Studie současného stavu a návrh opatření vedoucích ke stabilizaci a dalšímu rozvoji teplárenství v ČR MANAŽERSKÝ SOUHRN

Teplárenství v České republice

Studie současného stavu a návrh opatření vedoucích ke stabilizaci a dalšímu rozvoji teplárenství v ČR

MANAŽERSKÝ SOUHRN

ORTEP, s.r.o. Březen 2010

Str. 1


Řešitelská organizace :

ORTEP, s.r.o. Braunerova 21, 180 00 Praha 8 DIČ : CZ60491680 Tel. : 283 840 357 E-mail : [email protected]

Zodpovědný řešitel :

Ing. Josef Karafiát, CSc.

OBSAH

Str.

1.

ÚVOD

1

2.

POPIS SOUČASNÉHO STAVU

1

3.

VÝHODY A NEVÝHODY SOUČASNÉHO TEPLÁRENSTVÍ, JEHO PŘÍLEŽITOSTI A RIZIKA

3

4.

ROZBOR HLAVNÍCH PROBLÉMŮ TEPLÁRENSTVÍ

4

5.

NÁVRHY HLAVNÍCH SMĚRŮ ŘEŠENÍ

6

6.

ZÁVĚR

9

Str. 2


1. ÚVOD Studie současného stavu a návrh opatření vedoucích ke stabilizaci a dalšímu rozvoji teplárenství v ČR byla zpracována na základě objednávky Hospodářské komory České republiky (Smlouva o dílo č. 3/10 ze dne 18. 2. 2010). Předmětem studie je zhodnocení pozic teplárenství v energetickém sektoru ČR, jeho přínosů, nedostatků, příležitostí a rizik, se kterými se můžeme v tomto oboru setkat a která mohou značně ovlivnit hospodářský a sociální vývoj společnosti v následujících několika letech (zejména v regionech, kde je centralizované zásobování teplem vysoce rozvinuto).

2. POPIS SOUČASNÉHO STAVU Pod pojmem „Teplárenství“ jsou v této práci chápány bilance odvozené od „dodávek tepla pro rozvod“ z elektráren, tepláren a výtopen podle údajů ČSÚ (Teplo CZT) a s tímto teplem související vynucenou výrobu elektřiny, tj. elektřinu přímo procesně spjatou s dodávkami tepla (KVET) a výrobu s dodávkami tepla nepřímo související, což je ve většině případů nezbytně nutná kondenzační výroba na odběrových parních turbosoustrojích. Podíl sektoru teplárenství (centrálních zdrojů) na krytí celkových potřeb tepla a podíl teplárenských zdrojů na celkové výrobě elektřiny v ČR je uveden na následujícím obr. č. 1. Obrázek č. 1 Podíl teplárenství na dodávkách tepla a výrobě elektřiny

Podíl zdrojů CZT a DZT na krytí celkových potřeb tepla Teplo DZT 50%

Teplo CZT 50%

Podíl teplárenství na celkové výrobě elektrické energie EL elektrárenská 79%

EL teplárenská 21%

Str. 1


Pro teplárenskou produkci se využívá zhruba 31 % z celkové spotřeby paliv v energetice. Pro zásobování teplem (CZT + DZT) jsou nejvíce využívána tuhá paliva – 44 % podíl (zejména hnědé uhlí v CZT) a tzv. ušlechtilá paliva – 42 % podíl (zejména zemní plyn v DZT). Na obnovitelné a druhotné zdroje en. připadá asi 11 % podíl, na ostatní paliva a en. cca 3 % podíl. Grafické zpracování podílů jednotlivých sektorů energetiky na celkové spotřebě paliv a struktura spotřeby paliv pro zásobování teplem jsou uvedeny na obrázku č. 2. Obrázek č. 2 Rozložení a struktura spotřeby paliv Rozložení spotřeby paliv v energetice Paliva pro elektrárensk ou výrobu 53%

Paliva pro teplárenské zdroje 30%

Paliva pro decentralizov ané zdroje 17%

Struktura spotřeby paliv pro zásobování teplem OZE a DZE (CZT i DZT) 11%

Ostatní paliva a en. 3%

ZP a TO (hlavně DZT) 42%

HU a ČU (hlavně CZT) 44%

Teplárenství v ČR je z valné části založeno na využívání vysokotlakých práškových nebo fluidních kotlů s parními protitlakovými a odběrovými turbínami. Teplo je distribuováno horkovodními a teplovodními sítěmi a ve značné míře dosud i parními systémy, poměrně rozšířeny jsou centrální předávací stanice s navazujícími sekundárními tepelnými rozvody. Teplárenství jako obor energetiky realizuje zhruba polovinu svých dodávek tepla pro veřejný sektor (pro obyvatelstvo a služby) a zhruba druhá polovina je určena pro průmysl (výrobní technologie a vytápění hal). V ČR je evidováno téměř 2000 zdrojů vyrábějících centrálně teplo (pro dodávky tepla nebo pro výrobu elektřiny – viz. REZZO 1). Je vydáno zhruba 650 licencí na výrobu tepla a asi 700 licencí na rozvod tepla (viz. údaje ERÚ). Do systému obchodování s emisními povolenkami je zařazeno necelých 400 zařízení, z toho 135 zařízení veřejné energetiky (včetně elektráren ČEZ, a.s.) a 112 zařízení tzv. podnikové energetiky. V teplárenství ČR obecně nelze nalézt nějaká unifikovaná či typová schémata co se velikosti, provedení, účelu a vlastnictví teplárenských soustav týče. Vzhledem k veliké rozmanitosti tohoto sektoru energetiky byla v dalších analýzách a návrzích pozornost soustředěna spíše na problematiku „veřejného“ teplárenství – zásobování měst a obcí, tj. některá specifika závodových energetik byla potlačena.

Str. 2


3. VÝHODY A NEVÝHODY SOUČASNÉHO TEPLÁRENSTVÍ, JEHO PŘÍLEŽITOSTI A RIZIKA K hlavním výhodám teplárenství patří možnosti : • • • • • •

Lokalizace zdrojů znečištění mimo obytná centra Výrazně nižších emisí znečišťujících látek do ovzduší oproti lokálnímu vytápění Efektivní kontroly emisí a jejich snižování Kombinované výroby elektřiny a tepla Využití méněhodnotných domácích paliv Využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie

K hlavním slabinám (nevýhodám) teplárenství patří zejména : • • • •

Vyšší investiční náročnost výstavby Ztráty tepla v rozvodech Složitější měření, řízení a regulace Náročná adaptace na změny odbytu

Největší příležitosti teplárenství tkví v : • • • •

Příspěvku k zajištění diverzifikace využití primárních energetických zdrojů – palivový mix, surovinová politika státu Příspěvku k zajištění stability, bezpečnosti a spolehlivosti provozu ES – podpůrné služby, decentralizace zdrojů, ostrovní provozy Zdokonalování a zefektivňování infrastruktury měst a obcí – integrace služeb, multiutilitní společnosti. Snižování energetické náročnosti prostřednictvím dalšího rozvoje vysokoúčinné KVET (využití ekonomicky dostupného potenciálu).

Největší hrozby pro teplárenství spočívají v : • • •

Nedostatku cenově přijatelných domácích paliv – přeceňování významu OZE a úspor pouze na straně spotřeby Neadekvátních ekologických požadavcích a restrikcích selektivně uplatňovaných pouze pro velké zdroje – přeceňování efektivnosti ingerence státu do tržního prostředí Uměle vytvářených překážkách pro rozvoj a obnovu výrobních a distribučních kapacit – veřejné mínění a nové administrativně správní zátěže.

Str. 3


4. ROZBOR HLAVNÍCH PROBLÉMŮ TEPLÁRENSTVÍ Výčet hlavních problémů teplárenství do určité míry koresponduje s jeho hrozbami. Jedná se zejména o : • • • • • •

Paliva pro teplárenství OZE pro teplárenství Ekologie a teplárenství Daně a ceny v teplárenství Regulace a podpory v teplárenství Osvěta, propagace a politika

Paliva pro teplárenství - primárním problémem je surovinová politika státu, tj. jaké druhy paliv či energie společnosti nabídneme (zajistíme) a až sekundárním problémem je, jaký systém energetického zásobování, v tomto případě zásobování teplem, bude nejlépe schopen disponibilní sorty paliv či energie technicky, ekonomicky a ekologicky využívat. Současný poměr palivového mixu pro centralizované i decentralizované zásobování (CZT + DZT celkem) je 44/42/14 (uhlí/ZP/ostatní). Spektrum možných scénářů disponibility paliv bude limitováno z jedné strany poměrem 40/40/20 (scénář „Uhlí) a z druhé strany poměrem 20/60/20 (scénář „ZP“). Dopady příslušných scénářů „Uhlí“ a „ZP“ jsou heslovitě uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 Hlavní dopady scénářů „Uhlí“ a „ZP“ Specifikace dopadu Scénář „Uhlí“ – r. 2030 Potřeba revize územních limitů těžby ANO Spotřeba HU v teplárenství 17 mil. t Spotřeba ČU v teplárenství 2 mil. t Potřeba zvýšení dovozu ZP NE Spotř. ZP pro teplárny a decentr. zdroje 5,9 mld. m3 Pokles dodávek elektřiny z tepláren NE Celkové dodávky elektřiny z KVET 12,5 TWh/r Celkové dodávky elektřiny vynucené 7,0 TWh/r Potřeby investic nad běžný rámec NE Výše investic nad běžný rámec Potřeba vyšších plateb za teplo NE Navýš. plateb za teplo nad běžný rámec -

Scénář „ZP“ – r. 2030 NE 7 mil. t 1 mil. t ANO 8,0 mld. m3 ANO 8,0 TWh/r 5,0 TWh/r ANO 100 ÷ 150 mld. Kč ANO 12 mld. Kč/r

Str. 4


OZE pro teplárenství – v podmínkách ČR je možno pro zásobování teplem využívat hlavně biomasu, částečně také energii solární, geotermální nebo energii obsaženou v bioplynech. Potenciál dostupné biomasy a ostatních druhů OZE je ve srovnání s celkovými bilancemi potřeb paliv značně omezený, k čemuž přistupuje i nesoulad mezi plošným rozložením potřeb tepla a plošným rozložením výskytu biomasy. OZE v teplárenství nemohou nahradit klasická paliva, vždy se bude jednat pouze o zdroje doplňkové. Ekologie a teplárenství – teplárenství bude mít již v krátké budoucnosti co do činění se třemi významnými opatřeními. Prvním opatřením jsou limitní koncentrace látek znečišťujících ovzduší doplněné o tzv. emisní stropy, druhým opatřením jsou energetické daně (na paliva a elektřinu) a konečně třetím, a dá se říci nejvýznamnějším opatřením je zavedení systému obchodování s emisními povolenkami CO2 po roce 2012 - pro tzv. třetí období (NAP III). V současné době jsou jak na evropské, tak i na národních úrovních diskutovány technické a procesní podmínky těchto opatření, přetrvává stále mnoho zcela zásadních nejasností. Některé návrhy EU zcela nerespektují národní odlišnosti ve skladbě palivové základny. Pro české teplárenství tak mohou být nastaveny zcela nepřijatelné podmínky. Dosažení globálních úspěchů EU ve snížení celkových emisí ze „sledovaných“ velkých zdrojů tak může být vykoupeno zhoršením lokálních imisních zátěží v důsledku decentralizace zdrojů tapla. Daně a ceny v teplárenství - významnou skupinou složek ovlivňujících konečné ceny tepla jsou tzv. externality, tvořené různými daněmi a poplatky (DPH, energetické daně, ekologické daně, nákup emisních povolenek). Například při nákladové ceně tepla 400 Kč/GJ zatěžují tyto externality podle typů a velikostí zdrojů konečné ceny tepla 50 až 80 Kč/GJ (hlavně DPH). V případě, že by došlo ke sjednocení sazeb DPH, uplatnění energetických daní v plné výši a plné povinnosti nákupu všech potřebných povolenek CO2, mohly by externality v součtu zatížit konečné ceny tepla až 280 Kč/GJ. Uváděná čísla jasně signalizují, jak významné mohou být v budoucnu externality a jak tyto mohou naprosto obrátit cenové poměry (ve prospěch decentralizovaných zdrojů), pokud nebude aplikován soubor promyšlených opatření. Regulace a podpory v teplárenství - teplárenství je regulovaným odvětvím. Regulace cen tepla je v působnosti ERÚ, ceny tepla jsou regulovány způsobem věcného usměrňování. Regulace cen tepla prodělala určitý vývoj, v posledních letech byly stanoveny dá se říci korektní podmínky. Další oblastí, která spadá pod působnost ERÚ je určování výše příplatků za KVET a tzv. zelených bonusů. Tyto prvky mohou působit vysoce motivačně, mohou však vyvolat i řadu nežádoucích efektů (viz. podpora fotovoltaiky), pokud nebudou flexibilní a nebudou odrážet aktuální situace na energetických trzích.

Str. 5


Pro teplárenství je rovněž důležitý soubor dotačních programů určených pro racionální hospodaření energií a snížení ekologické zátěže životního prostředí. V ČR byl otevřen program „Zelená úsporám“, jehož cílem je zajistit realizaci opatření vedoucích k úsporám energie nebo využití OZE na straně spotřeby. Konkrétně u objektů napojených na CZT se tyto úspory minou účinkem, pokud nebudou doprovázena i opatřeními na straně výroby a distribuce tepla. K tomuto účelu by mohly sloužit např. zdroje Operačního program Životního prostředí (OPŽP) respektive dosud nevyužité finanční prostředky v jeho prioritních osách 2 a 3. Tyto peníze pocházející z fondů EU však nejsou čerpány v důsledku nevhodného nastavení a komplikovanosti podmínek, které neberou v úvahu specifika velkých energetický staveb a jsou doprovázeny značnou administrativní a časovou náročností přípravy žádostí a projektů samotných. Osvěta, propagace a politika - Osvěta, propagace a vzdělávání laické i odborné veřejnosti jsou aktivity vysoce nákladné, nicméně naprosto nezbytné. Energetika, tedy i teplárenství jsou obory pracujícími s časovými konstantami rozvoje v řádu desetiletí, nelze je tedy formovat podle okamžitých, často účelově vyvolaných společenských nálad a módních trendů. Největším dluhem politiky, tj. té její pozitivní úlohy, je dosavadní nepřijetí připravené aktualizace státní energetické koncepce, od níž by se měly odvíjet krajské energetické koncepce, posléze pak i energetické koncepce měst a obcí.

5. NÁVRH HLAVNÍCH SMĚRŮ ŘEŠENÍ Teplárenství (ostatně stejně jako každý jiný obor) je pro společnost prospěšné, pokud jeho výhody převáží nad jeho nevýhodami. Stále více se prosazuje společenský zájem o ekologii života ve městech a obcích, o racionální hospodaření s energií a o využívání druhotných a obnovitelných zdrojů energie, což naprosto přesně koresponduje s hlavními výhodami teplárenství. Jednoznačně lze konstatovat, že výhody teplárenství převyšují nad jeho nevýhodami a že teplárenství je obecně prospěšné. Teplárenství může být úspěšné i v budoucnu, pokud v maximální možné míře využije svých příležitostí a pokud možno se zdárně vypořádá se všemi problémy a riziky, které ho ohrožují. Teplárenství, respektive jeho významná část, se stává stále více závislá na : • • •

Rozhodnutí státu ve věci státní energetické koncepce (SEK), potažmo ve věci budoucí disponibility paliv. Rozhodnutí EU ve věci externalit, potažmo ve věci budoucího nákupu emisních povolenek a výše energetických daní Rozhodnutí vlastníků ve věci investic, potažmo ve věci návratnosti nezbytných investic do obnovy tepelných sítí a do splnění zpřísněných podmínek IPPC.

Str. 6


Nebudou-li zachovány minimálně rovné, a hovoříme-li o společenských přínosech teplárenství, pak logicky pro CZT výhodnější podmínky na trhu tepla, bude docházet buď ke skokovému, nebo postupnému zvyšování cen tepla z CZT, jehož důsledkem může být rychlý, nebo postupný rozpad teplárenských soustav. Není třeba připomínat, že alternativou k centralizovanému zásobování teplem je pouze decentralizované zásobování, tj. výstavba velkého množství lokálních zdrojů znečišťování ovzduší. Navrhovaná opatření si kladou za cíl především : 1) Zvládnout případnou adaptaci části teplárenství na nové podmínky na trhu s palivy. 2) Zajistit minimálně rovné, spíše výhodnější ekonomické podmínky pro zdroje CZT oproti DZT (zejména s ohledem na ekologické přínosy teplárenství). 3) Vytvořit dlouhodobě stabilní prostředí pro podnikání v teplárenství. Ad 1) Zvládnout případnou adaptaci části teplárenství na nové podmínky na trhu s palivy Opatření č. 1.1

Důsledně požadovat na vládě, nebo parlamentu ČR urychlené rozhodnutí ve věci SEK.Vzhledem k významu teplárenství a jeho vlivu na životní úroveň obyvatelstva a potřeby podnikatelské sféry bude nezbytné, aby SEK jasně deklarovala řešení zajištěnosti paliv pro teplár. Termín : okamžitě Prostředky : bez nároků na finanční zdroje Garant : HK ČR

Opatření č. 1.2

Podpořit potřeby zpracování bezpečnostní analýzy sektoru teplárenství. Termín : okamžitě Prostředky : MV z fondů určených na bezpečnostní výzkum Garant : MPO, MV

Opatření č. 1.3

Vyhlášení programů investičních podpor zaměřených na projekty rekonstrukce teplárenských soustav, nebo ekologizace tepláren, vždy spojených s dosažením úspor energie. Termín : do 2 let Prostředky : z výnosů NAP II + z dostupných fondů EU Garant : MPO (MŽP)

Opatření č. 1.4

Podpora užití OZE – biomasy pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) – formou změny struktury a výše zelených bonusů. Termín : do 1 roku Prostředky : bez nároků na dodatečné finanční zdroje Garant : ERÚ, MPO, MŽP

Str. 7


Ad 2) Zajistit rovné ekonomické podmínky pro zdroje CZT i DZT Opatření č. 2.1

Podpora úsilí o využití možnosti bezplatného přídělu emisních povolenek na teplo v rámci NAP III, a to v maximální možné míře. Termín : okamžitě Prostředky : bez nároků na dodatečné finanční zdroje Garant : MPO, MŽP

Opatření č. 2.2

Zajištění rovných podmínek na straně uhlíkových daní v období následujících etap EDR a NAP III – rovnováha ceny emisních povolenek a energetické daně pro všechny velikosti zdrojů. Termín : do 2 let Prostředky : bez nároků na dodatečné finanční zdroje Garant : MF

Opatření č. 2.3

Ponechání tepla z CZT ve skupině produktů se sníženou sazbou DPH z důvodu celospolečens. přínosů teplárenství, zejména ekologických. Termín : průběžně Prostředky : bez nároků na dodatečné finanční zdroje Garant : MF

Opatření č. 2.4

Efekt úspor ve spotřebě primární energie nadále ohodnotit formou příplatku k tržní ceně elektřiny vyráběné formou KVET – změnit strukturu a výše příplatků. Termín : do 2 let Prostředky : bez nároků na dodatečné finanční zdroje Garant : ERÚ, MPO

Ad 3) Vytvořit dlouhodobě stabilní prostředí pro podnikání v teplárenství Opatření č. 3.1

Zvýšení legislativní podpory využití tepla pocházejícího z KVET, OZE a DZE, a to prostřednictvím novel zákonů o hospodaření energií, o odpadech, o ovzduší a stavebního zákona (ÚEK měst a obcí). Termín : do 2 let Prostředky : bez nároků na dodatečné finanční zdroje Garant : MPO, MŽP, MMR

Opatření č. 3.2

Podpora všeobecné osvěty a vzdělávání v energetice (teplárenství) – granty na projekty vzdělávání, studijní programy, věda a výzkum. Termín : Průběžně Prostředky : Ze státního rozpočtu (kapitoly školství, věda a výzkum) Garant : MŠ, MPO, HK ČR

Str. 8


Opatření č. 3.3

Propagace teplárenství, a to formou přípravy a tvorby popularizačních kampaní a PR aktivit (pořádání tiskových konferencí, vydáváním tiskových zpráv, publikací názorů, článků, pořádání diskusních fór, atd.). Termín : Průběžně Prostředky : Sponzoring stran teplárenských společností, výrobců technologií, z rozpočtů profesních svazů a organizací Garant : TS ČR, COGEN, HK ČR

Soubor navrhovaných opatření lze rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny spadají opatření, která je třeba realizovat okamžitě, která nekladou mimořádné nároky na finanční zdroje a která nevyžadují změny v legislativě. Jedná se zejména o : • • • •

Požadavek na urychlené rozhodnutí ve věci SEK Požadavek na zpracování bezpečnostní analýzy sektoru teplárenství Podpora státu při vyjednávání podmínek bezplatného přídělu povolenek CO2 na teplo Podpora osvěty, vzdělávání a propagace teplárenství

Do druhé skupiny spadají opatření, jejichž finální podoba bude záviset na vývoji situace ve věci disponibilních paliv, uhlíkových daní, podmínek IPPC, atd. a která si vyžádají delší přípravu, změnu legislativy, nebo nalezení finančních zdrojů. Do této skupiny patří zejména : • • • • •

Vyhlášení programů investičních podpor pro rekonstrukci teplárenských soustav Podpora užití OZE v teplárenství (pro KVET) Zajištění rovných podmínek na straně uhlíkových daní (CO2 + energetická daň) Zvýšení příspěvku za KVET (hlavně u velkých zdrojů) Zajištění legislativní opory pro využívání tepla z KVET, OZE a DZE

6. ZÁVĚR Z pohledu EU je teplárenství ČR svým způsobem „atyp“, historicky vytvořený díky tuzemským zdrojům paliva, plánovitému řízení hospodářství a silné pozice energetického průmyslu. Toto dědictví se dnes ukazuje jako výhoda, nikoli břemeno. Řada zemí se snaží vybudovat teplárenství v takovém rozsahu, jaký je u nás. Je naprosto nezbytné, chceme-li výhod teplárenství užívat i nadále, nově příchozí podmínky řádně analyzovat, přizpůsobit domácí realitě, popřípadě přikročit i k některým kompenzacím tak, aby tyto byly ve výsledku alespoň částečně ku prospěchu teplárenství, ku prospěchu skutečných životních podmínek ve městech, nikoli pouze jakýmsi papírovým, draze zaplaceným dokladem o příspěvku ČR ke zlepšení globálních podmínek života na zemi.

Str. 9

Studie současného stavu a návrh opatření vedoucích ke stabilizaci a dalšímu rozvoji teplárenství v ČR MANAŽERSKÝ SOUHRN

Recommend Documents