
snímků
je
závislý
na
daném
kompresním systému a nazývá se Group of Pictures (GOP). GOP začíná a končí I snímky (Intra) a pokračuje B a P. P snímky jsou vypočteny na základě předpovědí změn z I snímku a B představují rozdíl mezi I snímky a P snímky. Struktura GOP u MPEG 2 je IBBPBBPBBPBBI. Co je tedy lepší? V ideálním případě, kdy máme dostatečně velký datový tok bude lepší All-Intra, protože snímky komprimuje samostatně. V praxi to tak ale nemusí být vždy. Panasonic GH3 má All-Intra 72 Mbit/s a IPB 50 Mbit/s. Při 25 snímcích za vteřinu to bude: 72 / 8 = 9 MB/s -> 9 / 25 = 0,36 MB na snímek 50 / 8 = 6,25 MB/s = 6,25 / 25 = 0,25 MB na snímek
Hodnota 0,36 pro All-Intra je vyšší, než u 0,25 u IPB, nicméně All-Intra komprimuje snímky jednotlivě, takže
35
všechny budou mít rovnoměrně 0,36 MB/s, kdežto IPB využije datový tok jak potřebuje a I snímky budou mít mnohem větší velikost. Díky tomu je IPB v tomto případě lepší, i když má menší datový tok.
2.2.6. Paměťové karty Podle datového toku si můžeme vybrat velikost a rychlost paměťové karty. Pokud znáte velikost datového toku, můžete provést jednoduchý výpočet. Výpočet pro velikost Karty, které garantují minimální rychlost zápisu vyšší než 6,25 MB/s jsou class 8, class 10 a UHS-3. Class 8 = 8 MB/s 50 Mbit / 8 = 6,25MB/s Class 10 = 10 MB/s UHS-3 = 30 MB/s Výpočet pro rychlost Pokud vím, že potřebuji zaznamenat alespoň hodinu materiálu. 50 Mbit / 8 = 6,25 MB/s 6,25 MB/s x 60 = 375 MB za minutu 375 MB/min x 60 = 22 500 MB za hodinu = 22,5 GB na hodinu
Nejbližší vyšší možná velikost paměťové karty je 32GB.
36
2.3. Zvuk Zvuk je stejně důležitý jako obraz a na začátku vaší filmařské kariéry pravděpodobně nebudete mít štěstí pracovat s profesionálním zvukařem, takže se o záznam zvuku budete muset postarat sami. Nejlevnější řešení je nahrávat zvuk na mikrofon zabudovaný v těle fotoaparátu nebo kamery. Má většinou kardioidní charakteristiku (potlačuje příjem zvuku ze zadu) a vzhledem ke statickému umístění je vhodný pouze pro záznam ruchů (zvuku okolí). Při rozhovoru byste ale museli jít hodně blízko k mluvící osobě a to by vám značně omezilo možnosti obrazové kompozice. Druhý problém je horší kvalita zvuku. Dříve nebo později se tak nákupu externího mikrofonu a případně i rekordéru nevyhnete.
Zabudovaný mikrofon na zpravodajské kameře Sony FX1.
2.3.1. Mikrofony Mikrofon je zařízení, které převádí mechanickou (kinetickou) energii na elektrický signál. Dělí se podle způsobu převodu.
37
V současné době dominují mikrofony dynamické a konden zátorové. Mikrofony fungují na principu kinetické energie, která rozkmitává membránu dynamického (elektrodynamického) mikrofonu. Membrána je spojena s cívkou pohybující se v magnetickém poli permantního magnetu a tak vzniká elektrický signál. 2.3.1.1. Dynamické mikrofony Dynamické mikrofony nejsou tak citlivé jako kondenzátorové mikrofony. To je dáno větší velikostí membrány než u kondenzátorových mikrofonů, která je navíc spojena s cívkou (mechanickou částí) a proto dokáže odolávat extrémnímu tlaku. Z toho důvodu dynamické mikrofony lépe zpracují hlasitý zpěv a nebo komentář. Plus nevyžadují napájení. 2.3.1.2. Kondenzátorové mikrofony Kondenzátorové (elektrostatické) mikrofony mají tenkou vodivou membránu
umístěnou blízko k pevné vodivé
elektrodě. Když kinetická energie zachvěje membránou, mění kapacitu vzníklého kondenzátoru a moduluje procházející proud. Kondenzátorové mikrofony mají vysokou citlivost a vyžadují napájení. Narozdíl od dynamických mikrofonů membrána nesnese vyšší tlak.
38
2.3.1.3. Vlastnosti mikrofonu Citlivost
Poměr výstupního napětí a akustického tlaku, který napětí vybudil. Měří se na výstupních svorkách mikrofonu. Je
Impedance
frekvenčně závislá a většinou se udává pro 1KHz. Její hodnota je důležitá pro ideální připojení mikrofonu k zesilovači jehož vstupní impedance by měla být přibližně 5 – 10x větší než impedance mikrofonu. Vyjadřuje se odstupem šumového napětí. Je to poměr
Šum
mezi napětím na výstupu mikrofonu, které vyvolá referenční hladina zvuku 94dB a šumovým napětím na výstupu mikrofonu při jeho umístění v dokonale tichém prostředí.
2.3.1.3.1. Frekvenční charakteristika Udává rozsah přenášeného pásma akustických signálů. Jde o závislost výstupního napětí mikrofonu na frekvenci při konstantím akustickém tlaku. 2.3.1.3.2. Směrová charakteristika Charakteristika mikrofonu určuje jak je mikrofon schopen přijímat zvuk z různých směrů v různé intenzitě a z toho vyplývá i jeho využití. Charakteristik je celkem pět a to všesměrová, kardioidní, hyperkardioidní, osmičková a úzce směrová. My se zaměříme pouze na kardioidní a úzce směrovou.
39
2.3.1.3.3. Kardioidní charakteristika Mikrofon zachycuje zvuk pouze z oblasti přímo před sebou. Z toho důvodu se skvěle hodí pro záznam rozhovorů.
2.3.1.3.4. Úzce směrová charakteristika Mikrofon zachycuje zvuk z místa, na které se mikrofonem přesně míří. Používá se pro záznam vzdálenějších zdrojů zvuku. Ve filmu je to nejpoužívanější mikrofon.
Dynamický kardioidní mikrofon Sennheiser E835 a kondenzátorový úzce směrový Rode NTG1. Sennheiser má odpruženou kapsli a pop filtr.
40
Zaujala tě kniha a chtěl bys něco víc? Pořádám tři typy workshopů pro začínající kameramany a režiséry. Náplň workshopu Svět v hledáčku je teoretická, Area 51 praktická a Individual šitá na míru. Pro více info klikni zde
Partneři workshopů
CELÝ EBOOK KOUPÍŠ NA http://eshop.petrspetla.cz/produkt/svet-v-hledacku/
41