Svobodný software Ladislav Lhotka, CESNET, z.s.p.o.
mnohými tv˚ urˇ cími impulsy stojí hacker, který se programováním pˇ redevším baví a rád ostatním hacker˚ um ukazuje na svých programech, jak je dobrý. Zaujalo mˇ e, co aktuálnˇ eˇ rekl na podobné téma písniˇ ckᡠr Karel Plíhal (pˇ ríloha HN Víkend, 23. 2. 2004): Takhle [. . .] jsme zaˇ cínali i my s No” havicou, Dobešem, Janouškem, . . .. Hráli jsme si navzájem nové písnˇ e, tiše jsme si závidˇ eli, když se nˇ ekomu nˇ eco povedlo. Bledá závist je dobrý motor pro tvorbu.“
Jednoho únorového dne v roce 1993 jsem na svém domácím PC v˚ ubec poprvé instaloval Linux – byla to dnes už neexistující distribuce SLS zvíci tˇ riceti disket, s kernelem 0.99pl6. Pamatuji si, že mˇ e už tehdy zachvátil vzrušující pocit úˇ castníka revoluce, aˇ c jsem rozhodnˇ e nemohl tušit, kam to Linux a software okolo nˇ ej za deset let dotáhnou. R˚ uzný volnˇ e dostupný software jsem sice v té dobˇ e už používal (GNU Emacs, TEX aj.), ale toto byla vlastnˇ e první ucelená alternativa komerˇ cnímu softwaru.
Tento ˇ clánek je úvodem k seriálu o svobodném softwaru, který bude vycházet ve Zpravodaji ÚVT MU v pr˚ ubˇ ehu pˇ ríštího roku. Cílem seriálu bude jednak pˇ ripomenout principy, na nichž je svobodný software postaven, ale také popsat zajímavé související jevy a trendy, které lze pozorovat jak v komunitˇ e svobodných program˚ u, tak i ve zbytku softwarového svˇ eta.
I když se dnes ve svobodném ˇ ci open source softwaru angažuje i ˇ rada komerˇ cních subjekt˚ u, jeho podhoubím vždy byl a stále je svˇ et hacker˚ u. Zd˚ uraznˇ eme ale a dvakrát podtrhnˇ eme: P˚ uvodní a správný význam slova hacker“ je ” prost pejorativního nádechu poˇ cítaˇ cového kriminálníka, který mu podsouvají masová média. Podle [3] znamená osobu, (1) jejíž zálibou je zkoumání detail˚ u programovatelných systém˚ ua posouvání jejich možností, (2) programující nadšenˇ e až návykovˇ e, a (3) upˇ rednostˇ nující vlastní programování pˇ red teoretizováním o nˇ em. Myslím, že v ˇ ceštinˇ e by mu mohl být nejblíže výraz kutil“. ” Poˇ cítaˇ cový hacker podobnˇ e jako vˇ edec bytostnˇ e potˇ rebuje volnou výmˇ enu nápad˚ u (v tomto pˇ rípadˇ e ve formˇ e algoritm˚ u a zdrojového kódu) a také kritické oko ostatních (peer review). V minulosti narážel rozmach hackerství na bariéru danou soudobými komunikaˇ cními možnostmi – jednotlivé komunity byly proto pomˇ ernˇ e malé, uzavˇ rené a geograficky lokalizované. Teprve Internet pˇ rinesl kýžené médium pro témˇ eˇ r neomezenou výmˇ enu informací. Není proto jistˇ e nahodilé, že se poˇ cátek revoluce svobodného softwaru docela pˇ resnˇ e kryje s globalizací Internetu na pˇ relomu 80. a 90. let.
Hackerská tradice
Svobodný software a copyleft
Pohled do historie výpoˇ cetní techniky m˚ uže snadno vést k ponˇ ekud cynickému závˇ eru: Nové a pˇ revratné vˇ eci v této oblasti vznikly jaksi neplánovanˇ e, na kolenˇ e a mnohdy i témˇ eˇ r naˇ cerno, pˇ riˇ cinˇ ením vynikajících jednotlivc˚ uˇ ci neformálních skupin, na hony vzdálených od standardizaˇ cních komisí, firemních strategií a dlouhých projektových penˇ ez. Pˇ ríklady? Unix i Linux, TEX, TCP/IP, GNU, WWW, Napster, blogy . . .. Jinými slovy – za
Objeví-li se v nˇ ekterém on-line žurnálu zásadnˇ ejší zmínka o licencích svobodného softwaru, je témˇ eˇ r najisto zadˇ eláno na dlouhou a št’avnatou diskusi. Jak už to tak bývá, líté náboženské šarvátky nevedou jen zastánci svobodného softwaru s ostatními, ale, a mnohdy zejména, také mezi sebou.
Software, který se již tehdy oznaˇ coval jako svobodný (free) a pozdˇ eji ˇ casto jako open source, dosahuje nejen pozoruhodné šíˇ re a ˇ clenitosti, ale také nesporné kvality a robustnosti, která k nˇ emu pˇ rivádí v houfech nové uživatele. Takový vývoj je urˇ citˇ e pˇ rekvapivý. Svˇ et svobodného softwaru totiž jaksi popírá klasické pouˇ cky kapitalismu: Všechno je sice podobné jako u Adama Smithe a Davida Ricarda, jen tou neviditelnou rukou zjevnˇ e nehýbe primární touha po zisku, ale daleko spíše ryzí tvoˇ rivost a také duch spolupráce, jakýsi genius communitatis. Proto si myslím, že svobodný software m˚ uže být potravou nejen pro naše náhradní elektronické mozky, ale obˇ cas i pro ty opravdové.
Dva hlavní pˇ rístupy ke svobodnému softwaru jsou reprezentovány dvˇ ema dnes již klasickými 1
licencemi – BSD a GNU GPL. Prvnˇ e jmenovaná licence je historicky starší a nazývá se podle jednoho z hlavních zdroj˚ u svobodného softwaru v akademickém prostˇ redí, kalifornské univerzity ernˇ e mˇ ekké, v Berkeley1 . Její podmínky jsou pomˇ program chránˇ ený touto licencí lze celkem libovolnˇ e používat, kopírovat a modifikovat. Licence BSD také umožˇ nuje pˇ rípadné modifikované verze programu šíˇ rit i pod jinou licencí, tedy napˇ ríklad i takovou, která dalším uživatel˚ um už neposkytne zdrojový kód k provedeným modifikacím a zakáže jim nový program kopírovat a modifikovat. Licence BSD a jí podobné pˇ rímo odrážejí obecný anglosaský pˇ rístup ke státem financovanému výzkumu – jeho výsledky (vˇ cetnˇ e softwaru) jsou považovány za veˇ rejný statek a jsou k dispozici všem obˇ can˚ um i firmám, které jejich efektivním využitím generují sv˚ uj zisk a tím nepˇ rímo i pˇ ríští daˇ nové pˇ ríjmy státu.
2. Uživatel m˚ uže studovat, jak program pracuje, a podle potˇ reby jej libovolnˇ e modifikovat. Pˇ redpokladem naplnˇ ení této podmínky je ovšem dostupnost zdrojového kódu programu. 3. Program lze neomezenˇ e kopírovat a kopie dále šíˇ rit (zadarmo nebo za úplatu). 4. Program je možno zdokonalovat a zdokonalené verze zveˇ rejˇ novat. To opˇ et pˇ redpokládá pˇ rístup ke zdrojovému kódu. Zde je na místˇ e terminologická odboˇ cka. Anglický termín free software“ trpí dvojakostí ” významu adjektiva free“, které znamená jak ” volný“ ˇ ci svobodný“, tak i zadarmo“. Free soft” ” ” ware se v definiˇ cním smyslu vztahuje k prvnímu významu, což FSF a Stallman ˇ casto zd˚ urazˇ nují na pˇ ríkladu: free“ as in free speech“, ” ” not free beer“. V ˇ ceštinˇ e se jako ekvivalent ” free software“ nejˇ castˇ eji používá svobodný ” ” software“. Osobnˇ e bych dal radˇ eji pˇ rednost variantˇ e volný software“, protože svobodný“ lze ” ” chápat spíš tak, jako by onu svobodu požíval právˇ e software, a nikoli jeho uživatel. Výraz volný software“ však bohužel koliduje s termí” nem volné dílo“, jak je používán v autorském ” zákonˇ e 121/2000 Sb., tedy ve smyslu public domain. Proto asi nezbývá, než se pˇ riklonit k termínu svobodný software“. ” Vrat’me se ale zpˇ et k výše uvedeným podmínkám. Je evidentní, že software pokrytý licencí BSD je všechny splˇ nuje, a je tedy v tomto smyslu svobodným softwarem. Stallman a FSF však jdou dále – snaží se zajistit, aby všechny odvozeniny svobodných program˚ u z˚ ustaly také svobodnými, což už licence BSD a jí podobné nezaruˇ cují. Tomuto úˇ celu slouží zajímavý právní nástroj – tzv. copyleft, který je de facto aplikací Cimrmanova úkroku stranou“ na poli autorského zákona: ” Software se autorizuje, avšak páky autorského práva se nasadí ve prospˇ ech trvalého zajištˇ ení možnosti volného nakládání se softwarem i jeho odvozeninami pro všechny další uživatele, tedy ˇování, neomezeného kopírování, šíˇ rení a pozmˇ en což jsou ˇ cinnosti normálnˇ e autorským zákonem zakázané. Princip copyleftu je vyjádˇ ren v právním dokumentu, který vydala FSF pod názvem GNU General Public Licence. Licenci GNU GPL se bude podrobnˇ e vˇ enovat nˇ ekterý z dalších díl˚ u to-
V roce 1983 se jistý Richard Stallman, špiˇ ckový programátor a hacker v nejlepším slova smyslu, cítil natolik deprivován rozpadem komunity volnˇ e sdíleného softwaru v tehdejší Laboratoˇ ri umˇ elé inteligence pˇ ri bostonském MIT, že se rozhodl – namísto jistˇ e nadˇ ejné kariéry v tvoˇ rícím se softwarovém pr˚ umyslu – nˇ eco zásadního udˇ elat pro záchranu ohroženého druhu poˇ cítaˇ cového hackera. Zaˇ cátkem roku 1984 proto zahájil projekt oznaˇ covaný rekurzivní zkratkou GNU (GNU’s Not Unix), jehož cílem nebylo nic menšího než vytvoˇ rení kompletního operaˇ cního systému složeného pouze ze softwaru, jenž odpovídal jeho gustu a pro který také zaˇ cal razit oznaˇ cení free. Pro podporu této své ideje zaˇ cal jednak sám intenzivnˇ e programovat nˇ ekteré komponenty systému GNU a v roce 1985 také založil nadaci Free Software Foundation (FSF), která zaˇ cala mimo jiné pˇ ripravovat i potˇ rebnou právní základnu. Pˇ redevším byl pˇ resnˇ eji vymezen vlastní pojem svobodný software (free software). Podle FSF musí programy, které se tak chtˇ ejí oznaˇ covat, splˇ novat následující podmínky: 1. Program je možno používat (spouštˇ et) k jakémukoli úˇ celu. 1
BSD = Berkeley Software Distribution
2
hoto seriálu, v podstatˇ e se ale v ní ˇ ríká zhruba toto: Milý uživateli, autor programu vám umožˇuje toto své dílo libovolnˇ n e užívat, kopírovat, upravovat a dále šíˇ rit v p˚ uvodní ˇ ci modifikované podobˇ e za pˇ redpokladu, že
je v materiálním svˇ etˇ e ˇ cirou utopií, m˚ uže být eventuálnˇ e ve virtuálním svˇ etˇ e softwaru docela dobˇ re možné. Softwaru totiž ani v nejmenším neubude, pokud jej nabídneme k použití nˇ ekomu jinému. Tím se liší napˇ ríklad od dvanáctileté irské whisky.
– uživatel˚ um odvozených program˚ u poskytnete všechna práva, která p˚ uvodní svobodný program tímto nabízí vám, – všem dalším uživatel˚ um jejich práva sdˇ elíte, a – zpˇ rístupníte bezplatnˇ e (resp. za manipulaˇ cní poplatek) kompletní zdrojové kódy ke všem modifikacím, v nichž budou vaše zmˇ eny jasnˇ e vyznaˇ ceny, aby pˇ rípadnˇ e neutrpˇ ela reputace p˚ uvodního autora.
Ted’ to horší: Jak je známo, komunismus se diskreditoval pˇ redevším tuhým totalitarismem, který byl zaveden ve všech státech, jež k nˇ emu mˇ ely namíˇ reno. Hnutí svobodného softwaru lze vyˇ cítat leccos, ale totalitarismus rozhodnˇ e nikoli, oˇ cemž se lze snadno pˇ resvˇ edˇ cit nahlédnutím do archiv˚ u poštovních konferencí všech vˇ etších projekt˚ u. Je to naopak svˇ et komerˇ cního softwaru, který má ve své monopolistické a globalizované podobˇ e tendenci k totalitním praktikám a škodlivé softwarové monokultuˇ re.
Originální text GNU GPL je dostupný na stránkách FSF [1] a k dispozici je i m˚ uj neoficiální ˇ ceský pˇ reklad2 .
Výsledek našeho dialektického rozboru je tedy jasný: Stallman je dobrý komunista a Ballmer zlý komunista.
Komunismus a totalitarismus Softwarový pr˚ umysl má ke svobodnému softwaru celkem vyhranˇ ený a ze svého pohledu i logický vztah: zatímco programy s licencemi typu BSD vítá, ochotnˇ e absorbuje a chápe jako dílˇ cí náhradu za zaplacené danˇ e, program˚ u s GPL se zpravidla nepokrytˇ e štítí. Kategorický požadavek GPL na zpˇ rístupnˇ ení zdrojového kódu ke všem modifikacím je totiž pro vˇ etšinu manažer˚ u a právník˚ u softwarových firem nˇ eco zcela nemyslitelného. Konkrétnˇ e tˇ reba pˇ redstavitelé Microsoftu také používání licencí typu BSD v akademickém prostˇ redí nˇ ekolikrát otevˇ renˇ e žehnali, proklínajíce pˇ ritom zároveˇ n licenci GNU GPL. Sám šéf Steve Ballmer ji opakovanˇ e oznaˇ cil za komunistický vynález. To je ovšem zejména v USA bubák nejtˇ ežšího kalibru. My, kdo máme za sebou pˇ ríslušná školení, se na otázku softwarového komunismu m˚ užeme podívat pˇ rece jen trochu objektivnˇ eji.
Open source Jádro operaˇ cního systému Linux a valná ˇ cást jeho systémových program˚ u je šíˇ rena s licencí GNU GPL. Její lehce komunistické stigma a také obecné pˇ resvˇ edˇ cení, že to, co je zadarmo, nem˚ uže být nikdy dobré, zp˚ usobilo, že v obchodním svˇ etˇ e byl Linux dlouho považován za tabu. K zásadnímu pr˚ ulomu došlo 22. ledna 1998, kdy firma Netscape oznámila, pod likvidaˇ cním konkurenˇ cním tlakem Microsoftu, že uveˇ rejní zdrojový kód ke svému populárnímu prohlížeˇ ci. Skupina pˇ redních pˇ redstavitel˚ u svobodného softwaru (Eric Raymond, Bruce Perens, Tim O’Reilly a jiní) došla tehdy k názoru, že tento bezprecedentní krok je tˇ reba podpoˇ rit marketingovou kampaní, která k podobnému rozhodnutí dovede i další softwarové firmy. Prvním jejich krokem bylo vylepšení image svobodného softwaru v oˇ cích byznysmen˚ u. Cílenˇ e proto upozadili spoleˇ censké a etické aspekty svobodného softwaru, které jsou v pojetí FSF zcela hlavní, a zaˇ cali zd˚ urazˇ novat praktické výhody pro uživatele, vývojᡠre i producenty softwaru. Vˇ erni marketingovým pouˇ ckám zavedli pro odlišnˇ e pojatý obsah i nové jméno: Open Source Software (OSS). Aby se toto oznaˇ cení nedalo pˇ rekroutit a zneužít, zaregistrovali je jako certifikaˇ cní známku
Vezmeme-li si z komunistické myšlenky to lepší, tedy heslo každý podle svých schopností, kaž” dému podle jeho potˇ reb“, pak musíme uznat, že na Ballmerovˇ e tvrzení nˇ eco je. Pavel Satrapa napsal [5]: Ano, software s otevˇ reným zdrojovým ” kódem má leckteré charakteristické znaky komunismu a není na tom nic špatného.“ To, co 2 http://staff.cesnet.cz/~lhotka/gnugpl-cz. html
3
Sociologie svobodného softwaru
a program a založili také neziskovou korpoeluje proraci – Open Source Initiative3 , která udˇ gram˚ um a licencím pˇ ríslušný certifikát. K jeho získání je potˇ reba splnit deset podmínek Open Source Definition [2], které v podstatˇ e rozvádˇ ejí v technických podrobnostech výše uvedená kritéria svobodného softwaru. Poˇ cet schválených licencí je v souˇ casné dobˇ e vˇ etší než 50 a zahrnuje i obˇ e klasické licence – BSD a GNU GPL.
Bylo by bláhové domnívat se, že pouhá softwarová licence, byt’ by byla sebelepší, je schopna udržet pohromadˇ e tak veliké a r˚ uznorodé skupiny programátor˚ u, jaké pozorujeme u ˇ rady projekt˚ u svobodného softwaru. Naštˇ estí v tˇ echto specifických spoleˇ censtvech, kde se vˇ etšina ˇ clen˚ u navzájem zná jen prostˇ rednictvím emailu, existují i jiné, neformální mechanismy, které vytvᡠrejí pˇ rirozenou hierarchii autorit. Nedochází tak tˇ reba pˇ ríliš ˇ casto ke štˇ epení projekt˚ u, které open source licence v principu umožˇ nují a které také nˇ ekteˇ rí škarohlídi prorokovali. Ne že by mezi vývojᡠri neexistovaly rozpory – naopak, jsou pomˇ ernˇ eˇ casté, nˇ ekdy i hodnˇ e hluboké a emotivní. Ve vˇ etšinˇ e pˇ rípad˚ u se je ale daˇ rí vyˇ rešit vˇ ecnými argumenty a vˇ etšinovým konsensem. Ukáže-li se však rozpor nepˇ rekonatelným, k rozštˇ epení dojde a nic zvláštního se také nedˇ eje, viz nedávný pˇ rípad projektu XFree86.
Kampaˇ n Raymonda a spol. slavila nesporný úspˇ ech: ˇ rada firem (Oracle, Informix, IBM, HP, SGI, Novell, nejnovˇ eji i Sun aj.) se v té ˇ ci oné formˇ e pˇ riklonila k používání nebo vývoji OSS a termín open source“ zaˇ cal být bˇ ežným hostem ” na stránkách odborných, ale též masových médií. D˚ usledkem je tˇ reba i fakt, že dnes mohu pomocí svého open source prohlížeˇ ce hladce a bezpeˇ cnˇ e obsluhovat sv˚ uj bankovní úˇ cet. To je vˇ ec, která ještˇ e pˇ red pár lety vypadala nepravdˇ epodobnˇ ea v pˇ rípadˇ e absolutního monopolu Internet Exploreru by byla vylouˇ cená.
Zajímavou otázkou, na niž si netroufám odpovˇ edˇ et, je, zda v komunitách svobodného softwaru vládne nˇ eco jako demokracie. Je sice pravda, že emailové konference vˇ etšiny projekt˚ u jsou v podstatˇ e otevˇ rené komukoli, ale faktické hlasovací ” právo“ mají jen ti, kdo problematice aspoˇ n trochu rozumˇ ejí a jsou schopni i nˇ eˇ cím konstruktivním pˇ rispˇ et. Projeví-li se v konferenci nˇ ejaký mameluk, bývá ostatními rychle a razantnˇ e umlˇ cen. Lze se ovšem také domnívat, že v diskusích mají navrch vlezlé a pr˚ ubojné typy na úkor introvertních melancholik˚ u, a také ti, kdo lépe vládnou jazykem, v nˇ emž je konference vedena – tedy skoro vždy angliˇ ctinou. Jenže tak už to na svˇ etˇ e chodí. . .. Systém pˇ rijímání rozhodnutí, jak je zaveden v ˇ radˇ e projekt˚ u svobodného softwaru, má ve skuteˇ cnosti zˇ rejmˇ e nejblíže k meritokracii, tedy vládˇ e založené na individuálních mandátech, jejichž síla je pˇ rímo úmˇ erná prokázaným schopnostem. Mimochodem, sám Linus Torvalds obˇ cas s typicky neurˇ citou mírou nadsázky popisuje projekt vývoje jádra Linuxu jako osvícenou monarchii.
Dílˇ cím negativním d˚ usledkem tohoto vývoje je nové schizma mezi zastánci p˚ uvodního pojetí svobodného softwaru a novým, pragmatiˇ ctˇ ejším proudem pod vlajkou open source. Stallman a FSF pˇ ri každé pˇ ríležitosti upozorˇ nují, že se v rétorice OSI vytrácí etický imperativ svobodného softwaru, tedy svoboda uživatele. Aˇ c si tím Stallman získal povˇ est otravného karatele, myslím, že je dobré se nad jeho varováními aspoˇ n obˇ cas zamyslet, abychom vinou pˇ rílišného pragmatismu neuvízli v nˇ ejaké pasti, tˇ reba takové, do níž se svobodný software snažila lapit spoleˇ cnost SCO. Na úplný závˇ er dlouhého povídání o licencích se sluší zmínit jinou neziskovou korporaci – Crearedevším právtive Commons 4 – v níž dominují pˇ níci. Nabízí autor˚ um tv˚ urˇ cích dˇ el, tedy nejen program˚ u, alternativu k plnému copyrightu ve formˇ e sady celkem jednoduchých a srozumitelných licencí, které v r˚ uzných pomˇ erech míchají jednotlivé ingredience, o nichž jsme mluvili v souvislosti se svobodným softwarem (a také nˇ ekteré další).
3 4
Linuxová komunita, aˇ c je z pohledu licencí založena na stejných principech jako tˇ reba projekt GNU, také pˇ rišla se svérázným modelem vývoje softwaru, založeném na principu snˇ ehové koule. Do té doby se mˇ elo za to, že každý software,
http://www.opensource.org http://creativecommons.org
4
[3] RAYMOND, E.S. The New Hacker’s Dictionary. Boston: MIT Press, 1996. 547 str. ISBN 0262-68092-0. http://www.catb.org/~esr/ jargon/ [4] RAYMOND, E.S. The Cathedral & the Bazaar. Sebastopol (California): O’Reilly & Associates, 2001. 208 str. ISBN 0-596-00108-8. http:// www.zvon.org/ZvonHTML/Translations/ cathedral-bazaar/front_all.html [5] SATRAPA, P. Vladimír Iljiˇ c Torvalds aneb jak je to s tím komunismem [online]. Lupa, 29. 5. 2001. http://www.lupa.cz/clanek. php3?show=1571
tedy i svobodný, musí být založen na solidním návrhu a pˇ redem detailnˇ e promyšlené blokové struktuˇ re. Linux tuto pˇ redstavu staví do znaˇ cné míry na hlavu, pˇ resto se ale komunitˇ e vývojᡠru ˚ i pˇ res dílˇ cí potíže daˇ rí nejen celou vˇ ec udržet pohromadˇ e, ale dokonce ji pomˇ ernˇ e rychle posouvat kupˇ redu. Zajímavˇ e o tomto paradoxu píše Eric Raymond ve svém stˇ ežejním díle [4].
Závˇ er Stopa, kterou open source ˇ ci svobodný software zanechal ve svˇ etˇ e poˇ cítaˇ cových program˚ u, je dnes už nepˇ rehlédnutelná a stˇ eží vymazatelná. Oznaˇ cení revoluce“ ovšem vypadá trochu ” zvláštnˇ e. Ne že by nˇ ekteˇ rí protagonisté nemˇ eli dostateˇ cný plnovous, ale pˇ rece jenom revoluˇ cní masy si pˇ redstavujeme jako uvˇ edomˇ elý, obˇ etavý a vojensky ukáznˇ ený dav, který sleduje jednu v˚ udˇ cí myšlenku. Komunitˇ e hacker˚ u asi není nic vzdálenˇ ejšího, než tato charakteristika. Prostˇ e v dnešním postmoderním svˇ etˇ e už ani revoluce nejsou, co bývaly. V tomto úvodním ˇ clánku seriálu o svobodném softwaru jsem zámˇ ernˇ e použil ponˇ ekud kaleidoskopický styl, mimo jiné proto, že vˇ etšina ˇ ctenᡠru ˚ Zpravodaje ÚVT je nejspíš s tématem obeznámena. V dalších pokraˇ cováních bychom se mˇ eli soustavnˇ eji a do vˇ etší hloubky vˇ enovat nˇ ekterým vybraným témat˚ um.
Literatura [1] GNU General Public License, version 2 [online]. Boston: Free Software Foundation, 1991. http://www.fsf.org/licenses/ gpl.html [2] The Open Source Definition, version 1.9 [online]. Open Source Initiative, 2004. http://www.opensource.org/docs/ definition.php
5
