SuSE Linux 7.1. Instalace, sít a know-how

Ru¨diger Berlich, Karl Eichwalder, Stefan Fent, Werner Fink, Peter Findeisen, Fritz Ganter, Dennis Geider, Viviane Glanz, Carsten Groß, Rolf Haberrecker, Roland Haidl, Carsten Ho¨ger, Dirk Hohndel, Petr Kania, Bjo¨rn Jacke, Richard Jelinek, Hubert Mantel, Johannes Meixner, Edith Parzefall, Petr Pavlı´k, Peter Po¨ml, Peter Reinhart, Marc Ru¨hrschneck, Thomas Schraitle, Adrian Schro¨ter, Gabriele Strattner, Steve Tomlin, Klaus G. Wagner, Michael Weyrauch, Christian Zoz

SuSE Linux 7.1 Instalace, sı´t’ a know-how

SuSE CR, s.r.o. Drahobejlova 27 CZ – 190 00 PRAHA 9 Tel.: 02 / 8309 5373 (zastoupenı´) 02 / 8309 5389 (instalacˇnı´ podpora) Fax: 02 / 8309 5374 
  

 e-mail: WWW: http://www.suse.cz

Ru¨diger Berlich, Karl Eichwalder, Stefan Fent, Werner Fink, Peter Findeisen, Fritz Ganter, Dennis Geider, Viviane Glanz, Carsten Groß, Rolf Haberrecker, Roland Haidl, Carsten Ho¨ger, Dirk Hohndel, Petr Kania, Bjo¨rn Jacke, Richard Jelinek, Hubert Mantel, Johannes Meixner, Edith Parzefall, Petr Pavlı´k, Peter Po¨ml, Peter Reinhart, Marc Ru¨hrschneck, Thomas Schraitle, Adrian Schro¨ter, Gabriele Strattner, Steve Tomlin, Klaus G. Wagner, Michael Weyrauch, Christian Zoz SuSE Linux 7.1 Instalace, sı´t’a know-how

Copyright Tato kniha je dusˇevnı´m vlastnictvı´m SuSE CR, s.r.o. Mu˚zˇe by´t kopı´rova´na jako celek nebo po cˇa´stech, pokud kopie obsahuje tento copyright. Sazba: LATEX Oba´lka a grafika: Stephan Endraß

Linux je registrovana´ ochranna´ zna´mka Linuse Torvaldse. XFree86 je registrovana´ ochranna´ zna´mka The XFree86 Project, Inc. MS-DOS, Windows, Windows 95, Windows 98 a Windows NT jsou registrovane´ ochranne´ zna´mky Microsoft Corporation. FlagShip je ochranna´ zna´mka Multisoft Datentechnik GmbH. UNIX je registrovana´ ochranna´ zna´mka X/Open Company Limited. Dalsˇ´ı ochranne´ zna´mky cˇi registrovane´ ochranne´ zna´mky: Clipper od Computer Associates, dBASE od Borland, Foxbase od Microsoft, Compuserve, T-Online od Deutsche Telekom, SuSE a YaST od SuSE GmBH. Vsˇechny ostatnı´ vy´robky uvedene´ v textu mohou by´t zna´mkami svy´ch vy´robcu˚.

ISBN 80-238-6611-7

Obsah I SuSE Linux – instalace 1 SuSE Linux – prvnı´ instalace 1.1 Expresnı´ instalace . 1.1.1 Strucˇna´ rozvaha

xiii

. .

. .

. .

1 1 1

1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5

Spusˇteˇnı´ instalace: u´vodnı´ obrazovka YaST2 nastartoval . . . . Vy´beˇr jazyka . . . . . Vy´beˇr mysˇi . . . . .

. . . .

. . . .

2 3 3 4

1.1.6 1.1.7 1.1.8

Kla´vesnice a cˇasove´ pa´smo . Nova´ instalace nebo aktualizace? Prˇ´ıprava disku . . . .

. . .

. . .

. . .

5 6 6

. . .

. . .

. . .

10 13 15

. . .

. . .

. . .

16 16 18

1.1.15 Konfigurace dalsˇ´ıch soucˇa´stı´ syste´mu 1.1.16 Prvnı´ prˇihla´sˇenı´ . . . . 1.1.17 Jak pokracˇovat . . . .

. . .

. . .

19 19 22

Instalace v textove´m rezˇimu (YaST 1) 1.2.1 Vy´chozı´ stav . . . ´ 1.2.2 Uvodnı´ obrazovka . .

. . .

. . .

22 22 23

1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6

Prˇ´ıprava instalace: linuxrc . . . Startuje YaST . . . . . . Prˇ´ıprava disku – rozdeˇlova´nı´ a forma´tova´nı´ Instalace softwarovy´ch balı´ku˚ . . .

. . . .

23 27 28 29

1.2.7

Vy´beˇr za´kladnı´ho softwaru

.

30

. .

1.1.9 Vy´beˇr softwaru . 1.1.10 Instalace zavadeˇcˇe . 1.1.11 Informace o uzˇivatelı´ch

. .

. . .

. .

. . .



1.1.12 Zada´nı´ hesla pro uzˇivatele 1.1.13 Potvrzenı´ nastavenı´ – start instalace 1.1.14 Prˇ´ıprava graficke´ho prostrˇedı´ .

1.2

. . .

.

. . .

.

.

i

Obsah

1.3 1.4

1.5

1.6

1.7

1.8 1.9

ii

1.2.8 Instalace syste´move´ho softwaru a programu˚ . 1.2.9 Vy´beˇr ja´dra . . . . . . . 1.2.10 Za´kladnı´ konfigurace pomocı´ YaST . . . 1.2.11 Prˇihla´sˇenı´ po instalaci . . . . . Jak spustit SuSE Linux . . . . . . Instalace odjinud nezˇ z mechaniky CD . . . 1.4.1 Instalace z dosove´ho diskove´ho oddı´lu . . 1.4.2 Instalace po sı´ti . . . . . . Dalsˇ´ı zpu˚sob instalace s pouzˇitı´m programu˚ setup a loadlin 1.5.1 Spusˇteˇnı´ Windows 95/98 v dosove´m mo´du . 1.5.2 Vyvola´nı´ programu setup a jeho prvnı´ cˇa´st . 1.5.3 Jak nastartovat minima´lnı´ Linux programem setup 1.5.4 Instalace programu loadlin a start minima´lnı´ho Linuxu . . . . . . . . Dalsˇ´ı informace k instalaci . . . . . . 1.6.1 Jak zı´skat mı´sto na disku pro Linux a jak ho rozdeˇlit 1.6.2 Pouzˇitı´ CD 2 ke startu syste´mu . . . 1.6.3 Vytvorˇenı´ startovacı´ diskety programem setup . 1.6.4 Zhotovenı´ startovacı´ diskety z Linuxu . . 1.6.5 Podporuje Linux mou CD mechaniku? . . Popis mozˇny´ch proble´mu˚ . . . . . . 1.7.1 Dosove´ (resp. windowsove´) soubory nejdou prˇemı´stit 1.7.2 V dosove´m mo´du je pouze anglicka´ kla´vesnice 1.7.3 V dosove´m mo´du chybı´ ovladacˇ pro CD mechaniku 1.7.4 Vadne´ CD . . . . . . . 1.7.5 CD mechanika typu ATAPI odmı´ta´ cˇ´ıst . . 1.7.6 CD mechanika na paralelnı´m portu . . . 1.7.7 Potı´zˇe s nestandardnı´mi CD mechanikami . 1.7.8 IBM Thinkpad prˇestane komunikovat beˇhem instalace . . . . . . . . 1.7.9 Programu loadlin chybı´ pameˇt’pro zavedenı´ ja´dra 1.7.10 Program loadlin selzˇe . . . . . 1.7.11 DOS beˇzˇ´ı v chra´neˇne´m mo´du . . . . 1.7.12 Zmeˇnilo se pı´smeno pro oznacˇenı´ mechaniky CD 1.7.13 Dalsˇ´ı mozˇne´ potı´zˇe s hardwarem . . . Rozdeˇlova´nı´ disku pro zacˇa´tecˇnı´ky . . . . Rozdeˇlova´nı´ disku pro experty . . . . . 1.9.1 Velikost odkla´dacı´ho oddı´lu . . . . 1.9.2 Aplikacˇnı´ typ pocˇ´ıtacˇe . . . . . 1.9.3 Optimalizace . . . . . . .

30 32 32 35 36 38 38 39 39 39 40 40 41 42 42 44 45 46 47 47 47 47 48 48 48 49 50 50 50 50 51 51 51 53 55 56 56 57

Obsah 1.10 Manua´lnı´ konfigurace disku˚ . . 1.10.1 Vytva´rˇenı´ diskovy´ch oddı´lu˚ . 1.10.2 Souborove´ syste´my a body prˇipojenı´ 1.11 Automaticka´ instalace SuSE Linuxu . 1.11.1 ALICE . . . . . 1.11.2 Automaticka´ instalace pomocı´ YaST1

. . . .

. . . . . .

2 Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis 2.1 Ovla´da´nı´ a rozlozˇenı´ kla´ves . . . . . 2.2 YaST– hlavnı´ menu . . . . . . 2.3 Nastavenı´ instalace . . . . . . 2.3.1 Jazyk . . . . . . . 2.3.2 Rozlozˇenı´ kla´ves . . . . . 2.3.3 Instalacˇnı´ me´dium . . . . . 2.3.4 Instalace z CD . . . . . 2.3.5 Instalace z disku . . . . . 2.3.6 Instalace z NFS . . . . . 2.3.7 Instalace z dosazˇitelne´ho adresa´rˇe . . 2.3.8 Instalace z FTP . . . . . 2.3.9 Vytva´rˇenı´ diskovy´ch oddı´lu˚ . . . 2.3.10 Cı´love´ oddı´ly a souborove´ syste´my . . 2.3.11 Logical Volume Manager . . . 2.3.12 Instalace do adresa´rˇe . . . . 2.4 Instalace softwarovy´ch balı´ku˚ . . . . 2.4.1 Nahra´nı´ konfigurace . . . . 2.4.2 Ulozˇenı´ konfigurace . . . . 2.4.3 Zmeˇna konfigurace . . . . . 2.4.4 Co se vlastneˇ stane . . . . . 2.4.5 Start instalace . . . . . . 2.4.6 Kontrola vztahu˚ mezi balı´ky . . . 2.4.7 Index vsˇech se´riı´ a balı´ku˚ . . . 2.4.8 Informace o balı´cı´ch . . . . 2.4.9 Nahra´va´nı´ balı´ku˚ . . . . . 2.4.10 Smaza´nı´ balı´ku˚ . . . . . 2.5 Aktualizace syste´mu . . . . . . 2.6 Spra´va syste´mu . . . . . . . 2.6.1 Integrace hardwaru do syste´mu . . 2.6.2 Konfigurace startova´nı´ a ja´dra . . . 2.6.3 Konfigurace sı´teˇ . . . . . 2.6.4 Konfigurace zpu˚sobu prˇihla´sˇenı´ . .

. . . . . .

59 59 61 64 64 64

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

65 65 65 66 66 66 67 68 68 68 69 70 71 72 76 76 77 77 77 78 80 80 80 81 81 81 81 82 82 83 85 88 89 iii

Obsah

3

2.6.5

Nastavenı´ spra´vce oken

.

.

.

.

.

89

2.6.6

Spra´va uzˇivatelu˚

.

.

.

.

.

.

90

2.6.7

Spra´va skupin

.

.

.

.

.

.

.

91

2.6.8

Vytvorˇenı´ za´lohy

.

.

.

.

.

.

92

2.6.9

Nastavenı´ zabezpecˇenı´ syste´mu

.

.

.

93

2.6.10 Konfigurace graficke´ho prostrˇedı´ X Window

.

93

2.6.11 Zmeˇna konfiguracˇnı´ch souboru˚

.

94

.

.

Startova´nı´ a zavadeˇcˇe .

95

3.1

Start PC

.

3.2

Rozdı´lne´ startovacı´ koncepce

3.3

LILO – prˇehled

3.4

Konfigurace LILO

.

.

.

.

.

.

95

.

.

.

.

.

96

.

.

.

.

.

.

.

97

.

.

.

.

.

.

.

99

.

.

.

.

100

.

.

.

.

103

.

.

.

.

105

3.6

Vytvorˇenı´ startovacı´ diskety pro Linux .

.

.

.

107

3.7

Vzorove´ konfigurace

.

.

.

.

108

.

3.5

3.8

3.9

.

.

#$""%&

3.4.1

Struktura souboru !"

3.4.2

Dalsˇ´ı konfiguracˇnı´ mozˇnosti

Instalace a odinstalova´nı´ LILO .

.

. .

3.7.1

DOS/Windows 95/98 a Linux

.

.

.

109

3.7.2

Windows NT a Linux na jednom disku

.

.

109

Proble´my s LILO

.

.

.

.

.

.

.

110

3.8.1

LILO – chybova´ hla´sˇenı´

.

.

.

.

.

111

3.8.2

Hranice 1024 cylindru˚

.

.

.

.

.

112

3.8.3

Proble´my prˇi startu s ja´drem verze 2.0 a vysˇsˇ´ı

.

114

Startova´nı´ pomocı´ programu loadlin

.

.

.

.

115

3.9.1

Soubory potrˇebne´ pro loadlin

.

.

.

.

116

3.9.2

Vytvorˇenı´ startovacı´ho menu

.

.

.

.

116

3.9.3

Startova´nı´ z Windows

.

.

.

.

117

3.9.4

Startovacı´ menu pro Windows

.

.

.

.

118

.

II Konfigurace sı´teˇ 4

iv

121

Linux v sı´ti

123

4.1

Konfigurace pomocı´ YaST

.

.

.

.

.

.

125

4.2

Manua´lnı´ konfigurace sı´teˇ

.

.

.

.

.

.

126

.

.

.

.

.

127

4.2.1

Konfiguracˇnı´ soubory

4.2.2

Startovacı´ skripty

.

.

.

.

.

.

131

4.3

Smeˇrova´nı´ a SuSE Linux

.

.

.

.

.

.

132

4.4

DNS – Domain Name Service

.

.

.

.

.

133

Obsah

4.5

4.6

4.4.1 Konfigurace DNS . . . 4.4.2 Jednoduchy´ nameserver . . NIS – Network Information Service . 4.5.1 Zrˇ´ızenı´ klienta NIS . . . 4.5.2 Master a slave server NIS . NFS – distribuovane´ souborove´ syste´my 4.6.1 Import souborovy´ch syste´mu˚ . 4.6.2 Export souborovy´ch syste´mu˚ .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

133 133 134 134 135 135 135 136

5 Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ 5.1 PPP . . . . . . . . . . 5.1.1 Podmı´nky pro PPP . . . . . . 5.1.2 Dalsˇ´ı informace o PPP . . . . . 5.2 Prˇ´ıstup k Internetu prˇes ISDN . . . . . 5.2.1 Nastavenı´ ISDN – krok za krokem . . . 5.2.2 Prˇehled . . . . . . . . 5.2.3 Hardware pro ISDN . . . . . 5.2.4 Nastavenı´ hardwaru ISDN pomocı´ YaST . . 5.2.5 Prˇipojenı´ k Internetu pomocı´ ISDN . . . 5.3 Kabelove´ modemy . . . . . . . 5.4 Digita´lnı´ linky . . . . . . . . 5.5 Prˇipojenı´ prˇes modem . . . . . . . 5.5.1 Vyta´cˇenı´ v analogove´ sı´ti pro Internet: PPP s wvdial 5.5.2 Konfigurace programu wvdial . . . . 5.5.3 Vı´ce poskytovatelu˚ pomocı´ programu wvdial . 5.5.4 Termina´love´ adapte´ry k ISDN . . . . 5.5.5 Konfigurace modemu PCI . . . . 5.5.6 Manua´lnı´ konfigurace PPP pro experty . . 5.6 Masˇkara´da a firewall . . . . . . . 5.6.1 Vy´chozı´ prˇedpoklady . . . . . 5.6.2 Jak pracuje firewall . . . . . . 5.6.3 Konfigurace masˇkara´dy a/nebo firewallu . . 5.7 Elektronicka´ posˇta – e-mail . . . . . . 5.8 Elektronicke´ zpra´vy a USENET . . . . . 5.8.1 Syste´m pro zpra´vy Leafnode . . . .

139 139 139 140 140 141 142 143 143 147 150 151 151 152 152 155 156 157 158 161 162 162 162 164 167 167

6 Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows ´ vod . 6.1 U . . . . . . . 6.2 Instalace a konfigurace serveru . . . 6.2.1 Konfiguracˇnı´ soubor smb.conf . . 6.3 Instalace windowsove´ho klienta . . . 6.4 Optimalizace . . . . . .

171 171 172 172 176 177

. . . . .

. . . . .

v

Obsah

III 7

Syste´m X Window Syste´m X Window 7.1 Nova´ verze XFree86 4.x 7.2 Konfigurace pomocı´ SaX2 7.2.1 Prvnı´ instalace

. . .

. . .

181 182 183 183

7.2.2 Zmeˇna konfigurace . . . . 7.2.3 Mozˇne´ potı´zˇe . . . . . 7.2.4 Protokolovy´ soubor X serveru . . 7.2.5 Start X Window . . . . Konfigurace starsˇ´ı verze XFree 3.3.x pomocı´ SaX

. . . .

. . . . .

193 193 197 199 199

7.3.1 Prvnı´ instalace . . . . 7.3.2 Rekonfigurace . . . . . 7.3.3 Mozˇne´ potı´zˇe prˇi pra´ci s programem SaX Optimalizace instalace syste´mu X Window . 7.4.1 Pouzˇitı´ fontu˚ True Type . . . 7.4.2 Nastavenı´ vstupnı´ch zarˇ´ızenı´ . .

. . . . . .

. . . . . .

199 206 206 207 211 213

7.4.3

.

.

215

Spra´vce oken 8.1 Trocha teorie o graficky´ch uzˇivatelsky´ch prostrˇedı´ch 8.1.1 Struktura X Window . . . . 8.1.2 Co vsˇechno umı´ spra´vce oken? . . 8.1.3 Spousˇteˇnı´ ru˚zny´ch spra´vcu˚ oken . .

. . . .

217 217 217 220 221

. . . .

222 223 226 226

7.3

7.4

8

179

8.2 8.3 8.4

3D akcelerace

.

. . .

.

Spra´vce oken Fvwm2 . . Nastavenı´ Fvwm2 . . 8.3.1 Autoraise . . Nastavenı´ graficke´ho prostrˇedı´

. . .

.

. . . .

. . .

.

. . . .

. . .

.

. . . .

. . . .

IV Linux a hardware 9

Perifernı´ zarˇ´ızenı´ 9.1 9.2 9.3

vi

231 233

Karty ISA a PCI . . . . . . 9.1.1 Karty ISA . . . . . Zvukove´ karty . . . . . . 9.2.1 Pouzˇitı´ modulu˚ ja´dra pro podporu zvuku Hardwarove´ porty . . . . . 9.3.1 Porty PS/2 . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

233 233 236 236 244 244

9.3.2 9.3.3

. .

. .

244 245

Se´riove´ porty . Paralelnı´ porty

. .

. .

. .

. .

Obsah

'

9.4

9.5

9.3.4 USB – Universal Serial Bus Vy´meˇnna´ me´dia . . . .

. .

. .

. .

. .

246 249

9.4.1

Disketove´ mechaniky

9.4.2

Mechaniky LS120

.

.

.

.

.

249

.

.

.

.

.

.

250

9.4.3 Mechaniky ZIP Modemy . . .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

250 251

9.5.1

Externı´ modemy

.

.

.

.

.

.

251

9.5.2

Internı´ modemy

.

.

.

.

.

.

251

.

9.6

Skenery

.

.

.

.

.

.

.

.

252

9.7 9.8

Pa´skove´ mechaniky (angl. streamer) Televiznı´ karty . . . .

. .

. .

. .

. .

254 254

10 Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA 10.1 PCMCIA

.

257

.

.

.

.

.

.

.

.

257

10.1.1 Hardware 10.1.2 Software .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

257 258

10.1.3 Konfigurace

.

.

.

.

.

.

.

258

10.1.4 Prˇepı´natelna´ konfigurace – „sche´mata“

.

.

260

10.1.5 Proble´move´ notebooky . 10.1.6 Instalace pomocı´ PCMCIA

. .

. .

. .

. .

262 264

10.1.7 Dalsˇ´ı na´stroje

.

.

.

.

264

.

.

.

10.1.8 Prˇeklad podpory PCMCIA 10.2 APM – sˇetrˇenı´ energie . 10.2.1 Za´klady . .

.

.

.

.

265

. .

. .

. .

. .

. .

. .

265 265

10.2.2 Vhodne´ ja´dro

.

.

.

.

.

.

.

266

10.2.3 APM de´mon

.

.

.

.

.

.

.

266

10.2.4 Dalsˇ´ı prˇ´ıkazy . 10.2.5 Zastavenı´ disku

. .

. .

. .

. .

. .

. .

267 267

.

.

268

10.3 Prˇipojenı´ prˇes IrDA (Infrared Data Association) 11 Tiska´rny

271

11.1 Za´kladnı´ prˇedpoklady pro tisk

.

.

.

.

.

271

11.1.1 Standardnı´ jazyky tiska´ren 11.1.2 GDI tiska´rny . . .

. .

. .

. .

. .

271 272

11.1.3 Hardwarove´ a softwarove´ prˇedpoklady

.

.

272

11.1.4 Urcˇenı´ vhodne´ ho typu ovladacˇe tiska´rny

.

.

273

. .

. .

. .

. .

273 273

11.2.2 Paralelnı´ port na karteˇ PCI

.

.

.

.

275

11.2.3 Prˇipojenı´ tiska´rny prˇes USB

.

.

.

.

276

11.2 Loka´lnı´ prˇipojenı´ tiska´rny 11.2.1 Paralelnı´ port .

. .

. .

vii

Obsah 11.2.4 Tiska´rna na se´riove´m portu

.

.

.

.

277

11.3 De´mon spra´vce tisku lpd a dalsˇ´ı na´stroje

.

.

.

277

11.4 Odesla´nı´ pozˇadavku˚ na tisk – program lpr

.

.

.

280

.

.

.

281

.

281

11.5 SETUP: Konfigurace tiskove´ho syste´mu 11.5.1 Rady ke konfiguraci programem )(

+*","(

11.5.2 Zpu˚sob pra´ce apsfilteru

.

.

.

.

.

284

11.5.3 Konfigurace apsfilteru

.

.

.

.

.

285

.

.

.

.

.

288

11.6.1 Prˇehled jednotlivy´ch zpu˚sobu˚ filtrova´nı´

.

.

288

11.6 Tisk v sı´ti TCP/IP

.

.

11.6.2 Konfigurace: Printer forwarding queue u klienta 11.6.3 Konfigurace: Prˇedfiltrova´nı´ u klienta 11.7 Neˇco o Ghostscriptu

.

.

.

.

11.7.1 Prˇ´ıklady pra´ce s Ghostscriptem

.

.

290

.

.

.

291

.

.

.

291

.

.

293

.

.

.

293

.

.

.

293

11.8 Pro pokrocˇile´: Prˇ´ıklady vlastnı´ch tiskovy´ch filtru˚ 11.8.1 Neˇkolik pozna´mek prˇedem

.

11.8.2 Jednoduchy´ prˇ´ıklad pro zacˇa´tek

V

289

Ja´dro a jeho parametry

297

12 Linuxove´ ja´dro

299

12.1 Zdrojove´ texty ja´dra

.

.

.

.

.

.

.

299

12.2 Moduly ja´dra

.

.

.

.

.

.

.

300

.

.

.

.

.

.

.

302

.

.

.

.

.

303

.

12.3 Konfigurace ja´dra

12.4 Nastavenı´ konfigurace ja´dra 12.5 Prˇeklad ja´dra

.

.

.

.

.

.

.

.

303

12.6 Instalace ja´dra

.

.

.

.

.

.

.

.

304

12.7 Zhotovenı´ startovacı´ diskety ´ klid po prˇekladu ja´dra 12.8 U .

.

.

.

.

.

305

.

.

.

.

.

305

13 Parametry pro ja´dro

307

13.1 Ovladacˇe v ja´dru

.

.

.

.

.

.

.

.

307

13.2 Neˇktere´ tipy

.

.

.

.

.

.

.

.

308

.

.

.

.

.

.

.

.

308

.

.

.

.

.

.

308

13.3.2 Parametry pro ja´dro – startovacı´ vy´zva

.

.

309

13.3 Parametry

.

13.3.1 Oznacˇenı´ a vy´znam

13.3.3 Mechaniky CD s vlastnı´m (netypicky´m) rˇadicˇem 13.3.4 Parametry . viii

/

(

"0!,

.

.

.

.

319 .

321

Obsah

VI Distribuce SuSE Linuxu

339

14 Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚

341

14.1 Aktualizace SuSE Linuxu

.

.

.

.

.

.

341

.

.

.

.

.

.

341

14.1.2 Aktualizace pomocı´ YaST2

.

.

.

.

342

14.1.3 Aktualizace pomocı´ YaST

.

.

.

.

342

.

.

.

344

14.1.1 Prˇ´ıpravy

.

.

14.1.4 Aktualizace jednotlivy´ch balı´ku˚ 14.2 Od verze k verzi

.

.

.

.

.

.

.

.

344

14.2.1 Zmeˇny z 6.0 na 6.1

.

.

.

.

.

.

344

14.2.2 Zmeˇny z 6.1 na 6.2

.

.

.

.

.

.

344

14.2.3 Zmeˇny z 6.2 na 6.3

.

.

.

.

.

.

345

14.2.4 Zmeˇny z 6.3 na 6.4

.

.

.

.

.

.

346

14.2.5 Zmeˇny z 6.4 na 7.0

.

.

.

.

.

.

349

14.2.6 Zmeˇny z 7.0 na 7.1

.

.

.

.

.

.

350

14.3 RPM – Spra´vce balı´ku˚

.

.

.

.

.

.

350

14.3.1 Oveˇrˇenı´ balı´ku

.

.

.

.

.

.

351

14.3.2 Spra´va balı´ku˚ – instalace, aktualizace a smaza´nı´ 14.3.3 Zada´nı´ dotazu

.

.

.

.

.

351

.

.

352

.

.

354

14.3.5 Dalsˇ´ı na´stroje pro pra´ci s archivy a databa´zı´ RPM

355

14.3.4 Instalace a prˇeklad zdrojovy´ch balı´ku˚

15 Speciality SuSE Linuxu

357

15.1 Filesystem Hierarchy Standard (FHS) a Linux Standard Base (LSB) . . . . . . . . . .

357

15.1.1 Prˇ´ıklad – TEX v SuSE Linuxu – teTeX

.

.

357

15.1.2 Prˇ´ıklad – prostrˇedı´ pro FTP a HTTP

.

.

357

15.2 Rady ke specia´lnı´m softwarovy´m balı´ku˚m 15.2.1 Balı´k 1 15.2.2 Balı´k 15.2.3 Balı´k

/,2,



$5"%

$6-+*),!*

/,2,

versus 1 .

.

.

.

.

.

.

357

.

.

.

357

.

.

.

.

.

358

.

.

.

.

.

358

(

.

.

.

.

358

.

.

.

.

.

.

358

15.2.4 Zdrojove´ texty k balı´ku 15.2.5 Manua´love´ stra´nky

-4-7$

343

15.3 Startova´nı´ z ramdisku

.

.

.

.

.

.

.

359

15.3.1 Princip

.

.

.

.

.

.

.

359

15.3.2 Postup startova´nı´ se startovacı´m ramdiskem

.

359

15.3.3 Zavadeˇcˇe

.

360

.

361

15.3.5 Mozˇne´ potı´zˇe prˇi optimalizovane´ m prˇekladu ja´dra

362

15.3.6 Vy´hled

362

.

.

.

.

.

.

.

15.3.4 Pouzˇitı´ startovacı´ho ramdisku v SuSE Linuxu .

.

.

.

.

.

.

.

ix

Obsah 15.4 Program linuxrc . . . . 15.5 Syste´m na´poveˇdy pro SuSE Linux 15.5.1 Konfigurace syste´mu na´poveˇdy 15.5.2 Konfigurace klienta . . 15.5.3 Pouzˇitı´ syste´mu na´poveˇdy

. . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

363 367 367 368 368

15.6 Za´chranny´ syste´m SuSE 15.7 Rozlozˇenı´ kla´ves . . 15.8 Loka´lnı´ prˇizpu˚sobenı´ .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

. . .

369 372 373

16 Koncepce startova´nı´ SuSE Linuxu 16.1 Program init . . . ´ 16.2 Urovneˇ beˇhu . . .

.

.

.

.

.

375 375

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

375 377 377 379

16.3 Zmeˇna u´rovneˇ beˇhu . 16.4 Init skripty . . . 16.5 Konfiguracˇnı´ skripty SuSE

. . .

VII Bezpecˇnost a dalsˇ´ı tipy 17 Linux a bezpecˇnost 17.1 Za´klady .

.

.

383 383

17.1.1 Loka´lnı´ zabezpecˇenı´ . . . 17.1.2 Bezpecˇnost v sı´ti . . . . 17.2 Na´stroje . . . . . . . 17.2.1 Loka´lnı´ na´stroje . . . . 17.2.2 Sı´t’ove´ na´stroje . . . . 17.3 Aktua´lnı´ informace o bezpecˇnosti SuSE Linuxu

. . . . . .

. . . . . .

384 387 389 389 392 395

17.4 Vsˇeobecne´ za´sady na za´veˇr

.

.

.

396

´ vod do Linuxu 18 U 4" 18.1 Prˇihla´sˇenı´, uzˇivatel , zalozˇenı´ uzˇivatele 18.2 Zastavenı´ a startova´nı´ syste´mu . . . 18.3 Pra´ce s prˇ´ıkazovou rˇa´dkou . . . .

. . .

. . .

397 398 398 399

18.4 18.5 18.6 18.7

x

381

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Virtua´lnı´ konzole . . Adresa´rˇe a soubory . . Pra´ce s adresa´rˇi . . . Pra´ce se soubory . . . 18.7.1 Informace o souborech 18.7.2 Pseudoznaky – prˇehled

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

400 401 401 402 402 403

18.7.3 Obsah souboru˚ 18.7.4 Skryte´ soubory

. .

. .

. .

. .

. .

404 404

. .

Obsah 18.7.5 Kopı´rova´nı´, prˇejmenova´ nı´ a smaza´nı´ souboru˚ 18.7.6 Vyhleda´va´nı´ a prohleda´ va´nı´ souboru˚ . 18.7.7 Symbolicke´ odkazy . . . . . 18.7.8 Zabezpecˇenı´ a archivace souboru˚ . . 18.8 Prˇ´ıstupova´ pra´va k souboru˚m . . . . 18.9 Manua´love´ stra´nky . . . . . . 18.10Informace o stavu syste´mu . . . . . /& 18.10.1 Prˇ´ıkaz . . . . . . &,4, . . . . . . 18.10.2 Prˇ´ıkaz  18.10.3 Prˇ´ıkaz ! .8 . . . . . 18.10.4 Prˇ´ıkaz 9 . . . . . . . /"18.10.5 Prˇ´ıkaz . . . . . . 18.10.6 Prˇ´ıkaz :+"4 . . . . . . * 18.10.7 Prˇ´ıkaz ( . . . . . . *54,4, 18.10.8 Prˇ´ıkaz ( . . . . .  18.10.9 Prˇ´ıkaz ( . . . . . . "-4% - "-4% a . 18.11Typy souborovy´ch syste´mu˚ v Linuxu – . 18.11.1 Prˇehled . . . . . . . 18.11.2 Prˇipojenı´ a odpojenı´ souborove´ ho syste´mu 18.12Dosove´ prˇ´ıkazy v Unixu s na´stroji mtools . . 18.13Unixove´ prˇ´ıkazy – prˇehled . . . . . 18.14Dalsˇ´ı . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

405 405 406 406 407 408 409 410 410 410 411 411 412 412 412 413 413 413 414 415 416 417

A Podpora a sluzˇby SuSE A.1 90ti dennı´ instalacˇnı´ podpora . . . . . A.1.1 Bez vasˇ´ı registrace va´m nejsme s to poskytovat instalacˇnı´ podporu! . . . . . . A.1.2 Rozsah instalacˇnı´ podpory . . . . A.2 Jak urychlit cˇeka´nı´ na odpoveˇ d’ . . . . . A.2.1 Jak kontaktovat oddeˇlenı´ pro podporu klientu˚ . A.3 Professional Services . . . . . . . A.3.1 Poradenstvı´ a samostatne´ projekty . . . ˇ A.4 Skolenı´ . . . . . . . . . A.5 Zpeˇtna´ vazba . . . . . . . . A.6 Dalsˇ´ı sluzˇby . . . . . . . .

419 419

B Du˚lezˇite´ kla´vesy a kla´vesove´ kombinace

425

C Strom adresa´rˇu˚ C.1 Prˇehled . . C.2 Du˚lezˇite´ adresa´rˇe

427 427 428

. .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

419 419 420 421 422 422 423 423 423

xi

Obsah D Du˚lezˇite´ soubory /,"2 D.1 Soubory zarˇ´ızenı´ v adresa´rˇi ;

.

.

.

D.1.1 Diskety a pevne´ disky D.1.2 Mechaniky CD .

. .

. .

. .

. .

. .

429 429

D.1.3 Pa´skove´ mechaniky . D.1.4 Mysˇi . . .

. .

. .

. .

. .

. .

430 430

D.1.5 Modemy . . D.1.6 Se´riova´ rozhranı´

. .

. .

. .

. .

. .

. .

431 431

D.1.7 Paralelnı´ rozhranı´

.

.

.

.

.

.

431

. .

. .

. .

. .

432 432

D.3 Skryte´ konfiguracˇnı´ soubory v domovske´ m adresa´rˇi

.

433

D.1.8 Specia´lnı´ zarˇ´ızenı´ . . ,+$ D.2 Konfiguracˇnı´ soubory v adresa´rˇi ;

xii

.

429 429

E Nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky – FAQ

435

F GNU General Public License (GPL)

443

G Slovnı´k pojmu˚

451

Cˇa´st I

SuSE Linux – instalace

xiii

Kapitola 1

SuSE Linux – prvnı´ instalace 1.1 Expresnı´ instalace Konfigura´tor YaST2 je inteligentnı´ na´stroj, pracujı´cı´ jizˇ od zacˇa´tku instalace v graficke´m prostrˇedı´, ktery´ je zvla´sˇteˇ vhodny´ pro prvnı´ instalaci syste´mu nebo pro syste´m od za´kladu novy´. Na modernı´m dobrˇe vybavene´ m pocˇ´ıtacˇi umozˇnˇuje nainstalovat SuSE Linux automaticky – pokud nenı´ zˇa´doucı´ cˇi nutne´ nainstalovat ho v textove´m mo´du. Beˇhem instalace je uzˇivatel veden prˇehledny´mi dialogy. Zada´va´nı´ u´daju˚ cˇi rozhodova´nı´ se od neˇj pozˇaduje pouze tam, kde ma´ vlastnı´ volba smysl, nebo kde sa´m pozˇaduje prˇizpu˚sobenı´ k vlastnı´m potrˇeba´m. Kromeˇ YaST2 je tu jesˇteˇ jako alternativa jednoduchy´ konfiguracˇnı´ na´stroj YaST (angl. Yet another Setup-Tool), pracujı´cı´ pouze v textove´m rezˇimu, ktery´ nabı´zı´ dalsˇ´ı cenne´ sluzˇby – podrobny´ popis viz odst. 1.2 na str. 22. 1.1.1 Strucˇna´ rozvaha Ktera´ metoda instalace je pro va´s nejvhodneˇ jsˇ´ı? 1. Instalace pomocı´ YaST2 bude u´speˇsˇna´ za na´sledujı´cı´ch prˇedpokladu˚: <

– Va´sˇ pocˇ´ıtacˇ by meˇl mı´t CD mechaniku, ze ktere´ lze startovat. – Vasˇe graficka´ karta by meˇla podporovat standard VESA 2.0 (cozˇ by´va´ veˇtsˇinou splneˇno u noveˇjsˇ´ıch pocˇ´ıtacˇu˚). – Alesponˇ 64 MB pameˇti (RAM). – Procesor rˇady Pentium nebo vysˇsˇ´ı. Pokud vsˇechny tyto prˇedpoklady splneˇny nejsou, mu˚zˇete se prˇi instalaci setkat s neˇktery´mi z na´sledujı´cı´ch omezenı´:

<

– Nutnost startovat ze startovacı´ diskety, kterou si vyrobı´te. – Nutnost instalovat v textove´m mo´du, pokud nenı´ zpocˇa´tku automaticky rozpozna´ na graficka´ karta. – Nutnost pouzˇ´ıt prˇi nedostatku pameˇti dalsˇ´ı start beˇhem instalace (prˇed nahra´nı´m softwaru z dalsˇ´ıch CD). Ma´te dostatek mı´sta na disku: 200 MB pro minima´lnı´ syste´m, 800 MB pro standardnı´ syste´m a mı´sto na dalsˇ´ı komponenty. V u´vahu prˇipadajı´ tyto mozˇnosti: 1

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace – Prvnı´ instalace na nove´m pocˇ´ıtacˇi bez operacˇnı´ho syste´mu. – Na disku je sice jizˇ instalova´n operacˇnı´ syste´m, avsˇak na zbytku disku je dost mı´sta. – Pouzˇijete pro SuSE Linux dalsˇ´ı disk. – Mı´sto na disku uvolnı´te smaza´nı´m nepotrˇebny´ch oddı´lu˚ (ze ktery´ch si prˇed instalacı´ vcˇas za´lohujete vsˇechny du˚lezˇite´ soubory). Pokud jsou tyto podmı´nky splneˇny, mu˚zˇete zacˇ´ıt instalovat – viz odst. 1.1.2. 2. Pro instalaci tradicˇnı´m na´strojem YaST v textove´m mo´du hovorˇ´ı naopak na´sledujı´cı´ okolnosti: < <

Ma´te za´jem o netypickou instalaci, kde budou neˇktera´ nestandardnı´ nastavenı´. Hodla´te SuSE Linux aktualizovat z neˇktere´ jeho starsˇ´ı verze (viz kap. 14 na str. 341).

Instalace pomocı´ tradicˇnı´ho konfigura´ toru YaST v textove´m mo´du se spustı´, 04>= *5BA pokud ve startovacı´ vy´zveˇ zada´te ?@ . Podrobny´ na´vod k tomuto zpu˚sobu instalace poda´va´ odst. 1.2 na str. 22. 1.1.2 Spusˇteˇnı´ instalace: u´vodnı´ obrazovka Zapneˇte pocˇ´ıtacˇ a vlozˇte prvnı´ CD. Pokud z neˇj pocˇ´ıtacˇ nenastartuje, zkuste zmeˇnit v BIOSu startovacı´ prioritu na CD4EF"GHCIHKJ . Konkre´tnı´ postup na to najdete v na´vodu k vasˇemu pocˇ´ıtacˇi. Po chvı´li se uka´zˇe u´vodnı´ obrazovka (obr. 1.1) a objevı´ se startovacı´ vy´zva L 0!4>= L u spodnı´ho okraje obrazovky.

´ vodnı´ obrazovka instalace SuSE Linuxu Obra´zek 1.1: U Nynı´ ma´te 3 sekundy cˇasu, abyste prˇ´ıpadneˇ stiskem kla´vesy (Ctrl nebo Alt) vyuzˇili dveˇ vy´jimky, ktere´ poskytuje YaST2: 2

1.1. Expresnı´ instalace 1. Instalace v textove´m mo´du ma´ smysl naprˇ´ıklad pro zlepsˇenı´ cˇitelnosti textu QR  S u zrakoveˇ postizˇeny´ch. K tomu stiskneˇte kla´vesu MN OP . V prave´m dolnı´m rohu obrazovky se objevı´ upozorneˇ nı´ na start v textove´m mo´du. 2. Doplnˇkova´ disketa YaST2 (Extension Disk) – Aktua´lnı´ doplnˇky, aktualizace apod. pro YaST2 lze zave´st z diskety prˇed zacˇa´tkem vlastnı´ instalace. T S

V tomto prˇ´ıpadeˇ stiskneˇte kla´vesu MN PO . V prave´m dolnı´m rohu obra"-V, ,"%7* "%W/ * , / L LU 2, zovky se objevı´ hla´sˇka @ a bude ? 1 : @ ? vyzˇadova´na doplnˇkova´ disketa. L

%

4/X##4# L

LY 

/

%Z

@ U dolnı´ho okraje obrazovky se ted’ objevı´ hla´sˇenı´ a %4#4## L ! 1 . Po neˇkolika sekunda´ch nastartuje ☞ja´dro, cozˇ pozna´te z cˇetny´ch hla´sˇenı´, ktera´ se rychle objevujı´. Konecˇneˇ prˇijde zpra´va, zˇe se startuje YaST2 a po neˇkolika sekunda´ch (podle rychlosti pocˇ´ıtacˇe) se objevı´ graficke´ prostrˇedı´.

Mozˇne´ potı´zˇe <

Pokud po uvı´tacı´ obrazovce instalace nepokracˇuje, tj. pocˇ´ıtacˇ ma´ potı´zˇe se startem, je zde jesˇteˇ mozˇnost zasa´hnout v dobeˇ zobrazenı´ vy´zvy. Pokud L 0!4>= L stisknete do 3 sekund po zpra´veˇ libovolnou kla´vesu, zastavı´ se automaticky´ start a mu˚zˇete zadat rˇa´dek doplnˇujı´cı´ch u´daju˚. Pokracˇujete []\ pak stisknutı´m MN OP .

Prˇi proble´mech se startova´nı´m syste´mu si prˇecˇteˇte odst. 1.7.5 na str. 48 a odst. 13.3.2 na str. 309. Najdete zde mozˇne´ prˇ´ıcˇiny a jejich odstraneˇnı´ zada´nı´m parametru˚ ja´dra. Dalsˇ´ı pomocı´ je seznam, co zkontrolovat u hardwaru – podrobnosti viz odst. 1.7.13 na str. 51. <

Neˇktere´ starsˇ´ı BIOSy nemusı´ umeˇt prˇecˇ´ıst z CD 1 obraz startovacı´ diskety, tzv. „boot image“ o velikosti 2,88 MB. V takove´m prˇ´ıpadeˇ nastartujte z CD 2 nebo ze startovacı´ diskety.

1.1.3 YaST2 nastartoval V leve´ cˇa´sti obrazovky YaST2 se nacha´zı´ stejneˇ jako u dalsˇ´ıch oken na´poveˇda k soucˇasne´mu instalacˇnı´mu kroku. YaST2 nejprve prohleda´ va´ pocˇ´ıtacˇ a rozpozna´ va´ jeho soucˇa´sti. Postup detekce je pru˚beˇzˇneˇ graficky zna´zorneˇn na obrazovce. 1.1.4 Vy´beˇr jazyka Na tomto mı´steˇ budete muset poprve´ zasa´hnout do procesu instalace. Vsˇechna dialogova´ pole, vy´beˇry a tlacˇ´ıtka se dajı´ ovla´dat mysˇ´ı nebo z kla´vesnice. Prˇi ovla´da´nı´ pouze z kla´vesnice pouzˇijete na´sledujı´cı´ pravidla: _ `a PO nastavı´ aktivnı´ oblast, dialogove´ pole, vy´beˇr nebo tlacˇ´ıtko, Kla´vesa MN^ bdce Kf

_ `a OP + MN^OP umozˇnı´ vybrat jinou skupinu. Kla´kombinace kla´ves MN g h vesami MN!OP a MN!OP mu˚zˇete podle aktivnı´ oblasti naprˇ. vybı´rat polozˇku nebo listovat seznamem. [j\ < Kla´vesou MNiOP se vykona´ zvoleny´ prˇ´ıkaz. R R ` k < OP aktivujete volbu. Kla´vesou MN <

3

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace

Obra´zek 1.2: YaST2: Spousˇteˇnı´ instala´toru T S

Navı´c mu˚zˇete vykonat veˇtsˇinu prˇ´ıkazu˚ kla´vesovou kombinacı´ MN^OP + podtrzˇene´ pı´smeno. <

Nelekneˇte se, pokud se spletete – V tomto dialogu i v na´sledujı´cı´ch sbı´ra´ YaST2 pouze informace, ktere´ va´m pozdeˇji prˇedlozˇ´ı. Podle odst. 1.1.13 l  na str. 16 ma´te jesˇteˇ vzˇdy mozˇnost vracet se pomocı´ tlacˇ´ıtka (!m k prˇedchozı´m dialogu˚m a opravit uvedene´ u´daje. 

Po volbeˇ jazyka se va´m stisknutı´m D@no zvolene´ho jazyka.



prˇepnou vsˇechny dialogy do

Mozˇne´ potı´zˇe <

V nestandardnı´ch prˇ´ıpadech se mu˚zˇe sta´t, zˇe mysˇ nenı´ automaticky rozpozna´na. V takove´m prˇ´ıpadeˇ zatı´m pouzˇijte kla´vesnici zpu˚sobem popsany´m na zacˇa´tku tohoto odstavce. V na´sledujı´cı´m dialogu va´m da´ YaST2 mozˇnost zvolit typ mysˇi manua´lneˇ (odst. 1.1.5).

1.1.5 Vy´beˇr mysˇi Toto okno se otevrˇe pouze tehdy, pokud YaST2 nerozpozna´ mysˇ, cozˇ se sta´va´ velice zrˇ´ıdka. Objevı´ se dialogove´ okno s dlouhy´m seznamem popisu˚ mysˇ´ı, kde budete vyzva´ni k vy´beˇru typu vasˇ´ı mysˇi. Pomocı´ kla´ves se sˇipkami vyhledejte v seznamu odpovı´dajı´cı´ typ, da´le prˇejdeˇte q,!*5I [j\ _ `a OP na tlacˇ´ıtko pomocı´ kla´vesy MNp a stiskneˇte kla´vesu MNiOP . Zkuste 4

1.1. Expresnı´ instalace

Obra´zek 1.3: YaST2: Vy´beˇr jazyka pohnout mysˇ´ı a pokud reaguje jejı´ kurzor, je vsˇe v porˇa´dku a na tlacˇ´ıtko   =r!s ˚ zˇete konecˇneˇ kliknout mysˇ´ı D@no jizˇ mu Pokud se va´m nepodarˇila volba mysˇi na prvnı´ pokus, prˇejdeˇte pomocı´ kla´vesy _ `a MN^OP opeˇt do seznamu a zkuste zvolit jiny´ typ mysˇi, ktery´ by mohl le´pe odpovı´dat. Mozˇne´ proble´my <

Zˇa´dny´ z nabı´zeny´ch typu˚ mysˇ´ı se neosveˇdcˇKilt,nebo mysˇ nehodla´te pouzˇ´ıvat. u .v?+n . Zbytek instalace V takove´m prˇ´ıpadeˇ zvolte v seznamu budete muset zatı´m zvla´dnout pouze s kla´vesnicı´.

1.1.6 Kla´vesnice a cˇasove´ pa´smo V dalsˇ´ım okneˇ urcˇ´ıte typ kla´vesnice (rozlozˇenı´ kla´ves) a cˇasove´ pa´smo. <

Ma´te zde take´ mozˇnost otestovat rozlozˇenı´ kla´ves. Kliknutı´m mysˇ´ı nebo _ `a OP se dostanete na testovacı´ vstupnı´ pole, pomocı´ neˇkolika stisku˚ kla´vesy MNw kde mu˚zˇete pozorovat chova´nı´ jednotlivy´ch kla´ves. Zvla´sˇtnı´ pozornost zde veˇnujte na´rodnı´m znaku˚m (v testovacı´m poli nenı´ mozˇne´ zadat vsˇechny akcentovane´ cˇeske´ znaky, po ukoncˇenı´ ale bude vsˇe nastaveno spra´vneˇ) a spra´vne´ funkci tzv. mrtvy´ch kla´ves, uvozujı´cı´ch znak s akcentem. Dalsˇ´ı varianty na´rodnı´ kla´vesnice mimo za´kladnı´, jako je naprˇ´ıklad prˇehozenı´   uI , mu˚zˇete zadat pozdeˇji prˇi konfiguraci graficke´ho prostrˇedı´. ? / < Jako dalsˇ´ı je zde seznam zemı´ podle stromove´ho pravidla kontinent/zemeˇ/u´zemı´. Zde zvolı´te zemi nebo u´zemı´ a YaST2 jı´ prˇirˇadı´ odpovı´dajı´cı´ cˇasove´ pa´smo. 5

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace

Obra´zek 1.4: YaST2: Loka´lnı´ nastavenı´ 

Tlacˇ´ıtko D@no



va´s dovede na dalsˇ´ı obrazovku.

1.1.7 Nova´ instalace nebo aktualizace? Pomocı´ YaST2 mu˚zˇete na vasˇem pocˇ´ıtacˇi bud’ instalovat SuSE Linux od za´kladu, nebo aktualizovat (angl. update) starsˇ´ı verzi na novou tak, aby se zachovala nastavenı´ a prˇizpu˚sobenı´ ze starsˇ´ı verze. Kx2y

%7*6

@@

$),z

– Na tuto volbu navazuje na´sledujı´cı´ vy´klad, ktery´ je urcˇen pra´veˇ pro novou instalaci.  u $),W*5y"2 $ W* *5} -X J : 4 @4! @ @4{vo o| ? . – Tato volba bude popsa´na v odst. 14.1 na str. 341. Po volbeˇ

x2y

%7*5

@@

$",z





pokracˇujte stisknutı´m D@no .

1.1.8 Prˇ´ıprava disku V na´sledujı´cı´ch krocı´ch vyberete a prˇipravı´te disk nebo disky pro instalaci Linuxu. Podle vybavenı´ vasˇeho pocˇ´ıtacˇe se budou dialogy vı´ce cˇi me´neˇ lisˇit od da´le uvedene´ho prˇ´ıkladu. Krok 1 <

6

Nalezene´ (fyzicke´) disky se vypı´sˇ´ı v seznamu pod sebou. Pokud se disku˚ najde vı´ce, musı´te se nejprve rozhodnout, ktery´ z nich se pouzˇije pro instalaci.

1.1. Expresnı´ instalace

Obra´zek 1.5: YaST2: Nova´ instalace nebo aktualizace ~!€

<

2

,

*

}u4/

,"%

/

*

-‚r

ƒ,

,



Poslednı´ volbu ( @  : m o : ( 1( ? ) zvolı´te, pokud si prˇejete manua´lneˇ vytva´rˇet diskove´ oddı´ly (angl. partitions) cˇi zachovat sta´vajı´cı´, forma´tovat je a urcˇovat pro neˇ body prˇipojenı´.

Pokud jizˇ ma´te na disku neˇjaky´ operacˇnı´ syste´m a nechcete prˇijı´t o neˇj prˇ´ıpadneˇ o du˚lezˇita´ data, nezapomenˇte: <

Rozmyslet si, pokud jste nevyuzˇ´ıvali cely´ disk v jedine´m oddı´lu, co jsou diskove´ oddı´ly a co se stane, kdyzˇ pu˚vodnı´mu syste´mu bude neˇktery´ chybeˇt. < Zkopı´rovat vsˇechna data z prˇ´ıpadne´ho rusˇene´ho oddı´lu – naprˇ´ıklad posˇtu z adresa´rˇe Windows, kde je skryta´ v adresa´rˇ´ıch se sˇifrovany´mi identitami. < Zda nenı´ nakonec lepsˇ´ı pu˚vodnı´ disk cely´ zachovat, prˇikoupit pro Linux dalsˇ´ı disk a prˇipojit ho na spolecˇny´ rˇadicˇ.

7

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace

Obra´zek 1.6: YaST2: Rozdeˇlova´nı´ disku – krok 1

Obra´zek 1.7: YaST2: Vytvorˇenı´ diskove´ho oddı´lu

8

1.1. Expresnı´ instalace 



Ve standardnı´m prˇ´ıpadeˇ ma´te jediny´ disk a kliknete na D@no . Krok 2 Da´le mu˚zˇe nastat jedna ze dvou na´sledujı´cı´ch situacı´: <

Nenı´-li disk pra´zdny´, ukazuje YaST2 vsˇechny dosavadnı´ oddı´ly na disku. Volny´, neprˇideˇleny´ prostor na „konci disku“ se rovneˇzˇ zobrazı´ a automaticky se pouzˇije k instalaci. Pouzˇitelny´ volny´ prostor musı´ by´t souvisly´, tj. dosavadnı´ oddı´ly ma´ smysl zrusˇit a nabı´dnout k instalaci Linuxu pouze „odzadu“ – naprˇ´ıklad u disku s pu˚vodneˇ trˇemi oddı´ly zu˚sta´vajı´ nedotcˇeny prvnı´ a druhy´ oddı´l, zatı´mco trˇetı´ oddı´l se oznacˇ´ı jako pouzˇitelny´ pro Linux. (Pokud se i v tomto prˇ´ıpadeˇ rozhodnete pouzˇ´ıt pro SuSE Linux cely´ disk, „)-€ …$", / *  o "† : .) zvolı´te < Prˇi pra´zdne´m disku se pro SuSE Linux standardneˇ pouzˇije cely´ disk.

Obra´zek 1.8: YaST2: Rozdeˇlova´nı´ disku pro experty Ma´te-li na pocˇ´ıtacˇi nainstalova´ny Microsoft Windows 95/98 v jedine´m diskove´m oddı´lu, ze ktere´ho byste ra´di vyuzˇili cˇa´st mı´sta pro SuSE Linux, mu˚zˇete na to pouzˇ´ıt Windows Resizer, na´stroj pro zmensˇenı´ windowsove´ho diskove´ho oddı´lu. Vy´hodou je, zˇe prˇitom nemusı´te Windows smazat. Pokud jste pra´veˇ zjistili, zˇe ma´te jine´ pozˇadavky, prˇesahujı´cı´ zde standardneˇ nabı´zene´ mozˇnosti, mu˚zˇete se vra ´ tit k prˇedchozı´mu dialogu a odtud sa~!€ 2 , * }‡u/ ,"% / * -‚r  @  : m o : ( mostatneˇ pokracˇovat prˇes menu , ,4  1( ? . 9

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace V noveˇ vybrany´ch oddı´lech pro SuSE Linux se ztratı´ vsˇechna pu˚vodnı´ data! K„"-€

…$",

/

*



o "† : , zrusˇ´ı se tı´m tedy automaticky Pozor: Zvolı´te-li vsˇechna dosavadnı´ data na cele´m disku. Rovneˇzˇ z neˇj zmizı´ vsˇechny dosavadnı´ operacˇnı´ syste´my. 



Pomocı´ D@no se prˇesveˇdcˇ´ıte, zda diskovy´ prostor bude stacˇit alesponˇ pro minima´lnı´ instalaci, zda se dajı´ vytvorˇit vsˇechny trˇi potrˇebne´ linuxove´ oddı´ly a zda z disku pu˚jde startovat. Pokud cokoliv z toho neodpovı´da´, budete na to upozorneˇ ni a mu˚zˇete podle toho zmeˇnit va´sˇ vy´beˇr. Prˇi splneˇnı´ vsˇech podmı´nek instalace rozdeˇlı´ YaST2 volny´ diskovy´ prostor na 0!4 (asi 16 MB) co nejblı´zˇe trˇi standardnı´ linuxove´ oddı´ly, a to maly´ oddı´l ; k zacˇa´tku disku, da´le odkla´dacı´ oddı´l (128 MB) a konecˇneˇ cely´ zbytek pro korˇenovy´ oddı´l ; ). Blı´zˇe k rozdeˇlova´nı´ disku viz odst. 1.8 na str. 53. Mozˇne´ potı´zˇe <

Urcˇity´ oddı´l se nedal vybrat k instalaci. YaST2 naprˇ´ıklad standardneˇ neumozˇnˇuje vybrat oddı´ly uprostrˇed disku. V takove´m prˇ´ıpadeˇ je nutne´ se ˆ~!€ 2 , * }‡u4/ ,"% / * -‚r ƒ, ,  vra´tit k volbeˇ @  : m o : ( 1( ? .

1.1.9 Vy´beˇr softwaru

Obra´zek 1.9: YaST2: Vy´beˇr skladby softwaru V tomto menu zada´te, jaky´ rozsah bude mı´t vasˇe instalace, a to z prˇedlozˇeny´ch mozˇnostı´, prˇ´ıpadneˇ z pozˇadovany´ch doplnˇku˚. 10

1.1. Expresnı´ instalace Vy´beˇr softwaru – za´kladnı´ vybavenı´ Nejprve se musı´te rozhodnout pro syste´mu: 

G+

Š"

Š"

‰ n

%

.

y



%

o

*

?

*5}

‰ †

0 m

…*"&

9!@

-X

, tj. za´klad vasˇeho



.

– plneˇ funkcˇnı´ unixovy´ operacˇnı´ syste´m v textove´m mo´du (ja´dro a du˚lezˇite´ utility). Pokud je ma´lo mı´sta na disku, da´ se tak SuSE Linux vyzkousˇet pouze se za´kladnı´mi funkcemi. Mu˚zˇe se take´ sta´t, zˇe prˇedpokla´ da´te konkre´tnı´ pouzˇitı´, ktere´ nevyzˇaduje dalsˇ´ı doplnˇky (Vyzˇaduje asi 200 MB). %/ /% * *5}  – obsahuje vhodneˇ vybrane´ za´kladnı´ softwarove´ @ @ o ? . vybavenı´, tj. vsˇe du˚lezˇite´ pro zacˇa´tek, jako graficke´ prostrˇedı´, tisk, hry, prˇ´ıstup k Internetu, editory, prˇehra´vacˇ CD atd. (Vyzˇaduje asi 900 MB, z toho je 100 MB rezerva na uzˇivatelska´ data.) %/ /% * *5} * %7$", y"‹+* 0 ,  – jako prˇedchozı´ @ @ o ? . :@  :4†). @!o: . volba, s kancela´rˇsky´m balı´kem navı´c zabı´ra´ asi 1,4 GB, z toho je 200 MB rezerva na uzˇivatelska´ data. ,Œ/!*5- %!}z ( – plna´ instalace, pokud vı´te, zˇe se bez nicˇeho neobejdete nebo pokud va´s zajı´ma´ prˇehled, co vsˇe poskytuje SuSE Linux. S mı´stem na disku si naopak starosti nedeˇla´te. (U u´plne´ verze zabere asi 6 GB.)

Obra´zek 1.10: YaST2: Detailnı´ vy´beˇr skladby softwaru Š"

%/

/%

*

*5}



Volba se hodı´ zejme´na pro zacˇa´tek. Pokud budete @ @ o ? . pozdeˇji potrˇebovat dalsˇ´ı software, mu˚zˇete si ho bez proble´mu˚ doinstalovat.  , % 2 0  @!" o † m Kromeˇ za´kladnı´ho vybavenı´ umozˇnˇuje volba D vybrat nebo odstranit z vy´beˇru jednotlive´ komponenty nebo aplikace, tj. prˇida´vat a odebı´rat programove´ balı´ky. 11

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Detailnı´ vy´beˇr programovy´ch balı´ku˚ 

,"

%

2

0



@v" o † m Zvolı´te-li D , mu˚zˇete sami meˇnit detaily skladby instalovane´ho softwaru. Objevı´ se zde nabı´dka se´riı´ balı´ku˚, z nichzˇ lze libovolneˇ vybrat.

K volne´mu softwaru si mu˚zˇete nainstalovat i zdrojove´ texty, a to volbou  %7*5 2 j/!*5- %!}ju/ "2}j,   @4 @ ( { 1 ? . Zdrojove´ texty vsˇak zabı´rajı´ hodneˇ mı´sta a zpravidla zajı´majı´ pouze programa´tory.

Obra´zek 1.11: YaST2: Detailnı´ vy´beˇr programovy´ch balı´ku˚

Vybrany´ a nainstalovany´ software se da´ samozrˇejmeˇ kdykoli po ukoncˇenı´ instalace pohodlneˇ rozsˇ´ırˇit. Stacˇ´ı na to zavolat tradicˇnı´ YaST a nainstalovat odpovı´dajı´cı´ balı´ky (viz odst. 1.11.2 na str. 64). Je dobre´ si zde uveˇdomit, zˇe nejprve je potrˇeba vytvorˇit prˇehlednou a stabilnı´ instalaci a teprve pozdeˇji se veˇnovat jednotlivy´m aplikacı´m. Ž

Prohle´dneˇte si rovneˇzˇ, co nabı´zı´ nabı´zene´ balı´ky. ‰

0



,/"%!

2

$

0

.

,"+6% 

o

*)&

9!@

,z

a vyzkousˇejte si

se va´m nabı´zı´ mozˇnost prˇ´ıstupu Volbou † m { ! † | @!o: k softwarovy´m balı´ku˚m jednotlivy´ch aplikacı´. Jakmile vsˇak do vy´beˇru zahrnete jednotlive´ balı´ky (nebo jine´ zase z vy´beˇru odstranı´te), musı´ YaST2 pru˚beˇzˇneˇ oveˇrˇovat, zda nejsou porusˇeny za´vislosti mezi balı´ky. Zpravidla pak doporucˇı´ instalovat jesˇteˇ dalsˇ´ı balı´ky, ktere´ by prˇedchozı´ balı´ky vyzˇadovaly. U rˇa´dne´ instalace se prˇedpokla´ da´, zˇe neobsahuje nevyrˇesˇene´ za´vislosti. 12

1.1. Expresnı´ instalace Mozˇne´ potı´zˇe <

Y‘ aST2 oveˇrˇ´ı, zda ma´ pro vybrany´ software dostatek mı´sta na disku. Pokud mı´sto nestacˇ´ı, ma´te mozˇnost bud’ zmensˇit rozsah instalovane´ho softwaru, nebo prˇidat dalsˇ´ı (cˇi uvolnit neˇktere´l dosud pouzˇ´ıvane´) diskove ´ - oddı ´ly.  %7*5 ,ƒ*), V takove´m prˇ´ıpadeˇ se vrat’te pomocı´ (!m azˇ k menu @4 { % = @ (odst. 1.1.8 na str. 6). < Pokud se ovsˇem vra´tı´te z tohoto mı´sta azˇ prˇed vy´beˇr balı´ku˚, ztratı´ se informace o tom, ktere´ balı´ky jste dosud vybrali. To je jeden z du˚vodu˚, procˇ nenı´ vhodne´ hra´t si prˇ´ılisˇ u prvnı´ instalace s detailnı´ skladbou aplikacı´ – by´va´ to cˇasto marna´ pra´ce. 1.1.10 Instalace zavadeˇcˇe Abychom mohli nainstalovany´ Linux spustit, musı´me mu k tomu poskytnout startovacı´ mechanismus. Je na na´s, abychom rozhodli, kam se ma´ nainstalovat zavadeˇcˇ LILO (angl. LInux LOader), prˇ´ıpadneˇ abychom zajistili jiny´ zpu˚sob startova´nı´ (viz odst. 1.3 na str. 36 a kap. 3 na str. 95).

Obra´zek 1.12: YaST2: Automaticka´ instalace zavadeˇcˇe LILO <

Pokud YaST2 nenajde na vasˇem pocˇ´ıtacˇi zˇa´dny´ jiny´ operacˇnı´ syste´m nezˇ SuSE Linux a pokud to odpovı´da´ skutecˇnosti, je situace snadna´ a mu˚zˇete   kliknout na D@4no . < Pokud YaST2 na vasˇem pocˇ´ıtacˇi nasˇel jesˇteˇ dalsˇ´ı operacˇnı´ syste´m (naprˇ. Windows), prˇ´ıpadneˇ pokud nenı´ linuxovy´ oddı´l schopny´ startu (hranice 1024 cylindru˚ – platı´ pouze pro starsˇ´ı verze LILO) cˇi pokud nenı´ spolehlivy´ start syste´mu zarucˇen (naprˇ. syste´m obsahujı´cı´ jak disky SCSI, tak i (E)IDE), doporucˇuje se vytvorˇit si startovacı´ disketu a startovat z nı´. 13

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace

Obra´zek 1.13: YaST2: Expertnı´ instalace zavadeˇcˇe LILO Pokud nenı´ YaST2 schopen spra´vneˇ rozpoznat situaci nebo ma´te jinou prˇedK’ ,% %75 *  $", Y  Y  stavu, jak zajistı´te startova´nı´ syste´mu, zvolte 1"( o‡ @@ F pro manua´lnı´ konfiguraci startu syste´mu. LILO: Dalsˇ´ı mozˇnosti startu YaST2 zde nabı´zı´ vy´beˇr ze cˇtyrˇ mozˇnostı´:  %7*5

@4

2

@



Y  Y

F

%

@“(

42%

o

/

*

:•”

/4

G

t

E

s–

– Pokud instalujeme SuSE Linux jako na´sˇ jediny´ operacˇnı´ syste´m, pak patrˇ´ı v kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ LILO do ☞MBR (angl. Master Boot Record). LILO v MBR vsˇak mu˚zˇe fungovat i jako zavadeˇcˇ pro vı´ce operacˇnı´ch syste´mu˚. Tuto mozˇnost zvolte, pokud jste si jisti, zˇe se vsˇechny instalovane´ syste´my pomocı´ LILO nastartujı´ (platı´ to pro DOS a Windows 95/98, viz odst. 3.7.1 na str. 109). Pokud ma´te pochybnosti, zvolte zatı´m mozˇnost K‰ 42"‹ ‚*5 42 $ / * ,-X ? @ @ o : . K‰ 42"‹ ‚*5 42 $ / * ,-X – Pokud ma´ va´sˇ pocˇ´ıtacˇ pracovat ? @ @ o : s vı´ce operacˇnı´mi syste´my, lze si zhotovit startovacı´ disketu pro SuSE Linux. To ma´ tu vy´hodu, zˇe zu˚sta´va´ zachova´n start dosavadnı´ho operacˇnı´ho syste´mu a kdykoli je potrˇeba, spustı´ se SuSE Linux startem z diskety. Je to sice teˇzˇkopa´dneˇjsˇ´ı rˇesˇenı´, zato je za vsˇech okolnostı´ bezpecˇne´ a spolehlive´. Navı´c je mozˇne´ pomocı´ programu YaST kdykoli pozdeˇji Ž"%& Z- $", @ nainstalovat LILO do MBR (viz odst. 2.6.2 na str. 85,  —v˜5—+™ ).  %7*5 2  Y  Y /ƒ/4/ 0! @4 @ F o" ; – Zde mu˚zˇete pouzˇ´ıt va´sˇ oblı´beny´ zavadeˇcˇ. Na MBR (Master Boot Recordu) se zatı´m nic nezmeˇnı´ – 14

1.1. Expresnı´ instalace 0!4

LILO se nainstaluje v oddı´lu ; . Musı´te vsˇak cizı´ zavadeˇcˇ sami nakonfigurovat. Jak to udeˇlat naprˇ´ıklad pod Windows NT, popisuje odst. 3.7.2 na str. 109.  %7*5 2  Y  Y / %!} Œ/4/ -X @ @ F {v | o) – Podobneˇ jako v prˇedchozı´m 04 bodeˇ, pouze mı´sto do oddı´lu ; se LILO nainstaluje do jine´ho zvolene´ho oddı´lu. „



,4

‚*5

4

y/



?]( @ { @ V poli @ @6. lze uve´st rˇa´dku dalsˇ´ıch parametru˚, jezˇ potrˇebuje ja´dro pro va´sˇ specificky´ hardware, viz odst. na str. 103 a na str. 309. „"-€

Œ2

o



04-

!

%!,

@



znamena´, zˇe diskove´ sektory se neadresujı´ fyzicky pomocı´ cylindru˚ a hlav, ale logicky jako souvisly´ prostor s linea´rneˇ stoupajı´cı´mi adresami – viz odst. na str. 103. 1.1.11 Informace o uzˇivatelı´ch SuSE Linux umozˇnˇuje soucˇasnou pra´ci vı´ce uzˇivatelu˚. Kazˇdy´ z nich se ´ daje v na´sledujı´cı´m okneˇ slouzˇ´ı k zalozˇenı´ musı´ nejdrˇ´ıv prˇihla´sit (login). U uzˇivatelske´ho u´cˇtu (jme´no, prˇ´ıjmenı´, uzˇivatelske´ jme´no, heslo).

Obra´zek 1.14: YaST2: Informace o uzˇivateli Nejprve zada´te vasˇe jme´no a prˇ´ıjmenı´. Pro prˇihlasˇova´nı´ da´le potrˇebujete zadat ˆ~€ 2 , * } })%! Z %Œ% ,vsB . Pokud va´s zˇ/z a´dna ´ vhodna´ zkratka @  : {6. ” @6. x ‹  nenapada´ , mu˚zˇete si nechat pomocı´ tlacˇ´ıtka @"( o6:!@ uzˇivatelske´ jme´no navrhnout. Potom ho prˇ´ıpadneˇ podle sve´ho pozmeˇnı´te. l /4, , ,!* z @ { |  ‹,"%  m o . Dejte prˇitom

Da´le jste vyzva´ni |

,*





(

ƒ2

l4

-

,

!*

}€

(!@: { ( o. a da´le pozor na mala´ a velka´ pı´smena. Heslo

15

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace by meˇlo mı´t alesponˇ 5 znaku˚, nejvy´sˇe vsˇak 8 znaku˚, a to kombinaci pı´smen #› (bez ha´cˇku˚ a cˇa´rek), cˇ´ıslic, prˇ´ıpadneˇ i jiny´ch znaku˚ naprˇ. šIH . Uzˇivatelske´ jme´no a heslo si dobrˇe zapamatujte, SuSE Linux je bude vyzˇadovat prˇi kazˇde´m vasˇem prˇihla´sˇenı´.   4I . Pomocı´ D@no se dostanete k menu pro zada´nı´ hesla pro uzˇivatele 1.1.12

Zada´nı´ hesla pro uzˇivatele

4I

K4

Uzˇivatel je v Linuxu vybaven zvla´sˇtnı´mi privilegii. Mu˚zˇe naprˇ´ıklad spousˇteˇt a ukoncˇovat syste´move´ procesy, zakla´dat a rusˇit uzˇivatele, manipulovat s du˚lezˇity´mi syste´movy´mi soubory – tj. plnit u´lohy ☞spra´vce syste´mu.

Obra´zek 1.15: YaST2: Zada´nı´ hesla pro uzˇivatele Prˇi zada´nı´ hesla pro uzˇivatele heslo.

K4

4I

platı´ stejna´ pravidla jako pro uzˇivatelske´



Heslo pro uzˇivatele si musı´te dobrˇe zapamatovat, jinak ho pozdeˇji nelze zjistit. Budete ho potrˇebovat, azˇ budete spravovat syste´m. 



Po jeho zada´nı´ kliknete na D@4no . 1.1.13

Potvrzenı´ nastavenı´ – start instalace

Pro vasˇi kontrolu se ted’ zobrazı´ vsˇechna dosud zadana´ data. Pokud si to l I rozmyslı´te a rozhodnete se udeˇlat zmeˇnu, mu˚zˇete pomocı´ (!m krokovat zpa´tky a neˇktery´ u´daj opravit.   Pokud vsˇechno prosˇlo a zada´te D@n4o , na´sleduje oveˇrˇovacı´ ota´zka, zda si opravdu prˇejete instalaci se zobrazeny´mi nastavenı´mi: 16

1.1. Expresnı´ instalace

Obra´zek 1.16: YaST2: Kontrola zada´nı´ <



%!ƒr

%7*5

2



@ @ Pokud zvolı´te J , zacˇne YaST2 s prˇ´ıpravou syste´mu. x,z < Pokud zvolı´te , ma´te mozˇnost znovu zkontrolovat data a pomocı´ l  znovu krokovat zpeˇt a chybny´ u´daj opravit. (!m

Pokud va´s SuSE Linux odradil a chcete instalaci odlozˇit na jindy, ma´te z nı´ mozˇnost vystoupit. Vsˇechna dosavadnı ´ nastavenı´ se tı´m vsˇak ztratı´. Pokud „4‹, %7*5 $  n @@ , po vasˇem potvrzenı´ tohoto u´myslu proces vyberete skoncˇ´ı a vy mu˚zˇete pocˇ´ıtacˇ vypnout nebo znovu nastartovat. Na pocˇ´ıtacˇi se neprojevı´ zˇa´dne´ ze zamy´sˇleny´ch zmeˇn z vasˇeho pokusu o instalaci. Zvla´sˇtnostı´ pro „experty“ je mozˇnost ulozˇit si vsˇechny u´daje na disketu ˆ~ € “% *5 2,"% % / * ,"-X @ @ o @ : prˇ´ıkazem  . Pozdeˇji se z nı´ da´ instalace znovu vyvolat (odpovı´da´-li ovsˇem sta´le jesˇteˇ vasˇemu hardwaru). 

%!ƒr

%7*5

2

I

@4 @ Rozhodli jste se tedy pro volbu J a budete nynı´ spokojeneˇ prˇihlı´zˇet, jak YaST2 instaluje. Nejprve vytva´rˇ´ı diskove´ oddı´ly a forma´tuje je, cozˇ zabere urcˇity´ cˇas podle velikosti disku. V te´to fa´zi je nebezpecˇne´ instalaci jakkoli prˇerusˇit, nebot’ by se souborove´ syste´my dostaly do nedefinovane´ho stavu.

Jako dalsˇ´ı se nacˇ´ıtajı´ programove´ balı´ky z prvnı´ho CD. Nejprve se nainstaluje  Ž za´kladnı´ syste´m, pracujı´cı´ v textove´m mo´du, ktery´ se po potvrzenı´ F spustı´. YaST2 pak pokracˇuje v instalaci softwaru a podle potrˇeby si vyzˇa´da´ dalsˇ´ı CD. Rovneˇzˇ v te´to fa´zi se nepokousˇejte instalaci prˇerusˇit – trpeˇliveˇ vkla´dejte dalsˇ´ı =r!s CD V souladu s vasˇ´ım zada´nı´m podle odst. 1.1.10 na str. 13 budete prˇ´ıpadneˇ pozˇa´da´ni o zalozˇenı´ forma´tovane´ diskety, aby z nı´ byla zhotovena startovacı´ disketa. Nesplet’te se prosı´m, musı´ to by´t nova´ disketa, tedy zˇa´dna´ z disket 17

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace

Obra´zek 1.17: YaST2: Prˇ´ıprava disku – za´pis na disk doda´vany´ch SuSE! Pokud se instaluje LILO do MBR, dostanete zpra´vu o tom, ktery´m prˇ´ıkazem mu˚zˇete obnovit pu˚vodnı´ MBR – tento prˇ´ıkaz si prosı´m poznamenejte. SuSE Linux je nynı´ u´speˇsˇneˇ instalova´n na vasˇem pocˇ´ıtacˇi! 

%

r

Zby ´va´ jes ˇte* ˇ pr ˇ´ıprava graficke´ho prostrˇedı´. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe jste zadali G7 y % * 6 }  .  o ? . a budete pracovat jen v textove´m mo´du, tento krok odpada´ a mu˚zˇete si jizˇ SuSE Linux poprve´ vyzkousˇet. 1.1.14

Prˇ´ıprava graficke´ho prostrˇedı´

YaST2 se va´m pokusı´ prˇi prvnı´m prˇihla´sˇenı´ vytvorˇit graficke´ prostrˇedı´, a proto se bude nynı´ snazˇit automaticky zı´skat potrˇebne´ u´daje o graficke´ karteˇ a monitoru. Pokud se to podarˇ´ı, zvolı´ se rozumne´ rozlisˇenı´ obrazu, nastavenı´ barev a ob


OP va´m uka´zˇe zkusˇebnı´ obra´zek. novovacı´ frekvence pro monitor. Tlacˇ´ıtko MN _ 

Zkontrolujte si uda´vana´ nastavenı´, nezˇ odpovı´te F oveˇrˇte typ graficke´ karty a monitoru.

Ž

! Prˇi pochyba´ ch si

Pokud nenı´ monitor rozpozna´ n, vyberte prosı´m model z nabı´zene´ho seznamu. Pokud v seznamu chybı´, je trˇeba prove´st rucˇnı´ nastavenı´ nebo pouzˇ´ıt data z diskety s ovladacˇem, doda´vane´ s monitorem (stacˇ´ı disketa pro Windows). Pokud si graficke´ prostrˇedı´ vu˚bec neprˇejete, zvolte v seznamu vy´robcu˚ prvnı´ Kt!,uŒœBAA polozˇku . 18

1.1. Expresnı´ instalace

Obra´zek 1.18: YaST2: Instalace balı´ku˚ – za´pis na disk Konecˇneˇ prˇijde na rˇadu nastavenı´ obrazovky. Idea´lnı´ rozlisKˇ„enı ´ za´visı´ na vasˇem !",“0 ,2 @ vkusu a dostupne´m hardwaru. Jako barevnou hloubku ( ) se A6ž"0 (4( (obr. 1.20 na na´sledujı´cı´ straneˇ). pokuste zvolit alesponˇ Mozˇne´ potı´zˇe <

V ojedineˇly´ch prˇ´ıpadech je nutne´, abyste ☞X server konfigurovali „rucˇneˇ“. V takove´m prˇ´ıpadeˇ se nastartuje program SaX. Blizˇsˇ´ı pokyny va´m poskytne odst. 7.2 na str. 183.

1.1.15 Konfigurace dalsˇ´ıch soucˇa´stı´ syste´mu Jizˇ beˇhem prvnı´ instalace ma´te mozˇnost konfigurovat existujı´cı´ syste´move´ soucˇa´sti: tiska´rnu, zvuk, sı´t’a prˇipojenı´ k Internetu. Sledujte prˇitom na´poveˇdu u jednotlivy´ch modulu˚ YaST2, ktere´ se na to pouzˇ´ıvajı´. 1.1.16 Prvnı´ prˇihla´sˇenı´ Ted’ uzˇ jste tak daleko, zˇe se mu˚zˇete prˇihla´sit. Objevı´ se okno pro prˇihla´sˇenı´ v graficke´m rezˇimu (KDM – spra´vce pracovnı´ plochy) a uka´zˇe va´m seznam jmen uzˇivatelu˚ vasˇeho syste´mu (obr. 1.22 na str. 21). Vasˇe uzˇivatelske´ jme´no ˆ~€ 2 , = , pod neˇ pak zada´te heslo a KDE napı´sˇete na rˇa´dku vedle vy´zvy @  („K Desktop Environment“) se spustı´. Da´le mu˚zˇete pouzˇ´ıt na´poveˇdu kdehelp. Pracujete-li v textove´m mo´du, zada´te vasˇe uzˇivatelske´ jme´no za vy´zvu k prˇi Z %Ÿ= hla´sˇenı´  . Da´le zada´te heslo a objevı´ se va´m linuxova´ ☞vy´zva prˇ´ıkazove´ho interpretu. Mnoho u´speˇchu˚!

19

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace

Obra´zek 1.19: YaST2: Vy´beˇr monitoru

Obra´zek 1.20: YaST2: Rozlisˇenı´ obrazu a barevna´ hloubka (pocˇet barev)

20

1.1. Expresnı´ instalace

Obra´zek 1.21: YaST2: Konfigurace dalsˇ´ıch soucˇa´stı´ syste´mu

Obra´zek 1.22: Spra´vce pracovnı´ plochy KDM

21

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace 1.1.17

Jak pokracˇovat

Pro linuxove´ zacˇa´tecˇnı´ky prˇedstavuje kap. 18 na str. 397 te´to prˇ´ırucˇky praktickou prvnı´ pomoc, kromeˇ toho poda´va´ Prˇ´ıloha E na str. 435 odpoveˇ di na nejcˇas4 = #*6-7*",#ˆ/4, /, /)- , teˇjsˇ´ı ota´zky. Dalsˇ´ı knihy najdete na | ( ;;)94949 ; ;)( : ; 0-!,!$ ," | ; . Seznamte se take´ s tradicˇnı´m programem YaST (kap. 1.11.2 na str. 64), bude se va´m hodit ke spra´veˇ syste´mu. <

<

Detaily k instalaci graficke´ho prostrˇedı´ X Window poda´va´ kap. 7 na str. 181. Ke konfiguraci programem SaX slouzˇ´ı na´vod v odst. 7.2 na str. 183.

<

Zvukovou kartou se zaby´va´ odst. 9.2 na str. 236 – zde se jedna´ o „hardware linuxove´ho pocˇ´ıtacˇe“.

<

Jak prˇipojit tiska´rnu a ktere´ tiska´rny jsou podporova´ny, podrobneˇ rozebı´ra´ kap. 11 na str. 271. Pro jednoduchou instalaci pomocı´ YaST stacˇ´ı odst. 2.6.1 na str. 83.

<

Jak nakonfigurovat prˇ´ıstup k Internetu rˇesˇ´ı kap. 5 na str. 139. Pro nastavenı´ modemu slouzˇ´ı odst. 5.5 na str. 151, pro ISDN odst. 5.2 na str. 140. Pro konfiguraci sı´teˇ si prˇecˇteˇte kap. 4 na str. 123.

Chcete-li spojit internı´ sı´t’ s prˇ´ıstupem k ISDN, potrˇebujete na to hlubsˇ´ı znalosti. Odkazy v literaturˇe na to najdete pod klı´cˇovy´mi slovy „gateway“, „router“ a „firewall“.

1.2 Instalace v textove´m rezˇimu (YaST 1) 1.2.1 Vy´chozı´ stav SuSE Linux nabı´zı´ kromeˇ nove´ho graficky orientovane´ ho instalacˇnı´ho na´stroje YaST2 jesˇteˇ tradicˇnı´ textoveˇ orientovany´ na´stroj YaST (noveˇ nazy´vany´ YaST1), ktery´ je me´neˇ na´rocˇny´ na syste´move´ prostrˇedky. Formou prosty´ch textovy´ch oken, ovla´dany´ch pouze kla´vesnicı´, va´s povede rozdeˇlova´nı´m disku na oddı´ly, instalacı´ va´mi vybrane´ ho softwaru a konfiguracı´ pozdeˇjsˇ´ıho prˇihla´sˇenı´ (login) pro graficky´ rezˇim. Pro obvykly´ pocˇ´ıtacˇ, na ktere´m se ma´ nainstalovat SuSE Linux, stacˇ´ı, aby byly splneˇny na´sledujı´cı´ pozˇadavky: <

Va´sˇ pocˇ´ıtacˇ musı´ jı´t spustit ze startovacı´ diskety nebo z CD. < <

Na vasˇem disku je dostatecˇny´ prostor pro instalaci Linuxu, prˇ´ıpadneˇ poskytujete pro Linux dalsˇ´ı (fyzicky´) disk. Vasˇe CD mechanika je podporova´na Linuxem. (Pokud si tı´m nejste jisti, nic jesˇteˇ nenı´ ztraceno, da´ se to oveˇrˇit.)

Pokud neˇktery´ z teˇchto bodu˚ neodpovı´da´, jsou zde jesˇteˇ sta´le na´hradnı´ zpu˚soby, jak prove´st instalaci, ktere´ najdete v odst. 1.4 na str. 38. 22

1.2. Instalace v textove´m rezˇimu (YaST 1) ´ vodnı´ obrazovka 1.2.2 U Zapneˇte pocˇ´ıtacˇ a zalozˇte prvnı´ CD (prˇ´ıpadneˇ startovacı´ disketu) do mechaniky, ze ktere´ je nastaveno startova´nı´. Pokud pocˇ´ıtacˇ odmı´tne nastartovat, je zpravidla zapotrˇebı´ nastavit spra´vnou startovacı´ sekvenci v BIOSu na CD4E!F)GHCIHJ resp. JHC . Pokud jste pro Linux instalovali dalsˇ´ı disk typu (E)IDE, prˇesveˇdcˇte se take´, zda ma´te na nove´m i stare´m disku, mechanice CD atd. spra´vneˇ nastaveny jumpery na master/slave. Po neˇkolika sekunda´ch se objevı´ uvı´tacı´ obrazovka (viz obr. 1.1 na str. 2). Startujete-li z prvnı´ho CD, ma´te beˇhem dalsˇ´ıch trˇ´ı sekund cˇas stisknout _ `a neˇkterou kla´vesu, naprˇ´ıklad MN  OP , ktera´ zamezı´, aby se automaticky spustil graficky´ instala´tor YaST2. Objevı´ se startovacı´ vy´zva ( [j\ kla´vesy MN¡OP : ¢"£6£¤B¥§¦¨ ©6ª"¨6«

04>=

), kde zada´te .7@

%4-

@

a potvrdı´te pomocı´

[j\ MN¡OP

LY 

/

%Z

%

4/X##4# L

@ Nynı´ se u dolnı´ho okraje obrazovky objevı´ zpra´va %4#4#4# L LY  / %Z @ ! 1 na´sledovana´ zpra´vou . Pote´ se budou postupneˇ vypisovat dalsˇ´ı zpra´vy, ktere´ poda´va´ ☞ja´dro, azˇ se konecˇneˇ spustı´ program linuxrc, ktery´ se ovla´da´ z kla´vesnice pomocı´ textovy´ch menu a cˇeka´ na va´sˇ vstup.

Mozˇne´ potı´zˇe <

Beˇhem startu syste´mu vasˇe CD mechanika (ATAPI) prˇestala komunikovat. Prˇecˇteˇte si da´le odst. 1.7.5 na str. 48. < CD 1, na ktere´m je optimalizovane´ ja´dro pro procesory rˇady Pentium, nebylo rozpozna´ no jako startovacı´ me´dium. Zkuste startovat z CD 2 nebo ze startovacı´ diskety (viz odst. 1.6.2 na str. 44). < Dalsˇ´ı potı´zˇe se startova´nı´m se cˇasto dajı´ odstranit zada´nı´m vhodny´ch parametru˚ pro ja´dro viz odst. 13.3.2 na str. 309 a na´sl. 1.2.3 Prˇ´ıprava instalace: linuxrc Program linuxrc nejprve zavede prˇ´ıpadne´ dalsˇ´ı ovladacˇe jakozˇto moduly ja´dra, aby se mohl spustit instalacˇnı´ program YaST a mohla zacˇ´ıt vlastnı´ instalace syste´move´ho softwaru a uzˇivatelsky´ch aplikacı´. g

h

Ovla´da´nı´ programu linuxrc je intuitivnı´: kla´vesami MN!PO a MN!PO zvolı´te polozˇku   l   I ­ ® menu, pomocı´ MN¬ nebo (!m . Kla´veOP a MN¬OP zvolı´te prˇ´ıkaz, naprˇ´ıklad F": []\ sou MN OP zpu˚sobı´te vykona´ nı´ zvolene´ho prˇ´ıkazu. Program linuxrc zacˇ´ına´ vy´beˇrem jazyka, barev a kla´vesnice. <

¯,*



:4? Nejprve zvolı´te na´rodnı´ jazyk. V prˇ´ıpadeˇ cˇeske´ instalace vyberte [j\ a potvrd’te pomocı´ MN°OP . Kt ,2% "%  ¯,%!"0 "%  < Zvolte bud’ @ †±. nebo o")†±. a po[]\ tvrd’te kla´vesou MN¡OP . ¯,!* yz []\ < : Zvolte typ kla´vesnice a stiskneˇte MN°OP . Detailnı´ nastavenı´ kla´vesnice se da´ jesˇteˇ pozdeˇji zmeˇnit.

23

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace

Obra´zek 1.23: Vy´beˇr jazyka

Obra´zek 1.24: Hlavnı´ menu programu linuxrc Nynı´ vidı´te hlavnı´ menu programu linuxrc (obr. 1.24) s na´sledujı´cı´ nabı´dkou: Kx

@

*5

@

2,"%

o



– Zde mu˚zˇete zmeˇnit jazyk, typ monitoru a kla´vesnice. %& $",z ? . .+@ – V prˇ´ıpadeˇ za´jmu zde naleznete rˇadu informacı´ o nalezene´m hardwaru, o pra´veˇ zavedeny´ch modulech atd.  /y/ 2 / ", / -s– – Prˇ´ıpadne´ dalsˇ´ı moduly pro G )?ƒ{ @²” @ @ |!@ 9!@ specia´lnı´ ovladacˇe. Pravidlo: Tuto volbu nemusı´te zada´vat, pokud ma´te na (E)IDE rˇadicˇi jak disk, tak i mechaniku CD, ktera´ je typu ☞ATAPI (cozˇ je dnes nejbeˇzˇneˇjsˇ´ı prˇ´ıpad). Podpora teˇchto zarˇ´ızenı´ je jizˇ prˇelozˇena ve standardnı´m ja´dru. Š -  % %+*5 $", * *5} -X – Touto volbou pokracˇuje instalace. ( n m o“ @@ ; ? . KŽ"%!,!$ ,"04 ;“E – Pouze pokud jste si to mezitı´m rozmysleli . . . Š

24

*5}

2}

1.2. Instalace v textove´m rezˇimu (YaST 1) 

/-

y/

2

/

",

/

-s–

Pomocı´ volby menu G "?ƒ{ @²” @ @ |@ 9!@ nainstalujete dalsˇ´ı podporu pro zarˇ´ızenı´ SCSI nebo pro karty PCMCIA (viz odst. 10.1.6 na str. 264), prˇ´ıpadneˇ pro mechaniku CD jine´ho typu nezˇ ATAPI. Plnou informaci o zava´deˇnı´ modulu˚ najdete v odst. 15.4 na str. 363. V na´sledujı´cı´m submenu vyberete, jaky´ du˚vod ma´te k zava´deˇnı´ dodatecˇny´ch modulu˚: – Modul SCSI – Ma´te-li disk nebo mechaniku CD typu SCSI, je potrˇeba zave´st SCSI modul. – Modul CD-ROM – pokud vasˇe CD mechanika nenı´ prˇipojena na rˇadicˇ (E)IDE ani SCSI. – Sı´t’ovy´ modul – Pokud budete instalovat prˇes NFS nebo FTP– viz odst. 1.4.2 na str. 39. Pokud nemu˚zˇete najı´t vhodny´ modul pro podporu instalacˇnı´ho zdroje, ktery´m je naprˇ. specia´lnı´ CD mechanika, zarˇ´ızenı´ prˇipojene´ prˇes paralelnı´ port /"- ,!* nebo prˇes kartu PCMCIA, pouzˇijte prˇilozˇenou disketu .  . Dojdeˇte Rr4r /r4r³ D@nod. )? azˇ na konec seznamu a zvolte . Program linuxrc /- ,!* si pak od va´s vyzˇa´da´ disketu .  . Start instalace Š

-



%

%+*5

$",

*

*5}

-X

Polozˇka menu je jizˇ prˇi vstupu do ( n m o“ @@ ; ? . []\ menu vybra´na jako vy´chozı´, a proto stacˇ´ı pouze stisknout MN PO a pokracˇovat instalacı´.

Obra´zek 1.25: Instalacˇnı´ menu programu linuxrc V tomto menu ma´te na´sledujı´cı´ vy´beˇr: – –

Š

%+*5 $",z o“ @@ – To, co ted’ ma´te  Š -  % % %7*5 2 %} j* *5} -X ( n m o @ ! @4 @ | ? . (

-

n



m

%

udeˇlat.

– Tato volba se va´m bude hodit pozdeˇji, budete-li mı´t proble´m nastartovat jizˇ nainstalovany´ syste´m. 25

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Š

– K’

(

-

n



%

m

o

u4y!$

|



@

%4%!}

|

Œ*

?

*5}

.

-X

{

– Pokud je na vasˇem syste´mu va´zˇna´ za´vada, tato volba va´m poskytne rˇadu mozˇnostı´, jak jej opravit. ,!$5

CD



CD se vysune z mechaniky a lze ho vyjmout. Š

-



%

%7*5

r

K provedenı´ instalace nynı´ nastavte rˇa´dkovy´ kurzor na ( n m o“ @ $",z [j\ a stiskneˇte MNiOP . Na dalsˇ´ı obrazovce pak zada´te zdrojove´ me´dium, @ standardneˇ CD.

Obra´zek 1.26: Vy´beˇr zdrojove´ ho me´dia v programu linuxrc 

r



Nastavte rˇa´dkovy´ kurzor na zvolene´ me´dium (obvykle CD E!F"G ) a stiskneˇte [j\ MN OP (obr. 1.27). Tı´m zacˇne vlastnı´ instalace. Nejprve se ulozˇ´ı instalacˇnı´ prostrˇedı´ na RAM disk a pak se jizˇ spustı´ instalacˇnı´ na´stroj YaST.

Obra´zek 1.27: Vola´nı´ YaST z linuxrc

26

1.2. Instalace v textove´m rezˇimu (YaST 1) Mozˇne´ potı´zˇe – Existujı´cı´ rˇadicˇ SCSI nebyl rozpozna´ n: pouzˇijte ja´dro, ktere´ ma´ pro tento typ zabudovanou podporu. Zhotovte si na to startovacı´ disketu podle odst. 1.6.3 na str. 45. – Pouzˇita´ mechanika ATAPI CD prˇestane komunikovat prˇi cˇtenı´: v tom va´m poradı´ odst. 1.7.13 na str. 51. – U neˇktere´ho starsˇ´ıho hardwaru mu˚zˇe ojedineˇle dojı´t k proble´mu˚m prˇi zava´deˇnı´ dat z RAM disku a YaST se pak nezavede. Zkuste pak na´sledujı´cı´: x *5 2,)% ´µ ,"0-Z  @ o D ”( V hlavnı´m menu programu linuxrc zvolte @ , ,4 sB ¶v$",“4 Z,z x, 1( ? .+@ . Zde zadejte na . Prˇejdeˇte pak zpeˇt do hlavnı´ho menu a zacˇneˇte znovu instalovat. 1.2.4 Startuje YaST Pro hlubsˇ´ı sezna´menı´ s programem YaST prˇ´ıpadneˇ pro specia´lnı´ u´lohy u´drzˇby slouzˇ´ı detailnı´ kapitola 1.11.2 na str. 64.

´ vodnı´ obrazovka programu YaST Obra´zek 1.28: U Po startu va´m YaST nabı´dne menu se cˇtyrˇmi volbami (viz obr. 1.28).  %7*5

@

2

@



Y

%4-

1

/W%4-

"?



– Pokud se bude instalovat od za´kladu novy´ SuSE Linux, dozvı´te se v dalsˇ´ım submenu, jak pokracˇovat.  u2 “, *5$ * *6}  Y %4J: @ @ 1+ {!o o 1 ? . – Jak aktualizovat SuSE Linux, naleznete v odst. 14.1 na str. 341.  %7*5 2  Y %42…, ,"4% ,€ -X @ @ 1 1( o . . – Pokud zvolı´te tento rezˇim, nabı´zı´ se va´m beˇhem instalace rˇada rozhodnutı´. Doporucˇujeme va´m, abyste pouzˇili tuto volbu pouze pokud jste opravdu linuxovy´mi experty a pokud jste si jisti, zˇe va´mi podniknute´ kroky povedou k u´speˇchu. Expertnı´ rezˇim nenı´ v te´to knize popsa´n! l"“0,u %7*5 $",z n @4@ – Pokud jste si to pra´veˇ rozmysleli. . . 27

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Zvolte

 %7*6

@

2 @



%4Y

/Œ%41

"?



.

Pokud jste se rozhodli sami rozdeˇlovat disk na oddı´ly, prˇecˇteˇte si nejprve odst. 1.8 na str. 53. 1.2.5 Prˇ´ıprava disku – rozdeˇlova´nı´ a forma´tova´nı´ Pokud ma´te v syste´mu (naprˇ´ıklad od minule´ instalace) dosud neaktivovany´ odkla´dacı´ diskovy´ oddı´l (swap), YaST ho detekuje a bude se pta´t, zda ho ma´ pouzˇ´ıt jako odkla´dacı´ oddı´l (angl. swap partition). Pokud ano, zvolte K„  "2 I : @ @ . Pokud si to neprˇejete a chcete prˇerozdeˇlit disk, zvolı´te ·4y/%!y“/ * 2yŒ"0 *6…*  : @ 9!@"( . 

Zobrazı´ se dialog Dm4

,"% o

/

*

:



. Zde ma´te mozˇnosti:

Obra´zek 1.29: Rozdeˇlenı´ diskove´ho prostoru programem YaST Kx,/

m

Œ/

*

:4?



– Tato mozˇnost prˇedpokla´ da´, zˇe disk jizˇ ma´te prˇedem rozdeˇleny´ na oddı´ly zpu˚sobem prˇijatelny´m pro instalaci Linuxu. Nynı´ pouze potrˇebujete oznacˇit typy oddı´lu˚ jako linuxove´ (pokud jizˇ takove´ nejsou) a prˇirˇadit jim body prˇipojenı´.  W/ *  Dm! :4? – YaST va´m ted’sdeˇlı´, zˇe nalezl disk. Pokud je na neˇm jesˇteˇ volne´ (tj. dosud neprˇideˇlene´) mı ´sto, YaST zjistı´, kolik ho zby´va´, a doporucˇı´ „"-€ Œ2 %} *54¸³ o  .8o ho pouzˇ´ıt v Linuxu dotazem . Pokud odpovı´te  %!z J , bude YaST prˇideˇlovat diskovy´ prostor automaticky. V tomto prˇ´ıpadeˇ prˇeskocˇte na´sledujı´cı´ pokyny azˇ na odst. 1.2.7 na str. 30. Pokud volne´ x,z mı´sto nalezeno nebylo nebo jste odpoveˇ deˇli , YaST va´m nabı´dne dalsˇ´ı dialog. Kx *5 2,"%  Y ‰ – pouzˇijte pouze pokud jste si jisti, co je Logical Volume @ @ o G Manager, a zˇe ho upotrˇebı´te (viz ☞LVM). K na´sledujı´cı´mu dialogu se dostanete, pokud jste se rozhodli disk rozdeˇlit. YaST va´m zde nabı´dne volbu z na´sledujı´cı´ch dvou mozˇnostı´: 28

1.2. Instalace v textove´m rezˇimu (YaST 1) 

,"%

Dm

o

/

*

:

-X

(tj. manua´lnı´) – Je na va´s, abyste sami prˇerozdeˇlili disk. To je vhodne´ , pokud je jizˇ na vasˇem disku instalova´n jiny´ operacˇnı´ syste´m, ktery´ zamy´sˇlı´te provozovat soubeˇzˇneˇ s Linuxem, nebo pokud ma´te na disku oddı´l, ktery´ zatı´m nechcete zrusˇit.  , 4/ƒ/ *  – Program YaST zacˇne – po cˇervene´m varova´nı´ – autoC "†“|!@ : maticky rozdeˇlovat disk. Tuto volbu pouzˇijte jen v prˇ´ıpadeˇ, kdy chcete mı´t na pocˇ´ıtacˇi pouze novy´ SuSE Linux a nehodla´te se sami zaby´vat rozdeˇlova´nı´m disku. 

,

/W/

*



Pokud zvolı´te C "†Œ|!@ : , pocˇ´ıtejte s tı´m, zˇe se tı´m ztratı´ vsˇechna data, ktera´ jste dosud na disku meˇli, a to vcˇetneˇ vsˇech existujı´cı´ch souborovy´ch syste´mu˚! Program YaST prˇitom postupuje podle na´sledujı´cı´ strategie: < <

Vytvorˇ´ı se jeden startovacı´ oddı´l ;

0!4

(alesponˇ 2 MB resp. 1 cylindr).

<

Vytvorˇ´ı se jeden odkla´dacı´ oddı´l o dvojna´sobne´ velikosti nezˇ soucˇasna´ kapacita RAM, nejvy´sˇe vsˇak 128 MB. Ze zbytku diskove´ho prostoru se vytvorˇ´ı jeden velky´ korˇenovy´ oddı´l,   oznacˇovany´ jako ; .

Mozˇne´ potı´zˇe <

Ve vy´jimecˇny´ch prˇ´ıpadech se mu˚zˇe sta´t, zˇe prˇi na´sledne´m cˇtenı´ tabulky oddı´lu˚ (partition table) nastanou proble´my. Tento stav by YaST zobrazil v cˇervene´m okneˇ a vynutil si restart pocˇ´ıtacˇe. V takove´m prˇ´ıpadeˇ nastartujte pocˇ´ıtacˇ znovu a prˇi dalsˇ´ım pru˚chodu jizˇ vynechejte rozdeˇlova´nı´ disku. < Na disku nenı´ dostatek mı´sta. V odst. 1.6.1 na str. 42 naleznete pokyny, jak zmensˇit sta´vajı´cı´ oddı´ly jiny´ch operacˇnı´ch syste´mu˚ pomocı´ dosove´ho programu fips. 1.2.6 Instalace softwarovy´ch balı´ku˚ Disk je ted’ prˇipraven pro nainstalova´nı´ SuSE Linuxu. Nynı´ je trˇeba se rozhodnout, ktere´ softwarove´ balı´ky nainstalovat. YaST va´s ted’pozˇa´da´ o chvilku strpenı´, nezˇ se nacˇtou identifikacˇnı´ data o vsˇech softwarovy´ch balı´cı´ch z instalacˇnı´ho me´dia. Pote´ se uka´zˇe instalacˇnı´ menu (obr. 1.30 na na´sledujı ´cı´ strane ˇ ). Pokud nema´te zvla´sˇtnı´ pozˇadavky na vy´beˇr, Š 4 %7*5 $",³ @ @@ a prˇeskocˇte rovnou na odst. 1.2.8 na pokracˇujte bodem na´sledujı´cı´ straneˇ. <

x

y"%

"%&

Z-

$",z

V menu @"| zvolte, jaka´ konfigurace nejle´pe odo¬: @ povı´da´ vasˇim pozˇadavku˚m (pracovnı´ stanice, server atd.). Blı´zˇe o tom v odst. 1.2.7 na na´sledujı´cı´ straneˇ. Azˇ vyberete a potvrdı´te odpovı´dajı´cı´ konfiguraci, dostanete se opeˇt do instalacˇnı´ho menu (viz odst. 2.4.1 na str. 77, zajı´majı´-li va´s detaily). l %  ‰ 2‹  < Pomocı ´ instalacˇnı´ho menu mu˚zˇete nynı´ volbou .7m ; ? "%& Z- $  : @ zmeˇnit vy´beˇr jednotlivy´ch balı´ku˚, ktere´ se zde zobrazujı´ postupneˇ jeden za druhy´m. Protozˇe je va´m nabı´zen prˇedkonfigurovany´ 29

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace

Obra´zek 1.30: YaST – Vy´beˇr balı´ku˚ syste´m, nemusı´te nutneˇ doporucˇeny´ vy´beˇr balı´ku˚ nijak meˇnit. Navı´c od chvı´le, kdy va´m SuSE Linux poprve´ pobeˇzˇ´ı, budete moci jeho skladbu kdykoli zmeˇnit cˇi rozsˇ´ırˇit. Podrobny´ popis teˇchto menu najdete ve zvla´sˇtnı´ kapitole o YaST, odst. 2.4 na str. 77. 1.2.7 Vy´beˇr za´kladnı´ho softwaru Obrazovka YaST na obr. 1.31 na na´sledujı´cı´ straneˇ pro vy´beˇr neˇktere´ ze stanx y"% dardnı´ch konfiguracı´ se va´m objevı´, pokud zada´te pozˇadavek menu @"| o "%& Z- $",³ , viz odst. 1.2.6 na prˇedchozı´ straneˇ. : @ œ Prˇipravili jsme zde standardnı´ prˇeddefinovane´ „konfigurace“. Krˇ´ızˇek ( ) v oke´nku znamena´, zˇe se ma´ doplnit nebo zmeˇnit sta´vajı´cı´ konfigurace.  ¹8 Hveˇzdicˇka ( ) v oke´nku znamena´, zˇe tato konfigurace je jizˇ instalovana´. Je obvykle´ , zˇe neˇktere´ (hlavneˇ za´kladnı´) balı´ky jsou obsazˇeny ve vı´ce volba´ch soucˇasneˇ. K„4‹

/

@



– Touto volbou prˇida´va´te k seznamu balı´ku˚ vybrane´ konfigurace. @6.7m – Touto volbou nahradı´te seznam soucˇasneˇ instalovane´ konfigurace zvolenou konfiguracı´ balı´ku˚. Budete prˇ´ıpadneˇ dota´za´ni, zda si prˇejete zrusˇit balı´ky, ktere´ jizˇ k nove´ konfiguraci nepatrˇ´ı. K„4‹, n – Zpa´tky na prˇedchozı´ obrazovku. l

%



1.2.8 Instalace syste´move´ho softwaru a programu˚ <

Š"

4

%+*5

$",z

@ @@ Instalaci softwaru spustı´te potvrzenı´m volby . YaST va´m na obrazovce uka´zˇe, ktery´ balı´k se pra´veˇ instaluje, a kolik balı´ku˚ jesˇteˇ zby´va´. < Podle potrˇeby budete vyzva´ni k zalozˇenı´ dalsˇ´ıch CD. < Kdyzˇ se nainstalovaly balı´ky, prˇejdeˇte zpeˇt do hlavnı´ho menu volbou  U 2% ,"%4- @ oº. .

30

1.2. Instalace v textove´m rezˇimu (YaST 1)

Obra´zek 1.31: YaST – Vy´beˇr konfigurace Mozˇne´ potı´zˇe <

<

Pokud ma´ va´sˇ pocˇ´ıtacˇ jen malou pameˇt’ (16 MB RAM), pak se dajı´ zpocˇa´tku nainstalovat jen balı´ky z prvnı´ho CD. Balı´ky z ostatnı´ch CD se dajı´ doinstalovat pozdeˇji (viz odst. 1.2.10 na str. 34). Ma´te-li proble´my s kopı´rova´nı´m softwaru z instalacˇnı´ho me´dia, ty´ka´ se to patrneˇ hardwaru. U syste´mu s rˇadicˇem SCSI v takove´m prˇ´ıpadeˇ odpojte pro jistotu externı´ zarˇ´ızenı´, jako jsou naprˇ. skenery, a zkontrolujte znovu kabela´zˇ a termina´tory. Da´le se mu˚zˇete pokusit meˇnit parametry ja´dra. Blı´zˇe o tom v odst. 13.3.1 na str. 308. V prˇ´ıpadeˇ zarˇ´ızenı´ ATAPI va´m pomu˚zˇe odst. 1.7.5 na str. 48.

Obra´zek 1.32: YaST – Vy´beˇr ja´dra

31

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace 1.2.9 Vy´beˇr ja´dra Za´kladnı´ syste´m ma´te jizˇ na disku. Da´le se bude instalovat syste´moveˇ specificke´ ☞ja´dro a v prˇ´ıpadeˇ prˇa´nı´ startovacı´ zavadeˇcˇ LILO. Nynı´ vyberete odpovı´dajı´cı´ ja´dro ze seznamu (viz obr. 1.32 na prˇedchozı´ straneˇ): Š

%/   /% y /z  @ @ o { ¬ vyhovı´ u veˇtsˇiny syste´mu˚. KŽ,%!, *  /    )-ƒŠ „ se pouzˇ´ıva´ pro vı´ceprocesorove´ syste´my.  ( ( G KŽ,%!, *  /    )„   ( ( J G se pouzˇ´ıva´ pro sˇetrˇenı´ spotrˇeby (angl. <

Ja´dro < <

Advanced Power Management). Pokud nenı´  va´sˇ!procesor na 100% Pentium-kompatibilnı ´, zvolte prosı´m »y/   ",V* !$"," * , ‹ / žŒ%!,)0!“½ žz ( ( o @ ( . @ ?V34¼ ¼ . Platı´ to naprˇ´ıklad pro starsˇ´ı procesory Cyrix a IBM. Chybneˇ zvolene´ ja´dro mu˚zˇe % $ L & ,I= -7*5 * , /$ L Ž,%!, ve´st k hla´sˇenı´ syste´mu ‡(!@ , viz " ; ; |!@ ; ; *5/0 $)u  $  ž ž#  ; ;)| .; ? 1 ¼ | . . 0!4

2

%4-u

; .! Zvolene´ ja´dro YaST nakopı´ruje do ; a konfiguracˇnı´ soubor -7*5 *5+$ %4; ;! 1; ja´dra, popisujı´cı´ strukturu ja´dra a prˇ´ıdavne´ moduly, do ; #$""%& Z . Tento soubor veˇrneˇ popisuje pra´veˇ instalovane´ ja´dro.  %!³ Na ota´zku, zda chcete konfigurovat LILO, odpoveˇ zte J pouze tehdy, jste-li si jisti, zˇe budete pouzˇ´ıvat LInux LOader ke startova´nı´ jizˇ drˇ´ıve instalovany´ch syste´mu˚ (viz obr. 2.21 na str. 86). To platı´ zejme´na pro DOS a Windows 95/98. Pro Windows NT jako alternativnı´ syste´m se pouzˇ´ıva´ jina´ metoda (viz odst. 3.7.2 na str. 109). Pokyny k jednotlivy´m dialogu˚m poda´va´ podrobna´ kapitola o konfigura´ toru YaST, viz odst. 2.6.2 na str. 86.

1.2.10

Za´kladnı´ konfigurace pomocı´ YaST

Po vy´beˇru ja´dra prˇijde na rˇadu za´kladnı´ konfigurace. Cˇasove´ pa´smo

Nastavenı´ hodin

Sı´t’ova´ konfigurace

32

<

Nynı´ zvolı´te cˇasove´ pa´smo (viz obr. 1.33 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Objevı´ se ’- , „4 Z-!,z . dlouhy´ seznam, ve ktere´m v Cˇesku vyberete ( ; @ Da´le budete dota´za´ni, v jake´m cˇase beˇzˇ´ı vasˇe hardwarove´ hodiny – zda ¾ q beˇzˇ´ı sta´le podle astronomicke´ ho cˇasu – G – cˇi zda se pru˚beˇzˇneˇ prˇi Y  y %  *8 , jak to deˇlajı´ trˇeba Windows. zpu˚sobujı´ mı´stnı´mu cˇasu – :  o @ To prvnı´ je logicˇteˇjsˇ´ı, to druhe´ je nutne´ prˇi spolecˇne´ instalaci se syste´my, ktere´ to jinak neumeˇjı´. < Nynı´ na´sleduje neˇkolik obrazovek se sı´t’ovou konfiguracı´: – Jme´no pocˇ´ıtacˇe a dome´ny (obr. 1.34 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Pokud uzˇ va´m neprˇideˇlil plneˇ kvalifikovane´ dome´nove´ jme´no (angl. Fully Qualified Domain Name, FQDN) va´sˇ ☞spra´vce syste´mu nebo va´sˇ internetovy´ poskytovatel (☞ISP), mu˚zˇete si zde zvolit jme´no pocˇ´ıtacˇe a dome´ny dle sve´ho vkusu. Pokud pocˇ´ıta´te s prˇipojenı´m k intranetu a Internetu, meˇla by si jme´na , 4 $"!* !*³#R$) , 4 spra´vneˇ odpovı´dat, naprˇ´ıklad @ | . . . , kde @ | ozna$)!* !*¿#R$" . . oznacˇuje jme´no cˇuje jme´no pocˇ´ıtacˇe (angl. host name) a dome´ny (angl. domain name).

1.2. Instalace v textove´m rezˇimu (YaST 1)

Obra´zek 1.33: YaST – Vy´beˇr cˇasove´ho pa´sma

Obra´zek 1.34: YaST – Jme´no pocˇ´ıtacˇe a dome´ny 4

0

$

*

-,!%!yƒ*

( @ : nebo : o6À ? Pokud va´sˇ pocˇ´ıtacˇ nema´ – Instaluje se  4 0 $ ( @ : a nemusı´te se jizˇ da´le starat o detaily sı´t’ovou kartu, vyberete  sı´t’ove´ konfigurace. *

-,!%!"-…*

oÀ , na´sledujı´ dalsˇ´ı ota´zky: DHCP klient, – Pokud ma´te : ," typ sı´teˇ (pro ethernetove´ karty odpoveˇ zte ¶4|! Á ), IP adresa, sı´t’ova´ . adresa odesilatele maska, bra´na, inetd, portmap, NFS server, ¶4 . ), sı´t’ovy´ klient s prˇ´ıstupem na nameserver (jeho zpra´v (hlavicˇka IP adresa, YP dome´na), vy´beˇr modulu˚ ja´dra pro sı´t’ovou kartu. *","%/

#R$)&

.7@v" – Vy´beˇr pro posˇtovnı´ syste´m (obr. 1.35 na na´sledujı´cı´ straneˇ, te´zˇ odst. 5.7 na str. 164).

Vsˇechny doposud zı´skane´ informace se uchovajı´ a dostanou se po zavola´nı´ programu SuSEconfig (viz. odst. 16.5 na str. 379) do jednotlivy´ch dı´lcˇ´ıch 33

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace konfiguracˇnı´ch souboru˚. YaST se ukoncˇ´ı a na obrazovce se objevı´ cˇetna´ hla´sˇenı´ o soucˇasne´m stavu syste´mu.

Obra´zek 1.35: YaST – Volba konfiguracˇnı´ho syste´mu sendmailu root – heslo

Login

Modem

Mysˇ

<

L ‰

,

,]2Š)-!Š’

Y

%4-

- L

o { 1 Po syste´movy´ch hla´sˇenı´chapozdravu za da´te heslo pro uzˇivatele , to znamena´ ☞spra´vce syste´mu. Heslo zvolte obezrˇetneˇ a postarejte se, abyste ho nezapomneˇ li. Nesmı´ obsahovat mezery a radeˇji ani zvla´sˇtnı´ znaky (naprˇ. vzda´leny´ termina´l je pak nemusı´ zna´t). Obvykle se pouzˇ´ıva´ netrivia´lnı´ kombinace maly´ch a velky´ch pı´smen a cˇ´ıslic. Standardneˇ je vy´znamny´ch pouze prvnı´ch 8 znaku˚. < YaST nynı´ pozˇaduje vytvorˇenı´ vzorove´ ho uzˇivatelske´ho u´cˇtu. To je rozumne´ udeˇlat, protozˇe norma´lneˇ se nedoporucˇuje by´t sta´le prˇihla´sˇeny´ jako 4 uzˇivatel a s nejvysˇsˇ´ımi privilegii vykona´ vat rutinnı´ u´kony. I maly´ prˇeklep pak mu˚zˇe ohrozit cely´ syste´m. Je proto vhodne´ zalozˇit si rovneˇzˇ uzˇivatelsky´ u´cˇet (angl. user account). Jako jme´no se hodı´ vasˇe inicia´ly (bez mezery) nebo neˇjaka´ zkratka vasˇeho jme´na, pseudonym cˇi prˇezdı´vka, nejvy´sˇe vsˇak 8 znaku˚. Ani heslo zadane´ k tomuto jme´nu samozrˇejmeˇ nezapomenˇte. < YaST se bude dotazovat, zda chcete nakonfigurovat modem. Pokud modem ma´te, mu˚zˇete to udeˇlat nynı´ nebo odlozˇit. Pokud tedy odpo %!z vı´te J , pta´ se va´s YaST na se´riovy´ port, na ktere´m se ma´ hledat modem (viz obr. 1.36 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Zde pouze upozornˇujeme, zˇ*)e/0Ÿtzv. „winmodemy“ podporuje Linux pouze# omezene ˇ (viz 4 = #*6-7*",z#R$)u *5/0 $)u  $), % "/,  | ( ;; ; ; ;5| .; (vÃ59 . . | .+ ).  %!³ < YaST se pta´, zda chcete nakonfigurovat mysˇ. Pokud odpovı´te J , vyberete pak typ vasˇ´ı mysˇi ze seznamu (viz obr. 1.37 na na´sledujı´cı´ straneˇ). U mysˇi se´riove´ bude YaST jesˇteˇ pozˇadovat se´riovy´ port, na ktere´m se ma´ mysˇ hledat (viz obr. 1.36 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Ten rovneˇzˇ vyberete ze seznamu.

Nynı´ nainstaluje YaST zby´vajı´cı´ balı´ky z ostatnı´ch CD (viz odst. 1.2.8 na str. 30). 34

1.2. Instalace v textove´m rezˇimu (YaST 1)

Obra´zek 1.36: YaST – Vy´beˇr rozhranı´ pro modem

Obra´zek 1.37: YaST – Vy´beˇr ovladacˇe pro mysˇ <

YaST va´s bude postupneˇ vyzy´vat k zalozˇenı´ ostatnı´ch CD. Poslednı´ CD je zapotrˇebı´ pouze tehdy, kdyzˇ jste vy´slovneˇ vybrali zdrojove´ ko´dy (angl. sources) k nainstalova´nı´ – to vsˇak nenı´ obvykly´ uzˇivatelsky´ prˇ´ıpad, a proto se nedivte, kdyzˇ va´m zbude nepouzˇite´. 1 []\ < Tı´m se YaST ukoncˇ´ı a pozˇaduje stisknout kla´vesu MN°OP . Va´sˇ SuSE Linux je nynı´ kompletneˇ nainstalova´n. 1.2.11 Prˇihla´sˇenı´ po instalaci 4"

Prˇestozˇe dosud na pozadı´ dobı´hajı´ neˇktere´ konfiguracˇnı´ skripty, mu˚zˇete se 4I % = na poprˇedı´ prˇihla´sit jako , naprˇ. na konzoli 1. (Pru˚beˇh prˇihla´sˇenı´ Y Z Ÿ LY Z %Ÿ= L viz podrobneˇ ji odst. 18.1 na str. 398.) Na vy´zvu (angl. prompt) 4" „ *4*   /X= L „ *4* /X= L odpovı´te a na dotaz odpovı´te drˇ´ıve zvoleny´m heslem @ @ 9 9 1 Pokud je SuSE Linux distribuova ´ n na DVD, nale´zajı´ se na jedine´m me´diu vsˇechny balı´ky a zakla´da´nı´ jednotlivy´ch CD odpada´.

35

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace 

pro uzˇivatele (viz odst. 1.2.10 na str. 34) – nezameˇnit s heslem pro „vzorove´ ho uzˇivatele“! Zobrazı´ se ☞vy´zva prˇ´ıkazove´ho interpretu a mu˚zˇete zacˇ´ıt pracovat: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇ

Nynı´ mu˚zˇete naprˇ´ıklad zadat prˇ´ıkaz adresa´rˇe.



*Œr @

k vy´pisu obsahu pracovnı´ho

Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈDZ«5Édʨ

Stejny´m zpu˚sobem se zavola´ ?@ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌË)¨5É ¤

*6

na prˇ´ıpadne´ zmeˇny v konfiguraci: Š

y"2

*

*5}

-X

Kdyzˇ zavola´te YaST prˇ´ıkazem yast, mu˚zˇete z menu ( @ ? . zalozˇit dalsˇ´ı uzˇivatele. Ted’je jizˇ syste´m prˇipraven na to, abyste mohli pomocı´ Ž"%& Z- $",‡œ4¶,4, ž³ menu konfigurovat graficke´ prostrˇedı´ (viz te´zˇ @ ¼ odst. 7.2 na str. 183). Po instalaci jesˇteˇ dobı´hajı´ na pozadı´ skripty pro inicializaci manua´lovy´ch stra´nek, Perlu atd. Na pomalejsˇ´ıch pocˇ´ıtacˇ´ıch s malou pameˇtı´ to mu˚zˇe trvat i hodinu. Pokud prˇedcˇasneˇ vypnete nebo restartujete pocˇ´ıtacˇ, tyto u´lohy se prˇi prˇ´ısˇtı´m startu spustı´ znovu. Potvrzenı´m, zˇe tyto skripty u´speˇsˇneˇ dobeˇhly, je text, ktery´ zobrazuje ☞ T S

Í Î konzole 9 (kam se dostanete pomocı´ kombinace kla´ves MN^OP + MNŒ OP ): LU @

2,

@V

V&ƒ&-4%ÐÏ L T S

Í5Ñ OP . Zpeˇt na konzoli 1 se vra´tı´me pomocı´ kombinace kla´ves MN OP + MNj

Po u´speˇsˇneˇ provedene´ za´kladnı´ konfiguraci se jesˇteˇ dajı´ konfigurovat dalsˇ´ı polozˇky, viz te´zˇ odst. 1.1.17 na str. 22. Pocˇ´ıtacˇ s Linuxem se nesmı´ jednodusˇe vypnout. Z graficke´ho prostrˇedı´ KDM to lze naprˇ´ıklad udeˇlat snadno z menu. Jak to udeˇlat z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky, na to naleznete v odst. 18.2 na str. 398 vhodne´ prˇ´ıkazy, ktery´mi se provede zastavenı´ syste´mu, tzv. „shutdown“. Vypnutı´ pocˇ´ıtacˇe bez zastavenı´ syste´mu vyvola´ prˇi prˇ´ısˇtı´m startu kontrolu souborove´ ho syste´mu (angl. file system check) – a to stojı´ v lepsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ cˇas, v horsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ nenı´ mozˇne´ zachra´nit neˇktere´ soubory, ktere´ se vinou prˇedcˇasne´ho ukoncˇenı´ nestihly korektneˇ zapsat.

1.3 Jak spustit SuSE Linux Va´sˇ SuSE Linux je ted’ plneˇ nainstalova´n. Zby´va´ vysveˇtlit, jak se spousˇtı´ v obvykle´ m rezˇimu (viz ☞startova´nı´ ). Na´sledujı´cı´ prˇehled ukazuje hlavnı´ mozˇnosti, jak nastartovat SuSE Linux. Ktera´ z nich je pro va´s nejvhodneˇ jsˇ´ı, za´lezˇ´ı na vasˇ´ı zkusˇenosti v pra´ci s pocˇ´ıtacˇem a na zamy´sˇlene´m u´cˇelu. Ze startovacı´ diskety: Linux nastartujete pomocı´ startovacı´ („boot“) diskety. Tato mozˇnost funguje vzˇdy a je snadna´, byt’ poneˇkud teˇzˇkopa´dna´. Startovacı´ disketu jste si jizˇ mohli vytvorˇit beˇhem instalace. 36

1.3. Jak spustit SuSE Linux Startovacı´ disketa je vhodne´ prozatı´mnı´ rˇesˇenı´ v prˇ´ıpadeˇ, zˇe ma´te proble´my se startem z disku nebo zatı´m definitivnı´ zpu˚sob startova´nı´ Linuxu odkla´da´te. V kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ je to prˇijatelne´ rˇesˇenı´, jak strˇ´ıdat Linux s OS/2 nebo s Windows NT. Programem loadlin: Tento zpu˚sob startu Linuxu prˇedpokla´ da´: <

Pocˇ´ıtacˇ musı´ prˇed startem Linuxu pracovat v DOSu, a to v rea´lne´m mo´du nebo pod VCPI ve virtua´lnı´m mo´du 8086. 2 ˇ ecˇeno jinak: tento zpu˚sob selzˇe pod Unixem, OS/2, Windows NT nebo R v dosove´m okneˇ Windows 95/98. Naopak funguje dobrˇe z dosove´ho promptu nebo z dosove´ho mo´du Windows 95/98. < Pocˇ´ıtacˇ musı´ mı´t dostatek dosove´ pameˇti: musı´ zby´vat alesponˇ 128 KB dolnı´ pameˇti (tj. pameˇti pod dosovou hranicı´ 640 KB), zbytek mu˚zˇe by´t rozsˇ´ırˇena´ pameˇt’XMS nebo EMS. Program loadlin je sice pomeˇrneˇ pracny´ na instalaci, da´ se vsˇak vy´tecˇneˇ integrovat se startovacı´mi menu Windows 95/98. Velkou vy´hodou je, zˇe ponecha´va´ beze zmeˇny Master Boot Record (MBR) na disku. Ostatnı´ syste´my pak vidı´ linuxove´ diskove´ oddı´ly jako oddı´ly nezna´me´ho typu. K instalaci programu loadlin potrˇebujete urcˇite´ znalosti DOSu a Linuxu. Meˇli byste ovla´dat ☞editor pro vytvorˇenı´ potrˇebny´ch konfiguracı´. Detaily popisuje odst. 3.9 na str. 115. Potı´zˇe mohou nastat, pokud udeˇla´te ve startovacı´ch menu Windows 95/98 chybu. V krajnı´m prˇ´ıpadeˇ se mu˚zˇe sta´t, zˇe se jizˇ z disku do Windows nedostanete. Proto si prˇed konfigurova´nı´m startovacı´ch menu oveˇrˇte, zda se v nejhorsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ mu˚zˇete pozdeˇji dostat k disku pomocı´ startovacı´ diskety pro Windows (prˇ´ıpadneˇ tak nouzoveˇ spustit Windows). Programem LILO: Technicky nejcˇistsˇ´ı a pomeˇrneˇ univerza´lnı´ rˇesˇenı´ je zavadeˇcˇ (angl. boot manager) LILO, ktery´ va´m poskytne vy´beˇr mezi vı´ce operacˇnı´mi syste´my. Program LILO se snadno instaluje naprˇ. pomocı´ YaST (viz odst. 2.6.2 na str. 86). Je vsˇak trˇeba si uveˇdomit, zˇe LILO se umı´stı´ v zava´deˇcı´m sektoru disku, cozˇ vzˇdy prˇina´sˇ´ı urcˇite´ riziko. Pro bezpecˇne´ pouzˇitı´ LILO je proto trˇeba zna´t neˇktere´ detaily startovacı´ho procesu. Meˇli byste take´ by´t schopni s jistotou editovat hlavnı´ konfiguracˇnı´ soubor LILO. Rovneˇzˇ je vhodne´ veˇdeˇt, jak LILO odinstalovat v prˇ´ıpadeˇ potı´zˇ´ı. Detaily o LILO a o startovacı´m procesu poda´va´ odst. 3.3 na str. 97. Start pomocı´ LILO je sice nejlepsˇ´ı, prˇesto je dobre´ veˇdeˇt, zˇe je na´rocˇneˇjsˇ´ı na instalaci naprˇ. ve srovna´nı´ s pouzˇitı´m startovacı´ diskety. Existujı´ varianty BIOSu, ktere´ kontrolujı´ strukturu Master Boot Recordu (MBR) na disku a po instalaci LILO chybneˇ hla´sı´ prˇ´ıtomnost viru. Tuto ‰ -+* potı´zˇ lze snadno odstranit tak, zˇe v nastavenı´ BIOSu vypnete volbu ,!$5 "%X . Pokud budete mı´t na pocˇ´ıtacˇi pouze Linux, mu˚zˇete ochranu ( proti viru˚m nechat trvale vypnutou, protozˇe nema´ zˇa´dny´ u´cˇinek. Pro jine´ syste´my (neza´visle na noveˇ instalovane´m Linuxu) se vsˇak ochrana proti viru˚m hodı´, proto ji zkuste pozdeˇji znovu aktivovat nebo nahradit neˇjaky´m jiny´m antivirovy´m programem, ktere´mu nevadı´ LILO v MBR. 2

VCPI server poskytuje naprˇ. emm386.exe.

37

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Dalsˇ´ı diskusi ru˚zny´ch metod startu, zejme´na pomocı´ LILO a loadlin, popisuje kap. 3 na str. 95. Dalsˇ´ı zavadeˇcˇe Vzhledem k rostoucı´ populariteˇ Linuxu rozsˇ´ırˇili komercˇnı´ vy´robci zavadeˇcˇu˚ (angl. boot managers) sve´ produkty take´ o mozˇnost startovat Linux. Nejzna´meˇjsˇ´ı jsou zatı´m System Commander Deluxe a Partition Magic. Kromeˇ ulehcˇenı´ startu pomocny´mi obrazovkami nabı´zejı´ tyto balı´ky mnozˇstvı´ dalsˇ´ıch funkcı´, naprˇ. zmeˇnit si velikost jizˇ prˇideˇlene´ho diskove´ho oddı´lu s FAT32 nebo prˇeve´st FAT16 na FAT32. Tyto programy SuSE Linux na CD neobsahuje a take´ samozrˇejmeˇ nejsou zahrnuty do standardnı´ instalacˇnı´ podpory.

1.4 Instalace odjinud nezˇ z mechaniky CD Mu˚zˇe se sta´t, zˇe zˇa´dne´ ze standardnı´ch jader nepodporuje vasˇi mechaniku CD (naprˇ. neˇktere´ velmi zastarale´ modely) nebo nenı´ prˇipojena cˇi vu˚bec chybı´, naprˇ. u notebooku. V tom prˇ´ıpadeˇ va´m SuSE Linux nabı´zı´ jesˇteˇ dalsˇ´ı mozˇnosti, odkud instalovat: < <

Instalace z dosove´ho diskove´ho oddı´lu (odst. 1.4.1). Instalace ze sı´teˇ: pomocı´ NFS nebo FTP prˇipojenı´m prˇes Ethernet nebo PLIP (odst. 1.4.2 na na´sledujı´cı´ straneˇ).

1.4.1 Instalace z dosove´ho diskove´ho oddı´lu Jak na to Nenasˇel-li instala´tor Linuxu mechaniku CD, potrˇebna´ cˇa´st obsahu instalacˇnı´ho me´dia Linuxu se nakopı´ruje na dosovy´ oddı´l disku. Pote´ jizˇ nepotrˇebujete mechaniku CD na instalova´nı´. Pozdeˇji si mu˚zˇete (ale nemusı´te) mechaniku CD pod Linuxem zprovoznit. Vy´chozı´ pozˇadavky Va´sˇ DOS, Windows cˇi OS/2 vidı´ vasˇi mechaniku CD a mu˚zˇe s nı´ pracovat, zatı´mco Linux ji zatı´m nenasˇel. Ma´te vsˇak dostatek mı´sta na disku v neˇktere´m oddı´lu DOS, OS/2 nebo Windows (3.11 nebo 95/98), kam se dajı´ zkopı´rovat balı´ky pro instalaci za´kladnı´ho syste´mu. Postup instalace Vzhledem k tomu, zˇe pocˇ´ınaje verzı´ 7.1 pouzˇ´ıva´ SuSE Linux dlouha´ jme´na balı´ku˚, nenı´ mozˇno je snadno jako drˇ´ıve kopı´rovat na dosovy´ disk obvykly´mi na´stroji v DOSu, pracujı´cı´mi pouze se jme´ny ve starsˇ´ı notaci 8.3. /v*),"-

#0



Pouzˇijte na to prosı´m da´vkovy´ soubor )| ( @ z instalacˇnı´ho CD, ktery´ /!*6- * zde najdete v adresa´rˇi Ò " . Pro spra´vnou funkci tohoto da´vkove´ ho $  $",I#R$" souboru je jesˇteˇ trˇeba zajistit, aby byl v dosove´ cesteˇ program | . . Da´le se rˇid’te pokyny z menu, pomocı´ ktere´ho te´zˇ nakonec zada´te, aby se spustil Linux zavadeˇcˇem loadlin. 38

1.5. Dalsˇ´ı zpu˚sob instalace s pouzˇitı´m programu˚ setup a loadlin 1.4.2 Instalace po sı´ti Instalace Linuxu po sı´ti je pouze pro zkusˇene´ uzˇivatele. Upozornˇujeme, zˇe nespada´ pod smluvnı´ instalacˇnı´ podporu (support) SuSE – podrobneˇ ji viz odst. A.1.2 na str. 419. Vy´chozı´ stav Na vasˇem pocˇ´ıtacˇi chybı´ CD mechanika nebo ji linuxovy´ instala´tor nenasˇel. Rovneˇzˇ zde nema´te pouzˇitelny´ dosovy´ oddı´l na nakopı´rova´nı´ linuxove´ instalace, prˇ´ıpadneˇ jej odmı´ta´te vytvorˇit. Te´zˇ se mu˚zˇe jednat o hromadnou instalaci ze sı´teˇ. V takove´m prˇ´ıpadeˇ je potrˇeba, aby va´sˇ pocˇ´ıtacˇ videˇl prˇes sı´t’ CD nebo disk s instalacı´, podobneˇ jako to popisuje odst. 1.4.1 na prˇedchozı´ straneˇ. Je zrˇejme´, zˇe vzda´leny´ pocˇ´ıtacˇ musı´ umozˇnit prˇ´ıstup pro vykona´va´nı´ prˇ´ıkazu˚ k linuxovy´m instalacˇnı´m souboru˚m. #Š#Ó-Ÿ#Š#ˆ’r!/ * ¹ Da´le je nutne´ zkopı´rovat na disk z CD soubory : . Vyja´drˇeno v Linuxu: ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇ¬Õ Ö‡×5Õ Ø6Å)£R¦4×+ÙÚ5Û±× ¦Ü« Ä

Ä Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇ¬Õ Ö‡Ê6¨Ì×5Õ Ø6Å)£¦4×5É ªÉ Ä

× Ä ¦Ü«

Krok za krokem 1. Zacˇneˇte s instalacı´ klienta, jak to popisuje odst. 1.2.2 na str. 23. 2. Da´le va´s povede odst. 1.2.3 na str. 23 azˇ na na´sledujı´cı´ rozdı´ly: <



/-

y/



Š

2

2

/

8

V menu G zvolte o6À a vyberte od)?W{ @ † @ @ povı´dajı´cı´ typ (to nenı´ nutne´ prˇi instalaci prˇes PLIP). l/ 2} }/  < { . . Program linuxrc se va´s bude v menu pta´t, odkud Š x4¶Švs– instalovat. Odpoveˇzte oÀݔ a sledujte da´l menu pro zada´nı´ sı´t’ove´ konfigurace. Rovneˇzˇ je mozˇne´ instalovat prˇes FTP. 3. Jak instalaci dokoncˇit, popisuje odst. 1.2.4 na str. 27. Mozˇne´ potı´zˇe <

Novy´ pocˇ´ıtacˇ, na ktere´m se ma´ instalovat SuSE,vLinux, server nezna´. $ !*6+* ;)| Udejte proto jeho jme´no a IP adresu do souboru ; na serveru. < Instalace je odmı´tnuta, vzda´leny´ pocˇ´ıtacˇ neumozˇnˇuje prˇ´ıstup k souboru˚m , ,!$ pro vykona´ va´nı´ prˇ´ıkazu˚ (tj. 1 ). Umozˇneˇte to a instalujte znovu.

1.5 Dalsˇ´ı zpu˚sob instalace s pouzˇitı´m programu˚ setup a loadlin 1.5.1 Spusˇteˇnı´ Windows 95/98 v dosove´m mo´du Ke spusˇteˇnı´ instalacˇnı´ho programu setup je trˇeba nejprve dostat pocˇ´ıtacˇ do rea´lne´ho mo´du pod samostatneˇ beˇzˇ´ıcı´m DOSem. Du˚vodem je, zˇe program loadlin, ktery´ zavola´ instalacˇnı´ program setup.exe k natazˇenı´ minima´lnı´ho Linuxu do pameˇti, je dosovy´ program, ktery´ musı´ beˇzˇet v rea´lne´m mo´du nebo pod VCPI serverem, jako je naprˇ. EMM386. Dosove´ okno, ktere´ beˇzˇ´ı pod Windows 95, vsˇak pouzˇ´ıva´ virtua´lnı´ mo´d 8086, kde by setup.exe havaroval – proto je nutne´ spustit samotny´ DOS. 39

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Krok za krokem Jsou zde dveˇ mozˇnosti: prˇepnout z Windows 95/98 do dosove´ho mo´du nebo prˇi startu pouzˇ´ıt dosovy´ mo´d z nabı´dky prˇi spusˇteˇnı´ Windows. Š I ‰ %"-4  ,*5 r Pokud jizˇ Windows 95/98 beˇzˇ´ı, klikneˇte na @ @ -- ?( -- E 2 W2ƒ,€ Šr Šz . @ . G D!F Pokud cˇerstveˇ startujete pocˇ´ıtacˇ, stiskneˇte prˇed nabeˇhnutı´m Windows 95/98 „4‹ u"2y]‹y/  Í Þ OP a zvolte nabı´dku o6:@ :@ . (Pokud ma´te pochybkla´vesu MNj nosti, tento zpu˚sob je cˇistsˇ´ı, protozˇe Windows neˇkdy meˇnı´ hardwarove´ nastavenı´, ktere´ se spusˇteˇnı´m dosove´ho mo´du neresetuje.) Mozˇne´ potı´zˇe < <

V dosove´m mo´du nevidı´me mechaniku CD: viz odst. 1.7.3 na str. 48. V dosove´m mo´du nefunguje cˇeska´ kla´vesnice: K za´kladnı´ instalaci zde ›Rr!s stacˇ´ı samozrˇejmeˇ anglicka´ . . . prˇesto pro milovnı´ky dosove´ cˇesˇtiny je zde odst. 1.7.2 na str. 47.

1.5.2 Vyvola´nı´ programu setup a jeho prvnı´ cˇa´st Program setup.exe spustı´ ☞minima´lnı´ Linux, ktery´ umozˇnı´ pokracˇovat se skutecˇnou linuxovou instalacı´. Nastartujete tedy MS-DOS nebo dosove´ okno, ktere´ nebeˇzˇ´ı v chra´neˇne´m mo´du, ma´te prvnı´ CD v mechanice a umozˇnili jste na neˇ dosovy´ prˇ´ıstup. Spustı´te zde program setup.exe a pokracˇujete do toho bodu, kde je trˇeba rozhodnout mezi dveˇma zpu˚soby, jak spustit minima´lnı´ Linux: ze startovacı´ diskety nebo programem loadlin prˇ´ımo z prvnı´ho CD cˇi z disku. Krok za krokem *",-

1. Zadejte prˇ´ıkaz ( v korˇenove´ m adresa´rˇi CD. ’ 2. Zadejte pı´smeno oznacˇujı´cı´ vasˇi CD mechaniku, naprˇ. . (Pozor, toto pı´smeno „cestuje“ prˇi prˇida´va´nı´ dalsˇ´ıch oddı´lu˚ na disk!) [j\ 3. Program setup.exe va´s uvı´ta´ a vy mu zdvorˇile odpovı´te kla´vesou MN¡OP . 4. Na´sledujı´cı´ odstavce popisujı´ start minima´lnı´ho Linuxu (viz odst. 1.5.3). 1.5.3 Jak nastartovat minima´lnı´ Linux programem setup Existujı´ dveˇ cesty, jak spustit minima´lnı´ Linux programem setup: z diskety nebo programem loadlin prˇ´ımo z CD. Rozhodneˇte se, kterou zvolit. Podrobnosti Nejsnadneˇjsˇ´ı je spustit minima´lnı´ Linux prˇ´ımo z CD. K tomu slouzˇ´ı dosovy´ program loadlin.exe. Ten beˇzˇ´ı pod DOSem, zavede ja´dro ze souboru na CD do pameˇti, prˇipravı´ RAM disk a zacˇne vykona´ vat ko´d ja´dra. Podmı´nkou je, aby prˇitom pocˇ´ıtacˇ pracoval v rea´lne´m mo´du nebo ve virtua´lnı´m mo´du 8086 s VCPI. 3 Alternativnı´ cesta startem prˇes disketu vytvorˇenou programem setup je schu˚dna´ te´meˇrˇ vzˇdy, je ale o neˇco na´rocˇneˇjsˇ´ı a trva´ de´le. 3 Podporu VCPI poskytuje naprˇ´ıklad program emm386.exe. Dosove ´ okno v OS/2 nebo ve Windows NT zde proto nemu˚zˇeme pouzˇ´ıt.

40

1.5. Dalsˇ´ı zpu˚sob instalace s pouzˇitı´m programu˚ setup a loadlin Doporucˇenı´ Zvolte cestu prˇes loadlin, pokud je to teoreticky mozˇne´ a pokud nepracujete ß pod OS/2 nebo Windows NT. Pokud si nejste jisti, alesponˇ to zkuste. Kdyzˇ va´m to nevyjde, nastartujte pocˇ´ıtacˇ znovu (viz odst. 1.5.2 na prˇedchozı´ straneˇ) a zvolte cestu prˇes disketu. 1.5.4 Instalace programu loadlin a start minima´lnı´ho Linuxu V tomto kroku instalujeme a pouzˇijeme program loadlin.exe, se ktery´m pak zavedeme linuxove´ ja´dro, nastartujeme jej z DOSu a spustı´me ☞minima´lnı´ Linux. Podrobnosti Program setup da´le vytvorˇ´ı ve vasˇem dosove´m diskove´m oddı´lu adre / % *",#, , ( 1 , sa´rˇ Ò4 @ ! . Do tohoto adresa´rˇe se zkopı´rujı´ programy  / %>#, , #Ó0  u Z, Y %4a zvolene´ ja´dro pod jme´nem .7@ .  @ ! 1 , soubor 1 @ Jestlizˇe budete pozdeˇji – po prvnı´ instalaci – startovat Linux, vyvola´te ho #0  Y %4pomocı´ s tı´m, zˇe zada´te jako parametr korˇenovy´ oddı´l, jehozˇ 1 @ oznacˇenı´ popisuje odst. 1.10.2 na str. 61. Po tomto kroku se ja´dro zavede a rovnou se spustı´. Krok za krokem Nynı´ budete instalovat program loadlin, abyste spustili ☞minima´lnı´ Linux: 



/

%X

[j\

1. Zvolte  @ ! a stiskneˇte kla´vesu MN¡OP . ´ daj ob2. Tato obrazovka ukazuje, kolik ma´ va´sˇ pocˇ´ıtacˇ pameˇti (RAM). U [j\ vykle souhlası´ a pokracˇuje se stisknutı´m kla´vesy MN°OP . Pokud velikost RAM nesouhlası´, prˇ´ıslusˇneˇ ji zde upravte. 3. Da´le musı´te sdeˇlit, zda Linux podporuje vasˇi mechaniku CD. Tuto ota´zku jste jizˇ rozrˇesˇili – zde odpoveˇ zte prˇesneˇ jak rˇ´ıka´ odst. 1.6.5 na str. 47. <

Pokud Linux podporuje vasˇi mechaniku CD, stiskneˇte kla´vesu a vsˇe je v porˇa´dku.

<

[j\ MNiOP

Pokud ji Linux nepodporuje, pak jste jizˇ kopı´rovali soubory do dosove´ho adresa´rˇe na disku (viz odst. 1.4.1 na str. 38). Zvolte proto  U /4/ *  [j\ MNiOP . Da´le zada´te dosovy´ adresa´rˇ, do a stiskneˇte kla´vesu @ : *6-+*", ktere´ho jste kopı´rovali adresa´rˇ . V nasˇem prˇ´ıkladu, viz odst. 1.4.1 , na str. 38, jsme pouzˇili adresa´rˇ Ò .8) . Nezada´vejte jizˇ podadresa´rˇ *-7*", .

4. Ted’ vyberete odpovı´dajı´cı´ ja´dro. 5. Da´le prˇijdou na rˇadu parametry pro ja´dro. Kazˇdy´ parametr je na samostatne´m rˇa´dku. Pra´zdny´ rˇa´dek je ukoncˇuje. Detaily o parametrech ja´dra poda´va´ odst. 13.1 na str. 307, jejich u´plny´ vy´cˇet platny´ pro instalaci rovneˇzˇ uva´dı´ odst. 13.3.2 na str. 309. 6. Na´sledujı´cı´  obrazovka se pta´, zda ma´ by´t instalova´n program loadlin. %!z  / % Odpovı´me J . Program setup nynı´ vytvorˇ´ı adresa´rˇ Ò4 @ ! a nakopı´ruje do neˇj soubory. 41

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace  *

-7*6



Y

%4-



7. Da´le zvolı´me ( 1 a nastartujeme ☞minima´lnı´ Linux. Pote´ se vypisujı´ na obrazovku asi dveˇ stra´nky textu. Dopadlo-li vsˇe dobrˇe, uvı´ta´ va´s program linuxrc. Vy´pisy pocha´zejı´cı´ od ja´dra si mu˚zˇete zpeˇtneˇ ce Kf

ce Kf

à `Rá  g OP + MN OP a MN OP prohle´dnout tak, zˇe pomocı´ kombinace kla´ves MN à `Rá  h OP rolujete text tam a zpeˇt. + MN Nynı´ mu˚zˇe instalace pokracˇovat, jak popisuje odst. 1.2.3 na str. 23. Mozˇne´ potı´zˇe <

Program loadlin nema´ dostatek pameˇti, aby mohl zave´st ja´dro: viz odst. 1.7.9 na str. 50. < Program loadlin nemu˚zˇe spustit ja´dro, pocˇ´ıtacˇ beˇzˇ´ı ve virtua´lnı´m mo´du 8086 a chybı´ mu VCPI Server: viz odst. 1.7.11 na str. 51. < Program loadlin selzˇe: viz odst. 1.7.10 na str. 50. < Chyby prˇi cˇtenı´ z CD: viz odst. 1.7.4 na str. 48.

1.6 Dalsˇ´ı informace k instalaci 1.6.1 Jak zı´skat mı´sto na disku pro Linux a jak ho rozdeˇlit Va´sˇ disk je trˇeba nejprve prˇipravit pro zavedenı´ linuxovy´ch oddı´lu˚. Doufejme, zˇe k tomu najdete trochu klidu a pohody, abyste si neˇco nevratneˇ nesmazali. Take´ se doporucˇuje obstarat si prˇedem potrˇebna´ me´dia na za´lohova´nı´ a nouzovou startovacı´ disketu pro va´sˇ soucˇasny´ operacˇnı´ syste´m. Podrobnosti Kazˇdy´ disk se mu˚zˇe cˇi nemusı´ rozdeˇlit na samostatne´ diskove´ oddı´ly. Jednı´m ›r!s z du˚vodu˚ je mı´ruplne´ souzˇitı´ odlisˇny´ch operacˇnı´ch syste´mu˚ na jedine´m disku. Jak zı´ska´me prostor pro linuxovy´ diskovy´ oddı´l? <

Neˇktery´ pu˚vodnı´ diskovy´ oddı´l lze zrusˇit, cˇ´ımzˇ ovsˇem ztratı´me stara´ data, ktera´ jsme na neˇm meˇli. Zı´skany´ prostor lze pouzˇ´ıt pro budoucı´ linuxove´ oddı´ly. < Neˇktery´ pu˚vodnı´ diskovy´ oddı´l lze take´ prˇirˇadit nove´mu operacˇnı´mu syste´mu, tedy naprˇ. Linuxu, cozˇ je tote´zˇ jako zrusˇit ho a vytvorˇit stejneˇ velky´. Samozrˇejmeˇ i zde prˇijdeme o pu˚vodnı´ data. < Pod DOSem nebo Windows 95/98 mu˚zˇete neˇktery´ dosavadnı´ diskovy´ oddı´l zmensˇit, anizˇ byste ztratili data. Nejprve se musı´te postarat o to, aby vsˇechna data na disku lezˇela na zacˇa´tku oddı´lu a na konci oddı´lu zby´valo volne´ mı´sto. Potrˇebne´ setrˇesenı´ dat, anizˇ byste o neˇco prˇisˇli, va´m umozˇnı´ neˇktery´ dobry´ defragmenta´ tor. Potom pouzˇijete specia´lnı´ program, abyste zmensˇili velikost zvolene´ho diskove´ho oddı´lu. Pokud disk obsahuje pouze = prima´rnı´ oddı´l (na prvnı´m disku je to oddı´l C ), poskytuje na to SuSE Linux /!*6-4 * " program fips. Usˇetrˇeny´ prostor se pak na prvnı´m CD v adresa´rˇi vyuzˇije na linuxove´ oddı´ly. < Poneˇkud drazˇsˇ´ı, avsˇak te´meˇrˇ vzˇdy schu˚dna´ cesta je zakoupit dalsˇ´ı disk, zejme´na pokud uvazˇujete o budoucnosti vasˇeho syste´mu. 42

1.6. Dalsˇ´ı informace k instalaci Prˇi vsˇech zmeˇna´ch v rozdeˇlenı´ disku musı´te pracovat velice pozorneˇ a prˇeâ du dem ˚ kladneˇ procˇ´ıst dokumentaci od programu, ktery´ na to pouzˇijete. I prˇesto se mu˚zˇe za urcˇity´ch okolnostı´ sta´t, zˇe prˇijdete o sva´ data. Za to ovsˇem SuSE neprˇejı´ma´ zˇa´dnou zodpoveˇ dnost! Doporucˇujeme proto prˇedem za´lohovat nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı soubory a prˇedem si vyzkousˇet prˇ´ıpadny´ start ze startovacı´ diskety. Krok za krokem Co musı´te udeˇlat pro nove´ rozdeˇlenı´ disku: 1. Pokud dosud nevı´te, kolik oddı´lu˚ ma´ va´sˇ disk a jak jsou velke´, musı´te to nejprve zjistit, a to naprˇ´ıklad programem fdisk, ktery´ obsahuje va´sˇ operacˇnı´ syste´m. 2. Urcˇete, kolik oddı´lu˚ potrˇebujete a jak majı´ by´t velike´. K tomu slouzˇ´ı odst. 1.8 na str. 53 a odst. 1.9 na str. 55. 3. Zapisˇte si u´daje o tomto rozdeˇlenı´ disku, budete je da´le potrˇebovat beˇhem instalace. (Poznamenejte si i vsˇechny detaily o stare´m rozdeˇlenı´ – mohou se pozdeˇji hodit expertovi prˇi prˇ´ıpadne´ za´chraneˇ chybneˇ prˇerozdeˇlene´ho disku.) 4. Udeˇlejte si za´lozˇnı´ kopii vasˇeho disku. Pokud na to nema´te dost velka´ me´dia, za´lohujte si alesponˇ nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı data (hlavneˇ ta, ktera´ jste sami vytvorˇili – programy se veˇtsˇinou dajı´ obnovit). Take´ je vhodne´ (a nic to $""%& Z># nezabere) za´lohovat startovacı´ a konfiguracˇnı´ soubory, jako jsou * * ¹³# % -44, ,$³#0  a . Vytvorˇte si startovacı´ disketu pro va´sˇ ? , @ 1 @ dosavadnı´ operacˇnı´ syste´m a vyzkousˇejte si, zda se s nı´ provede start. Prˇidejte si na ni jesˇteˇ neˇkolik uzˇitecˇny´ch na´stroju˚, jako je jednoduchy´ textovy´ editor, fdisk, format, za´lohovacı´ program, scandisk nebo jeho obdoba (a pro experty i spolehlivy´ diskovy´ editor). 5. Dalsˇ´ı kroky jizˇ za´visı´ na konfiguraci vasˇeho syste´mu: <

DOS/Windows 95/98, jediny´ oddı´l na disku a chybı´ kompletnı´ za´loha Musı´te zmensˇit tento prima´rnı´ diskovy´ oddı´l prˇi zachova´nı´ dat na neˇm. Prˇesteˇhujte vsˇechna data na zacˇa´tek oddı´lu. V MS-DOS 6 nebo Windows 95/98 k tomu slouzˇ´ı naprˇ´ıklad program defrag.exe. Defragmentacˇnı´ programy ovsˇem ponecha´vajı´ na pu˚vodnı´m mı´steˇ //,"% ) soubory, zpravidla syste´move´. Ujisteˇte se v prˇ´ıpadeˇ, skryte´ (| zˇe je chcete prˇesunout na zacˇa´tek disku, zda s nimi smı´te hnout cˇi zda jejich pevna´ pozice na disku nema´ na´hodou neˇjaky´ smysl. Pokud jste si /4/4,"% * *5, . . opravdu jisti, mu˚zˇete zrusˇit jejich atribut | , poprˇ´ıpadeˇ i ? Neˇktere´ defragmentacˇnı´ programy na to poskytujı´ vlastnı´ prostrˇedky. „ Nove´ verze programu defrag.exe na to majı´ volbu ; . Operacˇnı´ syste´m Windows si rovneˇzˇ oznacˇuje svu˚j odkla´dacı´ soubor jako skryty´. Pokud prˇi zmensˇova´nı´ oddı´lu prˇeka´zˇ´ı, musı´ se odstranit, l yu Œ2 4-!y %  a to ze spusˇteˇny´ch Windows pomocı´ @": @  od(@6.7mÀ – a po zmensˇenı´ oddı´lu zase z te´hozˇ menu vytvorˇit. Pokud se va´m tedy podarˇilo zı´skat na konci prima´rnı´ho diskove´ho oddı´lu dostatek volne´ho prostoru, prˇejdeˇte do adresa´rˇe 43

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Ò

/!*6-4

"

*

&

Ò

(

*

Ò

&

(

*A6ã

na prvnı´m CD. Najdete tam program fips.exe, ktery´ va´m tento oddı´l zmensˇ´ı. V tomto adresa´rˇi naleznete i podrobny´ na´vod k programu fips.exe, ktery´ byste meˇli prˇedem prostudovat, nezˇ se pustı´te do dalsˇ´ıho riskantnı´ho kroku. Program fips.exe beˇzˇ´ı pouze pod DOSem. Z Windows musı´te nejdrˇ´ıve vystoupit nebo je spustit v cˇisteˇ dosove´m mo´du (viz odst. 1.5.1 na str. 39). Po ukoncˇenı´ programu fips.exe se na disku objevı´ druhy´ oddı´l, ktery´ se pozdeˇji rozdeˇlı´ na linuxove´ oddı´ly. Novou

programu fips.exe, ktery´ je v adresa´rˇi & *5ä ( Á , se dajı´ zmensˇovat i oddı´ly s FAT32. V tomto prˇ´ıpadeˇ si vsˇak urcˇiteˇ prˇedem udeˇlejte u´plnou za´lohu cele´ho disku. Ò

/!*6-

<

"

*

verzı´ Ò

&

(

*

Ò

<

DOS/Windows 95/98 a vı´ce diskovy´ch oddı´lu˚, ma´te-li plneˇ za´lohovany´ disk Pokud ma´te skutecˇneˇ spolehliveˇ za´lohovany´ cely´ disk, mu˚zˇete programem fdisk smazat stare´ dosove´ oddı´ly a vytvorˇit nove´ zmensˇene´. Samozrˇejmeˇ tı´m ztratı´te data ze smazany´ch oddı´lu˚. Proto musı´te mı´t prˇedem spolehlivou za´lohu, kopı´rovanou po souborech (nikoli obraz cele´ho disku). Da´le naforma´tujete noveˇ vytvorˇene´ oddı´ly, nainstalujete operacˇnı´ syste´m a nahrajete zpa´tky vsˇechny za´lohovane´ soubory. Za´lohovacı´ program byste k tomu meˇli mı´t prˇedem prˇipraveny´ na disketeˇ. Unix/Linux Zde jizˇ patrneˇ ma´te na disku vhodne´ oddı´ly, a proto se o rozdeˇlenı´ disku nemusı´te starat. Pouzˇijete startovacı´ disketu SuSE resp. prvnı´ CD. K prˇirˇazenı´ oddı´lu˚ dojde norma´lnı´ cestou pozdeˇji v YaST.

6. Nastartujte znovu pocˇ´ıtacˇ. 7. Oveˇrˇte si, zda va´sˇ operacˇnı´ syste´m sta´le spolehliveˇ funguje. Pokud se dosud nevytvorˇily linuxove´ oddı´ly v uvolneˇne´m diskove´m prostoru, zarˇ´ıdı´ to pozdeˇji YaST. Mozˇne´ potı´zˇe Mu˚zˇete narazit na na´sledujı´cı´ proble´my: <

Oddı´l se neda´ dostatecˇneˇ zmensˇit, protozˇe s neˇktery´mi soubory nelze pohnout: viz odst. 1.7.1 na str. 47. < Pod DOSem nebo Windows je nynı´ CD mechanika oznacˇena jiny´m pı´smenem. Pod Windows 95/98 pocˇ´ıtacˇ prˇestane reagovat: viz odst. 1.7.12 na str. 51. 1.6.2 Pouzˇitı´ CD 2 ke startu syste´mu Podobneˇ jako z CD 1 je mozˇno startovat syste´m i z CD 2. Zatı´mco na CD 1 je obraz startovacı´ diskety o velikosti 2,88 MB, je na CD 2 tradicˇnı´ obraz o velikosti 1,44 MB. 44

1.6. Dalsˇ´ı informace k instalaci Proto pouzˇijte CD 2 vzˇdy tam, kde by z CD mechaniky meˇlo jı´t startovat, prˇesto ale syste´m z CD 1 nenastartuje. Du˚vodem je, zˇe ne kazˇdy´ BIOS spra´vneˇ rozpozna´ obraz startovacı´ diskety o velikosti 2,88 MB. 1.6.3 Vytvorˇenı´ startovacı´ diskety programem setup Vy´chozı´ stav Potrˇebujete 3.5” disketu a odpovı´dajı´cı´ mechaniku, ze ktere´ lze startovat. Pokud pracujete ve Windows 95/98, spustı´te setup nikoli v dosove´m okneˇ, ale v mo´du MS-DOS! Detaily /

*

*

Na prvnı´m CD v adresa´rˇi ; : jsou obsazˇeny obrazy neˇkolika disket. Obraz diskety se pak da´ kopı´rovat pomocny´m programem na disketu (tj. me´dium), ktera´ se tak sta´va´ startovacı´ disketou. Tyto obrazy disket obsahujı´ zavadeˇcˇ, program Syslinux a program linuxrc. Program Syslinux va´m umozˇnı´ zvolit ja´dro beˇhem startu a prˇedat mu prˇ´ıpadne´ parametry o hardwaru. Program linuxrc podporuje nahra´va´nı´ modulu˚ ja´dra v za´vislosti na hardwaru a na konci startuje instalaci. Prˇilozˇena´ startovacı´ disketa SuSE je ve vsˇech obvykly´ch prˇ´ıpadech pouzˇitelna´. Vlastnı´ disketu pouzˇijete pouze u exoticke´ho hardwaru, ktery´ modula´rnı´ & = ja´dro nepodporuje, nebo pokud jste si sta´hli obraz diskety naprˇ. z ( & #R*-7*",#R$) ;4; ( . . Postup s pouzˇitı´m programu setup 1. Spust’te program setup prˇ´ımo z prvnı´ho CD. ¶   ˆt!4 []\ 2. Zvolte v menu  (4(? a stiskneˇte kla´vesu MN¡OP , da´le v menu [j\ opeˇt kla´vesu MN°OP . 3. Nynı´ zvolı´te typ diskety s odpovı´dajı´cı´m ja´drem, ktere´ podporuje naprˇ. specia´lnı´ typy EIDE. Program setup va´m zobrazı´ za´kladnı´ vlastnosti jednotlivy´ch jader. Potrˇebujete-li dalsˇ´ı informace, poda´va´ je soubor / * * , / ,#K/* Ò : Ò @ . . Zapamatujte si, jak se vasˇe ja´dro jmenuje, pozdeˇji budete jeho jme´no [j\ potrˇebovat. Potom stiskneˇte kla´vesu MN¡OP . 4. Da´le se zhotovı´ startovacı´ disketa. Zalozˇte dosovou disketu do 3.5” mechaniky a vyberte typ diskety, ktery´ z nı´ chcete udeˇlat: Kt!

<

<

Pro SuSE Linux stacˇ´ı pouze startovacı´ ( ) disketa, a proto mu˚zˇete  4" ˆt!4 ignorovat dalsˇ´ı polozˇku E . Najed’te tedy kurzorem na [j\ a stiskneˇte kla´vesu MN°PO . Program setup od va´s cˇeka´ potvrzenı´, zˇe disketa je zalozˇena. Stiskneˇte []\ tedy znovu kla´vesu MN¡OP a obraz diskety se zapı´sˇe na disketu. [j\

< <

Po u´speˇsˇne´m za´pisu obrazu na disketu znovu stiskneˇte kla´vesu MN¡OP . 

Zvolte v menu D

"%!,z

, tı´m opustı´te tuto obrazovku a program setup. 45

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Postup s pouzˇitı´m programu rawrite Je tu jesˇteˇ poneˇkud zdlouhaveˇ jsˇ´ı alternativa, jak zhotovit startovacı´ disketu, a to s pouzˇitı´m dosove´ho programu rawrite.exe, ktery ´ zavola ´ te z dosove´ vy´zvy. /!*6-4 *   , " Ò @"9 Najdete ho na prvnı´m CD v adresa´rˇi Ò . / * * : obrazy standardnı´ch typu˚ startoDa´le jsou na prvnı´m CD v adresa´rˇi Ò ’ ’ 04/ * : je obvykla´ volba. vacı´ch disket, popsane´ v souboru E J4D4G . Obraz *-7*", Z,!* #  Vsˇechna jednotliva´ ja´dra jsou v adresa´rˇi Ò Ò!.7@ s extenzı´ 6: . Pokud potrˇebujete vytvorˇit standardnı´ startovacı´ disketu, kterou obsahuje distribuce SuSE Linuxu, pokracˇujte na´sledujı´cı´m zpu˚sobem (prˇedpokla´ da´me, zˇe jste v adresa´rˇi na CD): å ¥ædØ)£5ɪ5¤"Ü«5ÉçÅ)¨ è5Å)Ü ¤ Ä çÅ5¨ è5Å"Ü ¤ Ä

Ø"Ü6ÉRéÉç ¢"££¤6Ø"Ü6ÉRé

Pro podporu specia´lnı´ch zarˇ´ızenı´ nalezneme v tomto adresa´rˇi kromeˇ souboru 04/ * : jesˇteˇ dalsˇ´ı obrazy startovacı´ diskety. Prˇi proble´mech se hodı´ obraz ž s ja´drem bez optimalizacı´ na noveˇjsˇ´ı procesory :Ã!)34¼ . 1.6.4 Zhotovenı´ startovacı´ diskety z Linuxu Prˇedpoklady Ma´te prˇ´ıstup na linuxovy´ syste´m s funkcˇnı´ CD mechanikou. Potrˇebujete volnou disketu. Krok za krokem Startovacı´ disk si zhotovı´te na´sledujı´cı´m zpu˚sobem: 1. Pokud je trˇeba jesˇteˇ disketu naforma´tovat: 2.

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdê6Ø6ê5£Å ¦4¨¤‡× Ø Äë ×êØ5ìªíRîî5ì $)/ Prˇipojte prvnı´ CD naprˇ. jako ; . : Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4£ ª©5¤‡Ê¤"Ü6É£ð6ñ6ñ6ì× Ø Äë ×5Õ Ø6Å)£R¦Œ×5Õ Ø6Å)£R¦ * : na Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇ±Õ Ø×6Õ Ø6Å)£R¦×Ø"Ü6ÉéÉ

3. Prˇesunˇte se do adresa´rˇe

/

*

CD:

4. Vytvorˇte startovacı´ disketu

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdØ6Ø‡Ü ê5ò5× ¢"££¤6Ø"Ü6ÉR錣 ê5ò5×Ø Äë ×ê6Ø5쬢É ò6ó é / * * ’ ’ : . K cˇemu je ktere´ ja´dro, to se dozvı´te v souboru E J4DG v adresa´rˇi ,!** ,!*4* Ke cˇtenı´ mu˚zˇete pouzˇ´ıt naprˇ. prˇ´ıkaz  (detaily o prˇ´ıkazu  poda´va´

odst. 18.7.3 na str. 404). Pokud vyzˇadujete podporu specia´lnı´ch zarˇ´ızenı´, pouzˇijte neˇktery´ z dis04/ * : . Prˇi proble´mech s kompatibilitou ketovy´ch obrazu˚ v adresa´rˇi ž procesoru pouzˇijte ja´dro :!Ã!534¼ . Poneˇkud slozˇiteˇjsˇ´ı prˇ´ıpad nastane, chcete-li pouzˇ´ıt prˇi instalaci ja´dro, ktere´ jste si sami nakonfigurovali a prˇelozˇili. Tehdy nejprve zkopı´rujte %41 ) (viz na startovacı´ disketu obraz diskety se standardnı´m ja´drem ( ! odst. 12.5 na str. 303), ktere´ pak nahradı´te ja´drem vlastnı´m:

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdØ6Ø‡Ü ê5ò5×5Õ ØÅ)£R¦4×Ø)Ü6ÉéÉ× ¢"£6£¤6Ø)Ü6ÉéV£ê6ò5×Ø  Ä ë ×ê6Ø5ìÌ¢É ò6ó é Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4£ ª©5¤‡Ê¤ô¦4É Ø)£5ɬ×Ø Äë ×ê6Ø6ì×R¦"©5¤ ¦ «5Ü ©6ª5÷ƒ×R¦)©5¤)×6«5Ü©6ª5õ Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇ±Õ Ö‡× ªÉ Å)×5É Å"Õ×6«5Ü©6ª5õ)×6¨ Å"Õ Æ"×5Ü ö6ó6ñ5× ¢)£6£¤"× ë   ¨ 6 Å  ¤ B Æ Ô ¥ ø Ç

ª 4 ¦ £ 6 ª 5 © ‡ ¤ R × " ¦ 6 © ¤ Ä

46

1.7. Popis mozˇny´ch proble´mu˚ 1.6.5 Podporuje Linux mou CD mechaniku? Obecneˇ lze rˇ´ıci, zˇe veˇtsˇinu CD mechanik SuSE Linux podporuje. <

Prˇi pouzˇitı´ CD mechanik typu ☞ATAPI by nemeˇly by´t zˇa´dne´ proble´my. U CD mechaniky SCSI za´lezˇ´ı na tom, zda ja´dro podporuje $)jejı ´ SCSI /0 rˇadicˇ. To se da´ zjistit bud’ v databa´zi komponent CDB – balı´k , se´rie /4!$ 4 = $5/0Ÿ#R*6-+*",#ˆ/4, $)/)0 ,5%Z * #  , nebo na | ( ;4; ; à ! | | . . Pokud SuSE Linux nepodporuje va´sˇ SCSI rˇadicˇ, budete mı´t patrneˇ i dalsˇ´ı proble´my, =r protozˇe na neˇm bude kromeˇ CD mechaniky prˇipojen nejspı´sˇ i disk ” < S Linuxem funguje i mnoho starsˇ´ıch nestandardnı´ch CD mechanik. Pokud tento typ SuSE Linux vy´slovneˇ nepodporuje, zadejte mı´sto neˇj (ovsˇem bez za´ruky) podobny´ typ od te´hozˇ vy´robce. < V poslednı´ dobeˇ se rozsˇ´ırˇily CD mechaniky na paralelnı´m portu. Ty nejsou bohuzˇel nijak standardizovane´, a tak jsou zdrojem proble´mu˚. SuSE Linux pro neˇ obsahuje rˇadu prozatı´mnı´ch ovladacˇu˚. Pokud zˇa´dny´ z nich nefunguje, zby´va´ cesta oklikou prˇes dosovy´ oddı´l. Sta´va´ se take´, zˇe neˇktere´ mechaniky potrˇebujı´ by´t inicializova´ny od dosove´ho ovladacˇe, a proto vyzˇadujı´ nejprve dosovy´ start. <

1.7 Popis mozˇny´ch proble´mu˚ 1.7.1 Dosove´ (resp. windowsove´) soubory nejdou prˇemı´stit V prˇ´ıpadeˇ, zˇe defragmentacˇnı´ program odmı´ta´ prˇemı´stit soubory s atributy Š *5, U /4/,"% ? . nebo , si vypisˇte atributy vsˇech souboru˚ do pomocne´ ho souboru ù seznam ú prˇ´ıkazem 4

@

0¹³#¹

;

*

úûù

*",u%

@.8ú

a vyhledejte zde soubory s atributy S nebo H. Ty potom jednotliveˇ zmeˇnˇte na norma´lnı´ soubory prˇ´ıkazem @

4

0‚rŠVr U

ùü{6.

})%!V*""-40-

ú

a dejte prˇitom velky´ pozor, aby defragmenta´ tor nesmeˇl hnout se soubory pro ochranu proti kopı´rova´nı´, permanentnı´mi odkla´dacı´mi soubory a specia´lnı´mi syste´movy´mi soubory. Teˇm atributy ponechejte. Po defragmentaci se doporucˇuje vra´tit vsˇechny zmeˇneˇne´ atributy souboru˚ do pu˚vodnı´ho stavu. Pod Windows na zmeˇnu atributu˚ souboru mu˚zˇete pouzˇ´ıt „Spra´vce souboru˚“ nebo „Explorer“. Pokud se soubory prˇemı´stit nepodarˇ´ı, musı´te uschovat vsˇechna potrˇebna´ data na jine´ me´dium, zrusˇit dosavadnı´ diskove´ oddı´ly, vytvorˇit nove´ zmensˇene´ =r a mila´ data do nich zase peˇkneˇ vra´tit ” Pak je tu samozrˇejmeˇ jesˇteˇ rˇesˇenı´ porˇ´ıdit si novy´ disk. Protoz ˇ e ceny za gigabajt ›r!s sta´le klesajı´, mu˚zˇe k tomu by´t pra´veˇ ted’ vhodna´ doba 1.7.2 V dosove´m mo´du je pouze anglicka´ kla´vesnice Pro instalaci Linuxu stacˇ´ı pouzˇ´ıvat v DOSu anglickou kla´vesnici. Pokud si k tomu vysloveneˇ prˇejete cˇeskou, dopisˇte si rˇa´dek 47

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace , 0ý$5u $³= %/4 * $) %/ , 0 4/X#* * ? H4H Ò)9 9 Ò .4.v@ Ò): ? @ ? -4, ,$³#þ0  do souboru @ 1 @ nebo zadejte tento prˇ´ıkaz z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky. Pokud , 0 se program : ? nenajde, musı´te zadat skutecˇnou cestu, ve ktere´ se ve vasˇ´ı 



@

/

|

Z

|Œ:

instalaci nale´za´. $)"%& ZX#R* * ? Podobne ˇ si doinstalujte zbytek dosove´ cˇesˇtiny do souboru˚ -44, ,$³#0  a@ 1 @ , zobrazujı´-li se chybneˇ v DOSu cˇeske´ znaky z Latin2 (pokud to po dobu instalace Linuxu nevydrzˇ´ıte). 1.7.3 V dosove´m mo´du chybı´ ovladacˇ pro CD mechaniku V dosove´m mo´du Windows se pouzˇ´ıva´ pro mechaniku CD ovladacˇ, zavedeny´ $""%& Z>#R* * -4, ,!$³#0  ? 1 @ . Pro pouzˇitı´ ve a @ podle prˇ´ıkazu˚ v souborech Windows 95/98 a jejich dosove´m okneˇ je tento ovladacˇ nezˇa´doucı´, protozˇe Windows 95/98 zde pouzˇ´ıvajı´ vlastnı´, a proto se vynecha´va´. Windows si *4$5/, #, , proto standardneˇ zakomentujı´ rˇa´dek, obsahujı´cı´ prˇ´ıkaz . 1 1 v souboru -4, ,!$³#0  @ 1 @ . Nejjednodusˇsˇ´ı a nejjisteˇjsˇ´ı je docˇasneˇ po dobu instalace Linuxu tato vola´nı´ v obou souborech odkomentovat nebo je tam spra´vneˇ dopsat a prove´st studeny´ Í Þ OP ). start v cˇisteˇ dosove´m mo´du (naprˇ. stisknutı´m kla´vesy MNj 1.7.4 Vadne´ CD Prˇi lisova´nı´ nebo balenı´ se ve vy´jimecˇny´ch prˇ´ıpadech sta´va´, zˇe se u neˇktere´ho CD mu˚zˇe posˇkodit povrch. Zkontrolujte pohledem neporusˇenost zadnı´ strany CD (tj. te´, na ktere´ nenı´ nadpis). V prˇ´ıpadeˇ pochybnostı´ zkuste toto CD prˇecˇ´ıst na jine´m pocˇ´ıtacˇi. Pokud je opravdu necˇitelne´, obrat’te se na prodejce vadne´ distribuce. 1.7.5 CD mechanika typu ATAPI odmı´ta´ cˇ´ıst Pokud se CD mechanika typu ☞ATAPI nenajde nebo prˇestane komunikovat beˇhem cˇtenı´, veˇtsˇinou za to mu˚zˇe hardware. Spra´vne´ zapojenı´ zarˇ´ızenı´ na sbeˇrnici (E)IDE je: prvnı´ zarˇ´ızenı´ jako master na prvnı´m rˇadicˇi, druhe´ jako slave na prima´rnı´m rˇadicˇi, trˇetı´ jako master na sekunda´rnı´m rˇadicˇi a cˇtvrte´ jako slave na sekunda´rnı´m rˇadicˇi. Tato sekvence musı´ by´t v Linuxu neprˇerusˇena´ a proto je nezarucˇena´ naprˇ. kombinace disk jako master na prima´rnı´m rˇadicˇi, CD jako master na sekunda´rnı´m rˇadicˇi a slave na prima´rnı´m rˇadicˇi pra´zdny´. V takovy´ch prˇ´ıpadech se mu˚zˇe sta´t, zˇe si Linux s „mezerou“ v sekvenci prohleda´ vany´ch zarˇ´ızenı´ nedovede poradit a zu˚stane na nı´ viset. Pak se doporucˇuje bud’ zarˇ´ızenı´ prˇehodit a mezeru tak zaplnit nebo prˇedat ja´dru /!$)ÿv$)/ . (viz take´ informaci, kde hledat mechaniku CD pomocı´ parametru | odst. 13.3.2 na str. 309). Jina´ mozˇnost, kdy CD mechanika odmı´ta´ cˇ´ıst, je sˇpatne´ nastavenı´ jumperu˚ na jejı´ zadnı´ straneˇ. Tote´zˇ platı´ pro disk. Zkontrolujte proto, zda jak disky, tak i CD mechanika jsou spra´vneˇ nastaveny jako „master“ (event. „single“) a „slave“. Da´le se vyskytujı´ chyby v neˇktery´ch cˇipsetech EIDE. Ty uzˇ ale veˇtsˇinou vy´voja´rˇi ja´dra odhalili – ja´dro pak takovy´ cˇipset pozna´ a chybu ’ ’ obejde. Pro tyto prˇ´ıpady slouzˇ´ı specia´lnı´ ja´dro (viz soubor E J4D4G v adresa´rˇi 48

1.7. Popis mozˇny´ch proble´mu˚ ;

/

*

:

*

na instalacˇnı´m CD). Prˇ´ıslusˇne´ parametry jsou popsa´ny v odst. 13.3.2 na str. 309. Pokud se va´m prvnı´ start nepovede, mu˚zˇete zkusit meˇnit parametry pro ja´dro ve startovacı´ vy´zveˇ: %4 ,"4 boot: ! 1ÂùŸ(@ @6. ?7ú Pozor: %4Nezapomenˇte zde zadat jme´no ja´dra (standardneˇ ! 1 ) prˇed parametry! Prˇ´ıklady parametru˚ pro ja´dro: – hd ù x ú =cdrom – ù x ú naby´va´ hodnot a,b,c,d, ... podle pravidla: < a – Master na prima´rnı´m IDE rˇadicˇi < b – Slave na prima´rnı´m IDE rˇadicˇi < c – Master na sekunda´rnı´m IDE rˇadicˇi < d – Slave na sekunda´rnı´m IDE rˇadicˇi /0ÿv$5/ Prˇ´ıklad: | . Parametrem tohoto typu zada´te ja´dru, kde ma´ hledat mechaniku CD typu ☞ATAPI, pokud si ji sa´m nemu˚zˇe najı´t. – ide ù x ú =noautotune – ù x ú naby´va´ hodnot 0,1,2,3 podle pravidla: < 0 – Prima´rnı´ rˇadicˇ IDE < 1 – Sekunda´rnı´ rˇadicˇ IDE < ... /, ÿ"%! --4%!, Á @ Prˇ´ıklad: Tento parametr poma´ha´ cˇasto u (E)IDE disku˚. Dalsˇ´ı parametry pro ja´dro popisuje odst. 13.3.2 na str. 309, hodı´ se zejme´na prˇi potı´zˇ´ıch s SCSI a sı´t’ovy´mi kartami. 1.7.6 CD mechanika na paralelnı´m portu Beˇhem instalacˇnı´ fa´ze programem linuxrc se nabı´zejı´ dostupne´ ovladacˇe mechanik CD, avsˇak vsˇechny mechaniky CD (naprˇ. Freecom) nejsou jesˇteˇ podporova´ny. Mu˚zˇe se dokonce sta´t, zˇe i neˇktery´ dosud podporovany´ typ bude deˇlat proble´my: stane se, zˇe prˇestozˇe souhlası´ jeho znacˇka podle sˇtı´tku, vy´robce proda´ noveˇjsˇ´ı revizi, anizˇ by to ozna´mil. . . Neˇktere´ mechaniky nenastartujı´ v Linuxu jinak, nezˇ zˇe se musı´ inicializovat pu˚vodnı´m dosovy´m ovladacˇem: 1. Nastartujte DOS a v neˇm ovladacˇ pro mechaniku CD. 2. Zalozˇte startovacı´ disketu. 3. Proved’te teply´ start. Pokud CD mechanika v Linuxu vu˚bec podporova´na nenı´, je to nutne´ prˇi instalaci obejı´t kopı´rova´nı´m instalacˇnı´ch souboru˚ na diskovy´ oddı´l (viz odst. 1.4 na str. 38). Aktua´lnı´ informace o programova´nı´ paralelnı´ho portu pod Linuxem najdete 4 = #
-,#Ó%, %4- r #  na | ( ;;)94949 ;4 1 (( | . . 49

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace 1.7.7 Potı´zˇe s nestandardnı´mi CD mechanikami Pro mechaniky Mitsumi je neˇkolik ru˚zny´ch ovladacˇu˚ podle typu. Jsou to zejme´na „stare´“ typy s vlastnı´m rˇadicˇem (naprˇ. LU-005 nebo FX-001). Pro noveˇjsˇ´ı mechaniky Mitsumi (jako FX-400), ktere´ jsou jizˇ standardnı´, se  q „7 ’7s4 ’ samozrˇejmeˇ zada´va´ J J ! ” D Podobneˇ to platı´ take´ pro stare´ modely CD mechanik Sony a Aztech. Ovladacˇ Mitsumi MCDX se lisˇ´ı od norma´lnı´ho ovladacˇe Mitsumi tı´m, zˇe doka´zˇe cˇ´ıst i „multisession CD“. To je ovsˇem pro instalaci bezvy´znamne´, a proto mu˚zˇete pouzˇ´ıt ktery´koli z teˇchto dvou ovladacˇu˚. Prˇesto jsme se rozhodli ponechat i tento ovladacˇ v nabı´dce, aby bylo mozˇno v problematicke´ m prˇ´ıpadeˇ vyzkousˇet vı´ce mozˇnostı´. 1.7.8 IBM Thinkpad prˇestane komunikovat beˇhem instalace Zatı´m nenı´ vsˇeobecne´ rˇesˇenı´. U starsˇ´ıch modelu˚ se da´ spustit instalace z DOSu programem setup.exe a zave´st Linux programem loadlin (viz odst. 1.5 na str. 39). Beˇhem cˇasu jsme sesbı´rali neˇkolik tipu˚, ma´me za´jem i o vasˇe zkusˇenosti: < <

Vypneˇte v BIOSu notebooku vsˇechno, co se ty´ka´ sˇetrˇenı´ spotrˇeby: „suspend mode“, „power management“, „sleep features“. Kdyzˇ startujete z DOSu, spousˇteˇjte ovladacˇ mechaniky CD specifikovany´ $""%& Z>#R* * Š * ,4, v s volbou ; (znamena´  ? ( ); samozrˇejmeˇ pro ù drive ú a ù path ú zada´te vlastnı´ hodnoty:

  ‡ò ³ØÅ"Ü ë5Ä

<

¥ç8Ö"¨¤Æ

ç  –ÙÓÚ "ړ×6Ú

Beˇhem instalace zamezte prˇ´ıstup k disketove´ mechanice.

1.7.9 Programu loadlin chybı´ pameˇt’ pro zavedenı´ ja´dra Nema´te dostatek volne´ pameˇti pod dosovou hranicı´ 640 KB. Zkuste docˇasneˇ $""%& Z>#R* * -4, ,!$³#0  ? 1 @ po dobu instalace odstranit ze souboru˚ a@ zbytecˇne´ ovladacˇe a programy nebo je nechejte zava´deˇt do hornı´ pameˇti. Pokud ma´te pod Windows 95/98 komprimovane´ diskove´ oddı´ly a nenı´ mozˇne´ prˇesunout jejich ovladacˇ do hornı´ pameˇti, dekomprimujte tyto diskove´ oddı´ly a pracujte s nimi jako s norma´lnı´mi bez teˇchto ovladacˇu˚. 1.7.10

Program loadlin selzˇe r"2

Prˇi potı´zˇ´ıch s programem loadlin ho zavolejte s volbami , /,"0-Z>#"-4 Nejlepsˇ´ı je vypsat si chybova´ hla´sˇenı´ do souboru :

7¥ç6欫6£¨Ø)«5Ü ©]Ê ØÌØ

Ä ¢ªBÙ£ ª6¤¿Ø)¨6«ºÖ"¨Å)¨¦ Ä ¤6Å6Ë

r"

nebo

r/

.

Tento soubor mu˚zˇete zaslat na technickou podporu SuSE. Jako ù dalsˇ´ı parametry ú zada´te hodnoty pro va´sˇ syste´m – viz odst. 3.9.1 na str. 116. 50

1.7. Popis mozˇny´ch proble´mu˚ 1.7.11 DOS beˇzˇ´ı v chra´neˇne´m mo´du Program loadlin mu˚zˇe zave´st ja´dro pouze v prˇ´ıpadeˇ, kdy pocˇ´ıtacˇ beˇzˇ´ı v rea´lne´m mo´du nebo ve virtua´lnı´m 8086 mo´du s pouzˇitı´m VCPI serveru. Pracujete-li pod Windows 95/98, musı´te se prˇepnout do dosove´ho mo´du. Š

<



‰

%!"-



,!*5

42



Tam se dostanete bud’ prˇes menu @ , ?( , E @ @ 2V,€ Šr Šz nebo . G DF < zmeˇnı´te vlastnosti za´stupce pro vyvola ´ nı´ prˇK´ı„kazove ´ ho }z rˇa´ dku (ikona MSK„4Z4    @6. : " DOS) tak, zˇe v menu da´te a zakrˇ´ızˇkujete K„"-u, Šr Š³ G D!F . Pokud ted’ vyvola´te prˇ´ıkazovy´ rˇa´dek, pobeˇzˇ´ı v dosove´m mo´du bez Windows. 1.7.12 Zmeˇnilo se pı´smeno pro oznacˇenı´ mechaniky CD Vytvorˇ´ıte-li dalsˇ´ı diskovy´ oddı´l programem fips, bude to dosovy´ oddı´l (na linuxovy´ se zmeˇnı´ azˇ pozdeˇji). V te´to chvı´li se vsˇak posunou ostatnı´ pı´smena, ’X= oznacˇujı´cı´ oddı´ly nebo dalsˇ´ı disky, a vasˇe CD mechanika bude naprˇ´ıklad = namı´sto pu˚vodnı´ho D . Po zmeˇneˇ typu oddı´lu˚ na linuxove´ programem YaST se por ˇadı´ vra´tı´ zase do = pu˚vodnı´ho stavu a vasˇe CD mechanika bude opeˇt naprˇ. D . Proto pokud ma´te pod Windows 95/98 proble´m dostat se k mechanice CD, = mu˚zˇe to by´t tı´m, zˇe se vola´ pod drˇ´ıveˇjsˇ´ım pı´smenem, tedy naprˇ. jako D mı´sto ’>= spra´vne´ho nove ´ ho . Pak %!je, trˇebarƒnastavit spra ´ vnou hodnotu ve windowso 2 y/ $ Š *5} rWŠ y"2+$",“u ‹ u,"% r r @ od(!@ )? ? . ( @ o o CD ve´m menu F  r“x *6 2,"%  ’>= E!F)G @ @ o , tedy naprˇ. . 1.7.13 Dalsˇ´ı mozˇne´ potı´zˇe s hardwarem Beˇhem instalace mu˚zˇete narazit na: < < < < < < < < < <

Proble´my s cˇasova´nı´m (timing) u prˇ´ıstupu na mechaniku CD (ztra´ta komunikace, dlouhe´ cˇeka´nı´, chyby na sbeˇrnici, chyby segmentace). Generova´nı´ ja´dra (cˇi jiny´ch programu˚) na´silneˇ ukoncˇ´ı signa´l 11 nebo 7. Chybny´ obsah souboru˚. Chyby v prˇ´ıstupu k pameˇti. Chyby v graficke´m zobrazenı´. Chyby v kontrolnı´m soucˇtu prˇi cˇtenı´ z me´diı´. Spadnutı´ nebo ztra´ta komunikace beˇhem startu. Chyby prˇi vytva´rˇenı´ souborove´ ho syste´mu (mke2fs hla´sı´ chyby). Chyby prˇi vytva´rˇenı´ odka´dacı´ oblasti. Nedefinovane´ stavy prˇi prˇ´ıstupu k hardwaru.

Mozˇne´ prˇ´ıcˇiny Tyto podezrˇele´ jevy ukazujı´ na vadny´ nebo sˇpatneˇ nastaveny´ hardware. Obvykly´ proble´m by´va´, zˇe mnoho za´kladnı´ch desek ma´ skryte´ proble´my s cˇasova´nı´m, ktere´ se projevujı´ azˇ jako chyby na sbeˇrnici (CPU – pameˇt’– PCI – ISA). 51

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Fakt, zˇe takovy´ hardware „neˇjak“ beˇzˇ´ı pod Windows, nerˇ´ıka´ jesˇteˇ mnoho o jeho stabiliteˇ a spra´vne´ konfiguraci, nebot’ zde nemusı´ by´t plneˇ vytı´zˇen. Jakmile je vsˇak pod Linuxem umozˇneˇn linea´rnı´ 32 bitovy´ prˇ´ıstup k pameˇti, zatı´zˇenı´ se podstatneˇ zvy´sˇ´ı a chyby se projevı´. Dalsˇ´ı prˇ´ıcˇinou mu˚zˇe by´t nedostatecˇne´ chlazenı´ procesoru, pomale´ nebo tepelneˇ na´chylne´ pameˇti a chyby v sekunda´rnı´ cache (nekonzistence, prˇehrˇ´ıva´nı´). V takovy´ch prˇ´ıpadech (prˇestozˇe pocˇ´ıtacˇ prˇedtı´m „fungoval“) nenı´ tedy za´vada v noveˇ nainstalovane´m Linuxu, ale ve stare´ skryte´ chybeˇ hardwaru. Linux vyzˇaduje mnohem veˇtsˇ´ı stabilitu hardwaru nezˇ jednodusˇsˇ´ı operacˇnı´ syste´my. Zvy´sˇenı´ vy´konu zde ma´ za na´sledek veˇtsˇ´ı zatı´zˇenı´ hardwaru. Pokud Linux svy´mi prostrˇedky zjistı´, zˇe se hardware nechova´ spolehliveˇ, odmı´tne pracovat da´l. To je sice bolestive´ zjisˇteˇnı´, ale v kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ je to lepsˇ´ı nezˇ syste´m, ktery´ pak beˇzˇ´ı nerusˇeneˇ da´l a prˇedstavuje tak va´zˇne´ bezpecˇnostnı´ 4 = #0  u /X#Ó% * ZBAA riziko – viz | . ( ;4;)94949 97 @ 4; Na´pravna´ opatrˇenı´ Nasˇteˇstı´ je zde rˇada parametru˚ a podmı´nek, ktery´mi se da´ bud’ vadna´ cˇa´st izolovat nebo alesponˇ zmı´rnit celkove´ zatı´zˇenı´ syste´mu. < <

Zkuste docˇasneˇ vypnout v BIOSu externı´, prˇ´ıpadneˇ i internı´ (velke´ zpomalenı´!) cache. Zkuste v BIOSu nebo pomocı´ jumperu˚ na za´kladnı´ desce snı´zˇit taktovacı´ frekvenci sbeˇrnice. U VL-busu je to maxima´lneˇ 40 MHz (spra´vneˇ 33), u PCI 66 MHz externı´ clock procesoru. Zkuste v BIOSu zvy´sˇit pocˇet cˇekacı´ch taktu˚ (wait states) u pameˇti a sekunda´rnı´ cache. Aãr+A6ž ,  GŒG . ? Oveˇrˇte v BIOSu, zda na´hodou nenı´ zapnuta volba U  ,z  . Pokud ano, vypneˇte ji. Dı´ry v pameˇt’ove´m prostoru Linux pochopitelneˇ pokla´da´ za chybu.  /2 %7$",/vs *",WŠ, @ C|( ( Pokud obsahuje BIOS v menu ”J volbu  Šj0!,&", Šz CJ E4J , prˇesveˇdcˇte se, zda nenı´ obra´ceneˇ. Proveˇrˇte RAM: < <

< <

– Pocˇ´ıtejte s tı´m, zˇe mı´cha´nı´ pameˇt’ovy´ch modulu˚ od ru˚zny´ch vy´robcu˚ zvysˇuje na´chylnost k chyba´m. – Pro PCI na 66 MHz musı´ DRAM zarucˇovat 60 ns nebo me´neˇ, pomalejsˇ´ı pameˇt’ove´ moduly nezkousˇejte prˇetaktovat. – Prˇezkousˇejte, jak dobrˇe jsou zasunute´ moduly SIMM nebo DIMM. Zkuste je opatrneˇ vyndat a zase nasadit. Podı´vejte se, zda majı´ v porˇa´dku kontakty. – Soucˇasneˇ prˇehod’te i porˇadı´ zasunuty´ch pameˇt’ovy´ch modulu˚, aby jim odpovı´daly jine´ pameˇt’ove´ banky (angl. memory banks). <

52

Zkontrolujte veˇtra´k na CPU, zda odsa´va´ vzduch, a zda prˇesneˇ dole´ha´ chladicˇ na cˇip, prˇ´ıpadneˇ (lehce!) pomazˇte stycˇnou plochu tepelneˇ vodivou pastou (ma´ prˇekvapivy´ efekt na chlazenı´).

1.8. Rozdeˇlova´nı´ disku pro zacˇa´tecˇnı´ky <

<

<

<

< < <

Vypneˇte na za´kladnı´ desce (v BIOSu, jumpery, prˇepı´nacˇi atd.) sˇetrˇenı´ spotrˇeby (power management, APM). Bylo cˇasteˇji pozorova´ no, zˇe to nesveˇdcˇ´ı naprˇ. rˇadicˇi Adaptec 2940. Take´ notebooky zpocˇa´tku konfigurujte bez APM. Neˇktere´ klony Pentia, jako jsou AMD K6 nebo Cyrix 6x86, sˇpatneˇ sna´sˇejı´ ja´dro, ktere´ bylo prˇedtı´m optimalizova´no na pu˚vodnı´ Pentium. Pokud ma´te takove´ podezrˇenı´, omezte se na optimalizaci do u´rovneˇ procesoru˚ rˇady 486 nebo dokonce azˇ 386. Jako vy´chozı´ pouzˇijte standardnı´ ja´dro SuSE (viz odst. 2.6.2 na str. 85). Zkontrolujte vsˇechna nastavenı´ v BIOSu. Pokud si nejste jisti vy´znamem neˇktere´ho parametru, zadejte zde pro jistotu jeho konzervativnı´ hodnotu, Kt Šr ,& - v*8 kterou poskytuje . F D @  Jestlizˇe zjistı´te, zˇe proble´m je v zastarale´m ko´du BIOSu (naprˇ. spra´vneˇ nepodporuje noveˇjsˇ´ı procesor), pokuste se o aktualizaci BIOSu stazˇenı´m od vy´robce prˇes Internet nebo kontaktujte prodejce pocˇ´ıtacˇe. Sı´t’ovy´ zdroj nemusı´ uta´hnout vsˇechna zarˇ´ızenı´. Odpojte docˇasneˇ vsˇechno, co zatı´m k instalaci nepotrˇebujete. Nepouzˇ´ıvejte zatı´m „Bus master DMA“, take´ nazy´vany´ „UDMA“ nebo „Ultra-DMA“. Dbejte na to, aby EIDE kabel byl co nejkratsˇ´ı, nelezˇel blı´zko zdroje a nepokracˇoval nezapojeny´m koncem do vzduchu jako ante´na. V prˇ´ıpadeˇ pru˚myslove´ho prostrˇedı´ si obstarejte stı´neˇny´ EIDE kabel.

1.8 Rozdeˇlova´nı´ disku pro zacˇa´tecˇnı´ky Pokud pra´veˇ zacˇ´ına´te s Linuxem, jisteˇ va´s zajı´ma´: Kolik diskove´ho prostoru musı´m prˇideˇlit Linuxu? Kolik minima´lneˇ? Kolik nejle´pe? Jak dostupny´ diskovy´ prostor nejle´pe rozdeˇlit? Typy diskovy´ch oddı´lu˚ na PC Historicky obsahuje na PC kazˇdy´ disk tabulku oddı´lu˚ (partition table) se cˇtyrˇmi rˇa´dky, z nichzˇ kazˇdy´ ukazuje bud’na prima´rnı´ oddı´l, nebo na rozsˇ´ırˇeny´ oddı´l, nebo na nic. V te´to tabulce (nikoli na cele´m disku) vsˇak smı´ by´t jen jeden rˇa´dek s rozsˇ´ırˇeny´m oddı´lem. Prima´rnı´ oddı´l je souvisla´ sekvence cylindru˚, prˇirˇazena´ neˇktere´mu operacˇnı´mu syste´mu. Kdyby se pouzˇ´ıvaly pouze prima´rnı´ oddı´ly, dal by se disk rozdeˇlit maxima´lneˇ na cˇtyrˇi oddı´ly – vı´c by se do tabulky nevesˇlo. Proto se pozdeˇji prˇesˇlo na koncepci rozsˇ´ırˇeny´ch oddı´lu˚. Rozsˇ´ırˇeny´ oddı´l je rovneˇzˇ souvislou posloupnostı´ cylindru˚, da´ se vsˇak da´le rozdeˇlit na tzv. logicke´ oddı´ly, ktere´ jizˇ nepotrˇebujı´ zˇa´dnou dalsˇ´ı polozˇku v tabulce diskovy´ch oddı´lu˚. Rozsˇ´ırˇeny´ diskovy´ oddı´l je tedy jaky´si obal na logicke´ oddı´ly. Potrˇebujete-li vı´ce jak cˇtyrˇi oddı´ly, musı´te vytvorˇit alesponˇ poslednı´ oddı´l jako rozsˇ´ırˇeny´ a prˇideˇlit mu cely´ zbytek diskove´ho prostoru. V rozsˇ´ırˇene´m oddı´lu mu˚zˇete vytvorˇit azˇ 15 logicky´ch oddı´lu˚ pro SCSI disk a 63 logicky´ch oddı´lu˚ pro (E)IDE disk. Linux zacha´zı´ se vsˇemi prima´rnı´mi cˇi logicky´mi oddı´ly rovnocenneˇ a mu˚zˇe by´t instalova´n na ktery´chkoli z nich. 53

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Rozhodnutı´ Minima´lnı´ pozˇadavek pro SuSE Linux je 180 MB (vcˇetneˇ male´ho odkla´dacı´ho prostoru), cozˇ stacˇ´ı na konzolove´ aplikace bez syste´mu X Window. Pokud prˇida´me X spolu s neˇkolika skromny´mi aplikacemi, musı´me jizˇ pocˇ´ıtat s 500 MB. Dnesˇnı´ beˇzˇna´ velikost diskovy´ch oddı´lu˚ pro SuSE Linux je alesponˇ 1 GB, nepocˇ´ıta´me-li ovsˇem s jejı´m dalsˇ´ım stoupa´nı´m. Prˇesneˇjsˇ´ı rozhodnutı´ za´lezˇ´ı na dalsˇ´ıch pozˇadavcı´ch: < <

Pod X pracovat s modernı´mi aplikacemi jako jsou KDE nebo GNOME, StarOffice a Netscape: 1,2 GB. Vyvı´jet mensˇ´ı linuxove´ aplikace pod X: 1,2 GB. Obojı´ vy´sˇe uvedene´: 2 GB. Modifikovat si X-Server, vyra´beˇt si vlastnı´ CD, plus vy´sˇe uvedene´: 4 GB Provozovat vlastnı´ internetovy´ / FTP Server: 700 MB za´kladnı´ syste´m + radeˇji neˇco navı´c. < < <

Jak rozdeˇlit dostupny´ diskovy´ prostor? Jednoducha´ ota´zka, ale ne vzˇdy snadna´ odpoveˇ d’. Pro zacˇa´tecˇnı´ka je vhodne´ respektovat robustnı´ strategii rozdeˇlova´nı´ diskove´ho prostoru, kterou se rˇ´ıdı´ konfigura´ tor YaST: na zacˇa´tku disku maly´ 0! oddı´l na startova´nı´, ktery´ je pozdeˇji prˇipojen jako ; s alesponˇ 2 MB a ne me´neˇ nezˇ 1 cylindrem (projevı´ se u veˇtsˇ´ıch disku˚), da´le odkla´dacı´ oddı´l s 128 MB a konecˇneˇ poslednı´ oddı´l jako zbytek pro vlastnı´ instalaci, tj. korˇenovy´ oddı´l ; . Pokud chcete tuto strategii sami ovlivnit, drzˇte se pravidel: <

Do 500 MB: Odkla´dacı´ a korˇenovy´ oddı´l ( ; ). 500 MB–4 GB: Maly´ startovacı´ oddı´l pro ja´dro a pro LILO u zacˇa´tku 0!4 disku ( ; , alesponˇ 8 MB resp. 1 cylindr), zbytek disku pro odkla´dacı´ oddı´l a korˇenovy´ oddı´l ( ; ). 0! < Od 4 GB vy´sˇe: Startovacı´ oddı´l ( ; ), odkla´dacı´ a korˇenovy´ oddı´l  , (250 MB), domovske´ adresa´ˇre ( ;5| . ) s cca. 200 MB na uzˇivatele a zbytek -7*5   2  na programy ( ; ). Prˇ´ıpadneˇ dalsˇ´ı oddı´ly na ; ( a ; @ . <

Pokud startujete Linux prˇ´ımo z disku, vyzˇadujı´ starsˇ´ı verze BIOSu, aby cely´ oddı´l, ze ktere´ho se startuje, lezˇel pod hranicı´ „1024 cylindru˚“ – viz odst. 3.3 na str. 98 a odst. 3.8.2 na str. 112. (To je i du˚vod, procˇ na startova´nı´ 0 SuSE Linux standardneˇ vytva´rˇ´ı samostatny´ oddı´l ( ; ). Tento pozˇadavek ovsˇem nenı´ nutne´ splnit, startujete-li Linux z DOSu/Windows programem loadlin. Neˇktere´ programy, zpravidla komercˇnı´ (rovneˇzˇ vsˇak i KDE a GNOME),   samy instalujı´ sva´ data pod adresa´rˇ ; ( . Pokud tento adresa´rˇ budete potrˇebovat, vytvorˇte si na neˇj vlastnı´ oddı´l nebo zvolte korˇenovy´ oddı´l prˇimeˇrˇeneˇ veˇtsˇ´ı a adresa´rˇ tam vytvorˇte. 54

1.9. Rozdeˇlova´nı´ disku pro experty

KDE GNOME htdig Fortify dochost s plny´m vyhleda´va´nı´m textu Wabi Netscape Arcad Applixware Eagle StarOffice Cyberscheduler Software Cygnus Source-Navigator SNiFF+ Insure++ pep Oracle 8 Sybase – Adaptive Server Enterprise virtuoso – OpenLink Virtuoso Lite Edition Tabulka 1.1: Balı´ky v adresa´rˇi ; se SuSE Linuxem.

 (



170 MB 100 MB 5 MB 2 MB 200 MB 10 MB 35 MB 350 MB 400 MB 18 MB 150 MB 30 MB 20 MB 45 MB 45 MB 18 MB 400 MB 170 MB 55 MB

– ne vsˇechny tyto balı´ky jsou doda´va´ny

Konkre´tneˇ se jedna´ o programy cˇi demoverze, ktere´ ukazuje tab. 1.1 – ne vsˇechny z nich vsˇak obsahuje SuSE Linux.

1.9 Rozdeˇlova´nı´ disku pro experty Prˇedchozı´ odstavec a da´le odst. 1.10.1 na str. 59 vysveˇtlujı´, jak rozdeˇlit diskovy´ prostor pro SuSE Linux. Tento odstavec poda´va´ podrobneˇ jsˇ´ı informace, jak vyrobit syste´m na mı´ru, optima´lnı´ co do spolehlivosti a vy´konu. Doporucˇuje se k tomu mı´t alesponˇ za´kladnı´ znalosti o prˇipojova´nı´ unixovy´ch stromu˚ souboru˚, da´le veˇdeˇt, co je ☞bod prˇipojenı´ , a take´ pecˇliveˇ rozlisˇovat prima´rnı´, rozsˇ´ırˇene´ a logicke´ diskove´ oddı´ly. Navı´c je dobre´ si uveˇdomit, zˇe neexistuje jedina´ zlata´ cesta pro vsˇechny – optima´lnı´ volba bude vzˇdy silneˇ individua´lnı´. Prˇesto zde uva´dı´me alesponˇ orientacˇnı´ cˇ´ısla. Nejprve je vsˇak nutno shroma´zˇdit za´kladnı´ u´daje o vasˇem syste´mu: < <

Jaky´ je aplikacˇnı´ typ vasˇeho pocˇ´ıtacˇe (souborovy´ server, aplikacˇnı´ server, vy´pocˇetnı´ server, pracovnı´ stanice)? Kolik lidı´ na neˇm bude pracovat (soucˇasneˇ prˇihla´sˇeny´ch)? <

Kolik disku˚ ma´te, jak jsou velke´ a jak jsou prˇipojeny (prˇes EIDE, SCSI cˇi jako RAID)? 55

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace 1.9.1 Velikost odkla´dacı´ho oddı´lu Drˇ´ıve se cˇasto uva´deˇlo pravidlo: „Minima´lneˇ tak velky´ ☞odkla´dacı´ oddı´l jako hlavnı´ pameˇt’“. To vsˇak uzˇ dnes nemusı´ stacˇit, a to zejme´na u male´ RAM. V soucˇasne´ dobeˇ je totizˇ trˇeba mı´t ohled na znacˇnou velikost modernı´ch aplikacı´, ktere´ diktujı´ minima´lnı´ velikost virtua´lnı´ pameˇti bez ohledu na vy´chozı´ velikost RAM – samozrˇejmeˇ s tı´m, zˇe prˇi male´ RAM va´m tyto ›Rr!s aplikace sice pobeˇzˇ´ı, ale pomalu. Lepsˇ´ı vsˇak neˇco nezˇ nic Dolnı´ odhad pro beˇzˇne´ linuxove´ aplikace je proto odkla´dacı´ oddı´l kolem 128 MB (cozˇ je prˇ´ıspeˇvek k velikosti virtua´lnı´ pameˇti), ale radeˇji prˇidejte, za rok to bude vı´c. Budete-li naprˇ´ıklad chtı´t editovat ja´dro v emacs, prˇelozˇit ho pod X a cˇ´ıst si na´poveˇdu v Netscape, vyjde va´m 128 MB odkla´dacı´ho oddı´lu, ale jizˇ bez dalsˇ´ı rezervy. Pro pru˚meˇrne´ho uzˇivatele by tedy meˇl pro dohledne´ obdobı´ stacˇit odkla´dacı´ oddı´l 256 MB. Dokonce i v prˇ´ıpadeˇ, zˇe jizˇ ma´te 256 MB RAM, je vhodne´ odkla´dacı´ oddı´l vytvorˇit. Du˚vody uva´dı´ odst. 1.9.3 na str. 58. Pokud pocˇ´ıta´te s u´lohami s pameˇt’ovy´mi na´roky rˇa´du GB a ma´te pochybnosti, zda zde Linux nabı´zı´ dostatecˇnou pameˇt’ovou rezervu, bude va´s zajı´mat odst. 1.9.2 na na´sledujı´cı´ straneˇ. 1.9.2 Aplikacˇnı´ typ pocˇ´ıtacˇe Pracovnı´ stanice (resp. samostatny´ pocˇ´ıtacˇ) Nejbeˇzˇneˇjsˇ´ı pouzˇitı´ linuxove´ho pocˇ´ıtacˇe je dnes pracovnı´ stanice. Pro orientaci v konkre´tnı´ch hodnota´ ch uva´dı´ tab. 1.2 neˇkolik vzorovy´ch konfiguracı´, ktere´ mu˚zˇete pouzˇ´ıt doma nebo ve firmeˇ. Instalace

Potrˇebny´ diskovy´ prostor

u´sporna´ mala´ strˇednı´ velka´

180 MB – 400 MB 400 MB – 800 MB 800 MB – 4 GB 4 GB – 8 GB

Tabulka 1.2: Velikost diskove´ho prostoru u ru˚zny´ch instalacı´ pracovnı´ stanice Pokud chcete na pocˇ´ıtacˇi uchova´vat dalsˇ´ı rozsa´hle´ datove´ soubory, tato cˇ´ısla se prˇirozeneˇ posunou smeˇrem k vysˇsˇ´ım hodnota´ m. Prˇ´ıklad: Mala´ pracovnı´ stanice Ma´te kolem 500 MB volne´ho mı´sta na disku, z toho oddeˇlı´te 64 MB na odkla´dacı´ oddı´l a zbytek na korˇenovy´ oddı´l ; . Prˇ´ıklad: Obvykla´ pracovnı´ stanice Ma´te kolem 1,2 GB volne´ho mı´sta na disku, z toho oddeˇlı´te 5-10 MB resp. 04 1 cylinder na startovacı´ oddı´l ; , 128 MB na odkla´dacı´ oddı´l, 800 MB na  , ; a zbytek na samostatny´ oddı´l ;)| . . 56

1.9. Rozdeˇlova´nı´ disku pro experty Prˇ´ıklad: Velka´ pracovnı´ stanice Pokud ma´te k dispozici vı´ce nezˇ 1,2 GB na jednom cˇi vı´ce discı´ch, bude jizˇ rˇesˇenı´ individua´lnı´. Podrobneˇ ji viz odst. 1.9.3. Prˇ´ıklad: Souborovy´ server Zde jde zejme´na o rychlost prˇ´ıstupu k disku. SCSI disky majı´ jasneˇ prˇednost. Kriticke´ jsou jak vlastnı´ disk, tak i jeho rˇadicˇ. Souborovy´ server poskytuje mozˇnost centra´lnı´ho uchova´va´nı´ dat. Mohou to by´t ☞domovske´ adresa´rˇe, databa´ze nebo archivy. Vy´hodou je jednoducha´ u´drzˇba centra´lneˇ ulozˇeny´ch dat. Pokud ma´ souborovy´ server slouzˇit sı´ti o vı´ce nezˇ 20 uzˇivatelı´ch, je vhodne´ optimalizovat prˇ´ıstup k disku. Dejme tomu, zˇe si chcete porˇ´ıdit linuxovy´ souborovy´ server pro 25 uzˇivatelu˚ a vsˇem poskytnout domovsky´ adresa´rˇ. Odhadujete, zˇe kazˇdy´ uzˇivatel bude potrˇebovat nejvy´sˇe 100-150 MB na sva´ soukroma´ data. Pokud nebude kazˇdy´ z nich ve sve´m domovske´ m adresa´rˇi pracovat na vy´voji, bude stacˇit disk 4 GB,  , prˇipojeny´ v bodeˇ prˇipojenı´ ;5| . . Pro 50 uzˇivatelu˚ by meˇlo vyjı´t kolem 8 GB, ale bude jizˇ lepsˇ´ı rozdeˇlit zatı´zˇenı´ na dva disky po 4 GB, aby se tak zlepsˇila doba prˇ´ıstupu. Vyrovna´vacı´ pameˇt’webove´ho prohlı´zˇecˇe by meˇli mı´t uzˇivatele´ zcela jisteˇ na svy´ch loka´lnı´ch discı´ch! Prˇ´ıklad: Vy´pocˇetnı´ server Vy´pocˇetnı´ server je vy´konny´ pocˇ´ıtacˇ prˇebı´rajı´cı´ v sı´ti u´lohy na´rocˇne´ na vy´pocˇetnı´ vy´kon. Mı´va´ veˇtsˇ´ı pameˇt’, dnes prˇes 512 MB RAM. Pro odkla´dacı´ prostor jsou zde vyhrazˇeny samostatne´ extre´mneˇ rychle´ disky. Tı´m je pak jak fyzicky oddeˇlen od ostatnı´ch souboru˚, tak i rozdeˇlen do vı´ce oddı´lu˚, cˇ´ımzˇ se zkracuje doba prˇ´ıstupu a urychluje se virtua´lnı´ pameˇt’, nezbytna´ pro vy´pocˇty s velky´mi daty. 1.9.3 Optimalizace Omezujı´cı´m faktorem by´vajı´ veˇtsˇinou disky. K jeho prˇekona´nı´ jsou dveˇ mozˇnosti, ktere´ lze kombinovat: <

Rozdeˇlte zatı´zˇenı´ rovnomeˇ rneˇ na vı´ce disku˚. , *",¶Š Pouzˇijete optimalizovany´ souborovy´ syste´m, naprˇ. E . < Vybavte pocˇ´ıtacˇ veˇtsˇ´ı pameˇtı´ (min. 256 MB u souborove´ ho serveru). <

Paralelizova´nı´ na vı´ce disku˚ K vysveˇtlenı´ je potrˇeba si uveˇdomit, zˇe celkova´ doba pro prˇenos dat se skla´da´ z na´sledujı´cı´ch prˇ´ıspeˇvku˚: 1. doba nezˇ pozˇadavek na cˇtenı´ cˇi za´pis dosa´hne rˇadicˇe 2. doba nezˇ rˇadicˇ odesˇle pozˇadavek disku 57

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace 3. doba nezˇ disk nastavı´ hlavu 4. doba nezˇ se me´dium natocˇ´ı hledany´m sektorem 5. doba pro vlastnı´ prˇenos dat. Prvnı´ zpozˇdeˇnı´ je za´visle´ na prˇipojenı´ sı´teˇ a je trˇeba je rˇesˇit samostatneˇ. Druhe´ zpozˇdeˇnı´ by´va´ zanedbatelne´ a za´lezˇ´ı pouze na kvaliteˇ rˇadicˇe. Trˇetı´ zpozˇdeˇnı´ je kriticke´ a uda´va´ se v milisekunda´ch. V porovna´ nı´ s nanosekundovy´m prˇ´ıstupem k RAM se jedna´ o rozdı´l azˇ sˇest rˇa´du˚. Cˇtvrte´ zpozˇdeˇnı´ za´visı´ na ota´cˇka´ch disku. Pa´te´ za´visı´ kromeˇ na ota´cˇka´ch disku jesˇteˇ na pocˇtu hlav a pozici dat na me´diu (blı´zˇe ke strˇedu cˇi da´le od neˇj). Urcˇitou vy´hodou SCSI rˇadicˇu˚ je jejich inteligentnı´ funkce „disconnect“. Ta zpu˚sobı´ prˇi vı´ce diskovy´ch mechanika´ch na jednom SCSI rˇadicˇi, zˇe ty disky, ktere´ v dane´m okamzˇiku nastavujı´ hlavu a neprˇena´sˇejı´ data, se docˇasneˇ odpojı´ od sbeˇrnice SCSI. Ta se tı´m uvolnı´ pro ostatnı´ disky, ktere´ mezitı´m data prˇena´sˇejı´. Ve vı´ceu´lohove´m vı´ceuzˇivatelske´m operacˇnı´m syste´mu, jako je Linux, toho lze optimalizovat mnoho. Zkusı´me naprˇ´ıklad paralelizovat prˇ´ıstup k diskovy´m /& oddı´lu˚m. Podı´vejme se na vy´pis z prˇ´ıkazu (viz vy´stup na obrazovku 1.9.1). Í SR

  + $ % & +
$ `Ñ + $ % & + 
$ a5Ñ + $ % & + 
$ Ñ

Ñ! "a S 
, Î'-%./'/'0  ,'Î -%./'/'0 ,%./'-'Þ 2',

#
% $ Þ Î','1'1'2  ÑÎ%. Þ'0Î'2 Ñ' Î 1'-%.1%.

T'& ` S `a SR(#
%) ÑÎ',Þ'0'1'/32', ) 'Þ -','1'2'/31Î ) . 'Î 0'2'1Þ 'Þ 0 )

k '* %$ô*

+

+

+


 


+

S a

Vy´stup na obrazovku 1.9.1: Prˇ´ıklad rozdeˇlenı´ disku, vypsane´ho prˇ´ıkazem

/4&

.

Co na´m zde mu˚zˇe prˇine´st paralelizova´nı´? Dejme tomu, zˇe spustı´me v adresa´rˇi -7*5 *6+$ ; ; prˇ´ıkaz:

Å)£6£¤4 Ä ¨Å6¤ÆB¥× ªÉ Å5×5É Å"Õׇæd¤)¨ Ŭõ6÷6êÌ¢)¨6«5Üé8Ù¤)¨ÅBÙ5÷jÊ ¬× ªÉ Å)×6«5Ü ¢ 0 # >#ÓZu -+*6 0 0 @ ;! ; @6: Smyslem prˇ´ıkazu je instalovat @4!6: do adresa´rˇe ;

. Na to zavola´ prˇ´ıkazovy´ interpret programy tar a gzip, ktere ´ se nacha ´ zejı ´ /,"2 *)/ *")-40!># ; @ . Da´le se bude cˇ´ıst v adresa´rˇi /bin a tı´m i na prvnı´m disku ;  >#ˆZu -7*5 *5+$ /4,2 *)/"0 @ ; ; z adresa´rˇe ; na druhe´m disku ; . Jako poslednı´ se -7*5 0 /,2 *)/v$ ;! na trˇetı´m disku ; ; budou extrahovat data a zapisovat do ; . Tı´m se rozdeˇlı´ nastavova´nı´ hlav, cˇtenı´ z diskove´ho bufferu a za´pis do neˇj na trˇi neza´visla´ me´dia a mu˚zˇe by´t podle mozˇnosti prova´deˇno soucˇasneˇ. To je pouze jeden prˇ´ıklad z mnoha. Pro beˇzˇne´ syste´my, jako je ten z uvedene´ho prˇ´ıkladu, platı´ pravidlo, zˇe ma´me-li dva rovnocenne´ disky, rozdeˇlı´me mezi neˇ -7*5 -+*5 0 -7*6 0 a; meˇl mı´t rozsah zhruba 70% ; ;4! . Prˇitom by adresa´rˇ ; ;4! -+*5 rozsahu ; . Korˇenovy´ adresa´rˇ ; by se meˇl vzhledem -7 k*5pr ˇ´ıstupu na neˇj prˇi  0 ;! . rozdeˇlenı´ na dva disky nacha´zet na stejne´m disku jako ; Od urcˇite´ho pocˇtu SCSI disku˚ vy´sˇe (4 azˇ 5) bychom jizˇ meˇli pomy´sˇlet na rˇesˇenı´ pomocı´ softwarove´ho diskove´ho pole (RAID) nebo si radeˇji prˇ´ımo porˇ´ıdit rˇadicˇ RAID. Pak na´m jizˇ nepobeˇzˇ´ı diskove´ operace kvaziparalelneˇ , ale skutecˇneˇ paralelneˇ. Navı´c budeme mı´t jesˇteˇ zajisˇteˇnu odolnost proti chyba´m. Prˇ´ıstup k disku a velikost pameˇti Jizˇ jsme uva´deˇli, zˇe pod Linuxem je velikost pameˇti du˚lezˇiteˇjsˇ´ı nezˇ rychlost procesoru. Du˚vodem – vlastneˇ za´sadnı´m – je schopnost Linuxu dynamicky vy58

1.10. Manua´lnı´ konfigurace disku˚ tva´rˇet buffery pro diskova´ data. Zde pouzˇ´ıva´ Linux ru˚zne´ triky jako doprˇedne´ cˇtenı´ (prˇedem si nacˇ´ıta´ sektory) a opozˇdeˇny´ za´pis (sˇetrˇ´ı si za´pisy a provede je pak najednou). Opozˇdeˇne´ za´pisy jsou take´ du˚vodem, procˇ se neda´ Linux bez rˇa´dne´ho ukoncˇenı´ pra´ce vypnout. Jak doprˇedne´ cˇtenı´, tak i opozˇdeˇny´ za´pis zajisˇt’ujı´ u´cˇinnou pra´ci s pameˇtı´ a prˇispı´vajı´ tı´m k rychlosti Linuxu.

 ` S

k 76

" +98 a  ff R 
+ c9; ` <6

 ` 

,'/'/ e 
6 ,'1Ñ


%$

,%.1 Ñ: -Þ 2

f 

'- 1 ,'/'-

Î


e ` %$

0

a  ff R 


,'2

Vy´stup na obrazovku 1.9.2: Vy´stup z prˇ´ıkazu

 `  e %$

.'.

&,4,ƒr .

Jak ukazuje vy´stup 1.9.2, prˇiblizˇneˇ 23 MB se pra´veˇ nacha´zı´ v bufferech. Cokoli se da´ najı´t v bufferech, to je okamzˇiteˇ dostupne´ pro nove´ cˇtenı´.

1.10

Manua´lnı´ konfigurace disku˚

1.10.1 Vytva´rˇenı´ diskovy´ch oddı´lu˚ Vy´chozı´ informace pro ru˚zne´ typy oddı´lu˚ je prˇevzata z dokumentu,  = # %>#ˆ-,#þ% ,"0 ktery´ napsal ANDRIES BROUWER (| ( 4 ; ;594949 97 ;<=5@ ; 4  "%7* (!@ ; ). Krok za krokem Disk rozdeˇlı´te takto: 1. YaST va´m uka´zˇe obrazovku rozdeˇlenou na neˇkolik cˇa´stı´ (viz obr. 2.9 na str. 72): <

Zcela nahorˇe vidı´te parametry vasˇeho disku. < <

V druhe´ cˇa´sti vidı´te stavove´ informace a chybova´ hla´sˇenı´ programu Í 1 OP . fdisk. Podrobneˇ ji si je prohle´dnete stiskem kla´vesy MNj Ve spodnı´ cˇa´sti obrazovky najdete oddı´ly, ktere´ program fdisk jizˇ na disku nasˇel. Budou to zejme´na oddı´ly vasˇeho dosavadnı´ho operacˇnı´ho syste´mu a prˇ´ıpadneˇ i jeho odkla´dacı´ oddı´l, pokud existuje.

2. Pokud nenı´ na disku dostatek volne´ho prostoru nerozdeˇlene´ho na oddı´ly, h g je trˇeba nejprve zrusˇit stare´ nepotrˇebne´ oddı´ly. Kla´vesami MN+OP a MN!OP vyberete rusˇeny´ oddı´l. Prˇesveˇdcˇte se jesˇteˇ jednou, zda je to ten pravy´ a oveˇrˇte si typ [j\ Í. OP a potvrd’te rusˇenı´ pomocı´ kla´vesy MNiOP . oddı´lu. Pak stiskneˇte kla´vesu MNj Pokud zrusˇ´ıte neˇktery´ oddı´l, budou pro va´s od te´to chvı´le vsˇechna data na neˇm nedostupna´ . Pokud byl tento va´sˇ krok chybny´ a pokud od te´to chvı´le ›Rr!s jizˇ alesponˇ neudeˇla´te nic dalsˇ´ıho mu˚zˇe va´m jesˇteˇ data expert zachra´nit, naprˇ´ıklad pomocı´ diskove´ho editoru. 3. Pokud se rozhodnete pouzˇ´ıt pro Linux jizˇ existujı´cı´ oddı´ly od jine´ho syste´mu, stacˇ´ı jim zmeˇnit typ. 59

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Uveˇdomte si, zˇe zmeˇnı´te-li typ oddı´lu, prˇestane by´t obvykly´m zpu˚sobem dostupny´ jiny´m operacˇnı´m syste´mu˚m, jako je MS-DOS/Windows! h

g

Pro zmeˇnu typu vyberte oddı´l pomocı´ kla´ves MN!PO a MN!OP . Ujisteˇte se, zˇe je to Í 2 OP . Objevı´ se dialogove´ okno pro pozˇadovany´ oddı´l a stiskneˇte kla´vesu MNŒ novy´ typ oddı´lu. Vyberte norma´lnı´ linuxovy´ oddı´l nebo odkla´dacı´ oddı´l []\ a potvrd’te kla´vesou MN¡OP . 4. Chcete-li vytvorˇit nove´ oddı´ly pro Linux, cozˇ je standardnı´ prˇ´ıpad, vytvorˇte je postupneˇ. Nejprve stiskneˇte kla´vesu MN Í / OP . Pokud se nic nestane, znamena´ to, zˇe disk je plny´ a musı´te neˇktere´ oddı´ly zrusˇit. Vrat’te se proto zpeˇt k prˇedchozı´m odstavcu˚m.

Obra´zek 1.38: YaST – Vytva´rˇenı´ diskovy´ch oddı´lu˚ Objevı´ se okno pro vy´beˇr typu vytva´rˇene´ho oddı´lu (viz obr. 1.38). „ y% / * 2y“)0 *5I  u ‹,)%!y]/ * 2y Volte mezi , E . o : @ no : )0 *5I  Y "Z $ /4/  prˇ´ıpadneˇ a potvrd’te svoji volbu kla´vesou @ :4† o" [j\ MN OP . Prˇipomı´na´me, zˇe soucˇasneˇ mohou existovat nejvy´sˇe 4 prima ´ rnı´ oddı´ly. Potrˇebujete-li vı´ce nezˇ 4 oddı´ly, musı´te vytvorˇit nejpozdeˇji 4. oddı´l jako rozsˇ´ırˇeny´, abyste v neˇm mohli vytvorˇit vı´ce logicky´ch oddı´lu˚. Dalsˇ´ı informace najdete v odst. 1.8 na str. 53. Kdyzˇ jste vytvorˇili prima´rnı´ cˇi logicke´ oddı´ly, musı´te zadat, jaky´m zarˇ´ızenı´m budou odpovı´dat. YaST k tomu nabı´zı´ tabulku dostupny´ch jmen zarˇ´ızenı´. Norma´lneˇ zvolı´te jme´no, ktere´ je v tabulce nejvy´sˇe, naprˇ.  /,2 / äz [j\ a stisknete kla´vesu MN°OP . ; ;5| @ V dalsˇ´ım kroku zada´te velikost nove´ho oddı´lu. YaST navrhuje jako zacˇa´tek oddı´lu prvnı´ cylindr volne´ho prostoru. Obvykle s tı´m souhlası´me [j\ a stiskneme kla´vesu MN OP . Da´le se zada´va´ konec oddı´lu. Dajı´ se pouzˇ´ıt trˇi ž zpu˚soby zada´va´nı´: poslednı´ cylindr (naprˇ. >@? ), pocˇet cylindru˚ v oddı´lu žž A (naprˇ. A ) nebo jeho velikost v megabajtech (naprˇ. A ÁÁG ). Dalsˇ´ı stisk „  ""2  [j\ [j\ : @ @ kla´vesy MNiOP va´s dostane na , cozˇ potvrdı´te kla´vesou MN¡OP . Nynı´ se objevı´ noveˇ vytvorˇeny´ diskovy´ oddı´l ve spodnı´ cˇa´sti obrazovky. 60

1.10. Manua´lnı´ konfigurace disku˚ Í. OP a pokracˇ ujete Pokud jste se v neˇcˇem spletli, opeˇt jej smazˇete kla´vesou MNŒ znovu. 5. Jeden z vasˇich oddı´lu˚ by meˇl by´t odkla´dacı´. Pokud jste jesˇteˇ zˇa´dny´ h g nevytvorˇili, vyberte pomocı´ kla´ves MN!OP a MN!OP odpovı´dajı´cı´ oddı´l (jak zvolit Í 2 OP jeho vhodnou velikost viz odst. 1.8 na str. 53). Stiskneˇte kla´vesu MN“  Y %4- r* / * 2y“"0 *5 []\ 1 9!@"( : @ a zvolte a potvrd’te kla´vesou MN°OP . 6. Pokud je vsˇechno, jak jste si prˇa´li, meˇl by by´t disk zcela zaplneˇn. Nezapomneˇli jste na odkla´dacı´ oddı´l? „  "2  , pokud tam jizˇ nejste, a kla´veNajed’te tedy kurzorem na : @ @ ˆ~+",)% 0!/"‹  ,"%  []\ sou MN°OP se dostanete do dalsˇ´ıho menu o ( ( { o .

Za urcˇity´ch podmı´nek zkontroluje YaST novy´ odkla´dacı´ oddı´l, zda na neˇm nejsou chybne´ sektory. 1.10.2 Souborove´ syste´my a body prˇipojenı´ Vytvorˇili jste vsˇechny oddı´ly a prˇipravili tabulku oddı´lu˚ (partition table). Zby´va´ jesˇteˇ zadat, jak s oddı´ly zacha´zet. Dalsˇ´ı informace Informace, jak zacha´zet v Linuxu s diskovy´mi oddı´ly, je v tabulce souboro,v$ &v*5 0 vy´ch syste´mu˚, ktera´ je ulozˇena v souboru ; ; @ . Obsahuje vsˇechny potrˇebne´ informace o prˇipojeny´ch souborovy´ch syste´mech. Jsou to jme´no zarˇ´ızenı´ (☞device), umı´steˇnı´ souborove´ ho syste´mu v linuxove´m stromu a typ souborove´ ho syste´mu, jakozˇ i dalsˇ´ı informace pro dump a fsck – viz manua´lova´ &v*5 0 %‚ãV&v*6 0 (.7@ stra´nka pro @ @ ). Tyto u´daje potrˇebuje YaST k vytvorˇenı´ linuxovy´ch souborovy´ch syste´mu˚ na forma´tovany´ch oddı´lech. V tomto kroku zu˚sta´va´ odkla´dacı´ oddı´l nedotcˇen, nebot’byl jizˇ vytvorˇen (viz odst. 1.10.1 na str. 59) a neobsahuje zˇa´dnou dalsˇ´ı strukturu. Na rozdı´l od u´daju˚ v tabulce oddı´lu˚ (partition table) (viz odst. 1.10.1 na str. 59) ,+$ &v*5 0 slouzˇ´ı u´daje v ; ; @ pouze pro Linux a beˇzˇneˇ nejsou dostupne´ ostatnı´m instalovany´m operacˇnı´m syste´mu˚m. Vsˇimneˇte si: <

Pod Linuxem jsou vsˇechny souborove´ syste´my spojeny do jedine´ho stromu. Jednotlivy´m souborovy´m syste´mu˚m pak musı´ by´t prˇirˇazena neˇjaka´ veˇtev v tomto stromu. Tomuto bodu se rˇ´ıka´ ☞bod prˇipojenı´ . Take´ dosove´ nebo HPFS oddı´ly se mohou prˇipojit do unixove´ ho stromu. < Souborovy´ syste´m je usporˇa´da´n pomocı´ ☞inodes. Prˇ´ıslusˇny´ inode je cosi jako maly´ soubor, ktery´ ukazuje na data ulozˇena´ v souboru. Pocˇet inodu˚ se zada´ prˇi vytvorˇenı´ souborove´ ho syste´mu. Pocˇ´ıta´me-li na disku s veˇtsˇ´ım pocˇtem mensˇ´ıch souboru˚, budeme potrˇebovat vı´c inodu˚, ktere´ spotrˇebujı´ samy pro sebe vı´c mı´sta. Naopak v souborovy´ch syste´mech, obsahujı´cı´ch jen neˇkolik obrovsky´ch souboru˚ (jako jsou neˇktere´ databa´ze), potrˇebujeme me´neˇ inodu˚. Podrobneˇ ji viz odst. 2.3.10 na str. 75. 61

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Krok za krokem ‰

42y‹

Z obrazovky ? o . provedete na´sledujı´cı´:

*""-0!2}ƒ* ?

*5}

.v?



(viz obr. 2.10 na str. 73)

1. Nejprve si pecˇliveˇ uveˇdomte, co budete deˇlat: < <

Pro kazˇdy´ z vasˇich souborovy´ch syste´mu˚ DOS cˇi HPFS zde mu˚zˇete vytvorˇit ☞bod prˇipojenı´ . Pro kazˇdy´ novy´ linuxovy´ oddı´l: – Musı´te vytvorˇit bod prˇipojenı´. ¶ ÿWq *""-402} W* *5} - 3 ?( | ? . zvolit typ – Mu˚zˇete pomocı´ , ä , *),4¶Š souborove´ ho syste´mu, a to bud’ 1 nebo E . ¶ãWÿW’ ,4 ,"%-X 1( . – Mu˚zˇete pomocı´ podle uva´zˇenı´ nastavit detaily usporˇa´da´nı´ souborove´ ho syste´mu. ¶ãWÿƒ¶ yr – Mu˚zˇete zmeˇnit navrhovane´ forma´tova´nı´ pomocı´ . 2y"%  (bez kontroly nebo s kontrolou). o <

Funkci

x

@



o

*5“&v*5

@

0

pro prvnı´ instalaci nepotrˇebujete.

Obra´zek 1.39: YaST – Volba prˇ´ıstupu k souboru˚m v oddı´lu DOS/Windows Í 2 OP , kde je 2. Typ linuxove´ho souborove´ ho syste´mu se nastavı´ kla´vesou MN“ , ä , *","4¶Š mozˇno volit mezi klasicky´m 1 a novy´m E s pokrocˇily´mi mozˇnostmi. 3. Chcete-li mı´t pod Linuxem prˇ´ıstup k oddı´lu DOS nebo HPFS, zvolte tento oddı´l a stiskneˇte kla´vesu MN Í. OP . Objevı´ se dialogove´ okno, ve ktere´m je trˇeba zadat adresa´rˇ. Pod tı´mto adresa´rˇem pozdeˇji naleznete prˇipojeny´ » %!}“u /y"%  va´sˇ souborovy´ syste´m/!DOS nebo HPFS. Zvolte proto @ o *$ a zadejte naprˇ´ıklad ; . Dejte pozor na unixove´ lomı´tko na zacˇa´tku,   bude to ; a nikoli obra´cene´ lomı´tko jako v DOSu. Potvrd’te kla´vesou [j\ MNiOP . U dosove´ho oddı´lu je zde jesˇteˇ dalsˇ´ı obrazovka (viz obr. 1.39), na ktere´ se volı´, jak zacha´zı´ Linux s dosovy´mi adresa´rˇi a soubory (viz take´ odst. 2.3.10

62

1.10. Manua´lnı´ konfigurace disku˚ na str. 74). Norma´lneˇ pocˇ´ıta´te s tı´m, zˇe budete pouzˇ´ıvat dosovy´ souborovy´ syste´m v DOSu a jen obcˇas do neˇj z Linuxu zasahovat, zejme´na cˇ´ıst  Šz 24& Ô¶ q!r a zapisovat soubory. Zvolte zde proto D!F nebo pro noveˇjsˇ´ı @ J % z ã  B > . Rˇa´dne´ unixove´ atributy a jme´na souboru˚, ktere´ nabı´zı´ souborovy´ syste´m ☞UMSDOS, jsou nezbytne´ pouze tehdy, jestlizˇe instalujete SuSE Linux v dosove´m oddı´lu – to se vsˇak hodı´ spı´sˇ pro prvnı´ sezna´menı´ a ne na plne´ nasazenı´ syste´mu. 4. Jako dalsˇ´ı zada´te ☞bod prˇipojenı´ pro kazˇdy´ linuxovy´ oddı´l. Postupneˇ Í. OP . Objevı´ se dialogove´ volte linuxove´ oddı´ly a vzˇdy stiskneˇte kla´vesu MNŒ okno, ve ktere´m zada´te adresa´rˇ, pod ktery´m se objevı´ souborovy´ syste´m z tohoto oddı´lu v cele´m stromu souboru˚. Cestu vzˇdy uva´deˇjte absolutnı´,   tj. pocˇ´ınaje lomı´tkem ( ; ). Ktere´ adresa´rˇe zada´te jako body prˇipojenı´,   za´lezˇ´ı na vasˇ´ı strategii. V kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ potrˇebujete nutneˇ adresa´rˇ ; , „root directory“, tj. korˇen unixove´ ho stromu. Body prˇipojenı´ pro ostatnı´ souborove´ syste´my jsou spı´sˇe veˇcı´ vsˇeobecne´ho zvyku. Adresa´rˇe, ktere´ jsou potrˇeba pro start syste´mu, musı´ by´t vzˇdy v souborove´ m   syste´mu ; , protozˇe v okamzˇiku startu dosud nejsou ostatnı´ souborove´ syste´my prˇipojeny a Linux je tedy zatı´m nemu˚zˇe zna´t. Proto nesmı´te mı´t 0 % /,"2 0 ,v$ *60 % adresa´rˇe ; ,; , ;4! , ; a; jinde nezˇ v souborove´ m syste´mu   ! ; K’

,

5. Menu 1( mu˚zˇete prˇi prvnı´ch pokusech o instalaci ignorovat, nebot’ standardnı´ nastavenı´ zajisˇt’uje spolehlivou funkci. Meˇnit ho ma´ smysl pouze v prˇ´ıpadeˇ, kdy je va´m prˇesneˇ zna´mo, k cˇemu to povede – viz na str. 75. 6. Da´le zadejte, zda a jak majı´ by´t linuxove´ oddı´ly forma´tova´ny. Ty´ka´ se to zejme´na teˇch oddı´lu˚, ktere´ jste noveˇ vytvorˇili (odst. 1.10.1 na str. 59), Kx y % .  o a ktere´ se proto musı´ forma´tovat. Ma´te-li novy´ disk, stacˇ´ı &4 yI ¶) y ,!*5I . . Prˇi pochybnostech o kvaliteˇ me´dia pouzˇijte . @ .

Obra´zek 1.40: YaST – forma´tova´nı´ diskovy´ch oddı´lu˚ 63

1. SuSE Linux – prvnı´ instalace Í 1 PO a zvolte prˇ´ıslusˇne´ Volte postupneˇ jednotlive´ oddı´ly, stiskneˇte vzˇdy MN“ forma´tova´nı´. Na konci ma´ menu vypadat podobneˇ jako ukazuje obr. 1.40 na prˇedchozı´ straneˇ (pokud jste nezadali adresa´rˇ z NFS!). „  ""2  7. Zvolte : @ @ . Po oveˇrˇovacı´m dotazu na´sleduje forma´tova´nı´.

1.11

Automaticka´ instalace SuSE Linuxu

Kdy a jak pouzˇ´ıt Automaticka´ instalace linuxovy´ch syste´mu˚ umozˇnˇuje jednotnou vy´stavbu serveru˚. Hodı´ se i pro instalaci klientu˚, prˇestozˇe se zde zacˇ´ına´ cˇasoveˇ vypla´cet azˇ od jiste´ho mnozˇstvı´ instalacı´. Jednotnost se zde ty´ka´ verzı´ syste´mu a software, struktury souborovy´ch syste´mu˚ a konfiguracˇnı´ch souboru˚. Automatizace tak zarucˇuje, zˇe se jednou u´speˇsˇneˇ odzkousˇeny´ postup instalace da´ kdykoli opakovat bez expernı´ch znalostı´. Tı´m je pak bezproble´ move´ i kazˇde´ dalsˇ´ı rozsˇ´ırˇenı´ jizˇ instalovane´ skupiny serveru˚. Jednotnost ma´ i sve´ vy´hody prˇi spra´veˇ syste´mu – prˇi identicky´ch konfiguracˇnı´ch struktura´ch nenı´ trˇeba na kazˇde´m serveru prohleda´ vat konfiguracˇnı´ soubory. Rovneˇzˇ software se vzhledem k jednotnosti verzı´ chova´ podle ocˇeka´va´nı´. Opravy chyb (angl. patches, bug fixes) se pak ty´kajı´ cele´ skupiny pocˇ´ıtacˇu˚. 1.11.1

ALICE

ALICE (angl. Automatic Linux Installation and Configuration Environment) integruje instalaci a podstatne´ oblasti konfigurace. Protozˇe konfiguracˇnı´ soubory jsou spravova´ny pomocı´ CVS, mu˚zˇe je udrzˇovat vı´ce uzˇivatelu˚ z vı´ce mı´st soucˇasneˇ. Pocˇ´ıtacˇ je mozˇno zarˇadit do jedne´ z neˇkolika trˇ´ıd. To zajistı´, aby se ru˚zne´ pocˇ´ıtacˇe udrzˇovaly co nejpodobneˇji a pouze nutne´ odchylky se dostaly do specificky´ch konfiguracˇnı´ch souboru˚. K organizaci te´to struktury jsou konfi, ,!* obsahuje guracˇnı´ data rozdeˇlena do trˇ´ı ru˚zny´ch adresa´rˇu˚. Adresa´rˇ .!(v@ $ *4*",!* vy´chozı´ hodnoty, adresa´rˇ @ obsahuje konfigurace specificke´ jednotli%& vy´m trˇ´ıda´m a adresa´rˇ obsahuje informace specificke´ jednotlivy´m pocˇ´ıtacˇu˚m. Vy´chozı´ hodnoty lze prˇepsat hodnotami specificky´mi trˇ´ıda´m, a ty opeˇt hodnotami specificky´mi jednotlivy´m pocˇ´ıtacˇu˚m. ALICE je sta´le se vyvı´jejı´cı´ projekt, proto pokud nenajdete moduly pro konfigurova´nı´ va´mi pouzˇ´ıvane´ho softwaru, lze modul pro tento software vyvinout v ra´mci projektu, viz odst. na str. 422. Dalsˇ´ı informace Informace o modulech projektu ALICE, vytvorˇenı´ instalacˇnı´ho serveru, architekturˇe ALICE a jeho obsluze va´m poda´ dokumentace, kterou obsahuje $", . balı´k @! 1.11.2

Automaticka´ instalace pomocı´ YaST1

Konfigura´torem YaST1 je mozˇna´ te´zˇ „automaticka´“ instalace, a to neza´visle & ,= -7*5 * , /4!$ *)/)0 5 $ u na projektu ALICE, viz na´vod v cˇla´nku " ; ; |!@ ; ; ; ;  $6Z - %7*5 #  | .4; Ã@ @44 | .7 . 64

Kapitola 2

Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis Program YaST poma´ha´ instalovat syste´m, spravovat software (instalace a odinstalova´nı´) a podporuje va´s prˇi spra´veˇ syste´mu SuSE Linux. Tato kapitola by meˇla popsat nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı funkce programu YaST.

2.1 Ovla´da´nı´ a rozlozˇenı´ kla´ves Po prˇihla´sˇenı´ jako uzˇivatel spustit YaST prˇ´ıkazem:

K4

se va´m objevı´ ☞vy´zva, po ktere´ mu˚zˇete

Ä ¨Å6¤Ɩ¥CøÇÌË)¨5É ¤

Program YaST ovla´da´te pomocı´ kurzorovy´ch kla´ves a tabula´toru (MN _ `a OP ). V menu a oknech se mu˚zˇete pohybovat pomocı´ kurzorovy´ch kla´ves nebo  g à `Rá  h k R R ` OP , MN OP . Vy´beˇr ze seznamu se zada´va´ kla´vesou MN OP a pokla´ves MN à `Rá [j\ tvrzuje se pomocı´ kla´vesy MN¡OP . Pro na´vrat do prˇedchozı´ho menu bez ulozˇenı´ D
 OP , s ulozˇenı´m zmeˇn u slozˇiteˇjsˇ´ıch menu zadany´ch zmeˇn pouzˇ´ıvejte kla´vesu MNp Í5Ñ:0 kla´vesu MNpOP . Prˇi odpoveˇ di typu ano-ne nebo prˇi zada´va´nı´ textu mu˚zˇete prˇeskakovat pomocı´ kla´vesy MN _ `a PO mezi jednotlivy´mi poli resp. prˇepı´nacˇi. Pokud ma´te zapnute´ barvy, je aktivnı´ vy´beˇr vzˇdy oznacˇen modrˇe. Ve zvla´sˇtnı´ch prˇ´ıpadech, naprˇ´ıklad kdyzˇ startujete YaST ze vzda´lene´ho termina´lu, nemusı´ by´t funkcˇnı´ kla´vesy vzˇdy pouzˇitelne´, protozˇe kla´vesove´ ko´dy mohou by´t interpretova´ ny jinak. V tom prˇ´ıpadeˇ mu˚zˇete zada´nı´m kla´vesove´ komQR  S f EGF H
RS I OP simulovat stisk funkcˇnı´ kla´vesy MN Í EGF H
RS I OP . OP +MN+OP MN binace MN Í5ÑÑ Í5Ñ:, OP se v programu YaST nepouzˇ´ıvajı´. Funkcˇnı´ kla´vesy MNpOP a MNp

2.2 YaST– hlavnı´ menu Kdyzˇ poprve´ startujete YaST, nacha´zı´te se v hlavnı´m menu (viz obr. 2.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ): ‰ x @

n

,4"0!,$6%!y *5

2,"%

(



. % *5 7

!$ (

‹

%+*5 $ W @@ $",ŒK r J¿



– Ru˚zne´ informace.

@ oj @@ – Tato volba va´s prˇesune do submenu podle odst. 2.3 na na´sledujı´cı´ straneˇ.

65

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis

Obra´zek 2.1: Hlavnı´ menu programu YaST K‰

0

†

m



;

%7*5

@@

$",Ì0

@4!o6:



– Vy´beˇr te´to polozˇky va´s prˇesune do utility, kde mu˚zˇete doplnˇovat nebo odstranˇovat cˇa´sti softwarovy´ch balı´ku˚ (viz odst. 2.4 na str. 77).  u $),W* *6} -X – V prˇ´ıpadeˇ nahra´va´nı´ noveˇjsˇ´ı verze programoJ : 4 @4! @ ? . vy´ch balı´ku˚.  Š y2 * *5} -‚rKJ³ ( @ ? . – Zde se otevı´ra´ dalsˇ´ı submenu pro spra´vu syste´mu (viz odst. 2.6 na str. 82). l4"0

@

uj%!y

(

2

m

/-Wu,…*""-0!-

E

’

J4D4G

’

(



%7*5

@@

6%

oï.

}/

-

.

#

– Du˚lezˇite´ doplnˇujı´cı´ informace.  Z  C (? | – Aby se dostali ke slovu i pra´vnı´ci. KŽ"%!,!$ML Šq – Nasˇteˇstı´ nic netrva´ veˇcˇneˇ. @ 



2.3 Nastavenı´ instalace Kx

*5

2,"%

%7*5

r

@ o“ @ Vsˇechna platna´ nastavenı´ se dajı´ prove´st v submenu @ $",z D
 OP mu˚zˇete menu @ (obr. 2.2 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Pomocı´ kla´vesy MN  opeˇt opustit. Vlastnı´ instalace mu˚zˇe by´t provedena teprve po zada´nı´ cı´lovy´ch diskovy´ch oddı´lu˚! Neˇktere´ polozˇky z menu mohou by´t zmeˇneˇny i po instalaci, takzˇe je mu˚zˇeme pozdeˇji aktualizovat.

2.3.1 Jazyk l2

,

u



V menu  { @ ?4: 4 mu˚zˇe by´t zmeˇneˇn jazyk, pouzˇ´ıvany´ dialogy pro’4¶ ~ Y q Y x¾"~ ¾’ gramu YaST. Zde nastavena´ hodnota promeˇnne´ D se pak J J J ,+  $ +$³#R$")%& Z ulozˇ´ı do souboru ; , viz odst. 15.8 na str. 373. ; 2.3.2 Rozlozˇenı´ kla´ves Pomocı´ te´to polozˇky se meˇnı´ rozlozˇenı´ kla´ves. Takto nastavena´ hodnota Ž4’KL4q t Y ’ ,"+$ +$¿#R$""%& Z J ; promeˇnne´ se ulozˇ´ı do souboru ; . 66

2.3. Nastavenı´ instalace

Obra´zek 2.2: Menu

x @

*5 @

2,"%

oj

%7*5

@@

$",z

2.3.3 Instalacˇnı´ me´dium Zde (viz obr. 2.3) si lze vybrat zdroj, ze ktere´ho se ma´ instalovat, pomocı´ ‰ 0  %+*5 6%  }/  @ @  o| . 5@ . menu † m

Obra´zek 2.3: YaST– vy´beˇr instalacˇnı´ho zdroje Nejcˇasteˇji budete zrˇejmeˇ na tomto mı´steˇ volit polozˇku u ‰  CD4D D , kdyzˇ instalujete prˇ´ımo z CD.  %7*5

$",juV"0

*5

/4/

*

 %7*5

@@

$",

-X

Pomocı´ polozˇky mu˚zˇete instalovat @4@ @ Ì|@ : Linux, i kdyzˇ vasˇe CD mechanika nenı´ prˇ´ımo podporova´na Linuxem (viz take´ odst. 2.3.5 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Pokud ma ´ te obsah2 instalac ˇ nı´ch CD ulo %7*5 juV/*5- %}  @ @ ( | zˇen v linuxove´m souborove´ m syste´mu, volı´te /,!*"y‹,z @ . 67

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis  %+*5

$",

‹,!*‡x4¶Šz

 %7*5

$",]uƒ¶4q4„Â*",r

Pomocı´ menu @@ ( resp. @@ 2,-X mu˚zˇete nainstalovat Linux na pocˇ´ıtacˇ, ktery´ nema´ vlastnı´ mechaniku CD a je prˇipojen pomocı´ sı´teˇ (blı´zˇe v odst. 2.3.6 resp. odst. 2.3.8 na str. 70). 2.3.4 Instalace z CD

Obra´zek 2.4: Vy´beˇr mechaniky CD Pokud mu˚zˇete instalovat prˇ´ımo z CD, specifikujte zde typ vasˇ´ı mechaniky  q „7±’+ ’ D CD. Pokud si nejste jisti, zacˇneˇte typem J J . 2.3.5 Instalace z disku Pokud nenı´ vasˇe CD mechanika prˇ´ımo podporova´na Linuxem, mu˚zˇete sta´le jesˇteˇ nainstalovat Linux, a to oklikou prˇes jiny´ instalacˇnı´ zdroj. 2.3.6 Instalace z NFS Instalace pomocı´ sı´teˇ poskytuje mozˇnost snadno a pohodlneˇ instalovat vı´ce pocˇ´ıtacˇu˚ a to i v prˇ´ıpadeˇ, kdy je pouze jeden z nich vybaven mechanikou CD, resp. kdyzˇ jsou zdrojova´ data dostupna´ z jednoho ☞NFS disku. Meˇli byste by´t obezna´meni, jak se konfiguruje NFS server, a to drˇ´ıve, nezˇ zaha´jı´te instalaci prˇes NFS. Podobneˇ se instaluje Linux na notebook, je-li vybaven sı´t’ovou kartou PCMCIA. Instalace prˇes NFS je mozˇna´ nejen u pocˇ´ıtacˇu˚, ktere´ jsou k sı´ti prˇipojeny pomocı´ Ethernetu, ale take´ prˇes paralelnı´ port. Hodı´ se prˇedevsˇ´ım pro notebooky, ktere´ nemajı´ ani mechaniku CD ani sı´t’ovou kartu. Pro start takove´ instalace zvolı´te ja´dro, ktere´ podporuje PLIP, a nakonfigurujete jeho prˇipojenı´. Pokud jste prˇ´ımo prˇipojeni na NFS server pomocı´ paralelnı´ho portu, je IP adresa PLIP partnera stejna´ jako ta, kterou potom musı´te zadat jako adresu NFS serveru. Port pro PLIP bude v naproste´ veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ (v(!Á . Take´ 68

2.3. Nastavenı´ instalace

Obra´zek 2.5: Zada´nı´ dat o sı´ti pro instalaci prˇes NFS

Obra´zek 2.6: Konfigurace PLIP hardwarove´ parametry se budou odlisˇovat od standardu pouze ve vza´cny´ch prˇ´ıpadech. V na´sledujı´cı´m formula´rˇi je trˇeba zadat IP adresu NFS serveru a adresa´rˇ, kde se nacha´zejı´ zdrojove´ soubory. Samozrˇejmeˇ musı´ server tento adresa´rˇ exportovat na pocˇ´ıtacˇe, kde se prova´dı´ nova´ instalace! 2.3.7 Instalace z dosazˇitelne´ho adresa´rˇe Tato volba slouzˇ´ı prˇeva´zˇneˇ k tomu, aby se dal nainstalovat dalsˇ´ı software, pokud jizˇ Linux beˇzˇ´ı. Take´ se to hodı´ k instalaci Linuxu, pokud nejsou v tomto okamzˇiku k dispozici ovladacˇe pro mechaniku CD. Abyste na takovou mechaniku CD zı´skali prˇ´ıstup, spustı´te nejdrˇ´ıve YaST. Pak prˇejdete na jinou konzoli (naprˇ. pomocı´ T S

Í , OP na druhou virtua´lnı´ konzoli) a prˇihla´sı´te se tam kombinace kla´ves MN OP + MNŒ 69

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis K4

jako prˇ´ıkazu:

. Nynı´ musı´te rucˇneˇ prˇipojit CD na urcˇity´ adresa´rˇ, naprˇ. pomocı´

Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦4£ ª6©6¤Ê¤"Ü6É£ð6ñ6ñ6ì× Ø Äë ×5Õ Ø6Å)£R¦W×5Õ ØÅ)£R¦

Podrobneˇ jsˇ´ı informace o prˇipojova´nı´ CD poda´va´ odst. 18.11.2 na str. 414. Da´le uzˇ mu˚zˇete prove´st norma´lnı´ instalaci. K tomuto u´cˇelu zadejte na na´sledujı´cı´ obrazovce (viz obr. 2.7), kde se nacha´zejı´ zdrojova´ data, tj. jme´no *-7*", adresa´rˇe, kde je prˇipojeno CD, za ktery´m na´sleduje .

Obra´zek 2.7: Zada´nı´ zdrojove´ ho adresa´rˇe Ma´te-li naprˇ´ıklad prˇipojene´ CD v adresa´rˇi ; ktery´ ukazuje obr. 2.7 :

$)/ .

, pak zadejte do rˇa´dku,

×6Õ Ø6Å)£R¦×5É ªÉ Ä

Podobny´m zpu˚sobem mu˚zˇete prˇipojit i sdı´leny´ diskovy´ oddı´l. 2.3.8 Instalace z FTP Podobneˇ jako NFS prˇedstavuje FTP dalsˇ´ı mozˇnost, jak nainstalovat SuSE Linux na pocˇ´ıtacˇi, kde Linux nepodporuje mechaniku CD. Prˇedpokla´ da´ to vsˇak, zˇe nastavenı´ za´kladnı´ sı´t’ove´ konfigurace bylo provedeno spra´vneˇ. K¶4q4„Â*",42,ON

})%!Q  P6„KRI {6. *",42,-X

– Jme´no nebo IP adresa FTP serveru. *6-7*", – Umı´steˇnı´ adresa´rˇe na FTP serveru. J @ SNTRW„"-€   ¸³ – Zatrhneˇte, kdyzˇ jste si jisti, zˇe musı´te pouzˇ´ıvat o ( 1? FTP proxy – zpravidla se nepouzˇ´ıva´. (Uveˇdomte si take´, zˇe pouzˇitı´ FTP proxy vylucˇuje pouzˇitı´ HTTP proxy.) K„4 N }"%!UP6„
RI – Vyplnˇte pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe jste zatrhli prˇedchozı´ 14? {6. volbu. SNœ
RƒŠ %/ /% ¶4q4„ !¸³ @ @ o ( – Zatrhneˇte implicitnı´ nastavenı´. K„4VN * @RI ä7A o  – Implicitnı´ hodnota by meˇla by´t . SNœ
R %!"% % ¶q4„!¸³ J ?). o – Zatrhneˇte, kdykoli budete pozˇadovat prˇ´ıstup na verˇejny´ (angl. public) FTP server. 

70

/,!*)y‹j%

2.3. Nastavenı´ instalace

´ daje pro instalaci prˇes FTP Obra´zek 2.8: U  Y Z

%X

– V prˇ´ıpadeˇ, zˇe jste prˇedcha´zejı´cı´ bod nezatrhli, zada´te zde sve´ uzˇivatelske´ jme´no a v dalsˇ´ım bodeˇ  U ,!* z – zada´te heslo.   q ,4"-4WN24,"‹ % Rz . ? – Doporucˇena´ hodnota je 60.  Y  y %  /,!*"y‹ :  o .!(‚@ – Loka´lnı´ adresa´rˇ pro docˇasne´ ukla´da´nı´. Upozorneˇ nı´: YaST vytva´rˇ´ı vy´hradneˇ pasivnı´ FTP spojenı´. 2.3.9 Vytva´rˇenı´ diskovy´ch oddı´lu˚ Kriticky´ bod v instalaci nove´ho operacˇnı´ho syste´mu je rozdeˇlenı´ pevne´ho disku. Vsˇeobecneˇ pouzˇ´ıva´ kazˇdy´ operacˇnı´ syste´m alesponˇ jeden diskovy´ oddı´l. Linux je take´ mozˇne´ nainstalovat do sta´vajı´cı´ho souborove´ ho syste´mu MS-DOS. Je zde vsˇak vysˇsˇ´ı riziko cizı´ho proniknutı´ do syste´mu a rovneˇzˇ rychlost prˇ´ıstupu k souboru˚m je pak nizˇsˇ´ı ve srovna´nı´ s instalacı´ do samostatne´ho linuxove´ho oddı´lu. Da´le je dosovy´ souborovy´ syste´m pro Linux me´neˇ stabilnı´, protozˇe ve chvı´li, kdy do neˇj ma´ prˇ´ıstup i DOS, nenı´ zajisˇteˇn obvykly´ unixovy´ zpu˚sob kontroly jeho konzistence. Pokud ma´ by´t na disku vı´ce operacˇnı´ch syste´mu˚ najednou, mu˚zˇete mezi neˇ diskovy´ prostor rozdeˇlit. Prˇideˇlova´nı´ diskove´ho prostoru je ota´zka osobnı´ho vkusu a celkove´ filozofie syste´mu, proto zde neexistuje zˇa´dny´ jednoznacˇny´ zpu˚sob (viz odst. 1.8 na str. 53 a odst. 1.9 na str. 55). Prˇ´ıklad na vytva´rˇenı´ diskovy´ch oddı´lu˚ najdete v odst. 1.10.1 na str. 59. V kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ byste meˇli stanovit prˇedem vlastnı´ odkla´dacı´ oddı´l, jehozˇ velikost urcˇuje, jaka´ bude virtua´lnı´ pameˇt’vasˇeho pocˇ´ıtacˇe (viz odst. 1.9.1 na str. 56). Je sice mozˇne´ pouzˇ´ıt na odkla´da´nı´ mı´sto oddı´lu soubor, ale tı´m se snı´zˇ´ı vy´kon, protozˇe vsˇechny prˇ´ıstupy k neˇmu pak musı´ jı´t prˇes souborovy´ syste´m, mı´sto aby se prˇistupovalo rovnou na disk. 71

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis Zejme´na v prˇ´ıpadeˇ, kdy ma´ va´sˇ pocˇ´ıtacˇ malou pameˇt’, je odkla´da´nı´ do souboru velice nevy´hodnou alternativou proti samostatne´mu odkla´dacı´mu oddı´lu. Ma´te-li ve sve´m pocˇ´ıtacˇi vı´ce disku˚, bude trˇeba v dalsˇ´ım kroku zvolit ten, na ktere´m chcete diskovy´ oddı´l vytvorˇit. Tı´m dojdete k dalsˇ´ımu menu, ve ktere´m se zobrazı´ soucˇasne´ rozdeˇlenı´ disku (viz obr. 2.9).

Obra´zek 2.9: Rozdeˇlova´nı´ disku na oddı´ly g

h

Pomocı´ kla´ves MN OP a MN OP se mu˚zˇete pohybovat v seznamu dostupny´ch diskovy´ch oddı´lu˚ a kla´vesou MN Í 2 OP zmeˇnit jejich typ. Pomocı´ kla´vesy MN Í. OP bude sta´vajı´cı´ Í / OP zakla´da´te novy´ diskovy´ oddı´l. diskova´ oblast smaza´na, kla´vesou MNj Í 2 OP na Pote´, co jste vytvorˇili odkla´dacı´ oddı´l, je mu trˇeba nastavit kla´vesou MN“ disku jeho typ jakozˇto odkla´dacı´. Pokud se na odkla´da´nı´ rozhodnete obeˇtovat neˇktery´ diskovy´ oddı´l doposud pouzˇ´ıvany´ jiny´m syste´mem, nemusı´te jizˇ vytva´rˇet novy´ odkla´dacı´ oddı´l – pouze prˇesunete rˇa´dkovy´ kurzor na zvoleny´ oddı´l a stisknete kla´vesu MN Í 2 OP . Uveˇdomte si, zˇe Linux neklade zˇa´dne´ pozˇadavky na typ diskovy´ch oddı´lu˚, ve ktery´ch bude instalova´n: je naprosto jedno, zda budete Linux instalovat v prima´rnı´m oddı´lu nebo v logicke´m oddı´lu uvnitrˇ rozsˇ´ırˇene´ho diskove´ho oddı´lu. Do za´kladnı´ tabulky diskovy´ch oddı´lu˚ je mozˇne´ ucˇinit pouze cˇtyrˇi za´pisy. Proto pokud potrˇebujete vı´ce za´pisu˚, je trˇeba vytvorˇit odkaz na rozsˇ´ırˇeny´ oddı´l, ve ktere´m je mozˇne´ vytva´rˇet dalsˇ´ı logicke´ oddı´ly. 1 2.3.10

Cı´love´ oddı´ly a souborove´ syste´my

Po vytvorˇenı´ diskovy´ch oddı´lu˚ musı´te stanovit, jak bude usporˇa´da´n l /4, ,ƒ$ 2}W"0!r @ { o" linuxovy´ adresa´rˇovy´ strom. Zvolte polozˇku *5 & ,!* *5}  @ "; " ? .!? . Na prˇ´ıkladu (viz obr. 2.10 na na´sledujı´cı´ straneˇ) vidı´te diskove´ oddı´ly syste´mu s jednı´m diskem. Nynı´ mu˚zˇete stanovit pro kazˇdy´ jednotlivy´ oddı´l, zda a jak 1 Rozsˇ´ırˇene ´ , stejneˇ jako logicke´ diskove´ oddı´ly bude dosovy´ fdisk oznacˇovat jako rozsˇ´ırˇene´ dosove´ oddı´ly resp. logicke´ jednotky.

72

2.3. Nastavenı´ instalace

Obra´zek 2.10: Souborove´ syste´my jednotlivy´ch oddı´lu˚ bude forma´tova´n a na kterou cˇa´st vasˇeho adresa´rˇove´ho stromu bude pozdeˇji prˇipojen. Jeden diskovy´ oddı´l musı´te urcˇit jako korˇenovy´! Jmenuje se tak, protozˇe tvorˇ´ı korˇen (angl. root) vsˇech ostatnı´ch adresa´rˇu˚. Proto je mu prˇirˇazen ☞bod   prˇipojenı´ ; . Potrˇebne´ funkce pro manipulaci se souborovy´mi syste´my linuxovy´ch oddı´lu˚ se vyvolajı´ pomocı´ odpovı´dajı´cı´ch funkcˇnı´ch kla´ves. Pokud ukazuje rˇa´dkovy´ kurzor na diskovy´ oddı´l jine´ho operacˇnı´ho syste´mu, jsou zde vsˇechny funkce kromeˇ prˇipojenı´ nedostupne´ , nebot’je tam nelze pouzˇ´ıt. Volba typu souborove´ho syste´mu

Í 2 PO , a to bud’ , 1 ä , Typ souborove´ ho syste´mu volı´me po stisknutı´ kla´vesy MN“ , *",¶Š anebo E . 

,

1

äz

,

ä

– Souborovy´ syste´m 1 je jizˇ po rˇadu let osveˇdcˇeny´m standardem. E – ReiserFS je souborovy´ syste´m nove´ generace. Prˇestozˇe jde zatı´m o novinku vhodnou spı´sˇe k vyzkousˇenı´, uplatnil se jizˇ na nejru˚zneˇjsˇ´ıch mı´stech. Mimo jine´ je nasazen i na neˇktery ´ch nasˇich internı ´ch -+*5 * , /4!$ $ Z,!* syste´mech. Vı´ce se docˇtete v souboru ; ; |@ ; ;)(@ :@ ; , *",4&v* ’ ’ ;"E J4D4G . Vysoce vy´konny´ ReiserFS byl vyvinut v teˇsne´ spolupra´ci s vy´vojovou skupinou SuSE, kde hlavnı´ u´lohu hra´li HANS REISER a CHRIS MASON, a byl v poslednı´ dobeˇ rozsˇ´ırˇen na „zˇurna´lovy´ souborovy´ syste´m“, cozˇ umozˇnˇuje, zˇe i na velky´ch serverech trva´ kontrola souborove´ ho syste´mu (angl. filesystem check) pouze neˇkolik sekund. ,

*",¶Šz

Prosı´me va´s, abyste zatı´m nepouzˇ´ıvali ReiserFS spolu se softwarovy´mi diskovy´mi poli RAID 1 a RAID 5. U hardwarovy´ch RAID polı´ neplatı´ zˇa´dne´ omezenı´. Diskovy´ oddı´l pro ReiserFS musı´ by´t u soucˇasne´ verze alesponˇ 34 MB veliky´. 73

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis Pro zjednodusˇenı´ situace si jesˇteˇ vytvorˇte samostatny´ startovacı´ oddı´l 0!4 , ä s tradicˇnı´m souborovy´m syste´mem 1 a nainstalujte tam LILO. ; To je obvykla´ konfigurace pro SuSE Linux. Da´le prosı´m dbejte na´sledujı´cı´ch rad, zamy´sˇlı´te-li pouzˇ´ıt ReiserFS jako server NFS: <

<

Program knfsd obecneˇ funguje, pouze prˇi masivnı´m prˇejmenova´ va´nı´ souboru˚ zarˇ´ızenı´ (angl. device files) a pojmenovany´ch rour (angl. named pipes) prˇes NFS mu˚zˇe dojı´t k proble´mu˚m.

<

Program unfsd funguje spolehliveˇ, pokud byl odpovı´dajı´cı´ souborovy´ %! $5!*4* "-4%4+* syste´m exportova´ n s volbou , nebo byl program . r4r5%!r$5!*4*r "-4%!* unfsd spusˇteˇn s volbou . . Export cely´ch stromu˚ souborovy´ch syste´mu (mozˇny´ programem unfsd) zatı´m s ReiserFS nefunguje spolehliveˇ. ,

*),&v*

Utility pro ReiserFS obsahuje balı´k , se´rie @ . Program , *",4&v*4$ : vsˇak jesˇteˇ nenı´ tak bezpecˇny´, aby zajistil opravu kazˇde´ho souborove´ ho syste´mu. Aktua´lnı´ informace najdete na: |

4 (

=

;;

/,2 % 4 #$"   !  , $+* 4  ,   1 . ;)( 7 { ; 4 = #% , * ¿ ! * #R$5 | ( 4 ; ;)9949 @ .  ? .;

*5,4&v* ;

Bod prˇipojenı´ Pomocı´ kla´vesy MN Í. OP mu˚zˇete urcˇit, na ktere´ mı´sto adresa´rˇove´ho stromu bude prˇipojen odpovı´dajı´cı´ diskovy´ oddı´l. Jeden diskovy´ oddı´l musı´te vyhradit pro korˇenovy´ adresa´rˇ ( ; ). Vasˇe dosove´ (windowsove´ ) diskove´ oddı´ly mu˚zˇete prˇipojit na adresa´rˇe se jme´ny, pod /!*$ ktery´mi/si*)je/ mu˚zˇete snadno zapamatovat a najı´t – naprˇ´ıklad ; pro prvnı´ oddı´l, ; pro druhy´ atd. Da´vejte pozor na to, abyste zadali absolutnı´ cestu ke vsˇem bodu˚m prˇipojenı´. Kazˇdy´ oddı´l musı´ mı´t jedinecˇny´ bod prˇipojenı´, tj. dva oddı´ly nesmeˇjı´ mı´t stejny´. Navı´c dejte pozor, aby jme´na adresa´rˇu˚ obsahovala pouze prˇ´ıpustne´ znaky. Kromeˇ toho nikdy nevytva´rˇejte samostatne´ diskove´ oddı´ly pro ,"+$ 0 % *60 % 0 /,"2 adresa´rˇe ; ,; ,; , ;4! a ; , protozˇe (kromeˇ jine´ho) obsahujı´ prˇ´ıkazy potrˇebne´ pro startova´nı´ Linuxu a k prˇipojenı´, a proto musejı´ by´t dostupne´ od same´ho zacˇa´tku, tj. prˇed prˇipojenı´m zbytku syste´mu! DOS/windowsove´ diskove´ oddı´ly jsou netypicke´ a mohou by´t na adresa´rˇovy´ strom prˇipojeny trˇemi ru˚zny´mi zpu˚soby: <

*)/*

Jako norma´lnı´ dosovy´ oddı´l (= . ), kde platı´ vsˇechna omezenı´ dosove´ho souborove´ ho syste´mu. ¶ q!r B % ã 2&  < > (= @ ), kde jsou mozˇna´ dlouha´ jme´na souboru˚. Jako J ~ Š Š < Jako diskovy´ oddı´l G DF , ktery´ take´ umozˇnˇuje pouzˇ´ıva´nı´ dlouhy´ch jmen souboru˚ v norma´lnı´m dosove´m diskove´m oddı´lu a navı´c obsahuje specia´lnı´ soubory s informacemi o vlastnictvı´, prˇ´ıstupovy´ch pra´vech atd., obvykly´mi v Linuxu. Tento typ oddı´lu se proto hodı´ v prˇ´ıpadeˇ, kdy 74

2.3. Nastavenı´ instalace potrˇebujete ukla´dat na dosovy´ oddı´l linuxove´ soubory, avsˇak nenı´ ani bezpecˇny´ ani prˇ´ılisˇ efektivnı´. Proto se jeho pouzˇ´ıva´nı´ radeˇji vyhneˇte. Specia´lnı´ menu pro doladeˇnı´ souborove´ho syste´mu V tomto specia´lnı´m menu lze prove´st doplnˇkova´ nastavenı´.

Obra´zek 2.11: Expertnı´ menu pro nastavenı´ souborove´ ho syste´mu Hustota vsˇech ☞inodu˚ uda´va´, jaka´ bude pru˚meˇrna´ velikost souboru˚ pro dany´ diskovy´ oddı´l. Celkovy´ pocˇet inodu˚ omezuje, kolik souboru˚ pu˚jde ulozˇit na diskovy´ oddı´l – jinak se mu˚zˇe sta´t, zˇe diskovy´ oddı´l bude hla´sˇen jako plny´, acˇkoliv v neˇm jesˇteˇ budou volne´ bloky. Pokud zvolı´me naprˇ. hustotu inodu˚ 4096 bajtu˚, znamena´ to, zˇe by meˇly mı´t vsˇechny soubory pru˚meˇrnou velikost 4 KB. Pokud bychom (teoreticky) takovy´ diskovy´ oddı´l zaplnili soubory vy´hradneˇ o velikosti 1 KB, byla by efektivneˇ vyuzˇita pouze cˇtvrtina diskove´ho oddı´lu, prˇestozˇe by se souborovy´ syste´m hla´sil jako plny´. Hustota inodu˚ 4 KB pro soubory se osveˇdcˇila jako dobry´ standard. Vı´ce inodu˚ v diskove´m oddı´lu pro tata´zˇ data znamena´ prˇirozeneˇ vı´ce zabrane´ho prostoru, protozˇe informace o inodech je take´ trˇeba ukla´dat. Pokud by meˇl by´t neˇktery´ diskovy´ oddı´l pouzˇ´ıva´n jako tzv. spoolova´ oblast, naprˇ. pro zpra´vy (news), je lepsˇ´ı zvolit hustotu inodu˚ 2048 bytu˚, protozˇe jednotlive´ soubory news jsou zpravidla male´. Velikost bloku˚. Na velikosti bloku neprˇ´ımo kvadraticky za´visı´, jak dlouho pak trva´ kontrola souborove´ ho syste´mu, (angl. filesystem check) – tj. cˇ´ım mensˇ´ı blok, tı´m vı´ce bloku˚ a proto tı´m de´le. Za´lezˇ´ı proto na nasˇem odhadu, jak cˇasto se bude syste´m kontrolovat a kolik to zdrzˇ´ı. Pro oddı´ly do 1 GB by´va´ dnes optima´lnı´ velikost bloku 1 KB, kterou je vhodne´ postupneˇ zvysˇovat azˇ do 4 KB pro oddı´ly 4 GB a veˇtsˇ´ı. 4



. Pro uzˇivatele je trˇeba Zada´nı´ vyhrazene´ oblasti pro uzˇivatele vzˇdy vyhradit oblast, pokud jsou oddı´ly pouzˇ´ıva´ny spolecˇneˇ syste´movy´mi 75

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis programy a beˇzˇny´mi uzˇivateli. V prˇ´ıpadeˇ zvla´sˇtnı´ho oddı´lu ;5|  zˇe mı´sto pro uzˇivatele nenı´ nutne´ zvla´sˇt’vyzˇadovat.

 .

,

znamena´,

Da´le je mozˇno specifikovat chova´nı´ prˇi chyba´ch. Pokud se prˇi pra´ci v sou$)"% %-!, ’ tolerovat ( borove´m syste´mu objevı´ chyba, bude ji syste´m bud ), , "-4%r" nebo zmeˇneˇnı´ prˇipojenı´ oddı´lu na ’pouze pro cˇtenı´’ ( . ), prˇ´ıpadneˇ % $ se zastavı´ ((!@ ). Za´lezˇ´ı na tom, pro jake´ pouzˇitı´ je syste´m nasazen. Prˇed$")% %4-, nastavenou hodnotu meˇnˇte pouze tehdy, ma´te-li k tomu dobry´ syste´movy´ du˚vod. Forma´tova´nı´ diskovy´ch oddı´lu˚ Pomocı´ kla´vesy MN Í 1 OP mu˚zˇete urcˇit, zda a jak ma´ by´t diskovy´ oddı´l naforma´tova´n. U novy´ch disku˚ lze vynechat vyloucˇenı´ sˇpatny´ch sektoru˚, jinak trva´ forma´tova´nı´ mnohem de´le. Nacˇtenı´ souboru

&v*5 @

0

Í OP mu @ Pomocı´ kla´vesy MNŒ ˚ zˇete nacˇ´ıst existujı´cı´ soubor a meˇnit u´daje, &!*5 0 @ , ktere´ nepatrˇ´ı k souboroty´kajı´cı´ se disku˚. Zobrazı ´ se zde i ty ˇ r a ´ dky * !$ %&!*r )-4% ve´mu syste´mu disku ( 9!@)( , ( . , , CD-ROM atd.), a to sˇediveˇ, &v*5 0 @ protozˇe nemohou by´t meˇneˇny a prˇi ukla´da´nı´ zmeˇneˇne´ho souboru se zachova´vajı´. &v*6

&v*5

0

0

Zmeˇnit soubor je trˇeba, pokud chcete prove´st aktualizaci vasˇeho @ za´kladnı´ho syste´mu (podrobneˇji viz odst. 14.1.3 na str. 342). Tehdy potrˇebuje YaST veˇdeˇt, na jake´ diskove´ oddı´ly se novy´ syste´m rozdeˇluje. Kromeˇ toho je take´ mozˇne´ uchova´vat na jednom pocˇ´ıtacˇi vı´ce verzı´ Linuxu a aktivovat zde jen neˇktere´ cˇa´sti. 2.3.11

Logical Volume Manager

Informace jak konfigurovat „Logical Volume Manager“ ☞LVM na = #R*-7*",#/, ,)% %4, ,!* jdete na | ( ;4;594949 ; ;4 1;594| (@"( ; . Oficia´lnı´ 4 = %4# *",/,#R$) 2 4 = „LVM Howto“ je na | ( ;4;4 1 . .7;4 .; nebo na | ( #* *5 % #R$" ;;)94949 @ . . 2.3.12

Instalace do adresa´rˇe

Pomocı´ YaST mu˚zˇete take´ z beˇzˇ´ıcı´ho syste´mu umı´stit kompletnı´ instalaci do jednoho adresa´rˇe. Tak je mozˇne´ naprˇ´ıklad aktualizovat jiny´ pocˇ´ıtacˇ pomocı´ NFS, vytvorˇit prostrˇedı´ „chroot“ nebo instalovat novy´ Linux z pra´veˇ beˇzˇ´ıcı´ho Linuxu na jiny´ disk. Tento zpu˚sob instalace se ovsˇem prˇedpokla´ da´ pouze ve zvla´sˇtnı´ch prˇ´ıpadech. Pokud by meˇla by´t v zadane´m adresa´rˇi prˇipojena urcˇita´ zarˇ´ızenı´ (☞device), musı´te to udeˇlat sa´m, drˇ´ıve nezˇ provedete instalaci touto metodou. Zvla´sˇteˇ se musı´te postarat o startova´nı´ takto instalovane´ho syste´mu. Prav&v*5 0 vytvorˇene´m pomocı´ deˇpodobneˇ bude trˇeba prove´st zmeˇny v souboru @ YaST v noveˇ instalovane´m syste´mu. Zadejte zde, do ktere´ho adresa´rˇe chcete instalovat. 76

2.4. Instalace softwarovy´ch balı´ku˚

2.4 Instalace softwarovy´ch balı´ku˚ Pote´, co jste dokoncˇili konfiguraci souborove´ ho syste´mu, urcˇ´ıte v hlavnı´m K‰ 0  %7*5 $5,±0  menu † m ; @@ @4!o6: ty balı´ky, ktere´ chcete instalovat, a pak spustı´te instalaci. Ma´te take´ mozˇnost vytvorˇit si instalacˇnı´ profil pro pozdeˇjsˇ´ı podobne´ instalace nebo si jizˇ vytvorˇeny´ profil nahra´t. Da´le se zde dozvı´te, kolik mı´sta na disku by zvolena´ konfigurace zabrala.

Obra´zek 2.12: Instalace programovy´ch balı´ku˚

2.4.1 Nahra´nı´ konfigurace x

y"%

)%&

Z-4

$",z

o¬: @ Otevrˇenı´m menu @"| naleznete prˇipravene´ konfigug h race, ze ktery´ch si neˇkterou mu˚zˇete vybrat. Kla´vesami MN!OP a MN!OP se dostanete na k R R ` OP konfiguraci zvolı´te nebo odmı´tnete. zvolenou konfiguraci, kla´vesou MN

Minima´lnı´ syste´m naprˇ´ıklad umozˇnˇuje spustit YaST z disku a nainstalovat tak potom dalsˇ´ı balı´ky. Pokud vytvorˇ´ıte vlastnı´ instalacˇnı´ profil, lze ho zde ulozˇit, a to zejme´na tehdy, chcete-li stejnou konfiguraci instalovat na vı´ce pocˇ´ıtacˇu˚. Ma´te-li jizˇ nainstalovany´ syste´m, dejte prˇi instalova´nı´ nove´ konfigurace pozor na to, zˇe drˇ´ıve nainstalovane´ balı´ky, ktere´ nepatrˇ´ı k noveˇ instalovane´ konfiguŠ 4 raci, jsou urc ˇ eny ke smaza´nı´! Chcete-li je prˇesto zachovat, xpak v menu @ , %+*5 $",z @@ odpoveˇ zte na dotaz, zda je chcete smazat, . Jina´ mozˇnost je 
2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis 2.4.3 Zmeˇna konfigurace l

%



‰

2‹



)%&

Z-4

$



; ? : @ Zvolenı´m .7m se vyvola´ vy´beˇrovy´ editor (viz obr. 2.13), ktery´ va´m umozˇnı´ urcˇit obsah instalace, resp. pozmeˇnˇovat prˇedem prˇipravene´ konfigurace (viz odst. 2.4.1 na prˇedchozı´ straneˇ). Zde se take´ dajı´ odstranit drˇ´ıve nainstalovane´ balı´ky.

Obra´zek 2.13: YaST– vy´beˇr programovy´ch balı´ku˚ z te´maticky´ch se´riı´ g

h

V nabı´dkovy´ch menu se zde pohybujete pomocı´ kurzorovy´ch kla´ves MN PO a MN PO [j\  g à `Rá  h OP a MN OP potvrzujete vy´beˇr. PO a pomocı´ kla´vesy MN stejneˇ tak jako MN à `Rá Spodnı´ okno va´m poda´ informaci o volne´m mı´steˇ na disku.

Obra´zek 2.14: Prˇetrˇ´ıdeˇnı´ balı´ku˚ pomocı´ YaST Kromeˇ zobrazenı´ balı´ku˚ po jednotlivy´ch te´maticky´ch se´riı´ch mu˚zˇete pomocı´ Í. OP zmeˇnit zobrazenı´ na skupiny RPM, prˇ´ıpadneˇ zı´skat abecednı´ kla´vesy MNŒ 78

2.4. Instalace softwarovy´ch balı´ku˚ seznam vsˇech balı´ku˚, a to bez zdrojovy´ch textu˚ cˇi s nimi - viz menu podle Í5Ñ:0 obr. 2.14 na prˇedchozı´ straneˇ. Volbu potvrdı´te kla´vesou MN^ OP . [j\

Pokud u neˇktere´ se´rie stisknete kla´vesu MNiOP , dostanete se k vy´beˇru balı´ku˚ odpovı´dajı´cı´ se´rie (obr. 2.15 ukazuje naprˇ´ıklad obsah se´rie @ ). Pokud jste prˇedtı´m nahra´li konfiguraci, vybrali jste tı´m balı´ky, ktere´ jsou zde oznacˇeny krˇ´ızˇkem.

Obra´zek 2.15: Vy´beˇr balı´ku˚ k instalaci, se´rie @ (za´kladnı´ syste´m) Ve spodnı´m okneˇ je kra´tky´ popis balı´ku, na ktere´m se pra´veˇ nacha´zı´ kurzor. V prave´m okneˇ najdete, kolik mı´sta zabere nyneˇjsˇ´ı konfigurace v jednotlivy´ch diskovy´ch oddı´lech. Tyto hodnoty se aktualizujı´ jakmile zvolı´te nebo zrusˇ´ıte neˇktery´ balı´k. Pokud se vsˇechno do okna nevesˇlo a cˇa´st textu nenı´ videˇt, da´ Í 2 OP . se zobrazit detail kla´vesou MNŒ Pomocı´ kla´vesy MN Í , OP si mu˚zˇete zobrazit i detail spodnı´ho okna, pokud se do neˇj nevesˇel cely´ popis balı´ku nebo pokud chcete videˇt jesˇteˇ dalsˇ´ı podrobnosti o balı´ku. Prˇed jme´ny balı´ku˚ se zobrazı´ jejich soucˇasny´ stav: 
nenainstalovany´ (zatı´m v instalaci chybı´) instalovat 
[]\

SNTRI


a resp. mezi Pomocı´ kla´vesy MN°PO mu˚zˇete prˇepı´nat mezi stavy 
2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis za´pis na disk se dosud neuskutecˇnil, ten se prova´dı´ azˇ prˇi opusˇteˇnı´ programu YaST. Pokud pobeˇzˇ´ı YaST z diskety, instalujte nejdrˇ´ıve minima´lnı´ konfiguraci, spust’te pak znovu Linux z disku a doinstalujte zbyle´ balı´ky. Nicme´neˇ mu˚zˇete uzˇ v te´to prvnı´ fa´zi zkusmo zvolit budoucı´ balı´ky pro vy´pocˇet potrˇebne´ho mı´sta na disku. 2.4.4 Co se vlastneˇ stane 



/

€X#4##

Menu C da´va´ prakticky´ prˇehled o celkove´ velikosti balı´ku˚ urcˇe: ? ny´ch k odstraneˇnı´, nainstalova´nı´ a aktualizaci. Proto je vhodne´ se sem podı´vat, nezˇ spustı´me vlastnı´ instalova´nı´, co vlastneˇ zamy´sˇlı´me ucˇinit. . . a hlavneˇ si zkontrolovat, zda souhlası´me s celkovou velikostı´ balı´ku˚ k odstraneˇnı´ (cˇi zda jsme trˇeba vu˚bec nic odstranit nechteˇli a zadali jsme to jen omylem). 2.4.5 Start instalace Š"

4

%+*5

$",z

Teprve po zada´nı´ @ @@ se zacˇne skutecˇneˇ instalovat. Vsˇechny zvolene´ balı´ky se nacˇtou z instalacˇnı´ho me´dia, dekomprimujı´ se a zapı´sˇ´ı se na cı´lovy´ diskovy´ oddı´l. Pokud beˇhem pouzˇ´ıva´nı´ programu YaST dosˇlo k prˇerozdeˇlenı´ disku na nove´ oddı´ly, musı´ jesˇteˇ na´sledovat restart syste´mu spojeny´ se zapsa´nı´m novy´ch oddı´lu˚ do tabulky oddı´lu˚. Beˇhem instalace se ve spodnı´m okneˇ vypisujı´ prˇ´ıpadne´ chyby a stavova´ hla´sˇenı´. Na prvnı´m rˇa´dku va´s YaST informuje o tom, ktere´ balı´ky jsou pra´veˇ instalova´ny. _ `a OP dostat do instalacˇnı´ho proPo ukoncˇenı´ instalace se mu˚zˇete kla´vesou MN  tokolu (log) a rolovat zpeˇt, abyste si naprˇ´ıklad prohle´dli, jake´ meˇl instala´tor potı´zˇe s neˇktery´m balı´kem.

2.4.6 Kontrola vztahu˚ mezi balı´ky YaST zkouma´ za´vislosti mezi balı´ky urcˇeny´mi k nainstalova´nı´ a balı´ky jizˇ nainstalovany´mi. Z toho vyloucˇ´ı balı´ky, urcˇene´ ke smaza´nı´. Zajı´majı´ ho tedy Š" 4 %+*5 $",z @ @@ balı´ky, ktere´ bude instalovat, azˇ zvolı´me . Nalezene´ za´vislosti mezi balı´ky budou zobrazeny v seznamu. Druhy za´vislostı´ a jejich logicke´ reprezentace jsou uvedeny v tabulce. x J

D

F)E ’œ C

Y

Pokud je instalova´n tento balı´k, meˇly by by´t instalova´ny i vsˇechny uvedene´ balı´ky. Naprˇ´ıklad instalujete-li prˇekladacˇ, potrˇebujete i jeho i hlavicˇkove´ soubory a knihovny. Pokud je instalova´n tento balı´k, meˇl by by´t instalova´n alesponˇ jeden z uvedeny´ch balı´ku˚. Pokud je instalova´n tento balı´k, nesmı´ by´t instalova´n zˇa´dny´ z uvedeny´ch balı´ku˚. Tabulka 2.1: Za´vislosti mezi balı´ky

80

2.4. Instalace softwarovy´ch balı´ku˚ 2.4.7 Index vsˇech se´riı´ a balı´ku˚ ¹8

Vytvorˇ´ı se seznam vsˇech balı´ku˚ na CD. Balı´ky oznacˇene´ jsou jizˇ instalova´ny resp. vybra´ny k instalaci. Tato funkce se hodı´ pro rychly´ prˇehled. 2.4.8 Informace o balı´cı´ch Pro va´s, kterˇ´ı se touzˇ´ıte rychle doveˇdeˇt, kde jsou schova´ny na CD SuSE Linux ony ba´jec ˇ ne´ *± soubory, o ktery´ch se pı´sˇe v pocˇ´ıtacˇovy´ch cˇasopisech, slouzˇ´ı „ 0 ( @!o6: . Tam zada´te jme´no souboru a pocˇka´te si, azˇ YaST menu prohleda´ zadane´ me´dium a vypı´sˇe umı´steˇnı´ hledane´ho souboru. 2.4.9 Nahra´va´nı´ balı´ku˚ x

@v

%7*5

@

2

@

‡0

@4!o6:4?



zvolte pro ty balı´ky, ktere´ nejsou na distribucˇnı´ch CD, tj. naprˇ. upravene´ nebo noveˇjsˇ´ı verze, ktere´ jizˇ najdeme prˇipravene´ na FTP & #R*6-7*),#R$" serveru ( . . Take´ to mohou by´t balı´ky, ktere´ jste vytvorˇili sami nebo jste si je obstarali z jine´ho zdroje. Podporova´ ny budou komprimovane´ #ˆ4Zu #ˆ #R* #*5+$³#ˆ tar archivy ( ) a RPM balı´ky ( (". , (". a (". ), stejneˇ tak jako #  specia´lnı´ patch balı´ky ( (!@ ), ktere´ take´ poskytuje na´sˇ FTP server. Pru˚beˇh instalace se skla´da´ ze trˇ´ı kroku˚ (na´poveˇdu si mu˚zˇete zobrazit pomocı´ Í5Ñ OP ): kla´vesy MN“ <

Vy´beˇr instalacˇnı´ho me´dia Vy´beˇr z nabı´zeny´ch balı´ku˚ < Instalace vybrany´ch balı´ku˚ <

l/

=

[]\

{ V polozˇce dostanete stiskem kla´vesy MN°OP seznam vs ˇech moz ˇ ny´ch  /,!*"y)‹ K¶q4„z l/ 2} }/   * ,  { . . @ . instalacˇnı´ch zdroju˚: J , , a D7 : Prˇ´ıpadneˇ zmeˇnˇte prˇednastavenou cestu FTP (implicitnı´ je SuSE) a potvrd’te []\ kla ´ vesou MN¡PO . YaST ted’ vytvorˇ´ı seznam pouzˇitelny´ch balı´ku˚. Pomocı´ menu ¶q4„ je take´ mozˇne´ prove´st instalaci prˇ´ımo z Internetu. Distribuci naleznete & #R*6-7*",I#R$" = -40 *-7*), ž - / , # A na ( . ;)( ; ;!634¼ ; ( @ ;@? (viz obr. 2.16 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Dosud nenı´ mozˇne´ nahra´vat balı´ky pomocı´ „proxy“; je trˇeba prˇ´ımy´ prˇ´ıstup na sta´vajı´cı´ FTP server. L ã

~*","V&

$4$",!**‡/,"%

,/X# L

(‚@ Pokud obdrzˇ´ıte hla´sˇenı´ jako 34Á , nejspı´sˇ to znamena´, zˇe docˇasneˇ nenı´ mozˇne´ zˇa´dne´ FTP prˇihla´sˇenı´, protozˇe je prˇihla´sˇeno prˇ´ılisˇ mnoho uzˇivatelu˚. Pokuste se prˇipojit pozdeˇji. 

Propracujete-li se azˇ k (). balı´ku˚m, ktere´ chcete instalovat, zatrhnete jako R R ` OP ty, ktere´ se majı´ instalovat, a potvrdı´te to obvykle pomocı´ kla´vesy MN k  & #4#4# Í5Ñ:0 kla´vesou MNpOP . Tyto balı´ky se ulozˇ´ı do adresa´rˇe ; .!(v; (ù ú tak, aby – pokud se neˇco stane – mohly by´t doinstalova´ny rucˇneˇ (viz te´zˇ odst. 14.3.2 na str. 351). 2.4.10 Smaza´nı´ balı´ku˚ Pokud zvolı´te tuto polozˇku, zobrazı´ va´m YaST seznam vsˇech balı´ku˚, ktere´ jsou nainstalova´ny ve vasˇem syste´mu. Prˇitom se zobrazı´ i cizı´ balı´ky, ktere´ 81

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis

Obra´zek 2.16: Nahra´nı´ balı´ku˚ prˇes FTP nejsou v distribuci SuSE. U takovy´ch balı´ku˚ nemu˚zˇe YaST prova´deˇt zˇa´dnou aktualizaci ani nemu˚zˇe kontrolovat za´vislosti mezi jednotlivy´mi balı´ky. Nejjednodusˇsˇ´ı je nahradit je odpovı´dajı´cı´mi balı´ky z CD SuSE. K tomu poÍ , uzˇijte zobrazeny´ seznam balı´ku˚, ktery´ch se to ty´ka´. Pomocı´ kla´vesy MN¬ OP zı´ska´te kra´tky´ popis cizı´ho balı´ku, pokud u neˇj existuje soubor s popisem. Kla´vesa Í5Ñ:0 MN^OP smazˇe tyto balı´ky. Pote´ mu˚zˇete noveˇ nainstalovat odpovı´dajı´cı´ balı´ky z CD SuSE.

2.5 Aktualizace syste´mu 

-

u

$",Œ*

*5}

-X

@ @ ? . se da´ pouzˇ´ıt azˇ pro nainstalovany´ syste´m. Volba J: Pokud je dosud instalace neu´plna´, YaST odmı´tne aktualizovat a vypı´sˇe o tom zpra´vu.

Kompletnı´ aktualizace cele´ho syste´mu se prova´dı´ podle kap. 14 na str. 341. Jednotlive´ balı´ky pak mu˚zˇete lehce aktualizovat programem YaST, viz odst. 2.4.9 na prˇedchozı´ straneˇ.

2.6 Spra´va syste´mu Kromeˇ instalace va´s podporuje YaST take´ prˇi ru˚zny´ch administrativnı´ch u´loha´ch, se ktery´mi budete jako novy´ ☞spra´vce syste´mu konfrontova´n. Pote´, co je vlastnı´ instalace ukoncˇena a jsou zkopı´rova´ny balı´ky na disk, musı´ by´t ucˇineˇna cela´ rˇada nastavenı´ pro prˇizpu˚sobenı´ syste´mu vasˇim pozˇadavku˚m: prˇipojit hardware, aktivovat a konfigurovat sı´t’ove´ sluzˇby, zakla´dat uzˇivatele, definovat, jak se bude chovat SuSE Linux prˇi startu, atd. Dospeˇli jste ke spra ´ veˇ syste* ´ mu, kde v hlavnı´m menu (viz obr. 2.1 na str. 66) Š y2 *5} -X @ ? . zvolı´te polozˇku ( (viz obr. 2.17 na na´sledujı´cı´ straneˇ). 82

2.6. Spra´va syste´mu

Obra´zek 2.17: Spra´va syste´mu 2.6.1 Integrace hardwaru do syste´mu Zde mu˚zˇete blı´zˇe specifikovat va´mi pouzˇ´ıvany´ hardware. Ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ bude na vasˇe zarˇ´ızenı´ ukazovat ☞symbolicky´ odkaz standardnı´ho zarˇ´ızenı´, abyste vzˇdy meˇli prˇ´ıstup k odpovı´dajı´cı´mu hardwaru, anizˇ byste si pamatovali jeho prˇesny´ na´zev.

Obra´zek 2.18: Hardwarova´ konfigurace Nastavenı´ mysˇi, modemu, scanneru, sı´t’ove´ karty a mechaniky CD je velice jednoduche´ – postupujte podle menu. Konfigurace tiska´rny Prˇ´ıstup k tiska´rneˇ pod Linuxem nenı´ jednoduchy´. Podrobneˇ ho popisuje kap. 11 na str. 271. 83

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis Nasˇteˇstı´ je zde program apsfilter, ktery´ automaticky detekuje typy souboru˚, podle toho soubory spra´vneˇ konvertuje a posı´la´ je na tiska´rnu. Vsˇeobecneˇ hraje v Linuxu – tak jako v kazˇde´m unixu – hlavnı´ roli postscriptovy´ forma´t. Vytisˇteˇnı´ postscriptove´ho souboru na postscriptove´ tiska´rneˇ je jednoduche´ a mu˚zˇe by´t rychlejsˇ´ı. Pro vysˇsˇ´ı cenu vsˇak tyto tiska´rny pouzˇ´ıvajı´ spı´sˇe jen servery. Pro mensˇ´ı stanice je vy´hodne´ pouzˇ´ıt Ghostscript, volneˇ sˇ´ırˇeny´ program, ktery´ transformuje postscriptovy´ soubor do podoby vhodne´ i pro obvyklou tiska´rnu. Program apsfilter proto nejprve konvertuje ASCII soubory na postscriptove´ soubory a pak je posı´la´ bud’ prˇ´ımo na postscriptovou tiska´rnu resp. prˇes Ghostscript na libovolnou tiska´rnu. YaST va´m nabı´zı´ mozˇnost upravit apsfilter pro va´mi pouzˇ´ıvane´ tiska´rny (obr. 2.19):

Obra´zek 2.19: Nastavenı´ programu apsfilter pomocı´ YaST ˆt

,2%!y]

*"r

Pokud vlastnı´te barevnou tiska´rnu, zakrˇ´ızˇkujte to u polozˇky @ y%  q  * y%  da´le zadejte, zda tiska´rna je cˇi nenı´ : @ . U polozˇky ?( : ? postscriptova´. » }"%!“ * y%  V polozˇce . jsou zobrazeny tiska´rny podporovane´ ghost: ? scriptem. Z tohoto seznamu vyberte pozˇadovanou tiska´rnu (podrobneˇji viz kap. 11 na str. 271). Z+*Œr | z prˇ´ıPokud se tiska´rna nenacha´zı´ na seznamu, vypisˇte si prˇ´ıkazem kazove´ rˇa´dky seznam tiska´ren podporovany´ch ghostscriptem a prˇesveˇdcˇte R» %!y“ * y"%  se, zda obsahuje typ vasˇ´ı tiska´rny. Pokud ano, zvolte : @ a  ~!€ 2 , * /4,& %!"2 %!}  da´le volbu ù . Objevı´ se formula´rˇ, kde typ @  :4? @ ú tiska´rny zada´te. -4%  % ( Konfiguraci ovladacˇu˚ s aktua´lnı´mi soubory parametru˚ je nejbezpecˇneˇjsˇ´ı prove´st programem setup, viz odst. 11.5 na str. 281. Pokud vasˇe tiska´rna nenı´ zobrazena, nahrad’te jejı´ typ nejblizˇsˇ´ım, nejle´pe starsˇ´ım typem te´zˇe rˇady. Pokud naprˇ´ıklad vlastnı´te HP LaserJet 5L, pak zvolte ze seznamu HP LaserJet 4. 84

2.6. Spra´va syste´mu V menu

¶" .

y

(@"(o

-

zvolte obvykly´ forma´t J

½

.

Je-li vasˇe tiska´rna prˇipojena na se´riovy´ ☞port, mu˚zˇete na´sledneˇ vybrat prˇenosovou rychlost (baud rate) pro tento port. Veˇtsˇina soucˇasny´ch tiska´ren je prˇipojena prˇes neˇktery´ paralelnı´ port (printer port). Musı´te zadat, ktery´ z nich to bude. V prˇeva´zˇne´ veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ pocˇ´ınaje /,2 ;4)(!Á – tedy v prˇ´ıpadeˇ, zˇe vasˇe tiska´rna bude ja´drem verze 2.2.xx to bude ; /4,2 A ;4)( prˇipojena na prvnı´ paralelnı´ port. Prˇipojenı´ prˇes ; ma´ smysl tam, kde ma´ va´sˇ pocˇ´ıtacˇ dva paralelnı´ porty. Naprˇ´ıklad graficke´ karty Hercules prˇida´valy druhy´ paralelnı´ port. 2 Pokud vasˇe tiska´rna netiskne, projdeˇte si prosı´m na´sledujı´cı´ seznam a ve sporny´ch prˇ´ıpadech nastavte v BIOSu pro paralelnı´ port uvedene´ osveˇdcˇene´ standardnı´ hodnoty: < I/O adresa: 3K?4¼ (hex), < prˇerusˇenı´: ? , < rezˇim: norma´lnı´ (nebo SPP), < DMA: vypnuto (vypı´nejte v norma´lnı´m rezˇimu) 

u

,"%

2‚/

Nastavenı´ E !n o manua´l pro vasˇi tiska´rnu.

(



musı´te vyladit na optima´lnı´. Pouzˇijte k tomu

2.6.2 Konfigurace startova´nı´ a ja´dra Zde mu˚zˇete prove´st za´kladnı´ nastavenı´, ktere´ ma´ vliv na startova´nı´ vasˇeho syste´mu a pouzˇ´ıvane´ho ja´dra:

Obra´zek 2.20: Konfigurace ja´dra a startova´nı´

2

Do verze ja´dra 2.0.xx byl jako prvnı´ pouzˇit

+ $ %& +

S Ñ

.

85

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis l2 

,V*

"(

 n

$ m

o{

y/z

Pokud vasˇe prvnı´ volba ja´dra prˇi instalaci nebyla optima´lnı´, mu˚zˇete nainstalol"2 , vat jedno z prˇedkompilovany´ch jader (z CD SuSE), a to volbou  * "-  $ y/z . Da´le va´m YaST nabı´dne kopı´rova´nı´ konfiguracˇnı´ho ( n m o{ #$""%& Z souboru tohoto ja´dra ( ) do adresa´rˇe zdrojovy´ch programu˚ ja´dra -7*5 *5+$ %4(; ; ;! 1 ). Zvolte ja´dro pro va´sˇ pocˇ´ıtacˇ a nechejte potom YaST noveˇ instalovat LILO. Nainstalujte nynı´ kvu˚li bezpecˇnosti take´ novy´ balı´k : odst. 2.4.3 na str. 78).

,"%

.

/

se´rie @ (viz

Pokrocˇily´m uzˇivatelu˚m je mozˇne´ doporucˇit po ukoncˇenı´ instalace generovat vlastnı´ ja´dro (viz kap. 12 na str. 299). Takove´ ja´dro – upravene´ na mı´ru pro va´sˇ syste´m – je mensˇ´ı, rychlejsˇ´ı a nemusı´ obsahovat ovladacˇe pro nepouzˇity´ hardware. (Pokud nema´te mnoho zkusˇenostı´ s Linuxem, je doporucˇeno pouzˇ´ıvat standardnı´ prˇednastavene´ ja´dro. Jakozˇto za´kaznı´k ma´te totizˇ na´rok na instalacˇnı´ podporu pouze tehdy, pouzˇ´ıva´te-li standardnı´ ja´dro.) K‰ ?

42"‹

Œuy$ |

 @

%%!"-Œ/

*

,-X :

„Za´chranna´“ nebo te´zˇ „nouzova´ “ disketa (angl. rescue disk) mu˚zˇe by´t velice uzˇitecˇna´, pokud nenı´ mozˇne´ nastartovat pocˇ´ıtacˇ jiny´m zpu˚sobem. KŽ"%&

Z- @

$),

Y  Y F



Pro korektnı´ konfiguraci LILO (angl. LInux LOader) va´m nabı´zı´ YaST take´ svu˚j „front end“ (viz obr. 2.21). Pomocı´ LILO mu˚zˇete startovat i syste´my OS/2, DOS a Windows 95/98, s urcˇitou opatrnostı´ i Windows NT. Podrobne´ informace o vy´znamu jednotlivy´ch polı´ a voleb konfiguracˇnı´ch formula´rˇu˚ poda´va´ kap. 3 na str. 95.

Obra´zek 2.21: LILO: Instalace Yy/,

:“(



|@

/

9!@

2}

(!@



@6.

,4

?



zu˚sta´va´ veˇtsˇinou pra´zdny´, kromeˇ prˇ´ıpadu˚, kdy potrˇebujete pouzˇ´ıt pro startova´nı´ doplnˇujı´cı´ parametry; pouze 86

2.6. Spra´va syste´mu v takove´mto prˇ´ıpadeˇ zde zapisˇte tyto parametry (ovsˇem bez na´zvu ja´dra %4! 1 !). Detaily vysveˇtluje odst. 3.4.2 na str. 103. Ž

$

%7*6 2  Y  Y  @v @ @ F : Pokud ma´te na vasˇem pocˇ´ıtacˇi pouze * ,“04ƒuyu% 5 % / * - Linux, pak je G@ to prave´ mı´sto. Po@6. @ : Kt!4…*),  kud chcete startovat Linux pomocı ´ jine ´ ho zavade ˇ c ˇ e, zvolte : *5 42 $ ‡/4/ -X 0!4 @ @ o| o" ; . Pokud nema´te vytvorˇen tento diskovy´ odKt!4"…*", "ƒ4V/4/ -X lW/ * ,"  : o) : ? dı´l, volte . Volba je zrˇejma´. @6.

$",,]%

|



Technicke´ pozadı´ k tomuto nastavenı´ bude vysveˇtleno v odst. 3.3 na str. 98. „/

,"2



@‡(

‹

*5

4-X

@

: uva´dı´ se v sekunda´ch. Rozumna´ hodnota je 10

sekund.  L  Y y/

"2y L

:

2



0



@

(spra´vneˇ linea´rnı´, tj. LBA): nenı´ ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ trˇeba, viz odst. 3.4.2 na str. 103. ¶4½ÿx2yz

Pomocı´ kla´vesy vytvorˇ´ıte na´zvy novy´ch startovany´ch konfigu%4racı´. Standardnı´ konfiguraci se osveˇdcˇilo nazy ´vat %  I 1 . Pro editaci jmen ¶ãÿl .7m sta´vajı´cı´ch konfiguracı´ pouzˇ´ıvejte kla´vesu . Pro tyto zmeˇny ma´ YaST dialog, ktery´ ukazuje obr. 2.22. Jednotliva´ pole zde znamenajı´:

Obra´zek 2.22: LILO: konfigurace startova´nı´ xyu,2 )%& Z-4 $",z : @ – Zde ma´te volnou ruku, pro prvnı´ konfiguraci zvolte  Y %4 1 . Ž,  , 6% * *5}  Š" 4 Y %4- -X † ( @ o ? . @ 1 – Nabı´zeny jsou mozˇnosti , Š" 4 Š B % Š 4 @ D!F ; @ – to je take ´ spra ´ vna ´ volba pro Windows 95/98 – a Š äz F ; .  4!rs±/ * 2  /4/  …*5  – Toto pole uzˇ je vyplneˇno prˇe”E : † o"‡( @ ¶  dem. Je pravidlem nemeˇnit zde nastavenı´. Stiskneˇte kla´vesu 3 a zvolte

odpovı´dajı´cı´ diskovy´ oddı´l. ‰

!

,



%!}

{

y/z

– Zde mu˚zˇete zvolit na´hradnı´ ja´dro, ktere´ nenı´ pouzˇ´ıva´no jako vy´chozı´, tj. naprˇ. ja´dro, ktere´ chcete spousˇteˇt pouze pro testovacı´ u´cˇely. 87

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis »y/

H

*

(

"-



n

m

%!}

Z4

(

,

@.

Y  Y

.

F



– Take´ zde nenı´ trˇeba meˇnit na0!4 2 %-u stavenı´. Pro SuSE Linux je standardnı´ umı´steˇnı´ ; . Kla´vesou ; .! K¶  ma´te mozˇnost listovat v adresa´rˇ´ıch. 3 „  "2  K„4‹, : @ @ n Polozˇkou se LILO instaluje, polozˇkou mu˚zˇete instalaci zrusˇit. Doporucˇujeme va´m pamatovat prˇi za´pisu Linuxu do LILO za´rovenˇ na  / na´hradnı´ konfiguraci (naprˇ.  ), kde pouzˇijete jako startovacı´ ja´dro 0!4 2 %-uX# / ‰ , %!} y/z ; ; .!  v menu !  { . U noveˇ prˇelozˇene´ho ja´dra (viz te´zˇ kap. 12 na str. 299) s automatickou instalacı´ LILO bude soucˇasneˇ vytvorˇena za´lozˇnı´ kopie vasˇeho stare´ho ja´dra, aby bylo mozˇne´ spustit syste´m, i kdyzˇ nove´ ja´dro nepracuje tak, jak by meˇlo! 2.6.3 Konfigurace sı´teˇ Za´kladnı´ nastavenı´ sı´teˇ prova´dı´ YaST (viz obr. 2.23). Proved’te tuto konfiguraci i prˇesto, zˇe va´sˇ pocˇ´ıtacˇ nenı´ ve skutecˇnosti prˇipojen sı´t’ovou kartou k sı´ti! Mnoho programu˚ totizˇ potrˇebuje ke sve´ funkci alesponˇ fiktivnı´ sı´t’ove´ prˇipojenı´.

Obra´zek 2.23: Konfigurace sı´teˇ l4y

:!@

/%

o¬:

)%&

Z-4

@

$",Œ*

o



m



– Zde se da´ nastavit ☞IP adresa a prˇirˇadit potom k sı´t’ovy´m rozhranı´m – sı´t’ova´ karta, zarˇ´ızenı´ PPP nebo ISDN, atd. (viz te´zˇ odst. 4 na str. 123, kde jsou vsˇechny tyto pojmy vysveˇtleny). K¶ ÿ -4r!6„I U „ Zde take´ mu˚zˇete pomocı´ kla´vesy 3 J volit sluzˇby D C nebo t q4„ , aby se dala pouzˇ´ıt automaticka´ konfigurace IP. F4F l %  }"%! !  ",z .7m {6. ( o @ – Zde se da´ zmeˇnit jme´no (angl. hostname) a dome´na pocˇ´ıtacˇe (viz rovneˇzˇ odst. 4 na str. 123). KŽ"%& Z-2 ƒ* 2}V* -€0  – V te´to polozˇce jsou shrnuty cˇasto po@ o6À  ? uzˇ´ıvane´ za´kladnı´ sluzˇby: inetd (pro telnet, ftp, tiska´rnu atd.), portmap (pro NFS-server a NIS) a rpc.nfsd (pro NFS-server) (viz te´zˇ odst. 4.5 na str. 134). 88

2.6. Spra´va syste´mu Ž"%&

Z-

$",¬% @

@6.

,!*",42,-X

– Je mozˇne´ uve´st jeden nebo vı´ce nameser-

veru˚.

$",ZL4„ ,)%  :!! @ $ ,"% % , se´rie lova´n balı´k ?( ! Ž"%& Z- $",“*","%/ -X – @ .7@v" Ž"%&

Z-

@

– Tato polozˇka je aktivnı´, pokud je nainsta. Touto volbou se da´ vybrat vhodny´ konfiguracˇnı´ soubor pro sendmail z prˇipraveny´ch konfiguracˇnı´ch souboru˚. Š y2 * 2 $  * y,"% ( @ o6À † | : – Pomocı´ te´to volby mu˚zˇete konfigurovat prˇ´ıstup vasˇeho pocˇ´ıtacˇe na tiska´rnu prˇes TCP/IP. Pokud vy´stup na tuto tiska´rnu potrˇebujete filtrovat, pomu˚zˇe va´m odst. 11.6 na str. 288 a na´sl. „‹  ,"%  * y% ‹,!*W* r4rWŠ 0  ( { oÌ: : m]( o6À @6. @ – Tato polozˇka je ak* 0 % tivnı´ v prˇ´ıpadeˇ, zˇe je nainstalova´n balı´k @6. @ , se´rie . Tak je mozˇne´ zı´skat prˇ´ıstup na tiska´rnu, ktera´ je prˇipojena k pocˇ´ıtacˇi s Windows. „‹  ,"%  * y% ‹,!*W* x2,  ( { oÌ: : m]( o6À 4 – Tato polozˇka je aktivnı´, %7$ &v* % , se´rie . azˇ kdyzˇ se nainstaluje balı´k ( Ž"%& Z-2   , )Š x – Tato polozˇka je aktivnı´, pokud je @ (!@ @6. ? D ½ % nainstalova´n balı´k  , se´rie . Pro ISDN je prˇipraveno detailneˇjsˇ´ı menu (podrobnosti viz odst. 5.2 na str. 140). Ž"%& Z- $",“*  „„4„ @ o m – Zde se zrˇizuje prˇipojenı´ PPP (viz te´zˇ odst. 5.1 na str. 139). Pokracˇova´nı´ sı´t’ove´ konfigurace se podrobneˇ ji veˇnuje kap. 4 na str. 123. 2.6.4 Konfigurace zpu˚sobu prˇihla´sˇenı´ Zde zada´te, zda se prˇi startova´nı´ syste´mu spustı´ textovy´ mo´d nebo rovnou graficke´ prostrˇedı´ X Window. Pokud zvolı´te grafiku, mu˚zˇete si vybrat mezi spra´vci prˇihla´sˇenı´: strˇ´ızlivy´m XDM nebo vsˇestranny´m KDM. Prˇi vy´beˇru KDM * -/ % mu˚zˇete navı´c urcˇit, kdo je opra´vneˇn prova´deˇt | 9 . Alternativnı´m rˇesˇenı´m k prˇ´ıme´mu prˇihla´sˇenı´ v graficke´m mo´du je prˇihlasˇovat se nejprve na textove´ konzoli (podrobneˇji viz obr. 2.24 na na´sledujı´cı´ straneˇ) a startovat z nı´ pak X Window prˇ´ıkazem startx. Pokud si nejste jisti, zda X Window pu˚jde nastartovat bez proble´mu˚, nemeˇli byste aktivovat XDM nebo KDM. V kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ drˇ´ıve nezˇ aktivujete neˇktere´ho spra´vce oken, otestujte z konzole, zda doka´zˇete spustit X Window. ,+$

%

4

0

Potom bude zapsa´na u´rovenˇ beˇhu 5 do ; ;! @ jako implicitnı´ u ´ rovenˇ beˇhu (angl. runlevel). Pokud pouzˇ´ıva´te ve vasˇem syste´mu u´rovenˇ beˇhu 5 pro jine´ u´cˇely nezˇ k nastartova´nı´ XDM nebo KDM, nebude ani jeden aktivova´n. 2.6.5 Nastavenı´ spra´vce oken V tomto konfiguracˇnı´m menu se prova´dı´ nastavenı´ spra´vce oken. Vyberte si va´sˇeho standardnı´ho spra´vce oken. Da´le mu˚zˇete zadat, pro ktere´ dalsˇ´ı spra´vce oken se majı´ vytvorˇit konfiguracˇnı´ soubory (technicke´ vysveˇtlenı´ viz kap. 8 na str. 217). 89

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis

Obra´zek 2.24: Konfigurace zpu˚sobu prˇihla´sˇenı´

Obra´zek 2.25: Nastavenı´ spra´vce oken

2.6.6 Spra´va uzˇivatelu˚ Pro pohodlne´ zakla´da´nı´ u´cˇtu˚ novy´ch uzˇivatelu˚, jejich modifikaci a rusˇenı´ Š y2 @ mu˚zˇete velice dobrˇe vyuzˇ´ıt YaST. Odpovı´dajı´cı´ dialog je v menu ( * *5} -X Š y2 -€ 2 ,  v polozˇce ( ? . @ @ ) . K-4-7$



/

"-I

Zde mu˚zˇete povolitK„uz ˇ ivatelu˚m ‹ ve*6skupina ´ ch/, -X( a 5@ prˇ´ıstup 2 ,"%  ( o (Œ:“. . k modemu volbou . Vsˇichni cˇlenove´ teˇchto skupin mohou naprˇ´ıklad vytva´rˇet a ukoncˇovat PPP prˇipojenı´. ,+$

; Prˇi zakla´da´nı´ nove´ho uzˇivatele se zkopı´rujı´ vsˇechny soubory z adresa´rˇe ; * , :  do domovske´ ho adresa´rˇe nove´ho uzˇivatele, aby byl styl jednotny´. Pozdeˇji si mu˚zˇe samozrˇejmeˇ kazˇdy´ uzˇivatel tyto soubory upravit podle sve´ potrˇeby.

K tomu jesˇteˇ vyvola´va´ YaST dva skripty na rutinnı´ u´koly: 90

2.6. Spra´va syste´mu

Obra´zek 2.26: Spra´va uzˇivatelu˚ pomocı´ YaST <

-7*5

Po zalozˇenı´ u´cˇtu uzˇivatele se – pokud existuje – vyvola´ skript ; ; *0 % -+*", //X# !$ ; @  @4 . V tomto okamzˇiku je uzˇivatel zapsa´n v souboru ,+$ *4* / ,"+$ * / a v ; ; ;)(@ 9 ; |@ 9 . Take´ se vytvorˇ´ı domovsky´ adresa´rˇ ,+$ * , a nakopı´rujı´ se sem soubory z ; ; :  . -7*5 < Prˇed smaza´nı´m u´cˇtu uzˇivatele se vyvola´ – pokud existuje – skript ; ; *0 % -+*",/, # !$ ;   @4 . V tomto okamzˇiku je uzˇivatel sta´le jesˇteˇ uveden *4* / * / v souborech (@ a |!@ 9 9 a existuje dosud jeho domovsky´ adresa´rˇ. Obeˇma skriptu˚m se prˇeda´ uzˇivatelske´ jme´no jako parametr. Pokud jsou trˇeba dalsˇ´ı data (user-ID, prˇihlasˇovacı´ prˇ´ıkazovy´ interpret, domovsky´ adresa´rˇ), dajı´ ,+$ *4* / se zjistit celkem jednodusˇe v souboru ; ;5(!@ 9 . Pokud ma´te dostatek zkusˇenostı´ a obteˇzˇuje va´s startovat YaST, jsou zde na to samozrˇejmeˇ k dispozici obsluzˇne´ programy useradd a userdel. Pozna´mky k PAM Konfiguracˇnı´ soubory pro PAM (angl. Pluggable Authentication Modules) ,+$ #K/ jsou v adresa´rˇi ; . Dokumentaci pro programa´ tory a syste´move´ ;5(!@6. -7*6 * , /$ $ Z4,!* administra´tory obsahuje adresa´rˇ ; ; |!@ ; ;)(!@ :@ ;6(!@. . SuSE Linux doka´zˇe zacha´zet i s hesly typu MD5. Se sˇifrova´nı´m MD5 mohou pak by´t hesla delsˇ´ı nezˇ 8 znaku˚. Prˇesto je trˇeba opatrnosti, nebot’sˇifrova´nı´ MD5 $5  s nenı´ kompatibilnı´ se standardnı´ unixovou funkcı´ ?( ” , cozˇ znamena´, zˇe va´m s hesly MD5 (typicky prˇi vzda´lene´m prˇipojenı´) neˇktere´ komercˇnı´ unixove´ syste´my a neˇktere´ programy nemusı´ fungovat. -7*5 * , /!$ $ Z,* /4ãI#R$"5%& Z ; |!@ ; ;)(@ :4@ ;5(!@.;. V adresa´rˇi ; najdete pokyny pro konfiguraci. 2.6.7 Spra´va skupin Pomocı´ programu YaST mu˚zˇete take´ vytva´rˇet uzˇivatelske´ skupiny (user groups). 91

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis

Obra´zek 2.27: Spra´va skupin pomocı´ YaST V Linuxu (stejneˇ jako v unixu vsˇeobecneˇ) musı´ by´t kazˇdy´ uzˇivatel obsazˇen minima´lneˇ v jedne´ uzˇivatelske´ skupineˇ. To je nezbytne´, protozˇe od prˇ´ıslusˇnosti k uzˇivatelske´ skupineˇ se odvı´jejı´ uzˇivatelska´ pra´va, naprˇ. na prˇ´ıstup k souboru˚m. Tak je mozˇne´ naprˇ´ıklad zprˇ´ıstupnit adresa´rˇe pouze cˇlenu˚m jedne´ skupiny a tento prˇ´ıstup chra´nit skupinovy´m heslem. Neˇktere ´ skupiny jsou jizˇ v Linuxu vytvorˇeny prˇedem, naprˇ. uzˇivatelska´ skuK-7*",v*8 K4 pina , a mnoho dalsˇ´ıch. K-7*),+*8

, je pouze textova´ forma vyja´drˇenı´ uzˇiNa´zev skupiny, naprˇ´ıklad vatelske´ skupiny. Interneˇ je zastoupena cˇ´ıslem, tzv. GID (angl. group id). ,"+$ Z4"; ( . Konfiguracˇnı´ soubor pro uzˇivatelske´ skupiny je ; Tuto znalost ovsˇem beˇzˇnı´ uzˇivatele´ nepotrˇebujı´. YaST doka´zˇe vytva´rˇet uzˇiŠ y"2 * *5  } -X vatelske´ skupiny automaticky v menu ( pod polozˇkou @ ? . Š y2 * %X . Dialog zobrazuje obr. 2.27. ( @ : ( 2.6.8 Vytvorˇenı´ za´lohy Je uzˇitecˇne´ uschovat vsˇechny soubory modifikovane´ nebo vytvorˇene´ prˇi instalaci balı´ku – to jsou veˇtsˇinou konfiguracˇnı´ a datove´ soubory – do archivnı´ho souboru nebo na streamer. Pra´veˇ k tomu je urcˇena tato funkce. Odpovı´dajı´cı´ dialog se skla´da´ ze trˇ´ı odstavcu˚: 1. Vy´beˇr souboru˚ urcˇeny´ch k za´lohova´nı´ V tomto formula´rˇi zada´va´te seznam adresa´rˇu˚, ktere´ budou vyjmuty ze za´ /,2 !$ lohova´nı´. Prˇeddefinova´ ny jsou ; .( , ; a ;)( . Tento seznam byste ovsˇem meˇli doplnit, typicky o prˇipojene´ CD, dosove´ diskove´ oddı´ly a adresa´rˇe prˇipojene´ prˇes NFS. Cˇ´ım vı´ce nepotrˇebny´ch adresa´rˇu˚ vyjmete ze za´lohova´nı´, tı´m rychleji se provede, protozˇe odpadne nepotrˇebne´ porov8 na´va´nı´ souboru˚ s popisy balı´ku˚. Pomocı´ kla´ves MN7OP a MN+" OP upravı´te za´pisy do Í5Ñ:0 PO budete seznamu vyjmuty´ch adresa´rˇu˚, resp. je odstranı´te. Kla´vesou MNp pokracˇovat da´le. 92

2.6. Spra´va syste´mu

Obra´zek 2.28: Za´lohova´nı´ (Backup) pomocı´ YaST 2. Hleda´nı´ Nynı´ YaST prohleda´ va´ syste´m, aby nalezl soubory urcˇene´ k za´lohova´nı´. Pocˇet a velikost dosud nalezeny´ch souboru˚ se neusta´le zobrazujı´. Po ukoncˇenı´ hleda´nı´ se zobrazı´ seznam vsˇech nalezeny´ch souboru˚. Zde mu˚zˇete R R ` OP . jesˇteˇ odstranit nezˇa´dane´ soubory pomocı´ kla´vesy MN k 3. Zada´nı´ prˇ´ıkazu˚ Zde urcˇ´ıte, jaky´m zpu˚sobem by meˇly by´t soubory ulozˇeny. Mu˚zˇete zadat naprˇ. na´zev archivu, volby atd. Za´lohovacı´ mechanismus mu˚zˇe samozrˇejmeˇ fungovat pouze tehdy, nenı´-li neˇjaky´m zpu˚sobem zmeˇneˇno datum. Kromeˇ toho potrˇebuje opravdu mnoho pameˇti. Pouha´ jme´na souboru˚ typicke´ho CD zabı´rajı´ totizˇ 6 MB. Samozrˇejmeˇ potrˇebujete i mı´sto pro archiv. Pokud ho zkomprimujete, mu˚zˇete pocˇ´ıtat s prˇiblizˇneˇ polovicˇnı´ velikostı´. Nejlepsˇ´ı cesta je zatı´m za´lohovat na streamer. 2.6.9 Nastavenı´ zabezpecˇenı´ syste´mu Prˇednastavene´ hodnoty zde meˇnˇte pouze za prˇedpokladu du˚kladne´ znalosti problematiky. 4 Z

Pokud nechcete povolit prˇihla´sˇenı´ uzˇivatele ,+$ *4* / $""%& ; | à pr ˇizpu˚sobit konfiguracˇnı´ soubor ; *4* / $")%& Z | à je standardnı´ nastavenı´ „

@

*4*

9

4/

J

-

|

,"%

$

@



"%

?

prˇes ssh, je trˇeba ,+$ ; . V souboru ;

,!*

Pokud je program ssh korektneˇ nakonfigurova´n, je prˇihla´sˇenı´ prˇes sı´t’ jako 4I bezpecˇne´. uzˇivatel 2.6.10 Konfigurace graficke´ho prostrˇedı´ X Window Graficke´ prostrˇedı´ X Window se da´ konfigurovat pomocı´ rˇady na´stroju˚, nejprve to zkuste pomocı´ SaX – podrobneˇ o tom odst. 7.2 na str. 183. 93

2. Textoveˇ orientovany´ instala´tor YaST – podrobny´ popis 2.6.11

Zmeˇna konfiguracˇnı´ch souboru˚

SuSE Linux spravuje prakticky cely´ syste´m pomocı´ centra´lnı´ho konfiguracˇ,v$ +$³#$""%& Z ,+$ +$³#R$)"%& ZX#K/ nı´ho souboru ; a souboru˚ v adresa´rˇi ; . ; ; Tyto soubory jsou prˇi startova´nı´ vyhodnoceny jednotlivy´mi startovacı´mi skripty a podle toho se nakonfiguruje syste´m. Programem YaST proto stacˇ´ı modifikovat jednotlive´ polozˇky v teˇchto souborech, a tak vyladit cely´ syste´m bez potrˇeby detailneˇ veˇdeˇt, ktere´ specia´lnı´ konfiguracˇnı´ soubory se pak zmeˇnı´.

Obra´zek 2.29: Modifikace konfiguracˇnı´ho souboru pomocı´ YaST [j\

Pomocı´ kurzoru zvolte hodnotu, kterou chcete zmeˇnit a stiskneˇte kla´vesu MN PO Í 2 OP . nebo MNj ,v$ +$³#$""%& Z ; Pokud zmeˇnı´te soubor ; rucˇneˇ mimo YaST, musı´te pak vzˇdy jesˇteˇ spustit skript SuSEconfig, ktery´ se postara´ o prˇenos va´mi provedeny´ch zmeˇn do prˇ´ıslusˇny´ch dı´lcˇ´ıch konfiguracˇnı´ch souboru˚.

94

Kapitola 3

Startova´nı´ a zavadeˇcˇe V te´to kapitole budou popsa´ny dalsˇ´ı metody pro snadneˇjsˇ´ı ☞startova´nı´ Linuxu a ostatnı´ch operacˇnı´ch syste´mu˚ sdı´leny´ch na jednom pocˇ´ıtacˇi. Pokud jste zatı´m s mozˇnostmi startova´nı´ vasˇ´ı instalace spokojeni, mu˚zˇete tuto kapitolu prˇeskocˇit. Pro lepsˇ´ı pochopenı´ jednotlivy´ch metod popı´sˇeme nejprve neˇktere´ technicke´ detaily startu PC.

3.1 Start PC Po zapnutı´ pocˇ´ıtacˇe inicializuje ☞BIOS (angl. Basic Input Output System) obrazovku a kla´vesnici a testuje pameˇt’. Do tohoto okamzˇiku nevı´ vasˇe PC o zˇa´dny´ch externı´ch zarˇ´ızenı´ch. Pote´, co syste´m ukoncˇil internı´ setup, zacˇne hledat ostatnı´ hardware. Z pameˇti CMOS se prˇecˇtou informace o aktua´lnı´m datu a cˇase a parametrech za´kladnı´ch zarˇ´ızenı´. Po prˇecˇtenı´ CMOS by tedy meˇl BIOS rozeznat prvnı´ disk vcˇetneˇ jeho geometrie. Ted’ mu˚zˇe zacˇ´ıt nacˇ´ıta´nı´ operacˇnı´ho syste´mu. Nejdrˇ´ıve se nahraje 512 bytu˚ dlouhy´ sektor z disku do pameˇti a spustı´ se maly´ program na jeho zacˇa´tku. Jeho ko´d je za´sadnı´ pro zbytek startovacı´ho procesu. To je du˚vod, procˇ je prvnı´ch 512 bytu˚ disku nazy´va´no ☞MBR, Master Boot Record. Prˇestozˇe je prˇedchozı´ popis zjednodusˇeny´, vyply´vajı´ z neˇho dva du˚lezˇite´ poznatky: 1. Azˇ do okamzˇiku nahra´nı´ MBR probı´ha´ start zcela neza´visle na operacˇnı´m syste´mu. 2. PC zde prˇistupuje k zarˇ´ızenı´m vy´hradneˇ pomocı´ ovladacˇu˚ BIOSu. Master Boot Record Struktura MBR je urcˇena dohodou. Prvnı´ch 446 bytu˚ je rezervova´ no pro programovy´ ko´d. Dalsˇ´ıch 64 bytu˚ je mı´sto pro tabulku diskovy´ch oddı´lu˚ (partition table) s nejvy´sˇe cˇtyrˇmi odkazy (viz odst. 1.8 na str. 53 a odst. 1.9 na str. 55). Bez te´to tabulky neexistujı´ zˇa´dne´ souborove´ syste´my – disk nelze ã4ã pouzˇ´ıt. Poslednı´ 2 byty obsahujı´ „magicke´“ cˇ´ıslo J4J . MBR, kde je zapsa´no neˇco jine´ho, detekuje BIOS a vsˇechny operacˇnı´ syste´my na PC jako vadny´. 95

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe Startovacı´ sektor Startovacı´ sektor (boot sector) je prvnı´ sektor v kazˇde´m diskove´m oddı´lu1. Ma´ 512 bytu˚ a startuje programy, ktere´ spousˇteˇjı´ operacˇnı´ syste´m v prˇ´ıslusˇne´m oddı´lu. Boot sektory dosovy´ch, windowsovy´ch nebo OS/2 diskovy´ch oddı´lu˚ kromeˇ toho jesˇteˇ obsahujı´ data o souborove´ m syste´mu. Naproti tomu boot sektory linuxovy´ch oddı´lu˚ jsou i po ulozˇenı´ souborove´ ho syste´mu pra´zdne´. Proto nenı´ mozˇne´ startovat linuxovy´ diskovy´ oddı´l prˇ´ımo, i kdyzˇ obsahuje ja´dro a platny´ korˇenovy´ souborovy´ syste´m. Bezchybny´ boot sektor ma´ podle konvence v poslednı´ch 2 bytech stejne´ „magicke´“ cˇ´ıslo jako MBR. Startova´nı´ z DOSu nebo Windows 95/98 MBR obsahuje informace, ktere´ urcˇujı´, ktery´ diskovy´ oddı´l je aktivnı´, tj. zda se v neˇm hleda´ operacˇnı´ syste´m. To znamena´, zˇe DOS musı´ by´t vzˇdy instalova´n na prvnı´ disk. Dosovy´ ko´d v MBR je prvnı´ stupenˇ startu (angl. first stage bootloader). Nejprve testuje, zda v zadane´m diskove´m oddı´lu je platny´ startovacı´ sektor. Pokud tam je, mu˚zˇe se nastartovat druhy´ stupenˇ (angl. secondary stage loader). Ten zavede syste´move´ programy a objevı´ se obvykla´ dosova´ vy´zva, resp. nastartujı´ se Windows 95/98. V DOSu smı´te oznacˇit jako aktivnı´ pouze jediny´ oddı´l, ktery´ musı´ by´t prima´rnı´. Z toho du˚vodu nemu˚zˇete pouzˇ´ıvat logicke´ oddı´ly uvnitrˇ rozsˇ´ırˇene´ho (extended) oddı´lu pro startova´nı´ DOSu.

3.2 Rozdı´lne´ startovacı´ koncepce Nejjednodusˇsˇ´ı „startovacı´ koncepce“ se ty´ka´ pocˇ´ıtacˇe s jednı´m operacˇnı´m syste´mem (OS). Nejrozsˇ´ırˇeneˇjsˇ´ı prˇ´ıklad je DOS nebo Windows 95/98 jako jediny´ OS na pocˇ´ıtacˇi. Take´ tomu odpovı´da´ jejich startovacı´ sekvence. Tento pru˚beˇh startu je mozˇne´ pouzˇ´ıt i pro pocˇ´ıtacˇe pouzˇ´ıvajı´cı´ Linux jako jediny´ syste´m. Pak sice nenı´ nutne´ instalovat LILO, nenı´ vsˇak ale mozˇne´ ani uprˇesnˇovat parametry pro ja´dro beˇhem startu (specia´lnı´ pozˇadavky v pru˚beˇhu startova´nı´, doplnˇujı´cı´ informace o hardwaru atd.). Jestlizˇe ma´te v pocˇ´ıtacˇi vı´ce operacˇnı´ch syste´mu˚, nabı´zı´me va´m ru˚zne´ startovacı´ koncepce: Startova´nı´ OS z diskety: Prvnı´ OS se startuje z disku, ostatnı´ OS ze svy´ch startovacı´ch disket. < <

Podmı´nka: K dispozici musı´ by´t disketova´ mechanika, ze ktere´ lze startovat.

<

Prˇ´ıklad: Nainstalujete Linux k syste´mu DOS, Windows 95/98 nebo OS/2 a budete ho startovat ze startovacı´ diskety. Vy´hody: Usˇetrˇ´ıte si instalaci zavadeˇcˇe. <

1

96

Nevy´hody: Musı´te dba´t na to, abyste meˇli neusta´le u sebe startovacı´ disketu. Start syste´mu z diskety trva´ de´le, protozˇe se disketa pomalu cˇte.

Kromeˇ rozsˇ´ırˇeny´ch (extended) diskovy´ch oddı´lu˚, ktere´ slouzˇ´ı jako „obaly“ pro jine´ oddı´ly.

3.3. LILO – prˇehled <

Vy´hodou (ale i nevy´hodou) mu˚zˇe by´t nemozˇnost nastartova´nı´ operacˇnı´ho syste´mu bez startovacı´ diskety.

Startova´nı´ OS z jine´ho OS: Prˇi kazˇde´m startu se zavede prvnı´ operacˇnı´ syste´m a ostatnı´ se startujı´ azˇ z neˇj. < <

Podmı´nka: Musı´ samozrˇejmeˇ existovat programy vhodne´ pro start z jine´ho OS. Prˇ´ıklady: Startova´nı´ Linuxu z DOSu programem loadlin.exe (viz odst. 3.9 na str. 115) nebo startova´nı´ serveru NetWare z DOSu pomocı´ server.exe.

Instalace zavadeˇcˇe: Zavadeˇcˇ umozˇnˇuje mı´t na jednom pocˇ´ıtacˇi vı´ce syste´mu˚ a strˇ´ıdaveˇ je pouzˇ´ıvat. Uzˇivatel volı´ syste´m vzˇdy po startu pocˇ´ıtacˇe. Zmeˇna OS je proto mozˇna´ restartova´nı´m pocˇ´ıtacˇe. <

Podmı´nka: Zvoleny´ zavadeˇcˇ musı´ umeˇt pracovat se vsˇemi OS. <

Prˇ´ıklady: pro Linux jsou (za urcˇity´ch podmı´nek) pouzˇitelne´ zavadeˇcˇe z OS/2 nebo dosovy´ zavadeˇcˇ boot.sys.

V na´sledujı´cı´m textu bude blı´zˇe vysveˇtlena instalace a konfigurace standardnı´ho linuxove´ho zavadeˇcˇe LILO. Podrobny´ popis jeho mozˇnostı´ si vytisknete  -7*5 * , /!$ $ Z,!*  -v*",#K/2 prˇ´ıkazem 5( . ; ; |!@ ; ;)(@ :@ ;4) ; Da´le jsou uvedeny neˇktere´ informace o programu loadlin.

3.3 LILO – prˇehled LILO se prˇedstavuje Linuxovy´ zavadeˇcˇ LILO se obvykle instaluje do MBR (podrobnosti na na´sledujı´cı´ straneˇ a odst. 3.5 na str. 105). Ma´ prˇ´ıstup k obeˇma disku˚m viditelny´m v rea´lne´m mo´du a mu˚zˇe zde najı´t potrˇebne´ soubory, anizˇ by pouzˇ´ıval informace o diskovy´ch oddı´lech. Protozˇe oproti dosove´mu startu se prˇi startu pomocı´ LILO nepouzˇ´ıva´ tabulka diskovy´ch oddı´lu˚, da´ se tak vzˇdy startovat operacˇnı´ syste´m i z druhe´ho disku (trˇetı´ a cˇtvrty´ disk vidı´ pouze noveˇjsˇ´ı BIOSy). Pomocı´ LILO mu˚zˇete prˇi startu zvolit ktery´koli z nainstalovany´ch OS, cozˇ je hlavnı´ rozdı´l oproti standardnı´mu startu v DOSu. Po natazˇenı´ MBR do pameˇti se spustı´ LILO a nabı´dne uzˇivateli seznam dostupny´ch operacˇnı´ch syste´mu˚. Co je LILO? LILO je sˇiroce pouzˇitelny´ zavadeˇcˇ. Doka´zˇe spustit OS na´sledujı´cı´mi zpu˚soby: < <

Nahra´t boot sektor v diskove´m oddı´lu a spustit tam OS jako jine´ zavadeˇcˇe. Nahra´t linuxove´ ja´dro a spustit Linux. To jizˇ veˇtsˇina zavadeˇcˇu˚ nedoka´zˇe.

Kromeˇ toho nabı´zı´ LILO du˚lezˇitou mozˇnost – prˇeda´va´ linuxove´mu ja´dru prˇ´ıkazovy´ rˇa´dek. Z bezpecˇnostnı´ch du˚vodu˚ je da´le mozˇne´ chra´nit pouzˇ´ıva´nı´ LILO cˇa´stecˇneˇ nebo u´plneˇ heslem. 97

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe Jak vypada´ startova´nı´ LILO? Y  Y

F a uvı´tacı´ hla´sˇenı´, ktere´ jste zadali Kdyzˇ je LILO spusˇteˇn, zobrazı´ se text beˇhem konfigurace (viz odst. 3.4.2 na str. 103). Potom se objevı´ vy´zva: ¢)£6£¤B¥

Zada´nı´m jme´na zvolı´te pozˇadovany´ operacˇnı´ syste´m (OS), ktery´ se vza´peˇtı´ spustı´. Na´zvy OS jste zadali sami prˇi konfiguraci. Ted’ take´ mu˚zˇete prˇedat linuxove´mu ja´dru prˇ´ıkazovy´ rˇa´dek. Seznam na´zvu˚ vsˇech jader, ktere´ LILO _ `a OP . zna´, mu˚zˇete zobrazit stisknutı´m kla´vesy MNp Z cˇeho se LILO skla´da´? LILO obsahuje na´sledujı´cı´ soucˇa´sti: < < < < <

Boot sektor LILO s prvnı´m kra´tky´m u´sekem ko´du, ktery´ pouze aktivuje vlastnı´ zavadeˇcˇ LILO. 0!4 0!4X#0 ; Vlastnı´ zavadeˇcˇ, „srdce“ ko´du LILO umı´steˇne´ v ; . 04 Mapovy´ soubor ; ;.+@"( , do neˇhozˇ se zapisuje umı´steˇnı´ linuxove´ ho ja´dra a dalsˇ´ıch dat beˇhem instalace. 0!4 ,!*4* Z, ;. @ Volitelny´ soubor ; , ktery´ obsahuje uvı´tacı´ hla´sˇenı´. Ru˚zna´ linuxova´ ja´dra a boot sektory, ktere´ pak LILO nabı´zı´.

Jaka´koli zmeˇna (vcˇetneˇ prˇesunutı´) ktere´hokoli z teˇchto souboru˚ cˇinı´ neplatny´m mapovy´ soubor a LILO je trˇeba prˇeinstalovat! To se ty´ka´ prˇedevsˇ´ım u´prav linuxove´ho ja´dra. Boot sektory instalovane´ pomocı´ LILO obsahujı´ sekvenci, ktera´ je charakteristicka´ take´ pro viry zapisujı´cı´ se do bootsektoru. Proto je mozˇne´, zˇe dosove´ antivirove´ programy budou nacha´zet naprˇ. „virus“ AIRCOP 0!4 $ %Ÿ#0 0!4 !*"ä /X#0 ›Rr!s v souborech ; nebo ; . ; |!@v ; à Kam je mozˇne´ instalovat LILO? Touto ota´zkou je mı´neˇn prˇedevsˇ´ım LILO boot sektor („prvnı´ stupenˇ“). Nezˇ zajdeme do detailu˚, pouka´zˇeme na du˚lezˇite´ omezenı´: U starsˇ´ıch BIOSu˚ je nutno zajistit, aby se vsˇechny soucˇa´sti LILO i obraz 0!4 2 %-u ; .! ja´dra ; nacha´zely v prvnı´ch 1024 cylindrech! (Du˚vodem je, zˇe u starsˇ´ıch BIOSu˚ je pro start syste´mu dostupna´ pouze tato oblast.) To se vsˇak standardneˇ obcha´zı´ (i tam, kde to nenı´ trˇeba) prˇi instalaci pomocı´ 0!4" male´ho startovacı´ho oddı´lu, prˇipojene´ho jako ; , ktery´ je veˇtsˇinou na prvnı´ch cylindrech, a proto tuto podmı´nku pohodlneˇ splnı´. Kromeˇ toho jste prˇi pouzˇ´ıva´nı´ starsˇ´ıch BIOSu˚ a starsˇ´ıch disku˚ IDE omezeni pravidlem prvnı´ch dvou disku˚. U neˇktery´ch starsˇ´ıch BIOSu˚ nenı´ dokonce mozˇne´ startovat syste´m z disku SCSI umı´steˇne´ho za diskem (E)IDE. Teprve noveˇjsˇ´ı BIOSy umozˇnˇujı´ prˇ´ıstup k dalsˇ´ım zarˇ´ızenı´m, naprˇ. azˇ 4 zarˇ´ızenı´ prˇes rˇadicˇ EIDE. Mnoho modernı´ch kombinacı´ BIOS / rˇadicˇ SCSI umozˇnˇuje 98

3.4. Konfigurace LILO s ohledem na spustitelnost dokonce „push at the beginning“ disku˚ SCSI. Pro / * vyuzˇitı´ te´to mozˇnosti pomocı´ LILO pouzˇijte popis volby : , strana 103. Pro ulozˇenı´ „prvnı´ho stupneˇ“ nabı´zı´ LILO tyto mozˇnosti: <

Na disketeˇ To je nejbezpecˇneˇjsˇ´ı, ale take´ nejpomalejsˇ´ı metoda startova´nı´ pomocı´ LILO (viz na str. 108). Zvolte tuto metodu, pokud nechcete meˇnit boot sektory. <

Do boot sektoru prima´rnı´ho linuxove´ho oddı´lu prvnı´ho disku Tato varianta necha´va´ MBR nedotcˇeny´. Prˇed startova´nı´m je trˇeba oznacˇit programem fdisk tento diskovy´ oddı´l jako aktivnı´. Pokud je Linux nainstalova´n na logicky´ch discı´ch nebo oddı´lech druhe´ho disku, zu˚sta´va´ pro LILO pouze rozsˇ´ırˇeny´ oddı´l prvnı´ho disku (pokud existuje). Linuxovy´ fdisk mu˚zˇe tento oddı´l take´ aktivovat. Pokud chcete startovat z disku vı´ce operacˇnı´ch syste´mu˚, je to poneˇkud obtı´zˇne´: prˇi kazˇde´ zmeˇneˇ operacˇnı´ho syste´mu musı´te deaktivovat jeho startovacı´ oddı´l a aktivovat oddı´l jine´ho syste´mu. Pro tento prˇ´ıpad jsou lepsˇ´ı dalsˇ´ı dva postupy: <

Do Master Boot Recordu Tato varianta umozˇnˇuje velkou flexibilitu. Prˇedevsˇ´ım je to jedina´ mozˇnost, jak startovat Linux z disku, pokud jsou vesˇkere´ linuxove´ oddı´ly na druhe´m disku a na prvnı´m nenı´ k dispozici zˇa´dny´ rozsˇ´ırˇeny´ diskovy´ oddı´l. Jake´koliv nastavenı´ v MBR se musı´ prova´deˇt velice opatrneˇ. Potrˇebna´ bezpecˇnostnı´ opatrˇenı´ jsou vysveˇtlena v odst. 3.5 na str. 105. <

Pokud pouzˇ´ıva´te jiny´ zavadeˇcˇ a chcete ho nada´le pouzˇ´ıvat. Cˇasty´ prˇ´ıpad: ma´te prima´rnı´ linuxovy´ oddı´l na druhe´m disku, odkud take´ chcete startovat Linux. Jiny´ zavadeˇcˇ je schopen startovat prˇes boot sektor tohoto oddı´lu. Pak mu˚zˇete nainstalovat LILO do vasˇeho boot sektoru a nahla´sit ho jine´mu zavadeˇcˇi jako spustitelny´.

Pozor, pokud chcete startovat z logicke´ho linuxove´ho oddı´lu tak, zˇe tam ´ speˇch nenı´ jisty´ ani kdyzˇ va´sˇ druhy´ zavadeˇcˇ umı´ nainstalujete LILO. U spousˇteˇt logicke´ oddı´ly. Mu˚zˇete to samozrˇejmeˇ zkusit, nejprve s malou linuxovou instalacı´. Mozˇna´ budete mı´t sˇteˇstı´, ale doporucˇeno je vytvorˇenı´ prima´rnı´ho a spustitelne´ho oddı´lu!

3.4 Konfigurace LILO Jakozˇto flexibilnı´ zavadeˇcˇ nabı´zı´ LILO nescˇetne´ mozˇnosti prˇizpu˚sobenı´ konfigurace individua´lnı´m potrˇeba´m. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı volby a jejich popis budou vysveˇtleny nı´zˇe. ,"+$

#R$")%&

Konfigurace LILO se zapisuje do souboru ; . Pokud instalu;4!) jete LILO poprve´, doporucˇujeme pro konfiguraci pouzˇ´ıt YaST. Doladit konfi#R$""%& guracˇnı´ soubor !" mu˚zˇete pozdeˇji. 99

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe ,+$

4"

#R$)"%&

Soubor ; by meˇl by´t cˇitelny´ pouze pro uzˇivatele , ;4" protozˇe mu˚zˇe obsahovat hesla (viz odst. 3.4.2 na str. 103). Toto standardnı´ nastavenı´ ma´ i SuSE Linux; v prˇ´ıpadeˇ, zˇe si nejste jisti, zadejte prˇ´ıkaz: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÕ Æ ¦4£ رì6ñ6ì6ì¬× Ä ¤"Õ׫5Ü«6£7ÙÕ£ ©5ê

Doporucˇujeme pecˇliveˇ uschovat konfiguracˇnı´ soubor pouzˇity´ prˇi poslednı´ instalaci LILO a vytvorˇit si za´lozˇnı´ kopii prˇed kazˇdou zmeˇnou. Zmeˇny se projevı´ teprve po nainstalova´nı´ (odst. 3.5 na str. 105)! 3.4.1 Struktura souboru !" ,+$

#R$""%&

#$""%&

Soubor ; zacˇ´ına´ odstavcem globa´lnı´ch nastavenı´ (angl. glo;!" bal options section) obsahujı´cı´m vsˇeobecna´ nastavenı´, na´sledovany´m syste´movy´mi sekcemi (angl. image sections) pro jednotlive´ operacˇnı´ syste´my, ktere´ Z, by meˇlo LILO spousˇteˇt. Nova´ syste´mova´ sekce se zava´dı´ volbou .7@ nebo " , | . #R$)"%& ma´ vy´znam pouze Porˇadı´ jednotlivy´ch operacˇnı´ch syste´mu˚ (OS) v " pokud se rucˇneˇ nezvolı´ pozˇadovany´ operacˇnı´ syste´m prˇi startu. Jinak se po ubeˇhnutı´ nastavene´ cˇekacı´ doby automaticky spustı´ prvnı´ OS v seznamu /,  ,4)- (volby @"? a . ). Prˇ´ıklad konfigurace Linuxu a DOSu – vy´pis 3.4.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ. Vy´beˇr prˇi startova´nı´ by meˇl by´t: nove´ a stare´ linuxove´ ja´dro a MS-DOS (nebo /4,2 / A Windows 95) na ; ;)| @ . ,+$ #$""%& V; je komenta´rˇ vsˇe od š do konce rˇa´dky. Pra´zdne´ rˇa´dky, ;!" mezery a komenta´rˇe LILO ignoruje – slouzˇ´ı zde pouze pro zvy´sˇenı´ cˇitelnosti. Nynı´ projdeme krok za krokem nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı rˇa´dky. Dalsˇ´ı volby jsou popsa´ny v odst. 3.4.2 na str. 103. <

Sekce globa´lnı´ch nastavenı´ (charakteristika) –

0!4ÿ ù

0!4Œ/4,2

$", ú

Zarˇ´ızenı´ (device) v jehozˇ prvnı´m sektoru by meˇl by´t nainstalova´n LILO boot sektor. /,2 &4/ ù boot device ú mu ; Á ), diskovy´ ˚ zˇe by´t: disketova´ jednotka ( ; /,2 /0 /,2 / ;)| 3 ), anebo cely´ disk (naprˇ. ; ;)| @ ): poslednı´ oddı´l (naprˇ. ; znamena´ instalaci do MBR. Pokud tato volba chybı´, je LILO nainstalova´no do aktua´lnı´ho korˇenove´ho oddı´lu. 



.!( – ( Urcˇuje, jak se zobrazı´ ☞vy´zva. Implicitneˇ se nezobrazı´ (viz odst. 3.4.2 /, na str. 103, volba @? ), ale doporucˇuje se, pokud LILO spousˇtı´ vı´ce  ,4"- syste´mu˚. Soucˇasneˇ je nutno nastavit volbu . , aby byl mozˇny´ automaticky´ start, pokud nenı´ prˇi vy´zveˇ zˇa´dny´ syste´m zada´n.

–



.

,4)-ÿ

ù

/,*",

%

?

*),

:

-4%/

?7ú

Stanovı´ dobu cˇeka´nı´ na zada´nı´ po zobrazenı´ vy´zvy. Pokud doba cˇeka´nı´ uplyne, pokracˇuje startem prvnı´ho ja´dra v seznamu. Implicitnı´ ce Kf b OP hodnota je nekonecˇno, tj. bude se sta´le cˇekat. Stisk kla´vesy MN zpu˚sobı´ obnovenı´ cˇasove´ rezervy (naprˇ´ıklad prˇi zada´va´nı´ parametru˚ ja´dra, chceme-li se jesˇteˇ na poslednı´ chvı´li podı´vat do manua´lu). 100

3.4. Konfigurace LILO Ç\["£ ©5ê)Ü ª5Å)¨] ©É£ ª6¢)£ŬÖ5Å)£_^^` ÇdÚ¤)¨Åa ¤ ^^`b5«6£ ¢"¨6«¬É Ä Õ ¤"Ü£ © ¢"££¤5ò5×Ø Äë × Æ5Ø5¨ ǁÕ«±Ü ©É ¤5¨6«6¨5Õ Ä ^^`7¥cd ¢"¨6Õé5ª6Ö)ò6× ¢"£6£¤5

× d–Ù Æ5Ø)¨7ÙÓðð6ì î eó ÇÌ ÷ f«6 £ g © ±É£ ª6¢"£ÅdÖ5Å)£±É ¤5¨Åhid ÇÌa ÷ eóÙÈت¢6©"¨]íðð6ð Ç)Õ£R¦"Ö"¨5Õ ¤ ÇÌÅ6Ë)Õ Æ"« Äj lk ¨6« Ä © Äj Ø Ä ©)¨ ë  Ä Õ ÆjÉ Ë"É  ¤ m¦ Ä Õ Æ Ç5«6Ü © Ä ¨Å ¦ Ä É6É ¨  Ä ò5× ¢"£6£ ¤) × 6Å ÄÄ ¤"Ü  © )É Ç ª ë  ¤)¨5 Õ d÷Ö5 Å f ë _ ¨ ^^` Ö5Å5£R¦"Ö5¤ Ö"¨6É6É è"£Åرb ò n5ðð)Ü è5Å6î Ç  Ä £ ¢ Ä Õ b © mÌÆ Ä É«£øÖ5Å)_ £ ^^` ¤"ܦ Ä £ ª5¤6òíì6ì Ç ] Ä é¨¤“íì±É Ä é5ª6©6o M Ø k Çd© Ä g‡É Ä ÉÖ6ªÉ  ¤ ±Ü¦"Ö"«5Ü6ÕÜ ¤ © ø©"¨6É ¤)¨ ë5Ä  ©  Çd©"£ Å K ¦ f6«  © d¤ Ä õ6¤)£ ë høK ¦ pr Ø qÓó6ì õ esø÷©"¨  é t@u ë 5¨dòø©)£Å ¦4¨6« Ç 6©5i \ Ø ^^`b)«£ ¢"¨6«É Ä Õ ¤"Ü£ © Ç\^Ü ©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨ ¢"« Ä Ö"¨Å¤"Ü ¤"Ü£ ©jÕ£ ©5ê"ÜÌ¢ Ä "Ü©É Ü¦ ¨  Ä ò¬× ¢"£6£¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷ Ç^ܦ"Ö"«5Ü6ÕÜ ¤©ø©"¨6É ¤)¨ 5 ë Ä © Å)£6£ ¤±ò¬×Ø Äë × Æ5Ø¢)ö Ç Å5£6£¤£ØØ«øÖ5Å5£ j fØ6Å5£ Ç Å Ä ¨ Ø)Ê6£ ©"« Ë «6¨ ¢ Ä «Ì_ ò ^"Ü ©6ª5õ Ç\^Ü ©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨ ¢"« Ä Ö"¨Å¤"Ü ¤"Ü£ ©jÕ£ ©5ê"Ü Ä ©5Ø"É Çbe ©5Øi^"Ü ©6ª5õÌ¢)£6£¤)¨ ¢)« Ä Ö"¨Å6¤)Ü ¤"Ü£ ©“Õ£ ©5ê"Ü  ܦ ¨  Ä ò¬× ¢"£6£¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷BÙ£«Ø Å)£6£ ¤±ò¬×Ø Äë × Æ5Ø¢)ö Ç Å Ä ¨ Ø)Ê6£ ©"« Ë «6¨ ¢ Ä «Ì_ ò ^"Ü ©6ª5õBÙÓ£6«Ø Çbe ©5i Ø ^"Ü ©6ª5õÌ¢)£6£¤)¨ ¢)« Ä Ö"¨Å6¤)Ü ¤"Ü£ ©“Õ£ ©5ê"

Ü 

Ä ©5Ø"É

Ç\`6Úø¢)£6£¤)¨ ¢)« Ä Ö"¨Å6¤)Ü ¤"Ü£ ©jÕ£ ©5ê"Ü ¬¢ Ä "Ü ©É £¤Æ Ä Å¬ò¬×Ø Äë × Æ5Ø)¨í «6¨ ¢ Ä «Ì_ ò `6Ú «6£6¨ Ø Ä Å±ò±× ¢"£6£¤)×6Õ Æ"¨5Ü ©BÙ¢ ¤)¨ ¢)« Ä ò¬× Ø Äë × Æ6Ø)¨ Ç\`6Úø¢)£6£¤)¨ ¢)« Ä Ö"¨Å6¤)Ü ¤"Ü£ ©jÕ£ ©5ê"

Ü  Ä ©5" Ø É

<

Obsah souboru 3.4.1: Vzorova´ konfigurace ;

,"+$

;4!)

#R$")%&

Linuxova´ sekce Z,ÿ

,%!,

Z,

ùÐ: ! .7@ ú – .7@ Zde je nutno zadat na´zev souboru ja´dra, vcˇetneˇ jeho umı´steˇnı´ v adresa´rˇi. 0!4 2 %-u Veˇtsˇinou to by´va´ ; , prˇ´ıpadneˇ u starsˇ´ıch syste´mu˚ SuSE ; .! 2 %4-u u+ Z, Linux (prˇed verzı´ 6.0) ; .! nebo ; . .7@ 0!,

ÿ

}"%!

–   @  ùü{6. ú ,+$ I#R$""%& ;4!" V ra´mci ; to musı´ by´t jednoznacˇne´, ale jinak zcela liY %41 ). Maxima´lnı´ de´lka je 15 znaku˚. bovolne´ jme´no pro syste´m (naprˇ. Prˇipousˇteˇjı´ se pouze pı´smena, cˇ´ıslice a podtrzˇ´ıtko, zˇa´dne´ mezery ani specia´lnı´ znaky (naprˇ. s ha´cˇky a cˇa´rkami). 0!4 2 %4-u ; .! Implicitnı´ je jme´no souboru s ja´drem (naprˇ. ; ). Zada´nı´m tohoto jme´na volı´te prˇi startu operacˇnı´ syste´m. Prˇi pouzˇ´ıva´nı´ vı´ce 101

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe syste´mu˚ je doporucˇeno pouzˇ´ıvat na´zev operacˇnı´ho syste´mu v message ,!*4* Z, souboru (viz odst. 3.4.2 na na´sledujı´cı´ straneˇ, volba . ). @ 4ÿ

–

4Œ/4,2

ù

$",

ú

/4,2

/

ä

Prˇirˇazuje ja´dru jeho korˇenovy´ oddı´l (naprˇ. ; ;)| @ ), cozˇ se pro jistotu doporucˇuje. Pokud je tato volba vynecha´na, pouzˇije ja´dro v neˇm /,2 uvedeny´ oddı´l. Ktery´ oddı´l to je, lze zobrazit prˇ´ıkazem ù obraz ja´dra ú . <

Jine´ syste´my –



,4ÿ

4 ùŸ(!@   ,  Pomocı´ | |



syste´mu˚ (naprˇ. ; 

/,"ÿ

"% ú

rozezna´va´ LILO startovacı´ oddı´ly jiny´ch operacˇnı´ch /,2 / A ;5| @ ).

t!4"!r Y 

/4,

–  @ ù @ ú Pro natazˇenı´ cizı´ho boot sektoru si LILO prˇedem vytvorˇ´ı ve sve´m mapove´m souboru „pseudo-MBR“. Prˇi startova´nı´ pak spustı´ LILO nejprve tento pseudo MBR a ten potom spousˇtı´ cizı´ boot sektor). Tato volba urcˇuje soubor, ze ktere´ho se bere ko´d pro pseudo MBR. 04 $ %Ÿ#Ó0 Implicitneˇ (a nenı´ du˚vod to meˇnit) je tento soubor ; . ; |!@v Neˇkdy startuje LILO jeden operacˇnı´ syste´m (naprˇ. DOS) z prvnı´ho disku a tı´m pak teprve nastartuje druhy´ operacˇnı´ syste´m r/ 2,ÿ , #  *  ùŸ| 1 o  ú na jine´m disku. Doplnˇkove´ volby .7@)( ÿ , #  *  ùŸ| 1 o  ú umozˇn a ˇ ujı´ jakoby „zameˇnit“ porˇadı´ obou disku˚, ve ktere´m je vidı´ BIOS. Prˇ´ıklad: vy´pis souboru 3.4.2. !*"ä /#0 à Zavadeˇcˇ (angl. loader) slouzˇ´ı pro startova´nı´ OS/2 z druhe´ho disku2 . U nove´ho LILO pocˇ´ınaje verzı´ 20 musı´ by´t u neˇj uvedeny´m zpu˚sobem „zameˇneˇny“ oba disky (jako v prˇ´ıkladu soub. 3.4.2). ÇÌÚ Ö6ª ¤v©_`Ú ª±÷ÌØ5¨6« Æ)£ÌØ"Ü6Éé5ª ÇbwØ Ä ÷) ¨ ]  © føé£ ©5ê" Ü ª5Å)¨5Õ Ä ÉÖ6ªÉ ¤"Ü ¤ Ä « ©m Æ"£¬Ø)£5É£ ë mÆ"£±£Ø6Ø« ª £ ¤Æ Ä ÅÌò±×Ø Äë × Æ5Ø¢í «6¨ ¢ Ä «Ì_ ò `Ú «6£6¨Ø Ä Å±ò±× ¢)£6£¤)×5ÕÆ"¨5Ü ©–Ù ¢ ¦¨ Ö"ÊØ6Å)Ü ë5Ä ò¬ìõ6ó6ì ǺÖ5Å ë  © øÆ5ØB¥x`6Ú6£ ë m ]6É«6£¬ìõ5ó6ì ¤5£ ò¬ìõ6óí ¦¨ Ö"ÊØ6Å)Ü ë5Ä ò¬ìõ6óí ÇøØ6Ū6 Æ h¬Æ5ØBx ¥ `6Ú6£ ë m ]6É«6£¬ìõ5óí ¤5£ ò¬ìõ6ó6ì ¤)¨ ¢"« Ä ò¬×Ø Äë × Æ5Ø¢ Çø÷6Ø Ä é£  © ]ºé"£ ©5ê"

Ü ª5Å)¨5Õ Ä É ÖªÉ ¤"Ü ¤ Ä «  © mÆ)£±Ø5£5É£ ë m Æ"£±£Ø6Ø« ª

Obsah souboru 3.4.2: ; z druhe´ho disku –

 @

0 

,ÿ ù

/,2

$",

,v$

;4!"

#R$""%&

– cˇa´st ty´kajı´cı´ se startova´nı´ DOSu

ú

ù

device ú urcˇuje zdrojove´ zarˇ´ızenı´ (angl. device) pro /tabulku disko,2 / ;5| @ nebo vy´ch oddı´lu˚ zapsany´ch do pseudo MBR (zpravidla ; /,2 *)/ ; ; @ ).

` * y a  a Zavadeˇcˇe (startova´nı´ z z LILO zastarale´. 2

102

6 ) a ` * y9$ a

(startova´nı´ z druhe´ho disku) jsou od verze 20

3.4. Konfigurace LILO 0!,

ÿ

}"%!

–   @  ùü{6. ú Jme´no syste´mu, libovolneˇ zvolene´. Doporucˇuje se neponecha´ vat zde implicitnı´ volbu – pouze device name – protozˇe prˇi startu pak nemusı´ by´t jasne´, o ktery´ syste´m jde. 3.4.2 Dalsˇ´ı konfiguracˇnı´ mozˇnosti (vy´beˇr) V prˇedchozı´m textu jsme probrali pouze hlavnı´ polozˇky v souboru ; #R$")%& . Nynı´ se dosta´va´me k dalsˇ´ım uzˇitecˇny´m nastavenı´m. !)

,+$ ;

Ty volby, ktere´ jsou oznacˇeny jako image option, patrˇ´ı do sekce ty´kajı´cı´ se jednotlivy´ch operacˇnı´ch syste´mu˚. Ostatnı´ patrˇ´ı do sekce globa´lnı´ch nastavenı´ ,"+$ #R$")%& ;4!) v souboru ; . 0 <

@

$ :

-

ÿ (

ù

uy 

€% o

*""-40!" ú

Soubor, do ktere´ho LILO ukla´da´ za´lozˇnı´ kopii (backup) boot sektoru. 0!4 0!4># Implicitneˇ je to ; ; 1414141 , kde 114141 je internı´ cˇ´ıslo zarˇ´ızenı´ instalovane´ho diskove ´ ho oddı ´ lu. Podrobnosti naleznete ve +zdrojovy ´ch -7*5 *6+$ %4%  %Ÿ#$ *), 4" ; ;4! 1!; ;.7@v à à textech ja´dra v ; , funkce (!@ /4,2 s ” . Doporucˇujeme pouzˇ´ıt lehce zapamatovatelne´ jme´no, naprˇ. jako ve vy´sˇe uvedene´m prˇ´ıkladu se jme´ny zarˇ´ızenı´ a zada´nı´m data. Pak jizˇ nepouzˇijete deinstala´tor LILO na prˇ´ıpadne´ obnovenı´ pu˚vodnı´ho stavu (je to stejneˇ nejlepsˇ´ı udeˇlat opatrneˇ rucˇneˇ – viz odst. 3.5 na str. 106). Pokud jizˇ za´lozˇnı´ soubor existuje, LILO nevytvorˇ´ı novou za´lohu! Veˇnujte pozornost tomu, abyste pouzˇili vzˇdy nove´ jme´no souboru. $) <

$6

.!(!@

Tato volba se doporucˇuje, pokud instalujete LILO na disketu. LILO pak cˇte vı´ce sektoru˚ soucˇasneˇ, a tak startuje rychleji. Protozˇe vsˇak tato funkce nenı´ vzˇdy podporova´na, nedoporucˇuje se pro jistotu pouzˇ´ıvat. /

* ÿ *)"-40!ju ‹ u,"% /,2 ) $ ,“& , s v : ù @ o o ” " ú !*)ÿ t7 Š42}Œ * Œu ‹ u,"% t Œ Š /,2 ù F o  @ o o ” F $ %/4,+*)ÿ !", ?!! ùŸ( ú , /v*)ÿ !", | @ ùŸ( ú *),!$5v*)ÿ !), ùŸ( ú

< 0

$",]%4.

0!,7s ú

<

Zde mu˚zˇete pro LILO zadat cˇ´ıslo zarˇ´ızenı´ pro BIOS a geometrii pro adresova´nı´ sektoru˚ jednotlivy´ch disku˚. To je zapotrˇebı´ velice zrˇ´ıdka azˇ na jednu vy´jimku: IDE-SCSI syste´m: Pokud ma´te BIOS umozˇnˇujı´cı´ startova´nı´ SCSI prˇed IDE a chcete toho vyuzˇ´ıt, musı´te LILO informovat o vza´jemne´ za#´$"me ˇ neˇ "%& , disku˚ v BIOSu. To se prova´dı´ za´pisem do globa´lnı´ cˇa´sti v !" jak to popisuje soub. 3.4.3 na na´sledujı´cı´ straneˇ pro syste´m s jednı´m IDE a jednı´m SCSI diskem. 

0

@43

ä

Tato volba obcha´zı´ hranici 1024 cylindru˚ pro LILO. Funguje pouze, podporuje-li to i BIOS. 103

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe Ça{¨ é̪ ¦4£ g©"Ü ¤a^^`ôé£Å Ä é5¤©øÖ|É ¤ª6Ö¬é]× Ø Äë 5 × É Ø)¨±¨Ì×Ø Äë × Æ5Ø5¨ ǺÖ"£ é5ª6Ø jÄÌë `6Ú ª¬÷)¨R@ ¦ v©v©"£ jÄj Ü6Õ ÆjÉ ¤)¨ Å6¤)£ ë ¨6 Õ dÖ"£ |)¨Ø Ø)Ü6Ééò¬×Ø Äë ×6É Ø)¨ ¢Ü£6ÉdòÌìõ6ó6ì Ø)Ü6Ééò¬×Ø Äë × Æ5Ø)¨ ¢Ü£6ÉdòÌìõ6óí

Ú6ÚøØ"Ü6ÉRé jÄ Ö"£ Ù6ÙÙ Ö5Å ë ©dØ"Ü6Éé ±Ø"Ü6Éé jÄ Ö"£ ë Ù6ÙÙÈØ6Ū6 Æ h±Ø"Ü6Éé Ç Ç Ç Ç

Obsah souboru 3.4.3: !" prˇed IDE <



%!,

#R$""%&

¨ g)£ ë f ©‡÷)¨‚Ù6ÙÙ ë ë `6Ú ª~} ¨ g)£ ë f ©÷)¨…Ù6Ù6Ù ë `6Ú ª–Ù

– cˇa´st popisujı´cı´ startovacı´ sekvenci SCSI

 @

Tato volba zpu˚sobı´ prˇi instalaci LILO ulozˇenı´ vesˇkery´ch referencı´ o diskovy´ch sektorech v logicky´ch mı´sto fyzicky´ch adresa´ch. Tı´m se sta´vajı´ neza´visle´ na geometrii disku. Tato volba je pro prˇ´ıpad, kdy LILO prˇi startova´nı´ nerozpozna´ spra´vnou geometrii disku a je zapotrˇebı´ pouze zrˇ´ıdka. %,



Volba ! @ nezarucˇuje odstraneˇnı´ hranice 1024 cylindru˚, danou mozˇ& ,I= -7*5 * , /$ nostmi BIOSu! Blizˇsˇ´ı informace naleznete v " ; ; |!@ ; ; *5/0 $)u  Z  %!, >#  ; ;)| .;": 9vÃ!" Ã! @ | .7 . <

,!*4* .

@

Z,ÿ

ù.

,!**

Z,“*""-0! @

ú

Odkazuje na textovy´ soubor, ktery´ LILO vypı´sˇe na zacˇa´tku startu. Nemeˇl by mı´t vı´ce nezˇ 24 rˇa´dku˚ a da´va´ naprˇ. podrobneˇ jsˇ´ı vysveˇtlenı´ o syste´mech, ktere´ si uzˇivatel mu˚zˇe vybrat. ,*4*

Z,

Pouzˇ´ıva´te-li tuto volbu, sta´va´ se soubor . soucˇa´stı´ startu LILO. Prˇi @ kazˇde´ jeho zmeˇneˇ je proto nutne´ reinstalovat LILO (odst. 3.5 na na´sledujı´cı´ straneˇ)! <

*4*

(@

"/4ÿ 9

ùŸ|

,*

 

ú

Mu˚zˇe by´t na zacˇa´tku v globa´lnı´ sekci nebo take´ v syste´movy´ch sekcı´ch. Uzavı´ra´ prˇ´ıstup k funkcı´m LILO a chra´nı´ heslem startova´nı´ syste´mu. Po #$""%& konfiguraci spusˇteˇnı´m LILO je vhodne´ toto heslo zase z !" od4" stranit, aby ho zde nikdo nemohl prˇecˇ´ıst v textove´ podobeˇ . Jako mu˚zˇete kdykoliv zadat nove´ heslo pro LILO (nezapomenˇte potom LILO reinstalovat . . . a opeˇ t,!*5smazat jeho textovou podobu). Doporucˇujeme  $5,/ take´ nastavit volbu . Jinak je mozˇne´ spustit parametrem #$""%& prˇ´ımo shell. Dalsˇ´ı podrobnosti uva´dı´ manua´lova´ stra´nka pro !" % #R$""%& !" (.7@ ). ,

<

@

/r)%

"?

Tato volba sdeˇluje ja´dru, aby se korˇenovy´ oddı´l prˇipojil pouze pro cˇtenı´ (angl. read only), cozˇ se neˇkdy hodı´ prˇi startova´nı´ linuxove´ho syste´mu. Pokud je tato volba/vypus ˇteˇna, pouz ˇ´ıva´ ja´dro volbu implicitnı´. Mu˚zˇete ji ,"2…r ,"%!, Z, E ùÐ: !.7@ ú . Pouzˇ´ıva´ se u instalacˇnı´ho zobrazit prˇ´ıkazem ja´dra a u noveˇ prˇelozˇene´ho ja´dra, jinak se tato volba norma´lneˇ nepouzˇ´ıva´. <

104

/4,

@?

ÿ ù

/,!*",

% ?

*", :

-%/

?7ú

3.5. Instalace a odinstalova´nı´ LILO /,

Volba @? uda´va´ cˇas, jak dlouho cˇeka´ LILO, nezˇ spustı´ prvnı´ OS ze sve´ho seznamu. Implicitnı´ (angl. default) je Á , tj. zˇa´dna´ cˇekacı´ doba. Pokud   /, nenı´ zada´n ( ´ cˇinku. .( , je volba @? bez u 2Z

<

@

ÿ

ù.7

/

ú

%!

Volı´ VGA mo´d prˇi startu. Platne´ hodnoty jsou * (pro 80x50) nebo @ : (zeptat se prˇi startova´nı´). <

@)(4(

,"%/ÿ

ùŸ(!@



@.

,4

.7@4

,

(pro 80x25), 1



?vú

Volby pro linuxove´ ja´dro, umozˇnˇujı´cı´ prˇeda´nı´ parametru˚ ja´dra a hard,"%/ warovy´ch komponent. Ja´dro nejdrˇ´ıve zpracuje rˇa´dek @"(( , potom   ( .!( . Pokud je tenty´zˇ u ´ daj zada ´ n i z vy ´zvy, ma ´ potom pr ˇednost. ,"%/4ÿ L $5/4ÿ A L Prˇ´ıklad: @"(4( . Á13ÁÁzH Á

3.5 Instalace a odinstalova´nı´ LILO Prˇi nove´ instalaci Linuxu prova´dı´ YaST uzˇivatele interaktivneˇ vsˇemi kroky. Rucˇnı´ za´sahy do instalace LILO nejsou trˇeba. Zde budeme vycha´zet z toho, zˇe LILO bude integrova´no do dosavadnı´ho syste´mu. Instalace zavadeˇcˇe je hluboky´ za´sah do syste´mu, a proto je i choulostivy´. Prˇed instalacı´ LILO se v kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ prˇesveˇdcˇte, zˇe doka´zˇete nastartovat Linux, prˇ´ıpadneˇ i ostatnı´ syste´my z diskety! Rovneˇzˇ nezapomenˇte mı´t po ruce fdisk na disketeˇ, ze ktere´ se da´ nastartovat. Instalace po zmeˇneˇ konfigurace Pokud se zmeˇnı´ neˇktere´ z komponent LILO (odst. 3.3 na str. 98) nebo bude ,v$ #R$""%& ;4!" modifikova´ na jejich konfigurace v ; , musı´te LILO reinstalovat. To se deˇla´ spusˇteˇnı´m programu LILO ve funkci instala´toru mapove´ho souboru: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇÌ×5É ¢Ü©"×6«5Ü«£

Tı´m LILO ulozˇ´ı za´lohu cı´love´ho boot sektoru, zapı´sˇe do neˇj „prvnı´ stupenˇ“ a vytvorˇ´ı novy´ mapovy´ soubor (viz odst. 3.3 na str. 98). Da´le ohla´sı´ vsˇechny nainstalovane´ syste´my – naprˇ. v nasˇ´ı vzorove´ konfiguraci (viz vy´pis 3.5.1):

€ € €

ØØ Ä Øb^"Ü ©6ª5õ"Û Ø Ø Ä b  Ø ^"Ü ©6ª5õBÙÓ£6«Ø Ø Ø Ä b  Ø `6Ú

Vy´stup na obrazovku 3.5.1: Zpra´vy LILO po zmeˇneˇ konfigurace Po instalaci se pocˇ´ıtacˇ znovu spustı´ prˇ´ıkazem: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇøÅ Ä ¢"££¤‡ÊÅÌ©"£ è

Pote´ co BIOS provede svu˚j syste´movy´ test, uvidı´te LILO a jeho vy´zvu, kde _ `a OP zobrazı´ seznam mu˚zˇete zadat parametry a vybrat boot image. Kla´vesa MNp vsˇech nainstalovany´ch syste´mu˚. 105

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe Instalace po prˇekladu ja´dra Pokud chcete zahrnout noveˇ prˇelozˇene´ ja´dro do LILO, ma´te kromeˇ rucˇnı´ instalace jesˇteˇ pohodlneˇ jsˇ´ı mozˇnost: 0u  ,& , V G@: 0!" je " , ktery´ automaticky prˇejmenuje dosavadnı´ 2 cı´l jme %4-´u nem 2 %4-u 04 2 %4-uX# / ; %- .7u ! ; .!  , pak ulozˇ´ı ja´0!dro (drˇ´ıve ; .! ) na ; 4 ; 2 ; ; .! a reinstaluje LILO. To se uskutecˇnı´ prˇ´ıkazem: Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó× ªÉ Å)×6É Å"Õ×6«6Ü ©6ª5õ]Çô¦4¨ é Ä

¢5÷)«5Ü«6£

, 0u+ “ Z, namı´sto obvykle´ ho cı´le .7@: , kdy se ja´dro pouze prˇekla´da´. Musı´te .7@ ,"+$ #R$")%& si na to prˇedem prˇipravit ; a sta´vajı´cı´ ja´dro musı´ by´t ulozˇeno ;4!) 0! 2 %4-u ,+$ I#R$""%& v souboru ; . Do ; uvedete nove´ a pro jistotu ; .7! ;4!"

i stare´ ja´dro podobneˇ jako ukazuje soub. 3.4.1 na str. 101. Z promptu LILO mu˚zˇete pak spustit ktere´koliv z teˇchto jader. To je bezpecˇneˇjsˇ´ı, protozˇe mu˚zˇete jesˇteˇ spustit stare´ ja´dro, pokud selzˇe nove´. Jak odstranit LILO Odstraneˇnı´ zavadeˇcˇe je hluboky´ za´sah do syste´mu, a proto je i choulostivy´. Prˇed odinstalova´nı´m LILO se v kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ prˇesveˇdcˇte, zˇe doka´zˇete nastartovat Linux, prˇ´ıpadneˇ i ostatnı´ syste´my z diskety! Dostali byste se jinak do neprˇ´ıjemne´ situace, kdy byste nemeˇli mı´t prˇ´ıstup k operacˇnı´m syste´mu˚m na disku. Zavadeˇcˇ se odstranı´ tak, zˇe se do dane´ho boot sektoru vra´tı´ jeho pu˚vodnı´ obsah. V Linuxu to nenı´ proble´m, pokud ma´te ulozˇenu za´lohu (viz odst. 3.4.2 0 $ na str. 103, volba @ : ( ). Za´loha boot sektoru nenı´ platna´, pokud se v prˇ´ıslusˇne´m diskove´m oddı´lu zmeˇnil typ souborove´ ho syste´mu. Rovneˇzˇ v dosovy´ch oddı´lech je po naforma´tova´nı´ disku boot sektor neplatny´. Tabulka diskovy´ch oddı´lu˚ v za´loze MBR je rovneˇzˇ neplatna´, kdyzˇ mezitı´m zmeˇnı´te rozdeˇlenı´ oddı´lu˚ na disku. Takove´ za´lohy prˇedstavujı´ „cˇasovane´ bomby“ a okamzˇiteˇ je proto smazˇte! Nahra´t zpeˇt zastaralou za´lohu do teˇchto syste´movy´ch sektoru˚ je jisty´ zpu˚sob, jak prˇijı´t o data! Nejjednodusˇsˇ´ı je obnovit dosovy´, windowsovy´ nebo OS/2 MBR. Deˇla´ se to dosovy´m prˇ´ıkazem (dostupny´m od verze DOSu 5.0):

7¥ç6ædê6Ø)Ü6Éé]× d

resp. v OS/2 prˇ´ıkazem:

7¥ç6ædê6Ø)Ü6Éé]× ©

Ä è ¦"¢5Å

Tyto prˇ´ıkazy zapisujı´ zpa´tky do MBR jenom prvnı´ch 446 bytu˚ boot ko´du a necha´vajı´ existujı´cı´ tabulku diskovy´ch oddı´lu˚ netknutou. Pozor, pokud je v MBR (odst. 3.1 na str. 95) sˇpatne´ „magicke´ cˇ´ıslo“, pak se tabulka vynuluje! Da´le nezapomenˇte oznacˇit programem fdisk tento startovacı´ oddı´l opeˇt jako aktivnı´ (angl. bootable). Dosove´, windowsove´ a OS/2 rutiny v MBR to vyzˇadujı´! 106

3.6. Vytvorˇenı´ startovacı´ diskety pro Linux Pro obnovenı´ udeˇlejte nejdrˇ´ıve novou za´lohu sektoru LILO – jistota je jistota. Pak zkontrolujte nejme´neˇ dvakra´t, zda je va´sˇ za´lozˇnı´ soubor ten pravy´, a zda ma´ prˇesneˇ 512 bytu˚. Pak ho nahrajte zpeˇt. Toto cele´ se deˇla´ na´sledujı´cı´mi &4ÿ &ÿ prˇ´ıkazy (nesplet’te si a !!): <

Kdyzˇ je LILO v oddı´lu yyyy (naprˇ. hda1, hda2,. . . ):

<

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇÌØ6ØÜ ê5ò5×Ø Äë ×Ë6Ë6ËËj£ ê5ò© Ä è)Êê"Ü« Ä ¢É òsíe±Õ£ ª6©5¤5òí Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇÌØ6ØÜ ê5ò¢"¨5ÕRé5ª6Ö"ÊØ5¨¤ Ä £ê5ò5×Ø Äë ×Ë6ËË6Ë

Kdyzˇ je LILO v MBR disku zzz (naprˇ. hda, sda):

¢ Éòsíe±Õ£ ª6©5¤5òí Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇÌØ6ØÜ ê5ò5×Ø Äë ×÷6÷6÷]£ê6ò© Ä è"Ê ê"Ü« Ä   ¨ 6 Å  ¤ B Æ Ô ¥ Ì Ç 6 Ø  Ø Ü 5 ê  ò " ¢ 5 ¨ R Õ 5 é 6 ª " Ö 5 Ê  É

£ 6 ª " ¢  £ j Å  £ 5 ê 6 ò  × Ø × ÷6÷6÷±¢Éòîî5ñÕ£ ª©5¤5òí Ä Äë

Poslednı´ prˇ´ıkaz je „opatrny´“ a nic nezapisuje do tabulky diskovy´ch oddı´lu˚. Nezapomenˇte oznacˇit programem fdisk tento startovacı´ oddı´l opeˇt jako aktivnı´ (angl. bootable). Uveˇdomte si, zˇe za´lohova´nı´ boot sektoru je rychle´! Doporucˇujeme je cˇasto pouzˇ´ıvat.

3.6 Vytvorˇenı´ startovacı´ diskety pro Linux Linuxova´ startovacı´ disketa obsahuje jedno cˇi vı´ce linuxovy´ch jader. Slouzˇ´ı k tomu, aby bylo mozˇne´ spustit Linux na disku i tehdy, kdyzˇ ho nenı´ mozˇne´ nastartovat prˇ´ımo (naprˇ. prˇepsany´ MBR, sˇpatneˇ nakonfigurovany´ zavadeˇcˇ, chyba prˇi instalaci LILO). Tato disketa nahraje pouze ja´dro. Vsˇechno ostatnı´ (init, startovacı´ skripty, du˚lezˇite´ syste´move´ programy) jizˇ obsahuje nainstalovany´ syste´m na disku. Prˇirˇazenı´ startovacı´ diskety k nainstalovane´mu syste´mu je zajisˇteˇno tı´m, zˇe ja´dro z diskety ma´ nastaven hledany´ diskovy´ oddı´l jako korˇenove´ zarˇ´ızenı´ (angl. root device). Nezameˇnˇujte to vsˇak se startovacı´ disketou SuSE pro instalace a nale´have´ prˇ´ıpady, kterou mu ˚ zˇete vytvorˇit kdykoliv zkopı´rova´nı´m vhodne´ ho obrazu / * * : na prvnı´m CD SuSE na disketu. ja´dra z adresa´rˇe ; Startovacı´ disketa bez LILO V norma´lnı´m prˇ´ıpadeˇ, kdy je podpora prˇ´ıslusˇne´ho diskove´ho rˇadicˇe prˇelozˇena v ja´dru – tzv. „monoliticke´“ ja´dro, nepotrˇebujete prˇi startu zˇa´dnou prˇ´ıkazovou rˇa´dku pro LILO s dodatecˇny´mi parametry pro ja´dro. Proto je nejjednodusˇsˇ´ı vytvorˇit startovacı´ disketu tak, zˇe nahrajete aktua´lnı´ ja´dro na cˇistou disketu a pokud to uzˇ nebylo udeˇla´no drˇ´ıve, spra´vneˇ nastavı´te korˇenove´ zarˇ´ızenı´: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇÌ×5É ¢Ü©"× ¢"¨Ø¢"«6£5ÕéÉ‡Ê ë ×Ø Äë × ê6Ø5ì“íRî6î6ì Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇøØ6Ø‡Ü ê6ò ë ¨5É  Ä j ¨Ø6Å5£‡£ ê5ò5×Ø Äë ×ê6Ø5쬢É òíó é Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇøÅ6Ø Äë × Ø Äë ×êØ5ì ë ¨5É  é£Å Ä ©)£ ë Ë  £ Ø6Ø"Ü« Ê d×Ø Äë ×ê6Ø5ì“í Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇøÅ6Ø Äë 

Prvnı´ prˇ´ıkaz kontroluje sˇpatne´ bloky na disketeˇ (obvykle 1 blok = 1 kB). Poslednı´ prˇ´ıkaz zajisˇt’uje, zˇe ja´dro nejdrˇ´ıve prˇipojı´ korˇenovy´ oddı´l pouze pro cˇtenı´ (jak se ocˇeka´va´ a jak se na to spole´hajı´ startovacı´ skripty). 107

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe Startovacı´ disketa s LILO Mu˚zˇete take´ vytvorˇit bohatsˇ´ı startovacı´ disketu s pozdravem, vy´zvou, parametry ja´dra atd., kam se prˇesune kompletnı´ startovacı´ blok LILO (viz odst. 3.3 % na str. 98). K tomu potrˇebuje tato disketa souborovy´ syste´m, nejle´pe .8 1 : <

Vytvorˇte na nove´ pra´zdne´ disketeˇ minixovy´ souborovy´ syste´m a prˇipojte % disketu na ;. prˇ´ıkazem: Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬ×5É ¢"Ü ©"×R¦)é5ê"É+Ù ¦Ü©Ü õjÊ5ÕÌ×Ø Äë ×ê6Ø5ì“íî6î5ì Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇ¬× ¢Ü©"×R¦4£ ª©5¤]×Ø Äë × ê6Ø5ì×R¦"©6¤

0!4"

<

0!4">#0

; Potom zkopı´rujte na disketu soubory ja´dra a LILO soubor ; . % ,!*4* Z, Volitelneˇ take´ mu˚zˇete vytvorˇit soubor ;. ;. @ pro pozdrav. #R$")%& % < Vytvorˇte soubor !) v ;. . Nezapomenˇte ho upravit pro sve´ potrˇeby (spra´vny´ na´zev ja´dra atd.). Viz te´zˇ prˇ´ıklad soub. 3.6.1. <

ǂ^^`ÌÊôé£ ©6ê"Ü ª5Å5¨] ©É£ ª¢"£Å]É ¤)¨ Å6¤)£ ë ¨6ÕdØ"Ü6Éé Ä ¤6Ë Çbw5 ¨ ]f ¤ Ä M é )«£  ¢ f6«  © ±É Ä éÕ Ä ^^` ¢)£6£¤5ò5× Ø Äë ×êØ5ì Ç ©É ¤)¨6«¨] ©Õ«+¥ÈØ"Ü6Éé Ä ¤)¨ Z Ü©É ¤)¨6««ò5×R¦"©6¤)× ¢"£6£ ¤BÙ¢ ǬÚ¨R¦4£ ÷ | Äj @ ¦ va^^` ¦¨ Ö)ò5×R¦)©5¤)×R¦4¨ Ö Ç¬¨ ¦4¨ ևÉ£ ª6¢"£Ŭ©)¨dØ"Ü6Éé Ä ¤ª„ƒ ¦ Ä É6É ¨  Ä ò5×R¦"©6¤)×R¦ Ä ÉÉ ¨  Ä Ç ë £6«5Ü ¤ Ä «  © m Ö6Å)£R¦"Ö5¤ ¤)ܦ Ä £ ª6¤5òíì6ì Ç … Ä  i é f  © ø©)¨ºÖ5Å)£¦"Ö5¤B¥ íì±É Ç ë )¨dòº©"£Å ¦4¨« Ç ["£ © Ä _ ‚ Õ )«6£  ¢ f6«  © ±É Ä éÕ Ä ^'^` Ç Ç w5 b ¨ ]f ¤ Ä é]ʬ«6Ü ©6ª5õ)£ ë h]É ¤)¨Å¤)£ ë ¨5 Õ ¬£Ø6 Ø « ܦ4 ¨  Ä ò±×R¦"©5¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷ ÇÌØ Ä ê)¨ ª"«¤ Å)££¤±ò±×Ø Äë

× "¨6É  d"£6£ ¤   Äë Ü6Õ Ä ÇÌÅ)£6£¤dÖ"¨Å6¤"Ü ¤"Ü£ ©±Æ Ä Å Ä ƒ «6¨ ¢ Ä «Ìò±«6Ü ©6ª5õ Ç ["£ © Ä ÕÌÊÌ«5Ü©6ª5õ)£ ë h]É ¤)¨Å6¤5£ ë ¨5 ‚ Õ ±£Ø Ø « Ç Ç †f5É« Ä Øª j dØ5¨6 ‚ «  j fØ6Å)¨7¥

Obsah souboru 3.6.1: !" <

%

#R$""%&

pro startovacı´ disketu

/

I#R$""%&

Pokud pouzˇijete , zahrnˇte to prosı´m take´ do souboru !" #R$)"%& < Instalujte LILO pomocı´ tohoto konfiguracˇnı´ho souboru " :

.

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔǬ×5É ¢"Ü ©"×6«5Ü«6£Ê¬×R¦)©5¤)×6«5Ü«6£7وÕ£ ©5ê

<

Odpojte („umount“) disketu, hotovo! Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇ¬× ¢Ü©"× ª ¦4£ ª6©5¤]×R¦"©5¤

<

Nezapomenˇte zkontrolovat tuto startovacı´ disketu prˇi dalsˇ´ım startu syste´mu, zda je skutecˇneˇ funkcˇnı´.

3.7 Vzorove´ konfigurace Pokud je nainstalova´n v pocˇ´ıtacˇi pouze Linux, nic nenı´ trˇeba deˇlat, protozˇe vsˇechno potrˇebne´ uzˇ udeˇlal YaST. Zde se budeme veˇnovat neˇktery´m vzorovy´m konfiguracı´m pro vı´ce sys-+*5 * , /4!$   ; |@ ; ;)| 9 ; te ´ mu˚. %Dalsˇ´ı informace najdete v dokumentech ; ,)% Y %- ¹³#ˆZ4u ;.8 "; 1 . 108

3.7. Vzorove´ konfigurace 3.7.1 DOS/Windows 95/98 a Linux

‡ Prˇedpoklad: DOS/Windows 95/98 i Linux vyzˇadujı´ pro starsˇ´ı BIOS prima´rnı´ diskovy´ oddı´l pod hranicı´ 1024 cylindru˚ (viz na str. 98). Linuxovy´ startovacı´ oddı´l mu˚zˇe by´t i logicky´ oddı´l, pokud zde lezˇ´ı pod touto hranicı´. Konfigurace pro tento prˇ´ıpad byla uvedena v soub. 3.4.1 na str. 101 – pouze 4  , Z, , .7@ a | . LILO se nainstaluje je trˇeba prˇizpu˚sobit nastavenı´ pro # / Y %4do MBR. Samozrˇejmeˇ vynecha´te cˇa´st 1  , pokud zˇa´dne´ stare´ ja´dro nema´te. ,"+$

#R$")%&

Ulozˇte ; a prˇesveˇdcˇte se, zˇe ma´te linuxovou startovacı´ dis;4!) ketu! Pra´veˇ Windows 95/98 „cizı´“ MBR jednodusˇe prˇepı´sˇou. Pokud potom spustı´te syste´m ze startovacı´ diskety, snadno opravı´te prˇepsany´ MBR prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇÌ×5É ¢Ü©"×6«5Ü«£

3.7.2 Windows NT a Linux na jednom disku 1. Varianta: pouzˇ´ıt pro startova´nı´ NT zavadeˇcˇ. Ten umı´ spousˇteˇt kromeˇ boot sektoru˚ take´ image soubory. Na´sledujı´cı´ kroky prˇipravı´ vsˇe pro prˇa´telske´ souzˇitı´ Linuxu a Windows NT: <

Instalace NT. <

Prˇipravte diskovy´ oddı´l nebo disketu se souborovy´m syste´mem, kde mu˚zˇe Linux zapisovat a NT cˇ´ıst, naprˇ. FAT. /,2

<

<

Instalujte Linux jako „obycˇejneˇ“ (korˇenovy´ oddı´l bude naprˇ. v ; ; *5/ /!* @43 ). Prˇipojte zarˇ´ızenı´ FAT (naprˇ. ; @ ). Obecne´ informace o prˇipojova´nı´ viz odst. 18.11.2 na str. 414. /,2

Nainstalujte LILO do linuxove´ho korˇenove´ho oddı´lu (rovneˇzˇ ; ; *5/ /4,2 *)/ @43 ), nikoli do MBR ( ; ; @ )! Ma´te sta´le mozˇnost konfigurovat #R$")%& vy´beˇr jader pro LILO. Prˇ´ıklad pro !) viz soub. 3.7.1.

Ç\["£ ©5ê)Ü ª5Å)¨] ©É£ ª6¢)£Åa^^`+¥ Ç

Å)£6£ ¤£Ø6Ø«±×Ø  Ä ë ×6É Ø)¨ö ¢6ª5Ø Ä É Ö6ªÉ ¤"Ü ¤ Ä «  © h

ÇdÚ¤)¨Åa ¤ ^^`b5«6£ ¢"¨6«¬É Ä Õ ¤"Ü£ © ¢"££¤5ò5×Ø Äë ×5É Ø5¨ö ÇZ©É ¤)¨6«¨] ©±Õ« ¢"¨6Õé5ª6Ö)ò6× ¢"£6£¤5× ¢"£6£¤ÙˆÉ Ø)¨ö7ÙÓð6ó6ìîeó“Çiwf6«6£ Æ"¨dÖt ë £Ø© Æ"£ Çø¢)£6£¤‡É Ä é)¤)£Åª Ö5Å5£R¦"Ö5¤ ¤"ܦ Ä £ ª5¤6òíì6ì Ç ] Ä é¨¤Ì©"¨ºÖ5Å)£R¦"Ö6¤B¥ íì M Çd©"£ Å K ¦ f6«  © ±É ¤)¨ ë ë 5¨dòø©)£Å ¦4¨6« Ç 6©5i \ Ø ^^`b)«£ ¢"¨6«É Ä Õ ¤"Ü£ © Ç ^Ü ©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨ ¢"« Ä Ö"¨Å¤"Ü ¤"Ü£ ©jÕ£ ©5ê" \ Ü Ì¢ Ä "Ü©É Ü¦ ¨  Ä ò¬× ¢"£6£¤5× ë ¦4«5Ü©6ª5÷ Ç Ø Ä ê)¨ ª)«¤]ܦ4 ¨  Ä ¤)£ø¢"££¤ Å)£6£ ¤±ò¬×Ø Äë ×5É Ø5¨ö Ç ÷6Ø Ä Å)££¤£Ø6 Ø « «6¨ ¢ Ä «Ì_ ò ^"Ü ©6ª5õ Ç ^Ü ©6ª6õ¬¢"£6£¤)¨ ¢"« Ä Ö"¨Å¤"Ü ¤"Ü£ ©jÕ£ ©5ê" \ Ü  Ä ©5Ø"É

Obsah souboru 3.7.1: Soubor " ve´ho oddı´lu

#R$)"%&

pro startova´nı´ linuxove´ho korˇeno-

109

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe < Zkopı´rujte boot sektory LILO tam, kde je NT mohou najı´t,  `  e 6‰ˆŠ$'$ôKf'‹ + $ %& +
$ `'2 f'‹ + $ 
` + a  
  S!* a
‹ /Ñ:, R'* '‹ Ñ

naprˇ.

Tento krok, stejneˇ jako na´sledujı´cı´, musı´ by´t zopakova´ n po kazˇde´ aktualizaci ja´dra! 04+*",

< <

Nastartujte NT. Zkopı´rujte soubor NT syste´mu (pokud tam jesˇteˇ nenı´). Doplnˇte na konec souboru <

@6Œ a  


 S!*‹Ž!6!*Ž

0!4>#

%

:

#

!

%

do hlavnı´ho adresa´rˇe

na´sledujı´cı´:

Prˇi prˇ´ısˇtı´m startu by meˇl by´t – pokud je vsˇe v porˇa´dku – proveden odpovı´dajı´cı´ za´pis do NT zavadeˇcˇe!

2. Dalsˇ´ı varianta, ale ne vzˇdy mozˇna´, je instalovat LILO do MBR a prˇesveˇdcˇit Windows NT, zˇe je to DOS (jako v prˇedchozı´m prˇ´ıkladu). U nove´ verze NT to ale nefunguje – zda´ se, zˇe v MBR se nacha´zı´ nedokumentovana´ =r sekvence, se kterou LILO zatı´m nepocˇ´ıta´ ” Windows NT (3.5* a 4.0) nerozeznajı´ Linuxem pouzˇ´ıvane´ typy (83 a 85) diskovy´ch oddı´lu˚! Dejte pozor na to, aby zˇa´dny´ program NT „neopravil“ tabulku diskovy´ch oddı´lu˚ – mu˚zˇete prˇijı´t o data! Meˇjte uschova´ny za´lozˇnı´ diskety s LILO MBR.

3.8 Proble´my s LILO Neˇkolik pokynu˚ Pro zacˇa´tek neˇkolik jednoduchy´ch pokynu˚, jak se vyhnout proble´mu˚m s LILO (prˇejato z uzˇivatelske´ prˇ´ırucˇky LILO): < <

Zachovejte klid. Pokud neˇco nefunguje, zkuste najı´t chybu a jejı´ prˇ´ıcˇinu, zkontrolujte diagno´zu a zacˇneˇte s na´pravou. Meˇjte sta´le prˇipravenou aktua´lnı´ a vyzkousˇenou „startovacı´ disketu“. SuSE Linux obsahuje samostatny´ za´chranny´ syste´m, se ktery´m se opeˇt dostanete do vsˇech linuxovy´ch oddı´lu˚. Obsahuje te´zˇ na´stroje, ktery´mi je mozˇne´ opravit veˇtsˇinu proble´mu˚. < ˇ Cteˇte dokumentaci, zejme´na pokud se syste´m nechova´ podle vasˇich prˇedstav. <

Prˇed kazˇdy´m pouzˇitı´m mapove´ho instala´toru ( ; ,v$ #R$""%& ;4!" pecˇliveˇ konfiguracˇnı´ soubor ; . *60

<



%

;4!)



) zkontrolujte

;4!" Spust’te ; pokazˇde´, kdyzˇ se zmeˇnı´ neˇjaka´ cˇa´st v ; $)"%& nebo ve startovacı´m bloku LILO. <

,+$

;4"

#

Prˇi pouzˇ´ıva´nı´ velky´ch disku˚ nebo vı´ce disku˚ soucˇasneˇ nezapomenˇte na mozˇne´ potı´zˇe s hranicı´ 1024 cylindru˚! <

110

%

*60

Vyzkousˇejte volbu !

%!,

@



zapnout a vypnout (veˇtsˇinou je lepsˇ´ı vypnuta´ ).

3.8. Proble´my s LILO 3.8.1 LILO – chybova´ hla´sˇenı´ Ko´d zavadeˇcˇe LILO se skla´da´ ze dvou cˇa´stı´: prvnı´ho stupneˇ v boot sektoru 0!4 0!4X#0 a druhe´ho stupneˇ v souboru 0!; 4 ; . Prˇi instalaci LILO se vytvorˇ´ı mapovy´ soubor (standardneˇ ; ;.7@"( ), kde najde LILO potrˇebne´ ukazatele (adresy sektoru˚) na jednotlive´ operacˇnı´ syste´my (linuxove´ ja´dro atd.), z nichzˇ jeden pak spustı´.  Y  Y



Kdyzˇ se nahraje LILO, objevı´ se slovo F . Kazˇde´ pı´smeno tohoto slova (tj. L, I, L, O) znamena´ urcˇitou fa´zi startu. Pokud nenı´ mozˇne´ spustit LILO, podle vy´stupu pozna´te, kam azˇ to fungovalo: (nic) Nenahra´la se zˇa´dna´ cˇa´st LILO. Bud’ nenı´ LILO vu˚bec nainstalovane´, nebo nebyl spusˇteˇn oddı´l s boot sektorem LILO.  Y  error ‘:‘‘ „Prvnı´ stupenˇ“ je nahra´n a spusˇteˇn, ale nemu˚zˇe se nahra´t druhy´ 0!4" 0!4">#0 ; stupenˇ ( ; ). To by´va´ fyzickou chybou startovacı´ho zarˇ´ızenı´ (boot device) nebo neodpovı´dajı´cı´ geometriı´ disku.  Y – Druhy´ stupenˇ se nahra´l, ale neda´ se spustit. To bude kvu˚li neodpovı´da0!4" 0!4">#0 jı´cı´ geometrii disku nebo zmeˇnou ; bez reinstalace LILO. ;  Y  Y  Druhy´ stupenˇ LILO se spustil, ale nenı´ mozˇne´ nahra´t potrˇebna´ data (ukazatele ap.) z mapove´ho souboru. Jedna´ se veˇtsˇinou o posˇkozene´ startovacı´ me´dium nebo jeho neodpovı´dajı´cı´ geometrii (necˇitelna´ stopa).  Y  Y ¸³ Druhy´ stupenˇ se nahra´l na nespra´vnou adresu v pameˇti. To0!4by ´va´  ; obvykle drobnou odchylkou v geometrii disku nebo zmeˇnou ; 04>#0 bez reinstalace.  Y  Y r³ „The descriptor table is corrupt.“ Mu˚zˇe to by´t neplatny´ mapovy´ 0!4 soubor nebo opeˇt neprˇ´ıpustna´ geometrie disku, prˇ´ıpadneˇ zmeˇna ; ; 04>#0 bez reinstalace LILO.  Y  Y  F Vsˇechny soucˇa´sti LILO se u´speˇsˇneˇ nahra´ly. Jak odstranit chybu Veˇtsˇina prˇ´ıcˇin nespra´vne´ geometrie nespocˇ´ıva´ ve fyzicke´m posˇkozenı´ disku nebo neplatny´ch tabulka´ch diskovy´ch oddı´lu˚, ale v chyba´ch v instalaci LILO: Prˇi jejich odstranˇova´nı´ se drzˇte na´sledujı´cı´ch trˇech doporucˇenı´: 1. Zkontrolujte u starsˇ´ıch verzı´ BIOSu, zda LILO skutecˇneˇ vidı´ pod hranicı´ 0!4" a startovacı´ sektor, 1024 cylindru˚ linuxove´ ja´dro, obsah adresa´rˇu˚ ; ve ktere´m je spousˇteˇcı´ sekvence pro LILO. K4  ). Nezdrzˇ´ı to 2. Prˇeinstalujte LILO prˇ´ıkazem !" (jakozˇte uzˇivetel a mu˚zˇete to libovolneˇ opakovat. Za´rovenˇ dostanete diagnosticky´ vy´pis, pokud zvy´sˇ´ıte u´rovenˇ podrobnosti zpra´v (angl. verbosity): Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇÌ«5Ü«6£±Ê ë

Ê ë

Ê ë

æ6× ¢"££¤)×6«5Ü«6£7Ù«6£ ’eæ6× ¢"£6£ ¤)×6«5Ü«£7Ù«6£  Ä Å6Å 0!4"

#

Pokud pouzˇijete shora uvedeny´ prˇ´ıkaz, najdete soubor ; ;4!" Z,4 0!4  prˇi platne´ konfiguraci pra´zdny´. V diagnosticke´m vy´pisu ; ; # Z "  se dozvı´te, kde vidı´ LILO sve´ soubory, ktere´ soubory zarˇ´ızenı´ vidı´ jako sve´ disky a dalsˇ´ı. 3. Proveˇrˇit konzistenci a geometrii disku˚. jedna´ se o cˇtyrˇi u´rovneˇ: 111

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe (a) Geometrie, kterou LILO pouzˇije (viz shora uvedeny´ diagnosticky´ vy´/ * #R$")%& pis). Da´ se ovlivnit u´dajem ; viz str. na : v souboru !) str. 103 (b) Geometrie, kterou rozpozna´ linuxove´ ja´dro. Viz hla´sˇenı´ prˇi startu 2  Z 0!4X# *6Z / ,!*5Z ( ; @ ;4 ; . nebo vy´stup prˇ´ıkazu . ). Da´ se ovlivnit parametry ja´dra; viz odst. 13.3.2 na str. 315. &4/

*

r

:  . (c) Geometrie na za´kladeˇ tabulky oddı ´lu˚. Viz vy´stup prˇ´ıkazu &4/ * Da´ se ovlivnit prˇ´ıkazy programu : (pouze pro experty). Bud’te prˇi tom opatrnı´ a vsˇechno si za´lohujte!

(d) Geometrie, kterou rozpozna´ BIOS. S tou se setka´ LILO prˇi startu a bude s nı´ pracovat. Viz nastavenı´ pro va´sˇ BIOS, prˇ´ıpadneˇ nastavenı´ na rˇadicˇi SCSI. Prˇi nekonzistenci postupujte cestou nejmensˇ´ıho odporu. Pouzˇijte prˇitom na´sledujı´cı´ informace: ,+$

<

#R$)"%&

Soubor ; ;4" &/ * r < :  (rozdeˇleˇnı´ disku) Vy´stup prˇ´ıkazu < Vy´sˇe uvedene´ diagnosticke´ vy´pisy < Nastavenı´ BIOSu poprˇ. SCSI-BIOSu ty´kajı´cı´ se disku˚ 3.8.2 Hranice 1024 cylindru˚ Jak uzˇ bylo uvedeno na str. 98, pro starsˇ´ı BIOS musı´ by´t cely´ startovacı´ blok LILO (tj. data, ktere´ LILO potrˇebuje pro nastartova´nı´) prˇ´ıstupny´ pro biosove´ rutiny (musı´ se nacha´zet pod hranicı´ 1024 cylindru˚). Jak velky´ diskovy´ prostor jesˇteˇ spada´ do bezpecˇne´ oblasti, jsme jizˇ rovneˇzˇ probrali. Toto omezenı´ se nasˇteˇstı´ vztahuje pouze na startovacı´ mechanismus. Uveˇdomte si, zˇe se nemusı´ ty´kat umı´steˇnı´ ani velikosti linuxove´ho korˇenove´ho oddı´lu, pokud startujeme pomocı´ samostatne´ho oddı´lu (cozˇ v te´to verzi SuSE Linux automaticky konfiguruje). Rovneˇzˇ je mozˇne´ (trˇebazˇe poneˇkud nebezpecˇne´) umı´stit soubory potrˇebne´ pro start do oddı´lu jine´ho operacˇnı´ho syste´mu, pokud z neˇj Linux doka´zˇe cˇ´ıst a zapisovat na neˇj. Dejte pozor, abyste nenainstalovali boot sektor LILO do cizı´ho diskove´ho oddı´lu, jinak teˇzˇce posˇkodı´ jeho souborovy´ syste´m! <

Idea´lnı´ rˇesˇenı´ by bylo vytvorˇit prima´rnı´ diskovy´ oddı´l (pod hranicı´ 1024 cylindru˚) a nainstalovat tam cele´ LILO (vcˇetneˇ boot sektoru LILO). U maly´ch disku˚ to mu˚zˇe by´t korˇenovy´ oddı´l. Nehledeˇ na to SuSE Linux pro jistotu vytva´rˇ´ı prˇi instalaci programem 0!4 YaST pomocny´ startovacı´ diskovy´ oddı´l ( ; ), dostatecˇneˇ velky´ na to, aby se tam vesˇly soubory: –

0!4>#Ó0

, .7@"( , .

,!*4* @

Z,

,

– linuxove´ ja´dro, ktere´ LILO spousˇtı´. Stacˇ´ı zde pouze neˇkolik MB. Zbytek syste´mu uzˇ mu˚zˇe lezˇet kdekoliv na disku bez omezenı´. Od te´ chvı´le, kdy beˇzˇ´ı ja´dro, ma´ uzˇ neomezeny´ prˇ´ıstup na vsˇechny disky v syste´mu. 112

3.8. Proble´my s LILO Co se da´ deˇlat, kdyzˇ uzˇ nenı´ na disku mı´sto pro tento oddı´l? Pokud nechcete nebo nemu˚zˇete zmeˇnit rozlozˇenı´ oddı´lu˚ a pokud rovneˇzˇ neprˇicha´zı´ v u´vahu modernizace pocˇ´ıtacˇe prˇechodem na SCSI disky ani aktualizace BIOSu stazˇenı´m jeho nove´ verze od vy´robce prˇes Internet, pak existujı´ jesˇteˇ dveˇ dalsˇ´ı mozˇnosti: <

Pouzˇ´ıt startovacı´ disketu mı´sto LILO na disku. Pokud pouzˇ´ıva´te DOS, pouzˇijte loadlin pro spusˇteˇnı´ Linuxu. < Pouzˇ´ıt pro LILO nelinuxovy´ oddı´l, ktery´ lezˇ´ı zcela pod prˇ´ıpustnou hranicı´ a na ktery´ Linux doka´zˇe zapisovat (naprˇ. dosovy´ oddı´l FAT/VFAT). Samozrˇejmeˇ tam nemu˚zˇeme umı´stit boot sektor! Ma´me pouze dveˇ mı´sta, kam ho umı´stit. Bud’ na zacˇa´tek rozsˇ´ırˇene´ho diskove´ho oddı´lu na prvnı´m disku – pokud je pod hranicı´ 1024 cylindru˚ – nebo do MBR. ˇ ekneˇme, zˇe tento oddı´l je prˇipojen v ;. % . LILO bude v MBR ; /,2 ;)| / @ R /,2 / A ;)| @ . Postup bude na´sledujı´cı´: a bude jesˇteˇ spousˇteˇt DOS ; %

Y 6x~œ

; – Vytvorˇte novy´ adresa´rˇ, naprˇ. ;. a zkopı´rujte tam vy´sˇe uve0!4 0!4">#0 ,!*4* Z, @ dene´ soubory z adresa´rˇe ; : , .7@)( , . spolu s chain $ %Ÿ#0 loaderem pro jine´ operacˇnı´ syste´my (zejme´na |!@! ) a nakonec linuxove´ ja´dro, ktere´ bude LILO spousˇteˇt. % Y x~œ #R$6&Z – Vytvorˇte soubor ;. , kde vsˇechny cesty odkazujı´ ; ;4" % Y 6x~œ do ;. (soub. 3.8.1). ; Ç\["£ ©5ê)Ü ª5Å)¨] ©É£ ª6¢)£Åa^^` ë Õ6Ü ÷¦Œ¨Ø6Å Ä Éf |"Ü Ç_w5 ¨ ]f ¤ Ä é )«6£  ¢ f6«  © ±É Ä éÕ Ä ^^` ¢"££¤5ò5×Ø Äë × Æ5Ø5¨ Ç±Ü ©É ¤)¨6«6¨]©Õ« ¢"¨6Õé5ª6Ö)ò6×R¦"©5¤) × ^†“”5× Æ5Ø)¨7Ùõ6õ6õ6õjÇd ÷ f6«£ Æ"¨É ¤)¨  Å mÆ"b £ d Ü ©"É ¤)¨6«6«ò5×R¦"©5¤5

× ^†“”)× ¢"£6£ ¤BÙ¢°Ç¬Ú6¨R¦£ ÷ | Äj @ ¦ va^^` ¦4¨ Ö)ò5×R¦"©6¤)

× ^† “”)×R¦4¨ Ö Ç¬¨±É£ ª6¢"£ź¦¨ Ö j É£ ª ë ×R¦"©6¤)× ^† “”Gƒ ¦ Ä É6É ¨  Ä ò5×R¦"©5¤5

× ^†“”)×R¦ Ä ÉÉ ¨  Ä Ç ë £6«6Ü ¤ Ä «  © m Ö5Å5£R¦"Ö5¤ ¤"ܦ Ä £ ª5¤6òíì6ì Çjíì¬a É ] Ä  é f  © ø©"¨ôÖ5Å)£R¦"Ö6¤ª Ç ë 5¨dòø©)£Å ¦4¨6« Ç ["£ © Ä b \ Õ )«6£  ¢ f«  © ±É Ä éÕ Ä ^^` Ç Ç w5 _ ¨ ]f ¤ Ä é±é£ ©6ê"

Ü ª5Å5¨5Õ Ä «5Ü ©6ª6õ)£ ë mÆ)£É ¤)¨Å6¤5£ ë ¨5 Õ Æ"££Ø6Ø« ª ܦ ¨  Ä ò¬×R¦"©5¤) × ^†“”5×5É ¤)¨Å āj ¨ØÅ)£ Ç Ø Ä ê)¨ ª"«¤ Å)£6£ ¤±ò¬×Ø Äë × ë ¨6É  Å)£6£ ¤  Ø Äë Ü6Õ Ä Ç Å)££¤ÌÖ"¨Å¤"Ü ¤"Ü£ ©„ƒ «6¨ ¢ Ä «Ìò¬«6Ü ©6ª5õ Ç ["£ © Ä Õºé£ ©5ê" \ Ü ª5Å)¨5Õ Ä «5Ü ©6ª5õ5£ ë mÆ"£‡É ¤5¨Å6¤)£ ë ¨5 Õ  Æ"££Ø Ø « ª Ç Ç 5Å)£dØ5¨6 \ «  j fØ6Å)¨7¥ Ç Ç ["£ © Ä _ \ Õ ^Ü ©6ª5õ Ç w5 _ ¨ ]f ¤ Ä é±é£ ©6ê"

Ü ª5Å5¨5Õ Ä Ø)£5É£ ë mÆ"£É ¤5¨Å6¤)£ ë ¨5 Õ  Æ"££Ø Ø « ª £¤Æ Ä Å¬ò¬×Ø Äë × Æ5Ø)¨í ÇdØ5£5É£ ë h]É Ë"É  ¤ m¦£ ë h±Ø"Ü6ÉRé «6¨ ¢ Ä «ÌòdØ5£5É «6£6¨ Ø Ä Å±ò±×¦"©5¤)

× ^†“”)×6Õ Æ"¨5Ü ©BÙ¢ ¤)¨ ¢)« Ä ò¬× Ø Äë × Æ6Ø)¨ Ç ["£ © Ä Õºé£ ©5ê" \ Ü ª5Å)¨5Õ Ä Ø)£5É£ ë mÆ"£É ¤)¨ Å6¤)£ ë ¨6 Õ  Æ"££Ø6 Ø « ª

Obsah souboru 3.8.1: Soubor !)

#R$)&Z

pro cizı´ oddı´l

113

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe – Nainstalujte LILO pomocı´ tohoto " ,

@

4

|

=

šÂ;

*60

%

“r

;4!)

C‚;.

%4

;

#R$5&Z Y 6x"~œ

: ;4!)

#$5&Z

Potom by meˇlo LILO fungovat. Nastartujte MS-DOS a chranˇte jak to jde soubory LILO proti prˇepsa´nı´ (jenom prˇipomenutı´: kazˇdy´ za´pis œ>= Y 6x~œ œ>= LILO znicˇ´ı). Prˇinejmensˇ´ım dejte vsˇem souboru˚m v Ò (kde % je prˇipojeny´ dosovy´ disk v ;. ) dosove´ atributy system a hidden. Na za´veˇr jesˇteˇ odkazujeme na dveˇ HOWTO -7*6 * , /$   ,)% % ; |!@ ; ;)| 9 ; ; .8 ); . v;

Y  Y F

#ˆZu

Y

a @

4Z,r

D7

* :

#Zu

3.8.3 Proble´my prˇi startu s ja´drem verze 2.0 a vysˇsˇ´ı Prˇi startu pomocı´ LILO – z diskety cˇi z disku – se mohou vyskytnout po =r natazˇenı´ velke´ho ja´dra (naprˇ. instalacˇnı´ho ja´dra SuSE ) urcˇite´ proble´my ” Vyberete ja´dro v promptu LILO, ktery´ se nahraje (jako vy´stup na obrazovce se ,!*4* %Z L -%7$" .!( objevı´ pa´r tecˇek), ale vza´peˇtı´ selzˇe. Nezˇ se objevı´ hla´sˇenı´ Y %4- L 1 , syste´m spadne s ru ˚ zny´mi reakcemi. Mozˇna´ chybova´ hla´sˇenı´: <

Syste´m se restartuje Syste´m se zastavı´ < <

L $5+$r,"4 L

<

L %!Œ&,4,‚* <

L ’44 <

L ’44 <

L

%7$"

$", L

(!@

Á"1Á4Á

Á"1Á ,, .(v

L

A L !

,"

4,4, L

@

Potom na´sleduje pokus o prˇ´ıstup na disketu, ale syste´m stojı´. Prˇ´ıcˇina je v kombinaci velke´ho ja´dra, LILO a nevyhovujı´cı´ho hardwaru a mu˚zˇe se ty´kat azˇ jednoho procenta vsˇech pocˇ´ıtacˇu˚. Domnı´va´me se, zˇe je to sˇpatneˇ osˇetrˇeny´m prˇ´ıstupem k pameˇti v BIOSu. Tento proble´m se neobjevı´, kdyzˇ 

<

/

zavedeme Linux pomocı´  @ ! < zkopı´ruje se ja´dro naprˇ. pomocı´

%

(odst. 3.9 na na´sledujı´cı´ straneˇ),

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇdØ6Ø‡Ü ê5ò5× ¢"££¤)× ë ¦«5Ü ©6ª5÷j£ê5ò6×Ø Äë × ê6Ø5ì

na disketu a spousˇtı´ se odtamtud, LILO se startuje z male´ho ja´dra, ktere´ se vytvorˇ´ı pomocı´ <

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4¨ é Ä

÷¦4¨  Ä

Na´sledujı´cı´ nastavenı´ BIOSu by take´ mohla prˇispeˇt k bezchybne´ mu startu: <

/

*

0

,

Zkusit docˇasneˇ vypnout ( @  ) cache procesoru, nejprve sekunda´rnı´ a za cenu velke´ho zpomalenı´ i prima´rnı´ „4,!$ 4Z, B VŠ , A < DE4J4G |!@ @v @ na a soucˇasneˇ Œ  4 t 4 +  5 * Œ  q  % Z B < na max. hodnotu DE4J4G @v .– 114

3.9. Startova´nı´ pomocı´ programu loadlin ˇ esˇenı´ R Prˇedevsˇ´ım musı´te by´t schopni instalovat syste´m. Pokud nemu˚zˇete pomocı´ loadlin ani setup.exe nastartovat syste´m prˇ´ımo, meˇli byste pouzˇ´ıt pro instalaci mensˇ´ı ja´dro, naprˇ. verzi 1.2.13. Kdyzˇ nema´te takove´ ja´dro k dispozici, nastavte odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem BIOS. Po u´speˇsˇne´ instalaci vyvsta´va´ ota´zka, jak budete chtı´t startovat syste´m. Nejdrˇ´ıve byste meˇli pouzˇ´ıt stejny´ zdroj jako beˇhem instalace. S programem loadlin spousˇteˇny´m z dosove´ho oddı´lu nebudou zˇa´dne´ proble´my. Prˇi startova´nı´ z diskety prˇidejte jako parametr: «£6¨Ø

Å)¨¦Ø"Ü6Éé)ò6ì¬Å)£6£¤6ò5×Ø Äë ×8é£ | Ä ©"£ ë “ h £ØØ«

/

A

kde ù korˇenovy´ oddı´l ú oznacˇuje va´sˇ korˇenovy´ oddı´l, naprˇ. | @ . Ihned potom si vygenerujte vlastnı´ ja´dro, ktere´ uzˇ pu˚jde startovat pomocı´ LILO.

3.9 Startova´nı´ pomocı´ programu loadlin Je tu jesˇteˇ jedna alternativa jak startovat SuSE Linux, a to programem loadlin. Dosovy´ program loadlin doka´zˇe nastartovat linuxove´ ja´dro z dosove´ho adresa´rˇe. Pohodlneˇ se integruje do sta´vajı´cı´ho prostrˇedı´ DOS/Windows 9x a je spustitelny´ pomocı´ windowsove´ho zavadeˇcˇe. Protozˇe vsˇak nezapisuje nic do ☞MBR, rozpoznajı´ Windows z Linuxu jenom jeden nebo vı´ce diskovy´ch oddı´lu˚ s nezna´my´m oznacˇenı´m (angl. ID). Nebezpecˇ´ı nezˇa´doucı´ch vedlejsˇ´ıch efektu˚ zpu˚sobeny´ch prˇ´ıtomnostı´ Linuxu na disku je minima´lnı´. Tento postup je platny´ pro DOS, Windows 95 a Windows 98. Zde uvedene´ prˇ´ıklady konfiguracˇnı´ch souboru˚ byly vytva´rˇeny ve Windows 95, proto se da´le hovorˇ´ı o Windows 95. V za´sadeˇ mu˚zˇete aktivovat loadlin dveˇma zpu˚soby. Jeden je prˇepı´nat prˇi startu syste´my ve startovacı´m menu a druhy´ je spousˇteˇt Linux z jine´ho beˇzˇ´ıcı´ho syste´mu. Obeˇ metody majı´ sve´ vy´hody a nevy´hody: <

Startovacı´ menu sˇetrˇ´ı „okliku“ prˇes dalsˇ´ı operacˇnı´ syste´m. < <

Do startovacı´ho menu mu˚zˇete prˇida´vat dalsˇ´ı konfigurace a vytvorˇit si tak univerza´lnı´ startovacı´ mechanismus.

<

Musı´te upravit startovacı´ soubory, abyste vytvorˇili (a odladili) startovacı´ menu. Vyvola´nı´ Linuxu z dosove´ho promptu je velice snadne´. <

Startova´nı´ Linuxu se da´ velice dobrˇe integrovat i na plochu ve Windows 95. Dvojklikem na ikonku se mu˚zˇete dostat do Linuxu (Windows 95 obsahujı´ DOS 7.0).

Pro pra´ci v DOSu nebo ve Windows 3.x byste meˇli radeˇji pouzˇ´ıvat startovacı´ menu. Pokud ma´te Windows 95, mu˚zˇete daleko snadneˇji spousˇteˇt Linux prˇ´ımo z beˇzˇ´ıcı´ho syste´mu. Se startovacı´m menu ve Windows 95 si vsˇak peˇkneˇ pohrajete a pochopı´te, procˇ to zde radeˇji necha´va´me na va´s. 115

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe 3.9.1 Soubory potrˇebne´ pro loadlin Toto musı´te udeˇlat, kdyzˇ se rozhodnete pouzˇ´ıvat startovacı´ menu nebo spousˇteˇt Linux z beˇzˇ´ıcı´ho syste´mu (DOS, Windows 3.x a Windows 95): 1. Prˇedpokla´ dejme, zˇe uzˇ ma´te nainstalovany´ loadlin (viz odst. 1.5.4 na *),( . str. 41). Pokud ne, udeˇlejte to z prvnı´ho CD programem $³=  / % %4#  Ò4 @ ! . Tam je soubor ! 1 (!@ . 2. Zmeˇnˇte v DOSu adresa´rˇ na *6 4 %Ÿ#0  Vytvorˇte tam novy´ soubor @  @ (nebo jiny´ na´zev), do ktere´ho napı´sˇete obsah souboru 3.9.1. Õv¥ç6«6£6¨ Ø)«5Ü ©"ç«6£6¨Ø)«6Ü ©•4)Õ+¥ç6«£6¨Ø)«5Ü©"ç6«5Ü ©ª5õBÙÖ"¨ Å

Obsah souboru 3.9.1: Prˇ´ıklad da´vkove´ho souboru pro startova´nı´ Linuxu Nynı´ editujte soubor ! Õv¥ç6«6£6¨ Ø)«5Ü ©"ç ÷"ܦ4¨  Ä

%4-

# 1

(!@



(soub. 3.9.2).

ÇøÖ5Å ë ©ºÖ"£6«£ gé¨ô¦"ª"ɺ¢h6¤ Ç j @ ¦ m ©"£¬«5Ü ©ª5õ)£ ë m Æ"£ j fØ6Å)¨

Ü©Ü ¤6Å6Ø6ò)Õ+¥ç6«£6¨Ø)«5Ü©"ç5Ü ©Ü ¤6Å6Ø Å5£6£¤5ò5× Ø Äë  × õõ6õ ǬÉ£ ª6¢)£Å)£ ë h]É Ë"É ¤m¦

Çd÷)¨ | ÷ Ä ©øÖ|"Ü Ö"£  j Ä ©m

Å5£

ÇøÖ|"ÜÖ"£

j

j

Ü ¤±Å5£6£¤ÌÖ"£ ª5÷ Ä

¨ é"£øé£ | Ä ©)£ ë

h

Ö5Å)£a] ¤ Ä ©–q5d Ä ¨ØZ` ©"«Ë@u

Obsah souboru 3.9.2: Prˇ´ıklad souboru parametru˚ s upraveny´mi hodnotami Mı´sto 14141 zapisˇte unixove´ zarˇ´ızenı´ pro korˇenovy´ oddı´l (viz odst. 1.10.2 na str. 61). % 4/ Polozˇku potrˇebujete, pouze pokud naprˇ. musı´te prˇi startu prˇihra´t podporu SCSI – koncepce „startovacı´ ramdisk“. *5 4 %Ÿ#0  Souborem @ ˚ zˇete kdykoliv startovat Linux z DOSu. Sou! @ mu %4#  *6 4 %Ÿ#0  $)"%& ZX#R* * bor  pouz ˇ ´ ı va ´ soubory i a obsa1 (!@ @  @ ? huje vsˇechny potrˇebne´ parametry pro startova´nı´ Linuxu. Pozdeˇji, kdyzˇ %4#  vkla´dat nebo meˇnit se sezna´mı´te s Linuxem, mu˚zˇete pomocı´ ! 1 (!@ dalsˇ´ı startovacı´ (boot) parametry. Jestli si pozdeˇji vytvorˇ´ıte vlastnı´ ja´$³=  / % u Z, dro, zkopı´rujte ho do Ò %@ 4 a bude se startovat odtamtud.  Ò .7@ / Podle potrˇeby te´zˇ zmeˇnı´te . 3.9.2 Vytvorˇenı´ startovacı´ho menu Popis konfigurace startovacı´ho menu pro DOS resp. Windows 3.x: $³=

$""%&

Z>#R*

*

? nadefinovat startovacı´ menu. 1. Nejdrˇ´ıve musı´te v souboru Ò Otevrˇete ho a napisˇte neˇco podobne´ ho jako v soub. 3.9.3 na na´sledujı´cı´ straneˇ. N ,"%4-
R Na´veˇsˇtı´ G definuje za´pisy startovacı´ch menu, jejich barvu a cˇasovou prodlevu prˇed automaticky´m provedenı´m.

116

3.9. Startova´nı´ pomocı´ programu loadlin

—  Ä ©6ª ˜ ¦ Ä 6 © ªÜ ¤ Ä ¦ò ™Ü ©ok É ¤)¨Å6¤b™Ü ©5Ø)£ èɅÙ6Ù6Ù ¦ Ä ©6ªÜ ¤ Ä ¦ò `6Úlk É ¤)¨Å¤i"Ú6Ê `6ÚÂÙ6Ù6Ù ¦ Ä ©6ªÜ ¤ Ä ¦ò ^Ü ©ª5õok É ¤)¨ Å6¤a^Ü ©6ª6õ Ù6Ù6Ù ¦ Ä ©6ªÕ£6«£Å5òíslkí ¦ Ä ©6ª5Ø Ä ê5¨ ª"«¤5

ò ™Ü ©~k!s $)"%&

Obsah souboru 3.9.3: Prˇ´ıklad

ZX#R* ?

*

(1. cˇa´st) pro startova´nı´ Linuxu

— 6£R¦6¦4£ ©˜

Ø Äë Ü6Õ Ä ò5Õ+¥çØ)£6Éç Æܦ Ä ¦³ÙˆÉ Ë)ɇפ Ä É ¤ ¦ Ä ¦³¥£ê6ê Ø Äë Ü6Õ Ä ò5Õ+¥çØ)£6Éç Ä ¦6¦ö6ó6ñÙ Ä õ Ä ©)£ Ä  ¦ ÉZò )ì6ì6ì5Ê š6îšš Ø)£6ÉòÆÜ Æ~kþª ¦"¢ ê"Ü« Ä Éò6öì ¢6ª6ê6ê Ä Å"É òíì É Æ Ä «6«ò)Õv¥çØ)£5Éç5Õ£R¦6¦¨ ©5ØBوÕ£R¦

— ™"Ü ©˜ Ø  Æ Ü Æ)ò)Õv¥çØ)£5ÉçØ¢"«5ÉÖ"¨5Õ Ä ÙÉ Ë"Éj×R¦£ 5 Ä ë Ü6Õ Ä " ë Ä Ø Äë Ü6Õ Ä " Æ Ü Æ)ò)Õv¥ç5Õ Ø)ç6É«5Õ ØBÙÉ Ë"É]×–¥Ú` †  6 ì ì6ì×–¥Óöî5ì×–¥c‡× × — `6 Ú ˜ Ø Äë 6 Ü Õ Ä " Æ Ü Æ)ò)Õv¥çØ)£5ÉçØ¢"«5ÉÖ"¨5Õ Ä ÙÉ Ë"Éj×R¦£ 5 ë Ä Ø Äë 6 Ü Õ Ä " Æ Ü Æ)ò)Õv¥ç5Õ Ø)ç6É«5Õ ØBÙÉ Ë"É]×–¥Ú` †  6 ì ì6ì×–¥Óöî5ì×–¥c‡× × — ^"Ü ©6ª5õ˜ É Æ Ä «6«ò)Õv¥ç6«6£6¨ Ø)«5Ü ©"ç«6£6¨Ø)«6Ü ©–Ù Ä õ Ä

4)Õ+¥Óç6«6£6¨Ø5«5Ü ©"ç6«6Ü ©6ª5õBÙ Ö"¨Å

— 6£R¦6¦4£ ©˜ Å Ä • ¦ w tÉ ¤f ë ø f Ö6Åf÷6Ø©h Obsah souboru 3.9.4: Prˇ´ıklad

$)"%&

ZX#R* ?

*

(2. cˇa´st)

2. Da´le jsou uvedena na´veˇsˇtı´ [Common], [Win], [DOS] a [Linux]. Prˇ´ıkazy zapsane´ v [Common] se prova´deˇjı´ vzˇdycky. Vsˇechny ostatnı´ na´veˇsˇtı´ jsou specificka´ pro ru˚zne´ OS. Viz prˇ´ıklad soub. 3.9.4. Ulozˇte toto nastavenı´. $³= -4, ,!$³#0  3. Nynı´ otevrˇete soubor Ò@ 1 @ . V tomto souboru musı´te pouzˇ´ıt $")%& Z>#* * stejna´ na´veˇsˇtı´ jako v ? . Prˇ´ıkazy v na´veˇsˇtı´ch budou ale trochu jine´. Jaka´ na´veˇsˇtı´ budou zobrazena ve startovacı´m menu, je zobrazeno v $"%config%. Linux mezi nimi nebude, protozˇe ten se spousˇtı´ prˇ´ımo "%& Z>#R* * ? z programem loadlin. Viz prˇ´ıklad soub. 3.9.5 na na´sledujı´cı´ straneˇ. 4. Kdyzˇ ted’ restartujete pocˇ´ıtacˇ, objevı´ se startovacı´ menu a ma´te 5 sekund na vy´beˇr. Po 5 sekunda´ch se automaticky nastartujı´ Windows. Pokud  Y %4 1 , spustı´ se a bude cˇekat na prˇihla´sˇenı´ uzˇivatele. vyberete 3.9.3 Startova´nı´ z Windows Jak vytvorˇit startovacı´ ikonu pro Linux z beˇzˇ´ıcı´ch Windows 95: $³=



/

%

Ò4 @ ! , pravy´m tlacˇ´ıtkem mysˇi klikneˇte na 1. Prˇejdeˇte do adresa´rˇe *5 4 %>#0  ! @ soubor @ a vyberte „vytvorˇit za´stupce“ (create shortcut).

117

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe

4

Ä Õ Æ"£d£ê6ê

Å Ä ¦Ö5Å5£ ë  Ä ÕÆ6©5ËÌé£ ©6ê"Ü ª5Å5¨5Õ Ä ÉèÜ ¤"Õ Æ Ä Éò±×ê É Ä ¤Õ£¦É Ö Ä Õ ò)Õ+¥çØ5£5Éç5Õ£¦6¦4¨ ©5؝وÕ£R¦ Ö6Å)£R¦"Ö5Z ¤ ›  Ö ›  «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥ç Ø)£5Éç é Ä Ë¢“Õ o ÷ kkˆÕ+¥çØ)£6Éç é Ä  Ë ¢"£6¨Å6ØÙˆÉ Ë"É «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥ç Ø)£5ÉçØ5£5Éé Ä Ë É Ä ¤Ì¤ Ä ¦"Ö)ò)Õ+¥Óç¤ Ä ¦"Ö «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥ç Ø)£5ÉçR¦4É6Õ Ø Ä õÙ Ä õ Ä

× –¥ Ú ` †   ì ì6ì‡× ‡× ±× ^–¥cœ Õv¥ç6«6 £ )ܦ4¨ ªÉçR¦4£ ªÉ Ä Ù Ä õ Ä

5£¤)£b5Õ£ ©5ê"ܝ ¥ ™Ü © Õ ¥çØ)£5Éç5ɦ4¨Å¤6Ø6Å ë Ù Ä õ Ä ¨6ʺ¢"Ê¬Õ žZeìî6ójíìeî v Ö)¨¤ƇÕv¥çØ)£5É<}KÕ+¥ç ª6¤"Ü«Ÿ} è"Ü © Õv¥çØ)£5Éç5ɦ4¨Å¤6Ø6Å ë × 5£¤)£ôé"£ © Ä Õ ¥ `6Ú Ö)¨¤ƇÕv¥çØ)£5É<}KÕ+¥ç ª6¤"Ü«Ÿ} 5£¤)£ôé"£ © Ä Õ ¥ é£ © Ä Õ Ä Õ Æ"£¬Ûô©"¨¬É Æ)« Ä Ø)¨ ©)£ ª“Û

Obsah souboru 3.9.5: Prˇ´ıklad @

-4,

,!$³#0 1

@



pro startova´nı´ Linuxu

2. Prˇesunˇte za´stupce na plochu (desktop). 3. Klikneˇte pravy´m tlacˇ´ıtkem mysˇi na „za´stupce pro startlin.bat“ a vyberte „Vlastnosti“ (Properties), potom „Uprˇesnit“ (Advanced) a nakonec stiskneˇte „MS-DOS mode“. Potvrd’te stiskem „OK“. l

,

"%4-X

4. Klikneˇte na .7m  6: jesˇteˇ zmeˇnˇte jme´no za´lozˇky.

(Change icon), vyberte si ikonku, a potom

5. Dvojklik na tohoto za´stupce otevrˇe okno informujı´cı´ o tom, zˇe Windows 95 restartujı´ v dosove´m mo´du. Pokud va´s to obteˇzˇuje, vypneˇte to v menu „Vlastnosti“. 3.9.4 Startovacı´ menu pro Windows Takto vytvorˇ´ıte startovacı´ menu pro Windows 95: $³=

1. Nejdrˇ´ıv musı´te editovat soubor Ò. omezeny´ prˇ´ıstup k souboru zada´nı´m: C

=J

@

44

0‚r

E

rŠ‚r U

$³=

Ò.

*)/!*³#*

*)/*³#R* ?

?

*

. Nejdrˇ´ıve si nastavte ne-

*

Je to textovy´ soubor, kam musı´te dopsat neˇkolik rˇa´dku aktivovali N ˚ ,  abyste "%7*R vlastnı´ startovacı´ menu pro Windows 95. Na´veˇsˇtı´ F)( by meˇlo vypadat asi jako ukazuje soubor 3.9.6 na na´sledujı´cı´ straneˇ. 118

3.9. Startova´nı´ pomocı´ programu loadlin

— ` Ö5¤"Ü£ ©"É ˜ "££¤¡ “@ ò6ì "££¤ Ä «¨Ë5ò6ì "££¤ Ä ©ª)ò6ì ^"£ ) £ò6ì Obsah souboru 3.9.6: Soubor .

*5/!*³#R* ?

*

pro startova´nı´ Linuxu

Y Zÿ

Á je volitelny´ a bra´nı´ skoku do graficke´ho mo Parametr ´ du prˇed startem Windows 95. Startova´nı´ pak probı´ha´ rychleji a bez proble´mu˚, kdyzˇ budete chtı´t pouzˇ´ıvat v Linuxu dosovy´ emula´tor. t!4"¾"~B5ÿ Parametr Á je pro startova´nı´ Windows 95 prˇ´ımo do dosove´ho mo´du. Po editaci tohoto souboru nastavte atributy zpa´tky. Pro spusˇteˇnı´ Windows napisˇte C

=J

97

%

$³=

-,

,!$³#Ó0



jak je to v prˇ´ıkladu Ò @  1 @ , pokud zvolı´te ve startovacı´m menu Win95. $³= $")%& Z>#* * 2. Nynı´ musı´te definovat svoje startovacı´ menu v Ò ? , viz prˇ´ıklad soub. 3.9.7.

—  Ä ©6ª ˜ ¦ Ä 6 © ªÜ ¤ ¦ Ä ©6ªÜ ¤ ¦ Ä ©6ªÜ ¤ ¦ Ä ©6ª5Ø Ä

Ä ¦ò ™Ü ©5ðsŸk¢™Ü ©6Ø)£ èÉÌðs¬É ¤)¨Å6¤5£ ë ¨¤BÙÙ6Ù ò `6l Ú k¢"Ú6

Ê `Ú±É ¤)¨Å¤)£ ë ¨¤Ù6Ù6Ù Ä ¦ ò ^Ü ©ª5o õ k¢^Ü ©ª5õ]É ¤)¨Å¤)£ ë ¨¤Ù6Ù6Ù Ä ¦ ê5¨ ª"«¤5

ò ™Ü ©) ð slk!s

Obsah souboru 3.9.7: Prˇ´ıklad souboru Linuxu ve Windows 95

N

$""%&

Z>#R* ?

*

(1. cˇa´st) pro startova´nı´

,"%-SR

Za na´veˇsˇtı´m G definujte polozˇky startovacı´ho menu a cˇasovou prodlevu pro automaticke´ spusˇteˇnı´. N B % ã@R N Š@R N Y %4- R N  )%SR a C .4. . V sekci 3. Da´le jsou na´veˇsˇtı´ > , D!F , 1 N  )%SR jsou za´pisy, ktere´ se prova´deˇjı´ vzˇdycky (ve Windows 95 jich C .4. bude celkem ma´lo). Dalsˇ´ı na´veˇsˇtı´ jsou pro odpovı´dajı´cı´ operacˇnı´ syste´m. $""%& Z>#R* * ? . Viz soub. 3.9.8 na na´sledujı´cı´ Pouzˇijte to, co uzˇ je zapsa´no v straneˇ, slouzˇ´ı pouze jako na´poveˇda. Ulozˇte zmeˇny v souboru. $¿= -4, ,!$¿#0  4. Ted’ otevrˇete Ò@ 1 @ . Zde napisˇte stejna´ na´veˇsˇtı´ a polozˇky, jen notace se poneˇkud lisˇ´ı. Jake´ na´veˇsˇtı´ se zvolı´ ve startovacı´m menu, je obsazˇeno v promeˇnne´ %config%, viz prˇ´ıklad soub. 3.9.9 na na´sledujı´cı´ straneˇ. 5. Po restartu pocˇ´ıtacˇe se objevı´ vasˇe vlastnı´ startovacı´ menu. Ma´te 5 sekund na vy´beˇr, jinak se automaticky nastartujı´ Windows 95. Pokud vyberete  Y %4 1 , nastartuje se a cˇeka´ na prˇihla´sˇenı´ uzˇivatele.

119

3. Startova´nı´ a zavadeˇcˇe

— ™Ü ©)ð s ˜ Ø5£5ÉòÆÜÆ~kþª ¦)¢ Ø Äë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥ç è"Ü ©5Ø)£ è"Éç Æܦ Ä ¦³ÙˆÉ Ë)É]פ Ä É ¤ ¦ Ä ¦¿¥£ê6ê — `6 Ú ˜ Ø  Ä ë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥ç Ö)« ªÖ"«¨Ë)çØ6Å)Ü ë5Ä Å"ÉçØ)£5Éç ØèÕ ê ¦–ÙˆÉ Ë"É Ø5£5ÉòÆÜÆ~kþª ¦)¢ Ø Äë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥ç è"Ü ©5Ø)£ è"Éç Æܦ Ä ¦³ÙˆÉ Ë)É]פ Ä É ¤ ¦ Ä ¦¿¥£ê6ê Ø Äë Ü6Õ Ä ò)Õ+¥ç è"Ü ©5Ø)£ è"Éç Ä ¦6¦ö6ó6ñÙ Ä õ Ä ©"£ Ä ¦Éaò 5ì6ì6ì5Ê £šš Ø Äë Ü6Õ Ä Æ

Ü Æ)ò5Õ+¥ç5Õ ØÅ)£R¦4ç¤5£Å"Ü6ɨ ©–ÙˆÉ Ë"É]× –¥5)Ú )ö‡× –¥ÓÚ  — ^Ü ©6ª5õ˜ ÉÆ Ä «6«ò5Õ+¥ç6«6£¨Ø)«5Ü ©)ç6«6£6¨Ø5«5Ü ©–Ù Ä õ Ä

4)Õ+¥Óç6«6£6¨Ø5«5Ü ©"ç6«6Ü ©6ª5õBÙ Ö"¨Å

— 5£R¦6¦4£ ©˜ ¨6Õ6Õ Ø)¨¤ Ä òžiž‚œž ÉèÜ ¤"Õ Æ Ä Éò±× šd¢6ª5ê6ê Ä Å"Éòeì Obsah souboru 3.9.8: Prˇ´ıklad Windows 95

$)"%&

ZX#R* ?

*

(2. cˇa´st) pro startova´nı´ Linuxu ve

4

Ä Õ Æ"£d£ê6ê « £6¨ØÆÜÆÌé Ä Ë¢]Õ ÷okkˆÕ+¥ç èÜ©5Ø)£ èÉç5Õ£R¦6¦¨ ©5Ø)ç é Ä Ë¢"£5¨ÅØBÙKÉ Ë"É  5£¤)£b5Õ£ ©5ê"ܝ

¥ ™Ü ©)ðs è"Ü © 5£¤)£ôé"£ © Ä Õ ¥ `6Ú Ö)¨¤ƇÕv¥6Ù}ÓØB¥Ù}KÕ+¥ç èÜ ©5Ø)£ èÉç5Õ£¦6¦4¨ ©5Ø7}KÕ7¥ç ª5¤)Ü6«Ÿ} «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥ç èÜ ©5Ø)£ èÉç5Õ£¦6¦4¨ ©5Ø5çR¦É6Õ Ø Ä õBÙ Ä õ Ä

× –¥5)Ú )ö× ^B¥þõ «£6¨ØÆ Ü Æ]Õ+¥ç èÜ ©5Ø)£ èÉç5Õ£¦6¦4¨ ©5Ø5çØ)£5Éé Ä Ë Õv¥ç èÜ ©6Ø)£ èÉç6Õ£R¦6¦4¨ ©5Ø)çR¦4£ ªÉ Ä Ù Ä õ Ä 5£¤)£ôé"£ © Ä Õ ¥ é£ © Ä Õ Õ Æ"£¬Û Ä

€

©5Ë©¤±Û

Obsah souboru 3.9.9: Prˇ´ıklad @ dows 95

120

-44, 1

,$³#0 @



pro startova´nı´ Linuxu ve Win-

Cˇa´st II

Konfigurace sı´teˇ

121

Kapitola 4

Linux v sı´ti ´ vod U Ve veˇku komunikacı´ je jizˇ pocˇet vza´jemneˇ propojeny´ch pocˇ´ıtacˇu˚ tak vysoky´, zˇe je vza´cnostı´ pocˇ´ıtacˇ, ktery´ se alesponˇ obcˇas neprˇipojı´ k neˇktere´ sı´ti. O Linuxu je dobrˇe zna´mo, zˇe ho prˇivedl na sveˇt pra´veˇ ☞Internet, a zˇe je proto tradicˇneˇ zameˇrˇen poskytovat spolehlive´ sı´t’ove´ na´stroje pro prˇipojenı´ k rozmanity´m sı´t’ovy´m struktura´m. V dalsˇ´ım je poda´n prˇehled o prostrˇedcı´ch k instalaci a u´drzˇbeˇ vasˇeho sı´t’ove´ho prˇipojenı´. Vysveˇtlujı´ se za´kladnı´ konfiguracˇnı´ soubory a ukazujı´ se nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı na´stroje. Ukazuje se te´zˇ, jak zacˇlenit linuxovy´ pocˇ´ıtacˇ do sta´vajı´cı´ sı´teˇ ☞LAN a jak vybudovat vlastnı´ malou ☞sı´t’, sesta´vajı´cı´ z linuxovy´ch pocˇ´ıtacˇu˚. Da´le se vysveˇtluje prˇipojenı´ na dalsˇ´ı pocˇ´ıtacˇe prˇes modem a jak se prˇipojit na Internet prˇes PPP. Delsˇ´ı pasa´zˇ je veˇnova´na konfiguraci ISDN. Pak je popsa´na konfigurace syste´mu pro posˇtu (mail) a zpra´vy (news). Na za´veˇr se dozvı´te, jak pod Linuxem pracuje fax. Prˇeva´zˇna´ cˇa´st sı´t’ove´ konfigurace se da´ zvla´dnout pomocı´ YaST (viz odst. 2.6 na str. 82). Protozˇe vsˇak mu˚zˇe by´t konfigurace sı´teˇ u velmi na´rocˇny´ch uzˇivatelu˚ slozˇita´, nelze zde popsat vsˇechny mozˇnosti a omezujeme se proto na vysveˇtlenı´ za´kladnı´ch mechanismu˚ a jim odpovı´dajı´cı´ch konfiguracˇnı´ch souboru˚. Prˇipojenı´ k LAN Linux dnes podporuje pestrou paletu ru˚zny´ch typu˚ sı´tı´ – ethernet, arcnet, token ring – a rozpozna´ te´meˇrˇ prakticky vsˇechny soucˇasne´ protokoly – TCP/IP, IPX, AppleTalk. Zde se omezı´me pouze na nejbeˇzˇneˇjsˇ´ı prˇ´ıpad, ktery´m je prˇipojenı´ linuxove´ho pocˇ´ıtacˇe s ethernetovou kartou k sı´ti TCP/IP. (Aktua´lnı´ informace -7*5 ; o ostatnı´ch sı´tı´ch najdete v adresa´rˇi zdrojovy´ch ko´du˚ linuxove´ho ja´dra ; *5v$ %!$- ,"%  "% ;4! 1!; v podadresa´ rˇi D . @ ; . Mnoho uzˇitecˇny´ch informacı´ poskytuje na´poveˇda (help) pro ja´dro, musı´ se vsˇak nejprve nakonfigurovat.) Zda na vasˇem pocˇ´ıtacˇi podporuje Linux sı´t’ovou ethernetovou kartu a zda byla spra´vneˇ rozpozna´ na, zjistı´te naprˇ´ıklad prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥CøDZ×5É ¢Ü©"×5Ü ê"Õ£ ©5ê"Ü ]Ê6¨

Vy´stup pak obsahuje rˇa´dku, majı´cı´ na zacˇa´tku

,"

|!Á

=

. 123

4. Linux v sı´ti Pokud je sı´t’ova´ podpora realizova´na jako moduly ja´dra, cozˇ je v prˇ´ıpadeˇ ja´dra SuSE standardnı´, najdete jme´no prˇ´ıslusˇne´ho modulu jako alias v sou,v$ /"- ,!*³#$""%& ;.  boru ; . Pro prvnı´ ethernetovou kartu to bude vypadat naprˇ´ıklad @4!)@

*],

|!Á

-

!(

Stalo se tak automaticky v programu linuxrc beˇhem pocˇa´tecˇnı´ instalace, pokud byl zaveden ovladacˇ pro sı´t’ovou kartu, jinak to lze udeˇlat pozdeˇji pomocı´ YaST (viz odst. 2.6.1 na str. 83). Pokud tedy Linux ethernetovou kartu na vasˇem pocˇ´ıtacˇi podporuje a spra´vneˇ ji rozpoznal, vysveˇtlı´ va´m tab. 4.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ, ktere´ u´daje budete zada´vat do konfigurace:

Jme´no pocˇ´ıtacˇe Jme´no dome´ny

IP adresa

,

Tabulka 4.1: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ...

124



| . Jme´no Jme´no, ktere´ ma´ mı´t pocˇ´ıtacˇ v sı´ti, naprˇ. @ nesmı´ mı´t vı´ce nezˇ osm znaku˚ a v dane´ loka´lnı´ sı´ti nesmı´ jizˇ by´t pouzˇito. Jme´no dome´ny, do ktere´ pocˇ´ıtacˇ patrˇ´ı. Dome´ny slouzˇ´ı k cˇleneˇnı´ sı´tı´ na mensˇ´ı celky. Pocˇ´ıtacˇ je urcˇen svy´m plneˇ kvalifikovany´m dome´novy´m jme´nem (angl. Fully Qualified Domain Name – FQDN), ktere´ se skla´da´ ze jme´na pocˇ´ıtacˇe a jme´na dome´ny (obsahujı´cı´ho jesˇteˇ jme´no nejvysˇsˇ´ı dome´ny.) ,  #R$"* !*³#$" , 4 | . . pocˇ´ıtacˇ @ | Naprˇ´ıklad bude @ $"!* *³#R$" . . . Nejvysˇsˇ´ı dome´na ma´ maxiv dome´neˇ #R$" #R$)u . nebo ma´lneˇ cˇtyrˇi pı´smena (naprˇ´ıklad ). Obecny´ tvar plneˇ kvalifikovane´ho dome´nove´ho jme´na je tedy }"% !  ",I# }"% / }"% . ? . {6. ( o @ {6. Adresa pocˇ´ıtacˇe v sı´ti. Kazˇdy´ pocˇ´ıtacˇ v sı´ti ma´ pro kazˇde´ sı´t’ove´ rozhranı´ (naprˇ´ıklad sı´t’ovou kartu nebo kartu ISDN) nejme´neˇ jednu adresu, ktera´ je jednoznacˇna´. Tato adresa se skla´da´ standardneˇ z posloupnosti cˇtyrˇ bajtu˚, A ä# Až # #Kä obvykle oddeˇleny´ch tecˇkami, naprˇ´ıklad > ¼ Á Á . Prˇi volbeˇ IP adresy si rozvazˇte, zda budete (nynı´ nebo event. pozdeˇji) prˇipojovat vasˇi loka´lnı´ sı´t’ na Internet. Pokud ano, doporucˇuje se jizˇ od same´ho zacˇa´tku pouzˇ´ıvat registrovanou IP adresu. Pro cˇisteˇ priva´tnı´ sı´teˇ definuje standard RFC 1597 trˇi adresnı´ prostory, u ktery´ch je zajisˇteˇno, zˇe nezasa´hnou do Internetu a nezpu˚sobı´ konflikt:

4.1. Konfigurace pomocı´ YaST

10.0.0.0 172.16.0.0 192.168.0.0

Adresa bra´ny

Sı´t’ova´ maska

Adresa nameserveru

¥¦¥¦¥ ¥¦¥¦¥ ¥¦¥¦¥

10.255.255.255 172.31.255.255 192.168.255.255

(Trˇ´ıda A) (Trˇ´ıda B) (Trˇ´ıda C)

Neˇktere´ IP adresy nejsou urcˇeny pro pocˇ´ıtacˇe, ale majı´ A ä# A6ž # # zvla´sˇtnı´ funkci. Tak naprˇ´ıklad > ¼ Á Á prˇedstavuje A ä# A6ž # #äã4ã sı´t’samotnou a > je k nı´ na´lezˇejı´cı´ broad¼ Á cast adresa. Pokud je v sı´ti pocˇ´ıtacˇ fungujı´cı´ jako bra´na (gateway), tj. je prˇipojen k vı´ce nezˇ jedne´ sı´ti a prˇena´sˇ´ı pakety z jedne´ sı´teˇ do druhe´, pak mu˚zˇete zadat jeho adresu prˇi konfiguraci sı´teˇ. Pomocı´ sı´t’ove´ masky je urcˇeno, ve ktere´ sı´ti danou adresu hledat. IP adresa pocˇ´ıtacˇe se spojı´ se sı´t’ovou maskou pomocı´ logicke´ho AND. Tı´m se zamaskuje cˇa´st, patrˇ´ıcı´ pocˇ´ıtacˇi (host), a zbude pouze adresa sı´teˇ. Typicka´ maska ä4ã4ã#äã4ã#ä4ãã# je naprˇ´ıklad Á . Nameserver poskytuje sluzˇbu DNS (angl. Domain Name Service), prˇeva´deˇjı´cı´ jme´na pocˇ´ıtacˇu˚ (host names) na IP adresy a zpravidla i naopak. TakA napr ˇ´ıklad# jme ´ nu pocˇ´ı, 4 ä# A6ž #ä | se prˇirˇadı´ IP adresa > ¼ Á Á . Pokud tacˇe @ je na sı´ti dostupny´ nameserver a chcete ho standardneˇ vyuzˇ´ıvat, uvedete jeho IP adresu prˇi konfiguraci sı´teˇ.

Tabulka 4.1: Hodnoty pro sı´t’ovou konfiguraci

4.1 Konfigurace pomocı´ YaST Jsou-li splneˇny prˇedpoklady z u´vodu kapitoly, mu˚zˇete zacˇ´ıt konfigurovat sı´t’ pomocı´ YaST. 4I

. 1. Prˇihlaste se jako uzˇivatel Š y2 * *6} -X Š "2y "%vr @ ? . : 2. Spust’te YaST a prˇejdeˇte do menu ( , o6À & Z- $",z l4y /% "%& Z- $",Œ*   @ :!@ o¬: @ o m . , 3. Zvolte vhodne´ cˇ´ıslo, naprˇ. Á . Í / OP a pro obvyklou sı´t’ovou kartu zvolte jako zarˇ´ızenı´ 4. Stiskneˇte kla´vesu MNj K’4 ,%!, „  ""2  | : @ @ , pak opust’te tuto obrazovku pomocı´ .  6„ /,!*  Í 1 5. Stiskneˇte kla´vesu MN“OP ( @ @ ) a zadejte IP adresu pocˇ´ıtacˇe, naprˇ. A ä# A6ž # #ä > ¼ Á Á . Da´le je trˇeba zadat sı´t’ovou masku. Pro sı´t’trˇ´ıdy C, tj. do ä4ã4ã#äã4ã#ä4ãã# 254 pocˇ´ıtacˇu˚, je to typicky Á . „  )2  6. Opust’te toto menu pomocı´ . : @ @ 7. Aktivujte sı´t’ove´ zarˇ´ızenı´ kla´vesou MN Í. OP . Í5Ñ:0 OP konfiguraci ulozˇ´ıte, prˇ´ıpadneˇ menu opustı´te bez 8. Stisknutı´m kla´vesy MN^ D
 PO . ulozˇenı´ stisknutı´m kla´vesy MNp l %  }"%!   ),z {6. ( o @ 9. V menu .7m da´te pocˇ´ıtacˇi nove´ jme´no nebo sta´vajı´cı´ zmeˇnı´te. Zada´va´ se i prˇ´ıslusˇna´ dome´na. 125

4. Linux v sı´ti

Obra´zek 4.1: Sı´t’ova´ konfigurace pomocı´ YaST Ž"%&

Z-2

V*

2}V*

-€0



@ o6À  ? 10. V menu urcˇ´ıte, zda se spustı´ programy inetd a portmap a da´le NFS Server. Rovneˇzˇ mu˚zˇete rozhodnout, jake´ jme´no pocˇ´ıtacˇe a dome´ny bude odesı´la´no ve zpra´va´ch USENET. <

<

Program inetd spousˇtı´ v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby serverove´ sı´t’ove´ sluzˇby (telnet, finger, ftp atd.). Meˇl by se vzˇdy spustit prˇi startu syste´mu, jinak budou tyto sluzˇby chybeˇt. Pokud chcete provozovat pocˇ´ıtacˇ jako NFS Server nebo pouzˇ´ıvat NIS, je trˇeba prˇi startu spustit portmapper, ktery´ realizuje program portmap. Proto jste po jeho zvolenı´ dota´za´ni, zda se ma´ take´ spustit NFS. Ž)%&

Z-4

$",±%

,!*),42,-X

11. V menu se konfiguruje prˇ´ıstup na jeden @ @6. azˇ trˇi nameservery, jejichzˇ IP adresy se oddeˇlı´ mezerami. Ž"%& Z- $",Œ*","%/ - @ .7@v" se nastavı´ za´kladnı´ konfigurace 12. V menu pro sendmail. Podrobny´ popis najdete v odst. 5.7 na str. 164. ,+$

+$³#R$")%&

Z

; rˇada voleb, ty´kajı´cı´ch se Da´le se da´ nastavit v souboru ; sı´teˇ, na cozˇ va´m poskytne YaST pohodlny´ na´stroj k editova´nı´.

Tı´m je hotova za´kladnı´ konfigurace sı´teˇ. Na za´veˇr zavola´ YaST program SuSEconfig a prˇenese zmeˇny do prˇ´ıslusˇny´ch konfiguracˇnı´ch souboru˚ (viz odst. 4.2). Aby meˇly provedene´ zmeˇny u´cˇinek, je potrˇeba spustit skript Ä ¨Å6¤Ɩ¥CøÇdÅ"Õ © Ä ¤è"£Å é‡Å Ä É ¤)¨ Å6¤

v$6%!,

9



:

:

4.2 Manua´lnı´ konfigurace sı´teˇ Prˇestozˇe by meˇl by´t YaST postacˇujı´cı´ prostrˇedek ke konfiguraci sı´teˇ, je cˇasto trˇeba jesˇteˇ nastavit dalsˇ´ı volby nebo pouzˇ´ıt vlastnı´ koncepci, cozˇ je trˇeba prove´st rucˇneˇ. Take´ je dobre´ pozdeˇji v prˇ´ıpadeˇ proble´mu˚ veˇdeˇt, do ktery´ch souboru˚ se podı´vat. 126

4.2. Manua´lnı´ konfigurace sı´teˇ 4.2.1 Konfiguracˇnı´ soubory Na´sledujı´cı´ odstavec poda´va´ prˇehled o konfiguracˇnı´ch souborech, ktere´ se ty´kajı´ sı´teˇ, a vysveˇtluje jejich funkce a pouzˇity´ forma´t dat. ,"+$ ;

+$¿#R$""%& ;

Z

V tomto centra´lnı´m konfiguracˇnı´m souboru se da´ nastavit te´meˇrˇ vsˇechno, co se ty´ka´ sı´teˇ. Po jeho zmeˇneˇ pomocı´ YaST nebo po jeho rucˇnı´ zmeˇneˇ (a na´sledne´m zavola´nı´ skriptu SuSEconfig) se podle neˇj automaticky vygeneruje veˇtsˇina da´le uvedeny´ch konfiguracˇnı´ch souboru˚ a nakonfigurujı´ se startovacı´ skripty. ,+$

+$³#R$")%&

Z

Pokud soubor ; zmeˇnı´te rucˇneˇ, doporucˇuje se na´sledneˇ ; spustit skript SuSEconfig, aby se zmeˇny konfigurace automaticky promı´tly do dalsˇ´ıch konfiguracˇnı´ch souboru˚. ,"+$ ;

;)|

*5+*

ˆ

V tomto souboru (viz soub. 4.2.1) se prˇirˇazujı´ jme´nu˚m pocˇ´ıtacˇu˚ IP adresy. Pokud se nepouzˇ´ıva´ nameserver, musı´te zde uve´st vsˇechny pocˇ´ıtacˇe, na ktere´ chcete mı´t prˇ´ıstup pomocı´ jme´na. Kazˇdy´ pocˇ´ıtacˇ je na zvla´sˇtnı´ rˇa´dce, sesta´vajı´cı´ se postupneˇ z IP adresy, plneˇ kvalifikovane´ ho jme´na pocˇ´ıtacˇe a jeho zkratky, oddeˇleny´ch mezerami nebo tabula´tory. Komenta´rˇe zacˇ´ınajı´   znakem š .

ˆ

e 
 


ˆ

_ e 
Ôf6SR§$ 
 6 a 
` * a R f e 
 %* ` 6 "

 "R` $'$ 

¨ º
©5


S9 ` 5!* á
f  e  _ Q à + ¨ à
 a

 7 
%  $ ` a  656Kª ;e 9*X*¢* ` 6
R '& R 
`  R'*'*5!* á  «*ô¬
 ` SS 

  )
ªü e 
f6SR  ` * a Ô
%$º!*
  ` $ïf ` Ž¬* ` 6% $Ž­* ` 6
R' & R ¯®
 ` $'$ e °* ` 6
ª ` $'$ 


` *$ ` * ` S `



 e 
f6SR



ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ

S   ` S e 


Ñ:,'-  0  0  Ñ   S
Ñ' Î ,  :Ñ 1Þ  0  Ñ e  S
R
¬5
R! e Ñ' Î ,  :Ñ 1Þ  0  ,'0  `  e R
¬5
R!¬ `  e ˆ D *$ f e  



Obsah souboru 4.2.1: ; ,"+$ ;

;

%!," 9

 :

,+$

;5|

!*5+*

*

ˆ

Zde se prˇeva´deˇjı´ jme´na sı´tı´ na sı´t’ove´ adresy. Forma´t je stejny´ jako u sou!*5+* boru | , pouze sı´t’ova´ jme´na jsou jako prvnı´ a za nimi na´sledujı´ adresy (viz soub. 4.2.2).

ˆ

ˆ¢* R ;






ˆ



ˆ

S a `  S  ` S * R

ˆ D *$ fŠ* R

;

_ e 
f6SRŠ$ 
 6 a 
` * a R fŠ* R %* ` 6 "

 "R` $'$ 

¨ º
±5


S9 ` 5!* á
f  e  _ Q à + ¨ à
 a

 7 
%  $ ` a  656Kª ;e 9*(*¢* ` 6
R '& R 
`  R'*'*5!* á  Ñ:,'-  0  0  Ñ' Î ,  Ñ:1Þ  


0

0 0

Obsah souboru 4.2.2: ;

,+$ ;

%!, 9

" :

*

127

4. Linux v sı´ti

order hosts, bind

multi on/off nospoof on alert on/off trim ù domainname ú

Stanovı´, v jake´m porˇadı´ se zavolajı´ sluzˇby pro rozhodnutı´ jme´na pocˇ´ıtacˇe (hostname). Mozˇne´ argumenty jsou ,+$ !*5v* hosts: prohleda´ vat soubor ; ;)| bind: pouzˇ´ıt nameserver ,+$ ; Stanovı´, zda pocˇ´ıtacˇ, uvedeny´ v ; !*5+* | smı´ mı´t vı´ce IP adres. Tyto parametry majı´ vliv pouze na spoofing nameserveru. Zadane´ jme´no dome´ny se oddeˇlı´ od jme´na pocˇ´ıtacˇe, nezˇ je o neˇm rozhodnuto (pokud ovsˇem jme´no pocˇ´ıtacˇe obsahovalo dome´nu). Tato volba se hodı´, pokud jsou ,+$ !*5v* v souboru ; ;)| jen jme´na z loka´lnı´ dome´ny, o ktery´ch lze rozhodnout i s prˇipojeny´m jme´nem dome´ny.

Tabulka 4.2: Parametry pro soubor ;

,+$ ;

;)|

,+$

;)|

!*5X#R$""%&

!*5>#R$)"%&

Tento soubor se ty´ka´ rozhodnutı´ (angl. resolving) o jme´nu pocˇ´ıtacˇe (angl. hostname). Rozhodnutı´ o jme´nu pocˇ´ıtacˇe znamena´ prˇelozˇenı´ jme´na pocˇ´ıtacˇe (event. sı´teˇ) pomocı´ knihovny resolver na IP adresu. V souboru ,+$ !*5>#R$)"%& ; ;)| se uva´dı´ rˇada parametru˚, z nichz ˇ kazˇdy´ musı´ by´t na  zvla´sˇtnı´m rˇa´dku. Komenta´rˇe zacˇ´ınajı´ znakem š . Mozˇne´ parametry uka,+$ !*5X#R$""%& ;)| zuje tab. 4.2. Prˇ´ıklad ; ukazuje soubor 4.2.3. Ç ÇÌ× Ä ¤"Õ× Æ"£5É ¤ÙˆÕ£ ©5ê Ç

ǂ™ Ä Æ)¨ ë5Ä ©"¨¦ Ä Ø±Åª6©©Ü © £ Å6Ø Ä ø Å Æ"£5É ¤"Éø¢"Ü ©5Ø Ç € «6«6£ èø¦"ª"«¤)Ü Ö"« Ä ¨ØØ6Å"É ¦)ª"«¤"Üø£ © Ç 6©5ج£êÌÆ"£5É ¤BوÕ£ ©6ê ‚

Obsah souboru 4.2.3: ; ;

,+$ ;

%+*4*

9

v$ |

,"+$

;)|

*5>#R$")%&

#R$")%&

Pomocı´ GNU C library 2.0 mu˚zˇe nynı´ SuSE Linux %+ vyuz ˇ´ıvat „Name *4* v$ #R$")%& 9 | Service Switch“ (NSS) (viz. manua´lova´ stra´nka pro %‚ã“%7*4* +$ #R$)"%& 9 | (.7@ ), prˇ´ıpadneˇ podrobny´ manua´l The GNU C Library Reference Manual, kap. ”System Databases and Name Service Switch”1 ). 1

128

balı´k

S a  !* f 

, se´rie

$  

.

4.2. Manua´lnı´ konfigurace sı´teˇ V souboru ;

,"+$ ;

%7**

9

+$ |

#R$""%4&

se uvede, v jake´m porˇadı´ je informace

²pozˇadova´na. Prˇ´ıklad ukazuje soub. 4.2.4. Komenta´rˇe se oddeˇlujı´ znakem 



š

. & ,!*‡/%7* !*5+* Polozˇka ( ) ) v tzv. „databa´zi“ | zde naprˇ´ıklad znamena´, ,!* ,+$ !*5+* & zˇe po spusˇteˇnı´ ; ;)| ( " ) se vysˇle pozˇadavek DNS (Domain Name Service) (viz odst. 4.4 na str. 133). Ç Çd× Ä ¤"Õ× ©É6É è"Ü ¤"Õ Æ–ÙÕ£ ©5ê

Ç Ö"¨6É6É è5ØB¥ 6Å5£ ª6֖¥

Õ£R¦"Ö"¨¤ Õ£R¦"Ö"¨¤

Æ"£6É ¤"É+¥ © Ä ¤è"£ÅéÉ+¥

ê)Ü« Ä d É Ø©"É ê)Ü« Ä d É Ø©"É

É Ä Å ë Ü6Õ Ä É+¥ Ö5Å5£¤)£5Õ£«5É+¥

Ø¢±ê"Ü« Ä É Ø¢±ê"Ü« Ä É

© Ä ¤6Å)£ ª֖¥

ê)Ü« Ä É

Obsah souboru 4.2.4: ;

,+$ ;

%+*4*

9

v$ |

#R$5"%&

Databa´ze, dosazˇitelne´ pomocı´ NSS, uva´dı´ tab. 4.3 na na´sledujı´cı´ straneˇ. - )-4 %  04  * V budoucnu se jesˇteˇ pocˇ´ıta´ s parametry @ , . (!@ @6. , %, * * -40 $ , a( .7@ : ! : ? . *",!*

@)@

*","%/

, ,+* | Z4"( *5+* |

%!,"4Z4"-

%!," (!@

9 *4* 9

 /

(

!$" (  (

* :



$

*","42

$",*

*

.7@v" (8) viz manua´lova´ Posˇtovnı´ aliasy pro *",* %‚ã *",* @4!)@ stra´nka pro @4!)@ (.7@ ). Ethernetove´ adresy. Z,Z4,"% Uzˇivatelske´ skupiny pro (3) viz manua´lova´ Z"%‚ãŒZ4"( (.7@ ( ). stra´nka pro Jme´na pocˇ´ıtacˇu˚ (hostnames) a IP adresy pro Z, !*50 % , | ? @6. (3) a podobne´ funkce. Platny´ seznam pocˇ´ıtacˇu˚ a uzˇivatelu˚ v sı´ti pro pra´ci s prˇ´ı%,4Z)stupovy´mi pra´vy, viz manua´lova´ stra´nka pro ( %…ã“%!,Z4"(.7@ ( ). Z,%!,,"% Jme´na a adresy sı´tı´ pro (3). Z, ,)% Uzˇivatelska´ hesla pro (3), viz. manua´lova´ (49 *4* / %Vã ** / stra´nka pro (@ (Z.7,@  "(!4@ ,"% 9 ). 9 ( Sı´t’ove´ protokoly pro (3), viz manua´lova´ !$) * %…ã "!$" *  (  ). stra´nka pro ( (.7@ Jme ´ na a adresy „Remote Procedure Call“ pro Z,4 $60 % , ( ? @6. (3) a podobne´ funkce. Z,"+*",42,"% Sı´t’ove´ sluzˇby, (3)

Tabulka 4.3: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ... 129

4. Linux v sı´ti *

/

|@

Z,+*

9

%

Stı´nova´ hesla uzˇivatelu˚, ktere´ pouzˇ´ıva´ ( @6. (3), * / %‚ãÂ* / viz manua´lova´ stra´nka pro |!@ 9 (+ . @ |@ 9 ).

Tabulka 4.3: Databa´ze dosazˇitelne´ pomocı´ ;

,+$ ;

%7*4*

97

+$ |

#$)"%&

Vsˇechny konfiguracˇnı´ mozˇnosti databa´ze NSS uva´dı´ tab. 4.4. &

,!*

)

/0 %

* %

* /%+* $"

(v

.!(!@

-7*

Prˇ´ımy´ prˇ´ıstup k souboru˚m, naprˇ. ; Prˇ´ıstup prˇes databa´zi. NIS viz odst. 4.5 na str. 134. !*6+*

%!,

,v$



;@!5@

*",!*

.

*

Pouze s rozsˇ´ırˇenı´mi | a 9 : . ** / * / Z"Pouze s rozsˇ´ırˇenı´mi (!@ 9 , |!@ 9 a ( . je mozˇne´ spousˇteˇt ru˚zne´ reakce na ru˚zne´ vy´sledky vyhleda´va´nı´ – detaily viz manua´lova´ stra´nka pro %7*4* +$ #R$""%& %‚ã“%7*4* +$ #$""%& (.7@ ). 9 | 97 |



–da´le–

Tabulka 4.4: Konfiguracˇnı´ mozˇnosti „databa´ze“ NSS ,+$ ;

%+*4$)/X#R$)"%& ;

Pomocı´ tohoto souboru se konfiguruje program nscd (angl. Name Service %7*$)/ % %7*$)/ ¼ Cache Daemon), viz manua´lova´ stra´nka pro (.+@ ) a ma%7*4$)/#R$""%& %‚ã“%7*4$)/#R$""%& .7@ nua´lova ´ stra ´ nka pro ( ). Ty ´ka ´ se informacı ´ *4* / Z4"- * *5+* 9 , ( v (!@ a| . De´mon se musı´ znovu nastartovat, kdyzˇ se ,+$ ,!*" 2>#R$")%& ;  naprˇ. meˇnı´ DNS prˇi zmeˇneˇ ; . Slouzˇ´ı k tomu prˇ´ıkaz: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ"Õ ©ÉÕ Ø¬Å Ä É ¤)¨Å6¤

*4*

/

Je-li naprˇ. aktivova´na vyrovna´ vacı´ pameˇt’ (cache) pro (!@ 9 , trva´ zpravidla 15 sekund, nezˇ je syste´mu zna´m noveˇ zalozˇeny´ loka´lnı´ uzˇivatel. Opeˇtovny´m spusˇteˇnı´m programu nscd se tato doba cˇeka´nı´ da´ zkra´tit. ;

,+$

2X#R$""%& ,v$ !*6>#R$""%& Podobneˇ jako ; ;)| ;

,!*"



, tento soubor hraje za´sadnı´ roli prˇi urcˇova´nı´ (resolving) jmen pocˇ´ıtacˇu˚ pomocı´ knihovny resolver. *), +$ | ) a jaka´ Zde se zada´va´, do ktere´ dome´ny pocˇ´ıtac ˇ patr ˇ´ı (klı´cˇove´ slovo @ % ,!*",42, je adresa nameserveru (klı´cˇove´ slovo @6. ). Da´ se zadat vı´ce jmen dome´n (ale tı´m de´le pak trva´ rozhodnutı´ o jme´nu). Prˇi rozhodova´nı´ o nikoli *", +$ plneˇ kvalifikovane´ m jme´nu se prˇipojı´ polozˇky @ | postupneˇ za sebou, aby daly plneˇ kvalifikovane´ jme´no. Uva´deˇjı´ se zde nameservery, kazˇdy´ na vlastnı´ rˇa´dce, zacˇ´ınajı´cı´ slovem % ,!*","42, @6. . 130

4.2. Manua´lnı´ konfigurace sı´teˇ 

Komenta´rˇe se oddeˇlujı´ znaky š soubor 4.2.5.



. Prˇ´ıklad ;

,v$ ;

,!*) 

2>#R$)"%&

ukazuje

Çd× Ä ¤"Õ×Å Ä É£« ë وÕ£ ©5êjÇ Çb` ª5ŬØ5£R¦4¨5Ü © É Ä ¨Å"Õ ÆÕ£5ɦ4£6É+وÕ£R¦ Ç

Ç ™ Ä ªÉ Ä Æ Ä «5Ü£5ɳqíðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙíu¬¨5Éï©"¨R¦ Ä É Ä Å ë5Ä Å \ ©"¨¦ Ä É Ä Å ë5Ä Å“íðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙí Ç 6©5؁£ ê¬Å Ä É£« ë وÕ£ ©5ê \

Obsah souboru 4.2.5: ;

,+$ ;

,!*" 

2>#R$")%&

YaST (viz odst. 4.1 na str. 125) zde prˇi instalaci automaticky doplnı´ zadany´ nameserver!

;

,"+$

;

U

F

Šq4x

J4G

’

Tento soubor se cˇte prˇi startu ru˚zny´mi skripty. Smı´ obsahovat jenom jednu rˇa´dku, na kterou se zada´ jme´no pocˇ´ıtacˇe (hole´, bez dome´ny!). Take´ tento ,+$ +$³#R$")%& Z ; soubor se generuje automaticky z nastavenı´ v ; . 4.2.2 Startovacı´ skripty Kromeˇ popsany´ch konfiguracˇnı´ch souboru˚ je zde jesˇteˇ rˇada skriptu˚, ktere´ spousˇteˇjı´ sı´t’ove´ programy beˇhem startu pocˇ´ıtacˇe, a to v okamzˇiku, kdy syste´m prˇejde na neˇkterou vı´ceuzˇivatelskou u´rovenˇ (angl. multiuser runlevel) (viz tab. 4.5 na na´sledujı´cı´ straneˇ). ,+$ ;

,+$ ;

,+$ ;

,+$ ;

%

>#ˆ/

%

>#ˆ/

%

>#ˆ/

%

>#ˆ/

;

;

;

;

%!, ;

 9

:

"-4, ;

%!,"4/

;!  ;

(

$

,+$ % >#ˆ/ ; ; ; %&v*4*","42, ;

,+$

;

%

>#ˆ/ ;

*","%/

.7@v5

Tento skript se stara´ o hardwarovou a softwarovou konfiguraci sı´teˇ prˇi startu syste´mu. Nastavuje IP adresu, sı´t’ovou adresu, sı´t’ovou ,+$ +$³#R$)"%& Z masku a bra´nu, zadane´ v ; ; (a ulozˇene´ tam naprˇ´ıklad pouzˇitı´m YaST, viz odst. 4.1 na str. 125). Uva´deˇjı´ se zde vsˇechny staticke´ cesty (routes) v sı´ti. Detailnı´ popis poda´va´ odst. 4.3 na na´sledujı´cı´ straneˇ. Spustı´ program inetd, je-li to pozˇadova´no ,"+$ +$¿#R$""%& Z ; v; . To je potrˇeba, chcete-li se prˇihla´sit k tomuto pocˇ´ıtacˇi prˇes sı´t’. Spustı´ portmapper, ktery´ je potrˇeba, aby se dal pouzˇ´ıt server RPC, naprˇ. pro export souborove´ho syste´mu prˇes NFS. Spustı´ server NFS. ˇ ´ıdı´ proces sendmail podle nastavenı´ R ,+$ +$³#R$)"%& Z ; v; .

Tabulka 4.5: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ... 131

4. Linux v sı´ti ,+$ ; ;

,+$

%

X#K/ %

X#K/

;! ;!

*",2

;"?( ;"?(

0

,+$

Spustı´ server NIS podle nastavenı´ v ; ; v$³#R$""%& Z . ,+$ Spustı´ klient NIS podle nastavenı´ v ; ; v$³#R$""%& Z .

%/

Tabulka 4.5: Startovacı´ skripty sı´t’ovy´ch programu˚

4.3 Smeˇrova´nı´ a SuSE Linux Co je smeˇrova´nı´ Nastavenı´ smeˇrovacı´ tabulky (routing table) SuSE Linux neumozˇnˇuje pomocı´ ,v$ +$³#$""%& Z ; promeˇnny´ch,v+centra ´ lnı´m konfiguracˇnı´m souboru ; . Stara´ se $ % X#K/ )-, ;! ; , ke ktere´mu patrˇ´ı dalsˇ´ı konfiguracˇnı´ soubor o to skript ; ,+$ "-,#$""%& ; ; . ,+$

%

>#ˆ/

%!,

"

,+$

; ; 9 : , ; ; Po inicializaci sı´teˇ startovacı´mi skripty ; % >#K/ ½ / , , +$  ;! 4Ã5|!@ 9@ ; , event. i dalsˇ´ımi, se prohleda´ va´ soubor ; "-,#$""%& ,+$ % >#K/ "-4, ;! ; pomocı´ programu ; a vytvorˇ´ı se smeˇrovacı´ tabulka, kterou pak syste´m pouzˇ´ıva´. ,v$

"-4,#R$")%&

; V souboru ; se postupneˇ uva´deˇjı´ staticke´ smeˇry (routes): smeˇr k dalsˇ´ımu pocˇ´ıtacˇi (host), smeˇr k dalsˇ´ımu pocˇ´ıtacˇi prˇes bra´nu (gateway) a smeˇr k dalsˇ´ı sı´ti. -+*6

*60

%

)-4,/

; ; , Dalsˇ´ı mozˇnost je pouzˇ´ıt dynamicke´ smeˇrova´nı´ a program ; "-,/ jehozˇ konfigurace je na´rocˇneˇjsˇ´ı, viz manua´lova´ stra´nka k programu .

Jak pouzˇ´ıt smeˇrova´nı´ ,v$

"-4,#R$")%&

Pravidla pro konfiguracˇnı´ soubor ; vycha´zejı´ z tvaru vy´; *60 % "-, *60 % "-, . Pokud zavola´me ; bez parametru˚, stupu prˇ´ıkazu ; ; ; ¶ Zv* zobrazı ´ se v souc ˇ asnosti pouz ˇ ´ ı vana ´ sme ˇ rovacı ´ tabulka. Az ˇ na nadpisy , @ ,4 $ ,& ~*", ,+$ "-,#R$""%& G ; ,E a odpovı´dajı´ polozˇky ; . Odtud tedy pravidla pro ; <



<

< <

<

132



,"+$

;

)-,#R$)"%&

:

ˇ a´dky zacˇ´ınajı´cı´ š a pra´zdne´ rˇa´dky se ignorujı´. Kazˇdy´ za´znam prˇedstaR vuje jedna rˇa´dka s nejme´neˇ dveˇma a nejvy´sˇe cˇtyrˇmi sloupci. V prvnı´m sloupci je cı´l dane´ho smeˇru, a to IP adresa sı´teˇ nebo pocˇ´ıtacˇe, prˇ´ıpadneˇ u dosazˇitelny´ch nameserveru˚ take´ plneˇ kvalifikovane´ jme´no sı´teˇ nebo pocˇ´ıtacˇe. /,& -  Klı´cˇove´ slovo je rezervova´ no pro implicitnı´ bra´nu (default ga@  # # # teway). Nepouzˇ´ıvejte Á Á Á Á jako cı´l zadane´ho smeˇru. # # # Druhy´ sloupec obsahuje bud’pra´zdny´ oddeˇlovacˇ ( Á Á Á Á ) nebo IP adresu resp. plneˇ kvalifikovane´ jme´no implicitnı´ bra´ny nebo bra´ny, kterou je cı´lovy´ pocˇ´ıtacˇ (nebo sı´t’) dosazˇitelny´. Trˇetı´ sloupec obsahuje sı´t’ovou masku pro sı´teˇ nebo pocˇ´ıtacˇe za branou.

4.4. DNS – Domain Name Service <

Poslednı´ sloupec se ty´ka´ pouze sı´tı´, prˇipojeny´ch k loka´lnı´mu pocˇ´ıtacˇi (Loopback, Ethernet, ISDN, PPP, Dummy-Device, . . . ). Zada´va´ se jme´no zarˇ´ızenı´ (device name). ,v$

"-4,#R$")%&

Jednoduchy´ prˇ´ıklad souboru ; ukazuje obra´zek 4.3.1. Po ; ,+$ "-,#$""%& ; prˇida´nı´ novy´ch za´znamu˚ do souboru ; proved’te prˇ´ıkaz: Ä ¨Å6¤Ɩ¥CøÇÌÅ"Õ Å)£ ª5¤ Ä

Å Ä É ¤)¨Å6¤

Tı´m se doplnı´ nove´ polozˇky do smeˇrovacı´ch tabulek.

ˆ¢´ 
 6!*

´' +9µ

` 6*

ˆ ˆ

ÑÎ',  Ñ:1Þ  0 ˆ°$ Rf ` S

; `

` 

0 0 0 0 ÑÎ',  Ñ:1Þ  0

 Ñ

ˆ

¶ R :

 Ñ

´ %&6

`


,'/'/  ', /'/  ', /'/  ', /'/

ˆ

,'/'/  ', /'/  ', /'/  0 ,'/'/  ', /'/  ', /'/  0

S R e

0

ˆ°¶ R §$ %&6
ˆ ˆ

Ñ:,'-  0  0  0 ,'0%.  Ñ:,'-  ', 2'/  0 ` 

$ Rf

` S

ˆ

ˆ µ ˆ

ˆ¢·


ˆ

0 0 0 0 0 0 0 0

; ` ,'0%.  Ñ:,'-  ', 2'/  6. Ñ !*$ µ

a  e

` 

; `

,'0'-  1 Þ  Ñ:/'1  / Ñ ˆ

ˆ°¶ R

ˆ

0

a  e

ÑÎ',  Ñ:1Þ 

!*$ µ 0 0

` 

,'0'-  1 Þ  Ñ./  . /

,'/'/  ', /'/  ', /'/  ', /'/

,'0'-  1 Þ  Ñ:/'1  / Ñ

,'/'/  ', /'/  0  0

; `

Obsah souboru 4.3.1: Jednoduchy´ prˇ´ıklad souboru ;

,"+$

)-,#R$)"%& ;

4.4 DNS – Domain Name Service Sı´t’ova´ sluzˇba DNS (angl. Domain Name Service) se pouzˇ´ıva´ k tzv. „vyrˇesˇenı´“ dome´novy´ch jmen a jmen pocˇ´ıtacˇu˚ nalezenı´m jejich odpovı´dajı´cı´ch IP adres. , 4 A ä# A6ž # #ä | prˇirˇadı´ IP adresa > ¼ Á Á . Tı´m se naprˇ´ıklad jme´nu pocˇ´ıtacˇe @ 4.4.1 Konfigurace DNS 0

%/

¼ , se´rie Za sluzˇbu DNS odpovı´da´ program named, ktery´ obsahuje balı´k % (BIND - Berkeley Internet Name Domain). Pomocne´ programy obsahuje 0 %/"- % balı´k " , se´rie .

BIND verze 8 ma´ novy´ forma´t konfiguracˇnı´ch dat, pozor proto na starsˇ´ı literaturu! ,v$

%

,/X#R$")%&

Konfiguracˇnı´ soubor ; zde uda´va´ vy´chozı´ hodnoty, ze kte; @6. ry´ch se odvozujı´ ostatnı´ za´visle´ soubory. Instalovanou sˇablonu je zde potrˇeba prˇizpu˚sobit na loka´lnı´ podmı´nky. 4.4.2 Jednoduchy´ nameserver Prˇ´ıklad najdete v souboru  , ,I#  | .4; 1@6.!(v | .+ .

&

)

,= ;

-+*5 ;

*

|@

, ;

/!$

;6(!@

$

:@

Z,* ;

0

%/

¼;

133

4. Linux v sı´ti Dalsˇ´ı informace <

Dokumentace pro balı´k 0

%/

¼;5|



.4;

%/,

1

#

|



0

%/ ¼

:

&

"

,= ;

-7*6

* ;

|!@

, ;

/!$

;)(@

$

Z,*

:4@

;

.7

. % ,/ % % ,/ < ¼ @6. Da´le manua´lova´ stra´nka pro @6. (.7@ ), kde jsou uvedeny i % ,/X#$""%& navazujı ´ cı ´ dokumenty RFC, a rovne ˇ z ˇ manua ´ lova ´ stra ´ nka pro @6. %‚ã“% ,/#R$""%& (.7@ @6. ).

4.5 NIS – Network Information Service Jakmile prˇistupuje v sı´ti vı´ce unixovy´ch pocˇ´ıtacˇu˚ ke spolecˇny´m prostrˇedku˚m, je trˇeba zajistit, aby bylo vsˇude spolecˇne´ oznacˇenı´ uzˇivatelu˚ a skupin. Sı´t’musı´ by´t pro kazˇde´ho uzˇivatele transparentnı´ – at’ pracuje na ktere´mkoli z teˇchto pocˇ´ıtacˇu˚, vzˇdy by meˇl najı´t stejne´ prostrˇedı´. Toto je umozˇneˇno pomocı´ sluzˇeb NIS a NFS. NFS slouzˇ´ı pro prˇ´ıstup k souborovy´m syste´mu˚m prˇes sı´t’ a bude popsa´n v odst. 4.6 na na´sledujı´cı´ straneˇ. NIS (angl. Network Information Service)2 je ve sve´ podstateˇ databa´zova´ sluzˇba, umozˇnˇuje po sı´ti prˇ´ıstup ,+$ *4* / ,"+$ * / ,"+$ Z4"k souboru˚m ; ;)(!@ 9 , ; ; |@ 9 nebo ; ; ( . NIS se da´ ,+$ !*5+* ,+$ *",42 $",!* pouzˇ´ıt i pro dalsˇ´ı u´lohy (naprˇ. pro ; nebo ; ). ;5| ; 4.5.1 Zrˇ´ızenı´ klienta NIS Programy pro zrˇ´ızenı´ klienta NIS pro SuSE Linux obsahuje balı´k ?( % se´rie . Postupuje se prˇitom v na´sledujı´cı´ch krocı´ch: <

,

Stanovenı´ serveru NIS. ,"+$ +$¿#R$""%& Z ; Jme´no L4serveru NIS se zada´ v souboru ; pomocı´ pro„ Š’ ‰4’ E E . Program SuSEconfig pak tato jme´na zapı´sˇe ve spra´vmeˇnne´ ,"+$ #R$""%& ;"?( ne´m forma´tu do souboru ; (viz soub. 4.5.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Pokud jste tuto promeˇnnou nastavili pomocı´ YaST, stane se tak automaticky. ,+$ #R$""%& ; ;"?( Soubor musı´ obsahovat rˇa´dku zacˇ´ınajı´cı´ klı´cˇovy´m slovem *",42, ?( na´sledovany´m jme´nem serveru NIS. ,

<

!* $"*

. Jme´no ,"serveru NIS (naprˇ. | ! . +$ *5+* ;)| nebo pomocı´ DNS. mocı´ ; <

!*³#$"

.

) musı´ by´t rˇesˇitelne´ po-

Musı´ by´t zajisˇteˇno, zˇe se spustil portmapper, protozˇe NIS se realizuje prostrˇednictvı´m RPC (angl. Remote Procedure Calls). Server NIS se ,+$ % >#K/ 4 spousˇtı´ skriptem ; ;! ;)( .+@"( a spustı´ se automaticky, pokud ,"+$ +$¿#R$""%& Z se zajistı´ v ; spusˇteˇnı´ portmapperu. ;

Pro NIS se cˇasto pouzˇ´ıva´ synonymum danou sı´t’.

134

%/

nastavenı´ dome´ny NIS prˇi startu syste´mu. ,+$ +$³#R$")%& Z L4„ 6x4x ’ ; se nastavı´ promeˇnna´ D!F"GJ JG . Prˇi V souboru ; ,+$ % X#K/ prˇechodu na sı´t’ovou u´rovenˇ beˇhu to vyhodnotı´ skript ; ;! ; %,  9 : a prˇirˇadı´ se odpovı´dajı´cı´ jme´no dome´ny. Jme´no dome´ny NIS se nesmı´ zameˇnˇovat se jme´nem dome´ny DNS. Mohou mı´t sice stejne´ jme´no, nemajı´ vsˇak spolu nic spolecˇne´ho! <

2

0

à » ; cozˇ znamena´ yellow pages, tj. zˇlute´ stra´nky pro ¸º¹


4.6. NFS – distribuovane´ souborove´ syste´my Çd× Ä ¤"Õ×Ë֖وÕ£ ©5ê Ç

ÇdÚË©5¤5¨õB¥ Ç ÇºËÖÉ Ä Å ë5Ä Å Ç

¼6É



Ä Å ë5Ä Å©"¨R¦ Ä æ

Ç ËÖ"É Ä Å ë5Ä Å Æ Ä «5Ü£5ÉvوÕ£5ɦ£5É+وÕ£¦ Ç 6©5؁£ ê× Ä ¤"Õ×Ë֖وÕ£ ©5ê \

Ä ê"Ü © Ä èÆÜ6Õ Æ±Æ"£6É ¤¬¤)£±Õ£ ©5¤)¨5Õ ¤ ê)£ Åi‡É Ä Å ë Ü6Õ Ä Ù

Obsah souboru 4.5.1: ; <

,"+$

*4*

/

,+$

,+$

;"?(

#R$""%&

Z4"-

Doplnˇte u´daje v ; ;)(!@ 9 a; ; ( . Aby se zaslal pozˇadavek serveru NIS po prohleda´ nı´ loka´lnı´ch souboru˚,   musı´ se odpovı´dajı´cı´ soubory ukoncˇit rˇa´dkou, zacˇ´ınajı´cı´ znakem ( A ). NIS dovoluje rˇadu dalsˇ´ıch voleb, naprˇ. netgroups nebo loka´lnı´ prˇepsa´nı´ za´znamu˚ NIS. < Spusˇteˇnı´ programu ypbind. Poslednı´m krokem stanovenı´ serveru NIS je spusˇteˇnı´ klienta NIS pomocı´ programu ypbind. Rovneˇzˇ tento program se spousˇtı´ automaticky, pokud byla sı´t’konfigurova´na pomocı´ YaST. < Aktivova´nı´ provedeny´ch zmeˇn. Znovu nastartovat syste´m nebo zadat Ä ¨Å6¤Ɩ¥CøÇdÅ"Õ © Ä ¤è"£Å é‡Å Ä É ¤)¨ Å6¤ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ CøÇdÅ"Õ ËÖ6¢Ü ©5Ø±Å Ä É ¤)¨Å¤

4.5.2 Master a slave server NIS *",2

%

, se´rie ; podrobny´ na´vod najdete Pro tuto sluzˇbu instalujte balı´k ?( -7*5 * , /!$ $ Z4,!* U B q v; ; |!@ ; ;)(@ :@ ;)?(!; F F .

4.6 NFS – distribuovane´ souborove´ syste´my Jak jizˇ bylo uvedeno v prˇedchozı´m odst. 4.5 na prˇedchozı´ straneˇ, NFS (spolu s NIS) umozˇnˇujı´, aby byla sı´t’ pro uzˇivatele transparentnı´. NFS umozˇnˇuje pocˇ´ıtacˇu˚m sdı´let souborove´ syste´my v sı´ti – uzˇivatel pak vidı´ stejne´ prostrˇedı´ neza´visle na tom, odkud se prˇihla´sı´. Podobneˇ jako NIS, prˇedstavuje i NFS nesymetrickou sluzˇbu – je zde server NFS a klient NFS. Pocˇ´ıtacˇ mu˚zˇe vykona´ vat obeˇ tyto u´lohy, tj. exportovat do sı´teˇ sve´ vlastnı´ souborove´ syste´my a prˇipojovat (mount) souborove´ syste´my jiny´ch pocˇ´ıtacˇu˚. Centra´lnı´ server NFS mı´va´ obvykle velkou diskovou kapacitu. Jednotlivı´ klienti si z neˇho prˇipojujı´ povolene´ adresa´rˇove´ stromy ke sve´mu souborove´ mu syste´mu. 4.6.1 Import souborovy´ch syste´mu˚ Importovat syste´m souboru˚ ze serveru NFS je snadne´. Jediny´m prˇedpokladem je, aby jizˇ beˇzˇel RPC portmapper. Spusˇteˇnı´ serveru NFS jizˇ bylo uka´za´no v souvislosti s NIS (viz odst. 4.5.1 na prˇedchozı´ straneˇ). Je-li tento prˇedpoklad 135

4. Linux v sı´ti splneˇn, mohou se souborove´ syste´my exportovane´ z jine´ho pocˇ´ıtacˇe prˇipojovat "-4% stejneˇ snadno jako loka´lnı´ souborove´ syste´my prˇ´ıkazem . . Syntax je zde "-4%‚r"Œ%&v*

.

ù

„!

o



@



ú

=

ù

‰u4/y



,)%!yj$",*5 

,

@vú

ù

Y 

:

y

,



%

o

$),!*5

!*

@vú

Pokud se ma´ naprˇ´ıklad prˇipojit adresa´rˇ ;5| . pocˇ´ıtacˇe | ! namı´sto  , adresa´rˇe ;)| . na nasˇem pocˇ´ıtacˇi, dosa´hneme toho na´sledujı´cı´m prˇ´ıkazem: Ä ¨Å6¤Ɩ¥CøÇï¦4£ ª©5¤Ê¤Ì©6ê"ÉºÆ Ä «6Ü£5É+¥× Æ"£R¦ Ä

× Æ"£¦ Ä

4.6.2 Export souborovy´ch syste´mu˚ Pocˇ´ıtacˇ, ktery´ exportuje souborove´ syste´my, se nazy´va´ server NFS. Musı´ na neˇm by´t spusˇteˇny na´sledujı´cı´ sı´t’ove´ sluzˇby: <

RPC portmapper (portmap) RPC mount de´mon (rpc.mountd) < RPC NFS de´mon (rpc.nfsd) <

Tyto sluzˇby se spousˇteˇjı´ prˇi startu syste´mu pomocı´ skriptu˚ /etc/init.d/portmap a /etc/init.d/nfsserver. Jak se spustı´ RPC portmapper, bylo jizˇ popsa´no v odst. 4.5.1 na str. 134. Kromeˇ spusˇteˇnı´ uvedeny´ch de´monu˚ se jesˇteˇ musı´ stanovit, ktere´ souborove´ syste´my je povoleno exportovat a na ktere´ pocˇ´ıtacˇe. K tomu slouzˇ´ı soubor ,+$ , 4v* , kde se vzˇdy uvede na samostatnou rˇa´dku, ktery´ pocˇ´ıtacˇ ma´ ; ; 1( prˇ´ıstup na ktery´ adresa´rˇ (vcˇetneˇ jeho podadresa´rˇu˚), a s jaky´mi pra´vy. Opra´vneˇne´ pocˇ´ıtacˇe se zada´vajı´ obvykle jejich plny´mi jme´ny, vcˇetneˇ dome´ny.  ¹8 R¸³ Take´ je mozˇno pouzˇ´ıt za´stupne´ znaky (wildcards) jako a , podobneˇ jako to deˇla´ bash. Lze uve´st i IP adresy pocˇ´ıtacˇu˚ nebo cely´ch sı´tı´. Pokud se nezada´ zˇa´dny´ pocˇ´ıtacˇ, pak je zde omezenı´ pouze uvedeny´mi prˇ´ıstupovy´mi pra´vy a nikoli pocˇ´ıtacˇem. Prˇ´ıstupova´ pra´va se da´vajı´ do za´vorek za jme´na pocˇ´ıtacˇu˚. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı volby zde jsou:

ro rw root squash

no root squash link relative

link absolute map identity

Souborovy´ syste´m se exportuje pouze pro cˇtenı´ (standardnı´). Souborovy´ syste´m se exportuje pro cˇtenı´ i za´pis. 4 Uzˇivatel dane´ho pocˇ´ıtacˇe nema´ rootovska´ pra´va na tento souborovy´ syste´m. To se dosa´hne tı´m, ž4ãã ½ rävs a to se zˇe se user-ID Á zmeˇnı´ na user-ID 3 ” K%!"0!/  prˇirˇadı´ uzˇivateli (standardnı´ volba). ? Zachovat rootovska´ pra´va (opak prˇedchozı´ho).   Nahradit absolutnı´ symbolicke´ odkazy (zacˇ´ınajı´cı´ ; ) #4#  ; . Tato volba ma´ smysl odpovı´dajı´cı´ posloupnostı´ jen tehdy, je-li prˇipojen u´plny´ syste´m souboru˚ pocˇ´ıtacˇe (standardnı´ volba). Symbolicke´ odkazy zu˚sta´vajı´ nezmeˇneˇny. Na klientovi budou stejne´ user ID jako na serveru (standardnı´ volba).

Tabulka 4.6: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ... 136

4.6. NFS – distribuovane´ souborove´ syste´my

map daemon

Klient a server nemajı´ odpovı´dajı´cı´ si ID. To se sdeˇlı´ programu nfsd, aby vytvorˇil konverznı´ tabulku pro user ID. Prˇedpokladem je spusˇteˇnı´ de´mona ugidd.

Tabulka 4.6: Prˇ´ıstupova´ pra´va k exportovany´m adresa´rˇu˚m ,

Soubor 1(

4+*

mu˚zˇe vypadat naprˇ´ıklad jako soub. 4.6.1:

Çd× Ä ¤"Õ× Ä õÖ"£ Å6¤"É Ç

Æ Ä 6 « Ü£5ÉlqÓÅèKu ë Ä ©ªÉlqÓÅè@u 5 Æ Ä «6Ü£5ÉlqÓÅ5£u ë Ä ©ªÉlqÓÅ)£u 5 Æ Ä «6Ü£5l É qÓÅ5 £ u ë Ä ©ªÉlqÓÅè@u 5 × Æ qÓÅ)l £ kÓÅ)£6£¤ 

É nª"¨6É ÆKu Ä ¨Å¤~ × Æ)£R¦ Ä ×ê¤Ö qÓÅ)£ u Ç\["£ © Ä Õ±É£ ª6¢"£ Ū‡× Ä ¤)Õ× Ä õÖ)£Å6¤"É × Æ)£R¦ Ä × ª"É Å)× ”4íí × ª"É Å)×6«5Ü¢"פ Ä õ¦ê

Obsah souboru 4.6.1: ; ,+$

,

,+$ ;

,

1(

4v*

4v*

Soubor ; cˇtou mountd a nfsd. Pokud se v neˇm neˇco zmeˇnilo, je ; 1( trˇeba mountd a nfsd opeˇtovneˇ spustit, a to nejsna´ze prˇ´ıkazem: Ä ¨Å6¤Ɩ¥CøÇÌÅ"Õ ©5ê)É6É Ä Å ë6Ä Å±Å Ä É ¤5¨Å6¤

137

4. Linux v sı´ti

138

Kapitola 5

Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ Kromeˇ napojenı´ na loka´lnı´ sı´t’ je dnes sta´le du˚lezˇiteˇjsˇ´ı napojit se na veˇtsˇ´ı sı´t’ typu ☞WAN (angl. Wide Area Networks) nebo alesponˇ vyuzˇ´ıvat neˇktery´ch sı´t’ovy´ch sluzˇeb. V unixove´ m sveˇteˇ se prosadily dva standardy prˇipojenı´ k veˇtsˇ´ı sı´ti po modemu nebo ISDN, a to UUCP a TCP/IP. Zatı´mco UUCP (Unix to Unix CoPy) slouzˇ´ı prˇeva´zˇneˇ k prˇenosu zpra´v (news) a elektronicke´ posˇty (e-mail), poskytuje TCP/IP skutecˇne´ sı´t’ove´ spojenı´ se vsˇemi sluzˇbami, zna´my´mi z LAN. Pokud se pouzˇ´ıva´ TCP/IP prˇi spojenı´ pomocı´ modemu nebo ISDN, je to dnes zpravidla prˇes PPP (Point to Point Protocol) 1 . V sı´ti ISDN se prˇeva´zˇneˇ * %7$5„„4„  , neˇkdy vsˇak i @)9( (viz odst. 5.2.5 na str. 147). pouzˇ´ıva´ ? V dalsˇ´ım se nejprve dozvı´te, jak realizovat prˇipojenı´ k WAN a sezna´mı´te se s protokolem PPP (odst. 5.1) a da´le jak konfigurovat ISDN (odst. 5.2 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Da´le uka´zˇeme, jak prˇipojit analogovy´ modem (odst. 5.5 na str. 151) a jak se konfiguruje spojenı´ modemy prˇes PPP (odst. 5.5.1 na str. 152). Na´sleduje e-mail a zpra´vy (odst. 5.7 na str. 164 a odst. 5.8 na str. 167).

5.1 PPP PPP (angl. Point to Point Protocol) umozˇnˇuje provozovat TCP/IP na se´riove´ lince. Klient a server PPP se beˇhem spojova´nı´ dohodnou na rˇadeˇ parametru˚. Server mu˚zˇe prˇideˇlit klientovi IP adresu, prˇ´ıpadneˇ i jme´no. Na rozdı´l od protokolu SLIP je PPP definovany´ standard a veˇtsˇinou to by´va´ jediny´ protokol, ktery´ nabı´zı´ poskytovatel internetovy´ch sluzˇeb (angl. ISP, Internet Service Provider). Centra´lnı´ roli zde hraje PPP de´mon, ktery´ komunikuje s ru˚zny´mi zarˇ´ızenı´mi, a to v roli jak serveru, tak i klienta. K sestavenı´ spojenı´ se pouzˇ´ıva´ program wvdial nebo program chat. 5.1.1 Podmı´nky pro PPP SuSE Linux vyzˇaduje pro PPP splneˇnı´ na´sledujı´cı´ch podmı´nek: <

1

Ja´dro musı´ podporovat TCP/IP a PPP. To je prˇ´ıpad standardnı´ho ja´dra a modulu˚, a proto nenı´ nutne´ kompilovat nove´ ja´dro. SLIP (Serial Line Internet Protocol) postupneˇ vycha´zı´ z mo´dy.

139

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ %

<

0

<

Musı´ by´t nainstalova´ny sı´t’ove´ balı´ky – nezbytne´ jsou balı´k :7 a da´le %!,"+$)&Z %!,!r)4 * balı´k a balı´k ze se´rie @ .  % Da´le jsou te´zˇ trˇeba za´kladnı´ balı´k (4(4( , se´rie , obsahujı´cı´ programy pppd a chat. Pro zaha´jenı´ a ukoncˇenı´ spojenı´ analogovy´m modemem potrˇebujeme balı´k % 2/ 9 )@ , se´rie . Pro ISDN viz odst. 5.2.3 na str. 143. Je trˇeba zna´t uzˇivatelske´ jme´no a heslo pro server PPP. < < <

5.1.2 Dalsˇ´ı informace o PPP PPP nabı´zı´ rˇadu mozˇnostı´, jak konfigurovat spojenı´. Odkazujeme zde na / ☞ / % ¼Œ(4(4( ), manua´love´ stra´nky, naprˇ´ıklad manua´lova´ stra´nka pro ((4( (.7@ x4’4q r½!r U B q #Zu „4„4„r U B q #ˆZu -7*5 3 F F F F ; da´le na soubory a v adresa´rˇi ; * , /!$   ,)% -7*5 |!@ ; ;)| 9 ; ; ; a rovne ˇ z ˇ na soubory s dokumentacı ´ v adresa ´ ˇ r i * , /!$ $ Z,* |!@ ; ;)(@ :@ ;6(4(( . Vy´chozı´ informaci k PPP najdete v na´sledujı´cı´ch RFC: < < < < < <

RFC 1144: Jacobson, V.: „Compressing TCP/IP headers for low-speed serial links“, u´nor 1990 RFC 1321: Rivest, R.: „The MD5 Message-Digest Algorithm“, duben 1992 RFC 1332: McGregor, G.: „PPP Internet Protocol Control Protocol (IPCP)“, kveˇten 1992 RFC 1334: Lloyd, B. Simpson, W.A.: „PPP authentication protocols“, rˇ´ıjen 1992 RFC 1548: Simpson, W.A.: „The Point-to-Point Protocol (PPP)“, prosinec 1993 RFC 1549: Simpson, W.A.: „PPP in HDLC Framing“, prosinec 1993

5.2 Prˇ´ıstup k Internetu prˇes ISDN Kromeˇ beˇzˇne´ho sı´t’ove´ho spojenı´ se mu˚zˇe Linux prˇipojit k jiny´m pocˇ´ıtacˇu˚m prˇes ISDN, a to zejme´na k poskytovatelu˚m internetovy´ch sluzˇeb. Pro SuSE Linux zprostrˇedkova´ va´ prˇeva´zˇnou cˇa´st konfigurace YaST resp. YaST2. Na´sledujı´cı´ popis se ty´ka´ standardnı´ho prˇipojenı´ prˇes ISDN, dalsˇ´ı mozˇnosti poskytuje program isdn4linux. Uveˇdomte si, zˇe da´le uvedene´ postupy nemusı´ by´t za urcˇity´ch podmı´nek lega´lnı´. U aktivnı´ karty ISDN platı´ opra´vneˇnı´ pro kartu i firmware, ktere´ se vztahuje i na provoz pod Linuxem. U pasivnı´ karty ISDN vsˇak platı´ toto opra´vneˇnı´ pouze tehdy, je-li provozova´na se softwarem vy´robce. Vy´jimkou jsou zatı´m ELSA Microlink PCI (drˇ´ıve Quickstep) a Eicon Diva 2.01, ktere´ jizˇ linuxovou podporu majı´. Kde je tedy opra´vneˇnı´ nutne´, pouzˇijte proto aktivnı´ kartu nebo spojenı´ s pobocˇkovou u´strˇednou. Na rozdı´l od prˇipojenı´ prˇes modem ma´ ISDN tu vlastnost, zˇe jakmile byla sı´t’nastavena a konfigurova´na, nejsou jizˇ potrˇeba zˇa´dne´ dalsˇ´ı prˇ´ıkazy pro nava´za´nı´ spojenı´. Takove´ spojenı´ „on demand“ umozˇnˇuje prˇipojit se obvykly´m zpu˚sobem prˇes telnet, http (WWW), ftp, atd. prˇiblizˇneˇ do 3 sekund, a to i pro uzˇivatele, ktery´ nema´ 140

5.2. Prˇ´ıstup k Internetu prˇes ISDN rootovska´ pra´va. Je te´zˇ mozˇno nastavit dobu, po kterou smı´ by´t spojenı´ necˇinne´, nezˇ se automaticky zrusˇ´ı. Be ˇ hem konfigurace ISDN se doporucˇuje sledovat syste´mova´ hla´sˇenı´ v souboru 2  "Z ,!** Z,* ; @ ;4 ;. @ . Na to si spust’te textovy´ prohlı´zˇecˇ less2 :

Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇÌ« Ä É6Éiž š±× ë ¨ Å)×6«6£ 5×R¦ Ä É6ɨ  Ä É ¶

Volba A umozˇnˇuje,2 aby seZ na obrazovce ukazovaly „on-line“ rˇa´dky, prˇicha´ ,!*4* Z,!* QR  S  ;. @ OP + MNOP pak tento mo . Pomocı´ MN ´d zejı´cı´ do souboru ; @ ;4 opustı´te. Programem 17

*)/%





@

/

ma´te mozˇnost sledovat provoz ISDN graficky.

5.2.1 Nastavenı´ ISDN – krok za krokem V tomto odstavci najdete pokyny, jak se prˇipojit k Internetu prˇes ISDN. (Pokud potrˇebujete podrobneˇ jsˇ´ı informace, prˇecˇteˇte si pak prosı´m i dalsˇ´ı odstavce.) 1. Pokud pracujete pod X Window (naprˇ. v KDE), opust’te graficke´ prostrˇedı´ QR  S OP a pouzˇijte neˇkterou textovou konzoli, naprˇ´ıklad kombinacı´ kla´ves MN T S

Í , + MNpOP + MNŒOP . %  A 2. Zadejte prˇ´ıkaz .  spust’te program YaST. 3. Jako uzˇivatel Š y2 * *5} -X  %,Z4 $), / -W/4 @ ? . @ |!@ 9!@ , 4. Prˇejdeˇte zde do menu ( * *5} -X KŽ"%& Z-2 ‚)Š x / ,z ? . @ D |!@ 9@ a potom . 5. Vyplnˇte zde u´daje. Pokud prˇesneˇ nevı´te, co zadat, najdete prˇ´ıslusˇnou -+*5 * , /4!$ $ Z,!* ½ dokumentaci v adresa´rˇi ; ; |@ ; ;)(@ :@ ;!  a dalsˇ´ıch. Š" 4 @ 6. Potom v tomto okneˇ zvolte .  )Š x  r D (!@ @ 7. V prˇ´ıpadeˇ u´speˇchu (pozitivnı´ odezva na obrazovce), zvolte ,4  . ? . 8. Vyplnˇte take´ tento formula´rˇ. Š 4 @ 9. Zvolte v tomto okneˇ . ˆ~ € I . 10. V prˇ´ıpadeˇ u´speˇchu (pozitivnı´ odezva na obrazovce), zvolte  KŽ"%& Z-4 $),Ì% ,!*",42,-X  %!³ @ @6. , odpoveˇzte zde J . 11. Prˇejdeˇte do menu 12. Zadejte IP adresu nameserveru (DNS) vasˇeho poskytovatele (provider). Nezna´te-li ji, zavolejte mu, prˇ´ıpadneˇ ji zjisteˇte z jeho webove´ stra´nky. Š "2y "%& Z- $",z l4y /% "%& Z- $", , 13. Prˇejdeˇte do menu o6À : @ :!@ o¬: @ *   o m . )Š xVŠ %7$5„„4„ Í / OP ), a to D ? 14. Vytvorˇte nove´ zarˇ´ızenı´ (kla´vesou MNj . /,!*  l /, ,ƒ* r Í 1  6„ 15. Stiskneˇte kla´vesu MNj a pr ˇ ejde ˇ te do menu OP @ @ @ { o 2"/,!*6-X . À @ 16. Ponechejte zde standardnı´ nastavenı´ – IP adresa vasˇeho loka´lnı´ho pocˇ´ıtacˇe A ä# A6ž # # A ä# A6ž # # A ¼ Á >K> , adresa partnera PointToPoint bude > ¼ Á bude > a zmeˇnˇte pouze Default-Gateway na tute´zˇ adresu jako je adresa partnera A äI# A6ž # # A ¼ Á PointToPoint, tj. ( > ). „  ""2  17. Zakoncˇete pomocı´ . : @ @ 2

Na´vod k programu less najdete v odst. 18.7.3 na str. 404.

141

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ 18. V menu

‰ †

0 m

…* o

 m



Í. OP . musı´te aktivovat kartu ISDN kla´vesou MN“

19. Ulozˇte konfiguraci stisknutı´m kla´vesy MN Í5Ñ:0 OP a ukoncˇete YaST. %

‚ä

20. Nastartujte sı´t’ prˇ´ıkazem , pokud jste norma´lneˇ spustili% X pomocı´ *6 4 @ 1 , prˇ´ıpadneˇ pokud se prˇihlasˇujete azˇ v grafice, spust’te 3 . %4Z

21. Vytvorˇene´ spojenı´ otestujte prˇ´ıkazem ( . Prˇ´ıkazem 17 prˇitom monitorovat stav prˇipojenı´ k ISDN.

*)/"%





@

/

mu˚zˇete

Ä ¨Å6¤ÆB¥:CøÇdõ"ÜÉ Ø©"«6£¨ØM½ © ‡Ê5Õøöøè6è6è–ÙˆÉªÉ Ä ÙþØ Ä Ä ¨Å6¤ÆB:¥ CøÇøÖÜ

Po trˇetı´m „pingu“ se prˇ´ıkaz automaticky ukoncˇ´ı (viz manua´lova´ stra´nka %Z % %Z ( pro ( (.7@ )). 22. Bynı´ spust’te pod X Window naprˇ. program Netscape nebo jiny´ webovy´ prohlı´zˇecˇi. U mnohy´ch poskytovatelu˚ je potrˇeba jesˇteˇ zadat jejich ’4/  K„4,&,","%vr , proxy server. V Netscape na to zvolı´te menu $),!*8  /2 %7$",/I „ ,*8  %4„ )%& Z-4  )%X , J , , G@ @ 17 @ 14?WC @ K‰ ,  a nakonec 9 . Ted’ va´m jizˇ pu˚jde ISDN a prˇipojı´te se na Internet, jakmile v Netscape zada´te internetovou adresu. Odpojı´te se, jakmile se po 60 sekund neprˇena´sˇ´ı zˇa´dny´ *)/%  / paket. Provoz si mu˚zˇete zkontrolovat pomocı´ 17  @ . Pokud toto neprosˇlo, cˇteˇte prˇece jenom da´l... 5.2.2 Prˇehled *)/"%4½

%4-

 1 , ktery´ obsahuje hardwaSuSE Linux obsahuje programovy´ balı´k rove´ ovladacˇe, sı´t’ove´ rozhranı´ a emulaci digita´lnı´ho modemu. Navı´c obsahuje software pro za´znamnı´k hovoru˚.

Hardwarovy ´ ovladac ˇ ke karteˇ ISDN se zavede startovacı´m skriptem ; % >#K/ ½ /  ,  ;! 4Ã5|!@ 9@ (viz kap. 16 na str. 375).

,+$

;

Konfiguraci prˇipojenı´ ISDN zajisˇt’uje isdnctrl – manua´lova´ stra´nka pro *)/%7$5 % *)/%7$64  (.+@  ). Sı´t’ove´ rozhranı´ se konfiguruje podobneˇ jako &v$)"%& Z &v$")%& Z – manua´lova´ stra´nka pro ethernetove´ rozhranı´ prˇ´ıkazy % &v$)"%& Z "-, )-, %V"-, (.7@ ) a – manua´lova´ stra´nka pro (.7@ ). ,+$ % >#K/ ½ SuSE Linux to vsˇe shrnuje skriptem ; ;! ;!  (viz. kap. 16 na str. 375). ,+$

v$³#R$""%&

Z

Parametry pro konfiguraci obsahuje jako obvykle soubor ; , ; viz odst. 16.5 na str. 379. Jme´na parametru˚ odpovı´dajı´ dle mozˇnostı´ volba´m v programu isdnctrl. ,"+$

%

>#K/

"-,

Skript ; ; ! ; ,+$ "  -,#R$""%& boru ; ; .

zajistı´ smeˇrova´nı´ podle cest, uvedeny´ch v sou,+$

%

X#K/

;! Spojova´nı´ se uskutecˇnı´ programem isdnctrl na´sledovany´m ; ½ ,+$ v$³#R$""%& Z  s parametry z ; ; , ktere´ si mu˚zˇete zobrazit prˇ´ıkazem

;

Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈǁÜ6É Ø©"Õ ¤6Å)«±«5ÜÉ ¤¨6«6«

Prˇi pozˇadavku sluzˇby ISDN (od uzˇivatele nebo aplikace) se pak vytvorˇ´ı spojenı´. 142

5.2. Prˇ´ıstup k Internetu prˇes ISDN 5.2.3 Hardware pro ISDN Pozˇadavky Pro spojenı´ s ISDN SuSE Linux vyzˇaduje: 1. 2. 3. 4.

Prˇ´ıpojku ISDN. Podporovanou kartu ISDN. Instalovany´ SuSE Linux. Instalovane´ standardnı´ ja´dro z CD SuSE Linux.

Ja´dro norma´lneˇ nepotrˇebujete prˇekla´dat – pokud k tomu ma´te sve´ du˚vody, *6-7*", / pouzˇijte zdrojovy´ ko´d, ktery´ obsahuje balı´k )1 , se´rie . ,%

/

%

5. Instalovany´ balı´k : . , se´rie . ½ % 6. Instalovany´ balı´k  , se´rie . ½ /!$ /4!$ 7. Dokumentaci, kterou obsahuje balı´k  , se´rie . Co byste meˇli zna´t: <

Typ vasˇ´ı karty ISDN. Hardwarove´ nastavenı´ karty: IRQ, adresa portu, atd. (podle typu karty) < Ktery´ protokol ISDN pouzˇijete: – 1TR6: starsˇ´ı – DSS1: tzv. Euro-ISDN – Leased line: permanentnı´ linka <

Neˇktere´ starsˇ´ı pobocˇkove´ u´strˇedny navzdory dokumentaci sta´le pouzˇ´ıvajı´ 1TR6 namı´sto DSS1. Co je MSN/EAZ? U Euro-ISDN je MSN (Multiple Subscribe Number) telefonnı´ cˇ´ıslo bez prˇedvolby. Po zakoupenı´ prˇ´ıpojky ISDN dostanete trˇi ru˚zna´ cˇ´ısla. Jedno z nich pouzˇijete na spojenı´ ISDN, a to i pokud se shoduje s telefonnı´m cˇ´ıslem, protozˇe se automaticky rozlisˇ´ı typem sluzˇby. Obvykle je karta ISDN prˇipojena prˇ´ımo k NTBA, ale hodı´ se prˇipojit dalsˇ´ı sbeˇrnici SO k pobocˇkove´ u´strˇedneˇ. Pokud pouzˇ´ıva´te Euro-ISDN na vasˇ´ı pobocˇkove´ u´strˇedneˇ, bude pak MSN vasˇe mı´stnı´ cˇ´ıslo. U 1TR6 se namı´sto MSN pouzˇ´ıva´ EAZ (neˇm. Endgera¨te-Auswahl-Ziffer, koncova´ cˇ´ıslice). MSN a EAZ tedy znamenajı´ v podstateˇ tote´zˇ azˇ na to, zˇe A EAZ je pouze cˇ´ıslice z rozsahu azˇ > (nesmı´ se pouzˇ´ıvat Á ). 5.2.4 Nastavenı´ hardwaru ISDN pomocı´ YaST Ovladacˇ karty ISDN je zaveditelny´ (loadable) modul ja´dra, na cozˇ nenı´ trˇeba restartovat syste´m. Obvykle´ karty ISDN podporuje ovladacˇ HiSax. (Neˇktere´ karty, naprˇ. ICN nebo AVM-B1, stejneˇ jako karty PnP (angl. plug and play) se nedajı´ prˇ´ımo konfigurovat pomocı´ YaST, k tomu dojdeme da´le v te´to kapitole u nastavenı´ typu karty ISDN.) Jak postupovat krok za krokem: 143

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ 4"

1. Prˇihlaste se jako uzˇivatel 2. Spust’te YaST. Š y2 * 6 * } 3. Zvolte menu ( @ ? . } -X Ž"%& Z- $",ƒ)Š ƒ x u , . @ D

. -X  %,Z $", / -W/…* *"r , @ |!@ 9@ ? ‹ 4 u ,"%  @ o o , jak ukazuje obr. 5.1.

Obra´zek 5.1: YaST– Vyvola´nı´ konfigurace ISDN 4. Zadejte na´sledujı´cı´ parametry: Š <

4 @

6½ Y

Pokud je toto pole aktivnı´, ISDN se aktivuje prˇi startu syste´mu. Ma´me tak zpu˚sob, jak zamezit, aby se po startu syste´mu vytva´rˇelo spojenı´ ISDN. )Š

<

x

D

(

"



:



Volı´te zde mezi starsˇ´ım neˇmecky´m standardem 1TR6 a novy´m Euro Y , *",/ %!,z . Pocˇ´ıtejte s tı´m, zˇe prˇi prˇipojenı´ ISDN, prˇ´ıpadneˇ jesˇteˇ @ ! prˇes pobocˇkovou u´strˇednu se jesˇteˇ cˇasto pouzˇ´ıva´ 1TR6. q

<

?(V:@

4

?

5Š

D

x

Zde mu˚zˇete zvolit ovladac ˇ HiSax. Pro karty PnP a½ PCMCIA odka-+*5 * , /4!$ $ Z,* ’ ’#Š"-Š"’ ; |@ ; ;)(!@ :@ ;   ;"E JDG zujeme na soubor ; a da´le na odst. 9.1.1 na str. 234. Vsˇimneˇte si, zˇe karty PCI nepotrˇebujı´ zada´vat I/O adresu ani cˇ´ıslo prˇerusˇenı´. <

u E

(

u%!y"%

oÌ:@

4 ?

Rozpozna´nı´ karty standardneˇ zajisˇt’uje ovladacˇ <

„4‹,- ,"% n o /,!* 2  J @ (!@6.+m  r "4 F (  r /%! FÁ | @  A5r /%! F | @

U

Š

@1

.

Podle typu karty se mohou zada´vat jesˇteˇ dalsˇ´ı u´daje. Smysl majı´ jen parametry specificke´ pro danou kartu, ostatnı´ se ignorujı´. 144

5.2. Prˇ´ıstup k Internetu prˇes ISDN <

‰ 

0

?“(

ƒu @

2y/ m

%

oº.

/-

)

)Š D

x

Toto pole ponechejte pra´zdne´. Í Ñ 5 Dalsˇ´ı informace zı´ska´te stisknutı´m kla´vesy MNŒ PO . Cely´ dialog ukazuje obra´zek 5.2.

Obra´zek 5.2: YaST– konfigurace ISDN Š

4

@ 5. Potvrd’te vasˇe volby pomocı´ . Provede se test a modul se zavede. Zpra´va v okneˇ pak uka´zˇe, zda karta byla spra´vneˇ rozpozna´ na.

´ speˇch: Potvrd’te pomocı´ ˆ~  €  . U ,+$ Nastavenı´ se nynı´ trvale ulozˇ´ı do promeˇnny´ch v souborech ; ; v$³#R$""%& Z>#K/ ½ ¹ ;! 4à , aby se prˇi prˇ´ısˇtı´m startu (nebo pokud se zmeˇnı´ u´rovenˇ beˇhu) opeˇt mohla aktivovat. Po zkusˇebnı´m nahra´nı´ modulu˚ zu˚sta´va´ ovladacˇ zaveden. 2

Neu´speˇch: Zkousˇejte jine´ parametry a pozorujte reakci v souboru ; Z ,*4* Z,* (jizˇ vı´te, jak ho otevrˇ´ıt a sledovat jeho zmeˇny).  ;. @ Obvykle´ proble´my:

@

 ;

<

U neˇktery´ch za´kladnı´ch desek pocˇ´ıtacˇu˚ nejde pouzˇ´ıt IRQ 12 nebo IRQ 15. < Zadane´ adresy nebo IRQ jizˇ pouzˇila jina´ karta. Pro potvrzenı´ te´to domneˇnky zkuste docˇasneˇ odstranit vsˇechny karty, ktere´ v te´to chvı´li nepotrˇebujete, naprˇ´ıklad sı´t’ovou nebo zvukovou kartu. < Modul jizˇ byl zaveden. Prˇihlaste se na jine´ konzoli a oveˇrˇte si * / to prˇ´ıkazem  . . Pokud tomu tak skutecˇneˇ je, zadejte prˇ´ıkaz k odstraneˇnı´ tohoto modulu: <

Ä ¨ Å6¤Ɩ¥ÔÇøÅ ¦6¦4£ØdÆÜ6ɨõ

Pouzˇ´ıva´te karty PnP. Prˇecˇteˇte si o tom vı´ce v souboru ; /!$ $ Z,!* ½ ’ ’X#Š)-Š’ ;5(!@ :@ ;! ;"E J4DG .

-7*5 ;

*

|!@

, ;

145

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ <

HiSax ani jiny´ ovladacˇ zatı´m nepodporuje vasˇi kartu (naprˇ. ICN, -7*5 * , /!$ $ Z,* AVM-B1). Podrobneˇ ji v souboru ; ; |!@ ; ;)(@ :4@ ; ½ ’ ’>#Š"-Š’ . ;"E J4DG

6. Ukoncˇete YaST. 7. Konfigurace isdnlog *5/%   Z  , ktery´ ma´ za Nezˇ se zavedou moduly, je trˇeba nakonfigurovat u´kol dohlı´zˇet nad aktivitami na sbeˇrnici S0. Prˇizpu˚sobte svy´m pozˇadavku˚m na´sledujı´cı´ soubory: <

,+$

;

;

*)/%

*)/%Ÿ#$")%&

;

: *)/%½ %4! 1 . Prˇ´ıklad Prvnı´ parametr uda´va´ zemi, ve ktere´ pouzˇ´ıva´te nastavenı´ pro Cˇesko ukazuje soub. 5.2.1.

ÇÌ× Ä ¤"Õ×5Ü6É Ø©)×5Ü6É Ø©BوÕ£ ©5ê

— ¡ ^`  € ^˜ `“†ddš ”òaž `“†d` ‡  òøîe ì € d € dš  ” òdì Obsah souboru 5.2.1: ; ¾ Y

t

,v$

;!

*)/"%

’

;!

Y

*)/"%Ÿ#R$"5%&

’

V sekci F J da´le nastavı´te v JE JCF)D prˇedvolbu bez pocˇa´tecˇnı´ch ä ’ ’ŒÿVä nul. Pro Prahu je to naprˇ´ıklad Á , zada´te tedy J4E J4CF"D . Pro Neˇmecko by to byla jedina´ sekce, ktera´ se musı´ zadat. ¾’ œ“ÿ‚ã # U G4J Á4Á Á4Á zada´te, kolik Kcˇ nejvy´sˇe se mu Pomocı´ C J4E ˚ zˇe za den protelefonovat. Tı´m se da´ zabra´nit nechteˇny´m spojenı´m, ale nespole´hejte se na to. <

;

,+$

;

*)/%

;

$

@4

,"

/X#$""%4&

: 2  Z ; Zde zada´te vsˇechna zna´ma´ telefonnı´ cˇ´ısla. V souboru ; @ ; ,!*4* Z,!* . @ se pak budou ukazovat jme´na mı´sto telefonnı´ch cˇ´ısel, pokud *)/%, ( . spustı´te ½ AA a cˇ´ıslo vasˇeho Situaci ukazuje soub. 5.2.2: Vasˇe vlastnı´ cˇ´ıslo je ? ½ Aä poskytovatele je ? .

ÇÌ× Ä ¤"Õ×5Ü6É Ø©)×5Õ¨6«6« Ä Å"Ü ØBÙÕ£ ©5ê

— " Ú †˜ † “d±òdî£íí Úø  ò]í € ^ € Úøòb" £ j Ä w` †±ò]í — " Ú †˜ † “d±òdî£í'e Úø  ò]í € ^ € Úøòb5 Å)£ ë Ü Ø w` †±ò]í

Ä Å

Obsah souboru 5.2.2: ; 146

,+$

;!

*)/% ;

$

@4

,

/X#$")%&

5.2. Prˇ´ıstup k Internetu prˇes ISDN < ;

,+$

*)/%

;!

;!

*)/%

)Z># 

*)/"%7$4

Zde mu˚zˇete zadat volby pro

*)/%

"Á 

#K Z



(

5%7*

: . Obvykle to nenı´ nutne´.

8. Nynı´ zadejte prˇ´ıkazy Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÜ ©Ü ¤jí ¤ e Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÜ ©Ü Z

a restartujte tı´m sı´t’ove´ sluzˇby, prˇ´ıpadneˇ aktivujte ISDN pomocı´ YaST (nebo restartujte cely´ pocˇ´ıtacˇ). 5.2.5 Prˇipojenı´ k Internetu pomocı´ ISDN Nastavenı´ poskytovatele Internetu Volba protokolu Pro prˇ´ıstup k ISDN se pouzˇ´ıvajı´ trˇi protokoly: <

syncPPP rawip-HDLC < termina´love´ prˇihla´sˇenı´ pod X.75 <

Internetovy´ poskytovatel veˇtsˇinou pouzˇ´ıva´ protokol syncPPP, pouzˇijte ho tedy jako prvnı´ volbu. Prˇedpoklady < < < < < < <

Hardwarova´ konfigurace ISDN fungovala. Je zaveden ovladacˇ ISDN. Vı´te, zda se pouzˇ´ıva´ MSN nebo EAZ. Zna´te protokol poskytovatele – syncPPP, rawip. Zna´te telefonnı´ cˇ´ıslo poskytovatele. Zna´te jme´na a hesla uzˇivatelu˚. Zna´te nameserver poskytovatele pro DNS.

Na´sledujı´cı´ postup popisuje konfiguraci Internetu pro syncPPP (konfigurace pro rawip je podobna´ , dokonce o neˇco jednodusˇsˇ´ı): 1. Spust’te YaST a zvolte l4y

:!@

/%

o¬:

)%&

Z-4

Š

y2 * *5} -X Š 2y "%& , o6À ( @ ? . : $",Œ*   @ o m , jak ukazuje obr. 5.3 na

Z-

@

$",z

, na´sledujı´cı´

straneˇ. A 2. Vyberte si volne´ cˇ´ıslo, naprˇ. .  )Š xVŠ %7$5„4„4„I Í / OP vyberte jako zarˇ´ızenı´ D ? 3. Pomocı´ kla´vesy MN“ .  „ /,!*  Í 1 @ @ ) a zadejte: 4. Stiskneˇte kla´vesu MNŒOP ( A

<

ä# A6ž

IP adresa vasˇeho pocˇ´ıtacˇe (karty ISDN): > 

<

%

$

yW6„

/,!*

#



¼

Á

#

>@>

@ @ Zvolte D4? @.8 : pouze tehdy, pokud va´sˇ poskytovatel (☞ISP) zprostrˇedkuje „dynamickou“ IP adresu automaticky prˇi kazˇde´m spojenı´. <

<

A

ä# A6ž

IP adresa standardneˇ pouzˇ´ıvane´ bra´ny: > A

IP adresa partnera PointToPoint: >

ä# A6ž

¼

# Á

# A

¼

#

Á

# A

147

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’

Obra´zek 5.3: YaST– konfigurace sı´teˇ pro ISDN „



"2



5. Opust’te tento formula´rˇ pomocı´ : @ @ . 6. Aktivujte sı´t’stisknutı´m kla´vesy MN Í. OP , pokud se tak jizˇ nestalo.  )Š x Í Þ OP ( D 7. Stisknutı´m kla´vesy MN“ ) lze zadat dalsˇ´ı parametry pro ISDN, jak ukazuje obr. 5.4:

Obra´zek 5.4: YaST– nastavenı´ sı´t’ovy´ch parametru˚ ISDN ‰ < <

¯

,“,  , &"%4%  *  Šx7s @!n  o o  ”G , * “2 %!} = A4A ä ž äž o   @  | KÁ > 3 Á ?

naprˇ.

A6ä 3

½ã4ž

?

Je to cˇ´ıslo vasˇeho internetove´ho poskytovatele. U neˇktery´ch pobocˇkovy ´ch u´strˇeden musı´ prˇedcha´zet Á . Nezapomenˇte, zˇe %!,!* .–o by´t mezera. v telefonnı´ch cˇ´ıslech <

~!€

2 @

, 

} H

:

,

†5.Â{

,ƒ/42 

Jsou potrˇebna´ pro servery dial-in. 148

,)%!]2

@

>=

5.2. Prˇ´ıstup k Internetu prˇes ISDN „"-u,“u <

@

/

%!y‚ @

* o

*""-

@Œ{

(

"2 

,"% @

=

Zvolte souhlas, pokud nechcete, aby neˇkdo na vasˇem pocˇ´ıtacˇi navazoval nepovolene´ spojenı´. <

,€

E

.

2

?

y!","%

=

o

-

Prˇi zada´nı´ @ se automaticky vytvorˇ´ı spojenı´,%- je-li vyhleda´no na @ je nutne´ podle adresa´ch dosazˇitelny´ch prˇes ISDN. Prˇi zada´nı´ .7@ &4& potrˇeby spojenı´ nava´zat rucˇneˇ. Prˇi zada´nı´ nenı´ mozˇne´ vytva´rˇet spojenı´ prˇes ISDN. ¯

<

*]/W2

@



?(

n

,)%

o

=

Pokud po tuto dobu neprˇisˇel zˇa´dny´ paket, spojenı´ se zrusˇ´ı. Ž"%&

<

Z-

Zada´va´ se »

<

@

$",W)Š

&4&I 2

,

}"%!j„4„„ƒ-€

.

x 0 $ C@44 @ : "- 

D @

,

%X

nebo

, 

.

Zde zada´te uzˇivatelske´ jme´no pro vasˇeho poskytovatele. U ,!*

<



j„4„„ƒ-€

2

@

,



,

Zde zada´te heslo pro vasˇeho poskytovatele. Prˇi zada´nı´ se objevı´ mı´sto ,+$ r*",$5,v* ;)((4(v;)(!@)( znaku˚ hveˇzdicˇky. Heslo se ulozˇ´ı v souboru ; . Í5Ñ Stisknutı´m kla´vesy MN“ OP si vyzˇa´da´te na´poveˇdu. Š 4 8. Pokracˇujte stisknutı´m . @ Sı´t’se zkusˇebneˇ nakonfiguruje. V okneˇ se dozvı´te, zda nedosˇlo k potı´zˇ´ım. ˆ~

€



Test u´speˇsˇny´: Zvolte  . ,+$ +$³# Nastavenı ´ se½ trvale ulozˇ´ı do promeˇnny´ch v souborech ; ; $)"%& ZX#K/ ¹ ;! 4à . Prˇi prˇ´ısˇtı´m startu nebo zmeˇnı´-li se runlevel se aktivuje. Po tomto testu zu˚sta´va´ nastavenı´ platne´. Test neu´speˇsˇny´: Nejspı´sˇe se nezavedl modul ISDN. Prohle´dneˇte si hla´2  Z ,*4* Z,* sˇenı´ v souboru ; @ ;4 . ;. @ KŽ"%&

Z-

$),%

,!*",42,-X

9. Prˇejdeˇte v YaST do menu @ @6. a odpoveˇ zte %! zde J . Zadejte zde cˇ´ısly IP adresu nameserveru (DNS) vasˇeho poskytovatele (pokud ji nezna´te, zeptejte se). Dalsˇ´ı mozˇnost je, zˇe z mı´sta, kde jizˇ ma´te prˇ´ıstup k Internetu, zada´te z konzole prˇ´ıkaz

#R$)u 14141141 #$)u kde 11414141 je dome´nove´ jme´no vasˇeho poskytovatele. Zde se pod po%7*","42,>= # $)u R lozˇkou dozvı´te jme´no nameserveru, naprˇ. ?4?4??4? . K zı´ska´nı´ 9|



*

IP adresy pak napı´sˇete prˇ´ıkaz !*5

|

?4?4?4??

#R$)u

a dozvı´te se hledanou IP adresu. Pokud se spojenı´ nepodarˇilo nava´zat: <

Zkuste, zda nenajdete podezrˇele´ hla´sˇky v souboru ; ,!*4* Z,!* . . @ <

Zkuste prˇ´ıstup prˇes rawip. <

Je spra´vneˇ nastaveno MSN/EAZ? <

Nenı´ potrˇeba vyta´cˇet prˇed cˇ´ıslem nulu?

2 @



;4

Z ;

149

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ 4

=

Dalsˇ´ı rady naleznete v databa´zi technicke´ podpory, a to na URL | ( *)/0Ÿ#*6-7*",#$)u na cˇeske´m serveru SuSE, prˇ´ıpadneˇ v syste´mu na´poveˇdy ;; *6-7*", , SuSE na vasˇ´ı instalaci prˇ´ıkazem | )( . K tomu musı´te mı´t nainstalo*6-7*", & /$ *)/0 $)u /$ va´ny balı´k a balı´k , se´rie . |7" , se´rie 10. Spojenı´ se podarˇilo nava´zat. Vrat’te se do programu YaST, pokracˇujte ~ €  pomocı´  a ukoncˇete YaST. Dynamicke´ IP adresy u syncPPP V prˇ´ıpadeˇ dynamicky´ch IP adres jsou fiktivnı´ adresy z priva´tnı´ho rozsahu pouze provizornı´ do vybudova´nı´ spojenı´ prˇes ISDN. Dalsˇ´ı informace Dalsˇ´ı informace o ISDN najdete na teˇchto mı´stech: <

-7*5

*

,

/!$

$

Z,*

½

’

’#Š)-Š’

; |!@ ; ;)(@ :4@ ; ;"E JD4G Soubor ; . 4 = *)/0>#R*6-7*",I#$)u < Databa´ze technicke´ podpory (support): | . ( ;4; ½ /!$ -7*5 * , /!$ <  ; |!@ ; ; Da´le balı´k (naprˇ. FAQ o ISDN v souboru ; $ Z,!* ½ /!$ ½ r& (@ :@ ;!  ;!  @ ). -7*5 * , /!$ %,"v$)&Z %!,"+$)&Z < Adresa´rˇ ; (balı´k ). ; |!@ ; ;!

5.3 Kabelove´ modemy V rˇadeˇ evropsky´ch zemı´, jakozˇ i v USA a v Kanadeˇ se velice rozsˇ´ırˇil prˇ´ıstup na Internet prˇes (pu˚vodneˇ pouze) televiznı´ kabelovou sı´t’. Uva´dı´me zde jako prˇ´ıklad na´vod krok po kroku, jak se prˇipojı´ pod Linuxem u´cˇastnı´k rakouske´ho Telekabelu, ktery´ je prˇenosny´ i na doma´cı´ pomeˇry. ´ cˇastnı´k dostane v ra´mci smlouvy tzv. „modem“, ktery´ se prˇipojı´ z jedne´ U strany na televiznı´ kabel a z druhe´ strany prˇes norma´lnı´ twistovy´ ethernetovy´ kabel na sı´t’ovou kartu v pocˇ´ıtacˇi. Ten vidı´ toto prˇipojenı´ jako analogii permanentnı´ linky, zpravidla s pevnou IP adresou. Postup instalace 1. Pokud ma´te jizˇ prˇipojenou a nakonfigurovanou sı´t’ovou kartu, pokracˇujte bodem 8. 4 2. Jako uzˇivatel spust’te program YaST (naprˇ. pod KDE bud’stiskneˇte T S

na lisˇteˇ prˇ´ımo ikonu YaST, nebo stiskneˇte kla´vesu MN PO + MN Í , OP , zadejte , prˇ´ıkaz 1 . , prˇihlasˇte se jako superuzˇivatel a zavolejte program YaST). Š y2 * *5} -X  %,"Z4 $", / -X 3. Prˇejdeˇte do menu ( @ ? . , @ |!@ 9!@ , KŽ"%& Z- $),Œ* 2} 4  @ oÀ :@ ? . q *   , o m 4. V menu ?( zadejte |!Á . q * 2} 4  5. V menu ?( zvolte vasˇi kartu. o6À :@ ? ‰ 0 ‹ u 2,/,)% /"- -X  ?“( @ oº.  zadejte parametry (IO port 6. V menu atd.) detaily o parametrech ja´dra najdete v kap. 13 na str. 307. Pokud ma´te sı´t’ovou kartu PCI, zpravidla zˇa´dne´ parametry zada´vat nemusı´te.   7. Stiskneˇte kla´vesu D@no a prˇejdeˇte do hlavnı´ho menu dvojı´m stisknutı´m
 D kla´vesy MN^OP . 150

5.4. Digita´lnı´ linky 8. Prˇejdeˇte do menu :@

/%

o±:

‰

,"

|

,%,



Z-

0

Š

y2 * *6} -X Ž"%& ( @ ? . , $",Œ*   @ o m . *   Í / o m OP stiskneˇte kla´vesu MNŒ

Z- @

$",W* o

 m



,

l4yr

@ pro nastavenı´ zarˇ´ızenı´ , (pokud jizˇ nebyla zada´na pod jme´nem zarˇ´ızenı´ jako |!Á ).  U „I Í 2 OP a zvolte D C Stiskneˇte kla´vesu MNŒ . Í. Stiskneˇte kla´vesu MNŒOP a zvolene´ zarˇ´ızenı´ aktivujte. Í5Ñ:0 OP se konfigurace ulozˇ´ı. Stisknutı´m kla´vesy MNp D
 OP . Opust’te YaST vı´cena´sobny´m stisknutı´m kla´vesy MN^ +$)/ $ ,)%V*5 4 | ! @ Zada´nı´m prˇ´ıkazu mu˚zˇete nynı´ aktivovat va´sˇ prˇ´ıstup %Z #*6-7*",#$)u 94949 k sı´ti, naprˇ´ıklad prˇ´ıkazem (7 .

9. V menu 10. 11. 12. 13. 14.

"%&

(Tento na´vod platı´ pocˇ´ınaje verzı´ SuSE Linuxu 6.4.) Alternativou vy´sˇe popsane´ konfigurace v prˇ´ıpadeˇ prˇedem zna´me´ (staticke´) IP adresy, sı´t’ove´ masky a bra´ny je prove´st pevnou sı´t’ovou konfiguraci – viz odst. 4.1 na str. 125. Zjisteˇte si u poskytovatele kabelu, zda se vasˇe IP adresa nebude v budoucnosti meˇnit. Vy´hodou pevne´ konfigurace je bezproble´ move´ pokracˇova´nı´ startu pocˇ´ıtacˇe i prˇi za´vadeˇ na kabelove´m prˇipojenı´. Jakmile pozdeˇji za´vada pomine, budete automaticky prˇipojeni na sı´t’.

5.4 Digita´lnı´ linky Pokud chcete pro Internet pouzˇ´ıt prˇ´ımou digita´lnı´ linku DSL (angl. Digital Subscriber Line) – T-ISDN-DSL, ADSL atd., poskytuje na to jizˇ Linux rˇesˇenı´, ktere´ je vsˇak zatı´m ve fa´zi vy´voje. V databa´zi technicke´ podpory najdete na toto te´ma cˇla´nek o soucˇasne´m stavu & ,I= -7*5 * , /4$ *)/)0 $6u  , /v* 4,z# vy ´voje, viz " ; ; |!@ ; ; ; ;5| .4;6| Ã@ 4Ã5(4(( | . .

5.5 Prˇipojenı´ prˇes modem Prˇipojenı´ modemu k linuxove´mu pocˇ´ıtacˇi je v principu stejne´ jako u jiny´ch operacˇnı´ch syste´mu˚. Externı´ modemy se prˇipojujı´ se´riovy´m kabelem, zatı´mco internı´ modemy vyzˇadujı´ volny´ slot PCI nebo ISA v pocˇ´ıtacˇi. Ma´te-li na vybranou, externı´ modem je sice drazˇsˇ´ı, ale by´va´ komfortneˇ jsˇ´ı. V konfigura´ toru YaST se zada´va´, na jake´ rozhranı´ bude modem prˇipojen (viz odst. 2.6.1 na str. 83). Vytvorˇ´ı se tak symbolicky´ odkaz na soubor zarˇ´ızenı´ /4,2 /, ; ;. . , takzˇe se pak modem vola´ jednotneˇ , neza´visle na tom, jak je prˇipojen. Proda´vajı´ se take´ tzv. „winmodemy“, ktere´ dosud Linux nepodpo& ,= -7*5 * , /$ *5/0 $5u  $5, % /4, #  ; ;)| .+4; (!Ã)9+ . . | . ruje, viz= " # ; % ; /|!, @ *8#;"4Z ; ( ;4;594949  . . ; . K modemu˚m obecneˇ patrˇ´ı dokumena| /, r U B q #ˆZu . F F tace G . Osveˇdcˇene´ termina´love´ programy jsou naprˇ´ıklad minicom nebo pod syste´mem X Window program seyon. Pro prvnı´ testy se hodı´ pouzˇ´ıt prˇ´ımo wvdial (odst. 5.5.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ). 151

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ Program minicom Program minicom je prosty´ termina´lovy´ program, prˇipomı´najı´cı´ dosovy´ pro,+$ % $" # ;.– . gram telix. Seznam vsˇech jeho uzˇivatelu˚ musı´ by´t v souboru ; -+*",+* spolu s urcˇenı´m, na ktery´ modem majı´ prˇ´ıstup a s jaky´mi pra´vy. Pro konfiguraci programu minicom se prˇihlaste jako Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Çï¦Ü ©"Ü6Õ£R¦ŒÊ5É

4

a zadejte:

Dalsˇ´ı ovla´da´nı´ je intuitivnı´. QR  S



OP + MN7OP nefunguje v programech xterm a rxvt, Kla´vesova´ kombinace MN pouze v termina´love´m programu kvt a na textove´ konzoli.

5.5.1 Vyta´cˇenı´ v analogove´ sı´ti pro Internet: PPP s wvdial Program wvdial je osveˇdcˇeny´ na´stroj pro analogove´ spojenı´ PPP k poskytovatelu˚m Internetu, ☞ISP (angl. Internet Service Provider). Protozˇe tito poskytovatele´ cˇasto pouzˇ´ıvajı´ ve svy´ch protokolech PPP ru˚zna´ nastavenı´, bylo by zjisˇteˇnı´ spra´vny´ch voleb pouhy´m experimentova´nı´m velice pracne´. Program wvdial na´m s tı´m nasˇteˇstı´ pomu˚zˇe dı´ky jeho inteligentnı´m algoritmu˚m. V minulosti by´valo v Linuxu nezbytne´ zada´vat v internetove´ konfiguraci take´ nameserver (DNS – Domain Name System) poskytovatele. S programem wvdial to jizˇ nenı´ nutne´, protozˇe automaticky rozpozna´ nameserver poskytovatele, pokud je tato informace dostupna´. 5.5.2 Konfigurace programu wvdial Š

y2

Program wvdial mu˚zˇete konfigurovat z YaST. Menu najdete pod ( @ * *5} -X Š 2y "%& Z- $",z Ž"  %& Z- $",Œ*  „4„4„ , o6À , . Ukazuje : @ @ o m ? . ho obr. 5.5.

Obra´zek 5.5: YaST – nastavenı´ parametru˚ programu wvdial 152

5.5. Prˇipojenı´ prˇes modem <

Prˇesveˇdcˇte se, zda jste jizˇ pomocı´ programu YaST instalovali modem, a to beˇhem pocˇa´tecˇnı´ instalace cˇi pozdeˇji (pokud ne, je cˇas pra´veˇ ted’, viz odst. 2.6.1 na str. 83). Ž"%& Z-2  !* 2 , ,z < Zvolte menu @ ( :? @  . < Zadejte telefonnı´ cˇ´ıslo, jme´no a heslo (viz obr. 5.6).

Obra´zek 5.6: wvdial: Konfigurace internetove´ho prˇipojenı´ g

Pokud pracujete pod Syste´mem X Window a ma´te potı´zˇe s kla´vesami MN!PO , h ­ PO MN± MN!OP , MN± , ® OP nebo MN À ¿ OP¾ , zkuste nejprve opustit YaST, prˇepnout se na konzoli QR  S T S

Í , Í 1 stisknutı´m kombinace kla´ves MN OP + MN^OP + MNŒOP – MNjOP , prˇihla´sit se tam 4" jako uzˇivatel a spustit zde YaST.

<

<

<

<

<

<

<

<

<

Zvolte automatickou konfiguraci nameserveru. Pokud nefunguje, musı´te nameserver nastavit v YaST rucˇneˇ podle odst. 2.6.3 na str. 88. Zvolte zpu˚sob vyta´cˇenı´, obvykle je to jizˇ to´nova´ volba.  /, )% . Pokud jste prˇipojeni k pobocˇkove´ u´strˇedneˇ, zvolı´ se v menu G „tœ %!Œ/ "%!,vs– ” )@ – pak se necˇeka´ na oznamovacı´ to´n.  „ „ - ,"% & r U „7s J | Jako zpu˚sob vyta´cˇenı´ zpravidla funguje ” J ;"C J $  "% /,z @ . . Opust’te toto dı´lcˇ´ı menu.  -r Po konfiguraci prˇipojenı´ pokracˇujte rozpozna´ nı´m modemu, menu J /4,,!$5 /,  G . .  -4% B 2  Pokud byl modem rozpozna´ n, zvolte v menu E D7)@ . Objevı´ se okno s rˇadou ru˚zny´ch hla´sˇek. Najdete-li mezi nimi zpra´vu, zˇe nastartoval pppd, mu˚zˇete zacˇ´ıt pouzˇ´ıvat Internet. Prˇesveˇdcˇte se, zda dosˇlo ke spojenı´. Na to si otevrˇete dalsˇ´ı termina´love´ , T S

Í , OP a prˇ´ıkazem 1 okno (v KDE kombinacı´ kla´ves MN^OP + MNŒ . ), zadejte v termina´love´m okneˇ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÉ ª

153

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ a zadejte heslo uzˇivatele

K4

. Pak zadejte prˇ´ıkaz:

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇd¤)¨5Ü«¬Êê× ë ¨Å)×6«6£ )×R¦ Ä Éɨ  Ä É

Nynı´ mu˚zˇete sledovat prˇicha´zejı´cı´ syste´mova´ hla´sˇenı´. Pokud je mezi nimi „>= L LY !$ L , ",V6„>= L a E . , na´sledovane´ IP adresou, je jiste´, zˇe @ spojenı´ na Internet beˇzˇ´ı. QR  S  < OP + MN7OP . Prˇ´ıstup k Internetu ukoncˇete kombinacı´ kla´ves MN < Pokud se vsˇechno povedlo, mu˚zˇete si jizˇ vzˇdy vyzˇa´dat prˇ´ıstup na Internet prˇ´ıkazem wvdial z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky, ktery´ se ukoncˇ´ı kombinacı´ kla´ves QR  S  MN OP + MNOP . < Konfiguraci mu˚zˇete zmeˇnit i pozdeˇji bez YaST programem wvdial.lxdialog resp. v graficke´ podobeˇ pomocı´ wvdial.tcl, ovsˇem vzˇdy jako uzˇivatel K4 . Dokumentaci k programu wvdial obsahuje adresa´rˇ ; $ Z,!* 24/ (@ :@ ;)9 )@ .

-7*5 ;

*

|!@

, ;

/!$ ;

Bezpecˇnost a wvdial Povolı´te-li, aby smeˇl i uzˇivatel bez rootovsky´ch pra´v nava´zat spojenı´ PPP, K--7$  / "- pak ho musı´te (nejle´pe pomocı´ YaST) zarˇadit do skupin a )@ ( (viz odst. 2.6.7 na str. 91). ,v$ 2/ #R$)"%& Tito uzˇivatele´ majı´ pak prˇ´ıstup do souboru ; ;)9 )@ , ktery´ norma´lneˇ obsahuje uzˇivatelska´ jme´na a hesla pro prˇ´ıstup k Internetu. Pro zvy´sˇenı´ bezpecˇnosti mu˚zˇete heslo prˇemı´stit do chra´neˇne´ho souboru: ,+$

1. Vstupte do adresa´rˇe ; ;)(4(4( a jakozˇto uzˇivatel 2 ž 9 (49 s prˇ´ıstupovy´mi pra´vy ÁÁ :

4"

vytvorˇte soubor

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇ±Õ Ø× Ä ¤"Õ× ÖÖ6Ö Ä ¨Å6¤ÆB¥× Ä ¤"Õ× Ö6Ö6ÖjÇd¤)£ ªÕ Ƭè ë Ö6è Ä ¨Å6¤ÆB¥× Ä ¤"Õ× Ö6Ö6ÖjÇ±Õ Æ ¦4£رñ6ììdè ë Ö6è 2

2. Zadejte v souboru 9 (49 heslo editorem. 2 3. Prˇesveˇdcˇte se, zda soubor 9 (49 ma´ sta´le jesˇteˇ spra´vna´ prˇ´ıstupova´ pra´va: Ä ¨Å6¤ÆB¥× Ä ¤"Õ× Ö6Ö6ÖjǬ«5ÉdÊ6«ºè ë Ö6è

Pokud se objevı´ ÊÅè"Ê6ÊÊ6Ê6Ê6Ê6Ê

íïÅ)£6£¤

Å)£6£ ¤

£Á{¨ ©Œíójí'£7¥¬eìdè

ë Ö6è

je vsˇe v porˇa´dku. 4. Zopakujte konfiguraci podle odst. 5.5.2 na str. 152. Zadejte prˇitom jako ,+$ 2 heslo Â4; ;5(4(4(v;)9 (49 , tj. jme´no souboru s heslem zacˇ´ınajı´cı´ zavina´cˇem. Tı´m se program wvdial dozvı´, ze ktere´ho souboru heslo vzı´t. Modem je sta´le slysˇet Pokud je reproduktor vasˇeho modemu slysˇet#R$"be ˇ hem cele´ho spojenı´ a rusˇ´ı va´s ,+$ 2/ "%& ;59 )@4 o rˇa´dek to, doplnˇte editorem soubor ; %

 3

ÿ J

q

GÁ

Tento povel vypı´na´ reproduktor v modemu. 154

5.5. Prˇipojenı´ prˇes modem 5.5.3 Vı´ce poskytovatelu˚ pomocı´ programu wvdial

Program wvdial soucˇasneˇ zvla´dne i vı´ce konfiguracı´. K tomu se do sou,+$ 2/ #R$")%& , ,& -  ;)9 5@ D @  boru ; za sekci D75@ jesˇteˇ prˇidajı´ dodatecˇne´ 2/ )@ se jme´nem te´to prˇ´ıdavne´ sekce se nejprve nastavı´ sekce. Prˇi spusˇteˇnı´ 9 ," ,& -  D @  a pak vybrane´ noveˇ zadane´ vsˇechny parametry podle sekce D7)@ parametry prˇepı´sˇ´ı pouze jim odpovı´dajı´cı´. Uva´dı´me maly´ prˇ´ıklad pro dva poskytovatele, T-Online a Arcor (soub. 5.5.1). Soubor byl nejprve vytvorˇen pomocı´ YaST a potom rucˇneˇ rozsˇ´ırˇen o dodatecˇnou sekci, kterou ukazuje vy´pis 5.5.2.

— " ܨ6« Ä Åb Ä ê)¨ ª)«¤"É ˜ "£ Ø Ä ¦]ò¬×Ø Äë × ¤6¤6Ë)Úì  ©"Ü ¤4íïò € w  ©"Ü ¤d e ò €  å ìb4íXíºÚì6ò6ìi½íýe¬Ú"í6íòssaž š ^ €  ©"Ü ¤5öÌò € ) ì 5£¦"Ö6ªÉ Ä Å ë5Ä ò¬ì )£ ©"«5Ü © Ä ò]í ܨ6«b5 £¦6¦4¨ ©5؁ò € 5” ö  "¨ ª5جò‡í6íse ìì € ª6¤)£‚)† ÚÌò]í Ú¤ª6ÖÜ Ø_"  £Ø Ä òÌì † Ä èi  ò]í

ÚÚò6ì

 Æ)£ © Ä òì7kìíðíìí6í 6 “É Ä Å©"¨R¦ Ä òa¤¤¤¤¤¤¤¤  ¨6É6É è"£Åرòa¤¤¤¤¤¤¤ " Obsah souboru 5.5.1: ;

,+$

;59

2/

)@4

#R$""%&

: Standardnı´ sekce

— "ܨ6« 6Æ)£ © Ä

Ä Å±¨Å"գŘ ò ìíRì£6ì6ìíRðeì£6ì “É Ä Å©"¨R¦ Ä ò¬¨Å)գŠ"¨6É6É è"£ÅرZ ò  ©6¤ Ä Å© Ä ¤

Obsah souboru 5.5.2: ;

,"+$

;)9

24/

)@

#$""%&

: Prˇ´ıdavna´ sekce

Pokud se zavola´ wvdial bez parametru˚, hleda´ se spojenı´ na T-Online. Po zada´nı´ 24/ v$" se bude hledat spojenı´ na Arcor. Dalsˇ´ı podrobnosti obsahuje 9 )@“@ 2/ % 2/ manua´lova´ stra´nka pro 9 5@ (.7@ 9 )@ ).

155

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ 5.5.4 Termina´love´ adapte´ry k ISDN Termina´love´ adapte´ry ISDN se nesmeˇjı´ zameˇnˇovat s pobocˇkovou u´strˇednou se zabudovanou kartou ISDN. Ta se take´ prˇipojuje se´riovy´m kabelem, ale s pouzˇitı´m zvla´sˇtnı´ho protokolu. V PC musı´ na to by´t instalova´n specia´lnı´ ovladacˇ CAPI, doda´vany´ prˇ´ımo vy´robcem, ktery´ zatı´m pro soucˇasnou verzi SuSE Linuxu nenı´ k dispozici. Tento proble´m se ty´ka´ naprˇ´ıklad na´sledujı´cı´ch zarˇ´ızenı´: <

Eumex 404 PC Eumex 322 PCI AVM Fritz XPCDR Neuhaus Triccy Data LCR < < <

Termina´love´ adapte´ry umozˇnˇujı´ prˇipojenı´ k ISDN. Na rozdı´l od beˇzˇny´ch karet ISDN se propojujı´ pocˇ´ıtacˇ a termina´lovy´ adapte´r se´riovy´m kabelem. Acˇkoli tyto adapte´ry v principu simulujı´ analogovy´ modem, majı´ neˇktere´ zvla´sˇtnosti: < <

pouzˇ´ıvajı´ zvla´sˇtnı´ povely pro zajisˇteˇnı´ spojenı´ Point-to-Point x4x’ q vyda´vajı´ prˇi prˇednastavenı´ rozsˇ´ırˇene´ zpra´vy CF C .

Tomu se musı´ prˇizpu˚sobit modemova´ konfigurace: 1. Nepouzˇ´ıvejte automaticke´ rozpozna´ nı´ modemu, ktere´ prova´dı´ norma´lneˇ YaST. Š y"2 * *5} -X ´ Š 2y 2. Prˇejdeˇte v programu YaST do menu ( @ ? . o6À : *

"%& Z- " $ ,³7´ @ 2 , ³ , X´ :4? @ 

Ž"%& Z- $",Œ*  @ o m ’ ,4% ,"%4-Xд 1( oô.

„4„„¿´ Ž"%& Z- $", @ q /, -д   ?(“. . ”

(

4r

Standardnı´ analogovy´ modem). Š y2 * *5} -X  %!r 3. Nastavte modemove ´ rozhranı´ pomocı´ menu / ( @ ? . KŽ"%& Z- $),  /, -X  ,Z4 $), / -ƒ/‚* *5} - @ . . @ |!@ 9!@ ? . / . 4" 4. Prˇihlaste se jako uzˇivatel . ,+$ 2/ #R$""%& 5. Vytvorˇte rucˇneˇ soubor ; , ktery´ by se jinak generoval ;59 )@4 automaticky. Obsah souboru ukazuje soub. 5.5.3.

— ܨ6« Ä Åi Ä ê)¨ ª"«¤"É ˜ )£Ø Ä ¦‡ò±×Ø Äë ×R¦4£Ø Ä ¦ )¨ ª5جò]í6íseìì  ©Ü ¤4í ò•³   ÷ ë «f ¤©øÖ"£ g)¨Ø5¨  ©Ü ¤ø  e ò•³  ÷ ë «f  ¤©ø  Ö"£ )g ¨Ø5¨ }x6Æ"£ © Ä ò }©“É Ä Å©"¨R¦ Ä ò }x"¨5É6Éè"£Å6؁ò

Obsah ,+$ 2/ ;

;)9

souboru

)@

#R$""%&

é í ë5Ä ƒ é e ë Ä ’ 5



5.5.3:

q,

Do promeˇnny´ch ù zvla´sˇtnı´ pozˇadavek 1 ú nutno podle typu zarˇ´ızenı´ uve´st: 156

.8

%y 

2

†“@

/

@"(

}…)Š D

x‚r4r

a ù zvla´sˇtnı´ pozˇadavek 2 ú

je

5.5. Prˇipojenı´ prˇes modem Vy´robce ©Ü ¤4íôELSA: ò € ½š)çELSA †íì 4í MicroLink ISDN/TLpro a ISDN/TLV.34:

©Ü ¤eÌò € )ç )ì

Vy´robce ELSA: ELSA TanGo 1000 a ELSA TanGo 2000:

©Ü ¤4íôò € ½š›)ò œ^  ©Ü ¤¬ e £ ØÖ"¨Øf

Vy´robce Vsˇechny modely: ©Ü ¤4íôZyxel: ò € ½š6î5ì

©Ü ¤eÌò € ”`

Vy´robce Speed/Viper Dragon: ©Ü ¤4íôHagenuk: ò € w

©Ü ¤eÌò € ½š5ó”5ì

Ostatnı´ vy´robci: Pouzˇijte zde tzv. „inicializacˇnı´ rˇeteˇzec“, ktery´ doporucˇuje vy´robce. Existujı´ i linuxove´ skripty, ktere´ tento rˇeteˇzec z adapte´ru zı´skajı´. Prˇ´ıpadneˇ zjisteˇte pod jiny´m operacˇnı´m syste´mem, naprˇ. MS-Windows, jaky´ inicializacˇnı´ rˇeteˇzec je zde pouzˇit. Vsˇechny ostatnı´ konfiguracˇnı´ kroky proved’te podle prˇ´ırucˇky vasˇeho adapte´ru. 5.5.5 Konfigurace modemu PCI U se´riove´ho portu jsou v Linuxu nastaveny IRQ a IO adresa na hodnoty, pouzˇ´ıvane´ kartami ISA. Tato nastavenı´ prˇedstavovala historicky jaky´si standard a zarucˇovala u veˇtsˇiny PC, zˇe nedojde ke konfliktu zdroju˚ (resources). Zdroje pro karty PCI vsˇak stanovı´ BIOS beˇhem startu pocˇ´ıtacˇe, cozˇ se mu˚zˇe lisˇit od tradicˇneˇ pouzˇ´ıvany´ch nastavenı´. Proto prˇed konfiguracı´ wvdial zajisteˇte na´sledujı´cı´: 1. Zjisteˇte skutecˇne´ hodnoty, ktere´ prˇirˇadil BIOS vasˇemu se´riove´mu portu, *4$ % $ r"2  . (Musı´te se na to prˇihla´sit jako uzˇivatel .) prˇ´ıkazem @ ( Zı´ska´te tak prˇerusˇenı´ (interrupt, IRQ) a IO adresu (IO-port). Š y2 * *5} -  %,r ( @ ? . 2. Integrujte modem pomocı´ YaST z menu / Z $", 4/ -Œ/Â* *5} -X Ž"%& Z- $", /, - / @ . . . @ |!@ 9!@ ? . Dejte prˇitom pozor na prˇ´ıpadnou se´riovou mysˇ resp. dalsˇ´ı mozˇna´ zarˇ´ızenı´, /,2 prˇipojena´ na se´riove´ porty. Prˇi pochybnosti zvolte pro modem ; ;  Š4ä , abyste se vyhnuli prˇ´ıpadne´mu konfliktu. ? *",+*"," )@ mu ˚ zˇete zmeˇnit konfiguraci 3. Prˇ´ıkazem ää se´riovy´ch portu˚. PrˇedÁ , zatı´mco ja´dro dosud pokla´dejme, zˇe modem ma´ IRQä&5 a IO adresu Á1 ¼ . Pak zada´te: ocˇeka´va´ IRQ 4 a IO adresu Á1 Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÉ Ä ¤"É Ä Å"ܨ6«±× Ø Äë פ¤6Ë)Úe‡Ü ÅnZsºÖ"£Å¤±ìõeeì

Tı´m dojde k na´praveˇ. Tento prˇ´ıkaz bychom ale potrˇebovali znovu zadat prˇi kazˇde´m startu po,v$ % >#K/ 04># $ ;! ;  @4 . cˇ´ıtacˇe. Lepsˇ´ı je prˇidat tuto rˇa´dku k souboru ; ,+$ % >#ˆ/ *", *5 4 ; ; 5@ , sekce @ Alternativou je doplnit do souboru ; : É Ä ¤"É Ä Å"ܨ6«±×Ø Äë פ6¤6Ë)Úe]Ü ÅnZsøÖ)£Å6¤±ìõeeì *","+*", 5@ poda´va´ manua´lova´ Blizˇsˇ´ı informace o prˇ´ıkazu *),+*", %ý*),+*", )@ (.7@ )@ ). Ū6©

stra´nka pro

157

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ 4. K otestova´nı´, zda byla konfigurace se´riove´ho portu u´speˇsˇna´, zada´te 2/ $""%& /,2 %4 Š 9 )@ ; ; 4 . Projdou se tı´m vsˇechny ? 1 a va´sˇ modem se rozpozna´ . *",+*"," )@ Doporucˇenı´: Praktickou alternativou ke konfiguraci prˇ´ıkazem je nastavenı´ IRQ napevno rovnou v BIOSu, umozˇnˇuje-li to BIOS setup vasˇeho pocˇ´ıtacˇe a zu˚stanou-li po startu hodnoty IRQ a IO adresy vzˇdy nezmeˇneˇny tak, jak jste je sami nastavili. Nejprve si oveˇrˇte, ve ktere´m slotu PCI se karta nacha´zı´. Veˇtsˇina BIOSu˚ nabı´zı´ menu pro nastavenı´ PCI, ve ktere´m se da´ prˇirˇadit kazˇde´mu slotu pevna´ hodnota IRQ. Zadejte zde pak standardnı´ IRQ 3 pro prvnı´ se´riovy´ port a IRQ 4 pro druhy´ se´riovy´ port. Prˇi dalsˇ´ım startu se jizˇ tyto hodnoty nesmı´ zmeˇnit. 5.5.6 Manua´lnı´ konfigurace PPP pro experty Pokud z jake´hokoli du˚vodu nefunguje prˇipojenı´ k sı´ti programem wvdial, da´ se jesˇteˇ PPP konfigurovat manua´lneˇ. Programu wvdial vsˇak radeˇji vzˇdycky da´vejte prˇednost. Neˇktere´ vzorove´ konfigurace a skripty obsahuje balı´k % /4!$ balı´k (4(4( , se´rie .

%!,v$)&Z

, se´rie

%

a

Vytvorˇenı´ spojenı´ Spojenı´ PPP se vytva´rˇ´ı ve dvou krocı´ch: < <

Nejprve se vytvorˇ´ı spojenı´ mezi obeˇma modemy pomocı´ programu chat. Po spojenı´ modemu˚ zprostrˇedkuje program chat prˇihla´sˇenı´ na serveru a prˇeda´va´ kontrolu de´monu PPP, ktery´ inicializuje protokol PPP: %!,v$)&Z

-7*5

*

,

/!$

; |!@ ; ; Jakmile nainstalujete balı´k , najdete v adresa´rˇi ; $ Z,!* %,+$)&Z ,+$ (@ :@ ;! ;)(4(4( skript ppp-up, ktery´ zkopı´rujete do adresa´rˇe ; a upravı´te podle svy´ch potrˇeb. Skript ppp-up pak nava´zˇe spojenı´ PPP.

Nejprve se nastavı´ IP adresy serveru a klienta. Pokud je u klienta zada´na IP # # # adresa Á Á Á Á a IP adresa serveru zu˚stane pra´zdna´, potom zı´ska´ program pppd obeˇ adresy ze serveru. Pokud jsou adresy pevneˇ zadane´ nebo nenı´ povoleno dynamicke´ prˇideˇlova´nı´ adres, musı´te zde zadat odpovı´dajı´cı´ adresy. Da´le je nutno & zadat zarˇ´ızenı´ (device), ke ktere´mu je modem prˇipojen. Z+* Promeˇnna´ (4(4( @ rˇ´ıka´ programu pppd, aby se modem provozoval na 38400 bps a aby se spojenı´ PPP zapsalo do smeˇrovacı´ tabulky (routing table) jako default route. Program pppd zna´ jesˇte/ˇ rˇadu% dalsˇ´ıch / voleb. Po¼Œ((4( ) a soubor drobny´ na´vod poda´va´ manua´lova´ stra´nka pro (4(( (.7@ -7*5 * , /!$  4 ,"% „4„„!r U B q #Zu ; ; |!@ ; ;)| 9 ; ; F F . Uvedeny´ prˇ´ıklad vsˇak ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ stacˇ´ı. ,v$

#$



;)(4(4(!;)(4(4( |!@ urcˇuje, Program chat prˇebere nava´za´nı´ spojenı´. Soubor ; jak tento postup probı´ha´. ˇ a´dky J t F"E q uda´vajı´, pro ktere´ odpoveˇ di modemu se spojenı´ neuskutecˇnı´. R ˇ a´dka AKA@AJ ql inicializuje modem. Povel J q D q Á@> A4A4A6ä 3 ½ã4ž je pro vyta´cˇenı´ R x4x4’ q C , zacˇne prˇihla´sˇenı´. linky na server. Pokud modem prˇijme povel CF

158

5.5. Prˇipojenı´ prˇes modem Ç~ƒþ× ¢Ü ©"×6É Æ Ç

Çd× Ä ¤"Õ× Ö6Ö6Ö"× Ö6Ö6Ö"Ê ªÖ Ç

Ç\†"¨ ë f ÷)¨¤]É Ö"£ j Ä ©_ Ç

«6£6Õ¨6«5Ü Ö5ò6ìÙÓìÙþìÙÓì Å Ä ¦4£¤ Ä ÜÖ)ò Ø Äë Ü6Õ Ä ò6×Ø Äë צ4£Ø Ä ¦ Ö6ÖÖ5ê)«6¨ )ÉòKÄRö6óî5ì6캦4£Ø Ä ¦jØ Ä ¢6ª¬Ø Ä ê)¨ ª"«¤6Å)£ ª5¤ Ä

Ä

× ª"É Å)×5É ¢"Ü ©"× Ö6ÖÖ5؇«6£5Õé]Õ£ ©6© Ä Õ ¤‡ç Åˆ× ªÉ Å5×5É ¢Ü ©)×5Õ Æ"¨¤jÊ ë Ê ê±× Ä ¤)Õ× Ö6Ö6Ö)× Ö6Ö6֖ÙÕ Æ"¨¤oÅ ›Ø Äë ÜÕ Ä › Ö6Ö6Ö6ê)«6 ¨ "a É ›«6£5Õ¨6«6Ü Ö–¥¬›Å Ä ¦4£¤ Ä Ü Ö ,+$

Obsah souboru 5.5.4: ;

;)((4(v;)(4((

ç r)(

'`“¬ö6ì € ` dÆÄ:†`i € dddSÄ € ` db “ Ú  € ` dÆÄ:†`_ € ^` †
Ä € ` dbdd` d ÄÄ(žžž € w ` [ € 5ì6ðí6ííeöîsñ `††ÆÄÄ £ )  Ü ©–¥Ê6Ê£ " Ü ©–¥Š ¼ Ö6Ö6Ö"«6£ "Ü ©"æ è"£ Å6ØB¥¢ ¼ Ö6Ö6Ö6Ö"¨6É6É è"£ÅØ)æ Obsah souboru 5.5.5: ;

,"+$

;)(4((v;)(4(4(

#R$

|!@



Serveru se zasˇle nejprve jme´no a potom heslo. Vı´ce informaci o programu $  % $  ¼ |!@ ). chat poda´va´ manua´lova´ stra´nka pro |!@ (.7@ Jsou-li oba soubory vhodneˇ nakonfigurova´ny a jejich atributy spra´vneˇ nastaveny, stacˇ´ı jizˇ pouze zavolat skript ppp-up, ktery´ nava´zˇe spojenı´. ,+$

;5(4(4( nelezˇ´ı tento skript Prˇi instalaci skriptu ppp-up do adresa´rˇe ; „ q U v standardnı´ cesteˇ k souboru˚m Ç J . Proto musı´te prˇi jeho vola´nı´ vzˇdy zadat plnou cestu: Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×Å)£6£¤‡ÇÌ× Ä ¤"Õ× Ö6Ö6Ö"× ÖÖ6Ö"Ê ª6Ö 

Da´le musı´te prˇedem nastavit atribut 1



skriptu pro vykona´ va´nı´, naprˇ.

Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×Å)£6£¤‡Ç¬Õ Æ ¦4£ØM£ss¬× Ä ¤)Õ× Ö6Ö6Ö)× Ö6Ö6Ö"Ê ª6Ö

Spojenı´ se zrusˇ´ı prˇi ukoncˇenı´ de´mona PPP. To zajistı´ naprˇ´ıklad skript /etc/ppp/ppp-down: Nesplet’te zde znak MN!¸ OP . Jedna´ se o substituci prˇ´ıkazu, kterou se vy´stup z prˇ´ıkazu $  2  -4% # / @ ; @ ; ;)(4((!Á ( prˇeda´va´ programu kill. 159

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ ÇoƒÓ× ¢Ü ©)×5É Æ Ç

ÇÌ× Ä ¤"Õ× Ö6Ö6Ö"× Ö6Ö6Ö"ÊØ5£ è6© Ç

Ç\“6é£ ©]6Ü ¤‡É Ö)£  j Ä ©_ Ç

éÜ«6«³ÈˆÕ¨¤× ë ¨Å)×Ū©"× Ö6Ö6Ö5ìÙÖÜ Ø7È

Obsah souboru 5.5.6: ;

,"+$

;)(4((v;)(4(4(

r/ 9

%

Prˇizpu˚sobenı´ skriptu chat ,+$

#R$



Skript ; je vhodne´ prˇizpu˚sobit vasˇim podmı´nka´m. ;)((4(v;)(4(( |!@ Kromeˇ uzˇivatelske´ho jme´na a hesla se cˇasto meˇnı´ i cela´ prˇihlasˇovacı´ sekvence. V ojedineˇly´ch prˇ´ıpadech se musı´ protokol PPP spustit na protistraneˇ, /,& -  naprˇ. prˇ´ıkazem (4(4( @  . Kromeˇ zvla´sˇtnı´ch prˇ´ıpadu˚ oveˇrˇenı´ totozˇnosti (authentication) s pouzˇitı´m PAP, CHAP apod. je prˇihlasˇovacı´ sekvence podobna´ norma´lnı´mu prˇihla´sˇenı´ na termina´lu, a to s jediny´m rozdı´lem, zˇe beˇzˇ´ı automaticky formou skriptu mı´sto rucˇnı´ho zada´va´nı´. Pokracˇujte proto tı´mto zpu˚sobem: <

< <

< < < <

Podrobneˇ si prˇecˇteˇte pokyny od vasˇeho poskytovatele, cˇasto podobny´ skript nabı´4zı´. Takove ´ skripty od va´s sbı´ra´me do nasˇ´ı databanky technicke´ = *)/0>#R*6-7*",I#R$5u ( ;4; , prosı´me va´s tedy take´ o zasla´nı´ vasˇeho podpory | skriptu, pokud se va´m osveˇdcˇ´ı. Prˇipravte si tuzˇku a papı´r. % $" r* Spust’te termina´lovy´ program, naprˇ. prˇ´ıkazem .8 . . Prˇihlaste se zatı´m manua´lneˇ. Nynı´ si pecˇliveˇ zapisujte, jake´ posloupnosti znaku˚ posı´la´ druha´ strana, jake´ odpoveˇ di na va´s vyzˇaduje a v jake´m porˇadı´. Veˇtsˇina termina´lovy´ch programu˚ umozˇnˇuje porˇ´ızenı´ protokolu o cele´m dialogu na T S

S obrazovce. Program minicom na to ma´ kla´vesovou kombinaci MNpOP + MN+OP . T S

 (Kla´vesovou kombinacı´ MN OP + MN7OP se vypisuje na´poveˇda o vsˇech kla´vesovy´ch kombinacı´ch.) Zachyt’te tento dialog azˇ do okamzˇiku, kdy protistrana prˇejde do mo´du r "!$" *5 4,/ L L PPP, cozˇ obvykle hla´sı´ (4(( ( .  @ Nava´zane´ spojenı´ pak zrusˇ´ıte, tj. zaveˇsı´te, pro minicom je to kla´vesova´ e T S

kombinace MN^PO + MN7OP . Ukoncˇ´ıte termina´lovy´ program, pro minicom je to kla´vesova´ kombinace T S

 MN^OP + MN7OP . S prˇihle´dnutı´m k zachycene´mu dialogu mu˚zˇete nynı´ vhodneˇ upravit va´sˇ chat script.

V prvnı´ sekvenci se chat inicializuje:

`“ö6ì € ` dÉÄ:†`i € d ddSÄ € ` di “ Ú  € ` dÉÄ:†`_ € ^` †
Ä € ` didd` d

160

5.6. Masˇkara´da a firewall q+

’

Hodnota ž G ² ˇ. na Á . napr Prˇ´ıkazy J

t

F"E

q

F

~q

za´visı´ na dobeˇ, potrˇebne´ ke spojenı´, a da´ se prodlouzˇ it

rˇ´ıkajı´, prˇi jaky´ch odpoveˇ dı´ch modemu ukoncˇit skript.

V na´sledujı´cı´ch rˇa´dcı´ch prvnı´ parametr azˇ k mezerˇe rˇ´ıka´, na co se cˇeka´. Pokud modem tento rˇeteˇzec posˇle, vykona´ se zbytek rˇa´dky.

ÄÄÞžž € w

Zde se necˇeka´ na zˇa´dny´ rˇeteˇzec, pouze se inicializuje modem. Za´lezˇ´ı to na tom, jaky´ modem ma´te a jaky´ uzˇivatelsky´ profil je ulozˇen v jeho pameˇti. ql Norma´lneˇ se pomocı´ J zavede profil 0 (stejneˇ jako v okamzˇiku zapnutı´ modemu). Pokud zde potrˇebujete neˇco zmeˇnit, srovnejte to s vasˇ´ım dosovy´m cˇi windowsovy´m softwarem. Pokud se modem chova´ podivneˇ , mu˚zˇe by´t jizˇ prˇekonfigurova´n, od cˇehozˇ ql qKÊ4¶ nepoma´ha´ povel J . V takove´m prˇ´ıpadeˇ zkuste povel J (z termina´lu, naprˇ. pod programem minicom), ktery´ nastavı´ modem na vy´chozı´ hodnoty z vy´roby (factory settings). Nynı´ lze vytocˇit a zaha´jit prˇihlasˇovacı´ sekvenci, naprˇ:

`[ € ³  ¤ Ä « Ä ê)£ ©6© ]6É«6£ ` †† ÄÄ £ "  Ü ©–¥ÊÊ6£ " Ü ©B¥Ã j ¦@m©)£ è)£Å6ØB¥X8  Æ Ä É«6£

Za promeˇnne´ ù telefonnı´ cˇ´ıslo ú , ù jme´no ú a ù heslo ú samozrˇejmeˇ dosadı´te odpovı´dajı´cı´ hodnoty. /=

, protozˇe protistrana mu˚zˇe Vsˇimneˇte se, zˇe se zde vyhleda´va´ pouze 9 „ *4* "/X= *4* /X= ˇ a´dka zacˇ´ınajı´cı´ poslat @ , (!@ , atd. R 9 9 £ "Ü ©–¥ÊÊ6£ "Ü ©B¥

Z

%>=

zpu˚sobı´, zˇe pokud se zmesˇka´ prvnı´ login (rozlis ˇuje se z neˇj pouze ,  ,-4%X aby nevadilo velke´ cˇi male´ pı´smeno), posˇle se E a cˇeka´ se na dalsˇ´ı $  login. Dalsˇ´ı informace a prˇ´ıklady poskytuje manua´lova´ stra´nka pro |!@ % $  ¼ |!@ ). (.7@ Cely´ skript chat nesmı´ obsahovat pra´zdne´ rˇa´dky, mezery na zacˇa´tku rˇa´dky ani komenta´rˇe. ,v$

r5-

Nynı´ vyzkousˇejte spojenı´ prˇ´ıkazem ; ;)(4(4(!;)(4(4( ( . Chybova´ hla´sˇenı´, 2  Z ,!*4* Z,* naprˇ. od skriptu chat, najdete vypsa´na v souboru ; @ ;4 ; .  @ . Mu˚zˇete se prˇihla´sit na jine´ konzoli a sledovat je prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Ç̤)¨5Ü«ÌÊê±× ë ¨Å)×6«6£ )×R¦ Ä Éɨ  Ä É

5.6 Masˇkara´da a firewall Mnozı´ uzˇivatele´ SuSE Linuxu provozujı´ sve´ pocˇ´ıtacˇe prˇes vyta´cˇene´ prˇipojenı´ na Internet nebo jako router na pevne´ lince. Na loka´lnı´ sı´ti prˇitom zpravidla pouzˇ´ıvajı´ priva´tnı´ IP adresy, ktere´ ovsˇem Internet vneˇ loka´lnı´ sı´teˇ nezna´. Aby 161

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ se umozˇnil prˇ´ıstup na Internet i loka´lnı´m pocˇ´ıtacˇu˚m, je zde mozˇnost pouzˇ´ıt tzv. „masˇkara´du“ (angl. masquerading). Š)-!Š)’&

,

*),!$

Na to je trˇeba instalovat balı´k . Ten obsahuje skript 9!@4 ze se´rie ,+$ pro mas ˇ kara ´ du a firewall. Obojı ´ se ˇ r ´ ı dı ´ podle konfigurac ˇnı ´ho souboru ; ; v$³#R$""%& Z>#K/ & , #+$¿#$"5%& Z ; 9@ .S masˇkara´dou se vyplatı´ nainstalovat i firewall, aby byl syste´m le´pe chra´neˇn proti u´toku˚m zvencˇ´ı. Prˇecˇteˇte si k tomu -7*5 * , /!$ $ Z,* Š5-!Š"’& , ; |!@ ; ;)(!@ :@ ; 9!@44 . prosı´m dokumentaci v ; Nikdy nenı´ absolutnı´ za´ruka, zˇe va´sˇ syste´m bude navzˇdy chra´neˇny´ proti napadenı´ zvencˇ´ı. Proto pokud se jednou stane, zˇe do neˇj neˇjaky´ pira´t pronikne, trˇebazˇe jste pecˇliveˇ dodrzˇeli nasˇe pravidla, neobvinˇujte prosı´m autory te´to publikace. Naopak spı´sˇe ocenı´me, kdyzˇ se s na´mi o vasˇi zkusˇenost rozdeˇlı´te na adrese [email protected]. Ujisˇt’ujeme va´s, zˇe na to vezmeme ohled v prˇ´ısˇtı´ch verzı´ch. 5.6.1 Vy´chozı´ prˇedpoklady Na masˇkara´du potrˇebujete nejme´neˇ dveˇ ru˚zna´ sı´t’ova´ zarˇ´ızenı´. Prvnı´ z nich bude ethernetova´ sı´t’ova´ karta prˇipojena ´ naA loka ´ lnı´ sı ´t’, ktera´ pouzˇ´ıva´ priA äI# A6ž # # ä# A6ž #ä4ã4ãI#ä4ã4ã ¼ Á Á azˇ > ¼ . V prˇ´ıkladu va´tnı´ rozsah adres, naprˇ. > zde pr ˇ edpokla ´ da ´ me, z ˇ e na ´ s ˇ pra ´ ve ˇ konfigurovany ´ router je nastaven na adA ä# A6ž # # A resu > ¼ Á pro sı´t’ovou kartu, ktera´ vidı´ loka´lnı´ sı´t’. Ostatnı´ pocˇ´ıtacˇe A ä# Až # #Kä A ä# A6ž # # v loka´lnı´ sı´ti pak budou mı´t IP adresy > ¼ Á , > ¼ Á 3 atd. Vneˇjsˇ´ı sı´t’ove´ zarˇ´ızenı´, pouzˇite´ pro prˇ´ıstup k Internetu, zde bude naprˇ´ıklad karta ISDN nebo pevna´ linka se sı´t’ovou kartou. Podı´va´me se nynı´, jak se takovy´ typicky´ prˇ´ıpad bude konfigurovat. 5.6.2 Jak pracuje firewall Š)-!Š’&

,

9!@ neobsahuje vlastneˇ pravy´ firewall, ny´brzˇ Nainstalovany´ balı´k prˇesneˇji rˇecˇeno pouhy´ „paketovy´ filtr“. Ten chra´nı´ sı´t’proti prˇ´ıstupu jenom na ty IP adresy a porty, ktere´ nejsou pro prˇ´ıstup vy´slovneˇ uvolneˇny.

Pokud je tedy naprˇ´ıklad va´sˇ pocˇ´ıtacˇ webovy´ server a ma´ by´t proto dosazˇitelny´ zvencˇ´ı, pak mu musı´te umozˇnit, aby meˇl prˇ´ıstupny´ port 80. Tı´m ovsˇem prˇestane by´t chra´neˇn proti u´toku na port 80. Firewall, realizovany´ jako pouhy´ filtr paketu˚, nemu˚zˇe samozrˇejmeˇ nahradit profesiona´ lnı´ firewall na aplikacˇnı´ u´rovni. Prˇesto vsˇak mu˚zˇe podstatneˇ zvy´sˇit bezpecˇnost sı´teˇ v doma´cı´m pouzˇitı´ nebo v mensˇ´ım podniku. 5.6.3 Konfigurace masˇkara´dy a/nebo firewallu Dokumentaci k SuSE-firewallu najdete v ; & , 9!@44 . ,v$

-7*5 ;

*

|!@

+$³#$""%&

, Z>#K/

;

/!$ &

;)(@ ,

$

:4@

Z,* ;

#ˆv$¿#

Cela´ konfigurace se ty´ka´ souboru ; ; ; 9@ $)"%& Z . Je zde krok po kroku anglicky vysveˇtleno, jak se firewall konfiguruje. O kazˇde´m bodeˇ se uva´dı´, zda se ty´ka´ masˇkara´dy nebo firewallu. V konfiguracˇnı´m souboru je te´zˇ zmı´nka o DMZ („demilitarizovane´ zo´neˇ“), te´ se vsˇak zatı´m vyhneme. 162

5.6. Masˇkara´da a firewall Pokud tedy opravdu potrˇebujete pouze masˇkara´du, vyplnı´te jen rˇa´dky oznacˇene´ masquerading. Š"q

<

q

B

¶

,!*

(firewall, masˇkara´da): Nastavit na ? , aby se tento skript nastartoval – tı´m se aktivuje firewall a/nebo masˇkara´da. ¶ B ’4‰ B ," Y D F)E D (firewall, masˇkara´da): Naprˇ. |!Á . To je zarˇ´ızenı´, ktere´ ukazuje ven do sveˇta na Internet. U ISDN je to naprˇ. (4(4(!Á . ¶ B ’4‰ 6xq D (firewall, masˇkara´da): Zarˇ´ızenı´, ktere´ ukazuje dovnitrˇ sı´teˇ, na loka´lnı´ cˇa´st nasˇ´ı sı´teˇ. Pokud se jedna´ o samostatny´ pocˇ´ıtacˇ, kde se pouzˇije pouze firewall k jeho ochraneˇ, ponecha´te tuto volbu pra´zdnou. ¶ B ~q4’ E!F (firewall, masˇkara´da): Potrˇebujete-li masˇkara´du, odpovı´te zde ,!* ,!* ? . U firewallu bez masˇkara´dy odpovı´te ? pouze tehdy, potrˇebujeteli prˇ´ıstup k vnitrˇnı´ sı´ti. To ovsˇem funguje pouze tehdy, majı´-li vnitrˇnı´ pocˇ´ıtacˇe oficia´lneˇ prˇideˇlene´ IP adresy. V norma´lnı´m prˇ´ıpadeˇ byste sice prˇ´ıstup zvne ˇ jsˇku na vnitrˇnı´ pocˇ´ıtacˇe povolovat nemeˇli, ale pokud zde od,!* povı´te ? , tak vzhledem k masˇkara´deˇ nebudou vnitrˇnı´ pocˇ´ıtacˇe viditelne´ A ä# A6ž # # zvencˇ´ı, protozˇe zde majı´ priva´tnı´ sı´t’ove´ adresy (naprˇ. > ¼ 1 1 ), a proto nemohou by´t smeˇrova´ny na Internet. ¶ B Š
Ë5~’ ’ ,!* G4J E4J4D (masˇkara´da): Potrˇebujete-li masˇkara´du, odpovı´te ? . Uveˇdomte si, zˇe je bezpecˇneˇjsˇ´ı, prˇistupujı´-li pocˇ´ıtacˇe z vnitrˇnı´ sı´teˇ na Internet prˇes proxy server. ¶ B Š
Ë x’4qŠ (masˇkara´da): Zde zada´te pocˇ´ıtacˇe a/nebo sı´teˇ, pro ktere´ G4J bude platit masˇkara´da. Jednotlive´ polozˇky se oddeˇlı´ mezerou. Prˇ´ıklad: < <

<

<

<

J4E

š ™  €

<

<

<

<

<

<

<

<

¶

B

„

E!F

q4’

†5ÚòKÄíðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙÓì5×eî‚íðe7Ùíñ6ó7ÙíìÙíÄ

Ú å C

q

¶

E!F"G

6xq4’

E

x

J

Y

,!*

(firewall): Zada´te ? , prˇejete-li si ochra´nit pocˇ´ıtacˇ s firewallem prˇed u´tokem zevnitrˇ sı´teˇ. Pak musı´te vy´slovneˇ vyme¶ B Š’ ‰7 ’Š 6xq4’ x Y q „ zit sluzˇby, povolene´ pro vnitrˇnı´ sı´t’, viz da´le E C E J C ¶ B Š’ ‰7 ’Š 6x4q’ x Y ~ „ a E C E J D . ¶ B ~q „ q4’ q ¾ Y t Y Š’ ‰+ ’Š (firewall): Obvykle ponecha´te J F E!F C F J E C ,!* . ? ¶ B Š’ ‰7 ’Š ’4œ4q4’ x Y q „ E C E J C (firewall): Zde uvedete sluzˇby, na ktere´ *  & /4 %W½½ L L . ( ( .7@v 3 . Pro doma´cı´ je umozˇneˇn prˇ´ıstup, naprˇ. 94949 pocˇ´ıtacˇ, ktery´ nemu˚zˇe zˇa´dne´ sluzˇby nabı´dnout, neuvedete nic. ¶ B Š’ ‰7 ’Š ’4œ4q4’ x Y ~ „ E C E J D (firewall): Neprovozujete-li nameserver, na ktery´ by se prˇistupovalo zvencˇ´ı, ponecha´te tuto volbu pra´zdnou. Jinak zde uvedete potrˇebne´ porty. ¶ B Š’ ‰7 ’Š 6x4q4’ x Y q „ (firewall): Podobneˇ jako u E C E J C ¶ B Š’ ‰7 ’Š ’4œ4q4’ x Y q „ E C E J C , jedna´ se vsˇak o prˇ´ıstup zevnitrˇ sı´teˇ. ¶ B Š’ ‰7 ’Š 6x4q4’ x Y ~ „ E C E J D (firewall): Viz vy´sˇe. ¶ B q ~vŠq’ x’4qŠ E D (firewall): Zde uvedete pocˇ´ıtacˇe, ktery´m skutecˇneˇ du˚veˇrˇujete (angl. trusted hosts). Uveˇdomte si, zˇe musı´ by´t chra´neˇny proti pro# # A6žƒA ä# #ˆ½>#Kä L L A ä#Kä Á Á Á; ? 34Á niknutı´. Prˇ´ıklad: ? znamena´, zˇe vsˇechny A ä#ä # # ? Á 1 1 , stejneˇ jako pocˇ´ıtacˇe s IP pocˇ´ıtacˇe,A jejichz ˇ IP adresy zac ˇ ´ ı najı ´ ä# #ˆ½>#ä adresou ? 3Á , nemajı´ v cesteˇ firewall. ¶ B Š’ ‰7 ’Š q ~vŠq’ q „ E C E D C (firewall): Zde se zadajı´ adresy portu˚ TCP, A–=žã4ã ã 3 , mohou ktere´ mohou pouzˇ´ıvat „Trusted Hosts“. Zada´te-li naprˇ. 163

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’

< < <

<

< < <

vsˇechny du˚veˇryhodne´ pocˇ´ıtacˇe prˇistupovat ke vsˇem sluzˇba´m. Norma´lneˇ *4* stacˇ´ı, kdyzˇ se povolı´ sluzˇba | . ¶ B Š’ ‰+ ’Š q ~vŠ"q4’ ~ „ E C E D D (firewall): Podobneˇ jako je uvedeno vy´sˇe, pouze se vztahuje na UDP. ¶ B 6x¾ U 5¾ U „ qŠ q „ Y4Y B 6x J F CF)G F"E C (firewall): Pokud chcete pouzˇ´ıvat & r/  @ @ . norma´lnı´ (aktivnı´) FTP, zadejte zde ( ¶ B 6x¾ U 5¾ U „ qŠ ~ „ /%7* Y4Y B 6x J F CF)G F"E D (firewall): Zadejte zde , abyste ,v$ ,!*) 2>#R$)"%& ,* ;  . Pomocı´ ? mohli pouzˇ´ıt nameserver uvedeny´ v ; aktivujete vsˇechna vysoka´ cˇ´ısla portu˚. ¶ B Š’ ‰+ ’ xŠ E C D (firewall): Beˇzˇ´ı-li va´m nameserver, na ktery´ se prˇi,* ? stupuje zvenc ˇ ´ ı , zadejte . Soucˇasneˇ se musı´ aktivovat port 53 ¶ B q „ Š’ ‰+ ’Š ¹ C E C v . ¶ B Š’ ‰+ ’ U Y 6’x4q E C D C (firewall): Pouzˇ´ıva´te-li dhclient k zı´ska´nı´ vasˇ´ı IP ,!* adresy, odpovı´te zde ? . ¶ B Y ¾ ¹ : Zde zada´te, co si prˇejete mı´t v protokolu. Pro obvykly´ provoz F ¶ B Y ¾ ,!* ’4xKL 6q stacˇ´ı ? u polozˇky . F D CE ¶ B Šq „ Ž4’4’4„ ~q76x4¾ Šq q4’ (firewall): Prˇistupujete-li na Internet auF J EF ,* tomaticky prˇes diald nebo prˇes ISDN (dial on demand), zadejte zde ? .

Tı´m je konfigurace hotova. Nezapomenˇte firewall otestovat, naprˇ. programem , %!, 2  Z ,!*4* Z,!* zvencˇ´ı. V souboru ; @ ;4 by se pak meˇly objevit  ;. @ prˇiblizˇneˇ na´sledujı´cı´ rˇa´dky:

š Ä ¢Ì¬ £ ìí¥¬s îB¥íRî¬è6è6èÌé Ä Å© Ä «+¥Í" ¨5Õé Ä ¤«6£ B  ¥ÔÜ ©6Ö6ª5¤a† Ä ¤Æ)ì d` `òñ“íeðÙ¬e £Ùþî5öÙþð¥íRîe £ƒíðs7Ù¬sóÙí'£6óÙ¬e"í읥¬eöZ^)ò6ñì±Úò6ìõ6ì6ì  ò6ö6ñ6ð6óí\5š ò6ìõ6î6ì6ì6ìa5 òs ð±Ú †ÎÓq Çí6íðu

5.7 Elektronicka´ posˇta – e-mail Jak bylo uskutecˇneˇno elektronicke´ prˇipojenı´ do sveˇta, at’jizˇ prˇes UUCP, PPP nebo ISDN, nabı´zela se ota´zka, jak ho vyuzˇ´ıt. Historicky nejstarsˇ´ım zpu˚sobem (pomineme-li prˇenos samotny´ch souboru˚) je ☞e-mail elektronicka´ posˇta. Tato kapitola popisuje konfiguraci pro program sendmail3 . Program sendmail urcˇuje, jak rozeslat prˇ´ıchozı´ a odchozı´ posˇtu: prˇes sı´t’ TCP/IP pod protokolem SMTP, do loka´lnı´ slozˇky uzˇivatele e-mailu nebo pomocı´ jiny´ch prˇenosovy´ch programu˚ jako UUCP. ,"+$

*",)%/

#

; .7@v) Hlavnı´m konfiguracˇnı´m souborem programu sendmail je ; $5& . Pro jednoduchou konfiguraci stacˇ,´ı+nastavit ne ˇ kolik parametru ˚ programem $ *","%/ #$)& YaST a vytvorˇit tak platny´ soubor ; ; .7@v" . Nastavene´ hodnoty ,"+$ +$¿#R$""%& Z>#K/ *",)%/ #v$¿#R$"5%& Z se pak objevı´ v souboru ; ; ; .7@" . Skript *60 % $""%&X#ˆ/ Š"-!Š"’v$"5%& ZX# SuSEconfig je pak zapı´sˇe s pouzˇitı´m skriptu ; ; ; *),"%/ ,v$ *","%/ #R$5& . .7@!" do souboru ; ; .7@v"

Protozˇe jsou konfiguracˇnı´ soubory programove´ho balı´ku sendmail slozˇite´, poskytuje SuSE Linux dveˇ prˇedem prˇipravene´ konfigurace, ktere´ pokry´vajı´ beˇzˇne´ prˇ´ıpady. 3 Alternativa k programu sendmail jsou programy postfix nebo qmail, o ktery ´ ch se zde nezminˇujeme.

164

5.7. Elektronicka´ posˇta – e-mail Pla´nujete-li pouzˇ´ıt sendmail v sı´ti TCP/IP, ujisteˇte se, zˇe ma´te prˇ´ıstup k serveru DNS. Zde je trˇeba vytvorˇit pro kazˇde´ jme´no samostatny´ za´znam, tzv. „MX record“ („Mail eXchange record“). !*5

Soucˇasna´ nastavenı´ se dajı´ zjistit prˇ´ıkazem |

(obsahuje ho balı´k

0

%/

¨ Å6¤Ɩ¥ ÇøÆ"£5É ¤ÌÆ Ä «5Ü£5ÉvوÕ£5ɦ£5É+وÕ£¦ Ä Æ Ä «5Ü£5É+ÙÕ£5ɦ4£6É+وÕ£R¦ƒ¨Ø6ØÅ Ä É6É]íðe7Ùíñ6ó7ÙÓìÙí Æ Ä «5Ü£5É+ÙÕ£5ɦ4£6É+وÕ£R¦‡¦4¨5Ü«±Ü6ɺÆ"¨ ©5Ø)« Ä ØÎqÖ5Å"ÜòíRìuô¢5ËdÆ Ä «5Ü£5ÉvوÕ£5ɦ£5É+وÕ£¦ Æ Ä «5Ü£5É+ÙÕ£5ɦ4£6É+وÕ£R¦‡¦4¨5Ü«±Ü6ɺÆ"¨ ©5Ø)« Ä Î Ø qÖ5Å"ÜòíRì6 ì uô¢5˺¦¨5Ü«7وÕ£5ɦ4£5ÉvوÕ£R¦

):

Pokud zde chybı´ za´znam pro posˇtu, pozˇa´dejte vasˇeho administra´tora DNS o pomoc. Na´sledujı´cı´ parametry pro konfiguraci e-mailu se dajı´ nastavit pomocı´ YaST ,+$ +$³#R$)"%& ZX#ˆ/ *5,"%/ #ˆv$¿#R$)"%4& Z ,"+$ ; ; .+@v" ;.7@!"4; v souborech ; (viz ; ’ ’ E J4D4G ) : Š"’4x <

D4G4J

 Y

q@L4„4’ÿ L

,!* L ?

,!*

Tato promeˇnna´ musı´ by´t nastavena na ? H pokud se ma´ vytvorˇit konfigu,+$ +$³#R$")%& Z>#ˆ/ *5,"%/ # race pro sendmail z hodnot v souboru ; ; ; .+@!" v$³#R$""%& Z ,+$ *),"%/ #R$)& . Pokud si chcete vytvorˇit vlastnı´ ; , odpo; .7@!" L %! L veˇzte zde .  Y Y Y U Šqÿ  F CJ  F Ò D4G4J !  $  ! 5 *  , !*¿#R$"!* !*³#R$" #R$)!* !*¿#R$" L L  @5| | !  . .j94949 . .

Š"’4x

<

Program sendmail musı´ zna´t, jakou posˇtu uchovat loka´lneˇ a co poslat da´l. Standardneˇ se uchova´va´ na pocˇ´ıtacˇi posˇta pro jeho loka´lnı´ uzˇivatele. Proto !$ !*5 . by´va´ prvnı´m v seznamu vzˇdy  @5| Š’x  Y Y YU Šq V seznamu hodnot promeˇnne´ mu˚zˇeme zada´vat D4G4J F"CJ F jme´na dalsˇ´ıch pocˇ´ıtacˇu˚ (oddeˇlena´ mezerami), ktere´ budou povazˇova´ny za loka´lnı´. , !* $)!* !*¿#R$" Prˇ´ıklad: Pocˇ´ıtacˇ jme´nem $"| * !!*³#$".  . . slouzˇ´ı za´rovenˇ jako . . . Aby se dosta´vala posˇta i na WWW server pro www. $"* !*³#$" . . , zada´me: www. Š"’4x

<

<

¶

E!F"G

D4G4J U ’

 Y

Y

J4D

’

!*5 YU Šqÿ L !$ FCJ F  @5| ÿ!$"!*   *³#R$" E . .

9499

#R$"!*

.

!*³#R$)

.

L

Norma´lneˇ se pouzˇ´ıva´ jako adresa odesilatele loka´lnı´ jme´no pocˇ´ıtacˇe, cozˇ se da´ tı´mto prˇ´ıkazem zmeˇnit na libovolne´ jine´ jme´no. Prˇ´ıklad: Pocˇ´ıtacˇ , 4 $"* !*³#$" ˚ m posˇtu ve tvaru uzˇiva@ | . . . ma´ odesı´lat svy´m uzˇivatelu $"!* *³#R$" . . , cˇehozˇ dosa´hneme takto: tel@ ’ ÿ!$"!* *³#R$" ¶ U ’ E!F"G J4D E . . . Š"’4x

D4G4J

 Y

Š

G4J4E

q U

F

Šqÿ

.+@v"

r*),"42,)>#

(

2

/,"X#R$5u

Pro jine´ nezˇ loka´lnı´ uzˇivatele si sendmail vyzˇa´da´ sluzˇbu DNS a posˇle posˇtu da´l protokolem SMTP. Cı´l mu˚zˇe by´t kdekoli na Internetu a mu˚zˇe mı´t i pomale´ spojenı´ s odesı´lajı´cı´m pocˇ´ıtacˇem. Š’4x  Y Š q U Š"q Promeˇnna´ se pouzˇ´ıva´ pro zada´nı´ mezilehle´ho poD4G4J G4JE F cˇ´ıtacˇe, ktery´ prˇebı´ra´ jinou nezˇ loka´lnı´ posˇtu a da´le ji posı´la´ na cı´lovy´ pocˇ´ıtacˇ. Prˇ´ıklad 1: Ma´te vyta´cˇene´ prˇipojenı´ a vsˇechnu posˇtu do sveˇta posı´la´te prˇes vasˇeho poskytovatele: Š"’4x  Y Š q U Šqÿv*  = r4*","2,># "2 /,)>#R$6u D4G4J G4J4E F . ( .+@!" ( . 165

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ Prˇ´ıklad 2: Ma´te prˇipojenı´ prˇes UUCP a vsˇechnu posˇtu do sveˇta posı´la´te na server UUCP: Š"’4x  Y Š q U Šqÿ--7$ r/ =Ó--7$ #R$)* !*8#R$" D4G4J G4J4E F ( . ( . . . Š"’4x

<

D4G4J

 Y

x

FCJ

x

F

x76¶KLÿ"%!

Program sendmail rozhoduje o vsˇech e-mailovy´ch adresa´ch v hlavicˇce odesı´lane´ zpra´vy a nahrazuje je plneˇ kvalifikovany´mi jme´ny (FQDN). Pokud nenı´ k dispozici server DNS (naprˇ´ıklad prˇi vyta´cˇene´m prˇipojenı´) a odesı´la´me vzˇdy zpra´vy s u´plnou adresou, lze zde rozhodova´nı´ (resolving) ,!* zada´nı´m ? vypnout. Š"’4x

<

D4G4J

 Y

JE

¾Šÿ L r)0/Wr

34Á6.

r

.

L

Toto jsou parametry prˇ´ıkazove´ rˇa´dky, se ktery´mi se program sendmail spustı´ prˇi startu pocˇ´ıtacˇe. r Volba 34Á. zpu˚sobı´, zˇe sendmail zkousˇ´ı kazˇdy´ch 30 minut, zda ve fronteˇ 2  * 4 -!,5-!, nenı´ posˇta k odesla´nı´. ; @ ; ( 4;. r)0/ Volba spustı´ sendmail jako de´mona, cozˇ umozˇnı´ prˇijı´mat posˇtu od ostatnı´ch pocˇ´ıtacˇu˚ v sı´ti TCP/IP. r 34Á6. vynechat a spustit sendmail Pro vyta´cˇena ´ spojenı´ rse da´ volba *",)%/ .7@v) a toto spousˇteˇnı´ zarˇadit do crontab k vykona´ nı´ prˇ´ıkazem *),"%/ r .7@" jednou nebo dvakra´t denneˇ. Dalsˇ´ı mozˇnostı´ je umı´stit prˇ´ıkaz do skriptu˚ pro nava´za´nı´ spojenı´. Pak se take´ prˇi kazˇde´m nava´zane´m spojenı´ prˇenese posˇta. <

Š"’4x

D4G4J

 Y

’œ4„4’4xŠ!6‰4’ÿ%

Po napsa´nı´ zpra´vy zkousˇ´ı program sendmail okamzˇiteˇ zpra´vu dorucˇit. Pokud ma´me jen vyta´cˇene´ spojenı´, je drahe´ po kazˇde´ zpra´veˇ navazovat spojenı´ k poskytovateli. ,!* 2  * 4 -!,"-, Zada´nı´m ? se vsˇechna posˇta uchova´ ve fronteˇ ; @ ; ( 4;. *",)%/ r a odesˇle se azˇ po spusˇteˇnı´ . .7@v) Vsˇechnu loka´lneˇ 2 doruc ˇ enou posˇtu uloz% ˇ´ı program procmail v loka´lnı´ posˇ * 4 , 4;.7@v"4;ù @. ú . O tomto velmi prakticke´ m tovnı´ schra´nce ; @ ; ( !$ +$ .7@!" programu pojedna´vajı´ podrobneˇ ji manua´lova´ stra´nka pro ( % $ +$ !$ , % !$ , ( .7@v" ( .7@v) 1 ) (.7@ ), manua´ lova ´ stra´nka % pro ( !$ .7@" 1 (.7@ !$ .7@!" (.7@ ( .7@v) ). a manua´lova´ stra´nka pro ( Pokud neodesı´la´te odchozı´ posˇtu okamzˇiteˇ, bude se va´m docˇasne ˇ uchova´vat 2  *  "-!,"-, ve fronteˇ souboru˚, ktera´ se vytva´rˇ´ı v adresa´rˇi ; @ ; ( 4;. a odesˇle se azˇ prˇi nejblizˇsˇ´ım zavola´nı´ programu sendmail, ktery´ frontu vypra´zdnı´. To je *","%/ r take´ mozˇno udeˇlat kdykoli rucˇneˇ prˇ´ıkazem z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky. .+@v" ,v$

*",!*

Dalsˇ´ı nastavenı´ programu sendmail najdete v souborech ; a neˇ;@!5@ ,+$ ktery´ch souborech z adresa´rˇe ; ;.+@v"4; . V souborech jsou take´ komentovane´ prˇ´ıklady. Neˇktere´ soubory se musı´ prˇelozˇit z textove´ podoby do podoby databa´zovy´ch souboru˚ programem makemap. To se deˇje automaticky prˇi vyvola´nı´ programu SuSEconfig nebo prˇi opousˇteˇnı´ programu YaST. ,+$

; Pro slozˇiteˇjs ˇ´ı konfigurace seŠzaka ´ zˇe automaticke ´ generova´ nı´ souboru ; *),"%/ #R$)& ’x Y qKL„4’ÿ%! .7@!" D4G4J nastavenı´m . Tehdy mu˚zˇete zacˇ´ıt tvorˇit ,+$ %4# $ ;.7@v"4;! 1 . , ktery´ vlastnı´ konfiguraci podle prˇedlohy v souboru ; je napsa´n s pouzˇitı´m prˇ´ıkazu˚ pro procesor maker m4. Jeho vyvola´nı´m prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦î±× Ä ¤"Õ×R¦¨5Ü«6×6«6Ü ©6ª5õBÙ ¦Õ]æd× Ä ¤"Õ×6É Ä ©5Ø ¦¨5Ü«7ÙˆÕ ê

166

5.8. Elektronicke´ zpra´vy a USENET se z maker vytvorˇ´ı v adresa´rˇi ; sendmail.

-7*5 ;

*

|!@

, ;

*","%/

,"+$

.v@v"

platna´ konfigurace pro -7*5

*

,

*","%/

;.7@!" , ; ; |!@ ; .+@v5 Dalsˇ´ı dokumentaci obsahujı´ adresa´rˇe ; -+*5 * , /4!$ $ Z,* *","%4/ ; |@ ; ;)(!@ :@ ; .+@v) . Da´le existuje samostatna´ a ; 4 = #R*","%/ #)4Z ( ;4;)9499 .7@!) ; . Pro slozˇiteˇjsˇ´ı u ´ lohy dopowebova´ stra´nka | rucˇujeme knihu Sendmail, kterou vydal O’Reilly, kde naleznete zasveˇceny´ a detailnı´ popis.

5.8 Elektronicke´ zpra´vy a USENET Jednou z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch sluzˇeb, kterou poskytuje Internet, je prˇenos a dorucˇova´nı´ zpra´v, jezˇ jsou organizova´ny v ru˚zny´ch skupina´ch (angl. Newsgroups). Tato cˇa´st Internetu je oznacˇova´na jako USENET. Historicky se teprve dı´ky tomuto me´diu stal mozˇny´ vy´voj Linuxu, protozˇe rychle´ odstranˇova´nı´ chyb bylo umozˇneˇno pra´veˇ dı´ky te´to vysoce u´cˇinne´ formeˇ komunikace. Nelze ovsˇem zamlcˇet, zˇe dnes tuto funkci v mnoha oblastech prˇevzaly tzv. posˇtovnı´ konference (angl. mailing lists), kde se du˚sledneˇji kontroluje prˇ´ıstup, a ktere´ jsou proto mnohem odolneˇjsˇ´ı proti pira´tsky´m reklama´m (angl. spam). USENET vsˇak i prˇesto zu˚sta´va´ vy´znamny´m celosveˇtovy´m me´diem pro uzˇivatele Linuxu. V na´sledujı´cı´m popı´sˇeme pouze konfiguraci syste´mu zpra´v na loka´lnı´m pocˇ´ıtacˇi, nikoli jizˇ prˇeda´va´nı´ zpra´v ke vzda´leny´m pocˇ´ıtacˇu˚m. %%

%

Pro veˇtsˇ´ı syste´my se doporucˇuje instalovat balı´k , se´rie , rovneˇzˇ -7*5 i pro syste´my s UUCP. Na´vody k instalaci INN obsahuje adresa´rˇ ; ; * , /4!$ $ Z,!* %4% . Pro INN zatı´m SuSE neposkytuje bezplatnou |@ ; ;)(!@ :@ ;! instalacˇnı´ podporu, nabı´zı´ zde vsˇak placene´ profesiona´ lnı´ sluzˇby. 5.8.1 Syste´m pro zpra´vy Leafnode Pro mensˇ´ı sı´teˇ nebo samostatny´ pocˇ´ıtacˇ je idea´lnı´ syste´m zpra´v, ktery´ obsahuje , &%!/, balı´k  @ . Stacˇ´ı mu jen obcˇasne´ prˇipojenı´ na Internet. Balı´k se skla´da´ z vı´ce cˇa´stı´: vlastnı´ho serveru NNTP, ktery´m je program leafnode, da´le &,+$ | ) k prˇijı´ma´nı´ novy´ch zpra´v a programu programu fetchnews (pu˚vodneˇ texpire k rusˇenı´ stary´ch cˇi jizˇ nezajı2´mavy ´ch zpra´%!v., Da ´ le jsou zde na´stroje pro  * 4 * u´drzˇbu rozsa´hly´ch dat v adresa´rˇi ; @ ; ( ; 9 . Dokumentaci ke vsˇem -7*6 * , /$ $ Z,* , &"%/, soucˇa´stem balı´ku obsahuje adresa´rˇ ; ; |!@ ; ;)(!@ :@ ; @ , &%!/4, % , &"%!/, a da´le manua´lova´ stra´nka pro  @ (.7@ ¼V @ ) a na nı´ uvedene´ manua´love´ stra´nky. Upozornˇujeme na pokyny k aktualizaci, ktere´ obsahuje odst. 14.2.3 na str. 346. Prˇedpoklady k pouzˇitı´ Leafnode <

Prˇ´ıstup na externı´ server NNTP (prˇes modem, spojenı´ ISDN nebo jine´ sı´t’ove´ spojenı´, naprˇ. ethernet), ze ktere´ho budete stahovat zpra´vy. V prˇ´ıpadeˇ nejasnosti se zde obrat’te na vasˇeho internetove´ho poskytovatele. 167

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’ <

Nainstalovany´ balı´k  ›Rr!s

, @

&%!/,

%

, se´rie .

<

Neprˇeberny´ <

Konfigurace podle da´le uvedeny´ch pokynu˚.

diskovy´ prostor pro adresa´rˇ ;

2 @



* ;

(

4

4;

%!, 9

*

.

Loka´lnı´ server NNTP Nejprve se prˇesveˇdcˇte, zda program Leafnode beˇzˇ´ı jako loka´lnı´ server NNTP. ,"+$

+$¿#R$""%&

Z

x4xq4„Š’

‰4’

; ; E E na hod1. V souboru nastavte promeˇnnou !$ !*5 @4)| . Mu˚zˇete mı´sto toho pouzˇ´ıt i skutecˇne´ jme´no vasˇeho notu  , 4 | ), pokud jste v loka´lnı´ sı´ti, je to nutne´. Nastavenı´ pocˇ´ıtacˇe (naprˇ. @ x4x4q„Š’ ‰’ E E je nejsnazsˇ´ı pomocı´ YaST (viz kap. 2.6.11 na promeˇnne´ Š"-Š’+$""%& Z str. 94), ktery´ zavola´ po opusˇteˇnı´ skript . ,+$

,

&"%!/,

$""%&

Z

2. Pomocı´ editoru prˇizpu˚sobı´te soubor ; : Jako hod;4 @ ; *",42,ƒÿ notu promeˇnne´ zada´te jme´no serveru NNTP vasˇeho poskytovatele. %!,/

3. Prˇesveˇdcˇte se, zˇe leafnode se spustı´ pomocı´ . Odkomentujte na %4%4 ,+$ % ,/X#$""%& ! to rˇa´dku, zacˇ´ınajı´cı´ rˇeteˇzcem ( v souboru ; ;! (viz soubor 5.8.1). 4. Restartujte inetd prˇ´ıkazem

+$

%,/“,!*6

@

4

.

©©5¤Ö‡É ¤6Å Ä ¨R¦j¤)Õ Ö¬©"£ è)¨5Ü ¤Ì© Ä èÉÌ× ªÉ Å)×5É ¢Ü©"פ"Õ Ö6Ø“× ª"É Å)×5É ¢"Ü ©"×6« Ä ¨ê©"£Ø Ä

Obsah souboru 5.8.1: Konfigurace

%!,/

pro leafnode

Nynı´ je vsˇe prˇipraveno k nava´za´nı´ kontaktu se serverem zpra´v vasˇeho poskytovatele. ,

%!,

!$

!*5

A4A

 @)| > se da´ zjistit, zda leafnode reaguje. Prˇ´ıkazem -   Prˇ´ıkazem se zde znovu vra´tı´te na prˇ´ıkazovou rˇa´dku.

Inicializace a provoz syste´mu pro zpra´vy Nynı´ jizˇ mu˚zˇete inicializovat syste´m. Jakmile se prˇipojı´te k Internetu, fetchnews zacˇne stahovat ze vzda ´ lene´ho serveru zpra ´ v informace pro zavedene´ sku2  * 4 %, * %4,),*6 %Z#ˆZ44"- * piny a ukla´dat je do ; @ ; ( 4; 9 ; ( . Chcete-li &,+$ %!, * r)24242 sledovat detailneˇ, co vsˇechno deˇla´ | 9 , pouzˇijte volbu : Ä ¨Å6¤Ɩ¥CøÇdê Ä ¤)Õ Æ6© Ä è"É¬Ê ë6ë6ë

Do tohoto okamzˇiku nejsou jesˇteˇ dostupne´ zˇa´dne´ zpra´vy. Potrˇebujete spustit NNTP news reader a prohle´dnout si dosud pra´zdne´ skupiny (viz kap. 5.8.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Program leafnode to zjistı´ a prˇi dalsˇ´ım zavola´nı´ &4,+$ %, * se tyto skupiny naplnı´ zpra´vami. Nechcete-li prˇi kazˇde´m no| 9 &,v$ %!, * ve´m prˇipojenı ´ k Internetu zada´vat | 9 , umı´steˇte tento prˇ´ıkaz naprˇ. ve ,v$ r4;)(4(4(!;!( ( . skriptu ; 168

5.8. Elektronicke´ zpra´vy a USENET Spra´va syste´mu pro zpra´vy Program leafnode je navrzˇen tak, aby beˇzˇel bez u´drzˇby. Znamena´ to, zˇe pokud &,"+$ %!, * se urcˇite´ skupiny necˇtou, je prˇestane stahovat. Je nutno pouze | 9 zajistit, aby se odstranˇovaly stare´ zpra´vy programem texpire. Stacˇ´ı na to, kdyzˇ ,+$ $5"% 0 v souboru ; ; @ odkomentujeme rˇa´dku, jak ukazuje vy´pis (vsˇechno musı´ by´t na jedne´ rˇa´dce): Á

ä4䅹V¹ƒ¹j4W,!*5‚r

1…;

-7*6

;

*60

%

;

,

1(

,aÊKÊ ,+$

,

;

; ;4 @ Podrobnosti o konfiguracˇnı´ch moz ˇ nostech souboru , &"%!/, % , &%!/,  @ poda´va´ manua´lova´ stra´nka pro  @ (.7@ ).

-7*6

*60 ; &%!/,

;

%

, , ; 1 (  $")%& Z

Cˇtenı´ zpra´v Pro cˇtenı´ zpra´v je zde nabı´dka rˇady programu˚, naprˇ. nn, tin nebo pine, rovneˇzˇ oblı´beny´ Netscape nebo emacs umeˇjı´ cˇ´ıst zpra´vy. Volba je zde proto ota´zkou osobnı´ho vkusu. Mnoho novy´ch programu˚ pro cˇtenı´ zpra´v mu˚zˇe dosta´vat % zpra´vy prˇ´ımo z news serveru stejneˇ jako z loka´lnı´ho adresa´rˇe spool. V se´rii distribuce SuSE Linuxu najdeme prˇedkonfigurovane´ balı´ky. Chcete-li pouzˇ´ıt tin pro prˇipojenı´ k NNTP serveru pomocı´ leafnode (viz kap. 5.8.1 na str. 167),  % zavola´te tento prohlı´zˇecˇ zpra´v prˇ´ıkazem .

169

5. Spojenı´ mimo loka´lnı´ sı´t’

170

Kapitola 6

Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows S pouzˇitı´m balı´ku Samba lze doplnit libovolny´ unixovy´ pocˇ´ıtacˇ o funkce vy´konne´ho souborove´ ho a tiskove´ho serveru pro dosove´ a windowsove´ pocˇ´ıtacˇe. Postupem doby se Samba vyvinula ve stabilnı´ a prˇenositelny´ produkt, ktery´ zı´skal velkou oblibu v podnicı´ch, a to nejprve jako ekonomicka´ alternativa a pozdeˇji i jako plnohodnotna´ na´hrada serveru˚ Novell NetWare a Windows NT.

´ vod 6.1 U Samba se v soucˇasnosti vyvinula ve velmi obsa´hly´ produkt, a proto zde poda´ˇ adu uzˇitecˇny´ch dokumentu˚, podle ktery´ch lze konfigurova´me jen prˇehled. R -+*5 * , /4!$ $ Z,!* vat i server pro slozˇitou sı´t’, najdete v adresa´rˇi ; ; |@ ; ;)(@ :@ ; * 0 @. @ . Reference ke konfiguracˇnı´mu souboru poda´va´ manua´lova´ stra´nka pro * 0Ÿ#R$""%& % * 0>#R$""%& (.7@ ). . . Samba pouzˇ´ıva´ protokol SMB (Server Message Block) firmy Microsoft. Na tlak firmy IBM tento protokol Microsoft uvolnil, takzˇe nynı´ ma´ prˇ´ıstup do sı´teˇ Microsoft libovolny´ vy´robce softwaru. Protokol SMB umozˇnˇuje vyuzˇ´ıvat sdı´lenı´ souboru˚ a tiska´ren mezi vı´ce pocˇ´ıtacˇi v prostrˇedı´ Windows. Je zalozˇen na sluzˇba´ch, ktere´ zde tradicˇneˇ poskytuje NetBIOS, a po funkcˇnı´ stra´nce se da´ prˇirovnat k NFS. Nosny´m protokolem pro SMB je TCP/IP, ktery´ musı´ mı´t proto aktivovany´ kazˇdy´ windowsovy´ klient. Samba zatı´m nespada´ pod bezplatnou instalacˇnı´ podporu SuSE, (viz kap. A.1.2 na str. 419) nabı´zı´me vsˇak kvalifikovanou placenou podporu (viz kap. A.3 na str. 422). NetBIOS NetBIOS je softwarove´ rozhranı´ (API) pro komunikaci mezi pocˇ´ıtacˇi s tzv. „name service“, umozˇnˇujı´cı´ pocˇ´ıtacˇu˚m, prˇipojeny´m k sı´ti, rezervovat si pro sebe jme´na, slouzˇ´ıcı´ k oboustranne´ identifikaci. Pro prˇideˇlova´nı´ nebo kontrolu jmen zde nenı´ zˇa´dna´ centra´lnı´ autorita. Kazˇdy´ pocˇ´ıtacˇ v sı´ti smı´ mı´t libovolny´ pocˇet jmen, pokud se jizˇ nepouzˇ´ıvajı´. Rozhranı´ NetBIOS lze implementovat v ru˚zny´ch sı´t’ovy´ch architektura´ch. Jedna z implementacı´, ktera´ je teˇsneˇ sva´za´na se sı´t’ovy´m hardwarem, se nazy´va´ 171

6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows NetBEUI (by´va´ vsˇak cˇasto zameˇnˇova´na za NetBIOS). NetBEUI pouzˇ´ıva´ k adresova´nı´ jednotlivy´ch paketu˚ hardwarovou adresu sı´t’ove´ karty. Oproti adresa´m IP nebo IPX z nı´ vsˇak nelze zı´skat informaci o smeˇrova´nı´ (routing), a proto nenı´ mozˇne´ smeˇrovat pakety NetBEUI prˇes routery. Dostupna´ sı´t’ pro NetBEUI se tı´m omezuje pouze na rozsah, kam azˇ stacˇ´ı opakovacˇe a bridge. Dalsˇ´ı sı´t’ove´ protokoly, pomocı´ ktery´ch byl NetBIOS implementova´ n, jsou IPX firmy Novell a TCP/IP. Jak NetBIOS pouzˇ´ıva´ TCP/IP, je popsa´no v dokumentech RFC 1001 a 1002. RFC 1001 obsahuje dobry´ a srozumitelny´ u´vod ke koncepci NetBIOSu, chceme-li pochopit takove´ sluzˇby jako WINS1 . NetBIOSova´ jme´na, ktera ´ se posı ´lajı´ prˇes TCP/IP, nemajı´ teoreticky nic ,+$ !*5+* spolecˇne´ho se jme´ny v ; ;)| nebo se jme´ny od ☞DNS – NetBIOS totizˇ pouzˇ´ıva´ sva´ vlastnı´, neza´visla´ jme´na. Z du˚vodu zjednodusˇenı´ spra´vy se vsˇak doporucˇuje, aby si vza´jemneˇ odpovı´dala jme´na pocˇ´ıtacˇu˚, ktera´ pouzˇ´ıva´ NetBIOS a DNS, cozˇ je take´ standardnı´ volba, kterou pouzˇ´ıva´ Samba. Klienti Vsˇechny dnesˇnı´ operacˇnı´ syste´my pro PC podporujı´ protokol SMB pro sdı´lenı´ disku˚, kromeˇ samotne´ho DOSu a Windows 3.1 a 3.112 , pro ktere´ se da´ sta´h& = & # $5!*)&#R$) 04-v*4* * nout zdarma ze serveru Microsoftu ( ;4; ( .– .7; ? ; ,"%v* potrˇebne´ rozsˇ´ırˇenı´ klienta pro TCP/IP a Sambu. C! Servery SMB poskytujı´ prˇ´ıstup k prostoru na disku formou tzv. „shares“. Share prˇitom zahrnuje adresa´rˇ a vsˇechny jeho podadresa´rˇe na serveru. Exportuje se pod jme´nem, ktere´ mu˚zˇe by´t zvoleno libovolneˇ (tj. nemusı´ nutneˇ odpovı´dat jme´nu adresa´rˇe), a pod ktery´m ho take´ vidı´ klient. Rovneˇzˇ exportovana´ tiska´rna dosta´va´ jme´no, pod ktery´m ji najde klient.

6.2 Instalace a konfigurace serveru *

0

%

Nejprve je nutno nainstalovat balı´k @6. @ ze se´rie . Nastavenı ´m promeˇnne´ Š"q q Š t ,+$ +$³#R$)"%& Z ,!* J4E G ; v souboru ; na hodnotu ? se spustı´ vsˇechny sluzˇby SMB beˇhem startu pocˇ´ıtacˇe (viz kap. 2.6.11 na str. 94). Rucˇneˇ je lze +$4* 0 *5 4 +$4* 0 *5 . @ . ( . spustit prˇ´ıkazem a zastavit prˇ´ıkazem ,)+$ * 0Ÿ#$""%4& Konfiguraci pro sambovy´ server obsahuje soubor ; ; . ´ svou #x7 NZ "0, ktery *R syntaxı´ prˇipomı´na´ windowsove´ soubory . V prvnı´ sekci  @ jsou N  ,*R vsˇeobecna´ nastavenı´, zatı´mco v druhe´ sekci | . jsou u´daje, ty´kajı´cı´ se adresa´rˇu˚ a prˇ´ıstupovy´ch pra´v k adresa´rˇu˚m a jejich souboru˚m. V sekci N  %,+*R je umozˇneˇn prˇ´ıstup ke vsˇem tiska´rna´m, uvedeny´m v souboru ( ,+$  %+$ ; ;)( @"( , anizˇ by se zde musely zvla´sˇt’vyjmenovat. 6.2.1 Konfiguracˇnı´ soubor smb.conf Jednoduchy´ prˇ´ıklad konfigurace sambove´ho serveru ukazuje vy´pis 6.2.1 na str. 174. 1 WINS nenı´ totizˇ nic jine´ho nezˇ rozsˇ´ırˇeny´ name server NetBIOSu a tedy nic vı´c nezˇ nove´ jme´no od firmy Microsoft. 2 Windows 3.11 sice podporovaly SMB, ve standardnı´ instalaci vsˇak pouze prˇes IPX a NetBEUI.

172

}

6.2. Instalace a konfigurace serveru

}

}È×

Ä ¤"Õ×5ɦ"¢–ÙÕ£ ©5ê

}

}­5£ Ö5ËÅ"Ü Æ5¤ÎqˆÕu±íð6ðð±Ú ª"Ú  ¡R¦"¢œa†6ª

Ä Å©6¢ Ä ÅokŠ¡ Ä Å¦4¨ ©5ËBÙ

— 5«6£ ¢"¨6« ˜ è"£Å é6  Å)£ ªÖjò‚É6Ü6ÕÆ6©Ü ª Ä É ¤‡¨5Õ6Õ£ ª6©5¤òø©)£ ¢"£Ø6Ë

é 6 Ä Ä Ö]¨6«5Ü ë5Ä òÌö6ì £5ÉÌ« Äë5Ä «Ìòae é Ä Å© Ä «±£ Ö"«£5ÕéÉÌòøê)¨6«5É Ä É Ä Õª5Å"Ü ¤6ˁòøªÉ Ä Å

}x)£¤)£Ì£Øé£R¦ Ä ©5¤ª j ¤ Ä Ö"£ é5ª5Ø]ÕÆÕ }©†‡  É Ä Å ë5Ä Åd釨 ª5¤ Ä ©6¤"Üé¨5ÕÜ̪g"Ü }È«6£ éf « ©v ë Ë6¤ ë £ "| Ü ¤~ƒƒƒ

Ö £ ªg ¤ Ä õ"Ü6É ¤ª j 6Õ Ä ¤ Ä " ¨ ¤ Ä

« t~k © Ä ÷)¨ Ö"£R¦ Ä Ï ¤ Ä jÄÌë   ¨ é ë 

}ûÉ

Ä Õª5Å"Ü ¤6ˁò±É Ä Å ë5Ä Å Ö"¨5ÉÉ è"£Å6Ø]É Ä Å ë5Ä Åò‡íðe7Ùíñ6óÙíÙíì Ä ©Õ Å6ËÖ5¤¬Ö"¨6É6É è"£ÅØ"ÉÌòÌË Ä É

}

}

Ö5Å"Ü©5¤"Ü ©òø¢É Ø Ö5Å"Ü©5¤"Õ¨ Ö±©)¨R¦ Ä ò¬× Ä " ¤ Õ× Ö6Å"Ü ©5¤"Õ¨ Ö «6£6¨ جÖ5Å"Ü ©5¤ Ä Å"ÉÌòdË Ä É É£5ÕRé Ä ¤‡£ Ö5¤)Ü£ ©ÉÌò_ 

 †` ^ € 

¦4¨ Ö¬¤)£bª Ä É ¤±òb"¨ Øb“É Ä Å Ä ©5¤ª j ¤ Ä Ö"£ é5ª5Ø]ÕÆÕ Ä ¤ Ä Ü ©5¤ Ä Å)£ ë ¨¤ ¨ ¢6Ë‡É Ä Ä õ)Ü6É ¤ª j 6Õ±É ¤v7k ©"¨ Ö|Ù ɂ†)Ê™"ڟk «6£5Õ¨6«ô¦4¨5É ¤ Ä Å±òd©"£

}

}x)£¤)£Ì£Øé£R¦

f¬É Ä Å ë6Ä Å ÷)¨¦ Ä ÷"Ü«d© Ä ¤6¤6Å)¨ ê6ê"Ü6Õ ë

}

Ø)£

}©†f5É« Ä Øª j ÕdÖ"£6«6£ g é5ª]£Ø飦 Ä ©5¤ª j ¤ Ä ¨º©"¨ Æ5Å)¨ Ð6¤ }¢‡  ¨ØÅ Ä É ª‡¨¬É Ñ)£ ë £ ªd¦4¨5Éé6ª±Å Ä f6« ©h ¦ÜZ]É«Ë }§Ö5Å)£ ë ¨ Ä¬Ä ¤Æ Ä Å© Ä ¤)£ ë m¬Ö|"ÜÖ"£ jÄ © } Ü ©5¤ Ä Å6ê)¨5Õ Ä ÉÌòjíð+ e Ùíñ6óÙíÙí ×ess7Ù¬ess7Ù¬ess+ÙÓì }©"£ é5ª6Øø¦KfÌÚ6¨¦"¢"¨dÖ5Å)¨6Õ£ èÜ ©"É±É ª6Ö6Ö"£ Å6¤±òd©"£

ë ¨¤

j

¨ é£øèÜ©É¬É Ä Å ë5Ä Åok

Ä

£ØÖ"£ ë  v ÷¤ Ä

}©"£ é5ª6؇Ú6¨R¦"¢"¨ºÖ"£ ªg"Ü jÄ±Ä õ"Ü6É ¤ª j 6ÕøèÜ ©É¬É Ä Å ë5Ä Å7k }È£Ø飦 Ä ©5¤ª j ¤ Ä Ö5Å)£5ɦ]©f5É« Ä Øª j Õb|fØé6ª }Ȩø©"¨ Æ6Å)¨ 6Ð ¤ Ä ÷Ø Ä ê"Üé5¤"Ü ë ©Z'¨Ø6Å Ä É ªÅ Ä f« ©"£ ª]¨ØÅ } èÜ ©"É¬É Ä Å ë6Ä Å±òjíð7 e Ùíñ6ó7ÙíÙí

÷6Ø Ä

ÅþË Ä ÉlÅ

Ä É£ ªBÙ

173

6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows

}x"£ é5ª6غ¦Kf¬Ú6¨¦"¢"¨øÖ5Å5¨5Õ£ ë ¨ ¤ j ¨ 飬«£ )£ ©]É Ä Å } ë ¨ Ä é«5Ü Ä ©6¤6Ëi™ Ü ©6Ø)£ èÉÌðs×ð6ó7k £Ø é£R¦ Ä ©6¤ª j } «6£ )  £ ©]É6Õ Å"Ü Ö5¤ò8 “ Ù¢"¨¤ } Ø)£¦4¨5Ü ©]«6£ )  £ ©ÉdòdË Ä É }

Ø)£¦4¨5Ü ©d¦4¨6É ¤ Ä Å±òdË Ä É £ )£  © ˜ Ä ¤5«6 Ö"¨ ¤Ɓò±× © Ä ¤)«6£ 5£ ©

} —© }

— Æ"£R¦ Ä É˜

Õ£R¦¦ Ä ©5¤ò‚"£R¦4£ ë Éé)Ë ¢5Å)£ èÉ Ä ¨ ¢)« Ä òd©"£ Å Ä ¨ ؁£ ©"«ˬòø©"£ Õ Å Ä ¨¤ Ä ¦4£ Ø Ä ò¬ ì £sì

—

Å Ö6Å)£ ë5Ä ¬ ¤ Ä ) ¤ £ ¤)£7¥



¨ Ø6Å Ä É¨ Å

Õ Ø6Å)£R¦˜ Õ£R¦¦ Ä ©5¤ò‚^Ü ©6ª5õa "Ê d` Ö"¨¤Ɓò¬×5Õ Ø6Å)£R¦ Å Ä ¨ ؁£ ©"«ˬòdË Ä É «6£5ÕRéÜ  © òº©"£ ª Ä É ¤£ é‡òøË Ä É

— Ö5Å"Ü ©5¤

Ä Å"É ˜ Õ £R¦¦ Ä ©5¤ò € «6«_5Å)Ü ©5¤ Ä Å)É  ¢5Å)£ èÉ Ä ¨ ¢)« Ä òd©"£ Ö5Å"Ü©5¤)¨ ¢"« Ä òdË Ä É Ö6ª6¢)«5Ü6Õdòd©)£ Å Ä ¨ ؁£ ©"«ˬòdË Ä É Õ Å Ä ¨¤ Ä ¦4£ Ø Ä ò¬ ì £ì6ì Ø"Ü Å Ä Õ ¤)£Åˁò¬×¤ ¦)Ö

Obsah souboru 6.2.1: Prˇ´ıklad sambove´ho konfiguracˇnı´ho souboru ,+$

; <

 9

*

0Ÿ#R$")%&

.

Z4":

(

ÿW‰+*

$ |

%

Na windowsove´m pocˇ´ıtacˇi bude Samba videˇt jako pracovnı´ skupina, ‰+* $ % ktera´ se objevı´ v „Okolnı´ch pocˇ´ıtacˇ´ıch“. Hodnota zde odpovı´da´ | cˇeske´mu windowsove´mu oznacˇenı´ vy´chozı´ pracovnı´ skupiny. Z-!,!*5

<

$$""-4%WÿŒ%!"0/

@

?

,+$

*4*

/

Samba zde vyzˇaduje toto uzˇivatelske´ jme´no z ; ;5(!@ 9 pro fiktivnı´ho uzˇivatele s omezeny´mi pra´vy pouze na urcˇite´ u´lohy. Pokud jsou -40 $‡ÿ ,!* definova´ny verˇejne´ shares (parametr ( ), vsˇechny operace se ! ? prova´deˇjı´ pod tı´mto uzˇivatelsky´m jme´nem. Pokud verˇejne´ shares definoZ-,!*5 $4$")-4% va´ny nejsou, musı´ se prˇesto definovat , aby se pocˇ´ıtacˇ se @ Sambou objevil v „Okolnı´ch pocˇ´ıtacˇ´ıch“. <

:

<

174

;

,4,

(‚@!

2,“ÿ

34Á

Windowsove´ pocˇ´ıtacˇe mı´vajı´ chronicky´ sklon k pada´nı´. Pokud po nich zbude otevrˇene´ spojenı´, mu˚zˇe se sta´t, zˇe si toho server vsˇimne azˇ pozdeˇ. Aby Samba neply´tvala prostrˇedky, zajistı´me zde nastavenı´m ,4, 2,“ÿ : (‚@! 34Á , zˇe se bude kazˇdy´ch 30 sekund kontrolovat, zda klient jesˇteˇ zˇije. *



,2,



ÿVä

6.2. Instalace a konfigurace serveru !*

,"2,

ÿ‚ä

Parametr   uda´va´, zˇe Samba nabı´zı´ sluzˇby prohlı´zˇecˇe (browser) pro WfW a Windows 95/98. Je-li v sı´ti pocˇ´ıtacˇ s Windows NT, Samba tuto sluzˇbu nenabı´dne, ale pouzˇije sluzˇbu pocˇ´ıtacˇe s Windows NT. Ž,%!,

<





!$

(v

*‡ÿV&

:

,/

@!"

Protozˇe Linux dosud nepodporuje tzv. oportunisticke´ zamyka´nı´, je zde & ,/ nutno zatı´m nastavit hodnotu @v) . *),!$6-

<



ÿW-+*",

?

Viz odstavec o bezpecˇnosti a prˇ´ıstupovy´ch pra´vech.

N$)/ R

se pouzˇ´ıva´ pro adresa´rˇe viditelne´ zvencˇ´ı. Ty se pak exportujı´ Sekce . ze serveru do sı´t’ove´ho prostrˇedı´ a jsou dostupne´ vsˇem uzˇivatelu˚m v sı´ti, Z-!,*5ƒ ÿ ,* $)/ je-li nastaveno . Pokud je tı´mto adresa´rˇem ; : ? . , jako je v prˇ´ıkladeˇ, pak je mechanika CD na serveru dostupna´ pro vsˇechny windowsove´ klienty – odtud na´zev te´to sekce.

N

,@R



Zvla´sˇtnı´ mı´sto zaujı´ma´ share | . . Ma´-li uzˇivatel na linuxove´m serveru platny´ u´cˇet a vlastnı´ domovsky´ adresa´rˇ, mu˚zˇe se s mı´m po uda´nı´ uzˇivatelske´ho jme´na a hesla spojit. <



(@

ÿ |

$)/ ;

$)/

Adresa´rˇ ; $)

<

,"%4Wÿ

.4.

Y

. .

se bude exportovat.

%4-

1ƒCD

r

EF"G

Servery SMB jesˇteˇ umozˇnˇujı´ komenta´rˇ ke kazˇde´mu share, ktery´ ho podrobneˇji urcˇuje. 04

<

*

9

0

@

,jÿ



,!*

?

Umozˇnˇuje, aby byl share ,

<

@

/ƒ"%

ÿ

"?

?

,!*

$)/ .

videˇt v „Okolnı´ch pocˇ´ıtacˇ´ıch“.

Samba standardneˇ zakazuje zapisovat na exportovane´ shares. Pokud chceme podstoupit bezpecˇnostnı´ riziko a otevrˇ´ıt server pro za´pis i pro win, /ƒ"% ÿW%! "? (u mechaniky CD v prˇ´ıdowsove´ pocˇ´ıtacˇe, uvedeme @ kladu to ale stejneˇ nema´ smysl). $6,

<

@

,

.

/,Œÿ

?

ã

Á

Windowsove´ pocˇ´ıtacˇe nerozlisˇujı´ unixova´ prˇ´ıstupova´ pra´va. Proto se zde neda´ volit, s jaky´mi prˇ´ıstupovy´mi pra´vy bude soubor na serveru vytvorˇen. $5, , /, Parametr tedy alesponˇ stanovı´ vsˇechna pra´va napevno. Tato @ . volba ovsˇem ma´ smysl pouze pro shares s povoleny´m za´pisem. < (

-40

!

$‡ÿ

?

,!*

K tomuto share bude mı´t prˇ´ıstup kazˇdy´ bez vyzˇa´da´nı´ hesla. Jako uzˇivatel%!"0!/ ske´ jme´no zde bude pouzˇito ? . Pro spra´vu serveru Samba existuje program swat. Poskytuje jednoduche´ webove´ rozhranı´, se ktery´m se pohodlneˇ server konfiguruje. Popis k neˇmu -+*5 * , /4!$ $ Z,* * 0  /$4* * X# #  poda´va´ ; ; |@ ; ;)(!@ :@ ; @. @4;)| . ; 9@ ¼ | . *  % *  prˇ´ıpadneˇ manua´lova´ stra´nka pro 9!@ (.7@ 9@ ). 175

6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows Prˇ´ıstupova´ pra´va ,v$

,

4+*

; 1( Server NFS se konfiguruje v souboru ; a omezenı´ prˇ´ıstupu jsou zde azˇ na u´rovni pocˇ´ıtacˇe, cozˇ ma´ vy´znam v prostrˇedı´ unixovy´ch stanic, pro ktere´ byl navrzˇen NFS, nebot’si zde klient sa´m oveˇrˇuje prˇ´ıstupova´ pra´va. Protozˇe vsˇak sta´le jesˇteˇ prˇetrva´va´ stav, kdy kazˇdy´ uzˇivatel DOS a Windows meˇl na sve´m pocˇ´ıtacˇi neomezena´ pra´va, nebylo u SMB mozˇne´ pouzˇ´ıt stejnou ochranu jako v NFS. Protokol SMB, ktery´ pocha´zı´ z pu˚vodneˇ nechra´neˇne´ho dosove´ho sveˇta, se musel proto s bezpecˇnostı´ vyporˇa´dat vlastnı´ cestou: kazˇdy´ prˇ´ıstup k share je chra´neˇn heslem. SMB zde rozlisˇuje trˇi mozˇnosti: <

Bezpecˇnost na u´rovni share (Share Level Security) Kazˇde´mu share se prˇideˇlı´ heslo. Kdokoli ho zna´, ma´ pak na share prˇ´ıstup. < Bezpecˇnost na u´rovni uzˇivatele (User Level Security) Kazˇdy´ uzˇivatel se musı´ k serveru prˇihla´sit svy´m vlastnı´m heslem. Po prˇihla´sˇenı´ prˇideˇluje server v za´vislosti na uzˇivatelske´m jme´nu prˇ´ıstup k jednotlivy´m exportovany´m shares. < Bezpecˇnost na u´rovni serveru (Server Level Security) Acˇkoli da´va´ Samba prˇednost bezpecˇnosti na u´rovni uzˇivatele, mu˚zˇe oveˇrˇova´nı´ hesel prˇejmout jiny´ server, ktery´ pak pracuje opeˇt na u´rovni uzˇivatele. *4* /V*","42,Wÿ Toto nastavenı´ vyzˇaduje zvla´sˇtnı´ parametr ((!@ ). 9 Na kazˇde´m serveru SMB vsˇak smı´ by´t pouze jedina´ spolecˇna´ u´rovenˇ zabezpecˇenı´ – nelze tedy mı´t neˇktere´ shares zabezpecˇene´ na u´rovni share a -7jine ´ na u´rovni uzˇivatele. Dalsˇ´ı informace k tomuto te´matu obsahuje soubor *5 * , /!$ $ Z,!* * 0 , /$* *",$6-4  ,"2, #ˆ  ; ; |!@ ; ;)(@ :4@ ; @. @4; 1 ; ?!Ã  1 .

6.3 Instalace windowsove´ho klienta Upozornˇujeme, zˇe server Samba je dosazˇitelny´ pro klienta pouze prostrˇednictvı´m protokolu TCP/IP. NetBEUI ani IPX nejsou pro Sambu v soucˇasnosti pouzˇitelne´. (Vzhledem k tomu, zˇe se TCP/IP postupneˇ rozsˇirˇuje jako standard, a to dokonce i pro Novell a Microsoft, nabı´zı´ se ota´zka, zda se o podporu jiny´ch protokolu˚ jesˇteˇ neˇkdo bude vu˚bec pokousˇet.) Windows 95/98 jizˇ sice podporu TCP/IP obsahujı´, avsˇak dosud nikoli jako  2 y/ $ vy´chozı´ nastavenı´. Proto pro prˇida´nı´ protokolu TCP/IP klikneˇte na F  @ o %!,  Š *5}  K„4‹ /  „   a vyberte , (@  , da´le ? . @ : "? , z nich vyberte  $5*"& ›Rr!s q „ 6„ G7 (take´ se divı´te, jak to? , C ; . Dejte take´ pozor na spra´vne´ zada´nı´ vasˇ´ı sı´t’ove´ adresy a sı´t’ove´ masky (viz kap. 4 na str. 123). Po nove´m spusˇteˇnı´ windowsove´ho pocˇ´ıtacˇe jizˇ uvidı´te spojenı´ na sambovy´ server (pokud je dobrˇe nakonfigurova´n) pod ikonou Sı´t’ na pracovnı´ plosˇe Windows. Abyste mohli pouzˇ´ıt tiska´rnu na sambove´m serveru, stacˇ´ı nainstalovat standardnı´ ovladacˇ tiska´rny (poprˇ´ıpadeˇ ovladacˇ Apple-PostScript) pro odpovı´dajı´cı´ verzi Windows. Nejlepsˇ´ı je napojit se na linuxovou tiskovou frontu, kde apsfilter zajisˇt’uje automaticke´ rozpozna´ nı´ tiskove´ho forma´tu. 176

6.4. Optimalizace

6.4 Optimalizace ,v$

*

0>#R$""%&

Oproti standardnı´ konfiguraci v ; ; . , ktera´ je vy´konem srovnatelna´ s beˇzˇny´m NT serverem, lze jesˇteˇ u sambove´ho serveru da´le dosa´hnout urcˇite´ho na´ru˚stu vy´konu. Uva´dı´me zde neˇkolik tipu˚, co se mu˚zˇe vyplatit optimalizovat: *)!$ <

,ƒ :

(



"%+*‡ÿƒq C

„

x

F"D

’ Y J

L

Protokol TCP/IP vzˇdy zkousˇ´ı sdruzˇit vı´ce maly´ch bloku˚. Protozˇe vsˇak Samba pracuje s maly´mi bloky, je vhodne´ to touto volbou vypnout. 

<

(v

!$

:

*‡ÿ

,*

?

<

Touto volbou se zapisujı´ zmeˇny do souboru jen tehdy, pokud chce jiny´ klient z tohoto souboru cˇ´ıst, jedna´ se tedy o opozˇdeˇny´ za´pis (write cache).

<

9



,“

ÿ

@"9

?

,!*

Zapnutı´ „raw write“ umozˇnˇuje posı´lat 65535 Bytu˚ v kazˇde´m paketu a mu˚zˇe vy´znamneˇ prˇispeˇt k urychlenı´ prˇenosu. U lacineˇjsˇ´ıch sı´t’ovy´ch karet se to vsˇak nedoporucˇuje. ,

@

/Œ

@"9

ÿ

?

,!*

Pracuje stejneˇ jako 9



,Œ

@"9

ÿ ?

,*

, ale pro cˇtenı´ souboru˚. -+*5

*

,

; |@ ; Dalsˇ´ı pomoc a tipy pro optimalizaci najdete v souborech ; /$ $ Z,!* * 0 4, /$4* Š ,4,/X#  -7*6 * , /$ ;)(!@ :@ ; @. @4; 1 ; ( 1 ; ; ! | @ ; ; a $ Z,* * 0 , /!$4* Š ,,/äz#ˆ  (!@ :@ ; @6. @; 1 ; ( 1 .

177

6. Samba – komunikace mezi Linuxem a Windows

178

Cˇa´st III

Syste´m X Window

179

Kapitola 7

Syste´m X Window X Window se stal urcˇity´m standardem pro graficke´ uzˇivatelske´ rozhranı´. Syste´m X Window vsˇak znamena´ mnohem vı´ce – je to prˇedevsˇ´ım sı´t’ovy´ , 4 syste´m. Aplikace, beˇzˇ´ıcı´ naprˇ. na pocˇ´ıtacˇi @ ˚ zˇe zobrazit sve´ vy´sledky | , mu , !* na pocˇ´ıtacˇi | ! , at’jsou jizˇ tyto pocˇ´ıtacˇe spojeny v jedne´ budoveˇ pomocı´ LAN cˇi vzda´leneˇ prˇes Internet. Pu˚vodnı´ produkt syste´m X Window, nazy´vany´ te´zˇ X11, vznikl v ra´mci projektu Athena spolupracı´ by´vale´ firmy DEC (Digital Equipment Corporation) s MIT (Massachusetts Institute of Technology). Jeho prvnı´ verze ( X11R1) se objevila v za´rˇ´ı 1987. Pocˇ´ınaje Release 6 bylo za vy´voj zodpoveˇ dne´ X Consortium, Inc. Od roku 1996 prˇevzala vy´voj produktu X Window skupina The Open Group. XFree86 je soucˇasna´ volneˇ dostupna´ implementace X serveru˚ pro PC, viz  = #ˆœ¶4,4, žI#"Z . Byla vyvinuta skupinou neza´visly´ch progra| ( ;4;594949 ¼ ma´toru˚, rozpty´leny´ch po cele´m sveˇteˇ, kterˇ´ı zalozˇili roku 1992 XFree86-Team. Z neˇj vznikla roku 1994 firma The XFree86 Project, Inc., jejı´mzˇ cı´lem je pokracˇovat ve vy´voji a nabı´zet XFree86 sˇiroke´ verˇejnosti. Pocˇ´ınaje brˇeznem 2000 je ke stazˇenı´ podstatneˇ prˇepracovana´ verze XFree86  = #ˆœ¶4,4, ž#K"Z , kterou nynı´ standardneˇ nabı´zı´ 4.x ke stazˇenı´ na | ( ;4;594949 ¼ i SuSE Linux. O rozsˇ´ırˇenı´ch v te´to verzi se dozvı´te vı´ce na konci tohoto odstavce. SuSE by zde tomuto ty´mu ra´da podeˇkovala za spolupra´ci a za souhlas s pouzˇitı´m beta verzı´ X serveru˚ v distribuci Linuxu. Bez te´to pomoci by tento dokument a distribucˇnı´ CD SuSE Linuxu teˇzˇko vznikaly. Na´sledujı´cı´ odstavce popisujı´ konfiguraci X serveru. Ke snadne´mu nastavenı´ XFree86 4.x se pouzˇ´ıva´ program SaX2. (Ke konfiguraci starsˇ´ı verze XFree86 3.3.6 lze dosud pouzˇ´ıt na´stroj SaX.) Nejle´pe je nejprve instalovat pomocı´ programu YaST program SaX2, balı´k * ä * @"1 , se´rie 1 , (resp. SaX, balı´k @1 , se´rie 1 ) a na neˇm za´visle´ balı´ky. Verze XFree86 4.x jizˇ obsahuje vsˇechny potrˇebne´ graficke´ ovladacˇe v za´kladnı´m balı´ku. (Pr ˇi pouzˇitı´ starsˇ´ı verze XFree86 3.3.6 je potrˇeba jesˇteˇ nainstalovat balı´k 2Z A6ž 1 @ , a da´le X server, odpovı´dajı´cı´ vasˇ´ı graficke´ karteˇ, ktery´ obsahuje se´rie *642 1 (viz odst. 2.4.3 na str. 78). Pokud nejste schopni vhodny´ server vybrat, SaX zjistı´, zˇe mu chybı´, a odka´zˇe va´s na jeho instalaci pomocı´ YaST.) Abyste mohli optima´lneˇ vyuzˇ´ıt hardware (mysˇ, grafickou kartu, monitor, kla´vesnici), je zde jesˇteˇ mozˇnost manua´lneˇ optimalizovat konfiguraci. Po181

7. Syste´m X Window drobneˇjsˇ´ı informaci, jak konfigurovat syste´m X Window, obsahujı´ soubory -7*5 * , /!$ $ Z,* & ž v adresa´rˇi ; ; |!@ ; ;)(!@ :@ ;"1 ¼ a da´le manua´lova´ stra´nka pro œ¶ ž )%& Z %ƒœ4¶ ž "%& Z (.+@ ). ¼ C ¼ C Konfiguraci syste´mu X Window veˇnujte zvy´sˇenou pozornost, zejme´na nespousˇteˇjte rˇa´dneˇ nenastaveny´ X server. U starsˇ´ıch monitoru˚ s pevnou frekvencı´ (ktery´ch nasˇteˇstı´ sta´le uby´va´) mu˚zˇe chybne´ nastavenı´ graficke´ho mo´du ve´st dokonce azˇ k jejich znicˇenı´. Autorˇi te´to knihy i SuSE CR, s.r.o. se v takovy´ch prˇ´ıpadech zrˇ´ıkajı´ zodpoveˇ dnosti. Prˇedlozˇeny´ text byl sice napsa´n s nejveˇtsˇ´ı pecˇlivostı´, to vsˇak nezarucˇuje, zˇe jsou prˇedkla´dane´ metody perfektnı´ a zˇe nemohou zpu˚sobit hardwarove´ sˇkody.

7.1 Nova´ verze XFree86 4.x Soucˇasna´ verze SuSE Linuxu obsahuje nejnoveˇjsˇ´ı verzi XFree86 4.x, ktera´ se v neˇktery´ch bodech lisˇ´ı od prˇedchozı´ verze 3.3.6. Prˇesto se v pra´ci s graficky´m rozhranı´m nesetka´ uzˇivatel s podstatny´mi odchylkami – naprˇ. KDE a GNOME se chovajı´ da´l stejneˇ. Jake´ prˇednosti ma´ nova´ verze? Novy´ X server jizˇ nenı´ monoliticky´ program. Skla´da´ se z pomeˇrneˇ male´ho za´kladu, ke ktere´mu se v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby zavedou potrˇebne´ programove´ moduly. Proto naprˇ´ıklad odpada´ nutnost mı´t zvla´sˇtnı´ X server pro ru˚zne´ -+*5 œBAA ž 0 % ; E ; typy graficky´ch karet – v adresa´rˇi ; jizˇ najdete pouze jediny´ spustitelny´ program XFree86, ktery´ prˇedstavuje vlastnı´ X server. Graficky´ ovladacˇ, ktery´ se stara´ o specificky´ graficky´ hardware, je zaveditelny´ modul. Podobneˇ se postupuje i prˇi podporˇe ru˚zny´ch vstupnı´ch zarˇ´ızenı´, fontu˚ nebo X protokolu˚: zde se opeˇt jedna´ o jednotlive´ moduly, ktere´ si X server za beˇhu zavede, a proto nenı´ trˇeba se o to starat. Jejich konfiguraci je z prˇeva´zˇne´ veˇtsˇiny schopen zajistit konfigura´ tor SaX2. Modula´rnı´ koncepce umozˇnˇuje nynı´ vy´robci snadno implementovat ovladacˇ pro novy´ hardware. Vy´voja´rˇi se navı´c postarali o to, aby moduly byly prˇenositelne´ mezi ru˚zny´mi variantami Unixu, a to dokonce azˇ tak, zˇe naprˇ´ıklad modul prˇelozˇeny´ pod FreeBSD by meˇl beˇzˇet i na Linuxu. Zbylo pouze omezenı´ hardwarovou platformou, linuxovy´ modul pro PowerPC nepobeˇzˇ´ı na intelovske´m pocˇ´ıtacˇi. Da´le byla vy´znamneˇ zlepsˇena podpora mysˇi. Zejme´na prˇi vysˇsˇ´ım zatı´zˇenı´ je nynı´ reakce mysˇi rychlejsˇ´ı a pruzˇneˇjsˇ´ı nezˇ u prˇedchozı´ verze. Da´le se zlepsˇil celkovy´ graficky´ vy´kon; graficke´ operace zpravidla trvajı´ dı´ky prˇepracovane´ architekturˇe XAA (angl. XFree86 Acceleration Architecture) kratsˇ´ı dobu. Konfiguracˇnı´ soubor ma´ oproti starsˇ´ı verzi XFree86 3.3.6 poneˇkud zmeˇneˇny´ forma´t. Pokud chcete va´sˇ X server optimalizovat, najdete v odst. 7.4 na ,+$ str. 207 podrobne´ informace o soucˇasne´m konfiguracˇnı´m souboru ; ; œA4A œ4¶ ž "%& Z . Rovneˇzˇ se zlepsˇily hla´sˇky o chyba´ch: X server vytvor ˇ ´ı ; ¼ C 2  podrobny´ soubor s protokolem, ktery´ po jeho startu najdete v adresa´rˇi ; @ ; Z œ4¶,4, žI# # "Z  ; ¼ Á  . 182

7.2. Konfigurace pomocı´ SaX2 K dalsˇ´ım vlastnostem nove´ verze patrˇ´ı take´ podpora fontu˚ True Type, rozsˇ´ırˇenı´ Z 3D ²protokolu )1 , gama korekce obrazovky a podpora pouzˇitı´ soucˇasneˇ vı´ce -  , / graficky´ch karet pro konfiguraci typu .  | @ . Blı´zˇe k tomu odst. 7.4 na str. 207. Co jizˇ v nove´ verzi nenajdete Nova´ verze XFree86 4.x je sice pokracˇova´nı´m dnes jizˇ klasicke´ verze 3.3.6, bohuzˇel se vsˇak nepodarˇilo pod ni prˇeve´st ovladacˇe pro neˇktere´ zastarale´ graficke´ karty, protozˇe se nedaly prˇizpu˚sobit nove´ perspektivnı´ architekturˇe XAA. Pro takove´ prˇ´ıpady ma´ vsˇak SuSE Linux sta´le jesˇteˇ v za´loze verzi 3.3.6 sœ4¶ konfigura ´œtorem SaX. Jedna ´ se zejme ´ä na oœ4karty, ktere ´ vyzˇadovaly X servery ž Š ¶ ž $ œ¶ ž $ ¶ ž ã7A½ ¼ 3 , ¼ G@ |!¼ , ¼ G@ |!3 ¼ ¼ a . Znamena´ to tedy, zˇe nejsou podporova´ny ty karty S3, ktery´m nestacˇil univerza´lnı´ server SVGA. Ostatnı´ karty S3, jako Trio3D, Savage4, Savage3D, Savage2000 a te´meˇrˇ vsˇechny Virge tedy podporova´ny jsou. Zbytek starsˇ´ıch graficky´ch karet, ktery´ch se omezenı´ ty´ka´ (typu Mach8, Mach32 a 8514) nenı´ prˇ´ılisˇ rozsˇ´ırˇeny´ a musı´ se spokojit s verzı´ XFree86 3.3.6.

7.2 Konfigurace pomocı´ SaX2 Program SaX2 (angl. SuSE Advanced X Configuration Tool 2) slouzˇ´ı k automatizovane´ instalaci graficke´ho prostrˇedı´ X Window. Pocˇ´ınaje verzı´ XFree86 4.x je to na´stupce programu SaX, dosud pouzˇ´ıvane´ho v SuSE Linuxu pro konfiguraci XFree86 3.3.x. Pokud va´sˇ X server beˇzˇ´ı pod XFree86 4.x, ma´te mozˇnost spousˇteˇt SaX2 prˇ´ımo. Pokud pouzˇ´ıva´te X server XFree86 3.3.x, zobrazı´ se prˇi startu programu SaX2 hla´sˇenı´, zˇe syste´m pouzˇ´ıva´ XFree86 3.3.x, a proto je trˇeba pro jeho konfiguraci pouzˇ´ıt SaX. Pokud budete i prˇesto pokracˇovat, nainstaluje se za´klad XFree86 4.x, tj. X server s programy xinit a xf86config, zatı´mco knihovny a za´kladnı´ programy X Window zu˚stanou nezmeˇneˇny. Jak jsme jizˇ uvedli v odstavci 7.1 na prˇedchozı´ straneˇ, neˇktere´ starsˇ´ı graficke´ karty XFree86 4.x nepodporuje a je proto nutno pouzˇ´ıt XFree86 3.3.x a konfigura´ tor SaX podle odst. 7.3 na str. 199. SaX2 je mozˇne´ plneˇ ovla´dat bud’ mysˇ´ı nebo z kla´vesnice. Kromeˇ specia´lnı´ch prˇ´ıpadu˚, zahrnujı´cı´ch prˇ´ılisˇ stary´ nebo prˇ´ılisˇ novy´ hardware, je SaX2 schopen automaticky rozpoznat a nakonfigurovat vsˇechny pouzˇ´ıvane´ komponenty. 7.2.1 Prvnı´ instalace Chcete-li poprve´ instalovat X Window, je trˇeba zjistit na´sledujı´cı´ u´daje: <

Znacˇku monitoru. Typ kla´vesnice. < Typ mysˇi a rozhranı´, na ktere´ je prˇipojena. < Vy´robce a jme´no graficke´ karty. <

183

7. Syste´m X Window Program SaX2 spust’te jako uzˇivatel rˇa´dky:

4I

*

prˇ´ıkazem @1

ä

z prˇ´ıkazove´

Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×Å)£6£¤Ç±É¨õe

Dalsˇ´ı mozˇnost je pouzˇ´ıt ke spusˇteˇnı´ program YaST, kde najdete menu Š y2 * *5} -X Ž"%& Z- $",‡œ4¶,4, žÒN RI a (viz odst. 2.6 na ( @ ? . @ ¼ . str. 82). Po spusˇteˇnı´ programu SaX2 hleda´ jeho pomocny´ program sysp nainstalovane´ graficke´ karty PCI a AGP. Kromeˇ toho se pokousˇ´ı rozpoznat typ kla´vesnice a mysˇi. Z takto zı´skany´ch dat se vytvorˇ´ı konfiguracˇnı´ soubor pro spusˇteˇnı´ X serveru. Pro nalezene´ a rozpoznane´ karty AGP nebo PCI se za´rovenˇ zavede odpovı´dajı´cı´ modul pro X server. Program SaX2 si uchova´va´ provedena´ nastavenı´ v pomocne´ m souboru. Por& kud ho chcete donutit znovu rozpoznat hardware, spustı´te ho s volbou . K nalezene´mu hardwaru pak vyhleda´ odpovı´dajı´cı´ software. Automaticka´ konfigurace Pokud se podarˇilo prˇi testu PCI jednoznacˇneˇ identifikovat grafickou kartu a existuje pro ni ovladacˇ, pokusı´ se SaX2 rozpoznat pomocı´ ☞DDC typ monitoru a nastavit pro neˇj optima´lnı´ rozlisˇenı´. Pokud i toto probeˇhne u´speˇsˇneˇ, K„442% %!y"24 "%& Z- $",z zobrazı´ se menu a vy ma´te mozˇnost navrzˇena´ o |ƒ: @  Ž nastavenı´ stiskem F potvrdit. Nezapomenˇte take´ nastavit vlevo od tlacˇ´ıtka  Ž ~ €  polozˇku  . F V tomto okneˇ ma´te take´ mozˇnost nastavit dalsˇ´ı hodnoty. Teprve pote´ stiskneˇte  Ž F . <





/



Pomocı´ menu D @ mu˚zˇete jemneˇ doladit obraz na monitoru, jesˇteˇ nezˇ ulozˇ´ıte konfiguraci. < SaX2 se sice pokusı´ rozpoznat pouzˇ´ıvany´ hardware sa´m, prˇesto vsˇak ma´te mozˇnost prˇesveˇdcˇit se, zda jsou jeho)nastavenı ´ spra´vna´, a prˇ´ıpadneˇ l %  %& Z-4 $  je upravit. Zvolı´te-li polozˇku .+m : @ , spustı´te znovu SaX2, kde ma´te mozˇnost nastavenı´ X serveru zmeˇnit. Tuto polozˇku byste meˇli zvolit take´ v prˇ´ıpadeˇ, kdy pouzˇ´ıva´te vı´ce nezˇ jednu grafickou kartu nebo pokud neˇktere´ zarˇ´ızenı´ nepracuje spra´vneˇ, naprˇ´ıklad mysˇ.  < K„4‹,n ukoncˇ´ı sax2. Pro prˇ´ıpad, zˇe vasˇe mysˇ jesˇteˇ nenı´ spra´vneˇ nakonfigurova´na, ma´te mozˇnost _ `a OP ma´te mozˇnost ovla´dat SaX2 z kla´vesnice. Vı´cena´sobny´m stiskem kla´vesy MNw prˇecha´zet z jednoho menu do druhe´ho. Abyste prˇesˇli do dalsˇ´ıho menu, drzˇte _ `a MN^OP tak dlouho, nezˇ bude zvy´razneˇn sˇtı´tek aktua´lnı´ho menu, pote´ pouzˇijte [j\ OP . kla´vesy MN ­ OP a MN ® OP . Vy´beˇr potvrdı´te kla´vesou MN Kromeˇ toho ma´te mozˇnost ovla´dat SaX2 simulovanou kla´vesovou mysˇ´ı. ce Kf b  PO mu ˚ zˇete posunovat kurzor mysˇi kla´vesou MN7OP Prˇi podrzˇene´ kla´vese MN ¨ ce Kf b ® T Ó OP a MN7OP doprava, MN7PO doleva, MNOP dolu˚ a MN7OP nahoru. Kla´vesova´ kombinace MN ce Kf b c ce Kf b ´ simuluje kliknutı´ levy´m, MN OP a MN7OP prostrˇednı´m, MN OP a MN+OP pravy´m tlacˇ´ıtkem mysˇi. _ `a OP tak dlouho, Pokud budete chtı´t vybrat polozˇku ze seznamu, drzˇte kla´vesu MNp g h azˇ se zvy´raznı´ pozˇadovany´ seznam. Kla´vesami MN!OP a MN!OP pak vybere polozˇku. []\ Teprve po stisku kla´vesy MN¡PO se vy´beˇr aktivuje. 184

7.2. Konfigurace pomocı´ SaX2 QR  S

OP SaX2 obsahuje na´poveˇdu, kterou mu˚zˇete zobrazit kombinacı´ kla´ves MN ce Kf b Í5Ñ Í5Ñ OP nebo MN OP + MN“OP , prˇ´ıpadneˇ kliknutı´m prostrˇednı´m tlacˇ´ıtkem mysˇi. + MNj Ta obsahuje vsˇechny potrˇebne´ kla´vesove´ kombinace a popis funkcı´ mysˇi.

Stisknutı´m prostrˇednı´ho tlacˇ´ıtka mysˇi zobrazı´te zvla´sˇtnı´ menu, ktere´ va´m umozˇnı´ zobrazit protokolovy´ soubor X serveru, ktery´ se hodı´ pro analy´zu chyb. Blizˇsˇ´ı informace o protokolove´m souboru X serveru, ktery´ se vytvorˇ´ı pod 2  Z œ4¶,4, žz# # Z na´zvem ; @ ;4 , naleznete v odstavci 7.2.1 na str. 198. ; ¼ Á  Manua´lnı´ konfigurace Š

-7*5

ƒŠ

œ

Po vy´beˇru polozˇky ( se zobrazı´ u´vodnı´ obrazovka programu @ SaX2. Po kra´tke´m okamzˇiku, kdy SaX2 jesˇteˇ nacˇ´ıta´ neˇktere´ soubory, je prˇipraven k pouzˇitı´.

„2  -4/,, $  nebo ! @ :  „"-€ …*)"-40!…*  -!y %  "%& Z- $  „)-€  o @:  Ì o : @ o . Volbou polozˇky o *")-40!…* -y %  %& Z- $  " „)- u, dosta´va´te jesˇteˇ mozˇnost @:  ¬ o : @ o "y*5 } "%& Z -  " $ ,³ . V tomto prˇ´ıpadeˇ se cˇa´st sta´vajı´cı´ konfigurace : @

Nynı´ ma´te mozˇnost vy´beˇru ze dvou menu

pouzˇije a cˇa´st se da´ manua´lneˇ zmeˇnit. Objevı´ se okno, ve ktere´m mu˚zˇete vybrat sekce, ktere´ budete meˇnit. Pouzˇitelny´ je ovsˇem pouze konfiguracˇnı´ soubor verze XFree86 4.x. Starsˇ´ı konfiguracˇnı´ soubory XFree86 3.3.x jizˇ prˇeve´st nejdou a SaX 2 je odmı´tne.

Obra´zek 7.1: SaX2: u´vodnı´ obrazovka Mysˇ 



Stiskem D@no prˇejdete na dalsˇ´ı menu, viz obr. 7.3 na str. 187. Pokud vasˇe mysˇ dosud nepracuje spra´vneˇ, pouzˇijte zatı´m kla´vesnici. Stiskneˇte neˇkolikra´t ‰ *5%!*5  K‰ "0+$",z _ `a OP tak, abyste aktivovali pole @ kla´vesu MN  a vyberte † 185

7. Syste´m X Window

Obra´zek 7.2: SaX2: konfigurace mysˇi R»

}"%z



Ž

h g a . mysˇi. Vy´beˇr potvrd’te tlacˇ´ıtkem F . Kla´vesami MN!OP a MN!PO mu˚zˇete listovat seznamem vy´robcu˚, resp. modelu˚ mysˇi.

Pokud nenı´ va´sˇ model mysˇi uveden v seznamu, ma´te mozˇnost konfigurovat Kx *5 2,"%  a zvolte zde v menu ji rucˇneˇ. Vrat’te se zpeˇt do menu @ @ oº.!?+n K‰ *5%!!*5   u ‹,)%}z „4"   , E polozˇku @ no :  . Ma´te mozˇnost aktivovat prˇ´ımo textove´ pole nebo vybrat polozˇku ze seznamu. Stiskneˇte mezernı´k a tı´m otevrˇete seznam, prˇ´ıpadne ˇ prˇ´ımo uved’te na´zev protokolu. Podobl ‹ u,"% @ o o , kde zvolte soubor pro komuniny´m zpu˚sobem vyberte take´ kaci se zarˇ´ızenı´m. Pokud jste instalovali mysˇ programem YaST2, pouzˇijte /4,2 )-7*", soubor zarˇ´ızenı´ /; ,2 ;* . . Kromeˇ toho zde mu˚zˇete zvolit odpovı´dajı´cı´ /,2 4 Š ;)( @ 1 pro mysˇ PS/2, ; ; ? 1 pro se´riove´ mysˇi a rozhranı´ a to ( ; /,2 % - $", ; ;! ( ;.8 pro mysˇi USB a ADB. K tomu va´m poslouzˇ´ı tabulka 7.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ, kde je uveden prˇehled ru˚zny´ch typu˚ mysˇi a jejich konfiguracı´ v X Window. Pro zvla´sˇtnı´ pozˇadavky prˇi nastavova´nı´ pouzˇijte zajı´mava´ hlavneˇ dveˇ nastavenı´:

’

1( K’

,4%

-

o "2



menu. Zde jsou j‹,



r

Za prve´ je to emulace trˇetı´ho tlacˇ´ıtka polozˇkou .  @ o @   z o : . To se hodı´ v prˇ´ıpadeˇ, kdy ma´te pouze dvoutlacˇ´ıtkovou mysˇ a trˇetı´ tlacˇ´ıtko emulujete soucˇasny´m stiskem obou tlacˇ´ıtek. (Pokud jste leva´k a chcete si zmeˇnit usporˇa´da´nı´ tlacˇ´ıtek mysˇi, mu˚zˇete to ucˇinit pozdeˇji prˇi spusˇteˇne´m X serveru. K tomu nepotrˇebujete zˇa´dna´ zvla´sˇtnı´ nastavenı´.) Za druhe´ ma´te mozˇnost, pokud pouzˇ´ıva´te „Intellimouse“, nastavit v sekci  *  ,! ,   2y"% !* lz Kq    polozˇku G@"( na hodnotu @ o :@ . G4?+n :  : . o ? K tomu je trˇeba sdeˇlit X serveru, jak ma´ na pohyb kolecˇka reagovat, a to naKx,Z  2%  0 „u  2%  0X stavenı´m polozˇky , resp. , a da´le @ oø( |? oÌ( |4? A ä prˇirˇadit kolecˇko urcˇite´mu tlacˇ´ıtku. Protozˇe jsou jizˇ tlacˇ´ıtka ,½ a 3 obsaã zena jakozˇto standardnı´ tlacˇ´ıtka mysˇi, pouzˇijte prosı´m tlacˇ´ıtko , resp. pro K„u  2%  0X Kx,Z  2%  0X oÌ( |? @ oÌ( |? , resp. . V jizˇ konfigurovany´ch X 186

7.2. Konfigurace pomocı´ SaX2

Pouzˇity´ protokol „Š  G

G7

ä

;

„Š ;

ä

$5!*"&

)-7*",4Š *5, * ? . %4, "-7*", 4!. G

J

-4

Typ mysˇi Dvou- nebo trˇ´ıtlacˇ´ıtkova´ mysˇ prˇipojena´ na rozhranı´ USB nebo do za´suvky PS/2. Kolecˇkova´ mysˇ se trˇemi nebo vı´ce tlacˇ´ıtky, prˇ´ıpadneˇ i vı´ce kolecˇky, prˇipojena´ na rozhranı´ USB, ADB nebo do za´suvky PS/2. Dvou- nebo trˇ´ıtlacˇ´ıtkova´ mysˇ prˇipojena´ prˇes se´riovy´ port. Trˇ´ıtlacˇ´ıtkova´ mysˇ prˇipojena´ prˇes se´riovy´ port. Kolecˇkova´ mysˇ se trˇemi nebo vı´ce tlacˇ´ıtky, prˇ´ıpadneˇ i vı´ce kolecˇky, prˇipojena´ prˇes se´riove´ rozhranı´. Automaticky rozpoznana´ mysˇ prˇipojena´ prˇes se´riove´ rozhranı´.

Tabulka 7.1: Nabı´zene´ typy mysˇ´ı a protokolu˚

Obra´zek 7.3: SaX2: konfigurace mysˇi - expertnı´

Window va´m program imwheel umozˇnı´ prˇeda´vat pohyby kolecˇka jednotlivy´m aplikacı´m. 



Toto menu uzavrˇete stiskem tlacˇ´ıtka D@n4o . Kla´vesnice Standardneˇ se pouzˇ´ıva´ kla´vesnice pro Windows 95/98. Pokud ma´te kla´vesnici bez „windowsovy´ch“ kla´ves, zvolte kla´vesnici 101/102 znaku˚. Standardnı´ typ kla´vesnice zvolte i v prˇ´ıpadeˇ, kdy instalujete SuSE Linux na notebook nebo pouzˇ´ıva´te nestandardnı´ kla´vesnici s mensˇ´ım pocˇtem kla´ves, protozˇe generovane´ ko´dy kla´ves jsou prakticky vzˇdy identicke´ se standardnı´ PC kla´vesnicı´. 187

7. Syste´m X Window

Obra´zek 7.4: SaX2: konfigurace kla´vesnice „)-€



Stisknutı´m tlacˇ´ıtka o aktivujete zvolene´ rozlozˇenı´ kla´vesnice. Nynı´ ma´te mozˇnost vyzkousˇet, zda jsou spra´vneˇ interpretova´ ny znaky s akcentem, ‰  *5 j,!*5"2 $   kla´vesy MN OP a MN PO a dalsˇ´ı znaky. Vy´znam tlacˇ´ıtka ? @ o  ,z asi nenı´ trˇeba vysveˇtlovat. (  Po konfiguraci kla´vesnici postoupı´te tlacˇ´ıtkem

Ž"%!,!$8

da´le.

Cesta k pı´smu˚m „

*



V menu o .+@ volı´te cestu ke znakovy´m sada´m a mu˚zˇete zmeˇnit i ru˚zne´ volby serveru. Pro prˇesunutı´ neˇktere´ cesty vy´sˇe nebo nı´zˇe ji oznac ˇ´ıte levy´m „4‹ /  tlacˇ´ıtkem mysˇi, podrzˇ´ıte a tazˇenı´m zmeˇnı´te pozici. Tlacˇ´ıtka @ a  /v*54 %  F @ slouzˇ´ı pro u´pravu na´zvu˚ cest k jednotlivy´m pı´smu˚m.

Obra´zek 7.5: SaX2: cesta k pı´smu˚m 188

7.2. Konfigurace pomocı´ SaX2 Nezapomenˇte, zˇe X server potrˇebuje mı´t definovanou alesponˇ znakovou sadu „misc“. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ se zobrazı´ chybove´ hla´sˇenı´ X serveru prˇi jeho spusˇteˇnı´. Blizˇsˇ´ı informace ty´kajı´cı´ se prˇida´va´nı´ novy´ch pı´sem a pouzˇitı´ dalsˇ´ıch jazyku˚ viz odst. 7.4.1 na str. 211.   Toto menu opustı´te tlacˇ´ıtkem D@4no . Na´sleduje konfigurace graficky´ch karet. Konfigurace graficky´ch karet

Obra´zek 7.6: SaX2: konfigurace graficky´ch karet SaX2 detekuje karty na sbeˇrnici PCI a AGP a zobrazı´ nalezene´ graficke´ karty v okneˇ. V databa´zi programu SaX2 se ke karteˇ vyhleda´ ovladacˇ XFree86 a zob‰ *6%!!*5   2 / 8 „  v polozˇce F @ @ . Do polozˇky @.7mÀ razı´ se v menu @ uved’te velikost pameˇti vasˇ´ı graficke´ karty, pokud se lisˇ´ı od zobrazene´ . Novinkou XFree86 4.x je mozˇnost prˇideˇlit v kriticky´ch prˇ´ıpadech ovladacˇ urcˇite´mu Kslotu PCI nebo AGP „napevno“. Informace o slotu jsou zobrazeny t4-+*V  D . Pokud vsˇak pozdeˇji zasunete kartu do jine´ho slotu, je v menu t4-+*‚ D zmeˇnı´. Ma´te zde take´ mozˇnost trˇeba ji znova konfigurovat, protozˇe se »,/ %y 4 :@ @ ; to ma´ ovsˇem smysl pouze prˇ´ıpadeˇ, kdy ma´te uve´st hodnotu graficky´ch karet vı´ce a chcete z nich vybrat pouze jednu. Graficke´ karty ISA nenı´ mozˇne´ rozpoznat automaticky. Je proto trˇeba vybrat ‰ 0  4- je rucˇneˇ z menu ? nebo prˇ´ımo zadat ovladacˇ. V jednom @ :@ pocˇ´ıtacˇi je mozˇne´ pouzˇ´ıvat nejvy´sˇe jednu grafickou kartu ISA. ‰

04



4-X

V menu ? ma´te take´ mozˇnost vybrat kartu rucˇneˇ v prˇ´ıpadeˇ, @ :@ zˇe nebyla automaticky rozpozna´ na – zvolte zde vy´robce a typ graficke´ karty z uvedene´ho seznamu. Pokud vasˇe graficka´ karta PCI nebo AGP nenı´ podporova´na, ma´te sta´le mozˇnost pouzˇ´ıt ovladacˇ typu framebuffer. Blizˇsˇ´ı informace naleznete v odst. 7.2.3 na str. 194. 189

7. Syste´m X Window Pokud pouzˇ´ıva´te vı´ce graficky´ch karet najednou, ma´te mozˇnost konfigurovat druhou grafickou kartu tak, zˇe v seznamu nalezeny´ch karet vyberete symbol pro druhou grafickou kartu. Pokud se jedna´ o kartu ISA, kterou nelze rozpoznat „‹ / I automaticky, prˇidejte tlacˇ´ıtkem novy´ symbol pro grafickou kartu a @ konfigurujte ji podobneˇ jako prima´rnı´ grafickou kartu.

Obra´zek 7.7: SaX2: konfigurace graficky´ch karet – expertnı´ ‰

*5%!!*6

 ’

,4"%

 ˆ‰

0



, 1( ˚ zˇete prova´deˇt dalsˇ´ı nastaV menu @ o ,  ? mu * $6-v*" venı´ ovladacˇe graficke´ karty, jako je naprˇ. 9 , a to zejme´na v prˇ´ıpadeˇ, kdy se objevı´ chyby v zobrazenı´ na monitoru. Blizˇsˇ´ı informace viz odst. 7.2.3 na str. 195.

Konfigurace pracovnı´ plochy 



Konfiguraci graficke´ karty ukoncˇ´ıte stiskem D@no a prˇejdete ke konfiguraci pracovnı´ plochy. Zde ma´te mozˇnost zvolit typ a vy´robce monitoru, pouzˇite´ rozlisˇenı´ a barevnou hloubku. XFree86 4.x doka´zˇe u veˇtsˇiny graficky´ch karet zı´skat ☞DDC monitoru. Pokud to probeˇhlo spra´vneˇ, uvidı´te symbol „+“ vedle symbolu monitoru. V opacˇne´m ‰ 0  "%  . prˇ´ıpadeˇ zvolte vy´robce a typ monitoru rucˇneˇ v menu ? @ .  Y



V prˇ´ıpadeˇ, zˇe pouzˇ´ıva´te displej LCD, zvolte polozˇku CD (angl. Liquid ‰ *5%!!*6  Crystal Display) zcela nahorˇe v seznamu monitoru˚ v menu @ . Tı´m dojde k omezenı´ vertika´lnı´ frekvence na 60 Hz, cozˇ je zpravidla idea´lnı´ obnovovacı´ frekvence pro displeje LCD. Pokud nenı´ va´sˇ monitor uveden v seznamu zarˇ´ızenı´ a nenasˇel se automaticky, ‰ *5%!*5  K¶4, r vyberte pro neˇj hodnoty rucˇneˇ. K tomu slouzˇ´ı menu @ , : 2,"%7$",z , kde uvedete meznı´ hodnoty vertika´lnı´ a horizonta´lnı´ frekvence. Ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ jsou uvedeny mezi technicky´mi informacemi v uzˇivatelske´ prˇ´ırucˇce monitoru. 190

7.2. Konfigurace pomocı´ SaX2

Obra´zek 7.8: SaX2: konfigurace monitoru a pracovnı´ plochy Prˇi rucˇnı´m zada´va´nı´ veˇnujte prosı´m zvla´sˇtnı´ pozornost spra´vnosti vsˇech hodnot. Zvla´sˇteˇ vysˇsˇ´ı nezˇ prˇ´ıpustna´ hodnota horizonta´lnı´ frekvence mu˚zˇe mı´t za na´sledek posˇkozenı´ starsˇ´ıch typu˚ monitoru˚. Kt

42



Veˇtsˇinou jsou v menu @ ? jizˇ uvedeny doporucˇene´ hodnoty pro barevnou hloubku a rozlisˇenı´. Pokud pouzˇ´ıva´te displej TFT, resp. LCD, nezapomenˇte nastavit rea´lne´ hodnoty, ktere´ displej nabı´zı´, protozˇe jinak je trˇeba obraz „sˇka´lovat“. SaX2 doka´zˇe rozpoznat take´ rozlisˇenı´ prˇipojene´ho TFT nebo DSTN displeje a nabı´dne odpovı´dajı´cı´ rozlisˇenı´. Prˇi vy´beˇru barevne´ hloubky mu˚zˇete zvolit hodnoty 16, 256, 32768, 65535 a 16,7 milio ´ nu˚ barev. Zvolte alesponˇ 256 barev krome ˇ prˇ´ıpadu, kdy pouzˇijete 2Z ‰¾ A6ž ovladacˇ @ , historicky oznacˇovany´ jako server J , kde je k dispozici pouze 16 barev. U levneˇjsˇ´ıch karet prˇedstavuje 16 bitu˚ (65535 barev) rozumny´ kompromis mezi na´roky na hardware a kvalitou zobrazenı´. ’ ,4%  o mu V menu 1( ˚ zˇete prova´deˇt dalsˇ´ı detailnı´ nastavenı´: Pokud pozˇadujete nestandardnı´ rozlisˇenı´, zde si ho zvolı´te. Kromeˇ toho zde take´ mu˚zˇete zaka´zat programu SaX2, aby meˇl vliv na rozmeˇry a posunutı´ ‰ !),Œu  !*6-4%- x,³ .+m V@“( o . Pokud zde zvolı´te obrazu v polozˇce †( , pouzˇije X server pevneˇ naprogramovany´ mo´d ☞VESA, ktery´ ma´ obnovovacı´ frekvenci omezenou na 75 Hz. Pokud je prˇi startu SaX2 nacˇtena existujı´cı´ konfigurace, pak z nı´ bude nastavenı´ rozmeˇru˚ a posunutı´ obrazu prˇejato. V prˇ´ıpadeˇ, kdy chcete prˇidat novy´ mo´d ke sta´vajı´cı´ konfiguraci a nepouzˇije se mo´d VESA, je trˇeba ‰ !),“u  !*6-%4- .7m V@“( o . explicitneˇ aktivovat †(  U 2z

Pouzˇ´ıva´te-li pouze jednu grafickou kartu, prˇejdete stiskem kla´vesy prˇ´ımo k testova´nı´ X serveru. Kromeˇ toho ma´te mozˇnost v dalsˇ´ım kroku (   D@no ) definovat u ´ pravu u X serveru (angl. layout). 191

7. Syste´m X Window

Obra´zek 7.9: SaX2: konfigurace monitoru a pracovnı´ plochy – expertnı´ ´ prava U V prˇ´ıpadeˇ, kdy ma´te v pocˇ´ıtacˇi vı´ce nezˇ jednu grafickou kartu, ma´te mozˇnost po konfiguraci pracovnı´ plochy urcˇit u´pravu obrazovky. Take´ zde urcˇ´ıte, ktery´ monitor bude zobrazovat danou „obrazovku“ a jak jsou tyto monitory usporˇa´da´ny (zda vedle sebe nebo nad sebou). Tehdy je trˇeba upravit u´pravu (angl. layR»,/ %!y !$ œ %!,  (v |!@; @6.+@ budou vsˇechny out) u X serveru. Nastavenı´m obrazovky tvorˇit jednu navazujı´cı´ pracovnı´ plochu. To lze pouze tehdy, je-li pro obeˇ obrazovky pouzˇito stejne´ rozlisˇenı´ a stejna´ barevna´ hloubka. Prˇi pouzˇ´ıva´nı´ „vı´cena´sobne´ho nastavenı ´“, tj. prˇi konfiguraci se dveˇma nebo œ %!," @6.7@ nejdrˇ´ıve vypnuta´ , protozˇe jinak vı´ce monitory by meˇla by´t volba ma´te mozˇnost prova´deˇt doladeˇnı´ ty´kajı´cı´ se pouze prvnı´ graficke´ karty. Vypneˇte proto tuto volbu prˇi prvnı´m pru˚chodu programem SaX2 a zapneˇte ji prˇ´ıpadneˇ pozdeˇji.

Testova´nı´ konfigurace V prˇ´ıpadeˇ, kdy jste spokojeni s provedeny´mi nastavenı´mi, stiskneˇte tlacˇ´ıtko  Ž . Po chvı´li se zobrazı´ na´sledujı´cı´ dialog: F ‰,

!*5

Uprostrˇed naleznete dva cˇtverce s sˇipkami uvnitrˇ oznacˇene´ jako !6: a „  ˇ ipky ‰, !: !*5 slouzˇ´ı pro u´pravu horizonta´lnı´ a vertika´lnı´ velikosti  |!@ . S „  obrazu. Dalsˇ´ımi sˇipkami  |!@ se posunuje obraz po obrazovce. Tı´m se obraz jemneˇ doladı´. Pro kontrolu spra´vne´ho umı´steˇnı´ obrazu na obrazovce monitoru slouzˇ´ı cˇtverecˇky v rozı´ch obrazu, ktere´ nesmı´ by´t mimo obrazovku ani nemajı´ by´t prˇ´ılisˇ zkresleny. 192

7.2. Konfigurace pomocı´ SaX2

Obra´zek 7.10: SaX2: test konfigurace

Pokud bude testovacı´ obraz prˇ´ılisˇ tmavy´, drzˇte se sveˇtle´ cˇa´ry na jeho okraji. Pokud bude obraz celkoveˇ prˇ´ılisˇ maly´, stiskneˇte okamzˇiteˇ kombinaci kla´ves T S

QR  S MN^OP + MN OP + MN À ¿ OP ¾ . Tı´m prˇejdete zpeˇt do programu SaX2, kde opravı´te nastavenı´ pro prˇ´ıpustne´ frekvence monitoru. Po prˇ´ıpadne´m doladeˇnı´ obrazu programem SaX2 nebo prˇ´ımo knoflı´ky cˇi tlacˇ´ıtky monitoru ukoncˇ´ıte testovacı´ konfiguraci. Zvolte: ˆ~



€



:

"%&

Z-

@

$



: Tı´m ukoncˇ´ıte konfiguraci X Window, ulozˇ´ıte provedena´ nastavenı´, vra´tı´te se do programu SaX2 a ukoncˇ´ıte ho. Konfigurace ,+$ œA4A œ4¶ ž "%4& Z . Za´rovenˇ se vytvorˇ´ı symbose ulozˇ´ı do souboru ; ; ; ¼ C 2  œBAA ž 0 % œ licky´ odkaz (angl. soft link) na X server ; @ ; E ; ; , ktery´ bude -7*5 œBA4A ž 0 % œ4¶44,4, ž ; E ; ; ¼ . ukazovat na spustitelny´ program ; „‹, : Tı´mto tlacˇ´ıtkem se vra´tı´te zpeˇt do programu SaX2, anizˇ by se n4 nastavenı´ ulozˇilo. 7.2.2 Zmeˇna konfigurace SaX2 lze pouzˇ´ıt i v prˇ´ıpadeˇ, kdy je trˇeba prˇekonfigurovat beˇzˇ´ıcı´ X server, proto se da´ spustit i z beˇzˇ´ıcı´ho X serveru. Tehdy nacˇte (pokud to nezaka´zˇete v menu   4…*)"-40!,+$ œBA4A œ4¶ ž "%& ZI ,+$ konfiguracˇnı´ soubor ; .!( ; ; ; ¼ C ; œBAA œ4¶ ž "%& Z , kde je ulozˇeno nastavenı´ X Window, a ten analyzuje. Proto ; ¼ C jizˇ nenı´ trˇeba opakovat nastavenı´ mysˇi a monitoru rucˇneˇ, SaX2 je prˇevezme. 7.2.3 Mozˇne´ potı´zˇe Tato kapitola by va´m meˇla pomoci, kdyzˇ se objevı´ potı´zˇe prˇi konfigurova´nı´ X serveru.

193

7. Syste´m X Window Graficka´ karta nenı´ podporova´na Pouzˇitı´ framebufferu Zatı´m nejsou k dispozici linuxove´ ovladacˇe pro vsˇechny graficke´ karty. Da´ se vsˇak jesˇteˇ zkusit na´sledujı´cı´ postup, ktery´ funguje pro te´meˇrˇ vsˇechny noveˇjsˇ´ı graficke´ karty a prakticky na kazˇde´m notebooku. Protozˇe bez ovladacˇe graficke´ karty nelze pouzˇ´ıt jejı´ rˇadicˇ, nenı´ mozˇne´ pouzˇ´ıt ani akcelerovane´ zobrazenı´. Prˇi startu ja´dra se proto prˇejde do graficke´ho mo´du VESA a X server pak prˇistupuje prˇ´ımo k pameˇti graficke´ karty (angl. framebuffer). Princip je na´sledujı´cı´: linuxove´ ja´dro prˇi startu – jesˇteˇ drˇ´ıve nezˇ prˇejde do 32 bitove´ho chra´neˇne´ho mo´du – zavola´ VGA BIOS graficke´ karty a ten ji prˇepne do zadane´ho graficke´ho mo´du ☞VESA. Text na vsˇech textovy´ch konzolı´ch se take´ zobrazı´ v takto nastavene´m graficke´m mo´du. Nanesˇteˇstı´ je VGA BIOS sˇestna´ctibitovy´, a proto nenı´ mozˇne´ takto snadno prˇepı´nat graficke´ mo´dy kdykoli z beˇzˇ´ıcı´ho 32 bitove´ho Linuxu. Prˇi startu nastaveny´ graficky´ mo´d karty se vsˇak zachova´ azˇ do prˇ´ısˇtı´ho vola´nı´ VGA BIOSu, tj. azˇ do prˇ´ısˇtı´ho restartu syste´mu. Tı´m ma´ X server zajisˇteˇno, zˇe se zpu˚sob prˇ´ıstupu ke graficke´ pameˇti nezmeˇnı´. Ja´dro syste´mu SuSE Linux jizˇ obsahuje podporu pro VESA framebuffer, proto stacˇ´ı najı´t spra´vny´ graficky´ mo ´ d pro start mı´sto obvykle´ ho textove´ho mo´du. 24Z ÿ Ten uvedete jako parametr @ 1 ve vy´zveˇ zavadeˇcˇe LILO bud’ prˇi startu ,+$ #$""%& ;!" nebo do souboru ; . Za x zde dosadı´te cˇ´ıslo VESA mo´du z tabulky 7.2. Instalace zavadeˇcˇe je popsa´na v odstavci 3.4 na str. 99.

Barevna´ hloubka 256 (8 bit) 32768 (15bit) 65536 (16bit) 16,7 mil. (24bit)

Rozlisˇenı´ v bodech 640x480 800x600 769 771 784 787 785 788 786 789

1024x768 773 790 791 792

1280x1024 775 793 794 795

Tabulka 7.2: Volitelne´ VESA mo´dy Po startu Linuxu se prˇihlaste jako uzˇivatel zpu˚sobem:

4

a spust’te SaX2 na´sledujı´cı´m

Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×Å)£6£¤Ç±É¨õe¬Ê¦jì6òê¢6Ø Äë

(Pozor na to, aby Á byla „nula“ a nikoli velke´ „O“.) Tı´m sdeˇlı´te X serveru, aby pouzˇil ovladacˇ pro framebuffer. Protozˇe VESA mo´d pevneˇ urcˇuje rozlisˇenı´, barevnou hloubku a obnovovacı´ frekvenci, da´l jizˇ nic nenastavujete a pokud je v porˇa´dku ›Rnastavenı ´ mysˇi a kla´vesnice, ulozˇ´ıte r!s opustı´te. nastavene´ hodnoty a SaX2 s ulehcˇenı´m Pouzˇitı´ serveru VGA16 Pokud vasˇe karta nezvla´da´ mo´d VESA, naprˇ´ıklad pokud se jedna´ o starsˇ´ı kartu ISA, ma´te mozˇnost pouzˇ´ıt na´stupce historic24Z ke´ho serveru VGA16, modul @ . Doporucˇuje se to i v prˇ´ıpadeˇ, kdy ovladacˇ pro grafickou kartu nenı´ automaticky urcˇen. V programu SaX2 spust’te kon 2 / 8 24Z figuraci graficke´ karty a v menu F @ @ zvolte @ . Na pracovnı´ plosˇe 194

7.2. Konfigurace pomocı´ SaX2 vsˇak budete moci pouzˇ´ıt pouze rozlisˇenı´ 640x480 prˇi 16 barva´ch (4 bitova´ barevna´ hloubka). Pokud vasˇe karta podporuje VESA framebuffer, ovladacˇ 24Z @ nepotrˇebujete. Pokud zvolı´te tento ovladacˇ pro start SaX2, napisˇte prosı´m na´sledujı´cı´ prˇ´ıkaz:

 ¨ Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×Å)£6£¤‡ÇÉ¨õe¬ÊR¦‡ì6ò ë 5

Protozˇe tento parametr slouzˇ´ı pro vy´beˇr X serveru pro samotny´ konfigura´ tor SaX2, mu˚zˇete tuto volbu vyuzˇ´ıt i v prˇ´ıpadeˇ, kdy je vasˇe karta Linuxem plneˇ podporova´na. U neˇktery´ch graficky´ch karet mu˚zˇe by´t totizˇ nutnost zadat specia´lnı´ volby pro jejich akcelerovany´ ovladacˇ, aby se vu˚bec rozebeˇhly. Proto se prˇi konfiguraci provizorneˇ startujı´ v „chudobny´ch“ 16 barva´ch, kdy 2Z je jistota, zˇe pobeˇzˇ´ı. Spust’te tedy konfiguraci s ovladacˇem @ a pote´ zadejte K’ ,%  potrˇebne´ volby pro definitivnı´ akcelerovany´ ovladacˇ v menu 1( o , ¾ & $ } 4  polozˇka @ : :@ ? . Nastavenı´ mysˇi pro start SaX2 Pokud SaX2 automaticky nerozpozna´ typ mysˇi, ma´te mozˇnost zadat typ mysˇi prˇ´ımo prˇi jeho startu a tı´m zamezı´te jejı´mu automaticke´mu rozpozna´ va´nı´. Pomocı´ dvou parametru˚ v prˇ´ıkazove´ rˇa´dce zvolı´te protokol a port, na ktery´ je r) r)% mysˇ prˇipojena. Pro protokol se pouzˇ´ıva´ parametr , zatı´mco slouzˇ´ı pro na´zev souboru zarˇ´ızenı´. Na´sledujı´cı´ prˇ´ıklad popisuje konfiguraci Intellimouse na portu PS/2: Å5£6£¤4 Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×Å)£6£¤jæ±É¨ õe¬Ê¤±Ü¦"ÖÉ×e±Ê ©‡×Ø Äë × Öɨ ª5õ

Dostupne´ protokoly jsou uvedeny v tabulce 7.1 na str. 187 a na manua´love´ œ4¶ ž "%& Z stra´nce konfiguracˇnı´ho souboru ¼ C . Obraz ma´ za´vady Tato cˇa´st vysveˇtluje prˇ´ıcˇiny mozˇny´ch za´vad prˇi spusˇteˇnı´ X serveru a nabı´zı´ jejich rˇesˇenı´. Zpravidla vsˇak by´va´ po konfiguraci programem SaX2 obraz bez za´vad. Ty se objevujı´ pouze prˇi pouzˇitı´ neˇktery´ch „exoticky´ch“ graficky´ch karet a dajı´ se veˇtsˇinou odstranit pouzˇitı´m dalsˇ´ıch parametru˚ v konfiguracˇnı´m ,+$ œA4A œ4¶ ž "%4& Z . souboru X serveru ; ; ; ¼ C Za´vady v zobrazenı´ by´vajı´ zpu˚sobeny i nedostatky hardwaru. Naprˇ´ıklad pokud pouzˇ´ıva´ levneˇjsˇ´ı graficka´ karta pomalejsˇ´ı pameˇt’ove´ cˇipy, nemusı´ jizˇ rychlost cˇtenı´ z videopameˇ ti stacˇit pro rozlisˇenı´ s vysˇsˇ´ı barevnou hloubkou, jako je 32 bpp, a soucˇasneˇ vysokou obnovovacı´ frekvencı´. Neˇkdy se take´ vyplatı´ upravit nastavenı´ v BIOSu: Linux, resp. X server ‰ /,4 ,  $ $ , /4, , ktere´ nabı´zejı´ neˇkdy nesna´sˇ´ı nastavenı´ BIOSu . . ? @ | . neˇktere´ jeho nove´ verze. V textove´m rezˇimu je pak sice vsˇe v porˇa´dku, ale v grafice pak cˇipset pocˇ´ıtacˇe sa´m „optimalizuje“ prˇ´ıstupy k registru graficke´ karty, cozˇ mu˚zˇe ve´st u X serveru (ktery´ to netusˇ´ı) k sˇpatne´mu zobrazova´ nı´ barev a v horsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ i k celkove´ ztra´teˇ komunikace pocˇ´ıtacˇe. Pokud se X server vu˚bec nespustı´, hledejte nejprve chybu v syntaxi nebo ,+$ œBA4A œ¶ ž )%& Z logice konfiguracˇnı´ho souboru ; ; ; ¼ C . Dalsˇ´ı cˇasta´ chyba by´va´, zˇe se vu˚bec nenasˇel zde uvedeny´ hardware. To zjistı´te z protokolove´ho souboru X serveru, viz take´ odst. 7.2.3 na str. 197. V na´sledujı´cı´m seznamu jsou uvedeny nejcˇasteˇjsˇ´ı za´vady a zpu˚soby jejich odstraneˇnı´ v konfiguracˇnı´m souboru. 195

7. Syste´m X Window <

Neostry´ obraz: Beˇzˇnou prˇ´ıcˇinou by´va´ prˇ´ılisˇ vysoko nastavena´ vertika´lnı´ frekvence, protozˇe horizonta´lnı´ frekvence a pocˇet bodu˚ za sekundu (dot clock) jsou pak na nı´ za´visle´. Jejı´m snı´zˇenı´m z naprˇ. 160 Hz na 80 Hz sta´le jesˇteˇ zachova´te neblikajı´cı´ obraz, ten vsˇak ma´ nadeˇji by´t ostrˇejsˇ´ı nezˇ pu˚vodnı´, protozˇe bude polovicˇnı´ rychlost zpracova´nı´ pixelu˚ (pixel rate) a tı´m i mensˇ´ı na´roky na D/A prˇevodnı´k, zesilovacˇe monitoru atd. ‰ *5%!*5 Snı´zˇenı´ maxima´lnı´ vertika´lnı´ frekvence provedete z menu @ "% "-X . Pro modernı´ monitory lezˇ´ı prˇijatelna´ vertika´lnı´ (snı´mkova´) . frekvence mezi 80 a 90 Hz a jejı´m zvysˇova´nı´m nad tuto hranici jizˇ neuby´va´ blika´nı´ obrazu. < Proble´my s tzv. „hardwarovy´m kurzorem“: Namı´sto kurzoru mysˇi se chybneˇ objevuje plny´ obde´lnı´cˇek nebo prouzˇky. Zkuste zapnout volbu * $6-+*) ,"2 $", ,+$ œA4A œ4¶ ž "%& Z 9 v sekci D v souboru ; ; ; ¼ C . Prˇi neu´% Z,)0  %! 0 0  speˇchu zkuste jesˇteˇ zapnout nebo .7@   , prˇ´ıpadneˇ azˇ % $4$", @  . Experimenta´ lneˇ pak vyberte rˇesˇenı´, ktere´ nejme´neˇ zpomaluje a jesˇteˇ funguje. V na´sledujı´cı´ tabulce jsou protiopatrˇenı´ serˇazena vzˇdy od mı´rny´ch azˇ po radika´lnı´: < Chybı´ sˇipka mysˇi, mı´sto nı´ je trˇeba barevny´ cˇtverecˇek. *

$6-+*)

1. volba 9 2. volba 3. volba

% % @

.7@ $4$",

Z,"0 



v sekci D 

nebo

,2 %

0

$),

.

0





.

. ’

’

Dalsˇ´ı potı´zˇe nezna´me´ho pu˚vodu: Prˇecˇteˇte si ze souboru˚ E JD4G v adresa´rˇi -7*5 œA4A ž 0 œAA /$ ; ; E ;! ; ; ; ten, ktery´ odpovı´da´ vasˇ´ı graficke´ karteˇ (resp. cˇipu). Da´le se podı´vejte na manua´lovou stra´nku k X serveru. Dalsˇ´ı vhodnou 4 = dokumentacı ´ jsou nejcˇasteˇjsˇ´ı zodpoveˇ zene´ ota´zky (FAQ)4k XFree86 (#R| *6-7*"( ,I# # &,4, ž#Z = ( ;4;)94949 ;;)94949 1 ¼ ) a stra´nky SuSE pro aktualizaci | $5u $)u *6"4 *-+*", ; ; (4( ;"1 . Kromeˇ pouzˇitı´ programu SaX2 lze rucˇneˇ meˇnit volby prˇ´ımo v souboru ; œA4A œ4¶ ž "%& Z ; ¼ C : <

,+$

;

´ zky´ nebo zma´cˇkly´ obraz, ovla´dacı´ prvky monitoru jsou na doraz. U 1. By´va´ prˇekrocˇena snı´mkova´ nebo rˇa´dkova´ frekvence. Snı´zˇit hodnotu 2+* %7$ * %7$ ? nebo | ? . 2. Nastavit obraz programem xvidtune. Je mozˇne´, zˇe jde o nevhodny´ mo´d zobrazenı´. *

%7$

2+*

%7$

3. Prˇidat parametr A| ? A ? r k „rˇa´dce parametru˚ zobrazenı´ “ a zkousˇet vsˇechny kombinace A a . <

Prˇi posunova´nı´ se okna trhajı´ a jejich cˇa´sti zby´vajı´ na mı´steˇ. K odstraneˇnı´ zbytku˚ je nutno vzˇdy prˇekreslit celou obrazovku. 1. Snı´zˇit snı´mkovou frekvenci nebo rozlisˇenı´. ’

’

2. Podle typu -7vas ˇeho graficke´0 hoœBcA ˇ ipu pouzˇ´ıt volby ze& souboru E J4D4G *5 œBA4A ž A /4!$ & $")%7*",42  2, ; E ;4! ; ; ; , naprˇ´ıklad @ v adresa´rˇi ; *  / @. . Pozor, co platı´ pro jeden cˇip, nemusı´ platit pro druhy´! nebo  9 196

7.2. Konfigurace pomocı´ SaX2 %

$4$",

%

Z,"0



3. V nejhorsˇ´ım zkuste volbu @  , prˇ´ıpadneˇ mı´rneˇjsˇ´ı .7@  %! 0 0  nebo ˚ jde spra´vneˇ, pak  . Od vy´chozı´ho bodu, kdy karta jizˇ pu zpeˇtneˇ zkousˇejte, jaky´ stupenˇ akcelerace jesˇteˇ vydrzˇ´ı. <

„Sˇum“ – zrnity´ nebo roztrhany´ obraz prˇi pohybu oken nebo prˇehra´va´nı´ video, stojı´cı´ obraz je vsˇak v porˇa´dku. 1. Zmensˇit snı´mkovou frekvenci, barevnou hloubku nebo rozlisˇenı´. 2. Zkusit zmeˇnit nastavenı´ pro cˇtenı´ z videopame ˇ ti, naprˇ´ıklad pocˇet cˇe*", $ . ": , ktera´ vsˇak funguje kacı´ch taktu˚ (wait states). Zkusit volbu ’ ’ pouze pro neˇktere´ cˇipy, podrobneˇ ji v E J4D4G v adresa´rˇi k vasˇemu cˇipu. Pozor, tato volba je nebezpecˇna´, karta se tak da´ prˇetaktovat. 3. Jesˇteˇ je mozˇne´, zˇe je prˇetaktova´na sbeˇrnice. Prˇekontrolujte proto frekvenci pro sbeˇrnici PCI, VLB nebo ISA a nenı´-li standardnı´, zkuste ji docˇasneˇ snı´zˇit. <

Prˇi startu X serveru je obrazovka cˇerna´. 1. Zmensˇit snı´mkovou frekvenci. 2. Uva´zˇit dalsˇ´ı zdroje potı´zˇ´ı, naprˇ´ıklad konflikty prˇerusˇenı´, kdy mysˇ PS/2 vyzˇaduje IRQ 12.

7.2.4 Protokolovy´ soubor X serveru Abyste mohli analyzovat prˇ´ıpadne´ proble´my vztahujı´cı´ se k X serveru, ma´te k dispozici protokolovy´ soubor,2 ktery ´"Z se œ4vytva ´ rˇ´ı prˇi startu X#KŠ!serveru, a to  ¶4,4, žz# * $6,4,5%Ÿ# "Z ; ¼ D+ (v@)?  od XFree86 4.x podle pravidla ; @ ;4 . Pokud spousˇtı´te pouze jeden X server (cozˇ by´va´ obvykle´ ) a ma´ porˇadove´ 2  Z ; cœ4ˇ´ı¶slo „0“, bude se protokolovy´ soubor tohoto X serveru nazy´vat ; @ ;4 ,4, žI# # "Z ¼ Á  . SaX2 zde vytva´rˇ´ı urcˇitou vy´jimku, protozˇe spousˇtı´ na kra´tky´ = = A okamzˇik dva X servery, a to displej Á pro samotny´ SaX2 a pozdeˇji displej pro testovacı´ beˇh. Prˇ´ıstup k protokolove´mu souboru X serveru ma´te prˇ´ımo z programu SaX2, a to stisknutı´m prostrˇednı´ho tlacˇ´ıtka mysˇi. Tak ma´te mozˇnost rychle rozpoznat zdroj proble´mu, kdyzˇ se nepodarˇ´ı spra´vneˇ spustit X server. Forma´t protokolove´ho souboru se vy´razneˇ lisˇ´ı od verze XFree86 3.3.x, zejme´na je snazsˇ´ı vyznat se mezi informacˇnı´mi hla´sˇenı´mi, hodnotami z konfiguracˇnı´ho souboru, u´daji zı´skany´mi z hardwaru pocˇ´ıtacˇe a chybovy´mi hla´sˇenı´mi a varova´nı´mi, ktere´ jsou zde prˇi zobrazenı´ z SaX2 barevneˇ odlisˇeny. Obecneˇ vypada´ zacˇa´tek protokolove´ho souboru podle prˇ´ıkladu 7.2.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ. Co znamenajı´ jednotlive´ u´daje: Jedna´ se o XFree86 X server verze 4.0, kompatibilnı´ s X11R6.4 „Vendor ˇ a´dek release 6400“. Datum vyda´nı´ bylo 8. brˇezna 2000. R F)(

,

@



%ZWŠ

?

*6,

.

=

Y

%4-

1

ä#äI# A

3‚

ž

¼

žONӒ Y ¶
RWŠ"-Š’

se vztahuje k syste´mu, pro ktery´ je X server prˇelozˇen. Verze ja´dra a oznacˇenı´ CPU se proto mohou u kazˇde´ho syste´mu lisˇit. Po tomto hla´sˇenı´ o verzi je uveden jizˇ prvnı´ u´daj spusˇteˇnı´ X serveru. Aktua´lnı´ q ,I= protokolovy´ soubor pozna´te podle oznacˇenı´ . , kde je cˇas, kdy byl 197

7. Syste´m X Window

ÔRÍ  Þ'1°Õ R 
* .  0 + ÔŠÖ !*$  ; c 
  ×  

 RS Õ R 
* ÑÑ ªü %&6
* 0 ªØ& 9*$   SR `
 1%.0'0Ù Ú  SR `
°´ ` 
6 ÞÔk `  e ,'0'0'0 ¨ f e 
R '& R ø
S9$ R e ` * 1"Ñ:, 5* e
ª  ôKf(   ` '$º
*  ; R e ` * e  `a 9& Š$ ` Kª S f  ` *  ; R (& R 
* a Rf  

  6!* á   a SR) 
 ×
 e  R<6 +'+;';';  ÔRÍ  Þ'1 « á + Í T Û Ù «  R ` 6!* á c  
 76Ø6 !* ,  ,  Ñ:2 1Þ'1MܺD  ÍÝ c  c D $ SRŠ   ` $ R  
9 *

k 9R × ‹'‹ Ù   á f6SR
6©Ž + & ` + S á + RÔ Í  Þ'1  0  S á Žª _ 56
6 c ` k `  ,'0ïÑ:2 6 ., 6 Ñ:/(,'0'0'0 × ‹'‹ Ù #
!* á R * f6 á f6SR
6­Ž + R  + 6Ô ÑÑ + ÔRÍ Þ'1 Q * f6 á Ž  R * f6 á f6SRKª × ‹'‹ Ù $ Rf ` S º
R  6!* á ª k ` R 
@6 × "'" Ù   a %$
ª ׬Þ'Þ Ù f !ø ×58'8 Ù f !ø  R!' ` *ô $ S!* Kª ×ß'ß Ù *  6Kª ×:¨'¨ Ù !* f  : ` 6* ` S@ª × Ö'ÖÙ ; ` %5* !* á ª × D'DÙ R  
ª ׬à'à Ù '* *  ; ! *  × ‹'‹ Ù c R ' & R ' `   iŽ! `   Ü ` SS Ý Ž ׬Þ'Þ Ùbá¦"'"'â c  9*aŽ c  9* ܦ0%Ý Ž × 0٠׬Þ'Þ Ùbá á¦"'"'â k 5* K

 iŽ k 5* K

 ܦ0%Ý Ž Obsah souboru 7.2.1: Pocˇa´tecˇnı´ rˇa´dky protokolove´ho souboru X serveru protokol vytvorˇen. Pokud je stary´, tak se patrneˇ dı´va´te do u´plneˇ jine´ho ›Rrs souboru... ,+$ œBA4A Konfigurace pro X server se standardneˇ bere ze souboru ; ; ; œ¶ ž )%& Z ¼ C , pokud v prˇ´ıkazove´ rˇa´dce pro X server neuvedete jiny´. Tabulka 7.3 objasnˇuje vy´znam symbolu˚ v za´vorka´ch na zacˇa´tcı´ch dalsˇ´ıch rˇa´dek protokolove´ho souboru. Znaky ÿ4ÿ+s r4r!s ” ¹4¹s ” s ”9AKA Ï4ÏRs ”

”

44s

” ”

BKB

”

s

’4’7s

Vy´znam Prˇednastavenı´ X serveru. Informace zı´skane´ dotazem na hardware. Nastavenı´ z konfiguracˇnı´ho souboru. Parametr z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky. Zde va´m X server sdeˇluje, co pra´veˇ deˇla´. Cˇ´ısla verzı´ modulu˚ X serveru atd., pouze informativnı´. Ru˚zna´ varova´nı´ – zde jsou sdeˇlenı´ X serveru, procˇ neprova´ dı´, co je uvedeno v konfiguracˇnı´m souboru nebo by meˇlo by´t implicitnı´. Chyba – pra´veˇ toto vedlo k prˇedcˇasne´mu ukoncˇenı´ X serveru. ’4’7s Veˇnujte proto rˇa´dku˚m zacˇ´ınajı´cı´m ” zvy´sˇenou pozornost.

Tabulka 7.3: Typy hla´sˇenı´ X serveru v protokolove´m souboru Protokolovy´ soubor mu˚zˇete take´ prohlı´zˇet z konfigura´ toru SaX2 tak, zˇe stisknete prostrˇednı´ tlacˇ´ıtko mysˇi. Chyby a varova´nı´ X serveru jsou barevneˇ zvy´razneˇny. Protokolovy´ soubor se rovneˇzˇ zobrazı´, pokud skoncˇ´ı s chybou X server, ktery´ vola´ program SaX2 na testova´nı´. Pokud se prˇi startu programu SaX2 nebo prˇi konfiguraci prˇihodı´ neˇco necˇekane´ho, pak budou vsˇechny kroky, ktere´ provedl SaX2, ulozˇeny spolu se vsˇemi 2  Z Š œ># "Z chybami v souboru ; @ ;4 ; @  . Jak je uvedeno vy´sˇe, budou chyby 2  Z œ4¶4,, ž# # Z . samotne´ho X serveru protokolova´ny v souboru ; @ ;4 ; ¼ Á  Podle jeho obsahu pak postupujte da´le. 198

7.3. Konfigurace starsˇ´ı verze XFree 3.3.x pomocı´ SaX 7.2.5 Start X Window Po u´speˇsˇne´ konfiguraci jiz ˇ mu˚zˇete spustit X Window (bez rozdı´lu uzˇivatelu˚), *5 4 a to nejle´pe prˇ´ıkazem @ 1 . Doporucˇujeme spousˇteˇt X Window z jed4" notlivy´ch uzˇivatelsky´ch u´cˇtu˚ a nikoli jako uzˇivatel . V souborech #ˆœ>#, 2  Z œ4¶,4, žz# # "Z ="; a ; @ ;4 ; ¼ Á  najdete chybovy´ vy´stup X serveru. Prˇ´ıkaz

*5

© Ä è6¢Ü Ä

@

4

4

1 take´ mu ˚ zˇete spousˇteˇt s dalsˇ´ımi æ É ¤)¨Å¤6õ‡Ê6ÊÌÊ ¢6Ö6֌íñ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ Ì

volbami, naprˇ.

Tı´m spustı´te X Window v 16-bitove´ barevne´ hloubce, pokud ma´te naprˇ´ıklad standardneˇ nastaveno 32 bitu˚.

7.3 Konfigurace starsˇ´ı verze XFree 3.3.x pomocı´ SaX Program SaX slouzˇ´ı ke konfiguraci starsˇ´ı verze instalace X Window XFree86 3.3.x. Pokud jizˇ ma´te nakonfigurovanou verzi XFree86 4.x, objevı´ se po zavola´nı´ programu SaX hla´sˇka, abyste pouzˇili SaX2. Pokud byste prˇesto pokracˇovali programem SaX, nakonfiguruje se va´m verze XFree86 3.3.6. Beˇzˇ´ı jizˇ od zacˇa´tku v grafice a ovla´da´ se mysˇ´ı a kla´vesnicı´. Rozezna´ sa´m graficky´ hardware, azˇ na prˇ´ılisˇ nove´ nebo jizˇ zcela zastarale´ typy. Ve standardnı´m prˇ´ıpadeˇ je proto instalace pohodlna´ . 7.3.1 Prvnı´ instalace 4

*

Program SaX spustı´te jako uzˇivatel prˇ´ıkazem " @ 1 z prˇ´ıkazove´ Š y2 * *5  } -X Ž"%!r rˇa´dky prˇ´ıpadneˇ z programu YaST prˇes menu ( a @ ? . & Z- $),]œ4¶4,, žãN RI (viz odst. 2.6 na str. 82). @ ¼ . Z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky spustı´me SaX prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×Å)£6£¤‡ÇÉ¨õ

Po spusˇteˇnı´ zacˇne SaX prohleda´ vat sbeˇrnici PCI a pokud zde nalezne grafickou K¾ & $ y 4  kartu, rozpozna´ ji a bude ji moci pozdeˇji zobrazit v menu @ : :@ @ .   KŽ y2,*6% $",³ ¾ & $ y Pote´ se otevrˇe hlavnı´ okno s peˇti menu: G4?+n ,  , @ : 4   "%   ,!*   a D : ( . :@ @ , G Da´le si SaX nacˇte vlastnı´ databa´zi, ze ktere´ vybı´ra´ informace, odpovı´dajı´cı´ zjisˇteˇne´mu hardwaru. Ty se pak zobrazı´ v jednotlivy´ch menu, naprˇ. typ ¾ & $ y 4  graficke´ karty najdeme v menu @ : :@ @ . Trˇebazˇe se SaX pokousˇ´ı sa´m detekovat hardware, je vzˇdy vhodne´ zkontrolovat nalezene´ u´daje a prˇ´ıpadneˇ je podle uva´zˇenı´ opravit. Pokud jesˇteˇ nema´te spra´vneˇ nakonfigurovanou mysˇ, ma´te na´hradnı´ mozˇnost ovla´dat SaX z kla´vesnice. Opakovany´m stisknutı´m kla´vesy MN _ `a OP pak prˇeskakujete mezi jednotlivy´mi volbami. Abyste se dostali do jednotlivy´ch menu, _ `a PO , azˇ se titul pozˇadovane´ ho menu ora´muje macˇkejte tak dlouho kla´vesu MNp ­ ® OP resp. kla´vesu MN¬OP a vyberte pozˇadovane´ cˇerneˇ a pak stiskneˇte kla´vesu MN [j\ menu. Po potvrzenı´ kla´vesou MN¡PO se menu otevrˇe. V kazˇde´m menu se nale´za´ vı´ce ovla´dacı´ch prvku˚, naprˇ´ıklad tlacˇ´ıtka, vy´beˇrove´ seznamy a vstupnı´ pole. Take´ s nimi lze manipulovat pomocı´ kla´vesnice. „ ! }³ : 5 Abyste se dostali k tlacˇ´ıtku (naprˇ. ), macˇkejte tak dlouho kla´vesu 199

7. Syste´m X Window [j\ R R ` OP , azˇ se zˇa´dane´ tlacˇ´ıtko zara´muje cˇerneˇ. Pomocı´ kla´vesy MN¡OP nebo MN k pak tlacˇ´ıtko stiskneme a vykona´ me pozˇadovanou cˇinnost.

_ `a MN^OP

Í5Ñ:0 Kla´vesou MNp PO si vyzˇa´da´te seznam menu na hornı´m okraji okna. K vy´beˇru _ `a OP tak dlouho, azˇ se seznam zara´muje. Potom ze seznamu macˇka´te kla´vesu MN^ g h pomocı´ kla´ves MN!OP a MN!OP vyhleda´te polozˇku podle zmeˇny barvy a aktivujete ji * R OP . kla´vesou MN D

Mysˇ 

Menu G4?+n



se objevı´ jako prvnı´ po startu programu SaX (viz obr. 7.11).

Obra´zek 7.11: SaX: Nastavenı´ pro mysˇ Pokud jste jizˇ konfigurovali mysˇ beˇhem instalace Linuxu, naprˇ. prˇi nastavenı´ programu gpm, prˇevezme SaX tyto u´daje a mysˇ je tı´m prˇipravena pro X Window. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ je potrˇeba mysˇ nakonfigurovat: stiskneˇte dvakra´t ‰ )07$",z g _ `a † OP a vyberte vy´robce mysˇi v menu (pomocı´ kla´ves MN!PO kla´vesu MN^ h R * D OP vy´beˇr potvrdı´te. Da´le a MN!OP mu˚zˇete procha´zet seznamem), kla´vesou MN q  _ `a MNpOP do seznamu ?( prˇejdeˇte pomocı´ kla ´ vesy a zvolte odpovı´dajı´cı´ typ „)-€  o mysˇi. Stisknutı´m se prˇesveˇdcˇ´ıte, zda volba funguje – meˇl by se zacˇ´ıt pohybovat kurzor mysˇi. Pokud nevı´te, jaky´ ma´te typ mysˇi,Š pr¶ˇ´ıq padne ˇ pokud    typ vasˇ´ı mysˇi nenı´ v seznamu nebo se´riova´ mysˇ G CE!F F nefunguje Šq x ~vŠ’ „ ! }³ J D4J4E4D“GF : " s volbou , zvolte vedlejsˇ´ı menu , abyste vybrali protokol sami. Zde se dajı´ konfigurovat dalsˇ´ı volby, naprˇ. prˇenosova´ „ ! }z rychlost a „emulace trˇetı´ho tlacˇ´ıtka“. V menu jsou na´sledujı´cı´ : " menu: 

F

2

@

/

@

8

: V prˇ´ıpadeˇ nezna´me´ho vy´robce se da´ prˇ´ımo nastavit protokol. Da´le se da´ nastavit soubor zarˇ´ızenı´ (angl. device). Pro sbeˇrnicovou mysˇ zkuste odpovı´dajı´cı´ variantu PS/2. K‰ *5%!!*5  : Rychlost mysˇi atd. @ K‰ 0   ? : Emulace trˇetı´ho tlacˇ´ıtka atd. 200

7.3. Konfigurace starsˇ´ı verze XFree 3.3.x pomocı´ SaX

Obra´zek 7.12: SaX: Rozsˇ´ırˇena´ nastavenı´ pro mysˇ q,!*5 q,!*52 $ : Konfiguraci mysˇi lze otestovat v cˇa´sti menu oznacˇene´ @ o  z ,  (  , kde je zobrazena symbolicka´ mysˇ. Klika´nı´ tlacˇ´ıtky skutecˇne´ mysˇi

se pak zobrazuje na symbolicky´ch tlacˇ´ıtka´ch. Kla´vesnice Standardneˇ se pouzˇ´ıva´ kla´vesnice pro Windows 95/98 (viz obr. 7.13). Kla´vesnici je trˇeba vzˇdy nastavovat manua´lneˇ, protozˇe jejı´ typ nelze hardwaroveˇ urcˇit.

Obra´zek 7.13: SaX: Kla´vesnice q



Porovna´nı´m vasˇ´ı kla´vesnice s polozˇkami menu ?( nastavı´te odpovı´dajı´cı´ u,!$ R» u  | v menu @ ?: . Vedle tlacˇ´ıtka model kla´vesnice. Jako jazyk nastavı´te C 201

7. Syste´m X Window K‰

?).7@

u



@

je testovacı´ pole, ve ktere´m se zobrazuje pra´veˇ stisknuta´ kla´vesa. Nezapomenˇte na ha´cˇky a cˇa´rky nad velky´mi pı´smeny (event. i na dalsˇ´ı „‹, 2  442} y2,!*  akcenty). Prˇepı´nacˇ slouzˇ´ı k zada´nı´ ha´cˇku˚, .7@"( @ . : ? „ ! }³ cˇa´rek, krouzˇku˚ a prˇehla´sek. Nastavenı´ z menu patrneˇ nebudete : " „"-€  potrˇebovat. Zmeˇny se sta´vajı´ platny´mi stisknutı´m . o Graficka´ karta ¾

&

$

y





V menu @ : :@ @ se vybı´ra´ v leve´m seznamu vy´robce a v prave´m seznamu model a verze karty (viz obr. 7.14). SaX zkousˇ´ı kartu sa´m rozpoznat, cozˇ je u karet PCI pomeˇrneˇ spolehlive´. Pouzˇ´ıva´ prˇitom rozsa´hlou databa´zi $)/0 beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvane´ho hardwaru, viz balı´k (angl. Component Data Base). Nalezeny´ hardware se barevneˇ zvy´raznı´.

Obra´zek 7.14: SaX: Graficka´ karta Pokud se stane, zˇe SaX hla´sı´ jine´ u´daje o vasˇ´ı graficke´ karteˇ, nezˇ jake´ odpovı´dajı´ skutecˇnosti (me´neˇ pameˇti, jiny´ Ramdac), mu˚zˇe to by´t zpu˚sobeno dalsˇ´ımi vy´robnı´mi revizemi tohoto modelu karty, ktere´ SaX nezna´. „ ! }³ . V takove´m prˇ´ıpadeˇ prˇejdeˇte do menu : " „

!

}z

Menu obsahuje detailneˇjsˇ´ı nastavenı´, ktere´ take´ pouzˇijete po: ) x *5 2,"% *",42,"-X kud sami volı´te X server (menu @ ). Da´ se zde zadat @ o velikost videopameˇ ti a rychlost prˇevodnı´ku D/A, prˇ´ıpadneˇ zna ´ te-li prˇesny´ typ ¯ "2yV* /  ( @ @ . prˇevodnı´ku nebo cˇasovacˇe, mu˚zˇete je zde zadat v menu Snı´zˇenı´ odhadu rychlosti prˇevodnı´ku D/A mu˚zˇe pomoci prˇi proble´mech s posunova´nı´m a prˇekreslova´nı´m oken (naprˇ. blika´nı´ nadpisu okna). ‰ 0  Neˇktere´ karty vyzˇadujı´ zvla´sˇtnı´  ? , ktere´ naleznete v rozsˇ´ırˇene´m menu, obvykle je vsˇak nebudete potrˇebovat. SaX automaticky nerozpozna´ zastarale´ graficke´ karty ISA, a proto pro neˇ musı´te sami zvolit server (zpravidla to by´va´ SVGA). 202

7.3. Konfigurace starsˇ´ı verze XFree 3.3.x pomocı´ SaX

Obra´zek 7.15: SaX: Graficka´ karta – dalsˇ´ı nastavenı´ Pokud si SaX steˇzˇuje, zˇe mu chybı´ server pro nalezenou nebo zadanou kartu *","42, *‡%! %+*5 ,/X#4#4# L L q ,WŠ‰¾ (hla´sˇka typu | ), stacˇ´ı spustit J @4 YaST a vyzˇa´dany´ server (v tomto prˇ´ıkladu SVGA) nainstalovat (viz odst. 2.4 na str. 77). Monitor Da´le je nutno zajistit spolupra´ci graficke´ karty s pouzˇity´m monitorem. Vybı´‰ "07$",z Kq  ra´me zde ze seznamu † a ?( . Pokud nenajdete v seznamu va´sˇ monitor ani jeho funkcˇnı´ na´hradu, zada´te frekvence, ktere´ va´sˇ monitor snese, a ktere´ nejle´pe najdete v na´vodu k monitoru. Pokud se jedna´ o nezna´my´ monitor, SaX nastavı´ vy´chozı´ horizonta´lnı´ rozsah na 29–61 kHz a vy´chozı´ vertika´lnı´ rozsah na 60–70 Hz. To by nemeˇlo sˇkodit veˇtsˇineˇ monitoru˚. Pokud prˇi startu X serveru zu˚sta´va´ obraz tmavy´, podivneˇ blika´ nebo monitor QR  S T S

OP + MNpOP vysoko pı´ska´, bud’ okamzˇiteˇ opust’te server kombinacı´ kla´ves MN + MN À ¿ OP ¾ anebo rychle sa´hneˇte po vypı´nacˇi monitoru, jinak hrozı´ posˇkozenı´ monitoru. Rozlisˇenı´ a pocˇet barev Po instalaci graficke´ karty se nejprve konfiguruje pocˇa´tecˇnı´ rozlisˇenı´ a pocˇet  ,!*   barev, ktere´ se objevı´ po spusˇteˇnı´ X serveru, a to v menu D : ( (obr. 7.16 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Kt

42





u

,)%



Pocˇa´tecˇnı´ rozlisˇenı´ se vybı´ra´ soucˇasneˇ z menu a E @ ? !n o , Kt ,2%}ƒ*4$ } W/,!*   prˇicˇemzˇ efekt se ilustruje v cˇa´sti okna @ | .7@]( : ( . Ž"%& Z-r Zvolenou kombinaci pro dany´ pocˇet barev potvrdı´me tlacˇ´ıtkem 2 ƒ,"%“,€  ˚ zˇeme tak postupneˇ nakonfigurovat tolik pocˇa´tecˇnı´ch @ . . Mu rozlisˇenı´, kolik ma´me ru˚zny´ch pocˇtu˚ barev. Pozdeˇji za beˇhu prˇi zvolene´m pocˇtu barev se pak mu˚zˇe X server postupneˇ prˇepı´nat na vsˇechna skutecˇna´ rozlisˇenı´, a to vzˇdy stisknutı´m kombinace kla´ves 8 QR  S T S

QR  S T S

" MN OP + MN PO + MN+OP resp. MN OP + MN OP + MN+PO .1 1

8

"

Kla´vesy MN7PO a MN7OP zde fungujı´ pouze z numericke´ kla´vesnice.

203

7. Syste´m X Window

Obra´zek 7.16: SaX: Vy´beˇr pocˇa´tecˇnı´ho rozlisˇenı´ a pocˇtu barev Pokud se domnı´va´te, zˇe by karta spolu s monitorem zvla´dla jesˇteˇ dalsˇ´ı kom„ ! }z binace, nezˇ jsou v nabı´dce, prˇejdeˇte do vedlejsˇ´ıho menu , kde : ) se tato nabı´dka da´ rozsˇ´ırˇit, prˇ´ıpadneˇ i zu´zˇit (viz obr. 7.17).

Obra´zek 7.17: SaX: Vy´beˇr skutecˇny´ch rozlisˇenı´ a pocˇtu˚ barev  E

u

,"%  !n o : Toto menu se deˇlı´ na oblasti:  €%!}³ rozlisˇenı´. G  -!y %  rozlisˇenı´. J4:  o ˆt 42  vy´beˇr barevne´ hloubky (pocˇtu barev). @ ? Kt 2  Sloupec tlacˇ´ıtek vpravo ( @ ? ) uda´va´ pocˇet barev

pro dane´ rozlisˇenı´. X server se totizˇ mu˚zˇe spustit s volitelny´m pocˇtem barev, cˇemuzˇ odpovı´da´ prˇ´ıslusˇna´ barevna´ hloubka (color depth). Prˇi osmibitove´ barevne´ hloubce dosta´va´me naprˇ. 256 soucˇasneˇ zobrazitelny´ch barev. Pocˇet barev je vsˇak prˇi dane´ velikosti videopameˇ ti a schopnostech graficke´ karty shora omezen 204

7.3. Konfigurace starsˇ´ı verze XFree 3.3.x pomocı´ SaX A6ž

A6ä

rozlisˇenı´m, takzˇe prˇi vysoky´ch rozlisˇenı´ch, jako je naprˇ. Á4Á"1 Á4Á bodu˚, jizˇ cˇasto nemu˚zˇeme zˇa´dat barevnou hloubku 32 bitu˚. Pro malou barevnou hloubku 8 bitu˚ (256 barev) je proto k dispozici nejvı´ce ž½ ½ Až Aä mozˇny´ch rozlisˇenı´, od Á1 ¼4Á azˇ po Á4Á1 Á4Á , ktera´ se objevujı´  -y %  v seznamu J4:  o . Prvnı´ hodnota ze seznamu skutecˇny´ch rozlisˇenı´ je to, se ktery´m pak startuje X server prˇi zadane´ barevne´ hloubce. Seznam skutecˇny´ch rozlisˇenı´ konfigurujeme tak, zˇe sem prˇesouva´me polozˇky ze seznamu mozˇny´ch rozlisˇenı´. Provede se to kliknutı´m na prˇ´ıslusˇne´ ‰ mozˇne´ rozlisˇenı´ a pak na tlacˇ´ıtko . Ze seznamu se naopak ubı´ra´ tlacˇ´ıt  kem F . Porˇadı´ v seznamu skutecˇny´ch rozlisˇenı´ se da´ konfigurovat sˇipkami na dolnı´m okraji seznamu. K tomu se oznacˇ´ı pozˇadovane´ rozlisˇenı´ a klikne se na jednu z sˇipek „nahoru“ nebo „dolu˚“. Tı´m si vymeˇnı´ oznacˇena´ hodnota mı´sto s prˇedcha´zejı´cı´ resp. na´sledujı´cı´ hodnotou v seznamu. Po nastavenı´ skutecˇny´ch rozlisˇenı´ pro osmibitovou barevnou hloubku (256 barev) pokracˇujeme stejny´m zpu˚sobem i pro dalsˇ´ı hloubky, ktere´ zapı´na´me odpovı´dajı´cı´mi tlacˇ´ıtky. ‰ 4-!y % u ,"%   o !n o : V tomto menu lze nastavit virtua´lnı´ rozlisˇenı´ pracovnı ´ plochy, tj.œschopnost „videˇt ‰ za4roh“. Znamena ‰ 4-!y %  -!y % L ´ to zvy´sˇit hod o  o noty (= sˇ´ırˇka) resp. (= vy´sˇka) nad skutecˇne´ hodnoty rozlisˇenı´ – naprˇ´ıklad pouzˇ´ıvat virtua´lnı´ pracovnı´ plochu AA6ã4ä ž½ ž 1¼ prˇi skutecˇne´m rozlisˇenı´ monitoru ¼4Á4Á"1 Á4Á . Skutecˇna´ plocha pak tvorˇ´ı pohyblivy´ vy´rˇez ve virtua´lnı´ plosˇe. Veˇtsˇina uzˇivatelu˚ vsˇak tuto mozˇnost odmı´ta´, protozˇe zteˇzˇuje ovla´da´nı´ kurzoru na obrazovce.  l"2 y %!!*5  : Toto menu umozˇnˇuje definovat vlastnı´ rozlisˇenı´. Da´le lze  n Ž42   tzv. „modelines“, tj. volit mezi dveˇma ru˚zny´mi vy´pozadat @! @ cˇetnı´mi metodami. Da´le je trˇeba nastavit vy´chozı´ barevnou hloubku (pocˇet barev), se ktery´mi se va´sˇ X server standardneˇ spustı´, pokud se nezavola´ s urcˇitou zadanou hloubkou.  ,!*   Na to se vKt menu vybere pozˇadovana´  standardnı ´ barevna´ hloubka D : ( 2   ? . Potom pokracˇ ujte tlacˇ´ıtkem D@no , ktery´m zkusˇebneˇ pomocı´ @ spustı´te X server. Test konfigurace Po chvilce se objevı´ dialogove´ oke´nko. Jste-li se zobrazenı´m spokojeni,  %!³ klikneˇte na J . Pote´ se objevı´ pozadı´ a rozdeˇlene´ okno, kde vlevo je uvedeno soucˇasne´ rozlisˇenı´, horizonta´lnı´ a vertika´lnı´ frekvence monitoru a vpravo jsou dveˇ K‰, !*5 „u $",z !6: pole tlacˇ´ıtek a , pomocı´ ktery´ch se optima´lneˇ nastavı´ obraz. ‰, !*6 Tlacˇ´ıtka s sˇipkami v poli slouzˇ´ı k roztahova´nı´ a stlacˇova´nı´ obrazu !6: K„u $),z ve vodorovne´m a svisle´m smeˇru, pomocı´ sˇipek pohybujete obrazem vodorovneˇ a svisle po monitoru. Pro kontrolu spra´vne´ho nastavenı´ byste meˇli videˇt male´ cˇtverecˇky ve vsˇech cˇtyrˇech rozı´ch monitoru bez zkreslenı´. 205

7. Syste´m X Window Nastavenı´ velikosti a polohy obrazu v SaX slouzˇ´ı pouze k jemne´mu prˇizpu˚sobenı´ graficke´ karty mozˇnostem monitoru, nikoli naopak! Nejle´pe je proto, kdyzˇ jsou ovla´dacı´ prvky na monitoru prˇedem nastaveny na strˇed rozsahu a obrazem se pak pomocı´ SaX hy´be co nejme´neˇ (sˇpatneˇ je tedy naprˇ. pomocı´ SaX na doraz doleva a knoflı´kem monitoru na doraz doprava). Po nastavenı´ obrazu jsou dveˇ mozˇnosti, jak zavrˇ´ıt okno: ~



€



: Ukoncˇit konfiguraci X Window a ulozˇit soucˇasna´ nastavenı´. Tı´m se dostanete zpeˇt na prˇ´ıkazovou rˇa´dku.  ,!*",I : Opustit SaX a zapomenout nastavenı´. E T S

Í5Ñ Stisknutı´m kombinace kla´ves MN^OP + MNŒ OP se dostanete na prvnı´ konzoli.

7.3.2 Rekonfigurace SaX se da´ pouzˇ´ıt i pro dodatecˇne´ nastavenı´ vlastnostı´ X serveru. K tomu nejprve prˇecˇte SaX existujı´cı´ konfiguracˇnı´ soubor pro X Window ,+$ œA4A œ4¶ ž "%& Z a pouzˇije jeho nastavenı´, proto tedy nenı´ nutne´ vsˇe ; ; ; ¼ C zada´vat znovu. SaX zobrazı´ nalezena´ nastavenı´ v menu a umozˇnı´ uzˇivateli v nastavova´nı´ da´l pokracˇovat. Typicky´m prˇ´ıpadem je prˇipojenı´ nove´ho monitoru, kdy se da´ znovu vybrat odpovı´dajı´cı´ model z databa´ze a prove´st jemna´ nastavenı´, prˇ´ıpadneˇ prˇidat neˇktere´ z vysˇsˇ´ıch rozlisˇenı´. SaX se take´ da´ pouzˇ´ıt pro prˇepı´na´nı´ vy´chozı´ho rozlisˇenı´ a vy´chozı ´ barevne´  ,!*   : ( , hloubky – po jeho spusˇteˇnı´ pak prˇejdeme rovnou do menu D prˇepneme nastavenı´ a SaX opustı´me. Po rekonfiguraci mu˚zˇe SaX ulozˇit po sve´m neˇktere´ polozˇky v souboru œ¶ ž )%& Z – naprˇ´ıklad nezachova´ pu˚vodnı´ porˇadı´ fontu˚ – cozˇ je ne¼ C prˇ´ıjemne´ zejme´na prˇi instalaci cˇesˇtiny jako vy´chozı´ho jazyka. Pokud jste œ¶ ž )%& Z tedy sami zmeˇnili soubor ¼ C mimo SaX (editorem, jiny´m konfiguracˇnı´m programem cˇi instalacˇnı´m skriptem), je trˇeba si vzˇdy prˇedem udeˇlat jeho kopii, nezˇ na neˇj spustı´te SaX, a potom podle nı´ pokazˇene´ rˇa´dky opravit. 7.3.3 Mozˇne´ potı´zˇe prˇi pra´ci s programem SaX Nejcˇasteˇjsˇ´ı potı´zˇe prˇi konfiguraci X Window programem SaX: <

206

Prˇi startu X serveru zu˚sta´va´ obraz tmavy´, podivneˇ blika´ nebo monitor vysoko pı´ska´: QR  S T S

À ¿ OP¾ , nebo OP + MN^OP + MN^ Bud’okamzˇiteˇ opust’te server kombinacı´ kla´ves MN rychle sa´hneˇte po vypı´nacˇi monitoru, jinak zde hrozı´ posˇkozenı´ monitoru.  "% " ‰ )07$5,z Kq  Vyberte pak v menu G ze seznamu polozˇky † a ?"( . Pokud nenajdete v seznamu va´sˇ monitor ani jeho funkcˇnı´ na´hradu, zada´te frekvence, ktere´ va´sˇ monitor snese, a ktere´ naleznete v na´vodu k monitoru. Pokud se jedna´ o nezna´my´ monitor, SaX nastavı´ vy´chozı´ horizonta´lnı´ rozsah na 29–61 kHz a vy´chozı´ vertika´lnı´ rozsah na 60–70 Hz. To by nemeˇlo sˇkodit veˇtsˇineˇ monitoru˚.

7.4. Optimalizace instalace syste´mu X Window Rychle prˇerusˇit podezrˇely´ provoz monitoru je te´zˇ nutne´, pokud se to stane

²prˇekrocˇenı´m jeho schopnostı´ prˇi nastavova´nı´ velikosti a polohy obrazu. Nove´ digita´lnı´ monitory jizˇ majı´ tyto stavy osˇetrˇeny a samy odmı´tnou pracovat. < Pro zatvrzele´ prˇ´ıpady, kdy X server odmı´ta´ nastartovat, nabı´zı´ jesˇteˇ SaX volby prˇ´ıkazove´ rˇa´dky, naprˇ.: rr*",42,Œ24Z

@

Až

: Prˇi prvnı´m startu SaX se pouzˇije namı´sto cı´love´ho serveru pro danou kartu prozatı´mnı´ server VGA16. Ten je bezproble´ movy´ prakticky na vsˇech karta´ch VGA. Vyvola´ se te´zˇ automaticky v prˇ´ıpadeˇ, kdy graficka´ karta nenı´ rozpozna´ na, nebo jedna´-li se o kartu ISA. -7*5

*

,

/!$

Dokumentaci k programu SaX obsahuje adresa´rˇ ; ; |!@ ; ; $ Z,* * (!@ :@ ; @1 . Stane-li se neˇco neocˇeka´vane´ho prˇi spusˇteˇnı´ programu SaX nebo beˇhem konfigurace, lze to pozdeˇji analyzovat z protokolu˚ 4 Š,42, Y Z 4" Š 4 Y Z ; ; ; @ a; .

7.4 Optimalizace instalace syste´mu X Window V dalsˇ´ım se budeme zaby´vat uzˇivatelsky´mi modifikacemi prima´rnı´ho konfi,"+$ œBAA œ4¶ ž )%& Z ; ; ¼ C guracˇnı´ho souboru ; pro syste´m X Window, obsahujı´cı´m vsˇechny u´daje pro mysˇ, monitor a grafickou kartu. Trˇebazˇe konfigura´ tor SaX2 jizˇ umozˇnˇuje i na´rocˇne´ za´sahy do konfigurace, vyplatı´ se strukturu tohoto konfiguracˇnı´ho souboru pochopit. Š4,$5 "% Tento soubor se deˇlı´ na sekce, uvedene´ klı´cˇovy´m slovem a ukoncˇene´ ’%/4Š4,!$5 "% klı´cˇovy´m slovem . Kazˇda´ sekce odpovı´da´ jedne´ cˇa´sti konfigurace a ma´ tvar: Ú Ä Õ ¤"Ü£ ©Éä`÷©)¨] Ä ©±É Ä éÕ Ä Ö)£6«6£ gé"¨]í Ö)£6«6 £ gé"a ¨ e ÙÙ6Ù Ö)£6«6 £ gé"¨ø© ©5Ø)Ú Ä Õ ¤"Ü£ ©

Rozlisˇujeme zde na´sledujı´cı´ typy sekcı´: ¶

"

,!*

Š4,42,"4¶ Z * v @ % - ,2 ) $ , ( D

Tato sekce popisuje pouzˇite´ cesty pro fonty a tabulku RGB. Zde se zada´vajı´ ru˚zne´ volby pro server. Konfiguruje vstupnı´ zarˇ´ızenı´. Na rozdı´l od verze XFree86 3.3 sem spolecˇneˇ patrˇ´ı mysˇ, kla´vesnice a specia´lnı´ vstupnı´ zarˇ´ızenı´ jako tablet, pa´kovy´ ovladacˇ atd.  2, Du ˚ lezˇite´ polozˇ,ky jsou zde D a jeho volby, da´le „4!$" 2 $",  aD .

Tabulka 7.4: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ...

207

7. Syste´m X Window "% G



/,* G

D

,2

$",

Š!$5,,"%

Š4,42, Y

@?

"-

Popisuje pouzˇity´ monitor: jme´no, na ktere´ odkazuje defiŠ$5,4,"% t %/ / nice , da´le sˇ´ırˇka pa´sma ( @ 9 | ) a obeˇ syn    u Š 7 % $  ‰ ,4 ,&,!* U chronizacˇnı´ frekvence ( a ? E | ). Frekvence se zada´vajı´ v MHz, kHz nebo Hz. Server odmı´tne jake´koli zobrazovacı´ parametry, ktere´ neodpovı´dajı´ specifikaci monitoru. Cı´lem je zabra´nit tomu, aby prˇi experimentech nedostal monitor nebezpecˇneˇ vysokou rˇa´dkovou nebo snı´mkovou frekvenci. Zde se zadajı´ zobrazovacı´ parametry pro jednotliva´ rozlisˇenı´ obrazu. Obvykle je vypocˇte SaX2 na za´kladeˇ zjisˇteˇny´ch a zadany´ch u´daju˚ o graficke´ karteˇ a monitoru a zpravidla nenı´ du˚vodu je meˇnit. Vy´jimkou mu˚zˇe by´t naprˇ´ıklad monitor s pevny´mi frekvencemi. Prˇesne´ vysveˇtlenı´ vy´znamu a vztahu jednotlivy´ch zobrazovacı´ch parametru˚ obsahuje HOWTO, -7*6 * , /$   ,"% ktere´ najdete v souboru ; ; |!@ ; ;)| 9 ; ; œ4¶4,, žr‰ /,44rq %Zv*"r U B q #Zu . ¼ R.8 F F Tato sekce definuje pouzˇitou grafickou kartu, zadanou jme´nem. "%  Tato sekce se ty´ka´ vztahu mezi sekcemi G ,2 $", aD pro nastavenı´ spolecˇna´ obeˇma sekcı´m. * D7 (!@? dovoluje zadat virtua´lnı´ rozlisˇenı´ Podsekce ‰ 4‰ , „"4 /,!* @ ) pro dany´ 9 a pouzˇite´ G pro ( Š!$5,4,)% tento . Tento odstavec definuje rozlozˇenı´ prˇi jednoduche´ nebo vı´cena´sobne´ konfiguraci. Spojuje navza´jem vstupnı´ za% - ,2 $", Š$5,4,"% rˇ´ızenı´ ( D a zobrazovacı´ zarˇ´ızenı´ .

Tabulka 7.4: Sekce v ; "%

,+$



;

œA4A

,2

$),

;

œ4¶

Vsˇimneˇme si podrobneˇ ji sekcı´ G ,D a œ4¶4,4, nı´ch sekcı´ch poda´va´œ4manua ´ lova ´ stra ´ nka pro ¶ ž "%& Z %ƒœ4¶ ž "%& ¼ C nua´lova´ stra´nka pro ¼ C (.+@ œ4¶ ž "%& Z "% V souboru ¼ C lze zadat vı´ce sekcı´ G Š!$5,4,)% mu ˚ zˇe existovat i vı´ce sekcı´ . Ktere´ z nich Š,42, Y "-4 @? , ktera´ po nich na´sleduje.

¼

ž C

5%&

Z

Š!$5,4,"% . Informaci o ostatž % œ4¶4,, ž ƒ ( ¼ .7@ ¼ ) a maZ

).



,2

$),

aD . Podobneˇ se pouzˇijı´, za´lezˇ´ı na sekci

Sekce Screen Š!$5,4,"%

Da´le se veˇnujeme podrobneˇ ji sekci . Jak jizˇ bylo rˇecˇeno, popisuje )%  ,2 $", spolecˇne´ u´daje pro sekce G aD a uda´va´, jake´ rozlisˇenı´ s jakou barevnou hloubkou konfigurovat. Š!$6,4,"% Prˇ´ıklad sekce ukazuje soubor 7.4.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ. ˇRa´dka 6/,"% & , (zde Š!$5,,"%åN Á R ) da´va´ te´to sekci jednoznacˇne´ urcˇenı´ pro Š4,2, Y "- @"? na´sledujı´cı´ sekci . 208

7.4. Optimalizace instalace syste´mu X Window

D

c   6*bŽ c  9*Ž ´ Rf ` S %´  e Ñ:1 c  a c   6*iŽ¬´5
S ` Ž ´  e :Ñ 1 Ž ÑÑ:/',  Þ'1%. ŽTŽ Ñ:0',%. k 9 $ 
Õ K  R ` S Ñ:Ñ /',  Þ'1%. D *$ c  a c   6* c  a c   6*iŽ¬´5
S ` Ž ´  e ,%. Ž :Ñ ,'Þ 0  :Ñ 0',%. Ž k 9 $ 
D *$ c  a c   6* c  a c   6*iŽ¬´5
S ` Ž ´  e 2', Ž 1%.0  . 'Þ 0 Ž k 9 $ 
D *$ c  a c   6* c  a c   6*iŽ¬´5
S ` Ž ´  e Þ Ž :Ñ ,'Þ 0  :Ñ 0',%. Ž k 9 $ 
D *$ c  a c   6* ´ % &6 Ž¬´ % &6 ܦ0%Ý Ž ¨ $ 9 * 6Kf6R Ž c  9 * ܦ0%Ý Ž Ž k  *5K

 ܦ0%Ý Ž k  *5K

 *$ c   6*

Obsah souboru 7.4.1: Sekce ,2

$",

 -'1Þ ŽÃŽ 'Þ 0'0  1'0'0 Ž

Š!$6,4,"%

"%

,+$

v souboru ;

;

œBA4A

Ϧ ;

¼

ž C

)%&

Z



Dalsˇ´ı dveˇ rˇa´dky, D a G , popisujı´ grafickou kartu a monitor, Š!$5,4,)% jednoznacˇneˇ prˇirˇazene´ polozˇce . Nemeˇly by se ztotozˇnˇovat s odkazy ,2 $), "%  na stejnojmenne´ sekce D aG . Tyto sekce rozebereme pozdeˇji. ,&

-







,



@  C  D ( | se nastavı´ barevna´ hloubka, se kterou se spustı´ Pomocı´ D X server, pokud nenı´ explicitneˇ zada´no jinak, naprˇ´ıklad v prˇ´ıkazove´ rˇa´dce. *

( @? . Barevna´ Pro kazˇdou barevnou hloubku je urcˇena jedna podsekce D7 , !  hloubka, ktera´ pro danou podsekci platı´, se zada´va´ pomocı´ D ( | . ,



Mozˇne´ hodnoty pro D ( | jsou 8, 15, 16, 24 a 32. Ne vsˇechny X servery podporujı´ kazˇdou hodnotu, 24 a 32 jsou pro mnoho karet prakticky tote´zˇ, zatı´mco u jiny´ch uda´va´ 24 mo´d „packed-pixel 24 bpp“ a 32 mo´d „padded-pixel 32 bpp“. /,!*

Po zada´nı´ barevne´ hloubky na´sleduje seznam rozlisˇenı´ G "% . X server jej bere zleva doprava a ke kazˇde´mu rozlisˇenı´ hleda´ v sekci G rˇa´dku para/4, %!, ! metru˚ zobrazenı´ G , ktera´ odpovı´da´ mozˇnostem monitoru a graficke´ karty. ,&

-

!r

/,

@  G Prvnı´ nalezene´ platne´ rozlisˇenı´ je tzv. D a X server se s nı´m QR  S T S

OP + MN OP + spustı´. Beˇhem jeho provozu se pak da´ kombinacı´ kla´ves MN ¶MN R 8 OP pohybovat v seznamu doprava, zatı´mco kombinace kla´ves MN QR  S PO + T S

¶R_æ OP se vracı´ v seznamu doleva. Tı´m se da´ za beˇhu X Window meˇnit MN^OP + MN rozlisˇenı´. *

,



A6ž

Poslednı´ rˇa´dka podsekce D7 (v@? s oznacˇenı´m D ( | uda´va´ barevnou hloubku. Ta ma´ te´zˇ spolu s velikostı´ videopameˇ ti vliv na maxima´lnı´ mozˇnou velikost virtua´lnı´ obrazovky. Pokud ma´ graficka´ karta videopameˇ t’ naprˇ. 16 MB, pak dovolı´ prˇi barevne´ hloubce 32 bitu˚ virtua´lnı´ obrazovku o velikosti azˇ 2048x2048 bodu˚. To dnes vyuzˇije ma´lokdo, proto se u modernı´ch karet pouzˇ´ıva´ zbytek videopameˇ ti jako 209

7. Syste´m X Window pomocna´ pameˇt’ pro fonty a graficke´ objekty. Pokud bychom vyuzˇili celou videopameˇ t’bez dostatecˇne´ rezervy, nesˇlo by jizˇ vyuzˇ´ıt akcelerace a dosˇlo by ke zpomalenı´. Sekce D

,2

$),

,"2

$",

œ4¶

ž

"%&

Z

Sekce D popisuje danou grafickou kartu. V souboru ¼ C mu˚zˇe ,2 $", by´t libovolny´ pocˇet sekcı´ D , pokud se lisˇ´ı jejich jme´na, zadana´ pomocı´ 6/,"% & , . Ma´te-li vı´ce graficky´ch karet, sekce jsou ocˇ´ıslova´ny tak, zˇe prvnı´ karta bude ,2 $",ÒN R ,"2 $",ãNAR atd. V souboru 7.4.2 vidı´te prˇ´ıklad sekce D Á , druha´ D ,2 $", pocˇ´ıtacˇe s jednou kartou PCI Matrox Millennium. D c   6*_Ž¬´ %&6Ž Ž k µ T ,'0'1%.%Ö Ž z  `
' ¨ ´$'¶ ` 6 Ž 0 6 ÑÎ 6 0 Ž z´ 6& R Žc á ` Ž ¨ $ 9 * 6Kf6R Ž¬´ %&6 ܦ0%Ý Ž Ž k `  9Ž Õ 9 *$ ' ¶ ` 6 « 6* Ž
; y  
R Ž D *$ c   6*

Obsah souboru 7.4.2: Sekce D

,"2

$",

souboru ;

,v$ ,2

;

œBA4A ;

œ4¶ ¼

ž C

"%&

Z

$5,

Program SaX2 by va´m meˇl nakonfigurovat sekci D podobneˇ jako v tomto t4-7*4  2, D za´visı´ prˇirozeneˇ na vasˇem hardwaru a prˇ´ıkladu. Specificky´ D a t4-7* D prˇedstavuje pozici na sbeˇrnici SaX2 je zjistı´ automaticky. Hodnota PCI resp. AGP, kterou zaujı´ma´ graficka´ karta. Urcˇ´ı ji prˇ´ıkaz lspci. (Nedejte se zma´st tı´m, zˇe X Server zde pouzˇ´ıva´ dekadicke´ hodnoty a program lspci hexadecima´lnı´.)  2," Parametrem D prˇirˇadı´te graficke´ karteˇ ovladacˇ. V prˇ´ıkladu karty MaZ trox Millennium se modul ovladacˇe nazy´va´ . @ . X Server ho bude hledat / 2,+* /- ,„  ¶ ,* v podadresa´rˇi v cesteˇ, definovane´ jako G .  @ | v sekci " -+*5 œBAA ž 0 "/- ,!* / 24,v* Standardneˇ je to adresa´rˇ ; . Jme´no sou; E ;4 ;.  ; /42>#K boru ovladacˇe vznikne prˇipojenı´m à ke jme´nu ovladacˇe – pro ovladacˇ /42># Z Z . . @ se tedy zavede . @ ,2 $", Chova´nı´ X serveru a ovladacˇu˚ lze ovlivnit dalsˇ´ımi volbami. V sekci D * $6-v*" je v nasˇem prˇ´ıkladu uvedena volba 9 , ktera´ zaka´zˇe hardwarovy´ kurzor mysˇi a simuluje ho softwaroveˇ. Popis jednotlivy´ch voleb pro konkre´tnı´ -7*6 œBA4A ž 0 œBAA /$ . %V Vsˇœeobecne ˇ platne´ ovladacˇ najdete v adresa´rˇi ; ; E ;4! ; ; œ4¶ ž "%& Z ¶ ž )%& Z ¼ C volby obsahuje manua´lova´ stra´nka pro ¼ C (.7@ )a œ4¶4,4, ž %Vœ¶4,4, ž ¼ ¼ ). manua´lova´ stra´nka pro (.7@ Sekce G

"%



)%



/,!*

,2

$",

Sekce G aG popisujı´ jeden monitor (podobneˇ jako sekce D ,+$ œA4A œ4¶ ž "%& Z jednu kartu). Soubor ; mu ˚ zˇe proto obsahovat vı´ce ; ; ¼ C Š4,42, Y "- @? monitoru˚ odlisˇeny´ch jme´ny. V sekci se pak urcˇ´ı, ktere´ sekce "% " G jsou platne´. Popis monitoru by meˇl by´t proveden odborneˇ. Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı jsou rˇa´dky popisu zobrazenı´ (angl. modelines), uda´vajı´cı´ horizonta´lnı´ a vertika´lnı´ cˇasova´nı´ pro dane´ rozlisˇenı´. 210

7.4. Optimalizace instalace syste´mu X Window Bez hlubsˇ´ıho pochopenı´, jak spolupracuje monitor s grafickou kartou, se ² nepokous ˇejte rˇa´dky popisu zobrazenı´ (angl. modeline) meˇnit. U starsˇ´ıch monitoru˚ to mu˚zˇe ve´st azˇ k jejich znicˇenı´. Dı´ky pokroku v hardwaru dnes jizˇ odpada´ manua´lnı´ zada´va´nı´ popisu zobrazenı´ (angl. modelines) a vlastnostı´ monitoru. Pokud ma´te modernı´ monitor typu „multisync“, pak meznı´ frekvence monitoru a navrhovana´ optima´lnı´ rozlisˇenı´ urcˇ´ı prˇ´ımo program SaX2 pomocı´ DDC. Pokud se to nepodarˇ´ı, mu˚zˇete jesˇteˇ pouzˇ´ıt mo´d VESA graficke´ karty, fungujı´cı´ na prakticky vsˇech graficky´ch karta´ch. Pokud se vsˇak odhodla´ te vyvı´jet vlastnı´ popis monitoru, podrobnosti najdete -7*6 œBA4A ž 0 œBAA /!$ v adresa´rˇi ; . ; E ;4! ; ; 7.4.1 Pouzˇitı´ fontu˚ True Type K obvykle´ instalaci X serveru patrˇ´ı take´ rozsa´hly´ vy´beˇr fontu˚, ktere´ najdete -7*5 œA4A ž 0 œAA &"%4v* v adresa´rˇi ; . Jsou usporˇa´dane´ podle logicke´ ; E ;! ; ; souvislosti v podadresa´rˇ´ıch, ze ktery´ch najde X server pouze ty, ktere´ <

¶

,!*

,+$

œBA4A

œ4¶

ž

"%&

Z

jsou uvedeny v sekci ) souboru ; jako po; ; ¼ C ¶)%4„  lozˇka @ | , &"%v*³#K/  < obsahujı´ platny´ soubor , < jejich pouzˇitı´ nebylo zaka´za´no za beˇhu X serveru prˇ´ıkazem xset ç fp, < byly prˇipojeny za beˇhu X serveru prˇ´ıkazem xset +fp. q

,7A

Pocˇ´ınaje verzı´ 4.0 podporuje XFree86 nejen vlastnı´ forma´t ?( (forma´t pro & $)& PostScript) pro sˇka´lovatelne´ a ( znakove´ sady, ale i forma´t (angl. true type font). Tato podpora se realizuje pomocı´ zaveditelny´ch modulu˚ X serveru. Nynı´ jizˇ mu˚zˇete pouzˇ´ıt adresa´rˇe, obsahujı´cı´ fonty True Type, a zprˇ´ıstupnit je pro X server. Nenı´ k tomu zapotrˇebı´ prakticky zˇa´dna´ prˇ´ıprava. Vedle dobre´ sˇka´lovatelnosti je velkou vy´hodou fontu˚ True Type, zˇe kromeˇ za´padoevropsky´ch znaku˚ zpravidla jizˇ standardneˇ obsahujı´ dalsˇ´ı ko´dove´ stra´nky pro azbuku, rˇecˇtinu a vy´chodoevroske´ jazyky, se specia´lnı´m softwarem i pro asijske´ jazyky. V dalsˇ´ım popisu se omezı´me na 8-bitove´ znakove´ sady. Pro asijske´ jazyky, jako je japonsˇtina nebo cˇ´ınsˇtina, potrˇebujete specia´lnı´ editory, ktere´ va´m rovneˇzˇ SuSE Linux nabı´zı´. Znakova´ sada s 8 bity na znak obsahuje 255 znaku˚. Jejı´ prvou polovinu tvorˇ´ı znakova´ sada US ASCII a zbyly´ch 127 znaku˚ je poskytova´ no pro na´rodnı´ jazyk. Protozˇe to nestacˇ´ı k pokrytı´ ani vsˇech evropsky´ch jazyku˚, deˇlı´ se jesˇteˇ na´rodnı´ jazyky do skupin, ktery´m norma prˇideˇluje oznacˇenı´ „iso-8859-x“, kde 1 je cˇ´ıslo skupiny od 1 do 15. Vy´znam jednotlivy´ch znaku˚ *"r ã r % *"r ã r popisuje manua´lova´ stra´nka pro ¼¼ > 1 (.+@ ¼¼ > 1 ), hodnotu *)r ã r+A 1 pro zvoleny´ na´rodnı´ jazyk obsahuje manua´lova´ stra´nka pro ¼4¼ > % *"r ã rvA ¼4¼ > (.7@ ). Nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ı znakove´ sady zde uva´dı´me v tab. 7.5 na na´sledujı´cı´ straneˇ. V za´vislosti na pouzˇite´m jazyku musı´ pak uzˇivatel zvolit spra´vne´ ko´dova´nı´. Zejme´na prˇi prˇenosu textu mezi ru˚zny´mi pocˇ´ıtacˇi je trˇeba s textem prˇene´st take´ informaci o pouzˇite´m ko´dova´nı´. 211

7. Syste´m X Window

Znakova´ sada iso-8859-1 iso-8859-2 iso-8859-5 iso-8859-7 iso-8859-15

Podporovane´ jazyky Za´padnı´ Evropa: neˇmcˇina, francouzsˇtina, sˇpaneˇlsˇtina sˇve´dsˇtina, finsˇtina, da´nsˇtina atd. Strˇednı´ a vy´chodnı´ Evropa: cˇesˇtina, slovensˇtina, polsˇtina, rumunsˇtina atd., rovneˇzˇ i neˇmcˇina Rusˇtina – azbuka ˇ ecka´ abeceda R Stejneˇ jako iso-8859-1, pouze se znaky pro turecˇtinu a meˇnovou jednotku euro. Tabulka 7.5: Nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ı znakove´ sady

Vy´hoda tohoto rˇesˇenı´ je zrˇejma´: pro podporu na´rodnı´ho jazyka stacˇ´ı zadat vhodne´ ko´dova´nı´ a vsˇechny rozumneˇ se chovajı´cı´ programy si jizˇ s na´rodnı´mi znaky poradı´, protozˇe jednotneˇ pouzˇ´ıvajı´ 8 bitu˚ na znak. Pokud zvolı´me jine´ ko´dova´nı´, nezˇ se ktery´m byl dokument vytvorˇen, objevı´ se smutneˇ proslula´ „feftina“ nebo dokonce tzv. „rozsypany´ cˇaj“ typicky´ pro exoticka´ ko´dova´nı´. Pokud pouzˇite´ ko´dova´nı´ nesouhlası´ s nasˇ´ım vy´chozı´m nastavenı´m ani ho aplikace pro X Window nerozpozna´ automaticky z informace uvedene´ v za´hlavı´ textu, da´ se jesˇteˇ cˇasto nastavit v menu te´to aplikace, zpravidla jako Ž /2y"% ’%7$"/ %Z polozˇka  o resp. . ˇ ada slibny´ch programu˚ vyvı´jeny´ch pod GPL vsˇak zatı´m ve svy´ch beta ver(R zı´ch ignoruje jina´ ko´dova´nı´ nezˇ Latin1 (Abiword, Amaya) a znaky s cˇesky´mi akcenty odmı´ta´ prˇijmout, tj. nezobrazı´ je ani jako jiny´ znak, protozˇe se vu˚bec nedostanou do textu.) Nevy´hodou prˇepı´nane´ho ko´dova´nı´ je, zˇe nelze soucˇasneˇ kombinovat neˇktere´ jazyky – nelze naprˇ´ıklad uva´deˇt ruske´ citace v azbuce uvnitrˇ cˇeske´ho textu s ha´cˇky a cˇa´rkami (zatı´mco neˇmecke´ prˇehla´sky pouzˇ´ıt lze). Toto dilema bylo mozˇne´ vyrˇesˇit teprve zavedenı´m ko´dova´nı´ znaku˚ Unicode, kde na rozdı´l od ASCII zabı´ra´ znak dva nebo i vı´ce bajtu˚. Tı´m se pocˇet zobrazitelny´ch znaku˚ podstatneˇ rozsˇirˇuje, takzˇe stacˇ´ı i na asijske´ jazyky jako jsou cˇ´ınsˇtina, japonsˇtina a korejsˇtina. Nevy´hodou tohoto rˇesˇenı´ je, zˇe veˇtsˇina existujı´cı´ho softwaru nenı´ na toto ko´dova´nı´ zavedena, takzˇe pro pra´ci s texty v Unicode potrˇebujete specia´lnı´ prohlı´zˇecˇe a editory. Dalsˇ´ı informace o pouz ˇ´ıva´nı´ fontu˚ Unicode pod Linuxem najdete naprˇ´ıklad na 4 = #Ó-4% $"/4,#ˆZ | ( ;;)94949 . Prˇedpokla´ da´ se, zˇe v budoucnosti bude Unicode podporovat sta´le vı´ce programu˚. SuSE Linux poskytuje program yudit pro pra´ci s texty v Unicode, ktery´ se nainstaluje ze se´rie 1@)( . Po tomto u´vodu poda´va´me postup krok za krokem, jak nainstalovat dalsˇ´ı fonty, zde na prˇ´ıkladu fontu˚ True Type. Vyhledejte fonty, ktere´ zamy´sˇlı´te instalovat pro X Window. Prˇipojte strom obsahujı´cı´ tyto fonty podle kap. 18.11 na str. 413 nebo prˇipojte diskovy´ oddı´l pomocı´ ikony na pracovnı´ plosˇe. 212

7.4. Optimalizace instalace syste´mu X Window Na fonty vytvorˇte adresa´rˇ a vstupte do neˇj. V prˇ´ıpadeˇ fontu˚ True Type jizˇ -7*6 œBA4A ž 0 œBAA &)%4+* SuSE Linux tento adresa´rˇ obsahuje, a to ; ; E ;4! ; ; ; 4-!, , ?( , kam prˇ´ıslusˇne´ fonty patrˇ´ı. Zadejte tedy nejprve Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×Å)£6£¤‡ÇÕ Ø±× ªÉ Å)× ”4í6íd)ñ5×6«5Ü¢"× ”4í6í×ê)£ ©5¤)Éפ6Ū Ä ¤6ËÖ Ä 4&

Da´le vytvorˇ´ıte odkazy na soubory

a na adresa´rˇ pro fonty.

¨ Å6¤Ɩ¥Ó× ªÉ Å)× ”4í6í9d)ñ6×6«5Ü ¢"× ”4í6í ×ê5£ ©)¤"Éפ5Ū Ä ¤5ËÖ Ä Ä  Ǭ« ©Ê5Éd×5Õ Ä É ¤5¨6× é×ê5£ ©5¤t ¦×5Û+Ùþ¤6¤ê²Ù $",!*5 &4"% Jako ; @;":!; ".7; zde uvedete skutecˇne´ umı´steˇnı´ fontu˚.

Fonty True Type navı´c potrˇebujı´ specia´lnı´ program ttmkfdir ze se´rie 1@)( &4"%+*³#ˆ/  k vytvorˇenı´ souboru (na rozdı´l od tradicˇnı´ch fontu˚ pro X Window, pro ktere´ to provede prˇ´ıkaz mkfontdir): ¨ Å6¤Ɩ¥Ó× ªÉ Å)× ”4í6í9d)ñ6×6«5Ü ¢"× ”4í6í ×ê5£ ©)¤"Éפ5Ū Ä ¤5ËÖ Ä Ä  Çd¤6¤ ¦)é)êØ"Ü Å‡Ê6£dê5£ ©5¤"É+ÙØ"Ü Å

Pokud jizˇ X server beˇzˇ´ı, mu˚zˇete mu fonty poskytnout dynamicky. Zadejte: Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó× Æ"£R¦ Ä × © Ä è6¢"Ü Ä

Çøõ"É Ä ¤ZžêÖ‡× ªÉ Å)× ”4í6íd)ñ5×6«5Ü¢"× ”4í6í×ê)£ ©5¤)Éפ6Ū Ä ¤6ËÖ Ä

*",

Prˇ´ıkaz 1 prˇistupuje prˇes X protokol k X serveru, musı´ na to tedy mı´t prˇ´ıstupova´ pra´va. To je vsˇak i prˇ´ıpad, kdy uzˇivatel spustil X Server. Vı´ce - % - informacı´ va´m poskytne manua´lova´ stra´nka pro 1@ | (.7@ 1@ | ). œ4¶

ž

"%&

Z

Pro trvale´ nastavenı´ fontu˚ uvedete cestu k nim v souboru ¼ C , na’ ,4%  prˇ´ıklad pomocı´ programu SaX2. Zvolte zde 1( ˚ sob konfigurace o zpu  ,!*6 &)%  prˇidejte prˇ´ıslusˇne´ adresa´rˇe zada´nı´m polozˇky a v menu C @j: ". „‹ / I . @ Na otestova´nı´, zda byly fonty spra´vneˇ nainstalova´ny, pouzˇijete prˇ´ıkaz xlsfonts. Objevı´ se seznam vsˇech nainstalovany´ch fontu˚, ke ktere´mu v nasˇem prˇ´ıkladeˇ jesˇteˇ prˇibudou noveˇ nainstalovane´ fonty True Type. © Ä è6¢Ü Ä

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥× Æ"£¦ Ä × © Ä è6¢Ü Ä

æøõ)«5É ê)£ ©5¤"É

Rovneˇzˇ KDE obsahuje program kfontmanager, ktery´ zobrazı´ fonty spolu s uka´zkovy´m textem. Takto zprˇ´ıstupneˇne´ fonty pak mohou pouzˇ´ıvat vsˇechny aplikace X Window. 7.4.2 Nastavenı´ vstupnı´ch zarˇ´ızenı´ Termı´n „vstupnı´ zarˇ´ızenı´ “ se vztahuje zejme´na na kla´vesnice a mysˇi, zahrnuje vsˇak i joysticky, tablety a dalsˇ´ı zarˇ´ızenı´. Ta z nich, ktera´ nenajdete œ4¶ ž " % & Z v na´sledujı´cı´ch odstavcı´ch, popisuje manua´lova´ stra´nka pro ¼ C %ƒœ4¶ ž "%& Z (.7@ ). ¼ C Mysˇ Mysˇ s kolecˇkem Pokud nastavı´te mysˇ programem SaX2, mu˚zˇete vyuzˇ´ıt jejı´ rozsˇ´ırˇene´ schopnosti, naprˇ´ıklad rolova´nı´. Postupujete prˇitom podle odst. 7.2.1  *  ,! ,  na str. 185, kde v menu G4?+n zajistı´te, zˇe pohyby kolecˇka se :  : . ½ ã prˇedajı´ aplikacı´m jako opakovane´ stisknutı´ tlacˇ´ıtka mysˇi nebo . To vsˇak rozpozna´ ma´loktera´ aplikace. Dalsˇ´ı cestou, pouzˇitelnou ve vsˇech aplikacı´ch, je nainstalovat program imwheel ze se´rie @"( a spousˇteˇt ho na beˇzˇ´ıcı´m X serveru. Trvale se to da´ 213

7. Syste´m X Window #

%

4+$

zajistit u´pravou souboru ="; 17 , kde prˇ´ıkaz pro spusˇteˇnı´ programu & % *5  imwheel umı´stı´te bezprostrˇedneˇ za komenta´rˇovou rˇa´dku @4)? @  , %/ % Z," . | 9 9“.+@ @ Tato mala´ utilita prˇeva´dı´ kliknutı´ fiktivnı´ho tlacˇ´ıtka mysˇi simulujı´cı´ho kolecˇko na konfigurovatelne´ stisknutı´ kla´vesy na kla´vesnici. Vy´chozı´ nastavenı´  g à `Rá  h OP a MN OP cozˇ mu prˇedpokla´ da´ kla´vesy MN à `Rá ˚ zˇete zmeˇnit v konfiguracˇnı´m ,+$ ,4, +$ # ,4, +$ ;!.!94|   souboru ; prˇ´ıpadneˇ v jeho priva´tnı´ kopii ="; .!94| . Tu 4 mu˚zˇete meˇnit, anizˇ byste byli prˇihla´sˇeni jako . Po te´to u´praveˇ budete moci ovla´dat kazˇdy´ program pro X Window kromeˇ kla´vesnicı´ i kolecˇkem mysˇi. Mysˇ pro leva´ky pouzˇijte prˇ´ıkaz:

4

© Ä è6¢Ü Ä

Pro prˇehozenı´ funkce leve´ho a prave´ho tlacˇ´ıtka mysˇi

Ä ¨Å6¤Ɩ¥× Æ"£¦ Ä × © Ä è6¢Ü Ä

æºõ ¦4£Ø¦4¨ Ö]Ê Ä

ÄÖ"£5Ü ©5¤

Ä ÅòÌöZeíÄ

Tento prˇ´ıkaz mu˚zˇete rovneˇzˇ zahrnout do konfiguracˇnı´ho souboru ="; # % +$ . 17 Druha´ mysˇ, tablet Prˇipojit druhou mysˇ nebo tablet nenı´ proble ´ m. V pro’ ,4%  o , kde v menu gramu SaX2 prˇejdete do konfiguracˇnı´ho mo´du 1(   „4‹ /  G4?+n @ prˇida´te symbol pro dalsˇ´ı mysˇ stisknutı´m tlacˇ´ıtka . Druhou  2 / 8 F @ @ mysˇ je trˇeba konfigurovat manua´lneˇ: v"-7menu zvolı ´ te vyhovu*", jı´cı´ ovladacˇ – pro dalsˇ´ı mysˇ to bude . , pro tablety neˇktery´ z ovladacˇu˚ „   „4‹  ,"%  tabletu˚. Podobneˇ postupujete v menu :  ( { o . Nastaa K„4   :  venı´ v menu majı´ ovsˇem smysl pouze ve spojenı´ s ovladacˇem "-7*", ’ ,4%  . Nastavenı´ pro tablety se volı´ v menu 1( . o , zatı´mco v menu K„4   x)%!, se uvede . :  ’ ,"4%   u%}z V menu 1( (viz naprˇ. souo lze zadat dalsˇ´ı volby v polozˇce E -7*5 œBA4A ž 0 œA4A /4!$ ’ ’X# "-v*", bor ; ). Zvla ´ s ˇ tnı ´ pozornost zde ; E ;4! ; ; ;)E J4D4G . Š4,"%/ ,Œ’2,"%+* C zasluhuje volba . Pokud je aktivova´na, lze pouzˇ´ıt paralelneˇ vı´ce vstupnı´ch zarˇ´ızenı´. Pokud aktivova´na nenı´, je nutno prˇepı´nat mezi jednotlivy´mi vstupnı´mi zarˇ´ızenı´mi pomocı´ programu xsetpointer. K zı´ska´nı´ seznamu mozˇny´ch vstupnı´ch zarˇ´ızenı´ zada´te prˇ´ıkaz © Ä è6¢Ü Ä

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥× Æ"£¦ Ä × © Ä è6¢Ü Ä

æºõ"É Ä ¤Ö"£5Ü ©5¤ Ä Å]Ê6«

Kla´vesnice Program xkeycaps ze se´rie 1@"( slouzˇ´ı k prˇ´ıpadne´mu prˇedefinova´ nı´ jednotlivy´ch kla´ves a k testova´nı´ vy´sledny´ch znaku˚ na obrazovce. Otestovane´ zmeˇny #ˆœ / =); / . .7@"( , jehozˇ forma´t vysveˇtluje pak mu˚zˇete natrvalo uplatnit v souboru / % manua´lova´ stra´nka pro 1). .7@"( (.7@ 15. .7@)( ). Da´le pod KDE existuje program kikbd („Mezina´rodnı´ rozlozˇenı´ kla´ves“), Š *5}  ktery´ najdete v menu ? . , jı´mzˇ lze prˇepı´nat mezi jednotlivy´mi typy kla´vesnice. Hodı´ se naprˇ´ıklad prˇi psanı´ za´vorek è a é resp. [ a ], pokud jsou na na´rodnı´ kla´vesnici nedostupne´ . Prˇi pouzˇitı´ na´rodnı´ch kla´vesnic se sta´va´, zˇe aplikace pro X Window reagujı´ pouze na znaky, patrˇ´ıcı´ do nastavene´ho locale, zatı´mco ostatnı´ znaky ignorujı´. Y x4¾ Znamena´ to, zˇe prˇed spusˇteˇnı´m aplikace musı´ by´t promeˇnna´ prostrˇedı´ J 214

7.4. Optimalizace instalace syste´mu X Window nastavena na locale pro dany´ jazyk. Mozˇna´ nastavenı´ obsahuje manua´lova´ !$ , % !$ , stra´nka pro  (.7@ @4  @  ).  7.4.3 3D akcelerace Postupneˇ se objevujı´ graficke´ karty, u ktery´ch lze pod X Windows pouzˇ´ıt trˇ´ırozmeˇrnou (3D) akceleraci. Neˇktere´ ovladacˇe jsou vsˇak zatı´m v beta sta´diu. Noveˇ implementovanou vlastnost DRI – Direct Rendering Infrastructure – je vsˇak zatı´m mozˇno vyuzˇ´ıt pouze s experimenta´ lnı´m ja´drem 2.3. Slouzˇ´ı k prˇ´ıme´mu prˇ´ıstupu X serveru k akceleracˇnı´m funkcı´m karty za podpory ja´dra. Starsˇ´ı verze XFree86 Z 3.3.x nepouzˇ´ıva´ pro 3D modul ja´dra, ale zava´dı´ se #*" zde serverovy´ modul "1 . Ten umozˇnˇuje X serveru pochopit a spra´vneˇ interpretovat prˇ´ıkazy pro 3D. ,+$

œ4¶

ž

"%&

Z

; ; ¼ C Nejprve se proto podı ´vejte do#R*)souboru , zda je tam v sekci /- ,!*  L Y  / L Z G  "1 rˇa´dka @ , prˇ´ıpadneˇ ji tam doplnˇte.

Da´le pokud jste neaktivovali 3D podporu jizˇ beˇhem instalace pomocı ´ YaST2, / nainstalujte jesˇteˇ 3D modul pro vasˇi grafickou kartu ze se´rie 13 pomocı´ programu YaST. #*" (U verze XFree86 4.0 je postup podobny´, vynecha´va´ se pouze oznacˇenı´ , ktere´ si doplnı´ X server.) Prˇ´ıkazy pro 3D pak pouzˇ´ıva´ OpenGL kompatibilnı´ graficka´ knihovna MESA. Podle typu pouzˇite´ graficke´ karty je tato knihovna obsazˇena ve stejne´m balı´ku Z jako modul "1 pro X server a prˇ´ımo pak prˇistupuje k 3D rozsˇ´ırˇenı´m X serveru – nemusı´ se tedy instalovat zvla´sˇt’. Ve vy´sledku to znamena´, zˇe 3D podpora se skla´da´ ze dvou cˇa´stı´: sdı´lene´ knihovny, instalovane´ v syste´mu a pouzˇ´ıvane´ aplikacemi stejneˇ jako ostatnı´ sdı´lene´ knihovny, a modula´rnı´ho rozsˇ´ırˇenı´ X serveru. Nainstalovane´ 3D aplikace mohou pak prˇZ ´ımo vyuzˇ´ıvat akcelerac ˇ nı´ funkce. -4/,  / . , se´rie 13 . Jako prˇ´ıklad Neˇktere´ uka´zkove´ aplikace obsahuje balı´k  mu˚zˇete po u´speˇsˇne´ instalaci 3D zkusit zadat z okna xterm prˇ´ıkaz Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó× Æ"£R¦ Ä × © Ä è6¢"Ü Ä

ÇÌ× ªÉ Å)׫5Ü ¢"× 5« ª5¤6Ø Ä ¦4£6×Ø Ä ¦4£5É×6¨ ¤)«6¨ ©)¤"ÜÉ×5¨¤)«6¨©6¤"Ü6É

215

7. Syste´m X Window

216

Kapitola 8

Spra´vce oken Pokud se va´m podarˇila instalace X Window, ma´te take´ mozˇnost vychutnat si pozˇitek z barevne´ pracovnı´ plochy s okny, menu a mnoha dalsˇ´ımi drobny´mi radostmi, ktere´ ma´ obsahovat „porˇa´dna´ pracovnı´ plocha“. V te´to kapitole o spra´vcı´ch oken se proto budeme zaby´vat na´sledujı´cı´mi te´maty: <

Spra´vce oken – jeho u´koly KDE – pracovnı´ prostrˇedı´ K Desktop Environment < Fvwm2 – klasicky´ spra´vce oken v Linuxu < SuSEwm – Konfigurace vı´ce spra´vcu˚ oken < Praxe – ru˚zna´ nastavenı´ <

I kdyzˇ byste asi radeˇji rovnou prˇesˇli k praxi, meˇli byste by´t vybaveni za´kladnı´mi veˇdomostmi, proto nejdrˇ´ıve trochu teorie.

8.1 Trocha teorie o graficky´ch uzˇivatelsky´ch prostrˇedı´ch 8.1.1 Struktura X Window Na rozdı´l od Windows, ktera´ prˇedstavujı´ monoliticke´ ☞graficke´ uzˇivatelske´ prostrˇedı´ , jsou v Linuxu jednotlive´ funkcˇnı´ vrstvy od sebe velmi cˇisteˇ oddeˇleny. Syste´m pak vycha´zı´ sice o neˇco slozˇiteˇjsˇ´ı, zato ale prˇehledneˇjsˇ´ı a le´pe otevrˇeny´ pro dalsˇ´ı vy´voj a rozsˇirˇova´nı´ jeho mozˇnostı´. Prvnı´ vrstvu nad hardwarem prˇedstavuje pro X Window samotny´ operacˇnı´ syste´m, ktery´ prova´dı´ za´kladnı´ u´koly, naprˇ. spra´vu pameˇti. Nad touto vrstvou se nacha´zı´ ☞X server, jehozˇ funkci odpovı´da´ graficky´ ovladacˇ pouzˇ´ıvany´ v jiny´ch syste´mech. X server tvorˇ´ı transparentnı´ vrstvu prˇ´ımo pod graficky´m uzˇivatelsky´m prostrˇedı´m, cˇ´ımzˇ je mozˇne´ vyuzˇ´ıvat sluzˇby X serveru prostrˇednictvı´m sı´teˇ (vcˇetneˇ Internetu): <

komunikace s grafickou kartou, vykreslova´ nı´ bodu˚, u´secˇek, obde´lnı´ku˚ a textu < prˇenos graficky´ch sluzˇeb prˇes sı´t’nebo v ra´mci loka´lnı´ho pocˇ´ıtacˇe. <

Trˇebazˇe veˇtsˇina uzˇivatelu˚ pouzˇ´ıva´ sluzˇby X serveru pouze loka´lneˇ, mohou vsˇichni snadno vyuzˇ´ıt i sı´t’ove´ mozˇnosti. Ty zajisˇt’ujı´ jednotne´ rozhranı´, neza´visle´ na pouzˇite´m hardwaru. Dı´ky neˇmu je mozˇne´ pouzˇ´ıvat tenty´zˇ program na ru˚zny´ch stanicı´ch, prˇicˇemzˇ zobrazenı´ jeho vy´sledku˚ bude vzˇdy da´vat smysl. 217

8. Spra´vce oken Kvalita grafiky (naprˇ. pocˇet barev) vsˇak bude samozrˇejmeˇ omezena mozˇnostmi pouzˇite´ stanice. Pokud jste prˇipojeni k sı´ti, ma´te naprˇ´ıklad mozˇnost nechat beˇzˇet na pocˇ´ıtacˇi ve firmeˇ aplikaci, jejı´zˇ graficky´ vy´stup budete pozorovat doma na vasˇem PC. Prˇitom neza´lezˇ´ı na tom, zda se jedna´ o jednotlivou aplikaci nebo dokonce o celou pracovnı´ plochu. Stejneˇ tak prˇitom nenı´ rozhodujı´cı´ hardwarova´ architektura vasˇeho doma´cı´ho pocˇ´ıtacˇe ani jeho operacˇnı´ syste´m – stacˇ´ı, zˇe podporuje X server. Jednou z vy´hod X Window tedy je, zˇe vzˇdy nemusı´te sedeˇt prˇ´ımo v mı´stnosti s vy´konny´mi pocˇ´ıtacˇi, abyste smeˇli vyuzˇ´ıt jejich vy´kon, ale mu˚zˇete pohodlneˇ pracovat na prˇ´ıjemneˇjsˇ´ım, me´neˇ hlucˇne´m pocˇ´ıtacˇi prˇipojene´m po sı´ti na vy´konny´ pocˇ´ıtacˇ, na ktere´m beˇzˇ´ı vy´pocˇetnı´ cˇa´st vasˇich u´loh. Protozˇe Linux je take´ vı´ceuzˇivatelsky´m syste´mem, mu˚zˇe samozrˇejmeˇ pomocı´ X termina´lu˚ takto vyuzˇ´ıvat vy´konny´ pocˇ´ıtacˇ i vı´ce uzˇivatelu˚1 . Aby bylo mozˇne´ interaktivneˇ pohybovat okny, meˇnit jejich velikost, prˇekry´vat je, vytva´rˇet, rusˇit atd., pouzˇ´ıvajı´ se spra´vci oken. Dosta´va´me tı´m mozˇnost spousˇteˇt a ovla´dat aplikace velice prˇehledny´m zpu˚sobem. Spra´vce oken je tedy dalsˇ´ı vrstvou mezi X serverem, aplikacemi a uzˇivatelem tak, jak to zobrazuje sche´ma 8.1.

ëì ë ë

ë ë êë

 ÷ó ü÷õ  ø÷ò

îîî í î î îï ðñò ó ô¦õ÷öcø

ù ñ¬ú û÷ü5öcøSý9ô¦ø¬þ ù9ÿ


ºø¬ú ü÷ø¬ú  õ!ú  õ!ú ø Obra´zek 8.1: Vrstvy graficke´ho uzˇivatelske´ho prostrˇedı´ Pod Linuxem je k dispozici vı´ce spra´vcu˚ oken, navı´c jsou zde jesˇteˇ rozdı´ly mezi spra´vci oken a „pracovnı´mi prostrˇedı´mi“ (angl. Desktop Environments). Zatı´mco se „cˇistı´“ spra´vci oken omezujı´ pouze na samotnou spra´vu oken, patrˇ´ı k pracovnı´mu prostrˇedı´ jesˇteˇ balı´k aplikacı´ s jednotny´m vzhledem a ovla´da´nı´m. Soucˇa´stı´ SuSE Linuxu jsou na´sledujı´cı´ spra´vci oken: <

Fvwm – dlouho byl nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ım spra´vcem oken v Linuxu Fvwm95 – Fvwm ve stylu Windows 95 < AfterStep – Look and Feel produktu NeXTSTEP < WindowMaker – tote´zˇ, ale zcela noveˇ implementova´ no <

1 X termina ´ l je maly´ pocˇ´ıtacˇ bez pevne´ho disku, ktery´ se startuje prostrˇednictvı´m sı´teˇ, a na ktere´m beˇzˇ´ı pouze X server.

218

8.1. Trocha teorie o graficky´ch uzˇivatelsky´ch prostrˇedı´ch <

Enlightenment – bohata´ vy´bava Ctwm – strohy´ spra´vce oken

< Olvwm – OpenLook Virtual Window Manager, pro milovnı´ky zvla´sˇtnostı´. <

Dalsˇ´ı spra´vce oken obsahuje instalacˇnı´ se´rie 19". . Podle vzhledu Fvwm bylo napsa´no mnoho dalsˇ´ıch spra´vcu˚ oken, ktere´ se konfigurujı´ podobny´m zpu˚sobem. Jsou mezi nimi kromeˇ Fvwm verze 1, 2.0 a 2.2 jesˇteˇ AfterStep, Bowman, cdesim a Fvwm95. Kromeˇ toho ma´te k dispozici take´ na´sledujı´cı´ pracovnı´ prostrˇedı´: <

KDE – K Desktop Environment (ktery´ se postupneˇ stal standardem pro SuSE Linux) < GNOME – GNU Network Object Model Environment < XFce – nadstavba komercˇnı´ho CDE. Ktere´ho spra´vce oken budete pouzˇ´ıvat, za´lezˇ´ı na osobnı´m vkusu, pozˇadovany´ch funkcı´ch a mozˇnostech pouzˇ´ıvane´ho hardwaru, kde za´lezˇ´ı zejme´na na velikosti pameˇti. Na´rocˇna´ pracovnı´ prostrˇedı´, jako jsou KDE nebo GNOME, by meˇla by´t pouzˇ´ıva´na pouze v prˇ´ıpadeˇ, kdy operacˇnı´ pameˇt’ ma´ kapacitu minima´lneˇ 64 MB. Da´le jsou to kromeˇ vzhledu i konfiguracˇnı´ a vy´vojove´ mozˇnosti, ktere´ odlisˇujı´ jednotlive´ spra´vce oken. Pocˇ´ınaje obra´zkem 8.2 azˇ po obra´zek 8.5 jsou uvedeny prˇ´ıklady dekorace oken z ru˚zny´ch spra´vcu˚ oken. Pro porovna´ nı´ ukazuje jesˇteˇ obra´zek 8.5 okno z „hole´ho“ X serveru, tj. ze serveru pracujı´cı´ho samostatneˇ bez spusˇteˇne´ho spra´vce oken. Vsˇimneˇte si, zˇe kolem okna chybı´ ra´mecˇek. Rovneˇzˇ zde nenı´ mozˇnost zmeˇnit velikost a umı´steˇnı´ okna odjinud, nezˇ z programu, ktery´ okno vytvorˇil – tedy nikoli zvencˇ´ı.

Obra´zek 8.2: Dekorace okna kwm v pracovnı´m prostrˇedı´ KDE

Obra´zek 8.3: Dekorace okna pod spra´vcem Fvwm

Obra´zek 8.4: Dekorace okna pod spra´vcem WindowMaker 219

8. Spra´vce oken

Obra´zek 8.5: Okno bez dekorace – „holy´“ X server bez spra´vce oken Ma´te mozˇnost si take´ nainstalovat vı´ce spra´vcu˚ oken na jednom pocˇ´ıtacˇi a postupneˇ si je vyzkousˇet. Pokud se rozhodnete pouzˇ´ıvat urcˇite´ho spra´vce trvale, vyplatı´ se prˇizpu˚sobit si ho svy´m pozˇadavku˚m a vytvorˇit si tak vlastnı´ pracovnı´ prostrˇedı´. Jako standardnı´ prostrˇedı´ se v SuSE Linuxu instaluje KDE. ´ vodem tedy nasˇe rada: veˇtsˇina informacı´ v te´to kapitole se ty´ka´ KDE a U Fvwm2. Pokud nejste jesˇteˇ rozhodnuti, vyzkousˇejte si je jako prvnı´. 8.1.2 Co vsˇechno umı´ spra´vce oken? Pouze kra´tky´ (a neu´plny´) vy´cˇet toho, jak lze pomocı´ spra´vce oken meˇnit vlastnosti oken na pracovnı´ plosˇe: <

vzhled oken – sˇ´ırˇka, vy´sˇka, barvy a 3D efekty ra´mecˇku˚ – ovla´dacı´ prvky na ra´mecˇku, nadpis okna a pı´smo <

prˇekry´va´nı´ oken – chova´nı´ prˇi prˇekry´va´nı´, naprˇ. AutoRaise (automaticke´ udrzˇova´nı´ okna v poprˇedı´) – upevneˇnı´ okna <

zmeˇna fokusu oken (ktere´ je aktivnı´) – kliknutı´m – kurzorem mysˇi <

rozbalovacı´ menu – vzhled menu (barva, pı´smo) – chova´nı´ menu a podmenu <

pozadı´ obrazovky virtua´lnı´ pracovnı´ plocha (vı´ce ploch/oken) < spra´va ikon < spojenı´ zvuku s uda´lostmi na pracovnı´ plosˇe <

U rˇady spra´vcu˚ oken najdeme pro jejich funkce konfigura´ tor, pracujı´cı´ s menu. Umozˇnˇujı´ to naprˇ. KDE, GNOME, WindowMaker a Enlightenment. Kromeˇ toho je dobre´ veˇdeˇt, zˇe veˇtsˇina spra´vcu˚ oken cˇte konfiguraci z jednoho nebo vı´ce konfiguracˇnı´ch souboru˚. Tam je mozˇne´ editova´nı´m vı´ce cˇi me´neˇ intuitivnı´ch prˇ´ıkazu˚ nastavit tyte´zˇ parametry jako pomocı´ menu. To je du˚lezˇite´ zejme´na pro ty spra´vce, kterˇ´ı konfiguraci pomocı´ menu postra´dajı´, ale cˇasto je to pohodlneˇ jsˇ´ı a prˇehledneˇjsˇ´ı i pro ty, ktere´ ji nabı´zejı´. Mu˚zˇeme zde rˇ´ıci 220

8.1. Trocha teorie o graficky´ch uzˇivatelsky´ch prostrˇedı´ch z vlastnı´ch zkusˇenostı´, zˇe cˇloveˇk si pomeˇrneˇ snadno zvykne na „sve´ho“ spra´vce oken a na zpu˚sob, jak ho konfigurovat, at’ uzˇ je jaky´koli. Kromeˇ toho se konfigurace oblı´bene´ho spra´vce oken prova´dı´ hlavneˇ prˇi instalaci a potom zu˚sta´va´ dlouho zachova´na. 8.1.3 Spousˇteˇnı´ ru˚zny´ch spra´vcu˚ oken Pro aktivaci jednotlivy´ch spra´vcu˚ oken existuje v SuSE Linuxu vı´ce mozˇnostı´ a to neza´visle na tom, jaky´m zpu˚sobem spustı´te syste´m X Window. /

Spousˇteˇnı´ pomocı´ :

.

Pokud spustı´te syste´m X Window pomocı´ KDM, mu˚zˇete jesˇteˇ prˇi prˇihla´sˇenı´ zvolit spra´vce oken – jinak se pouzˇije poslednı´ nastavenı´, ktere´ si KDM ukla´da´ pro kazˇde´ho uzˇivatele zvla´sˇt’. /

Spousˇteˇnı´ pomocı´ 1

.

Pokud budete chtı´t pouzˇ´ıt mı´sto KDM program XDM, je trˇeba prˇidat do #0 * +$ B 6x B x ¾’ souboru ="; promeˇnnou Ç @ | D!F G4J J E (viz nı´zˇe). Spousˇteˇnı´ pomocı´

*5 @

4 1

Pokud jste se nerozhodli spousˇteˇt X server automaticky prˇi startu syste´mu, *5  mu˚zˇete ho spustit z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky prˇ´ıkazem @ 1 , kde jako parametr lze uve´st na´zev pozˇadovane´ho spra´vce oken, naprˇ.:

4

© Ä è6¢Ü Ä

æÌÉ ¤)¨Å¤6õ±ê ë è ¦ðs

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

Zde se spustı´ Fvwm95. Parametr odpovı´da´ na´zvu souboru, spousˇteˇjı´cı´ho pozˇadovane´ho spra´vce oken. Funguje to pro veˇtsˇinu doda´vany´ch spra´vcu˚ oken. Prˇi spousˇteˇnı´ mu˚zˇete take´ zmeˇnit nastavenı´ pocˇtu barev na´sledujı´cı´m prˇ´ıkazem: © Ä è6¢Ü Ä

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æÌÉ ¤)¨Å¤6õ‡¨ê6¤ Ä Å"É ¤ Ä Ö]ÊÊ¬Ê ¢6Ö6֓íñ

ktery´ spustı´ X server v 16ti bitove´ barevne´ hloubce (65536 barev) a jako spra´vce oken bude pouzˇit AfterStep. Vy´chozı´ barevnou hloubku jste nastavili jizˇ prˇi instalaci X Window, viz odst. 1.1.14 na str. 18 a da´le manua´lova´ stra´nka *5 4 % *5 4 pro @ 1 (.7@ @ 1 ). Promeˇnna´ Ç

B

6x

DF

B

G4J

x J

¾’ E

Pokud se rozhodnete trvale pouzˇ´ıvat jednoho spra´vce oken, mu˚zˇete do sou#0 * +$ boru ="; ve sve´m domovske´ m adresa´rˇi uve´st na´sledujı´cı´ rˇa´dku, resp. @ | sta´vajı´cı´ rˇa´dku pozmeˇnit: Ä õÖ"£Å6¤a™†` ™

€ † € ¡ d)òê

ë è ¦ðs

Tı´m nastavı´te Fvwm95 jako vy´chozı´ho spra´vce oken. Take´ zde je trˇeba uve´st na´zev spustitelne´ho souboru, startujı´cı´ho spra´vce oken. Nezapomenˇte rovneˇzˇ prˇipojit cestu k tomuto souboru, pokud nenı´ jeho adresa´rˇ obsazˇen v promeˇnne´ „ q U Ç J . ,+$ & , Tuto zmeˇnu v souboru ; mu˚zˇete take´ prove´st globa´lneˇ (naprˇ. ;)( " pomocı´ programu YaST), pokud budete chtı´t pouzˇ´ıt nastavenı´ spra´vce oken spolecˇneˇ pro vsˇechny uzˇivatele. Podrobny´ postup naleznete v odst. 2.6.5 na 221

8. Spra´vce oken ,+$

&

str. 89. Standardnı´ nastavenı´ v ; ;)( " # 0 * +$ sa´m zmeˇnit ve vlastnı´m souboru ="; . @ |

,

si pak mu˚zˇe kazˇdy´ uzˇivatel

Zmeˇna spra´vce oken za beˇhu Pokud pouzˇ´ıva´te SuSEwm, je u neˇktery´ch spra´vcu˚ oken (zvla´sˇteˇ u rodiny Fvwm) mozˇne´ za beˇhu zmeˇnit spra´vce bez ztra´ty oken a beˇzˇ´ıcı´ch procesu˚. U jiny´ch spra´vcu˚ oken, jako jsou Ctwm, kwm ( KDE) nebo CDE nenı´ tato funkce implementova´ na. Abyste i tehdy meˇli mozˇnost zmeˇnit spra´vce oken, existuje na to program SuSE DyDe (angl. SuSE dynamic desktop). Pokud ho budete chtı´t pouzˇ´ıvat, musı´te jako spra´vce oken urcˇit suse, resp. ho vybrat v KDM.

8.2 Spra´vce oken Fvwm2 Obecneˇ V na´sledujı´cı´m popı´sˇeme funkce spra´vce oken Fvwm2. Jeho prˇedchu˚dce Fvwm byl jednı´m z teˇch, ktere´ znamenaly zlom v pouzˇ´ıva´nı´ spra´vcu˚ oken v Linuxu a zanechal i dalsˇ´ı na´sledovnı´ky – v neposlednı´ rˇadeˇ naprˇ. scwm. V SuSE Linuxu obsahuje Fvwm2 balı´k ¶42 A balı´k 9). , se´rie 19". .

¶42

9".

, se´rie 19). , starsˇ´ı Fvwm potom

Kromeˇ beˇzˇny´ch funkcı´ pro spra´vu oken a „ovla´dacı´ch tlacˇ´ıtek“ nabı´zı´ menu na pozadı´ a modula´rnı´ aplikace, ktere´ mohou by´t nahra´va´ny za beˇhu. Dı´ky tomu ma´te k dispozici neˇktere´ zajı´mave´ funkce jako je naprˇ. lisˇta tlacˇ´ıtek. Vı´ce informacı´ o funkci, spousˇteˇnı´ a konfiguraci Fvwm2 a jeho modulu˚ nalez&2 ä %‚&2 ä 9". 9". ), nete na manua´lovy´ch stra´¶ nka ´ ch-(manua ´ lova ´ stra´nka-/ pro (.7@ 2 /  %ƒ¶ 2 manua´lova´ stra´nka pro 9 .vJ (.7@ 9 .vJ ), manua´lova´ stra´nka ¶42 t4-4)%7* %ƒ¶42 t4-4"%7* 9". pro (.7@ 9). ) atd.). V adresa´rˇi s dokumentacı´ -7*5 * , /!$ $ Z,!* &2 ; ; |!@ ; ;)(@ :4@ ; 9". mu ˚ zˇete nale´zt vzorove´ konfigurace, doda´vane´ spolu s balı´ky. Konfiguracˇnı´ soubory Fvwm2 Fvwm2 se konfiguruje pomocı´ dvou souboru˚: <

Globa´lnı´ konfiguracˇnı´ soubor, ktery´ by nemeˇl chybeˇt. Nacha´zı´ se v adresa´rˇi -7*5 œA4A ž 0 œBA4A &2 ä #ˆ&2 ä"+$ a nazy´va´ se . ; ; E ;! ; ; 9". 9". < Uz ˇ ivatelsky ´ konfigurac ˇnı ´ soubor, ktery ´ chybe ˇ t smı ´ . Nazy ´va´ se take´ ="; #ˆ&2 ä"+$ 9". a nacha´zı´ se v domovske´ m adresa´rˇi sta´vajı´cı´ho uzˇivatele. -7*5

Fvwm2 nacˇte konfiguracˇnı´ soubor prˇi startu. Spra´vce oken se spustı´ z ; ; œA4A ž 0 œA4A %  % 4!$ # % 4+$ , resp. z =); 17 . Take´ by meˇla by´t E ;! ; ;"17 ;"1+ B 6x B x ¾’ nastavena promeˇnna´ prostrˇedı´ Ç D!F G4J J E s na´zvem a cestou ke spus-7*5 œBA4A ž 0 % &2 ä titelne´mu souboru sta´vajı´cı´ho spra´vce oken, naprˇ. ; ; E ; ; 95. , viz take´ na prˇedchozı´ straneˇ. Nejdrˇ´ıve bude pouzˇit uzˇivatelsky´ konfiguracˇnı´ soubor, pokud existuje. Pokud tomu tak nenı´, bude pouzˇit syste´movy´ konfiguracˇnı´ soubor. 222

8.3. Nastavenı´ Fvwm2 Jednotlive´ moduly programu Fvwm2 nacˇtou prˇi spusˇteˇnı´ tyte´zˇ konfiguracˇnı´ soubory, trˇebazˇe pouzˇijı´ pouze ty cˇa´sti konfiguracˇnı´ho souboru, ktere´ se dane´ho modulu prˇ´ımo ty´kajı´. Doporucˇujeme kazˇde´mu uzˇivateli, aby si vytvorˇil vlastnı´ konfiguracˇnı´ soubor, ktery´ si mu˚zˇe upravit dle svy´ch potrˇeb. Po zmeˇneˇ konfiguracˇnı´ho souboru je trˇeba znovu spustit spra´vce oken tak, aby se zmeˇny projevily.

8.3 Nastavenı´ Fvwm2 Obecneˇ Nynı´ se dosta´va´me k samotne´mu konfiguracˇnı´mu souboru pro Fvwm2, ktery´ je trˇeba nejdrˇ´ıve vytvorˇit. K tomu mu˚zˇete pouzˇ´ıt konfigracˇnı´ sou#ˆ&2 ä"+$ -7*5 * , /!$ $ Z4,!* &2 * *6, # bor ="; z adresa´rˇe ; 9". ; |!@ ; ;)(@ :@ ; 9".+; ? . &2 ä+$ . 9". #K&2 ä+$ 9". Nahrajte svy´m oblı´beny´m editorem soubor ="; . Nynı´ si projdeme neˇktere´ konfiguracˇnı´ mozˇnosti. Co se deˇje prˇi startu Fvwm2 Procha´zejte souborem azˇ ke komenta´rˇi na obr. 8.3.1. Ç6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç6Ç5Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5Ç Ç

Ç Ç

Ü ©"Ü ¤"ܨ6«6Ü ÷)¨¤"Ü£ ©‡êª6©Õ ¤)Ü£ ©±Æ Ä ¨ Ø Õ£¦6¦4£ ©±¤5£¬¨6«6«øè ¦É Ç

Ç Ç

Ç

Ç Ç6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç6Ç5Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5Ç

Obsah souboru 8.3.1:

%

4¶-4%7$6

"%

#K&2

v souboru =";

9".

ä+$

Zde naleznete vsˇechny programy, ktere´ jsou spousˇteˇny prˇi startu Fvwm2. Zde se zava´dı´ modul FvwmBanner (logo), je spusˇteˇno neˇkolik aplikacı´ xterm a program xpmroot. Tento program slouzˇ´ı pro prˇenos obrazu na pozadı´ (tj. v „Root Window“). Mu˚zˇete zde pouzˇ´ıt vsˇechny programy, ktere´ jsou schopny beˇzˇet na pozadı´ (naprˇ. xsetroot, xearth, xv, atd.). Zde je jesˇteˇ prˇ´ıklad s programem xv:

8

Ž¨Ž

D   ¢'& "

5K

"



"  ; *¬

` 

"  ` R     +

5


+

a S9$ Ñ:2  '* á

Obra´zky na pozadı´ byste meˇli spustit jesˇteˇ jednou prˇi aktivita´ch, ktere´ jsou spousˇteˇny prˇi nove´m startu Fvwm2, tj. meˇli byste prˇipojit funkci ,*5 4¶-4%7$5 "% E @ . Tu naleznete v souboru 8.3.2 na na´sledujı´cı´ straneˇ. % 4¶-4%7$6 "% ,!*5 44¶-%7$5 )% Cˇasto vypadajı´ aE @ velice podobneˇ , protozˇe ,!*6 44¶-4%7$5 "% obojı´ souvisı´ se startem spra´vce oken. V E @ nenı´ veˇtsˇinou kladen du˚raz na spousˇteˇnı´ banneru spra´vce oken. % 4¶-4%7$6 "% ,!*5 4¶-4%7$6 "% @ aE existuje jesˇteˇ doplnˇkova´ Kromeˇ funkcı´ ’ 4¶-4%+$5 "% 1+ . Jak jizˇ na´zev napovı´da´, jedna´ se o „u´klidovou“ funkci, jejı´zˇ programy budou spusˇteˇny prˇed restartem, resp. opusˇteˇnı´m spra´vce oken. Tı´mto zpu˚sobem mu˚zˇete naprˇ. smazat pozadı´ obrazovky prˇedtı´m, nezˇ po restartu spra´vce oken bude spusˇteˇno nove´ pozadı´. 223

8. Spra´vce oken Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Ç

Ç Ç

Å Ä É ¤)¨Å¤±êª6©Õ ¤)Ü£ © Õ£R¦6¦4£ ©¤5£Ì¨6«6«ºè ¦É Ç

Ç Ç

Ç

Ç Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ

Obsah souboru 8.3.2: E

,*5 @

4¶-4%7$5

"%

v souboru =";

#K&2

9".

ä+$

Barvy a fonty Nastavenı´ barev a fontu˚ naleznete v odst. 8.3.3. Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Ç

Ç Ç

Õ£6«6£Å"ɬ¨ ©5جê)£ ©6¤"É

Ç

Ç

Ç Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ

Obsah souboru 8.3.3: Nastavenı´ barev a znakove´ sady v souboru =);

#K&2

9).

ä+$

Zde mu˚zˇete vybı´rat zcela dle libosti. Zvolte si barvy, ktere´ va´m nejvı´ce vyhovujı´. Mu˚zˇete pouzˇ´ıt vsˇechny nainstalovane´ barvy. Kolik to bude barev, za´lezˇ´ı napr ˇ. na vasˇ´ı graficke´ karteˇ. Stiskne ˇ te$",z prave ´ tlacˇ´ıtko mysˇi a zvolte Š *6,  %&  . . Zde potom menu .7@ menu ? . Takrˇka na konci naleznete Kt 42  ? . Vyberte ji a zobrazı´ se okno s paletou vsˇech dostupny´ch polozˇku @ -7*5 ; barev. Nynı ´ si mu˚zˇete vybrat. Na´zvy barev se nacha´zejı´ v souboru ; œA4A ž 0 œA4A 4Z0>#ˆ  E ;! ; ; 1 . O neˇkolik rˇa´dku˚ nı´zˇe objevı´te rˇa´dky na´sledujı´cı´ho tvaru:

Ö !*$  ; Í *

" 
 " f6 %$ "a S9$ " " * :

` S

" Þ "Ñ:2 " Þ "'-'/"%-/"  " Þ'0"


R Þ Þ'/Î "Ñ

Toto je systematicke´ oznacˇenı´ typu pı´sma (angl. font) syste´mu X Window. Kazˇdy´ font je oznacˇen tı´mto zpu˚sobem. Vysveˇtlovat na tomto mı´steˇ jednotlive´ cˇa´sti tohoto oznacˇenı´ by bylo zacha´zenı´ do prˇ´ılisˇny´ch podrobnostı´. Aby bylo mozˇne´ zachovat urcˇitou prˇehlednost, existuje cela´ rˇada aliasu˚ (na´hradnı´ch jmen) pro tyto fonty. Jednotliva´ pı´sma se nacha´zejı´ v beˇzˇne´m prˇ´ıpadeˇ v &4 adresa ´ rˇi -7*5 œA4A ž 0 œAA &)%v* "%+*³# ; ; E ;! ; ; . V podadresa´rˇ´ıch pak existuje soubor * @4!)@ . Obsahuje potrˇebne´ aliasy pro jednotlive´ fonty:

&

` 6 `a SR

/-

" Þ " e  S9& R 6 `"a S9$ " " * : ` S " Þ " Þ "Ñ,'0" Þ " Þ " Þ " Þ " 
R ÞÞ'/Î "Ñ " 
 " f6 %$ " 6%$6ˆ " " *  : ` S " "%-"%-0"%-/"%-'/ "  %" /0" 
R ÞÞ/Î"Ñ

Ikony Jak ukazuje vy´pis 8.3.4 na na´sledujı´cı´ straneˇ, mu˚zˇete zde prˇirˇadit existujı´cı´ aplikaci ikonu. Musı´te pouze da´vat pozor, aby se pozˇadovana´ ikona nacha´$)"%„  #K&2 ä+$ zela take´ v . @ | , ktera´ je nastavena na zacˇa´tku souboru =); 9). V za´sadeˇ je mozˇne ´ pouz ˇ ´ ı t kaz ˇ dou ikonu, ktera ´ se nacha ´ zı ´ v dane ´ ceste ˇ , ktera ´ „ „  je oznacˇena jako 1).7@"( @ | . Pro vsˇechny ikony, ktere´ se nenacha´zejı´ v te´to cesteˇ, je trˇeba uve´st kompletnı´ cestu k pozˇadovane´ ikoneˇ. 224

8.3. Nastavenı´ Fvwm2

ˆ ˆ ˆ

 e R 
c ' SR c '

 SR c '

 SR

¨ R* _ R :!* ` S4ºR ¶  _ K

SRKª c 6  #
 àà 
K 6*

Ž! R :@Ž Ž!  
6&  ; Ž Ž!  
6&  ; Ž

Obsah souboru 8.3.4: Ikony pro urcˇita´ okna ˇ ekneˇme, zˇe chcete, aby ghostview pouzˇ´ıval obra´zek ducha jako ikonu. PoR Z !*50-7*5,v*³# dı´vejte se na odpovı´dajı´cı´ cestu a nalezneˇte ikonu s na´zvem | 1(). . Prˇipojte na´sledujı´cı´ rˇa´dek k odstavci:

Ä9Æ"£5É ¤

Ú ¤6Ë)« Ä

ë Ü Ä è
Ä

6Õ£ ©aÆ"£5É ¤¢6ªÉ ¤

Ä Å"É+ÙþõÖ ¦

To je vsˇe. Podobneˇ mu˚zˇete prˇirˇadit ikony pro takrˇka vsˇechny aplikace. Veˇtsˇina aplikacı´ jizˇ ma´ vytvorˇenou standardnı´ ikonu. Musı´te v kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ uve´st q, spra´vny´na ´ zev aplikace (prˇesneˇji na´zev okna aplikace, protozˇe naprˇ. 1 . , . nebude mı´t zˇa´dny´ vy´sledek). mı´sto 1 Kurzor Take´ tvar a barvu kurzoru je mozˇne´ zmeˇnit. K tomuto u´cˇelu slouzˇ´ı program xsetroot, nastavujı´cı´ vlastnosti vy´chozı´ho okna. Spousˇtı´ se prˇ´ıkazem: © Ä è6¢Ü Ä

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æºõ"É Ä ¤Å)£6£¤‡Ê5Õª5Å"É£ÅÆ8¢Ü ¤ ¦¨ Ö5ê"Ü« Ä 0



&

,

Zde je trˇeba nahradit ù .7@)( " ú libovolnou bitmapou. Standardneˇ jsou -7*5 œA4A ž %7$ -4/, œBAA 0  * bitmapy ulozˇeny v ; ; E ;  ; ; .7@)( . Vyberte si neˇkterou z nich nebo si vytvorˇte vlastnı´, naprˇ. programem bitmap. Fokus Zvla´sˇt’ oblı´benou funkcı´ spra´vcu˚ oken Fvwm2 je mozˇnost zmeˇnit chova´nı´ spra´vce prˇi prˇechodu do jine´ho aktivnı´ho okna. Kromeˇ zmeˇn prova´deˇny´ch za beˇhu mu˚zˇete nastavit funkce fokus a raising trvale v konfiguracˇnı´m souboru. Funkcı´ fokus oznacˇujeme vlastnosti spra´vce oken, ktere´ se ty´kajı´ pouzˇ´ıva´nı´ aktua´lnı´ho okna a kliknutı´ mysˇi na urcˇite´ okno. Existujı´ zde trˇi mozˇnosti: <

Je trˇeba na okno kliknout mysˇ´ı tak, aby v neˇm reagovala naprˇ. kla´vesnice – Fokus kliknutı´m, (angl. Click to focus). Naleznete ho standardneˇ naprˇ. ve Windows nebo OS/2. < Prˇesunete sˇipku oznacˇujı´cı´ pozici mysˇi na obrazovce na urcˇite´ okno a to bude automaticky aktivnı´. Toto chova´nı´ se nazy´va´ Fokus sleduje mysˇ, Focus follows mouse. Pokud sˇipkou opustı´te okno, prˇestane by´t okno aktivnı´, a to i v prˇ´ıpadeˇ, kdy neprˇesunete sˇipku do jine´ho okna a necha´te ji umı´steˇnou na pozadı´. < Pokrocˇilou variantu prˇedstavuje u Fvwm2 a Fvwm95 tzv. Necˇisty´ fokus (angl. Sloppy Focus). Zde se fokus chova´ jako prˇi Fokus sleduje mysˇ, pouze s tı´m rozdı´lem, zˇe zu˚sta´va´ v aktivnı´m okneˇ azˇ do chvı´le, kdy prˇesunete sˇipku mysˇi na jine´ okno. 225

8. Spra´vce oken U spra´vce oken Fvwm2 mu˚zˇete chova´nı´ fokusu nastavit jednotliveˇ pro kazˇde´ okno, a to (podobneˇ jako vsˇechna ostatnı´ nastavenı´) na´sledujı´cı´m zpu˚sobem:

ÄÛÄÃ5«5ÜÕé)£ š5£5Õ ªÉ

Ú ¤6Ë)« Ä

$

q"¶!$6-7*

ktery´ nastavı´ C : pro vsˇechna okna. Tote´zˇ lze prove´st pro Š  ¶!$6-7* ¶!$6-7*6¶  * "+ - *), a , prˇicˇemzˇ poslednı´ volba prˇedstavuje  (4(? 4 9 G implicitnı´ volbu pro Fvwm2. 8.3.1 Autoraise Obvykle si okno zachova´va´ sve´ porˇadı´, jak hluboko je prˇekryto ostatnı´mi okny, dokud ho kliknutı´m nevyvola´ te na poprˇedı´. Neˇkterˇ´ı uzˇivatele´ jsou vsˇak zvyklı´, zˇe okno bude v poprˇedı´ v okamzˇiku, kdy na neˇj prˇesunete sˇipku mysˇi. Toto chova´nı´ nazy´va´me AutoRaising. AutoRaising ma´ ovsˇem smysl pouze ve ¶!$6-7*5¶  * "-v*", Š  ¶!$6-7* 4 9 G spojitosti s nebo  (4(? . Prˇi spojenı´ s funkcı´ $ q¶!$6-+* C! : (ktere´ je pouzˇito jako implicitnı´ nastavenı´ pro Fvwm95) nema´ zˇa´dny´ efekt. Abyste mohli pouzˇ´ıt AutoRaising, mu˚zˇete ho bud’ zapnout z menu Fvwm2, anebo pro trvale´ nastavenı ´ prˇidat v konfigurac ˇnı´m souboru Fvwm2 ( =); #ˆ&2 ä"+$ % 4¶-4%7$6 "% ,!*5 44¶-4%+$5 "% 9". @ ) do sekcı´ aE :

šª6©Õ ¤"Ü£ ©’ ©Ü ¤šª6©Õ ¤)Ü£ © ž Ä'Ä )£Øª"« Ä š šª6©Õ ¤"Ü£ ©Zd ž Ä'Ä

ë è ¦

€

ª5¤)£Zeì6ì

Ä É ¤5¨Å6¤šª©Õ ¤"Ü£ © )£Øª"« Ä š ë è ¦

€

ª5¤)£Zeì6ì

ä

Hodnota Á4Á prˇedstavuje zpozˇdeˇnı´ v milisekunda´ch, nezˇ se okno prˇesune do poprˇedı´. Toto zpozˇdeˇnı´ ma´ svu˚j vy´znam, protozˇe jinak se kazˇde´ okno, ktere´ho se „dotknete“ kurzorem mysˇi, objevı´ ihned na poprˇedı´ a okna va´m budou =r!s prˇeskakovat

8.4 Nastavenı´ graficke´ho prostrˇedı´ V za´sadeˇ existujı´ dveˇ za´kladnı´ mı´sta, na ktery´ch mu˚zˇete prova´deˇt u´pravy pracovnı´ plochy, a to: < <

v prˇednastavenı´ pro jednotlive´ aplikace syste´mu X Window v konfiguracˇnı´m souboru nebo souborech (podrobneˇji viz na str. 222).

Prˇednastavenı´ pro aplikace v X Window Obecna´ nastavenı´ Takrˇka kazˇda´ aplikace vytvorˇena´ pro X Window je urcˇity´m zpu˚sobem prˇednastavena. Jejı´ konfigurace se nacha´zı´ v souboru, ktery´ patrˇ´ı k softwarove´mu -7*5 œBA4A ž 0 œBAA ; E ;4! ; ; balı´ku. Prˇi instalaci je veˇtsˇinou zapsa´n do adresa´rˇe ; r!/4,& - +* œ +$ , @)(4( @  . Zde se nacha´zejı´ soubory jako je naprˇ. @ | . Jak jizˇ na´zev napovı´da´, jedna´ se o u´strˇednı´ konfiguracˇnı´ soubor programu xarchie. ,!** Prohle´dneˇte si tento soubor naprˇ. prˇ´ıkazem  . Naleznete zde rˇa´dky na´sledujı´cı´ho typu:

”5¨Å"Õ ÆÜ

226

Ä ÙˆÕ£6«£Å"Û ¢"¨6Õé6Å)£ ª6©5ØB¥

Ö)£ è5Ø Ä Åd¢"« ª Ä

8.4. Nastavenı´ graficke´ho prostrˇedı´ Nenechejte se teˇmito „tajemny´mi“ rˇa´dky odradit, nenı´ trˇeba vsˇem ihned rozumeˇt. Kazˇdy´ program v X Window pouzˇ´ıva´ ru˚zne´ widgety. Pod tı´mto termı´nem by bylo asi nejlepsˇ´ı prˇedstavit si „kostku stavebnice“ opatrˇenou na´vodem, jak s nı´ zacha´zet. Prˇitom existuje hlavnı´ stavebnı´ dı´l, ktery´ je hlavnı´m oknem aplikace a je zobrazen jako u´plneˇ prvnı´. Vsˇechny ostatnı´ widgety jsou na´slednı´ky hlavnı´ho okna aplikace. Tzn. zˇe kazˇdy´ widget ma´ prˇesneˇ jednoho prˇedchu˚dce a jeden nebo vı´ce na´sledujı´cı´ch widgetu˚. Kazˇdy´ z teˇchto jednotlivy´ch widgetu˚ mu˚zˇe by´t oznacˇen jedinecˇny´m na´zvem. Aby nebyla cela´ veˇc tak jednoducha´ , je trˇeba poznamenat, zˇe by nemeˇla by´t zameˇnˇova´na okna s widgety. Rolovacı´ menu (angl. scrollbar) je naprˇ. plnohodnotny´m oknem (bez jake´koliv dekorace), prˇicˇemzˇ widget se mu˚zˇe skla´dat naprˇ. z rozbalovacı´ho menu, textove´ho pole a dalsˇ´ıch soucˇa´stı´. Protozˇe jsou widgety usporˇa´da´ny podle vy´sˇe uvedeny´ch pravidel, mu˚zˇeme take´ hovorˇit o tzv. widgetove´m stromu. Kazˇde´ okno v aplikaci ma´ v tomto stromu prˇirˇazen jednoznacˇny´ na´zev. To umozˇnˇuje prˇ´ıstup ke kazˇde´mu jednotlive´mu oknu aplikace. V nasˇem prˇ´ıpadeˇ to znamena´: œ

<

+$

,

Prvnı´ slovo k tecˇce (tedy slovo @ |7 ) je na´zev hlavnı´ho widgetu aplikace xarchie (pouzˇitı´ jmen s velky´m prvnı´m pı´smenem se zde stalo urcˇity´m pravidlem). $" I < Po tecˇce na´sleduje slovo , znamenajı´cı´ barvu.  < Pote´ na´sleduje tecˇka nebo hveˇzdicˇka: – Tecˇka znamena´, zˇe mezi teˇmito dveˇma okny se v hierarchii nenacha´zı´ zˇa´dne´ dalsˇ´ı okno. – Hveˇzdicˇka znamena´, zˇe mezi teˇmito dveˇma okny se mu˚zˇe nacha´zet vı´ce dalsˇ´ıch oken. <

Hodnota „background“ na´m konecˇneˇ rˇ´ıka´, ktera´ barva se ma´ nastavit. Zde je mozˇne´ uve´st definovanou barvu. Seznam vsˇech platny´ch barev X -7*5 œBA4A ž 0 œBAA Z0X#ˆ  ; E ;4! ; ; 1 . Window se nacha´zı´ v souboru ;

Uzˇivatelska´ nastavenı´ Samozrˇejmeˇ ma´ kazˇdy´ uzˇivatel mozˇnost prova´deˇt vlastnı´ nastavenı´. Za tı´mto #ˆœ4,*""-+$),!* . u´cˇelem je vytvorˇen v domovske´ m adresa´rˇi uzˇivatele soubor =); #" Znak prˇed na´zvem znamena´, zˇe se jedna´ o skryty´ soubor (o tomto typu souboru˚ zı´ska´te blizˇsˇ´ı informace v odst. 18.7.4 na str. 404). V tomto souboru jsou uzˇivatelska´ nastavenı´. Zde mu˚zˇete naprˇ´ıklad zadat, zˇe vsˇechna okna majı´ mı´t zˇlute´ pozadı´ kromeˇ hlavnı´ho okna, ktere´ by meˇlo by´t cˇervene´. Pro vy´sˇe uvedeny´ prˇ´ıklad to znamena´, zˇe v uzˇivatelske´m konfiguracˇ#ˆœ4,!*""-v$",!* nı´m souboru ="; je mozˇne´ prˇedefinovat standardnı´ nastavenı´ r/,& - +* #ˆœ4,!*""-v$",!* z @"(4( @  . Vlozˇ´ıte-li tedy do ="; rˇa´dku:

”5¨Å"Õ ÆÜ

Ä ÙˆÕ£6«£Å"Û ¢"¨6Õé6Å)£ ª6©5ØB¥X5£6«Ø

bude pouze u va´s aplikace xarchie spousˇteˇna se zlaty´m pozadı´m. Samozrˇejmeˇ nema´te mozˇnost meˇnit pouze barvy, ale takrˇka kompletnı´ vzhled oken. Velice uzˇitecˇny´m programem je v te´to spojitosti editor zdroju˚ editres 227

8. Spra´vce oken (angl. edit resources). Prostrˇednictvı´m tohoto programu mu˚zˇete nechat zobrazit zdroje urcˇite´ aplikace a upravovat je. Jesˇteˇ dalsˇ´ı prˇ´ıklady, co se da´ nastavit:

”5¨Å"Õ ÆÜ

Ä ÙˆÕ£6«£Å"Û ¢"¨6Õé6Å)£ ª6©5ØB¥ Ä ÙˆÕ£6«£Å"ÛÚ5ܦ"Ö"« Ä  Ä ©6ªÛ ¢)¨5Õé5Å)£ ª6©5ؖ¥ Û 5£¦6¦4¨ ©5Ø)Û ¢"¨5Õ é 6Å)£ ª5©5؝¥ Ä ÙˆÕ£6«£Å" Û  Ä ©6 ª 6ª5¤¤)£ ©Û ¢)¨5Õ é 5Å)£ ª6©5ؖ¥ Ä ÙˆÕ£6«£Å" ˆ Ù  Õ 6 £  «  £ " Å Û

 6 õ " ¤ Û " ¢ 6 ¨  Õ é  6  ) Å £ 6 ª 5 © ØB¥ Ä Ä Ä Û ê)£ ©6¤B¥

”5¨Å"Õ ÆÜ ”5¨Å"Õ ÆÜ ”5¨Å"Õ ÆÜ ”5¨Å"Õ ÆÜ ”5¨Å"Õ ÆÜ

Ö)£ è5Ø Ä Åd¢"« ª Ä èÆ Ä ¨¤ èÆ Ä ¨¤ èÆ Ä ¨¤ èÆ Ä ¨¤ ðõ4ís

V za´sadeˇ je tak mozˇne´ zmeˇnit vsˇechna nastavenı´ programu˚ pod X Window. Ve skutecˇnosti se ovsˇem nejcˇasteˇji omezı´te na nastavenı´ barev, znakove´ sady a geometrie (umı´steˇnı´ a velikosti oken). Jake´ mozˇnosti editace ma´te, to se dozvı ´te z manua´lovy´ch stra´nek programu r!/,& - v* @  nebo v odpovı´dajı´cı´m souboru v @"(( . -7*5

œBA4A

ž

0

œBA4A

Z0>#



V souboru ; ; E ;4! ; ; 1 naleznete na´zvy platny´ch barev. Prˇehled o znakovy´ch sada´ch va´m poskytne program xfontsel, resp. xlsfonts. Nastavenı´ prˇi startu aplikacı´ Trˇetı´ mozˇnostı´, jak ovlivnit vzhled aplikace, je zada´nı´ parametru˚ z prˇ´ıkazove´ ˇra´dky prˇ´ımo prˇi jejı´m startu. Tyto parametry mu˚zˇete samozrˇejmeˇ take´ uve´st v konfiguracˇnı´m souboru spra´vce oken, pokud jeho prostrˇednictvı´m spousˇtı´te programy. Mu˚zˇete naprˇ´ıklad spustit program explicitneˇ s jiny´m typem pı´sma a barvou 0Z &Z pozadı´ ( = „background“, = „foreground“), samozrˇejmeˇ pouze v prˇ´ıpadeˇ, kdy je tato volba podporova´na: õ¤ Ä Å ¦“Ê ¢¬Ø)¨Å é5¢"« ª Ä

Ê êÌè6ÆÜ ¤ Ä

Vy´sledkem zde bude tmaveˇ modry´ Xterm s bı´ly´m pı´smem. Jak aplikovat mozˇnosti konfigurace? V za´sadeˇ jsou globa´lnı´ nastavenı´ aktivova´na prˇi startu X Window. Samotna´ nastavenı´ prˇitom X server spravuje v databa´zi (angl. X Resource DataBase, xrdb). Pokud budete chtı´t aktivovat zmeˇny, je trˇeba nechat znovu nacˇ´ıst zdrojovou databa´zi, samozrˇejmeˇ po provedenı´ pozˇadovany´ch zmeˇn. To mu˚zˇete prove´st prˇ´ıkazem © Ä è6¢Ü Ä

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æøõ6Å6Ø¢ÆC ×7Ù5”Å Ä É£ ª6Å"Õ Ä É

Ru˚zna´ nastavenı´ pro aplikace jsou zpracova´na prˇi tvorbeˇ internı´ zdrojove´ databa´ze X serveru prˇi jeho spusˇteˇnı´, a to v na´sledujı´cı´m porˇadı´: <

-7*5

œBA4A

ž

0

œBA4A

r/,"&

-

v*

Nejdrˇ´ıve jsou nacˇteny z ; prˇedna; E ;4! ; ;@)(4( @  stavene´ hodnoty pro sta´vajı´cı´ programy. #ˆœ4,*""-+$),!* < Pokud ma´te v souboru =); ve vasˇem uzˇivatelske´m adresa´rˇi vlastnı´ nastavenı´, dojde k prˇepsa´nı´ prˇednastaveny´ch hodnot. < Pokud pouzˇijete prˇi spusˇteˇnı´ aplikace (naprˇ. v konfiguracˇnı´m souboru spra´vce oken nebo v prˇ´ıkazove´ rˇa´dce) explicitnı´ volby, pak majı´ vysˇsˇ´ı prioritu nezˇ nastavenı´ provedena´ v konfiguracˇnı´ch souborech. 228

8.4. Nastavenı´ graficke´ho prostrˇedı´ Program xrdb mu˚zˇete naprˇ´ıklad spustit s explicitnı´ volbou: © Ä è6¢Ü Ä

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æºõ6Å6Ø¢Ê n

cozˇ bude mı´t za na´sledek na´sledujı´cı´ vy´pis: Ä ¦4¨5Õ6É6Û Ä £R¦ Ä ¤6Å6ËB¥ © Ä ¤"É6Õ¨ Ö Ä Ù5 Ä £R¦ Ä ¤6ÅËB¥ õØ ë Ü6Û  Ä £R¦ Ä ¤6 Å ËB¥

íììõ6 î s6 Ê s6 Ê s ñíRìõ£6ñ6ìžíRî5ìžö6ì £eìõ5ó6ð s žesì žs

A nakonec jesˇteˇ mala´ rada: #ˆœ4,!*""-v$",!*

Pokud se stane, zˇe program ignoruje zmeˇny nastavenı´ v ="; a nove´ nacˇtenı´ databa´ze zdroju˚, cˇasto pomu˚zˇe zkontrolovat, zda jste nezameˇnili neˇktere´ velke´ pı´smeno za male´ cˇi naopak prˇi psanı´ na´zvu widgetu.

229

8. Spra´vce oken

230

Cˇa´st IV

Linux a hardware

231

Kapitola 9

Perifernı´ zarˇ´ızenı´ Soucˇasny´ stav vy´voje Linuxu umozˇnˇuje automaticky integrovat te´meˇrˇ vsˇechny hardwarove´ komponenty. Urcˇita´ cˇa´st komponent, ktere´ mohou cˇinit potı´zˇe, je na´meˇtem te´to kapitoly – co v takove´m prˇ´ıpadeˇ udeˇlat a jaky´ na to pouzˇ´ıt software. Da´le pak: problematikou tiska´ren se zaby´va´ kapitola 11 na str. 271, zarˇ´ızenı´mi ISDN odst. 5.2 na str. 140 a konecˇneˇ kartami PCMCIA a zarˇ´ızenı´mi IrDA kapitola 10 na str. 257.

9.1 Karty ISA a PCI Na beˇzˇne´m PC najdeme starsˇ´ı karty ISA („Industry Standard Architecture“) a noveˇjsˇ´ı karty PCI („Peripheral Component Interconnect“), komunikujı´cı´ prˇes stejnojmenne´ sbeˇrnice. Nejnoveˇjsˇ´ı AGP („Accelerated Graphics Port“) prˇedstavuje urcˇitou vy´jimku, protozˇe syste´m vidı´ zarˇ´ızenı´ na tomto portu jako na sbeˇrnici PCI. Po logicke´ stra´nce se karty AGP rovneˇzˇ ovla´dajı´ stejny´m zpu˚sobem jako karty PCI, a proto k nim patrˇ´ı. 9.1.1 Karty ISA Karty ISA jsou nejstarsˇ´ı karty pro PC. Sbeˇrnice ISA ma´ sˇ´ırˇku 8 nebo 16 bitu˚ a taktovacı´ frekvenci nejvy´sˇe 8 MHz. Mnoho za´kladnı´ch desek nabı´zı´ mozˇnost sbeˇrnici ISA prˇetaktovat naprˇ´ıklad na 10 nebo 12 MHz, pokud na to jsou ovsˇem navrzˇene´ vsˇechny karty, ktere´ na nı´ pra´veˇ pracujı´. Karty ISA se deˇlı´ do trˇ´ı kategoriı´: Karty „legacy“: Tyto karty se konfigurujı´ vy´hradneˇ rucˇneˇ. Jejich zdroje, jako I/O adresy, prˇerusˇenı´ a DMA kana´ly se nastavujı´ pomocı´ jumperu˚ nebo mikroprˇepı´nacˇu˚ prˇ´ımo na karteˇ. Je take´ trˇeba postarat se o to, aby alokovane´ zdroje (jako jsou IRQ nebo kana´l DMA) nevyzˇadovalo soucˇasneˇ vı´ce karet. Proto mu˚zˇe by´t konfigurace teˇchto karet obtı´zˇneˇjsˇ´ı. Karty „jumperless“: Oproti prˇedchozı´m ma´ tato noveˇjsˇ´ı generace karet ISA vy´hodu v tom, zˇe zdroje se dajı´ nastavit softwaroveˇ, takzˇe na karteˇ odpadajı´ nastavovacı´ prvky. Proble´mem by´va´, zˇe vy´robcem doda´vane´ konfiguracˇnı´ programy byly urcˇeny veˇtsˇinou pro DOS, a proto jsou pod beˇzˇ´ıcı´m Linuxem nepouzˇitelne´. Tyto karty je proto potrˇeba nejprve hardwaroveˇ nakonfigurovat v DOSu a teprve pak prˇejı´t pod Linux. 233

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´ Karty PnP: Poslednı´ generace karet ISA, karty „Plug-and-Play“, jsou logicky´m pokracˇova´nı´m karet „jumperless“. Tyto karty obsahujı´ u´daje o konfiguraci a seznam mozˇny´ch konfiguracı´. Specia´lnı´ program nebo ovladacˇ se nynı´ mu˚zˇe dotazovat karet PnP v syste´mu a nakonfigurovat vsˇechny tak, aby mezi nimi nedocha´zelo ke konfliktu. Pokud se karta nenakonfiguruje, je v syste´mu prakticky nedosazˇitelna´. Ke * % konfiguraci karet PnP pod Linuxem slouzˇ´ı balı´k @"( ( ze se´rie @"( . Balı´k obsahuje dva programy, pnpdump a isapnp. Jak aktivovat karty ISA PnP na´stroji isapnp? Da´le popsany´ postup je nezbytny´ pouze pro starsˇ´ı ja´dro 2.2.x. Nove´ ja´dro 2.4.x jizˇ ma´ vlastnı´ prostrˇedky pro ISAPnP. 4"

<

Prˇihlaste se jako uzˇivatel . ,v$ < Pokud jizˇ existuje v adresa´rˇi ; soubor nejprve za´lohovat: Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Çï¦ ë

<

*

@"(

% (

#R$""%&

, je trˇeba ho

× Ä ¤"Õ×5Üɨ Ö6©6ÖBوÕ£ ©5êj× Ä ¤)Õ×5Ü6ɨ Ö6©6֖وÕ£ ©5êBÙ¢)¨ é

Prˇ´ıkazem

Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬ÇøÖ6©6Ö6ت ¦"Ö]Ê5Õøæ¬× Ä ¤)Õ×5Ü6ɨ Ö6©6֖وÕ£ ©5ê ,v$ * % #R$)"%& r$ ;! @)( ( vytvorˇte soubor ; . Parametr

znamena´, zˇe pnpdump prˇipravı´ vy´stupnı´ soubor tak, aby zarˇ´ızenı´ PnP byla okamzˇiteˇ aktivova´na. < Da´le prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬DZÜ6ɨ Ö6©6Ö]× Ä ¤)Õ×5Ü6ɨ Ö6©6֖وÕ£ ©5ê

aktivujete karty PnP ve vasˇem pocˇ´ıtacˇi. V SuSE Linuxu se tato aktivace provede automaticky prˇi kazˇde´m startu syste´mu. Mozˇne´ zdroje chyb %

/-

L xj0!

4/v*]&"-4%/ L

.!( hla´sı´ @ . Zda´ se, zˇe jedna cˇi vı´ce Symptom: ( ( instalovany´ch karet ISA PnP nebyla rozpozna´ na.

Vysveˇtlenı´: < <

Instalovana´ karta nenı´ ISA PnP. Oveˇrˇte si to v jejı´ dokumentaci, zjisteˇte to u dodavatele nebo u vy´robce, nejle´pe prˇes Internet.

<

Karta nefunguje. Zasunˇte ji do sousednı´ho slotu a prˇitlacˇte ji. Zkuste ji testovat pod jiny´m operacˇnı´m syste´mem, nejle´pe pod prosty´m DOSem, a to jejı´m pu˚vodnı´m softwarem.

<

Neˇktere´ karty ISA se dajı´ prˇepı´nat mezi PnP a pevny´m nastavenı´m, a to pomocı´ dosove´ho programu (naprˇ. dnes jizˇ zaslouzˇila´ ethernetova´ karta 10 MBit NE2000). Pokud je takova´ karta pra´veˇ prˇepnuta na pevne´ % /nastavenı´, ( ( .!( ji samozrˇejmeˇ jakozˇto PnP nenajde.

234

Neˇkolik ma´lo karet ISA PnP se s jiny´mi kartami tohoto typu nesna´sˇ´ı a ve vy´stupu z pnpdump se objevı´ jenom jedna z nich. Tehdy nezby´va´ nezˇ se poohle´dnout, zda se neˇktera´ z nich neda´ prˇepnout na pevne´ hardwarove´ nebo softwarove´ nastavenı´ a ostatnı´ nechat jako PnP.

9.1. Karty ISA a PCI <

V ojedineˇly´ch prˇ´ıpadech mu˚zˇe pnpdump zpu˚sobit reset neˇktere´ karty ISA PnP. Pokud se naprˇ´ıklad jedna´ o diskovy´ rˇadicˇ SCSI, na ktere´m je disk s korˇenovy´m oddı´lem, mu˚zˇe to mı´t za na´sledek ztra´tu komunikace syste´mu. Pokud nejde takova´ karta prˇepnout na rezˇim bez PnP cˇi jinak hardwaroveˇ prˇekonfigurovat, doporucˇuje se volit start pomocı´ loadlin, kdy je karta jizˇ inicializovana´ z DOSu. Symptom: Prˇi zada´nı´ prˇ´ıkazu isapnp nebo prˇi startu dostanete chybove´ hla enıÉ ´:Ä ¤6¤"Ü ©±ê5¨5Ü« Ä Ø7kÔ¤ÆÜ6É ¦¨ËÌ©"£¤d¢ Ä ¨ºÖ6Å)£ ¢"« Ä ¦³Ù Û\´^sˇ‡ ۂ6Å6ˁ¨ØØ"Ü ©rqcd š ^M†Kuï¤5£d¤Æ Ä

¤5£ և£êdË)£ ª5Å]É6Õ Å"Ü Ö5¤

Û

Û\5Å6Å)£ű£5Õ6Õ ª5Å Ä Ø±Å Ä nª Ä É ¤ Ä ØÎÈc^eŸÈ ÛdÊ6Ê6Êdêª6Å6¤Æ Ä Å‡¨6Õ ¤"Ü£ ©¨ ¢"£Å6¤ Ä Ø

£ ©±£Ł¨Å5£ ª6©5؇«5Ü© Ä

öíð

ˇ esˇenı´: Pokuste se vyhoveˇ t na´vodu v hla´sˇenı´ a prˇidejte v za´hlavı´ souboru R ,+$ * % #R$""%& rˇa´dku ; ;! @"( (

qcd š ^M†Ku

takz — ˇ e text bude vypadat naprˇ´ıklad takto: Ù6Ù6Ù5˜ 5q “¡u qcd š ^M†Ku qcd € ` d‡  ìõ5ìeì6öu q! Ú` ^ € Ku q!† š“  Ûu Ç — Ù6Ù6Ù5˜ Ç Ç

Symptom: Prˇi zada´nı´ prˇ´ıkazu isapnp nebo prˇi startu dostanete chybove´ hla — Ù6´Ù6sˇÙ5enı ˜ ´: × Ä ¤"Õ×5Üɨ Ö6©6ÖBوÕ£ ©5ꝥÓñ6ñ“ÊÊ š)¨¤)¨6«ÌÊdÅ Ä É£ ª5Å"Õ Ä Õ£ ©5ê)«5Ü6Õ ¤‡¨6«6«6£5Õ¨¤"Ü ©ŒíRñd¢5Ë6¤ Ä É £M ê `̨M ¤ eeì qKÉ Ä6Ä × Ä ¤"Õ×5Üɨ Ö6©6ÖBوÕ£ ©5 ê u × Ä ¤"Õ×5Üɨ Ö6©6ÖBوÕ£ ©5ꝥÓñ6ñ“Êb Ê š)¨¤)¨«¬a Ê `øÅ)¨  ©  Ä Õ Æ Ä Õé ¨¤6¤ Ä ¦)Ö5¤ Ä Ø¬è6Æ"Ü« Ä Ø Äë Ü6Õ Ä ¨5Õ ¤"Ü ë ¨¤ Ä Ø × Ä ¤"Õ×5Üɨ Ö6©6ÖBوÕ£ ©5ꝥÓñ6ñ“Êb Ê š)¨¤)¨«¬‚ Ê 5ÅÅ)£Ň£5Õ6Õª5Å6Å Ä Ø © ±Å Ä nª Ä É Î ¤ Ŭ¼` d) Ú  œ ["r æ Å Ê6Ê6ʺêª5Å6¤Æ Ä Å Ä õ Ä Õ ª6¤"Ü  ¨5Õ ¤"Ü£ ©‡¨ ¢"£Å¤ Ä Ø

ˇ esˇenı´: Patrneˇ jste zpu˚sobili konflikt mezi hodnotami zadany´mi v souboru R ,+$ * % #R$""%& ; ;! @"( ( a zdroji jiz ˇ drˇ´ıve* alokovany ´mi pro va´sˇ syste´m. Srov,+$ % #R$""%& ;! @"( ( nejte prosı´m obsah souboru ; s informacemi o zdro!$ jı´ch, ktere´ najdete v adresa´rˇi ;5( . Jina´ mozˇnost je nechat to udeˇlat r$ programu pnpdump pomocı´ volby . V mnoha prˇ´ıpadech nasta´vajı´ proble´my, je-li v BIOSu zapnuta automaticka´ konfigurace karet ISA PnP. Tehdy (nebo radeˇji vzˇdy) to v BIOSu zakazˇte. Pokud pouzˇ´ıva´te ke konfiguraci pnpdump — isapnp, je totizˇ tato aktivita BIOSu nadbytecˇna´ a mu˚zˇe proto jedineˇ sˇkodit. Prˇi prˇetrva´vajı´cı´ch proble´mech je va´m k dispozici rozsa´hla´ dokumentace * % -7*5 * , /!$ ; |!@ ; ; pro$ balıZ´k,* @"* ( ( % . Najdete ji ve vasˇ´ı instalaci v adresa´rˇi ; (!@ :@ ;! @)( ( . 235

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´ Karty PCI Karty na sbeˇrnici PCI obvykle uzˇivatel nekonfiguruje. Standard sbeˇrnice PCI se totizˇ pokousˇ´ı odstranit mnoho omezenı´ starsˇ´ı sbeˇrnice ISA a umozˇnit autokonfiguraci. Kazˇdou kartu PCI aktivuje prˇi spusˇteˇnı´ pocˇ´ıtacˇe BIOS (pla´n rozdeˇlenı´ jeho prˇerusˇenı´ vsˇak mu˚zˇe cˇasto uzˇivatel ovlivnit v nastavenı´ BIOSu). Linux cˇte prˇi startu konfiguraci zarˇ´ızenı´ PCI prˇ´ımo z PCI BIOSu a od te´to chvı´le tuto informaci pouzˇ´ıva´. Pomocı´ prˇ´ıkazu

Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Ǭ«5É Ö"Õ6ܬʤ ë

zı´ska´te seznam rozpoznany´ch zarˇ´ızenı´ na sbeˇrnici PCI, viz vy´pis 9.1.1.

"Kܦ0'0%Ý " 8 %" 0'0 8 "%0Ñ 8 "%0%. 8 "%0%. 8 "%0%. 8 "%0%. 8 "%0'1 0 Î 0  

¨ *  S Q  R ` 6* .'.0 Ô +  Ô\"ÔÞ',%.'.2 Ô + Ô ·


0"Kܦ0ÑÝ "'"'"'"%0'0  0 ¶'&6$6 ` Q z R ` 6* Ú &z ` _ ¶ _ ¨ *  S Q  R ` 6* Þ','2'-Ñ T à ¨'¨ Ô'. ¨c T 0 ¨ *  S Q  R ` 6* Þ','2'-Ñ T z à ¨'¨ Ô'. ¨ ´ D  Ñ ¨ *  S Q  R ` 6* Þ','2'-Ñ T z à ¨'¨ Ô'. # c , ¨ *  S Q  R ` 6* Þ','2'-Ñ T z à ¨'¨ Ô'. T Q zà ¨ 2 z 0 T'$ `     - ÞÎ'0 ´ á K ` S D  5ˆ6 9* ïQ  R ` 6*T´ D Q  e ˆ , ÑÑ.0 Ü Í ` 5 

0

Vy´stup na obrazovku 9.1.1: Vy´stup prˇ´ıkazu 

* (

$

a 6$ á 


 R '¶ R

Ý

r"42

V dalsˇ´ım odstavci najdete jako prˇ´ıklad konfiguraci karet PCI.

9.2 Zvukove´ karty Na trhu dnes sta´le jesˇteˇ najdeme zvukove´ karty ISA, ktere´ jsou postupneˇ vytlacˇova´ny zvukovy´mi kartami PCI. Pro konfiguraci beˇzˇne´ zvukove´ karty pod Linuxem je v soucˇasnosti nejsnadneˇjsˇ´ı cestou pouzˇ´ıt graficky´ konfigura´ tor YaST2, ktery´ va´m automaticky nakonfiguruje modernı´ ovladacˇe vyvinute´ 4 = ( v projektu ALSA (o ktere´m se v prˇ´ıpadeˇ za´jmu dozvı´te vı´ce na | # * r  ,!$6>#ˆ4Z ;;)94949 @ @ ( { ). Pokud YaST2 vasˇi zvukovou kartu automaticky nerozezna´ , je zde jesˇteˇ druha´ mozˇnost, a to pouzˇ´ıt samostatneˇ program alsaconf . Poslednı´, nejobtı´zˇneˇjsˇ´ı mozˇnostı´, kterou se proto zaby´va´me v te´to kapitole, je pouzˇ´ıt zvukovou podporu realizovanou moduly pro linuxove´ ja´dro. 9.2.1 Pouzˇitı´ modulu˚ ja´dra pro podporu zvuku Pokud va´m pro podporu vasˇ´ı zvukove´ karty vyhovı´ dostupna´ nabı´dka modulu˚ ja´dra z distribuce SuSE Linuxu, postupujte takto: <

Identifikace hardwaru: – Ktera´ karta se ma´ nakonfigurovat (vy´robce, cˇip na karteˇ)? – Jaky´ se pouzˇ´ıva´ hardware (ISA, ISA PnP, PCI)? <

236

Konfigurace hardware:

9.2. Zvukove´ karty – Nastavte jumpery nebo nastavte kartu softwaroveˇ na´strojem isapnp. <

Instalace/zavedenı´ ovladacˇe: – Zavede se modul ja´dra.

Vysveˇtleme nynı´ tyto kroky podrobneˇ ji: <

Identifikace hardwaru: – Zvukove´ karty „legacy ISA“ Tyto karty se sta´le jesˇteˇ vyskytujı´ prˇedevsˇ´ım u starsˇ´ıch pocˇ´ıtacˇu˚. Na karteˇ je zpravidla potrˇeba nastavit ru˚zne´ jumpery, ktery´mi se zada´ I/O adresa, IRQ a DMA. – Zvukove´ karty ISA PnP Tyto karty se podobajı´ starsˇ´ım karta´m „legacy ISA“ s tı´m, zˇe I/O adresa, IRQ a DMA se zada´va´ softwaroveˇ. Mı´sto jumperu˚ ma´me tedy zpravidla disketu s programem pro nastavenı´ karty.

<

– Zvukove´ karty PCI Zde je konfigurace nejsnadneˇjsˇ´ı. Pocˇ´ıtacˇ se sbeˇrnicı´ PCI si automaticky konfiguruje karty ve vsˇech pozicı´ch sbeˇrnice. Ovladacˇe pak vidı´ kartu a jejı´ I/O adresu, IRQ a DMA prˇes softwarove´ rozhranı´. Konfigurace hardwaru: – Zvukove´ karty „legacy ISA“: Podle schopnostı´ zvukove´ karty je trˇeba nakonfigurovat ru˚zne´ zdroje (angl. resources). Na´sledujı´cı´ prˇ´ıklad ukazuje konfiguraci pro Creative Soundblaster 16: Pro audio I/O jsou volitelne´ adresy 0x220, 0x240, 0x260 nebo 0x280 a pro MPU-401 0x300 nebo 0x330. Adresy pro game port (0x200) a FM synte´zu jsou pevne´. Karta vyzˇaduje jedno vlastnı´ prˇerusˇenı´, volitelne´ z IRQ 2, 5, 7 nebo 10. Pro DMA jsou pouzˇitelne´ kana´ly 0, 1, 3, 5, 6 nebo 7. Vy´chozı´ je zde DMA 1 pro 8-bitovy´ a DMA 5 pro 16-bitovy´ prˇenos. Pozna´mka: Jumpery na karteˇ je trˇeba nastavit tak, aby nedocha´zelo ke konfliktu˚m zdroju˚ s ostatnı´mi kartami. Toto nastavenı´ si poznamenejte, ›Rrs usˇetrˇ´ıte si tak rozebı´ra´nı´ pocˇ´ıtacˇe, abyste se mohli podı´vat – Zvukove´ karty ISA PnP: Zdroje pro tyto karty se aktivujı´ pomocı´ specia´lnı´ho software. Zvukove´ karty ISA PnP se te´zˇ mohou pouzˇ´ıt s ovladacˇi v modulech ja´dra. Prˇed zavedenı´m modulu ja´dra se musı´ karta aktivovat. Pod Linuxem k tomu * % % /.!( vytvorˇ´ı konfiguracˇnı´ soubor slouzˇ´ı balı´k @"( ( . Program ( ( se seznamem vsˇech zdroju˚ karet ISA PnP pouzˇitelny´ch v syste´mu. Na´sledneˇ lze tento seznam rucˇneˇ editovat pro vlastnı´ prˇerozdeˇlenı´ syste´movy´ch zdroju˚. Zada´nı´m prˇ´ıkazu ¤ Õ×5Ü6ɨ Ö6©6֖وÕ£ ©5ê Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬ÇøÖ6©6Ö6ت ¦"Ö]Ê5ÕdæÌ× Ä ) ,v$ * % #R$)"%& ;! @)( ( se vytvorˇ´ı soubor ; .

Da´le se Creative Soundblaster AWE64 aktivuje: 237

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´

ˆ


f  R
f ; ` Kª§
 e 
R 
f  §$ R ` S

Rf ; `  e `
°¶ « Ö T Ú'Ú T'¶ _ ªü
 ` §  X« Ö ¶ Ú ¨c Ó

_ e 
_ e 


ˆ

Í  §$ R ` S


ˆ

ˆ

* ` *$ Í T Û Í  S ` 
 º!* f  : ` 6 e  R<6 +'+;';';  R


  º $ 59*!4 

ˆ

Q !5SRR

ˆ

  

_ '6!* á  6!* á    

_ '  ` '$ Ñ e `


ˆ

ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ

ˆ z

ˆ ×´ D z × ÚD T%´ à ×:¨ c «9T ×:¨ ´ D ¶ _ × ÕD%Ú « × Q«9¶ Íz 

¹

f

e 


f  : `
ª
ô
` '*!R* f

f6SR

*ø
` '* ` *$ 
` '*

 S
+

+

'*$Rº

6

" ´ ÚD 'T  _ ¨ k D‚" ´¶ D'D ´ c D _ c Q9· D ´'# D%Úb" ´ T z « Ú _ 'y «9¶ ÚD c %D Ú'Ú ` $'$ 

0','0'2 ` $'$ 

0','0 a
R 6 ` Sô$ 9 * 6Kf6R /%ô . Ñ:-(0 Š$ aX-%. Î  0'0 Þ  0 

f S `Rá
@6

#µ Ù « Ú _Ã0  0','0aÙ _'D à%ÚD c D%Ú'ÕDÙ ¨Í Þ Ù c¨ ¹_ ,Ù ¨ Q _ ¹ ×:¨ « Í T _ T' Ù ×:¨ Ú Û

Í T _ T'

Ù ×´

k T

Ù × kDRk

Í T _ T'

Í T _ T'

Q ` '$ Ñ 6 ×
R 6 ` Sï$ 9* 6Kf6R /%.ïÑ:-§0 §$ aX-%. Î  ' 00 ˆ Õ 9*$  ¨ $ Q _  0'0Î Kª c R 6 ` SŠ¶R a R 2Þ'1Þ%. Î'1'/', ª  e   ˆ Õ R 
* Ñ  0 ª Õ 9*$  X& R 
* ,  0 ˆ T'¶ c¨
  6!* áT"'"'â QR  ` 6&  c z T ÖD1%. µ S9$ "'" ˆ ˆ(   á  ` SŠ $ %6& ô$ Q _  0'0%.'. ˆ ´ %6& 
  
§ & 9* $  
R ' & %$  á 
 R  0

ˆ ´ %6& 
  
§ & 9* $  
R ' & %$  á 
 R  0

ˆ ´ %6& 
  
§ & 9* $  
R ' & %$  á 
 R  0

ˆ ´ %6& 
  
§ & 9* $  
R ' & %$  á 
 R  0

ˆ ´ %6& 
  
§ & 9* $  
R ' & %$  á 
 R  0

ˆ

ˆ

e  9 *  6
a  S ;



e `  *S9 e  f6K 
 (& ˆ e 
© `  a   e ` * á %$dKf  ˆ§´* » f  á R

È'*R!'69*

ˆ D $6K

ˆ ¶   (

ˆ

× Q «9¶ Í ¨ µ # Ú D 'T ¶ c¨ ˆ

k S 6ˆSR

ˆ ˆ ˆ ˆ

×:¨ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ

×´ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ

238

×´

× /Ù

Þ  0 


ÖTÚ¶ ¨¶µ



Ù 0  /%. 

 2Þ  2 `  2 a 2  2$

 5K %$

'*R!'69* ô e  R* f6 á  ` 6

*ô   
á & 9*Sª ` S  f ` * ` * á ï 5K %  $

e  `  6& `  × T Q _ Ù ;e 9* e ` 



Q _  0'0Î  + 2Þ'1Þ%. Î'1'/',
  6!* áT"'"'â TR$6 "'"



 e 

Ù'Ù ˆ

656Kª§ e 


¹

× %´ 0 * 

*S9

ß

c `  ($  9*$ 9* fR'* 6*
@6  6 6K '  Rf R  %$ ¨Ú Û /  ·5 á e  R Kªü%$ á 
9*
K 6& ø!* R  R × a ($ Rf ` S

¶ _(0 ×:¨ Ú Û / × k «´ D 8 DÙ'Ù'Ù

´ k T  e ` *'*  S Ñ  Í K 
Š ÞÔa K §´ k T  *9S    á  ` ( S $ %  &6ô
­* ` a ©
 `
 R ´kÍ T  `  %     ô!*ïR'  * a  a  Í  59 $  ´kÍ T  ` (* %     ô!*ôR'  * a  ; ' $¢59$  ´ k T  e ` *'*  Sï
 % $ô!*ïR!  ` 6 a SR°  59 $  T ¶'¶ D  ' k T 0 × 9Q · ' Ñ Ù'Ù ¶ % Š

´ k T  e ` *'*  S /  :Ñ 1Ôa K §´ k T  *9S    á  ` ( S $ %  &6ô
­* ` a ©
 `
 R ´kÍ T  ` (* %     ô!*ôR'  * a  a  Í  59 $  ´kÍ T  `  %     ô!*ïR'  * a  ; ' $¢59 $  ´ k T  e ` *'*  Sï
 % $ô!*ïR!  ` 6 a SR°  59 $  T ¶'¶ D  /Ù'Ù k T Ñ × 9Q · '

Ù

9.2. Zvukove´ karty

ˆ

S $ %&6§$  R9$ 
Ñ:1 a K ¨ « ` $'$ 

 S !* 
á  ` ( k !*55 ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0',','0 k ` 65  ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0',','0 ¨ « a `
 ` S á *69 * Ñ a  
¶R  a R ïf ¨ « ` $'$ 


 5 K %$S6 Ñ:1 0 ×Óc¨ Dº:Ñ 1Ù × z T c DX0  0',','0Ù'Ù   á  ` ( S $ %  &6§  $  R9 $ 
:Ñ 1 a K ¨ « ` $'$ 

 S !* 
k !*55  ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0'2'2'0 k ` 65  ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0'2'2'0 ¨ « a `
 ` S á *69 * Ñ a  
¶R  a R ïf ¨ « ` $'$ 


 5K %$S6 , c ¨ DX,Ù × T c DX0  0'2'2'0Ù'Ù Ñ ×Ó z  $  R9 $ 
:Ñ 1 a K ¨ « ` $'$ 

S !* 
  á  ` ( S $ %  &6§ k !*55  ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0'2ÞÞ k ` 65  ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0'2ÞÞ ¨ « a `
 ` S á *69 * Ñ a  
¶R  a R ïf ¨ « ` $'$ 


 5K %$S6 . , ×Óc ¨ D(.Ù × T c DX0  0'2ÞÞ Ù'Ù

 

ˆ ˆ ˆ

ˆ ˆ

×:¨ « ˆ ˆ ˆ

ˆ ˆ

×:¨ « ˆ ˆ ˆ

ˆ









z

D *$§$  9*$ 9* fR'* 6*
× ¶T kD KŽ Q _  0'0Î  + 2Þ'1Þ%. Î'1'/',
ܦ0%Ý T$6 × T Q _ Ù ¹ Ù'Ù ˆ

ˆ

×:¨ «





ˆ§  ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ

á  ` SŠ$ %&6º$ Q _  -'0'0', ´ %&6
  
Š& 9*$  ´ % &6
  
Š& 9*$  ´ % &6
  Š
& 9 *$  ´ % &6
  Š
& 9 *$  ´ % &6
  Š
& 9 *$ 

Ž Ù


R '& %$ 
R' & %  $ 
R' & %  $ 
R' & %  $ 
R' & %  $

    



0  2 Î 0  2` 0  2 a 02  02$

á 
 R á 
 R á 
 R á 
 R á 
 R    

e  9 *  6
a  S ;



e `  *S9 e  f6K 
 (& ˆ e 
© `  a   e ` * á %$øKf  ˆŠ´* » f  á R

Ô'*R!'69*

'*R!'69* ô e  R* f6 á  ` 6

*ô  ` S  f ` * ` * á ô
á & 9*Sª 5K %  $

e  `  6& `  × T Q _ Ù ;e 9* e ` 

× Q «9¶ Í ¨ µ # Ú D ˆ Q !   ˆ T'¶ c¨

× % ´ ¶ àRa 0',

ˆ

ˆ D $6K

ˆ ¶   §



Q _  0'0Î  + 2Þ'1Þ%. Î'1'/', ` 6 a SRX$ %&6ô$ à
  6!* áÃ"'"'â µ ` 6 "'"



 e 

k S 6ˆSR

ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ

ˆ ×:¨ «

656Kª  e 


¹

f

* 

Ñ

ˆ

ˆ

ˆ

ˆ

ˆ

ˆ

ˆ§ 

ß

*S9

c `  §$  9*$ 9* fR'* 6*
@6  6 6K '  Rf R  %$   á  ` S($ %&6§$  R9$ 
Ñ:1 a K ¨ « ` $'$ 

S!* 
k !*55  ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0','0'0 k ` 65  ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0','0'0 ¨ « a `
 ` S á *69 * Ñ a  
¶R  a R ïf ¨ « ` $'$ 


 5K % $S6 Þ 0 ×Óc ¨ D Þ Ù × T c DX0  0','0'0Ù'Ù



z D *$§$  9*$ 9* fR'* 6*
× ¶T kD KŽ Q _  0'0 Î  + 2 Þ'1 Þ%. Î'1'/',
ÜÓÑÝ µ ` 6  × T Q _ Ù ¹ 'Ù Ù ˆ

 5K %$

á  ` SŠ$ %&6º$ Q _  0'0','2 ´ %&6
  
Š& 9*$  ´ % &6
  
Š& 9*$  ´ % &6
  Š
& 9 *$  ´ % &6
  Š
& 9 *$  ´ % &6
  Š
& 9 *$ 


R '& %$ 
R' & %  $ 
R' & %  $ 
R' & %  $ 
R' & %  $



Ž Ù     

á 
 R á 
 R á 
 R á 
 R á 
 R 









0  2 Þ 0  2` 0  2 a 02  02$ 239

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´

ˆ

e  9 *  6
a  S ;



e `  *S9 e  f6K 
 (& ˆ e 
© `  a   e ` * á %$dKf  ˆ§´* » f  á R

È'*R!'69*

ˆ D $6K

ˆ ¶   (



'*R!'69* ô e  R* f6 á  ` 6

*ô   
á & 9*Sª ` S  f ` * ` * á ï 5K %  $

e  `  6& `  × T Q _ Ù ;e 9* e ` 

× Q «9¶ Í ¨ µ # Ú D ˆ T'¶ c¨

Q _  0'0Î  + 2Þ'1Þ%. Î'1'/', ×
  6!* áT"'"'âÖ ` &  _ `a SR

ˆ

 e 

ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ

×:¨ « :× ¨ « :× ¨ «

¹

%´ ,  "'"

k S 6ˆSR

656Kª§ e 


* 

 5K %$

ß

*S9

c `  ($  9*$ 9* fR'* 6*
@6  6 6K '  Rf R  %$   á  ` SŠ$ %&6($  R9$ 
Ñ:1Ôa K ¨ « ` $'$ 

S!* 
k !*55  ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0'1','0 k ` 65  ¨ « a `
 ` $'$ 

0  0'1','0 ¨ « a `
 ` S á *69 * Ñ a  
¶R  a R ïf ¨ « ` $'$ 


 5K % $S6 . 0 ×Óc ¨ D§.Ù × z T c DT0  0'1','0Ù'Ù Ñ × T c D(0  0' ` ,'0Ù'Ù , × z T c D(0  0  ,'0Ù'Ù





z ˆ D *$§$  9*$ 9* fR'* 6*
× ¶T kD KŽ Q _  0'0 Î  + 2 Þ'1 Þ%. Î'1'/',
ܦ,%Ý%Ö ` &  × T Q _ Ù ¹ Ù'Ù ˆ D *$ `Rá üQ e  
 0  0'0 × « ÓÙ ˆ Ú R R %*
` SS × Ö T ¨ _RÍ « ÚÓ'D Ù ¹

 ` '$


Ô e \Ž Ö ` K

Ž Ù

_ `a SR

f 

Ó % Ž


 ` 

– Zvukove´ karty PCI: Jak jizˇ bylo rˇecˇeno, konfigurace zvukove´ karty PCI je nejsnadneˇjsˇ´ı. Pocˇ´ıtacˇ se sbeˇrnicı´ PCI si automaticky konfiguruje karty ve vsˇech pozicı´ch sbeˇrnice. Ovladacˇe pak vidı´ kartu a jejı´ I/O adresu, IRQ a DMA prˇes definovane´ softwarove´ rozhranı´. Stane-li se, zˇe nema´te mozˇnost, jak prˇinutit BIOS, aby prˇideˇlil neˇktere´ karteˇ PCI jiny´ IRQ, zkuste zasunout kartu do jine´ho slotu. Prˇideˇlova´nı´ IRQ na sbeˇrnici PCI by´va´ totizˇ take´ za´visle´ na pozici. <

Instalace a zavedenı´ ovladacˇe: V poslednı´m konfiguracˇnı´m kroku je trˇeba prˇedat modulu˚m ovladacˇu˚ ,+$ informace o hardwaru. To se uskutecˇnı´ pomocı´ polozˇek v souboru ; ; /- ,*³#R$""%& . .  – Zvukove´ karty ISA a ISA PnP: Distribuce SuSE Linuxu obsahuje prˇedkompilovane ´ moduly pro typy ,% / . zvukovy´ch karet, podporovany´ch ja´drem (balı´k : ). Informace *6-7*", o modulech ja´dra pro zpracova´nı´ zvuku obsahuje balı´k )1 a po -7*6 *5+$ %4$6- ,)%4  )% ; ; ;4! 1!;"D . @ ; instalaci je najdete v adresa ´ ˇ r i *""-4%/ . ,+$ /- ,!*³#R$))%& Prˇesveˇdcˇte se, zda v souboru ; ;.  nejsou aliasy pro &4&   zvuk nastaveny na – v tom prˇ´ıpadeˇ je „zakomentujte“ znakem š ve stylu vy´pisu 9.2.1 na str. 244. Vlastnı´te-li naprˇ. kartu z rodiny Soundblaster 16, mu˚zˇete pak zave´st ovladacˇ pro vsˇechny funkce karty (audio, MPU-401 a FM synte´zu) prˇ´ıkazem:

240

9.2. Zvukove´ karty Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×¬Ç ¦£ØÖ5Å)£ ¢ Ä É ¢]Ü£ò6ìõeeì‡Ü Ån5òsøØ ¦4¨òí

Ø ¦4¨íñòsô¦"Ö6ª



Ü£ò6ìõ6ö6ö6ì

Tı´mto prˇ´ıkazem se zavede vlastnı´ ovladacˇ pro Soundblaster 16 (tenty´zˇ modul se pouzˇ´ıva´ i pro AWE64). Ovladacˇ pro MPU401 je jeho cˇa´stı´. - 44½ A *""-4%/ *""-4%/  Á ,  9 Dals ˇ´ı moduly, potrˇebne´ pro funkci karty, @ , *""-4%/v$", a se zavedou automaticky. Tyto moduly poskytujı´ neˇktere´ za´kladnı´ funkce a da´le funkce spolecˇne´ vsˇem zvukovy´m modulu˚m. Mu˚zˇete se pak prˇesveˇdcˇit prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Ǭ«5ɦ£Ø

zˇe se tyto moduly spra´vneˇ zavedly. Da´le prˇ´ıkaz Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Çï¦4£ØÖ5Å)£ ¢ Ä

¨ Ø)«5Ü ¢



Õ¨Å6ØjÜ£òìõ5ö6ó6ó

<

zavede modul pro FM synte´zu na karteˇ. Soucˇasna´ verze poskytuje ovladacˇe pro podporu zvuku, uvedene´ v tab. 9.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ. Seznam parametru˚ neˇktery´ch modulu˚ pro podporu zvuku najdete v kapitole o parametrech ja´dra (odst. 13.3.4 na str. 321). Zvukove´ karty PCI Uka´zˇeme zde krok za krokem konfiguraci zvukove´ karty PCI na prˇ´ıkladeˇ Creative Soundblaster PCI 64/128: Karty Soundblaster PCI 64/128 obsahujı´ cˇipy Ensoniq ES1370 nebo ES1371. 1. Nejprve zjisteˇte na karteˇ, zda ma´ cˇip ES1370 nebo ES1371. 2. Da´le najdeˇte v souboru ; polozˇky:

,+$

;.

/-



,!*³#R$))%&

prˇiblizˇneˇ na rˇa´dce 49

¨«5ܨ5ɬÕÆ"¨Å)ÊR¦¨ j £Å)Ê"íR ê6ê ¨«5ܨ5ɬÉ£ ª6©5؇£êê ¨«5ܨ5É ¦4Ü Ø"ÜÌ£êê

Tyto polozˇky modifikujte takto: Ç̨6«5ܨ6É±Õ Æ"¨Å)ʦ4¨ j £Å5ÊíRî]£ê6ê Ç̨6«5ܨ6ɱÉ£ ª6©5ر£ê6ê Ç̨6«5ܨ6Éï¦Ü Ø"ÜÌ£ ê6ê

Prˇiblizˇneˇ na rˇa´dce 108 zacˇ´ına´ konfigurace zvukovy´ch modulu˚. Polozˇku Ç̨6«5ܨ6É±Õ Æ"¨Å)ʦ4¨

zmeˇnı´te na

¨«5ܨ5ɬÕÆ"¨Å)ÊR¦¨

j

j

£Å5ÊíRî

£Å)Ê"íRî

Ä É"íö£6ì

Ä É"íö£6ì

tı´m, zˇe odstranı´te znak pro komenta´rˇ. Pokud ma´te na karteˇ cˇip ES1371, postupujete podobneˇ s tı´m rozdı´lem, ,!*!A A–# 3@? zˇe pouzˇijete na´sledujı´cı´ polozˇku pro modul . 3. Spust’te mixe´r. * / va´m zobrazı´ vy´stup podobny´ 9.2.1 na str. 243. Prˇ´ıkaz  . 4. Pokud toto neprobeˇ hne spra´vneˇ, zkuste jesˇteˇ prˇidat prˇ´ıkaz

/,

(".

/ƒr @

. 241

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´ /A A6žI# ¼ / A ½  # @ ¼ ¼ / 0 $ /X#K @ ! à @ $ $ #K .!( $*5½ä äI# 3 ,*!A # 3 ?4Á K ,*!A AB# K3 ? ,*4*4*" 7A–#  Z-7*³# /A6ž#K .+@ # .+@ -½ AB# .( Á *6%/X# . *6%/ $ *4* $³# . à @ *6%/ %4% $ ,# . Ã)(7 @  % ä4ã4ž#K .  # (v3  * # (v3 @  * ä# (v3 @ @

*"ä# * *³# 4 ( *0Ÿ# (@

*6Z # @@1? * &!**"ä# ) *)"% $52 0!,!*³#K *)"-4%/X#K *)"-4%/  #  9 *)"-4%/v$),# **4$ ,I# @"(  # 61 - 44½ A–# @ Á - 4ž ã # @ ¼ Á 2 / # Ã.8 2,&"%># 9@

AD1816 cˇip (naprˇ. TerraTec Base1/64) AD1848 cˇip (MSS) Genericky´ ovladacˇ OPLx CMI8338, experimenta´ lnı´ Crystal 423x cˇipsety Ensoniq 1370 cˇipset (viz PCI64/128) Creative Ensoniq 1371 cˇipset (viz PCI64/128) Solo1 ES1938/ES1969 Gravis Ultrasound MAD16 Turtle Beach Maui a Tropez MPU401 Turtle Beach MultiSound Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti Turtle Beach Pinnacle/Fiji Neo Magic OPL3 OPL3-SA1 YMF711, YMF715, YMF719, OPL3-SA2, OPL3-SA3, OPL3-SAx Pro Audio Spectrum Personal Sound System (ECHO ESC614) Sound Blaster a klony Aztech Sound Galaxy MIDI - softwarova´ synte´za S3 Sonic Vibes funkce pro vsˇechny moduly Nı´zkou´rovnˇovy´ ovladacˇ zvuku Top level handler pro zvukovy´ syste´m Ensoniq SoundScape MediaTrix AudioTrix Pro UART401 UART6850 Sound Blaster DSP cˇipy Turtle Beach Maui, Tropez, Tropez Plus

Tabulka 9.1: Seznam ovladacˇu˚ pro podporu zvuku

5. Zkuste nynı´ spustit jednoduchy´ program, naprˇ. kscd nebo xmms, ktery´ da´va´ neˇjaky´ zvukovy´ vy´stup. Nezapomenˇte urcˇiteˇ nastavit mixe´r – pokud budou totizˇ vsˇechny jeho ›Rr!s kana´ly na nule, uslysˇ´ıte samozrˇejmeˇ hrobove´ ticho 242

9.2. Zvukove´ karty

"£Øª"« Ä £ ì Ä É"íö

“É

Ú5Ü ÷ Ä e%í £î5ó eì6óî

É£ ª6©5Ø)Õ£Å Ä Ù6Ù6Ù

Ä ØÌ¢5Ë í qˆ¨ ª6¤)£5Õ« Ä ¨ ©Ku Æ î qˆ¨ ª6¤)£5Õ« Ä ¨ ©Ku

*

—

Ä É"íRö£6ì˜

/

Vy´stup na obrazovku 9.2.1: Vy´stup prˇ´ıkazu  . Test, zda se vsˇechno podarˇilo

Zavedli jste vsˇechny potrˇebne´ moduly a nynı´ si prˇejete otestovat zvukovy´ vy´stup. Zadejte tedy prˇ´ıkaz Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬ǁÕ¨¤× Ø Äë ×5É©5Ø"É ¤)¨ ¤

Naprˇ´ıklad pro SB 16 se objevı´ vy´stup podobny´ jako vy´pis 9.2.2:

—

Ù6Ù65Ù ˜ ª Ø"Ü£øØ Äë Ü6Õ Ä É+¥ 5 읥 Ú6£ ª6©5Øa"«6¨6É ¤ Ä Œ Å íñ³qÓîBÙíRöu–q5“^”@u ÚË©5¤Æ¬Ø Äë Ü6Õ Ä É+¥ ìx ¥ "¨¦4¨ Æ"Z ¨ ` ^)ö Ü Ø"ÜøØ Äë Ü6Õ Ä É+¥ 읥 Ú6£ ª6©5a Ø "«6¨6É ¤ Ä Œ Å íñ "ܦ Ä Å)É+¥ 읥 ÚË)É ¤ Ä ¦WÕ«£5Õé Ü õ Ä Å)É+¥ 읥 Ú6£ ª6©5a Ø "«6¨6É ¤ Ä Å

€

$

Vy´stup na obrazovku 9.2.2: Vy´stup prˇ´ıkazu @

 ;

/,2 ;

*6%/v*6 @



Pokud dostanete neˇco podobne´ ho, zkuste prˇehra´t neˇjaky´ zvukovy´ soubor, *6%/ *6%/ *6%/ *6%/ 2 / ktery´ obsahuje se´rie , balı´k @ , balı´k 9!@ nebo balı´k . . *"  $ ," *%/ Potrˇebujete k tomu jesˇteˇ nainstalovat balı´k 1 a balı´k @ : ze se´rie . Zadejte: Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬ÇdÖ"«6¨Ë±× ªÉ Å)×6É Æ"¨Å Ä ×5É£ ª6©6Ø"É× è"¨ ë ×6¨ Ö6Ö)«6¨ ªÉ Ä Ù è"¨ ë Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Ç̤6Å)¨5ÕRé Ä Å× ª"É Å)×5É Æ)¨Å Ä ×5É£ ª6©5Ø"É×R¦4£Ø)× Å Ä ¢ Ä «)ÉvÙ ¦4£Ø

Na prˇehra´nı´ souboru˚ Midi se hodı´ naprˇ´ıklad program KDE kmidi, pokud vasˇe karta Midi podporuje. $



/4,2

*6%/v*5



; ; @ a pokud va´m Pokud jste dostali spra´vny´ vy´stup zada´nı´m @ *""%Z># 2 hraje i prˇ´ıkaz (v@?].v? 9!@ bez chybovy´ch hla´sˇenı´, nezapomenˇte jesˇteˇ spustit a nastavit mixe´r na panelu KDE – vy´chozı´ hlasitost by´va´ totizˇ nastavena na nulu, aby nedosˇlo k na´hodne´mu posˇkozenı´ reproduktoru˚.

Automaticke´ zavedenı´ modulu˚ ja´dra Pokud jste se ujistili, zˇe je vasˇe karta plneˇ podporova´na distribucı´ SuSE Linuxu, mu˚zˇete poskytovane´ moduly ja ´ dra zava´deˇt automaticky. Na to je potrˇeba ,+$ /- ,*³#R$""%4& ;.  doplnit polozˇky v souboru ; . Naprˇ´ıklad pro Soundblaster 16 zde doplnı´te u´daje podle vy´pisu 9.2.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ. 243

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´ DZ¨6«5ܨ5É¬Õ Æ"¨ Å)ÊR¦4¨ j £Å)ÊíRî]£êê DZ¨6«5ܨ5ɬÉ£ ª©5؁£ê6ê DZ¨6«5ܨ5É ¦Ü Ø)ÜÌ£ê6ê ¨6«5ܨ6É¬Õ Æ"¨Å5ÊR¦4¨ j £ Å)ÊíRî“É ¢ Ö"£5É ¤5Ê5Ü ©É ¤5¨6«6«‡É ¢‡×5É¢Ü ©"×R¦£ØÖ5Å)£ ¢ Ä ÄÊ é<ÄaÄR¨Ø)«5Ü ¢  Õ¨Å6ØKÄ £ Ö5¤"Ü£ ©É±É ¢]Ü£ò6ìõ5 ì eeì‡Ü  Å n6 ò £ÌØ ¦4¨òíôØ ¦4¨íRñ6òsï¦"Öª  Ü£òìõ5ì6ö6öì £ Ö5¤"Ü£ ©ɬ¨Ø)«6Ü ¢  Õ¨ Å6Ø]Ü£ò6ìõ5ì6ö6ó6ó Ç š]É Ë©5¤Æ Ä É6Ü ÷ Ä Å b

Obsah souboru 9.2.1: Soubor ; duly

,v$

;.

/"

,!*³#$""%&

: Volby pro zvukove´ mo-

Neexistuje pravidlo, jak urcˇit, ktere´ funkce urcˇita´ zvukova´ karta poskytuje. Je potrˇeba vlastnit nebo sehnat na Internetu dokumentaci ke karteˇ a potom se -7*5 *5+$ %4!$- ,5%  "% *)"-%/ podı´vat do adresa´rˇe ; , ktere´ mo; ;! 1;"D . @ ; duly je potrˇeba jesˇteˇ zave´st. Mnoho rad najdete prˇ´ımo ve zdrojovy´ch tex-7*5 *6+$ %4/ 2,"+* *")-%/ tech ovladacˇu˚ a v adresa´rˇi ; . V souboru ; ;4! 1!; ; ,+$ /- ,*³#R$""%& jsou da´le prˇedem definovane´ polozˇky, ktere´ mu˚zˇete ; ;.  upravit podle sve´ potrˇeby. ,"+$

/-

,!*¿#R$""%4&

Kromeˇ zavedenı´ modulu˚ s pouzˇitı´m ; ;.  je zde jesˇteˇ mozˇ/ "  0, ,+$ % ># nost pouzˇ´ıt jedno nebo vı´ce vola´nı´ prˇ´ıkazu . v souboru ; ( ;! / 0!4X# !$ ;  @4 , viz odst. 16.4 na str. 377.

9.3 Hardwarove´ porty 9.3.1 Porty PS/2 Porty PS/2 vyvinula pu˚vodneˇ firma IBM pro sve´ osobnı´ pocˇ´ıtacˇe rˇady PS/2. Rychle se rozsˇ´ırˇily a standard ATX je jizˇ zahrnuje jako za´suvky pro kla´vesnici a mysˇ. V soucˇasnosti jsou pomalu vytlacˇova´ny moderneˇ jsˇ´ım portem USB. Konfigurace portu˚ PS/2 nenı´ pod Linuxem nutna´, protozˇe podpora portu˚ PS/2 je integrova´na ve vsˇech doda´vany´ch ja´drech. Syste´m pak automaticky detekuje porty PS/2 a je schopen s nimi pracovat jako se soubory zarˇ´ızenı´ /,2 0/ /,"2 * ; ;": ;)( @ 1 . a; 9.3.2 Se´riove´ porty Se´riove´ porty (RS232) pocˇ´ıtacˇe se dnes nejvı´ce pouzˇ´ıvajı´ k prˇipojenı´ externı´ho modemu. Je na neˇ mozˇne´ prˇipojit i se´riovou mysˇ, ale mysˇ PS/2 mı´va´ zpravidla lepsˇ´ı ovla´da´nı´ a jemneˇjsˇ´ı krok. *","

#

)@ Pro podporu se´riovy´ch portu˚ je trˇeba mı´t nainstalovany´ modul ja´dra  . Ten se zavede automaticky v okamzˇiku, kdy ktery´koli software chce port poprve ´ pouzˇ´ıt. Dejme tomu, zˇe jste*"si nakonfigurovali prˇ´ıstup na Internet prˇes A , # CF"G :. V tom prˇ´ıpadeˇ se modul 5@ zavede teˇsneˇ prˇed tı´m, nezˇ se vytvorˇ´ı spojenı´ k poskytovateli.

Se se´riovy´mi porty pracuje syste´m jako se soubory zarˇ´ızenı´ ; /,2  Š7A ; ; ? atd. 244

/,2

;



?

Š

Á

,

9.3. Hardwarove´ porty Konfiguraci se´riovy´ch portu˚ mu˚zˇete zmeˇnit maly´m programem setserial. Ten ,v$ % >#K/ *), se rovneˇzˇ vola´ prˇi kazˇde´m startu syste´mu skriptem ; ;! ; )@4 . Vı´ce o programu setserial se dozvı´te z jeho manua´love´ stra´nky. 9.3.3 Paralelnı´ porty Paralelnı´ port vyuzˇ´ıvajı´ prˇedevsˇ´ım tiska´rny. Jako na´hradnı´ rˇesˇenı´ se na neˇj te´zˇ prˇipojujı´ externı´ mechaniky ZIP nebo CD. Tzv. subsyste´m „parport“ soucˇasne´ho linuxove´ho ja´dra 2.2.xx je navrzˇen tak, aby doka´zal soucˇasneˇ pracovat na jednom portu s vı´ce zarˇ´ızenı´mi.1 To se hodı´ naprˇ´ıklad u externı´ mechaniky ZIP, „poveˇsˇene´“ na paralelnı´ port, na ktere´m je jizˇ prˇipojena tiska´rna. Jak se inicializuje (!@

 (

"4 

4





$

Potrˇebujete mı´t podporu v ja´dru pro (!@ ( a (@ ( ( .2 Prˇitom prˇedsta 4   $ vuje (!@ ( vlastnı´ subsyste´m v ja´dru, zatı´mco (@ ( ma´ na starosti ( hardwarove´ napojenı´ na architekturu PC. Prˇ´ıkazem

Ä ¨Å6¤ÆB¥ÔÇï¦4£ØÖ5Å)£ ¢ Ä

Ö)¨ÅÖ"£Å¤

ÖÕ *

/

mu˚zˇete tyto moduly manua´lneˇ prˇipojit. Prˇesveˇdcˇte se da´le prˇ´ıkazem  . , zda byly nalezeny a konfigurova´ny porty, kde by se ve vy´stupu meˇly objevit  "4  4 $ v seznamu moduly (!@ ( a (!@ ( ( . Podı´vejte se take´ do souboru 2  "Z ,!** Z,*  4 , s jaky´mi hodnotami byl (!@ ( inicializova´n (viz ; @ ;4 ;. @ vy´pis 9.3.1).

{ ª6©ödì6ð¥ís̤ª5õøé

Ä Å© Ä «7¥ÈÖ)¨ÅÖ"£Å¤5읥¢5Ê5É ¤6Ë)« Ä

Obsah souboru 9.3.1: Inicializuje se (!@ ,+$

/"-



"4 (

:;

— Ú ~kc ˜

2

¨¤Ììõ5ö£ó

@



;4

Z

,!*4*

;.

@

Z,*

,!*³#$")%&

V souboru ; ;.  (viz cˇa´st vy´pisu 9.3.2) je uka´zka konfigurace paralelnı´ho portu. „Zakomentovane´“ rˇa´dky zde da´vajı´ na´vod, jak aktivovat dalsˇ´ı paralelnı´ port. ¨6«5ܨ5ÉôÖ"¨ÅÖ"£ Å6¤  «6£ è"« Äë5Ä « Ö"¨ÅÖ"£ Å6¤  ÖÕ £ Ö5¤"Ü£ ©ÉøÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  Ö"ձܣò6ìõ6ö£6ó‡Ü Ån6ò©"£ © Ä ÇZ ê¬Ë5£ ª¬Æ"¨ ë6Ä ¦"ª"«¤)Ü Ö"« Ä Ö"¨ Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤"É
Obsah souboru 9.3.2: Konfiguruje se (!@

 (

4

:;

,v$

;.

/"

,!*³#$""%&

1

To je zlepsˇenı´ oproti ja´dru 2.0.xx a starsˇ´ım, kde smı´ by´t na jednom portu pouze jedno zarˇ´ızenı´. Nepotrˇebujete na to prˇekla´dat ja´dro, protozˇe potrˇebne´ moduly jsou v SuSE Linuxu doda´va´ny prˇelozˇene´. 2

245

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´ Prˇi potı´zˇ´ıch nejprve zkontrolujte u´daje BIOSu, zda je tam vu˚bec paralelnı´ port aktivova´n. Meˇl by zde mı´t uvedenu adresu (standardneˇ Á13K?¼ ) a pevne´ cˇ´ıslo prˇerusˇenı´ (IRQ). Nastavenı´ typu „auto“ pro Linux nepouzˇ´ıvejte. Sta´va´ se, zˇe za´lezˇ´ı na porˇadı´ zapı´na´nı´ jednotlivy´ch zarˇ´ızenı´ – zatı´m osveˇdcˇeny´ zpu˚sob je zapnout nejdrˇ´ıve pocˇ´ıtacˇ a vza´peˇtı´, jesˇteˇ nezˇ dojde ke startu syste´mu, zapnout problematicke´ perifernı´ zarˇ´ızenı´ (doporucˇujeme podı´vat se te´zˇ do prˇ´ırucˇky doda´vane´ se zarˇ´ızenı´m, pokud ji ma´te). Jak se pouzˇije (!@

 (

"4

: tiska´rna, mechanika ZIP, PLIP atd.

Pokud pouzˇ´ıva´te neˇktere´ zarˇ´ızenı´ na paralelnı´m portu, musı´te zave´st jeho modul. V prˇ´ıpadeˇ tiska´rny se jedna´ o modul )( : Ä ¨Å6¤ÆB¥ *

Çô¦4£ØÖ5Å)£ ¢ Ä /

Prˇ´ıkaz  . Ö"¨ÅÖ)£Å6¤ Ö"¨ÅÖ)£Å6¤ « Ö



« Ö

zde pak (mimo jine´) ohla´sı´:

Ö"Õ

ssñ6ó ñó6óî s"í6íñ

í ì

í

qˆ¨ ª6¤)£5Õ« Ä ¨ ©Ku — Ö"¨ ÅÖ"£Å6¤  ÖÕ±« Ö˜ qþª6©ªÉ Ä Ø@u

Stejneˇ jako u ostatnı´ch zarˇ´ızenı´ prˇipojeny´ch na paralelnı´ port, i zde platı´, zˇe 2  Z ,*4* Z,* !$   v souborech ; @ ;4 a ;)( najdete podrobnosti ;. @ ;)(@ ( o konfiguraci tiska´rny. Pokud vsˇe beˇzˇ´ı spra´vneˇ, nemusı´te moduly zava´deˇt rucˇneˇ, zarˇ´ıdı´ to automaticky naprˇ´ıklad program Kmod (viz odst. 12.2 na str. 301), kdyzˇ je odesla´n soubor k tisku. Mechaniky ZIP podporuje modul (4(!@ nebo .4. – viz da´le odst. 9.4.3 na str. 250. Dalsˇ´ı doporucˇenı´ Dalsˇ´ı informace k ovla´da´%nı- ´ paralelnı ´ho portu najdete u zdrojovy´ch textu˚ ja´dra -+*5 *5v$ !$- ,)%  "%  >#ˆ  ; ;4! 1;"D . @ 1 v adresa´rˇi ; v souborech (@ ( a  /,I#ˆ  (@ 1 . 



4

( @ ( ( najdete na | Informace k aktua´lnı´mu stavu programu˚ pro  #
-,#%!, %4- r #    4 = #ˆ"
-!,z#%!," ;;)94949 ;! 1 (( | .+ ( 4 ; ;)9949 ; a |   (@ ( ; .

=

9.3.4 USB – Universal Serial Bus V roce 1994 se spojily firmy Compaq, Intel, Microsoft a NEC a definovaly univerza´lnı´ se´riovou sbeˇrnici, USB (angl. Universal Serial Bus). Cı´lem bylo snadne´ prˇipojenı´ pocˇ´ıtacˇe k telefonnı´ lince a moderneˇ jsˇ´ı na´hrada existujı´cı´ho paralelnı´ho a se´riove´ho rozhranı´. Dosta´va´me tı´m jednotny´ USB kabel a za´suvky, takzˇe odpada´ zmeˇt’ru˚zny´ch typu˚ kabelu˚, jako je PS/2 (kla´vesnice, mysˇ), RS232 (modem), SCSI (scanner), Centronics (tiska´rna, mechanika ZIP), atd. Sbeˇrnice USB rovneˇzˇ umozˇnˇuje prˇipojova´nı´ a odpojova´ nı´ zarˇ´ızenı´ za beˇhu 246

9.3. Hardwarove´ porty syste´mu. Naprˇ´ıklad je mozˇne´ prˇine´st a prˇipojit prˇenosnou tiska´rnu, vytisknout si soubor, tiska´rnu odpojit a zase odne´st, anizˇ bychom museli vypı´nat cˇi restartovat pocˇ´ıtacˇ. Prvnı´ verze USB se objevila roku 1996 a za nı´ na´sledoval rychly´ vy´voj. Soucˇasna´ verze USB 1.1 jizˇ soucˇasneˇ podporuje azˇ 127 zarˇ´ızenı´ prˇi maxima´lnı´ prˇenosove´ rychlosti 12 Mbit/s. Vy´voj linuxove´ podpory USB rychle pokracˇuje, nenı´ vsˇak dosud uzavrˇen. Prˇesto je jizˇ mozˇno najı´t podporu pro dlouhou rˇadu zarˇ´ızenı´ USB (kla´vesnice, mysˇi, modemy a tiska´rny), kde jisteˇ ocenı´te jejich velmi snadnou konfiguraci pomocı´ YaST2. Od verze ja´dra 2.4 je jizˇ linuxova´ podpora USB standardnı´. 4

Detaily implementace USB pod Linuxem najdete na | %4- r4-7*60Ÿ#"4Z ! 1 .

(

=

;4;)9499

#

Pouzˇitelne´ moduly V na´sledujı´cı´m poda´va´me prˇehled pouzˇitelny´ch modulu˚ spolu s vysveˇtlenı´m, pro ktera´ zarˇ´ızenı´ ma´ by´t modul zaveden. Uvedene´ moduly se nacha´zejı´ 0 /- ,!* ä#½X# -7*0 v adresa´rˇi ;4! ;. . Detailnı ´ informace o jednotlivy´ch  ; 1!; -7*5 *6+$ %4$6- ,"%4  5% -+*0 ; ;4! 1!;"D . @ ; ; . modulech najdete v adresa´rˇi ; Pokud se da´le mluvı´ o vstupnı´ch uda´lostech nebo obecneˇ o „uda´lostech“ (angl. events), rozumı´ se tı´m pohyb mysˇi, stisknutı´ kla´vesy atd. input.o Modul je trˇeba zave´st, nezˇ se uvedou do provozu vstupnı´ zarˇ´ızenı´ USB. Slouzˇ´ı ke komunikaci prˇes USB mezi% hardwarem a zpracova ´ nı´m ->#  -7*5 1 ; uda´lostı´. Dalsˇ´ı informace najdete v souboru ( z adresa´rˇe ; *6+$ %4!$6- ,)%4  )% -7*60 ;4! 1!;"D . @ ; . usbcore.o USB Core je subsyste´m USB, zjednodusˇujı´cı´ komunikaci s nainstalovany´m hardwarem, ktera´ je neza´visla´ na definovany´ch datovy´ch struktura´ch, makrech a funkcı´ch. Prˇes spolecˇne´ rozhranı´ na operacˇnı´ syste´m (API) jsou podporova´ny rutiny vsˇech zarˇ´ızenı´ USB a rˇadicˇe USB. usb-uhci.o / usb-ohci.o Tyto moduly se ty´kajı´ rˇadicˇe USB, ktery´ je zpravidla integrova´n v cˇipsetu na za´kladnı´ desce vasˇeho pocˇ´ıtacˇe. U starsˇ´ıch za´kladnı´ch desek je mozˇno nainstalovat samostatny´ rˇadicˇ USB na karteˇ ˇ adicˇ USB je kompatibilnı´ s jednı´m ze dvou standardu˚ USB: UHCI PCI. R (Universal Host Controller Interface) pocha´zejı´cı´m pu˚vodneˇ od firmy Intel, nebo OHCI (Open Host Controller Interface) pocha´zejı´cı´m pu˚vodneˇ od firmy Compaq. -7*60vr $ #K | pouzˇijte pro cˇipsety OHCI (Compaq, NEC, iMacs, Modul OPTi, SiS, ALi, Lucent, CMD atd.). -7*60vr5- $ #K Modul | pouzˇijte pro cˇipsety UHCI (Intel, VIA). 4)

*

$

r"2

P

Z4,

~!Š"t

Po prˇihla´sˇenı´ jako uzˇivatel mu˚zˇete prˇ´ıkazem  ( ( ~ U  U  zjistit typ vasˇeho rˇadicˇe USB, kde se va´m objevı´ bud’ C nebor F C . Podle toho se pouzˇije odpovı´dajı´cı´ modul. hid.o Pouzˇ´ıva´ se pro tzv. HID (angl. Human Interface Devices), cozˇ je trˇ´ıda zarˇ´ızenı´, obsahujı´cı´ kla´vesnice, mysˇi, pa´kove´ ovladacˇe, tablety atd. 247

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´ ¹)/,2X#

V adresa´rˇi existujı´ ke kazˇde´mu zarˇ´ızenı´ dva moduly: Modul prˇedstavuje vysˇsˇ´ı vrstvu (angl. high-layer) (kde je „*“ naprˇ. pro mysˇ mouse) a pu˚sobı´ jako rozhranı´ mezi hardwarem a uzˇivatelsky´m programem jako X -7*607¹³#K nebo hry. Modul prˇedstavuje nizˇsˇ´ı vrstvu (angl. low-layer), ktera´ vytva´rˇ´ı vstupnı´ uda´losti. Pouzˇ´ıvajı´ se oba moduly, prˇicˇemzˇ „low-layer“ se /X# pouzˇije jako alternativa modulu | . U zarˇ´ızenı´ USB existujı´ dva mo´dy jak popisovat vstupnı´ uda´losti: Mo´d HID umozˇnˇuje podporu vsˇech funkcı´ zarˇ´ızenı´ a vyzˇaduje slozˇiteˇjsˇ´ı modul /X# |7 , zatı´mco mo´d HIDBP HID boot protocol je silneˇ zjednodusˇeny´ mo´d a podporuje pouze za´kladnı´ funkce zarˇ´ızenı´ pro podporu v BIOSu. usbkbd.o Modul umozˇnˇuje pouzˇitı´ za´kladnı´ch funkcı´ kla´vesnice v mo´du HIDBP. Tato zarˇ´ızenı´ se vsˇak prˇednostneˇ obsluhujı´ s pomocı´ modulu /X# /X# . Oproti modulu | funguje pouze na kla´vesnici. | usbmouse.o Modul umozˇnˇuje pouzˇitı´ za´kladnı´ch funkcı´ mysˇi v mo´du HIDBP. Tato zarˇ´ızenı´ se vsˇak prˇednostneˇ obsluhujı´ s pomocı´ modulu /X# /X# . Oproti modulu | funguje pouze na mysˇ. | keybdev.o Modul prˇekla´da´ vstupnı´ uda´losti v nı´zkou´rovnˇove´m mo´du (RAW) kla´vesnice, za´visle´m na architekturˇe. Je sta´le jesˇteˇ ve vy´voji, ale podporuje jizˇ prakticky vsˇechny architektury. mousedev.o Modul prˇekla´da´ uda´losti od mysˇi, digitize´ru nebo tabletu na povely PS/2. Je sta´le jesˇteˇ ve vy´voji, a proto pouzˇ´ıvejte radeˇji modul ,2/,2X# , zvla´sˇteˇ u mysˇ´ı s rolovacı´m kolecˇkem. acm.o Modul se zava´dı´, pokud komunikacˇnı´ zarˇ´ızenı´, tj. modem cˇi termina´lovy´ adapte´r odpovı´dajı´ specifikaci ACM (angl. Abstract Control Model) trˇ´ıdy zarˇ´ızenı´ USB. ACM je metoda, jak komunikovat s modemy. Podporovane´ modemy $ #ˆ  -7*5 *5+$ %41 v adresa´rˇi ; ; ;! 1; jsou vyjmenova´ ny v souboru @ . !$6- ,)%  "% -v*60 . D . @ ; audio.o prˇipojuje digita´lnı´ zvukova´ zarˇ´ızenı´ a podporuje digita´lnı´ mixe´ry, zpracova´nı´ signa´lu a reprodukcˇnı´ zarˇ´ızenı´. dabusb.o podporuje zarˇ´ızenı´ pro „amate´rske´ ra´dio“. dc2xx.o prˇipojuje digita´lnı´ fotoapara´ ty Kodak, se´rie DC-2xx a dalsˇ´ı apara´ty /v$"ä #ˆ  mimo Kodak. Dalsˇ´ı informace najdete v souboru v adresa´rˇi 141 1 -7*5 *6+$ %4!$- ,"%  "% -v*60 . ; ; ;4! 1!;5D . @ ; evdev.o Vsˇeobecne´ rozhranı´ evdev ovla´da´ vstup uda´lostı´ od zarˇ´ızenı´ tak, aby byly ko´dy uda´lostı´ ve vsˇech architektura´ch stejne´ a hardwaroveˇ neza´visle´. Modul podporuje rozhranı´ API. ibmcam.o podporuje webove´ kamery IBM a Xirlink, plneˇ podporuje zatı´m 0 $ #ˆ  1 pouze neˇktere ´ funkce. Dals ˇ´ı informace najdete v souboru . @6. -7*5 *6+$ %4$6- ,"%4  5% -+*60 v adresa´rˇi ; ; ;4! 1!;"D . @ ; . joydev.o slouzˇ´ı ke komunikaci s pa´kovy´mi ovladacˇi (angl. joystick). ov511.o prˇipojı´ pod USB podporovany´ Chip OV511 od Omnivision Technologies, ktery´ je ja´drem mnoha webovy´ch kamer, a da´le podporuje i cˇipy OV511/OV511+ a OV7610/20/20AE CCD. Ovladacˇ je kompatibilnı´ s veˇtsˇinou aplikacı´ typu Video4Linux, chybı´ pouze neˇktere´ videokonference. Pro rozlisˇenı´ obrazu, ktere´ modely podporujı´ a dalsˇ´ı informace si prˇecˇteˇte 2ã7A4A–#ˆ  -7*5 *6+$ %4$6- ,"%4  "% -+*0 1 ; ;4! 1!;"D . @ ; v adresa´rˇi ; . soubor 248

9.4. Vy´meˇnna´ me´dia printer.o slouzˇ´ı ke komunikaci s tiska´rnami prˇipojeny´mi prˇes USB. scanner  .o byl pu˚vodneˇ vyvinut pro USB skenery firmy Hewlett Packard (HP), lze ho vyuzˇ´ıt i pro skenery USB. Dalsˇ´ı informace najdete v sou% -4>#ˆ  -7*6 *5+$ %4$6- ,5%  "% -7*0 boru ( v adresa´rˇi ; . 1 ; ;4! 1!;"D . @ ; usb-serial.o Tı´mto modulem se ovla´dajı´ zarˇ´ızenı´ se se´riovy´m rozhranı´m, prˇipojena´ na USB prˇes prˇizpu˚sobovacı´ cˇlen, ktery´ konvertuje signa´ly se se´riove´ho rozhranı´ na signa´ly USB. Da´ se prˇipojit azˇ 256 ru˚zny´ch vstupu˚. Dalsˇ´ı informace, zejme´na o podporovany´ch zarˇ´ızenı´ch, najdete v souboru -+*60vr*), #ˆ  -+*5 *5v$ %$6- ,"%4  )% -7*0 v adresa´rˇi ; . )@ 1 ; ;4! 1!;"D . @ ; usb-storage.o prˇipojuje pameˇt’ova´ zarˇ´ızenı´ USB jako mechaniky Zip, disketove´ mechaniky, externı´ disky a karty Smartmedia. Ovladacˇ nenı´ zatı´m stabilnı´ u vsˇech zarˇ´ızenı´. wacom.o prˇipojuje tablet Wacom Graphire/Intuos. Tato podpora vyuzˇ´ıva´ modul HID a zatı´m slouzˇ´ı pouze pro Wacom PenPartner. wmforce.o umozˇnˇuje podporu pa´kovy´ch ovladacˇu˚ Logitech WingMan Force pro USB. Pracuje dobrˇe, pouze „Force Feedback“ nema´ zatı´m podporu. Konfigurace mysˇi a kla´vesnice USB Pro obvyklou konfiguraci mysˇi a kla´vesnice USB se zavedou na´sledujı´cı´ moduly: % < <

->#K (

"-7*",/4,2># .

<

, 0/,"2># : ? - *607$",# +

<

-+*60vr)-

<

<

|7

/X#

|

$

#

nebo

-7*60vr |

$

#

Dalsˇ´ı zdroje informacı´ o USB Dalsˇ´ı informace o implementaci USB a podporovany´ch zarˇ´ızenı´ch najdete na stra´nka´ch 4

< < |

|

4

= (

( =

;;)94949 ;;)94949

#

 ! !# 0

%46:

1

r4-7*0>#)4Z #$

|v;

-7*60 ;

/4,2

$",* ;

9.4 Vy´meˇnna´ me´dia Pod Linuxem lze pouzˇ´ıt rˇadu vy´meˇnny´ch me´diı´: disketove´ mechaniky, mechaniky ZIP, JAZ a SyQuest a rovneˇzˇ magnetoopticke´ disky. 9.4.1 Disketove´ mechaniky 

*

K jednoduche´ mu prˇ´ıstupu na dosove´ diskety slouzˇ´ı balı´k .  . V odstavci 18.12 na str. 415 najdete podrobnosti o mozˇnostech teˇchto drobny´ch na´stroju˚. Da´le je zde mozˇnost pracovat klasicky´m unixovy´m zpu˚sobem s disketami, na , 4ä 2&  ktery´ch je vytvorˇen souborovy´ syste´m 1 , @ a dalsˇ´ı (viz naprˇ. odst. 18.11 na str. 413). Nezapomenˇte ovsˇem, zˇe zde musı´te kazˇdou disketu (tj. me´dium, 249

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´ nikoli mechaniku) vzˇdy po zasunutı´ prˇipojit a prˇed vysunutı´m odpojit prˇ´ıkazy mount / umount, pokud to za va´s nezarˇ´ıdı´ spra´vce pracovnı´ plochy, jako je KDE. 9.4.2 Mechaniky LS120 Mechaniky LS120 se prˇipojujı´ na sbeˇrnici (E)IDE a zacha´zı´ se s nimi stejneˇ jako s pevny´mi disky. Znamena´ to, zˇe je potrˇeba prˇipojovat souborovy´ syste´m prˇ´ıkazem mount. 9.4.3 Mechaniky ZIP Mechaniky ZIP existujı´ v provedenı´ pro ATAPI, SCSI, paralelnı´ port a nejnoveˇji i USB (ktere´ vsˇak dosavadnı´ verze zatı´m nepodporuje). Mechaniky ZIP typu ATAPI (prˇipojene´ na sbeˇrnici IDE) a SCSI nepotrˇebujı´ zˇa´dny´ dalsˇ´ı ovladacˇ. Stacˇ´ı pro neˇ ovladacˇ pro prˇ´ıslusˇnou sbeˇrnici, kde budou mı´t obvykla´ /,2 / rvr /,"2 // ;5| @ ; ;)| jme ´ na souboru˚ zarˇ´ızenı´ ; pro typ ATAPI (na IDE) a /,2 *5/ r+r /,2 *)/ ; ; @ ; ; . pro typ SCSI. Samozrˇejmeˇ je zde trˇeba prˇipojovat souborovy´ syste´m prˇ´ıkazem mount. Poneˇkud na´rocˇneˇjsˇ´ı je prˇipojenı´ mechaniky ZIP na paralelnı ´ port. Je na to  "4 4 $ ( potrˇeba podpora disku˚ SCSI, da´le (!@ ( a (!@ ( (viz odst. 9.3.3 na str. 245) a navı´c jesˇteˇ moduly ja´dra (4(!@ nebo .4. 3 . Z teˇchto dvou ovladacˇu˚ se pouzˇ´ıva´ .4. pro noveˇjsˇ´ı mechaniky, jako je ZIP 250. Jako dalsˇ´ı zkontrolujte, zda je v BIOSu nastaven mo´d paralelnı´ho portu na EPP. Pokud nevı´te, ktery´ z obou ovladacˇu˚ zave´st, zkuste nejprve .. : Ä ¨Å6¤ÆB¥

Çô¦4£ØÖ5Å)£ ¢ Ä

ܦ6¦

Pokud to nevyjde, zkuste jesˇteˇ (4(!@ : Ä ¨Å6¤ÆB¥

Çô¦4£ØÖ5Å)£ ¢ Ä ÖÖ"¨  4 ( @ ( ! automaticky

Tı´m se str. 245.

inicializuje. Pokud nikoli, podı´vejte se na na ,"+$

/-

,!*¿#R$""%&

Pomoci mu˚zˇe i zmeˇnit soubor ; ;.  (viz vy´pis 9.4.1). Alias *4$4* !*5 / , pro mu˚zˇete pouzˇ´ıt jen tehdy, nema´te-li v pocˇ´ıtacˇi zˇa´dny´ | @ @"( rˇadicˇ (angl. host adapter) SCSI! Jako alternativa je mozˇne´ uve´st vola´nı´ / "0!, ,v$ % >#K/ 04"># !$ programu . do startovacı´ho skriptu ; ( ;! ;  @ . Vı´ce informacı´ o tomto souboru najdete v odst. 16.4 na str. 377. DZ¨6«5ܨ5ɬÉ6Õ6ÉÜ  Æ"£5É ¤)¨Ø)¨ Ö6¤ Ä  Å Ö6Ö"¨ Ö5Å Ä Ê6Ü ©É ¤)¨«6«ÌÖ6Ö"¨ï¦4£ ØÖ5Å)£ ¢ Ä ÄÊ é<Ä

Obsah souboru 9.4.1: Soubor ;

,v$

Ö)¨ÅÖ"£Å¤

;.

/"



ÖÕ

,!*³#$""%&

: Konfigurace modulu

((!@

To va´m umozˇnı´ prˇistupovat k mechanice ZIP jako k disku SCSI, rovneˇzˇ je "-4%4 mozˇne´ naprˇ´ıklad prˇipojovat prˇ´ıkazem . (viz odst. 18.11.2 na str. 414).  ` 5' patrˇ´ı do „low level“ podpory SCSI. Nemusı´te je prˇekla´dat do ja´dra, Ovladacˇe nebo SuSE Linux je doda´va´ jako prˇelozˇene´ moduly. 3

250

9.5. Modemy

9.5 Modemy 9.5.1 Externı´ modemy Externı´ modemy se obvykle prˇipojujı´ na se´riovy´ port pocˇ´ıtacˇe. Programy pak /,2  Š /,2  Š7A ; ? Á , ; ; ? komunikujı´ s modemem prˇes soubory zarˇ´ızenı´ ; , atd. Konfiguraci modemu˚ pro prˇipojenı´ na Internet najdete v odst. 5.5 na str. 151. 9.5.2 Internı´ modemy Internı´ modemy jsou v provedenı´ pro sbeˇrnici ISA a PCI. Podrobneˇ jsˇ´ı informace o karta´ch ISA a PCI najdete v odst. 9.1 na str. 233. Protozˇe je zvykem prˇistupovat k modemu prˇes se´riovy´ port, internı´ modemy takovy´ port zpravidla vytva´rˇejı´. Tabulka 9.2 poda´va´ prˇehled standardnı´ch zdroju˚ pro se´riove´ porty. Soubor zarˇ´ızenı´

Jme´no

;

CF"G

/,2

4

;

;

/,2

;

/,2

Á Š A +

;

4

/,2 ;

Š

?

;

4

?

;

4

Šä ?

? Š

3

A

Prˇerusˇenı´ ½

CF"G3 ½ CF"G

&

Á13

ä

CF"G

I/O adresa Á1

½

3

Á1

¼ ,

Á13 3

¼

ä& ä4,

¼ ¼

Tabulka 9.2: Standardnı´ zdroje (IRQ a adresy) se´riovy´ch portu˚

Modemy PCI Pokud vlastnı´te neˇktery´ levneˇjsˇ´ı modem PCI, jedna´ se patrneˇ o tzv. „winmodem“. Nenı´ to modem v prave´m slova smyslu. Tyto modemy totizˇ vyzˇadujı´ zvla´sˇtnı´ ovladacˇ, ktery´ emuluje norma´lnı´ modem, a ktery´ doda´va´ prˇ´ımo vy´robce – zatı´m vsˇak pouze pro Microsoft Windows. Blizˇsˇ´ı informace o winmodemech a jejich zatı´m omezene´ podporˇe pod 4 = #4äI#%, Z  $ Linuxem (tzv. linmodemy) najdete na | ( ;4;)9949 ;S= .8 : ; % /, #  9 . . | .7 . Najdete zde i dalsˇ´ı uzˇitecˇne´ rady o modemech vsˇeobecneˇ . Pokud ma´te klasicky´ plnohodnotny´ modem PCI, naprˇ´ıklad Multitech MT5634ZPX-PCI, Actiontec PCI56012 (IBM 33L4618 nebo GVC MD0223), 3Com/USR 3CP5610, Zoom 2920 (Digitan DS550-558) nebo Well Communications FM-56PCI-TP (GVC MD0321), mu˚zˇete zde pouzˇ´ıt obvyklou podporu, kterou poskytuje SuSE Linux, modem je vsˇak trˇeba rucˇneˇ nakonfigurovat. Jak integrovat modem PCI do Linuxu najdete v odst. 5.5 na str. 151. Modemy ISA Pro instalaci modemu ISA jsou zapotrˇebı´ tyto dva kroky: <

<

Modem se musı´ nakonfigurovat, tj. nastavit mu IRQ a I/O adresu. Ja´dro se musı´ dozveˇdeˇt, jake´ IRQ a jakou I/O adresu pouzˇ´ıt. 251

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´ Inicializace modemu Jak bylo vysveˇtleno v odst. 9.1 na str. 233, deˇlı´ se karty ISA na „legacy“, „jumperless“ a PnP. Je tam te´zˇ obecneˇ popsa´no, jak se aktivuje karta ISA PnP. Zde uvedeme jen neˇkolik zkusˇenostı´, specificky´ch pro modemove´ karty ISA vsˇech trˇ´ı typu˚: ä

V praxi prˇina´sˇ´ı nejme ´ neˇ proble´mu˚ pouzˇ´ıt pro modem port CF"G s IRQ 3, /,2  Š7A A ; ? tj. soubor zarˇ´ızenı´ ; . Pokud nema´te se´riovou mysˇ na CF)G (tj. A /,2  Š ; ? Á . pouzˇ´ıva´te naprˇ´ıklad mysˇ PS/2), mu˚zˇete pouzˇ´ıt CF"G s IRQ 4 a ; A Pokud ma´teA na CF)G se´riovou mysˇ a pouzˇijete CF"G3 , dojde ke konfliktu, protozˇe CF"G a CF"G3 pouzˇ´ıvajı´ stejne´ prˇerusˇenı´ IRQ 4 (podobneˇ pro kombinaci ä ½ CF"G , CF)G a IRQ 3). Nezapomenˇte prˇitom na za´kladnı´ desce nebo v BIOSu zaka´zat (angl. disable) tu za´suvku COM1 nebo COM2, jejı´zˇ adresu a IRQ pouzˇ´ıva´ modemova´ karta! Pouzˇijete-li pro modemovou kartu vysˇsˇ´ı IRQ, pokuste se vyhnout zejme´na pouzˇitı´ IRQ 5 a IRQ 7, protozˇe si je zpravidla zabı´rajı´ zvukova´ karta a port pro tiska´rnu. Prˇeda´nı´ parametru˚ ja´dru Po konfiguraci modemu je potrˇeba sdeˇlit ja´dru, jakou adresu I/O a jaky´ IRQ /,2 4 Š /4,2 4 Š7A ; ? Á nebo ; ; ? pouzˇ´ıva´. Pokud se jedna´ o modem na ; , nepotrˇebujete nic nastavovat. Prˇi prˇ´ısˇtı´m startu syste´mu se modem automaticky rozpozna´ . Prˇi pouzˇitı´ ostatnı´ch kombinacı´ I/O portu a IRQ je potrˇeba pouzˇ´ıt program setserial, naprˇ´ıklad pro IRQ 10: Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó×¬Ç±É Ä ¤)É Ä Å"ܨ«‡× Ø Äë פ¤6Ë)Úö‡Ü Ån“íì

Da´le nakonfigurujete modem pro prˇipojenı´ na Internet, jak je to popsa´no v odst. 5.5 na str. 151. Pokud je modem spra´vneˇ rozpozna´ n, mu˚zˇete automatizovat vola´nı´ programu ,"+$ % >#K/ *", setserial zmeˇnou prˇ´ıslusˇne´ho rˇa´dku v souboru ; ;! ; )@ . Pro prˇedchozı´ prˇ´ıklad zde zmeˇnı´te rˇa´dku ÇdŪ6©



É Ä ¤"É Ä Å)ܨ6«×Ø Äë פ6¤6Ë)ÚöM›

€ “`   d

å

¨ ª5¤5£5Õ£ ©5ê)Ü 

na rˇa´dku Ū6©



É Ä ¤"É Ä Å"ܨ6«×Ø Äë × ¤6¤6Ë)Úö]Ü Ån“íì

9.6 Skenery K pouzˇ´ıva´nı´ skeneru pod Linuxem – podobneˇ jako pod ostatnı´mi operacˇnı´mi syste´my – potrˇebujete soubor specia´lnı´ch ovladacˇu˚ a programu˚. To vsˇechno * %, Z4 *4$4* obsahuje balı´k @ (se´rie @ ) a balı´k (se´rie @"( ). Program SANE z tohoto balı´ku prˇedpokla´ da´ skener s rˇadicˇem SCSI, podporovany´m linuxovy´m ja´drem. (Linuxova´ podpora pro skenery na paralelnı´m portu a na USB je zatı´m ve vy´voji.) Jak je program SANE postupneˇ aktualizova´n, roste pocˇet podporovany´ch 4 = # !*5 %Z#R$" skeneru˚. Jejich nejnoveˇjsˇ´ı seznam najdete na | ( ;4;)94949 . @ .7; * %!, * %!,r40 $ ,)%/!*³#  @ ; @ @ : | .+ . 252

9.6. Skenery Jak pod Linuxem nakonfigurovat skener? Skenery cha´pe Linux jako vsˇeobecna´ zarˇ´ızenı´ SCSI (angl. generic SCSI /,2 *6Z /,2 *6ZBA ; Á ,; ; devices). Odpovı´dajı´cı´ soubory zarˇ´ızenı´ jsou ; atd. Konfiguraci teˇchto zarˇ´ızenı´ zjistı´te prˇ´ıkazem sgcheck: Ä ¨ Å6¤Ɩ¥×¬Ç¬É "Õ Æ Ä Õé

Dostanete vy´pis tohoto tvaru:

€

ÉÉ6Ü © ¦ Ä ©5¤‡£êa Ä © Ä Å"ÜÕ¬Ú5ÚøØ Äë 6 Ü Õ Ä Élk Ø Äë Ü6Õ Ä Æ)£5É ¤)×5ÕÆ"¨ ©6© Ä 6 « ×"×^“†“¤ËÖ Ä qþ©ª ¦ Ä Å"ÜÕ¬¤ËÖ Ä

u

ë6Ä ©5Ø)£Åø¦£Ø Ä «7¥

× Ø  × É5ì±ì5×ì5×ì5×ìiÜ Å Ä Õ ¤)Ê € Õ6Õ Ä É6É
× É4íºì5×ì5×"í ×ìZ "Êd` ~q!su\` †d  "Ê d` ad"Ê'“íì” Ä ë 5 × Ø 

× Ée¬ì5×ì5×s6×ìi5Å)£6Õ Ä É6É£ Åoqöu\œZesì6ì € Ä ë 5

Skenery zde pozna´te podle popisu zarˇ´ızenı´ (angl. device description) jako „4!$",!*4*) Š x4x4’ nebo CJ E . Ve vy´sˇe uvedene´ m prˇ´ıkladu je skener dostupny´ /,2 *6Zä ; jako ; . Da´le je potrˇeba vytvorˇit symbolicky´ odkaz na ; Ä ¨ Å6¤Ɩ¥׬ÇÌ« ©‡Ê5Éø×Ø Äë ×5É e×Ø Äë ×5É6Õ¨ ©6© Ä Å

/,2

;

*4$

@

%4%,

:

Konecˇneˇ je nutne´ zmeˇnit pra´va pro vsˇeobecne´ zarˇ´ızenı´ SCSI. SANE totizˇ potrˇebuje pro ovla´da´nı´ skeneru kromeˇ pra´v na cˇtenı´ i pra´va na za´pis: Ä ¨ Å6¤Ɩ¥×¬Ç¬Õ Æ ¦4£ ØZ£££±× Ø Äë ×5Ée

Proble´my Pokud program skener nenajde, podı´vejte se, zda byl vu˚bec rozpozna´n ˇradicˇem SCSI: Ä ¨ Å6¤Ɩ¥׬ǬÕ¨¤× Ö5Å)£5Õ×6É6Õ6É6Ü×6É6Õ6É6Ü

Meˇli byste uvideˇt:

€

¤¤)¨5Õ Æ Ä Ø±Ø Äë Ü6Õ Ä É+¥

œ)£5É ¤B¥ ÉÕ6É6ÜìZÆ)¨ ©6© Ä «+¥Ôì6ìM ØB¥ ì6ìb^6ª©–¥ ì6ì  Ä ©5Ø)£ ÅB¥ÔÚ  € ¡ € Z"£ Ø Ä «7¥ Ú 5öessì † d €  ËÖ Ä ¥ 6  Ü Å Ä Õ ¤ € Õ6Õ Ä É6É  œ)£5É ¤B¥ ÉÕ6É6ÜìZ Æ)¨ ©6© Ä «+¥Ôì6ìM ØB¥ ìíT^6ª©–¥ ì6ì  Ä ©5Ø)£ ÅB¥­`†dZ" £ Ø Ä «7¥  " Ê d` Z"d Ê“íì ” d €  ËÖ Ä ¥ 6  " Êd`  œ)£5É ¤B¥ ÉÕ6É6ÜìZ Æ)¨ ©6© Ä «+¥Ôì6ìM  ØB¥ ìe_6^ ª©–¥ ì6ì  Ä ©5Ø)£ ÅB¥ å “ € † “Z" £ Ø Ä «7¥ šd € ^^M) öe ì6ì5Úbd €  ËÖ Ä ¥ 6  Ü Å Ä Õ ¤)Ê € Õ6Õ Ä É6É  œ)£5É ¤B¥ ÉÕ6É6ÜìZ Æ)¨ ©6© Ä «+¥Ôì6ìM  ØB¥ ì6ñb6^ ª©–¥ ì6ì  Ä ©5Ø)£ ÅB¥ÔÚ € ††dZ" £ Ø Ä «7¥ d € 6ËÖ Ä ¥ Ú5Õ¨ ©6© Ä Å

Äë ¥

ì6ìíñ

†"ÚÌÚ5ÚºÅ

Äë Ü6ÉÜ£ ©–¥Ôìe

Äë ¥ íÙÓì£ †"ÚÌÚ5ÚºÅ

Äë Ü6ÉÜ£ ©–¥Ôìe

Äë ¥ íÙÓì£ †"ÚÌÚ5ÚºÅ

Äë Ü6ÉÜ£ ©–¥Ôìe

e ÙÓì6ì Äë ¥°7 †"ÚÌÚ5ÚºÅ

Äë Ü6ÉÜ£ ©–¥Ôìí

Pokud zde nenajdete polozˇku „SCANNER“ nebo „PROCESSOR“, rˇadicˇ skener nenasˇel. Oveˇrˇte si prosı´m, zda je skener zapnut a zda je sbeˇrnice SCSI rˇa´dneˇ ukoncˇena termina´torem. 253

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´

9.7 Pa´skove´ mechaniky (angl. streamer) Pa´skove´ mechaniky, te´zˇ streamery, se pouzˇ´ıvajı´ zejme´na pro za´lohova´nı´ velke´ho mnozˇstvı´ dat. Vyra´beˇjı´ se v provedenı´ch pro ru˚zne´ porty. Pa´skove´ mechaniky SCSI Nejzna´meˇjsˇ´ı jsou pa´skove´ mechaniky pro sbeˇrnici SCSI. Mu˚zˇete je prˇipojit k obvykle´ mu rˇadicˇi SCSI, podporovane´mu Linuxem, pouze pro podporu specia´lnı´ch funkcı´ (vy´meˇna pa´sky) je trˇeba dalsˇ´ı software. Pa´skova´ mechanika typu SCSI se ovla´da´ takto: /,2

<

*5

Prvnı´ pa´skova´ mechanika v syste´mu se ovla´da´ soubory zarˇ´ızenı´ ; ; Á /4,2 %7*6 /,2 *5BA /,"2 %7*5A nebo ; nebo ; atd. Prˇitom ; Á , dalsˇ´ı pomocı´ ; ; ; /,2 *64œ /,2 znamena´ mechaniku, ktera´ se po pouzˇitı´ prˇevı´jı´, zatı´mco ; ; ; ; %+*54œ znamena´ mechaniku, ktera´ zu˚sta´va´ sta´t na poslednı´ dosazˇene´ pozici. /4,2 %7*64œ Doporucˇujeme pouzˇ´ıvat ; ; , protozˇe pak prˇ´ıkazem mt mu˚zˇete mechaniku prˇesneˇ ovla´dat. < Program mt se pouzˇ´ıva´ k ovla´da´nı´ pa´skove´ mechaniky na´sledovneˇ: Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Ç捻Ê ê±×Ø Äë × ©É ¤6ìÅ Ä ¤ Ä ©ÉÜ£ ©

Napne pa´sku tak, zˇe ji znovu prˇevine. Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Ç捻Ê ê±×Ø Äë × ©É ¤6ìÅ Ä èÜ ©5Ø

Prˇevine pa´sku na zacˇa´tek.

Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Ç捻Ê ê±×Ø Äë × ©É ¤6ì

Ä £R¦

Nastavı´ pa´sku za poslednı´ za´znam. Pouzˇ´ıva´ se k za´pisu na jizˇ cˇa´stecˇneˇ pouzˇitou pa´sku. Ä ¨Å6¤Ɩ¥Ó׬Ç捻Ê ê±×Ø Äë × ©É ¤6ì

Ä Å)¨5É Ä

Smazˇe celou pa´sku. Pozor! Vsˇechna data se ztratı´. Pa´skove´ mechaniky IDE Pa´skove´ mechaniky IDE se prˇipojujı´ na sbeˇrnici/,IDE, jsou Linuxem automa2  /,2 %  ;)| Á , resp. ; ; | Á . ticky rozpozna´ ny a pouzˇ´ıvajı´ se jako zarˇ´ızenı´ ; Pouzˇijte zde program mt podobneˇ jako v prˇedchozı´m odstavci. Pa´skove´ mechaniky prˇipojene´ mı´sto diskety Pa´skove´ mechaniky prˇipojene´ na disketovy´ rˇadicˇ majı´ cˇasoveˇ kriticke´ ovla´da´nı´. Cˇasto zde proto docha´zı´ k proble´mu˚m prˇi za´pisu. K pouzˇitı´ teˇchto mechanik pod Linuxem je trˇeba zvla´sˇtnı´ ovladacˇ ftape, doda´vany´ s ja´drem. Podrobneˇ ji se o konfiguraci dozvı´te v souboru -7*5 *6+$ %4$6- ,)%  "% & ,#ˆ  ; ; ;4! 1!;"D . @ ; @"( 1 . Kompletnı´ dokumentaci 4 = # %+*5  #Ó  r $ ,5%Ÿ#K/4, o subsyste´mu ftape najdete na | ( ;4;)9949 .7@ | 9 | @4@ | ; , %!, & , =| ; @"( .

9.8 Televiznı´ karty S pouzˇitı´m televiznı´ karty mu˚zˇete v Linuxu pod X Window sledovat televizi. Je na to potrˇeba rˇada modulu˚ ja´dra a spolupracujı´cı´ch programu˚. 254

9.8. Televiznı´ karty Ktere´ TV karty jsou podporova´ny? Linuxova´ podpora za´visı´ na pouzˇite´m cˇipu na karteˇ. Nejrozsˇ´ırˇeneˇjsˇ´ı jsou zatı´m t4q ½ t4q cˇipy firmy Brooktree ¼ ¼ a ¼K?4¼ , ktere´ jizˇ Linux podporuje, na vy´voji t4q podpory pro ¼K?4¼ se prˇitom da´le pracuje. Typicke´ karty s teˇmito cˇipy jsou naprˇ. Hauppauge WIN/TV nebo Miro PC/TV. Jak se podpora aktivuje <

4I

Prˇihlaste se jako uzˇivatel . < Vsˇechny potrˇebne´ moduly s ovladacˇi jsou doda´va´ny s ja´drem SuSE Linuxu. -7*5 < ; Dokumentaci najdete ve zdrojovy´ch textech pro ja´dro v adresa´rˇi ; *6+$ %4!$6- ,)%4  )% 2 /,4"½ %4;4! 1!;"D . @ ; ! 1 . 2 /4,4z < Uzˇivatele s prˇ´ıstupem k TV karteˇ prˇidejte ke skupineˇ , na´vod na to najdete v odst. 2.6.6 na str. 90. Prˇi proble´mech s TV kartou si nejprve procˇteˇte vy´sˇe uvedenou dokumentaci, 4 = *)/"0Ÿ# prˇ´ıpadneˇ se podı´vejte do databa´ze technicke´ podpory SuSE na | ( ;4; *6-+*",#R$)u 42 pod klı´cˇovy´m slovem .

255

9. Perifernı´ zarˇ´ızenı´

256

Kapitola 10

Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA U notebooku˚ se setka´va´me s rˇadou hardwarovy´ch zvla´sˇtnostı´, jako je rˇ´ızenı´ spotrˇeby – APM „Advanced Power Management“, Infracˇerveny´ port (IrDA) a karty PCMCIA. Tyto komponenty nacha´zı´me prˇ´ılezˇitostneˇ i u stolnı´ch pocˇ´ıtacˇu˚ a protozˇe se funkcˇneˇ nelisˇ´ı od provedenı´ v notebooku, bude jejich pouzˇitı´ a konfigurace popsa´na spolecˇneˇ v te´to kapitole. Za´jemce o urcˇity´ typ notebooku odkazujeme na*³#ˆ„Linux Laptop Home4 = #R$4*¿#-, ,/- -+*","v*  , page“, ktera´ se nacha´zı´ na | ( ;4;)9949 1@ ; ;5:|@ : ; %4- r  ! 1 @"( ( . Dalsˇ´ım uzˇitecˇny´m zdrojem informacı´ je domovska´ stra´nka 4 = „MobiliX“ – Mobile Computers and Unix, kterou najdete na | ( ;4; )0 #4Z %/, #  . "!61 ; 1 | .7 .Zde naleznete zajı´mava´ „howto“ pro notebooky i IrDA. Da´le najdete v databa´zi technicke´ podpory SuSE cˇla´nek Laptopy a no& ,= -+*5 * , /$ *5/0 tebooky (PCMCIA) pod Linuxem v souboru ) ; ; |@ ; ; ; $)u   #  ;)| .;4@"( ( | .7 .

10.1

PCMCIA

10.1.1 Hardware Zkratka PCMCIA znamena´ „Personal Computer Memory Card International Association“ a pouzˇ´ıva´ se vsˇeobecneˇ pro hardware a odpovı´dajı´cı´ software tzv. karet PCMCIA, u ktery´ch rozlisˇujeme dva za´kladnı´ typy: Klasicke´ karty PCMCIA (te´zˇ PC-karty): To je zatı´m nejbeˇzˇneˇjsˇ´ı typ, kde se pouzˇ´ıva´ 16 bitova´ sbeˇrnice. Jsou dnes jizˇ cenoveˇ dostupne´ a obvykle fungujı´ bez proble´mu˚ a majı´ stabilnı´ podporu. Karty CardBus: Jedna´ se o novy´ standard. Pouzˇ´ıvajı´ 32 bitovou sbeˇrnici a jsou proto rychlejsˇ´ı, take´ ovsˇem drazˇsˇ´ı. Protozˇe je vsˇak prˇenos dat cˇasto omezen i druhou stranou spojenı´, nemusı´ se na´klady na neˇ vyplatit. Existuje zatı´m neˇkolik ovladacˇu˚ na tyto karty, v za´vislosti na pouzˇite´m rˇadicˇi PCMCIA vsˇak dosud nemusı´ by´t zcela stabilnı´. Pokud je sluzˇba PCMCIA aktivnı/´,,"%4dozvı ´te se o typech Linuxem rozpozna$ /v$6  V ny´ch karet prˇ´ıkazem @ . Seznam podporovany´ch karet nalezŠ)~„4„ q4’ Š -+*5 * , /4!$ $ Z,!* F"E DÃCJ4E4D v adresa´rˇi ; ; |@ ; ;)(@ :@ ; nete v souboru $ $ „  r U B q ( . )@ . Zde se nacha´zı´ i aktualizovana´ verze CGC J F F . Dalsˇ´ı du˚lezˇitou komponentou je rˇadicˇ PCMCIA, nazy´vany´ te´zˇ PCMCIA/CardBus-bridge. Ten vytva´rˇ´ı spojenı´ mezi kartou a sbeˇrnicı´ PCI, ve starsˇ´ıch pocˇ´ıtacˇ´ıch sbeˇrnicı´ ISA. Tyto rˇadicˇe jsou te´meˇrˇ vzˇdy kompatibilnı´ 257

10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA %4,

ä

ž4ã

s cˇipem ‚)¼ 3 . Typ rˇadicˇe lze zjistit prˇ´ıkazem ( * $ o zarˇ´ızenı´ PCI, poda´ na´m zajı´mave´ informace i prˇ´ıkaz  ( 10.1.2

"0!, . r"24

Jedna´-li se .

Software

Vsˇechny potrˇebne´ ovladacˇe a programy, pokud jizˇ nejsou integrova´ny v ja´dru, „  A $ $ $", ä ž4ã , 5¼ 3 obsahuje balı´k CG4C J , se´rie @ . Za´klad tvorˇ´ı moduly ( . 5@à v$ $ /!* (nebo , me´neˇ cˇasto) a . Tyto moduly se norma´lneˇ spousˇteˇjı´ automaticky prˇi startu syste´mu. Inicializujı´ rˇadicˇ PCMCIA a podporujı´ za´kladnı´ funkce. Aby se karty PCMCIA daly vymeˇnˇovat za beˇhu, musı´ zde by´t ☞de´mon, ktery´ dohlı´zˇ´ı na aktivity v za´suvka´ch PCMCIA. To prova´dı´ program Cardmanager, ktery´ se spustı´ automaticky po zavedenı´ za´kladnı´ch modulu˚. Pokud je karta zasunuta, rozpozna´ Cardmanager jejı´ typ a funkci a zavede prˇ´ıslusˇny´ modul. * / Pomocı´ prˇ´ıkazu  . zjistı´me, ktery´ modul byl zaveden. Po u´speˇsˇne´m zavedenı´ vsˇech modulu˚ spustı´ Cardmanager zvolene´ instalacˇnı´ skripty, ktere´ vybudujı´ sı´t’ove´ spojenı´, prˇipojı´ oddı´ly externı´ch disku˚ SCSI, apod. Pokud se karta opeˇt vysune, Cardmanager pomocı´ stejny´ch skriptu˚ rˇa´dneˇ ukoncˇ´ı aktivity karty. Pote´ se nepotrˇebne´ moduly opeˇt odstranı´. Teoreticky se tedy da´ karta PCMCIA kdykoli vyjmout. To platı´ velmi dobrˇe pro karty sı´t’ove´, modemove´ a ISDN, pokud prˇes neˇ zrovna neprobı´ha´ aktivnı´ komunikace. Potı´zˇe vsˇak nasta´vajı´ u souborovy´ch syste´mu˚, prˇipojeny´ch prˇes kartu PCMCIA, naprˇ. jako oddı´ly externı´ch me´diı´ nebo jako adresa´rˇe NFS. Zde je trˇeba nejprve zajistit, aby tato zarˇ´ızenı´ byla synchronizova´na (tj. byla jim vypra´zdneˇna vyrovna´ vacı´ pameˇt’) a pak rˇa´dneˇ odpojena (umount). Linux totizˇ nemu˚zˇe prˇedvı´dat, kdy za beˇhu kartu vyta´hneme, a proto je potrˇeba mu to s prˇedstihem ozna´mit. Pomoci na´m mu˚zˇe prˇ´ıkaz Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈǁÕ¨Å6Ø)Õ ¤)«

ÄjÄ Õ ¤

Ten deaktivuje vsˇechny karty PCMCIA v notebooku. 10.1.3

Konfigurace ,+$

v$³#R$""%&

Z

cˇtyrˇi Po instalaci balı´ku PCMCIA nalezneme v souboru ; ; Š"q q „  promeˇnne´, ktere´ se ty´kajı´ PCMCIA. Promeˇnna´ J4E CGC J urcˇuje, zda se %! tato sluzˇba spustı´ prˇi startu syste´mu. Pokud je nastavena´ na , lze sluzˇby +$ $ $ *6 4 „  PCMCIA spustit za beˇhu prˇ´ıkazem ( . )@ . Promeˇnna´ CGC J @ uda´va´ typ rˇadicˇe PCMCIA. Tato hodnota se stanovı ´ automaticky beˇhem instalace a  v pr ˇeva´zˇne„4´ qve ˇ t„ „  ä ž4㠊 sˇineˇ prˇ´ıpadu˚ by´va´ )¼ 3 . Obeˇ ostatnı´ promeˇnne´ CG4C J C C F a „  ’ „4qŠ CGC J CF"E F obsahujı´ volby pro za´kladnı´ moduly a obvykle mohou zu˚stat pra´zdne´. Protozˇe vy´beˇr spra´vny´ch ovladacˇovy´ch modulu˚ pro danou kartu zajistı´ Cardmanager, dalsˇ´ı nastavenı´, ty´kajı´cı´ se vlastnostı´ hardwaru, jizˇ nenı´ zapotrˇebı´. Ethernet a Token Ring Sı´t’ove´ prˇipojenı´ na Ethernet nebo Token Ring nakonfigurujeme pohodlneˇ Ž"%& Z- $",Œ*   pomocı´ instala´toru YaST. Dialog najdeme v menu @ o m Š y2 * *5} -X7´ Ž"%& Z-2 W*  ( @ ? . @ o6À . Instalace karty PCMCIA se zde lisˇ´ı od obvykle´ ho prˇ´ıpadu tı´m, zˇe je potrˇeba ho odlisˇit stisknutı´m kla´vesy Í Î MNŒOP , viz odst. 2.6.3 na str. 88. Da´le je potrˇeba dodrzˇet na´sledujı´cı´ omezenı´: 258

10.1. PCMCIA <

Pokud se jako PCMCIA oznacˇ´ı vı´ce zarˇ´ızenı´ typu Ethernet nebo Token Ring, pouzˇije se konfigurace prvnı´ho. < Na rozdı´l od norma´lnı´ch sı´t’ovy´ch karet se zde u karet PCMCIA okamzˇiteˇ Í5Ñ:0 OP . aktivujı´ nastavenı´ po ukoncˇenı´ dialogu pomocı´ kla´vesy MNp , , A 4 < Zobrazena´ jme´na zarˇ´ızenı´ ( |!Á , | , Á . . . ) jsou zde pouze informativnı´ a urcˇujı´ pouze typ zarˇ´ızenı´, protozˇe cˇ´ıslova´nı´ zarˇ´ızenı´ PCMCIA se prova´dı´ dynamicky. Í. < OP , je trˇeba Pokud se znovu aktivuje neaktivnı´ zarˇ´ızenı´ pomocı´ kla´vesy MN“ Í Î obnovit oznacˇenı´ zarˇ´ızenı´ jako PCMCIA kla´vesou MN“OP . ISDN Karty PCMCIA typu ISDN se konfigurujı´ podobneˇ jako ostatnı´ karty, viz te´zˇ l4y /% "%vr odst. 5.2 na str. 140 s tı´m rozdı´lem, zˇe je trˇeba v menu :!@ o¬: & Z- $),ƒ*   Š y"2 * *5} -Xд Ž"%vr (kam se dostaneme prˇes ( @ o m @ ? . & Z-2 ‚*  Í Î @ o6À ) oznacˇit pomocı´ MN OP zarˇ´ızenı´ jako PCMCIA. V dialogu Ž"%& Z- $", 4/ - 5Š x nenı´ trˇeba zada´vat ani IRQ, ani cˇ´ıslo IO @ |!@ 9!@ D portu, ani meˇnit protokol (Euro-ISDN nebo 1TR6). Tzv. modemy ISDN existujı´ i v provedenı´ PCMCIA. Jsou to modemove´ nebo multifunkcˇnı´ karty s dodatecˇny´m adapte´rem pro prˇipojenı´ k ISDN a zacha´zı´ se s nimi jako s modemem. Modem U modemovy´ch karet PCMCIA obvykle nepotrˇebujeme nastavovat nic/,na2 ; vı´c. Jakmile zasuneme modemovou kartu, je pouzˇitelna´ jako zarˇ´ızenı´ ; /, . . . Konfigurace tohoto zarˇ´ızenı´ programem wvdial se provede jako u beˇzˇne´ho modemu, viz odst. 5.5.1 na str. 152. SCSI a IDE Odpovı´dajı´cı´ moduly ovladacˇu˚ zavede Cardmanager. Jakmile zasuneme kartu PCMCIA typu SCSI nebo IDE, jsou prˇipojena´ zarˇ´ızenı´ pouzˇitelna´. Rovneˇzˇ se pro neˇ dynamicky urcˇ´ı ☞jme´no zarˇ´ızenı´ (angl. device name). Informace o podporovany´ch karta´ch PCMCIA pro SCSI a IDE najdeme v souborech !$ *$4* !$ /, ;)( ; ; a ;5( . Externı´ disky, mechaniky CD a podobna´ zarˇ´ızenı´ je trˇeba zapnout, nezˇ k nim prˇipojenou kartu PCMCIA zasuneme do pocˇ´ıtacˇe. Nezapomenˇte prˇitom na spra´vne´ kabelove´ zakoncˇenı´ u zarˇ´ızenı´ SCSI. Pozor: Nezˇ vysunete kartu PCMCIA pro SCSI nebo IDE, je trˇeba odpojit („umount“) jejich souborove´ syste´my. Pokud na to zapomenete, dostanete se na neˇ prˇ´ısˇteˇ pouze azˇ po restartu syste´mu. Linux se da´ take´ instalovat cely´ na takove´mto externı´m zarˇ´ızenı´, pouze startova´nı´ je pak na´rocˇneˇjsˇ´ı. Tehdy je zapotrˇebı´ pouzˇ´ıt startovacı´ disketu, % 4/ obsahujı´cı´ ja´dro a startovacı´ ramdisk ( ). %

/

Soubor obsahuje virtua´lnı´ souborovy´ syste´m, na ktere´m jsou vsˇechny potrˇebne´ moduly PCMCIA a programy. Startovacı´ disketa pro SuSE Linux 259

10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA resp. jejı´ obraz jsou tak vytvorˇeny, a proto z nich mu˚zˇete startovat externı´ instalaci. Zava´deˇt podporu PCMCIA prˇi kazˇde´m startu rucˇneˇ je vsˇak nepohodlne´. a proto si pokrocˇilı´ uzˇivatele´ vytvorˇ´ı startovacı´ disketu na mı´ru podle PCMCIA-HOWTO v odst. 5.3 „Startova´nı´ ze zarˇ´ızenı´ PCMCIA“. 10.1.4

Prˇepı´natelna´ konfigurace – „sche´mata“

U mobilnı´ch pocˇ´ıtacˇu˚ by´va´ zpravidla zapotrˇebı´ prˇepı´nat konfigurace, naprˇ´ıklad pro zameˇstna´nı´ a doma´cı´ pouzˇitı´. Se zarˇ´ızenı´mi PCMCIA je to pomeˇrneˇ snadne´, jedinou neprˇ´ıjemnostı´ je nutnost rucˇneˇ editovat konfiguracˇnı´ soubor, protozˇe YaST tuto funkci zatı´m neposkytuje 1 . Jedna varianta konfigurace se u PCMCIA nazy´va´ sche´ma (angl. scheme). ,v$ $ $ ¹¿# v* Konfiguracˇnı´ soubory ; pro zarˇ´ızenı´ PCMCIA mohou ;)( . )@; ( obsahovat vı´ce sche´mat. Data pro jednotliva´ sche´mata jsou usporˇa´da´na po konfiguracˇnı´ch blocı´ch, volany´ch symbolicky´mi adresami, cozˇ jsou slova oddeˇlena´ cˇa´rkami. Prvnı´ slovo je jme´no sche´matu a dalsˇ´ı obsahujı´ informace o za´suvce cˇi jme´no diskove´ho oddı´lu apod. Detailnı´ informace najdete na ,"+$ $ $ ¹³# +* ;)( . )@; ( zacˇa´tku souboru˚ ; a v PCMCIA-HOWTO. Standardnı´ Š"-!Š’ . Zmeˇnı´ ho vsˇak program sche´ma, ktere´ pouzˇ´ıva´ SuSE Linux, se nazy´va´ SuSEconfig, pokud se konfiguruje sı´t’ove´ spojenı´ pomocı´ YaST. To je du˚vod, procˇ se mohou rucˇnı´ zmeˇny v tomto sche´matu ztratit. Konfiguraci sche´mat vysveˇtlı´me na prˇ´ıkladeˇ ethernetove´ karty. Majı´ se vytvo s  ,vs ˇrit dveˇ sche´mata, a to pro zameˇstna´nı´ ”9 : a doma´cı´ pouzˇitı´ ”| . . Sou,v$ $ $ %, ) #K +* bor ; pak obsahuje konfiguracˇnı´ bloky, ktere´ ;)( . )@; 9 : ( ukazuje vy´pis 10.1.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ. Bloky zacˇ´ınajı´ teˇmito adresami: Š)-!Š’ < < < <

¹ H

¹ H

¹

: Tento blok zachovejte, abyste mohli da´le pouzˇ´ıvat YaST.

¹ ¹ ¹ :H H H : Tento blok bude slouzˇit pro podnikovou konfiguraci.  , ¹ ¹ ¹ | . H H H : Tento blok bude slouzˇit pro doma´cı´ konfiguraci. ¹ ¹ ¹ ¹ H H H : Tento blok jizˇ existuje a ponechejte ho pro prˇ´ıpadne´ 9



H

dalsˇ´ı

konfigurace. Prakticky´m postupem, jak konfigurovat sche´ma, je pouzˇ´ıt obvykly´m zpu˚soŠ"-!Š’v$""%& Z bem YaST, po pru˚chodu programem toto sche´ma zkopı´rovat a Š"-Š’ "  , : resp. | . . Kdo radeˇji konfiguruje rucˇneˇ, ten prˇejmenovat ze na 9 x4’4q ŠŽ t Š"q G4J nalezne vysveˇtlenı´ vy´razu˚ jako , E!„ F)J4DC J r atd.q v tabulce 4.1 na U B F F . Aktua´lnı´ verzi str. 125 a vsˇechny konkre´tnı´ hodnoty pak v CGC J -7*5 * , /!$ $ Z4,!* $ $ ; |!@ ; ;)(@ :@ ;)( . )@ . najdete v ; Prˇepı´na´nı´ mezi sche´maty PCMCIA je mozˇne´ pr$ ˇi startu nebo za beˇhu po/v$6 *4$ , , cˇ´ıtacˇe. Pra´veˇ aktivnı´ sche´ma zjistı´me prˇ´ıkazem @  | . . Sche´ma $ 4/v$5 *4$ , , }"%!V*4$ } za chodu prˇepneme prˇ´ıkazem @  | . ùü{6. | .7@ ú . Toto nastavenı´ se neztratı´ prˇi prˇ´ısˇtı´m startu – naposledy vybrane´ sche´ma je aktivnı´ tak dlouho, dokud ho uzˇivatel nezmeˇnı´. Ve startovacı´ vy´zveˇ, tj. v rˇa´dce zacˇ´ına= Š U ’ ’ÿ })%!Œ*$ } Y  Y jı´cı´ ( G ùü{6. | .7@ ú . Informace F ) se nastavı´ promeˇnna´ C o startovacı´ vy´zveˇ najdeme v kap. 13.3.2 na str. 309. 1 V prˇ´ıpade ˇ ISDN lze konfigurovat vı´ce zarˇ´ızenı´ ISDN s ty´mizˇ sı´t’ovy´mi adresami a standardnı´mi cestami. Startovat se pak ovsˇem musejı´ zvla´sˇt’, a to manua´lneˇ. U modemu˚ lze vytvorˇit vı´ce profilu˚ programem wvdial.

260

10.1. PCMCIA

 !






ª!*
 `  * RKª e'; ` Í  : R ô
: a S ` $ 
 \Ž
 e  6Kªþ
R  R  ` 
‚Ž % T ´'´ ÚD cc Ž !* c  c D ªÞ ª Þ ª Þ Ù ¨ ¶ Í «9‹Ž _ 


 e  `§ * f6 á  R   ` c _ +Rc  c D R * f6 á Ž ¹ ˆ Ü ü 9 * Ý

;

ˆ



""







ªÞ ªÞ ªÞ Ù ¨ ¶ Í «9‹Ž Ó * f6 á  `   Ôf6K :ô
¨ Í y à « Ú _ ‹Ž'Ž «'« _à ‹Ž¬*Ž ´'z · Q à ‹Ž!Ž ¨ à T%´'´ Ú ‹Ž'Ž ¶ D _Rk T c Ó ‹Ž'Ž ¶ D _%Ö « ÚÓ ‹Ž'Ž c zµ ÚT _'« T%D% ´Ö TQRT ‹_ Ž'‹Ž Ž'Ž ´ « k T ¨ ¶'¹‹Ž'Ž c D T Ú Q9·‹Ž'Ž ´¶ c y Ñ ‹Ž'Ž k «#¶ _ c ‹Ž'Ž
 ` 

y f%* × $ Ù  R R %* " 


 y f%* × $ Ù  R R %* " 

#

H ‚´'· Q à Ž

 6K

""

Þ ªÞ ªÞ Ù ¨ ¶ Í 9« ‹Ž Ó * f6 á  `   °$ !  H ¨ Í y à « Ú _ ‹Ž'Ž «'« _à ‹Ž¬*Ž ´'z · Q à ‹Ž¬*Ž ¨ à T%´'´ Ú ‹Ž Ñ:0  0  Ñ  ,'2 Ž ¶ D _Rk T c Ó ‹Ž ,'/'/  ,'/'/  ,'/'/  0 Ž ¶ D _%Ö « ÚÓ ‹Ž Ñ:0  0  Ñ  0 Ž c zµ ÚT _'« T%D% ´Ö TQRT ‹_ Ž ‹Ñ:0 Ž Ñ: 00  0 Ñ  ÑÑ Ž  ,'/'/ Ž ´ « k T ¨ ¶'¹‹Ž e !6 Ž c D T Ú Q9·‹Ž e !6   ;  Ž ´¶ c y Ñ ‹Ž Ñ:0  0  Ñ  Ñ Ž k «#¶ _ c ‹Ž'Ž
 ` 

y f%* × $ Ù  R R %* " 


 y f%* × $ Ù  R R %* " 

e !6Kª

#


È %&%*ô


H

 6K

""

Þ ªÞ ªÞ ªÞ Ù ¨ ¶ Í «9‹Ž à' H S ` $  6&R %* H e §* ˆ Ü ü  9* Ý 
` 

$'$ Ž‡

& 9* `
 ` H




H&% 9 & 

$ 
RŽ ` 

H (Ž

""

Obsah souboru 10.1.1: ;

,+$

;)(

$ .

$

)@4;

%!, 9

 :

#K (

!*

261

10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA

5

ˆ

ˆ

5

‹ + a  + &:5S!*  `Rá  

‹ + $ %& +e $ `'S `a  S ‹ ;  ‹ ; ` S `
`  9*$X‹Š'‚Ž c Q9· DR k D ‹ ;  Ž

‹ + a  + &:5S!*  `Rá  

‹ + $ %& +e $ `'S `a  S ‹ e !6 ‹ e ` S `
`  9*$X‹Š'‚Ž c Q9· DR k D ‹ e !6Ž

‹ + a  + &:5S!*  `Rá  

‹ + $ %& +e $ `'S `a  S ‹

 R* f ‹ ` S `
`  9 *$X‹§'‚Ž c Q9· DRkD ‹ c  c 5

D Ž

Obsah souboru 10.1.2: Konfigurace PCMCIA – u´ryvek z !"

#R$""%&

LILO mu˚zˇeme nakonfigurovat pro jedno cˇi vı´ce startovacı´ch sche´mat. Sdeˇ,"%/ ,+$ #R$)"%& ;4" lı´me mu to parametrem @"(4( v souboru ; , jak ukazuje ,+$ I#R$""%& ; ;4!" prˇ´ıklad vy´pisu 10.1.2. Po zme ˇ ne ˇ souboru je nutne´ zadat  prˇ´ıkaz !" . Prˇi konfiguraci podle vy´pisu 10.1.2 snadno spustı´me konfiguraci * s jednotlivy´mi sche´maty zada´nı´m 9 , | nebo . 10.1.5

Proble´move´ notebooky

Neˇktere´ notebooky majı´ potı´zˇe s urcˇity´mi kartami PCMCIA, z cˇehozˇ veˇtsˇinu lze odstranit pouhou du˚slednostı´. Nejprve je trˇeba zjistit, zda se proble´m ty´ka´ spı´sˇe karty nebo za´kladnı´ho syste´mu PCMCIA. K tomu stacˇ´ı nejprve spustit pocˇ´ıtacˇ bez zasunute´ karty. Pokud vsˇe be ˇ zˇ´ı, pak teprve zasuneme kartu. 2  Z ,*4* Z,* ;. @ Vsˇechna du˚lezˇita´ hla´sˇenı´ najdeme v souboru ; @ ;4 . Pru˚beˇzˇne´ pozorova´ nı´ teˇchto informacı´ umozˇnˇuje prˇ´ıkaz Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇ̤)¨5Ü«ÌÊê× ë ¨ Å)×6«6£ 5×R¦ Ä É6ɨ  Ä É

Tı´mto zpu˚sobem vymezı´me chybu na jeden z obou prˇ´ıpadu˚. Za´kladnı´ syste´m PCMCIA nefunguje L „



=

CG4C J Pokud syste´m prˇestane komunikovat jizˇ prˇi startu po hla´sˇenı´ Š" 4 %Z‚*",2 $",!*¿= L @ nebo se chova ´ podivne ˇ , zkuste potlac ˇ it spus ˇteˇnı´ x „  ÿ ,!* PCMCIA prˇi prˇ´ısˇtı´m startu zada´nı´m F CG4C J ? ze startovacı´ho promptu zavadeˇcˇe LILO. K dalsˇ´ımu vymezenı´ proble´mu je potrˇeba $ ruc ˇ neˇ $"spus/ "0, $ ", tit trˇi za´kladnı´ moduly. K tomu slouzˇ´ı prˇ´ıkazy . ( ( . )@ , / )0!, ä ž4ã / "0,]+$ $ . ( )¼ 3 resp. – v ojedineˇly´ch prˇ´ıpadech – . ( a / "0!,j/!* konecˇneˇ . ( . Kriticke´ moduly jsou prvnı´ a druhy´. $ $ $", , pomu˚zˇe na´m maObjevı´-li se proble´m prˇi zavedenı´ modulu ( . )@4à $ $ $", % $ $ $"", nua´lova´ stra´nka pro ( . )@ (.7@ ). Volby, ktere´ jsou ( . )@ / "0!, tam popsa´ny, vyzkousˇ´ıme nejprve pomocı´ prˇ´ıkazu . . Jako prˇ´ıklad ( mu˚zˇeme odpojit podporu APM pro modul PCMCIA, protozˇe s nı´m mohou / ÿ @"(". Á , ktera´ APM deaktivuje: by´t obcˇas proble´my. Na to pouzˇijete volbu

262

10.1. PCMCIA Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇ

¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä

ÖÕ¦Õ6ܨ

գŠÄ

Ø)£

¨ Ö ¦òì

V pr)ˇ´ıpadeˇ u´speˇchu zapı´sˇete do promeˇnne´ ,"+$ +$¿#R$""%& Z ; ; :

  € ` d `)ÚòKÄØ)£

„

CGC

 J

CF)E

’ F

„4qŠ

v souboru

¨ Ö ¦ò6ìKÄ

Od te´to chvı´le jizˇ APM nepracuje a pokud ho potrˇebujete obnovit, musı´te / ÿA zadat @)(". . Rovneˇzˇ mu˚zˇe v ojedineˇly´ch prˇ´ıpadech dojı´t ke konfliktu neˇktery´ch komponent )0!, ÿ prˇi testova´nı´ volne´ho rozsahu IO. To lze obejı´t volbou ( Á . V prˇ´ıpadeˇ vı´ce voleb pouzˇijeme k jejich oddeˇlenı´ mezery:

  € ` d `)ÚòKÄØ)£

Ü£ò6ìKÄ

¨ Ö ¦ò6ìdÖ5Å)£ ¢ Ä

Pokud se chyba objevuje prˇi zava´deˇnı´ modulu i82365, pomu˚zˇe na´m maä ž4ã % ä ž4ã nua´lova´ stra´nka pro )¼ 3 (.7@ 5¼ 3 ). Tato chyba je na´sledkem konfliktu zdroju˚ (angl. resource conflict), tj. dveˇ zarˇ´ızenı´ si na´rokujı´ stejne´ prˇerusˇenı´, IO port nebo pameˇt’ovy´ rozsah. Modul i82365 zdroje sice kontroluje, mu˚zˇe vsˇak nanesˇteˇstı´ prˇestat reagovat pra´veˇ prˇi tom. Tak se sta´va´, zˇe u neˇktery´ch pocˇ´ıtacˇu˚ vede test IRQ 12 (zarˇ´ızenı´ typu PS/2) k zablokova ´ nı ´ mysˇi, prˇ´ıpadne ˇ i -7 kla ´ vesnice. VËKJ tomto prˇ´ıpadeˇ poma´ha´ para
*5ÿ+**",u% ‹ *5% $ ! @6.W( o( † | E metr . Seznam by meˇl obsahovat vsˇechny IRQ, ktere´ se smeˇjı´ pouzˇ´ıt. Napı´sˇeme tedy naprˇ´ıklad Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇ

¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä

Üóeö6ñsÜ Ån

«5Ü6É ¤5òsŸk¬£Ÿkð7kíì

nebo umı´stı´me natrvalo do souboru ;

  €    `)ÚòKÄÜ Ån

,+$

«5ÜÉ ¤5òsŸk÷£7kð7kíRìKÄ ,+$

$

$

;

+$³#R$)"%&

$")%&

Z

Z

rˇa´dku:

,+$

$

$

$""%&

Z#

Da´le jsou zde soubory ; a ; ;)( . )@; ;5( . 5@;  +* , ktere ´ pouz ˇ ´ ı va ´ Cardmanager. Nastavenı ´ v te ˇ chto souborech se pouzˇijı´ ( ,+$ $ $ pro zava´deˇnı´ modulu˚ ovladacˇu˚ karet PCMCIA. V souboru ; ;5( . 5@; $")%& Z>#K +* lze rovneˇzˇ prˇirˇadit nebo zaka´zat vsˇechny IRQ, IO porty a ( 
*5 pameˇt’ove´ rozsahy. Rozdı´l oproti volbeˇ je ten, zˇe zde zaka´zane´ ! zdroje sice pak nepouzˇije karta PCMCIA, ale budou sta´le jesˇteˇ kontrolova´ ny ä ž4ã . modulem 5¼ 3 Karta PCMCIA nefunguje spra´vneˇ Zde jsou trˇi mozˇnosti chyby: karta nebyla spra´vneˇ detekova´na, pouzˇ´ıva´ nedostupne´ zdroje nebo se nechova´ dle ocˇeka´va´nı´. Pokud nenı´ karta spra ´ vne ˇ detekova´na nebo-4%+nenı ´ podporova ´na, objevı ´ se *6"4,/W$ / %…Š  2  Z ,!*4* Z,* L v souboru ; @ ;4 ;. @ hla´sˇenı´ (4( @  L 1 . Toto hla´sˇenı´ va´m pouze oznamuje, zˇe Cardmanager nemu ˚ zˇe k vasˇ´ı karteˇ spra´vneˇ prˇirˇadit ovladacˇ. Na to se pouzˇ´ıva´ tzv. databa´ze ovladacˇu˚ v sou,+$ $ $ $""%& Z boru ; , ktera´ se da´ rozsˇirˇovat s pouzˇitı´m jizˇ existujı´cı´ch ;)( . )@4; $ /v$5 /,"% za´znamu˚ jako vzoru˚. Prˇ´ıkazem @ zjistı´te, jako co se karta V identifikuje. Dalsˇ´ı informace poda´va´ PCMCIA-HOWTO, odstavec 6, („Jak zacha´zet s nepodporovany´mi kartami“) a da´le take´ manua´lova´ stra´nka pro $ $ % $ $ ,+$ $ $ $")%& Z je po( . )@ (.7@ ( . )@ ). Po zmeˇneˇ souboru ; ;)( . )@; +$ $ $ ,  /  @ . trˇeba ho znovu zave´st. K tomu slouzˇ´ı prˇ´ıkaz ( . )@ U veˇtsˇiny karet PCMCIA neza´lezˇ´ı na tom, s jaky´m IRQ a s jaky´m IO portem majı´ pracovat, pokud nejsou v konfliktu s jiny´m zarˇ´ızenı´m – naprˇ. s mechanikou CD na druhe´m rˇadicˇi IDE, majı´cı´ IRQ 15, nebo se se´riovy´m portem 263

10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA cˇi IrDA majı´cı´mi IRQ 3 nebo IRQ 4, prˇ´ıpadneˇ se zvukovou kartou cˇi tiska´rnou, vyzˇadujı´cı´ IRQ 5 a IRQ 7. Tehdy je potrˇeba popsat to v souboru ,+$ $ $ $""%& Z>#ˆ +* . Pokud urcˇita´ karta potrˇebuje zvla´sˇtnı´ volby, ; ;)( . )@4; ( $""%& Z># +* lze je v souboru prˇedat prˇ´ıslusˇne´mu modulu. Vyzˇaduje-li na( $6%!, $4* prˇ´ıklad modul ( IRQ 5, doplnı´me zde: Ã

¦£Øª"« Ä

ÄÖÕ ©

Ä ¤

Õ6ÉÄô£ Ö5¤"É•Ä Ü Ån

«5Ü6É ¤5òs@Ä

Mozˇne´ volby nalezneme na manua´lovy´ch stra´nka´ch k jednotlivy´m modulu˚m 2. Pokud jednotliva´ manua´lova´ stra´nka chybı´, prˇehled voleb obsahuje manua´lova´ ä ž4ã % ä ž4ã stra´nka pro )¼ 3 (.7@ 5¼ 3 ), prˇ´ıpadneˇ se podı´vejte azˇ do zdrojove´ ho textu modulu. Obvykly´m proble´mem u sı´t’ovy´ch karet 10/100 Mbit by´va´, zˇe nenı´ automaticky rozpozna´ na prˇenosova´ rychlost. V takove´m prˇ´ıpadeˇ va´m pomu˚zˇe prˇ´ıkaz & 4 ( , ktery´m lze zobrazit a zmeˇnit prˇenosovou rychlost, podrobneˇ ji viz & "4 % & 4 ( manua´lova´ stra´nka6¶4pro (.7@ ,"+$ ( $ ).$ Pevne ´ nastavenı ´ lze zadat „ q %!, " #ˆ v* F)E ;)( . )@; 9 : ( v souboru ; . pomocı´ promeˇnne´ 10.1.6

Instalace pomocı´ PCMCIA

Pokud potrˇebujete instalovat SuSE Linux s pomocı´ PCMCIA, je trˇeba vybrat  /y/ / 2}j"2 / ",vs– v programu linuxrc v menu G "?ƒ{ @²”|!@ 9!@ @ @ l 2}!*5 /„   polozˇku @ . "? CGC J . Nejprve se objevı´ dveˇ pole, ve ktery´ch $ $ $", ä ž4ã lze zadat volby pro moduly ( . 5@à a )¼ 3 . V obvykle´ m prˇ´ıpadeˇ $ $ $"", se tato pole ponecha´vajı´ pra´zdna´. Manua´love´ stra´nky pro ( . )@à a ä ž4ã /$65¼ 3 najdete jako textove´ soubory na prvnı´ch dvou CD v adresa´rˇi . Beˇhem instalace se zobrazujı´ syste´mova´ hla´sˇenı´ na virtua´lnı´ch konzolı´ch, T S

 I ktere´ prˇepnete kla´vesovou kombinacı´ MN^OP + MN Í E PO .3 Po prvnı´ cˇa´sti instalace se syste´m cˇa´stecˇneˇ nebo zcela restartuje. V ojedineˇly´ch prˇ´ıpadech syste´m prˇestane komunikovat prˇi startu PCMCIA. V tomto bodeˇ je jizˇ vsˇak instalace tak daleko, zˇe je mozˇno pouzˇ´ıt startovacı´ volbu x „  ÿ ,* a spustit Linux bez PCMCIA, alesponˇ v textove´m mo´du – F CGC J ? podrobneˇ ji v odst. 10.1.5 na str. 262. 10.1.7

Dalsˇ´ı na´stroje

Program cardctl, ktery´ jsme jizˇ vı´cekra´t uvedli, prˇedstavuje prakticky´ na´stroj pro zı´ska´nı´ informacı´ o zarˇ´ızenı´ch PCMCIA a jejich ovla´da´nı´. Detaily bud’ $ /!$5 % $ 4/v$5 poda´ manua´lova´ stra´nka pro @  (.7@ @  ) nebo zada´te prˇ´ıkaz $ /v$5 @  bez parametru˚ a objevı´ se va´m seznam pouzˇitelny´ch voleb. $ / %& Program @ ma´ i grafickou nadstavbu, volanou stejny´m prˇ´ıkazem (viz obr. 10.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ, kde lze prove´st nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı nastavenı´ tlacˇ´ıtky. Zatı´m nedoka´zˇe prˇepı´nat mezi sche´maty PCMCIA. Prˇ´ıznivci KDE jisteˇ poteˇsˇ´ı program kardinfo, ktery´ se od uvedene´ho prˇ´ılisˇ nelisˇ´ı. $ $ & 4 &-7*"," , , Dalsˇ´ı pomoc obsahuje balı´k ( . )@ v podobeˇ prˇ´ıkazu˚ ( "0!, v$ $ $ a ( . )@ . Nejsou vsˇak urcˇeny k rutinnı´mu pouzˇ´ıva´nı´. Co vsˇechno ( $ $  r $ $ dalsˇ´ıho obsahuje balı´k ( . )@ , to se dozvı´me prˇ´ıkazem (". j( . )@ .

264

Tip:

R

"

¬) ` vypı´sˇe vsˇechny manua´love´ stra´nky pro balı´k . R Q 

S

T  S

 I Í E 3 V YaST2 je nutno pouz OP + MNpOP + MN OP , protozˇe pracuje ˇ´ıt kla´vesovou kombinaci MN pod X Window. 2

S

¬) `•áÐá ¢ `

*

10.2. APM – sˇetrˇenı´ energie

Obra´zek 10.1: PCMCIA – Cardinfo 10.1.8 Prˇeklad podpory PCMCIA Pokud aktualizujete ja´dro a nenajdete na FTP serveru SuSE odpovı´dajı´cı´ balı´k PCMCIA, doporucˇuje se, abyste si ho sami prˇelozˇili. Du˚lezˇite´ je, aby beˇhem prˇekladu jizˇ beˇzˇelo cı´love´ ja´dro, protozˇe se z neˇj zı´ska´vajı´ neˇktere´ informace. Balı´k PCMCIA by meˇl jizˇ by´t nainstalova´n, ale nikoli spusˇteˇn v$ $ $ *5 ( . Pak se nainstaluje – v prˇ´ıpadeˇ pochybnosti zadejte prˇ´ıkaz ( . )@ zdrojovy´ balı´k PCMCIA pomocı´ YaST a nakonec se zada´: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇøÅÖ ¦“Ê ¢"¨¬× ªÉ Å)×5É Å"Õ× Ö"¨5Õé"¨  Ä É×Ú 5Ú× ÖÕ¦Õ5ܨ7ÙˆÉ Ö Ä Õ

To je vsˇe, od te´to chvı´le se nacha´zı´ novy´ bina´rnı´ balı´k v adresa´rˇi ; $ Z,* „ Š ž (!@ :@ ;"E G ;!)3¼ a je pouzˇitelny´ s odpovı´dajı´cı´m ja´drem.

10.2

-7*5 ;

*6+$ ;

APM – sˇetrˇenı´ energie

10.2.1 Za´klady Sˇetrˇenı´ spotrˇeby ma´ vy´znam hlavneˇ prˇi mobilnı´m pouzˇitı´ pocˇ´ıtacˇe. Vyzˇaduje hardwarovou podporu a odpovı´dajı´cı´ biosove´ rutiny, cozˇ modernı´ notebooky a veˇtsˇinou i ostatnı´ pocˇ´ıtacˇe splnˇujı´. Jedna´ se o na´sledujı´cı´ funkce: ´ sporny´ rezˇim (angl. standby) – V tomto rezˇimu se pouze vypne displej a U u noveˇjsˇ´ıch pocˇ´ıtacˇu˚ se snı´zˇ´ı prˇ´ıkon procesoru. Odstavenı´ (angl. suspend to memory) – V tomto rezˇimu se stav syste´mu ulozˇ´ı do pameˇti a pocˇ´ıtacˇ (kromeˇ te´to pameˇti) prˇestane pracovat. Spotrˇeba je pak nepatrna´, takzˇe pak pocˇ´ıtacˇ (podle typu) vydrzˇ´ı v tomto rezˇimu pracovat na baterii 12 hodin azˇ neˇkolik dnı´. Tento rezˇim ma´ oproti vypnutı´ tu vy´hodu, zˇe je opeˇt pohotovy´ po neˇkolika sekunda´ch prˇesneˇ v tom mı´steˇ, kde skoncˇil, anizˇ by bylo potrˇeba znovu startovat a zava´deˇt potrˇebne´ programy. U Linuxu, ktery´ nepotrˇebuje by´t cˇas od cˇasu restartova´n z du˚›r!s vodu obnovenı´ stability – jako neˇktere´ nejmenovane´ syste´my – je tato mozˇnost zvla´sˇteˇ zajı´mava´. U modernı´ch notebooku˚ stacˇ´ı jen zaklapnout vı´ko, aby prˇesˇly do suspendovane´ ho rezˇimu. Opeˇtovny´m odklopenı´m vı´ka notebook opeˇt ozˇije. 265

10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA Hibernace (angl. hibernation, suspend to disk) – V tomto rezˇimu pocˇ´ıtacˇ doslova „prˇezimuje“ obdobı´ sve´ necˇinnosti. Soucˇasny´ stav se nejprve ulozˇ´ı na disk a pocˇ´ıtacˇ se pak sa´m vypne. Zpeˇtne´ „probuzenı´ ze zimnı´ho spa´nku“ do stavu prˇed hibernacı´ pak ovsˇem trva´ mezi 30 azˇ 90 sekundami. (Cˇeske´ na´zvy u´sporny´ch rezˇimu˚ nejsou zatı´m usta´lene´, navı´c neˇkterˇ´ı vy´robci tyto rezˇimy kombinujı´.) Kontrola stavu bateriı´ – Velmi uzˇitecˇne´. Automaticke´ vypnutı´ po zastavenı´ syste´mu – Hodı´ se i pro stolnı´ pocˇ´ıtacˇe. Po zastavenı´ syste´mu (angl. shutdown) se pocˇ´ıtacˇ (elektricky) vypne. Vypı´na´nı´ disku – Sˇetrˇ´ı vy´znamneˇ spotrˇebu a u hlucˇny´ch disku˚ i vasˇe nervy. Je ovsˇem trˇeba bra´t ohled na editory, ktere´ v pravidelny´ch intervalech nemilosrdneˇ „budı´“ disk na za´lozˇnı´ kopie. ´ sporny´ rezˇim (angl. Neˇktere´ z teˇchto funkcı´ podporuje jizˇ samotny´ BIOS. U standby) a odstavenı´ (angl. suspend to memory) realizujı´ notebooky kla´vesovou kombinacı´ nebo detekcı´ zaklapnute´ho vı´ka. Tyto funkce jsou neza´visle´ na operacˇnı´m syste´mu, prˇi vhodne´ m ja´dru a nainstalovany´ch balı´cı´ch je vsˇak mu˚zˇeme navı´c volat i pomocı´ linuxovy´ch prˇ´ıkazu˚. 10.2.2

Vhodne´ ja´dro

Pro pokrocˇilejsˇ´ı funkce APM je nezbytne´ takove´ ja´dro, ktere´ je podporuje. Najdete ho mezi standardnı´mi ja´dry SuSE a nainstalujete ho pomocı´ YaST. Zda jsou zˇa´dane´ funkce podporova´ny, lze snadno oveˇrˇit prˇ´ıkazem $  !$ ˚ zny´mi cˇ´ısly, je vsˇe v porˇa´dku a @ ;)( ;@"(". . Pokud se objevı´ rˇa´dka s ru * -4/ %ƒr mu˚zˇeme pocˇ´ıtacˇ zastavit prˇ´ıkazem | 9 | . Vzhledem k tomu, zˇe BIOS cˇasto nenı´ implementova´ n podle standardu˚, mu˚zˇe dojı´t i k podivne´ mu chova´nı´. Neˇktere´ proble´my se dajı´ obejı´t vhodnou konfiguracı´ ja´dra. Pokyny na4 = *)/0>#R*6-7*",z#R$)u | ( ;4; jdete v nasˇ´ı databa´zi technicke ´ podpory nebo na „Li = #R$4*8#-4, *8#,/- -7*5,v*  ," ( ;;)9949 1@ ; ;):|!@ : ; nux Laptop Homepage“ – | %4- r   1 @"( ( . 10.2.3

APM de´mon

Tento ☞de´mon se jmenuje apmd a slouzˇ´ı k monitorova´ nı´ stavu baterie. Mu˚zˇe te´zˇ vykonat zvla´sˇtnı´ u´koly prˇi / prˇechodu do stavu˚ „standby“ nebo „suspend“. De´mona obsahuje balı´k @"(". , se´rie @"( . Nenı´ samozrˇejmeˇ nezbytny´ k chodu syste´mu, mu˚zˇe vsˇak by´t prakticky´. Aby se automaticky spustil ,+$ +$³#R$)"%& Z prˇi startu pocˇ´ıtacˇe, musı´ se v souboru ; nastavit promeˇnna´ ; Š"q q „ ,!* . Jinak se da´ kdykoli spustit manua´lneˇ prˇ´ıkazem J4E J G4D na hodnotu ? v$ /‚*6 4 . @"(". @ ,+$ +$³#R$)"%& ZX# ; Pro konfiguraci slouzˇ´ı jesˇteˇ neˇktere´ promeˇnne´ v souboru ; / /#ˆ+$³#R$)"%& Z ;@"(". . Soubor je opatrˇen podrobny´mi komenta´rˇi. <

266

Trˇebazˇe PCMCIA je pod SuSE Linuxem prˇelozˇena s podporou APM, mohou se vyskytnout potı´zˇe. Neˇktere´ karty po prˇechodu do stavu „suspend“ +$"ä * $4* jizˇ svou cˇinnost neobnovı´, naprˇ. karty s ovladacˇem 17 . Pro ( à neˇ je potrˇeba deaktivovat modul apmd syste´mu PCMCIA prˇed stavem „suspend“ a pak znovu aktivovat. Na to se nastavı´ promeˇnna´ „ „  ’!»"’ q x Š)~!Š„4’4x ,!* J G4D CGC J C F D na hodnotu ? .

10.2. APM – sˇetrˇenı´ energie < <

Pokud po „suspend“ nesouhlası´ syste´movy´ cˇas, je trˇeba nastavit „ Š’q Ž x ’Š)~ ’ ,!* Y na ? . J G4D C FC F E G

<

Pokud deˇla´ proble´my X Window prˇi „vzbuzenı´“ syste´mu, pomu˚zˇe na to ’ Š)~vŠ„’4x ÿ ,!* „ Y ’ ‰4’ œ t4’4¶ . J F"E D ? J G4D Stejny´m zpu˚sobem seŠdajı ´ prˇed „suspend“ deaktivovat zvukove´ moduly. „ q „ Š ~x t’¶ ’ Š)~vŠ„4’x ÿ ,* F F D F"E D ? Na to nastavı´te J G4D . Pozor, prˇi deaktivaci se uzavrˇou u´lohy, pouzˇ´ıvajı´cı´ zvuk, jinak by moduly nesˇly deaktivovat. Dejte na to tedy prosı´m pozor a vcˇas si ulozˇte jaka´koli zapisovana´ zvukova´ data.

Kromeˇ toho se da´ nastavit funkce disku „Spindown“ rozdı´lneˇ prˇi provozu z elektricke´ sı´teˇ a z bateriı´, prˇ´ıpadneˇ zastavit syste´m prˇi kriticky nı´zke´m napeˇtı´ bateriı´. Pokrocˇilejsˇ´ı uzˇivatele´ si mohou prˇidat jsou dalsˇ´ı funkce do souboru -+*5 *60 % /  ; ; ;@"(). Ã)( 14? . 10.2.4 Dalsˇ´ı prˇ´ıkazy Ktere´ dalsˇ´ı uzˇitecˇne´ programy obsahuje balı´k @"(".

/

:

Prˇ´ıkazem @"(). se mu˚zˇeme dota´zat na kapacitu baterie nebo uve´st syste´m rŠ r* do stavu „standby“ ( @"(". ) prˇ´ıpadneˇ „suspend“ ( @"(". ), viz manua´lova´ % stra´nka pro @"(". (.7@ @"(). ). *

,4,

( suspenduje syste´m na prˇedem urcˇenou dobu, viz manua´lova´ Prˇ´ıkaz @"(".  * 4 , , % * ,4, ( (.+@ @"(".  ( ). stra´nka pro @"(". 

Pokud chceme pozorovat neˇjaky´ meˇnı´cı´ se vy´pis (log) anizˇ bychom zateˇzˇovali  &  r"& . disk, hodı´ se na to prˇ´ıkaz @v) jako na´hrada prˇ´ıkazu @v) Prˇirozeneˇ / jsou zde te´zˇ na´stroje pro X Window. Prˇ´ıkaz 1@"(". (ktery´ obsahuje balı´k @"(". ) ukazuje graficky stav nabitı´ baterie. Kdo pouzˇ´ıva´ KDE (nebo alesponˇ kpanel), mu˚zˇe vyuzˇ´ıt program kbatmon pro monitorova´nı´ stavu baterie a suspendova´ nı´ syste´mu. 10.2.5 Zastavenı´ disku Pokud se disk nepouzˇ´ıva´, lze ho pod Linuxem zastavit. Slouz ˇ´ı k tomu program r hdparm, se ktery´m lze nastavit i dalsˇ´ı funkce disku. Volbou ? se disk okamzˇiteˇ rL /  rŠƒž suspenduje, volbou se u´plneˇ vypne. Prˇ´ıkazem | (!@ . se disk vypne po 30 sekunda´ch necˇinnosti. (Cˇ´ıslo 6 znamena´ pocˇet intervalu˚ po 5 sekunda´ch, tj. 6 , 5 - 30 sekund. Hodnota Á zastavova´nı´ disku zrusˇ´ı. U veˇtsˇ´ıch hodnot je veˇtsˇ´ı multiplika´tor, prˇesneˇji viz manua´lovou stra´nku.) Pokud chcete nastavit suspendova´ nı´ za´visle na provozu z bateriı´ nebo z elek,"+$ +$8#R$)"%& Z#K/ /I# ; ;@)(). tricke´ sı´teˇ, najdete potrˇebne´ promeˇnne´ v souboru ; +$¿#R$""%& Z „ U ’ Ž q7 ’ G pak musı´ by´t nastavena na hodnotu C . Promeˇnna´ J GD C Á . Cˇasto se sta´va´, zˇe zastavova´nı´ disku je neprakticke´ , protozˇe mnoho programu˚ na neˇj ukla´da´ docˇasna´ data nebo za´lozˇnı´ kopie – naprˇ´ıklad editory. V neˇktery´ch prˇ´ıpadech to lze rˇesˇit, naprˇ´ıklad, jak jizˇ bylo popsa´no, pouzˇitı´m prˇ´ıkazu  & Z4& , ˚ stajı´cı´ho vy´pisu. @!" ù  " ú prˇi zobrazova´ nı´ naru 267

10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA

10.3

Prˇipojenı´ prˇes IrDA (Infrared Data Association)

IrDA (Infrared Data Association) je pru˚myslovy´ standard pro bezdra´tovou ˇ ada dnesˇnı´ch laptopu˚ obsahuje IrDA komunikaci v infracˇervene´m spektru. R kompatibilnı´ vysı´lacˇ a prˇijı´macˇ, umozˇnˇujı´cı´ spojenı´ s dalsˇ´ımi zarˇ´ızenı´mi, jako jsou tiska´rny, modemy, LAN nebo jine´ laptopy. Prˇenosova´ rychlost saha´ od 2400 bps azˇ do 4 Mbps. Podpora tohoto protokolu v Linuxu jesˇteˇ nenı´ zcela dokoncˇena, a proto nenı´ zahrnuta do standardnı´ho ja´dra. Zatı´m mu˚zˇete pouzˇ´ıvat vy´vojove´ moduly ve stavu „beta“, ktere´ jesˇteˇ nejsou po vsˇech stra´nka´ch vyzkousˇeny a nemajı´ proto takovou stabilitu jako tradicˇnı´ soucˇa´sti ja´dra. Software /

@ Pro podporu infracˇervene´ho portu a protokolu IrDA se pouzˇ´ıva´ balı´k % -7*5 ze se´rie . Po instalaci balı´ku naleznete dokumentaci v souboru ; ; * , /!$ $ Z,* 4/ ’ ’  r U B q |!@ ; ;)(@ :@ ; @4;)E J4D4G . Pro instalaci E F F slouzˇ´ı balı´k   -+*5 * , /4!$   ,"%  r U B q #ÓZu . Dokument naleznete v ; . | 9 ; |@ ; ;)| 9 ; ; E F F 4 = 4/ # Dalsˇ´ı informace o linuxove´m projektu IrDA najdete na | ( ;4;! @ *)"-+$",&4Z,I#%!, ; .

Konfigurace Prˇi obvykle´ instalaci se nastavı´ promeˇnne´   Ë ,+$ +$³#R$)"%& Z E4D4J E v souboru ; ; .

Šq

JE

q



ED4J

,



„

E4D4J

F"E

q

a

Norma´lneˇ je pouzˇitı´ IrDA deaktivova´ no. Prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ"Õ6Ü ÅØ)¨±É ¤)¨ Å6¤

mu˚zˇete port manua´lneˇ aktivovat resp. s pouzˇitı´m parametru tivovat. Aktivova´nı´m se zavedou potrˇebne´ moduly ja´dra. /,"2

4

*6 (

opeˇt deak

Š7A

Ë



Pomocı´ promeˇnny´ch IRDA PORT (standardneˇ ; ) a E4D4J E ; ? (standardneˇ 3 ) mu˚zˇete konfigurovat pouzˇity´ IrDA port. Tyto hodnoty nastavı´ ,+$ / / 2,!* ;! @; skript ; v okamzˇiku, kdy je aktivova´na podpora IrDA. ,!*

Pokud nastavı´te START IRDA na ? , projevı´ se podpora IrDA hned po startu. Nevy´hodou ovsˇem je, zˇe IrDA pak zvysˇuje spotrˇebu, cozˇ se zvla´sˇt’ projevı´ u laptopu napa´jene´ho z baterie. Du˚vodem je, zˇe vzˇdy po neˇkolika sekunda´ch se vysı´lajı´ tzv. „discovery“ pakety k automaticke´mu napojenı´ na nezna´me´ IrDA porty v blı´zke´m okolı´. Pouzˇitı´ /4,2





;! )( Á . K tisku prˇes infracˇerveny´ port posˇlete data do souboru zarˇ´ızenı ´; /,"2 Tento soubor se chova´ stejneˇ jako norma´lnı´ tiskovy´ port ; ;4)(!Á , jediny´ rozdı´l je bezdra´tovy´ prˇenos.

Tiska´rnu na tomto portu mu˚zˇete konfigurovat pomocı´ YaST stejneˇ jako na paralelnı´m nebo se´riove´m portu (viz odst. 2.6.1 na str. 83). Prˇi tisku dbejte na to, aby byla vzˇdy zachova´na prˇ´ıma´ viditelnost mezi pocˇ´ıtacˇem a tiska´rnou a aby byla aktivova´na podpora IrDA. 268

10.3. Prˇipojenı´ prˇes IrDA (Infrared Data Association) Pro komunikaci s jiny´mi pocˇ´ıtacˇi, mobilnı´mi telefony a dalsˇ´ımi zarˇ´ızenı´mi /4,2 v$" pouzˇijte soubor zarˇ´ızenı´ ; ;! .4.7Á . Naprˇ´ıklad s mobilnı´m telefonem Siemens S25 mu˚zˇete pouzˇ´ıt program wvdial a mı´t tak bezdra´tove´ spojenı´ na Internet. Mozˇne´ potı´zˇe 

Pokud zarˇ´ızenı´ nereagujı´ na IrDA, prˇihlaste se jako 4/ /@ .( se prˇesveˇdcˇte, zda va´sˇ pocˇ´ıtacˇ zarˇ´ızenı´ rozpoznal:

a prˇ´ıkazem

Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇ¬Ü Å6Ø)¨ ت ¦"Ö

V prˇ´ıpadeˇ tiska´rny Canon BJC-80 v dosahu pocˇ´ıtacˇe se objevı´ v pravidelny´ch intervalech zpra´vy, ktere´ ukazuje vy´stup na obrazovku 10.3.1:

eí¥þî4í¥Óö6óÙþî6öseö6ð±õ"Ü ØB¥ˆÕ¦Ø s ¢)ñe ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙ¬ses íñ± £ õ"Ü ØB¥ˆÕ¦Ø s ¢)ñ e ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙÓñís ís ð±õ"Ü ØB¥ˆÕ¦Ø s ¢)ñ e ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙ÷£ ìs í'6£ ó±õ"Ü ØB¥ˆÕ¦Ø s ¢)ñ e ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙ÷£ ðs íð6ó±õ"Ü ØB¥ˆÕ¦Ø s ¢)ñ e ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙÓóós íñ6ö±õ"Ü ØB¥ˆÕ¦Ø s ¢)ñ e ¢ eí¥þî4í¥Óö6óÙÓðñs íö6ö±õ"Ü ØB¥þÅ"É Ö• s ¢)ñ e ¢

Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉò6ì qíRî@u Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉòíÆqíRî@u Ä  Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉ ò e³qíR@ î u Ä  Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉò6ö qíR@ î u Ä  Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉòî qíR@ î u Ä  Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉ ò s³qíR@ î u Ä  Ø sZ¼Ìñ)Õ¨6Õö6óØ"Õ¬Úò6ñÉ ò s‚{ 5Êóì±ç Ä  Æ"Ü ©5¤5ò6óó6ìî — 5Å)Ü ©5¤ Ä • Å   Å ` a˜rq!e ö u eí¥þî4í¥Óö6óÙÓð£sí'£6ñ±õ"Ü ØB¥ˆÕ¦Ø s ¢)ñe ¢ Ä Ø s±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê‡Úò6ñÉò)Û Ä Å6Ø Ä ç Æ"Ü ©5¤5ò6 ì sì6ì — 6 © M5£R¦"Öª5¤ Ä Z Å ˜ q!e í u

Vy´stup na obrazovku 10.3.1: IrDA:

/ @

/-

.!(

Pokud se vy´stup neobjevı´ nebo zarˇ´ızenı´ neodpovı´da´, proveˇrˇte konfiguraci /4,2 4 Š4ä ; ? IrDA. Pouz ˇ´ıva´te spra´vny´ port? Neˇkdy se infraport najde jako ; /,2  Š ; ? 3 nebo je pouzˇito jine´ prˇerusˇenı´ nezˇ 3, cozˇ se veˇtsˇinou da´ nebo ; nastavit v BIOSu konfigurovane´ho notebooku. Da´le je du˚lezˇite´ si uveˇdomit, zˇe IrDA komunikuje pouze se zarˇ´ızenı´mi, pod„4 %, 6  t’4œ porujı´cı´mi protokoly nebo CF"GG . Na podporu protokolu E!F ,!$", 2, "0!, )0!, potrˇebujete jesˇteˇ programy 1 (!@.73 a 1 a pak mu˚zˇete komunikovat naprˇ´ıklad s 3Com Palm Pilot. Vsˇechny protokoly, podporovane´ 4/ /zarˇ´ızenı´m, se zobrazı´ ve vy´stupu z prˇ´ıkazu @ .( za jme´nem zarˇ´ızenı´ 6 Y x je zatı´m ve vy´voji a ocˇev hranaty´ch za´vorka´ch. Podpora protokolu J ka´va´ se v budoucı´ch verzı´ch Linuxu. Pokud si potrˇebujete zkontrolovat, zda IrDA port vysı´la´ infracˇervene´ za´rˇenı´, mu˚zˇete k tomu pouzˇ´ıt neˇkterou z beˇzˇny´ch videokamer, ktere´ by´vajı´ citlive´ i v infracˇervene´ oblasti.

269

10. Notebooky – PCMCIA, APM, IrDA

270

Kapitola 11

Tiska´rny V te´to kapitole se dozvı´te neˇco o postupu, jaky´m probı´ha´ tisk. Nebude sice mozˇne´ probrat vsˇechny detaily, ale budeme postupovat natolik podrobneˇ , abyste byli schopni postup tisku pochopit.

11.1

Za´kladnı´ prˇedpoklady pro tisk

V Linuxu se beˇzˇneˇ prˇistupuje k tiska´rna´m prostrˇednictvı´m tiskovy´ch front (angl. queues). Data urcˇena´ pro tisk jsou v nich prˇechodneˇ ulozˇena a pote´ prostrˇednictvı´m de´mona zvane´ho spra´vce tiskovy´ch front ve spra´vne´m porˇadı´ odesla´na na tiska´rnu. Cˇasto se take´ data urcˇena´ k tisku nenacha´zejı´ ve forma´tu, ktery´ mu˚zˇe tiska´rna prˇ´ımo tisknout. Naprˇ´ıklad je beˇzˇne´, zˇe je trˇeba prˇeve´st graficke´ objekty do forma´tu, ktery´ doka´zˇe tiska´rna zpracovat a vytisknout. Prˇevod teˇchto dat se prova´dı´ pomocı´ tzv. tiskove´ho filtru. Tiskovy´m filtrem nazy´va´me program, ktery´ prˇeva´dı´ data urcˇena´ pro tisk do jazyka, ktery´ tiska´rna doka´zˇe interpretovat. 11.1.1 Standardnı´ jazyky tiska´ren ASCII text – Beˇzˇna´ tiska´rna doka´zˇe tisknout prˇinejmensˇ´ım ASCII text. Sice existujı´ tiska´rny, ktere´ nejsou s to prˇ´ımo tisknout ASCII text, ale doka´zˇ´ı komunikovat prostrˇednictvı´m neˇktere´ho z na´sledujı´cı´ch standardnı´ch jazyku˚ tiska´ren. Jedinou vy´jimkou jsou „GDI tiska´rny“ urcˇene´ pro Windows, ktere´ nejsou s to pracovat ani s ASCII forma´tem, ani s zˇa´dny´m z na´sledujı´cı´ch forma´tu˚. PostScript – PostScript je nejle´pe podporovany´m jazykem pro tisk v Linuxu. Levneˇjsˇ´ı tiska´rny ho vsˇak neovla´dajı´. Proto pokud nema´te k dispozici takovouto postscriptovou tiska´rnu, pouzˇijete v Linuxu zvla´sˇtnı´ filtr (Ghostscript) pro prˇevod postscriptovy´ch dat do neˇktere´ho jednodusˇsˇ´ıho jazyka, ktere´mu jizˇ tato tiska´rna rozumı´. PCL 5 nebo PCL 6 – Tyto jazyky jsou cˇasto pouzˇ´ıva´ny pro laserove´ tiska´rny. PCL 3 – Tomuto jazyku tiska´rny rozumı´ veˇtsˇina tiska´ren HP DeskJet a kompatibilnı´ch modelu˚. ESC/P, ESC/P2 nebo ESC/P Raster – Pouzˇ´ıvajı´ ho takrˇka vsˇechny tiska´rny Epson a kompatibilnı´ modely. 271

11. Tiska´rny 11.1.2

GDI tiska´rny

Na trhu je mnoho tiska´ren, ktere´ nesou oznacˇenı´ „pro Windows“. Jiny´m cˇasto pouzˇ´ıvany´m oznacˇenı´m je take´ „GDI tiska´rna“. Protozˇe jsou zpravidla vy´robcem nedostatecˇneˇ dokumentovane´, nemusı´ by´t v Linuxu plneˇ podporova´ny. (Existujı´ vsˇak i GDI tiska´rny, ktere´ kromeˇ GDI mo´du podporujı´ neˇktery´ z beˇzˇny´ch jazyku˚ pro tiska´rny.) Proto se prosı´m informujte u prodejce tiska´rny – vı´-li na´hodou, o co4 jde= ›r!s nebo si radeˇji oveˇrˇte v databa´zi technicke´ podpory SuSE na | ( $)/0Ÿ#*6-7*",#ˆ/, ;; ; , zda model vasˇ´ı tiska´rny nepatrˇ´ı mezi tyto cˇerne´ ovce. 11.1.3 <

Hardwarove´ a softwarove´ prˇedpoklady

Tiska´rna je podporovana´ SuSE Linuxem (viz seznamy v nı´zˇe uvedeny´ch souborech a na webovy´ch stra´nka´ch): – ; – |

4 4

* ; =

( (

=

|!@

;4;

,

/!$ $ Z,* Z *5!*4$6  $  Z>#/,"2 ; ;5(!@ :4@ ; | ( ; @ @4 $)/0>#R*6-7*",I#K/4,

# %4 %  % ZX#"ZÈ´pq ,  0 *",z ; ;)94949 ! 4 1( | D@ @ @ %4 % %ZX#)4Z /  0 *5,#  94949  1( ; @ @ @ | .7 ) 4 = #R$4*³# *$³#ˆ,/Z *5  %4) , >#  | ( ;4;)94949 97 ;<= | ;)( | 7 . 

– | –

-7*5

#

(|

$",!* 4 (

=

;4;

Neˇkdy je na WWW stra´nka´ch uveden ovladacˇ Ghostscript, ktery´ vyuzˇ´ıva´ aktua´lnı´ verzi programu „Aladdin Ghostscript“. SuSE Linux pouzˇ´ıva´ z licencˇnı´ch du˚vodu˚ program „GNU Ghostscript“, cozˇ je prˇedchozı´ verze. Veˇtsˇinou vsˇak bez potı´zˇ´ı komunikuje s veˇtsˇinou tiska´ren. <

Tiska´rna je prˇipojena´ na podporovany´ port (viz odst. 11.2 na na´sledujı´cı´ straneˇ). < Pouzˇ´ıva´te-li jine´ nezˇ origina´lnı´ SuSE ja´dro z CD, musı´ mı´t nainstalova´nu stejnou podporu pro tiska´rny. Š %/ /"% %!r < Ma´te nainstalova´ny alesponˇ balı´ky z instalace typu @ @ oj *6 $),“Š"-!Š’I Š %/ 4/% , resp. jste prˇi instalaci s YaST2 zvolili @@ @ @ o * *5}   % y % %+*5 $ Š"-!Š"’ ? . . Ma´te-li pouze G7 .  oj @@ , musı´te si pro tisk souboru˚ v ASCII a PostScriptu jesˇteˇ doinstalovat na´sledujı´cı´ balı´ky: ä

– balı´k @ – balı´k @"( – balı´k – balı´k – balı´k – balı´k – balı´k

Z+* Z+*

(

* *

, se´rie @"(

, se´rie @"( 1

A4A

, se´rie @"(

&4"%

Z+*

&4"%+*

Z+*

0

  /  ( ) 

, se´rie @"( , se´rie @"(

, se´rie @"( , se´rie

%

Jak se doinstalujı´ balı´ky, najdete v odst. 2.4 na str. 77. V problematicky´ch prˇ´ıpadech se podı´vejte na cˇla´nek z databa´ze tech& ,= -+5 *  * , /!$ *)/"0 $5u  * , ; ; |@ ; ; ; ;6| .;{ . 1à nicke´ podpory SuSE )  %!r!, % $ ,)%Ÿ#  ( | | . . 272

11.2. Loka´lnı´ prˇipojenı´ tiska´rny Mozˇne´ proble´my

.Pokud jste aktualizovali z neˇktere´ starsˇ´ı verze SuSE Linuxu, mohlo do-

<

jı´t k nekonzistencı´m v balı´cı´ch a konfiguracˇnı´ch souborech tiskove´ho syste´mu. Tehdy se doporucˇuje nakonfigurovat tiskovy´ syste´m znovu od zacˇa´tku. 11.1.4 Urcˇenı´ vhodne´ho typu ovladacˇe tiska´rny V seznamech v odst. 11.1.3 na prˇedchozı´ straneˇ jsou uvedeny ovladacˇe Ghostscript pro jednotlive´ modely tiska´ren. Pokud va´m nenı´ va´sˇ prodejce schopen poskytnout informace, jak tiska´rnu instalovat pod Linuxem, mu˚zˇete pouzˇ´ıt na´sledujı´cı´ rady: <

Zjisteˇte, zda je vasˇe tiska´rna kompatibilnı´ s neˇktery´m modelem, ktery´ je podporova´n v Linuxu (tj. zda rozumeˇjı´ te´muzˇ jazyku), a pouzˇijte ghostscriptovy´ ovladacˇ pro tento model. (Pozor, z podobneˇ oznacˇeny´ch modelu˚ nelze vzˇdy usuzovat na kompatibilitu!) < Ktery´ jazyk pouzˇ´ıva´ va´sˇ model tiska´rny, zjistı´te nejle´pe prˇ´ımo u vy´robce. Tento u´daj je take´ cˇasto uveden mezi technicky´mi informacemi v manua´lu tiska´rny. Prˇ´ıklady standardnı´ch jazyku˚ tiska´ren jsou uvedeny v odstavci 11.1.1 na str. 271. #< Ovladacˇe pro Ghostscript, ktere´ majı´ koncovku (( , jsou velice zvla´sˇtnı´. -4%  % ( Zde se jedna´ o soubor parametru˚ pro ovladacˇ Ghostscript . Pokud naleznete parametrovy´ soubor vhodny´ pro vasˇi tiska´rnu, mu˚zˇete ji s nı´m nakonfigurovat.

11.2

Loka´lnı´ prˇipojenı´ tiska´rny

11.2.1 Paralelnı´ port Prˇipojenı´ tiska´rny se prova´dı´ veˇtsˇinou prˇes paralelnı´ port. Komunikace s tis  . ka´rnou v Linuxu se pak realizuje pomocı´ subsyste´mu (@ (  4 Subsyste´mu (!@ ( je trˇeba sdeˇlit, ktery´ typ zarˇ´ızenı´ je prˇipojen na paralelnı´ port, aby mohl nahra´t odpovı´dajı´cı´ ovladacˇ (viz odst. 9.3.3 na str. 245). Je zde mozˇne´ soucˇasneˇ pouzˇ´ıvat vı´ce zrˇeteˇzeny´ch zarˇ´ızenı´ na jednom portu. /,2 Cˇ´ıslova´nı´ paralelnı´ch portu˚ zacˇ´ına´ od ; ;)(!Á . Abyste mohli tisknout po 4 mocı´ prvnı´ho paralelnı´ho portu, je trˇeba nahra´t standardnı´ moduly (!@ ( a 5( . To provede zavadeˇcˇ modulu˚ ja´dra kmod (angl. Kernel Module Loader) automaticky prˇi vzniku pozˇadavku na/4,tisk (viz odst. 12.2 na str. 301), 2 ;4)(Á . Pokud se paralelnı´ port tj. prˇistoupı´ se naprˇ. k souboru zarˇ´ızenı´ ; nedetekuje, mu˚zˇete si vypomoci parametrem pro ja´dro (viz odst. na str. 336). Konfigurace prvnı´ho paralelnı´ho portu /,"2

,+$

;4)(!Á se konfiguruje za´pisem do souboru ; ; Prvnı´ paralelnı´ port ; /- ,!*¿#R$""%& .  (viz soubor 11.2.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ).  
Parametr prˇeda´va´ IO adresu paralelnı´ho portu. U parametru se uva´dı´ %!)%!, hodnota pro „polling“, prˇ´ıpadneˇ cˇ´ıslo prˇerusˇenı´ paralelnı´ho portu. Polling je obecneˇ me´neˇ koliznı´ nezˇ prˇerusˇenı´, u nejstarsˇ´ıch pocˇ´ıtacˇu˚ je vsˇak pomalejsˇ´ı.

273

11. Tiska´rny ¨6«5ܨ6ɺÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  «£ è"« Äë6Ä «±Ö)¨ÅÖ"£Å¤  ÖÕ £ Ö5¤"Ü£ ©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤  Öձܣò6ìõ5ö£6ó‡Ü Ån5ò©"£ © Ä kþ©"£ © Ä ÇM êdË)£ ª¬Æ"¨ ë5Ä ¦"ª"« ¤"Ü Ö"« Ä Ö)¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤)Élk É Ö Ä ÕÜ ê6˱¤Æ Ä ¦]¤ÆÜ6Éôè"¨ËB¥ DZ£ Ö5¤)Ü£ ©ɺÖ)¨ÅÖ"£Å¤  ÖՁÜ£òìõ5 ö £6Ÿ ó kì õ e£ó°Ü Ån5ò©"£ © Ä kþ©"£ © Ä

Obsah souboru 11.2.1: ;

,+$

;.

/

,!*³#R$")%&

: prvnı´ paralelnı´ port

Aby mohla tato nastavenı´ fungovat, je trˇeba v BIOSu nastavit prvnı´ paralelnı´ port takto: <

IO adresa 3K?¼ (hexadecima´ lnı´) Prˇerusˇenı´ ? (prˇi pollingu vsˇak ztra´cı´ vy´znam) x Š„4„ - -!r % < Pro zacˇa´tek radeˇji nebo F ´ dy nejsou .+@ , ( F "? (ostatnı´ mo vzˇdy funkcˇnı´) x" < ´ du DG4J je vypnuto (meˇlo by by´t automaticky vypnuto v mo .7@ ) <

Testova´nı´ prvnı´ho paralelnı´ho portu Pokud tiska´rna doka´zˇe prˇ´ımo tisknout ASCII text, pak byste meˇli by´t schopni 4I po prˇihla´sˇenı´ jako uzˇivatel prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇ

€

Ä Õ Æ"£ÌÊ Ä ©Ä

vytisknout slovo J|

 {

Æ"£

j çêKĺæ6×Ø

Äë ×6« Ö)ì

.

Konfigurace druhe´ho paralelnı´ho portu Druhy´ paralelnı´ port, ktery´ pouzˇ´ıva´ standardneˇ IO adresu 278 # (hexadeci,"+$ /- ,!*¿R $")%& ma´lnı´), je mozˇne´ take´ konfigurovat za´pisem v ; ;.  (viz soubor 11.2.2). ¨6«5ܨ6ɺÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  «£ è"« Äë6Ä «±Ö)¨ÅÖ"£Å¤  ÖÕ Ç±£ Ö5¤)Ü£ ©ɺÖ)¨ÅÖ"£Å¤  ÖՁÜ£òìõ5ö£6ó‡Ü Ån5ò©"£ © Ä kþ©"£ © Ä ÇM êdË)£ ª¬Æ"¨ ë5Ä ¦"ª"« ¤"Ü Ö"« Ä Ö)¨Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤)Élk É Ö Ä  Õ Ü ê6˱¤Æ Ä ¦]¤ÆÜ6Éôè"¨ËB¥ £ Ö5¤"Ü£ ©ÉøÖ"¨ÅÖ"£Å6¤  Öձܣò6ìõ5 ö £67 ó kÓì õ e£6ó Ü  Å n5ò©"£ © Ä kþ©"£ © Ä

Obsah souboru 11.2.2: ;

,+$

/-

;.



,*³#R$""%4&

: druhy´ paralelnı´ port

Po obnovenı´ vsˇech sluzˇeb (tj. i po restartu pocˇ´ıtacˇe) (viz na str. 276) ma´te k dispozici druhy´ paralelnı´ port. Testova´nı´ druhe´ho paralelnı´ho portu Pokud doka´zˇe vasˇe tiska´rna tisknout prˇ´ımo ASCII text, pak byste meˇli by´t  schopni jako uzˇivatel prˇ´ıkazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇ

Ä Õ Æ"£ÌÊ Ä ©Ä

€

Æ"£

j çêKĺæÌ×Ø

vytisknout stra´nku se slovem J| 274

 {

.

Äë ×6« Öí

11.2. Loka´lnı´ prˇipojenı´ tiska´rny Paralelnı´ port na karteˇ ISA PnP Neˇkdy / je mozˇne´ i pro tyto karty nastavit pevne´ hodnoty pro IO adresy, prˇerusˇenı´ a mo´dy, a to pomocı´ jumperu nebo v doda´vane´m konfiguracˇnı´m programu pro rodinu syste´mu˚ DOS/Windows. Pokud tuto mozˇnost ma´te, udeˇlejte to. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ se prˇirˇadı´ hodnoty pro IO adresy, prˇerusˇenı´ a mo´dy automaticky. Jake´ hodnoty to jsou, lze zjistit bud’ z hla´sˇenı´ prˇi startu Linuxu nebo podle kap. 9.1.1 na str. 234. 11.2.2 Paralelnı´ port na karteˇ PCI Ktere´ IO adresy a prˇerusˇenı´ dostanou karty PCI, mu˚zˇete zjistit na´sledujı´cı´m prˇ´ıkazem (viz vy´pis 11.2.1):

10

Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇÌ×5É ¢Ü©"×6«5É Ö"Õ6Ü±Ê ë6ë

« Ä É6É



0'0 6 0`  0



S SR S R*  SSRR S6  à ` `  
6
 5!* á ªå6%$6ˆ\$ %&
 S@ª Í S `Rá @ ¨+ «   
` a.0'0 ¨+ «   
` a 0'0'0 ¨+ «   
` `'Þ 0'0 ¨+ «   
` %` .0'0

¨ Ú Û :Ñ 0

*

Vy´stup na obrazovku 11.2.1: Vy´stup z  Polozˇky v konfiguracˇnı´m souboru ; zpu˚sobit vy´stupu z 11.2.3.

,+$

;.

/

(

$

r)242

,*³#R$"5%&

pro PCI kartu je trˇeba potom prˇi-

¨6«5ܨ5ÉôÖ"¨ÅÖ"£ Å6¤  «6£ è"« Äë5Ä «±Ö"¨ ÅÖ"£Å6¤  ÖÕ Ç¬£ Ö5¤)Ü£ ©ÉøÖ"¨ ÅÖ"£Å6¤  ÖՁÜ£ò6ìõ5ö£6ó‡Ü Ån5ò©"£ © Ä kþ©"£ © Ä ÇZ ê¬Ë5£ ª¬Æ"¨ ë6Ä ¦"ª"«¤)Ü Ö"« Ä Ö"¨ Å)¨6«6« Ä «dÖ"£Å6¤"É
Obsah souboru 11.2.3: ; porty

,!$

;.

/"

,*³#$""%&

: PCI karta obsahujı´cı´ 2 paralelnı´

Po obnovenı´ vsˇech sluzˇeb (nebo prˇ´ısˇtı´m startu pocˇ´ıtacˇe) (viz na na´sledujı´cı´ straneˇ) ma´te k dispozici vsˇechny trˇi paralelnı´ porty. Testova´nı´ vsˇech paralelnı´ch portu˚ Pokud ma´te prˇipojenu tiska ´ rnu, ktera´ doka´zˇe prˇ´ımo tisknout v ASCII forma´tu, 4I mu˚zˇete jako uzˇivatel vytisknout zkusˇebnı´ stra´nku obsahujı´cı´ slovo  J| { neˇktery´m z prˇ´ıkazu ˚ 275

11. Tiska´rny Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇ

€

Ä Õ Æ"£ÌÊ Ä ©Ä Ä Õ Æ"£ÌÊ Ä ©Ä © Ä Ä Õ Æ"£ÌÊ Ä 

Æ"£ Æ £ " Æ £ "

€

€

j çêKĺæÌ×Ø j çêKĺæÌ×Ø Ä æÌ×Ø j çêKº

× « Ö)ì Äë 6 × « Öí Ä ë 6  × « Öe Ä ë 6 

I

Mı´sto restartu cele´ho pocˇ´ıtacˇe potom stacˇ´ı aktualizovat (jako uzˇivatel ) seznam za´vislostı´ modulu˚ ja´dra a – pokud jsou k paralelnı´m portu˚m prˇipojeny pouze tiska´rny – pozastavit cˇinnost tiskovy´ch de´monu˚ a modulu˚ ja´dra, ktere´ prˇistupujı´ k paralelnı´mu portu, a pote´ odstranit a znovu nahra´t tiskove´ho de´mona: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈDZ×5É ¢Ü©"×Ø Ä Ö ¦4£Ø]Ê6¨ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ"Õ« Ö6Ø‡É ¤)£ Ö Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ ¦6¦4£ ؁« Ö Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ ¦6¦4£ ØÌÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  Ö6Å)£ ¢ Ä Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ ¦6¦4£ ØÌÖ"¨ÅÖ)£Å6¤  Ö"Õ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ ¦6¦4£ ØÌÖ"¨ÅÖ)£Å6¤ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä Ö"¨ ÅÖ"£Å6¤ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä Ö"¨ ÅÖ"£Å6¤  ÖÕ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä Ö"¨ ÅÖ"£Å6¤  Ö5Å)£ ¢ Ä Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä « Ö Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ"Õ« Ö6Ø‡É ¤)¨Å¤

11.2.3

Prˇipojenı´ tiska´rny prˇes USB

V BIOSu pocˇ´ıtacˇe je trˇeba aktivovat USB a jeho prˇerusˇenı´. Naprˇ´ıklad pro K„4x4„ x „ ]Š’q~„ Award BIOS ma´te k dispozici v menu (nebo poJ D C ˆ~vŠ"tý Ë¿ dobne´m) polozˇku (nebo podobnou), kterou je trˇeba nastavit na E ’% 0 ,/ . @  4" Zjisteˇte, zda je tiska´rna dostupna´. Jako uzˇivatel uved’te na´sledujı´cı´ prˇ´ıkaz: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇ

Ä Õ Æ"£ÌÊ Ä ©Ä

€

Æ"£

j çêKĺæÌ×Ø

Äë × ªÉ ¢)« Ö)ì

/,"2

-7*60

Prˇedpokladem je, zˇe tiska´rna je prˇipojena na prvnı´m USB portu ; ; )(!Á a doka´zˇe tisknout ASCII text. Pak by meˇla vytisknout stra´nku obsahujı´cı´ slovo  J| { . Obcˇas dojde k tomu, zˇe tiska´rna nenı´ dostupna´ – naprˇ. pote´, kdy beˇhem tisku byl vytazˇen na chvı´li konektor USB. Potom mu˚zˇe pomoci zastavenı´ /,2 -+*60 vsˇech procesu˚, ktere´ prˇistupujı´ na ; ; )(!Á a restartova´nı´ odpovı´dajı´cı´ch 4" modulu˚ ja´dra. To vsˇe je trˇeba prova´deˇt jako uzˇivatel : Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌêªÉ Ä ÅÊ é]×Ø Äë × ªÉ¢"« Ö)ì Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ ¦6¦4£ ØÌÖ5Å"Ü ©6¤ Ä Å Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ ¦6¦4£ Ø̪É ¢"Ê ª6ÆÕ6Ü Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇdª ¦4£ ª©5¤ÌªÉ ¢6Ø Äë ê"É Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ ¦6¦4£ Ø̪É ¢Õ£Å Ä Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä ªÉ¢Õ£Å Ä Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦4£ ª6©6¤ÌªÉ ¢5Ø Äë ê"É Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä ªÉ¢"Ê ª6ÆÕÜ Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇô¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä Ö5Å)Ü ©5¤ Ä Å * / Prˇesveˇdcˇte se prˇ´ıkazem  . , ktery´ -7*60vr! $ | nebo ) a zda existujı´ jesˇteˇ

na´sledujı´cı´ vy´stup ª"É ¢Õ£Å Ä

276

Ù6Ù6Ù

— Ö5Å"Ü ©6¤

Ä Å¬ªÉ ¢)Ê ª6ÆÕ6ܘ

Ǻ© Ä ¢"£7¥

Å ¦6¦4£ Ø̪É ¢"Ê£ ÆÕ6Ü

Ǻ© Ä ¢"£7¥

¦4£ØÖ6Å)£ ¢ Ä

ªÉ¢"Ê6£ ÆÕÜ -7*60vr4-

$

| modul USB je zaveden (zda dalsˇ´ı za´vislosti mezi moduly, naprˇ. viz

11.3. De´mon spra´vce tisku lpd a dalsˇ´ı na´stroje -+*607$",



%,

kde je uvedeno, zˇe modul je jesˇteˇ pouzˇ´ıva´n moduly ( a -7*0vr- $ . V tomto prˇ´ıpadeˇ je potom trˇeba take´ docˇasneˇ odstranit i moduly |  %, -7*60vr4- $ a . ( | 11.2.4 Tiska´rna na se´riove´m portu +*",-

Se´riovou tiska´rnu prˇipojı´te pomocı´ prˇ´ıkazu 5( ( . Tento konfiguracˇnı´ skript je popsa´n v odstavci 11.5 na str. 281. ,+$ Pote´ je trˇeba kromeˇ beˇzˇny´ch nastavenı´ jesˇteˇ prove´st v souboru ; ;  %+$ ( @)( zmeˇny uvedene´ v souboru 11.2.4. ¥¢5Å6Ç6ð6ñ6ì6ì7¥ç ¥þ¤6Ë6ò)Ü õ)£ ©]Ê6ܦ4¨õ¢ Ä «±Ê5Ü õ)¨ ©5ˇÊ5Ü õ)£ ê6êÊ5Õ Å¤"É6Õ ¤"Év¥ç

Obsah souboru 11.2.4: ;

,+$

;)(



%4+$

@"(

: se´riovy´ port

0

je pevneˇ urcˇena prˇenosova´ rychlost (baud rate) se´riove´ho Parametrem  *64 ? . Obeˇ zada´nı´ je trˇeba portu, zatı´mco ? je rˇa´dka voleb pro prˇ´ıkaz prˇizpu˚sobit hardwaru. Prˇi proble´mech pouzˇijte alternativnı´ho spra´vce tiskovy´ch front, ktere´ho obsa / huje balı´k (v)( , namı´sto standardnı´ho spra´vce, ktere´ho obsahuje balı´k 5(  % (oba balı´ky jsou soucˇa´stı´ se´rie ): 4I

. 1. Prˇihlaste se jako uzˇivatel 2. Zastavte cˇinnost spra´vce tiskovy´ch front prˇ´ıkazem: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ"Õ« Ö6Ø‡É ¤)£ Ö  /  Odinstalujte balı´k )(

3. programem YaST. 4. Ukoncˇete YaST a pote´ znovu spust’te a nainstalujte balı´k balı´k (!)( . 5. Spust’te spra´vce tiskovy´ch front: Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ"Õ« Ö6Ø‡É ¤)¨Å¤

Doplnˇujı´cı´ informace *",+*),

Parametry pro se´riovy´ port mu˚zˇete urcˇit programem )@ (viz manua´*","+*", % *",v*", lova´ stra´nka pro 5@ (.7@ )@4 )). ,+$ % >#ˆ/ 0!4"># $ Pokud v souboru ; ; ;  @ uvedete korektnı´ zavola´nı´ *","+*", 5@ , spustı´ se pak automaticky prˇi kazˇde´m startu syste´mu (viz take´ ,"+$ % >#K/ *", ; ;! ; 6@ ). *54 % *5 Viz take´ manua´lova´ stra´nka pro ? (.7@ ? ), kde je uvedeno mnozˇstvı´ uzˇitecˇny´ch voleb.

11.3

De´mon spra´vce tisku lpd a dalsˇ´ı na´stroje

Program lpd (angl. Line Printer Daemon) je prˇi startu syste´mu aktivova´n ,v$ % >#K/ / ,+$ +$³# ;! ;45( , pokud je v konfiguracˇnı´m souboru ; ; skriptem ; $")%& Z Šq q Y „ ÿ ,!* nastavena promeˇnna´ J4E . D ? ,+$  %v$ Program lpd prˇi startu urcˇ´ı podle obsahu souboru ; ;5( @"( , ktere´ tiska´rny jsou definova´ny. Jeho u´kolem je organizova´nı´ pozˇadavku˚ na tisk (angl. print jobs), prˇipraveny´ch spra´vcem tiskovy´ch front: 277

11. Tiska´rny <

< < < <

Spravuje loka´lnı´ tiskove´ fronty. Posı´la´ data kazˇde´ho pozˇadavku na tisk prˇes ,+$  %v$ odpovı´dajı´cı´ filtr (ktery´ to bude, to za´lezˇ´ı na fronteˇ v ; ;5( @"( a explicitnı´m zada´nı´ v rˇ´ıdı´cı´m souboru) na port tiska´rny. Bere ohled na porˇadı´ pozˇadavku˚ v tiskovy´ch fronta´ch. *5 -+* Hlı´da´ stav tiskovy´ch front a tiska´rny (soubor @ v loka´lnı´m adresa´rˇi spool) a poda´va´ informace o jejich stavu. Smeˇruje pozˇadavky na tisk do jednotlivy´ch front na vzda´lene´m pocˇ´ıtacˇi tamnı´mu programu lpd. Prˇijı´ma´ pozˇadavky na tisk ze vzda´leny´ch pocˇ´ıtacˇu˚ do loka´lnı´ tiskove´ fronty nebo je prˇi nedostatecˇne´ autorizaci odmı´tne.

Autorizace: Pozˇadavky ze vzda´leny´ch pocˇ´ıtacˇu˚ na tiskovy´ server se zpracujı´ ,v$ !*6+*³# / ;)| )( . Uvepouze pokud je vzda´leny´ pocˇ´ıtacˇ uveden v souboru ; ,"+$ *5+*³#,- 2 ;)| denı´ na´zvu pocˇ´ıtacˇe v ; take´ stacˇ´ı, ale ma´ to dalekosa´hle´ na´sledky pro prˇ´ıstup ze vzda´lene´ho pocˇ´ıtacˇe na loka´lnı´. Doplneˇnı´m v definici tiskove´ fronty mu˚zˇete vytvorˇit dalsˇ´ı omezenı´ tak, aby byl tisk mozˇny´ pouze pro uzˇivatele urcˇite´ skupiny nebo pro ty, kterˇ´ı majı´ u´cˇet na loka´lnı´m pocˇ´ıtacˇi. Pomocne´ a rˇ´ıdı´cı´ na´stroje pro uzˇivatele Pokud budete tisknout soubor, ktery´ nenı´ v neˇktere´m z jazyku˚ tiska´rny (naprˇ.  prostrˇednictvı´m tiskove´ fronty @"9 ), tiska´rna pouze popı´sˇe mnozˇstvı´ papı´ru nesmyslny´mi znaky. To nastane i pokud nenı´ spra´vneˇ konfigurova´n filtr pro tisk, ktery´ pak vyprodukuje data pro nekompatibilnı´ typ tiska´rny. Pokud budete chtı´t takovy´to pozˇadavek na tisk odstranit z tiskove´ fronty, mu˚zˇete vyuzˇ´ıt na´sledujı´cı´ prˇ´ıkazy pro zpracova´va´nı´ dat v tiskovy´ch fronta´ch. Abyste mohli prova´deˇt zmeˇny v pozˇadavcı´ch na tisk ostatnı´ch uzˇivatelu˚ 4I v tiskovy´ch fronta´ch, potrˇebujete pra´va uzˇivatele . lpq zobrazı´ pozˇadavky na tisk v tiskove´ fronteˇ (volba na´sledujı´cı´ tvar:

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æÌ« ÖnÉ£ ª6¢"£ Å

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æÌ« Ön±Ê 5¤"Ü6ÉRé£ ë

© Ä è6¢Ü Ä

nebo

© Ä è6¢Ü Ä

f 

r"„

) a mu˚zˇe mı´t naprˇ.

ê6Å)£ ©5¤5¨

Vy´sledkem je potom vy´pis 11.3.1.

6


yf *

9&

« ; * R `  6& §*  ; a  *  ; a 

Ñ


*  ; a 

, *$

Ú ` *

`




$' ®  1'-'1 1'-'1Þ'2

 `

a

`

*$

 6!* 6!* á Í SR
T e   '



´5
º $'&6 « a `    á Kf



_  ` S

c K 

,'/Î%.,'0 a  
ÑÑ:/' - Þ a  
2'-%.1%. a  


Vy´stup na obrazovku 11.3.1: Prˇ´ıklad vy´stupu prˇ´ıkazu )(

278

11.3. De´mon spra´vce tisku lpd a dalsˇ´ı na´stroje lprm smazˇe pozˇadavky na tisk uvedene´ v tiskove´ fronteˇ. Smazˇete vsˇak pouze ²pozˇadavky, ktere´ jste sami vytvorˇili (resp. jejichzˇ jste vlastnı´kem). Viz prˇ´ıklad

4

© Ä è6¢Ü Ä

æd« Ö5Å ¦jÊ 5¤"Ü6ÉRé£ ë

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

f 

ê6Å)£ ©5¤5¨‡ñ£ñ

kdy obdrzˇ´ıte naprˇ´ıklad na´sledujı´cı´ vy´stup:

   %$

$fT 1'-'1 T `'0'/'0'0'/ $  fT 1'-'1 T `'' 0 /'0'0'/ $ 

   %$ 

Vy´stup na obrazovku 11.3.2: Prˇ´ıklad vy´stupu prˇ´ıkazu )(

.

Pozˇadavek na tisk patrˇ´ı tomu uzˇivateli, ktery´ ho odeslal k tisku. Tento uzˇivatel bude zobrazen spolu s porˇadovy´m cˇ´ıslem prˇ´ıkazu )( . Toto porˇadove´ cˇ´ıslo mu˚zˇe existovat ve vı´ce tiskovy´ch fronta´ch, proto je na mı´steˇ uva´deˇt na´zev tiskove´ fronty. Pokud nenı´ uvedeno zˇa´dne´ porˇadove´ cˇ´ıslo, bude prˇerusˇen a odstraneˇn pra´veˇ probı´hajı´cı´ tisk v odpovı´dajı´cı´ fronteˇ (pokud jste jeho vlastnı´kem).  r"„%!yu,2!r" * 2}r&)% 5( . : ? prˇerusˇ´ı a odstranı´ pra´veˇ probı´hajı´cı´ tisk v odpovı´dajı´cı´ tiskove´ fronteˇ (pokud jste jeho vlastnı´kem). Tiska´rna ale bude jesˇteˇ tisknout data, ktera´ jsou jizˇ ulozˇena v jejı´ pameˇti.  r"„%!yu,2!r" * 2}r&)% r 5( . : ? smazˇe vsˇechny pozˇadavky na tisk 4" uzˇivatele v tiskove´ fronteˇ. Pokud tento prˇ´ıkaz zada´ , budou smaza´ny pozˇadavky na tisk vsˇech uzˇivatelu˚ v dane´ tiskove´ fronteˇ. lpc prova´dı´ rˇ´ızenı´ tiskovy´ch front. Mu˚zˇete pouzˇ´ıt take´ parametr @4 pro rˇ´ızenı´ vsˇech front. Na´sledujı´ nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı volby prˇ´ıkazu: *6

-7*±%yu,2!r)

@

"2}r&)%

? – vy´stupem je prˇehled stavu ˚ . Pokud nenı´ uveden na´zev tiskove´ fronty, bude zobrazen stav vsˇech tiskovy´ch front.

/

* ,)%

@

0

,]%!yu,2r"

*

,]%yu,2!r)

*

2}r&"%

"2}r&)%

%!yu,"2!r"

*

2}r"&)%4

? – zastavı´ tisk pozˇadavku˚ z tiskove´ fronty. Pra´veˇ probı´hajı´cı´ tisk bude jesˇteˇ dokoncˇen. @

(

:

:

? – obnovı´ prˇijı´ma´nı´ novy´ch pozˇadavku˚ na tisk pro zvolenou frontu.

*6





:

? – prˇerusˇ´ı prˇijı´ma´nı´ novy´ch tiskovy´ch u´loh pro zvolenou tiskovou frontu. 0

@

*6

*

:

4Œ%!yu4,2!r"

* :

2}4r&)%4 ?

– obnovı´ tisk pozˇadavku˚ z tiskove´

fronty. /4 9

%W%!yu,"2!r"

*

2}r"&)%4 :

?

/

– pu˚sobı´ jako

* @

0 

,

a

*5 (

dohro-

mady. -

%!yu,2!r"

@

(

*

0!4Œ%!yu4,2!r"

:

2}r&4"% *

? – 2}4r&)%4

pu˚sobı´ jako

,"% @

0 

,

a /

*5 %

@

4

.

: ? – je identicky´ s 9 , pouze s tı´m rozdı´lem, zˇe pra´veˇ probı´hajı´cı´ tisk bude prˇerusˇen. Pozˇadavky na tisk budou rˇazeny v tiskove´ fronteˇ a prˇ´ıkazem ( budou postupneˇ vytisˇteˇny.

279

11. Tiska´rny $

$W*5

-7*

Volby prˇ´ıkazu )( mu˚zˇete uve´st prˇ´ımo s prˇ´ıkazem (naprˇ. )( @ ) $ nebo spustit pouze )( bez parametru. Tehdy se zobrazı´ vy´zva (angl. $J -  ,  prompt) )( a mu˚zˇete zadat jednotlive´ volby. Prˇ´ıkazem nebo 17 toto prostrˇedı´ ukoncˇ´ıte. Pozˇadavek na tisk zu˚sta´va´ v tiskove´ fronteˇ i v prˇ´ıpadeˇ, kdy beˇhem tisku restartujete pocˇ´ıtacˇ a znovu spustı´te Linux. Prˇ´ıpadne´ chybne´ tisky je trˇeba  z tiskove´ fronty odstranit vy´sˇe uvedeny´m prˇ´ıkazem )( . .

11.4

Odesla´nı´ pozˇadavku˚ na tisk – program lpr

Program lpr tvorˇ´ı uzˇivatelske´ rozhranı´ pro sta´vajı´cı´ tiskove´ fronty: 

1. Uzˇivatel ma´ mozˇnost prˇ´ımo vytvorˇit prˇ´ıkazem )( novy´ pozˇadavek na tisk nebo mu ˚ zˇe by´t tento pozˇadavek vytvorˇen neˇkterou z aplikacı´, ktera´  vyuzˇ´ıva´ )( .  2. 5( ulozˇ´ı data urcˇena´ pro tisk do tiskove´ fronty. Zde jsou potom rˇ´ızena spra´vcem tiskovy´ch front a odesı´la´na jednotlivy´m filtru˚m, ktere´ na´lezˇ´ı k tiskove´ fronteˇ. 3. V tomto filtru jsou potom data prˇevedena na forma´t, ktere´mu jizˇ tiska´rna prˇ´ımo rozumı´ a na´sledneˇ jsou posla´ny k vytisˇteˇnı´. 4. Pote´, co je ukoncˇeno odesla´nı´ dat tiska´rneˇ, je pozˇadavek na tisk odstraneˇn z tiskove´ fronty. Veˇtsˇinou se tiskne prˇ´ıkazem © Ä è6¢Ü Ä

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æÌ« Ö5Å

— Ê 6©f ÷

m Êê6Å)£ ©5¤6˘ƒÉ£ ª6¢"£Å Äë ʤ)Ü6Éé£ ë 5

r"„%!yu,2!r"

*

2}r&)%

: ? , bude pouzˇita prˇednaPokud nepouzˇijete volbu „ 6x4q4’ E . Pokud nenı´ definova´ na, pouzˇije se standardnı´ stavena´ promeˇnna´ Ç E  tiskova´ fronta 5( . Tote´zˇ platı´ take´ pro prˇ´ıkazy )( a 5( . .

Procˇ je trˇeba vı´ce tiskovy´ch front? <

Pokud existuje vı´ce tiska´ren, je k nim prˇistupova´no pomocı´ samostatny´ch tiskovy´ch front. Naprˇ´ıklad prˇ´ıkaz

4

© Ä è6¢Ü Ä

<

Ä ¨Å¤Ɩ¥

欫 Ö5Å±Ê 6Ö5Å"Ü©5¤ Ä ÅeÉ£ ª6¢"£Å

naplnı´ tiskovou frontu pro druhou tiska´rnu. Kazˇda´ tiskova´ fronta mu˚zˇe pouzˇ´ıvat jiny´ tiskovy´ filtr. Proto jsou jesˇteˇ vytva´rˇeny ru˚zne´ tiskove´ fronty pro stejnou tiska´rnu, prˇicˇemzˇ kazˇda´ pouzˇ´ıva´ odlisˇny´ filtr, naprˇ´ıklad standardnı´ tiskovou frontu pro rychly´ cˇernobı´ly´ $"   tisk a frontu , ktera´ je sice pomalejsˇ´ı, ale vy´stupem je barevny´ dokument: © Ä è6¢Ü Ä

4

Ä ¨Å¤Ɩ¥

欫 Ö5Å±Ê Õ£6«£Å]É£ ª6¢)£Å

Pokud jste prova´deˇli konfiguraci programem YaST1, YaST2 a nebo prˇ´ıkazem +*",5( ( , ma´te vytvorˇeny na´sledujı´cı´ standardnı´ tiskove´ fronty: 5(

280

– Tisk souboru pomocı´ standardnı´ tiskove´ fronty, pouzˇ´ıva´ se apsfilter. Ten automaticky rozlisˇ´ı, jaky´ typ dat soubor obsahuje a odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem je konvertuje do forma´tu vhodne´ ho pro tiska´rnu.

11.5. SETUP: Konfigurace tiskove´ho syste´mu *$ @

4

– Tisk souboru prostrˇednictvı´m tiskove´ fronty @ sledujı´cı´m prˇ´ıkazem

4

© Ä è6¢Ü Ä

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

*$

4

provedete na´-

欫 Ö5Å¬Ê "¨5É6ÕÜ6ܱÉ£ ª6¢)£Å

Zde se take´ pouzˇ´ıva´ apsfilter, ktery´ vsˇak nerozhoduje automaticky, o jaky´ typ souboru se jedna´, ale bude se souborem napevno zacha´zet jako s ASCII textem a podle toho provede konverzi do forma´tu vhodne´ ho pro tiska´rnu.   @)9 – Tisk prostrˇednictvı´m tiskove´ fronty @"9 provedete prˇ´ıkazem © Ä è6¢Ü Ä

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

欫 Ö5Å¬Ê 5Å)¨ èjÉ£ ª6¢"£Å

Zde nebude apsfilter prova´deˇt zˇa´dnou filtraci, pouze odesˇle soubor na tiska´rnu bez jaky´chkoliv u´prav. Musı´ se tedy jednat o soubor ve forma´tu, ktere´mu tiska´rna rozumı´. V teˇchto prˇ´ıpadech je sice vzˇdy pouzˇit stejny´ tiskovy´ filtr, ale pracuje odlisˇneˇ v za´vislosti na zvolene´ tiskove´ fronteˇ. U zvla´sˇteˇ velky´ch pozˇadavku˚ na tisk mu˚zˇe mı´t smysl umı´stit do adresa´rˇe r* spool mı´sto kopie souboru pouze symbolicky´ odkaz. Toto prova´dı´ volba prˇ´ıkazu lpr. Samozrˇejmeˇ je trˇeba pozmeˇnit pra´va za´pisu do tohoto souboru tak, aby nemohlo dojı´t k zmeˇneˇ souboru prˇed jeho vytisˇteˇnı´m!

11.5

SETUP: Konfigurace tiskove´ho syste´mu * ,

2

Balı´k @"(



0

obsahuje take´ konfiguracˇnı´ program SETUP ( ; @ ;4 ; Š’q~„ +*),@"( " ; ( . ), ktery´ mu˚zˇete take´ prˇ´ımo spustit prˇ´ıkazem )( Poskytuje na´sledujı´cı´ sluzˇby: *)&

< <

vy´pis vsˇech tiskovy´ch konfiguracı´ programu apsfilter, vytva´rˇenı´ a odstranˇova´nı´ tiskovy´ch konfiguracı´ programu apsfilter.

11.5.1 Rady ke konfiguraci programem )(

+*",-

( +*",Program )( ( je mozˇne´ ovla´dat pomocı´ menu a kla´vesnice. Volba mezi   Ž  l _ `a PO a vy´beˇr poli F a n se prova´dı´ ve vsˇech menu kla´vesou MNp h g provedete kla´vesami MN!OP a MN!OP . 4 +*","( jako uzˇivatel 1. Spust’te program )( na termina´lu. Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈDZ« Ö5Å"É Ä ¤ª6Ö [j\

Stiskneˇte kla´vesu MNiOP a zobrazı´ se hlavnı´ menu: K’4œ76q

(angl. Exit apsfilter setup) – ukoncˇenı´ )(

 Y )Šq7x¾I

+*","(

.

(angl. List all apsfilter entries) – vypı´sˇe seznam vsˇech existujı´cı´ch tiskovy´ch front.



K’4x4q

E

LI

D

(angl. Add/Overwrite/Delete an apsfilter entry) – Pro prˇipo’4x4q L . Ta zobrazı´ polozˇku jenı´ nove´ tiska´rny slouzˇ´ı pra´veˇ polozˇka E  4!*), "-  %,Œ/4,& %  "%X , kde vyberete vhodnou tisC| ? ( ka´rnu.

’ Y ’4q’

(angl. Fast delete an apsfilter entry) – Pouzˇ´ıva´ se pro smaza´nı´  ’ Y ’4q’ existujı´cı´ konfigurace tiska´rny. Po zvolenı´ D se zobrazı´ seznam pouzˇitelny´ch konfiguracı´. 281

11. Tiska´rny 2. Vyberte

’4x4q E

L

RETURN DEVICE 

’‰7

a zobrazı´ se na´sledujı´cı´: Back to previous menu (zpeˇt na prˇedchozı´ menu) Which printer interface (zmeˇnit rozhranı´ tiska´rny)

’

C 3. Zvolte D (port). K„ YY ’ Y  Pro tiska´rnu prˇipojenou prˇes paralelnı ´ port nebo USB zvolte J4E4J /,2 Š’  Y  E J ; a pro tiska´rnu na se´riove´m portu . Paralelnı´ porty jsou ; /,2 A /,"2 ä /,2 -7*60 /4,2 -7*0 A 5(!Á , ; ;)( , ; ;4)( , porty USB ; ; 5(!Á , ; ; )( , /,2 -+*60 ä /,2 4 Š /4,2 4 Š7A /,2 4 Š4ä ; ; )( ; ? Á ,; ; ? ; ? a se´riove´ porty ; ,; .  Ž . Potvrd’te stiskem kla´vesy F „ 6x4q4’  4. Zvolte E a vyberte typ z na´sledujı´cı´ho seznamu: E

POSTSCRIPT HEWLETT-PACKARD OTHER FREEDEF 

5.

6.

7. 8.

9.

10.

282

6q

Prava´ postscriptova´ tiska´rna Inkoustove´ tiska´rny HP DeskJet Tiska´rny neovla´dajı´cı´ PostScript Volneˇ definovane´ jme´no ovladacˇe

. Potvrd’te tlacˇ´ıtkem CF"G4G Listujte na´sledujı´cı´m seznamem tak dlouho, azˇ naleznete odpovı´dajı´cı´ ghostscriptovy´ ovladacˇ nebo vhodny´ soubor parametru˚ (mu˚zˇete ho poznat # Ž podle prˇ´ıpony (4( ). Pote´ potvrd’te kla´vesou F . ’ Uved te rozlisˇenı´. V prˇ´ıpadeˇ, kdy si nejste jisti rozlisˇenı´m vasˇ´ı tiska´rny, ponechejte prˇednastavene´ hodnoty. Mu˚zˇete take´ vyzkousˇet rozlisˇenı´ 300, #360, 600 a 720. Zvla´sˇteˇ prˇi pouzˇ´ıva´nı´ souboru parametru˚ (4( musı´ rozlisˇ enı ´ odpovı ´dat hodnota´ m uvedeny´m v tomto souboru. Potvrd’te kla´vesou Ž  ’q~ x F a E E . „ „4’  J E Zvolte polozˇku a vyberte ze seznamu odpovı´dajı´cı´ velikost ½ papı´ru (laserove ´ tiska ´ rny pouz ˇ´ıvajı ´ standardneˇ @ a inkoustove´ (angl. ½/  ŽI inkjet) @ { ). Potvrd’te kla´vesou F .    x    Y Y Vyberte polozˇku CF F"E a zvolte GF F nebo CF F"E . Viz dalsˇ´ı bod a na´sledujı´cı´ odstavec vztahujı´cı´ se ke konfiguraci apsfilteru. Pokud jste jesˇteˇ nikdy nekonfigurovali standardnı´ tiskovou front )( , vyv*",*4$  ( vytvorˇenı´ front )( , @ 4 a @"9 , prˇ´ıpadneˇ take´ vytvorˇ´ı tvorˇ´ı )( r "%!   Y tiskovou frontu )( . , pokud vyberete polozˇku CF F"E . Pokud jizˇ ma´te vytvorˇeny standardnı´ tiskove´ fronty, ma´te mozˇnost prˇi konfiguraci Š„4’  Y  x ’ C J vytvorˇit doplnˇkove´ tiskove´ fronty v polozˇce a v J4G uve´st na´zev vlastnı´ tiskove´ fronty. Tento na´zev by se meˇl skla´dat pouze z pı´smen a cˇ´ıslic. Je zvykem pouzˇ´ıvat kra´tke´ na´zvy slozˇene´ z maly´ch pı´smen, naprˇ. $)  pro tiskovou frontu urcˇenou pro barevny´ tisk.    Du˚lezˇite´: Polozˇkou J4D4D vytvorˇ´ıte novou tiska´rnu. Zobrazı´ se vy´stup informujı´cı´ o tom, ktere´ tiskove´ fronty byly prˇi konfiguraci apsfilteru v syste´mu vytvorˇeny. Vzˇdy bude zobrazeno vı´ce tiskovy´ch front, ktere´ umozˇnˇujı´ rozdı´lne´ vy´stupy na tiska´rnu. Poznamenejte si neˇkam podle vy´pisu 11.5.1 na na ´ sledujı´cı´ straneˇ, ktere´ Ž . tiskove´ fronty byly vytvorˇeny. Potom stiskneˇte F Nynı´ se zobrazı´ konfiguracˇnı´ soubory pro apsfilter. Zmeˇny neprova´ ,+$ *)& ,+$ ;@"( " deˇjte v globa´lnı´m konfiguracˇnı´m souboru ; , ale pouze

11.5. SETUP: Konfigurace tiskove´ho syste´mu

ˆ'ˆ'ˆï$ RS `%. $Í5* 2'0'0 RS (ˆ'ˆ'ˆ RS R " `
  á S Ñ:0Sá $ RS "R`%. $ "`
 " )* "2'0'0 " RS  á $  RS `%. $ `
  5* 2'0'0 RS á S ÑÑá  $  RS R" `%. $  R" `   " )* "'2'0'0 " RS  á $  RS `%. $  ` 

x5 *  2'0'0 RS " ` ; á S Ñ:,Sá  $  RS " `%. $  " ` ; " R S á $RS  `%. $

`

;

Vy´stup na obrazovku 11.5.1: Vy´pis tiskovy´ch front v konfiguracˇnı´ch souborech, ktere´ se vztahujı´ k jednotlivy´m tiskovy´m ,+$ ; fronta´m. Posledneˇ zminˇovane´ konfiguracˇnı´ soubory majı´ tvar ; Zv* / 2, *)& ,4+$¿#ˆZ+* / 2, Ò4à @)( " Ò4à , kde prˇedstavuje ghostscriptovy´ ovladacˇ vybrany´ v bodeˇ 4. Pokud vı´ce konfiguracı´ pouzˇ´ıva´ stejny´ ovladacˇ Ghostscript, je i prˇesto pouzˇit stejny´ konfiguracˇnı´ soubor, kde jsou pak uvnitrˇ rozlisˇeny jednotlive´ tiskove´ fronty. Vı´ce informacı´ poskytuje odstavec o konfiguraci apsfilteru. [j\ Potvrd’te kla´vesou MN OP tak, abyste mohli pokracˇovat.  ’4q"~ x K’4œ76q 11. Zvolte postupneˇ E a . E Test tiska´rny Pokud jste vytvorˇili standardnı´ tiskove´ fronty, meˇli byste nynı´ (samozrˇejmeˇ na zapnutou tiska´rnu) prˇ´ıkazem

4

© Ä è6¢Ü Ä

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

vytisknout soubor ;

æd« Ö5Å× Ä ¤"Õ×ê)É ¤)¨ ¢

,+$ ;

&v*5 @

0

.

Pokud to umozˇnˇuje vasˇe tiska´rna a pouzˇity´ ovladacˇ, mu˚zˇete take´ vyzkousˇet barevny´ tisk: © Ä è6¢Ü Ä 4 Ä ¨Å6¤Ɩ¥ æ « Ö5Å× ªÉ Å)×5É Æ"¨ Å Ä × Æ)£5É ¤"É6Õ Å"Ü Ö5¤)×s7Ù¬sì5× Ä õ)¨R¦Ö"« Ä É×)Õ£6«6£Å)Õ6Ü ÅBÙþÖÉ

Zvla´sˇtnı´ prˇ´ıpady 

*)"-40!

Prˇ´ıkazem )( je automaticky volen typ souboru (naprˇ. zda se jedna´ o ASCII nebo PostScript). Pokud chcete posı´lat vy´stup na tiska´rnu ve forma´tu ASCII, slouzˇ´ı k tomu prˇ´ıkaz

4

© Ä è6¢Ü Ä

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æd« Ö5ŁÊ"¨5É6Õ6ÜܱÉ£ ª6¢"£ Å

ktery´ vytiskne naprˇ. zdrojovy´ text PostScriptu mı´sto toho, aby soubor interpretoval. Pro soubory, ktere´ nenı´ potrˇeba filtrovat, nebot’jsou jizˇ ve forma´tu, ktere´mu  rozumı´ tiska´rna, pouzˇijte frontu @"9 :

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æd« Ö5ŁÊ5Å)¨ è]É£ ª6¢"£Å

4

Ä ¨Å6¤Ɩ¥

æd« Ö5ŁÊ"« Ö"ÊR¦£ ©"£É£ ª¢"£Å

© Ä è6¢Ü Ä

Prˇ´ıkazem

© Ä è6¢Ü Ä

zı´ska´te automaticky cˇernobı´ly´ tisk. Je trˇeba nastavit odpovı´dajı´cı´ parame*)& ,4v$ try ovladacˇe Ghostscript v souboru @"( . Blizˇsˇ´ı informace jsou ) v odst. 11.5.3 na str. 285. 283

11. Tiska´rny 11.5.2

Zpu˚sob pra´ce apsfilteru

Prˇi konfigurova´nı´ tiska´rny programy YaST1 a YaST2 nebo prˇ´ıkazem )( ,v$  %+$ ;)( @"( ulozˇ´ı na´sledujı´cı´ parametry: se do souboru ; /

< < < < < <

,4½

*5+$

%

!*",(

#-

@ ? (( . Ovladacˇ Ghostscript: naprˇ. |4( { , { , ½ ½/ ,4, ,4,/ Forma´t papı´ru: naprˇ. @ , @ , { , { . *4$ -4  Metody: @ nebo @"9 . 4 ,@  )%! $" " Barva (pokud metoda nenı´ @"9 ): . nebo   ž ž ä Rozlisˇenı´ (pokud metoda nenı´ @"9 ): naprˇ. 3Á4Á , 3 Á , Á4Á , ? Á . +*),Na´zev tiskove´ fronty, pokud je vytvorˇena explicitneˇ prˇ´ıkazem )( ( Š"„4’  Y rƒŠ,4 %4Z+*‡& "-4  %," v polozˇce . C J ? ( 2



0

*)&

,"

Vlastnı´ tiskovy´ filtr, skript prˇ´ıkazove´ho procesoru ; @ ;4! ;@"( ) ; *)& , ,+$  %4+$ se pak vola´ pomocı´ odkazu v souboru ; @)( " ;)( @"( . Vy´sˇe uvedene´ parametry jsou pomocı´ tohoto odkazu prˇeda´ny tiskove´mu filtru.

0

0

Õ£6«6£ Å)Ê6¨5É6ÕÜ6Ü « Ö6î Æ6Ö5Ø j Ê6¨î6Ø j Ê6¨5É6Õ5ÜÜÊR¦£ ©"£Ê6ö6ì6ì5Ê5Õ6£«6£Å"ç Æ6Ö5Ø j ¨ î6Ø j ¨5É6ÕÜ6Ü ¦4£ ©)£Ìö6ì6읥Óç ¥Ó« Ö)ò5×Ø Äë ×6« Ö5읥ç ¥É Ø5ò5× ë ¨Å)×5É Ö)£6£6«6×6« Ö5Ø)× Æ6Ö6Ø j Ê6¨îØ j Ê5¨5É6ÕÜ5ÜÊR¦4£ ©£Êö6ì5ì5Ê5Õ£6«5£ÅB¥ç ¥Ó«ê5ò5× ë ¨Å)×5É Ö)£6£6«6×6« Ö5Ø)× Æ6Ö6Ø j Ê6¨îØ j Ê5¨5É6ÕÜ5ÜÊR¦4£ ©£Êö6ì5ì5Ê5Õ£6«5£Å)×6«5£ B¥ç ¥Ó¨ê5ò5× ë ¨Å)×5É Ö)£6£6«6×6« Ö5Ø)× Æ6Ö6Ø j Ê6¨îØ j Ê5¨5É6ÕÜ5ÜÊR¦4£ ©£Êö6ì5ì5Ê5Õ£6«5£Å)×6¨)ÕÕ ¤B¥ˆç ¥Ü ê5ò5× ë ¨Å)×6«5Ü¢"×6¨ ÖÉ ê"Ü«¤ Ä Å)× ¢Ü ©)× Æ6Ö)Ø j ʨî6Ø j Ê6¨)ÉÕ6Ü6Ü6ÊR¦4£ ©"£5Êö6ì6ì)Ê6Õ£6«5£ÅB¥Óç ¥Ó«6 ¨ 4¥ ¦"õ5Ç6읥ç ¥¤6Å5ò¥ˆÕ«7¥ˆÉ Ɩ¥

0

Obsah souboru 11.5.1: Tiskova´ fronta pro barevny´ tisk v ; ,"+$

Uvedeny´ prˇ´ıklad polozˇek v ; apsfilteru: Ovladacˇ Ghostscript Forma´t papı´ru Metoda Barva Rozlisˇenı´ Na´zev tiskove´ fronty

: : : : : :



%+$

@)(

;)(



%+$

@"(

prˇeda´va´ na´sledujı´cı´ parametry

6x4q’ ÿ L / L E |( { „ ’ Šv)l’ÿ L ½/ L 4 J E @ { ’4q U ÿ L *$ L G F)D @ 4 ÿ L "% L Y CF F"E . „75ÿ L L D 34Á4Á Ë5~’~’4ÿ L $"  L  „

„

;)(

,v$

E

Podle toho, jak jsou tyto parametry nastaveny, apsfilter zpu˚sobı´: G

’4q U

F"D

ÿ L 

@"9

L – /,2

Data se posı´lajı´ k tisku bez konverze do jazyka tiska´rny ). ’ q U 4 ÿ L *4$ L – Prˇedpokla´ da´ se, zˇe se jedna´ o ASCII text a ten je prograG F"D @ 4 mem a2ps prˇeveden do forma´tu PostScript. Vı´ce viz manua´lova´ stra´nka ä * % ä * pro @ ( (.7@ @ ( ). Data ve forma´tu PostScript jsou da´le programem Ghostscript prˇevedena do forma´tu vhodne´ho pro danou tiska´rnu a odesla´na k tisku. Odpovı´dajı´cı´ ovladacˇ a rozlisˇenı´ jsou nastavova´ny prostrˇednictvı´m vy´sˇe uvedeny´ch promeˇnny´ch. (naprˇ. na ;

284

;45(!Á

11.5. SETUP: Konfigurace tiskove´ho syste´mu ’q U G

ÿ L

F"D

@

- L

– apsfilter se pokusı´ automaticky rozpoznat, o jaky´ typ souboru se jedna´. Potom je pouzˇit odpovı´dajı´cı´ program pro konverzi dat do forma´tu PostScript. Data v tomto forma´tu pak prˇevede ovladacˇ Ghostscript do forma´tu vhodne´ ho pro danou tiska´rnu a soubor je pote´ odesla´n k tisku.

11.5.3 Konfigurace apsfilteru Pomocı´ zvla´sˇtnı´ch promeˇnny´ch je mozˇne´ individua´lneˇ prˇizpu˚sobit chova´nı´ programu apsfilter. Tyto promeˇnne´ jsou uvedeny v na´sledujı´cı´m konfiguracˇnı´ch souborech: ,+$

< ;

;@)(

,+$

< ;

;@)(

*)& *)&

" "

,4+$ ,4+$¿#Z+*

Ò4Ã

/

2,

Zde je ù gs driver ú na´zev pouzˇite´ho ovladacˇe Ghostscript. Tyto konfiguracˇnı´ soubory potom apsfilter nacˇ´ıta´ v urcˇite´m porˇadı´, tj. nastavenı´ uvedena´ v konfiguracˇnı´m souboru pro urcˇity´ typ ovladacˇe nahradı´ hodnoty uvedene´ ,+$ *)& ,4v$ v globa´lnı´m souboru ; ;@"( ) . ,"+$

*)&

,4v$

Do souboru ; ;@"( " je vhodne´ uva´deˇt pouze globa´lnı´ prˇednastavenı´ pro vsˇechny tiskove´ fronty. Specificka´ nastavenı´ patrˇ´ı do odpovı´dajı´cı´ch ,+$ *)& ,4v$¿#ˆZ+* / 2,) souboru˚ ; ;@"( ) Ò4à . Prˇi konfiguraci tiska´rny programem YaST2 jsou parametry ukla´da´ny do sou,+$  %v$ boru ; ;5( @"( a zvla´sˇteˇ pak do souboru ,"+$ Z+*¿#ä "% %!yu4,2r * 2}4r!&""% #; ; (4(v;)? ( à : ? (( . Prˇitom je standardnı´ tiskovou frontou 5( nebo na´zev doplnˇkove´ tiskove´ fronty $"  2  0 *5& , *5& ,) (naprˇ.  ). Vlastnı´ filtr ; @ ;4! ;@"( " ;@5( " je potom ,+$  %+$ vola´n prostrˇednictvı´m odkazu v ; ;)( @"( . Vy´sˇe uvedene´ parametry jsou prˇeda´va´ny tiskove´mu filtru cˇa´stecˇneˇ pomocı´ tohoto odkazu a cˇa´stecˇneˇ ze ,+$ Z+*³#ä % %yu4,"2!r * )2}4r&)%4 #þsouboru ; ; ((v;"? ( à : ? (( . V tomto souboru naleznete prˇedevsˇ´ım parametry ovladacˇe Ghostscript, ktere´ vytvorˇil YaST2 prˇi konfiguraci tiska´rny. Doplnit byste zde meˇli pouze velice zvla´sˇtnı´ parametry ovladacˇe Ghostscript, ktere´ nenı´ mozˇne´ nastavit programem YaST2. Promeˇnne´, ktere´ definujı´ chova´nı´ programu apsfilter, je trˇeba uva´deˇt do na´sledujı´cı´ho konfiguracˇnı´ho souboru: ,+$

< <

;

;@)(

,+$ ;

;@)(

*)& *)&

" "

,4+$ ,4+$¿# ?

ä (

% Ã

%yu,)2!r4

* :

"2}r&5% ?

#Ó-

(4(

Tyto konfiguracˇnı´ soubory nacˇ´ıta´ apsfilter v urcˇene´m porˇadı´, tj. nastavenı´ ,+$ *)& ,4!$³# ä % %!yu4,"2!r * 2}4r&)% #v; ;@)( " ? ( Ã : ? (( prˇepı´sˇ´ı prˇed,+$ *)& ,4v$ nastavene´ hodnoty v ; . ;@"( ) ,+$

*)&

,+$

V souboru ; naleznete cenne´ komenta´rˇe k jednotlivy´m ;@"( " promeˇnny´m. Zde uva´dı´me prˇehled nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch promeˇnny´ch: ¶4’ J

q~

E

’

umozˇnˇuje meˇnit formu vy´stupu ASCII textu˚: Mozˇnosti: ¶’ J

q~

E

’ÿA

tiskne jednostranneˇ ASCII text (na jeden list papı´ru) s rˇa´dkem pro hlavicˇku 285

11. Tiska´rny ¶’

q~ J

tiskne oboustranneˇ ASCII text na list papı´ru s rˇa´dkem pro

hlavicˇku

¶’

q~

J

’ÿA %

E

tiskne jednostranneˇ ASCII text na list papı´ru bez rˇa´dku pro

hlavicˇku

¶’

q~

J

’ÿä"%

E

tiskne oboustranneˇ ASCII text na list papı´ru bez rˇa´dku pro

hlavicˇku

¶’

q~

J

¶’ ¾4Š

’ÿä E

J

¶4’

J

q~ q~

’ÿA

E

E

E

’ÿA ’Š



tiskne na sˇ´ırˇku s rˇa´dkem pro hlavicˇku tiskne na sˇ´ırˇku bez rˇa´dku pro hlavicˇku  %

umozˇnˇujı´ uva´deˇnı´ zvla´sˇtnı´ch parametru˚ ovladacˇe Ghostscript. Tyto parametry se lisˇ´ı podle typu pouzˇite´ho ovladacˇe Ghostscript. Informace o jednotlivy´ch parametrech naleznete v souborech -7*5 * , Z !*+*4$6  ã#Kã /$ ,2 $5,!*³#  ; ; |!@ ; | ( ; Á; ;)D | . a -7*5 * , Z !*+*4$6  ã#Kã /$ / Z+*r / #  ; ; |!@ ; | ( ; Á; ;5|( {; |4( { 1 ; viz take´ odst. 11.7 na str. 291. Pokracˇova´nı´ vy´sˇe uvedeny´ch prˇ´ıkladu˚ ze souboru 11.5.1 na str. 284: ÿ L "%! L Y . Aby byl tisk v prˇ´ıpadeˇ ÇCF F"E opravdu cˇernobı´ly´, je trˇeba ,v$ *5& ,"4+$¿# / ;@"( " |4( { uve´st rˇa´dky podle vy´pisu 11.5.2. v;

— 'Ä ›` ^` dSÄôòÆĈ¦£ ©"£@ÄT˜7} ¤Æ ¡5Ú  š €  “d"ÚòKÄRÊ5É"£Ø Ä «òª6©"É Ö Ä

Ü ê

Ä «5É Ä ¡5Ú ê"Ü

 š €  “d"ÚòKÄRÊ5É"£Ø

Ä © ÕjÊ6É 5£6«6£ Å"£Ø Ä ò¦4£ ©"£Ä

Ä «òª6©"É Ö Ä ÕjÊ6É 5£6«6£ Å"£Ø Ä ò [
Ä

Obsah souboru 11.5.2: ;

,"+$

;@"(

*)&

Prˇesveˇdcˇte se prosı´m v souboru Z

|

!*5+*$5

(



;

/!$

;)|4(

/

{4;

Z+*)r

|(

,4+$8#

" & / {

" #

,= 1



;

-7*6

/4, ÿ ã ã  mu˚zˇete zvolit Á4Á , 4 Á ÁC ã4ã -4%7* ,!$ ¼ ÁC , ¼ C nebo ( . r*  " /,ÿ "! %  Pro C  mu˚zˇete zvolit . G

Pro <

ã

r*

G

{ *

;

: cˇernobı´le´ nastavenı´ ,

|!@

;

/!$

$

;)(@

Z,*

:4@

;

, zda je toto nastavenı´ mozˇne´

pro va´mi pouzˇ´ıvany´ typ tiska´rny. Ve zkratce uva´dı´me neˇktere´ typy: <

/

|(

,

ã7A

, CG

L

Á

,

ãä

, CG

L

Á

ã½

A

, Ž

Á

,

ã4ã

ÁC

nebo CG

,

L4Ž

ã4ž

ÁC

,

.

Podrobny´ popis k jednotlivy´m barevny´m modelu˚m naleznete v sou& ,= -76 *  * , /4!$ $ Z,!* Z !*6+ * $6  /4$ / boru " ; ; |!@ ; ;)(@ :4@ ; |

( ; ;6|4( {4; Zv*r / #ˆ  |4( { 1 ): .

286

"%!

Tiska´rna disponuje pouze cˇernou na´plnı´, naprˇ. modely 500, 510 a 520. L CG Tiska´rna mu˚zˇe tisknout bud’pomocı´ cˇerne´ nebo take´ barevne´ na´plneˇ. Ty je potom trˇeba ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ meˇnit rucˇneˇ. Ty´ka´ se naprˇ. modelu˚ 500C a 540. L Ž Tiska´rna disponuje cˇernou a barevnou na´plnı´ za´rovenˇ, ale nenı´ C G A  mozˇne´ kombinovat tisk cˇernobı´ly´ a barevny´. Proto je prˇi barevne´m tisku cˇerna´ mı´cha´na z ostatnı´ch barev. Prˇ´ıkladem jsou naprˇ. tiska´rny 550C a 560C.

11.5. SETUP: Konfigurace tiskove´ho syste´mu CG

„ E

’ Y

L4Ž

Tiska´rna disponuje cˇernou a barevnou na´plnı´ za´rovenˇ a je mozˇne´ kombinovat cˇernobı´ly´ a barevny´ tisk. Prˇ´ıkladem jsou tiska´rny 850C, 855C a vsˇechny modernı´ DeskJety. Š

F"J4D

umozˇnˇuje zadat soubor, ktery´ bude apsfilter zpracova´vat prˇed vlastnı´mi daty urcˇeny´mi pro tisk. Nı´zˇe jsou uvedeny neˇktere´ prˇ´ıklady: <

Nastavenı ´ sveˇtlosti prˇi tisku na barevne ´ inkoustove ´ tiska ´ rneˇ. Viz take ´: & ,= -7*5 * , /!$ *5/0 $)u  * ,  %4rZ , " | .

;



|!@

;

;

;

;)|

.7;{

.

1Ã)(

@..7@): &

<

Nastavenı´ okraju˚ prˇi tisku postscriptovy´ch souboru˚. Viz take´: " -7*5

; <

CF"D

;

*

|!@

,

;

/!$

;

*6/0

;

*)/"0

$)u

;

;6|



.;):

,

Ã)(



%4!r

.7@

Z

%+*¿#

|



:

->#

,=

.

Prˇechod postscriptove´ tiska´rny na duplexnı´ tisk nebo volba jine´ho & ,= -+*5 ; ; za´sobnı´ku papı´ru pro postscriptovou tiska´rnu. Viz take´: ) * , /!$ *5/0 *)/)0 $6u  ,  %!r/", #  & ,= |!@ ; ; ; ; ;5| .4;5: Ã)( (! 1 | . a " -7*5 * , /!$ *6/0 *)/"0 $)u  ,  #  ;

’4x

;

;

|!@

;

;

;

;

;6|

.;):

Ã

@"?

|

.

6x4¾

umozˇnˇuje tisk textu˚ v ASCII a stra´nek v HTML z programu Netscape v ko´dova´nı´ ISO-8859-1 nebo ISO-8859-2 – viz te´zˇ komenta´rˇ ,+$ *)& ,4!$ & ,= -7*5 * , /4!$ *5/0 $)u ;@)( " ; ; |!@ ; ; ; ; v souborech ; a "  * ,  %4r *) ã äI#  | .4;{ . 61Ã)( ¼¼ > | .+ .

Hleda´nı´ chyb prˇi pouzˇ´ıva´nı´ apsfilteru Protokol zobrazujı´cı´ aktivity apsfilteru beˇhem zpracova´va´nı´ pozˇadavku na tisk by va´m meˇl velice pomoci.

Postup: 1. prˇihlasˇte se jako uzˇivatel 2

2. Odstran ˇ te v souboru ; @   *",‚r 1 . znak š prˇed

4I 

;!

0

. ;@)(

*)&

"

,"

;@)(

*6&

)

,"

komenta´rˇovy´

3. Od te´to chvı´le budou aktivity tiskove´ho filtru protokolova´ny do sou,+$  %+$ ˇ a´dka zacˇ´ınajı´cı´  & boru, ktery´ urcˇ´ıte v souboru ; ;)( @"( . R 2  * 4 / pak uda´va´, zˇe protokol najdeme naprˇ. v souboru ; @ ; ( 4;4)( ; / r ½/ r *4$ r 5%!r r$) " "Z , viz vy´pis 11.5.1 na str. 284. |( { @ { @  . 34ÁÁ  ; Protokol o tisku je vzˇdy prˇipojen ke sta´vajı´cı´mu protokolove´ho souboru, cozˇ vede k tomu, zˇe tento soubor velice rychle roste a sta´va´ se neprˇehledny´m. Proto by meˇly by´t tyto log soubory vypra´zdneˇny prˇed kazˇdy´m novy´m tiskem prˇ´ıkazem ¨ Å6¤Ɩ¥ÔÇ Ä  Õ¨¤×Ø Äë × ©6ª"««‡æ× ë ¨Å)×6É Ö"£6£6«×6« Ö5Ø)× Æ6Ö5Ø

j

ʨî6Ø

j

ʨ5É6Õ6Ü6Ü6ʦ4£ ©"£5Êöì6ì)Ê5Õ£6«5£ Å)×6«6£

prˇicˇemzˇ nedojde k jejich smaza´nı´. 4. Po provedenı´ tisku si mu˚zˇete v tomto souboru prohle´dnout prˇ´ıpadna´ chybova´ hla´sˇenı´ a tı´m odhalit prˇ´ıcˇinu proble´mu˚ prˇi tisku. Protokol mu˚zˇete ,!*4* nechat zobrazit naprˇ. prˇ´ıkazem  . Blizˇsˇ´ı informace o tomto prˇ´ıkazu naleznete v odstavci 18.7.3 na str. 404. 287

11. Tiska´rny

11.6

Tisk v sı´ti TCP/IP

O co se jedna´ Potrˇebujete bud’ <

vyuzˇ´ıvat v sı´ti TCP/IP sı´t’ovou tiska´rnu, ktera´ je loka´lneˇ prˇipojena k jine´mu pocˇ´ıtacˇi, nebo < chcete vyuzˇ´ıvat tiska´rnu prˇes sı´t’TCP/IP, ktera´ je prˇipojena k tzv. printserver boxu, nebo < chcete vyuzˇ´ıvat tiska´rnu prˇ´ımo se sı´t’ovy´m prˇipojenı´m TCP/IP. Prˇitom chcete zachovat filtrova´nı´ pozˇadavku˚ na tisk programem apsfilter. Vzda´leny´ pocˇ´ıtacˇ v sı´ti TCP/IP, ke ktere´mu je prˇipojena loka´lneˇ tiska´rna, budeme v na´sledujı´cı´m textu nazy´vat tiskovy´ server, na rozdı´l od printserver boxu, cozˇ je male´ zarˇ´ızenı´ s koncovkou TCP/IP na jedne´ straneˇ a za´suvkou pro tiska´rnu na druhe´. Tiska´rna, ktera´ sama disponuje sı´t’ovy´m prˇipojenı´m TCP/IP, bude nazy´va´na sı´t’ovou tiska´rnou, zatı´mco pocˇ´ıtacˇ, ze ktere´ho je odesı´la´n pozˇadavek na tisk, je jejı´ klient. 11.6.1

Prˇehled jednotlivy´ch zpu˚sobu˚ filtrova´nı´

Rozdı´ly jsou ve filtrova´nı´ dat urcˇeny´ch pro tisk. Prˇi posı´la´nı´ dat na tiska´rnu je trˇeba beˇhem tohoto procesu zmeˇnit forma´t dat tak, aby tiska´rna mohla tato data tisknout – tj. konvertovat je do jazyka tiska´rny (naprˇ. PostScript, HP PCL, ESC/P). Tuto konverzi prova´dı´ apsfilter. Pokud pouzˇ´ıva´te sı´t’ove´ tiska´rny, musı´ se apsfilter nacha´zet uzˇ na pocˇ´ıtacˇi klienta a svu˚j vy´stup potom zaslat na sı´t’ovou tiska´rnu, resp. na printserver box. Prˇi tisku z print serveru je mozˇne´ mı´t apsfilter umı´steˇny´ bud’ u klienta nebo prˇ´ımo na print serveru. Vznikajı´ tı´mto tedy na´sledujı´cı´ mozˇnosti: sı´t’ova´ tiska´rna s filtrova´nı´m u klienta: r

1. klient: konverze dat do jazyka tiska´rny ( @"(

*)&

"

,!rKJ

)

2. klient: data urcˇena´ pro tisk jsou potom zasla´na na sı´t’ovou tiska´rnu r", ,r@J ( . ) printserver box s filtrova´nı´m u klienta: r

1. klient: konverze dat do jazyka tiska´rny ( @"(

*)&

"

,!rKJ

)

2. klient: data urcˇena´ pro tisk jsou zasla´na na printserver box (

r", .

",r@J

)

3. printserver box: data urcˇena´ pro tisk jsou odesla´na tiska´rneˇ tiska´rna na print serveru s filtrova´nı´m u klienta: r

1. klient: konverze dat do jazyka tiska´rny ( @"(

*)&

"

,!rKJ

)

2. klient: data urcˇena´ pro tisk jsou zasla´na na tiskovy´ server (

r",

3. tiskovy´ server: data urcˇena´ pro tisk jsou odesla´na tiska´rneˇ tiska´rna na print serveru s filtrova´nı´m na print serveru: 1. klient: data jsou zasla´na na tiskovy´ server ( 288

r", .

,r@J

)

.

,r@J

)

11.6. Tisk v sı´ti TCP/IP r

2. tiskovy´ server: konverze dat do jazyka tiska´rny ( @"(

23.

*)&

"

,!rKJ

)

tiskovy´ server: data urcˇena´ pro tisk jsou odesla´na na tiska´rnu ,r@J

r",

<

Tam, kde je . , je trˇeba uve´st na´zev tiskove´ fronty, ktera´ data prˇeda´ da´l (angl. Printer forwarding queue), ale nebudou filtrova´na. r *)& ,!rKJ < " Tam, kde je @)( , budou data filtrova´na. Pokud je toto filtrova´nı´ prova´deˇno u klienta, tak se jedna´ o „prˇedfiltrova´nı´“ pro „printer forwarding queue“. Pokud se prova´dı´ filtrova´nı´ na print serveru, jedna´ se o norma´lnı´ tiskovou frontu s filtrova´nı´m, ktera´ je vytvorˇena na print serveru (bud’ 5( *4$ 4 ). nebo naprˇ. @ Prˇedpoklady: Tiska´rna musı´ by´t podporova´na SuSE Linuxem tak, by prˇedfiltrova´nı´ dat probeˇhlo stejny´m zpu˚sobem jako pro loka´lneˇ prˇipojenou tiska´rnu. Viz take´ odst. 11.2 na str. 273 a na´sl. Musı´ by´t funkcˇnı´ podpora TCP/IP. 11.6.2 Konfigurace: Printer forwarding queue u klienta 

Prˇihlasˇte se jako uzˇivatel na konzoli. Pokud pouzˇ´ıva´te graficke´ rozQR  S T S

Í , hranı´, prˇejdeˇte kla´vesovou kombinacı´ MN OP + MNpOP + MNŒOP na textovou konzoli. 1. 2. 3. 4.

5.

6. 7. 8.

2



0

*)&

,)

Š’q~„

+*",-

Napisˇte bud’ ; @ ;4! ;@"( " ; nebo )( ( .  „Š¶7 Y q4’ Š"’4q~„ [j\ . Stiskneˇte kla´vesu MNiOP tak, aby se zobrazil J E ’4x4q L  ’4‰7 ’  ’ q4’ E C , D a E G!F . Zvolte postupneˇ Uved’te IP adresu sı´t’ove´ tiska´rny, printserver boxu nebo tiskove´ho serveru. Pokud v sı´ti funguje DNS, mu˚zˇete uve´st plneˇ kvalifikovane´ dome´nove´ jme´no (FQDN) tiskove´ho serveru. Uved’te na´zev tiskove´ fronty na sı´t’ove´ tiska´rneˇ, printserver boxu nebo tiskove´m serveru. Pro sı´t’ove´ tiska´rny, resp. printserver boxy naleznete na´zvy mozˇny´ch tiskovy´ch front v dokumentaci prˇilozˇene´ k zarˇ´ızenı´. Pokud *4$ se jedna´ o tiskovy´ server, tak mu˚zˇete uve´st naprˇ. )( nebo @ 4 .   Zvolte J4D4D . [j\ Stiskneˇte kla´vesu MNiOP a pokracˇujte.  ’4q"~ x K’4œ76q E a . Zvolte postupneˇ E

Nynı´ ma´te vytvorˇenu tiskovou frontu tiskove´ho de´mona Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇøÅ"Õ« Ö6Ø]É ¤)£ Ö Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇøÅ"Õ« Ö6Ø]É ¤)¨Å6¤

a jizˇ ma´te tiskovou frontu Prˇ´ıkazem

,

Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÔÇÌ« Ö5ŁÊ5Å Ä ¦4£ ¤ Ä

.

,

, .

,

. Da´le je trˇeba prove´st restart

na klientovi k dispozici.

É£ ª6¢"£Å

bude soubor bez filtrova´nı´ zasla´n na sı´t’ovou tiska´rnu, resp. na printserver box. Pokud je tiska´,rna prˇipojena na/ tiskovy´ server, je trˇeba uve´st IP adresu klienta +$ !*5+*¿# ;5| )( . Pokud funguje DNS, mu do souboru ; ˚ zˇete take´ mı´sto IP adresy pouzˇ´ıt na´zev klienta. 289

11. Tiska´rny Po restartu tiskove´ho de´mona na tiskove´m serveru zacˇnou by´t prˇijı´ma´ny pozˇadavky na tisk od klienta. Pokud je tiska´rna prˇipojena na tiska´rneˇ s filtrova´nı´m prˇ´ımo na tiskove´m serveru, je tı´mto konfigurace ukoncˇena. 11.6.3 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

15. 16.

Konfigurace: Prˇedfiltrova´nı´ u klienta v*",-

( . Spust’te )( [j\ Stiskneˇte kla´vesu MN¡OP . ’4x4q L  ’4‰7 ’ „ ’4¶7 Y q4’  Zvolte postupneˇ E , D C a E E . , , Vyberte pra´veˇ vytvorˇenou frontu . . „ 6x4q4’  Zvolte E E . K„ ŠqŠ 6„4qI  U ’ B Y ’q4q!r"„ Ž  CE J4C J4ED , , Zadejte odpovı´dajı´cı´ polozˇku z F  q U ’  ¶ ’’ ’4¶ F E D nebo E .  6q Zadejte CF"G4G . Projdeˇte na´sledujı´cı´ seznam, nezˇ objevı´te odpovı´dajı´cı´ ovladacˇ Ghost Ž script nebo vhodny´ soubor parametru˚ a pote´ zvolte F .  Ž Uved’te spra´vne´ rozlisˇenı´ a zvolte pote´ F .  ’4q~ x „ „4’  Zadejte postupneˇ E a J E E .  Ž . Zadejte odpovı´dajı´cı´ velikost papı´ru a potvrd’te F   Y Zvolte CF F"E .  x     Ž Y Zvolte G!F F nebo CF F"E a potvrd’te pote´ F .   Zadejte J4D4D . Zobrazı´ se vy´stup zobrazujı´cı´ informace o tom, ktere´ prˇedfiltrovane´ tiskove´ fronty byly prˇi konfiguraci apsfilteru vytvorˇeny ve vasˇem syste´mu. Poznamenejte si je neˇkam stranou, bude se to hodit.  Ž . Pokracˇujte stiskem kla´vesy F [j\ Stiskneˇte kla´vesu MN OP a pokracˇujte da´le.  ’4q"~ x K’4œ76q E Zvolte postupneˇ E a .

Potom provede restart tiskove´ho de´mona prˇikazem Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ"Õ« Ö6Ø‡É ¤)£ Ö Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈÇÌÅ"Õ« Ö6Ø‡É ¤)¨Å¤

a nove´ prˇedfiltrovane´ tiskove´ fronty jsou na klientovi k dispozici. Prˇ´ıkazem

Ä ¨Å6¤Ɩ¥ÈDZ« Ö5ŁÊ6Ö| Ä Øê"Ü«¤6Å5£ ë ¨ ©fʤ"Ü6Éé"£ ë f6ÊêÅ)£ ©5¤)¨³IÉ£ ª6¢)£Å ‹,/4& 2 % } r) * )2}4r&"% bude soubor zasla´n uvedene´ ( " @ : m

, tam pote´ apsfilterem konvertova´n do forma´tu srozumitelne´ho tiska´rneˇ a prostrˇednic, ", tvı´m . tiskove´ fronty odesla´n na sı´t’ovou tiska´rnu, printserver box, resp. na tiskovy´ server. Potı´zˇe s konfiguracı´: Prˇezkousˇenı´ konfigurace prefiltru Prˇipojte tiska´rnu prˇ´ımo na prvnı´ paralelnı´ port pocˇ´ıtacˇe a konfigurujte ji pouze pro testova´nı´ jako loka´lnı´, abyste tı´m vyloucˇili prˇ´ıpadne´ sı´t’ove´ proble´my. Prˇecˇteˇte si odst. 11.2 na str. 273. Pokud tiska´rna funguje alesponˇ v loka´lnı´m provozu, zna´te tı´m jizˇ ghostscriptovy´ ovladacˇ a dalsˇ´ı parametry pro konfiguraci prefiltru. Nynı´ mu˚zˇete zkousˇet zprovoznit tiska´rnu v sı´ti. 290

11.7. Neˇco o Ghostscriptu Sı´t’ova´ tiska´rna nebo printserver box nepracujı´ spolehliveˇ .Pokud prˇetrva´vajı´ proble´my se spra´vcem tiskovy´ch front, ktery´ beˇzˇ´ı na printserver boxu (naprˇ. pokud je prˇipojeno vı´ce tiska´ren nebo je prova´deˇno za´rovenˇ vı´ce pozˇadavku˚ na tisk), nenı´ mozˇne´ s tı´m nic deˇlat, protozˇe se spra´vce tiskovy´ch front nacha´zı´ na printserver boxu. Proto je celkoveˇ me´neˇ problematicke´ prˇipojovat tiska´rnu na tiskovy´ server. Tento prˇ´ıstup se da´ jesˇteˇ vylepsˇit: Jediny´ pocˇ´ıtacˇ pak slouzˇ´ı jako tiskovy´ server pro printserver box i sı´t’ovou tiska´rnu. Vsˇichni klienti posı´lajı´ sve´ tiskove´ pozˇadavky na tento tiskovy´ server, ktery´ tak prˇebı´ra´ spooling tiskovy´ch pozˇadavku˚ a posı´la´ je da´l na printserver box nebo sı´t’ovou tiska´rnu. Filtrova´nı´ se mu˚zˇe odby´vat take´ u klienta nebo na tiskove´m & ,= -+*5 * , /$ *5/0 serveru. Podrobnosti najdete v souboru ) ; ; |@ ; ; ; $5u  * ,  %!r%,u ," #  ;)| .74;{ . 61!Ã)( 9 : | .7 . Tzv. „Printer forwarding queue“ a „prˇedfiltrovana´ tiskova´ fronta“ se nemohou nacha´zet ve stejne´ tiskove´ fronteˇ, protozˇe tiskovy´ de´mon lpd (balı´k  / )(  ) ignoruje prˇi vzda´leny´ch tiskovy´ch fronta´ch instrukce pro filtr ob,+$  %+$ ;)( @"( – proto je trˇeba pro prˇedfiltrova´ nı´ vytvorˇit vlastnı´ sazˇene´ v ; tiskovou frontu.

11.7

Neˇco o Ghostscriptu

Pokud nejste pra´veˇ vlastnı´ci postscriptove´ tiska´rny, prˇedstavuje Ghostscript nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ı mozˇnost filtrova´nı´ pozˇadavku˚ na tisk. Ghostscript akceptuje jako vstup postscriptove´ soubory, ktere´ pak konvertuje do forma´tu specificke´ho pro pouzˇitou tiska´rnu. Ghostscript je vı´ce nezˇ jenom soubor uzˇitecˇny´ch ovladacˇu˚ pro tisk – prova´dı´ take´ konverzi postscriptovy´ch souboru˚ do forma´tu PDF nebo je upravuje pro zobrazova´ nı´ na monitoru (program gv).

Funkce Ghostscriptu jsou popsa´ny v souboru 3547698:3;6<;=>8;?+3>@BA:C>35D+=:CE;=GF+?:653 FH<;A:69I76BC8KJLD+I:3G@+A:C>3LMN65?PO 4KJI . Prˇ´ıkazem

V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]`_aGbdc Æfehg Ä Lb b

zobrazı´te nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı volby a take´ cˇ´ıslo verze programu spolu s aktua´lnı´m seznamem podporovany´ch zarˇ´ızenı´. Prˇitom se zobrazı´ take´ 4BiNJLDB8KJLi+I . Soubory parametru˚ pro uniprint jsou uvedeny v souboru 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG3 D:=;C9E;=>F;?;6>3GFH<:A;69I76BCL8KJ D+I;3+CG=5I;=BjHAGFkO&@H?>lKJ>C5?;6 . 11.7.1 Prˇ´ıklady pra´ce s Ghostscriptem V 3547698:3;6<;=>8;?+3GF><:A:6Im6BC8KJD+I:3GnPO&nBoB3>?>pB=Q;Dmj>?;6 – aktua´lnı´ SuSE Linux obsahuje Ghostscript verze 5.50 – zde naleznete postscriptove´ soubory. 3547698:3;6<;=>8;?+3GF><:A:69I:6BC8KJ DBI:3GnPO&nBoB3>?>pB=Q:D:j>?;6>3;C9A+j>AG8mC+J8POqD76 se ty´ka´ testova´nı´ tisku. Pod X Window mu˚zˇete postscriptovy´ soubor zobrazit prˇ´ıkazem F76 , naprˇ´ıklad:

V)ÄWX>YÄZÄ9[ Å \Ær]s_aGbdtuGb Å5t9b Æ [ Å Ä t aÆGv9b\GbLw Å Yx \9tyKzqyL{t LÄ |5[}Gx g Ä bLt5wLvgLvÅ>w Y Årz x b 291

11. Tiska´rny Prˇevod postscriptove´ho souboru do forma´tu pro tiska´rny PCL-5 nebo PCL-6 lze prove´st naprˇ. prˇ´ıkazem

V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\Æ^]~_aGbc€c ‚Lƒ`„9… †>‡ˆ‰c‚5‡ …ŠLˆL‹Œc9b`u\ x 9u \Š Y g č t\ }Gx tvu9\rz x Å  V Ž cbˆ‘>’“ ˆ  g” Ä \•–cÅ9—{{ | —{{ Ž tu> b Å5t9b Æ [ Å Ä t aÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgvÅ>w Y ÅNz x b˜L€ u Y \rz x b

Prˇemeˇnu postscriptove´ho souboru do forma´tu vhodne´ ho pro prˇ´ımy´ tisk tiska´rnami typu PCL-3 provedete prˇ´ıkazy

V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc€c ‚Lƒ `„9… †>‡ˆ‰c‚5‡ …ŠLˆL‹Œc9b`u\ x u9\Š Y cb™Gv ‚ Ä g  yL{{˜c9b“9vgvÅ ™Gv ‚ č} v V v˜c ‚9“9v }Gx Å Ä bLb Y v V ™ Ä \ÆGv ‚  { tu> b Å5t9b Æ [ Å Ä taÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgvÅ>w Y ÅNz x b˜€Lu V5Ä WX>Y ÄL6Z Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc€c ‚Lƒ `„9… †>‡ˆ‰c‚5‡ …ŠLˆL‹‰c9b`u9\ x u9\Š Y g cbˆ‘>’“ ˆ  w‚9” } v V v˜c Å9—L{{ | —{L{ Ž tu> b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5b w Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x b˜€Lu V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc€c ‚Lƒ `„9… †>‡ˆ‰c‚5‡ …ŠLˆL‹‰c9b `u9\ x u9\Š Y g cbˆ‘>’“ ˆ  w‚9”yL{{‰c Å9—{L{ | —{{ Ž tu> b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5b w Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x b˜€Lu V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc€c ‚Lƒ `„9… †>‡ˆ‰c‚5‡ …ŠLˆL‹‰c9b `u9\ x u9\Š Y g cbˆ‘>’“ ˆ  w‚9”yyL{‰c Å9—{L{ | —{{ Ž tu> b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5b w Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x b˜€Lu

g č t \ G} x tvu9\rz x Ž Y \rz x b č t \ }Gx tvu\rz x Å Y \rz x b č t \ }Gx tvu\rz x Å Y \rz x b č t \ }Gx tvu\rz x Å Y \rz x b

Å

VŽ

VšŽ VšŽ VšŽ

Konverzi postscriptove´ho souboru do forma´tu pro tiska´rny pouzˇ´ıvajı´cı´ ESC/P2, ESC/P nebo ESC/P Raster provedete na´sl. prˇ´ıkazy:

V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\Æ^]~_aGbc€c ‚Lƒ`„9… †>‡ˆ‰c‚5‡ …ŠLˆL‹‰c9b`u9\ x u9\Š Y g Z b\Gw [V› zœu xx–Ž tu> b Å5t9b Æ [ Å Ä taÆGv9b\5bw Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgvÅ>w Y ÅNz x b˜€Lu V5Ä WX>Y ÄL6Z Ä9[ Å\Æ^]~_aGbc€c ‚Lƒ`„9… †>‡ˆ‰c‚5‡ …ŠLˆL‹‰c9b`u9\ x u9\Š Y g cbˆ‘>’“ ˆ  b\5wLvgvŖcÅ9—L{ | —L{ Ž c‚Lž Y \Gb„ Ä ÅL„ Y|5Ä g HŸ c9b Y \Æ Ä Å YV a  a5b } v V v˜c ‚ V v  Ä9[ ¡6Ä cb`u9\ tu> b Å5t9b Æ [ Å Ä ta ÆGv9b\5b w Å Yx \5tyKzqy {9t ÄL|5[}5x g Ä bLt5wLvLgv Å>w Y ÅNz x b˜€Lu

 t \ G} x t vu\rz x Å VšŽ Y \rz x b t vu\rz x Å VšŽ č t \ }Gx  x u9\9“9v ‚ č x g [YV¢Ž Y \rz x b Ä

Zde mu˚zˇete videˇt rozdı´l mezi pouzˇ´ıva´nı´m souboru parametru˚ pro ovladacˇ 4HiNJLD+8KJ i+I a ostatnı´ ovladacˇe Ghostscriptu. Protozˇe jsou vsˇechny parametry v souboru parametru˚ uniprintu, nenı´ jizˇ trˇeba prˇida´vat zˇa´dne´ specificke´ parametry – na rozdı´l od ostatnı´ch ovladacˇu˚ Ghostscriptu. Po kazˇde´m z vy´sˇe uvedeny´ch prˇ´ıkazu˚ se nacha´zı´ soubor obsahujı´cı´ data ve forma´tu vhodne´ m prˇ´ımo pro tisk v souboru 3GI9Q:Dm3HAG4BI£OqD+8Hi . Nynı´ ho mu˚zˇete jako uzˇivatel ¤8;AHA>IP¥ odeslat prˇ´ımo na tiska´rnu prˇ´ıkazem

V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]~_¦w [ \t\ }Gx tvu9\rz x Å V _Lt ‚ LÄ ¡ tLg x {

v prˇ´ıpadeˇ, kdy je tiska´rna prˇipojena na prvnı´ paralelnı´ rozhranı´ 3>@B?>l:3Bj5D;o . Pokud chcete tisknout ASCII soubor ovladacˇem Ghostscript, tak to je mozˇne´ uskutecˇnit prˇ´ıkazem

V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]~_ [§x bc Ÿ cc }Ä ‚ Y u }> …•‚5”ccLvu9\ x u\  t \ }5x tvu9\Nz x b–b vu X vÅ

prˇevod do forma´tu PostScript a pote´ prˇ´ıkazem

V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å\Æ^]~_aGbc€c ‚Lƒ`„9… †>‡ˆ‰c‚5‡ …ŠLˆL‹‰c9b`u9\ x u9\Š Y g č t \ }Gx tvu\rz x Å š V Ž ¨ xG[ Å [} Ä 6\ Å x Å9vaÆGv9b\Gbw Å Yx \–b x)Ä w Y©GY wª5« x Å5v¬v ¡ g [ ‚ [ ]5­ Ž t\ }Gx tvu9\rz x bd€Lu Y \rz x b

zmeˇnı´te forma´t souboru tak, aby ho bylo mozˇne´ prˇ´ımo poslat k tisku. Jako uzˇivatel ¤8;ABA>I®¥ uved’te 292

11.8. Pro pokrocˇile´: Prˇ´ıklady vlastnı´ch tiskovy´ch filtru˚

V)ÄWX>YÄZÄ9[ Å\ Ær]s_dw [ \t\ }Gx tvu9\rz x Å V _dt ‚ LÄ ¡ tLg x { a soubor ¯ bude odesla´n na tiska´rnu. Na domovske´ stra´nce Ghostscriptu se mu˚zˇete dozveˇdeˇt nejnoveˇjsˇ´ı stav vy´voje ru˚zny´ch ovladacˇu˚, podporovany´ch tiska´ren atd. Tato stra´nka se nacha´zı´ na adrese <+IBIHD°3B35±B±B±£OCB6²Oq±7JH6BC³O?>@>4:3;´FG<:A;69I;3 .

11.8

Pro pokrocˇile´: Prˇ´ıklady vlastnı´ch tiskovy´ch filtru˚

11.8.1 Neˇkolik pozna´mek prˇedem Smyslem tohoto odstavce nenı´ vytvorˇit pouhou alternativu apsfilteru, ale zejme´na na´zorneˇ vysveˇtlit technicke´ pozadı´ vytva´rˇenı´ tiskovy´ch filtru˚ v Linuxu. Samozrˇejmeˇ ma´te take´ mozˇnost vytvorˇit si pro zvla´sˇtnı´ prˇ´ıpady vlastnı´ tiskovou frontu s vlastnı´m tiskovy´m filtrem, pokud ovsˇem nenı´ mozˇne´ pro tento zvla´sˇtnı´ prˇ´ıpad spra´vneˇ konfigurovat apsfilter. Uvedene´ prˇ´ıklady jsou upraveny tak, aby byly co nejpru˚hledneˇjsˇ´ı. Proto take´ chybı´ naprˇ. osˇetrˇenı´ chyb ve filtracˇnı´ch skriptech. Vyjdeme z prˇedpokladu, zˇe tiska´rna je prˇipojena na prvnı´ paralelnı´ rozhranı´ 3>@B?>l:3Bj5D;o . Pokud je prˇipojena k jine´mu rozhranı´, je trˇeba odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem zmeˇnit na´zev zarˇ´ızenı´ 3>@+?>l:3Hj5D:o (blizˇsˇ´ı informace viz odst. 11.2 na str. 273). Tiskovy´ filtr obdrzˇ´ı od spra´vce tiskovy´ch front soubory urcˇene´ pro tisk ve formeˇ standardnı´ho vstupu. Ty potom musı´ prˇeve´st do forma´tu vhodne´ ho pro danou tiska´rnu a pote´ odevzdat jako standardnı´ vy´stup. Spra´vce tiskovy´ch front se pote´ stara´ o to, aby vsˇe, co tiskovy´ filtr odesˇle jako standardnı´ vy´stup, bylo prˇeda´no zarˇ´ızenı´ 3G@+?>l:3Bj9D:o . Ja´dro pote´ prˇevede vsˇe, co bylo odesla´no na dane´ zarˇ´ızenı´, na prˇesneˇ definovanou adresu (naprˇ. na IO adresu oGp;µB¶B· ). Pote´ uzˇ se hardware postara´ o to, aby vsˇe z adresy o>p+µB¶B· bylo prˇes paralelnı´ kabel odesla´no tiska´rneˇ. Tiska´rna pote´ interpretuje prˇ´ıchozı´ data a odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem je vytiskne. Na´sledujı´cı´ prˇ´ıkaz mu˚zˇete prova´deˇt v beˇzˇne´m prˇ´ıpadeˇ jako uzˇivatel ¤8;ABAGIP¥ :

[ Å \Æ^]¹¸¬w Æ } v‚ [L Å W t‚ LÄ ¡ tg x { Ä

cˇ´ımzˇ povolı´te prˇ´ımy´ prˇ´ıstup k zarˇ´ızenı´ vsˇem uzˇivatelu˚m. Prˇ´ıkazy potom mu˚zˇete posı´lat na tiska´rnu naprˇ. na´sledujı´cı´m zpu˚sobem:

[ Å \Æ^]¹¸¬w [ \¬…9‡L“5’’LcbLvu X v Ŗ_Lt ‚ ÄL¡ tLg x { kde samozrˇejmeˇ musı´te nahradit º;S>»7¼B¼G½;65AG4B¾:A>8 Ä

existujı´cı´m ASCII textovy´m

souborem. 11.8.2 Jednoduchy´ prˇ´ıklad pro zacˇa´tek Prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^]¹¸ Ä

w Gv¦c Ä V¢¿ …ÆGv” Ž ©B¿ _t ‚ LÄ ¡ tg x {

Ä Æ

nebude aktivova´n spra´vce tiskovy´ch front ani tiskovy´ filtr, protozˇe prˇistupujete prˇ´ımo k zarˇ´ızenı´ 3>@+?>l;3Bj5D:o . Proto budou tiska´rneˇ zasla´ny pouze ASCII znaky ¤º®¥ , ¤&î¥ posune u tiska´rny papı´r na novou stra´nku. Pokud tiska´rna doka´zˇe prˇ´ımo interpretovat ASCII znaky, pak by meˇlo by´t na papı´ru vytisˇteˇno ºH<:ABÁ . 293

11. Tiska´rny Prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^]$¸w [ \¬…9‡L“5’’LcbLvu X v Ŗ_Lt ‚ LÄ ¡ Lt g x { Ä

take´ nebudete aktivovat spra´vce tiskovy´ch front ani tiskovy´ filtr, protozˇe prˇistupujete prˇ´ımo k zarˇ´ızenı´ 3>@+?>l:3Hj5D:o . Tı´mto zpu˚sobem odesˇlete ASCII znaky z ASCII souboru prˇ´ımo tiska´rneˇ. V Linuxu jsou jsou dva textove´ rˇa´dky oddeˇleny pouze znakem LineFeed (posuv o rˇa´dek). V DOS/Windows jsou oddeˇleny dva na´sledujı´cı´ rˇa´dky znakem LineFeed a znakem CarriageReturn (na´vrat na prvnı´ pozici na rˇa´dku). Pokud odesˇlete text vy´sˇe uvedeny´m prˇ´ıkazem na tiska´rnu, zı´ska´te pote´ na´sledujı´cı´ vy´stup z tiska´rny

„6Å ¡LV>ÄÅ5Æ ‚ Ä ª

5ÅLuÆ9« Å5Æ ‚ Ä ª

Ç Å5Ä \ ÄÅ5Æ ‚ Ä ª

zzz

protozˇe tiska´rna provede pouze posun o rˇa´dek, ale nenastavı´ se na prvnı´ pozici na rˇa´dku, protozˇe neobdrzˇ ela prˇ´ıkaz CarriageReturn. Samozrˇejmeˇ je ale mozˇne´ nastavit tiska´rnu takovy´m zpu˚sobem, aby se prˇi znaku LineFeed provedl take´ prˇesun na prvnı´ pozici rˇa´dku. U tiska´ren, ktere´ komunikujı´ jazykem PCL-3 je mozˇne´ tzv. escape sekvencı´ Â>oBµBµ>ÈBE+ÉHR nastavit tiska´rnu tak, aby prˇi znaku LineFeed prˇesˇla na novy´ rˇa´dek a zacˇala tisknout na jeho prvnı´ pozici. Prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^]$¸ Ä

w Gvdc Ä Vš¿Ž {——LÊ ª §LËB¿ _t ‚ LÄ ¡ tg x {

Ä Æ

odesˇlete tiska´rneˇ escape sekvenci a pote´ prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^]$¸w [ \¬…9‡L“5’’LcbLvu X v Ŗ_Lt ‚ LÄ ¡ tLg x { Ä

tiska´rna provede spra´vneˇ zarovnany´ tisk souboru. Mozˇna´ bude jesˇteˇ trˇeba uve´st prˇ´ıkaz

[ Å \Æ^]$¸ Ä

w Gvdc Ä Vš¿Ž©+¿ _t ‚ LÄ ¡ tg x {

Ä Æ

tak, aby byla vytisˇteˇna i poslednı´ strana. Pokud je tiska´rna nastavena pro DOS/Windows, nebudou spra´vneˇ zobrazeny akcenty, protozˇe neˇktere´ znaky s akcenty nejsou v DOS/Windows na rozdı´l od Linuxu ko´dova´ny podle ISO. Prˇ´ıkazem

[ Å\Æ^]$¸w x 9… ‡L“5’’LcbLvu X v ؅9‡L“5’’LcbLvu X v Årz x Lw g § \ Æ^]$¸ÌÅ Ä wLv ‚ Ä g [ \ YVG§ z z x wLg § …5‡L“9’’Lc9bLvu X vÅrz x wLg § Ä[ Å Ä

je ASCII-soubor prˇekopı´rova´n a na´sledneˇ prˇeko´dova´n podle DOS/Windows. Pokud tiska´rna neovla´da´ forma´t pcl2, mu˚zˇete pouzˇ´ıt ±NJLi;@+A5±K6>½7ÌÉHnBo nebo jiny´. Blizˇsˇ´ı informace viz manua´love´ stra´nky prˇ´ıkazu 8;?:CGAH@B? . Prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^]$¸w [ \¬…9‡L“5’’LcbLvu X v Årz x wLg § _t‚ LÄ ¡ tg x { Ä

potom vytisknete soubor, kde by meˇl by´t v porˇa´dku tisk akcentu˚. Protozˇe ASCII-soubor.pcl2 pouzˇ´ıva´ ko´dova´nı´ DOS/Windows, bude v porˇa´dku take´ prˇesun na prvnı´ pozici rˇa´dku (rˇa´dek je ukoncˇen znaky LineFeed + CarriageReturn) bez nutnosti pouzˇ´ıt escape sekvenci (viz vy´sˇe). Znamena´ to, zˇe prˇ´ıkazy 294

11.8. Pro pokrocˇile´: Prˇ´ıklady vlastnı´ch tiskovy´ch filtru˚

[ Å\Æ^]¹¸¬w \ Æ^]¹¸øÅ Ä[ Å Ä [ Å\ Æ^]¹¸¬w

x 5… ‡ “5’’Lc9b vu X Ä wLv‚ Ä g [ \ YVG§ [ \¬…9‡L“5’’LcbLvu

Ä

vŁ…5‡ “5’’Lc9b vu X vÅNz x Lw g § zz x wLg § …5‡L“5’L’Lc9bLvu X v Årz x wLg § X v Årz x wLg § _t‚ ÄL¡ tg x {

byste meˇli by´t schopni spra´vneˇ vytisknout ASCII text na kazˇdou tiska´rnu, ktera´ doka´zˇe prˇ´ımo tisknout ASCII znaky. Pokud tento postup bude fungovat, mu˚zˇete si vytvorˇit tiskovy´ filtr, ktery´ bude automaticky prova´deˇt prˇevod ASCII souboru do forma´tu vhodne´ ho pro tiska´rnu. Nejdrˇ´ıve si analogicky k 35l;=>8:3Bj;JL¾m3H=GD765Ã7JGjGIB?>8 vytvorˇ´ıte podadresa´rˇ pro vlastnı´ tiskovy´ filtr a prˇejdete do toho podadresa´rˇe prˇ´ıkazy (jako uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ ):

[ Å\Æ^]¹¸ } ª5‚ Y Řt ¡5[ Å5tLg YX t }G›Lx Å Y V \ Ä Å G© Y g \ \ Æ^]¹¸¬w‚t ¡9[ Å5t g YX t }>›Lx Å YV \ Ä Å G© Y g \ Ä Å Ä[ Å Ä

Ä Å

Potom vytvorˇte skript (jako ASCII-soubor) s na´zvem =:6HC+JBJ9Ã7J5jGIB8 tak, jak je uvedeno v souboru 11.8.1.

¸rÍ$t GX YV t XG[ b Æ ¸ }B[ ª Ħ[ \ Ä}5x vÅ [ Å ›¦©GY ’ƒ„L†5Ç B¿Î7ÏÐ} ª5\ Ä}Gx t \ }Gx t ¸Š Y Å5b\‰b\5v ŠĬÄL¡5Ä Å › \Æ ¸\5ø v Æ [ 5¡ Ä \ Æ ÄYVx u\ [ w [ \_ Î ’ƒ„L†9Ç

g

Ä

[ Lb w Y Y©GY g \ Ä Årz Î Î zÒÑÑLÑÑÑÑHÓ ¿ YV a © Å5v } b\L‚ Y V‰YVÎ ’ƒ„L†9Ç b [ Å Ä aLuGg [ Å ©GY g Ä

¸Ô‹ Ä w v ‚ Ä \Æ Ä ’ƒ„L†5Ç wLv ‚ Ä g [ \ Ÿ zz YX}5x w Î ’ƒ„L†9Ç ¸…‚‚ [ Š5vÅ } Š Ä6Ä ‚ [ \\Æ Ä¬ÄV ‚v  © Î ’ ƒ„L†5Ç ¸\5va Ä \¬\ Æ Ä g [ b\ x5[ a Ä vu\v © \ Æ Äx Å YV \ w ÆGv¬c Ä Vš¿Ž ©B¿ __ Î ’ƒ„L†5Ç Ä ¸¬‡ Ä V ‚ Î ’ƒ„ †5Ǧ\5v¦b\L‚5vu9\ w [ \ Î ’ƒ„L†5Ç

Å Ä

Å

¸Ô‹ Ä} v ¡5Ä \Æ }–Î ’ƒ„L†5Ç Ä

’ƒ„L†5Ç ©GY g

Ä Å

Ä

Obsah souboru 11.8.1: 35l;=>8:3Bj;JL¾m3LQmÕ>D+8KJLi+IB?>8BÃmJGj5I;?58:3H=+6BCBJBJLÃ7JGj9IB8 Zmeˇnˇte pra´va tak, aby byl spustitelny´ pro vsˇechny uzˇivatele prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^]¹¸¬w Æ } v‚ L[ ÖL| t ¡9[ 5Å tg YX t }>›Lx Å YV \ Ä Å ©GY g \ Ä Å5t [ bLw YY©>Y g\6Å Vytvorˇte prˇ´ıkazem j9D+876G?>I>4BD dalsˇ´ı tiskovou frontu. Zvolte libovolny´ ghostÄ

scriptovy´ ovladacˇ. Ten se vsˇak nepouzˇije, rovneˇzˇ rozlisˇenı´ a velikost papı´ru zde nehrajı´ zˇa´dnou roli. Pote´ zvolte ¤×:ØGÙ;ز¥ . Zvolte polozˇku ¤S>ÚBÛB»7¼º+Ü SB?GIBIKJLi+Fm6Ã+A>8šÕ;AG4B8šDB8KJLi+I;?G8P¥ a zde vyberte v ¤ÙBºB×BÛÝØ9D+IKJ5AGi;=+j˜i:=QK? Ã+AG8I><:?UG4:?G4:?À¥ na´zev =Hà pro asciifiltr (samozrˇejmeˇ v prˇ´ıpadeˇ, zˇe tuto frontu jesˇteˇ nema´te vytvorˇenu). Prˇ´ıkazem j5D+8m6G?>IH4BD budou pak vytvorˇeny na´sledujı´cı´ tiskove´ fronty: =HÃ;½H=:6HC+JBJ , =Hà a =HÃ;½G8;=5± . 295

11. Tiska´rny Budete pouzˇ´ıvat pouze tiskovou frontu =HÃ . Tiskove´ fronty =HÃ;½H=;6BC+JBJ a =>Ã;½G8;=G± jsou vlastneˇ zbytecˇne´ a vlastneˇ je ani nemu˚zˇete pouzˇ´ıt, protozˇe zvoleny´ ovladacˇ Ghostscript nebude spra´vneˇ pracovat s prˇipojenou tiska´rnou.

V souboru 3H?>I7CG35D+8KJLiBI7CG=GD naleznete za´pis podobny´ prˇ´ıkladu 11.8.2 (zkra´cena´ verze).

[ © zzLz

] Y© ]qg [ Z ]Ò6\ Å 

t ¡5[ Å9tg Y X t [x b ©GY g \ Ä Å5t >X YV tKzLz9zqc [ © ] Ž ] }>| ¸L{N] Ž ]wLgK]q b Æ^]

Obsah souboru 11.8.2: 3H?GI7C>35D+87JLi+I7CG=5D : Vlastnı´ filtr Zastavte cˇinnost spra´vce tiskovy´ch front prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^]$¸ÌÅGwLg x ‚˜b\5v x Ä

a zmeˇnˇte vy´sˇe uvedeny´ za´pis v 3H?>ImC>35D+8KJ i+I7CG=GD na´sledujı´cı´m zpu˚sobem

] Y©9 t ¡5[ 5Å tg YX t [x b ©GY g \ Ä Å5t X>YV tKzz9zqc [ © ] Ž

na

] Y©9 t ¡5[ 5Å tg YX t }>› x Å Y V \ Ä Å G© Y g\ Ä Å5t [ bLw YY ©GY g\ Ä År] Ž

a po ulozˇenı´ znovu obnovte cˇinnost spra´vce tiskovy´ch front

[ Å \Æ^]$¸ÌÅGwLg x ‚˜b\ [ LÅ \ Ä

Nynı´ by meˇl mı´t kazˇdy´ uzˇivatel mozˇnost prˇ´ıkazem Å c„ [ © …5‡ “5’’Lc9b vu X vÅ [ Å \Æ^]$¸¦g x  Ä

tisknout prostrˇednictvı´m tiskove´ fronty =HÃ . Tato tiskova´ fronta vlastneˇ nedeˇla´ nic jine´ho nezˇ apsfilter, pokud nastavı´te v souboru =GDK69Ã7JGjGI;?G8B87C M:S>Û ÞBÛ+»+ØGßBÛ Ù;ØGà º;É>Ú+SHáNâ Õ;?;6:â . Abyste zabra´nili zası´la´nı´ dat do prˇebytecˇny´ch tiskovy´ch front =HÃ+½H=:6BC+JHJ a =>Ã;½G8;=G± , bylo by nejlepsˇ´ı prˇesmeˇrovat vy´stupy teˇchto front v 3>?>I7C>35DB8KJLi+I7C5=GD do 3>@+?>l:39iB4mjBj zmeˇnou z

]qg x5 t‚ LÄ ¡ tg x {N] Ž

na

296

]qg x5 t ‚ ÄL¡ t V uGggK] Ž

Cˇa´st V

Ja´dro a jeho parametry

297

Kapitola 12

Linuxove´ ja´dro Ja´dro (angl. kernel) SuSE najdeme na korektneˇ nainstalovane´m syste´mu v adresa´rˇi 35¾:AHA>I . Prˇi instalaci se rovneˇzˇ zapı´sˇe na uzˇivatelskou startovacı´ disketu. Standardnı´ ja´dro SuSE je prˇedem konfigurova´no tak, aby podporovalo co nejsˇirsˇ´ı spektrum hardwaru. Znamena´ to, zˇe v obvykly´ch prˇ´ıpadech zarucˇ´ı spolehlivy´ provoz Linuxu na vasˇem pocˇ´ıtacˇi, a to za cenu nevyuzˇitı´ jeho prˇ´ıpadny´ch specia´lnı´ch prˇednostı´. Pokud va´m tedy standardnı´ ja´dro funguje a vy bezpecˇneˇ nevı´te o neˇjake´ nevyuzˇite´ vlastnosti hardwaru (naprˇ. UDMA 2), jejı´zˇ podpora upraveny´m ja´drem by vy´znamneˇ zvy´sˇila vy´kon nebo prˇidala nove´ mozˇnosti pouzˇitı´ syste´mu, usˇetrˇ´ıte si mnoho zbytecˇne´ na´mahy tı´m, zˇe se spokojı´te se standardnı´m ja´drem. Jina´ situace ovsˇem nasta´va´, je-li vasˇ´ım cı´lem experimentovat s vlastnostmi ja´dra cˇi ovladacˇu˚ nebo ma´te-li vlastnı´ koncepci sı´t’ovy´ch sluzˇeb a smeˇrova´nı´, prˇ´ıpadneˇ zajı´ma´-li va´s ja´dro o minima´lnı´ velikosti pro jednou´cˇelove´ nasazenı´ Linuxu. Tehdy ma´ smysl jı´t hluboko do detailu˚ a vlastnı´ ja´dro si nakonfigurovat a prˇelozˇit. Zaslouzˇenou odmeˇnou za to je pak i zı´skany´ prˇehled o soucˇasne´m stavu vy´voje a mozˇnostech linuxove´ho ja´dra. Na konfiguraci a prˇeklad ja´dra se pouzˇ´ıva´ tradicˇnı´ unixovy´ na´stroj make. Ten se stara´ o interaktivnı´ konfiguraci a spousˇtı´ prˇekladacˇ jazyka C na vsˇechny potrˇebne´ zdrojove´ moduly. Co ma´ make deˇlat, urcˇuje prˇedem prˇipraveny´ popis v souborech typu Q7=>E;?HÃ7J5jH? . Vasˇ´ı jedinou obvyklou cˇinnostı´ je pak pouze pecˇliveˇ interaktivneˇ zadat vlastnosti hardwaru a pozˇadavky na ja´dro. Pro konfiguraci a prˇeklad vlastnı´ho ja´dra neposkytuje ovsˇem firma SuSE instalacˇnı´ podporu (viz odst. A.1.2 na str. 419). Ra´di va´s ovsˇem zasveˇtı´me do taju˚ ja´dra v ra´mci nasˇ´ı placene´ profesiona´ lnı´ podpory, viz odst. A.3 na str. 422, a to i na expertnı´ u´rovni. Na´sledujı´cı´ popis se ty´ka´ prˇeva´zˇneˇ soucˇasne´ho ja´dra se´rie 2.4.x. Pro koho ma´ jesˇteˇ vy´znam starsˇ´ı ja´dro se´rie 2.2.x prˇ´ıpadneˇ 2.0.x, musı´ pocˇ´ıtat s urcˇity´mi odchylkami v popisu.

12.1

Zdrojove´ texty ja´dra

Pro vlastnı´ sestavenı´ ja´dra musı´ by´t nainstalova´ny na´sledujı´cı´ balı´ky: zdrojove´ texty (balı´k jGp 6476G? ), prˇekladacˇ jazyka C (balı´k F7CBC ), GNU binutils (balı´k 299

12. Linuxove´ ja´dro

¾KJLiB4+IKJ5j;6 ) a hlavicˇkove´ („include“) soubory pro prˇekladacˇ jazyka C (balı´k F;j:JL¾KC>½G@+?>l;?+j ). Tyto balı´ky obsahuje se´rie @ (development). Instalace prˇekladacˇe jazyka C je vhodna´ i vsˇeobecneˇ, protozˇe jazyk C k unixovy´m syste´mu˚m historicky patrˇ´ı. Zdrojove´ texty ja´dra se ocˇeka´vajı´ v adresa´rˇi 354K68:3;6987CG3Bj:JLiB4Bp . Pokud je hodla´te modifikovat a prˇejete si mı´t na disku vı´ce verzı´ zdrojovy´ch textu˚ spolu s odpovı´dajı´cı´mi prˇelozˇeny´mi ja´dry, je pak zvykem prˇideˇlit jim jina´ jme´na ve spolecˇne´m adresa´rˇi 354K68:3;6987C (naprˇ. 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+pNÌ , 354K698;3 687C>3Bj:J iB4+p;É ) a jakozˇto 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p vytvorˇit pouze odkaz, ukazujı´cı´ na pra´veˇ aktivnı´ verzi. Tento zpu˚sob instalace zajisˇt’uje i YaST. Du˚vod, procˇ je vhodne´ zachova´vat jednotnou cestu ke zdrojovy´m souboru˚m 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p je ten, zˇe je v tomto adresa´rˇi potrˇebuje mı´t cela´ rˇada programu˚, ktera´ by pak nepracovala. Jedna´ se zejme´na o syste´move´ programy, ktere´ prˇi sve´m prˇekladu vyzˇadujı´ informace ze zdrojovy´ch textu˚ ja´dra.

12.2

Moduly ja´dra

Mnoho ovladacˇu˚ a dalsˇ´ıch soucˇa´stı´ linuxove´ho ja´dra nemusı´ by´t napevno zacˇleneˇno do ja´dra, ale zavedou se azˇ za chodu jakozˇto moduly ja´dra (angl. kernel modules). Ktere´ ovladacˇe budou prˇ´ımo v ja´dru a ktere´ se stanou moduly, o tom se rozhodne prˇi konfiguraci ja´dra. Samotne´ ja´dro ma´ pak mnohem mensˇ´ı pameˇt’ove´ na´roky. Moduly ja´dra se nale´zajı´ v adresa´rˇi 3Bj;JL¾m3LQKA>@>4mjH?:6G3:ãäl;?>8Hå+?mæ , kde ã verze æ je aktua´lnı´ verze ja´dra.

Mozˇnost zava´deˇt podle potrˇeby moduly ja´dra lze s vy´hodou vyuzˇ´ıt tak, zˇe vsˇechny soucˇa´sti ja´dra, ktere´ nejsou zapotrˇebı´ pro samotny´ start syste´mu, se realizujı´ jako moduly. (Vy´hodou pak take´ je, zˇe takto zmensˇene´ ja´dro se da´ bez potı´zˇ´ı zave´st i zavadeˇcˇem, ktery´ vyuzˇ´ıva´ sluzˇby BIOSu.) V ja´dru tedy musı´ by´t pouzˇitelny´ diskovy´ ovladacˇ (EIDE, SCSI) a podpora pouzˇite´ho typu souborove´ ho syste´mu. Naopak moduly JH6GAHÃm6 , Q^65@+A:6 nebo 6GAG4Hi;@ se dajı´ bez potı´zˇ´ı prˇelozˇit jako moduly. Pra´ce s moduly Pro pra´ci s moduly se pouzˇ´ıvajı´ tyto prˇ´ıkazy:

ç J iK6QKAH@

Prˇ´ıkazem insmod se zadany´ modul zavede. Hleda´ se prˇitom v adresa´rˇi 3Hj:JL¾m3LQ7AH@>4mjH?;6>3:ãäl+?G8+åB?mæ . (Tento prˇ´ıkaz i na´sledujı´cı´ se vsˇak veˇtsˇinou nevolajı´ samostatneˇ, ale obecneˇjsˇ´ım prˇ´ıkazem modprobe, viz da´le.)

ç 89QBQKAH@

Odstranı´ zadany´ modul. To ovsˇem nenı´ mozˇne´, pokud je tento modul pouzˇ´ıva´n. Naprˇ´ıklad nenı´ mozˇne´ odstranit modul JH6GA>Ãm6 , pokud je sta´le jesˇteˇ prˇipojeno CD.

ç @B?GDGQKAH@

Tento prˇ´ıkaz vytvorˇ´ı soubor se jme´nem QKA>@>4mjH?:6èO&@+?GD v adresa´rˇi 3Hj:JL¾m3LQ7AH@>4mjH?;6>3:ãäl+?G8+åB?mæ , kde jsou definova´ny za´vislosti mezi jednotlivy´mi moduly. Tı´m se zajistı´, zˇe prˇi zavedenı´ urcˇite´ho modulu se

300

12.2. Moduly ja´dra take´ automaticky zavedou vsˇechny za´visle´ moduly. Pokud se v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF nastavı´ startova´nı´ kernelove´ho de´mona aktivacı´ promeˇnne´ START KERNELD, vytvorˇ´ı se tento soubor automaticky vzˇdy prˇi startu syste´mu.

ç Q7AH@>D+8;A5¾:?

Zava´dı´ a odstranˇuje moduly s ohledem na vza´jemne´ za´vislosti. Poskytuje te´zˇ rˇadu dalsˇ´ıch sluzˇeb, jako postupne´ zkousˇenı´ vı´ce modulu˚ stejne´ho typu, nezˇ se jeden osveˇdcˇ´ı. Na rozdı´l od zava´deˇnı´ programem insmod pracuje program modprobe se souborem 3H?>I7CG3LQKAH@>4:jH?:6²OC5AGi;Ã . V soucˇasne´ dobeˇ prˇedstavuje modprobe doporucˇeny´ na´stroj k zava´deˇnı´ modulu˚. Podrobne´ vysveˇtlenı´ jeho jednotlivy´ch mozˇnostı´ najdete na prˇ´ıslusˇny´ch manua´lovy´ch stra´nka´ch.

ç j+6QKAH@

Ukazuje, ktere´ moduly jsou pra´veˇ zavedeny a kolik dalsˇ´ıch modulu˚ je pouzˇ´ıva´. Moduly, zavedene´ kernelovy´m de´monem, jsou oznacˇeny jako =54+I;A:C>j>?B=Gi , cozˇ naznacˇuje, zˇe budou automaticky odstraneˇny, pokud nejsou pouzˇ´ıva´ny a vyprsˇ´ı jim povolena´ doba necˇinnosti.

3H?GI7C>3LQKA>@>4mjH?:6èOCGAGiBà Zava´deˇnı´ modulu˚ da´le za´visı´ na obsahu souboru 3>?>I7C>3LQ7AH@>4mjH?;6²OCGAGiBà , (pu˚vodneˇ azˇ do verze 6.3 3H?>ImC>3;CGAGi+ÃkOœQKAH@G4mjH?;6 ), viz manua´lova´ stra´nka pro @+?5DGQKAH@ (QK=5ié@B?GDGQKAH@ ). V tomto souboru se dajı´ uve´st parametry pro moduly, ktere´ prˇ´ımo ovla´dajı´ hardware a jsou specificke´ pro va´sˇ syste´m, naprˇ. ovladacˇ mechaniky CD nebo sı´t’ovy´ ovladacˇ. Parametry, ktere´ se zde uva´deˇjı´, jsou vesmeˇs totozˇne´ s parametry pro vy´zvu LILO (viz odst. 13.3.2 na str. 309), mohou se od nich lisˇit jme´nem (viz odst. 13.3.4 na str. 321). V prˇ´ıpadeˇ neu´speˇsˇne´ho zavedenı´ modulu zkuste tedy specifikovat hardware v souboru 3H?GI7C>3LQKA>@>4mjH?:6èOCGAGiBà a prˇ´ıslusˇny´ modul zave´st programem modprobe.

Kmod – „Kernel Module Loader“ – zavadeˇcˇ modulu˚ ja´dra Pocˇ´ınaje verzı´ 2.2.x prˇedstavuje zavadeˇcˇ modulu˚ ja´dra Kmod elegantnı´ zpu˚sob, jak pracovat s moduly, a nahrazuje starsˇ´ıho kernelove´ ho de´mona kerneld. Novy´ zavadeˇcˇ modulu˚ ja´dra Kmod je prˇipraven na pozadı´ a stara´ se, aby se potrˇebne´ moduly zavedly programem modprobe, jakmile si je ja´dro vyzˇa´da´. Zavadeˇcˇ modulu˚ ja´dra Kmod se aktivuje volbou ( »;ØGÙBëK¼R êB×;ØGß ) prˇi konfiguraci ja´dra.

¤ê;?>8>i:?+j¬QKAH@G4mjH?šjHAB=>@+?>8P¥

Ovladacˇe, potrˇebne´ k prˇ´ıstupu na korˇenovy´ souborovy´ syste´m, je nutno prˇelozˇit do ja´dra. Nemu˚zˇete tedy konfigurovat jako modul ani ovladacˇ korˇenove´ho souborove´ ho syste´mu (zpravidla ?GpBI;É ), ani ovladacˇ SCSI, pokud pouzˇ´ıva´te SCSI disk pro va´sˇ korˇenovy´ souborovy´ syste´m. 301

12. Linuxove´ ja´dro Protozˇe SuSE Linux pouzˇ´ıva´ J iNJIB8+@ (angl. initial ramdisk) a tı´m pak potrˇebuje naprˇ´ıklad ovladacˇ SCSI, musı´te prˇi vytvorˇenı´ vasˇeho vlastnı´ho ja´dra mı´t na pameˇti, abyste pak spra´vneˇ nastavili promeˇnnou ¼ÙK¼LàBÞBß ×;ØGß>M:ÜHÛ+S v souboru 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF a da´le odkomentovali rˇa´dek JLiKJIB8+@ v souboru 3H?>I7C>3Hj:JGjHAPOCGAGi;Ã . Pokud to neudeˇla´te, zu˚stane pak ja´dro prˇi startu nefunkcˇnı´! Pouzˇitı´ modulu˚ ja´dra se nejvı´ce vyplatı´ pro nepravidelneˇ nebo zrˇ´ıdka pouzˇ´ıvana´ zarˇ´ızenı´, jako jsou naprˇ. ovladacˇe ramdisku, D:=>8HD;A>8BI , tiska´rny, mechaniky ZIP cˇi neobvykle´ typy souborovy´ch syste´mu˚. Zavadeˇcˇ modulu˚ ja´dra Kmod neumı´ automaticky odstranˇovat moduly. Moduly se proto doporucˇuje za beˇhu neodstranˇovat. Prˇi dnesˇnı´ch velikostech pameˇti to neprˇedstavuje proble´m – viz soubor 354K68:3;6987CG3Bj:JLiB4Bp:3Gß;A+C45QK?5iBI;=5IKJ5A5i:3 E9QKAH@kOIHpBI . Tam, kde za´lezˇ´ı na vy´konu procesoru, existuje du˚vod pro pouzˇitı´ monoliticke´ho ja´dra: ovladacˇe se pak nacha´zejı´ na 4MB stra´nce ja´dra a nevyvola´ vajı´ kesˇova´nı´ MMU.

12.3

Konfigurace ja´dra

Konfigurace, ktera´ vznikla beˇhem instalace nebo prˇi aktualizaci, se nale´za´ v souboru 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3®OCGA5i+Ã7J F (viz odst. 1.2.9 na str. 32). Tento soubor vsˇak popisuje pouze ja´dro a nikoli moduly, ktere´ obsahoval balı´k E+?>8HiGQKA>@ . Pokud chcete prˇekla´dat nove´ moduly, musı´te je vybrat rucˇneˇ. Ja´dro lze konfigurovat trˇemi zpu˚soby: 1. Z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky 2. Z menu v textove´m mo´du 3. Z menu pod X Window Konfigurace z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky

354K698:3+6987C>3Bj;JLiB4+p wLv V9©5Y a

Ke konfiguraci ja´dra vstupte do adresa´rˇe dujı´cı´ prˇ´ıkaz:

[ Å \Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª Ä

Ä

a zadejte na´sle-

Da´le budete dotazova´ni na celou rˇadu vlastnostı´, ktere´ ma´ mı´t nove´ ja´dro. Odpoveˇdeˇt se da´: bud’jednodusˇe ano – ìí>ð îï a ne – ìíKñ îï , prˇ´ıpadneˇ jesˇteˇ module – ìí+ò îï . Poslednı´ prˇ´ıpad rˇ´ıka´, zˇe ovladacˇ nebude pevneˇ spojen s ja´drem, ale prˇelozˇen jako samostatny´ modul. Jak jizˇ bylo vysveˇtleno, moduly potrˇebne´ pro start musı´ by´t soucˇa´stı´ ja´dra, a proto u nich odpovı´te vzˇdy ìíNð îï . Stisknutı´ ktere´koli jine´ kla´vesy mimo teˇchto trˇ´ı vypı´sˇe kra´tkou na´poveˇdu o pra´veˇ konfigurovane´ volbeˇ. Konfigurace v textove´m mo´du Pohodlneˇjsˇ´ı je konfigurace ja´dra pomocı´ menu, to se deˇla´ prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª ó Ä }Ä V uGwLv V9©GY a Ä

Vy´hoda je v tom, zˇe nemusı´te kvu˚li jedne´ ota´zce procha´zet cely´ dialog nebo ho opakovat po jedine´ chybeˇ. 302

12.4. Nastavenı´ konfigurace ja´dra Konfigurace pod X Window Pokud ma´te nainstalova´n syste´m X Window (balı´k pBÃ+·Bô ) a rovneˇzˇ Tcl/Tk (balı´k I7C>j a balı´k IBE ), mu˚zˇete zadat grafickou alternativu prˇedchozı´ mozˇnosti prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª  Ä | wLv V9©5Y a Ä

Pod X Window je konfigurace ja´dra jesˇteˇ prˇ´ıjemneˇjsˇ´ı. Nezapomenˇte prˇitom pracovat jako uzˇivatel ¤&8;ABA>IP¥ .

12.4

Nastavenı´ konfigurace ja´dra Dokumentace

Dokumentace k jednotlivy´m detailu˚m konfigurace ja´dra se nacha´zı´ u zdrojovy´ch textu˚ ja´dra v adresa´rˇi 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p:3Gß+A;C4GQm?GiBI+=GIKJ5A9i . Zde ma´te take´ jistotu, zˇe se jedna´ o poslednı´ dokumentaci k instalovane´ verzi.

12.5

Prˇeklad ja´dra

Pokud odstranı´te v hlavnı´m souboru ×;=>E+?HÃ7JGjH? (prˇiblizˇneˇ rˇa´dka 74) komenta´rˇ prˇed ¼LÙ;S>àBº+ÜHÜ ÚBºBàHõ+á;35¾:AHA>I , bude se ja´dro instalovat do 39¾:ABA>I . Doporucˇujeme generovat rovnou komprimovane´ ja´dro „bzImage“. Poma´ha´ to take´ v prˇ´ıpadech, kdy syste´m nezvla´dne pracovat s velky´m ja´drem „zImage“ v obycˇejne´m bina´rnı´m tvaru a hla´sı´ â ê+?>8Hi:?+jI;ABAö¾NJFrâ nebo âSGÕ769I;?Q1J>6 I;AHAö¾KJFrâ . Po konfiguraci ja´dra podle vasˇich prˇedstav spustı´te prˇeklad:

[ Å\Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg \ Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg Ä[ Å Ä [ Å\ Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg Ä

YV Y V Y V

u | ¸ B} [ ª Ä ‚ Ä x u | ¸ }B[ ª Ä wLg Ä9[V u | ¸ }B[ ª ÄÔX9÷ ’ }B[ a

Ä

Tyto trˇi prˇ´ıkazy navazujı´ jeden na druhy´ a dajı´ se sloucˇit, cozˇ se mu˚zˇe hodit, nechcete-li cˇekat na dokoncˇenı´ prˇedchozı´ho, abyste mohli zadat na´sledujı´cı´. Pak stacˇ´ı zadat:

[ Å \Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª Ä

Ä

‚ Ä x wLg 9Ä [V¬X9÷ ’ }B[ a

Ä

Prˇeklad ja´dra je vy´pocˇetneˇ na´rocˇny´, beˇzˇ´ı od neˇkolika minut na vy´konny´ch procesorech, jako jsou AMD Athlon nebo Intel Pentium III azˇ po neˇkolik hodin na muzejnı´m 386 s 8MB pameˇti1 . Prˇeklad ja´dra se nasˇteˇstı´ chova´ jako obycˇejna´ u´loha (tj. ja´dro se pouze prˇelozˇ´ı jako soubor, zatı´mco beˇzˇet zu˚sta´va´ sta´le stare´ ja´dro) a proto je mezitı´m mozˇne´ pracovat obvykly´m zpu˚sobem na jine´ u´loze (naprˇ. vyrˇizovat posˇtu). Po u´speˇsˇne´m prˇekladu najdete komprimovane´ ja´dro v adresa´rˇi 394K698:3;687C>3 j:J iB4+p:3H=G87C<m3:J9µB·Bô39¾:ABA>I . Soubor, ve ktere´m je obraz ja´dra (angl. kernel image), zde ma´ standardnı´ linuxovy´ na´zev ¾;å7¼Q7=>F;? .

òøùúsûü

1 Oblı´beny ´ test pro hardware i software je prˇeklad ja´dra s volbou . Tehdy potrˇebujete vı´ce pameˇti (prˇes 100 MB), protozˇe se spousˇtı´ prˇekladacˇ na kazˇdy´ zdrojovy´ text zvla´sˇt’ jako samostatna´ soucˇasneˇ beˇzˇ´ıcı´ u´loha.

303

12. Linuxove´ ja´dro Pokud zde takovy´ soubor nenajdete, dosˇlo patrneˇ prˇi prˇekladu k chyba´m. Zpra´va o chybeˇ se va´m mohla ztratit v mnozˇstvı´ hla´sˇek, a proto mu˚zˇete spustit prˇeklad souboru˚, ktere´ se nepodarˇilo prˇelozˇit:

[ Å \Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª  Ä X9÷ ’ }H[ a Ä

Ä

Tı´m se prˇehledneˇ vypı´sˇ´ı chyby prˇi prˇekladu kriticky´ch zdrojovy´ch modulu˚. (Pokud jste do zdrojovy´ch textu˚ sami nezasahovali, chyby by´vajı´ vy´jimkou.)

Z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky s pouzˇitı´m prˇ´ıkazove´ho procesoru ¾:=:6< mu˚zˇete zapsat chybova´ hla´sˇenı´ o prˇekladu do souboru, naprˇ. E;?>8Hi;?+j®OAG4BI :

[ Å \Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg YV u | ¸ B} [ ª ÄX9÷ ’ }H[ a ā§ _ Ê Ÿ eý\ ÄÄ ª Ä Å 5V Ä gKzqvu\ Pro prˇ´ıkazovy´ procesor I7CH6< se pouzˇije konstrukce \ Æ^] tu> b Å5t b ÅGwLtg YV u | ¸ B} [ ª ÄX9÷ ’ }H[ a Ä eÐʬ\ Ä6Ä ª Ä Å )V Ä gKz v u9\ Ä[ Å Ä

Po prˇekladu ja´dra na´sleduje jesˇteˇ prˇeklad jeho zaveditelny´ch modulu˚ prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^] tu>b Å5tb ÅGwLtg YV u | ¸ }B[ ª ó Ä } v ‚Lu5g Ä b Ä

12.6

Instalace ja´dra

Po u´speˇsˇne´m prˇekladu ja´dra ho musı´te nainstalovat tak, aby sˇlo spustit (viz te´zˇ kap. 1 na str. 1). Pokud pouzˇ´ıva´te LILO, musı´te ho prˇeinstalovat, aby se nasˇlo nove´ ja´dro. V nejjednodusˇsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ se ja´dro zkopı´ruje do souboru 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4;å (viz odst. 12.5 na prˇedchozı´ straneˇ) a spustı´ se program LILO. Doporucˇuje se ovsˇem neprˇepsat pu˚vodnı´ (alesponˇ neˇjak fungujı´cı´) ja´dro a nejprve ho prˇejmenovat jako 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4;åkOA+j5@ . To se mu˚zˇe hodit, pokud nove´ ja´dro nefunguje – mu˚zˇete se vra´tit ke stare´mu a prˇeklad pozmeˇnit.

9[ Å\Ær]qtu>b Å9t9b ÅGwLtLg \ Ær]qtu>b Å9t9b ÅGwLtLg Ä9[ Å  Å 9Ä [ \ Ær]qtu>b Å9t9b ÅGwLtLg Ä

YV Y V Y V

u|  ¸ w u | ¸w u | ¸¦g

x t X vv \9t ¡ } g YV u ÷ t X vv\5t ¡} g YV u ÷ z vg ‚ x[ ÅGw ÆGt Y — þ9t X vv \5t X9÷ ’ }B[ a Ä t X vv \5t ¡} g YV u ÷ Y gv

Nejpohodlneˇ jsˇ´ı je zadat prˇi prˇekladu cı´l ja´dra pro LILO provede automaticky.

QK=>E;?–¾;å;j;JGjHA

, kde se instalace

Prˇelozˇene´ moduly se musı´ jesˇteˇ nainstalovat zada´nı´m

9[ Å \Ær]qtu>b Å9t9b ÅGwLtLg YV u | ¸ }B[ ª ó Ä } v ‚ uGg Ä b  Y V b\ [ gLg Tı´m se zkopı´rujı´ do spra´vny´ch podadresa´rˇu˚ 3Bj:JL¾:3LQKAH@>4:jH?:6>3:ãäl+?>8Bå+?;æ Ä

. Pu˚vodnı´ moduly se tı´m sice prˇepı´sˇ´ı, ale dajı´ se prˇ´ıpadneˇ snadno obnovit z CD. Je trˇeba dba´t na to, aby moduly, ktere´ se prˇelozˇ´ı prˇ´ımo do ja´dra, byly naopak odstraneˇny z adresa´rˇe 3Hj:JL¾m3LQ7AH@>4mjH?;6>3:ãäl;?>8Hå+?:æ , jinak mu˚zˇe dojı´t k neprˇedvı´dane´mu chova´nı´! Je to jeden z du˚vodu˚, procˇ je potrˇeba k vlastnı´ konfiguraci ja´dra urcˇita´ zkusˇenost. Vytvorˇte da´le v souboru 3>?>I7C>3Bj;JGjHAPOC5AGi;Ã dalsˇ´ı sekci, naprˇ´ıklad Ü7JLiB4+pkOA+j>@ (viz odst. 3.4.1 na str. 100), uchovejte stare´ ja´dro jako 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4;åkOA+jG@ a uved’te zde toto jme´no. Tı´m zajistı´te, zˇe LILO zna´ stare´ ja´dro, kdyby nove´ nefungovalo a bylo potrˇeba startovat ze stare´ho – podrobneˇ ji viz kap. 3 na str. 95. 304

12.7. Zhotovenı´ startovacı´ diskety Po zmeˇna´ch v 3H?>ImC>3Bj:JGj>APOCGAGi+Ã je trˇeba vzˇdy znovu LILO spustit:

9[ Å \Ær]qtu>b Å9t9b ÅGwLtLg YV u | ¸¦g Y gLv Ä

Pokud spousˇtı´te Linux z DOSu pomocı´ j:J iB4+p£Oq¾;=>I – tedy prostrˇednictvı´m programu jHAH=H@;j:JLi – je trˇeba jesˇteˇ kopı´rovat nove´ ja´dro do souboru 3G@+A:6BC>3 jHAH=H@;j:JLi:35¾;å7JQ7=>F;? 2. Spousˇtı´te-li Linux pomocı´ zavadeˇcˇe Windows NT, nezapomenˇte obnovit startovacı´ sektor LILO – viz odst. 3.7.2 na str. 109. Da´le je trˇeba dodrzˇet na´sledujı´cı´: soubor 39¾:ABA>I:3>S>Õ769I;?LQÿOœQK=GD obsahuje symboly ja´dra, ktere´ potrˇebujı´ moduly ja´dra, aby se daly volat jejich funkce. Tento soubor za´visı´ na aktua´lnı´m ja´dru. Proto po prˇekladu a instalaci ja´dra zkopı´rujte aktua´lnı´3 soubor 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3HSGÕ76LI;?LQ OœQ7=GD do adresa´rˇe 35¾:ABAGI . Pokud vytvorˇ´ıte ja´dro prˇ´ıkazem Q7=>E;?–¾;å;j:J5jHA resp. QK=>E;?¢å;j:J5jHA , stane se tak automaticky. Pokud dostanete prˇi startu chybove´ hla´sˇenı´ âS>Õ769I+?QÿOœQK=5D¢@+AB?;6˜i;A>I‰QK=>I7C< =:CIH4:=+j‰E;?G8Hi:?+j7â , naznacˇuje to, zˇe po prˇekladu ja´dra nebyl soubor S>Õ76I;?QÿO QK=5D zkopı´rova´n do adresa´rˇe 35¾:ABAGI .

12.7

Zhotovenı´ startovacı´ diskety

Chcete-li si zhotovit startovacı´ disketu s novy´m ja´drem, stacˇ´ı na to na´sledujı´cı´ prˇ´ıkaz:

9[ Å \Ær]qtu>b Å9t9b ÅGwLtLg YV u | ¸ }B[ ª  Ä X9÷ ‚ Y bª Ä

12.8

´ klid po prˇekladu ja´dra U

Pokud nebudete vy´hledoveˇ znovu prˇekla´dat a prˇejete si smazat prˇelozˇene´ zdrojove´ moduly, abyste usˇetrˇili mı´sto na disku, napı´sˇete:

9[ Å\Æ^] ¸¦w‚tu>b Å5t9b ÅGw tg Y V u | \ Æ^]qtu>b Å5t9b ÅGwLtg YV u | ¸ B} [ ª Ä9[ Å Ä

Ä

wLg 9Ä [V

Pokud naopak prˇelozˇene´ soubory na disku ponecha´te, zrychlı´ se tı´m prˇ´ısˇtı´ prˇeklad, protozˇe program QK=>E;? zajistı´, aby se prˇekla´daly pouze zmeˇny.

2 3




ø




ñ

Prˇesneˇji tam, kam jste instalovali adresa´rˇ  . Prˇi kazˇde´m prˇekladu ja´dra se tento soubor vytva´rˇ´ı znovu.

305

12. Linuxove´ ja´dro

306

Kapitola 13

Parametry pro ja´dro 13.1

Ovladacˇe v ja´dru

U komponent PC panuje velika´ ru˚znorodost. Napravujı´ to tzv. ovladacˇe, ktere´ prˇizpu˚sobujı´ operacˇnı´ syste´m (u Linuxu zejme´na ja´dro) specificke´mu hardwaru. Obecneˇ existujı´ dveˇ mozˇnosti, jak integrovat ja´dro a ovladacˇe: 1. Ovladacˇe prˇedstavujı´ pevnou soucˇa´st ja´dra. Takove´ ja´dro „cele´ z jednoho kusu“ se nazy´va´ monoliticke´. Neˇktere´ ovladacˇe mohou by´t pouze v te´to podobeˇ . 2. Neˇktere´ ovladacˇe se zava´deˇjı´ samostatneˇ azˇ v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby. Tehdy hovorˇ´ıme o modula´rnı´m ja´dru. Vy´hodou je, zˇe se zavedou pouze potrˇebne´ ovladacˇe. Prˇ´ıkladem je modula´rnı´ ja´dro na startovacı´ disketeˇ SuSE, ktere´ je tak prˇipraveno pracovat s obvykly´mi konfiguracemi hardwaru. Neza´visle na tom, zda jsou ovladacˇe soucˇa´stı´ ja´dra cˇi zda se zava´deˇjı´, se sta´le jesˇteˇ mu˚zˇe sta´t, zˇe neˇkterou hardwarovou soucˇa´st ja´dro spra´vneˇ nerozpozna´ cˇi spra´vneˇ nepodporuje. V takove´m prˇ´ıpadeˇ se zde nabı´zı´ mozˇnost, abyste specifikovali vlastnosti te´to komponenty podrobneˇ ji pomocı´ parametru˚.

ç ç

Parametry pro ja´dro tedy prˇeda´te ja´dru informaci, jaky´ je prˇesneˇ va´sˇ hardware a ktere´ hodnoty se majı´ nastavit (naprˇ. adresnı´ prostor, prˇerusˇenı´ atd.). Prˇestozˇe ovladacˇe by´vajı´ schopny najı´t si to samy, mu˚zˇe by´t jisteˇjsˇ´ı prˇ´ıpadneˇ i rychlejsˇ´ı, pokud to od va´s veˇdı´ prˇedem. Existujı´ dokonce i prˇ´ıpady, kdy nalezenı´m vhodny´ch parametru˚ pro ja´dro lze uve´st do chodu i zda´nliveˇ beznadeˇjnou instalaci.

U monoliticke´ho ja´dra musı´ by´t jeho parametry zada´ny ve startovacı´ vy´zveˇ prˇ´ıpadneˇ je musı´ obsahovat zavadeˇcˇ, ktery´ je zı´ska´ ze sve´ho konfiguracˇnı´ho souboru. Podle oblı´bene´ho zavadeˇcˇe LILO se jim proto take´ cˇasto rˇ´ıka´ „parametry LILO/“. Modula´rnı´ ovladacˇe zı´ska´vajı´ sve´ parametry z argumentu˚ prˇ´ıkazu˚ resp. QKA>@>D+8;AG¾;? , ktery´mi se moduly zava´deˇjı´.

J iK6QKAH@

Meˇjte prosı´m na pameˇti, zˇe ja´dru je trˇeba parametry vzˇdy znovu zadat prˇi kazˇde´m startu syste´mu – ja´dro nema´ mozˇnost si je zapamatovat. Proto se prˇi instalaci zada´vajı´ parametry ja´dra do konfiguracˇnı´ch souboru˚ 3H?GI7C>3Bj:J5jHAPO CGA5i;Ã (LILO – pro samotne´ ja´dro), resp. 3>?>I7C>3LQ7AH@>4mjH?;6²OCGAGiBÃ (modprobe – pro moduly). 307

13. Parametry pro ja´dro Nanesˇteˇstı´ by´va´ forma´t parametru˚ pro samotne´ ja´dro odlisˇny´ od forma´tu parametru˚ pro moduly, a proto najdete parametry na dalsˇ´ıch stra´nka´ch rozdeˇlene´ na dveˇ samostatne´ skupiny. Pouze u neˇkolika modulu˚, jako jsou naprˇ. ovladacˇe mechanik CD, se zatı´m podarˇilo forma´t sjednotit.

13.2

Neˇktere´ tipy

Jesˇteˇ nezˇ uvedeme seznam parametru˚ pro ja´dro, nabı´zı´me va´m neˇkolik tipu˚ k rozpozna´ nı´ hardware a k zada´va´nı´ parametru˚:

ç

ç

Veˇtsˇina ovladacˇu˚ ma´ tzv. autoprobing, to znamena´, zˇe testuje vsˇechny obvykle´ adresy, na ktery´ch se da´ prˇ´ıslusˇny´ hardware nale´zt. Mu˚zˇe se ale prˇitom sta´t, zˇe ovladacˇ tak inicializuje urcˇitou adresu, ktera´ mu nepatrˇ´ı a ktere´ se nemeˇl doty´kat. To mu˚zˇe naprˇ´ıklad zpu˚sobit, zˇe pocˇ´ıtacˇ prˇestane komunikovat. Take´ se mu˚zˇe sta´t, zˇe se u´speˇsˇneˇ zavede modul ovladacˇe karty, ktera´ ve vasˇem pocˇ´ıtacˇi vu˚bec nenı´ (ty´ka´ se zejme´na ovladacˇu˚ sı´t’ovy´ch karet 3Com). Prˇesto je vsˇak obvykle´ autoprobing pouzˇ´ıvat, a to alesponˇ ze zacˇa´tku. Chybneˇ zavedene´ moduly se pak dajı´ bez potı´zˇ´ı odstranit a u nerozpoznane´ho hardware pouze doplnı´te potrˇebne´ parametry. Konecˇneˇ existujı´ neˇktere´ komponenty, pro ktere´ je k dispozici vı´ce ovladacˇu˚ ( NCR 53C810, Ultrastor). Pokud je na´m zna´mo, mezi obeˇma ovladacˇi pro Ultrastor nenı´ podstatny´ rozdı´l. Co se ty´ka´ NCR 53C810, ovladacˇ BSD podporuje i ostatnı´ produkty rˇady NCR53C8xx, naprˇ. 53C875, zatı´mco starsˇ´ı ovladacˇ NCR podporuje pouze zapisovacı´ mechaniky CD. Prˇi pochybnostech proto vyzkousˇejte, ktery´ z alternativnı´ch ovladacˇu˚ va´m le´pe vyhovuje.

ç

13.3

Parametry

13.3.1

Oznacˇenı´ a vy´znam

Jednotliva´ zarˇ´ızenı´ jsou ve skupina´ch usporˇa´da´na podle abecedy, podobneˇ i jejich parametry. Na´sledujı´cı´ parametry majı´ vzˇdy standardnı´ vy´znam:

ã ã ã ã ã

addr æ irq æ dma æ startaddr æ , endaddr æ

adresa portu, hex. (naprˇ. 0x300) pouzˇite´ prˇerusˇenı´ (naprˇ. 7) pouzˇity´ kana´l DMA (naprˇ. 1) rozsah sdı´lene´ pameˇti, hex.

Tabulka 13.1: Cˇasto pouzˇ´ıvana´ oznacˇenı´ parametru˚ pro ja´dro

308

13.3. Parametry Kromeˇ da´le popsany´ch parametru˚, prˇispı´vajı´cı´ch k uvedenı´ syste´mu do chodu, existuje jesˇteˇ cela´ rˇada dalsˇ´ıch. Jejich podrobny´ popis najdete v :ABAGIBÚB8;AQ;D+I:½;õ;Ø +à:Ø v adresa´rˇi 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35<+AG±BI+A a da´le ve zdrojovy´ch textech ja´dra v souboru 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3Gß+A:CL45QK?9i+I+=>I7J9AGi;3 E;?G8Hi:?+jB½BD:=>8;=LQK?>I;?>8:6²OI>pBI . Pozna´mka: U parametru˚ nezameˇnˇujte mala´ a velka´ pı´smena, pouzˇ´ıvajı´ se k rozlisˇenı´. 13.3.2 Parametry pro ja´dro – startovacı´ vy´zva Parametry, vyjmenovane´ v tomto odstavci, platı´ pro zada´nı´ prˇ´ımo ja´dru, naprˇ´ıklad ze startovacı´ diskety doda´vane´ s hlavnı´ distribucı´ SuSE, z vy´zvy LILO nebo z programu loadlin. Pokud zamy´sˇlı´te instalovat neˇktery´ z ovladacˇu˚ jako modul, parametry najdete v odst. 13.3.4 na str. 321. Vy´cˇet parametru˚ musı´ by´t na jedine´ rˇa´dce, jednotlive´ parametry oddeˇleny mezerou, seznam jejich hodnot oddeˇlen cˇa´rkou! Prˇ´ıklad: Potrˇebujete zadat parametry pro ovladacˇ karty =G<:=KÌLn ;É ve startovacı´m promptu. Na zacˇa´tku rˇa´dky je jme´no startovacı´ho ja´dra, standardneˇ je to j:JLiB4+p , oddeˇlene´ mezerou (to jesˇteˇ k parametru˚m nepatrˇ´ı!) od prvnı´ho parametru, ktery´ za nı´ na´sleduje:

g YV u |˜[ Æ >[ Ÿ y • §  { | —{L{

Obecne´ startovacı´ parametry Pomocı´ obecny´ch startovacı´ch parametru˚ se rˇ´ıdı´ chova´nı´ ja´dra prˇi startu, viz Obecne´ manua´lova´ stra´nka pro ¾:ABA>I>D:=>8;=Q (QK=Gi鶢¾;ABA>IHD:=G8;=Q ). startovacı´ parametry ç Reboot Mode (prˇi opusˇteˇnı´ Linuxu)

8+?G¾:ABA>IBá7ãPQKAH@+?:æ ãPQKA>@+?mæ mu˚zˇe naby´vat na´sledujı´cı´ch hodnot:

kde

Promeˇnna´

ãPQ H@7æ

Hodnoty / Vy´znam ±:=G85Q pro teply´ restart (bez testu pameˇti) CGABj>@ pro studeny´ restart (s testem pameˇti) ¾NJ9A:6 pro restart prˇes BIOS <:=G8+@ pro restart jako CPU-crash (angl. triple fault)

ç

Prˇ´ıklad: 8+?G¾:ABA>IBámCGA+j>@ startuje pocˇ´ıtacˇ po zastavenı´ (shutdown) jako tlacˇ´ıtko RESET na panelu pocˇ´ıtacˇe. Ochrana I/O adresnı´ oblasti (rezervova´ nı´)

8+?:6G?>8Bl+?Há7ãý69I;=G8BIrÌ>æãä8+AHå;6G=G
Tı´mto parametrem se rezervuje I/O adresnı´ oblast pro hardware, ktery´ nesna´sˇ´ı autodetekci a zpu˚sobil by tak ztra´tu komunikace pocˇ´ıtacˇe. Prˇ´ıklad: Proble´mova´ sı´t’ova´ karta, u ktere´ zada´te hodnoty

8+?:6G?>8Bl+?Há+o>p;µHµBoµBɁ?>I><:?>8+á+no>p;µBµHo?>IH<+o

309

13. Parametry pro ja´dro se tak vyhne autodetekci a prˇesto bude inicializova´na. V tomto prˇ´ıkladu se rezervuje rozsah 32 bytu˚ pocˇ´ınaje adresou o>p;µHµBo . Dalsˇ´ı parametr ?GIH<:?>8+á pak uda´va´, zˇe se nainstaluje ethernetova´ karta s prˇerusˇenı´m n a adresou oGp;µBµBo , viz odst. 13.3.2 na str. 317.

ç

Korˇenovy´ oddı´l

8+ABA>I+á7ãÿA>@B@Gj:æ Promeˇnna´

ãÿAH@B@Gj;æ

Hodnoty / Vy´znam naprˇ. 3G@+?>l:35<+@+=KÌ , 3>@+?>l:3+65@>¾:n

Prˇ´ıklad: 8;ABA>I+á+3>@+?>l:39<;@+=Bn spustı´ ja´dro a zkousˇ´ı prˇipojit korˇenovy´ oddı´l na prvnı´m logicke´m disku v rozsˇ´ırˇene´m oddı´lu prvnı´ho disku (E)IDE.

ç

Velikost pameˇti (RAM)

Q7?Q7á7ãäl;?Bj:JE;A:6IKæ

Jak velka´ je operacˇnı´ ☞pameˇt’, mu˚zˇete zadat v bajtech, kilobajtech nebo megabajtech. Prˇ´ıklady ukazujı´ ru˚zne´ zpu˚soby zada´nı´ velikosti 96 MB RAM. Prˇ´ıklady:

Q7?Q7áBôG× Q7?Q7á B·HµBo BE

V ojedineˇly´ch prˇ´ıpadech se mu˚zˇe sta´t, zˇe za´kladnı´ deska, resp. cˇipset va´m neposkytne celou RAM. Mu˚zˇete prˇitom tolerovat, zˇe va´m zatajı´ azˇ 512 K pro svou potrˇebu. Do prˇesne´ hodnoty azˇ na bajt, kolik pouzˇitelne´ pameˇti z pocˇ´ıtacˇe „vymacˇka´te“, se mu˚zˇete trefit metodou pokusu˚ a omylu˚, pokud va´m to ovsˇem prˇi dnesˇnı´ch velikostech pameˇti bude sta´t za to. Nepouzˇ´ıva´te-li platformu Intel, pomu˚zˇe cˇasto hodnota

Q7?Q7á>i:A5D:?Gi+IKJ 4GQ

a pocˇ´ıtacˇ si konecˇneˇ „vzpomene“, jakou ma´ pameˇt’... ° ½

ç

Pocˇet CPU prˇi SMP

Q7=>p7CDB4765á7ãD:A5?>IKæ

Zada´nı´ maxima´lnı´ho pocˇtu pouzˇity´ch procesoru˚ ☞SMP. Prˇ´ıklad:

Q7=>p7CDB4765áNÌ ç

se´riova´ konzole

C5AGiK6GA+j>?Há7ã å+= 9å+?5iBæãl+ABj5¾+Õmæ

Definice zarˇ´ızenı´ pro konzoli, tento parametr lze uve´st vı´cekra´t. Prˇ´ıklady:

C5AGiK6GA+j>?HáHIBIBÕ+SKÌ>ôBoBo C5AGiK6GA+j>?HáHIBIBÕ+o Viz soubor 354K698:3+6987C>3Bj;JLiB4+p:35ß;A;C45Q7?GiHI;=GIKJ9A5im3B6G?>87J9=BjB½7CGAGim6GA+j>?®O IHpBI , kde jsou i dalsˇ´ı prˇ´ıklady. 310

13.3. Parametry Ovladacˇ SCSI a subsyste´m SCSI 

Veˇtsˇina ovladacˇu˚ SCSI se da´ dobrˇe konfigurovat na´sledujı´cı´mi parametry:

ç

Ovladacˇe SCSI

Pa´skova´ jednotka SCSI (streamer)

6I+á7ã¾B4;ÃHÃ+?>8KæãDB8 5
Hodnoty / Vy´znam Velikost vyrovna´ vacı´ pameˇti (pocˇet 1 KB bloku˚) Pra´h pro za´pis (pocˇet 1 KB bloku˚) (angl. write threshold) Max. pocˇet bufferu˚ (volitelne´) (naprˇ. 2)

ã¾H4;ÃBÃ+?>87æ ãDB8 GpKæ

Prˇ´ıklad:

ç

6I+áNÌoBoHoÉBoBoHo

Pocˇet zarˇ´ızenı´ SCSI per ID

Q7=>p 6BCB6BJ j54BiK69á7ãD:AG?GIKæ Promeˇnna´

ãD;AG?>IKæ

Hodnoty / Vy´znam

Ì^OBO&·

Prˇ´ıklad: Pokud se ma´ pouzˇ´ıvat pouze prvnı´ LUN (angl. logical unit number), nastavı´ se QK=Gp 6BCB6+J j54BiK65áKÌ . Typicky´m pouzˇitı´m jsou meˇnicˇe CD, kde pocˇet pouzˇitelny´ch CD se rovna´ parametru QK=>p 6HCB6+J j54HiK6 .

ç

Adaptec AHA-1520 / 1522 / 1510 / 1515 / 1505 „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

=5<:=KÌnBÉGp+á7ãÿ=H@B@>8Kæã JL8BUmæã JL@7æ"! ã8;?;CBæ"! ã£D;=G8Kæ&! ã 69ÕGiKCBæ"!' ã @B?+jH=>ÕK" æ !ãÿ?>pBI IB8;=Gi76+æ%$($($($)$ Promeˇnna´ ã J@7æ (SCSI-ID) ãä8+?:C+æ (reconnect) ãD;=>8Kæ (parity) ãý6ÕHiKC+æ (synchronous)

ã B@ ?+jH=>ÕKæ ãÿ?GpBI IB8;=5iK6+æ

Hodnoty / Vy´znam ID rˇadicˇe, veˇtsˇinou ¶ o ,Ì o , Ì kontrola parity o , Ì synchronnı´ prˇenos zpozˇdeˇnı´ sbeˇrnice, stand. hodnota o , Ì C/H/S-prˇepocˇet

ÌoBo

ç

Tento ovladacˇ se hodı´ pro mnoho levneˇjsˇ´ıch rˇadicˇu˚ SCSI. Naprˇ´ıklad mnoho zvukovy´ch karet SCSI (kromeˇ Pro Audio Spectrum) obsahuje pra´veˇ tento cˇip, a proto na neˇ lze pouzˇ´ıt spolecˇny´ ovladacˇ. U napodobenin cˇipu Adaptec 152x se doporucˇuje nastavit napevno parametr 8;?:C na hodnotu ¤oÀ¥ , kromeˇ AHA2825, kde funguje hodnota ¤LÌN¥ . Prˇ´ıklad: =5<:=KÌnBÉGp+á+o>p;µHoBoLÌo*¶ Adaptec AHA-1540 / 1542 „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

=5<:=KÌn +ÉHá7ãÿ=H@B@>8Kæ"!'㣾H476GA9iNæã¾>4K65AHÃHÃmæ"! ã8BÕmCL<mj>A:6LI‰ßH×BºKæ%$($ 311

13. Parametry pro ja´dro

Promeˇnna´

Hodnoty / Vy´znam

ã¾B4K6GAGiKæ ÉPOHOÌn ã¾B4K6GAHÃHÃ7æ Ì^OHOô  ãä8BÕ7C<mj>A:69IößB×HºKæ n ô¶·LÌo Prˇ´ıklad: =G<:=KÌ' n ;ÉHá+o>p+µBoBo ç

Adaptec AHA-274x / 284x / 294x„SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

=:JHCG¶>pBpHp+á7ãPQKAH@mJ9Ã7J9?G8Kæ&!'ãPQ7AH@7JLÃ7J9?G87æ"!'‰OBOBO+$($ Promeˇnna´

ãPQKAH@7J9ÃmJ5?>8Kæ

Hodnoty / Vy´znam

?>pBI+?Gi;@+?H@

aktivuje prˇepocˇet geometrie disku

i:A 8+?:6G?>I

nepovoluje reset sbeˇrnice SCSI beˇhem inicializace rˇadicˇe

J8+U IB8KJFBF+?>8£°ãäpKæ o

pouze pro syste´my EISA rˇ´ızenı´ hranou, rˇ´ızenı´ u´rovnı´

Ì l;?>8>¾:A:6G?

vı´ce podrobneˇ jsˇ´ıch hla´sˇenı´

8;?>l+?>876G? 6BCG=Gi

pokud BIOS zacha´zı´ s vı´ce kartami v nevhodne´ m porˇadı´

¶B·(Hn J8+U <;=:C9E£° ãäpKæ ½7Ì pouze pro za´kladnı´ desky Tyan II DKC+J D:=>8KJIHÕ£°ãäpKæ pokud se DKC+J D:=>8KJIHÕ nepouzˇ´ıva´, je parita suda´ o bez parity Ì licha´ parita

I;=>F JLi;Ã+AP°'(((()

ˇ ´ızenı´ fronty pro zvy´sˇenı´ vy´konu, R pro experty, viz zdrojove´ texty ja´dra

Prˇ´ıklad: =mJHCG¶>pHpBp+á>i:A 8;?;6G?>I kdyzˇ pocˇ´ıtacˇ prˇestane komunikovat prˇi resetu sbeˇrnice SCSI. U rˇadicˇu˚ zalozˇeny´ch na cˇipu aic7xxx nejsou parametry potrˇeba, pokud se syste´m chova´ norma´lneˇ. Model AHA-2940 AU funguje spolehliveˇ azˇ od verze BIOSu 1.3. Aktualizaci BIOSu poskytuje firma Adaptec. Tento ovladacˇ nepodporuje model Adaptec 2920, pouzˇ´ıva´ se pro neˇj ovladacˇ od Future Domain (odst. 13.3.2 na str. 314)!

ç

AdvanSys „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

=>@Hl;=GiK6Õ765á7ãÿ=H@>8;?:65=7Ì>æã =>@>8;?:69=BÉ:æBOBOBO ã =H@G8;?:65='7æã @B?5¾B4HF jH?>l;?Bj:æ

312

13.3. Parametry

ç

,

Prˇ´ıklad: =>@Hl;=GiK6Õ765á+o>pNÌBÌoo5p;É7ÌLo Prˇı´klad ukazuje, jak ma´ ja´dro hledat rˇadicˇ AdvanSys na zadany´ch adresa´ch. AM53/79C974 „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

ºH×;nBµH»H¶ +á7ã<:A;69I:½:J9@:æãäIB=>8BF+?GI;½:J9@:æãä8B=>I+?mæãÿA>ÃBÃ;6G?>Imæ Promeˇnna´

ã<;A:69I:½:J@7æ ãäI+=>8BF;?>I;½:J9@7æ ãä8+=>I;?mæ ãÿA>ÃBÃm6G?>I7æ

Hodnoty / Vy´znam SCSI-ID rˇadicˇe, veˇtsˇinou ¶ SCSI-ID zarˇ´ızenı´ oPOHO¶ µ nLÌo MHz max. prˇenosova´ rychlost druh prˇenosu; o = asynchronnı´

ç

Pokud zarˇ´ızenı´ „polyka´“ pakety, snı´zˇ´ıte jeho maxima´lnı´ prˇenosovou rychlost (naprˇ. pro prvnı´ SCSI mechaniku CD 3>@+?Gl:3;6BC5@Bo s ID 5) zada´nı´m: Prˇ´ıklad: ºH×;nBµH»H¶ +á+¶ nµo Pro kazˇde´ zarˇ´ızenı´ lze zadat vlastnı´ prˇenosovou rychlost a druh prˇenosu, takzˇe u´daj ºH×;nBµH»H¶ +áHp-&p-p-p se u jednoho rˇadicˇe mu˚zˇe objevit azˇ sedmkra´t. BusLogic „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

H4K65Ü+A>F7JHC5á7ãÿ=H@H@H8Kæ H4K65Ü+A>F7JHC5á7ãD+8+AG¾NJLi+Fmæ Prˇ´ıklad: H4K65Ü+A>F7JHC5á+o>p+µBoBo 

Promeˇnna´

ãÿ=>@B@H8Kæ ãDB8;AG¾NJLiBFKæ

Hodnoty / Vy´znam Adresa rˇadicˇe, naprˇ. o>p;µBoHo Ù;A>ÚB8;A5¾:? : rˇadicˇ se nehleda´ Ù;A>ÚB8;A5¾:?m¼5S>º : rˇadicˇ typu ISA se nehleda´ Ù;A>ÚB8;A5¾:?>Ú+»7¼ : rˇadicˇ typu PCI se nehleda´ Ù;ABSBA>8HIBÚ+»7¼ : Porˇadı´ v prˇ´ıpadeˇ ’multimaster’ stanovı´ PCI BIOS ×H4mjGIKJL×;=:69I;?G8BëKJ876I : ’Multimaster’ prˇed ’Flashpoint’ ë:jH=:68HF;?>IK¼Li+UG4NJ 8BÕ : pro starsˇ´ı zarˇ´ızenı´, ktera´ majı´ proble´my se 6BCH6+J j54Bi76ýæ 0 àB8;=:CG?GÚB8;AG¾:? : poda´va´ dalsˇ´ı hla´sˇenı´ prˇi inicializaci rˇadicˇe àB8;=:CG?Gõ;=>8+@>±;=>8;?>Þ;?;65?>I : poda´va´ dalsˇ´ı hla´sˇenı´ prˇi hardwarove´ m resetu rˇadicˇe àB8;=:CG?>»+AGi;Ã7JLFH4+8;=>I7J9AGi : poda´va´ dalsˇ´ı hla´sˇenı´ prˇi konfigurova´nı´ rˇadicˇe àB8;=:CG?GÛB8B8;A>8m6 : poda´va´ chybova´ hla´sˇenı´ o prˇipojeny´ch zarˇ´ızenı´ch ß;?G¾B4+F : vypisuje vsˇe

Tento rˇadicˇ rozezna´ jesˇteˇ dalsˇ´ı parametry, ktere´ slouzˇ´ı k optimalizaci. Jejich popis naleznete v souboru 354K68:3;6987CG3Bj:JLiB4Bp:3G@H87JLl;?5876G3;6HCH6+J93 ÞHÛBºBßB×BÛkO.B4K65ÜBA>FKJHC . 313

13. Parametry pro ja´dro

ç

Future Domain TMC-16x0 „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

ÃH@+AQK=mJ i;á7ãÿ=H@B@>8Kæã J 8+U7æ&!'ã J@7æ%$ Promeˇnna´

ã J9@7æ

Hodnoty / Vy´znam SCSI-ID rˇadicˇe oPOHO¶

Tento ovladacˇ se hodı´ i pro rˇadicˇ SCSI Adaptec 2920. Prˇ´ıklad: ÃB@+AQK=:JLi;á+o>pNÌ;oLÌH̶

ç

Future Domain TMC-885/950 „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

I9Q^CG·>pBpBá7ãÿ=H@B@H87æãýJ8HU7æ Prˇ´ıklad: I5Q^CG·>pHp+á+o>p7C5=BoBoBo n ç

NCR 5380 „SCSI-host adapter“ – rodina rˇadicˇu˚ SCSI

i7C98;nBµB·HoHá7ãÿ=H@B@>8Kæã J 8+U7æã@9Q7=mæ Prˇ´ıklad: iKC98;nBµH·BoHá+o>p+µ ;oLÌLoµ ç

NCR 53c400 „SCSI-host adapter“ – rodina rˇadicˇu˚ SCSI

i7C98;nBµ:C/;oBoHá7ãÿ=>@B@H87æã J8BUmæ Prˇ´ıklad: iKC98;nBµ;#C ;oBoHáBo>p;µBnBo n

Tento ovladacˇ se hodı´ naprˇ. pro zna´my´ SCSI rˇadicˇ Trantor T130B.

ç

NCR 53c406a „SCSI-host adapter“ – rodina rˇadicˇu˚ SCSI

i7C98;nBµ:C/;oBôB=Hámãÿ=H@B@>87æ"! ãýJL8BU7æ"!#ãäÃ+=+69I>DNJ9A:æ%$)$ Promeˇnna´

ã Ã+=:69IHDKJ5Amæ

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty / Vy´znam 0, nebyl-li pozˇadova´n rychly´ mo´d PIO

iKC98;nBµ;C#;oBôB=>á+o>p;µBµHoLÌo*o

Seagate ST01/02 „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

6I;o>p+á7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8BU7æ Prˇ´ıklad: 69I;o>p+áBo>p7CG·BoHoBon ç

Trantor T128/128F/228 „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI

INÌÉB·Há7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8BU7æ Prˇ´ıklad: IrÌÉB·HáBo>p;µ ;oLÌo

ˇ adicˇe (E)IDE a zarˇ´ızenı´ ATAPI R ˇ adicˇe (E)IDE Pro nastavenı´ rˇadicˇu˚ (E)IDE je k dispozici cela´ rˇada parametru˚. R Zarˇ´ızenı´ ç CD mechanika typu ATAPI a dalsˇ´ı zarˇ´ızenı´ na rˇadicˇi (E)IDE ATAPI

<+@7ãäpKæ á7ãäIB8+AG4B¾mjH?:æ

314

13.3. Parametry

Promeˇnna´

Hodnoty / Vy´znam = , ¾ , . . . , < 1. azˇ 8. disk = Master na 1. rˇadicˇi IDE ¾ Slave na 1. rˇadicˇi IDE C Master na 2. rˇadicˇi IDE @ Slave na 2. rˇadicˇi IDE atd. i:AGD+8;A5¾:? pokud deˇla´ proble´my disk testovat i:AGi:? ignorovat u´daje v CMOS i:AG±:?>8H8 ignorovat WREE STAT-bit C5@H8;AQ pokud je CD mechanika rozpozna´na jako disk, nenalezena vu˚bec nebo nestartuje =G4+I;A>I>4Bi:? pouzˇ´ıt nejrychlejsˇ´ı mo´d PIO 6>jHAG± po kazˇde´m prˇ´ıstupu delsˇ´ı pauzu – to sice zdrzˇuje, je to vsˇak neˇkdy poslednı´ mozˇnost

ãäp7æ

ãäIH8;AG4B¾mj>?mæ

Ovladacˇ podporuje azˇ sˇest rozhranı´ IDE. Podle specifikace ATA-2 mohou by´t na kazˇde´m z nich dveˇ zarˇ´ızenı´. CD mechanika typu ATAPI jako master na 2. rˇadicˇi IDE se rozpozna´ jako <+@mC5ámC5@>8;AQ , viz naprˇ. 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p:3Gß+A;C4GQm?GiBI+=GIKJ5A9im3;J@+?®OI>pBI .

ç

<+@7ãäpKæ á7ãäIB8+AG4B¾mjH?:æ Prˇ´ıklad: <+@B@BámC5@>8;AQ Disk

<+@7ãäpKæ á7ã »7æãäõKæãÿS:æ"!#ãE;ALQ;DNæ&! ã JL8BU7æ0$($ Promeˇnna´

ãäp7æ ã »mæ ãäõ7æ ãÿS:æ ãäE+AQ:DNæ ã JL8+U7æ

Hodnoty / Vy´znam = , ¾ , . . . , < 1. azˇ 8. disk pocˇet cylindru˚ pocˇet hlav pocˇet sektoru˚ cylindr pro kompenzaci za´pisu (zastarale´) prˇerusˇenı´

ç

Starsˇ´ı BIOS nemusı´ vzˇdy spra´vneˇ rozpoznat geometrii disku. Pak je vhodne´ prˇedat ja´dru spra´vne´ parametry C/H/S vy´sˇe uvedeny´m zada´nı´m. Prˇ´ıklad: <+@mC5áNÌoHnBoµBÉô  Cˇipsety pro rˇadicˇe EIDE

J@+?BoHá7ã1BJLDK6G?>I7æ

Neˇktere´ rˇadicˇe EIDE obsahujı´ vadne´ cˇipsety prˇ´ıpadneˇ pu˚sobı´ potı´zˇe prˇi prˇipojenı´ sekunda´rnı´ho rˇadicˇe. Pro veˇtsˇinu teˇchto cˇipsetu˚ existuje specia´lnı´ podpora v ja´dru, ktera´ se aktivuje prˇeda´nı´m parametru. Tabulka 13.2 na na´sledujı´cı´ straneˇ popisuje jejich konfiguraci.

315

13. Parametry pro ja´dro

»H×Hßéô';o

Þ

ÌoHoBo 2

ßBàB»;½HÉBÉB¶H· õ;ABjGI;?>E¢õBà+ôBnBôBo' 3

ß7¼

3

ß;ôBnB·Bo

M;×B»Ý·HôB¶BÉ º+Üm¼˜×NÌ;µ(+35×rÌ(;n ÚBÞ;ØG×K¼5S>ۖß+»);oBµHo

Tento cˇipset najdete na mnoha starsˇ´ıch za´kladnı´ch deska´ch. Protozˇe zde pu˚sobı´ mnoho potı´zˇ´ı, nabı´zı´ zde kernel zvla´sˇtnı´ podporu, zejme´na pro sekunda´rnı´ rˇadicˇ. U syste´mu˚ PCI je tento cˇipset rozpozna´ n, u starsˇ´ıho VLB se jesˇteˇ zada´va´ J9@+?Bo>ámCQ7@+ô';o l:j5¾ . Tento cˇip obsahujı´ desky s cˇipsetem Neptun. Pokud se pro neˇj aktivuje podpora, pracuje pak pomaleji, ale zato spolehliveˇ. Dalsˇ´ı parametry se nedoporucˇujı´. Pouzˇitı´m J@+?BoHáB@>I7CGÉBÉB¶H· aktivujete ovladacˇ, podporujı´cı´ spra´vneˇ i sekunda´rnı´ rˇadicˇ. Pouzˇitı´m J@+?BoHá>
Mechaniky CD a streamer na sekunda´rnı´m rˇadicˇi zde zatı´m nejsou podporova´ny.

Tabulka 13.2: Cˇipsety EIDE, vyzˇadujı´cı´ specia´lnı´ podporu

Pokud cˇipset sice nepatrˇ´ı k uvedeny´m, ale prˇesto se nerozpozna´ , lze prˇedat ja´dru na´sledujı´cı´ parametry:

J@+?mã1H6GjHAmæ á7ã¾>åB?mæ&! ã CGA9i+IH8;ABj;æ"! ãýJ8BUmæ%$)$ Promeˇnna´

ã1H6>jHA æ ã¾Hå+?mæ

ãýCGAGi+IB8+A+j:æ ã J8+U7æ

Hodnoty / Vy´znam cˇ´ıslo rˇadicˇe, zpravidla o nebo Ì , ale take´ µ nebo  Adresa rˇadicˇe, zpravidla o>prÌLÃBo , o>prÌL¶Bo , o>prÌL?B· nebo o>prÌôH· ˇ ´ıdı´cı´ registr rˇadicˇe, R zpravidla o>p;µHÃBô , o>p;µH¶Bô , o>p;µH?B? nebo o>p;µBôH? Prˇerusˇenı´, zpravidla Ì , Ìn , ÌHÌ nebo ÌLo

Pokud se cˇip identifikuje, ale da´l nepracuje spra´vneˇ, lze mu jesˇteˇ prˇedat na´sledujı´cı´ ladicı´ parametry: 316

13.3. Parametry

J@+?mã1H6GjHAmæ á7ãäIH4Hi:?:æ Promeˇnna´

ã1(H6>jHAéæ ãäI>4Bi:?mæ

Hodnoty / Vy´znam cˇ´ıslo rˇadicˇe, zpravidla o nebo Ì , ale take´ µ nebo  =54+I;A>IH4Hi:? hledat nejvysˇsˇ´ı PIO (nepodporujı´ starsˇ´ı cˇipsety) i;AB=G4+I;AGIH4Bi:? zaka´zat automatickou volbu PIO 65?>8KJ5=+j;J9å+? zaka´zat cˇasove´ prˇekry´va´nı´ operacı´ mezi rˇadicˇi 8+?:6G?>I po detekci rˇadicˇ resetovat @QK= pokud lze, konfigurovat/pouzˇı´t DMA

Dalsˇ´ı zarˇ´ızenı´

ç

Sı´t’ove´ karty Sı´t’ove´ karty typu Ethernet

\

 ¨ Y Å €>­54 ¨ [ ‚‚6ÅH­764 ¨ xG[ Å Ÿ ­764 ¨ xG[ Å § ­ zzz ¨ x5[ 9Å þ>­*8#84 ¨ ƒ [}Ä ­

Ä Æ Ä Å

Parametry ãD:=G8rÌ>æ azˇ ãD:=>8;·:æ zde majı´ ru˚zny´ vy´znam podle pouzˇite´ho ovladacˇe. Pokud je parametru˚ vu˚bec zapotrˇebı´, stacˇ´ı veˇtsˇinou dva, a to zacˇa´tek a konec sdı´lene´ pameˇti. Prvnı´ nenumericky´ argument se bere jako jme´no.

ã J 8BU7æ ãÿ=H@H@H8Kæ ãý69I+=>8BIKæ ãÿ?Gi+@7æ ãäp7ClB8Kæ ãäÙ;=LQK?mæ

Pouzˇite´ prˇerusˇenı´; o pro autodetekci. Adresa portu; o pro autodetekci. Pocˇa´tecˇnı´ adresa sdı´lene´ pameˇti. Neˇktere´ ovladacˇe pouzˇ´ıvajı´ dolnı´ 4 bity pro ’debug level’. Ovladacˇ Lance pouzˇ´ıva´ tyto bity pro kana´l DMA. Koncova´ adresa sdı´lene´ pameˇti. Ovladacˇ 3COM 3c503 pouzˇ´ıva´ tento u´daj pro rozlisˇenı´ internı´ho a externı´ho transceiveru. Typ transceiveru Karta Cabletron E21XX pouzˇ´ıva´ dolnı´ 4 bity pro vy´beˇr me´dia. Jme´no rozhranı´ (obvykle ?>IH<:o ).

Tabulka 13.3: Oznacˇenı´ promeˇnny´ch pro sı´t’ove´ karty typu Ethernet

Hlavnı´ du˚vod k zada´nı´ tohoto parametru je, aby ja´dro rozpoznalo i dalsˇ´ı sı´t’ove´ karty, protozˇe norma´lneˇ se spokojı´ pouze s nalezenı´m prvnı´. To se provede naprˇ´ıklad zada´nı´m:

\

Ä Æ Ä Å

 {4q{4 Ä \Æ Ÿ

Vsˇimneˇte si, zˇe zada´nı´m hodnoty o pro IRQ a adresu se sdeˇlı´ ovladacˇi, aby provedl autodetekci, tj. vyzkousˇel, ktera´ mozˇnost vyhovuje. 317

13. Parametry pro ja´dro Slozˇiteˇjsˇ´ı prˇ´ıklad:

\

Ä Æ Ä Å

HŸ {4q{ | — Ÿ {4 —4q{ | —9wLyL{/94 Ä \ÆG{

Tı´m se konfiguruje prvnı´ nalezena´ karta 3c509 na IRQ 10, base I/O bude 0x310 a transceiver bude 3 (tj. BNC). Parametr ”0x3c509” se musı´ nastavit pro zamezenı´ konfliktu˚ s kartami jiny´ch typu˚ prˇi vnucenı´ I/O adresy.

ç Disketova´ mechanika

Disketove´ mechaniky

Ã+jHAGDBD+ÕBá7ãPQK?:C<;=GiNJLE+=mæãIHÕ>DNæ Promeˇnna´

ãPQK?:C<:=5iNJE;=mæ ãäIBÕHDNæ

Hodnoty / Vy´znam 0, 1, 2, 3 o - Pouzˇ´ıt hodnotu z CMOS Ì - 5.25” DD, 360 KB É - 5.25” HD, 1,2 MB µ - 3.5” DD, 720 KB  - 3.5” HD, 1,44 MB n - 3.5” ED, 2,88 MB ô - 3.5” ED, 2,88 MB ÌLô - nezna´ma´ nebo neinstalovana´

Ã+jHAGDBD+ÕBá7ã<:AH@>i;A>I;=:æ Za ã<:A>@>i:A>I;=:æ se dosadı´ neˇktera´ hodnota z tabulky 13.4 na na´sledujı´cı´ straneˇ.

AGi;? ÃB@mC =:6L4K6 DKCBJ

IH@ o &IHD:=H@  AQ;iNJL¾:ABAGE i:A>@9QK= @9Q7= i:A>Ã7J9Ã+A

pra´veˇ jedna mechanika zabra´nı´ prˇ´ıstupu na 3. a 4. mechaniku zlepsˇuje rychlost, jen pro spolehlive´ rˇadicˇe opak @+=>8KJLiBF Pokud se vynecha´ hodnota ãÿ=H@B@>8Kæ prˇi pouzˇitı´ sekunda´rnı´ho rˇadicˇe, nastavı´ se implicitnı´ adresa portu o>p;µB¶Ho . IBM Thinkpad vyloucˇit Thinkpad Omnibook pro Omnibook standardnı´ pokud se objevı´ â;H4K6dQK=:69I;?G8

Ã7JÃ+A o>p)< ÃmJ9Ã+A @+?5D+IH<

standardnı´ pra´h FIFO, standardnı´ o>pBº

@+=G8KJLi+F o@+=>8KJLiBF !ãÿ=>@B@H8K æ :$>IH±:A ÃB@mC

=>8H¾KJIB8;=>I7J5AGiš?G8B8;A>8râ

Tabulka 13.4: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ... 318

13.3. Parametry

4Bi;?>pHD:?:CI;?H@ JLi+I;?>8H8H4BD+I76 i:A 4Hi:?>pHD:?;C9I;?H@ JLi+I+?>8B8H4BDBI76 Ü +oBS < )

podat hla´sˇenı´ prˇi neprˇedvı´dany´ch uda´lostech opak prˇedchozı´ho tote´zˇ co prˇedchozı´

Tabulka 13.4: Parametry modulu ja´dra Ã+jHAGDBD+Õ

ç

Sbeˇrnicova´ mysˇ Logitech

¾5QKAG4K6G?>á7ã J8+U7æ

13.3.3 Mechaniky CD s vlastnı´m (netypicky´m) rˇadicˇem

ç

Starsˇ´ı mechaniky CD

Aztech CDA268-01 CD mechanika

=>åHI7C5@Bámãÿ=H@B@H8Kæ"! o>p;¶ )$ Hodnota o>p;) ¶  se zada´va´ pouze prˇi nezna´me´ verzi firmware. Prˇ´ıklad: =>åHI7C5@BáBo>p;µBÉBo ç

Goldstar R420 CD mechanika

ç

Fm6BC5@Bá7ãÿ=>@B@H8Kæ

Mitsumi CD mechanika

ç

QrC5@Bá7ãÿ=H@H@H8Kæã J8BU7æ Prˇ´ıklad: QrC5@Bá+o>p+µBoBoLÌLo Mitsumi CD mechanika (multisession)

QrC5@Hp+á7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8+Umæ"!'ãÿ=>@B@G8Kæã J 8+Umæ%$ Prˇ´ıklad: QrC5@Bá+o>p+µBoBoLÌLo ç

Podporuje azˇ 5 mechanik. Interface Mozart

J>6D^ÌôHá=!ãÿ=H@B@H87æ"!'ã JL8BUmæ"! ã @QK=;æ%$)$($-!(!'>$mãIBÕ>DKæ%$ Promeˇnna´

ãäIHÕHDNæ

Hodnoty / Vy´znam SB=5i+Õ;A , Ú;=5i:=:6GAGiKJHC ,

SHAGi+Õ , K× JLI764GQ³J

ç

Tento ovladacˇ se pouzˇ´ıva´ pro starsˇ´ı mechaniky CD, prˇipojene´ na zvukovou kartu typu ISP16, MAD16 nebo Mozart. Hodnota promeˇnne´ ãäIHÕHDNæ se ty´ka´ za´suvky, na kterou je prˇipojen kabel ke zvukove´ karteˇ. Prˇ´ıklad: J>6D^ÌôHáBo>p;µ ;oLÌoµ*SHA5iBÕ Optics Storage 8000 AT CD mechanika

A5D+I7C5@Bámãÿ=H@B@H8Kæ Prˇ´ıklad: A5D+I7C5@BáBo>p;µ ;o

319

13. Parametry pro ja´dro

ç

Philips CM206 CD mechanika

CQKÉBoBôHámãÿ=H@B@H8Kæã JL8+U:æ CQKÉBoBô>á+o>p;µ +oLÌo

Prˇ´ıklad:

ç

Pro Audio Spectrum 16 – SCSI host adapter

D;=:6:ÌôHámãÿ=H@B@H8Kæã JL8+U:æ

Na zvukove´ karteˇ Pro Audio Spectrum 16 se nale´za´ rˇadicˇ SCSI, ktery´ se nastavuje tı´mto parametrem. Prˇ´ıklad: D:=:6:Ìô>á+o>p;µ +oLÌo Pokud se karta rozpozna´ sˇpatneˇ, lze potlacˇit pouzˇ´ıva´nı´ prˇerusˇenı´ zada´nı´m ÉHnBn . Prˇ´ıklad: D:=:6:Ìô>á+o>p;µ +oÉBnBn

ç

Sanyo CD mechanika

65Á:C5@Bá7ãÿ=>@B@H8Kæ 6GÁ:C5@BáBo>p;µ ;o

Prˇ´ıklad:

ç

Sony CDU 31/33A CD mechanika

C9@>4:µKÌ=>á7ãÿ=H@B@H87æãýJ8HU7æ"! Ú>º;S $

U tohoto ovladacˇe nefunguje autodetekce, je nutno vsˇe zadat. Prˇ´ıklad: C5@>4:µKÌL=Há+o>p;µ';on Pokud se karta rozpozna´ sˇpatneˇ, lze potlacˇit pouzˇ´ıva´nı´ prˇerusˇenı´ zada´nı´m o a pouzˇ´ıvat polling. Prˇ´ıklad: C5@>4:µKÌL=Há+o>p;µ';oo Pro kartu Audio Spectrum se jesˇteˇ zada´va´: Prˇ´ıklad: C5@>4:µKÌL=Há+o>prÌ Ã+·B·o&ÚBº;S

ç

Sony CDU 535 CD mechanika

65AGi+Õ7C5@BnBµBnHá7ãÿ=>@B@H87æã J8BUmæ 6GAGi+Õ7C9@+nBµBnHáBo>p;µ ;o Ìo

Prˇ´ıklad:

ç

Soundblaster Pro 16 MultiCD, Panasonic CD mechanika

6L¾BDKC5@Bámãÿ=H@B@H8KæãäIHÕHD7æ Promeˇnna´

ãäIBÕHDNæ ãäIBÕHDNæ

Prˇ´ıklad:

Hodnoty / Vy´znam Ü+=;6G?>8B×;=GI;? , SGÚBÛBº , SHAG4Bi;@ :jH=:69I;?G8 SBA54Bi;@+S:C5=GD:? , à;?B=:C;ÌôG¾NJI

6¾BDKC5@Há+o>p;ÉBµHoSBAG4Hi+@ mjG=:6I+?>8

Paralelnı´ port Paralelnı´ port

320

ç

Paralelnı´ port

D;=>8HD:A>8HI+á7ãÿ=H@B@>8;omæ! ã J8BUBo:æ?! D:=>8HD;A>8BI+á7ãÿ=>@B@H8rÌ>æ!ãýJ8BUKÌ>æ !ÒD:=>8HD:AG8BI+á7ãÿ=H@H@H8;É: æ !ã JL8BUBÉmæ%$ $($)$($

13.3. Parametry

Promeˇnna´

ãÿ=>@B@H8(
Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty / Vy´znam adresa prˇerusˇenı´

D;=>8HD:A>8HI+á+o>p;µ5¾KCD;=>8HD:A>8HI+á+o>p;µH¶B·¶dD:=>8>D:A>8BI+áBo>p;ÉB¶B·=G4+IBA

Tiska´rny na paralelnı´m portu

j9D;á7ãD:=>8>D:A>8BI;o:æ@!j5D+á7ãD:=>8HD;A>8BIrÌ>æA!j5D;ámãD:=>8HD:AG8BI;Émæ%$($ Promeˇnna´

Hodnoty / Vy´znam

ãD;=>8HD:A>8HI(D:=>8>D:A>8BI;o–j5D;á>D;=>8HD:A>8HI;É 13.3.4 Parametry Q7AH@>D+8;A5¾:? V tomto odstavci jsou popsa´ny parametry, zada´vane´ u ovladacˇu˚, zava´deˇny´ch jako moduly. Pokud parametry zada´te a prˇesto se prˇi zava´deˇnı´ ovladacˇe vyskytnou potı´zˇe (prˇ´ıpadneˇ nenı´ zde cesta jak parametry zadat), je trˇeba ovladacˇ integrovat do monoliticke´ho ja´dra. Neˇktere´ ovladacˇe nejsou pouzˇitelne´ jako modul a neˇkolik ma´lo jich rozpozna´ spolehliveˇ hardware pouze tehdy, jsou-li zakompilova´ ny v ja´dru. Navzdory tomu se doporucˇuje zkusit nejprve jednodusˇsˇ´ı variantu jako modul a k prˇekladu prˇistoupit, azˇ kdyzˇ selzˇe. Zavede-li se ovladacˇ jako modul, mu˚zˇe by´t kazˇda´ promeˇnna´ prˇepsa´na z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky. Tak je naprˇ´ıklad v ovladacˇi pro sı´t’ove´ karty kompatibilnı´ s NE2000 promeˇnna´ J9A , ktera´ uda´va´ pouzˇity´ rozsah I/O. Korektnı´ zavedenı´ modulu se provede prˇ´ıkazem (viz te´zˇ odst. 12.2 na str. 300):

[ Å \Æ^] t¬¸ } v ‚ x Å5v )X ÄdV)ĬY v  { | —{{ Y ÅL€ H Ÿ { Ä

Dejte prˇitom prosı´m pozor, aby okolo rovnı´tka nebyly mezery a hexadecima´lnı´m hodnota´ m prˇedcha´zely znaky ¤o>pP¥ . Pokud se pro jeden ovladacˇ zada´va´ vı´ce parametru˚, oddeˇlujı´ se mezerami (mı´sto cˇa´rek). To je zatı´m rozdı´l oproti zada´va´nı´ parametru˚ ve startovacı´ vy´zveˇ, kde jsou parametry pro kazˇdy´ jednotlivy´ ovladacˇ oddeˇleny cˇa´rkou a mezery jsou pouzˇity azˇ pro oddeˇlenı´ ovladacˇu˚! U ovladacˇu˚ (E)IDE jizˇ dosˇlo ke sjednocenı´, zde se parametry pro moduly zada´vajı´ podobneˇ jako pro LILO. Parametry se take´ dajı´ zapsat do souboru 3H?>I7CG3LQKAH@>4:jH?:6²OC5A5i;Ã .Kazˇdy´ modul zde ma´ pak samostatnou rˇa´dku tvaru:

v x \ Y v V b ¨ } v ‚ uGgG­ ¨ xG[ Å m} Ÿ ­  ¨ GÆ v ‚ V v\ [>Ÿ ­ zzLz

kde: Promeˇnna´

ãPQKA>@>4mj:æ ãD:=G85Q²Ì>æ ã<:A>@>i:A>I;=7Ì>æ

Hodnoty / Vy´znam jme´no modulu bez prˇ´ıpony parametr 1 hodnota pro parametr 1

OA 321

13. Parametry pro ja´dro Prˇedchozı´ prˇ´ıklad pro kartu NE2000 se zde tedy zapı´sˇe jako:

v x \ Y v V b V)ĦY v  { | —{L{ Y Å€ H Ÿ {

V dalsˇ´ım uvedeme nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı parametry cˇasto pouzˇ´ıvany´ch modulu˚. ˇ adicˇ SCSI a subsyste´m SCSI R

ç

Adaptec AHA-1520 / 1522 / 1510 / 1515 / 1505 SCSI rˇadicˇ Jme´no modulu: =5<:=KÌnBÉGp£OA Promeˇnna´

ã J5Amæ ã J8+U7æ ã J9@7æ ãä8;?:C+æ ãD:=>8Kæ ãý69ÕHiKC+æ ã @+?+jH=>Õ7æ ãäIB8;=GiK6GjH=>IKæ

Hodnoty / Vy´znam

ãÿ=H@H8+3 ?:6G=mæ ã ¼Þ æ

SCSI-ID, obvykle ¶ ãä8;?:C5AGiBi:?:CIKæ : o , Ì parita: o , Ì synchronnı´ provoz: o , Ì zpozˇdeˇnı´ sbeˇrnice: vy´chozı´ hodnota prˇepocˇet C/H/S (translating): o , Ì

ÌLoBo

Podobneˇ jako ze startovacı´ vy´zvy: Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=G<;=KÌnBÉ>p=5<:=KÌnBÉGp+á+o>p;µ';oLÌo*¶Ì Ì oLÌ oBoo Pro druhy´ rˇadicˇ: Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=G<;=KÌnBÉ>p=5<:=KÌnBÉGprÌLá+o>pNÌ;oLÌ É¶*LÌLÌ oÌoHo

ç

Adaptec AHA-1540 / 1542 SCSI rˇadicˇ Jme´no modulu: =5<:=KÌn +ÉPOA Promeˇnna´

ã 5J Amæ ã¾B4K6GAGiKæ ã¾B4K6GAHÃHÃ7æ ãä8BÕ7C<mj>A:69IößB×HºKæ

Hodnoty / Vy´znam ãÿ=H@>8;?:6G=mæ ; obvykle o>p;µBµBo a oGp;µBµ  2..15 1..64 5,6,7,8,10; obvykle n

Podobneˇ jako ze startovacı´ vy´zvy: Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=G<;=KÌn ;É¢=5<:=KÌnBÉGp+á+o>prÌLµBo

ç

Future Domain TMC-16x0 „SCSI-host adapter“ – rˇadicˇ SCSI Jme´no modulu: ÃH@+AQK=mJ iOA Tento ovladacˇ podporuje mimo jine´ i SCSI rˇadicˇ Adaptec 2920.

ÃH@+AQK=mJ i;á7ãÿ=H@B@>8Kæã J 8+U7æ&!'ã J@7æ%$ Promeˇnna´

ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ ã J9@7æ

Hodnoty / Vy´znam

ãÿ=H@H@H8Kæ ã J8BU7æ ã J9@mæ

Podobneˇ jako ze startovacı´ vy´zvy: Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?–ÃB@BAQK=mJLiÃH@+AQK=mJ i;á+o>prÌ;;oLÌB̶ 322

o

13.3. Parametry

ç B

NCR 5380 resp. NCR 53C400 rodina rˇadicˇu˚ SCSI Jme´no modulu: F ÙB»HÞ;nBµB·HoPOA Parametr

i7C98 i7C98 i7C98 i7C98 i7C98

=H@B@>8 J8+U @9QK= nBµB·Ho nBµ:/C ;oBo

Hodnoty

ãÿ=H@H8;3 ?;6G=mæ ã ¼Þ æ ; vypı´na´ se zada´nı´m ÉBnHn ãäßB×BºKæ Ì pro NCR5380 Ì pro NCR53C400

Pro NCR5380: Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?‰F

i7C98 nBµB·HoHáNÌ

Ù+»HÞ+nBµB·Bo‰iKC8 J8+UBáBn‰iKC98 =H@H@H8+á+o>p+µBnBo

Pro NCR53C400 s vypnuty´m prˇerusˇenı´m: Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?‰F Ù+»HÞ+nBµB·Bo‰iKC8 J8+UBáBÉBnBn‰iKC98

i7C98 nBµ:C/;oBoHáNÌ

=H@B@H8+áBo>p7CG·BoHoBo

Tento rˇadicˇ podporuje naprˇ. Trantor T130B. Sı´t’ove´ karty

ç

3Com 3c501 / 3c503 / 3c505 / 3c507 – Sı´t’ove´ karty Jme´no modulu: µ;CGnBoKÌ^O&Aµ:CGnHoBµPOA µ;CGnBo>nPO&A µ:CGn>oB¶®O&A Parametr

J9A JL8+U

ç

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ Q7AH@>D+8;A5¾:?öµ:CGnHoBn J5AHá+o>p+µBoBoÝJ8BUBáNÌo

3Com 3c509 / 3c579 – Sı´t’ove´ karty Jme´no modulu: µ;CGnBo(PO&A Parametr

LJ 8+U pmC9lB8

ç

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ã ¼LÞ 3 æ

o : internı´; Ì : externı´ Q7AH@>D+8;A5¾:?öµ:CGnHo( J8+UBáNÌLo–p7C9lB8+áBo

ç

3Com 3c515 – Sı´t’ove´ karty Jme´no modulu: µ;CGnKÌnPO&A Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?öµ:CGn7Ìn 3Com 3c59x / 3c90x – Sı´t’ove´ karty („Vortex“/„Boomerang“) Jme´no modulu: µ;CGn(>p£O&A U pocˇ´ıtacˇu˚ Compaq (PCI) se doporucˇuje zadat: Parametr

C5AQ:D:=HU 5J AB=H@H@H8 C5AQ:D:=HU J 8+U C5AQ:D:=HU D+;8 AH@ J9@

Hodnoty

ãÿ=H@>8;3 ?:6G=mæ ã ¼Þ æ ã ¼ß7æ 323

13. Parametry pro ja´dro Prˇ´ıklad:

ç

QKAH@>D+8+AG¾:?öµ:C5n(>p CGAQ:D;=HU J8BUBáNÌo

Allied Telesis AT1700 – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: =GIr̶BoBo®OA Parametr

J5A J8+U

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ QKAH@>D+8+AG¾:?ö=>IN̶BoBoéJ5A>á+o>p;µBoHoéJ8+UBáNÌLo

Cabletron E21xx – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: ?HÉKÌoBoPO&A Parametr

J5A J8+U QK?Q p7C9lB8

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ ãD:=Q C D7æ

o : internı´; Ì : externı´ QKAH@>D+8+AG¾:?ö?BÉ7ÌoBo J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo¦Q7?Q7á+o>pB@+oBoBo‰pmC9lB8+á+o

Digital DE425 / 434 / 435 / 450 / 500 – Sı´t’ove´ karty Jme´no modulu: @B? Bp;nPO&A

J9AHá+o>pKã¾H4K6+æ ã J9@7æ Parametr

¾B4K6 J9@

Hodnoty Cˇ´ıslo sbeˇrnice PCI, zpravidla o Cˇ´ıslo zarˇ´ızenı´ PCI

Tyto hodnoty uda´va´ kazˇdy´ noveˇjsˇ´ı PCI-BIOS prˇi startu, prˇ´ıpadneˇ je lze vypsat pod Linuxem prˇ´ıkazem:

9[ Å \Ær]¹¸¦w [ \¦t x 5Å v9w t x w Y Ä

Prˇ´ıklad:

ç

QKAH@>D+8+AG¾:?–@+?'Bp;n J5AHá+oGp;oBoB¶

Digital DEPCA / DE10x / DE20(012) / DE42 – Sı´t’ove´ karty EtherWORKS Jme´no modulu: @B?GDKCG=PO&A Parametr

J5A J8+U QK?Q =H@+=GD+I+?>8 i:=LQK?

Prˇ´ıklad: 324

Hodnoty

ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ãD;=Q C DKæ ãÿÁLQ EGi:Amæ naprˇ. ßBÛBÚB»Hº , @B?KÌoBo , @+?KÌoKÌ , @B?BÉBoBo , @+?BÉBoKÌ , @B?BÉBoBÉ , @+?BÉKÌo , @B ? ;ÉBÉ QKAH@>D+8+AG¾:?–@+?5DKCG= J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo

ç

13.3. Parametry B

EtherWORKS 3 (DE203, DE204, DE205) – Sı´t’ove´ karty Jme´no modulu: ?5±+8BE;µPO&A Parametr

J9A JL8+U

ç

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?G±+8HE;µ J5AHá+o>p+µBoBoÝJ8BUBáNÌo

Intel EtherExpress 16 – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: ?H?>pHD+8;?;6B6²OA Parametr

J9A JL8+U

ç

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?B?>p>D+8;?:6B6öJ5AHá+o>p+µBoBoéJ8+UHáNÌo

Intel EtherExpressPro – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: ?H?GD+8;APO&A Parametr

J9A JL8+U Q7?Q ç

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ãD;=Q C DKæ Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?B?GDB8;A J5AHá+o>p+µBoBoÝJ8BUBáNÌo¦QK?LQ7á+o>p+@BoBoBo

Intel EtherExpressPro 100 – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: ?H?GD+8;AKÌLoBoPOA Intel EtherExpressPro obsahuje cˇipy i82557/i82558. Parametr

A5D+IKJ5AGi76

Hodnoty

ã G@ 4BDmjH?>p>idD+8;AGl;AHå7æ ã¾H4K6>½GIB8+=GiK6BCG?:Jl;?>8mæ ÌLô plny´ duplex µHÉ pouze provoz 100 MBit/s

ô  pouze provoz 10 MBit/s ' Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?B?GDB8;AKÌoBo–AGD+IKJ5A5iK65á);·

ç

Prˇ´ıklad: Pro soucˇasne´ zada´nı´ plny´ duplex a provoz 100 MBit/s se zada´ (48 F 32 G 16). Fujitsu FMV-181/182/183/184 – Sı´t’ove´ karty Jme´no modulu: ÃQmlrÌ·>pkOA Parametr

J9A JL8+U

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ Q7AH@>D+8;A5¾:?–Ã9QmlNÌ·>p J5AHáBo>p;µBoBoJ8+UBáNÌLo 325

13. Parametry pro ja´dro

ç

HP PCLAN+ (27247B a 27252A) – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu:
J5A J8+U

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ QKAH@>D+8+AG¾:?˜p;µHoBoÝJ8+UHáNÌo

HP PCLAN (27245 / 27xxx) – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu:
J5A J8+U

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ QKAH@>D+8+AG¾:?˜p;µBoBoJ8+UBáNÌLo

HP 10/100 VG-AnyLAN (ISA, EISA, PCI) – Sı´t’ove´ karty Jme´no modulu:
Hodnoty

8BI ãÿ=H@H8;?;6G=mæ Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜8HI+á+o>p;µHoBo ç

ICL EtherTeam 16i / 32 – Sı´t’ove´ karty Jme´no modulu: ?GIH<^ÌômJ³OA Parametr

J5A J8+U

Prˇ´ıklad:

ç

ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ QKAH@>D+8+AG¾:?ö?>I><^ÌômJ¢J5A>á+o>p;µBoHoéJ8+UBáNÌLo

Novell NE2000 / NE1000 – Sı´t’ove´ karty Jme´no modulu: i;?POA Parametr

J5A J8+U ¾:=H@

Prˇ´ıklad:

ç 326

Hodnoty

Hodnoty

ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ

pokud se karta nerozpozna´

QKAH@>D+8+AG¾:?˜i:? J5AHáBo>p;µBoBoJ8+UBáNÌLo

NI6510 (AM7990 „lance“ Chip) – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: iKJ5ôBnPOA

13.3. Parametry

Parametr

J9A JL8+U @QK=

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ãäßH×BºKæ Q7AH@>D+8;A5¾:?˜iNJ5ôHn J9AHá+o>p;µHoBoÝJ8+UHáNÌo

SMC Ultra – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: 6Q^C>½54mj5IB8;=POA Parametr

J9A JL8+U

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ Q7AH@>D+8;A5¾:?6Q^CG½54mjGIB8+=ÝJ5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo

SMC 9194 – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: 6Q^C'KÌ/'£OA Parametr

Hodnoty

J9A JL8+U JÃ D:A>8BI

ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ãPQ7?H@7JL4GQ^æ

Promeˇnna´

ãPQ7?H@7JL4GQ^æ

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty / Vy´znam o auto Ì TP É AUI, 10base2

Q7AH@>D+8;A5¾:?6Q^C KÌ/  J5A>á+o>p;µBoHoÝJ8+UBáKÌoéJ9à D:A>8HI+á+É

Western Digital WD80x3 – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: ±+@kOA Parametr

J9A JL8+U Q7?Q Q7?Q ?Gi;@ ç

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ ã ¼LÞ æ ã åB= '>I;?GEé65@Gj>?GiE˜D:=LQC>IKJBæ ãäE+AGi:?:C¢65H@ GjH?Gi ED:=Q C>I7JBæ Q7AH@>D+8;A5¾:?˜±;@ J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo

IBM Tropic chipset Token Ring – Sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: J ¾GQmIB8£O&A Parametr

Hodnoty

J9A ãÿ=>@H8;3 ?:6G=:æ JL8+U ã ¼LÞ æ Q7?Q 69I;=G8BI ã åB='>I;?GEé65@Gj>?GiE‰D:=QC>IKJBæ Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ÝJL¾GQ:IB8 J5AHá+o>p+µBoBo 327

13. Parametry pro ja´dro

ç

D-Link DE620 Pocket-Adapter, sı´t’ova´ karta Jme´no modulu: @B?BôBÉBoPO&A Parametr

J5A J8+U ¾BiKC 4+IHD C>jHAGi:?

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=H@H8;3 ?:65=mæ ã ¼Þ æ Ì BNC Ì UTP Ì pro klony QKAH@>D+8+AG¾:?–@+?HôBÉBo J5AHá+oGp;µBoBoÝJL8+UBáNÌo‰¾HiKC5áNÌd4+IHD+á+o

Mechaniky CD s vlastnı´m rˇadicˇem Mechaniky CD, vlastnı´ rˇadicˇ

ç

Aztech CDA268-01 CD mechanika Jme´no modulu: =>åHI7C5@kO&A Parametr

=HåHI7C5@

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ã =H@B@H8Kæ ÿ QKAH@>D+8+AG¾:?ö=Hå>I7C5@=HåHI7C9@Bá+o>p;µHoBo

Goldstar R420 CD mechanika Jme´no modulu: Fm6BC5@kOA Parametr

F76BC5@

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ã =H@B@H8Kæ ÿ QKAH@>D+8+AG¾:?‰F76HC5@¢F76BC5@BáBo>p;µBoBo

Mitsumi CD mechanika Jme´no modulu: QrC5@kOA

QrC5@Bá7ãÿ=H@H@H8Kæã J8BUmæ Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q^C9@–Q^C9@Bá+o>p;µHoBoLÌo ç

Mitsumi CD mechanika (Multisession) Jme´no modulu: QrC5@Hp£OA

QrC5@Hp+á7ãÿ=>@B@H8Kæã JL8BU7æ&! ã =H@>@H87æã J 8BU7æI$ 8 U7æ azˇ cˇtyrˇikra´t opakovat. Pro vı´ce ovladacˇu˚ lze pa´r ãÿ=>@B@H8KæÔã JL+ ç

Zvukova´ karta Mozart s rozhranı´m pro mechaniky CD Jme´no modulu: J>6D^ÌôPO&A

J>6D^Ìô J>6D^Ìô J>6D^Ìô J>6D^Ìô

328

C5@H8;AQ C5@H8;AQ C5@H8;AQ C5@H8;AQ

¾:=:6G?>á7ãÿ=H@B@H87æ J8+UBámã J8+U7æ @9QK=Hámã @9QK=mæ IBÕHD:?>á7ãäIBÕHDNæ

13.3. Parametry

Promeˇnna´

ãäIHÕHDNæ

Hodnoty / Vy´znam SB=5i+Õ;A , Ú;=5i:=:6GAGiKJHC ,

SHAGi+Õ , K× JLI764GQ³J

Nejedna´ se o skutecˇny´ ovladacˇ mechaniky CD, nebot’ podporuje pouze interface pro zvukove´ karty typu ISP16, MAD16 nebo Mozart a ovladacˇ mechaniky CD se jesˇteˇ musı´ prˇidat! Podle toho, do ktere´ za´suvky na karteˇ se zastrcˇ´ı kabel, uda´ se jme´no pro typ mechaniky CD. Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ÝJH6DrÌô JH6D^Ìô C5@H8;ALQ ¾:=:65?Há+o>p;µHoBo

J>6D^Ìô 5C @H8;AQ J 8+UBáKÌoéJH6D^ÌLô C5@H8;ALQ @9QK=>áNÌ J>6D^Ìô 5C @H8;AQ IBHÕ D:?>ám6GAGi+Õ

ç

Optics Storage 8000 AT CD mechanika Jme´no modulu: A5D+I7C5@kO&A Parametr

A5D+I7C5@

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ã =>@B@H8Kæ ÿ Q7AH@>D+8;A5¾:?öAGD+ImC5@AGD+I7C5@Há+o>p;µBoHo

Philips CM206 CD mechanika Jme´no modulu: CQKÉBoBôPO&A

CQKÉBoBôHámãÿ=H@B@H8Kæã J8BU7æ Q7AH@>D+8;A5¾:?CQKÉHoBôéCQKÉBoBô>á+o>p;µBoHoLÌo

Prˇ´ıklad:

ç

Sanyo CD mechanika Jme´no modulu: 65Á:C5@kOA Parametr

65Á:C5@

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ã =>@B@H8Kæ ÿ Q7AH@>D+8;A5¾:?6GÁ:C9@ 65Á:C5@Bá+oGp;µBoBo

Sony CDU 31/33 A Jme´no modulu: C9@>4:µKÌ=®OA Parametr

Hodnoty

ç

C9@>4:µKÌ= :D A>8BI ãÿ=H@B@>8Kæ C9@>4:µKÌ= J 8+U ã J8+Umæ Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?C5@>4;µKÌ=ÝC5@>4;µKÌ= D;A>8BI+á+oGp;µBoBo¢C5@>4:µKÌL= J8+UHáNÌo Sony CDU 535 Jme´no modulu: Parametr

65AGi+Õ7C5@BnBµBnPOA Hodnoty

65AGi+Õ7C5@BnBµBn ãÿ=H@B@>8Kæ Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?6GAGiBÕ7C5@+nBµHn6GAGi+ÕmC5@+nBµBn>á+o>p;µBoHo 329

13. Parametry pro ja´dro

ç

Soundblaster Pro 16 MultiCD Jme´no modulu: 6L¾BDKC5@kO&A

6L¾BDKC5@Bámãÿ=H@B@H8KæãäIHÕHD7æ ãäIHÕHDNæ mu˚zˇe naby´vat na´sledujı´cı´ch hodnot:

kde

Promeˇnna´ 0 1 2 3 Prˇ´ıklad:

Hodnoty / Vy´znam

Ü+=;6G?>8B×;=GI;? SBA54Bi; @ mj>=:69I;?>8 SBA54Bi;@+S:C5=GD:? à;?H=:C:ÌôG¾KJI QKAH@>D+8+AG¾:?6¾HDKC5@ 6¾BDKC9@Bá+o>p;µHoBoo

Zvukove´ karty a cˇipsety Zvuk Od ja´dra 2.2.xx je podpora zvuku realizova´na moduly a da´ se ovla´dat mnozˇstvı´m parametru˚.

ç

AD1816 cˇip Jme´no modulu: =>@NÌ·KÌô®OA Podporuje mimo jine´: TerraTec Base 1, TerraTec Base 64, HP Kayak, Acer FX-3D, SY-1816, Highscreen Sound-Boostar 32 Wave 3D Parametr

Hodnoty

ç

J5A ãÿ=H@B@H8Kæ J8+U ã J8+U7æ @9QK= ã @9QK=mæ @9QK=BÉ ã @9QK=BÉmæ =H@NÌ·KÌLô C>jHA;C9E+ÃH8;?>U ãýC>jHA:C9EBÃH8;?HU7æ Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?ö=H@KÌ·KÌôéJ5A>á+o>p;nBµHoéJ8+UBá+nö@QK=HáNÌ @9QK=BÉHáBµ¢=H@NÌ·KÌLô C>jHA;C9E+ÃH8;?>UBá+µBµBoHoBo AD1848/CS4248 cˇip (MSS) Jme´no modulu: =>@NÌ· ;·®OA Parametr

J5A J8+U @9QK= @9QK=BÉ IBÕHD:? @+?:69EHDB8;A p:j

ç

ãÿ=H@B@H87æ ã J8+U7æ ã @9QK=mæ ã @9QK=BÉ:æ ãäIBÕHDE;=>8HIBÕKæ ãPQK=>FKJ>C+æ

Genericky´ ovladacˇ OPLx Jme´no modulu: =>@;j:JL¾ CG=>8+@kO&A Parametr

J5A

Prˇ´ıklad: 330

Hodnoty

Hodnoty

ã =H@B@H8Kæ ÿ QKAH@>D+8+AG¾:?ö=H@+j:JL¾ CG=G8+@ J5AHá+o>p+µBµBo

ç

13.3. Parametry

B

Crystal 423x cˇip Jme´no modulu: CH6#;ÉBµBÉ®OA Parametr

J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ

ç

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ Q7AH@>D+8;A5¾:?CB6#+ÉBµBÉéJ5AHáBo>p;nBµBoJ8+UBá+n¢@9Q7=HáN̬@9QK=HÉHá+µ

Ensoniq 1370 cˇipset Jme´no modulu: ?;6:̵B¶Bo®OA Viz te´zˇ PCI64/128. Parametr

Hodnoty Ì : aktivovat joystick Ì : prˇepnout Line-in na Line-out impedance mikrofonu

ç

ÁHA>Õ769IKJ>C9E j;JLi:?BAG4BI Q^JHC5å Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?:6:ÌLµB¶Bo¢ÁBA>Õm69IKJHC9EBáN̦j:JLi;?BAG4+I+áKÌ Creative Ensoniq 1371 cˇipset Jme´no modulu: ?;6:̵B¶KÌrOA Viz te´zˇ PCI64/128. Parametr

Hodnoty

ãÿ=H@B@H87æ Platne´ hodnoty pro ãÿ=H@B@H87æ jsou o>p+ÉBoBo , o>p+ÉBoB· , oGp;ÉKÌo Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?:6:ÌLµB¶K̦ÁBA>Õm69IKJHC9EBá+o>p;ÉBoHo ç

ÁHA>Õ769IKJ>C9E

a o>p+ÉKÌ· .

Gravis Ultrasound Jme´no modulu: F>4K6²OA Parametr

ç

J9A JL8+U @QK= @QK=KÌô IHÕHD:? F>4K6:Ìô i;A ±:=>l;? @9QK= @G¾^Ìô

Hodnoty

ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=KÌômæ

MAD16 Jme´no modulu: Q7=H@NÌôPO&A 331

13. Parametry pro ja´dro Podporuje OPTi 82C928, OAK OTI-601D, OPTi 82C929, OPTi 82C930 a OPTi 82C924. Parametr

J5A J8+U @9QK= @9QK=KÌô

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ ã @9QK=mæ ã @9QK=BÉmæ QKAH@>D+8+AG¾:?¬QK=>@NÌô J5AHá+oGp;nBµBoÝJL8+UBá+¶¢@9QK=>á+oö@9QK=KÌLôHáNÌ

Turtle Beach Maui a Tropez Jme´no modulu: Q7=G4NJèOA Parametr

J5A J8+U

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ QKAH@>D+8+AG¾:?¬QK=54NJšJ5AHá+o>p+nBµBoéJ8+UHá+n

MPU401 Jme´no modulu: Q;DB4;oKÌrOA Parametr

J5A

Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

ã =H@B@H8Kæ ÿ QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q:DH4;oK̖J5A>á+o>p;µBµHo

Turtle Beach MultiSound Jme´no modulu: Qr6i;@kOA Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q^6Li;@

ç

Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti Jme´no modulu: Qr6i;@ CGjH=:6B6+J>C²OA Parametr

Hodnoty

J5A ãÿ=H@B@H8Kæ J8+U ã J8+U7æ QK?Q ±+8KJI;? i;@+?+jH=GÕ QK=BÁBA>8 Ã7J9Ã+A:6BJ9å+? CG=+j:JL¾B8;=>I;? 6+JFHi;=+j Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?¬Q^6Li;@ C>jH=;6B6+JHCšJ5A>á+o>p;É(HoÝJ8+UBáB¶˜Q7?Q7á+o>pB@+oBoBoBo ç 332

Turtle Beach Pinnacle/Fiji Jme´no modulu: Qr6i;@ DKJLiBi:=:CGjH?POA

13.3. Parametry Navı´c k parametru˚m pro kartu Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti (odst. 13.3.4 na prˇedchozı´ straneˇ) rozlisˇuje tato karta: Parametr

Hodnoty

@mJFKJI;=Bj C9ÃHF 8+?:6G?>I Q;DB4 J5A Q;DB4 J8+U J@+? J5ABo J@+? J5AKÌ J@+? J8+U ÁHA>Õ769IKJ>C9E J9A Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?¬Q^6i+@ DNJLiBi;=:C>jH?C9ÃHF+á+o>p+ÉBnBoÝJ5A>á+o>p;É(HoÝJ8+UBáBn Q7?Q7á+o>pB@+oBoBoBo ç

OPL3 Jme´no modulu: A5DmjHµPOA Parametr

J9A

Prˇ´ıklad:

ç

ã =>@B@H8Kæ ÿ Q7AH@>D+8;A5¾:?öAGDmj>µ J9AHá+o>p;µH·B·

OPL3-SA1 Jme´no modulu: A5DmjHµ:6G=®OA Parametr

J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ Q;DB4 J5A Q;DB4 J8+U Prˇ´ıklad:

ç

Hodnoty

Hodnoty

ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ Q7AH@>D+8;A5¾:?öAGDmj>µ:6G=éJ5AHáBo>p;nBµBoJ8+UBáNÌH́@QK=Há+oö@9Q7=BÉHáNÌ Q;DB4 J5AHáBo>p;µBµBodQ:DB4 J8BUBá+n

YMF711, YMF715, YMF719, OPL3-SA2, OPL3-SA3, OPL3-SAx Jme´no modulu: A5DmjHµ:6G=HÉPOA Parametr

J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ Qr6B6 J5A Q;DB4 J5A

Hodnoty

ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ ãÿ=>@B@H8Kæ ãÿ=>@B@H8Kæ

333

13. Parametry pro ja´dro Prˇ´ıklad:

ç

QKAH@>D+8+AG¾:?öAGD:jHµ:6G=BÉéJ9AHá+o>p;µH¶BoÝJ8+UHá+¶¢@9QK=Há+oö@QK=BÉHá+µ Q^6B6 J5A>á+o>p;nBµHo¬Q:DB4 J5A>á+o>p;µBµHo

Pro Audio Spectrum Jme´no modulu: D;=:6GÉPOA Parametr

J5A J8+U @9QK= @9QK=KÌô 6¾ J5A 6¾ J8+U 6¾ @9QK= 6¾ @9QK=KÌLô ÁBA>Õ769I7JHC9E 69Õ5Q:DB<;AGi+Õ ¾+8;A>E;?5i ¾B4K6 CGjHA:C9E

ç

Hodnoty

ãÿ=H@B@>8Kæ ã J8+Umæ ã @9QK=:æ ã @9QK=7Ìômæ ãÿ=H@B@>8Kæ ã J8+Umæ ã @9QK=:æ ã @9QK=7Ìômæ

Personal Sound System (ECHO ESC614) Jme´no modulu: D76B6²OA Parametr

KD 6B6 Q^6B6 Q^6B6 Q^6B6 Q:DB4 Q:DB4 DK6B6 ç

J5A 5J A J8+U @9QK= J5A J8+U Q³Jp+?>8

Hodnoty

ãÿ=H@B@H8Kæ ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ ã @9QK=mæ ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ Ì (aktivovat) nebo o

Sound Blaster a klony Jme´no modulu: 6L¾OA Parametr

Hodnoty

J5A ãÿ=H@B@H8Kæ J8+U ã J8+U7æ @9QK= ã @9QK=mæ @9QK=KÌô ã @9QK=KÌô:æ Q:DB4 J5A ãÿ=H@B@H8Kæ QK=H@NÌô Ì (aktivovat) IB8KJp Ì (aktivovat) D:=:6GÉ Ì (aktivovat) 6Q F;=QK?;6 Ì (aktivovat) =:CG?>8 Ì (aktivovat), pro notebooky Acer Q:±:=>l;? ¾B4+F Ì (aktivovat) Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?6¾fJ5AHáBo>p;ÉBÉBoJ8+UBá+n¢@9Q7=HáN̬@9QK=7ÌôHá+n¦Q:DH4 J5AHá+oGp;µBµBo 334

ç

13.3. Parametry B

Aztech Sound Galaxy Jme´no modulu: 6F;=+jH=>pHÕ£OA Parametr

ç

J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ 6FH¾:=:6G?

Hodnoty

ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ

ç

S3 Sonic Vibes Jme´no modulu: Bez parametru˚.

65AGiNJHC9l7JL¾:?:6²O&A

Ensoniq SoundScape Jme´no modulu: 6H6BCG=GD:?®OA Parametr

ç

J9A JL8+U @QK= Qr6B6 Q;DB4 J5A Q;DB4 J8+U 6LD:?B=

Hodnoty

ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ Ì

MediaTrix AudioTrix Pro Jme´no modulu: IH8KJp£OA Parametr

ç

J9A JL8+U @QK= @QK=BÉ 6L¾ J5A 6L¾ J8+U 6L¾ @9QK= Q;DB4 J5A Q;DB4 J8+U

Hodnoty

ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ã @QK=BÉmæ ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ ã @QK=mæ ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ

UART401 Jme´no modulu: 4;=>8BI(;o7Ì^OA Parametr

J9A JL8+U

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=>@B@H8Kæ ã JL8+U7æ Q7AH@>D+8;A5¾:?ÝJ5AHáBo>p;µBµBoJ8+UBá 335

13. Parametry pro ja´dro

ç

UART6850 Jme´no modulu: 4;=>8BI;ôB·HnBoPOA Parametr

Hodnoty

J5A J8+U

ç

ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ

ç

Sound Blaster DSP cˇipsety Jme´no modulu: l Q^J9@7JèOA Bez parametru˚. Turtle Beach Maui, Tropez, Tropez Plus Jme´no modulu: ±;=>l;?HÃH8+AGi+I£OA Parametr

J5A J8+U

Prˇ´ıklad:

Hodnoty

ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ QKAH@>D+8+AG¾:?˜±:=Gl;?HÃH8;A5i+I J5AHáBo>p;ÉBoBoJ8+UBá

Paralelnı´ port Paralelnı´ port Ovla´da´nı´ paralelnı´ho portu je pomeˇrneˇ slozˇite´. Po konfiguraci je k dispozici kompletnı´ subsyste´m, viz odst. 9.3.3 na str. 245.

ç

ç

Paralelnı´ port Jme´no modulu: D;=>8HD:A>8HI£OA Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜D:=G8HD:A>8BI Paralelnı´ port – za´visly´ na architekturˇe Jme´no modulu: D;=>8HD:A>8HI DKCèOA Parametr

J5A J8+U

Hodnoty

ãÿ=H@B@H8Kæ ã J8+U7æ

Uvazˇujme prˇ´ıpad, kdy chceme mı´t prˇ´ıstup na vsˇechny 3 obvykle´ porty pro PC, z toho jeden s adresou o>p;µG¾7C bez IRQ, jeden s adresou o>p;µB¶H· s IRQ 7 a jeden s adresou o>p;ÉH¶B· s automaticky detekovany´m IRQ. Pak zada´me v jedne´ rˇa´dce: Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜D:=G8HD:A>8BI DKCÝJ5AHá+o>p+µG¾KCJoGp;µB¶B·o>p;É>¶B·

J8+UBá>i;AGi:?¶=G4+I;A

ç

Ovladacˇ tiska´rny Jme´no modulu: j9DOA Parametr

D:=>8HD:AG8BI

Prˇ´ıklad: 336

Hodnoty

ã D:A>8BIKæ QKAH@>D+8+AG¾:?¢j5DD:=>8>D:A>8BI+áBoÉ

ç

13.3. Parametry

ç

B

Zarˇ´ızenı´ IDE na paralelnı´m portu Jme´no modulu: D;=>8KJ9@+?®OA Pokud chcete pouzˇ´ıt zrˇeteˇzena´ zarˇ´ızenı´ „paride“ na jednom paralelnı´m portu, doporucˇuje se zave´st modul D:=>8>D:A>8BI£O&A (viz prˇedchozı´ odstavce)! Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?˜D:=>87J9@+? Paralelnı´ port by pak meˇl pokud mozˇno pracovat v mo´du EPP, cozˇ nastavı´te v BIOSu. IDE „lowlevel“ protokol na paralelnı´m portu Jme´no modulu: pHpBpBp£OALK l7J9åöI;=G¾B4:jGE;=H Protokol

=>I;?5i ¾BDKCE CGAQHQ @m69IH8 ?GD:=GI ?GDNJ9= Ã7JI+É Ã7JI+µ ÃH8KJU ÃH8HDH± EH¾NJ>C EBIBI7J AGi:ÉHo AGi:ÉHô

ç

Prˇ´ıklad:

Zarˇ´ızenı´ ATEN EH-100 Microsolutions backpack DataStor (old-type) ”commuter” adapter DataStor EP-2000 Shuttle EPAT Shuttle EPIA FIT TD-2000 FIT TD-3000 Freecom IQ cable Freecom Power KingByte KBIC-951A and KBIC-971A KT Technology PHd adapter OnSpec 90c20 OnSpec 90c26

(HK) (US) (TW) (TW) (UK) (UK) (US) (US) (DE) (DE) (TW) (SG) (US) (US)

Q7AH@>D+8;A5¾:?ö?GD:=GI

IDE disk na paralelnı´m portu Jme´no modulu: D+@kOA Parametr

ã<;AH@>i:A>I+=mæ Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladacˇ (viz odst. 13.3.4). Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?˜D;@šl;?>8H¾;A:6G?HáNÌ ç

l+?>8H¾:A:65?

Hodnoty

ç

CD mechanika ATAPI na paralelnı´m portu Jme´no modulu: D7C5@kOA Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladacˇ (viz odst. 13.3.4). Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?˜DKC5@ Disketova´ mechanika ATAPI na paralelnı´m portu Jme´no modulu: D+ÃkOA Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladacˇ (viz odst. 13.3.4). Prˇ´ıklad: Q7AH@>D+8;A5¾:?˜D;à 337

13. Parametry pro ja´dro

ç

ç

338

Pa´skova´ mechanika ATAPI na paralelnı´m portu Jme´no modulu: DBI£OA Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladacˇ (viz odst. 13.3.4 na prˇedchozı´ straneˇ). Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜D+I Genericke´ zarˇ´ızenı´ ATAPI na paralelnı´m portu Jme´no modulu: DBF£OA Nejprve zaved’te D;=>8HD:A>8HI a potom „lowlevel“ ovladacˇ (viz odst. 13.3.4 na prˇedchozı´ straneˇ). Prˇ´ıklad: QKAH@>D+8+AG¾:?˜D+F

Cˇa´st VI

Distribuce SuSE Linuxu

339

Kapitola 14

Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚ 14.1

Aktualizace SuSE Linuxu

SuSE Linux nabı´zı´ mozˇnost aktualizovat sta´vajı´cı´ syste´m, anizˇ by bylo nezbytne´ ho znovu instalovat. Prˇitom je trˇeba rozlisˇovat mezi aktualizacı´ jednotlivy´ch balı´ku˚ a celkovou aktualizacı´ syste´mu. Existuje zna´my´ jev, zˇe se software verzi od verze „rozru˚sta´“. Proto je dobre´ podı´vat se prˇed aktualizacı´ prˇ´ıkazem @HÃ , jak jsou diskove´ oddı´ly zaplneˇny. Pokud ma´te dojem, zˇe by na to jeho kapacita nestacˇila, za´lohujte data a proved’te prˇerozdeˇlenı´ disku. Neexistuje zˇa´dna´ univerza´lnı´ rada, kolik mı´sta budete potrˇebovat, to za´visı´ na zpu˚sobu sta´vajı´cı´ instalace, vybrane´ m softwaru a na tom, z ktere´ verze aktualizujete. Doporucˇujeme va´m prˇecˇ´ıst si na CD soubor ÞBÛBºBßH×BÛ , resp. v DOSu/Windows soubor ÞBÛBºBßH×BÛ£Oß:Ø>S , kde jsou uvedeny dodatecˇne´ zmeˇny, ktere´ se jizˇ nedostaly do tisˇteˇne´ho manua´lu! 14.1.1 Prˇ´ıpravy Prˇed zacˇa´tkem aktualizace byste meˇli za´lohovat konfiguracˇnı´ soubory na jine´ me´dium (streamer, disketa, vy´meˇnny´ disk, ZIP mechanika). V prvnı´ rˇadeˇ se jedna´ o soubory v adresa´rˇi 3H?>I7C , da´le v adresa´rˇi 3Gl+=>8:3Bj:J ¾ (naprˇ. News nebo XDM). Kromeˇ toho nemu˚zˇe sˇkodit zkopı´rovat take´ soubory z domovsky´ch adresa´rˇu˚. Nezˇ spustı´te samotnou aktualizaci, poznamenejte si, jaky´ ma´te korˇenovy´ diskovy´ oddı´l ( 3 ), cozˇ zjistı´te prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^]¹¸Ô‚ © t Ä

V prˇ´ıkladu vy´stupu 14.1.1 je korˇenovy´m oddı´lem 3>@+?>l:3+65@+=Bµ .

Š Y g Ä b › b\ Ä} t ‚ ÄL¡ 9t b‚ [ —

H† b Ä ‚ … 5¡ [9Y g [X g Ä H† b Ä/M G™ vu V \ Ä ˜ ‚ vV Ÿ ª>c X gvwªHb • Ÿ /NO9/9/9¦— § y L— •#N Ÿ  9þþyL þ § M t /

Vy´stup na obrazovku 14.1.1: Prˇehled o souborovy´ch syste´mech prˇ´ıkazem @HÃ 341

14. Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚ Vy´stup ukazuje, zˇe diskovy´ oddı´l 3G@+?>l:3;69@+=Bµ je prˇipojen jako 3 . Prˇed aktualizacı´ PostgreSQL (balı´k D:A;69IBFB8;?;6 ) va´m doporucˇujeme archivovat databa´zi, viz manua´lova´ stra´nka pro D+F @G4GQ:D (Q7=GišD+F @>4GQ;D ). To je samozrˇejmeˇ trˇeba pouze tehdy, pokud jste prˇed aktualizacı´ PostgreSQL opravdu pouzˇ´ıvali. Da´le se musı´te rozhodnout, zda pro aktualizaci pouzˇijete textovy´ YaST nebo graficky´ YaST2. Rozhodnutı´ je jednoduche´ – pokud budete chtı´t aktualizovat SuSE Linux ze starsˇ´ıch verzı´ (starsˇ´ı nezˇ verze 6.0), pouzˇijte YaST a postupujte podle odst. 14.1.3. Noveˇjsˇ´ı verze aktualizujte pomocı´ YaST2. 14.1.2

Aktualizace pomocı´ YaST2

Po prˇ´ıprava´ch uvedeny´ch v odst 14.1.1 na prˇedchozı´ straneˇ nastartujte syste´m tak, jak je to popsa´no v kapitole 1.1 na str. 1. Aktualizaci pomocı´ YaST2 mu˚zˇete prove´st pouze tehdy, pokud budete pracovat s verzemi SuSE Linux 6.0 a noveˇjsˇ´ımi. U starsˇ´ıch verzı´ pouzˇijte YaST, viz odst. 14.1.3. Pokud jste se dostali k odst. 1.1.7 na str. 6, zvolte ¤&ºBEBIH4:=Bj:J9å+=:C5?š69I B½ l+=BÁHHC <:A69Õ76I EQ:4k¥ . Podrobnosti o aktualizaci pomocı´ YaST2 naleznete v manua´lu Configuration. 14.1.3

Aktualizace pomocı´ YaST

Aktualizace za´kladnı´ho syste´mu Protozˇe prˇi aktualizaci za´kladnı´ho syste´mu docha´zı´ k za´meˇneˇ za´kladnı´ch soucˇa´stı´ syste´mu (jako jsou naprˇ. knihovny), nenı´ ji mozˇne´ prova´deˇt prˇi beˇzˇne´m provozu, tj. nemu˚zˇe by´t provedena z beˇzˇ´ıcı´ho syste´mu. Musı´te tedy spustit aktualizacˇnı´ prostrˇedı´ – v norma´lnı´m prˇ´ıpadeˇ pomocı´ doda´vane´ startovacı´ diskety nebo parametrem QK=5iB4:=+j prˇi spousˇteˇnı´ ja´dra, viz odst. 1.2 na str. 22. Veˇtsˇinou je trˇeba na´sledujı´cı´ch kroku˚: 1. Ihned po nacˇtenı´ ja´dra ze startovacı´ diskety nebo update-CD se automaticky spustı´ linuxrc. 2. V linuxrc jsou v hlavnı´m menu polozˇky ¤Ù+=:69I;=>l+?Gi^¥ , kde nastavı´te jazyk, monitor a kla´vesnici a potvrdı´te ¤ØGEP¥ . 3. V polozˇce ¤&×;AH@>4mj5ՏÁ(H@H8;=PKA>l:jH=H@B=G?˜<:=G8+@>±:=>8>4^¥ musı´te prˇ´ıpadneˇ nahra´t potrˇebne´ hardwarove´ ovladacˇe. 4. V menu ¤SGDB4QI CGiöJ iK69I;=+j>=:CG?¢3é69Õ769IEQ:4k¥ , a potom ¤SGDB4QI CGi J iK69I;=+j>=:CG?À¥ si mu˚zˇete vybrat instalacˇnı´ me´dium. 5. Z programu linuxrc se potom nahraje instalacˇnı´ prostrˇedı´ a spustı´ se YaST. V prvnı´m menu vyberte polozˇku ¤ºBEBIH4;=+j:J9å+AGl;=>I–?>pKJH69I>4:ÁHHCdÜ7JLiB4Bp 6Õ769I EQ¥ . YaST se potom pokusı´ najı´t korˇenovy´ diskovy´ oddı´l a nabı´dne vy´sledek k vy´beˇru, resp. k potvrzenı´. V zobrazene´ m seznamu vyberete korˇenovy´ 342

14.1. Aktualizace SuSE Linuxu diskovy´ oddı´l, jak to bylo uka´za´no v prˇ´ıkladu s 3G@+?>l:3;69@+=Bµ . YaST potom nacˇte „stary´“ Ãm69I;=G¾ , ktery´ se nacha´zı´ na tomto diskove´m oddı´lu a prˇipojı´ sta´vajı´cı´ souborovy´ syste´m. Nynı´ prosı´m zvolte ¤Ú;A>EB8+=GA>l;=GIP¥ .

Po na´vratu do hlavnı´ho menu kla´vesou ìí RST îï vyberte menu ¤&ºBEBIH4:=Bj:J9å+A>l+=>I 69Õm69I EQä¥ (viz odst. 2.2 na str. 65). YaST bude va´sˇ sta´vajı´cı´ syste´m analyzovat a vy´sledek analy´zy zobrazı´.

Da´le budou aktualizova´ny vsˇechny centra´lnı´ soucˇa´sti syste´mu, prˇicˇemzˇ YaST automaticky za´lohuje soubory, ktere´ se zmeˇnily od poslednı´ instalace. Stare´ konfiguracˇnı´ soubory budou za´lohova´ny s prˇ´ıponou O8HDGQ7A>8KJF , resp. O8>DGQ^6G=>l+? (viz odst. 14.3.2 na str. 351). Pru˚beˇh instalace resp. aktualizace bude zaprotokolova´n v souborech 3Gl;=>8:3>=H@9QN3:J iK69I:½mjHAGF:3;J iK6LI;=+jHj>=GIKJ5A9im½U a je pak kdykoliv dostupny´. Aktualizace zbytku syste´mu Pokud je za´kladnı´ syste´m aktualizova´n, dostanete se do specia´lnı´ho mo´du, kde mu˚zˇete aktualizovat podle vasˇich prˇa´nı´ zbytek syste´mu. YaST vytvorˇ´ı dva seznamy, kde v prvnı´m automaticky rozezna´, co je trˇeba aktualizovat, protozˇe se naprˇ. zmeˇnily za´vislosti mezi balı´ky nebo novy´ balı´k ma´ vysˇsˇ´ı cˇ´ıslo verze. Druhy´ seznam zobrazı´ balı´ky, u ktery´ch to nebylo mozˇne´ zjistit – naprˇ´ıklad proto, zˇe pocha´zejı´ z cizı´ distribuce. V teˇchto seznamech mu˚zˇete volneˇ prˇida´vat a odebı´rat balı´ky urcˇene´ k aktualizaci. Kdyzˇ spustı´te aktualizaci, budou vybrane´ balı´ky nahrazeny novy´mi verzemi, prˇicˇemzˇ budou opeˇt za´lohova´ny soubory, ktere´ byly od poslednı´ instalace zmeˇneˇny. Potom je trˇeba postupovat jako prˇi prvnı´ instalaci, naprˇ´ıklad vybrat nove´ ja´dro (YaST va´m tuto mozˇnost sa´m nabı´dne). Pokud ma´te ve zvyku startovat syste´m prostrˇednictvı´m programu loadlin, musı´te zkopı´rovat vasˇe nove´ ja´dro, prˇ´ıpadneˇ i J iNJIB8+@ do adresa´rˇe j>AB=H@;j:J i v dosove´m diskove´m oddı´lu! Pokud nechcete, aby se po aktualizaci (kdyzˇ se syste´m restartuje do standardnı´ uzˇivatelske´ u´rovneˇ – standard runlevel) spousˇteˇl YaST, zadejte prˇi startovacı´ vy´zveˇ:

ƒ` … †5Ç` ‡ˆ9dž9„  \6Å u

Ä

To ma´ smysl tehdy, pokud ocˇeka´va´te proble´my prˇi startova´nı´. Takove´ proble´my mohou nastat, pokud prˇipojujete du˚lezˇite´ soucˇa´sti syste´mu naprˇ. prˇes PCMCIA-SCSI kartu. Abyste mohli pokracˇovat s prˇipravenou konfiguracı´, proved’te na´sledujı´cı´ kroky: 1. Prˇi startova´nı´ zadejte jako volbu na´sledujı´cı´ parametr:

ƒ`/V … †5Ç`/V‡ˆ9dž9„  \6Å u

Ä

2. Prˇihlaste se jako uzˇivatel

Õ+=:69Ié½B½5i:ALQK?GiB4

¤8;ABA>I®¥

a spust’te YaST prˇ´ıkazem:

abyste mohli dokoncˇit konfiguraci. 3. Spust’te jako ¤8+ABA>IP¥ skript 3Bj:JL¾:3'W;=BS>à;35¾:ABA>Im6G?>I>4HD£OCGA9i;Ã 343

14. Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚ Zkusˇeny´ linuxovy´ uzˇivatel by v takove´m prˇ´ıpadeˇ trˇeba vu˚bec nechteˇl standardnı´ runlevel, ale pomocı´ 6+JLiBF:jH? prˇi startova´nı´ by se dostal prˇ´ımo do jednouzˇivatelske´ho rezˇimu (runlevel S). 14.1.4

Aktualizace jednotlivy´ch balı´ku˚

Neza´visle na kompletnı´ aktualizaci mu˚zˇete samozrˇejmeˇ kdykoliv aktualizovat jednotlive´ balı´ky. YaST umozˇnˇuje listovat a vybı´rat balı´ky dle libosti (viz odst. 2.4.3 na str. 78 a na´sl.). Pokud vyberete balı´k, ktery´ je du˚lezˇity´ pro beˇh syste´mu, YaST va´s bude varovat. Takove´ balı´ky mohou by´t aktualizova´ny ve specia´lnı´m mo´du. Mnoho balı´ku˚ naprˇ´ıklad pouzˇ´ıva´ „sdı´lene´ knihovny“, ktere´ mohou by´t syste´mem pouzˇ´ıva´ny v dobeˇ prova´deˇnı´ aktualizace, cozˇ by mohlo ve´st ke sˇpatne´ funkci teˇchto programu˚.

14.2

Od verze k verzi

V na´sledujı´cı´ch odstavcı´ch bude popsa´no, jake´ detaily se zmeˇnily od jedne´ verze k na´sledujı´cı´. V tomto prˇehledu bude naprˇ. uvedeno, zda se zmeˇnilo za´kladnı´ nastavenı´, zda dosˇlo k prˇesunutı´ konfiguracˇnı´ch souboru˚ na nove´ mı´sto, nebo jestli se pozmeˇnilo chova´nı´ du˚lezˇity´ch programu˚. Jsou zde uvedeny pouze veˇci, se ktery´mi se uzˇivatel resp. administra´tor beˇzˇneˇ setka´. Tento seznam nenı´ v zˇa´dne´m prˇ´ıpadeˇ u´plny´ a vycˇerpa´vajı´cı´. Podı´vejte se take´ prosı´m na SDB, kterou obsahuje balı´k 65@>¾ C9å , se´rie @+A;C . Proble´my a zvla´sˇtnosti jednotlivy´ch verzı´ jsou zverˇejnˇova´ny na webovy´ch stra´nka´ch, viz <+IBI>D° 3B35±H±B±O6476G?PO@B?+3>?Gi;3;6L4HDBD;A>8>I:3>@HAG±Himj>AH=H@B354HD;@B=GI;?+6>3 . 14.2.1

Zmeˇny z 6.0 na 6.1

Proble´my a zvla´sˇtnosti:

ÃmJGjH?P° 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@BA:C53;69@>¾:3+C5åB35<+I9QKjH35¾>4+F765ô7ÌrOq<+IQNj . ç CD s „Live syste´mem“ uzˇ nenı´ soucˇa´stı´ distribuce a je mozˇne´ ho porˇ´ıdit ç ç

zvla´sˇt’. Technicke´ detaily viz odst.angl. vyd.. Dalsˇ´ı ovladacˇe, ktere´ jsou trˇeba pro instalaci nebo aktualizaci (netypicke´ CD mechaniky, mechaniky na paralelnı´m portu, PCMCIA) jsou na doda´vane´ disketeˇ QKAH@>4mj>?:6 . linuxrc va´s prˇ´ıpadneˇ vyzve, abyste tuto disketu (viz odst. 1.2.3 na str. 23) pouzˇili. „Standardnı´ rozhranı´“ pro tiska´rnu prˇes paralelnı´ port je v ja´dru 2.2.x 3G@+?>l:3Bj9D:o .

14.2.2

Zmeˇny z 6.1 na 6.2

Proble´my a zvla´sˇtnosti:

ÃmJGjH?P° 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@BA:C53;69@>¾:3+C5åB35<+I9QKjH35¾>4+F765ôHÉ®Oq<+IQNj . ç rpm (viz odst. 14.3 na str. 350) je ve verzi 3.0. Forma´t databa´ze RPM se zmeˇnil, databa´zi je trˇeba konvertovat. Prˇi obvykle´ aktualizaci za´kladnı´ho syste´mu programem YaST se provede konverze automaticky na pozadı´.

344

14.2. Od verze k verzi

ç ç

Syste´mova´ knihovna glibc je ve verzi 2.1. Jakmile to bude mozˇne´, budou doda´ny komponenty, ktere´ umozˇnı´ spousˇteˇnı´ programu˚ pouzˇ´ıvajı´cı´ch glibc 2.0, zatı´m to neusta´le nara´zˇ´ı na proble´my s prˇ´ıstupem k urcˇity´m internı´m symbolu˚m. Neˇktere´ programy bude trˇeba znovu prˇelozˇit. Ke glibc patrˇ´ı take´ nscd (angl. Name Service Cache Daemon), ktery´ se konfiguruje souborem 3H?>ImC>35iK6BC9@kOCGAGi+à – viz manua´lova´ stra´nka pro i76BC5@ (QK=Gi鷚i76BC5@ ). S glibc-2.1 se ukoncˇil prˇechod na zrˇ´ızenı´ „Unix98 PTY“. To znamena´, zˇe se da´ prˇipojit take´ souborovy´ syste´m @B?>lHD+I76 , viz na´sledujı´cı´ prˇ´ıklad prˇ´ıslusˇne´ rˇa´dky v 3H?>I7CG3>Ãm69I;=5¾ :

ç

V v V)Ä

t ‚ LÄ ¡ t x \Gb

‚ LÄ ¡Lx \Gb

a Y ‚  y 4 } v ‚ č  § {

{¬{

ç

Viz take´ dokumentace v 354K698;3;6987C>3Hj:JLiB4+p;3Gß+A:C 4GQK?9i+I+=>I7J9AGi;3>»G<:=5iBF;?+6 ve zdrojovy´ch textech ja´dra. PAM (angl. Pluggable Authentication Modules): Kromeˇ 3H?>I7CG3BjHA>FKJ iO @B?HÃm6 vznikly nove´ soubory 3H?>I7C>3+6G?:C4+8+?>IBIBÕ , 3H?>ImC>3;6G?:CL4+8KJIBÕ;3 j;JQ³JI76èOCGAGi;Ã a 3H?>I7CG3;6G?:C4B8KJIBÕ:39D:=QX>?5i+lPOCGA5i+Ã ; viz odst. na str. 91. Nastavenı´ jazyka mu˚zˇe by´t provedeno v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF , viz

ç

ç

¾O64K6G?PO@B?+3B65@>¾:3G@B?+35jHA;C5=+j>?X+JQ:D;jH?LQK?9i+I;=5IKJ9AGi£O
U neˇktery´ch balı´ku˚ jsou soucˇa´sti urcˇene´ pro vy´voj softwaru (knihovny, hlavicˇkove´ soubory atd.) prˇesunuty do vlastnı´ch balı´ku˚; cˇa´stecˇneˇ se to ty´kalo uzˇ prˇedchozı´ch verzı´. Tyto vy´voja´rˇske´ balı´ky jsou trˇeba pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe si budete chtı´t sami prˇekla´dat software – naprˇ. noveˇjsˇ´ı balı´k GNOME. Veˇtsˇinou tyto balı´ky pozna´te podle prˇ´ıpony ½G@+?>l;?+j (drˇ´ıve @+?Gl nebo @ ): balı´k =+j+6G=+½>@+?Gl;?+j , balı´k FKJQ:D:½>@+?>l;?Bj , balı´k EB@+?+j:JL¾76>½>@+?>l+?+j , atd.

14.2.3 Zmeˇny z 6.2 na 6.3 Proble´my a zvla´sˇtnosti:

Ã7J5jH?P° 3547698:3;6<;=>8;?+35@+A;C>3+69@>¾;3;C9å;39
ç

ç

ç

ja´dro pouzˇ´ıva´ „initrd“ (angl. Initial Ramdisk). Na to je trˇeba bra´t ohled prˇi vytva´rˇenı´ vlastnı´ho ja´dra (viz Ã7JGj>?P° 354K68:3;6<:=G8;?+3>@HA:CG3;69@G¾m3BC5å+353 =>@H8KJ5=GiXHôPOµX9¾:ABA>I£O 3LQKA>@>4mjH?:6èOCGAGiBà (drˇ´ıve: 3H?>ImC>3;CGAGi+ÃkOœQKAH@G4mjH?:6 ). Kromeˇ „Userspace“ NFS de´mona (balı´k i+Ãm6>½;6G?G8Bl;?>8 , drˇ´ıve balı´k i+Ãm6B6G?>8Hl ) je k dispozici i „kernelovy´“ NFS de´mon (balı´k E>i;Ãm65@ ), ktery´ ma´ zatı´m omezeny´ rozsah funkcı´, umı´ vsˇak zamykat soubory – na to se spole´ha´ naprˇ. StarOffice. Nastavte MmS>Û êBÛHÞBÙBÛ+Ü ÙBë;S>ß nebo ÙBë;S SGÛBÞ(YBÛBÞ v souboru 3H?GI7C>3G87CèOCGAGi;ÃmJF jako Õ;?;6 a nainstalujte prˇ´ıslusˇny´ balı´k. Da´le se nacha´zejı´ ☞manua´love´ stra´nky v 354K698:3+6<:=>8;?B3LQK=Gi , jak to pozˇaduje FHS (angl. Filesystem Hierarchy Standard). 345

14. Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚

ç

neˇktere´ softwarove´ balı´ky, ktere´ byly vyjmuty z distribuce: – balı´k FHiB4B<+I9QNj : zastaraly´. Aktua´lnı´ info dokumenty ve forma´tu HTML jsou v syste´mu na´poveˇdy SuSE.

ç

– balı´k F:j:JQ:D76G? : Starsˇ´ı verzi najdete v adresa´rˇi 354Bi76GA>8BI;?>@ na CD 1. Kvu˚li autorsky´m pra´vu˚m jsme nemohli zarˇadit novou verzi.

ç

Tcl/Tk je v nove´ verzi s novy´m popisem balı´ku. Tcl/Tk 8.0 je ve standardnı´ verzi. OSS (angl. Open Sound System) je k dispozici i pro pocˇ´ıtacˇe s vı´ce procesory. Aktualizujı´ se zde: balı´k AGDK65A , balı´k AGD76GAH@ 4BD , balı´k AGDK6GA 6Q:D a balı´k A5DK6GAH@m6Q:D (viz Ã7JGjH?P°354K698:3+6<:=>8;?B3G@+A+C>3+65@G¾:3H?9im35ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF do souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF£Oq@;3;65?5i+@9QK=;JGjÀOq87CèOC9AGi+ÃmJF ; viz Ã7JGjH?P°354K698:3+6<:=>8;?B3 @BA:C>3;65@G¾m3;C5å;39<+I5QNj>3LQ:i;?>@B?GiHXGôPO&µ(X;65?GiB@9Q7=:JGjÀOqÃ>i:AH@+? se nynı´ nacha´zı´ v 3H?>I7CG3BjH?B=HÃGi:AH@+? . Pokud jste pozmeˇnili va´sˇ konfiguracˇnı´ soubor, nacha´zı´ se jeho za´lozˇnı´ kopie v souboru 354K698:3Hj:JL¾m3Bj>?B=HÃ>i:A>@B?+3;C9AGi+ÃmJFkO8GDGQr65=>l+? . Nezapomenˇte upravit novy´ konfiguracˇnı´ soubor. Pozor: Pokud aktualizujete starsˇ´ı verzi (prˇed 1.9.3), spust’te skript 354K698:3G@+A:C>35D;=:C9E;=>F+?:6G3Bj>?H=HÃ5i:A>@+?B394BDB@+=>I+?®O 6L< (Pozor – od SuSE Linuxu 7.0 se dokumentace nacha´zı´ v 354K68:3;6<:=G8;?+3 @BA:C !):

ç ç ç

[ Å \Æ^]$¸w‚¦tu>b Å5t ‚9v9wLt xG[ wª [ a Ä bLtg Ä9[©LV v ‚ Ä Ä[ Å\Æ^] tu>b Å5t‚5v9wLt x5[ wª [ a Ä bLtg Ä[ ©LV vL‚ Ä ¸ zqtu x ‚ [ \ Ä zqb Æ Ž t ¡5[ Å5t9b x vvgt V)Ä W bLt˜t Ä \5wLtg Ä9[©LV v ‚ Ä t ¡9[ Å5tgvwª>t V)ÄW bLt ©5Ä G\ w Æ V)ÄW b7zqg9wª Ä

ç ç

Tı´m se upravı´ soubor FB8+AG4BDNJLi+Ã+A a neˇktere´ dalsˇ´ı (soubor FB8;AG4HDNJLi;Ã+A uzˇ nebude trˇ´ıdeˇn s ohledem na velka´ pı´smena). Pokud dojde k chybeˇ, najdete stary´ soubor v 3Gl;=G8:3;6D:AHA+jB35i:?5±K6>3BjG?B=>ÃkO i;AH@H?+3GFH8+A54BD7JLi;ÃBA®O&A+j>@ . Pokud u´prava pomocı´ skriptu probeˇhne v porˇa´dku, mu˚zˇete stary´ soubor ( O&A+j>@ ) smazat. Rada: Program ÃB?>I7C< v adresa´rˇi 394K698:3;6L¾NJLi se jmenuje od verze 1.9.3 ÃB?>I7CI7CG35DBDBDm3;JLDm½+4HD ). Informace o instalaci leafnode viz odst. 5.8 na str. 167. MySQL beˇzˇ´ı pod UID ¤ Q:Õ765U;j²¥ a GID ¤ @+=B?Q7AGik¥ , a to kvu˚li zvy´sˇenı´ bezpecˇnosti. Fortify je v 3HAGD+I:3GÃ+A>8BIKJÃHÕ . Po pouzˇitı´ mu˚zˇe by´t odinstalova´n.

14.2.4

Zmeˇny z 6.3 na 6.4

Proble´my a zvla´sˇtnosti:

ÃmJGjH?P° 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@BA:C53;69@>¾:3+C5åB35<+I9QKjH35¾>4+F765ô'kOq<+IQNj . ç Kernel: balı´k E+?>8HiGQKA>@ resp. balı´k E+?>8HiGQKA>@m6 uzˇ

nenı´ trˇeba. Optimalizovane´ moduly ja´dra jsou instalova´ny za´rovenˇ s vybrany´m

346

14.2. Od verze k verzi

ç

ç

ja´drem (viz odst. 2.6.2 na str. 86). Konfiguracˇnı´ soubory pro ja´dro l5QNj:JLiH4;åkO=G4BI;A:CGAGi+ÃkO < , l5QNj:J iB4;åkOl+?>876+J5A5i£Oq< a naprˇ. l5QNj:J iB4;åkO C5AGi;Ã7JF;½+D:?GiBIKJL4GQ ) jsou v 39¾:ABA>I . Podle prˇa´nı´ zkopı´ruje YaST tyto soubory do stromu zdrojovy´ch textu˚ ja´dra. Platne´ prˇihlasˇovacı´ prˇ´ıkazove´ interprety (angl. login shell) jsou v 3H?>I7C>3 6L<:?+jBj;6 (viz manua´lova´ stra´nka pro 6<:?BjBj;6 (QK=Gién 6<:?+jHj;6 )). Kdyzˇ prˇirˇadı´te uzˇivateli 35¾NJLi:3GIB8H4:? , mu˚zˇe se prˇihla´sit pouze pomocı´ X Window – nedostane zˇa´dny´ prˇ´ıkazovy´ interpret. Stanovenı´ 35¾NJ im3>Ã+=+j+6G? jako prˇihlasˇovacı´ prˇ´ıkazovy´ interpret znemozˇnı´ jake´koli prˇihla´sˇenı´. Pro zvy´sˇenı´ bezpecˇnosti, je nynı´ program XDM prˇednastaven takovy´m zpu˚sobem, aby XDMCP nebo Chooser dotazy nebyly prˇijı´ma´ny. Pokud budete chtı´t naprˇ. provozovat X termina´ly, je trˇeba v souboru 3Gl+=>8:3'8£O8+?>U>4+?:69IHÚ+AG8BI .

ç

ç

ç

ç

ç

ÍА Y b x g [ › ™ [V5[ a Ä ÅrzÅ Ä L€ u Ä b \L„GvÅL\r]

{

balı´k =H=B= ¾:=:65? : Skripty zajisˇt’ujı´cı´ dennı´ beˇh syste´mu byly z du˚vodu prˇehlednosti rozdeˇleny. V 3>?>I7C>3;C8;AGiO&@B=mJGjGÕ jsou ted’ kromeˇ =B=B=X9¾:=:6G? dalsˇ´ı komponenty ¾:=:C9E>4BDHXG8HD5Q7@>¾ , C>jH?B=GiX;CG=>I5Q7=Gi , CGjH?B=GiHX+CGA>8;? , CGjH?B=GiHX;JLiK69I:j>A>F , C>jH?B=5iHXGI5Q:D , @+A(XLQK=Gi;@G¾ , 8+A>I;=>I;?(XBjHA>F76 a 4BD;@B=>I;?H@>¾ – je mozˇne´ je vyhledat pomocı´ =B=B=X5¾;=:6G?X spolu s C98;AGiO@+=mJGjGÕkO jHA:CG=Bj , kde se dajı´ uve´st vlastnı´ rozsˇ´ırˇenı´. Doda´va´ se nova´ verze programu tar – dosˇlo ke zmeˇneˇ chova´nı´ prˇi prˇepisova´nı´ rozbaleny´mi soubory, pokud budete chtı´t pouzˇ´ıt starsˇ´ı zpu˚sob, pouzˇijte volbu ½B½HA>l+?>8H±+8KJLI;? . Takrˇka vsˇechny programy, ktere´ obsahuje balı´k i+EKJLI;= a balı´k i+EKJI>¾ , jsou v nove´ verzi. traceroute je nynı´ prˇesunut do balı´k i+EKJLIH¾ . Neˇktere´ programy jsou jizˇ prˇipraveny na IPv6 – da´vejte proto pozor na spra´vnou konfiguraci DNS. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ se mu˚zˇe sta´t, zˇe budete muset cˇekat cely´ DNS-timeout prˇi IPv6 dotazu. V 3H?>ImC>35iK6B6L±NJI7C<£OC5AGi+Ã je trˇeba nahradit @>iK6 hodnotou @>iK6Gô . balı´k SG4:S>ÛBÃ7J8;?G±;=+jBj (drˇ´ıve Ã7J8;?G±;=+jBj;6 ): konfiguracˇnı´ soubor 3H?>I7CG3G87C²O ÃmJ8;?G±:=BjBj je z du˚vodu˚ jednotnosti znacˇenı´ prˇejmenova´n na 3H?>I7CG3G87C²O C5AGi;Ã7JFkO&@;3>Ã7JL8;?G±:=+jHjÀO8:C²OC5A5i+Ã7JF , viz odst. 5.6 na str. 161. balı´k 65=Q:¾:= : s aktualizacı´ na verzi 2.0.6 dosˇlo ke zmeˇneˇ syntaxe prˇ´ıkazu 6Q:¾GQKAG4Hi+I ! Tento prˇ´ıkaz se vola´ skriptem prˇ´ıkazove´ho interpretu 3+6¾NJLim3 QKAG4Bi+IkO6Q:¾;Ã:6 , ktery´ zase vola´ QKAG4Hi+I , viz prˇ´ıklad:

\ c \b }5X9© b¬cvóu>b Ä Å V5[}č u VG[}Ä 4 xG[ bb W vÅ‚  x5[ b9b W ‚ Ž [ Å \Æ^]¹¸ } v u V ˜ tt9b }GX b Ä Å ¡ tb Æ [ Å Ä t ‚ Ä b\ YVG[ \ Y v V ç balı´k D:A;69I+Ã7Jp : prˇibyly dalsˇ´ı mozˇnosti nastavenı´, startovacı´ promeˇnne´ jsou prˇesunuty do 3H?GI7C>3G87CèOCGAGi;ÃmJF£O&@;3D:A:6LI+ÃmJpkOq87C³OC5AGi+ÃmJF . ç balı´k 69U>4NJ9@ a rovneˇzˇ verze 1.x WWW proxy serveru˚ jizˇ nenı´ v distribuci. Ä

Protozˇe verze 2.x je stabilnı´, doporucˇujeme aktualizaci. Pokud prˇi aktualizaci nedojde k automaticke´ substituci: balı´k 69U>4NJ9@ na balı´k 69U>4NJ9@+É , za´lohujte starsˇ´ı konfiguracˇnı´ soubor, odinstalujte balı´k 69U>4NJ9@ a instalujte balı´k 65U>4NJ9@BÉ . Nynı´ spust’te nove´ soubory a proved’te vlastnı´ u´pravy. Dalsˇ´ı informace viz 4NJ@;½+D+8+AGpBÕ£OA>8HF . 347

14. Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚

ç ç

Doporucˇeny´ DHCP klient obsahuje balı´k @>D;@ , je trˇeba v 3H?>ImC>35D:=Q O&@;3>ÃHI>D;@ „odkomentovat“ ¤:ZÀ¥ v na´sledujı´cı´m rˇa´dku:

[ u9\Æ

ç

bu ©©GY w YÄ V \

tg YX t9b Ä w u5Å Y \ › t xG[} V © \ x zb v

Zmeˇna hesla pomocı´ PAM (angl. Pluggable Authentication Modules): D;=Q 4BiNJLp mu˚zˇe meˇnit i NIS hesla a bere Q7@+n soucˇty jako hesla. Opatrneˇ – viz odst. 2.6.6 na str. 91. Kromeˇ toho nynı´ existuje novy´ modul D;=Q DB±KCL<:?:C9E , ktery´ prova´dı´ kontrolu nove´ho sˇifrovacˇe. Stary´ za´pis:

x5[ bb W v Å‚±Å Ä L€ u Y Å Ä ‚

tg YX tb Ä w u5Å Y \ › t x5[} V u VGY| zbLv

x5[ b b W v Å‚±Å Ä L€ u Y Å Ä ‚ x5[ bb W v Å‚±Å Ä €Lu Y Å Ä ‚

tg YX tb Ä wu5Å V Gu ggvª‰¸ u>b tg YX tb Ä wu5Å V uGggvªu>b Ä

je trˇeba zmeˇnit na:

ç ç ç ç ç ç ç

Ä

Y \ › t x5[} V xW w Æ Ä wª^zbLv Ž Ä Vw Å [ wªGg YX Y \ › t x5[} Vu VGY| zbLv Ž V ©5Y ÅGb\ V xG[ bbu>b Ä V [ u9\Æ\5vª

Tento rucˇnı´ za´sah je trˇeba pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe rpm prˇi aktualizaci automaticky neupravı´ konfiguracˇnı´ soubory. Potom musı´ syste´movy´ administra´tor prove´st tyto zmeˇny, cozˇ platı´ pro vsˇechny konfiguracˇnı´ soubory PAM v 3H?>ImC>35D:=Q O&@ . K dispozici jsou ☞manua´love´ stra´nky (viz odst. 14.2.3 na str. 345) a rovneˇzˇ info stra´nky v 354K68:3;6<:=G8;? . Q7=>E;?G±B<;=>IKJH6 (balı´k QK=>E;?G±H<:=>I ) ted’pouzˇ´ıva´ pomocny´ program Q7=GiBD:=>I>< , pro nalezenı´ manua´lovy´ch stra´nek. Promeˇnna´ prostrˇedı´ [G×HºBÙBÚBºBàHõ by nemeˇla by´t pouzˇ´ıva´na v 87C souborech. jG@mCGAGi;ÃmJF se vola´ pouze tehdy, kdyzˇ je adresa´rˇ 3Bj:JL¾ noveˇjsˇ´ı nezˇ 3H?>I7CG3 jG@kO6GAPOCG=:C<:? , prˇ´ıpadneˇ se spustı´ na pozadı´. Zavola´nı´ j>@:CGA9i;Ã7J F je mozˇne´ zajistit tak, zˇe zmeˇnı´te promeˇnnou prostrˇedı´ [G8H4Bi jG@mCGAGi;ÃmJF na IB8H4;? . To je mozˇne´ nastavit jizˇ prˇi startova´nı´ syste´mu â 8H4Bi jG@mCGAGi;ÃmJF+áHIB8>4:?Kâ . balı´k i7C4+876G?;6 je ve verzi 5.0. Sdı´lena´ knihovna je k dispozici i ve verzi 4.2 tak, aby bylo mozˇne´ spousˇteˇt i nada´le veˇtsˇinu prˇedkompilovany´ch programu˚. Byl rozdeˇlen balı´k =5D:=:C<:? . Nainstalujte take´ balı´ky QKAH@ U , pokud potrˇebujete specia´lnı´ mozˇnosti programu. Dokumentaci k PHP obsahuje balı´k DB8:3Bj>A>F:35<+IHIHD;@ . Roxen je prˇerozdeˇlen na´sledujı´cı´m zpu˚sobem: balı´k 8;A>p;?Gi je bez kryptograficke´ podpory, tu obsahuje balı´k 8;A>p+?Gim½;6B6Gj (drˇ´ıve balı´k 8;A>p;?Gi76B6>j ). Vy´hodu ma´ toto prˇerozdeˇlenı´ v tom, zˇe nenı´ trˇeba spravovat zˇa´dny´ balı´k 8+A>p;?GiNJ i+I . balı´k C<;=Gi+F;?:6 byl vypusˇteˇn. Potrˇebne´ informace va´m mu˚zˇe poskytnout prˇ´ımo rpm:

V5Ä WX>YÄLZ6Ä9[ Å \Æ^]~_øÅ x} c €cc9wÆ [V a Ä g v a ¨ XG[ g Ä ª+­

348

¸5b\Å Y w\  ©5[ g9b

14.2. Od verze k verzi 14.2.5 Zmeˇny z 6.4 na 7.0

Ã7JGj>?P° 354K68:3;6<:=G8;?+3>@HA:CG3;6@>¾m3BC5å+3535¾H4+Fm65¶BoÀO <+I9QNj ç Vsˇechny moduly ja´dra („ovladacˇe“) jsou soucˇa´stı´ instalovane´ho ja´dra. Tak

Proble \ ´my a zvla´sˇtnosti:

ç

ç

ç

ç

ç

ç

ç

ç

ç

ç

je zajisˇteˇno, zˇe budou instalova´ny spra´vneˇ prˇelozˇene´ moduly. X Window 4.0 jizˇ nepodporujı´ neˇktere´ starsˇ´ı graficke´ karty, resp. neˇktere´ prˇ´ılisˇ nove´ karty, viz odst. 7.1 na str. 182. Instalacˇnı´ program tuto situaci okamzˇiteˇ rozpozna´ a prˇejde na instalaci verze 3.3.x, ktera´ je rovneˇzˇ soucˇa´stı´ distribuce. Vy´vojove´ prostrˇedı´ verze 3.3.x je trˇeba instalovat i tehdy, budete-li vytva´rˇet balı´ky podle „Linux Development Platform Specification“. Blizˇsˇ´ı informace viz. 15.2.1 na str. 357. balı´k AGD:?5iK6B6< : pro zvy´sˇenı´ bezpecˇnosti je „X11-forwarding“ standardneˇ vypnuty´. Pomocı´ parametru ½'< mu˚zˇete tuto funkci zapnout.V 3>?>I7C>3;6H6<m3 6H68+@ DK6G?>8Bl (balı´k ÕHD76G?>8Bl ) jizˇ nepouzˇ´ıva´ knihovnu „tcp-wrapper“, ale 3Gl;=>8;3GÕHDm3;65?:C4+8;?5i:?GI76 . Po aktualizaci by meˇla prˇejı´t nastavenı´ z 3>?>I7C>35<;A:69I76²O&=+jBjHAG± , resp. 3H?>ImC>35<:A:6I76²O&@+?5i+Õ do 3Gl;=>8;3GÕHDm3 65?:C4+8;?5i:?>I76 . Portmapper se spousˇtı´ z 3;6¾NJ im3:JLiNJLI£O&@;35D;A>8HI5Qm=GD (od verze 7.1 z 3H?>I7C>3 J iNJI£O&@+35D:A>8BI9QK=GD ) nebo prˇ´ıkazem 8mCD:A>8BI9QK=GD ; 3;6¾NJ im3:JLiNJLI£O&@;3G8>DKC se jizˇ nepouzˇ´ıva´. Podle standardu FHS (angl. Filesystem Hierarchy Standard) je nynı´ dokumentace umı´steˇna v 354K698:3+6<:=>8;?B3>@+A:C (drˇ´ıve 394K698:3>@BA:C ). balı´k ¾+IHIBl uzˇ nenı´ soucˇa´stı´ distribuce. Tyto moduly ja´dra se nacha´zejı´ v instalovane´m ja´drˇe. Knihovna gtk-XmHTML je k dispozici jako samostatny´ balı´k FBp5Q;<+I5QNj mimo balı´k FHimj;JL¾K6 . balı´k C98+AGi : jak to vyzˇaduje FHS, nacha´zejı´ se tabulky programu cron v adresa´rˇi 35l;=>8:3;6LD:ABA+jB39i:?G±K6>3>jH?H=>ÃkO i:AG@+?+39FB8+AG4>DNJLiBÃ+A®OABjG@ . Pokud skript probeˇhne v porˇa´dku, mu˚zˇete potom soubor ( OA+j>@ ) smazat. Rada: program 3547698:3;6¾KJLim3>Ã+?GI7C< se nazy´va´ od verze 1.9.3 394K698:3;6L¾NJLim3>ÃB?>I7CI7CG35DBDBDm3;JLDm½+4HD ) odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem. Blizˇsˇ´ı informace o instalaci programu leafnode 35l;=>8:3;6LD:ABA+jB3+C98;AGim35I+=G¾m6 viz odst. 5.8 na str. 167. balı´k D;A:69IBFB8+?:6 : PostgreSQL a vsˇechny ostatnı´ komponenty jsou rozdeˇleny na origina´lnı´ balı´ky; balı´k DBF @+=>I;=5¾ obsahujı´cı´ inicializacˇnı´ databa´zi uzˇ nenı´ trˇeba. Inicializaci zarˇ´ıdı´ podle potrˇeby startovacı´ skript. balı´k Q;4+IBI : dosˇlo ke mnoha drobneˇjsˇ´ım u´prava´m. Konfiguracˇnı´ soubory 3>?>I7C>3G×>4+IBIB87C a 3H?>I7C>3+69E;?+jB3ÀOœQ:4+IBI>87C se snazˇ´ı dodrzˇovat pozˇadovane´ chova b \ ´u9nı\9´.v V‚ souboru \ b OœQ:4+IBIH87C se rˇa´dky Ä

bÄ\

Ä

[

Ä Y L›5Ä ‚ Y \ V Æ Ä9[ ‚ Ä ÅGb  ›5Ä b

349

14. Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚ postarajı´ o to, zˇe bude okamzˇiteˇ spusˇteˇn ☞editor, pokud budete chtı´t napsat mail. Kromeˇ toho se u´pravy ty´kajı´ naprˇ. i PGP. Prˇecˇteˇte si proto prˇilozˇenou dokumentaci. 14.2.6

Zmeˇny z 7.0 na 7.1

Proble´my a zvla´sˇtnosti:

¾O64K6G?POC9å;3B65@G¾m3+C9å;3<+I5QKjH39¾B4HF76G¶7ÌrO <+I5Q7j . ç Ja´dro: „nı´zkou´rovnˇove´“ ovladacˇe pro zvla´sˇtnı´ EIDE cˇipsety jsou soucˇa´stı´ E XH?mJ9@B? resp. ?mJ@+? nejsou, jako separa´tnı´ image standardnı´ho ja´dra ( ç ç ç ç

ç ç ç

ç

trˇeba). Kromeˇ toho odpada´ nezbytnost vytva´rˇet vlastnı´ startovacı´ diskety, pokud jste odka´za´nı´ na tento ovladacˇ. Rozdeˇlenı´ u´rovnı´ beˇhu se zmeˇnilo, viz. tabulka 16.1 na str. 376, init skripty je nynı´ nacha´zejı´ v 3H?>I7C>3;JLiNJI£O@ . Pokud jste vytvorˇili vlastnı´ skripty, meˇli byste je prˇed aktualizacı´ za´lohovat. ßHÛBëBº>M:Ü>à ÜHºHÙ+RGM;º+R>Û : novy´ na´zev pro by´valou promeˇnnou ÜHºBÙ+R5M;º+RHÛ v 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF ; viz. odstavec 15.8 na str. 373. 3>?>I7C>3G8+?:6GA+jGlkOCGAGiBÃ bude vytva´rˇet prˇ´ımo YaST resp. YaST2 a ne SuSEconfig, jak tomu bylo doposud. Omezenı´ pro na´zev balı´ku na 8 znaku˚ jizˇ nenı´ platne´ a mnoho balı´ku˚ mohlo zı´skat unika´tnı´ na´zvy. Prˇi aktualizaci syste´mu je bra´n ohled na tyto zmeˇny a sta´vajı´cı´ programy budete mı´t i nada´le automaticky k dispozici. Prˇi nove´ instalaci je trˇeba da´vat pozor na to, zˇe balı´ky budou vybı´ra´ny podle novy´ch na´zvu˚. Informace pro balı´k ÕHDKC>j;J5?Gi+I : tento balı´k je nynı´ rozdeˇlen na balı´k Õ>DB¾NJLi;@ a balı´k ÕHDm½5I;ABA+j;6 a init skript se jmenuje ÕHDH¾NJLi;@ ; viz take´ odstavec 4.5.1 na str. 134. Zmeˇna pro balı´k ÁB=H@+? @:6>j a balı´k 8+å:65å : aby tyto balı´ky spolu nekolidovali jmenuje se na´stroj pro prˇ´ıkazovou ˇra´dku 69p nynı´ 65É>p , resp. 69F5QNjHÉGp5QNj . balı´k D:=>8BI;?>@ : tento balı´k kromeˇ vytva´rˇenı´ a u´pravy diskovy´ch oddı´lu˚ je doka´zˇe take´ prˇesouvat, mazat a kopı´rovat. V soucˇasnosti pracuje se souborovy´mi syste´my ?>pHI;É , ëBºBà a ëBºBà+µBÉ . Zvla´sˇteˇ se hodı´ pro vytva´rˇenı´ mı´sta pro novy´ operacˇnı´ syste´m, u´pravu diskovy´ch oddı´lu˚ a kopı´rova´nı´ dat na novy´ disk. YOU (YaST Online Update) je na´stroj pro pohodlnou aktualizaci (prˇes FTP server) SuSE Linuxu. Aktualizace probı´ha´ zcela zdarma. Tato sluzˇba zajisˇt’uje uzˇivatelu˚m SuSE neusta´le aktua´lnı´ verzi a bezpecˇnost.

14.3

RPM – Spra´vce balı´ku˚

Distribuce SuSE Linux pouzˇ´ıva´ RPM. Databa´ze RPM poskytuje detailnı´ informace o nainstalovany´ch balı´cı´ch a tı´m usnadnˇuje pra´ci uzˇivatelu˚m, syste´movy´m administra´toru˚m a v neposlednı´ rˇadeˇ i tvu˚rcu˚m balı´ku˚.

8>DGQ ç ç

350

funguje ve trˇech mo´dech: Prˇelozˇ´ı aplikace ze zdrojovy´ch ko´du˚ a zabalı´ je pro instalaci. Nainstaluje, aktualizuje a beze zbytku odinstaluje balı´ky ve forma´tu RPM.

14.3. RPM – Spra´vce balı´ku˚

ç

Umozˇnˇuje dotazy ohledneˇ balı´ku˚, vcˇetneˇ za´vislostı´ a spravuje databa´zi instalovany´ch RPM balı´ku˚.

Archivy RPM jsou zabalene´ ve specia´lnı´m bina´rnı´m forma´tu. Skla´dajı´ se ze souboru˚ k instalaci a ru˚zny´ch metainformacı´, ktere´ 8HDGQ pouzˇ´ıva´ beˇhem instalace pro konfiguraci sta´vajı´cı´ch softwarovy´ch balı´ku˚ nebo je ulozˇ´ı do databa´ze RPM za u´cˇelem dokumentace. Archivy RPM majı´ zpravidla prˇ´ıponu O8>DGQ . 14.3.1 Oveˇrˇenı´ balı´ku Od verze 7.1 jsou RPM balı´ky SuSE podepisova´ ny pomocı´ GnuPG:

[

Ÿ { § L• GtO9L“þ{{L…“L… § {{{9c Ÿ {9c Ÿ 9˜‡u5‡ˆ¬„ Ä ›¬©GYV a Ä Å x Å YV \  N/9“ Ÿ N/9 ž § ˆ Ÿ “þ

Prˇ´ıkazem

[ Å \Æ^]baÔ¸ÌÅ x} Lc c 5¡ Ä Å X 9v b Ä

[ w ª [ a Ä ‡ Y a V>YV aa[ ÄL›^]X u Y g ‚ Z bu>b Ä zœ‚ Ä _ § {“ Ÿ /þ 9L{LŠ_9/9/9 •¬…9þL•Lˆd9…Lˆ5þ`9L“þ{¬{L…“L…

cc9wÆ Ä w ªHb Y a [xG[ wÆ Ä c Ÿ Òz —Nz Ÿ § z Å x } Ä

je mozˇne´ zkontrolovat signaturu rpm balı´ku a tak urcˇit, zda balı´k pocha´zı´ opravdu od SuSE nebo z jine´ho du˚veˇryhodne´ ho zdroje. Toto je vhodne´ zvla´sˇteˇ pro balı´ky, ktere´ si stahujete z Internetu. Na´sˇ verˇejny´ klı´cˇ je standardneˇ ulozˇen v 3G8;ABAGI:3®OFHiH4BD+F:3 . 14.3.2 Spra´va balı´ku˚ – instalace, aktualizace a smaza´nı´ V beˇzˇne´m prˇ´ıpadeˇ je instalace balı´ku˚ RPM velice jednoducha´ :

[ Å \Æ^]¹¸øÅ x} c Y ¨ XG[ g Ä ª+­ þz Å x } Ä

Pomocı´ tohoto standardnı´ho prˇ´ıkazu bude balı´k nainstalova´n pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe jsou v porˇa´dku „za´vislosti“ a zˇe nedojde k zˇa´dny´m konfliktu˚m. Prˇi ohla´sˇenı´ chyby vyhleda´ 8>DGQ chybeˇjı´cı´ za´vislosti, resp. balı´ky. Databa´ze RPM zajisˇt’uje, aby nedosˇlo ke konfliktu˚m – je pravidlem, zˇe urcˇity´ soubor patrˇ´ı vzˇdy jen do jednoho balı´ku. Zada´nı´m voleb lze prˇinutit 8HDGQ , aby to ignoroval, ale pak je trˇeba prˇesneˇ veˇdeˇt, co deˇla´me, aby nedosˇlo k ohrozˇenı´ mozˇnosti aktualizovat syste´m. Volba ½9M resp. ½B½54BDBFB8;=H@+? je urcˇena pro aktualizaci balı´ku˚. Pomocı´ nı´ je mozˇne´ smazat starsˇ´ı verzi stejny´ch balı´ku˚ a nainstalovat noveˇjsˇ´ı verzi. Za´rovenˇ se 8HDGQ opatrneˇ pokousˇ´ı editovat konfiguracˇnı´ soubory na´sledujı´cı´m zpu˚sobem:

ç ç

Pokud nebyl konfiguracˇnı´ soubor zmeˇneˇn syste´movy´m administra´torem, pak 8HDGQ nainstaluje odpovı´dajı´cı´m zpu˚sobem novou verzi instalovane´ho souboru. Nenı´ trˇeba zˇa´dny´ch za´sahu˚ administra´tora. Pokud prˇed aktualizacı´ dosˇlo ke zmeˇneˇ konfiguracˇnı´ho souboru, RPM bude instalovany´ soubor za´lohovat s prˇ´ıponou O8HDGQ7A>8KJF nebo O8HDGQr6G=>l;? – avsˇak pouze pokud se instalovany´ soubor a nova´ verze lisˇ´ı. Tehdy je trˇeba upravit nove´ konfiguracˇnı´ soubory podle za´lozˇnı´ch kopiı´ ( O8>DGQKA>8KJLF nebo Oq8HDGQ^6G=Gl;? ). Potom by meˇly by´t tyto za´lozˇnı´ kopie okamzˇiteˇ odstraneˇny, aby nebra´nily budoucı´ aktualizaci.1

ò ò ø ú

bg

1 Prˇ´ıpona ec df se pouzˇ´ıva´, kdyzˇ databa´ze RPM soubor nezna´, v opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ se d S h  bg pouzˇije cedf . Jinak rˇecˇeno, cedf se pouzˇ´ıva´ pro aktualizaci z cizı´ho forma´tu na RPM d S h a cedf prˇi aktualizaci ze starsˇ´ıho RPM na noveˇjsˇ´ı RPM verzi.

ò ø ú

ò

351

14. Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚ Aktualizace s volbou ½9M nenı´ pouhou na´hradou za odinstalova´nı´ pomocı´ ½H? a na´slednou instalaci pomocı´ ½:J . Pokud je to mozˇne´, da´vejte vzˇdy prˇednost volbeˇ ½M . Po kazˇde´ aktualizaci je trˇeba zkontrolovat za´lozˇnı´ kopie s prˇ´ıponou Oq8HDGQKA>87JF nebo O8HDGQr6G=>l;? – jsou to stare´ konfiguracˇnı´ soubory. Pokud je to mozˇne´, prˇevezmeˇte vasˇe u´pravy ze stary´ch souboru˚ do novy´ch a potom za´lozˇnı´ kopie ( O8HDGQKAG8KJF resp. O8HDGQr6G=>l;? ) smazˇte. Budete-li chtı´t odinstalovat balı´k, zadejte:

[ Å \Æ^]$¸ÌÅ x} c Ä

Ä

¨ X5[ g Ä ª+­

8>DGQ vsˇak odstranı´ balı´k pouze pokud nenajde zˇa´dne´ za´vislosti. Proto nenı´ naprˇ´ıklad teoreticky mozˇne´ smazat Tcl/Tk tak dlouho, dokud ho bude ke sve´mu beˇhu vyuzˇ´ıvat neˇktery´ z dalsˇ´ıch programu˚ – RPM to hlı´da´ s pomocı´ sve´ databa´ze. Pokud ve vy´jimecˇne´m prˇ´ıpadeˇ nelze balı´k odstranit, prˇestozˇe zˇa´dne´ za´vislosti neexistujı´, mu˚zˇe pomoci aktualizovat databa´zi RPM volbou ½B½G8+?G¾B4NJGjG@B@>¾ (viz odst. 14.3.3 na str. 354). 14.3.3

Zada´nı´ dotazu

Pomocı´ volby ½>U (angl. query) je mozˇne´ zadat dotaz a prohle´dnout si tak archiv RPM (volba ½9DKã balı´k RPM æ ) nebo se dota´zat databa´ze RPM na instalovane´ balı´ky. Druh pozˇadovany´ch informacı´ se zada´ prˇepı´nacˇi v tabulce 14.1.

½:J ½Bj ½>Ã ãý6GAG4B¾:AG8Kæ ½;6 ½>@ ;½ C ½B½>@>45Q:D ½B½5D+8+A>lKJ9@+?;6 ½B½G8;?>U>4NJ8;?;6 , ½GÞ ½B½;6BC8KJLD+I76

Zobrazit informace o balı´ku Zobrazit seznam souboru˚ Dotaz na balı´k obsahujı´cı´ soubor ã soubor æ ; ( ã soubor æ je trˇeba zada´vat vcˇetneˇ u´plne´ cesty!) Zobrazit stavove´ informace (implicitneˇ ½Bj ) Seznam dokumentacˇnı´ch souboru˚ (implicitneˇ ½Bj ) Seznam konfiguracˇnı´ch souboru˚ (implicitneˇ ½Bj ) Zobrazit detailnı´ informace o souboru (pouzˇ´ıt s ½Hj , ½;C nebo ½>@ !) Seznam „virtua´lnı´ch balı´ku˚“, ktere´ tento balı´k poskytuje Seznam balı´ku˚, „virtua´lnı´ch balı´ku˚“ a souboru˚, ktere´ tento balı´k vyzˇaduje Zobrazit skripty pro instalaci a deinstalaci

Tabulka 14.1: Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı volby prˇi dotazova´nı´ ( ½GU [ ½5D ] . . . ã balı´k æ )

352

14.3. RPM – Spra´vce balı´ku˚ Prˇ´ıkaz

[ Å \Æ^]¹¸øÅ x} c€c Y Å x } Ä

zobrazı´ naprˇ´ıklad na´sledujı´cı´ informace (viz tab. 14.3.1).

ø&òú j df ò kú
lT øm : ñ S jonœñ  m d ú
lT ømúøp
úOq r úñl  jwvx;v Ry òpz { y ú òøñð ú d S;: ñ j%s cutc s d d kú
úø S ú j0|l} ~x :
ømújI€ d  ú T‚ t  sjuƒ t ju„} … ñ S mø

ømúj%†xú‡ú T‚ |  „juƒ} >ˆˆˆ ~x :
z lS m j%‰øx T>Š ð S x S ú ú c c y  x jIxñ S d mú v  x d T úokl‹Œj df ò9ûs cutc sû|l} c S d T cedf ò d f v b ú j%ƒ}| tŽ |l}  T úñ S új y ‹ ‹ø T ùø g ú d j0úúpø T ù;‘ S x S ú c ú vx òòø d ð jIkl‹Œ‹ø T ùø g úoŒøñø g ú d ú ST d  f m : ñ’j kl‹Œ‹ø T ùø g ú“Œøñø g ú d S m Š úhòø  ñm 
  d òøñø g/ ñ g"S m”ø d ú f ø T ùø g ú S  m Š o ú vx;v R   ñxl• S m d  pxlm : ñ c r

i

–

ccce—

Vy´stup na obrazovku 14.3.1: Uka´zka vy´sledku prˇ´ıkazu 8HDGQ

½>Ué½:J8HDGQ

Volba ½>Ã je funkcˇnı´ pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe zna´te kompletnı´ na´zev souboru vcˇetneˇ cesty. Mu˚zˇe by´t zada´n libovolny´ pocˇet hledany´ch souboru˚, naprˇ.:

[ \ ^]¹¸ L™ x} c€c © ˜ ™ Oš

t X>YV t ™ x}

tu>b ™ t >X YV t W a ˜ \

vede k tomuto vy´sledku:

ò9û ú û

û û

df s uc tc s s ” g m  c ƒ c s ƒƒ

Pokud zna´te pouze cˇa´st na´zvu souboru, musı´te si pomoci skriptem prˇ´ıkazove´ho interpretu (viz soubor 14.3.1). Hledany´ soubor se zada´va´ prˇi vola´nı´ tohoto skriptu jako parametr.

ñ

›œž p  lS>Š   d “  Ÿ df ¡ T>Š&¦>§O¦ : §O¦ £ ¡  £  df T>Š&¦¦  

ú

ñú

ú

ñ òÔû `ûø~û
 ¢Ig d ú f¤£ üú‡hopø
¨ ùxj ¦ ò û `û  

Ÿ¥% 

Obsah souboru 14.3.1: Skript pro vyhleda´va´nı´ balı´ku˚ Prˇ´ıkazem

[ \ ^]¹¸ L™ x} c€cc9wlš [V a ˜ Lg v a L™ x} ˜ ™ Oš

mu˚zˇete zobrazit zˇa´dany´ seznam informacı´ (aktualizace, konfigurace, zmeˇny, atd.) o jednotlivy´ch balı´cı´ch, naprˇ. o balı´ku rpm. Pomocı´ databa´ze RPM je mozˇne´ prova´deˇt kontroly. Ty je mozˇne´ prova´deˇt volbou ½'Y (stejny´ vy´znam jako ½5Õ nebo ½B½Gl+?>8KJ9ÃHÕ ). Pomocı´ te´to volby zobrazı´ program 8HDGQ vsˇechny soubory v balı´ku, u ktery´ch dosˇlo ke zmeˇneˇ, v porovna´nı´ s origina´lem balı´ku. Program 8HDGQ pouzˇ´ıva´ osm ru˚zny´ch znaku˚ na oznacˇenı´ nalezeny´ch zmeˇn v jednotlivy´ch souborech:

353

14. Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚

n

kontrolnı´ soucˇet MD5 velikost souboru symbolicky´ odkaz cˇas zmeˇny „major“ a „minor“ cˇ´ıslo zarˇ´ızenı´ (angl. device number) uzˇivatel (angl. user) skupina (angl. group) mo´d (prˇ´ıstupova´ pra´va a typ souboru)

Ü

S

à ß M ×

R

Tabulka 14.2: Prˇ´ıznaky druhu˚ zmeˇn souboru

Tyto znaky se navza´jem kombinujı´ v rˇeteˇzec. U konfiguracˇnı´ch souboru˚ se navı´c zobrazı´ znak C . Pokud naprˇ´ıklad zmeˇnı´te 3H?>ImC>35±+F;?GIB87C , ktery´ obsahuje balı´k ±+F;?GI , dostanete:

[ \ ^]$¸ ™Lx} c ‘ W a ˜ \ ‡7zqyKzzzLzÒljwt ˜ \GwLt W a ˜ \ ™ w ˜ ™ Oš

Soubory databa´ze RPM jsou v adresa´rˇi 3Gl+=>8:3Bj:J ¾m3G8HDGQ . Prˇi velikosti stromu 394K698 kolem 1 GB mu˚zˇe databa´ze zabı´rat kolem 30 MB – zvla´sˇteˇ po kompletnı´ aktualizaci. Pokud va´m bude prˇipadat, zˇe se databa´ze prˇ´ılisˇ rozrostla, lze ji obnovit pomocı´ volby ½H½G8;?G¾B4KJGj>@B@>¾ . Hodı´ se prˇedtı´m za´lohovat (samozrˇejmeˇ neˇkam jinam) sta´vajı´cı´ databa´zi. Kromeˇ toho vytva´rˇ´ı skript C98;A5iO&@+=mJ5jGÕ kazˇdy´ den zabalene´ kopie databa´ze v 3Gl;=>8;3H=H@9QN39¾:=:C9EH4HDm3G8>D5Q7@G¾ . Pocˇet kopiı´ je urcˇen promeˇnnou ×Hº(< ÞBÚB×Hß) +º+»>ê>M;Ú;S v 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF (standardnı´ pocˇet je n ). Je zde trˇeba pocˇ´ıtat azˇ s 3 MB pro kazˇdou za´lohu (prˇi 1 GB velke´m 354K698 ). To je trˇeba bra´t v u´vahu prˇi vytva´rˇenı´ korˇenove´ho diskove´ho oddı´lu. Pokud ma´ 35l;=>8 zvla´sˇtnı´ diskovy´ oddı´l, nenı´ trˇeba mı´t obavy. 14.3.4

Instalace a prˇeklad zdrojovy´ch balı´ku˚

Vsˇechny zdrojove´ ko´dy (angl. sources) distribuce SuSE Linuxu obsahuje se´rie åHU (Quellpakete). Majı´ prˇ´ıponu O6DGQ – tzv. „zdrojove´ RPM“. Zdrojove´ balı´ky doka´zˇe nainstalovat i YaST, avsˇak nejsou pak oznacˇeny ( !J#$ ) jako ostatnı´ „rˇa´dne´“ balı´ky, nebot’v databa´zi RPM je pouze spustitelny´ software, cozˇ zdrojove´ ko´dy nejsou. V 394K698:3;687C>35D:=;C9E;=>F;?+6 musı´ existovat na´sledujı´cı´ pracovnı´ adresa´rˇe pro rpm (pokud jste neprovedli zˇa´dna´ vlastnı´ nastavenı´, naprˇ. v 3H?GI7C>3G8HD5Qm87C ):

SBØ9M;Þ+»HÛ+S

– pro soubory OI;=G8£OF+å atd., obsahujı´cı´ origina´lnı´ zdrojove´ ko´dy, a pro soubory O&@7JÃ , obsahujı´cı´ u´pravy specificke´ pro danou distribuci. SGÚBÛ+»+S – pro soubory O6D;?:C , ktere´ kontrolujı´ proces sestavenı´ bina´rnı´ho balı´ku. >Mr¼9ÜHß – kde se zdrojove´ ko´dy rozbalujı´, upravujı´ a prˇekla´dajı´. 354

14.3. RPM – Spra´vce balı´ku˚

ÞBÚH×;S S>ÞHÚB×;S

– kde se ukla´dajı´ hotove´ „bina´rnı´“ balı´ky. – kde jsou zdrojove´ RPM.

Prosı´m nedeˇlejte pomocı´ RPM zˇa´dne´ experimenty s du˚lezˇity´mi syste´movy´mi soucˇa´stmi jako jsou balı´k j:J ¾KC , balı´k 8HDGQ , balı´k iBEKJI atd. Riskujete tı´m ztra´tu funkcˇnosti vasˇeho syste´mu. Pokud chcete pouzˇ´ıt YaST pro instalaci zdrojove´ ho balı´ku se´rie åBU , je trˇeba nainstalovat komponenty potrˇebne´ pro sestavovacı´ proces do 394K698:3;687C>3 D:=;C9E;=>F;?;6 . Zdrojovy´ ko´d a u´pravy do S+Ø9M+Þ+»HÛ;S a odpovı´dajı´cı´ soubor O6D:?:C do S>ÚBÛB»+S 2. Pro na´sˇ na´sledujı´cı´ prˇ´ıklad vybereme balı´k ±+F;?>IkO6DGQ . Pote´, co se zdrojovy´ balı´k ±+F;?>I£O6DGQ nainstaluje, by meˇly vzniknout na´sledujı´cı´ soubory:

tu>b ™ 9t b ™ Lw t xG[ wª [ a ˜ bLt‡„ˆ9“9‡t W a ˜ \^zb x ˜ w tu>b ™ 9t b ™ Lw t Gx [ wª [ a ˜ bLt‡`†‹5“ ˆG‡t W a ˜ \5c Ÿ zœ•rzqyNz҂ Y© tu>b ™ 9t b ™ wLt Gx [ wª [ a ˜ bLt‡`†‹5“ ˆG‡t W a ˜ \5c Ÿ zœ•rzqyNzÒ\ [;™ z a ÷ Prˇ´ıkazem 8HDGQ ½5¾Nã0F+?:6G3>S>Ú>Û+»+SB39±BF;?5I£O6LD;?;C se spustı´ prˇeklad. Promeˇnna´ ã X æ oznacˇuje ru˚zne´ stupneˇ pokrocˇilosti instalace. Jednotlive´ mozˇnosti na´m poda´ naprˇ. 8HD5Qf½H½5<:?+j5D nebo dokumentace k RPM).

Hlavnı´ z nich jsou:

½5¾HD ½5¾7C ½5¾KJ ½5¾H¾ ½5¾;=

Prˇ´ıprava zdrojove´ ho ko´du v adresa´rˇi 354K698;3;6987C>39D:=:C9E;=GF;?;6>3#>Mr¼LÜHß – rozbalenı´ a u´pravy (patches) tote´zˇ jako ½5¾BD , navı´c s prˇekladem tote´zˇ jako ½5¾KC , navı´c s instalacı´. (Pozor – pokud instalovany´ balı´k nepodporuje BuildRoot, mu˚zˇe dojı´t beˇhem instalace k prˇepisu konfiguracˇnı´ch souboru˚!) tote´zˇ jako ½5¾NJ , navı´c s vytvorˇenı´m tzv. bina´rnı´ho RPM. Po u´speˇsˇne´m prˇekladu bude v 3547698:3;698mC>35D:=:CE;=>F;?+6>3GÞHÚH×+S . tote´zˇ jako ½5¾B¾ , navı´c s vytvorˇenı´m tzv. zdrojove´ ho RPM. Po u´speˇsˇne´m prˇekladu bude v 3547698:3;698mC>35D:=:CE;=>F;?+6>3HSGÞHÚH×;S .

Pokud spolecˇneˇ s ½5¾KC (resp. ½5¾NJ ) zada´te volbu ½H½;6<:A>8HI:½;C+J8mC4NJI , 8HD5Q vykona´ pouze prˇeklad, resp. instalaci, bez prˇedchozı´ch fa´zı´. Vytvorˇene´ bina´rnı´ RPM se instaluje pomocı´ 8HDGQ ½:J nebo le´pe 8HD5Q1½9M , aby dosˇlo k za´pisu do databa´ze RPM. 14.3.5 Dalsˇ´ı na´stroje pro pra´ci s archivy a databa´zı´ RPM

Program Midnight Commander doka´zˇe procha´zet archiv RPM a pracovat s jeho soucˇa´stmi. Zacha´zı´ prˇitom s balı´kem RPM, jakoby se jednalo o souborovy´ syste´m. Prˇi pouzˇ´ıva´nı´ mc mu˚zˇete zobrazit informace obsazˇene´ v za´hlavı´ €;s îï a kopı´rovat cˇa´sti archivu (prˇ´ıstupne´m zde jako soubor õBÛBºBßBÛHÞ ) kla´vesou ìíö ; € ƒ kla´vesou ìí–îï . xrpm je na´zev graficke´ho spra´vce balı´ku˚ RPM, ktery´ je napsany´ v Pythonu a podporuje prˇ´ıkazy pro prˇ´ıstup prˇes FTP. KDE obsahuje na´stroj krpm, cozˇ je graficke´ rozhranı´ pro obsluhu RPM. GNOME obsahuje podobny´ na´stroj gnorpm. O „vytva´rˇenı´ balı´ku˚“ (angl. build mode) viz manua´lova´ stra´nka pro df uvedeny dalsˇ´ı mozˇnosti pouzˇitı´. 2

ò (òøñ

df

ò

), kde jsou

355

14. Aktualizace syste´mu a spra´va balı´ku˚ Pomocı´ skriptu v Perlu, nazvane´ho =+j;J5?Gi , je mozˇne´ konvertovat forma´ty balı´ku˚ ru˚zny´ch distribucı´. Tak lze prˇeve´st stare´ TGZ archivy na RPM jesˇteˇ prˇed instalacı´, aby se beˇhem instalace dostaly informace o balı´ku do databa´ze RPM. (Pozor, skript =+j:J5?Gi se dle vyja´drˇenı´ jeho autoru˚ sta´le nacha´zı´ v alfa sta´diu.)

356

Kapitola 15

Speciality SuSE Linuxu 15.1

Filesystem Hierarchy Standard (FHS) a Linux Standard Base (LSB)

SuSE Linux usiluje o splneˇnı´ standardu na souborove´ syste´my FSSTD resp. jeho na´sledovnı´ka, ktery´m je Filesystem Hierarchy Standard (FHS, balı´k Ã><76 , se´rie @+A:C ; viz <+IBIHD£° 3B35±B±H±OqD:=>I>Ã53 ). To je du˚vod, procˇ v noveˇjsˇ´ıch verzı´ch SuSE Linuxu najdeme neˇktere´ soubory na „spra´vneˇjsˇ´ıch“ mı´stech. SuSE podporuje i projekt Linux Standard Base. Aktua´lnı´ informace o neˇm najdete na <+IBI>D° 3B35±H±B±O j:J iB4+pH¾+=:65?PO&AG8BF . V soucˇasne´ dobeˇ se nacha´zı´ na´vrh LSB ve verzi 0.3 a pokry´va´ inicializaci syste´mu, viz kap. 16 na str. 375. 15.1.1 Prˇ´ıklad – TEX v SuSE Linuxu – teTeX teTeX je organizova´n podle TEX Directory Structure (TDS) (viz ÃHI>D° ), anizˇ by odporoval FHS.

@+=5i+I;?PO&@B?+3GI;?>p;½m=>87C 3

3B3>Ã>IHDO

15.1.2 Prˇ´ıklad – prostrˇedı´ pro FTP a HTTP FTP Pro usnadneˇnı´ instalace serveru FTP obsahuje balı´k strˇedı´. Instaluje se v adresa´rˇi 354K698:3HjHA:CG=+jH3>ÃHIHD .

ÃHI>D;@7J8

i vzorove´ pro-

HTTP SuSE Linux ma´ nabı´zı´ jako standardnı´ webovy´ server Apache. Tı´m se va´m te´zˇ nainstalujı´ dokumenty s prˇ´ıklady k pouzˇitı´ do adresa´rˇe 354K698:3HjHA:CG=+jH35<+IBIHD+@ . Pokud si tedy chcete vytvorˇit vlastnı´ webovy´ server, doporucˇuje se zadat va´sˇ ß;A;C4GQK?GiBIBÞ;ABA>I v souboru 3>?>I7C>35
15.2

Rady ke specia´lnı´m softwarovy´m balı´ku˚m

15.2.1 Balı´k p+@B?>l;?+j versus pB@+?>l;?+j>µBµ Tzv. Linux Development Platform Specification vyzˇaduje, aby se pouzˇ´ıval XFree86 3.3.6, a to z du˚vodu prˇenosnosti software na co nejvı´ce platforem. Od sve´ verze Linuxu 7.0 vsˇak SuSE pouzˇ´ıva´ standard XFree86 4.0. 357

15. Speciality SuSE Linuxu Aby SuSE Linux splnˇoval i nada´le krite´ria slucˇitelnosti, je zde k pouzˇitı´ pro vy´voj pod XFree86 3.3.6 i balı´k p+@+?Gl;?+jHµBµ . Kdo tedy chce postupovat s ohledem na Linux Development Platform Specification, musı´ pocˇ´ınaje verzı´ 7.0 odinstalovat balı´k p+@+?>l+?+j a mı´sto neˇj si nainstalovat balı´k pB@+?>l;?+j>µBµ . 15.2.2

Balı´k

C98+AGi

Cronove´ tabulky se nynı´ nacha´zejı´ v adresa´rˇi 3Gl;=>8:3+6D:ABA+jH3;C98;AGi;3GI;=9¾K6 a nikoli jizˇ v adresa´rˇi 3Gl;=G8:3;C98;A5im3GI;=G¾76 . Tabulka v souboru 3H?>I7CG3;C98;AGiBI;=G¾ je nynı´ celosyste´mova´ cronova´ tabulka. Je v nı´ potrˇeba uve´st za cˇasovy´m u´dajem jme´no uzˇivatele, ktery´ u´lohu spousˇtı´, viz vy´pis 15.2.1, kde je uda´n uzˇivatel ¤8;ABA>I®¥ . Tenty´zˇ forma´t majı´ i tabulky specificke´ pro balı´ky, ktere´ jsou v 3H?>ImC>3;C98;A5iO&@ – viz manua´lova´ stra´nka pro C98;AGi (QK=5i · C98;AGi ).

Ÿ cyO9tyª©«©`©¬© ™ v v\¬\ ˜ b \¦c | tuGb ™ 9t b XGYV t [ \ ™ u V Êʁtu>b ™ 9t b X>YV t [ \ ™ u V Obsah souboru 15.2.1: Uka´zka jedne´ polozˇky v souboru 3H?>ImC>3;C98;A5i+I;=G¾ Soubor 3>?>I7C>3;C8;AGi+IB=G¾ se jizˇ nesmı´ editovat prˇ´ıkazem C98;AGiBI;=5¾¢½H? , ale nacˇ´ıst do editoru, editovat a opeˇt ulozˇit. ˇ ada balı´ku˚ instaluje sve´ skripty do adresa´rˇu˚ 3H?>I7C>3+C98;AGiO <:AG4+8:j5Õ , 3H?>I7CG3 R C8;AGiO&@B=mJGjGÕ , 3H?>ImC>3;C98;A5iOq±:?B?GE:jGÕ a 3H?>I7CG3;C98;AGi£OœQKAGi+I><mj5Õ , jejichzˇ zpracova´nı´ pak rˇ´ıdı´ soubor 354K698;3Bj:JL¾m3+C98;AGim358H4Him½KC8;A5i76 . Ten se vola´ kazˇdy´ch 15 minut z hlavnı´ tabulky 3H?>I7CG3;C98;AGiBI;=G¾ , cˇ´ımzˇ je zajisˇteˇno, zˇe se zˇa´dny´ (ani opozˇdeˇny´) proces nevynecha´ . Nesmı´te se proto naprˇ´ıklad divit, zˇe kra´tce po startu se objevı´ v tabulce procesu˚ velmi aktivnı´ uzˇivatel ¤&i;AG¾:AH@HÕ®¥ – ten patrneˇ aktualizuje databa´zi pro prˇ´ıkaz locate. 15.2.3

Balı´k

C4B876G?:6

Na distribucˇnı´m CD se nynı´ nacha´zı´ balı´k iKC4B876G?:6 . Souvisejı´cı´ knihovny majı´ jme´no j;JL¾BiKC4B876G?:6²O6GAPOãäp>pKæ . Na´sledkem je nutnost upravit odkaz na i7C4+876G?;6 v mnohy´ch souborech Makefile. Vasˇe vlastnı´ balı´ky je nutno prˇelozˇit s volbou ½Bj5i7C4+876G?;6 a nikoli ½Bj;C4B876G?:6 . Pokud to nenı´ mozˇne´, je trˇeba zadat

c’Ltu>b ™ t Y V wLgu9‚ ˜ t \ ˜O™} w [x c9’Ltu>b ™ t Y V Lw gu9‚ ˜ t9wu ™ b ˜ b c^Gtu>b ™ tg Y X t\ ˜O™} w [x c ^Gtu>b ™ tg YX twu ™ b ˜ b

15.2.4

Zdrojove´ texty k balı´ku 4B4KCLD

Zdrojove´ texty k balı´ku 4B4KCD jsou nynı´ obsazˇeny ve zdrojove´ m RPM od programu Sendmail jako podbalı´k. 15.2.5

Manua´love´ stra´nky

Pro neˇktere´ programy GNU (naprˇ. program tar) se jizˇ manua´love´ stra´nky da´le neudrzˇujı´. Namı´sto nich pouzˇijte pro rychly´ prˇehled volbu ½H½5<:?+j5D u vola´nı´ prˇ´ıslusˇne´ho programu nebo soubory info. Prˇ´ıkazem JLi;Ã+A zavola´te hypertextovy´ syste´m GNU. Prˇ´ıkaz JLi;Ã+A JLi;ÃBA va´m poda´ prvnı´ pomoc, 358

15.3. Startova´nı´ z ramdisku jak syste´m pouzˇ´ıvat. Prˇ´ıkaz JLi;Ã+A se da´ te´zˇ volat ze syste´mu Emacs prˇ´ıkazem ?LQK=:CB6–½>à JLi;ÃBA . Jesˇteˇ pohodlneˇ jsˇ´ı k pouzˇ´ıva´nı´ jsou programy IHEKJLi;Ã+A , pKJ i;Ã+A nebo syste´m na´poveˇdy SuSE, viz odst. 15.5 na str. 367.

15.3

Startova´nı´ z ramdisku

Du˚vody Jakmile se zavede linuxove´ ja´dro a prˇipojı´ se korˇenovy´ souborovy´ syste´m ( 3 ), dajı´ se spousˇteˇt programy a prˇipojovat dalsˇ´ı moduly ja´dra, poskytujı´cı´ dalsˇ´ı funkce. Aby vsˇak sˇel korˇenovy´ syste´m vu˚bec prˇipojit, je trˇeba splnit urcˇite´ podmı´nky: Ja´dro potrˇebuje odpovı´dajı´cı´ ovladacˇe, aby obslouzˇilo zarˇ´ızenı´, na ktere´m je korˇenovy´ souborovy´ syste´m umı´steˇn – zejme´na v prˇ´ıpadeˇ SCSI. Da´le musı´ ja´dro obsahovat ko´d pro pra´ci se souborovy´m syste´mem, ktery´ je odlisˇny´ pro ?>pHI;É , 8;?mJ>6G?>8+Ãm6 cˇi 8;AQ7Ãm6 . Pokud je korˇenovy´ syste´m zabezpecˇen, je trˇeba zna´t heslo cˇi umeˇt pracovat s klı´cˇem. Vsˇimneme-li si nejprve proble´mu s ovladacˇi SCSI, nabı´zı´ se neˇkolik mozˇny´ch ˇresˇenı´. Ja´dro mu˚zˇe naprˇ´ıklad obsahovat vsˇechny dostupne´ ovladacˇe. Pak ale mezi nimi mohou by´t konflikty a navı´c ja´dro vyjde prˇ´ılisˇ velike´. Jinou mozˇnostı´ je nabı´zet vy´beˇr ru˚zny´ch jader, obsahujı´cı´ch pouze neˇktere´ ovladacˇe. Ani to nenı´ idea´lnı´, protozˇe pak vycha´zı´ (teoreticky) tolik jader, kolik je kombinacı´ ovladacˇu˚ k zarˇ´ızenı´m. Pokud chceme distribuovat i ja´dra optima´lnı´ (naprˇ. pro dany´ procesor cˇi SMP), situace se jesˇteˇ zhorsˇ´ı. Dosta´va´me se tak k mysˇlence prˇ´ımy´ start z korˇenove´ho souborove´ ho syste´mu radeˇji u´plneˇ obejı´t a mı´sto toho zajistit mozˇnost spousˇteˇt programy jesˇteˇ prˇed prˇipojenı´m korˇenove´ho souborove´ ho syste´mu. 15.3.1 Princip Startovacı´ ramdisk (take´ „initdisk“ nebo „initrd“) rˇesˇ´ı pra´veˇ vy´sˇe popsany´ proble´m. Linuxove´ ja´dro nabı´zı´ mozˇnost mı´t na ramdisku maly´ souborovy´ syste´m, ze ktere´ho se dajı´ spousˇteˇt programy, jesˇteˇ nezˇ se prˇipojı´ vlastnı´ korˇenovy´ souborovy´ syste´m. Zavedenı´ startovacı´ho ramdisku zajistı´ neˇktery´ zavadeˇcˇ (LILO, loadlin atd.), ktere´mu stacˇ´ı biosove´ rutiny na to, aby zavedl data ze startovacı´ho me´dia. Pokud byl zavadeˇcˇ schopny´ zave´st ja´dro, je take´ schopny´ zave´st ramdisk, a proto jizˇ nejsou zapotrˇebı´ specia´lnı´ ovladacˇe. 15.3.2 Postup startova´nı´ se startovacı´m ramdiskem Zavadeˇcˇ zavede ja´dro a startovacı´ ramdisk do pameˇti a spustı´ ja´dro. Da´le sdeˇlı´ ja´dru, zˇe je zde startovacı´ ramdisk, a kde ho ma´ hledat v pameˇti. Pokud je startovacı´ ramdisk komprimovany´ (cozˇ je obvykle´ ), ja´dro ho dekomprimuje a prˇipojı´ jako docˇasny´ korˇenovy´ syste´m. Odtud se nastartuje program linuxrc. Ten jizˇ doka´zˇe prˇipojit definitivnı´ korˇenovy´ souborovy´ syste´m. Jakmile skoncˇ´ı, startovacı´ ramdisk se opeˇt odpojı´. Prˇipojenı´ startovacı´ho ramdisku a spusˇteˇnı´ programu linuxrc je tedy pomocny´m mezikrokem v norma´lnı´m startovacı´m procesu. 359

15. Speciality SuSE Linuxu Pokud se ja´dru nedarˇ´ı startovacı´ ramdisk odpojit (cozˇ znamena´ chybu a nemeˇlo by nastat), zkusı´ ho prˇepojit na bod prˇipojenı´ 3:JLiNJIH8+@ . Pokud ani takovy´ bod prˇipojenı´ nenı´ k dispozici, ohla´sı´ syste´m chybu. Zu˚stane sice i nada´le funkcˇnı´, ale pameˇt’obsazenou ramdiskem jizˇ nelze na nic dalsˇ´ıho vyuzˇ´ıt. Program linuxrc Spusˇteˇnı´ programu linuxrc vyzˇaduje splneˇnı´ dvou podmı´nek: musı´ se vzˇdy jmenovat pouze j:J iB4+pB87C a musı´ by´t umı´steˇn v korˇenove´m adresa´rˇi. Kromeˇ toho musı´ by´t te´zˇ samozrˇejmeˇ spustitelny´ ja´drem. Rovneˇzˇ mu˚zˇe by´t z ramdisku zaveden i dynamicky, pokud tam najde i sdı´lene´ knihovny v cesteˇ 3Bj;JL¾ . Teoreticky mu˚zˇe by´t linuxrc i skriptem prˇ´ıkazove´ho interpretu, pokud ten ovsˇem existuje v adresa´rˇi 35¾NJLi . Strucˇneˇ rˇecˇeno, startovacı´ ramdisk musı´ obsahovat minima´lnı´ linuxovy´ syste´m, postacˇujı´cı´ na spusˇteˇnı´ programu linuxrc. Standardneˇ se ovsˇem prˇi instalaci SuSE Linuxu pouzˇ´ıva´ nejprostsˇ´ı rˇesˇenı´, a to staticky zavedeny´ program linuxrc, aby startovacı´ ramdisk vycha´zel co nejmensˇ´ı a vesˇel se na disketu. Program linuxrc se spousˇtı´ s pra´vy uzˇivatele ¤&8;ABA>IP¥ . Skutecˇny´ korˇenovy´ souborovy´ syste´m Jakmile program linuxrc skoncˇ´ı, ramdisk se odpojı´ a prˇestane existovat – „zahodı´ se“, startovacı´ proces pokracˇuje norma´lneˇ da´l a ja´dro prˇipojı´ skutecˇny´ korˇenovy´ souborovy´ syste´m. Co jı´m bude, urcˇ´ı program linuxrc. Stacˇ´ı na to prˇipojit souborovy´ syste´m 39D+8;A:C a zapsat hodnotu skutecˇne´ho korˇenove´ho souborove´ ho syste´mu v numericke´ formeˇ do souboru 39D+8;A:C>3+69Õ76>3GE+?>8Hi:?+jH3 8+?B=+jB½+8;ABA>I:½;@+?>l . 15.3.3

Zavadeˇcˇe

Veˇtsˇina zavadeˇcˇu˚ (prˇedevsˇ´ım LILO, loadlin a syslinux) si se startovacı´m ramdiskem poradı´. V na´sledujı´cı´m po rˇadeˇ popı´sˇeme, jak jim to sdeˇlit: 1. LILO Vlozˇte na´sledujı´cı´ rˇa´dku do souboru

3>?>I7C>3Bj;JGjHAPOC5AGi;Ã

:

YV>Y \ ™ ‚  t X vv \5t YV>Y \‚ Y bª³zÒa ÷ Soubor 35¾:ABAGI:3:JLiNJLI+@7JH69EkOqF+å prˇedstavuje startovacı´ ramdisk. Mu˚zˇe (ale nemusı´) by´t komprimovany´. 2. loadlin.exe Zavola´ se pomocı´:

“N] _¬gv [ ‚9g YV ¨ ” Æ ‚ ™ Gv ­ YV>Y \ ™ ‚  “N] Ž gv [ ‚5g YVGŽ9YVGY \‚ Y bª³zÒa ÷ ¨ xG[™5[} ˜ \

3. syslinux Vlozˇte na´sledujı´cı´ rˇa´dku do souboru 360

6Õ76>j:JLiH4+p£OC5Ã>F

:

˜O™

­

15.3. Startova´nı´ z ramdisku

[xx ˜ V ‚ YV>Y \ ™ ‚ 5YVGY \‚ Y bª³zÒa ÷ ¨ ‚ [ g/­ ÄxG[™9[})˜ \ L™ › ­

15.3.4 Pouzˇitı´ startovacı´ho ramdisku v SuSE Linuxu Instalace syste´mu SuSE Linux startovacı´ ramdisk jizˇ delsˇ´ı dobu pouzˇ´ıva´. Uzˇivatel tak mu˚zˇe zava´deˇt moduly v programu linuxrc a zada´vat u´daje pro instalaci – prˇedevsˇ´ım zdrojove´ me´dium. Program linuxrc pak spustı´ instala´tor YaST, ktery´ instalaci provede. Jakmile ten skoncˇ´ı, sdeˇlı´ programu linuxrc, kde se nacha´zı´ korˇenovy´ souborovy´ syste´m cˇerstveˇ nainstalovane´ho syste´mu. Program linuxrc tuto hodnotu zapı´sˇe do 39D+8;A:C , ukoncˇ´ı se a ja´dro zavede cˇerstveˇ nainstalovany´ syste´m. Tı´mto trikem lze prˇi instalaci SuSE Linuxu spustit nainstalovany´ syste´m bez restartu pocˇ´ıtacˇe. Ten je zapotrˇebı´ pouze pokud by dosud beˇzˇ´ıcı´ ja´dro bylo v konfliktu s pra´veˇ nainstalovany´mi moduly. Prˇ´ıkladem je instalace vı´ceprocesorove´ho syste´mu, kde se noveˇ instalovane´ SMP ja´dro nesna´sˇ´ı s pu˚vodnı´m startovacı´m ja´drem. Zavedenı´ nainstalovane´ho syste´mu By´valy doby, kdy YaST meˇl prˇi instalaci k dispozici vı´ce nezˇ 40 jader, ktere´ se lisˇily pouze ovladacˇem SCSI. Ten byl zapotrˇebı´ pra´veˇ pro prˇipojenı´ korˇenove´ho souborove´ ho syste´mu prˇi startu. Ostatnı´ moduly se jizˇ mohly zave´st dodatecˇneˇ. Protozˇe mezitı´m vznikla potrˇeba doda´vat optimalizovane´ ja´dro, nenı´ tato koncepce jizˇ udrzˇitelna´ – pocˇet jader v distribuci SuSE Linuxu by tı´m stoupl na stovky. Proto se dnes startovacı´ ramdisk pouzˇ´ıva´ i pro norma´lnı´ start. Jeho funkce je podobna´ jako prˇi instalaci, pouze s tı´m rozdı´lem, zˇe linuxrc je zde pouhy´ skript pro prˇ´ıkazovy´ procesor. Jeho jedinou u´lohou je zave´st dane´ moduly – jmenoviteˇ ovladacˇ SCSI, potrˇebny´ k prˇipojenı´ korˇenove´ho souborove´ ho syste´mu. Vytvorˇenı´ startovacı´ho ramdisku Startovacı´ ramdisk se vytvorˇ´ı skriptem QmE JLiNJIB8B@ . Moduly k zavedenı´ jsou zada´ny polozˇkou ¼Ù7¼àBÞBß ×:ØGß>M:Ü>Û;S v souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF . Po instalaci se tato promeˇnna´ automaticky naplnı´ spra´vny´mi hodnotami – instalacˇnı´ linuxrc vı´, ktere´ moduly se zava´deˇly a v tomto porˇadı´ se objevı´ i v ¼LÙK¼àBÞBß ×:ØGß>M;ÜHÛ;S . To je du˚lezˇite´ v prˇ´ıpadeˇ pouzˇitı´ vı´ce ovladacˇu˚ SCSI, jinak by se zmeˇnilo cˇ´ıslova´nı´ disku˚. Teoreticky by stacˇilo nejprve zave´st pouze ovladacˇe nutne´ pro prˇipojenı´ koˇrenove´ho souborove´ ho syste´mu. Protozˇe vsˇak dodatecˇne´ zavedenı´ dalsˇ´ıch ovladacˇu˚ SCSI prˇina´sˇ´ı proble´my (naprˇ. kdyzˇ disk na druhe´m, dosud nerese361

15. Speciality SuSE Linuxu tovane´m rˇadicˇi SCSI blokuje syste´m), zava´deˇjı´ se radeˇji vsˇechny potrˇebne´ ovladacˇe SCSI ze startovacı´ho ramdisku. Skript QmE J iNJIB8+@ oveˇrˇ´ı, zda je pro prˇ´ıstup na korˇenovy´ souborovy´ syste´m vu˚bec potrˇeba ovladacˇ SCSI. Pokud je bod prˇipojenı´ 3 na disku EIDE, startovacı´ ramdisk se vu˚bec nevytvorˇ´ı, nebot’ nenı´ zapotrˇebı´, protozˇe standardnı´ distribucˇnı´ ja´dro SuSE Linuxu ovladacˇ EIDE obsahuje. Do budoucna vsˇak lze pocˇ´ıtat, zˇe podobny´ postup lze vyuzˇ´ıt i pro specia´lnı´ rˇadicˇe EIDE, pokud na neˇ nepu˚jde prˇi startu pouzˇ´ıt standardnı´ ovladacˇ EIDE. Protozˇe zava´deˇnı´ ramdisku zavadeˇcˇem probı´ha´ stejneˇ jako zava´deˇnı´ ja´dra (podle souboru QK=GD se urcˇ´ı umı´steˇnı´ souboru), musı´ se po kazˇde´ zmeˇneˇ startovacı´ho ramdisku, tj. po kazˇde´m prˇ´ıkazu QmE JLiNJLIB8+@ znovu instalovat LILO, a to prˇ´ıkazem j:JGjHA ! 15.3.5

Mozˇne´ potı´zˇe prˇi optimalizovane´m prˇekladu ja´dra

Pokud si budete sami prˇekla´dat ja´dro, mu˚zˇete narazit na na´sledujı´cı´ obvykly´ proble´m: Ovladacˇ SCSI se standardneˇ prˇipojı´ k ja´dru, zatı´mco dosud uzˇ´ıvany´ startovacı´ ramdisk zu˚stane zachova´n. Prˇi startu pak dojde k tomu, zˇe ja´dro jizˇ obsahuje zakmpilovany´ ovladacˇ SCSI, hardware se spra´vneˇ rozpozna´ , avsˇak bude sta´le nuceno zava´deˇt dalsˇ´ı modul ovladacˇe z ramdisku, cozˇ u neˇktery´ch ovladacˇu˚ (zejme´na pro rˇadu =mJHCG¶GpBpBp ) vede ke ztra´teˇ komunikace. (Obecneˇ to tedy znamena´ chybu ja´dra, a to vı´cena´sobne´ zavedenı´ te´hozˇ ovladacˇe, zna´mou te´zˇ naprˇ´ıklad u ovladacˇe se´riovy´ch linek.) Na tento proble´m se nabı´zı´ vı´ce rˇesˇenı´: Bud’konfigurovat ovladacˇ jako modul (pak se spra´vneˇ zavede z ramdisku), nebo ho naopak odstranit z konfigurace ramdisku a znovu zavolat prˇ´ıkaz QmE JLiNJLIB8+@ , ktery´ pak bud’ ramdisk u´plneˇ zrusˇ´ı nebo na neˇm ponecha´ jen zbyle´ moduly. 15.3.6

Vy´hled

Lze ocˇeka´vat, zˇe v budoucnosti najde startovacı´ ramdisk zajı´maveˇjsˇ´ı vyuzˇitı´ nezˇ jen zavedenı´ modulu˚ potrˇebny´ch pro prˇipojenı´ korˇenove´ho souborove´ ho syste´mu:

ç ç ç ç ç

„High end“ EIDE ovladacˇe Korˇenovy´ syste´m na softwarove´m diskove´m poli (program linuxrc nastavı´ Qm@ -zarˇ´ızenı´) korˇenovy´ syste´m na LVM korˇenovy´ syste´m chra´neˇny´ heslem (program linuxrc se pta´ na heslo) korˇenovy´ syste´m na SCSI disku s rˇadicˇem PCMCIA

Dalsˇ´ı informace

394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p:3Gß+A;C49QK?5i+I+=GIKJAGim358+=LQ7@:JH69EkOqIHpBI 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p:3Gß+A;C49QK?5i+I+=GIKJAGim3;J iKJI>8+@kOqIHpHI manua´lova´ stra´nka pro JLiNJLIB8+@ (QK=G® i fJLiNJIB8B@ ). 362

15.4. Program linuxrc

15.4

Program linuxrc

Program linuxrc se spousˇtı´ beˇhem startu ja´dra, obvykle prˇi instalaci Linuxu, a to jesˇteˇ prˇed zavedenı´m nakonfigurovane´ho ja´dra. Tı´m je umozˇneˇno startovat z male´ho modularizovane´ho ja´dra a dodatecˇneˇ zave´st chybeˇjı´cı´ ovladacˇe – nouzoveˇ i z dalsˇ´ı diskety. Program linuxrc tedy zejme´na poma´ha´ zave´st ovladacˇe specificke´ pro dany´ hardware. Lze ho tedy pouzˇ´ıt nejen prˇi instalaci, ale i jako startovacı´ na´stroj pro jizˇ nainstalovany´ syste´m, naprˇ´ıklad jako za´chrannou disketu. Rovneˇzˇ si mu˚zˇete vytvorˇit kompletnı´ za´chranny´ syste´m s ramdiskem pro prˇ´ıpad, zˇe se stane neˇco s vasˇ´ım diskem nebo zˇe prˇijdete o heslo uzˇivatele ¤8;ABA>I®¥ – detaily najdete v odst. 15.6 na str. 369. Hlavnı´ menu Po nastavenı´ jazyka, obrazovky a kla´vesnice se dostanete do hlavnı´ho menu programu linuxrc (viz obr. 1.24 na str. 24). Instalace zacˇ´ına´ z menu ¤¼LiK6I;=+jH=:C5?¢3SGI;=>8BI 69Õm69I EQ:4P¥ . Jak se na toto mı´sto dostanete, za´lezˇ´ı na vasˇem hardwaru: Pokud ja´dro rozpoznalo vsˇechny komponenty potrˇebne´ pro instalaci, nepotrˇebujete jizˇ zava´deˇt dalsˇ´ı ovladacˇe. To je obvykle´ u pocˇ´ıtacˇu˚, ktery´m stacˇ´ı disk a mechanika CD na standardnı´m rˇadicˇi EIDE. Obsahuje-li hardware rˇadicˇ SCSI, nezbytny´ pro start syste´mu (tedy nikoli potrˇebny´ naprˇ´ıklad pouze pro skener), je zapotrˇebı´ zave´st modul SCSI. Podobneˇ pokud probı´ha´ instalace po sı´ti: nejprve je nutno zave´st specificky´ modul pro pouzˇitou sı´t’ovou kartu. Konecˇneˇ existuje rˇada starsˇ´ıch mechanik CD, doda´vany´ch s vlastnı´mi nestandardnı´mi rˇadicˇi, ktere´ rovneˇzˇ potrˇebujı´ svu˚j modul ja´dra. Tote´zˇ platı´ pro zarˇ´ızenı´ ovla´dana´ pomocı´ PCMCIA u notebooku˚. Syste´move´ informace Nema´te-li jistotu, jaky´ hardware ma´ va´sˇ pocˇ´ıtacˇ, pomohou va´m zpra´vy ja´dra, poskytovane´ beˇhem startu. V menu ¤S>Õ769IEQKA>l EšJLi;Ã+AG85QK=:CG?²¥ (obr. 15.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ) naleznete kromeˇ zpra´v ja´dra jesˇteˇ dalsˇ´ı podrobnosti, jako jsou I/O adresy karet PCI a velikost hlavnı´ pameˇti, jak ji Linux rozpoznal. Na´sledujı´cı´ rˇa´dky ukazujı´, jak se hla´sı´ disk a mechanika CD na rˇadicˇi EIDE. Je to prˇ´ıpad, kdy nemusı´te zava´deˇt dalsˇ´ı moduly:

ø

û ø ñ ø ø

ù ø ú

Š  j%v†ls„  |     t¯ {1„ t ƒŒl~o” Š pj%‰ :k²:Œ‚‰k v by { † ‹ ¯ ¯ T>Š T j ‹ d m  m : Š  j Š  7Š  „ Š  s³ Š 

„ Ž l~‰ T>Š ({w~ ¯ {w‰z;v°  t „s ± | ± s … ‰k²:Œ  h d

û

ú ù ø ø

ú

øƒ´

Rovneˇzˇ nepotrˇebujete dalsˇ´ı modul ke startu, pokud ma´te ja´dro se zakompilovany´m ovladacˇem SCSI. Typicka´ hla´sˇenı´ prˇi rozpozna´ nı´ rˇadicˇe SCSI a zarˇ´ızenı´ na neˇj prˇipojeny´ch vypadajı´ na´sledovneˇ: STS; j 5ŠlS S ” vm d m  STS; g j I m t d

m

c ø ú ~ù ø f  h  | „ „ ø úm t ø Tc T ú c f m c  ñ g

f

úd

: 



tt

ñ

ú

S“  S m Ž



 tcutt Œz

€ ¯ v†v‰v …

û

……

363

15. Speciality SuSE Linuxu

Obra´zek 15.1: Syste´move´ informace

ú

ñ ø d g úm t m  f ú d :   tt ñ So  S úm Ž  tcutt Œz  € ¯ v†v‰v … û …… Œ  ú
j r ‹ls„„  t kúh j Ž  z Ž i v … v‰v … úh S;: ñj „ ð ú ú û ¯ TT ú SS t ú ú ú ù S ø~øm STS; t { T>Š øññú
t {  ¯ t {
xñ t d  T T  g :   ± o S  S "  S > T Š   ø ú sø ú f m ñ f ú d ‚„s ñ  úm Ž | c „sŒz ðñ d ñ x S v‰v … ú ñ ø d g ú m„‡m  f ú d : ‚„| Ž ñ So  S úm Ž | cut sŒz ·S ðñ T>Š d  ñ  x S v‰v … úñ Œ  ú
jž‰ û:k²:Œ‚¸Œ ûs| t  † ¯ kúh j t „ Ž s i … v‰v … úh S;: ñj „ ð ú

û ¯ v d t ú ú ú v‰v …  S  ù m  mø
c – Š S T   S T  S  ú ú ø ” d ú m d °‚ƒ „“pð mú c vú m d °|ls tŽ sƒ„ „ t s‡Œl~ — – „ c ¹y ~ — ø ñ ú ù ø ø ø ø s S ø |‚³ S ø ƒ S ø ±S ø } S ø Ž ´ STS; S  g m t j mm r l  jwµ:¶ i †¶Œ d ¯ † f j   d T m  m T m  STS;  S STS; g t jIm d m„ STS; S mm  g m j t r l  j%†;²vz … ~ d ¯ † f j ‰ :k²:Œ STS; jI m T m   S  j v‰v …  h T T>Š T j ‹ d m  m : S  j S  ‡S  „ S

úñ

Zavedenı´ modulu˚ Zvolı´te, ktere´ moduly potrˇebujete. Prˇi startu z diskety jsou jme´na modulu˚ cˇtena programem linuxrc a zobrazena v seznamu k vy´beˇru. Prˇi startu z CD nebo z DOSu programem loadlin ma´ jizˇ linuxrc vsˇechny moduly k dispozici. To sice usˇetrˇ´ı zava´deˇnı´, ale vyzˇaduje dostatecˇnou pameˇt’. Ma´te-li me´neˇ nezˇ 8 MB RAM, je jedinou cestou start z diskety. V seznamu pouzˇitelny´ch modulu˚, ktere´ nabı´zı´ program linuxrc, vidı´te vlevo jme´no modulu a vpravo strucˇny´ popis hardwaru, pro ktery´ je urcˇen. Pro neˇktere´ komponenty existuje vı´ce ovladacˇu˚, prˇ´ıpadneˇ nove´ ovladacˇe v alfa verzi. Prˇeda´nı´ parametru˚ º¼»

Po nalezenı´ vhodne´ ho ovladacˇe na neˇj uka´zˇete kurzorem a stisknete ìí îï . Objevı´ se obrazovka, vyzˇadujı´cı´ prˇ´ıpadne´ parametry pro tento modul. Podrobneˇ ji o teˇchto parametrech se dozvı´te v odst. 13.3.4 na str. 321. (Upozornˇujeme zde znovu, zˇe na rozdı´l od forma´tu zada´va´nı´ parametru˚ pro LILO se zde vı´ce parametru˚ pro tenty´zˇ modul oddeˇluje mezerami.) 364

15.4. Program linuxrc

Obra´zek 15.2: Zavedenı´ modulu˚

Obra´zek 15.3: Vy´beˇr rˇadicˇe SCSI

Ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ vsˇak nenı´ uprˇesnˇujı´cı´ popis hardwaru pomocı´ parametru˚ zapotrˇebı´ – veˇtsˇina ovladacˇu˚ si urcˇ´ı sve´ komponenty sama. Vy´jimku zde tvorˇ´ı sı´t’ove´ karty a starsˇ´ı nestandardnı´ rˇadicˇe mechanik CD. Pokud ma´te pochyby, pouze tedy stiskneˇte kla´vesu ìí

º¼»

îï .

U neˇktery´ch modulu˚ mu˚zˇe rozpozna´ nı´ a inicializace hardwaru trvat dlouho. €l| îï ) mu˚zˇete Prˇepnutı´m na virtua´lnı´ konzoli 4 (kla´vesova´ kombinace ìí ¯
m îï + ìí– prˇitom sledovat zpra´vy ja´dra. Ty´ka´ se to prˇedevsˇ´ım rˇadicˇu˚ SCSI, ktere´ cˇekajı´, azˇ se jim ohla´sı´ vsˇechna zarˇ´ızenı´. Po u´speˇsˇne´m zavedenı´ modulu˚ zobrazı´ program linuxrc zpra´vy ja´dra, abyste mohli posoudit, zda vsˇe probeˇhlo hladce. V opacˇne´m prˇ´ıpadeˇ zde ma´te stopu, jak potı´zˇe odstranit. 365

15. Speciality SuSE Linuxu

Obra´zek 15.4: Zada´nı´ parametru˚ pro moduly ja´dra

Syste´m / Start instalace Po zajisˇteˇnı´ plne´ podpory vasˇeho hardwaru ja´drem se dosta´va´te k menu ¤ S>Õ769I ELQ 3S>I+=>8BI JLiK69I+=+jH=:CG?²¥ . Odsud (viz obr. 1.25 na str. 25) se mu˚zˇete rozhodnout pro vı´ce instalacˇnı´ch kroku˚: ¤¼ iK69I;=+j>=:CG?+3HS5DB4K6I7JLI–=>EBIH4:=Bj:J9å+=:CBJ^¥ , ¤2H=>l E:69Iöi;=mJLiK69I+=+jHA>l;=5i½ 6Õ769I EQ¥ (musı´ by´t zna´m korˇenovy´ oddı´l)a ¤S>I+=>8BI;A>l+=>Iöå;C<+8;=GiHi½é69Õ76G½ IEQä¥ (viz odst. 15.6 na str. 369).

Obra´zek 15.5: Vy´beˇr zdrojove´ ho me´dia v programu linuxrc Pro instalaci za´chranne´ho syste´mu (viz obr. 15.5) mu˚zˇete vybrat ru˚zne´ zdroje (zdrojova´ me´dia). 366

15.5. Syste´m na´poveˇdy pro SuSE Linux

15.5

Syste´m na´poveˇdy pro SuSE Linux

Syste´m na´poveˇdy je komponentoveˇ orientovany´ a da´ se pouzˇ´ıvat pomocı´ obvykle´ ho webove´ho prohlı´zˇecˇe (v grafice naprˇ. programem Netscape, na textove´ konzoli naprˇ. programem Lynx, a to loka´lneˇ nebo po sı´ti. Hlavnı´ komponentu syste´mu na´poveˇdy obsahuje balı´k 6L4K6G?GÃ , se´rie @BA:C . Podle dalsˇ´ıch pozˇadavku˚ mu˚zˇete jesˇteˇ nainstalovat ostatnı´ balı´ky (na´vod k instalaci viz odst. 2.4.3 na str. 78). Hlavnı´ balı´ky instaluje YaST automaticky prˇi volbeˇ standardnı´ (a vysˇsˇ´ı) instalace, takzˇe nemeˇjte obavu, zˇe se ve spousteˇ dokumentace k nainstalova´nı´ ztratı´te. balı´k =GD:=;C<:? , se´rie i : Apache, loka´lnı´ webovy´ server. balı´k 65@>¾ , se´rie @+A;C : Prohleda´vacˇ databa´ze technicke´ podpory (SDB). balı´k 65@>¾ C5å , se´rie @+A:C : Texty SDB, cˇesˇtina. balı´k 64K65?GD:=>E , se´rie @BA:C : Popisy balı´ku˚. balı´k <:AG±BI;AB?GiB< , se´rie @+A:C : Dokumenty Howto, anglicˇtina. balı´k j>@>D , se´rie @+A;C : Knihy, nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky (FAQ) atd., ktere´ poskytuje Linux Documentation Project (LDP) v HTML. balı´k 85QK=5i , se´rie =GD : Program http-rman. balı´k JLi;ÃBÉG<+I5Q , se´rie @BA:C : Konverze dokumentu˚ Texinfo do forma´tu HTML pro webovy´ prohlı´zˇecˇ beˇhem prohlı´zˇenı´. balı´k @+A:CL<:A:69I , se´rie i : Centralizovany´ dokumentacˇnı´ server, viz soubor 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35D;=;C9EB=>F;?;6G3G@+A:C <:A;6I:35ÞBÛ>ºBßH×HÛ£O&SG4+S>Û . balı´k <+I+@mJF , se´rie i : Vytvorˇ´ı index pro kazˇdy´ webovy´ dokument na loka´lnı´m pocˇ´ıtacˇi nebo v loka´lnı´ sı´ti. Pocˇ´ıtacˇ se tak stane maly´m webovy´m prohleda´ vacˇem. Balı´ky @+A:C<:A;69I a I7C>3587C²OCGA5i;Ã7JF se nastavı´ promeˇnne´ pro pocˇ´ıtacˇ jako stanici podle vy´pisu 15.5.1 (nejle´pe pomocı´ programu YaST, jak je vysveˇtleno v odst. 2.6.11 na str. 94. (Va´sˇ pocˇ´ıtacˇ se patrneˇ nejmenuje jako v prˇ´ıkladu <:?Bj:J5A:6 . CGA;6QKA:6²OCGALQ , proto si nastavte jeho spra´vne´ jme´no.)

ð ú ðú ðú

v† ¯ kl†;¾ …biR †l° ¦ S¦ v † ¯ kl†;¾:zl††‹l° ¦ S¦  ²‰l¾v R k rlR kl° ¦ S¦   S T  ¦ ²‰l¾:z²v†° ¦.Š
:lS c T lS l c  S T  ¦ ²‰l¾ ¯ ;²:¿l° ¦ ;²‰ ¯  c T lS l c

ú

ò

ò

ò

ò

Obsah souboru 15.5.1: Konfigurace na´poveˇdy vhodna´ pro pocˇ´ıtacˇ jako server i samostatnou stanici Polozˇka S>àBºBÞHà ¼ÙHÛBàBß uda´va´, zˇe program inetd (angl. inet daemon) je urcˇen ke spusˇteˇnı´. Tento de´mon mimo jine´ umozˇnˇuje prohlı´zˇenı´ manua´lovy´ch stra´nek 367

15. Speciality SuSE Linuxu programem http-rman. (Program http-rman proto nefunguje, je-li tato sluzˇba zaka´za´na v souboru 3H?GI7C>35<:A;69I76²O&@B?Gi+Õ .) Da´le zajistı´te, aby se prˇi startu spustil HTTP server (program apache), a to nastavenı´m polozˇky S>àBºHÞBà õBàBàHÚBß na Õ;?:6 . Polozˇka ß:Ø>» SGÛBÞ(YBÛBÞ urcˇuje, zda pocˇ´ıtacˇ slouzˇ´ı jako dokumentacˇnı´ server a musı´ by´t nastavena na Õ;?:6 , a to i v prˇ´ıpadeˇ, kdy se jedna´ o stanici, ktera´ si pouze sama nabı´zı´ prˇ´ıstup k dokumentu˚m. Polozˇka ß:ØG» õ:ØHS>à urcˇuje jme´no dokumentacˇnı´ho serveru, v nasˇem prˇ´ıkladu je to <:?Bj:J5A:6 . CGA;6QKA:6²OCGAQ . Polozˇka ß:Ø>» º+ÜHÜ;Ø se ty´ka´ bezpecˇnosti a urcˇuje pocˇ´ıtacˇe, ktere´ majı´ k dokumentu˚m prˇ´ıstup. Pokud chcete povolit prˇ´ıstup cele´ dome´neˇ, nezapomenˇte uve´st tecˇku prˇed jejı´m jme´nem (viz uvedeny´ prˇ´ıklad)! Nezapomenˇte take´, zˇe po zmeˇneˇ promeˇnny´ch v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF je trˇeba zadat prˇ´ıkaz SG4:S>Û7C5AGi;Ã7JF . Prˇi zmeˇneˇ konfigurace s pouzˇitı´m programu YaST se to stane prˇi jeho korektnı´m ukoncˇenı´ automaticky. Fulltextove´ vyhleda´va´nı´ lze pouzˇ´ıt azˇ po vytvorˇenı´ indexu˚ pro program htdig. Ve verzi SuSE Linuxu 7.0 zaberou kolem 70 MB. V adresa´rˇi 3HAGD+I;3 ±H±B±m35<+IB@7JF je potrˇeba beˇhem inicializace databa´ze zajistit alesponˇ volny´ch 200 MB. Inicializace se provede zada´nı´m

[ \ ^] Ô¸¦bu>b ˜O™ u V ‚ Y a Skript 3547698:3;6¾KJLim3;6476G?>8H4>i;@mJF nacˇte konfiguracˇnı´ soubor 3HAGD+I:39±B±B±m3
mentu˚ je nutno tento skript spustit znovu. 15.5.2

Konfigurace klienta

Syste´m na´poveˇdy se da´ instalovat bud’ na kazˇde´m pocˇ´ıtacˇi zvla´sˇt’, nebo je mozˇne´ mı´t spolecˇny´ dokumentacˇnı´ server pro celou loka´lnı´ sı´t’. V takove´m prˇ´ıpadeˇ stacˇ´ı na klientu nainstalovat pouze balı´k @+A;C<:A:69I , se´rie i a nastavit promeˇnne´ v konfiguracˇnı´m souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF podle vy´pisu 15.5.2.

ñ

 ¦ ²‰l¾v R k rlR kl° ¦ O ²‰l¾:z²v†° ¦.Š
: lS c TlS lS c T ²‰l¾ ¯ ;²:¿l° ¦¦

ú

ò

ò ¦

Obsah souboru 15.5.2: Konfigurace na´poveˇdy pro klienta Vsˇe bude samozrˇejmeˇ fungovat pouze tehdy, bude-li skutecˇneˇ dokumentace na dokumentacˇnı´m serveru <;?+j:J5A:6 . C5A:6QKA:6èOCGAQ nainstalovana´. 15.5.3

Pouzˇitı´ syste´mu na´poveˇdy

Pokud je vy´sˇe popsany´ syste´m na´poveˇdy instalova´n, zavola´ se prˇ´ıkazem 6L4K6G?G<:?Bj5D . Jiny´ zpu˚sob je zadat ve webove´m prohlı´zˇecˇi URL <+IBIHD£° 3H3BjHA:CG=Bj5<:A:69I;3>@+A:C>3+6L4K69?G
15.6. Za´chranny´ syste´m SuSE

CGA;6QKA:6²OCGAQN3>@BA:C>3;6 4K65?GÃB3:J i;@B?Gp£OÒ<+I5QKj

,

kde

<:?+j:J5A;6 . GC A:6QKA;6²OCGA Q

zameˇnı´te jme´nem dokumentacˇnı´ho serveru.

15.6

Za´chranny´ syste´m SuSE

Prˇehled SuSE Linux obsahuje – neza´visle na instalacˇnı´m syste´mu – dva za´chranne´ prostrˇedky, pomocı´ ktery´ch se mu˚zˇete dostat v prˇ´ıpadeˇ nouze „zvencˇ´ı“ na vsˇechny vasˇe linuxove´ diskove´ oddı´ly: startovacı´ disketu a za´chranny´ syste´m, ktery´ se zavede z neˇktere´ho me´dia – z diskety, CD, sı´teˇ nebo dokonce z FTP serveru SuSE. Za´chranny´ syste´m obsahuje pecˇliveˇ vybranou sestavu standardnı´ch utilit k odstraneˇnı´ na´sledku˚ syste´movy´ch katastrof – kdy jsou nedostupne´ disky, nekonzistentnı´ konfiguracˇnı´ soubory atd. Prˇ´ıprava Pro porˇ´ızenı´ za´chranne´ho syste´mu potrˇebujete dveˇ bezchybne´ diskety: jednu startovacı´ a druhou s komprimovany´m obrazem male´ho korˇenove´ho syste´mu. Soubory s jejich obrazy najdete na CD v adresa´rˇi 3>@mJH69E76 . Startovacı´ disketu si zde vytvorˇ´ıte z obrazu v souboru ¾:ABA>IB@7JH69E a obraz korˇenove´ho syste´mu je obsazˇen v souboru 8+?:6BC4:? . V za´sadeˇ ma´te trˇi mozˇnosti, jak vytvorˇit za´chrannou disketu s korˇenovy´m syste´mem:

ç ç

Pomocı´ programu YaST, viz odst. 2.6.2 na str. 86 Z konzole linuxovy´mi prˇ´ıkazy

[ \ ^]$¸¦t9b >X YV t GX [ ‚ X gv9wª>b˜c ¡ t ‚ ˜L¡ t © ‚9{ Ÿ •L•9{ ] ¸d‚‚ Y © 9t w‚ ™ v } t ‚ Y bªHbLt ™/˜ b wu ˜ v 9©  t‚ ˜L¡ t © ‚9{ X b HŸ þª [ \ ^$ ç Z DOSu, bude-li naprˇ. oznacˇenı´ mechaniky s linuxovy´m CD 3 ° À ] Ž _¦w‚ Ž ‚5v9bu\ Y g9b ; Ž ™5[#W ™GY \ ˜ À ] Ž ‚5v9bu9\ Y g9b  Ž ™5[#W ™5Y \ ˜ _ ™5[#W ™GY \ ˜ z ˜L/| ˜ ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš

Soucˇasna´ za´chranna´ disketa je prˇelozˇena s pouzˇitı´m starsˇ´ı knihovny libc5, protozˇe pak se na disketu vejde i editor, fdisk, e2fsck a dalsˇ´ı programy – s pouzˇitı´m noveˇjsˇ´ı knihovny glibc by se jich tam vesˇlo me´neˇ. Za´chranna´ disketa se neda´ obvykly´m zpu˚sobem prˇipojit, protozˇe neobsahuje prˇ´ımo souborovy´ syste´m, ale pouze jeho komprimovany´ obraz – skutecˇny´ rozsah je totizˇ kolem 3 MB a to by se jizˇ na disketu nevesˇlo. Pokud si chcete obsah za´chranne´ diskety prohle´dnout, musı´te na nı´ obsazˇeny´ souborovy´ syste´m nejprve dekomprimovat a pak ho jako uzˇivatel ¤&8;ABA>IP¥ rˇa´dneˇ prˇipojit – pokud vasˇe ja´dro podporuje tzv. loop-device:

[ \ ^]¹¸¬w x t9w‚ ™ v } t ‚ Y bªHb t ™#˜ bwu ˜ t ™ vv \5t ™/˜ bwu ˜ zÒa ÷ ] ¸ÔaLu V9÷5Yx t ™ vv\5t ™#˜ bLwu ˜ zÒa ÷ [ \ ^¹ ] ¸ } vu V \˜c \ ˜L| \ § cvdgLvv x t ™ vv \5t ™/˜ bwu ˜ t }5V \ [ \ ^¹ Vstoupı´te-li nynı´ do adresa´rˇe 3LQ;i+I , mu˚zˇete si prohle´dnout obsah diskety se ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš

za´chranny´m syste´mem. 369

15. Speciality SuSE Linuxu Vyzkousˇenou startovacı´ a za´chrannou disketu chranˇte na bezpecˇne´m mı´steˇ. Nepatrna´ na´maha, potrˇebna´ k porˇ´ızenı´ za´chranne´ho syste´mu, se neda´ srovnat s obrovsky´m u´silı´m, ktere´ byste museli vynalozˇit v prˇ´ıpadeˇ hava´rie syste´mu, kdyzˇ by va´m tato disketa chybeˇla a kdyzˇ by dokonce ani nesˇlo nastartovat z mechaniky CD (cozˇ va´m Murphyho za´kon spolehliveˇ zajistı´). Spusˇteˇnı´ za´chranne´ho syste´mu Za´chranny´ syste´m se podobneˇ jako instalace startuje ze startovacı´ diskety SuSE, doda´vane´ s distribucı´, resp. ze startovacı´ho CD. Prˇedpokla´ dejme, zˇe z disketove´ mechaniky resp. z mechaniky CD je BIOS schopen startovat (jinak je nutno zmeˇnit nastaveni BIOSu). Da´le pokracˇujte takto: 1. Nastartujte syste´m ze startovacı´ diskety SuSE nebo ze startovacı´ho CD se SuSE Linuxem. Ve startovacı´ vy´zveˇ zadejte bud’ Õ;=;69IrÌ nebo QK=GiB4:=Bj . V prˇ´ıpadeˇ, zˇe zada´te QK=GiB4;=+j , ma´te mozˇnost samostatneˇ zave´st potrˇebne´ moduly ja´dra. 2. Postupneˇ zada´vejte jazyk, kla´vesnici atd. stejneˇ jako prˇi instalaci programem linuxrc, azˇ se dostanete do hlavnı´ho menu. 3. V hlavnı´m menu zvolte ¤¼Li769I;=+jH=;CG?+3HS>I+=>8BI¢69Õ769IEQ:4k¥ . 4. Zalozˇte do mechaniky instalacˇnı´ CD se SuSE Linuxem (pokud tam jizˇ nenı´) nebo vymeˇnˇte startovacı´ disketu za disketu se za´chranny´m syste´mem.

Obra´zek 15.6: Vy´beˇr zdrojove´ ho me´dia pro za´chranny´ syste´m

¤¼Li769I;=+jH=;CG?+3HS>I+=>8BI¢69Õ769IEQ:4k¥ zvolte menu ¤SGDB4769IKJIšåB½ CL<+8;=GiBi(½é69Õ769IEQä¥ (viz obr. 1.25 na str. 25) a zadejte zdrojove´ me´dium

5. V menu

(obr. 15.6):

¤»Hß:½GÞ:Ø5×P¥ : Beˇhem zava´deˇnı´ za´chranne´ho syste´mu se exportuje adresa´rˇ 3;C5@H8;ALQ a tı´m se umozˇnı´ instalace z tohoto CD. Musı´te pak spustit SuSEconfig, viz odst. 16.5 na str. 379). 370

15.6. Za´chranny´ syste´m SuSE

¤ SH/DÁK ÙBë;S^¥ :

Za´chranny´ syste´m se zı´ska´ ze sı´teˇ prˇes NFS. Je zapotrˇebı´ prˇedtı´m zave´st ovladacˇ pro vasˇi sı´t’ovou kartu, viz odst. 1.4.2 na str. 39.

¤ SH/DÁK ëBàBÚ^¥ :

Za´chranny´ syste´m se zı´ska´ ze sı´teˇ prˇes FTP. Je zapotrˇebı´ prˇedtı´m zave´st ovladacˇ pro vasˇi sı´t’ovou kartu, viz odst. 1.4.2 na str. 39.

¤&ßKJH69EP¥ : Za´chranny´ syste´m se zı´ska´ z disku. ¤&ßKJH69E;?GI;=À¥ : Za´chranny´ syste´m se spustı´ z vy´sˇe popsane´ diskety. Tato varianta funguje i v prˇ´ıpadeˇ, zˇe va´sˇ pocˇ´ıtacˇ ma´ ma´lo pameˇti. Za´chranny´ syste´m se nynı´ dekomprimuje, nahraje se na ramdisk, prˇipojı´ se a spustı´ se. Tı´m je prˇipraven k pouzˇitı´. Pra´ce se za´chranny´m syste´mem Za´chranny´ syste´m va´m poskytne nejme´neˇ trˇi virtua´lnı´ konzole, zapı´nane´ €  îï azˇ ìí ¯
m îï + ìíö €;s îï , na nichzˇ se mu˚zˇete kla´vesovy´mi kombinacemi ìí ¯
m ïî + ìíö prˇihla´sit jako uzˇivatel ¤&8;ABA>IP¥ bez hesla. Kla´vesovou kombinacı´ ìí ¯
m îï + ìí €  t îï se dostanete ne syste´movou konzoli a mu˚zˇete si prohle´dnout zpra´vy, ktere´ tam vypisujı´ ja´dro a syslog.

V adresa´rˇi 35¾NJLi najdete prˇ´ıkazovy´ interpret, souborove´ a sı´t’ove´ utility (naprˇ. program mount). Da´le v adresa´rˇi 3;6L¾NJLi najdete program e2fsck pro kontrolu a opravu souborove´ ho syste´mu a nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı programy pro spra´vu syste´mu jako fdisk, mkfs, mkswap, init, shutdown, spolu se sı´t’ovy´mi utilitami ifconfig, route a netstat. Editor vi najdete v adresa´rˇi 354K68:35¾NJLi spolu s dalsˇ´ımi na´stroji (grep, find, less atd.), a rovneˇzˇ program telnet. Prˇ´ıklad: Prˇ´ıstup na va´sˇ pu˚vodnı´ souborovy´ syste´m K prˇipojenı´ souborove´ ho syste´mu pouzˇijete bod prˇipojenı´ 3LQ:iBI nebo si obvykly´m zpu˚sobem vytvorˇ´ıte dalsˇ´ı adresa´rˇe jako nove´ body prˇipojenı´. Jako prˇ´ıklad vezmeˇme, zˇe vasˇe souborove´ syste´my se prˇipojı´ podle u´daju˚ v souboru 3H?GI7C>3>Ãm6I;=G¾ podle vy´pisu 15.6.1.

t ‚ ˜L¡ tb‚ X y

t ‚ ˜L¡ t b‚ X —

t ‚ ˜L¡ tb‚ X 

b 5W [x tuGb ™ t

b WG[x L| \ § ˜L| \ §

‚ ˜L©5[ Gu g \Gb ‚ ˜L©5[ Gu g \Gb ‚ ˜L©5[ Gu g \Gb

˜

{

{ Ÿ

Ÿ

§

Ÿ

Obsah souboru 15.6.1: Prˇ´ıklad: soubor 3H?>I7C>3GÃm69I;=G¾ prˇi za´chraneˇ syste´mu Prˇipojı´te tedy rucˇneˇ v bodeˇ prˇipojenı´ 3 Q:i+I na´sledujı´cı´ souborove´ syste´my (prˇi zachova´nı´ jejich porˇadı´!):

\ t ‚ ˜L¡ t9b‚ X  — t }GV \ [ \ ^] t¬¸ } vu V  \ t ‚ ˜L¡ 9t b‚ X   t G} V \5tuGb [ \ ^ ] t¬¸ } v u V  ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš

™

Nynı´ jizˇ ma´te prˇ´ıstup ke vsˇem vasˇim souboru˚m a mu˚zˇete opravit chyby v souborech 3H?>ImC>3>Ãm69I+=G¾ , 3H?GI7C>35D:=;6B6±;@ , 3H?>ImC>3:JLiNJLIBI;=G¾ atd. – prˇicˇemzˇ ma´te sta´le na pameˇti, zˇe nynı´ lezˇ´ı v cesteˇ 3LQ:i+I:3>?>I7C a nikoli 3>?>I7C , cozˇ se samozrˇejmeˇ dı´ky zvyku skveˇle plete. 371

15. Speciality SuSE Linuxu Kazˇdy´ pokrocˇilejsˇ´ı spra´vce cˇi samostatny´ uzˇivatel Linuxu by si meˇl prˇi nejblizˇsˇ´ı prˇ´ılezˇitosti vytisknout obsah souboru 3H?>I7CG3>Ãm69I;=5¾ a vy´stup prˇ´ıkazu

[ \ ^]$¸ © ‚ Y bª‰cg¬t ‚ L˜ ¡ t ¨ ‚ Y bª+­ ˜ ™ Oš

a neˇkam si je spolehliveˇ zalozˇit. Za promeˇnnou ã disk æ si prˇitom dosad’te jme´na souboru˚ zarˇ´ızenı´ vasˇich disku˚, naprˇ. typicky <;@+= (viz seznam v odst. D.1 na str. 429). I zda´nliveˇ navzˇdy ztracene´ oddı´ly se kupodivu dajı´ jesˇteˇ zachra´nit programem fdisk tak, zˇe se jakoby znovu vytvorˇ´ı, pokud je ovsˇem prˇesneˇ zna´ma jejich prˇedchozı´ fyzicka´ poloha na disku. (Program fdisk totizˇ meˇnı´ pouze tabulky oddı´lu˚ a nikoli obsah oddı´lu˚.) Prˇ´ıklad: Oprava souborove´ho syste´mu K posˇkozenı´ souborove´ ho syste´mu docha´zı´ zejme´na pokud syste´m nebyl ˇra´dneˇ zastaven, naprˇ´ıklad prˇi vy´padku napa´jenı´ nebo zhroucenı´ syste´mu. Za beˇhu syste´mu se teˇzˇce posˇkozeny´ souborovy´ syste´m opravovat neda´. Pokud se posˇkodı´ korˇenovy´ souborovy´ syste´m, nelze ho prˇipojit a start koncˇ´ı se zpra´vou â E+?>8Hi:?+j¦D:=GiNJHC;â . Pak nezby´va´ nezˇ opravit posˇkozeny´ souborovy´ syste´m zvencˇ´ı, pouzˇitı´m za´chranne´ho syste´mu. Za´chranny´ syste´m SuSE na to obsahuje program e2fsck a da´le diagnosticky´ program dumpe2fs. To by meˇlo stacˇit na veˇtsˇinu proble´mu˚. Pokud nelze prˇipojit souborovy´ syste´m vinou posˇkozenı´ superbloku, mu˚zˇe selhat i program ?BÉ>Ãm6BC9E . Nasˇteˇstı´ si syste´m udrzˇuje dalsˇ´ı kopie superbloku kazˇdy´ch 8192 bloku˚ (8193, 16385. . . ). Prˇi spusˇteˇnı´ programu ?BÉ>Ãm6BC9E pak pouzˇijeme volbu ½>Ã a volbou ½5¾ zada´me umı´steˇnı´ na´hradnı´ho superbloku:

[ \ ^]$¸ 9˜ § © bLwª‰c © c X þ Ÿ 9—¬t ‚ L˜ ¡ t ¨ ¡5[ ‚ V « Vv ‚L‚ Ä gG­ ˜ ™ Oš

15.7

Rozlozˇenı´ kla´ves

Pro standardnı´ mapova´nı´ kla´vesnice pro vsˇechny programy byly provedeny zmeˇny v na´sledujı´cı´ch souborech:

3>?>I7C>3:J iBDB4+IB8mC 394K698:'3 ?>I7C>3;6E;?+jB3®.O <5QKAH@9Q7=5D 3>?>I7C>3;6E;?+jB3®O&?>pB87C 3>?>I7C>3;6E;?+jB3®OjH?:6B6 3>?>I7C>3;6E;?+jB3®OjH?:6B69E+?GÕ 3>?>I7C>3;CH6<OCB6L<+87C 3>?>I7C>3GI+?>85Q^CG=5D 394K698:3Bj;JL¾m3GI;?G85Q³JLi;ÃBAB3Gp+3GpHI;?G89Q 394K698:'3 à;?>89Q 394K698:3;6L<:=>8;?+3>?QK=:CB6G3>ÉBoÀO¶B3;6BJLI;?H½Bj:J>6LD:3GIB?>85QK3UèO?+j 394K698:3Bj;JL¾m3HÁBAH?>87C

Tyto zmeˇny majı´ vliv pouze na aplikace, ktere´ pouzˇ´ıvajı´ polozˇky I;?>85Q^JLi;Ã+A nebo jejichzˇ konfiguracˇnı´ soubory byly prˇ´ımo zmeˇneˇny (lKJ , jH?;6B6 etc.). Aplikace, ktere´ nepocha´zejı´ od SuSE, je trˇeba prˇizpu˚sobit teˇmto vy´chozı´m nastavenı´m. 372

15.8. Loka´lnı´ prˇizpu˚sobenı´

15.8

Loka´lnı´ prˇizpu˚sobenı´

Loka´lnı´ nastavenı´ pro na´rodnı´ jazyky je zajisˇteˇno promeˇnny´mi ÜB» *, definovany´mi v souboru 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF . Nejde prˇitom pouze o urcˇenı´ jazyka pro komunikaci s jednotlivy´mi programy, ale jesˇteˇ o zpra´vy syste´mu, znakove´ sady, porˇadı´ prˇi abecednı´m trˇ´ıdeˇnı´ a forma´t cˇasovy´ch u´daju˚, desetinny´ch cˇ´ısel a peneˇzˇnı´ch cˇa´stek. Jazyk pro tyto kategorie urcˇujı´ bud’samostatne´ promeˇnne´ nebo nadrˇazena´ promeˇnna´ v souboru 87C²OC5AGi;Ã7JF (viz manua´lova´ stra´nka pro jHA;CG=+jH? (QK=5i nÝjHA:C5=+jH? )): 1.

2. 3. 4. 5.

ÞB» BÜ » B× Û;SHS>º+RHÛ;S , +Þ » BÜ » »>à(WBÚBÛ , ÞB» ÜB» »;Ø>ÜBÜ>ºBàBÛ , ÞB» ÜB» àK¼×HÛ , BÞ » BÜ » >Ù M;×HÛBÞK¼9» , Þ+» HÜ » :× ØGÙBÛBàHºBÞ(W : Tyto promeˇnne´ se exportujı´ do prostrˇedı´ prˇ´ıkazove´ho interpretu bez prˇedpony Þ+» a urcˇujı´ jednotlive´ z lokalizacˇnı´ch kategoriı´. Promeˇnna´ ßHÛBëBº>M:Ü>à ÜHºHÙ+RGM;º+R>Û se jizˇ da´le neexportuje. Aktua´lnı´ nastavenı´ se dozvı´me prˇ´ıkazem jHA:C5=+jH? . ÞB» ÜB» º+ÜBÜ : Tato promeˇnna´, pokud je nastavena, prˇepı´sˇe svou hodnotou vy´sˇe uvedene´ promeˇnne´. ÞB» ÜHºBÙ+R : Je vy´chozı´ hodnotou, pokud nenı´ nastavena zˇa´dna´ z vy´sˇe uvedeny´ch promeˇnny´ch. Þ;ØBØGà MmSGÛ;S ÜHºBÙBR : Pokud je nastavena na hodnotu i:A , pracuje uzˇivatel ¤&8;ABA>IP¥ vzˇdy v prostrˇedı´ POSIX. ßHÛBëBº>M:Ü>à ÜHºBÙBRGM;º+RHÛ : Tato promeˇnna´ ma´ dveˇ funkce: urcˇuje jazyk, se ktery´m se spousˇtı´ konfigura´ tor YaST a prˇedstavuje vy´chozı´ hodnotu, pokud nenı´ nastavena promeˇnna´ Þ+» ÜHºBÙ+R . Nastavuje se v programu YaST podle vy´beˇru jazyka. Je trˇeba da´t pozor, zˇe promeˇnna´ ßBÛBëHº>M:ÜHà ÜHºBÙ+R5M;º+RHÛ se neprˇeda´va´ programem SuSEconfig da´l prˇ´ıkazove´mu interpretu jako ßHÛBëBº>M:Ü>à ÜHºBÙBRGM;º+RHÛ , ale jejı´ hodnota se prˇirˇadı´ promeˇnne´ ÜHºBÙ+R .

Promeˇnna´ ßBÛHëBº>M:ÜHà ÜHºBÙBRGM;º+RHÛ se v programu YaST nastavuje v menu ¤Ù;=+½ 69I+=>lKJIÁB=>åHÕBEP¥ , viz odst. 2.3.1 na str. 66. Ostatnı´ promeˇnne´ je nutno zadat editova´nı´m souboru 87C²OCGA5i;Ã7JF , viz odst. 2.6.11 na str. 94, nejle´pe pomocı´ programu YaST. Hodnota takove´ promeˇnne´ se skla´da´ ze jme´na jazyka, (angl. language code), zemeˇ nebo sta´tu (angl. country code), znakove´ sady (angl. encoding) a dalsˇ´ı volby (angl. modifier). Dı´lcˇ´ı polozˇky se oddeˇlujı´ specia´lnı´mi znaky:

ÜHºHÙ+RBá7ã jH=5i+FH4:=>F+?mæ"!)! ã »+Ø9M;ÙBàBÞ)WKæ%$kOÛHi7CGAH@mJ iBFI!bÂ5×;A>@mJ9ÃmJ5?58$)$

Prˇ´ıklad:

ÜHºHÙ+RBámCB6 »2PO¼5S+ØB½H·H·Bn(+½HÉ

Toto je (bohuzˇel historicky vznikle´) vymezenı´ fiktivnı´ho „jazyka“ cˇeskoslovensˇtiny pro zemi Cˇesko (tj. strucˇneˇ cˇesˇtiny :-) se znakovou sadou ¼5SBØB½H·B·Bn)+½HÉ . Pouzˇitelne´ kombinace dı´lcˇ´ıch polozˇek najdeme v souboru 394K698:3Bj;JL¾m3 jHA;CG=+jH? . Popis „na mı´ru“ ve formeˇ souboru dostaneme prˇ´ıkazem j>A:CG=+jH?>@+?HÃ ze souboru˚ v adresa´rˇi 354K698:3+6<:=>8;?B3:J;Ì·Gi . Prˇ´ıklad:

Soubor s popisem pro @+?

ßBÛ HÂ ?G4+8;APOÒM;àBë:½H·

dostaneme prˇ´ıkazem 373

15. Speciality SuSE Linuxu

v c © †9ÇŠ5cLþd‚ ˜  ˆ ZO˜ u ™ Kv zІ5ÇŠ5cLþ [ \ ^] Ô¸¬gv9w [ g ˜ ‚ ˜ © c Y ‚ ˜  ˆ Z/˜ u ™ ¬ ˜ ™ Oš ba

Pokud nenı´ pro syste´move´ zpra´vy rozlisˇena zemeˇ, soubory syste´movy´ch zpra´v se ukla´dajı´ do adresa´rˇe prˇ´ıslusˇne´ho jazyka (naprˇ. CB6 ). Naprˇ´ıklad bude-li promeˇnna´ Ü>ºBÙ+R nastavena na hodnotu CB6 »(2 a hledany´ soubor syste´movy´ch zpra´v nenajdeme v adresa´rˇi 3547698:3;6<;=>8;?+3Bj>A:CG=+jG?+3+CB6'XG»2H3>ÜH» X5×HÛ;S>S>º+R>Û+S , je trˇeba ho hledat v adresa´rˇi 394K698:3;6L<:=>8;?+3HjHA:CG=+jG?+3;C>6>3GÜB»X5×BÛBSBS>ºBR>Û+S . Rovneˇzˇ je zde mozˇno stanovit porˇadı´, naprˇ. pro cˇesˇtinu à slovensˇtinu to bude:

ÜH» ×BÛ;SBS>ºBRHÛ;SHámCH6 X>»2PO¼5S+Ø>½H·H·Bn)B½HÉÀ°CB6'X>SGê£O¼5S+ØH½>·H·Bn(H½HÉ n +½>É ) rozlisˇuje naprˇ´ıklad Emacs. Proto Porˇadı´ znakovy´ch sad (zde ¼5S+ØB½>·B·B( pracuje-li v Unicode na xtermu, je potrˇeba jesˇteˇ zadat M;àBë:½>· . Program SuSEconfig cˇte tyto promeˇnne´ ze souboru 3H?GI7C>3G87CèOCGAGi;ÃmJF a vy´sledek zapisuje do souboru˚ 3H?>ImC>3HSG4:SGÛ7CGAGi;ÃmJF:39DB8;A>Ã7J9jH? a 3H?>I7CG3 S54:S>Û7CGA5i;Ã7JF:3+CB6<OCH6L<+8:C . Da´le skript 3>?>I7C>35DB8;AHÃ7JGj>? pouzˇije soubor 3>?>I7C>3HS54:S>Û7CGA5i;Ã7JF:39DB8;AGÃ7J5jH? resp. skript 3H?>I7CG3;CB6<OCB6<+87C pouzˇije soubor 3H?>ImC>3HSG4:SGÛ7CGAGi;ÃmJF;3;CH6L<O CB6L<+8mC . Tı´m se nastavenı´ rozsˇ´ırˇ´ı po syste´mu. Uzˇivatel mu˚zˇe tato nastavenı´ prˇepsat zada´nı´m v souboru ´G3®Oq¾;=:6<+87C . Tak naprˇ´ıklad ten, komu nevyhovuje CH6  » 2 , mu˚zˇe v ra´mci sve´ho sezenı´ prˇepnout na anglicˇtinu:

ÜH» GX ×BÛ;SHS>º+RHÛ;S>á+?Gi MmSPO¼5S+ØB½H·H·Bn(+½7ÌLn

Mozˇne´ proble´my

ç

Pro spra´vnou pra´ci s desetinny´mi cˇ´ısly v cˇesˇtineˇ nestacˇ´ı pouze nastavit promeˇnnou ÜHºBÙ+R na CB6 . Aby naprˇ. knihovna glibc nasˇla spra´vnou hodnotu v souboru 3547698:3;6<;=>8;?+3Bj>A:CG=+jG?+3;CH6'XG»2H3>ÜB»X5ÙGM;×BÛ>ÞK¼» , je trˇeba nastavit prˇ´ımo promeˇnnou ÜB» Ù>M+×BÛBÞK¼9» na hodnotu CB6 »2 .

Dalsˇ´ı informace

ç ç ç

374

The GNU C Library Reference Manual, kapitola „Locales and Internationalization“ – balı´k F:j:JL¾KCG½:JLi;Ã+A , se´rie @+A:C . Markus Kuhn, UTF-8 and Unicode FAQ for Unix/Linux, najdeme zatı´m na <+IBIHD°3B35±B±B±£OC>j®OC5=LQÿO=:C²O 4BE;3:´QmFBE+ÉHnB354Bi7JHC5A>@B?POq8+?+3>@+A:CG3 <;AG±+I;A+3>?Gim35<+I9QNjB39MHiNJHC5A>@B?+½+õ;Ø Hà:Ø®O
Kapitola 16

Koncepce startova´nı´ SuSE Linuxu Startova´nı´ a inicializace unixove´ ho syste´mu by´vajı´ orˇ´ısˇkem i pro zkusˇene´ho administra´tora. Tato kapitola prˇina´sˇ´ı strucˇny´ u´vod do koncepce startova´nı´ SuSE Linuxu, ktera´ je sice o neˇco slozˇiteˇjsˇ´ı, ale zato pruzˇneˇjsˇ´ı nezˇ v jiny´ch distribucı´ch. ´ vodnı´ hla´sˇenı´ âM+iKCGALQ:D+8;?:6H6+JLi+F‰Ü7JLiB4Bp£OBOBOâ ukazuje, zˇe od te´to chvı´le U bude cely´ hardware rˇ´ıdit linuxove´ ☞ja´dro, ktere´ nejprve zjistı´ nastavenı´ v BIOSu a inicializuje za´kladnı´ hardware. Da´le jednotlive´ ovladacˇe identifikujı´ a inicializujı´ dalsˇ´ı komponenty. Po kontrole diskovy´ch oddı´lu˚ a prˇipojenı´ korˇenove´ho souborove´ ho syste´mu spustı´ ja´dro program init, ktery´ nastartuje vlastnı´ syste´m a vsˇechny jeho sluzˇby. Ja´dro da´le rˇ´ıdı´ cely´ syste´m vcˇetneˇ vsˇech prˇ´ıstupu˚ k hardwaru a prˇideˇlova´nı´ cˇasu CPU.

16.1

Program init

Program init inicializuje vsˇechny dalsˇ´ı procesy, prˇedstavuje tedy „otce vsˇech procesu˚“. Mezi vsˇemi programy ma´ zvla´sˇtnı´ roli: spousˇtı´ ho prˇ´ımo ja´dro a je imunnı´ proti signa´lu 9, ktery´ norma´lneˇ ukoncˇ´ı kazˇdy´ proces. Vsˇechny dalsˇ´ı procesy pak program init spousˇtı´ bud’ sa´m, nebo neˇktery´ z jeho potomku˚. Program init se konfiguruje centra´lneˇ v souboru 3>?>I7C>3:J iNJIBI;=5¾ , kde se definujı´ u´rovneˇ beˇhu (angl. runlevel) (vı´ce o nich v dalsˇ´ım odstavci) a kde se urcˇ´ı, ktere´ sluzˇby a de´mony majı´ by´t na jednotlivy´ch u´rovnı´ch k dispozici. Podle u´daju˚ v souboru 3>?>I7C>3:J iNJIBI;=5¾ pak program init spousˇtı´ ru˚zne´ skripty, ktere´ jsou z du˚vodu prˇehlednosti umı´steˇny ve spolecˇne´m adresa´rˇi 3H?>I7C>3 JLiKJI£O&@ . Cely´ postup startu syste´mu (a stejneˇ tak i jeho zastavenı´) ma´ tedy na starost program (a stejnojmenny´ proces) init. Z tohoto hlediska lze cha´pat cˇinnost ja´dra jako proces na pozadı´, jehozˇ u´lohou je udrzˇovat vsˇechny ostatnı´ procesy a prˇideˇlovat hardware a cˇas CPU podle pozˇadavku˚ ostatnı´ch programu˚.

16.2

´ rovneˇ beˇhu U

V Linuxu existujı´ ru˚zne´ u´rovneˇ beˇhu, ktere´ definujı´, v jake´m stavu se nacha´zı´ syste´m. Standardnı´ u´rovenˇ beˇhu, ktere´ syste´m dosa´hne po startu, je uvedena v souboru 3H?>ImC>3:JLiNJLIBI;=G¾ v polozˇce J iNJI+@+?>Ã+=G4mjGI . Obvykle je to u´rovenˇ µ nebo n (viz tabulka 16.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ). Alternativou je zadat pozˇadovanou u´rovenˇ beˇhu prˇi startu (naprˇ. ze startovacı´ vy´zvy LILO). Vsˇechny parametry, ktere´ ja´dro samo nepouzˇije, totizˇ prˇeda´ beze zmeˇny procesu init. 375

16. Koncepce startova´nı´ SuSE Linuxu Aby sˇlo pozdeˇji u´rovenˇ beˇhu zmeˇnit, lze zavolat program init s uda´nı´m pozˇadovane´ u´rovneˇ beˇhu (cozˇ je dovoleno pouze superuzˇivateli). Naprˇ´ıklad prˇ´ıkazem

vv \ Z/˜[™ \Oš^] t˜_ YV>Y \ Ÿ

™

prˇejde syste´m do jednouzˇivatelske´ho rezˇimu (angl. single user mode), vhodne´ho pro spra´vu syste´mu. Po ukoncˇenı´ te´to pra´ce administra´tor opeˇt zada´

vv \ Z/˜[™ \Oš^] t˜_ YV>Y \¬—

™

cˇ´ımzˇ syste´m prˇejde opeˇt na norma´lnı´ u´rovenˇ beˇhu, na ktere´ beˇzˇ´ı potrˇebne´ sluzˇby a kde se mohou prˇihlasˇovat uzˇivatele´. Tabulka 16.1 poda´va´ prˇehled o dostupny´ch u´rovnı´ch beˇhu. ´ rovenˇ beˇhu 2 se neda´ pouzˇ´ıt, pokud je oddı´l 3547698 prˇipojen prˇes Pozna´mka: U NFS!

´ rovenˇ beˇhu U 0 S 1 2 3 4 5

6

Vy´znam Stop (angl. System halt) Jednouzˇivatelsky´ rezˇim, US kla´vesnice (angl. Single user mode) Jednouzˇivatelsky´ rezˇim (angl. Single user mode) Loka´lnı´ vı´ceuzˇivatelsky´ rezˇim bez sı´teˇ (angl. Local multiuser without remote network (naprˇ. NFS)) Plneˇ vı´ceuzˇivatelsky´ rezˇim se sı´tı´ (angl. Full multiuser with network) Nepouzˇito Plneˇ vı´ceuzˇivatelsky´ rezˇim se sı´tı´ a KDM (standard), GDM nebo XDM (angl. Full multiuser with network and xdm) Restart (angl. System reboot) Tabulka 16.1: Seznam platny´ch u´rovnı´ beˇhu

Z uvedene´ho bezprostrˇedneˇ plyne, zˇe syste´m se da´ zastavit zada´nı´m

vv \ Z/˜[™ \Oš^] t˜_ YV>Y \¬{

™

prˇ´ıpadneˇ restartovat zada´nı´m

vv \ Z/˜[™ \Oš^] t˜_ YV>Y \¬

™

Ma´te-li na pocˇ´ıtacˇi nainstalovany´ syste´m X Window (kap. 7 na str. 181) a prˇejete-li si, aby se uzˇivatel prˇihlasˇoval prˇ´ımo v graficke´m prostrˇedı´, mu˚zˇete nastavit standardnı´ u´rovenˇ beˇhu pomocı´ programu YaST na hodnotu n (viz odst. 2.6.4 na str. 89. Prˇedtı´m si ovsˇem vyzkousˇejte prˇ´ıkazem ™

vv \ Z/˜[™ \Oš^] t˜_ YV>Y \¦y

zda se syste´m bude chovat podle vasˇich prˇedstav. 376

16.3. Zmeˇna u´rovneˇ beˇhu Doporucˇuje se velka´ opatrnost, chcete-li do souboru 3H?>I7CG3:JLiNJIHI;=G¾ zasahovat rucˇneˇ. Jeho posˇkozenı´ totizˇ mu˚zˇe ve´st k neschopnosti syste´mu Ä rˇa´dneˇ nastartovat. Pokud se to stane, je zde jesˇteˇ mozˇnost z vy´zvy zavadeˇcˇe LILO zadat parametr JLiNJIBá;35¾NJLi:35¾:=:6< , cˇ´ımzˇ se va´m objevı´ prˇ´ımo vy´zva prˇ´ıkazove´ho procesoru:

¾:AHA>I£°Nj:JLiB4+p JLiKJI+á;35¾KJLim35¾:=;6<

(viz odst. na str. 98).

16.3

Zmeˇna u´rovneˇ beˇhu

Prˇi zmeˇneˇ u´rovneˇ beˇhu se nejprve spustı´ tzv. stop-skripty, ktere´ ukoncˇ´ı cˇinnost neˇktery´ch programu˚ soucˇasne´ u´rovneˇ. Da´le se spustı´ start-skripty nove´ u´rovneˇ a tı´m se zpravidla spustı´ i rˇada programu˚. Pro na´zornost zde uka´zˇeme prˇ´ıklad zmeˇny u´rovneˇ beˇhu z hodnoty 3 na 5:

ç

¤8+ABA>IP¥ ) sdeˇlı´ procesu init, zˇe se ma´ zmeˇnit u´rovenˇ vv \ Z/˜[™ \Oš^] t˜_ YV>Y \¦y

Administra´tor (uzˇivatel beˇhu: ™

ç ç

Podle konfiguracˇnı´ho souboru 3H?>I7C>3;JLiNJIBI+=G¾ init usoudı´, zˇe ma´ spustit skript 3>?>I7C>3:J iNJI£O&@+3G87C s novou u´rovnı´ beˇhu jakozˇto parametrem. Nynı´ vola´ program rc ty stop-skripty soucˇasne´ u´rovneˇ beˇhu, jimzˇ neodpovı´dajı´ start-skripty v nove´ u´rovni. V nasˇem prˇ´ıpadeˇ jsou to ty skripty, jezˇ se nale´zajı´ v adresa´rˇi 3H?GI7C>3:JLiKJI£O&@;3587CGµPOq@ (stara´ u´rovenˇ beˇhu byla µ ) a zacˇ´ınajı´ pı´smenem ¤êP¥ 1. Po pı´smenu ¤&êP¥ na´sleduje cˇ´ıslo, uda´vajı´cı´ porˇadı´, aby byly respektova´ny prˇ´ıpadne´ za´vislosti mezi programy. Nakonec se zavolajı´ start-skripty nove´ u´rovneˇ beˇhu, ktere´ v nasˇem prˇ´ıpadeˇ lezˇ´ı v adresa´rˇi 3H?>ImC>3:JLiNJLI£O&@;3G8mCGnPO@ a zacˇ´ınajı´ pı´smenem ¤SÀ¥ . Rovneˇzˇ zde se dodrzˇuje porˇadı´.

ç

Pokud se stane, zˇe zmeˇnı´te u´rovenˇ beˇhu na u´rovenˇ pra´veˇ beˇzˇ´ıcı´ (tj. naprˇ. z u´rovneˇ 3 opeˇt na u´rovenˇ 3), prˇecˇte program init pouze svu˚j konfiguracˇnı´ soubor 3H?>ImC>3:JLiNJLIBI;=G¾ a zjistı´, zda i v ra´mci te´zˇe u´rovneˇ nejsou neˇjake´ zmeˇny. Pokud je najde, provede prˇ´ıslusˇne´ kroky (naprˇ´ıklad spustı´ program F;?GIBIBÕ pro dalsˇ´ı konzoli).

16.4

Init skripty

Skripty v adresa´rˇi 3H?>ImC>3:JLiNJLI£O&@ se deˇlı´ do dvou kategoriı´:

ç ç

Skripty, ktere´ program init vola´ prˇ´ımo – to je prˇ´ıpad startu a korektnı´ho zastavenı´ syste´mu (naprˇ. kla´vesovou kombinacı´ ìí ‰m d
ïî + ìí ¯
m îï + ìí ú
îï ). Skripty, ktere´ program init vola´ neprˇ´ımo – to se stane prˇi zmeˇneˇ u´rovnı´ beˇhu. Spustı´ se skript /etc/init.d/rc volajı´cı´ spra´vne´ skripty ve spra´vne´m porˇadı´.

Jme´na stop-skriptu˚ zacˇ´ınajı´ pı´smenem ŸuÅÆ (angl. kill), zatı´mco jme´na start-skriptu˚ zacˇ´ınajı´ pı´smenem ŸÇv(Æ (angl. start). 1

377

16. Koncepce startova´nı´ SuSE Linuxu Skripty pro zmeˇnu u´rovneˇ beˇhu se rovneˇzˇ nale´zajı´ v adresa´rˇi 3H?GI7C>3:JLiKJI£O&@ , ale volajı´ se pomocı´ sysmbolicky´ch odkazu˚ z jednoho z adresa´rˇu˚ pocˇ´ınaje 3>?>I7C>3:J iNJI£O&@+3G87CGoPO@ azˇ po 3H?>ImC>3:JLiNJLI£O&@;3G8mCGôPO@ . To je velmi na´zorne´ a zabranˇuje to dupliciteˇ skriptu˚, pouzˇity´ch pro vı´ce u´rovnı´ beˇhu. Kazˇdy´ z teˇchto skriptu˚ se da´ volat jako start-skript i stop-skript, rozlisˇujı´ proto parametry 69I;=G8BI a 69I;AGD . Navı´c rozlisˇujı´ skripty parametry 8+?:69I;=>8HI , 8+?+jHAB=H@ , Ã+A>8mCG?+½G8;?BjHAB=H@ a 6I;=>IH4K6 . Vy´znam vsˇech voleb je v tabulce 16.2. Volba

69I;=>8HI 69I;AGD 8;?:69I+=>8BI 8;?+jHAH=H@ Ã+A>87C5?+½G8;?+j>AB=H@ 69I;=>I>4K6

Vy´znam Spustit sluzˇbu Ukoncˇit sluzˇbu Pokud sluzˇba beˇzˇ´ı, ukoncˇit ji a znovu spustit, pokud nebeˇzˇ´ı, pouze spustit Znovu nacˇ´ıst konfiguraci sluzˇby, anizˇ by se zastavovala a spousˇteˇla Tote´zˇ jak 8;?+jHAH=H@ , pokud to sluzˇba podporuje, jinak jako 8+?:69I;=>8HI zobrazit aktua´lnı´ status Tabulka 16.2: Prˇehled voleb init skriptu˚

Prˇ´ıklad: Prˇi opusˇteˇnı´ u´rovneˇ beˇhu 3 je skript 3H?>ImC>3:JLiNJLI£O&@;3G8mCGµPO@+3 ê);oGi:?>I>±:A>8BE jednı´m ze spusˇteˇny´ch skriptu˚. Program 3H?GI7C>3:JLiKJI£O&@;3587C vola´ skript 3H?>I7C>3;JLiNJI£O@;35i:?>IG±:A>8>E s parametrem 69I;AGD . Prˇi vstupu do u´rovneˇ beˇhu 5 se spustı´ tenty´zˇ skript, ale s parametrem 69I;=G8BI . Odkazy v podadresa´rˇ´ıch pro jednotlive´ u´rovneˇ beˇhu slouzˇ´ı pouze k tomu, aby umozˇnily prˇirˇadit skripty u´rovnı´m beˇhu. Vytvorˇenı´ a odstraneˇnı´ potrˇebny´ch odkazu˚ prova´dı´ program insserv prˇi instalaci a deinstalaci balı´ku˚ – viz manua´lova´ stra´nka pro JLi76B6G?>8Bl (QK=Gié· JLiK6B6G?G8Bl ). V dalsˇ´ım najdete kra´tky´ popis startovacı´ho a ukoncˇovacı´ho skriptu spolu s rˇ´ıdicı´m skriptem:

ç

378

boot Spousˇtı´ se prˇi startu syste´mu prˇ´ımo z programu init. Je neza´visly´ na pozˇadovane´ vy´sledne´ u´rovni beˇhu a prova´dı´ se pouze jednou. Spustı´ se de´mon ja´dra, ktery´ zajistı´ zavedenı´ modulu˚ ja´dra. Zkontrolujı´ se souborove´ syste´my, zrusˇ´ı se neˇktere´ nadbytecˇne´ soubory v adresa´rˇi 3Gl+=>8:3BjHA;C9E a sı´t’ se nakonfiguruje pro loopback device (pokud je to nastaveno v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF ). Da´le se nastavı´ syste´movy´ cˇas. Pokud se stane chyba prˇi automaticke´ opraveˇ souborove´ ho syste´mu, ma´ syste´movy´ administra´tor mozˇnost po zada´nı´ hesla dodat dalsˇ´ı informace prˇispı´vajı´cı´ k jejı´mu odstraneˇnı´. Da´le se vykonajı´ vsˇechny skripty v adresa´rˇi 3H?>I7CG3:JLiNJIkO&@;35¾:AHA>I£O@ zacˇ´ınajı´cı´ pı´smenem ¤ SÀ¥ . Je to proto vhodne´ mı´sto pro vasˇe rozsˇ´ırˇenı´ o ty kroky, ktere´ by meˇl syste´m deˇlat pouze prˇi startu. Nakonec se spustı´ skript boot.local.

16.5. Konfiguracˇnı´ skripty SuSE

ç ç ç ç

boot.local Zde mu˚zˇete prˇidat dalsˇ´ı prˇ´ıkazy, ktere´ se majı´ prove´st prˇi startu, nezˇ se zacˇne zvysˇovat u´rovenˇ beˇhu. Funkcˇnı´ obdobou v dosovy´ch syste´mech je soubor º>M;à;ØGÛ(
Do te´to kostry mu˚zˇete vhodneˇ zasadit sve´ vlastnı´ skripty. Sˇablonu na to najdete v souboru 3H?>I7C>3;JLiNJI£O@;3;69E;?Bj>?>I;A9i . Pro konfiguraci spusˇteˇnı´ vlastnı´ho skriptu v souboru 3H?>ImC>3G87C²OCGAGi;Ã7JLF zde vytvorˇte promeˇnnou ã START sluzˇba æ . Dodatecˇne´ parametry lze uve´st v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby take´ do souboru 3H?>I7C>3587C²OCGA5i;Ã7JF (viz naprˇ. skript 3H?>I7C>3;JLiNJI£O@;3GFHDGQ ). Nynı´ potrˇebujete vytvorˇit odkazy na va´sˇ skript v odpovı´dajı´cı´m adresa´rˇi 87C'È®O&@ , aby se zajistilo jeho spusˇteˇnı´ prˇi zmeˇneˇ u´rovnı´ beˇhu – viz odst. 16.3 na str. 377, kde je i pravidlo pro jme´na odkazu˚. Technicke´ detaily popisuje manua´lova´ stra´nka pro JLiNJIkO&@ (QK=Gié¶ JLiNJI£O@ ). Prˇi vytvorˇenı´ vlastnı´ch skriptu˚ zachovejte opatrnost, chybny´ skript mu˚zˇe zpu˚sobit ztra´tu komunikace – viz odst. 16.2 na str. 375, kde najdete tip, jak v nouzi obejı´t program J iNJI .

16.5

Konfiguracˇnı´ skripty SuSE

Prakticky cela´ konfigurace SuSE Linuxu je ota´zkou centra´lnı´ho konfiguracˇnı´ho souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF , kde je rˇada promeˇnny´ch, vyhodnocovany´ch take´ i init-skripty. Kazˇdy´ ze skriptu˚ v adresa´rˇi 3H?>I7CG3:JLiNJIkO&@ pouzˇije jako prvnı´ soubor 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF , kde prˇevezme platne´ hodnoty jednotlivy´ch promeˇnny´ch. Pocˇ´ınaje SuSE Linuxem 6.0 ukla´dajı´ balı´ky, vyzˇadujı´cı´ velky´ pocˇet nastavenı´, sve´ promeˇnne´ do jednotlivy´ch souboru˚ 3H?>ImCG3587C³OCGA5i+ÃmJF£Oq@ . Prˇ´ıklady jsou balı´k 6G?Gi+@9QK=mJGj nebo balı´k JO:j (ISDN). V dalsˇ´ım se bude kvu˚li zjednodusˇenı´ jednat pouze o soubor 3H?>ImC>3G87C²O CGA5i;Ã7JF , a to i pokud se s nı´m na´zev a umı´steˇnı´ konfiguracˇnı´ho souboru nekryje. Da´le vznikne mnoho dalsˇ´ıch konfiguracˇnı´ch souboru˚ ze souboru 3H?>I7CG3G87C²O CGA5i;Ã7JF , cozˇ zajisˇt’uje program /sbin/SuSEconfig. Tak naprˇ´ıklad po zmeˇna´ch v sı´t’ove´ konfiguraci se noveˇ vytvorˇ´ı soubor 3H?>ImC>35<:A:6I£OCGAGi+Ã , protozˇe na teˇchto zmeˇna´ch za´visı´. 379

16. Koncepce startova´nı´ SuSE Linuxu Po zmeˇna´ch v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF musı´te vzˇdy zavolat program SuSEconfig, abyste tak zajistili, zˇe se vasˇe zmeˇny rozsˇ´ırˇ´ı i do za´visly´ch konfiguracˇnı´ch souboru˚. Pouzˇijete-li na konfiguraci program YaST, nemusı´te se o to starat, protozˇe ten zavola´ program SuSEconfig prˇi korektnı´m ukoncˇenı´ automaticky. Tato koncepce va´m umozˇnı´ prove´st za´sadnı´ zmeˇny v konfiguraci, anizˇ byste museli restartovat pocˇ´ıtacˇ. Neˇktere´ zmeˇny vsˇak jdou tak daleko, zˇe je trˇeba restartovat alesponˇ neˇktere´ jimi ovlivneˇne´ programy. To je typicke´ naprˇ´ıklad u konfigurace sı´teˇ (viz odst. 4.2 na str. 126), kde zada´nı´m prˇ´ıkazu˚

[ \ ^] Ô¸ [ \ ^] Ô¸ ˜ ™ Oš ba ˜ ™ Oš ba

™

™

w V#˜ \ W v ™ ö ª b\5v x w #V ˜ \ W v ™ ö ª b\ [™ \

dosa´hneme toho, zˇe zmeˇnou postizˇene´ programy se restartujı´. Jak zde vidı´te, init-skripty lze spousˇteˇt i manua´lneˇ. Obecneˇ se doporucˇuje pro konfiguraci:

ç

Uved’te syste´m do jednouzˇivatelske´ho rezˇimu (angl. single user mode), tj. u´rovenˇ beˇhu 1:

9[ \ r]¹¸ YV>Y \ Ÿ

ç

˜ ™ Oš

ç ç

Proved’te pozˇadovane´ zmeˇny v konfiguracˇnı´m souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF , a to libovolny´m editorem nebo programem YaST v menu ¤2QC5iNJI¢E;AGi:½ ÃmJFH4+8;=;C+J^¥ . Spust’te program SuSEconfig, aby se zmeˇny projevily i v za´visly´ch konfiguracˇnı´ch souborech. Pokud jste pouzˇili program YaST, stane se to automaticky. Vrat’te syste´m na pu˚vodnı´ u´rovenˇ beˇhu:

9[ \ r]¹¸ YV>Y \¦— ˜ ™ Oš

Tento postup je nutne´ dodrzˇovat prˇi hlubsˇ´ıch za´sazı´ch do syste´mu, jako je naprˇ´ıklad zmeˇna konfigurace sı´teˇ. V prˇ´ıpadeˇ jednoduchy´ch zmeˇn nenı´ zapotrˇebı´ prˇechod do jednouzˇivatelske´ho rezˇimu – zde stacˇ´ı pouze znovu spustit programy, ktery´ch se zmeˇna ty´kala. Automatickou konfiguraci programem SuSEconfig lze vypnout tak, zˇe se promeˇnna´ ã ENABLE SUSECONFIG æ v souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF nastavı´ na hodnotu i;A . Je to ovsˇem i cesta, jak soucˇasneˇ ztratit instalacˇnı´ podporu SuSE. Rovneˇzˇ je mozˇne´ potlacˇit automatickou konfiguraci cˇa´stecˇneˇ, a to pomocı´ k tomu urcˇeny´ch promeˇnny´ch v souboru 8mC²OCGAGi+Ã7JF .

380

Cˇa´st VII

Bezpecˇnost a dalsˇ´ı tipy

381

Kapitola 17

Linux a bezpecˇnost 17.1

Za´klady

Nezˇ se dostaneme k jednotlivy´m ochranny´m mechanismu˚m, pokusı´me se vysveˇtlit, co vsˇechno bezpecˇnost resp. zabezpecˇenı´ pocˇ´ıtacˇe znamena´. Jedna´ se prˇedevsˇ´ım o na´sledujı´cı´ pozˇadavky: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Ochrana zdroju˚ Prˇ´ıstup k informacı´m Dostupnost dat Integrita dat Du˚veˇrnost dat (soudnı´ spisy, le´karˇske´ za´znamy, bankovnı´ transakce) Ochrana soukromı´

Tajemstvı´ skutecˇneˇ bezpecˇne´ho syste´mu spocˇ´ıva´ v souhrˇe vsˇech teˇchto pozˇadavku˚. Navı´c se nejedna´ pouze o zabezpecˇenı´ proti prˇ´ıstupu neopra´vneˇne´ osoby, ale take´ proti selha´nı´ hardwaru, jako je naprˇ´ıklad vy´padek disku a soucˇasneˇ vadne´ za´lohovacı´ me´dium. Pokud va´sˇ syste´m zpracova´va´ transakce, je trˇeba drzˇet se take´ jesˇteˇ prˇedpisu˚ pro vedenı´ u´cˇetnictvı´, tj. naprˇ´ıklad zamezit prˇ´ıstup neopra´vneˇne´ osoby k datu˚m a uchova´vat data o kazˇde´ transakci nejme´neˇ po dobu 10 let. Pravidelne´ za´lohova´nı´ je za´kladem kazˇde´ bezpecˇnostnı´ koncepce. Patrˇ´ı sem i nama´tkova´ kontrola integrity za´lohy, tj. zda z nı´ lze bez proble´mu˚ obnovit vsˇechna za´lohovana´ data. Obvykle´ zdroje ohrozˇenı´ pocˇ´ıtacˇove´ho syste´mu jsou na´sledujı´cı´: Uzˇivatele´ – jejich prˇ´ıme´ prˇipojenı´ prˇedstavuje patrneˇ nejveˇtsˇ´ı bezpecˇnostnı´ riziko, a to jak vinou prˇ´ıpadne´ chybne´ obsluhy, tak i u´myslny´m vnitrˇnı´m napadenı´m v ra´mci podniku. Sı´t’ – prˇes vzda´lene´ prˇipojenı´, typicky prˇes Internet, mu˚zˇe by´t va´sˇ linuxovy´ syste´m ohleda´va´n automaticky´mi na´stroji a postupneˇ testova´n, zda neobsahuje vhodnou bezpecˇnostnı´ dı´ru. Po nalezenı´ takove´ skuliny se u´tocˇnı´k (zpravidla opeˇt automaticky pomocı´ skriptu˚) „zabydlı´ “ v syste´mu, necha´ ho beˇzˇet a cˇeka´ na prˇ´ılezˇitost, kdy bude moci svu˚j noveˇ zı´skany´ prˇ´ıstup vyuzˇ´ıt. Fyzicke´ proniknutı´ – vloupa´nı´ se k serveru a start z diskety, kra´dezˇ, sabota´zˇ. 383

17. Linux a bezpecˇnost ˇ ivelne´ uda´losti – pocˇ´ıtacˇovy´ syste´m zpravidla nevydrzˇ´ı povodenˇ, pozˇa´r cˇi Z zemeˇtrˇesenı´. Vadny´ hardware nebo software – at’ jizˇ chybou v na´vrhu nebo selha´nı´m funkce. Mohou tı´m by´t ohrozˇena nejen data (naprˇ´ıklad obcˇasny´mi vy´padky diskove´ho rˇadicˇe), ale i samotna´ bezpecˇnost syste´mu. Pameˇt’ova´ me´dia – jako diskety, pa´sky, CD a vy´meˇnne´ disky – se mohou posˇkodit nebo mohou by´t u´myslneˇ cˇi neu´myslneˇ odcizena. Elektromagneticke´ vyzarˇova´nı´ – vycha´zı´ z kazˇde´ho pocˇ´ıtacˇe, monitoru cˇi sı´t’ove´ho kabelu. Pomocı´ slozˇite´ho odposloucha´ vacı´ho zarˇ´ızenı´ z neˇj lze cˇa´stecˇneˇ nebo u´plneˇ rekonstruovat pu˚vodnı´ informace a monitorovat tak va´sˇ syste´m. Vyzarˇova´nı´ se cˇasto sˇ´ırˇi i pode´l ru˚zny´ch vedenı´ (voda, vzduchotechnika, elektricka´ sı´t’) na znacˇne´ vzda´lenosti. Navzdory vsˇeobecneˇ rozsˇ´ırˇene´mu mı´neˇnı´ vyzarˇujı´ dokonce i neˇktere´ monitory LCD. V dalsˇ´ım se soustrˇedı´me na prve´ dveˇ mozˇnosti, prˇedstavujı´cı´ riziko ze strany uzˇivatelu˚ a sı´teˇ, jezˇ mu˚zˇe promysˇlene´ nasazenı´ SuSE Linuxu z podstatne´ cˇa´sti eliminovat. Zby´vajı´cı´ rizikove´ faktory jizˇ priva´tnı´ho uzˇivatele tolik nezajı´majı´ a prˇi budova´ nı´ firemnı´ sı´teˇ se jim musı´ veˇnovat prˇ´ıslusˇnı´ zodpoveˇ dnı´ pracovnı´ci. V odst. 17.1.1 a 17.1.2 na str. 387 nejprve rozebereme mozˇne´ formy u´toku, drˇ´ıve nezˇ v odst. 17.2 na str. 389 prˇedstavı´me jednotlive´ na´stroje, ktere´ nabı´zı´ SuSE Linux 7.1. Na za´veˇr jesˇteˇ prˇida´me neˇkolik vsˇeobecneˇ platny´ch doporucˇenı´. 17.1.1

Loka´lnı´ zabezpecˇenı´

Vhodny´m zacˇa´tkem je pamatovat na zabezpecˇenı´ soukrome´ ho pocˇ´ıtacˇe v loka´lnı´ sı´ti. I zde jsou namı´steˇ urcˇita´ opatrˇenı´, trˇebazˇe nenı´ prˇipojen k sı´ti nebo se prˇipojuje pouze obcˇas prˇes vyta´cˇenou linku. Prˇedstavte si, zˇe va´m neˇky´m prˇivedeny´ host provede na vasˇ´ı doma´cı´ party kanadsky´ zˇertı´k a smazˇe va´m disk, na ktere´m byla vasˇe disertacˇnı´ pra´ce. Prˇitom jesˇteˇ vcˇera nebylo pozdeˇ si data zabezpecˇit... Hesla Linux jakozˇto vı´ceuzˇivatelsky´ operacˇnı´ syste´m nabı´zı´ nejen na´stroje pro spra´vu uzˇivatelu˚, ale i kompletnı´ autentikacˇnı´ mechanismus. Trˇebazˇe se to zpocˇa´tku mu˚zˇe zda´t neprˇ´ıjemne´, hesla prˇedstavujı´ dobrou ochranu proti cizı´mu proniknutı´. Zajisteˇte proto, aby kazˇdy´ uzˇivatel pouzˇ´ıval plnohodnotne´ heslo 1 . Nezapomenˇte se prˇesveˇdcˇit, zˇe na vasˇem syste´mu nezu˚stal zˇa´dny´ automaticky vytvorˇeny´ „vzorovy´ uzˇivatel“ bez hesla cˇi s pru˚hledny´m heslem – to je na´zorna´ uka´zka bezpecˇnostnı´ dı´ry, kterou se u´tocˇnı´k mu˚zˇe cˇasem dostat i na vytouzˇene´ho uzˇivatele ¤8;ABAGIP¥ , jehozˇ heslo byste meˇli zvla´sˇteˇ strˇezˇit. V prˇ´ıpadeˇ fyzicke´ho proniknutı´ k pocˇ´ıtacˇi vsˇak nepomu˚zˇe ani sebelepsˇ´ı linuxove´ heslo. Zde je trˇeba vsˇemi prostrˇedky zabra´nit nebo alesponˇ co nejvı´ce 1

384

O vy´beˇru hesla jizˇ bylo napsa´no dostatek pravidel, uzˇitecˇne´ rady najdete v odst. 17.4 na str. 396.

17.1. Za´klady ztı´zˇit nastartova´nı´ pocˇ´ıtacˇe z externı´ho me´dia (zpravidla startovacı´ diskety), aby se u´tocˇnı´k nemohl prˇihla´sit jako uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ , anizˇ by znal heslo. Prvnı´m opatrˇenı´m je zaka´zat v BIOSu pocˇ´ıtacˇe start z cˇehokoli jine´ho nezˇ z me´dia se startovacı´m oddı´lem Linuxu (v BIOSu je to zpravidla DISK C). Aby nemohl u´tocˇnı´k tento za´kaz v BIOSu zrusˇit, doporucˇuje se jesˇteˇ nastavit heslo pro prˇ´ıstup k nastavenı´ BIOSu. (To nema´ co deˇlat s Linuxem, ale s hardwarem – toto heslo se ulozˇ´ı na za´kladnı´ desce pocˇ´ıtacˇe do pameˇti CMOS nebo FLASH.) Pokud toto heslo zapomenete, je trˇeba odsˇroubovat kryt pocˇ´ıtacˇe a smazat ho v pameˇti pocˇ´ıtacˇe jumperem podle na´vodu k za´kladnı´ desce. Aby u´tocˇnı´k nemohl udeˇlat ani toto, je trˇeba kryt zamykat. Dalsˇ´ı jizˇ na´rocˇneˇjsˇ´ı kroky jsou mechanicky upevnit cely´ pocˇ´ıtacˇ, aby nesˇel rozebrat ani odne´st, cˇi pecˇliveˇ zamykat nebo dokonce strˇezˇit mı´stnost se servery. Prˇi pouzˇitı´ LILO je vhodne´ v souboru 3H?GI7C>3Bj:J5jHAPOCGA5i;Ã uve´st volbu 8;?;69IB8KJHCI;?H@ spolu s heslem. Soubor 3>?>I7C>3Bj;JGjHAPOC5AGi;Ã smı´ by´t cˇitelny´ pouze pro uzˇivatele ¤8;AHA>IP¥ .

Zajı´mavy´ je balı´k ÁHAGIP¥ by nemeˇlo by´t povoleno kazˇde´mu a dokonce i sa´m spra´vce syste´mu v dobeˇ, kdy pracuje na beˇzˇny´ch u´loha´ch, by meˇl by´t prˇihla´sˇen jako jeden z uzˇivatelu˚. Je to dobry´ filtr proti vlastnı´m neu´myslny´m chyba´m, ktere´ se vzˇdycky najdou ɽ  Prˇetecˇenı´ u´seku pameˇti a jine´ u´toky Velice popula´rnı´ metodou mezi ctizˇa´dostivy´mi hackery je zı´skat vytouzˇena´ pra´va uzˇivatele ¤8;ABAGIP¥ na cizı´m pocˇ´ıtacˇi za´meˇrneˇ vyvolany´m prˇetecˇenı´m neˇktere´ho u´seku pameˇti, zna´my´m jako „buffer overrun“ nebo „stack smashing“. Cı´lem u´tocˇnı´ka je prˇepsat staticka´ pole v uzˇivatelske´m za´sobnı´ku spusˇteˇne´ho programu (naprˇ. zada´nı´m nesmyslneˇ dlouhy´ch hodnot sousednı´ch promeˇnny´ch) obsahem, ktery´ spustı´ neˇjaky´ prˇ´ıkaz – v idea´lnı´m prˇ´ıpadeˇ samotny´ prˇ´ıkazovy´ interpret. Kandida´ty k u´toku zde prˇedstavujı´ programy s pevny´mi mezemi polı´, kde programa´tor nezajistil kontrolu jejich prˇetecˇenı´ (typicky textove´ rˇeteˇzce v jazyku C). Zvla´sˇtnı´ pozornosti hackeru˚ se teˇsˇ´ı programy s nastaveny´m suid-bitem nebo sgid-bitem, ktere´ se spustı´ s pra´vy vlastnı´ka spusˇteˇne´ho souboru namı´sto pra´v uzˇivatele, ktery´ spusˇteˇnı´ zpu˚sobil. Typicky se jedna´ o docˇasne´ prˇideˇlenı´ pra´v uzˇivatele ¤&8;ABA>IP¥ programu˚m prˇistupujı´cı´m k syste´movy´m souboru˚m (naprˇ. prˇ´ıkaz D:=:6B6±+@ ), ktere´ by jinak obycˇejny´ uzˇivatel nesmeˇl spustit. 385

17. Linux a bezpecˇnost Cı´lem kvalitnı´ch distribucı´, jakou se snazˇ´ı by´t i SuSE Linux, je udrzˇet minima´lnı´ pocˇet takovy´ch programu˚ a ty zabezpecˇit proti u´toku. Da´le se doporucˇuje sledovat internetove´ linuxove´ stra´nky a v prˇ´ıpadeˇ ohla´sˇenı´ nove´ bezpecˇnostnı´ dı´ry neprodleneˇ pouzˇ´ıt tam uvedena´ doporucˇena´ opatrˇenı´, ktera´ by´vajı´ zpravidla u´cˇinna´. Dalsˇ´ı forma u´toku na privilegovane´ programy a beˇzˇ´ıcı´ sluzˇby mu˚zˇe by´t tzv. „link attack“. Vinou programu˚, pracujı´cı´ch ve verˇejneˇ prˇ´ıstupny´ch adresa´rˇ´ıch, lze prˇeve´st data do zcela odlisˇny´ch souboru˚, cˇ´ımzˇ se zpochybnı´ bezpecˇnost syste´mu, prˇ´ıpadneˇ se syste´m zcela zhroutı´. Aby se omezil pocˇet suid- a sgid-souboru˚, je mozˇne´ v SuSE Linuxu pomocı´ konfigura´ toru YaST v menu ¤SGDB8 >l;=Ý69Õm69I EQ:4P¥ , ¤Ù;=:6I;=>l;?Gi¾:?Hå+½ D;?i:A:6IKJ–69Õ76I EQ:4k¥ ve formula´rˇi ¤Ú)H69IH4HD:A>l ¦D+8 >l;=–E 6GAG4B¾;A>8)ÊGQ i;=:69I;=>l7JI–i:=P°G¥ zadat ¾:?>å>D:?i  prˇ´ıpadneˇ D;=>8;=Gi:A:J9@>i . Jaka´ pra´va se nastavı´, o tom se pak prˇesveˇdcˇ´ıte v souborech 3H?>I7C>39D:?>85Q³J>6B6+J5AGi76èO69?:C4B8+? a 3H?>I7CG35D:?>85Q^JH6B6+J5A5iK6èOqD+=>8+=5i:A:J9@ .

Nezˇ se vsˇak rozhodnete pro volbu D:=G8;=Gi:AmJ@ , ujisteˇte se prosı´m, zˇe tı´m nebude syste´m prˇ´ılisˇ oklesˇteˇn.

Slozˇitost a rozsa´hlost ko´du syste´mu X Window (XFree86) pravidelneˇ prˇitahuje pozornost hackeru˚. Reakcı´ ze strany SuSE Linuxu bylo, zˇe X server a prˇ´ıslusˇne´ knihovny jizˇ nemajı´ nastaveny´ suid-bit. Za jisty´ch okolnostı´ to ovsˇem mu˚zˇe by´t brzdou v komunikaci klient-server. Pro spousˇteˇnı´ vzda´leny´ch programu˚ pod X Window je nejvhodneˇ jsˇ´ı pouzˇ´ıt balı´k 6B6< ze se´rie 65?:C . Pro jeho komercˇnı´ vyuzˇitı´ se laskaveˇ seznamte s licencˇnı´mi podmı´nkami v souboru 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35D+=:C9EB=>F+?:6G3+6B6 <m3G»;Ø5Ú)WK¼ Ù+R . Program ssh existuje i ve verzı´ch pro jine´ platformy nezˇ Linux. Prˇes jeho bezpecˇnost nenı´ tzv. X11 forwarding sta´le bez rizika, a proto se mu pokuste vyhnout. Na kriticky´ch serverech (souborove´ servery, ftp servery, routery) se z du˚vodu dosazˇenı´ maxima´lnı´ho vy´konu syste´m X Window stejneˇ nedoporucˇuje, a tak tam tento bezpecˇnostnı´ proble´m odpada´. Viry a trojske´ koneˇ Jesˇteˇ doneda´vna byly ru˚zne´ typy viru˚ postrachem, a to nejen doma´cı´ch, ale i firemnı´ch pocˇ´ıtacˇu˚, protozˇe prˇenos dosovy´ch programu˚ na disketa´ch prˇedstavoval idea´lnı´ pu˚du pro jejich sˇ´ırˇenı´. Dosud jsou vsˇak nasˇteˇstı´ zna´my pouze 2 (slovy dva :-) viry schopne´ zˇivota pod Linuxem. Je to zejme´na dı´ky tomu, zˇe aplikacˇnı´ programy pod Linuxem jsou pravidelneˇ rekompilova´ ny z revidovany´ch zdroju˚, navı´c za´klad SuSE Linuxu lze povazˇovat za cˇisty´, takzˇe pokud se budete drzˇet prve´ho pravidla 1 na straneˇ 396, nemeˇlo by va´m od klasicky´ch viru˚ hrozit nebezpecˇ´ı. Jina´ situace je vsˇak u sta´le popula´rneˇjsˇ´ıch makroviru˚, ktere´ se sˇ´ırˇ´ı elektronickou posˇtou prˇeda´va´nı´m infikovany´ch souboru˚ v neˇktere´m z forma´tu˚ MS Office. Dokud se vsˇak tento forma´t a nebezpecˇne´ funkce v jeho implementaci nedostanou do Linuxu (a to je nasˇteˇstı´ v plne´m rozsahu nepravdeˇ podobne´ ), nehrozı´ doufejme nebezpecˇ´ı ani tady. 386

17.1. Za´klady Sta´le cˇasteˇjsˇ´ı pouzˇitı´ SuSE Linuxu na posˇtovnı´ch serverech jako Mail Transfer Agent prˇina´sˇ´ı navı´c zajı´mavou mozˇnost oveˇrˇovat odchozı´ posˇtu na prˇ´ıpadne´ makroviry a podezrˇele´ zpra´vy filtrovat. Trojske´ koneˇ se od viru˚ lisˇ´ı svou podstatou. Jsou to zpravidla prˇ´ımo cˇi neprˇ´ımo spustitelne´ soubory, prˇedstı´rajı´cı´ uzˇitecˇnost, zatı´mco te´zˇ neˇjaky´m skryty´m zpu˚sobem usˇkodı´. Prˇ´ıkladem je modifikovana´ prˇihlasˇovacı´ vy´zva (login), ukla´dajı´cı´ uzˇivatelske´ jme´no a heslo do u´tocˇnı´kova souboru nebo zası´lajı´cı´ je kamsi e-mailem. Zpocˇa´tku to sice mu˚zˇe by´t nevinna´ hra, ale pokud dojde azˇ na cˇ´ısla kreditnı´ch karet a hesla k nim, za´bava zde rychle koncˇ´ı. Trˇebazˇe mozˇnost zatazˇenı´ trojske´ho koneˇ z Internetu nebo e-mailu nenı´ zatı´m nijak velka´, je to velmi pravdeˇpodobne´ u jizˇ u´speˇsˇneˇ narusˇene´ho syste´mu, kde za sebou u´tocˇnı´k zanecha´va´ zadnı´ vra´tka, aby mohl pozdeˇji syste´m pouzˇ´ıvat ke svy´m u´cˇelu˚m. Odhalenı´ trojske´ho koneˇ mu˚zˇe proto vyvolat pochyby o soucˇasne´ bezpecˇnosti cele´ho syste´mu a by´t tak du˚vodem k jeho rychle´mu prˇeinstalova´nı´. Trˇebazˇe nebude nikdy existovat stoprocentnı´ ochrana proti viru˚m a trojsky´m konˇu˚m, mu˚zˇe k nı´ vy´znamneˇ prˇispeˇt dobry´ virovy´ skener spolu s opatrnostı´ prˇi kopı´rova´nı´ disket a cizı´ch programu˚ a zachova´va´nı´ pravidel podle odst. 17.4 na str. 396. Rovneˇzˇ pouzˇitı´ programu˚ jako je tripwire, balı´k IB8KJLDB±KJ8;? , se´rie 6G?;C se hodı´ pro identifikaci cizı´ho ko´du – viz odst. na str. 389. 17.1.2 Bezpecˇnost v sı´ti Z ma´loktere´ho pocˇ´ıtacˇe dnes jizˇ „netrcˇ´ı alesponˇ neˇjaky´ dra´t do sveˇta“. Pra´veˇ vynikajı´cı´ sı´t’ove´ vybavenı´ Linuxu la´ka´ k propojova´ nı´ linuxove´ho pocˇ´ıtacˇe – prˇes LAN, modem, ISDN, prˇ´ıpadneˇ jako bra´na pro cele´ sı´teˇ. Tı´m se ovsˇem na´sobı´ nebezpecˇ´ı u´toku prˇes sı´t’. Prˇi pouzˇitı´ firewallu lze zabra´nit veˇtsˇineˇ forem u´toku. Trˇebazˇe pouzˇite´ porty protokolu TCP/IP zu˚sta´vajı´ sta´le otevrˇene´, pouzˇitı´m vhodny´ch na´stroju˚ se riziko vy´znamneˇ zmensˇ´ı. Pravdeˇpodobnost, zˇe se pocˇ´ıtacˇ stane cı´lem u´toku prˇi 30-minutove´m cˇtenı´ posˇty prˇes vyta´cˇenou linku je sta´le zanedbatelna´, u pronajate´ linky je vsˇak trˇeba o zabezpecˇenı´ rozhodneˇ uvazˇovat. V dalsˇ´ım kra´tce popı´sˇeme nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı formy u´toku. Odposlech linky Cizı´ odposlech linky, nazy´vany´ „Man in the Middle“, mu˚zˇe postihnout spojenı´, ´ tocˇnı´k zde ma´ prˇ´ıstup k neˇktere´mu realizovane´ prˇes jeden nebo vı´ce routeru˚. U routeru a mu˚zˇe tak odposloucha´ vat pakety, prˇesmeˇrovat je nebo modifikovat. Protozˇe dosud nejsou IP pakety nijak autentikova´ ny, prˇedstavuje to pro u´tocˇnı´ka pouze technicky´ proble´m. Ocˇeka´vany´ standard IPv6 by meˇl tuto situaci zlepsˇit. Jedina´ pomoc proti tomuto typu u´toku je zatı´m vy´konna´ sada kryptograficky´ch na´stroju˚. Zastarale´ prˇ´ıkazy I;?+j9i:?>I nebo 876< totizˇ umozˇnˇujı´ prˇecˇtenı´ nezasˇifrovane´ho hesla prˇi jeho prˇenosu prˇes router, cozˇ je dosud nejcˇasteˇjsˇ´ı zpu˚sob narusˇenı´ syste´mu zvencˇ´ı. 387

17. Linux a bezpecˇnost Za bezpecˇne´ se dnes povazˇuje pouzˇitı´ 6B6< pro vzda´lene´ prˇihla´sˇenı´ a D+FHD pro sˇifrova´nı´ posˇty. Zabezpecˇeny´ prˇenos stra´nek HTTP je realizova´n protokolem SSL2 , jeho bezpecˇnost vsˇak za´visı´ na bezpecˇne´m prˇenosu samotne´ho klı´cˇe – tomu prosı´m veˇnujte zvla´sˇtnı´ pozornost. SSL modul pro HTTP server =5D:=:C<:? obsahuje balı´k QKAH@m6H6>j , se´rie i . Prˇetecˇenı´ u´seku pameˇti, pokracˇova´nı´ Po pasivnı´m cˇtenı´ („sniffing“) kriticky´ch u´daju˚ jako je uzˇivatelske´ jme´no a heslo je za´meˇrneˇ vyvolane´ prˇetecˇenı´ u´seku pameˇti druhy´m nejcˇasteˇjsˇ´ım zpu˚sobem narusˇenı´ syste´mu zvencˇ´ı. Platı´ zde, zˇe kazˇda´ zvencˇ´ı dosazˇitelna´ sluzˇba (naprˇ. posˇta, webovy´ server, POP3 atd.) prˇedstavuje potencia´lnı´ ohrozˇenı´ bezpecˇnosti, a proto je nejbezpecˇneˇjsˇ´ı ji vypnout. Pro ty sluzˇby, ktere´ zby´vajı´ jako naprosto nezbytne´ a nelze je vypnout, se pak povolı´ prˇ´ıstup pouze z urcˇity´ch syste´mu˚ pomocı´ firewallove´ konfigurace linuxove´ho ja´dra (prˇ´ıkaz J D7C<:=;JLi76 ). Pokud nenı´ mozˇne´ omezit ani to, lze pouzˇ´ıt alesponˇ zvla´sˇt’ bezpecˇnou verzi kriticke´ sluzˇby (naprˇ´ıklad pouzˇ´ıt balı´k D:A:69IBÃ7Jp tam, kde byl prˇedtı´m balı´k 65?Gi;@9QK=:JGj ). Navı´c k tomu mohou experti provozovat kazˇdou sluzˇbu v jejich vlastnı´m prostrˇedı´ C<+8;AHA>I . Zahlcenı´ ´ tokem typu „zahlcenı´“ (angl. Denial-of-service) vyrˇadı´ u´tocˇnı´k docˇasneˇ U neˇkterou sı´t’ovou sluzˇbu tak, zˇe ji u´myslneˇ prˇetı´zˇ´ı. Na´sledkem toho je cˇasto postizˇena nejen tato sluzˇba, ale cely´ pocˇ´ıtacˇ prˇestane by´t dostupny´. Tato forma u´toku se cˇasto pouzˇ´ıva´ pro zablokova´nı´ nameserveru, aby mohl u´tocˇnı´k prˇevzı´t jeho funkci a zajistit si odesı´la´nı´ paketu˚ na jine´ mı´sto. Zahlcenı´ se zpravidla kombinuje s prˇedstı´ranou IP adresou, aby u´tocˇnı´k utajil sve´ pu˚sobisˇteˇ, cˇasto bohuzˇel u´speˇsˇneˇ. Proto zde poma´ha´ spı´sˇe prevence. Jakmile vejde ve zna´most dalsˇ´ı zpu˚sob zahlcenı´, by´va´ k dispozici do neˇkolika hodin po zjisˇteˇnı´ jeho prˇ´ıcˇiny softwarova´ za´plata ke stazˇenı´ po Internetu. SuSE Linux obsahuje vzˇdy vsˇechny tyto za´platy zna´me´ teˇsneˇ do okamzˇiku vyda´nı´ CD. Je pak na administra´torovi, aby beˇhem zˇivota verze udrzˇoval sve´ znalosti o zna´my´ch u´tocı´ch a uverˇejnˇovany´ch za´plata´ch proti jejich opakova´ nı´. Prˇedstı´rana´ IP adresa Prˇedstı´rana´ IP adresa (angl. IP spoofing) je technika vyuzˇ´ıvajı´cı´ bezpecˇnostnı´ dı´ru v protokolu TCP/IP, ktery´ nijak neproveˇ rˇuje zpa´tecˇnı´ adresu. Adresu odesilatele paketu TCP/IP lze proto nahradit libovolny´m u´dajem, cˇ´ımzˇ mu˚zˇe u´tocˇnı´k zamaskovat sve´ pu˚sobisˇteˇ. Proti tomu se doporucˇuje konfigurovat va´sˇ router tak, aby do internı´ sı´teˇ propustil pouze pakety s externı´ adresou a do externı´ sı´teˇ pouze pakety s internı´ adresou. 2

388

SSL pocha´zı´ od Secure Sockets Layer.

17.2. Na´stroje

17.2

Na´stroje

Da´le se budeme zaby´vat jednotlivy´mi na´stroji umozˇnˇujı´cı´mi dohlı´zˇet na syste´m prˇ´ıpadneˇ proveˇrˇovat jeho slaba´ mı´sta. Je vsˇak prˇi tom nutno mı´t sta´le na pameˇti, zˇe potencia´lnı´ ohrozˇenı´ pocˇ´ıtacˇe by´va´ silneˇ individua´lnı´: sı´t’, chra´neˇna´ firewallem, vyzˇaduje jisteˇ me´neˇ ochranny´ch a monitorovacı´ch opatrˇenı´ nezˇ sı´t’zcela nechra´neˇna´. 17.2.1 Loka´lnı´ na´stroje K nesporny´m vy´hoda´m Linuxu patrˇ´ı jak jeho stabilita, tak skutecˇnost, zˇe se jedna´ o du˚sledneˇ vı´ceuzˇivatelsky´ syste´m. To druhe´ vsˇak prˇina´sˇ´ı riziko, ktere´ by se nemeˇlo podcenˇovat. Kromeˇ obvykly´ch uzˇivatelsky´ch pra´v existujı´ jesˇteˇ dalsˇ´ı, pouzˇ´ıvana´ syste´mem, ktera´ mu˚zˇe u´tocˇnı´k za jisty´ch podmı´nek zneuzˇ´ıt. Jde o takzvany´ suid-bit. Program, ktery´ tento bit nastavı´, prˇebı´ra´ automaticky pra´va uzˇivatele, ktere´mu patrˇil. Pokud program patrˇil uzˇivateli ¤8;AHA>IP¥ a spustil ho pak libovolny´ uzˇivatel, mu˚zˇe pak take´ uplatnˇovat pra´va uzˇivatele ¤8+ABA>IP¥ . Trˇebazˇe to znı´ opova´zˇliveˇ, obvykle to zˇa´dnou hrozbu neprˇedstavuje. Mnoho programu˚ by bez te´to schopnosti dokonce nemohlo vu˚bec pracovat. Tak naprˇ´ıklad program ping musı´ pouzˇ´ıvat pra´va uzˇivatele ¤8;ABA>I®¥ , takzˇe by ho jinak obycˇejny´ uzˇivatel vu˚bec nemohl pouzˇ´ıt. Proto musı´ mı´t nastaven suid-bit, jak se o tom mu˚zˇeme prˇesveˇdcˇit:

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]qt;šGv })˜ t V ˜WX>Y˜ _dg9bcgdt X>YV t x>YV a

c L™ W b ™ c |/™ c |

Ÿ‚™ vv\ ™

vv\

Ÿ — §>Ÿ ™ [™öŸ N Ÿ N] —¦t X>YV t xGYV a

Pokud va´s zajı´ma´, ktere´ vsˇechny programy na vasˇem syste´mu suid-bit pouzˇ´ıvajı´ a ma´te cˇas nechat chvı´li pocˇ´ıtacˇ beˇzˇet, zkuste zadat:

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]qt;šGv })˜ t V ˜WX>Y˜ _ ©GYV ‚tcu Y ‚¬{¦c x ˜O™}–Ö •9{{L{

Je to i jednoduchy´ zpu˚sob, jak zachytit podezrˇele´ programy. V SuSE Linuxu mu˚zˇete s pomocı´ konfigura´ toru v menu ¤SGD+8 Gl;=Ý69Õ76>½ I ELQ:4k¥ a ¤Ù+=:69I;=>l+?Gid¾:?>å>D:?i;A:69IKJ˜69Õ769I ELQ:4k¥ polozˇku ¤&ÚB8 >l;=–E 6GAG4m½ ¾:AG8)ÊGQÝi:=:6I;=>lKJIöi;=P°>¥ zvolit jako 6G?:C4+8+? . Jaka´ pra´va se tı´m prˇideˇlila, o tom se prˇesveˇdcˇ´ıte v souboru 3>?>I7C>35D;?>85Q³JH6H6+J5AGiK6³O6G?+C4B8;? . Ma´lokdo ma´ jisteˇ cˇas, aby neusta´le monitoroval svu˚j pocˇ´ıtacˇ. Nasˇteˇstı´ zde existujı´ na´stroje, ktere´ mohou urcˇitou cˇa´st te´to na´mahy usˇetrˇit. Jeden z nich, ktery´ doporucˇuje CERT3 , zde zasluhuje pozornost. Jedna´ se o program tripwire ze se´rie 65?:C . Tripwire Po funkcˇnı´ stra´nce je program tripwire docela jednoduchy´. Prohleda´va´ syste´m a informace o souborech shromazˇd’uje v databa´zi. Nad ktery´mi soubory a adresa´rˇi ma´ dohled, to lze urcˇit v jeho konfiguracˇnı´m souboru. 3

Emergency Response Team; viz ñ CERT=ò
Computer .

 l  Š m c

ú

ñ c  ú  ñ T ú d m

Š m m j  ””” T m  f c d c



389

17. Linux a bezpecˇnost Program tripwire tedy nevyhleda´va´ infikovane´ soubory ani chyby v syste´mu. Vycha´zı´ pouze ze sve´ databa´ze o syste´mu, prˇi jejı´mzˇ vytvorˇenı´ prˇedpokla´ da´, zˇe syste´m je korektnı´. To je du˚vodem, procˇ je nezbytne´ vytvorˇit jeho databa´zi vza´peˇtı´ po instalaci syste´mu nebo alesponˇ prˇed prvnı´m prˇipojenı´m k sı´ti. Provede se to prˇ´ıkazem ™

vv \ Z/˜[™ \Oš^] ™ vv \‰_¬t ¡9[™ t [ ‚ } t \ ™GYxW>Y;™#˜ t X>YV t \ ™GYxWGY;™#˜ c YVGY \

Tabulka 17.1 ukazuje cesty k databa´zi a konfiguracˇnı´mu souboru, se ktery´mi je prˇelozˇen balı´k IB8KJLDB±KJ8;? v SuSE Linuxu.

35l;=>8:3H=>@9QN3GIB87JLDB±NJ8B? @B=>I;=G¾:=;6G?:6 35l;=>8:3H=>@9QN3GIB87JLDB±NJ8B?+3 I>±OCGAGi+Ã7JF 35l;=>8:3H=>@9QN3GIB87JLDB±NJ8B?+3>@5¾

Databa´ze a konfiguracˇnı´ soubor Tento adresa´rˇ se vytvorˇ´ı automaticky. Noveˇ vytvorˇena´ databa´ze se zde docˇasneˇ ulozˇ´ı. Musı´te ji pak prˇekopı´rovat rucˇneˇ na spra´vne´ mı´sto. Konfiguracˇnı´ soubor Tady je databa´ze

Tabulka 17.1: Cesty zakompilovane´ v programu tripwire Cesty jsou zvoleny tak, aby do domovske´ ho adresa´rˇe programu tripwire meˇl prˇ´ıstup pouze superuzˇivatel. V idea´lnı´m prˇ´ıpadeˇ se databa´ze nainstaluje na souborovy´ syste´m prˇ´ıstupny´ pouze pro cˇtenı´, naprˇ´ıklad na disketu se zablokovany´m za´pisem, aby ji u´tocˇnı´k nemohl pozmeˇnit a zamaskovat tak svu˚j u´tok. Vzorova´ konfigurace pro program tripwire se nacha´zı´ v souboru 354K68:3;6<:=G8;?+3>@+A;C>35D;=;CE;=>FB?:6G35IB87JLD>±NJ8B?+35IH±kOCGA9i;ÃPO?Gp+=Q+Dmj>?POj;JLi>4+p . O syntaxi konfiguracˇnı´ho souboru va´m nejvı´ce rˇekne manua´lova´ stra´nka k IH±OCGA5i;Ã7JF . Pro jednotlive´ soubory se zde dajı´ nastavit metody, jak vytvorˇit kontrolnı´ soucˇet. Da´le se zde zada´, ktere´ informace o sledovane´m souboru nebo adresa´rˇi se majı´ ukla´dat. Po nastavenı´ konfiguracˇnı´ho souboru je obvykle´ program tripwire prˇideˇlit jako u´lohu, kterou pravidelneˇ spousˇtı´ cron. Bezpecˇnostnı´ na´stroje SuSE V soucˇasne´ dobeˇ obsahuje SuSE Linux cˇtyrˇi na´stroje z vlastnı´ho vy´voje pro zabezpecˇenı´ syste´mu a dohled na nı´m:

Prvnı´m z nich je skript 394K698:3;6L¾NJLim3HS54:S>Û+Ã7J 8;?G±+=+jHj , ktery´ obsahuje balı´k S54:S>Û+Ã7JL8;?G±:=+jHj , se´rie 6G?:C . Ten cˇte konfiguracˇnı´ soubor 3H?GImC>3987CèOC5A5i;Ã:JF£O@+3 ÃmJ8;?G±:=BjBj®O87CèOCGAGi;ÃmJLF a generuje restriktivnı´ seznamy programem ipchains. Podrobneˇ jsˇ´ı informaci najdete v odst. 17.2.2 na str. 392.

Dalsˇ´ı drobne´ skripty obsahuje balı´k 6G?:CHC<+E , se´rie 6G?:C . Ty umozˇnˇujı´ dennı´ ty´dennı´ a meˇsı´cˇnı´ kontrolu syste´mu – konzistence souboru hesel, uzˇivatelske´ soubory, prozrazenı´ hesla, beˇzˇ´ıcı´ moduly – a prˇi zjisˇteˇnı´ zmeˇny informujı´ administra´tora.

Da´le balı´k <;=>8+@m6476G? , se´rie 6G?:C obsahuje perlovy´ skript harden suse ( 354K698;3;6¾NJLi:35<:=>8+@B?Gi 64K65? ) pro rychly´ automatizovany´ za´sah syste´mo390

17.2. Na´stroje ve´ho administra´tora, umozˇnˇujı´cı´ okamzˇite´ zvy´sˇenı´ bezpecˇnosti syste´mu, naprˇ´ıklad prˇi potencia´lnı´m ohrozˇenı´. Po spusˇteˇnı´ se program harden suse zepta´ na deveˇt ota´zek, na ktere´ je trˇeba odpoveˇ deˇt Ano/Ne – naprˇ´ıklad zda se majı´ deaktivovat sluzˇby, zvy´sˇit bezpecˇnost uzˇivatelu˚ cˇi omezit pocˇet souboru˚ typu suid a sgid. Podle odpoveˇ dı´ se pak syste´m sa´m prˇekonfiguruje. Stare´ soubory se za´lohujı´ a provedene´ zmeˇny obsahuje protokolovy´ soubor 3H?GI7C>35<:=G8+@+?GiHX+64K65?®O j>A>F .Pokud se pak syste´m nechova´ podle vasˇich prˇedstav nebo hrozba u´toku jizˇ pominula, lze vzı´t za´sah do syste´mu zpa´tky spusˇteˇnı´m programu /etc/undo harden suse a dostat se tak na pu˚vodnı´ stav.

Dalsˇ´ı balı´k 6BCB6>j>A>F , se´rie 6G?:C obsahuje modul pro ja´dro, ktery´ po zavedenı´ (naprˇ. ze startovacı´ho skriptu) protokoluje vsˇechna prˇ´ıchozı´ a odchozı´ sı´t’ova´ spojenı´. Dalsˇ´ı modul, ktery´ obsahuje balı´k 6G?;C4GQKAH@ , se´rie 6G?;C , se snazˇ´ı znemozˇnit cˇi alesponˇ ztı´zˇit u´tocˇnı´kovi pra´ci prˇi u´toku na syste´m. Obsahuje zatı´m ochranu proti u´toku˚m na symbolicke´ a pevne´ odkazy a roury, procesu˚m se da´ zabra´nit, aby podlehly u´toku typu ”strace”a podobne´ na´stroje. Tento balı´k je novy´, dokumentaci k neˇmu prosı´m hledejte proto zatı´m pouze v jeho souborech. Monitorova´nı´ protokolovy´ch souboru˚ Du˚lezˇity´m zdrojem informace jsou jisteˇ protokolove´ soubory, do ktery´ch zapisuje syste´m a rˇada dalsˇ´ıch programu˚ zpra´vy o sve´ cˇinnosti. Pravidelnou pozornost si jisteˇ zasluhuje soubor 3Gl;=>8:3HjHA>F:3LQ7?:6B6G=>F+?;6 , kam ukla´da´ SuSE Linux nejveˇtsˇ´ı mnozˇstvı´ informacı´. Prˇirozeneˇ ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ nema´ nikdo ani cˇas, ani okamzˇity´ du˚vod, aby prˇehraboval tento obrovsky´ a sta´le naru˚stajı´cı´ soubor. Urcˇitou pomocı´ proto mu˚zˇe by´t program logsurfer. Ten pru˚beˇzˇneˇ monitoruje zadany´ konfiguracˇnı´ soubor a podle zadany´ch vzoru˚ hla´sˇenı´ v konfiguracˇnı´m souboru provede v prˇ´ıpadeˇ nalezenı´ shody prˇedepsanou akci. Tak naprˇ´ıklad objevı´-li se tam slovo „fail“, informuje administra´tora e-mailem nebo spustı´ urcˇeny´ program. Prˇ´ıklady obsahuje skutecˇneˇ vynikajı´cı´ manua´lova´ stra´nka pro jHA>Fm64+8+Ã+?G8£OCGAGi+Ã (QK=Gi® j>A>F764+8BÃ+?>8£OC5AGi;Ã ). Promeˇnna´ [GÚBºBàBõ a uzˇivatel

¤8;AHA>IP¥

Pokud jste pracovali pod SuSE Linuxem jako uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ , jisteˇ jste si vsˇimli, zˇe pracovnı´ adresa´rˇ nenı´ obsazˇen ve vyhleda´vacı´ cesteˇ pro uzˇivatele ¤8+ABA>IP¥ . Proto je v takove´ situaci obvykle´ spousˇteˇt z beˇzˇne´ho adresa´rˇe program uvedeny´ znaky O3 . Du˚vod k tomu vyplyne z na´sledujı´cı´ho sce´na´rˇe:

ç

ç

ç

K syste´mu se prˇihla´sı´ uzˇivatel, ktery´ si vytvorˇ´ı skript podle vy´pisu 17.2.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ. Tento skript pak ulozˇ´ı jako 35I5Q:Dm3Bj+6 . Kdyzˇ ted’ uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ vstoupı´ do adresa´rˇe 3GI5Q:D a ma´ symbol pro aktua´lnı´ adresa´rˇ O 3 jako prvnı´ ve sve´ prˇ´ıstupove´ cesteˇ, spustı´ se mu mı´sto ocˇeka´vane´ho programu 35¾NJLim3Hj;6 tento podvrzˇeny´ skript, ktery´ odstranı´ 391

17. Linux a bezpecˇnost

¸rÍ t XGYV t9blš w x t ˜ \GwLt9blš [ ‚5v W t ˜ \5wLt9blš b ˜ ‚ÌËbHÍ Ž7ÏΙ vv \r] Ž ÓH6 Î ]Ï8'© _t ˜ \Gw t9blš [ ‚9v W ¸ ™} c © t ˜ \5wLt9blš [ ‚5v W zb › }B[9Y g |¬÷5[ ª ˜™LV>Y ª Z ™ v9b\ [ w Y t X>YV tg9b Î ©

[ ‚5v W zb › b Ž7Ï ]Lz+© Ž Ó Í >Ž ŸŽ9§ Í/Ët ˜ \GwLt9bš [ 5‚ v W zb › b Ž b zw ÷ c9b ¿ 5‹ vv \” ˜ÔX ˜L÷ š ˜ bLg [H" ¿ ] t ˜ \GLw tblš [ ‚5v W

Obsah souboru 17.2.1: Skript pro u´tok na superuzˇivatele heslo pro uzˇivatele ¤8;ABAGIP¥ a posˇle u´tocˇnı´kovi e-mail, ktery´m ho poteˇsˇ´ı, zˇe ma´ konecˇneˇ prˇ´ıstup bez hesla jako uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ . Vpravdeˇ nemile´... Naopak pokud nebude symbol pro aktua´lnı´ adresa´ˇr vu˚bec obsazˇen v prˇ´ıstupove´ cesteˇ, je sice trˇeba o neˇco ma´lo pracneˇji spousˇteˇt programy a skripty z beˇzˇne´ho adresa´rˇe s uvedenı´m znaku˚ O3 , za toto drobne´ nepohodlı´ vsˇak ve vasˇem syste´mu vy´znamneˇ ztı´zˇ´ıte chov trojsky´ch konı´ ° ½ – o teˇch jsme jizˇ psali v odst. na str. 386. 17.2.2

Sı´t’ove´ na´stroje

Monitorova´ nı´ a kontrola pocˇ´ıtacˇe prˇipojene´ho k sı´ti patrˇ´ı k nezbytne´ rutineˇ. V dalsˇ´ım uvedeme na´stroje, ktere´ prˇitom mu˚zˇete pouzˇ´ıt pro odvra´cenı´ mozˇne´ho u´toku po sı´ti. Program inetd Jednoduchy´ prˇ´ıstup prˇedstavuje cı´leveˇdome´ odpojova´ nı´ sı´t’ovy´ch sluzˇeb „portu˚“, ktere´ zajisˇt’uje program inetd (internetovy´ „superserver“). SuSE Linux jizˇ sice ma´ standardneˇ deaktivova´ ny neˇktere´ sluzˇby potencia´lneˇ ohrozˇujı´cı´ bezpecˇnost (cozˇ pro program inetd prˇedstavuje tzv. „internal services“), v jeho konfiguracˇnı´m souboru 3>?>I7C>3:J i:?>I+@kOCGAGi;à lze vsˇak uve´st i dalsˇ´ı sluzˇby, ktere´ je vhodne´ podle okolnostı´ docˇasneˇ vypı´nat cˇi zapı´nat. Doprucˇujeme va´m nahle´dnout do konfiguracˇnı´ch souboru˚, protozˇe naprˇ´ıklad POP3 a dalsˇ´ı sluzˇby by´vajı´ standardneˇ aktivova´ny. Soubor 17.2.2 ukazuje vy´beˇr sluzˇeb, ktere´ veˇtsˇinou plneˇ postacˇujı´. m f

S m

ú
ñ úm S m dd S>Š ú

ÐS m d
g/ ñ S m d   ñ g ú d S m d m

úø&ò"m úø&" ò m úø&" ò m úø&" ò m úø&" ò m T

f T f T f T

T f

f

ñ  ”ø  m d ñ  ”ø  m d ñ  ”ø  m d ñ  ”ø  m d ñ  ”ø  msñ

        p m m m

m

ð

 

 x S d  x S d  x S d  x S d  x S d

lS  S l  S l  S l  S l

ñ

p   p   p   p   p  

ñ

ñ

ñ

ñ

m T f m T f m T f m T f m T

   

f 

”x    

m  ûø ñ cc mú f
ñúm ñ ced S>Š  û  ñ ced
g/ lñ  ñ c   ñ g ú d óû:”

Obsah souboru 17.2.2: Typicka´ konfigurace programu inetd V kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ stojı´ za uva´zˇenı´, zda opravdu potrˇebujete sluzˇby telnet, shell a login. Jejich nevy´hodou je, zˇe prˇena´sˇejı´ hesla bez utajenı´, cozˇ je pro 392

17.2. Na´stroje u´tocˇnı´ka vı´tana´ mozˇnost je prˇecˇ´ıst – v prˇ´ıpadeˇ vhodny´ch na´stroju˚ je to dokonce trivia´lnı´. Zejme´na byste nemeˇli prˇipustit vzda´lene´ prˇihla´sˇenı´ jako uzˇivatel ¤&8;ABA>IP¥ . Zde znovu upozornˇujeme, abyste radeˇji pouzˇili moderneˇ jsˇ´ı program Secure Shell – balı´k 6H6< , ktery´ zako´duje cokoli prˇena´sˇene´ho, tedy i hesla. Paketovy´ filtr SuSE Dotazy na paketovy´ filtr SuSE nejsou pracovnı´ci technicke´ podpory SuSE povinni zodpovı´dat. Paketovy´ filtr SuSE (balı´k SG4:SGÛ+Ã7J8;?5±:=+jBj , se´rie 6G?:C ) se aktivuje a konfiguruje pomocı´ souboru 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JFkO&@;3GÃmJL8;?G±+=+jHjÀO8mC²O CGA5i+Ã7JLF , kde jsou jednotlive´ polozˇky dostatecˇneˇ dokumentova´ny prˇ´ımo v textu. Prˇesto da´le uva´dı´me jeho za´kladnı´ principy a pokyny k jeho pouzˇ´ıva´nı´. Rodina protokolu˚, ktera´ se pouzˇ´ıva´ k internetove´ komunikaci, je zna´ma jako internetovy´ protokol TCP/IP (angl. Transmission Control Protocol / Internet Protocol). TCP/IP je dnes rozsˇ´ırˇen na prakticky vsˇech platforma´ch hardwaru, operacˇnı´ch syste´mu˚ a sı´tı´. Byl vyvinut americky´m ministerstvem obrany a poprve´ prˇedstaven verˇejnosti v roce 1978. Sı´t’ TCP/IP prˇena´sˇ´ı data mezi pocˇ´ıtacˇi tak, zˇe je sdruzˇuje do paketu˚. Kazˇdy´ paket zacˇ´ına´ hlavicˇkou, obsahujı´cı´ rˇ´ıdicı´ informace, jako je naprˇ´ıklad adresa cı´love´ho pocˇ´ıtacˇe. Za hlavicˇkou na´sledujı´ prˇena´sˇena´ data. Pokud se tedy po sı´ti prˇena´sˇ´ı soubor z jednoho pocˇ´ıtacˇe na druhy´, rozdeˇlı´ se jeho obsah do paketu˚ a ty se posˇlou cı´love´mu pocˇ´ıtacˇi. TCP, transportnı´ vrstva protokolu TCP/IP, zajisˇt’uje bezchybny´ prˇenos paketu˚ a jejich serˇazenı´ do spra´vne´ho porˇadı´. Neodstranitelne´ chyby se hla´sı´ vysˇsˇ´ı vrstveˇ IP. (Alternativnı´ transportnı´ vrstvou rodiny internetovy´ch protokolu˚ je UDP, kde se bezchybnost paketu˚ nesleduje, a proto je rychlejsˇ´ı nezˇ TCP. Chyby v prˇenosu se pak ale musı´ osˇetrˇit azˇ na aplikacˇnı´ u´rovni.) IP adresa (IP verze 4) je 32-bitove´ slovo. Pro zlepsˇenı´ cˇitelnosti se zapisuje desetinny´mi cˇ´ısly, vyjadrˇujı´cı´mi skupiny po 8 bitech, oddeˇleny´mi tecˇkami, naprˇ. Ì/BÉ®OÌôB·PO&oPOÉBo . Aby mohl pocˇ´ıtacˇ soucˇasneˇ zpracova´vat vı´ce spojenı´, komunikace se uskutecˇnˇuje pomocı´ tzv. portu˚ (0 azˇ 65535). V hlavicˇce kazˇde´ho paketu TCP nebo UDP je proto kromeˇ vy´chozı´ a cı´love´ adresy jesˇteˇ vy´chozı´ a cı´lovy´ port. Neˇktere´ porty z rozsahu 0 azˇ 65535 jsou napevno vyhrazˇeny urcˇity´m sluzˇba´m (viz naprˇ. soubor 3H?>ImC>3;6G?>8HlKJHCG?:6 ). Tak naprˇ´ıklad TCP port 22 je vyhrazˇen pro Secure Shell. Da´le porty 0 azˇ 1023 (jak pro TCP, tak i UDP) jsou privilegovane´ a slouzˇ´ı programu˚m, ktere´ potrˇebujı´ pouzˇ´ıt pra´va uzˇivatele ¤&8;ABA>IP¥ (viz naprˇ. soubor 3H?GI7C>3;6G?G8BlKJHCG?;6 ). Zbytek rozsahu 1024 azˇ 65535 tvorˇ´ı porty neprivilegovane´. Rozdı´l uka´zˇeme na zjednodusˇene´m prˇ´ıkladu prˇenosu souboru pomocı´ ÃHI>D . Server FTP nabı´zı´ sve´ sluzˇby na TCP portu 21. Spustı´-li se na pocˇ´ıtacˇi klient FTP s IP adresou Ì/HÉPOÌôB·®OµPOn prˇ´ıkazem 393

17. Linux a bezpecˇnost

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]qt;šGv })˜ t V ˜WX>Y˜ _ © \ x¢Ÿ 9 § z Ÿ LþNz —Nz Ÿ  pak nava´zˇe klient spojenı´ TCP na port 21 pocˇ´ıtacˇe s IP adresou 192.168.3.16, cozˇ odpovı´da´ serveru. Na portu 21 odpovı´ server FTP a zpracuje uzˇivatelskou identifikaci (uzˇivatelske´ jme´no a dotaz na heslo). Take´ prˇ´ıkazy FTP, ktere´ zada´ uzˇivatel po prˇihla´sˇenı´ (sa´m nebo automaticky) se prˇenesou tı´mto zpu˚sobem. Pokud jsou to prˇ´ıkazy jako j;6 nebo F;?GI , vyzˇadujı´cı´ prˇenos dat od serveru ke klientu, vytvorˇ´ı server samostatne´ spojenı´ na neprivilegovany´ port klienta a prˇenese prˇes neˇ pozˇadovana´ data. Protokol TCP/IP je navrzˇen pro rozsa´hle´ sı´teˇ a obsahuje proto mechanismy pro strukturova´ nı´ sı´teˇ. Celkovy´ adresnı´ prostor o sˇ´ırˇce 32 bitu˚ se proto deˇlı´ na podsı´teˇ (angl. subnet). Podsı´t’je vymezena pocˇtem pevny´ch bitu˚ sı´t’ove´ adresy pocˇ´ınaje zleva. Tak naprˇ´ıklad podsı´t’ s adresou Ì/BÉ®OÌôB·PO&µPOo ma´ pevny´ch prvnı´ch 24 bitu˚. Kolik bitu˚ z adresy pocˇ´ıtacˇe tvorˇ´ı sı´t’ovou adresu jeho podsı´teˇ, uda´va´ sı´t’ova´ maska . Sı´t’ova´ maska ÉHnHnPOÉ>nBn®O&ÉHnBnPOo tedy naprˇ´ıklad umozˇnˇuje, zˇe pocˇ´ıtacˇ s adresou ÌOBÉPOÌôH·POµPOn patrˇ´ı do podsı´teˇ s adresou Ì/HÉPOÌôB·®OµPOo . Podsı´teˇ se prˇipojujı´ k veˇtsˇ´ı sı´ti pomocı´ routeru . Mu˚zˇe to by´t bud’ samostatne´ zarˇ´ızenı´ nebo pocˇ´ıtacˇ s odpovı´dajı´cı´ vy´bavou. Router zajistı´, aby pakety nasˇly spra´vnou cestu k cı´li. Doplnˇkem k sı´t’ove´ masce je tzv. broadcast adresa, oznacˇujı´cı´ vsˇechny pocˇ´ıtacˇe uvnitrˇ te´to (pod)sı´teˇ. Prˇ´ıklad: Vsˇechny pocˇ´ıtacˇe v sı´ti ÌOBÉPOÌôH·POµPOo dosa´hneme broadcast adresou Ì/BÉ®OÌôB·PO&µPOÉBnBn . Po prˇipojenı´ k Internetu se pocˇ´ıtacˇ stane soucˇa´stı´ celosveˇtove´ internetove´ sı´teˇ. Pokazˇde´, kdy se aktivuje spojenı´ k poskytovateli, je pak dosazˇitelny´ z Internetu. Je vsˇak vy´hodne´ ucˇinit takova´ opatrˇenı´, ktera´ zabra´nı´ neautorizovane´mu prˇ´ıstupu, a to je take´ cı´lem paketove´ho filtru SuSE pro firewall. Paketove´ filtry realizujı´ firewall na sı´t’ove´ u´rovni. Rozhodujı´ se prˇeva´zˇneˇ na za´kladeˇ zdrojove´ adresy, cı´love´ adresy a portu v jednotlivy´ch IP paketech. Patrˇ´ı k nim tradicˇneˇ jednoduchy´ router a take´ i paketovy´ filtr SuSE. Proste´ filtry vsˇak nemajı´ dostatecˇnou inteligenci rozhodnout, jaky´ vy´znam ma´ obsah IP paketu a odkud skutecˇneˇ pocha´zı´, a proto neposkytujı´ pokrocˇilejsˇ´ı ochranu proti u´toku˚m. Modernı´ linuxove´ firewally na sı´t’ove´ u´rovni (naprˇ. SINUS Firewall I, j®OA58BF ) jsou jizˇ pokrocˇilejsˇ´ı a sbı´rajı´ internı´ informace o stavech spojenı´, ktera´ prˇes neˇ procha´zejı´, o obsahu datovy´ch toku˚ atd. Firewally na aplikacˇnı´ u´rovni (naprˇ. TIS Firewall Toolkit) jsou naopak beˇzˇne´ pocˇ´ıtacˇe, na ktera´ch beˇzˇ´ı navı´c proxy server, a ktere´ pecˇliveˇ protokolujı´ a zkoumajı´ pru˚chozı´ datovy´ tok. Protozˇe proxy servery jsou programy beˇzˇ´ıcı´ na firewallu, jsou idea´lnı´ pro mechanismy protokolova´nı´ a ochrany prˇ´ıstupu.

Kde pouzˇ´ıt paketovy´ filtr SuSE? Pro sı´teˇ se zvy´sˇeny´m rizikem posˇkozenı´ cˇi prozrazenı´ dat, naprˇ´ıklad osobnı´ch, prˇedstavujı´ prvnı´ volbu firewally na aplikacˇnı´ u´rovni. Paketovy´ filtr SuSE se naopak hodı´ pro ochranu soukrome´ho doma´cı´ho pocˇ´ıtacˇe, male´ doma´cı´ sı´teˇ nebo stanice v du˚veˇryhodne´ sı´ti. V ra´mci firmy ho pouzˇijte jen tehdy, vı´te-li prˇesneˇ, co deˇla´te – pro instalaci a u´drzˇbu firewallu potrˇebujete hlubsˇ´ı znalosti o sı´tı´ch a protokolech, cozˇ va´m 394

17.3. Aktua´lnı´ informace o bezpecˇnosti SuSE Linuxu paketovy´ filtr SuSE teˇzˇko nahradı´ svy´m graficky´m rozhranı´m a prˇednastaveny´mi hodnotami. Dokumentaci k paketove´mu filtru SuSE najdete v adresa´rˇi 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG3 D:=;C9E;=>F;?;6>3HSG4:SGÛ+Ã7J8B?G±;=+jHj a v souboru 3H?>I7C>3587C²OCGA5i;Ã7JF£O@+3>Ã:J8+?G±;=BjBj²O 87CèOCGAGi;ÃmJF . TCP-Wrapper TCP-wrapper (naprˇ. program tcpd) umozˇnˇuje bezpecˇny´ prˇ´ıstup k urcˇity´m sluzˇba´m pro jednotlive´ sı´teˇ nebo IP adresy. Program tcpd je jizˇ integrova´n v SuSE Linuxu, jak ukazuje vy´pis 17.2.2 na str. 392 souboru 3H?>I7CG3:JLi:?>IB@kO CGA5i;Ã , kde ho najdete v 6. sloupci. Koncepce je prosta´: Program tcpd spousˇtı´ pra´veˇ potrˇebne´ sluzˇby a prˇedem kontroluje, zda k nim ma´ klient opra´vneˇnı´. Kontola prˇ´ıstupu se rˇ´ıdı´ obsahem souboru˚ <:A;69I76²O&@B?Gi+Õ .

ç

3H?>ImC>35<:A:6I76²O=+jHjHAG±

a

3H?>I7C>3

ç

Prˇ´ıstup je povolen, pokud kombinace klienta a sluzˇby existuje v souboru 3>?>I7C>35<;A:69I76²O&=+jBjHAG± . Podobneˇ je prˇ´ıstup odmı´tnut, pokud takova´ kombinace existuje v souboru 3>?>I7C>35<;A:69I76²O@+?Gi+Õ . Pokud pravidlo neeexistuje ani v jednom souboru, prˇ´ıstup se povolı´.

ç

Jakmile je pravidlo nalezeno, pouzˇije se. Znamena´ to, zˇe pokud je v souboru 3H?GI7C>35<:A;69I76²O=BjBjHA5± naprˇ´ıklad povolen prˇ´ıstup k telnetu, povolı´ se uzˇ´ıvat telnetovy´ port, i kdyby to bylo v souboru 3H?>ImC>35<:A:6I76²O&@+?5i+Õ zaka´za´no. O syntaxi teˇchto souboru˚ va´m rˇekne vı´ce manua´lova´ stra´nka pro <:A+69Im6 (QK=Gién¢<;A:69I76 =:CBCG?:6H6 ).

=;CBCG?:6B6

Alternativou ke kombinaci TCP-wrapper/inetd prˇedstavuje program xinetd (balı´k pKJLi;?>I+@ , se´rie i ), ktery´ sdruzˇuje funkce JLi:?>IB@ a I7CD;@ . Nevy´hodou je nekompatibilita konfiguracˇnı´ch souboru˚ pro JLi;?>I+@ a pKJLi:?GI+@ . Z obou tzv. internetovy´ch „superserveru˚“ ( Ji:?>IH@ a pKJLi:?>IB@ ) smı´ by´t spusˇteˇn pouze jediny´. Musı´te se proto vcˇas rozhodnout, ktery´ z nich pouzˇ´ıt. Dalsˇ´ı programy, ktere´ va´m mohou pomoci v zabezpecˇenı´ vasˇeho linuxove´ho syste´mu, obsahuje se´rie 6G?:C . Projdeˇte si prosı´m balı´ky z te´to se´rie.

17.3

Aktua´lnı´ informace o bezpecˇnosti SuSE Linuxu

SuSE nabı´zı´ na´sledujı´cı´ sluzˇby pro maxima´lnı´ zabezpecˇenı´ distribuce SuSE Linuxu: Dveˇ posˇtovnı´ konference kazˇde´mu k dispozici:

ç

ç 6L4K6G?+½K6G?:C4+87JIBÕ:½:=GiBi:A94Bi7CG?

– obsahuje zpra´vy SuSE o proble´mech, ty´kajı´cı´ch se bezpecˇnosti, 6L4K6G?+½K6G?:C4+87JIBÕ – obsahuje zpra´vy o bezpecˇnosti SuSE Linuxu a je otrevrˇena´ pro verˇejnou diskusi. 395

17. Linux a bezpecˇnost Pro zapsa´nı´ na jednu cˇi obeˇ posˇtovnı´ konference stacˇ´ı zaslat pra´zdnou zpra´vu na [email protected] nebo [email protected]. Centralizovane´ hla´sˇenı´ o novy´ch bezpecˇnostnı´ch proble´mech: Pokud objevı´te neˇjaky´ bezpecˇnostnı´ proble´m, proveˇrˇte prosı´m nejprve, zda jizˇ k neˇmu nebyla uverˇejneˇna aktualizace distribuce SuSE Linuxu. Pokud nikoli, zasˇlete prosı´m e-mail na adresu [email protected] s popisem proble´mu. Pokusı´me se reagovat co nejrychleji. K zabezpecˇenı´ dat mu˚zˇete pouzˇ´ıt balı´k DBFHD . Na´sˇ verˇejny´ PGP klı´cˇ lze sta´hnout z <+IHIHD° 3B39±B±B±O6L4K6G?PO&@H?+3;69?:CL4+8mJIBÕ :

[

§ {L•9þ ‹Gt —  § y9—  9 Ÿ 9/9/99c {—9cL{‡uG‡ˆ˜‡ ˜ wu ™GY \ › Ç ˜9[}Ñ] b ˜ wu ™5Y \ ›9Z bu>b ˜ Òz ‚ ˜ _ Lþ Šy…d…9—d… ˆ¦…Š §L§ Š § Gy ˜L›¬©GYV a ˜O™Lx#™5YV \  N—¬y Š § ˆ`9/99ŠdLž^9L•¦“ •

17.4

Vsˇeobecne´ za´sady na za´veˇr

1. Jako uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ se prˇihlasˇujte pouze pro spra´vu syste´mu. Pro dennı´ rutinu si zalozˇte beˇzˇny´ uzˇivatelsky´ u´cˇet. 2. Vyhneˇte se pouzˇ´ıva´nı´ sluzˇeb I;?+j5i;?>I , 8:jHAGFKJLi a 876L< . 3. Mı´sto toho pouzˇijte sluzˇbu 6B6< , pokud potrˇebujete vzda´lene´ prˇihla´sˇenı´. 4. Deaktivujte (zakazˇte) vsˇechny sı´t’ove´ sluzˇby, ktere´ nezbytneˇ nepotrˇebujete. 5. Pouzˇ´ıvejte vzˇdy aktua´lnı´ verze balı´ku˚ k zabezpecˇenı´ jako naprˇ. balı´k ¾NJ i;@ , balı´k 6G?5i;@9QK=mJ5j nebo balı´k 6H6< . 6. Odstranˇte suid-bit a sgid-bit ze vsˇech souboru˚, kde to beˇzˇny´ uzˇivatel skutecˇneˇ nepotrˇebuje. 7. Pravidelneˇ si prohlı´zˇejte protokolove´ soubory.

396

Kapitola 18

U´vod do Linuxu V te´to kapitole se snazˇ´ıme popsat prvnı´ kroky prˇi pra´ci s Linuxem, ktere´ se prˇ´ılisˇ nelisˇ´ı ani v ostatnı´ch unixovy´ch syste´mech. Podrobneˇ jsˇ´ı na´vod lze nale´zt naprˇ´ıklad v obsa´hly´ch publikacı´ch „Linux – Prakticky´ pru˚vodce“ a „Linux – dokumentacˇnı´ projekt“, ktere´ cˇesky vydal Computer Press. Neˇktere´ knihy, resp. vy´tahy z nich, ktere´ podle´hajı´ pouze licenci GPL, obsahuje balı´k ¾:ABA>E76 , se´rie @+A;C ve formeˇ souboru˚ O@HlKJ , OqD+@Bà nebo OqDK6 . Ty se dajı´ prohlı´zˇet naprˇ. programy xdvi, acroread a ghostview, odpovı´dajı´cı´m jednotlivy´m forma´tu˚m, a jednotneˇ vytisknout pomocı´ lpr, a to bud’ vcelku nebo po jednotlivy´ch stra´nka´ch. Pokud jste v Unixu zacˇa´tecˇnı´kem, stacˇ´ı pro va´s zatı´m mı´t nainstalovany´ syste´m a doka´zat se prˇihla´sit pod vasˇ´ım uzˇivatelsky´m jme´nem, ne jako uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ . Du˚vodem je, zˇe jednak ve sve´m domovske´m adresa´rˇi najdete rˇadu uzˇitecˇny´ch nastavenı´, ktere´ pra´veˇ zacˇa´tecˇnı´kovi ulehcˇ´ı jeho prvnı´ kroky, a jednak zˇe budete zodpoveˇ dnı´ pouze za obsah vasˇeho domovske´ ho adresa´rˇe a ne za prˇ´ıpadnou zka´zu cele´ instalace ɽ Vsˇimneˇte si, zˇe Linux je koncipova´ n jako vı´ceuzˇivatelsky´ syste´m, a zˇe pra´ce vy´hradneˇ pod uzˇivatelsky´m jme´nem vy´znamneˇ prˇispı´va´ k jeho bezpecˇnosti. Po prˇihla´sˇenı´ jako uzˇivatel ¤8;ABA>I®¥ je totizˇ snadne´ vinou male´ho prˇehle´dnutı´ smazat cele´ adresa´rˇe se soubory, nepostradatelny´mi pro chod syste´mu. Hesla a du˚sledna´ ochrana uzˇivatelu˚ jsou pak jesˇteˇ mnohem vy´znamneˇjsˇ´ı v sı´t’ove´m prostrˇedı´, vystavene´m na´hodne´mu u´toku zvencˇ´ı. Podobny´ prˇ´ıkaz, jako je pod DOSem 4Bi;@B?+jH?>I;? , ktery´m by se daly obnovit na´hodneˇ smazane´ soubory, pod Linuxem bohuzˇel nenı´ (s vy´jimkou spra´vcu˚ souboru˚, kterˇ´ı obsahujı´ kosˇ). Pokud se jedna´ o smazane´ syste´move´ soubory, nezby´va´ nezˇ syste´m prˇeinstalovat, pokud jsou to uzˇivatelske´ soubory, jsou bohuzˇel ztraceny. Pokud ma´te priva´tnı´ instalaci Linuxu, bude pro va´s zacˇa´tek o neˇco teˇzˇsˇ´ı, protozˇe budete soucˇasneˇ administra´torem a uzˇivatelem v jedne´ osobeˇ. Tı´m vı´ce se vsˇak naucˇ´ıte a bude se va´m to jisteˇ hodit, azˇ budete poma´hat ostatnı´m.

397

´ vod do Linuxu 18. U

18.1

Prˇihla´sˇenı´, uzˇivatel

ÒlÓÔÕÔÖ¹×

, zalozˇenı´ uzˇivatele

Vı´ceuzˇivatelske´ (angl. multiuser) prostrˇedı´ Linuxu se vyznacˇuje tı´m, zˇe kdokoli chce pouzˇ´ıvat syste´m, musı´ se nejprve prˇihla´sit. Pak je pro neˇj vyhrazena jeho ☞konzole (viz kap. 18.4 na str. 400) 1 . Prˇihla´sˇenı´ (angl. login) je za´kladem bezpecˇnostnı´ koncepce v modernı´ch vı´ceuzˇivatelsky´ch syste´mech, kdy kazˇdy´ uzˇivatel ma´ du˚sledneˇ sve´ vlastnı´ prostrˇedı´ a standardneˇ ma´ prˇ´ıstup pouze ke svy´m souboru˚m. Prˇi prˇihla´sˇenı´ se musı´ zadat uzˇivatelske´ jme´no a heslo, ktere´ si uzˇivatel sa´m zvolil.

gLv a YV ] V ˜ WX>Y;˜ ºØ» „ [ bb W v ™ r‚ ] |||L|ìí|| îï ìí ºØ» îï

Prvnı´ prˇihla´sˇenı´ probı´ha´ s provizornı´m heslem, ktere´ si uzˇivatel sa´m zmeˇnı´ na heslo trvale´ (a mu˚zˇe to pozdeˇji libovolneˇ opakovat, kdykoli ma´ pochybnosti o utajenı´ sve´ho hesla). Z bezpecˇnostnı´ch du˚vodu˚ syste´m zajisˇt’uje, aby se prˇi zada´va´nı´ hesla jednotlive´ znaky nedaly prˇecˇ´ıst z obrazovky, kdyby je nikdo jiny´ zahle´dl prˇes rameno. Pokud nema´ uzˇivatel heslo (cozˇ se ale º¼» nedoporucˇuje), stiskne se pouze kla´vesa ìí îï . Po u´speˇsˇne´m prˇihla´sˇenı´ se nacha´zı´te ve sve´m uzˇivatelske´m adresa´rˇi, tj. naprˇ´ıklad uzˇivatel ¤&i:?G±B¾KJ5?À¥ v adresa´rˇi 35<;AQK?+35i;?G±B¾NJ5? . Pokud si prˇejete odhla´sit se a pracujete na textove´ konzoli, zada´te z nı´ prˇ´ıkaz j>A>F;AG4+I nebo ?>p7JI . V graficke´m rezˇimu se odhla´sˇenı´ lisˇ´ı podle pouzˇite´ho graficke´ho spra´vce. Uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ vystupuje jako spra´vce syste´mu (☞syste´movy´ administra´tor) a ma´ neomezena´ pra´va. Je jediny´, kdo ma´ prˇ´ıstup k du˚lezˇity´m syste´movy´m souboru˚m. Jako ¤8+ABA>IP¥ se prˇihlasˇujte pouze tehdy, potrˇebujete-li toto pra´vo skutecˇneˇ vyuzˇ´ıt. Zabra´nı´te tı´m nevratny´m zmeˇna´m, ktere´ mohou vzniknout vasˇ´ım prˇehle´dnutı´m, a ktere´ mohou zkazit celou instalaci. Prˇ´ıklady cˇinnostı´, ktere´ smı´ vykona´ vat ¤8+ABA>IP¥ :

ç ç ç ç ç ç

Prˇipojit (☞prˇipojova´nı´ souboru˚ ) syste´m souboru˚, jako je naprˇ´ıklad CD nebo disketa a instalovat odtud software. Toto pra´vo mu˚zˇe by´t ovsˇem sveˇrˇeno i obycˇejny´m uzˇivatelu˚m, prˇida´-li se volba 4K65?>8 k odpovı´dajı´cı´mu zarˇ´ızenı´ v souboru 3H?>I7C>3GÃm69I;=G¾ (viz odst. 18.11.2 na str. 414). Zalozˇit a zrusˇit uzˇivatele (viz odst. 2.6.6 na str. 90). Instalovat nove´ ja´dro. Konfigurovat syste´m. Ukoncˇit provoz syste´mu (angl. shut down) prˇ´ıpadneˇ syste´m restartovat (viz odst. 18.2). Spustit konfigura´ tor YaST (viz kap. 1.11.2 na str. 64).

18.2

Zastavenı´ a startova´nı´ syste´mu

POZOR: Za zˇa´dny´ch okolnostı´ nevypı´nejte beˇzˇ´ıcı´ pocˇ´ıtacˇ. Pokud prˇi pouzˇ´ıva´nı´ pocˇ´ıtacˇe vypnete proud nebo stisknete reset (☞reset) mu˚zˇe by´t posˇkozen ☞souborovy´ syste´m a tı´m dojı´t ke ztra´teˇ dat. 1 To platı´ stejne ˇ i pro prˇihla´sˇenı´ v graficke´m prostrˇedı´ (viz odst. 2.6.4 na str. 89), je-li tak va´sˇ pocˇ´ıtacˇ nakonfigurova´n.

398

18.3. Pra´ce s prˇ´ıkazovou rˇa´dkou Ke spra´vne´mu vypnutı´ nebo restartu pocˇ´ıtacˇe (angl. shutdown) slouzˇ´ı prˇ´ıkazy uvedene´ v tabulce 18.1.

6
zastavı´ syste´m (kdyzˇ va´m pocˇ´ıtacˇ ozna´mı´: â I><:? 69Õ769I;?LQ1JH6‰<;=+jGI;?H@Kâ , mu˚zˇete ho bezpecˇneˇ vypnout) restartuje syste´m

Tabulka 18.1: Prˇ´ıkazy pro vypnutı´ nebo restartova´nı´ syste´mu Linux Prˇ´ıkaz 6I®¥ . Abyste mohli „ukoncˇit nebo restartovat Linux“, prˇihlaste se jako uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ a napisˇte prˇ´ıkaz 6LIP¥ .

18.3

Pra´ce s prˇ´ıkazovou rˇa´dkou

I kdyzˇ se Linux sta´va´ sta´le barevneˇjsˇ´ım a uzˇivatelsky prˇ´ıjemneˇjsˇ´ım, naprˇ. dı´ky programu˚m ovla´dany´m pomocı´ menu, zu˚sta´va´ vzˇdycky mozˇnost v krajnı´ situaci pouzˇ´ıt klasickou prˇ´ıkazovou rˇa´dku. Co jsou unixove´ prˇ´ıkazy? Unixove´ prˇ´ıkazy jsou

ç ç ç ç

spustitelne´ programy skripty prˇ´ıkazove´ho interpretu (shellove´ skripty) skripty v jazycı´ch jako je Perl, Tcl atd. aliasy pro prˇ´ıkazovy´ interpret (cosi jako shellova´ makra).

Pokud chcete zavolat v Linuxu obycˇejny´ spustitelny´ program v souboru, napı´sˇete na´zev tohoto souboru a cestu, kde se nacha´zı´ (promeˇnna´ [GÚHºBàBõ ). Kdyzˇ ho prˇ´ıkazovy´ interpret najde a uzˇivatel ma´ pra´va na jeho spusˇteˇnı´ (vykona´ nı´), pak bude spusˇteˇn. Co kdyzˇ je trˇeba programu (naprˇ. prˇi kopı´rova´nı´) sdeˇlit, se ktery´m souborem ma´ pracovat? To je pomeˇrneˇ jednoduche´ , k tomu slouzˇ´ı tzv. parametry. Ty na´sledujı´ v prˇ´ıkazove´ rˇa´dce za na´zvem prˇ´ıkazu a jsou oddeˇleny alesponˇ jednou mezerou. Mezera nemu˚zˇe by´t soucˇa´stı´ parametru, protozˇe funguje jako oddeˇlovacˇ jeho cˇa´stı´; mu˚zˇete ji tam vlozˇit pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe uzavrˇete parametr do uvozovek. Kromeˇ toho je obcˇas potrˇeba pozmeˇnit chova´nı´ prˇ´ıkazu (naprˇ. se ma´ zobrazit adresa´rˇ s popisy souboru˚ mı´sto pouhy´ch na´zvu˚ souboru˚ v adresa´rˇi). K tomu v Linuxu slouzˇ´ı tzv. volby (angl. options). Ty se vzˇdy zada´vajı´ za na´zev prˇ´ıkazu a prˇed parametry (vy´jimky jsou mozˇne´, ale pouze rˇ´ıdce). Volby jsou zpravidla 399

´ vod do Linuxu 18. U

½>= H½ ½H=+jBj

kra´tka´, v Unixu beˇzˇna´ forma dlouha´, tzv. GNU notace Tabulka 18.2: Volby k prˇ´ıkazu˚m

uvozeny symbolem minus (naprˇ. ½BjH= ) a mohou v podstateˇ na´sledovat dveˇ sche´mata (viz tab. 18.2). Pokud je trˇeba pouzˇ´ıt vı´ce voleb, doka´zˇe je mnoho linuxovy´ch programu˚ „kumulovat“. To znamena´, zˇe nemusı´ by´t zapisova´ny jednotliveˇ za sebou uvozene´ pomocı´ minus, ale mohou se spojit do jedne´ volby, viz prˇ´ıklady rovnocenne´ho za´pisu:

c [ c © c ™ c u c [ /© ™ u c ©/™ u [

Tento prˇ´ıklad take´ ukazuje, zˇe nenı´ du˚lezˇite´ ani porˇadı´ voleb. Ovsˇem i zde potvrzuje vy´jimka pravidlo. Abychom tomu nasadili korunu, tak jesˇteˇ jednotlive´ volby samy mohou mı´t opeˇt parametr, viz rovnocenne´ prˇ´ıklady:

c © ¨ 5V Æ ÷#˜L¡ Lb vu X v ™ uH­ c © ¨ VGÆ÷#˜L¡ bLvu X v ™ Bu ­

Prˇitom by meˇlo by´t jedno, zda napı´sˇete mezi volbou a parametrem mezeru nebo ne. Prˇ´ıklady Shrneme-li to, prˇ´ıkazy v Linuxu vypadajı´ naprˇ´ıklad takto:

[ \ ^]$¸ © ‚ Y b ª ] ¸¦g9b } v‚ [ \ ^$ \ ^ ] ¸¦g9b [ $ ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš

S prˇida´nı´m voleb vypadajı´ pak takto:

[ \ ^]$¸ © ‚ Y bª‰c ¡ ] ¸¦g9bcLg¬c [ [ \ ^$ ] ¸¦g9bcLg [ [ \ ^$ ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš

Da´le s parametry:

[ \ ^]$¸ © ‚ Y bª‰t ‚ L˜ ¡ t;š9‚ [ ] ¸¦g9bt\ }Gx [ \ ^$ ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš

A konecˇneˇ s volbami a parametry:

[ \ ^]$¸¦g9bcLg [ t \ }5x ] ¸ ™Lx} c€ x g ¨ } uG” XG[ g Y w ˜ ªB­ z ™Lx} [ \ ^$ ] ¸daGwwdc` } Gu ” x#™ v a ™9[} zw [ \ ^$ ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš

Podstatne´ je, zˇe mezera oddeˇluje vsˇechny cˇa´sti prˇ´ıkazu a tı´m se sta´va´ v Linuxu vyhrazˇeny´m znakem.

18.4

Virtua´lnı´ konzole

Linux je vı´ceuzˇivatelsky´ syste´m (a rovneˇzˇ i ☞vı´ceu´lohovy´ syste´m). Dokonce i kdyzˇ budete mı´t syste´m pouze s jednı´m zavedeny´m uzˇivatelem, ocenı´te vy´hody, ktere´ tyto funkce prˇina´sˇejı´. 400

18.5. Adresa´rˇe a soubory V textove´m mo´du ma´te k dispozici 6 virtua´lnı´ch ☞konzolı´ , mezi ktery´mi €  ïî azˇ ìí ¯
m îï + ìí¢ € ± îï . mu˚zˇete prˇepı´nat pomocı´ kla´vesovy´ch zkratek ìí ¯
m îï + ìíö 2 Sedma´ konzole je rezervovana´ pro X Window. Kdyzˇ budete chtı´t spustit textovou konzoli, anizˇ byste trvale ukoncˇili X Window, stiskneˇte kla´vesy ìí ‰m d
îï + ìí ¯
m îï + ìí €  îï azˇ ìí ‰m d
ïî + ìí ¯
m îï + ìí € ± îï . Pomocı´ kla´vesove´ kombinace ìí ¯
m îï + ìí €;} îï se opeˇt vra´tı´te do X Window.

18.5

Adresa´rˇe a soubory

Vsˇechny informace – at’se jedna´ o text, obra´zky, databa´zova´ data nebo prˇ´ıkazy pro konfiguraci syste´mu – se ukla´dajı´ do „souboru˚“, a to v urcˇite´m „adresa´rˇi“. Pomocı´ ru˚zny´ch na´stroju˚ (angl. tools) a programu˚ mu˚zˇete zobrazit prˇ´ıpadneˇ editovat obsah teˇchto souboru˚.

Specia´lnı´m znakem pro oddeˇlova´nı´ adresa´rˇu˚ je v Unixu ¤3è¥ (angl. slash) (v DOSu: ¤²¥ ). „Cesta“ (angl. path) je rˇeteˇzec jmen adresa´rˇu˚ oddeˇleny´ch od sebe lomı´tkem ¤3²¥ . Samotne´ lomı´tko pak oznacˇuje ☞korˇenovy´ adresa´rˇ .

Unix rozlisˇuje velka´ a mala´ pı´smena, tj. na´zev souboru Û5Q^JGj nenı´ totozˇny´ s na´zvem ?Q^JGj . Povinne´ rozdeˇlova´nı´ na na´zev souboru a prˇ´ıponu, (angl. extension) nenı´ trˇeba, pokud se nejedna´ o programy, ktere´ to vyzˇadujı´ (naprˇ. LATEX). Prˇ´ıjemny´m ulehcˇenı´m prˇi zada´va´nı´ na´zvu˚ souboru˚, resp. adresa´rˇu˚ je funkce kla´vesy ìí †øp îï (tabula´tor). Zadejte prvnı´ pı´smeno pozˇadovane´ho souboru a stiskneˇte kla´vesu ìí †øp îï . Program ☞shell doplnı´ kompletnı´ na´zev souboru (pokud nema´te vı´ce souboru˚ zacˇ´ınajı´cı´ch stejneˇ). Dvojı´ stisknutı´ tabula´toru zobrazı´ vsˇechny soubory v adresa´rˇi zacˇ´ınajı´cı´ rˇeteˇzcem, ktery´ jste zadali.

18.6

Pra´ce s adresa´rˇi

Po prˇihla´sˇenı´ (viz odst. 18.1 na str. 398) se nacha´zı´te ve vasˇem uzˇivatelske´m adresa´rˇi. Na´zev aktua´lnı´ho adresa´rˇe si mu˚zˇete zobrazit prˇ´ıkazem DB±;@ (angl. print working directory):

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]qt;šGv })˜ t V ˜WX>Y˜ _ xW ‚ t šGv )} ˜ t V ˜ WX>Y;˜ l

Pro zmeˇnu adresa´rˇe slouzˇ´ı stejny´ prˇ´ıkaz jako v DOSu – directory). Prˇ´ıkazem:

C9@

(angl. change

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \ š^]qt;šGv })˜ t V ˜WX>Y˜ _¬w‚¦tuGb ™ t X>YV V#˜ WX>Y ˜L/Z ˜9[ ™ \ š^]qtu>b ™ t X>Y V _ se prˇesunete do adresa´rˇe 3547698:35¾NJ i , V ˜ WX>Y ˜L/Z ˜9[ ™ \ š^]q;t šGv )} ˜ t V ˜WX>Y ˜ _¬w‚¦g [ \ ˜L| # V ˜ WX>Y ˜L/Z ˜9[ ™ \ š^]q;t šGv )} ˜ t V ˜WX>Y ˜ tLg [ \ ˜L| _ # a ted’do podadresa´rˇe jH=>I+?>p , pokud v uzˇivatelske´m adresa´rˇi ¤&i;?5±H¾NJ?À¥ existuje adresa´rˇ 35<;AQK?+35i;?G±B¾NJ5?B3BjH=>I;?5p . Pokud napı´sˇete prˇ´ıkaz C5@ bez argumentu, dostanete se zpeˇt do sve´ho uzˇivatelske´ho adresa´rˇe. Jeho na´zev lze nahradit tildou, tj. znakem ¤´r¥ . Prˇ´ıkazem ‚ atLg [ \ ˜L| V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \ š^]q;t šGv })˜ t V ˜WX>Y˜ _¬w¼ ú m T ñ  mmø p mu˚zˇete zmeˇnit pocˇet konzolı´, ktere´ pak budete mı´t k dispozici. 2U ´ pravou souboru   401

´ vod do Linuxu 18. U se dostanete do adresa´rˇe jH=>I;?>p v ☞uzˇivatelske´m adresa´rˇi. Stejneˇ jako v DOSu ¤+O>¥ znamena´ aktua´lnı´ adresa´rˇ a ¤;OBO>¥ adresa´rˇ o jednu u´rovenˇ vy´sˇe. Novy´ adresa´rˇ se tvorˇ´ı prˇ´ıkazem QmE+@7JL8 (angl. make directory). Prˇ´ıkazem

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]qt;šGv })˜ t V ˜WX>Y˜ _ } ª5‚ Yl™ \ ˜L| \ › vytvorˇ´ıte novy´ adresa´rˇ I;?>pBIBÕ v adresa´rˇi, kde se pra´veˇ nacha´zı´te. Pra´zdne´ adresa´rˇe mu˚zˇete smazat prˇ´ıkazem 85Q7@7JL8 (angl. remove directory). (Nepra´zdne´ adresa´rˇe – a obecneˇ cele´ stromy – se s prˇ´ıslusˇnou opatrnostı´ mazˇou prˇ´ıkazem 89Q1½G8 . Je to nevratna´ zmeˇna!)

18.7

Pra´ce se soubory

Do te´ doby, kdy snad budou soubory vystrˇ´ıda´ny objekty (resp. jejich symboly), majı´ zatı´m klı´cˇovy´ vy´znam pro pra´ci s pocˇ´ıtacˇem. Tomu odpovı´da´ i pocˇet prˇ´ıkazu˚, ktery´mi Linux disponuje pro manipulaci se soubory. 18.7.1

Informace o souborech

Prˇ´ıkazem j;6 zobrazı´te obsah pracovnı´ho (aktua´lnı´ho) adresa´rˇe. Vypı´sˇe va´m seznam vsˇech souboru˚ a adresa´rˇu˚, ktere´ se v neˇm nacha´zejı´. Jme´na adresa´rˇu˚ budou v tomto vy´pisu zacˇ´ınat lomı´tkem ¤3²¥ . Take´ mu˚zˇe by´t zobrazen obsah jiny´ch nezˇ pracovnı´ch adresa´rˇu˚, zada´te-li je jako parametr:

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_dg9bdtu>b ™ t GX YV

Spustitelne´ programy nemusejı´ by´t oznacˇeny prˇ´ıponou jako v DOSu (naprˇ. O&?>p;? nebo OCGALQ ). Ve vy´pisu prˇ´ıkazem j;6 se zobrazı´ bud’hveˇzdicˇka ¤lU^¥ nebo jsou cˇerveneˇ zvy´razneˇny (viz dokumentace k prˇ´ıkazu j;6 ), naprˇ.

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_dg9bdcLc;š ˜ g x Uzˇitecˇna´ volba prˇ´ıkazu ls je ½Bj . Tak je mozˇne´ zobrazit doplnˇujı´cı´ informace k souboru, resp. adresa´rˇi – jako je jme´no vlastnı´ka, prˇ´ıstupova´ pra´va, skupinova´ prˇ´ıslusˇnost a velikost souboru.

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_dg9bdcLg

Tento prˇ´ıkaz vytvorˇ´ı naprˇ. na´sledujı´cı´ vy´stup na obrazovku 18.7.1, vy´znam jednotlivy´ch polozˇek je vysveˇtlen da´le v tabulce 18.3 na na´sledujı´cı´ straneˇ.

‚ ™LW9|O™ ‚ ™LW9|O™ ‚ ™LW9O| ™ c ™LW9|O™ ‚ ™LW9O| ™ c ™LW c ™ c ™LW c ™

c |/™ c /| ™ c /| ™ c /| ™ c /| ™ cc ™ cc ™

c|

 V ˜ WLX>Y˜ • V ˜ WLX>Y˜ cŒ | § V ˜ WLX>Y˜ c | Ÿ V ˜ WLX>Y˜ c |Œ§ V ˜ WLX>Y ˜ cLc Ÿ V ˜ WLX>Y˜ cLc Ÿ V ˜ WLX>Y ˜ c|

u>b >u b >u b >u b >u b >u b >u b

b

Ÿ{§• Ÿ{§• Ÿ{§• • Ÿ { Ÿ{§• Ÿ þyL{9yL{ þ •••

˜O™ ˜ ™ O ˜ ™ O ˜ ™ O ˜ ™ O ˜ ™ O ˜ ™ Ù9 O

b

b

b

b

b

b

™ [ ™§>Ÿ ™ [™§>Ÿ ƒ5v ¡  ™ [ ™§>Ÿ ƒ5v ¡  ™ [™öŸ y ™ [ ™öŸ •

Ÿ§ ] —/9 zqt Ÿ NN] Ÿ — zzqt Ÿ N] Ÿ 9 X>YV t Ÿ§ ] —þ¦wlš ˜ wª © Ÿ N] § — ˜ \GwLt Ÿ§ ] —— |¡GY zÒ\La ÷ Ÿ§ ] —{ |¡L V ˜ W b7zÒ\a ÷

Vy´stup na obrazovku 18.7.1: Vy´stup z prˇ´ıkazu j;6¢½Bj

402

18.7. Pra´ce se soubory

Pra´va

Vlastnı´k Skupina Velikost Poslednı´ zmeˇna

Na´zev

Prvnı´ znak tohoto sloupce oznacˇuje typ souboru. Zde mu˚zˇe by´t ¤ @®¥ pro adresa´rˇ, ¤j²¥ pro symbolicky´ odkaz a ¤½²¥ pro norma´lnı´ soubor. Dalsˇ´ıch 9 znaku˚ zobrazuje prˇ´ıstupova´ pra´va pro uzˇivatele (3 znaky), skupinu (dalsˇ´ı 3 znaky) a ostatnı´ uzˇivatele (poslednı´ 3 znaky). ¤8P¥ je pro cˇtenı´ (read), ¤±k¥ pro za´pis a ¤pP¥ llllll pro spusˇteˇnı´ souboru. Notace souboru ¤½58H±m½G8:½H½G8:½B½²¥ tedy naprˇ. znamena´, zˇe ho mu˚zˇe cˇ´ıst uzˇivatel, skupina i ostatnı´ a zapisovat do neˇj mu˚zˇe pouze uzˇivatel (vlastnı´k). Viz manua´lova´ stra´nka pro C
Tabulka 18.3: Popis atributu˚ souboru˚

18.7.2 Pseudoznaky – prˇehled V porovna´ nı´ s DOSem ma´ prˇ´ıkazovy´ interpret (naprˇ. bash) rozsa´hle´ mozˇnosti tam, kde se pouzˇ´ıvajı´ ☞pseudoznaky.

V Linuxu se pseudoznaky neomezujı´ pouze na hveˇzdicˇku l¤ U³¥ a otaznı´k ¤ Ȳ¥ . Naprˇ´ıklad pomocı´

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_g9b`© [OÚ/Ú/Ú z Ú

mu˚zˇete nechat vypsat vsˇechny soubory v aktua´lnı´m adresa´rˇi, kde sˇesty´ znak od konce je ¤=À¥ a prˇedposlednı´ znak je ¤;OG¥ . Mı´sto ¤=À¥ mu˚zˇete pouzˇ´ıt cely´ rˇeteˇzec znaku˚. Naprˇ´ıklad pı´smena ¤=²¥ , ¤¾k¥ , ¤C^¥ , ¤ @®¥ , ¤ ?À¥ , ¤ î¥ . Prˇ´ıkaz potom bude vypadat takto:

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_g9b`©6 [ c ©

8 ÚOÚ/Ú

zÚ

Nenı´ ani trˇeba zada´vat pı´smena v abecednı´m porˇadı´:

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_g9b`©6 Ÿ q4 —9cyH4ҙGc„Õ4 [ œ4 ª 8

ÚOÚ/Ú

zÚ

403

´ vod do Linuxu 18. U 18.7.3

Obsah souboru˚

Obsah souboru˚ je mozˇne´ zobrazit prˇ´ıkazem QKA>8+? a jH?:6H6 . Program vı´ce funkcı´ nezˇ klasicky´ QKAG8;? a je prˇ´ıjemneˇjsˇ´ı pro pra´ci. Prˇ´ıkazem

jH?:6B6

ma´

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_dg ˜ bLbdt ˜ \Gw tgv a YV z҂ ˜L© b nahrajete soubor 3H?>ImC>3BjHA>F7JLiO&@+?>Ãm6 do velice jednoduche´ ho „prohlı´zˇecˇe“

less, viz take´ tabulka 18.4.

< U

?

Õ Ã

¾ @ 4 i

F R

3

l ëÛ C

pomoc ukoncˇit dalsˇ´ı rˇa´dek prˇedchozı´ rˇa´dek dalsˇ´ı stra´nka prˇedchozı´ stra´nka dalsˇ´ı pu˚l stra´nka prˇedchozı´ pu˚l stra´nka jdi na zacˇa´tek souboru jdi na konec souboru hledat najı´t dalsˇ´ı vy´skyt spustit ☞editor lKJ zobrazit jako postupneˇ naru˚stajı´cı´ protokolovy´ soubor prˇepnout z mo´du ë do „norma´lnı´ho“.

Tabulka 18.4: Kla´vesove´ zkratky prohlı´zˇecˇe less (vy´beˇr) Pomocı´ kla´vesy ìí7 îï mu˚zˇete zadat hledany´ rˇeteˇzec a potom potvrdı´te kla´vesou ìí ºØ» îï . Kla´vesa ìí ñ îï najde potom dalsˇ´ı vy´skyt rˇeteˇzce. Zajı´mava´ je kla´vesa ìí7€ îï , pomocı´ ktere´ mu˚zˇete sledovat, jak se naprˇ´ıklad do protokolove´ho souboru prova´deˇjı´ dalsˇ´ı za´pisy. Pomocı´ ìí ‰m d
ïî + ìíKT îï se potom vra´tı´te do norma´lnı´ho mo´du.

Kla´vesou ìímŠ îï zı´ska´te prˇehled vsˇech nastavenı´, ktera´ nabı´zı´ less, stiskem kla´vesy ìíN¡ îï opustı´te help a dalsˇ´ım stiskem i celou aplikaci a dostanete se znovu na prˇ´ıkazovou rˇa´dku. Pro modifikaci textovy´ch souboru˚ pouzˇijete ☞editor. Tradicˇnı´m unixovy´m editorem je naprˇ. vi. 18.7.4

Skryte´ soubory

Zvla´sˇtnı´ skupinou jsou skryte´ soubory. Jejich na´zvy zacˇ´ınajı´ tecˇkou a prˇ´ıkazovy´ interpret je zobrazı´, pokud ma´ prˇ´ıkaz j+6 volbu ½H= . Zada´te-li tedy ve vasˇem uzˇivatelske´m adresa´rˇi j;6ö½H= , zobrazı´ se va´m i skryte´ soubory, jako naprˇ. ´G3®OqDB8;AHÃ7JGj>? a ´G3®OpKJ iNJIB87C . Skryte´ soubory jsou chra´neˇny proti na´hodne´mu smaza´nı´ prˇ´ıkazem 85QÜU (viz odst. 18.7.5 na na´sledujı´cı´ straneˇ) a je mozˇne´ je prˇ´ıpadneˇ smazat pomocı´ 89Q ã Oqi Hå+?>l 6GA54B¾:A>8H4Kæ . 404

18.7. Pra´ce se soubory Prˇ´ıkazem 89Q OU smazˇete vsˇechny skryte´ soubory v aktua´lnı´ch adresa´rˇ´ıch. Ý Pokud jesˇteˇ pouzˇijete volbu ½G8 (angl. recursive), smazˇete take´ vsˇechny soubory v nadrˇazene´m adresa´rˇi, ktere´ majı´ tvar ¤;OBO3GpBpBpBpHpP¥ . Proto pouzˇ´ıvejte volbu ½G8 u prˇ´ıkazu 85Q s nejveˇtsˇ´ı opatrnostı´! 18.7.5 Kopı´rova´nı´, prˇejmenova´nı´ a smaza´nı´ souboru˚

CD : V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_dw x ] ÷ ‚ ™ v”_ ] w Ä g_ Mı´sto promeˇnne´ ã cı´l æ mu˚zˇete zadat take´ na´zev adresa´rˇe, potom se soubor Prˇ´ıkazem pro kopı´rova´nı´ souboru˚ v Linuxu je

prˇekopı´ruje do cı´love´ho adresa´rˇe se stejny´m jme´nem. Prˇi kopı´rova´nı´ do domovske´ ho mu˚zˇete pouzˇ´ıt tildu, naprˇ.:

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_dw x t ˜ G\ wLt Ñ ŸLŸ t ÑŠ9þL“9v V9©5Y a®a Programy je mozˇne´ smazat prˇ´ıkazem 89Q (angl. remove). Uzˇitecˇnou volbou je ½G8 (angl. recursive), pomocı´ ktere´ je mozˇne´ smazat vsˇechny podadresa´rˇe a jejich obsah (podobnou funkci ma´ v DOSu prˇ´ıkaz @+?+j5IB8;?B? ). Prˇ´ıkaz V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \ š^]`_ ™} c ™ÔX>YV smazˇe naprˇ. adresa´rˇ ¾NJLi spolu se vsˇemi jeho podadresa´rˇi a soubory. Pouzˇ´ıvejte tuto volbu velice opatrneˇ, protozˇe neexistuje zˇa´dna´ mozˇnost, jak znovu obnovit smazane´ soubory! Prˇ´ıkaz Qml (angl. move) prˇesune soubor nebo adresa´rˇ. Syntaxi (formu za´pisu) ma´ stejnou jako prˇ´ıkaz CD . Prˇ´ıkazem

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_ }>¡¬|¡ V ˜ W b7zœ\a ÷ ÑL‘ƒLˆ G‡KzÒ\La ÷ prˇesunete soubor pHlHi:?G±K6èOIBF+å z aktua´lnı´ho adresa´rˇe do souboru <(YHÙBÛ) :SPOqIBF+å

v aktua´lnı´m adresa´rˇi, cozˇ znamena´ klasicke´ prˇejmenova´ nı´. Zajı´maveˇjsˇ´ı je prˇesouvat cele´ adresa´rˇe.

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_ >} ¡dX>YV atg [ \ ˜L| Tak prˇesunete adresa´rˇ ¾NJLi (pokud existuje v aktua´lnı´m adresa´rˇi) do adresa´rˇe ´G3HjH=>I;?>p . Prˇesunou se samozrˇejmeˇ i vsˇechny podadresa´rˇe a soubory. Take´

zde je na mı´steˇ opatrnost, protozˇe potom mu˚zˇe by´t obtı´zˇne´ prˇesunute´ adresa´rˇe najı´t. Prˇesunout cely´ strom (vsˇechny adresa´rˇe) je mozˇne´ pouze v ra´mci jednoho souborove´ ho syste´mu (tj. zpravidla jednoho diskove´ho oddı´lu). 18.7.6 Vyhleda´va´nı´ a prohleda´va´nı´ souboru˚ Dalsˇ´ım uzˇitecˇny´m prˇ´ıkazem je Ã7JLi+@ . Abyste nasˇli soubor ?Q^JGj v podadresa´rˇ´ıch, zadejte

z c GV [} ˜ö¿˜}+Y g ¿ V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_ ©GYV ‚ ¹

Prvnı´ argument oznacˇuje jme´no adresa´rˇe, kde zacˇne hleda´nı´. Volba ½5i:=Q7? je hledany´ rˇeteˇzec, kde je mozˇne´ pouzˇ´ıvat ☞pseudoznaky. Abyste nasˇli vsˇechny soubory, jejichzˇ jme´no obsahuje rˇeteˇzec ¤?Q³JGjè¥ , musı´te zmeˇnit prˇ´ıkaz na´sledujı´cı´m zpu˚sobem:

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_ ©GYV ‚ z¹c VG[} ˜ö¿ © ˜}BY g#© ¿

Stejneˇ jako u ostatnı´ch prˇ´ıkazu˚ va´s odka´zˇeme na podrobny´ popis na sta´vajı´cı´ch manua´lovy´ch stra´nka´ch. 405

´ vod do Linuxu 18. U Existuje jesˇteˇ daleko rychlejsˇ´ı mozˇnost, jak hledat soubory, a to prostrˇednictvı´m prˇ´ıkazu jHA:CG=GI;? . Pokud nehleda´te urcˇite´ jme´no souboru, ale rˇeteˇzec v souboru, slouzˇ´ı k tomu prˇ´ıkaz FB8;?GD (angl. get regular expression pattern). Na´sledujı´cı´ prˇ´ıkaz hleda´ v souboru ?Q^JGj rˇeteˇzec ¤ @+?GI;?>EBIKJLlP¥ :

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_Ôa ™#˜xš¿ ‚ ˜ \ ˜ 5ª \ Y¡B¿Þ˜}+Y g

Tı´mto zpu˚sobem je mozˇne´ prohleda´ vat velke´ mnozˇstvı´ textu˚ a vyhleda´vat v nich urcˇite´ rˇeteˇzce. Podporova´ no je take´ vyhleda´va´nı´ pomocı´ pseudoznaku˚ a regula´rnı´ch vy´razu˚. Jako vy´sledek hleda´nı´ se zobrazı´ kazˇdy´ rˇa´dek obsahujı´cı´ hledany´ rˇeteˇzec. Chova´nı´ prˇ´ıkazu FB8+?GD je mozˇne´ prˇizpu˚sobit pomocı´ voleb tak, aby co nejvı´ce odpovı´dalo potrˇeba´m hleda´nı´. Za prˇecˇtenı´ stojı´ manua´lova´ stra´nka pro FB8;?5D (QK=GiFB8;?5D ). 18.7.7

Symbolicke´ odkazy

Pouzˇ´ıva´nı´m symbolicky´ch odkazu˚ mu˚zˇete souboru˚m prˇida´vat dalsˇ´ı jme´na. Toto jme´no potom odka´zˇe na odpovı´dajı´cı´ soubor. To mu˚zˇe by´t uzˇitecˇne´, pokud naprˇ. pouzˇ´ıva´te ru˚zne´ verze jednoho programu a prˇitom by meˇla mı´t ˇ esˇenı´ je mozˇne´ prostrˇednictvı´m tzv. nejnoveˇjsˇ´ı verze sta´le stejny´ na´zev. R symbolicke´ho odkazu, ktery´ potom zavola´ pouzˇ´ıvanou verzi. Symbolicke´ odkazy se chovajı´ jako soubory, na ktere´ odkazujı´, a jsou take´ spustitelne´. Na´sledujı´cı´ prˇ´ıkaz

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_dg V cb¬wlš ˜ wª³z § zҕ‰wš ˜ wª vytvorˇ´ı symbolicky´ odkaz C<:?:CE na soubor C<:?:CE£OÉPO+

. V adresa´rˇi to bude

vypadat prˇiblizˇneˇ takto:

g L™ W9|/™LW|/™LW9|¢Ÿ V#˜ WX>Y˜ u>b ˜O™ b Ÿ { § •d™ [;™§>ŸdŸ NN] Ÿ —˜wlš ˜ wª‰c_¬wlš ˜ w ª^z § zҕ'© Stejneˇ jako soubory mohou by´t smaza´ny i odkazy, a to prˇ´ıkazem 85Q . Dojde prˇitom ke smaza´nı´ odkazu – nikoli souboru, na ktery´ odkazuje! 18.7.8

Zabezpecˇenı´ a archivace souboru˚

Pro vytvorˇenı´ a usporˇa´da´nı´ archivu˚ slouzˇ´ı prˇ´ıkaz I;=G8 (angl. tape archive). Takovy´ archiv mu˚zˇe obsahovat jednotlive´ soubory anebo i adresa´rˇe, ktere´ obsahujı´ soubory. Takto usporˇa´dane´ archivy je potom mozˇne´ take´ komprimovat, cozˇ jesˇteˇ vı´ce snizˇuje jejich velikost. Veˇtsˇinou majı´ komprimovane´ archivy prˇ´ıponu OIBFBå nebo OI;=G8£OF+å , nekomprimovane´ potom OI;=>8 . Pouzˇ´ıva´ se prˇi 1. rozbalova´ nı´ archivu˚ (naprˇ. z CD ROM)

V ˜ WX>Y;˜Z/˜9[™ \Oš^]~_\ [™d|¡©÷[;™ wlš Y¡ zÒ\a ÷

I+=>8 rozbalı´ (p ) komprimovany´ (å ) archiv =>8mC
18.8. Prˇ´ıstupova´ pra´va k souboru˚m 2. vytvorˇenı´ archivu˚

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_\ [™ w ¡©÷˜[™ wlš Y¡©5Y g ˜ Òz \La ÷©GY g H˜ Ÿ ¡#˜O™÷BŸ

I+=>8 vytvorˇ´ı ( C ) komprimovany´ (å ) archiv =>8mC?KÌ a vsˇechny soubory z adresa´rˇe l+?>8+åNÌ . Prˇi balenı´ souboru se zobrazı´ jeho jme´no na obrazovce (l ). 3. prohlı´zˇenı´ obsahu˚ archivu˚ V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_\ [™ \ ©÷[™ wlš Y¡ zœ\a ÷

I+=>8

zobrazı´ obsah (I ) komprimovane´ho ( å ) archivu ( Ã ) =>87CL
Volba å vola´ program GNU Zip, ktery´ komprimuje cˇi dekomprimuje soubory v archivu. Prˇ´ıkaz

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]`_\ [™¬|L¡©[™ w š Y¡ zÒ\ [™ rozbalı´ nekomprimovany´ archiv =>8mC8 prˇ´ıkaz V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \ š^]`_\ [™ cL;c š ˜ g x 18.8

. Blizˇsˇ´ı informace na´m poda´

Prˇ´ıstupova´ pra´va k souboru˚m

Pouze uzˇivatel ¤8;ABAGIP¥ ma´, jakozˇto spra´vce syste´mu, neomezeny´ prˇ´ıstup ke vsˇem souboru˚m, tzn. zˇe jako jediny´ mu˚zˇe upravovat vsˇechna prˇ´ıstupova´ pra´va. Koncepce prˇ´ıstupovy´ch pra´v Pouze ¤8+ABA>IP¥ , jakozˇto syste´movy´ administra´tor, ma´ neomezeny´ prˇ´ıstup ke vsˇem souboru˚m. Prˇ´ıstupova´ pra´va jsou strukturovana´ do trˇ´ı kategoriı´:

ç ç ç

Pra´va pro vlastnı´ka souboru Pra´va pro cˇleny skupiny Pra´va pro vsˇechny ostatnı´

Kazˇda´ z teˇchto kategoriı´ je charakterizovana´ trˇemi znaky. Spolu s prvnı´m znakem (typ souboru: d, l, nebo -) tvorˇ´ı rˇeteˇzec 10 znaku˚ pro kazˇdy´ soubor. Kazˇdy´ znak ma´ pro vsˇechny kategorie stejny´ vy´znam: ¤8®¥ pro cˇtenı´ (angl. readable), ¤&±P¥ pro za´pis (angl. writable) a ¤p®¥ jako spustitelny´ (angl. executable). Pokud tam nenı´ znak uveden, pouzˇ´ıva´ se ¤½²¥ , jak ukazuje tento prˇ´ıklad:

c ™LW c ™ c /| ™ cc Typ

Ÿ`V ˜ WX>Y;˜ u>b ˜O™ b

r

w Vlastník

-

r

§ 99y § • ßu V˜§ -

Skupina

x

Ÿ —N] ŸLŸ g YV u | z YV9© v

9

r

-

-

Ostatní

Obra´zek 18.1: Prˇ´ıstupova´ pra´va k souboru˚m Pro soubor j;JLiB4+p£OJLi;Ã+A to znamena´ na´sledujı´cı´: vlastnı´k souboru ho mu˚zˇe cˇ´ıst a zapisovat do neˇj, cˇlenove´ skupiny ho mohou cˇ´ıst a spousˇteˇt, zatı´mco ostatnı´ uzˇivatele´ mohou soubor j:JLiH4+p£OJLi+Ã+A pouze cˇ´ıst. Prvnı´ ¤½è¥ znamena´, zˇe se jedna´ o obycˇejny´ soubor (angl. regular file). Velice podobneˇ se postupuje i u adresa´rˇu˚. Tam je zapsa´n jako prvnı´ znak ¤ @À¥ (angl. directory) a mu˚zˇe to vypadat trˇeba takto: 407

´ vod do Linuxu 18. U

‚ L™ W9|/™ c |/™ cc

— V ˜ WXGY˜ >u b ˜O™ b Ÿ { § • ßu V˜§ 9 Ÿ —N] ŸLŸÔYV9© vLt Pokud pouzˇijete pro adresa´rˇ ¤pP¥ , znamena´ to, zˇe se do neˇj mu˚zˇete prˇesunout pomocı´ prˇ´ıkazu C9@ . Zmeˇna prˇ´ıstupovy´ch pra´v Zmeˇna prˇ´ıstupovy´ch pra´v se prova´dı´ prˇ´ıkazem Veˇtsˇinou ma´ CL
ç ç

C
(angl. change mode).

samotnou zmeˇnu prˇ´ıstupovy´ch pra´v a na´zev souboru, ktere´ho se to ty´ka´.

Trˇi kategorie jsou zde oznacˇeny jako ¤&4k¥ pro vlastnı´ka (angl. user), ¤FP¥ pro skupinu (angl. group) a ¤ AÀ¥ pro vsˇechny ostatnı´ (angl. others). Znaky ¤½²¥ nebo ¤>஥ se zde pouzˇ´ıvajı´ pro odebra´nı´ nebo prˇida´nı´ prˇ´ıstupovy´ch pra´v. Na´sledujı´cı´ prˇ´ıklad prˇida´va´ prˇ´ıstupova´ pra´va k souboru j:JLiB4+pkOJLi;Ã+A pro skupinu (cˇtenı´, za´pis a spousˇteˇnı´):

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_¬wlš } v ‚¦a ÖO™LW| g YV u | z YV9© v

Pokud vlastnı´k potrˇebuje zmeˇnit pra´va pro vsˇechny, stacˇ´ı pouze uve´st znak meˇneˇne´ho pra´va. Naprˇ.:

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_¬wlš } v ‚˜c W g YV u | z YV9© v

Pra´va pro cˇtenı´ a spousˇteˇnı´ pak nejsou tı´mto prˇ´ıkazem ovlivneˇna. Prˇ´ıstupova´ pra´va mohou by´t jediny´m prˇ´ıkazem odebı´ra´na a prˇida´va´na:

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_¬wlš } v ‚¬u ÖL| c ™LW g YV u | z YV© v Dalsˇ´ımi zajı´mavy´mi prˇ´ıkazy jsou C<:AG±Bi pro zmeˇnu vlastnı´ka (angl. change owner) a C<+FB8HD pro zmeˇnu skupiny (angl. change group). 18.9

Manua´love´ stra´nky

Manua´love´ stra´nky slouzˇ´ı pro popis prˇ´ıkazu˚, konfiguracˇnı´ch souboru˚ a funkcı´ z knihoven jazyka C. Dajı´ se zobrazit zpu˚soby popsany´mi v tabulce 18.5 na na´sledujı´cı´ straneˇ.

QK=GifãDE+=Hå7æ

zobrazı´ manua´lovou stra´nku

QK=Gi ½>Ã ãDE;=>å7æ

vyhleda´va´ ã prˇ´ıkaz æ a vypı´sˇe seznam nalezeny´ch manua´lovy´ch stra´nek.

QK=Gi ½GE ãDE;=>å7æ

prˇ´ıkazu æ .

hleda´ ve vsˇech manua´lovy´ch stra´nka´ch rˇeteˇzec ã prˇ´ıkaz æ a zobrazı´ seznam stra´nek s jeho vy´skytem.

Tabulka 18.5: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ...

408

ã

18.10. Informace o stavu syste´mu

QK=Gi ãý6G?>E7C5?mæ ãDE;=>å7æ

zobrazı´ tu manua´lovou stra´nku ã prˇ´ıkaz æ , ktera´ je ve zvolene´ sekci ã sekce æ manua´lovy´ch stra´nek (v ru˚zny´ch sekcı´ch mohou existovat stra´nky te´hozˇ jme´na) – naprˇ´ıklad QK=5i ÌÔQK=Gi zobrazı´ manua´lovou stra´nku QK=5i pouze ze sekce Ì manua´lovy´ch stra´nek.

Tabulka 18.5: Mozˇnosti prˇ´ıkazu QK=5i V syste´mu X Window mu˚zˇete pouzˇ´ıvat program p5QK=5i . Prˇesto ma´ prˇ´ıkaz QK=5i sve´ opodstatneˇnı´ – je prosteˇ rychlejsˇ´ı. Pro zobrazova´ nı´ manua´lovy´ch stra´nek pouzˇ´ıva´ Q7=Gi utilitu less (blizˇsˇ´ı informace viz odst. 18.7.3 na str. 404). Pokud ma´te nainstalovany´ syste´m na´poveˇdy SuSE, mu˚zˇete si prohlı´zˇet manua´love´ stra´nky prostrˇednictvı´m webove´ho prohlı´zˇecˇe. Manua´love´ stra´nky se zarˇazujı´ do te´maticky´ch sekcı´ (viz tabulka 18.6).

Ì É µ 

ô

n ¶ ·

i



Popis uzˇivatelsky´ch prˇ´ıkazu˚. Pokud se jedna´ o prˇ´ıkaz prˇ´ıkazove´ho interpretu, zobrazı´ se manua´lova´ stra´nka pra´veˇ beˇzˇ´ıcı´ho interpretu (naprˇ. ¾:=:6< nebo I7CH6< ). Popis ru˚zny´ch knihoven. Funkce knihovny C. Popis konfiguracˇnı´ch souboru˚. Syntaxe nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch souboru˚. Popis her. Vsˇe, co ma´ spojitost s textem, jeho forma´tova´nı´m atd. Prˇ´ıkazy spra´vce syste´mu. Popis linuxovy´ch rutin ja´dra. Novinky nebo stra´nky, ktere´ prˇesneˇ neodpovı´dajı´ zˇa´dne´ sekci.

Tabulka 18.6: Sekce manua´lovy´ch stra´nek

Nikoli ke kazˇde´mu programu nebo heslu existuje manua´lova´ stra´nka. Vı´ce informacı´ mu˚zˇete najı´t v adresa´rˇi 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG3 , naprˇ. 354K698;3;6<:=>8+?+3 @+A;C>35<:AG±BI;A+3H?Gi , 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35<;A5±+IBA+3H?5i:3 Q³JLi7J nebo v adresa´rˇi 354K698:3 6<;=>8;?+3>@BA:C>35D:=;C9E;=>FB?:6 (informace o balı´cı´ch).

18.10

Informace o stavu syste´mu

Cˇasto je du˚lezˇite´ mı´t informace o stavu syste´mu. Pomoci va´m v tom mohou naprˇ. prˇ´ıkazy @HÃ , ÃH8;?B? , DK6 a I+AGD . 409

´ vod do Linuxu 18. U 18.10.1 Prˇ´ıkaz @BÃ Prˇ´ıkaz @BÃ informuje o volne´m a vyuzˇite´m mı´steˇ na disku. Vy´pis mu˚zˇe by´t podobny´ jako v prˇ´ıkladu 18.10.1.

Š Y g ˜ b › b\ ˜} Ÿ { § 5• c X gv9wªHb †Hb ˜ ‚d… ¡5[9Y t ‚ ˜L¡ t9b‚ [ •  9O9—/9 § yO9 § yLþ / t ‚ ˜L¡ t9b‚ [>Ÿ Ÿ { § —þL• § —/99yy t ‚ ˜L¡ t9b‚ X+Ÿ § {/9ON Ÿ — § {/N{L•9þy t ‚ ˜L¡ t9b‚ [ — Ÿ§ /9/N Ÿ { /9{þ

g [X g ˜ “ [xG[ y Ÿ 9y N—L— Ÿ { § L9y Ÿ § {L{þ

w Y \ › G™ vu V \ ˜ ˜ ‚ vV 9/9 M t;šGv })˜ §yM t 9/9 M tu>b ™ þL• M tv x \

Vy´stup na obrazovku 18.10.1: Vy´pis prˇ´ıkazu @BÃ 18.10.2 Prˇ´ıkaz ÃH8;?B? Prˇ´ıkaz Ã>8;?B? informuje o stavu operacˇnı´ pameˇti a vyrovna´ vacı´ch pameˇtı´ (viz vy´pis 18.10.2).

\5v \ [ g >u b ˜ ‚ ©/™#˜/˜ ™ ˜} ] —{/9{L{ § 9 § N § Ÿ  § þ ct ÖX u ©©#˜O™ 7b ] § þ § L{ § L•9{ ‡ WG[x ]  9y § • Ÿ Nd—L•9þ

blš [ ™/˜ ‚ X u L© ©#˜O™ b § yL{Lþ Ÿ { Ÿ§

w [ lw š ˜ ‚ L• Ÿ§

Vy´stup na obrazovku 18.10.2: Vy´pis prˇ´ıkazu Ã>8;?B? 18.10.3 Prˇ´ıkaz 4mj:JQ^JI

Prˇ´ıkazem 4mj:JQ³JLI (angl. user limits) je mozˇne´ stanovit limity pro pouzˇ´ıva´nı´ syste´movy´ch zdroju˚, resp. jejich zobrazenı´. Prˇ´ıkaz 4mj:JQ^JI se pouzˇ´ıva´ prˇedevsˇ´ım pro prˇirˇazova´nı´ volne´ operacˇnı´ pameˇti jednotlivy´m aplikacı´m. Tak je mozˇne´ zabra´nit tomu, aby aplikace vyuzˇ´ıvala neu´meˇrneˇ velke´ mnozˇstvı´ pameˇti a mohla zpu˚sobit zhroucenı´ syste´mu. Pru˚beˇh programu 4mj:JQ³JLI je mozˇne´ upravit pomocı´ voleb. Pro omezenı´ pouzˇ´ıvane´ pameˇti slouzˇ´ı naprˇ´ıklad volby uvedene´ v tabulce 18.7.

½LQ G½ l ;½ 6 ;½ C ½H=

max. velikost fyzicke´ pameˇti max. velikost virtua´lnı´ch pameˇtı´ (swap) max. velikost za´sobnı´ku˚ max. velikost souboru C5A>8;? zobrazı´ nastavene´ limity

Tabulka 18.7: 4mj:JQ^JI : Nastavenı´ zdroju˚ pro uzˇivatele

410

18.10. Informace o stavu syste´mu Nastavenı´ pro cely´ syste´m se prova´dı´ v 3H?GI7C>35D+8+AHÃ7JGjH? , naprˇ. vytva´rˇenı´ souboru CGA>8;? , ktery´ pouzˇ´ıvajı´ programa´ torˇi pro ladeˇnı´ programu˚. Jako uzˇivatel nema´te pra´vo meˇnit hodnoty v souboru 3>?>I7C>35DB8;AHÃ7JGj>? , tuto vy´sadu ma´ uzˇivatel root, ale mu˚zˇete prova´deˇt neˇktera´ nastavenı´ ve vlastnı´m souboru ´G3ÀOq¾:=:6
¸a` })˜ ÷#˜ V>Ĭ™#˜Æ g V ádxG[})â \ Y ] uGg Y}+Y \c } 9þL—{L• ¸a` })˜ ÷#˜ V>Ä¡GYl™ \Lu Æ g V>ÄÔxG[})â \ Y ] uGg Y}+Y \c ¡ 9þL—{L• Obsah souboru 18.10.1: 4mj:JQ^JI – nastavenı´ v souboru

´G3®O ¾:=:6<+8mC

Velikost pameˇti se zada´va´ v KB. Podrobne´ informace obsahuje manua´lova´ stra´nka pro ¾;=:6< (QK=Giš¾:=:6L< ). 18.10.4 Prˇ´ıkaz ± Prˇ´ıkaz ± zobrazı´ vsˇechny pra´veˇ prˇihla´sˇene´ uzˇivatele v syste´mu. Tento prˇ´ıkaz poskytuje celou rˇadu potrˇebny´ch informacı´. Kromeˇ pocˇtu prˇihla´sˇeny´ch uzˇivatelu˚ zjistı´te, jak dlouho uzˇ syste´m beˇzˇ´ı, jak je v te´to chvı´li zatı´zˇen a co pra´veˇ jednotlivı´ uzˇivatele´ deˇlajı´ (viz vy´pis 18.10.3).

ò

ˆ øð S {  j  s({  s‡x S ú d ð  d  ò ðl„ ð f  j tcut ð f ø j tcut ð  ð f;t úø d m Š c TlS ò lS c T ò ð f s j tcut ð f „súø d m Š c TlS ò lS c T ò ð f |¼j tcut ð f ƒ j tcut ð f ± húñ x S c TlS ò lS c T ò ð f } j tcut ð f;Ž Š ú
:lS c TlS ò lS c T ò ð f ˆ“Š ú
:lS c TlS ò lS c T ò

 j >ˆ "x f f ¶ S d m m   m m m  d  m m m  d  m m m  d  m m m  d ”p  m m   m m m  d ”p  m m   m m m  d  m m m  d ”p  m m   m m m  d ”p  m m  ”p  m m 

ú

ñú ñ ú ñú ñ ú ñ ú

ú

ú

ú

ú

ú

ø øhú d ø g újžs c „ ±  
 ú 䉋¶‹l‰‹¶

S {
 
g/ ;‘ „j t ˆ f „j  f  j >ˆ f „j t } f  jus} sju„| f sju„„ f sju„} f ƒje| tf sjuƒs f | ju„ƒ f ˆ jus} f ˆ juƒ tf

ñ

ò

ò ò ò

ø&ò

ò

ò

ò

ò

ò

ò

ò

ò

ˆ j  t

„

|

ˆ j tŽ 

ƒ t 

| ±

 je| Ž ± j ƒ t  jus t  ju„}

„

„ „ Ž

s

ƒ

û ø

„

|

 ƒ

{ㄠuc Žt {w„ c ± ” Š m :p S>Š S •h  ” n S m d m•/q :p S>Š
g/ Š d :p S>Š p S>Š m
m :p S>Š p S>Š m
m :p S>Š

ƒ





ø

û

} s‡ 

ø û ø ñ ú
:lS û ø ø ú ñ ú `úø d m Š û ø ø ú ñ ú `úø d m Š û ø

Vy´stup na obrazovku 18.10.3: Vy´pis prˇ´ıkazu ± 18.10.5 Prˇ´ıkaz @>4 Prˇ´ıkaz @>4 (angl. disk usage) va´m poskytne informace o velikosti podadresa´rˇu˚ a jednotlivy´ch souboru˚. Vı´ce se dozvı´te v manua´lovy´ch stra´nka´ch prˇ´ıkazu @>4 . 411

´ vod do Linuxu 18. U 18.10.6 Prˇ´ıkaz EKJGjBj Posˇle signa´l beˇzˇ´ıcı´mu procesu. Je trˇeba zadat cˇ´ıslo procesu (angl. process id), kra´tce PID, ktere´ je mozˇne´ zjistit prˇ´ıkazem DK6 (viz odst. 18.10.7). Prˇ´ıkaz EKJGjHj se spustı´ na´sledujı´cı´m zpu˚sobem:

[ \ ^]$¸Ôª Y gg ¨ x>Y ‚>­ ˜ ™ Oš

Pokud nebude dany´ proces na ukoncˇovacı´ signa´l reagovat, je mozˇne´ ho jesˇteˇ ukoncˇit pomocı´ parametru ½) , ktery´ beˇzˇ´ıcı´ proces ukoncˇ´ı „na´silneˇ“.

[ \ ^]$¸Ôª Y ggdcO9 ¨ xGY ‚H­ ˜ ™ Oš

18.10.7 Prˇ´ıkaz DK6 Prˇ´ıkaz DK6 (angl. process status) zobrazı´ procesy, ktere´ uzˇivateli beˇzˇ´ı. Dalsˇ´ı informace viz manua´lova´ stra´nka pro DK6 (QK=GišDK6 ). Pomocı´ DK6š½>= mu˚zˇete zobrazit i procesy ostatnı´ch uzˇivatelu˚ na aktua´lnı´m pocˇ´ıtacˇi. Zada´nı´m cˇ´ısla procesu (zobrazene´ ho prˇ´ıkazem DK6 hned v prvnı´m sloupci) je mozˇne´ ukoncˇit beˇh procesu (viz take´ odst. 18.10.6). 18.10.8 Prˇ´ıkaz DK69IB8+?B? Prˇ´ıkaz DK69IB8+?B? zobrazı´ kompletnı´ „strom procesu˚“. Viz vy´pis 18.10.4.

YV>Y \9c Ö c XG[ blšGcccb\ [™ \ | ccc |5YV>Y \5c Ö c Ñ e åcblšGccc ©¡LW} c e e e e eœc9wLvgLv ™ V | \ ˜O™} ccLc XG[ blš5ccc | ‚ ¡GY z X>YV c9cc aGb eœc § ©6 wLvgv ™ V | \ ˜O™} ccc X5[ blšGccLc ¡GY 8 eœc9wLvgLv ™ V | \ ˜O™} ccLc XG[ blš5ccc x b\ ™#˜#˜ eœc9wLvvLg }B[9Y gLccc9wLvLvg }B[9Y gccc | \ ˜O™} ccLc x>YV ˜ eœc9w ™ v V eœc a x} eœc YV ˜ \‚ eœcª © gu>lb š9‚ eœcª>gva‚ eœcªHb W5[x ‚ eœc#y ©6 }+YV a ˜ \\ › 8 eœc '• ©6 V9© b Y v/‚ 8 eœc9lb šGcLcc }B[ b\ ˜O™ ccLc9bLg Yx \5v eœc9b › b gv a‚ eœcu x ‚ [ \ ˜ eœc | gv [ ‚ åc | v9b ¡G Y ˜ W

Ö c Š ¡LW} „ [ a ˜™ eœcŠ ¡LW}   YV ^ Y b\ eœc Ë vv ‚5‡\Lu ©© eœc | wLgv9wª åc # | ˜L›#˜ b

Vy´stup na obrazovku 18.10.4: Vy´pis DK6IB8;?B?

412

18.11. Typy souborovy´ch syste´mu˚ v Linuxu – QKAG4Bi+I a 45QKAG4Bi+I 18.10.9 Prˇ´ıkaz I;AGD Zobrazı´ vsˇechny beˇzˇ´ıcı´ procesy, ktere´ zateˇzˇujı´ syste´m, a mnoho dalsˇ´ıch informacı´. Tento vy´pis je ve volitelny´ch cˇasovy´ch intervalech aktualizova´n. Ukoncˇenı´ se prova´dı´ kla´vesou ìí ¡ îï .

18.11

Typy souborovy´ch syste´mu˚ v Linuxu – a çÕæ-Ô çÕèéÖ

æ-Ô çÕèJÖ

18.11.1 Prˇehled V Linuxu ma´ ☞souborovy´ syste´m mnoho podob, viz na´sledujı´cı´ tabulka:

=HÃBÃm6 ?>pBI;É I

Souborovy´ syste´m pouzˇ´ıvany´ pro pocˇ´ıtacˇe Amiga (angl. Amiga Fast Filesystem). (angl. Second Extended Filesystem) Standardnı´ souborovy´ syste´m v Linuxu. Standardnı´ souborovy´ syste´m IBM OS/2 (angl. High Performance Filesystem). V Linuxu je podporova´no pouze cˇtenı´ (angl. read-only) tohoto souborove´ ho syste´mu. Standardnı´ souborovy´ syste´m pro CD. Tento souborovy´ syste´m ma´ svu˚j pu˚vod v akademicky´ch projektech a byl prvnı´m souborovy´m syste´mem pouzˇ´ıvany´m Linuxem. Dnes se v Linuxu pouzˇ´ıva´ prˇedevsˇ´ım pro cˇtenı´ a za´pis na diskety. Pu˚vodneˇ souborovy´ syste´m pro DOS, ktery´ ale dodnes pouzˇ´ıvajı´ ru˚zne´ operacˇnı´ syste´my. Souborovy´ syste´m pro prˇipojenı´ Novellovsky´ch svazku˚. Zde se nacha´zejı´ data na disku jine´ho pocˇ´ıtacˇe a jsou prˇ´ıstupna´ prostrˇednictvı´m sı´teˇ (angl. Network Filesystem). Procesovy´ souborovy´ syste´m (virtua´lnı´). ReiserFS je vysoce vy´konny´ „zˇurna´lovacı´ souborovy´ syste´m“. Od verze SuSE Linux 6.4 je dostupny´ pro architekturu x86. SMB (angl. Server Message Block) protokol, ktery´ pouzˇ´ıva´ WfW, Windows NT a LAN Manager pro zprˇ´ıstupneˇnı´ dat prˇes sı´t’. Souborovy´ syste´m, ktery´ pouzˇ´ıva´ SCO-Unix, Xenix a Coherent (komercˇnı´ unixovy´ syste´m pro PC). Pouzˇ´ıva´ ho BSD, SunOS a NeXTSTEP. Tento souborovy´ syste´m doka´zˇe Linux pouze cˇ´ıst. (angl. Unix on MSDOS) Prˇidany´ k obycˇejne´mu ÃB=>I souborove´mu syste´mu. Zachova´va´ unixovou kompatibilitu (pra´va, odkazy, dlouhe´ na´zvy souboru˚). Je velmi pomaly´. Rozsˇ´ırˇenı´ souborove´ ho syste´mu Ã+=>I o dlouhe´ na´zvy souboru˚ (angl. Virtual FAT).

Tabulka 18.8: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ... 413

´ vod do Linuxu 18. U

i+I+Ãm6

Souborovy´ syste´m pro Windows NT.

Tabulka 18.8: Typy souborovy´ch syste´mu˚ v Linuxu

18.11.2 Prˇipojenı´ a odpojenı´ souborove´ho syste´mu Prˇ´ıkazem QKAG4BiBI , ktery´ mu˚zˇe prova´deˇt veˇtsˇinou pouze uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ , se prˇipojuje datovy´ nosicˇ k linuxove´mu souborove´ mu syste´mu. Prˇ´ıkaz QKAG4BiBI k tomu pouzˇ´ıva´ dva argumenty:

ç ç

Na´zev datove´ho nosicˇe (odpovı´da´ oznacˇenı´ zarˇ´ızenı´, naprˇ. 3>@+?Gl:35<;@+=Hµ ) Adresa´rˇ, ke ktere´mu bude datovy´ nosicˇ prˇipojen – tento adresa´rˇ musı´ existovat.

Volba ½5I ãäIHÕHD 6GAG4B¾:AG8;A>l EG<;Aš69Õ76I EQ:4Næ urcˇ´ı typ prˇipojovane´ ho souborove´ho syste´mu (viz tabulka 18.8). Naprˇ´ıklad:

[ \ ^] t¬¸ } v u V \c \ } b‚5v9bdt‚ ˜L¡ t;š‚ [§ t ‚5v9b [ prˇipojı´ dosovy´ diskovy´ oddı´l <;@+=HÉ jako adresa´rˇ 3G@+A:6G= ˜ ™ Oš

. Adresa´rˇ

3G@+A:6G=

musı´

by´t nejdrˇ´ıve zalozˇen, viz odst. 18.6 na str. 401. Pokud se urcˇita´ zarˇ´ızenı´ (angl. devices) prˇipojujı´ opakovaneˇ na stejne´ mı´sto v souborove´ m syste´mu (naprˇ. disketova´ jednotka nebo dalsˇ´ı CD mechanika), proved’te za´pis do 3H?>ImC>3>Ãm69I+=G¾ , vı´ce viz manua´lova´ stra´nka pro QKAG4BiBI (QK=Gi鷘QKAG4Bi+I ).

Pomocı´ volby ½G8 je mozˇne´ prˇipojit datovy´ nosicˇ pouze pro cˇtenı´ (angl. readonly). Za´pis zde samozrˇejmeˇ nenı´ dovolen. Dalsˇ´ı volby popisuje manua´lova´ stra´nka pro QKAG4Hi+I (QK=Gi鷉Q7AG4Bi+I ). Pokud chcete zapisovat na dosovy´ diskovy´ oddı´l i kdyzˇ nejste uzˇivatel ¤&8;ABA>IP¥ , prˇecˇteˇte si postup na Ã7J5jH?P° 3547698:3;6<;=>8;?+3>@HA:C>3B65@G¾m398 X ÌL·POq<+I5QKj . Prˇ´ıkaz QKAG4BiBI zajisˇt’uje protokol s prˇipojeny´mi zarˇ´ızenı´mi. Tento protokol mu˚zˇete nale´zt v souboru 3H?GI7C>3LQmI+=G¾ . Pokud napı´sˇete Q7AG4Bi+I bez argumentu, zobrazı´ se obsah tohoto souboru. Tak zı´ska´te seznam vsˇech pra´veˇ prˇipojeny´ch souborovy´ch syste´mu˚.

Dı´ky prˇ´ıkazu 4GQKA54Bi+I pak mu˚zˇete tyto datove´ nosicˇe take´ odpojit od linuxove´ho souborove´ ho syste´mu3 . Jako argument prˇ´ıkazu 45QKAG4Bi+I mu˚zˇete pouzˇ´ıt bud’na´zev zarˇ´ızenı´ nebo na´zev souboru, ke ktere´mu je datovy´ nosicˇ prˇipojen. Abyste naprˇ. odpojili 3>@+?>l:39<;@+=BÉ prˇipojeny´ na 3G@+A:6G= , mu˚zˇete zadat bud’:

[ \ ^]$¸u } vu V \t ‚5vb [ ˜ ™ Oš

nebo:

[ \ ^]$¸u } v u V \t ‚ ˜ ¡ ;t š9‚ L[ §  3 Tento prˇ´ıkaz se vlastne ˇ jmenuje xñ ò xñlm , ale pı´smeno Ÿ ñ ˜ ™ Oš

414

Æ se jakoby ztratilo.

18.12. Dosove´ prˇ´ıkazy v Unixu s na´stroji mtools Kdyzˇ pouzˇ´ıva´te disketu, CD nebo jine´ vy´meˇnne´ me´dium, nezapomenˇte ho ê odpojit od souborove´ ho syste´mu prˇed vyjmutı´m z mechaniky prˇ´ıkazem 4GQ7AG4Bi+I . Pokud budete mı´t na tomto datove´m nosicˇi otevrˇene´ soubory, pokusı´ se 4GQ7AG4Bi+I prˇi odpojova´nı´ tyto soubory nejdrˇ´ıve zapsat a pokud se mu to nepodarˇ´ı, objevı´ se va´m odpovı´dajı´cı´ chybove´ hla´sˇenı´. Prˇi odpojova´ nı´ souborove´ ho syste´mu nesmı´ zˇa´dny´ uzˇivatel pracovat v adresa´rˇ´ıch nacha´zejı´cı´ch se v odpojovane´ cˇa´sti, jinak nenı´ mozˇne´ souborovy´ syste´m odpojit.

18.12

Dosove´ prˇ´ıkazy v Unixu s na´stroji mtools

Specia´lneˇ pro zpracova´nı´ dosovy´ch souboru˚ na pevne´m disku i na disketeˇ slouzˇ´ı na´stroje mtools, ktere´ obsahuje balı´k QmI;AHA+j;6 , se´rie =GD . Kazˇdy´ z teˇchto maly´ch programu˚ se pokousˇ´ı co nejle´pe emulovat origina´lnı´ dosovy´ prˇ´ıkaz. Vsˇechny prˇ´ıkazy z mtools majı´ stejne´ na´zvy jako v DOSu, ale vsˇechny jsou uvozeny pı´smenem ¤ÒQä¥ , naprˇ. Q^C5AGD+Õ . Prˇ´ıkazy mtools mu˚zˇete pouzˇ´ıvat pouze v prˇ´ıpadeˇ, kdy nenı´ prˇipojena´ disketa (nebo pevny´ disk)! Dosove´ na´zvy souboru˚ mu˚zˇe jesˇteˇ prˇedcha´zet pı´smeno zarˇ´ızenı´ na´sledovane´ dvojtecˇkou. Pro oddeˇlova´nı´ adresa´rˇu˚ a souboru˚ se v DOSu pouzˇ´ıva´ znak ¤²¥ .

S mtools mu˚zˇete psa´t jak ¤3²¥ , tak i ¤²¥ . Kdyzˇ pouzˇ´ıva´te ¤²¥ nebo ☞ pseudoznaky jako naprˇ. ¤lU³¥ nebo ¤Ȳ¥ , musı´ by´t psa´ny mezi dvoje uvozovky, protozˇe jinak se interpretujı´ drˇ´ıve nezˇ prˇ´ıkaz. Hveˇzdicˇka ¤lU^¥ odpovı´da´ v mtools rˇeteˇzci vyber vsˇe ¤lUèOU³¥ v DOSu. Mı´sto znaku ¤3²¥ pro volby se pouzˇ´ıva´, cozˇ je ostatneˇ v Linuxu beˇzˇne´, minus ¤½è¥ .

Standardnı´m zarˇ´ızenı´m pro mtools je ¤=P°G¥ . Pokud potrˇebujete pouzˇ´ıvat jina´ zarˇ´ızenı´ cˇi adresa´rˇe, musı´te pouzˇ´ıt prˇ´ıkaz Q^C9@ . Nezapomenˇte se prˇesunout zpa´tky do hlavnı´ho adresa´rˇe zarˇ´ızenı´, nezˇ vsunete dalsˇ´ı disketu, protozˇe jinak nenı´ mozˇne´ nacˇ´ıst novy´ adresa´rˇovy´ strom. V soucˇasne´ dobeˇ jsou podporova´ny na´sledujı´cı´ dosove´ prˇ´ıkazy v mtools:

QK=>IBIB87JL¾ Q^C5@ Q^CGAGD+Õ Q7@+?+j Q7@+?+jGIH8;?B? Q7@7J8

Zmeˇnit atributy souboru (
Tabulka 18.9: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ...

415

´ vod do Linuxu 18. U

Q7Ã+A>89QK=>I QNjH=G¾;?+j QBQ7@ Qm8+@ Qm8;?B=>@ Qm8;?Gi QmIBÕHD;? Q:±+8KJLI;?

Vytvorˇit dosovy´ souborovy´ syste´m na low-level forma´tovane´m disku. Low-level forma´tova´nı´ se prova´dı´ prˇ´ıkazem ÃB@BÃBA>85QK=>I . Prˇejmenovat dosove´ zarˇ´ızenı´. Vytvorˇit dosovy´ podadresa´rˇ. Smazat dosovy´ podadresa´rˇ. Nacˇ´ıst dosovy´ soubor do unixove´ ho syste´mu. Prˇejmenovat dosovy´ soubor. Zobrazit obsah dosove´ho souboru. Low-level kopı´rova´nı´ unixove´ ho souboru do dosove´ho souborove´ho syste´mu. Tabulka 18.9: Prˇ´ıkazy, ktere´ pouzˇ´ıva´ balı´k QmI+ABA+j;6

Podporovane´ forma´ty jsou na´sledujı´cı´: pro mechaniku =P° (3.5”) a ¾° (5.25”) 720 kB a 1.44 MB, resp. 360 kB a 1.2 MB. V souboru 3H?>ImC>3LQmI;AHA+j;6²OC5AGi+Ã je mozˇne´ zmeˇnit pu˚vodnı´ nastavenı´. Kazˇdy´ za´pis je na jednom rˇa´dku, naprˇ:

ç

ç ç ç

na´zev zarˇ´ızenı´ (v DOSu), naprˇ. =P° soubor v Linuxu, kde je zarˇ´ızenı´, naprˇ. 3G@+?>l:3>ÃH@+o fat bity (12 pro disketovou mechaniku) pocˇet stop, hlav a sektoru˚

Zmeˇnou teˇchto parametru˚ mu˚zˇete naprˇ´ıklad pouzˇ´ıvat dveˇ 3.5” mechaniky. Nesmı´te zde ale zadat dvakra´t tote´zˇ dosove´ zarˇ´ızenı´ (pı´smeno A,B,C...) ani linuxove´ zarˇ´ızenı´ ( 3>@+?>l;3®OBOBO ).

18.13

Unixove´ prˇ´ıkazy – prˇehled

Seznam nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch prˇ´ıkazu˚ s kra´tky´m popisem (volby jsou oznacˇeny znaky ¤!‚$À¥ ):

C5@Ý?Q³JGj C5@ OBO C5@é3H?Q³JGj C5@ CDéåB@H8;ABÁéC5j

Prˇejdi do adresa´rˇe ?Q³JGj (musı´ existovat). Prˇejdi o u´rovenˇ vy´sˇ v adresa´rˇove´m stromu. Prˇejdi do adresa´rˇe 3H?LQ³JGj . Prˇejdi do domovske´ ho (angl. home) adresa´rˇe. Zkopı´ruj åB@H8+ABÁ na C(Gj .

Tabulka 18.10: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ... 416

18.14. Dalsˇ´ı

j;6¢?LQ³JGj j;6š½Hj?Q^JGj j;6š½>=Ý?Q^JGj QmE+@7J8¢i:AGlBÕ;?Q³J5j jH?:6B6š6GAG4H¾:A>8 QmléåH@H8;ABÁÝC5j 85Q 65AG4B¾:A>8 85Q1½58 ?Q^JGj 85Q7@7J8Ý?Q^JGj

Vypı´sˇe vsˇechny soubory a podadresa´rˇe v adresa´rˇi ?Q³JGj (pouze na´zvy souboru˚). Vypı´sˇe vsˇechny soubory a podadresa´rˇe v adresa´rˇi ?Q^JGj (zobrazı´ detailnı´ informace o souborech). Zobrazı´ take´ skryte´ soubory (naprˇ. ´G3 Op7JLiNJIB8mC ). Vytvorˇ´ı adresa´rˇ i:AGlBÕ;?Q³J5j . Zobrazı´ soubor po stra´nka´ch (na´sledujı´cı´ stra´nku pomocı´ mezernı´ku, prˇedchozı´ kla´vesou ìí7p ïî ). Prˇesune nebo prˇejmenuje soubor. Smazˇe 6GAG4B¾;A>8 (take´ odkaz). Smazˇe adresa´rˇ ?Q^JGj a to rekurzivneˇ (vcˇetneˇ podadresa´rˇu˚). Smazˇe adresa´rˇ ?LQ³JGj (pokud je pra´zdny´).

Tabulka 18.10: Prˇehled nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch unixovy´ch prˇ´ıkazu˚

V tabulce 18.11 najdete neˇktere´ prˇ´ıkazy, ktere´ va´m pomohou prˇi procha´zenı´ syste´mem a hleda´nı´ v neˇm.

Ã7JLi;@ Oó½5i:=QK? âG65AG4B¾:A>8Nâ Ã7JLi;@ Oó½5i:=QK? â'U5?Q³JGj ;U â QK=GišDE+=Hå FB8;?G® D ;?>I CHå+?:C¢6GA54B¾:A>8BÕ

Prohleda´ vsˇechny podadresa´rˇe aktua´lnı´ho adresa´rˇe a bude hledat 65AG4B¾:A>8 . Vyhleda´ vsˇechny soubory s na´zvem obsahujı´cı´m rˇeteˇzec ¤?Q³JGjè¥ . Zobrazı´ manua´lovou stra´nku. Prohleda´ vsˇechny 65AG4B¾:A>8HÕ jestli neobsahujı´ dany´ ¤>;?>ICHå+?:C³¥ , ktery´ mu˚zˇe obsahovat i regula´rnı´ vy´razy.

Tabulka 18.11: Prˇehled prˇ´ıkazu˚ pro hleda´nı´

18.14

Dalsˇ´ı

Obvykle´ linuxove´ adresa´rˇe, kde je ulozˇena veˇtsˇina programu˚:

ç 39¾NJLi ç 3+6¾NJLi ç 394K698:35¾KJLi ç 394K698:3;6L¾NJLi 417

´ vod do Linuxu 18. U

ç 394K698:3'
zobrazı´te podrobne´ informace o veˇtsˇineˇ prˇ´ıkazu˚ a programu˚. Prˇedpokladem je samozrˇejmeˇ existence manua´love´ stra´nky (viz odst. 18.9 na str. 408). Vy´stup se prova´dı´ na standardnı´ zarˇ´ızenı´ (ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ na monitor). S pomocı´ tzv. roury (angl. pipe) ¤ë¥ mu˚zˇete poslat vy´stup take´ prˇ´ımo na tiska´rnu nebo prˇesmeˇrovat do jine´ho souboru. Prˇ´ıklad: Chcete-li vytisknout manua´lovou stra´nku prˇ´ıkazu kaz:

j;6

, zada´te na´sledujı´cı´ prˇ´ı-

V#˜ WX>Y˜LZ/˜9[™ \š^]~_ }B[V c \g9b e g #x ™

Te´maticky usporˇa´dane´ vstupy do manua´lovy´ch stra´nek va´m zajistı´ hypertextovy´ syste´m na´poveˇdy SuSE. Stacˇ´ı zde zadat pouze 64K6G?5<:?+j5D . Tento syste´m take´ obsahuje hypertextove´ odkazy, ktere´ va´m ulehcˇ´ı orientaci v textu.

418

Prˇ´ıloha A

Podpora a sluzˇby SuSE A.1 90ti dennı´ instalacˇnı´ podpora A.1.1 Bez vasˇ´ı registrace va´m nejsme s to poskytovat instalacˇnı´ podporu! Pokud dosud nejste nasˇ´ım registrovany´m uzˇivatelem, ponecha´va´me si pra´vo neodpoveˇ deˇt va´m na va´sˇ dotaz – jinak bychom prˇi prˇ´ıpadne´m na´valu dotazu˚ posˇkozovali uzˇivatele rˇa´dneˇ registrovane´ . Na prvnı´ straneˇ manua´lu naleznete registracˇnı´ kartu, ktera´ obsahuje registracˇnı´ ko´d. Tento ko´d je jedinecˇny´ a slouzˇ´ı na´m pro oveˇrˇenı´ pravosti Vasˇ´ı verze distribuce SuSE Linuxu. Pokud od va´s obdrzˇ´ıme vyplneˇnou registracˇnı´ kartu, stanete se nasˇ´ım registrovany´m uzˇivatelem, a mimo jine´ tak zı´ska´te i na´rok na instalacˇnı´ podporu. Protozˇe je registracˇnı´ ko´d a tı´m i na´rok na podporu sva´za´n s verzı´ produktu, zˇa´da´me va´s, abyste registrovali kazˇdou zakoupenou verzi SuSE Linuxu, a to i pokud se jedna´ o aktualizaci anebo o distribuci prˇ´ımo u na´s nainstalovanou. Prˇi zˇa´dne´m na´kupu totizˇ neprobı´ha´ automaticka´ registrace. Blizˇsˇ´ı informace naleznete v odst. A.6 na str. 423. A.1.2 Rozsah instalacˇnı´ podpory ´ kolem instalacˇnı´ podpory je pomoci va´m uve´st do provozu za´kladnı´ soucˇa´sti U SuSE Linuxu:

ç

ç

ç

ç

ç

ç

ç

instalace za´kladnı´ho syste´mu z CD za´kladnı´ konfigurace samostatne´ho pocˇ´ıtacˇe za´kladnı´ nastavenı´ graficke´ho uzˇivatelske´ho prostrˇedı´ X Window za´kladnı´ nastavenı´ beˇzˇne´ho modemu a prˇipojenı´ k Internetu (pouze ze strany klienta) za´kladnı´ nastavenı´ karty ISDN a prˇipojenı´ k Internetu (pouze ze strany klienta) konfigurace loka´lnı´ tiska´rny pro samostatny´ pocˇ´ıtacˇ za´kladnı´ nastavenı´ podporovane´ zvukove´ karty. 419

A. Podpora a sluzˇby SuSE Te´mata, ktera´ zde nejsou uvedena, nejsou soucˇa´stı´ instalacˇnı´ podpory. Dotazy na neˇ proto nejsme povinni zodpoveˇdeˇt. Prosı´me tedy o pochopenı´, pokud va´s neˇkdy budeme nuceni odka´zat na odpovı´dajı´cı´ dokumentaci (manua´love´ stra´nky, soubory ÞBÛBºBßB×HÛ , databa´zi technicke´ podpory).

A.2 Jak urychlit cˇeka´nı´ na odpoveˇd’ Toto je maly´ na´vod, jak co nejrychleji obdrzˇet odpoveˇ d’ nasˇ´ı instalacˇnı´ podpory.

ç ç

Pokud jste tak jizˇ neucˇinili, zasˇlete na´m registracˇnı´ kartu. Posˇlete strukturovany´ e-mail podle vzoru, ktery´ ukazuje vy´pis A.2.1, na adresu [email protected]. Prˇi zada´va´nı´ u´daju˚ veˇnujte prosı´m pozornost rozlisˇova´nı´ velky´ch a maly´ch pı´smen. ß/ ™ ìƒ `Ko ] ßLv9b ˜ © „/í î/ß™ˆƒ î7]Í[5vu })˜ b ‹ˆ Ë “ `ˆ^] ÑÑLÑÑÑÑ

‘ Æ ï#˜V>ÄÔx#™5[ w v ¡LV>Ä w Y v ‚‚ â g ˜ V>Ä \ ˜ wš V>Y wª á¦x v ‚ x v ™L› ‡†>‡ˆ4 v X#™5[ w Ä} b ˜V5[ ‘ Æ bdbԂ ™ v XLV « }˜x#™ v X g á} ˜} x9ÅGYÔ÷9[ ¡5Æ ‚ âV>Ä ^ YV u | u‚5v V5[ ­ Y wlš V v ¡ «Gwlš } v ‚ ˜ g;ð XGÆX v ¡GY ] ˜ ª [ ª ›LX g Ä ]ª#ð^z „Gv YV b\ [ g [ w Y ‡uG‡ˆi^ YV u | u NNz Ÿ b ˜ v X ” ˜ ¡ uG” ˜ x v ÷5[#¡ ˜ ‚ ˜ VGÄ ” Æ ‚ ™5[ wlš ›LX v ¡#á šGg Æ ­ ˜ V>Ä ¿ † V5[X g ˜ \9v¬v x ˜ V[V‰YV>Y \ YL[ gwLv V bLvg ˜H¿ ‘Gg [ b\ >V Ä} „ ˜V \ Y u } ’ˆ¦‚ Y b ª³z “v [ b Y ‡ x9Å5Æ \ ˜ g9bª9« }‰x v ÷ Ï&Y v ‚ )} á šGv [ b Y b\

þL{{b ˜–Ÿ§ þԙž [ { Ë ž ‚ â g Æ } ­ xG[ \ V â/Ú ‚ ™5[ ¡#˜} ˜V \ [ ^Gv x5[ \ ª › Ó

‘ Æ ­`ß v9b ˜L© [5vu })˜ b ] ª>vu })˜ b Z9[ ‚ ™#˜ b [ zw ÷ _ Obsah souboru A.2.1: Prˇ´ıklad dotazu zaslane´ho e-mailem

Jak dlouho ma´te na´rok na instalacˇnı´ podporu Na´rok na instalacˇnı´ podporu pro SuSE Linux trva´ 90 dnı´ od data registrace, maxima´lneˇ ovsˇem 90 dnı´ po vyda´nı´ nove´ verze. 420

A.2. Jak urychlit cˇeka´nı´ na odpoveˇd’

zzz }BÆ}˜x#™ v X g á} b ˜÷5[ ¡5[ ‚ [ b Ä g Æ} \ [ ª á O‚ ðGg ˜Oï5Y \5vu’] cccccLc ¸_^ YV u |¬X vv \ [X g ˜dxG;[ ™ \ Y \ Y Y}B[ a ˜d t X vv\5t ¡} g YV u ÷ ™ vv \  t ‚ ˜L¡ t9b‚ [§ g [ X ˜ g  g YV u | c § z {Kz — ¸ ^ YV u |¬X vv \ [X g ˜dxG;[ ™ \ Y \ Y _ cccccLc ñ

â

] ˜} ^>’'^`Kz Æ b\˜b ¡#á šGv¦t ˜ G\ w tg Y gv7zwLv V9©

v V wLv V9©5Y a X ˜ a YV b v V wLv V9©5Y a ˜ V ‚Gb

Obsah souboru A.2.2: Cˇa´st dotazu s konfiguracˇnı´m souborem A.2.1 Jak kontaktovat oddeˇlenı´ pro podporu klientu˚ Nasˇe oddeˇlenı´ technicke´ podpory mu˚zˇete kontaktovat prostrˇednictvı´m emailu, faxu, dopisem nebo telefonicky. Pokud zası´la´te dotaz, ujisteˇte se prosı´m prˇedem, zˇe zvoleny´ komunikacˇnı´ kana´l opravdu funguje. Prˇi e-mailovy´ch dotazech na´m prosı´m nezası´lejte zˇa´dne´ prˇ´ılohy. Pokud na´m chcete zaslat naprˇ. vy´pis (soubor typu U²O jHA>F ), vlozˇte ho prˇ´ımo do dopisu. Zvla´sˇtnı´ pozornost veˇnujte tomu, abyste na´m neposı´lali zabalene´ soubory v exoticky´ch forma´tech. Va´sˇ dotaz tak budeme moci rychleji zpracovat. Nasˇe oddeˇlenı´ technicke´ podpory mu˚zˇete kontaktovat na´sledujı´cı´mi zpu˚soby:

ç

ç

ç

ç

e-mailem adresa: pracovnı´ doba: faxem cˇ´ıslo faxu: pracovnı´ doba: dopisem adresa:

pracovnı´ doba: telefonicky telefonnı´ cˇ´ıslo: pracovnı´ doba:

[email protected] cely´ pracovnı´ ty´den

oHÉH³·Bµ£o(knBµ£¶' K

cely´ pracovnı´ ty´den SuSE CR s.r.o. Instalacˇnı´ podpora Drahobejlova 27 190 00 Praha 9 cely´ pracovnı´ ty´den

oHÉH³·Bµ£o(knBµ£·) K

pondeˇlı´ azˇ pa´tek od 8.00 do 16.00 Meˇjte prˇipraveny´ registracˇnı´ ko´d a ujisteˇte se, zˇe jste registrova´ni. Pouze registrovanı´ uzˇivatele´ majı´ na´rok na instalacˇnı´ podporu. 421

A. Podpora a sluzˇby SuSE Meˇjte prosı´m rovneˇzˇ na pameˇti, zˇe beˇzˇny´ telefonicky´ dotaz by nemeˇl trvat de´le nezˇ 5 minut. K poskytova´ nı´ instalacˇnı´ podpory prˇistupujeme sice znacˇneˇ velkoryse, ale zajiste´ budete mı´t pochopenı´, zˇe za cenu distribucˇnı´ krabice nemu˚zˇeme prova´deˇt trvalou spra´vu cele´ vasˇ´ı firemnı´ sı´teˇ. ɽ To jizˇ spada´ do oblasti placeny´ch sluzˇeb, podrobneˇ ji se o tom docˇtete na <+IBIHD°3B35±B±B±£O64K6G?®OC9å;3BC5å+3+64HDBD+A>8BI .

A.3 Professional Services Trˇebazˇe ma´ na´sˇ operacˇnı´ syste´m vsˇechny prˇednosti, plneˇ vyuzˇitelny´ v kazˇdodennı´m provozu se sta´va´ teprve odbornou a kompetentnı´ pe´cˇ´ı. Nasˇe oddeˇlenı´ pro vy´voj a technickou podporu nemajı´ na starost pouze instalacˇnı´ podporu, ktera´ se poskytuje prˇi zakoupenı´ distribuice SuSE Linux, ale i pomoc prˇi vytva´rˇenı´ kompletnı´ch rˇesˇenı´, kde se teprve plneˇ projevı´ nasˇe jedinecˇne´ linuxove´ know-how. At’ se jedna´ o sˇkolenı´, instalaci a konfiguraci hardwaru i softwaru nebo o individua´lnı´ podporu a sluzˇby, vzˇdy se pta´me, jak va´m mu˚zˇeme pomoci. Kontakt:

ç

Telefon Telefonnı´ cˇ´ıslo:

oBÉHè·Bµko)£nBµk¶Bµ K

8.00 azˇ 16.00

ç ç

E-mail Adresa: Fax Faxove´ cˇ´ıslo: Posˇtou Adresa:

ç

ç

WWW URL:

A.3.1

[email protected]

oBÉHè·Bµko)£nBµk¶  K

SuSE CR s.r.o. Professional Services Drahobejlova 27 190 00 Praha 9


Poradenstvı´ a samostatne´ projekty

Chcete pouzˇ´ıvat SuSE Linux ve vasˇem podnika´ nı´? Nabı´zı´me va´m kompletnı´ poradenstvı´ a ru˚zna´ rˇesˇenı´, jak optima´lneˇ vyuzˇ´ıt Linux ve vasˇ´ı oblasti podnika´nı´. Poskytujeme Linux jizˇ od jeho pocˇa´tku˚, a proto ma´me skutecˇneˇ rozsa´hle´ zkusˇenosti zejme´na s linuxovy´mi servery. Nasˇi konzultanti va´m mohou nabı´dnout cenne´ know-how pro zajisˇteˇnı´ u´speˇchu vasˇich projektu˚. Nasˇe sı´la spocˇ´ıva´ v mnohostrannosti – at’jsou to databa´ze, ota´zky zabezpecˇenı´ syste´mu proti napadenı´, prˇ´ıstup na Internet nebo vy´stavba rozsa´hle´ podnikove´ sı´teˇ – Linux se spra´vny´m softwarem je ta prava´ za´kladna pro vyuzˇitı´ v praxi. Nasˇe nabı´dka saha´ od koncepce, implementace a konfigurace serverovy´ch syste´mu˚ azˇ po kompletnı´ poradenstvı´ v ota´zka´ch infrastruktury. 422

A.4. Sˇkolenı´ Chcete se naprˇ´ıklad prezentovat na Internetu a zajistit si na to pomocı´ SuSE Linuxu webovy´ server, e-mail a bezpecˇne´ internetove´ prˇipojenı´? Nasˇi syste´movı´ odbornı´ci spolu s va´mi provedou na´vrh a implementaci korektnı´ho, stabilnı´ho a perspektivnı´ho rˇesˇenı´. Spravujete slozˇitou heterogennı´ sı´t’ a chteˇli byste do nı´ integrovat Linux? Poradı´me a podporˇ´ıme va´s prˇi na´vrhu a realizaci komplexnı´ho serverove´ho rˇesˇenı´. Ma´te zvla´sˇtnı´ pozˇadavky, ktere´ nenı´ mozˇne´ uspokojit pomocı´ standardnı´ho softwaru? Mu˚zˇeme va´m pomoci s dalsˇ´ım vy´vojem. Budeme va´s prˇitom podporovat prˇ´ımo z nasˇeho servisnı´ho centra v Praze.

ç

Implementace a uva´deˇnı´ do chodu Poradenstvı´ o infrastrukturˇe Intranetove´ servery – projekty a rˇesˇenı´ Internetove´ servery – projekty a rˇesˇenı´ Individua´ lnı´ vy´voj softwaru pro klienty Kompletnı´ projekty a rˇesˇenı´ Elektronicke´ obchodova´nı´ (e-commerce)

ç ç ç ç ç ç

A.4 Sˇkolenı´ Nasˇi odbornı´ci sˇkolı´ syste´move´ administra´tory a programa´ tory takovy´m zpu˚sobem, aby byli schopni v co nejkratsˇ´ım cˇase pouzˇ´ıvat vsˇechny prˇednosti Linuxu a tı´m dosˇlo ke zvy´sˇenı´ produktivity. Podrobneˇ jsˇ´ı informace jsou dostupne´ na webove´ stra´nce: <+IBIHD°3B35±B±B±£O64K6G?®OC9å;3+C9å;3B64HDBD;AG8BI+3 IB8+=mJLiNJLiBF:3:JLi;@B?>p£Oq
A.5 Zpeˇtna´ vazba Budeme ra´di, kdyzˇ na´m zasˇlete jakoukoliv prˇipomı´nku nebo popis proble´mu a ra´di va´m pomu˚zˇeme, pokud se jedna´ o za´vazˇne´ veˇci a pokud jizˇ zna´me rˇesˇenı´. V kazˇde´m prˇ´ıpadeˇ na´m zpeˇtna´ vazba umozˇnˇuje odstranit proble´m v pozdeˇjsˇ´ı verzi, resp. prˇedat informace jiny´m uzˇivatelu˚m, kterˇ´ı SuSE Linux pouzˇ´ıvajı´. Kromeˇ toho je nasˇ´ım cı´lem vybudovat syste´m, ktery´ se bude co nejvı´ce prˇiblizˇovat prˇa´nı´m nasˇich klientu˚. Proto take´ vı´ta´me vsˇechny na´zory i kritiku k nasˇim projektu˚m. Domnı´va´me se, zˇe toto je ten nejlepsˇ´ı zpu˚sob, jak vcˇas odhalit ru˚zne´ chyby a nedostatky a udrzˇet tak vysoky´ standard Linuxu. Mu˚zˇete se na na´s kdykoli obra´tit na e-mailove´ adrese [email protected].

A.6 Dalsˇ´ı sluzˇby Uzˇivatele´ SuSE Linuxu majı´ k dispozici i dalsˇ´ı bezplatne´ sluzˇby, ktere´ jsou k dispozici neprˇetrzˇiteˇ 24 hodin denneˇ:

ç ç

ç

Webovy´ server SuSE www.suse.cz Aktua´lnı´ informace, katalogy, FAQ Databa´ze technicke´ podpory obsahujı´cı´ cˇeske´, anglicke´, neˇmecke´ a dalsˇ´ı mutace SDB dokumentu˚. <+IBIHD£° 3B3;65@G¾O64K65?POC9å Konference SuSE (informacˇnı´ a diskusnı´ e-mailove´ fo´rum): 423

A. Podpora a sluzˇby SuSE – [email protected] – obecna´ cˇeska´ konference Prˇihla´sit se mu˚zˇete tak, zˇe na´m zasˇlete e-mail na adresu [email protected], kde v teˇle zpra´vy uvedete na´sledujı´cı´ rˇa´dek 6L4B¾K6BC987JL¾:?Ýãi>å+?>l¢E;AGi+Ã+?>8;?Gi7CG?mæ , naprˇ.:

bu X bw G™ YX ˜ g YV u |

a budete prˇihla´sˇeni do konference linux. Stejneˇ jednoduchy´m zpu˚sobem se mu˚zˇete z konference odhla´sit tak, zˇe zasˇlete e-mail na adresu [email protected]:

u V bu X bw G™ YX#˜ g YV u |

ç

Dejte pozor na to, abyste e-mail odeslali ze sve´ adresy. FTP server SuSE

Ã>IHD° 3B3GÃHIHDO6L4K6G?PO CGAQ

obsahuje nejcˇerstveˇjsˇ´ı informace, aktualizace a opravy chyb.

424

Prˇ´ıloha B

Du˚lezˇite´ kla´vesy a kla´vesove´ kombinace íì ºØ» îï íì ‰m d
ïî

+ ìíN îï

íì ‰m d
ïî

+ ìíN‰ îï

ìí ‰m d
ïî + ìí ¯
m îï + ìí ~ø T ù S f ø T ú îï €  îï azˇ ìí– € ± îï ìí ¯
m îï + ìí¢ ìí ‰m d
îï + ìí ¯
m ïî +ìíö€  îï -ìíö€ ± îï ìí

ìí ¯
m ïî

+ ìí €;} îï ú ó îï îï + ìí ‹ø g “

v Š# mò

íì v Š# mò îï ìí:ó îï í:ì ô îï

ú ô îï + ìí ‹ø g “

íì ‰m d
ïî

+ ìí ¯
m ïî + ìí i x #ò õ

íì ‰m d
ïî

€  îï azˇ ìíö €l| îï + ìí¢

îï

Vykona´nı´ prˇ´ıkazu z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky. Jinak obecneˇ konec rˇa´dky. Odhla´sˇenı´ z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky. Odpovı´da´ prˇ´ıkazu ?GpKJI . Jinak EOF – end of file. V souboru 3H?>I7C>39D+8;AHÃ7J5jH? lze nastavit hodnotu JF>i:A>8;?B?HAHÃBáHp , kolikra´t po sobeˇ je trˇeba stisknout kla´vesu ìí ‰m d
îï + ìí7 îï , nezˇ k odhla´sˇenı´ dojde. Ukoncˇenı´ (zabitı´) programu z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky Ukoncˇenı´ (zabitı´) serveru X Window. Prˇechod na jinou konzoli v textove´m mo´du. Prˇechod na textovou konzoli z X window nebo Dosemu. Zpeˇt z textove´ konzole do X Window. Prohlı´zˇenı´ odrolovany´ch rˇa´dek na konzoli. Funguje do prˇepnutı´ konzole. Tote´zˇ zpeˇt. Zobrazı´ prˇedchozı´ prˇ´ıkaz, zadany´ z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky. Tote´zˇ zpeˇt. Pod X Window prˇepı´na´ mezi prˇedem nastaveny´mi rozlisˇenı´mi obrazovky. Zmeˇna pracovnı´ plochy v KDE.

425

B. Du˚lezˇite´ kla´vesy a kla´vesove´ kombinace

426

Prˇ´ıloha C

Strom adresa´rˇu˚ C.1 Prˇehled Na´sledujı´cı´ prˇehled ukazuje typicky´ strom linuxovy´ch adresa´rˇu˚, detaily jsou vynecha´ny:

/

bin

boot

dev etc home lib sbin

vmlinuz hda

kde sda

st0

X11R6

test.c

Mail

bin

xdm

opt proc sbin tmp usr var

gnome

ld.so

yxz linux tux

bin

root

xterm

bin

etc

lib

local

sbin

share

f2c lib

xv

man

bin

bin lib

lib

ftp

pub

man

doc man

faq howto packages

427

C. Strom adresa´rˇu˚

C.2 Du˚lezˇite´ adresa´rˇe Souborovy´ syste´m vasˇ´ı instalace SuSE Linuxu ma´ urcˇitou prˇedem dohodnutou organizaci, kterou nenı´ vhodne´ meˇnit. Pokud ma´te v neˇcˇem odlisˇnou koncepci, tak spı´sˇe prˇida´vejte dalsˇ´ı adresa´rˇe a symbolicke´ odkazy, nezˇ abyste meˇnili na´zvy syste´movy´ch adresa´rˇu˚ nebo je dokonce rusˇili. Na´sledujı´cı´ tabulka C.1 uva´dı´ hlavnı´ linuxove´ adresa´rˇe a jejich obsah.

3 39<:AQK? 3G@+?>l 3>?>I7C 394K698:35¾KJLi 39¾NJLi 394K698:3;6L¾NJLi 3+6¾NJLi 3>?>I7C>3:J iNJI£O&@ 394K698:3:J iKC>j54;@B? 394K698:3:J iKC>j54;@B?+3GFà(à 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C 394K698:3LQ7=Gi 394K698:3;687C 394K698:3;687C>3Bj:J iB4+p 35I5Q:D 35l;=>8:3GI9Q:D 394K698 35l;=>8 35l;=>8:3Bj>A>F 35l;=>8:3H=>@9Q 3Hj:JL¾ 39D+8;A:C 394K698:3Bj>A:CG=+j 3>AGD+I

korˇenovy´ adresa´rˇ (angl. root directory), prˇedstavujı´cı´ „korˇen“ adresa´rˇove´ho stromu domovske´ adresa´rˇe jednotlivy´ch uzˇivatelu˚ soubory zarˇ´ızenı´ (angl. device files), prˇedstavujı´cı´ hardwarove´ komponenty du˚lezˇite´ soubory pro syste´movou konfiguraci vsˇeobecneˇ prˇ´ıstupne´ prˇ´ıkazy za´kladnı´ linuxove´ prˇ´ıkazy, potrˇebne´ pro start syste´mu prˇ´ıkazy pro spra´vu syste´mu prˇ´ıkazy pro spra´vu syste´mu, potrˇebne´ pro start startovacı´ skripty hlavicˇkove´ soubory pro prˇekladacˇ jazyka C hlavicˇkove´ soubory pro prˇekladacˇ jazyka C++ soubory s dokumentacı´ na´poveˇda (manua´love´ stra´nky) zdrojove´ texty pro syste´movy´ software zdrojove´ texty ja´dra docˇasne´ soubory rozsa´hle´ docˇasne´ soubory uzˇivatelske´ prˇ´ıkazy a aplikace, konfiguracˇnı´ soubory (pouze ke cˇtenı´) konfiguracˇnı´ soubory (naprˇ. odkazovane´ z 354K698 ) soubory s vy´pisy protokolu˚ (log) spra´va syste´mu sdı´lene´ knihovny pro dynamicky spojovane´ (linkovane´) programy souborovy´ syste´m procesu˚ loka´lnı´ rozsˇ´ırˇenı´, neza´visla´ na distribuci volitelny´ software – rozsa´hle´ balı´ky (naprˇ. KDE)

Tabulka C.1: Prˇehled du˚lezˇity´ch adresa´rˇu˚

428

Prˇ´ıloha D

Du˚lezˇite´ soubory Nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ım souborem ve vasˇem syste´mu je samotne´ ☞ja´dro. Najdete ho v adresa´rˇi 35¾:AHA>I pod jme´nem l5QNj:JLiH4;å .

D.1 Soubory zarˇ´ızenı´ v adresa´rˇi

öH÷Jøù

D.1.1 Diskety a pevne´ disky Kromeˇ souboru˚ zarˇ´ızenı´ uvedeny´ch v tabulce si lze vytvorˇit i vlastnı´. Informace o tom najdete na manua´lovy´ch stra´nka´ch k programu mknod.

3>@+?>l:3GÃB@+o 3>@+?>l:3GÃB@NÌ 3>@+?>l:39<;@+= 3>@+?>l:39<;@+=KÌ – G3 @+?>l:3<;@+=7ÌLn 3>@+?>l:3+65@+= 3>@+?>l:3+65@+=KÌ – G3 @+?>l:3B65@+=7ÌLn 3>@+?>l:3+65@>¾ 3>@+?>l:3+65@mC

prvnı´ disketova´ mechanika druha´ disketova´ mechanika prvnı´ disk (E)IDE oddı´ly na prvnı´m disku (E)IDE prvnı´ disk SCSI oddı´ly na prvnı´m disku SCSI druhy´ disk SCSI trˇetı´ disk SCSI

Tabulka D.1: Prˇehled souboru˚ zarˇ´ızenı´ pro disketove´ mechaniky a pevne´ disky

D.1.2 Mechaniky CD

3>@+?>l:3+C5@H8;AQ 3>@+?>l:39<;@+= azˇ

3>@+?>l:39<;@B@

Odkaz (ktery´ vytvorˇ´ı YaST) na pouzˇitou mechaniku CD, tj. na jeden z na´sledujı´cı´ch souboru˚ CD mechanika ATAPI (obvykly´ prˇ´ıpad pro syste´my s rˇadicˇem (E)IDE)

Tabulka D.2: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ... 429

D. Du˚lezˇite´ soubory

3>@+?>l;3;6BC5@+o

CD mechanika SCSI (obvykly´ prˇ´ıpad pro syste´my s rˇadicˇem SCSI)

3>@+?>l;3;6BC5@NÌ atd.

3>@+?>l;3H=HåHI7C9@ 3>@+?>l;3;C5@>4:nHµBn 3>@+?>l;3;CQKÉBoHô:C5@ 3>@+?>l;3GF76BC5@Bo 3>@+?>l;3BjLQ^6BC9@ 3>@+?>l;3LQ^C5@ 3>@+?>l;3;6¾BDKC9@+o

Aztech CDA268-01 CD-ROM Sony CDU-535 CD-ROM Philips CM206 Goldstar R420 CD-ROM Philips CM 205/250/206/260 CD-ROM Mitsumi CD-ROM (mimo ATAPI)

azˇ

CD-ROM s rˇadicˇem na karteˇ Soundblaster

3>@+?>l;3;6¾BDKC9@+µ 3>@+?>l;3;6GAGi+ÕmC5@ 3>@+?>l;3;6GÁ:C5@ 3>@+?>l;3HAGD+I7C9@

Sony CDU 31a CD-ROM Sanyo CD-ROM Optics Storage CD-ROM

Tabulka D.2: Prˇehled souboru˚ zarˇ´ızenı´ pro mechaniky CD

D.1.3

Pa´skove´ mechaniky

3>@+?>l;3G85QmI;o 3>@+?>l;35i+85QmI+o 3>@+?>l;3>ÃHI;=GD;? 3>@+?>l;35i;ÃHI;=5D:?

1. streamer SCSI s aut. prˇevı´jenı´m 1. streamer SCSI bez aut. prˇevı´jenı´ Floppy streamer s aut. prˇevı´jenı´m Floppy streamer bez aut. prˇevı´jen

Tabulka D.3: Prˇehled souboru˚ zarˇ´ızenı´ pro pa´skove´ mechaniky

D.1.4

Mysˇi

3>@+?>l;3LQKAG4K65? 3>@+?>l;3H=>IKJL¾5Q 3>@+?>l;3BjHA>FKJ ¾GQ 3>@+?>l;35DK6G=G4Bp 3>@+?>l;3:JLiBD:AG8BIH¾GQ 3>@+?>l;3;64BiGQ7AG4K6G?

Odkaz (ktery´ vytvorˇ´ı YaST) na pouzˇite´ rozhranı´. Pro se´riove´ mysˇi je to 3G@+?>l:3GIHIBÕ;SHo azˇ 3>@+?5l:35IBIHÕ+SBµ , jinak neˇktery´ z uvedeny´ch souboru˚ zarˇ´ızenı´: Sbeˇrnicova´ mysˇ graficke´ karty ATI. Sbeˇrnicova´ mysˇ Logitech. Mysˇ PS/2. Sbeˇrnicova´ mysˇ PS/2 (Microsoft Inport Busmouse). Mysˇ SUN.

Tabulka D.4: Prˇehled souboru˚ zarˇ´ızenı´ pro mysˇi 430

D.1. Soubory zarˇ´ızenı´ v adresa´rˇi 3>@+?Gl D.1.5 Modemy

3>@+?>l:3 QKAH@+?Q

Odkaz (ktery´ vytvorˇ´ı YaST) na pouzˇite´ se´riove´ rozhranı´ 3G@+?>l:3GIHIBÕ;SBo azˇ 3>@+?>l:35IBIBÕ;SBµ , na ktere´m je modem prˇipojen (nebo nalezen)

Tabulka D.5: Prˇehled souboru˚ zarˇ´ızenı´ pro modemy

D.1.6 Se´riova´ rozhranı´

3>@+?>l:35IBIBÕ;SBo azˇ

3>@+?>l:35IBIBÕ;SBµ

se´riove´ rozhranı´ 0 azˇ 3 (COM1 azˇ COM4); dalsˇ´ı do IBIHÕ;SBôBµ

atd.

3>@+?>l:3+C4:=Bo

azˇ

3>@+?>l:3+C4:=Bµ

zastarale´ od verze ja´dra 2.2.x

atd.

Tabulka D.6: Prˇehled souboru˚ zarˇ´ızenı´ pro se´riova´ rozhranı´

D.1.7 Paralelnı´ rozhranı´

3>@+?>l:3Hj5D:o azˇ

3>@+?>l:3Hj5D:É

paralelnı´ rozhranı´ (LPT1 azˇ LPT3)

Tabulka D.7: Soubory zarˇ´ızenı´ pro paralelnı´ rozhranı´ (tiska´rny)

431

D. Du˚lezˇite´ soubory D.1.8

Specia´lnı´ zarˇ´ızenı´

3>@+?>l;35iB4mjBj 3>@+?>l;3GIBIBÕrÌ

pra´zdny´ soubor, ktery´ „polyka´“ data

azˇ

virtua´lnı´ konzole

3>@+?>l;3GIBIBÕ;· 3>@+?>l;3>å+?>8;A

vy´stup lib. pocˇtu nulovy´ch bytu˚

Tabulka D.8: Soubory zarˇ´ızenı´ pro specia´lnı´ u´cˇely

D.2 Konfiguracˇnı´ soubory v adresa´rˇi

H3 ?>I7CG3 SG4:S>Û;½;8;?+j>?B=:6G? 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JF 3H?>I7CG3G87C²OC5AGi;Ã7JFkO&@ 3H?>I7CG3:JLiNJIHI;=G¾ 3H?>I7CG3Bj:JGjHA®OCGAGi;Ã 3H?>I7CG3LQKAH@>4:jH?:6²OC5AGi;Ã 3H?>I7CG3GßK¼Þ XG»;Ø>Ü;ØGÞ+S 3H?>I7CG'3 »+AGi;Ã7JLF 3H?>I7CG3>Ãm69I;=5¾ 3H?>I7CG35D+8;AHÃmJGjH? 3H?>I7CG3;CB6<OjHA>FKJLi 3H?>I7CG3;CB6<OCB6<+87C 3H?>I7CG35D+8;AHÃmJGjH?PO&@ 3H?>I7CG35D:=:6B6L±;@ 3H?>I7CG3;6<:=H@BAG± 3H?>I7CG3GFB8;AG4HD 3H?>I7CG35D+8KJLiBI7CG=GD 3H?>I7CG35<:A:69Im6

öøÖûú

´ daje o instalovane´ verzi SuSE Linuxu. U Centra´lnı´ konfiguracˇnı´ soubor. Vytvorˇ´ı ho YaST a cˇtou ho startovacı´ skripty a SuSEconfig. Adresa´rˇ s dalsˇ´ımi soubory s promeˇnny´mi ze souboru 87C²OCGAGi;Ã7JLF . Konfiguracˇnı´ soubor pro proces JLiNJI . Konfigurace LILO. Konfigurace modulu˚ ja´dra. Barvy pro program ls. Konfigurace pro X Window. Tabulka souborovy´ch syste´mu˚, ktere´ se automaticky prˇipojujı´ prˇi spusˇteˇnı´ syste´mu. Prˇihlasˇovacı´ skript pro prˇ´ıkazovy´ procesor (sh, bash atd.). Prˇihlasˇovacı´ skript pro tcsh. Nastavenı´ pro tcsh. Adresa´rˇ s rozsˇ´ırˇenı´mi pro 3H?>I7C>39D+8;AHÃ7J5jH? resp. 3H?>I7C>3+CB6<OCH6<+87C . Databa´ze uzˇivatelu˚: uzˇivatelske´ jme´no, domovsky´ adresa´rˇ, prˇihlasˇovacı´ prˇ´ıkazovy´ procesor, uzˇivatelske´ cˇ´ıslo. Hesla. Skupiny uzˇivatelu˚. Popis instalovany´ch tiska´ren. Pouzˇ´ıva´ ho tiskovy´ de´mon lpd. Prˇirˇazenı´ jmen pocˇ´ıtacˇu˚ k IP adresa´m (nutne´, pokud se nepouzˇ´ıva´ nameserver).

Tabulka D.9: pokracˇuje na dalsˇ´ı straneˇ... 432

D.3. Skryte´ konfiguracˇnı´ soubory v domovske´m adresa´rˇi

3H?>I7C>3;JLi:?>I+@POCGAGi;Ã 3H?>I7C>3+69Õ76>jHAGF+@kOCGA5i+Ã

Definice konfigurovany´ch sluzˇeb IP (telnet, finger, ftp atd.). Konfiguracˇnı´ soubor pro de´mona syslog, ktery´ protokoluje syste´mova´ hla´sˇenı´.

Tabulka D.9: Konfiguracˇnı´ soubory v adresa´rˇi 3H?>ImC

D.3 Skryte´ konfiguracˇnı´ soubory v domovske´m adresa´rˇi V domovske´ m adresa´rˇi uzˇivatele je neˇkolik konfiguracˇnı´ch souboru˚, ktere´ jsou skryte´, aby nema´tly hlavneˇ zacˇa´tecˇnı´ky. Jsou oznacˇeny tecˇkou na zacˇa´tku jme´na. Prˇ´ıkaz j;6 je nevypisuje, je nutno zadat prˇ´ıkaz j;6ö½H= . Prˇ´ıklady teˇchto souboru˚ jsou v tabulce D.10.

OqD+8;AHÃmJGjH? Oq¾:=:6pB87C OpKJLiNJLIB87C O&ÃHlH±GQ:87C OC9IH±GQ:87C OAGD:?GiH±NJLim½GQK?GiB4

prˇihlasˇovacı´ skript uzˇivatele (prˇi pouzˇitı´ bash). Konfigurace bash. Konfigurace vi, ex. Spousˇteˇcı´ skript pro X Window. Konfigurace spra´vce oken Fvwm. Konfigurace spra´vce oken Ctwm. Konfigurace Olvwm a olwm.

Tabulka D.10: Skryte´ konfiguracˇnı´ soubory v domovske´ m adresa´rˇi

Prˇi zalozˇenı´ uzˇivatele se tyto soubory kopı´rujı´ do domovske´ ho adresa´rˇe ze vzoru˚ v adresa´rˇi 3H?GI7C>3;69E+?+j .

433

D. Du˚lezˇite´ soubory

434

Prˇ´ıloha E

Nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky – FAQ Zde se pokusı´me zodpoveˇ deˇt nejcˇasteˇji kladene´ ota´zky, (angl. Frequently Asked Questions). Sta´va´ se totizˇ, zˇe trˇebazˇe jsou odpoveˇ di v textu prˇ´ırucˇky, prˇesto ma´ me´neˇ zkusˇeny´ linuxovy´ uzˇivatel potı´zˇ, kde je tam hledat. Proto u veˇtsˇiny odpoveˇ dı´ uva´dı´me take´ odkaz na kapitolu, kde je proble´m jesˇteˇ da´le rozveden. Ma´m jizˇ sice SuSE Linux, ale starsˇ´ı verzi – jak z nı´ udeˇla´m poslednı´ verzi? Prˇ´ıma´ cesta vede prˇes kapitolu o aktualizaci – kap. 14 na str. 341 te´to prˇ´ırucˇky. Pro zacˇa´tecˇnı´ky je tu jesˇteˇ kap. 18 na str. 397. Nemu˚zˇe vsˇak nahradit dobrou ucˇebnici Linuxu. Po instalaci dosta´va´m vzˇdy chybove´ hla´sˇenı´ â9jHAGFKJLi°â – Co prosı´m deˇla´m sˇpatneˇ? Nasˇteˇstı´ nic, instalace je ukoncˇena a ocˇeka´va´ se, zˇe se prˇihla´sı´te („zalogujete“) vasˇ´ım uzˇivatelsky´m jme´nem (angl. username) a heslem (angl. password). Na pocˇa´tku je jediny´m uzˇivatelem ¤8;ABA>I®¥ , viz odst. 18.1 na str. 398 a odst. 2.6.6 na str. 90. Pra´veˇ jsem se prˇihla´sil a vidı´m jen znak :¤ Z®¥ – jak se prosı´m dostanu do Linuxu? V Linuxu jizˇ pra´veˇ jste! Vasˇ´ım u´myslem vsˇak bylo patrneˇ videˇt graficke´ rozhranı´, ktere´ nynı´ mu˚zˇete spustit prˇ´ıkazem 69I;=>8BIHp . Pokud to nepu˚jde, nedosˇlo patrneˇ ke konfiguraci X Window beˇhem instalace (odst. 1.1.14 na str. 18), a proto je trˇeba jesˇteˇ spustit konfigura´ tor SaX (viz kap. 7 na str. 181). Pouzˇ´ıva´m svu˚j pocˇ´ıtacˇ sa´m, procˇ se musı´m sta´le prˇihlasˇovat jme´nem? Linux je vı´ceuzˇivatelsky´ syste´m. Aby veˇdeˇl, kdo s nı´m pracuje, je nutne´ vzˇdy zadat uzˇivatelske´ jme´no a heslo. To se va´m vyplatı´ zejme´na prˇi pra´ci v sı´ti, kde je to du˚lezˇitou soucˇa´stı´ ochrany syste´mu. Dalsˇ´ı prˇ´ıpad, kdy vyuzˇijete vy´hod prˇihla´sˇenı´, je prˇi za´sazı´ch do vasˇeho syste´mu – instalace, konfigurace, aktualizace, spra´va. V teˇchto prˇ´ıpadech se vzˇdy prˇihlasˇujte jako uzˇivatel ¤8+ABA>IP¥ s neomezeny´mi pra´vy. Naopak prˇi beˇzˇne´ pra´ci to nikdy nedeˇlejte, zde se vzˇdy prˇihlaste jako prosty´ uzˇivatel s omezeny´mi pra´vy. Zabra´nı´te tak nechteˇny´m katastrofa´m, protozˇe syste´m va´m nedovolı´ je zpu˚sobit. 435

E. Nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky – FAQ Musı´m si sa´m prˇekla´dat (kompilovat) ja´dro (kernel)? Ne, ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ to nenı´ potrˇeba! Ja´dro se mezitı´m tak rozrostlo, zˇe jeho prˇeklad vyzˇaduje znalost vy´znamu vı´ce nezˇ 800 voleb. To ma´ smysl pouze pro zkusˇene´ho uzˇivatele nebo vy´voja´rˇe, ktery´ vhodny´m vy´beˇrem teˇchto voleb ja´dro optimalizuje nebo prˇizpu˚sobı´ na neobvykly´ hardware. Jak pokracˇujı´ verze, je to vsˇak pro obvykle´ ho uzˇivatele sta´le me´neˇ zapotrˇebı´, protozˇe standardneˇ doda´vana´ ja´dra pokry´vajı´ veˇtsˇinu obvykly´ch instalacı´. Rovneˇzˇ prˇi dnesˇnı´ch velikostech pameˇtı´ nema´ velky´ smysl optimalizovat ja´dro na minima´lnı´ velikost. U ja´dra se da´ vlastnı´m prˇekladem dosa´hnout pouze urcˇite´ho urychlenı´, ani to vsˇak nemusı´ by´t vy´znamne´. Navı´c na proble´my, vznikle´ prˇekladem ja´dra uzˇivatelem, se bohuzˇel nevztahuje technicka´ podpora SuSE. Kde se dajı´ pozorovat syste´mova´ hla´sˇenı´?

¤8;AHA>IP¥ v termina´love´m okneˇ na´sledujı´cı´ prˇ´ıkaz: [ \ ^]$¸d\ [9Y gdc © t ¡5[;™ tgv a9t })˜ bb [ a ˜ b Dalsˇ´ı du˚lezˇite´ souvisejı´cı´ programy jsou I;AGD , D+8+A:C+JLi;ÃBA a p;A:69l7J5?G± . Zadejte jako uzˇivatel ˜ ™ Oš

Syste´mova´ hla´sˇenı´ od startu syste´mu najdete prohle´dnutı´m souboru

[ \ ^]$¸¦g ˜ bbt ¡5[™ tLgv a5t X vv \rz } ba ˜ ™ Oš

Kde se dozvı´m informace o SuSE Linuxu? V prve´ rˇadeˇ z te´to prˇ´ırucˇky, a to zejme´na jak instalovat a v cˇem jsou zvla´sˇtnosti SuSE Linuxu. Dokumentaci o jednotlivy´ch programech najdete v adresa´rˇi 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>35D;=;C9EB=>F+?:6 . Prakticke´ na´vody v anglicˇtineˇ, tzv. howto, jsou v adresa´rˇi 3547698:3;6<;=>8;?+3>@BA:C>35<+AG±BI;AB3>?Gi . Jak si zobrazı´m tipy nebo na´poveˇdu? Na Internetu najdete cˇeskou verzi SDB - databa´ze instalacˇnı´ podpory na adrese ¾O64K6G?POC9å , v anglicˇtineˇ pak na <+IBIHD£° 3B3;65@G¾O64K65?PO&@B?B3 69@>¾m3H?Gi:35<+I5QNjH3 nebo v neˇmcˇineˇ na <+IBIHD°3B3;65@>¾£O64K6G?®O&@B?+3+69@>¾;3>@B?+3985Q^JLi+j²¥ . Mu˚zˇete take´ stisknout €;„ îï a zadat prˇ´ıkaz pBI;?G85Q . Pak se va´m otevrˇe kla´vesovou kombinaci ìí ¯
m îï + ìíö termina´love´ okno, ktere´ se poneˇkud podoba´ dosove´mu oknu, a kde mu˚zˇete zada´vat prˇ´ıkazy z prˇ´ıkazove´ rˇa´dky. Ta se vsˇak chova´ mnohem inteligentneˇji nezˇ v DOSu – budete prˇ´ıjemneˇ prˇekvapeni. V nabı´dce KDE mi chybı´ rˇada programu˚ Vsˇechny programy se dajı´ take´ spustit z termina´love´ho okna, kde napı´sˇete º¼» jme´no programu a zada´te ìí îï . 436

E. Nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky – FAQ Nemohu se na me´m pocˇ´ıtacˇi prˇihla´sit prˇ´ıkazem dosta´va´m odpoveˇd’ âLÜ+A>FKJ ifJ iKCGA>8B8+?:C9Irâ .

I;?+j5i:?GI

. Vzˇdycky pak

Patrneˇ se pokousˇ´ıte prˇihla´sit na vzda´leny´ pocˇ´ıtacˇ jako uzˇivatel ¤&8;ABA>IP¥ . To ovsˇem z bezpecˇnostnı´ch du˚vodu˚ programem telnet nejde. Mı´sto dnes zastarale´ho programu telnet va´m doporucˇujeme na jake´koli vzda´lene´ prˇihla´sˇenı´ mnohem bezpecˇneˇjsˇ´ı program ssh. Ten va´m poskytne spojenı´, ktere´ je beˇhem prˇenosu zasˇifrovane´, takzˇe se neda´ odposloucha´ vat – zejme´na tak zı´skat heslo uzˇivatele ¤8+ABA>IP¥ . Program ssh snadno nainstalujete ze se´rie 6G?;C . Jak se v Linuxu dostanu na Internet? Podrobny´ popis najdete v te´to prˇ´ırucˇce v kap. 5 na str. 139. Musı´m mı´t pod Linuxem strach z viru˚? Z beˇzˇny´ch viru˚ ani makroviru˚ zatı´m ne. DOS/windowsove´ viry mohou by´t Linuxem nanejvy´sˇe prˇeda´ny da´l, pokud je pocˇ´ıtacˇ ve funkci routeru. Proti tomu je proto pod Linuxem zatı´m jediny´ virovy´ skener, ktery´ zde „za´vadnou“ windowsovou posˇtu hlı´da´. Prˇesto ani linuxovy´ syste´m nenı´ nikdy zcela bezpecˇny´ proti napadenı´ u´myslny´m u´tokem po sı´ti. Na to vsˇak musı´ u´tocˇnı´k zna´t neˇjakou dosud nepouzˇitou bezpecˇnostnı´ dı´ru v syste´mu. Na ty je vsˇak po jejich odhalenı´ zpravidla do neˇkolika hodin, nejvy´sˇe dnı´, vyvinuta nova´ ochrana. Pokud tedy chcete proti napadenı´ sve´ho syste´mu neˇco udeˇlat, aktualizujte pravidelneˇ SuSE Linux, a to alesponˇ v intervalech odpovı´dajı´cı´ch uverˇejnˇovany´m verzı´m. Kde je StarOffice? StarOffice najdete jako balı´k 65A ?Gi ze se´rie D:=>Õ . K instalaci pouzˇijte na´sˇ instalacˇnı´ program YaST. Ten va´m sdeˇlı´, ktere´ CD ma´te zalozˇit. V soucˇasnosti je situace na´sledujı´cı´: Nejnoveˇjsˇ´ı verzi StarOffice vcˇetneˇ pocˇesˇteˇnı´ najdete na CD 8. Instalaci provedete skriptem JLi769I;=+jBj 6GAPO6< umı´steˇny´m v korˇenove´m adresa´rˇi uvedene´ho CD. Anglicky´ StarOffice obsahuje balı´k instalacˇnı´ program YaST.

65A ?Gi

, se´rie

D:=GÕ

. K instalaci pouzˇijte

Nasˇel jsem v SuSE Linuxu chybu. Kam ji ma´m hla´sit? Prˇesveˇdcˇte se nejprve, zda se skutecˇneˇ jedna´ o programa´ torskou chybu, a ne pouze o proble´m s obsluhou nebo konfiguracı´. Podı´vejte se take´ na dokumentaci v adresa´rˇ´ıch 354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG35D:=;CE;=GF;?+6 a 394K698:3;6L<:=>8;?+3G@+A:C>3<:A5±+I+A . Take´ je mozˇne´, zˇe chybu jizˇ neˇkdo hla´sil prˇed va´mi, a proto se podı´vejte na Internet do databa´ze technicke´ podpory <+IHIHD° 3B3+65@>¾O6L4K6G?PO C5å . Pokud va´m sta´le jesˇteˇ vycha´zı´ jako nejpravdeˇpodobneˇjsˇ´ı, zˇe jste objevili novou chybu, zasˇlete na´m prosı´m jejı´ popis na [email protected]. Prˇednost da´va´me dopisu˚m, ktere´ obsahujı´ platne´ registracˇnı´ cˇ´ıslo. 437

E. Nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky – FAQ Jak se dostanu na CD? Musı´te CD nejprve prˇipojit (angl. mount). V KDE to docı´lı´te kliknutı´m pravy´m tlacˇ´ıtkem na ikonu CD-ROM a zada´nı´m ¤Ú)KJLD:ABÁ:JIP¥ . Podobneˇ pro disketu. Nemohu dostat CD z mechaniky. Co s tı´m? Musı´te CD nejprve odpojit (angl. umount). V KDE toho docı´lı´te kliknutı´m pravy´m tlacˇ´ıtkem na ikonu CD-ROM a zada´nı´m ¤Ø>@>D:ABÁ:JIP¥ . Podobneˇ pro disketu. (Pokud ani to nejde, je naprˇ. mozˇne´, zˇe jste nezavrˇeli beˇzˇ´ıcı´ YaST.) Jak se instalujı´ programy? Programy z distribucˇnı´ch CD SuSE Linuxu se nejle´pe instalujı´ pomocı´ YaST nebo YaST 2. Demonstracˇnı´ verze oblı´beny´ch komercˇnı´ch programu˚ obsahuje se´rie D:=>Õ . Jak nainstaluji program, od ktere´ho ma´m pouze zdrojovy´ ko´d? To nenı´ pro u´plne´ zacˇa´tecˇnı´ky. Nejprve proto hledejte na Internetu, zda neˇkdo takovy´ program jizˇ neprˇelozˇil a neposkytl ho jako balı´k RPM pro distribuci SuSE. Pokud balı´k skutecˇneˇ musı´te prˇelozˇit a je v jazyku C, musı´te mı´t nainstalovany´ prˇekladacˇ gcc, jeho knihovny a hlavicˇkove´ soubory. Zdrojove´ texty je pak zpravidla nutne´ rozbalit prˇ´ıkazem I;=>8špBl+åBÃöi:=LQK?POI;=G8£OF+å , prˇecˇ´ıst si soubor ¼Ù;S>àBºBÜBÜ nebo ÞBÛBºBßH×BÛ a podle toho (veˇtsˇinou) zadat prˇ´ıkazy O3;CGAGi;ÃmJFH4+8;?É$QK=>E+?ɹQK=>E;? JLi769I;=+jBj . Na zˇa´dnou verzi programu, porˇ´ızenou vlastnı´m prˇekladem, se vsˇak nevztahuje nasˇe instalacˇnı´ podpora. Okamzˇiteˇ potrˇebuji firewall, masˇkara´du, posˇtovnı´ a webovy´ server! Jak je to s vasˇ´ı instalacˇnı´ podporou? Litujeme, pro tyto prˇ´ıpady nenı´ zdarma. Instalacˇnı´ podpora zahrnuta´ v ceneˇ distribuce (viz dodatek A na str. 419) zatı´m slouzˇ´ı pouze k uvedenı´ vasˇeho Linuxu do za´kladnı´ho provozuschopne´ho stavu. Cokoli navı´c se ty´ka´ placene´ podpory, pro kterou se obrat’te na oddeˇlenı´ Professional Services SuSE CR. Nakolik podporuje Linux mu˚j hardware? Ke zjisˇteˇnı´, kterou znacˇku, model a vy´robce hardwarove´ ho zarˇ´ızenı´ (naprˇ. videokarty) podporuje soucˇasna´ verze SuSE Linuxu, je nejlepsˇ´ı pecˇliveˇ sestavena´ a testovana´ databa´ze komponent, kterou najdete na <+IBIHD°3B3;C5@>¾£O64K6G?®O @B? . Neˇco te´zˇ zjistı´te alesponˇ z loka´lnı´ho „howto“ prˇ´ıkazem j>?:6B6ö354K698;3;6<:=>8+?+3>@+A:CG35<;AG±BI+A+3G?Gim35õ+=G8+@5±:=>8+?B½5õ:Ø Hà:ØÀOqF+å . Jak mohu defragmentovat disk? Linuxovy´ souborovy´ syste´m je navrzˇen tak, zˇe prakticky nezanecha´va´ na disku fragmenty. Proto je samostatne´ defragmentova´nı´ nadbytecˇne´. Sledujte pouze (naprˇ. prˇ´ıkazem @Bà ½9< ), aby se zˇa´dny´ linuxovy´ oddı´l nezaplnil vı´ce nezˇ na 90%, kdy jizˇ souborovy´ syste´m ztra´cı´ na u´cˇinnosti. 438

E. Nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky – FAQ Cˇetl jsem o jaky´chsi diskovy´ch oddı´lech – co to vu˚bec je? Disk se da´ bud’ pouzˇ´ıvat nerozdeˇleny´ nebo se rozdeˇlı´ na oddı´ly (angl. partitions). Windows zabı´rajı´ na disku nejme´neˇ jeden oddı´l, SuSE Linux dnes pouzˇ´ıva´ standardneˇ 3 oddı´ly – na startova´nı´ (boot), na odkla´dacı´ prostor (swap) a na samotny´ Linux (root). Soucˇet velikostı´ vsˇech oddı´lu˚ je mensˇ´ı nebo roven celkove´ kapaciteˇ disku. Dalsˇ´ı informace najdete v kap. 18 na str. 397. Musı´m smazat Windows, abych mohl pouzˇ´ıvat Linux? Ne. Linuxu stacˇ´ı jen volne´ mı´sto na disku nebo prˇidat dalsˇ´ı disk. Pokud ma´te Windows na cele´m disku, spustı´te pod Windows nejprve program @+?>ÃH8;=>F . Potom z linuxove´ho instalacˇnı´ho CD spustı´te program fips, ktery´ tam najdete v adresa´rˇi Â>@+A;64+IKJGj+6>Â>Ã7JLD76>Â>Ã7JDK6GÉHo . Tı´mto programem se zmensˇ´ı windowsovy´ oddı´l, aby zbylo jesˇteˇ mı´sto na Linux. Za´lohujte si prˇedem vsˇechno du˚lezˇite´ a prˇecˇteˇte si soubor ÞBÛBºHßB×BÛ k programu fips. Podrobny´ popis najdete v odst. 1.1 na str. 1 a odst. 1.2 na str. 22. Kolik mı´sta potrˇebuji pro Linux? Mu˚zˇete zacˇ´ıt jizˇ s 380 MB, ale od 1 GB se da´ rozumneˇ pracovat. Na instalaci cele´ nasˇ´ı distribuce potrˇebujete vı´ce nezˇ 6 GB. Potrˇebuji pro Linux vı´ce mı´sta. Mohu prˇipojit jesˇteˇ dalsˇ´ı disk? Pod Linuxem lze kdykoli prˇipojit dalsˇ´ı oddı´l nebo i cely´ disk, pokud va´m docha´zı´ mı´sto. Pokud naprˇ´ıklad potrˇebujete vı´ce mı´sta v adresa´rˇi 3HAGD+I , prˇipojı´te zde (angl. mount) novy´ disk jako dalsˇ´ı souborovy´ syste´m. Postup: 1. Zapojte disk a spust’te Linux. 2. Prˇihlaste se jako uzˇivatel

¤8;ABA>I®¥ .

3. Pomocı´ programu ÃH@7JH69E vytvorˇte novy´ diskovy´ oddı´l, naprˇ. 3>@+?>l:39<;@>¾^Ì .

4. Novy´ oddı´l naforma´tujte prˇ´ıkazem QmE;?HÉHÃm6–3>@+?Gl:35<;@>¾rÌ . 5. Zadejte na´sledujı´cı´ prˇ´ıkazy:

[ [ [ [

˜ ™ ˜ ™ ˜ ™ ˜ ™

\Oš^]$¸w‚tv x \ \Oš^] tv x \¸ } ª5‚ \Oš^] tv x \¸ } vu \Oš^] tv x \¸w x

Y ™ tLv x \ § ; \ t‚ ˜L¡ t;š‚ +X Ÿ tv x \ § V c [ |¡ z t v x \ §

Pecˇliveˇ se prˇesveˇdcˇte, zˇe se vsˇechny podadresa´rˇe i jejich soubory zkopı´rovaly. Potom mu˚zˇete odstranit stary´ adresa´rˇ a vytvorˇit pra´zdny´ ☞bod prˇipojenı´ :

\ ¸ G} ¡ t v x \¦tv x \rz vg ‚ [ \ ^] tv x  \ ¸ } ª5‚ ;Y ™ Lt v x \ [ \ ^ ] tv x  Pouzˇijte ☞editor na soubor 3H?>ImC>3>Ãm69I+=G¾ ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš

, kam prˇida´te novy´ rˇa´dek podle vy´pisu E.0.1 na na´sledujı´cı´ straneˇ. Nynı´ mu˚zˇete pocˇ´ıtacˇ zastavit a znovu spustit. 439

E. Nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky – FAQ

t ‚ L˜ ¡ t;š9‚ X+Ÿ

tv x \

L| \ §

‚ ˜ ©5[ uGg \5b

˜

Ÿ

§

Obsah souboru E.0.1: Cˇa´st souboru 3H?>I7C>3GÃm69I;=G¾ : prˇida´nı´ oddı´lu k prˇipojenı´ 6. Azˇ se pocˇ´ıtacˇ spustı´, prˇesveˇdcˇte se prˇ´ıkazem Q7AG4Bi+I , zda zarˇ´ızenı´ 3>@+?>l;3 <+@>¾^Ì je skutecˇneˇ prˇipojeno jako adresa´rˇ 3HAGD+I . Pokud je vsˇe v porˇa´dku, mu˚zˇete nynı´ odstranit cely´ obsah 3HAGD+IkOA+j>@ :

9[ \ r]¹¸¦w‚t 9[ \ rq] t¬¸ ™} c ©/™ v x \rzqvg ‚ ˜ ™ Oš ˜ ™ Oš

Nebyl jsem u´speˇsˇny´ prˇi me´m pokusu o prˇeklad ja´dra. Jak vsˇe obnovı´m do pu˚vodnı´ho stavu? Najdeˇte si v prˇ´ırucˇce odst. 2.6.2 na str. 85. Mu˚j pocˇ´ıtacˇ prˇestal komunikovat. Nezby´va´ mi pak nic nezˇ zma´cˇknout Reset? Pokud nereaguje ani kla´vesnice ani mysˇ, nemusı´ to jesˇteˇ znamenat, zˇe je cely´ pocˇ´ıtacˇ mrtvy´. Mu˚zˇe jı´t naprˇ´ıklad jenom o jednotlivy´ program, ktery´ kla´vesnici a mysˇ drzˇ´ı pro sebe. €;„ îï Nejprve se zkuste stisknutı´m kombinace kla´ves ìí ‰m d
ïî + ìí ¯
m îï + ìí¢ dostat na textovou konzoli a zde se prˇihla´sit. Odtud zkuste prˇ´ıkazem E7JGjBjH=+jHjÝãÿÁQEGi:A‰DB8;A>FB8;=LQ:4Næ podezrˇely´ program ukoncˇit. Pokud kla´vesnice nereaguje vu˚bec, ma´te jesˇteˇ nadeˇji, je-li va´sˇ pocˇ´ıtacˇ v sı´ti (nebo ma´-li se´riovy´ termina´l). Pak zkuste prˇejı´t k jine´mu pocˇ´ıtacˇi v sı´ti (nebo termina´lu), prˇihla´sit se zde a „odstrˇelit“ vinı´ka odsud. Poneˇkud rizikoveˇjsˇ´ı je zkusit resetovat pouze graficke´ prostrˇedı´ (typicky KDE) stisknutı´m kombinace kla´ves ìí ‰m d
îï + ìí ¯
m îï + ìí ~ø T ù S f ø T ú îï , pokud v neˇm pra´veˇ pracujete, a pak se do neˇj znovu prˇihla´sit. Tı´m uzˇ mu˚zˇete prˇijı´t o editovane´ soubory, ale je to sta´le jesˇteˇ cˇistsˇ´ı nezˇ u´plny´ reset. Pokud nepoma´ha´ vu˚bec nic, vycˇkejte vzˇdy alesponˇ 10 sekund, nezˇ pocˇ´ıtacˇ resetujete nebo vypnete, aby se mohly vypra´zdnit vyrovna´ vacı´ pameˇti (pokud nenı´ postizˇeno i to). Prˇipada´ mi, zˇe Linux jizˇ spotrˇeboval vsˇechnu pameˇt’. Podı´vejme se na vy´pis z prˇ´ıkazu ÃH8;?B?½GI :

\9v \ [ g ™ ˜} ] Ÿ§ Nþ{{ cLt ÖX u ©L©#˜O™ Lb tw [ wlš ˜ ] ‡ WG[x ] Ÿ L— 9y •• Ç9v \ [ gK] §  •9—L••

u>b ˜ ‚ L•9— Ÿ§ § yLþþL• þ— § 99y Ÿ •• 9

© ™#˜/˜ O —L—L•9þþ Ÿ{Ÿ9Ÿ Ÿ —Oy N Ÿ§ Ÿ O 9 § {{

bš [ ™#˜ ‚ ŸŸŸ 9

X u ©L©#˜O™ b §§ — § •

w [ lw š ˜ ‚ • Ÿ {L•

Zde se zda´, jakoby zby´valo jen 33488 KB (Mem/free). To je vsˇak pouze „nepouzˇita´“ pameˇt’. Jinak zbyla´ pameˇt’(RAM), kterou nepouzˇ´ıvajı´ programy, 440

E. Nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky – FAQ mu˚zˇe slouzˇit jako diskova´ vyrovna´ vacı´ pameˇt’(cache), cozˇ je zde 46104 KB (Mem/cached). Polozˇka 6<:=>8+?H@ oznacˇuje pameˇt’ sdı´lenou vı´ce programy a knihovnami (zde 11196 KB). Volna´ pameˇt’je hodnota oznacˇena´ jako ½B3 ାB4;ÃHÃ+?>876>3+CG=:C<:? ve sloupci ÃH8;?B? , zde tedy 101916 KB. S pouzˇitı´m virtua´lnı´ pameˇti zde dosta´va´me prˇes 165 MB pouzˇitelne´ pameˇti. Co je mirror? Procˇ nema´m stahovat soubory prˇ´ımo z Ã>IHDO6476G?POCGALQ ? Vzhledem k soucˇasne´mu zatı´zˇenı´ FTP serveru se zatı´zˇenı´ prˇesouva´ na dalsˇ´ı FTP servery, ktere´ obsahujı´ jeho „zrcadlovy´ obraz“ (angl. mirror). Nejlepsˇ´ı je zvolit si mirror v blı´zke´m okolı´, protozˇe zde bude rychlejsˇ´ı prˇenos dat, v Cˇecha´ch by meˇlo brzy fungovat ÃHIHDO64K6G?POC5å . Seznam dostupny´ch mirroru˚ najdete na @H?+3+6L4BDHD:A58BI;3G@+A5±Bi;jHAB=G@;3GÃHI>D:3 . K cˇemu slouzˇ´ı adresa´rˇe 3>@+?>l , 35¾NJLi , 3>?>I7C atd.? Tak jako kazˇdy´ Unix, ma´ i Linux urcˇite´ rezervovane´ na´zvy pro du˚lezˇite´ adresa´rˇe, na ktery´ch se programa´ torˇi postupneˇ sjednotili a bez ktery´ch by dnes jizˇ nic nefungovalo. Tato jme´na proto pokla´dejte za posva´tna´, nemeˇnˇte je a podobny´ch adresa´rˇu˚ se z pocˇa´tku radeˇji ani nedoty´kejte. Vyuzˇ´ıvejte naopak vzˇdy co nejvı´ce va´sˇ domovsky´ adresa´rˇ, a to i tehdy, je-li cely´ pocˇ´ıtacˇ pouze va´sˇ. Jaky´ je nejsnadneˇjsˇ´ı zpu˚sob pra´ce se soubory? Klasicky´ zpu˚sob je pouzˇ´ıvat prˇ´ıkazovou rˇa´dku a z nı´ zada´vat prˇ´ıkazy jako j;6 , CD , Qml , 85Q atd., viz kap. 18 na str. 397. Kdo si zvykl na dosovy´ Norton Commander, najde pod Linuxem podobny´ a jesˇteˇ bohatsˇ´ı Midnight Commander, ktery´ funguje i v grafice. V prostrˇedı´ KDE najdete podobne´ na´stroje pro pra´ce se soubory, jako majı´ Windows (naprˇ. prˇesouva´nı´ souboru˚ mysˇ´ı). Jak si prˇecˇtu sve´ stare´ dosove´ soubory? Prˇecˇteˇte si v prˇ´ırucˇce odst. 18.12 na str. 415. Nemohu najı´t zˇa´dny´ soubor

O?Gp;?

. Kam se podeˇly?

Pod Linuxem obvykle nemajı´ spustitelne´ soubory zˇa´dnou prˇ´ıponu. Veˇtsˇinu jich najdete v adresa´rˇ´ıch 3547698:35¾NJ i a 354K698:3
c ™ W9|/™ c |O™ c |

Ÿ™ vv \

™

vv \

L•• Ÿ§ ß uGg § — Ÿ Ky ] § —¦tu>b ™ t >X YV t © \ x

To sice jesˇteˇ neznamena´ , zˇe takovy´ program nebo skript po spusˇteˇnı´ bude fungovat, pouze zˇe vy ho smı´te spustit (viz odst. 18.7.1 na str. 402). Pod KDE pozna´te spustitelny´ soubor podle ikony s ozubeny´m kolecˇkem. 441

E. Nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky – FAQ Chteˇl bych Linux zase odstranit, jak to udeˇla´m? Spust’te linuxovy´ program ÃB@mJH69E a smazˇte linuxove´ oddı´ly z disku. Pak nastartujte DOS z diskety a zadejte zde prˇ´ıkaz ÃH@7JH69EÝ3LQ;¾+8 .

442

Prˇ´ıloha F

GNU General Public License (GPL) Tento neautorizovany´ prˇeklad byl bez u´prav prˇevzat z cˇeske´ oficia´lnı´ stra´nky projektu GNU
F. GNU General Public License (GPL) zˇe prˇ´ıjemci rovneˇzˇ dostanou anebo mohou zı´skat zdrojovy´ ko´d. A musı´te jim uka´zat tyto podmı´nky, aby znali sva´ pra´va. Vasˇe pra´va chra´nı´me ve dvou krocı´ch: (1) autorizacı´ programove´ho vybavenı´, a (2) nabı´dkou te´to licence, ktera´ va´m da´va´ pra´voplatne´ svolenı´ ke kopı´rova´nı´, sˇ´ırˇenı´ a modifikaci programove´ho vybavenı´. Kvu˚li ochraneˇ kazˇde´ho autora i na´s samotny´ch chceme zarucˇit, aby kazˇdy´ cha´pal skutecˇnost, zˇe pro volne´ programove´ vybavenı´ nejsou zˇa´dne´ za´ruky. Jeli programove´ vybavenı´ neˇky´m jiny´m modifikova´ no a posla´no da´le, chceme, aby prˇ´ıjemci veˇdeˇli, zˇe to, co majı´, nenı´ origina´l, takzˇe jake´koliv proble´my vnesene´ jiny´mi se neodrazı´ na reputaci pu˚vodnı´ch autoru˚. Konecˇneˇ, kazˇdy´ volny´ program je neusta´le ohrozˇen softwarovy´mi patenty. Prˇejeme si zamezit nebezpecˇ´ı, zˇe redistributorˇi volne´ho programu obdrzˇ´ı samostatneˇ patentova´ osveˇdcˇenı´ a tı´m ucˇinı´ program va´zany´m. Abychom tomu zamezili, deklarovali jsme, zˇe kazˇdy´ patent musı´ by´t bud’ vyda´n s tı´m, zˇe umozˇnˇuje volne´ uzˇitı´, anebo nesmı´ by´t vyda´n vu˚bec. Prˇesna´ ustanovenı´ a podmı´nky pro kopı´rova´nı´, sˇ´ırˇenı´ a modifikaci jsou uvedeny da´le. GNU GENERAL PUBLIC LICENSE ´ ´ NI´, DISTRIBUCI USTANOVENI A PODMI´NKY PRO KOPI´ROVA A MODIFIKACI 0. Tato licence se vztahuje na ktery´koliv program cˇi jine´ dı´lo, ktere´ obsahuje zmı´nku, umı´steˇnou v neˇm drzˇitelem autorsky´ch pra´v, o tom, zˇe dı´lo mu˚zˇe by´t sˇ´ırˇeno podle ustanovenı´ Obecne´ verˇejne´ licence GNU. V dalsˇ´ım textu znamena´ „Program“ kazˇdy´ takovy´ program nebo dı´lo a „dı´lo zalozˇene´ na Programu“ znamena´ bud’Program samotny´ anebo kazˇde´ jine´ dı´lo z neˇj odvozene´, ktere´ podle´ha´ autorske´mu za´konu: tı´m se mı´nı´ dı´lo obsahujı´cı´ Program nebo jeho cˇa´st, bud’ doslovneˇ anebo s modifikacemi, poprˇ´ıpadeˇ v prˇekladu do jine´ho jazyka. (Nada´le je prˇeklad zahrnova´ n bez omezenı´ pod pojmem „modifikace“.) Kazˇdy´ uzˇivatel licence je oznacˇova´n jako „vy“. 1. Smı´te kopı´rovat a sˇ´ırˇit doslovne´ kopie zdrojove´ ho ko´du Programu tak, jak jste jej obdrzˇel, a na libovolne´m me´diu, za prˇedpokladu, zˇe na kazˇde´ kopii viditelneˇ a na´lezˇiteˇ zverˇejnı´te zmı´nku o autorsky´ch pra´vech a absenci za´ruky; ponecha´te nedotcˇene´ vsˇechny zmı´nky vztahujı´cı´ se k te´to licenci a k absenci za´ruky; a da´te kazˇde´mu prˇ´ıjemci spolu s Programem kopii te´to licence. Za fyzicky´ akt prˇenesenı´ kopie mu˚zˇete zˇa´dat poplatek a podle vlastnı´ho uva´zˇenı´ mu˚zˇete nabı´dnout za poplatek za´rucˇnı´ ochranu. 2. Mu˚zˇete modifikovat vasˇi kopii cˇi kopie Programu anebo ktere´koliv jeho cˇa´sti, a tak vytvorˇit dı´lo zalozˇene´ na Programu, a kopı´rovat a rozsˇirˇovat takove´ modifikace cˇi dı´lo podle platne´ podmı´nky sekce 1, za prˇedpokladu, zˇe splnı´te vsˇechny tyto podmı´nky: a) Modifikovane´ soubory musı´te opatrˇit zrˇetelnou zmı´nkou uva´deˇjı´cı´, zˇe jste soubory zmeˇnil a datum kazˇde´ zmeˇny. b) Musı´te umozˇnit, aby jake´koliv va´mi publikovane´ dı´lo cˇi rozsˇirˇovane´ dı´lo, ktere´ obsahuje zcela nebo jen zcˇa´sti Program nebo jakoukoli jeho cˇa´st, poprˇ´ıpadeˇ je z Programu nebo jeho cˇa´sti odvozeno, mohlo by´t jako celek 444

F. GNU General Public License (GPL) bezplatneˇ poskytnuto kazˇde´ trˇetı´ osobeˇ v souladu s ustanovenı´mi te´to licence. c) Pokud modifikovany´ program pracuje tak, zˇe cˇte interaktivneˇ povely, musı´te zjistit, zˇe prˇi nejbeˇzˇneˇjsˇ´ım zpu˚sobu jeho spusˇteˇnı´ vytiskne nebo zobrazı´ hla´sˇenı´ zahrnujı´cı´ prˇ´ıslusˇnou zmı´nku o autorske´m pra´vu a uvede, zˇe neexistuje zˇa´dna´ za´ruka (nebo poprˇ´ıpadeˇ, zˇe za´ruku poskytujete vy), a zˇe uzˇivatele´ mohou za teˇchto podmı´nek Program redistribuovat, a musı´ uzˇivateli sdeˇlit, jaky´m zpu˚sobem mu˚zˇe nahle´dnout do kopie te´to licence. (Vy´jimka: v prˇ´ıpadeˇ, zˇe sa´m program je interaktivnı´, avsˇak zˇa´dne´ takove´ hla´sˇenı´ nevypisuje, nepozˇaduje se, aby vasˇe dı´lo zalozˇene´ na Programu takove´ hla´sˇenı´ vypisovalo.) Tyto pozˇadavky se vztahujı´ k modifikovane´ mu dı´lu jako celku. Pokud lze identifikovat cˇa´sti takove´ho dı´la, ktere´ zrˇejmeˇ nejsou odvozeny z Programu a mohou by´t samy o sobeˇ rozumneˇ povazˇova´ny za neza´visla´ a samostatna´ dı´la, pak se tato licence a jejı´ ustanovenı´ nevztahujı´ na tyto cˇa´sti, jsou-li sˇ´ırˇeny jako neza´visla´ dı´la. Avsˇak jakmile tyto cˇa´sti rozsˇirˇujete jako cˇa´sti celku, jı´mzˇ je dı´lo zalozˇene´ na Programu, musı´ by´t rozsˇirˇova´nı´ tohoto celku podrˇ´ızeno ustanovenı´ te´to licence tak, zˇe povolenı´ poskytnuta´ dalsˇ´ım uzˇivatelu˚m se rozsˇ´ırˇ´ı na cele´ dı´lo, tedy na vsˇechny jeho cˇa´sti bez ohledu na to, kdo kterou cˇa´st napsal. Smyslem tohoto paragrafu tedy nenı´ zı´ska´nı´ pra´v na dı´lo zcela napsane´ va´mi ani popı´ra´nı´ vasˇich pra´v vu˚cˇi neˇmu; skutecˇny´m smyslem je vy´kon pra´va na rˇ´ızenı´ distribuce odvozeny´ch nebo kolektivnı´ch deˇl zalozˇeny´ch na Programu. Pouhe´ spojenı´ jine´ho dı´la, jezˇ nenı´ na Programu zalozˇeno, s Programem (anebo dı´lem zalozˇeny´m na Programu) na pameˇt’ove´m nebo distribucˇnı´m me´diu neuvazuje toto jine´ dı´lo do pu˚sobnosti te´to licence. 3. Mu˚zˇete kopı´rovat a rozsˇirˇovat Program (nebo dı´lo na neˇm zalozˇene´, viz sekce 2 v objektove´ anebo spustitelne´ podobeˇ podle ustanovenı´ sekcı´ 1 a 2 vy´sˇe, pokud splnı´te neˇkterou z na´sledujı´cı´ch na´lezˇitostı´: a) Doprovodı´te jej zdrojovy´m ko´dem ve strojoveˇ cˇitelne´ formeˇ. Zdrojovy´ ko´d musı´ by´t rozsˇirˇova´n podle ustanovenı´ sekcı´ 1 a 2, a to na me´diu beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvane´m pro vy´meˇnu programove´ho vybavenı´; nebo b) Doprovodı´te je pı´semnou nabı´dkou nejme´neˇ na trˇi roky, podle nı´zˇ poskytnete jake´koli trˇetı´ straneˇ, za poplatek neprˇevysˇujı´cı´ vasˇe vy´daje vynalozˇene´ na fyzickou vy´robu zdrojove´ distribuce, kompletnı´ strojoveˇ cˇitelnou kopii odpovı´dajı´cı´ zdrojove´ mu ko´du, jenzˇ musı´ by´t sˇ´ırˇen podle ustanovenı´ sekcı´ 1 a 2 na me´diu beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvane´m pro vy´meˇnu programove´ho vybavenı´; nebo c) Doprovodı´te jej informacemi, ktere´ jste dostal ohledneˇ nabı´dky na poskytnutı´ zdrojove´ ho ko´du. (Tato alternativa je povolena jen pro nekomercˇnı´ sˇ´ırˇenı´ a jenom tehdy, pokud jste obdrzˇel program v objektove´ m nebo spustitelne´m tvaru spolu s takovou nabı´dkou, v souladu s polozˇkou dveˇ, viz vy´sˇe.) Zdrojovy´ ko´d k dı´lu je nejvhodneˇ jsˇ´ı formou dı´la z hlediska jeho prˇ´ıpadny´ch modifikacı´. Pro dı´lo ve spustitelne´m tvaru znamena´ u´plny´ zdrojovy´ ko´d vesˇkery´ zdrojovy´ ko´d pro vsˇechny moduly, ktere´ obsahuje, plus jake´koli dalsˇ´ı 445

F. GNU General Public License (GPL) soubory pro definici rozhranı´, plus da´vkove´ soubory potrˇebne´ pro kompilaci a instalaci spustitelne´ho programu. Zvla´sˇtnı´ vy´jimkou jsou vsˇak ty programove´ komponenty, ktere´ jsou norma´lneˇ sˇ´ırˇeny (bud’ve zdrojove´ nebo bina´rnı´ formeˇ) s hlavnı´mi soucˇa´stmi operacˇnı´ho syste´mu, na neˇmzˇ spustitelny´ program beˇzˇ´ı (tj. s prˇekladacˇem, ja´drem apod.). Tyto komponenty nemusı´ by´t sˇ´ırˇeny se zdrojovy´m ko´dem, pokud ovsˇem komponenta sama nedoprova´zı´ spustitelnou podobu dı´la. Je-li sˇ´ırˇenı´ objektove´ ho nebo spustitelne´ho ko´du cˇineˇno nabı´dkou prˇ´ıstupu ke kopı´rova´nı´ z urcˇite´ho mı´sta, potom se za distribuci zdrojove´ ho ko´du pocˇ´ıta´ i nabı´dnutı´ ekvivalentnı´ho prˇ´ıstupu ke kopı´rova´nı´ zdrojove´ho ko´du ze stejne´ho mı´sta, byt’prˇitom nejsou trˇetı´ strany nuceny ke zkopı´rova´nı´ zdrojove´ ho ko´du spolu s objektovy´m. 4. Nesmı´te kopı´rovat, modifikovat, poskytovat sublicence anebo sˇ´ırˇit Program jiny´m zpu˚sobem nezˇ vy´slovneˇ uvedeny´m v te´to licenci. Jaky´koli jiny´ pokus o kopı´rova´nı´, modifikova´ nı´, poskytnutı´ sublicence anebo sˇ´ırˇenı´ Programu je neplatny´ a automaticky ukoncˇ´ı vasˇe pra´va dana´ touto licencı´. Strany, ktere´ od va´s obdrzˇely kopie anebo pra´va v souladu s touto licencı´, vsˇak nemajı´ sve´ licence ukoncˇeny, dokud se jim plneˇ podrˇizujı´. 5. Nenı´ vasˇ´ı povinnostı´ tuto licenci prˇijmout, protozˇe jste ji nepodepsal. Nic jine´ho va´m vsˇak neda´va´ mozˇnost kopı´rovat nebo sˇ´ırˇit Program nebo odvozena´ dı´la. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe tuto licenci neprˇijmete, jsou tyto cˇinnosti za´konem zaka´za´ny. Tı´m pa´dem modifikacı´ anebo sˇ´ırˇenı´m Programu (anebo kazˇde´ho dı´la zalozˇene´ho na Programu) vyjadrˇujete sve´ podrˇ´ızenı´ se licenci a vsˇem jejı´m ustanovenı´m a podmı´nka´m pro kopı´rova´nı´, modifikova´ nı´ a sˇ´ırˇenı´ Programu a deˇl na neˇm zalozˇeny´ch. 6. Pokazˇde´, kdyzˇ redistribuujete Program (nebo dı´lo zalozˇene´ na Programu), zı´ska´va´ prˇ´ıjemce od pu˚vodnı´ho drzˇitele licence pra´vo kopı´rovat, modifikovat a sˇ´ırˇit Program v souladu s teˇmito ustanovenı´mi a podmı´nkami. Nesmı´te kla´st zˇa´dne´ prˇeka´zˇky vy´konu zde zarucˇeny´ch prˇ´ıjemcovy´ch pra´v. Nejste odpoveˇdny´ za vyma´ha´nı´ dodrzˇova´nı´ te´to licence trˇetı´mi stranami. 7. Jsou-li va´m z rozhodnutı´ soudu, obvineˇnı´m z porusˇenı´ patentu nebo z jake´hokoli jine´ho du˚vodu (nejen v souvislosti s patenty) ulozˇeny takove´ podmı´nky (at’jizˇ prˇ´ıkazem soudu, smlouvou nebo jinak), ktere´ se vylucˇujı´ s podmı´nkami te´to licence, nejste tı´m osvobozen od podmı´nek te´to licence. Pokud nemu˚zˇete sˇ´ırˇit Program tak, abyste vyhoveˇ l za´rovenˇ svy´m za´vazku˚m vyply´vajı´cı´m z te´to licence a jiny´m platny´m za´vazku˚m, nesmı´te jej v du˚sledku toho sˇ´ırˇit vu˚bec. Pokud by naprˇ´ıklad patentove´ osveˇdcˇenı´ nepovolovalo bezplatnou redistribuci Programu vsˇemi, kdo vasˇ´ım prˇicˇineˇnı´m zı´skajı´ prˇ´ımo nebo neprˇ´ımo jeho kopie, pak by jediny´ mozˇny´ zpu˚sob jak vyhoveˇ t za´rovenˇ patentove´mu osveˇdcˇenı´ i te´to licenci spocˇ´ıval v ukoncˇenı´ distribuce Programu. Pokud by se za neˇjaky´ch specificky´ch okolnostı´ jevila neˇktera´ cˇa´st tohoto paragrafu jako neplatna´ nebo nevynutitelna´ , povazˇuje se za smeˇrodatnou rovnova´ ha vyja´drˇena´ tı´mto paragrafem a paragraf jako celek se povazˇuje za smeˇrodatny´ za jiny´ch okolnostı´. Smyslem tohoto paragrafu nenı´ nava´deˇt va´s k porusˇova´nı´ patentu˚ cˇi jiny´ch ustanovenı´ autorske´ho pra´va, anebo tato ustanovenı´ zpochybnˇovat; jediny´m jeho smyslem je ochrana integrity syste´mu sˇ´ırˇenı´ volne´ho programove´ho vy446

F. GNU General Public License (GPL) bavenı´, ktere´ je podlozˇeno verˇejny´mi licencˇnı´mi prˇedpisy. Mnozı´ lide´ poskytli sve´ êprˇı´speˇvky do sˇiroke´ho okruhu programove´ho vybavenı´ sˇ´ırˇene´ho tı´mto syste´mem, spolehnuvsˇe na jeho du˚sledne´ uplatnˇova´nı´; za´lezˇ´ı na autorovi/da´ rci, aby rozhodl, zda si prˇeje sˇ´ırˇit programove´ vybavenı´ pomocı´ neˇjake´ho jine´ho syste´mu a zˇa´dny´ uzˇivatel licence nemu˚zˇe takove´ rozhodnutı´ zpochybnˇovat. Smyslem tohoto paragrafu je zevrubneˇ osveˇtlit to, co je povazˇova´no za du˚sledek plynoucı´ ze zbytku te´to licence. 8. Pokud je sˇ´ırˇenı´ cˇi pouzˇitı´ Programu v neˇktery´ch zemı´ch omezeno bud’ patenty anebo autorsky chra´neˇny´mi rozhranı´mi, mu˚zˇe drzˇitel pu˚vodnı´ch autorsky´ch pra´v, ktery´ sveˇrˇuje Program do pu˚sobnosti te´to licence, prˇidat vy´slovneˇ omezenı´ pro geograficke´ sˇ´ırˇenı´, vylucˇujı´cı´ takove´ zemeˇ, takzˇe sˇ´ırˇenı´ je povoleno jen v teˇch zemı´ch nebo mezi teˇmi zemeˇmi, ktere´ nejsou tı´mto zpu˚sobem vyloucˇeny. Tato licence zahrnuje v tomto prˇ´ıpadeˇ takove´ omezenı´ prˇesneˇ tak, jako bylo zapsa´no v textu te´to licence. 9. Free Software Foundation mu˚zˇe cˇas od cˇasu vyda´vat upravene´ nebo nove´ verze Obecne´ verˇejne´ licence. Takove´ nove´ verze se budou svy´m duchem podobat soucˇasne´ verzi, v konkre´tnı´ch veˇcech se vsˇak mohou lisˇit s ohledem na nove´ proble´my cˇi za´jmy. Kazˇde´ nove´ verzi je prˇideˇleno rozlisˇujı´cı´ cˇ´ıslo verze. Pokud Program specifikuje cˇ´ıslo verze, ktera´ se na neˇj vztahuje, a „vsˇechny na´sledujı´cı´ verze“, mu˚zˇete se podle uva´zˇenı´ rˇ´ıdit ustanovenı´mi a podmı´nkami bud’to one´ konkre´tnı´ verze anebo ktere´koliv na´sledujı´cı´ verze, kterou vydala Free Software Foundation. Jestlizˇe Program nespecifikuje cˇ´ıslo verze te´to licence, mu˚zˇete si vybrat libovolnou verzi, kterou kdy Free Software Foundation vydala. 10. Pokud si prˇejete zahrnout cˇa´sti Programu do jiny´ch volny´ch programu˚, jejichzˇ distribucˇnı´ podmı´nky jsou odlisˇne´, zasˇlete autorovi zˇa´dost o povolenı´. V prˇ´ıpadeˇ programove´ho vybavenı´, k neˇmuzˇ vlastnı´ autorska´ pra´va Free Software Foundation, napisˇte Free Software Foundation; neˇkdy cˇinı´me vy´jimky ze zde uvedeny´ch ustanovenı´. Nasˇe rozhodnutı´ bude vedeno dveˇma cı´li; zachova´nı´m volne´ povahy vsˇech odvozenin nasˇeho volne´ho programove´ho vybavenı´ a podporou sdı´lenı´ a opeˇtovne´ho vyuzˇitı´ programove´ho vybavenı´ obecneˇ. ´ RUKA SE NEPOSKYTUJE ZA 11. VZHLEDEM K BEZPLATNE´MU POSKYTNUTI´ LICENCE K PRO´ DNA ´ ZA ´ RUKA, A TO GRAMU SE NA PROGRAM NEVZTAHUJE ZˇA ˇ E POVOLENE´ ZA ´ KONEM. POKUD NENI´ PI´SEMNEˇ STANOV MI´R ´ V POPR ˇ I´VENO JINAK, POSKYTUJI´ DRZˇITELE´ AUTORSKY´CH PRA ´ RUKY JAKE´PADEˇ JINE´ STRANY PROGRAM „TAK, JAK JE“, BEZ ZA HOKOLIV DRUHU, ATˇ VY´SLOVNE´ NEBO VYPLY´VAJI´CI´, VCˇETNEˇ, ´ RUK PRODEJNOSTI A VHODNOSTI PRO URALE NIKOLI JEN, ZA ˇ ´ ´ ˇ CITY UCEL. POKUD JDE O KVALITU A VY´KONNOST PROGRAMU, ´ S. POKUD BY SE U PROGRAMU PROLEZˇ´I VESˇKERE´ RIZIKO NA VA ˇ EBNOU ´ ´ ´ JEVILY ZAVADY, PADAJI NAKLADY ZA VSˇECHNU POTR ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ UDRZBU, OPRAVY CI NAPRAVU NA VAS VRUB. ´ DNE´M PR ˇ ´IPADEˇ, S VY´JIMKOU TOHO, KDYZˇ TO VYZˇA12. V ZˇA ´ ´ DUJE PLATNY ZAKON, ANEBO KDYZˇ TO BYLO PI´SEMNEˇ OD´ M NEBUDE ZˇA ´ DNY´ Z DRZˇITELU˚ AUTORSKY´CH SOUHLASENO, VA 447

F. GNU General Public License (GPL) ´ V ANI ZˇA ´ DNA ´ JINA ´ STRANA, KTERA ´ SMI´ MODIFIKOVAT CˇI PRA ˇ IT PROGRAM V SOULADU S PR ˇ EDCHOZI´MI USTANOVENI´MI, SˇI´R ´ LODPOVEˇDNY´ ZA SˇKODY, VCˇETNEˇ VSˇECH OBECNY´CH, SPECIA ´ SLEDNY´CH SˇKOD VYPLY´VAJI´CI´CH NI´CH, NAHODILY´CH NEBO NA ´ NI´ ANEBO NESCHOPNOSTI UZˇI´VAT PROGRAMU (VCˇETNEˇ Z UZˇI´VA ´ TY NEBO ZKRESLENI´ DAT, NEBO TRVAALE NIKOLI JEN, ZTRA ´ M NEBO TR ˇ ETI´M STRANA ´ M, NEBO LY´CH SˇKOD ZPU˚SOBENY´CH VA ´ NI´ FUNKCE PROGRAMU V SOUCˇINNOSTI S JINY´MI PROSELHA ˇ I´PADEˇ, ZˇE TAKOVY´ DRZˇITEL AUTORSKY´CH GRAMY), A TO I V PR ´ V NEBO JINA ´ STRANA BYLI UPOZORNEˇNI NA MOZˇNOST TAPRA KOVY´CH SˇKOD. Jak uplatnit tato ustanovenı´ na vasˇe nove´ programy Pokud vyvinete novy´ program a chcete, aby byl verˇejnosti co nejvı´ce k uzˇitku, mu˚zˇete toho nejle´pe dosa´hnout tı´m, zˇe jej prohla´sı´te za volne´ programove´ vybavenı´, ktere´ mu˚zˇe kdokoliv redistribuovat a meˇnit za zde uvedeny´ch podmı´nek. K tomu stacˇ´ı prˇipojit k programu na´sledujı´cı´ u´daje. Nejbezpecˇneˇjsˇ´ı cestou je jejich prˇipojenı´ na zacˇa´tek kazˇde´ho zdrojove´ ho souboru, cˇ´ımzˇ se neju´cˇinneˇji sdeˇlı´ vyloucˇenı´ za´ruky; a v kazˇde´m souboru by pak meˇla by´t prˇinejmensˇ´ım rˇa´dka s „copyrightem“ a odkaz na mı´sto, kde lze nale´zt u´plne´ u´daje. Rˇa´dka se jme´nem programu a na´stinem toho, co deˇla´ Copyright (C) 19yy jme´no autora This program is free software; you can redistribute it and/or modify it under the terms of the GNU General Public License as published by the Free Software Foundation; either version 2 of the License, or (at your option) any later version. This program is distributed in the hope that it will be useful, but WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. See the GNU General Public License for more details. You should have received a copy of the GNU General Public License along with this program; if not, write to the Free Software Foundation, Inc., 675 Mass Ave, Cambridge, MA 02139, USA. Prˇipojte rovneˇzˇ informaci o tom, jak je mozˇne´ se s va´mi spojit elektronickou a papı´rovou posˇtou. Pokud je program interaktivnı´, zarˇid’te, aby se prˇi startu v interaktivnı´m mo´du vypsalo hla´sˇenı´ podobne´ tomuto: Gnomovision version 69, Copyright (C) 19yy name of author Gnomovision comes with ABSOLUTELY NO WARRANTY; for details type ‘show w’. This is free software, and you are welcome to redistribute it under certain conditions; type ‘show c’ for details. Hypoteticke´ povely 6<:AG±š± a 6<:AG± C by meˇly zobrazit prˇ´ıslusˇne´ pasa´zˇe Obecne´ verˇejne´ licence. Odpovı´dajı´cı´ povely ovsˇem nemusı´ by´t pra´veˇ 6L<:AG±š± a 6<:AG± C ; mohou to by´t trˇeba stisky tlacˇ´ıtka na mysˇi nebo polozˇky v menu – cokoliv, co se do vasˇeho programu hodı´. 448

F. GNU General Public License (GPL) Pokud je to nutne´, meˇl byste take´ prˇimeˇt sve´ho zameˇstnavatele (jestlizˇe pracujete jako programa´ tor) nebo prˇedstavitele vasˇ´ı sˇkoly, je-li neˇkdo takovy´, k tomu, aby podepsal „zrˇeknutı´ se autorsky´ch pra´v“. Zde je vzor; jme´na pozmeˇnˇte: Yoyodyne, Inc., hereby disclaims all copyright interest in the program ‘Gnomovision’ (which makes passes at compilers) written by James Hacker. signature of Ty Coon, 1 April 1989 Ty Coon, President of Vice Tato Obecna´ verˇejna´ licence neumozˇnˇuje zahrnutı´ vasˇeho programu do jiny´ch nezˇ volny´ch programu˚. Je-li va´sˇ program knihovnou podprogramu˚, mu˚zˇete zva´zˇit, zda je uzˇitecˇne´ umozˇnit sestavova´nı´ i va´zany´ch aplikacˇnı´ch programu˚ s vasˇ´ı knihovnou. V takove´m prˇ´ıpadeˇ pouzˇijte Obecnou knihovnı´ licenci GNU namı´sto te´to licence.

449

F. GNU General Public License (GPL)

450

Prˇ´ıloha G

Slovnı´k pojmu˚ akronym Zkra´cene´ tvary, ktere´ vyslovujeme jako jedno slovo se nazy´vajı´ akronymy. ☞Linux, ☞GNU a ☞RAM jsou pak prˇ´ıklady teˇch zna´meˇjsˇ´ıch akronymu˚. alias Nejcˇasteˇji je vy´raz alias pouzˇ´ıva´n ve spojitosti s programem ☞Shell. Pomocı´ aliasu je mozˇne´ zkracovat dlouhe´ nebo cˇasto pouzˇ´ıvane´ prˇ´ıkazy. Viz informace vztahujı´cı´ se k prˇ´ıkazove´mu interpretu uvedene´ v tomto manua´lu. ATAPI Protokol pro zarˇ´ızenı´ prˇipojena´ prˇes (E)IDE rˇadicˇ. Z nich se jedna´ zejme´na o mechaniky CD typu ATAPI (☞CD-ROM), da´le pak mechaniky ZIP, streamery a disketove´ mechaniky. Vsˇechna tato zarˇ´ızenı´ jsou Linuxem podporova´na. BIOS (angl. Basic Input Output System) V kazˇde´m PC se nacha´zı´ mala´ oblast pameˇti, kde je tzv. BIOS. Ten obsahuje inicializacˇnı´ a testovacı´ programy pro start syste´mu a da´le ovladacˇe pro nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı zarˇ´ızenı´ (kla´vesnice, graficka´ karta, mechaniky, porty a hodiny). V Linuxu nenı´ BIOS aktivnı´, protozˇe je schopen pracovat pouze v rea´lne´m mo´du. Po spusˇteˇnı´ ja´dra, ktere´ jizˇ pracuje v chra´neˇne´m mo´du, se jizˇ vola´nı´ sluzˇeb BIOSu nepouzˇ´ıva´. Linuxove´ ☞ja´dro ma´ k dispozici vy´konneˇjsˇ´ı rutiny nezˇ BIOS. bod prˇipojenı´ Bod prˇipojenı´ (angl. mount point) je adresa´rˇ, pod jehozˇ jme´nem se prˇipojuje diskovy´ oddı´l nebo zarˇ´ızenı´. CD mechanika (angl. CD-ROM Drive) Existujı´ ru˚zne´ typy mechanik CD. Nejpouzˇ´ıvaneˇjsˇ´ı jsou mechaniky ☞ATAPI prˇipojene´ na (E)IDE rˇadicˇ. Da´le to jsou

ç

mechaniky CD na SCSI rˇadicˇi,

ç ç

mechaniky CD na paralelnı´m portu a starsˇ´ı typy mechanik CD prˇipojene´ prˇes vlastnı´ rozhranı´ nebo prˇes zvukovou kartu. Zde je trˇeba pouzˇ´ıt specia´lnı´ ovladacˇ!

de´mon De´mon (angl. Dist and execution monitor) je program, ktery´ beˇzˇ´ı na pozadı´ 451

G. Slovnı´k pojmu˚ a v prˇ´ıpadeˇ potrˇeby se aktivuje. Takovı´ de´moni zajisˇt’ujı´ naprˇ. odezvy na dotazy FTP nebo HTTP, aktivity slotu˚ PCMCIA atd. device Cˇesky zarˇ´ızenı´ – disk, tiska´rna, termina´l, plotr nebo dalsˇ´ı zarˇ´ızenı´, ktere´ mu˚zˇe by´t prˇipojeno k pocˇ´ıtacˇi. DNS DNS (angl. Domain Name Service) je distribuovana´ sı´t’ova´ sluzˇba, ktera´ zajisˇt’uje, aby si odpovı´dala dome´nova´ jme´na s IP adresami a dalsˇ´ımi syste´movy´mi charakteristikami. domovsky´ adresa´rˇ (angl. home directory) Domovsky´ adresa´rˇ („home“) je vy´chozı´m mı´stem pro uzˇivatele, ktery´ je (kromeˇ administra´tora) jediny´m, kdo ma´ do neˇj pra´vo zapisovat. editor Editory jsou programy pro prova´deˇnı´ textovy´ch zmeˇn v souborech. Zna´me´ editory, pracujı´cı´ v textove´m mo´du, jsou naprˇ. GNU emacs nebo vi. EXT2 (angl. Second Extended Filesystem) pouzˇ´ıva´ Linux jako standardnı´ souborovy´ syste´m. Vynika´ vysoky´m vy´konem, pouzˇ´ıva´nı´m dlouhy´ch na´zvu˚ souboru˚ a prˇ´ıstupovy´ch pra´v. FTP (angl. file transfer protocol) FTP je zpu˚sob prˇenosu souboru˚ v syste´mu UNIX z jednoho pocˇ´ıtacˇe na druhy´. Na tom se podı´lı´ FTP server (pocˇ´ıtacˇ, ktery´ odesı´la´ soubory) a FTP klient (pocˇ´ıtacˇ, ktery´ soubory prˇijı´ma´). graficke´ uzˇivatelske´ prostrˇedı´ resp. rozhranı´, (angl. graphical user interface, GUI) Prostrˇedı´ resp. rozhranı´, pomocı´ neˇhozˇ komunikuje uzˇivatel se syste´mem prˇeva´zˇneˇ prostrˇednictvı´m pocˇ´ıtacˇove´ mysˇi, menu, manipulacı´ s obrazovy´mi informacemi apod. Zde se zpravidla minima´lneˇ komunikuje se syste´mem pomocı´ prˇ´ıkazove´ho rˇa´dku. hustota inodu˚ Hustota inodu˚ se nastavuje podle pru˚meˇrne´ velikosti souboru˚ na disku. Stanovı´ se prˇi instalaci. Pokud si zde nejste jisti, pouzˇijte hodnotu, kterou prˇednastavil YaST (naprˇ. +o(Bô ). inode Datova´ struktura obsahujı´cı´ informace o souboru. Obsahuje informace o velikosti souboru, o cˇasu, kdy byl soubor naposledy modifikova´ n a zprˇ´ıstupneˇn, da´le identifikacˇnı´ cˇ´ıslo skupiny a uzˇivatele, prˇ´ıstupova´ pra´va a ukazatele na diskove´ bloky obsahujı´cı´ samotny´ soubor. Kazˇdy´ za´znam v adresa´rˇi ma´ svoji vlastnı´ strukturu inodu˚. interface, rozhranı´ (angl. interface) Vsˇeobecneˇ se tak nazy´va´ mı´sto, prˇes ktere´ si ru˚zne´ syste´my vymeˇnˇujı´ informace. Rozhranı´m je naprˇ. kla´vesnice, kde se strˇeta´va´ cˇloveˇk a stroj. Je to ale trochu abstraktnı´. Mnohem konkre´tneˇji mu˚zˇeme rozlisˇovat tato rozhranı´:

ç

452

hardwarove´ rozhranı´ – prˇes neˇj se prˇipojujı´ naprˇ. perifernı´ zarˇ´ızenı´ (paralelnı´ port, SCSI a se´riovy´ port).

G. Slovnı´k pojmu˚

ç ç

softwarove´ rozhranı´ – urcˇuje, jak spolu programy komunikujı´. uzˇivatelske´ rozhranı´ – slouzˇ´ı pro komunikaci s uzˇivatelem (naprˇ. mysˇ, monitor a kla´vesnice).

Internet Celosveˇtova´ pocˇ´ıtacˇova´ sı´t’spojujı´cı´ pocˇ´ıtacˇe a loka´lnı´ pocˇ´ıtacˇove´ sı´teˇ. Ke komunikaci vyuzˇ´ıva´ protokol TCP/IP. IP adresa Numericka´ 32 bitova´ adresa, ktera´ se uda´va´ cˇtyrˇmi cˇ´ısly oddeˇleny´mi tecˇkou (naprˇ. 192.168.10.1). Toto cˇ´ıslo je specificke´ pro kazˇdy´ pocˇ´ıtacˇ prˇipojeny´ k sı´ti. ISP (angl. Internet Service Provider) Internetovy´ poskytovatel, ktery´ nabı´zı´ uzˇivateli internetove´ sluzˇby. ja´dro Ja´dro je za´kladem operacˇnı´ho syste´mu. Alokuje zdroje a rˇ´ıdı´ procesy. Pu˚vodnı´ linuxovou strategiı´ prˇi tvorbeˇ ja´dra bylo zachovat ja´dro co nejjednodusˇsˇ´ı a nejmensˇ´ı a zby´vajı´cı´ funkce realizovat pomocı´ externı´ch programu˚, cˇehozˇ lze dosa´hnout i dnes optimalizacı´ standardnı´ho ja´dra podle uzˇivatelsky´ch pozˇadavku˚ na konkre´tnı´ instalaci. konzole (angl. console, terminal) Drˇ´ıve synonymum pro termina´l. V Linuxu jsou tzv. virtua´lnı´ konzole. Ty umozˇnˇujı´ pouzˇ´ıvat jednu obrazovku pro vı´ce neza´visly´ch, ale soubeˇzˇny´ch sezenı´. Standardnı´ u´rovenˇ beˇhu (angl. runlevel) 3 ma´ 6 virtua´lnı´ch konzolı´ (ìí ¯
m îï + ìí €  îï azˇ ìí ¯
m îï + ìí € ± îï ). Z graficke´ho prostrˇedı´ X Window (kde se pouzˇ´ıva´ konzole 7) se do textovy´ch konzolı´ dostanete stisknutı´m kombinace kla´ves ìí ‰m d
îï + ìí ¯
m îï + ìí €  îï azˇ ìí ‰m d
îï + ìí ¯
m ïî + ìí € ± îï . korˇenovy´ adresa´rˇ (angl. root directory) Nejvysˇsˇ´ı adresa´rˇ ☞souborove´ho syste´mu. Na rozdı´l od ostatnı´ch adresa´rˇu˚ souborove´ ho syste´mu nema´ korˇenovy´ adresa´rˇ zˇa´dny´ nadrˇazeny´ adresa´rˇ. Symbol ¤;OBOG¥ v korˇenove´m adresa´rˇi se odkazuje sa´m na sebe. Korˇenovy´ adresa´rˇ se v Unixu oznacˇuje ¤3²¥ . LAN (angl. local area network) Pocˇ´ıtacˇova´ sı´t’spojujı´cı´ pocˇ´ıtacˇe v relativneˇ male´ oblasti (naprˇ´ıklad v budoveˇ nebo oddeˇlenı´). LVM (angl. Logical Volume Manager) LVM rozsˇirˇuje mozˇnosti operacˇnı´ho syste´mu Linux tak, zˇe prˇida´va´ dalsˇ´ı vrstvu mezi fyzicka´ zarˇ´ızenı´ a I/O rozhranı´. Dı´ky te´to vrstveˇ ma´te mozˇnost pouzˇ´ıvat virtua´lnı´ disky (nebo virtua´lnı´ diskove´ oddı´ly) neza´visle´ na fyzicky´ch zarˇ´ızenı´ch. Pokud tedy chcete naprˇ. zveˇtsˇit 35<:AQ7? , prˇida´te do syste´mu dalsˇ´ı disk a rozsˇ´ırˇ´ıte virtua´lnı´ diskovy´ oddı´l. Blizˇsˇ´ı informace najdete v souboru Ã7JGjH?®° 354K698;3;6<:=>8+?+3G@+A;CG35D+=:C9E+=GF+?:653BjGl9QK3GÜ)YB×+½;õ+Ø +à;Ø . manua´love´ stra´nky Jizˇ tradicˇneˇ se nacha´zı´ dokumentace v Unixu na manua´lovy´ch stra´nka´ch (angl. manpages), ktere´ se prohlı´zˇejı´ prˇ´ıkazem QK=Gi . Blizˇsˇ´ı informace o manua´lovy´ch stra´nka´ch viz odst. 18.9 na str. 408. 453

G. Slovnı´k pojmu˚ minima´lnı´ Linux Prˇi instalaci se spustı´ nejdrˇ´ıve minima´lnı´ Linux. Jeho ja´dro se nahra´va´ z diskety nebo z CD. Disk nenı´ v te´to fa´zi jesˇteˇ prˇ´ıstupny´. Obraz korˇenove´ho adresa´rˇe se zkopı´ruje na RAM disk spolu s dalsˇ´ımi programy (naprˇ. YaST). Po prvnı´m prˇihla´sˇenı´ se spustı´ YaST a je prˇipraven instalovat skutecˇny´ Linux. MBR (angl. master boot record) Master boot record (resp. sektor) je prvnı´ sektor na disku (cylindr 0, hlava 0, sektor 1). Kazˇdy´ disk ma´ MBR, ale ne kazˇdy´ BIOS umı´ spousˇteˇt syste´m z ktere´hokoliv disku. Prˇi startova´nı´ nahraje ☞BIOS obsah MBR do pameˇti a prˇeda´ mu rˇ´ızenı´. Pak nabeˇhne operacˇnı´ syste´m ze spustitelne´ho oddı´lu nebo se nastartuje zavadeˇcˇ (angl. boot loader), naprˇ. LILO. NFS (angl. network file system) Protokol pro prˇ´ıstup k souborove´ mu syste´mu pocˇ´ıtacˇe prˇipojene´ho k sı´ti. Na serveru je v konfiguracˇnı´m souboru 3H?>I7CG3H?>pHD:AG8BI76 urcˇeno, ktery´ pocˇ´ıtacˇ ma´ prˇ´ıstup k dane´mu adresa´rˇove´mu stromu. Uzˇivatel si potom mu˚zˇe tyto adresa´rˇe prˇipojit na svu˚j adresa´rˇovy´ strom. pameˇt’ (angl. memory) Pameˇt’je mozkem vasˇeho pocˇ´ıtacˇe. V Linuxu se zminˇujeme o dvou druzı´ch pameˇti:

ç ç

fyzicka´ pameˇt’: ta je prˇedstavova´na velikostı´ RAM modulu˚. Typicke´ velikosti jsou naprˇ. od 64 MB do 256 MB. Umozˇnˇuje rychly´ prˇ´ıstup k souboru˚m ve fyzicke´ pameˇti virtua´lnı´ pameˇt’: dı´ky nı´ mu˚zˇe syste´m povazˇovat neˇktere´ vyhrazene´ cˇa´sti disku povazˇovat za soucˇa´sti operacˇnı´ pameˇti (viz take´ ☞Swap).

port (cˇasto i rozhranı´, interface) Zvla´sˇtnı´ prˇ´ıpad rozhranı´. Prˇes port se prˇipojujı´ perifernı´ zarˇ´ızenı´ (paralelnı´ port, SCSI, USB port, se´riovy´ port, atd.). vy´zva Vy´zva (angl. prompt) je rˇeteˇzec uvozujı´cı´ prˇ´ıkazovy´ rˇa´dek na termina´lu, ktery´m da´va´ program najevo, zˇe ocˇeka´va´ reakci uzˇivatele. Veˇtsˇinou stojı´ hned za vy´zvou kurzor. Jakmile se vy´zva po zada´nı´ prˇ´ıkazu objevı´ znovu, je operacˇnı´ syste´m (resp. prˇ´ıkazovy´ interpret) prˇipraven pro zada´nı´ dalsˇ´ıho prˇ´ıkazu. prˇ´ıkazovy´ interpret Prˇ´ıkazovy´ interpret (angl. shell – skorˇa´pka, musˇle) vytva´rˇ´ı za´kladnı´ rozhranı´ mezi operacˇnı´m syste´mem a ja´drem. Umozˇnˇuje zada´vat prˇ´ıkazy prostrˇednictvı´m prˇ´ıkazove´ rˇa´dky. Abyste mohli automatizovat rutinnı´ u´lohy, ma´ k dispozici vlastnı´ programovacı´ jazyk. Tyto programy (tzv. skripty) lze povazˇovat za inteligentnı´ da´vkove´ soubory. Jako prˇ´ıkazovy´ interpret se nejcˇasteˇji pouzˇ´ıva´ bash, tcsh, historicky naprˇ. sh. prˇipojenı´ Prˇipojenı´m oznacˇujeme „namontova´ nı´ “ souborove´ ho syste´mu k adresa´rˇove´mu stromu syste´mu. Jako ☞bod prˇipojenı´ slouzˇ´ı ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ pra´zdny´ adresa´rˇ. Viz take´ odst. 18.11.2 na str. 414. 454

G. Slovnı´k pojmu˚ pseudoznaky (angl. wildcards) ü Oba znaky ¤lU³¥ a ¤Ȳ¥ oznacˇujeme jako pseudoznaky resp. za´stupne´ znaky. Znak ¤Ȳ¥ nahrazuje libovolny´ symbol, znak ¤U³¥ nahradı´ libovolny´ nebo take´ zˇa´dny´ pocˇet symbolu˚. Pseudoznaky se pouzˇ´ıvajı´ v regula´rnı´ch vy´razech. Prˇ´ıkaz j;6ö½BjA5¾+8U zobrazı´ naprˇ. vsˇechny soubory v aktua´lnı´m adresa´rˇi, ktere´ zacˇ´ınajı´ rˇeteˇzcem AG¾+8 a na´sleduje libovolny´ pocˇet (nebo zˇa´dny´) znaku˚ (naprˇ. obra´zky, obrazovka, obrat, atd.) sı´t’ (angl. net, network) Sı´t’prˇedstavuje propojenı´ vı´ce pocˇ´ıtacˇu˚. Existujı´ sı´teˇ s ru˚znou strukturou, podle toho, jak jsou pocˇ´ıtacˇe propojeny (naprˇ. do kruhu, hveˇzdy, stromu atd.). Zna´me´ hardwarove´ standardy pro sı´teˇ jsou naprˇ. Ethernet, Token Ring nebo ISDN. Ze softwarovy´ch protokolu˚ to jsou TCP, UDP, IPX, atd. soubor (angl. file) V Linuxu soubor prˇedstavuje za´kladnı´ koncepci zacha´zenı´ s daty. Jak je tomu i u jiny´ch syste´mu, slouzˇ´ı soubory v prvnı´ rˇadeˇ pro ukla´da´nı´ dat na datovy´ch nosicˇ´ıch. Na´zev souboru musı´ by´t v adresa´rˇi, ve ktere´m se nacha´zı´, jedinecˇny´. Pomocı´ souborove´ ho syste´mu mohou by´t tyto soubory hierarchicky strukturova´ ny. Kromeˇ beˇzˇny´ch souboru˚ existujı´ v Linuxu take´ zvla´sˇtnı´ soubory. Blizˇsˇ´ı informace o teˇchto typech souboru˚ va´m podajı´ hesla ☞odkaz, ☞device a ☞proc. souborovy´ syste´m (angl. filesystem) Souborovy´ syste´m vytva´rˇ´ı usporˇa´dane´ prostrˇedı´ pro soubory. Existuje velke´ mnozˇstvı´ ru˚zny´ch souborovy´ch syste´mu˚, ktere´ se odlisˇujı´ svou strukturou a prˇednostmi. Neˇktere´ souborove´ syste´my jsou spojeny s urcˇity´mi me´dii. spra´vce syste´mu (angl. system administrator, root user) Osoba odpoveˇ dna´ za bezchybny´ chod syste´mu. Pokud jste jediny´m uzˇivatelem, jste take´ spra´vcem syste´mu ( ¤8;AHA>IP¥ ) a ma´te pak neomezena´ prˇ´ıstupova´ pra´va. startova´nı´ (angl. boot) Startova´nı´m se oznacˇuje cely´ proces od zapnutı´ pocˇ´ıtacˇe azˇ do chvı´le, kdy je syste´m uzˇivateli k dispozici. Pro Linux samotny´ se tı´m rozumı´ proces od spusˇteˇnı´ ja´dra ¤qM+iKCGAQ;D+8;?:6B6BJLi+Föj:JLiB4+pkOBOBO>¥ po prˇihla´sˇenı´ ¤jHA>FKJ i°>¥ . odkla´dacı´ oblast Nestacˇ´ı-li operacˇnı´mu syste´mu operacˇnı´ pameˇt’, odkla´da´ jejı´ de´le nepouzˇ´ıvane´ oblasti na vyhrazenou diskovou oblast (swap). Tı´m se umeˇle zveˇtsˇuje velikost operacˇnı´ pameˇti pocˇ´ıtacˇe. UMSDOS Specia´lnı´ linuxovy´ souborovy´ syste´m, ktery´ umozˇnˇuje prˇ´ıstup k dosovy´m souboru˚m vcˇetneˇ dlouhy´ch na´zvu˚ a linuxovy´ch prˇ´ıstupovy´ch pra´v. Je sice pomalejsˇ´ı nezˇ EXT2, ale nepotrˇebuje dalsˇ´ı diskovy´ oddı´l, ma´te-li jizˇ nainstalovany´ dosovy´ oddı´l. vı´ceu´lohovy´ syste´m Operacˇnı´ syste´my, ktere´ doka´zˇ´ı prova´deˇt za´rovenˇ vı´ce nezˇ jeden ☞program oznacˇujeme jako vı´ceu´lohovy´ syste´m (angl. multitasking). Existujı´ dveˇ formy multitaskingu: 455

G. Slovnı´k pojmu˚

ç ç

preemptivnı´ multitasking – operacˇnı´ syste´m je odpoveˇ dny´ za rozdeˇlova´nı´ procesorove´ ho cˇasu jednotlivy´m u´loha´m. kooperativnı´ multitasking – procesy samy prˇenecha´vajı´ procesorovy´ cˇas jiny´m u´loha´m.

Jak je videˇt, je prvnı´ varianta lepsˇ´ı, protozˇe zˇa´dny´ uzˇivatelsky´ proces si nemu˚zˇe „zabrat“ vesˇkery´ procesorovy´ cˇas. Take´ Linux vyuzˇ´ıva´ preemptivnı´ multitasking. WAN (angl. wide area network) Oproti ☞LAN se jedna´ o ☞sı´t’ s velky´m plosˇny´m rozsahem. X server Pocˇ´ıtacˇe, na ktery´ch beˇzˇ´ı X server, mohou pouzˇ´ıvat ☞graficke´ prostrˇedı´ . Du˚lezˇity´m u´kolem X serveru je spra´va displeju˚. Veˇtsˇinou ma´ kazˇdy´ termina´l pra´veˇ jeden displej. za´sobnı´k Pod pojmem za´sobnı´k (angl. buffer) rozumı´me urcˇity´ druh vyrovna´ vacı´ pameˇti, ktera´ umozˇnˇuje opakovany´ prˇ´ıstup k pouzˇ´ıvany´m datu˚m. V Linuxu existuje mnoho druhu˚ za´sobnı´ku˚.

456

Rejstrˇ´ık Symboly

A

/bin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 t ˜ \GwLt9wLv V9© z } v‚LuGg ˜ b . . . . viz t ˜ \GwL/etc/modules.conf t © b\ [X . . . . . . . . . . . . . 76 /etc/init.d/nfsserver . . . . . . 136 /etc/init.d/portmap . . . . . . . 136 /etc/init.d/rc . . . . . . . . . . . . 377 t ˜ \GwLt YVGY \\ [X . . . . . . . . . 375 t ˜ \GwLt } v‚LuGg ˜ bmzwLv V9© . . . 301 /etc/ppp/ppp-down . . . . . . 159 t ˜ \GwLt ™ wmzwLv V9©5Y a . . . . . . . . 94 /etc/undo harden suse . . . 391 /sbin/SuSEconfig . . . . . . . . 379 tuGb ™ t9b XGYV t;š [;™ ‚ ˜ V bu>b ˜ . . . 390 Applixware . . . . . . . . . . . . . 55 LILO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 co je to . . . . . . . . . . . . . . . . 97 interface . . . . . . . . . . . . . . . 98 kam instalovat . . . . . . . . . 98 konfigurace . . . . . . . . . . . . 99 ˇ a´sti . . . . . . . . . . . . . . . 98 tv souc x \ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 SuSE DyDe . . . . . . . . . . . . 222 1024 cylindru˚ LILO potı´zˇe . . . . . . . . . . 112 1TR6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 3COM 3c501 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c503 . . . . . . . 317, 323 3COM 3c505 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c507 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c509 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c515 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c579 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c590 . . . . . . . . . . . 323 3COM 3c900 . . . . . . . . . . . 323

a2ps . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 [§x b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 [[[ X5[ b ˜ . . . . . . . . . . . . . . 347 acroread . . . . . . . . . . . . . . . . 397 Adaptec AHA-152x/151x/1505 311, 322 AHA-1540/1542 . . . . . . 322 AHA-154x . . . . . . . . . . . 311 AHA-274x . . . . . . . . . . . 312 AHA-284x . . . . . . . . . . . 312 AHA-294x . . . . . . . . . . . 312 Adaptec 2920 . . . . . . 314, 322 adresa bra´ny . . . . . . . . . . . . 125 adresa´rˇ smazat . . . . . . . . . . . . . . . 401 vytvorˇit . . . . . . . . . . . . . . 401 zmeˇnit na´zev . . . . . . . . . 401 ADSL . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 Advanced Power Management viz APM AdvanSys . . . . . . . . . . . . . . 312 AfterStep . . . . . . . . . . 218, 219 aic7xxx . . . . . . . . . . . . . . . . 312 AIRCOP . . . . . . . . . . . . . . . . 98 akronym . . . . . . . . . . . . . . . 451 aktualizace . . . . . . . . . . . . . 341 instalace . . . . . . . . . . . . . . . . 6 nahra´t balı´ky . . . . . . . . . . . 81 YaST . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 alias . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 [ g Y w ˜ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 ALICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 ALSA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 [ g9b [ c‚ ˜L¡#˜ g . . . . . . . . . . . . 345 alsaconf . . . . . . . . . . . . . . . . 236 AM53/79C974 . . . . . . . . . . 313 AMD 53/79C974 . . . . . . . . 313

AMD Athlon . . . . . . . . . . . 303 Andries Brouwer . . . . . . . . . 59 apache . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 [xG[ wlš ˜ . . . . . . . . . . . . 348, 367 Apache . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 aplikace konfigurace programu˚ . 226 X Window programy . . 226 APM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 volba ja´dra . . . . . . . . . 32, 86 apmd . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 [x} ‚ . . . . . . . . . . . . . . 266, 267 app-defaults . . . . . . . . . . . . 226 [x b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 apsfilter 84, 281, 284, 285, 288 sı´t’ova´ tiska´rna . . . . . . . . 288 Arcad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 AT1700 . . . . . . . . . . . . . . . . 324 ATAPI . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 autentikace . . . . . . . . . . . . . 345 autoexec.bat . . . . . . . . . . . . 115 [ u9\9v ˜L|#˜ wmz XG[ \ . . . . . . . . . 379 AVM Fritz XPCDR . . . . . 156 AVM-B1 . . . . . . . . . . . . . . . 143 Aztech CD mechanika . . . . . . . . 328

B backup . . . . . . . . . . . . . . 92, 406 balı´k [§x b . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 [[[ X5[ b ˜ . . . . . . . . . . . . 347 [ g Y w ˜ . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 [ g9b [ c‚ ˜L¡#˜ g . . . . . . . . . . 345 [xG[ wlš ˜ . . . . . . . . . . 348, 367 [x} ‚ . . . . . . . . . . . . 266, 267 [x b . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 X>YV ‚ . . . . . . . . . . . . 165, 396 X>YV ‚9þ . . . . . . . . . . . 133, 134

457

Rejstrˇ´ık

X>YV ‚ u9\ Y g . . . . . . . . . . . . 133 X>YV u\ Y g9b . . . . . . . . . . . . 300 X vvª>b . . . . . . . . . . . . . . . . 397 X \\ ¡ . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 w‚ X . . . . . . . . . . . . . . 47, 201 w™vV 349 ‚ š>wLg Y .˜ .V . \ . . .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 348 O ‚ š>w x w‚ . . . . . . . . . . . . . . 348 O ‚5v9lw š5v9b\ . . . . . . . . . 367, 368 © š>b . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 © \ x ‚ Y;™ . . . . . . . . . . . . . . 357 Š ¡LW} . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Š ¡LW}:Ÿ . . . . . . . . . . . . . . . . 222 aGww . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 a Y}Gx c ‚ ˜L#¡ ˜ g . . . . . . . . . . 345 a5g YX wLc ‚ ˜L/¡ ˜ g . . . . . . . . 300 a5g YX wLc YV9© v . . . . . . . . . . 374 a5g Y}5x b ˜ . . . . . . . . . . . . . 346 a5gu9\L‚ ˜} v . . . . . . . . . . . . 215 a V g YX b . . . . . . . . . . . . . . 349 a V /u š\ } g . . . . . . . . . . . . . 346 aGb © v V \5v . . . . . . . . . . . . 272 aGb © v V \Gb . . . . . . . . . . . . 272 aGb g YX . . . . . . . . . . . . . . . 272 aGb |HŸŸ . . . . . . . . . . . . . . . 272 a |} š\ } g . . . . . . . . . . . . . 349 š  [ ™ ‚5bu>b ˜ . . . . . . . . . . . . 390 šGv W \9v . . . . . . . . . . . . . . . . 268 šGv W \9v ˜ V š . . . . . . . . . . . . 367 š9\‚ Y a . . . . . . . . . . . . . . . . 367 w š [V a ˜ b . . . . . . . . . . . . . 348 l Y •5g . . . . . . . . . . 89, 143, 379 Y •5g ‚9v9w . . . . . . . . . . 143, 150 YV ˜ \5w © a . . . . . . . . . 150, 158 YV9©5§ š9\ } . . . . . . . . . . . . . 367 YVV . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Y;™ ‚ [ . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 Y b [xLVx . . . . . 234, 235, 237 Y b‚ V •5g YV u | 142 ” [ ‚ ˜ ‚GbLg . . .................... 350 ”;v š V ª5‚ ˜ g Y.X .bL. c . ‚. .˜L.#¡ .˜ . g . . .. .. .. .. .. .. 385 345 ª ˜O™LV} v ‚ 86, 143, 240, 302, ª ˜O346 ™LV} v ‚Gb ª V9© b‚ . . . . .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 346 g ‚ x . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345 g ˜9[ © V v ‚ ˜ . . . . . . . 167, 367 168 g YX w . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 g YX w YV9© v . . . . . . . . . . . . 128 g x#™ vLg ‚ . . . . . 272, 277, 291 g | bu>b ˜ 240, 299 }B[ ª ˜W š [ \ . .... .. .143, . . . . . . . . 348 458

} v ‚GbbLg . . . . . . . . . . . . . . 388 } \9vvg9b . . . . . 249, 415, 416 } u\\ . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 V w x9© b . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 V wu ™ b ˜ b . . . . . . . . . 348, 358 V ˜ \5c \5vvLg9b . . . . . . . . . . . 140 V ˜ \Gw © a . . . . . . . . . . . . . . 140

V9© bLc9b ˜O™L#¡ ˜O™ . . . . . . . . . . 345 V ª Y \ . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 V ª Y \ [ . . . . . . . . . . . . . . . . 347 V ª Y \ X . . . . . . . . . . . 140, 347 v x#˜ V blb š . . . . . . . . . . . . . 349 v x bLv . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv b }5x . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv ‚ u x . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv ‚Gb }5x . . . . . . . . . . . . 346 xG;[ ™ \ ˜ ‚ . . . . . . . . . . . . . . 350 x w } w YL[ . . . . . . . . . . . . . . 264 „5“™5“5’… . . . . . . . . . . . . . . 258 x a ‚ [ \ [X . . . . . . . . . . . . 349 x a x . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 x š x ‚5v9w . . . . . . . . . . . . . . 348 x g x . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 x vb\ ©GY| . . . . . . . . . 347, 388 x vb\a ™#˜ b . . . . . . . 342, 349 xxLx . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 xxLx V \ . . . . . . . . . . . . . . . 158 ™#˜9Y b ˜O™© b . . . . . . . . . . . . . 74 ™}H[V . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 ™ v # | ˜ V . . . . . . . . . . . . . . . . 348 ™ v |#˜ V c9bLbLg . . . . . . . . . . . 348 ™ v # | ˜ V>YV \ v™ #| ˜ V bb g .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 348 348 ™Lx} . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 ™÷ b ÷ . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 b [}GXG[ . . . . . . . . 89, 172, 347 b [ V ˜ . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 b [| . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 b [|5§ . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 bwLb Y . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 bwLbLgv a . . . . . . . . . . . . . . 391 b‚ X . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 b‚ X w ÷ . . . . . . 150, 344, 367 b ˜ wlw šLª . . . . . . . . . . . . . . 390 b ˜ wu } v ‚ . . . . . . . . . . . . . 391 b ˜V ‚ }B[9Y g . . . 379, 388, 396 b V ‚ [ u . . . . . . . . . . . . . . . 243 b V ‚ } v ‚ . . . . . . . . . . . . . 243 b V ‚ WG[ ¡ . . . . . . . . . . . . . 243 bLv ˜ V . . . . . . . . . . . . . . . . 437 bLv | . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 b€ u Y ‚ . . . . . . . . . . . . . . . . 347 b€ u Y ‚ § . . . . . . . . . . . . . . 347

bblš 393, 396 ‡uG‡ˆ .©5.Y;.™#. ˜ . .WG.[ .g.g 386, . . 162, 347, bu>390, b ˜ š Y 393 g© 367 bu>b ˜ x5[ ª . .. .. ........... .150, . . . 367 \GwLg . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 \ ª . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 \ ™5[ wª ˜O™ . . . . . . . . . . . . . 243 \ ™GYxWG;Y ™#˜ . . . . . . . 387, 390 W a ˜ \ . . . . . . . . . . . . . . . . . 354 W u © \ x ‚ . . . . . . . . . . . . . . 346 W9¡ ‚ YL[ g . . . . . . . . . . . . . . 140 | ‚ ˜L¡#˜ g . . . . . . . . . . . . . . 358 | ‚ ˜L#¡ ˜ gL—— . . . . . . . . . . . . 358 |© þ . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 |GY V ˜ \L‚ . . . . . . . . . . . . . . 395 |¡ a [>Ÿ  . . . . . . . . . . . . . . 181 ›Lx c \5vLvg9b . . . . . . . . . . . . 350 ›LxX>YV ‚ . . . . . . . . . . 134, 350 ›Lx wLg ;Y ˜ V \ . . . . . . . . . 89, 350 ›Lx b ˜O™L¡ . . . . . . . . . . 135, 349 Balı´k Kde ted’ je xyz? . . . . . . . 350 balı´ky index . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 instalace . . . . . . . . . . . 79, 80 konfigurace . . . . . . . . . . . . 77 nahra´t . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 popis . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 prˇeklad . . . . . . . . . . . . . . . 354 prˇekontrolova´nı´ vztahu˚ . 80 smaza´nı´ . . . . . . . . . . . . . . . 81 vy´beˇr . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 vyhleda´va´nı´ . . . . . . . . . . . . 81 barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 bash . 136, 403, 432, 433, 454 bezpecˇnost firewall . . . . . . . . . . . . . . . 161 konfigurace . . . . . . . . . . . . 93 tisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 bind . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 X>YV ‚ . . . . . . . . . . . . . . 165, 396 X>YV ‚9þ . . . . . . . . . . . . . 133, 134 X>YV ‚Lu9\ Y g . . . . . . . . . . . . . . 133 X>YV u9\ Y g9b . . . . . . . . . . . . . . 300 BIOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 bitmap . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 bod prˇipojenı´ . . . . . . . . 74, 451 X vvªHb . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 boot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 boot sector . . . . . . . . . . . 95, 96 boot.local . . . . . . . . . . . . . . 378 boot.sys . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

Rejstrˇ´ık Bowman . . . . . . . . . . . . . . . 219 bra´na . . . . . . . . . . . . . . 125, 131 BSD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 X \L\ ¡ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 bug kam hla´sit . . . . . . . . . . . . 437 bus mouse . . . . . . . . . . . . . . 319 BusLogic . . . . . . . . . . . . . . . 313

C Cabletron E21xx . . . . . . . . 324 Cabletron E21XX . . . . . . . 317 CardBus . . . . . . . viz hardware, CardBus cardctl . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 Cardmanager . . 258, 259, 263 cardmgr . . . . . . . . . . . . . . . . 258 cat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404 CD mechanika . . . . . 438, 451 ATAPI . . . . . . . . . . . . . . . 314 Aztech . . . . . . . . . . 319, 328 EIDE . . . . . . . . . . . . . . . . 314 Goldstar . . . . . . . . . 319, 328 instalace . . . . . . . . . . . . . . . 83 karta Mozart . . . . . . . . . . 328 linuxova´ podpora . . . . . . . 47 Mitsumi . . . . . . . . . . . . . . 328 Mitsumi FX-001(D) . . . 328 Mitsumi Multisession . 319, 328 Mozart . . . . . . . . . . . . . . . 319 Optics Storage . . . 319, 329 Panasonic . . . . . . . . . . . . 330 paralelnı´ port . viz hardware, paralelnı´ port Philips CM206 . . . 320, 329 prˇestane komunikovat . . 48, 49 Sanyo . . . . . . . . . . . 320, 329 Sony CDU31A . . . . . . . . 329 Sony CDU33A . . . . . . . . 329 Sony CDU535 . . . . . . . . 329 SoundBlaster Pro 16 . . . 330 zu˚sta´va´ sta´t . . . . . . . . . . . . 51 CD mechanika typu ATAPI ´ta´ cˇ´ıst . . . . . . . . . . . 48 w‚ X odmı . . . . . . . . . . . . . . . . . 47, 201 CDE . . . . . . . . . . . . . . 219, 222 cdesim . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 CERT . . . . . . . . . . . . . . . . . . 389 Coherent . . . . . . . . . . . . . . . 413 conf.modules . . . . . . . . . . . . viz modules.conf

wLv V9© z } v ‚LuGg ˜ b

. . . . . . . . . . viz /etc/modules.conf config.sys . . . . . . . . . . . . . . 115 core, soubor . . . . . . . . . . . . 410 w x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 CPU . . . . viz SMP, pocˇet CPU CRC chyba . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 cron . . . . . . . . . . 346, 349, 390 w ™ v V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 crontab . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 dennı´ . . . . . . . . . . . . . . . . 347 Ctwm . . . . . . . . . 219, 222, 433 curses . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358 Cyberscheduler Software . . 55 Cygnus Source-Navigator . 55 Cyrix . viz procesor, Cyrix 686

Cˇ cˇipsety EIDE . . . . . . . . . . . 315

D D-Link DE620 . . . . . . . . . . 328 DE203 . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 DE204 . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 DE205 . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 DEC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 defrag.exe . . . . . . . . . . . . . . . 43 defragmentace . . . . . . . . . . 438 deˇlenı´ disku jak na to . . . . . . . . . . . . . . . 71 swap . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 de´mon . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 de´mon ja´dra . . . . . . . . . . . . 378 depmod . . . . . . . . . . . . . . . . 300 device . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 ‚ © . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410 dhclient . . . . . . . . . . . . . . . . 164 ‚Oš>wLg Y;˜ V \ . . . . . . . . . . . . . . 348 DHCP . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 88 ‚Oš>konfigurace w x w‚ . . . . . ...................... .348 diald . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Digital . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 Digital DEPCA . . . . . . . . . 324 Digital Equipment Corporation 181 disk dalsˇ´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 parametry pro ja´dro . . . 315 disketa . . . . . . . . . . . . . . . . . 318 startovacı´ . . . . . . . . . . . . . . 96 disketova´ mechanika . . . . 318

disketove´ mechaniky . . . . . viz hardware, disketove´ mechaniky diskove´ oddı´ly . . . . . . . . . . 439 dalsˇ´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 konfigurace . . . . . . . . . . . . 28 DNS . . . . . . . . . . . . . . 165, 452 timeout . . . . . . . . . . . . . . . 347 dochost . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 ‚5v9wšGv9b\ . . . . . . . . . . . 367, 368 dokumentace . . . . . . . . . . . 367 Domain Name Service . . . . viz DNS dome´na . . . . . . . . . . . . . . . . 130 DNS . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 NIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 domovsky´ adresa´rˇ . . . . . . . 452 DOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 startovacı´ menu . . . . . . . 115 startova´nı´ . . . . . . . . . . . . . 109 vytvorˇenı´ linuxove´ho oddı´lu 43, 44 dosove´ diskety prˇ´ıstup . . . . . . . . . . . . . . . 415 dosove´ prˇ´ıkazy . . . . viz mtools dosovy´ mo´d . viz Windows 95 dosovy´ setup . . . . . . . . . . . . . 40 drivespace . . . . . . . . . . . . . . . 50 DSS1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 ‚Lu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 dump . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 dumpe2fs . . . . . . . . . . . . . . . 372

E e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 konfigurace . . . . . . . . . . . 164 e2fsck . . . . . . . . 369, 371, 372 Eagle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 editor . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 editres . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 EIDE zvla´sˇtnı´ cˇipsety . . . . . . . 350 elektronicka´ posˇta . viz e-mail emacs . . . . . . . . . . . . . . 56, 169 Emacs . . . . . . . . . . . . . 359, 374 emm386.exe . . . . . . . . . . 37, 40 Enlightenment . . . . . . 219, 220 EtherTeam 16i/32 . . . . . . . 326 Eumex 322 PCI . . . . . . . . . 156 Eumex 404 PC . . . . . . . . . . 156 ex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 export . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 exports . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

459

Rejstrˇ´ık EXT2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452

F FAQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 435 FAT32 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 fdisk . . . . . . 43, 44, 59, 72, 99, 105–107, 369, 371, 372 mbr . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 fetchnews . . . . . . . . . . 167, 168 © šGb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 FHS . . . viz souborovy´ syste´m, FHS filtrova´nı´ paketu˚ . . . . . . . . . 161 find . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 ©GYV ‚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 finger . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 fips . . . . . . . . . . 29, 42, 51, 439 fips.exe . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 firewall . . . . . . . 161, 393, 438 aplikacˇnı´ u´rovenˇ . . . . . . 394 paketovy´ filtr . . . . . . . . . 393 fonty . . . . . . . . . . . . . . 207, 224 format . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 forma´t balı´ku˚ . . . . . . . . . . . 350 forma´tova´nı´ diskety . . . . . . . . . . . . . . . . 46 oddı´lu . . . . . . . . . . . viz oddı´l, forma´tova´nı´ Fortify . . . . . . . . . . . . . . 55, 346 FQDN . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 ©/™/˜/˜ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410 Freecom . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 fsck . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 fstab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 414 ftape . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 ftp . . . . . . . . . . . . . 88, 140, 433 anonymnı´ . . . . . . . . . . . . 348 klient . . . . . . . . . . . . . . . . 452 server . . . . . . . . . . . . . . . . 452 FTP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 FTP server instalace . . . . . . . . . . . . . . 357 © \ x ‚ Y;™ . . . . . . . . . . . . . . . . 357 Fujitsu FMV-181/182/183/184 325 fulltextove´ vyhleda´va´nı´ . . 368 fully qualified domain name . . 124 funkcˇnı´ kla´vesy nefungujı´ . . . . . . . . . . . . . . 65 Future Domain . . . . . 314, 322 Fvwm . . . . 218, 219, 222, 433 Fvwm . . . . . . . . . . . . . . . . 222

460

kurzor . . . . . . . . . . . . . . . . 225 nastavenı´ . . . . . . . . . . . . . . 225 obecneˇ . . . . . . . . . . . . . . . 222 pozadı´ . . . . . . . . . . . . . . . 223 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 Š ¡Lstart W} . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Fvwm1 . . . . . . . . . . . . . . . 222 Š ¡LFvwm1 W}mŸ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Fvwm2 . vi, 217, 220, 222, viz Fvwm, 223, 225, 226 barvy . . . . . . . . . . . . . . . . 224 fonty . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 ikony . . . . . . . . . . . . . . . . 224 nastavenı´ . . . . . . . . . . . . . . 224 konfigurace . . . . . . . . . . . 223 konfiguracˇnı´ soubory . . 222 nastavenı´ . . . . . . . . . . . . . 223 nastavenı´ barev . . . . . . . 224 nastavenı´ fontu˚ . . . . . . . . 224 pı´smo . . . . . . . . . . . . . . . . 224 start . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 Fvwm2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 Fvwm95 . . . . . . 218, 219, 221 FvwmBanner . . . . . . . . . . . 223

G gateway . . . . . . . . . . . 125, 131 aGww . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 GDI tiska´rna . . . . . . . . . . . . 272 GDT RAID5 rˇadicˇ . . . viz ICP Vortex Ghostscript . . . . . 84, 284, 291 ghostview . . . . . . . . . . 225, 397 a Y}Gx c‚ ˜L¡#˜ g . . . . . . . . . . . . 345 glibc . . . . . . . . . . . . . . 345, 369 a5g YX w c ‚ ˜L¡#˜ g . . . . . . . . . . 300 a5g YX w c YV9© v . . . . . . . . . . . . 374 a5g Y}Gx b ˜ . . . . . . . . . . . . . . . 346 a5gu9\‚ ˜} v . . . . . . . . . . . . . . 215 a V g YX b . . . . . . . . . . . . . . . . 349 GNOME 54, 55, 219, 220, 355 prˇeklad . . . . . . . . . . . . . . . 345 gnorpm . . . . . . . . . . . . . . . . 355 GNU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358 GNU emacs . . . . . . . . . . . . 452 GNU Zip . . . . . . . . . . . . . . . 407 a V u/š9\ } g . . . . . . . . . . . . . . . 346 Goldstar CD mechanika . . . . . . . . 328 GPL . . . . . . . . . . . . . . . 397, 443 gpm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

graficke´ uzˇivatelske´ prostrˇedı´ . 452 grep . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 a ™#˜x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 group . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 gs . . . . . . . . . . . viz Ghostscript aGb © v V \5v . . . . . . . . . . . . . . 272 aGb © v V \Gb . . . . . . . . . . . . . . 272 aGb g YX . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 aGb |BŸŸ . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 gv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 a |} š9\ } g . . . . . . . . . . . . . . . 349 gzip . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

H Hans Reiser . . . . . . . . . . . . . . 73 harden suse . . . . . . . . 390, 391 š [™ ‚Gbu>b ˜ . . . . . . . . . . . . . . 390 hardware AGP . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 CardBus . . . . . . . . . . . . . . 257 disketove´ mechaniky . . 249 externı´ modem . . . . . . . . 251 integrace . . . . . . . . . . . . . 233 internı´ modem . . . . . . . . 251 IrDA . . . . . . . . . . . . viz IrDA ISA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 ISA PnP . . . . . . viz ISA PnP ISDN . . viz ISDN, hardware karta PCMCIA . . . . . . . . 257 karty . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 laptop . . . . . . . . viz notebook mechanika LS120 . . . . . 250 mechanika ZIP . . . . . . . . 250 modem . . . . . . . . . . . . . . . 251 notebook . . . . . viz notebook paralelnı´ interface . . . . . 245 paralelnı´ port . . . . . . . . . 245 paralelnı´ rozhranı´ . . . . . 245 pa´skove´ mechaniky . . . 254 PCI . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Plug-and-Play . . . . . . . . 234 potı´zˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 skener . . . . . . . . . . . . . . . . 252 streamer . . . . . viz hardware, pa´skove´ mechaniky USB . . . . . . . . . . . . . viz USB winmodem . . . . . . . . . . . 251 Hauppauge WIN/TV . . . . 255 hdparm . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 Hercules . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 heslo . . . . . . . . . . . . . . . 15, 398 hibernace . . . . . . . . . . . . . . . 265

Rejstrˇ´ık HiSax . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 hlavnı´ menu . . . . . . . . . . . . . 65 host.conf . . . . . . . . . . . . . . . 128 alert . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 multi . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 nospoof . . . . . . . . . . . . . . 128 order . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 trim . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 HOSTNAME . . . . . . . . . . . 131 hosts . . . . . . . . . . . . . . 127, 128 hotline . . . . . . . . . . . . . . . . . 421 šGv W \5v . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 šGv W \5v ˜ V š . . . . . . . . . . . . . . 367 HP 10/100 VG-AnyLAN . 326 HP PCLAN . . . . . . . . . . . . . 326 HP PCLAN+ . . . . . . . . . . . 326 htdig . . . . . . . . . . . . . . . 55, 368 š9\L‚ Y a . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 http . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 HTTP server instalace . . . . . . . . . . . . . . 357 http-rman . . . . . . . . . . 367, 368 hustota inodu˚ . . . . . . . . . . . 452

wlš [V a ˜ b

Ch

. . . . . . . . . . . . . . . 348 chat . . . . . . 139, 140, 158–160 chra´neˇny´ mo´d . . . . . . . . . . . . 51 Chris Mason . . . . . . . . . . . . . 73 chroot prostrˇedı´ . . . . . . . . . . 76 chyba kam hla´sit . . . . . . . . . . . . 437 chybı´ ovladacˇ pro CD mechaniku . . . . . . . . . . . 48

I I/O adresnı´ oblast – rezervace 309 Y •9g . . . . . . . . . . . . 89, 143, 379 Y •9g ‚5v9w . . . . . . . . . . . . 143, 150 i82365 . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 i82557/i82558 . . . . . . . . . . 325 IBM OS/2 . . . . . . . . . . . . . . 413 IBM Thinkpad . . . . . . . . . . 318 ICL EtherTeam . . . . . . . . . 326 ICN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 ICP Vortex rˇadicˇ potı´zˇe s instalacı´ . . . . . . . 27 Identifier . . . . . . . . . . . . . . . 210 ifconfig . . . . . . . . . . . . . . . . 371 ifport . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 ikony . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 import souboru˚ . . . . . . . . . . 135

imwheel . . . . . . . . . . . 187, 214 index vsˇech se´riı´ a balı´ku˚ . . 81 YV ˜ \Gw © a . . . . . . . . . . . 150, 158 inetd . . 33, 88, 126, 131, 168, 367, 392 YV9©5§ š\ } . . . . . . . . . . . . . . . 367 v Info ( YV9© ) . . . . . . . . . . . . . 358 informace Linux . . . . . . . . . . . . . . . . 436 o balı´cı´ch . . . . . . . . . . . . . . 79 infracˇervena´ podpora viz IrDA Infrared Data Association . viz IrDA init . . . . . x, 107, 371, 375–378 skripty . . . . . . . . . . . . . . . 377 initrd ovladacˇ SCSI . . . . . . . . . 302 inittab . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375 YVV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 inode . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 hustota . . . . . . . . . . . . . . . . 75 insmod . . . . . . . . . . . . 300, 301 parametry . . . . . . . . . . . . 307 insserv . . . . . . . . . . . . . . . . . 378 instalace . . . viz prvnı´ instalace aktualizace . . . . . . . . . . . . . . 6 balı´ku˚ . . . . . . . . . 79, 80, 351 CD mechanika na paralelnı´m portu . . . . . . . . . . . . . . . . 49 CD mechanika na vlastnı´m rˇadicˇi . . . . . . . . . . . . . . . 50 cˇasove´ pa´smo . . . . . . . . . . . 5 cˇeska´ kla´vesnice . . . . . . . 48 diskove´ oddı´ly . . . . . . . . . . 6 FTP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 kla´vesnice . . . . . . . . . . . . . . 5 konfigurace soucˇa´stı´ . . . . 19 konfigurace X . . . . . . . . . . 18 LILO . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 me´dium . . . . . . . . . . . . . . . 67 mysˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 NFS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 odjinud . . . . . . . . . . . . . . . . 67 PCMCIA . . . . . . . . . . . . . 264 po sı´ti . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 pomocı´ YaST2 . . . . . . . . . . 1 prˇihla´sˇenı´ po instalaci . . . 19 rozsah . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 rozvaha . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 smazanı´ balı´ku˚ . . . . . . . . 351 start syste´mu . . . . . . . . . . . 13 u´vodnı´ obrazovka . . . . . . . 2

vy´beˇr jazyka . . . . . . . . . . . . 3 vy´beˇr softwaru . . . . . . . . . 10 YaST2 nastartoval . . . . . . . 3 z disku . . . . . . . . . . . . . . . . 38 z dosazˇitelne´ho adresa´rˇe 69 z dosove´ho oddı´lu . . . . . . 38 z FTP . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 z NFS . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 zalozˇenı´ uzˇivatele . . . . . . 15 zavadeˇcˇ . . . . . . . . . . . . . . . 13 zrusˇenı´ prvnı´ instalace . . 51 z CD . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 z disku . . . . . . . . . . . . . . . . 68 instalacˇnı´ me´dium . . . . . . . . 67 Insure++ . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Intel EtherExpress 16 . . . . 325 Intel EtherExpressPro . . . . 325 Intel EtherExpressPro 100 325 Intel Pentium III . . . . . . . . 303 interface, rozhranı´ . . . . . . . 452 Internet . . . . . . . . . . . . 437, 453 konfigurace PPP . . . . . . 152 PPP . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 internetovy´ superserver . . 392 IP adresa . . 69, 124, 125, 131, 453 ipchains . . . . . . . . . . . . . . . . 390 IPv6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347 IPX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Y;™ ‚ [ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 IrDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 tiska´rna . . . . . . . . . . . . . . 268 ISA PnP . . . . . . . . . . . . . . . . 234 isapnp . . . . . . . . . . . . . 234, 235 Y b [xVx . . . . . . . 234, 235, 237 ISDN . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 hardware . . . . . . . . . . . . . 143 termina´lovy´ adapte´r . . . 156 YaST . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 isdn4linux . . . . . . . . . . . . . . 140 Y b‚ V •5g YV u | . . . . . . . . . . . . 142 isdnctrl . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 isdnlog . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 iso-8859-x . . . . . . . . . . . . . . 212 ISP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453 ISP16 . . . . . . . . . . . . . 319, 329

” [ ‚ ˜ ‚GbLg

J

. . . . . . . . . . . . . . 350 ja´dro . . . . . . . . . . 299, 436, 453 konfigurace . . . . . . . . . . . 302 moduly . . . . . . . . . . . . . . . 300 ovladacˇ tiska´rny . . . . . . . 336

461

Rejstrˇ´ık parametry . . . . . . . . . . . . 307 pocˇet CPU . . . . . . . . . . . . 310 prˇeklad . . . . . . . . . . . . . . . 299 prˇ´ılisˇ velke´ . . . . . . . . . . . 303 se´riova´ konzole . . . . . . . 310 sig11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 sig7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 SMP-volba ja´dra . . . . . . . 32 volba ja´dra . . . . . . . . . . . . 86 volba ja´dra pro SMP . . . . 86 jme´no dome´ny . . . . . . . . . . 124 jme´no pocˇ´ıtacˇe . . . . . . . . . . 124 ”vlš V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385

K Kabelmodem . . . . . . . . . . . 150 kardinfo . . . . . . . . . . . . . . . . 264 karta PCI . . . . . . . . . . . . . . . 236 karta PCMCIA . . . . . . . . . . 257 karty ISA . . . . . . . . . . . . . . . 233 kbatmon . . . . . . . . . . . . . . . . 267 KDE . . 54, 55, 153, 217, 219, 220, 222, 355, 436 kdehelp . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 ª5‚ ˜ g YX b c ‚ ˜L¡#˜ g . . . . . . . . 345 KDM 19, 21, 36, 89, 221, 222 Kernel separa´tnı´ moduly . . . . . . 349 Kernel Module Loader . . . 301 kerneld . . . . . . . . . . . . . . . . . 301 kerneld . . . . . . . . . . . . . . . . . 301 kernelovy´ de´mon . . . . . . . . 301 ª ˜™LV} v ‚ . . 86, 143, 240, 302, ª ˜™LV346 } v ‚5b . . . . . . . . . . . . . . 346 kfontmanager . . . . . . . . . . . 213 kikbd . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 kill . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 ª Y gg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 kla´vesnice . . . . . . viz instalace, kla´vesnice kla´vesove´ kombinace . . . . 425 kla´vesove´ zkratky . . . . . . . 425 klient ftp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 NFS . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 kmidi . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 kmod . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273 Kmod . . . . . . . . . 246, 301, 302 knfsd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 ª V© b‚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345 konfigurace . . . . . . . . . . . . . . 77 e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . 164

462

LILO . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 nahra´nı´ . . . . . . . . . . . . . . . . 77 pracovnı´ plocha . . . . . . . 226 sı´t’ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 spra´vce oken . . . . . . . . . . 226 syste´mu . . . . . . . . . . . . . . . 94 ulozˇenı´ . . . . . . . . . . . . . . . . 77 X11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 XFree . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 zmeˇna . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 zmeˇny . . . . . . . . . . . . . . . 379 konfigurace X . . viz instalace, konfigurace X konfiguracˇnı´ soubory . . . . 127 konzole . . . . . . . . . . . . . . . . 453 virtua´lnı´ . . . . . . . . . . . . . . 400 korˇenovy´ adresa´rˇ . . . . . . . . 453 korˇenovy´ oddı´l . . . . . . . . . . 310 kpanel . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 krpm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 kscd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 kurzor . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 kvt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 kwm . . . . . . . . . . . . . . 219, 222

L LAN . . . . . . . . . . 123, 181, 453 LAN Manager . . . . . . . . . . 413 Lance . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 laptop . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 IrDA . . . . . . . . . . . . viz IrDA ldconfig . . . . . . . . . . . . . . . . 348 g ‚ x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 leafnode . . 167–169, 346, 349 g ˜9[ ©LV v ‚ ˜ . . . . . . . . . 167, 168 Leafnode . . . . . . . . v, 167, 168 Leased line . . . . . . . . . . . . . 143 less . . . . . . 141, 371, 404, 409 g YX w . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 libc5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369 g YX w YV9© v . . . . . . . . . . . . . . 128 licence . . . . . . . . . . . . . . . . . 443 ^>’^` . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 LILO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 LILO . . iv, 13–15, 18, 32, 37, 38, 54, 74, 86–88, 96–100, 102–115, 194, 262, 304, 305, 307, 309, 321, 359, 360, 362, 364, 377, 385, 432, 454 instalace . . . . . . . . . . . . . . 105 odinstalova´nı´ . . . . . . . . . 105 odstranit . . . . . . . . . . . . . . 106

parametry . . . . . . . . . . . . 307 potı´zˇe . . . . . . . . . . . . . . . . 110 1024 cylindru˚ . . . . . . . . . . 112 diagno´za . . . . . . . . . . . . . . 111 hla´sˇenı´ prˇi startu . . . . . . . 111 ja´dro od 2.0 . . . . . . . . . . . . 114 startovacı´ disketa . . . . . . 107 startova´nı´ DOS/Win95 . 109 startova´nı´ Windows NT 109 vzorove´ konfigurace . . . 108 lilo.conf . . . . . . . . . . . . 99, 100 Linux odinstalovat . . . . . . . . . . 106 smazat . . . . . . . . . . . . . . . 106 update . . . . . . . . . . . . . . . 341 u´vod . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 Linux Development Platform Specification . . . . . . . . 357 Linux Documentation Project 367 Linux Standard Base . . . . 357 linux.par . . . . . . . . . . . . . . . 115 linuxova´ sˇkolenı´ . . . . . . . . 423 linuxrc i, x, 23–27, 39, 42, 45, 49, 124, 264, 342, 344, 370 g V .359–366, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406 loadlin . . ii, iv, 37–42, 50, 51, 54, 97, 113, 115–117, 235, 309, 343, 359, 360, 364 nefunguje . . . . . . . . . . . . . . 50 nestartuje . . . . . . . . . . . . . . 50 loadlin.exe . . . 40, 41, 97, 360 Local Area Network viz LAN locate . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358 Logical Volume Manager . 76 logicke´ oddı´ly . . . . . . . . . . . . 72 login . . . . . . . . . . 392, 398, 435 login shell . . . . . . . . . . . . 347 PAM . . . . . . . . . . . . 345, 348 Login: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 logout . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 logsurfer . . . . . . . . . . . . . . . 391 lpc . . . . . . . . . . . . . . . . 278, 279 lpd . . . viii, 277, 278, 291, 432 lpq . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 lpr . . . . . . . . viii, 280, 281, 397 lprm . . . . . . . . . . . . . . . 278, 279 g x#™ vg ‚ . . . . . . . 272, 277, 291 ls . . . . . . . . . . . . . . . . . 402, 432 g9b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 LSB . viz Linux Standard Base lsmod . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301

Rejstrˇ´ık lspci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 LUN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311 LVM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453 g | bu>b ˜ . . . . . . 143, 240, 299 Lynx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367

M m4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 MAD16 . . . . . . . . . . . 319, 329 mail . . . . . . . . . . . . . . viz e-mail make . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 makemap . . . . . . . . . . . . . . . 166 }B[ ª ˜ W š [ \ . . . . . . . . . . . . . . 348 makewhatis . . . . . . . . . . . . . 348 manpage . . . . . . . . . . . . . . . 408 manpages . . . . . viz manua´love´ stra´nky Î ™…Lƒ„9…Çý . . . . . . . . . . . . . . 348 manua´l . . . . . . . . . . . . . . . . . 408 manua´love´ stra´nky . 358, 408, 453 index . . . . . . . . . . . . . . . . 348 Massachusetts Institute of Technology . . . . . . . . . 181 masˇkara´da . . . . . . . . . 161, 438 mattrib . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 MBR . . 95, 96, 99, viz Master Boot Record, 454 mc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 mcd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mcopy . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mdel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mdir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mechanika Mitsumi starsˇ´ı typy . . . . 319 mechanika CD Panasonic . . . . . . . . . . . . 320 Sony CDU31/33A . . . . . 320 Sony CDU535 . . . . . . . . 320 mechanika LS120 . . . . . . . . viz hardware, mechanika LS120 mechanika ZIP . viz hardware, mechanika ZIP paralelnı´ port . viz hardware, paralelnı´ port memory . . . . . . . . . . . viz pameˇt’ mformat . . . . . . . . . . . . . . . . 416 Microsoft . . . . . . . . . . . . . . . 172 Midnight Commander . . . 355, 441 minicom . . 151, 152, 160, 161 minima´lnı´ Linux . . . . . . . . 454

metody startova´nı´ . . . . . . 40 Miro PC/TV . . . . . . . . . . . . 255 MIT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 Mitsumi CD mechanika . . . . . . . . 328 Mitsumi FX-001(D) . . . . . 319 mke2fs . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 mkfontdir . . . . . . . . . . . . . . 213 mkfs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 mknod . . . . . . . . . . . . . . . . . 429 mkswap . . viz odkla´dacı´ oddı´l, 371 mlabel . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mmd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 modeline . . . . . . . . . . . . . . . 211 modem je sta´le slysˇet . . . . . . . . . 154 konfigurace . . . . . . . . . . . . 83 prˇipojenı´ . . . . . . . . . . . . . 151 modprobe . . . . . 300, 301, 307 parametry . . . . . . . . . . . . 307 } v ‚Gbb g . . . . . . . . . . . . . . . . 388 modul parametry . . . . . . . . . . . . 364 zavedenı´ . . . . . . . . . . . . . 364 modules.conf . . . . . . . . . . . 345 } v ‚LuGg ˜ b7zwLv V9© . . . . . . . . . . viz /etc/modules.conf moduly . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 konfiguracˇnı´ soubory . . 345 prˇeklad . . . . . . . . . . . . . . . 304 zacha´zenı´ . . . . . . . . . . . . . 300 monitor . . . . . . . . . . . . . . . . 208 more . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404 mount . . . . 136, 250, 371, 414 mountd . . . . . . . . . . . . 136, 137 Mozart . . . . . . . . . . . . 319, 329 Mozart a CD mechanika . 328 mrd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mread . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 mren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 msdos.sys . . . . . . . . . . . . . . 115 mt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 mtools . . . . . . . . . . . . . . . . . 415 } \5vvgb . . . . . . . 249, 415, 416 mtype . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 multiprocesorovy´ syste´m . viz SMP Multisession CD mechanika . . 328 } u9\\ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 }>¡ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 mwrite . . . . . . . . . . . . . . . . . 416

MySQL . . . . . . . . . . . . . . . . 346 mysˇ konfigurace . . . . . . . . . . . . 83 nereaguje . . . . . . . . . . . . . . . 5

N Name Service Switch . . . . 128 Name Service Cache Daemon 130 named . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 nameserver 125, 126, 128, 130 konfigurace . . . . . . . . . . . . 89 na´poveˇda . . . . . . 367, 435, 436 V w x© b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 NCR 5380 . . . . . . . . . 314, 323 NCR 53c400 . . . . . . . . . . . . 314 NCR 53C400 . . . . . . . . . . . 323 NCR 53c406a . . . . . . . . . . . 314 NCR 53C810 . . . . . . . . . . . 308 V wu ™ b ˜ b . . . . . . . . . . . 348, 358 NE1000/2000 . . . . . . . . . . . 326 NE2000 . . . . . . . . . . . . . . . . 321 nejcˇasteˇjsˇ´ı ota´zky . . . . . . . 435 V ˜ \9c \5vvgb . . . . . . . . . . . . . 140 NetBEUI . . . . . . . . . . . . . . . 172 NetBIOS . . . . . . . . . . . 171, 172 V ˜ \5w © a . . . . . . . . . . . . . . . . 140 netgroups . . . . . . . . . . . . . . . 135 netmask . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Netscape . . . 54–56, 142, 169, 287, 367 netstat . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 NetWare . viz Novell Netware, viz Novell NetWare Network File System viz NFS Network Information Service . viz NIS networks . . . . . . . . . . . . . . . 127 Neuhaus Triccy Data LCR 156 news . . . . . . . . . . . . . . 139, 167 Leafnode . . . . . . . . . . . . . 167 NeXTSTEP . . . . . . . . 218, 413 NFS . . . . . . . . . . . . . . . 135, 454 de´mon . . . . . . . . . . . . . . . 345 instalace z . . . . . . . . . . . . . 68 V9© b c9b ˜O™¡/˜O™ . . . . . . . . . . . . 345 nfsd . . . . . . . . . . . . . . . 136, 137 NI6510 . . . . . . . . . . . . . . . . . 326 NIS . . . . . . . . viz YP, 134, 349 klient . . . . . . . . . . . . . . . . 350 V ª Y \ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 V ª Y \ [ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347 V ª Y \ X . . . . . . . . . . . . . 140, 347

463

Rejstrˇ´ık nn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 notebook . . . . . . . . . . . . . . . 257 IrDA . . . . . . . . . . . . viz IrDA power management . . . . viz APM Thinkpad . . . . . . . . . . . . . . 50 Novell . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Novell NE1000/2000 . . . . 326 Novell NetWare . . . . . . . . . 171 nscd . . . . . . . . . . . . . . . 130, 345 nscd.conf . . . . . . . . . . . . . . . 130 nsswitch.conf . . . . . . . . . . . 128

O odborna´ podpora . . . . . . . . 422 oddı´l forma´tova´nı´ . . . . . . . . . . . . 76 logicky´ . . . . . . . . . . . . . . . . 72 prima´rnı´ . . . . . . . . . . . . . . . 72 rozsˇ´ırˇeny´ . . . . . . . . . . . . . . 72 odinstalovat LILO . . . . . . . . . . . . . . . . 105 odkaz symbolicky´ . . . . . . . . . . . 406 odkla´dacı´ oblast . . . . . . . . . 455 odkla´dacı´ oddı´l . . . . . . . 56, 71 vytvorˇenı´ . . . . . . . . . . 61, 72 okno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 Olvwm . . . . . . . . . . . . 219, 433 olwm . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 Omnibook . . . . . . . . . . . . . . 318 on-line manua´l . . . . . . . . . . 401 OpenLook . . . . . . . . . . . . . . 219 v x#˜ V bblš . . . . . . . . . . . . . . . 349 operacˇnı´ pameˇt’ . . . . . . . . . . 410 v x bLv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv b }5x . . . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv ‚ u x . . . . . . . . . . . . . . 346 v x bLv ‚Gb }5x . . . . . . . . . . . . . . 346 Optics Storage CD mechanika . . . . . . . . 329 Oracle 8 . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 OS/2 zavadeˇcˇ . . . . . . . . . . . . . . . 97 OSS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 ovladacˇ tiska´rny . . . . . . . . . 336

P packet filter . . . . . . . . . . . . . 161 PAM . . . . . . . . . . . . . . . 91, 345 MD5-hesla . . . . . . . . . . . . 91 pameˇt’ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 454 hla´sı´ nedostatek . . . . . . . 440

464

ochrana . . . . . . . . . . . . . . 309 velikost nalezena chybneˇ . . . 310 Panasonic CD mechanika . . . . . . . . 330 paralelnı´ port . . . viz hardware, paralelnı´ port ATAPI . . . . . . . . . . . 337, 338 CD mechanika . . . . . . . . 337 IDE disk . . . . . . . . . . . . . 337 IDE protokol . . . . . . . . . 337 parametry ja´dra . . . 320, 336 zarˇ´ızenı´ IDE . . . . . . . . . . 337 za´visly´ na architekturˇe . 336 paride . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 parport-subsyste´m . . . . . . . 245 xG[™ \ ˜ ‚ . . . . . . . . . . . . . . . . 350 Partition Magic . . . . . . . . . . 38 pa´skove´ mechaniky . . . . . . viz hardware, pa´skove´ mechaniky passwd . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Î „9…ÇOý . . . . 159, 221, 391, 399 x w } w Y [ . . . . . . . . . . . . . . . . 264 PCMCIA . . . . . . . . . . 257, 343 cardmgr . . . . . . . . . . . . . . 258 Ethernet . . . . . . . . . . . . . . 258 IDE . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 instalace . . . . . . . . . . . . . . 264 ISDN . . . . . . . . . . . . . . . . 259 konfigurace . . . . . . . . . . . 258 Modem . . . . . . . . . . . . . . 259 podpu˚rne´ programy . . . 264 proble´my . . . . . . . . . . . . . 262 SCSI . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 sche´ma . . . . . . . . . . . . . . . 260 software . . . . . . . . . . . . . . 258 . . . . . . . . . . . 258 „5“ Token ™5“5’… Ring . . . . . . . . . . . . . . . . 258 PCMCIA karty . viz hardware, karta PCMCIA pep . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 pg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404 x a ‚ [ \ [X . . . . . . . . . . . . . . 349 x a x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 PGP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 351 Philips CM206 . . . . . . . . . . 329 PHP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348 x š x ‚5vw . . . . . . . . . . . . . . . . 348 pine . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 ping . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 389 pı´smo . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 PLIP

paralelnı´ port . viz hardware, paralelnı´ port plneˇ kvalifikovane´ dome´nove´ jme´no . . . . . . . . . . . . . . 124 x g x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 Plug-and-Play . . . . . . . . . . . 234 pnpdump . . . . . . . . . . 234, 235 podpora e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . 420 hotline . . . . . . . . . . . . . . . 421 instalace . . . . . . . . . . . . . . 419 komercˇnı´ . . . . . . . . . . . . . 422 nejrychlejsˇ´ı cesta k pomoci . 420 odborna´ podpora . . . . . . 422 pracovnı´ doba . . . . . . . . . 421 Professional Services . . 422 sluzˇby . . . . . . . . . . . 422, 423 telefonnı´ cˇ´ısla . . . . . . . . . 423 telefonnı´ cˇ´ıslo . . . . . . . . . 421 popis balı´ku˚ . . . . . . . . . . . . . 79 popis prˇ´ıkazu˚ . . . . . . . . . . . 408 port . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 454 paralelnı´ . . . . . . . . . . . . . . 273 se´riovy´ . . . . . . . . . . . . . . . 277 USB . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 portmap . . . . . 33, 88, 126, 136 portmapper . . . . . . . . . . . . . 349 postfix . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 x v9b\ ©GY| . . . . . . . . . . . 347, 388 x v9b\a ™#˜ b . . . . . . . . . 342, 349 PostgreSQL . . . . . . . . 342, 349 posˇta . . . . . . . . . . . . . viz e-mail posˇtovnı´ server . . . . . . . . . . 438 power management . . . . . . 265 pozadı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 xxx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 PPP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 ppp-down . . . . . . . . . . . . . . 160 ppp-up . . . . . . . . . . . . . 158, 159 ppp.chat . . . . . . . . . . . . . . . . 158 xxx V \ . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 pppd . . . . . . . . . . . . . . 140, 158 pracovnı´ plocha barvy . . . . . . . . . . . . . . . . 224 fonty . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 ikony . . . . . . . . . . . . . . . . 224 konfigurace . . . . . . . . . . . 226 kurzor . . . . . . . . . . . . . . . . 225 pı´smo . . . . . . . . . . . . . . . . 224 pozadı´ . . . . . . . . . . . . . . . 223 prima´rnı´ oddı´l . . . . . . . . . . . . 72 Î „‹G’ƒ9ÇLˆ‹ . . . . . . . . . . . . . . 280

Rejstrˇ´ık printserver box . . . . . . . . . . 288 Pro Audio Spectrum 311, 320 Pro Audio Spectrum 16 . . 320 proble´my prˇi prvnı´ instalaci . . . . . . . 47 procesor Cyrix 686 . . . . . . . . . . . . . 32 procmail . . . . . . . . . . . . . . . 166 Professional Services . . . . 422 program instalace . . . . . . . . . . . . . . 438 prˇeklad . . . . . . . . . . . . . . . 354 spusˇteˇnı´ . . . . . . . . . . . . . . 399 programova´nı´ soubor core . . . . . . . . . . . 410 pru˚beˇh startova´nı´ . . . . . . . . . 95 prvnı´ instalace . . . . . . . . . . . . 1 fonty . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 forma´tova´nı´ disku . . . . . . 61 instalace balı´ku˚ . . . . . 30, 34 instalace loadlinu . . . . . . . 41 instalace softwaru . . . . . . 30 konfigurace disku˚ . . . . . . 59 konfigurace oddı´lu˚ . . . . . . 28 kopı´rova´nı´ balı´ku˚ . . . . . . . 38 linuxrc . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Login . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Login: . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 modem . . . . . . . . . . . . . . . . 34 mysˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 popis proble´mu˚ . . . . . . . . 47 prˇedpoklady . . . . . . . . . . . 22 prˇihla´sˇenı´ . . . . . . . . . . . . . . 35 rozdeˇlova´nı´ disku . . . . . . 42 setup . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 start z CD2 . . . . . . . . . . . . 45 startovacı´ disketa . . . . . . . 45 startovacı´ metody . . . 36, 40 startova´nı´ pomocı´ loadlin . . 115 startujeme YaST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 urcˇenı´ bodu˚ prˇipojenı´ . . . 61 urcˇenı´ souborove´ho syste´mu 61 u´vodnı´ obrazovka . . . . . . 23 vy´beˇr ja´dra . . . . . . . . . . . . 32 vy´beˇr konfigurace . . . . . . 30 vy´beˇr softwaru . . . . . . . . . 30 vy´chozı´ stav . . . . . . . . . . . 22 vytvorˇenı´ root hesla . . . . 34 vytvorˇenı´ startovacı´ diskety s unixem . . . . . . . . . . . . 46

vytvorˇenı´ uzˇivatele . . . . . 34 Windows 95 dosovy´ mo´d . . . . . . . . . . . . 39 za´kladnı´ konfigurace . . . . 32 prˇeklad ja´dro . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 prˇihla´sˇenı´ . . . . . . . . . . 398, 435 prˇ´ıkaz . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399 ‚ © . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410 ‚Lu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 ©/™/˜/˜ ª Y gg .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 410 412 x b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 x b\ ™#˜/˜ . . . . . . . . . . . . . . 412 \5v x uGg Y}+.Y .\ . . .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 413 410 W . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 prˇ´ıkazova´ rˇa´dka . . . . . . . . . 399 prˇ´ıkazovy´ interpret . . . . . . 454 prˇ´ıkazy za´kladnı´ unixove´ . . . . . . 401 prˇipojenı´ . . . . . . . . . . . . . . . 454 prˇipojenı´ k sı´ti . . . . . . . . . . 123 prˇipojit windowsovy´ diskovy´ oddı´l . . . . . . . . . . . . . . . . 74 prˇ´ıstupova´ pra´va 402, 404, 407 Samba . . . . . . . . . . . . . . . 176 x b . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 pseudoznaky . . . . . . . 403, 455 x b\ ™#˜O˜ . . . . . . . . . . . . . . . . 412

qmail . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

Router . . . . . . . . . . . . . . . . . 394 routing ™ vu9\ ˜ zwLv V9© 132 v™ |/˜ V . . . . . . . . .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 348 Roxen . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348 ™ v |/˜ V c9bb g . . . . . . . . . . . . . 348 ™ v |/˜ V>YV \ . . . . . . . . . . . . . . 348 ™ v |/˜ V bbLg . . . . . . . . . . . . . . 348 rozdeˇlova´nı´ disku . . . . . . . . 42 druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 konfigurace . . . . . . . . . . . . 59 pro experty . . . . . . . . . . . . 55 pro zacˇa´tecˇnı´ky . . . . . . . . 53 rozlisˇenı´ obrazu . . . . . . . . . 210 rozlozˇenı´ kla´ves . . . . . . . . . 372 rozsah instalace . . . . . . . . . . 77 rozsˇ´ırˇeny´ oddı´l . . . . . . . . . . . 72 RPC mount de´mon . . . . . . 136 RPC NFS de´mon . . . . . . . . 136 RPC portmapper . . . . . . . . 136 rpc.mountd . . . . . . . . . . . . . 136 rpc.nfsd . . . . . . . . . . . . . 88, 136 rpm . . . . . . . . . . . 344, 348, 354 ™Lx} . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 RPM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 ™Lx}GV ˜W . . . . . . . . . . . . . . 351 ™Lx} v ™5Y a . . . . . . . . . . . . . 351 ™Lx} b [¡#˜ . . . . . . . . . . . . . 351 Ι u V g ‚Gw v V9©GY a . . . . . . . . 348 Runlevel nove´ rozdeˇlenı´ . . . . . . . . 350 rxvt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 ™÷ b ÷ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350

R

S

RAM . . . . . . . . . . . . . viz pameˇt’ ramdisk . . . . . . . . . . . . . . . . 359 rawip . . . . . . . . . . . . . . 147, 149 rawip-HDLC . . . . . . . . . . . 147 rawrite . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 rawrite.exe . . . . . . . . . . . . . . 46 rc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 377 t ˜ \GwLt ™ w7zwLv V9©GY a . . . . . . . 379 reboot . . . . . . . . . . . . . 309, 399 ™#˜5Y b ˜™© b . . . . . . . . . . . . . . . 74 resolv.conf . . . . . . . . . . . . . 130 restart . . . . . . . . . . . . . . . . . . 309 ™} . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 ™}B[V . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 rmmod . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 root . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 route . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 ™ vu9\ ˜ zwLv V9© . . . . . . . . . . . . 132

S.u.S.E. . . . . . . . . . . . viz SuSE b [}5XG[ . . . . . . . . . . 89, 172, 347 Samba . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 ´ pra´va . . . . . . 176 b [prV#ˇ˜ ´ıstupova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 SANE . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 Sanyo . . . . . . . . 329 b [ CD | . .mechanika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 SaX . vi, 19, 22, 93, 181, 183, 185, 199–204, 206, 207, 435 sax2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 b [ |9§ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 SaX2 . vi, 181–199, 207, 208, 210, 211, 213, 214 Automaticka´ konfigurace . . 184

Q

465

Rejstrˇ´ık manua´lnı´ konfigurace . . 185 sbeˇrnicova´ mys þ ˇ Logitech . . . . . . . . . . . . . 319 scandisk . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 scanner konfigurace . . . . . . . . . . . . 83 SCO-Unix . . . . . . . . . . . . . . 413 bwLb Y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 SCSI Adaptec AHA-152x/151x/1505 . . . 322 Adaptec AHA-1540/1542 . . 322 AdvanSys . . . . . . . . . . . . 312 AHA-152x/151x/1505 . 311 AHA-154x . . . . . . . . . . . 311 AHA-274x . . . . . . . . . . . 312 AHA-284x . . . . . . . . . . . 312 AHA-294x . . . . . . . . . . . 312 AM53/79C974 . . . . . . . . 313 Future Domain . . . 314, 322 LUN . . . . . . . . . . . . . . . . . 311 NCR 5380 . . . . . . . 314, 323 NCR 53c400 . . . . . . . . . . 314 NCR 53C400 . . . . . . . . . 323 NCR 53c406a . . . . . . . . . 314 Seagate ST01/02 . . . . . . 314 streamer . . . . . . . . . . . . . . 311 TMC-16x0 . . . . . . . 314, 322 TMC-885/950 . . . . . . . . 314 Trantor T128/128F/228 314 . . . 314, 323 bwLTrantor bLgv a . T130B . . . . . . . . . . . . . . . 391 scwm . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 b‚ X . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 b‚ X w ÷ . . . . . . . . 150, 344, 367 Seagate ST01/02 . . . . . . . . 314 b ˜ wwlšLª . . . . . . . . . . . . . . . . 390 b ˜ wu } v ‚ . . . . . . . . . . . . . . . 391 Secure Shell . . . . . . . . . . . . 393 sendmail . . . . . . . 89, 126, 131, 164–167, 346 konfigurace . . . . . . . . . . . . 89 b ˜V ‚ }B[9Y g . . . . . 379, 388, 396 Sendmail . . . . . . . . . . 167, 358 se´rie [ . . . . . . . . . . 74, 79, 86, 140 [>Ÿ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 [x 214, 234, 252, 266, 272, 415 ‚ 367, . . . . . . . . . . . . . . . . 143, 300

466

‚5vw

47, 128, 143, 150, 158, 344, 357, 367, 374, 397 a ™9[ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 index . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 V . . . 89, 133–135, 140, 143, 158, 167, 168, 172, 268, 272, 277, 346, 367, 368, 388, 395 xG[› . . . . . . . . . . . . . 437, 438 b ˜ w . . . . . . . . 162, 385–387, 395, 437 b V 389–391, ‚ . . . . . . .393, . . . . . . . . . . . 243 vyhleda´va´nı´ . . . . . . . . . . . . 81 | . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 | — ‚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 |5[x . . . . . . . . . . . . . 213, 214 | b ™¡ . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 |LW} . . . . . . . . . . . . . 219, 222 ÷ € . . . . . . . . . . . . . . . 354, 355 se´riova´ konzole . . . . . . . . . 310 server ftp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 NFS . . . . . . . . . . . . . 135, 136 NIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 server.exe . . . . . . . . . . . . . . . 97 services professional . . . . . . . . . . 422 setserial . . . . . . . . . . . . 245, 252 setup . . . . ii, 39–42, 45, 46, 84 SETUP . . . . . . . . . . . . viii, 281 setup.exe . . . . . 39, 40, 50, 115 seyon . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 sgcheck . . . . . . . . . . . . . . . . 253 sh . . . . . . . . . . . . . . . . . 432, 454 share . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 shell . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 392 shutdown . . . . . . . . . . 371, 398 sche´ma viz PCMCIA, sche´ma SINUS Firewall I . . . . . . . 394 sı´t’ . . . . . . . . . . . . . . . . . 123, 455 konfigurace . . . . . . . . . . . 125 YaST . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 konfiguracˇnı´ soubory . . 127 sı´t’ova´ adresa . . . . . . . . . . . . 131 sı´t’ova´ karta . . . . . . . . . . . . . 317 3COM 3c501 . . . . . . . . . 323 3COM 3c503 . . . . . . . . . 323 3COM 3c505 . . . . . . . . . 323 3COM 3c507 . . . . . . . . . 323 3COM 3c509 . . . . . . . . . 323 3COM 3c515 . . . . . . . . . 323 3COM 3c579 . . . . . . . . . 323 3COM 3c590 . . . . . . . . . 323

3COM 3c900 . . . . . . . . . 323 AM7990 cˇipset . . . . . . . 326 AT1700 . . . . . . . . . . . . . . 324 Cabletron . . . . . . . . . . . . . 324 D-Link DE620 . . . . . . . . 328 DE10x . . . . . . . . . . . . . . . 324 DE20 . . . . . . . . . . . . . . . . 324 DE203 . . . . . . . . . . . . . . . 325 DE204 . . . . . . . . . . . . . . . 325 DE205 . . . . . . . . . . . . . . . 325 DE42 . . . . . . . . . . . . . . . . 324 DE425 . . . . . . . . . . . . . . . 324 DE434 . . . . . . . . . . . . . . . 324 DE435 . . . . . . . . . . . . . . . 324 DE450 . . . . . . . . . . . . . . . 324 DE500 . . . . . . . . . . . . . . . 324 DEC EtherWORKS . . . 324 Digital . . . . . . . . . . . . . . . 324 Digital DEPCA . . . . . . . 324 E21xx . . . . . . . . . . . . . . . . 324 EtherBlaster . . . . . . . . . . 326 EtherTeam 16i/32 . . . . . 326 EtherWORKS 3 . . . . . . . 325 Fujitsu FMV-181/182/183/184 . . 325 HP 10/100 VG-AnyLAN . . 326 HP 27245 . . . . . . . . . . . . 326 HP 27247B . . . . . . . . . . . 326 HP 27252A . . . . . . . . . . . 326 HP 27xxx . . . . . . . . . . . . 326 HP PCLAN . . . . . . . . . . . 326 HP PCLAN+ . . . . . . . . . 326 IBM Token Ring . . . . . . 327 ICL EtherTeam . . . . . . . 326 Intel EtherExpress 16 . . 325 Intel EtherExpress Pro . 325 Intel EtherExpress Pro 100 . 325 konfigurace . . . . . . . . . . . . 83 Lance . . . . . . . . . . . . . . . . 326 Novell NE1000/2000 . . 326 SMC 9194 . . . . . . . . . . . . 327 SMC Ultra . . . . . . . . . . . 327 Token Ring . . . . . . . . . . . 327 vı´ce karet soucˇasneˇ . . . . 317 WD80x3 . . . . . . . . . . . . . 327 Western Digital . . . . . . . 327 sı´t’ova´ maska . . . 125, 131, 394 sı´t’ova´ tiska´rna . . . . . . 278, 288 konfigurace . . . . . . . . . . . . 89 prˇedfiltrova´nı´ . . . . . . . . . 288

Rejstrˇ´ık sı´t’ove´ prˇipojenı´ . . . . . . . . . 123 skener . . viz hardware, skener skryte´ soubory . . . . . . . . . . 404 skupiny spra´va . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 SLIP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 sluzˇby . . . . . . . . . . . . . . . . . . 423 Smarthost . . . . . . . . . . . . . . 165 smazat adresa´rˇ . . . . . . . . . . . . . . . 401 LILO . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Linux . . . . . . . . . . . . . . . . 106 soubor . . . . . . . . . . . . . . . 405 SMB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 smbmount . . . . . . . . . . . . . . 347 SMC 9194 . . . . . . . . . . . . . . 327 SMC Ultra . . . . . . . . . . . . . 327 SMP pocˇet CPU . . . . . . . . . . . . 310 volba ja´dra . . . . . . . . . 32, 86 SMTP . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 b V ‚ [ u . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 b V ‚ } v ‚ . . . . . . . . . . . . . . . 243 b V ‚ WG[ ¡ . . . . . . . . . . . . . . . 243 SNiFF+ . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 bLv ˜ V . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437 Sony CDU31A . . . . . . . . . . 329 Sony CDU33A . . . . . . . . . . 329 Sony CDU535 CD mechanika . . . . . . . . 329 soubor . . . . . . . . . . . . . . . . . 455 zÒ\ [™ . . . . . . . . . . . . . . . . . 406 zÒ\ [™ zÒa ÷ . . . . . . . . . . . . . 406 zÒ\a ÷ . . . . . . . . . . . . . . . . . 406 archivace . . . . . . . . . . . . . 406 atributy . . . . . 402, 404, 407 hleda´nı´ . . . . . . . . . . . . . . . 405 kopı´rovat . . . . . . . . . . . . . 405 nelze prˇesunout . . . . . . . . 47 odkaz . . . . . . . . . . . . . . . . 406 prohleda´va´nı´ . . . . . . . . . . 405 prˇejmenovat . . . . . . . . . . 405 prˇesunout . . . . . . . . . . . . . 405 prˇ´ıkazy . . . . . . . . . . . . . . . 402 prˇ´ıstupova´ pra´va . . 402, 404 skryte´ . . . . . . . . . . . . . . . . 404 skryty´ . . . . . . . . . . . . . . . . 433 smazat . . . . . . . . . . . . . . . 405 vyhleda´va´nı´ . . . . . . . . . . . . 81 souborovy´ syste´m . . . . . . . 455 FHS . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 ReiserFS . . . . . . . . . . . . . . 73 TeX . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357

urcˇenı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 vfat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Soundblaster 16 . . . . . . . . . 240 bLv | . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 spindown . . . . . . . . . . . . . . . 267 spool syste´m sı´t’ova´ tiska´rna . . . . . . . . 288 spooler . viz spra´vce tiskovy´ch front spra´va skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 uzˇivatel . . . . . . . . . . . . . . . 90 spra´va syste´mu spra´va skupin . . . . . . . . . . 91 uzˇivatel . . . . . . . . . . . . . . . 90 YaST . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 spra´vce balı´ku˚ . . . . . . . . . . 350 spra´vce oken funkce . . . . . . . . . . . . . . . 220 Fvwm . . . . . . . . . . . . . . . . 222 konfigurace . . . . . . . . . . . 226 nastavenı´ . . . . . . . . . . . . . . 89 princip . . . . . . . . . . . . . . . 217 start . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 spra´vce syste´mu . . . . . . . . . 455 spra´vce tiskovy´ch front . . 271 de´mon . . . . . . . . . . . . . . . 277 rˇ´ızenı´ . . . . . . . . . . . . . . . . 278 spra´vce tisku (lpd) . . . . . . . 277 spusˇteˇnı´ programu . . . . . . . 399 b€Lu Y ‚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347 b€Lu Y ‚ § . . . . . . . . . . . . . . . . 347 ssh . . . . . . . . . . . . . 93, 386, 437 bblš . . . . . . . . . . . 386, 393, 396 standby . . . . . . . . . . . . . . . . 265 StarOffice . . . 54, 55, 345, 437 start korˇenovy´ oddı´l . . . . . . . . 310 z CD2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 start syste´mu parametry . . . . . . . . . . . . 307 startovacı´ disketa . . 23, 96, 99 vytvorˇenı´ (pomocı´ LILO) . . 107 vytvorˇenı´ pomocı´ dd . . . . 46 vytvorˇenı´ pomocı´ rawrite 46 vytvorˇenı´ programem setup 45 startovacı´ koncepce . . . . . . . 96 startovacı´ menu . . . . . . . . . 115 startovacı´ sektor . . . . . . . . . . 95 startovacı´ skripty . . . . . . . . 131 startova´nı´ . . . . . 375, 398, 455

ramdisk . . . . . . . . . . . . . . 359 koncepce . . . . . . . . . . . . . . 96 metody . . . . . . . . . . . . . . . . 36 minima´lnı´ Linux . . . . . . . 40 pomocı´ loadlin . . . . . . . . 115 pru˚beˇh . . . . . . . . . . . . . . . . 95 z diskety . . . . . . . . . . . . . . 45 zavadeˇcˇ . . . . . . . . . . . . . . . 97 startovat LILO . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 startx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 stav syste´mu . . . . . . . . . . . . 409 streamer . . . . . . . viz hardware, pa´skove´ mechaniky SCSI . . . . . . . . . . . . . . . . . 311 strom adresa´rˇu˚ . . . . . . . . . . 427 SunOS . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 support . . . . . . . . . . viz podpora professional . . . . . . . . . . 422 suse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 SuSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 SuSE sluzˇby . . . . . . . . . . . . . . . . 423 telefonnı´ cˇ´ısla . . . . . . . . . 423 SuSEconfig . 33, 94, 126, 127, 134, 164, 166, 260, 350, 370, 373, 374, 380, 432 SuSEconfig . . . . . . . . . . . . . 379 ‡uG‡ˆ ©GY;™#˜WG[ gg 162, 347, 390, bu>b ˜ 393 š Y g © . . . . . . . . . 150, 367 SuSE Linux . . . . . . . . . . . . 357 instalace . . . . . . . . . . . . . . 363 na´poveˇda . . . . . . . . . . . . . 367 rozlozˇenı´ kla´ves . . . . . . . 372 speciality . . . . . . . . . . . . . 357 za´chranny´ syste´m . . . . . 369 bu>b ˜ xG[ ª . . . . . . . . . . . . . . . 367 SuSEwm . . . . . . . . . . . 217, 222 suspend . . . . . . . . . . . . . . . . 265 swap . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 swat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 b | . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 Sybase . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 symbolicky´ odkaz . . . . . . . 406 syncPPP . . . . . . . . . . . . . . . . 147 syslinux . . . . . . . . . . . . . . . . 360 Syslinux . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 syslog . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 sysp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 system update . . . . . . . . . . . . . . . 341

467

Rejstrˇ´ık System Commander Deluxe . . 38 syste´m X Window . . . viz X11, 207 syste´mova´ hla´sˇenı´ . . . . . . . 436 syste´move´ informace . . . . 363

Sˇ sˇipka mysˇi . . . . . . . . . . . . . . 225 sˇkolenı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . 423

T T-ISDN-DSL . . . . . . . . . . . 151 tabulka oddı´lu˚ . . . . . . . . . . . . 95 tar . . . . . . . . . . 58, 81, 347, 358 \ [;™ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 406 \Gw g . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 Tcl/Tk . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 TCP-wrapper . . . . . . . . . . . 395 TCP/IP . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 tcpd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 tcsh . . . . . . . . . . . . . . . 432, 454 telefonnı´ cˇ´ısla . . . . . . . . . . . 423 Telekabel . . . . . . . . . . . . . . . 150 telix . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 telnet . 88, 140, 371, 392, 433, 437 termcap . . . . . . . . . . . . . . . . 358 termina´love´ okno . . . . . . . . 436 termina´lovy´ program . . . . 152 test pameˇti . . . . . . . . . . . . . . 309 teTeX . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 Texinfo . . . . . . . . . . . . . . . . 358 texpire . . . . . . . . . . . . . 167, 168 text hleda´nı´ . . . . . . . . . . . . . . . 405 The Open Group . . . . . . . . 181 The XFree86 Project, Inc. 181 Thinkpad . . . . . . . . . . . . . . . 318 prvnı´ instalace . . . . . . . . . 50 tin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 TIS Firewall Toolkit . . . . . 394 tisk ja´dro 2.2.x . . . . . . . . . . . . 344 tiskovy´ server . . . . . . . . . 278 ukoncˇenı´ tisku . . . . . . . . 280 tiska´rna . . . . . . . . . . . . . . . . 271 de´mon . . . . . . . . . . . . . . . 277 GDI . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 konfigurace . . . . . . . . . . . . 83 Lexmark . . . . . . . . . . . . . 272 Novell NetWare . . . . . . . . 89

468

Novell NetWare jako tiskovy´ server . . . . . . . . . . . . . . . 89 paralelnı´ port . viz hardware, paralelnı´ port parametry ja´dra . . . . . . . 321 samba . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 sı´t’ova´ tiska´rna . . . viz sı´t’ova´ tiska´rna windowsova´ . . . . . . . . . . 272 windowsovy´ pocˇ´ıtacˇ jako tiskovy´ server . . . . . . . . 89 tiskovy´ filtr pro sı´t’ove´ tiska´rny . . . . . 288 tiskovy´ server . . . . . . . . . . . 288 \ ª . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 \ ª v Tkinfo ( YV9© ) . . . . . . . . 358 TMC-16x0 . . . . . . . . . 314, 322 TMC-885/950 . . . . . . . . . . 314 Token Ring . . . . . . . . . . . . . 327 \5v x . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 traceroute . . . . . . . . . . . . . . 347 \ ™5[ wª ˜O™ . . . . . . . . . . . . . . . 243 Trantor T128/128F/228 . . 314 Trantor T130B . . . . . 314, 323 tre´nink . . . . . . . . . . . . . . . . . 423 tripwire . . . . . . . 387, 389, 390 \ ™GYxWGY;™#˜ . . . . . . . . . 387, 390 Tripwire . . . . . . . . . . . . . . . . 390 ttmkfdir . . . . . . . . . . . . . . . . 213 typ mysˇi . . . viz instalace, mysˇ

U ugidd . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 uGg Y}+Y \ . . . . . . . . . . . . . . . . 410 Ultrastor . . . . . . . . . . . . . . . 308 umount . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 UMSDOS . . . . . . . . . . . . . . 455 unfsd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Unicode . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Universal Serial Bus . viz USB UNIX . . . . . . . . . . . . . . . . . . 452 u´vod . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 update . . . . . . . . . . . . . . . . . 341 u´rovenˇ beˇhu . . . . . . . . . . . . 375 zmeˇna . . . . . . . . . . . . . . . . 377 USB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 moduly . . . . . . . . . . . . . . . 247 prˇ´ıklad konfigurace mysˇi a kla´vesnice . . . . . . . . . . 249 USENET . . . . . . . . . . . . . . . 167 useradd . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 userdel . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 uucp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 358

UUCP . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 uzˇivatel spra´va . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 zalozˇene´ . . . . . . . . . . . . . . 398 uzˇivatelske´ konto . . . . . . . . . 15 uzˇivatelske´ rozhranı´ . . . . . 435 uzˇivatelsky´ na´vod . . . . . . . 397

V vadne´ CD . . . . . . . . . . . . . . . 48 Variable Î ™9…Lƒ„…ÇOý . . . . . . . . . . . . 348 Î „9…ÇOý . . 159, 221, 391, 399 Î „‹>’ƒÇLˆ‹ . . . . . . . . . . . . 280 Ι u V g‚GwLv V9©5Y a . . . . . . 348 Î  >’ƒ` ™9…Lƒ… Ë ˆ‹ 221, 222 Vesa Local Bus . . . . . . . . . . . 51 VG-AnyLAN . . . . . . . . . . . 326 vi . . . . . . . . 371, 404, 433, 452 vı´ceprocesorovy´ syste´m . . viz SMP, viz SMP vı´ceu´lohovy´ syste´m . . . . . 455 virtua´lnı´ konzole . . . . . . . . 400 virtua´lnı´ obrazovka . . . . . . 210 virtuoso . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 virus . . . . . . . . . . . . . . . . 37, 386 viry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437 VLB . . . . . viz Vesa Local Bus volba jazyka . . . . . . . . . . . . . 66 volba rozlozˇenı´ kla´ves . . . . 66 vy´beˇr instalacˇnı´ me´dium . . . . . . 67 vy´beˇr balı´ku˚ . . . . . . . . . . . . . 30 vy´beˇr softwaru . . . . . . . . . . . 30 prˇi instalaci . . . . . . . . . . . . 10 vy´beˇr te´maticke´ se´rie . . . . . 78 vytvorˇit adresa´rˇ . . . . . . . . . . . . . . . 401 diskove´ oddı´ly . . . . . . . . . 71 souborovy´ syste´m . . . . . . 72 vy´zva . . . . . . . . . . . . . . . . . . 454

W

W

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 Wabi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 WAN . . . . . . . . . . . . . . 139, 456 WD80x3 . . . . . . . . . . . . . . . 327 webovy´ server . . . . . . . . . . 438 Western Digital WD80x3 327 WfW . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 W a ˜ \ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354 Wide Area Network viz WAN widget . . . . . . . . . . . . . . . . . 226

Rejstrˇ´ık window manager . viz spra´vce oken WindowMaker . . . . . 218–220 Î  G’ƒ` L™9…Lƒ9… Ë ˆ‹ . . 221, 222 Windows . . . . . . . . . . . . . . . 439 SMB . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Windows . . . . . . . . . . . . . . 171 Windows NT . . . . . . . 171, 413 startova´nı´ . . . . . . . . . . . . . 109 zavadeˇcˇ . . . . . . . . . . . . . . . 97 Windows 95 dosovy´ mo´d . . . . . . . . . . . 39 startova´nı´ . . . . . . . . . . . . . 109 vytvorˇenı´ linuxove´ho oddı´lu 43, 44 Windows 98 . viz Windows 95 Windows 9x startovacı´ menu . . . . . . . 115 WINS . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 WU-FTPD . . . . . . . . . . . . . 346 W u © \ x ‚ . . . . . . . . . . . . . . . . 346 wvdial . v, 139, 151, 152, 154, 155, 157, 158, 259, 260, 269 W9¡ ‚ YL[ g . . . . . . . . . . . . . . . . 140 wvdial.lxdialog . . . . . . . . . 154 wvdial.tcl . . . . . . . . . . . . . . 154

X X . . . . . . . . . . . . . . . . . . viz X11 X Consortium, Inc. . . . . . . 181 X server . . . . . . . . . . . . . . . . 456 X termina´l konfigurace . . . . . . . . . . . 347 X Window . . . . . 181, viz X11 .Xresources . . . . . . . . . . . 227 Application Defaults . . 226 fonty . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 fonty True Type . . . . . . . 211 mkfontdir . . . . . . . . . . . . 211 prˇednastavenı´ . . . . . . . . . 226 SaX2 . . . . . . . . . . . . . . . . 183 ttmkfdir . . . . . . . . . . . . . . 211 uzˇivatelska´ nastavenı´ . . 227 znakova´ sada . . . . . . . . . 211 X.75 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 X11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 .Xresources . . . . . . . . . . . 227 framebuffer . . . . . . . . . . . 194 konfigurace . . . . . . . . . . . 183 mozˇne´ potı´zˇe . . . . . . . . . 193 optimalizace . . . . . . . . . . 207 ovladacˇ . . . . . . . . . . . . . . 210

protokolovy´ soubor . . . . 197 start . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 uzˇivatelska´ nastavenı´ . . 227 VGA . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 VGA16 . . . . . . . . . . . . . . 194 X11R1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 X11R6.4 . . . . . . . . . . . . . . . 181 xarchie . . . . . . . . . . . . 226, 227 | ‚ ˜L¡#˜ g . . . . . . . . . . . . . . . . 358 | ‚ ˜L¡#˜ gL—— . . . . . . . . . . . . . . 358 XDM . . . . . . 89, 221, 341, 347 xdvi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 xearth . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 Xenix . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 |© þ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 xf86config . . . . . . . . . . . . . . 183 XF86Config Clocks . . . . . . . . . . . . . . . 209 Depth . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Device . . . . . . . . . . . . . . . 209 modeline . . . . . . . . 208, 209 Modes . . . . . . . . . . . 208, 209 Monitor . . . . . . . . . . . . . . 209 sekce Device . . . . . 208, 210 sekce Files . . . . . . . . . . . 207 sekce InputDevice . . . . . 208 sekce Monitor . . . . 208, 211 sekce Screen . . . . . 208, 209 sekce ServerFlags . . . . . 207 ServerLayout . . . . . . . . . 208 Subsection Display . . . . . . . . . . . . . . . 209 XFce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 xfontsel . . . . . . . . . . . . . . . . 228 XFree86 . . . . . . . . . . . 181, 182 xinetd . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 |GYV ˜ \L‚ . . . . . . . . . . . . . . . . 395 v XInfo (|GYV9© ) . . . . . . . . . . 358 xinit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 xkeycaps . . . . . . . . . . . . . . . 214 xlsfonts . . . . . . . . . . . . 213, 228 XMD konfigurace . . . . . . . . . . . 347 xmms . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 xpmroot . . . . . . . . . . . . . . . . 223 xrdb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 xrpm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 xset ÿ fp . . . . . . . . . . . . . . . . 211 xset +fp . . . . . . . . . . . . . . . . 211 xsetpointer . . . . . . . . . . . . . 214 xsetroot . . . . . . . . . . . . 223, 225 xterm . . . . . . . . . 152, 215, 223 xv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

|¡ a [>Ÿ 

. . . . . . . . . . . . . . . . 181 xvidtune . . . . . . . . . . . . . . . . 196

Y yast . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 YaST . i–v, ix, 1, 2, 12, 14, 22, 23, 26–32, 34–37, 44, 51, 54, 59–61, 65–67, 69, 71, 76–78, 80–82, 84, 86–88, 90–94, 99, 105, 108, 112, 123–127, 131, 134, 135, 140–157, 164–166, 168, 181, 184, 199, 203, 215, 221, 258, 260, 265, 266, 268, 277, 300, 342–344, 347, 350, 354, 355, 361, 367–369, 373, 376, 380, 386, 398, 429–432, 437, 438, 452, 454 LILO . . . . . . . . . . . . . . 85, 86 aktualizace syste´mu . . . . 82 bezpecˇnost . . . . . . . . . . . . . 93 deˇlenı´ disku . . . . . . . . . . . . 71 forma´tova´nı´ . . . . . . . . . . . . 76 funkcˇnı´ kla´vesy . . . . . . . . 65 hlavnı´ menu . . . . . . . . . . . 65 hustota inodu˚ . . . . . . . . . . 75 index vsˇech se´riı´ a balı´ku˚ 81 instalacˇnı´ me´dium . . . . . . 67 integrace hardwaru . . . . . 83 ISDN . . . . . . . . . . . . . . . . 143 KDM . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 konfigurace . . . . . . . . . . . . 77 konfiguracˇnı´ soubor . . . . 94 mechanika . . . . . . . . . . . . . 83 modem . . . . . . . . . . . . . . . . 83 mysˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 © b\ [X nacˇtenı´ souboru . . 76 nahra´t balı´ky . . . . . . . . . . . 81 nastavenı´ . . . . . . . . . . . . . . 66 prvnı´ instalace . . . . . . . . . 27 prˇekontrolova´nı´ vztahu˚ mezi balı´ky . . . . . . . . . . . . . . . 80 rozlozˇenı´ kla´ves . . . . . . . . 66 rozsah instalace . . . . . . . . 77 scanner . . . . . . . . . . . . . . . . 83 sı´t’ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 sı´t’ova´ karta . . . . . . . . . . . . 83 smaza´nı´ balı´ku˚ . . . . . . . . . 81 spra´va skupin . . . . . . . . . . 91 spra´va syste´mu . . . . . . . . . 82 spra´va uzˇivatelu˚ . . . . . . . . 90 spra´vce oken . . . . . . . . . . . 89

469

Rejstrˇ´ık startovacı´ ja´dro . . . . . . . . . 85 startovacı´ konfigurace . . 85 tiska´rna . . . . . . . . . . . . . . . 83 typ souborove´ho syste´mu 73 volba ja´dra . . . . . . . . . . . . 86 vy´beˇr balı´ku˚ . . . . . . . . . . . 78 vy´beˇr te´maticke´ se´rie . . . 78 vytvorˇenı´ bodu prˇipojenı´ 74 vytvorˇenı´ souborove´ho syste´mu . . . . . . . . . . . . . 72 XDM . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 XFree . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 za´chranna´ disketa . . . . . . 86 za´loha . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 YaST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 YaST1 . . . iii, 22, 64, 280, 284 YaST2 . . i, ix, 1–23, 140, 186, 215, 236, 247, 264, 272, 280, 284, 285, 342, 350 yellow pages . . . . . . . . . viz YP YOU YaST Online Update . . . 350 YP konfigurace klienta . . . . . 89 YP server 349 c \5vvgb . . . .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 350 ›Lx aktualizace yp.conf . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 ypbind . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 ›LxLX>YV ‚ . . . . . . . . . . . . 134, 350 ›Lx wLg Y˜ V \ . . . . . . . . . . . 89, 350 ›Lx b ˜O™¡ . . . . . . . . . . . . 135, 349 ypserver . . . . . . . . . . . . . . . . 134 yudit . . . . . . . . . . . . . . 212, 213

Z zabezpecˇenı´ dat . . . . . . . . . 406

470

za´chranna´ disketa . . . . 86, 369 za´chranny´ syste´m . . . . . . . 369 pouzˇitı´ . . . . . . . . . . . . . . . 371 start . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370 za´kladnı´ konfigurace prvnı´ instalace . . . . . . . . . 32 za´kladnı´ unixove´ prˇ´ıkazy . 401 za´loha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 zalozˇenı´ uzˇivatele . . . . . . . 398 potı´zˇe . . . . . . . . . . . . . . . . 130 za´sobnı´k . . . . . . . . . . . . . . . 456 za´stupne´ znaky . . . . . . . . . . 403 zavadeˇcˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 boot.sys . . . . . . . . . . . . . . . 97 LILO . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 OS/2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 Windows NT . . . . . . . . . . 97 zavadeˇcˇ modulu˚ ja´dra . . . . 301 zdrojovy´ ko´d . . . . . . . . . . . 438 prˇeklad . . . . . . . . . . . . . . . 354 zmeˇnilo se pı´smeno pro oznacˇenı´ mechaniky CD . 51 zmeˇnit jme´no . . . . . . . . . . . . 88 zmensˇenı´ oddı´lu . . . . . . . . . . 42 zpra´vy Leafnode . . . . . . . . . . . . . 167 zvuk AD1816 cˇip . . . . . . . . . . 330 AD1848/CS4248 cˇip (MSS) 330 Aztech Sound Galaxy . . 335 Creative Ensoniq 1371 cˇipset . . . . . . . . . . . . . . 331 Crystal 423x cˇip . . . . . . 331 Ensoniq 1370 cˇipset . . . 331

Ensoniq SoundScape . . 335 genericky´ ovladacˇ OPLx . . . 330 Gravis Ultrasound . . . . . 331 konfigurace . . . . . . . . . . . 236 MAD16 . . . . . . . . . . . . . . 331 MediaTrix AudioTrix Pro . . 335 MPU401 . . . . . . . . . . . . . 332 OPL3 . . . . . . . . . . . . . . . . 333 OPL3-SA1 . . . . . . . . . . . 333 OPL3-SAx . . . . . . . . . . . 333 Personal Sound System (ECHO ESC614) . . . . 334 Pro Audio Spectrum . . . 334 S3 Sonic Vibes . . . . . . . . 335 Sound Blaster a klony . 334 Sound Blaster DSP cˇipsety . 336 Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti . 332 Turtle Beach Maui a Tropez 332 Turtle Beach Maui, Tropez, Tropez Plus . . . . . . . . . 336 Turtle Beach MultiSound . . 332 Turtle Beach Pinnacle/Fiji . . 332 UART401 . . . . . . . . . . . . 335 UART6850 . . . . . . . . . . . 336 YMF71x . . . . . . . . . . . . . 333 zvukova´ karta Pro Audio Spectrum . . . 320