Stručný vývoj katastru daně pozemkové na Slovensku, jebo bodnota a dnešní stav. A. vývoj všeobecně

ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTHíH Stručný vývoj katastru daně pozemkové na Slovensku, jebo bodnota a dnešní stav. A. vývoj všeobecně. Katastr daně pozemkové na území dnešního Slovenska byl součástkou katastru bývalého království uherského, s nímž až do roku 1918 sdílel společné osudy. Prvopočátky,katastru daně pozemkové v Uhrách, pokud lze vyšetřiti, sáhají do doby panování Karla I., který dekretem XIX. z roku 1342 za každý pozemek, náležící k určitému domu, vyměl"il poplatek 18 haléřů. Tato daň zvána byla "Lucrum Camerae" a byla králem libovolně vyměřena. Kromě této daně byla ještě i daň vojenská, zvaná "Subsidium", která však pouze se svolením sněmu mohla býti vybírána. 'l'yto obě daně byly v roku 1593 sloučeny v daň jednu, která pak od té doby vyskytuje se pod jménem "Subsidio" neb "Contributio". Válečná doba koncem 17. a počátkem 18. století vsak vymáhala, aby vydržováno bylo stále vojsko. Poněvadž na jeho udržování nebylo dostatečných hotových peněz a daň vybrati hotově také nebylo možno, ustanovil na návrh vojenských kruhů tehdejší sněm v roku ] 715, aby počínaje tímto rokem až do roku 1722 daň "Contributio" nebyla vybírána v hotových penězích, nýbrž aby zaměněna byla za určitý počet koní neb lidí, které by země dostala k disposici; počínaje však rokem 1722 daň měla Re vybírati opět v hotových penězích. Šlechta od daní byla osvobozena, a pouze v případech výjimečně naléhavých ustanovil sněm, aby na doby, pokud nutnosti tyto stávají, byla jí daň vyměřena. Daň byla od času do času určována sněmem, a vyměřená částka pro celou zemi rozvržena byla dle jednotlivých "dvorců" na župy (komitáty) a města. Pojem jednotky daňové ,;dvorec" v různých dobách byl různý (stanoven potřebným potahem). Způsob tento zachováván byl od polovice 17. století až po rok 1849, t. j. do doby, kdy Uhersko ztratilo svoji samosprávu. Tehdejší vláda vídeňská zavedla zde systém katastru rakouského, t. j. katastr stabilní, který pro země uherské nařízen byl

1923/1

císařským patentem ze dne 20. a 31. fijna 1849 a byl v platnosti až do roku 1875. ' Poněvadž ihned po vydání patentu k detailnímu měřeni přistoupeno nebylo, bylo již v následujicich letechzřejmo, žepatfiě,tlY Il1apovj ,základ pro operát katastru daně pozemkové nebude možno tak brzy sdělatL V dusledkutoho, až do roku 1869, t. j. až po dobu kdy ukončeni praCí měřických v celých Uhrách bylo očekáváno, uvedeny byly v platnost pod jménem "provisorium daňové" zásady katastru ,;rfereziánsko-J osefinského". Jak to však z dalšiho bude patrno, ukončem těchto ptáci, jež stanoveno bylo na rok 1869, bylo dosti ilusorni. S triangulaci v Uhrách započato bylo v roku 1853, s měřenim detailnim pak v roku 1856. Poněvadž však nedostatek vyškoleného personálu rok od roku stále se zvětšoval, bylo definitivni dokončeni detailniho měřeni ustavičně oddalováno tak, že v roku 1867 tehdejšivláda uherská, jsouc toho syta, ustanovila, že detailni měřeni ~ době jak možno nejkratši má býti dokončeno a nový operát, vyhotoven. Tehdejší parlament schválil rozhodnuti vlády a ji uložil, aby mu předložila návrh nové úpravy katastru daně pozem.kové. Provisorium daňové, jehož pusobnost již v roku 1869 měla přestati, bylo ustanoveními zák. čI. XXI. (sankci obdržel 28. července 1868) a čI. XXV. z roku 1868 (sankci obdržel 4. srpna 1868) doplněno a prodlouženo až do roku 1870, t. j. po dobu, do které bylo možno určitě očekávati, že detailni měřeni definitivně hude již ukončeno a předloha nového zákona o katastru daně pozemkové vypracována. Mezitim v roku 1868 nastoupila ýšák úplná správní odluka Uher od celku bývalého státu rakouského, čimž definitivni úprava katastru daně pozemkové ·v Uhrách opět se o několik let ~ddálilá. Samozřejmo, že "provisorium daňové" bylo" opět prodlouženo. , Teprve v roku 1875 vydala vláda unerská zákollllý článek VII. (sankci obdržel 21. března 1875), na jehož základě v letech 1875 až 1883 byl pak katastr daně pozemkové upraven. Pusobnost nové úpravy katastru daně pozemkové začiná již však rokem 1875. Jestliže při všech úpravách katastru daně pozemkové v Uhrách, jež před rokem 1869 uvedeny byly v život, brán byl zřetel na podobné úpravy v zemich předlitavských tím, že jim byly přizpusobovány, jevi se ve vydaném zákonném článku VII., resp. na základě tohoto článku vydaných průvodních nařizenich a instrukcích již podstatné rozdily. Rozdíly tyto přičisti dlužno s jedné strauy na vrub odlišných hospodářských poměru země, a se strany druhé pak snaze, aby upraV-ou rozdilnou od úpravy katastru rakouského i zde zduraz'něná byla úplná samospráva Uher. . Rok 1875 jest tedy vlastně meznikem,od něhož katastr daně

1923/2

pozemkové v Uhrách začíná se samostatně vyvíjeti, pouštěje ěast!'J se zřetele dobrý vzor katastru zemí předlita.vských. Měření detailní, jak to puyodně bylo očeKáváno, do roku 1869 dokončeno nebylo (ani později) a k pořízení operátu katastru daně pozemkové použito bylo částečně map do roku 1867 zhotovených, částečně map nacházejících se v soukromém držení aneb i map, které v měřítku 1 : 14.400 neb 1: 28.000 narychlo byly ·zhotoveny (mapy konkretuálné čili daňové). Jestliže mapy, které byly v soukromém držení jednotlivcu (velkostatků, obcí), při zhotovování operátu neb při vceňování pozemků měly snad aspoň orientační význam, nelze o mapách konkretuálIlých ani toho připustiti. Mapy konkretuálné jsouce zhotoveny v měřítku příliš malém, kromě hranic obecních obsahovaly pouze obvody celých jednotlivých trati bez jakéhok.oliv znázb'rnění a označéní .parcel. Zhotoveny byly pouze pro obce v nichž nestávaly ani m.apy soukromé (velkostatkářské, obecní). Pouze tímto. způsobem lze vysvětliti, že právě celá žlipa trenčínská, turočská a zvoleňská, větší neb i menší části všech ostatních žup (vyjma bratislavskou, nitranskou a komáreD;skou) mapy katastrální vůbec postrádají, a že pro velký počet obci stává pouze mapa konkretuálná. Plošná výměra při vyhotovených katastrálných operátech vypočtena byla v dolnorakouských jitrech a až podnes se jí používá. Vcenění pozemku provedeno bylo dle zásad uvedených v zák. článku VII. z roku 1875 souhlasných s předpisy o vceňováuí v zemích předlitavských a potřebné operáty pro vedení evidence založeny byly dle instrukce z roku 1865. Přesto, že zásady ocenění pozemků (dle článku VII.) i založení potřebných katastrálných operátů (dle instr. z r. 1865) přibližně souhlasily se zásadami . zbudovaného katastru zemí předlitavských, přece jen správné vedení evidence při chybném a. v některých obcích, ba i celých župách neuplném základu mapovém nebylo možné (viz část C. II. 1, 2, 3 a 4). Aby vedení evidence dána byla další známka nezávislosti na katastru rakouském,. tehdejší ministr financí (Koloman Széll) výnosem č. 37.143/1876 nařídil, aby vedení evidence rozděleno bylo na dv.ě hlavní části, a to: 1. Udržování katastru daně pozemkové v evidenci, 2. katastrálné zemské měřeni. Pro obě zde uvedené části utvořeny byly zvláštní, na sobě nezávislé uřady, jichž činnosti vykonávány zvláštním personálem a byly taktéž i zvláštními zákonnými články a instrukcemi normovány, čímž pak nepříznivý stav ve vedení katastru ještě více se zhoršil. B. vývoj zvláště. I. Poněvadž uprava daně pozemkové byla definitivně ukončena v roku 1883, mohl býti. zákonný článek XXII. vydán teprv v roku 1885 a přistoupeno k sestavení "insttukce pro vedení

1923/3

katastru daně pozemkové". Nařízením ministerstva financí pod čís. 45.055/1885 zřízeny pak byly následující úřady: 1. Evidenční komisaři a archivní úředníci, 2. lokalisační katastrálné inspektoráty, 3. ředitelství katastru v Kluži. Kromě těchto úřadů zák. čI. XXII. uvádí ještě: 4. inspektoráty pro udržování katastru daně pozemkové v evidenci, a 5. městské a obecní evidenční úřady. Evidenční komisaři a archiváři, jichž předběžné vzdělání bylo nižší (od školy obecné až do 4. třídy měšťanské neb reální školy), podřízeni byli inspektorátům pro udržováni katastru daně pozemkové v evidenci. . . Úředníci lokalisačního katastrálného inspektorátu, ředitelství katastru a inspektorátů pro udržování katastru daně pozemkové podléhali přímo ministerstvu financí. Od" těchto požadováno bylo vzdělání bud právnické, nebo maturita a absolutorium hospodářské akademie, anebo v některých případech pouze delší služba při úpravě pozemkového katastru (v !etech 1875 až 1883). Úředníky městských, případně obecních evidenčních úřadů byli notáři, a podřízeni byli úřadům politickým (županským). V městech se samostatným statutem (municipálních) vedení evidence spravoval zvláštní daňový úřad, který zván byl nměstským berním úřadem". Podmínkou přijetí do tohoto úřadu bylo úspěšné absolvování notářské školy a v některých případech jiné vyšší anebo i nižší vzdělánl (práv. stud., měšťanská škola, nižší reálka, gymnasium). a) Úkolem archivářů bylo vedení archivů a vykonávání jiných, s rozmnožováním katastrálných operátů spojených prací. b) Evidenční komisaři vykonávali na základě nařízení, které jim přednostou inspektorátu pro udržování .daně pozemkové v evidenci byla udělena, kontrolu prací notářských. případně městských berních úřadů, pokud tato práce týkala se přihlášek a vedení změn v operátech katastrálných, správného předpisu daní a přirážek, a pravidelného předkládání žádosti reklamačních. Na místě vyšetřovali veškeré ohlášené změny, pokud měly trvalý aneb jen dočasný vliv na zdanění a nevymáhaly katastrálného měření, určovali třídy rozdělených neb změněných pozemků. Po vykonaných komasacích podávali na základě místního předběžného vyšeti'tlní lokalisačním inspektorátům příslušné návrhy na roztřídění pozemků. Evidenční komisaři zároveň s archivními úředníky vykonávali veškeré písemné práce, které se vztahovaly ke změnám, majícím vliv na čistý výnos katastrálný, resp. na kvotu zdanění, tudíž opravovali písemné operáty katastrálné i po zakládání nových vložek knihovnich (viz reambulaci). Přiděleni byli finančnim ředitelstvím co zvláštní oddělení a až dosud zvány jsou: nEvidencemi katastru daně pozemkové." c) Revise u nevidenčních oddělení" vykonával ninspektorát pro udržováni katastru daně pozemkové v evidenci", jehož sídlo

1923/4

bylo v hlavním městě (Budapešti), a o výsledcích re,isí podával zprávy přímo ministru financi. il) Lokalisační katastrálné inspektoráty utvořeny byly pouze tam, kde to ukončení detailního měřeni neb ukončení prací komasačních vyžadovalo. Úkolem jich bylo, aby vykonali roztřidění a vcenění pozemků v nově změřených obcích. Personál inspektorátú skládal se z přednosty úřadu a náležitého počtu vceňovacích komisařů. (Činnost těchto úřadů podrobněji uvedena byla ve "Zprávách veřejné služby technick~" v č. 7 z r. 1919 [zpráva vrch. měř. rady Ing. Hajného D. e) Katastrálné ředitelství bylo v Kluži a kromě ředitele mělo jednoho inspektora, jednoho účetního úředníka a náležitý počet vceňovacích komisařů. Úkolem tohoto úřadu byla superrevise všech prací, vztahujících se k novému roztřidění a vcenění pozemků, tudíž k činnostem evidenčních komisařů. f) Největší část všech prací byla však vložena na evidenčni úřady obecní, t. j. na obecní, okolní a městské notáře, případně městské berní úřady. K jich úředním činnostem patřilo nejenom přijímáni a vedení všech změn v evidenci, provádění vyšetřených a eviden~ním neb lokalisačním komisařem případně katastrálným měřením zpracovaných změn v arších pozemkových, leč i předpisování (na základě kontingentu stanoveného finanč: řed.) a současně i vybírání všech daní a přirážek. II. Poněvadž po delší d.obě nastalo ve způsobu obhospodařování jednotlivých pozemků mnoho změn, bylo nutno, aby kultury pozemků a jejich čistý výnos byly 0fraveny. V důsledku toho vydán by r.1909 zákonný článek V. (sankcionován dne 18. března 1909), jímž nařizena byla revise pozemků a oprava jich kultur. Úkolem tím pověřeny byly zvláštní komise, a to: 1. "Župní komise pro daň pozemkovou" na území každé župy (stolice); . 2. "Krajská komise pro pozemkovou daň" v sídelním (hlavním) městě Uher, a 3. "Zvláštní městské komise pro daň pozemkovou" pro ona města, jichž katastrálné území přesahovalo plošnou výměru 50.000 dolnorak. jiter. (Komise městské zřizovány byly jen se zvláštním svolením ministra financí.) ad 1. a 3. Župnía městské komise měly po 12 členech a toIikéž náhradnících, kteří voleni byli župními, připadně městskými zastupitelstvy. Voleni byli poměrně, a to z řad velkostatkářů, středniho stavu rolnického a malorolníků. Z jich středu zvolen byl předseda a jemu jako referent přidělen byl jeden úředník od úřadu vedoucího daň pozemkovou v evidenci.

1923/5

Ild 2. Členové krajské komise a jich náhradní<}ivoleni byli částečně župními neb městskými zast\lpitelstvy, částečně magnáts~ou sně1povnou a částečně jmenováij.i byF ministrem ppanci, a to následovp,ě: Sněmovna magnátská zvolila 10 členů a 1Q páhradnjků, ministr financí jmenoval 20 členů 11 tolik,éž náhradníků a dalších 11 členů a 11 náhradníků zvolila zastupiteJstva ~upní a městská. Ministr fin~ncíbyl předsedou ~éto komise, /1" zp;J:áva o její čipnosti podávána byla každoročně sp.ěmovně. Postup prací těchto komisj byl tento: a)' Župní, případně městská kolIlise učiJ;lilalllivrb. lJ.,azměnu stuppic čistého výnosu jedpotlivých ~ultur, :neb po přÍpll-děpouze projekt nového roztřídění kultur a předlq'žila to mip.istru financí k prozkoumání. b) Po prozkoumání a opatření elaborátu případnými návrhy postoupil jej ministr financí krl}jské komisi k definitivnímu ustálení. Jestliže župní neb městská komise ve svém návfP..llus~o:vill}, by. změněny byly stupnice ,čistého yýnosu části některého bÝyí,tlého (dle článku VII. utvořeného) vcejíovacího okresu, a krajská komise to schválila, vztahovaly se pak práce revisní na celý vceňovací okres. V Pl?padě však, že krajskou komisí ustanoveno bylo pouze nqvé roztřídění kultur, tu revise vztahovala s~ pouze na určité části území, obcí neb jednotlivých tratí, pro které to bylo nařízeno, a oprava vykonala se výhradně na základě starých stupnic čistého výnosu. . Veškeré práce na místě vykonány byly z,a součinnosti evidenčních úředníků a místních znalců lokalisačními inspektoráty. Výsledky této revise lišily se co do vypočteného čistého výnosu' značně od výsledků, kterých dosaženo bylo při úpravě katastru z r. 1875 až 1885, a daň pozemková, resp. její procento bylo sníženo. Při tehdejší konečné úpravě (v r. 1885) ustálen,. byl čistý katastrálný výnos na částku 303,579.782 kor., z niž čistá daú pozemková stanovena byla na 17 '5%. K těmto procentům' bylo ještě připočteno 8·4% na tak zvaný "vjvazovací fond" čili daň pozemková stanovena byla 25·9 % čistého výnosu, t. j. okrouhle částkou 75·6 mil. korun. Na základě revise (1'. 1909) čistý katastrálný výnos stanoven byl částkou 370 mil. kol'. a daň pozemková včetně s příplatkem na vyvazovací fond určena byla 20 % čistého katast. výnosu, t. j. okrouhle částkou 74 mil. kol'. Po ukončeni revise a vyhotovení všech potřebných operátů byly komise rozpuštěny a operáry předány příslušným evidenčním komisařům a evidenčním úředníkům (notářům) k dalšímu jich vedeni. III. Práce měřické jak při zakládání operátů katastrálných, tak i při dalším jeho vedení, vykonávaly zvláštní technické úřady, pojmenované společným jménem "zemské katastrálné měření".

1923/6

V čele tohoto úřadu byli ústřední inspektoři, kteři vykonávali kontrolu višech měřických prací} kdežto vlastni měřické práce, prováděli: . vedoucí měřičti uřednici, katastrálni geometři a prozatimni katastrálni geometři a diurnisti (práce pisemni). VedeIÚa správa celého zemského katastrálného měření spočivala .v rukou ministra :financi. . O úrovni vzděláni, výchově teoretické a praktické uvedeného te~hnického personálu, jich pracovnim programu a spolupráci obci, blj~ši data nvedena byla v čis. 6 "Zpráv veřejné služby technické" z"r. 1919 (zpráva vrch. měř. rady inž. V. Hajného) a uvádim zde tedy pouze hlavni činnost katastrálného zemského měřeni, která rozdělena byla na čtyři hlavni části: . TriangulaGi, nové J,ratastrálné podrobné měření, reambulaci, a technicke vedeni katastru daně pozemkové. 1. T r ian gu la c e. Triangulace v býv. Uhersku prodělávala vice období, které poděliti možno na šest důležitějších. První takové období bylo od r. 1853 až do r. 1856. Tehdy vyhotovená triangulační síť má název "stará hlavní síť" a obsahovala župy (stolice) po severni straně dunajské a kromě toho ještě župy Mrskou, hontskou, turočskou, liptovskou, zvoleňskou, užhorodskou, ugočskou a marmarošsihotskou. Souřadnicový systém byl tak volen, že osa X ztotožĎovala se s polednikem probihajícím Blocksbergskou hvězdárnou v Budap.!lšti, a osa Y ji v tomto bodě kolmo protínala. V téže asi době provedena byla triangulace Chorvatska a Sl~v9P~k~ i Sedmihradska. Jako zá~ad l;lYEitémusouřadnicového pro Chorvatsko a Slavonsko zvolen byl klášter Ivanič, souřadnice pro Sedmihradsko staženy byly na Sibiň. K měření detailnímu potřebná síť IV. řádu určena byla graficky a to na papíru, který byl napnut na skleněných deskách; síť zhotovena byl'!, v měřítku 1 : 14.400. V roku 1860 přistoupeno bylo k výpočtu jednotné trigonometrické sítě, a to pro dosud uezaměřené části Uher, což v uherské tri!1pgulaci znamená druhé její obdobi. Tato triangulace provedena byla .yedenim českých geodetů: Hors1>.ýho a jeho žáka Marka. Viz Osterr. Zeitschrift fUr Vermessungswesen Nr. 19. . K těmto pracím použito bylo založených základen u Vídeňl;lkého Nového Města, Svaté Anny u Aradu, u Radovcu v Bukovině a Partiny v Haliči. Při výpočtech vzat byl zřetel na měření triangulační, které bylo vykonáno vojenským zeměpisným ústavem a jimž byly jednotlivé základny spojeny. . Práce tyto, které až podnes jsou největšími pracemi tohoto druhu v Uhrách, ukončeny byly v r. 1864, t. j. během čtyř roků. Úhly vyro.vnány metodou nejmenších čtverců a to ve třech skupinách.

1923/7

a) První vyrovnávací sknpina obsahovala řetěz trojúhelníku, který od vídeňskonovoměstské base přes Budapešt spojen byl s basí svatoannenskou, a počínaje u Budapešti měl větev, která připojena byla na základnu u Partiny v Haliči. Tento řetěz obsahoval 100 trojúhelníku a koncová difference úhlová vykazovala střední chybu 0'93", a střední chyba úhlu po vyrovnání byla 1'3". b) Druha vyrovnací skupina dána byla řetězem trojúhelníku, který začínal se od základny u Partiny v Haliči a připojen byl na základnu u Radovcu v Bukovině, odkudž vycházela opět větev trojúhelníku, která připojena byla na základnu svatoannenskou u Aradu. V tomto řetěze trojúhelníku po vyrovnání ukázala se střední úhlová chyba 1'7". Podrobnosti viz J. Marek, Technische Anleitung etc. Při výpočtu souřadnic skupiny a) i b) byl již vzat náležitý zřetel na kulový tvar země, a dle zásad stereogran.ckých bylo vše převedeno do projekce rovinné,. a jako počáteční bod systému souřadnicového vzata byla Blockbergská hvězdárna u Budapešti. 3. Poněvadž v r. 1874 byla základna u Radovcu v Bukovině znovu změřena, při čemž se shledalo, že měření v r. 1818 vykonané bylo nedostatečné a nesprávné (byla změřena jednou a chybně), byla tato partie při pozdější triangulaci župy szatmarské, t. j. v r. 1890, znovu přepočtena a vyrovnána. Samozřejmo, že prázdné mezery, které tím zpusobem povstaly, byly po vyrovnání dotyčného řetězce trojúhelníku doplněny a s hlavním řetězcem pak v souhlas uvedeny. Toto by bylo třetí období triangulace v Uhrách a tehdejším. přepočtením a vyrovnáním upravená síť trigonometrická nazvána pak byla "novou hlavní sítí". Všechny body IV. řádu, které se v této sítí nacházely, měřeny byly teodolitem a určeny byly nejméně čtyřmi visurami a to tak, že body IV. řádu bylo možno vždy z dvou trojúhelníku vypočísti a nejméně jednou visul'OUkontrolovati. 4. Roku 1901 započato bylo s měřením částí Uher, které ležely na druhé (jižní) straně Dunaje. Poněvadž se zdálo,. že ;,stará hlavní síť", nebude tomnto účelu vyhovovati, předsevzata byla nová triangulace, která byla čtvrtým obdobím triangulačním. Výsledky, které při této triangulaci byly docíleny, srovnány s výsledky stupňového měření, které vykonal vojenský zeměpisný ústav a bylo shledáno, že stará hlavní síť jest správnou, a že jí ke všem dalším pracím možno použíti.. 5. Pro četné komasační práce, které se v Sedmihradech vy. konávaly, nutno však bylo dáti také přiměřený triangulačnízáklad. Síť:ltiangulační pro tyto práce vycházela od nově zaměřené základny radovické, brašovské a svatoannenské, při čemž použito bylo výsledku měření, které roku 1880 vojenský zeměpisný ústav v celém Sedmihradsku vykonal.

1923/8

,

K vyrovnání použito bylo metody nejmenších čtverců a výpočet souřadnic převeden. byl do projekce rovinné. Projekční rovina dotýkala se zemské koule na vrchu Kostej u Marmárosvasárhely. Práce tyto byly pátým obdobím triangulace. 6. Posléze rokem 1908 počíná se šesté a poslední období triangulace uherské. Dle výnosu ministerstva financí ze dne 3. května 1908, čís. 35.965, bylo nařízeno, aby kromě uvedených dosavadních stereografických projekcí byla zaváděna projekce nová, "válcová". Viz Zeměměřičský Věstník. Současně však ministerstvo financí stanovilo podmínku, že projekcí touto způsobená délková zvětšení nesmí překročiti 1: 10:000. Vykonáním této úlohy pověřen byl vrchní geometr bývalé uherské .triangulační kanceláře dr. A. Fasching *), který při sdělání těchto prací celé území Uher rozdělil na tři pásma, a to: severní, střední a jižní. a) Severní pásmo jde od rovnoběžky 47 ° 55' severní šířky na sever, osa X jest poledník jdoucí přes hvězdárnu Blocksbergskou u Budapešti, a osa Y jest kolmice v 48 ° 40' 2" sev. z. šířky k poledníku tomuto vedená. b) Střední pás jest území mezi 47° 55' a 46° 22' sev. z. šířky, osa X jest táž jako v pásmu severním, a osa Y jest kolmice v 47° 6' sev. z. šířky k němu vedená. c) Jižní pás jest území od 46° 22' sev. šířky na jih, osa X jest táž jako v předchozích pásmech, a osa Y jest kolmice v 45 ° 31' 59" sev. z. šířky k ose X vedená. Podrobné vypracování projektu nové válcové soustavy pro býv. Uhersko sestaveno jest v knižním vydání vrch. geometra dra A. Faschinga, které dle nařízení ministerstva financí z 3. listopadu 1909, čís. 115.007, bylo téhož roku v Budapešti vydáno. Tímto posledním krokem byl by vývoj uherské triangulace ukončen, při čemž však nutno se zmíniti i o tom, že od r. 1911 počínaje, uherská triangulační kancelář částečně súčastnila se i mezinárodního stupi'lového měření. Podotknouti také třeba, že při všech dřívějších pracích triangulačních grafické body řádu IV. stabilisovány nebyly. Z těchto až do roku 1867. stabilisovány byly pouze body důležité, a teprve počínaje tímto rokem stabilisovány byly všechny body. Od roku 1877 počínaje body I. až III. rádu stabilisovány byly kameny a body IV. řádu pouze koliky; teprve v roku 1904 bylo nařízeno, že i body IV. řádu mají se stabilisovati kameny. Z některých větších prací triangulačních spojených s podrobným měřením, dlužno uvésti: zaměření 888'7 km dlouhého Fásma hraničního mezi Sedmihradskem a Rumunskem (od roku 1894 až do roku 1899), 60 km dlouhého pásma hraničního podél řeky Mury mezi Uhrami a Chorvatskem (od roku ::.899 až do ,.) Dr. A. Fasehing jest nyuí též spolupraeovníkcm při státním vyměřování král. S. H. 8.

1923/9

roku 1901), zaměření dunajského inundačniho územi255'2 km dlouhého mezi Děvínem a Simonem (v roku 1899 a~ 1904) a 435 km od Budapešti až po Titel (v roku 1900 až 1904)~ 2. Nové katastrálné

podrobné

~ěření.

Poněvadž používání přesných úhlových strojů nebylo tehdy dostatečně známo, cena pozemků byla velmi nízká a majetkové hranice jednotlivých pozemků zhusta i chyběly, bylo k dt;ltailnímu měření použito měřických stolů, jichž výsledky, jak bylo seznáno, v plné míře vyhovovaly a dosud i vyhovují. Měření se vykonávalo s počátku dle instrukce, která byla vydána na základě CÍs. patentu z 23. prosince 1817, a která pod jménem "instrukce z roku 1818" (vydána byla teprve v roku 1820) upravena byvši v roku 1824, definitivně a v nové úpravě vydána byla v roku 1865. •• Postup prací technických upraven byl v roku 1869 a v roku 1876 (instrukcí vydanou pod čís. 37143/1876) vydanými instrukcemi a normován byl později čas od času vydanými oběžníky a nařízeními. Instrukce pro práce technické byly pouhým překladem všech v Rakousku vydaných instrukci a výsledky uherského detailního měření se tedy neliší ničim od výsledků rakouských a to tím více, že vykonávány byly mnohdy týmiž osobami (jména geometrů, kteří zhotovili mapy v zemíchpředlitavských, nacházejí se i na vypracovaných mapách uherských). Na podobném katastrálném vyměřování Uher mají největší podil čeští geometři. Vedouci hlavou byl Čech Jan Marek. Z výsledků prakse, která byla při detailním měření získána, vydána byla pod čís. 1583 ze dne 17. prosince 1904 instrukce o detailním měření stolovém, a pod čís. 129.588 ze dne 6. prosince 1908 instrukce o měření polygonálním. S počátku podrobnému měření nebyl snad' přikládán tak velký význam; teprve, když byly uvedeny v život zák. články XXIX. z r. 1886, XXXVIII. z r; 1889 a XVI. z r. 1891 o zakládání nových vložek knihovnich, mínění kruhů jak technických, . tak i širší veřejnosti se podstatně změnilo a dalekosáhlý význam těchto pr~cí byl náležitě· pochopen. Katastrálné zemské měření nemělo však tehdy náležitého množství dostatečně vyškoleného (technickými studiemi) personálu, jenž by měřeni detailní, namnozei značně komplikované, vykonával, sáhlo se tedy později k. § 10 ustanovení kvalifikačního zákona z r. 1883 a za kandidáty přijímáni absolventi gymnasií neb reálných škol, kteří pak byli prakticky a teoreticky náležitě . vyškolováni. , Bližší podrobnosti o způsobu jich vzdělávání a pracovním programu uvedeny jsou ve Zprávách veřejné služby technické v čis. 6 z r. 1919. Kromě toho od vlády rakouské převzata byla· část tamního vyškoleného zeměměřického personálu, který, jsa postupně do~

1923/10

plňován silami domácími, v poslední dohě (před válkou). značně početně vzrostl a seskupen byl v 24 inspektorátech (z nichž tři připadaly na Chorvatsko a Slavonii) s 750 měřickými úředníky (z nichž 79 připada.1qna Chorvatsko a Slavonii). Detailní měření vztl}hovalo se na měřeni jednotlivých ohcí a vykoni\no hylo většinou metodou grafickou. . Vyskytují se však i případy, při kterých použito hylo metody polygonálné. Jsou to zejména města na Slovensku. 3. R,eam bulace. Úlohou reambulačníčh prací hylo, aby všudy tam, kde jest toho potřeba, starý operát katastrálný byl doplněn aneb případně i ob:ooven.To se. týkalo hlavně oněch obci, pro něž měly býti založeny nové vložky :knihovní, aneh kde niěla býti vykonána úprava držhy a komasace. . .. a) Staré vložky knihovní, zvané "pozemnoknižní protokoly", zhotoveny byly v roku 1855. Protokoly, které neobsahovaly žádných spolehlivých údajů, staly se časem úplně nespolehlivými tak, že zák. článkf;lmXXIX. v roku 1886 bylo ustanoveno,' aby založeny byly vložky nové. Bližší podrobnosti o starých knihách pozemkových uvedeny jsou ve Zprávách veřejné služby technické v čís. 8. z roku 1919. Při těchto pracich hlavni zřetel vzat byl k tomu, aby těleso určitého majitele v nové vložce zapsané, bylo v souhlasu (očislováni parcelniho, plochy, kultury a čistého výnosu) se záznamy téhož tělesa a majitele v operátu katastrálném. Kopie reamhulovaillých map katastrálnýc11 prohlášeny byly soudy za mapy nové knihy pozemkové. Poněvadž při zakládáni nových vložek knihovních přih~íženo bylo hlavně také ke stránce právni, hyla veškerá nařízení vydávftna ministerstvem spravedlnosti, ovšem že ve srozuměni s lllinisterst, e!Ll financí. Se zakládáním vložek započato bylo ihned po vydáni zákon'. Tyto prvni práce byly však rázu vice pokusného a teprve pozd"';, po nabytých zkušenostech vydán byl v r. 1889, zák. čI. XXXVIII., v r. 1891,zák. čI. XVI. a v r. 1892, zák. čI. XXIX., jimiž zakláM :i nových vlože~ bylo definitivně v Uhrách upraveno. Přislušná instrukce vydána byla dne 26. května r. 1893, pod čís. 19.665/1898 m. spr. Opraveni pisemnich operátů katastrálných vykonalo li vedení katastru daně pozemkové" a to dle reambulovaného operátu mapového, jehož opravu provedlo "zemské katastrálné měřeni" resp. jeho "inspektoráty" (viz detailni měřeni část B. III. 2). Postup při pracích technických sestaven byl ve zvláštni technické instrukci, která nařizenim ministerstva firranci ze dne 9. dubna 1894 pod čis. 9324 byla vydána a která zároveň sloužila a:dosud ještě slouži k technickému vedeni kAtastru daně pozemkové. ~e v uvedené instrukci obsažen jest i návod pro technické vedeni ~atastru daně pozemkové, má příčinu v tom, že v některých případech použito bylo metody úplné reamhulace. (v připadě

1923/11

komasaci, velkých parcelaci), v jiných (jednotlivá děleni) pouze technické evidence. Okolnost, že působnost zemského katastrálného měřeni časem značně se rozšířila a instrukce svrchu uvedená byla mnohými nařízeními doplněna, bylo příčinou, že ministerstvo financí instrukci z roku ]894 dodatečně upravilo a v roku 1910 opět nově ji vydalo. b) Zemské katastrálné měření mělo při pracích reambulačních však i ještě jeden a dosti vážný úkol; byla to úprava držby a komasace. Zákonný článek IX. z roku 1848 roboty zrušil a sedláka učinil neomezeným pánem jeho držby. K dovršení selského osvobození bylo však třeba právo sedlákem již před tím nabyté, totiž právo užívání pans}:ých par;tvin a částí lesů od držby panské nějak odděliti a k usedlosti selské připojiti. S počátku to bylo praktikováno povšechně tak, že každý sedlák obdržel část půdy horší a část půdy lepší, takže ji neobdržel nikdy v části jedné, leč ve dvou a i více částech. Tento způsob přídělů byl však příčinou značné nespokojenosti zejména v Sedmihradsku. Aby se tomu odpomohlo, vydán byl v r. 1880 zákonný článek LXV., jímž způsob přídělů byl v Sedmihradsku částečně upraven. . Poněvadž však v Sedmihradsku nebyio tehdy ještě všudy provedeno katastrálné měření, práce technické, které se vztahovaly na tyto příděly, byly někdy nedostatečné a nespokojenost stavu selského trvala tudíž dále. Následkem toho byl pro Sedmihradsko r. 1892 vydán nový zák. článek XXIV. o úpravě držby a komasacích. Zásadní myšlenkou tohoto článku byla snaha, aby práce zemského katastrálného měření s komasací byly tak spojeny, aby stanovily jakýsi organický celek, při čemž zemské katastrálné měření mělo míti dohled nad pracemi komasačními a mělo je ověřovati. Účelem toho bylo, aby v případech, kdy se komasace vztahovala na plochu větší (celé obce), mohla se opříti o triangulačni operát katastrálného zemského .měření, a všechny byť i nejmenší komasační operáty mohly býti zhotoveny dle zásad a předpisů katastrálných. Kromě toho' měl tím býti zamezen i zlozvyk vyhotovování map komasačních v měřítkách malých, jako na př. 1: 5760, 1 : 7200 a pod.; mapy měly se pak zhotovovati jednotně, a to v měřítku 1: 2880. Stát na technické práce komasační měl připláceti určitou peněžní kvotou a kopie mapy komasační v náhradu za to přejímati pak co novou mapu katastrálnou. Poněvadž při komasačních pracích v Sedmihradsku způsob tento se osvědčil, vydán byl v r. 1908 zák. článek VlI. a XXXIX., jímž úprava držby a komasací byla pro celé Uhry jednotně upravena, a přijata byla zásada, že všechny po roku 1908 vykonané

1923/12

technické práce pro úpravu držby a komasace, které provedli civilni technikové, podléhají kontrole zemského katastrálného měření. (Pokračování.)

P O zná m k a. Ke článečku vrch. měř. komisaře Karla Trefného "Nová konstrukce vynášecích trojúhelníků", uveřejněnému v Zeměměřičském věstníku, roč. X., čís. 9, dovoluji si poznamenati, že trojúhelníky téhož typu byly vyhotoveny dle mého návrhu pro potřebu triangulační kanceláře min. fin. již v ún o ru 1922 firmou Ing. Barvitius & Adamec, Král. Vinohrady, Komenského 21, kterážto firma má je na skladě. Žádám proto, aby tento fakt byl v poznámce redakce ke zmÍněnému článku dodatečně připojen. Ing. Jos. K ř o v á k. Od p o v ě ď. Na svrchní poznámku sděluje p. Ing. K.. Trefný, že trojúhelníky na stejném principu řešené sestrojil již v roku 1913 a dal k disposici v použití přikatastru v Bosně a Hercegovině a u oddělení pro nové vyměřování v S a r aj e v ě. Redakce.

Zp~ávy ze sbo~ů zákonodá~nýd> a úřadů. Vynesení ministerstva financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti ze dne 27. listopadu 1922, č.93221/11494-22 o vyhotovování

plánů

civilními

geometry.

Dodatkem k výnosu ministerstva financí ze dne 2. pr<Jsince 1921, čís. 118828/13742-21a shodnému s ním výnosu ministerstva spravedlnosti z 9. prosince 1921, čís. 57096 věst. minister. spravedlnosti 1921, č.35, pokud se týče nařízení z 12. května 1922, č. 145 Sb. z. a n., bylo po dohodě s tímto ministerstvem stanoveno, že pro zhotovování plánů civilních geometrů o dělení katastrálních parcel, jsou-li tyto nákresy větší obyčejného kancelářského formátu (21 X 34) a je-li tedy nutno je pro spisy přeložiti, jest dovoleno použiti jen průsvitného plátna. Plány, které nepřesahují rozměry obyčejného kancelářského formátu, mohou býti i nadále vyhotoveny též na silném pril.svitném papíru. Toto ustanovení platí pouze o plánech, :ryhotovených v měřítku mapy, kdežto k objasnění situace nutné snad zvětsení neb obrys (manuale) možno jako přílohu ku plánu vyhotoviti buď na témž materiálu jako plán, aneb na tuhém kreslicím papíru. Za ministra financí: Ing. Lei per t v. r.

Zp~ávy lite~á~ní. Nové knihy. H. R o U s il h e: Emploi de la photographie aérienne aux levés cadastraux et aux levés géographiques. (Referát v Révue générale des 8ciences 1922, str. 310.) G i n o L o I' i a: Storia della geometria descriptiva. (Referát Boutroux v Révue générale des Sciences 1922, str. 277.) J. G e ffr o y: Traité pratique de Géometrie descriptive. (Referát Richard v Révue générale des 8ciences 1922, str. 403.) Bigourdeaux: Gnomonique ou Traité théorétique et pratique de la constructione de cadrans solaires. (Referát Richard v Révue générale des Sciences 1922, str. 484.) . P. Gruner: Leitfaden der Geometrie, Optik und ihre Anwendung auf die optischen Instrumente. 148 str. Beru 1921. P. Haupt. .

1923/13

.Články časoplsné.

Zprávy veřejné služby tecíullcké 1922: Sti. 676. Jar. T ft ma: Určení smrštění papíru plánu v libovolném směru.

Révue général des Sciences pures et appliquées 1922: Str. 230. M. D'O c a q u e: Coup d'oeil sur les principes foudameIitáux de Ja N omographie. . Str. 518. R. S o 1" e a u: Pour servir li l'histoire de la N omográpbie.

Zeitschrift fiir Instrumentenkunde

1922:

Str. 161. Dr. O. Gruber: Die perspectivell und optischen Verhaltnisse bei der Entzerrung von Fliegerbildf1rn. Str. 179. W. S c h w e ydá 1": Die photographische Registriernng bei Feldmesslingen mit der Eotvosschen Drehwage. Str. 201. J. Frank: Das Be'1bachtungsa ••trolab der Araber. Str. 243. K. S ii n d e III a n n: Uber die Gto~e der N eigung der Limbus gegen die Alhidadenachse bei 12 cm Theodoliten aus R~ihelÍerzeugullg. Str. 280. Kr e b s: Der Hugerhoff- Heydesche Autograph.

Věstník čs. společnosti nauk r. 1921-1922: Dr. V. Špaček: Eotvosovými.

Vliv

otáčení

země na

měření

torsními

vahami

Akademie der Wissenschaften, Mnichov, 1919: Str. 115. Dalwigk:

Formelll ml" die Gelandeaufnahmll aus der Luft.

Zéitschrift fiir' VetniesSuI1j(Swesen 1922i Str. 610: Eine Instruinentenfrage im Kriegsvermessungswesen (Tachymetertheodolit Sickler). Str. 613. W e 1" k m e i s tel": Bemerkungen zum Bau geodlttischer In:stfumente. Str. 615. Lip s: Sternkarten mH individuellem Ilorizont. Str. 685. Dr. F. Miiller: Neue Losung des ebenen Riickwartseinschneidens nach der Friedrichschen Vektormethode. Str. 711. Ch. Ne i sne 1": Verschiebung der Erdoberflltche.

AII/(emeine VermessungsnachrÍéhten Str. 859. P. Samel: Str. 863. P. S3mel: Str. 864. P. Samel: barometer.

1922:

ZUl"Theorie des Winkelspiegels. Die Berichtigung von Mikroskopen. . . Die Temperaturverbesserung beim Quecksilber-

JournaÍ des Géometres· experts fraI1~ais 1922: Str. 327. P 1" é d h li m e a ti: Le stéréotopom6tre.

Věstník inženýrské komory pro es. R., ročník 1922. Čís. 21. Prof. Ing. Pe tří k: Prvé zeměměřičského.

Zentral-Zeitun~

samostatného

studia

fur Optik und Mechanik 1922:

Str. 389. Dr. K. Kessler: Kosterschen Interferenzkomparator.

Die Naturwissenschaften Str. 8!8. li Erfle: und Strond.

Zeitschritt

čtvrtstoletí

Erdmasse

unď ihre Priifung

mit dem

1922:

Der 30-Meter-Basisentfernungsmesser

fut Feinmechaník

von Barr

1922:

Str. 37. Hugershoff-Heydescher Aútokartograph. " Str; 193. Der Hugershoff-Heydesche UniversalcPhototheodolit. Str. 213. G Io t - Gal" n i e r aCh e v a li e r: Ein neues FeldmeBNiveiiie,iiristrument (s principem setrvačníku).

Zentralblatt fur Bauverwaltung 1922: Str. 399. Ein neues optisch-photographisches fahren (Kontophot. Goerz).

1923/14

Verviélfaltigtingsver-

Transactiott 01

tfťé

Optical 80Ciety 1922:

Sti:. 175. Der éinstationare Entfernungsmesser von Barr und Strond mit 100 FuG Baslslange. (Zpráva Zentral-Zeitung fur Optik und Mechanik 1922. Str. 39!T.)

Zp~ávy spolkové. Zpráva. o členSké schůzi "Jedhoty čs; úředně autorisov~riých Civilnfch geometrů", konané v Brně, dne 17. září 1922. Výbor "Jednoty" svolal svoji členskou .sch\l.zi do Brna, aby kolegové moravští a slovenští projevili předsednictvu svá přání a stížnosti v otázkách stavovskýcb a podidi náměty, jež spolek má propracovati a hájiti. Praběh četně navštívené séhil.ze byl zdařilý a sledován s obecným zájmem. Schazizahájil kiátkjm proslovem předseda "Jednoty" kolega B. Furst a naznačiv její účel 1 program pracovní, uděluje slova referentům o poměre"ch civilnězeměměřičského ~tavti na Moravě (kol. Janč) a na Sl9Vé~sku (~oI. R9čák) •. Sloven~ké ~pletité :poměry výstižně vykreeleny referentem, který poukázal na zbědovanost tamního materiálii mapovniho a na obtížné vykonávání praxe civiln. geometra. Detailně zmíniti ee o vývodech kol. Ročáka nelze v této stručné zprávě; nutno však zdihazniti, že věc sama by zasluhovala zvláštního uveřejnění za tím účelem, aby nejen všichni kolegové, ale i technická veřejnost celá byla informována o kuriosních poměrech slovenského katastru a včas náprava zjednána .. V debatě na to se rozvinuvší promluvilo několik řecníkil. '0 privátní praksi úředníků -:- civilních geometril. u autonomních úřadil., o priv~ítrií prak si evidenčních kolega a profesoril. vysokých škol (kol. Bíle.k, Faltus, Novák, Dr. Tichý, Nekvasil a Prokil.pek). PJ:'edseda prohlašuje, že miriist. financi zodpovědělo zakročení "Jednoty" o dodržování tarifu inž. komory státními měřickými úředníky záporně, poukazujíc na to, že práce jejich děje se v zájmu státním. Pokud se týče prakse úředníka civiln. geometril., jsou tito povinni v privátních úkonech dodržovat tarif. "Jednota" i inž. k\im.oražádá od autonomních úřadil., by nedovolovaly praki privátní svým úředníkil.m s autorisací civiln. technika. Nato kol. Faltus navrhuje konání aspoň dvou členskýc)J. schůzí ročně, neboť tím skýtá se příležitost odstraniti rozpory věcné i osobní a umožní. sjednocení názoril. v zásadních otázkách sti\vQvakých. PorozpJ.'avě o způsobu slušné vzájemné konkurence provedena volba delegátll,zé. Mora.vn (Janč, :Růžička), za SlovenskoJTalaš, Ročák) a členů prae ovníhovýboru ~a Moravu (Novák, Jane, Celechovs-ký a Vejmělek), za Slovensko (Talaš, Ročák). KoJ. Prokil.pek refel'Uje o návrhu scelovaefho zákona, jež ministerstvem zaslán inž komoře k vyjádí·ení. K tomuto bodu promlouvá kol. Faltus, jenž poukazuje na úspěšnou činnost zeměmčřičů při agrárních operacích na Moravě a na neskromnou snahu kulturních a lesních inženýril. vyhraditi si práce komasační, které dle zákona z r; 1913 (ř. z. č. 77) patří do oboru působnosti zeměměřičské. Je potřebí chrániti zákon, jenž zaručuje nám práva tato na Mor(Lvě.a zvláště Sloveneku. Kol. Růžička žádli předsednictvo, by otázku tu sledovalo, bychom nebyli zaskočeni obratnou stylisací nového zákoná, který pak by byl využit proti zeměměřičům prováděcími nařízeními. Po vývodech dalších řečníkil. (Dvořáka, Beneše a Dra Tichého, který navrhuje pořádání rozprav z oboru prakse a tJ1eorie zeměměřičské při schil.zích "Jednoty") t>rovedena debata o filiálkách (8tábla, Vondráš), načež předseda ukončil schuzi výzvou ke spoluprlici při řešení otázek stavovských, k zachovávání tarifu, stavovské discipliny a kolegiality. Členstvo, jež svou neobvykle velkou účastí projevilo živý zájem po celé trvání schil.ze, rozjíždělo se do vzdálených domovů s pocitem radosti nad rostoucím pochopením pro společnou věc a myšlenkou, že ilrganisace civiln. zeměměřičů sílí. Rů. Z činnosti Odbočky Spolku čs. zeměměřičů v Brně. Letní venkovská praxe kolegll zpil.sobila - jako vždy - zeslabení činnosti spolkové. Nový ruch nastal návratem členstva a výboril. do Brna. Již 6. listopadu svo-

1923/15

lán a schaze výborová na zprávu, že 15. listopadu 1922 bude se odbývati nová anketa o reformě studia zeměměřičského v ministerstvu školství. Mimo jiné bylo usneseno žádati přímo p. ministra (byl svrchovaný čas), aby mor a v š t í zástupcové prakse zerriěměřičské byli k anketě pozváni, ježto právě praktikové svojí činností získávají nejlépe znalost nedostatka studia dosavadního a tudíž že jsou v prvé řadě interesováni na způsobu provádění reformy. Této žádosti Odbočky bohužel vyhovčno nebylo, ale nutno zde poukázati na to, že zástupce inž. komory, zástupce civilních zeměměřičů a Spolku čs. zeměměřiča v Praze, pozváni k anketě obdrželi a jí se súčastnili a to jistě na prospěch věci. Výbor odbočky projednal zprávu o usneseních jednotlivých odbora Spolku čs. inženýrů a architekta v otázce reformy našeho studia. Pokud známo přijaly za svůj známý návrh Spolku čs. zeměměřičd dosud tyto odbory: Brno, Král. Hradec a Mladá Boleslav. Proti vyslovily se odbory Bratislava a Olomouc. Také odbor Košice původně odmítl podporovati program navržený Spolkem čs zeměměřičů, což napraveno však novým usnesením ze dne 6. prosince 1922. Dlužno k tomu uvésti, že vinu na prvním odmítnutí nese přímo kolega náJl, který svěřený mu referát o reformě studia zeměměřického odepřel podati. Cilí naši členové Procházka a Vazač informovali ostatní členy odboru Spolku inž. a arch. a docílili toho, že při novém projednávání této záležitosti, kdy věcně naše požadavky byly předneseny, objasněny a zdůvodněny, opuštěno pavodní stanovisko a odbor velikou většinou (proti třem) vyslovil se pro podporu návrhu, jak jej Spolek čs. zeměměřiča podává. Případ tento zřejmě ilustruje poměry: Kolegové zeměměřiči musí ve Spolku inž. a arch. dovést zastupovat naše snahy, upozornit na nesprávné resp. tendenční názory jednotlivců a informovat prostředi inženýrské, jež, jak vidno z usnesení valného sjezdu Spolku inž. a arch., odbývaného letos v Plzni, jeví zájem o akce zeměměřičd. Valný sjezd se usnesl totiž navázati se Spolky zeměměřickými jednání o možném splynutí; v tom lze také spatřovati projev dobré vftle podporovati činnost zeměměřičů. Jest tedy na nás samých - po příkladu zeměměřičd v Košicích negativní usnesení odboru v Olomouci a Bratislavě přivésti k revisi, ukážeme·li otevřeně, co žádáme l'eformou a odmítneme-li nesprávně nám přisuzované snahy (ku př. že zeměměřiči žádají rozšíření působnosti na úkor stavebních a kulturních inženýra). Je jisto, že vždy najdou se je dno t li v c i, kteří proti nám jednati budou, ale o r g a n i s a c e inženýra rozváží si v této době utlumiti v zárodku klíčící snahu po sdružení všech vysokoškolských technika v jednu rodinu nějakým nepřátelským usnesením. K tomu cíli nutno však, by kolegové větší měrou než dosud do odbora Spolku čs. inž. a arch. vstupovali, neohližejíce se na výši příspěvku; tím ukážeme zájem na spolku. tím. nabudeme možnosti lépe naše zájmy stavovské hájit, tím vyvoláme kritické posuzování našich akcí při schazích výborových a členských jednotlivých odborů. . Odbočka uspořádala před Vánocemi přednášku ~O dálkoměrném teodolitu", již pronesl kolega }<'altus a Mátl. Nové přednášky pro příští rok jsou připravovány pro další členské schůze. Výbor očekává, že i kolegové venkovští uspořádají také rozpravu o svých praktických zkušenostech, jež jinak zůstávají pro obecnou potřebu a informaci ostatních příslušníka stavu ztraceny. . Rů.

Zprávy osobní. Pro PodkarpatsJwu Rus jmenováni: a) vrch. měř. komisaři: Karel Růžička, Stanislav Zdímal, Max Weisel a Václav Jager; b) měř. komisaři: Josef Chmelíček, Oldřich Kadeřábek, Josef Smíd, Bohuslav Kadlec a Jaroslav Koloc; c) měř. adjunkty: František T h á m, Antonín C s e rve n y a k a Adolf Mauler. Pro Slovensko: měř. adjunktem Jaroslav B o h á č. v

Za redakci zodpovídá Dr. A. Semerád. - Tiskem Polygrafia v Brně. Nakladatel: Spolek československých zeměměličů v Praze.

1923/16

v

BRNĚ, 1. února 1923.

ZEMĚcMĚŘIČ&HÝ VĚ&TRía Stručný vývoj katastru daně pozemkové na Slovensku, jebo bodnota a dnešní stav. Ing. Jos. Ci n g

l'

o Š.

(Koneo.)

Kontrola komasačních prací vztahovala se nejen na práce přípravné, nýbrž ina práce definitivně již ukončené, a byla jí zajišťována správnost nového operátu komasačního, který převzat byl pak jako základ pro novou knihu pozemkovou i pro katastr daně pozemkové. Prozkoušením operátu byly pověřeny dva inspektoráty, a to pro Sedmihradsko inspektorát v Kluži, pro Uhry inspektorát v Budapešti. Úřední~i takového inspektorátu musili míti však kromě zkoušek předepsaných pro zemské katastrální měření, ještě i zvláštní zkoušky pro úpravu držby a komasace. Jako vodítko při přezkoušení uvedených operátu slouží v r. 1918 pod čís. 126.524 'ze dne 27. srpna ministerstvem financí vydaná instrukce. 4. Technické

vedení

katas'tru

daně

pozemkové.

Technická evidence nastalých změn vykonávala se pouze v oněch obcích, pro které založeny byly nové vložky knihovní; .změny oznamovány byly soudem knihovním. . Oznámeni změny dálo se prostřednictvím "vedení katastru -daně pozemkové v evidenci" (odd. :finančního ředitelství), načež vykonaná technická oprava operátu (u inspektorátů) touže cestou byla soudum knihovním sdělována. "Vedení evidence katastru daně pozemkové" bylo tedy styčným úřadem mezi, soudy a inspektoráty, při 'čemž ovšem současně při této příležitosti vykonávalo opravu písemního operátu katastrálného. Podrobný zpusob technického provádění změn i inspektorátů uveden jest v čísle 7 Zpráv veřejné služby technické z r. 1919. Technické práce normovány byly instrukcí ze dne 9. dubna 1894, která pod čís. 9324 vydána byla ministerstvem :financí (viz reambulaci, část B, III., 3) a jest dosud v platnosti. Tímto odstavcem byl by stručný vývoj katastru daně po.zemkové na Slovensku částečně vyčerpán a nezbývá nežli při-

1923/17

hlédnouti k jeho vnitřní hodnotě a k jeho stavu, v jakém s~ dnes nalézá.

C.,Hodnota uhel'ského katastl'U a dneěníjeho

stav.

Chtějíce náležitě oceniti vnitřní hodnotu bývalého uherskéhO' katastru, musíme jej posuzovati ve dvou zvláštních skupinách tak, jak (dle zák. čI. XXI. a XXV. z r. 1~68) zákonný článek VII. z r. 1875 katastr daně pozemkové rozdělil, a to: zvláště operát mapový a zvláště pak operátpísemni. I. Operát mapový.~

Jak přirozeně z předcházejících částí 1. a 2., odd. III. (triangulace a detailní měření) vyplývá, původní operát mapový, vY.itmaje ovšem mapy konkretuálné (daňové) jest témuž operátu v Cechách, na Moravě /1 ve Slezsku úplně rovnocenný,. a to nejen co do il'iangulace, nýbrž i co do detailního měření. O tom, že uherský původní operát jest technicky správný, přesvědčil se zajisté každý technik, který měl příležitost mapy původní si prohlédnouti. To dokazuje i odborný posudek, který vydal přednosta katastrálného odboru generálního finančního ředitelství vrchní měřický rada Jan Ba š e, jenž na III. sjezdu slovenských právníků (dne 25. a 26. března 1922 v Bratislavě) vyslovil se takto: "Původní mapy katastrálné 'na Slovensku a Podkarpatské Husí sdělány byly na společném základě jednotné, vojenským ústavem zeměpisným založené síti, a detailní měření vykonáno dle SQUhlasných instrukcí, platných i v býv. ~,akousku; původní operát mapový jest témuž operátubýv. Rakouska rovnocenným. Při této' příležitosti nemohu také zamlčeti, že v pozdější době býv. vláda uherská vládu rakouskou i mnohem předstihla, zavádějíc totiž důkladnější systém kartografický, kdežto vláda rakouská zůstala ještě při metodách, které zavedeny byly počátkem 19. století." Ovšem značně pochybné technické hodnoty jsou však mapy reambulované, které jsouce zhotoveny pro účely založení nových vložek knihovních, byly později cestou· technické evidence doplňovány, a pak jsou to dále i takzvané komasační katastrálné mapy, t. j. mapy, které pro účely katastru daně pozemkové byly katastrem převzaty a na jichž základě po případě i nové vložky knihovní byly založeny. aj Jakkoliv snad předpisy o vykonávání reambulace byly dosti přesné a obsáhlé, nutno konstatovati, že skutečné zaměření a provedení změn v původních mapách jest někdy velmi povrchní. Toto zlo zvýšeno bylo pak dodatečným vedením technické evidence, jejíž slabé stránky uvedeny jsou podrobně v čís. 7. Zpráv veřejné služby technické z r. 1919. To bylo a jest příčinou, že stávající reambulované mapy vykazují citelné mezery, neboť, inspektoráty v poslední době na technické vedení změn zapomínaly, a od r. 1914 až do r. 191~ namnoze ani je neyykonávaly.

1923/18

Tím nejen že mapy přestaly býti věrným obrazem skutečnosti, ale přerušen byl také souhlas s novou vložkou knihovní. 7) Katastrálné mapy komasační. zhotovovány byly techniky civilními, a to až do r. 1908, bez technické kontroly vlády uherské a teprve pak zák. čI. VII. a XXXIV. z r. 1908 zavedl kontrolu těchto prací (viz reambulaci, část H, III. 3). Z těchto komasačních map bývaly pak některé (těch obcí, v nichž na základě těchto map založeny byly nové vložky knihovní) převzaty pro účely katastru. Zde nutno poněkud vysvětliti praksi tohoto řízení.' • . Celé jednání komasační vedl soud (sedrie) a technické práce vykonal civilní technik samostatně, s přibráním půdoznalců. Správné rozdělení půdy a sdělání plánu záviselo ovšem vždy nejen od odborného vzdělání dotyčného technika, nýbrž také od větší nebo menší pružnosti jeho svědomí stran rozděleni ploch a vytyčení definitivních hranic jednotlivých majetků ve skutečnosti. Dle sdělaného plánu a výpočtu ploch tímto odborníkem, jenž někdy zván mohl býti správněji neodborníkem, převzal tento operát soud knihovní a dle něho založil nové vložky knihovní, při čem vcenění pozemků provedli lokalisační inspektoráty. Dle zásad o zaldádání vložek knihovních, plocha jednou v nové vložce poznamenaná byla plochou všeobecně uznávanou, a mohla býti opravena pouze na základě dalšího dělení neb jinou změnou, A to bylo příčinou dalšího zla. Knihovní soud zaslal totiž komasační mapu inspektorátu, aby inspektorát pro účely katastru provedl i opravu mapy původní. ' lnspektorát, jenž práce podobné zval také "novým měřením", vzal je do svého pracovního programu a na místě provedl pak celé detailní měření dle stávajících technických předpisů a instrUKcí. Je pak zcela přirozeno, že výsledky dosažené inspektorátem lišily se značně od výsledků operátu komasacního, a to nejen co do tvaru jednotlivých parcel, leč i co do velikosti ploch. Byly tedy v tomto pÍ'Ípadě dvě možnosti: buď výsledek katastrálného měření byl nesprávný a operát komasační byl dobr,)', anebo opačně. První případ. jest však vyloučen již z toho důvodu, že detailní měření vykonávalo více úředníků inspektorátu, a to po'd dohledem inspektorů (při dodržování všech návodů a pokynů předepsaných v instrukci) a lze tedy v úvahu vzíti pouze případ druhý. Tu zdálo by se úplně přirozeným a logickým, že dle správného operátu opraví se operát nesprávný a tento uveden bude ta v souhlas se stavem ve skutečnosti. Leč inspektoráty, držíce se přesně měřických instrukcí, které při přezkoumání ploch v komasačním úze,mípřipouštěly velmi široké hranice chyb, nedbaly správných výsledků jich měření a upravily, co se plochy týče, operát katastrálný dle operátu komasačního. Přijaly tedy pro účely katastrálné mnohdy nedokonalý operát komasační, zejména však mapu nazvanou dle toho "katastrálnou komasační mapou".

1923/19

Jest samozreJmo, že i další technické vedení změn v těchto mapách, které vykonávalo se způsobem pod aj již uvedeným, mapu komasační neopravilo. Ocenění pod a) i b)uvedené vztahuje se i na indikační skizzy (pokud zde možno mluviti o nějaké technické ceně), které nacházely se u evidenčních komisařů neb v případě potřeby i u lokalisačních katastrálních inspektorátů. Tyto úřady, nezávislé od inspektorátů, pro jich úřední potřeby přečíslovávaly, doplňovaly a opravovaly indikační skizzy tak, že jich souvislost (zejména pokud se týká očíslování parcel) s mapou původní, jest mnohdy dosti problematická. Z uvedeného jest patrno, že pravou technickou hodnotu mají tedy pouze mapy původní, pokud ovšem pozdějšími změnami nebyly snad nějak znehodnoceny. II. Operát písemnf.

Operát písemni skládal sez více části, z nichž však uvádím pouze ony, které mají přímý vliv na oceněni vnitřní hodnoti'ečeného operátu. J sou to archy pozemkové, parcelní protokol a sestaveni kultur a tříd. Změny v arších pozemkových vedeny byly u notářů, případně městských berních úřadů, a změny v druhých zde uvedených operátech u finančních ředitelstev. Způsob vedení změn ufinančníchředitelstev podán jest v čís. 7. Zpráv veř~iné služby technické z r. 1919, a zbývá tedy nastíniti ještě stručně způsob· vedeni změn v arších pozemkových u notářů a pak bude lze provésti celkový posudek o vnitřní hodnotě katastrálného písemního operátu. 1. Archy

pozemkové.

Vedení změn v arších pozemkových vztahovalo se na všechny změny buď v osobě držitele, nebo v předmětu zdaněni. Změny prvé oznamoval soud prostřednictvím finančniho ředitelství a zpracovaný materiál pro změny druhé (evidenčním komisařem, lokalisačním inspektorátem, zemským katastrálným měřením [inspektoráteml) dodávalo finanční ředitelstvi. Změny, jichž provedeni finančním ředitelstvim bylo notáři nařízeno, ve vložce knihovní byly provedeny již předtim. Na základě sestavených zvláštních výkazů změn opravil pak notář archy pozemkové, a dle opravených i nezměněných archů pozemkových vyhotovil "lajstro daňové". Toto "lajstro" ověřilo ·finanční ředitelstvi a notář pak vybíral daň (i s přir8žkami). Kontrolu všech prací u notářů vykonával evidenční komisař od finančního ředitelství. A nyní přihledněmež ještě i k základu řečených písemních operátů a jejich pozdější opravě, abychOm tak mohli lépe a nestranně posouditi činnost notářů.

1923/20

Původní písemní operát založen byl na základě mapovém rozličné technické hodnoty (viz část A.). Aby se různé nesrovnalosti v katastru, zejména roztřídění kultur a vcenění pozemků, odstranily, vykonána byla později dle zák. čI. V. z r. 1909 revise katastru. A zde vězí také jedna příčina nesprávnosti operátu písemního, neboť tehdy se vloudilo, mnoho nelSrovnalostí v očíslování parcel v operátu. . . K vysvětlení této okolnosti dlužnDsi však uvědomiti následující: Dle § 47. instrukce čís. 53.501/1909 (k zák. čI. V. z r.19OD), měla se konati současně ,se vceňováním i revise pozemkové držby. Avšak potvrdil-Ii obecní úřad, že katastrálný operát, jenž byl majetkem obce, po té stránce jest v úplném pořádku, nebyla revise držby vceňovacím komisařem vykonána. Tím se ovšem značně zkrátila činnost komisařova a což bylo pro obce nejdůležitější, .zmenšily se i obecní náklady se vceřlOváním spojené. Poněvadž pak dle § 49. téže instrukce bylo obci přiznáno právo zadati opravu svého operátu i soukromě, jest na bíledni, že toho obce využily a k ukrácení vceřlovacich praci zadaly tyto komukoliv, kdo se jim zavázal dáti operát "do pořádku". A tak se stalo, že dotyčný písař rozdělil dle ideálních dílů vlastníků každou jednotlivou parcelu, aniž by změny byly v jakékoliv souvislosti se stavem v přírodě a na mapě. Tím vysvětluje se neblahý rozpor v číslování jednotlivých dilů operátu a to v prvé řadě archů pozemkových. Finanční správě i toto nevadilo, poněvadž byla pro ni rozhodnou suma čistého výnosu a obecní plochy, .jež se ovšem manipulací s parcelními čísly neměnila. A nyní, po uvedení předchozího, můžeme poukázati na to, jaké byly důsledky toho postupu: * a) Okolnost, že při revisi katastru, která vykonána .byla k účelům výhradně dařlovým, zapomnělo se úplně na stávající protokoL knihovní, byla příčinou, že parcely v novém písemnim operátu katastrálném obdržely očíslování nesouhlasné s označením, které v protokolu knihovnim bylo .uvedeno. b) Nemístná setrvačnost při nesprávném postupu prací revisních i v oněch obcích, pro které stávaly mapy původní, byla pak příčinou, že označení parcel v novém- pisemnim operátu katastrálném nesouhl.asilo ,mnohdy pak ani s protokolem knihovním, ani s mapou puvodm. c) Okolnosti té, že při vceňování pozemků jak původním tak i v době vykonané revise nebyl súčastněn úřednik technický a příslušné náčrty honů a parcel zhotovoval pouze "od oka", a nikoliv snad v určitém přesném měřitku tak zvaný "krokár", přičistidlužno, že mapy staré knihy pozemkové, pokud to nebyly kopie mapy původní, zobrazují všechno jiné, ale nikdy to, co na katastrálné mapě původní jest zobrazeno. dJ Pti mým důsledkem okolností pod a) a b) uvedených bylo to, že notář, maje dle rozhodnutí (usnesení) soudního převésti určitou

1923/21

parcelu s majitele jednoho na majitele druhého (označení parcely udáno bylo dle mapy knihovní), parcelu tuto v příslušném archu nikdy nenašel. V případě, že byl notář úředníkem svědomitým, hleděl danému nařízení vyhověti, a za každou cenu se staral, aby nějakou parcelu převedl. I skutečně parcelu převedl; ovšem, že nikdy tu správnou . . Daným příkazům vyhovuje, postupoval tak celou řadu let a zašel již tak daleko, že mnohdy v archu držebnostním ani držitel, ani notář, ba ani nejdovednější katastrálný úředník se nevyzná, neboť nesouhlasí ani počet parcel, ani jich označení a plošná výměra diferuje mnohdy i o několik jiter. 2. P arcelní

protokol.

Dle uvedeného v předchozím i tento operát stihl podobný o'lud; neboť okolnosti, mající neblahý vliv na vedení archů pozemkových, vztahují se i na protokol parcelní. 3. Sestavení

kultur

a tříd.

Okolnost, která v části C. a na počátku dílu ILl. jest uvedena, byla příčinou, že sestaveni toto, jsouc po revisi katastru v souhlase s archem pozemkovým (někdy také s mapou původní), a nepodléhajíc později žádným aneb jen nepatrným změnám, v důsledku nesprávného vedení .archů pozemkových mnohdy značně se od těchto liší. Pouze v případech, kde při revisi katastru přidrželo se mapy původní, s touto souhlasí. 4. Výpočet

ploch.

Aby celkový posudek v písemním operátu bylo možno pronésti, upozorňuji ještě na způsolt přibližného výpočtu ploch jednotlivých parcel v oněch obcích, pro něž stávaly pouze mapy konkretuálné a který uveden jest v seš. 8. Zpráv veřejné služby technické z r. 1919. Dle uvedeného v části II. oddílu C. můžeme tedy s určitostí tvrditi, že Písemní operát katastru uherského jest úplně technicky s prá vný jen potud, p oku d op erát p ů vo dní sdělán byl před revisí katastru v r.1909, a to výhradně na základě map původních (vyjma konkretuálných). D. Závěr. Poněvadž již známe vnitřní hodnotu operátu katastrálného a to jak mapového, tak i písemního, můžell,lepřesně vymeziti rozsah úlohy, kterou na Slovensku jest vyšetřiti, aby katastr daně pozemkové přiveden byl do stavu, jenž vyhovoval by podmínkám správného a řádného vedení jeho evidence. . K vymezení této úlohy· nutno si však uvědomiti, co máme zde správného, co máme nesprávného a co nám úplně chybi.

1923/22

1. Dle referátu vrch. měř. rady inž. V. Hajného (Zpráv veřejné služby technické z r. 191D čis. 8.) celé Slovensko obsahuje asi 1000 čtverečných mil rozlohy, čili die pozdějších statistických výkazů asi 49.000 km2 se 3600 obcemi katastrálnými o úhrnném počtu asi 11,000.000 parcel. 2. Z této rozlohy 1/4 postrádá mapy původní (jsou pouze konkretuálné neb soukromé), 2/4 územi má mapy původní, -které pro účely založeni knihy pozemkové neb evidenčni nutno bude úplně reambulovati, a pouze pro 1/4 územi jsou reambulované mapy původni (evidenčni), které snad cestou pouhé evidence (revisi) bude možno doplniti. . 3. Jelikož dle části C písemný operát jest částečně technicky nesprávný a možno přijati, že pouze u posledni 1/4 (v bOQU2.) uvedeného mapového operátu dá se cestou evidence poněkud upraviti a přizpůsobiti, lze tvrditi, že 2/3 pisemného operátu nutno pude vyhotoviti úplně nanovo. . Z tohoto jest patrno, že celková úloha, vztahujicí se k obnově katastru daně pozemkové na Slovensku, jest: aj zaměřeni (nové měřeni a reambulace) 1/2 celého území (při poměru nového měřeni k reambulaci jako 1: 2) čili 24.500 km~ rozlohy s 5,500.000 parcelami a bJ zhotoveni úplně nového pisemniho operátu pro :3/4 území, čili pro územi 39.000 km~ s 7,300.000 parcelami. Jestliže za základ pro obnovováni operátů vezmeme jednotku 100 technických sil, jimž přiděleno bude 50 sil pisařských pro vyhotoveni písemního operátu, a výkonnost jich v časovém prostoru jednoročnim bude 300 km2 a 60.000 parcel, tedy celkovou úlohu odhadnouti možno přibližně na 60 let. Tento výpočet jest však jen potud správný, pokud béřeme v úvahu pouze běžné práce (nové měřeni, reambulaci a založeni písemního aparátu). Jestliže si však uvědomime, že s každým úplně vyhotoveným opel"Útemnastane současně i povinnost, operát ten doplňovati (aby snad s prací nebylo nutno začínati nanovo), a že práce tyto 'absorbovati budou značnou část uvedené pr-acovni jednotky (100 sil technických a 50 sil písařských), pak lze určitě tvrditi, že vybudováni správného katastru na Slovensku nepotrvá pouze 60 let, nýbrž 80 až 90 roků. Tedy úloha zajisté ne nepatrná, která kromě času vymáhati bude i ohromných finančních obětí se strany státu. nč"lánek tento jest dopliikem referátu měř. vrch. rady Ing. V. Hajného {otištěn ve "Zprávách ver'ejné služby technické" ročník 1919, seš. čís. 6, 7 a 8), referátu měř. vrch. rady Ing. J. Bašeho, který byl přednesen dne 25. března. 1922 na III. sjezdu slovenských právníků v Bratislavě (uveřejněn v "Právnom obzore", roěník V., seš. 3), s nimiž stanoví struěný 'sice, leč úplný celek . . Popisná část látky pro článek čerpána byla ze všech stávajících maďarských zákonných článků, instrukcí a nařízení v článku uvedených, a kromě toho jako dalšího pramene bylo použito bývalého niaďarského "Zeměměřického věstníku" ("Kataszteri KozUmy"), jehož dlouholetým redaktorem byl měř. vrch. rada A. Gánoszy, který některé, k doplnění článku potřebné části do němčiny přeložil a lllnč dodal.

1923/23

Prohlédnutí rukopisu vykonal měř. vrch. rada Ing. J. Baše a konečnou redakci s některými malými změnami provedl prof. dr. A. Semerád. Clánek approbován byl gp,nerálním finančním ředitelstvím v Bratislayč a jeho uveřejnění povoleno bylo rozhodnutím ze dne' 10. července 1922, čís. 933 p. p. . Za účinnou pomoc P. T. pánilm zde jmenovaným vzdávám tímto díky, zejména také tehdejšímu presidentu gen. fin. řed. p. O. Kvěchovi, kter.Ý pH prohlédnutí článku jednotlivými odbory, při opravě a approbaci s nevšední blahovůlí a ochotou vyšel mi vstříc." .

L'auteur décrit l'histoire de l'évolution du cadastre technique en Slovaquie; il complete cet article par la critique estimante ľétat récent de ce matérie1.

Naše požadavky a ostatní stavy tecbnické. Píše vrchní měl'. komisař H. Š r ů t e k, Hradec

Králové.

Cílem stavu zeměměřického jest dosažení.rovnoprávnosti i rovnocennosti s ostatním stavem technickým. 'l'ato snaha odůvodňována jest odborníky s hlediska teoretického i prakťického. Provisorní studium zeměměřické, zavedené na vysokých školách technických v r. 1896, uznáváno všeobecně za nedostatečné. Svědčí o tom nestejná osnova učební na technikách i doporučování studia předmětů nad předepsanou osnovu. Říšský spolek geometrů pro bývalé Rakousko již v r. 1900 po praktické zkušenosti, nabyté u prvních absolventů geodetických kursů, navrhoval rozšíření studia zeměměřického na čtyři roky. Neuskutečnění tohoto návodu dlužno přičísti jen kulturně zaostalým poměrům v zemích jižních l\ Haliči. Po prohlášení samostatnosti zemí československých ucbopili se čeští geometři znovu práce a zahájili energickou akci za kulturní i sociální povznesení svého stavu. Hmotné požadavky, opírající se o známý slib bývalého rakouského ministerstva :financí o rovnocennosti geometrů s ostatními techniky a mlčky praktikovaný v postupových poměrech do doby zavedení služební pragmatiky, vyvrcholily v akci o přeskupeni do kategorie A státních úředníků. Zdálo se, že povolaní činitelé, uznávající těžké a zodpovědné postavení státních geometrů, rozřeší tuto otázku spravedlivě. Usnesení tohoto sociálně spravedlivého zákona se dosud nestalo. Druhá akce za prohloubení a rozšíření studia našeho se právěprojednává. Sotva však počne jednati se o geometrech, objevují senepřátelé a pracují so:fisticky konstruovlmými důvody proti nám. Máme řadu přátel, ale více nepřátel, a jak poslední pracují, vidno z následujícího: Odbor spolku architektů a inženýrů v Hradci Králové obrátil se na své pražské ústředí za požádání intervence u ministerstva .vyučování o rozšířeni našeho studia a své prohlášení náležitě odůvodnil. Pražské ústředí podalo návrh k posouzení jednotlivým odborům. Nevím, jak tyto odbory rozhodly, ale dvě prohlášeni, kterých dostalo se mi do rukou, jsou typickým dokladem neznalosti poměrů i služby zeměměřického stavu. Ukazují však také, že nutno napnouti všechny síly, abychom své tužby a'potřeby přivedli k cíli.

1923/24

Odbor spolku architektů a inženýrů v Olomouci vyslovuje se zásadně proti rozšiřeni našeho studia. Vyslovuje se pro dosavadni dvouleté studium a pro specielni pracovniky, aby byla jim poskytnuta možnost rozšiřiti kvalifikaci a navrhuje absolvováni dalšich specielnich předmětů a zavedeni druhé státni zkoušky. Zde olomoucký odbor potirá sama sebe. Doznává potřebu rozšiřeni i prohloubeni studia, ale jen (I) pro specielni pracovniky. Utvořeni odboru na čtyři roky mělo by prý za následek zřizeni středoškolských kursů zeměměřických pro obyčejná měřeni, která prý z 90 Ofo pro praxi civilni i evidenčni úplně postači, čimž prý by jediný obor technický, v němž má technik dosud výlučné postaveni - toto ztratil. V zápěti však olomoucký odbor dokazuje, že obává se, aby rozšiřenim studia našeho nevzešel mu nový konkurent v jeho praksi,. v niž mu dnes zápasiti jest se staviteli, mistry zednickými, lukařskými atd. Odbor bratislavský zaujal stanovisko k návrhu odboru hradeckého i olomouckého a vyslovuje se zásadni\ pro rozšiřeni našeho studia na čtyři roky pouze v tom připadě, jestliže tyto dalši dva ročniky vysokého učeni by byly vědeckým vybudovánim a specialisaci studia dosavadnich dvou ročniků. Zamitá -zminěný odbor - rozhodně rozšiřeni studia na čtyři léta v tom připadě, že by studium rozšiřeno bylo encyklopediemi věd inženýrského stavitelstvi a žádá, aby uváženy byly následujici důvody: aj Studium kursu zeměměřického je specielni pro práce zeměměřické a také při řádné úpravě osnovy studijni může poskytnouti teoretické i praktické základy, jež ž i v o tni p l' a k s í m ož n o p l' ohlo u bit i. b) Rozšiřením studia zeměměřického na čtyři roky zabránilo by se chudšim a nadaným absolventům středních škol dosáhnouti vyššího vzděláni, které pro určitý odbor státní služby je jistě dostačujici (evidence). Nebylo by spravedlivým, ani ekonomickým, aby na budouci absolventy kladeny byly vyšši požadavky pokud se doby studii t)~ěe. Jsou však prý i jiné důvody, které mluvi proti rozšiřeni studia. V našem malém, chudém (?) národě najde se málo jednotlivců, kteři by studovali vědu pro vědu (l'art poUl' l'art). Pro většinu znamená věda - studium - eksistenci. 'l'ěch, kteří by na základě svého studia nepovažovali též rozšiřeni oprávněni, těch by nebylo. Zde jsou tedy důvody, kterými maji naše snahy po vyššim vědeckém vzděláni býti paralysovány. Kdo analysuje důvody odborů olomouckého i bratislavského, neubráni se faktu, že všechp.y tyto důvody vyplývaji z egoismu ·a strachu před novou konkurenci. Budiž jednou řečeno, že nikomu senechcerne plésti do řemesla, že touha naše jest stav zeměměřický vyzbrojiti teoreticky i prakticky tak, aby z toho měla prospěch republika i j~ji obyvatelstvo, ale také si nepřejeme, aby ti, kteři studov.ali odbor jiný, v nedostatku svého zaměstnáni zasahovali do oboru našeho. Věřime, že snadněji se žije z živnosti dvou než

1923/25

z jedné, ale pak nutno přiznati práva toho každému druhému a nikoliv jen sobě. Domnívati se, že absolventi středních škol mohli by službu zeměměřického stavu zastávati tak dokonale, jako dnešní absolvovaní technikové, jest při nejmenším naivnosti. Tuto praksi prodělal již stát rakouský a byl nucen od ní upustiti. Také kvalita práce ~ z těchto dob jest důkazem nemožnosti podobného zřízení a pánové ze stavebních odborů měli by o ni věděti a dle toho své rozhodování zaříditi. Také samo Rusko podává nám doklad rozdílu prací absolventů kursů zeměměřických a akademicky vzdělaných geometrů. U nás dok8zal pozemkový úřad důležitost geometrovských praci, povolav k nim ze 70 OlG kulturní inženýry. Konečně jest pozoruhodno, že nám, geometrům, kteří snažíme se všem ostatním technikům připraviti precisní a dokonalý podklad pro jejich práce, brání se v budování správných, moderním požadavkům vyhovujících a technicky elaborátů dokonalých. Z uvedených projevů odboru architektů a inženýrů Jest patrno, že stav náš musí spoléhati jen na sebe a bezohledně jíti kupředu. Za tim účelem jest nutna nejvyšší kolegialita a jednota s kolegy z civilních řad. Poslední jsou nejvíce povoláni před veřejnosti zdůrazniti svoji životní úroveň oproti absolventům průmyslových škol. Bude dobře, když svolávány budou společné schůze dvou ai tří žup a na nich rokováno o našich požadavcích. Ohceme-li stav náš sociálně povznésti, jest nám zanechati všeho škorpení a pěstovati nejtužší kolegialitu v našich řadách. Poněvadž v dnešní moderní době kolektivni zasahování jest nejmocnějším argumentem v prosazování požadavků, jest nám vybudovati pevnou organisaci, která v každé době a na každém místě neústupně bude hájiti zájmy našeho stavu. Od organisace vnitrostátní přejiti musíme k organisaci všeevropské a jednotnost studia akademického hájiti a žádati ve všech státech. Neboť jenom tak staneme se vědecky schopni konkurovati s kolegy ze zemi, v nichž studium zeměměřické postaveno jest na základě moderních a pokrokových požadavků na roveň ostatnímu studiu technickému. K tomu cíli bylo by -dobře svolati· po dohodě se spolky geometrů ostatních zemí kongres do Prahy, zde stanoviti společné požadavky a o uskutečnění jich ve všech státech současně se přičiňovati. Tato všestátní akce j.est nutna vzhledem k poměrům v našem státě, kde každý stav snaží se býti chráněn zákony a nařízeními, a jen z materielních důvodů, puzen jsa svojí setrvačností, brání ostatním v jejich vývoji. Osud svůj máme ve vlastní moci. (Jím pevněji se sdružíme, tím snadněji dojdeme cíle a čím energičtější bude naše vystupování, tím snadnější odzbrojování našich nepřátel. v

L'alJteur prend part pour approf9ndre les études des géometres sur les Ecoles polytechniques a ľEcole spécial des ingénieursgéometres équivallantes aux autres Hautes études des ingénieurs. II plaidoie poUl' une enquéte des toutes les catégories des géoinetres

1923/26

(ln Tchécoslovaqnie. Les enquétes précédantes ont préparées le . matériel suffisant pour cette réforme, qui doit étre mis en existence l'année prochaine.

Zprávy literární. "Zprávy veřejné služby technické." Vydané 1. číslo, jímž tento úřední odborný časopis zahajuje V. ročník svého vycházenf, přináší vedle části úřední řady zajímavých odborných článkfi a zpráv. Uvodní článek, z péra ministra veřejných prací Ant. Srby, zdůrazňuje význam technické civilisace pro kulturu duševní i mravní. Z dalších statí sluší uvésti článek prof. Smrčka "Laboratoř vodních staveb při če,ké vysoké škole technické v Brně", v němž autor I!0pisuje tento v našem státě jedinečný ústava poukazuje na nesmírný vyznam pokusfi ve vodních laboratoHch pro i-ošení rfizných otázek vodního stavitelství. Z článku "Hangáry na státním civilním letišti ve Kbelíchu Prahy" dovídáme se o provedenych stavbách hangárfi· ze železového betonu a jich konstru,ktivních detailech. . .Uřední činnosti se týkají stati o vývozu a dovozu uhlí, o nynějším stavu silničních staveb nouzových, prováděných k čelení nezaměstnanosti a o reformě studia pojistné techniky. "Zprávy veřejné služby technické" vycházejí pra~idelně !. a 15. každého měsíce a lze je pi-edplatiti v nakladatelství Solc a Simáěek v Praze II., Jerusalemská 11. Roční předplatné činí nyní Kč 120'- (půlletní Kč 60'-). Státní úředníci a členové technických spolklI platí snížené předplatné ročně Kč 70'- (pfilletně Kč 35'-). Redakce Věstníku inženýrské komorr pro ČS. R. započala právě s vydáváním II. ročníku, v jehož jednotlivych číslech budou nadále projednávány otázky, týkající se celého technického stavu. Jako prfikopník pro uznání práv civilního technika nabízí sloupce své všem odboril.m a jednotlivcil.m •. kteří hodlají pracovati pro blaho stavu, aby týž zejména v nynějŠÍ kritické době nedoznal vážných otřesfi. Z obsah ti čísla 1. uvádíme mimo pozdravného přípisu pana ministra veř. prací Ant. Srby, články: Ing. A. Kalbáč, Po prvém roce; Prof. Ing. J. Hýbla, Věda v technické praksi; Ing. L. Karpe, Ein Weltbund der Techniker; Prof. Ing. Dr. C. Krauze, Prakse pro vědu, či věda pro praksi? Ing. M. Stange, Der beratende Ingenieur; Doc. Dr. Ing. V. Verunáče, Technik a hosp. krise a min. taj~. Ing. J. Vrby, Výchova dorostu technického na vysokých školách v Cs. R.

Zprávy odborné. Činnost nivelačního (XIV b) oddělení v min. veř. prací v r. 1922'1. období: leden-květen. 1. Pokračování ve výpočtech a vyrovnání uivelací, provedených nivel. odd. min. veř. prací v r. 1921; jsou to nivelace tratí: a) Ražice-Tábor-P!lcov; b) Zvoleň-Brezno-Cervená Skála-Pusté Pole na Slovensku. (Viz zvl. otisk Zpráv veřejné služby technické.) 2. Zpracování (zhodnocení) a vyrovnání nivelací, zaslaných riiznými technickými úřady. Jsou to: a) nivelace podél Bečvy na Moravě - provedl moravský zemský staveb. úřad; b) nivelace podél Labe v úsecích - od ústí Vltavy k Neratovicfim a dále na východ přes Hradec Králové k Jaroměi'i provedlo ředitelství pro stavbu vodních cest;, c) nivelace podél Labe z Mělníka do Ustí a k zemským hranicím provedla komise pro kanal. řek Vltavy a Labe v Cechách; d) nivelace podél pril.plavu dunajsko-oderského - pokud probíhá na území státu českoslov. (od mor. hranic přes Hodonín-Pi·erov:-Mor. Ostravu-Hrušov) provedlo ředitelství pro stavbu vodních cest;

1923/27

e) nivelace: Česká Třebová-Litomyšl-Zámrsky u Chocně; f) nivelace: Mor. Budějovice-Telč-Tl'ebíč - provedl prof. dr. Jar_ Pantoflíček. II. ob dob í: čel' ven -1"1 ] e n: P o I n í p I' á c e. PrOvedeny nivelace tratí: 1. Telč-Slavonice: 2. Pacov-Jihlava s kontrolami; 3. P!orní Dvořiště (na hranici českosl. rak.) přes Cártle- -Vyšší Brod-Zelnavu-Volary-Vimperk--Kašp. Hory-Dlouhá Ves s přísluš.kontrolami_ v

III. období: listopad-prosinec. Kontrolní výpočty polních zápisníků, začato s vyrovnáváním nivel. pořadit Kromě toho vyměneny staré tabulky výškové (s n~pisem Hohenmarke) za nové po Praze a okolí. Cinnost administrativnÍ. Cinnost organisačni. Anketa o presných nivelacich. Nařízením veškerého ministerstva ze dne 20. ledna 1920, čís. 43 Sbír, zák. a nařizení, byla v ministerstvu veřejných prací zřízena ústřední nivelační služba v oddělení XIII b. Ministerstvo veřejných prací vydalo: Soupis výškových značek, dále Nivelační instrukcc - oddíl - Polni práce, aby podalo podklad pro nově organisované práce nivelačnÍ. Provedené jím nivelace byly uvel'ejněny a látka došlá z jiných úřadů. vzata do zhodnocení pro jednotnou síť.' (Viz Zprávy veřejné služby technické r. 1921 a r. 1922.) Pracuje se ve smyslu svrchu zmíněného nařízení !,l:. tomu, by úřady a orgány nivelace provádějící dodržovaly dané pokyny zásadně zmíněným nařízením předepsané, by se docílilo jednotnosti a možnosti zhodnocení nivelací pro celou technickou veřejnost. Aby odstraněny byly některé nesrovnalosti, svolána byla na 18. ledna t. r. do ministerstva veřejných prací meziministerská anketa, jež by pro-. hl?u?ila součinnost na tomto důležitém sjednocovacím technickém díle nivelacnlm. Ankety zúčastnily se mimo ústřední orgán zástupci ministerstva národní obrany, financí, železnic, školství a zemědělství. . Probrány byly znovu jednotlivé body nařízení a .provedena byla debata o nich k získání názoru na praktické provádění součinnosti vnivelačních pracech. Veškeří členové vyslovili souhlas s unifikací vtšek a postupu ústředního orgánu. Poněvadž předtím byly se strany csI. zeměpisného vojenského ústavu proti plnění nařízení o jednotných nivelacích v jednotlivých bodech odchylky, bylo žádáno vysvětlení stanoviskil, předložena meritorní otázka, zda čsl. zeměpisný ústav po daných připomínkách podrobuje se zákonitým ustanovením o nivelacích co do stabilisace, provádění nivelací a dodání výsledkll měřických k shodnocení pro jednotnou síť a sdělování výsledků veřejnosti. Tyto otázky zodpověděny byly kladně. Usneseno přesně dbáti nařízení, že veškeré dotazy o udajích výšek mají býti zodpovídli.ny ministerstvem veřejných praci a v tGm pHpadě, že dotaz dojde do jiného resortu, má býti předán nivelačnímu od lělení minist. veřejných prací. Aby se docílilo hospodárnosti a účelnosti pracovních programfl, jest kaidého roku před započetím polních prací na meziministerskéanketě schváliti programy nivelací interesovaných ministerstev kteroužto anketu svolává ministerstvo veřejných prací. Letošní anketa svolána bude počátkem února t. r. Jest apelovati na technické orgány, by spolupůsobily k tomu, by se tato hospod:írná a důležitá instituce jednotné služby nivelační záhy vžila k ozdravení poměrů. zeměměřických. Dr. A. Semerád. Využití vodnich sil v Podkarpatské Rusí. Nejvýznačnější vodní síly tohoto území jsou v oblasti řek 'l'erešvy, TerebJje, Tisy a Riky, jež se pramení na l'ozvodí Karpat východní části čsl. republiky. Ve čtyřech vodních elektrárnách pH těchto l'ekách u Hustu, u Vulčan-Nižní Bistré au Bedevlje bylo by možno získati prilměrnč 64.000'ttoň. sil; připočtou-li se k nim navrhované menší hydrocentrál;: na ostatních podkarpatských řekáeh, dosáhlo by se pruměrně 68.000, nejvyše však 90.000 koň. sil, odpovídajících 250 mil. 1(, "\V. hodin elektrické energie. 'fím by se přivodil rozhodný obrat v hospo-

1923/28

-dářdkých poměrech Podkarpatské Rusi. PH malé zalidněnosti tohoto území byla by však spotřeba elektrické energie pro osvětlov,iní a pohon pouze asi 17 mil. K. W. hodin, takže k využití shora označených vodních sil bylo by nutno zakládati nové průmyslové podniky, jež by zpotřebovaly tuto energii. ZvHště bude výhodným založiti u těchto hydro centrál chemické závody na výrobu karbidu, chlorového vfÍpna, hliníku, dusíkatých hnojiv, 1ouhového kamene, elektrolysu solí, dřevařský průmysl atd. (Zprávy veřejné služby technické č. 22.)

Spolek československých

zeměměřičů

koná

řádnou valnou schůzi v neděli dne 4. března 1923 ·0 81/2 hod. dop. v přednáškové síni číslo XVI. v hlavní budově české techniky v Praze. Nesejde=li se v ustanovenou dobu potřebný počet členu, koná se valná schuze o pul hod. později. L Zahájení. 2. Přednáška prof. dr. J. R.yšavého "O některých nových typech stroju fy Zeissovy v Jeně" (s demonstraci strojů). 3. Zprávy činovníku. 4. Volby. 5. Volné návrhy. (Buďtež předloženy výboru osm dní před valnou schůzí.) v· •

Predsedmctvo.

Zpráva o členské schůzi "Odbočky říšského spolku měřič. ských úředníků státních a státních podniku pro· Slovensko a Pod karpatskou R.us, konané v Bratislavě dne 7. ledna 1923. Předseda kol. Sojka zahajuje schi'tzi ve 3/410 hod. a vítá kolegy, kteří v počtu 43 dostavili se z různých částí Slovenska, aby projevili SV,! přání i stížnosti o otázkách stavovských a současně podali návrhy a námčty, které má propracovati a hájiti výbor odbočky. Z p I' á v u j cd n a t c 1 s k o u v zastoupení kol. jednatele podává předseda odbočky. Některé body memoranda usneseného na poslední valné hromadě byly gen. fin. řed. v Bratislavě vyplněny: a) uskutečněna změna názvu úřadů měJ-ii!ských; . b) opravené cestovné účty jsou zasíláJlY k nahlélJnutí úi!et kladoucímu. Z p I' á v u p o k 1~ dni předčítal kol. Cermák. Učty pokladní revidovány kol. Szittou a Stísem. Kolega 'ťůma navrhuje, aby výbor vyžádal si bídného a pravidelného spojení v agendě spolkové (zvláště pokladní) mezi ústl'edím v Praze a odbočkou pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. {) tom budiž vyrozuměna i odbočka v Bruě. Návrh přijat jednohlasně. Zpráva jednatelská i pokladní se nato schvaluje. O 11. hod. řídí předseda kol. Sojka volbu nového výboru na základě ohhišených kandidátních listin a sice hlasovacími lístky. Členové zvolení .do výboru usnášejí se na· následující volbě funkcionářů: předseda: E. Blavíčekj pokladník: F. Tůma; jednatel: V. Stís; náhradník: J. Hrstka; člen výboru: R. $limešj F. Nedbal. " F. Stěpánek; " " L. Szitta; Zvolení přijali naznačenou funkci členu výboru odbočky. Předseda Jlotom přerušuje schůzi na dobu polední, t. j. do 14 hod. Po polední přestávce pokraěováno ve schůzi. Předseda kol. Sojka

1923/29

ohlašuje nově zvolený výbor, preJe mu mnohozdaru a předává předsedn ictví kol. Slavíčkovi, který se ujímá vedení schfize. Nový předseda děkuje za dfivěru, která volbou členťlm nově zvoleného výboru byla prokázána a prohlašuje, že živost spolkového žívota závisí značně od spolupráce všech členfi odbočky s nově sestaveným výQorem. Dále děkuje odstupujícímu předsedovi kol. Sojkovi, pokladníku koJ. Cermákovi i všem bývalým členťlm výboru odbočky za obětavou činnost spolkovou a přechází k dalšimu programu. . Aklamací zvoleni 'za delegáty do Unie čs. st. a fin. zaměst. na Slovensku kol. Hrstka ~ do Svazu organisace čs. st. a žel. zaměst. na Slovensku kol. Hrstka, Stěpánek a Nedbal. Kolega Hrstka jako delegfít do Unie referuje o slovenské výhodě a podotýká, že vypracovaný návrh v Unii nevyhovuje našim požadavkfim. Pí'edseda děkuje kol. Hrstkovi za spravedlivé zastupování měř. úředníkfi v Unii a žádá ho, aby stesky pronesené členy odbočky na schfizi vzal v úvahu a řídil se naprostou rovností práv i povinností všech měř. úředníků různých kategorií na Slovensku. Kol. Klimeš poutavě a jasně líčí obtížný p~echod českých mcEčských úředníků z Bosny a Hercegoviny doyslužeb R. Cs. Opozděné přestoupení ze služeb král. SHS. do služeb R. Cs. bylo zaviněno, nebo l"pe řečeno podmíněno úmluvou diplomatickou mezi oběma státy. Proto udělování slovenské výhody má se říditi dle doby, kdy se pOypOprvé do služeb Čs. R. hlásili, nikoli dle doby, kdy nastoupili službu v Cs. R. Kol. Fárka navrhuje, aby kolegové jednotlivých skupin na Slovensku vyvolili sobě dfivěrníka, který by přednesl celkově vypracuvané požadavky a data nutná pro sestavení pamětního spisu s příslušnými diagramy, které by jasně a názorně vystihly nerovnust a nespravedlivost propočítání služebních let i přiznání slovenské výhody dle stávajících zákonů a zásad. Za dfivěrníky jednotlivých kategorihiřed. měř. na Slovensku ayPo
v

1923/30

Kol. Klimeš doporučuje, aby kol. .měř. úředníci vstupovali v hojp.ém počtu do spolku vysokoškoláku v městech Slovenských a Podkarpatské Rusi. Kol. Fárka navrhuje, aby služba měř. úředníku i jejich pracovní výkony měřičské byly v novinách publikovány odbornými i zábavnými články. Předseda, po 10min. přestávce vítá p. vrch. r. inž. Bašeho, přednostu odb. XV. gen. :6.n. řed. v Bratislavě, který byl o:6.cielně pozván zvláštními delegáty odbočky do právě pořádané schuze členské. Prosí ho, aby sledoval vývody řečníka, podporoval naše požadavky stavovské a tlumočil naše stesky a .přání na místech vyšších. Vrch. r. inž. Baše odpovídá jasně a obsažně na otázky, které mu' předkládá předseda a duvěrníci jednotlivých kategorií měř. úředník1i na Slovensku. Za měř. úředníky, kteH nastoupili službu státní ze služeb civilních věřejných neb soukromných referuje před. E. Slavíček a poukazuje na nespravedlnosti, vyplývající ze zákonu a ustanovení "Zása
v

Různé zp~ávy. Reforma studia pro pojistné techniky dostala se' na cestu blízkého uskutečnění. Dosavadní čtyřsemestrový kurs bude rozšířen na. osmisemestrový odbor, neboť definitivní usnesení studijní osnovy již dle výnosu ministerstva školství č. j. 70.322/22 je hotovo. Bude tedy studium pojistné techniky, jež zřízeno později než "kurs" zeměměřičský a o jehož reformu tolik let co o reformu zeměměřičského studia se neusilovalo, nově upraveno. Posluchači budou míti krom ryze pojistně - matematických studií řadu encyklopedií inženýrskýeh (z oboru strojního, elektrotechnického, stavebního, kulturního, chemického) a též i předměty zeměměřičské. Není nám známo, zda projeveny byly z kruhu jednotlivých skupin inžei:J.ýrskýchprotesty proti zavádění těchto encyklopedií - zeměměřiči klidně souhlasí s tím, by pojistný technik slyšel část přednášek z jejich oboru -, ale zato živě si při této příležitosti připomínáme podkopnou činnost jednotlivých nepřátel osmisemestrového· studia zeměměřičského, kteří protestovali proti zavedení několika eneyklopedií inženýrských na příštím odboru zeměměHčském, předstírajíee, že absolvent tohoto nového odboru bude si vymáhat na základě toho nová oprávnění t Každý planý pJotest, každý osobně zaujatý názor proti osmisemestrovémťl zeměměřičskému inženýrství byl uplatňován a podporován svedenými neinformovanými kruhy, jen aby usnesení tří českých vysokých škol technického směru, organisací zeměměřičských a části organisací inženýrských o 'zavedení osmisemestrového studia zeměměřičskébo bylo .oddáleno. 'Přejeme pojistným technikům dosaženého úspěchu, opřeného o dobrou. vaH rozhodujících činitelli. Jich úspěch je nám pobídkou k nové energietější akci o samostatné čtyřleté zeměměřičské studium. . ;Ra.

1923/31

Zp~ávy osobní. Osobní změny ve vojenském zeměpisném ústavě v době od 1. Iist9padu1921 do 1. ledna 1923. Jmenováni: a) majory: kapitáni .Josef Skroch a František Melicharj b) štábními kapitány: kapitáni Ferdinand Kudlička a Josef Malecj c) kapitány: nadporučíci: OldHch A s s ma n n, Karel K leg a, Karel Kopečný, Josef Sochor, Jan Volaňský. d) nadporučíkem: poručík Augustin K u n s ta d t . . Přeloženi do zálohy na vlastní žádost byli: Kapitáni Josef Hauk, Františ!,lk Kriegler (oba vstoupili do služeb státního pozemkového úí-adu), Josef C u n á t a nadporučík Augustin K u u s t a d t (oba posledně jmenovaní vstoupili do služeb ministersti'"a veřejných prací). Z ministerstva veřejných prací. Č. n/B-13, min. 1346 ai 1923. S t a v o v s k é hon á z v u "i n žen Ý r smějí podle rozhodnutí ministra veřejných prací užívati: Ba ň o c h Vladimír, agrární měřický vrchní geometr v Brně, Ba š e Jan, měřický rada v Bratislavě, B e n e š Antonín, vrchní geometr města Prahy, Břicháček Antonín, úředně oprávpěný civilní geometr v Kroměříži, Čemus Jag, měřický komisař v Plzni, Cermák Václav, měřický komisař v Hlohovci, C u n á t Josef, měHcký vrchní' komisař v Praze, Doubek Stanislav, úředně oprávněný civilní geometr v Berouně, Dušek Josef, měřický vrchní komisař v Brně, Ebenho h Richard, úředně oprávněný civilní geometr \e Staré Dlouhé Vsi, Forlani Ludvík, úředně oprávněný dvilní geometr v Olomouci, Hájek Bohuslav, měřický komisař v Trenčíně, Hau ptmann Alfons, měřický komisař v Brně, Hofmann František, měřícký komisař v Kadani, Hrs t k a Josef, měřický vrchní komisař v Bratislavě, .JaroŠ Josef, úředně oprávněný civilní geometr v Praze, Kettner Josef, úředně oprávněný civilní geometr v Malenovicích, K I i m e š Rudolf, měřický komisař v Rimavské Sobotě, K o hl e r Karel, úředně oprávněný civilní geometr v Teplé, K o t e k Bedřich, úředně oprJÍvněný civilní geometr v Hořících, Kopečný Josef, měřický vrchní komisař v Košicích, Korndorfer Ervín, měřický komisař v Podbořanech, Krepl Vilém, měřícký komisař ve Vranově, Malecký Bohuslav, měřický komisař v Levoči, Marek Antonín, měřický komisař v Olomouci, Marhounek Jan, měřický komisař v Prešově, Markalaus Jarosla,;;, měřický komisař v Báňské Bystřici, Mrázek Karel, měřický rada v Ceských Budějovicich, Ne b o I a Rudolf, pr'ednosta mťřického okresu v Hodoníně, N ej e d I Ý Bohumil, vrchní geometr města Prahy, N osek Jan; měřický vrchní komisař v Napajedlích, Páleníček Josef, měřický vrchní komisař v Olomouci, P alka Arnošt, měřický komisař v Mor. Krumlově, Pa II a Emil, agrární vrchní geometr v Brně, P a II a s ek Karel, úředně oprávy.ěný civilní geometr v Mikulově, Pan t ů č e k Vincenc. m'ěřický komisař v Ceském Krumlově, Peč e k Rudolf, úředně opnlvněný civilní geometr v Bílině, Pie kny Jan, měřický komisař ve Vrchlabí. Ptá č ek Josef, úředně oprávněný civilní geometr v Setesce, Puhony Rudolf, zemský měřický vrchní komisař v Brně, Rákosník Otakar, úl-edně oprávněný civilní geometr v Koutu, Růžička Karel, měřickÝvkomisař v Beregsásu, Rykr Karel, měřický komisař v Rimavské Sobotě, R ež á b Adolf, měřický vrcbní komisař v Strakonicích, S é k o l' a Otakar, úředně oprAvněný civilní geometr v Prostějově, Slezák Emil, měřícký r;tda v Hradci Králové, Sojka .Jan, měřjcký komisař v Trenčíně, S o u k a I František, měřický komisař v N Hře, S p e t k a Karel, měHcký komisař v Senici, Tam c h y n a František, měři('ký rada v Praze, Tippmann Hugo, úředně opdvněný civilní geometr v Kašperských Horách, Tom a n František, měřícký vrchní komisař v Mikulově, 'r o m s František. úředně oprávněný civilní geometr v RakoTníku, Trefný Karel, měřický komisař ve Velké Revuci,Waidhas Vilém, úředně oprávněný civilní geometr v Trutnově, W e i s s e r Viktor, měřický komisař v Hustopeči, W e n z e I Otta, geometr stereografického ústavu v Mnichově, W i IIi g Emanuel, úředně oprávněný civilní geometr v Novém .Hčíně, Zbožínek Rudolf, měřický vrchní rada v Brně, Zeman Vladimí!" úředn\' oprávněný civilní geometr v Hlinsku, Zepeck František, úředně oprávněný civilnív geometr v Grygově, Z vol s k Ý Josef, měřický vrchní komisař v TrenŠíně, Z e I e z n Ý Emilián, úředně oprávněný civilní geometr v ChýnoTě, Zižka Jaroslav, měřický komisař v Sobranci. U

Za redakci zodpovída. Dr. A. Semerád. - Tiskem Polygl'afl.a v Brně. Nakladatel: Spolek čeFiko"llovenských zerněměřiěfi v Praze.

1923/32

ZEMĚMĚŘIČSHÝ vĚsTníH o p~osekávání lesů

při tdangulacícb.

:Měř. rada triang. kanceláře

Alois Š i ID e k.

Při provádění nové triangulace na Moravě a Slovensku byly shledány na různých trigonometrických bodech stopy po lesních průsecích, udělaných již před mnoha lety neb v čase války, za účelem uvolnění některých visur. Zkouška, na které okolní trigonometrické body průseky směřují a jak byly založeny, prokázala, že v dosti případech káceno bylo v lese zbytečně mnoho stromů a někdy i bez úspěchu. Aby se předešlo škodám"lesům tím způsobeným, jest vhodno mladším geodetům uvésti jednoduchý způsob, jak mají lesní průseky prováděti, aby s naprostou jistotou docílili potřebné visury. Jsou tři případy odstrallOvání překážky, pro kterou není viděti s daného stanoviska na některý z okolních bodů trigonometrické sítě: Les jest bezprostředně u stanoviska, poněkud dále, a uprostřed visury. 1. V případě prvém vypočteme si pro dané stanovisko dva směrníky; jeden na některý z viditelných okolních bodů nově vytyčené sítě, druhý na bod lesem zakrytý. Dle prvého směrníku orientujeme stroj na stanovisku postavený, a druhým stanoveným směrem pak kácíme stromy v šířce 4-6 m. Nemá-li trig. bod lesem zakrytý dosud souřadnic, není bodem staré katastrální sítě, nutno je nějakým jednoduchým způsobem stanoviti; buď přesným odpíchnutím z originální mapy, neb trigonometrickým výpočtem aspoú z jednoho trojúhelníka. 2. Nachází-Ii se les na svahu kopce, několik set metrů od stanoviska, a není-li třeba průseku dlouhého, možno ho učiniti i bez stroje (obr. 1.). V blízkosti stanoviska A vyhledáme místo O, s něhož je viděti potřebný trigonometr B, a vytýčíme naň přímku. Na tu spustíme se stanoviska A kolmici 10,1 a pečlivě ji pásmem změříme. Potom v určitých intervalech po 20 neb 100 m na pomocném směru CB odměřených, vztyčíme kolmice a naneseme na ně tutéž délku, jako má kolmice 10,1 s ohledem na to, že vzdálenosti překážky v poměru ke vzdálenosti trigonometru B je malá. Vrcholy kolmic 10,1' 10,2' ks a 10,4 udávají nám směr průseku.

1923/33

· Jedná-li se však o prúsek dlouhý mnoho set metrú, počínající obdobně v určité vzdálenosti od stanoviska, nutno pracovati již opatrněji. Pro orientaci stroje na stanovisku použije se již nejméně dvou vypočtených směrnikú, a počátek osy prnseku na okraji lesa musí se též přesně určiti. Odtud pak, po správném zaměření na stanovisko a občasném zpětném kontrolování, řídí se káceni překážejících stromú. . 3. Nezřídka vyskytnou se uprostřed visury neb ve vzdálenosti více kiIometrú na vršcích lesy, které vidění ruší neb znemožiÍují.

It......+, ,- ti·······

~t ... I l

g

lG;.: ....-

e"'·..··k;..··.... · ·· As~7p.o

ZjIstíme tedy nejprve přibližně místo překážky následovně: Vypočteme prúsečíky sekčních čar příslušného listu mapy, v němž překážka je zobrazena, s naším směrem, a vkreslíme jej do mapy. Pak odměříme pásmem kolmou vzdálenost od nějakého pevnéhó bodu v mapě zobrazeného, na tento směr, pokud možno v místech, odkud bychom uviděli buď počáteční neb koncový bod směru, orientujíce se při tom busolou. V těch místech postavíme dva neb tři signály v přímce kolmé ké směru, a vzájemnou vzdálenost jejich přesně odměříme. Příklad prúseku na "Bučíně" ye směru Nebovid - Rapotice (obraz 2.).

1923/34

Místo prO' postavení signálu 1 a 2 na Bučíně zjištěno pomocí' trigonometrického bodu nalézajícího se na nejvyšším bodě hory. BučÍlla tím, že od něho odměřena kolmá vzdálenost na směr Nebovid-Rapotice. Vzdálenost signálu 1-2 rovna x y =72'35 'm. Pak zaměřeny směry Svinošice signál 1 a signál 2 s trig. bodu Nebovid a usměrněny dle směrníku Nebovid-Svinošice 6 = 186°56' 23" Sv1,1't(;{ice " signál 1-106° 30'00" 106o 32' 56" " signál 2=106°55'01" Hlezi tyto tři směry zařazen směr Nebovid~ Rapotice 106° 32' 56".

+

Jeví se tedy diference ve vteřinách: signál 1 } 176" Nebovid-c-Rapotice } signál 2 ,1325" dohromady 1501". Odpovídá tedy vzdálenosti obou signálů x 1501 vteřin. Pak také 176" odpovídá vzdálenosti _ 72·35 X 176 _ 8'48 x,1501 . m a y

= 72'35 X 1325= 63'87 1501 m,

kontrola

+y=

72'35 m ..

8'48 +63'87

72·35m. Úseky x a y na přímce 12 stanoven je přesně bod ve směru Nebovid-Rapotice. Na ten postaven stroj, zaměřeno na'Nebovid, a p~k ve směru opačném stanovena osa průseku. . ' Děláni průseků zasahuje do privátních práv majitele a prato vykonává se vždy s jeho' svolením, neb dotyčné lesní správy s poukazem na § 138 a § 139 instrukce z r. 1817 ku próvádění zemského měření a § 93 instrukce ku provádění měření katastrál-

1923/35

ního z r. 1865, k.teréžto paragrafy jsou dosud platné. Je-li lesem zakryto vice než jedna neb dvě visl1ry,prťJ.sekneděláme, a stavíme raději měřickou r«lzhlednu. Aby tedy les byl co nejméně poškozen, omezime se na průseky jen v případech nevyhnutelně nutných, na př.: abychom nemuseli pro jednu visuru stavěti rozhlednu 25 neb 30 m vysokou, aneb vyžaduje-li toho konfigurace trajúhelníků, které by se jinak nedocílilo. Kácení stromů je lépe pro>v$stiv zimě, aby se dřeva mohlo použíti jako dřeva stavebního. Sířka průseku 6 m při zemi stačí pro každou vzdálenost; vidime jím dobře pyramidu na vzdálenost 30 km. Při vzdálenostech větších signalisujeme obyčejně heliotropem, takže pro takový případ by stačil i prusek užší, ale dabře založený. Mimo to řídí se šířka průseku též druhem a výškou porostu. V nižším porostu postačí menší šířka, v porostech 22-27 m vysokých uvedenou šířku teprve dle potřeby na obou stranách upravujeme. Podotýkám' ještě, že je nutno před prosekáváním lesa se nejdříve přesvědčiti o totožnosti použitých trigonometrických bodů a o správnosti jich souřadnic.

Geom. E. Faltu8.

Pod tímto titulem přineslletoší "Zeměměřičský Věstník" č.2 promyšlenou úvahu p. kol. H. Š r ů t k a, příslušníka našeho stavu úspěšně činného v odboru Spolku čs. Ínž. a architektů v Hradci Králové. Předmět této statě jest velm~ časový a je proto účelno pro informaci kolegů našich, zmíniti se o akei, kterou podnikla měřická skupina při odboru Spolku čs. inž. a arch. v Brně za tím cílem, aby v rámci této významné korporace vysokoškolských techniků snahy zeměměřičů o zavedení řádné osmisemestrovéstudijní reformy byly pochopeny a názory, vyplývající z jisté nekritičnosti případně přežilé a přejaté z dob minulých, byly podrobeny rozboru a revisi. Kolegům známo jest, že odbor Spolku čs. inž. a arch. v Brně se ~plně - zásluhou předsedy Ing. K. Rys k y a jednatele Ing. K. Simka, profesorů vysoké školy technické v Brně-připojil k požadavkům, jež organisace zeměměřické ke studijní reform(\ zaujaly. Oznámil též své usnesení ostatním odborům a vyzval je, aby podobně učinily a věc zeměměřičů v zájmu všech vysokoškolsky vzdělaných techniků podporovaly. Své usnesení sdělil také ministerstvu školství a. národni osvěty, jakož i českému vysokému učeni technickému Praze. Akce tato šla skoro současně s podobným krokem, který zahájil neodvisle odbor Spolku čs. inž. a arch.

v

1923/36

v Hradci Králové. MěřickA skupina v. Brně -. jediné to dosud sdružení zeměměřické ve Spolku čs. inž. a arch. - vítala Il)VI$em s uspokojením akci odboru Králové Hradec. Vycházejíc ze stanoviska, že celá ()tázka reformy jest zeměměřiekými or.ganisaeemi do detailu propracována, přidržela se hotových návrhů o reformě (viz "z. V." roěnik 1920), a zahájila činnost v tomto ,směru. Setkaly se tedy zcela samostatn.ě podniknuté akce na jedné eestě. V tomto časopise stala se již zmínka {) tom, jak jedn()tlivé odoory Spolku {Ss .. inž. a arch. se k otázce reformy postavily. Kolegy jistě zajímá znáti p~sné znění oněch projevů, které jsou více méně .od našeho stanoviska odlišné. Budiž tu proto uveden v celém rozsahu nAzor, jenž na pnklad zaujal v této záležitosti loni odbor. Spolku čs. inž. a arch. v Olomouci. Jeho doslovný text jest tento: ,,1. Odbor Spolku čs. inženýrl.l a architektů v Olomouci nesouhlasí s obecným rozšířením studia zeměměřického na čtyři roky. Doba studia se nemá dle jeho názoru prodlužovat, a má býti přiměřená praktické činnosti tak, aby absolventi vycházeli mladí a náklad studijní se nezvyšoval. 2. Doporučuje, aby studium zůstalo dvouleté a pro specielní pracovníky byla možnost rozšířiti kvalifikaci dvouletým absolvováním dalších specielních předmětů a druhé státní zkoušky.' 3. Návrh královéhradecký svým odůvodněním o rozšíření kompetence v praksi tedy vlastně zrušením samostatného studia měřického a nahrazením novým odborem stavebním (případně kulturně-technickým) jest v zásadním odporu s brněnským. 4. Nepokládáme uoolným rozštěpovati odbor stavebně-technický, když v praksi se mu stále více konkuruje stavebními podnikateli bez odborně technického vzdělání (staviteli, mistry zednickými a tesařskými, mistry luk.ařskými a vodohospodářskými, ba i akordanty), za to doporučujeme zřízeni specielních stolic pro jednotlivé předměty, podobně jako v chemii, aby se mohl posluch.ačspecielně vzdělati. 5. Rozšíření čistě zeměměřického studia na čtyři roky dle brněnského návrhu by nutně mělo za následek pro obyčejná měřeni zřízení středoškolských škol měřických, poněvadž jest jisto, že by několikaleté studium středoškolské pro tyto práce, ~teré tvoří snad 90% prakse civilní í evidenční, dostačilo, tak jako v cizině (Landmesser) a tím by jediný odbor technický, kde ~má technik dosud vylučně postavení, toto postavení ztratilo. 6. Zlepšení postavení absolventů dosavadních kursů měřických neúměrným zvýšeným požadavků na příští absolventy není správným řešením otázky." Měřická skupina při Spolku čs. inŽ. a arch. v Brně odpověděla na tento projev přípisem, který zaslán předem odbGl"u v Brně a jehož znění je toto: "Na projev nesouhlasu, který odbor Spolku inž. a arch. v 010ID.oucisem zaslal, reaguje odbor Spolku inž. a arch. v Brně tímto r~kladem :

1923/37

Ad odst. 1. Dvouletý běh pro zeměměřiče zřízen byl z nOllze, aby ministerstvu financí opatřen byl rychle dorost pro evidenčni službu. Avšak již prví absolventi na sjezdu r. 1900 a 1903 žádali prohloubeni studia, které docela nevyhovovalo požadavkům civilnich geometrů. Mají-li čs. zeměměřiči býti teoreticky připraveni, aby se mohli upla..tnitiku prospěchu veřejnosti ve všech oborech vyměřovací praxe, musí jich dosavadní studium býti prohloubeno, což žádala již "Stálá delegace rakouských architektů a inženýrů ve Vídni". Gs. vysoké školy technické s vysokou školou zemědělskou uznaly to za nutné a podepřely tím úsili zeměmětických spolků i praktiků, jakož i názor odboru Spolku inž. a arch. v Brně. Návrhy českého vysokého učeni technického v Praze, české vysoké školy. technické v Bruě, vysoké školy zemědělské v Bruě na prohloubení dosavadního studia zeměměřického na samostatný čtyřletý odbor, zřejmě vyvrací mínění, že studijní náklady jsou směrodatny pro úpravu stávajícího odborného vzdělání zeměměřického. I krátkost studia nevyvolává vždy chuť k návštěvě určitého odboru, což vidět nejlépe z toho, že počet posluchačů "kursu" zeměměřického v čs. republice klesá rok od roku, ač by se zdálo, že živá poptávka po zeměměřičích zvýší počet posluchačů. . c Ad odst. 2. Kurs zeměměřický má svůj specielní ráz, ale původní účel odchovávati rychle úředniky pouze pro službu při evidenci katastru dávno již vykonal. Přítomná doba klade na zeměměřiče zvýšené požadavky, neboť potřebuje jich při pozemkové reformě a agrárních operacích, při železnicích, pti "ýkupu pozemků pro vodohospodářské stavby, při nivelaci, mezinárodních stupňových měřeních, při evidenci katastru i novém niěření, při vojenském mapování, ve službě zemské i městské, ba i státní službě stavební (min. veřej. prací - Slovensko) a jiných úřadech, jakož i ve službě privátní a zvláště za civilní techniky. Nutno tedy v čs. republice órganisovat výchovu dorostu tak, aby byl dle jeho širokého upotřebeni a dle oboru působnosti zákony zaručeného, patřičně vyškolen. Toto prohloubeni zeměměřického vzděláni může dáti jen nový samostatný odbor zeměměřický, vzniklý přeměnou a rozšifenim dosavadního "kursu". Při nynější organisaci cvysokýchškol technických je nemožno, by absolvent kursu zeměměřického mohl se dále specielně zem ěměř i c k y vzdělávati; skládání II. státní zkoušky na některém dnešním oboru nelze přec považovati za účelné p:;ohloubeni kvalifikace zeměměřické. Ostatně obsah odst. 2. je v rozporu s názorem projeveným V odst. 5., kde odbor Spolku inž. a arch. staví se proti výchově dvojího (nižšího a vyššího) dorostu zeměměřického, neboť v odst. 2. mluví o ponechání dvouletého "kursu"a dále též o možnosti rozšifení kvalifikace dvouletým·absolvováním dalších specielních(zeměměřických?) předmětů a druhou státní zkouškou. Ad odst. 3. Návrh odboru v Hradci Králové má stejně ušlechtilou tendenci, jako náv!,h odboru v Brně: zvýšit vzdělání zeměměřiče a podporovati mravně stav vysokoškolsky vzdělaných

1923/38

techniků, kteří pracují po 25 let o reformu studia - bohužel až dosud bezvýsledně. Návrh odboru brněnského uvádí přímo učební osnovu a to í v detailech, z nichž patrno, že nenahrazuje kurs zeměměřický "odborem stavebním ani kulturně-technickým", nýbrž rozJituje nynější kurs na odbor zeměměřický. Nelze tedy brněnskému návrhu činiti předchůzku, že zavedením několika potřebných encyklopedií ze stavebně-inženýrských věd stane se zeměměřické $indium rázu stavebně-inženýrského. Proto také doufá odbor Brno, že návrh je proveditelným a pro inženýry stavební i kulturní přijatelným, ježto ani obor působnosti budoucího zeměměřjče nerozšiřuje se na jejich úkor. Ad odst. 4. Zřízení zeměměřickéh9 Qdboru není rozštěpením odboru stavebně-technického, jak připis uvádí: vyplývá to zřetelně z fakta, že samostatné studium zeJll-ěměřické od 'let již existuje v podobě t. zv. kursu zeměměřiekého. Ostatně zeměměřiči, jako zvláštní stav mezi civilními techniky, byli již od r. 1850 v činnosti a skládali zkoušky u zem. staveb. ředitelství dříve než ostatní civilní technikové. Nařízení z r. 1800, 1887 a 1913 o civilních technicích mluví o zeměměřiěícll~jako o samostatné složce vysokoškolsky vzdělaných teflhniků. Proto zmiňovati se o konkurenční činnosti stavitelů, mistrů zednických atd. v souvislosti s činností zeměměřiče a reformou jich studia, nejeví se býti dosti vážným. Odbory A, B inženýrského stavitelství vychovávají ,dnes inženýry pro specielní službu stavební a projekční a pro tyto některé discipliny geodetické jsou prostředkem pomocným; však pro absolventa zeměměfictví je úplná znalost těchto disciplin cílem. Proto je nutno soustřediti vzdělání zeměměřiče na samostatném odboru, kde by se veškeré zeměměřictvi úplně přednálíelo a kde by přirozeně i. stavební či kulturní inženýr, jehož vede zvláštní snaha též po specielnim vzdělání zeměměřickém, také vzdělati mohl. . .Ad odst. ň, Odbor v Brně nesdílí obavu, že by rozšíření zeměměřického studia na čtyři léta mělo za následek zHzení středních škol měřických, ježto vykonávání funkce civilně-země.měřické je podmíněno splněním jalilných zákonných ustanovení (vysokoškolské studium). :Žádá-li nyní, samo min. financí rozšíření studia dosavadního na čtyři léta pro své měřické úředníky, je z toho patrno, že ve státn,í služ1lě by středoškolský zeměměřič nenalezl zaměstnání. Ad odst. 6. O zreformování studia zeměměřického usiluje se od 25 let, t. j. od té doby, kdy první zeměměřiči vyšli z "kursu", ač měli zaručen nárok na týž postup. jako ostatní vysokoškolští technikové (viz výnos rak. min. financí z 19./rV. 1899, č. 30754). Přes to zeměměřiči jen z věcných důvodů usilovali a usilují o reformu - a to o dobrou, stavu i státu užitečnou reformu - a proto odbor brněnský k této akci cele se připojil. V zájmu podpory našeho členstva a v zájmu všech vysokoškolských techniků tudíž bude, zreviduje-li odbor Spolku inž. a

1923/39

arch. v Olomouci svoje stanovisko - na kterém se usnesl patrně bez dostatečných informací odborných - a přikloní se k názoru, že refo'rma studia zeměměřického v tom smyslu, jak odbor brněnský ji podporuje, jest i pro něj přijatelná a ve společném zájmu ygereehnickém odpornčení hodná." Neni dosud známo, změnil·li odbor v Olomouci svůj názor na způsúb řešeni studijní reformy zeměměřické, ale jedno je jisto, že kolegové z řad našich, sdružení v tamnim odhonI, mají přiležitost zasáhnout. do celé záležitosti a ve spolkových jednáních odboru osvětlit vše, co zůstává - přes to, te odpověď měřické skupiny je obsažnější - nevystiženo, případně nesprávně posuzováno. Na ně spoléhají ostatní zeměměřiči a jsou při tom nrlnění, že se jim zdaří potřebu reformy obhájiti a odbor Olomouc přivésti ke změně loňskébo usnesení podobně, jako se to podařilo hrstce našich kolegů v Košicích. V přítomné době očekávají kruhy zeměměřické, že ústředí Spolku čs. inž. a arch. v Praze pronese zřejmě také svůj uázor o nutnosti reformy studijní ve smyslu prokázaném spolky zeměměřickými, českými vysokými školamitechnického směru a inženýr- skou komorou, bez ohledu na to, zda došly příslušné projevy všech odborů Spolku' čs. inž. a arch., či nikoliv. Věc sama je značné důležitosti a čas volá již po sdělení přesného ,ynoviska, které znrlněné. ústředí zaujímá. Jest dvojnásob naléhavým-Oproto, že nikde v ČSR. nenajde se tolik jednotlivců, exponujících se zaujatě proti věcně a vážně zdfivodněné potřebě studijní reformy, jako v jejím středisku. Poněvadž tito jednotlivci jsou většinou organisováni právě v řadách Spolku čs. inž. a arch.," je nutno, aby tato korporace déle neváhala a svůj názor projevila, neboť již rok uplynul, co odbor v Hradci Králové a v Brně celou záležitostí pohnu!. Mezi tím jak ve Spolku čs. inž. a arch., tak ve spolcích zeměměřických pronáší členstvo přání zcela otevřeně za účelem splynutí všech vysokoškolsky 'vzdělaných techniků v jednu organisaci po příkladu inženýrské komory. Okolnost, že by ústředí Spolku čs. inž. a arch. neřeklú otevřeně své stanovisko stran zmíněné reformy, bylo by této snaze na závadu. Očekáváme, že ústředí Spolku inž. a arch., v jehož předsednictvu je řada.. osobností znalých nutnosti reformy dosavadnich "kursů ke vzdělání zeměměřičů", dovede rozpoznllttplytkost námitek proti osmisemestrovému studiu zeměměřického inženýrstvi. Svým rozhodnutím, že souhlasí s bezodkladným zavedením osmisemestrového zeměměřického odborn, nejen mravně posili celou kategorii svých členů, ale podepře i snahy valného sjezdu ke splynutí spolkú zeměměřických se Spolkem čs. inž. a arch., nehledě k ostatním okolnostem, z nichž v prvé řadě bude míti zisk státní správa a veřejnost.

1923/40

Recense. Emploi de la photographie aérienne aux levés cadastraux et aux levés géographiques. Rapport sur les étudcs techniques effectuées en 1919 et 1920. Vydalo francouzské ministerstvo pro osvobozené země za redakce H. Roussilhea. Tiskl HaUu v Paříži 1921. Část I. Úřední tato publikace opírá se v mnohém o práce Roussilheovy, uveřejněné v ri'tzných brožurách, kde probírány jsou podmínky pro konstrukci přístroje, převádějícího šikmé snímky letecké (centrální projekce) v plán (orthogonální projekce), pro t. zv. apparei! ue photorestitution model 1918. Doplňuje a podrobně vyšetřuje funkci modeli't 1919 a 1920, lišících se jen v detailech od pi'tvodního typu. Nejd&ležitější část přístroje tvoří promítací objektiv s Qhniskovou vzdáleností .f = 500 mm, jenž je stejný s objektivem, kterým brány snímky, pro převedení v plán 1 : 1000 až 1: 2000 určené. Před objektiv staví se plotna fotografická, osvětlená skrze čočku elektrickou lampou a obraz její promítá se na desku, opatřenou fotografickým papírem. Deska obdrží příslušný sklon a postaví se do vhodné v7,dálenosti dle toho, jaké měřítko plánu je žadáno. Propracování tohoto zdánlivě jednoduchého principu je po stránce teoretické v publikaci detailně vyznačeno i s udáním hranic možných chyb, takže zaručena .ie jasnost převedeného snímku i potřebná přesnost plánu. Při tom je vždy rozhodující váhy převýšení území: rozdíly výškové nemají býti větší než ± 40 m, neboť pak zkreslení situace nedosahuje hodnoty O·lmm. Di'tkaz o upotřebitelnosti převáděcího přístroje podán r. 1919. kdy ofotogL'afováno letecky území obce Serris, která měla katastráln.ý "\>lánod r. 1914. Tím dám přímo možnost srovnání stávajícího elaborátu plánem, jehož základem byl vzdušný snímek šikmý z v'ýše 2000 m a převed~nýpak zmíněným aparátem restitučním do měřítka 1: 2000. Porovnáním obou pllini't i přírody zjištěny odchylky v situaci vytvořené převedeným plánem v maximální hodnotě 0'2 mm, což při niěřítku 1:2000 odpovídá 40 cm. Uplný souhlas byl častým zjevem *). Zvýšení dosažené přesnosti bude provedeno, jakmile začne býti užíván při leteckých komorách nový závěr objektivový a zařízení, které zahrání nestejnému srážení převedeného snímku. é á st II. Aby snímek letecký mohl býti využit pro plán, nutno znáti aspoň 3 body na snímku / zobrazené jejich prostorovými souřa.dnicemi, ohniskovou délku objektivu, jímž vzat snímek, pak přibližnou výšku létadla a sklon plotny v okamžiku fotografování. Tyto hodnoty umožní však jen přibližné postavení stroje resp. jeho součástí, takže teprve novým přibližováním a úpravami lze docíliti definitivních poloh plotny, objektivu i rámu, kde jest napjat fotografický papír. Uvésti 3 body základní vynesené v daném měřítku na kopii v soulad s jich obrazy, je obtížné při ri'tzných výškách jejich: v tom případě nutno pomocí zvláj,tního abaku převést je do centrální projekce a teprve hledati koincidenci príslušných 3 bodi't na plotně. Převedení snímku v plán trvá průměrně necelých 40 minut, neCitaje v to čas, nutný k vysoušení papíru fotografického. Č á s t III. Kdežto v prvních kapitolách spisu jednáno je o převedení vzdušných snímki't šikmých v plán měřítka 1: 1000-1: 2000, nazna{íuje část tato podmínky pro konstrukci plállli středních měřítek 1: 5000-1 : 20000. Pro tyto případy jsou přípustny objektivy o .f = 260 mm a .f = 127 mm.

*) PokusJ', konanými na podzim r. 1922 v kopcovitém terénu u osady Vignemont, proluízána nově přesnost převedených plánů porovnáním výsledkll tří druhů měření velmi spolehlivě a odbornicky. O této zkušenosti bude referováno v některém z příštích čísel "Z. V."

1923/41

Při .f = 127 mm musí býti letecký snímek vzat s výše 1000-5000 ti! pn sklonu plotny 0-300. Rozměr plotny činí 9 X 12 -13 X 18. Podobně pro .f 260 mm platí: výška 2000 - 4000 m, sklon 0-30°, form4t plotny 13 X 18 -18 X 24. Pro oba případy hodí se rychlost letadla~90 km za 1 hodinu. Ap~,rát restit~ční pro t!to přípa~y je jed~v~dušší v k.onstrukci n~ž J,lro plány merltek velkych. Tvárhvo'st kraJlDY ve VYSI+ 60 m ]e dle teoretICkych vývodů bez vlivu na kresbu situační; dle praxe však hodnota tato může býti ještě větší. Č á s t IV. naznačuje potřebu odstraniti vady do r. 1920 užívaného štěrbinového závěru pH objektivu letec~é komory, se zřetelem na časově nestejné osvětlení jednotlivých částí plotny při exposici a též na pohyb letadla v době exposice. Proto podporovalo ministerstvo kroky ke konstrukci dokonalého a vady zmíněné odstraňujícího závěru typu Gumement, kterf· od loňska je v činnost uveden. Tato reforma je zvláště důležitou pro plány velkých měřítek. Další zanqšlená úprava týká se zavedení velkých zásobnic na 120 ploten pro jednu leteckou komoru, jež automaticky se vyměňují a konečně zavedení bohatší výstroje letadla než dosud, t. j. přimontování tří komor, jež současně fotografují: první s optickou osou svislou, druhá umístěná vpředu se sklonem 30° a třetí s tímže sklonem umístěná v pravé (vlevé). PH dosavadním užití 60 ploten pro jeden vzlet obnáší výlohy za vyhotovení snímku pro 1 ha asi 3'5 fr. Při 360 plotnách' (všech tří komor) snížíl by se dle rozpočtu obnos ten na pouhých 0'85 fr., nehledě k tomu, že tři současně vzaté snímky poskytly by i možnost vytvořiti plán výškový. Význam úřední publikace francouzského ministerstva a podobných spisů je pro zeměměřiče veliký, neboť nelze před dokázanou upotřebitelností plánů letecko-fotogrametrických se uzavírati ještě v pochyby. Že specielně ve Francii jeví se snaha dopracovati se rychle a lacino k plánům katastrálním je pochopitelno z okolnosti, že tam nynější mapy katastrální upadly do bědného stavu, protože .40 let nebyly udržovány v evidenci a tudíž :ztratily cenu. Opatřiti pro celou Francii či aspoi"! pro "osvobozené země" mapovní materiál, od\lOvídající tamním představám a potřebám, je ohromnou úlohou, ale samotny poukaz na vinu státní správy, že nepodporovala udržování map, aniž dala nově měřit a dorost. vychovávat, nic nepomůže. Rychlou pomoc má pHnést letecká fotografie. Ze ji přinese, je skorem již jisto - aspoň na ten čas, než se pochopí zásada: jediná dokonalá mapa, jež bezesporně znázorňuje vlastnictví pozemkové a také je chrání, budiž zhotovena měřením přímým i ciferními údaji do posledního detailu. Široký význam letecké fotogrametrie je dnes již prokázán, ale že by mohla tato věda pracovati úplně samostatně a odstraniti jiné způsoby vyměřovací, je vyloučeno. V mnohém směru je výtečnou podporou pro vyměřování všeho skoro druhu a patří k disciplinám, jež moderní zeměměřič má oyládat, tak jako ovládá měřenípolygonální, tachymetrické atd., a to proto, aby se rozhodl, kde se zd arem té které metody má užít. Letec tento význam nepochopí, fotograf je tu ře~slným orgánem" ale geodet, vzdělaný letecko-fotogrametricky, je rozhodčím o tom, který zpusob měření je nejvhodnější v daném případě. Není tedy letecká fotogrametrie ž4dnou konkurencí pro nynějšízeměměřiče, ba naopak ona posiluje potřebu udržení stavu zeměměřického a podporuje tím jeho rozvoj. Dokladem stůjtež zde slova Ing. H. Roussilhea: "L' a vio n ph o to gr a ph e es t d' aill e urs loin de supprimer le topographe et le géometrej il va au contraire leur permettre ďentendre considérablement leur r a y o n ď a cti on. " Uvidíme to brzy ve Francii, kde před velkou válkou bylo celkem 15 státních zeměměřiču ve službě katastrální (lll) a kde dnes reforma geodetického studia, rovnocenného ostatním odborům inženýrským, je provedena. (Viz o tom refer!ít dra Semeráda v čís. 7. roč. 1922, Zem. Věstniku.) Ing. Jos. Růžička.

=

=

1923/42

F e rdi n a n d Ex ne r: Vlastnictví a držba. Informační polemika o zákonné ochraně pozemkového majetku. Trutnov 1922. Nákladem vlastním. Cena Kč S·50. Úvodem podává autor právní definice vlastnictví a držby. Rozebírá obšírně příslušné §§ obč. zákoníka i jich novelisaci. Z práva vlastnického prýští veškeré povinnosti a práva zemědělce. Autor zjišťuje, do jaké míry chrání toto právo stát svými zákony, uvádí jich nedostatky a mdí vlastníkil.m, jak těmto v rámci stávajících zákonů a, nařízení odpomoci. Obnovení hranic vlastnických jest obsah dalších tří kapitol. Kapitola 1. jedná o stanovení vlastnické hranice, " I~. " o fysickém vymezení vlastnické hranice, " III. " o opatření hraničních listin, majících síl u pdikaznou. , Vývody svoje opírá autor, povoláním civilní geometr, o svoji dlouho·letou praksí a zkušenosti jístě nevšední. Spisek psaný zcela populárně bude dobrým rádcem zemědělcům-vlastníkům ve věcech tak. daIežitých jako jsou stanovení, zajištění a ochrana vlastnických hranic. , Velmi dlužno litovati, že do českého vydání (spisek vyšel česky i německy) vloudilo se nejen mnoho chyb gramatických, nýbrž i slohových, které některé vývody autorovy činí nejasnými, a dále, že nebylo všude dbáno užití ustálených českých výrazů odborných. F. Mátl. Nové knihy. Sem e rád - Va I o uch. Pětimístué logaritmické tabulky čísel a funkcí goniometrických pro úWové dělení šedesátínné i setinné s tabulka mí polygonálnými a vzorci geodetickými vydala Jednota českých mathematiků a fysiků v Praze. Na skladě v knihkupectví Jednoty čs. mathematiků a fysiků v Praze II, Křemencová ul, 16. Zatím sdělujeme, že jest to velmi vhodná dávno žádoucí česká pomůcka pro každého inženýra, zeměměřiče a technika v praksi i v technickém studiu. S i e g m u n d M a n d a I i, Vorlesungen uber ebene und sphlirische Trigonometrie, Bem 1922, A. Francke, 3'25 franků. Prof. Dr. H. Loschner, Taschenbuch ftir praktische Geometrie. Berlín a Lipsko 1922, 147 stran, 735 M. Články, časopisné.

Věstník in~enýrské komory (92,3: Čís. 2. Dr. Ing. O. Šťastný, Příspěvek technika k reformě veřejné správy~ , CIS. 3. Ing. Jos. Kodrle, Technické povolání a technické školství v Paříži. Ing. K. Frazelin, Bodenreform und Vei'messungswesen.

-!ournal de Géome~res=Experts Fran~ais (923: Cís. 1. Le Line La Photographie

Fonciere en Alsace-Lorrain. Aérwmne au se Salon de I'Aéronautique.

~lIgemeine Vermessungsnachrichten

1923.

Cís. 2. K. L ii dem a n n, Nonien-Theodolite mit dezimaler Unterteilung des Grades. 1l a mm a n n, Zeichnerische .!usgleichung von Bogenschnitten. Cís. 3. Dr. AI. Giilland, Uber die Reduktion terrestrischer Zenitdistanzen auf Grund des theoretischen Refraktionskoeffizienten aus meteorOlogischen Elementen sowie aus gegenseitigen, gleichzeitigen Zenitdistanzen. (Dok0Itčení v čísle 4.) •• Qís. 4. Die Grundlagen der neuen schweizerischen Landeflvermessung. Cís. 5. K. Liidemann, Die kleinsten Hildebrandt-Nonientheodolite. Prof. J. A dam c z i k, Eine neue einfache und doch sehl' genaue " 'reilung ffu Nivellier- und Distanzlatten.

1923/43

Zp~ávy

ze

sbo~ů zákonodá~nýtň a úřadů. Čís. 386 sbírky zák. a nař.

Zákon ze dne 14. pt'osince 1922, JImž se zavádí metrická míra pro právní jednání, listiny, knihovní zá,pisy a operáty katastru daně 'pozemkové na Slovensku a Podkarpatské Rusí. Národní shromáždění z:ikoně:

republiky §

Československé

se usneslo na tomto

1.

(1) Na Slovensku a' v Podkarpatské Rusi budiž ode dne, který určí vyhláškou ministr spravedlnosti, při právních jednáních a v listinách výměra pozemků uváděna a knihovní zápisy vykonávány v míře metrické podle zákonného čI. VIII. z r. 1874. Strany mají však na vůli připojiti v listinách k míře metrické i míru dosavadní. (2) Od téhož dne budiž také v operátech katastru daně pozemkové používáno jedině výměry v míře metrické. § 2. Provésti tento veřejných prací.

zákon

T. G> Masaryk v. r. Svehla v. r., Dr. Dolanský v. r., Dr. Rašín v. r., Srba

v. r.

Zp~ávy odborné. Město Trutnov vypisuje soutěž za účelem získání regulačního plánu, jíž se mohou -?,účastniti inženýři, architekti, geometři a stavitelé německé národnosti z Cs. R., Rakouska a Německa. Jest nejvýš zajímavo, že regulační plán má býti navržen do polohového plánu, který v měřítku 1: 1000 (též 1: 4000a 1:10.000) byl vyhotoven pozemní ste reo fo t o gr ame tri í vídeňskou společností "Stereographik". Plán obsahuje metrové vrstevnice a celé příslušné území, určené k regulaci, takže vnitřní část města a přilehlé nazastavěné partie jsou ú:{llně zobrazeny .. Okolnost tato je velmi vyznamná, ježto, pokud známo, poprve bude u nás užito k vyhotovení regulačního plánu města operátů, které získány měřením stereofotogrametrickým. Tím také nastává čs. zeměměřičům a státní správě v prvé řadě povinnost věnovati tomuto. faktu patřičnou pozornost. Bylo by též důležito provésti úředně srovnávací měření polygonální v měřítku 1:1000, aby tím prakticky podán byl doklad o tom, jak stereofotogrametrické zaměření je přesné a v konkretním tomto případě účelné pro výstavbu města, resp. ~ro vytyčování regulačních a stavebních čar a ostatní úkony, prováděné městskými stavebními úřady, počítaje v to zvláště práce vykonávané vyměřovacími odděleními. Ing. Jos. Riižička.

Zp~ávy spolkové. . Zpráva o swůzi představenstva Pracovní sekce Brno Inženýrské komory ~ro ČSR., konané dne. 12. února 1923. Program schuze byl následující: 1. Ctení protokolu o předešlé schiizi; 2. zpráva o činnosti od předešlé schůze; 3. došlé dopisy; 4. volné návrhy. Schůzi bylo přítomno pět členi'! představenstva ap. vládní komisař; tři členové se bez omluvení nedostavili. Schůzi zahájil p. předseda Ing. Hromčík krátce po 14. hodině tím,

1923/44

že věnoval posmrtnou vzpomínku zemřelému členu Inženýrské komory Ing. Lipanskému R. v Opavě. Podána byla tři dobrozdání o žádostech za připuštění k autorisační zkoušce, z nichž jedno bylo záporné, dále sedm dobrozdání o žádostech za udělení autorisace, z nichž dvě byla záporná. Zemskými správami politickými v Brně a Opavě uděleno bylo deset autorisací: tři stavební, tři pro techn. chemii, čtyři zeměměřické, složeny byly čtyři autorisace a jedna zanikla úmrtím. Do obvodu sekce přesídlili dva členové a z obvodu sekce se vystěhoval jeden člen. Zakročeno bylo: U moravského zemského výboru v Brně proti pořádání šestiměsíčního kursu k výchově melioračních mistrů pro meliorační a régulačnípodnikání při zemském stavebním úřadě v Brně. U vodního «ružstva v Horních Kounicích, by vypsaná meliorační stavba zadána byla eivilnímu ~nženýru. Cestou představenstva Inženýrské komory v Praze proti provádění melioračních a regulačních prací v režii vodních družstev. U státního pozemkového úřadu v Praze ohledně zadávání měřických prací na Moravě při provádění pozemkové reformy. U zemské správy politické v Brně proti provádění melioračních prací firmou neinženýrskou a u jedné okresní politické správy proti neoprávněnému používání titulu inženýrského. Usneseno bylo žádati, aby pracovní sekce svým předs.edou aneb jeho zástupcem zastoupena byla v regulačním poradním sboru pro Velké Brno. Projednána také otázka, zda civilní inženýH stavební mohou prováděti také práce melioraěnÍ a bylo usneseno, jelikož nebylo docíleno úplné dohody,' obrátiti se na představenstvo Inženýrské komory v Praze, aby záležitost tato byla rozhodnuta. Schůze byla skončena v 15 hod. 45 min.

Zápis

O

valné hromadě

"Odbočky Spolku

ČS.

zeměměřičů"

v Hrné. Valná hromada konala se v neděli 18. února 1923 v restauraci "u Hochmuthů" za přítomnosti 31 členů. Předseda prof •.Dr. Ing. A. Tichý zahájil schiizi v 10 hod. 30 min. a uvítal přítomné členy a zástupce jednotlivých skupin zememěřických. Omluveni: prof. Ing. J. Petřík z Prahy, vrch. měř. rada Ing. Krejcar a měř. rada Ing. Peňáz z Brna, Dr. Ing. Hruban z Přerova. . Pos!upně projednán stanovený program: I. Ctení protokolu poslední valné hromady odpadlo na návrh kol. Vejmělka, vzhledem k uveřejnění v Z. V. 2. Z P r á va j e dna t e ls k á, podaná i.ol. Růžičkou, vy líčila ěinnost a snahy 9dbočky takto: Cinnost Odbočky pohybovala se jednak ve směrnici takřka již hÍstorických požadavků zeměměřických, jednak dána byla časovými návrhy kolegů a členů výboru. Zájem výboru i členstva ukázal se na jedenácti schůzích výborovýeh a šesti schůzích členských, kde bylo přednášcno o zajímavostech časových a na themata z oboru naší služby. Hlavní zájem musel býti soustředěn na reformu studia zeměměřického. Z referátu min. tajemníka Ing. J. Vrby (čís. 9. 1922 Zpráv veř. služby techn.) je známo, jaký chabý výsledek poskytla anketa ze dne 4. a 5. července 1922, která složila sedm došlých návrhů vysokých škol a zvolila systém aritmetického středu pro stanovení 'hodin jednotlivých předmětů. Z jejího usnesení dedukováno dle vzmíněného článku, že dle toho bude zavedeno šestisemestrové ..tudium. Ze zeměměřiči pro tento výsledek se nanadchli, je patrno ze schůze zástupců odbor. korporací v Praze dne 14. května 1922, kde usneseno jednohlasně za přítomnosti delegátů Odbočky, že toto stanovisko zeměměřičům nevyhovuje, ale že jest to minimum, na jehož základě nutno dále jednat.' Na to Spolek čs. zeměměHčfi zaslal ministerstvu školství memorandum, kde reagováno bylo na zmíněný článek mín. taj. Ing. Vrby. A první výsledek memoranda? Hrozba žalobou oněm kolegům, kteří podání podepsali! Spolkové ústředí i Odbočky zaslaly příslušnou odpověď. Od žaloby upuštěno a cel:i záležitost zůstala nevyl:-ízena . •Je to věru karakteristický moment z bojll. o reformu našeho studia. Když jmenován nový ministr školství Bechyně, svolalo min. školství novo)) anketu na 15. listopadu 1922. Ač žádost Odbočky o zastoupení zůstala nepovšimnuta, přece naše názory uplatněny: Zástupci z řad zeměměřičů spolu se zástupci inž. komory zdůraznili nutnost osmisemestrového studia

1923/45

a s českými profesory geodesie, vYJ1maje ovšem dra Pantoflíčka, projevily plný souhlas. Bližší obsahuje o tom zpráva dra 8emeráda v ě. 10. 1922 Z. V. O pravém výsledku této ankety nelze si však učiniti představy a dovíme se to, až úplný referát 'podá min. vyučování, případně až' udělá dle ní příslušná sestavení. Na nás dělá vývoj akce ten dojem, že tu pracují j e dno t li v c i proti zeměměřičům a že prodlužování to jest dílem a účelem nepřátel reformy. - Naší povinností je opřit se této činnosti a domáhat se splnění našich požadavků, jež jsme dobře uvážili se zřeteletn na zájem veřejný a stavovský. _ Pochopitelno, že otázka reformy pohltila většinu času z naší činnosti výborové.Odbočka nepustila však ze zřetele akci o přeřazení stát. mčř. úředníků do. skupiny A a ji dle možnosti časopisecky, a intervencí podporovala. Odbočka chová pevnou naději, že akci v parlamentě kolegové naši vzkřísí, neboť usnesenI. státně-zřízeneckého a finančního odboru jsou závažné - a to proto, že přes všechny námitky kladené vládními kruhy, vyzněly pro zememěřiče pl-íznivě. Dále odbočka všímala si a podporovala záležitosti kolegů agJ;árních, městských, zemských i civilních a snažila získati od nich pracovnLmateriál. Nový výbor jistě rád popudy, z těchto kruh1l. vyšlé projedná a uplatní. Odbočka byla ve styku s kolegy slovenskými a v živé spolučinnosti It měřickou skupinou při odboru Spolku inženýrů a arcbitektt'l. v Brně. Clenové výboru Fa1tus, Peňáz, Benes a předsedá dr. Tichý vypracovali náměty pro nový stavební řád; Odbočka věnoVála předmětu tomu pak zvláštní členskou schůzi. V záležitosti' soutěže na regulaci Bělehradu intervenovano písemně. Za vt'l.dcovství předsedy p. prof. dra Tichého vyvolala odbočka v život zmíněnou měřickou skupinu při odboru Spolku inženýril. a architektil. v Brně, jež jest první toho druhu V korporaci inženýrské. Budiž tu zdi'trazněno, že krok tento je velké di'tležitosti, neboť stav náš získává tu vstup do prostředí úzce s naší činností souvisejícího. Odbočka je přesvědčena, že dosavadní úspěšná činnost skupiny měřické a pochopení zájmi't ·zeměměřických v pros tředí Spolku 1ía. inž. a arch. potrvá, ba že rozšíří se za té podmínky ovšem, že členstvo z řad zeměměřických tam vzroste početně. Považuji za stavovskou záležitost zesílení skupiny podporovati a vyzývám kolegy ke' vstupu' do této nové organisace. O tom, zdali činnost Odbočky do měř. skupiny vůbec přenesena, ponecháno valné hromadě k r07.hodnutí při volných návrzích. Ve věci stavovského označení "Ing." zakročila Odbočka jednatelem a kol. Veverkou u min. veř. prací, kde se jí dostalo ujištění, že min. a. poradní sbor v této záležitosti vychází zeměměřiMm vstříc. Nutno ovšem, by kolegové dle platných předpisi't své záležitosti doložili a tím. vyřízení uspíšili. Odlx>čka učinila řadu podání, vyřídila přípisy došlé, udržujíc velmi' čilý styk s ústředím Spol. čs. p. v Praze. Pokud se týče odborně vzdělávací činnosti, mltno poukázat na to, že pořádáno šest přednášek.Kolegové: Má t I Fr.: Měření základny invárovými dráty u Ha vranohradu. . Peň á z J.: O novém stavebním řádě. Prof. dr. Kladivo: Drobnosti z nižší geodesie. Kontrolní výpočty. Faltus E.: O dálkoměrném teodolitu.' R ů ž i č k a J.: O letecké fotogrametrii pi'llsekové (ve Spolku čs. inž. a arch. odbor Brno). Kr á tký A.: Provádění pozemkové reformy. Výbor vykonal tolik, co vykonati mohl. Jednatel vyslovuje upřímný dík předsedovi Odbočk" prof. dru Tichému, který pilně pro Odbočku a celý stav zeměměřicky všude pracoval. Očekává, že valná hromada, posuzujíc činnost výboru, vyslovl p. prof. 'richému projev dt'l.věrya díků za jeho nezištnou práci.

1923/46

Zpráva jednatelská schválena a p. předsedovi vyslovena valnou hromaiou dil.věra a dík ;/Ja jeho obětavou práci ve prospěch stavu zeměměřického; jediný hlas byl proti. 3. Pokladník Odbočky· kol. K o s tel e c k Ý referuje o příjmu a· vydání odbočky. Veškerý příjem 1089'33 Kč, vydání 91940 Kč. Zbývá v pokladně 169'63 Kč. Zpráva pokladníkova, kterou revisoři účtů kol. Klega a Vyroubal shledali v úplném pořádku, schválena jednomyslně. 4. Kolega Veverka podává zprávu administrace "Z. V." Pro zjednodušení Obsáhlé agendy, rozděleno bylo rozesílání věstníku, pro kolegy evidenční v Cechách, na Moravě a ve Slezsku o~stáraval administraci kol. B a a r na Slovensku a Podkarp. Rusi. kol. Stí s, po němž nyní převz.\tl tnto funkci kol. B o h á Č. Ostatním odběratelil.m obstarával rozesílání a reklamace kol. V e ve rka. Od ledna vede administraci kol. Fr. Čtvrtlík, Brno, Dominikánská 2. Celkem jest 782 odběratelil., z toho 315 evidenčních kolegů. Kol. Baar žádá, by požádán byl Spolek státních měřických úředníka v Praze o správné adresy svých. členil.. Návrh přijat a zpráva administrace schválena. 5. Volba předsedy Odbočky a členil. výboru bylo dalším bodem jednání. Kol. R ů ž i č k a přimlouvá se, by bylo zvoleno krom předsedy 11 členil. výboru a 8 náhradníkil. a tím umožněno zastoupení všech kategorií. K vil.li rychlému projednání této záležitosti byla výborem navržena kandidátka, která se navrhuje za podklad, aniž by vylučována možnost. změn v osobách. Po dohodě zvoleni tito kolegové : a) ze státních měř. úřed.: Persein, N edoma, Trávníček, z civilních" Janč, Beneš, z al2rárních" K u b í n, ze zelezničních " " Ko s te le Co k ý, ze zemských" Faltus, R&žička, za posluchače: fr o k e š, za administraci: C t vr tlí k j b) náhradníci: Krátký, Baar, Vejmělek, Šeránek, Mašek, Novotný, Tvaril.žek, Filkukaj c) revisoři účtil.: Klega Jan, Toušek. Kolega Ril.žička navrhuje za předsedu prof. dra Tichého s tím odil.vodněním, že on mil.že býti jediným kandidátem naším, neboť jeho osoba zaručuje nám dobré vedení a nezištnou spolupráci ve věcech zeměměřických. • Na to zvolen jednohlasně za předsedu prof. dr. Tichý. 6. Volné návrhy: a) Kol. B a ar žádá nový výbor, by vypracoval pamětní spis na min. školství, týkající se rozšíření studia zeměměřického. Předseda poznamenává, že na tomto spisu měly by spolupracovat veškeré kategorie a aby tím umožnily poukázat na· nedostatky studia dosavadního pro· práci v tom kterém oboru prakse zeměměřické. Navrhuje, by jednotlivé skupiny dle svých názoril. a potřeb vypracovaly statě zmíněného memoranda, které by byly pak výborem zpracovány. N ávr h přijat a. podrobné vypracování ponecháno zvolenému výboru. b) Výbor Odbočky dává na rozhodnutí válné hromadě, zdali by nebylo záhodno .likvidovati Odbočku Spolku čs. země měř. v Brně a splynouti se Spolkem čs. inženýril. a architektil. za určitých záruk. Kol. R il.ži č k a poukazuje na naši roztříštěnost V· činnosti spolkové a na výhody, které nám mil.že poskytnouti tak velká organisace, jako jest Spolek čs. inž. a arch. Kol. K o ž o u šek činí návrh, by výbor Odbočky bylsplnomocněn v dohodě s ústředím spolku připraviti likvidaci Odbočky v Brně. Je dno' hlasně pHjato.

1923/47

, c) Druhý návrh výboru týká se rozdělení funkce pokladníka a účetního, jež se naprosto neosvědčilo. N á vrh pokladníka v Praze bez účetního v Brně, jako dříve, p ř ij a t a doporučí se valné hromadě v Praze. d) Pří .iednání o "Z. V." poukázáno na nedostatky, kterými náš jediný odborný časopis trpí a usneseno: Valná hromada Odbočky žádá přenesení "Zem. Věstníku" do Prahy a přípravu jeho předání na Spolek čs. inž. a arch. Pokud se tak státi nemůže budiž redakce v Brně změněna. e) Jednota čsl. civilních geometrů usnesla se na projevu o reformě studia zeměměřického, který má býti uveřejněn ve Věstníku inženýrské komory. Na přímluvu kol. Růžičk.y připojuje se valná hromada k tomuto projevu. f) Na návrh kol. Čtv r tlí k a zřídíse z odborných časopisil. a knih které máme k disposici knihovna pro členstvo. Kol. F i I k u k a bude knihovníkem. . . g) Za obětavou práci vysloveno uznání a projev důvěry kolegům: Růžičkovi, Faltusovi, Baarovi a. Frant. Mátlovi. Tím program valné schil.ze byl vyčerpán. Předseda končí schil.zi výzvou kn další práci v novém období. Zapsal F il k u k a. Výbor Odbočky ustanovil se ve Bvé schůzi dne 21. února t. r. takto': PředS'eda: Prof. Dr. lDg. AI. Tichý. . Místopředseda: Ing. Ant. Ne d o m a. I. jednatel: Geom. E. Fa lt u s. II. jednatel a zapisovatel: Ing. J. K u b í n. Pokladník: Ing. L. :[(os te I e cký. Administrátor "Z. V.": Ing. F. Ctvrtlík. Knihovník: Geom. J. }<'ilkuka.

Soutěže. Vypsáni soutěže na místo správce archivu katastráln'lch mt!p v Opavě. Měřičtí úředníci evidence katastru daně pozemkové v Cechách, na Moravě a ve Slezsku, kteří reflektují 'na výše uvedené služební místo, podejtež do tří týdnů od vyhlášení soutěže doloženou žádost služební cestou presidiu finančního ředitelství v Opavě.

Zp~ávy' oS,obní. Jmetwvání,

Ve státní

měřické službě: prozatímní mer. adjunkii V. Stís, Bedřich Kain, Emil Slezák, Jar. Rezek, Anton. Kovaříček, Fr. Lysý, Artur Terharen, Jas. Cais, AI, Pejchota a J. Císař definitivními měř. adjunkty (Slovensko); prozatímní měř. komisař J. Mynář definitivním měř. komisal'em; měřičtí komisaři HudolfKlimes, Bohumil Vítek, Josef Truksa, Jaroslav Markalous, Karel Kolesa. Cyprian Cihlář, Ing. Rudolf Vaněk, Franto Bárta, Ing. Fr. Bnkáček, Eduard Kadečka, Vlad. Hájek, Ing. Jar. Hunhal, Ing. Václav Hlavsa, Ing. Jan Schestauber. Ing. Ferd. Polzer, Ing: Rudolf Janíček, Ing. Josef Domanský, Frant. Kýb1, Arnošt Fuchs, Arnošt Palka, Ing. Ant. Macháček, Viktor Giinther, Frant. Soukal, Ing. Karel Kratochvíl-Jelínek, a Karel Spetla. měř. vrch. komisaři; měř. vrchní komisaři Ing. Arnold Krbec, Frant. Halma, Rudolf Pitschak, Rud. 8chuster, Ing. Jos. Kolář I, Emil Kardasch, Ing Karel Killiuger, Ing. Jan Novotný I., Karel Jaroš a Ing. J. Prokop měřickými rady; měř. radové: Ing. J.Křovák, Ing. J. Novák a Ing. AI. Krejcar vrch. měř. rady. Ve stát. pozem. úřadě: měřickými vrchními komisaři Ing. Martin Chabiča, Ing. Miroslav Knorr, Ing. Jar. Raitr, Ing. Karel Volicer, měř. radou Ing. K. Toma,n;vrch. stav. radou měř. rada Ing. J. Novotný. Za redakcí zodpovídá Dr. A. Semerád. Naklad~tel: SpolekčeskoB1óvenských

Tískem Polygrafia v Brně. zeměměřičů v Pl'aze.

1923/48

ZEMĚMĚŘltSHÝ vĚsTníH Doplňovací zaměřování u železnic vozovanýcb.

P~OIl

Ing. Ludvík Dol e ž a I, správce vyměř. skupiny řed. stát. drah v Plzni.

Praktické zaměřování vztahuje se k horizontálnímu i vertíkálnímu znázornění polohy kolejového zařízení, objektů a terénu a k vyznačení zařízení dráhy (detailu výhybek, semaforů, terčí atd.), majetkových hranic dráhy a soumezných pozemků i staveb. výsledky skýtají podklad pro řešení různých projektů, pro sdělání plánů k účelům služby stavební a udržovací a konečně pro provádění knihovního pořádku změn železniční držby. Jak vidno, tvoří železniční plány podklad mnohostranné služební agendy, i musí vyhovovati jak co do měřítka, tak i co do přesnosti a úplnosti. Detail, důležitý pro železniční službu, jest ještě v plánech (obvykle mimo kresbu) kotován, a to zpravidla na osu dráhy °C= zastaničen). Osa dráhy, vyznačená v každém železničním plánu, jeví se všeobecně při jednokolejné trati jako osa koleje (střednice mezi kolejnicemi), při dvoukolejné pak jako střednice os obou kolejí. Ztotožňuje se tudíž na běžné trati v přímé (v oblouku nikoli) s osóu železničního spodku (tělesa). Osa dráhy se tedy nejeví v přírodě, nýbrž je to myšlená čára rovnoběžně vedená s některým kolejovým pásem, a to v přímé s kterýmkoliv, v oblouku, kde je rozchod koleje větší, s vnitřním (nepřevýšeným) pásem ve vzdálenosti, jež vyplývá v přímé (obr. 1.). V nádraží, kde je vjezdná kolej zapojena do staničních kolejí, přechází v některém stometrovníku (hektometru) osa dráhy odskokem do výjezdné koleje. Při dvojkolejné dráze se ve stanici jedna kolej "uhýbá" na staniční vzdálenost kolejí, a tu jde osa dráhy rovnoběžně s "neuhnutou" kolejí. Jak známo, podléhají koleje změnám polohy ať z důvodti povětrnostních či provozních (putování kolejnic); proto jeví se osa dráhy jako vyměřovací základna pro staničení celého zařízení i pro určení majetkových hranic jako pomyslná čára, postrádající úplně vlastností přináležejících již k samému pojmu základny. Jejím ustálením se již někteří praktici zabývali, ale otázka není dosud řešena. Jako kolej, tak i osa dráhy bude sestávati z křivek a přímých (tangent k těmto křivkám). Křivky (oblouky) jsou jednak části kruhových křivek o rtizných poloměrech, jednak části kubických parabol zvaných přechodnicemi. Tyto mají za účel pozvolně převésti vozidla z rovné koleje do zakřivené a opačně. V obloucích ne-

=

o

1923/49

leží oba kolejové pásy jako v přímých ve stejné výšce a vnější pás jest vzhledem k odstředivé síle položen oproti vnitřnímu poněkud výše, čili je převýšen. Kubická parabola jako křivka prostorová umožňuje praktické provedení převýšení, jež počíná při začátku této křivky (místo úchylky od přimé) nulou a na jejím konci (při začátku kruhového oblouku) dostoupí převýšení hodnoty předepsané pro kružnici; poloměr křivosti přechodnice přejde v poloměr kružnice a je proto tangenta položená v' tomto bodě společnou tečnou přechodnice i kruhové křivky. Vsunutí přechodnice vyžaduje, aby byl buď oblouk, vkonstruovaný mezi oM tečny (přímé), posunut ve směru Dd průsečíku tečen ke svému středu, aneb aby při nezměněné poloze oblouku byly v opačném směru posunuty přímé (tečny). (Obr. 4.) Délka přechodnice je tudíž - dle předchozího - závislá na převýšení kruhového. oblouku, jež opětně závisí na poloměru tohoto oblouku a na rychlosti vozidel jej pojíždějících. Vzhledem k faktorům, jež jsou stanoveny u železnic předpisy, jsou u drah po ruce tabulky pro vytyčování různým rychlostem odpovídajících přechodnic. Považuje tuto zmínku za dostatečnou informaci pro praktiky, nezabývající se těmito úlohami, chci v dalším naznačiti způsob žádoucího zaměřování u železnic, jenž se sice podstatně liší od dosavadního postupu u drah běžného, spočívá však na předpisech pro polygonálné měření (t. zv. červená instrukce z r. 1907). Tento způsob jeví se mi účelnějším, poněvadž je všestranně použitelným a tim i úspornějším, jak co do pracovního nákladu, tak i energie, jak osvětlím dále. Případné pokyny cílící k propracování, k účelnosti a racionelnósti práce, pokud jde i kritik} o nevhodnosti tohoto způsobu milerád uvítám, jelikož chci vyvolati o věc zájem a vytříbiti názory, řídě se pořekadly "všichni lidé všechno vědí". Jedině součinností všech lze něco dobrého vytvořit. Doposud se prováděly u všech drah polní vyměřovací práce tak, že zaměřova,la každá skupina pro sebe částečnou situaci způsobem, jaký jí pro daný úkol vyhovoval: pro projekt provádělo ee samostatně měření kolejí polygonálně a situace tachymetricky, ke katastrálnému provedení zaměřovalo se opět samostatně, a to až do nedávné doby a někdy snad i doposud měřickým stolem. Území dráhy, jež jako více méně široký pruh hadovitě prochází parcelami, je Z valné části zaneseno do katastrálných map vadně. Tuto okolnost by bylo lze vysvětliti jedině snad tím, že zaměřování území dráhy stolem dálo se, abych tak řekl, grafickým po,lygonisováním místně dobrým, vzhledem k celku však z příčin hadovitého vedení trasy stočenýma pak snad tím, že knihovní pořádek byl Bdělán na podkladě projektních plánů, odlišných od skutečného provedení. Z uvedeného vidno,že tříštěním opakovány tytéž práce, tím pracovní energií mrháno a úmorná polní práce nezajištěním znehodnocena. Úmornost polních vyměřovacích praCí je každému praktik Ir z vlastního názoru známa a u železnic je ještě stupňována obtížemi, s jakými se výkonný technik při polníchpracech ,na trati setkává, ježto pro zastavení trati vozidly,' nakupený materiál, budovy, vý-

1923/50

kopy a pod. nelze docíliti žádoucího průhledu. Poněvadž se zaměřují koleje na otevřený polygon, jak z průběhu trasy a uvedených překážek vysvítá, měří se proto pro jeho kontrolu a výpočet oblouku kromě postupných obvodových úhlů ještě obvodové úhly ob vrchol (t. zv. trojúhelníkový systém měření úhlů). (Viz obr. 2., kde příslušné visury označeny čerchovanou a tečkovanou čárou.) Vzhledem ke zmíněným překážkám jeví se z příčin průhledu nutným voliti kratší polygonové strany a tak rozmnožiti počet polygonových bodů. Uváží-li se, že čilou dopravou a posunováním je již samo měření postupných obvodových úhlů často nutným odsta.vováním stroje se stanovisek, spojeno se značnou časovou ztrátou, nejeví se tento trojúhelníkový způsob právě nejvýhodnějším, ale ani pro výpočet nezbytným. Tento systém po·strádá úplně kontroly, byť i úhly v jednotlivých trojúhelnících souhlasily, jelikož důležitým faktorem jsou délky polygonových ,stran -- ne vždy po rovné půdě, ale po štěrku a přes koleje měřené -, jež při největší péči jsou nepřesné, poněvadž nelze jako v terénu docíliti stejnoměrného napínání pásma. A měřilo-li by se latěmi, vyžadovalo by zaměřování neúměrné doby. Výpočet souřadnic polygonových bodů děje se na tečny (přímé) a nelze proto zjistiti, je-li polygon v dovolené mezi, poněvadž nebývají ve většině případů délky tečen měřeny přímo. Konečhě je nutna při tomto výpočtu souřadnic velká opatrnost, aby bylo vyvarováno možné chybě při stanovení úhlů pro výpočet fozdílůsouřadnic (dx a dy), jsou-li obvodové úhly blízko 180". Přímo měřená data zapisují se do knížek osmerkového formátu, jež po provedení úkolu se nearchivují a v nichž se více méně vyzná pouze sdělavatel. J"e proto nutno, aby v tomto směru byl zaveden jednotný systém osvědčený již u jiných úřadů (zmíněná ínstrukce ministerstva financí pro polygonální měření z r. 1907), poněvadž k všestrannému použití výsledků polních prací a se zřením na značnou cenu, jak vlastních (železničních), tak i soumezných pozemků k účelům dráhy vykupovaných, hodí se u železnic jedině metoda trigonometrickopolygonálná jako nejupotřebitelnější pro všechna řešení mnohotvárných úloh jak k účelům železničním, tak i katastrálným. Trigonometrická síť není však bohužel ještě tak hustá, aby bylo po ruce dostatek trigonometrických bodů, mezi něž by bylo lze vložiti polygonové tahy pro zaměření; proto nutno si vypomoci v zaměřovaném úseku lokální triangulací danému účelu dostačující a zvoliti za body této sítě pokud možno pevné a na správnost kontrolované katastráIní body. K zaměření stačí úplně theodolit o 20" nonické diferenci a vyrovnávací metoda grafická neb přibližná. Zaměření úseku větši rozlohy vyskytuje se obyčejně při zjištění stávajícího stavu kolejového zařízení nádraží a jeho okolí k účelu rozšíření stanice neb pro vyhotovení· evidenčního staničního plánu. Poněvadž je nádraží založeno v přímé, je obvykle k disposici značná délka rovného kolejového pásu pro měření základny, jež lze po kolejnicích provésti dobrým pásmem velice přesně a z této základny vyvinouti místní trigonometrickou síť pro polygonisaci.

1923/51

(Obr. 5., základna V-VII.) Určení bodů I a IX jen ze stran II-III a VI-VIII vyrovnaného obrazce II, III, VI, vln a TI a vyrovnaných měřených úhlů v trojúhelníku, k danému účelu přesností úplni dostačí. Doporučuje se některou vhodnou stranu této sítě proměřiti pro kontrolu v terénu (strana I-II, obr. 2.). Jako se snažíme voliti katastráhiě identické body ·za body této místní trigonometrické sítě, nepouštíme tuto okolnost se zřetele ani při volbě polygonových bodů. Pro zaměření detailu i osy dráhy vede se polygonový tah na železničním tělese, poněvadž je tato vždy více či méně nad neb pod úrovní terénu. Proto volíme pokud možno polygonové body (1-10, obr. 5.) na spojnicích katastrálných pevných bodů aneb tak, aby je bylo lze jinak katastrálně zajistiti. Čím více těchto polygonových bodů se dá vynésti nezávisle na katastrální mapě, tím je docílem souhlasu s mapou snazší a zakreslení jistější. Aby vynaložená pracovní energie a náklad na polní práce, jakož i získané výsledky nebyly do budoucna úplně ztraceny, je příkazem každého svědomí té ho vyměřovacího inženýra, aby všechny body této základní vyměřovací sítě ještě před zaměřováním trvale stabilisoval i na železničním tělese. Rovněž by měl celým svým vlivem působiti na soumezníky, aby před vyměřováním sousední pozemky ohraničili a býti jim radou nápomocen, jelikož musí -má-li býti operát podkladem pro vyvlastnění před započetím měření í o sousedních pozemcích do plánu pojatých provésti šetření dle § 420 obec. obč. zák. Byť nebylo vše v naší praksi tak ideálně lehce proveditelným, nesmíme jen z pohodlnosti pouštět se zřetel u obecný zájem jen proto, "že se to tak dříve nedělalo a železnice také jezdila." Pak nejdeme vpřed, ale zpět, poněvadž se nám nedostává manuelní zručnosti starých měřičů, cvičených ve vyměřovacím umění skoro od útlého mládí. Pak byla by marnou naše námaha a plahočení našich profesorů s posluchači, chceme-li prováděti prak si netečně. Ústřední vyměřovací úřad, jenž měl tyto otázky upraviti, bohužel ztroskotal na nepochopení věci, a proto nutno, aby každý jedinec vykonal, seč jeho síly stačí. Takovýmto cílevědomým postupem zajistíme labilnou osu dráhy do budoucna i pro případ sesouvání železničního spodku a v případných hraničních sporech bude nám lze lehce a správně rozhodnouti. Pro případ budoucích dalších projektů neh reambulace budéme míti na podkladě vyměřování hned po prvé poctivě odborně vykonaného, ušetřeno mnoho namáhavé a nákladné polní práce. Zaměřování a výpočty provádějme v ma,nuálech dle předpisů pro polygonálné měření platných, aby by,lo docíleno všude jednotnosti a operát byl každému odborníku srozumitelným. Poněvadž nebylo doposud u drah těchto kriterií dbáno, jak naznačeno předem, domnívám se, že tímto naznačeným postupem docílilo by se žádoucího pro všechny služební účely. Účelnost a postup má osvě,tliti tento nejjednodušší případ. . Jest zaměřiti stanici s přilehlými pozemky a budovami k účelu rozšíření a vyhotoviti plán stávajícího stavu. Předpokládám, že z přimé vycházejí dva oblouky, jichž zakřivení v přírodě odpovídá mčitému poloměru. Kolíky označující v přírodě funkce oblouků

1923/52

(radius, začátek a konec oblouku i přechodnice) scházejí. Vzcstupnice 1 : 500. . Po dobrém zrekognoskování celého území změříme základnu v přímé (obr. 5., V~VII) a vyvineme trojúhelníkovou síť. Polygon podél osy dráhy volíme tak, aby vždy do každé přímé připadla jedna polygonálná strana (V-VII, obr. 5.), aneb alespoň po jednom polygonovém bodu, na němž by mohl býti měřen obvodový úhel přímé s polygonálnou stranou, ku př. bod 1 (ob'r. 5.), poněvadž strana 1-2 se neztotožňuje s přímou. Tyto body třeba přesně zusta.ničiti na stometrovníky (hektometry). Z dalších polygonových bodů snažíme se voliti alespoň tři v čistém (kruhovém) oblouku. Je-li oblouk krátký, takže to není proveditelné, stává se výpočet oblouku poněkud složitějším. Další polygony v terénu volíme vhodně pro zaměření detaílu a již se zřením na přibližnou hranici příštího výkupu (od V-VII směrem ke III-VI-IX, obr. 5.), aby snad tyto body nepřipadly na· území určené k zasypání či k odkopání. Provedeme detailní zaměření na měřické linie pravoúhlými souřadnicemi, 3, to jak v terénu, tak i na tělesedráhy, pokud se týče oblouků (při ostrých snad po 10 m, při plochých po 20 m vzdálenostech), výhybek a j. detailního zařízení dráhy. Při zaměřování kolejí odečítáváme obě koleje pro kontrolu. Po té provede se ku přesnému označení polohy železničních zařízení (ku př. objektů, výhybek, semaforů atd.) předepsané staničeni detailu po obou kolejových pásech, z něhož aritmetický střed udává staničení po ose. Teoreticky není tento postup úplně přesný, ale prakticky vyhovuje úplně, jelikož je staničení v krajním případě udáno na 5 cm. Tím, že je základní sít stabilisována, zanedbá se sice dosavadní předpis, ale neprovádl ie velmi pracné á přece jen nepřesné zaměření souřadnicželezničních mezníků na osu dráhy jako zbytečné. Jich případné obnovení na tomto navrhovaném základě bude méně pracným, než je tomu při vytyčování jich od osy dráhy přes vysoké svahy a zásněžné hráze, nehledě ani na její labilitu. Bylo-li by třeba označiti jich polohu, vztaženou na kilometrování, stanoví se tato graficky. V)-počet souřadnic všech bodů záměrné· sítě provede se na jednu, účelu odpovídající stranu této sítě jako osu souřadnic (V-VII, obr. 5.) dle předpisů t. zv. červené ínstrukce z roku 1907, dle níž sef,tavují .se úhly pro výpočet rozdílů souřadnic (dx a dy) polygonových bodů - oproti dosavad u železnic obvyklé praxi - skoro mechanicky a jižník sám udává znaménko rozdílů souřadnic. Jsou-li vypočítány souřadnice jen na jednu základnu a jedná-li se jen o vynášení železničního originálu (1 : 1000), volíme si - nelze-li vhodně početní základny použíti k vynášení -- libovolnou ,:"ynášecí základnu tak, aby byla co nejdelší, spojujíc dva libovoln{~ polyg-onové body a při tom co nejvýhodnější pro vynášení pořadnic co nejkratších (obr. 5. spojnice bodů 2-9). Na tuto novou základnu transformují se lehce vypočítané souřadnice, ježto jsou původně určeny jen na jednu základnu. Máme-li však vynášeti do katastrální mapy, pak volíme vynášecí základnu - dle situace a pevných bodů buď jednu aneb i více, je-li území na celých, po případě na několika listech - a pro

1923/53

vedeme odpovídající transformaci. Předem však kontroluje se délka pro katastr určené vynášecí základny, jíž tvoří spojnice dvou na správnost kontrolovaných pevných bodů, a to délkou vypočtenou ze souřadnic těchto bodiL Z rozdílu, je-li v dovolené mezi, vypočte se lineární deformace, s níž vyneseme detail. Jeví-li se proti očekávání nesouhlas, volíme jiné body, ať polygonové či při detailu zaměřené, jež musíme do zaměření pojmouti již z dťlvodu kontroly. Zdá-li se . tento postup zdlouhavÝm, nmí tomu tak, jelikož počtem dojde se dříve a snadněji k cíli než skutečným měřením dlouhých délek v terénu ne vždy příznivém, jež je, objeví-li se nesouhlas, marnou námahou. Tímto postupem mnou docílené v}Tsledky v těžkém terénu v Blansku na Moravě a v H. Dvořišti v Úechách byly až překvapující a obdivoval jsem e x a k t n o st měř i č ů .p ů vod ním a p y, pracujících za poměrů daleko nepříznivějších. Po sestrojení originálu v měřítku 1 : 1000 naznačeným způsobem třeba k vůli jeho úplnosti stanoviti počtem pro osu koleje, pokud jde dráhy, jak předpokládáno, scházejicí údaje, t. j. poloměr . oblouku, začátek a konec oblouku a přechodnice. K tomuto výpočtu použijeme již prvním výpočtem stanovených souřadnic a jižníků (obr. 2.): 1. Poloměr. Ze souřadnic bodů 7 a 9 vypočtu délku 7-9 a G7-9' Z ~ 7, 8, 9, 7 jeví se
Pak z ~

8, O', 7, 8 : R

= -.sm-,-, aneb o 8-9

z ~

8, O', 9, 8 : R =

.2

SIn 5

.

Známe·-li poloměr, vypočte he rozdíl souřadnic (dy a dx) středu O' vzhledem k souřadnicím bodu 8: Gd-O' = GS-7 - (900 o), aneb = (90 - 8) - (360 - I1s-9;, čili = 0'8-9 - I) - 2700 ; pak dy bodu O' R sin Gs-o" dx hodu O' R cos Gs-o" K souřadnicím bodu 8 připočte se neb od nich odečte (dle znamének) dy a dx a obdržíme souřadnice xo' a Yo' středu O'. Jelikož bod VII je zastaničen na hektometr, určíme Yo' vzhledem k hektometru. Není-li možno voliti v čistém oblouku tři polygonové body, bylo by nutno počítati radius Z měr, zjištěnýchpři detailním zaměření oblouku na polygonovou stranu. Poněvadž oblouk nebývá v přírod~ správně položen' (zmíněná již změna kolejí), nutno počítati radius na několika místech. V takovém případě by se tedy výpočet dál i přes to, že byly voleny tři polygonové body v čistém oblouku na podkladu detailního zaměření na téže zásadě:

=

=

1923/54

Část oblouku je zamerena pravoúhl)'lIlÍ souřadnicemi na polygonovou stranu 6-7 body a, b, c (obr. 3.). K výpočtu jeho poloměru volíme ku př, body 6, b, 7. Z dřívějšího výpočtu jsou známy již souřadnice bodů 6 a 7 na základnu VI-VII. Nutno tudíž vy počísti ještě souřadnice bodu b na tutéž základnu: Z měřené úsečky a pořadn.ice bodu b (Ýb' X'b) plyne: tg cp:-

Ý:;

x'

dYb dXb

(16-b

= 6-- -

=6-

= (16-7

-

b . sin b . cos

cp a

(1"-6}

(j"-6

odlišný o 180°,

vzhl ed em k b odu 6.

ť1b-6

Druhé řešení je stanovení dy" a dXb vzhledem k bodu 7. Dttlší postup jako v případě předchozím. 2. K určení d é 1k y pře c hod li i c e stanovíme tečen m (ohr. 4.) : F _ F 1-- m -- x 01 - R •

posunuti

Ve zmíněných tabulkách pro vytyčovaní přechodnic pro různé rychlosti vyhledáme vypočitanému R příslušící hodnotu m, jež odpovídá této počtem stanovené a v patřičné rubrice najdeme .délku přechodnice. Odečteme-li jeji polovični hodnotu od Yo" stanovenému vzhledem k hektometru, obdržíme staničení začátku; přičteme-li tuto hodnotu, nabýváme staničení konce přechodnice, jenž je zároveň začátkem kruhového oblouku (K. P Z . O). 3. K určeni d é Ik y o b 1o u k u stanovime úhel křížení w (obr. 4.) : w = 180 - 2 a; z pravoúhlého 6 IX-S-D-IX plyne:
=

r

=

1923/55

Známe-li všechna data nové osy, stanovíme délku tečen (resp. v~dálenost bodu S [obr. 4.] od stometrovníku neb zastaničenéh() bodu VII). Úhel křížení ro je stejný pro nový i starý ohlouk, poněvadž se směr hlavních tečen (přímých) nezměnil; ostatně jej l~e pro ~tarý ohlouk kontrolovati ~ kotované délky AA a známého R. Z.6. S'O'F1S' (obr. 4.) vypočteme délku F1S' ze známého ro, a aR. Pcněvadž staničellÍ bodu F1 je ki:ltováno, stanovíme vzdálenost hodu S' od stometrovníku použitého pro bod S. Z rozdílu délky S stometrovník a S' -stometrovník nabýváme hodnoty prŮ' S -- S'; pak jeví se posunutí pomyslné tečny pro starý oblouk m _ SS' sin a. Známe-li m, vyhledáme ostatní data v tabulkách pro přechodnice. Kdyby nebylo těchto tahulek po ruce, bylo hy nutno stanoviti výpočtem délku přechodnice pro někdejší předpokládanou rychlost zkusmo. Pokusil jsem se naznačiti, jakou cestou hy hylo lze vyměřoTací práce u železnic dle mého názoru koncentrovati a účelIlliji organisovati tak, ahy vyhovovaly všem účelům, jakož i ahy výsledky polních prací do hudoucna zajistily. Pro nával prací nelze se žádnému techniku li železnic studiem této otázky intensivilě zabývati. Nehylo hy nevěcným, kdyby správa tak velkého podniku, jako jsou státní dráhy, zřídila po způsobu normalisačních komisí s t u di j n í k a n cel á ř *), která by se zabývala účelným a hospodárným řešením podohných praktických otázek ze všech ohorů železniční služhy, zvláště nyní, kdy se státní železniční sít rozšiřuje o ~načný počet kilometrů soukromých drah. V Plzni, dne 17. hřezna. 1923.

Úpt'ava studia zeměměfičskébo. Ing. Jos. Souček.

V kruzích zeměměříčských panuje již dlouho netrpělivost, vyvolávaná zdlouhavým řešením úpravy studia zeměměříčského. Netrpělivost tato je snadno vysvětlitelná, nehoť je všem příslušníkům I'ltavu zéměměřičského známo, že těžisko tohoto zhytečně zdlouhavého řešení leží v ministerstvu školství a národní osvěty. Jako hedlivý sledova,tel všeho, co f'e dosud v otázce studía zeměměřičského vykonalo, hodlám podati naší odborné veřejoosti některá data z trnité cesty, kterou prodělává úprava studijní. Uvedu stručně jen nejvýznačnější okolnosti, aby všichni, kteří pro otúzku tuto mají zájem, viděli, jak malé pochopení jeví se v mini~tel'~tvu školství a národní osvěty pro řešbní této naší naléhavé záležitosti referentem i přednostou. Předem některá data historická. Již v roce 1863 žádal polytechnick)- ústav ve Vídni zvláštnim podáním zřízení tříletého odboru pro geodesii, podobně profesorský *)V bývalém Rakousku bylo, jak jistě je známo, ve Vídni ?~ízen~ t. zV. S t u dii e n b u r e a u rak. státních drah a práce g e o d EJt 1 C k:e~ byly tam svěřeny A n t. Ti c h é m u. (Pnzn. rod.)

1923/56

sbor českého stavov,ského polytechnického ústavu v Praze žádal v roce 1870 zříU'ni čtyřletého odboru pro geodesii vzhledem na nařízení stát. ministerstva o zřízení civilních techniku z roku 1860. Když po ukončení reambulace stabilního katastru a po zavedení evidence katastru v roce 1883 začal se v létech 90tých jeviti velký nedGstatek sil a hlavně dorostu pro službu zeměměřičskou a při no'\)'ch vyměřováních, žádalo rakouské ministerstvo financí, aby při technikách zřízen byl dvouletý učebný běh pro vzdělání zeměměřiM s programem úzce přizpusobeným jen službě evideněni. NaiizenÍll). ze dne 22. února 1896 tento učebný běh byl skutečně zřízen a hned v říjnu téhož roku zahájeno na tomto VYŮěování. Pii této příležitosti dlužno připomenouti, že současně se zřízením tohoto učebného běhu vydalo mini::;terstvo financí výnos, ve kterém slibovalo absolventum uěebného běhu I' o v noc e n n é p os t a v e lb í, jaké mají o s ta t n í tec hni k o v é ves tát n í s t ave b ní s I u ž b ě a po 101eté službě VIII. hodnostní třídu. Jeden ani druhy slib nebyl dodržen. ,Tiž na sjezdu v roce 1900 nebyli evidenční geometři spokojeni s úpravou s,iudia v té formě, jaká byla zavedena, a v roce 19m žádali již rozšíření aspoň na tři léta. Lvovská technika v r. 1908 podala žádost o rozšíření studia na tři léta, poněvadž posluchači lvovští vyhlásili boykot dvouletého učebného běhu. Dne 24. listopadu 1910 výnosem č. 39.729 oznámilo ministerstvo vyučování, že se konají přípravné práce pro rozšíření studia na tři léta. Po založení spolku českých zeměměřičU nabyly snahy po prohlouhení studia nové pudy. Týž spolek vypracoval v r. 1913 podání ke sboru profesorskému v Praze a v Bmě, ve kterém žádal o prohloubení studia a rozšíření téhož na osm semestru se dvěma státními zkouškami a. právem promočním. Odpověď došla z brněnské techniky pod č. 1416/1914 ze dne 14. července 1914, podepsaná rektorem Smrěkem, znějící v tom smYRlu, že se taměJší Rbor profesorský usnesl, aby studium zeměměřičské vybaveno bylo v samostatný odbor zeměměřičského inženýrství a že požádal ministerstvo, aby návrhu tomu věnovalo pozornost. Spolek českých zeměměřičU s odbočkou evidenčnich geometrů. se spolkem posluchačU a s ústřednim všetechnickým výborem zahájil hned po převratu novou akci pro prohloubení studia. Uvedené korporace podaly své návrhy profesorskému sboru české techniky v Praze a v Bmě. Za úěelem projednání zv.olil sbor profesorský vysoké školy technické v Praze zvláštní komisi, která vypracovala návrh na ~ozšíření studia a sezval anketu odborných spolku, které tentO' rozšířený program studijní' byl předložen. Pii projednávání nové studijní osnovy doporučil přítomný prof. dr. Thoma, aby do příštího studijního programu zeměměřičského za: řazena byla též "Encyklopedie meliorací", což přítomnými profesory i zástupci spolku bylo schváleno. (rokl'ačování.) C

1923/57

Zprávy literární. Recense. Sem e rád - Val o uch: Pětimístné tabulky logaritmicko-trigonometrické pro staré seksagesim.álné a nové setillillé dělení úhlu a tabulky polygonálné. Formát 16/24 cm. Stran 200 XII. Cena krámská 24 Kč členská 18 Kč 50 h. Vydavatel a nakladatel Jednota českých matematik11 a fysiků, Praha II., Křemencová ul. 16. Jednota českých matematiků a fysikt'1 s velikými zásluhami vydává ve 'lSborníku" velké věde·cké spisy, ve "Knihovně" pak vědecké monografIe a učebnice. Svůj okruh činnosti rozšiřuje i na jiné pomůcky matematicko-fysikálné a těmito tabulkami i na poml'tcky inženýrské a zeměměřické a koná tím záslužnou činnost moderni technice, která jes1t danými sociálními p<>měry nucena pracovati s největší hospodárností a využitkovati všech pomůcek, jež práei zjednoduší a zlevní. Talwvou pomůckou jes.t beze spom setinné dělení úhlové (čtverník na 100 stupňů s dalším de1setinným poddělením), a to jak na strojích, tak na grafických poml'tckách a při počtářských tabulkách. Tato úspora jest dobře oceněna zkušenými techniky a geometry v cizině, kde si již rozšiření proti všem konservativnim těžkopádnostem starého dělení nové dělení prorazilo. Jedině správným úplným řešením jest zavedení setinného lltupně a ne polovičaté p<>ddělení starého stupně (desetinné). Doposud byla pToti této úsporné soustavě setinného stupně nejnebezpečnější předhůzka, že není k počtům vhodných tabulek. Jednota vydáním těchto předložených tabulek se setinným stupněm promzila onu pohodlnou výmluvu a otevírá oestu časové potřebě hospodárnosti v technické geometrií. Aby umožněn byl přechod, obsahují tabulky i staré dělení úhlové na zeleném papíře k vůli srladnému rozlišení od tabulek s norvým dělením na bílém papíře. . Tyto tabulky obsahují pětimístné logaritmy Briggsovy čí:s. 0-11009 v z.IlJÍmé vzorné úpravě dle dra M. Valoucha na ·str. 1-24. Dále na zeleném papíře j.sou pětimí,stné Briggsovy logaritmy gonj,ome.trických funkcí úhlů od 0--900 (staré dělení) po ľ rostoucích, v osvědčené přehledné úpravě dra M. Valoucha na str. 25-64. Na bílém pa,píře jsou dále tištěny Briggsovy pětimístné logaritmy goniometrických funkcí pro setinné dělení kvadrantu úhlů od 0°-1000 po jedné setině rostoucí. a to v nové pro oko jasné a hledán,í ulehčují c í úpravě trojřádkových skupin na str. 65-101. K nim připojeny jsou tabulky vzájemn}Tch převodů úhlů v obou soustavách na !'.tr. 102. Aby si geometři, jimž může setinné dělení úhlové prokázati největší úspory v polygonálné metodě, nalezli přípravné pomůcky, jsou sem pojaty drem Semerádem sestavené polyg-onálné tabulky. Jsou tu tabulky ke zkoušení výp<>čtů polygoná.ln}Tch pořadů v setinném dělení ve výborné úpravě p.ro oko i pro ryehlé hledání v trojřádkových skupinách čammi rozdělovaných na str. 103--123. K těmto se připojuje sbírka vzorců a konstant geodetických na str. 124-131 a sbírka tabulek polygonálné ínstrukce v setinném dělení str. 132-135. Tabulkám jsou připojeny stručné a výstižné vysvětlivky. Úpra.va tabulek je,s1;vzorná a předistihuje tabulky eizozemské i nejlepší a Jedno·ta si tímto nákladným upravením získává zásluhy nejen pro české počtáře, ale i pro na,ši representaci zahraniční. Jest na našich p<>čtářích, inženýrech a geometre,ch, by pordpořili Jednotu v její činnosti a sáhli po lepší české příručce, nežli po cizí horší a využili dobroty, která se jim touto pomůckou co veliká úspom podává. Práce tu bude poněkud ztížena dosavadní připravou školskou. Jest zapotřebí, by na střední škole se poukázalo na výhody setinného děleni úhlového a na odborných a vysokých školách, aby se využilo úspornosti tohoto dělení. Přiložené tabulky odstranily překážky, ať přinelsou žádoucí užitek. Kéž nescháze·jí na žádné škole, v žádném úřadě a kanceláři.

+

1923/58

Ma c k ů - N o v á k - Na c h t i k a 1 : Základy praktické fysiky. Brno, 1923, v nákladu autorů, 223 stran. Spiskem učiněn pokUB k podání návodu pro fysikální praktikum. Výsledek jes,t zd,ařilý a doufáme\ že kniha se stane nepostrádatelnou pomůckou inte,resovaných kruhů. Pro zeměměřiče jeSlt zajímavou, že ,podává stručnou teorií chyb měřický{'.h a jednoduché vyrov:náni přímých měření, jalwž se i dotýká střední chyby funkcí přímo měřených veličin. V hrubých ,rysech uvádí rovněž měření délek, úhlů a ploch. Zajimavější však js,ou již měření časová, měření teploty, tlaku vzduchového a měřeni optická. T. Jan Krištof MiiIler, ínžený,r-kartograf, napsal Ing. Fr. Fiala. Naklad.atel Technické museum čs. v Praze. Vyšlo 1922, cena 5 Kč. Pi'€dseda ,geodetické skupiny Technického musea Ing. Fr. Fiala je znám svým živým zájmem o práce vyměřovací a kartografické. Jeho sběratelsk{, obětavosti děkuje Technické museum za vybudování geodei.ických sbírek, kde zvlášť jeho zásluhou staré měřické pomůcky a mapo'vllí materiál v ho~lnosti je uložen. Znalost kartografických památek vedla jistě' autora k tomu, by napsal dilloo o význačné osobnosti, jíž byl Jan Krištof Miiller, původce první správné mapy Čech. Spisek v úvodě líčí stav věd vyměřovacích a kartografie
Zpt'ávy odbot'né. O scelování pozemků jednáno bylo na anketě Zemědělské jednoty dne 10. března 1923 v Emě za velké účasti kruhů zemědělských, technických a izás'tupců úřadů. Ministerstvo zemědělství zastupoval p. min. rada Ing. Traiftner. Také četní členové zeměměřičských organisací moravskýcl~ byli přítomni. Schůze, již řídil zemědělský referent zemského výboru moravského, pří'sedící p. ,'N. Stoupal, měla za úkol poukázati na nedostatky do.sud pla11ného zákona soelovacího a dožadovati se brzkého vydání nového. zákiona, který by nedostatky odstranil a scelování ve zvýšené míře umož'nil. Hlavními referenty byli: agrár. vrch. stav. rada p. Ing. ůhm a agr. stav. rada p Ing. Kmselt. Ing. Oh m nastínil selmi přiléhavě vad y, dosud na Moravě a ve Slezsku platnéhosceJovacího zákona. Jsou to hlavně: 1. Nemožnost systematického provádění scelování v nynějších poměrech, neboť započetí scelování musí ta která obec sama vyvolati. Toto vyprovokování akoe scelovací jest dle platných předpisů vázáno tou měrou, *) O. Miil1erovi napsal obsažnou Christoph Miiller, Vídeň, 1907.

studii

1923/59

plukovník

Paldus:

Johann

že roz??du)í mInohdy. stratnické, mfstní a osobní zájmy na úkor zájmů hospodarskych. Proto Je nutno tyto podružné zájmy podříJili poU'ebě všeo~~wo dIobra a zavésti mimo dob I.'o vol n é h o scelování scelování v JIstém sl~va smy.sl~ nucen.é či p o v i n n é všude tam, kde jeho účelnost a,.iIlctr.ost J~ prokazana (při provádění prací regulai:óních :l melioračních pn ,p~rcelaCl, velkostatků, při novém měření obcí, když podmínky pro sce: lem JSou dany a pod.). . 2 Nedostatek předpisů o tom, že i po scelení nutno 'Omezníkování pozemku dále udržovat a doplňovat, i co se týká cest a odpadů. , 3; Nap~~é opo:me~utí ~st!ID?vení,. .by při scelení pamatováno na '!tvor3'IU s~lecnych pastVIn, vyběhu, rejdíš! pro dobytek, na př'ípadnoul' upravu zpusobu 'zeměděls~é výrohy, který scelovmímse dostavil, atd. . 4. Nedokonalá organIsace služby v úřadě pro a"rární operace, jež ~ Jeví hlavně v poměru podřízenosti technika právníkgvi. .Je př'ece tech~Ik ~U~í celé akre komasační a jedině na jeho Jlracích závisí její zdal.'. Bohuzel ! !itera zákooa budí zdání, jako by právník sám byl tvůrcem celého' díla. ~celova?ího. že te:nto stav je nepřimzený a nedá se udržet, lze do~vrdlh ze SpISŮprávníků samotných, kteří otázkou scelování se zabývali. Ale' I v ohLedu na Jednání s 'Úřady jinými je nutno ,zákon vypracovati tak, aby oelá akce byla odpoutána od zbytečného spolupůsobení mnoha jiných; úřadů, jež rycWé provádění jen brzdí (což drastickým příkladem ,přednášející lOOvětlil). Referent upustil od dalšího detailního líčení drobných vau zákona. a navrhl, by shromáždění uvážilo přednesené vývody a svoje stanovisko projevilo v přísllJŠIllé resoluci. Druhý zpravodaj Ing. K o I.'s e I t promluvil na téma "Z I e vně n f !l C e }'o vá n $". Pobkfuz'a.!lIla to, že obec, která sceluje, nese náklady se scelováním spojené, největší měrou sama. Příspěvky zemské, jevící se především v placení personálu před válkou přijatého, jsou sice proti státní subveiIlci značné, - ale přes to největší tíhu finančních břemen nesou majitelé pozelIl'ků - zúčastJněIri na scelování. Je zajímavo, že vláda, která vlastnil platí menší část požitků úředníků agrárních operací, disponuje všeInÍ úředníky. Ačkoliv scelování přináší státu velký národohospodářský zisk, je podpora, vělnovaI!látéto akci se strany státu, dosud naprosto nedostatečná. ;Při !loelovmízískává stát nové dokonalé mapy takřka zdarma, ač na lruh5 !ltraně vynakládá na nová měření obcím subvence 75 procent celého ná· klaidu. DluŽI!lo litovati, že tato nová měření nejsou spojena iS komasací, aby se docílilo scele:ní veškerého katastrálního obvodu obce se současným. novým zaměřením. a úpravou knih pozemkových. Referent kritisuje též, že je nespravedlivo, aby chudé horské obce, které se odhodlají ke scelování, měly nésti týž, ba ,poměrně větší náklad. !lpojený se zaměře:ním starého stavu, než obce bohaté, na př. na Hallé. Odstupňování příspěvků na scelování mělo by býti rozhodně provedeno dle majelností obcí (\iz Prusko), což při řádné podpoře komasace státem dá se lehce vykooat. ,Platí-li stát na melioraoo a úpravy toků bO až 90 procent, .je požadavek, aby téže zásady bylo užito i při agrárních operacích, pffil> zdůvodněn n tudíž zřízení zvláštního scelova<;iho fOlld~ nezbytnou potřebou. Stát by zvýšil tím zemědělskou produkCI, nebof ]e pr?kázáno,w výnos pozemků scelených vzroste o 25 až 40 procent, .amž třeba prováděti Inákladná udržování, jak jest nutno při větši.~ě tec,hmcko" hospodářských pracích. Ing. Kor~lt poukázal na tI?, ž~ v Jl'!.'ltomne,do~ scdovací výlohy pro 1 ha přI rozloze obce aSI 300 ha obnášl a':;l 360 Kč Je patrno, ,Žle takové velké zatížení jednotli,:ec p!'lsnese . a :~e tedy jen s podporou státu práce scelovací budou mocI byt! podmlmuty. Nestane-li se tak. zanikne zájem o komasaci a tím utrpí značně produkce zen:ooělská. Pi-eďnášející ve své řeči ukázal několikráte na důležitost, rozsah a vÝznam zeměměřičských prací při scelování. vý,-ooy obou řečníků byly shromážděním živě aklamovány a rozebrány v delŠí dehátě, jíž se zúčastnili pán~vé: přísedící .zemského výboru Stoupal, ,profesor české techniky ~ng. Hlavmk~" sta,v. rada poze!?kového úřad~ Ing. Klofera, pr6fesor vysoke školy zemedelske dr. Hol~, mm. r~da Ing. Traitner. jenž jako zástupce min.' zemědělství uvedl" ž~ navrh noveho, zákona soelovacího většinu uvedených nedostatků odslranuJe, geometr Fal0,

l

1923/60

~us, a, intere~nti z, kruhů rolni9kých., Usnesená ~esoluce žádá .rychlé při.Jeti .lIlavrh~ Jednotneho scelovaC1ho zakona pro celou československou re. pub!lku, l',i,n3jllčnízajiswní scelo·vací akce, analogicky jako je tomu při mel~(jracíc~, vybudování agrárních úřadů, zlevnění scelování pozemků stanovem~ ta~D;, zalc~eného na ~pravedl;ivé~ klíči dle majetnosti obcí a převzetI skzneho celeho personalu agrarmch operací pokladnou státní. ,,', K. této ,zprávě o prů~~u ankety j~ účeln? a specielně pro zeměmer~c(l vy~nanmo podotknouti, ze dle vývodu p. mm. rady Traitnera vy p is U 1 e min. zem ě děl s tví n o vám í s t a a g r á l' n í c h tec hni k Ů; Douze pro kulturní inženýry. Také pro tento rok je povoleno. nových deset míst, která však dle slov samotného p. min. rady nesnadno bude obs(aídilti. T í!n t o s t a:n o v i s k e m min i s t e l' s t vaz e mě d ě 1s t v! mu. S.í s.e . zem ě měř. k o l' por a c e dál e a d ů k 1a dně ob tr a t 1 a 'z J 1 Sti t I, nač í pop u d a z j a k élh o ,d ů vod u vyl u č o v á n í z e r.I ě měř i č ů z e s I u ž e b a g r á r n í c h ú řad ů sed ě j e. Litujeme, že pro pokročilost času nebylo již možno zástupcům zeměměřickýchorganisací dotázati se na anketě přítomných zemědělců a p. zástupce min. zemědělství, zda vůbec a ve kterém případě agrární geometři při scelovacích pracích se neosvědčili a jak zemědělci staví se .,ke snaze ministkrstva zemědělství -:----,kde záležitosti agrárních operací řídí jistě velkým vlivem p. min. rada Traimer - odmítati žádosti agatelisuJe. Toto ministerstvo by však mělo otevřeně říci, proč tak ,činí. Jistě mu známo, že dorost zeměměřický jest pm práce zeměměřické - jimiž S 80 procent 'výkony agrárních operací jsou - nejlépe teoreticky a prakticky yYzbrojen a že zákony komasační, scelování pozemků a specielní nauka o techni~kém a právním katastru, jakož i zákony o knihách pozemkovýcil jsou v jeho studijním programu obsaženy. Že při pracích scelovacíchje zeměměřič nutným spolu činitelem, vidět přec jasně i z toho, že stá t n í ,o r g á n zem ě .m ě i'i c;lkt přej í m á s celo v a c í a par á t a ti m o k a Ulž i ke m i e j '0 db o r n ě o ceň u j e a k val i f i k u je. Ministerstvu z€mědělství měl by při obsazování technických Illíst býti vcdítkem krom ust3jllovení dosavadního zákona o scelování, který zná jen geom€"tra jako hlaV'lllíhočinitele při komasaci, také tento fakt: ,Jestliže nařízeni min, veř. prací o civilních technicích ze dne 7. května 191?, •.Sb. ~' .a n. čís 77, vynesené též v do hod ě s min. o r b y, dává Jedmě CIvilním geometrům v § 5 oprávnění zděláyati "plány komasační a aroll' dační", pak a1nal\()gickymá platiti pro stámí podnik či iÚřad, zásada, ~e' zdělávániplánů s~,10vacf.ch při agrárních operacích patři ne-h výhradne, ,tedy aspoř1 v prvé řadě svěřovati zeměměřičům, jako specielně školeným technikům. . Dokladem nejlepším, že geometři se při agrárních operacích na M?ravě dobře osvědčili, je faktum, že čs. ministerstvo zemědělství i!}euovolu]e jim vstupovati do jiné státní služby ku př. k pozemkovému úřadu. Proč jim toto ministErstvo nedalo možnost uplatniti svoji zdatnost ve ~LatníITl\ úř<1c'L:í jiném? Na to je jedna odpOvěď: Potřebuje jejich.pí~e.a odborné. zl~alo~tI, aby akce sc.ekvací neuvázla a aby pomáhali vychovávati dorost, ]ellZ mm. :oomědělství docává n;směs 'z řad inženýrů kulturních, kteří pak stJ.nou se př€dstaver,ýmisvých bývalých ~nstruktorů!! . Organisace agrárních úřadů je i v tomto směru~ezd~avá: Je-li !::~' milé si uYědc>miti že slouží tu technik pod právníkem, Je lim zalostneJsl, že čs. min. zemMělství stejně neoceňuje tutéž práci zeměměřičů a technik~ kulturních lani v ohledu morálním, ani materielním. Do té doby, dokud min. zemědělství nevypíše míst ze~~měřických, bohužel budou všichni. geometři nuoe~i. m!ti za to, že ~ .tak deJ,e I}apro~t?, bczdů\(,dně, ba snad s přímým, tvrdym umyslem vytlaclli. ve statm ~luzbe :zeměměřice z míst, která jim dle odborného vzdělání pat.Tf;!,-de dle .1I~t.enc .zákoJ:odároo mají býti povoláváni a kde se také znamelllte uplatmli. Ing. Jos. I,ůžička. I

v

1923/61

K zlacinění nákladů scelovacích. Vedle uvedený,ch plflcm zlacinění sfelovacího řízení pro účastníky přispělo by ku zlevnění v nemále míře zrychlen é prováděni z výš eni ID v Ý konn o s ti inženýra operujícího. Toho by se dalo dosíci nepatrnou změnou V!Ůtřni organisace technické "lužby. Jaký ohromný obor operující inženýr musí dnes ovládati! Neni u každého možno, aby se z.apracoval stejnoměrně do všech oborů své činnosti. Jedna z nejchoulostivějších otázek, a zvláště za nynějších poměrů, jest t r i a n g u I a c e. Nikdo nebude tvrditi, že triangulaci scelovacího území musí provádHi nezbytně Op€rující inženýr, aby poznal poměry půdní, neboť k tomu se naskýtá daleko vhodnější doba při měřeni de,tailním. A přece ovládání triangulace na výš i dob y tak, aby m ech anic k y ary c h I e byla prováděna v každém případě, nelze po každém žádati. Proto mám za to. že by se operujícímu inženýru n e oh y č e j n ě o dle h č i I o, kdyby byl triangulace zproštěn, a kdyby si technická oddělení agrárních úřadů zavedla vlastní triangulacní kancelář, která by měla jistě stále co dělat. Po katalstru můžeme žádati provedení zemské trianguláce až maximálně do IV. řádu. Scelování však potřebuje detailní. triangula,ce mís t nf, a co nejvhodněji provedené se 'zřením na síť polygonálnou. Tu třeba získati zvláštI1Í praxe. Triangulační kancelář agrárních úřadů by tyto práce prováděla ve stálém styku s operujícími inženýry. Pří k I a d: Obe,c X zažádá o scelování. Jest v území okolním daleko široko zatím jediná. Když by žádosti její mohlo býti vyhověno, dostane tríangulační kancelář úřední vyzvání, aby připravila vše potřebné na doplnění nynější triangulace zemské v těch místech, zejména aby určila dOlstatek blízkých oodů připojovacích. Nevadí pra:mc, že bude pracovati také v sousedních obcích, protože v budoocnu dojde i tam na scelování zcela jistě. A než by skute,čně došlo k místnímu měření, bylo by vše dávno připraveno . . Potom pro místní zaměření vypracoval by pověřený operujícJ inženýr svou síť polygonálnou. V p,oradě & triangulát.orem by stanovili oba žádoucí mí 's t ní síť trigonometrickou. Od té chvíle by práce měřické šly rychle od ruky. Zaměření by mohlo býti aspoň o čtvrtinu času spíše hotovo, 'nehledě k tomu, ž e by se operující inženýr mohl vůbec stále jen starati o o t á z k y C'i stě s celo v a c í, což by právě nejvíce, prácí scelov~i u r y c h lov a 10. Není obavy také, že by nová triangulační kaDicelář neměla snad dostatek práce. Vždyť jes.t ročně tolik přihlášek, že by nemusela zaháleti, a zvláště nyní, kdyby měl býti zaveden přísný organisační pořádek v sítích zemských: Přehled toho, co jest a toho, co třeba vykonati. Ostatně i v Ý poč e t Bítě polyg-onálné, kanstrukce sítě polyg-onálné a trigonometrické. i jiné ještě práce by ji mohly dostatečně zaměstnávati. Není o tom spo~ že by dobře řízená triangulační kancelář a,grárních úřadů mohla se vždy velmi dobře, osvědčiti. Prof. Dr: Tichý.

Zp~ávy spolkové. Zápis o řádné valné sl'hUzi Spolku českosl. zeměměřičů, konané dne 4. března 1923 v budově české techniky v Praze. PI'€dseda prof. Petřík zahajuje schůzi v 9 hod., poněvadž v ushnovenou dobu o půl 9. nesešel se stanovami předepsaný ,počet členu. Vítá přítomné a predává slovo dru Ryšavému, který podává zprávu ",0 některých1 nových tYlJ'f'ch strojů fy. Zeissovy", jež byla se zájmem sledována a od· měněna potleskem. ' Zápis o minulé valné hromadě schválen bez čtení, poněvadž byl OtiŠtělll v "Z'., V.... J"dnatel Ing. Svec předčítá zprávu jepnat~lskou *), *)

Bude oti§iěna zvlášť v příštím čísle Z. V.

1923/62

kt~l't:. schválen~. P?dle zprávy pokladní. "Ing. Mikš~m př~dnesené pi'ijal Spole1\: v. r. 192.. Kc 21.330·54, vydal Kc 16.499·46. Zprava tato schválena. R,?vněz ISchválena zpráva ;revisorů účtů, přednesená št. kap. Kudličkou Predseda ~rof.Petřík v~l?omíná zemře~ých čl~nů v I!l~nulém správním rocei p. K o I' V I g a, Pod a I' l! a, Rad o J k o V I če, J Ir i k o v s k é ího Hac a I' a, (:.0 u f a.l a, jichž památku přítomní uctili povstáním. ' . "PnstupuJe ,se k volb~m. Podle stanov vystupují letos z výboru pp. MI~S, Rys.~yy, "Š,:ec, Zuklín, K~rmunda. Na návrh výboru všichm odstu~UJ!Cl opet Jednomyslně zvolem. Za revisory účtů zvoleni opětně pp. K u d ti č k a a Rum l. Volba redaktora se odkládá . k .současnému projednání s 'Volnými návrhy. Volné návrhy: Prof. dr. Tichý' l?řednáší a odůvodňuje návrh moravské Odbočky spolku, aby redakce časopisu. byla přenesena do Prahy. Prof. J:'etřík pro technické obtíž'e se přimlouvá za to, aby redakce zůstala v Brně. Ing. Faltus tlu. močí ~ožadavek moravské odbočky, aby dr. Ryšavý přijal funkci redaktora. Dr. Ryšavý prohlašuje, že prozatím není mu to možné, cmohlo by se s ním však počítat as po dvou letech. Dr. Tichý podává informaci na dotaz Ing. Nov~ka io dosavadní redakční radě a přednáší další návrh, aby Ing. Růžlč~a bylzvolelll prozatímním redaktorem a aby připravoval přenesení časopisu do Prahy. Návrh tento přijat. Ing. Růžička si yyžaduje podporu oen. trálníchl úřai:iů ztměměřických a je ochoten funkci pi'ijmout, ;;ačež mu předseda děkuje. Jednoll,yslně pak přijat návrh Ing. Sůry, aby dosavadnímu redaktorovi dru S('merádovi byl výborem vysloven písemný dík. Dále přijato, aby do. savadní redakční rada byla rozšířena o dra Ryšavého. Ing. Růžička odůvodňuje další návrh moravské Odbočky spolku, aby výbor. Odbočky v d,ohoděs ústředím připravil její likvidaci. Kolegové brněnští pracují současně v měřické skupině Spolku čs. inž. a arch., tříští tedy svou práci. Poněvadž je těžko vyvinovat dvojí činnost, bylo na valné hro madě Odbočky usneseno provést likvidaci. Clenové Odbočky by však i na· dále zůstali členy spodku. Prof. Petřík poznamenává, že nestalo by se tak hned, nýbrž až v příŠltí valné hromadě, že stačí tedy, když valná hromada vezme prohLášení na vědomost. Ing. Faltus n'avrhuje, aby výbor .byl zmocněr~ zřídit měřickou skupinu ve Spolku čs. inž. a arch. v Praze. Oba návrhy přijaty. Prof. Petřík apeluje pak zvláště na pražské lrolegy, ,aby vstupovali do S. I. A., aby bylo dosaženo minimálního počtuJ20. členů. Dr. Ryšavý referuje o l:ivou dalších návrzích Ing. Hanáka. První žádá, aby Spolek zakročil u lJlÚnisterstvašlrolství a nár. osvěty, aby se při státních zkovškách zeměměřických vyžadovala známka při prospěchových zkouškách aspoú dobrá:, mí'sto Inynější dostatečné. Přijato, aby na tento požadavek: byl vzat zřetel až při zreformovaném studiu. Druhý návrh ~á:dá, aby spolek doporučil pcsluchačům, aby po vykonaném studiu země~ěhckémp?kraO:;J' vali na některé jiné vysoké škole. K návrhu tomuto nezaujato stanoVlsko aJ přiiato, aby byl odložen na pozdější dobu .. Prof. Petřík přednáší návrh moravské Odbočky spolku, aby byl vy· praéJová.a .pamětní spis ministerstvu školství a nár. osvěty, týkající se reformy studia zeměměřického. Sděluje k tomu, že děkanství vys~ké školy' sp€ci.álníC:h!lna.uk dostalo přípis ministerstva školství o usnesem ankety konalné 15. listopadu 1922 na ministerstvu, kde se žádá vyjádření sboru profesorského. Prohlašuje, že se přičiní, aby svolá;na byla anketa lla ~ěkanát ke které by byli pozváni zástupci prakse. Není tedy třeba dát o navrhu' hla~vat. Ing. Faltus navrhuje, aby zbylé ročníky Zeměměfiéského Věstnílm z dob války byly rozprodány za poloviční cenU, po .p~ípadě z~e~ěžen. asp,oň papír. Přijato pak, aby o tom rozhodl výbor v.dohode s, ad~mstra~l. D~~ byl výbor zmocněn, aby spolupracovníku redakce Ing. Matlovl poukazal pn· múřenou peněžiton odměnu. Ježto dalších návrhů nebylo, končí predseda poděkováním schůzi. Zapsal K o r m u n d a.

Soutěže. Konkurs na 40 míst smluvnich technických referentů odboru kultuTI).ě- či stavebně-inž·enýrského a g e o m e tI' Ů· pro službu u přídělových komisařů obvodových úřadoven na S 1 o-v e li s k u a Pod k a I' pat-

1923/63

k éRu s i s požitky X. až VIII. třídy hodnostní. Žádosti měly býti podány do 28. února a doloženy doklady o odhytýchz'ko'l18kálc'h a praxi Státnímu pozemkovému úřadu v Praze II., Václavsik.é náměstí. (DoBIo opožděně.) jl

Zpt'ávy osobní. Jmenování. U stá t n í c h d I' a h: v'l'Chním mM. radou Ing. Leo'p. Marek, měř. adjunktem V. Mařík. U evid. katastru daně pozemk o v é : vrchními měř. rady RadOiII1írNietsche, Eduard Weiss, Ing. Václav šedivý a Ing. Frant. Fabián, měř. adjrmktem Antonín Lukáš. Noví civilní geometři: Karel John (Frýdlarut), .Ing. Jos.Neutrer (Karlovy Vary), Josef Pompl (Oe&ký Krumlov), Arnošt Dorre (Liberec), Ing._ Matěi Pisáček (Pardubice), Frant. Mandelík (Mfstek), Frant. Otvrtlik {Brno) a Frant. Tengler (Střlbro\. Vzdali se autorisace civil. geometra: Prof. Dr. Ing. Jos. Pantoflíček (Praha) a Jos. Souček (Praha). Právo užíváni stavovského označení "Ing." přiznáno bylo kolegům: F. Oelechovskému (Litave!), G. Dobrovolnému (Báňská Bystřice), J. Hac nušovi (Broumov), J. Klodnerovi (Kozlovice), F. Prokupkovi (Nymburk), V. štechovi (Kralovice).

Zdokonalování "Z. V." je podmíněno spoluprací všech příslušníků a upřímných pi'átel stavu zeměměřického. Proto, má-li býti je.diný čs. geodetický časopis obrazem současné odborné naší vyspělosti a též representantem před veřejností technickou, mus,í každý z nás, ať teoretik či praktik, se snažit, by jej obohacoval svými příspěvky. Pak teprve bude možno se nadít, že "Z. V." bude plně orientovati O' činnosti různý,ch kategorií zeměměřických, osvěžovati a křísiti vědecké "já" každého jednotlivce a že dále stane se opravdovým dokumentem nMí zda,tnostl technické a vnitřní síly. Převrat poválečný uvolnil značnější měrou teoretické pracovníky, kteří dříve byli do jist<) míry nuceni ukládati duševní své bohatství do cizí literatury odborné. Krom toho nevelká skupina na,šich grand-geometrů vzrostla. Tyto olwlnosti dávají naději, že ryzí vědy zeměměřioké budou nyní zhuštěněji v časopise pěstovány. Doba popřevra.tová osamostatnila také i prakticky činné zeměměřiče, a řadu kolegů postavila na čelná místa. Tito kolegové. významného po'stavení v úřade,ch centrálních mají zvláště příležitost info(l"movati celý stav o výkonech, reformách a reorganisaci onoho prostředí, kdepů'SObí. Význam praxe civilně-zeměměřické také EYerozmohl a je moobo záležitostí, jež kolegové civilní by měli i v "Z. V." předvésti k dosažení informace pro celý stav. Všichni zeměměřiči Illitjí povinnost po příkladu jiných kategOrii odpoutati se od své zbytečné skromnosti a v "Z. V." p0dávati zprávy o svých význačnějších pra.cech a hájiti vše, co je čs. zeměměřictví na prospěch. Přkozeně nelze nikdy 'opustiti půdu věcnosti, ale .energický boj proti nepřátelům našich snah, ať skrytým či veřejným a významného společenského postavení, v ča,sopise našem jest zcela místným, ba nutným, jak zvláště je patruo ve věci studijni refoi"my. Redakce upozorňuje na to, by kolegové zasílali též referáty o přečtených nových publikacích odborných a drobné zprávy (jako vypslÍini míst, osobní změny atd.). Jen s p o 1u p r á c e v Š I' e h z I' m ě měř i c ů z a I' učí dob I' Ý o b s a h č a s o p i s u a umožní pomýšleti - krom pravidelného měsíčního jeho vychárení, jež právě v letních měsících zvláště chybí kolegům činným na venlmvech -, i také na jeho rozšíření a účelné rozvrstvení <;elé látky. Voláme k spolupráci všechny kolegy dobré vůle. Za redakci zodpovida Ing. Jos. Rftžiěka. - Tiskem Polygl'afia v Brně. Nakladatel: Spolek če.skodovenských zememěřičů v Praze.

1923/64

v BRNĚ,

1. května 1923.

ZEMĚMĚŘIČ&HÝ vĚ&TníH Mčřick:ý komisař R. Hanák.

V květnu letošního roku uplyne 40 let pusobnosti zákona o ~videnci katastru daně pozemkové. Nutno přiznati, že zákonem tímto zachráněno bylo celé dílo katastrální od jisté zkázy. Ustavičným doplňováním a opravami dospěl katastr po 40 letech zase na takovou úroveň, že s národohospodářského Wediska zájmum státu dobře vyhovuje. Hlavně možno zdurazniti, že katastr, jaký dnes máme, je v dosti dokonalé shodě s knihami pozemkovými v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jeho cena vynikla nesporně při zjišťování základů pro dávku z majetku a přírůstku na majetku. Rakouský zákon o evidenci katastru vyrostl z nutnosti a neopíral se o žádné vzory. Teprve dnes po delší jeho působnosti možno viděti přednosti i vady, je zhodnotiti, vyhledati nové cesty k intensivnějšímu využití předností a· na druhé straně k odstranění závad. Katastrální operáty jako majetek státní, sloužící v prvé řadě účelům daňovým, jsou předány široké veřejnosti ke kontrole a každý zájemník mUže do nich nahlédnouti u berních úřadů a evidenci katastru. Možnost veřejností spolupusobiti na odstraněni vad v katastru je tedy dána. Se strany státu vykonávána je revise katastru přímo úředníky evidenčními nejméně v třech lete.ch jednou y každé obci. Bylo by však smělým tvrditi, že lze úředníku postřehnouti každou změnu. Netušený rozmach hospodálský a ruch stavební v posledních letech přinesl tolik změn v přírodě, že ani nejčilejšímu pracovníku nepodaří se je všechny zjistiti, a kdyby ·i to bylo možno, nedostává se ani času ani finančních prostředku státních, aby je bylo možno graficky v mapách vyznačiti. Rok od roku kupí se neprovedené změny. Ukázalo se hned po válce, že jakmile byly zavedeny zvýšené přirážky k dani pozemkové ze zahrad, vinic a ještě vyšší z lesu, katastrální operáty opravovaly se rychle v důsledku daňového zvýšení; zrušené vinice byly hlášeny, každý revidoval svůj pozemkový arch. Tak se mnoho zlepšilo v katastru. Právě tak zjistily se mnohé nesrovnalosti při zjišťování majetku pro přiznání k dávce z majetku. To všechno velmi dobře působilo jak na pozemkovou knihu tak na katastr. Poměrně však málo bylo učiněno pro mapu katastrální, pro její doplněni a opravu. A to hlavně proto, že mapa katastrální

1923/65

přece jenom není tak uemena přístupnou, jako ostatní operáty. Při své návštěvě na berním úřadě může každý nahlédnouti do indikačních skizz, jsou-li tam po ruce, jinak musí fle obrátiti na evidenci katastru, kde jsou k disposici evidenční mapy. Kdysi bývaly u všech obecních úřadů dobré kopie originálních map, spolu s opisem parcelního protokolu. U většiny obcí jsou dnes tyto pomůcky ve stavu tak chatrném, že nemají valné ceny, leda pro obecní archiv. Nové mapy a nové protokoly se málo objednávají a děje se tak namnoze jenom z neinformovanosti jak o ceně, tak o pramenu, kde mapy možno objednati. Součinnost obcí na evidenci katastru a hlavně map je možna jedině tehdy, bude-li každá obec povinna míti svou mapu a bude-li zároveň nucena se starati o její evidenci. A tu by bylo velmi výhodné, kdyby stát sám přispěl obcím ku pomoci. Možnost tu je a to beze všech obětí finančních pro stát. Všechny zjištěné změny zanesli by měřičtí úředníci současně do map obecních, předpokládajíc, že by zakreslování změn do dosavadních indikačních skiz:z;nadobro odpadlo, ježto je nehospodárné a málo významné. Sloužíť za pomůcku jedině měřickému úředníku při jeho polních pracech. Obce by zaslaly obecní mapy, které by byly formou podobny nynějším indikačním skizzám, každoročně evidenci katastru spolu s parcelním protokolem a všechny doplňky, změny a opravy by se tu provedly. Stát by měl tyto opravy provésti dle tarifu platného pro archiv map katastrálných. Ježto výlohy spojené s opravou by padaly na obce, mohly by obce zase požadovati od těch, kteří by si na př. pořizovali kopii některé části mapy, náhradu; tím by se vydání kryla aspoň částečně. Výhody, které by tu obce měly, jsou zajisté patrné. Vždy by byla pomůcka kdykoliv po ruce pro každého interesenta, pomůcka mapová znázorňující poslední stav zanesený ve všech operátech katastrálných současně. Měřický úředník naproti tomu nemusil by zasílati státní operáty katastrální do obce, neboť by tam hlavní věci měl, mapu i parcelní protokol. Zjednodušilo by se veškeré další jednání v obci, neboť každý by zajistě lépe mohl nahlédnouti do mapy v obci samé, než do mapy úřední u evidence katastru, byl by lépe orientován a mohl by podati jasnější vysvětlení o věcech, o které má zájem. Námitku, že by se obecní mapa brzo opotřebovala a učinila nejasnou, lze vyvrátiti snadno tím, že v tom případě obec by pořídila lehce nový list mapy, neboť půjde jistě jen o jednotlivý list (hlavně místní trať), který se rychle opotřebuje. Pořízení nového listu i s doplúky nežádá žádného vysokého vydání. Jisté obtíže by způsobilo pořizování map pro obce na Slovensku, protože tam nebyly mapy originální litografovány a pak také mnoho obcí nebylo dosud vůbec zaměřeno, takže mapového materiálu tu není. Litografovati mapy, jež 50 let vůbec nebyly udržovány v evidenci, bylo by nehospodárné a nutno tedy čekati, až časem i na ně dojde řada k doplnění. Velmi slibné pokroky

1923/66

letecké fotogrammetrie učiněné v poslednich třech letech v cizině. hlavně ve Francii, opravllUji k naději, že bude možno přece jen v dohledné- době ziskati i na Slovensku touto cestou vyhovujicich map. (Viz výborný informačni článek inž. Jos. Růžičky. ve nZprávách veřejné služby technické" 1923, čis. 6.) Cenné dilo katastrálné, jež už 100 let koná své dobré posláni státnimu hospodářstvi, získá tim vice na důležitosti a významu, bude-li umožněna jeho kontrola vic než dosud se strany -:eřejnosti, hlavně pak obci. Podaři-li se pak ještě snahy o zlevněni tIsku map a tim jejich rozšířeni ve školách, zemědělstvi a j., pak nesporně bude to ziskem i pro stát.

Resumé. En tendence de faciliter l'exéeution de l'accord parfait entre les plans cadastraux et la nature, l'auteur recommande aux communes d'avoir dans leur propríété une lithographie des plans cadastraux. L'évidence de ces plans obligerait aux services cadastraux. Au contraire iI n'y aurait pas besoin de eomplémenter des brouiIlons indicatives.

Úp~ava studia zeměměfičskébo. Ing. Jos. Bouček. (Pokračování.)

Po tomto projednání schválil í sbor profesol1ský české techniky návrh na čtyřleté studium zeměměřičské, a sice dne 28. března 1919 za současného usneseni, aby opis podání byl též zaslán ohěma němel'kým, jakož i české technice v Bmě, tedy všem os'tatním vysokým školám technickým v naší republice. Tyto vysoké školy byly požádány, aby své návrhy předložily přímo ministerstvu školství a národni osvěty. Deputace spolku českých zeměměřičů intervenovala v létě u tehdejšího ministra školství a národní osvěty Habrmana a u tehdejšího státního tajemníka dra Drtiny a dostalo se jí slibu brzkého vyřízenÍ. Po tomto slibném začáJtku nastala doba očekáváni. Dověděli jsme se, že v Curychu rozšiřují se odbory, mezi nimi i zeměměřičský, z dosavadních sedmi semestrů na osm semestrů. Dověděli jsme se, že i v Jugoslávii na záhřebské· technice zahájeny práce lli1 zřízení ětyřletého studia zeměměřičského inženýrství, a to za vydatné součinnosti a podpory samého ministerstva vojenství v Bělehradě. Curych i Záhřeb nás předstihly, nehoť v obou uvedených městech již rokem 1920/21 zahájeno vyučování na novém čtyřletém odboru zeměměřičského inženýrstvÍ. Toto vše považovali jsme za podporu našich snal!. Po mnohých deputacích a různých jiných intervencích odhodlalo se konečně ministerstvo školství a národní osvěty k svolání velice hojně obeslané ankety na 8. dubna 1920. Táto anketa vyslovila se pro zrušení dosavadního dvouletého studia a nahrazení téhož čtyřletým studiem se dvěmi státními zlwuškami a právem promočním. Na anketě téw byly zastoupeny české i německé odborné korporace, české i německé vysokú školy technické, vysoká

1923/67

škola IIJontanistická, zástupci českých i německých posluchačů, zástupci inženýrské komory, ministerstva národní obrany a ministerstva financí.' Zástupci českých zeměměřičských korporací pražských přednášeli a podali svá prohlášení též písemně za tím účelem, aby mohla býti doslovně zapsána do protokolu. Anketě předsedal přednosta odboru vysokýeb. škol technického směru min. rada Matouš, referentem byl min. tajemník Ing. Vrba,. Od této doby datuje se bohužel úporný boj zákulisní proti všem snahám pro vybudování čtyřletého studia směřujícím. Několik dní po této prvé ministerské anketě, o níž ministerstvo školství a národní osvěty bohužel nevydalo zprávy, konala se anketa o p07Aěji začatém rozšíření studia kulturního inženýrství ze čtyř na čtyři a půl roku a přeměně jeho na směr vodohospodářský při inženýrském stavitelství a spojení se směrem konstruktivním v jednu vysokou školu inženýrského stavitelství. A v Ý s 1e dek t ét o a n k e ty byl v Ý n o s z 28. č e r v n a 192 O, č. 39.817, jím Ž n o vát a t o ú P l' a vaz a v e den aby 1a ji ž o d 1. ř í j n a 1 920, takže tyto dva odbory mají dnes již třetí ročník, kdežto zeměměřiči mají slíbeny jen další ankety. Naše odborné spolky po marném dalším očekávání intervenovaly dále, a tu konečně přiměly ministerstvo školství a národní osvěty k tomu, že svolalo novou anketu na den 4. července'1921. Tato anketa sestávala bohužel jen z členů sborů pl'ofesorských po dvou zástupcích za každou techniku a po jednom! zástupci za vysokou školu ffiontanistickou v Přibrami a vysokou školu zemědělskou v Brně. Z pražské české techniky, na anketu vysláni byli prof. Petřík a Dr. Pantoflíček,. z brněnské techniky prof. Smrček a Dr. Semerád, z vysoké školy montanistické. prof. Dr. Čechura, z brněnské vysoké školy zemědělské prof. Dr. Tichý. Anketa zahájena byla min. radou Matoušem, po jehož odchodu předsedal min. tajemník Ing. Vrba. V$'sledek této ankety nás nijak nepovzbudil. Jak referent· Ing. Vrba posuzoval reformu studia, může poznati každý z výnosu ministerstva školství a národní osvěty, č. j. 64.269/21, ze dne 12. prosin(;e !J!21, který byl přečten na anketě, již svolalo děkanství ')'~oJté.škoILspe(3ielních nauk v Praze ..za účelem seznáni názorů odborných korporací zeměměřičských, který uvádím dále. Z uvedeného data citovaného výnosu vidno, že referent nechvátal. Článek skoro stejného znění s výnosem otišt.ěn byl ve Zprávách veř. služby technické, č. 9 z r. 1922. . Zbytečným protahovánim vznikly odpory ostatních technických kruhů proti zbytečně uveřejněným názorům, pronesených na anketě, jako ku příkladu, aby se do nového studia zařadilo 30 hodin týdenrúch pozemnímu stavitelství, a tím vyvolány byly odpory technických kruhů. Při tom dlužno uvážiti, že o něčem tak absurdním,. jako je zaVf:dení oněch 30 hodin pozemního stavitelství, nemělo býti ani v časopise referováno. Je samozřejmo, že muselo to vyvolat odpor u těch architektů a stavebních inženýrů, kteří do celé reformy studia zeměměřičského zasvěceni nejsou a jimž není známo, že geometři

1923/68

nikdy toho nežádali aže jim to bylo vnucováno zástupci stav. inženýrů. Tím byly jen vyvolány ony zbytečné protesty spolků architektů a inženýrů z Olomoucea z Bratislavi a nejnověji z Prahy. Za účelem zcela objektivniho posouzení zeměměřičskými kruhy uvádím onen výnos doslovně: V šem vysokým školám technickým. Poradni komise pro reformu studia zeměměřičského v 1. schůzi :své ve dnech 4. a 5. července 1921 doporučila: 1. aby reformované studium zeměměřičské bylo organicky přičleněno k inženýrskému stavitelství jako třeti jeho směr, aniž bylo by při tom nutno, by ve své osnově učebni bylo zcela identicky organisováno, 2. aby příslušné profesorské sbory zaujaly stanovisko k je dnotnému základnímu schematu učební osnovy, který se v příloze připojuje. K tomu se všeobecně připomíná, že údaje celkového týdenního hodinového počtu zahrnují v sobě jak přednášky, tak i cvičeni .a jsou vesměs redukovány na jeden semestr. Pokud jednalo se o nauky, které jsou společny též jednomu nebo druhému, nebo oběma směrům inženýrského stavitelství, vzat byl za základ počet hodin, stanovený již pro tyto směry inženýrského stavitelství. U ostatních nauk přihlíženo bylo k p I' Ů měrnému číslu ze všech sedmi příslušných detailních náVI' h ů, předložených sem vysokými školami v otázce této reformy. Poradní komise doporučila dále, aby vyslovily se sbory profesorské zvláště o srn ěrném p oč tu ho di n sta no veném pro nauky ad *) 25, 26, 27, 29, 34, pS a 39, a aby posoudily, nebylo-li by účelné připojiti výklady o nomografii k přednáškám o matematice, výklady o počtu pravděpodobnostním a vyrovnávacím k přednáškám o geodesii a vědu finančni a berní k přednáškám o národním hospodářstv-í. , Ve příčině nauky ad 38 (encyklopedie pozemního stavitelství) vyskytli se názory, že by zeměměřiči měli býti řádně vzděláni v pozemním stavitelství stejně jako a bsolventi obou smě,rů inženýrského stavitelství, že by tudíž bylo záhodno vyměřiti pozemnímu stavitelství v osnově studia zeměměřičského též 30 týd enních hod i n a pam a t ovat i i na pří sI u š n é n a u k y příp I' a v n é. S druhé strany bylo pak zd ůraz ňo v á n o, že I' ef o rm ou studia nemá býti rozšiřována působnost zeměměřičů v p I' a x i, n Ý b I' Ž Ž e j e d nás e o p I' oh I o u b e n í a I' o z š í ř e n í s t u d i a ve veš k e I' Ý c h o b o I' ech vy měř o v a c í c h. Ve příčině nauky ad 39 (encyklopedie inženýrského stavitelství) vysloveno bylo přání, aby sbory profesorské vyjádřily se, má-li to býti pouze jedna, či řada encyklopedických nauk a jak v tom případě měly by býti seskupeny. Ohledně nauk ad 35, 36 a 37 slnší poukázati na podání rektorátu vysoké školy báňské v Příbrami z 31. října 1'.1921 č. 1551, dle kterého shledává profesorskf<sbor této vysoké školy úplně zbytečným zavádění nank hor-

1923/69

nických na jiných vysokých školách vzhledem k tOlllU~ že pro nauky hornické stává samostatná vysoká škola báňská v Přibrami a to tim spiše, že tato jediná vysoká škola potřebám průmyslu báňského vyhovuje úplně. Protestuje proto jmenovaný pro f e s o r s k Ý sbor proti z a vád ě n i hor nic k Ý c h n a u k na zamýšleném odboru (zeměměřičském). Obsáhle odůvodňovaný pro t e s t v téže věci do šel sem též od S vaz u čes k o s lovenských hornich a hutnich inženýrů v Praze. •• Žádaji se proto sbory profesorské, aby v brzku sdělily sem své stanovisko k zásadnimu způsobu řešeni reformy, k základnimu schematu učebni osnovy a zejména k bodům výslovně shora vytčeným, dále aby označily předměty, které maji spadati do I. a které do II. zkoušky státní a které z nich mají býti zkušebními předměty ústni zkoušky státni. Žádá se, aby tamni p.ávrhy sestaveny byly přehledně a přizpůsobeny připojené přiloze. Ježto rozřešeni a skoncováni reformy studia zeměměřičského stalo se aktuelni, očekávaji se tamni návrhy nejpozději d o k on c e února 1922, ab"y poté mohla býti zase svolána příslušná poradni komise k dalšimu jednáni. O tom se uvědoJI!.ujivšechny vysoké školy technického směm a interesovaná ministerstva. Za ministra:

Ing. J. Vr ba, v. r.

Učební předměty a směrný úhrnný počet týdenních hodin přednášek i cvičeni redukovaných na 1 semestr pro reformované studium zeměměřičské. I. Nauky společné s oběma směry inženýrského s t a v i tel s tví : Celkem hodiD< Povinné :

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Pf~~~č~~; •.

(1) *) Matematika 1. a II. běhu 24 (2) Deskriptivni geometrie 16 (3) Fysika technická . . . . . . 9 (6) Geodesie nižŠi} d h d 26 (15) Geodesie vyšši o roma y . (7) Geologie 1. a n. běhu " 10 (10) Národni hospodářstvi (inkl. finančni věda a statistika) (viz ad 34). . . . . . . . . ., 6 (11) Základy práva veřejného (ústavního a správniho) i mezinárodniho . . . . . . . . 4 (12) Základy práva soukromého 3 (20) Právo vodni a zákony meliorační 2 (21) Zákony stavebni a železnični . . .. 2 (24) Stavba měst (inkl. regulačni a zastavovaci plány) 3 (27 a) Účetnictvi . . . . . . . . . . . . . . ., 3 (a8) Praktická fotografie. . . . . . . . . . .' 3 celkem. . -:-lIr-

*) Číslice pořadové v závorkách jsou pořadovými čísly nauk, jak uvedeny byly v příloze k výnosu Č. 39817/20 z 28. i'ervna 1920 v reformě studia stavebního a kulturního inženýrství.

1923/70

D'oporučene :

Celkem hodin prednášek " cvičeni

15. (42) Zeměpis hospodářský a obchodní. 16. (42a) Nauka o úvěru, peněžnictví a bankovnictví celkem. dohromady hodin..

2 2 4 115

II. N a u k y s P oleč n é s i n žen Ý r s kým s t a v i tel s tví m směru konstruktivního a dopravního: 17. (36 a) Trasovací cvičení

. . . . . . . . . 6 až 8 dní v poli

III. Nauky společné s ingenýrským stavitelstvím s m ě ru vod oh o s pod á ř s k é h o a k u lt u r n í ho: Povinné: 18. 19. 20. 21. 22. 23.

Celkem hodin přednášek " cvičeni

(XL) Základy nauky o zemědělství (inkl. základy spravovědy z,~mědělské) . .. (XLI) Základy nauky o lesnictví . . . . . ., (XLII) Meteorologie a kIimatologie . . . . . " (XLIII) Půdozna1ství (pedologie) . . . . . . " (XLIV) Zákony komasační a o pozemkové reformě (XLV) Agrární operace " celkem IV. Specielní

nauky

pro zeměměřiče:

6 2 3 4 2 5 22

Celkem hodin

pr~~~t:~~

24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39.

Povinné : Optika užitá . . . . . . . . . . . . asi Nomografie . . . . . . . . . . . . Geodetické počtářství I., II., resp. III. běhu Geodetický seminář I., II., resp. III. běhu . Reprodukce plánů a map. . . . . . . . . Počet pravděpodobnostní a vyrovnávací. . . Sférická astronomie a astronomické určování zeměpisných souřadnic . . . . Kartografické projekce . . Fotogrammetrie . . . . . Předpisy měřičské, nauka o katastru a zákony o knihách pozemkových . . Věda finanční a berní (viz, ad 7) Důlní měřičství . Základy hornictví . . . . . . . Horní zákony . . . . . . . . . . Encyklopedie pozemního stavitelství . Encyklopedie inženýrského stavitelství (inkl. stavit. mostní, železniční, silniční, tunelové, vodní, meliorační aj.) .... . . . . . . . . . . . . celkem. ..

1923/71

a

2 2 13 8 3 3 6 3 4 7 1 4 3 2 9 91/11 791/2

Celkem hodin přednáiek a cvičení

Doporučené: 40. 41. 42. 43. 44.

Dějiny měřičstvi Agrárni politika Konstrukce strojů Topografie Soudni řízeni .

2 2 4

a zeměměřičstvi . . . . . . . . . . . . . . . . a skizzování se cvičeními v dílně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . celkem. dohromady.

3 *) 1

12 911/2

povinných

doporučen.

hod. i proc.

hod.

I

II

I proc.

celkem hod.

I II I

p,·oc.

I. společných s oběma směry inženýrského II stavitelstvi. .. . . . • . . . . . . . 111 52'231 4 25 115 50'33 II. společných s inženýrským stavitelstvim směru konstruktivního a dopravniho. . šest až osm dní práce v poli III. společných s inženýrským stavitelstvím směru vodohospodářského a kulturního. 22 9063 22110'35/1-/ 79i 37-42 12 75 91t 40'04 lY. specielních pro zeměměřiče . . . .

-11 1

celkem hudin.

[100%';2281110°&

. . 212tI100*1I16

Celkový p~ehled: společných s jiným odborem. . . . . . . . 111331'62'58114 I 2511137159'96 specielnich pro zeměměřiče . . . . . . . 79t 37'421. 12 I 75 91t 40'04

I

.!

celkem hodin. '-. -.11212tllOO~i 16 1100~1228!lloo*

Srovnání učebních osnov co do týdennich

hodin (redukovaných na 1 semestr), určených pro přednášky. a cvičeni: společné

stavitelství

'OJ

směru

spellielní 'OJ

. 01

.."o""

l'i

>o

'"

o

'"

'OJ

S

~'" '""

§

.~ I> o o.

106 nženýrského stavitelství směru vodohospodářského a kulturního 45 1526 107 14121 52 Studia zeměměřičského . . . . . 11133 ·4137 79t 1291 212t

'''''''',oktivnlho

• dop,"vniho .

I~

dohromady

'OJ

r ~l"t' " "..o '"8 '':"o o ..• '" a; '" '" "

Odbor

nženýrského

~ >8

eo'"

>o

o. o

S

..•'"

QS

.. '".e

,,- o ~~..c: ->.8." "'-CO"d "'m" cd1""'4.e

.•.

""

'" '"

20 371

41-2

29 381 16228t

42'3

I '"

?

Za ministra:

Ing. Vrba,v. r. *) Zvláště se doporučuje pro ty posluchače, kteří se. chtějí věnovati vojenské službě.

1923/72

Levés complémentai~es des cbemins de fe~ en exploitation. Extrait

de I'ing. L. D o lež a I, nZ'

de l'article

v."

No 4.

L'auteur constate que les levés faits par les services techniques des chemins de fer sont exécutés avec peu ďéconomie. En outre il leur reproche la manque ďuniformité, le degré de précision étant tras différent souvent. II définie ce que c'est "l'axe de voie ferrée" qui sert, jusqu'a présent, de base pour les levés et propose de rattacher les levés plus étendus - tels qu'on exige pour ľétablissement du plan d'une gare ou ďune station avec leur environs a un canevas de petits triangles complété par cheminements polygonaux conformément aux instructions du Ministere des Finances cle 1907. Puis il mentionne quelques notions sur le tracé des coul'bes (arcs de cercle et de parabole) et démontre la convenance de la méthode proposée. Pour remédier les défauts mentionnés il recommande au Ministere des chemins de fer ďinstituer un comité ďexperts comme corps consultatif qui serait chargé de résoudre les divers questions ferroviaires au point de vue de ľéconomie.

Zp~ávy odbo~né. Zpráva o činnosti oddělení pro nové měření na Moravě v roce 1922-23. Operační obec: Vel. Olomouc. a) Polní práce: Pokračováno bylo v polygonisaci od 9. května do 16. září 1922. Vedením pověřen měř. vrchní komisař Ing. Frant. Potůček, jemuž byl přídělen měř. asistent Frant. Pásek. Vytýčeno a tesanými kameny stabilisováno bylo 550 polyg. bodů. Horizontální úhly bylr pozorovány na 618 stanoviskách universálním repetičním theodolitem s odhadovými mikroskopy (6 vteřin) firmy Josef Frič v Praze. Měřeno bylo 703 délek polyg. stl'an ocelovým pásmem (20 m) a kde toho potřeba vyžadovala, 5 m latěmi. Dále byly vyhotoveny topografie 550 polyg. bodli. Nepřístupných délek vypočteno bylo 59. Polygonní síť Vel. Olomouce zaujímá 15 katastrálních obcí o rozloze 4054 ha s 16.286 parcelami. Na tomto území určeno 105 trig. bodů a 1235 polygonních bodů. b) Kancelářské práce: V zimním období 1922 do 15. února 1923 proveden byl Ing. Frant. Pot&čkem výpočet souřadnic polyg. bodů Vel. "Olomouce. Všech 1235 polyg. bodů bylo rozděleno na 326 polyg. pořadů. Při výpočtu bylo použito s výhodou počítacího stroje a Jordanových tabulek "Opus palatinum". Operační obec: Kyjov. a) Polní práce: Pokračováno v měření detailu a to v době od 6. dubna do 25 října 1922. Měření provedeno bylo měř. vrchním komisařem Ing. Janem Trávníčkem a měř. komisařem Rud. Horným. Na výpOJ!lOCpřidělen po dobu od 15. srpna do 22. října 192~ měř. ad,lunkt Hugo Rezníček. Zaměřeno bylo metodou polygonální 2616 parcel o eelkové rozloze 645 ha, čímž detailní zaměřeni města Kyjova ukončeno. Zaměřená část byla předem ohraničena a hranice tesanými žulovými kameny zajištěny. Dokončena pareelaee polních náčrtků a vyhotoveno srovnávací sestavení starého katastrálního stavu s nově zaměřeným. b) Kaneelářské práee: Pokračováno v zobrazování zaměřeného území města Kyjova. Zobrazeno bylo 1500 parcel o výměře 450 ha. Prováděl měř. vrshní komisař Ing. Jan Trávníček a od 5. března 1923 měř. adjunkt Hugo Rezníček, který tímto dnám byl pj'eložen ke zdejšímu oddělení. S výpočtem ploch jednotlivých parcel započal 1. března 1922 měř. komisař Rudolf Horný. Operační obec: Sternberk. a) Polní práce: Pokračovino v detailním měření města v době od 9. května do 3). října 1922. Měření. v

1923/73

prováděli měř. komisař J. Papak a jemu přidělený měř. asistent A. Gott1ieb. Celkem zaměřeno 1200 parcel o ploše 348 ha. Pozemkové parcely. byly před zaměřením okoHkovány. Po ukončeném detailním měření města Sternberka sepsáno bylo srovnávací sestavení starého katastrálného stavu s nově zaměřeným a provedena parcelace veškerých polních náčrtků .. Pro letní období 1923 zbývá ještě zaměření nových, během zaměřování města nastalých změn (reambulace) a provedení nivelace. v b) Kancelářské práce: Pokračováno v zobrazování města Sternberka. Kartýrování provádí měř. komisař Julius Papak; zobrazení detailního měření bude koncem dubna 1923 ukončeno. Měř. vrchní komisař Ing. František Potůček započal po zobrazení 2 listů s výpočtem ploch jednotlivých parcel. Operační obec: Hostěhrádky-Rešov. Kancelářské práce: Měř. komisař Rudolf Horný provedl zbývající ještě výpočet ploch jednotlivých parcel (1162 parcelo celkové rozloze 217 ha). Kancelářský adjunkt Jan Petrželka provádí nový písemní operát uvedené obce a popis map. Ing. Frant. Potůček.

Zp~ávy lite~á~ní. Rozdělovánf scelovacfch

Referát. nákladů. V únorovém čísle švýcarskéhG

časopisu zeměměřičského I) zabývá se Emil Miiller nadepsaným tematem2). Z jeho vývodů podáváme tento zcela volně upravený informační článek pro jeho zajímavost a snad i praktickou cenu. Jest všeobecným názorem rozdělovati výlohy scelovací podle získaných výhod. Než ocenění těchto výhod není snadné a jeví se v něm vždy jistá' libovůle, podobně jako při odhadu. Na zmenšení libovůle MiilIer navrhuje dle svých zkušeností ve Svýcarsku posuzovati výhody hlavně s dvojího stanoviska: S hlediska úpravy cest (příjezdů) a shlediska čistě scelovacího. Aby pak odvodil matematické výrazy pro nejvýhodnější částku ki, kterou má účastník (i) přispěti na úhradu scelovacího nákladu, předpokládá: Pro každého účastníka: Blarý Blav nový 1. Plochu jednotlivých pozemků jeho. . . . . . . . . P'I P2',··· Pil P2" 2. Plochu celého jeho majetku pozemkového do scel. odevzdaného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. P', P 3. Množství příjezdných cest ke každé jednot!. částici. C'I' c2'· •• , CI'C1••• 4. Celkové množství lomů vše c h jeho částic (trojúhelníky počítány za pětiúhelníky) L', L 5. Odhadní částka pozemkového majetku jednotlivcova. , O 6. Celkový scelovací náklad, který dlužno vt'l.becuhraditi -, S. a) Vyjádření výhod z úpravy příjezdt'l.. - Výhody, plynoucí z úpravy cest, autor vyjadřuje tímto vzorcem: c = (PI CI P2 c2 (P'I c', P'2 C'2 P nebo symbulicky: [p c] _ fp' c']. c= P (1) v

+

+ ...)-

+

+ ...)

Maximum c by nastalo, kdyby účastník neměl ve starém stavu k žádné částici řádného příjezdu, v novém však ke každému celku cesty 2. Tu by bylo: c't = c'2 = ... = Q, násl. toho také fp' c'] =9. Pro nový stav CI =c2= ... =2, tudíž [p c] = 2 [p] = 2 P. 2P max c = p = 2 . . . (1 a) V obráceném případě, který jest toliko jen teoreticky možný, bylo by c minimální a rovno - 2. Mezi oběma hodnotami leží c, beroucí zření také i na s t a v příjezdu. Na př. silnice nebo dobře udržovaná cesta jako příjezd má plnou hodnotu 1, ') SchweizeriBche Zeil.chrift filr Ve,'meBlUnll'Bwesen und Kulturtechnik, roč. 1923, Curych. 2) Emil M lili e r, KO.lenverteilung bel GlIlerzuBammenlegllngen, BIJ', 34.

1923/74

kdežto špatná cesta nebo cesta služebnostní by dustala jen hodnotu poloviční, ap. , . Příklad. Ucastník měl ve starém stavu 2 stejně veliké částice. Prvá přiléhala ouvratím k silnici, druhá měla příjezd jen po služebnostní cestě. V novém stavu dostal celek o ploše P se 2 řádnými pl-íjezdnými cestami: 1 2 P - (P'I .1 P'2' 2)' c= P

+

I

.p I = P

,

2

=

P'

2"

. t

Jes

I

2 P ":"-.!P' 4

c=---p--'

a pro P ~ p C = 1'25. b) Vyj ád řen í výho d Y č i st ě s celo vací. Největší výhodou jest úprava tvaru pozemkového a zmenšení množství starých částic. Výhodu tuto lze oceňovati v přímém poměru k množství o d str a ně n Ý c h hraničních lomli, t· j. úměrně číslu e =L' - L, (2) v němž se právě uplatňujc i množství částic. (Oblouk lze považovati za jeden lom.) Např. pro účastníka, který dal do scelování 14 částic a každá měla po délce pouze 1 lom na každé brázdě a který po scelování dostal 1 obdélný celek, vychází: e = 14 X 6 - 4 = 80. c) Povinná platebni částka ki na úhradu scelovacích výloh jediným účastníkem. Jak obě vyjádřené výhody spojiti? Tu přichází v úvahu opět jen subjektivní názor na nejspravedlivější rozdělení nákladfi, které by nepostihovalo nikdy jednotlivce, nýbrž stejně všecky účastníky. Máme tu dva zvláštní případy. Některý účastník získává plnou výhodu úpravou. příjezdů a žádnou scelením. Pro něho jest tedy c' = 2, avšak e' = G, tedy c' e' = 2. Jiný nezískává žádných výhod úpravou cest, ale za to plných výhod scelením. Pro tohoto jest c" = G. Ale kolik vzítí nyní e", aby vyvážilo plně výhody c' předcházejícího? Autor je odhaduje rovny scelení 6 částic obdélných v jeden, též obdélný celek, což značí: e" = 6 X 4 - 4 = 20, takže v tomto případě jest CIO e" = 20. Poněvadž výhody v obou případech mají býti rovnocenny, dlužno v. • • po IOZltl v prVlllm prlpa d e n. c = e"dk , o u d z n = e" é' = 20 2 = 10. l

,

+

+

V'

V

V

,

Velikost n se ovšem mění s místními poměry. Ale z příkladu je zřejmo, že nemůžeme užíti pro výsledné výhody prostého součtu (c e), nýbrž správně (n c e). V póměru těchto výhod dlužno pak percentuálně zvětšiti plochu, při scelování uvažovanou, takže plocha jednotlivého účastníka, přicházející v iívahu pro rozdělení nákl. scelovacích, jest dána vzorcem: . ne e ( ne e) P. =P P160 =P 1 J.OO .. , (3)

+

+

+

+

+ +

Podle tohoto vzorce dlužno ustanoviti plochu P. pro každého účastníka. Příspěvek jednotlivce vypočte se v poměru těchto ploch, tedy dle vzorce: S .. ki = [P. ] . P. (,) . (4) Kdyby měli nésti účastníci, získávající největších výhod, poměrně ještě větší příspěvky na hrazení scelovacího nákladu, pak autor doporuč počítati dle vzorce:

P.=P

(n1+ c + e) . 50

Pří k 1a d. Valné shromáždění účastníků ve švýcarské obci F ri c k u se usneslo po autorově informačním referátu rozděliti náklady scelovací ze 60"10 podle ploch a ze 40"10 podle odhadní ceny O celků. Výhodový koeficient byl stanoven výrazem (4c e).

+

1923/75

Odtud plyne plocha pro rozdělování P.

=P

( 1

+

níklada

4~~

jednotlivcových:

e)

a odhadni cena celka jednotlivcových:

O. = O ( 1 + 4 ~~ Tudíž příspěvek Qdhadní cenu.

jednotlivcav

obsahoval

e) .

dvě části, vztahující

se plochu a

0'6 S P (') i = [P. J' .' " 0'4 S O (i) k • - [ O.]' • . Celkový příspěvek jednotlivcav tedy: k'

, k k/i + k"i S ( r;~i~ + t~:i~) =

=

0'6

0'4

Výpočet byl proveden tabeLirně a nevyžadoval prý ani zdaleka tolik času a námahy, jak by se zdálo. Vynaložené úsilí bylo korunovino plným úspěchem, neboť žádný účastník nepodal protestu. Podobně by bylo prý možno postupovati při pracich kulturně inženýrských, což autor rovněž provedl, uváživ pro každého účastníka yýhody v poměru jeho plochy zamokřené k ploše celkové. Na konec autor uvádí, že jeho vzorce nepostřehují snad všecky okolnosti, nýbrž hlavně jen ty, které jsou očividny. Je to také patrno z ph. kladu: Některý účastník by měl jedinou částici o 12 lomech, jiný 3 č'ástice obdélníkové. Oba dostávájí po scelování toliko jeden obdélný celek o 4 lomech. Pro oba jest e stejné. Vzorec uplatňuje tu pouze jednu a tutéž výhodu pro oba stejnou: Zmenšení lom&. Poznámka referenta. Zdá se, že jednoduché vzorce autorovy byly by i pro nás vhodny, kdyby byly upraveny na naše poměry. Součinitele n bylo by možno ještě lépe stanoviti uvážením připadu, že na př. některý náš m'llý účastník nezíská ani výhod c ani e, zato však se zmenší vzdálenost jeho celku, správně ustanoví jeho výměra a řádně se ohraničí jeho celek. Všecko toto nebylo uváž,'lno ve vzorcích, ačkoliv má také velikou cenu a dalo by se přiměřeně respektovati. T. Semerád- Valouch, Pětimfstné tabulky logaritmicko - trigonometrické pro šedesátinné a setinné děleni kvadrantu a polygonálné tabulky pro setinné děleni kvadrantu. - Stran 220 + XII. Krámská cena 24 Kč, členská 18'50 Kč. Vydáno. Jednotou českých matematika a fysiku, Praha II, Křemencová ul. 16. V předcházejícím čísle tohoto časopisu byla již tato nová příručka oznámena a také bylo poukázáno na mnohé výhody její. Doplňujeme tamější názor tímto věcným úsudkem. Dr. Valouch, jako autor chvalně známých log. tabulek pětimístných, vydávaných Jednotou (\. matematika,- získal si nesporných zásluh svou prací. Jeho p&vodní dílo jest všestranně upotřebitelno jak ve škole, tak v praxi. Nová jeho publikace, jak v záhlaví uvedena, jest částečným otiskem jeho pavodních tabulek a rozšířena o logaritmické tabulky pětimístné goniometrických funkcí pro set i n n é dělení. Vyniká rovněžtěmitéž přednostmi jako dílo puvodní. Nechceme nikterak se dotýkati jeho opravdu záslužné činnosti, ale přece upozorňujeme, že v tabulkách, určených geodetické praxi neměly býti vynechány log. tabulky funkcí s m a IÝ m intervalem (v původním díle 10" pro sedm prvních a posledních stupňů kvadrantu). Tabulek jeho původních užíváme nejen na řešení polygonů, nýbrž i na výpočet pře dběžných souřadnic pro body. stanovené zrotínáním s velikou výhodou a pro tento účel budou ony scházející tabulky jistě citelně postrádány. Stejně měly by býti připojeny podobné tabulky doplňovací také i pro n o v é dělení. ' Abychom mohli užíti n o v é h o dělení všeobecně v praxi, třeba míti dále tabulky p Hl' o z e n Ý c h hod not funkcí goniometrických, aby byla

1923/76

umoznena neocenitelná výhoda počítacího stroje při řešení polygonů a předběžuých souřadnic a 'pak log. tabulky těchže funkcí s větším počtem desetinných míst. . Také třeba při vyličování výhod nového dělen.í zdiirazniti, že výhody ty poskytuje toliko účelné uspořádání čtení na stroji. Nepraktické dělení limbu zatlačuje výhody ty daleko do pozadí za dělením starým, o čemž není sporu. Dr. Tichý. Zákony a nařízení pro potřebu civilního inženýra (část všeobecná) řízená Ing. Ant. Kalbáčem a Ing. Arnoštem JedličJou a vydaná jako příloha v I. ročníku Věstníku Inženýrské komory pro CSR., obsahuje následující předpisy: O civilních technicích, o inženýrských komorách, o stavitelích. o zkouškách pro civilní techniky a stavitele a o úlevách k nim, živnostenský řád, o obchodllích pomocnících, o ochraně dělnictva na stavbách, v priimyslových závodech a lomech, pískovnách a pod., o závodech na výrobu a vedení elektřiny, o živnostenských inspektorech, o zřizování živnostenských provozoven, zadávací řád, osmíhodinová doba pracovní, předpisy o pensijním, nemocenském a úrazovém pojištění. Stran 141, cena Kč 30'-, vázané Kč 42'-. Stereoskopická fotografie. Napsal Ing. G. Pelikán, vydal B. Kočí v Praze. Cena Kč 3'-. Stran 45. Drobná tato publikace má za účel poučiti fotografa v stereoskopickém snímání. Uvádí stručně základy stereoskopického vidění a na7..načuje pak způsob, jakým vytvořiti lze stereo-negativ a positiv, aby jím vzbuzená plastická představa předmětu byla ortoskopickou a nikoli pseudoskopickou. Popisuje příslušné stereofotografické přístroje a pozorování obrazii jimi vyvolaných (subjektivní i objektivní) a připojuje stručnou zmínku o upotřebitelnosti stereofotografie pro účely vědecké. Knížka Pelikánova je psána populárně a splňuje také dobře svůj úkol: informovati v hrubých rysech českého fotografa o základech stereofotografie. • Rii. Odborná pojednáni v casopiscch.

Y ěstník

inženýrské komory 1923: Cís. 4. JUC. M. Liš k a: K novému seznamu členstva inženýrskékomory pro ČSR. . Cís. 5. Ing. E. Zimmler: Světová federace inženýrská. :pr. techn. Jos. Barger: Stav civilních geometrii ve Francii. Cís.6. K reformě studia zeměměřického. (Je to d&ležitý projev Jednoty čs. úřed. aut. civil. geometrii v Praze, jímž. mezi jiným jest reagováno na článek Ing. J. Vrby, uveřejněný ve Zprávách veřejné služby technické čís. 9/1922 a žádána úprava našeho studia dle návrhll. českých vysokýcli škol technických, vysoké školy zemědělské, spolkii zeměměříckých, inženýrské komory a některých odborů Spolku čs. inž. a arch. na osm semestrii). Ing. Karl C z e I' ven k a: Der Ziviltechniker in der Praxis. Dr. techn. Jos. Barger: Stav civilních geometrů ve Francii. Čís. 7. Ing. Hermann Fischer: Vermarkungen im Vermessungswesen. Ing. Kalbáč: Diim inženýrské komory. ~právy veřejné služby technické 1923: Cís. 6. Ing. Jos. R ů ž i č k a: Letecká fotogrametrie. Dr. Jos. Ryšavý: Uzlový bod připojený směrově k třem trigonometrickým bodlim. Časopis čs. inženýrů a architektů (technický obzor) 1923: Čís. 6. Ing. Jos. R ii ž i č k a: Užití leteckých snímků ku vypracování map a plánů průsekovou fotogrametrií . .!ournal de Géometres=Experts Pran~ais 1923: Cís. 27. (únor) M. Roussilhe: Reconstitution fonciln·e. M.. Z o e IIy; La triangulation en Suisse. M. C o I' a di: Le Coordinatographe rectangulaire. Zeitschrift fiir: Vermessungswesen 1923: . Cís.L a 2. Dr. A. Haerpfer: Graphische Tafeln flir Photogrammetrie. (Dokončení v čís. 3, 4.) E g g e r t: Der Polarkoordinatogra ph von Cm·adi.

1923/77

Čís. 3. a 4. P fi t z e 1': Gemeinsame Ausgleic.hung von zwei Punkten, Qie nul' durch einen auf einem gegebenen Punkte gemessenen Winkel miteinander verbunden sind.

Ósterreichische

Zeitschrift fiir Vermessungswesen

1923:

Čís. 1. Ing. H. Profeld: Die Schnittmethode. (Nové metody ~ěření situačního, které mají nahraditi měřický stůl. O jedné psal již Ing. Simek v loňském ročníku časopisu. Vrátíme se ještě k tomuto tematu, které.zasluhuje pozornosti.)

~chweizerische

Zeitschrift

fiir Vermessungswesen

1923:

Cís. 1. D i sel' e n s: A propos des améliorations foncieres. A n sel' m e t: Etude sur de cadastre. Čís. 2. Des e r e n s: A propos des améliorations foncieres. E. Mli 11 e 1': Kostenverteilung bei Giiterzusammenlegungen. (Oba článkYvzajímavé pro agrární operace.) Cís. 3. K. S c hne i der: Les instructions pour l'établissements des plans d'ensemble lors de mensurations cadastrales du 27.-XII. 1919, et les modeles de dessin s'y rapportant.

Zajímavosti. 1. Na vídeňské technice byl zřízen nový odbor technické fysiky,jelikož podobné odbory byly aktivovány právě na vše c h vys o ký c h školách v Německu. 2.Poěátkem dubna (t.j.6.a 7.) odbýval š výc a rský spo lek geo me trl1 XIX. valnou hromadu v universitě curyšské. Mimo jiné byl pro jeho členy uspořádán přednáškový kurs na tato themata: Nové předpisy o hospodářských melioracích, dobré a špatné příklady zastavovacich plánů, Einsteinova teorie relati vity, organisace švýcarského měřeni katastrálního, geodetické základy švýcarského měření zemského a letecká fotogrametrie ve Francii. . 3. Rakouský Bundesvermessungsamt vydal litograficky 1Omístné tabulky pro sinusy, kosinusy a tangenty v dělení no n a g e s i má ln é m (setinné -dělení starého stupně). T.

Zp~ávy spolkové. Zpráva jednatelská Spolku československých zeměměřičů za rok 1922, Hlavní zřetel Spolku věnován byl reformě studia zeměměřického, ježto na této reformě jest závislá vědecká výchova dorostu zeměměřického a příští úroveň odborných prací. V cdle toho sledovalo ovšem předsednictvo všechny záležitosti, týkající se zájmů Spolku nebo jednotlivých jeho kategorií. Reformě studia věnovalo se velmi mnoho času, ale přece nelze říci, že by situace byla celkově příznivější, než před rokem. Třebaže anketa ze dne 8. dubna 1920 vyzněla příznivě, svolána byla ministerstvem anketa nová na 4. a 5. července 1921, o které bylo zde již loni stručně referováno; vyzněla - jak známo - v ten smysl, že by studium zeměměřické se mělo prohloubiti a přičleniti organicky jako třetí větev k reformovanému stavebnímu inženýrství. Ministerstvo školství sestavilo materiál na anketě generelně projednaný a formulovalo výnos, obsahující schema učebné osnovy, ke kterému měly profesorské sbory zaujmouti stanovisko. Tento jednotný nástin studijní osnovy sestaven byl srovnáním všech nauk, obsažených v sedmi došlých návrzích ze čtyř vysokých škol technických na základě aritmetického průměru navrženého počtu hodin. Detailně pojednal o této záležitosti ve článku "Reorganisace studia zeměměřického" ministerský tajemník v ministerstvu skolství a národní osvěty Ing. Josef Vrba v čís. 9 "Zpráv veřejné služby technické" z 1'.1912. Na to svolalo děkanství vysoké školy speciálních nauk při českém vysokém učení technickém na den 14. května 1922 anketu ze zástupců odborných korporací, kde děkan prof. Petřík podal zprávu o stavu reformy studia. Usneseno trvati na osmisemestrovém programu studijním a vzato na vědomí, že zmíněný již článek Ing. Vrby, který je totožný s výnosem ministerstv'a školství a národní osvěty ze dne 12. prosince 1921, přání ankety sice nevyhovuje, ale lze jej pokládati za min i m á In í pro g r a m, na jehož podkladě lze dále vyjedmívati. Přijat návrh, aby deputace doručila ministerstvu škol~tví nový pamětní spis, podepsaný všemi odbornými korporacemi

1923/78

zeměměřickými, shrnující všechny důvody pro reorganisaci studia. Spis doručen ministru školství a. národní osvěty Bechyňovi. Ministerstvo školství připravilo dle došlých dobrozdání a návrhů materiál pro novou anketu, jež byla svolána teprve na den 15. listopadu 1922. K této anketě pozváni: zástupce ministerstva financí ministerský rada Inl;' Leipert, zástupci vysokých škol technického směru a zástupci odborovych organisací: za inženýrskou komoru Ing. Fiirst, za Jednotu civilních geometrů Ing. Zuklín, za Spolek československých zeměměřičů Ing. Souček. Na anketě byla sice projednána osnova studia na principu, že studium má býti prohloubeno ve směru čistě geodetickém, neurčen však počet semestrů, který mají opět stanoviti příslušné profesorské sbory vysokých skol. Došlé návrhy budou tvořiti materiál pro novou anketu, o které zatím nelze říci, kdy bude svolána. O výsledku ankety z listopadu 1922 je uveřejněn podrobný referát {ílena ankety prof. dra Semeráda v čís. 10. "ZE'měměř. věstníku" z r. 1922. Poznamenávám, že na pamětní spis, podaný ministru školství Bechyňovi po květnové ,I?0radě na děkanství, došla od ministerstva školství formální odpověď, v lllŽ se hrozí žalobou všem těm, kteří pamětní spis podepsali. Vzhledem k vysvětlení, jež na to Spolek a ostatní odborové korporace zaslaly, žaloba nepodána. Podotýkám, že pojistní technikové, ačkoliv začali svoji akci mnohem později než geometři, mají již ministerstvem školství schválený osmisemestrový program studijní. Z drobnějších akcí uvádím, že Spolek podal žádost ministerstvu školství o uvolnění subvence Kč 1000'- na vydávání časopisu, která byla příznivě vyřízena, dál~ podnikl kroky ku zřízení stipendií pro studium geodetické ve Francii, Svýcarech a Jugoslavii - ministerstvo školství vyhovělo potud, že udělilo jedno stipendium k pobytu v Paříži -, dále vyšel ze Spolku na popud evidenčních geometrů, ohledně jejich názoru o povinné jednoroční praxi u úřadů evidenčních před autorisační zkouškou. Pořádáno celkem osm schůzí výborových. Jako v letech minnlých udržovalo předsednictvo i letos srdečné styky s Dnií geometrů francouzských a jejím čelným představitelem Ing. geom. Dangerem. Kolegům dru Bargrovi a Potužákovi dostalo se ve Francii nejsrdečněj~ího přijetí a největší podpory v jejich studiích. Předseda jakož i jednatel dr. Ryšavý, který je členem redakce "J ournal des Geometres-Experts", zprostředkovali otištění, případně i překlad odborných článků dra Fialy a úředního odhadce půdy Krause, jakož i zprávy o stavovských poměrech u nás. Z ministerstva veřejných prací a z ministerstva zemědělství došly dva přípisy, týkající se umístění československých geometrů na Rusi. Přípis ministerstva veřejných prací zní: "Ministerstvo zahraničních věcí sem sdělilo, že v ruských státních službách (lidový komisariát zemědělství) může býti umístěno asi 50 geometru, znalých ruského jazyka a dobrých odborníků. Služné prý bude pravděpodobně poskytnuto takové, jež vyhoví poměrným požadavkům. -Ministerstvo veřejných prací upozorňuje tamní k~rporaci, by uvědomila své členy na možnost získání práce na Rusi. Z á d o s t i uchazečů s doklady a podmínkami buďtež předloženy při m o min i st e l' s t v u ve ř e j n Ý c h P l' ac í." Přípis ministerstva zemědělství: "Zastupitelství CSR. v Moskvě vyjednávalo s lidovým komísariátem o převzetí čsl. agronomů, lesníka, geometru a zvěrolékařů do ruských státnich služeb. Lídový komisariát sdělil, že by prozatím umístil 50 geometrů a 40 zvěrolékařů. Reflektanti na tato místa musi se vykázati znalostí ruského jazyka a důkladnými znalostmi odborovými. Vyhovujícím uchazečům bude poskytnuto p r a v d ě pod o b ně t a k o v é služné, jež vyhoví poměrným požadavkum. Ku provedení JlOřejšího ujednáni vyzvalo ministerstvo zahraničních věcí Sekci sdružení Cecha a Slováka z Ruska při hospodářské jednotě pro

1923/79

Slov. Východ v Praze, Ústřed!!í pracovní sbor pro hospodářskou obnova Ruska a Ukrajiny v Praze a Ceskoslovenskou obec legionářskou v Praze. aby sdělily, zda se v jejich evidenci nacházejí kvalifikovaní uchazeči, za jejichž morální bezúhonnost musí ta která doporučujíci organisace převziti plnou záruku, udaly podmínky, za nichž by refiektanti byli ochotni státní službu v Rusku nastoupiti, dále by žádosti o místa i s doklady předložili přímo ministerstvu zemědělství ku prozkoumání odborné kvalifikace žadatp,1fl. Připomíná se. že ministerstvo zahraničních věcí v prvé řadě bude bdti ohled na kandidáty doporučené ministerstvem zemědělství, i když tito nebudou v žádném styku s výše nazvanými organisacemi. O tom činí ministerstvo zemědělství sdělení, žádajíc, aby na věc byli vhodným způsobem upozorněni absolventi vysoké školy technické." . Do por uč uj i, aby eventuelní žádosti geometrů byly podávány ministerstvu veřejných prací. Z přípisů není zřejmo, k čemu a k jakým pracem bude použito těchto 50 geometrů. Jen jako poznámkou budiž uvedeno, že po rozpuštění prvé dumy vydán byl carský ukaz o scelování pozemků na Rusi, jímž zřízeny byly pro tyto úkoly lokální a guberniální komise a zemědělský komitét v Petrohradě. V r. 1911 zaměstnáno bylo celkem u 47 guberniálních a 471 lokálních komisí 5452 geometrů a celkem 11.000 osob. Selská banka sama zaměstnávala 291 geometra, vedle 105 inženýra. To jsou ovšem čísla z doby před válkou, z nichž však plyne, že 50 geometrů asi nepostačí na vyplnění mezer válečných. . Od bo č ka spo lku čsl. zeměm ěřič ů v Hrně konala řádnou valnou schůzi v neděli, 18. února .1923. Za předsedu zvolen opětně prof. dr Tichý, jednatelem Ing. Faltus. Cinnost odbočky je značná, jak vyplývá z počtu - 11 - schůzí výborových a 6 schůzí členskýcb, spojených s přednáškami,. dále z řady podání námětů (sta~. řád), intervencí atd. Bližší uvedeno bylo ve 3. čísle "Zeměměřičského Věstníku". Za redakce prof. dra Semeráda a 7 členné redakční rady bylo vypraveno 10 čísel "Zeměměř. Věstníku", věnovaných většinou článkům z prakse zeměměřické a článkům stavovským i časovým otázkám. Též administraci náleží za její příkladnou činnost náš upřímný d-ík. Spolek posluchačů zeměměřictví v Praze vykazuje též potěšitelnou činnost. Na valné hr~madě, konané dne 1. prosince 1922, vyslovili členové požadavek 8semestrového studia, což prakticky i zdůrazňují tím, že poslouchají a skládají zkoušky z předmět& příštího studia reformova_ ného, pokud ovšem jsou zavedeny, . Spolek posluchačů vydává čile přednášky. V roce minulém vydal prof. Petříka: Nařízení z r. 1890, Měření úhlil. a délek, Uvod do polygonálních výpočtů. Vydává prof. dra Ryšavého: Vyšší geodesii, připravuje k vydání prof. dra J. Svobody: Sférickou astr-onomii. Počet členův letošním stud. roce jest 50. Předsedou zvolen: Svoboda Ant., jednatelem Mašek MirosI., pokladníkem Vávra J. Končím přáním, aby ankety na letošní rok slibované byly jíž poslední a naše přání byla ještě letos splněna. Přednesl: Svec.

Oprava. Ve článku "Doplňovací zaměřování u železnic provozovaných", "Z. V." čís. 4 z 1923 má státi: Na str. 49, odst. 3. řádek 8 shora místo "s vnitřním (nepřevýšeným)", správně: "s vnějším (převýšeným)". Dle toho jest opraviti i chybu v obr. 1. (viz přílohu). 52, řádek 5 shora místo "obr. 2", správně: "obr. 5"; 52, " 24" ""§ 420", " ,,§ 850"; 55, v odstavci 3. místo" y = o lX-S -180°", správně: ,,"'( = ClIX- 00 -180°", 55, 3. místo ,,2 a; = 270 - Cl IX - s", správně: ,,2 a; = 270° - Cl IX _ 00", . 55, 3. místo ,,0; = o lX- s-900", správně: ,,0; = ClIX_00-900". V obrazové příloze fig. č. 5 jest u os souřadnicových proměniti znaménka - (minus) v ~p!us). •

+

Za redakci zodpovída Ing. Jos. Rilžíčka. - Tiskem Polygrafie v Brně. Nakladatel: Spolek československých 7.eměměfičfi v Praze.

1923/80

ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTHíH Některé nové úpravy francouzských strojů geodetickýcb. Dr. J. Ryšavý. Pr'ed válkou, v letech 1909-1913, bylo otištěno jednak v nZeměměř. Věstníku", jednak v nTechD. Obzoru" několik Hánkft, v nichž bylo I?řehledně pojednáno o pozoruhodnějších konstrukcích franc. strojlí měřickych, u nás málo známých. Některé z těchto osvědčených a ve Francii oblíbených strojft byly v posledním desítiletí nově upraveny a v různém směru zdokonaleny, zejména co do. pohodlí a rychlosti měřického výkonu. V dalším zmíníme se co nejstručněji o několika zajímavých úpravách strojů z naší odborné literatury již známých. předpokládajíce, že čtenár·, který by pHI si podrobnějšího popisu, vyhled4 si ony články o strojích pftvodních. Hl'anolový astroláb byl konstruován franc. astronomem C I a ude m a inž. Driencourtem ve snaze opatřiti vhodnou pomůcku, jíž bylo by možno pohodlně a pl'esně stanoviti zeměp. šířku a čas na velmi četných bodech sítě astronomicko - geodetické, jak toho žádají úkoly moderních prací geodetických. Tím, že pl-ístroj Claude-DriencourWv je lehce přenosný, ~e lze ho užíti na kterémkoli trigonom. bodu bez zvláštních stavebních úprav (pi1ířfl a prozatímních observatoří) a že přes to co do přesnosti blíží se 8trojftm meridianovým, jeví se neobyčejně vhodným k naznačeným úkoH'lm astronomicko-geodetickým. Stroj zařízen je pro měření zeměp. šířky a času podle methody Gaussovy, při níž požadavky na přesnost obvyklých měřících součástí stroje - líbely a děleného kruhu - jsou minimálnÍ. Stroj při methodě Gaussově neprovádí totiž absolutní měření, nýbrž má úlobu pouze přístroje srovnávacího *). • pflvodní typ stroje Claude - Driencourtova byl zhotoven pařížským mechanikem Yionem a poté v úpravě poněkud zlepšené vyráběn Jobinem (v Německu napodoben byl firmou SarLorius v Gottingen). V poslední době. po zkušenostech získaných při praktickém užití typu Jobinova, byl velmi podstatně zdokonalen, při čemž odstraněny všechny závady praktickými geodety dosavadnímu typu vytýkané. Nejnovější typ astrolábu zhotoven byl v dílnách S. O. M. **) Typu vyráběnému v dílnách Jobinových ***) bylo vytýkáno zejména toto: Stroj byl složitj\ vysoký a těžký, sestával ze tH částí, jež bylo nutno pl'ed měřením sestaviti a spojiti v jeden celek: měl dvě ol1dčlené osy *) Velmi dokonalý pHstroj pro stejné účely a na podobné myšlence založený, zcela nezávisle však na stroji Claudeově byl konstruován také u nás. Je to t. zv. cirkumzenitál Nušl-Fričůy, o němž Z. V. přinese v nejbližŠí době zprávu z péra prof. .Jindř. Svobody. Stroje, v poslední době rovněž nově upraveného, bude užito k astronomicko-geodetickým pracím v naší republice (voj. zeměl" ústavu) a bude postaven též v nové observatoři pražské techniky, jakož i na. observatoři v Ondřejově. **) Société ďOptiuqe et de Mécanique de Précision v Paííži (VlII-rue Pierre-Charron). Veliký závod tento byl založen za spolu{lčasti vynikajících odborníků a. vědell. pracovníki't francouzsk)~ch za války, aby nahradil yýrobk~velkých optických závodi't německých a zabránil jejich dalšímu pronikání na trh francouzský po "álce. ***) Techn. Obzor, roč. 1909, str. 53. Claude - Driencourt, Description et usage de l'astrolabe a prisme. Paris 1910.

1923/81

svislé, dalekohled nebyl po stránce optické právě dokonalý (pH silném 'lvětšení měl velmi malé zorné pole, takže ukazovala se potřeba hledáčku, jasnost jeho byla rovněž malá); rektifikace byla dosti složitou a bylo při ní nutno nahrazovati vlastní okulár pomocným okulárem autokolimačním. Nový astroláb S. O. M. tvoří jediný celek (viz obr. 1.), výška jeho je proti typu předchozímu zmenšena téměř na polovinu, má jedinou osu svislou, k urovnání stačí jediná líbela, rektifikační postup je značně jednodušší a lze jej rychle provésti (i v poli). Dalekohled je menší, je však co do optické výkonnosti mnohem dokonalejší. Je vyzbrojen dvěma okuláry mikroskopovými, které jsou nasazeny nad sebou v dvojité trubici okulárové; zvětšení jejich je 80 X a 30X (u staršího stroje 68 X a 30 X), zorné pole 36' a 96' (27' a 74'), dávají obrazy velmi ostré, takže jest možno zaměřovati hvězdy ještě další vp,likosti. Pozorovatel mftže užíti libovolně jednoho či druhého okuláru. Přechod k okuláru malého zvětšení provedp, se prostým otočením páky, jíž vsune se do dráhy paprskft hrano!. který převede obraz do okuláru horního (30X); v této kombinaci nahrazuje

dalekohled hledáček. Vhodnou úpravou osvětlovacího zařízení :přetvoří se jednoduše okulár při rektifikaci v t. zv. okulár autokolimačm. Stroj je poměrně lehký a snadno přenosný (váha je zmenšená z dřívějších 45 kg na 18 kg) a lze ho užíti i na stojanu, jehož konstrukce je rovněž pozoruhodná spojujíc lehkost s pevností. Každá ze tří noh stojanu sestává ze dvou ramen, 7. nichž každé je pH horním konci spojeno kloubově s pNlehlým ramenem sousední nohy (obr. 1.). Je-li stojan vetknut zahrocenými botkami svých noh do pŮ.dy, tvoří tuhé těleso o stěnách trojúhelníkových, které je velice nepoddajné, zejména proti kroucení (princip franc. "tripodft", užívaných jako zvýš. stanovisek na trigonom. bodech I. ř.). Stojany tohoto typu zavedla S. O. M. téměř u všech svých strojiL Přesnost nového astlolábu udávají konstruktéři těmito hodnotami • 0·03 sek pro zeměp. šlřku O 2", pro čas cos . Z dalších výrobkft S. O. M.lze Ilvlsti repetič. theodolit (obr. 2.), který však nevykazuje pozoruhodných podrobností. Bylo by poukázati pouze na to, že obvyklá ustanovka alhidádová nahrazena je zde nekonečným šroubem, který zatlačí se - jde-Ii objemný pohyb alhidády - ekcentrem do ozubeného obvodu spodní části alhi<1áctové desky. Prflměr. děL kruhu horizontálného je 15 cm, vertikálného 12 cm, non. diference leg (1')

±

1923/82

po příp. 2cg (2') a lze odečísti dobře i poloviční hodnotu non. diference. Dalekohled zvětšuje 12 X; upravuje.li se stroj jako tacheometr, pak analaktický dalekohled, zvětšující 15 X, opatřuje se dálkoměrným zařízením nitkovým s násob. konstantou k = 50. Stativ stroje je téhož typu jako u astrolábu. Z jiných, vzhledem k měHckým methodám u nás uZlvaným, mene významných strojů S. O. M., zmiňujeme se jen o známém*) dálkoměrném pravítku záměrném Goulierově (alidade holométrique), které zůstalo v principu nezměněno a dostalo jen nové roucho; ve Francii je četně užíváno pro topografické účely. Zajímavo je také, že S. O. M. podporuje snahy franc. konstruktérů po vytvoření nových typu strojových, které ovšem ne vždy jsou provázeny úspěchem. Tak byl nám ukázán pH návštěvě dílen S. O. M. t. zv. metro-

topograf, kombinace theodolitu s rýsovací deskou, jímž je možno prováděti měření detailu podobnou methodou, jako je postupné protínání na měHc. stolu. K alhidádě theodolitu je pHpojeno horizontální pravítko 1., podle jehož hran bylo by lze rýsovati ra;yony stanovisko A zaměl'ený bod; při stroji je však ještě druhé podobne pravítko II. otáčivé kol bodu, odpovídajícího poloze druhého stanoviska B v terénu, na němž postaví se pomocný theodolit. Po současném zaměření na podrobný bod P oběma stroji zařídí měHč u metrotopografu pravítko dle horiz. úhlu hlášeného pozorovatelem u pomoc. theodolitu a ihned v terénu stanoví průsekem zkosených hran obou pravítek 1., II. obraz bodu P na desce rýsovací. Přístroj tento je málo účelný, vylíčená měHcká methoda má všechny vady stolového měření, až snad na to, že může pH ní odpadnouti kolíkování. );Inohem účelnější jeví se ve srovnání s touto methodou postup se q.věma theodolity (alternativa methody Profeldovy) uvedený v článku inž. A. Simka (Zeměměř. Věstník, 1922, str. 129). S. O. M. zi1stala patrně pH modelu metrotopografu, vždyť i praktičtější kombinace rlízných tacheometrů se stolem měřickým (tachygrafy) jsou poměrně málo rozšířeny.

n.

*) Prévot, Topographie I. str. 387., roč. 1921, str. 327.

Journal des Géométres-Experts,

1923/83

Ze strojll zhotovených jinými francouzskými závody možno zaznamenati ještě zdokonalený svahoměr dálkoměrný - eclistadimetr konstruovaný pro nivelaci se skloněnou záměrnou (n. trigonometrickou, svahoměrnou); stroje v nové úpravě lze užjti i k přesnější n~velaci se záměrou vodorovnou (n. geometrické). V původním svém tvaru vznikl dálkoměrn)' svahoměr přetvoi'ením katastrál. theodolitu Lallemandova v dílnách pařížské firmy "Ponthus & Therrode" *). Nová úprava stroje (obr. 3.) je zlepšena v tom, ~e horizontální otáčecí osa dalekohledu je správne vyvážena, t. j. tlak na ní je stejnoměrně rozdělen; mikroskop čárkový k odečltání výškových úhlů umístčn byl pod dalekohled, čÍÍnž získalo se místo pro sázecí libelu nivelační. Této libely je potřeba, použije-Ii se stroje k ni velaci geometrické; obrazy obou koncl't bubliny jsou převedeny. hranoly tak, že jsou viděti od okuláru (podobného zn.řízení užito bylo dříve již u známého francouzského stroje pro přesnou nivelaci - (srovn. T. O. roč. 191.1, str. 201,). Rovněž i bublina druhé Iibely - alhidádové - je patrna od okuláru v zrcádku šikmo nad ní skloněném (v obr. 3. na odvrácené straně). Výhodou těchto zařízení je, že pozorovatel ml'tže provésti všechny úkony měHcké s jedinéh') místa a potřebuje k tomu účelu pouze nepatrně posunouti hlavou. Horizontální úhly lze odečísti jen hrubě (na lY) na malém kruhu podle jednoduchého indexu čárkového. Pro nivelaci trigonometrickou prováděnou při zaměřování horských bystřin a tokl't ú{'adem "Service des Grandes Forces Hydrauliques" upraven byl také známi autoredukční tacheometr Sanguetuv **) tím, že doplněn byl o zařízení k měření úhlů vertikálných (segment a mikroskop s 10menou osou, jichž okulár byl těsně blízko okuláru dalekohledového). Takto změněný stroj nazván alltoredukčním svahoměrem dálkoměrným (autored. eclistadimetr) a bylo jím možno měřiti nejen úhly vertikálné, ale odečítati také jejich tangenty na stupnici svislé tyče. Zkušenost ukázala. že zařízení k měření obou těchto veličin na témž stroji není potřeba a že stroj čini zbytečně složitějším, ostatně není právě snadné zaříditi a udržovati výškový segment správně centricky na ose točné dalekohledu. Byl proto původní stroj pozměněn na t. zv. "clisistadime tI'" ***), v tomto :případu opět autoredukční (obr. 4.), bm, že segment se vypustil. Místo výškových úhlll odečitají se pouze jejich tangenty na stupnici svislé tyče; nonius di·íve k odečítání užívaný nahrazen je mikroskopem, jehož okulár je vedle Obr. 4. okuláru dalekohledového. Tangentu . vÝškového úhlu lze odečísti velmi pohodlně a rychle bez přecházení, s přesností na 0'0001. Aby bylo možno prováděti clisistadimetrem také nivelaci geometrickou, jest opatřen, stejně jako stroj předchozí, reversní libelou, která se připevní dvěma šrouby po *) Viz Techn. Obzor, roč. 1909, str. ]55 a roč. 1911, str. 200. **) SÍ'ovn.: 'fechn. Obzor, roč. 1909, str. 258, - roč. 1911, str. 200, Zem. Věstník, roč. 1913 str. 65; Comptcs rendus des, études et travaux du Service des Grandes Forces Hydrauliques, Tome VII. (Lallemand-Prévot "Notice sur le nivellement des vallées des Alpes") 1916. H*) Odborná terminologie francouzská užívá názvu .,ecH.... " pro stroje, jimiž možno určiti sklon vyjádřený úhlem výškovým, "clisi ...• " pro stroje, na nichž odečítá se tangenta úhlu výškového.

1923/84

straně dalekohledu (v obrazci 4. byla by na odvrácené straně). K této libele reversní připojuje se zrcádko, jež lze vhodně skloniti, aby bylo v něm vidět obraz bubliny od okuláru; podobně upravené zrcádko, patrné v obr. 4., je také u libely alhidádové. Funkci elevačního šroubu zastupuje při tomto stroji šroub k jemnému· posunu svislé tyče v jejím vedení, umístěný na spodním konci tyče. K oběma posledním strojil.m pHsluší stojany s vrchlíkovou vložkou v hlavě (viz T. O., roč. 1909, str. 15fi.).

Ing. Ant. Krátký,

měř. rada stát. pozemkového úřal1u v Hrně.

V našem denním tisku setkáváme se velmi často se zprávami o pozemkové reformě. Jest nesporné, že pozemková reforma znamená jednu z největších vymožeností demokratických v naší mladé republice a proto jest zájem o ni dostatečně odůvodněn. Úvahy o pozemkové reformě jsou různého druhu, někdy nalézáme úsudky příznivé, jindy zase úsudky nepříznivé, a kritiky, kterých se dočítáme, namnoze si odporují. Každá politická strana řeší problém pozemkové reformy dle svého programu a není tedy se co diviti, jsou-li úsudky tiskem šířené mnohdy navzájem protichůdné. Ctenář, který nesleduje postup pozemkové reformy z odborných listů, jest zpravidla nesprávně informován a jeho nazirání na pozemkovou reformu spočívá na úplně mylných předpokladech. Pozemková reforma a její účelné provádění zahrnuje v sobě tolik spletitých problémů, že i odborníku na provádění přímo zúčastněnému jest se co činiti, aby se správně a v pravý čas obeznámil se všemi jednotlivostmi a postupně vyskytnuvšími se novotami, ať už po stránce sociální, technické neb hospodářské. Účelem přednášky bylo obeznámiti zeměměřickou veřejnost, pokud není zúčastněna na provádění pozemkové reformy, s postupem prací po stránce praktické; a tu nutno vyzvednouti z celého souboru otázek toho druhu tu nejdůležitější, totiž otázku, jejíž uskutečnění tvoří jádro dnešní činnosti státního pozemkového úřadn a kterou se pozemková reforma tou dobou prakticky uplatlluje v širokých vrstvách zemědělců; jest to pro vád ění pří d ěl ov é akc e. I tato přídělová akce jest zase jen zlomkem rozsáhlé působnosti pozemkového úřadu. K informaci širší veř~jnosti jest pro svou praktickou povahu však nejzpůsobilejší k objasnění pravé podstaty a účele pozemkové reformy. Před projednáním vlastního tematu bude záhodno p~ukázati na některá ustanovení zákona, s nimiž máme co činiti při provádění přídělové akce, a na činnost pozemkového úřadu a veškerá jeho opatření, prováděná před jejím skutečným zahájenim. Ke vzniku pozemkové reformy a jejích zákonů přispěla ve značné míře snaha upraviti pozemkové vlastnictvi a ziskati rovnováhu sociální i hospodářskou v rozděleni půdy v československém státě. *) Dle přednášky proslovené 9. února 1923 v odbočce Spolku čs. zeměměřičů a měřické skupině Spolku ing. a arch. v Brně.

1923/85

První zákon o reformě pozemkové byl přijat naším prvním národním shromážděním dne 9. listopadu 1918; jest to z ák on o ob s t a ven í vel k o s t a t k U, který zakazuje zcizení, zastavení a reálné zatížení statků, zapsaných v deskách zemských, bez svolení státní správy. . Zákonem ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., zabírá se státem velký majetek pozemkový, ležící v území československé republiky, v to čítajíc velký majetek vázaný a zřizuje se úřad pozemkový. Velkým majetkem pozemkovým jest rozuměti soubory nemovitostí a práv, která jsou spojena s jejich držením, jestliže výměra náležející v území československé republiky vlastnicky jedné osobě neb týmž spoluvlastníkům je větší než 150 ~a půdy zemědělské (rolí, luk, zahrad, vinic, chmelnic) aneb 250 ha půdy vubec. Manželé nerozvedení považují se za osobu jedinou. Vázaný majetek jest půda, která není v úplném bezvýhradném vlastnictví držitele. Vázaným vlastnictvím jest zejména půda fideikomisů (svěřenství), dále půda církevní, beneficiální, půda klášterů. obroční půda (kostelní jmění) a půda náležející nadacím. Pojem "zábor" je něco zcela jiného nežli vyvlastnění. Zábor zahrnuje v sobě: 1. právo státu nabývati práva, aby zabraný majetek přebíral a přiděloval; 2. povinnost osob hospodařiti na zabraném majetku řádně; 3. úřední souhlas ke zcizení, pronájmu a zavazení zabraného majetku; 4. vésti na zabraný majetek exekuci pouze vnucenou správou. Ze záboru jsou vyloučeny: a) Objekty Erávně i hospodářsky samostatné, jež neslouží hospodaření na zabraných nemovitostech. Jsou to ku př. domy a paláce v městech, domky a villy se zahrádkami na venkově, továrny, pokud nejsou příslušenstvím zemědělské půdy (lihovary, cukrovary, mlýny, pily, rybníky); b) majetek zemský, okresní a obecní (jmění i statek). Při záboru nečiní se rozdílu, jde-Ii o nemovitosti, zapsané do desk zemských, nebo ne. I majetek pozemkový, zapsaný v různých vložkách knihovních, jest zabraným souborem, bez ohledu na to, je-li soúbor určitým místním celkem, neb je-li rozdělen v různých obcich, krajích neb zemích. Hned při vZlliku naší republiky projevila se živelnou mocí touha po pudě v nejširších vrstvách našeho venkovského obyvatelstva. 'Byl to nutný následek hladu, bídy, neutěšených vyživovacích poměrů a všeobecného nedostatku vůbec. Záchrana před těmito zly viděla se jedině v držení půdy a proto dostoupila její cena míry až pohádkové. V této bezprostředně poválečné době, prosycené proudy rozkladnými a revolučními, musel mohutný hlas lidu býti respektován směrodatnými činiteli, neboť znamenal vyřešiti rychle jednu z nejnaléhavějších sociálních a národohospodářských otázek a dal vznik k zákonům o z aji š t ě n í půd y a jej í m pře v z e t í do vlastnictví drobných dlouholetých pachtýřů

1923/86

(dlouhodobé pachty); jest to zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n. Dle tohoto zákona může žádati pachtýř neb podpachtýř zemědělského pozemku, aby mu pozemek postoupen byl do vlastnictvi za náhradu zákonem stanovenou, aneb aby mu byl ponechán v pachtu, jestliže požadovaný pozemek byl nejméně od 1. října 1901 nepřetržitě až do dne vyhlášení tohoto zákona v pachtu nebo podpachtu jeho, jeho manželky nebo jejich rodin nebo jejich právních předchůdců v držbě nemovitostí, s nimiž jest požadovaný pozemek spolu obděláván. Zákon tento netýká se zemědělských pozemků v zastavěné části měst neb obcí (stavebních míst) jakož i pozemků obcím patřících aneb takových, kterých obec požaduje pro svůj stavební rozvoj a pro zajištění svých komunálních podniků, dále na pozemky, které jsou požadovány pro vydržování nemocnic. léčebných ústavů a jiných humanitních zařízení. Požadovací právo pachtýřovo vztahuje se jen na pachtýře, který požadovaný pozemek sám nebo s rodinou obdělává nebo na požadovaném pozemku bydlí jen potud, pokud získáním tohoto pozemku nepřestoupí jeho vlastní zemědělská půda výměry větší než 8 ha. l'ožadovací právo dle tohoto zákona nepřísluší pachtýti, kterému byl pozemek propachtován jen v důsledku celoročního služebního poměru vůči propachtovateli (jako na př. hajnému, deputátním dělníkům a pod.) jako součástka mzdy nebo služného a pachtýři hospodářských celků, jako jsou dvory a statky. V důsledcích právě uvedeného zákona přešla značná část zabrané zemědělské půdy do rukou drobných zemědělců, ale ani toto opatření nebylo ještě dostatečným, aby ukojilo nezdolatelnou touhu po půdě. Následuje zákon o ochraně drobných zemědělských pachtýřů ze dne 3 O. říj na 1919, č. 593 Sb. z. a n., doplněný hlavně nařízením ze dne 28. listopadu 1919, č. 626 Sb. z. a n. a nařízením ze dne 24. ledna 1920, č. 51 Sb. z. a n. a konečně dalšími zákony vydanými v r. 1921 a 1922. Zákon č. 593 z r. 1919 obsahuje mimo jiné ustanovení: Pacht (podpacht) zemědělského pozemku, který končí ve druhé polovici roku 1919, obnovuje se na další pachtovní rok i proti vůli propachtovatele tím, že pachtýř propachtovateli neb jeho hospodářské správě písemně oznámí do 30. listopadu 1919, že si pozemek nadále podrží v pachtu, jestliže 1. pachtýř pachtovaný pozemek sám nebo se svou rodinou obdělává a nadále obdělávati chce a může, a 2. pacht zrušen byl výpovědí propachtovatelovou aneb nemohl býti obnoven pro jeho odpor, a propachtovatel neměl zákonného důvodu od pachtovní smlouvy bez výpovědi odstoupiti. Pacht takto obnoviti může pachtýř jen potud, pokud uplatněním tohoto práva nepřestoupí jeho vlastní a najatá zemědělská půda 8 ha, po případě 5 ha. Ustanoveni ostatních zákonů o ochraně drobných pachtýřů jsou obdobná, obsahují pouze pozměněné lhůty.

1923/87

Nařízením předsedy státního pozemkového úřadu ze dne 7. ledna 1921 vešla v život jedna z velmi prospěšných akcí, a sice vydány byly předpisy pro příděl pudy k účelum stavebním a pro pří děl z a b ran é zemědělské pud y r o z p týl e n é ; zkráceně mluvíme o akci S a R. Akci tuto, která svým postupem podobá se dosti akci pří dělové, prováděli odborní poradci, zvláště pro tuto funkci ustanovení, kteří byli v sídle každé okresní správy politické. Za podpory poradních sborů vypracovali návrhy na příděl půdy stavební a rozptýlené, které byly pak předloženy ke schválení státnímu pozemkovému úřadu po případě jeho obvodovým úřadovnám. Akce S jest skoro ukončena a s použitím výhod zákona o podpoře stavebního ruchu značně přispěla ke zmírnění bytové nouze. Pokud jde o akci R, bude snad záhodno označiti poněkud přesněji pojem půdy rozptýlené. Jsou to pozemky, které pro svoji roztříštěnost nebo nepatrnou výměru nehodí se ani k řádnému hospodaření osoby hospodařící na zabraném celku, jehož jsou součástí, ani ku plánovitému provádění pozemkové reformy řízením předepsaným pro větší souvislé jednotky (dvory, velkostatky apod.) K pudě rozptýlené patří též ony části zabraných parcel, které zbyly po vykoupení dlouhodobých pachtu, dále parcely od sídla správy značně vzdálené neb nepříhodně položené, které neslouží k zaokrouhlení ostatních pozemku zabrané jednotky. Veškerá uvedená opatření byla již v plném proudu v době, kdy státní pozemkový úřad přikročil k vlastnímu provádění řízení přídělového. Přídělová akce vešla v život se zahájením činnosti státního pozemkového úřadu, t. j. dne 15. října 1D19. V prvé řadě byla vypracována instrukce pro řízení přídělové s platností od 23. července 1920, která pak byla nahrazena novou a značně doplněnou instrukcí ze dne 25. října 1922. Státní pozemkový úřad sestavuje za účelem provádění pozemkové reformy pracovní program pro jednotlivá časová obdobi. Rozvrhne objekty obsažené v pracovním programu na pracovní jednotky, které obsahují jeden nebo více objektu zabraných. Pro jednu pracovní jednotku zpravidla bývá ustanoven jeden přídělový komisař, jemuž se přidělí potřebné síly, a to většinou technická, hospodářská a kancelářská. Své sídlo volí tak, aby bylo komunikačně co nejvýhodnější. Pří dělový komisař jest služebně podřízen státnímu pozemkovému úřadu prostřednictvím obvodové úřadovny. K rozsáhlé a velmi rozmanité působnosti přídělového komisaře řadí se úkol zprostředkovati mezi státním pozemkovým úřadem, velkostatkem a uchazeči o příděl půdy. Jest nezbytně nutno, aby si získal všeobecný přehled ve svém zájmovém obvodu a to hlavně o poměrech hospodářských, sociálních a politických. K součinnosti s přidělovým komisařem povolány jsou poradní sbory, a to místní pro jednotlivé obce zájmového obvodu, obvodové pro celý zájmový obvod zástupce vysílají:

1923/88

aj každá ústřední zájmová organisace uchazeču o pudu,

b) c) d) e) f)

úřednictvo příslušných přejímaných objektu, ostatní zaměstnanci příslušných přejímaných objektu, organisace legionářu, organisace invalidu, každý odbor hospodářského prumyslu, přímo dotčeného řízením přídělovým, g) každé město o více než 10.000 obyvatelích, ležící méně než 4 km vzdáleno od přidělovaných pozemku, h) každá okresní správní komise, jejíž funkční obvod sahá do pracovního obvodu poradního sboru. Dalšími členy obvodového poradního sboru mohou býti: i) jeden praktický hospodář, na přídělu přímo nezúčastněný, jmenovaný přídělovým komisařem a k) delegát zemědělské rady, l) pachtýř přejímaných jednotek neb zástupce pachtýřů. Do místních poradních sboru vysílají po jednom zástupci: a) každá v obci existující skupina zájmově organisovaných uchazeču o pudu, b) širší odborové organisace uchazečU o pudu, když vykáží v dotyčné obci nejméně 5 zpusobilých uchazeču řádně organisovaných, c) příslušná obec, d) místní organisace legionářu společně s invalidy, e) veškeří zaměstnanci dvora, ležícího v téže obci, j) družstva stavební, g) jako znalec jest pří dělovým komisllřemjmenován zpravidla praktický hospodář, který není přímo na řízení pří dělovém zúčastněn. Do obvodového poradního sboru vysílají po jednom zástupci za celý příslušný obvod: Poradní sbory nemají práva usnášeti se, jich úkolem jest podporovati přídělového komisaře v účelném řešení pozemkové reformy správnými informacemi. Místní poradní sbory spolupusobí při řešení otázek rázu místního, obvodové poradní sbory při řešení otázek, dotýkajících se celého zájmového obvodu. Pozemková reforma zasahuje mnohdy pronikavě do hospodářských poměru širšího kraje a proto bývají ku poradám obvodového poradního sboru přizváni též zástupci ministerstva orby, ministerstva železnic, melioračního svazu, agrárních operací a pod. Před zahájením vlastní a~ce přídělové musí býti komisaři znám i rozsah převzetí, který jest dán programem příslušného pracovního období. Přejímati se muže: 1. celý velkostatek, 2. některé dvory velkostatku v celém rozsahu, 3. veškerá zemědělská puda celého velkostatku, 4. určité procento zemědělské pudy celého velkostatku, 5. určité procento výměry některých dvorů, 6. určitá výměra v hektarech z pudy celého velkostatku, 7. určitá výměra v hektarech z pudy některého dvoru.

1923/89

Za součinnosti poradních sborů vypracuje přídělový komisař elaborát obsahující podrobný seznam všech přejímaných parcel s přislušn)"mi katastrálními daty, doplněný důvodovou zprávou, v níž se hlavně ponkazuje na: 1. potřebu půdy pro drobný příděl, 2. zaopatření zaměstnanců, 3. využití bndov a jiných zařízení velkostatku, 4. arrondaci event. zřízení zbytkových statků, 5. zajištění odvislé hospodářské industrie neb jiných význačných podniků a zařízeni. K seznamu přejímaných parcel připojí se i seznam osob hospodařicích na zabraném majetku. Takto upravené seznamy předloží se státnímu pozemkovému útadu, aby mohl učiniti poznámku převzetí. O převzetí vyrozumí vlastníka prostřednictvím' soudu s vyzváním, aby do 30 dnů oznámil, zda uplatňuje právo na přiděl dle § 11 záb. zákona. Současně s provedením poznámky převzetí dává se zpravidla osobám hospodařícím na převzatých pozemcích výpověď šestiměsíční, která obyčejně končí 30. záři, t. j. po ukončení sklizně. Teprv po převzetí jest státní pozemkový úřad skutečným majitelem zabraného objektu. Ku přípravným pracím náleží též vyhotovení operátu odhadního a provedení tři dění půdy dle bonity, které musí býti doplněno výpočtem pří dělových cen. Tím umožní se tak zvané řízení oceňovací, t. j. určení náhrady za převzatý majetek (c e n a p ř ejímací). Náhrada může býti určena dle § 44 náhradového zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 029 Sb. z. a n., dohodou s vlastníkem nebo bez dohody oceněním qle §§ 41 až 43 téhož zákona. V případných sporech rozhod~ie příslušný zemsk)' soud. Náhradou (přejímací cenou) za převzatý pozemkový majetek jest cena jeho, vyplývající z průměru cen docilovaných v letech 1913-1915 při prodeji statků z volné ruky v rozloze přes 100 ha. Od ceny přejímací jest rozlišovati cen u pří dělo vou. Náhradu (cenu přídělovou) za přidělené nemovitosti stanoví pozemkový úřad, a to tak, aby náhradou touto uhrazena byla náhrada daná za převzatou půdu (cena přejímací), jakož i interkalární úroky a výlohy spojené s výkupem a jiné nutné a užitečné náklady na nemovitosti vynaložené.

Úprava studia zeměměřičskébo. Ing.

J08.

Souček.

(Pokračování.)

Charakteristickou v citovaném výnosu je okolnost. že nezačíná úpravou studia a programem, nýbrž že na prvé místo kladou se podružné a bezvýznamné věci rázu čistě administrativního, t. j. kam bude při č 1 e n ě n o nové studium a teprve potom přicházejí vysvětleni další, z nichž nepostrádá zajímavosti "p r ů m ě r z e sedmi návrhů".

1923/90

Je všeobecně v odborných kruzích známo, že všecky naše spolky žádaly prohloubení studia p o str á n c e mat e mat i c k é a g e ode t i c k é a že ve svých podáních na kompetentní místa kladly vždy na toto důraz. V citovaném výnosu vyslovuje se však náhled, že by měli být zeměměřiči řád n ě v z děl á n i v p o zem ním s t a v i tel s tví a to stejně jako absolventi obou směrů inženýrského stavitelství. Objevuje se zde tedy náhled, který jistě žádný z oněch sedmi n á vrh ů neobsahoval, náhled to, který asi měl jistý účel. Přiznávám, že ministerstvo školství a národní osvěty má právo pozvati si na poradu koho chce, a že má právo vyslechnouti názory všech. Při právu tomto má však zajisté i povinnost vážně rozlišovati a věcně tříditi, co se hodí a nehodí. Je přece přirozeno. že návrhy odborníků a návrhy těch profesorů, kteří na odboru přednášejí a kteří jsou s praxí neustále ve styku, kteří znají vady a nedostatky studia dnešního, měly by míti vždy přednost. Dle mých informací neuložila anketa panu Ing. Vrbovi, aby třídil předměty vyučovací na společné se stavebním a kulturním inženýrstvím. Práci tuto uložil a přidal si sám a to snad za tím účelem, aby v druhých odborných kruzích technických vzbudil jistou náladu. Sbor profesorský vys()lté~~koly.speciálních nauk při českém vysokém učení technickémv Praze svolal anketu odborných korporací, aby vyslechl znovu názory a dle toho aby zařídil další kroky. Anketa tato konala se dne 14. května 1922 na vysoké škole technické v Praze za účasti zástupců následujících korporací: za ministerstvo financí: Ing. Leipert a Ing. Brandl, za říšský spolek měř. úředníků: Ing. Náhlík, za spolek československých zeměměřičů: Dr. Ryšavý, za zemské geometry moravské: Ing. Růžička, za sdružení železničních geometrů v Brně: Ing. Mařík, za jednotu čsl. úř. aut. civ. geometrů v Praze: Ing. ZukHn, za klub městských geometrů v Praze: Ing. Souček, za sdružení železničních geometrů v Praze: Ing. Prinke, za inženýrskou komoru: Ing. Ftirst, za spolek posluchačů zeměměřičství v Praze: Svoboda a Mašek. Sděluji zápis o této anketě: Děkan prof. J. Pe t ří k uvítal úliastníky, zah';jil jednání strulinou zprávou o stltVU otázky úpravy studia zeměměřického a sděluje, že ministerský výnos č. 64269/21 ze dne 12. prosince 1921 je zplna otištčn ve "Zprávách veřejné služby technické" ze dne 1. května, 1922 ročník IV., li. 9. ve článku min. tajemnika Ing. J. Vrby: "Reorganisace studia zeměmě1'ického", ~ímž je tedy každému přístupný. Dnešní anketu svolalo děkanství vysoké školy specielních nauk, aby jako v roce 1919, kdy zahájeno jednání o studijním programu, vyslechlo mínění interesovaných odborných kruhů. Na to probírá jednotlivé části jmenovaného výnosu a článků. Sděluje, že profesorský sbor vysoké školy specielních nauk setrvává podle usnesení svého ze dne 27. dubna 1922 na prvotním usnesení a na programu ze dlle 28. března 1919. Návrh ve výnosu č.64269/21 ze dne. 12. prosince 1921 obsažený prohlašuje za neuspokojujíci a nevyhovující, leč bél"e ho přes to za minimální podklad pro další vyjednávání. Vicepresident inž. komory Ing. F ii l' S t sděluje výsledek intervence zástupců inž. komory v ministerstvu školství a nár. osvěty, dále sděluje, že komora se zabývá novou úpravou statutu civilních inženýrll a že k tomu cíli potřebovala by znáti již definitivně program o studiu zeměměHckém

1923/91

·Jinak prohlašuje, že komora bude podporovati suahy pro vybudování čtyi'letého studia zeměměřického. Dále se ptá, zda podléhá úprava studia zeměměřického zákonu ~Iarešovll. Vrchní měř. komisař Růžička z Brna činí dotazy, kdy může se předpokládati, že nové studium asi bude zahájeno a uvádí v souvislost i'adu jiných otize~,. které se k úp~av~ studia přímo :pojí.. .. • . Zas tupce mlmsterstva financl mm. rada Ing. Le 1per t poda va zpra vu, jak nazírá na úpravu studia ministerstvo financí. Sděluje dále kroky, které pollniklo v záležitosti téb. Vzhledem ke zkrácené době čekatelské u elévů a zvýšeným odborným požadavkům, - které se nyní na státní měřické Medníky kladou, - vítá ministerstvo financí zamýšlené prohloubení studia zeměměřického a do~nívá se, že samostatné studium osmi ssemestrové by úplně postačovalo. Rešení této otázky je nedocenitelnébo významu pro evidenční geometry jak po stránce vědecké, tak i odborné a doporučuje z toho důvodu brzké rozřešení otázky. Zástupce civilních zeměměi'ičů Ing. Z u k li n sděluje, že Jednota civilních geometrů usnesla se setrvati na osmi semestrovém studiu se dvěma státními zkouškami a právem promoěním. Po poznámkách Ing. Leiperta, Ing. Náhlika, Ing. Součka pi-ipomíná dr. R y š a v ý, že otázka doby čtyřletého studia byla se všech stran osvětlena, leč je zde ještě otázka, zda studium bude samostatné, či přiěleněno k inženýrskému stavitelství, a doporučuje samostatné studium jako velice důležité pro další vývoj. Další otázky, které se týkají předmětu a hodinových rozvrhli, jakož i polemiky s názory ve výnosu ministerském a ve dánku Ing. VI' b y, nehodlá anketa probírati, ty ponechává sboru profesorskému, aby vbodnými cestami zjednal nápravu. Dále jednáno o tom, zda by pamětnim spisem vyšlým z ankety nemohly býti shrnuty a pHpomenuty ministrovi nebo ministerstvu školství n národní osvěty všechny tyto otázky a doporučuje se, aby takový spis podepsán byl všemi korporacemi zeměměi'ickými z Prahy, Brna a Bratislavy. Ing. S o u č e k navrhuje, aby pamětní spis odevzdán byl zástupci zúčastněných korporací panu ministrovi a navrhuje: za Jednotu civilních geometrů Ing. Zuklína, za spolek státních úředníků měřických Ing. Sůru neb Ing. Náhlika, za spolek českosl. zeměměřičů prof. dra Ryšavého, Ing. Prinkeho, prof. Petříka, podle toho, kdo bude volný. Prof. dr. Ryšavý shrnuje dosavadní vývody jakož i přednesená přání ve stručnou resoluci, která podle doplúků a návrhů členů ankety upravuje se takto: Anketa svolaná děkanstvím vys. školy spec. nauk při čes. vys. učení technickém na 14. května 1922 v budově české ,techniky v Praze vyslechla zprávu děkana prof. Petříka o dosavadním průběhu řešení otázky, jak prohloubiti studium zeměměi-ické. Vzala dále na vědomí, že článek Ing. Vrby ve "ZpréVRch veřejné služby technické", ročník IV., č. 9. souhlasí s výnosem ministerstva školství a nár. osvěty č. 64269/21 ze dne 12. prosince 1921, čímž stává se výnos tento přiměřeným podkladem pro veřejnou diskusi. Anketa uznává jednomyslně návrh na 4leté studium ( zeměměřičské vypracovaný v roce 1919 se dvěma státnímI z'kouškltmta'\ 8chválený sborem profesorským čes. vys. školy technické dne 28. března 1919 za ú'čelný, časovým potřebám naší republiky přiměřený. Uznává, že absolventi jeho budou způsobilými k veškeré službě zeměměřické. nejen pH pracech katastrálních, nýbrž i pH agrárních operacích, při službě městské i železniční, v praxi civilni i pro měřické práce podzemní, pro práce kartografické, pro práce fotogrametrické jakož i pro práce vědecké při měření stupňovém a nebudou nijak zasahovati v oprávnění oboru jiných techniků. Výsledek prohloubeni studia po stránce matematické a geodetické objeví se zajisté i na poli praci vědeckých, neboť bude znamenati pokrok v rozvoji geodesie a v.šech odvětví vědních, s ní spojených. Vzhledem k tomu usnáší se opětně anketa konaná. dne 14. května 1922 na následujícím: 1. Dosavadní dvouletý běh pro zeměměřiče budiž zrušen studijním rokem 1921-22 a nahrazen čtyřletým samostatným odborem zeměměřičského inženýrství se dvěma státními zkouškami a právem promočním

1923/92

2. Prvý ročník nového čtyřletého studia otevřen budiž měsícem září. stud. roku 1922-23,. poněvadž prvý ročník jest skoro stejný s prvým ročníkem starého dvouletého s.tudia. 3. Návrh úpravy a .rozvrh předmětů uveřejněný v ministerském výnosu Č. 64269/21 ze dne 12. prosince 1921 přání ankety sice nevyhovuje, ~le lze jej pokládati za minimální program a na jeho podkladě dále vyjednávati. 4. Odborné korporace zeměměHcké ztotožiíují se s návrhy sboru profesorského vysoké školy speciálních nauk pH českém vysokém učení technickém a žádají, aby sbor profesorský přání ankety ministerstvu školství a nár. osvěty přeáložil a svůj návrh znovu doporučil. Po poznámkách min. rady Le ip erta, Ing. R ů ž ičky, Ing. S ouč ka nvádí pi'edseda spolku posluchačů zeměměřictví Svoboda statistiku členů spolku posluchačů zeměměřictví v Praze. Na návrh min. rady Ing. Leiperta hlasuje se o každém bodu resoluce zvláště. Všechny body schváleny jednomyslně. Na to schůze skončena.

Z činnosti Úřadu pro agrární operace na Moravě. Y roce 1922 byly odevzdány míhradné pozemky pro tyto obce: okres Olomouc Blatec . . 666 ha Rystřice . 531 Kožušany 444 Tážaly . . 175 Žerůvky 268 Dnbany 529 Hablov-Olšany 1060" Mor."Blldějovice Babice. . 433 Hranice Qsek n. B. 1243 " Šternberk Starnov 996 " Mor.Budějovice Láz . . . 494 V posledních třech obcích byl vzat zřetel i na provedení pozemkové reformy. V obci Halenkov, okres Vsetín, udevzdáno 940 ha náhradných pozemků s podrobným dělením a úpravou společného majetku. Program na rok 1923: T. Náhradné pozemky budou rozděleny a odměřeny v obcích: okres Boskovice Drbalovice 484 ha Vanovice 731 " 8ivice . . 385 " Pozořice 364 Plu':nlov Vicov.. 641 Olomouc Nelešovice 322 " Kokory . 656 Hrotovice Stropešín 719 Chroustov 145 Plešice 413 Střebenice.· 612 Slavětice . 953 Dol. Vilímovice 984 Dalešice. 1142 Skrbeií 788 Břuchotín 186 Křelov 622 Topolany 476 Přesta vlky 223 " " Suchonice . . . .. 336 " V obcích počínaje Drbalovicemi a konč.e Dalešicemi bude vzat při tom současně zřetel na provedení pozemkové reformy.

1923/93

II. Pokračováno v pl-ípravných pracích pro rozdělení v obcích: okres Kroměříž Sulešovice . . . .. 392 ha I~itovel Senice 1105 " Přerov Vicoměřice . 341 " Uher. Brod N ezdenice . 832 " " Strážnice Velká... .,. 205" (úprava lesů). V předposledních dvou obcích vzat při tom současně i zřetel na provedení pozemkové reformy. III. S přípravnými pracemi se započne v obcích: okres Prostějov Držovice 758 ha Studenec 203 "PIUl~iov Krumsín . 640 Kroměříž Záhlinice 523 " Třebíč ~,~ketnice 810 " " Rlmov. . 598 Prostějov Smržice. 1253 "Vsetín Hovězí 1000 " V obcích Držovice, Studenec, Krumsín, Záhlinice a Roketnice bude scelováno současně s ohledem na řešení pozemkové reformy. V obci Hovězí bude provedeno podrobné dělení a úprava společného majetku. Ing. Jan Kubin.

Zp~ávy litetá~ní. Referát. Vysvětlivky k referátu pana prof. dra A. Tichýho o SemerádValouchových "Pětimistných tabulkách lo.garitmicko-trigonometrických". Velevážený pan referent uznal dle jeho náJzoru za dobré, vyzdvihnouti dru Valoochovi - aniž by se dotýkal jeho záslužné činnosti - jen nedolstatky ve svrchu citovaných tabulkách, a to: a) Vy;puštění zvláštního oddílu logaritmů goniometrických funkcí pro malé úhly o intervalu menším 1'. To stalo se po zfwlém uvážení z hos'P0dá.rných důvodů, by rozsah :t cena tabulek nenarostla v nepraktické hodnoty. Tabulky tyto maji umolžniti pře-chod do nového setinného dělení :a v tomto jisou logaritmy funkcí trigonomfJtrických pro malé úhly vyjádřeny aditamenty S a T, zajisté výhodněJšimi nežli nesmírné rozšiření tabulek. b) Poněvadž tyto t.a.bulky jsou pouze logaritmickými, vynechány jsou i pmsté hodnoty goniometrických funkcí, jež, mají-li býti -pro praktické ge-odetické počtářství (strojem) uzp,ůsoheny, zaujmou samy celou knihu dosti objemnou,. jak je,st ge,odetickému počtáři známo. c) Co se dělení vs.oustavě de-setinné ať v délcfJ neboblouku týče, Jl~latítu výhoda nejjednodušší známé dekadické soustavy, jež dá -se nejvýhodněji uzpůsobiti ve vhodné dekadické intervaly. Nevýhooy uzpůsobování jemných 'podiu.tervalů ·starého 'stupně a pomůcek odečítání jich poddílů pomocí verniem ať odhadových neb stupnicových neb šroubových jsou praktiku-geodetu známy. Polovičatě je jinde řeši de-setinným poddělením starého ,stupně. Zde jsme přešli na řešení úplné po osvědčeném yzoru francouz's,kém. Dr. A. Sem e rád. Poznámky k hoře.iším vysvětlivkám. Velevážený pan pisatel "vy,vět1ivek" vylíčil oSá m ve 4. čísrre obšírně p,ou-ze p ř e'd:n o s t i nade1,,'aného díla. V následujícím čísle upozornil jsem ,pak na maličkosti, abyC'h pro & p ě 1 věc i. Bylo mně však špatmě porozuměno. Nejsem a nehudu nikdy názoru, že třeha jen a ,ienchvMi.ti, Vysvětliv'ky nej.sou všude věcny. Proto k nim třeha poznámek: ad a) Doplňky logaritmických funkcí g'oniometrických ve starém dělení byly byzabraly,s,oudě podle noŮvodního,díla Valouchova, 16 stránek, které mohly býti ostatně snadno ušetřeny jinde, kdyby bylo šlo vpravdě o ho&podárnost a cenu pro praktika-geode-ta se zřením na ohvyklou p od rob n o s t početních vzo.rnik'ů. Ale byla by však dostačova1a i jen jediná stránka, kdyby byly býva:1y použity také i tam aditamenty S a T ))0 vzoru tabulek franco'lllzských *) a konečně by nebylo bývalo třeba *) Viz: Service géographique de ľArmée nNouvelles tables de logarithmes a cinq décimales", PlIris, 1914.

1923/94

rozsah vůbec zvětšovati, kdyby ,býval pan autor rozřešil otázku tak šťastně jako v novém dělení. ad b) Nikde jsem nenap8al,že tabulky přirozených hodnot funkcí goniome'tric,kých měly by býti přidáJny li těm t o ta,bu~kám logaritmickým. a;d c) Vlastnosti nového dělení js,ou všeobecně známy. Já jllem je poznal také z vla,stního ná,zo,ru a proto právě jsem naznačil, kdy možno o nějakých snad dominujících výhodách lle,tinnéhio dělení do j1sté miry pochybovati. Proto se nepřiklá:ním k ná zorůmpanapri,sat8'le. O nevhodnosti dělení nonages1málného jest dosud předčasno souditi. Nehude mně snad opět podkládáJn zlý úmYls~, kdYž ještě dodám, že i po stránce přísné formální bezv3Jdnosti mělo by býti respektováno nové ozna,čování francouz,ské, které jest už jiné, ne,žU v tabulkách používané "c, " Dr. Ti c h ý. J

Zprávy stavovské. Zpráva o řádné valné hromadě Říšského spolku měřických úředníků státních a státních podniků. Schůzi zahájil po ukončení valné hromady Odbočky pro Oechy za nemocného 'před,sedu koL Sůra za přítomnosti 65 členů a hostů. Předčítá omluvný dop,is před'sedy koll. Žůrka a místopředsedy koL Šimečka. Vzpomínázemřelých členů kol. Grossa, Peschla a Le1ského. Památku jich uctili přítomní členové {lov,stáním. Na to vitá předseda milé hosty pp. prof. PetřiKa, dra Ryšavého a kolegy ze Státního pozemkového úřadu. Valná hroma,da ,se usnáši, aby nemocném.u předsedovi kol. Žůrkovi tlumočen byl pororav členstva s přánim, aby se brzy zase mohl vrátiti ,k poráci spolkové. Pořad valné hromady změněn tak, že první zprávu podává pokladník o jmění spolkovém. Poněvadž ze ,zplfávy pokladni vyšlo najevo. že Ispo'lek má na každého člena téměř 30 Kč vydání, uznáno je,dnomy,slně, že dosavadní příspěvek ve výši 30 Kč ne'stačí a Uisne,seno zvýšiti jej na 50 Kč ročně. Když revisoři účtů podali zprávu o správném vedení pokladny, schválenapokJadníkova zpráva jed,nohlasně. Po polední přestávce zahajuje kol. Sůra znovu schůzi a podává obšírnou zprávu o činnosti spolku od jeho založení, resp. od poslední valné hromooy. Poněvadž nikdo nečiní dotazu, vyslovuje kol. Jelínek dík dosavadním funkcionářům, zvláště kol. Sůrovi, za námahu, ktemu vedení spolku věnov3Jli. Po té zahájena rozprava o změně stanov navrhované vS'borem s,polku. Spočívá hlavně v tom, že odbočka spolku pw Oechy se zrušuje a splývá s ústředním spolk'em. O výši přís,pěvků, které odvádějíodbočky ústředí, sjednána byla 13' mOO'avskými i 1lllo>venSikými koleg'y dohoda, že odbočky 'si stanoví výši členských příspěvků samy a z nich odvedou Úistředí 5 Kč z každého člena, při čemž si veškeré výlohy hradí samy, tedy i příspěvek na časopis, členské příspě1vky k je,dnot1ivým korpor:
1923/95

která s,e stala zakročením Spolku čs. inženýru a al'chitektu proti ref,ormě našeho studia, byla odčiněna. Později zpravíme své členy, jaK se mají 7-3.chovati. Předsed:nictvo. Kot František Jánský odchází na zdravotní dov,olenou a vzdal se všech funkcí ve spolku měřických úředníku ,státních a státních podniku.

Zákony a nařízení. Vyhláška ministra spravedlnosti ze dne 7. dubna 1923, č. 75 Sb.z. a n., k provedení zákona ze dne 14. pms,ince 19,22, Č. 386 Sb. z. a n., jímž se zavádí metrická míra pro pil'ávní jednání, listiny, kmíhovní zápisy a operáty katrustru daně po'zemlwvé na Slovenl:\k'u a v Podkarpat,ské Rusi. Podle zálkona ze dne 14. prosince 1922, Č. 386 Sb .. 1'.. a· n;, určuji den 1. května 1923 jako ,den, od kterého hude na Slovensku a Podkarpatské Husi uváděna při právních jednáních a v listinách výměra pozemků a budou vykonávány knihovní zápisy v míře metrické. Strany mají na vuIipřipojiti v listinách k míře metricKé i miru dosavadní. Dr. D o I a ns kým. p. Ve ,stavu měřických úředníku evidence katastru daněpozemkove v Podklupatské RUlsiobsadise místo referenta u hlavního finančního ředitelstvi v Užhorodě v VI. neb v VII. hodno třídě, pak :několik míst měřie.ký;m úředníkem evidence katastru a posledněj,ší kvalifikovanými měřickými úředníky, ja.k'ož í kvalifikovanými uchazeči nacházejícími se dosud mimo státní službu. Žadate'lé ze ,služeb evidence katastru daně pozemkové v Čechách. na Moravě anebo ve Slez'sku obdrží při udělení některého z těchto míst na dobu výlwnu služby na Podka.rpatské Rusi co do ,požitku p,odlr kvalifikace pOl:\tup ažo jednu hodno třidu:, ve formě poskytnutí požitku vyšší hodno třídy neb vyšši'ch l:\tupňuslužného. Uchaze.či pak, kteří nena'cházejí ·se dosud ve ,státní službě, budou .přija,ti na jeden rok prozilttímně a :tJjl:\tanovení podle dé~ky předběžné odborné pmk'8<e hned buď jako proza,tímní měřičtí adjunkti (X. hodno třída), aneb jako prozatímní měřičtí Komisaři (IX. hodno třída), s prozatímnim platem od:p,ovídajícím sy,stemisovaným požítkum 1. platového stupně té které hodno třidy. Po uplynutí jedno
Zp~ávy osobní. Vrchní měř. rada Václav Ma c h á č e k jmenován členem zkušební komise pro odbomo'U ·státní zkoušku na učebném hěhu ke yzdě,lání zeměměřlčií při německé vYlso a Konrá,d Fučík definitivními měř. llJdjunkty. Oprávnění k používání názvu ,. inženýr" obdrželi títo kolegocvé: Arnošt Alois, Brno, Bufka Václav, Děčín, Hitter EmanueL Uh. Brod, Hořava Frant., Brno, John Kare~, Frý
1923/96

v BRNĚ,

1. července 1923.

ZEMĚMĚŘltSHÝ vĚsTníH Nadpor. zeměp. úst. Karel Bez d ě k a. (S obrázkovou

přílohou.)

Stroj tohoto typu náleží mezi nejlepší stroje pro přesnou nivelaci. Jest konstruován na principu mikrometrického diferencování a prostředkující myšlenkou jest lom paprsku při průchodu různým prostředím. Povšechný popis stroj e: Na stativ klade se třínožka se stavěcími šrouby k urovnání stroje. Na tuto připevní se pak vlastní stroj. Jest to v podstatě dvojosý dalekohled otočný s reservní vodovážkou. Dalekohled, jak schematicky naznačeno na ohl'. 1. v přiloze, má na každém konci samostatný objektiv A a B a každS" s nitkovým křížem mezi čočkami. (V obr. je označen křížkem.) Před objektiv A nasazen jest okulár a. Objektivem B vytvořený obraz přivede se do roviny nitkového kříže a rozptylkou D uvnitř trubice dalekohledu posouvatelnou. Okulár lze s dalekohledu sejmout a nasadit pomocný okulár E před o~jektiv B. Obraz vytvořený objektivem A do roviny nitkového kříže b opět zprostředkuje čočka D. Má tudíž dalekohled dvě osy, které se musí ztotoži'lOvati. Vedení pro posun čočky D lze mechanicky přesnč zkonstruovati. což jest výhodou proti zaostřování obrazu posunem okulárové trubice jiných strojů, neboť tímto zařízením jest docíleno veliké stability záměrné přímky. Reversní libela nemá dělení, její urovnání spočívá v systému koincidenčním. Nad libelou jest systém hranolů, kter}Tvytvořuje obraz konců libely, které při urovnání stroje musí spolu tvořiti spojitý celek. (Příloha obr. 2 a, b.) Hlavní předností stroje jest umožniti přesné čtení na lati nivelační až na desitiny milimetru bez j a k é h o k o1i vod had o v ání. K tomu cíli nasazena jest před objektiv planparalelní deska skleněná, asi 2 cm silná, otáčivá kol své horizontální osy, spojená pákovým zařízením s děleným bubínkem. Pohybem bubínku mění se sklon desky a tím (obr. 3. a 4. na příloze) se také snižuje (poloha 1.) neb zvyšuje se (poloha II.) záměrná přímka dalekohledu. Aby mohlo býti objasněno dělení bubínku, jest třeba pojednati o nivelačních latích, které ke strojům firma Zeiss zhotovila, ač možno též užít i jiných latí pro přesnou nivelaci. Zeissovy latě mají na své přední straně invarový pás v určitém stálém napětí. Na pásu jsou dvě stupnice s přesným

a

1923/97

dělením po 5 mm, obě navzájem proti sobě o číslo 5'9250 posunuté. Tento 5 mmcin.térval jest však číslován jako 1cm a v mezích tohoto intervalu možno, jak již dříve uvedeno, snižovati neb zvedati záměrnou přímku dalekohledu pomoci bubínku. Tento 1 cm (resp. 0'5 cm) interval jest bubínkem rozdělen na 10 hlavních dílku, tedy 1 dilek·· 1 mm (resp. 0'5 mm) a každý hlavní dílek na 5 vedlejších dilků, tedy 1 vedlejší dílek = 0'1 mm (resp. 0'1 mm). Čteme tudiž na bubínku přímo 0'2 mm. Zárovei"l z technických příčin jest bubínek o 5'4 mm přesazen, takže při svislé (normální) poloze planparalelni desky, kdy prochází paprsek nelomen, neč'eme na bubínku O, nýbrž 5'4. Jsou tudíž Zeissovým strojem všechny visury o 5'4 mm zvýšeny, což: však při nivelaci nemá významu. Důvodem pro toto zvýšení visury jest jednosměrnost číslování bubínku a přímé zapisování jeho údajů· do zápisníku. Pro čtení v blízkosti nuly na bubínku použije se s prospěchem 8 dílků na tomto za číslem 10. Celkový postup při měření jest tedy následující (dle příkladu v tabulce na konci): Postaví se stroj a urovná dle reversní libely. Lať postaví se na značku EB 170 (délka visury zde 40 m), strojem zaměří se vzad a při urovnané libele přivedeme pohybem bubínku obraz nejbližšího dílku laťového do roviny nitkového kříže a čteme 8'16 na lati a 70 na bubínku; celkové čtení tedy 8'1670 na jedné stupnici latě, pro kontrolu na druhé stupnici čteme 2'2420. Pak zaměříme vpřed (ve vzdálenosti 40 m zaražen nivelační hřeb, na nějž se postaví druhá lať) a čteme obdobně 8'8931 na jedné a 2'9681 na druhé stupnici latě. Rozdíl čtení příslušných stupnic dá dvojnásobnou relat. výšku značky a hřebu. Dvojnásobnou proto, že číslování latě i bubínku, jak již uvedeno, jest dvojnásobné. Jest tedy skutečné čtení děliti dvěma, což se neprovádí, nýbrž celý polní zápisník se píše v dvojnásobném čtení a výslední převýšení značek (v našem případě - 3'1315) se dělí dvěma. Převýšení značek EB 170 a 171 jest tedy -1'5657. Dvojnásobné číslování latě má příčinu v tom, že pro interval 1cm bylo by třeba planparalelní desky o velké tloušťce a při jednoduchém číslování půl centimetru by se komplikoval polní zápisník. . Rektifikace stroje provede se následovně: Ve vzdálenosti asi 30 m od stroje postaví se lať nivelační, nebo ještě lépe měřítko s přesným dělením milimetrovým asi do vzdálel10sti 20 m. Na urovnaný dalekohled nasadí se pomocný okulár a dalekohled otočíme tak, aby reversní libela byla vlevo, a když byla urovnána, zapíše se čtení všech tří nití na desetiny milimetru, a zkouší se správnost srovnáním průměru všech tří nití se čtením na střední niti. Pak otočíme dalekohled v ložiskách, až přejde libela vpravo a provede se čtení jako prve. Pak otočíme dalekohled o 180°, sejme se pomocný okulár a nasadí původní. Provede se čtení s libelou vpravo a konečně s libelou vlevo. Učiníme-li průměr všech čtyř průměrů, obdrží se čtení odpovídající visuře prosté všech systematických chyb. Nasadí se planparalelní deska, bubínek

e

1923/98

se nastavi na 5'4, a elevačnim šroubem zaměří se středni nit na vypočtený výsledný průměr, a dle něho se upraví libelá posunem hranolů do úplné koincidence konců bubliny. Někdy se stane, že neni možno posunem hranolů doci1iti koincidenci. V tom připadě umisti se soustava hranolů do středu libely a koincidenci přivodíme z polovice elevačnim šroubem a z polovice rektifikačním šroubem libely. Třeba ještě se zminiti o zvláštni úpravě nitkového k ř i ž e. Horizontální nit jest v levé polovici rozštěpena v ostrý úhel vodorovný, do něhož se dá následkem schopnosti oka pro symetrii přesně naříditi dílek laťový, což padá zvláště v úvahu při dlouhých záměrách. Teoreticky jest stroj tak důkladně propracován, že dalo by se jím doci1iti veliké přesnosti měřeni. Hlavní však příčiny přesnost znehodnocující leží mimo stroj. Mnohé z nich lze účelným uspořádáním a náležitou pozornosti téměř vyloučiti, některé jen omeziti. Nejnebezpečnější pro přesnou nivelaci jest vliv refrakce. Tato vzniká při nestejnoměrné hustotě vrstev vzduchových, jimiž paprsek záměrný prochází a jeví se v nestálosti záměrné přimky. Obraz laťového dílku jest naprosto ostrý, ale mění stále ponenáhlu svou polohu klesaje nebo stoupaje. Ježto posun jest velmi.pomalý, možno jej při rychlé práci snadno přehlédnouti. Stav tento nastává někdy po západu slunce, hlavně v blízkosti vody, někdy z rána, ale může, ač zřídka, tento stav trvati i téměř celý den. Příčinou, jak již řečeno, jest nestejná hustota vzduchových vrstev, které neleží vodorovně uloženy k povrchu zemskému, jak bývá při vibraci, nýbrž šikmo, případně i kolmo z povrchu. Vibrace vznikne oteplením vzduchu sálavým teplem, vysi1aným vyhřátým povrchem zemským a jeví se kmitáním obrazu takového dílku v dalekohledu. Toto je největší v hodinách ranních po východu slunce, později při vyrovnanější teplotě vzduchových vrstev menši. Tato vibrace nemá při trochu zručnosti měřiče velkého vlivu na výsledky měření, ježto paprsek prochází prostředím, téměř stejnorodým při záměře vzad i vpřed. Při refrakci prochází však paprsek r ů z n Ý m prostředím následkem šikmého uložení vrstev vzduchových, láme se, a ježto i vrstvy svou hustotu mění (střídáním teploty, vlhkosti), nastává i změna lomu paprsku, a následek toho změna polohy obrazu laťového dílku v dalekohledu. V praxi bylo pozorováno na vzdálenost 60 m až 2 mm diference v krajních čteních, což lze Zeissovým strojem lehce konstatovat, ježto pohybem bubínku možno pohyb obrazu laťového dílku stále sledovati. Touto úvahou jest též prokázána t. zv. p o s tra nní re fra k c e při triangulaci při záměrných přimkách pobliž úbočí, skal lesů a pod. Konečně přikládáme v zor polního z á p is ní k u, k němuž netřeba již vysvětlivek.

1923/99

Datum 29. srpna 1921. Trať Kozárovce- Várad. aj

;<) od

oj

~

oil

'

..-'" :i;f3

o '•.. lXl P-<

Lať Z. čís. 174 a 175.

Zpět pravá strana

1102614 8·1670 2615 9'0080 2616 8'9927 2617 8'2550 .~ 261~19.5281

Vpřed

I

levá

strana

Měřil: Nadpor. K. Bezděka.

Stroj Z, čís. 3615.

2~42 3'083 3'0677 2'3301 3·6032

Stoupání

pravá !levá

strana

8'8931 8'4592 9'5768 8'2666 8'5289

Str. 189·

strana

z dělení inaDravo

I

~ od o.

prumer

••

Poznámky

po.

nalevo

0'726110'M881 0'584110'0115 ~ 0'9993

80 s~rážní 120 domek 0'5841 120 zač.15h 0'0116 120 t=23° 09992 120 -4'6795 == 1'M80 2619 8'9822 3'0572 9'0924 3'1674 0'1102 0'1102 - 01102 120 -3'1315 262 8'3669 2'4419 9'5614 3'6364 1'1945 1'1945 -1'1945 120 -1'5657 171 262118'102212'17721 10'1552 4'2302 2'0530 2'0530 - 2'0530 104 ",ust

e

~

~261 2'53121 O'M88 3'6518 0'5841 2'3416 {J'0116 2'6039, 0'9992

0'7261

+ 0'5488 +

+

e

lnp;. Ant. Krátký,

měř. rada stát. pozemkového

úřadu v Brně.

(Dokončení.)

Nejdůležitější otázkou přídělové akce jest příděl půdy, kter}' se provádí dle směrnic obsažených v zákoně přídělovém ze dne 30. ledna 1920 čís. 81 Sb. z. a n. Zabranou a převzatou půdu podrží stát sám, neb ji použije k účelům všeobecně prospěšným. Pokud se tak nestane, přidělí St. P. Ú. půdu tu podle zákona přídělového. Zabraná a převzatá půda přidělí se státem do vlastnictví osob třetích, aneb se předá do nájmu nebo pachtu. Jako způsobilé jednotlivce u vádí zákon pří dělový malé zemědělce, domkaře, drobné živnostníky, zaměstnance zemědělské i lesnické. bezzemky, obzvláště legionáře a příslušníky ozbrojené moci československé, jakož i pozůstalé po těch, kteří padli ve válce za vlast aneb zemřeli následkem služby válečné. Z osob právnických může býti půda přidělena: 1. sdružením, která se skládají z osob právě uvedených, 2. k účelům bytovým, ústavům a nevýdělečným sdružením k zřízení malých bytů, 3. sdružením zemědělským a spotřebním, 4. ústavům a zařízením k účelům vědeckým, lidumilným a obecně prospěšným. I obcím a jiným veřejným svazům lze přiděliti půdu k účelům obecně prospěšným. Půda nemůže býti přidělena uchazečům: 1. kteří nemají státního občanství československého, 2. kteří byli odsouzeni pro trestní činy, jejichž následkem iest ztráta volebního práva do obce, pokud tento následek trvá, 3. kteří jsou tělesně nebo duševně neschopni věnovati se práci zemědělské, leda že by šlo o zaopatření válečných invalidů

1923/100

a rodina uchazečova jest s to, aby nahradila nedostatek jeho zpuso bilosti. Zvláštni ustanoveni obsahuje přidělový zákon o přidělu některých druhU kultur jako pastvin, lesni pudy, rybníku a některých objektu hospodářsko-prumyslových, dále vodnich sil. Pokud jde o misto, jakost a množstvi, přiděluje St. P. Ú. pudu tak, aby účelu přídělu bylo vyhověno co nejlépe. Vedle drobného přídělu jest rozeznávati též r oI nic k Ý ne d il a z byt k ov Ý s t a t e k. Výměra rolnického nedilu pohybuje se mezi 6 ha pudy velmi dobré jakosti, 10 ha jakosti středni a 15 ha pudy nejchudší. Aby bylo zabezpečeno řádné obhospodařováni na takových soběstačných usedlostech, mUže St. P. Ú. uložiti přidělci zvláštni podminky. Zbytkové statky jsou hospodářské jednotky, které vznikaji při přidělu pudy tím, že se k řádnému využitkováni budov zřízených při dosavadnich dvorech, ponechá přiměřená výměra pudy, nebo že se k pozemkum odděleným od dosavadnich hospodářských jednotek, přikáži potřebné budovy. Zbytkové statky přidělují se bud do vlastnictvi nebo do pachtu. Aby bylo docíleno účelné arondace pozemku, muže St. P. Ú. po dohodě s účastníky směniti pudu zabranou za pudu nezabranou. Na podkladě uvedených směrnic, které jsou jen velmi stručným vztahem z rozsáhlého přidělového zákona, vypracuje přidělový komisař za podpory poradnich sborů č i s e I n Ý přiděl, kterým se stanoví výměra přidělů pro jednotlivce. Umistěni přídělů znázori'luje se v grafickém plánu, který se vypracuje dle zásad stanovených přislušnými instrukcemi, a při čemž jest přídělo.vému komisaři přihlížeti velmi bedlivě ku přánim jednotlivých uchazečů. Po schváleni čiselného přídělu a grafického plánu vyššimi instancemi, přikroči se ku praktickému provedeni při dělové akce v přirodě, t. j. k vytýčeni a omezníkováni přidělů. Podkladem pro vyměřováni přídělů jest grafický plán. Vytýčeni přidělů provede se po přehlídce skutečného stavu parcel, jež se maji dle grafického plánu rozděliti. Přehlídka má za účel uvésti v soulad stav skutečný se stavem znázorněným v operátech katastrálnich a v knize pozemkové. V přírodě zjištěné podstatné změny, pokud jde o nezaměřené regulace řek, nově postavené dráhy lleb silnice, zalesněné parcely, nově založené rybniky, změny kultur a melioračni odpady, se dle stávajicich předpisů zaměří a zakresli do map. Dle grafického plánu vytýči se nově projektované cesty a navrhované přiděly, jichž tvar má býti pokud možno pravidelný. Na to provede se omeznikováni přídělů a komunikaci dle zásad dosud platných pro veškeré práce tohoto druhu. Výsledky uvedených praci znázorni se pak v plánech, které jako "Předběžné polohopisné nástiny" doplněny seznamy, tvoři podklad pro provisorni zaknihováni.

1923/101

Obzvláštní péči nutno věnovati též otázce zaopatření zaměstnanců. Nárok na zaopatření mají pouze stálí zaměstnanci zabraného majetku, kteří jsou státními příslušníky, byli v den vyhlášení přídělového řízení starší 18ti let a byli nejméně dva roky před zamýšleným převzetím na zabraném majetku trvale zaměstnáni a stáli celoročně svými výkony osobě hospodařící na přejímaném objektu, k disposici. Zaměstnanci mohou býti zaopatřeni: 1. přídělem půdy a nemovitostí, 2. zprostředkováním nebo přikázáním nového zaměstnání, 3. odškodněním na penězích (odbytným dle nařízení vlády resp. Čsl. ze dne 21. října 1922 Č. 305 Sb. z. a n. 4. poskytnutím požitků starobních a pensijních. I otázka úvěrová tvoří důležitou součást řízení přídělového. Přidělovou akcí není program pozemkové reforlllY ještě daleko vyčerpán. l'eprve účelnou agrární reformou uskuteční se veškeré snahy, které sleduje pozemková reforma.

Úp~ava studia zeměměfičskébo. Ing. Jos. Souček. (Pokračování.)

Zprávu o anketě této vzal sbor profesorský na vědomí a doporučil ji ministerstvu školství a národní osvěty. Ve smyslu usnesení na anketě této vypracován byl pamětní spis pro ministra školství a národní osvěty. Jelikož v době té změnila se politická situace a počítalo se již s demisí tehdejšího ministra vyučování, odJ.oženo odevzdání tohoto pamětního spisu na dobu pozdější. Pamětní spis odevzdán byl nynějšímu p. ministrovi Bechyňovi dne 13. října 1922 zvláštní deputací, která jej žádala, aby na slibovanou anketu v ministerstvu byli pozváni také zástupci odborných korporaci, což p. ministr slíbil. Pamětní spis vykonal aspoú částečně svůj úkol. Anketa (poradní komise) svolána na den 15. listopadu 1922 do ministerstva školství a národní osvěty. O tom, že pamětní spis způsobil jisté překvapení pro ty, kteří tento spis podepsali, pomlčuji. Sděluji však, že o pozvání na tuto poradní komisi musely. se naše odborné korporace hlásiti zvláštními přípisy. I tento pamětní spis uveřejřlUji celý.

D~.J. Ryšavý: Nouveaux types des inst~uments

de p~écision f~an~ais.

L'auteur ťait connaitre les derniers perťectionnements réaIisés dans quelques instruments géodésiques et topométriques ďorigine fran~aise qui sont les plus intéressants au point de vue de 'la construction ct lesquels il a eu"l'occasion de voir pendant son séjour a Paris. Les instruments dont l'auteur parle, sont: Astrolabe a prisme de M. M. Claude et Driencourt,

1923/102

type S. O. M.; Théodolite de reconnaissance de la S. O. M.; Alidade holométrique du Oolonel Goulier (type S. O. M.); Olisistadimetre. éclistadimetre et auto-réducteur (modele 1912 de Ponthus & 'l'herrode) utilisés pour le nivellement des vallées de Alpes *) en France.

Zp~ávy odbo~né. 1n g. Č. V on d r á š : Ncudržitelnoitt § Z, odst. 2 a), nařízení ministerstva tinancí ze dne 28. července 1907, Č. 55.166, a návrh na jeho opravu. Doslov)~E)\nu zni\ni výnosu miIJJisterstva financí ze dne 28. července 1907, Č. 55.1(>6, ~ 2, odst. 2 a), může výkonný technik (evidenční nebo civilní geometr) jen tehdy vyhověti, když stabilisováno je;;t v přirodě tolik pevných bodů, s mapou katastrální přClSně souhlasících, aby se každá hlavni zámčmá pomocrui. čára dala na osm pevných bodů navázati, t. j. začátečný a koncový bod přímky musí procházetí pevnými body na správn~t lJřl'8TJě kontrolovanými; správnost kontroly podmiňují další tři body, tudíž celkem osm bodů. Ministerstvo financí předpokládalo tedy, že nalézá se v každé ka ta,M.r.·,obci velké mno~:stvípe'vných, ,s mapou katas'tr. přesně <Siouhlllisících hodů, čili, že eIVidiend kataJs,tru dalIlě :pIOzemlmvé je, dána mOŽilJ.ost, udržovati skiAtečný stav v pře sn é m souhlasu s mapou katastrální, takže každému výkonnému technikovi jest možným a snadným., podmínct' výše citovanél'o nařízení vyhověti. Bchužel tomu tak není, a to aspoň ve většině měř. případu. Jsou místa, ~de na vzdálenost jednoho i více kilometrů nCllliajde se ;ieddlIl}-, s mapou katastr. přesně souhlasící bod, nebo se přece najde, ale pro nahodilou překážku (rybník, stromy, budo,vy a pod.) nedá lle' použíti. Existují sice tratě, kde nalézá se skutečně jistý počet pevných, s mapou souhlasících bod,ů (ku poř. rohy staven~ brázd, mezí, mezniky), jenže .soočasně nalézá ,se v téže tmU i ta,kové množistJví ,pevných, ale s mapou naprosto nesouhlasících bodů, že g'eometrovi není absolutně možným, z tohoto množství správných a nesprávných pe'vných bodů zHstiti jenom ty správné dříve, dokud ooproměří, eventuelně přímo nezaměří a nevynese si celou, event. větši část tratě. Jinak moMo by se mu snadno přihodit, ~e náhodná ,s'hodaokolností (zejména v parceláchřemeuovltý·ch, kde býv13.jí meze pa,ralemě přeorány a tím celá sitwaoo paralelně posunuta) svede jej, kklyž kontrolní míry ne,souhlas,í, odejíti od ,skutečně ,pevneho bodu a lPřillutí naváJza,ti měření na bod ne,spdvný, Ikde náhodou kootro!lIlí miry (lokálně) &oufhlasL Tímske podmínce cJtovaného mini,sterského na-řízení vyhověl (vzájemná poloha čtyř hodůsouhlas.í), ale měření, na chybnou zákloa,dnru neIVědomky rpostavelllé, jest nCSIPrávným. V lesníCih enklavách najdeme jen zřidka pe,vného bodu. zejména ne tam, kde enklavaa les ji obklopující náleží jednomu majiteli. Tam by bylo tedy moiŽnÝm,vyhověti podmine,eo<1st. 2. a) § 2 citocv;alIlého nařízení jenom navázáním enklavy na často i několik kilome.trů vzdálené pevné, s mapou souhlasící body, polygonovým tahem. Avšak ani v tomto' případě nediocílíme ,sIP,ráVlllého 'VÝ,sleďku, když ,poIYg'on nemůžeme uzavříti. A jedná-li se o navázání přes několik sekčních listů, nestačí ani uzavřený polygon a nezbývalo by tedy nic jiného\ nežli za,jistiti. si polygon, event. polygonový tah, nákladnou triang'ulaci. Jest nyní důle,žitou národohospodářskou otázkou, je-li stran:a, zejména drobný zemědělec, s to, aby mohl věnovati takový náklad na pouhé zaknihování těžko koupeného dilce parce,ly, když měl to neštěstí, že odkoopený dile,c nalézá se v některé z výše u'Vedených tratí, a což, ja,k ?JkušenoM. nas, výkonné techniky, naučil-a, bývá v 80 oto všech měření. *)VoirlerapportdeM.Semerád Bur 111 notice: Lallemand-Prévot, Nivellement des Vallées des Alpes etc. Zem. V., 1919, p. 43.

1923/103

Js·me tedy nueeil1i položiti si vážnou otázku: "Může nám zemědělec, který koupil si díl pa,rcely, zaplatiti několik set korun jen za vedlejší prác,i, t. j. za proměření C€,lé tmtě, potřebné k zjištění tolika pevných bodu, aby oddělení jeho dí1ce vyhovělo zúplna onomu odst. 2. a) § 2 citovaného nařízení? Neho může nás něk'olik těch drobný'ch staropa,chtýřů, 'k!teří rozdělili se o pěti- až de.setimírovou lesní enklavu, z.aplatj,tí tisícové obnosy opět jen za vedlejší práee\ t. j. z.a polygon a triangulaci ? Či je1st snad myslitelno nebo možno, aby civilní geometr dělal tyto vedlejší. ale právě nejnákladnější IP,ráce zdarma?" Zajisté, že odpověď lllIUsívyznít záporně! Dokud evidence kafastru a jejich nadřízené úřady zaujímaly k výkla,du cítovaného mínisterského rra.řízení stanovisko liberálnější a čistě objektivní a nežádaly na nás věcí nemožnýeh, mohli jsme za nynější ceny pracov.ati. Ale když nám nyní evidence kaJta,stru, ať již z vla,stní moci, nebo na rozka,z nadřízených úřadů nákresy hromadně vrací, d'O'volávajíce se doslovnéhO znění citovaného nlliřÍ'zení, tu byli bychom nueeni, my, civHníte1chnikové, v mnohých případech sipecieIní honorářové ta:hulky zvýšiti aSIP10ňde,saterolllá,sohně. A rcsultát toho: že by se páni zájemníei nadohro oďřekli kupov;atí části parcel a, raději koupili by siparc,elu celou, v'ždyť v daném 'Případě .přišel by jim kup celého pozemku levněji, neboť k zaknihováni eelé parcely dílčích nálUesů nepo>třehují. Nebo by si kupovali pozemky společně, co ideální 1/2, 1/., 1/to a sinad ii/50. Tím by pozbyli civilní technikové zakázek a důsledek toho: byli by postiženi nezaměstnanosti, t. j, vydání finančnímu rozvratu, Z výše uvedených důvodů jest cívilním g{:ometrům ve velké většině případů nemožným, doslovnému znění odstavci 2. a) § 2 nařízení ministerstva financí ze dne 28. července 1907, č. 55.166, vyhověti a proto nám ne1zbývá. než se starati, aby znění výše citovaného lllliřízení bylo zákonnou eestou buď zrUJš,eno\nebo aspoň tak změněno, aby nová zákonná c:snova byla posta,vena !lJ3,n,o,vý základ, kte.rý by daným poměrům lépe vvhovoval. . A této podmínee vyhověl by asi následující Návrh: 1. Úřady evidence katastru d·aně pozemkové jsou po,vinny do doby .... let vyhledati v přírodě a v každé katastrální obci síť pevných, s kat. mapou souhlasících bodů, a tuto novými pevnými body dop,lniti tak účelnČ\ aby napříště při zaměřování nově vzniklých nebo změněnýeh hranic pame'l jeln těchto bodů se mohJ,o p'O'lliŽ~tiIpro naválzání hla,vnich záměrných čar. Veškeré body pevné sítě musí se v přírodě řádně stabilisovati a nesmaz,atelnou barvou (nejlépe miniem) natřítí. Celá síť pevných bodu zanese se přesně do katastrálnich map a její jednotlivé body opatří zvolenou konventionelni značkou. Tyto práce provede stát na svůj náklad. 2. Jakmile bude v té které kata.str. obci síť pevných bodů stahilisována, přeďají jí úřady evid. kat. obecním úřadům do ochrany a další správy. Obecní úřa,dy budou zmo{měny, každé zlomyslné poškození této sítě pevných bodů co nejpřísněj.i tresta,ti a povinny,. udržovati síť v bezvadném sta,vu (tedy. i kameny okopávatía ba,rvou natírati). 3. Kdyby bylo někdy nutným následkem stavby různych ohjekF1 některý bod pevné ,sítě zrušiti, tu smí se tak s{á,ti jen za souhlasu zemských .finančních ředitelství, a ne dříve, dokud evidence kata.stru neurčí náhradný bod poblíž onooo, jenž má býti zrušen. 4. Až do té doby, nežli bude síť pevnýeh bodů v té které obcí stabilis.ována a v evidenční katastr. mapě p·řesně zanesena, nejsou civilní geometři povinni, říditi se doslovným zněním odst, 2. a) ~ 2 nařízení ministerstva financí ze dne 28. červenee 1907, č. 55.166, leč jen tam. kde skutečně Ralézá se dostaitek pevných, s mapou katastr. souhlasících a lehko přístupnýeh bodů.

1923/104

Nákl'esy civilních geometrů budou tedy dodržovati podmínky dřívější, t. j. fu musí obsaho'Va,ti všechny míry, kterých ke konstrukci změny jest zapotřebí. 5. Všady trum, kde jel&tnedostatek pevných, <8 IlillJpOU kataistr. pře,mě souhlasících bodů, je"t dovoleno použíti metody, jejíž výlsledek odpovídá výsledku me,tody měř. stolu, a. s.ice: Celý detail pareelace zaměří se pokud možno na jednu hlavní pomocnou přímku. Sooča.Bnězaměří se na tutéž přímku i dosti markantních v blízkosti se nalézajících ostrých lomů nebo rohů maje,tkových hranic. jakož i mezníků tak, aby s.e mohlo bezpečně souditi, že aspoň část zachycených bodů bude s mapou katastr. souhlasiti. Potom s.e celý detaiL zkrátka celé zaměření, vynl'se v dobře vyšeUeném Ismrštění na průhledn}' papír a na mapu katastrální přiloží. Při rozsáhlejším měření zvolí se soustava přimek (trojúhelníková. obdélníková a pod.) nebo polygon a nava,zuje pak na soustavu přímek eventuelně na ramena polygonu ony markantní lomy, ostré rohy, mez'níky a pod., o nichž se dá předpokládat.í, že se budou s mapou kMa.str. dobře shodovati. Pří tom je nutno říditi se zásadou, ziaříditi celé měření tak, aby se dalo bez p () moc i k a t a str. map y též cel é v y n é sti. A když pak toho zaměření se vynese s dobře vyšetřeným smrštěním na průhledný papír a pak přiloží na katastr. mapu, docilí se nejsprávnějších výsledků. Tento způsob jest daleko přesnější, než zaměření měřlckým stolem, neboť gmtíclwu metodou můžeme dosíci jen výsledků přibližně přesných. kdežto zde, zaměřujíoo přímo,d,ocela přesných. Způsob telllto .lest v'šak též nejh01spodámějším, protože vede bezpečně a ned'rychleji k cíli. Poznámka k bodu 1. V území volném musí př1pa,dnouti na 1 ha nejméně diva pevné body. jejichž poloha musí býti tak účelně volena:, aby tyto body byly od sebe přibližně stejně vzdáleny, dobře přístupny, a aby z jednoho bodu dalo se aspoň na ,dva další body zamě'řovati (aby byly viditelny). V území 'l:Lstaveném mQlsíbýti síť pevných bodů hustší. Naproti tomu v rozsáhlých leBíc)h, jednomu maj:Lteli lpaitřících, rozloží Se síť pevných bodů jen po obvodě majetkové hranice. AVlšak vyskytnou-li se v takových lesích enklavy, nebo poloenklavy, nutno i v těchto síť pevný'ch bodů položiti a stabilisova.tL Po zná m k a k bod u 5. U lelsnich elllikl.av,zejména tak:ový,ch, kdeenklava i les ji obklopujíci patří jednomu ma.jlitel~ kde tudíž nelze zachytiti jiných ma,jetkových hranic. musí se ved,lecLe'ta.ilu parcela.ce zaměřiti ještě celý (úplný) obvod enklavy. Zde 00 ovšem může státi, že již směrové orientace ke stranám světo'Vým správně nedocílíme. Ale docílí se přece úplně sprá'V'ného obrazu celé enklavy a jejího rozdělen~ kde pl~hy a vzájemná poloha jednotlivých dílů určeny jsou přesně, takže v pádu nastalého sporu možno snadno dle kotovaných dílčích nákresů sporné hranice správně vytyčiti. A jelikož určení zmině'né směrové orientace vyžaduJe velmi značného nákladu, neboť bez triangulace ji buď těžko nebo vůbec nedocílíme. tu nezbývá nežli zříditi pro enklavy vedlejší mapy a vésti jejich evidenci v těchto mapách až do doby, kdy i zde bude položena siť pevných bodů. Potom potřebuje si měřický úřednik zaměřiti jen několik bodť! změny na stahilisované pevné body a dle původních dílčích nákresů cc1trozdělení enklavy do mapy evidenční definitivně přenésti.

Zp~ávy 1ite~á~ní. Nové knihy. Prof. Ing. Dr. J. Ryšavý, Vyšší geodesie. Praha 1923, nákladem Ú,střední vydavate1ské komise a Spol'ku posluchačů zeměměřictvi

1923/105

na českém vysokém učení techníClkéan v Bra'zeza podpory mínis,terstva ško},&tví a ná;f(xb1í osvěty, stran 282, cena 35 Kč (+ rpoštov:né 1'60 Kč). Objednávky vyřizuje p. V i 1. V íd e m a n, 'š~oMk české techniky Praha II, Karlovo námě&tí.

Zpt'ávy spolkové. Ustaveni skupiny zeměměřiěské,.odbor Praha. při Spolku čsl. inženýrů a architektů. Skupina zeméměřičská pti Spolku inženýrů a architektů, odbor Pra!ha, ustavila '&e na schůzi dne 26. ~větlla 1923. Ustavující schůzi 'zahájil prof. Petřík krátkým tP'I'0slovem, v němž zdůrazňoval výJznam ,skrwpiny zeměměři,čské, která se tvoří po Brně a doufá, že &e podaří snad vyl:mdova.ti i skupinuzeměllllěřičskou na 810vensk:u ev Bratislavě. KOll'statuje,že d,o 20. května ;přihllÍiSilose 27 členů do &krupiny. Nato přffiuočeno k volbám. ZV'oleni: předsedou:. ~nž. Leiperl, místopřed&edou: ·ilnž. Zuklin, jednatelem: dr. R~šavý, zásŤlUlpcejednatele: mž. Pulpit, z3lpisovatelem; inž. Rumhal, z1Íis;tllJpcemSJkupiny ve výboru: 'prof. Petřik. Na to referuje prof. Peúřík o "Stanovisku á&tředi Spolku čsl. inženýrů a, architektů" k 'zálelžitosti roz,šíření doby 8'tu!dm,zeměllllěřického dle. usnei&ení ,s'Chůze .p,řed""tavenstva 'ze dne 28. března 1923. Odbor pra-žský ,pověřil Ipodámím ZlpráVY o "StanoviJsk:u"prof. Petříka. Stanovisko vyq;r3lcoval inž. Vrba v ústředí na záJkladě zpráv d'ošlých (l odborů. Po přečtení "Stanovi.ska" a 'po provedené debatě předlČítá inJž. Souček návr,h, který doporuČlUje, aby s,kUlpima schválila aZ3lSlala odboru pra.ž1skému, aby jejschváli! a předložil znovu ústředí. Po další debatě ,sc!hválen náwh. Usneseno zaslati jej všem odborům Spolku čsl. Ílllžen. aarchit., jakož i InženÝl1ské komoře. Prof. Petřík doporučuje, aby v dop~sech odborům bylo zřejmě 'Uvedeno, že odbory učinily ,svá u&nesení na základě nedosta,tečmých imornmcí o stUJdň.u zeměllllěiíi<'lkiéan. Usne'seno rozeslati návrh v,šem odhorům Spolku ě.sl.ill'Ž. a arch. Měřieká skoupina při odboru Brno Spolku ěsl. inženýrů a architektů konala' dvě ,schůze výoorové, věnované l'ozboru stanoviska, jež ústřed tohoto .&polku v záležitosti reformy !Studla 'zeměllllěřiClkého zaujalo a kterež vřarlách k'olegů půs10bí dojmem velmi tísnillvým. Na druhé ,schů~i dne 20. ,červma 1923 'Usnelseno podati odbom Spolkou čsl. in.Zený,rů a llIrchitektů v Brně !pIří:pů'S, jímž se žádá, by odbor ,sám zakročil Q změnu Stano" viska, které ús,tJředí již drne 28. bře'zna 1923 usneslo 'a podpowval tak akcí zeměllllěřičů. K přípisu ,připojen návrh, jej'ž dop'01"Učiti má odbor Brno ústředí &polku čsl. inž. a arch. a. ,který se kryje s názory nové zeměměřic,kié ,skupiny v Praze, .spolku čsl. zCiměměř~čů, Jednoty civil. geometrů a Spo~kuSltát. měřických úředníků . . Je nutno pro inform3lCi kolegů uveřejniti ev na.šem ča.sopise spolkovémcelýtex't ,,8tanovislca",aby čtenáři poznaJi, jaik! ill6S1Právnéinforma.ce nepřá:telů 8 semestrové reformy studijní hlavně v centru Prahy nás poškmují a j.aik je tedy Idv{)jnásob nutno váJžnými ikiroky čeliti tendenČlJlím vlivům zaujatých jedtnotlivců, kteří VYUJŽíva.jíneinfomnovanosti ostatních členů slpolku a ,sugerují Itudí'Ž i rrepmsentaci spolku, činiti závadná U!snesenÍ. Zde je,st 'lnění tohoto IUsnesení : Stalllovisko úsHedí Sopolku č,s. inženýrů k záležj.t,osti rozšíření doby studía dle usneseni schůze před,stavenstva 2 8. 'b řez n a 1 9 2 3.

a architektů zeměměřičského ze dne

Zálst'Ulpcové civilní pll'axe g-e,ometroV'Siké,rzúča,súnění na druhé anketě dne 15. )]&top.adu 1922, kterousvolaJ'o ministJel1'stvo 'školslt'V"ía ná.rodní osvěty, uznali, že pro tllJto :reformu vY'pIl'acovaný .studij'll'í program s celkovým počtem ,semestrálních hodin 2281/2 jest s to, aby úplně vyhověl požadavkům p!rohloubenějšího studia. geometrovsk éh o'. Bodle toho bylo by možno tvtosúUidium 'Ukončíti v 6 semestrech po 38 hodinách týdních, což zcela odpovídá zatížení studijnímu i jiných odborů na našich vyso-

1923/106

ký,eh školách techruiokých. Tito zás,tupcovéstavu geometrowkého vbk přes to 'žáldali, aJhy studium bylo Ssemestrové, ,rozdělené .na dvě stá.t míz ko u ,šIky, čímlž hy tito ahsolve'!IJti pak hyli automJliticky zařazeni do ,skupiny A státníchzaměstnruncil.. Záležitosti nové úpravy g-eome1trovského studi.a zabýva.ly se všechny odbory našeho spolku a podaly ,s,:"á \písemná dobl'ozdání, která však ,podstatně se mzoházejí. Od h,o '1' p r a ž s k ýsouhlasí s rozšířením studia ze d'VOI1l na čtyry Toky jen vtom ,případě, že je ,čty,r let zrupotřehí p,ro vědecik'é vybudování odboru /pro '8,pecialisaci zeměměřick,ou. Odbor 'P'faž,ský však rozhodně zamítá roz'šířooí na 4 léta, když 'by se tl31k mělo s,táiti přidáním encyklopedických věd'. Od bor hl" a t i s 1a v s k Ý jest téhož názoru a, upozorňuje mimo ;to, ,že rozšířením studia na 4 roky z
1923/107

Jak 'patmo, jsou ná'zory odborů velmi různé. V celku he říci t,ot,o; Nutnost leptšílho prohloubeni .studia geometrovského ,se všeobecně uznává. Anke,ta v ministerstvu š,kolství a námdní os'věty dospěla k němu rozšířením ,s,tudia na 6 sem0strů, kdežto zá,s.tup.cové ge,ometrů žádají osm ,s,emes,trů a ,předložili !k tomu podrobný :studijní p'rogram. Builiž ·dodáno, že vy.sokášk,oJa báň,s.ká Pll!otelSrto'v,a1a ,u miJlli.sterstva škoLství 'P,roti zavedeni nauk hornickýš,těik tomuš:k'olen~'m silám hornickým. 'ha <1'aného ,stavu věci navrllUJe s,e, aby stanovisko ústředi bylo vysloveno t3lkto: Usotreani výbor Spolku čsl. inženýJ"ů a 'architektů ,vyslechnuv názory svych odiboru v rraze, Ml. .l:$ole,slavi, HradCI Kralové, v .t'ar,
a architektů,

ús.tředí v Praze.

Jnž. F. Pičman, v. r.,

Prof. Dr. A.Klír, v. r.,

t. ,č. ředitel kanceláře.

t. č. předseda.

Toto "Stanovisko" nemůže ;nšak vésti zeměměřiče, ji'ž j-sou členy Spolku čsl. ínž. 'a arch., k 'U!kvapeným čmum a prudké odea:,vě. Nutno míti stále na zřeteli, že nepatl1ná informovanost o potJřebách reforem našeho studia měla "Stanovisko" za důsledek a že se tu uplatnily vlivy jednotlivců. Viždyť referentem 'o ,ref·orIDě zeměmětřického s.tl1dia v odboru Praha byl :p. min. taj8llllníkim,ž. Vrba, který byl vůbe,c iprvll1í osoba, jež v úředním ča,sopise ;,Zprávy veř . .sL te~hn." napsal, že studium zeměměřické má hýti reforID>ováino na šes.tisemesitrové! Proto také měřická '81kupina v Bmě nečiní krajních důsledků ze "StaI1ovistkia" a do'urfá,,že ústředí Spolku čsl. inž.a ltTch.s.e 'znovu otázkou touto zabývati budeažese nám ip,odaří, majíce nyní i v Praze novou skl1iPOO1u, vyvolati u~ne-sení takové, jež bude ctí SpoJ.lm čsL inž. a arch. a jeiŽ si zajistí v zeměměiřických kruzích oc,enění. Právě v této d'oM je účelno naše posice ve Spolku čsl. inž. a arch. dl1Ž·eta jejicih ,sílu z,vY'šoV"at,abychOiffi měli .přílelži,tolst'CI() rovnoprávní členové Is,polku vřa.dách inženýrů docíliti toho, by v 1i v y ,os ob, jim ž ,ze m ě ID ě ř i c t v:í a je ho p o'k r o k je s t TI ap ro s to c iz í a jejž třeha shoda okolno,stí ~)ioStta,vilana místa

1923/108

vyvýšená, hyly .paralysovány a z,řejměfale,šné ná,zory (viz názor odboru OlomQlUce 'o "Landmessrech") *) učiněny na,příště nemožnými. Proto na'ší nyně~'ší odpovědí na "Stanovisko" je 'Projev, jenž jako návrh lila nové 1JJsnesení Spolku čsl. inž, a arc:h, měřic:ká skupina na s'chůzi dne 20. června 1923 usnesla: , Návrh na změnu UJsne'sení ús.tředí Spolku inženýrů a architektů v Pfaize, učiněného ve schůzi představenstvas'l)olku ·dne 28. hřezna 1923 o úpravě zeměměřičského studia (kterýžtonávrh předkládá měř. skupina odboru Brno 'ku ,přijetí a zakročení u ústředí). Prohloubení 's'tndia zeměměřiokého '8'hledává odbor Spolku čs,}, inž. a arch. za nutné a odurv-oiďněné rO'zvojem věd technických a potřebami modemí praxe, aby absolventi byli úp,lně theoreticky vzděláni a mohU se odvážiti světové soutěže, jako'ž i 'snahou, aby vysoké školy n
1923/109

Odbor Spolku osI. mž. a. arch. v Brně dopOtruČl\ljevřele, aby ú8itřoof Spoliku čsl. illlŽ. a arch. toto 8'tanovi~ko tlumočÍ1o mimisteirstvu škoIství a llIál'odní -osvěty. Rů.

Zpráva o schůzi pi'edstavenstva Pracovní sekce Brno, Inženýrské komory pro úso R., konané dne 28. května 1923. Program schůze byl následující: 1. ůtení protokolu o ,předešlé 08chůzi, 2. z.práVla o činnosti od předešléscJ1ůze, 3. čestné řízení, 4. doplň,ovací volby ,předs.taveuSJtva, 5. došlé dopisy, 6. volné návrhy. ScJ1ůzi bylo přitolllJI1o 7čJelllů ipřooSltavenstva. Omluvil se pan vlád!llí komiJSllLřa dva členov,é předJstaveThsltJva. Schůzi za;hájil pan ipředseda. inž. HromčiJk o 14 hod. Uvítal koQ~()vlLIlé členy a věnoval posmrtnou v1Jpomínku z·ema'elé choti :pailla.preslde.nta. republiky. lnli. La!DZIIllann.prohlásil, že se nelpova.žuje Iza delegl1ta ,členů nároonQBti německé a že se zúčaSltní schŮ'zí pouze 'pro ,;,vou olsobu, jelikož nebyl za člellla ipředstavenSltva zvolen svými :kolegy. Protokol ,Slchůzize dne 12. února 1923 byl Ipopře'čtení bez de,bwty: ,sch'Váloo. Dle podané (lp'rávy o činnos'ti Pracovní seKlce Brno došlo 377 dOlpisů a odesláno ,bylo 345 dopisů a 1395 oběžník'ů. Asistentů bylo lpřihlášooo 13 a odhll1šeni 3. Bodáno bylo 9 d!ohrozdácrlí o žádostech za,přiIJllliŠtění k aUJtoriS8lČnízkoušce, z nichž 3 byla zápOtrruá,dále 4 dobrozdá,rú ,o iádtos.tech 'Za udělení autorisalce. ZelIliSikou Slprávou politickou v Bmě údělellla 'byla 2 oprávněm civ. inž.stavelbních, složeny byly 4 auto.iSJace a za zaniklé prohlášeny paik 2 auto.isa,ce. Z obvodu sekce piřl~s,těhova1í se 4 členové. Zakr,očeno bylo: U mor. zemskétho 'V'ýhoru na základě 'l1snese'l)í schůze předešlé ohledně zadávání 'prací m,žený,rs.kých !IleinženýTům. U stave'bního O'diděle.ní !zemského ,s'taivebního úřadu 'V Jihla'Vě, ohledně zad.áJnj SltlLvhysílnice N o,rovice-Staré Hobzí. U zemlSkélIo finanČJ:IillO ředitelství v Bmě-ohledně provádění měři'
°

1923/110

byla vyrozunllvana () k!onálllí s,chůzí předs,taven&tva inžroýJrské komory a ,sdělován jí IJll1ogra.msclrůzL . Za druhého mís,topř8ld'sedu Pracovní sekce na, místě resígmovavšího mz. HHlera byl iZv,ole:rrinž. O. Fuchs. Dále hylo jednáno o udílení autorisllJCí technickým: úředníkfun zemslkým .a městským, při čemž bylo p'01.úkázáa1ona znění Iplatných
Zp~ávy ze sbo~ů zákonodá~nýd> a úřadů. Vládní nařízení ze dne 7. če~vna. 1923, kterým se provádí císařské nařízení ze dne 1. června 1914, Č. 117 ř. z., o delení katastrálních parcel a o knihovním zápisu nemovitosti nepatrné hodnoty (novela o dělení parcel). Vláda reqJubliiky Če.sik,os1ovrosk'é llIařizuje podle článlků II až IV, VII, VIII a X !Cis. nařízení ,ze dne 1. če.l'IVJla1914, č. 116 ř. z., o dělení katas,t,rálních parcel a ,o knihovním zá;piSlu nabyti nemoviJtoS'tí nepa·trné hodnoty (novela o dělení 'IN1rcel), takto: § 1. (1) Všechny okresní Isoudy v obvodech ,sbomvých soudu druhé stolice v B!JaiZea v Brně mohou jako knihovní soudy na žádost stlau OElvědičiti&oudním mpisem ·smlouvy a p,rohlášeni o nR/bytí nemovitostí nepaJtrné hodnoty, má-li býti podle nich ihned ,proveden knihovní záp·i's a tÍJlIl 'odkliJzena ne.l'lhoda mezi pozemlkovou knihou apozemk,ovým katas.trem. (2) Týká-li se právní jednání ,také jiný1l'h věcných ,pdv, zejména zás,ta'Vního pil'áMl. Ipro ne.doplaWk kupní croy neho 'fllužehností, neb upušťěníod tako'výchto věcnýdl p'l'áv, mohOlu býti os'věďčena&oudnim zálpisem i pil10hlášení o těcht.o 'práAvních jednáních. § 2. (1) Předmět právniho jednáni je.s1t lIle~atrne hodnoty, In'e.ní-li hodnota nemovHoElti, jíž s,e, týče právní jednání, udána výše než 200 Kč. (2) RozhodalO jest před'evším ocenění strRlllami, není-li 'V' té příčině ,pochybností. Měřkký úředník pozemlwvého kata,Sltru zji.Eltivplři úřednim jedná,ní ne1shodu mezi ,pozemkovou knihou a pozemlkovým ka1Jas·trem, poznámená také v ohlášovacím listě má-li plocha, která jest předmětem úředního jednání k odklízení neshody, hodnotu do 200 Kč či vyšší. Nebude-li stranami udána vyšší hodnota, jest hleděti k tomu ocenění měřickým úřed· níkem. Jinak může hodnota. prokázána býti stranou potvrzením obecního úřadu. nebo zústávají-li pochybnosti o ní, zjištčna násobkem podle berních daňových hodnot. (3) Jde-li o prDIpiuštěnídílce nemovit.osti ze zástawy, rozhodna jelst hodno~a nemovitosti, která má hýti ,ku provedení knihovního 'Pořádku oddělena, je-li nižší než pohledáV'kra, jinaJk výše pohledá'V'ky. § 3. Kde .nebyl ještě ,prov1eden knihovní ,pOiřádek () ohlašovacích listech, ,zjistí soud, je-li toho třeba. z úřední moci dota'zem u měřického úředníka ,pozemlkového katastru, ,jakou hodnotu má ploeh:a, o niž jde. KnihoViIlí soud ,p,řezkoumá také záznam o změnách, které toho času nelze

1923/111

provésti (§ 406, Č. 3 j. ř.), zjistí hodnotu nemovitostí, jichž se týkají, a polk>usíse, poučestrany, i tyto :uměny uvésti ve shodu. § 4. SoudO'de:pře sepsati smlouvu neho Iprrohlálooni s,oudním zá'písem z důvodů uvedených v čI. III, odst. 2. ms. nař. Č. 116/1914 ř. z. Rovněž odepře je sepsati. není-li možno ihnedvyrkonati knihovni 'zálpis, lmďže Jistm vyž~duje 'Schválení jiným úřadem, aneho že to nep~ipouští knihovní Slro.V,aneb oceňuji-li strany samy předmět Ip.ráv,ního jednáni přes 200 Kč. § 5. (1) Listinu 'selpíše na ústní žáidost soudice soudním zá'Pisem, přibrav přise'žného zapisovatele. Nejsou-li mustrmnyo,wl:lllě, známy, nechťzji'stí jejich totožnos't pod~e Ipředlpisů o ověřování ,podpisů soudem (§§ 4 a 5 záJl.. Č. 67/1882 ř. z.). Podpisy,sltran na tomto soudním zálpi,se se neověřují. (2) Strany musí soudni záJpis vlas,tni ruJwu 'P,odelpsati; udělají-li jen znameni ruky, p;řÍpíše 'zapis0"71atel k němu jméno. (3) Jedinýmsoudmím 'zálpisem os'věd:čujíse prohlášení 'Všech přítomných účastník'ů. zejména i ,p:rohlá,šení, 'kterými několik! kmihovních věřitelů prOip,ou&tí ·oddělolvanou plochu ze zás,tavy, zároveň s právní!Il jednáním o nabytí nemovitosti. Návrh na knihovní 'zá:p.is může b}'ti spojen s listinou nebo prohlášením v jediném rz;áJpisu. § 6. (1) Soud může ,sepsati také scházející smlouvu neho p,rolllášení,plřimese-li s,trana listiny v předep,salIlé ťorměsepsané, jichž jest jinak třeba,. aby mohl býti knihovní zálpís ihned 'Vykonán. . (2) Soudce jeElt povinen poučiti strany a dbáti 1lJsrt.anoveníplatných pro 'příslušné ,prrávní jednáJllí, aby sepsaná listina byla ,pla.tná. § 7. P,řed1c1házejíeí ustanovení 'platí tJaké o směnmých Slmlouvách, vedou-li ,se pozemkové ,knihy o nemovit()lste,ch ,směněnych u téhož soudu a není-li hodnota žádné zesměněnýc:h nemovi,toSltí vyršší než 200 Kč. '§ 8. Opisy HstinsepSlaných li ,soudu, jicM jelst třehapodlH pla.tn.ých před'Pisů :p'ro úřa,d vyměř'11jící ipoplatky, vyhotoví ISO'lld he~'P'latně. § 9. (1) Sepíše-li se smlouva neho prohlášení záJpisem odděleně od knihovního návrhu, přiloží .se ihned' k 'zá;pi,su o knihoYThÍm ,nálvrhu: strana buď ,poučHna, aby svolila, by tato listina byla 1Jaložemt v p'l'VOpisu d,o ,sbíIlky lis,un; jinali buď vyhotoven olpis soudem a listina (zá,p,is) po vykonaném 'zápi:se v pozemkových 'knihách s ,doložkou podJe § 105 ilmih. 'zák u soudu uschována. (2) Sepíše-li se jedinýzápi,g o ,práivnlli jedlnámí a o ,knihovním návrhu, huď vyhotoven ,ověř€'llý opis ze záJp:i,su o Iprávním jednání a založen do s:bírky líEltin a zápis 'Sám wložen do knihovních spisů podle obecných ustanovení. § 10. Toto nařízení nabude účinno"ti dnem vyhlášení. Je provésti náJe,ží ministru Slpravedlnosti.

Při referátu min. veř. prací v Užhorodě obsadí se }nísto měřického úředníka s požitky až do VIII.hodno třídy. Zádosti do konce července 1923 opatřené doklady (legionáři přijímá referát min. veř. prací v Užhorodě.

mají přednost)

Op r a va: Ve článku "Soutěže" čís. 6 "Z. V." jest doplniti za třetím řádkem shora za slova" .... několik míst", tento text: "měřických úředníkli v IX. a X. hodno třídě, a to prvnější kvalifikovaným .... ". V měsících srpn u a září Zeměměřičský

Věstník nevyjde.

1923/112

v

BRNĚ, 1. října 1923.

ZEMĚMĚŘIČS HÝ VĚSTKÍH Známý geodet Antonín Tichý slavil 19. července t. r. po osmdesáté výročí svých naroze~in v plné duševní svěžesti. Rídká tato událost dává nám příležitost seznámiti krátce pp. kolegy s životem a vykonaným dílem svérázného myslitele geodetického, zároveřl i význačného praktika, který patřil také v okruh přispívatelíi tohoto časopisu (roěn. 1914). Pisatel těchto řádkíi (mající s ním pouze jml§no spoleěné, ale jinak není s ním v naprosto žádném příbuzenství) poznal ho osobně r. 1918 ve Vídni . .A n to n í n Ti c h Ý narodil se 19. července 1843 v TI \l II} a ě o v ě (okres Dh. Hradiště) na MOJ'!1Vě,kde~ otec jebo byl polesným. Prodělav elementárné, reálné a latinské Btudium na ~1mnaBiu v Kroměříži, věnoval se povolání 8vého otce. Po tiíleté praxI ve Zlíně a l\. vaBicích na Moravě absolvoval r. 1863. s ,,;elmi dobrÝm prospěchem tehdejší moravskoslezskou lesnickou školu v Usově. Po jed.noroční lellui p~'axi nastoupil činnou voj. službu a prodělal válku r. 1866. ve slu~bách ženijních. Přešel pak k jízdě a stal se r. 1869. poručíkem a později také nadporučíkem. Roku 1871 vystoupil však ze služby vojenské a přešel do civilní služby lesní, v níž setrval po 16 let na riízných místech a dosáhl hodnosti lesmistra, ano i centrálního ředitele. Roku 1887 přestoupil do služeb genenílního ředitelství rak. stát. drah jako inženýr-adjunkt a dosáhl r. 1910. hodnosti skutečného vrch. inspektora. Konečně r. 1919. odešel na vlastní svou žádost na odpočinek s titulem vlády. é ního ravdnov 'Y' m povo \'8.m'vzeIezmcmm věnova I se vy'h ra d nev s1uzvbě geo d et'ICk'e. Nadán pojímati každý svěřený úkol zcela svérázně a řešiti jej naprosto samostatně, dobyl si záhy zvláštního postavení jako specialista. První jeho prací bylo měření na dráze Tli. bor - P í s e k -;; R a ž i c e, kdež mimo jiné vytyčil a změřil nepřímo délku viaduktu u Cervené. Velmi význačnou, a na tu dobu zcela originální jeho prací bylo zaměření 303-400 m širokého pruhu města Vídně (mimo předměstí) pro vídeňskou městskou dráhu, a to vlastní metodou přesné tachymetri(' přes značné překážky, které mu ěilý pouliční ruch kladl. Celé mčření také sám plánově i počtářsky zpracoval. Od r. 1898-1~OO působil pH trasování dráhy Sambor-Turkau h ersk é hr ani ce. Vrchol jeho měřické činnosti však nastal, když byl přidělen na stavbu alpských drah, kdež mu bylo vytyčovati 4 veliké tunely, četné· mosty a viadukty. Roku 1907 vrátil se opět do Vídně a byl pověřen geod. pracemi pH studiu zelektrisování železnic a využití vodních sil. Leč k provádční ne-

1923/113

došlo, neboť skoro celé území, v němž studie konány, dostalo se po světové válce It a li i. Při tak rozsáhlé činnosti praktické hloubavý duch A n t. Ti ch é h o měl stále příležitost přemítati o zdokonalování měřických metod a vynalézání nových. Z četných jeho prací uvádíme: 1. Roku 1873. nové sestrojení l' e-v e l' sní. libely, aniž věděl, že již byla vynalezena r. 1857. prof. Amslerem v Safhauzích. a že základni myšlenka byla již známa před r. 1800. Tob. Mayerovi. Téhož roku připadl na myšlenku provésti prakticky. deB.-etinné,dělení staJ:~hofltqpně a zavésti okulárový niikr'ometr ve zvlaštní úpravě!). S těmito novotami sestrojil mu známý G u s t a v S t a l' ke první universální stroj již r. 1874, kterého používal velmi hojně ve své měřičké praxi lesní. Ostatní detaily převzal z konstrukcí Stampferových. Také i tímto strojem provedl Ti c h Ý r~ 1877 triangulari a nivelaci pro věhlasného meteorologa dra J u 1. Ha nn a v okolí Išlu. (Popsáno ve zvláštním svazku vídeňské akademie věd r. 1878.) 2. Roku 1876. vynalezl logarithmické děleni lati pro opt. měření vzdáleností. , 3. R. 1877. navrhl a r. 1878. dal sestrojiti první svůj .n o výt ach y. metr, patent Tichý-Starke, l,". 1879/80, záměrné pravítko tachymetrické na téže zásadě. Mimo to sestrojil měřický stůl vlastni soustavy, kterého bylo použito s .velikým úspěchem pH měření Bosny a Hercegoviny. Vojenský zemi-pisný ústav vídeňský objednal 12 takových stolů. . . 4. Roku 1881. vynalezl další svůj ~Logarithmický tachymetr", rovněž patentovaný. Jeden takový stroj si dal sestrojiti pro sebe a vypravil jej. všemi tehdcjšími vymoženostmi. Kolem r. 1913. dal jej přeprac9vati pro svou .definitivně ustálenou metodu logarithmicko-tachym e t r i c k o u" 2). Po převratu byl tento, unikát se všemi pomůckami získán prostřednictvím pisatele těchto řádků pro ,Vysokou ško!uzelIlědélskou v Brn~, ústav zařizování lesů (prof. dr. Ínž. R. Haša). ", 5. Roku 1890 dal sestrojiti svůj přístroj na vynášeni přesnych m ěře ní tachymetrických. Jednoho exempláře použil na. vynášení zmíněného již měření víd~ňského. Vynálezy a praktické práce jeho v oboru přesné tachymetrie, jejíž se stal zakladatelem, daly mu podnět k sepsání spisu .pie p,.raezisionstachymetrie und ihre neuesten instrulllentalen Mittel", Mnichov 1892, Buchholz .. . Ale ani potolIl neustal bádati ve zdokonalování svých metod tachymetrických. Výsledkem této práce jest již zmíněný spis • Definitivně ust,álená metoda logarithmicko-tachymetrická", uveřejněný nejprv v časopise rak. inž. a architektů. Ne menš.ího povšimnutí zasluhuje další originální návrh Antonína Ti ch é ho, prakticky jím provedený již r. IlH!. na soudo bé měření protínánim postupným tak, aby každý bod území byl určen situačně i výš k o v ě. Základní síť má tvořiti úplně určený polygon. Vždy na dva sousední jeho vrcholy mají býti postavovány lehké universální stroje, vhodně orientované. Zaměřované body mají býti vytyčovány dvojmetrovou tyčí, opatřenou nahoře obarvenou kuličkou. Návrh jest zásadně podoben průseěné metodě Prof e Id o v ě, ale jest v provedení detailním ještě rozšířenějŠÍ; Byl uveřejněnr. 1918, v č. 19 časopisu rak. inž. a arch. s příkladem měření v roce 1911. 6. Další a po tachymetrech nejdůležitější práce týká set. zv .• k o s 0čtverecné metody" na měření základen, kterou Antonín Tichý navrhl r. 1901 při vytyčování alpských tunelů. Objev tento ho zaměstnával téměř až do r. 1909. Zároveň si sestrojil zvláštní své stroje. Výsledky svých studií uveřejnil pod názvem: "Trig onometris c h e L ange n b estimmun geodaetischer Grundlinien" v časopise rak. inženÝrů a arehitektu r. 1909. Práce tato měla za následek, že tehdejší vojenský zeměpisný ústa v

s

1) Okulárový mikrometr jest vlastně starým vynálezem francouzským z r. 1666. Zásluhou Tichého byl. zaveden i na geod. strojích vídeňského původu a tím i do měřicképraxe. O mik"ometr okulárový měl Tichý ostrý spor 8 tehdejším lesním rnnou Fridrichem, který ho použil také, ale později. 2) Popsal ji také v Zeměměřickém věstníků r. 1914.

1923/114

ve Vídni metodu Tichého zkoušel. Ale výsledek vynálezce nikterak neu s p o k oj U, poněvadž pokus byl prý proveden rychle a za nevhodného (i1eštivého) počasí a rovněž prý i délka etalonu nebyla zcela přesně známa. (Ústní sdělení Tichého pisateli r. 1918.) Přes to pokusné měření bylo zpracováno v nMitteilungen ... " ročník XXIX. (z r. 1909) a výsledky jeho slouží za pramen kritice. Nelze je však bráti za definitivní. 7. Nemenší zájem vzbudila další práce Ti c h é h o, nazvaná nRationelle Vorgange bei Absteckung bedeutend langer Eisenbahntunnels" z r. 1914. (Vídeň, časopis rak. inž. a arch.) Byla pHjata velmi pochvalně železničními praktiky. 8. Poslední práce Antonína Tichého nE n t w i c k 1u n g e i nes paradoxen Begriffes von Triangulierung r. Ordnung" byla uveřejněna r. 1918 v Berlíně. Měla zavésti jeho kosočtverečnou metodu du triangulace vůbec, a tedy zevšeobecniti ji. Nenalezla však ohlasu. Dotkli jsme se jen hlavních a nejvýznačnějších prací Tichého, neuvádějíceještě celou řadu drobnějších. Není pochyby, že hloubavý a stál'ím nikterak nezdolaný duch Ant. Tichého pokračoval by dále v nových námětech a těžil by z rozsáhlé, minulé praktické činnosti. Než osud nedopřává stařičkému autoru potřebného klidu a pohodlí. Předně úplně osiřel, - žena i dítky předešly ho na věčnost. Jeho útulný domov v Tullnerbachu u Vídně obývají cizí lidé. Starý a poněkud již churavý pán jest odkázán na pomoc cizí, právě v dohě nejtísnivějších poměru poválečných. Snad by se mu bylo lépe dařilo v jeho vlasti Moravě, kamž se po převratu snažil vrátiti. Ale pro své vysoké stáří a pro svou ukončenou služební povinnost nemohly býti přijaty jeho slnžby, nabízené našemu státu. Tak byl nucen zůstati na svém místě. Přejeme' staHčkému jubilantovi ještě hojného zdraví. Prof. dr. Tichý. Resu'lné: Ant. 'l'ichý, né en Moravie, inventeur important dans la tachéometrie, a célébl'é cette année le 19. Juillet son 80 ieme anniversaire. A cette occasion le pl'ofesseur Dr Alois Tichý se souvient des travaux par lesquelles A n t. Ti c h Ý s'était distingué comme praticien, constructeul' et penseur géodesique.

G~afické stanovení vy~ovnané poloby bodu metodou Engelovou. }'l'antišek M á t 1, asistent vysoké školy technické.

Grafickému vyrovnáni předběžně určených souřadnic trigonometrických bodů věnováno bylo v geodetické literatuře velmi mnoho mista. Počínaje Tullym (1'. H~20) až po dobu nejnovější snažili se geodetové zvučných jmen nalézti co nejpříznivější vyřešeni tohoto zajímavého a v praksi tak často se vyskytujícího problému. Ne všechny z četných těchto metod' vyplňuji dvě důležité podmínky, totiž rychlé a jednoduché řešení při dostatečném splnění podmínky žádané přesnosti, které v určitých případech vyvážiti mají užití grafické metody před namáhavějším, velké pozornosti a delšího času vyžadujícím, ale zato zaručeně přesným řešením početním dle metody nejmenších čtverců. Mnohé z těchto grafických metod n á z o l' ně podávají problém řešení a právě tím nabývají nesporně ceny, skýtajíce hlavně začátečníkům možnost snadno vniknouti do principu vyrovnání předběžných souřadnic trigonometrických bodů. V plné míře vlastnosti této hoví metoda e-rafického stanovení vyrovnané polohy bodu, uživaná vídeúskou

1923/115

triangulační kanceláří a nazvaná po svém autoru metodou Engel ovo u. Princip její spočívá v grafickém stanovení koeficientů a absolutních élenu rovnic normálných a grafickém jich vyte8ení. Určení

koeficientů

neznámých málných: Normálné rovnice mají tvar [aa] dx [ab] dx

za předpokladu

:

[paaJ dx [pab] dx

..l1-\

'-',

i

,

1

I

,

nor-

+ [ab] cly + [alJ = O dy + [blJ = O i

",_

rovnicích

+ [bb] I

______

v

+ [pab]

+[palJ

cly cly

+ [pbb]

=

O

+ [pblJ = O

za předpokladu ri'lzných vah, pii čemž směrové koeficienty a a b vyjádřeny ve vtetínách JSou:

I

'\., i

\~J

stejných vah a

.y

a=- Q

" sin a

b

-s-,

" cos a =Il -s-o

"I

v míře obloukové pak Obr. 1.

b = cosa. s

sin a a=--s-'

(1/, skutečné velikostL)

V systému 08 pravoúhlých konstruová.n budiž daný směr OP (obr. 1). Na osu Y nanesená délka OA, volena shodnou tj délk.ou jedničky měřítka 1:25.000 z Horského diagramu. Z bodu A spuštěná kolmice na směr OP, protíná tento v bodě B. BO jest kolmá vzdálenost bodu B od osy X, Bii kolmá vzdálenost bodu B od rovnoběžky s osou X bodem A vedené, BE kolmice z bodu B k ose Y. Pak plati vztahy: z 6. OAB: OB = OA sina čili OB OB= OB sin a = sinja. Zaveďme váhu směru p pr.o hodnotu paa součet kolmých n$'ch, od osy X, hodnotu nutno Obdobně:

=

= sa.

sina

při OA

Ježto a2

=1

sirt2 --

-- S2

(J ,

vznikne

výraz sin2 (1. Tedy OB = paa. Pti více směrech vzdáleností bodů, obdobně jako bod B konstruovadá koeficient norm41né rovnice [paa], jehož čiselnou určiti odpíchnutím v nahoře uvedeném měřítku.

b2

__ -

BA = OA cos (J = cos (J BD := BA cos a = cos2 (J cos22'(J 1)bb = cos2"a pn p s

1923/116

=

s 2,

Opětně při více směrech součet kolmých vzdáleností bodů, obdobně jako bod B konstruovaných, od příslušné rovnoběžky s osou X ve vzdálenosti jedničky zmíněného měřítka vedené, podává hodnotu koeficientu [pbbJ. Dále: BE = OB cos a = sin a cos a. Součin směrových koeficientů sinffcosa-, pa b = - Sln. a cos (J pn v á ze p = s.2 Ježto zna.ab = -- --., s· ménko součinu ab dáno jest velikostí směru ff, bude třeba toto předem určiti, než položíme BE = pab a platí: pab jest kladné v II. a IV. kvadrantu, záporné v 1. a IV. Při více směrech budou tedy hodnoty pro vzdálenosti bodů, obdobně jako bod B konstruovaných od osy Y, v II. a IV. kvadrantu kladné, v 1. a III. záporné a jest třeba tyto pouze algebraicky sečísti, by koeficient rovnic nonnálných [pab] byl určen. Při protínání zpětném a kombinovaném jest shodně s vj-· počtem dle metody nejmenších čtverců součinitele rovnic normálných opraviti o příslušnou desorientaci. Normálné rovnice po .eliminaci zavedeného úhlu dezorientačního mají tvar: v'

+ {[pab]

{[paa] - f~~] [pal} dx

+ {fpal]

-

{[pab] - [~]rpa]}dx

+ {rPbl] -

fr:j]rPb] } dy-;-

-

I~]][Pl]}

=Q

+ {rPbb] [~]

[~][Pb] }dY+

fPll} -

Q

Na směr OP (obr. č. 2) nanesena budiž s počátku O délka příslušné strany (v měřítku 1: 25.000) do bodu F. Kolmice z F ku X a T stanoví body G a H. FG =-= Lly, FH = Llx Pak plati vztahy:' Ll Y = s . sin a Ll x - s , cos a Pozorujme druhou čás~ koeficientu při neznámé dx v prvé rovnici normálné fr;] [pa] za předpokladu p= [pa] fp] [pa]

= -

<>bdobně [pb]

fp] fpb]=

[s . sin a] { [s~] . -

.} [s. slna]

[s • cos (J] [s~] .[s.cosa]-

1923/117

S2

_ -

[LI y]2 [s~]'

_ [LI X]2, [s~]

a konečně

[pa]

lp] [pb) =

-

[s . sin a]

[S2J

. _ [s. cos a) -

[A y] . [A x] [S2]

Číselné hodnoty pro [A y] a [A x] stanoví se graficky užitím [Ay]2 [Ax)2 [Ay]. [Ax] uvedeného meřítka, hodnoty oprav -s~, S2 a [S2] v

,

početně (počítací stroj, logaritmické pravítko). Znaménka hodnot A y, A x, řídí se dle kvadrantů.

Určení hodnoty absolutních členůrovnicnormálných: Zavedením váhy p = S2 pozmění se vzorec pro usměr" , cvIen O = -' [a----8m] pro vypo 'č' et onentovane'h o srně'k ňUJICl rm u 8 O' n Buďtež rozdíly (11 8m1 = d11 a2 - 8m2 - d2, ••••• (1n ~ 8mn = dno Pak dle metoďy nejmenších čtverců dán jest vzorec pro člen usměrňující výrazem: 0=

I~],v metodě popisované 0= l[:~). Ke

zrychlení a zjednodušení výpočtů doporučuje se jednotlivé rozdíly dl, d2, ••• dn vhodně redukovati (na vteřiny). Rozdíl a' - 80 ((1' jest vypočtený směrník ptedběžný) podává odchylku l. Z diagramu Horského stanovíme lineárnou hodnotu posunu ls při délce strany s a naneseme tuto hodnotu z bodu O na příslušný směr do bodu K (obr. č. 3). (DokončenL)

Úp~ava studia zeměměřičskébo. Ing. Jos. Souček. (Pokračování.)

PAMĚTNÍ SPIS odborných spolkli zeměměfiěských ministerstvu ěkolství a národní osvěty ve pfíěině úpravy studia zeměměfiěského. Zeměměřiči náleželi ved'le přisežných mlynářů pražských k nejstarším zás:tupcům technické pl'áce v zemich českých, neboť Ishledáváme je již ve stoleti XVI. při vzmný'ch našich deskách zemských. 8tavoVlská škola inženýrská v Pra.ze vychovala v XVIII. století celé ,řady zeměměřičů, kteří byličinni při k3ltastru milánském, ,;osefinskétm a vrcholné jejich výkony jsou ve stabiIném kata;stru v XIX. století. V ~obách těch

1923/118

není ovšem studium jejich nijak specia:lisováno. Leč úřední .předpisy již v lete·ch 1850 ohsahují Ulstanovení, že indivi-dua, která se chtějí za.b~vati zeměměřičstvím, musí .se .především 'podrohiti úřední zkoušce, aby mohli nabýti oprávněni. Prvá organisace civilních techniků z r. 1860 uv:Wí již civilní zeměměřiče jako samostatnou kategorii. Zajímaiv.o je dále i to, že bl1ZOpo rozdělení polytechnického ústavu královis,tvi če,ského na německý a český Ulsnesl se sbor proďesorský české polytechniky doporučiti zemskému výboru utvoření '8amostatnéhoodboru zeměměřičského. Leč nedošlo k' řešení pro odpor Němců. Postátněním technik odsunuta všecka další řešení. Ale okollnosti přinutily vládu k řešení této otázky velice důtklivě. Zákonem z r. 1883 upravena nově ,služba evidenční a 'pro důležité úkoly svoje převzala veškerý vycvičený i[Jer&onál z rea.mbulace, ale toho ubývalo, a když vydán r. 1887 předpis 'pro nová vyměřování, ukázal se úplný nedostatek techniků vůbe'c. Sáhlo se li osvOOočeným provisoriím. Hned v říjnu roku 1896 zahájeny přednášky na dvouletém běhu pro v'zdělání zeměměřičů. Tento běh zařaděn byl ,do obecného oddělení, které již dříve bylo zřízeno k tomu, aby studující mohli se vzdělávati ve vědách technických mimo rozsah tehdejších čtyř odborů. V 'oddělení tom .by,l tehdy -tříletý pří.pravný běh pro báň,ské vysoké šlwly,učebnýběh pro zemědělské techniky - který roku 1909-1910 rozšířen o č'tvrtý .ročník a přeměněn na k:ulturně~inženýrský ,odbor - dále běh pro kandidáty profesur na sHedních školwCJha nově k nim přibyl běh pro zeměměřiče. Studijní program shrnoval vše, co se pokládalo za nevyhnutelně potřebné pro služhu při 'katJastru a dlužnop,řiz[lati, že vyhraJ jen to nejnutnější, aby novou kategorii technických úředníků jen pro své účely si opatřil. Nepřihližel nijak k činnosti geomeitra jako orgacr.lickéhočlánku v techniCJk'é práci, ve službách železnic a měst, při agrárních operacích, ani k vých{)fVě civilních geometrů. Minilsterstvo financi zvláštním výnosem upozornilo technickou veřejnost na tento Ulčebnýběh a 'slihilo absolventům, kteří složístátni zkoušku na tomto běhu, že dostanoullidjutum jak,o elévové 500 až 600 zl. r. m. Dále, že budou zařaďováni hned do X. třídy s prominutím třídy XI. aže kaMý I'thsolvent tohoto Mhu po 121etés~užbě dospěje jako vrchní geometr I. třídy do VIII. hodnostní třídy. Ministerstvo financí ovšem slib nedodrželo při' úpraivě pragmatiky, kdežto minister'Stvo vnitra zcela vážně ujalo se svých - rDivněž dvouletých ahsolventů - pojišťovadch techniků a prosadilo jejich zařadění do kategorie "A"státních zamě·srt.nanců. Ke chvále organi'sa-ci zeměmě'řičských dlužno konstato,vati, že Deby,ly nik'terak nadšeny r01!řešením této ožehavé .otázky po 'Eltránce odborné a že ·zvláště říšský spolek evidenčních geometrů od roku 1900 na svých ,sjezdech vytrvale poukazoval na příliš úzký studijní program a žádal jeho prohloubení pl'oslužbu evidenční aspoň na 3 léta. Řiš,ský &jezd zeměměřičský v roce 1903 a Stálá delegwce V. sjezdu .ruk. arch. a inž. doporučovaly rovněž tříleté studium. Ministerstvo kultu a vyučováni svo~alo v roce 1908 anketu, ale neřešilo úkol ten dále. Sp,olek českých zeměměřičll všech kategorií prováděje usne,sení valné hromady z roku 1913 žádal profesorské sbory české te
1923/119

smyslu vzhledem na nové orga.nisa.ce minis,tel'8tev a jako vedouci myšlenky vytkla pro nový progTam: 1. Shrnouti všecky obory prací měřičských na povrchu i pod zemí; pro úKoly civilní i vojenské v Jeden celek. 2. Vyšetřiti potřebné předměty a rozvrhnouti na ně potřebn:f počet hodin IS ohledem na přednášky již zavedené pro jiné odbory. 3. Dle tohoto počtu hodin odwJldíti póčet semestrů tak, aby byly tnožny rozmanité specielní pře·dnášky a 4. konečně 'přihlížeti k tomu, aby posluchač byl encyklopedicky ohe·známen s těmi obory prací technických, pro rněž provádí vyměřování. Komise dle těchto zásad vypmcoV'ala program načtyřleté studium se dvěma .státními zkouškami. Definitivní redakce plIovedena na anketě, k niž kOinÍJsepřizvala interesovahé zeměměřiě&kékorporace a zástupce studentstva. Komise ve své zprávě poukázala a přiložila opisy tříletého zeměměřičského .studia bavorského v Mnichově, bez práva promočního, 8'áSkého tříletého v Drážď.anech, kdež mají kromě toho ~lwlu pro důlní měřiče ve Freibergu, přiložila opis programu sedmiseme8'trového studia zeměměřičského inženýrství v C1lrychu, kcdež byty již konány přípravy pro rozšíření ,studia zetněm"ěřičského na.08m semestrů. Sbor ptofesorský ěes. vy.s. šKoly technické v Praze ve sve schůzí dne 28. března 1919 návrh k(JlIlisi 'Vypracovaný ,schválil a minifltetst.vu škol'ství a narcdní osvěty doporučil. SOi11časněusnesl se s,bor, aby opis z'právy Záslán hyl též oběma německým technikám a ,české v Brně se žádostí, aby-se o úptavě vyslovily as'vé návrhy přímo ministeflstvu zllslaly. Po mnoha de'putacich a intervencích zemetněřičských Isp'olkťJ.odhodlalo se konečně ministerstvo školství svolati anketu z-ástupců profesorský,ch sborů a zástupců odborný·ch korporaci českých i německ'ých na 8. dubna 1920. Tam projednávány návrhy všech čtyř vysoktchškoI technických, jez došly. Seřaděny dle hodinsemestl'álních, dávaJí asi následující:

1.róčník

n. ročník

hodin

hodin

Praha, čes,ká . 86 Brno, česká . 83 Praha, německá . . . . 78 Brno, německá - hodinový návrh pro

76 86

nl. ročnfk hodin 85 86

IV. ročník hodin 81

69

55 62 čtyřleté .studium nepředložila.

CeLkem pražská česká žádala čtyřleté studium zeměměřičského iJJženýrstvi Ise dvěma .státrními zkouškami. Brněnsk'á čes.ká vys. škola technická v -dopise z 28. července 1919 vyslovila se pro ro-zšířenístudia z.eměměřič'skéhona čtyři léta a uvádí, že již v roce 1910 vY'P'rllicovalbrněnský sbor 'profelsorský návrh na čtyřleté studium zeměměřič·ského inženýrstvi a podobně, že pwhlásH v roce 1916 na dotaz mini'sterstva kultu 'a vyučování, že setrvává na rozšíření studia zeměměřičského, jak .se v roce 1910 usnesl. Německá vys. škola technická v Brně přípis-em z 28. září 1919 vYislOlVllje se přiznivě o rozšíření studia na čtyři roky a vítá jednotné zdokomalení studia zeměměřioského v našem státě. Německá techni,lia v Praze ztratila smrtí 'Prof. Adamczi-ka, z1Íistupce geodesie a vytrvalého zastánce zájmů zeměměřičských. Reférent, který ho zastupoval, nedo'sti s látkou obemámený, VJ"pracovalzprávu, v niž, jak uvádí, pokládá prohloubeni studia zeměměřičského ·za odůvodněné, vzhledem na zvýšené požadavky, které 'se kladou na geometra. Leč předpokládá, vycházeje z usnelsení 'J>átéhosjezdu rak. Mch. a inženýT1\ ve Vídni a z UJ&nesenievidenčních geomet.rft v Úechách z roku 1910, že bude možno vyhověti úkolu tomu 1'>oz1íífením studia na tři léta se dvěma státními zkouš,kami. Uvádí za přikl3id Mnichov a Drážďany.

1923/120

Proh~ášení zástupcfi odborných .korporací, ja.ko inženýrské komory a spolkfi zeměměřiČJský'ch, žádala, aby zrušen hyl dvouletý běh a prohloubené studium geodesie aby trvalo čtvři roky se dvěnlJa státními zkouškami. Zástupci přednesli a písemně k protokolu ,p.řiložilis'\Té návrhy. Od ankety. z 8. dubna 1920 nedostalo se deputacim našim bližších zpráv o řešení této tak důležité otázky pro náš stav. Teprve článek min. tajemníka inž. Vrby: ,,Reorganisace studia zeměměřičského" ve Zprávách ve·řejné. 'služby technické z 1. května 1922 - který je totožný s Výnosem ministerstva školstvi a národní osvěty, č. 64.269, ze 12. prosince1921, v témže článku citovaný - p'řináší výhled do ·praci v ministerstvu podnikaných, s nimiž naše odborné korporace nemohou souhlasiti. 1. Odborné spolky naše žádaly prohloubení studia zeměměřičského po Bitránce ma-tematické a geodetické, všeoky sbory profcs·orské tuto ~nahu uznaly za .sp.rávnou, ale pan inženýr Vrba doporučuje nám 30 hodin týdenních per.op·ozemní stavitelství a vedle toho navrhuje ještě nauky p'řípra-vné. 2. Zádall jsme samostatnéosmiseme·strové zeměměřičsKé studium se dvěma státními zkouškami a ,právem peromočnim. Pan inž. Vrba vyhledává předměty společné )}ro stavitelství inženýrské a kulturní a PI'O příštízeměměřiČJSké, ač je mu známo, že stavební a kulturní inženýrstvi je devítisemestrové, že nelze tedy .odbory tyto nijakspo}ovati. 3. Program ,studijní upravuje p. inž. Vrba tak, že na základě aritmetického prfiměru .stanovísměrný počet hodin týdenních, jimž má býti každý z uvedených předmětů do osnovy p,ojat. TakoVý návrh je neproveditelný vzhledem na různě upravené povinnosti učební jednotUvých profesur, je v záBadním rozporu 's autonomii vysokých škol a nehyl myslite~ný ani za starého Rakouska. 4. Způ!sob, jakým zařadil ,po inž. Vrba předměty,s'peclelně zeměměřičské, svědči o tom, že s niž u je je.i i c h počet hodin i :PN>ti počtu hodin dnes na p,ř. na dvouletém běhu zeměměřičském na čes. vys. učení v Praze zavedených, jak 'z následující tabulky vyplývá. Min. výno. Davrh. pro čtyř1eté Slud

4+5 24 26

Geodesie nižší a vyšší (24+8) Optim užitá . . . . . . Geodetické počtářství I., II., III. běh Nauka o katastru, II. běh (10) . . .'.} Dosud je { Úvod do geodetického .počtáiíství (2) Úvod do trigonometr. počtářství (2) 29 Počet pravděpoo. a vyrovnáva.cí. .. 30 Sférická astronomie a 'astronom. určování zeměpisných souřadnic (5+4) . 33 Předpoj,sy měřičs-ké, nauka o katastru a knihách pozemkový,ch ... Dosud je: Nauka o kat astru, I. běh . . 34 Věda finanční a berní. . . . 23 Agrární operace . . . . . . 22 Zákony komasační a meliorační 12 Stav:ba měst . . . . Doposud je: Plány up.ravovací a zastavoV'ací Úhrnem..

32 3

26 2 13

14 4

3

9

6 7

10 2 7 3 4 88

1 5 2 3 _ 68

Je tedy snížení o 22'7% počtu hodin dnes na dvouletém běhu . zavedených. Tím vlastně znemožňuje reformu ze·měměřičs·tví, když odborné předměty neprohlubuje a nerOZSIruJe. 5. Odborné k'orp.orace naše zvláště těžce nesou, že p'. inž. Vrba llděluje na konci svého článku, že bude hrzy svolána poradní komise další a 'po té j.ešte zvláštní porada zástupcfi interesovaných ministerstev. Leč () poradě zástup'ců íntere·sovaných korporaci, které reformu po-

1923/121

třehují, které reformu žádají, o těch vůbec nemluví. Reformu hodlá prováděti belz odborných korporací, což je ijstě ,pozoruhodné, vzhledem na dobu, kteTá od 28. března 1919 od prvého návrhu do dne'škJa uplynula. V Jugoslavii i ve Švýcarsku je již 'zavedeno čtyi'leté ,studium zeměměřič,ské, jen v naší republice řešení této Oitázky&e odkládá. Z důvodů těcht,o ,dovolujeme si žá.dati Vás, pane miniSitře, abyste 1. vii vem svým u ry chIiI do sa vadní vI e klé proje dnáv ání otázky reformy studia zeměměřičského, 2. dále podporoval zřízení samostatného čtyřletého studia zeměměJ:'ičského se dvěma státními zkouškami a právem promočním, 3. aby aspoň 1. zařím 1922 prvý ročuík nového studia mohl býti zahájen. Mimořádných obtíží to nezpůsobí, poněvadž prvý ročník dosavadního dvouletého a nového čtyřletého j sou skoro stejny ve svém uspořádání. Očekáváme, že se bbho,vůli Vaší podaří nalézti vhodnou formu pro splnění našich tužeb po dokonalejším vzdělání, důležitém pro rozvoj naší republiky. V P r a z e v květnu 1922. Red. poz.: Následují podpisy funkcionářů 18 spolků a jednotlivých skupin zeměměřičských.

Anketa (poradni komise) dne 15. listopadu 1922, v ministerstvu školstvi a národni osvěty odbývaná, byla velice únavná. Nikdo nevědělo čem jednáno bude, neboť ministerstvo nepřipravilo předem žádný materiál pro členy ankety z mimoprofesorských kruhů. Min. tajemnik, pan Ing. Vrba předčital látku, která byla již otištěna v jeho článku ve Zprávách veřejné služby, roč. IV, č. 9, a obsažena ve výnosu ze dne 12. prosince 1921. Jednáno bylo o počtu hodin a o tom, bude-li určitý předmět předmětem státni zkoušky nebo předwětem jen zkoušky prospěchové; předměty frekvenčni byly zrušeny. . Celé půldne bylo jednánim timto zabráno, a který účastnik si vše pilně nezaznamenával, byl úplně bez orientace. Podle toho také dopadalo hlasováni. Ke konci tohoto únavného jednáni nikdo nevěděl kolik předmětů obsahuji státni zkoušky, s jakým počtem hodin jsou zařazeny píedměty státnich i prospěchovjch zkoušek. Uvedené ankety (poradni komise) zúčastnili se: za inženýrskou komoru v Praze: Ing. Ftirst, za jednotu čsl. úř. aut. civ. geometrů v Praze: Ing. Zuklin, za spolek československých zeměměřičů: Ing. Souček, za ministerstvo nnanci: min. rada Ing. Leipert.

Zp~ávy odbo~né. O měřeni délek od pevných bodů. Ing. Josef Škach,

civ. zeměměřič v Unhošti.

V Zeměměřičském Věstníku č. 7 ročník XI předložil civ. geometr Ing. Vondráš k úvaze jednu z naléhavých otázek měření vykonného. Snaha jeho nesla se dvojím směrem,·a sice: a) dokázati neudržitelnost výnosu min. financí čís. 55.166 ze dne 28. června 1907, b) ukázati cestu, jak zjednati nápravu. Bude dobře, bude-li o těchto námětech s více stanovisek uvažováno. Chci přičiniti několik poznámek se svého stanoviska jako civ. zeměměřič.

1923/122

J. Vyslovuji v první řadě přesvědčení, že zmíněný výnos má platnost toliko pro geometry evidenční a není směrodatným pro činnost zeměměřičů civilních. II. Dále jsem náhledu, že výborná myšlenka kol. Vondráše nemllže býti státní správou z důvoda finančních a technických v dohledné době uskutei",něna. Pokusím se tyto své názory odllvodniti. 1.' Výnos ministerstva financí a každého jiného nemaže býti všeobecně závazným, neboť nemá věcné ani formální náležitosti zákona. 2. Naproti tomu nařízení ministerstev spravedlnosti a financí čís. ř. z. 29 z 9. února 1907, pokud se týče č. 149 ze 7. července 1890 jest již směrodatným pro civ. zeměměřiče, neboť tvoří součást zákonných předpisa a jest v nich výslovně o civ. technicích mluveno. 3. Ze srovnání výnosu a nařízení vyplývá zásadní rozdíl v pojetí pevného bodu: a) nařízení předpisuje zobrazení změněných nebo nově povstalých parcel v bezprostřední souvislosti -s parcelami nezměněnými, a znázornění pevných bodů v plánech, b) výnos klade však požadavky vyšší, a pr'edpisuje civ. geometru nejen znázornění pevných bodů v mapě, ale i zjištění jejich totožnosti a nezměněné polohy. 4. Vyslovuji tudíž názor, že zákonodárce měl na zřeteli zásadní h o s pod á r·s k Ý rozdíl mezi určením evidenčního a civilního zeměměřiče, a že nemínil nutiti civilni zeměměřiče k provádění nákladných a rozsáhlých prací zaměřovacích k cíli opravení mapy. Dle textu nařízení lze míti za to, že civilní zeměměřič učinil své povinnosti zadost, pakliže provede zaměření a zobrazení (vynesení) přesně a důkladně tak, aby bylo lze obrazec vynésti, stanoviti jeho plochu a kdykoliv v pHrodě dle kot v plánu uvedených nově vytyčiti. 5. Pokud se týká předpisu o dovolených odchylkách a' přesnosti ustanovuje nařízení přesnost dvou razných úkonů měHčských: a) měřeni délek v přírodě, b) rýsování (vynesení) obrazce v plánu. Nařízení nepředpisuje, aby v plánu civil. geometra byla obsažena i mapa katastrálná, nýbrž spokojuje se pouhým zobrazením (vynesením) dělené nebo měněné parcely v bezprostřední souvislosti s parcelami sousedními nedělenými a neměněnými. . Zobrazení toto má se stiti v městech a místech uzavřených v mčřítku 1: 1440, u pozemka jiných 1: 2880, výjimečně 1: 720, při čemž vyjádřen je úmysl zákonodárce, aby provedení plánu situačního nestalo se v mčřítku menším, nýbrž spíše větším než je měřítko, v němž jest zobrazena mapa katastrálná. 6. Pokud tedy úřady katastrálné vrací plány civilních geometrů z toho důvodu, že v plánu nejsou vyznačeny pevné body ve smyslu výnosu, jest postu}' ten se zřetelem na zákonné nařízení platné pro civilní techniky nesprávny a protizákonný, a lze dosíci snadno spravedlnosti poukazem na výslovné znění platného nařízení, nebo stížností k úřadům nadřízeným. 7. Pro úkony jinaké, jako jest soudní nebo mimosoudní obnovení hranic dle mapy katastrálné, nutno ovšem vycházeti od pevných bodů kontrolovaných na správnost a totožnost s body mapovními. 'rato činnost CIV. zeměměřičů nespadá však pod dozor úřada katastrálných, a jest naopak z jejich pravomoci vyňata. . 8. Pokud se týká opravy chyb v původním zobrazení hranic držebnosti na katastrální mapě, o nichž mluví bod 5. (odstavce II) nařízení, mtiže se jednati toliko o fakultativní spolupůsobení civ. zeměměřiče v určitých výminečných případech, hlavně tenkráte, když úprava nebo oprava hranic jest vlastním účelem měření. Nestává totiž předpisu, dle něhož by byl nucen civ. zeměměřič srovnávati přj dělení pozemků- délky měřené' s' délkami' v mapě katastnilní. 9. Učelem tohoto článku není, aby nahádáno bylo snad k provádění měření způsobem méně důkladným, nýbrz jest sledován účel, ahy upozorněno bylo na nesprávný výklad zákonných předpisů v oněch pHpadech, kdy činnost civ. zeměměřiče jcst s některé strany brzděna, a aby zdfu'azněno

1923/123

bylo. že hlavní určení úřadů katastrálných jest dle zákona udržování map v souhlase se skutečným stavem. Pokud úřady evidence katastru dané pozemkovénemohou na základě dodaných plánů situačních provést bezpečný zákreB do mapy, jest jejich povinností, aby si zjištění pevných bodů samy ve sutYlIlu výnosu obstaraly a nemohou pro zjištěný nesouhlas délek v pHrodě měřených s délkami v mapě, plány civ. geometru vraceti.

P~acovní tozvtby. Polní práce voj. zeměpisného ústavu v letním období 1923, uvádí Shorník čsl.8ipOlečnosti zeměvědné : 1. Práce astronom.-geodetickeho odboru: A. Prál0e astronomické: 16./4.-15./12.: 1. Sta!fioveníazimutů :stran trigonom. sítě I. iádu 00 Moravě, zejména na bodech 'změřClllýchv r. 1921-22 pom,oeí,theodolitu. 2. Stanoveni zeměpisných ,šířek trig'onom. bodlu Ďá:blice u Brahy a bodů trigOlIl,om.sitězměřeríé v r. 1921-22 na Morav'ě. 3. Sta.novení zeměpisnéšiřky trig'Ollom.hodu Sněžka a stanovení red8;twni zem. délky téhož bodu spouž1tím mezimálrodlnichIsignáll1bez<1rátovételegrafie vzhledem na hvězdárnu v AI'žíru v seve'r. Africe. Práeev čI. 1. a 3. uvedené budou ,pIl'OVOOClllY Ipomooínově konstruov3!1léhociroumzenitálu od firmy Frič v Praze. Na této IpráJcizúČlls.tníse ,současně týmiJžstroji hvězdár:na v On<J.:řejově('Prof. Nušl} a čeElkávysoká škola IteohniClkána Ďáblicich (prof. Svoboda). B. T da n gu I a c e: 16./4.-30./11.: 1. P'fO mllipování ,sevemi části cvičiMě u MíJ10vicv měř. 1: 10.000. 2. Pro mapO'Vánina Těšínsku. C. Nivelace na Sl,ovensku: 14./4.-30./11.: Pok:ra;čovánive vybudování ,sítě :pře8llléniveJace y. župě Bratis1av"ké a Zvolens:k:é.Práce provedou 4 nivehlOOí,oddělellli,sIkládajicíse ka.ždé 'l 1 dl1stojnika. II. Práce topografické: 2.15.-31.110.: A. N o v é měř e n í 1: 10.000 ,pro TO'z·šířeniplá-nu y,oj. cvičiště u Mílovic 1 ,samostatným topog'ra.fem. B. Reamihulace 'původního mi:llře,ní 1:25.000: ). Střelnice 10. pěš. divise západně Lučence, 1topogrllJfern mlllp. (l·dd.

CIS.

2.

2. Střelnilce u Malacek. 3. Poh~anični pásmo u LUčence, mapov. ,od'<1. č. 2. s' 5 topografy; 4. Okolí Hl'ani'c na M:oravě,4 topogr. '1l1apov.oddě1.č. 3. C. Re v i II e IS, pec i á 1ním a.p y 1: 50.000: 1. v pil'OSltOru g'en. mapy Lučenec mapovadm oddělením Č. 2; 2. v okolí Poličky a Ústí n. OrI. a 11 V'ÝběžkuKladf'lka ja,ko po1uaěovámi měřelllí z roku 1922 mwpovacímoddělením' Č. 1 lle 4 topogr. D. Fotogrametrické měření: 1. v okolí Prahy; 2. v ,o'koH Opavy a Frýštátu jako podklad'pro nové měřen! v roce 1924. E. Cvičehní mapování topogr,afického kursfIl u Semil :a LiMtátu 1.16.-15./10. III. PI& delimitai!ních pracích zt1staMu nadále: na čll1.-p.olsikéhranici: 2 ,topoo;grafovéa 2 kartog-raf. kresliči, na čsl.-rak:ous. hranici: 1 g'eodét, 1topograf a 1 kartogr. kreslič, na čsI.-maďa,r.hranici: 1 tOlPogra,fa 2 kartograf. kresHči; celkem '5 důstojntkl1 a 5 kartogr. kresličů.

1923/124

Zprávy literární. Odborná pojednáni

v časopisech.

Časopis čs. inženýrů (technický obzor) t923: Čís. 7. Ing. Jos. Růžička: Užití leteckých snímků k vypracování map a .plánů průsekovou fotogrametrií (dokončení). Cís. 12 a 13. Ing. J. Kračmer: Studie průplavního spojení PlzeňPraha~ Brno-Ostra va- Bratisla va. Cis.H. Ing. Em. Snížek: Kovy invar a eHnvar, jejich vlastnosti a použití •. . Cís. 15. Prof. Dr. A. Sem e rád: Rozhraničovací práce státní branice československo-rakouské. Věstnfk inženýrské komory t923: Čís. 10. Ing. Jos. Mazáč: Uplatnění techniků v župách a okresich. Čís. 11. Výroční zpráva o činnosti pi·edsta.venstva Inženýrské komory za rok 1923. (ng. E. S o u k up: K součinnosti civilních techniků s veřejnou správou. Cis. 13, 14, 15. Stavovská výchova technického dorostu na. české technice v Praze. Ing. J. Ška.ch: O měření délek od pevných bodů. (Viz str. 122 Z. V.1~23. Cís. 16. KM.:

Oprávnění

civilního

inženýra

ve světle nalíeho zákono-

dál.tví, Zprávy vei'ejné služby technické

1923:

Čís. 10. Ing. J o s. K ř o V á k: Nový typ teodolitu s pákovým mihometrem. Čís. 15. Ing. Jos. Křovák: Zjednodušení řešení normálních rovnic, jež vznikly při nezávislém směrovém vyrovn'íní jednoduchých triangulaěních obrazcd hez přepon a byly-li všechny směry oboustranně měřeny.

Lesnická Práce

1923:

Čís. 6. Prof. Dr. A 1. Ti chý:

Sbornfk

ČS.

Letecká

fotogrametrie

společnosti zelnlpisn6

Čís. 3 a 4. M. Sem í k: 6 nových

v lesním měření.

1023:

školních

AlIgemeine Vermessungsnachrichten

map domácí

výroby.

19~;

Čís. 9. P. Samel: Dia Berechnung kleinar IIpbiirilcher Droiecke. P. S a m 6 I: Die Beflluhnllng dali Einfiusse.> von Achsenfehlem eines Theodolits auf Richtllngllmellsungen. :flanel: Neue Nivellierlatten mít schrligen ull~rteilten Fllldern. Oís. 12. L. Z i m m e r m u n n: Berechnung der Koordinaten fiir den Schnittpunkt und die FuBpunkte zweier Geradeo VOn gegebeller Lange, die sellJtrecht anf lIlwei auderen Geradell zu errichteo lliud. Cíli. 13. R. Kost: Malls6nberechnung aUl! schiefwinkeligen Querprofile1}. Cís. 14. K. L ii dem a n n: Eine vel'gleicheod-wirtschaftliche. Betrachtung der optischen Ablotung bei der Zngmessung iiber und unter Tage. E ck e r t: Absteckung einer geradeo Linie io uniibersichtlichem Gelande. Čís. 15. Bernhardt: Beschreibung eine3 Kartierungsiostrumentes Systemy Wladarz. .. Cís. 16. Dr. F. K lem p a u: Uber die Beziehungen zwischen Winkel-, NooieD- uud Zielgeuauigkeit. Čís. 19. P. Wilski: Magnetisches Schiirfen. Čís. 20. R. Ko st: Berechnung von Nivellemeots. K. Hesse: ZUl' Bestimmnng der Libellenangabe. Čís. 22. L. Zimmermann: Absteckung'sberechnungen. Cís. 23. Dl'. Ing. Ewald: Die Flugzeugphotographie im Vermessungstechnikerunterricht. Čís. 24. R. W a g u e 1': Die Genauigkeit der Lufttemperaturbestimmung mit Schleuderthermometern.

1923/125

Zeitschrift

fiir Vermessungswesen

1923 (říšskoněmecký):

Čís. 5 a 6. Ing. J. W e ber: Das Prazisionsnivellement dor Stadt Plauen~ i. V. mit besonderer Berucksichtigung der Lattenvergleichung. Cís. 7 a 8. Ing. H. Me r k e I: Beitrag znr Genauigkeitsfrage topographil!.cher Karten. .. Cís. 9 a 10. Haigis: Ubergangskurven in Eisenbahngleisen. Dr. E. G ob e I: Die Landbeschaffung fur Kleingarten in GroJ3stadtgemein~den. Cís. 1J a 12. B u h r: Die Wiederherstellung vOn Grenzpunkten in Stein- und Uberschlagslinien usw. Dr. Ing. O. lsrael: Die Grundsteuer in China. Čís. 13 a 14. E. Hammer: Zur Vergleichung der Gass-Kriiger'schen winkeltreuen Meridionalstreifenpro.iektion mit der polykonischen Abbildung desselben Bchmalen Meridionalstreifens. Dr. Ing. O. L a c ma n n: Beitrag zur 'fheorie der Sechseckrechentafeln. Cís. 15. a lil. F. Herrmann: Eine schiefwinklige Hyperbelt~fel zur graphischen Auswertung von Dreiecksflachen. Nové knihy. Prof. Ing. Dr. J. Ry š a v ý: Vyšší geodesie. Lithografické přednMiky, Praha 1923. Cena 35 Kč. Objednati lze u p. Vil. Videmana, školníka české techniky v Praze II, Karlovo nám. Ing. K. Pe t rá č e k: Sbírka technicko-administrativnícjl před~ pisů, II. vydání. Stran 2829, XV tabulek. V komisi A.Píše, Brno, Ceská 28. Cena Kč 260'-. J o h. Pe t e r Z a hne n: Praktische Anleitung zum FeldmesseQ, Orundstiickteilen und Nivellieren fiir landwirtschaftliche Lehranstalten. Stuttgart 1922, E. Ulmer. rv, str.8t " .' E. G o c h: Abstecken und Eisenbahnoberbau. Essen a. Ruhr 1922, VIII, str. 260, 900 marek. . ' Lud wig Kiepert: OrundriB derlntegralrechnung. Hannover 1922, str. 614. R. Sokol: Geologie výkonná. Návod ku geologické praxi a ku kreslení map geologických. Cena 10 Kč. Vyšlo ve Státn~m ,nakladatelství v Praze 1923. Vojenský zSlměpisnýústav: Výroční zpráva za rok 1922. V komisi knihk~pectví' F. Rivnáč, Praha II. Cena 30 Kč. . St. kpt. L. B e n e š: Systém deklinací katalogu pulkovské hvězdárny z roku 1885. Cena 15 Kč u F. Řivnáče, Praha II. Seznam výškových značek přesné nivelace Voj. zeměpisného ústavu. Cena 20 Kč u F. Řivnáče, Praha II. ' LudwigNeumann: MathematischeGeographie und Kartennetzenentwurfslehre. Vratislava 1923,' Ferd. Hirt, VIII, str. 140. Ing. Frant. Muller: Složený oblouk a jeho mezilehlá přechodnice. Nákladem vlastním. Tiskla Polygrafie Brno, 1!l23. Cena 5 Kě. Dobrá pcmůcka pro vytyčování železnic. Ing. Viktor Kadainka: Příručka důlního měřiče. Vychází v sešitech v hornicko-hutnickém nakladatelství "Prometheus", Praha 1. Rytířská 31. Všeobecný zájem o rozebranou již dnes "Sbírku úloh z důlního měř.ictví" z péra známého odborníka Ing. Viktora Kadainky přiměl nakladatelství k vydání nového spisu téhož autora pod názvem" Příručka důlního měřiče", spisu, jehož potřebu cítí každý důlní měr'ič, každý báňský úředník i každý posluchač báňských škol a v němž také zeměměřič najde poučenÍ. ' Příručka chce ve formě zhuštěné vyčerpati látku, již důlní měřili musí ovládati, co nejpřístupněji, aby tak byla každému praktikovi vítaným a spolehlivým rádcem i průvodcem při jeho obtížné a zodpovědné práci. Pamatováno bude na všecky případy v praxi sc naskýtající a na všecky úkoly, jež důlní lněNč musí luštiti.

1923/126

Kniha omezÍ' se v ohledu theorie na nejmenší nutnou míru, zato však praxi věnuje největší část svého obsahu. Proto také upustil autor od popisu,' zpil.sobu užívání a rektifikace přistrojil. měřických, jež možno nalézti v každé učebnici i v prospektech a katalozích firem přístroje ty vyrábějících. Látka .Příručky" jest rozvržena na následující skupiny a odstavce: I. Měreni: 1. M,ěření na povrchu: a) Trian~ulace, b) polygonisování. 2. Usměrnění neboli orientování, měření na povrchu. 3. Převod orientace do dfdu hlavními vchodl' 4. Měření v důlu neb stahování. Provádění tahu a) kompasem, b), theodolitem. 5. ,Stanovení výškových kot. (NiveUace a) geometrická, b) trig0tlometrická.) 6. Měření doplňo vac í č Ui d on ášení: a) kompasem, b)theodolitem. 7. Spedelní měření neb stahování: Přesné prorážky, promy, trasování a. pod. ' , 8. Kutiska a dolové míry. II. Mápováni, Autor dobře postřehl, že výklad stává se však .ien tehdy živým, je~li doprovázen příklady a prot;o vybral řadu vhodných číselných příkladii a pomocí jich každý problém hravě dokláiá. Kniha vychází v sešitech dvouarchovýcha'si ve lhil.tách 14denních. Svazek první obsahuje .Měření na povrchu~. Spis určen jest v prvé řadě pro praxi hornickou, ale i pro zeměměHče obsahuje materiál velmi' cenný, jak ukazuje dosud vyšlých šest sešitů, pojednávajících o ,triangulaci,polygonisaci a bodu uzlovém., , Cena jednoho sešitu Činí Kč 10'~ i s poštovným. Pro úředníky a 'dozorce báňské, pl'Ofesory nebučitele a posluchače horních škol všech kategorií, jakoŽ i pro členy Spolku čs., zeměměřičil., kteří se zaváží k odbírání celébo díla, bude sešit účtován za Kč 8'-. Budou-li postupně výrobní náklady klesati, bude dle nich i cena upravena.

Zprávy spolkové. Jednota, úředně oprávněných' civilníCh geometrů v Praze konala dne 16. června 1923 valnou hromadu za hojné účasti členstva. Jako host zúčastnil se jednání president, Inženýrské komol'y ing. Ant. Kalbáč. Schil.zi zahájil předseda .Jednoty" ing. B. Fiirst. uváděje návrh výboru na jmenování bývalého pI'ed~edy Inz. komory čestným členem .Jednoty". Po jednomyslném přijetí tohoto návrhu tlumočil, president ing. Kalbáč pozdrav Inž. komory valné schůzi, uváděje, iiie Inz. komora počítá s podporou všech civil. techniků, zejmén'a zeměměřičů, kteří činí velké procento členstva jejího. Nato podal Ing. Furst svůj referát o činnosti výboru .Jednoty" a důkladně probral otáiky tarifu se zřetelem na měření pro pozemkovou reformu. Zdůraznil, ze otázka studijní reformy l"eměměHřské stává se velmi trapnou. Odmítl další trváuí kursů, které zřídilo si rakouské finanční ministerstvo, aby mělo laciný personál, a odsoudil podezřelé obavy nepřátel J'ádné úpravy zeměměřičského studia o existenci absolventií 4letého odboru ~eodetického. Po výzvě ing. Zuklína, by zeměměřiči hojně vstupovali do Spolku čs. inž. a arch., přednesena pokladní zpráva, Referenti za Moravu ing, Janč, za Slovensko ing. Talaš podali referáty za příslušníky dotyčných sekcí, ing. Bene3 přednesl návrhy na zrněnu stavebního řádu, zejména pokud se vztahuje na plán polohy, Debata další, jíž zúčastnili se kolegové Hovorka, Hasík, Prokůpek, Fiirst, Zuklín a j. ukázala zájem na stavoyských záležitostech. Inženýrská kOlnQra má dle stavu z 31. ledna 1923 celkem 1068 členů; z toho je 632% Cechoslov~ki\, 30'14"/0 Nčmců, 1'8"/0 židů, 4'78'"/0 Maďarů a O'2Q"/oPolákil.. Civilních geometrů jest 28'46%, t. j. 304, členi'!, tudíž: Cechů 68'75 %, Němcť! 30'26"/0, Maďarll 0'66"/0 a ži dů 0'33%

1923/127

V Č!lchách je usazeno z toho 153 Čechů, 55 Němc§, na Moravě a ve Slezsku 51 Cechů, 37 Němcfl a 1 žid, na Slovensku 5 Cechoslováků a 2 Maďaři. Dle stavu z 31. července 1921 měla inž. komora 987 členů, z toho bylo 30'2 % civil. geometrů, t. j. 298 členů. V představenstvn bylo však jen 7 geometrů z 31 civilních techniků, t. j. 22'6"/0.

Zprávy osobní. Ministerstvo školství a národní osvěty potvrdilo akademické volby a tc: Pro f. Ing. J o s. Pe tří k a děkanem vysoké školy specialních nauk prl českém vysokém uěení technickém v Praze a prof. dra Ing. AI. Ti· chého děkanem lesnického odboru pH vysuké škole zemědělské v Brně. A. Ve službě ministerstva financí jmenováni: ministerským rad o u Ing. Frant. Mandys; v vrchními měřičskými rady: Ing. Jan Kavalír, Ing. AI. Simek, Ing. Jan Brandl, Albert Teufel; mě J:oič s kým i 1.' a d y: Ing. JiH Mezník, Ing. Bohuslav Bednář. vrchnim měřičským komisařem: Václav Primmich. měl-ičským komisaJ:'em: Josef Beneš a Ervín Keller. . měř i č s k m i a s i s ten ty: Otokar Charvát, }{arel Aschenbrenner a Frant. Kunzel. _ B. Ve službě ministerstva vetejnýcl1 pracijmenován vrchním měřičskÝm komisařem: Ing. Jan Švec. C. Ve služhě pozemkového úřadu jmeno~áni: odborovými před nosty: Ing. Přemysl Koudelka a Ing. Václav Spitálský; vrchním měřičským radou: Ing. Jaroslav Fanta; vrchním měřič ským komisařem: František Kriegler. Autorlsace civilního geometra udělena: Ant. ROdlovi v Plané, Otakaru PÝl'kovi v Kojetíně, Ing. Ladislavu Batlszovi V Bratisli\.Vě, Ing. Janu Krl1nlovi v Qhebu, Karlu Hruškovi ve Slaném, Alfrédu Wohl· rabovi ve Žlutieích (Cechy), Michalu Takatovi v Nitře, Janu Mazovi v Bratislavě, Elemeru Menczerovi v Nitl"-e,Heřmanu Reidlovi v Bratislavě, Ferdišu Várimu v Bratislavě, Ing. Janu Krejčímu v Král. Vinohradech, Ing. Janu Cabákovi v Dobřichovicí"h u Prahy, Ing. Josefu Derrichovi v Olomonci, Arnoštu Nevěřilovi ve Sternberku, Ing. Ferdinandu Ehrenfeldovi v Bratislavě, Bedřichu Ratzkovi v Mostě. Edmundu Schaferovi ve Varnsdorfu, Ing. Ant. 'Za.iíoovi v Král. Vinohrlldech, Ing. Petru Holecovi v vKroměfíŽi. Bohdanu Ha8parovi v Bohumíně, Ing. Gustavu Ungerovi v Zilině a Ing. JOII. Zalaovi v Užhorodě. Autorisaci civilního geometra složil: Frant. Fiala, Hlinsko. Zemfeli: Ing. Jos. Hampeis, civ. geometr v I .•itomyšli, Ing. Arnold Balzar, civilní geometr a ředitel liecht"nllteinské katastrální kanceláře v Uhřiněvsi a Václav Macháček, vrch. měř. rada v Bruě. Stavovského označeni ~Ing" jsou oprávněni užívati kolego'-é: Balaš Fraut. (Telč). Brychta Jan (Lubochnia), Fischer Karel (Modřice u Turno va), Fuchs Arnošt (Lubochnia), Goryczka Jan (Mor. Ostrava), Hermann l~obert (Krňov), Horný Rudolf (Brno), Jošt Frllnt.(Třcboií), Kouba Jos. (Boskovice), Krejza Jar. (Kralupy), Lavcina Otto (Bratislava), l}abas Lumír (Berezno), Srazil Alois (Chrudim). Simerka Josef (Košice), Sirek Otakar (Bratislava), Škoda Jos. (Ml. Boleslav), Šmelc Karel (Písek) a Volicer Karel (Praha).

y

Výzva. Zeměměřicské kruhy vzpomínají osmdeslltých narozenin geodcta Ant, Ti c h é ho, kter.ý této doby bez prostledků nachází se v sanatoriu. Proto redakce vybízí ony, kdož chtějí ulehčiti, trpkému životnímu osudu jeho, aby na adresu Ing. Jos. Růžičky, Brno, Udolní 44, zaslali penčžité obnosy, jež ihned budou nemocnému předány a v Z. V. pak vyúčtovliny. Za redakci zodpovida Ing. Jos. Rftžička. - Tiskem Polygl'afie v Brně. Nakladatel: Spolek československých zeměměr·ičů v Praze.

1923/128

v

BRNÉ, 1. listopadu 1923.

ZEMĚMĚŘIČ8HÝ VĚ8TníH Úprava studia zeměměfičskébo. Ing.- Jos. Souček. (Pokračováni.)

Neočekávaně brzo vydalo ministerstvo školství a národní osvěty zprávu o vysledcích této ankety v novém výnosu ze dne 5. února 1923, čís. 141.315, který rovněž sděluji naší odborné veřejnosti. Čís. 141.315j22-IV. Věc:

Veškeré vysoké školy technické reforma studia zeměměřičského - výsledek jednání druhé schůze poradní komise dne 15. listopadu 1922.

Vysokým školám technickým. Přihlížejíc ku s,vému výnosu z 12. pro,since 1921, Č. 64.269/21, příslušným návrhům prod'e'sorských ,sborů, pokud se týče senátu interesovanÝ'ch vysokých škol technických, jakož i k usnesenim zvláštni rozšířené poradní k'omise ves-chůzi dne 15. Jisto,padu 1922, ministerstvo školstvi a národni osvěty vydává j ed no t n é 's c h e m a n o v é 's tu d i j n í osnovy pro studium zeměměřičs;ké na vysokých školách směru technického. Schema toto obsaženo jest v připojené přílo'Ze v úpravě, ze které jest pa;trno, které nauky ao jakém týdenním počtu hodin přednášek i cvičeni - redukovaném na jeden semestr - pojaty jsO'U do o!:Ysahu prvé (theoretické) a které do obsahu ,druhé (odborné) zkoušky státní, k'teré z nich jsou předměty zkušebními prro ústni zkoušky státní, ze kterých jest před ,p,řipuštěním k té které zkoušce státní vykázati se vysvědčenim o předběžné zkoušce pros:pěchové (koHoquiu) a které jsou předměty posluchačům pro ucelení a prohloubení studia doporučovanými. Stanovený počet týdenních hodin propi'ed.nášky i oS cvIčením jest číslem s m ě r n Ý m ve !smyslu dřIvějšího, svrchu citovaného výnosu a jednotlivé vysoké školy mají k němu pokud možno :přihlížeti v rámci stáVlajících již vyučO:VaJcích opatření, jimiž lze dosíci téhož výsledku studijního pro potřeby zeměměřičů. Odchylky se tedy při'pouštějí dle individuelních .poměrů příslušné vysoké školy v rámci stanovené nové studijní osnO'Vy, po,kud nebyla by jimi rušena zásadní myšlenka prováděné reorganis,ace. 1. Profesorské sbory, pokud se tyce senát dotyčných vysokých školl se žádají, aby řídíce se pořadem připojené přHohy, s-estavily dle potřeby své vysoké školy přehlednou tabulku, ve které by při každé nauce bylo stručně, avšak smzumitelně poznamenáno, je-li a jak konání její zabezpečeno (jméno ,p'1'Ofesora, docenta, suplenta, nebo lekto-ra a číslo pří-slušné di,scipliny jednak ze s,tud. programu, jakož i ze státního rozpočtu P'TO r. 1923) a u kt.erých bude zvláště třeba n o v é hor o z-

1923/129

poč t o v é ho z a j i š tě n ía jakého (no,vá, stolice, docentura, učební příkaz a ,pod.). Novoty tyto jest ve ,svrchu zmíněné sestavě výrazně - nejlépe červeně - vyznačiti a ve zvláštmi, další tabulce rekapítuloV'ati s udáním číselného finančního nákladu a to jednotlivě i vcelku. Přehledných dat těchto, které jest sem ·předložiti ve dvou stejnopisech, jest nezbytně třeba k dalšímu jednání s ministerstvem financí. Ve všech zde zmíněný'ch tabulkách uváděti jes,t již rOí'idělení s k u teč n é h o celkového p,očtu hodin (nikoliv směrného) mezi přednášky a· cv~čení. Při tom se výslovně připomíná, že celá řada nauk o.patřema bude pro posluchače 'studia zeměměříčsikého &))oIlečně 's jinými odbory, hlavně s jedním nebo s druhým studijním směrem stavitelství inženýrského (konstruktivního a dopravního nebo vodohos'p'odářského a kulturního) dále strojního. chemického inženýrství nebo 'se studiem pojistné techníky a pod. (viz ,p,ří1ohu k zdej. výn. z 12. prosince 1921, č. 64.269/21), další řada předmětů up'raví se drobným přízpůsobením dosavadnich, již nyní zavedených nauk, takže 'pouze o některé speciální, dosud pro, žádný odbor nezavedené nauky bude třeba včas pečovati a zavésti k účelu tomu potřebná jednání. Návrhy na zřízeni nový'chstolic a docentur buďtež však ,činěny jen v tom případě, když p,říslušné nauky nelze zařaditi do učební povinnosti stávajících již ,stolic a docentm. 2. Dále se profe,sorské sbory pokud se týče senát žádají, aby dle jednotného schema nové studijníosnO'VY navrhly a ke schválení předložily TO'zdělení jednotlivých nauk podle ročníků, re'sp. ,semestrů, a to dle indiY'iduálních p,oměrů (zvláště personálních) svých vysokych školl,dle metodického sledu disdpHn a celk'o'vého POičtu hodin tak, ahoy z a tíž e ní každéhosemelStru týdenními hodinami přednášek a cvičení z nauk povinných i d01polručených po h y b o va los e v mezích od 3 O do 4 O hod i n. Při semestrech bezp'Tostředně p,ředcháJzejícich porve nebo druhé 'státní zkoušce doporučovalo by !se při tom jiti i pod dolní mez - jak prálvě' byla zmíněna - v zájmu ulehčení přípravy posluchačů pro státní zkoušky. Nauky doporučené bude úče~no rozvrhnouti při tom dle zásad výše uvedených stejnoměrně na V!Šechny ,semestry. U všech disciplin jest pří všech dalšich písemný;ch úředních jednáních s ohledem na bud o u cí je dno t n Ý z k u š e b n í řád užívati názvů, jež j!&Ou stanoveny studijní osnovou a jež jsou obsaženy v připojené p,říloze. Pro přechodnou dobu mohlo by býti k orientací užíváno názvů dřívějších pouze v závol'ce nebo v pOlznámce. S a m o se b o u se rO' z umí, ž e cel k o v Ý TJ o čet hod i n pro pře od náš k y a c v i č e n í u k'aždé nauky, byť i na víceseme,st'rů rozdělené, o,dpovída.ti musí počtu ho,din, navrže·nému v p,řehJe.dech ·dle přede h li. z e j i c í h o o d s t a vc e. Ná,vrhy tyto předložiti je,st tnké ve dvou stejnopisech, nikoUv všnk společné s přl'hleily v dřívějším od'stavci uvedenými, nýhrž samostatnými 'Podáními. a to buď současně anebo až po odeslání prvých. O těchto bude rozhodnuto P'fO každou vysokou školu samostatJně, by mohlo býti přihlíženo k individuelním poměrům jieh. 3. Konečně se shory profesonské pokud se týče senát žádají, aby v tře,ti řadě ·,projednaly již také změny, jichž vyžadovati budou p'řtslušn(~ zkušebni řády, jakož i všechna opatření ustanovení, která reformou těchto studií hrudolu ,snad dotčena. Při zkušebních řáde,ch přihlížeti jest pouze k ustanovením speciálním. ježto ustanovení společná nebo obdoibná s jinými odbory studijními řešena budou jednotně pro všechny dotčené odbory. Doporučovalo by se, aby návrhy prvé byl ysem dodány do konce únor a, návrhy dr u h é součaosně nebo nejpOZ(lěji do konce b řez n a a návrhy tře tíh o druhu, jimiž se zabývati bude příští schůze pOTa'dní komise, aspoň do konce dub na 1923, aby projednání věcí mohlo býti urychleno. K'onečně se 'podotýká, ž.e tuto zamýšlenou reformu studia zeměměřičského, kterou by dOlSavllidní čt~.ř'semestrové studium jeho rozšířeno bylo na studIUm del~ a se dvema státmlmi zkouškami, bude lze uskuteč- . nztt Jen tehda, hude-" i..Dtožnozajistiti potřebný náklad finanční a bude-li zjednán potřebný souhlas zákonodárných sbori'.l ve ,smyslu zákona ze dne 19. ledna 1922, č. 28 Sb. z. a n. Výnos tento s přílohou zasílá se pro

1923/130

tamnípotřehu v šesti otiscích, aby mohl býti předán také d ě k a n s tví ID vyso k_~_š){QLYs..p ~eJ~lIl í~ h ~a:,llk,y ys o k é šk?l y ~n žen Ý rS1rélíOsíav1telstvl, vy,soke skoty stavebnlho lnženýrs,tví, vysoké školy kulturníh,o inženýrství a vyso,ké školy pozemního inženýrství a architeKtu'ry. Ministr: B ec h y ně v. r.

Přiloha k výnosu z 5. února 1923, Č. 141.315ex 1922.

Učebné předměty a jich směrný úhrnný počet týdenních hodin přednášek i cvičení redukovaných na jeden semestr pro r e for m o van é s t u d i ům zeměměměřičské.

I. (theoretická) státní zkouška:

Celkem hodin

A• Předměty zkušebné pro ústní zkoušku státní' • (před.náš~k a CVIčeni) 1.. .. (1.)0) Matematika 1. !t II. běhu (zahrnujíc v to i přednášky o nomografii a počtu pra vděpodobnostním **).. .. 24 + asi 4 2 , (2.) Deskriptivní geometrie . . . . . . . . . . . . . . . 16 3 , 13.) Fysika. technická . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 4 (24.) Optíka užitá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 5 (26.) Geodetické počtářství I. běhu (II. resp. III. běhu jest předmě.tem II. státní zkoušky) . . . . . . . . . . _._._4 _ součet. .. 59 týd. h. B. Předměty s povi~nými předběžnými zkouškami prospěchovými: 6 (6.) Geologie I. a II. běhu .. . . . . . . . . . . . . . 10 7 (7.) Národní hospodářství (inkl. finanční věda a statistika) s přednáškami o vědě berní (34.) . . . . . . . . . asi 7 8 (42.) Konstrukce strojů a skizzování se cvičeními v dílně . 4 9 (14.) Praktická fotografie 3 10 (18.) Základy nauky o zemědělství (inkl. základy spravovědy zemědělské) . . . . . . . . . . . . . .. ..... h 11. (19.) Základy nauky o lesnictví. . . . . . . . . . . . . . 2 12 (20.) Meteorologie a klimatologie . . . . . . . . . . . . . 3 souč et. " 35 týd. h. Do hro mad y 59 35=94 týde nních hodin bez na uk doporučených (viz ad III.).

+

II. (odborná) státní zkouška: Celkem hodin (předná,ek a cvičení)

A. Předměty zkušební pro ústní zkoušku státní: 13

(4.) GGeoddes~e niž,ši.} inkl. počet vyrovnávací (29.) dohr.***) (5.) "eo eSle VYSSl :(8.) Základy práva veřejného (ústavního a správního) i mezinárodního. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 (9.) Základy práva soukromého 17 (26.) Geodetické počtářství II. resp. III. běhu . . . . . asi (I. běh předmětem I. státní zkoušky). 18.... (30.) S!ér~cká as:ron?mie a astronomické určování zeměplsnych souradmc . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19.... (33.) Předpisy měřické, nauka o katastru a zákony o knihách pozemkových s agrárními operacemi (23.). . . . . . . ; O•.•. (35.) D&lní měřictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14 15

součet.

.,

26+1 4 3 9 6 12 4 65 týd. h.

*) Číslice pořadové v závorkách jsou pořadovými čísly nauk, jak uvedeny byly v příloze k výnosu z 12. prosince 1921, č. 64.269/21. **) Zvýšený počet týdenních hodin asi o 4 béře zřetel k zahrnutým zde přednáškám o nomografii (25.) a počtu pravděpodobnostním (29.). ***) Zvýšený počet týdenních hodin o 1 béře zřetel k zahrnutým výkladům o počtu vyrovnávacím (29.).

1923/131

B. Předměty s povinnými pfedběžnýml zkouškami prospěchovými: ,

21. 22 23

.,

Culkem hodin (přednMek a cvičení)

(10.) Právo vodm a z"kůny mehoračm . . . . . . . . .2 (11.) Zákony stavební a železniční . . . • . . . . . . . 2 (12.) Stavba měst (encyklopedicky) inkl. regulační a zastavovací plány . . . . . . . . . . . . . . . . .3 24 (13.) Učetnictví .3 25 (21.) Půdoznalectví (pedologie) . . . . . . . . . .4 26 (22) Zákony komasační a o pozenkové refol'm~ . .2 27 (27.) Geodetický seminář I., II., resp. III. běhu .8 28 (28.) . Reprodukce plánu' a map .3 29.~.. (31.) Kartografické projekce . . . . . . .3 30 (32.) Fotogrammetrie. . . . . . . . . . .4 3t. (36.) Základy hornictví.. . . . . . . . . .3 32 (37.) Horní zákony. . . . . . . . . . . .2 33 (38.) Encyklopedie pozemního stavitelství 9 34 (39.a) Encyklopedie inženýrského stavitelství směru konstruktivního a dopravního (inkl. stavit. mostní, železniční, silniční, tunelové) . . . • . . . . . . . 19'12 35.... (39.b) Encyklopedie inženýrského stavitelství směn vodo- ( hospodářského a kulturního (inkl. encyklopedíe melio- J rací, stavitelství a hospodářství vodního) ..... (v nauce M. a 35. zahrnuta jsou též praktická cvičení zaměi'ovací v poli po 6 až 8 dní (viz ad 17.) 36 (43.) Topografie*) __ 3 _ součet. .. 60'/2 týd. h. Dohromady 65+60=125 týdenních hodin bez nauk doporučených (viz ad lIL)

1

III. Pfoedměty doporu~ené 37 38 39 40 41

(15.) (16.) (40.) (41.) (44.)

4141).

Zeměpis hospodářský a obchodní .... Nauka o úvěru, peněžnictví a bankovnictví Dějiny měřictví a zeměměřictví Agrární politika 8JUdní řízení .

Celkem hodin. (přednáiek a cvičení)

.2 .2 .2 .2 . 1

.9 týd. h.

.Předměty

I

A. Zkušební

B. Prospěchové

Celkem

35

94

I

1. státní zkoušky

59

n.

65

HOli.

1251/2

-

-

9

státní zkoušky

III. doporučené měty

před-

Ministr:

Bechyně

v. r.

(Dokončeni pl-iště.)

*) Zvláště se doporučuje pro posluch'\če, kteří se chtějí věnovati vojenské službě. **) Kromě předmětů zde uvedených mohou jednofivé vysoké školy zařaditi do studijn"- osnovy ,mezi předměty doporučené dle potřeby ještě nauky další, které se skutečně na .přL!lušilévysoké ško~e přednášejí a mají přimlířený význam pro studium posluchačů zeměměřičství.

1923/132

G~afické stanovení vy~ovnané poloby bodu metodou Engelovou. }'rantišek

M á t 1, asistent vysoké školy technické. (Dokončení.)

Z obrazu čís. 3 plyne: MK = ls sin u, LK = ls cos a, tudíž pal=-ls. sin (180+ u)=lssinu, pbl=lscos (180+ u)=-ls cos u, z čehož plyne rovnost MK = pal, LK = - pbl. Lze tedy při více směrech stanoviti hodnoty absolutních členů [pal], [pbl] zase graficky. K docílení souhlasu s počtem dle metody nejmenších čtverců nutno nanésti kladné hodnoty výrazu ls na směr příslušný ve smyslu kladném, záporné hodnoty pak na prodloužený směr do kvadrantu protilehlého. Pak možno určiti schéma pro znaménka jednotlivých pal a pbl (viz obr. Č. 5). Při stanovení vyrovnané polohy bodu, určeného protináním kombinovaným, nutno shodně s metodou početní redukovati odchylky dané rozdílem přibližných a orientovaných směrů vnitřních: [s2l] _ [s2l] _ [s2l] _ II - [sa] - II red., l2 - [S2] -l2 red., l3 - [sa] -l3 red ..... Tyto redukce vyčíslí se početně. Ježto odchylky při vnějších směrech i jich redukce pti směrech vnitřních tvořeny jsou shodně za předpokladu korespondujících stejných vah, jest třeba odpovídající odchylky algebraicky sečísti a jednotlivých součtů užíti ke stanovení hodnot absolutních členů rovnic normálných způsobem výše naznačeným. Grafické řešení rovnic normálných (obr. č. 4): Prvá rovnice normálná: Na osu Y nanesen koeficient [paa] do bodu 1, na kolmici v bodě 1 k ose Y vztyčené, koeficient Ipab] dle znaménka (bod 2), na spojnici 02 _ Sl absolutní člen [palJ (bod 3). V počátku O vztyčena kolmice Kl1. Sl' Směr určen znaménkem absolutního členu, délka v měřítku 1 : 25.000 řídí se redukcí rovnic normálných. (V obr. č. 5 jsou tyto redukovány na t, bude tudíž délka kolmice rovna t jedničky měřítka 1: 25.000 z diagramu-Horského). Nyní konstruujme: 241135

+

AIIS.

Na přímce A ležeti bude vyrovnaný bod. Zcela aIfalogický jest postup při druhé rovnici normálné a konstruovaná přímka B protne přímku A v bodě P, jehož souřadnice dx a dy hoví rovnicím určovacím. Určení

definitivních

směrů a kontrolní výpočty a ko nstrukce. Odpíchnutimkolmé vzdálenosti vyrovnaného bodu od jednotlivých směrů, získá se (použitím diagramu Horského) hodnota

1923/133

výrazu a - a' pti čemž a značí směrník definitivní. Algebraickým součtem hodnot (ff --'-Bo) (a - 0") dostáváme hodJiotu zbývající odchylky v 'a- So. Vzhledem ku tvoteni odchylek lred pti směrech vnittních nutno shodně redukovati rozdíl a -- a' = oa pti

+

I I

,lB 1

jp I I I I

! !

0'0

O

! ,

I,

I

! :

I I

s

t,

_

•••••••

o.;;.o.J-.oK~.o

, I I

těchto směrech. Redukční člen podán jest zcela analogicky hodnotou

[s[:~;]. Lineárný

posun s V ( V jest

součet odchylky vnějši a odpovídajici redukované vnittní) stanoví se z diagramu Horského a nanáši se I I obdobně jako posun ls při kladné I hodnotě ve kladném smyslu příI I slušného směru, pti záporné hodnotě . 1 na prodlouženi jeho do protilehlého : I kvadrantu. Koncové body těchto i I !, nanesenýcJ;1hodnot jsou v obr. č. 5 :I označeny čtverečkem. Součet čtver:I :1:1 ců zbývajicích odchylek [S2 VJ] má dle metody nejmenšich čtverců býti JI ;/ minimální. Buďtež vzdálenosti bodů li čtverečkem označených II :1 od osy Y: mli mz, m3' ... I od osy X: ni' n2, n3···· pak platí vztah: [s2Pl= [m2 [nO!]. Součet čtverců odchylek do jich vah bude blížiti se nule, bude-li lm] . Q a In]....:...Q. Dostačujici tato podminka jest ostrou kontrolou správnosti výpočtů i konstrukci; větši úchylka ukazuje na hrubou chybu. Dalši jednoduchou kontrolu správnosti tvořeni koeficientů rpaaj a Ipbb] podává vztah: paa pbb = 1, tedy součet [paa] Ipbb] jest roven počtu směrů bod určujicích. 1

I I

,

~.

J.+

+

1923/134

+

o ceněni

meto dy E ngelov y a j eji praktický

vý zn am.

Jak již v úvodu bylo naznačeno, závisi za daných okolnosti výhodné užiti grafické metody na jeji jednoduchosti při splněni požadavku dostačujici přesnosti. Metoda popisovaná uživá beze sporu obratů a řešeni velmi duchaplných. Podává rovněž záruku správnosti řešeni v kontrole konečné. Rovněž kontrolovány jsou čiselné hodnoty součtů [paa], [pbb]. Nevýhodné a nekontrolované jest oddělené tvořeni hodnot koeficientu [pab] a členů absolutnich [pal] a [pbl]. Přesné odpichnuti a odečteni z mětitka 1: 25.000 vyžaduje velké pozornosti a značné zručnosti, neboť eventuelni chybu objevi teprve kontrola konečná a celý výpočet a konstrukci nutno pak znovu přezkoušeti. Četné mezipočty v metodě použité jsou na úkor rychlosti řešeni a jeji systematičnosti. Zavedeni váhy p = s~ oprávněno jest pouze podmíněně dle této úvahy: Je-li chyba v odečteni "'0 a chyba v zaměřeni "'z, pak chyba v jednom měřeném směru dána jest výrazem "'8=-V"'0~ neboť chyby "'0 a "'Z jsou vzájemně neodvislé. Bylo-li ke měřeni použito stroje s jemnými pomůckami odečitacimi, pak možno chybu v odečteni zanedbati, neboť bude oproti chybě v zaměření nepatrná. Pak plati Chybu v zaměřeni považujme za nepřímo

+ "'z~,

"'8

"'.="'z'

úměrnou délce strany s, "'Z

=~. s

Dle metody nejmenšich čtverců

1~tedy p = -\' Dosazenim ",. ",. tedy váha směru jest ptimo úměrná čtverci

plati vztah váhy p k chybě ",.: p

=

za "'Z dostáváme p = S2, ptislušné strany. Při strojich menšich dimensi a s méně jemnými odečitacimi pomůckami nelze však chybu v odečteni zanedbati a tim použiti vztahu rovnosti váhy se čtvercem strany stává se nesprávným. Vyskytuje se tedy otázka, zda uživá se tak přesných a dokonalých strojů, u kterých možno užiti anulováni chyby v odečteni, při triangulaeich, jimiž určené body přicházeji v úvahu grafického vyrovnáni. Nespornou přednosti této metody jest jeji názornost, a bude jistě při studiu počtu vyrovnávacího, spojena jsouc účelně s metodou početní, konati výborné služby. Jinak ale zůstává stále výhodným užiti metody početni při vy~ovnáni bodů vyššich řádu, která podává nejen záruku správnosti výpočtu, nýbrž i rozbor přesnosti; při bodech podřadnějších pak dostači úplně některá z jednoduchých metod grafických, která umožnuje rychlou konstrukci odchylkového obrazce a snadné určeni vyrovnané polohy bodu. Přesnost určeni této polohy, žádanému účelu vyhovujici, jest ovšem podminěna citem, praksi nabytým. P ozná m k a. Pojednáni připojen jest přiklad vyrovnání trigonometrického bodu Hor n Iing e r (Triangulace státní hranice českoslov.-rakouské), určeného kombinovaným protinánim ze čtyř směrů. Zeleně jest naznačeno tvoření koeficientů a členů rovnic normálných a sice: Tečkovaně hodnoty pro [paaj, [pbb], [pab], čárkovaně pro lLlx], [Llyl (body ležatým křižkem označené

1923/135

1. [paa] [pbb]

2,

I

3'600 (H46 40400 0'091

3,

4.

3'454 4'309

()o864 1'077

---------- --[pa. b] ------ 0'444,- 0'115 --- O329 --- 0'082 --[.:lY]

+ 15'1 __

- [.:lX] -11'9

+ 0'864 d,'I; -

0'082 ch

"',?<-~! ",

I I

i .•.•..•••••.••.•....•

I

I

I

I~---------

:I••••...•••.

/ / /

.... "

_.- - - - - - - ._

y ľ

,'~,

__ ._ ••••..••.

_•..• ~._

••••••••.• .....

I

•••••••••

I .1t

._--

~--

/

.• --

/ /

I

' .•••-l., '''''

.... Q, I

:

'l-

i

i

I ~""""'"

I

I

I

I

I I

I I

I /

ľ

ľ

It ľľ, ;,,/'

ľ.f

I I

1923/136

'

,/ I

.•.• -

~

...-+- __

_.~

I

.. .I */_ .__

' ....

[pal]

=-

0'590

[pbl] = -1'216 0'082 dy -;<>'590 = O 1'216 = O

+ 1'077 dy -

= -143 064'78 m + 0'29 = Y = -143.064'49 { ;=+393:329'96m +0'20 =X=+393.33016m

Bod: Hornlinger

Bod

•.. ~ ~~:s ...a..•• ~rc:s

~

y

I>..cl

rn

Viehberg

......... ........

Slernsteln.

. ..

Kohout

Klel .•• Kohout Vlehberg

:;; ;Q;'

Kleť .••...•

30433 54'1

. . ••>

400902'5

, . , . . . ' . , • , .

Orientovaný směrník

231 20 51'0 3043358'3 40 09 05'4

1=

Vyrovnaný směrník

I

,

v=

O

80

2Hl 20 :>1'6 -:;04 n:l Zí7':!

40 09 O~'~


a-a'

o'-Bo

s"

s

/J'-80

,-

-l red,

red.

díagr,

+'o·()

pollet -O'~

-4'2

+0'6 -0-9 -0'9

-29

-1'6

+1':1

+0'91

c; ~ 'e>

1622454'4

1622454'1

51 2051'9

00004'1

12433 !JH

I

7313 1l'4

162 24. r,l';J

_2

I

+:1':1

-1'(j

"I

~o

"Hj

12.•. ~~~ ;17'-!-

()

-- ~'9

-2'6

+0'3 +47'8

+05

+0'3

-0'3

18-5 342-25

+42'7

-4'6

-1'2

+3'3

20'6

424'36

22009025

16g 48 16'0

:?20~OH O::·S

+46'5

-0'8

+0'6

+1'3

14-5 21025

3422454-4

291 04 03'6

:ll~ ~4 ;;1'''11 +50'8

+35

+0'7

-2'9

24'0

1923/137

~ •••• o

Po<

o

,

......... ........

Sternsteln

Přibližný směrník

231 2051'9

,

, . , ..••

/J'

m

576'00

konstruovány v tomto případě nanesením třetiny str~ny na příslušný směr), čerchovaně hodnoty pro Ipal], [pbll. Cerveně naznačeno jest grafické řešení rovnic nOl"málných. Formulář pro tvoření koeficientů a absolutních členů těchto rovnic obsahuje v prvém sloupci hodnoty pro příslušné výrazy, v druhém sloupci opravu desorientace. Třetí sloupec jest pak rozdílem prvých dvou. Definitivní koeficienty v sloupci čtvrtém vznikly dělením hodnot sloupce třetího čtyřmi, by bylo možno tyto nanésti v rámci výkresu. Resumé: L'auteur décrit d'apres Engel la méthode tres intéressante de la compensation ~aphique des coordonnées préalablement déterminées du point trigonométrique. Le principe de la méthode consistedans la détermination des coefficientsdes équations normales et dans leur solution graphique. II offre sur tout aux commen<;ants la possibilité de pénétrer facilement dans le principe de la compensation. On donne l'analyse de toute la méthode avec l'appréciation de ses avantages et de ses défauts.

Posuvné t~olúbelníky p~o nanášení detailů a dělení plocb. Doc. ing. Ad. Oehm,

agrár. vrch. stav. rada.

V agrárně-technické praksi stále se vyskytující úkol: nanášení detailních bodů, jež byly v přírodě pravoúhlými souřadnicemi na polygonální strany zaměřeny, jakož i dělení ploch za účelem vyšetření náhrad při scelování pozemků, řadíme ku t. zv. hromadným pracím kancelářským. Pro tyto a spřízněné účely sestrojena byla celá řada pomůcek, z nichž přístroje dle Demmera, Michálka, Homeyera, Waueho, Engla, Skrbka ~ Trefného, jakož i specielní konstrukce s jehlicí dle Thomky a Cemuse jsou nejznámější a v praksi se více méně osvědčily. Aby při šetření pokud možno největší přesnosti mohly zmíněné práce rychle býti zdolány a aby technický personál vybaven byl levuým, avšak vhodným přístrojem pro nanášení detailních bodů a zároveň pro dělení ploch, navrhl kolega Ing. K or s e It jednoduchý systém posuvných trojúhelníků, kter~ vzhledem k jich praktické upotřebitelnosti zasluhují, aby byly technické veř~jnosti uvedeny ve známost. Jak Korselt výslovně podotýká, spočívá jeho posuvný přístroj n a též e z á k Ia dní myš len c e j a k o pří str oj E n gel ů v, skládá se však ze dvou pravoúhlých trojúhelníků, jichž odvěsny (viz obr. 6) jsou přesně v poměru 1: 2. Přepona trojúhelníku B opatřena jest dělením v příslušném měřítku a přepona trojúhelníku A dvěma nonii I a II s různým očíslováním. Nonius I slouží k odečitání úseček a nonius II k vynášení pořadnic. Dělení přepony obsahuje pouze tolik dílků, aby dle katastrální instrukce nejvýše přípustná délka polygonální strany, t. j. 300 m a délka pořadnic 50 m mohla pohodlně býti vynesena. Poněvadž dělení

1923/138

bylo na tuto nejvýše potřebnou délku omezeno, vznikl přistroj neobyčejně praktický a přiručný. Dělení jest na přeponě dvojnásob oČÍslovánoa to pro úsečky po 50 metrech č e r n ě, pro pořadnice po 10 metrech červeně a protisměrně, aby kladné i záporné pořadnice daly se nanášeti z jedné a téže polohy přístroje. Jeden dílek základního dělení znamená při nanášení noniem I 2 m, při použití nonia' II 1 m. Dvojnásobné, avšak různobarevné - očíslování vylučuje jakoukoliv záměnu. Přesnost pro vynášení p oř a dni c při detailu a pro. odsunutí potřebných š í řek při dělení ploch požadovaná, dociluje se stanoveným poměrem obou odvěsen 1 : 2 a jest větší nežli přesnost vynesených úseček, jak jest bez dalšího samozřejmo. Mimo to opatřeny jsou trojúhelníky tak jako původní přístroj značkami (indexy), podle kterých je správně nařizujeme při ,I

ť\

d~·...

A

,..

O

.0

..'l.~~

"~&

o.. DŮ'~~ ~'\

,~

,o

"

~

/'

~, 4~

1\

oJ'

,ri>

,o

O

~i"~o

.

~~ť~ .~ ~ y~~

,00'

8 1

I,

vynášení detailu. Použití trojúhelníků jest, jak známo, zcela jednoduché a při obvyklém dělení ploch "zkusmo" velmi výhodné. Soubor trojúhelníků hodí se mimo to pro vyšetření potřebných dat na základě katastrálních plánů, při vytyčování jakož i úpravě hranic a dále pro přesné zakreslení zpravidla úzkých silničních příkopů, zajišťovacích pásem, cest atd., které se přímo rýsovacím pérem mohou vytahovati. O upotřebitelnosti těchto trojúhelníků svědčí ta okolnost, že zavedeny byly u agrárních úřadů při scelování hospodářských pozemků a u obvodové úřadovny Státního pozemkového úřadu v Brně pro vypracování grafických plánů. Poněvadž v zeměměřičské praksi vůbec a katastrální zvláště podobné práce zhusta se vyskytují, pokládám za vhodné, pány kolegy ze spřízněných oborů na tuto velmi praktickou pomůcku upozorniti a ji na základě vlastní zkušenosti co nejvřeleji doporučiti. Trojúhelníky zhotovuje v běžném měřítku 1: 2880 a 1 : 2500 i 1: 2000 pan Antonín Ne dvě d, mechanik geodetického ústavu

1923/139

české techniky, Brno, Veveří, a dodává tyto v bezvadném provedení včetně schránky 19 X 11 cm za cenu 280 Kč. Malý formát dovoluje výhodné použití trojúhelníků i v poli. V Brně dne 18. července 1923.

Zp~ávy.tite~á~ní. Recense. Vojenský zeměpisný ústav: Výroční zpráva za rok 1922. V komisi knihlmpeotvi F. Řivnáče, P'raha II, Příkopy. Cena 30 Kč. Třetí výroční zpráva V. Z. Ú. podá,vá doklad o I"Y'c>hlémvývoji mladé této vojensk,o-technioké instituce. Činnosti ústaV'u je na 'pros,pěch podpora finanční i dostatek pers'OIIláJu (zaměstmáno bylo 85 dustojníků a na 200 sil přidělených) a '&naha voooucichčinitelů 'Vy;huuovllltiústav dle vzorupodohiných institucí ve velkých státech. Zprá'Va zmiňuje se o činnosti : 1. a,s t r on om i c k o - fr eo de t ic k ého odboru, který provádí přesnou nivela.ci, hlavně na ,8love,nsku; 2. top,ografického odboru, kte,rý se zúč3Jstnil při zaměření Velké Prahy na ploše 250 km2; krom toho pmvedl reamhulad několika originálních m3lp v měřítku 1: 25.000 )JIl'Oúzemí 1280 km2 a rev1s'i slMlciální m3Jpy J osefov, používaje k tomu Mstečně i leteckých snímků. Odbor tento byl rozšířen o oddíl f ot o gram et r i c k ý, jehož první práce vykonány v Praze pď'i Vlt:wě; 3. k a l' t o g I' a f i c k é h o a I' e p 1'0 d u k ční ho odboru, kteréž společně vyhotoV'ily roku 1922 pět listů generální mapy na p'odkllllJě ori'ginálů vídeňských. Odhor rep'rodukční ,tiskne značnou měl'ou mapy pro účely soukromé. Taktéž na vydávání map s:p€ciálních prlllcují oba ornbory čile, přesl'Ůznépřeká,žky, a to hlavně :pro neus-táJenou nomenklaturu; 4.0 d b o I' U P '1' ,o statistiku a p o ,p i s v á I e 'Č n Ý 'C h jevišť: 5. ,hosp'odářské a technické :správy.Vez,právě (str. 28.) je uve,deno, ,že úvěr povolený per 2,600.000 Kč hyl jen asi z lpěti sedmin vyčerpán. . K vlastní výroční z'prá,vě j&OUpHp,ojena tři pojednání členů ústavu. V prvn]m článku "T ac h y m e t I' i c k é měř e n í Vel k é P nt h y" popisuje plukewník' AI. Hlídek postup vý.škového měření, k němuž p'odklad situační dodaly kat:lJstrá,lní plány. Uvádí, že celkem :změ'řeny JSOlUtři pětiny celkového ohV'odu, t. j. 30.000 ha. Docílená pře.snost nivelovaných stanovisek je 5 mm, bodů detailních :=5-15 cm. Žádaná přesnost situační nemohla býtiv,šude docílenapm lokáIní defQlI'llllllciplá,nů katas-tráJnkh. Pluk. Hlídek soudí, že přes tyto nedos:tatky bude nový ,p.Ján relativně nejlepším výško.p,lsným plánem obvodu Velké Prahy. Týž aut,or v referátu ,,8 tel' e o fo to g' I' a m e t l' i c
=.

1923/140

vojenského ústavu byla pr01vede,na již r. 1875. Od ,té doby mnoho značek se ztmtilo neho změnilo, co ,do polohy. Tak !Ilachá.zime 'staré značky I.. řá.du v průměrných v7.dálenoostech 8-16km (skutečné v~dálenosti však hývají místy až 2() ano i 40 km). S nivelací započato roku 1921 a v roku 1922 hylo již hotovo 6 polygonů v celkové délce 1200 km. V,šech značek bylo vsazeno 2076, v nichž je,st zahrnuto 61 značek bývalého vídeňské'ho v'ojenského ústavu a 11 ózíoh úřadů, pak 1 značka základní (t. j. zlnaČikau Vrůteks, č. 6020 s výškou v X. sva,zku "Astronom -geod. Arbeitoo" vojenského zeměpisného ústavu vídeňského, ne,bo Č. 2746 "Soup1isu" ministel'stva veřejných prací). O této nivelaci pojednává št. kpt. B e ne š ve výroční zprávě lVojenského !Zeměpisného ústavu za rok 1922 na str. 56. Tam jest uveden i seznam ztmcených, 'poškozených a pře1sazených znaČ€kstaré přesné nivelace rakouské 1). 1) Nivelaoní lpoSltuPjest předepsáln v Publí!kaci Č. 1, Přesná nivelace Velké Prahy, P.raha 1922. Ke 'konci pojedná,vá se o předběžném vyrovnání zmíněné nivelační sítě, jalwž i o d,ocílené přesnosti. Ze závěrů oněch še1sti 'polyg'O!Ilů vypočtena střední na h od i 1á chyba na 1 km 1'184 mm. TáJžstředníchyba, počítaná podle známého vzorce 17. ikonfe'rence Mezinárodní ge·odetkké ass'ociace, obnáší v průmě'ru ....::. 0'5 mm. Střední s y s tem a ti c k á chyba na 1 km,p,očítaná též podle vzorce 17. konference Mezinárodni geod. associace, vychází v průměru ± 0'12 mm. Výsledky dosažené jsou tedy skvělé, povážíme-li, že dovolené meze pro chybu druhou byly stanoveny ± 1'5 mm a pro chybu třeti 0'3 mm. Přece vš'ak autor článku ve Výroční zprá,vě nepovwžuje vyk<Jnanoa práci za definitivní, pro'tože: 1. není dOlstateěně přesně znáJma abs,olutní délka laťového metru, 2. není 'zatím m<Jžno určiti zemský hoorizont. A,d 1. Dosud nemáme ústavu (cej c'hovníh o), který hy dovedl určítí pře8!llě rovnici pro3lhsolutní metr použitých la,tí n]velačních. Ad 2. Postup vojooského ,zeměpisného ús'tavu při v<Jlbě horiwntu, t. j. vlastně záltladního bodu,na nějž bychom měli vztahovati naše výšky, jest velice 0p'atrný a 'll3lDejvýš 'správný. Předpisovati horiz o n ty př e d e m,amiž známe jakost výšek, jest u kvap en o a výtky, aby nové místní nivelace lpřesnébyly 'P'řipojovány na více bodů, nedsou za daných 'p'oměrů naprosto odůvodněny. Roriwnt zemský (n. n orm á 1n í nul u) bude možno u náJs předepsati, až bude nová systematická přesná nivela,ce hotova v celém státním územi a srovnána s přesnými nivela.celllli státůsoOusedních. Touto -cestou béře se důsledně v·ojenský zeměpisný ústav a dojde jistě správného cíle. Pl'of. Dr. Tichý. Poznámka. Z úvahy pluk. RUdka je' patrno, že V. Z. Ú. začíná se ohírati .pozemní stere,o'fotogTametrií, hez .níiŽ se moderní top,og-rafie myslit nedá. Proto je zcela vysvětlitelnýp,o k u sn Ý ráz toh-oto měření. Pracovní efekt byl by také jistě le.JliŠí,kdyby byl ,k ruce personál, teoreticky ,dobře vzdělaný spedelně ve fotovyměřování a důkladně rporakticky šk01ený. Chybí tu ovšem také tradice a nedostateikstereo'autogTafu, jímž č~. repub[jk;a nedisponuje, ač měli jsme snad možnost z vídeň'ského vojenskéhozeměpiisného ústavu je.den exemplá,ř lzískat cestou reuarační komise. Jest to však 0p'l'.avdu zjevem .potěšitelným, že V. Z. Ú. se1podjaI tak vděčné úl Oohy,jakou iest ve vhodném případě užívání s.te,re,ofotometody pozemní a žep~ímo voH! p'l'á,ce ·velkého lIllěřítka. Okolnost. že V. Z. Ú.zavádí f,otogTametrická měření. vede však i k další důležité úvaze. Zeměměřiči čeští usilují v čs. republice pět let o zavedenío.smisemestrového ·s,tudia, v jehož osnovu byly navrhovány nředměty důležité 'P'ropraxi top0gTafickou. Kdyby bylo v ministerstvu školst.ví vča,s 'Plochopeno. jaký .prospěch i ministerstvu národní obrany toto studium pŤiDet~e,mohl nedo'st.atekškolenéhopersonálu foto~ametríekého v čs. repubHceodpadnout. Zatím však ipátý již roik twají ankety a neustálé d.o'Piso,vání, jen aby~c řádná refo'l'1IJ.aneu~ikutečnila - a to k'e

=

=

1923/141

škodě čeSJké vědy a praxe civilní i vojenské. Snad by tento proká,zaný zájem miniosterstva, národni obrany na reformě 5tudiazeměměřického mohl vésti k! urychlenému 'Vy.budování řádného, s,amo'S'ta'tného osmisemestl'Ového odboru ,zeměměřického inženýrství. Ing. Jo's R.ůžičk'a. Vyš~f geodesie. Dle přednášek prof. J. R y š a v é h o. Praha 1923. Cena 35 Ke. První vyšší geodesie (I. část) byla u nás vydána r. 1896 profesorem drem, V.Láskou, V letech 1906--1909 vyšel první díl "Geodesie vyšší" prof. inž. Fr, Novotného. Prof, Láska hodlal po první části vydati druhou, obsahující "badání nejnovější a teorii části výkonné". Druhý díl knihy prof. Novotného měl "obsahovati stati jako na př. sféroidická geodesie, měření stupřlové, měření kyvadlová, novější teorie geoidické nivelace, kartografie a sférická ltstronomie". - Knihy prof. Lásky i prof. Novotného zastaly nedokončeny. Jsou mimo to rozebrány, takže nebylo lze na knižním trhu v poslední době koupiti českou knihu, jednající o vyšší geodesii. Tomuto nedostatku právě čelí litografické přednášky prof. Ryšavého. Prof. Ryšavý si látku rozdělil takto: 1. Sítě trigonometricH, 2. Geodesie sférická, 3. Geodesie sféroidická, 4, Geodesie geoidická. V prvním oddílu mluví o volbě, zajištění a označování trigonometrických boda, o dé1kových mčřítkách a měi'ení základen, o měření úhHí a jejich vyrovuání. Vyrovnání sílí tvoří přechod k druhému oddílu, kde se mluví o výpočtu stran sférických trojúhelníkft, výpočtu pravoúhlých soni-adnic z polárných a naopak, o výpočtu zeměpisných souřadnic z pravoúhlých a naopak, a o zobrazení souřadnicemi Cassini-Soldnerovými a Gaussovými. Třetí oddíl (výpočty na rotačním zploštělém elipsoidu) je věnován základním věcem (hlavní poloměry křivosti. rektifikace poledníku, geodetická čárlt) a t. zv. hlavní geodetické úloze. Pi'echod mezi třetím a i?,tvrtým oddílem tvoÍ'Í stanovení rozměra elipsoidu z měření stupňových. Ctvrtý oddíl mluví o geoidu a jeho určení (tížnicové odchylky, měření urychlení tíže). Podává teorii geoidické nivelace. Přednášky prof. Ryšavého ukazují, ř.c posluchač zeměměřičství potřebuje velmi dukladných včdomostí matematických. Za dnešního stavu není možno celé části vyšší geodesii na technice vykládati. A.i e už do cel a nemožné vykláilati s úRpěchem vyšší geodesii np. dosavadním zem ě m ě ři ck é m k Ul' S u. Vždyť posluchači dmhého (posledního) ločníku tohoto kursu nemají z části (někdy z větší části) zkoušky z I. matematiky. Nebude lépe, dokud reformou zeměměřického studia nebude p o s Iuch a č ům u m o žně n o a b s o I v ov a t i a s I o žit i z k o u š k u z 1. i II. mat e mat i k y d l-í v e, než z a č n o u p o s 10 uch a t i vy š š í g e ode s i i. Dnešní stav je neudditelný. Trpí tím profesoři a trpí i posluchači, z nichž jen několika vyvoleným, vynikajícím, nezustane vyššígeodesie velikým tajemst.vím. Myslím ovšem, že zeměměřičimaji vyšší geodesÍÍopravdurozuměti Z některých nedopatření, jež jsem při zběžném prohlédnutí piednášek uviděl, uvádím: Str. 119. ř. 14 sh. "Porovnej s hořejším součtem měřených úhlfJ téhož trojúhelníka." (Uvedené úhly nejsou měřené, nýbrž vyrovnané.) Str. 120. ř. 13. zd. "Dlužno tudíž zabezpečiti počet na 5 číslic po případě pro jistotu i na 6. Proto logaritmický výpočet excessu stačí provésti pětimístnými po případě i čtyřmístnými tabulkRmi." (Bylo by nutno vyjádřiti přesněji.) str. 193. ř. 5. zd. Jako zajímavá vlastnost geodetické čáry na rotačním elipsoidu se uvádí: "Geodetická čára protíná každý meridián (t. j. opět geodetickou čáru) pod dvěma azimuty, jež - měřeno od ~everní a jižní větve meridiánově - jsou stejné @ = W, I" = j' atd. (Platí pro každý prusek Ubovolnýeh prostorových čar v obyčejných bodech.) Str. 194. ř. 7. zd. "Leží-li oba koncové body v téže zeměpisné šířce, ztotožňují se sice oba normálné řezy, ale geodetická čára padá mimo ně, ježto nemaže býti obecně křivkou rovinnou. (Dovětek "ježto nemaže býti ... " třeba vypustiti.) K odborným názvam poznamenávám: obvykle se říká urychlení ne přirychlení, polární souřadnice - ne polové souřadnice, poloměr křivosti - ne poloměr zakřivení.

1923/142

Přehled literatury bych doplnil na př. učebnicí: der Geodasie. Lipsko 1915. Teubner.

Niibauer: Grundziige B. Kladivo.

Zpt'ávy spolkové. Valný sjezd Spolku čs. inženýrú a architektú odbýván byl ve dnech 20. až 24. července 1923 v Košicích za četné účasti členstva. Sjezd projednal v pracovních skupinách různé technické otázky, týkající se specielně poměrů na Slovensku a Podkarpatské ,Rusi a podal obraz o činnosti a projektech čsl. ínženýru v této části Cs. rep. Valný sjezd usnesl řadu resolucí. Z těch pro zeměměřiče jako důležitou považujeme onu, kterou se ústředí Spolku es. inž. a arch. ukládá, by znovu projednalo požadavek rozšíření studia zeměměřičského ze 4 semestru na 8 semeshů a jej jako úplně oprávněný pHjalo Z toho je patrno, že Valný sjezd postřehl nutnost změny známého usnesen, ústředí Spolku čs. inž. a arch. ze dne 28. března 1923, které zeměměřiče trapně překvapilo. Tato okolnost je také dokladem toho, že jest povinností kolegů vstupem do Spolku čs. inž. a arch. získati věcnou informarí zájem tohoto spolku o naše otázky stavovské. Projev Valného sjezdu v Košicích jest pro nás velkou mravní posilou a oporou k intensivní činnosti, již musíme vyvinout proti lllízorům, které tlumočil ve "Zprávnch veř. služby technické čís. 9 z roku 1922 pan Ing. J. Vrba tajemník v min. školství ve článku "Reorganisace studia zeměměřičského". P. T. členům Spolku státních měřick~h úředníků v Čechách. Poněvadž stanovy s'polku ne~s,ou dosud schváleny, nebylo možno otevříti účet u poštovní ,spořite1ny a k ulehčení placení členských příspěvků zapůjčil mi lpan kol. SŮorapoštovnísloženky s-voje. Tyto byly všem členům rozeslány. a dos-ud ani polovina členů příspě'v'ků nezaplatila. V zájmu řá,dného vedení účtů žádám P. T. kolegy, by ,dluhující příSpě1vky IV hrzku za'platili.p'okud tak ještě se nestaJo. PH ,adné I 'řihláškv složenk zašlete na pokladníka spolku. Ing. Franto k op e ok, měř. vrchní komisa,r· ve Zbraslavi, t.č. pokladník.

°

Různé zpt'ávy. II. moravská letecká výstava v Bmě, ,odbývaná ve dnech 5. až 20. srpna 1923, podala pěkný ohrwz oD rozma,chu české aviatiky. V jednom směru hylapro kruhy zeměměřické do'sti pou1čnou a to expos,icemí z ohmu letecké f,otogra,fie. Byly tu vy&taveny některé typy leteckých komor 's ohniskovou vzdálooos>Íí t = 22'5 - 70 cm, pro snímky formátu 13 X 18. Značná řada je,dnotHvých svislých a šikmých snímků, několik skláJdaných fotografickýchsokízz, a p'o jednom exempláří řadových snímkt'i filmových z měst Falkno'v-Loket, Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Plzeň a Cheb, vzatých leteckou komorou Mes,sterolvou o formátu filmu 6 X 24, dokládalo zručnost vojenských letců-fotogra.fů leteckého pluku číslo 2 z Olomouce a leteckého učiliště v Chebu a zpŮisobilost převádění snímků vp1ány a mlltpy. Sluší připomenouti, že pi'i snímku z Plzně, jehož foto,grafie ,byla vza,t'l1 s vý.šky 1500 ms komo'1"O'uo t = 25 cm - tudiž v měřítku asi 1 : 6000 - připojen byl situační plán téhož měřítka a při snímku z Chebu s výšky 2500 m a komorou o t = 25 cm, situační plán v měHtku 1 : 10.000. který vyhotovil pilot nadpor. Ing. C. MalkaV'ský. Doklady, karakteri'sující dokonaleji význam 's'vi&lých snímků pro zhotovení situačnícJ1 plá.nů a upotřebitelnos,t šikmých a kolmých dvojsnímků, ke konstrukci plánů výš k o v Ý c h í situačních, vša;k c h y běl y. Značnou pozornost vyvolal 4 m ·s,tereol'lkOlpickýdálkoměr Ze,issův k rychlému přímému určení vzdálenosti (letadla), mající velký význam při obr:mné ·činnosti dělostřelecké na pevnoste'ch. Celkem ukázala II. moravská letecká vý'stava, že aviatika v československé republice je na výší doby. V oboru letecké fotogrametrie neposkytla však dokladů, jež v cizině po válce učinily letectví nepostráda-

1923/143

telným pro 'vyměřO'Vací vědu. Doufejme všalk, ~e .příští výstava po této strádlce hude bohatší, a důležitost 'svého poslání ,pro civilní a vojenský život technický tím více podepře. Rů. Service Géographique de I'Année (francouzský v,ojenský ústav zeměp1sný) projektuje dle referá-tupana René Dangera v J.ournal de's Géometres-Experts Č. 34/1923 nové topografické zaměření Francie, ježto dosava;dní llI.a.Ipa hlavního štáJbu, [provedená 'V měřítku 1: 80.000, neodpovídá teohniclw-voj,ens:kým účelům. Originální měření bude vykonáJno v měřítku 1 : 10.000 az toho pořízena mapa 1 : 50.000. Práce ta má býti skončena ve 20 letech a užito bude obvyklých metodi vyměřovacích a stereo:wtogrametrie; při tom dostane 'se i civilním techni!kůmpřiležitostí ke ,s;polupdci na tomto díle, které nejen vítá ,svět vojenský, ale které velmI ,pros'pěje civilnímu světu technickému .při proje'ktovál11.írozsáhlých veřejných staveb. Rů. vojenský zeměpisný ústav vy,dal dosud generálni mapy (měřítko 1 : 200.000), jichž základem .jsou vídeňské originály, pro tyto kraje: Báňská Bystřice, Brno, Josefov, Kleneč-Řezno, Košice, Lev,oěa., MiškOlVeca Praha. Celková jiclJ úprava je dokonalá, .přes to, 'že jedná seo "prozatímní" vydání, a s,vědčí o 'pokroku kartografického a re'produkčního odboru V. Z. Ú. Terén v mapách je znázorněn šrafováním, voostvo jasnou modří, plochy le·snaté výraznou zelení, situace a pojmenovánÍl jaJk obyčejně čemě. Vzhled map nutí k úr:mdku, 'že šťastná záJsada, ,znázomiti terén hnědými vrstevnicemi, kterou vídeň'siký vojenský 'zeměpisný ústav za války prov&děl, i v Ús. R. se ujaLa. Bylo by si j.en přáti, aby v tomto smyslu bylo i při zhotovení čs. mlap speciálních :pokračováno a tak aby výrobky domáJcí předstLhly aspoň po stránce kartografické a reprodukční, když .přesnost nemůže momentá.nn.ě býti 'zvýšena, rvále,čné dobré mapy zohsazenýclJ zemí (kupř. Ale'sio v Albanii). N orvé generální mllipy jsou k do~ stání u fy F. Řivnáč, knihkupedví, Praha II, Příkopy 24. Rů.

es.

Soutěže. a) Na místó správce archivu katastrálních map v Opavě. Měřičti úředníci evidence katas,tru daně rpozemk'ové v Čechách na ,M,o.ravěa ve Slezs.ku, kteří reflektují na 'Vý>šeurvedenésIužehní místo, p'odejtež do tří týdnů od vyhlášení soutěže doloženou žáJdost 'slulŽe,bní cestou presídiu finllinčního ředitelství v Opavě. b) U evidence katastru daně pozemikové ve Slezsku ,obsadí se místo měřického eléva. Ab'801venti zeměměřického Mhu podejte 'své žádosti, doložené ,průkazy o. věku, domovsiké přisluš'nOB-ti,odbyté státní zkoušce zeměměřické a znalosti jazykorvé, jakolŽ i vysvědčeni státního lékaře o těle1sné zipůsobílo'sti p'l'opolní službu a po přípllidě i průkazem o dosavllidní činnosti do 15. listopadu 1923 v p,reosidiu finančního řeJjtelství v Opavě.

Zp~ávy osobní. Ing. V I a d i mír F i I ik u k a, řárlný profesor ge,odesie na vysoké škole technické v Záhřebě, vzdal se tyto dny 'Svého působení v '8. H. S. a Vl'á.tilseuovlasti. Neradi loučili se s ním wkllidemÍčtí učitelé, s nimiž úspěšně pracoval v otázkách rleměměřIckého studia, vybudovav s obecným souhlasem samostatný čtyřletý odhor geodetického inženýrství. P.ostráJdati jej budou PJ:aktičti zeměměřiči, kteří pod jeho vedením vykonali v'zá-cný kus p'ráce v oboru ,s,celování 'pnzemků, při novém měřeni a k:lltastru v Chorvatsku-Slavonsku. !Pro nás znamená návrat prof. Filkuky jenziBk: :potřebujeme jeho znalos,tí llizkušeností, jež nabyl co učitel zeměměřičů, 00 redaktor G I as i l.o g e o m e ta r a, 'co zeměměřiIČ-praktLk, co cílevědomý propagá,tor a energický muž. Bříehod jeho je pooílou našich posic nejen v Brně', ale v celém 'P'rosrtředí zeměměřickém. Přejeme prof. Filkukovi, hy ve .vllliSti dostalo se mu brzo onoho vlivu, který vodbornýc.h otázkách mu patří a vitáme jej radostně ve svůj střed!

1923/144

v BRNĚ,

1. prosince 1923.

ZEMĚMĚŘIČSHÝ VĚSTftíH Znovuzřizování válkou zpustošených F~ancii.

území ve

Průběhem světové války byla velká část severovýchodní Francie velmi zpustošena, zničena nejen města, vesnice, závody prumyslové, továrny, doly atd., ale poškozena a zpřevrácena byla i puda. která měnila během války svuj ráz zřizováním zákopů, zřizováním a opouštěním starých cest a stavbou různých válečných zařízení. Tím zmizely bývalé vlastnické hranice nejen na bojišti, .ale i za bojištěm, zejména na straně německé, kde Němci hospodářsky vzdělávali pro své zásobování velké plochy půdy, a tyto nové plochy obdělávané měly pak jiný tvar a jinou rozlohu. Již během světové války - v roce 1916 - pomýšleli francouzští odborníci, jak vypracovati pokud možno jasný a všem zájmum odpovídající plán, jímž daly by se uvésti majetkové poměry v těchto územích buď do starého stavu před válečného, nebo zavéstí hned řízení scelovacL Připraven tak zákon 1), který vstonpil v platnost dne 4. března 1919 a k němu se družící prováděcí nařízeni z 10. září 1920. Podám zde podrobněji organisaci úřadů, zabývajících se tě.' mito pracemi, mimo vlastní práce vytyčovaci a scelovací, o nichž se zmíním později, abych osvětlil svízelné řešení těchto otázek ve zpustošeném území. Práce rekonstrukční řídí a kontroluje technicky i finančně Úřad pro znovuzřízení pozemku a katastru (Service de Recoustitution Fonciere et Cadastre), který má v Paříži v ministerstvu osvobozených krajů centrální ředitelství a v každém zpustošeném departmentu úřadující a topografickou kancel á ř, jejímž šéfem je zpravidla úředník ze správy přímých daní (Administration des contributions directes), neb úředník dOilazený ministerstvem osvobozených krajů. S tímto úřadem jsou ve stálém spojení ob e c n í k o m i s e, jež provádějí v příslušných obcích dotyčné operace a k om i se départementní, jakožto sbor poradní a odvolací. ') Přehled postupu prací a vyj menování zákontí. a nařízení, týkající se těchto rekonstrukčních prací, podal již Dr. techn. Josef Barger v Čís.lO. Věstníku inženýrské kOID)ry pro Č. S. R., roč. 1922.

1923/145

Tyto komise jsou složeny dle zákona ze dne 4. března 1919 následovně: K om i s e ob e c n í se skládá z 5 právních členu: 1. Smírčího soudce kantonu~ neb zástupce jako předsedy komise. 2. obecního starosty neb náměstka, 3. úředníka správy přímých daní, 4. úředníka neb delegáta služeb agrárních meliorací, 5. geometra-experta a ze šesti majitelu pozemku, z nichž 2 jsou z cizích obcí. Tyto osoby určí preťekt dle seznamu sestaveného prvnimi právními osobami a obsahujícího 8 majitelů místních a 4 cizích. Volení členové obecní komise musí býti osoby, které se mohou snadno účastniti prací komise, kteří jsou nestranní a oddaní veřejnému zájmu, schopni dáti nejlepší osvědčení, pokud jde o znalost pudy vlastnické, totožnost vlastníku a odhad ceny pudy. V případě demise jednoho člena prefekt doplní počet členu přibráním dalšího ze sestaveného seznamu. Když vlastník, člen komise, neúčastnil se po třikrát za sebou schuzí bez řádné omluvy, mUže býti prefektem prohlášen za odstouplého. :MUžese však odvolati k ministru osvobozených kraju, který o tom rozhodne. Je vyloučeno, aby týž člen byl členem obou komisí; je-li volen do obou, musí se dle svého uvážení rozhodnouti pro jednu. Výnos prefektuv o sestavení volební komise je vyhlášen zpusobem v obci obvyklým a vyvěšen u starosty. kde komise má též své sídlo. Komise má právo voliti místopředsedu, rozhoduje za účasti nejméně 6 členů, z nichž 3 jsou vlastníci. V případě rovnosti hlasu hlas předseduv (po případě mistopředsedův) je rozhodující. Komise muže, uzná-li za dobré, svolati interesenty na rekonstrukčních pracích. O každém sedění vede se protokol. do kterého má právo každý nahlédnouti. Komise o. epartemen tní se skládá: z úředníka určeného ministrem spravedlnosti jako předsedy, ředitele správy přímých daní, ředitele agrárních meliorací, inženýra agrárních meliorací, 'neb jich zástupcu a devíti vlastníku pozemku, z nichž 3 jsou určeni generální radou neb právními osobami této komise a ostatních fj členu je voleno společnostmi a syndikáty agrárními, jež sídli nebo působí v příslušném departmentu a jež jsou vyzváni, aby provedli volbu k tomuto účelu. Členové komise musí býti rodem Francouzi, starší a bezúhonnÍ. Komise může voliti místopředsedu a smí rozhodovati za přítomnosti nejméně 7 členů, z nichž 4 jsou majitelé. V případě rovnosti hlasu hlas předsedův je rozhodující. Působení obecní komise může býti svěřeno v případě řízení scelovacího některé společnosti nebo syndikátu agrárnímu. V každém departmentu jak komise tak syndikát mohou svěřiti provádění technických prací jen osobám kvalifikovaným a uvedeným v seznamu techniků· geometru sestaveném prefektem. Každý technik, hodlající prováděti rekonstrukční práce, musí býti přijat prefektem. Nedovolí-li prefekt zápis některého interesenta-technika do seznamu, tento se může odvolati k ministru osvobozených kraju, který po návrhu komise 5 členné, jím označené, rozhodne.

1923/146

Ministr osvobozených krajů vydal k tomuto účelu správní a technické předpisy a podmínky, podle kterých se zadávají rekonstrukční práce podnikatelům a jak se tito honoruji. Tyto předpisy a podmínky jsou shrnuty v sešitu závazků (O a h i er des charges). Smlouvy uzavřené s těmito podnikateli jsou stvrzovány prefektem. Úřad pro znovuzřízení pozemků a katastru poskytuje ze své vlastní iniciativy obecni komisi všechny nezbytné doklady, zprávy a prostředky k provádění technických prací. Intervenuje ohledně úvěru a při sestavování komisi. Před utvořením obecní komise neb sestavením syndikátní společnosti vykonává tento úřad předběžné práce pro vyhledávání všech dokladů sloužících za základ těmto operacim. Na departmentnim ředitelstTi správy přímých daní vyžádá si po jednom exempláři a pokud možno originále tě(~hto dokladů: 1. Katastrální atlas: katastrální mapy a plán přehledný (tableau d'assemblage). 2. Sekční seznam (Etat de section). 3. Katastrální matrice pozemků nezastavěných. Kopie těchto dokladů jsou také uloženy u starostů obcí, po případě na prefektuře. Tyto doklady úřad pro znovuzřízení pozemku přezkouší a doplní co nejlépe, po případě nahradí ty, jež zmizely, dalšími doklady: protokoly o ohraničení území obce, skizami parcel stavšíchse zdanitelnými, generální matricí, starými matricemi katastrálními, spisy o převodu majetkovém, tarifem o odhadu nezastavěných pozemku z 31. prosince 1908, odhadními listinami a ojedinělými lístky o odhadu pozemků nezastavěných. Tyto doklady jsou na departementním ředitelství správy přímých daní. Dále pátrá po výtazích převodních spisů vlastnických (v kontrolním Bureau správy přímých daní), po částečných neb úplných kopiích katastrálních map pro zvláštní potřeby, jež se nacházejí na ředitelství správy přímých daní, v úřadech společností železničních, v kancelářích veřejné služby stavební, privátních geometrů, ve vojenském zeměpisném ústavě a v ruzných veřejných i soukromých archivech. Z těchto dokladů pořídí tento úřad pro obecní komisi neb syndikát následující doklady a to jen pro území, jež nutno zrekonstruovati: 1. Abecední seznam majitelu. 2. Sekční seznam parcelní a parcelní lístky, udávající pro každé ka,tastrální číslo na mapě jméno osoby platící dali pozemkovou. 3. Dvě reprodukce map katastrálních, z nichž jedna má jména domnělých majitelů napsaná tužkou, vyjmutých ze sekčního seznamu parcelního a jednu mapu přehlednou. Po měsíci uveřejnění výnosu preťektova o sestavení obecni komise počínají její první operace. Musí se předem rozhodnouti, zda přejde bezprostředně k vytýčení starých mezí vlastnických, nebo zda bude žádati o řízení scelovací.

1923/147

Rekurs proti rozhodnutí komise obecní možno podati civilnímu soudu (Tribunal civil) do měsíce po oznámení jejího rozhodnutí. Komise obecní má za úkol: 1. vyhledati nebo vytyčiti zmizelé hranice majetkové, 2. přiměti vlastníky k výměně pozemků a k scelování dobrovolnému, jež možno uskutečniti dle okolností. Může však také sama přistoupiti dle platných předpisů k řízení scelovacímu. Je proto hlavním orgánem rekonstrukčním a proto je nutno, aby její členové byli přesně orientováni o svých povinnostech. Ve svých předběžných pracích obecní komise neb syndikát pátrá všemi prostředky, aby obdržené doklady byly co nejspolehlivější, opraví chyby a stanoví polohu pozemků dle stavu 1. srpna 1914. Za tímto účelem provede revisi katastru - a v případě řízení scelovacího - zreviduje odhad cen pozemků. Pátrá po skutečném majiteli, neb často majitel zapsaný v matrici katastrální není již skutečným majitelem a přezkouší proto správnost označení vlastníků na obdržené katastrální mapě. Ta označení, jež jsou shledána veskrze správná, napíší se na mapě inkoustem a sporná označení zůstanou napsána tužkou za účelem dalšího pátrání u notářů, místních geometrů a různých veřejných úřadů jak.o v zápisných kancelářích, u úřadu hypotekárního, výběrčího, v kancelářích smírčího soudu (měřické plány soudní) a u komisí a soudů válečných odškodnění atd. Komise obecní béře na vědomí reklamace interesentů a všechny důkazné prostředky během začatých operací. Svolá interesenty, je-li to užitečno a vyjde s nimi do terénu. Nepřítomní interesenti jsou tázáni písemně. Nalezené chyby poznamenají se ve zvláštním seznamu a udržují se v evidenci. Kdyžje nalezen dostatečný počet potřebných oprav, vepíší se tyto na katastrální mapu, do sekčního seznamu parcelního, do abecedního seznamu vlastníků, ale s opatrností, aby se nevloudila chyba ve jménu vlastníka. Seznam chyb zašle se úřadu pro znovuzřízení pozemků, aby provedl potřebné opravy. Komise projde území a určí operační obvod, počítaje s územím, jež je z operací vyloučeno a rozhodne hned o povaze prací, jež se podniknou. Při tom kontroluje se současně stav mapy katastrální. Do obvodu rekonstrukčního se nepojme to území, které bylo dosud nazýváno pásmem červeným (zone rouge), jež nemožno zpracovati na ornou půdu, anebo kde náklad na to by byl příliš veliký. O této půdě jedná zákon o válečných škodách a rozhodují o ní odhadní komise kantonální a soudy válečných škod, po jichž úsudku ji přejímá stát. Není-li ničeho známo dosud od těchto orgánů, pak komise obecní určí dočasně obvod území, jež nutno vyloučiti z operací dle uvážení odborníka z úřadu agrárních melioraci.

1923/148

Počítá s dalším rozšířením, zlepšením a okrášlením pozemků stavebních, neh i vyhlédne novou polohu stavenišť. V tomto směru se radí se službou stavitelskou. Pro rozřešení, jaké práce nutno podniknouti, zda vytýčení starých mezí nebo scelování, komise počítá s převrácením půdy zákopy a granátovými trychtýři, s povahou kultur a s užitím více méně rolnických prací k dosažení maximálního výtěžku. Řízení scelovací je účelnější a nutno je co nejvíce propagovati. V případě, že komise obecní se rozhodla pro vytyčení starých mezí, mohou majitelé sami žádati o řízení scelovací, vyhovují-li zákonitým podmínkám, u departmentní komise, podle jejíhož návrhu prefekt rozhodne. Aby však vytýčení starého stavu nebylo bez užitku, obecní komise má se sama starati o iniciativu a žádati scelování, soudí-li, že obecné mínění je příznivé. Určené obvody rekonstrukčních území znázorní se na přehledné katastrální mapě, dané obecní komisi k disposicia rozliší se různými barevnými okraji, dle toho, o jaké práce jde. Ku příkI. okrai žlutý pro obvod území k rekonstrukci starých hranic, okraj modrý pro obvod scelovací a okraj slabě červený pro terén, jejž odkoupí stát. Zmíním se zde ještě o vytý0ení obecních hranic jako prací předběžných pro vlastní práce vytY'Jovací a scelovaci. Často je zapotřebí na počátku operací vytýčiti zmize!éhranice obecní, což se provede jen v těch částech hranic, které jsou pojaty do zony rekonstrukční. Tuto práci provede geometr (člen komise) za přítomnosti starostů sousedních obcí a po případě místních majitelů obeznalých s poměry. K tomuto účelu dá útad pro zno,uzřízení pozemků geometrovi po jednom exempláři katastrálních map sousedních obcí na pausovacím papíře a protokoly o ohraničeni obcí s příslušnými skizzami. K zaměření použije geometr měřického stola, na němž jsou napjaty mapy sousedních obcí tak, aby se hranice obecní obou map kryly. Vyjde se od známých a nalezených bodů a rychlým zaměřováním jednoduchými prostředky se najdou po částech příslušné body lomu, jež se označí silnými koliky. Jsou-li identifikované body velmi řídké pro přesné vytýčení obecních hranic, tu operater provede polygonální měření, vycházeje od nalezených bodů a postupuje přibližně podél obecní hranice. Body polygonální se vykolíkují, polygonální tah se propočítá, vynese se na pausovací papír a graficky upotřebí na katastrální mapě, při čemž se ztotožní společné body na mapě a polygonálním tahu. Staré hranice se na to určí zaměřováním od bodů polygonových na měřickém stole pásmem a hranůlkem. Jestliže půda byla tak zpřevrácena, že není možno najíti v blízkosti obecních hranic žádný známý bod, pak se odročí zjišťování hranic až do provedení topografických prací, jež hudou popsány později, nutných pro celek rekonstrukční. Tyto práce se provedou polygonálněpřibližně podél hranic obecnícha řeší se počtářsky.

1923/149

o znovuvytyčení obecn~ch hranic se sepíše protokol•. podepíše geometrem, starosty a přítomnými znalci. Résumé. Organisation et fonctionnement du Service de la Réconstitution Fonciere et du Cadastre et des commissions communales et départementales aux trv.vaux dans les régions dévastées par les faits de la guerre en France.

Úp~ava studia zeměměřičskébo. Ing. Jos. Souček.

(Dokončení.)

Naše odborné kruhy po odbyté anketě, v min. školství a národní osvěty dne 15./XI. Hl22 konané, očekávaly konečné rozhodnutí. Jaké bylo ale jich zklamání, když se dověděly od svých zástupců, že miniL sterstvo vyžádalo si novým výnosem zuovu posudky vysokých škol. Žádaly proto, aby sbor profesorský vysoké školy speciálních nauk svolal anketu, na které by zvěděly obsah nového výnosu a kde by znovu tlumočily svá přání a podporovaly snahy sboru profesorského. Anketa dotyčná odbývala se dne 7. dubna 1923. Za nepHtomného děkana referoval proděkan. Ankety zúčastnili se zástupci ministerstva financí,triangulační kanceláře, Inženýrské komory,Jednoty civ. geometrů, Spolku státních měřičských úředníků, zástupci zeměměřičů z vojenského zeměpisného ústavu, zástupci klubu městských i železničních zeměměřičů, zástupci Spolku čsl. zeměměřičů a Spolku posluchačů zeměměřičství na vysokém učení technickém v Praze. Proděkan referoval obšírně o celém stavu otázky úpravy studia a sdělil i návrh nového programu studijního, jak ho sbor profesorský vypracoval s ohledem na odstavec 3., výnosu čís. 141.315/22 z 5. února 1923. V tomto programu studijním bylo pamatováno na všecka dosud pronesená přání odborných korporací. Rozvrh přednáěek dle ročníků předložený na poradní schůzi dne 7. dubna 1923:

1 II Matematika I. běh . 6 1 4 1 2 II Deskriptivní geometrie 5 4 4 4 3( Fysika technická. . . 3 2 3 2 4 .Optika užitá. . . . . . . . 3 13 Nižší geodesie . . . . . . . 5 6 7 6 5 Geodetické počtát'stvÍ 1. běh 2 2 9 Fotografie praktická . . . . . 2 2 9 Cvičení v praktické fotografii . ... 4 Úhrnem-. -.-.--. -. -'1123152317 Doporučeno: Jazyk slovenský. 3 .......... ~ Jallyk ruský 1. .. Celkem-:~-. -.. -. -. , 28 15 28 17

. . . . . . . . .. 1923/150

21

21-

12 17 10 3 24 4 4 4

78 6 4 ---ss

T1 .~ t '_>'0>

I

Zimní

P

~ I

ř

e

d

m

ě

t

7

1 1\ Matematika lI. běh I) !I Geologie 1. běh II. běh , " Geodetické počtářství, II. běh, . . . . .. 15 Veřejné právo (a mezinárodní) ... , 7 I Národní hospodářství (se statistikou) . .. 7 'I Věda finanční a berní . . . . . . . . " 10 II Encyklopedie zemědělství (se správo vědou) 11 II Encyklopedie lesnictví . . . . . . . 8 Konstrukce strujŮ a skizzováni . . . 12 Meteorologie a klimatolo~ie .. _'.--'---'-_ .. Uhrnem. . Doporuěeno:

1711

I

,

,

I

I

I

Letní

~-'-I'T--i '" ,~ '" .~ I

Cl

I, [,

D~j~ny .měř~ní a zeměměřičství, Jazyk rusky II ... , . . . .

il

Zeměpis hospodářský ~e~:e~O.dní ... '-' -'

. . . .

selnestr

semestr

'"t:!

):J

"t:S

)d

~

t

~

t

II

5 3 2

1 3 _-

-

-

II

5 3

2 II

3 2 33 1

3

-:

1

4

2

II

--2

I, 3 -2

I-

-

I 00.:3

3 _-.

-

-_II

,~

12

2110

1:&

I

!.'

10 4 . 5 2 6

I'

°4"

1:

4

24 -6l21'9I(io-

-I

"

2

I

.- I'i 2 -, 2

-

2 4

2: ~ li '9,1

7~

Zimní semestr

semestr

~

rd

00

2~

Ročník III. ~

11

'>'

.Q

I

14

II Vyšší

o

';;j >

11

17 16 27 1 29 28 .36 25 33 35 .32

Letní

ciTY-> )~

>f

Po

geodesie . Počet pravděpodobnosti . , . . Geodetické počtářství III. běh Právo soukromé. . . . . Geodetický semilllíř I., II. Nomografie . , . '.' .. Kartografické projekce. . . . Reprodukce plánů a map. . . Topografie. . . . . . . . . . Pedologie . . . . . . . . . . Encyklopedie poz. stavitelství, Encyklop'edie meliorací T. běh I: Horní zakony . . . . . . . ,

~

S

"

,-31

1

2

-

2 I

I

I..

~~} i Právo

vodní.

26 'II Za'k ono d'ars t'VI komassacnl . 21} v • a me l'lOracm v. 22 i Stavební a železniční zákony, Uhrnem. Doporuěeno: .Jazyk německý Agrární politika

1923/151

-

-

3

--

3 2

21

14

66

-----7

~ ,f;..

II ,i

"I'

1J

e

, I'

d

měli

Zimní semestr

měřictvÍ. . . . . . . . . . . ! Sférická astronomie . . . . . . . . II 3 Astronom. určováni zem. souřadnic 'I Předpisy měřičské (katastr I.) . . : II 2 Agrární operace . . . . . . . . . . . . . " Fotogrametrie . . . . . . . . . . . . . , 'I 2 ~egulačnÍ a zastavovací plány (stavba měst) 2 Učetnic,tví,' . '. ',,' . . . . . . . . . " 2 Geodetlcky seHunar . . . . . . , . . . ' Encyklop. ~tav.eb, i,!,ženýrství. . . . . . ., 3 Encyklop. melioraCi II. b. . .. , ... '1 3

11-

práce (mčI'ení v poli) 6-8 dní

Encyklopedie hornictví. O pozemkové reformě Vyrovnávací počet,

I

I

-

2

3 : -

Úhl'llelll

..•

,

•

'.' IiIi

I'

-1

(}

;)

11

3

3 2 I

i

I

21- :3:

4 10 7 4 4 4 3

2:.! I: 2 :\ I' 3 4.' 11 1 [.

3

1 ;)

2'

-

3

,_"

I I

\) 2

ji

.!

.

I,!

t I:~ t t}

IiiDůlní

Trasovací

j Letníj' semestr

o)

° '1,'1"14

-

_2;- '-10-'1-2

j

6 2 2 GlI

Dopor~~~no.: 80udlll l'lzem . . . 1 .Jazyk maďarský . . . . . . . .I 2 2 : 4 Nauka o nvěru. peněžnictvÍ a ~ankovnict"LI~_ ~ __ j~ Celkem. . I 25 10 23 14 I' 72

I

1 -=---[_.-

Návrh nového programu studijního předkládám pro jeho zajímavost a pak na důkaz toho, že je v něm skutečně pamatováno na nejširší prohloubení všech odvětví geodesie. Samo sebou Sfr rozumí, že bude možno v budoucnosti přihlížeti ještě k nov)'m odvětvím jako k letecké fotogrametrii a jiným. Všichni účastníci ankety žádali jednomyslně za zrušení dosavad· ního dvouletého učebného běhu a v náhradu zavedení řádně vy-o budovaného čtyřletého studia zeměměřičského inženýrství se dvěma státními zkouškami a právem promočním. V této anketě vysloveno bylo zárovell přání, aby ministerstvo na příštím odboru nežádalo více týdenních řádných hodin semestrálních než 30 a v semestrech před I. a II. státni zkouškou ne vice než 25 hodin t)'dennich. Při tom poukazováno bylo na tu závažnou okolnost, že na fakultě právnické nežádá se na po-o sluchačich více než 20 až 25 hodin týdenních. Zeměměřiči v republice naši musi ovládati mimo češtiny a slovenštiny ještě jazyky minoritni jako polštinu, ruštinu, němčinu a maďarštinu. Mají-li svědomitě vykonávati své úkoly a mají-li za tyto nésti právní důsledky, je nezbytně nutno poskytnouti jim čas již v době studií k tomu, aby si dle svého příštího působiště. některý z těchto jazyků osvojili. I na tuto okolnost bylo na anketě poukázáno. Domnívali jsme se, že v:ážné rozřešení otázky úpravy studia.

1923/152

do nového studijního roku teď již nastati musí, leč nestalo se zase nic a studijni rok 1923~1924zahájen tedy bez úpravy .. Ke konci svých zpráv sděluji ještě následující: Na sjezdu čsl. inženýru a architektu v Plzni r. 1922 vyzval předseda prof. dr. Klir zeměměřiče, aby hojně přistupovali ke spolku čsl. inženýru a architektu, že tam budou vitáni. Na doporučení profesoru brněnské techniky, inž. Rysky a inž. Šimka, čile přistupovali brněnšti zeměměřiči do brněnského odboru jmenovaného spolku a utvořili tam zeměměřičskou skupinu. Brněnští členové rozvinuli agitaci a na valné hromadě spolku čsl. zeměměřiěU v Praze, vyzvali kolegy, aby následovali jich přikladu. '1'0 se také stalo a brzy utvořena byla skupina zeměměřičská i v Praze a připravena i v Bratislavě. Skupiny pražská a brněnská byly hned po svém utvoření a Ujltavení náležitě uvítány podivným usnesenim ústředi. Min is ters t v o šk o1s tví a národni osvěty zaslalo totiž spolku čsl. inženýru a architektu svuj návrh na úpravu studia zeměměřičského k p o s u d k u. Ústředi spolku vyžádalo si posudky odboru a zpracováni posudku těchto pro ministerstvo školství a národní osvěty svěřilo min. tajemnikovi Ing. Vrb ov i. S t a los e tedy, že ministerský referent v otázce reformy studia zeměměřičského zpracoval posudek sám sobě o svém n á vrh u. A jak zpracoval! Ústředí spolku čsl. inženýru. a architektů ve schůzi představenstva, konané dne 28. března 1923, zprávu inž. Vrby schválilo a zaslalo ji s nadpisem "Stanovisko spolku čsl. inž. a arch." všem svým odborum v republice, aby je schválily. Doslovný text "Stanoviska" byl uveřejněn v č. 7. 1923 "Zeměměřičského Věstniku" str. 106----108 a upozorňujeme proto kolegy, by jej v souvislosti s celou touto stati znovu pročetli. Bylo by snadno psáti ke "Stanovisku" satiru, leč záležitost je přiliš vážná. Hned prvý odstavec "Stanoviska" křičí! Uznávám, že pan Ing. Vrba má právo říci z jednání v ministerstvu co chce, ale má zajisté povinnost řici to jasně. Zástupci zeměměřiču schválili 2281/2 hodin směrných, z nichž je 9 hodin doporučených, tedy celkem 2191/2 hodin směrných z přednášek a cvičení, z nichž musí posluchač skládati zkoušky. Z toho činí Ing. Vrba svuj čistě o s o b n í závěr, že lze studium skončiti v šesti semestrech. Podotýkám, že na poradě se ani nejednalo, ani nehlasovalo o počtu semestrů. Rovněž nikomu z přitomnj'ch nenapadlo jednati o kategorii A státních zaměstnancu. Proč posledni spojuje Ing. Vrba v prvém odstavci, ví zajisté jen sám. Počet směrný je míněn jako minimální a odchylky se připouštěji dl e ind i vi d uelníc h po m ěru p fisl u š n é vysoké š k o 1y i co do hodin i co do seskupení. To dosvědčuje nejen ministerský výnos z 5. února 1923 (třeti odstavec), nýbrž i jednáni poradni komise, poněvadž nejsou ani dvě profesury o stejném počtu hodin pro týž předmět. Taková "uniforma" nesnáší se také s charakterem vysokých škol.

1923/153

Otázku pol.ltuhodin osvětlil iuž. F. Paštajasně a výstižně pfed krátkýn\ ,~asem,:re večel'níku ,,;NárodliichListů" z-e,'dne t1;dllbq~ 192p... _ PtoidalBíiúv/;l.hu Y~l!llěmedn:en sm-ěrnÝ';,,,nedotknutelný", poč.et hodin:.;Ing. ~Vrh'y.av~tfllledeIlIúzaměstnánLprůmětného i'ltl:l4etitl\,pXi.':.šeatil"emestrovém·studiu" ze. 219'5:!6,"+-;3&6 "hodin s~:mef$~ll4lilich 4ydri:ě,<~ili 36.-6 h-odřn.týdně; předmišek.a cvičení. ze,.k~ých:Íll:U&Íakláda.ti ,tkoušky, K tomu připočtěme jen půl hodiny přípravy pr<>'katdou hodinu přednáško vou a rýs<>vací,tedy 36'6: 2 = 18'3 ,hodintýdemiích, Z toho je', celkem 36'0 18'~3-= 1'>4-9 hodin týdenních povinného ~aměstnání, to jest n'l hodin denních, čili od 7 hodin ráno do' -1.2hodina 'od 14 hodiu do 181/2 hodiny večerní povinného zaměstnání. Kdy má·' opakovati ke zkouškám prospěchovým a ke státním? Od studenta. Zádá se, aby poslouchal speciální, doporučovanépřednašky na technice a mimo to osvojení jazyka minorit národnostníeha kone<:ně znalost některého jazyka světového. Žádá se též, aby sled.Qval odbornou literaturu a čaSopisy v technické knihovně. Kdy to jná všecko dělati, .bydli-li někde na předměstí? Kdy má věnQvatichvíli k zušlechtění ducha četbou, zpěvem, hudbou, .kreslením? Kdy má pěstovati tělocvik nebo sport? Kdy má přemýšleti o svém životě vůbec? *) Takový návrh předkládá technik - ministerský referent a žádá, aby to opět technikové schválili! . Ve druhém odstavci návrhu konečného doporučuje inž. Vrba něco tak zastaralého, že s úžasem se člověk ptá, jak mohlo být i toto přijato; T:říleté studium pro zeměměřiče a kulturní techniky přece bylo na technikách a bylo zrušeno. S t a v u c i v i 1n í c h techniků zeměměřičů "Stanovisko" vůbec nezná! "Stanovisko" je kulturním dokumentem a každý zeměměřič by si měl je denně pročítati. aby pochopil jak o významu zeměměřičství soudí ministerský referent-technik. Je neuvěřitelno, že technikové mohli toto stanovisko podepsat a rozeslat do světa! Bude dobře pro budoucnost zanésti jména členů představenstva SpolkučsI. inž. a arch. do památníku příznivců vzdělání zeměměřičského. Přes _toto málo laskavé uvítání bylo třeba chopiti se ihned práce. Skupina zeměměřičská při spolku inženýrů a architektů v Praze vypracovala návrh zprávy a rozeslala tuto všem odborům S. 1. A., aby dle zásad těch mohly upraviti nová svá dobrozdání a

+

, *) Pozn. redakce. - Z těchto suchých čísel a úvah vidno, že za šest semestrů nebude studium zdoláno a podaří se to snad jen výminečně nejnadanějším a nejpilnějším posluchačům. Kolik jieh bude, pozdě by ukázala statistika. Veliká většina byla by nucena přidávati semestry! Ale nebudou čítány, a i tento zeměměřič byl by opět jen ••šestisemestrový", a stavěn v druhé řadě za techniky ostatními! Dále jest přece jisto. že žádná porada nikdy nevyslovila názor o postačitelnosti šesti semestrů! Pro vyučovací správu má býti docela lhostejno. v kolika semestrech se studium absolvuje, poněvadž jednou ustanovená osnova nebude státi nikdy více, nf jc rozdělena. na šest či na osm somestru,

1923/154

doprovodila návrh dopisy. Rovněž i skupina zeměměřič&ká v Brnll zaslala ústředi S. 1. A. své .vyjádření. Zásluhou zeměměřičů zaměstnaných při státních drahách a zúčastnivšichse letošního sjezdu S. I. A. v Košicich, schválena resoluce o ú.pravě studia "ZeIhěměřičského v následujícim zněni: Resoluce. •ZBill1ěměřřčská' 'zájm.ovásk'Ulplna pojed!lla,la u,přílezitosti nI. valného 'sjezd/u S. 1. A. na s'chůzi 'V Košidch o rozoŠÍření st.udia zelli'ěměřiču a navr.huje, aby S. 1. A. ze všech s.fl '!)o(llpOl1'ovxlsnahy o rozšíření studia: .L S rozšířením ,studia. souhlasí odbor Hradec Král., Pardubíce, Bole:sb.v, Praha (s výhradou), BratIslava (s 'vý,hradou), Bmo a Košíce. Proti pouze Olomouc. .' 2. OtáJzku proM,oubení Is,tudiazeměměříičského s,hledávápracoV'ní skwpina nutnou aoďůvodněnou Il'QIzvojem věd teCJlmiekých, }aikož i snahou, aby vys'oké .š.koly i!l'a1\í republiky .. nemohou-li býti vZOJ.'8m 'cizině jako kdysi bývaly. aby byly a'Slpoň ret vý,ši doby, a.by jejich absolventi byli úplně teoreticky vzdělání a mohli se odvážiti světové 'Sooutěže. Uvážíme-lí, že již před válkou světovou mělo Rusk'o osmísemestrové stwdium 'z€llIlěměřičské na Koostan1JinovSikém institutě v Moskvě, že na te0hnice v Záhřebě je po p,řevrllitu z,a"ooeno osmisemestrové studium 'zeměměřHSské, dále že na, technioce v Cwrychu rozšířeno bylo diosa'V'wd1nísedmLsemes,-trové studium na osmisemestrové -stJlldium zeměměřičského inženýrství, nemůžeme iinak, neŽ dopm-učiti též v naší repulhlice ú'Pravu studia zeměměřičského na osm semestrň. Pra,covnískupina. vitá m'oto 'PříIe~itOlSt. že mŮoŽe syým hlll-seID 'p{)dJporovati snlahy za Iprohlo'lllbení mladšího, dosud neúplně vY'P,raveného studia zeměměřičs'kélho na vysokých školách tec,hnickfch. SO'1.IIhIwsí ,se snahwmi,abystudium toto shrnovalo v.šecky odbory p,ralCÍ vyměřov3icich v org-an;ckf celek', ježto tím bude doslaženo za jisté pokroku v geoďesH, obdobně j'ako v jiných ,oborech technické prá.ce vědecké.. . Podil),cl1'ui,enávrh, aby do studia tohoto zařruzenybvly encyklo, pedJi0ké 'P'ředTI:~1\kytěch oborů. s nimi,ž je geometr ve styku, ja.ko les· nidví a zemp,n.ěIsrtví. neho n'ro něž l[)ol1a.cui,e při me'l,nfko'Vá.ní. ;při vý. kíUPU nozemků lap~j p,rovádění ,k'nit.OVllího pod'M1ku jako mo Ipráce ,silniční. ~.elezn1čnL vodní i nozemní. Pokládáme tyt,o encykloroedickB předná,:o;I,y za nezbytně nutné neienz důvodu uvcdenýcb. nvbrž i nrroto. aby udržena hyla nutná ,s,ouvislosta poehopení meZcÍ jednotlivými .odb()lfY teClhnickými . . Žá,dá. aiby',nři úP,ravě tý(lenního 'po&u haf1;nneibylo ž:ídá'110 více. než 30 hoclin tý,dennkhs'€IIII€IS,trálnich a s ohledem na 'p.Jl'nravll ke státní zkouš'ce ve čtvrtém a osmém ·semestru ne ví'cenež 21') hodin tý,denních ,semest.rálníe'h. Tento počet je,st ,odůvodněn jedna,k tím, že je to nový odbOll', dále tím, 'že v prog"I'amu ministe,rs,tvemnavrženém jsou zařazeny 'j)oU'zelP'ředmě,ty, z nichž musí 'p'o'8,luchač siklád,ati zkoušky huď ,p,ro,sp,ěcihové neh 'státni. Tento nižŠiÍ 'p,očet hodin je také nutný z ohledů na. mimořádné poměry jazykové v naší repubHce, aby zbylo' čaSou 'TJIl'O ,studium jazyka.slovens,kéhoa k tomu, aby si IPosluchač o,svoji.ti mohl ja,zykyná,l1odnostnich menšin, .ialw .iruzyk rusinský, poIský,. maďarský a,něinecký. Be'z jazykové znalosti je nemožná 'činnost zeměměřiče. :poněvad~ ~lllmohl by své úkoly 'Podle zákornů řádně konati vz:hledem na právní důsledky z jeho úk'onů 'p,lynoucí. P.ornwbné propra,CQiváni 'předmětůioo.čtu llodin nutno ,:vě,řiti Siborům p.rofesorským, aby hyly řešeny podle poměru sil učitelských, docentskýcih i 'profe'&ors.kých. ktt'f{~ jsou na jednotlivých školá.ch r07.Jllanité. ' Doporučuje wzšiřenÍ tohoto ;;tudiJa i z tohodúv:od·u. že jest. nutno, ah;v ,maJ!iy ka.ta,strální vyhovovaly i jiným účelí1m ne'žpro jaké c

1923/155

byly zřízeny, totiž účelfun inžený,rským a je,s,t tedy nutno, a;by je vypracoval te
O výsledku resoluce nemohu podati dosud zprávu. V takovém stavu je tedy otázka úpravy a prohloubeni studia zeměměřičského na začátku studijního roku 1923-24. Nezbývá, než znovu a vytrvale domáhati se úpravy této. Všichni zeměměřiči musí pracovati ve svých politických stranách a žádati, aby poslanci intervencemi a poukazem na význam zeměměřiče žádali úpravu studia. Je potřebno by býli též upozorňováni na resoluci, kterou státně ztizenecký a finančni výbor Národniho shromážděni, (čislo tisku 2737/1921) usnesl o nutnosti zřizeni řádného odboru' zeměměřického již v r. 1921/22. (Viz Z. V. čis. 1921 str. 83). Tím bylo dostatečně dokumentováno, že kruhy zákonodárné, citíce zodpovědnost z vývoje hospodářsko-technických poměrů, dávno ve věci reformy zeměměřičského studia svůj názor projevily. V historických zemich v Cechách, na Moravě a ve Slezsku je zásluhou naš{ch svědomitých evidenčních zeměměřičů tak spořádaný stav operatů katastrálních i pozemkových, jakými se nemůže, mimo Rakouska, pochlubiti žádný jiný stát středoevropský. Bez katastrálnich map nejsou knihy pozemkové, bez pozemkových knih nebude hypotekárniho úvěru pro usedlosti ani na Slovensku ani v Podkarpatské Rusi! v

Resumé. L'auteur a groupé dans son traité de la réforme de l'étude des géometres leurs travaux et leurs efi'orts tendant a l'approfondissement de leur étude encore en Autriche-Hongrie et maintenant en république tchécoslovaque. Le corps enseignant de I'Ecole polytechnique tcheque des Etats du royaume de Boheme avait proposé en 1870 l'établissement de la séction géodésique pour l'étude des géometres dont la durée devait etre de 4 ans. Apres l'établissement du Service technique du Cadastre foncier conformément a la loi du 23 mai 1883 commenyait se révéler le manque des géometres bien instruits et qualifiés pour le service technique. Ce manque devenait encore plus sensible pour les travaux cadastraux suivant la nouvelle instruction polygonale et surtout pour les mesurages urbains. Le ministere des finances demandat en cette raison pour qu'il [Ut établie une séction spéciale pour la formation des géometres et dont la durée de l'étude serait de 2 ans, afin d'en faire sortir le personel qualifié pour le service technique du cadastre et laquelle fut établie en 1896 a tous les écoles polytechniques. Les géometres aux services cadastraux reconnaissaient bien clairement les défauts de leur étude et c'est pourquoi ils demandaient toujours a leurs assemblées la réorganisation de leur étude au ministere pour l'instructions publiques. Enfin en 1910 ce ministere

1923/156

a Vienne en Autriche-Hongrie fit savoir qu'on procédait aux travaux préparatifs pour la réorganisation de l'étude des géometres. L'Dnion des géometres tch8ques, fondé en 1913 commen9ait son activité en demandant de nouveau en 1J14 la réforme de leur étude a tous les écoles polytechniques. Apres la guerre mondiale en 1918 cet Dnion des géometres en colaborant avec les autres sociétés interessées renouvelat les efforts pour la réorganisation de l'étude et parvint a ce que les professeurs des écoles polytechniques tcheques de Prague et de Brno proposerent au ministere pour l'instruction publiques en 1919 111 réorganisation de 1'étude des géometres dont la durée serait de 4 ans au lieu de 2 ans. Oe ministere convoquat a une enquete en 1920 tous les corporation interessées qui se sont prononcéespour l'étude de 4 allS. En 1921 ce ministere convoquat une nouvelle enquete spéciale et limitée dont la suite était l'enquete pléniere le 15 novembre 1922. Au commencement de l'année scolaire 1923-1924 aucune décision de ce ministere ne fUt pas connue et l'affaire restait ellcore indécise.

,

Zp~ávy lite~á~ní. Recense. Pro f. Dr. Ing. E dl u a r d Dole žal: Fiinfstelli~e logarithmisclitrigonometrische Tafeln. V1deň 1922, L. W. Seidel u. Sobn, 140 stran. V předmluvě poulullzuje věhla'sný auto,r na důležit,ost logarithmú pro pmktkkého počtáře a upozorňuje, nač bylo ,dbáno 'v zevni úpra.vě. aby bylo docíIerno snadm.é p'řehlednosti a čeleno chyhám přip,oužívání. Vytčené poiiadavky plllk SIPilňujevdal,šíms k v ě 1H, tlakže movno tvrditi. že ipředložené dHo jest zceb dokonalé. Co do 'zevní úpravy, hlavně pokud: jde o tisk, sotva nwjde konkuroorta. Totéž Ipkttí také i o vnitřním obsahu. Vše s delikátním wzmys,lem. a ,cílevědomě ser'aděno, pečliově Ipll"OprncolváIIl.o. Celá práce pmzra.zuje každým místem zkušeného učiteIe a VY'Pr3JcOiVanéhoodbornika, který ví, čeho tře,ba pro vytknutý úče,l, jemuž t~bulky mají sloužiti. V úvodu podámo vysvětlení logarithmll,ceIá jejioh theorie a praxe a dotknuta též 'pd'e-SiIJ.ost tabruleik logarithmických. Potom následuje popis a vysvěotlení v,šech dalšícih tabruJ.ek a ukáJzky, jak pd'ehledně uspořádati prootické 'VýipOIČty. TabuJkysamy počínají 'pětimi,stnými mantisami čfsel zvláštních od 1 do 10.000 v ohvyklém uspořádánÍ. Druhou část vyplňují deka.dioké logarith!l1ly goniometrický,ch funkCÍ, u&pořádalné Ipro různé intervaly. Tak pro funkce úhlů 00 jednoho, 'stupně vol-en interval jednéV1teřiny,od 1 odo 6 o iJnterval 10" a pak interval 1 '. Tedy; uspořáJdáni velmi účeJ.né, zvláště pro předMžné výpočty geodetické. V čálstis intell",valem l' j,&OUopravy ,pro &Jkundy upraveny tak, že předcházejí opravy pro desítky a paK :pro jednotkyookund. To je rovněž, praktiCikázměna oproti dOSlllvadním zvyk.loilltem. V části tře,ti js,ou sestaveny 'P'řirozené hodnoty fumkcí v int·ervaleeh od 10 ik 10 mim.utáma ;to pro ka.ždou funkci vs a m.Q s ta t n é tabuke, ,takže bylo možno připojiti rovněž tah u 1k y .op r a v. V části čtvrté následují délky ohloukůa plochy výs,eků kru)lOvýdl v jedn,otlivé k:m~nj.éi pro- illlte,rvaly 10, pak délky tětiv a vrcho-lových výšek oblouků.

1923/157

Konečně poslední tabulk~ (pá-tá) zahírá čtverce všech čísel od 1 ,10 1000. V ,dodi!Ltkuses,taveny nejprv mathematické V1:lJorce tabulky úrokové, úročitc.lůa ,tahu!lka úmrtnosti pO'dle SUSiElmileh-B8iuman.na,'pak upraven přehled: v,zorců 'z goniometrie a trigonometrie rovirnné i sférické. Zá-roveň připojena řešení všech 'P'řip'adůt,rojúhelníků. Dále nlÍJs~ooujíaSitronomieké :t geodetické Jwnstanty, jako data o prvcích s'OUlStavy'Elluneční, ,z,vláště o zemi, k;onstamty fysikální a ,chewcrké. N'amátrkou jmenujeme: koe,fidenty ,roztažitelnos,ti, hody tání a 'vallU, údaje rychlostí,wbs,olutní vý,šky a střední baromekické .Eltavy,z,rycl1leni tiže a délky sekundového kyva,dla., údaje o mírách a vahách. Celé dílko UIZ'avirásl1OW1ávacítabulka mE'nová. J,ak v úv'odu bylo poznamenáno, jde o pa-áci vZ:ÍJCnécemy, vy.pravenou sobvvláštní ·p€člivo'Sltí.Geodetic:ké praxi vyhovuje v kwždé příčině znamenitě a pr.oto je doporučujeme pozornost,i pp. kolegů. Z našich tabulek mohou ,soutěžiti 's prací p'rof. Doležala toliko původní Val o ue h o v Y tahulky pětimíS'tné .pro sta·ré dělení. Pl'Of. Dr. Ti c h ý. Přehled činnOSti za prvé pětiletí Československé republiky. Vydalo ministerstv,o veřejnýc,h poraeí k oslavě 'pátého vý1'Oči 28. října jako 8la.vllostní publika.ci. Publika.ce podává na 141 te'xt()Vý.ch s,traná-oh a na 1100br3lZový·oh ta,bulkách výsledky vykonané ipríÍice ve vše·ch oborech technických. Zejm(~na js,ou tu uvedeny stavby provede'né k zmírněni byt,ové l~ouze, ,stavhy úřednioh budov. úrp.mvy a &plavnění řek, výstavba .silnic a nl,Ostů. Výstižně je vylíčeno, jak hy~a zajištěna hornicKá těžba a jak llyly 'vybaveny státní hornické a. hutnic'ké 'J}o:dniky. Nálz·orně ji'lo'Upředvedeny ~áJcesměřujicí k soustavné. elektrisaci. Kromě zi'I1~ografií z gl'a,fickéhozávodu štencovaobsahuje puhlikace vyohmzeni mostů, hudov, vodních s'taveb ;provedená tis,kem z hloubky grafickým závodem "DnH" v Praz.e, dále pak ba,revnou rClpI'odukci S'tát]1kh naftový·ch ,dolil ve Gbelech 'Podle obrazu V. Kreihicha. Kniha je opatřena uměle,ckou obálkou 'Podle ná'V'Thu'P~of. Bendy a lze ji objednati u hOElpodáJřského úřadu miilŮste'I'S'tvaveřejných :pr:vcí v Pra"ze-Smíchově, Preslova 6. Cena hrožÚ'vaného 'Výtisku jest 75 Kč, pro státní úředníky 50 Kč. Z četných kapitol zaujmou kruhy zemčmčl-ičské ony partie, jež se vztahuji zvI:íště k nai<í činnosti: 1. V úřadech mín. vel'. prací je (při 608 místech inženýrsk)'ch) systemisováno pouze deset míst ID ěřických úředníka a to dvě v Čechách. šest na Slovensku a dvě v Podkarp. Rusi. S podivnými pocity čteme dotyčné tabulky, uvážíme-li, že rozšíření personálu zeměměřičského žádá si vzrastající agenda technických odděleni zemských správ politických (hlavně v oboru vodohospodářském a stavbě měst, při ohraničování státu atd.). Na Moravě a ve Slezsku ,,{\,bec není pro zeměměřiěe žádné místo systemisováno. 2. Přehledně podaná zpráva o stá tní re gu I a č ní kom is i v Pr a z e f' řadou reprodukcí význačných projektu na úpravu jednotlivých úseka Velké Prahy neuvádí, že by snahy zeměměřič!'l o její rozšíření () člena geodeta-odborníka byly respektovány. (V reg. komisi pro Brno jsou geodeti 7:astouneni.) 3. Kapitola .Zemčměl-ičství" načrtává zájem M. V. P. o soustIedění veškerého vyměřování pod jeho vedením. čemuž dán výraz příslušnými návrby zákona v roku 1919 a 1921. Prvý byl vzat 7: pořadu jednání Nár. shromáždění z .finančních důvoďfl" a druhý stihl týž osud, když jej vlád3 odvolala v dopravně-technickém výboru této instituce zákonodárné. Z celého velkorysého plánu mohlo organisovati ministerstvo dosud jen službu nivelační při odboru III. b) a provedlo přesnou nivelaci v délce 932 km a revisi výškových značek; nově usazeno 2000 značek. Dobr:i viUe M. V. P., sledující docíliti úspor financních a zavedení sjednocuiícího systému ve státní akce vyměřovaeí, narazila na překážky, jež stavěly různé resorty, "bez ohledu na celostátní vyznam proponované reformy. 4. Stať •Hra nic e stá t u čs." podává výsledky dosažené při určení, Qs,í.dování a zaměření státních hranic nových na HluCínsku, Ratiboi-sku.

1923/158

Hlubčicku, proti Rakousku, Polsku, Maďarsku, Německu a Rumunsku, jakož i při obnově zem-kých (nyní i státních) hranic proti Německu a Haliči. Definitivně skončeny práce delimitační na Hlučínsku, Ratibořsku, Hlubčicku a Rakousk.u (v délce asi 657 km). Ostatní nové hranice, pokud zde mírové smlouvy jsou definitivně dojednány, se zaměřují. Délka těchto státních hranic činí asi 1928 km (čítaje v to i hranice haličské). DosRvadní výlohy obnášejí asi 25 mil. Kč. Valný rodíl této úspěšné činnosti možno jistě připsat výkonům čs. zeměměřiču. Bylo by si jen přáti, by poměry služebni i hmotné se jim zlepšily a tak odpadly stesky kolegii při delimitaci přidělených. Nejnov(,jší tato publikace M. V. P. je vzácným dokladem výkonnosti vše ch čs. technikli. Pi-išla včas, aby posílila vědomí jejich a utvrdila snahy po docílení patřičného vlivu na vedení technicko-hospodářsk)'ch z}í· ležitostí státu československého. Vypravena je - ač v kratičké době péčí Ing. G.Hermanna skutečně pěkně. Mírná cena knihy ať přispěje k jejímu rozšíření i v řadách zeměměřič Ii. Ing. J. Růžička. L. Cam b 'on, lngénieur- 'I1opogra/phe, Cherfdu Service de la Réconstitutioo fonciěre et du Oad3Jstre ,de 1'0100: Le calcule de la triangu1ation par la methode des ingénieurs hydrographes ou par le point approché. Beauva1s, 1923. Kniha -obsahuje způsob grafického vyrovnání s,ouřadnic bodů mothodou rpřibližného hodu v trigonometric!kých ,sitic,h, Ul'Čooým protínáním vpřeD, z'pět, kombinovaným proHnánim i při excentrickém měření úhlů . .Jako ukázky j.sou připojeny nutné předběžné výpočty a obrazce vyrovuárií grafického, kromě odvození 'základních vzorců. Dále úvahy '0 volbě trigonome-trických ,sítí a jic,h orientování. Kniha je ,se'stavena dle a,utorových přednášek na ,škole ke vzdělánízeměměřIčU v Compiégne ve FrancH. POltužák. Nové knihy. Knihovna SpiSU mathematických a fysikálních. Náklad Jednoty čsl. maúhematikůa fy,siků v Pmze, 192,3. Svazek 8.: Dr. B. By d Ž o IV B k ý, Úvod do analytické geome.t,rif'. Svazek 9. : Dr. L á B k a - nr. Hru š -ka,Počet graficky a grafickomechani~ký. • Svazek 10: Dr. Dusl: Uvod do vekiorového počtu. Ceny dOS'lldrneurčeny. Recensi přineseme
v časopisech.

Zprávy veřejné služby technické 1923: Čís. 18. Ing. Fierlinger: Mezinárodní konference o stavbě měs~ a výstav~ stavby měst v Gotehvorku. Cís. 20. Prof. Dr. J os. S pač e k: ProutkaH v Americe a u nás. Čís. 28. vydané na osla~u 28. října: Ing. G. Hermann:Technická práce v Rrvém pětiletí státu Cs. . l'yž: Návrh čs. řádu pro silnicové mosty. . . Cís.29. Pokračování: Návrh čs. řádu pro silnicové mosty. Prof. Jan Šrůtek: Úhloměrné kružítko a jeho použití v technické praksi. (Zajímavé užití kružítka opatřeného zrcátky pro měření úhlů horizontálních a vertikálních.)

Casopis čs. inženýrů (technický obzor) 1923: <)ís.16. Ing. Dr . .Jos. Zelený: Délka drenážních trubek. Cís.IT. Ing. Jan Rosík:O leteckém mapování. (Popsány komory ~letecké užívané v čs. armádě a polní práce. Dále zmíněny pokusy s leteckým zaměřením Váhu v měHtku. 1: 10.000 a náklady s tím spojené.)

1923/159

Čís. 18. Ing. J os. Č ap e k: Kriterium přípustného zakřivení železničních oblouků. prof. Dr. AI. '1'i c h ý: Katastrální instrukce polská. Cís. 19. Týž: Pokračování článku: Katastrální instl'ukce polská. (Vylíčen obsah nové instrukce polské vyšlé r. 1920 za hlavní spolupráce Dra K. Weigla a Ing. Tadeusze Nickielskiho a oceněny její přednosti a nedostatky.) Lesnická práce .923: Čís. 9. Ing. Jos. Růžička: O leteckém fotovyměřování. Věstník inženýrské komory .923: Čís. 19' Arch. Jos. Chochol: Projekt novostavby domu Inženýrské komory:,pro Cs. r. Cis. 20. Kbč.: Osamostatnění civilního technika. 4rch. Friedrich Paulsen: Ein nenes deutsches Siedlungsgesetz. Cís.21. Dokončení článků z čís. 20. Journal des Géometres-Experts Fran~ais .923: Čís. 28. M. Penet: Lotissement et plans des villes. - L. Hegg: Hénéralités sur le Cadastre frau<;ais.. - M. Dan gel' et Mo n t I' e ul: Divisiou dp..;~surfaces par les facteurs géodésiques. Cís. 30. R. Danger: Sur les plans des vmes. - J. Balteusperger: Conseryation nu Cadastl'e en Suisse. - Mo n t r e ul: Di vision des surfaces. Cís.31. P. Jan' e: Triangulation. (Výňatek z knihy Cours de géodésie.) - P. B O u r g o in: Les Plans ďalignement dans les Régions libérées. - M. ~ o ber t: Le line foncier en AIsaee-Lorraine. Cís. 32. R Dan gel': Installation des terrain de sports. - T)'ž; Plan", de villes. - O. Messerly: Le cadastre sous les pharaons .. - Gugenheim: Divisiovn des surfaces. . Cís.33. M. Pe ltie r: Rapport de la commission du Tarif. (Referováno je o činnosti francouzských zeměměřičů-expertů ve věci nového tarifu a připojen příklad. Důležité pro civilní geometry.) M. Danger: Étude relative au project de loi .. , sur les plans de villes. (Referát o stanovisku zemčmčHčiI k novému doplnění zákona o upnlvovacích plánech městských.) P. L e h o ux: Aper<;u sur lesméthodes nouvelles ne photogramétrie. (Podána zpráva o pokrocích letecké fotogrametrie ve Francii za úě.elem pořízení plánu velkých mčřítek ze vzdušných snímků.) Čís. 34. A. Terme a Pierre Jean: Cadastre et Photoaérienne. {Dva články různých autorů, kteří po stránce zemčmčřičské a finanční rozepisují se o užiti letecké fotogrametrii pro účely měření katastrálního ve Francii.) Fernand Dan g e r: Le bornage. (.Jedná o dokumentech, jež třeba míti na z1'eteli při sádov:íní.) René Danger: L'urbanisme a Strassbourg. (Popisuje výstavu regulačních, plánů a nepříznivě kritisuje české výstavni exempláře.) Cis.35. L. E. Dangel: Géographie physique. M. M a i 11 a r d: Sur les lotissements. :p: de T i s s o t: Les agrimensores, ingénieurs du cadastre. Cís. 36. l' a u li: Le renouvellement du plan de la ville cle Strassbourg. Ch. L a 11e m a n d: Le ni vellement général ne la France de 1912 a 1921. Montreul: Calculdes surfaces. Rů. v

Zeitschrift fi.ir Vermessungswesen

.923 (řfšskoněmecký):

Čís 17. a 18.: Hanert: Úber den EinfluB von Positionswinkelfehlern auť die Koordinaten des Standpunktes uud auf deren Entfernungen von den dréi l<'ixpunkten beim rii u mlíc hen R ii c k w ii.rtse i nsc h nitt e. Vedletheoriepodává autor i postup pru praktické zužitkovfÍl1t v letecké fotogrametl'ii, ze kterého jest patrně postupně přibližovací stanovení :prostorového jehlanu, v jehož vrcholu se nalézá střed objektivu komory ph snímku. Klíngatsch: Úber Orientierung photographischer Anfnahmen aus Sonnenbildern.

1923/160

Tý z: Ub er einen S o nderfall des Zweih o henpr o blems. První práce mohla by míti nějaký praktický význam v letecké fotogrametrii, druhá podává cenný příspěvek pro stanovování zeměpisných šířek. Lindenstruth: Das hessische Kataster, seine Beziehung zum Grund buch und ZUl' Rech tspre ch ung in Grund s tii cks8 t r e it i g K e i ten. Tato práce jest rovněž cenným příspěvkem k praktickému použití katastr.~lních map. Cís.19. a 20. Hammer: In den Winkelgittern in der Photograp h ic. Upotřebení fotogrametrického principu v projekci map metodou gnomonickou (střed prvjekce ve středu země). Ho lIdu bler: D ie Grunds tiicks ci n w ertung im FI Ul' bereinigungsverfahren. Probrány rllzné zpfLsoby a metody odhadu pozemki't. KOJ,lschiitter: Auszug aus den Ergebnissen der Tagung des Beiratesfiir das Vermessungswesen am3.und 4. Mai 1923 in KasseI. Obsahuje výsledky jednání o je dno t n é m zpracování zemských sítí ve státech Nemecka.

Osterreichlsche

Zeitschrift fi.ir Vermessungswesen

1923:

Čís. 2. P l' of e Id: D ie Schni t t me t hod e. (DokončenL) :Práce důkladná i pozoJ·uhodná. Bude ji však doplniti návrhem na nejvhodnější stanovení ploch. Liidemann: Grundlagen fiir einen Voranschlag der inneren Genaigkeit bei derWinkelmessung bei Theodoliten mit Ablesung durch Nonien-, 8trichund Skalenmikroskope. Podává výsledky pozorování, hlavně pokud jde o stl-edni chybu v odečít i váni, vedle bežn)'ch dat dOLčené konstl ukce stl'0joyé asi pro šest různých strojů fy HiJdebrandovy. Z dat zÍiSikaných j,ue najeV'o, který stroj by nejlépe vyhovoval žádoucí rpd'e'snosti v mčité !potřebě. Vyslovuje se dále, aby theodolity n Q n io v é byly konslt:ruováJlly j3llm l' e p e ti ční, kde2to theodQlity 's o dh a dní mim i k l' O s k o P y ;;tupn ico vý mi, aby byly hotoveny toliko s POSQ u v a cím 1i m b e m. Čís-. 3. G a 11e: N ach l' uff ti l' G e h e i m l' a t L. K l' ti g e r. Známý pr3lcovnik v k'onformním iPmmítáJní prof. Dr. Jam Bednch Lou~s Krtiger zemřel rnáhJe 1. června t. r. ve 81vém rodišti Herne v HannoV'ersku, jlsa srtár 66 let. Byl synem zámečníka. Skončív jako nejlepší žák školu .měšťanskou, pracoval rok u svého otice. Pak vstoup] na průmyslovou školu v H i 1des h e i m u aahsolvoval ji "e skvělým úspěchem pot ř ech 1et e 'c; h. Studúval potom techniku a zároveň i universitu v Berlíně. Po ah8'olutoriu ohou zfskalsi "rbezpodminečnou zpusobnost k vyučování matiliematice 'a mechanke" r. 1882. Roku 1884 dostal se do G e 'O d e t i c k é oho úst a v u v Prostup'mi pod vedení terhdejšiho ředitele známého generála Dra J. J. Ba e ye ra, a když tento zemřel rok na to, pod vedení rp'l'of. Dra R. H e 1m e l' t a. Byl pndělen oddělení V'fof. O. Borf3cll.e, žáka Gerling-ov'a. Svými velikými llchoplllOstmi dobyl si záhy velikého uzná,ní před.stavených a'stal se ,posléze i flám přednostou oddělenÍ. Od r. 1916, po onemocnění Helme:rtově, stal ;;e 'srprá!vcem Geooetie,kého ústavu a vedl jej a~ do konce r. 1922, kdy odešel na odpočinek. Jeho 'P'fáce vynikají kla,s'ckou důkladnoEltí a presnos,tí a zíiBkal si jimi velikých zásluh. Ne,tZillámějšim jeho dilem je,st vedle jiných "KOOlforme AbhiJdung d8'íl ErdelJipsoides in der Ebene, PoItw3Im. 1912". Roku 1919 vydal "Formeln~ur kOOlformen Abhildung des El'delUpsoides in d€T Ebene" jako stručný výtIahpředešlého díla. Jednou z posledrních pr3lel jeho bylo: ,.ZUT stereographis-chen ProjektiOOl" z r. 1922. Aubell: Bemerkungen zu den Kontakttachymetern, im besonderen zum Universa1ta(·hymet.er von LfÍska-RoRt. Autor podává návrhy na zjednodušení poSltupu měřického a zároveň 11Ia konst.ruk'tivní ,zle:pršenítachyme·tru, vynalezeného p1'of. LáSikou, ktmý po'Važuje za velmi poz,oruhodrný.

1923/161

Wellisch: Uber den Autor odvozuje krátce

Kilometerfehler der Nivellierung. nový vzorec 'pl.10'stř. chy;bu 1 km 11ive1.

(t)

trati, joo'ž zní:

11-0

=

V [D j'fudež

(O

značí ,odchylku v uzávěru nívelačního

obvodu a [Dl ,s,oučet délek trať,ovýoh v témž obvodu. Tento 'vZ!orec jest nejen jednoduchý, ale 1::aJkédává vždy bezvadné výsledky. Schweizerische Zeitschrift fiir Vermessungswesen und Kulturtechni'k: Cis.4. Remaniement parcellaire urbaín e~ considérations générales sur la réparation des frais dans les remaniemcnts p arcell aire s des terrai n s agric o les. Bllschlin: Reliefs nach dem Wenschowverfahren. Se h w e i z e ri s c her Vel' b a n d a n g e s t elit e r G r n n d b u c hg e o ID e t e r: Das eidgenossische Geometerpatent und seine rechtlichen Auswirkungen in der Praxis. Čís. 5. Němeekýa franeol1z'ský popis piřednáš:kového lmI1su, kOnaného 6. a 7. dubna t.r. v CuYylehu švýoal'ským Slpo1kem zeměměřičů. 'Čís. 6. Pokmčování článku "R e m a n i e ma n ,t ,pa l' 'e e 11a i l' e ur:bain" atd. z čís. 4. F i s c hli: Z Ul' H il f s k ,1'a f.t e - F r a g e. Odpověď na poslední článek z čís. 4. H. F.: Leitsat'lc fur den Entwurf von Ha,uptwirtschaftswegen. X X. K o n f e l' e n'l. der :be a m t e ,t e 'li K u I t u I' ing e n i e li l' e. Čís. 7. Dokončení článku: R ema n iem cn,t pa I' c e 11a i I' e ... E. Ba e s 'C rb 1in: Dws Photo-RestitutiolllSIV·erla,hren vou Ing. H. RouSisilhe fur ,die Lm.ftphotogrammetrie. (Re,ferrát ,o princÍipu metody, propr3iCované k účelům katws,trálního me.ření.) Čí,s. 8. Dokončeni 'člámku: Das Photo-Restitutionsverfahren ... Čis. 9. Trigonometrische Beobaehtung de,r ela;st:schenDefol1naHonoo der BtaumaueT am Pf'a.ffens'plfung de's Kra,ftwerkes Amsteg ,les S. B. B. Mitt,eiIung der Sektion fur Ge,oda'sie der ddg. Landfl!stopogrllJ}lhie. Ma l' b a 'e h: Das Punktie,rverf8.!hren 'ZUl' Bonitierung von Grund \lnd BodenanHiBFchvon Gute'11zusa,mmenle~ill1gelll. A u s e rm e to: A IPl1'OplOS du nouveau ,sytsteme de projection. Čís. 10. Z 011 y: Die Gipfelhewegullg deif Rosa
Zpráva o schůzi představenstva Pracovní sekce Brno Inženýrské komory pro ČS. re,ubliku, konané dne 17. září 1923. Program 'schůze byl následující: 1. Čtení ,protokolu O' předešlé schůzi. 2. Z'práva O' či'llllosti od předešlé schůze. 3. čestná řizení. 4. Došlé dopisy. 5. V,olné návrhy. Schů:zi byli přitomni v.§ichni členové přcd'stavens,tva mimo 'pa1111 Ing. Sohmidta, který se omluvil a pooa Ing. Usta. jenž jest na studijní dovolené. Rovněž lpan vl:hLní komisař se omluvil nutnými služehnimi záležito8ltmi Schl1zi zahájil pan předJseda Ing. Hl'omčík 'o 14. hod. uvítáním nově íw!olenýeh členů. Pan Ing. Dr. O. Fuchs děkuje mpozdrav, připomíná však, že se nep,ova,žujem záJstupce něme~kých slvých kolegů., ježto jimi zvolen nebyl a že 'se schůzí zúčastní :pro svou osobu, poněvadž př,edwda má djscipUnámí moc jej k tomu donutiti. Pan Ing. Hindls se připojuje k jeho 'prochlášenís doložením, že jest národnosti ,židovslké. Pan předseda přechází k dennímu pořádku, ježto :požaduje po jmenovaný oh pouze účast

1923/162

na sC'huzic!la lSOučinnost v otálLkáJchstavov,ských a jeJŽto učiněné :prohlášení jest věcí dotyčných členu přoostavensDV'a. Protokol o předešlé 'Schůzi hyl po přečtenís(',hváJen a dvěma členy představenstva ověřen. Dle podané zprávy o činnosti od předešlé schiizp došlo celkem 287 dopicSů, odesláno p'ak bylo 380do'j)lSů a 866 ·oběžníků. Asistentů byIo přihlášeno 13 a odhlášeno 7. Podána byla 3 kladná dohrol'Jdání ,o Tliřipuštění k autorisační l'Jkol1Šce a 8 dohrozdání ve'směs kladných o žádostech za udělení autmisllJce. ZemskýIDj 'sp,ráv·amí Ipolitiekými uděleno byIo 8 oprávnění civilních teC!hníků (5 'stavebních, 3 ctvilních geometrů). Složeny byly 2aJUtorj'sace a 2 členové přesídlili v oblrus,ti ,sekce. V den s,chúze má Praco,vnísekce celkem 286 členů, z nichž 141 národnosti české, 119 německé a 6 židOlV,ské. Zakročeno bylo u šesti okresních politických správ a ,to ohlť{l11ě pl'Ovádění k3Jnalisace stavitelem, prOlVádění ,stavby cSiilnice podJnikatelem stavby, zadání kamalisace stavitelské firmě, provádění železničních a jiných inženýrský'ch prací podnik'ateli Istaveb,prolváJdění měřickýchprací neoprá;vněnými dillními měřiči, dále pak zaJkročeno u mor.z,emského ,'}'boru pl'oti :zadání 'Stavby školy podnikateli ,s,tllJvby. Úřad IprO agrární operace a jedno vodní družstvo byly '\IpDzorněny, a,by vYJlsané jimi staivby meliorační zMaly civilním inženýrům. Sdělen byl pnpís 'pT€'sídia Inženýrské komory v Praze o používání tarifu za pdce horních ínženýrů, a dále příp,i's, by Pra,covnísekce IV připadech, které nedsou 'P,ov3Jhy všeobecné, také ueentrálnich úř3Jdú ,přímo z,ak:ročovala. Dále ,sdělen byl přípis ministerstva veřejnýchpraeí stran neúsporného a ne,oprávněného zadává;ní v,odníchstavebstavitelům. Přečten byl 'Přípis mm. zemského výboru, jímž uloženo bylo všemokresnim silničnim výborům, aby vyhotovení sj]ničních a mostních Pf'ojektůzadáváno bylo výhradně jen dvilnim inženýrům. Písenmáz'práva Ing. J. Krále o výsledlku zadávaciho řízení stavby šekoOvého úřadu v Brně byla vzata na, vědomí. Vzato bylo ,na vědomí, že došlých 9 vYP<.5ánístaveh bylo sděleno ,přÍJSlušným dv.il>nim tec,hnikúm. Podána byla dohrozdánío :prováděni kanalisačnic,h 'staveb dvilnimi inženýry kulturními ap1olohových plánů eiv.ilnimi inženýrystllJvebnimi. dále ,o rGzsf1hu opráVlJlění civílních inžený'rů s,t'avebních, o ustanovení civilního geometra B. HaSlpry soudnim znaleem a o 'přiměřenosti honorářE' za ,projekt v,odního jezu. Civilnímu inženýrus,t3ivebnímu T., kterýpo,de'flsal plán zednického mvstra na stavbu silnice. byla ,Jána výstraha. V čestné záležitosti proti Ing. S. 'pro domnělé krytí usneseno, že v je,dnání Ing. S. nelze spatřovati porušení stavovské 'Ct" ježto veške~é rmke. které podepsal, byly mu skutečněz.auány, týi je řádně p1"ovedl a vyúčtoval. Odprove:dení čestného l-ízení proti In~. K. pro netaktní vyjádření se o' Inženýrslké komoře bylo vz,hledem 1111 'prohlášení oibviněného upuštěno. Vzhledem na článek, uveřejněný v č. 15 Věstnillm Inženýri>ké komory ze dne 7. srpna 1923, ve kterém Ing. Janč vytýká Pracovní sekci Brno, ~e nep,os,turpuje dosti přísně při stíhání ;poklelsků tarifních, bylo UEmeseno, ježto nebyl uveden žádný konkretní :případ. by Ing'. Janč byl :předvolán za účelem ·objasnění d,opříští schůze' předistavenstva Pracovní selkce. Dále bylo usneseno požádati redakei Věstní!}}olčování se civilního technika se stavitelem k 'p:rovedeni jedlnotIivýC!h inže-

1923/163

n}Tskýchprací považova.tí za krytí a bylopřed<8Itavenstvo sekce vy'pracováním bližšího odůvodnění pově'řeno._ Usneseno ne,činitI námitek proti připuštění IIIJg. F. k autori8aČní zkouš0e zeměměřické v:zhledem na jeho dlouhQletou praxi, ale naVTŽeno, aby autorisaění zkoušika konána byla v plném lfozs3!hu co nej:příSlllěji. Návrh Ing. Fuc.hse () zřízení :právní poradny u Pracovní sekce byl témuž dán kpj,semnému obšírnému vypracování. - Na návrh Ing. Hradeckého a Ing. Štábly bylo usneseno ,zakročiti u ,příslušný0h činitelů, a.by ve vypsání ·staveb stanovCIIla podmínka, že kwždý" ofc'l'ent jest povinen zjistiti si sám veškeré míi'ltní a půdní poměry směmda,tné pro podání nlllbídky, byla změněna v tom smyslu, že pro oferty j:i'lOU'směr,odat,nými místní a půdní 'poměry, jak byly zjištěny vypisujícím úřadem, kdežto pTo vyúčtování mají býtisměrodatn)nmi poměry, jIaJk při pl'ovádění stavby skutečně ,byly zjištěny. P,o vyčeI1pání programu byla 'i'lchůze v 16'45 hod. skončena. Předseda Ing. Hromčik.

v c stavu v Podkarpatské

měřickÝch úředníků Rusi obsadí se

evidence

katastru

daně

pozemkové

místo správce archivu map kafastrálních pro Podkarpatskoo Ros, v sídle hlavního finančního ředitelství v Užhorodč, v IX. a~ VII. hodno třídě, kvalifikovaným mě1'ickým úředníkem evidence katastru. Ž'tdatelé ze slu7,eb evidence katastJ·u daně pozemkové v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku obdrží při udělení tohoto místa po dobu výkonu služby na Podkarpatské Rusi co do pažitka podle kvalifikace postup až o jednu hodno třídu ve formč poskytnutí požitků vyšší hodno třídy nebo vyšších stupňů služného. Řádně doložené žádosti o toto místo podati jest u preúdia hlavního :finančního ředitelství v Užhorodě, a sice předepsanou služební eestou do 31. prosince 1923. V žádostl;ch měřických úJ'edníků z Čech, Moravy a Slezska jest uvésti, že žadatel zavazuje se trv~le působiti v Podkarpatské Rusi.

uver'ejněná

y

8. čís. Z. V. 1923, méla dosud tento výsledek;

Prof. Dr. techn. A. Tichý, Brno R. Hanll.k, Hodon!n . . . . . . . . .. · Zeměměřiči zem. výboru v Bl'llě (Faltus, Klejn, Růžička Veverka) "

darovali totiž: 100 Kč 100

Mátl, 100 70 1'>0

50 "

20 . . . . .. . . . . .. Dohromady

10" 10" 510 Kč.

článku ,,0 měření délek od 'pevných bodů" llve1řejněném ěř. Věst., 1923, má státi na straně 123 v od,sta.-vci 3. : "VÝUlQS klade však požadavky vyšší a předpisuje

1923/164

a

O.lQ...,9---_. ___

._._.

--------~----

rlzro . ~2

L.

V

~---Ti

--- -.------- -_._-*-"-- --- -- -__ !",r

o

__

o

_lMaá"'4..r:nr

.

------------"-----"'------------------

---------------..---_.--.----

_-

____

a -'f--

-

~

• --.

~-----

~

a 0.lednokolq. ái:d6.a" •• o

~"kcL:f

- -.------

_. ----...:.......~

rV

oL-eaha..

Obr.1 k článku na str. 49/1923

. -------

~

1!C

-o

.

<Jl:c

I

Obr. č. 2 a 3 k článku na str. 49/1923

_........

i' I -c,Li!

I

---~F~' 'O'

I

Obr.4 k článku na str. 49/1923

I ~Y'

-~---~-_. -1'" \

1 1

1.<

\

\

1

~_._+-.

1

\ j

1 1

1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

/I

1

,I 1 -I 1 1

1 1

1 1

1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

1 I

Obr.č. 5 k článku na str. 49/1923

.Bublina

aj I

E::d Ďý

urovnána.

7leurol/nana.

Obr.' 2.

ť\ II ----.r= · ---r--::q--_L I

19-'

Oór. 3.

""*

--"f-:: JI

l~

,\

:;_:

'E

.llpotoha. Obr: 4;Obr.č. 1 až 4 k článku na str. 97/1923