Studijní návštěva 2012 - 2013 Jméno účastníka: Název školy/instituce: Funkce: Adresa instituce: Telefon: Fax: E-mail: Číslo a název studijní návštěvy: Místo konání - země: Datum: Organizátor: Název hostitelské instituce: Adresa: Tel. Fax Email: Website:
Mgr. Stanislav Knob, Ph.D. RPIC-ViP,s.r.o., lektor, vývojář, konzultant Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava +420 724 073 028
[email protected] 169 The teaching profession, teacher education and basic education Joensuu - Finsko 18. – 22. 3. 2013 SOKKA-MEA NEY Eija Liisa University Teacher Training School, University of Eastern Finland Joensuu Campus P.O.Box 111, Joensuu, 80101 +358- 132 51 22 34 +358- 132513322
[email protected] http://jnor.joensuu.fi
1. Řešená problematika Studijní návštěva se týkala zejména přípravě a vzdělávání mladých učitelů v rámci pedagogického studia na Univerzitě Východního Finska. Poměrně podrobně jsme se však mohli seznámit s celým vzdělávacím systémem nejen ve Finsku, ale srovnávali jsme také systémy zemí jednotlivých účastníků. 2. Poznatky Finské školství je téměř kompletně ve státních rukou. V zemi existuje pouze malé množství soukromých škol. Na finském kurikulu se podílela (mohla podílet) široká pedagogická i laická veřejnost. Pravděpodobně díky tomu, není finské kurikulum žhavým ani výbušným tématem, ale je všeobecně respektováno. Děti začínají chodit do školy v sedmi letech. Ve třídě je jich podobný počet jako u nás (zhruba do 30 žáků). Příprava učitelů probíhá na univerzitě a na tréninkových školách, které jsou součástí univerzity (viz níže). Každý učitel musí mít minimálně magisterské vzdělání (ve většině evropských zemích tomu tak není). Studenti učitelství si mohou vybrat, zda budou tzv. class teacher (učitelé na prvním stupni) nebo subject teacher (učitel se specializací na určitý předmět – vždy jeden hlavní a jeden vedlejší). Speciální pedagogika může být hlavním i vedlejším předmětem a navíc je i součástí všeobecné přípravy. V rámci sociální politiky je hlavním cílem finského školství co nejvíce žáků začlenit. Většinu předmětů tedy absolvují žáci se svými spolužáky, pouze na předměty, na které vyžadují vyšší péči, pracují v menších skupinách pod dohledem speciálního pedagoga. Povolání učitele je ve Finsku vážené i přes nižší výdělky. Na Univerzitu Východního Finska se hlásí ročně 1000 studentů na pedagogické obory, z nich se dostane 240 k výběrovému řízení, které probíhá formou assesment centre, kde je simulována práce učitele a interview. Do prvního ročníku nastoupí 80 žáků, kteří dosáhli nejlepších výsledků. Důležitým aspektem finského školství je otevřenost. Vizitace v hodinách je velice běžná, ačkoliv finské školství nemá inspektory (má ale různé poradce). Dalším znakem je důvěra: dětem se věří, přenáší se na ně odpovědnost. (Téměř) všechny používané techniky v českém školství známe, důležité je, je používat správně, neustále je ladit, dotahovat, přizpůsobovat konkrétní situaci, což je běh na dlouhou trať.
3. Navštívené instituce Univerzita východního Finska je nejvýchodnější univerzitou v Evropské unii. Vznikla v roce 2010 spojením dvou univerzit: Joensuu a Kuopio. Vedle těchto dvou měst má ještě pracoviště ve městě Savonlinna. S 15 000 studenty a 2800 zaměstnanci patří univerzita mezi největší ve Finsku. Univerzita má Filozofickou, Lékařskou, Ekonomickou a Dřevozpracující fakultu. Východní Karélie je jedním z leaderů v oblasti dřevozpracujícího průmyslu na světě. Vedle toho je městečko Joensuu (hlavní město Východní Karélie) centrem vzdělanosti nejen regionálního, nebo jen státního, ale také světového významu. Delegace lidí věnujících se vzdělávání sem jezdí obdivovat jeden z nejúspěšnějších vzdělávacích systémů světa. Velkou zvláštností finského systému přípravy mladých učitelů do praxe je, že v rámci univerzit fungují tzv. univerzitní školy. V současné době je jich 13 po celém Finsku. Tyto školy jsou oficiální součástí univerzity, ale plní také roli klasických regionálních škol (základního stupně). Tyto školy mají zvláštní podporu od státu i regionu. Zpravidla se jedná o zcela nové budovy, moderně rekonstruované a hlavně špičkově vybavené. Zaměstnanci těchto škol se vedle své výuky věnují také studentům učitelství, kteří dochází do jejich hodin nejdříve na náslechy a později také učí pod dohledem svého „školícího“ učitele. Hodin přímé praxe není ani ve Finsku příliš, nicméně kontakt se školou a jejím životem je mnohem intenzivnější. Žákům se věnují vyškolení učitelé, kteří jsou stále v živé praxi. K tomu řada učitelů i studentů učitelství připravuje vlastní pedagogický výzkum, nebo se alespoň podílí na výzkumu ostatních kolegů. Rychlost přenosu dat mezi školou a univerzitou je tak podstatně zkrácen. Na školách probíhá výzkum týkající se nejmodernějších metod, technického vybavení, přístupů apod. Univerzitní školy jsou vybaveny oproti jiným školám zpravidla velmi nadstandardně. Je to zejména proto, že zde testuje vše nové před tím, než je to implementováno do celého školského systému. Pedagogičtí odborníci se tak snaží jít s dobou a sledovat trendy, které v budoucnu přijdou a snaží být na ně připraveni. Jedná se například o výzkum využití i-padů žáky při výuce. Finským heslem v tomto ohledu je po malých krůčcích, co se neosvědčí, tak se předělá nebo zamítne. Žádné revoluce systému (jako u nás). Tulliportti School – tzv. lower secondary school, která odpovídá zhruba našemu druhému stupni základní školy. Na této škole jsme měli několik přednášek od finských odborníků na vzdělávání a poté jsme měli možnost si školu prohlédnout a navštívit jakékoliv hodiny výuky. Länsikatu School – primary school, která odpovídá našemu prvnímu stupni základní školy. Program byl velice podobný. Heinävaara School – primary school, na rozdíl od předchozích dvou nespadá pod univerzitu, ale je to přátelská škola. Byla vystavěna na základě projektu a koncepce tzv. otevřené školy. Tato koncepce pochází z USA. Postupně však škola pojetí otevřeného prostoru opustila, protože ve škole byl hrozný hluk a žáci se ve třídách navzájem rušili. Aby však nebyl narušen architektonický ráz budovy, byly jednotlivé učebny odděleny od hlavního prostoru skleněnými přepážkami. Vzhledem k rozmístění učeben se vizuálně jednotlivé třídy neruší. Lyseo Secondary School – městská škola v Joensuu v ultramoderním stylu, která také nepatří pod univerzitu. Velice dobře vybavená škola. 4. Zajímavé aspekty I-pady ve výuce: Zdá se, že žáky baví práce s I-pady pouze tehdy, mohou-li sami objevovat je výhody a možnosti. Nemají rádi práci na I-padu podle návodu učitele.
Pohodlné oblečení: Finští žáci chodí do školy v pohodlném neformálním oblečení, zpravidla v teplákovkách, aby se cítili dobře. Hodně dětí pobíhá ve škole jen v ponožkách (někdy i učitelé), vzhledem k moderním a dobře vytápěným školám je to možné, ale u nás bych to nezaváděl. PISA: Finsko se umisťuje pravidelně na předním místech v žebříčku testování PISA. Zajímavé je, že děti mají dobré výsledky v matematice, ale na základě výzkumu se zdá, že je nebaví. Převládá tedy u nich více odpovědnost. Čtenářská gramotnost je tradičně vysoká, protože čtení je součást finské kultury a způsobu života. Jazykové dovednosti podporuje televize, kde neexistuje dabing. Jazykové přípravě je ve školách věnováno poměrně hodně prostoru. Velká část finské populace mimo povinnou finštinu a švédštinu, mluví anglicky, německy a rusky. Velmi znepokojivým aspektem, které ukazuje testování, je, že děvčata dosahují mnohem lepších výsledků než chlapci. Na druhou stranu jim hrozí mnohem více syndrom vyhoření a depresí již na nižších stupních vzdělání. Jídelny: Ve školách jsou velice malé a příjemné jídelny. Žáci se střídají po etapách. Problém je trochu s časy, první chodí již před 11 poslední snad kolem 14 h. Jídlo bylo dobré (hodně rybího masa, zeleniny). Děti si nabírají sami u várnic. „Naší povinností jako učitelů je, vědět, kde žáci jsou, ale nemusíme přesně vědět, co tam dělají.“ Také tato věta zazněla v souvislosti s přednáškou o školním vybavení. Ve škole je celá řada tzv. „bezpečných“ zón, kde mohou mít děti pocit soukromý. Zpravidla je však do nich vidět, a pokud učitel chce, může letmo žáky zkontrolovat. Po každé 45minutové hodině následuje 15minutová přestávka, kdy žáci mohou ven. Také venkovnímu vybavení je věnována velká pozornost. Školní knihovny: Každá škola má svou knihovnu a často plní také roli obecní komunální knihovny. Knihy jsou rozmístěny v regálech ve vnitřních prostorách školy. Často tvoří součást vybavení, které je možno flexibilně přemisťovat a vytvářet prostory pro různé potřeby. Knihy jsou zcela bez dozoru a děti knihy nekradou???!!! V rámci knihovny jsme viděli také celou řadu počítačů, kterých si děti ani nevšimly???????!!!!!!!!! Pracovní výchova: Děti mají pracovní výchovu od první třídy v podobě dílen, kde jak kluci, tak holky od sedmi let řežou pilkou, brousí pilníkem, zatloukají hřebíky apod. Dále děti také šijí (opět bez rozdílu pohlaví) nebo tkají, popř. upravují různé textilie. Rozvoj motorických dovedností má přinášet prospěch také kognitivním vlastnostem. Děti hlučí, zlobí, nedávají pozor jako všude jinde. Finské děti jsou snad jen trochu tišší, což je ale typický rys pro finský národ (např. ve Finsku se téměř nemluví v městské hromadné dopravě).
5. Účastníci Studijního pobytu se zúčastnilo patnáct osob z dvanácti evropských zemí (Irsko, Velká Británie, Portugalsko, Španělsko, Francie, Belgie, Německo, Česká republika, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko). Velice zajímavá byla profesní skladba skupiny od prvního náměstka belgického ministra školství (zároveň profesora matematiky), přes generálního inspektora rumunského školství, irského inspektora, dva francouzské ředitele škol, portugalského zástupce školních knihoven až po učitele na školách, vzdělávacích centrech pro učitele a na univerzitách. Foto účastníků kurzu
Seznam účastníků: Annette Scholing-Grunert, učitelka na přípravné škole pro učitele, Lüneburg (Německo) Brecht Vanwynsberghe, náměstek ministra školství, Brussel (Belgie) Maria Del Mar Gallego García, učitelka na vzdělávacím institutu, Malaga (Španělsko) Joao Paulo da Silva Proenca, univerzitní učitel a správce knihovny, Caparica (Portugalsko) Danijela Baric, univerzitní učitelka, Zagreb (Chorvatsko) Paraskevi Delikari, ředitelka střední školy, Athény (Řecko) Claire Mitchel-White, lektorka dalšího vzdělávání, Birmingham (Velká Británie) Gema Hernández Roldán, učitelka a lektorka, Albacete (Španělsko) Michael Baker, školní inspektor, Dublin (Irsko) Maria Hercz, univerzitní učitelka, Kecskemét (Maďarsko) Gilles Siche, ředitel školy, Lannion (Francie) Karen Smith, lektorka dalšího vzdělávání, Winchester (Velká Británie) Yvelline Le Montreer, ředitelka školy, Treguier (Francie) Raducu Popescu, generální inspektor, Constanta (Rumunsko)
6. Poznámka k organizaci Studijní pobyt byl naplánován a zorganizován velice dobře. Plán byl plný a velice zajímavý. Někdy však až příliš a nezbýval čas na diskuzi. Přesto patří organizátorům velký dík. 7. Přínos studijní cesty Zjistili jsme, že problémy ve školství jsou dnes v našich zemích velice podobné. Hledání řešení je v určitých aspektech nadnárodní, ale v mnoha dalších záležitostí kultury a prostředí daného státu, resp. regionu. Obě tato zjištění mají obrovskou hodnotu pro vytváření našeho domácího kurikula: musíme brát v potaz globální i národní (regionální) problémy a podle toho hledat jejich řešení. S jednotlivými účastníky jsme se spřátelili a věříme, že budeme spolupracovat i do budoucna ve prospěch vzdělávacího systému našich zemí i EU jako celku. 8. Pozvánka na studijní cestu
Tato fotografie zachycuje pouze malou část ochutnávky národních jídel a nápojů 13 evropských zemí (včetně Finska). Bylo to naprosto vynikající, až pojedete na studijní cestu, tak s sebou nezapomeňte vzít něco „echt českého“.
Study visit in Joensuu from Monday March 18 to Friday March 22, 2013, starting on Sunday March 17, 7.00 p.m
The Teaching Profession, Teacher Education and Basic Education (in Finland). Visit code 2013_169 Time
Monday 18 March Tulliportti School
Tuesday 19 March Länsikatu School
8-9
8.30 ready downstairs and walking to the University together, Tulliportti School
departure at 8.05 8.30 Welcome by Dr Heikki Happonen, Principal; Learning Environment .
9-10
Welcome by Mr Petri Salo, Managing Principal
10-11
11-12
12-13 13-14
Sunday 17 March
Wednesday 20 March Heinävaara School and Tulliportti School Departure outside the hotel at 8.00 School visit to Heinävaara School by bus; Heikki Happonen and Eija Liisa
Thursday 21 March Länsikatu School
Friday 22 March Länsikatu School
8.15 Finnish Special Education by Prof. Hannu Savolainen, ViceDean
continues Coffee
Meeting Ms Malla Ahonen-Hämäläinen headmaster; http://koulutuspalvelukes kus.jns.fi/index.php?843
coffee; School Leadership, Mr Petri Salo Tour of the school 11.15-12.15high school students and Ms Raija Kangaspunta, English teacher
Observing
participant presentations
9.15 participant presentations: 9.45 morning assembly Greek Orthodox blessing of Easter branches Coffee, the press observing
8.00 Lecture on teaching practice 8.30-9.30 Dr Kari Sormunen, Teacher educator: teacher training 9.45-10.00 morning assembly by the participants
Observing
Observing 11.30-12.30 High School students interviewing participants with iPads
-“-
12.15-13.00 School lunch Observing 13.00-14.15 (two subjects)/
School lunch
School lunch Visiting the old Heinävaara School and an artist’s residence and a small Orthodox chapel? 12.30 bus to town;
12.30 School lunch
Lectures/ presentations 13.15-14.00 Prof. Ritva Kantelinen – Learning Foreign Languages in Finland 14.00 iPad for young learners, Dr Sari HavuNuutinen
13.30-14.30 Meeting Student teachers
11.45-12.30 School lunch 12.30-13.30 Introduction of the pupil council 13.30-15.00 Discussions and certificates, coffee
lectures/presentations ; Focus on the School Yard, Päivi Vesala, Finland and PISA, Eija Liisa S-M and some others
10.15 -11.45 Coffee and questions and answers