Stručná charakteristika IDS a popis IDS Stručná charakteristika IDS, výhody a nevýhody zavedení IDS Veřejná osobní hromadná doprava je pro většinu občanů nepostradatelná veřejná služba, která zajišťuje dopravní obsluhu území, a tím dostupnost jejich cílů cest. Cílem a funkcí systému dopravní obslužnosti je zabezpečit účelnou a hospodárnou dopravu, která uspokojí maximum přepravních potřeb obyvatel kraje při kontrolovaném využití přiměřených nákladů (veřejných financí). Praktické, zejména zahraniční zkušenosti ukazují, že efektivním způsobem zajišťování veřejné dopravy je její zajištění formou integrovaného dopravního systému. U nás jsou tyto systémy nazývány IDS, v zahraničí to jsou zejména dopravní svazy. IDS je způsob koordinovaného využití více druhů veřejné hromadné dopravy osob provozované více dopravci (včetně řízených návazností na individuální automobilovou dopravu) směřující k zabezpečení účelné a hospodárné dopravní obsluhy zájmového území z hlediska ekonomických i mimoekonomických potřeb osob a institucí dopravním systémem dotčených. IDS mění staré pojetí veřejné osobní dopravy tím, že sjednocuje nabídku linkových autobusů, městské hromadné dopravy (MHD) jednotlivých měst, železnice případně dalších dopravních módů (lodní a lanová doprava). Tyto druhy dopravy byly historicky nastaveny na samostatnou dopravní a přepravní činnost a dodnes spolu až na výjimky nekooperují. Jejich dopravní nabídce odpovídají i různé uplatňované tarify (ceny jízdného, typy tarifů, slevy, sortiment druhů jízdenek) a přepravní podmínky. Neexistují zde téměř žádné návaznosti na individuální automobilovou dopravu. IDS je založen na tom, že jednotlivé druhy veřejné dopravy (železniční doprava, linková autobusová doprava, MHD) a jejich dopravci a objednatelé dopravy (kraj, obce a města) spolupracují a vytvářejí tak propojený dopravně-organizační systém, ze kterého těží všichni: objednatelé, cestující i dopravci. IDS není novým druhem dopravy, ale přináší systémové propojení existujících druhů veřejné dopravy do jednotného dopravně organizačního systému. Integrace je založena na: kombinovaném používání několika druhů dopravy pro uspokojování přepravní potřeby uživatele, koordinaci v oblasti přepravně provozní, směřující k zajištění optimálních vazeb mezi spoji a dopravními prostředky provozovanými různými dopravci, koordinaci v oblasti tarifní, spočívající v používání jednotného tarifu u zúčastněných dopravců, aniž by tím musela být dotčena platnost jiných tarifů používaných těmito dopravci, kooperaci v oblasti ekonomiky, organizace a řízení mezi dopravci a dalšími subjekty zodpovědnými za hromadnou přepravu osob. IDS využívá výhod jednotlivých druhů dopravy při vytváření optimální dopravní nabídky pro cestující. Pro objednavatele výkonů (v ČR Ministerstvo dopravy, krajské úřady, obce) zajišťuje efektivní využívání zdrojů určených pro financování veřejné dopravy, cestujícím přináší zvýšení komfortu a kvality cestování. Organizace, zajišťování a provozování dopravy probíhá ve 3 složkách IDS. Těmito složkami jsou tyto tři vzájemně provázané podsystémy: podsystém organizačně – ekonomický, který reprezentuje organizační strukturu a procesy řízení IDS, podsystém tarifní, který vytváří jednotný a pro cestující srozumitelný a přátelský tarifní systém, podsystém dopravní, který představuje přepravní potřeby obyvatel v IDS a jejich optimální uspokojení.
Integrovaný dopravní systém Organizačně - ekonomický podsystém
Tarifní podsystém
Dopravní podsystém
rozvojové záměry, cíle, priority, plány a projekty
typ tarifů
přepravní potřeby
koncepce organizace a financování
územní a časové tarifní uspořádání
dopravní síť
legislativní rámec
soustava jízdních dokladů
jízdní řády
zájmové území
konstrukce ceny jízdních dokladů
technická základna
organizační uspořádání
jednotné tarifní podmínky
dopravní výkony
financování a tvorba zdrojů
jednotné přepravní podmínky
přepravní výkony
smluvní zajištění
prodejní a odbavovací systém
dispečerské řízení
kontrolní systém informační servis Ve vztahu k cestujícím, je IDS charakterizován: jednotnou společnou dopravní nabídkou (koordinované jízdní řády), jedním společným tarifem s jednotnou nabídkou společných jízdenek, jednotnými společnými přepravními podmínkami, zaručenými standardy kvality dopravy, jednotným společným informačním servisem, jednotnou prezentací systému ve vztahu k veřejnosti (každý druh dopravy a s cestujícími komunikuje jednotným způsobem a srozumitelně v obsahu i formě).
každý
dopravce
Výhody a nevýhody účastníků IDS: IDS zahrnuje pět významných skupin účastníků. Jsou to: cestující objednatelé dopravy dopravní úřady dopravci organizátor dopravy Nejvíce výhod přináší IDS pro cestující. Jedná se zejména o níže uvedené výhody: sjednocené jízdné, jednotná jízdenka a předplatní jízdenka - po zavedení IDS je jedno, jakými dopravními prostředky a s jakými dopravci cestující do cíle své cesty dojede. Vždy zaplatí stejnou, předem známou cenu, pravidelnost odjezdů na hlavních přepravních směrech - IDS přináší do veřejné dopravy pravidelnost. Většina spojů na hlavních přepravních směrech odjíždí ve snadno zapamatovatelných taktech. Minutové časy odjezdů zůstávají po celý den stejné, mění se pouze hodiny. Doprava ve večerních hodinách a o víkendu může být podle potřeby posílena, možnosti přestupů - jízdní řády jsou v IDS koordinovány tak, aby na sebe linky v maximální možné míře vzájemně navazovaly. Pokud je to v jízdním řádu vyznačeno, řidiči mají povinnost vzájemně na přípoje vyčkat a nechat přestoupit cestující. Výrazně se tak zlepšuje možnost cestování za prací, do škol, k lékaři nebo za zábavou i do řady dalších směrů, kde není zavedena přímá linka, zlepšení služeb - zavedení IDS umožní zajistit srovnání úrovně poskytovaných dopravních služeb na obsluhovaném území. Všichni dopravci jsou povinni dodržovat jednotné standardy poskytovaných služeb, zlepšení informovanosti - v celém IDS platí jednotná informační telefonní čísla, kde se cestující mohou obracet se svými dotazy a podněty, případně mohou linky využít i pro podání stížnosti, nosič dopravní aplikace (bezkontaktní čipovou kartu) lze využívat i pro jiné kartové aplikace, jako jsou např.: elektronická peněženka, parkování, docházkový systém, stravovací systém, identifikační systém, rezervační systém apod.
K nevýhodám zavedení IDS náleží: zavedení integrovaného dopravního systému se neobejde bez značných finančních investic, zejména v době budování a zřízení kartového a clearingového centra (rozdělování tržeb). Další náklady souvisí s investicemi do prodejního a odbavovacího systému, zastávek a přestupních terminálů, informačního systému a souvisejícím nárůstem personálních nákladů. určité negativní reakce cestujících lze také očekávat v souvislosti s nutností přestupů z jednoho druhu veřejné dopravy na druhý při budování přestupních terminálů.
Stručný popis již zpracovaných materiálů v rámci problematiky posouzení zavádění IDS v Jihočeském kraji Cílem zavedení integrovaného dopravního systému (dále IDS) v Jihočeském kraji je zvýšit zájem o hromadnou osobní dopravu (dále HOD) nabídkou atraktivní alternativy proti individuální automobilové dopravě (dále IAD) na stále přetíženějších komunikacích. Základem je udržení stávajícího počtu cestujících a snaha o postupný přesun části cestující veřejnosti z oblasti IAD do HOD. Tím by mělo dojít ke snížení dopravních kongescí především ve větších městech Jihočeského kraje. Pro úspěšnou realizaci IDS v Jihočeském kraji je nutno vypracovat a uvést do provozu následující vzájemně propojené okruhy činností: 1. Vytvoření zón a zaměření zastávek Rozdělit celý kraj na pevné části, tzv. zóny. Tyto zóny musí být přiměřeně veliké vzhledem ke stávajícímu tarifu, k rozmístění a spádovosti zastávek. Pro tvorbu byla zvolena kritéria: (1) katastr obce, (2) hranice okresů, (3) hustota osídlení dané lokality, (4) posouzení předpokládaného finančního výsledku při využití kilometrického anebo zónového tarifu. Rozdělení území na pásma nebylo v podmínkách kraje uvažováno, protože je obecně vhodné pouze pro lokality s vysokou hustotou obyvatel (velká města). Katastrální území obce je základní jednotkou pro tvorbu zóny a přímo určuje její minimální velikost. Do jedné zóny je možno sloučit katastry dvou nebo více obcí. Velikost zóny by neměla být větší než 10-15 km. Pro slučování zón má význam i hustota osídlení v dané lokalitě. Pokud je hustota osídlení vysoká, nelze obvykle provádět slučování katastrů obcí do jedné zóny. V opačném případě by se zvýšila ztráta z provozu IDS. Cílem ekonomického kritéria je minimalizace nárůstu finančních nákladů z veřejných rozpočtů při optimálním stanovení jednotlivých zón. Z již fungujících IDS v České republice, kde byl zaveden zónový princip, je patrné, že jednotlivé kraje vycházely z 2 možností: (a) Zóny jsou veliké a přehledné (viz Karlovarský kraj). V tomto případě je problematické nastavení optimálního tarifu. Takové určení zón předpokládá značný finanční dopad na veřejné rozpočty při stanovení ekonomicky únosného tarifu pro cestující (vysoké dotace). (b) Zóny jsou malé a méně přehledné (viz Olomoucký kraj). Vytvoření takovýchto zón dává možnost spravedlivějšího stanovení tarifu, je však méně přehledné pro cestující veřejnost. Finanční dopad na veřejné rozpočty při zavedení IDS není tak značný jako v prvním případě. 2. Stanovení jednotného tarifu Integrace dopravního systému předpokládá vytvoření jednotného tarifního systému, který je společný pro všechny dopravce, kteří budou do IDS zapojeni. Pro potřeby IDS v Jihočeském kraji se jeví jako nejvýhodnější zavedení zónového tarifu. Nevýhoda zónového tarifu, která spočívá v nevýhodnosti krátkých cest s překročením hranice zóny, bude eliminována zachováním kilometrického tarifu, který bude rovněž jednotný pro všechny dopravce zapojené do IDS. Cestující bude mít možnost vybrat si tarif (zónový nebo kilometrický), který pro něj bude ekonomicky výhodnější. Základem pro návrh jednotného zónového tarifu je stávající tarif kilometrický, resp. jeho výše v prvním kilometrickém pásmu regulovaná platnou legislativou (,,Výměrem MF ČR“).
3. Jihočeská čipová karta (JČK) IDS v Jihočeském kraji bude založena na odbavování cestujících čipovou kartou jako jediné možné řešení jednotného platebního média a jízdního dokladu. Předpokládá se použití technologie MIFARE DESfire. V paměti karty budou uložena základní data o držiteli karty (identifikační číslo držitele karty, jméno a příjmení držitele karty), o kartě (evidenční číslo karty a časová platnost karty) a o vydavateli karty (obchodní název, adresa). Další část paměti karty bude sloužit jako předplatní kupón, ve kterém budou uloženy údaje o druhu časového kupónu, době platnosti, čísla zón a linek, pro které předplatní kupón platí. Další funkcí čipové karty je elektronická peněženka, pomocí které může cestující zakoupit jízdenku i do míst, na které nemá zakoupen kupón IDS. Mezi předpokládané druhy jízdného v IDS patří: (a) časové kupóny s platností 7, 15, 30 a 90 dnů, (b) slevové jízdné stanovené zákonem a uvedené v platném výměru MF ČR a (c) jednotlivé jízdenky.
4. Clearingové centrum a Kartové a servisní centrum Před samotným zahájením IDS musí být již v činnosti ,,Clearingové“ = zúčtovací centrum. Clearingové centrum může zajišťovat koordinátor veřejné dopravy nebo nezávislá společnost, s patřičnými legislativními, profesními a kvalifikačními předpoklady na základě výběrového řízení. Clearingové centrum bude zajišťovat především zpracovávání transakcí prováděných s JČK, spolehlivost a bezpečnost systému při přenosu, zpracování, zálohování a archivaci dat, dohled nad dodržováním zákonných a právních podmínek k vydávání a používání JČK, zúčtování plateb mezi jednotlivými subjekty systému, kontrolu dat přebíraných k zúčtování a jiné. ,,Kartové a servisní centrum“ může existovat jako součást Clearingového centra nebo samostatně. Zabývat se bude personifikací, vydáváním, zablokováním a rušením JČK, bude udržovat seznam registrovaných karet včetně osobních informací, bude řešit reklamace karet apod. 5. Odbavovací zařízení Autobusoví dopravci působící na trhu Jihočeského kraje, kteří by jako první měli vstoupit do IDS, jsou vybaveni odbavovacími strojky společnosti Mikroelektronika a EM Test. Tyto odbavovací systémy po určitých úpravách umožňují práci se vzájemným uznáváním JČK jiného dopravce. Nespornou výhodou do budoucna by bylo zavedení a používání pouze jednoho odbavovacího systému vzhledem k větší hospodárnosti, jednotnosti a pružnějšímu postupu při zadávání a změnách náležitostí IDS. 6. Logo Tento okruh činností v kontextu zavádění IDS v Jihočeském kraji bude zahrnovat vytvoření příslušného loga IDS. 7. Standardy pro zavedení IDS Standardy pro IDS v Jihočeském kraji se budou týkat pouze technických parametrů, jako: (a) použitá technologie MIFARE DESfire, (b) vzhled JČK, (c) jednotné označování zastávek, (d) vzhled a vybavení označníků, (e) vzhled a označení jízdních řádů a (f) označení a minimální vybavení autobusů. Návrh základních a technických standardů pro IDS je připraven, a to včetně návrhu Smluvních přepravních podmínek“ pro IDS v Jihočeském kraji. 8. Informační a propagační kampaň V dostatečném předstihu před zahájením IDS v Jihočeském kraji bude nutno seznámit cestující veřejnost s novým systémem IDS. Způsoby informování a propagace: (a) letáky do autobusů a na příslušná autobusová nádraží, (b) využití zařízení budoucích zúčastněných dopravců, (c) zveřejnění na internetových stránkách kraje a příslušných obecních úřadů, (d) využití sdělovacích prostředků – regionálního tisku, televize, rozhlasu, (e)informace na internetových stránkách dopravců zařazených do IDS, a jiné formy propagace (např. propagační kampaně, soutěže, dny otevřených dveří) 9. Kontrolní činnost Předpokládá se, že kontrolní činnost bude jako v současné době zajišťována dopravci a koordinátorem veřejné dopravy případně ji může vykonávat i profesionální firma zabývající se kontrolou. Kontrolu platnosti dokladu JČK bude vykonávat revizor pomocí přenosného zařízení pro přepravní kontrolu. Platnost předplatního kupónu musí souhlasit v datu, čase, v zaplacených anebo předplacených zónách a číslech spojů linky. V případě, že revizor nebude mít čtečku revizora, může kontrolu vykonávat též na zařízení pro odbavování cestujících. Výsledky
revizní činnosti budou zaznamenávány v paměti čtečky a následně budou využity pro vyhodnocení činnosti kontrolních pracovníků. Kontrolní čtečka musí umožňovat v případě zjištění nedostatků zablokování JČK a zaznamenání vydané pokuty.
