SUDOMĚŘICE U BECHYNĚ územní plán

Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 85 150

SUDOMĚŘICE U BECHYNĚ územní plán čistopis

RNDr. Libor Krajíček

Ing. arch. Bohuslava Kolářová

jednatel a ředitel s.r.o.

hlavní projektant

Srpen 2008

č. zakázky 2003 032

1

Kolektiv zpracovatelů hlavní projektant

Ing. arch. Bohuslava Kolářová

obyvatelstvo, bydlení

RNDr. Zdenka Hamplová

doprava

Ing. Marie Wichsová, Ph.D.

vodní hospodářství

Ing. Miroslav Cihlář

energetika

Ing. Karel Jileček

životní prostředí

RNDr. Renata Eisenhammerová

krajina, zeleň, ÚSES

Ing. Josef Krause

2

OBSAH I.

ÚZEMNÍ PLÁN

4

0.

Vymezení zastavěného území

4

0.

Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

4

0.

Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

5

0.

Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování

9

0.

Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod.

19

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) pokud je možné jej stanovit, přípustného, nepřípustného využití, popřípadě podmíněného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

23

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci

34

0.

Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

38

0.

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů

39

0.

0.

II.

str.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

40

0.

Postup při pořízení územního plánu

40

0.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 40

0.

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

43

0.

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

43

0.

Vyhodnocení souladu s požadavky podle zvláštních právních předpisů

43

0.

Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

44

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

46

0.

3

0.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí

89

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

90

0.

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

96

0.

Vyhodnocení připomínek

97

0.

4

I.

ÚZEMNÍ PLÁN

1.

Vymezení zastavěného území

Zastavěné území dle § 16 vyhlášky č. 500/2006 Sb. je vymezeno ve výkresu základního členění území, dále v hlavním výkresu – k datu 1. 1. 2007. 2.

Koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot

1.

Koncepce rozvoje území vychází z cílů zabezpečení souladu zemědělského obhospodařování kulturní krajiny, ochrany přírody a krajiny a udržení hygienicky kvalitního životního prostředí.

2.

Urbanistická koncepce přičleňuje další zastavitelné plochy k zastavěnému území jednotlivých sídel.

3.

Nová urbanizovaná území nejsou ve volné krajině zakládána.

4.

Koncepcí územního plánu nejsou narušeny přírodní ani kulturní hodnoty území, kterými jsou: a) přírodní hodnoty: −

Evropsky významná lokalita CZ 0313106 Lužnice (a Nežárka);

−

zvláště chráněné území – přírodní památka Černická obora;

−

přírodní park Černická obora;

−

celkový charakter krajiny, ve které je mírně zvlněná zemědělská krajina lemována mohutnými lesními komplexy. Na západě terén prudce spadá do hlubokého údolí řeky Lužnice;

−

památné stromy: •

−

lípa na návsi v Sudoměřicích;

chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Třeboňská pánev zaujímá východní část řešeného území;

b) kulturní hodnoty území: −

vesnická památková zóna Bechyňská Smoleč;

−

objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek;

−

technická památka trať elektrické dráhy Tábor – Bechyně;

−

kromě zapsaných památek je v řešeném území mnoho dalších objektů historicky zajímavých;

−

urbanisticky cenná jsou historická jádra sídel, která představují seskupení budov kolem návesních prostorů;

−

ochranu a péči je třeba věnovat též objektům drobné sakrální architektury, které výtvarně doplňují krajinu;

5

−

archeologická naleziště: celé území ČR je místem archeologických památek, jejich ochranu je nutno zajistit v souladu s platnými zákonnými předpisy.

Rozvojový potenciál obce a orientační stanovení výhledového počtu obyvatelstva 1.

Za hlavní pozitivní faktory obce Sudoměřice u Bechyně je možné označovat sídelní i sociální stabilitu. Všechna tři sídla mají vlastní ekonomickou základnu.

2.

Předpokládaný vývoj obyvatelstva: s cílem stabilizace obyvatelstva jsou územním plánem navrženy plochy pro rozvoj obytné funkce. K roku 2015 se předpokládá výhledová velikost obce a jednotlivých jejich částí: Sudoměřice u Bechyně

400 trvale žijících obyvatel;

Bechyňská Smoleč

200 trvale žijících obyvatel;

Bežerovice

120 trvale žijících obyvatel.

3.

Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně

1.

Hlavním cílem územního plánu je vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatelstva v území, poskytnout nabídku ploch pro rozvoj obytné funkce, výroby, občanské vybavenosti a rekreace, to znamená rozvíjet funkce, které již v současné době území plní a které ke své funkčnosti další plochy potřebují. Plochy jsou voleny tak, aby byly dobře napojitelné na dopravní infrastrukturu a umožňovaly optimální řešení technické vybavenosti.

Rozvoj obytné funkce 2.

Sudoměřice u Bechyně Disponibilní plochy v zastavěném území obce byly již vyčerpány a novou obytnou výstavbu bude nutno realizovat na nových plochách většinou mimo zastavěné území obce. Nové plochy pro zástavbu venkovského charakteru jsou navrženy na západním a východním okraji sídla.

3.

Bechyňská Smoleč Historická část sídla je charakterizována kompaktní zástavbou. Kulturně hodnotný celek akcentuje řada památkově chráněných objektů. Hledisko zachování kulturně historických hodnot musí být uplatňováno při případné stavební činnosti (přestavby, adaptace). Nové plochy pro bydlení navazují na jižní a východní okraj sídla.

4.

Bežerovice Rozvojové obytné plochy pro bydlení jsou situovány na severním okraji sídla. Plocha se smíšenou funkcí bydlení a výroby může být využita s podmínkou, že nebude negativně ovlivněna zemědělskou farmou.

6

Rozvoj ekonomické základny Výroba, výrobní služby Možnosti pro situování výrobních provozů jsou vymezeny ve všech částech obce v návaznosti na současné areály.

Občanská vybavenost a služby Nejvyšší počet zařízení občanské vybavenosti je soustředěn v Sudoměřicích. Zařízení školská, objekty pro správu a řízení a kulturní a společenská zařízení jsou v dobrém stavu a jejich plošný rozsah bude vyhovovat i do výhledu. Plochy pro vybavenost a služby jsou navrženy v severním sektoru sídla. Drobnější zařízení mohou být dle regulativů součástí obytných území venkovského charakteru a smíšeného území bydlení a občanské vybavenosti. Atraktivní prostor při křižovatce silnic II. třídy v lokalitě Kamenný Dvůr (a zároveň v blízkosti lázeňského města Bechyně) využívá současná doba pro situování výrobních a obslužných kapacit. Územním plánem jsou navrženy další rozvojové plochy.

Rekreace a cestovní ruch 1.

Přírodní podmínky určují základní formy rekreačního využití. V řešeném území převládá rekreace vázaná v soukromých chalupách. Rekreační využití přispívá k záchraně venkovských objektů a jejich původního vzhledu. Forma nevyčleněných objektů z bytového fondu ponechává možnost funkce i pro trvalé bydlení.

2.

Pro možnost každodenní reakce a sportování jsou vymezena hřiště v jednotlivých sídlech a další rozvojové plochy. Drobné plochy pro hry dětí mohou být součástí parkově upravených veřejných prostorů.

3.

Pro situování rekreační zástavby je navržena plocha v Bežerovicích – Kamenném Dvoře. Podmínky využití území jsou v kapitole 6.

7

Výčet zastavitelných ploch Označení plochy

Funkční využití

Sudoměřice u Bechyně 1 BV

2

3

4 5 6 7 8

9

BV

OK

BV BV BV BV ZÚV

ZÚV

10 11

OV SV

12

SV

Bechyňská Smoleč 1 2 3 4 5

6 7

BV BS BV BS BV

NV SV

Podmínky využití

respektovat ochranné pásmo železnice, potřeba přeložka elektrického vedení 22 kV respektovat ochranné pásmo železnice, potřeba přeložka elektrického vedení 22 kV CHOPAV Třeboňská pánev elektrické vedení 22 kV respektovat ochranné pásmo lesa 50 m, pro možnost snížení vzdálenosti žádat orgán správy lesů ochranné pásmo vlečky respektovat vodovodní řady respektovat vodovodní řady CHOPAV Třeboňská pánev CHOPAV Třeboňská pánev CHOPAV Třeboňská pánev respektovat vodovodní řady skupinového vodovodu CHOPAV Třeboňská pánev respektovat vodovodní řady skupinového vodovodu CHOPAV Třeboňská pánev CHOPAV Třeboňská pánev ochranné pásmo vlečky CHOPAV Třeboňská pánev ochranné pásmo vlečky ochranné pásmo lesa vodovodní řady skupinového vodovodu ochranné pásmo elektrického vedení 22 kV CHOPAV Třeboňská pánev CHOPAV Třeboňská pánev CHOPAV Třeboňská pánev obytnou část je nutno situovat mimo hlukovou izofonu CHOPAV Třeboňská pánev ochranná pásma vodovodních řadů CHOPAV Třeboňská pánev CHOPAV Třeboňská pánev ochranné pásmo železniční trati ochranné pásmo lesa

8

Požadavek územní studie

Etapa realizace

-

1

-

3

-

1

-

1 1 1 2

-

2

-

2

-

1

-

3

-

3

-

1 1 1

-

2

-

2

-

2

-

2

Bežerovice 1 2

BV BV

3

BV

4

BS

5

NV

Bežerovice – Kamenný Dvůr 1 OK 2 3 4 5 6 7

OK OK OK OK VP VP

8 VP 9 VP 10 BV 11 RZ

12 RZ

ochranné pásmo silnice III. třídy respektovat charakter okolních staveb respektovat charakter okolních staveb podmínka využití v souladu s hygienickými limity farmy podmínka využití v souladu s hygienickými limity farmy ochranné pásmo železniční trati chránit prostor pro přeložku II/122 ochranné pásmo železniční trati chránit prostor pro přeložku II/122 ochranné pásmo železniční trati ochranné pásmo silnice II/135 ochranné pásmo silnice II/135 ochranné pásmo elektrického vedení ochranné pásmo elektrického vedení ochranné pásmo elektrického vedení chránit prostor pro přeložku II/122 ochranné pásmo elektrického vedení chránit prostor pro přeložku II/122 ochranné pásmo elektrického vedení chránit prostor pro přeložku II/122 ochranné pásmo elektrického vedení respektovat ochranné pásmo lesa 50 m, pro možnost snížení žádat orgán správy lesů ochranné pásmo elektrického vedení respektovat ochranné pásmo lesa 50 m, pro možnost snížení žádat orgán správy lesů

-

2

-

1

-

1

-

1

-

2

-

2

-

2

-

2 1 2

-

1

-

2

-

2

-

1

-

1

-

1

-

1

Návrh systému místní zeleně Vysoká zeleň se uplatňuje ve všech sídlech. Plochy sadů a soukromých zahrad prostupují zastavěnými plochami a vynikají v panoramatech sídel. Těžištěm každého sídla je plocha veřejného prostranství se sadovnicky upravenou zelení, vodní plochou, drobnými hřišti pro neorganizovaný sport a mobiliářem pro odpočinek.

9

4. 4.1.

Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování Doprava

4.1.1. Zásady koncepce rozvoje dopravy •

Základním přepravním systémem řešeného území zůstane silniční a železniční doprava, doplněná nemotorovou formou pěší a cyklistické dopravy, pro rekreační účely sportovním vodáctvím.

•

Páteřní přepravní osou řešeného území zůstanou silnice II/137 a II/135 v relaci Tábor – Sudoměřice u Bechyně - Bechyně navrhované k dílčí přestavbě s obchvatem Bechyňské Smolče a elektrizovaná regionální železniční trať č. 224 Tábor - Sudoměřice u Bechyně – Bechyně, územně i provozně stabilizovaná.

•

Ve směru na Týn nad Vltavou (v návaznosti na silnici II/135 v prostoru Bechyně) má významnou přepravní funkci silnice II/122, dlouhodobě sledovaná v nové trase procházející v severojižním směru západním okrajem řešeného území.

•

Lokálním systémem s přímou obsluhou řešeného území je navazující síť silnic III. třídy a místních komunikací, jejichž trasy jsou ve vybraných úsecích doporučeny k dílčím úpravám, případně k doplnění.

•

Pro zpřístupnění navrhovaných rozvojových ploch pro bydlení a výrobu je podle místních podmínek využita stávající a upravená síť místních, případně účelových komunikací, podle konkrétních podmínek doplněná novými navazujícími obslužnými a zklidněnými komunikacemi.

•

Pro hospodářskou dopravu je vymezena síť účelových komunikací, doporučená k postupné úpravě, případně obnově, ve vybraných relacích se sdruženou funkcí hospodářskou a rekreační (součást pěších a cyklistických tras).

•

Pro pěší a cyklistickou rekreační dopravu je navržena síť značených pěších a cyklistických tras s návaznostmi na systém turistických tras Jihočeského kraje.

•

Doprava v klidu, vázaná na potřeby trvale žijících obyvatel, zůstane v zásadních objemech zajišťována na vlastních pozemcích nebo jako součást stavby; pro krátkodobé parkování a stání osobních vozidel jsou ve vybraných lokalitách doporučeny stavební a architektonické úpravy ploch a prostranství, případně přidružených pásů uličního profilu.

•

Veřejnou obsluhu řešeného území bude i nadále zajišťovat doprava autobusová a železniční, se zachováním stávajícího plošného rozprostření zastávek a stanic.

4.1.2. Silniční doprava a infrastruktura Silnice II/122 Sedlec-Prčice - Jistebnice - Opařany - Bechyně - Týn n. Vltavou; v souladu se záměry schváleného ÚP VÚC Táborska je navržena východní přeložka dílčího úseku silnice v prostoru Bežerovice, Kamenný Dvůr – Bechyně s novým přemostěním údolí Kamenodvorského potoka a novou polohou průsečné křižovatky se silnicí II/135 v prostoru stávající rozvojové zóny Kamenný Dvůr. Ve směru na Bechyni navrhovaná přeložka navazuje do stávající stopy v místě přemostění Lužnice.

10

Silnice II/135 Dražíč - Bechyně - Sudoměřice u Bechyně - Soběslav - Kamenice n. Lipou; plošně neusměrněná šikmá průsečná křižovatka silnic II/135 a II/137 na jižním okraji Sudoměřic u Bechyně je navržena k zásadní přestavbě jako malá okružní křižovatka. Cílem je zvýšení bezpečnosti provozu na křižovatce obou nadřazených silnic a zajištění snížené rychlosti vjezdu do zastavěné části Sudoměřic u Bechyně ve směru od jihu. Pro zkvalitnění podmínek v úseku Sudoměřice u Bechyně – Tábor je v křižovatkovém prostoru Černice sledována krátká přeložka silnice, která umožní dosažení potřebných směrových parametrů, zlepšení rozhledových poměrů na křižovatce se silnicí III/1358 a oddálení trasy od stávající zástavby (golfový klub). Silnice II/137 Hodětín - Sudoměřice u Bechyně – Malšice – Tábor – Načeradec; kolizní průjezd Bechyňskou Smolčí je v návrhu odstraněn přeložkou silnice se západním obchvatem sídla. Křižovatka silnic II/135 a II/137 je řešena malou okružní křižovatkou s přeložkou souvisejících napojovacích úseků silnice II/137. V souvislosti s vyřazením vojenského letiště Bechyně z vojenského provozu v roce 1993 je v úseku Březnice – Sudoměřice u Bechyně navrhováno navrácení silnice II/159 zpět do původního koridoru s využitím dílčího úseku silnice III/13717 s nezbytnou přestavbou a návazně mimo řešené území stávající místní komunikace. Pro zvýšení bezpečnosti motorové i nemotorové dopravy v průtahu silnice II/137 Sudoměřicemi jsou ve smyslu schválených TP 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi (MD – CDV, 2001) doporučeny dílčí stavebně technické úpravy; pro snížení rychlosti motorové dopravy na vjezdu do obce ve směru od Tábora je doporučeno doplnit střední dělící ostrůvek se směrovým vychýlením vjezdového jízdního pruhu. V centrální části obce jsou doporučeny stavebně technické úpravy křižovatkového prostoru s usměrněním jízdních pruhů a vložením středních ostrůvku s přechody pro pěší. Silnice III/1358 Sudoměřice u Bechyně – Vyhnanice – Hlavatce; jako součást dílčí přestavby silnice II/135 a křižovatkového prostoru se silnicí III/1358 je navržena směrová úprava napojovacího úseku trasy silnice III. třídy Silnice III/12217 Sudoměřice u Bechyně, Kamenný Dvůr – Bechyně; v souvislosti s navrhovanou přeložkou silnice II/122 je navrženo i prodloužení silnice III/12217 v ose stávající účelové komunikace s novým napojením na přeložku silnice II/122 v místě nové průsečné křižovatky. Silnice III/13714 Bechyňská Smoleč – Černýšovice – hájovna Dvorce; v souvislosti s navrhovanou přeložkou silnice II/137 se západním obchvatem Bechyňské Smolče, dojde k posunu křižovatky a k její úpravě jako styková (součást přeložky silnice II/137). Silnice III/13717 Sudoměřice u Bechyně – Blatec – Hodětín; v souvislosti s navrhovaným převedením silnice II/137 do původní stopy mimo Hodětín (viz silnice II/137) je sledovaná přestavba silnice včetně úpravy stávajícího křižovatkového prostoru se současně vedenou stopou silnice II/137 v prostoru místní části Německý Dvůr. Silnice III/13720 Sudoměřice u Bechyně, Kamenný Dvůr – Březnice; v souvislosti s navrhovanou přeložkou silnice II/122 je řešen nový křižovatkový prostor (součást přeložky II/122).

11

Místní komunikace - stávající síť místních komunikací je funkčně diferencovaná a navržená k postupné dispoziční, architektonické a stavebně technické úpravě tak, aby představovala vyváženou a identickou součást venkovského prostoru. Při úpravách stávající komunikační sítě je doporučeno sledovat principy funkční diferenciace s cílem maximálního zachování původního charakteru venkovského typu místních komunikací a přilehlých prostorů. Pro zpřístupnění a obsluhu navrhovaných rozvojových ploch pro bydlení a drobnou výrobu je stávající síť doplněna místními komunikacemi, které jsou navrženy jako obslužné funkční třídy C a zklidněné - funkční třídy D1 (novostavba – prodloužení stávající, příp. přestavba účelové komunikace a její převedení do sítě místních komunikací) – návrh viz následující tabulka.

4.1.3. Komunikační napojení lokalit

Místní část Sudoměřice u Bechyně

Pořadové číslo lokality 1

2

3

4 5 6 7

8 9

Návrh řešení – dopravní zpřístupnění Zpřístupnění ploch pro bydlení od silnice II/137 ze dvou směrů: 1. ze severu s využitím navazující stávající místní komunikace – podmíněno přestavbou v parametrech obslužné komunikace, 2. z jihu s využitím navazující stávající místní komunikace – podmíněno přestavbou v parametrech obslužné komunikace. Zpřístupnění ploch pro bydlení od silnice II/137 společně s lokalitou 1, následně vnitřním systémem navržených obslužných a zklidněných komunikací. Zpřístupnění ploch pro obchod a služby zčásti přímo ze silnice II/135 a dále s využitím stávající místní komunikace navržené k rozšíření (doporučeno oddělení izolační zelení od zástavby a chodníku). Zpřístupnění plochy pro bydlení stávající místní komunikací navazující na silnici II/137. Zpřístupnění plochy pro bydlení ze stávající místní komunikace navazující na silnici II/137. Zpřístupnění plochy pro bydlení ze stávající místní komunikace. Zpřístupnění plochy pro bydlení od silnice II/135 navrhovanou místní obslužnou komunikací funkční skupiny C, využívající stopu stávající účelové komunikace, vedené po okraji současné zástavby. Doplňující ve směru od hřbitova nová zklidněná komunikace funkční skupiny D1, vedená po východním okraji hřiště a navazující v prostoru hřbitova na vnitřní komunikační systém sídla. Zpřístupnění výrobních plochy zčásti přímo ze silnice II/135, dále ze stávající a navrhované účelové komunikace. Zpřístupnění výrobních plochy ze stávající účelové komunikace.

10

Zpřístupnění navrhovanou zklidněnou komunikací (lok. 7), vedenou po východním okraji hřiště a navazující v prostoru hřbitova na vnitřní komunikační systém sídla.

11

Zpřístupnění plochy pro bydlení místní komunikací a navazující účelovou komunikací vedenou kolem hřbitova, navrženou k přestavbě v parametrech místní obslužné komunikace. Společně s lokalitami 10 a 7 dále novou navazující zklidněnou komunikací, vedenou po východním okraji hřiště.

12

Místní část


Kamenný Dvůr

1 2 3 4, 5 6

7

8

9

10 11, 12

Bežerovice

Bechyňská Smoleč

Návrh řešení – dopravní zpřístupnění Zpřístupnění plochy pro golf a sport přímo od silnice II/135 navazující vnitřní komunikací. Zpřístupnění obchodních ploch přímo ze silnice II/135 a navrhované přeložky silnice II/122. Zpřístupnění obchodních ploch přímo ze silnice II/135 a navrhované přeložky silnice II/122. Zpřístupnění od silnice II/135 navazující vnitřní účelovou komunikací. Zpřístupnění ploch pro služby a obchod přímo ze silnice II/135 a navazující vnitřní účelové komunikace. Zpřístupnění plochy pro výrobu zčásti přímo ze silnice II/135, zčásti z navrhované přeložky silnice II/122. Doplňkově společně s lokalitami 7, 8 ze stávající účelové komunikace s nezbytnou přestavbou. Zpřístupnění plochy pro výrobu přímo ze silnice II/135, případně z navazující vnitřní účelové komunikace. Doplňkově společně s lokalitami 6, 8 ze stávající účelové komunikace s nezbytnou přestavbou. Zpřístupnění plochy pro výrobu z navrhované přeložky silnice II/122, případně od severu ze stávající účelové komunikace s nezbytnou přestavbou. Zpřístupnění plochy pro výrobu ze stávající silnice II/122, z východu z navrhované přeložky silnice II/122, z jihu ze stávající účelové komunikace, navržené k přestavbě jako silnice III. třídy s návazností na navrhovanou přeložku silnice II/122. Zpřístupnění plochy pro bydlení ze stávající silnice III/12217.

1

Zpřístupnění plochy pro rekreaci od stávající silnice III/12217 navazující novou komunikací, navrhovanou jako místní obslužná funkční skupiny C. Zpřístupnění plochy pro bydlení přímo ze silnice II/1355.

2

Zpřístupnění plochy pro bydlení přímo ze silnice III/1355.

3

Zpřístupnění plochy pro bydlení ze stávající místní obslužné komunikace.

4


5


1

Zpřístupnění plochy pro bydlení ze stávající místní komunikace ve směru od železniční tratě. Zpřístupnění plochy pro bydlení přímo ze silnice II/137.

2 3 4 5

Zpřístupnění plochy pro bydlení stávající místní obslužnou komunikací, navrženou k prostorové přestavbě. Zpřístupnění plochy pro bydlení zčásti ze silnice II/137, zčásti ze stávající místní obslužné komunikace. Zpřístupnění plochy pro bydlení ze dvou směrů (společně s lok. 7): 1. z jihu novou zklidněnou komunikací, navazují na stávající místní obslužnou komunikaci, navrženou k prostorové přestavbě, 2. ze severu (společně s lok. 6 a 7) novou zklidněnou komunikací, navazují na stávající místní obslužnou komunikaci, navrženou k prostorové přestavbě.

13

Místní část


7

Návrh řešení – dopravní zpřístupnění Zpřístupnění plochy pro bydlení ze dvou směrů: 1. z jihu novou zklidněnou komunikací, navazují na stávající místní obslužnou komunikaci, navrženou k prostorové přestavbě, 2. ze severu od silnice II/137 navazující stávající účelovou komunikací, dále navrženou k prodloužení. Zpřístupnění plochy pro bydlení ze dvou směrů (společně s lok. 5): 1. z jihu novou zklidněnou komunikací, navazují na stávající místní obslužnou komunikaci, navrženou k prostorové přestavbě, 2. ze severu (společně s lok. 6) novou zklidněnou komunikací, navazují na stávající místní obslužnou komunikaci, navrženou k prostorové přestavbě.

Účelové komunikace (ÚK) - návrh doporučuje obnovu následujících účelových komunikací a doplnění novými účelovými komunikacemi, které budou součástí komunikační sítě, užívané jak pro hospodářskou činnost, tak vybrané z nich pro každodenní i rekreační pěší a cyklistickou dopravu:

Bechyňská Smoleč – Velké čtvrtky (- Hutě); obnova a úprava (navrhovaná značená pěší a cyklotrasa),

Bechyňská Smoleč, Velké čtvrtky – Bežerovice, Hrbačky; novostavba (navrhovaná značená pěší a cyklotrasa),

Bežerovice, Za hůrkou – Sudoměřice u Bechyně, Nad Lukami; úprava

Sudoměřice u Bechyně, Sádky; obnova a úprava,

Bežerovice – Sudoměřice u Bechyně, Kamenný Dvůr; obnova (navrhovaná značená pěší a cyklotrasa),

Sudoměřice u Bechyně, Díly; obnova a úprava.

U komunikací se sdruženou funkci hospodářskou a rekreačně turistickou je doporučeno postupné vybavení tras odpočívkami, přístřešky a vhodným mobiliářem, včetně doplnění doprovodnou a izolační zelení. U ostatních stávajících účelových komunikací se doporučuje celková stavebně technická úprava.

4.1.4. Železniční doprava a infrastruktura Železniční trať č. 202 Tábor – Sudoměřice u Bechyně – Bechyně; koncová, jednokolejná, regionální, elektrizovaná trať zpřístupňuje a obsluhuje řešené území. Z železniční zastávky Bechyně-zastávka je vedena a provozována vlečka k pile Lesů a.s. Tábor, která je v souladu s rozvojem podnikatelských aktivit v prostoru Kamenného Dvora i výhledově respektována. Vlečka k bývalému letišti Bechyně je zachována s předpokladem jejího dalšího využití pro nákladní přepravu. Pro kolejové zpřístupnění navrhované rozvojové zóny Sudoměřice u Bechyně – Kamenný Dvůr (prostor kolem čerpací stanice) je z železniční zastávky Bechyně-zastávka navrhováno nové zavlečkování. 14

4.1.5. Doprava v klidu V centrálních prostorech jednotlivých místních částí obce jsou s ohledem na vyšší koncentraci vozidel doporučeny dílčí dispoziční, stavebně technické a architektonické úpravy s cílem celkové rehabilitace a dispoziční organizace dotčených centrálních a přidružených prostorů. Pro podporu veřejné dopravy v systému P+ R je v prostoru železniční stanice Sudoměřice u Bechyně a zastávky Bechyňská Smoleč doporučena dispoziční úprava parkovacích a odstavných stání pro osobní automobily s celkovým architektonickým ztvárněním včetně ozelení. Nové nároky dopravy v klidu u navrhovaných rozvojových ploch pro bydlení, výrobu, služby a obchod bude nezbytné řešit na vlastních pozemcích nebo jako součást stavby.

4.1.6. Veřejná autobusová doprava Pro zkrácení pěší docházky ze silně obydlené jižní okrajové části Bechyňské Smolče k autobusové zastávce je navrženo přemístění autobusové zastávky z návesní polohy na křižovatku s místní komunikací, která směřuje k nové a navrhované obytné zástavbě a k železniční zastávce. Pro zvýšení kultury cestování je doporučena úprava některých zastávkových prostorů a vybavenosti s novými krytými čekárnami, zvýšenými nástupišti, doplněné vhodnou zelení a vybaveností pro cestující (lavičky, odpadkové koše apod.).

4.1.7. Rekreační nemotorová doprava Stávající značená cyklistická trasa č. 1136 je doporučena k přesměrování mimo silnici II. třídy s využitím upravené účelové komunikace v trase Bechyňská Smoleč – okraj Černické obory – Sudoměřice u Bechyně – Rytířský Mlýn (návaznost na nadregionální cyklotrasu č. 12). Stávající a přesměrovaná značená pěší a cyklistická síť je doporučená k doplnění propojovacími trasami a stezkami pro pěší a cykloturistiku s využitím obnovených a upravených hospodářských cest a dílčích úseků místních komunikací. Nově doporučené značené trasy a stezky (navazující na stávající značené trasy) pro každodenní i rekreační pěší a cyklistickou dopravu: Bechyňská Smoleč – Lišky – Hutě, Bechyňská Smoleč – Bežerovice, Sudoměřice u Bechyně - Bežerovice – Bechyně, Chrobkov – tábořiště Na Říhovkách.

15

4.2.

Vodní hospodářství

4.2.1. Zásobování pitnou vodou 0. Sudoměřice u Bechyně: V souladu s Programem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje je zásobení pitnou vodou vyhovující. Do nových navržených ploch budou vodovodní řady prodlouženy. 0. Bechyňská Smoleč: kvalita vody ve zdroji nevyhovovala vyhlášce MZe č. 376/2000 Sb. Bylo provedeno propojení na skupinový vodovod Bechyňsko, zásobování nyní vyhovuje. Do nových navržených ploch budou vodovodní řady prodlouženy. 0. Bežerovice: v Bežerovicích zůstane zásobování převážné části ze soukromých studní. Lokalita Hůrka a zemědělský areál bude ponechána při zásobování ze skupinového vodovodu Bechyňsko; stejně tak i lokalita Kamenný Dvůr.

4.2.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod 1. Sudoměřice u Bechyně: jednotná kanalizační síť je vybudována, je nutná rekonstrukce a doplnění do ploch navržených k zástavbě. Čistírna odpadních vod je navržena. 2. Bechyňská Smoleč: jednotná kanalizační síť je vybudována, je nutné doplnění do ploch navržených k zástavbě. Čistírna odpadních vod je navržena. 3. Bežerovice: čištění odpadních vod je individuální. Vzhledem k velikosti sídla zůstane tento způsob zachován. Je možná intenzifikace septiků na domovní mikročistírny.

Řešení jednotlivých lokalit Označení lokality

Funkční využití

Sudoměřice u Bechyně 1 BV

Zásobování pitnou vodou

prodloužení vodovodních řadů

2

BV


3

OK


4 5 6 7

BV BV BV BV

vodovodní řady jsou v místě vodovodní řady jsou v místě vodovodní řady jsou v místě prodloužení vodovodních řadů

8

ZÚV


9

ZÚV


16

Odkanalizování a čištění odpadních vod prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV kanalizační řad je v místě kanalizační řad je v místě kanalizační řad je v místě prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV

10

OV

vodovodní řady v místě

11

SV


12

SV


Bechyňská Smoleč 1 BV


2

BS


3

BV


4

BS


5

BV


6

NV


7

SV


Bežerovice 1

BV

zásobování individuální z domovní studny 2 BV zásobování individuální z domovních studní 3 BV zásobování individuální z domovních studní 4 BS možno připojení na vodovod pro zemědělskou farmu 5 NV možno připojení na vodovod pro zemědělskou farmu Bežerovice – Kamenný Dvůr 1 OK připojení na skupinový vodovod Bechyňsko

2

OK

připojení na skupinový vodovod Bechyňsko

17

prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV 1 prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV prodloužení kanalizačních řadů nutno realizovat navrženou ČOV odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV stávající soukromá ČOV, dle možnosti napojení, příp. odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren stávající soukromá ČOV, dle možnosti napojení, příp. odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren

3

OK


4

OK


5

OK


6

VP


7

VP


8

VP


9

VP


10

BV

zásobování individuální z domovních studní

11

RZ


12

RZ


18

stávající soukromá ČOV, dle možnosti napojení, příp. odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren stávající soukromá ČOV, dle možnosti napojení, příp. odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren stávající soukromá ČOV, dle možnosti napojení, příp. odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren odkanalizování do jímek s odvozem na ČOV nebo do mikročistíren

4.3.

Energetika

4.3.1. Zásobování elektrickou energií 1. Zásobování elektrickou energií bude i nadále zabezpečeno z nadřazené rozvodny 110/22 kV v Bechyni. 2. Přenosová schopnost rozvodného systému plně pokryje potřebu elektrické energie i do výhledu. 3. Zvyšování potřeby elektrické energie bude řešeno zvýšením výkonu stávajících trafostanic (výměna stroje) případně výstavbou nové trafostanice.

4.3.2. Zásobování teplem Sídla Sudoměřice a Bežerovice jsou v současné době plynofikována středotlakým plynovodem z lineárního polyetylénu napájeným z regulační stanice pro město Bechyni. Plynovody budou prodlouženy do rozvojových ploch. Předpokládá se úplná plynofikace sídel Sudoměřice u Bechyně a Bežerovice 4.4.

Spoje a telekomunikace

Řešeným územím neprochází Radiokomunikací a.s. Praha. 4.5.

žádný

ze

systémů

přenosových

koridorů

Odpadové hospodářství

Celková koncepce nakládání s odpady je podřízena naplňování priorit a cílů stanovených v závazné části Plánu odpadového hospodářství (POH) Jihočeského kraje (09/2004). Organizace nakládání s komunálními odpady bude muset odpovídat na tlak na zvyšování separace a většího využívání odpadů, na oddělené nakládání s bioodpady a minimalizaci odpadů určených ke zneškodnění na skládce (nadále bude k dispozici skládka Želeč – regionální skládka s dostatečnou životností, uděleno integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb. v platném znění).

19

5.

Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. Cíle ochrany a rozvoje hodnot Návrh územního plánu Sudoměřice u Bechyně respektuje specifika území, zahrnujícího území s hodnotnou přírodou a krajinou. Ochrana přírodních hodnot je v rámci ÚP zohledněna průmětem na úrovni významných krajinných prvků a územního systému ekologické stability. 5.1.

Koncepce ÚSES

Skladebné části ÚSES zasahující do řešeného území Regionální biokoridor 363 Vložené lokální biocentrum LBC 1 Vložené lokální biocentrum LBC 2 Regionální biokoridor 364 Vložené lokální biocentrum LBC 10 Vložené lokální biocentrum LBC 11 Vložené lokální biocentrum LBC 12 Vložené lokální biocentrum LBC 13 Vložené lokální biocentrum LBC 14 Vložené lokální biocentrum LBC 15 Vložené lokální biocentrum LBC 16 Regionální biokoridor 361 řeky Lužnice Vložené lokální biocentrum LBC 4 Vložené lokální biocentrum LBC 5 Vložené lokální biocentrum LBC 6 Vložené lokální biocentrum LBC 7 Lokální biokoridor 2002 Kamenodvorského potoka Lokální biokoridor 0301, Sudoměřického potoka Vložené lokální biocentrum LBC 17 Vložené lokální biocentrum LBC 18 Lokální biokoridor 0801, 0901 Smolečského potoka Vložené lokální biocentrum LBC 19 Lokální biokoridor 1001, 1002 lesní Lokální biokoridor 0201, 0301, 0901 v Černické oboře Vložené lokální biocentrum LBC 3 Vložené lokální biocentrum LBC 9, PP Černická obora Lokální biokoridor 1102

20

Existující biocentra – funkční a částečně funkční - cílem je dosažení přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám - lesní porosty, vodní toky s přirozenými koryty a olšiny na nivách a prameništích. U antropicky podmíněných ekosystémů - louky - je nutné zachování trvalých antropických podmínek extenzívního hospodaření. K dosažení tohoto cíle bude postupně směřovat omezování produkční funkce. Existující biokoridory – funkční a částečně funkční - cílem je umožnit migraci všech organismů mezi biocentry. Za určitých podmínek může být biokoridor z části tvořen antropickými společenstvy s dostačující ekologickou stabilitou (extenzivní sady, louky, hospodářský les). Chybějící části ÚSES – zcela nefunkční úseky biokoridorů na orné půdě je nutno průběžně doplňovat. Na území obce Sudoměřice u Bechyně je to: -

krátký úsek RBK 364 mezi Porosty Černické obory a vojenskými lesy – zalesnit pás orné/louky 40 metrů široký.

Cílová společenstva prvků ÚSES Navržená cílová společenstva prvků ÚSES odpovídají přirozenému stanovišti dle STG odvozených z lesnické typologie a BPEJ. •

lesní společenstva: -

•

lesní porost věkově diferencovaný s přirozenou druhovou skladbou odpovídající lesnímu typu či STG, (alternativně je možná extenzivní louka);

vodní toky a nivy: -

přirozené koryto s břehovými porosty a extenzivní vlhké louky nebo olšiny na nivě (alternativa - extenzivní rybníky s přírodě blízkými břehy a hrázemi).

Funkčnost prvků ÚSES Stabilizovaná funkční společenstva udržovat tradičním hospodařením – extenzivní louky - lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou chránit před nevhodnými zásahy a postupně převést na věkově členěné porosty Částečně funkční společenstva: -

kulturní louky – postupně extenzivním hospodařením a případně přísevem žádoucích druhů bylin převést na květnaté louky

-

kulturní lesní porosty v případě vzniku holiny nebo při obnově – postupně převést na přirozenou druhovou skladbu včetně příměsi melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby.

21

Nefunkční (chybějící) části ÚSES - budou dle možností postupně zakládány: Lesní a kombinované lesní a luční biokoridory a interakční prvky navržené na orné půdě a intenzivních loukách budou zakládány dle projektů ÚSES. Navržené interakční prvky jsou navrženy jako - travnaté protierozní meze se skupinami dřevin původní druhové skladby, široké minimálně 5 metrů, vhodné i ovocné stromy nebo revitalizace vodních toků, včetně obnovy úzké travnaté nivy nebo břehových porostů. 5.2.

Vymezení ploch pro opatření proti povodním a proti erozi

Jako ochranné protipovodňové opatření proti pravidelnému zaplavování části centra obce povrchovými vodami od Černické obory ÚP navrhuje vybudování příkopu podél silnice II/135. V části před Farmou u lesa, s.r.o. bude nutné jeho zahloubení do protispádu. Vyústění tohoto záchytného příkopu je možné jihozápadně od obce do zemědělských ploch.

5.3.

Vymezení ploch pro ochranu zdrojů pitné vody

Řešené území patří k oblastem s výjimečným vodním bohatstvím. Silnice II/137 procházející Sudoměřicemi u Bechyně od severu k jihu, je hranicí chráněné krajinné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) – Třeboňská pánev, vyhlášené Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Východní část obce spadá do CHOPAV. Třetihorní pánev zahrnuje rozsáhlé území v povodí řeky Lužnice, kde propustné sedimenty umožnily nahromadění obrovských zásob podzemní vody vynikající kvality. V zázemí řešeného území bylo realizováno rozsáhlé jímání podzemní vody v prostoru Hodětín – Komárov (v průměru 70 l/s, špičkově 100 l/s). Vydatné podzemní zdroje jsou v samotných Sudoměřicích (studny s vydatností 9,1 l/s) a na jihozápadním okraji obce. 1. Sudoměřice u Bechyně: všechny podzemní zdroje mají vyhlášena ochranná pásma 1. stupně s oplocením a 2. stupně s ochranou infiltračního území. 2. Bechyňská Smoleč: zdrojem pitné vody jsou studny situované východně od vesnice. Ochranná pásma 1. a 2. stupně jsou vyhlášena. 3. Bežerovice: zásobování pitnou vodou většiny sídla zůstane z vlastních studní. Lokalita Kamenný Dvůr je napojena na vodovod ze Sudoměřic. 5.4.

Rekreace

Rekreaci v krajině slouží pěší turistické a cykloturistické stezky v řešeném území vymezené a navržené. Rekreačnímu využití odpovídá plocha smíšeného trvalého a rekreačního bydlení a rekreační zástavby. Podmínky využití jsou obsaženy v kapitole 6.

22

5.5.

Dobývání nerostů

V katastrálním území Sudoměřice u Bechyně, JV od sídla se nacházejí dvě chráněná ložisková území, netěžená ložiska keramických surovin – žáruvzdorných bíle se pálících jílů (Calofrig a.s., Borovany). Ložiska nejsou plánovaná k využití, jsou dlouhodobou rezervou.

pramen: Česká geologická služba Geofond, 2007 Ložiska, Chráněná ložisková území B3 140 400 Sudoměřice

Plocha ha

Organizace pověřená ochrannou a evidencí

166,15 LASSELBERGER a.s., Plzeň

Způsob těžby

Suroviny

dosud netěženo

jíly žáruvzdorné ostatní

CHLÚ 140 400 01 Sudoměřice II.

91,16

dosud netěženo

jíly pórovinové

CHLÚ 140 400 02 Sudoměřice I.

159,06

dosud netěženo

jíly pórovinové

Dále se v území nacházejí stará důlní díla: Název Sudoměřice u Bechyně Bechyňská Smoleč Sudoměřice – Černice

Číslo registru 2130 2143 2151

V případě stavebních záměrů ve jmenovaných lokalitách je nutno vypracovat báňskotechnický posudek, který určí podmínky výstavby.

23

6.

Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití) pokud je možné jej stanovit, přípustného, nepřípustného využití, popřípadě podmíněného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Regulace funkčního využití území

Územní plán Sudoměřice u Bechyně předkládá regulaci v hlavním výkresu. Smyslem regulace je zajištění proporcionálního rozvoje všech vrstev funkčních složek a zejména ochrana těch funkcí a hodnot, které by mohly být živelným vývojem ohroženy nebo zcela devastovány. Jedná se zejména o bydlení, kulturní, historické a přírodní hodnoty a tzv. veřejně prospěšné stavby a plochy. Pro celé území je nepřípustné: • skladování toxického odpadu; • provozy znečišťující povrchové a podzemní vody. Z hlediska funkčního využití území je řešené území rozděleno na plochy polyfunkční a monofunkční. Polyfunkční plochy BV

plochy bydlení – obytné území venkovského charakteru

Dominantní funkce: Území s obytnou funkcí a užitkovým využitím zahrad, chovem drobného hospodářského zvířectva. Přípustné jsou: -

rodinné domy, zemědělské usedlosti;

-

rekreační bydlení v chalupách;

-

stavby pro podnikatelskou činnost nerušící obytnou funkci;

-

objekty občanské vybavenosti nerušící bydlení;

-

malá ubytovací zařízení s max. 10 lůžky v rámci stavby pro bydlení;

-

komunikace pro vozidla, pěší, cyklisty;

-

odstavná stání sloužící potřebě funkčního využití;

-

nezbytné plochy technického vybavení;

-

zeleň plošná, liniová.

Nepřípustné jsou: -

provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují funkce obytné zóny.

24

Doplňující ustanovení:

BO

-

v katastrálním území Sudoměřice p.č. 336/1 je v dalším stupni ÚPD nutno řešit likvidaci dešťových vod;

-

stavby v ochranném pásmu dráhy je nutné projednat se Správou železniční dopravní cesty, případná protihluková opaření SŽDC nebude hradit.

plochy smíšené – obytné a občanského vybavení

Dominantní funkce: bydlení, občanská vybavenost Přípustné jsou: -

rodinné domy;

-

objekty občanské vybavenosti nerušící obytnou funkci, např. malá ubytovací zařízení; stravovací zařízení, obchod;

-


-

odstavná stání sloužící potřebě funkčního využití;

-


-

zeleň liniová, plošná.


OV

provozy a činnosti, které svými negativními vlivy narušují funkce území.

plochy občanského vybavení

Dominantní funkce: občanská vybavenost a služby Přípustné jsou: -

stavby občanské vybavenosti, zejména maloobchodní zařízení, veřejné stravování, administrativa a správa, ubytování a služby, stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči, stavby církevní;

-

odstavná stání a parkoviště sloužící funkční potřebě území;

-


-

příslušné komunikace pro vozidla, pěší, cyklisty;

-

zeleň plošná, liniová;

-

drobná hřiště.

Podmíněné jsou: -

byty pro dozorčí personál a majitele zařízení.

25

Nepřípustné: -

provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo svými negativními vlivy narušují funkce území.

OK – plochy smíšené služby a komerční plochy Přípustné jsou: -

objekty občanské vybavenosti, služby;

-

stavby pro podnikatelskou činnost;

-


-


-

odstavná stání;

-



byty majitelů a správců.

Nepřípustné: -

BS

rekreační objekty.

plochy smíšené obytné a výrobní

Funkční využití: bydlení a drobná výroba. Přípustné jsou: -

stavby pro bydlení;

-

objekty drobné výroby;

-


-

odstavná stání a parkoviště sloužící potřebě funkčního využití území;

-


-


Podmíněně přípustné: -

v Bežerovicích je nutno plochu posuzovat vzhledem k blízkosti zemědělské farmy.


stavby pro rekreaci.

26

BR

plochy smíšené obytné a rekreační zástavby

Přípustné jsou: -

rodinné domy;

-

stavby pro rekreaci;

-

plochy technického vybavení;

-


-

odstavné a parkovací plochy;

-



RZ

provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují funkce území.

plochy rekreace – rekreační zástavba


stavby pro rekreaci;

-

rekreační pobytové a sportovní plochy;

-


-


-


-


Podmíněně přípustné jsou: -

drobná obchodní zařízení, nerušící služby a drobné provozy sloužící k uspokojení potřeb obyvatel území.


SV


plochy rekreace- sportovní vybavení

Dominantní funkce: sport a rekreace Přípustné jsou: -

sportovní hřiště a plochy pro sport a rekreaci;

-

nezbytná zařízení zabezpečující provoz a potřeby území;

-

parkovací a odstavné plochy;

-


27


stavby pro bydlení a ubytování.


NV


plochy výroby a skladování – nerušivá výroba

Dominantní funkce: nerušivá výroba Přípustné jsou: -

stavby pro výrobu, sklady, služby;

-

komunikace pro vozidla, pěší;

-

odstavné plochy a parkovací plochy;

-

technické vybavení;

-

zeleň plošná, liniová, ochranná;

-

provoz ve výrobních zařízeních je nutno podmínit vyhovující dopravní přístupností.


stavby pro bydlení majitelů a správců


ochranné pásmo výrobních provozů nesmí překročit hranici funkčního využití.

Monofunkční plochy ZÚV

plochy výroby a skladování – zemědělská účelová zástavba


objekty pro ustájení hospodářského zvířectva, skladování krmiv;

-


-

komunikace a odstavné plochy;

-



stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci a sport.

28

TV

plochy technické infrastruktury


stavby pro technickou vybavenost a infrastrukturu t.j. zabezpečení zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, zásobování energiemi, stavby spojových zařízení, sběrný dvůr;

-

komunikace a odstavné plochy;

-

zeleň liniová, plošná, ochranná.

Nepřípustné jsou: VP

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci a sport.

plochy výroby a skladování


stavby pro výrobu a skladování;

-

stavby pro obsluhu a kontrolu provozů;

-

komunikace pro vozidla, pěší;

-


-

technické vybavení;

-

zeleň liniová, plošná, ochranná.

Nepřípustné jsou:

DP

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, rekreaci a sport;

-

ochranné pásmo výrobních provozů nesmí překročit hranici funkčního využití.

plochy dopravní infrastruktury - komunikace


komunikace pro vozidla, cyklisty a pěší;

-

liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti;

-

technická infrastruktura;

-

zeleň liniová, ochranná.


PŽ

stavby pro bydlení, výrobu a rekreaci.

plochy dopravní infrastruktury - železnice


plochy železnice a souvisejících zařízení;

29

-

technická infrastruktura;

-

parkoviště a odstavné plochy.


PV

stavby pro bydlení, výrobu a rekreaci.

plochy veřejných prostranství

Dominantní funkce: společenská Přípustné jsou: -

zeleň plošná a liniová;

-

sadovnicky upravovaná výsadba, travnaté plochy včetně souvisejících staveb a zařízení;

-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport;

-

parkovací plochy;

-

cesty, stezky, dopravní plochy;

-

drobná občanská vybavenost;

-

drobná parková architektura, např. altány pro odpočinek, sochařská a výtvarná díla;

-

vodní plochy a jejich revitalizace.


SZ

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a sklady.

plochy zeleně – sady, zahrady


stavby pro obhospodařování a údržbu ploch, včelíny;

-

oplocení.


ZP

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a sklady, rekreaci.

plochy zeleně – hřbitov


sadovnicky upravovaná výsadba, travnaté plochy;

-

cesty, stezky;

-

altány pro odpočinek;

-

sochařská a výtvarná díla. 30


ZO

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a sklady, rekreaci a sport.

plochy zeleně – zeleň ostatní a doprovodná


stavby pro obhospodařování a údržbu ploch;

-

komunikace účelové, manipulační plochy;

-

cesty pro pěší, stezky pro cyklisty.


liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti.


IZ

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a sklady, rekreaci a sport.

plochy zeleně – izolační zeleň


oplocení;

-

komunikace pro vozidla, pěší.


PS

stavby pro bydlení, občanskou vybavení, výrobu a sklady, rekreaci.

plochy specifické


stavby a zařízení zabezpečující zájmy obrany státu a ochrany obyvatel.


všechny ostatní stavby a zařízení kromě vyjmenovaný přípustných.

Neurbanizované území Dominantní funkce: zvyšovat ekologickou stabilitu, příznivě působit na okolní méně ekologické části krajiny, uchovávat druhové a genové bohatství. Krajinná zeleň i existující liniová zeleň musí být chráněna.

31

LE

plochy lesní


komunikace pro hospodaření a těžbu, manipulaci se dřevem;

-

cesty pro pěší, stezky pro cyklisty;

-

stavby pro údržbu a lesní hospodaření.



-

stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa).


ZE

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci (chaty).

plochy zemědělské


nezbytné stavby pro obhospodařování a údržbu ploch;

-

komunikace pro hospodaření.



-

změny kultur zemědělské půdy (např. na ornou půdu, trvalé travní porosty, zahrady apod.) a pozemky určené k plnění funkcí lesa;

-

vodní plochy do 0,5 ha.


VO

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci.

plochy vodní a vodohospodářské


revitalizace a podpora protierozních opatření.


stavby technické vybavenosti zejména vodohospodářské stavby a liniové stavby.


jakékoliv změny funkčního využití.

32

PP

plochy přírodní -

plochy zahrnuté do prvků územního systému ekologické stability

Regulativy pro plochy ÚSES 1.

V ÚP se vymezují základní skladebné prvky ÚSES tvořící základ ekologické stability krajiny, tj. prvky lokálního ÚSES

2.

Při rozhodování o funkčním využití ploch je nutné vycházet z nezbytnosti jejich ochrany. Prvky ÚSES nelze rušit bez náhrady.

3.

Konstitutivní znaky, kterými jsou reprezentativnost, minimální a maximální prostorové parametry a kontinuita systému ÚSES nesmí být narušeny.

4.

Pro funkční využití ploch biocenter

4.1 je přípustné: -

současné využití

-

využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám

-

jiné, jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES

4.2 jsou podmíněné: -

pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra

4.3 jsou nepřípustné:

5.

-

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch

-

jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do ÚSES

-

rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

Pro funkční využití ploch biokoridorů

5.1 je přípustné: -

současné využití

-

využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru

-

jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Přitom nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů

33

5.2 jsou podmíněné: -

nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění pokud možno jen kolmo na trasu biokoridorů a nejmenším rozsahu.

5.3 jsou nepřípustné: -

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru

-

jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost nebo územní ochranu a možnost založení chybějících částí biokoridorů

-

rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

Výšková regulace zástavby a koeficient zastavění pozemků Označení

Funkce

BV OV

plochy bydlení venkovského charakteru plochy občanského vybavení smíšené území bydlení a občanské vybavenosti plochy rekreace – rekreační zástavba plochy smíšené obytné a rekreační zástavby plochy smíšené obytné a výrobní plochy smíšené služby a komerční plochy plochy výroby a skladování nerušivá výroba plochy výroby a skladování

BO RZ BR BS OK NV VP

Podlažnost

Koeficient zastavění %

1 nadzemní + podkroví využité pro bydlení 2 nadzemní + podkroví 2 nadzemní + podkroví využité pro bydlení

30 60

1 nadzemní + podkroví využité pro bydlení 1 nadzemní + podkroví využité pro bydlení

30

1 nadzemní + podkroví využité pro bydlení 1 nadzemní + podkroví využité pro bydlení 6m 6m

34

40

30 40 60 60 60

7.

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci

Plochy a koridory s možností vyvlastnění (dle § 2, odst. 1, písm. k zákona č. 183/2006 Sb.), na tyto plochy se vztahuje i předkupní právo dle § 101 zákona č. 183/2006 Sb. Označení

Veřejně prospěšná stavba

Předkupní právo

Doprava D1 silnice II/122

Bežerovice Kamenný Dvůr, přeložka

D2 silnice II/137

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru ve prospěch malá okružní křižovatka k.ú. Sudoměřice p.č. 547/2, 541, Jihočeského kraje se silnicí II/135 548/1, 547/1, 540/1, 539/1, 538/1

D3 silnice II/135

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru Černice, přeložka k.ú. Sudoměřice p.č. 638/4, včetně přestavby 674/4 křižovatky se silnicí III/1358

D4 silnice II/137

Bechyňská Smoleč, přeložka se západním obchvatem sídla včetně přestavby křižovatky s III/13714

D5 silnice II/137

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru Německý Dvůr, k.ú. Sudoměřice p.č. 674/2 přestavba

ve prospěch Jihočeského kraje

D6 MK

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru přestavba ÚK k.ú. Sudoměřice p.č. 366/1, 365/1, 364/1, 363/1, 362/1, v parametrech MO-C 361/1, 366/1, 359/1, 358/1, 357/1, 366/1, 355/1, 354, 353, 352, 351, 350, 349, 348, 347

ve prospěch obce Sudoměřice u Bechyně

D7 MK

Sudoměřice u Bechyně, zklidněná komunikace funkční třídy D1 – novostavba


parcely katastru nemovitostí ve prospěch k.ú. Bežerovice p.č. 941/4, 1002, Jihočeského kraje 942/4, 916/4, 909/11, 907/17 parcely pozemkového katastru k.ú. Bežerovice p.č. 895/4, 896, 899/12, 895/1, 895/4

ve prospěch Jihočeského kraje

parcely pozemkového katastru ve prospěch k.ú. Bechyňská Smoleč p.č. 659, Jihočeského kraje 658, 655, 654, 647, 646, 639, 638, 626, 625/1, 640, 59, 60, 61, 62, 67, 68, 69/2, 70/1, 77/5, 77/4, 77/3, 77/2, 77/1, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 276, 271, 270, 261/1, 260

parcely pozemkového katastru k.ú. Sudoměřice p.č. 323/1, 324/1, 325/1, 326/1, 327/1, 328/1, 329/1, 330/1, 331/1, 332/1, 333/1, 334/1, 335/1, 336/1, 337/1, 338/1, 339/1, 340/1, 341/1, 342/1, 343/1, 344/1, 345

35

D8 MK

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru k.ú. Bechyňská Smoleč p.č. Bechyňská Smoleč – zklidněná komunikace 190/2, 190/4, 191 funkční třídy D1, přestavba


D9 vlečka

Bechyně, zastávka – Kamenný Dvůr rozvojová zóna, vlečka

parcely katastru nemovitostí k.ú. Bežerovice p.č. 916/4, 916/5, 916/8, 916/9, 942/2


D10

Bechyňská Smoleč, účelová komunikace k ČOV

parcely pozemkového katastru k.ú. Bechyňská Smoleč p.č. 56, 57, 58, 625/1, 626, 640


D11

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru účelová komunikace k.ú. Sudoměřice p.č. 220/1, 221 k ČOV


Technická infrastruktura Vodní hospodářství V1

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru rozšíření vodovodních k.ú. Sudoměřice p.č. 2/18, 2/19, řadů do rozvojových 2/20, 2/21, 2/22, 342/1 ploch


V2

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru rozšíření kanalizačních k.ú. Sudoměřice p.č. 2/18, 2/19, řadů do rozvojových 2/20, 2/21, 2/22, 342/1 ploch


V3

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru čistírna odpadních vod k.ú. Sudoměřice p.č. 220/1


V4

Bechyňská Smoleč, rozšíření vodovodních řadů do rozvojových ploch

parcely katastru nemovitostí k.ú. Bechyňská Smoleč p.č. 115/2, 123, 201/11, 204/1, 350/1


V5

Bechyňská Smoleč, rozšíření kanalizačních řadů do rozvojových ploch

parcely pozemkového katastru ve prospěch obce k.ú. Bechyňská Smoleč p.č. 55, Sudoměřice u Bechyně 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 347, 348, 349, 350, 352, 353, 354, 355, 356, 357, 237/2, 238/1, 238/2, 249/2, 260

V6

Bechyňská Smoleč, čistírna odpadních vod

parcely pozemkového katastru k.ú. Bechyňská Smoleč p.č. 55, 56


Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru rozšíření stl plynovodu k.ú. Sudoměřice p.č. 2/18, 2/19, do rozvojových ploch 2/20, 2/21, 2/22, 342/1


Energetika E1

36

Veřejně prospěšná opatření (dle § 2 odst. 1 písm. m) zákona č. 183/2006 Sb. VO

Sudoměřice u Bechyně, opatření ke zvyšování retenčních schopností krajiny – protipovodňový příkop

parcely pozemkového katastru k.ú. Sudoměřice p.č. 368/6, 369/1, 369/3, 370/1, 373/2, 496/1, 506, 507/1, 514, 515/1, 520/1, 523/1, 526/1


U

založení prvků ÚSES

parcely pozemkového katastru k.ú. Sudoměřice p.č. 870/1


Veřejně prospěšné stavby s možností předkupního práva PO

Sudoměřice u Bechyně, parcely pozemkového katastru k.ú. Sudoměřice p.č. 325/1 občanské vybavení (část), 342/2


Sudoměřice u Bechyně, zrušení úseku elektrického vedení 22 kV

-

Asanace A

parcely katastru nemovitostí k.ú. Bežerovice p.č. 170/1, 698, 699

Návrh řešení požadavků civilní ochrany, zvláštní zájmy (dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb.) a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: -

záplavová čára vodního toku řeky Lužnice se nedotýká zastavěných částí sídel; sídla tedy nejsou ohrožena v případě zvýšené hladiny vodního toku Lužnice. Zvýšené průtoky na místních drobných tocích jsou redukovány rybníky.

b) zóny havarijního plánování: -

řešené území není součástí těchto zón.

c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: -

doporučuje se zřídit v domech jednu suterénní místnost bez oken. Stálý úkryt v obci není.

d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: -

pro místní evakuaci mohou být využity školní budovy, sokolovna a budova obecního úřadu (zasedací místnost) a zámeček Černice.

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: -

se zřízením skladu není na území obce počítáno. Materiál je centrálně skladován a v případě potřeby dodán na obecní úřad.

f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území:

37

-

nebezpečné látky nejsou v řešeném území skladovány.

g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události: -

pro záchranné práce může být využito objektů hasičských zbrojnic.

h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: -

nebezpečné látky nejsou v území skladovány.

i) nouzové zásobování vodou a elektrickou energií: -

po předchozí kontrole mohou být využity domovní studny případně dovážena pitná voda v cisternách ze sousedních sídel. Vyřazení elektrické sítě může být řešeno manipulací v rozvodné síti.

Zvláštní zájmy

Ke stavebním záměrům v celém řešeném území je nutný souhlas MO ČR vzhledem k existenci ploch a zařízení zvláštních zájmů.

38

8.

Stanovení pořadí změn v území (etapizace)

Územní plán Sudoměřice u Bechyně člení navrhované plochy do tří etap výstavby. Toto členění je motivováno snahou o postupné rozšiřování zastavěného území, v němž bude probíhat zároveň výstavba místních komunikací a inženýrských sítí. Tyto požadavky jsou rovněž v souladu s požadavky orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. V 1. etapě se navrhuje zastavovat pozemky, které přímo navazují na zastavěné území a jejich dopravní napojení a zásobování inženýrskými sítěmi je bezproblémové. Teprve následně bude možno čerpat plochy vzdálenější.

39

9.

Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů

I. Územní plán

Textová část: str. 4 – 39 Grafická část: 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres

1 : 10 000

1 : 10 000

3. Hlavní výkres – Veřejná infrastruktura 1 : 10 000 4. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

II. Odůvodnění

Textová část: str. 40 – 87 Grafická část: 5. Koordinační výkres

1 : 10 000

Detail koordinačního výkresu

1 : 2 000

6a Sudoměřice u Bechyně

6c Bežerovice

6b Bechyňská Smoleč

6d Bežerovice – Kamenný Dvůr

7. Koordinační výkres – Veřejná infrastruktura

1 : 10 000

Detail koordinačního výkresu – Veřejná infrastruktura 1 : 2 000 8a Sudoměřice u Bechyně

8c Bežerovice

8b Bechyňská Smoleč

8d Bežerovice – Kamenný Dvůr

9. Koordinační výkres – Veřejná infrastruktura - Doprava 1 : 10 000 10. Širší vztahy

1 : 125 000

Vyhodnocení navrženého odnětí ZPF a PUPFL zařazeno v textu 6 výkresů

1 : 5 000

40

88 – 94 + 5 str. tabulek

II.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.

Postup při pořízení územního plánu

O pořízení „územního plánu obce Sudoměřice u Bechyně“ (dále ÚP) bylo rozhodnuto zastupitelstvem této obce na jednání dne 11. 4. 2003. Ve smyslu § 14 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon) byl požádán o pořízení ÚPO Městský úřad Tábor, odbor rozvoje. Jako zpracovatel byl obcí vybrán atelier T-plan Praha, zastoupený hlavní projektantkou ing.arch.B.Kolářovou, autorizovanou architektkou pro obor územní plánování (ČKA 01 470). Zadání ÚPO bylo projednáno ve smyslu § 20 stavebního zákona a schváleno Zastupitelstvem obce dne 23. 2. 2005. Následovalo zpracování a projednání konceptu ve smyslu § 21 stavebního zákona s veřejným jednáním dne 13. 4. 2006, k nahlédnutí byl přístupný od 9. 3. 2006 do 7. 4 .2006, stanoviska, připomínky a námitky bylo možné uplatnit do 13. 5. 2006. Ke konceptu se nevyjádřily žádné sousední orgány územního plánování (již v průběhu projednávání zadání ÚP neprojevily zájem o informace týkající se dalšího zpracování a projednání). Ke konceptu byly podány dvě námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených řešením ÚP. Souborné stanovisko s pokyny Zastupitelstvem obce 18. 10. 2006.

pro

dokončení

návrhu

ÚP

bylo

schváleno

Návrh územního plánu byl upraven podle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění a navazujících právních předpisů. Jeho společné projednání bylo zahájeno oznámením ze dne 30. 1. 2008, ukončeno 20. 3. 2008. Uplatněné požadavky byly akceptovány, dokumentace byla upravena a spolu se zprávou o projednání předložena Krajskému úřadu. Stanovisko neobsahovalo upozornění na nedostatky, umožňovalo zahájit řízení o vydání ÚP. Řízení bylo zahájeno oznámením ze dne 17. 6. 2008, ukončeno 7. 8. 2008. Ve smyslu uplatněné připomínky (pro koncepci ÚP nepodstatné) byla dokumentace upravena.

2.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

2.1.

Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Nadřazenou územně plánovací dokumentací je Územní plán velkého územního celku Táborsko (schválen Zastupitelstvem Budějovického kraje 20. 2. 2001) a Změny č. 1 ÚP VÚC Táborsko (schválena Zastupitelstvem Jihočeského kraje, usnesení č. 351/2005/ZK dne 15. 11. 2005) a Změny č. 2 ÚP VÚC Táborsko (vydána Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 26. 6. 2007, usnesení č. 213/2007/ZK).

41

Další nadřazenou dokumentací jsou zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Dokumentace se schváleným zadáním, které bylo schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 241/2004/ZK. Dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje České republiky (dále jen PÚR ČR), pořízená na základě usnesení Vlády České republiky č. 321 ze dne 7. 4. 2004 a schválená usnesením Vlády České republiky č. 561 ze dne 17. 5. 2006. PÚR ČR určuje v celorepublikovém měřítku rozvojové oblasti a rozvojové osy: -

Rozvojové osy: území táborské aglomerace je součástí rozvojové osy OS4 Praha – České Budějovice – hranice ČR (- Linz) vázané na postupně realizovanou D3.

-

Plochy a koridory dopravy: území táborské aglomerace je součástí veřejné infrastruktury – multimodálního koridoru M1, charakterizovaného soustředěním dvou druhů dopravy: silniční – reprezentovaná dálnicí D3 a železniční – reprezentovaná IV. tranzitním železničním koridorem. Od osy koridoru dálnice D3 je obec Sudoměřice u Bechyně vzdálena cca 15 km.

2.2.

Širší územní vztahy

Z funkčního hlediska jednoznačně dominuje funkce obytná. Tomu odpovídá vysoká pracovní vyjížďkovost obyvatelstva, která v posledních letech dále vzrůstala: (191 osob v roce 1991 a již 241 osob v roce 2001, tj. 76 % všech ekonomicky aktivních osob). Přestože počet pracovních příležitostí v zemědělství se snížil, v lokalitě Kamenný Dvůr vzniká výrobně obchodní zóna, která nabízí další pracovní příležitosti. Svůj význam si zachovává i prostor vojenských zájmů. Zejména z hlediska perspektivního vývoje jsou pro obec podstatné její polohové poměry. Ty je možno hodnotit – vzhledem k venkovskému charakteru a populační velikosti všech tří sídel – jako poměrně příznivé. Mikroregionální polohu určuje v prvé řadě vzdálenost od středisek osídlení a tedy i od základních služeb a širší nabídky pracovních příležitostí. Klíčová je zde poloha mezi menším střediskem Bechyní (6 km) a regionálně významným centrem Tábor, resp. táborskou aglomerací. Tábor je sice vzdálen zhruba 20 km, Sudoměřice u Bechyně však leží na silniční i železniční komunikaci Tábor – Bechyně. Dojížďková dosažitelnost obou středisek je tedy dobrá. Zároveň krajinné kvality prostředí jsou příznivé pro stabilizaci obytných funkcí. Polohové poměry na mikroregionální úrovni určují orientaci vyjížďky obyvatelstva z obce. Jak v případě pracovní, tak v případě školské i obslužné vyjížďky dominují směry k uvedeným střediskům. Částečně se uplatňuje i vyjížďka do Malšic, tj. ve směru na Tábor. Také z makropolohového pohledu je situace obce spíše příznivá, resp. přinejmenším neutrální. Změny po roce 1989 všeobecně zlepšily geopolitické i geoekonomické postavení jihočeského prostoru a potenciální rozvojové osy Praha – Tábor – České Budějovice. Dokládá to příznivý ekonomický vývoj této oblasti v transformačním období.

42

Širší dopravní vztahy Řešené území Sudomeřic u Bechyně leží při silnicích II/137 Tábor – Sudoměřice u Bechyně – Týn n. Vltavou, II/122 Jistebnice – Opařany – Bechyně – Týn n. Vltavou, v příčném směru doplněných silnicí II/135 Dražíč – Bechyně – Sudoměřice u Bechyně – Soběslav. Hlavní přepravní směr Bechyně – Tábor je posílen koncovou regionální tratí č. 202 Tábor – Bechyně. Silnice II. třídy společně s dráhou zajišťují každodenní i rekreační přepravní vztahy řešeného území k nejbližším nadřazeným sídelním centrům, tj. k Bechyni a Táboru, dále k Soběslavi a Týnu nad Vltavou. Lokálně významná je síť silnic III. třídy, místní a účelové komunikace, které zajišťují místní přepravní vztahy a zpřístupnění dílčích částí, lokalit, objektů i pozemků. Nejbližšími letišti, zaměřenými především na sportovní létání, jsou mimo sledovaný prostor veřejné vnitrostátní letiště Tábor/Čápův Dvůr, vojenské letiště Tábor/Všechov a veřejné vnitrostátní letiště Soběslav. Bývalé vojenské letiště Bechyně bylo v únoru 2003 na základě rozhodnutí Náčelníka generálního štábu Armády České republiky vyňato z vojenské letištní sítě. S dalším využitím letiště pro vojenskou leteckou činnost se do budoucna nepočítá. Řeka Lužnice, která se dotýká řešeného území pouze okrajově, je vyhledávaným tokem pro rekreaci a vodáckou turistiku. Koncepce rozvoje a přestavby dopravní infrastruktury na území obce Sudoměřice u Bechyně je navržena v souladu se schváleným ÚP VÚC Táborska a schválenými Změnami č. 1 a 2.

43

3.

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Tento základní cíl územní plán Sudoměřice u Bechyně splňuje: •

předpoklady pro výstavbu a urdžitelný rozvoj naplňuje návrhem ploch pro bytovou výstavbu – v menších sídlech venkovského charakteru, která umožní užitkové využití zahrad i drobnou nerušivou výrobu, případně malé rekreační využívání (pronajímání lůžek v rámci stavby pro bydlení);

•

komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání umožňují požadavky a podmínky využití ploch, přípustné, nepřípustné a podmíněně přípustné činnosti;

•

společenský a hospodářský rozvoj podporuje návrh ploch pro občanské vybavení; polohy při železniční trati a stanici je využito při návrhu ploch pro smíšené obslužné a komerční plochy v Sudoměřicích a zejména pak v Bežerovicích – Kamenném Dvoře (tyto plochy mají příznivou polohu též vzhledem k městu Bechyně). Jsou rovněž navrženy plochy pro rozvoj výrobních funkcí;

•

rekreační funkce, které již v území existují jsou rovněž rozvíjeny.

Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území návrhem územního systému ekologické stability, respektuje hodnotná přírodní území (Evropsky významnou lokalitu Lužnice, zvláště chráněné území Černická obora a přírodní park Černická obora), vodohospodářsky cenné území Chráněná oblast akumulace podzemních vod Třeboňská pánev. Ke zlepšení životního prostředí přispějí stavby technické infrastruktury (obchvat silnice II/137 v Bechyňské Smolči, obchvat silnice II/122 v Bežerovicích – Kamenném Dvoře), stavby čistíren odpadních vod a rozšíření plynofikace území.

4.

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů

Zpracování územního plánu i jeho projednání proběhlo v souladu s ustanoveními platného stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zadání a koncept podle zákona č.50/1976 Sb. v platném znění, návrh podle zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění.

5.

Vyhodnocení souladu s požadavky podle zvláštních právních předpisů

Požadavky dotčených orgánů uplatněné podle zvláštních právních předpisů v rámci projednávání zadání, konceptu i návrhu byly vydanou dokumentací územního plánu akceptovány.

44

6.

Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

6.1.

Vyhodnocení splnění zadání

Zadání Územního plánu obce Sudoměřice u Bechyně bylo schváleno Zastupitelstvem obce Sudoměřice u Bechyně dne 23. 2. 2005. Ve smyslu zadání byly řešeny tyto požadavky: •

řešit rozvoj funkce obytné, výrobní a služeb = nabídkou vhodných ploch jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj ve všech sídlech. V Bežerovicích – Kamenném Dvoře jsou podporovány funkce výrobní, obslužné a rekreační;

•

dopravní řešení navrhuje přeložku silnice II/122 v Kamenném Dvoře, převedení silnice II/157 do původní stopy (v návaznosti na ÚPO Březnice);

•

je navrženo rozšíření vodovodních řadů do rozvojových ploch v Sudoměřicích u Bechyně, Bechyňské Smolči a Bežerovicích – Kamenném Dvoře. Nové čistírny odpadních vod budou v Sudoměřicích a v Bechyňské Smolči. Ke zlepšení životního prostředí přispěje rozvoj plynofikace;

•

na úseku ochrany přírody a krajiny jsou respektována všechna území, jejichž ochrana je stanovena právními předpisy. Je zapracován regionální územní systém ekologické stability a vymezeny prvky lokálního ÚSES.

Je možno konstatovat, že úkoly stanovené zadáním jsou splněny. Je však nutno připomenout, že zadání bylo zpracováno ve smyslu v té době platného zákona 50/1976 Sb., stejně tak i koncept územního plánu.

6.2.

Údaje o splnění souborného stanoviska

Požadavky na vymezení zastavitelných území Požadavky na uspokojení trvalého zájmu o bydlení byly splněny. Požadavky na rozvoj výrobních ploch byly dle nároků výrobních objektů splněny. Navrhované plochy pro sport byly dle požadavků obce redukovány.

Požadavky na řešení koncepce dopravy a technického vybavení Koncept ÚPO předkládal řešení obchvatu silnice II/137 v oddálenější poloze, než navrhoval ÚP VÚC Táborsko. Důvod: −

zmenšení proluky realizovanou zástavbou;

−

zpřísnění požadavků na ochranu zástavby před negativními vlivy dopravy (hluk).

Krajský úřad Jihočeského kraje zadal ve 2. polovině roku 2006 změnu ÚP VÚC Táborsko, zde pod lokalitou ZM 2/4 je řešen obchvat sídla Bechyňská Smoleč. Návrh

45

územního plánu obce Sudoměřice u Bechyně respektuje koridor II/137 obsažený ve schválené Změně č. 2 ÚP VÚC Táborsko. Řešení je tedy v souladu s požadavky zastupitelstva obce i s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Na úseku vodního hospodářství je respektován PRVKÚC na území Jihočeského kraje.

Návrh územního plánu je zpracován ve smyslu požadavků zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a navazujících vyhlášek.

46

7.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

7.1. V územním plánu jsou oproti vyhlášce č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území podrobněji členěny tyto plochy: −

plochy smíšené obytné z důvodu zachování urbanistické skladby sídla dělí se:

−

•

BO – plochy smíšené obytné a občanského vybavení, které jsou situovány v obytném území;

•

BS – plochy smíšené obytné a výrobní, které jsou situovány na okrajích sídel, kde bude možno umístit výrobní část do vzdálenější polohy od obytné se záměrem zajistit ochranu obytné funkce;

•

BR – plochy smíšené obytné a rekreační zástavby; v současném stavu se prolínají objekty pro trvalé bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci;

plochy smíšené služby a komerční plochy •

−

−

OK – jsou situovány v blízkosti železniční trati a stanice nebo železniční vlečky a silnic II. třídy; záměrem je využít blízkosti dopravních cest pro zásobování a dopravu produktů;

plochy výroby a skladování z důvodu zabezpečení obytných ploch •

NV – plochy výroby a skladování – nerušivá výroba – která je situována do blízkosti obytných území;

•

VP – plochy výroby a skladování – kde jsou přípustné i hlučné provozy;

•

ZÚV – plochy výroby a skladování – zemědělská účelová výstavba;

plochy zeleně – z důvodu zajištění systému sídelní i krajinné zeleně •

SZ – plochy zeleně – sady a zahrady, kde není navrhována zástavba obytnými objekty ani stavbami pro rodinnou rekreaci;

•

ZP – plochy zeleně – hřbitov, specifický účel plochy;

•

IZ – plochy zeleně – zeleň izolační, oddělující plochy obytné od výrobních a skladovacích;

•

ZO – plochy zeleně – zeleň ostatní a doprovodná z důvodu zajištění ochrany ploch nelesní zeleně, remízů, alejí, které mají krajinotvornou a retenční funkci.

Odůvodnění vymezení rozsahu zastavitelné plochy BV č. 1 a BV č. 2. Plocha BV č. 1 je zařazena do 1. etapy výstavby. Je pro ni zpracovaná urbanistická studie. Možnost částečného záboru v ochranném pásmu dráhy byla projednána s českými drahami i s hygienikem v průběhu zpracování studie. Plocha BV č. 2 je zařazena do 3. etapy výstavby. Ochranné pásmo dráhy je zachováno.

47

7.2.

Odůvodnění veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření Označení


Dopravní infrastruktura D1 silnice II/122 Bežerovice Kamenný Dvůr, přeložka

D2 silnice II/137

Sudoměřice u Bechyně, malá okružní křižovatka se silnicí II/135

D3 silnice II/135

Sudoměřice u Bechyně, Černice, přeložka včetně přestavby křižovatky se silnicí III/1358 Bechyňská Smoleč, přeložka se západním obchvatem sídla včetně přestavby křižovatky s III/13714

D4 silnice II/137

D5 silnice II/137

D6 MK D7 MK D8 MK

stavba zlepší dopravní situaci, směrové a prostorové poměry stavba zlepší dopravní situaci, vyloučí nebezpečný průjezd sídlem, zlepší životní prostředí

stavba zlepší dopravní situaci, záměr je v souladu se schváleným ÚPO Březnice Sudoměřice u Bechyně, přestavba ÚK stavba zabezpečí přístup v parametrech MO-C k rozvojovým plochám Sudoměřice u Bechyně, zklidněná stavba zabezpečí přístup komunikace funkční třídy D1 – novostavba k rozvojovým plochám Sudoměřice u Bechyně, Bechyňská stavba zabezpečí přístup Smoleč – zklidněná komunikace funkční k rozvojovým plochám třídy D1, přestavba Bechyně, zastávka – Kamenný Dvůr rozvojová zóna, vlečka

D10

Bechyňská Smoleč, účelová komunikace k ČOV Sudoměřice u Bechyně, účelová komunikace k ČOV

Vodní hospodářství V1 Sudoměřice u Bechyně, rozšíření vodovodních řadů do rozvojových ploch V2 Sudoměřice u Bechyně, rozšíření kanalizačních řadů do rozvojových ploch V3 Sudoměřice u Bechyně, čistírna odpadních vod V4 Bechyňská Smoleč, rozšíření vodovodních řadů do rozvojových ploch V5 Bechyňská Smoleč, rozšíření kanalizačních řadů do rozvojových ploch V6 Bechyňská Smoleč, čistírna odpadních vod Energetika E1 Sudoměřice u Bechyně, přeložka vedení 22 kV E2

stavba zlepší dopravní situaci, je uvedena též v územním plánu Bechyně stavba zlepší dopravní situaci, vyřeší dopravně nebezpečné místo

Sudoměřice u Bechyně, Německý Dvůr, přestavba

D9 vlečka

D11

Odůvodnění

Sudoměřice u Bechyně, rozšíření stl plynovodů do rozvojových ploch

48

stavba zabezpečí možnost přepravy zboží „ekologickou dopravou“ stavba zabezpečí přístup k čistírně odpadních vod stavba zabezpečí přístup k čistírně odpadních vod stavba zabezpečí zásobování rozvojových ploch pitnou vodou stavba zlepší životní prostředí, zabezpečí odkanalizování stavba zlepší životní prostředí, zabezpečí čištění odpadních vod stavba zabezpečí zásobování rozvojových ploch pitnou vodou stavba zlepší životní prostředí, zabezpečí odkanalizování stavba zlepší životní prostředí, zabezpečí čištění odpadních vod stavba umožní účelné urbanistické uspořádání rozvojové plochy stavba zlepší životní prostředí a kvalitu ovzduší

Označení


Občanské vybavení O Sudoměřice u Bechyně občanské vybavení Odůvodnění veřejně prospěšných opatření

Odůvodnění stavba rozšíří spektrum občanského vybavení

Vodní hospodářství VO Sudoměřice u Bechyně, opatření ke zvyšování retenčních schopností krajiny – protipovodňový příkop Založení prvků ÚSES U založení prvků ÚSES

49

stavba vyloučí lokální záplavy

propojení regionálního biokoridoru RBK 364 založení 40 m pásu lesa na zemědělské půdě

7.3.

Doprava

Silniční doprava a infrastruktura Přehled stávajících silnic a komunikací Silnice II/122

Sedlec-Prčice - Jistebnice - Opařany - Bechyně - Týn n. Vltavou

Silnice II/135

Dražíč - Bechyně - Sudoměřice u Bechyně - Soběslav - Tučapy - Kamenice n. Lipou

Silnice II/137

Hodětín - Sudoměřice u Bechyně – Malšice – Tábor – Mladá Vožice - Načeradec

Silnice III/1355

Bežerovice - Černýšovice

Silnice III/1358

Sudoměřice u Bechyně – Vyhnanice - Hlavatce

Silnice III/12217

Sudoměřice u Bechyně, Kamenný Dvůr - Bechyně

Silnice III/13714

Bechyňská Smoleč – Černýšovice – hájovna Dvorce

Silnice III/13717

Sudoměřice u Bechyně – Blatec - Hodětín

Silnice III/13720

Sudoměřice u Bechyně, Kamenný Dvůr - Březnice

Místní komunikace

Bežerovice, rozcestí (II/135) - Bežerovice Bežerovice – Bežerovice, chatová osada a ostatní komunikace v zastavěných částech sídel (viz grafická část)

Účelové komunikace

Silnice II/122 Sedlec-Prčice - Jistebnice - Opařany - Bechyně - Týn n. Vltavou Silnice si v řešeném území i výhledově zachová svůj dosavadní přepravní význam, prioritně v návaznosti na silnice II/135 a II/137 jako součást regionálního spojení Týn nad Vltavou - Bechyně - Tábor. Návrh řešení Návrh v souladu se záměry schváleného ÚPN VÚC Táborska sleduje východní přeložku dílčího úseku silnice v prostoru Sudoměřice u Bechyně, Kamenný Dvůr – Bechyně s novým přemostěním údolí Kamenodvorského potoka a novou polohou průsečné křižovatky se silnicí II/135, lokalizované v prostoru stávající rozvojové zóny Kamenný Dvůr. Ve směru na Bechyni navrhovaná přeložka navazuje do stávající stopy v místě přemostění Lužnice.

Silnice II/135 Dražíč - Bechyně - Sudoměřice u Bechyně - Soběslav - Kamenice nad Lipou Silnice si i výhledově ponechá svůj přepravní význam propojovací a obslužné osy sídelních center v pásu Bechyně - Sudoměřice u Bechyně - Soběslav – Tučapy, v návaznosti na silnici II/159 jako součást dopravního spojení Týn nad Vltavou – Sudoměřice u Bechyně – Tábor. Relace Sudoměřice u Bechyně - Soběslav může částečně posílit v souvislosti

50

s napojením na postupně budovanou dálnici D3 – MÚK Soběslav. V řešeném území je silnice svým prostorovým vedením a uspořádáním i výhledově vyhovující, jako výhledově nepříznivé je stávající šikmá průsečná křižovatka silnic II/135 a II/137. Návrh řešení Plošně neusměrněná šikmá průsečná křižovatka silnic II/135 a II/137 na jižním okraji Sudoměřic u Bechyně je v I. etapě navržena k zásadní přestavbě jako malá okružní křižovatka. Cílem je zvýšení bezpečnosti provozu na křižovatce obou nadřazených silnic a zajištění snížené rychlosti vjezdu do zastavěné části Sudoměřic u Bechyně ve směru od jihu. Pro zkvalitnění podmínek v úseku Sudoměřice u Bechyně – Tábor je v křižovatkovém prostoru Černice sledována krátká přeložka silnice, která umožní dosažení potřebných směrových parametrů, zlepšení rozhledových poměrů na křižovatce se silnicí III/1358 a oddálení trasy od stávající zástavby (golfový klub).

Silnice II/137 Hodětín - Sudoměřice u Bechyně - Tábor - Mladá Vožice - Načeradec Silnice v úseku Sudoměřice u Bechyně - Tábor (v návaznosti na silnici II/135) je a zůstane součástí regionálního spojení Týn nad Vltavou - Tábor. V návaznosti na silnici II/159 v Hodětíně (mimo řešené území) představuje součást druhého regionálně využívaného propojení Týn nad Vltavou – Březnice – Sudoměřice u Bechyně – Tábor. Silnice II/137 v návaznosti na silnici II/159 je v souvislosti s JE Temelín vymezena jako jedna z bezpečnostních únikových tras ve směru na Tábor. Silnice II/137 si i výhledově ponechá prioritní funkci regionální přepravní osy se silnou zdrojovou a cílovou dopravou v relaci Týn n. Vltavou – Březnice - Sudoměřice u Bechyně – Tábor. V této souvislosti je v řešeném území navrhována její dílčí přestavba. Návrh řešení Kolizní průjezd Bechyňskou Smolčí je v návrhu odstraněn přeložkou silnice se západním obchvatem sídla, průsečná křižovatka se silnicí II/135 řešena malou okružní křižovatkou, která zajistí rovnoměrné provozní podmínky na všech větvích a zvýšenou bezpečnost provozu. V souvislosti s vyřazením vojenského letiště Bechyně z vojenského provozu v roce 1993 je v úseku Březnice – Sudoměřice u Bechyně navrhováno navrácení silnice II/159 zpět do historické stopy s využitím dílčího úseku silnice III/13717 a návazně mimo řešené území stávající místní komunikace. Tento záměr je koordinován se schváleným ÚPN VÚC Táborska a se schváleným ÚPO Březnice.

Silnice III/1355 Bežerovice - Černýšovice Silnice v návaznosti na silnici II/135 zajišťuje zpřístupnění a základní obsluhu místní části Bežerovice s pokračujícím propojením ve směru na Černýšovice. Silnice si i výhledově zachová mikroregionální přepravní význam bez nároků na zásadní přestavbu. Nároky na upravenost trasy se omezí na zkvalitnění technického stavu komunikace a pravidelnou údržbu.

51

Silnice III/1358 Sudoměřice u Bechyně,Černice - Vyhnanice - Hlavatce Silnice představuje lokální komunikační osu, která zasahuje do okrajové části řešeného území v návaznosti na silnici II/135 v místní části Černice. Silnice si i výhledově ponechá dosavadní přepravní funkci bez územních nároků na přestavbu. Návrh řešení V II. etapě je navržena směrová úprava napojovacího úseku trasy jako součást dílčí přestavby silnice II/135 a křižovatkového prostoru obou silnic.

Silnice III/12217 Sudoměřice u Bechyně, Kamenný Dvůr - Bechyně Silnice III. třídy v návaznosti na silnici II/122 zajišťuje obsluhu přilehlého území a lokální propojení místní části Kamenný Dvůr s centrální pravobřežní částí Bechyně. Silnice je s ohledem na přechod údolí řeky Lužnice vedena v obtížných výškových parametrech, úměrných přepravnímu významu i terénním podmínkám. Silnice zůstane výhledově lokálně obslužnou komunikací bez územních nároků na přestavbu. Návrh řešení V souvislosti s navrhovanou přeložkou silnice II/122 je navrženo i prodloužení silnice III/12217 v ose stávající účelové komunikace s novým napojením na přeložku silnice II/122 v místě nové průsečné křižovatky. Pro zajištění potřebných parametrů je navržena přestavba nového úseku v kategorii dvoupruhové obousměrné silnice s šířkou jízdních pruhů 2 x 2,75 m. Pro pěší je navržen jednostranný chodník min. šířky 1,5 m (docházka k autobusové zastávce).

Silnice III/13714 Bechyňská Smoleč – Černýšovice – hájovna Dvorce Silnice v návaznosti na silnici II/137 zpřístupňuje a obsluhuje prostor Černýšovic. Silnice si i výhledově zachová svůj mikroregionální přepravní význam. Návrh řešení V souvislosti s navrhovanou přeložkou silnice II/137 se západním obchvatem Bechyňské Smolče, dojde k posunu křižovatky a k její přestavbě jako průsečné (součást stavby přeložky silnice II/137).

Silnice III/13717 Sudoměřice u Bechyně – Blatec - Hodětín Silnice zasahuje do řešeného území pouze okrajově. Její přepravní význam v současné době spočívá v lokální obsluze místních částí sousední obce Březnice. V návrhu je tato stopa posílena a využita ve své původní funkci jako silnice II/137. Návrh řešení V souvislosti s navrhovaným převedením silnice II/137 do původní stopy mimo Hodětín (viz silnice II/137) je sledovaná zásadní přestavba silnice a úprava stávajícího křižovatkového prostoru se současně vedenou stopou silnice II/137 v prostoru místní části

52

Německý Dvůr. Návrh přestavby uplatňovaný v ÚP Sudoměřice u Bechyně vyžaduje koordinaci s návrhy se schváleným ÚPO Březnice.

Silnice III/13720

Sudoměřice u Bechyně, Kamenný Dvůr - Březnice

Silnice zasahuje do řešeného území v jižní okrajové části. V návaznosti na silnici II/122 umožňuje obsluhu propojení sídel v ose Bechyně – Hodonice – Březnice. Přepravní význam silnice zůstane i výhledově mikroregionální až lokální Návrh řešení V souvislosti s navrhovanou přeložkou silnice II/122 je navržena i přestavba nového křižovatkového prostoru (součást přeložky II/122) s krátkou přeložkou navazujícího úseku silnice III. třídy.

Místní komunikace Síť místních komunikací představuje lokální komunikační strukturu navazující na silnice III. třídy. Místní komunikace v dílčích relacích propojují jednotlivé části obce, zajišťují zpřístupnění a komunikační obsluhu dílčích lokalit, objektů a pozemků. Jejich charakter prostorové rozložení i šířkové uspořádání v zastavěných částech území je a zůstane limitované prostorovou dispozicí zástavby. Dopravní prostor místních komunikací bude i nadále kromě krátkých úseků využíván společně (bez prostorového oddělení) motorovou i nemotorovou dopravou. Místní komunikace ve volné krajině by měly být koncipovány nejen jako dopravně obslužné komunikace pro osobní a hospodářskou motorovou dopravu, ale i jako součást sítě pěších a cyklistických vycházkových a propojovacích tras s krajinotvornou a stabilizační funkcí. Návrh řešení Stávající síť místních komunikací je funkčně diferencovaná a navržená k postupné dispoziční, architektonické a stavebně technické úpravě tak, aby představovala vyváženou a identickou součást venkovského prostoru. Při úpravách stávající komunikační sítě je doporučeno sledovat principy funkční diferenciace s cílem maximálního zachování původního charakteru venkovského typu místních komunikací a přilehlých prostorů. Pro souběžné vedení motorové a nemotorové dopravy je doporučená úprava krajnic ve funkci odděleného pásu pro pěší, případně jednostranného chodníku, podle místních podmínek s doplněním vhodné zeleně a mobiliáře. Pro zpřístupnění a obsluhu navrhovaných rozvojových ploch pro bydlení a drobnou výrobu je stávající síť doplněna místními komunikacemi (novostavba – prodloužení stávající, příp. přestavba účelové komunikace a její převedení do MK), které jsou navrženy jako místní komunikace obslužné funkční skupiny C a zklidněné - funkční skupiny D1.

53

Specifikace komunikací

dispozičního

uspořádání

jednotlivých

funkčních

skupin

místních

Místní komunikace obslužné – funkční skupiny C představují vnitřní obslužné komunikace zpřístupňující a obsluhující dílčí lokality a objekty uvnitř jednotlivých zón se zdrojovou a cílovou dopravou. Komunikace ve stávající zástavbě respektují místní podmínky šířkového uspořádání s doporučením obousměrné komunikace dvoupruhové, případně v dílčích úsecích jednopruhové s výhybnami a s provozem obousměrným. U nově navrhovaných místních obslužných komunikací šířkový profil a uspořádání dopravního prostoru respektuje požadavky ČSN 736110 Projektování místních komunikací a platné Změny. Navrhovaná je dvoupruhová místní obslužná komunikace s šířkou jednoho jízdního pruhu 2,5 - 2,75 m (doporučená kategorie MO 6,5/30). Podle místních podmínek je doporučeno případné doplnění doprovodnou zelení. Vybrané úseky či plochy podél komunikace, s ohledem na místní podmínky, je žádoucí upravit pro podélná krátkodobá stání osobních motorových vozidel. Povrch vozovky v této funkční třídě musí být zpevněný. Místní komunikace zklidněné - funkční skupina D1 představují nejnižší kategorii komunikací s regulačními opatřeními a s omezením motorového provozu. Dopravní prostor je rovnocenně a společně využíván pro motorovou i nemotorovou dopravu. Motorový provoz na těchto komunikacích je výrazně regulován sníženou rychlostí na 20km/hod. a potlačen v přednosti před nemotorovou dopravou. Pro zpomalení motorové dopravy mohou být na vozovce uplatňovány různé formy prahů a retardačních prvků. Komunikace jsou jednopruhové obousměrné s upravenými prostory pro míjení vozidel. K tomu mohou sloužit např. vjezdy na pozemky, příčné cesty apod.. Minimální šířka průjezdného dopravního prostoru je 3,5 m, doporučená šířka "uličního prostoru" (tzn. vzdálenost mezi ploty) je 8,0 m. Povrch komunikací (kryt) může být podle charakteru lokality upraven jako zpevněný, např. asfaltový, vsypný makadam + nátěr, případně s ponecháním přirozeného průsaku, tj. zhutněný štěrk, stabilizovaná zemina se zatravněním, kolejová úprava se štěrkem apod.. Pro parkování vozidel u této kategorie komunikací je doporučená úprava vybraných prostranství mimo dopravní prostor zklidněné komunikace. Koncové komunikace v délce nad 20 m by měly být doplněny obratištěm.

Účelové komunikace Účelové komunikace představují doplňující komunikační systém v území, který umožňuje obsluhu a prostupnost území, většinou mimo zastavěnou část obce. Pro stabilizaci sídel a krajiny je žádoucí obnova a vymezení základní struktury funkčně diferencovaných účelových komunikací, zajišťující podmínky pro hospodářskou činnost, přirozenou plošnou prostupnost a návaznost řešeného území na jeho okolí. Na těchto komunikacích a jejich okolí je žádoucí sledovat taková opatření, která posílí jejich hospodářskou, krajinotvornou a rekreační funkci. Návrh řešení Návrh sleduje úpravy vybraných účelových komunikací a jejich doplnění obnovenými historickými cestami, které budou přirozenou součástí místní komunikační sítě, užívané ve

54

sdružené funkci pro hospodářskou činnost, každodenní i rekreační pěší a cyklistickou dopravu. U komunikací navrhovaných současně pro rekreační funkci je doporučeno postupné vybavení tras odpočívkami, přístřešky a vhodným mobiliářem pro turisty včetně ozelenění doprovodnou a izolační zelení.

Železniční doprava a infrastruktura Řešené území kolejově zpřístupňuje a obsluhuje koncová, jednokolejná, regionální, elektrizovaná železniční trať č. 202 Tábor – Sudoměřice u Bechyně – Bechyně s železničními zastávkami: Bechyňská Smoleč, Sudoměřice u Bechyně, Bežerovice, Bechyně-zastávka, mimo řešené území koncová stanice Bechyně. Z tratě je vedena odbočná vlečková kolej k bývalému vojenskému letišti Bechyně. Vlečka je provozuschopná, v současné době užívaná pouze příležitostně. Z železniční zastávky Bechyně-zastávka je vedena a provozována vlečka k pile Lesů a.s. Tábor. Železniční trať je nezbytné s ohledem na její atraktivitu především v osobní dopravě výhledově považovat za provozně i územně stabilizovanou. Případná rekonstrukce a údržba by měly probíhat v rámci pozemku a zařízení SŽDC, s.o., bez nových územních nároků. V souvislosti s trendy podpory veřejné dopravy je žádoucí její celková humanizace předpokladem začlenění do systému integrované dopravy regionu. Návrh řešení V souvislosti s rozvojem podnikatelských aktivit v prostoru Kamenného Dvora je i výhledově respektována stávající vlečka k pile Lesů a.s. Tábor. Z železniční zastávky Bechyně-zastávka je navrhováno nové zavlečkování rozšiřující se rozvojové zóny v prostoru čerpací stanice. Vlečka k bývalému letišti Bechyně je výhledově respektována, dle poptávky s předpokladem jejího možného plného využití.

Doprava v klidu Charakter stávající zástavby venkovského typu jednoznačně vymezuje způsoby a podmínky pro parkování a garážování osobních automobilů trvale žijících obyvatel, případně chalupářů/rekreantů. Stávající nároky jsou v převažujícím rozsahu zajištěny mimo veřejné komunikace a prostranství na vlastních pozemcích nebo jako součást objektů. Nároky na parkování vozidel zaměstnanců a klientů vázané na výrobní a komerční areály jsou zajištěny převážně na vlastních pozemcích. Výhledově je nutné očekávat zvyšující se nároky na parkování a stání vozidel, jež vyplývá z rostoucího stupně automobilizace. Parkování a garážování osobních automobilů trvale žijících obyvatel a chalupářů by mělo být i výhledově zajišťováno na vlastních pozemcích, mimo veřejné plochy a komunikace. Návrh řešení Zvláštní pozornost je nezbytné věnovat podmínkám pro parkování a krátkodobé stání na veřejných prostranstvích a komunikacích se soustředěnými nároky. To se týká především centrálních prostorů místních částí obce, kde jsou s ohledem na vyšší koncentraci 55

vozidel potřebné dílčí dispoziční, stavebně technické a architektonické úpravy s citlivostí pro detail s cílem celkové rehabilitace a dispoziční organizace dotčených centrálních a přidružených prostorů. Pro podporu veřejné dopravy v systému P + R (tzn. zaparkuj automobil a jeď hromadnou dopravou) je v prostoru železniční stanice Sudoměřice u Bechyně a zastávky Bechyňská Smoleč navrhováno vymezení a dispoziční přestavba parkovacích a odstavných stání pro osobní automobily s celkovým architektonickým ztvárněním a ozelením.

Veřejná autobusová doprava Řešené území bude vedle železniční dopravy i výhledově obsluhováno dopravou autobusovou. Současné rozprostření autobusových linek a zastávek je i výhledově uspokojivé. Linky: 390180

Tábor - Bechyně

390830

Bechyně - Sudoměřice - Březnice

133101

Praha – Tábor – České Budějovice – Český Krumlov

320001

České Budějovice – Týn n. Vltavou – Votice – Praha

132100

Praha – Tábor – Týn n. Vltavou - České Budějovice

370650

Prachatice - Vodňany - Týn n. Vltavou - Bechyně - Tábor

320760

Týn n. Vltavou - Sudoměřice u Bechyně - Bechyně

320720

České Budějovice - Týn n. Vltavou – Bechyně

Zastávky:

Bechyňská Smoleč, Sudoměřice u B., Sudoměřice u B. posádka I., II., III., Bežerovice-rozcestí, Bežerovice, Bechyně-nákladové nádraží

Časoprostorové rozprostření autobusových linek a spojů bude i nadále podmíněno smluvními vztahy obce s krajem a dopravcem. Možné zkvalitnění a posílení veřejné dopravy je podmíněno provozně - organizačními a ekonomickými opatřeními v rámci kraje či mikroregionu. Návrh řešení Pro zkrácení pěší docházky z oblasti převažující koncentrace trvalého bydlení v Bechyňské Smolči k autobusové zastávce je přemístěna autobusová zastávka z návesní polohy na křižovatku s místní komunikací, která směřuje k nové a navrhované obytné zástavbě a k železniční zastávce.

Rekreační nemotorová doprava Pro každodenní pěší a cyklistickou dopravu jsou využívány stávající silnice II. a III. třídy, místní a některé účelové komunikace. Pro pěší provoz podél průjezdné silnice II/137 v Sudoměřicích u Bechyně je v dílčím úseku zřízen jednostranný chodník.

56

Pro pěší turistiku jsou v řešeném území vyznačeny turistické trasy: −

zelená žst. Bechyňská Smoleč - Černická obora - hájovna Marunka - Velký Vyhnanický rybník – Na Bráně – Černice – žst. Sudoměřice u Bechyně

−

modrá

Bechyně – Židova strouha - Nuzice

Značené cyklistické trasy, součást sítě značených jihočeských cyklotras : −

č. 1136 Bechyně – Černýšovice – Bechyňská Smoleč – Sudoměřice u Bechyně – Černice – Nedvědice – Vesce – Soběslav

−

č. 1098 Bechyně – Březnice - Hněvkovice

jsou vedeny po stávajících silnicích II. a III. třídy. Řešené území má předpoklady pro rozšíření a zkvalitnění značených i doporučených pěších a cyklistických tras, které budou využitelné jak pro rekreační a relaxační turistiku, tak pro každodenní spojení mimo komunikace s motorovou dopravou. Návrh řešení Stávající značená cyklistická trasa č. 1136 je navržena k přesměrování mimo silnici II. třídy s využitím upravené účelové komunikace v trase Bechyňská Smoleč – okraj Černické obory – Sudoměřice u Bechyně – Rytířský Mlýn (návaznost na nadregionální cyklotrasu č. 12). Stávající a přesměrovaná značená pěší a cyklistická síť je navržena k rozšíření propojovacími trasami a stezkami pro pěší a cykloturistiku s využitím obnovených a rekonstruovaných hospodářských cest a dílčích úseků místních komunikací. Sledované záměry - navrhované nové značené trasy a stezky (navazující na stávající značené trasy) pro každodenní i rekreační pěší a cyklistickou dopravu.

Ochranná pásma dopravní infrastruktury V souladu se zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v aktuálním znění jsou ochranná pásma pozemních komunikací (§ 30) mimo zastavěná území vymezená svislými plochami do výšky 50 m, pro silnice II. a III. třídy ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu. V souladu se zákonem č. 266/1994 Sb. o drahách (§ 8) ochranná pásma dráhy vymezená svislou plochou, vedenou 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy.

57

7.4.

Vodní hospodářství

Zásobování pitnou vodou Skupinový vodovod Bechyně je dnes propojen s oblastním vodárenským systémem Jihočeské vodárenské soustavy (JVS). Zdrojem vody je vodárenská nádrž Římov na Malši. Z úpravny vody Plav je západní větví zásobováno Týnsko a Bechyňsko. Přečerpávací stanice jihovýchodně od Sudoměřic (2 zásobníky o obsahu 3 000 m3) čerpá dvěma řady DN 426 vodu jednak do Bechyně, jednak do vodojemu Hodušín (pro oblast Tábor – Milevsko). Obec Sudoměřice u Bechyně je členem vodárenského sdružení Bechyňsko. Skupinový vodovod zásobuje celkem 7 obcí. Pro obec Sudoměřice byly vybudovány v intravilánu dvě studny s vydatností 9,1 l/s, které pokrývaly nejen potřebu obce, ale přebytky bylo možno přečerpávat do města Bechyně. Do vodovodní sítě obce je možno v případě potřeby dodávat pitnou vodu ze skupinového vodovodu Bechyňsko z vrtů u Nové Vsi přes vodojem Hodětín 2 x 250 m3, s kótami hladin 458,97/463,47 m n.m. případně i z Vodárenské soustavy jižní Čechy z vodojemu Sudoměřice 2 x 1500 m3 (kóty hladin 456,35 / 451,30 m n.m.) zásobním řadem DN 250. Rozvod v obci Sudoměřice je výtlačný, místní vodárna 2 x 2 000 l tlačí vodu vzduchovým polštářem přímo do sítě. Vodovodní řady o DN 100 a 80 tvoří větevnou, nezokruhovanou síť; pro zlepšení průtokových a tlakových poměrů je propojena čerpací stanice a hlavní výtlak řadem DN 150 v centru obce. Část původní vodovodní sítě byla rekonstruována. Celková délka sítě je 3,894 km, v obci je 163 přípojek. Vlastníkem vodovodu je obec Sudoměřice u Bechyně. Provozovatelem vodovodu je VaK JČ, a.s., divize Tábor. Podle Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje se systém zásobování pitnou vodou v Sudoměřicích nebude v budoucnosti měnit.

Stanovení výhledových potřeb pitné vody Současná potřeba vody pro obyvatelstvo z veřejného vodovodu v obci Sudoměřice činila podle údajů provozovatele: -

v roce 2000 17 222 m3;

-

v roce 2002 18 337 m3;

-

v roce 2004 17 600 m3.

V minulém roce tedy činil odběr z veřejného vodovodu 48,3 m3/obyv./rok, t.j. cca 138 l/obyv. za den. Část svých potřeb vody si obyvatelé zřejmě pokrývají z místních studní. I v Sudoměřicích je tedy zřejmý sestupný trend, který je dán úsporami vody z vodovodu při stoupajících cenách dodávané vody. Poklesy potřeb vody však v posledních letech doznívají. V obci Sudoměřice předpokládáme, že k nárůstu potřeb dojde vyšším

58

vybavením domácností a zejména přírůstkem obyvatel, postupně realizovaným k roku 2015, kdy celkový počet obyvatel dosáhne 400. Směrná čísla roční spotřeby vody jsou stanovena v příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. vydané Ministerstvem zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Výhledová potřeba vody pro Sudoměřice bude činit: I. Bytový fond V závislosti na vybavení bytu (článek 4 a 5 vyhlášky) se uvažuje: 40% obyvatel s potřebou 41 m3/r (byt s výtokem, WC a koupelna s kamny na pevná paliva) 60% obyvatel s potřebou 46 m3/r (byt s výtokem, WC a koupelnou s průtokovým ohřívačem nebo elektrickým bojlerem (400 x 0,4 x 41) + (400 x 0,6 x 46) = 6 550 + 11 040 = 17 600 m3/r II. Veřejné budovy - kancelářské budovy, 4 pracovníci x 12 m3/r - školy, 100 dětí a vyučujících x 6 m3/r - mateřská škola, 30 dětí a vyučujících x 4 m3/r

48 m3/r 600 m3/r 120 m3/r

III. Hotely, penziony a ubytovny - hotel Fontána s restaurací, 14 lůžek x 60 m3/r - dva penziony po 12 lůžkách x 60 m3/r

840 m3/r 720 m3/r

VI. Provozovny, prodejny a výrobky - restaurace v sokolovně, 2 zaměstnanci x 50 m3/r - prodejna smíšeného zboží, 3 zaměstnanci x 20 m3/r

100 m3/r 60 m3/r

VII. Hospodářská zvířata a drůbež - OMD 150 kusů x 4 m3/r - prasata 50 kusů x 8 m3/r - skot 400 kusů x 4 m3/r

600 m3/r 400 m3/r 1 600 m3/r

VIII. Různé Pro novou zástavbu rodinných domků se uvažuje zalévání zahrad a mytí aut. - zahrady (20 x 3 x 4 m3/r.100 m2 240 m3/r 3 40 m3/r - osobní auta (20 x 2 m /r) Celkem 22 968 m3/r Celková výhledová potřeba pitné vody v Sudoměřicích bude tedy 22 968 tis. m3/r. Průměrná denní potřeba vody Qd pak bude 63,09 m3/d, tj. 0,73 l/s. Maximální denní potřeba vody Qm bude (koef. Kd =1,5) 94,64 m3/d, tj. 1,10 l/s. Maximální hodinová potřeba vody Qh bude (koef. Kh=1,8) 1,98 l/s. Dodávka vody v rámci skupinového vodovodu bilancované hodnoty plně zajišťuje; z hlediska kvantity i kvality je zásobování pitnou vodou bez problémů. Pro novou bytovou výstavbu bude vodovodní síť doplněna o řady LPE DN 110. Obdobně jako stávající řady budou i nové osazeny hydranty pro požární zajištění. Navrhovaná zástavba bude tlakově bez problémů; nikde nebude dosaženo kritických hodnot potřebného tlaku v místě přípojky (minimálně 0,15 MPa podle ČSN 755401) pro dvoupodlažní zástavbu a 0,20 MPa u hydrantu (ČSN 730872).

59

Celkově vodovod vyhovuje jak z hlediska jakosti dodávané vody, tak kvantitativně a navrhovaný rozvoj obce plně zabezpečí.

Odkanalizování a čištění odpadních vod Sudoměřice u Bechyně mají jednotnou kanalizační síť, která byla budována postupně: část v letech 1937-1938, zbytek během 2. světové války a v období 1945-1950. Celkem je na kanalizaci napojeno 95% obyvatel. Nová stoka podél hlavní komunikace byla položena v souvislosti s rekonstrukcí kanalizace v roce 1985. Materiál tvoří betonové a železobetonové (VIA) roury v profilech DN 300 – DN 800 (DN 300 v délce 1,09 km, DN 300 – 500 1,216 km, DN 500 – 800 0,584 km.). Celková délka stokové sítě činí 2,89 km. Celá kanalizace je vyústěna do otevřeného příkopu na západní straně obce, který níže po toku pokračuje jako Sudoměřický potok. Čistírna odpadních vod dosud není vybudována. Splaškové vody jsou po předčištění v septicích zaústěny do jednotné kanalizace. Zbylé vody (5%) jsou zachycovány v jímkách s vyvážením na čistírnu odpadních vod v Bechyni.

Vzhledem k rozsahu jednotné kanalizační sítě v Sudoměřicích bude nutná její postupná rekonstrukce a doplnění, nenavrhuje se však výstavba nové splaškové kanalizace. Stávající stoková síť bude i nadále využívána pro odvádění splaškových i dešťových odpadních vod. Nové plochy, navrhované k zástavbě bude možno bez problému odkanalizovat do stávající sítě. Vyústění stokové sítě stanovuje lokalizaci budoucí čistírny odpadních vod (ČOV) do prostoru západně od obce mezi oba odpadní příkopy, vyústěné do Sudoměřického potoka. Před čistírnu bude předřazen oddělovač dešťových vod vyústěný do odpadu, do něhož je vyvedena i stávající kanalizace, splaškové vody budou přiváděny na ČOV. Při vybudování ČOV bude nutné postupné odpojení domovních septiků a odvádění splašků přímo jednotnou kanalizační sítí. Návrhové parametry ČOV jsou následující: počet ekvivalentních obyvatel (EO) Q24 = koncentrace surových splašků (54g/os.d) Qd = Q24 x kd = Qh = efekt čistění dle BSK5…

400 55,96 m3/d 386 mg/l 83,93 m3/d 3,88 l/s 95 – 96 %

(kd = 1,5) (kh = 4,0)

Výhody tohoto řešení spočívají m.j. v kompaktním stavebním uspořádání ČOV, snížení nákladů proti tradičním technologiím a při automatickém řízení provozu v nižších nákladech na obsluhu a údržbu. S dostavbou kanalizační sítě a s vybudováním mechanicko-biologické čistírny odpadních vod v Sudoměřicích uvažuje rovněž Program rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. Časový program PRVKUK uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do roku 2050.

60

Bechyňská Smoleč Zásobování pitnou vodou Bechyňská Smoleč je zásobena z vodojemu (VDJ 30 m3 , 473,5/475 m n.m.) umístěném jihovýchodně od sídla. Zdrojem vody jsou dvě jímací studny a zářezy s kapacitou 0,25 l/s. Přiváděcí řad má délku cca 130 m (DN 50 mm), zásobovací řad má délku cca 100 m (DN 80 mm). Rozvodná síť je zaokruhovaná, provedená je z polyetylenu (PE). Její celková délka je cca 1 591 m, v sídle je 61 přípojek. Na obecní vodovod je napojena i zemědělská farma. Kvalita vody ve zdroji však nevyhovovala vyhlášce MZe č. 376/2000 Sb. (množství hliníku). Bylo proto potřeba sídlo napojit na jiný zdroj. Jako nejvýhodnější bylo vyhodnoceno napojení na skupinový vodovod Bechyňsko přes čerpací stanici u Sudoměřic. Původní vodovodní síť byla postupně rozšiřována s ohledem na novou zástavbu v oblasti zvané „Na Pazderně“. Obdobně další plochy navrhované k zástavbě budou zásobovány pitnou vodou v rozsahu. Vlastníkem vodovodu je obec Sudoměřice u Bechyně. Provozovatelem vodovodu je VaK JČ, a.s., divize Tábor. Vzhledem ke stáří a materiálu použitého potrubí (osinkocement) bude potřeba provést postupnou rekonstrukci vodovodní sítě.

Stanovení výhledových potřeb pitné vody Pro obec Bechyňská Smoleč činilo roční množství fakturované pitné vody -

v roce 2000 5 576 m3/r;

-

v roce 2002 4 768 m3/r;

-

v roce 2004 3 500 m3/r.

Obdobně jako v jiných obcích, dochází i zde k dlouhodobému poklesu odběrů pitné vody vzhledem k dosavadnímu cenovému vývoji. Při průměrné dodávce pouze 9,61 m3/d činila v loňském roce specifická potřeba pouze 54,60 l/os.d. Do výhledu předpokládáme nárůst vybavenosti domácností i počtu obyvatel, takže výhledová potřeba pitné vody je stanovována podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. vydané Ministerstvem zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

61

I. Bytový fond Obdobně jako v Sudoměřicích předpokládáme procentní rozdělení bytů podle článku 4. a 5. směrnice (60 % a 40 %) 200 obyvatel x 0,6 x 46 m3/r + 200 x 41 m3/r

8 800 m3/r

VI. Provozovny, prodejny a výrobky - prodejna smíšeného zboží, l zaměstnanec x 20 m3/r

20 m3/r

VII. Hospodářská zvířata a drůbež - kravín 96 kusů x 6 m3/r

576 m3/r

- prasata 160 kusů x 8 m3/r

1 280 m3/r

- skot předvýkrm 600 kusů x 4m3/r

2 400 m3/r 13 076 m3/r

Celkem

Průměrná denní potřeba vody Qd pak bude 35,92 m3/d, tj. 0,42 l/s. Maximální denní potřeba vody Qm bude (koef. Kd =1,5) 53,88 m3/d, tj. 0,62 l/s. Maximální hodinová potřeba vody Qh bude (koef. Kh=1,8) 1,12 l/s.

Kanalizace a čištění odpadních vod Stávající jednotná kanalizace v Bechyňské Smolči pro odvádění dešťových a předčištěných splaškových vod byla vybudována v letech 1970-1980, napojeno je 95 % obyvatel. Kanalizační síť, která je ve správě části obce, byla provedena z betonových trub v profilech DN 300 a má celkovou délku 0,75 km. Kanalizace má dvě vyústi, jednu do odpadu u silnice k Sudoměřicím, druhou do bezejmenného a následně do Sudoměřického potoka. Splaškové vody jsou po předčištění v septicích zaústěny do jednotné kanalizace. Zbylé odpadní vody (5%) jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy k likvidaci na ČOV Bechyně.

Vzhledem k velikosti místní části obce Sudoměřice u Bechyně, Bechyňské Smolče, bude nutno zde výhledově dobudovat kanalizační síť a vybudovat odpovídající typ čištění odpadních vod. Oproti Sudoměřicím je zde potřeba vybudování ČOV podstatně méně naléhavá. Územní plán navrhuje odkanalizování nových ploch určených k bytové zástavbě rozšířením stávající jednotné sítě. Obě stávající kanalizační výustě budou podchyceny novými sběrači DN 300 a odpadní vody budou přivedeny na čistírnu, situovanou vedle bezejmenného přítoku do Sudoměřického potoka. Před ČOV bude předřazen dešťový oddělovač.

62

Návrhové parametry ČOV jsou následující: počet ekvivalentních obyvatel (EO) Q24 = koncentrace surových splašků (54g/os.d) Qd = Q24 x kd = Qh = efekt čistění dle BSK5

200 24,23 m3/d (bez zemědělské farmy) 445,72 mg/l 36,34 m3/d (kd = 1,5) 1,68 l/s (kh = 4,0) 95 – 96 %

Bežerovice Zásobování pitnou vodou V Bežerovicích nebyl zřízen veřejný vodovod a k zásobování většiny obyvatel pitnou vodou je využíváno vlastních studní. Kvalita vody je dobrá a v zásobování vodou nejsou známy dlouhodobé problémy. Část Bežerovic – Hůrka a zemědělský areál jsou napojeny na skupinový vodovod Bechyňsko, řad vedený z Bechyňské Smolče do Bechyně (litina Js 60 mm, délka 410 m). V roce 2003 byl u většiny obyvatel zaznamenán nedostatek pitné vody. Kvalita vody ve studních je dobrá, vyhoví vyhlášce č. 376/2000 Sb. Jižně pod Bežerovicemi prochází vodovod, vedený ze Sudoměřic u Bechyně do Bechyně. Všechny vodovodní řady jsou ve správě VaK, a.s. Tábor. Pokud by přestaly vyhovovat stávající zdroje vody (kapacitně, kvalitou), pak by se sídlo napojilo na vodovod vedený z Bechyňské Smolče do Bechyně nebo na vodovod vedený ze Sudoměřic do Bechyně.

Kamenný Dvůr Výrobní zóna je napojena na vodovod ze Sudoměřice u Bechyně profilem Js 80 a 100 mm. Chatová osada je zásobena vodou z vlastních studní. Rovněž tato část Bežerovic bude ve výhledu podle PRVKUK Jihočeského kraje zásobována ze skupinového vodovodu Bechyňsko.

Stanovení výhledových potřeb pitné vody I. Bytový fond Rovněž v Bežerovicích předpokládáme procentní směrnice (60 % a 40 %)

rozdělení bytů podle článku 4. a 5.

120 obyvatel x 0,6 x 46 m3/r + 120 x 0,4 x 41 m3/d = 3 642 + 1 968 = 5 610 m3/r VII. Hospodářská zvířata a drůbež - prasata 260 kusů x 8 m3/r

2 080 m3/r

- telata 65 kusů x 4 m3/ r

260 m3/r 7 950 m3/r

Celkem

63

Průměrná denní potřeba vody Qd pak bude 35,92 m3/d, tj. 0,42 l/s. Maximální denní potřeba vody Qm bude (koef. Kd =1,5) 53,88 m3/d, tj. 0,62 l/s. Maximální hodinová potřeba vody Qh bude (koef. Kh=1,8) 1,12 l/s.

Kanalizace a čištění odpadních vod Stávající kanalizace v Bežerovicích byla vybudována v letech 1970-1980, je provedena z betonových trub v profilech DN 300 a DN 400 mm. Kanalizace je jednotná (celková délka stok je 0,75 km) a ústí do Sudoměřického potoka jednou výustí. Podle údajů PRVKUK Jihočeského kraje je na kanalizaci, která je ve správě obce Sudoměřice, napojeno 95% obyvatel. Čištění splaškových odpadních vod je individuální, čistícím zařízením jsou domovní septiky, napojené na stávající kanalizaci nebo na jímky, které jsou vyváženy k likvidaci na ČOV Bechyně. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. S ohledem na velikost místní části Bežerovice není investičně ani provozně výhodné rozšiřovat dále kanalizační síť a nově budovat čistírnu odpadních vod. Do výhledu bude nezbytné rekonstruovat stávající akumulační jímky případně vybudovat nové a veškeré splaškové odpadní vody likvidovat převozem do 5 km vzdálené ČOV Bechyně. Podle PRVKUK Jihočeského kraje je možné zvážit i variantu intenzifikace stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této varianty by bylo nutné zohlednit důsledky tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích.

Bežerovice – Kamenný Dvůr V blízkosti současných výrobních služeb byla vybudována soukromá čistírna odpadních vod (mezi stanicí PHM a železniční tratí), která slouží několika podnikatelským subjektům. Pro chatovou lokalitu a další velmi problematicky napojitelné subjekty na čistírnu odpadních vod bude v souladu s PRVKUK provozováno čištění odpadních vod v domovních (nebo blokových) ČOV případně odpadní vody budou soustřeďovány do nepropustných jímek a odváženy do ČOV.

64

7.5.

Energetika

Úvodní poznámky •

Při výpočtech potřeb elektrických příkonů bylo použito vztahu 8 P = n (2 +

√n

) cos fí

kde n je počet rodinných domů a cos fí byl uvažován 0,98. •

Elektrický otop rodinných domů nebyl předpokládán vůbec, nebyla však vyloučena možnost občasného elektrického přitápění.

•

Pro plochy vyčleněné pro různé druhy činností, které nebyly blíže specifikovány, nebyly provedeny úvahy o možných nárocích na elektrická zařízení.

•

Spotřeby plynu u předpokládané plynofikace nových rodinných domů (RD) byly stanoveny za těchto předpokladů: Roční spotřeba zemního plnu v RD je 4 200 m3/rok (z toho 200 m3 připadá na vaření, 500 m3 na přípravu TUV a 3 500 m3 na otop).

•

Pro výpočet hodinových spotřeb plynu bylo vycházeno z max. příkonu 6,2 m3/h – z toho vaření a příprava TUV činí 3,3 m3/h a otop 2,9 m3/h. Koeficienty soudobosti byly vypočteny ze vztahů: 1 K1 =

koeficient pro spotřebu plynu na vaření a přípravu TUV 2,3 log (n + 16) 1

K2 =

n 0,1

koeficient pro otop

Sudoměřice u Bechyně Zásobování elektrickou energií obce na úrovni vysokého napětí 22 kV obstarává celkem pět trafostanic (TS) 22/0,4 kV: TS u hřiště, TS v centru obce, TS u zemědělské farmy, TS u vodojemu a TS operátora Eurotelu. Trafostanice jsou napájeny vzdušnými odbočkami z kmenového vedení 22 kV, které je zaústěno do R 110/22 kV v Bechyni. Urbanistický návrh předpokládá následující rozvoj obce: •

Výstavba rodinných domů ve třech etapách: - I. etapa 25 až 30 RD na západní straně sídla; - II. etapa 35 až 40 RD na východní straně sídla; - III. etapa 30 až 40 RD na západní straně sídla jako pokračování I. etapy.

•

Komerčně využívané plochy jsou vyčleněny v severní části sídla.

•

Plochy pro sportovní zařízení navazují na plochy II. etapy výstavby RD.

•

Zvětšení výrobních ploch poskytují stávající farmy na jihu sídla.

65

S výjimkou vyčíslitelných nároků na elektrické příkony nových RD nejsou ostatní aktivity na vyčleněných plochách natolik specifikovány, aby bylo určeno předběžně stanovit jejich budoucí nároky na dodávky elektrické energie. Nárůst nároků na elektrické příkony z titulu výstavby RD: Počet RD

Příkon [kW]

Příkon v TS [kVA]

I. etapa

25 až 30

88 až 102

90 až 104

II. etapa

35 až 40

115 až 128

117 až 130

III. etapa

30 až 40

102 až 128

104 až 130

Celkem

90 až 110

305 až 358

311 až 364

Při respektování soudobosti v konečné fázi výstavby (tj. přírůstku 90 až 110 RD) mohou nároky na soudobý příkon všech RD činit 251 až 302 kW (256 až 308 kVA v TS 22/0,4 kV). Zajištění nároků na elektrický příkon pro nové RD by mohlo být provedeno zvýšením výkonu transformátorů.

Zásobování teplem Obec je v současné době plynofikována středotlakým plynovodem z lineárního polyetylénu (spolu s Bežerovicemi a letištní kotelnou) napájeným z regulační stanice pro město Bechyni. Předpoklad spotřeb plynu po ukončený výstavby RD v jednotlivých etapách*): 3

3

m /hod.

Koeficienty soudobosti

m /rok

I. etapa 25 – 30 RD

87,5

K1 = 0,26 K2 = 0,71

126 000

II. etapa 35 – 40 RD

182,7

K1 = 0,22 K2 = 0,65

294 000

III. etapa 30 – 40 RD

270,3

K1 = 0,2 K2 = 0,62

462 000

*)

Ve II. a III. etapě jsou vždy uvedeny kumulované hodnoty etap předcházejících; pro výpočet spotřeb plynu byly brány v úvahu pouze vyšší údaje odhadu počtu RD.

Výsledky uvedené v tabulce vycházejí m.j. z předpokladu, že všechny nové RD budou totálně plynofikovány, tj. že zemní plyn bude použit na přípravu jídel, teplé užitkové vody a výrobu tepla. Další předpoklady výpočtu spotřeb plynu jsou uvedeny v odstavci „Úvodní poznámky“.

66

Bežerovice Zásobování elektrickou energií je zajištěno vzdušnou vysokonapěťovou odbočkou z kmenového vedení 22 kV napájeného z rozvodny 110/22 kV v Bechyni. Převod na nízké napětí obstarává mřížová trafostanice 22/0,4 kV (dále TS), jejíž maximální výkon je 250 kVA. Ve výhledu je předpokládán rozvoj bydlení formou výstavby rodinných domů (RD) a mírné rozšíření areálu stávající zemědělské farmy směrem na J a JZ. Výstavba RD je rozdělena na dvě etapy a v každé z nich má být postaveno 10 RD, celkem tedy 20 RD v návrhovém období. I. etapa výstavby RD zahrnuje celkem 3 lokality na území sídla (2 RD + 3 RD + 5 RD) situované v JV části sídla – poblíž stávající mřížové TS. II. etapa výstavby RD má proběhnout na souvislé ploše navazující na severozápadu na stávající zástavbu (viz grafická dokumentace); vzdušnou čarou je stávající TS vzdálena od zastavované plochy 400 až 500 m. Předpoklad potřeby elektrických příkonů v konečné fázi výstavby: Počet RD

Příkon [kW]

Příkon v TS [kVA]

I. etapa

10

44,4

45,3

II. etapa

10

44,4

45,3

Celkem

20

88,8

90,6

Po výstavbě všech 20 RD - s ohledem na respektování soudobosti odběru – by mohl dosáhnout příkon cca 75 kW (s nárokem zajištění výkonu v TS 77 kVA).

Zajištění elektrického příkonu sídla ve výhledu Pokud nedojde k podstatnému zvýšení nároků na elektrický příkon z důvodů, které nejsou v současné době známy, lze říci, že navrhovaná výstavba RD v I. etapě nevyvolá potřebu výstavby nové TS; to může platit i po dokončení výstavby RD ve II. etapě s tím, že současná TS bude muset být osazena transformátorem 250 kVA. Ve vzdálené budoucnosti nelze vyloučit výstavbu nové TS v SZ prostoru sídla v blízkosti plochy pro RD ve II. etapě výstavby.

Zásobování teplem Bežerovice jsou v současné době plynofikovány. Trasy napájecích středotlakých plynovodů zemního plynu umožní snadné připojení nově postavených RD na plynovodní síť. Hodnoty přírůstků spotřeb zemního plynu byly vypočteny pro ukončenou I. etapu výstavby, t.j. 10 RD a dále po ukončení II. etapy, t.j. celkem pro 20 RD. 3

3

m /hod.

m /rok

I. etapa

33,15

42 000

II. etapa

61,39

84 000

67

Dlužno dodat, že uvedené hodnoty počítají se stoprocentní plynofikací celého přírůstku RD v návrhovém období; takový případ nemusí ovšem nastat, neboť spotřebitelé mohou volit i jiná primární paliva pro výrobu tepla.

Bežerovice – Kamenný Dvůr Východně od historické lokality Kamenný Dvůr jsou navrhovány rozsáhlé změny v dopravní infrastruktuře a ve využívání území, jež bylo v minulosti blokováno existencí bechyňského letiště. Úvahy o využití uvolněných prostorů se zaměřují na rozvržení výrobních a skladových ploch a ploch komerčních. Žádné bližší údaje o budoucích aktivitách v řešeném území však nejsou k dispozici. Z toho důvodu bude věnována pozornost pouze návrhům, které mají konkrétní podobu.

Zásobování elektrickou energií Užívané objekty jsou zásobovány elektřinou ze zařízení vysokého napětí 22 kV prostřednictvím tří trafostanic (TS) 22/0,4 kV, které jsou napájeny přípojkou z kmenového vedení 22 kV vyvedeného z R 110/22 kV Bechyně. Ve výhledu je v rámci I. etapy výstavby navržena realizace tří rodinných domů a kromě toho je JV od Kamenného Dvora rezervována souvislá plocha pro výstavbu cca 30 rekreačních objektů (chatová osada). Předpoklad potřeby elektrických příkonů v návrhovém období: *)

Rodinné domy

**)

Rekreační chaty Celkem *)

Počet

Příkon [kW]

Příkon v TS [kVA]

3

19

20

30

49

50

-

68

70

Při volbě elektrického vytápění v RD by mohl současný nárokový příkon stoupnout až na cca 35 kW (36 kVA).

**)

Počítáno se 4 kW/objekt při současnosti 0,35.

Zásobování teplem V RD mohou přicházet v úvahu pro vytápění všechna paliva s výjimkou zemního plynu. V rekreačních objektech (chatách) je v chladnějších obdobích nutno počítat se spalováním dřeva v lokálních topidlech, případně s elektrickým přitápěním.

Bechyňská Smoleč Zásobování elektrickou energií sídla zajišťují na úrovni vysokého napětí 22 kV dvě trafostanice (TS) 22/0,4 kV (jedna stožárová a jedna zděná věžová), každá o instalovaném výkonu 160 kVA. TS jsou připojeny na systém vn venkovními odbočkami z kmenového vedení 22 kV, napájeného z rozvodny 110/22 kV v Bechyni. 68

Urbanistický návrh předpokládá výstavbu celkem 20 rodinných domů (RD) ve dvou etapách, v každé po 10 RD. Další plochy jsou rezervovány pro: -

zemědělskou farmu (nebo provozovnu) na S obce;

-

sportovní areál jižně od zemědělské farmy;

-

drobnou výrobu na JZ okraji obce.

Nároky (na elektrické příkony) spojené s aktivitami na jmenovaných plochách nejsou blíže specifikovány, takže není možno je vyčíslit. Nárůst elektrických příkonů po výstavbě RD (po etapách): Počet RD

Příkon [kW]

Příkon v TS [kVA]

I. etapa

10

44,4

45,3

II. etapa

10

44,4

45,3

Celkem

20

88,8

90,6

Po realizaci II. etapy výstavby RD – při respektování soudobosti odběru – může příkon mírně klesnout na cca 75 kW (v TS na 77 kVA).

Zajištění elektrického příkonu sídla ve výhledu Jestliže současný maximální soudobý příkon sídla je 250 kW, pak po II. etapě výstavby RD se zvýší o dalších 77 kW na celkem 327 kW (v TS 334 kVA). Tyto požadavky by bylo možno pokrýt ze stávajících TS (pokud by byly vyměněny stroje 160 kVA za 250 kVA), a to i ze předpokladu, že by přírůstek stávajícího současného maximálního příkonu činil v průběhu příštích patnácti let (např. při nárůstu zatížení o 1 % ročně) 40 kW. Radikálnější zásah do zařízení vn by mohl vyplynout z nároků zatím neznámých aktivit na rezervovaných plochách. Pro úplnost je třeba dodat, že severní částí katastrálního území Bechyňská Smoleč prochází vzdušné vedení 110 kV propojující R110/22 kV Tábor s R 110/22 kV Bechyně.

Zásobování teplem Do této části sídla není zaveden trubní zemní plyn, takže s ním zatím nelze reálně počítat. Otázkou zůstává, zda investice do výstavby středotlakého rozvodu plynu ve výši několika milionů Kč by za současné vysoké ceny plynu byla vůbec pro sídlo přitažlivá, či přijatelná.

Poznámka:

Řešeným územím prochází produktovod ČEPRO, jehož trasa je zakreslena v grafické dokumentaci. Ochranná pásma jsou určena právními předpisy a stanoví limity využití území.

69

7.6.

Spoje a telekomunikace

Výstavba optických kabelů, kterými byly nahraženy kabely metalické, je již dokončena. Služby radiokomunikací: Společnost EUROTEL provozuje u Bechyně základnovou stanici. Kruhové ochranné pásmo má r = 200 m. Dálkové radioreléové trasy řešeným územím neprocházejí.

70

v Sudoměřicích

7.7.

Odpadové hospodářství

Celková koncepce nakládání s komunálním odpadem obce je zaměřena na minimalizaci celkového množství skládkovaných odpadů, které bude dosaženo účinnými systémy odděleného sběru využitelných součástí komunálního odpadu. V roce 2004 byl téže firmou zpracováván Plán odpadového hospodářství (ECOtrend s.r.o. Praha). Obecně závaznou vyhláškou Jihočeského kraje č. 7/2004 byla 14.9.2004 vyhlášena závazná část POH Jihočeského kraje, která je závazná pro všechny původce odpadů, tedy i obce.) Naplňování opatření pro naplnění priorit a cílů odpadového hospodářství je třeba koordinovat v rámci celého Jihočeského kraje. Současná legislativa a cíle POH ČR i kraje prosazuje přednostní využití odpadu před jeho odstraněním, přičemž materiálové využití má přednost před jiným využitím (např. energetickým). To vede k nutnosti zvýšené míry separace a recyklace. Způsob konečného zneškodnění komunálních odpadů nebude věcí jednotlivých obcí, ale rozhodnutí na krajské úrovni, na podkladě politických jednání a odborného zvažování variant. Záležitostí obcí bude odpovědět na tlak v co největší míře třídit odpad u zdroje (v domácnostech a u podnikatelských subjektů). Velmi důležitým prvkem v tomto směru bude zvýšení míry separace biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO), pro jeho následné kompostování. V řešeném území obce se kromě sběrného dvora a stanovišť pro oddělený sběr vybraných složek komunálního odpadu nenachází žádné zařízení k nakládání s odpady. Zneškodňování zbytkového komunálního odpadu je záležitostí komerční, v současné době je odvážen firmou Rumpold s.r.o.Tábor na regionální skládku Želeč. Tato skládka je perspektivní pro ukládání KO i do výhledu, je na ní vydáno integrované povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znění. Vlastníkem skládky Želeč je firma Rumpold s.r.o.

71

7.8.

Návrh místního systému ekologické stability, ochrana přírody a krajiny -

Zvláště chráněné území – v katastrálním území Sudoměřice u Bechyně je vyhlášena přírodní památka Černická obora vyhlášená roku 1993 o rozloze 8,66 ha. Předmětem ochrany je zbytek starého smíšeného porostu dubu, habru, borovice a smrku (dubohabrová doubrava).

-

Památné stromy jsou registrovány; *

lípa srdčitá u silnice v Sudoměřicích – přes 400 let stará lípa s položeným kmenem.

-

Významné krajinné prvky (VKP) jejichž ochrana vyplývá obecně ze zákona č. 114/1992 Sb. jsou zastoupeny lesními porosty, vodními toky, rybníky a nivami vodních toků.

-

Ochrana krajinného rázu - do řešeného území zasahuje přírodní park Černická obora. Předmětem ochrany je krajina Třeboňské pánve. Rozsáhlý komplex zahrnuje mimo charakteristickou mozaiku lesních typů na sedimentech pánve i větší rozlohy lesních porostů na typických pseudoglejových stanovištích. Převážně borové porosty a borové se smrkem a vtroušenými duby ve skupinách nebo zbytcích alejí podél cest a průseků ve 3. a 4. vegetačním stupni.

-

Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka CZ 0313106 biogeografická oblast: kontinentální, celková výměra 859,5 ha. V řešeném území obsažena část v katastrálním území Bežerovice, vodní tok Lužnice.

Vegetační poměry Podle geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška a kol.) se na převážné části řešeného území původně vyskytovala společenstva acidofilních doubrav – Quercion roboripetraeae. Na úzkých nivách potoků se původně vyvinula společenstva olšin - Alno-Padion. Podle vegetační stupňovitosti ČR je řešené území zařazeno do třetího a čtvrtého vegetačního stupně.

Geobiocenologická typizace Základní biogeografickou jednotkou je bioregion 1.21 – Bechyňský.

Reprezentativní STG 4A3

Querci-abieta pineo-piceosa – borosmrkové dubové jedliny

4A4

Querci-abieta piceosa – smrkové dubové jedliny

4A-AB4

Betuli-querceta roboris – březové doubravy

3AB3

Querci fageta – dubové bučiny

4AB3-B3

Querci-fageta abietis – jedlové dubové bučiny

72

3B3

Querci fageta – dubové bučiny

3B4

Tili-querceta roboris – březové doubravy

3BC-C4-5

Fraxiny -alneta - jasanové olšiny

TABULKOVÁ ČÁST Regionální biokoridor 363 k.ú.:

Bechyňská Smoleč

STG:

3,4B3,4, 3,4A2,3,4, 3,4AB3,4

funkčnost:

částečně funkční

aktuální stav:

převážně smrkový a borový les, místy příměs dubu

vymezení:

nevymezená, lesní porost 138F,G, 102

cílové společenstvo:

les - dubová bučina, jedlodubové bučiny, březové doubravy

návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Regulativy: *

přípustné využití:

současné – les;

*

podmíněné využití:

pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti prvku ÚSES;

*

nepřípustné využití: -

změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, (např. zástavba), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES;

-

jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biokoridoru – např. výsadba nepůvodních dřevin (akát, dub červený, douglaska apod.)

-

rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod.

-

při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby včetně příměsi melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby.

lokální biocentrum 1 – Padousa k.ú.:

Bechyňská Smoleč

STG:

4A4, 4B4

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: les převážně borový s příměsí dubu, buku, břízy a osiky, v mladších skupinách smrk

vymezení:

vymezené, lesní porost 138H


les – březové doubravy, smrkové dubové jedliny

73



současné – les;

*



*



-


-


lokální biocentrum 2 – Žluté hory k.ú.:

Bechyňská Smoleč

STG:

4A3, 4A2

funkčnost:


aktuální stav:

les převážně borový s příměsí břízy

vymezení:

vymezené, lesní porost 716 B


les – borosmrkové dubové jedliny, bory na píscích



současné – les;

*



*



-


-


74

lokální biokoridor 0201,0301, 0901, 1102 v Černické oboře k.ú.:

Bechyňská Smoleč, Sudoměřice u Bechyně

STG:

4A2,3,4, 4AB2,3,4, 4B3,4

funkčnost:


aktuální stav:

les převážně smrkový a borový, s příměsí dubu, buku a břízy

vymezení:

nevymezené, lesní porost 723B,C,D, 722A,C, 732B,E,F, 741C,F,G


les - jedlová bučina, borosmrkové dubové jedliny, bory na píscích



současné – les;

*



*



-


-


lokální biocentrum 3 – Březovka k.ú.:

Bechyňská Smoleč

STG:

4AB3,4,4A2,3

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: les převážně borový a smrkový s příměsí dubu a břízy, prameniště potoka Březovka (v létě vysychá)

vymezení:

vymezené, lesní porost 723A


les - jedlodubový bor, březová doubrava



současné – les;

*


pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti prvku ÚSES; 75

*



-


-


lokální biocentrum 9 – Černická obora k.ú.:

Sudoměřice u Bechyně

STG:

4AB3,4, 4A3

funkčnost:

funkční aktuální stav: les vyhlášený jako přírodní památka – smíšený – dub, habr, buk, smrk, borovice, líska

vymezení:

vymezené, lesní porost 722 D


les – viz přírodní památka – plán péče

návrh činností na zlepšení funkčnosti - viz přírodní památka – plán péče Regulativy: *


současné – les;

*



*



-


-


regionální biokoridor 364 k.ú.:

Bechyňská Smoleč

STG:

4AB3,4, 4B4

funkčnost:


aktuální stav:

les převážně smrkový

vymezení:

nevymezený, lesní porost 80, 89, 92, 93, 94, 742A, 741E,F, 740C


les - jedlová bučina, březová doubrava

návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin

76

doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Regulativy: *


současné – les;

*



*



-


-


lokální biocentrum 10 (část) k.ú.:


STG:

4AB4, 4B4

funkčnost:


aktuální stav:

les převážně smrkový a borový

vymezení:

vymezené, lesní porost 741 J


dubojedlová bučina

lokální biocentrum 11 k.ú.:


STG:

4AB4, 4B4

funkčnost:


aktuální stav:


vymezení:

vymezené, lesní porost 741D


dubojedlová bučina, březová doubrava



současné – les;

*



77

*



-


-




STG:

4AB4, 4B4

funkčnost:


aktuální stav:


vymezení:

vymezené, lesní porost 742B


dubojedlová bučina, borová doubrava



současné – les;

*



*



-


-



Bežerovice

STG:

4AB4

funkčnost:


aktuální stav:


vymezení:

vymezené, lesní porost 94


březová doubrava

78



současné – les;

*



*



-


-



Bežerovice

STG:

4AB4, 4B4

funkčnost:


aktuální stav:

les převážně smrkový a borový, v podrostu smrk a dub

vymezení:

vymezené, lesní porost 92-b10


dubojedlová bučina



současné – les;

*



*



-


-


79


Bežerovice

STG:

4AB4

funkčnost:


aktuální stav:

les převážně borový se smrkem, podrost dub

vymezení:

vymezené, lesní porost 89d10 část 4,5 ha


březová doubrava



současné – les;

*



*



-


-



Bežerovice

STG:

3AB3

funkčnost:


aktuální stav:

les převážně borový a smrkový místy s podrostem dubu

vymezení:



dubová bučina



současné – les;

*



80

*



-


-


lokální biokoridor 2002 – Kamenodvorského potoka k.ú.:

Bežerovice

STG:

4AB-B4-5, 3AB3

vymezení:

nevymezený- úzké údolí potoka, lesní porost

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: les – převážně smrk a borovice na svahu údolí, rybníčky s dubovým porostem na hrázích, skupiny olší na nesklízených okrajích upraveného toku, sklad dřeva


dubová bučina, olšina

návrh činností na zlepšení funkčnosti - při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Potok revitalizovat v šířce 15 – 20 metrů vysadit olšinu. Regulativy *


současné - les, vodní tok,

*


pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti prvku ÚSES

*


změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z lesa na ornou půdu, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES;

-


-


regionální biokoridor 361 Lužnice k.ú.:

Bežerovice

STG:

4AB4

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: řeka v úzkém kaňonovitém údolí, jen malé úseky nivy, ta jinak není, na svazích les převážně smrkový, místy přimíšen dub a borovice

81

vymezení:

vymezené, lesní porost 89d10 část 4,5 ha


březová doubrava



současné – les;

*



*



-


-



Bežerovice

STG:

3AB3

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: les převážně borový a smrkový, starý lom – biocentrum odděleno od řeky pásem chat

vymezení:



dubová bučina



současné – les;

*



*



-


82

-



Bežerovice, Bechyně

STG:

3AB3, 3B3

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: koryto řeky s prudkými svahy údolí, okraj lesního porostu smrku a borovice zasahuje až na břeh. V meandru malý úsek travnaté nivy se slepým ramenem zarostlým vrbami, výše po proudu ostrůvek

vymezení:

vymezené, břeh řeky, niva v meandru


dubová bučina

návrh činností na zlepšení funkčnosti – udržovat travnatou nivu, při obnově porostů okrajového pláště postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Regulativy: *


současné – louka, vodní tok, les;

*



*



-


-




STG:

3AB3, 3B3

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: koryto řeky s prudkými svahy údolí, okraj lesního porostu mladého smrku zasahuje až na břeh

vymezení:

vymezené, koryto řeky, lesní porost


dubová bučina

návrh činností na zlepšení funkčnosti – při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných

83

těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby, případně dosadba dubu. Regulativy: *


současné – vodní tok, les;

*



*



-


-


lokální biocentrum 7 (jen okrajová část) k.ú.:


STG:

3AB3

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: koryto řeky s prudkými svahy údolí na soutoku Lužnice s Kamenodvorským potokem., okraj lesního porostu smrku a borovice zasahuje až na břeh.

vymezení:

vymezené, lesní porost


dubová bučina

návrh činností na zlepšení funkčnosti – při obnově porostů okrajového pláště postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Regulativy: *



*



*



-


-


84

lokální biokoridor 0301 Sudoměřického potoka k.ú.:

Bežerovice

STG:

3BC4-5

funkčnost:

funkční aktuální stav: koryto potoka s břehovými prosty olší a vrb, s travnatou širokou nivou. Na nesklízených loukách skupiny vrb. Drobné rybníčky a sádky

vymezení:

vymezené – louky, rybníčky s porostem dřevin


olšina, náhradní společenstvo extenzivní louky

návrh činností na zlepšení funkčnosti – udržovat travnatou nivu a břehové porosty, v okolí rybníčků ponechat sukcesi

Regulativy: *


současné – louka, vodní tok;

*



*



-


-




STG:

3BC4-5

funkčnost:

funkční aktuální stav: prameniště potoka na okraji Třeboňské pánve, travnatá z větší části nesklízená niva s velkými skupinami olší a vrb

vymezení:

vymezené


olšina, náhradní společenstvo extenzivní louky

návrh činností na zlepšení funkčnosti – udržovat travnatou nivu, nebo ponechat přirozené sukcesi Regulativy: *



*



85

*



-


-



Bežerovice

STG:

3AB3, 3B3, 3BC4-5

funkčnost:


aktuální stav:

koryto potoka a úzká niva s porosty olší, vrb a smrku

vymezení:

vymezené, lesní porost 106C, 138B část


olšina, dubová bučina

návrh činností na zlepšení funkčnosti – při obnově porostů postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Na nivě preferovat olši a vrby. Regulativy: *



*



*



-


-


lokální biokoridor 0803, 0901 Smolečského potoka k.ú.:

Bežerovice, Bechyňská Smoleč

STG:

3BC4-5

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: mimo les upravené koryto potoka, les převážně smrkový, u Bechyňské Smolče travnatá nesklízená niva, část toku na návsi zatrubněná, návesní rybníček a další rybníčky na okraji vsi. Dále úzká travnatá niva s břehovými porosty a les s prameništěm – olše, břízy

86

vymezení:

nevymezený, lesní porost 138A, 136, 102C, 716B


olšina na nivě, náhradní společenstvo extenzivní louky a rybníky

návrh činností na zlepšení funkčnosti – udržovat travnatou nivu, při obnově porostů okrajového pláště postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Regulativy: *


současné – louka, vodní tok, rybník, les;

*



*



-


-




STG:

3BC4-5, 3AB3

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: upravené koryto potoka se skupinami břehových porostů, kulturní louka na nivě, meze na okraji nivy s porostem dubu a trnky, z části též travnaté

vymezení:

vymezené


olšina na nivě, náhradní společenstvo extenzivní louka, mez - dubová bučina

návrh činností na zlepšení funkčnosti – udržovat travnatou nivu a porosty na mezích Regulativy: *



*



*



-


-


87

lokální biokoridor 1001,1002 k.ú.:

Bechyňská Smoleč, Bežerovice

STG:

3AB3, 4AB4, 3BC4-5

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: smrkové a borové porosty s příměsí břízy a dubu, v západní části smrkové porosty sledují drobný tok

vymezení:

nevymezený, lesní porost 101AB, 104B, 136J,K, 138A


dubová bučina, březová doubrava, olšina

návrh činností na zlepšení funkčnosti – při obnově porostů okrajového pláště postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby Regulativy: *


současné – les, vodní tok;

*



*



-


-


lokální biokoridor 1102 v Černické oboře k.ú.:


STG:

4AB4

funkčnost:

částečně funkční aktuální stav: smrkové a borové porosty s příměsí břízy a dubu, v západní části smrkové porosty sledují drobný tok

vymezení:

nevymezený, lesní porost 741G


březová doubrava

návrh činností na zlepšení funkčnosti – při obnově porostů okrajového pláště postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby (minimálně 30% příměs melioračních dřevin doporučených vyhláškou MZe č. 83/96Sb). V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby Regulativy: *


současné – les, vodní tok;

88

*


*

nepřípustné využití:


-


-


-


89

8.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí

–

nebylo vyžádáno vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (zadání neobsahuje požadavek na jeho zpracování);

–

nebylo vyžádáno vyhodnocení vlivů na NATURU;

–

pro území nejsou zpracovány územně analytické podklady (etapa průzkumy a rozbory dle původního zákona č. 50/1975 Sb., o územním plánování a stavebním řádu byla zpracována v roce 2004);

–

vyhodnocení územního plánu Sudoměřice u Bechyně je uplatněno k hodnotám, které jsou uvedeny v zadání: •

hodnotou nejvyššího významu je uspořádání řešeného území, kde krajina je prostoupena komplexy lesních porostů (do území zasahuje PP Černická obora) a sídla výtvarně tuto krajinu oživují;

•

jsou respektovány památkově chráněné objekty i urbanistická skladba jednotlivých sídel, je stanovena maximální podlažnost;

•

zachování harmonického měřítka krajiny bez intenzivního průmyslového využití je promítáno do urbanistické koncepce;

–

SWOT analýza není vzhledem k malému rozsahu navrhovaných ploch provedena;

–

nebyl proveden rozbor udržitelného rozvoje, protože doposud nebyly pořízeny územně analytické podklady obce.

Je možno konstatovat, že nebude narušena vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Nabídka ploch pro rozvoj bydlení příznivě ovlivní potřebnou stabilizaci obyvatelstva obce Sudoměřice u Bechyně.

90

9.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Ochrana ovzduší Mezi emitenty škodlivin do ovzduší patří v Sudoměřicích u Bechyně především malé zdroje – lokální topeniště (REZZO 3), jejichž vytápění je založeno na bázi pevných paliv a do velké míry v okolí hlavní komunikace – silnice II. třídy též silniční doprava, emitující oxidy dusíku, prach aj. škodliviny (územím procházejí silnice II. třídy: II/137 – Bechyňskou Smolčí a Sudoměřicemi a II/135 - Sudoměřicemi). Sudoměřice u Bechyně a Bežerovice jsou napojeny na plyn, plynofikováno je cca 50% objektů. Relativně vysoké procento (v Sudoměřicích a Bežerovicích 10 – 15 % a v Bechyňské Smolči cca 20 % objektů) je založeno na efektivním spalování (zplynování) dřeva. Pouze doplňkově je využíváno elektrické akumulační vytápění. Imisní limity jsou v souladu s legislativou EU stanoveny jednak jako limity pro ochranu zdraví, jednak pro ochranu ekosystémů a vegetace. Měření imisí na území obce Sudoměřice u Bechyně, ani v širším okolí prováděno není. Hodnoty vyplývají z modelových výpočtů: na základě vyhodnocení ČHMÚ. Území není zahrnuto do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tj. nedochází zde k překročení žádného z imisních limitů, je zde potřeba zajistit dodržování dobré kvality ovzduší (dle zásad směrnice 96/62/EC). Problémem nadregionálním je ozon (troposférický, přízemní), který je sekundární znečišťující látkou, není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší. Ačkoliv jsou nejvyšší koncentrace ročních aritmetických průměrů pod imisními limity nejvýznamnějších sledovaných škodlivin, je třeba připustit lokální problémy na úseku znečištění ovzduší. Celorepublikové imisní modely v sobě nezahrnují lokální vlivy, které vzhledem k poloze sídel obce Sudoměřice u Bechyně, i vzhledem ke stále částečně využívané palivové základně lokálních topenišť v sídle převládají. Imisní situace je závislá na řadě faktorů, mezi které patří zdroje emisí, konfigurace terénu a konkrétní klimatické podmínky, podpořené přítomností vodotečí a vodních ploch. Zejména v zimním období během inverzního zvrstvení ovzduší je lokální znečištění ovzduší významné. Další vývoj imisí jednotlivých škodlivin lze v předpokládat následující: emise oxidu siřičitého budou kolísat a oxidy dusíku se budou postupně pomalu snižovat (zejména díky obměně vozového parku u mobilních zdrojů znečišťování ovzduší). Primární prašnost zůstane i nadále problémem vzhledem k převládajícímu množství lokálních topenišť, sekundární prašnost zůstává velkým problémem obecně.

Radonové riziko Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Kritérium radonového rizika je uplatňováno především v rámci posouzení hygienické kvality bydlení. Prvotní stanovení rizikovosti ploch uvádějí prognózní mapy radonového rizika 1 : 200 000 (ÚÚG, 1990) nebo mapy měřítka 1:50 000 České geologické služby, v nichž je

91

pravděpodobný stupeň rizika odhadován na základě typů a propustnosti geologického podloží i některých dalších faktorů. Sídla obce Sudoměřice u Bechyně leží v území středního riziko. U měření před novou výstavbou (eviduje Stavební úřad v Bechyni) bývá radonové posouzení prováděno, u stávající zástavby se v minulosti potvrzovalo střední nebo nízké riziko. Specifickým faktorem širšího okolí řešeného území je existence Jaderné elektrárny Temelín. Vzhledem ke vzdálenosti nad 15 km je území Sudoměřic u Bechyně mimo tzv. zónu havarijního plánování.

Hluk Hluk ze silniční dopravy Hluk ze silniční dopravy je dán intenzitou dopravy, podílem těžké nákladní dopravy, vychází z druhu zástavby, povrchu vozovky, příčného a podélného uspořádání silnice. Hygienické požadavky přípustných hladin hluku vycházejí ze současně platného Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ze dne 15.3.2006 s nabytím účinnosti dnem 1.6.2006. Dle § 11 se hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T. Podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 tohoto nařízení. Pro centrální zastavěnou část sídla Bechyňská Smoleč a pro centrální část Sudoměřic byl v nejužších místech průtahu silnic II/137, resp. II/135 zpracován orientační výpočet hluku (programem Hluk+). Výpočty vycházejí z průměrných denních intenzit dopravy v dotčených úsecích silnic (dle sčítání dopravy v roce 2005, ŘSD ČR a přepočtových koeficientů pro výhledové horizonty). Orientačně byl vypočten hluk v nejexponovanějších úsecích (zohledněno je rovněž stoupání silnice v daném místě). Na fasádě nejtěsněji přimknutých domů u silnice II/137 v sídle Bechyňská Smoleč i Sudoměřice u Bechyně ukazuje výpočet pro rok 2005 hluk: cca 68 – 69 dB (vzhledem k limitům pro starou zátěž jde sice od mírně podlimitní hodnotu, avšak zřejmá je relativně vysoká hluková zátěž). Pro rok 2015 (zadávaný do směrných výpočtů pro výhledovou situaci) by mělo dojít k nárůstu dopravy (výpočet na podkladě koeficientů nárůstu dopravy), avšak výpočet zároveň počítá s obměnou vozového parku. Proto lze předpokládat, že hluková zátěž zůstane přibližně shodná jako v současné době, tedy blížící se hranici limitu pro starou zátěž. Pro plochy situované do blízkosti průtahu je třeba počítat s pásem podél silnice, kde pravděpodobně bude dosahováno nadlimitních hodnot ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Pro Bechyňskou Smoleč však přinese významné odlehčení realizace obchvatu. Na průtahu obcí by mělo být dosahováno již podlimitních hodnot i v poměrně těsné blízkosti komunikace (do 5 m od osy silnice). 92

V Sudoměřicích u Bechyně však zůstane relativně vysoká dopravní zátěž na průtahu obcí a tedy bude třeba v návaznosti na event. podrobnější vyhodnocení hlukové situace přijmout nápravná opatření na současném průtahu (dopravní opatření pro zklidnění průjezdu, event. protihluková opatření na objektech) a v případě situování obytných ploch do blízkosti průtahu je třeba řešit situaci v rámci konkrétního návrhu zastavění plochy. (Např. v případě parcely č. 217 v Sudoměřicích - vymezené jako BV - bude vhodné situovat obytný dům do co nejoddálenější polohy, v prvním pořadí – blíže silnici II/137 provozovat hospodářskou nebo komerční činnost. Rovněž na severním okraji Sudoměřic situovat plochy pro služby a smíšené území tak, aby v 1. pořadí byly spíše objekty, které by nebyly v konfliktu s hlukovou zátěží z dopravy.)

Hluk z výroby Hluk z výroby by neměl překračovat hranice pozemku. V území se vyskytují některé hlučné výrobní činnosti (dřevovýroba, autodílny), které by vyžadovaly vymezení ochranných pásem z titulu možné nadměrné hlučnosti. V případě nadlimitního hluku by bylo vhodné tyto provozy vymístit mimo intravilán. V případě lokalizace jakéhokoliv nového výrobního provozu (dřevovýroba, autodílna) v blízkosti obytné zástavby (v jižní části zastavěného území Sudoměřic, event. lokalita za farmou v Bechyňské Smolči), bude třeba posoudit hlukové poměry a event. vymezit ochranné pásmo.

Hluk ze železniční dopravy Navrhovaná obytná zóna - lokalita U dráhy (Nad lukami) leží v blízkosti elektrifikované železniční trati Tábor - Bechyně. V minulosti bylo umístění zóny posuzováno v souvislosti s možným ovlivněním hlukem z provozu dráhy, byl stanoven minimální odstup od železnice.

Ochranná pásma výrobních areálů V území se vyskytuje několik zemědělských farem, z nichž pouze Farma u lesa (výkrm brojlerů a chov pastevního skotu) má vymezené a vyhlášené ochranné pásmo, počítá se však s jejím rozšířením a v této souvislosti bude vhodné aktualizovat vymezení ochranného pásma. Rovněž pro některé další výrobní provozy v řešeném území by bylo vhodné vymezit a vyhlásit ochranná pásma: −

firma Rosa s.r.o. – Sudoměřice i Bežerovice – chov prasat

−

Družstvo AGRA Březnice – chov hovězího dobytka, sušárna obilí,

−

několik autoservisů (Autodíly Hruška, Brkal)

Některé provozovny jsou umístěny zcela nekonfliktně, mimo zastavěná území, v okolí není vymezena obytné funkce: −

Jihotvar Veselí n. L. – lokalita bývalé pily

93

−

Dřevovýroba Kamenný Dvůr – Lenka Kácov

Staré zátěže Nejvýznamnějšími starými zátěžemi jsou bývalé skládky odpadů. V současné době neexistuje žádná provozovaná nezabezpečená lokalita skládky. Bývalou obecní skládkou byla na jižním okraji Sudoměřic lokalita bývalého rybníka Melišák, který se zavážel. V lese východně od Bechyňské Smolče je dnes již zrekultivovaná plocha bývalé skládky, která se nacházela cca 300 m východně od železniční trati v prostoru bývalé pískovny. Byla zde ukládána především kůra a dřevní odpad ze závodu na zpracování dřeva v Bechyni, na černo též po určitou dobu komunální odpad z Bechyňské Smolče. Skládkování bylo ukončeno v roce 1994 a bylo provedeno inženýrsko-geologické a hydrogeologické posouzení (S-projekt, s.r.o., Sezimovo Ústí II) a bylo konstatováno, že není patrný vliv skládkového tělesa na znečištění podzemních vod. Monitoring v současné době prováděn není. Na k.ú. Bežerovice je ve vojenském prostoru letiště bývalá skládka, v současné době uzavřená, zahrnutá inertním materiálem. Monitoring vlivů na podzemní vody prováděn není. Pravděpodobně nejvýznamnějšími starými zátěžemi byly v řešeném území podzemní nádrže na palivo (již sanovány). Vzhledem k přítomnosti starých zátěží v území spadajícím hydrogeologicky do území rajónu Třeboňské pánve, která je významným rezervoárem podzemní vody a její infiltrační oblastí jsou mj. právě okrajové polohy řešeného území, je otázka sanací podzemních nádrží pohonných hmot aj. starých zátěží ve vojenském prostoru tak významná.

94

Vyhodnocení odnětí zemědělského půdního fondu a) Úvod Vyhodnocení navrženého urbanistického řešení ÚP Sudoměřice u Bechyně bylo provedeno ve smyslu zákona ČNR č. 334 ze dne 12. 5. 1992 o ochraně ZPF a prováděcí vyhlášky MŽP č. 13 ze dne 24. 1. 1994 a Metodického pokynu odboru Ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1. 10. 1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle výše zmíněného zákona. Pro účely ochrany ZPF byly tímto pokynem zavedeny Třídy ochrany zemědělského půdního fondu, zařazující jednotlivé BPEJ do 5 tříd.

b) Metodika a postup vyhodnocení Jednotlivé plochy jsou zakresleny v mapové dokumentaci v měřítku 1 : 5 000, kde jsou zároveň vyznačeny i ukazatelé kvality ZPF dle BPEJ pro jednotlivé plochy s přiřazeným identifikačním číslem, podle kterého je možno je najít v tabulkové části. Hodnocení každé lokality bylo provedeno celkovým záborem, záborem zemědělské půdy a orné půdy dle BPEJ a jim odpovídající třídě ochrany ZPF. Kultura zemědělské půdy byla stanovena podle katastrální mapy 1 : 2 880.

c) Vyhodnocení podmínek zemědělské výroby na území obce Řešené území zahrnuje tři katastrální území. Plochy zemědělské půdy jsou soustředěny do uceleného území, které po jižní a východní straně je obklopeno lesními komplexy. Severozápadní část má velmi dynamický terén s hluboce zaříznutým údolím toku Lužnice. Zemědělská půda obsahuje dle kvalitativního hodnocení všechny třídy přednosti v ochraně. U Sudoměřic je to třída 2 a 3, Bechyňská Smoleč je obklopena půdou 2. třídy přednosti, v údolích vodních toků je to třída 3 a 5. Bežerovice jsou obklopeny zemědělskou půdou 2. a 3. třídy ochrany, obdobně jako lokalita Kamenný Dvůr. Navrženým řešením nejsou dotčeny půdy zařazené do 1. třídy přednosti v ochraně. Součástí ÚP Sudoměřice u Bechyně je řešení lokálního územního systému ekologické stability. Navrženým urbanistickým řešením je systém ÚSES respektován. Pozemkové úpravy v řešeném území nejsou zahájeny.

d) Zdůvodnění navrženého řešení Řešeným územím obce Sudoměřice u Bechyně procházejí tři významné regionální dopravní osy. Silnice II/137 spojuje města Tábor a Týn nad Vltavou. Ze Sedlce – Prčice přes Bechyni a oblast Hluboké do Pošumaví směřuje silnice II/122. Silnice II/135 propojuje lázeňské město Bechyně se Soběslaví do Kamenice nad Lipou.

95

Zastavěná území řešených sídel jsou kompaktní útvary bez vnitřních proluk a zastavitelných ploch. Některé zemědělské usedlosti postupně přecházejí do rekreačního využívání. Pro rozvoj obytné funkce je tedy nutno realizovat stavby s odpovídající úrovní bydlení na nových dosud nezastavěných plochách. Plochy jsou navrženy v těsné návaznosti na zastavěná území sídel. Lokalita Kamenný Dvůr je vzhledem k těsné blízkosti lázeňského města Bechyně využívána pro funkce výroby, skladů a výrobních služeb, pro které v lázeňském městě nejsou možnosti. Technickou výhodou lokality je existující zavlečkování.

e) Vyhodnocení důsledků územního rozvoje na ZPF Urbanistické řešení navrhuje celkem k vynětí 75,347 ha půdy, z níž je 73,030 ha zemědělské a z ní 62,026 ha orné půdy. Vzhledem k tomu, že se v intravilánu sídel a jejich okolí vyskytují převážně půdy s třídou 2 a 3, větší část návrhů na odnětí půdy je proto situována na těchto půdách. Rekapitulace nároků na plochy Funkční využití

bytová výstavba I. etapa bytová výstavba II. etapa bytová výstavba III. etapa veřejné vybavení I. etapa výrobní plochy I. etapa výrobní plochy II. etapa dopravní stavby I. etapa dopravní stavby II. etapa sport II. etapa zeleň I. etapa

Celkem 13,371 9,957 6,135 0,200 13,626 13,598 5,156 0,375 11,242 1,687

Zemědělská půda 12,746 9,957 6,135 0,200 13,626 13,478 4,254 0,375 11,242 1,017

Orná půda 10,390 6,890 5,935 0,200 11,341 13,230 3,672 0,375 8,976 1,017

Podrobné členění je uvedeno v tabulce.

Vyhodnocení PUPFL Navrženým urbanistickým řešením budou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa pouze při realizaci dopravní stavby, a to přeložkou silnice II/122, výměrou 0,037 ha a účelové komunikace na katastrálním území Bežerovice a Bechyňská Smoleč v rozsahu 0,420 ha. Pro tuto komunikaci (šíře 3 m) bude využito lesních průseků, aby zásahy do lesních porostů byly minimalizovány.

Lesní pozemky na této lokalitě jsou zařazeny do kategorie Les hospodářský.

96

10.

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění¨ K návrhu řešení územního plánu nebyly uplatněny žádné námitky. Rozhodnutí o námitkách podaných ke konceptu řešení: •

Marie a Jiří Heroldovi, Bežerovice Návrh rozhodnutí o námitce:

Námitka se týká požadavku na rozšíření stávající místní obslužné komunikace včetně úpravy zatáčky (z parcely č.964/1 na parc.č.965 – obě používané jako cesty). V územním plánu jsou obě parcely zakresleny jako stávající, obslužná komunikace pro přístup k pozemkům a objektům pro bydlení. V podrobnosti územního plánu jsou zakresleny stávající a navrženy budoucí komunikace, které zpřístupňují lokality určitého funkčního využití. Šířka komunikací, poloměry zatáček, ale i druh povrchu, vyřešení vlastnických vztahů k pozemkům, náleží k vlastní projektové dokumentaci k územnímu a stavebnímu řízení. Toto řešení nemůže být, ve smyslu ustanovení platného stavebního zákona, součástí návrhu územního plánu.

•

J. a M. Bezručovi, Sudoměřice u Bechyně Návrh rozhodnutí o námitce : Ad A)

Územní plány jsou pořizovány za použití státních mapových děl a jejich odvozenin, popřípadě účelově vytvořených mapových podkladů poskytnutých pořizovatelem (ustanovení stavebního zákona a navazujících právních ustanovení). Nemusí to být tedy mapy pozemkového katastru, ani katastru nemovitostí. Hlavní výkres územního plánu je v měřítku 1 : 10 000, tedy v podrobnosti, kde není dělení na jednotlivé parcely „viditelné“. Detail hlavního výkresu je sice v měřítku 1 : 2 000, ale ani tady nejsou všechna parcelní čísla uvedena. V průběhu pořizování územního plánu může dojít např.k dalšímu dělení pozemků, oddělným geometrickým plánům a na jejich základě i ke změně vlastnických vztahů – územní plánování nemá ve své náplni úkolů a činností řešení vlastnických vztahů, nemůže zasahovat do vlastnických práv. Územní plán řeší celé správní území obce, všechna katastrální území, určuje funkční využití pro všechny parcely. Stanovuje však funkční využití vždy pro vyznačené lokality – ať už v zastavěném území, nebo území určeném k budoucímu zastavění, nebo území nezastavitelné. Vaše parcela 336/3 je tak součástí lokality navržené jako „BV – obytné území venkovského charakteru“. Ad B) Parcela č.336/1 se nenachází ve stanovených záplavových územích (jsou stanoveny např.podél Lužnice). Průtok srážkových vod přes lokalitu umožňuje patrně kromě jiného

97

i způsob hospodaření na této zemědělské půdě, neschopnost půdy pojmout větší množství vody, absence možnosti odtoku vod svedením do kanalizace, koryta. Územní plán navrhuje na této ploše bytovou zástavbu. Při její realizaci, která je podmíněna i vybudováním vnitřních obslužných komunikací, dešťové kanalizace atd. je možné těmto záplavám zabránit. Je to však už podrobnost patřící do studie či projektu této lokality. Do urbanistické koncepce územního plánu bude doplněno upozornění na problematiku záplav na této parcele a potřebu je řešit.

11.

Vyhodnocení připomínek

Dne 28.7.2008 bylo u pořizovatele podáno dopisem upozornění k probíhajícímu „řízení o vydání ÚP“ (v termínech 17. 6. 2008 – 7. 8. 2008). Tato připomínka bude v konečném návrhu ÚP akceptována následujícím způsobem : Z dopisu vyplývá požadavek na zahrnutí parc.č.336/3 v k.ú.Sudoměřice u Bechyně do zastavěného území. Tento požadavek nebyl uplatňován v rámci projednávání konceptu, kde byl pouze požadavek na uvedení a zobrazení parcely v ÚP. Proč tomu tak není, bylo zdůvodněno v „souborném stanovisku…“. Shrnutí vysvětlení : ÚP pracuje nad mapovými podklady, jejichž aktualizaci je nutno k určitému datu uzavřít, jinak by nebylo ÚP možné dokončit. ÚP řeší celé správní území obce v plochách, pro které vymezuje funkční využití. Jednotlivé parcely jsou pak součástí těchto ploch. Není tedy omezeno jejich další dělení, majetkové převody apod. Předmětná parcela je v konceptu určena jako součást plochy zastavitelné. V rámci projednávání návrhu ÚP je uplatňován požadavek na zahrnutí této parcely do zastavěného území. Parcela sousedí s plochou určenou jako zastavěná, vlastníkem této parc.č.320/3, na které jsou dva stavební pozemky č.171 a 220 a předmětné parcely č.336/3 jsou Jiří a Marie Bezručovi. Není mezi nimi dělící oplocení. Celá plocha je oplocena jak pevným plotem (západní hranice), tak nízkými keříky (východní hranice). V konečném návrhu zastavěného území.

ÚP

bude

parc.č.336/3

zakreslena

a zahrnuta

do

K dalšímu textu připomínky : Vymezení zastavěného území určuje projektant územního plánu k určitému datu, podle daných zákonných pravidel. Jeho stanovení je potvrzeno až nabytím účinnosti „opatření obecné povahy“, kterým je územní plán vydáván. Územní plán je územně plánovací dokumentací, která řeší celé správní území obce. Nezabývá se „právě pozemkem parc.č.336/3“, ale navrhuje funkční využití všech parcel.

98

99

SUDOMĚŘICE U BECHYNĚ územní plán

Recommend Documents