SUMMARY
NetQues Project Report Speech and Language Therapy Education in Europe
United in Diversity Network for Tuning Standards and Quality of Education Programmes in Speech and Language Therapy/Logopaedics across Europe (NetQues): a multilateral academic and professional network
26 September 2013 Project No. 177075-LLP-1-2010-1-FR-ERASMUSENWA
The NetQues project was undertaken with support from the European Union This project has been co-funded by the European Commission’s ERASMUS Lifelong Learning Programme through the Education Audiovisual & Culture Executive Agency This publication reflects the views only of the authors, and the Commission cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein
© 2013 by CPLOL/NetQues All rights reserved The summary document may be reproduced or transmitted electronically in full or in sections subject to acknowledgment of NetQues.
Exekutivní souhrn
i.
Projekt Network for Tuning Standards and Quality of Education Programmes in Speech and Language Therapy/Logopaedics across Europe (NetQues) (přel. Síť pro sladění stanardů a kvality vzdělávacích programů v logopedii napříč Evropu - NetQues) je dílem mnohostranné akademické a profesní síťě 65 partnerů z 31 evropských zemí. Je veden Standing Liaison Committee of Speech and Language Therapists and Logopaedists (CPLOL) (překl. Stálá styčná komise ortofonistů/logopedů v Evropské unii - CPLOL).
ii.
Logopedie je celosvětově uznávána jako autonomní profese, která je na národních úrovních v mnoha zemích právně regulována. Vzhledem k tomu, jak Evropská unie (EU) rozvinula a zvýšila počet členů v EU, tak se také rozvíjely související právní předpisy tak, aby posílily mobilitu a přeshraniční uznávání kvalifikací mezi členskými státy. To vedlo k potřebě související se schopností posoudit a analyzovat vzdělávací programy v rámci EU i mimo ni. Tento projekt si klade za cíl nalézt shodu v oblasti standardů vzdělávání logopedů a současně se podívat na jejich rozdíly. Vymezuje shodně dohodnuté společné základní kompetence, které jsou jak nezbytné, tak žádoucí pro nově kvalifikované logopedy k tomu, aby byli schopni vykonávat své povolání bezpečně a efektivně. Při hledání orientačních bodů, sbližování a vzájemné porozumění uchopil projekt NetQues zásady EU Tuningu (“ladění”), aby sloužily jako "platforma pro vytvoření referenčních bodů na úrovni tematické oblasti"”1 .
iii.
Poruchy řeči, jazyka a komunikace byly dokumentovány po mnoho tisíc let. Na konci devatenáctého století existovalo po celé Evropě i mimo ni jejich základní vymezení a menší počet zapálených lékařů, kteří byli zapojeni do studia a nápravy poruch řeči. Od tohoto raného období se tato specializace rozvinula do nezávislé akademické vědní oblasti. Tento trend je také podporován rozsáhlou organizací EU, CPLOL.
González, J. and Wagenaar, R. (2003). Tuning educational structures in Europe. Bilbao: University of Deusto. Retrieved 15-06-2013 http://www.relint.deusto.es/TUNINGProject/documentos/Tuning_phase1/ introduction page 1 1
Obor logopedie se zabývá lidskou komunikací a polykáním, jejich procesy,
iv.
vývojem a poruchami a konkrétně popisem, diagnostikou a intervencí poruch hlasu, řeči, jazyka a polykání. Logoped je odborník plně profesně kompetentní v oblasti prevence, diagnostiky, intervence a vědeckého studia lidské komunikace a souvisejících poruch. V průběhu času se logopedická praxe změnila v důsledku společenských
v.
změn a změn názorů a pokroku v příbuzných akademických disciplínách lékařských,
psychologických,
pedagogických. Logopedickou
lingvistických,
sociologických
a
praxi ovlivnily změny demografické,
diagnostické, technoligický pokrok a změny sociologické. Tento profesní záběr v rozdílných zemích EU postupně rostl současně se změnou priorit a zaměření.
Cíle projektu NetQues:
vi.
Definovat akademický a profesní profil logopeda napříč EU.
Popsat cíle pregraduálních vzdělávacích programů stejně jako výstupy učení (learning outcomes) (ve smyslu znalostí, porozumění a dovedností) kterých by mělo být dosaženo).
Identifikovat všeobecné kompetence a předmětově specifické kompetence, které by měly být v rámci studijního programu osvojeny.
vii.
Celkově bylo získáno 65 partnerů z 27 zemí, plus Liechtenstein, Norsko a kandidátské země EU Islandu a Turecka. Partneři byli převážně z akademických institucí, ale zahrnuty byly také profesní asociace. Koordinace projektu se ujal vedoucí parrner, CPLOL, který sdružuje klinické a akademické odborníky reprezentující každou evropskou zemi. Partneři bylo alokováni do jedné z šesti pracovních skupin (WP), zohledňující širokou odbornou škálu a zeměpisný rozsah v rámci každé skupiny. Cíle, které odpovídaly formulacím “tuningového procesu” byly poté přiřazeny jednotlivým pracovním skupinám. Každý tým WP převzal zodpovědnost za jeden nebo více pracovních aktivit, sdílených s ostatními partnery napříč pracovního týmu. Byl přijat etnografický výzkumný přístup využívajíc širokou škálu odborných účastníků porjektu jako klíčových posyktovatelů
informací. Za účelem poskytnutí co nejkompletního přehledu o této rozmanitosti a za účelem zmapování současného skutečného stavu logopedického vzdělávání, byly provedeny dva rozsáhlé evropské průzkumy.
Průzkumy
zjišťovaly
diversitu
logopedických
kvalifikací.
Výsledky podávají profilující informace a měřítka pro kompetence vyžadované po nově vstupujících subjektech do logopedické profese.
viii.
Profily: Shrnující profily zahrnující data z obou průzkumů ukazují, že kormě dvou zemí mají všechny země přinejmenším jeden vzdělávací program (a mnoho z nich prokazatelně více než jeden) vedoucí k profesní kvalifikaci logopeda. Logopedické programy v Evropě jsou realizovány obvykle na univerzitách, především státně financovaných, a převážně organizovaných na fakultách s nelékařskými vzdělávacími studijními programy.
ix.
Úroveň kvalifikace, která umožňuje vykonávat profesi logopeda, je obvykle alespoň bakalářský titul, získaný po absolvování nejméně tříletého pregraduálního vzdělávání. Magisterský titul (dle Evropského kvalifikačního rámce na úrovni 7) může být získán po celkem pětiletém vysokoškolském studiu (tříleté bakalářské a dvouleté magisterské). Doktorské programy jsou v průměru tříleté. Téměř ve všech zemích EU je možný progres od bakalářského přes magisterský na doktorský titul. Tam, kde jsou používány, je obvykle přidělováno 60 kreditů Evropského kreditního systému (ECTS) za akademický rok.
x.
Většina zavedených programů je regulována státem nebo vládou. Nejvyšší počet logopedů uvedla Francie. Belgie a Nizozemí mají nečekaně vysoké počty, které lze případně částečně vysvětlit jejich spádovou oblastí sahající do Německa za účelem uspokojení potřeb sousedních německých studentů hledajících možnosti studia bakalářského titulu v logopedii. Nicméně je třeba poznamenat, že některé uvedené grafy byly odhady, jelikož mnoho zemí neprovádějí národní statistiky studentů dle oboru studia.
xi.
Programy zahrnují širokou škálu typů hodnocení obsahujících písemné zkoušky, praktické zkoušky dovedností a ústní zkoušky. Reflekutjící souhrn zkušeností, portfolio kompetencí, klinické praktické zkoušky, videoanalýzy a sebehodnocení studenta jsou také používány. Kromě akademického studia všechny programy zahrnují i supervizované/mentorované klinické praktikum jako klíčovou součást cesty ke kvalifikaci a odborné způsobilosti. Klinické kompetence jsou především hodnoceny klinickými supervizory. Metody hodnocení klinické způsobilosti se mohou velmi lišit a zahrnují písemné hodnocení, ústní hodnocení, pozorování a evaluační formuláře, portfolio nebo případové studie. Výzkumné projekty prováděné studenty jako součást programu jsou vyžadovány v téměř dvou třetinách studovaných programů.
xii.
Kompetence: Vzdělávání logopedů vyžaduje dosažení a schopnost prokázat schopnosti, které jsou komplexní interakcí teorie a praxe spolu s řadou interakčních dovedností nezbytných pro efektivní praxi založenou na důkazech (“evidence based practice”). Nejnápadnějším rysem celkových výsledků, porovnávajíc význam předmětu specifických a obecných kompetencí potřebných pro zahájení výkonu logopedické profese, byl rozsah shody mezi akademiky, absolventy a zaměstnavateli.
xiii.
Co se týče předmětově specifických kompetenci, jsou to všechny související s účinným hodnocením, diagnostikou, intervencí, prevencí a poradenstvím vůči klientům a jejich významnému okolí v oblasti komunikačních poruch a obtíží s polykáním. Předmětově specifické kompetence, nejčastěji uváděny jako esenciální, souvisejí s šesti identifikovanými
oblastmi, konkrétně “Rozsah praxe”, “Posuzování a
identifikace poruch komunikace a obtíží s polykáním”, “Plánování a implementace intervence”, “Plánování, udržování a hodnocení služeb”, “Prevence” a “Odborný rozvoj, průběžné vzdělávání a speciifcká etická zodpovědnost”.
xiv.
Z hlediska obecných kompetencí, kompetence inter - a intra- personální byly vnímány jako nejdůležitější.
xv.
Měřítka: Sada schopnosti nezbytných pro nově kvalifikované logopedy, které byly nejčastěji citované napříč všemi klíčovými zainteresovanými skupinami, jsou uvedeny v Příloze I. Tento dokument lze uznat, jelikož se celá EU dohodla na společných standardech, které musí každý logoped splňovat pro výkon profese. To také poskytuje měřítka pro pregraduální vzdělávání logopedů a mělo by to být reflektováno ve všech evropských logopedických vzdělávacích programech. Očekávané kompetence, které se ukázaly být zásadními, odrážejí rozsah úrovní, u většiny z nichž byla převážná většina posouzena jako kulminující na úrovni 6 a 7 Evropského rámce kvalifikací2.. Vzdělávání logopedů je v rámci celé Evropy různorodé, živé a neustále se vyvíjející. Profese se v různých zemích nachází v různých fázích vývoje. Nicméně existuje společný cíl a hluboký závazek logopedů a vzdělavatelů logopedů zajišťovat a utvářet nejlepší absolventy poskytující nejlepší praxi a služby lidem, kteří potřebují odbornou logopedickou pomoc. To se ukázalo během celé doby trvání projektu NetQues. Při této úrovni odhodlání a odborných znalostí, je budoucnost profese a její služby vůči lidem, kteří mohou těžit z logopedické intervence, slibná.
2
http://ec.europa.eu/education/policies/educ/eqf/eqf08_en.pdf
Kapitola 7
Očekávané kompetence vyžadované od nově kvalifikovaných logopedů
7.1 Úvod Předmětem vzdělávacích programů je posilování kompetencí. Jak je uvedeno v Kapitole 3, logopedie je komplexní vědecká disciplína a profese. Je důležité, že rozsah výstupů učení pro nové logopedy jsou popsány způsobem, který pokrývá rozsah pravomocí, které jsou považovány za nezbytné. Rovněž bylo všemi dotazovanými odborníky shledáno žádoucím zdůraznit, že integrace různých kompetencí v praxi zahrnuje: 1. technické kompetence očekávané s ohledem na to jak logoped přistupuje ke svému úkolu 2. jak logoped využívá znalosti a pochopení odpovídajícího přístupu a rozhodovacích strategií 3. probíhající vývoj jedince jako člověka a jako profesionála. Odborné způsobilosti je často popisovány jako "dělání správné věci", "dělání správné věci správným způsobem" a "dělá to správná osoba " – viz popis vzdělávání lékařů Hardena (2002)3,4 a Adamovo (2006) 5 představení výsledků učení v Příručce „EUA Bologna Handbook“. V Tuningu, jsou kompetence popisovány jako referenční body pro konstruování osnov a hodnocení, ne jako přímé šablony. V konstruování kurikula umožňují flexibilitu a autonomii. Stejně tak poskytují společný jazyk pro popis toho, k čemu kurikula směřují. Metodika Tuningu identifikuje kompetence ve smyslu všeobecných kompetencí nebo přenositelných dovedností, např. těch schopnosti neomezených pouze na učení nebo použití pouze konkrétního předmětu a předmětově specifické kompetence, které přímo souvisejí s oborem nebo předmětem, v tomto případě logopedií. Pro tento projekt se zaměřením na logopedii se partneři dohodli, že pro srovnání programů je nevhodnější soustředit se na to, co absolvent studia logopedie, který je nově kvalifikovaným nezávislým odborníkem, musí být schopen dělat. Za tímto účelem byla uznána a definována kompetence, jako v jiných případech, tak aby zahrnovala nejenom schopnost něco udělat, ale aby to bylo děláno s pochopením, flexibilně, s využitím na hierarchicky vyšší úrovni organizovaných kognitivních dovedností, jako jsou analýza a syntéza. To také zahrnuje schopnost vyhledat, vybrat a vhodně využívat informace, tedy zaměstnat reflektující kritické myšlení, stejně jako výběr nejlepšího možného jednání založeného na všech důkazech tím nejvhodnějším způsobem, pro ty nejlepší účely. Odborné způsobilosti zahrnují tedy řadu dovedností:
3
Harden, R. M. (2002a). Developments in outcome-based education. Medical Teacher, 24(2), 117-120.
4
Harden, R. M. (2002b). Learning outcomes and instructional objectives: is there a difference? Medical Teacher, 24(2), 151-155. 5
Adam, S. (2006) An introduction to learning outcomes. In Froment E., Kohler J., Purser L. and Wilson L. (Eds), EUA Bologna Handbook article B.2.3-1. Berlin: Raabe.
znalosti - kognitivní/intelektové, psychomotorické/fyzické dovednosti a po afektivní stránce postoje, pocity a emoce. V důsledku toho se projekt zaměřuje na identifikaci těch předmětově specifických (profesních) kompetencí, které jsou klíčové pro nově kvalifikované6 logopedy, neboť slouží k odlišení logopedů od jiných absolventů a zejména absolventů jiných profesí. Rovněž jsou zahrnuty všeobecné akademické kompetence a jsou opravdu potřebné jako základ pro rozvoj předmětově specifických kompetencí, i když jsou posuzovány odděleně od předmětově specifických. Dále, výsledky uvedené níže oddělují specifické znalosti, dovednosti a postoje identifikované respondenty průzkumů (viz Příloha IV) za účelem toho, aby byly za prvé identifikovány kompetence považované pro nové absolventy za klíčové a ty, které jsou považované za žádoucí pro účinnou a efektivní logopedickou praxi napříč EU a za druhé aby byl identifikován stupeň, se kterým jsou kompetence v těchto třech doménách (tj. znalosti, dovednosti a postoje) provázané a který vede k této kompetenci (způsobilosti). Tento projekt popisuje specifikou integraci znalostí, pochopení, předmětově specifických schopností a dovedností užívaných logopedem k tomu, aby fungoval v souladu s požadavky, které jsou na něj kladené ve specifickém logopedickém kontextu (zdravotnický/školský/sociální sektor). Cíle NetQues s ohledem na perspektivu logopedie proto naplňují a úzce zrcadlí cíle EQF (viz Tabulka 7.1). Table 7.1 Srovnání cílů EQF a NetQues Objectives EQF
čitelnější a srozumitelnější kvalifikace napříč různými zeměmi a systémy v Evropě podporovat mobilitu občanů mezi zeměmi a usnadnit jejich celoživotní vzdělávání zvýšit transparentnost kvalifikací
NetQues dohodnout se na společných standardech a kritériích pro nově kvalifikované logopedy usnadnit větší mobilitu kvalifikovaných odborníků napříč různými zeměmi podporovat rozvoj profese poskytnout vodítko vysokoškolským institucím a zúčastněným stranám ohledně vzdělávání logopedů ve všech zemích Evropy umožnit evropským občanům dostupnost adekvátních služeb kvalifikovaných logopedů
7.2 Metoda Jak již bylo popsáno v Kapitole 5, tým odborníků v oblasti vzdělávání logopedů generoval soubor předmětově specifických a všeobecných kompetencí v návaznosti 6
newly qualified = one who has successfully completed the SLT programme and is ready to work independently as a speech and language therapist
na rozsáhlý průzkum stávající dokumentace vzdělávacích programů, regulačních rámců, referenčních bodů a vymezujících dokumentů z celé Evropy, stejně jako globálně podložené logopedické kompetence, včetně dokumentů užívaných v USA (ASHA)[7], Austrálii (SPA)[8], Kanadě (CASLPA)[9] a pokynů IALP[10]. Tyto navržené položky byly pilotně ověřeny a opakovaně prověřeny modifikovanou Delphi technikou zapojením širší skupiny expertů z řad kolegů v edukační a klinické logopedické praxi. Toto úsilí vyústilo ve společný soubor 60 předmětově specifických a 38 obecných kompetencí (viz Příloha IV pro zjišťování položek). Předmětově specifické kompetence se týkaly těchto osmi oblastí:
rozsah praktického působení, posuzování a určování obtíží v komunikaci a obtíží v polykání, plánování a implementace intervence, plánování, udržování a evaluace služeb, prevence, zajištění kvality, výzkum, profesní rozvoj, průběžné vzdělávání a specifická etická zodpovědnost.
Obecné kompetence se týkaly těchto tří oblastí:
instrumentálních kompetencí, intrapersonálních a interpersonálních kompetencí, systémových kompetencí.
Celkový soubor 98 pravomocí vytvořil základ pro dotazník (v angličtině), který byl spolu s glosářem odeslán na vedoucího partnera v každé zemi pro zajištění překladu logopedům kompetentním v jejich vlastním jazyce a angličtině. Průzkum a glosář pak byly připraveny ve všech požadovaných evropských jazycích (celkem 24) pomocí zpětného překladu jako kontroly. Nakonec byl použit nástroj on-line průzkumu SurveyMonkey[11] pro dokončení respondenty v tom jazyce, který upřednostňují. Průzkum byl rozeslán třem skupinám klíčových partnerů v jednotlivých zemích:
1. akademičtí učitelé/lektoři/výzkumní pracovníci logopedických programů 2. čerství absolventi (z posledních pěti let) z logopedických programů 3. zaměstnavatelé logopedů (včetně manažerů zdravotnických služeb). Respondenti byli požádáni, aby posoudili schopnosti jako:
-
ne nezbytné, aby mohli vykonávat praxi (pracovat) jako nově kvalifikovaní logopedi žádoucí, ale ne nezbytné, aby mohli vykonávat praxi (pracovat) jako nově kvalifikovaní logopedi
-
nezbytné, aby mohli vykonávat praxi (pracovat) jako nově kvalifikovaní logopedi
Nově kvalifikovaný logoped byl definován jako 'ten, kdo úspěšně dokončí logopedický studijní program a je připraven pracovat samostatně jako logoped. Údaje, tedy odpovědi na průzkum, byly analyzovány partnery z Pracovní skupiny 3 s využitím SPSS7 a Excel8 pro poskytnutí popisné statistiky a také statistické analýzy výsledků ze skupin respondentů a charakteristických vlastností.
7.3 Výsledky a klíčová zjištění Celkem bylo obdrženo po uzavření SurveyMonkey odkazu 4383 odpovědí. Ze 4383 přijatých odpovědí bylo 2863 (65 %) plně dokončeno a použito k analýze. 1520 odpovědí s chybějícími daty bylo zamítnuto. 1.3.1 Nejvýznamnější předmětově specifické kompetence 25 předmětově specifických kompetencí, které byly nejčastěji uváděné jako "esenciální" všemi třemi skupinami respondentů jsou uvedeny dále v tabulce 7.2. Můžeme konstatovat, že předmětově specifické kompetence nejčastěji uváděné jako esenciální, souvisejí s šesti z osmi oblastí zmíněných výše (viz 7.2 výše), tedy:
rozsahem praktického záběru, posuzováním a identifikací poruch komunikace a obtíží s polykáním, plánováním a prováděním intervence, plánováním, udržováním a hodnocením služeb, prevencí, profesním rozvojem, průběžným vzděláváním a specifickou etickou zodpovědností.
Respondenti proto uvážili, že počáteční vzdělávání logopedů by mělo zejména klást důraz na kompetence, které se vztahují k hodnocení, diagnostice, léčbě, prevenci a poradenství tak, aby bylo možné začít provozovat logopedickou praxi.
7 8
SPSS Statistical Product and Service Solutions IBM EXCEL Microsoft for Windows/Mac
Table 7.2 25 Předmětově specifických kompetencí nejčastěji citovaných jako zásadních
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
11. 12. 13.
14. 15. 16.
17. 18. 19. 20.
21. 22. 23.
Nejčastěji citované jako zásadní Deskriptory předmětově specifických kompetencí Dokáže vyšetřit, diagnostikovat a provádět intervenci řečových a jazykových poruch Rozumí profesním úkolům a hranicím práce logopeda Pokud je to potřebné, odešle klienta včas a vhodným způsobem k dalším profesionálům Poskytuje přiměřenou zpětnou vazbu o výsledcích vyšetření klientovi a jemu blízkým osobám, způsobem, kterému mohou bez obtíží porozumět Zařazuje přiměřené terapeutické techniky s užitím potřebných pomůcek a přístrojového vybavení Dokáže vytvořit ústní a písemné zprávy o výsledcích vyšetření, zahrnující analýzu a interpretaci informací z vyšetření. Integruje výsledky vyšetření s dalšími relevantními informacemi, které vedou k dosažení cílů Sleduje a dodržuje etický kodex národního profesního sdružení a /nebo etický kodex stanovený zaměstnavatelem a/nebo státními orgány Rozumí zásadám a principům, které jsou součástí specifických terapeutických metod Je schopen diskuze k dlouhodobým výsledkům a terapeutickým rozhodnutím a po konzultaci s klientem stanoví přiměřenou formu logopedické terapie pro klienta. Tyto diskuze vede se zapojením blízkých a klíčových osob z okolí klienta Identifikuje nedostatky v informacích, které jsou potřebné k pochopení poruch klienta, a vyhledává informace k doplnění těchto mezer Analyzuje a interpretuje přesně závěry vyšetření a zapojuje informace z anamnézy a dalších relevantních zdrojů do hodnotících závěrů Vytváří promyšlená rozhodnutí týkající se počátku, průběhu, modifikace či ukončení využití určitých technik, postupů nebo procedur a provádí přiměřený záznam o těchto rozhodnutích Vybírá a plánuje přiměřenou a účinnou terapeutickou intervenci, která je vedena v součinnosti s lidmi z klientova okolí Vytváří atmosféru vzájemného porozumění a podpory při účasti na vyšetření a procesu diferenciální diagnostiky Připravuje přiměřeným způsobem klienta a jemu blízké osoby na ukončení terapie, s jejich souhlasem a s dodržením relevantní agendy v procesu ukončení terapie Zaznamenává do dokumentace reakce na intervenci a každou změnu v intervenčním plánu Včasnou intervencí poruch předchází vzniku a rozvoji poruch komunikace, příjmu stravy a tekutin a polykání: Identifikuje vliv různých situací, prostředí nebo kontextu na klientovy problémy Využívá realistický pohled na svoje současné schopnosti k rozvoji osobnostního růstu v profesi logopeda a rozvoj vlastních interpersonálních a komunikačních schopností Rozpoznává dopad poruch na pocit psychosociální pohody, sociální či zdravotní stav klienta a jeho blízkých osob Shromažďuje informace, zahrnující i kvalitativní a kvantitativní data, pro zhodnocení efektivity terapie Rozumí úlohám dalších členů jedno či víceoborového týmu a tvorbu intervenčních plánů konzultuje s dalšími členy týmu
24. 25.
Stávající záznamy a evidence vede čitelně a přesně, v souladu s profesionálními a právními požadavky a užívá uznávanou terminologii Rozumí pojmům účinnost a užitečnost ve vztahu k intervenci
1.3.2 Společné rysy napříč zúčastněnými stranami Akademici, absolventi a zaměstnavatelé vyjádřili velmi podobné preference týkající se většiny jejich prvních pěti nejvyšších z 60 předmětově specifických kompetencí. I přes vysoký počet možných voleb kompetencí byla značná míra shody u kompetencí vnímaných jako nezbytné nebo žádoucí. Tabulka 7.3 níže ukazuje pět kompetencí nejčastěji uváděných jako zásadních 206 zaměstnavateli, 476 akademickými pracovníky a 2181 absolventy, kteří ukončili svá studia v posledních pěti letech. Table 7.3 Pět předmětově specifických kompetencí nejčastěji uváděných jako zásadní v každé ze tří zúčastněných skupin Nejcitovanější předmětově specifické kompetence zúčastněnými stranami Zaměstnavatelé Akademici Absolventi 1. Umí posoudit, 1. Umí posoudit, 1. Umíí posoudit, diagnostikovat a diagnostikovat a zasáhnout diagnostikovat a intervenovat poruchy do poruch řeči a jazyka zasáhnout do poruch řeči a jazyka řeči a jazyka 2. Rozumí profesním úkolům a hranicím při práci logopeda
2. Poskytuje přiměřenou zpětnou vazbu o výsledcích vyšetření klientovi a jeho blízkým osobám, způsobem, kterému mohou bez obtíží porozumět
2. Rozumí profesním úkolům a hranicím při práci logopeda
3. Poskytuje přiměřenou zpětnou vazbu o výsledcích vyšetření klientovi a jeho blízkým osobám, způsobem, kterému mohou bez obtíží porozumět 4. Zařazuje přiměřené terapeutické techniky s užitím potřebných pomůcek a přístrojového vybavení
3. Dokáže vytvořit ústní a písemné zprávy o výsledcích vyšetření, zahrnující analýzu a interpretaci informací z vyšetření.
4. Pokud je to potřebné, odešle klienta včas a vhodným způsobem k dalším profesionálům
4. Rozumí profesním úkolům a hranicím při práci logopeda
5. Pokud je to potřebné, odešle klienta včas a vhodným způsobem k dalším profesionálům
5. Pokud je to potřebné, odešle klienta včas a vhodným způsobem k dalším profesionálům
4. Poskytuje přiměřenou zpětnou vazbu o výsledcích vyšetření klientovi a jeho blízkým osobám, způsobem, kterému mohou bez obtíží porozumět 5. Zařazuje přiměřené terapeutické techniky s užitím potřebných pomůcek a přístrojového vybavení
1.3.3 Nejméně významné předmětově specifické kompetence Deset předmětově specifických kompetencí, které byly nejméně často uváděny jako zásadní pro začátek provádění logopedické praxe, jsou uvedeny v tabulce 7.4 níže. Tabulka 7. 4 Deset předmětově specifických kompetencí, které jsou nejméně často citované jako zásadní pro nově kvalifikované logopedy v celkovém počtu respondentů (nejméně = 1)
Nejméně často uváděné jako zásadní Deskriptor předmětově specifické kompetence 1.
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Dokáže administrovat, provádět záznamy a interpretovat následující instrumentální diagnostické techniky: tympanometrie, akustická analýza, laryngografie, nazometrie, stroboskopie, nazoendoskopie, videofluoroskopie Přispívá k rozvoji oboru a profese realizací výzkumů a publikací výzkumných a případových studií Je seznámen se skupinou užívaných statistických programů Spolupracuje na výzkumech, iniciovaných a podporovaných dalšími pracovišti Dokáže administrovat, provádět záznamy, vyhodnocovat a vhodně interpretovat řadu publikovaných či neformálních diagnostických nástrojů Vytváří návrhy k tvorbě a vytváří nové prostředky a metody Hodnotí formálními a neformálními prostředky diagnostické a intervenční metody ve vztahu k současnému výzkumu Po získání zkušeností a požadovaného specializačního vzdělávání vede a učí studenty svého oboru Edukací veřejnosti a jiných odborníků přispívá k prevenci vzniku nebo rozvoji poruch komunikace, příjmu potravy, tekutin a polykání Přispívá k procesu získávání údajů pro programy zabezpečení kvality praxe
Viditelně tyto schopnosti vyžadují postgraduální kvalifikační zkušenosti v oblasti logopedie a nejsou proto uváděny jako zásadní pro nově kvalifikované logopedy. 1.3.4 Nejsignifikantnější všeobecné kompetence 25 všeobecných kompetencí, nejčastěji hodnocených jako "nezbytné" podle všech tří skupin respondentů, jsou uvedeny v tabulce 7.5 níže. Berouc v úvahu všech 38 obecných kompetencí, všechny položky z oblasti intrapersonální a interpersonální kompetence, které byly zahrnuty do průzkumu, byly mezi 25 nejčastěji uváděnými jako zásadní všemi kategoriemi respondentů. Mezi deseti obecnými kompetencemi nejčastěji citovanými jako nezbytné jsou ty související s intrapersonálními kompetencemi, jako „demonstrace čestného, upřímného a spolehlivého chování“, stejně jako „schopnost být sebekritický a reflektovat svůj vlastní výkon“. Nejčastěji citovanými interpersonálními dovednostmi byly „schopnost adekvátní zpětné vazby poskytované srozumitelným a citlivým způsobem“ a „empatie vůči klientům a kolegům“, následované „systémovovými kompetencemi“ a „instrumentálními kompetencemi“, které byly obecně považovány za méně důležité.
Pro shrnutí, výsledky ukazují, že inter - a intra- personální všeobecné kompetence byly vnímány jako nejdůležitější. Proto by měly být tyto všeobecné pravomoci pečlivě podporovány v rámci počátečního vzdělávání s cílem uschopnit logopedy do praxe. Po těchto osobních kompetencích, které mají určitě velký význam, se zdají být především instrumentální kompetence vnímány jako zásadní. Table 7.4 Všeobecné kompetence nejčastěji uváděné jako nezbytné z celkového počtu respondentů 25 nejčastěji citovaných nezbytných deskriptorů obecné kompetence 1. Demonstruje čestné, upřímné a spolehlivé chování 2. Demonstruje schopnost být sebekritický a reflektovat svůj vlastní výkon 3. Poskytuje adekvátní zpětnou vazbu srozumitelným a citlivým způsobem 4. Je empatický ke klientům a kolegům 5. Přebírá zodpovědnost za rozvoj vlastních vědomostí a schopností v celoživotním horizontu 6. Vykazuje pozitivní postoj a proaktivitu 7. Je schopen efektivně a citlivě získávat informace 8. Používá přiměřené, efektivní dovednosti a materiálů pro sdělování psaných, mluvených či vizuálních informací a instrukcí 9. Adaptuje své vlastní chování a přístup za účelem přizpůsobení se novým situacím 10. Nalézá zásadní faktory v určitém problému a navrhuje možná řešení 11. Vyjadřuje preferované řešení/rozhodnutí srozumitelným způsobem a navrhuje nezbytné konkrétní kroky řešení 12. Uznává diverzitu a multikulturalismus 13. Používá znalosti pro nalezení zásadních faktorů v určitém problému a jejich možných řešení a rizik s nimi spojených pro výběr toho nejoptimálnějšího řešení v rámci konkrétních podmínek 14. Prokazuje odolnost při zvládání profesních požadavků způsobem, kterým jsou schopni zachovávat si sebeúctu a zvládat stres 15. Prokazuje sociální schopnosti jako je asertivita, schopnost spolupracovat a vyjednávat 16. Analyzuje informace tak, aby dokázal vyvodit vhodné závěry a rozpoznal jejich důsledky 17. Syntetizuje informace z různých zdrojů tak, aby dokázal zvolit vhodný postup či odpovědět na otázku 18. Aplikuje právní a etické principy při vedení a uchovávání integrity, spolehlivosti a autenticity záznamů 19. Rozpoznává rizika či úskalí spojená s každým možným řešením 20. Rozčleňuje úkoly do konkrétních kroků, sestavuje si časový plán s realistickými cíli, bere ohled na všechny další vlivy 21. Pracuje nezávisle 22. Plní cíle či výsledky pracovní činnosti v souladu s časovým plánem 23. Zkoumá vědeckou literaturu za účelem nalezení nejvhodnějších informací pro zodpovězení otázky 24. Koncipuje v nových situacích tvořivá a originální řešení 25. Shromažďuje data s užitím různých metod, včetně analýzy literatury, rozhovorů, dotazníků a pozorování
1.3.5 Společné rysy napříč zúčastněnými stranami
Stejně jako v posouzení předmětově specifických kompetencí, akademičtí pracovníci, absolventi a zaměstnavatelé opět vyjádřili velmi podobné preference týkající se většiny svých nejlepších pěti z 38 hodnocených všeobecných kompetencí. Existovala tedy proto značná míra shody u všeobecných kompetencí vnímaných jako nejdůležitější. Tabulka 7.6 níže ukazuje výsledky prvních pěti nejvybranějších u 206 zaměstnavatelů, 476 akademických pracovníků a 2181 absolventů, kteří v posledních pěti letech dokončili své pregraduální vzdělávání. Table 7.5 Pět všeobecných kompetencí nejčastěji uváděných jako zásadní ve všech třech zúčastněných skupinách Nejcitovanější obecné competence u všech zainteresovaných stran Zaměstnavatelé Akademici Absolventi 1. Demonstruje čestné, 1. Poskytuje přiměřenou 1. Demonstruje čestné, upřímné a spolehlivé zpětnou vazbu o upřímné a spolehlivé chování. výsledcích vyšetření pro chování. klienta a jeho blízké osoby, způsobem, kterému mohou bez obtíží porozumět 2. Poskytuje přiměřenou 2. Demonstruje čestné, 2. Demonstruje schopnost zpětnou vazbu o upřímné a spolehlivé být sebekritický a výsledcích vyšetření chování. reflektovat svůj vlastní pro klienta a jeho blízké výkon osoby, způsobem, kterému mohou bez obtíží porozumět 3. Je empatický ke 3. Demonstruje schopnost 3. Je empatický ke klientům a klientům a kolegům být sebekritický a kolegům reflektovat svůj vlastní výkon 4. Přebírá zodpovědnost 4. Je empatický ke klientům 4. Poskytuje přiměřenou za rozvoj vlastních a kolegům zpětnou vazbu o vědomostí a schopností výsledcích vyšetření pro v celoživotním klienta a jeho blízké osoby, horizontu způsobem, kterému mohou bez obtíží porozumět 5. Demonstruje schopnost 5. Používá přiměřené, 5. Přebírá zodpovědnost za být sebekritický a efektivní dovednosti a rozvoj vlastních vědomostí reflektovat svůj vlastní materiálů pro sdělování a schopností výkon psaných, mluvených či v celoživotním horizontu vizuálních informací a instrukcí
1.3.6
Nejméně významné obecné kompetence
Deset obecných dovednosti, které byly nejméně často uváděny jako nezbytné pro počátek výkonu logopedické praxe, jsou uvedeny v tabulce 7.7 níže.
Systémové kompetence jsou častěji považovány za žádoucí nebo ne nezbytné. Tedy konrétně, osm z deseti kompetencí, které nebyly považovány za důležité, jsou systémové kompetence. Je jasné, že “být schopen psát odborné dokumenty, výzkumné stati a přípravovat odborné prezentace v cizím jazyce” (což obvykle znamená publikování výzkumu) nebude obvykle posuzováno jako požadavek pro zahájení logopedické praxe, i když se může stát více nezbytnou kompetencí v průběhu logopedické kariéry. Zjištění, že „je schopen číst a rozumět profesionálním dokumentům, vědeckým článkům a profesionálním prezentacím v cizím jazyce a používání cizího jazyka“ jsou dvě z všeobecných kompetencí nejméně často uváděné jako nezbytné nebo žádoucí, může být vysvětleno skutečností, že většina profesní vědecké literatury je psána v angličtině a že stejně tak jako zúčastněné strany v anglicky mluvících zemích (nebo tam, kde angličtina dokonce široce používá) to pociťují jako méně nezbytné určovat, aby byl nově kvalifikovaný logoped schopen chápat nebo vyjadřovat se v cizím jazyce.
Tabulka 7.7 Deset obecných kompetencí nejméně často citované jako nezbytné celkovým počtem respondentů
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Least often cited as essential Generic Competence Descriptors Je schopen psát odborné dokumenty, výzkumné stati a připravovat odborné prezentace v cizím jazyce Vytváří a realizuje výzkumný projekt, který by efektivně zodpověděl stanovenou otázku Přiměřeným způsobem vede ostatní Vede ostatní takovým způsobem, který umožní dosáhnout společného stanoviska Vzdělává další členy týmu a nové spolupracovníky Využívá e-learningové aplikace a adaptované nové edukační technologie Je schopen číst a rozumět profesionálním dokumentům, vědeckým článkům a profesionálním prezentacím v cizím jazyce Zabývá se novými projekty a dle potřeby řeší obtížné problémy a úkoly Zajišťuje vzdělávání či profesní praxi pro osoby s jinou profesí, nebo pro osoby spojené s jeho klienty Hodnotí metodologii, výsledky a analýzy publikovaného výzkumného projektu pro zhodnocení jeho hodnoty
7.4 Diskuse a implikace zjištění Je zřejmé, že předmětově specifické kompetence týkající se posouzení, diagnostiky, léčby, prevence a poradenství v oblasti komunikačních poruch a obtíží s polykáním jsou klíčové a měl by být na ně kladen důraz v počátečním vzdělávání logopedů. Akademičtí pracovníci, absolventi a zaměstnavatelé ukázali vysokou shodu v tom, že zastřešující kompetencí „umí posoudit, diagnostikovat a intervenovat poruchy řeči a jazyka“, je nezbytná k tomu, aby mohl začínající logoped provozovat svou logopedickou praxi. Zatímco existovala silná shoda v potřebných specifických
kompetencích, existovaly určité rozdíly mezi prioritními kompetencemi z 60 předmětově specifických kompetencí napříč jednotlivými skupinami. Například akademičtí pracovníci kladli větší důraz na položky jako například, „umí produkovat ústní i písemné zprávy o výsledcích diagnostiky, včetně analýzy a interpretace diagnostických“, zatímco absolventi a zaměstnavatelé častěji citovali položku „chápe profesní úlohu a hranice logopedické intervence“. Co se týče všeobecných kompetencí, inter - a intra- personální jsou nejčastěji považovány za nezbytné pro počáteční vzdělávání logopedů, a proto by měly být pečlivě podporovány v rámci počátečního vzdělávání. Instrumentální kompetence jsou označovány za nezbytné nebo žádoucí, zatímco systémové kompetence spojené s managementem a výzkumem jsou pro nově kvalifikované logopedy považovány za nanejvýš jako žádoucí, ale ne nezbytné. Všeobecné kompetence, který byl nejčastěji uváděn jako nezbytné pro nově kvalifikované logopedy mezi absolventy, zaměstnavateli a akademickými pracovníky byl „ukazuje chování které je poctivé, upřímné a spolehlivé“. Akademici citovali na prvním místě schopnost „poskytovat adekvátní zpětnou vazbu srozumitelným a citlivým způsobem“, ve srovnání s druhou prioritou této kompetence uváděnou zaměstnavateli a čtvrtinou absolventů. Obdobně, všeobecná kompetence „empatie vůči klientům a kolegům“ byla stejně často citována jako nezbytná absolventy a zaměstnavateli (jako třetí), méně často (jako čtvrtá) akademiky. Existují také určité další odchylky napříč skupinami. Zaměstnavatelé a absolventi citují způsobilost „nést zodpovědnost za rozvoj jejich vlastní znalosti a dovednosti v celoživotním horizontu“ jako nezbytnou pro začátek provozování logopedické praxe častěji než akademici. Akademici častěji citovali „používá vhodné a účinné dovednosti a materiály v písemné, ústní a vizuální komunikaci a instruování“ než absolventi a zaměstnavatelé. Tato rozdílnost může v rámci skupin respondentů dobře odrážet jejich vnímání relativního významu období, kdy by měly být tyto všeobecné kompetence v průběhu rozvoje logopeda demonstrovány. Rozdíly lze také přičíst rozdílným očekáváním relativního významu některých nebo formujících se schopností, například těch, které souvisejí s výzkumnou činností. Je očekáváno, že čerstvý logopedický absolvent by měl být schopen prokázat určité schopnosti v této oblasti – ale názor na očekávanou úroveň se může lišit. Očekávání může také odrážet vstupní úroveň a druh programu, které jsou k dispozici v dané zemi. Z průzkumu kateder bylo zřejmé, že se napříč programy značně liší relativní množství času a hloubka studia výzkumných metod. Jak se dalo očekávat, respondenti z řad akademiků kladli větší důraz na znalostní bázi (základní kompetence), zatímco pro zaměstnavatele jsou podstatnější dovednosti, které logopedi ovládají. 7.5 Závěry
7.5.1 Teorie a praxe
Vzdělávání logopedů vyžaduje dosažení a schopnost prokázat schopnosti, které jsou komplexní interakcí teorie a praxe spolu s řadou interakčních dovedností nezbytných pro efektivní praxi založenou na důkazech (evidence-based practice). Povaha logopedického povolání a vědy vyžaduje počáteční logopedický vzdělávací program, který umožňuje těm, kteří jej úspěšně absolvují, dosáhnout řadu předmětově specifických a všeobecných kompetencí, které jim umožní vykonávat bezpečně a efektivně jejich profesi. Nejvýraznější (a skutečně uklidňujícím) rysem celkových výsledků porovnávajíc význam předmětově specifických a všeobecných kompetencí potřebných pro počátek výkonu logopedické profese, byl rozsah shody mezi akademiky, absolventy a zaměstnavateli.
Předmětově specifické kompetence jsou všechny ty související s účinnou hodnocením, diagnostikou, péčí, prevencí a poradenstvím vůči klientům a jejich významným okolím v oblasti komunikačních poruch a obtíží s polykáním. Všeobecné kompetence důležité zejména pro nově kvalifikované logopedy souvisejí se schopností inter - a intra- personálními kompetencemi. Postojové a humanisticky orientované dovednosti jako jsou empatie a pochopení, jsou nezbytné pro účinné terapeutické vztahy s klienty a kolegy, pro shromažďování dat o klientovi a při vytváření adekvátního a na důkazu založeném klinickém úsudku o příslušném klientovi.
7.5.2
Učení se v, na základě a prostřednictvím klinické stáže
Supervizované a mentorované klinické stáže jsou zásadním prostředím, ve kterém se může student logopedie učit, procvičovat a rozvíjet potřebné schopnosti tak, aby se stal kvalifikovaným pracovníkem. Kvalita a načasování stáže by měly být pečlivě naplánovány tak, aby si student logopedie vybudoval potřebnou odbornou reflexi a pochopil složitost dobrého klinického úsudku na základě sběru a zvážení důkazů v každé situaci. Proto je také zřetelné ze způsobu, jakým jsou profesionální logopedické programy navrženy v celé Evropě a na mezinárodní úrovni (viz kapitola 6), že integrované kurikulum, které zahrnuje klinické vzdělávání napříč reálnými situacemi, je normou. Zatímco se množství učení realizovaného v rámci stáží na reálných pracovištích může značně lišit, existuje všeobecná shoda v tom, že jsou základním faktorem a musí být pečlivě strukturovány do procesu učení.
7.5.3 Měřítka pro vzdělávání logopedů: Evropské standardy pro logopedickou praxi Soubor schopnosti nezbytných pro nově kvalifikované logopedy, které byly nejčastěji citované napříč všemi klíčovými zainteresovanými skupinami, jsou uvedeny v Příloze I. Tento dokument lze považovat za celoevropsky dohodnuté společné standardy, které musí každý logoped splňovat pro výkon profese. Také poskytují měřítka pro počáteční vzdělávání logopedů a měly by být zohledněny ve všech evropských logopedických vzdělávacích programech.
7.5.4 Způsobilost pro praxi, způsobilost k výkonu povolání a způsobilost pro budoucnost Prokazujíc prahové kompetence a ukončením kvalifikace, nový lékař získává statut připravenosti pro samostatnou praxi. Nicméně celoživotní učení a profesní rozvoj budou pro jeho další rozvoj a finanční zajištění a adekvátnost všeho toho, co logoped provádí v praxi stále zásadní. To musí být posilováno v průběhu celé kariéry a v prvních letech po získání kvalifikace bude mít logoped velký prospěch z podporujícího pracovního prostředí s mentoringem, které umožní toto naplnit. Jelikož bylo uvedeno výše, že logopedie je stále se vyvíjející, dynamickou profesí, která se musí přizpůsobit měnícím se potřebám společnosti a začlenit nové vědecké a technologické pokroky, je pokračující profesní rozvoj základem pro kvalifikovaného odborného logopeda, aby byl způsobilý pro výkon povolání a způsobilý pro praxi. Podobně také soubor prahových kompetencí potřebných v momentu vstupu do povolání by neměl být vnímán nadčasový, ale měl by být přezkoumáván a aktualizován pravidelně rozsáhlými procesy tak, aby se zohlednil vývoj v oblasti vzdělávání a v profesi.
