Subjektivní vnímání životního minima, dostatečnosti příjmů, životní úrovně domácností a chudoby. Jana Vavrečková Zdeněk Janata

Subjektivní vnímání životního minima, dostatečnosti příjmů, životní úrovně domácností a chudoby

Jana Vavrečková Zdeněk Janata

VÚPSV, v.v.i. Praha 2014

Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice) doc. Ing. Olga Poláková, CSc. (Metropolitní univerzita Praha)

Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 477. publikaci Vyšlo v roce 2014, 1. vydání, počet stran 75 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: doc. Ing. Otakar Němec, CSc. Ing. Petr Maleček ISBN

978-80-7416-148-3

http://www.vupsv.cz

Abstrakt Monografie je zaměřena na rozbor dotazníkového šetření českých domácností, které bylo realizováno v druhé polovině roku 2012. Šetření bylo součástí projektu „Prověření věcné náplně a konstrukce životního minima a návrhy na obsahovou stránku a právní úpravy“ (zadavatel Technologická agentura ČR). První část je zaměřena na problematiku subjektivního hodnocení příjmové situace domácností, pociťovanou chudobu, posouzení životní úrovně a navazující problémy. Výsledky jsou porovnány s tematicky obdobným šetřením z roku 2002, což umožňuje popisovat vývoj postojů české veřejnosti v rozmezí deseti let. Druhá část se zabývá šetřením reálné příjmové úrovně domácností, sonduje představu domácností o výši životního minima, o dobrém a velmi dobrém příjmu a motivující minimální mzdě. Obě části monografie přikládají značný význam základním statistickým závislostem z hlediska identifikace domácnosti i respondenta. Klíčová slova: životní minimum; příjmy domácností; minimální mzda

Abstract The monograph focuses on the analysis of the questionnaire survey of Czech households, which was implemented in the second half of 2012. This survey was part of the project "Verifying contents and construction of subsistence minimum and suggestions on the content and regulation" (sponsored by owner Technology Agency of the Czech Republic). The first part of the study is focused on the subjective assessment of the income situation of households, perceived poverty, assessment of living standards and related issues. The results are compared with thematically similar survey in 2002, which allows to analyze the attitudes of the Czech public within ten years. The second part of the study deals with the investigation of the real income level, explores the idea of household subsistence level, the good and very good income and motivating minimum wage. Both parts of the study attach considerable importance to basic statistical dependencies in terms of identifying household and respondent. Key words: subsistence minimum; household incomes; minimum wage

Obsah Úvod ............................................................................................................. 7 1. Zaměření, cíle a metody šetření ................................................................. 8

1. ČÁST Hodnocení dostatečnosti příjmu domácností, očekávání příjmového vývoje, pocit chudoby, posouzení životní úrovně, zadluženost domácností a možnosti snížení výdajů ............................................................................................. 11 2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem 2002 .............................. 13 2.1 Subjektivní hodnocení dostatečnosti příjmů a příjmových očekávání ............. 13 2.1.1 Hodnocení příjmové situace domácnosti ........................................... 13 2.2 Očekávání příjmového vývoje ................................................................. 14 2.3 Pocit chudoby a hodnocení životní úrovně domácnosti ................................ 15 2.3.1 Subjektivní chudoba ...................................................................... 15 2.3.2 Postoje k dosažené životní úrovni .................................................... 16 2.4 Potenciální snížení výdajů a zadluženost domácností .................................. 20 2.4.1 Postoje ke snížení výdajů ............................................................... 20 2.5 Zadluženost domácností a splácení dluhů ................................................. 21 3. Základní statistické závislosti .................................................................. 22 3.1 Příjmové hodnocení a jeho determinanty .................................................. 22 3.1.1 Příjmové hodnocení a identifikační znaky domácnosti ......................... 22 3.1.2 Příjmové hodnocení a identifikační znaky respondenta ........................ 24 3.1.3 Příjmové hodnocení domácnosti a místo života dotázaného ................. 26 3.2 Pocit chudoby a její podmíněnost ............................................................ 27 3.2.1 Pocit chudoby a charakteristiky domácnosti - velikosti domácnosti, počet ekonomicky aktivních osob, počet dětí v rodině a charakter rodiny ......................................................................................... 28 3.2.2 Pocit chudoby a charakteristiky respondenta ..................................... 29 3.2.3 Pocit chudoby a místo života domácnosti .......................................... 31 3.3 Příjmová očekávání a jejich podmíněnost ................................................. 32 3.4 Životní úroveň podle Van Praagovy škály a její hlavní představitelé .............. 35

2. ČÁST Reálná příjmová úroveň domácností, životní minimum a ostatní příjmové charakteristiky ............................................................................................ 41 4. Příjmová úroveň domácností - dle součtu všech čistých příjmů ................ 43 4.1 Celkové výsledky, vyhodnocení ............................................................... 43 4.2 Příjmová úroveň a identifikační znaky domácnosti ..................................... 44 4.2.1 Příjmová úroveň rodin dle demografických znaků respondenta ............ 46 4.3 Vztah příjmové úrovně domácností a odhadované výše příjmů potřebných ke krytí základních životních potřeb ......................................................... 49 4.4 Výše čistého měsíčního příjmu z hlediska celkových potřeb domácnosti ....... 51 4.4.1 Udávaná výše čistého příjmu domácnosti potřebného ke krytí celkových potřeb dle sociodemografických znaků respondentů ........................... 52 5. Role sociálních dávek v celkových příjmech domácností .......................... 54 5.1 Podíl sociálních dávek (včetně důchodů) na příjmech domácnosti ................. 54 5.2 Podíl dávek na příjmu a identifikační znaky domácnosti a respondentů ......... 54

5

6. Představa minimální výše hrubé měsíční mzdy podmiňující zájem trvalého zaměstnání na plný pracovní úvazek .......................................... 59 6.1 Souvislost mezi představou o výši minimální hrubé měsíční mzdy motivující k trvalému zaměstnání a příslušností k demografické skupině ..................... 59 6.2 Vztah mezi představou o přiměřené výši minimální hrubé měsíční mzdy a pocitem chudoby ............................................................................... 61 Shrnutí a závěry .......................................................................................... 62 Literatura .................................................................................................... 66 Příloha

6

Úvod

Úvod Monografie je součástí projektu „Prověření věcné náplně a konstrukce životního minima a návrhy na obsahovou stránku a právní úpravy“, jehož zadavatelem byla Technologická agentura České republiky. Projekt byl zařazen do „Programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy „BETA“, jeho řešitelem se stal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha a byl řešen v období let 2011-2013. V rámci daného projektu jsou kromě jiného podrobně popsány výsledky „Výběrového šetření příjmů a životních podmínek domácností“ (EU-SILC), které Český statistický úřad pravidelně zjišťuje od roku 2005, jehož realizace je pro ČR závazná od vstupu do Evropské unie.1 Předložená monografie tvoří pouze dílčí výstup celého projektu. Její zaměření vychází ze subjektivního konceptu chudoby. Obsahuje rozbor výsledků dotazníkového šetření českých domácností, které bylo realizováno v roce 2012 a pokud je to možné komparuje tyto výsledky s šetřením VÚPSV z roku 2002; to umožnuje posoudit vývoj názorů na vnímání chudoby (příjmové situace domácností) v průběhu uplynulých deseti let. Monografie obsahuje dvě části. Prvá část monografie je zaměřená na problematiku subjektivního posouzení příjmové situace domácností, očekávání dalšího příjmového vývoje, pociťovanou chudobu, posouzení životní úrovně vlastní domácnosti a další s tím související okolnosti. Dotazník této části je sestaven na obdobném principu, mnohdy s totožnou skladbou otázek, jako výzkum domácností realizovaný v roce 2002. Porovnání stavu na konci etapy sociálně-ekonomické transformace s dnešní ekonomicko-sociální situací, ovlivněnou důsledky hospodářské krize přináší řadu cenných poznatků a umožňuje porovnat vývoj postojů v průběhu uplynulých deseti let. Druhá část monografie se zabývá šetřením reálné příjmové úrovně sledovaných domácností, sonduje jejich představu o výši životního minima, tj. nezbytně nutném příjmu k pokrytí základních životních potřeb, o velmi dobrém až nepostačujícím příjmu, zjišťuje podíl sociálních dávek na příjmech domácnosti i jejich představu o hrubé měsíční minimální mzdě motivující k trvalému zaměstnání. S ohledem na mzdový vývoj, míru inflace v ČR a další souvislosti není možné výsledky šetření bezprostředně komparovat s poznatky plynoucími z výzkumu uskutečněného o dekádu dříve. Jejím smyslem je vhodným způsobem doplnit, aktualizovat a rozšířit obzor o příjmové situaci domácnosti a jejím vnímání u české veřejnosti. Obě části monografie kladou vysoký důraz na zjištění podmíněnosti (statistických závislostí) výsledků, a to z hlediska identifikačních znaků domácnosti i samotného respondenta. Monografie zahrnuje tabulkovou přílohu.

1

Účelem tohoto šetření je získávat reprezentativní údaje o úrovni a rozdělení příjmů v jednotlivých typech domácností informace o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, o vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech. Data sesbíraná při šetření jsou využívána zejména v souvislosti se zkoumáním míry ohrožení chudobou a úrovní peněžní chudoby českých domácností.

7

1. Zaměření, cíle a metody šetření

1. Zaměření, cíle a metody šetření Dotazníkové šetření českých domácností proběhlo v druhé polovině roku 2012 ve spolupráci s agenturou ppm factum, která byla pověřena sběrem dat a prvotním vyhodnocením výsledků. Šetření se zúčastnilo 1 005 domácností vybraných kvótním výběrem; kvótními znaky byly pohlaví, věk, vzdělání, sociální statut a místo života představitele konkrétní domácnosti. Šetření proběhlo ve všech krajích ČR, metodou face to face přímo v domácnostech respondentů, kteří nehovořili za sebe, ale za domácnost, kterou zastupovali. Dotazník měl dvě základní části. První část je převážně orientována na problematiku chudoby, subjektivního posouzení životní úrovně, na otázky zadluženosti a snížení výdajů domácnosti. Druhá část se týká otázek příjmové úrovně domácností, představ o životním minimu a ostatních příjmových charakteristikách. Obě části nelze provázat, neboť se nepracuje s tvrdými daty, ale s deklarovaným příjmem, což představuje opět pouze měkká data. Hlavní zaměření výzkumu je zhodnocení příjmových a výdajových charakteristik domácností s cílem ověření konstrukce a struktury oficiálního životního minima. Důležitou součástí šetření je problematika subjektivně pociťované chudoby, zhodnocení dosažené ŽÚ, příjmů a s tím souvisejících fenoménů. Vycházíme z toho, že lidé žijí v chudobě, jestliže jejich příjem a příjmové zdroje jsou do té míry nedostatečné, že jim neumožňují dosáhnout životní úrovně, která je ještě považována ve společnosti za přijatelnou. Tito lidé jsou často ve společnosti opomíjeni nebo přímo vyloučeni z účasti na hospodářských, sociálních a kulturních činnostech, které jsou pro ostatní občany normou. Tyto širší konsekvence určují základní cíle realizovaného šetření. Jedná se především o: a)

zjištění a zhodnocení míry příjmové dostatečnosti/nedostatečnosti u českých domácností v po krizovém období,

b)

konfrontaci deklarovaných příjmů domácnosti se subjektivní představou o výši ŽM, tj. nezbytně nutném příjmu k pokrytí základních životních potřeb a s představou o dalších minimálních příjmových veličinách,

c)

percepci chudoby, subjektivní zhodnocení dosažené životní úrovně, zjištění reálných možností snížení výdajů domácností a stavu jejich aktuálního zadlužení,

d)

určení vývoje pocitu chudoby, životní úrovně, příjmové dostatečnosti u českých domácností za uplynulých deset let a identifikace typů domácností nejvíce ohrožených příjmovou nedostatečností a subjektivně pociťovanou chudobou,

d)

vymezení a charakteristika základních závislostí (podmíněností) mezi sledovanými jevy a charakteristickými znaky za domácnost a respondenta (např. velikost domácnosti, počet EA členů, typ rodiny, místo života, sociodemografické a socioprofesní charakteristiky dotázaného atd.).

Technická zpráva Respondenti zařazení do průzkumu byli starší 18 let s trvalým pobytem v ČR; terénní sběr dat se uskutečnil ve dnech 10. 8. 2012 - 25. 8. 2012 a účastnilo se ho 149 tazatelů společnosti ppm factum rozmístěných po celé ČR. Otevřené a polootevřené otázky byly nahrány do datové matice a nahraná data verifikována prostřednictvím logických kontrol. Získaný datový soubor byl zpracován ve formátu SPSS. Cílovou skupinou průzkumu hlavního souboru byla obecná populace ČR; re-

8


spondenti byli vybíráni podle stanovených kvót. Tazatelé obdrželi rozpis kvót (pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště) pro vlastní sběr dat, elektronickou verzi dotazníku a záznamové archy pro sběr kontrolních údajů. Rozhovory byly prováděny v náhodně vybraných obcích v regionu. Velikost a struktura výběrového souboru Do zpracování dat bylo zahrnuto 1 005 rozhovorů pro finální soubor. N=1005 pohlaví

věk

vzdělání

sociální statut

489

48,6

žena

516

51,4

18-29 let

200

19,9

30-44 let

287

28,6

45-59 let

249

24,7

60 a více let

269

26,8

základní

57

5,7

vyučení

454

45,1

maturita

359

35,7

VŠ

136

13,5

zaměstnanec

537

53,5

samostatně výdělečně činný

96

9,6

nezaměstnaný do 1 roku

27

2,7

nezaměstnaný déle než 1 rok

28

2,8

244

24,2

důchodce ostatní

kraj

%

muž

73

7,2

Praha

123

12,3

Středočeský kraj

118

11,7

Jihočeský kraj

61

6,1

Plzeňský kraj

55

5,5

Karlovarský kraj

29

2,9

Ústecký kraj

79

7,8

Liberecký kraj

42

4,1

Královéhradecký kraj

53

5,3

Pardubický kraj

49

4,9

Kraj Vysočina

49

4,9

Jihomoravský kraj

111

11,0

Olomoucký kraj

61

6,1

Zlínský kraj

57

5,6

119

11,8

Moravskoslezský kraj Zdroj: Šetření VÚPSV, v.v.i. 2012

Organizace terénního sběru dat Sběr dat byl organizován tazatelskou skupinou centrálně ze sídla společnosti ppm factum. Nejprve byli vybráni tazatelé, kteří se na výzkumu podíleli, a supervizor, který dohlížel na průběh dotazování. Supervizor byl v neustálém kontaktu s tazateli a řešil problémy, které se v průběhu terénního šetření vyskytly (výpadek tazatele atd.).

9


Tazatelská síť Factum Invenio a kontrola její činnosti Kontrola práce tazatelů probíhala interní formou společnosti a zároveň formou sbírání kontaktů na respondenty pro ověření uskutečněných rozhovorů. Celkem se podařilo získat 634 kontaktů (telefon, e-mail) na respondenty. Jedná se tedy o 63 % vzorku, což je průměrný výsledek. Kontrola byla provedena u 100 % kontaktů. Nebyla zaznamenána žádná negativní odpověď, tj. žádná kontrola neobjevila možný problém.

10

1. ČÁST Hodnocení dostatečnosti příjmu domácností, očekávání příjmového vývoje, pocit chudoby, posouzení životní úrovně, zadluženost domácností a možnosti snížení výdajů

2. Prvotní třídění dat a srovnání výsledků s rokem 2002

2. Prvotní třídění s rokem 2002

dat

a

2.1 Subjektivní hodnocení příjmových očekávání

srovnání

výsledků

dostatečnosti

příjmů

a

2.1.1 Hodnocení příjmové situace domácnosti Tabulka č. 1 Současnou příjmovou situaci pokládáte za… rok 2012 podíly plně vyhovující

rok 2002*

abs. počty 3,6

podíly 37

abs. počty 1,2

15

vyhovující

45,3

455

38,2

482

spíše špatnou

37,9

380

53,6

675

velmi špatnou

12,0

121

7,0

88

nevím, neumím posoudit celkem

1,2

12

100,0

1 005

-

100,0

1 260

* V roce 2002 byly respondentům položeny pouze čtyři varianty odpovědí; bez varianty nevím, neumím posoudit. Zdroj: Šetření VÚPSV, v.v.i. 2012 a 2002

Otázka rozděluje soubor dotázaných na dvě téměř vyvážené skupiny; zhruba polovina z nich (48,9 %) hodnotí příjmovou situaci vlastní domácnosti pozitivně, tj. jako plně vyhovující a vyhovující, druhá početně nepatrně vyšší skupina (49,9 %) zastává názor opačný (příjmová situace domácnosti je špatná a velmi špatná). Za pozornost stojí hodnocení krajních variant odpovědí, kdy příjmová situace domácností označená jako velmi špatná je více než třikrát vyšší než příjmová situace plně vyhovující. Porovnání výsledků aktuálního šetření s hodnocením téže otázky před deseti lety ukazuje sice na obdobný trend zjištěný již v roce 2002 - i tehdy převažovaly domácnosti s velmi špatnou příjmovou situací nad jejich protějšky - ale počet domácností na obou pólech hodnotící škály jsou nepoměrně vyšší. Za deset let došlo na jedné straně k růstu počtu domácností s deklarovaným, plně vyhovujícím příjmem (3,6 : 1,2), na druhé straně k ještě markantnějšímu navýšení domácností s deklarovanou příjmovou úrovní velmi špatnou (12,0 : 7,0). Počet domácností s deklarovanými velmi špatnými příjmy se v průběhu posledních deseti let téměř zdvojnásobil. To svědčí o postupném, stále vyšším rozvírání „nůžek“ mezi jednotlivými společenskými vrstvami, stále vyšší polarizaci české společnosti s nárůstem subjektivně chudých domácností.

13


2.2 Očekávání příjmového vývoje Tabulka č. 2 Jaký vývoj příjmové situace Vaší domácnosti očekáváte v příštím období? rok 2012 podíly

rok 2002* abs. čísla

výrazné zlepšení

podíly

1,0

10

určité zlepšení

13,9

140

beze změny

46,4

467

určité zhoršení

28,5

286

6,8

68

výrazné zhoršení nevím celkem

abs. čísla 16,9

213

56,3

709

20,3

255

3,4

34

6,5

82

100,0

1 005

100,0

1 259

* v roce 2002 byly respondentům položeny pouze tři varianty odpovědí Zdroj: Šetření VÚPSV, v.v.i. 2012 a 2002

Obdobně jako před deseti lety nejvíce respondentů očekává vývoj příjmů domácnosti beze změny (46,4 %). Zdá se však, že vyšší finanční jistota obyvatel byla v roce 2002, neboť podíl domácností s očekávaným příjmovým vývojem „beze změny“ byl o desetinu vyšší. Z výsledků aktuálního šetření je na první pohled zřejmá výrazná převaha pesimistických postojů k budoucímu vývoji příjmové situace domácností; podíl pesimistů převyšuje optimisty více než dvojnásobně (35,3 : 14,9). Toto zjištění nijak nepřekvapuje, neboť koresponduje s přetrvávajícími důsledky světové hospodářské krize, vývojem na trhu práce s přibývajícím počtem nezaměstnaných, ekonomickým vývojem v ČR, vč. prosazovaných úsporných opatření a v neposlední řadě i celkovou atmosférou a náladou ve společnosti. Zlepšení příjmů očekává zhruba pouze každá sedmá domácnost, což je o dvě procenta méně než v roce 2002.

14


Graf č. 1 Očekávání příjmového vývoje v roce 2012 a 2002

výrazné zlepšení

2012

2002

určité zlepšení

beze změny

určité zhoršení

výrazné zhoršení

nevím 0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

Zdroj: Šetření VÚPSV, v.v.i. 2012 a 2002

2.3 Pocit chudoby domácnosti

a

hodnocení

životní

úrovně

2.3.1 Subjektivní chudoba Tabulka č. 3 Máte pocit, že jste chudá domácnost, resp. považujete svoji rodinu za chudou? rok 2012 podíly

rok 2002 abs. čísla

podíly

abs. čísla

určitě ano

10,1

101

9,6

121

spíše ano

31,5

316

27,8

350

spíše ne

42,7

430

45,2

569

určitě ne

15,7

158

17,4

219

100,0

1 005

100,0

1 259

celkem


Výsledky dokládají, že v roce 2012 trpí intenzivním pocitem chudoby každá desátá testovaná domácnost a zhruba každá šestá domácnost chudobu nereflektuje vůbec. Ve zkoumaném vzorku nejvíce zastoupeny střední varianty odpovědí; podle subjektivního vnímání chudoby dosud převládají domácnosti, které se za chudé nepokládají (celkově tvoří 58 %). Obdobné tendence byly zjištěny i v průzkumu 2002; během vývoje uplynulých let se podíly subjektivně chudých domácností mírně zvýšily, a to jak u intenzivního pocitu chudoby - chudobu pociťuji určitě ANO (10,1 : 9,6), tak u mírnější

15


varianty - chudobu pociťuji spíše ANO (31,5 % : 27,8 %). Subjektivně chudé domácnosti zůstávají tedy nadále v menšině, ale počet rodin s mírným a intenzivním pocitem chudoby se za uplynulých deset let zvýšil (41,6 % : 37,4 %). Graf č. 2 Srovnání pocitu chudoby v roce 2012 a 2002 50

2012

2002

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne


2.3.2 Postoje k dosažené životní úrovni Tabulka č. 4 Z uvedených možností vyberte odpověď, která podle Vašeho názoru nejvíce vystihuje situaci Vaši domácnosti? rok 2012 Příjem nám stačí na všechno, nijak se neomezujeme. Příjem nám stačí na všechno, ale hospodaříme šetrně. Příjem nám stačí na základní potřeby, musíme velmi šetřit, abychom si koupili nákladnější věci. Příjem stačí pouze na levné potraviny, ošacení, bydlení. Příjem stačí pouze na nejlevnější potraviny a další nejzákladnější potřeby, někdy musíme využívat půjčky od známých. Příjem je tak malý, že naše domácnost je odkázána na soustavnou pomoc druhých a sociální pomoc obce, státu. celkem abs.

rok 2002

5,5

2,3

33,5

25,4

34,3

43,1

21,4

25,2

3,7

3,7

1,6

0,3

1 005

1 261


K hodnocení životní úrovně (ŽÚ) domácnosti byla i nyní použita klasická šestistupňová škála holandského ekonoma Van Praaga s jemnou modifikací na české podmínky. Jedná se o verbální klasifikaci ŽÚ a způsobu hospodaření domácnosti od

16


nejnižší po nejvyšší příčku, kdy respondent vybírá variantu, která nejvíce vystihuje finanční situaci jeho domácnosti. S nejvyšším oceněním, prakticky bez omezení spotřeby, vyjádřené výrokem „příjem nám stačí na všechno, nijak se neomezujeme“ se ztotožnilo 5,5 % domácností. Ve srovnání s rokem 2002, kdy byla respondentům položena totožná otázka, je evidentní více jak dvojnásobný nárůst bohatých domácností v ČR (5,5 : 2,2). Druhý nejvyšší stupeň životní úrovně, vyjádřený výrokem „příjem nám stačí na všechno, ale hospodaříme šetrně“, zvolila třetina domácností; v roce 2002 byla skupina, která se s tímto postojem ztotožnila, viditelně nižší, tehdy se jednalo o čtvrtinu testovaných domácností, což opět znamená nárůst kategorie domácností s „dobou životní úrovní“, růst činní více než osm procentních bodů. Postačující, tj. snesitelná životní úroveň bývá v literatuře označována slovy „příjem nám stačí na základní potřeby, musíme velmi šetřit, abychom si mohli koupit nákladnější věci“, v obou šetřeních se s variantou ztotožnila nejpočetnější skupina domácností. Ale zatímco v roce 2002 měla skupina markantní většinu (43,1 %) oproti ostatním variantám, v roce 2012 jsou výsledky podobné jako u předcházející příčky ŽÚ (34,3 %). Rozdíl v zastoupení činí deset procentních bodů, což je zároveň nejvyšší rozdíl ve srovnávaných variantách šestibodové škály - došlo zde k největšímu posunu a zdá se směrem k vyšší příčce ŽÚ. V literatuře bývá tento stupeň označen jako tzv. „sociální minimum“, což je někdy charakterizované jako dolní hranice všeobecně uznávaného životního standardu - životního minima. O příčku nižší životní úroveň je charakterizována výrokem „příjem nám stačí pouze na levné potraviny, ošacení, bydlení“, odpovídá čtvrtému stupni Van Praagovi škály a v teorii je označován jako hranice pásma existenčního minima. V aktuálním šetření se s odpovědí ztotožnila více než pětina domácností, což je o čtyři procentní body méně než v roce 2002. I na této úrovni životního standardu sledujeme tedy mírný pokles domácností, ale rozdíl není nějak výrazný. Finanční situace rodin pod existenčním minimem je vyjádřena výrokem “příjem stačí pouze na nejlevnější potraviny a další nejzákladnější potřeby, někdy musíme využívat půjčky od známých“, tuto odpověď zvolila marginální část domácností (3,7 %) a téměř stejný počet jako před deseti lety (3,7 : 3,6). Poslední příčku van Praagovi škály „příjem je tak malý, že naše domácnost je odkázána na soustavnou pomoc druhých a sociální pomoc obce, státu“ volila ještě nižší skupina domácností (1,6 %). Varujícím signálem je skutečnost, že podíl těchto viditelně deprimovaných a sociálně vyloučených domácností v české společnosti zřetelně narůstá (1,6 : 0,3). Skupina představuje totální závislost na sociálním dávkovém systému státu, příp. jiném druhu pomoci a současně vysoký stupeň sociální exkluze.

17


Graf č. 3 Srovnání životní úrovně v roce 2012 a 2002 podle van Praagovy škály 2012

Příjem nám stačí na všechno, nijak se neomezujeme.

2002

Příjem nám stačí na všechno, ale hospodaříme šetrně. Příjem nám stačí na základní potřeby, musíme velmi šetřit, abychom si koupili nákladnější věci. Příjem stačí pouze na levné potraviny, ošacení, bydlení. Příjem stačí pouze na nejlevnější potraviny a další nejzákladnější potřeby, někdy musíme využívat půjčky od známých. Příjem je tak malý, že naše domácnost je odkázána na soustavnou pomoc druhých a sociální pomoc obce, státu. 0

10

20

30

40

50


S vnímáním životní úrovně souvisí i hodnocení finanční situace domácností tentokrát podle toho, co si mohou vzhledem k dosaženému příjmu dovolit. Respondenti hodnotí konkrétní možnosti domácností na základě čtyřstupňové škály - bez problému, jen obtížně, vůbec ne, nevím - netýká se. Výsledky zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 5 Umožňuje finanční situace Vaší domácnosti následující činnosti (řádkové vyhodnocení)

nákup dražších potravin

30,9

39,2

25,1

nevím, netýká se 4,8

nákup luxusnějšího ošacení obnovu vybavení bytu (rod. domu) a zařízení domácnosti placené vzdělání členů domácnosti vč. zájmových kroužků placené zdravotní služby nad rámec zdravotního pojištění účast na sportovních a kulturních akcích vytváření finančních rezerv v zabezpečení v nemoci, stáří atd. placenou rekreaci nákup automobilu nebo obnovu ojetého automobilu rekonstrukci nebo koupi bytu, rodinného domu

19,4

29,5

42,4

8,7

18,0

41,8

34,1

6,1

28,5

25,0

20,7

25,8

28,1

36,5

28,9

6,5

38,6

35,4

19,2

6,8

24,4

37,3

33,2

5,1

28,1

35,7

30,6

5,6

11,5

34,7

45,6

8,2

10,7

32,3

47,4

9,6

bez problémů


18

jen obtížně

vůbec ne


Vzhledem k zaměření projektu se nejprve soustředíme na ty položky, které si domácnosti nemohou dovolit vůbec. Z tohoto pohledu zjišťujeme, že nákup dražších potravin si nemůže vůbec dovolit čtvrtina domácností a více než třetině z nich neumožňuje finanční situace obnovu bytu/rod. domu a jeho zařízení. Za závažné zjištění považujeme, že každá třetí domácnost zkoumaného souboru si vůbec nemůže dovolit vytvářet finanční rezervy pro nemoc a stáří a pro téměř 30 % z dotázaných domácností jsou nedosažitelné placené zdravotní služby nad rámec zdravotního pojištění. Nejvyšší podíly negativních hodnocení napříč spektrem domácností se podle očekávání kumulují v položce nákup automobilu/obnova ojetého auta (46 %), v rekonstrukci nebo koupi bytu/rodinného domu (48 %) a v nákupu luxusnějšího ošacení. Podíváme-li se na výsledky z druhé strany, pak bez problému umožňuje finanční situace sledovaných domácností krýt zejména kulturní a sportovní akce (téměř 40 %). Nákup dražších potravin, placené vzdělání, vč. zájmových kroužků, placenou rekreaci a placené zdravotní služby nad rámec zdravotního pojištění může bez problémů financovat zhruba 30 % domácností. Vytvářet finanční rezervy na stáří a nemoc si bez problémů může dovolit zhruba každá čtvrtá dotázaná domácnosti (zatímco, jak již bylo uvedeno, každá třetí rodina si to nemůže dovolit vůbec), méně než pětině domácností dovolují finance bez problémů nakupovat luxusnějšího ošacení a obnovovat vybavení bytu/rodinného domu a nakupovat zařízení pro domácnosti. Nákup automobilu, rekonstrukci nebo koupi bytu/rodinného domu deklaruje bez problému jen zhruba každá desátá domácnost. U realizace s obtížemi dominují položky obnova vybavení bytu/rodinného domu, vč. nákupu zařízení pro domácnosti, nákup dražších potravin, vytváření finančních rezerv na nemoc a stáří, zajištění placených zdravotních služeb nad rámec zdravotního pojištění, placená rekreace, účast na kulturních a sportovních akcích a nákup nebo obnova automobilu; podíl domácností, které se takto vyjádřily, kolísá mezi 3540procentními body.

19


2.4 Potenciální snížení výdajů a zadluženost domácností 2.4.1 Postoje ke snížení výdajů Tabulka č. 6 Kde vidíte možnosti snížení výdajů v případě nenadálé nepříznivé životní situace? možnosti úspor strava

vůbec ne, nepatrně 38,7

cca o 1/4

cca o 1/2

více než o 1/2

48,2

10,4

2,7

bydlení

70,8

20,0

6,9

2,3

péče o zdraví a osobní vzhled

46,4

33,9

12,3

7,4

jízdní (MHD, vlaky, autobusy)

66,8

19,9

6,7

6,6

vlastní doprava (auto, motocykl)

45,8

33,2

11,1

9,9

pojištění a spoření

48,7

27,1

12,8

11,4

odívání

34,8

34,3

19,0

11,9

kultura a sport

41,4

26,6

13,4

18,6

rekreace

35,5

23,0

15,7

25,8

splátka úvěrů

75,3

13,5

5,2

6,0

vzdělání

68,6

14,5

4,8

12,1

Zdroj: Šetření VÚPSV, v.v.i. 2012

Nejstabilnější výdajovou položkou, kterou podle respondentů nelze redukovat (vůbec nebo pouze nepatrně) se jeví splátky úvěrů, bydlení a výdaje na dopravu (MHD, vlaky, autobusy); s tímto názorem se ztotožnila markantní většina domácností (u úvěrů tři čtvrtiny domácností, u bydlení a dopravy zhruba dvě třetiny). Co se týče stravy, téměř dvě pětiny si myslí, že se nedá ušetřit nic, ale téměř polovina domácností (48,2 %) si v případě nenadálé nepříznivé situace dovede představit redukci výdajů na stravu o čtvrtinu. Razantnější snížení výdajů na stravu cca o polovinu a více připouští pouze každý osmý dotázaný. U nákladů na bydlení se více než 70 % domácností domnívá, že se prakticky snížit nedají, pouze každý pátý připouští jejich případnou redukci (zhruba o čtvrtinu). Obdobné postoje zjišťujeme u hodnocení výdajů na jízdné v rámci veřejné dopravy (67 % vůbec ne, 20 % snížení cca o 1/4) a u výdajů na vzdělání (69 % : 15 %). O nemožnosti úspor při splácení úvěru jsou přesvědčeny tři čtvrtiny domácností a pouze necelých 14 % si dovede představit jejich snížení o čtvrtinu. Nejvyšší úspory spatřují domácnosti ve výdajích na rekreaci (ve 42 % případů o polovinu a více), v oblasti kultury a sportu (32 %) a v položce odívání (31 %), přičemž snížení výdajů u odívání o více než polovinu si dokáže představit pouze každý desátý. Méně razantní snížení výdajů, tj. o čtvrtinu současného rozpočtu, si v případě nenadálé nepříznivé životní situace dovedou domácnosti představit především v oblasti stravování (48 %), v položce zdraví a osobního vzhledu (34 %), odívání (34 %) a ve výdajích na vlastní dopravu (34 %); určité rezervy spatřují i v položce pojištění a spoření (27 %) a v oblasti kultury a sportu (27 %).

20


2.5 Zadluženost domácností a splácení dluhů Otázka sondující zadluženost dotázaných domácností, přinesla následující zjištění - převaha domácností sledovaného souboru dluhy nemá, dluhy deklarují dvě pětiny domácností (40,6 %; v absolutních číslech to znamená, že ze souboru 1 005 respondentů má dluhy 408 rodin. Dalším zjištěním je, že největší skupině z nich objem dluhů klesá (58,5 %), v 30 % případů se objem dluhů nemění a necelým 12 procentům domácností (11,5) se dluhy zvyšují. Co se týče splácení dluhů, více jak polovina zadlužených domácností nemá se splácením problémy, více jak třetina (36,5 %) má problémy dílčí, příp. odklad splátek a zbývající část (12,3 %), tj. zhruba každá osmá zadlužená domácnost deklaruje se splácením velké problémy, splácejí pouze část dluhů nebo dluhy nesplácejí vůbec, přičemž poslední varianta je zastoupena minimálně (postihuje pouze tři zadlužené domácnosti a tvoří méně než jedno procento domácností, pro které je problém aktuální). Podíl domácností s problémy při splácení úvěrů značně koresponduje s identifikací těch, kterým se dluhy navyšují. Tabulka č. 7 Je Vaše domácnost schopná splácet dluhy? podíly

abs. čísla

nemáme žádné problémy

51,2

209

máme dílčí problémy, odklad splátek

36,5

149

máme velké problémy, splácíme pouze část dluhů

11,5

47

dluhy nesplácíme celkem

0,8

3

100,0

408


Exekuční řízení vyhlášené soudem je ve vzorku domácností marginálním případem, do činění s ním má 3,5 % rodin (v absolutních číslech se jedná o 19 rodin), přičemž necelé dvě procenta exekuce již postihla a zbývající část (1,6 %) ji očekává, resp. jim exekuční řízení v budoucnu hrozí.

21

3. Základní statistické závislosti

3. Základní statistické závislosti Při podrobnějším rozboru byly hledány statisticky významné závislosti mezi sledovanými jevy (stěžejními výsledky šetření) a proměnnými, u kterých lze jistý stupeň korelace předpokládat. Proměnné se týkaly jednak charakteristik domácnosti respondenta, jednak sociodemografických znaků dotázaného. Za domácnost byla sledována existence a míra závislosti s velikostí domácnosti, počtem ekonomicky aktivních členů, počtem dětí do 18 let, typem rodiny (úplná x neúplná rodina) a místem života domácnosti jak z geografického hlediska (krajské členění), tak z hlediska počtu obyvatel dané obce. Sociodemografické znaky představovaly pohlaví, věk, vzdělání, sociální a zaměstnanecký statut respondenta; respondent nezastupoval sám sebe, ale rodinu, ve které žije a kterou svými postoji prezentoval. Použití Paersonova CHi-sguare testu (testu „dobré shody“) sloužilo k zjištění, zda mezi proměnnými existuje závislost. Bylo pracováno s nejpoužívanější hladinou významnosti 0,052. Síla (intenzita) závislosti byla měřena kontingenčním koeficientem, přičemž platí, že čím je jeho hodnota vyšší, tím je intenzita statistické závislosti větší, resp. zřetelnější.

3.1 Příjmové hodnocení a jeho determinanty 3.1.1 Příjmové hodnocení a identifikační znaky domácnosti a) Velikost domácnosti Nejvyšší podíl respondentů deklarující určitý stupeň příjmové deprivace byl zjištěn u samostatně žijících osob - téměř dvě třetiny (63,3 %) z nich hodnotí příjmy své domácnosti jako spíše nebo velmi špatné. U jednočlenných domácností je propastný rozdíl v zastoupení krajních variant odpovědí; dvě procenta domácností považují příjmovou situaci za plně vyhovující, ale téměř čtvrtina (23,3 %) samostatně žijících osob vnímá příjmy své domácnosti jako velmi špatné. Údaje ukazují, že s přibývajícím počtem osob v rodině se podíly subjektivní příjmové deprivace3 snižují. To platí pro čtyřčlenné domácnosti, u nichž rodiny s plně vyhovujícím nebo vyhovujícím příjmem ještě převažují; od čtyřčlenné domácnosti dál (5 a více členů) se tato tendence láme a nadpoloviční většinu zastupují domácnosti s nevyhovujícími příjmy. Této tendenci odpovídají i podíly domácností s velmi špatnými příjmy. U domácností s třemi a čtyřmi členy převládá skupina s plně vyhovujícími nebo vyhovujícími příjmy, přičemž nejvyšší frekvence kladného hodnocení byly zaznamenány u domácností čtyřčlenných.

2

Abychom mohli zamítnout nulovou hypotézu (hypotézu o tom, že proměnné jsou nezávislé) musí hodnota Sig. být menší než 0,05.

3

Platí pro obě varianty negativního hodnocení příjmů i jejich sumarizaci.

22


Tabulka č. 8 Příjmové hodnocení a velikost domácnosti (v %) počet ekonomicky aktivních osob 0

současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti pokládáte za plně vyhovující spíše špatnou velmi špatnou vyhovující 2,3 30,0 47,9 19,7

1

3,6

42,9

42,0

2

4,2

56,3

31,1

8,4

3

6,7

46,7

33,3

13,3

4

0,0

75,0

25,0

19,4

celkem

3,7

45,9

38,3

12,1

coef. cont.

11,5 0,215


b) Počet ekonomicky aktivních členů v domácnosti Výsledky podle očekávání potvrzují evidentní vazbu mezi příjmovým hodnocením domácnosti a počtem ekonomicky aktivních osob v rodině. Existuje zde lineární, přímo úměrná závislost - čím více EA členů v domácnosti, tím lépe je hodnocena příjmová situace domácnosti a naopak. V rodinách, kde pracují čtyři osoby, pokládají své příjmy za vyhovující plné tři čtvrtiny tohoto podsouboru; v domácnostech, v nichž nepracuje nikdo, logicky výrazně převažuje příjmová nespokojenost jejich členů (ve více než ve dvou třetinách případů). Tabulka č. 9 Příjmová situace domácnosti a počet ekonomicky aktivních osob v rodině (v %) počet ekonomicky aktivních osob 0

současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti pokládáte za plně vyhovující spíše špatnou velmi špatnou vyhovující 2,3 30,0 47,9 19,7

1

3,6

42,9

42,0

11,5

2

4,2

56,3

31,1

8,4

3

6,7

46,7

33,3

13,3

4

0,0

75,0

25,0

0,0

5

0,0

100,0

0,0

0,0

celkem

3,7

45,9

38,3

12,1

coef. cont.

0,231


c) Počet závislých dětí a typ rodiny Počet nezaopatřených dětí do 18 let zdaleka není tak významná determinanta jako ekonomická aktivita členů rodiny, nicméně závislost s hodnocením příjmů zde existuje a potvrzuje zjištění o hodnocení příjmu u vícečlenných rodin - všechny dotázané rodiny s třemi a více dětmi pokládají příjmovou situaci své domácnosti za spíše, nebo velmi špatnou; 80 % deklaruje své příjmy jako spíše špatné, celá pětina z nich jako velmi špatné. Spíše špatné i velmi špatné ohodnocení příjmů oproti souboru všech domácností mírně převládá i u rodin bez dětí.

23


Tabulka č. 10 Příjmové hodnocení a počet závislých dětí v rodině (v %) současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti pokládáte za plně vyhovující spíše špatnou velmi špatnou vyhovující 2,9 43,5 39,4 14,2

počet dětí 0 1

3,8

53,8

33,5

2

8,5

48,7

37,6

5,1

3 a více

0,0

0,0

80,0

20,0

celkem

3,7

45,8

38,3

12,2

coef. cont.

8,8 0,164


Ani korelace s typem rodiny nepatřila k těm určujícím, ale bylo zjištěno, že představitelé neúplných rodin hodnotili své příjmy podstatně hůř než rodiny úplné (manželé, partneři a děti/dítě ve společné domácnosti). Zatímco u zástupců úplných rodin převládala příjmová spokojenost, a to v téměř 60 % případů, u jejich protějšků to nebyla ani polovina (46 %), přičemž rodiny s plně vyhovujícími příjmy jsou v této podskupině zastoupeny necelými dvěma procenty. Ještě markantnější rozdíl byl zjištěn u varianty odpovědi - příjmová situace naší domácnosti je velmi špatná - z úplných rodin se s tímto hodnocením ztotožnilo pouze 5,6 % domácností, ve skupině neúplných rodin je to téměř třikrát více. Tabulka č. 11 Příjmové hodnocení a typ rodiny (úplná, neúplná, v %) rodina

současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti pokládáte za plně vyhovující

vyhovující

spíše špatnou

velmi špatnou

úplná rodina

8,1

50,0

36,3

5,6

neúplná rodina

1,8

44,3

39,1

14,8

celkem

3,6

45,9

38,3

12,2


3.1.2 Příjmové hodnocení a identifikační znaky respondenta a) Demografické faktory Závislost mezi hodnocením příjmů domácnosti a pohlavím respondenta nebyla prokázána. Z věkových kategorií jsou nadprůměrně příjmově nespokojení především 60letí a starší (63,5 %) - viz dále výsledky za skupinu důchodců. Naopak, nejpříznivěji hodnotí své příjmy domácnosti v produktivním věku, konkrétně ve věkové kategorii 30 až 40 let, které deklarují velmi špatnou příjmovou situaci pouze v sedmi procentech případů.

24


Tabulka č. 12 Příjmové hodnocení a věk respondenta (v %) současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti pokládáte za plně vyhovující spíše špatnou velmi špatnou vyhovující 2,6 52,1 31,3 14,1

věkové skupiny respondenta 18 - 29 30 - 44

7,0

52,1

33,6

7,3

45 - 59

2,0

46,8

39,1

12,1

60 a více

2,6

34,0

47,8

15,7

celkem

3,7

45,9

38,3

12,1

coef. cont.

0,204


Závislost mezi hodnocením příjmu a vzděláním respondenta vykazuje (s mírnou odchylkou pro vyučené) nepřímou úměru - s vyšším stupněm dosaženého vzdělání klesá podíl příjmově nespokojených. Příkladem toho jsou vysokoškoláci; v souboru všech byla příjmově deprimovaných domácností zhruba polovina, u vysokoškolských domácností pouhá čtvrtina. Naopak, nejvyšší frekvence příjmově nespokojených byly potvrzeny u osob se základním vzděláním (58,2 %), ale poněkud překvapivě i u respondentů s výučním listem (60 %), z nichž velmi špatné příjmy deklaruje zhruba každý šestý. Tabulka č. 13 Příjmové hodnocení a vzdělání respondenta (v %) vzdělání


vyhovující

spíše špatnou

velmi špatnou

základní

0,0

41,8

36,4

21,8

vyučení

2,2

37,4

44,2

16,1

maturita

4,5

49,0

37,5

9,0

VŠ

7,5

67,2

21,6

3,7

celkem

3,6

45,9

38,3

12,2

coef. cont.

0,250


b) Sociální a zaměstnanecký statut respondenta Vůbec nejsilnější korelace byla prokázána mezi hodnocením příjmů domácnosti a sociálním statutem respondenta. Porovnání percepce příjmové dostatečnosti u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) jednoznačně hovoří ve prospěch vyšší příjmové spokojenosti u podnikatelů (77,9 : 51,9); rozdíl vyniká zejména při porovnání krajních variant - příjmy za plně vyhovující označilo téměř 15 % rodin OSVČ a necelá tři procenta domácností zaměstnanců, naopak velmi špatná příjmová situace je u domácností OSVČ třikrát nižší než u jejich protějšků. Nejrozšířenější příjmová deprivace byla podle očekávání shledána v domácnostech s nezaměstnaným členem; při sumarizaci negativních odpovědí pokládá příjem domácnosti za nevyhovující více než dvě třetiny z nich, přičemž více než pětina shledává své příjmy jako velmi špatné. S délkou doby nezaměstnanosti je pocit příjmové deprivace silnější. Vůbec nejsilnější nespokojenost s příjmy dekla-

25


rují rodiny dlouhodobě nezaměstnaných (86 %)4; polovina hodnotí příjmovou situaci jako velmi špatnou. Třetí příčku příjmově nespokojených zaujímají důchodci, což koreluje s poznatkem o věkové struktuře dotázaných. Tabulka č. 14 Příjmové hodnocení a sociální statut respondenta (v %) současnou příjmovou situaci Vaší domácnosti pokládáte za plně vyhovující spíše špatnou velmi špatnou vyhovující 2,8 49,1 38,4 9,7

sociální skupina zaměstnanec samostatně výdělečně činný nezaměstnaný do 1 roku

14,7

63,2

18,9

3,2

3,7

25,9

48,1

22,2


0,0

14,3

42,9

42,9

důchodce

2,5

33,1

48,3

16,1

ostatní

1,5

64,2

22,4

11,9

celkem

3,7

45,9

38,3

12,1

coef. cont.

0,330


Silná korelace se ukázala mezi příjmovým hodnocením a zaměstnaneckým statutem respondenta. Z porovnávaných zaměstnaneckých kategorií (dělník, úředník, provozní pracovník, odborný pracovník) jsou příjmově nespokojení především dělníci, u nichž nespokojenost s příjmy domácnosti panuje ve dvou třetinách případů. Nejvyšší spokojenost s příjmy deklarují odborní pracovníci (při sumarizaci kladných odpovědí dosahují téměř 80 %), dále úředníci a provozní pracovníci; v obou skupinách spokojenost s příjmy v domácnosti převládá (67 %). Tabulka č. 15 Příjmová situace a zaměstnanecký statut respondenta (v %) zaměstnání


vyhovující

spíše špatnou

velmi špatnou

dělník

0,7

36,9

49,5

13,0

úředník

3,8

63,2

29,2

3,8

provozní pracovník

5,3

62,1

26,3

6,3

odborný pracovník

9,8

68,3

12,2

9,8

celkem

2,8

49,0

38,5

9,7

coef. cont.

0,328


3.1.3 Příjmové hodnocení domácnosti a místo života dotázaného Subjektivní percepce disponibilního příjmu domácnosti je částečně ovlivněna i místem života dotázaného v regionálním (krajském) členění). Bylo prokázáno, že tato závislost nemá až takovou váhu (důležitost), jak by se mohlo (vzhledem k reálným příjmům domácností) očekávat. Příkladem toho je Praha (region s nejvyššími reálnými příjmy na hlavu), kde přesto převažují domácnosti příjmově nespokojené nad domácnostmi spokojenými (54,2 : 45,8). Tato skutečnost vynikne v kontextu celorepubliko-

4

26

nezaměstnanost delší než jeden rok


vého srovnání. Ze čtrnácti českých krajů převládá kromě Prahy negativní hodnocení příjmů ještě na Vysočině (nejvyšší procento příjmově nespokojených v ČR vůbec 64%), v Jihomoravském kraji (63 %) a v Moravskoslezském kraji (53,5 %). V ostatních krajích dominují v různé intenzitě domácnosti spíše nebo velmi příjmově spokojené. Pokud se zaměříme na krajně negativní hodnocení příjmů, tak to převládá především na Moravě - v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji (takto své příjmy hodnotí více než pětina domácností), v Olomouckém kraji každá osmá domácnost. V Čechách je příjmová deprivace nižší - nad průměrem souboru byly deklarovány velmi špatné příjmy u domácností na Vysočině (16 %), v Královéhradeckém kraji (15,4 %) a v Ústeckém kraji (11,5 %). Tabulka č. 16 Příjmová situace domácnosti a krajské členění ČR (v %) kraj


Praha

1,7

vyhovující

spíše špatnou

44,2

44,2

velmi špatnou

coef. cont.

10,0

Středočeský kraj

7,9

47,4

35,1

9,6

Jihočeský kraj

6,6

50,8

39,3

3,3

Plzeňský kraj

5,5

50,9

36,4

7,3

Karlovarský kraj

3,4

48,3

37,9

10,3

Ústecký kraj

5,1

47,4

35,9

11,5

Liberecký kraj

2,4

48,8

39,0

9,8


3,8

46,2

34,6

15,4

Pardubický kraj

0,0

62,5

35,4

2,1

Kraj Vysočina

4,0

32,0

48,0

16,0

Jihomoravský kraj

0,0

37,0

42,6

20,4

Olomoucký kraj

3,3

49,2

34,4

13,1

Zlínský kraj

1,8

48,2

44,6

5,4

Moravskoslezský kraj

4,3

42,2

32,8

20,7

celkem

3,6

45,8

38,5

12,0

0,232


Chi-sguare testem byla vyloučena hypotéza o závislosti mezi subjektivním hodnocením příjmové situace domácnosti a velikostí obce ve vztahu k počtu obyvatel a existence závislosti s pohlavím respondenta.

3.2 Pocit chudoby a její podmíněnost Se subjektivním hodnocením dostatečnosti příjmů úzce souvisí i percepce pocitu chudoby. V dalším textu je pocit chudoby popsán podle stejných kritérií jako u příjmového hodnocení s cílem potvrzení či vyvrácení výše uvedených závěrů. Pokud je to možné, je současně přihlédnuto k výsledkům šetření z roku 2002 se záměrem posoudit vývoj postojů české populace za uplynulých deset let.

27


3.2.1 Pocit chudoby a charakteristiky domácnosti - velikosti domácnosti, počet ekonomicky aktivních osob, počet dětí v rodině a charakter rodiny Nejvyšší frekvence subjektivně chudých domácnosti byly zjištěny u samostatně žijících osob, na druhém místě pak u vícečlenných rodin (5 a více členů), u obou skupin převládají rodiny, které se cítí být chudé; při sumarizaci kladných odpovědí chudobu pociťuje 55 % jednotlivců a 51 % vícečlenných domácností. U dvojčlenných a tříčlenných domácností počet subjektivně chudých znatelně klesá (pohybuje se zhruba kolem třetiny) a ještě nižší zastoupení má pocit chudoby u domácností čtyřčlenných. Mezi jednotlivci byl také zjištěn nejvyšší podíl intenzivního pocitu chudoby („chudobu pociťuji určitě„). Rozdíl ve vnímání chudoby mezi jednočlennou domácností a domácností se čtyřmi členy je markantní a potvrzení závěrů hodnocení příjmů evidentní (u čtyřčlenných domácností chudobu nepociťuje vůbec každá čtvrtá, u samostatně žijících osob je to pouhá desetina případů). Tabulka č. 17 Pocit chudoby a velikost domácnosti (v %) Máte pocit, že jste chudá domácnost, resp. považujete svoji rodinu za chudou? určitě ano

počet osob v domácnosti 1

2

3

4

celkem

5 a více

22,5

9,1

7,4

4,2

18,9

10,2

spíše ano

32,5

36,4

27,2

25,5

32,4

31,6

spíše ne

35,1

44,0

46,1

44,8

29,7

42,7

9,9

10,6

19,4

25,5

18,9

15,5

určitě ne coef. contingence

0, 254


Obdobně jako před deseti lety výsledky zřetelně ukazují na silnou vazbu mezi pocitem chudoby a mírou ekonomické aktivity členů domácnosti. Čím více je ekonomicky aktivních osob v domácnosti, tím se podle očekávání cítí být méně chudá. Výrazně je to patrné zejména u krajní varianty odpovědi „ chudobu určitě nepociťuji“, když podíl této skupiny s přibývajícím počtem ekonomicky aktivních osob lineárně stoupá. Tabulka č. 18 Pocit chudoby a počet EA členů domácnosti (v %) počet ekonomicky aktivních osob

Máte pocit, že jste chudá domácnost, resp. považujete svoji rodinu za chudou? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

coef. cont.

0

17,8

40,7

36,0

5,6

1

11,1

36,5

38,6

13,8

2

5,5

24,7

48,6

21,3

3

6,6

16,4

54,1

23,0

4

0,0

28,6

42,9

28,6

5 celkem Zdroj: Šetření VÚPSV, v.v.i. 2012

28

0,0

0,0

0,0

100,0

10,0

31,5

42,8

15,8

0,280


Tři čtvrtiny domácností s třemi a více dětmi se cítí spíše chudými. V pořadí druhou subjektivně chudou domácností jsou rodiny bez dětí. I zde se potvrdila hypotéza o převaze subjektivně chudých domácností u zástupců neúplných rodin nad rodinami úplnými (44,8 : 33,2), přičemž intenzivní pocit chudoby byl v neúplných rodinách dvakrát vyšší než u jejich protějšků. V roce 2002 byly zjištěny tytéž tendence, ale rozdíly byly ještě výraznější (52,5 : 32,4). V průzkumu byl intenzivní pocit chudoby v neúplných rodinách dvakrát vyšší, než u jejich protějšků. Tabulka č. 19 Pocit chudoby a počet nezaopatřených dětí v domácnosti (v %) Máte pocit, že jste chudá domácnost, resp. považujete svoji rodinu za chudou? určitě ano

počet dětí do 18 let 0

1

2

celkem

3 a více

11,6

6,0

7,6

0,0

spíše ano

33,2

26,8

27,1

75,0

31,5

spíše ne

42,2

46,4

40,7

25,0

42,7

určitě ne

13,0

20,8

24,6

0,0

15,7

coef. contingence

10,1

0,154


3.2.2 Pocit chudoby a charakteristiky respondenta (vzdělání, sociální a profesní statut) Rozdíly v percepci chudoby mužů a žen nejsou statisticky významné. Ve shodě s realizovaným šetřením v roce 2002 byla zjištěna zřetelná vazba mezi pocitem chudoby a věkem respondenta. Projevila se zejména u kategorie 60 a více let, neboť reprezentanti této skupiny pociťovali chudobu zřetelně silněji (56,2 %) než ostatní věkové skupiny (průměr za soubor 41,5 %). Při vnímání intenzivního pocitu chudoby byl potvrzen nejvyšší rozdíl u nejmladší a nejstarší věkové kategorie; reprezentanti věkové skupiny 18-29 let pociťovali určitě chudobu pouze v 6,5 % případů, u zástupců nejstarší věkové kategorie byl intenzivní pocit chudoby zastoupen v podílu více než dvakrát vyšším. Tabulka č. 20 Pocit chudoby a věk dotázaného (v %) věkové skupiny respondenta


18 - 29

6,5

28,6

47,7

17,1

30 - 44

8,0

27,4

40,6

24,0

45 - 59

10,4

27,7

47,4

14,5

60 a více

14,9

41,3

37,2

6,7

celkem

10,1

31,4

42,8

15,6

coef. cont.

0,224


29


Výsledky šetření rovněž potvrdily podmíněnost subjektivní chudoby se vzděláním dotázaného. S přibývajícím stupněm dosaženého vzdělání pocit chudoby úměrně klesá. Skupina respondentů se základním vzděláním pociťuje chudobu (spíše nebo určitě) ve více než polovině případů (50,9 %), u středoškoláků je to již zhruba třetina, u vysokoškoláků je subjektivně chudá domácnost zhruba každá šestá. Představitelé základního vzdělání deklarují intenzivní pocit chudoby třikrát častěji než domácnosti středoškoláků. Obdobně jako u hodnocení příjmů byl shledán relativně vysoký pocit chudoby (v obou variantách odpovědi) u respondentů vyučených; podíl subjektivně chudých v této skupině je dokonce nepatrně vyšší než u dotázaných členů domácností se základním vzděláním (51,6 %). Tabulka č. 21 Pocit chudoby a vzdělání dotázaného (v %) Máte pocit, že jste chudá domácnost, resp. považujete svoji rodinu za chudou? určitě ano

vzdělání základní

vyučení

maturita

coef. cont.

VŠ

21,1

13,6

7,3

0,7

spíše ano

29,8

38,0

29,1

16,3

spíše ne

38,6

38,0

46,9

49,6

určitě ne celkem

10,5

10,3

16,8

33,3

100,0

100,0

100,0

100,0

0,280


Ve vysoké míře byla také potvrzena korelace mezi pocitem chudoby a sociálním statutem respondenta. Subjektivní chudoba je podle očekávání v nejvyšší míře zastoupena v domácnostech s nezaměstnaným členem; s délkou doby nezaměstnanosti podíl subjektivně chudých domácností lineárně stoupá. Zatímco u nezaměstnaných do jednoho roku deklarovala intenzivní pocit chudoby zhruba každá šestá rodina, při nezaměstnanosti delší než jeden rok se s tímto postojem ztotožnila již každá druhá domácnost. Obdobně jako v roce 2002 byla plně potvrzena hypotéza o relativně vysokém zastoupení pocitu chudoby u nepracujících důchodců, kteří označili svoji domácnost za částečně nebo úplně chudou v nadpoloviční většině (58,4 %). Tabulka č. 22 Pocit chudoby a sociální statut respondenta (v %) sociální statut


zaměstnanec samostatně výdělečně činný nezaměstnaný do 1 roku nezaměstnaný déle než 1 rok důchodce

6,7

29,4

48,2

15,6

4,1

14,4

37,1

44,3

17,9

57,1

25,0

0,0

50,0

35,7

10,7

3,6

15,6

42,8

36,6

4,9

ostatní

6,8

20,5

49,3

23,3

celkem

10,1

31,5

42,7

15,6


30

coef. cont.

0,395


Co se týká zaměstnaneckého statutu, byl zjištěn markantní rozdíl ve vnímání chudoby u domácností zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Jestliže domácnosti podnikatelů deklarují chudobu v různé míře intenzity v 18,5 % případů, tak domácnosti zaměstnanců v dvojnásobném počtu (36,1 %). Jiné srovnání ukazuje, že chudobu určitě nepociťují více než dvě pětiny podnikatelů, ale pouze každý šestý zaměstnanec. Výsledky tak potvrzují závěry z terénního šetření z roku 2002, kdy skupinu s nejnižším zastoupením pocitu chudoby reprezentovaly rovněž domácnosti podnikatelů (7,3 %), ale rozdíl tady je, neboť za deset let je počet podnikatelů subjektivně chudých podstatně vyšší (18 %). Nejvyšší zastoupení pocitu chudoby reprezentují domácnosti dělníků, téměř polovina této skupiny. U úředníků je to necelá čtvrtina (23,6 %), u provozních pracovníků pětina a z domácností odborných pracovníků se takto označila pouze každá sedmá rodina. Skupinu s nejnižším zastoupením subjektivní chudoby tvořily domácnosti odborných pracovníků, což opět dokládá význam vzdělání pro ekonomickou úroveň rodiny. Výsledky jsou i v tomto bodě plně v souladu s realizovaným šetřením před deseti lety. Tabulka č. 23 Pocit chudoby a zaměstnanecký statut respondenta (v %) zaměstnanecký statut


dělník

10,2

39,0

43,7

7,1

úředník

2,8

20,8

53,8

22,6


2,1

17,9

53,7

26,3

odborný pracovník

2,4

12,2

51,2

34,1

celkem

6,7

29,6

48,0

15,6

coef. cont.

0,334


3.2.3 Pocit chudoby a místo života domácnosti Obdobně jako u hodnocení příjmové dostatečnosti nebyla prokázána závislost na velikosti obce. Snížená míra korelace se objevila mezi pocitem chudoby a krajským členěním. Nejvíce subjektivně chudých domácností bylo zjištěno ve Zlínském a v Moravskoslezském kraji. Z intenzivního pocitu chudoby se k nim dále řadí domácnosti na Vysočině (každá sedmá rodina). Nad deset procent chudobu určitě pociťují domácnosti v Praze, v Pardubickém a Jihomoravském kraji. Přesto nelze jednoznačně konstatovat, že se jedná o kraje chudé, neboť v řadě z nich žije i relativně vysoký podíl domácností (nad průměrem celého souboru), které se za chudé určitě nepovažují. Příkladem toho je Zlínský kraj a Praha; i v Ústeckém kraji, známém poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti, se dvě třetiny domácností za chudé nepovažuje. Potvrzuje se, že korelace mezi pocitem chudoby a místem života není jednoznačná a pravděpodobnost závislosti je zřetelně nižší než u předcházejících determinant.

31


3.3 Příjmová očekávání a jejich podmíněnost Postoj k vývoji příjmové situace domácnosti ovlivňují (stejnou mírou intenzity) dva základní faktory - sociální statut a věk respondenta. V obou případech dosahuje koeficient kontingence hodnoty 0,311. Oproti příjmovému hodnocení a subjektivní chudobě byla potvrzena vyšší korelace s místem bydliště v krajském členění; jedná se v pořadí o třetí nejvýznamnější determinantu příjmových očekávání (Coef. Cont. 0,292) a postoje k této otázce jsou dále ovlivněny počtem ekonomicky aktivních členů v rodině (0,249); ostatní proměnné jsou bez většího významu. Za zmínku stojí, že pesimistický či optimistický postoj k budoucímu vývoji příjmů v domácnosti není ovlivněn postavením dotázaného v zaměstnání (resp. zaměstnaneckým statutem) a jen nepatrně koreluje se stupněm dosaženého vzdělání. a)

Závislost na sociálním statutu

Zhruba polovina dotázaných očekává vývoj příjmů v domácnosti beze změny, to se týká především zaměstnanců (51 %), skupin samostatně výdělečně činných (OSVČ - 54 %) i ostatních sociálních skupin (ženy na mateřské, studenti atd.). Důchodci a nezaměstnaní očekávají změny k horšímu. Pesimistická očekávání ve vývoji příjmů převládají u dlouhodobě nezaměstnaných (bez trvalého zaměstnání déle než jeden rok), z nichž většina (60 %) deklaruje určité nebo výrazné zhoršení příjmů. U skupiny nezaměstnaných do jednoho roku převažuje sice rovněž pesimistický postoj, ale téměř třetina z nich doufá v určité příjmové zlepšení. Druhou skupinou s výrazným pesimistickým postojem k vývoji příjmů představují důchodci; určité nebo výrazné zhoršení očekává více než polovina z nich, zatímco optimistická očekávání byla potvrzena u necelých 3 % reprezentantů této skupiny; to prezentuje nejčernější pohled na vývoj budoucích příjmů ze všech sledovaných sociálních skupin. Naopak, optimistická očekávání jsou ve vyšší míře (oscilují kolem čtvrtiny až tří desetin případů) zastoupena u reprezentantů ostatních sociálních skupin, osob samostatně výdělečně činných a jak již bylo zmíněno, u nezaměstnaných do 1 roku. Tabulka č. 24 Vývoj příjmové situace a sociální statut respondenta (v %) sociální statut zaměstnanec samostatně výdělečně činný nezaměstnaný do 1 roku nezaměstnaný déle než 1 rok důchodce

Jaký vývoj příjmové situace Vaší domácnosti očekáváte v příštím období? výrazné určité určité výrazné beze změny zlepšení zlepšení zhoršení zhoršení 1,2 15,2 51,1 27,0 5,6 2,2

23,7

53,8

12,9

7,5

0,0

26,9

34,6

26,9

11,5

7,4

8,5

24,8

44,4

14,8

0,0

2,9

44,6

43,0

9,5

ostatní

0,0

29,9

47,8

17,9

4,5

celkem

1,0

14,4

48,0

29,5

7,1


32

coef. cont.

0,311


b) Závislost na věku dotázaného Optimistický pohled na vývoj příjmů je charakteristický pro mladé lidi, s přibývajícím věkem podíl optimistických očekávání klesá a převládají frekvence pesimistických postojů. Výsledky šetření tuto známou skutečnost plně potvrzují. Respondenti do 30 let očekávají určité nebo výrazné zlepšení příjmů své domácnosti téměř ve třetině případů, ve věku 30-44 let v pětině případů, ve věku 45-59 je to pouze každá osmá domácnost a u dotázaných starších 60 let je to méně než pět procent (viz frekvence příjmových očekávání u skupiny důchodců). Tabulka č. 25 Vývoj příjmové situace a věk respondenta (v %) věkové skupiny respondenta 18 - 29

Jaký vývoj příjmové situace Vaší domácnosti očekáváte v příštím období? výrazné určité určité výrazné beze změny zlepšení zlepšení zhoršení zhoršení 2,1 29,6 44,4 20,1 3,7

30 - 44

1,4

19,0

50,5

23,7

5,4

45 - 59

1,3

10,0

51,7

32,1

5,0

60 a více

0,0

3,0

44,5

40,0

12,5

celkem

1,1

14,5

48,0

29,5

6,9

coef. cont.

0,311


c) Závislost na místě bydliště (krajské členění) Vyšší míru závislosti na místě života domácnosti je nutné interpretovat s určitou opatrností, neboť výběr vzorku respondentů je omezený (1 005 domácností) a třídění do 14 krajů značně snižuje reprezentativnost zastoupených rodin, a tím i míru vypovídající schopnosti výsledků šetření. Při vědomí tohoto úskalí lze konstatovat, že pesimistická očekávání ve vývoji příjmů (tj. hodnoty nad průměrem souboru) byly zjištěny především v moravských krajích, což rezonuje s poznatkem o negativním hodnocení příjmů a zvýšeném výskytu subjektivní chudoby v těchto lokalitách. O zdůvodnění vyšší frekvence pesimistických příjmových očekávání (při sumarizaci negativních odpovědí) v Karlovarském (58,6 %) a Královéhradeckém kraji (52,2 %) lze jen spekulovat; postoj může souviset jak s reprezentativností zastoupených domácností, tak s poklesem pracovních příležitostí v regionu a celou řadou jiných lokálních skutečností.

33


Tabulka č. 26 Vývoj příjmového vývoje a místo bydliště v krajském členění (v %) věkové skupiny respondenta Praha

Jaký vývoj příjmové situace Vaší domácnosti očekáváte v příštím období? výrazné určité určité výrazné beze změny zlepšení zlepšení zhoršení zhoršení 0,8 15,3 49,2 24,6 10,2

Středočeský kraj Jihočeský kraj

0,9 -

Plzeňský kraj Karlovarský kraj

5,9 -

Ústecký kraj Liberecký kraj

2,6 -


2,0

14,7

54,1

25,7

4,6

11,5

50,8

27,9

9,8

11,8

52,9

27,5

2,0

6,9

34,5

51,7

6,9

14,1

44,9

28,2

10,3

28,6

45,2

16,7

9,5

11,8

33,3

35,3

17,6

Pardubický kraj

-

18,8

43,8

33,3

4,2

Kraj Vysočina

-

17,0

46,8

31,9

4,3

Jihomoravský kraj

-

5,6

62,0

30,6

1,9

Olomoucký kraj

-

7,1

53,6

35,7

3,6

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

5,2 -

celkem

1,1

19,0

37,9

31,0

6,9

19,5

41,5

28,8

10,2

14,3

47,9

29,4

7,3

coef. cont.

0,292


d) Závislost na počtu ekonomicky aktivních členů domácnosti S počtem ekonomicky aktivních osob v domácnosti roste hladina příjmů v rodině, a tím i podíl pozitivních příjmových očekávání. Tento trend platí pochopitelně i v opačném směru, což dokládá zjištění, že určité nebo výrazné zhoršení příjmů bylo především potvrzeno v rodinách, kde nikdo nepracuje (50,6 : 36,6/soubor celkem). Tabulka č. 27 Vývoj příjmové situace a počet EA členů domácnosti (v %) počet ekonomicky aktivních osob 0

Jaký vývoj příjmové situace Vaší domácnosti očekáváte v příštím období? výrazné určité určité výrazné beze změny zlepšení zlepšení zhoršení zhoršení 4,3 45,5 40,7 9,6

1

1,9

16,3

42,5

30,3

9,1

2

0,5

17,3

55,1

21,9

5,1

3

3,2

4

-

5

-

celkem

34

41,3

34,9

-

57,1

28,6

-

1,0


20,6 14,3

100,0 14,3

48,1

-

0,249

29,6

coef. cont.

7,0


3.4 Životní úroveň podle van Praagovy škály a její hlavní představitelé Ze sledovaných determinant nejvíce koreluje hodnocení životní úrovně se sociálním statutem dotázaného (Coef. Cont. 0,447), dále s postavením v zaměstnání (0,356) a s tím související proměnnou - úrovní dosaženého vzdělání (0,301), které životní úroveň významně ovlivňuje. Percepce životní úrovně byla podmíněna i počtem EA osob v rodině (0,294) a počtem členů v domácnosti, tj. její velikostí (0,266). Protože poznatky nijak nevybočují z již dříve uvedených závěrů (v podstatě pouze potvrzují zjištěné vazby a souvislosti), rozhodli jsme se v dalším textu rozbor deklarované životní úrovně zaměřit na identifikaci hlavních představitelů jednotlivých stupňů van Praagovi škály. Jejich vytipování je provedeno na základě sledovaných proměnných/závislostí, jež mají podstatně vyšší frekvence/četnosti než průměr dotázaných frekventantů. Jedná se samozřejmě o určité zjednodušení, neboť výběr domácností není reprezentativní podle všech podmiňujících znaků. Vzhledem k tomu, že zjištěné poznatky odpovídají předcházejícím poznatkům, získáme tím představu o sociálním rozložení van Praagovy škály v české populaci. Výsledky jsou zobrazeny graficky se stručným komentářem.

1. Stupeň ŽÚ van Praagovy škály Graf č. 4 Představitelé prvního stupně Van Praagovy škály 18,0

16,7

16,0 14,0

12,2

12,0

9,6

10,0 8,0 6,0

9,4

9,8

8,9

8,0

5,5

4,0 2,0 0,0


Nejvyšší stupeň životní úrovně podle Van Praaga je charakterizovaná slovy „příjem nám stačí na všechno, nijak se neomezujeme“. Tento výrok je typický zejména pro domácnosti podnikatelů, resp. osoby samostatně výdělečně činné (frekvence je třikrát vyšší než průměr souboru), dále pro domácnosti odborných pracovníků s vysokoškolským vzděláním, převážně ve věkové kategorii 30-44 let

35


(v obou případech zastoupení zhruba dvakrát vyšší než průměr souboru). Jedná se o domácnosti, v nichž alespoň dvě osoby pracují a splňují kritéria úplných rodin. 2. Stupeň ŽÚ van Praagovy škály

Graf č. 5 Představitelé druhého stupně Van Praagovy škály 70,0 58,5*

60,0

57,0

51,0 50,0 38,8**

40,0

40,3

38,8

38,5

33,5 30,0 20,0 10,0 0,0 soubor celkem

domácnosti odbor. pracovníků

30-44 let

úplné rodiny

* druhá nejvyšší frekvence 56,2 - úředník ** druhá nejvyšší frekvence 36,9 - věk. kategorie 45-59 let Zdroj: Šetření VÚPSV, v.v.i. 2012

Druhý stupeň Van Praagovy škály ŽÚ je vyjádřen slovy „Příjem nám stačí na všechno, ale hospodaříme šetrně“. Jedná se o druhý nejfrekventovanější životní postoj v souboru respondentů a zastává jej třetina domácností. Do této životní úrovně se řadí především čtyřčlenné domácnosti s alespoň dvěma ekonomicky aktivními členy a domácnosti úplných rodin. Spadají sem především domácnosti odborných pracovníků a úředníků, absolventi VŠ a zástupci věkové kategorie 30-44 let. Nad průměrem souboru jsou na této ŽÚ i domácnosti věkově starší (45-59 let) a vysoká míra zastoupení připadá opět domácnosti podnikatelů.

36


3. Stupeň ŽÚ van Praagovy škály Graf č. 6 Představitelé třetího stupně van Praagovy škály 80,0

75,0

70,0 60,0 46,23

50,0 40,0

34,3

38,21

39,7

37,1

39,0

43,64

38,42

30,0 20,0 10,0 0,0

1

druhá nejvyšší frekvence pouze o procento nižší je 4členná domácnost (37 %)

2

druhá nejvyšší frekvence je vyučen (35 %), výrazně pod průměrem souboru jsou VŠ (23,7 %), ale i ZV (28,1 %) 3

nad průměrem souboru je skupina „ostatní“ (38,4 %), ale i zaměstnanci (37,5 %)

4

nad průměrem souboru jsou mírně i provozní pracovníci


Více než třetina souboru (34,3 %) se ztotožnila s vyjádřením - „Příjem nám stačí na základní potřeby, musíme velmi šetřit, abychom si koupili nákladnější věci“, což odpovídá ještě postačující životní úrovni a jakési dolní hranici všeobecně uznávaného životního standardu. Z hlediska velikosti domácnosti sem spadají především rodiny s více dětmi (75 % rodin s třemi a více dětmi do 18 let) a ekonomicky aktivní tříčlenné a čtyřčlenné domácnosti. S třetím stupněm životní úrovně se ztotožnila i téměř polovina nezaměstnaných do jednoho roku a jen o něco menší podíl dělnických rodin. Z hlediska demografických znaků jsou nad průměrem souboru zastoupeny především středoškolské domácnosti do 29 let.

37


4. Stupeň ŽÚ van Praagovy škály Graf č. 7 Představitelé čtvrtého stupně Van Praagovy škály 40,0

37,4

37,4

36,52

35,3 35,0

32,0 28,81

30,0

27,0

25,5 25,0

21,4

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 soubor celkem

1člen. 3 a více dětí bez ekon. domácnosti do 18 let aktivních členů

neúplné rodiny

60 a více let

vyučen

1

téměř ve stejné frekvenci je zastoupena skupina respondentů se ZV (28,1 %)

2

lehce nad průměrem souboru je skupina nezaměstnaných do 1 roku

důchodci

dělníci


Hranice životního minima je vyjádřena slovy „Příjem nám stačí pouze na levné ošacení a bydlení“ a odpovídá čtvrtému stupni Van Praagovy škály. Do této životní úrovně se nadprůměrně, podle očekávání, zařadily domácnosti bez EA členů, starobní důchodci a v souvislosti s tím věková skupina 60 a více let. Z hlediska vzdělání převažují zástupci učebních oborů a představitelé domácností se základním vzděláním, z hlediska velikosti domácnosti osoby samostatně žijící. Dalším reprezentantem jsou neúplné rodiny s více dětmi.

38


5. Stupeň ŽÚ van Praagovy škály Graf č. 8 Představitelé pátého stupně Van Praagovy škály 25,0

21,4

20,0 15,0

12,3 8,1*

10,0 5,0

3,7

5,6

6,7

7,4

0,0

* výrazně nad průměrnou sazbou jsou rovněž jednočlenné domácnosti (7,3 %) Zdroj: Šetření VÚPSV, v.v.i. 2012

Ještě nižší životní úroveň charakterizuje výrok „Příjem nám stačí pouze na nejlevnější potraviny a další nejzákladnější potřeby, někdy musíme využívat půjčky od příbuzných a známých“, který reflektuje již zřetelnou příjmovou deprivaci a spodní hranici existenčního minima. Podle očekávání se s tímto životním postojem ztotožňují především dlouhodobě nezaměstnaní (jejich frekvence v této úrovni je více než pětkrát vyšší než průměr souboru) a dále respondenti se základním vzděláním (třikrát vyšší zastoupení). Nadprůměrně (ale již s menším odstupem) jsou zde zastoupeny vícečlenné rodiny, domácnosti bez ekonomicky aktivních osob, důchodci a s tím související nejstarší věková skupina.

39


6. Stupeň ŽÚ van Praagovy škály Graf č. 9 Představitelé šestého stupně Van Praagovy škály 30,0 25,0

25,0 20,0 15,0 10,0 5,3 5,0

4,7 2,1

1,6

3,5

0,0 soubor celkem

1 člen. domácnost

bez ekon. neúplné rodiny aktivních členů

základní vzdělání

nezaměstnaní déle než 1 rok


Nejnižší životní standard je vyjádřený výrokem „Příjem je tak malý, že naše domácnost je odkázána na soustavnou pomoc druhých a sociální pomoc od obce, nebo státu“. Tuto extrémně nízkou příjmovou nedostatečnost reflektoval v souboru jen velmi malý počet dotázaných (méně než 2 %), a tudíž jejich typologie je velmi nepřesná. Nicméně ve shodě s dřívějšími závěry výsledky potvrzují, že hlavními představiteli této skupiny jsou dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se základním vzděláním, vícečlenné rodiny, domácnosti důchodců a osob starších 60 let.

40

2. ČÁST Reálná příjmová úroveň domácností, životní minimum a ostatní příjmové charakteristiky

4. Příjmová úroveň domácností - dle součtu všech čistých příjmů

4. Příjmová úroveň domácností - dle součtu všech čistých příjmů 4.1 Celkové výsledky, vyhodnocení Poznatky z výpovědí o výši příjmů domácnosti v šetření uskutečněném v roce 2012 jsou pro posuzování relace mezi faktickou výší příjmu a tím, jak je různými segmenty společnosti jejich příjmová situace vnímána (tj. jaká je případná míra jejich uspokojení či neuspokojení), nepochybně velmi důležité. Výsledky šetření o elementární materiální charakteristice domácností mohou kromě toho představovat korelát pro komparaci budoucích výzkumů v této oblasti.5 Tabulka č. 28 Výše čistých příjmů domácnosti Po součtu všech čistých příjmů odhadněte, do které příjmové skupiny Vaše domácnost patří. příjmová skupina do 5 000 Kč

respondenti celkem počet osob

podíl v % 15

1,5

více než 5 000 Kč do 15 000 Kč

210

20,9


233

23,2


260

25,9


49

4,8


22

2,2


13

1,3


2

0,2

více než 100 000 Kč

4

0,4

neví, odmítl součet

197

19,4

1 005

100,0


Jakkoli nejde o „tvrdá data“, lze u údajů tohoto druhu předpokládat dosti vysokou spolehlivost a na rozdíl od pocitových postojů lze výsledky konfrontovat se statistickými daty. Charakteristické je, že podíl velmi nízkých příjmů (1,5 % respondentů do 5 000 Kč, udávaný i podíl nad 45 000 Kč 8,5 % respondentů) je relativně nízký. Za nízký příjem je ovšem nutno považovat i kategorii 5-15 000 Kč, kde již je zastoupení dotázaných domácností více než pětinové. Nicméně platí, že příjmové jádro souboru se koncentruje do „nižších středních“ příjmů, tj. kategorie 15-25 000 Kč (23,2 %) a kategorie 25-35 000 Kč (25,9 %). 5

V šetření o příjmech domácností v roce 2002 nebyla zahrnuta otázka na výši příjmů ať na základní životní potřeby nebo na celkové potřeby domácnosti. Vzhledem k odlišné kupní síle peněz, by mechanické srovnání výše příjmu samozřejmě neměřilo posun v životní úrovni. Mohlo by ovšem identifikovat event. změny v příjmovém rozpětí a v příjmové struktuře a s přihlédnutím ke kvantitativnímu vyjádření kupní síly i relativní změnu v životní úrovni.

43


Naznačená příjmová struktura domácností (možná v rozporu s převažujícím veřejným míněním) ilustruje platnost přetrvávajícího hodnocení české společnosti jako nepříliš výrazně příjmově diferencované.6

4.2 Příjmová úroveň a identifikační znaky domácnosti Hypoteticky platí, že příjmová, tedy i životní úroveň domácnosti v nemalé míře souvisí s charakteristikami rodiny respondenta. Potenciální souvislost porovnáváme dle čtyř důležitých znaků domácnosti - počet osob v domácnosti, počet ekonomicky aktivních osob v domácnosti, počet dětí do 18 let, typ rodiny (úplná, neúplná) a čtyř demografických znaků respondenta - věk, vzdělání a sociální statut respondenta a jeho postavení v zaměstnání. Tabulku třídění výše příjmu dle počtu osob v domácnosti uvádíme pro bližší představu o příjmové struktuře kompletní, dále se (vzhledem k zaměření monografie) zaměříme především na první dvě nejnižší příjmové kategorie. Pro sociální politiku jsou totiž důležité především údaje o nízkopříjmových typech domácností, tj. těch demografických skupin obyvatelstva, které jsou ohroženy chudobou nejvíce. Tabulka č. 29 Příjmová úroveň a velikost domácnosti (v %) příjmová skupina do 5 000 Kč


2

3

4

5 a více

celkem

6,0

1,0

1,4

0,0

0,0

1,6


60,9

19,6

9,7

7,8

2,7

20,8


13,9

33,7

17,5

16,1

16,2

23,2


7,9

22,5

33,6

38,3

27,0

25,9


1,3

3,7

5,5

8,3

10,8

4,9


0,0

1,7

3,7

2,6

8,1

2,3


0,0

0,0

2,3

4,1

0,0

1,3


0,0

0,2

0,5

0,5

0,0

0,3

více než 100 000 Kč

0,0

0,0

0,5

0,5

5,4

0,4

neví, odmítl

9,9

17,6

25,3

21,8

29,7

19,4

kont. koef.

0,498


Zřetelná souvislost mezi identifikačními znaky a výší příjmu rodiny vynikne v porovnání rozdílů nejnižších příjmových kategorií.

6

44

Tímto hodnocením se ovšem sotva mohou utěšovat ti, kteří spadají do nejnižších kategorií příjmu - zvláště pak, patří-li zároveň do demografických kategorií, které životní úroveň významně ovlivňují (děti do 18 let, žádný nebo jen jeden ekonomický aktivní člen, nezaměstnaní).


Tabulka č. 30 Úroveň nízkých příjmů a identifikační znaky domácnosti (v %) výše čistých měsíčních příjmů domácnosti do 5 000 Kč

5 000 - 15 000 Kč

a/ velikost domácnosti 1

6,0

60,9

2

1,0

19,6

3

1,4

9,7

4

-

7,8

5 a více

-

2,7

b/ počet ekonomicky aktivních členů domácnosti 0

5,6

1

1,2

48,6 24,0

2

-

16,9

3 a více

-

1,6

c/ počet dětí do 18 let 0

1,7

1 2

1,6 -

26,7 7,7 7,7

d/ typ rodiny úplná

1,0

14,3

neúplná

1,8

23,5


45


4.2.1 Příjmová respondenta

úroveň

rodin

dle

demografických

znaků

Tabulka č. 31 Úroveň nízkých příjmů a identifikační znaky respondenta (v %) výše čistých měsíčních příjmů domácnosti do 5 000 Kč

5 000 - 15 000 Kč

a/ věk respondenta 18-29

1,5

30-44

2,1

14,0 9,8

45-59

1,2

16,1

60 a více

1,1

42,4

základní

3,6

30,4

vyučení

2,4

24,3

maturita

0,8

19,4

b/ vzdělání

VŠ

-

9,5

c/ sociální status zaměstnanec

-


10,2 1,0

16,2


14,8

40,7


21,4

35,7

důchodce

1,2

46,3

ostatní

1,4

6,9

d/ postavení v zaměstnání dělník

-

14,9

úředník

-

6,6


-

3,2

odborný pracovník

-

4,8


V příjmové úrovni domácnosti se zřetelně projevuje velikost rodiny (kontingenční koeficient 0,498). Nízké příjmy se koncentrují do jednočlenných domácností; minimální výše příjmu do 5 000 Kč se týká sice jen desetiny této skupiny, ale příjmová úroveň 5 001-15 000 Kč již 61 % samostatně žijících osob. S počtem členů rodiny výše příjmů stoupá, ne však příliš výrazně - ještě u čtyřčlenných domácností je udávaná výše příjmů do 15 000 Kč zastoupena téměř osmi procenty. Do příjmové úrovně domácnosti se markantně promítá ekonomická aktivita jejich členů (kontingenční koeficient 0,546); kde není výdělkově činný nikdo, tam se situace příliš neliší od té, kterou jsme zaznamenali u jednočlenných domácností. Téměř polovina rodin bez ekonomicky aktivního člena uvedla příjem v rozmezí 515 000 Kč a 5,6 % dokonce do výše jen 5 000 Kč. S počtem výdělečně činných členů domácnosti podíl nízkých příjmů podstatně klesá; přesto i ve skupině se dvěma ekonomicky aktivními členy činí podíl příjmů do 15 000 Kč nezanedbatelných 16,9 %. Třídění příjmové úrovně z hlediska počtu dětí do 18 let dokládá, že celkově nejnižší příjmy charakterizují skupinu, kde v domácnosti již takový člen není jde totiž značnou měrou o respondenty vyššího věku, s přiměřeně vysokým zastoupením osob v důchodu.

46


Poněkud významnější zastoupení vyšších příjmů shledáváme u skupin s jedním či dvěma dětmi, kde je příjmové těžiště v kategorii do 35 000 Kč (s jedním dítětem do 18 let to platí pro zhruba 3/5 dotázaných, se dvěma dětmi dokonce o něco víc). Nezanedbatelné zastoupení příjmové úrovně omezené hranicí 15 000 Kč (7,7 %) ovšem naznačuje, že i v této skupině (2 děti do 18 let) není finanční tíseň a s tím se vyskytující pocit chudoby neznámým jevem. S počtem ekonomicky aktivních v rodině příjmová hladina v domácnosti stoupá a výrazně klesá zvláště podíl extrémně nízkých příjmů. Nižší příjem je typičtější u neúplných rodin; o tom, v jaké míře jde o hmotnou nouzi, rozhoduje konkrétní situace rodiny. Nesporné je, že u respondentů z neúplných rodin se vyskytuje vyšší zastoupení nižších příjmů než u jejich protějšků; u nejnižších příjmů do 5 000 Kč jde v obou skupinách jen o okrajové podíly, ale v následující příjmové kategorii 5-15 000 Kč je zastoupení neúplných rodin značné (14,3 % u rodin úplných, 23,5 % u neúplných). Z hlediska sociodemografických znaků respondenta lze konstatovat, že příjmová úroveň domácnosti je značnou mírou podmíněna věkem. Nejnižší příjem do 5 000 Kč se vyskytuje sice marginálně, nicméně v každé věkové skupině. Podstatně častější je uváděná výše příjmu domácnosti do 15 000 Kč; ve skupině 45 59 let se týká 16,1 % tohoto segmentu, což je ovšem jen jakýmsi náznakem blížícího se propadu u následující věkové kategorie (60 a více let), kde příjem do 15 000 Kč vykazuje již 43,5 %. Zřetelnou souvislost věku a výše příjmu domácnosti dokládá kontingenční koeficient 0,407. I zbývající sledované identifikační charakteristiky - vzdělání, druh zaměstnání a vůbec nejsilněji sociální status respondenta jsou pro příjmovou úroveň domácnosti významné. S vyšší úrovní vzdělání jednoznačně ubývá nízkých příjmů. Třebaže kontingenční koef. (0,313) žádnou závratnou podmíněnost nesugeruje, při porovnání podílů zastoupení v příjmové skupině do 15 000 Kč zjišťujeme, že zatímco u základního vzdělání představuje plnou třetinu, u vyučených podíl jen mírně překračuje čtvrtinu, u respondentů s maturitou pětinu a u vysokoškoláků klesá pod deset procent. Postavení v zaměstnání se promítá především do odlišné situace kategorie dělník, ve srovnání s kategoriemi úředník, provozní pracovník a odborný pracovník. U žádného z těchto čtyř typů zaměstnání se sice neobjevila nejnižší hodnota příjmů, ale do nejbližší vyšší úrovně, tj. 5 až 15 000 Kč, se z dotázaných dělníků zařadilo již 14,9 % a do následující příjmové skupiny (15 až 25 000 Kč) již 30,4 %. Do prvních tří nejnižších příjmových úrovní se zařadilo více než 45 % respondentů z dělnických profesí, 15,1 % z úřednických profesí, 16,9 % provozních pracovníků a 21,5 % odborných pracovníků. Odborní pracovníci se sice relativně poněkud častěji objevují v nižších příjmových relacích než jejich nedělničtí kolegové, zato se celkově vyznačují vyšší příjmovou diferenciací. Příjmová situace domácnosti se ještě výrazněji liší v závislosti na sociálním statusu respondenta, přičemž markantní roli zde hraje především nezaměstnanost a její délka. Nezaměstnaní do jednoho roku mají nejnižší příjmovou úroveň (do 5 000 Kč) v 14,8 %, z nezaměstnaných déle než 1 rok sem ovšem spadá již více než pětina případů (21,4 %). Z ostatních skupin dle sociálního statusu se do této nejnižší příjmové úrovně zařadila pouze malá část OSVČ (1,0 %) a důchodců (1,2 %). Individuálně se sice do situace kriticky nízkého příjmu může dostat prakticky kdokoliv, tj. příslušník kterékoli demografické skupiny, ale ze sociologického hlediska je

47


podstatné, jaká je v té či oné skupině míra statistické pravděpodobnosti, že k ohrožení nedostatečným příjmem dojde. Rozdíly v rozsahu „umístění“ v nízkých příjmových skupinách kumulativně vyniknou ve srovnání dle zastoupení příjmů domácnosti: Tabulka č. 32 Vymezená příjmová úroveň a sociální status respondenta (v %) výše čistých příjmů do 15 000 Kč zaměstnanec

do 25 000 Kč 10,2

32,3

OSVČ

17,2

32,4


55,5

66,6


57,1

89,2

důchodce

47,5

81,1

8,3

15,2

ostatní Zdroj: Šetření VÚPSV, v.v.i. 2012

Kriticky nízký příjem (do 5 000 a pro srovnání do 15 000 měsíčně) se týká jednotlivých skupin v různé míře. Tabulka č. 33 Nízkopříjmová úroveň a vybrané identifikační znaky (v %) příjem domácnosti do 5 000 Kč

do 15 000 Kč

jednočlenné domácnosti

6,0

1 dítě do 18 let

1,6

66,9 28,4

ekonomicky neaktivní

5,6

54,2

neúplná rodina

1,8

25,3

základní vzdělání

3,6

34,0


14,8

55,3


21,4

57,1

věk 60 let a více

1,1

42,4

dělník

1,2

47,5

důchodce

1,2

46,3


Z uvedeného přehledu je zjevné, že nezaměstnanost v rodině je evidentně nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím příjmovou úroveň domácnosti - v podílu nejnižších příjmů s ní nemůže „soupeřit“ žádný jiný faktor. Rostoucí míra nezaměstnanosti představuje proto závažný sociální problém, kdy chudoba se všemi neblahými důsledky již dnes postihuje nezanedbatelnou část české společnosti a potenciálně může ohrožovat další sociální vrstvy.

48


4.3 Vztah příjmové úrovně domácností a odhadované výše příjmů potřebných ke krytí základních životních potřeb Tabulka č. 34 Odhadovaná výše příjmů domácnosti pro krytí základních životních potřeb a vztahu k příjmové situaci domácnosti skupiny odhadovaných příjmů domácností Kč/měsíčně příjmová skupina Kč/měsíčně

do 5 000 počet osob

podíl v%

5 001 - 15 000 počet osob

podíl v%

15 001 - 25 000 počet podíl osob v%



nad 45 000 počet osob

podíl v%

součet počet osob

podíl v%

do 5 000

0

0,00

0

0,00

1

0,10

1

0,10

0

0,00

0

0,00

2

0,20

5 001 - 10 000

7

0,90

44

5,50

18

2,20

16

2,00

0

0,00

0

0,00

85

10,60

10 001 - 15 000

4

0,50

69

8,60

56

7,00

43

5,40

4

0,50

5

0,60

181

22,50

15 001 - 20 000

4

0,50

52

6,50

82

10,20

70

8,70

14

1,70

5

0,60

227

28,30

20 001 - 25 000

0

0,00

19

2,40

38

4,70

35

4,40

6

0,70

5

0,60

103

12,80

25 001 - 35 000

0

0,00

16

2,00

29

3,60

67

8,30

16

2,00

13

1,60

141

17,60

1

0,10

9

1,10

4

0,50

28

3,50

8

1,00

14

1,70

64

8,00

16

2,00

209

26,00

228

28,40

260

32,40

48

6,00

42

5,20

803 100,00

nad 35 000 součet průměr směrodatná odchylka

14 160

17 510

19 673

23 998

27 388

32 853

21 698

7 718

8 406

7 002

9 819

9 022

13 285

9 792


Základní životní potřeby a náklady na jejich krytí nejsou fixně danou hodnotou, stejnou pro každého. Je přirozené, že představa o její finanční výši přímo souvisí nebo je podmíněna i faktickou příjmovou situací domácnosti. S výší příjmu domácnosti lineárně roste i odhadovaná finanční částka na krytí základních životních potřeb. Míra tohoto nárůstu (dokumentovaná průměrnými hodnotami za jednotlivé příjmové skupiny) sice není enormní, což svědčí o přiměřené realističnosti udávaných odhadů, což může být důsledkem příjmové nivelizace minulého režimu. Nicméně tento odhad výše příjmů pro krytí základních životních potřeb ve vztahu k příjmové situaci domácností zřetelný je a lze předpokládat, že v budoucnu se bude nadále zvyšovat. Z tohoto trendu se vymyká jen odpověď nejnižší příjmové skupiny, jejíž podíl je v souboru respondentů zanedbatelný. Vztah mezi výší příjmu domácnosti a představou o potřebné částce ke krytí základních životních potřeb můžeme posoudit porovnáním odhadované výše potřebných příjmů dle rozdílů ve stávající příjmové situaci domácnosti.

49


Tabulka č. 35 Odhadovaná částka na krytí základních životních potřeb a průměrná výše příjmů domácnosti odhadovaná částka na krytí základních životních potřeb

průměrná výše příjmů domácnosti

do 5 000

14 160

5 001 - 15 000

17 510

15 001 - 25 000

19 673

25 001 - 35 000

23 998

35 001 - 45 000

27 388

nad 45 000

31 797


Podmíněnost odhadované sumy potřebné ke krytí základních potřeb existujícími příjmy domácnosti existuje, ale nezdá se být přemrštěná. O to víc platí, že nároky „nízkopříjmových“ domácností zřejmě nebudou příliš vzdáleny od skutečné sumy, která by zajišťovala důstojný život. Hodnocení potřebné výše příjmů ke krytí základních potřeb domácnosti bylo realizováno i podobně zaměřeným výzkumem v roce 2002, nicméně otázka byla formulována s jinými variantami odpovědí, takže příslušný poznatek možno srovnávat pouze podle celkového vyznění, nikoli přesnou komparací. Před deseti lety měla otázka (odhad čistého měsíčního příjmu na nákup levných potravin, ošacení, bydlení a dalších zcela základních potřeb) následující výsledek. Tabulka č. 36 Finanční částka ke krytí základních životních potřeb domácnosti fixní varianty odpovědí

% odpovědí

do 9 000

23,0

9 001 - 13 000

28,1

13 001 - 17 000

23,9

více než 17 000

22,1

neví

2,9

Zdroj: Šetření VÚPSV, 2002

V cenovém i příjmovém vývoji došlo za deset let ke značnému posunu, takže stejné varianty odpovědí by nebylo možné použít, proto ocitujme alespoň závěr, který byl z tehdejšího výsledku konstatován: „…hypotéza, že s výší životní úrovně, lepší materiální situací náročnost roste,… byla statisticky prokázána - nicméně nepříliš silně. Zdá se, že česká populace, kterou výzkumný soubor představoval, se stále nevyznačuje skutečně výraznou „rozbíhavostí“ představ o přiměřeném životním standardu…“. I když aktuální šetření pracuje s jinak formulovanými otázkami a vychází z výrazně odlišné příjmové i cenové úrovně, tehdy konstatovaný závěr zřejmě neztratil na své platnosti.

50


4.4 Výše čistého měsíčního příjmu z hlediska celkových potřeb domácnosti (hodnocení na škále od „velmi dobrý“, po „zcela nepostačující“) Na rozdíl od předchozí části, kde respondenti posuzovali výši příjmu nezbytně nutného ke krytí základních životních potřeb, zde je posuzována výše čistého měsíčního příjmu z hlediska celkových, běžných nákladů domácnosti. Respondenti hodnotili jejich výši na výše naznačené škále. Výsledky jsou uvedeny za celý soubor, odhlédnuto od specifik příslušnosti k jednotlivým demografickým segmentům společnosti. Tabulka č. 37 Hodnocení čistého měsíčního příjmu velmi dobrý čistý měsíční příjem Kč do 5 000 5 001 - 10 000

počet osob

podíl v%

0

0,0

dobrý počet osob

postačující

podíl v%

0

0,0

počet osob 0

nezbytně nutný

podíl v% 0,0

počet osob 0

podíl v%

nepostačující počet osob

podíl v%

zcela nepostačující počet podíl osob v%

0,0

14

1,4

70

7,0

2

0,2

6

0,6

32

3,2

90

8,9

241

24,0

425

42,2

10 001 - 15 000

31

3,0

67

6,7

117

11,6

230

22,9

336

33,4

250

24,8

15 001 - 20 000

81

8,0

143

14,3

260

25,8

323

32,2

242

24,1

164

16,4

20 001 - 30 000

275

27,4

349

34,7

369

36,7

265

26,3

130

13,0

76

7,6

30 001 - 40 000

216

21,5

234

23,3

157

15,6

77

7,6

34

3,4

13

1,2

40 001 - 50 000

214

21,3

141

14,0

54

5,3

15

1,5

3

0,3

2

0,2

50 001 - 70 000

113

11,2

43

4,3

8

0,8

1

0,1

1

0,1

1

0,1

65

6,5

18

1,8

4

0,4

1

0,1

0

0,0

0

0,0

8

0,8

4

0,4

4

0,4

4

0,4

4

0,4

4

0,4

1 005

100,0

1 005

100,0

1 005

100,0

1 005

100,0

1 005

100,0

1 005

100,0

70 001 a více neví, neodpověděl součet průměr

42 712

33 482

26 002

20 778

16 351

13 266

směrodatná odchylka

30 330

22 744

10 510

8 423

7 308

7 126

1. decil

20 000

18 000

15 000

11 000

9 000

6 127

5. decil

40 000

30 000

25 000

20 000

15 000

11 000

9. decil

60 000

50 000

40 000

30 000

25 000

20 000


O rozpětí mezi tím, co je ve veřejnosti chápáno na škále od velmi dobrý po zcela nepostačující, vypovídají v syntetizující podobě výsledné hodnoty průměrných částek za jednotlivé stupně škály.

51


Tabulka č. 38 Hodnocení výše příjmu ve vztahu k průměrnému přijmu domácnosti hodnocení výše příjmu

výše příjmu v Kč (průměr odpovědí)

velmi dobrý

42 712

dobrý

33 482

postačující

26 002

nepostačující

16 351

zcela nepostačující

13 266


Srovnání dokumentuje rozpětí mezi tím, co je veřejností chápáno ke krytí celkových potřeb domácnosti na škále od velmi příznivého (42 712 Kč) po zcela nepříznivé (13 266 Kč); symbolický údaj za velmi dobrý příjem je 3,2 x vyšší než průměrná hodnota sumy udávané jako zcela nepostačující.

4.4.1 Udávaná výše čistého příjmu domácnosti potřebného ke krytí celkových potřeb dle sociodemografických znaků respondentů Podrobné hodnocení výše příjmu ke krytí celkových nákladů domácnosti závislé na identifikačních znacích respondentů dle šesti sledovaných kategorií - příjem velmi dobrý, dobrý, postačující, nezbytně nutný, nepostačující, zcela nepostačující dokumentují tabulky v příloze. Souhrnné hodnoty zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 39 Subjektivní hodnocení výše čistého příjmu domácnosti dle identifikačních znaků respondenta (uváděny jsou průměrné hodnoty)

muži

44 863

34 860

26 676

nezbytně nutný 21 382

16 742

zcela nepostačující 13 679

zeny

40 683

32 186

25 367

20 210

15 983

12 877

zaměstnanci

45 777

36 374

27 536

22 005

17 382

13 897

OSVČ

55 691

39 996

31 356

24 882

19 238

16 630

nezaměstnaní

38 180

29 967

24 375

19 461

15 272

11 870

důchodci

30 295

24 439

19 794

15 883

12 701

10 484

celkem

48 257

36 609

29 687

23 745

18 012

14 559

velmi dobrý

dobrý

postačující

nepostačující


Z uvedeného je zřejmé, že v hodnocení příjmů jsou skromnější ženy než muži, zaměstnanci než podnikatelé (OSVČ). Vůbec nejnižší nároky na výši čistého měsíčního příjmu mají důchodci, jejichž představa o velmi dobrém příjmu je o více než pětinu nižší, než je tomu u nezaměstnaných a příjem označený jako zcela nepostačující je o 12 % nižší než uvádějí nezaměstnaní. Oproti zaměstnancům je udávaná představa důchodců o zcela nepostačujícím příjmu o čtvrtinu nižší, oproti osobám samostatně výdělečně činným dokonce o 37 %. Směrodatné je i srovnání mezí „velmi dobrým příjmem za celek souboru a

52


hodnotou, která je souborem respondentů označena jako „nezbytně nutný příjem“; nezbytně nutný příjem se pohybuje okolo poloviny příjmu „velmi dobrého“. Kromě identifikačních znaků respondenta má na představu o přiměřené výši čistého měsíčního příjmu výrazný vliv i počet členů domácnosti. Pro tvorbu životního minima může být inspirující i tabulka, která ukazuje představy respondentů o výši příjmu dle šestistupňové bodové škály v závislosti na velikosti domácnosti. Tabulka č. 40 Subjektivní hodnocení příjmu a velikost domácnosti (průměry hodnot uváděných respondenty) hodnocení výše příjmu domácnosti velmi dobrý


2

33 620

37 182

3 50 669

4

5 a více

50 999

50 808 42 909

dobrý

24 107

29 548

38 905

40 459

postačující

17 898

23 683

29 012

32 569

32 652

14 072

19 027

23 047

26 235

25 629

10 919

14 882

18 260

21 004

19 215

9 159

11 998

14 612

17 281

15 136

nezbytně nutný nepostačující zcela nepostačující


Je samozřejmé, že s počtem osob v domácnosti úměrně roste subjektivní představa o příslušném příjmu. Podíváme-li se na subjektivní představu o nezbytně nutném příjmu domácnosti, pak zjišťujeme, že udávaná suma u dvojčlenné domácnosti je oproti samostatně žijící osobě o 35 % vyšší, u trojčlenné domácnosti oproti dvojčlenné je představa vyšší již jen o 21 %, u čtyřčlenné domácnosti oproti trojčlenné je nezbytně nutný příjem vyšší pouze o 14 % a pět a více početné rodiny udávají nezbytně nutný příjem dokonce o 2 % nižší v porovnání s jejich čtyřčlennými protějšky. Zjištěný trend potvrzuje teorii množstevní redukce, který je uplatňován při tvorbě životního minima v ČR.

53

5. Role sociálních dávek v celkových příjmech domácností

5. Role sociálních dávek v celkových příjmech domácností 5.1 Podíl sociálních příjmech domácnosti

dávek

(včetně

důchodů)

na

Poznatky z předchozích částí kapitoly dokládají spíše nepříliš výraznou příjmovou diferenciaci české společnosti, zároveň je však nesporně charakteristickou stránkou příjmů českých domácností vysoký podíl sociálních dávek, nutně se promítajících mandatorními výdaji do zátěže státního rozpočtu. Data o podílu sociálních dávek do příjmů domácností dokumentují, jak značný význam pro příjmovou, resp. životní úroveň mají. Tabulka č. 41 Pobírání sociálních dávek podíl soc. dávek na příjmu domácnosti v %

rel. podíl z celého souboru

0

49,7

1 - 20

14,0

21 - 40

8,0

41 - 80

8,2

81 a více

20,1


Vysoký podíl u nejvyšší kategorie s dominantním podílem dávek na příjmu je nepochybně způsoben především zastoupením osob v důchodu, nicméně skutečnost, že prakticky pouze u poloviny dotázaných se sociální dávky nepodílejí vůbec, je velmi výmluvná.

5.2 Podíl dávek na příjmu domácnosti a respondentů

a

identifikační

znaky

Při komparaci naznačené podmíněnosti skupinovou příslušností, jsme přihlíželi k následujícím ukazatelům: -

velikost domácnosti,

-

počet dětí v domácnosti,

-

počet ekonomicky aktivních osob,

-

typ rodiny (úplná, neúplná),

-

věk respondenta,

-

vzdělání,

-

sociální status respondenta.

54


Tabulka č. 42 Podíl dávek na příjmu a velikosti domácnosti podíl dávek 0


2

3

4

celkem

5 a více

39,7

43,6

56,0

67,4

32,4

49,9

1-20

7,9

7,1

23,4

20,7

24,3

14,0

21-40

2,0

7,6

11,0

6,7

24,3

7,9

41-80

8,6

8,3

8,3

5,2

18,9

8,1

41,7

33,3

1,4

0,0

0,0

20,1

81 a více kont. koeficient

0,444


Výše podílu sociálních dávek (včetně důchodů) na příjmech domácnosti významně souvisí s počtem jejích členů (koef. kontingence 0,444). Výrazně se v tomto smyslu odlišují domácnosti jedno- a dvoučlenné, tedy nejčastěji důchodci a matky samoživitelky na mateřské dovolené. U jednočlenných domácností více než 2/5 této skupiny sociální dávky překračují 80 % celkových příjmů domácnosti, u dvoučlenných je tato hranice překračována v 1/3 případů. Tabulka č. 43 Podíl dávek na příjmu a počet dětí do 18 let v domácnosti podíl dávek 0

počet dětí do 18 let 0

1

2

celkem

3 a více

47,4

55,7

56,8

0,0

49,8

1-20

8,3

29,5

23,7

20,0

14,0

21-40

6,9

10,4

7,6

80,0

8,0

8,9

3,3

11,9

0,0

8,2

28,6

1,1

0,0

0,0

20,1

41-80 81 a více kont. koeficient

0,396


Markantní podíl sociálních dávek na celkových příjmech domácnosti je zvláště podstatný u podsouboru se 3 a více dětmi - sociální dávky tam představují ve 4/5 případů 21-40 % příjmu. Nejvyšší podíl dávek (81 a více %) je charakteristický pro domácnosti bez dětí do 18 let, což bezpochyby souvisí s velkým zastoupením osob v důchodu v této skupině.

55


Tabulka č. 44 Podíl dávek na příjmu a počet ekonomicky aktivních osob v domácnosti podíl dávek

počet ekonomicky aktivních osob 0

1

2

3

4

celkem

5

0

3,7

45,2

74,4

77,4

62,5

100,0

49,8

1-20

2,8

21,6

14,5

9,7

25,0

0,0

14,1

21-40

5,1

11,4

7,0

6,5

0,0

0,0

7,9

41-80

13,0

11,1

3,1

6,5

12,5

0,0

8,1

81 a více

75,3

10,8

1,0

0,0

0,0

0,0

20,1

kont. koeficient

0,624


Přirozeně, nejčastěji je vysoký podíl dávek na příjmech domácnosti (81 a více %) v případech, kde v rodině žádný ekonomicky aktivní člen není (ve 3/4 případů); evidentně jde o rodiny, kde se nejčastěji jiný příjem než důchod nevyskytuje. Vysoký podíl dávek (41-80 %) je v tabulce zaznamenán dokonce i u skupiny se 3 ekonomicky aktivními osobami (6,5 %) a se 4 takto činnými členy dokonce ve 12,5 % případů - jde však o málo zastoupené skupiny, takže údaje nemají statistickou relevanci. Tabulka č. 45 Podíl dávek na příjmu a typ rodiny podíl dávek

rodina úplná rodina

celkem

neúplná rodina

0

59,1

46,0

49,8

1-20

22,0

10,8

14,0

21-40

10,5

7,0

8,0

41-80

6,3

9,0

8,3

81 a více

2,1

27,1

20,0

kont. koeficient

0,621


V souladu s očekáváním je vyšší podíl dávek na příjmech domácnosti více záležitostí neúplných rodin - zatímco podíl dávek v rozsahu 41-80 % u respondentů z rodin úplných činil 6,3 %, u jejich protějšků z rodin neúplných to je již 9 %. Ještě výraznější je analogický rozdíl v podílech dávek v rozsahu 81 a více %: z úplných rodin se sem zařadilo jen 2,1 % skupiny, z neúplných však 27,1 %.

56


Tabulka č. 46 Podíl dávek na příjmu a věk respondenta podíl dávek

věkové skupiny respondenta 18 - 29

30 - 44

45 - 59

60 a více

celkem

0

62,0

66,0

65,5

8,9

49,8

1-20

22,0

19,4

12,9

3,3

14,0

21-40

8,0

8,0

9,2

6,7

7,9

41-80

6,5

3,8

6,4

15,9

8,2

81 a více

1,5

2,8

6,0

65,2

20,1

kont. koeficient

0,600


Zatímco v zastoupených věkových kategoriích až do věku 59 let je četnost případů bez dávek až do věku 59 let dominantní (pohybuje se celkem stabilně okolo 2/3 v jednotlivých věkových skupinách), u následující kategorie (tedy u věku 60 a více let) tento podíl prudce klesá na pouhých 8,9 % skupiny. Jak již bylo několikrát zmíněno, zcela nepochybně je tento propad způsoben vysokým zastoupením osob v důchodu. Pro příslušnou seniorskou kategorii je současně komplementární razantní vzestup vysokého zastoupení dávek; podíl 81 a více % uvedlo 65,2 % této skupiny, kdežto v předchozí skupině (45-59 let) to je pouze 6 %. Jestliže jsme v části kapitoly věnované celkové výši příjmů domácností uvedli, že zastoupení nízkých příjmů (5-15 000 Kč) v kategorii nad 60 let činilo 42,4 % a v následující (tedy 15 001-25 000 Kč) 33,8 % (což dokumentuje výrazný příjmový propad ve srovnání s mladšími věkovými skupinami), pak jde o údaj dokládající, že v české společnosti posun do věkové kategorie nad 60 let znamená značný příjmový propad. Ten není samozřejmě stejný ve všech demografických, profesních i jiných skupinách stejný. Tabulka č. 47 Podíl dávek na příjmu a vzdělání respondenta podíl dávek

vzdělání základní

vyučení

maturita

celkem

VŠ

0

31,6

44,8

53,9

63,0

49,8

1-20

15,8

13,9

15,1

11,1

14,1

21-40

14,0

8,4

6,1

8,9

8,0

41-80

12,3

9,3

8,1

3,0

8,2

81 a více

26,3

23,6

16,8

14,1

20,0

kont. koeficient

0,176


Statistická podmíněnost podílu sociálních dávek výší vzdělání je nápadná hlavně u „bezdávkových“ domácností, kde s výší vzdělání jejich podíl v podstatě kontinuálně stoupá od necelé třetiny u základního vzdělání po téměř dvě třetiny u vysokoškolsky vzdělaných. U dávek ve výši podílu na příjmech domácnosti mezi 21 a 40 % jsou rozdíly dle vzdělání méně výrazné, zřetelněji se vzděláním klesá zastoupení vyššího podílu dávek na příjmech (81 a více %). Kontingenční koeficient je dle vzdělání ze všech zde srovnávaných souvislostí nejslabší (0,18).

57


Tabulka č. 48 Podíl dávek na příjmu a sociální status respondenta sociální status podíl dávek

zaměstnanec




důchodce

ostatní

celkem

0

70,3

78,1

11,5

13,8

0,0

55,6

49,8

1-20

16,5

12,5

23,1

3,4

4,1

31,9

14,0

21-40

7,6

5,2

11,5

27,6

6,6

8,3

7,9

41-80

3,5

3,1

38,5

34,5

16,0

2,8

8,3

81 a více

2,0

1,0

15,4

20,7

73,4

1,4

20,1

kont. koef.

0,667


Tato podmíněnost je naopak zřetelně nejsilnější. Od ostatních kategorií se kontrastně liší zaměstnanci a samostatně výdělečně činní. V první skupině podíl „bezdávkových“ domácností (70,3 %) je ještě překonán domácnostmi samostatně výdělečných osob (78,1 %). Na opačném pólu škály podílu sociálních dávek na příjmu domácnosti nacházíme podle očekávání důchodce a nezaměstnané; u nich podíl „bezdávkových“ jen mírně překračuje jednu desetinu skupiny. Nepříznivá sociální situace osob bez zaměstnání (v souboru zastoupené 5,4 %) je dokumentována značnými podíly sociálních dávek na příjmech domácnosti; podíl těchto dávek na příjmech domácnosti je nejčastěji v rozmezí 41-80 % a v nezanedbatelné míře je tato hranice překračována. Nezaměstnaní do 1 roku překračují toto pásmo v 15,4 procentech případů, nezaměstnaní delší dobu než 12 měsíců již v 20,7 procentech případů. Sociální dávky, zvláště ty mimo důchod, jsou konstruovány spíše jen na krytí základních životních potřeb, pokud tvoří převážnou část příjmu domácnosti (nebo jsou jediným příjmem), jde o situaci nouze či chudoby, což podněcuje i aktivity v různých formách šedé ekonomiky. Podmíněnost výše podílu sociálních dávek na příjmu domácnosti je potvrzena i statisticky - kontingenční koeficient (0,667) je ze zde sledovaných souvislostí nejsilnější; závislost je silnější než u podmíněnosti věkem nebo počtem ekonomicky aktivních osob. Je třeba znovu konstatovat, že významná závislost na sociálních dávkách je u českých domácností společensky velmi neblahým jevem, což je akceptováno ekonomickou stagnací a mírou nezaměstnanosti v ČR.

58

6. Představa minimální výše hrubé měsíční mzdy podmiňující zájem trvalého zaměstnání na plný pracovní úvazek

6. Představa minimální výše hrubé měsíční mzdy podmiňující zájem trvalého zaměstnání na plný pracovní úvazek Představy respondentů o adekvátní výši hrubé měsíční mzdy tak, aby motivovala zájem o trvalé zaměstnání (resp. „aby se vyplatilo chodit do práce“) se vůči její stávající úrovni a reálným rozpočtovým možnostem sotva budou jevit jako realistické. Odhlížíme přitom od potenciálních důsledků představované výše hrubé měsíční mzdy na zaměstnanost, na pracovní trh apod. Výsledky za celý soubor jsou v následující části věnované rozdílům v požadavcích dle identifikačních skupin. K zaznamenaným představám je třeba přistupovat spíše jako k číslům vyjadřujícím sumu potřebnou k běžným životním nákladům. “Motivační síla“ eventuální hrubé mzdy k trvalému zaměstnání (či snaze jej získat) není pochopitelně pro každého stejná - jestliže by se její výší do 10 000 Kč spokojil jen málokdo (5,9 %), již pro čtvrtinu respondentů je motivující rozpětí od 10-15 000 Kč, přičemž vůbec nejvíce odpovědí se koncentrovalo u 15 001-20 000 Kč (36 %). Nezanedbatelnému podílu dotázaných by zřejmě ani tato částka nepřipadala jako dostatečná; zhruba 1/3 uvedla ještě vyšší sumu. Srovnáme-li představy o odhadované výši příjmu na uspokojení základních životních potřeb (průměr za celý soubor 21 698) s průměrem představ o minimální výši hrubé měsíční mzdy motivující k chození do práce (20 342) vidíme, že oba typy představ k sobě nemají příliš daleko („čistá“ podoba požadovaného hrubého výdělku by byla samozřejmě nižší, nikoliv však opravdu výrazně). Je zřejmé, že nároky na minimální potřebnou výši hrubé měsíční mzdy jsou představami o výši nákladů na základní životní potřeby významně ovlivněny, resp. s nimi zřetelně korelují.

6.1 Souvislost mezi představou o výši minimální hrubé měsíční mzdy motivující k trvalému zaměstnání a příslušností k demografické skupině Získané výsledky poukazují na to, že diference mezi dílčími představami nejsou nijak výrazně determinovány skupinovou příslušností (viz příloha); to je i v souladu se skutečností, že ani mezi představami o výši nákladů na základní životní potřeby se skutečně výrazné skupinové diference neobjevily.

59


Tabulka č. 49 Představy o motivující minimální měsíční mzdě dle uplatněných identifikačních znaků (řazeno sestupně) pořadí 1. OSVČ

průměr požadované výše minimální hrubé mzdy 25 452

2. VŠ vzdělání

24 752

3. domácnost čtyř- a vícečlenná

22 402

4. věk 30-39 let

22 264

5. domácnost tříčlenná

22 096

6. věk 40-49 let

21 885

7. muži

21 749

8. věk 25-29 let

21 473

9. zaměstnanci

21 126

10. vzdělání střední s mat.

20 640

11. dvoučlenná domácnost

19 374

12. věk 50 a více let

19 215

13. vyučení

19 159

14. ženy

19 019

15. domácnost 5 a vícečlenná

18 503

16. nezam. déle než 1 rok

18 340

17. jednočlenná domácnost

18 047

18. důchodci

17 764

19. věk do 24 let

17 624

20. základní vzdělání

17 030

21. nezam. do 1 roku

16 115


Představy o výši minimální hrubé měsíční mzdy osob samostatně výdělečně činných jsou zhruba jen 1,6x vyšší než nároky udávané nezaměstnanými do 1 roku. Ve výsledném pořadí se zřetelně zrcadlí faktická příjmová úroveň charakterizující jednotlivé srovnávané skupiny.7 Pokud jde o skupiny umístěné na posledních sedmi místech (pod 19 000 Kč), může na první pohled překvapovat zařazení domácností s 5 a více členy - tato menší náročnost může souviset s tím, že v těchto případech je vydělávajících osob často více než jedna, takže domácnost není závislá pouze na jednom příjmu. Zařazení nezaměstnaných, důchodců a jednočlenných domácností, mladých do 24 let a osob, které mají jen základní vzdělání, zcela odpovídá pracovním hypotézám. Skutečnost relativně nízkého nároku na hrubou minimální mzdu u osob do 24 let může být podmíněno případně jednak nevysokými mzdami v začátcích pracovní kariéry (zvláště v některých oborech) i současným nedostatkem míst na pracovním trhu i pro tuto věkovou kategorii.

7

60

Vzhledem k malým rozdílům a menší četnosti některých kategorií je tato souvislost či podmíněnost pochopitelně jen přibližná.


6.2 Vztah mezi představou o přiměřené výši minimální hrubé měsíční mzdy a pocitem chudoby I když je míra chudobou trpící nebo chudobou ohrožená část populace ČR dle mezinárodně uznávaných měřítek relativně nízká, tak postoje k příslušné otázce výzkumu prokazují, že se k pocitu chudoby přihlašuje významný podíl dotázaných určitě ji pociťuje jedna desetina respondentů a další téměř třetina „spíše ano.“ Tabulka č. 50 Představa o minimální mzdě a pocit chudoby minimální hrubá mzda Kč/měsíčně do 10 000

Máte pocit, že jste chudá domácnost, resp. považujete svoji rodinu za chudou? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne počet podíl počet podíl počet podíl počet podíl osob v% osob v% osob v% osob v% 9 0,9 20 2,0 24 2,4 6 0,6

celkem počet osob 59

podíl v% 6,0

10 001 - 15 000

33

3,3

99

10,0

103

10,4

15

1,5

250

25,3

15 001 - 20 000

28

2,8

112

11,3

150

15,2

66

6,7

356

36,0

20 001 - 25 000

12

1,2

31

3,1

77

7,8

26

2,6

146

14,7

více než 25 000 součet

18

1,8

44

4,4

72

7,3

45

4,5

179

18,0

100

10,1

306

30,9

426

43,0

158

16,0

990

100,0

kont. koef.

0,222


Vztah mezi představami či nároky na výši minimální hrubé měsíční mzdy a případným pocitem chudoby není výrazný (kontingenční koeficient 0,222). Nelze tedy tvrdit, že případná relativní „skromnost“ v požadavcích na výši minimální hrubé mzdy (aby se vyplatilo chodit do práce) je těsně spjata či podmíněna pocitem chudoby. Je ovšem pravda, že mezi těmi, jejichž představy o výši této mzdy se vešly do 15 000 Kč, jsou častěji respondenti, kteří chudobu „určitě“ nebo „spíše“ pociťují. Vztah mezi požadovanou výší minimální hrubé mzdy a pocitem chudoby je zřetelnější, vezmeme-li podíly respondentů pociťujících chudobu jako celek (100 %) a strukturu jejich představ o potřebné výši minimální mzdy vyjádříme v relativních četnostech. Zatímco mezi těmi, jejichž představa minimální hrubé měsíční mzdy se vejde do 10 000 Kč, pocit chudoby (určitě nebo spíše) přiznává 49,2 %, z těch, kteří částku posouvají na 20 001-25 000 Kč, je jich zřetelně méně (29,6 %). Souvislost přesto není lineární - požadavek překračující 25 000 Kč je zastáván těmi, u nichž podíl udávající pocit chudoby činí 34,7 %. Potvrzuje se tak, že pocit chudoby (bezpochyby i případné nízké materiální životní úrovně) není silným determinantem představ o tom, jak vysoká by minimální hrubá měsíční mzda měla být. Představy těch, kteří se cítí být defavorizováni - tedy chudými - o tom, jaký příjem by k uspokojení jejich základních životních potřeb postačoval, se nijak radikálně neliší od postojů ve skupinách, v nichž chudoba není subjektivně zastoupena.

61

Shrnutí a závěry

Shrnutí a závěry Srovnání vyhodnocených otázek s analogickým šetřením v roce 2002 prokázalo, že prožívání ekonomické situace doznalo u českých domácností u většiny relevantních ukazatelů jisté zhoršení (viz. text dále). Jak silně je tento negativní posun podložen reálným zhoršením ekonomických či sociálních ukazatelů a do jaké míry jde o efekt frustrační atmosféry vyvolané finanční krizí a následnou ekonomickou recesí či stagnací nelze jednoznačně určit, neboť hodnocení jevů subjektivní povahy, vycházející z odpovědí respondentů, bývá ovlivněno vícerými faktory8. Zároveň ne všechny ukazatele životní úrovně a jejího prožívání v české společnosti je možno jednoznačně interpretovat jako výrazný posun negativním směrem; u některé charakteristiky se příliš nemění, nebo se mění jen nevýznamně. Obě části monografie identifikují hlavní determinanty zjištěných výsledků a vzájemně potvrzují základní korelační závislosti.

a) Shrnutí poznatků z prvé části monografie V roce 2012 pokládala polovina testovaných domácností příjmovou situaci své domácnosti za plně vyhovující a vyhovující, zatímco druhá polovina souboru vnímala své příjmy spíše nebo velmi špatně. Domácností s deklarovanými velmi špatnými příjmy je třikrát víc než jejich spokojených protějšků („příjmy plně vyhovující“). V podstatě tím byl potvrzen trend zjištěný v roce 2002; i o deset let později se většina domácností při hodnocení svých příjmů pohybovala v poloze středních variant odpovědí („vyhovující“ nebo „spíše špatné“), nicméně rozdíl je ale v tom, že domácnosti s příjmy velmi špatnými jsou zastoupeny v třikrát vyšší frekvenci než v roce 2002. Za uplynulých deset let došlo na jedné straně k růstu domácností s deklarovaným plně vyhovujícím příjmem (3,6 : 1,2), na druhé straně k ještě markantnějšímu navýšení domácností s deklarovanou příjmovou úrovní velmi špatnou (12,0 : 7,0). To svědčí o postupném, stále vyšším rozvírání „nůžek“ mezi jednotlivými společenskými vrstvami, vyšší polarizaci české společnosti a nárůstu sociálně slabých vrstev obyvatel. Zvyšující se počet bohatých potvrzuje i Van Praagova škála pro měření životní úrovně. Skupina domácností ztotožňující se s výrokem „příjem nám stačí na všechno, nijak se neomezujeme“ vzrostla oproti r. 2002 více než dvojnásobně a prezentuje ji 5,5 % respondentů. Tuto nejvyšší příčku životní úrovně prezentují zejména domácnosti podnikatelů, jejichž zastoupení je třikrát vyšší než u ostatních sociálních skupin obyvatelstva, dále osoby s VŠ vzděláním, ponejvíce ve věkové kategorii 30-44 let, žijící převážně v úplných rodinách. Na úrovni životního minima (čtvrtého stupně Van Praagovy škály) se nacházejí převážně rodiny bez ekonomicky aktivního člena, důchodci, věková kategorie 60 a více let, osoby samostatně žijící a vícečlenné rodiny. Životní standard pod touto úrovní (hladina existenčního minima) je typický především pro nezaměstnané bez práce déle než jeden rok a osoby se základním vzděláním, ale nacházíme zde i nadprůměrné

8

62

Relace mezi reálným zhoršením nebo stagnací příjmů a potenciálním efektem frustrační atmosféry se sice může jevit jako diagnosticky nedostatečně definovaná, ale tak to již ve sféře zkoumání sociálním jevů bývá. S určitou mírou nejasnosti v příčinách a konsekvencích prožívání reálných životních podmínek je bohužel - nutno počítat. Zastírat tuto dílčí nejasnost na pohled suverénním, „expertním“ vymezením by bylo jen předstírání jistoty.

Shrnutí a závěry

zastoupení důchodců a domácností s pěti a více členy. Představitelé nejnižší životní úrovně se již vesměs rekrutují z řad dlouhodobě nezaměstnaných. Z hlediska vývoje lze konstatovat, že počet domácností žijících na úrovni subjektivně vnímaného životního nebo existenčního minima se sice nijak viditelně za posledních deset let nezvýšil; varovným signálem ale je, že narůstá počet sociálně vyloučených domácností (poslední stupeň Van Praagovy škály) soustavně odkázaných na pomoc obce a státu. Jejich počet je sice dosud marginální (představuje méně než dvě procenta dotázaných), ale nárůst této skupiny z 0,6 % na 1,6 % nelze přehlédnout a podceňovat, neboť nárůst sociální exkluze je z celospolečenského hlediska vysoce nebezpečný fenomén. Současná úroveň příjmů nedovoluje každé třetí dotázané domácnosti vytvářet finanční rezervy pro nemoc/stáří a pro téměř třetinu respondentů jsou nedostupné placené zdravotní služby nad rámec zdravotního pojištění. Zhruba polovina dotázaných domácností nemůže pomýšlet na nákup ale i obnovu ojetého auta, rekonstrukci nebo koupi bytu. Hlubší statistické rozbory (pomocí Paersonova Chi-sguare testu a kontigenčního koeficientu) potvrzují a precizují výše uvedené závěry. Prokázána byla významná závislost mezi výší příjmu a mírou ekonomické aktivity v domácnosti, velikostí domácnosti a počtem závislých dětí. Nejvyšší míra příjmové deprivace a potažmo i subjektivně prožívané chudoby byla zjištěna u samostatně žijících osob, u osob starších šedesáti let, v domácnostech s nízkou mírou ekonomické aktivity, u rodin s třemi a více dětmi. Nejsilnější korelace byla zjištěna mezi hodnocením příjmu/pocitem chudoby a sociálním/zaměstnaneckým statutem respondenta; nejvyšší stupeň příjmové deprivace a subjektivní chudoby je potvrzen u nezaměstnaných (především dlouhodobě) a u skupiny důchodců. Statistické korelace dokládají jednoznačně vyšší příjmovou spokojenost u podnikatelů oproti zaměstnancům; chudobu nepociťuje více než dvě pětiny OSVČ, ale pouze každý šestý zaměstnanec a velmi špatná příjmová situace má u OSVČ třikrát nižší zastoupení než u osob v zaměstnaneckém poměru. V průběhu deseti let však vzrostl podíl subjektivně chudých i ve skupině podnikatelů, a to více než dvojnásobně (7,3 : 18.0), přičemž celkově se podíly subjektivně chudých domácností zvýšily zhruba o pět procent. Nejvyšší podíl intenzivního pocitu chudoby byl zjištěn mezi jednotlivci (23 %), spíše chudými se cítí tři čtvrtiny domácností s třemi a více dětmi. Jak u subjektivní chudoby, tak u hodnocení příjmů nebyla prokázána statisticky významná závislost s velikostí obce, s pohlavím respondenta a překvapivě i s místem života dotázaného. Postoj k vývoji příjmů je determinován především sociálním statutem a věkem respondenta; pesimistická očekávání převládají u dlouhodobě nezaměstnaných (60 % očekává určité nebo výrazné zhoršení příjmů) a u věkových starších ročníků (53 %).9 Polovina respondentů si sice myslí, že příjmy v jejich domácnosti zůstanou v dalších letech beze změny, ale pesimistický postoj převládá nad optimistickým výhledem dvojnásobně. Oproti situaci před deseti lety zaznamenáváme nárůst pesimistických očekávání o více než patnáct procent (určité nebo výrazné zhoršení příjmů předpokládá více než třetina testovaných domácností). Při zamyšlení nad možnou redukcí výdajů deklarovaly oslovené rodiny, že nelze snížit výdaje na splátky úvěrů a naprostá většina z nich (cca 70 %) nepřipouští ani

9

Lze předpokládat, že do výsledků se promítají důsledky prodělané hospodářské krize a celkové společenské klima v ČR.

63

Shrnutí a závěry

snížení výdajů na bydlení a dopravu v rámci veřejné dopravy. Téměř polovina domácností se domnívá, že v případě nenadálé nepříznivé životní situace by byla schopna snížit výdaje na stravu (zhruba o jednu čtvrtinu), přičemž razantnější snížení (cca o polovinu) připouští pouze každý desátý respondent. Nejvyšší úspory byly zaznamenány u výdajů na rekreaci, kulturu a sport a v položce odívání. Zhruba třetina domácností spatřuje určité rezervy ve výdajích na vlastní dopravu, v položce pojištění a spoření a připouští snížení těchto výdajů cca o čtvrtinu současného rodinného rozpočtu. Zadluženost přiznává 40 % oslovených, přičemž převážné většině (60 %) domácností objem dluhů/úvěrů klesá a více než polovina nemá se splácením žádné problémy. Velké problémy se splácením má každá osmá domácnost; dluhy splácí pouze částečně, nebo je nesplácí vůbec a této skupině objem dluhů narůstá. Exekuční řízení prodělalo nebo očekává 3,5 % dotázaných, což koresponduje s poznatkem o deklarované životní úrovní na bázi existenčního minima.

b) Shrnutí poznatků z druhé části monografie Významným ukazatelem životní úrovně a jejího rozložení je výše čistých příjmů domácnosti. Skutečně nízký čistý příjem - nesporně znamenající chudobu - uvedlo 1,5 % domácností, do další kategorie (5 001-15 000 Kč), zastupující obtížné hrazení životních nákladů se zařadila více než pětina respondentů. Reálná výše čistých příjmů vypovídá o tom, že téměř polovina (49,1) sledovaných domácností se koncentruje v intervalu od 15 do 35 tis.; hranici čistých příjmů (35 tis. až 45 tis. Kč.) zastupovalo necelých 5% domácností a vyšší příjmové skupiny byly v souboru zastoupeny ještě nižší četností (4,1). Deklarované reálné příjmové rozložení koresponduje s poznatky o subjektivním hodnocení příjmu. Výše příjmu domácností souvisí výrazně s počtem jejich členů (kontingenční koeficient 0,498) a mírou jejich ekonomické aktivity (k.k. 0,546). V oblasti minimální výše příjmu se ocitá desetina jednočlenných domácností, ale v intervalu 5 001-15 000 Kč je jich již více než 60 %. Nižší příjmová úroveň zřetelně souvisí s věkem (k.k. 0,407) viz nadprůměrné zastoupení důchodců v nízkopříjmových skupinách), částečně se stupněm dosaženého vzdělání (k.k 0,313); zastoupení v příjmové skupině do 15 tis je u základního vzdělání třetinové a s vyšší úrovní vzdělání se podíl lineárně snižuje (u VŠ dosahuje méně než deseti procent). Jednoznačně nejvýznamnějším faktorem signalizujícím nízké příjmy je ovšem situace nezaměstnanosti; v podílu nejnižších příjmů domácnosti nemůže s nezaměstnanými „soupeřit“ žádná jiná srovnávaná skupina. Z nezaměstnaných do 1 roku se do nejnižší kategorie (do 5 000 Kč) zařadil zhruba každý sedmý, do kategorie 5-15 tis. již více než polovina (55,3 %). Ještě markantnější podíly nízkopříjmových jsou u domácností, kde je nezaměstnanost dlouhodobá (více než 1 rok) - do nejnižší příjmové hranice jich spadá více než pětina (21,4), do následující kategorie téměř 60 % (57,1). To svědčí o tom, že rostoucí míra nezaměstnanosti v některých regionech představuje skutečnou chudobu se všemi neblahými důsledky a tato chudoba postihuje nezanedbatelnou část české populace. S výší příjmu domácnosti lineárně roste částka potřebná ke krytí základních životních potřeb. Tento růst je sice zřetelný, přesto však platí poznatek z šetření uskutečněné v roce 2002; česká populace se výraznou „rozbíhavostí“ představ o

64

Shrnutí a závěry

přiměřeném životním standardu nevyznačuje. Jinými slovy podmíněnost o částce ke krytí základních životních potřeb se skutečnými příjmy domácností existuje, ale nároky nízkopříjmových domácností zřejmě nejsou příliš vzdáleny od skutečné sumy, která by zajišťovala důstojný život. Při srovnání nezbytně nutného příjmu domácnosti (v průměru za celý soubor činí 21 690 Kč) a uváděné hodnoty skutečných příjmů je zřejmé, že nezanedbatelná část sledovaných domácností se ocitá pod hranicí nezbytně nutného příjmu (cca čtvrtina domácností deklaruje příjem do 15 tis. Kč). Subjektivní představa o nezbytně nutném příjmu roste logicky s počtem členů domácnosti. Výsledky šetření plně potvrzují teorii množstevní redukce; představa nezbytně nutného příjmu je vyšší u dvojčlenné domácnosti oproti samostatně žijící osobě o 35 %, u trojčlenné domácnosti oproti dvojčlenné o 21 %, u čtyřčlenné o 14 % a rodiny s pěti a více členy deklarují sumu dokonce o 2 % nižší oproti rodinám čtyřčlenným. Specifickým rysem příjmů českých domácností je vysoký podíl sociálních dávek (vč. důchodu); na příjmu domácnosti se vůbec nepodílejí prakticky jen v polovině případů. Výše tohoto podílu silně závisí na počtu ekonomicky aktivních osob v domácnosti (k.k. 0,624), na věku respondentů (k.k. 0,600), částečně i na výši vzdělání; podíl domácností bez sociálních dávek činil u respondentů se základním vzděláním 31,6 %, u respondentů vyučených 44,8 %, s maturitou 53,9 % a vysokoškolsky vzdělaných 63,0 %. Nicméně statisticky nejsilnější korelace mezi podílem dávek na příjmu domácnosti se opět týká sociálního statusu (k.k. 0,667); zatímco u zaměstnanců činil podíl „bezdávkových“ domácností 70,3 %, u OSVČ 78,1 %, u nezaměstnaných jen mírně překračuje jednu desetinu. S podílem sociálních dávek na příjmu domácnosti je zřetelně spjato i pociťování chudoby; u respondentů uvádějících podíl dávek na příjmu (mezi 41-80 %) ji pociťuje více než čtvrtina, u podílu vyššího než 80 % ji pociťují více než dvě třetiny příslušné kategorie. Představa o hrubé minimální mzdě, jako impulsu k trvalému zaměstnání na plný pracovní úvazek se koncentruje do intervalu 15 000-20 000 Kč. Srovnání odhadované výše příjmu na uspokojení základních životních potřeb (v průměru za celý soubor 21 698 Kč) s průměrem představ o minimální měsíční mzdě (20 342 Kč) ukazuje, že oba typy představ se příliš neliší. Z toho lze usuzovat, že nároky na výši minimální hrubé měsíční mzdy jsou výší nákladů na životní potřeby významně podmíněny.

65

Literatura

Literatura Baštýř, I. - Chomátová, L. - Kotýnková, M. - Michalička, L. Rozbor úrovně, konstrukce, struktury a uplatňování životního minima a odvození minima existenčního. VÚPSV, 2002 Janata, Z. Otázky k problematice životního a existenčního minima, podkladová zpráva, VÚPSV, v.v.i. 2012 Kotýnková, M. - Štěpán, L. Národní akční plány boje proti chudobě a sociálního vyloučení členských zemí Evropské Unie. VÚPSV, 2002 MPSV: Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování, 2012 Pakosta, P. - Rabušic, L. Postoje k příčinám chudoby v České republice v letech 1991 až 2008. Sociální studia, 7, 2010, č. 4 Sirovátka, T. - Kofroň, P. - Jahoda, R. Rizika příjmové chudoby a materiální deprivace v České republice (celková situace a vybrané aspekty na datech SILC. VÚPSV, v.v.i. 2011. ISBN 978-80-7416-092-9 Sirovátka, T. - Horáková, M. - Jahoda, R. - Kofroň, P. Ekonomická zátěž středních příjmových skupin obyvatelstva: vývoj v letech 2008-2011. Praha, VÚPSV, v.v.i. 2012. 157 s. ISBN 978-80-7416-110-0 Šustová, Š. Pracují, a přesto jsou chudí? Statistika a my, 3, 2013, č. 7-8, s. 38-39, obr., tab. ÚZ č. 879 Sociální zabezpečení 2012, ISBN 978-80-7208-900-0 Vavrečková, J. - Zika, D. Postoje domácností k dosahované životní úrovni, chudobě a příjmu. VÚPSV, 1997 Vavrečková, J. - Zika, D. Analýza pocitu chudoby a polarizace společnosti v oblasti životní úrovně. Sociální politika, 2/97 Vavrečková, J. - Janata, Z. Postoje českých domácností k chudobě, životní úrovni a minimálním příjmům. VÚPSV, 2002 Zykmundová, E. Hospodářská krize ovlivnila situaci českých domácností. Statistika a my, 2, 2012, č. 10, s. 26-27, obr., tab.

66

67

142

108

102

48

40

15 001 - 20 000

20 001 - 30 000

30 001 - 40 000

40 001 - 50 000

50 001 - 70 000

70 001 a více 1,0

44 863

38 896

21 944

40 000

68 662

1. decil

5. decil

9. decil

100,0


489

8,2

9,8

20,9

22,1

29,0

7,0

2,0

0,0

podíl v% 0,0

průměr

součet

5

34

10 001 - 15 000

neví, neodpověděl

0

10

5 001 - 10 000

0

počet osob

muži

do 5 000

čistý měsíční příjem Kč; ostatní charakteristiky

0

2

516

3

25

65

112

109

133

47

20

počet osob

100,0

0,6

4,8

12,6

21,7

21,1

25,8

9,1

3,9

0,0

podíl v% 0,4

60 000

40 000

20 000

18 819

40 683

ženy

537

5

38

73

139

126

133

23

0

0

62 497

40 000

25 000

32 619

45 777

100,0

0,9

7,1

13,6

25,9

23,5

24,8

4,3

0,0

0,0

zaměstnanec počet podíl osob v% 0 0,0 0

96

0

15

11

27

22

17

4

0

0,0

100 000

50 000

26 068

44 562

55 691

100,0

0,0

15,6

11,5

28,1

22,9

17,7

4,2

0,0

56

0

3

4

9

12

20

7

1

0

57 532

31 999

20 000

18 780

38 180

100,0

0,0

5,4

7,1

16,1

21,4

35,7

12,5

1,8

0,0

nezaměstnaný počet podíl osob v% 0 0,0

se sociálním statusem OSVČ počet podíl osob v% 0 0,0

Celkový čistý měsíční příjem domácnosti, který považujete za VELMI DOBRÝ

Tabulky

243

1

6

11

14

40

95

46

28

2

50 000

25 000

15 000

16 117

30 295

100,0

0,4

2,5

4,5

5,8

16,5

39,1

18,9

11,5

0,8

důchodce počet podíl osob v% 0 0,0

73

1

4

14

26

16

11

1

0

0

70 000

50 000

30 000

17 195

48 257

100,0

1,4

5,5

19,2

35,6

21,9

15,1

1,4

0,0

0,0

ostatní počet podíl osob v% 0 0,0

Příloha

68

59

27

14

40 001 - 50 000

50 001 - 70 000

70 001 a více

27 625 20 000 30 000 50 000


1. decil

5. decil

9. decil

100,0 34 860

489

0,6

2,9

5,5

12,1

23,9

36,0

13,9

5,1

0,0

podíl v% 0,0

průměr

součet

3

117

30 001 - 40 000


68

176

25

10 001 - 15 000

20 001 - 30 000

0

15 001 - 20 000

0

5 001 - 10 000

počet osob

muži

do 5 000


6

0

516

1

4

16

82

117

173

75

42

počet osob

100,0

0,2

0,8

3,1

15,9

22,7

33,5

14,5

8,1

1,2

podíl v% 0,0

50 000

30 000

17 000

16 840

32 186

ženy

538

4

9

27

94

152

178

63

11

0

50 000

33 000

20 000

27 605

36 374

100,0

0,7

1,7

5,0

17,5

28,3

33,1

11,7

2,0

0,0

zaměstnanec počet podíl osob v% 0 0,0

97

0

7

7

15

30

30

7

1

0

60 000

35 000

22 000

19 598

39 996

100,0

0,0

7,2

7,2

15,5

30,9

30,9

7,2

1,0

0,0

56

0

1

2

4

12

22

11

3

1

46 749

29 090

17 000

12 882

29 967

100,0

0,0

1,8

3,6

7,1

21,4

39,3

19,6

5,4

1,8



Celkový čistý měsíční příjem domácnosti, který považujete za DOBRÝ

244

0

1

3

13

20

92

59

51

5

40 000

22 000

13 489

10 706

24 439

100,0

0,0

0,4

1,2

5,3

8,2

37,7

24,2

20,9

2,0


73

0

0

6

14

21

28

3

1

0

50 000

35 000

25 000

10 846

36 609

100,0

0,0

0,0

8,2

19,2

28,8

38,4

4,1

1,4

0,0


69

0

65

30

4

4

3

20 001 - 30 000

30 001 - 40 000

40 001 - 50 000

50 001 - 70 000

70 001 a více

neví, neodpověděl 26 676 11 209 15 000 25 000 40 000


1. decil

5. decil

9. decil

100,0

0,6

0,8

0,8

6,2

13,3

40,7

25,3

9,9

2,5

podíl v% 0,0

průměr

487

198

15 001 - 20 000

součet

48

123

10 001 - 15 000

12

počet osob

muži

5 001 - 10 000

do 5 000

čistý měsíční příjem Kč; ostatní charakteristiky 0

517

1

0

3

23

92

172

137

69

20

počet osob

100,0

0,2

0,0

0,6

4,4

17,8

33,3

26,5

13,3

3,9

podíl v% 0,0

40 000

25 000

14 000

9 775

25 367

ženy

537

4

1

3

39

95

220

130

44

1

40 000

25 000

16 379

9 711

27 536

100,0

0,7

0,2

0,6

7,3

17,7

41,0

24,2

8,2

0,2


97

0

4

1

8

21

40

18

5

0

45 669

30 000

19 638

13 853

31 356

100,0

0,0

4,1

1,0

8,2

21,6

41,2

18,6

5,2

0,0

55

0

0

2

3

6

16

16

9

3

40 000

20 000

12 000

10 957

24 375

100,0

0,0

0,0

3,6

5,5

10,9

29,1

29,1

16,4

5,5



Celkový čistý měsíční příjem domácnosti, který považujete za POSTAČUJÍCÍ

243

0

0

1

0

16

58

84

56

28

30 000

19 000

10 000

7 808

19 794

100,0

0,0

0,0

0,4

0,0

6,6

23,9

34,6

23,0

11,5


73

0

0

1

4

18

35

11

3

1

40 000

30 000

18 000

9 264

29 687

100,0

0,0

0,0

1,4

5,5

24,7

47,9

15,1

4,1

1,4


70 20 000 30 209

5. decil

9. decil

8 708

21 382

100,0

12 000

489

0,6

0,2

0,2

2,0

7,6

27,2

34,4

19,8

8,0

podíl v% 0,0

1. decil


průměr

součet

3


10

40 001 - 50 000

1

37

30 001 - 40 000

1

133

20 001 - 30 000

70 001 a více

168

15 001 - 20 000

50 001 - 70 000

97

10 001 - 15 000

0

39

počet osob

muži

5 001 - 10 000

do 5 000


517

1

0

0

5

40

131

155

134

51

počet osob

100,0

0,2

0,0

0,0

1,0

7,7

25,3

30,0

25,9

9,9

podíl v% 0,0

30 000

20 000

10 294

8 114

20 210

ženy

537

4

1

0

8

50

160

174

114

26

35 000

20 000

14 000

8 316

22 005

100,0

0,7

0,2

0,0

1,5

9,3

29,8

32,4

21,2

4,8


96

0

0

1

2

14

39

26

12

2

39 159

25 000

15 000

9 175

24 882

100,0

0,0

0,0

1,0

2,1

14,6

40,6

27,1

12,5

2,1

OSVČ počet podíl osob v% 0 0,0

56

0

0

0

2

3

12

17

12

10

30 000

18 000

9 181

9 090

19 461

100,0

0,0

0,0

0,0

3,6

5,4

21,4

30,4

21,4

17,9


se sociálním statusem

Celkový čistý měsíční příjem domácnosti, který považujete za NEZBYTNĚ NUTNÝ

244

0

0

0

0

2

30

77

85

50

25 000

15 000

9 000

5 710

15 883

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,8

12,3

31,6

34,8

20,5


74

0

0

0

3

9

23

29

8

2

36 449

20 000

15 000

8 134

23 745

100,0

0,0

0,0

0,0

4,1

12,2

31,1

39,2

10,8

2,7


71

1

0

3

50 001 - 70 000

70 001 a více


10 000 15 000 25 488

5. decil

9. decil

7 570

16 742

100,0

0,6

0,0

0,2

0,6

3,3

12,3

25,2

36,6

20,4

podíl v% 0,8

1. decil


průměr

489

3

40 001 - 50 000

součet

60

16

123

15 001 - 20 000

30 001 - 40 000

179

20 001 - 30 000

100

4

10 001 - 15 000

počet osob

muži

5 001 - 10 000

do 5 000


516

1

0

0

0

18

71

119

157

141

počet osob

100,0

0,2

0,0

0,0

0,0

3,5

13,8

23,1

30,4

27,3

podíl v% 1,7

25 000

15 000

8 152

7 041

15 983

ženy

538

4

0

1

1

24

83

142

179

99

28 000

15 000

10 000

7 508

17 382

100,0

0,7

0,0

0,2

0,2

4,5

15,4

26,4

33,3

18,4


97

0

0

0

2

3

25

26

26

15

30 000

18 000

10 000

7 731

19 238

100,0

0,0

0,0

0,0

2,1

3,1

25,8

26,8

26,8

15,5


55

0

0

0

1

3

3

12

18

15

25 996

15 000

7 000

8 179

15 272

100,0

0,0

0,0

0,0

1,8

5,5

5,5

21,8

32,7

27,3



Celkový čistý měsíční příjem domácnosti, který považujete za NEPOSTAČUJÍCÍ

244

0

0

0

0

0

10

38

93

97

20 000

12 000

7 000

4 648

12 701

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

4,1

15,6

38,1

39,8


73

0

0

0

0

5

9

24

19

15

30 000

17 000

10 000

7 440

18 012

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

6,8

12,3

32,9

26,0

20,5


72 7 000 12 000 21 405

1. decil

5. decil

9. decil

13 679

100,0 7 735

488

0,6

0,0

0,2

0,4

1,0

8,2

16,0

26,8

41,0

podíl v% 5,7


průměr

součet

3


2

40 001 - 50 000

1

5

30 001 - 40 000

0

40

20 001 - 30 000

70 001 a více

78

15 001 - 20 000

50 001 - 70 000

200

131

10 001 - 15 000

počet osob 28

muži

5 001 - 10 000

do 5 000


517

1

0

0

0

7

36

86

119

225

počet osob 43

100,0

0,2

0,0

0,0

0,0

1,4

7,0

16,6

23,0

43,5

podíl v% 8,3

20 000

10 000

6 000

6 484

12 877

ženy

539

4

0

1

1

6

53

93

136

218

24 471

12 000

7 000

6 933

13 897

100,0

0,7

0,0

0,2

0,2

1,1

9,8

17,3

25,2

40,4


97

0

0

1

1

1

15

20

27

31

28 984

15 000

8 000

10 318

16 630

100,0

0,0

0,0

1,0

1,0

1,0

15,5

20,6

27,8

32,0


55

0

0

0

0

1

3

7

12

21

20 000

10 000

5 000

7 271

11 870

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,8

5,5

12,7

21,8

38,2



Celkový čistý měsíční příjem domácnosti, který považujete za ZCELA NEPOSTAČUJÍCÍ

244

0

0

0

0

0

2

30

55

130

16 000

10 000

5 000

4 289

10 484

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,8

12,3

22,5

53,3


73

0

0

0

0

5

4

14

20

25

25 000

14 990

6 474

7 753

14 559

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

6,8

5,5

19,2

27,4

34,2


73

356

146

179

989

20 001 - 25 000

více než 25 000

součet

20 342

100,0

18,1

14,8

36,0

25,3

5,9

podíl v %

13,0

19,1

8,8

11,2

54,2

21 126

15 001 -20 000

20 001 - 25 000

více než 25 000

součet

průměr

2,0

zaměstnanec

10 001 - 15 000

do 10 000

minimální hrubá mzda Kč/měsíčně

25 452

9,5

3,5

1,6

3,6

0,3

0,4

OSVČ

19 019

51,6

7,7

6,1

18,5

15,2

4,1

ženy

17 624

11,6

0,7

1,3

5,0

3,2

1,3

do 24 let

16 115

2,7

0,1

0,2

1,0

1,1

0,3

do 1 roku

18 340

2,7

0,2

0,5

1,1

0,8

0,1

déle než 1 rok

nezaměstnaný

sociální status (v %)

21 749

48,4

10,4

8,7

17,5

10,0

1,7

muži

pohlaví (v %)

b) třídění dle identifikačních znaků

průměr

250

15 001 -20 000

58

počet osob

respondenti celkem

10 001 - 15 000

do 10 000

minimální hrubá mzda Kč/měsíčně

a) celkový výsledek

17 764

23,6

2,2

2,7

7,6

8,9

2,1

18 512

7,2

0,7

0,9

3,5

1,1

0,9

1

15,0

1,6

1,8

5,1

4,9

1,5

19 215

40,9

6,1

5,0

14,2

12,7

2,9

50 a více

18 047

21 885

19,1

4,9

2,8

6,4

4,1

0,9

40 - 49 let

ostatní

22 264

20,2

4,8

3,9

7,5

3,8

0,3

30 - 39 let

věk (v %)

důchodce

21 473

8,3

1,6

1,8

3,0

1,5

0,3

25 - 29 let

2,2

40,0

5,5

5,6

13,9

12,7

19 374

2

19 159

44,9

5,7

5,7

17,0

13,7

2,9

vyučen

21,7

5,2

3,5

8,1

4,1

0,7

22 096

3

19,5

5,2

3,5

7,1

2,7

0,9

22 402

4

20 640

35,7

6,6

6,3

13,8

7,7

1,3

střední s maturitou

počet členů domácnosti

17 030

5,9

0,6

0,6

1,6

1,6

1,4

základní

vzdělání (v %)

Představy o přiměřené výši minimální hrubé měsíční mzdy - celkový výsledek a třídění dle identifikačních znaků

18 503

3,8

0,4

0,4

1,9

0,6

0,5

5 a více

24 752

13,5

5,4

2,2

3,6

2,1

0,2

VŠ

Výtahy z oponentských posudků

doc. Ing. Otakar Němec, CSc. Získaná data lze považovat za kvalitní. Z předložené práce je možné vyvodit, že dotazníkové šetření, způsob sběru dat, kontrola tazatelů atd. byly prováděny na vysoké úrovni, s náležitou pečlivostí. V důsledku polarizace společnosti, negativního vlivu nedávné ekonomické krize lze považovat tuto práci za aktuální. Její závěry upozorňují na nutnost věnovat pozornost nízkopříjmových skupinám obyvatelstva, fenoménu chudoby, třebaže v podmínkách ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi není situace (v obecném smyslu) dramatická. Předložená studie rovněž dává přehled o regionální dimenzi těchto otázek. Využitelnost výsledků práce je mnohostranná. Je to poklad pro další vědeckovýzkumnou činnost v této oblasti, při výuce předmětů sociální práce na různých vysokých školách. Ne nepodstatnou součástí práce je to, že jsou zde informace, které mohou posloužit jako inspirace pro politická rozhodnutí v oblasti sociální politiky (např. sociální dávky, zadluženost, minimální mzda, životní minimum), informace užitečné pro výkon vybraných činností státních orgánů (MPSV).

Ing. Petr Maleček Zpracování vlastních primárních dat je hlavním přínosem studie, ve většině případů jsou přehledně zpracovány do tabulek. Originalita práce umožňuje využít její závěry pro mnohé navazující studie či jako podklady pro rozhodování v hospodářské či sociální politice ČR.

75

Subjektivní vnímání životního minima, dostatečnosti příjmů, životní úrovně domácností a chudoby. Jana Vavrečková Zdeněk Janata

Recommend Documents