STUDIE ZDRAVÍ BRŇANŮ

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, 100 05 Praha 10, fax: 271019335, tel. : 271019289, E-mail: [email protected]

STUDIE ZDRAVÍ BRŇANŮ Srovnání a analýza vybraných ukazatelů zdravotního stavu, životního stylu a postojů k problematice zdraví a životního prostředí obyvatel města Brna středního věku

(atestační práce)

Vypracovala : MUDr. Hana Pokorná, KHS Jmk se sídlem v Brně Konzultant : PhDr. Hana Janečková, IPVZ Praha

Brno 2006


SOUHRN : V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí je zdravotní stav obyvatel sledován na základě dotazníkového šetření nazvaného Studie HELEN - Health, Life Style and Environment. Hlavním cílem tohoto šetření je doplnit údaje demografické a zdravotní statistiky o další ukazatele zdravotního stavu a odhadnout prevalenci vybraných neinfekčních onemocnění a rizikových faktorů těchto onemocnění u městské populace ČR ve věku 45 – 54 let. Zjišťovány jsou i některé socioekonomické a psychosociální ukazatele životního stylu respondentů. Práce informuje o výsledcích ze dvou etap šetření uskutečněných v městě Brně v roce 1998 a 2004 včetně zhodnocení obou etap jak navzájem, tak ve srovnání s dostupnými republikovými údaji. KLÍČOVÁ SLOVA: monitoring, dotazníkové šetření, zdravotní stav, rizikové faktory, životní styl

SUMMARY: The population’s health is monitored on the basis of a questionnaire survey called “Study Helen – Health, Lifestyle and Environment” within the system of monitoring the environmental impact on the population’s health. The main goal of this search is to bring the demographic and health statistics data up to date with other health indexes and to estimate the prevalence of selected non-infectious illnesses and the risk factors of these illnesses in city dwellers aged 45 – 54 years. Some socioeconomic and psychosocial indexes of participants’ lifestyle are also explored. This work reports the results of two phases of the search that was carried out in the City of Brno in 1998 and 2004, including a comparison of these two phases with each other and with available data for the Czech Republic KEY WORDS: monitoring, questionnaire survey, health status, health risks, lifestyle

2


PROHLÁŠENÍ: 1. Prohlašuji, že jsem atestační práci „Studie zdraví Brňanů“ (Srovnání a analýza vybraných ukazatelů zdravotního stavu, životního stylu a postojů k problematice zdraví a životního prostředí obyvatel města Brna středního věku) vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v bibliografii (§ 31 Autorského zákona č. 121/2000 Sb.). 2. Souhlasím, aby moje atestační práce „Studie zdraví Brňanů“ byla digitálně zpracována a v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ (§ 14, § 18 a § 37 Autorského zákona č. 121/2000 Sb.).

V Brně dne: 10.1.2006

podpis :

3


Děkuji PhDr. Haně Janečkové z IPVZ, ŠVZ za cenné rady a připomínky při zpracování atestační práce „Studie zdraví Brňanů“ a PhDr. Zdeňce Židkové, ZÚ se sídlem v Brně za spolupráci při statistickém zpracování dat.

4


OBSAH: 1. Úvod ................................................................................................................6 2. Charakteristika města Brna...............................................................................8 2.1 Demografická charakteristika obyvatelstva ................................................9 2.1.1 Trendy porodnosti.................................................................................................. 10 2.1.2 Přirozený přírůstek................................................................................................. 11

2.2 Zdravotní stav ...........................................................................................12 2.2.1 Úmrtnost................................................................................................................ 12

3. Studie HELEN ...............................................................................................15 3.1 Metodika ...................................................................................................15 3.1.1 Výběr respondentů................................................................................................. 15 3.1.2 Průběh šetření ........................................................................................................ 15

4. Dotazník.........................................................................................................16 5. Zpracování dat................................................................................................17 5.1 Zajištění kvality dat...................................................................................17 5.2 Statistické zpracování................................................................................17 5.3 Analýza dat ...............................................................................................17 6. Vybrané výsledky...........................................................................................18 6.1 Respondence .............................................................................................18 6.2 Charakteristika souboru.............................................................................19 6.3 Zdravotní stav ...........................................................................................24 6.4. Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění...........32 6.5 Socioekonomické a psychosociální faktory ...............................................39 7. Diskuse...........................................................................................................51 8. Závěry ............................................................................................................59 9. Seznam použitých zkratek ..............................................................................61 10. Seznam tabulek a grafů: ...............................................................................62 11. Příloha ..........................................................................................................64 12. Seznam použité literatury .............................................................................75

5


1. Úvod Zdraví se týká každého jedince. Je cennou hodnotou individuální i sociální, která výrazně ovlivňuje kvalitu života. Právo na zdraví je jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a hospodářského vývoje společnosti. K podpoře tohoto cíle byl definován program WHO v podobě deklarace Zdraví pro všechny v 21. století – Zdraví 21 (8). Zdraví, podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO), není jen nepřítomnost nemoci nebo poruchy, ale je to stav celkové fyzické, psychické a sociální pohody. Jen zcela výjimečně je uváděn úplný text, který zahrnuje i druhou část: „Vlády mají zodpovědnost za zdraví svých občanů, které může být zajištěno pouze realizací adekvátních zdravotních a sociálních opatření“ (7). Tím je stanovena zodpovědnost legislativních a výkonných orgánů. V současné době patří ochrana a rozvoj zdraví lidí k hlavním celospolečenským cílům. Velký význam je přikládán multidisciplinárnímu přístupu v oblasti podpory zdraví, který byl doposud úžeji zaměřen především na oblast zdravotnictví. Účast všech složek společnosti a společná odpovědnost všech resortů na zlepšování a udržení zdraví je proto nezbytná (3, 17). Úroveň poznatků o zdravotním stavu populace České republiky je poměrně vysoká. Údaje o úmrtnosti, výskytu nemocí a dalších ukazatelích zdravotního stavu lze hodnotit např. na základě demografické statistiky, ale v oblasti zdraví je situace již komplikovanější. Některé údaje vztahující se ke zdravotnímu stavu jsou jen obtížně získatelné. Proto se vedle běžné rutinní statistiky doplňují zdravotnické údaje také informacemi získanými z výběrových šetření. Tímto způsobem lze sledovat vzájemnou propojenost jednotlivých faktorů a hodnotit tak zdravotní stav z různých hledisek, nebo v souvislosti s možnými rizikovými faktory. Významným přínosem těchto šetření je také sledování subjektivní stránky zdraví jedince, jeho vlastního vnímání a hodnocení. 6


Pro ochranu a zlepšení zdraví obyvatel má velký význam poznání faktorů ovlivňujících zdraví, stejně tak zjištění, zda se zdravotní stav a faktory, které jej ovlivňují, mění v čase. Víme, že lidský věk a zdraví nejsou dány pouze náhodou, ale jsou výsledkem působení mnoha navzájem se ovlivňujících okolností. Patří k nim vrozené dědičné dispozice, životní styl, výživa, ale i kvalita mezilidských vztahů, společenské zařazení a ekonomické zázemí. Významné je samozřejmě také místo, kde člověk žije - lidské zdraví závisí na kvalitě potravin, vody, ovzduší, na dostupnosti a kvalitě lékařské péče. Dříve se mnoho lidí domnívalo, že rozhodující je kvalita životního prostředí. Dnes lidé oprávněně přikládají větší význam faktorům životního stylu, především nadměrnému stresu, kouření či obezitě. Každý z nás si jistě během života položil otázky: Co všechno ovlivňuje lidské zdraví? Proč jsme nemocní? Může člověk ovlivnit své zdraví tím, jak a kde žije? Tyto otázky zajímají nejenom laiky, ale i odborníky. Protože má-li být zdraví, jeho udržení a další soustavné zlepšování zpřístupněno nejširší veřejnosti a má-li být zdraví vnímáno jako klíčový zdroj pro rozvoj obce, města, či regionu, je primárně důležité mít k dispozici data o zdravotním stavu a životním stylu jeho obyvatel. Tyto důvody vedly k analýze a hodnocení dvou etap šetření Studie HELEN - vybraných ukazatelů zdravotního stavu, životního stylu a postojů ke zdraví skupiny obyvatel města Brna ve věku 45 – 54 let, protože znalost těchto údajů a informací je potřebná pro formulování a rozhodování o činnostech podporujících zdravý život v našem městě.

7


2. Charakteristika města Brna Město Brno leží v uprostřed Evropy na území České republiky.

Je územním správním

centrem Jihomoravského regionu s více jak 2 miliony obyvatel. Jde o druhé ekonomicky nejvýznamnější centrum České republiky a prakticky nejvýznamnější město na Moravě, což je patrné jak z vlastního rozvoje města, tak i ve stále rostoucí poptávce investorů. Brněnská aglomerace zahrnuje více než třetinu populace Jihomoravského kraje a je zde soustředěna převážná část průmyslového, obchodního a odborného potenciálu kraje. Samotné Brno má kolem 370 tisíc obyvatel, počet ekonomicky aktivních obyvatel je asi 195 tisíc a téměř 50 tisíc lidí denně do Brna dojíždí za prací a službami. Brno je centrem vzdělání a kultury s 6 vysokými školami, kde studuje přes 45 tisíc studentů, z toho Masarykova univerzita v Brně je počtem studentů v akreditovaných studijních programech druhou největší vysokou školou v České republice. V současné době má Brno vyváženou ekonomickou strukturu s významným podílem výroby (18). Město Brno je zapojeno do mezinárodního „Projektu Zdravé město“, který zastřešuje Světová zdravotnická organizace. Jeho cílem je vytvářet podmínky pro kvalitnější a zdravější život obyvatel měst 16). Vychází z dokumentu OSN Agenda 21 a strategie Světové zdravotnické organizace Zdraví 21. V současné době je Brno členem „národní sítě zdravých měst ČR“ a jako jediný zástupce v České republice současně i členem „Evropské sítě zdravých měst WHO“. V roce 2005 obhájilo podmínky pro začlenění do IV. Fáze tohoto mezinárodního projektu. Pro všechny oblasti činnosti Projektu Brno – Zdravé město je charakteristická mezioborová spolupráce a zapojení široké veřejnosti. Na realizaci aktivit se podílejí orgány města, celá řada odborných institucí, školy i nevládní organizace. Součástí realizace Projektu Brno – Zdravé město je také celoroční cyklus akcí pro veřejnost, zaměřený na podporu zdraví a propagaci zdravého životního stylu. Největší z nich jsou Brněnské dny pro zdraví, které pro obyvatele města Brna připravují desítky organizací (18).

8


2.1 Demografická charakteristika obyvatelstva Věkové složení obyvatel města Brna se neliší od populačního vývoje v České republice a v podstatě lze konstatovat, že kopíruje stav v západní části Evropy. Charakteristickými rysy jsou tedy pokles úmrtnosti a současně i porodnosti. Mladá generace je početně málo zastoupena, ale s výhledem na dožití vysokého věku, především

v důsledku zlepšení

zdravotní péče a také vytvořením lepších podmínek, např. v možnostech výběru povolání, bydlení. Rozložení počtu obyvatel podle pohlaví a věku v městě Brně , tzv. strom života brněnské populace v roce 1998 a 2004, znázorňují následující grafy (18): Graf 1. Demografické rozložení počtu obyvatel v městě Brně v roce 1998 DEMOGRAFICKÉ ROZLOŽENÍ POČTU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ V ROCE 1998 85 +

ženy

80 až 84

muži

75 až 79 70 až 74 65 až 69 60 až 64 55 až 59 50 až 54 věk

45 až 49 40 až 44 35 až 39 30 až 34 25 až 29 20 až 24 15 až 19 10 až 14 5 až 9 0 až 4 20 000

15 000

10 000

5 000

0 počet

9

5 000

10 000

15 000

20 000


Graf 2. Demografické rozložení počtu obyvatel v městě brně v roce 2004 DEMOGRAFICKÉ ROZLOŽENÍ POČTU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ V ROCE 2004

85 + 80 až 84

ženy muži

75 až 79 70 až 74 65 až 69 60 až 64 55 až 59 50 až 54

věk

45 až 49 40 až 44 35 až 39 30 až 34 25 až 29 20 až 24 15 až 19 10 až 14 5 až 9 0 až 4 20 000

15 000

10 000

5 000

0

5 000

10 000

15 000

20 000

počet

Úzká základna je typická pro stárnoucí populaci. Pokles počtu obyvatel je patrný hlubokými zářezy v letech 1914 – 1918 (první světová válka), v roce 1933 (celosvětová hospodářská krize), výrazný pokles sledujeme rovněž v r. 1968. Maximální nárůst obyvatel nastává v 70. letech a od této doby přetrvává populační propad (18). 2.1.1 Trendy porodnosti Počet narozených dětí se v posledních letech příliš nezvýšil, kojenecká a novorozenecká úmrtnost prudce poklesla po roce 1970. Graf 3. Kojenecká úmrtnost v Brně a Jihomoravském kraji (JmK) v letech 1970 - 2003 (hodnoty pro JmK před rokem 1996 nejsou k dispozici)

počet na 1000 živě narozených

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Brno - město JmK

1980

1985

1990

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

17,50 17,60 13,90

1970

9,70

11,70 10,20 11,20

7,60

7,10

4,80

7,00

6,40

5,00

4,25

4,14

3,39

4,38

2,70

x

x

5,22

5,90

4,55

4,32

3,56

3,24

3,01

3,87

3,70

x

1975 x

x

x

x

1991 x

x

[Zdroj: KHS Brno]

10


Graf 4. Novorozenecká úmrtnost v Brně a Jihomoravském kraji (JmK) v letech 1970 2003 (hodnoty pro JmK před rokem 1996 nejsou k dispozici) 16 počet na 1000 živě narozených

14 12 10 8 6 4 2 0

Brno - město

1975

1980

1985

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

15,20 13,90

1970

8,60

5,20

7,50

6,40

7,10

4,70

4,00

2,50

3,70

3,40

3,70

1,96

3,51

1,23

3,50

2,10

x

x

x

x

x

x

x

3,19

3,47

2,89

2,26

1,89

2,40

1,56

3,18

2,70

x

JmK

x

[Zdroj: KHS Brno]

Počet narozených dětí v Brně se v posledních letech příliš nezvýšil. Od roku 1970 došlo k prudkému poklesu kojenecké a novorozenecké úmrtnosti zejména v závislosti na fungujícím systému zdravotní péče o matky, dále díky novým vyšetřujícím a zlepšujícím se operačním metodám a možnostem technického vybavení nemocnic. Od 90. let 20. století kojenecká úmrtnost stagnuje, k čemuž přispívá přežívání novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností (nižší než 1500 g) (18). 2.1.2 Přirozený přírůstek Mezi klasické ukazatele pohybu počtu obyvatel patří relativní počet narozených a zemřelých. Rozdíl mezi těmito dvěma ukazateli je tzv. přirozený přírůstek V Brně stejně jako v řadě evropských států je růst populace negativní, úmrtnost převyšuje porodnost.

přírůstek na 1 000 obyvatel

03

02

20

01

20

00

20

99

20

98

19

97

19

96

19

95

19

94

19

19

93

92

19

91

19

90

19

85

19

80

19

75

19

19

19

70

Graf 5. Přirozený přírůstek počtu obyvatel na 1 000 v Brně v období 1970 – 2003

6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5

[Zdroj: KHS Brno]

11


Střední délka života Střední délka života se zvyšuje v závislosti na zlepšování životních podmínek. Patří sem kvalitní potraviny, ovzduší a pitná voda, zvyšování kvality a dostupnost zdravotní péče a další faktory. Střední délka života při narození v městě Brně v roce 2000 se v průměru prodloužila nad 75 let, z toho ženy mají při narození naději na dožití 78,4 let a muži 72,4 let (18).

Graf 6. Střední délka života – naděje na dožití při narození v okrese Brno – město v letech 1985 – 2000

střední délka života v letech

90 80 70

74,6 68,1

76,5

75,7

70,1

69,1

72,4

78,4

60 50 40 30 20 10 0 1985

1990

1995 muži

2000

ženy

[Zdroj: KHS Brno]

2.2 Zdravotní stav 2.2.1 Úmrtnost je považována za hlavní ukazatel zdravotního stavu obyvatelstva. Souvisí s mnoha faktory ovlivňujícími zdraví lidí v dané oblasti. Jsou to např. péče o zdraví (laická i odborná), sociální podmínky, životní prostředí, způsob trávení volného času aj. Nemalou roli hraje genetická predispozice jedince

a další možnosti včas diagnostikovat a vhodně léčit vzniklé

onemocnění. Celková úmrtnost v městě Brně stále postupně klesá jak u mužů, tak u žen. Ženy však umírají asi o třetinu méně. Ve srovnání se stavem v Jihomoravském kraji se situace v Brně příliš neliší (18).

12


standardizovaná úmrtnost na 100 000 obyvatel

Graf 7. Standardizovaná úmrtnost v městě Brně v letech 1985 - 2003

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 muži

1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 ženy klouzavý průměr/2 (muži) klouzavý průměr/2 (ženy)

[Zdroj: ÚZIS] Pozn.: Klouzavý průměr je aritmetický průměr z několika sousedních hodnot, čímž se odstraní náhodné excesy hodnot.

Z křivky trendu je patrné, že úmrtnost v Brně stále postupně klesá jak u mužů tak u žen. Ženy však umírají asi o třetinu méně. Ve srovnání se stavem v Jihomoravským kraji se situace v Brně příliš neliší.

Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy (onemocnění srdce a kardiovaskulárního systému) Jedná se o úmrtí na infarkt myokardu a jeho bezprostřední následky, ischemickou chorobu srdeční a cévní (aterosklerózu), onemocnění mozkových cév apod.

standardozovaná úmrtnost na 100 000 obyvatel

Graf 8. Standardizovaná úmrtnost na onemocnění oběhové soustavy ve městě Brně v letech 1985 – 2003

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

muži

ženy

klouzavý průměr/2 (muži)

klouzavý průměr/2 (ženy)

[Zdroj: ÚZIS]

13


Úmrtnost na onemocnění oběhové soustavy má klesající tendenci. Tento trend nejlépe ukazuje klouzavý průměr v grafu poměru standardizované úmrtnosti mužů a žen na nemoci oběhové soustavy. Hodnoty mají kolísavý charakter, nejnižší jsou v roce1998 a od roku 2000 lze pozorovat prudký pokles. Z grafu srovnání města Brna se stavem v Jihomoravském kraji v roce 2003 nejsou patrné výrazné rozdíly mezi oběma regiony. Rozdíl jasně vidíme mezi pohlavími, kde onemocnění oběhové soustavy je u mužů v průměru asi 1,5 krát častější příčinou smrti než u žen. Standardizovaná úmrtnost na zhoubné novotvary Hodnocení celkové standardizované úmrtnosti na zhoubné novotvary stírá rozdíly v úmrtí na zhoubné nádory jednotlivých systémů. Lze pozorovat, že v průběhu let nastaly určité změny v úmrtnosti na zhoubné novotvary jednotlivých systémů. Podle desáté revize Mezinárodní klasifikace nemocí patří do skupiny diagnóz označených C00 – C97.

350 300 250 200 150 100 50

muži

ženy

klouzavý průměr/2 - muži

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

19 90

0

19 85

standardizovaná úmrtnost na 100 000 obyvatel

Graf 9. Standardizovaná úmrtnost na zhoubné novotvary v Brně v letech 1985 - 2003

klouzavý průměr/2 - ženy

[Zdroj: ÚZIS]

Standardizovaná úmrtnost mužů na zhoubné nádory v Jihomoravském kraji je vyšší než v okrese Brno-město, u žen se téměř neliší. Z grafu vidíme, že v průběhu let došlo k poklesu v počtech zemřelých na zhoubné nádory v celkovém měřítku. Křivka trendu od roku 1991 mírně kolísá. Opět je zde rozdíl mezi muži a ženami. Od roku 2001 počet zemřelých mužů mírně vzrostl.

14


3. Studie HELEN V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí je od roku 1998 zdravotní stav obyvatel sledován na základě dotazníkového šetření nazvaného Studie HELEN - Health, Life Style and Environment. Hlavním cílem tohoto šetření je doplnit údaje demografické a zdravotní statistiky o další ukazatele zdravotního stavu a odhadnout prevalenci vybraných neinfekčních onemocnění a rizikových faktorů těchto onemocnění u městské populace ČR. V rámci šetření dochází také ke zjišťování některých socioekonomických a psychosociálních charakteristik a ukazatelů životního stylu respondentů. Studie HELEN je dotazníkové šetření populace ve věku 45 - 54 let. První etapa Studie HELEN se uskutečnila v letech 1998–2002 celkem v 27 městech ČR zapojených do Systému monitorování. V roce 1998 šetření proběhlo v městě Brně. V roce 2004 byla zahájena II. etapa šetření. Stejnou metodikou bylo realizováno opakované šetření v devíti městech zapojených do Systému monitorování a Brno bylo jedním z nich. Dokončení druhé etapy je plánováno v roce 2005. Cílem této práce informovat o výsledcích získaných z obou šetření v městě Brně a zhodnocení obou etap jak navzájem, tak ve srovnání s dostupnými republikovými údaji (9, 20).

3.1 Metodika 3.1.1 Výběr respondentů Systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost vzorku bylo v každém městě z registru evidence obyvatel ministerstva vnitra ČR vybráno 800 osob (400 mužů a 400 žen) ve věku 45-54 let. U takto vybraných osob byly získány údaje o jménu a příjmení, adresa bydliště (část města, ulice, číslo popisné, poštovní směrovací číslo) a první čtyři číslice rodného čísla. Z údajů byly vytvořeny seznamy, které sloužily k zajištění distribuce a zpětnému výběru dotazníků. Samozřejmostí byla ochrana osobních dat v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. 3.1.2 Průběh šetření Obyvatelé města Brna byli před zahájením šetření a v jeho průběhu informováni místními sdělovacími prostředky o realizaci a významu celé akce. Dotazníkové šetření probíhalo dle předem stanoveného časového harmonogramu.

15


Tazatelé byli vybráni z pracovníků krajské hygienické stanice, zdravotního ústavu, studentů vysoké školy (MU FSS) a dobrovolníků z občanského sdružení VESNA. Vlastnímu šetření předcházelo jednotné zaškolení všech tazatelů a jejich seznámení se standardním postupem při sběru dotazníků. Vybraným osobám byl zaslán informační dopis a v případě, že neodmítly svoji účast ve studii, byly navštíveny tazatelem. Ten předával dotazník, prováděl kontrolu úplnosti jeho vyplnění včetně kontroly podepsaného informovaného souhlasu a sběr dotazníků. Hlavním úkolem tazatele bylo navázat kontakt s vybranou osobou a přesvědčit ji k účasti, tazatel se nesměl podílet na vyplňování dotazníku, ani respondenta nijak ovlivňovat. Zaznamenáván byl i počet kontaktů s respondentem nutných k uskutečnění návštěvy, datum návštěvy, postoj respondenta k rozhovoru (popřípadě důvod nezastižení či odmítnutí).

4. Dotazník Podkladem dotazníku použitého v šetření byl dotazník ověřený v pilotní studii z roku 1997. Struktura dotazníku pochází z roku 1998 (první etapa šetření) a v průběhu šetření došlo pouze k dílčím úpravám některých otázek. V roce 2004 obsahoval dotazník 70 otázek a byl členěn do následujících sedmi oddílů: •

Osobní údaje (věk, pohlaví, rodinný stav, vzdělání)

•

Zaměstnání

•

Bydlení

•

Osobní anamnéza

•

Rodinná anamnéza

•

Údaje o způsobu života

•

Kouření

•

Fyzická aktivita

•

Osobní názory, sociální a ekonomické podmínky

•

Ekonomické a sociální podmínky

•

Názory na životní prostředí

•

Názory na zdraví, duševní pohoda

•

Výživa a stravovací zvyklosti.

16


5. Zpracování dat 5.1 Zajištění kvality dat Kvalita vložených dat je důležitým úkolem, proto byla jejich kvalita

zajištěna dvojím

vkládáním a následným čištěním dat. Osoby, které data vkládaly, byly předem proškoleny a postupovaly dle metodiky. Chyby, které mohou vzniknout během zadávání dat, mohou být různé důsledky. Některé chyby mohou být nevýznamné, např. v kvantitativních položkách v posledním desetinném čísle. K chybě však může dojít až o několik řádů a pokud není odhalena, může způsobit značné zkreslení výsledků. Závažné jsou chyby v kvalitativních položkách (např. pohlaví, vzdělání), potom jejich odhalení bez kontroly dvojího vkládání nebo jiné kontroly je velmi obtížné (14).

5.2 Statistické zpracování Pro vyhodnocení procentuálních

rozdílů mezi muži a ženami bylo použito

počítačové

vyhodnocení chí – kvadrátu pro kvalitativní proměnné. Pro vyhodnocení rozdílů mezi lety 1998 a 2004 byl chí-kvadrát vypočten speciálně vytvořeným statistickým programem (dále v textu Chi). Pro vyhodnocení číselných proměnných byl použit test významnosti rozdílů aritmetických průměrů u dvou výběrů (t-test).V tabulkách je uveden aritmetický průměr (x) a směrodatná odchylka (s.d.), která udává těsnost rozložení hodnot kolem aritmetického průměru. Pro vyhodnocení rozdílů jsem zvolila hladinu významnosti 0,01 %. Užité vzorce pro statistické zpracování je možno najít např. ve statistické učebnici (19).

5.3 Analýza dat Veškeré údaje získané z dotazníku byly uloženy do databáze Epi-Info 6,4. Data byla zpracována zvlášť pro obě pohlaví a roky šetření. Výsledky pro kategoriální proměnné jsou prezentovány ve formě absolutních a relativních četností, pro spojité proměnné ve formě aritmetických průměrů. Testy byly prováděny na hladině významnosti p = 0,01, a tudíž všechny výsledky, u kterých je p<= 0,01 jsou považovány za statisticky významné.

17


6. Vybrané výsledky 6.1 Respondence Respondence dotazníkového šetření byla vyhodnocena z celkového počtu oslovených osob. Při výpočtu respondence bylo nutno z náhodně vybraných osob vyřadit osoby zemřelé a osoby již nebydlící na uvedené adrese. Zjistili jsme, že do náhodného výběru byly zahrnuty i osoby v daném místě již nežijící, což bylo způsobeno ne vždy dobrou aktualizací dat v centrálním registru evidence obyvatel. V r. 1998 dotazník vyplnilo celkem 373 osob, z toho bylo 176 mužů (47,2%) a 197 žen (52,8 %), celková respondence tedy byla 46,6 %. Za celou republiku vyplnilo dotazník v letech 1998 – 2002 celkem 14 214 osob (52,9 % žen a 47,1 % mužů), celková respondence dotazníkového šetření byla 69,7 %. Brno tedy bylo městem s nejnižší respondencí. V r. 2004 odevzdalo dotazník 301 osob, z toho bylo

126 mužů (41,8%) a

175 žen ( 58,2 %), výsledná

respondence byla 37,6 %. V ostatních městech dotazník vyplnilo celkem 3445 osob, z toho 1585 mužů (46,0%) a 1860 žen (54%), celková respondence dotazníkového šetření byla 53,5 % (9). Tab. 1. Respondence 1998 Brno ČR

2004

Počet dotazníků

%

373

46,6

301

37,6

14 214

69,7

3445

53,5

18

Počet dotazníků

%


6.2 Charakteristika souboru a) pohlaví Tab. 2. Zastoupení osob v souboru dle pohlaví 1998 muži počet Brno 176 ČR

ženy %

47,2

6695 47,1

počet 197

2004 celkem

% 52,8

7519 52,9

počet 373

muži

%

počet

46,6

126

14214 69,7

ženy %

41,9

1585 46,0

počet 175

celkem %

58,1

1860 54,0

počet 301

% 37,6

3445 53,5

Dotazník vyplnilo v Brně v r. 1998 176 mužů (47,2 % souboru) a 197 žen (52,8 %), celkem 46,6 % respondentů, v r. 2004 byly počty u obou pohlaví nižší, tento trend byl zaznamenán celorepublikově. b) vzdělání Tab. 3. Nejvyšší dosažené vzdělání (% osob): Brno

1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

Ženy

celkem

Základní

4,0

11,2

7,8

4,8

5,1

5,0

Vyučen/a

39,2

31,0

34,9

42,1

21,7

30,2

Středoškolské s mat.

28,4

42,6

25,9

24,6

43,8

36,5

Vysokoškolské

28,4

15,2

21,4

28,6

28,0

28,2

Ve sledované brněnské populaci bylo v r.1998

se základním vzděláním 7,8 % osob,

vyučených bez maturity 34,9 %, dále 25,9 % středoškoláků

s maturitou a 21,4 %

vysokoškoláků. U mužů bylo stejné zastoupení jak středoškolského, tak vysokoškolského vzdělání (28,4 %), nejčastějším vzděláním žen bylo středoškolské s maturitou ( 42,6 %). Při srovnání mužů a žen mělo více žen základní vzdělání (11,2 % žen, 4,0 mužů), mezi muži bylo naopak zjištěno vyšší zastoupení vysokoškoláků (28,4 % mužů, 15,2 % žen). Rozdíly v dosaženém vzdělání mezi muži a ženami byly statisticky významné (p<0,01).

19


c) rodinný stav Tab. 4. Rodinný stav (% osob) 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

Ženy

celkem

Svobodný/á

5,1

3,0

4,0

7,1

6,9

7,0

Ženatý/vdaná

79,0

77,2

78,0

76,2

65,7

70,1

Druh/družka

1,7

1,0

1,3

2,4

0

1,0

Rozvedený/á

12,5

15,2

13,9

13,5

24,6

19,9

Vdovec/vdova

1,7

3,6

2,7

0,8

2,9

2,0

V r. 1998 bylo osaměle žijících osob (svobodný/á, rozvedený/á, ovdovělý/á) 20,6 % osob (19,3 % mužů a 21,8% žen), v partnerském vztahu (ženatý/vdaná, druh/ družka) žilo celkem 79,3 % osob (80,7 % mužů a 78,2 % žen). V r. 2004 se statisticky významně zvýšil podíl rozvedených žen (24,6 %) oproti mužům (13,5 %), navýšení je patrné i mezi sledovanými obdobími.

d) ekonomická aktivita Tab. 5. Současná ekonomická aktivita (% osob) 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

V zaměst. poměru

56,8

77,2

67,6

65,9

68,6

67,4

Soukr. podnikatel

28,4

9,6

18,5

23,0

16,6

19,3

Prac.důchodce/kyně

3,4

1,5

2,4

0,8

0

0,3

Nepracující

1,7

0,5

1,1

5,6

7,4

6,6

0

1,0

0,5

0

2,9

1,7

2,3

2,5

2,4

4,8

4,6

4,7

důchodce/kyně Žena v domácnosti Nezaměstnaný/á

20


V r. 1998 bylo ve sledovaném souboru celkem 88,5 % ekonomicky aktivních osob (88,6 % mužů a 88,3 % žen). Tuto skupinu tvoří pracující v zaměstnaneckém poměru (67,6 % osob), soukromý podnikatel (18,5 % osob) a pracující důchodce (2,4 % osob). Do skupiny ekonomicky neaktivních (4 % osob) jsou zahrnuti nezaměstnaní - 2,4 % osob, ženy v domácnosti - 0,5 %, nepracující a invalidní důchodci – 1,1 %. V r. 2004 se zvýšil podíl nezaměstnaných osob. Výsledky se nelišily od údajů celostátního průzkumu (9). Tab. 6. Pracovní status (% osob) 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

Prac. bez podřízených

56,8

78,6

68,3

66,7

79,2

73,8

Ved. – 5 podř.

20,6

12,1

16,2

13,5

14,8

14,2

Ved. - 5 a více podř.

12,3

5,8

8,8

12,6

4,7

8,1

Vyšší ved. prac.

3,9

1,2

2,6

7,2

1,3

3,8

0

0

0

0

0

0

Vrcholový manažer

Převaha souboru byla tvořena pracovníky s běžnou zodpovědností, a to více než dvě třetiny. Vyšších vedoucích pracovníků bylo méně než 5 %, vrcholoví manažeři se nevyskytovali. Tab. 7. Fyzická zátěž v zaměstnání (% osob) 1998 muži

2004

ženy

celý

muži

ženy

soubor

celý soubor

1,9

0,6

1,2

5,3

4,0

4,6

18,7

10,9

14,6

23,9

5,4

13,4

Práce vstoje, přecházení

14,2

23,0

18,8

15,0

16,8

16,0

Převážně chůze

7,7

5,7

6,7

6,2

10,7

8,8

Převážně sedavá

57,4

59,8

58,7

49,6

63,1

57,3

Velmi těžká manuální práce Tělesně namáhavá práce

21


Více než čtvrtina mužů hodnotila svou práci jako tělesně namáhavou, u žen to byla desetina. Pětina osob v souboru udávala, že jejich práce je vykonávaná převážně vstoje nebo přecházením a největší část osob ve sledovaném souboru (více než polovina) uváděla, že vykonávají sedavou práci. Tab. 8. Psychická zátěž v zaměstnání (% osob) 1998 muži

2004

muži

ženy

celý

ženy

soubor

celý soubor

Nikdy nebo téměř nikdy

9,1

12,4

12,1

12,2

11,1

10,1

Nárazově

46,2

53,1

45,6

48,9

45,1

45,6

Asi 1 x až 2 x za měsíc

13,6

8,8

12,1

10,7

15,1

14,4

Asi 1x za týden

16,9

12,4

14,8

13,7

16,2

16,5

Každý den nebo téměř

14,3

0

0

0

12,7

13,5

denně Na otázku, jak často na ně klade jejich práce požadavky na horní hranici možností tak, že v nich vzbuzuje pocit celkové vyčerpanosti, odpovídali respondenti následovně - přibližně desetina osob nepociťovala ve své práci nikdy vyčerpání a polovina je pociťovala velmi zřídka. Až třicet procent

osob v roce 1998 udávalo častý pocit práce na hranici svých

možností, ve srovnání s rokem 2004 to bylo výrazně více, přibližně dvojnásobně.

e) bydlení Tab. 9. Délka pobytu v Brně (v letech) 1998 muži

muži

2004 ženy

muži

ženy

celý soubor

průměr

39,2

40,0

38,9

40,0

38,5

38,9

s.d.

13,5

12,5

13,2

12,5

13,1

12,2

22


Rozdíly mezi muži a ženami v počtu let strávených v městě Brně nebyly v obou šetřeních statisticky významné, stejně tak

rozdíly mezi soubory 1998/2004 nebyly statisticky

významné. Tab. 10. Nedostatky bytu (% osob) 1998 muži

ženy

2004 celý

muži

ženy

soubor

celý soubor

Ano

31,8

41,1

36,7

48,4

37,1

41,8

Ne

68,2

58,9

63,3

51,6

62,9

58,4

Při hodnocení kvality bydlení výrazně častěji uváděli v roce 2004 nedostatky muži, v roce 1998 tomu bylo naopak, z celého souboru jsou to však až dvě pětiny osob, které uváděly, že má byt nějaký nedostatek, který je obtěžuje. U osob, které uvedly nedostatky, vypadala situace s nespokojeností s bydlením takto: Tab. 11. Výčet nedostatků bydlení (% osob) 2004 muži

1998 ženy

celý

muži

ženy

soubor

celý soubor

Vlhkost

6,7

4,7

5,6

9,1

9,9

9,6

Plíseň

6,7

10,8

8,8

7,3

9,9

8,8

Nedost.

13,3

24,6

19,2

18,2

21,0

19,9

30,0

32,3

31,2

50,9

38,3

43,4

20,0

15,4

17,6

10,9

23,5

18,4

Hlučnost 41,7

36,9

39,2

20,0

22,2

21,3

21,1

19,8

20,3

25,0

34,5

30,6

oslunění Malý prostor Chlad, špatné vytápění Jiné

23


Největší část stížností je směřována na hlučnost a nedostatečné prostory. Zatímco v roce 2004 stoupl počet stížností na hlučnost téměř dvojnásobně, v roce 1998 byl na prvním místě mezi stížnostmi nedostatečný prostor, v roce 2004 na tento faktor stížností ubylo. Třetí místo zaujímá nedostatečné oslunění, na což si stěžuje přibližně pětina osob, stejně tak pětina souboru je nespokojena s nedostatečným vytápěním.

6.3 Zdravotní stav Podkladem pro hodnocení zdravotního stavu byly odpovědi na otázky zaměřené na osobní anamnézu. Údaje uvedené respondenty nebyly ověřovány v dokumentaci jejich ošetřujících lékařů. a) subjektivní hodnocení zdravotního stavu Subjektivní vnímání zdraví bylo hodnoceno pomocí mezinárodně srovnatelné otázky, kdy respondenti hodnotili svůj zdravotní stav za posledních šest měsíců pomocí pětibodové stupnice, od velmi dobrý po velmi špatný. Tab. 12. Zdravotní stav dle subjektivního hodnocení (% osob) (1)

(2)

(3)

(4)

(5)

velmi

dobrý

průměrný

špatný

velmi

dobrý

špatný

BM 1998 Muži

8,6

36,0

41,1

12,0

2,3

Ženy

8,6

33,5

44,7

12,7

0,5

Celkem

8,6

34,7

43,0

12,4

1,3

Muži

7,9

42,1

38,9

8,7

2,4

Ženy

8,0

36,0

42,3

12,0

1,7

Celkem

8,0

38,5

40,9

10,6

2,0

BM 2004

ČR 1998

48,3

40,8

10,9

ČR 2004

48,5

38,7

12,7

24


V r. 1998 hodnotilo svůj zdravotní stav jako dobrý nebo velmi dobrý 46,5 % osob, za průměrný jej pokládalo 40,9 % respondentů a 12,6 % za špatný nebo velmi špatný. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly zjištěny jak v roce 2004, tak v roce 1998, stejně tak jako nebyly zjištěny rozdíly v hodnocení zdravotního stavu v roce 2004 oproti roku 1998. Lze konstatovat, že se Brno v těchto ukazatelích nelišilo od republikového průměru (9). Graf 10. Zdravotní stav za posledních 6 měsíců (subjektivní hodnocení) - % osob

S u b je k ti vn í h o d n o c e n í zd ra ví 100 90

m už i 2004

80

ž eny 2004

70

c e lk e m 2 0 0 4

60 50

m už i 1998 ž eny 1998

40

c e lk e m 1 9 9 8

30

Č R 2004

20

Č R 1998

10 0 d o b rý

prům ěrný

š p a tn ý

b) dlouhodobé zdravotní obtíže Přítomnost dlouhodobých zdravotních obtíží byla dalším subjektivním ukazatelem zdravotního stavu. Respondentům byly kladeny otázky na přítomnost zdravotních obtíží trvajících déle než šest měsíců a následně na charakter těchto obtíží. Tab. 13. Dlouhodobé zdravotní potíže dle subjektivního hodnocení (% osob) muži

ženy

celkem

BM 1998

56,3

58,4

57,4

BM 2004

56,8

57,7

57,3

CR 1998

50,7

54,9

52,9

CR 2004

54,3

57,6

56,0

V r. 1998 si dlouhodobé na zdravotní obtíže stěžovalo celkem 57,4 % respondentů (56,6 % mužů a 58,4 % žen). 25


Rozdíly mezi muži a ženami nebyly zjištěny jak v roce 1998, tak v roce 2004, stejně tak nebyly zjištěny

rozdíly v hodnocení zdravotního stavu v roce 1998 oproti roku 2004.

Výsledky se nelišily od údajů celostátního šetření. Graf 11. Dlouhodobé zdravotní potíže (trvající déle než 6 měsíců)

D lo uho d o b é zd ra vo tní p o tíže 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

B M 2004 B M 1998 C R 2004 C R 1998

m už i

ž eny

c e lke m

Tab. 14. Příčiny dlouhodobých zdravotních obtíží (% osob) Srdce a

dýchací

nervové

trávicí

pohybové

ledviny a

játra a

cévy

ústrojí

ústrojí

ústrojí

ústrojí

moč.cesty

žluč. cesty

%

%

%

%

%

%

%

Muži

12,5

8,0

9,7

14,8

35,2

8,0

5,7

Ženy

10,7

8,6

6,6

11,7

40,1

9,1

4,1

Celkem

11,5

8,3

8,0

13,1

37,8

8,6

4,8

Muži

16,6

3,9

8,7

13,4

34,1

7,9

5,5

Ženy

14,2

11,4

10,2

13,6

39,4

4,5

6,8

Celkem

15,2

8,3

9,6

11,2

37,2

5,9

6,3

muži

13,4

6,9

4,3

9,3

30,0

4,8

3,5

ženy

11,9

7,2

7,7

7,8

36,9

5,3

4,6

muži

14,0

8,5

6,5

9,0

34,0

6,0

3,5

ženy

11,5

8,0

8,5

9,0

38,0

7,0

6,0

BM 1998

BM 2004

ČR 1998

ČR 2004

26


Naprosto jednoznačně nejčastější příčinou dlouhodobých zdravotních obtíží byly obtíže týkající se pohybového ústrojí – uvedlo je téměř 38 % brněnských respondentů, na druhém místě byly obtíže srdce a cév, kterými trpělo v roce 1998 11,5 % osob, v roce 2004 již 15,2 %, více jak desetina osob trpí zdravotními obtížemi spojenými s trávicím ústrojím. V roce 2004 byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi muži a ženami v postižení dýchacího ústrojí (M/Ž 2004 dýchací ústrojí: Chi = 5,46, p = 0,01), zatímco v první etapě šetření

se výskyt obtíží

u dýchacího ústrojí mezi muži a ženami nelišil. V ostatních

ukazatelích jsou rozdíly mezi oběma etapami šetření minimální a údaje odpovídají celorepublikovým datům. c) dlouhodobé sledování lékařem Na základě dotazu na onemocnění, pro které je respondent v dlouhodobé péči lékaře, byl vytvořen

základní

přehled

o

výskytu

objektivně

diagnostikovaných

chronických

onemocněních. Tab. 15. Lékařem zjištěné zdravotní potíže (% osob) muži

ženy

celkem

BM 1998

30,7

35,5

33,2

BM 2004

49,2

62,3

56,8

ČR 1998

34,8

45,4

40,5

CR 2004

41,0

51,2

46,5

Celkem bylo v roce 1998 v dlouhodobé lékařské péči 33,2 % sledované populace (30,7 % mužů a 35,5 % žen), rozdíly nebyly zjištěny. Dlouhodobě byla v roce 2004 sledována lékařem více jak polovina osob v souboru (56,8 %), a to významně častěji ženy než muži (M/Ž 2004 p = 0,01, Chi = 5,11). Muži i ženy vykázali v roce 2004 významný nárůst chorob zjištěných lékařem, a to až o pětinu (CS 1998/2004, p = 0,01, Chi = 35,2 ).

27


Tab. 16. Nemoci zjištěné lékařem v obou šetřeních (% osob) IM

ICHS

mozková nádor.

vředová ledvinové cukrovk

mrtvice

onem.

choroba kaménky

astma

a

BM 1998 Muži

1,1

4,6

2,3

2,3

10,8

6,8

5,7

2,3

Ženy

0,0

1,0

1,0

7,1

9,1

6,6

5,1

0,5

Celkem

0,5

2,7

1,6

4,8

9,9

6,7

5,4

1,3

Muži

1,5

0,7

0,7

1,5

10,3

0

5,5

0,7

Ženy

1,1

2,2

1,1

10,2

3,4

5,7

1,5

8,0

Celkem

1,3

0,9

0,6

6,6

6,3

5,9

3,6

4,9

BM 2004

Tab. 17. Nemoci sledované pouze v roce 2004 (% osob) onem.

onem.

choroba

kůže

páteře z povolání

nemoc

senná

úzkost,

štítné

rýma

deprese

žlázy BM 2004 Muži

8,7

26,1

5,5

1,5

4,7

6,3

Ženy

10,2

4,1

1,1

7,4

10,8

10,2

Celkem

9,6

34,5

2,9

4,9

8,3

8,6

Nejčastěji se projevila u mužů onemocnění páteře, a to až ve čtvrtině případů. Četnost výskytu až desetiprocentní byla zaznamenána u žen u nádorových onemocnění, chorob kůže, senné rýmy a úzkostí, u mužů u vředové choroby žaludku, výskyt ostatních chorob je nižší. Podobné údaje byly získány i z celorepublikových dat (9).

28


Tab. 18. Výskyt alergie (% osob) muži

ženy

celkem

BM 1998

26,7

32,5

29,8

BM 2004

25,4

36,0

31,8

CR 1998

17,4

27,8

22,9

CR 2004

19,1

33,4

26,7

Projevy alergie uváděla v roce 2004 čtvrtina mužů a více než třetina žen, podobné údaje byly zjištěny i v roce 1998. Přestože ženy uvádějí alergii častěji než muži, rozdíly nejsou statisticky významné. V celostátním průzkumu se ukázaly významné rozdíly v neprospěch žen a zvýšený podíl alergiků v Brně oproti ostatním městům ( celostátní studie zdůrazňuje nejvyšší podíl alergiků v Brně ze všech sledovaných měst) (9). Tab. 19. Lékařem potvrzená alergie (% osob)

BM 2004

muži

ženy

celkem

75,0

82,5

80,0

Z celého souboru uvedlo 95 osob, 32 mužů a 63 žen, že se u nich projevila alergie a z toho 76 osob (24 mužů a 52 žen) uvedlo, že diagnóza byla potvrzena lékařem. Procento lékařsky potvrzených alergií uvádí tabulka č.19. V roce 1998 tento údaj nebyl sledován. Diagnóza alergie byla potvrzena lékařem přibližně stejně i v celostátním průzkumu (75,7 %). Lze proto konstatovat, že více než tři čtvrtiny alergií jsou potvrzeny lékařem.

29


Tab. 20. Suspektní chronická bronchitida (% osob) muži

ženy

celkem

BM 1998

6,8

5,6

6,2

BM 2004

4,5

7,1

5,8

CR 1998

7,8

4,6

6,1

CR 2004

8,4

5,6

6,9

* kritéria suspektní chronické bronchitis : kašel po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce. Vykašlávání hlenu po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce a trvání těchto obtíží déle než 2 roky. Korelace s kouřením 0,19 Prevalence suspektní bronchitidy byla stanovena z odpovědí na tři otázky týkající se dýchacích obtíží. Mezi příznaky suspektní bronchitidy byly zahrnuty kašel trvající po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce, vykašlávání hlenu alespoň po 3 měsíce v roce a trvání těchto potíží déle než 2 roky. Onemocněním dýchacích cest netrpělo v roce 2004 35,8 % osob, přibližně stejně osob uvádí běžný výskyt 1 – 2x v roce (38,9 %), pětina (20,5%) uvádí četnost výskytu 3 –5 x v roce a 5,6 % osob častěji. Suspektní chronickou bronchitidu přiznává celkem 6,2 % osob v roce 1998 a 5,8 % v roce 2004. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly zjištěny, stejně tak se nelišily hodnoty v obou šetřeních. Ve srovnání s republikovými údaji patří Brno k městům s nejnižším výskytem suspektní bronchitidy u respondentů. Rozdíly oproti celostátnímu průzkumu jsou minimální (9).

d) dlouhodobá farmakoterapie Dlouhodobé užívání léků, tj. užívání léků déle než čtrnáct dnů v průběhu posledního roku, bylo sledováno v rámci hodnocení farmakoterapie. Zjišťovány byly i důvody dlouhodobého užívání léků.

30


Tab. 21. Užívání léků v průběhu posledního roku (po dobu delší čtrnácti dnů) - % osob muži

ženy

celkem

BM 1998

45,5

55,8

50,9

BM 2004

68,8

66,3

64,0

CR 1998

40,5

55,8

48,6

ČR 2004

57,0

68,7

63,4

V roce 2004 nebyly zjištěny rozdíly mezi muži a ženami, v roce 1998 byl zjištěn statisticky významný rozdíl v neprospěch žen (M/Ź 1998: p = 0,01, Chi = 4,01). Nárůst v roce 2004 je oproti roku 1988 statisticky významný (p = 0,01, Chi = 11,7).Ženy i muži v Brně užívali léky přibližně stejně, na rozdíl od celostátních údajů, kde ženy vesměs užívaly léky častěji. I v celostátním měřítku však výrazně vzrostl podíl dlouhodobé farmakoterapie až o 15 % (9). Tab. 22. Dlouhodobá farmakoterapie – důvody užívání léků (% osob), sledováno pouze v r. 2004 muži

ženy

celkem

Vysoký krevní tlak

25,3

13,1

18,2

Onemocnění srdce

3,1

1,7

2,3

Křečové žíly, jiné nemoci cév

7,9

12,5

10,6

Anémie, jiné nemoci krve

0,7

3,4

5,9

Zvýšená hladina cholesterolu

6,3

4,0

4,9

Bolesti zad nebo kloubů

23,0

31,4

27,9

Bolesti hlavy nebo migréna

5,5

8,5

7,3

Jiné bolesti

1,4

2,8

2,3

Cukrovka

2,1

2,2

2,3

0

6,2

3,6

Astma

,0,7

5,1

3,6

Senná rýma

2,1

6,2

4,6

Žaludeční a jiné zažívací obtíže

14,2

5,1

8,9

Deprese

4,2

8,5

6,9

Nespavost

4,2

7,4

5,9

Onemocnění štítné žlázy

31


Antikoncepce

-

7,4

4,3

Gynekologické obtíže

-

6,8

3,9

0,7

2,2

1,6

Chronická bronchitida

0

1,1

0,3

Kašel, nachlazení

8

13,1

9,9

Potravinové doplňky

4,2

14,2

10,2

Jiný důvod

11,1

9,7

10,2

Onemocnění ledvin

Rozdíly byly zjištěny mezi užíváním léků na vysoký krevní tlak v neprospěch mužů (p = 0,01, Chi = 12,09), při potížích pohybového aparátu v neprospěch žen (, p = 0,01, Chi =25,6) a také onemocnění štítné žlázy (p = 0,01, Chi = 7,64) a astmatu (, p = 0,01, Chi = 3,86). Je známo, že ženy častěji užívají potravinové doplňky (, p = 0,01, Chi = 6,31) a výzkum to potvrdil. Nejčastěji byly i celorepublikově užívány léky na bolesti zad nebo kloubů a vysoký krevní tlak. Údaje za město Brno byly srovnatelné s celorepublikovými údaji (bolesti zad a kloubů ČR 25,6 %, léky na vysoký krevní tlak ČR 20 %) (9).

6.4. Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění Problematika životního stylu se v posledních desetiletích dostává stále více do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti. Přes velkou pozornost, která je tématu věnována, výsledky ukazují, že některé rizikové faktory chronických neinfekčních onemocnění se vyskytují stále ve značné míře a odpovědný přístup k vlastnímu zdraví není lidmi vnímán jako priorita. a) obezita Tělesná hmotnost je posuzována podle indexu BMI (body mass index) = tělesná hmotnost/tělesnou výškou2 (kg/m2). Obezita je definována (klasifikace podle WHO a International Obesity Task Force) jako BMI větší nebo rovno 30. Za normální se považují hodnoty BMI v rozmezí 18,5 - 24,9, hodnoty v rozmezí 25 - 29,9 se hodnotí jako nadváha. BMI nad 40 je hodnocen jako těžká obezita (11, 12).

32


Tab. 23. Rozložení hodnot BMI (% osob) podváha

norma

nadváha

obezita

muži

2,0

30,6

46,9

20,4

ženy

0

31,9

42,8

25,5

1,0

31,3

44,8

22,9

muži

0,8

25,8

58,4

15,0

ženy

1,7

41,7

40,6

16,0

celkem

1,4

35,

48,0

15,6

BM1998

celkem BM2004

Z údajů uvedených v dotazníku bylo ve sledované populaci v roce 1998 zjištěno celkem 22,9 % obézních respondentů, v roce 2004 pak 15,6 % obézních osob. Významný byl výskyt nadváhy, kterou měl v obou šetřeních téměř polovina sledovaného souboru. V roce 2004 bylo v celorepublikových datech zjištěno podobně jako u obyvatel města Brna celkem 17,9 % obézních osob (18,7 % mužů a 17,3% žen), výskyt nadváhy byl srovnatelný (42,6% osob, z toho 53,9 % mužů a 33,0 % žen).

Graf 12. Nadváha či obezita (% osob)

N a d vá ha a o b e zi ta 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

B M2 0 0 4 m u ž i B M 2004 ž eny B M 2004 B M 1998 m už i B M 1998 ž eny B M 1998 Č R 2004 n a d vá h a

o b e z ita

33

Č R 1998

také


b) krevní tlak Hypertenze je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.

Tab. 24. Zvýšený krevní tlak (% osob) muži

ženy

Celkem

BM 1998

25,1

26,4

25,7

BM 2004

39,7

23,4

30,2

CR 1998

29,0

25,0

26,9

ČR 2004

32,9

24,4

28,3

V roce 1998 čtvrtina osob uvedla, že jim byl lékařem zjištěn zvýšený krevní tlak, v roce 2004 pak 30 % osob. Rozdíl mezi muži a ženami byl statisticky významný v roce 2004, a to v neprospěch mužů (M/Ž 2004: p = 0,01, Chi = 9,18), rozdíly mezi soubory v roce 1998 a 2004 nebyly zjištěny. Zjištěné hodnoty odpovídají celorepublikovým údajům (9). Graf 13. Lékařem zjištěný zvýšený krevní tlak (% osob) Léka řem zjištěný zvýšený krevní tlak 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

B M 2004 B M 1998 Č R 2004 C R 1998

m už i

ž eny

c elkem

U osob s hypertenzí bylo navíc v roce 2004 sledováno, zda jim byl zvýšený krevní tlak zjištěn v posledním roce. Zvýšený krevní tlak byl nově diagnostikován u 28% mužů (ČR 37,7 %) a u 43,9 % žen (ČR 39,0 %). 34


c) zvýšená hladina cholesterolu Respondentům byla v dotazníku položena otázka, zda jim byla někdy lékařem stanovena zvýšená hladina cholesterolu a pokud ano, jak je léčena. Tab. 25. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi (% osob) Ano

Ne

Nevyšetřen/a

Muži

47,2

29,6

23,3

Ženy

48,7

30,5

20,8

Celkem

48,0

30,0

22,0

Muži

36,8

42,4

20,8

Ženy

31,4

54,9

13,7

Celkem

33,8

49,7

16,7

BM 1998

BM 2004

V roce 1998 byl zjištěn zvýšený cholesterol u 48 % osob (47,2 % mužů a 48,7 % žen), nevyšetřeno bylo 22 % osob. V roce 2004

byl zjištěn zvýšený cholesterol u 33,8 % osob

(36,8 % mužů a 31,4 % žen), 16, 7 % osob odpovědělo, že jim cholesterol doposud nebyl vyšetřen. V roce 2004 přibližně třetina osob uvedla, že má zvýšenou hladinu cholesterolu. Rozdíly mezi pohlavími v obou sledovaných obdobích nebyly zjištěny. Statisticky významný pokles byl však u žen zaznamenán v roce 2004 (p = 0,01, Chi = 7,5) a rovněž u celého souboru (p =0,01, Chi = 13,8). U mužů nebyl desetiprocentní rozdíl statisticky významný. Údaje získané od obyvatel města Brna odpovídají celorepublikovým hodnotám (9). Graf 14. Lékařem zjištěný zvýšený cholesterol (% osob) Lékařem zjištěný zvýšený cholesterol 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

B M 2004 B M 1998 Č R 2004 Č R 1998

m uži

ženy

celkem

35


Tab. 26. Způsob léčby zvýšené hladiny cholesterolu (% osob) žádná léčba

dieta

užívání léků

Muži

51,9

42,3

5,8

Ženy

48,3

45,0

6,7

Celkem

50,0

43,8

6,3

Muži

43,8

35,4

20,8

Ženy

52,7

38,2

9,1

Celkem

48,5

36,9

14,6

BM 1998

BM 2004

Léky na snížení cholesterolu užívala v roce 2004 pětina mužů a desetina žen z těch, kteří mají zjištěný zvýšený cholesterol. Je to nevýznamně více proti roku 1998. Až polovina z těch, co měli zjištěný zvýšený cholesterol, se nijak neléčila, třetina držela dietu. Z celorepublikových údajů užívalo v roce 2004 léky 26 % osob, dietu drželo 30,6 % osob a 43,3 % osob se nijak neléčilo. V roce 1998 to bylo 20,4% osob, které užívaly léky, 36,8% osob dodržovalo dietu a 42,8% osob se neléčilo. Nově bylo sledováno v roce 2004, zda byl cholesterol zjištěn v posledním roce, u mužů to bylo v 15,2 % (ČR 25,6 %), u žen 29,1% (ČR 33,7 %), celkem u 22,8 % osob (ČR 29,7 %).

d) kouření Tab. 27. Kuřácké zvyklosti (% osob) pravidelně příležitostně dříve jsem

nikdy jsem

kouřil/a

nekouřil/a

BM 1998 muži

39,0

2,0

29,0

30,0

ženy

30,0

4,0

20,0

46,0

celkem

35,0

3,0

24,0

38,0

muži

32,5

3,2

33,3

33,5

ženy

21,7

2,9

52,6

52,6

BM 2004

36


celkem

26,2

3,0

44,5

44,5

34,8

4,0

23,6

37,7

34,3

2,6

24,2

38,9

ČR 1998 celkem ČR 2004 celkem

Ve sledované brněnské populaci se v roce 2004 snížil počet kuřáků u obou pohlaví, úbytek kuřáků v roce 2004 oproti roku 1998 však nebyl statisticky významný. Rozdíly mezi muži a ženami jsou statisticky významné v roce 1998 (p = 0,01,Chi = 11,1), stejně tak v roce 2004 (p = 0,01, Chi 9,6). Pravidelnými kuřáky jsou častěji muži. Výskyt příležitostných kuřáků byl v obou sledovaných obdobích shodný (3 % osob). Statisticky významně se zvýšil počet bývalých kuřáků (44,5 % v r. 2004 oproti 24 % v r. 1998) a přibylo celkově nekuřáků. Sledovaná populace Brna tak kouří nejméně často ve srovnání s republikovými údaji (9). Graf 15. Kouření (% osob)

Kouření 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

BM 2004 BM 2004 BM 2004 BM 1998 BM 1998 BM 1998 ČR 2004 CR 1998

kouří

37

muži ženy muži ženy


Tab. 28. Pasivní kouření (% osob) muži

ženy

celkem

%

%

%

BM 1998

29,0

19,2

24

BM 2004

34,2

26,4

25,5

CR 1998

36,0

20,0

27

ČR 2004

33,6

18,2

25,1

Pasivnímu kouření (pobyt nekuřáků v zakouřené místnosti déle než 1 hodinu denně) byla vystavena celkem čtvrtina osob v souboru. Rozdíly nejsou statisticky významné jak mezi pohlavími, tak mezi oběma šetřeními. Údaje odpovídají celorepublikovému průměru (9). e) pohybová aktivita Každodenní pohyb (chůze, rekreační jízda na kole, lehčí práce na zahradě a v domácnosti) v délce alespoň 30 minut denně uvedlo 62,1 % osob (58,7 % mužů, 67,5% žen), v celorepublikových datech to bylo celkem 66,5 % respondentů. Tělesné výchově, sportu či turistice se věnuje 67,4 % osob (ČR 70,1%) v průměru 3,6 hodiny týdně, 53,6 % však uvedla méně než tři hodiny týdně. Údaje jsou srovnatelné s celorepublikovými daty. V Brně bylo nejvíce osob provozujících intenzivní sport (téměř 20 % respondentů), vůbec ji neprovozuje třetina souboru, bez rozdílu mezi muži a ženami. Graf 16. Pohybová aktivita

Pohybová aktivita - počet hodin týdně 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

BM 2004 muži BM 2004 ženy BM 2004 BM 1998 muži BM 1998 ženy BM 1998 0

1-2

3-6

38

7 a více


6.5 Socioekonomické a psychosociální faktory Hodnocení bylo prováděno pomocí číselných stupnic. V tabulkách jsou uvedeny aritmetické průměry a směrodatné odchylky číselného hodnocení. Procento v tabulce vyjadřuje procento negativních odpovědí, sloučeny jsou vždy dva stupně s negativní náloží. a) ekonomické podmínky Tab. 29. Nedostatek peněz na jídlo či ošacení 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

4,0

3,5

3,7

4,0

3,8

3,9

s.d.

1,1

1,2

1,2

1,2

1,2

1,2

t- test

t = 15,1

p = 0,01

19,8%

NS

13,9%

Hodnocení bylo prováděno na stupnici 1 = stále, 2 = často, 3 = někdy, 4 = málokdy, 5 = nikdy

Procento v tabulce zahrnuje negativní hodnocení stupněm 1 a 2 Tab. 30. Finanční potíže s placením účtů 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

4,2

4,1

4,1

4,3

4,1

4,2

s.d.

1,0

1,0

1,0

0,9

1,0

1,0

t- test

NS

9,0%

NS

5,6%

Hodnocení bylo prováděno na stupnici 1 = stále, 2 = často, 3 = někdy, 4 = málokdy, 5 = nikdy

Procento v tabulce zahrnuje negativní hodnocení stupněm 1 a 2 Ženy významně častěji v roce 1998 připouštěly, že někdy pociťují nedostatek peněz. Hodnocení finančních potíží s placením účtů se pohybovalo v rovině málokdy. Při sloučení otázek 29 a 30 uvedlo 5,6 % osob trvalé ekonomické potíže, naopak 68,7 % bylo většinou bez potíží. Mezi roky 2004 a 1998 není rozdíl.

39


b) zhodnocení sociální situace v místě bydliště Sociální situaci v místě bydliště hodnotili respondenti pomocí pěti otázek, v nichž se vyjadřovali k bezpečnosti a stavu důvěry mezi lidmi v místě svého bydliště. Hodnocení bylo prováděno na stupnici 1 rozhodně ano – 5 vůbec ne V tabulce a grafu je uvedeno procento negativních odpovědí, které zahrnuje procento osob, jež hodnotí sociální okolí negativně - stupněm 4 a 5 Tab. 31. Pocit bezpečí v okolí bydliště 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

1,5

1,8

1,7

1,7

1,5

1,6

s.d.

0,5

0,9

0,8

1,0

0,7

0,8

NS

t- test

3,5%

NS

3,7%

Tab. 32. Pocit bezpečí v okolí bydliště v noci 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

2,5

3,2

2,9

2,4

2,8

2,6

s.d.

1,1

1,1

1,1

1,2

1,2

1,2

t- test

NS

30,6%

NS

40

24,0%


Tab. 33. Pomoc sousedů, přátel v nouzi 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

2,3

2,0

2,2

2,1

2,0

2,1

s.d.

1,2

1,2

1,2

1,5

1,4

1,2

NS

t- test

16,2%

NS

12,6%

Tab. 34. Důvěra mezi lidmi v okolí bydliště 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

2,8

2,8

2,8

2,6

2,6

2,6

s.d.

1,1

1,2

1,21

1,2

1,3

1,1

NS

t- test

25,1%

NS

21,2%

Tab. 35. Víra v lidi 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

3,1

3,1

3,1

2,9

3,1

3,0

s.d.

1,0

1,0

1,1

1,0

1,0

1,0

t- test

NS

30,9%

NS

26,3%

Sociální faktory bydlení hodnotí lidé v Brně nejčastěji průměrnou hodnotou. Pozitivně je hodnocena bezpečnost ve dne, kdy se obyvatelé Brna cítí naprosto bezpečně. Bezpečnost v noci již hodnotí obyvatelé Brna negativněji a celá čtvrtina z nich vnímá možnost ohrožení zdraví či života v noci. Výpomoc okolí v případě potřeby je hodnocena poměrně pozitivně. O něco hůře je hodnocena důvěra mezi lidmi, která se již blíží nerozhodnému postoji v hodnocení a až čtvrtina osob ji považuje za nedostatečnou. Podobně je hodnocena položka zjišťující víru v lidi, která zůstává na neutrálním postoji a více než čtvrtina osob je k lidem ve svém okolí nedůvěřivá. Ani mezi muži a ženami, ani mezi roky 2004 a 1998 nebyl zjištěn 41


rozdíl v žádné položce, na rozdíl od celorepublikových údajů, kde ženy více důvěřují v pomoc přátel a sousedů. Při využití celkového hodnocení (kdy minimum bylo 5, maximum 25, za spokojenost byl brán maximální skór 10, za nespokojenost skór 16 - 25) uvedlo 34,6 % obyvatel Brna spokojenost se sociálním okolím (v ČR bylo spokojeno 42,2% respondentů), 19,6 % obyvatel nespokojenost (v ČR bylo nespokojeno 8,9 % osob). Souhrnné výsledky uvádí graf.17. Graf 17. Sociální prostředí – nespokojenost vyjádřená procentem negativních odpovědí Sociální prostředí 100 90 80 70 60

2004

50 40 30 20

1998

10 0 bezpečně ve dne

bezpečně v noci

přátelé pomohou v nouzi

mezi lidmi je důvěra

lidem se dá věřit

c) názory na životní prostředí, Bylo sledováno, jak respondenti hodnotí kvalitu životního prostředí v místě bydliště celkově a do jaké míry jsou obtěžováni v okolí bydliště znečištěním veřejných prostranství, znečištěním ovzduší, hlučností ve dne a v noci, prašností, zápachem, znečištěním pitné vody, znečištěním vodních toků a automobilovou dopravou. Respondenti hodnotili uvedené faktory opět na šestibodové škále (od „uspokojivé“ po „ zcela neuspokojivé“).

42


Hodnocení kvality životního prostředí v okolí bydliště: Tab. 36. Životní prostředí v místě bydliště: 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

2,9

3,1

3,0

3,0

3,1

3,0

s.d.

1,2

1,3

1,2

1,2

1,3

1,2

NS

t- test

14,6%

NS

14,6%

Tabulka uvádí procento nespokojených osob, tj. hodnocení stupněm 5 a 6 Hodnocení životního prostředí v místě je položeno k průměru v obou šetřeních, mezi roky 2004 a 1998 není rozdíl. Sedmina osob je výrazně nespokojených (hodnocení stupněm 5 a 6). Tab. 37. Znečištění veřejných prostranství 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

3,5

3,5

3,5

3,4

3,3

3,4

s.d.

1,5

1,6

1,5

1,4

1,5

1,4

NS

t- test

27,1%

NS

24,6%

Tab. 38. Znečištění ovzduší v okolí bydliště 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

3,0

3,3

3,2

3,0

2,9

3,0

s.d.

1,5

1,5

1,5

1,4

1,4

1,4

t- test

NS

21,6%

NS

43

17,6%


Tab. 39. Hlučnost v okolí bydliště ve dne 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

2,9

3,0

3,0

3,0

2,8

2,9

s.d.

1,5

1,6

1,5

1,4

1,4

1,4

NS

t- test

21,7%

NS

16,3%

Tab. 40. Hlučnost v okolí bydliště v noci 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

2,5

2,5

2,6

2,7

2,5

2,6

s.d.

1,4

1,5

1,5

1,4

1,4

1,4

NS

t- test

12,4%

NS

13,6%

Tab. 41. Prašnost v okolí bydliště 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

2,8

3,2

3,1

3,0

3,0

3,0

s.d.

1,3

1,3

1,4

1,3

1,5

1,4

t- test

p = 0,01

19,1%

NS

20,0%

Tab. 42. Zápach v okolí bydliště 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

1,9

2,1

2,0

2,1

2,0

2,0

s.d.

1,4

2,0

1,3

1,2

1,2

1,2

t- test

NS

6,7%

NS

44

7,0%


Tab. 43. Znečištění pitné vody v místě bydliště 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

1,9

2,0

2,0

1,8

1,6

1,7

s.d.

1,4

1,3

1,2

0,9

1,0

1,0

NS

t- test

5,6%

NS

3,3%

Tab. 44. Znečištění vodních toků v okolí bydliště 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

2,4

2,7

2,5

2,9

2,8

2,8

s.d.

1,4

1,6

1,5

1,7

1,7

1,7

NS

t- test

15,6%

NS

22,6%

Tab. 45. Automobilová doprava v okolí bydliště 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

3,5

3,6

3,6

3,6

3,4

3,5

s.d.

1,6

1,7

1,7

1,5

1,5

1,5

t- test

NS

30,7%

NS

29,9%

Všechny hodnocené faktory se držely v oblasti průměru, poněkud lépe jako nejméně obtěžující byl hodnocen zápach, negativněji byly hodnoceny automobilová doprava v okolí a znečištění veřejných prostranství. Nevýznamně hůře bylo hodnoceno v roce 2004 znečištění vodních toků, nevýznamně lépe hluk, čistota veřejných prostranství a čistota ovzduší. Procento negativních odpovědí uvádí graf 18.

45


Graf 18. Procento nespokojených s životním prostředím v okolí bydliště

Problémy životního prostředí v okolí 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2004

a av

ků ilo ob

to m au

pr

va

dn vo ní

tě iš eč

46

do

h íc

é pi tn ní

tě iš zn

to

dy vo

pa zá

aš

no

ch

st

ci

hl uč

no

st

v

no

dn ve st

no hl uč

pr

e

í uš ov

iš t eč zn

eč zn

zn

eč

iš

tě

ná

pr

ěn

é

os

t ra

zd

ns

tv

í

1998


d) spokojenost se životem Celkovou spokojenost se životem vyjadřovali respondenti na šestibodové škále s krajními hodnotami „zcela spokojen/a“ až „zcela nespokojen/a“. Tab. 46. Spokojenost se životem 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

2,8

2,8

2,8

2,5

2,6

2,6

s.d.

1,0

1,2

1,1

1,3

1,1

1,1

NS

t- test

5,6%

NS

6,0%

Spokojenost se životem je hodnocena průměrnou známkou 2-3, je velmi malé procento osob, které vyjadřují hlubokou nespokojenost (hodnocení stupněm 5 a 6). Rozdíl mezi roky 2004 a 1998 není významný.

e) vliv faktorů životního stylu na zdraví Závažnost, jakou sledované osoby přikládali vybraným faktorům životního stylu v ovlivňování zdraví, byla sledována pomocí šestibodové škály od „vůbec ne“ po „silně“. V tabulce a grafu je uvedeno procento souhlasu odpovědí, které zahrnuje procento osob, jež hodnotí faktory jako důležité pro zdraví - stupněm 5 a 6 Tab. 47. Stravovací návyky 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

4,1

4,4

4,3

4,4

4,7

4,6

s.d.

1,5

1,3

1,4

1,4

1,3

1,3

t- test

NS

52,7%

NS

47

61,8%


Tab. 48. Nedostatek pohybu 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

4,5

4,7

4,6

4,6

4,8

4,8

s.d.

1,4

1,2

1,3

1,3

1,3

1,3

NS

t- test

63,5%

NS

68,4%

Tab. 49. Obezita 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

4,7

4,9

4,8

4,8

5,1

5,0

s.d.

1,6

1,3

1,5

1,4

1,3

1,4

NS

t- test

74,1%

NS

77,1%

Tab. 50. Kouření (i pobyt v zakouřené místnosti) 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

4,9

5,0

4,9

4,8

5,0

5,0

s.d.

1,4

1,4

1,5

1,4

1,5

1,5

NS

t- test

74,1%

NS

75,4%

Tab. 51. Trvalé nervové vypětí 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

5,1

5,3

5,2

4,9

5,3

5,2

s.d.

1,3

1,2

1,2

1,3

1,1

1,2

t- test

NS

83,3%

NS

48

80,7%


Tab. 52. Životní prostředí 1998

2004

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

x

4,5

4,6

4,5

4,4

4,6

4,6

s.d.

1,3

1,3

1,3

1,2

1,3

1,2

NS

t- test

59,5%

NS

56,8%

Tab. 53. Nedostatek peněz 1998 muži x s.d.

ženy

2004 celkem

Nebylo realizováno

muži

ženy

celkem

3,7

3,7

3,7

1,4

1,4

1,4

NS

t-test

39,9

Na prvních místech jako důležité faktory ovlivňující zdraví se umístily trvalé nervové vypětí, dále kouření a obezita. Nedostatek peněz byl sledován pouze v roce 2004, proto chybí srovnání s rokem 1998. Vesměs však všechny faktory byly hodnoceny jako důležité pro zdraví, a to stejně muži jako ženami. Rozdíly v roce 2004 a 1998 byly nevýznamné.

49


Graf 19. Procento souhlasu s tím, že daný faktor ovlivňuje významně lidské zdraví

Procento souhlasu s negativním ovlivněním zdraví daným faktorem 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2004

z ně

ře d st a do ne

ži vo

tn

te

íp

k

ro

pe

st

vy vé rv o

ne

Hodnocení obyvatel města Brna

í

tí pě

ní ře

ita ez ob

ko u tr v al é

st a do ne

st

ra v

ov

te

k

ac

po

ín

áv

hy bu

yk y

1998

zůstávalo v průměru a nevymykalo se ani směrem

k zápornému, ani ke kladnému hodnocení. Za faktor silně ovlivňující zdraví bylo považováno nejčastěji trvalé nervové vypětí, následovalo kouření a obezita, nedostatek pohybu, stravovací zvyklosti, životní prostředí a nedostatek peněz. Ženy a muži se nelišily v názoru na nedostatek pohybu, kouření a obezitu, ostatním faktorům přikládaly větší význam ženy než muži.

50


7. Diskuse Organizace šetření Vlastní přípravu a následnou realizaci šetření ovlivňovala řada faktorů. K nejvýznamnějším patřily především: 1. Časová náročnost organizace šetření Přidělení respondentů z databáze tazatelům, průběžná motivace tazatelů, když zjistili naprostou neochotu většiny respondentů, zajištění informací o odhlášených jednotlivým tazatelům, přejímání dotazníků a jejich kontrola, ukládání do databáze představovaly velké časové zaneprázdnění a vysoké pracovní vytížení. 2. Počet tazatelů a jejich složení Tazateli byli pracovníci KHS, ZÚ, studenti VŠ - MU FSS a také dobrovolníci z občanského sdružení VESNA v Brně. Celkem bylo do šetření zahrnuto v 1. etapě v roce 1998 21 tazatelů, v 2. etapě v r. 2004 pak 16 tazatelů. Potvrdilo se, že nejlepšími tazateli jsou pracovníci hygienické služby. 3. Počet návštěv tazatelů v průměru u jedné vybrané osoby K získání vyplněného dotazníku od respondenta byly v průměru potřebné dvě návštěvy. Respondenti používali i kontakty přes pevnou linku, nebo mobilní telefon, část respondentů ho však odevzdala sama. Pokud byl dotazník vhozen do schránky, respondenti se často sami ohlásili na přiložené číslo mobilního telefonu, takže se tazatel do místa bydliště respondenta již nevracel. Realizace šetření Mezi největší problémy, které měly vliv na vlastní průběh šetření, patřily následující: 1. Mnoho respondentů nečetlo vůbec nebo jen zběžně informační dopis, tazatel proto musel znovu vysvětlovat význam celého šetření a především objasňovat, proč a jak byl do šetření vybrán právě dotyčný respondent. 2. V případě nepřítomnosti respondentů (i přes dohodnutý termín) byl dotazník vhozen do schránky. Respondenti tak zahrnuli dotazník do mnoha propagačních materiálů, které běžně dostávají a při další návštěvě uváděli, že obálku ani neotevřeli a vyhodili. 3. Respondenti si stěžovali, že některé otázky jsou nesmyslné a že neví, co vyplnit (obvykle šlo o otázky subjektivního hodnocení) a tak se stávalo, že respondent vrátil dotazník nevyplněný nebo nehodnotitelný. 51


4. Specifickým problémem byla nemožnost dostat se do příslušného domu. Z obavy před poškozením majetku a krádežemi jsou domy striktně zamykány. Proniknout do domu v případě, že respondent nebyl přítomen, bylo časově i psychicky velmi náročné. Dalšími častými problémy byly nezvonící zvonky, poškozené vizitky, často fiktivní adresy lidí, které v domě nikdo neznal. 5. Negativní vztah ke zdravotní politice státu vedl mnoho respondentů k naprosté negaci studie. 6. Problém vratnosti dotazníků poštou – respondenti, kteří slíbili zaslat dotazník poštou a dotazník nedošel, byli opakovaně oslovováni telefonicky a ukázalo se, že tak učinili, ale dotazník nebyl doručen. Byla podána stížnost na poštovní služby, ale vzhledem k tomu, že dotazníky nebyly zasílány doporučeně, nelze je již dohledat.

Respondence Výsledná respondence dotazníkového šetření dosažená v roce 2004 byla nižší než v první etapě šetření (necelých 38 % oproti téměř 47 % v r. 1998). Podíl osob ochotných zúčastnit se šetření se ale snížil celkově, nejen v městě Brně (v jednotlivých městech se respondence pohybovala od 36,4 % v Plzni po 66,7 % v Karviné) (9). Hlavní důvody odmítnutí účasti: 1. obava ze zneužití osobních dat - převážná většina uvedla, že neposkytuje nikomu žádná osobní data, 2. nedostatek času - respondent je natolik pracovně vytížen, že nemá čas zabývat se takovými věcmi, 3. odmítnutí rodinných příslušníků za respondenta (manžel, dcera), vybraná osoba se přizpůsobila a nebylo možné proniknout dále, 4. poukaz na stav zdravotnictví - má se zabývat jinými, důležitějšími věcmi a ne zasahovat lidem do soukromí, 5. hrubé chování respondenta s tím, že dotyčný

tazatel

nemá

„otravovat“, v jednom

případě vyhrožoval muž i legálně drženou pistolí. U většiny osob bylo rozhodnutí při oslovení jednoznačné – buď spolupracoval od začátku, nebo jednoznačně odmítl bez další možnosti ovlivňování.

52


Důvodem nezájmu zúčastnit se šetření byla jak klesající ochota lidí účastnit se podobných průzkumů, tak rostoucí obava ze zneužití osobních dat, nedostatek času a vysoké pracovní nasazení. Část osob však spolupracovala velice ochotně a jejich dotazníky tvoří základ sebraných dat. Šetření je tedy jednoznačně poznamenáno ochotou spolupracovat a ta může mít určitou motivaci (snaha pečovat o své zdraví, snaha vyhovět institucím, zájem o dotazníková šetření). Jde tedy o poměrně silně selektovanou část populace, přičemž selekce je dána aktivním zájmem (2). Vzdělání V roce 2004 byly zjištěny ve struktuře vzdělanosti statisticky významné rozdíly. Nejvýrazněji se změna projevila ve zvýšeném počtu žen vysokoškolaček (28,0 % oproti 15,2 % v r. 1998), více jsou zastoupeni i lidé se středoškolským vzděláním (36,5 % vůči 25,9 % v r. 1998). Ve srovnání s republikovými údaji

je Brno v obou etapách šetření městem s vyšší

vzdělanostní strukturou respondentů (bylo zde nejvíce vysokoškoláků – přes 28 % a zároveň nejméně osob se základním vzděláním – pod 8 a 5 %). V ČR bylo zastoupení vysokoškoláků nižší (17,5 %) a naopak lidí se základním vzděláním více (10,2 %) (9). Rodinný stav Statisticky významně se v Brně v roce 2004 zvýšil podíl rozvedených žen (24,6 %) oproti mužům (13,5 %). Ekonomická aktivita V r. 2004 se zvýšil podíl nezaměstnaných osob,výsledky se nelišily od údajů celostátního průzkumu. Až třicet procent osob v roce 1998 udávalo častý pocit práce na hranici svých možností, ve srovnání s rokem 2004 to bylo výrazně více, přibližně dvojnásobně. V celostátní studii výsledky pozitivně korelovaly se subjektivním hodnocením zdraví, tzn., že s vyšší mírou stresu sledované osoby udávaly horší zdravotní stav (15). Pozitivní korelace byla také zjištěna u celkové spokojenosti zaměstnanců. Osoby s vyšší mírou stresu na pracovišti udávají současně také nižší spokojenost se životem. Na pracovním stresu se účastní významným podílem pracovní nejistota. Ve výzkumu udávalo 41,6 % osob obavy ze ztráty zaměstnání (v roce 1998 37,7 %). Tento nárůst je varovným zdravotním symptomem současných pracovních podmínek (18). 53


Zdravotní stav Subjektivní hodnocení zdravotního stavu na základě vlastních výpovědí osob patří k důležitým ukazatelům zdravotního stavu populace. Vypovídá jak o fyzickém zdraví, tak o celkovém psychickém a sociálním stavu. Jako dobrý nebo velmi dobrý hodnotila svůj zdravotní stav téměř polovina respondentů, za průměrný jej pokládalo 40 % respondentů a necelých 13 % za špatný nebo velmi špatný. Rozdíly mezi muži a ženami, ani mezi oběma šetřeními nebyly zjištěny, Brno se v těchto ukazatelích nelišilo od republikového průměru (9). Na dlouhodobé zdravotní obtíže si stěžovalo celkem 57 % respondentů. Rozdíly mezi muži a ženami a stejně tak mezi oběma etapami nebyly zjištěny, výsledky se nelišily od údajů celostátního šetření. Naprosto jednoznačně nejčastější příčinou dlouhodobých zdravotních obtíží byly obtíže týkající se pohybového ústrojí – uvedlo je téměř 38 % brněnských respondentů, na druhém místě byly obtíže srdce a cév (již 15 % osob), více jak desetina osob trpí zdravotními obtížemi spojenými s trávicím ústrojím.V roce 2004 byl zjištěn statisticky významně více mužů trpících obtížemi dýchacího ústrojí. V ostatních ukazatelích jsou rozdíly mezi oběma etapami šetření minimální a údaje odpovídají celorepublikovým datům (5, 9). V roce 2004 byla dlouhodobě sledována lékařem více jak polovina osob v souboru (56,8 %), a to významně častěji ženy než muži, muži i ženy vykázali v roce 2004 významný nárůst chorob zjištěných lékařem, a to až o pětinu. Nejčastěji se projevila u mužů onemocnění páteře, a to až ve čtvrtině případů, u deseti procent žen bylo zaznamenáno nádorové onemocnění, choroby kůže, senná rýma a úzkosti, podobné údaje byly získány i z celorepublikových dat (9). V roce 2004 byl v Brně zjištěn nejvyšší podíl alergiků

ze všech sledovaných měst, jak

v Brně, tak v celostátním průzkumu se ukázaly významné rozdíly v neprospěch žen (9). Více než tři čtvrtiny alergií jsou potvrzeny lékařem.

54


Ve srovnání s republikovými údaji patří Brno k městům s nejnižším výskytem suspektní bronchitidy u respondentů. Rozdíly oproti celostátnímu průzkumu jsou minimální. Výrazně vzrostl podíl dlouhodobé farmakoterapie (až o 15 %) jak v Brně, tak v celostátním měřítku. Ženy i muži v Brně užívali léky přibližně stejně, na rozdíl od celostátních údajů, kde ženy vesměs užívaly léky častěji (9). Nejčastěji byly i celorepublikově užívány léky na bolesti zad nebo kloubů a vysoký krevní tlak. Údaje za město Brno byly srovnatelné s celorepublikovými údaji. Léky na vysoký krevní tlak užívaly častěji muži, při potížích pohybového aparátu, onemocnění štítné žlázy a astmatu častěji ženy v neprospěch mužů. Rovněž se potvrdilo,

že ženy častěji užívají

potravinové doplňky (9, 20). Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění Obezita patří celosvětově k závažným zdravotním problémům a její prevalence neustále vzrůstá. O obezitě se mluví jako o nemoci s epidemickým výskytem. Prevalence obezity a nadváhy stoupá zvláště v ekonomicky vyspělých zemích. Podle dokumentu WHO stoupla během posledních 10 let prevalence obezity v evropských zemích o 10 až 40% (1, 5). Obezita je jako nemoc podceňována, i když diagnóza "obezita" je začleněna do mezinárodní klasifikace nemocí již více než 50 let. Obezita sama o sobě sice zdraví obézního neohrožuje, ale svými následky a komplikacemi podstatně snižuje kvalitu a zkracuje délku života.V České republice trpí nadváhou více než 50% populace ve věku 20 - 65 let a obezitou 20% žen a 16% mužů (6). Z výsledků je patrný významně vyšší výskyt nadváhy u mužů. Zajímavý je vztah těchto výsledků k subjektivnímu hodnocení zdraví. Sledované osoby s vyšší hodnotou BMI udávaly horší zdravotní stav. Obdobně pozitivně koreloval s vyšší hodnotou BMI též výskyt zvýšeného krevního tlaku a zvýšeného cholesterolu (18). Obézních osob ve sledovaném souboru bylo více jak 15 %, významný byl výskyt nadváhy (v obou šetřeních ji měla téměř polovina osob), obdobně jako v celostátních údajích. Ačkoliv jsou to častěji ženy, které negativně vnímají svou nadváhu či obezitu a snaží se proti ní bojovat, k těm postiženějším patří muži. Potvrdilo se také, že silnější lidé mají častěji problémy s vysokým krevním tlakem a zvýšené hodnoty cholesterolu. 55


Cholesterol Téměř 70 procent dospělých v ČR má vyšší hladinu cholesterolu. Málokdo o tom však ví a většina z těchto lidí si ani nespojuje vysoký cholesterol s rizikem srdečních a cévních onemocnění. Po roce 1989, kdy se změnily skladba jídelníčku i životní styl obyvatel, klesla hladina cholesterolu u Čechů poměrně prudce (4). V posledních letech však čísla stagnují. Situace je sice stále lepší než v jiných zemích střední a východní Evropy, ale oproti průměru Evropské unie je úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v Česku stále vysoká (1, 6, 10). V našem sledovaném souboru přibližně třetina osob uvedla, že má zvýšenou hladinu cholesterolu. Rozdíly mezi pohlavími v obou sledovaných obdobích nebyly zjištěny. Statisticky významný pokles byl však u žen zaznamenán v roce 2004. V roce 2004 se celkově zvýšilo užívání léků u osob s hypercholesterolémií. Muži užívali léky častěji než ženy. 40 % osob dodržuje dietu a 50 % osob se neléčí. Rozdíly mezi muži a ženami v léčbě zvýšené hladiny cholesterolu byly statisticky významné (p<0,001). Kouření Kouření je jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ovlivňujících zdravotní stav, zejména rozvoj aterosklerózy, vznik nádorových onemocnění a chronické choroby bronchopulmonální (12, 13). Na zdraví člověka však působí nejen aktivní kouření, ale také pobyt v zakouřeném prostředí (tzv. pasivní kuřáctví). Z těchto důvodů bylo naším cílem popsat kuřácké zvyklosti obyvatel co nejpřesněji. Ve sledované brněnské populaci se v roce 2004

snížil počet kuřáků u obou pohlaví.

Pravidelnými kuřáky jsou častěji muži. Statisticky významně se zvýšil počet bývalých kuřáků a přibylo celkově nekuřáků (13). Sledovaná populace Brna tak kouří nejméně často ve srovnání s republikovými údaji (9).

Pohybová aktivita Pohybová aktivita je další složkou životního stylu jedince, která výrazně ovlivňuje jeho zdravotní stav. Pravidelná fyzická aktivita snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a diabetu i některých druhů rakoviny (rakoviny tračníku a rakoviny prsu u žen). Aktivním pohybem je regulována tělesná hmotnost, zlepšuje se funkčnost pohybového aparátu a tělesná 56


koordinace, což pomáhá předcházet nemocem pohybového aparátu a úrazům. Celkově přispívá pohybová aktivita ke zlepšení tělesné a duševní kondici. Pohybovou aktivitu vůbec neprovozuje téměř čtvrtina sledované populace, ale naproti tomu bylo zjištěno, že se v Brně

nejvíce osob věnuje intenzivnímu sportu (téměř 20 %

respondentů). Nedostatečnou sportovní aktivitu mělo

v celostátní studii více žen ve srovnání s muži

(p<0,01), osoby s nižším vzděláním (p<0,01) a osoby mající dlouhodobé zdravotní obtíže (p<0,01) (5, 9). Názory na životní a sociální prostředí, na zdraví Celá čtvrtina Brňanů vnímá možnost ohrožení zdraví či života v noci. Výpomoc okolí v případě potřeby je hodnocena poměrně pozitivně, více než čtvrtina osob je k lidem ve svém okolí nedůvěřivá. Negativněji byly hodnoceny automobilová doprava v okolí a znečištění veřejných prostranství. S automobilovým provozem souvisí i nejčastěji uváděný nedostatek bytu, a to je hluk. V roce 2004 stoupl počet stížností na hlučnost téměř dvojnásobně. Za faktor silně ovlivňující zdraví bylo považováno nejčastěji trvalé nervové vypětí, následovalo kouření a obezita. Dříve uváděné životní prostředí jako významný faktor ovlivňující zdraví se ocitlo až na pátém místě. Přestože se výsledky v jednotlivých sledovaných faktorech liší, při souhrnném porovnání výsledků šetření z roku 2004 s výsledky první etapy studie se některé charakteristiky městské populace opakovaně potvrdily. Jedná se zejména o skutečnost, že muži i ženy subjektivně hodnotí svůj zdravotní stav stejně, ženy jsou však signifikantně častěji než muži dlouhodobě sledovány lékařem a častěji užívají dlouhodobě léky. Tato zjištění zřejmě ukazují na větší péči žen o své zdraví. Celkově lze konstatovat, že znalost významu zásad zdravého životního stylu je ve sledované populaci na dobré úrovni, bohužel ochota k jejich dodržování je menší, to platí především o kouření a o udržování optimální tělesné hmotnosti.

57


Z hlediska preventivní medicíny je důležitým zjištěním, že nejčastější zdravotní obtíže, a to jak subjektivní, tak sledované lékařem u hodnocené městské populace jsou obtíže pohybového aparátu a nemoci kardiovaskulárního systému. Nepříznivý je také stále vysoký výskyt rizikových faktorů těchto onemocnění. Za pozitivní můžeme považovat fakt, že téměř 90% respondentů hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý nebo průměrný. Méně příznivé je však zjištění, že více jak polovina respondentů uvádí dlouhodobé zdravotní obtíže a dvě třetiny dotázaných dlouhodobě užívalo v posledních 12ti měsících léky.

58


8. Závěry Zdravotní stav: V hodnocené brněnské populaci byly u většiny sledovaných ukazatelů zdravotního stavu nalezeny statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami: •

ženy signifikantně častěji než muži měly dlouhodobé zdravotní obtíže, byly častěji dlouhodobě sledovány lékařem a častěji užívaly dlouhodobě léky (v subjektivním hodnocení zdraví se muži a ženy statisticky významně nelišili),

•

výskyt většiny sledovaných rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění byl častější u mužů

•

polovina sledované brněnské populace středního věku hodnotila své zdraví jako dobré, přes deset procent jako špatné, muži a ženy subjektivně hodnotili svůj zdravotní stav stejně,

•

dlouhodobými zdravotními obtížemi (ať již léčenými či nikoliv) trpěla více jak polovina respondentů (mužů i žen), nejčastěji se jednalo o obtíže pohybového aparátu,

•

dvě třetiny respondentů užívaly v posledních 12ti měsících dlouhodobě léky, nejčastějším důvodem byly bolesti zad a vysoký krevní tlak.

•

dlouhodobě užívalo léky a bylo sledováno lékařem významně více žen než mužů, v obou případech zhruba o 10 procent,

•

nejčastěji se vyskytujícími onemocněními ve sledovaném souboru byl vysoký krevní tlak a onemocnění páteře a kloubů, vysoký krevní tlak byl významně častější u mužů, onemocnění páteře a kloubů u žen,

•

v Brně byl zjištěn nejvyšší podíl alergiků ze všech sledovaných měst, jak v Brně, tak v celostátním průzkumu se ukázaly významné rozdíly v neprospěch žen.

Rizikové faktory: •

polovina mužů a více jak třetina žen trpěla nadváhou, obézních osob bylo do 20%,

•

v hodnocené věkové skupině bylo nejméně pravidelných kuřáků právě v Brně, statisticky významně se zvýšil počet bývalých kuřáků (44,5 % v r. 2004 oproti 24 % v r. 1998) a přibylo celkově nekuřáků, sledovaná populace Brna tak kouří nejméně často ve srovnání s republikovými údaji,

•

zvýšená hladina celkového cholesterolu v krvi byla lékařem zjištěna u třetiny respondentů, což je méně než v první etapě šetření 59


•

nedostatečná cílená pohybová aktivita byla zjištěna téměř u dvou třetin respondentů, z nichž polovina se sportovním aktivitám nevěnuje vůbec,

•

nadváha, kouření a zvýšený cholesterol byly významně častější u mužů, nedostatek sportovní aktivity byl častější u žen,

Psychosociální faktory: •

v zásadě spokojena se svým životem byla polovina oslovených osob,

•

jako nejdůležitější faktory ovlivňující zdraví uvedli respondenti v obou šetřeních shodně trvalé nervové vypětí, kouření a obezitu, vlivy životního prostředí byly v pořadí důležitosti až na pátém místě za většinou faktorů životního stylu.

Město Brno je složitý a bohatě strukturovaný celek, který ovlivňuje řadu nejrůznějších postojů a názorů jeho obyvatel na kvalitu života ve městě a jeho životní prostředí. Veřejná správa, nevládní organizace, ale i všichni občané města by měly znát a sledovat tyto postoje a názory a reagovat na ně. Zjištěné výsledky z obou etap šetření studie HELEN umožnily srovnání vybraných charakteristik zdravotního stavu, rizikových faktorů, životního stylu a ještě více odhalily některé souvislosti. Tato analýza by se měla stát jedním z materiálů pro tvorbu zdravotní politiky města i celého kraje. Jako nezbytná se jeví potřeba pravidelně v určitých časových odstupech opakovat studii a paralelně s tím se pokusit odhalovat i příčiny daného stavu. Pak lze následně prosazovat a přijímat potřebná opatření ve zdravotní politice a v občanském životě, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel města a tím i celého regionu. Výsledky jsou a budou využívány jednak v souvislosti s cíli Zdraví 21, v rámci pilotní studie Investice do zdraví (Zdraví - kapitál pro sociální a ekonomický rozvoj kraje), ve spolupráci se ZÚ Brno, kanceláří Brno - Zdravé město a dalšími organizacemi včetně občanských sdružení.

60


9. Seznam použitých zkratek BMI

index tělesné hmotnosti (body mass index) = tělesná hmotnost/tělesnou výškou2 (kg/m2 )

ČR

Česká republika

Chi

chí – kvadrát test

ICHS

ischemická choroba srdeční

Jmk

Jihomoravský kraj

KHS

Krajská hygienická stanice

KVO

kardiovaskulární onemocnění

M

muži

NS

nesignifikantní rozdíly

p

p hodnota – hladina statistické významnosti

s. d.

směrodatná odchylka

SZÚ

Státní zdravotní ústav

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky

WHO

Světová zdravotnická organizace (World health organisation)

X

aritmetický průměr,

ZÚ

Zdravotní ústav

Ž

ženy

61


10. Seznam tabulek a grafů: Tabulky: Tab. 1. Respondence Tab. 2. Zastoupení osob v souboru dle pohlaví Tab. 3. Nejvyšší dosažené vzdělání (% osob): Tab. 4. Rodinný stav (% osob) Tab. 5. Současná ekonomická aktivita (% osob) Tab. 6. Pracovní status (% osob) Tab. 7. Fyzická zátěž v zaměstnání (% osob) Tab. 8. Psychická zátěž v zaměstnání (% osob) Tab. 9. Délka pobytu v Brně (v letech) Tab. 10. Nedostatky bytu (% osob) Tab. 11. Výčet nedostatků bydlení (% osob) Tab. 12. Zdravotní stav dle subjektivního hodnocení (% osob) Tab. 13. Dlouhodobé zdravotní potíže dle subjektivního hodnocení (% osob) Tab. 14. Příčiny dlouhodobých zdravotních obtíží (% osob) Tab. 15. Lékařem zjištěné zdravotní potíže (% osob) Tab. 16. Nemoci zjištěné lékařem v obou šetřeních (% osob) Tab. 17. Nemoci sledované pouze v roce 2004 (% osob) Tab. 18. Výskyt alergie (% osob) Tab. 19. Lékařem potvrzená alergie (% osob) Tab. 20. Suspektní chronická bronchitida (% osob) Tab. 21. Užívání léků v průběhu posledního roku (po dobu delší čtrnácti dnů) - % osob Tab. 22. Dlouhodobá farmakoterapie – důvody užívání léků (% osob), sledováno pouze v r. 2004 Tab. 23. Rozložení hodnot BMI (% osob) Tab. 24. Zvýšený krevní tlak (% osob) Tab. 25. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi (% osob) Tab. 26. Způsob léčby zvýšené hladiny cholesterolu (% osob) Tab. 27. Kuřácké zvyklosti (% osob) Tab. 28. Pasivní kouření (% osob) Tab. 29. Nedostatek peněz na jídlo či ošacení Tab. 30. Finanční potíže s placením účtů Tab. 31. Pocit bezpečí v okolí bydliště Tab. 32. Pocit bezpečí v okolí bydliště v noci Tab. 33. Pomoc sousedů, přátel v nouzi Tab. 34. Důvěra mezi lidmi v okolí bydliště Tab. 35. Víra v lidi Tab. 36. Životní prostředí v místě bydliště: Tab. 37. Znečištění veřejných prostranství Tab. 38. Znečištění ovzduší v okolí bydliště Tab. 39. Hlučnost v okolí bydliště ve dne Tab. 40. Hlučnost v okolí bydliště v noci Tab. 41. Prašnost v okolí bydliště Tab. 42. Zápach v okolí bydliště Tab. 43. Znečištění pitné vody v místě bydliště Tab. 44. Znečištění vodních toků v okolí bydliště Tab. 45. Automobilová doprava v okolí bydliště Tab. 46. Spokojenost se životem Tab. 47. Stravovací návyky 62


Tab. 48. Nedostatek pohybu Tab. 49. Obezita Tab. 50. Kouření (i pobyt v zakouřené místnosti) Tab. 51. Trvalé nervové vypětí Tab. 52. Životní prostředí Tab. 53. Nedostatek peněz Grafy: Graf 1. Demografické rozložení počtu obyvatel v městě Brně v roce 1998 Graf 2. Demografické rozložení počtu obyvatel v městě Brně v roce 2004 Graf 3. Kojenecká úmrtnost v Brně a Jihomoravském kraji (JmK) v letech 1970 – 2003 Graf 4. Novorozenecká úmrtnost v Brně a Jihomoravském kraji (JmK) v l. 1970 -2003 Graf 5. Přirozený přírůstek počtu obyvatel na 1 000 v Brně v období 1970 – 2003 Graf 6. Střední délka života – naděje na dožití při narození v okrese Brno – město v letech 1985 - 2000 Graf 7. Standardizovaná úmrtnost v městě Brně v letech 1985 - 2003 Graf 8. Standardizovaná úmrtnost na onemocnění oběhové soustavy ve městě Brně v letech 1985 – 2003 Graf 9. Standardizovaná úmrtnost na zhoubné novotvary v Brně v letech 1985 - 2003 Graf 10. Zdravotní stav za posledních 6 měsíců (subjektivní hodnocení) - % osob Graf 11. Dlouhodobé zdravotní potíže (trvající déle než 6 měsíců) Graf 12. Nadváha či obezita (% osob) Graf 13. Lékařem zjištěný zvýšený krevní tlak (% osob Graf 14. Lékařem zjištěný zvýšený cholesterol (% osob) Graf 15. Kouření (% osob) Graf 16. Pohybová aktivita Graf 17. Sociální prostředí – nespokojenost vyjádřená procentem negativních odpovědí Graf 18. Procento nespokojených s životním prostředím v okolí bydliště Graf 19. Procento souhlasu s tím, že daný faktor ovlivňuje významně lidské zdraví

63


11. Příloha Příloha 1: Dotazník Studie HELEN I. A) Osobní údaje Pohlaví:

muž žena Nejvyšší dosažené školní vzdělání: základní (i neukončené) - nevyučen vyučen, středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské Rodinný stav: svobodný/á ženatý/ vdaná druh/ družka rozvedený/á vdovec/vdova B) Zaměstnání:

1 2 1 2 3 4 1 2 3 4 5

Uveďte Vaši hlavní současnou ekonomickou aktivitu: pracující: v zaměstnaneckém poměru soukromý podnikatel (např. živnostník, majitel firmy) pracující důchodce/kyně nepracující: nepracující důchodce (starobní, invalidní) žena v domácnosti nezaměstnaný/á pokud jste nezaměstnaný/á uveďte jak dlouho

1 2 4 5 6 8

5. Pracujete, nebo jste někdy pracoval na oficiálně uznaném rizikovém pracovišti? ano 1 ne 2 pokud ano, označte v jakém: hluk 1 prach 2 vibrace 3 chemické látky 4 záření (izotopy, rentgen) 5 infekce 6 jiné 7 Otázky pro pracující (nepracující pokračují otázkou 12): 6. Jaké je Vaše postavení v zaměstnání? pracovník bez podřízených vedoucí pracovník s méně než 5 podřízenými vedoucí pracovník s 6 a více podřízenými vyšší vedoucí pracovník s podřízenými útvary, ředitel,vrcholový manažer 64

1 2 3 4


7. Jaká je tělesná namáhavost Vašeho zaměstnání? velmi těžká manuální práce převážně tělesně namáhavá práce práce vstoje, přecházení (např. prodavačka) převážně chodím (např. listonoš, číšník) převážně sedím

1 2 3 4 5

8. Jak často na Vás klade Vaše práce požadavky na horní hranici Vašich možností tak, že ve Vás vzbuzuje pocit celkové vyčerpanosti? nikdy či téměř nikdy 1 nárazově (určité období v roce) 2 asi 1-2x za měsíc 3 asi 1x za týden 4 každý den či téměř denně 5 9. Obáváte se v současnosti ztráty zaměstnání? ano 1 ne 2

Bydlení: roků 12. Kolik let žijete ve Vašem městě? 13. Používáte v domácnosti plynové spotřebiče? ano 1 ne 2 pokud ano, označte které : kuchyňský sporák 1 jiné plynové spotřebiče 2 14. Využíváte při vaření digestoř (odsavač par)? ano 1 ne 2 15. Má Váš byt nedostatky? ano 1 ne 2 pokud ano, označte jaké: vlhkost 1 plíseň 2 nedostatečné oslunění 3 malý prostor 4 chlad, nedostatečné vytápění 5 hlučnost 6 jiné 7 uveďte které: …….. 15A. Uveďte počet osob v bytě:…………………………………… 15B. Uveďte, počet místností s kuchyní (bez příslušenství):……

65


Osobní anamnéza: 16. Jak hodnotíte svůj zdravotní stav za posledních 6 měsíců: velmi dobrý 1 dobrý 2 průměrný 3 špatný 4 velmi špatný 5 17. Máte dlouhodobé zdravotní obtíže (trvající déle než 6 měsíců)? Ano 1 Ne 2 pokud ano, kterých orgánů se týkají srdce a cév 1 dýchacího ústrojí 2 nervového ústrojí 3 trávicího ústrojí 4 pohybového ústrojí (klouby, páteř) 5 ledvin a močových cest 6 jater a žlučových cest 7 jiných orgánů 8 uveďte jakých 18. Byly u Vás někdy lékařem zjištěny některé z níže uvedených chorob? ano 1 ne 2 Postupně prosím projděte celou tabulku, u každého onemocnění označte zda Vám bylo toto onemocnění zjištěno lékařem. Pokud Vám bylo zjištěno označte, zda se jste pocítil/a projevy (příznaky) tohoto onemocnění v posledních 12ti měsících. příznaky onemocnění v posledních 12ti měsících

onemocnění zjištěno lékařem srdeční infarkt angina pectoris, ischemická choroba srdeční mozková mrtvice nádorová onemocnění pokud ano uveďte kterého orgánu se týkalo nebo týká vředová choroba žaludku a dvanáctníku Nenádorová onemocnění žlučníku (kameny, záněty) chronické onem ledvin, včetně kamenů astma

ano

ne ne

ano

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ano ano ano ano

ne ne ne ne 66

ano

ano ano ano ano

ne ne

ne ne ne ne


ekzémy a chronická onemocnění kůže onemocnění páteře a kloubů choroba z povolání cukrovka onemocnění štítné žlázy senná rýma chronická úzkost a deprese

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ne ne

ano

ne ne

ano ano ano ano

ne ne ne

ano ano ano ano

ne ne ne

19. Byl Vám zjištěn lékařem zvýšený krevní tlak? ano 1 ne 2 pokud ano, uveďte, zda jste užíval/a v posledních 14 dnech léky ke snížení krevního tlaku: ano (uveďte též v otázce 32) 1 ne 2 nevím 3 pokud ano, byl Vám zjištěn vysoký tlak poprvé v posledních 12-ti měsících? ano 1 ne 2 Byla Vám někdy zjištěna lékařem zvýšená hladina cholesterolu v krvi? ano 1 ne 2 nebyl/a jsem vyšetřen/a 3 pokud ano, uveďte, jak jste léčen/a: neléčím se 1 dodržuji dietu 2 užívám léky (uveďte též v otázce 32) 3 pokud ano, byl Vám zjištěn vysoký cholesterol poprvé v posledních 12-ti měsících? ano 1 ne 2 22. Jste dlouhodobě sledován/a nebo léčen/a lékařem pro některé onemocnění? ano (uveďte na volnou řádku pro které onemocnění) 1 ne. 2 Kolikrát jste v posledních 12 měsících trpěl/a onemocněním dýchacích cest (například zánět průdušek, rýma,...), nebo přechodným zhoršením Vašich dlouhodobých dýchacích obtíží? Vypište počet: 24. Kašlete po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce? ano 1 ne 2 25. Vykašláváte hlen po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce? ano 1 ne 2 pokud ano, uveďte, kolik roků roků

67


26. Prodělal/a jste operaci (operační zákrok) srdce, z důvodu ischemické choroby srdeční (nebo infarktu)? ano 1 ne 2 pokud ano,uveďte rok………...........………… 28. Projevila se u Vás alergie? ano ne

1 2

28a. pokud ano, byla diagnóza potvrzena lékařem? ano 1 ne 2 Otázky pro alergiky (netrpící alergií pokračují otázkou 32): 29. V jakém věku se u Vás projevila alergie?

ve

letech

30. Zakroužkujte, které z následujících příznaků se u Vás projevují:: kašel, ztížené dýchání 1 celoroční rýma 2 sezónní rýma 3 kožní projevy 4 oční potíže 5 otoky 6 jiné potíže 7 uveďte jaké 31. Je Vám známa příčina Vaší alergie? ano 1 ne 2 pokud ano, označte příčiny Vaší alergie: pyly 1 srst a peří 2 mikroorganizmy (roztoči) 3 prach 4 chemikálie 5 potraviny 6 léky 7 bodnutí hmyzem 8 jiné 9 uveďte jaké 32. Užíval/a jste v průběhu posledního roku (po dobu delší čtrnácti dnů) nějaké léky? ano 1 ne 2 pokud ano, uveďte důvod užívání (možno označit i více důvodů) vysoký krevní tlak 1 jiné onemocnění srdce 2 křečové žíly a jiné onemocnění cév 3 68


anémie, jiné onemocnění krve 4 snížení hladiny cholesterolu 5 bolesti zad nebo kloubů 6 bolesti hlavy nebo migréna 7 jiné bolesti 8 cukrovka 9 onemocnění štítné žlázy 10 astma 11 senná rýma 12 žaludeční a jiné zažívací obtíže 13 deprese 14 nespavost 15 antikoncepce 16 gynekologické obtíže 17 onemocnění ledvin 18 chronická bronchitida 19 kašel, nachlazení, bronchitida 20 jiný důvod 21 uveďte jaký ……………………………………………………………………. nevím 20

Otázky pro ženy (muži pokračují otázkou 36): 33. Máte dosud menstruaci? ano, pravidelně (pokračujte otázkou 36) ano, nepravidelně (pokračujte otázkou 36) ne

1 2 3

Rodinná anamnéza: 36. Uveďte do tabulky nemoci Vašich vlastních rodičů a Vašich vlastních sourozenců. U každého onemocnění napište, kdo jím trpěl, nebo trpí. Používejte prosím tato čísla: Váš otec 1 Vaše matka 2 Vaši sourozenci 3 začátek onemocnění do 60 let po 60. roce srdeční a cévní onemocnění (infarkt myokardu, nebo angina pectoris) mozková mrtvice cukrovka nádorová onemocnění alergie

69


Údaje o způsobu života: A) Kouření 37. Kouříte cigarety? ano, pravidelně (nejméně 1 cigaretu denně) 1 ano, příležitostně (průměrně méně než 1 cig. denně) 2 ne, dříve jsem kouřil/a, ale přestal/a jsem 3 ne, nikdy jsem nekouřil/a 4 38. Kolik hodin denně pobýváte průměrně v zakouřeném prostředí? hodin 39. Kolik cigaret se vykouří ve Vašem bytě průměrně za den? cigaret Otázky pro kuřáky - současné i bývalé: (nekuřáci pokračují otázkou 43) 40. Kolik let celkem kouříte, nebo jste kouřil/a? roků Otázka pro současné kuřáky: 41. Kolik cigaret kouříte průměrně za den? cigaret Otázka pro bývalé kuřáky: 42.a Kolik let již nekouříte? roků b Kolik cigaret jste průměrně kouřil/a za den? B) Fyzická aktivita 43. Jak často provozujete ve volném čase následující aktivity, trvající déle než 30 minut? (v každém řádku označte jeden sloupec) Typ aktivity“ podmínkou je trvání alespoň 30 minut

4x týdně a více

1-3x týdně

1-3x měsíčně

Méně často nebo vůbec ne

Fyzicky nenáročné: např. čtení, sledování TV, jiné sedavé aktivity Fyzicky středně náročné: např. chůze, rekreační jízda na kole, lehčí práce na zahradě a v domácnosti Fyzicky náročné aktivity při kterých se zapotíte: např. těžší práce na zahradě a v domácnosti, sportovní aktivity - plavání, běh, míčové hry a jiné 44. Kolik hodin věnujete během typického týdne tělesné výchově, sportu a turistice? hodin

70


44b. pokud se věnujete tělesné výchově uveďte o jaký druh činnosti se převážně jedná: méně náročnou činnost (např. turistika) 1 intenzivní sportovní aktivita 2 Osobní názory, sociální a ekonomické podmínky A) Ekonomické a sociální podmínky 48. Jak často se stane, že nemáte dost peněz na jídlo či ošacení, které byste Vy a členové Vaší domácnosti potřebovali? stále 1 často 2 někdy 3 málokdy 4 nikdy se to nestává 5 49. Míváte finanční potíže s placením účtů? stále 1 často 2 někdy 3 málokdy 4 nikdy se to nestává 5 50. Zakroužkujte prosím pro každý výrok na číselné stupnici odpověď, která nejlépe charakterizuje Vaše okolí: Rozhodně ano - Vůbec ne a) Cítíte se bezpečně v okolí Vašeho bydliště ve dne? b) Cítíte se bezpečně v okolí Vašeho bydliště v noci? c) Pomůžou Vám Vaši sousedé, či přátelé, jste-li v nouzi? d) Panuje mezi lidmi v okolí Vašeho bydliště důvěra? e)Myslíte si, že se lidem dá věřit?

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

B) Názory na životní prostředí 51. Životní prostředí v místě Vašeho bydliště považujete za: Zcela uspokojivé - Zcela neuspokojivé 1 2 3 4 5 6 52. V každém řádku zakroužkujte číslo, které znázorňuje, do jaké míry Vás v okolí Vašeho bydliště obtěžují následující problémy životního prostředí: Vůbec ne - Silně znečištění veřejných prostranství 1 2 3 4 5 6 znečištění ovzduší v okolí bydliště 1 2 3 4 5 6 hlučnost v okolí bydliště ve dne 1 2 3 4 5 6 hlučnost v okolí bydliště v noci 1 2 3 4 5 6 prašnost v okolí bydliště 1 2 3 4 5 6 71


zápach v okolí bydliště znečištění pitné vody v místě bydliště znečištění vodních toků v okolí bydliště automobilová doprava v okolí bydliště

1 1 1 1

2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

5 5 5 5

6 6 6 6

C) Názory na zdraví, duševní pohoda 53. Cítíte se v zásadě spokojen/a se svým životem? Zcela spokojen/a - Zcela nespokojen/a 1 2 3 4 5 6 54. V každém řádku zakroužkujte číslo, které vyjadřuje, do jaké míry ovlivňuje podle Vašeho názoru uvedený faktor lidské zdraví: Vůbec ne - Silně stravovací návyky 1 2 3 4 5 6 nedostatek pohybu 1 2 3 4 5 6 obezita 1 2 3 4 5 6 kouření (i pobyt v zakouřené místnosti) 1 2 3 4 5 6 trvalé nervové vypětí 1 2 3 4 5 6 životní prostředí 1 2 3 4 5 6 nedostatek peněz 1 2 3 4 5 6 55. Zakroužkujte na škále číslo, nakolik souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky: velmi nesouhlasím - velmi souhlasím Doma mám pocit, že mám většinu situací pod kontrolou Být zdravý závisí na mě. Jsou věci, které mohu udělat sám/a pro sebe, abych snížil riziko srdečního infarktu Jsou věci, které mohu udělat sám/a pro sebe, abych snížil riziko rakoviny. Mám pocit, že to, co se stane v mém životě, je často určeno faktory, které nemohu ovlivnit. Očekávám více kladných než záporných zkušeností v příštích 5-10 letech Mám často pocit, že se se mnou zachází nespravedlivě Můj život byl v posledních 10 letech plný změn, aniž bych věděl/a, co se stane příště. Často mám pocit, že to, co dělám každý den,nemá velký smysl. Někdy mám pocit, jako bych už udělal/a všechno,co se v životě dá udělat.

72

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

6 6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6

1

2

3

4

5

6


VII. Výživa, stravovací zvyklosti: 56. Používáte nějaké vitamínové preparáty, nebo preparáty obsahující stopové prvky (např. selen, zinek, hořčík)? ano, pravidelně (alespoň 3x týdně) 1 ano, občas (méně než 3x týdně) 2 ne 3 57. Jaký je Váš celkový denní příjem tekutin (uveďte v litrech)? Započítejte do celkového množství vodu z vodovodu, studny, balenou, minerálky, limonády, pivo, kávu, čaj, polévku apod. litrů 58. Kolik z Vašeho denního příjmu tekutin tvoří voda z vodovodu (včetně vody převařené na čaj, kávu, polévky apod.). litrů 59. Označte, zda používáte pitnou vodu z následujících zdrojů: z veřejného vodovodu 1 z vlastní studny 2 balenou 3 60. Kolik piva vypijete obyčejně za týden (v litrech)?

litrů

61. Kolik vína vypijete obyčejně za týden (v dcl)?

dcl

62. Jaké množství destilátů vypijete obyčejně za týden?

dcl

63a Jaké tuky nejčastěji používáte na tepelnou úpravu pokrmů? rostlinný olej 1 rostlinné tuky (např. Hera, Iva, Rama, Visa apod.) 2 máslo 3 sádlo 4 nepoužívám tuk 5 nevím 6 63b. Jaké tuky si mažete na chléb či pečivo? rostlinné tuky máslo sádlo nepoužívám tuk nevím

1 2 3 4 5

73


64.Uveďte jak často jíte nebo pijete uvedené potraviny. 4x týdně a 1-3x týdně 1-3x měsíčně Méně často více nebo vůbec ne mléčné výrobky (včetně sýrů) Drůbeží maso (kuře,krůta) Ryby Syrovou zeleninu a zeleninové saláty Čerstvé ovoce Smažené nebo fritované potraviny Dorty a jiné cukrovinky 65. Preferujete mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku ? ano 1 ne 2 66. Odhadněte, kolik gramů ovoce a zeleniny (včetně brambor) spotřebujete denně ? 0-100 g 300-400 g 600-700 g

100-200 g 400-500 g 700-800 g

67. Dáváte přednost celozrnnému pečivu ano ne

200-300 g 500-600 g 800 a více g 1 2

68. Jakým nápojům dáváte přednost? slazeným (limonády, džusy, slazené nápoje, minerálky) neslazeným (stolní vody, minerálky

1 2

69. Uveďte svoji současnou váhu…………………………………….kg 70. Uveďte svoji současnou výšku…………………………………..cm

74


12. Seznam použité literatury 1. CIFKOVÁ, R.Dlouhodobé trendy hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v české populaci. Čas. Lék. Čes., 143, 2004, č. 4. 2. FIALA, J. Projekt zlepšení výživových zvyklostí a profilu rizik nepřenosných onemocnění u seniorské populace města Brna. Česká a slovenská hygiena, 2005, roč. 2, č. 4, s. 104 – 109. 3. HAVELKOVÁ, J. Podpora zdraví: hodnocení politiky podpory zdraví v České republice. Zdravotnictví v České republice, 2005, 3/VIII/2005, s. 96 – 104. ISSN 1213-6050. 4. HORAN, P. Znáš svůj cholesterol? Čestlice, Nakladatelství Pavla Momčilová, 1998. 141 s. ISBN 80-85936-06-2. 5. KLIMENT, V. a kol. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí – souhrnné výsledky za období 1994 – 2003. Česká a slovenská hygiena, 2005, roč. 2, č. 3, s. 85 – 94. 6. KŘÍŽ, J. a kol. Zdravotní stav populace. Jak jsme na tom se zdravím? Praha: SZÚ 2004, 136 s. ISBN 80-7071 247 3. 7. KUČERA, Z.; HAVELKOVÁ, J. Podpora zdraví: vývoj teoretických základů. Zdravotnictví v České republice, 2005, 3/VIII/2005, s. 89 – 91. ISSN 1213-6050. 8. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. Praha, 2002. Usnesení vlády ČR č. 1046/2002. 9. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRAHA. Centrum hygieny životního prostředí. Determinanty zdravotního stavu. Studie HELEN [online]. Dostupné z: 10. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRAHA. Manuál prevence v lékařské praxi. I. Prevence poruch a nemocí. SZÚ Praha, 1994. 137 s. ISBN 80-7168-097-4. 11. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRAHA. Manuál prevence v lékařské praxi. II. Výživa. SZÚ Praha, 1995. 103 s. ISBN 80-7168-227-6. 12. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRAHA. Manuál prevence v lékařské praxi. VII. Doporučené preventivní postupy v primární péči. SZÚ Praha, 1999. 55 s. ISBN 807071-135-3. 13. ŠKODOVÁ, Z.; CÍFKOVÁ, R. Dlouhodobý vývoj a současný stav kuřáckých zvyklostí obyvatelstva ČR. Cor Vasa, 2002. 75


14. ŠLACHTOVÁ, H.; TOMÁŠKOVÁ, H.; ŠPLÍCHALOVÁ, A. Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. I. Metodický přístup ke zpracování dat z dotazníkového šetření. Česká a slovenská hygiena, 2004, č. 4, s. 104 – 109. 15. ŠLACHTOVÁ, H.; TOMÁŠKOVÁ, H.; ŠPLÍCHALOVÁ, A. Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. II. Analýza životního stylu ve vztahu k socioekonomickému statusu. Česká a slovenská hygiena, 2004, č. 4, s. 110 – 117. 16. ŠVEC P. Podpora zdraví: příležitost a výzvy v oblasti veřejné správy. Zdravotnictví v České republice, 2005, 3/VIII/2005, s. 92 – 93. ISSN 1213-6050. 17. VALENTA, V. Podpora zdraví: nedílná součást Zdravotní politiky Libereckého kraje. Zdravotnictví v České republice, 2005, 3/VIII/2005, s. 94 – 95. ISSN 1213-6050. 18. ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V BRNĚ. Životní podmínky a jejich vliv na zdraví obyvatel Brna. Brno, 2005. 147 s. 19. ZVÁROVÁ, J. Biomedicínská statistika. I. Základy statistiky pro biomedicínské obory. Tento dokument byl vytvořen překladačem LaTeX2HTML verze 98.1p1 release (March 2nd, 1998). Copyright © 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, Nikos Drakos, Computer Based Learning Unit, University of Leeds. Dostupné z: 20. ŽEJGLICOVÁ, K. Co víme o zdravotním stavu české městské populace? Zpravodaj CHŽP, SZÚ Praha, prosinec 2001, č. 4.

76

STUDIE ZDRAVÍ BRŇANŮ

Recommend Documents