Studijní návštěva Závěrečná zpráva

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová Studijní návštěva 2012 – 2012 Závěrečná zpráva

Jméno účastníka: Adéla Zelenda Kupcová Název školy/instituce: Národní ústav pro vzdělávání Funkce: odborný pracovník Adresa instituce: Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10 Telefon: 00 420 732 500 910

Email: [email protected], [email protected]

Číslo a název studijní návštěvy: 95 – Work and education of socially excluded groups in small cities and rural areas Místo konání – země: Slovensko Datum: 1. 10. – 5. 10. 2012 Organizátor: Agentúra pre rozvoj Gemera; JUDr. Monika Vaškovičová Název hostitelské instituce: Agentúra pre rozvoj Gemera Adresa: Agentúra pre rozvoj Gemera, Vansovej 711, 981 01 Hnúšťa Telefon: 00 421 948 001 079

Email: [email protected]

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec

V rámci studijní návštěvy ve slovenském Gemer-Malohontském regionu jsme měli možnost vidět celou řad projektů a zařízení na podporu, integraci, vzdělávání a aktivizaci obyvatel ze sociálně vyloučených lokalit, zejména pak pro obyvatele osad romského původu. Myslím, že nejen pro mne, ale i ostatní účastníky studijní návštěvy byla nejsilnějším zážitkem z celého pobytu návštěva romské osady v obci Klenovec a také seznámení se s projekty v obci Muránská Dlhá Lúka a v obci Tisovec. Pro zahraniční účastníky studijní návštěvy byla cesta do osady zřejmě dosti šokujícím zážitkem, jelikož dopředu nebyli příliš obeznámeni s realitou osad obývaných zejména Romy na Slovensku. I já, která jsem se situací na Slovensku obeznámena, jsem byla překvapena. Avšak příjemně. Česká média často líčí slovenské osady jako uzavřená místa plná kriminality, drog a násilné zábavy. Zkušenost z osady v Klenovci však byla odlišná. Zdejší obyvatelé byly velice přátelští, chtěli se s námi bavit a děti si chtěli hrát. Měla jsem výhodu, že mne a obyvatele osady nedělila jazyková bariéra a tak bylo možné spolu pohovořit. Návštěva osady byla velkým přínosem pro další dny, kdy jsme se seznámili s komunitními projekty v dalších obcích, které se zaměřují na práci s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Náhled do života osady pomohl pochopit všechny obtíže komunitní a sociální práce a byl tedy velice přínosný. Tato závěrečná zpráva bude zaměřena právě na srovnání dvou přístupů k realizaci projektů na podporu obyvatel sociálně vyloučených lokalit, s nimiž mimo jiné jsme měli tu možnost se seznámit.

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová Stručné představení projektů v Muránské Dlhé Lúce a v Tisovci Právě o projektech těchto dvou obcí bude tato zpráva, v níž se pokusím o jejich vzájemné srovnání. Projekty v Muránské Dlhé Lúce (viz obrázek) i v Tisovci samotným popisem působily jako takřka identické: oba se věnovaly několik oblastem podpory obyvatel sociálně vyloučených lokalit, zejména těmto: -

-

Včasná péče o děti, předškolní výchova a výchova k základním sociálním kompetencím; dospělých v oblasti vzdělávání sexuální výchovy a práva; nácvik pracovních dovedností a aktivizace dlouhodobě nezaměstnaných.

Přestože se oba projekty realizované obcí a podpořené mimo jiné Evropským sociálním fondem sobě navzájem po formální stránce podobaly, jsou mezi nimi i značné rozdíly, které následně ovlivňují jejich úspěšnost a šíři jejich dopadu. O tom však bude podrobněji pojednáno dále. Předškolní a základní vzdělávání a podpora rozvoje pracovních dovedností v obci Muránská Dlhá Lúka V Muránské Dlhé Lúce funguje mateřská škola, která je vybudovaná z bývalých šaten při fotbalovém hřišti a nabízí předškolní výchovu a nácvik základních sociálních, ale i hygienických dovedností pro děti předškolního věku z přilehlé romské osady. Tento projekt byl odstartován teprve v září letošního roku (2012) a již za měsíc fungování bylo možné pozorovat jeho dopady. Děti do mateřské školy chodící se poměrně rychle adaptovaly, osvojily si nejen hygienické dovednosti, ale i sociální kompetence v interakci s dospělými (že se zdraví, vyká aj.). Tato péče o děti předškolního věku dle zaměstnankyň školky přispívá i k postupnému navazování vztahu a důvěry s jejich rodiči, kteří jsou mnohdy také vlastně ještě nezletilými dětmi.

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová Vedle mateřské školy fungují v Muránské Dlhé Lúce také dvě základní školy. Dvě školy na tak malou obec je poměrně velký počet, avšak vysvětlení tohoto stavu je pravděpodobně takové, že jedna ze škol je navštěvována dětmi z osady, druhá pak dětmi ze samotné obce. Školy jsou tak vlastně diferencované na etnickém základě. Škola navštěvovaná žáky z osady vzdělává podle standardního kurikula pro základní školy, má však i třídy, kde vzdělání probíhá podle kurikula určeného žákům s lehkým mentálním postižením. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry je zařazení žáků do tříd s kurikulem pro žáky s LMP oprávněné a zda zde nedochází ke stejnému problému, s nímž se v současné době vyrovnává Česká republika v rámci zavádění opatření reagujících na rozsudek Soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci mediálně známého případu D. H. versus Česká republika. Každopádně už samotný fakt, že je v Muránské Dlhé Lúce škola takto výhradně zaměřená na děti z osady v sobě nese rysy segregativního vzdělávání a udržuje stávající rozdělení obce na lidi z osady a ty z obce. Tedy rozdělení po etnické linii. V Muránské Dlhé Lúce jsou také vytvořeny pracovní příležitosti pro obyvatele osad spojené s jejich základním vzděláváním v dané oblasti. Existuje zde vybavená sušárna plodů, časem chce obec investovat do vlastní palírny. Jsou zde zavedeny obecně prospěšné práce. Slovenský systém sociální podpory umožňuje měsíční navýšení podpory v nezaměstnanosti o 60 EUR, pokud se daný jedinec věnuje právě těmto obecně prospěšným pracím. Starosta dále plánuje odkup lesních plodů. Tímto by byl umožněn zisk obyvatelům osad, kteří by se sběru účastnili a od nichž by obec plody vykupovala a dále využívala ke komerčním účelům. Tento program měl být odstartován již tento podzim. Předškolní a základní vzdělávání, sociální práce, volnočasové aktivity a podpora rozvoje pracovních dovedností v obci Tisovec V Tisovci a pod jeho Městský úřad spadající obci Rimavská Pila funguje kromě základní školy (do níž

Pohled starosty Muránské Dlhé Lúky na problematiku sociálně vyloučených lokalit Segregativní přístup k práci s obyvateli sociálně vyloučených lokalit souvisí s osobností starosty této obce. Pan starosta se sice velice snaží pracovat s obyvateli romské osady ležící u Muránské Dlhé Lúky, avšak nepouští je do své obce. Drží je dál od občanů a společenského života obce. To do značné míry ilustrovaly jeho četné výroky s rasistickým podtextem a vymykající se jakékoli korektnosti, např. již jen v označování Romů jako těch „černých“. Nutno podotknout, že překladatelka měla mnoho práce s tím, aby její překlad byl korektní. Na jednu stranu může mít mnoho lidí pro starostu pochopení, jelikož soužití s lidmi z osady doprovází časté krádeže a kulturní rozdíly tak hluboké, že se nedají porovnat s rozdíly v soužití s romskou minoritou v ČR. Na straně druhé však tento pohled se odráží v podobě jím realizovaných projektů, které stále udržují hlubokou propast mezi obyvateli obce a osady. To, že tento přístup v žádném případě nevede k úspěchu dokazuje i příklad projektů z obce k Tisovec, v níž zvolili zcela jiný přístup k řešení této problematiky.

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová dochází jak žáci z obce tak i z přilehlých romských osad) také celá řada institucí zaměřených na volnočasové aktivity, nácvik pracovních dovedností a sociální podporu obyvatel nejen z okolních osad. Existuje zde v rámci budovy kulturního domu centrum sociální práce, které je financováno Evropským sociálním fondem a zaměstnává dvě sociální pracovnice a jednu jejich asistentku. Toto centrum dává podporu a radu všem občanům v obtížné sociální či životní situaci a funguje jako nízkoprahové. V Tisovci dále funguje mateřské centrum, které je také nízkoprahové, a splňuje funkci mateřské školy. V současné době nemá stálé zaměstnance a funguje jako svépomocné. V budoucnu však obecní zastupitelka Irena Milevcová, která má v gesci sociální otázky, plánuje v mateřském centru zaměstnat ženu z dlouhodobě nezaměstnaných občanů Tisovce, jíž by byla zajištěna možnost průběžného získání vzdělání v oblasti předškolní výchovy. (Na Slovensku funguje rozsáhlý dobrovolnický program, v jehož rámci mohou nezaměstnaní občané pracovat jako dobrovolníci v nějakém zařízení. Při tom je jim mírně navýšena podpora v nezaměstnanosti a mají možnost vzdělávání se. Dobrovolnický program většinou trvá půl roku a je ukončen závěrečnými zkouškami, po nichž dobrovolník získá certifikát o rekvalifikaci. Mnohdy se stává, že je-li zaměstnavatel spokojen s dobrovolníkem, zaměstná jej na jako řadového zaměstnance na zaměstnanecký poměr.) Dále zde probíhají aktivizační a vzdělávací programy pro dospělé obyvatele osad, kde se učí a nacvičují základní pracovní dovednosti počínaje vařením, přes pěstitelství až po truhlářství a pomocné zednické práce.

Kurz pěstitelství v Rimavské Pile V komunitním centru v Rimavské Pile proběhl mimo jiných i kurz pěstitelství. Drobný příběh z něj jasně ilustruje, že práce s obyvateli sociálně vyloučených lokalit není v žádném případě snadná. V rámci tohoto kurzu se ženy z osady učili pěstovat zejména užitečné plodící rostliny. Jednou měly ženy sázet sazenice a jedna z nich sama od sebe nevěděla, zda patří rostlinka kořeny do země či zda do země dát zelené lístky. Neschopnost zobecnění a přenesení každodenní zkušenosti (zelené rostliny jsou k vidění všude kolem), je častým problémem, se kterým se lektoři v rámci těchto kurzů potýkají. Pracovnice centra říkali, že po tomto zážitku málem propadly pocitu marnosti. Nicméně kurz byl doveden do konce a dnes alespoň některé ženy v osadě pěstují vlastní zeleninu, která jim je nejen užitečná svými plody, ale i tím, že ženy mají pravidelnou pracovní aktivitu.

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová Dále je v obci Rimavská Pila v areálu fary zřízeno dětské komunitní centrum, které nabízí dětem volnočasové aktivity, podporu a pomoc se školními povinnostmi a také nácvik pracovních dovednostní. Zároveň funguje jako nízkoprahový prostor pro trávení volného času a tak plní i svou funkci v rámci prevence výskytu rizikového chování. (Na obrázku je vidět, jak část naší skupinky hraje s dětmi z centra hru oblíbenou v osadách. Tým drží kus látky, z níž vyhazuje igelitový sáček naplněný vodou a druhá skupinka má za úkol jej chytit. Skupinka, které sáček spadne, prohrává.) Podobnosti projektů v obou obcích Projekty v obou obcích jsou si podobné zejména tím, že jsou realizovány obcí, zaměřují se na podobné segmenty práce s obyvateli ze sociálně vyloučených lokalit. Rozdíly mezi obcemi jsou však mnohem významnější a také významně ovlivňují úspěšnost jimi realizovaných projektů. Rozdíl pak, zdá se, vychází zejména z odlišných osobností pana starosty Muránské Dlhé Lúky a obecní zastupitelky města Tisovce Ireny Milevcové, kteří tyto projekty spravují. Hlavní rozdíly mezi projekty Jak již bylo naznačeno, rozdíl mezi projekty realizovaný ve výše zmiňovaných obcích nespočívá ani tak v projektech samotných, jako spíše v základním lidském přístupu k nim a v jejich koncepci. V obci Muránská Dlhá Lúka se snaží o co největší rozvoj kompetencí obyvatel osad (osada je zachycena na obrázku vpravo), avšak veškeré programy jsou realizovány segregovaně, absolutně se nedotýkají života celé obce. Příležitost k setkání obyvatel osady a obce je takřka nulová a v Muránské Dlhé Lúce tak existují dva naprosto neprostupné světy. Lidé z osady se nestýkají s lidmi z obce a lidé

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová z obce se nestýkají s těmi z osady, ba dokonce se snaží žít, jako kdyby tito lidé a jejich osada neexistovaly. Veškeré projekty jsou realizovány na periferii, mimo pohled lidí z obce. Avšak lidé z osady nejsou neviditelní a vzájemnou segregací jen vzrůstá nepochopení, čímž se stupňují i animozity obyvatel obce vůči těm z osady. Situace, ať formálně řešená, se nelepší. Obyvatelé osady nemají možnost poznat jiný způsob života a práce než ten, který je běžný v osadě, kterou mnozí z nich nikdy v životě neopustili. Takovýto přístup pak dává jen minimální prostor ke změně a motivaci obyvatel osady, jelikož pro ně neskýtá žádnou alternativu odlišnou od jejich životní reality. Oproti tomu obec Tisovec zvolila jistě náročnější, ale o to v posledku perspektivnější a úspěšnější cestu. Hlavní myšlenkou projektů realizovaných v Tisovci je, že by měli sloužit všem občanům, lhostejno zda žijí v samotné obci či v přilehlé osadě. Takto funguje jak centrum sociální pomoci, které je otevřené pro všechny a často se na něj obrací lidé z obce, kteří mají problémy s hledáním práce, splácením dluhů či třeba jen s umístěním dítěte do mateřské školy. Navíc toto centrum zaměstnává i jednu ženu, mgr. Lucii Šedou, pocházející z romské osady na pozici sociální pracovnice. Také ostatní projekty se snaží o propojení života osady a obce a navázání vztahů mezi majoritou a romskou menšinou. V mateřském centru se potkávají matky z osady i obce a jejich vzájemná spolupráce a sdílení zkušenosti s dětmi pomáhá vzájemné důvěře, pochopení a funguje také jako ukázka alternativního způsobu života pro obyvatele osad. Rovněž i komunitní centrum v Rimavské Pile, kde jsou vedle volnočasových aktivit pro děti a mládež realizovány i kurzy pracovních dovedností pro dospělé, usiluje o to, aby bylo co nejvíce otevřené a nabízelo své služby všem. Vedle volnočasových aktivit pro děti, kterých se účastní zejména děti a mládež z osady, pořádá i oslavy svátků pro celou obec. Prostory využívá i kněz

Příběh sociální pracovnice Lucie Šedé Lucie Šedá se v osadě narodila, ale celé dětství zde netrávila. Na začátku docházky do ZŠ byla odebrána do dětského domova, kde vyrostla a vystudovala. Dle vlastních slov byl celý její podob v katolickém dětském domově ovlivněn myšlenkou, že by chtěla pomáhat lidem z osady a dát jim šanci na úspěch, jakou dostala ona. Původně chtěla být řádovou sestrou, v pubertě se však rozhodla pro světskou práci a studium oboru sociální práce na vysoké škole, což se jí podařilo. Své dětství v dětském domově hodnotí kladně, jako záchranu ze sociálně znevýhodňujícího prostředí osady a možnost, jak vzít život do svých rukou. V současnosti se tedy věnuje tomu, co považovala za své poslání – pomáhat ostatním a měnit situaci, do níž se sama narodila. Svým příkladem tak není pozitivním vzorem jen pro obyvatele osad, ale je uznávanou osobností i v celé obci a vlastním příkladem tak pomáhá

odstraňovat předsudky ze majority.

četné strany

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová evangelické církve, který zde pořádá schůzky farníků. Komunitní centrum nevzdělává jen obyvatele osad, ale nabízí například také kurzy práce s počítačem pro seniory apod. Komunitní centrum tedy usiluje o to, stát se pulzujícím centrem obce pro všechny občany. Samozřejm ě, tento popis zní velice idylicky, ale začátky práce komunitního centra rozhodně nebyly růžové. Občané obce proti němu dokonce podepisovali petici a bouřili se proti jeho otevření, které přivádí obyvatele osad do samého centra. Po dlouhé přesvědčovací kampani ze strany zastupitelstva i dobrovolníků, kteří chodili de facto dům od domu a svůj záměr vysvětlovali, se nakonec centrum podařilo otevřít a nyní již proti němu většina občanů výhrady nemá. Rovněž rekvalifikace obyvatel osad nejsou vždy zcela úspěšné (zatím proběhly kurzy: vaření a pečení, pěstitelství, pomocné zednické práce, truhlářství) a mnohdy fungují spíše jen jako aktivizační činnost, než rekvalifikace vedoucí k nalezení další práce. Zatím se podařilo zaměstnat jen několik jedinců z osady. Avšak i to je úspěchem, neboť v osadě vznikají nové a nové dobré příklady. Koncepce sociální podpory a její spojení s životem celé obce jako klíč k úspěchu

Příběh talentovaného zpěváka z osady u Rimavské pily V komunitním centru v Rimavské Pile byl pro nás připraven program a občerstvení, které bylo nachystáno dětmi z osady docházejícími do komunitního centra. Jedním bodem programu bylo vystoupení hudebně nadaných dětí, zejména opravdu výjimečného zpěváka. Tomuto chlapci je 19 let a má pouze základní vzdělání a to přesto, že po základní škole měl možnost odejít do většího města na konzervatoř, na jejíž absolvování měl získat i stipendium. Jeho rodina však se studiem, jež považovala za zbytečné, nesouhlasila. Jelikož v rodině jsou velmi dobré a pevné vztahy, chlapec rodiče poslechl a studovat nešel. Nyní toho velice lituje, avšak stále není odhodlaný ke změně. Letos je poslední rok, kdy může získat stipendium a jít studovat. Rozhoduje se mezi loajalitou k rodině, jež je v jeho komunitě velice ceněna a svou vlastní budoucností a možným úspěchem.

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová Příklady obou obcí ukazují, jak významné je, aby lidé ze sociálně vyloučených etnik byli vtaženi do běžného života obce a aby byly hledány cesty, jak se může majorita a minorita navzájem poznat a snad i po určitém čase pochopit, tolerovat a začít si pomáhat. Pouze začlenění obyvatel sociálně vyloučených lokalit do občanského života a společenského života obce jim může dát pozitivní příklad a zároveň pomoci odbourávat předsudky ze strany majority. Pracovníci komunitního centra navíc potvrzují, že po zavedení způsobu pospolného života a spolupráce mezi majoritou a minoritou ubylo i drobných krádeží, neboť se lidé vzájemně znají a je obtížnější okrást známého či přítele, než neznámého člověka, který navíc mnohdy neskrývá své předsudky a opovržení. Model z Tisovce a Rimavské Pily je tak do značné míry přenositelný model podpory a socializace obyvatel sociálně vyloučených lokalit a také zmírňování předsudků ze strany majority, neboť pomáhá narušovat ostrou hranici mezi „my a oni“, která je natolik typická pro lokality, kde spolu žije majorita a minorita.

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová Program studijní návštěvy

DAY ONE – Monday, 1st of October 2012 – Rimavska Sobota (Hotel Zlatý Býk, Rimavská Sobota) From To Item Speaker(s) Arrival and registration 8.45 9.00 Welcome and presentation of JUDr. Monika Vaskovicova, 9.00 10.00 director Agency for development of Gemer region and non-formal learning tools Presentation of the other participants – 4 participants 10.00 11.00 15 minutes per participant Coffee break 11.00 11.30 Presentation of the other participants – 3 participants 11.30 12.30 15 minutes per participant Lunch Ventura restaurant 13.00 14.00 14.00 16.00 Pedagogical and psychological center Mgr. Mária Hudcová, director for the children with ADHD and other disorders - Inclusion of these children into the school system and real life. 16.00 17.30 Centre for battered mother and their PaeDr. Helena Husárová, children Volunteer work and the director continuity of the education of the children in the centre Dinner Ventura restaurant 18.30 Free time in Rimavska Sobota city DAY TWO – TUESDAY, 2nd October 2012 – Veľké Teriakovce, Hnúšťa (Hotel Predná Hora) From To Item Speaker(s) Meeting in hotel Lobby 9.00 9.30

10.00

10.30

11.30

11.30

12.30

13.00

14.00

The Water Mill in Velke Teriakovce – Voluntary work with the children from the rural areas Special school for Roma children in Hnusta - special features and approaches of the educational system for Roma people Disabled children daycare centre, Hnusta - Work with disabled children in rural areas and small cities Lunch

14.15

16.00

Klenovec

Ing. Miroslava Kubaliaková, project manager of local action group Malohont Mgr. Janka Krištofova, director

Mgr. Katarina Moncoľová, director Restaurant Kocka Mgr. Janka Pohorelska

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová 19.00

Dinner Free time in wellness

Predná Hora

DAY THREE – WEDNESDAY, 3rd October 2012 – Muránska Dlhá Lúka village (Hotel Predná Hora) From To Item Speaker(s) Meeting in the hotel lobby 8.45 9.00 10.00 The Sanatory center in Predna Hora Mgr. Petra Glincknerová, social worker with drug – Voluntary work with the drug and addicted alcohol addictive people Ing. Roman Goldschmidt, the 10.30 11.00 National park Muranska planina, presentation of voluntary work in NP mayor of Muran village Coffee break 11.00 11.15 11.30

12.30

12.30 13.30

13.30 15.00

15.00

16.00

19.00

MDL school Equal opportunities for disadvantaged groups in small village school LUNCH Community centre and social work in the village Tools and methods for the work with the people with special needs in village Presentation of the special project of the village for long term unemployed people DINNER

Ing. Marek Nosko, the mayor of Muranska Dlha Luka village MDL Ing. Jana Švecová, social worker

Predná Hora

International evening DAY FOUR – THURSDAY, 4rd October 2012 – Tisovec (Zbojská chalet) From To Item Meeting in the hotel lobby 8.45 9.30 10.30 High School in Tisovec school for older students (16 + ) Methods to integrate students into the learning process 10.30 11.45 Mother-center in Tisovec voluntary work supporting young families and young children LUNCH 11.45 12.45 12.45 13.30 Senior house for elder people work with people with special needs and adult learning and participation into

Speaker(s) Ing. Anna Kožiaková, director

Mgr. Irena Milecová, project manager Senior House Mgr. Mariana Kokayová, social worker

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová

15.00

16.00

19.00

the labor process Community centre in Rimavska Pila - tools and methods of inclusion socially excluded children into the educational process - the workshop on the theme Roma people life in excluded region DINNER

Renáta Huľukova, social worker Mgr. Irena Milecová, project manager

Zbojská Chalet

Free time DAY FIVE – FRIDAY, 5th October 2012 – Zbojská From 9.30

To

Item Meeting

Speaker(s)

9.30

12.00

Ing. Katarína Mešková, project manager

12.00 13.00 15.30

13.00 14.00

Zbojska chalet, National park presentation of the NGO, voluntary work with disabled and long-term unemployed people Lunch Certification ceremony Arrival to Rimavská Sobota and distribution of the participants at the airport

Zbojská Chalet JUDr. Monika Vaškovičová

Dva odlišné modely přístupu k obyvatelům sociálně vyloučených lokalit: Muránská Dlhá Lúka a Tisovec Adéla Zelenda Kupcová Seznam účastníků

Jméno ALBERTO António

SOCHAWŁOCZEK Bernadeta

MALLETT (KENT) Louise

ZELENDA KUPCOVA Adela

MUTIO Helen

NEUMANN Eszter KOIVULA Pirjo

Země Instituce Portugalsko Associação Empresarial de Paços de Ferreira Parque de Exposições Capital do Móvel Polsko Zespół Szkół Agrotechnicznych i Ogólnokształcących Centrum Kształcenia Praktycznego Velká Staffordshire County Británie Council Kingston Centre Fairway Česká National Institute for republika Education, Education Counselling Centre and Centre for Continuing Education Velká Dacorum Council for Británie Voluntary Service (operating as Community Action Dacorum) Maďarsko Budapesti Corvinus Egyetem, Emberi Erőforrások Tanszék Finsko The Finnish National Board of Education

E-mail [email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]

[email protected]