SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
Duben 2009 / č.25
Co napovídají změny německého zemědělství Dle aktuálních čísel v Německu velmi rychle klesá počet farem a roste průměrná výměra. Počet farem zabývajících se živočišnou výrobou klesá razantněji než počet zvířat. Uvedené je v souladu s hledáním efektivního modelu hospodaření v rostoucí konkurenci. Tyto změny jsou inspirativní i pro české farmáře zejména v souvislosti s Cross Compliance.
Německé farmy rostou Za šestnáct let klesl v Německu počet farem z 541 tisíc na 349 tisíc. Zmizela tak více než jedna třetina hospodářství. V souladu s tímto poměrně vysokým tempem koncentrace narostla výměra průměrné německé farmy ze 31,1 ha na 48,5 ha, tj. cca o 56 %. Vývoj byl přitom zcela odlišný v nových a starých zemích. Zatímco na západě průměrná výměra farem rostla, tak na východě klesala. Podniky nad 100 ha dnes již obhospodařují přes polovinu zemědělské půdy. Přes-
něji vyjádřeno 9,1 % podniků obhospodařuje 52,2 % půdy. Takzvaný práh růstu, pod kterým farem ubývá a nad nímž jich přibývá, se kontinuálně posouvá výše. Ve starých spolkových zemích ležela tato hranice na začátku 80. let na úrovni 30 hektarů, v 90. letech na 40 hektarech a v roce 2007 přibývaly už jen podniky, které překračovaly velikost 75 hektarů. Ústup živočišné výroby Počet podniků zabývajících se živočišnou výrobou klesá ještě rychleji než celkový počet farem. Zatímco mezi lety 2005
AGRÁRNÍ STRUKTURA - podniky dle výměr (Německo, rok 2007, nad 2 ha) Velikost podniku (ha)
od 2 do 10
Plochy
Podniky počet
podíl (%)
hektary z.p.
podíl (%)
113 100
32%
585 700
4%
od 10 do 20
67 800
19%
1 013 200
6%
od 20 do 50
82 800
24%
2 749 100
16%
od 50 do 100
53 400
15%
3 740 600
22%
100 a více
31 900
9%
8 845 300
52%
349 000
100%
16 993 900
100%
celkem
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) Vážení přátelé, od 9. května budeme mít nového ministra zemědělství. Věřme, že i on posune české zemědělství dále a naváže na to pozitivní z práce svého předchůdce, který přinesl do rezortu především manažerský přístup, otevřenou spolupráci se zemědělskými organizacemi, diskuzi problémů v pracovních skupinách a především rozhodování bez předsudků. Politici odstupují, vlády se mění, strany se rozpadají a jiné se zase tvoří. Svět však běží dál a co se nemění, je všudypřítomný trh a konkurence, která motivuje a posouvá věci kupředu. V úvodu našeho bulletinu Vám představíme na příkladu Německa to, co plošně a čím dál rychleji probíhá v celé Evropské unii - pokles počtu a zvětšování výměry farem pod tlakem ekonomické efektivity. Mimo jiné v čísle přinášíme i záznam z jednání Monitorovacího výboru PRV, kde se při projednávání bodu o podpoře welfare mléčného skotu snažil zástupce našeho Svazu statečně leč marně přesvědčit přítomné o tom, že přístup k vodě a ošetření paznehtů potřebuje všechen skot, nikoliv pouze ten dojený. I zde se čím dál více ukazuje, že vše je potřeba posuzovat dle reálných čísel a propočtů a ne dle proklamací a síly bouchání do stolu. Jakékoliv podpory pouze intenzivního mléčného skotu naruší pracně a dlouhodobě budovanou koncepci rozvoje chovu masného skotu, který se rovněž potýká s problémy, a využívání travních porostů v ČR. Přitom podíl stálých pastvin se v Česku už léta drží na jedné z nejnižších úrovní v EU. I o tomto hovoří zmíněná analýza z Německa. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225 a 2007 mírně klesl počet prasnic (-1,6 %), dojnic (-3,9 %) a počet nosnic dokonce vzrostl (+6,4 %), tak počty farem zabývajících se jejich chovem klesly velmi razantně – snížil se počet podniků chovajících prasnice (-15,1 %), dojnice (-8,3 %) i nosnice (-6,1 %). Oddělování rostlinné a živočišné výroby Z výše uvedeného vyplývá, že se struktura farem polarizuje. Farmy se čím dál tím více rozdělují na ty, které živočišnou výrobu opouštějí a na ty, které si ji podrží. Roste tak především počet farem zabývajících se čistě rostlinnou výrobou. Příčin je jistě více, ale z informací od farmářů vyplývá, že jednou z nejpodstatnějších jsou
rostoucí nároky na chov zvířat. Typickým příkladem je systém Cross Compliance, jehož sankce vyplývají většinově z chovu zvířat, ale aplikovány jsou na dotace, které naopak vyplývají z plochy zemědělské půdy. Tento systém čím dál tím více znevýhodňuje smíšená hospodářství a zemědělci musí hledat řešení této situace. Farmář, který chce minimalizovat riziko, tak od živočišné výroby odchází a pokud si ji chce podržet, pak rozdělí farmu na dva subjekty. Důsledkem je existence
subjektů praktikujících pouze rostlinnou výrobu a na druhé straně subjektů provozujících stáje se zvířaty bez pozemků, či jen s minimem pozemků a vykazujících vysoké intenzity chovu skotu. V případě potřeby určitého minimálního zatížení i na subjektu s pozemky je možné tomuto subjektu dobytek minimálně na měsíc zapůjčit. Důraz na liberálnost Evidentně nelze dělat zemědělskou politiku (včetně sankcí) jen pro velké, nebo
jen pro malé, jen pro živočišnou, nebo jen rostlinnou výrobu. Politiku je potřeba dělat v duchu liberálních zásad pro zemědělství bez rozdílů, a to se zatím v ČR v podstatě dařilo. Každý zemědělec, ať si zvolí jakékoliv zaměření, právní formu či velikost podnikání, musí prokázat svou životaschopnost. Prozatím to vypadá, že největší problémy mají buď příliš malí, nebo příliš velcí zemědělci, což je pochopitelně dáno ekonomickými zákonitostmi a problematikou manažerského řízení.
Brusel chystá změny SZIF – dobré zprávy ohledně podávání podpor zemědělců žádostí a výplat kompenzací v nepříznivých oblastech Předtisky už není potřeba omalovávat přístupu přes LPIS. Nejdříve je Evropská komise chystá změny pro vyplácení podpor zemědělcům v takzvaných méně příznivých oblastech, tedy oblastech s horšími klimatickými podmínkami. V současnosti se pro posouzení toho, zda zemědělci mohou získat finanční podporu, používá více než 100 kritérií, která se navíc v každém státě liší. Komise však navrhuje nově osm kritérií, jež by se měla stát základem budoucího hodnocení, které začne platit v roce 2014. „Vymezení oblastí s přírodním znevýhodněním pro zemědělství je třeba racionalizovat a podporu lépe zaměřit. Je v zájmu zemědělců i nás všech, aby tyto oblasti byly dále obhospodařovány a zabránilo se environmentálním škodám,“ řekla dnes novinářům Mariann Fischerová-Boelová, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova. Případné změny, o něž usiluje i české předsednictví EU, se významně dotknou i českých farmářů. Zemědělsky méně příznivé regiony totiž představují zhruba polovinu území ČR. Jde například o horské a podhorské oblasti či regiony s ekologickými omezeními, jako jsou území Natury 2000 nebo zóny národních parků a chráněných krajinných oblastí. Na podporu rolníků, kteří v zemědělsky méně příznivých oblastech hospodaří, jdou ročně téměř tři miliardy korun. Stát přitom finanční prostředky bere zejména z Programu rozvoje venkova, který z 80 procent financuje Evropská unie. Zdroj: ČTK, 21.04.2009
Musíme hned v úvodu pochválit SZIF a MZe za splnění slibu daného v loňském roce zemědělcům. Farmáři si již letos nebudou připadat jako v mateřské školce při tolik neoblíbených omalovánkách mapových podkladů z LPIS. Opravdu se podařila dobrá věc a spolu s deklarací pozemků do jednotné žádosti se generuje i sada map obsahující veškeré doposud vyžadované dodatečné zápisy. Mapa je jedna společná pro Jednotnou žádost, Žádost o zařazení a Žádost o změnu zařazení. Dokonce lze využít i elektronické archivace a mapy netisknout jako nutnou přílohu žádosti. Samozřejmě vše má své výjimky, takže u bloků, na kterých se realizuje management jenom zčásti nebo více managementů najednou a není to v mapách zaneseno automaticky, je nutné v rámci těchto jednotlivých bloků dokreslovat. Podrobnosti metodiky zákresu jsou uvedeny v Příručce pro žadatele 2009 na str. 31. Novinkou letošního roku je i tvorba předtisků pro meziplodiny. Samozřejmě čím více funkcí má daný program, tím se stává jeho obsluha složitější, nicméně pořád lepší je pokusit se celou žádost si v klidu vyřídit večer po práci na poli a ve stáji a teprve pokud by to z nějakého důvodu nešlo se obracet na AZV.
však třeba vyřešit veškeré návrhy a kolize u bloků v LPIS a teprve po zúčinnění všech změn lze všechny bloky promítnout do žádostí o zařazení a o dotaci. Výplaty AEO letos probíhají rychleji Obdobně SZIF vyslyšel volání zemědělců po rychlejších výplatách kompenzací AEO, za které se postavila Antibyrokratická komise. Po maléru v loňském roce, kdy 1. května 2008 byla vyplacena pouhá 3 % AEO plateb v rámci Programu rozvoje venkova za rok 2007, vypracoval SZIF harmonogram výplat jednotlivých plateb. Dle něj se např. u zmíněných AEO plateb zavázal do konce dubna vydat 90 % rozhodnutí. A vypadá to, že uvedené splní. Zatímco loni bylo ke ke dni 17.4. vyplaceno pouhých 32 %, letos je to ke stejnému dni již 69 % objemu celkových AEO plateb. V případě, že bychom odečetli opatření, která mají posunuté kontrolní období a lze je tedy vyplácet až od začátku května (meziplodiny a biopásy), pak jsou čísla ještě příznivější a lze konstatovat, že letos k uvedenému datu bylo vyplaceno již téměř 94 % všech vyplatitelných žádostí.
Tvorba žádosti je přístupná po přihlášení na www.szif.cz, což je změna oproti loňskému rozhodné období
2007
2008
17. 4. 2008
17. 4. 2009
AEO-HRDP
2 881
2 838
AEO-PRV
1 385
1 589
AEO celkem
4 266
4 428
1 386
1 760
stavy ke dni: Objem administrovaných žádostí (mil.Kč)
Objem vyplacených žádostí (mil.Kč) AEO-HRDP AEO-PRV AEO celkem
5
1 276
1 391
3 036
48,1%
62,0%
0,4%
80,3%
32,6%
68,6%
Podíl vyplacené/administrované žádosti AEO-HRDP AEO-PRV AEO celkem Zdroj: SZIF a výpočty SMO
Informace o stavu administrace žádostí 2008 Jednotná platba na plochu (SAPS) za rok 2008
$PLL\W RY iR\WL
i
RKRXWt
SOF iR\WL
=PtWXW iR\WL
;$ ;
R<W
> XX
>
> >H
>
i\W= PLO <
?
G?X
H>?>
Y
Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) za rok 2008
$PLL\W RY iR\WL
i
RKRXWt
SOF iR\WL
=PtWXW iR\WL
/)$
R<W
G
>
>
i\W= PLO <
?
HGH?H
HGX?
Y
Platby v rámci NATURY 2000 na zemědělské půdě za rok 2008
$PLL\W RY iR\WL
i
RKRXWt
SOF iR\WL
=PtWXW iR\WL
1$785$
R<W
i\W= PLO <
?
?
?
Y
> >
> >X
> X
>
i\W= PLO <
H ?XG
H G?>
H ?>
Y
X
XH
H G
i\W= PLO <
G>G?>
X?
H?
Y
X
G
>H
i\W= PLO <
XG?
X?X
>?HH
Y
Národní doplňkové platby (TOP-UP) za rok 2008
$PLL\W RY iR\WL
i
RKRXWt
SOF iR\WL
=PtWXW iR\WL
72 Y8
R<W
Agroenvironmentální opatření - HRDP 2008
$PLL\W RY iR\WL
i
RKRXWt
SOF iR\WL
=PtWXW iR\WL
$(2 Y +5'
R<W
Agroenvironmentální opatření - PRV 2008
$PLL\W RY iR\WL
i
RKRXWt
SOF iR\WL
=PtWXW iR\WL
$(2 ± 5
R<W
3 ]Q ± R FO=RYKR SR<WX PLL\W RYêFK iR\Wt M\RX SR<W L iR\WL R RWFL WLWXO
0LSORL LRSi\? X LFK \
RKRXWt < YiYW YSOiFW RWF Y S ĤEČKX =YČW
iPFL +5' M WČFKWR iR\Wt >>
Y
iPFL 5 X
Zdroj: www.szif.cz
Růst bioprodukce českých ekofarem akceleruje Dle nejnovějších údajů za rok 2008 vzrostla produkce českých biofarem a biozpracovatelů o 58 %. Více než dvojnásobně tak překonala růst dovozů biopotravin, který zpomalil na 28 %. Celkově rostl český biotrh nejrychleji na světě. Růst maloobchodního obratu je totiž odhadován firmou Green marketing na 40 %, přičemž data z ostatních zemí ukazují na růsty nejvýše 30 % či dokonce stagnaci. Také biobyznys prošel otřesy způsobenými finanční krizí a zvláště druhé pololetí roku 2008 podstatně zbrzdilo jeho růst. Rychlý růst české produkce pomohl zvýšit podíl domácích výrobků na celkovém maloobchodním obratu z 38 % na 43 %. Trh s biopotravinami a rozvíjející se česká bioprodukce se tímto přiblížily poměrům, které panují na celkovém trhu potravin, kde je odhadován podíl domácí produkce na 60 %. Vzhledem ke specifikům trhu biopotravin a oficiální politice českého ministerstva zemědělství lze očekávat, že se podíl domácí bioprodukce ještě o něco málo zvýší, ale nedosáhne podílu, který má na trhu domácí konvenční produkce. Brzdou bude především oficiální česká politika preferující produkci z malých ekofarem a domácího zpracování bioprodukce, které nemůže marketingově, hygienicky ani ekonomicky konkurovat dovozům ze zahraničí, kde se bioprodukci věnují nadnárodní firmy s řádově vyšší silou, zkušenostmi a zejména stabilitou, kterou jednotlivec nemůže zajistit.
SMO hájil všechny krávy marně Níže přetiskujeme úryvek z diskuze k welfare skotu na Monitorovacím výboru PRV – zdroj: zápis z 5. zasedání Monitorovacího výboru PRV dne 7. dubna 2009. Důvody postoje Svazu marginálních oblastí (SMO) shrnuje bod 2, stanoviska SMO k Barrosově balíčku, který najdete za tímto článkem.
MZe: V rámci nového opatření II.1.4 Podpora dobrých životních podmínek hospodářských zvířat budou podporovány dobré životní podmínky krav, které jsou zapojeny do systému tržní produkce mléka. Z toho vyplývá definice příjemce podpory, kterým by měl být chovatel skotu, kategorie dojnic, který splní stanovená kritéria. Žadatel může požádat o dotaci na stanovený minimální počet VDJ, v kategorii dojnic. Min. počet VDJ bude stanoven taky, aby v rámci žádosti o proplacení bylo požádáno min. na 100 eur. Další podmínkou je, že žadatel musí zajistit nepřetržitý přístup k napájecí vodě v místě pobytu zvířat (pastviny, stáje). V případě, že zvířata budou na pastvině nebo ve výběhu, i zde musí mít přístup k vodě. Evropská i národní legislativa stanovuje pro chovatele, že musí zajistit zvířatům dostatečné množství vody v požadované kvalitě. Další podmínkou je provádění paznehtářských úprav podle potřeb dojnic, nejméně však 2x v jednom roce. Současně musí zajistit, aby nedocházelo k přerůstání nebo poškození rohoviny. Národní legislativa nařizuje ošetřovat paznehty v pravidelných intervalech. Tato podmínka je každoročně kontrolována státní veterinární správou, tzn. 1x ročně. Žadatel bude nad rámec tohoto předpisu provádět paznehtářské úpravy podle individuálních potřeb dojnic, min. 2x do roka a bude to dokladovat. Způsob bude stanoven v předpise, stav stáda bude zjišťován na místě. Roční sazba byla vypočtena na 977,- korun na VDJ a byla přepočtena kurzem 26,825 Kč / eur, což je kurz k 1. 1. 2009 uveřejněný v 1. úředním věstníku EU a byla přepočítána sazba na 36 eur. Vyplácení během závazku bude v prvním roce ve 100 % výši a v následujících letech ve výši 27 %. Tento způsob vyplácení předpokládá, že v 1. roce závazku bude muset žadatel, kromě plnění podmínek, přizpůsobit své hospodářství novým podmínkám. Např.: změnit organizaci, jiné napájení. A v následujících letech bude již plnit stanovené podmínky. Tento uvedený způsob financování představuje zajistit finanční prostředky ve výši 800 mil. korun na 5 let. Finanční prostředky budou zajištěny prostřednictvím Osy II., přesunem prostředků z jiných opatření Osy II., tak jak je to uvedeno v tabulce K.Toman (SMO) - Navrhl jako zástupce Svazu marginálních oblastí rozšířit podporu na všechny krávy a ne jen na dojnice. Přístup k vodě a ošetření paznehtů by mělo být jak pro dojnice, tak i pro krávy bez tržní produkce mléka. Vzhledem k tomu, že
danou podmínku budou muset splňovat v praxi všichni chovatelé, tak by tak měli být podporováni. Nelze diskriminovat chovatele krav bez tržní produkce tím, že jim necháme povinnosti a nepřiznáme platbu. Příjmy chovatelů dojných krav jsou pětkrát větší než u chovatelů masných krav. Protinávrhem upozornil na problematičnost navrhovaného opatření, které se setkalo s ostrým nesouhlasem samotných zemědělců – chovatelů nedojných krav i některých okresních agrárních komor. Jde fakticky o dotaci cen a to nejen ceny mléka, ale u těchto vybraných krav se jedná o dotaci cen masa. Nepříjemnou vlastností dotací cen je fakt, že tato dotace tlačí vždy ceny dolů. Jedná se tedy o cenu dvou základních výstupů chovů krav, ceny masa a ceny mléka. Pokud by návrh zahrnoval pouze dojné krávy, tak připraví o peníze chovatele jiných krav, které nebudou moci konkurovat v cenách masa. Jako další problém zdůraznil nedostatečné podkladové propočty. Argumenty se vztahují jen k ceně mléka, která v poslední době poklesla. Ceny krmného obilí klesly až o 50 %, rovněž i nafta. Zdůraznil, že je třeba srovnávat výnosy s náklady a nikoliv argumentovat pouze jednostranně. Výdělek chovatelů krav je až o 40 000 korun větší než u chovatelů nedojených krav, kde je jejich příjem kolem 10 000,- na jednu krávu, přitom musí být tyto krávy také napájeny a musí se jim o paznehty starat úplně stejně. Upozornil na fakt, že SMO vnímá negativně možnost přehlasování chovateli dojných krav, jen z toho důvodu, že jich je třikrát více než chovatelů nedojených krav. Navrhl, aby byly podporovány krávy bez rozlišení, zda se jedná o dojné nebo nedojné plemeno. B.Belada (Agrární komora) - Uvítal návrh nového opatření v Ose II. V rámci Agrární komory byl tento problém diskutován. AK sdružuje jak chovatele mléčných krav, tak chovatele krav bez tržní produkce mléka. Závěrem diskuse bylo rozhodnutí nejvyšších orgánů – sněmu AK a představenstva AK - podporovat pouze dojné krávy. AK si uvědomuje, že animal welfare – přístup k vodě a ošetření paznehtů - je potřeba jak pro dojné, tak i masné krávy. Ten důvod pro rozhodnutí je ekonomická situace v chovu mléčných krav a výrobě mléka, která je kritická. Chovatelé v této krizové době prodělávají na litru mléka 2 – 2,50 Kč. Pozitivním bodem v opatření je skutečnost, že se chovatel zavazuje 5 let dodržet podmínky a tak i chovat dojné krávy, což je přínos pro zemědělství ČR. Hrozí riziko výrazného snížení dneš-
ního stavu 400.000 dojných krav, což by byl nevratný proces. Dojné krávy znamenají zaměstnanost na venkově, protože jedna kráva zaměstná poměrně hodně lidí a to nejen ve vlastní prvovýrobě, ale i v subjektech, které zajišťují vstupy a i výstupy od zemědělců. V neposlední řadě poklesem stavu krav by došlo k nesoběstačnosti v tak významné komoditě, jako je mléko a mléčné výrobky. Proto AK s návrhem MZE podporovat pouze dojnice souhlasí. J.Trávníček (Společnost mladých agrárníků) - SMA si uvědomuje úzkou návaznost opatření na trh s mlékem a proto poukazuje na riziko dalšího snížení ceny mléka a přelití podpůrných prostředků zpracovatelům mléka oproti plánovanému cíli podpoře vlastních chovatelů. M.Pýcha (Zemědělský svaz) - Zdůvodnil podporu pouze pro dojné krávy omezenými finančními zdroji. Podpora všech sektorů by nebyla efektivní. Paradoxně ti chovatelé, kteří mají své
chovy na vyšší technologické úrovni (v souladu s welfare), tak jsou v nevýhodné situaci vůči těm, kteří investice neprovedli v minulosti nebo nemají dobré ustájení. Pokud by welfare nebylo oceněno, zemědělci kteří investovali, budou v horší situaci. R.Večerka (Spolek pro obnovu venkova) - Reagoval na tvrzení, že chov krav vyřeší zaměstnanost na venkově, spíše se nabízí podpora v ose III. Řešení propadu ceny mléka nemá spojitost s welfare. Dostupnost vody je povinností chovatele danou národním předpisem. Domnívá se, že jde o základní standard a nemá s welfare nic společného. Vybídl k řešení propadu ceny mléka dotacemi, ale při nárůstu ceny mléka požaduje změnu v dotační politice. V. Perník (ASZ) - Prezentoval názor, že dodržování welfare by mělo být samozřejmostí. Pokud je třeba vybrat k podpoře jednu kategorii skotu, souhlasí s podporou dojnic, protože chov dojnic je organizačně a technologicky složitějším chovem zvířat.
Barrosův balíček – návrhy SMO předané ministerstvu 1) Navrhujeme využití prostředků z Barrosova balíčku (Evropský plán hospodářské obnovy) prostřednictvím převodu podpor v Programu rozvoje venkova z eurových sazeb na korunové sazby. Odstraní se tak mimo jiné stav, kdy je v ose II výplata prostředků v rozporu s vypočtenou újmou, protože do konečné sazby vstupuje proměnlivý parametr kurzu Kč/EUR. Za období 2007-2009 jsou farmáři takto připraveni již o 2 mld. Kč. 2) Pokud se máme vyjádřit k jednotlivým článkům NR 1698/2005, tak upřednostňujeme podporu přes čl. 39, a to v souvislosti s propadem cen zástavového skotu masných
plemen o 30 % a zároveň i propadem ceny mléka o 26 % (TIS: 6,52 Kč/l v únoru 2009 / průměrná cena mléka v r. 2007 – 8,76Kč/l, resp. v r. 2006 – 8,22 Kč/l). Konkrétně v rámci čl. 39 navrhujeme podpořit extenzivní formy chovu hospodářských zvířat a dále zavést prémii na stálé pastviny ve znevýhodněných oblastech. V souvislosti s přesunem rentability od živočišné výroby k rostlinné výrobě lze předpokládat, že bez zavedení další podpory na stálé pastviny nesplní ČR podíl stálých pastvin a bude tak ohroženo čerpání přímých plateb pro všechny zemědělce. (Odesláno Ministerstvu zemědělství ČR dne 22. 4. 2009)
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected]
