stravováním, programem, prostě s komplexními službami. Postižení od klasických táborů platit nic. Mohou tak v klidu pracovat na vysoušení

roèník XXXII

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

8

2002

CHLUMECKÝ

HUDEBNÍ PODZIM

Zájmové krouky DDM Chlumecká zahradní Nová eleznice telefonní èísla na k. r. 2002/2003

Volejbalové léto 2002

Chlumec nad Cidlinou dne 29.8.2002

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Slovo starosty Vážení čtenáři, po posledním slově starosty v červencovém čísle, kdy jsem záměrně a oddychově napsal „o ničem“, se nyní budu věnovat konkrétním problémům chodu města. Tento text ale píši v době, kdy je každý přišpendlen k televizní obrazovce a společně s celým národem nevěřícně sleduje strašné stoleté záplavy, které postihly naši republiku. V době, kdy nová česká vláda slíbila všem ministerským resortům tučné peníze na úkor nebývalého zadlužení České republiky, je nutné si uvědomit, že dojde zcela jistě k mohutným škrtům v letošním státním rozpočtu. Například povodeň na Moravě v roce 1997 naši republiku přišla na 60 miliard korun. Přitom je dnes jasné, že současné záplavy jsou ještě horší. V nastalé situaci mi naskakují vrásky na čele, protože se prostě hrozně bojím o již schválené peníze na vybudování dopravních opatření v našem městě, a také o schválené peníze na pokračující bytovou výstavbu. Dopravními opatřeními rozumíme investici do kruhových objezdů u Benziny a v Novém Městě za dvanáct milionů korun a Poslaneckou sněmovnou schválené peníze z jejího havarijního fondu na vybudování senzorové synchronizované světelné křižovatky na E 67 a 327/II (u Finančního úřadu) ve výši tří milionů korun. Mimochodem, zde se jednalo o poslaneckou iniciativu paní poslankyně Horníkové (ODS) a pana poslance Rusnoka (ČSSD). Přitom se tato dopravní opatření mají realizovat již na sklonku září a v říjnu letošního roku. A to nemluvím o přednostním zahájení dostavby dálnice D 11 u Chlumce nad Cidlinou. Nyní může být naše město z důvodu zadržení financí a jejich přesměrováním do jiné části republiky sekundárně postiženo také a strašnou dopravou bude trpět dál, nevím, jak dlouho. Není mi líto případně ztracené energie, času a naděje při mnohahodinových jednáních, ale líto je mi toho, že naše město zažívá jiný druh havárie, než jsou povodně, spoustu let a opakovaně dál. Líto je 2

mi, že neviditelné, velmi jedovaté emise, imise, a také hluk zkracují život našich obyvatel. Přesto doufám, že nám v předvečer zahájení stavebních prací vláda peníze ponechá, na odstranění povodňové zkázy získá nějaké solidární dotace od Evropské unie a Chlumec nad Cidlinou se začne konečně osvobozovat ze strašných kleští mezinárodní dopravy. Naše občanské sdružení „Město v zahradách“ přišlo na Město s báječným nápadem, jak pomoci lidem postiženým povodněmi, především rodičům s dětmi. Až budete číst tyto řádky, bude vše již probíhat, nebo naší nabídky nebude využito. Vše spočívá v tom, že naše město nabídlo zorganizování desetidenního tábora „od A do Z“ pro děti s pedagogickým dobrovolným dozorem, ubytováním, stravováním, programem, prostě s komplexními službami. Postižení rodiče by nemuseli na rozdíl od klasických táborů platit nic. Mohou tak v klidu pracovat na vysoušení a dezinfekci bytů, na opravách domů a interiéru. Město uhradí potřebné náklady a s krajským gestorem školství jsem domluven na zpětné úhradě ze strany Královéhradeckého kraje. Snad některé postižené oblasti využijí naší nabídky, byli jsme v celém našem kraji první, kteří podobnou službu nabídli. Nabídky zatím soustřehuje Ministerstvo školství. V dnešní době jsou jasně deklarovány sběrné humanitární fondy, zřízené ve prospěch odstranění povodňových škod. Kdo tedy chce finančně pomoci lidem z postižených oblastí, může tak učinit sám převodem zvolené částky ze svého konta. Přesto Město zorganizovalo sbírku materiální pomoci i sbírku peněžní na městském úřadě, která spočívá v tom, že budeme od našich občanů soustřeMovat hygienické a dezinfekční potřeby, lopaty, košNata a další potřebné prostředky k odstraňování následků škod v postižených domácnostech. Město Chlumec nad Cidlinou je řádně zaregistrováno jako další sběrné místo Diecezní cha-

rity se sídlem v Hradci Králové. První část sbírky bude pravděpodobně v úterý 20. srpna odvezena vozidly této organizace na postižené Plzeňsko. Finanční sbírka od občanů bude soustřeMována do 10. září, a poté bude účelově směrována na městskou radou a okolními starosty určenou postiženou obec, aby naši občané věděli, komu vlastně pomohli. Na základě mnohých telefonů totiž lidé nechtějí darovat peníze na mediálně vyhlášená konta s tím, že nevědí, kam, a jak dobře budou tyto investovány. Ani se jim nedivím. V příštím čísle budete tedy vyrozuměni, kterým našim bližním v postižené části republiky jsme pomohli. Věřte nám prosím, že rozhodneme jistě dobře. Všem dárcům velmi děkujeme za všechny postižené rodiny.

Z oblasti kultury:

! Členové OS „Města v zahradách“ pro Vás také připravují krásný zážitek v Loretě, konkrétně se bude jednat o hezký hudební večer ve slavnostně nasvícené dvoraně s příjemným překvapením počátkem září šestého v pátek. Snad nás nezradí počasí, případný náhradní termín bude vyhlášen. Kdo na tuto akci přijde, určitě nebude litovat. Zveme nejširší spektrum našich občanů. ! Dále bych chtěl pozvat naše občany a celý region na zahájení a průběh jubilejního 55. ročníku „Klicperova Chlumce“. Zahájení bude netradiční, na Klicperově náměstí, a také slavnostní zahájení v Sokolovně, před vystoupením našich Klicperáků, bude velkým překvapením.

Stíny: Ze současných negativních postřehů chci zmínit například to, že sotva náš technický odbor instaloval dvě lavičky na chodník před školou v Kozelkově ulici, nějací ubozí vandalové je v nočních hodinách vyvrátili z přibetonovaného povrchu chodníku, přestože lavička váží 80 kilogramů. Co vede tyto blbé „takylidi“ k tomu, aby ničili městský majetek, který má sloužit především starým lidem k odpočinku? Podobně jsme zjistili škodu i v areálu Chlumecké listy

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

školy, kde v noci podobný, zatím neznámý „takyčlověk“ úmyslně rozbil kameny asi deset velkých okenních tabulí. Městská rada proto definitivně rozhodla, že areál školy bude její obsluhou otevřen pouze od 6.00 hodin do 22.00 hodin v letním období, v zi-

mě bude otevřen veřejnosti pouze do 20.00 hodin.

Závěr: Léto pomalu končí. Dnes skončím své povídání následnou maličkou lží:

Školáčci se již určitě nesmírně těší do školy, prázdniny jim lezou krkem, vůbec je nebaví každý den dlouho vstávat a dlouho chodit spát. Ao žije studium! Ing. Miroslav Uchytil starosta města

Zvolení poslanci za Královéhradecký kraj podle pořadového čísla Kandidátní listina 3 22 23 25 3 22 23 3 25 3 22

ČSSD ODS KSČM KOALICE ČSSD ODS KSČM ČSSD KOALICE ČSSD ODS

Poř. č.

Kandidát Příjmení, jméno

1 1 1 1 2 2 2 3 3 4 5

Rusnok Jiří Kučera Miloslav Dlab Vlastimil Svoboda Cyril Snítilý Evžen Patočka Jiří Marková Soňa Orgoníková Hana Hanuš Jiří Šedivá Iva Horníková Zdeňka

Tituly Ing. Ing. JUDr. Ing. Mgr. Ing. Ing. Ing. Mgr.

Věk

Navrhující strana

Politická příslušnost

41 45 50 45 48 59 39 55 53 47 49

ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL ČSSD ODS KSČM ČSSD KDU-ČSL ČSSD ODS

ČSSD ODS BEZPP KDU-ČSL ČSSD ODS KSČM ČSSD KDU-ČSL ČSSD ODS

Přednostní hlasy počet v% 5 371 1 792 1 251 5 109 955 1 359 2 739 3 332 3 435 1 106 7 774

7,30 2,52 2,91 13,21 1,29 1,91 6,38 4,53 8,88 1,50 10,93

Toto jsou poslanci, kteří by měli v novém volebním období aktivně pomoci našemu kraji, potažmo i našemu městu. Zajímavý je pohled na přidělení přednostních hlasů, které odráží oblíbenost poslanců.

Občanské sdružení „Město v zahradách“ Vás zve na

HUDEBNÍ VEČER S PŘEKVAPENÍM VE SLAVNOSTNĚ NASVÍCENÉ LORETĚ, který se koná

v pátek 6. září 2002 od 20.00 hodin. K poslechu Vám budou hrát:

nově vzniklá chlumecká skupina TEMPO - (I. Kučera a M. Kvaček)

a Štěpán Honc - klasická kytara vstupné: 40,- Kč

8 / 2002

3

MĚSTSKÁ POLICIE

Ze služební knihy Městské policie " Na hlídku MP se s žádostí o pomoc obrátili občané, kteří byli opakovaně obtěžováni dýmem, který pocházel z pálení domovního odpadu (tráva, listí, větve, hadry, guma apod.) na otevřeném ohništi, a to sousedkou, která odpad pálila na dvoře svého domu. Ta byla hlídkou vyzvána, aby oheň uhasila, což neučinila ani po opakované výzvě. Vzhledem k tomu, že zde bylo i nebezpečí, že díky větru dojde ke škodě na majetku jiných osob, byli přivoláni místní hasiči, kteří oheň uhasili. " Snaha občanů o zlepšení vzhledu obce vyšla naprázdno v obci Lučice, kde neznámý pachatel odcizil z nově upravené plochy před bývalou školou dřeviny, které se dotyčnému hodily pravděpodobně na jeho vlastní zahradu. Pachatel takového činu, který vylepšuje vzhled svého domu nebo chaty tím, že si je opatří krádeží z veřejného prostranství, se vystavuje možnosti postihu za přestupek krádeže.

" Občan bytového domu, který v nočních hodinách po návratu z restaurace rušil noční klid a z okna svého bytu vyhazoval prázdné lahve od vypitého alkoholu, byl hlídkou městské policie potrestán blokovou pokutou. " Na hlídku MP se obrátil občan města s tím, že v ulici Jungmannově, kde je sídlo pobočky VZP, jsou u této provozovny poškozené vstupní dveře. Hlídkou MP bylo na místě zjištěno, že zde došlo pravděpodobně k trestnému činu vloupání. Bylo neprodleně zajištěno místo činu, informováno OO PČR a provozovatel pobočky. " Na hlídku městské policie se obrátil občan sousední obce s tím, že pohřešuje svou tchyni, která navštívila místního lékaře, ale domů se již nenavrátila. Vzhledem k tomu, že se jednalo o starší osobu, měl obavy, že dotyčná nenašla cestu domů. Hlídka neprodleně informovala

Zlepšení dopravní situace ve městě na obzoru Vzhledem k tomu, že se stále odsouvá dostavba dálnice D 11, došlo v našem městě k děsivému nárůstu dopravy přes centrum. V současné době je Chlumec nad Cidlinou společně s Plzní dopravně nejpostiženějším městem v republice - v průměru dle posledního sčítání dopravy projede městem až 20 000 automobilů za 24 hodin, z toho je 27 % těžké nákladní dopravy. Tento stav má za následek nejen nebezpečí pro řidiče a především pro chodce, ale i další zhoršování ekologických podmínek v centru města, které je plné smogu, emisí a imisí. Ty mnohdy překračují v některých parametrech až o 400 % přípustnou hygienickou 4

normu. Všichni občané našeho města a především malé děti v kočárcích jsou bezprostředně ohroženi na zdraví chronickými onemocněními, ale i potenciálním onemocněním rakovinou horních cest dýchacích! Město Chlumec nad Cidlinou již od počátku letošního roku žádalo Parlament ČR o pomoc při zajištění financování synchronizovaně řízené světelné křižovatky mezinárodní silnice E 67 (Praha - Wroclav) a silnice 2. třídy 327/II (Jičín - Kolín). Podle současně platné legislativy by totiž mělo naše město ze svého rozpočtu zaplatit 3 miliony korun, což je pro Chlumec zcela neúnosné.

OO PČR a požádala městským rozhlasem o pomoc občany města. Po tomto hlášení byly hlídce podány informace od všímavých občanů, kteří osobu, odpovídající danému popisu, viděli a určili směr pravděpodobného pohybu pohřešované. Ta byla ve večerních hodinách nalezena v obci Lužec nad Cidlinou. " Po defektu pneumatiky nákladního vozidla, které projíždělo v nočních hodinách po silnici I/11, došlo k rozbití okna u bytu v patře domu na Klicperově náměstí a hrozilo nebezpečí zranění padajícím sklem pro procházející chodce. Vzhledem k tomu, že uživatel bytu se zde v danou dobu nezdržoval, bylo hrozící nebezpečí odstraněno přivolanými místními hasiči, a to po telefonické dohodě s uživatelem bytu, který potom následující den zajistil opravu. Za Městskou policii Chlumec n. C. Miloslava Venclová

Starosta města ing. Miroslav Uchytil dostal z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pozitivní odpověh. Na základě podpory žádosti Města zejména poslankyní Parlamentu ČR Mgr. Zdeňkou Horníkovou a bývalého ministra financí, nyní ministra průmyslu a obchodu, Jiřího Rusnoka, byla vyčleněna z havarijního fondu Poslanecké sněmovny částka 3 miliony korun. V současné době Město zadává neodkladně projektovou dokumentaci, následně pak výběrové řízení na dodavatele stavby. Vzhledem ke zvyšující se intenzitě dopravy, především v tranzitním směru, je výjezd z vedlejších směrů náročný a velmi nebezpečný. Proto je nezbytné instalovat světelně řízenou křižovatku pro zvýšení bezpečnosti vozidel i chodců. Řízení dopravy bude plně dynamické, ovládané mikroprocesorem. Na přechoChlumecké listy

NÁZORY ČTENÁŘŮ

du budou instalována návěstidla pro chodce a chodecká tlačítka. Křižovatka by měla být zprovozněna v říjnu 2002. Její výhody budou obrovské. Nejenže umožní více než 1 milionu řidičů, kteří ročně projedou naším městem, snadnější průjezd cen-

trem města, ale zároveň usnadní výjezd řidičům jedoucím od Nového Bydžova a Týnce nad Labem. V neposlední řadě se zlepší bezpečnost chodců všech věkových kategorií. Město Chlumec nad Cidlinou v čele se starostou ing. Miroslavem Uchy-

tilem vyjadřuje upřímné poděkování a vděčnost všem poslancům Parlamentu ČR za jejich rozumné rozhodnutí. Věřím, že tento názor budou sdílet i všichni občané našeho města. Mgr. Milena Komárková

Je každá odměna opravdu odměnou? Ve svém příspěvku bych chtěl reagovat na článek ředitelky ZŠ paní Bernartové, který byl otištěn v minulých Chlumeckých listech. Jako rodič a občan nemohu souhlasit s tím, že škola pořádá koncert skupiny Komunální odpad pro děti za odměnu. Souhlasím s tím, že děti by měly konec školního roku trávit netradičně, že by měly být odměněny za svoji celoroční práci, ale každá odměna by měla být na určité úrovni. I odměna by měla děti motivovat a především vychovávat. A to si myslím, že tato akce nemohla splňovat. Znám dobře produkci této hudební skupiny i texty jejich písní. Nejsem jejich odpůrcem, ale domnívám se, že pro děti navštěvující ZŠ (a obzvlášo 1. stupeň) jsou texty písní

i celá produkce naprosto nevhodné. Rockovou hudbu mám již léta velmi rád, poslouchají ji i moje děti, ale pokud ji chceme vštěpovat dětem od útlého věku, měla by mít určitou úroveň! Paní ředitelka dále píše, že si děti tuto odměnu přály. Faktem zůstává, že zábavy, kde vystupuje skupina Komunální odpad, navštěvuje mnoho dětí školou povinných, a to i ve velmi pozdních večerních hodinách. Tak jakápak odměna. Ti, kteří chtějí a kterým to rodiče dovolí, si svůj Komunál najdou sami, bez pomoci školy. A ty ostatní děti, kterým doma vštěpujeme zcela jiné kulturní zásady, by si rozhodně přály jinou odměnu. Jiří M.

Reklama

8 / 2002

5

KULTURA V CHLUMCI

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou http://kina.365dni.cz

tel. č. 0448 / 595 129

ZÁŘÍ 2002 4. září středa 17.30 hod. 20.00 hod.

95 minut

40 DNŮ a 40 NOCÍ ... bez sexu!

Komediální film USA, Velké Británie a Francie. ... bez sexu! Vsadili na něj. Kdo vyhraje? Režie: Michael Lehmann Hrají: Josh Hartnett, Vinesa Shawová, Paulo Constanzo ad.

Vstupné: 47,- a 50,- Kč

7. září sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

130 minut

STORY TELLING

Americká hořká komedie. Ano, váš život je velký příběh. Ale jiný, než si myslíte. Režie: Todd Solondz Hrají: Selma Blairová, Leo Fitzpatrick, Robert Wisdom, Julie Hagertiová ad.


11. září středa 17.30 hod. 20.00 hod.

111 minut

17.30 hod. 20.00 hod.

89 minut

Mládeži od 15-ti let přístupný

ASTERIX A OBELISK: MISE KLEOPATRA

Francouzský širokoúhlý film, česky mluvený. Podle comicsu. V hlavních rolích Christian Clavier s Gerardem Depardieu. Režie: Alain Chabat

Vstupné: 47,- a 50,- Kč 14. září sobota


Mládeži přístupný

M II B MUŽI V ČERNÉM II.

Americká sci-fi komedie. Stejná planeta. Nový šmejd! Režie: Barry Sonnenfeld Hrají: Tommy Lee Jones, Will Smith, Lara Flyn Boyle, Rosario Dawson ad.




105 minut

TĚŽCE ZAMILOVÁN

Americká komedie. Největší love story, o jaké jste kdy slyšeli... Režie: Bobby Farrely Hrají: Gwyneth Paltrow, Jack Black, Jason Alexander ad.

Vstupné: 47,- a 50,- Kč 21. září sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

117 minut

HARRY TO S VÁMI MYSLÍ DOBŘE

Francouzský širokoúhlý thriller. Vlk v rouše beránčím. Režie: Dominik Moli Hrají: Laurent Lucas, Sergi Lopez, Liliane Rovere ad.



116 minut

17.30 hod. 20.00 hod.

109 minut


ČESKÁ SPOJKA

Širokoúhlá americká akční komedie. Anthony Hopkins a Chris Rock zachraňují svět přímo v Praze. Režie: Joel Schumacher Hrají: Gabriel Macht, Doni Maropis, Marek Vašut ad.

Vstupné: 55,- a 58,- Kč 28. září sobota



TAKOVÁ ZVLÁŠTNÍ RODINKA

Širokoúhlý americký rodinný film. Příběh neočekávaného zvratu v rodinných vztazích. Režie: Wes Anderson Hrají: Gene Hackman, Anjelica Huston, Ben Stiller ad.



Změna programu vyhrazena! 6

Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM ZÁŘÍ 2002 3. 9.

ETCIMEX - prodej levného textilu 3. CHLUMECKÝ HUDEBNÍ PODZIM

14. 9.

GABRIELA DEMETEROVÁ Houslový recitál významné české houslistky mladé generace Centrum kultury od 19 hodin

Připravujeme: POSVÍCENSKOU ZÁBAVU se skupinou LYRA CLUB - předprodej místenek!!! 55. Divadelní festival KLICPERŮV CHLUMEC (5. - 31. října 2002) IVO JAHELKA - koncert zpívajícího právníka - 15. listopadu - předprodej vstupenek

INFORMACE a předprodej vstupenek: 0604 - 915 583 nebo 0448 - 595 853

GABRIELA DEMETEROVA „Nejsem zázračné dítě“ Gabriela Demeterová je odbornou hudební kritikou považována za nejvýraznější talent mladé generace houslistů. Houslový virtuos Václav Hudeček o ní říká, že kdyby byla kluk, žárlil by na ni jako na rivala. Protože je žena, považuje ji za svého partnera. GABRIELA DEMETEROVÁ dnes často koncertuje po jeho boku. Tato mladá houslová virtuoska propadla houslím jako čtyřletá holčička, když viděla hrát svou starší sestru. Rodiče jí tehdy koupili plechové housličky, kterým nevadil nějaký ten pád na zem. V roce 1984 byla přijata na pražskou konzervatoř k profesorce Noře Grumlíkové, kde studovala až do roku 1991. Ve studiích pokračovala na AMU, kterou absolvovala. V roce 1987 se poprvé zúčastnila mezinárodní soutěže Yehudi Menuhina v anglickém Folkestonu a v roce 1993 ji vyhrála. Předních umístění dosahovala každoročně v domácí Kociánově soutěži, v roce 1992 obsadila druhé místo v houslové soutěži Pražského jara. Během studií se pravidelně účastnila mistrovských interpretačních kurzů po celém světě. Do velkého světa se dostala Gabriela zásluhou hudebního vydavatelství Supraphon, které se jí ujalo. Na svém kontě má deset cédéček a řadu zahraničních vystoupení. Koncertuje v Evropě, USA i v Japonsku. Hraje na nástroj „českého Stradivariho“ Kašpara Strnada z roku 1795, který má zapůjčený ze státní sbírky. Když natočila první CD, objevila se poměrně nezvyklá myšlenka natočit klip na vážnou hudbu. Po Dagmar Peckové byla druhou interpretkou, která něco podobného realizovala, a to s velkým ohlasem diváků.

badě, uvnitř bylo pár stupňů nad nulou a já jsem mrzla dva dny v letních šatech. Natáčení se zúčastnili i známí umělci, kteří mi dělali publikum, jako V. Hudeček, V. Žilková, L. Brabec a B. Hybner v roli policajta, který mi jménem zákona bránil v produkci. Vždycky večer jsem byla zmrzlá jako drozd a vzpamatovávala jsem se ve vaně plné horké

„Jak se vám na klipu pracovalo?“ Užila jsem si spoustu legrace. Ačkoli venku bylo třicet ve stínu, točilo se v prostorách sladovnických sklepů v Pod8 / 2002

7

KULTURA V CHLUMCI

vody. Prsty mne vůbec neposlouchaly! Ještě že jsem nemusela doopravdy hrát.

prezentovat, že se na pódiu člověk baví, a ne že vystresovaný předkládá nějaké veledílo.

„Jste pro boření konvencí?“ Ano. Hlavně kvůli mladým lidem. Mnozí si představují, že neposlouchám populární hudbu, jsem stále vážná, sedím doma a cvičím na housle. To je nesmysl. Posluchači se rádi dívají, když někdo vypadá k světu. Musím být upravená, nalíčená a načesaná, protože to vše patří k celkovému dojmu. I vážná muzika je veselá, obsahuje spoustu hudebních vtipů. Snažím se lidem ukázat, že nejsme nijak ponuří. Ráda poslouchám populární hudbu, třeba Whitney Houston, Stinga, Phila Collinse nebo Queen. Musím načerpat energii někde jinde a odreagovat se. Moc ráda chodím do společnosti, jezdím na koni a na horském kole nebo hraji počítačové hry. Nežiji jen muzikou. Muzikanti jsou normální lidé s normálními potřebami.

„Jsou vám housle vším?“ Hraju na housle od čtyř let a přijde mi to úplně normální. Jsem samozřejmě také líná, ale život si bez nich nedovedu představit. Jsou mou velkou seberealizací, nejsou však na prvním místě, protože si střežím osobní život. Jsou druhou polovinou mého já. Někdy na ně také nemám chuo, pak je lepší ten den nehrát.

„Při komorních večerech často spolupracujete s Václavem Hudečkem...“ Líbí se mi, že se nijak nad mladší kolegy nepovyšuje, nedělá ze sebe staršího a zkušenějšího a na pódiu je s ním vždycky zábava. Publikum to vycítí a efekt je dvojnásobný. Patřil k lidem, kteří mi ukázali, že na pódiu se může člověk opravdu bavit. On to bere tak, že si jde s dobrým partnerem zahrát, je to správný showman, a tak by se to mělo

„Co se vám vlastně na houslích líbí nejvíce?“ Hledání barev, kterých má tento nástroj tolik... Libuju si ve vylahování a dotahováni do maxima intervalů, jako jsou kvarty a kvinty. Na houslích mě fascinují alikvotní tóny, rozeznávání jejich rezonance, až doslova brní hlava. Pěkným pocitem je, když slyším a cítím, jak je při recitálu publikum vtaženo a zticha. Třebaže mám před vystoupením trému, mám současně potřebu euforie z vystoupení. Recitál GABRIELY DEMETEROVÉ se uskuteční při příležitosti letošního 3. ročníku „Chlumecký hudební podzim“ v Centru kultury - Říhův dům v sobotu 14. září od 19 hodin. Předprodej vstupenek je v prodejně Textil na Klicperově náměstí nebo na tel. číslech 0604-915 583, 595 853. M. Zmítko

Návštěvní kniha dosvědčuje: Loreta se líbí Doufali jsme, že tomu tak bude, takže teh máme důvod k radosti, že vynaložené finanční a materiální prostředky, spousta usilovné práce věnované rekonstrukci zchátralého objektu a jeho proměně v zajímavé muzeum, které se vskutku stalo obdivovanou a hojně navštěvovanou pamětihodností města, byly setbou, která nádherně vzklíčila. Muzeum v Loretě zhlédlo jen do konce července již přes 1000 návštěvníků a kniha připravená u vchodu k záznamu dojmů dosvědčuje, že návštěvníci odcházejí spokojeni. Především si pochvalují, že město nedopustilo úplnou zkázu historicky cenné budovy, že objekt byl citlivě a zároveň úhledně obnoven a že v něm byla instalována zajímavá muzejní expozice, která zejména upoutává unikátní sbírkou zemědělských strojů a nářadí. Řada zápisů pochvalně hodnotí průvodcovskou zdatnost a ochotu pana Baldíka. Chvála v němčině i angličti8

ně svědčí, že ani cizinci nelitují, že expozici navštívili. Již v den slavnostního otevření Lorety význační hosté vepsali do návštěvní knihy své dojmy: ! Blahopřeji k úspěšnému a krásnému dílu. Cyril Svoboda. ! Povedla se Vám nádherná věc a muzeum zemědělské techniky je perla. Ing. Hanuš J. starosta Červený Kostelec. ! Velmi se Vám to povedlo, je to kus práce. Děkuji za tak nádhernou památku... Pochvalných zápisů začalo den za dnem přibývat: ! Je to tu perfektní ! Nádhera. ! Fakt dobrý ! Za obec Stará Voda Vám blahopřeji k úspěchu, k obnovení památky. Hodně dalších úspěchů. Libor Morávek ! Muzeum se nám velmi líbí. Blahopřejeme k obnovení památky a přejeme hodně příjemných návštěvníků. Eva Monclová J. Musil Praha ! Děkujeme za krásný zážitek při prohlídce expozice. Je to

krásné oživení vzpomínek na naši minulost. Obdivujeme Váš vkus a smysl pro krásnou a částečně zapomínanou historii... ! Krásné, moc se Vám to povedlo! Jitka + Adélka Karasovi ze Sušice ! Hallo. Es war schön hier bei ihnen zu sein... Vielen Dank für die netten Erklärungen. Es ist alles sehr liebevoll ausgestellt. Eine Gruppe aus Deutschland (Lübeck) ! Byla to tady paráda! Děkujem SZŠ Kostelec n. Orl. (32 podpisy) ! Loreta se opět stala poutavým místem Chlumce, kde lze vidět kus české historie. Díky za dílo. Dragounovi. ! Děkujeme za krásné obnovení památky a zachování odkazu našich předků. Dr. Hynek Hradecký (potomek p. Ant. Dobrého - továrna na zemědělské stroje v Ml. Boleslavi) ! Nikdy bych nevěřila, že Loreta bude jednou moc nádherná. Děkujeme. ! Wanderfull Exhibits! Most impressive and instructive Congratulations to all! ! Výstava nás velice zaujala, děkujeme panu průvodci za krásný a zaChlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

svěcený výklad, je radost vidět takový krásný objekt po rekonstrukci a tak skvěle využitý. L. Paukertová Lysá nad Labem ! Máme radost ze všeho nového, hezkého. A tato stavba k tomu patří. Štefanovi Praha 6... Najdete tu zápisy návštěvníků z nejrůznějších koutů republiky i Evropy. Dokonce až z ukrajinské Melitopole.

Píší sem i děti: Byla to zatím nejhezčí výstava co jsem viděla. Dozvěděla jsem se hodně informací o dějinách Chlumce. - Je to super!!! Katka Pelikánová 13 let Brandýs nad Labem/Stará Boleslav. - Malý Jakub Korec krasopisně připsal: Líbil se mi voják s mušketou. A zřejmě o nic větší Petra Švehlová: Moc se mi tady líbilo a určitě

přijedu znova. - Martin Jech z Rychnova n. Kn. se vyslovil stručně: Neuvěřitelná proměna. Co dodat k této ukázce návštěvnického ohlasu? Nic jiného se nedá říci, než co říkají skoro všichni návštěvníci: Díky všem, kdo Loretu vybudovali a kdo obětavě zajišoují její provoz! -ri-

Otvírací doba Městského muzea Loreta na září Městské muzeum Loreta v září bude otevřeno pro veřejnost každou sobotu a neděli od 9 - 12 a od 13 - 16 hodin. Ostatní dny po dohodě s informačním střediskem na tel. čísle: 0448/495 121 (po přečíslování od 22. 9. 2002 na tel. čísle: 495 484 121).

ZPRÁVA PRO ZÁJEMCE O LITERATURU FAKTU Koncem července vyšlo 5. číslo revue Přísně tajné s tímto obsahem: Poslední tažení Jana Lucemburského (J. Kovařík), Z dějin třicetileté války (R. Fukala), Tajemství muže se železnou maskou (J. Bílek), Jen ten je opravdový muž, kdo se podívá smrti do očí (D. Stryjová), Loučení s Jadranem (J. Marek - o českých námořnících v rakouském lohstvu), Tajní spolupracovníci četnictva (M. Dlouhý), Taj8 / 2002

ná operace Andreas (R. Cílek), O nenávisti a zapomnění (A. Lustig, F. Cinger), Raději smrt (K. Kýr), Začátek apokalypsy v Karpatech (K. Richter). Písmena, která změnila svět - šifrovací stroj Enigma (P. Vokáč), Tragédie na periferii města (M. Kučera). K dostání ve stáncích Zimova ulice, na nádraží, knihkupectví Golem. -ri9

KULTURA V CHLUMCI

V. K. Klicpera V letošním roce vzpomínáme 210. výročí narození dramatika V. K. Klicpery. Na počest našeho nezapomenutelného rodáka opět otvíráme drobnou knížku vyprávění z jeho života, kterou svého času chlumecký spisovatel Václav Horyna věnoval, u příležitosti dramatikových dvoustých narozenin, městu Chlumci jako Klicperův lidský portrét.

DIVADLO BEZ OSVÍCENÉ HEREČKY „Nevím, čím bych byl světu platný, kdybych měl žít bez tebe.“ V. K. Klicpera v dopise první manželce Nině V rodném chlumeckém domku se šindelovou střechou prožívala dramatikova rodina časté idyly. Zatímco se mládež vyžívala v lákavé přírodě, matka s tchyní hospodařila v domácnosti a Klicpera tvořil. Po večeři se rodina uvelebila na zápraží a dramatik jí své práce předčítal. Paní Nina se zasta-

vovala u každé kapitoly a vyslovovala autorovi první kritiku. V roce 1836 stihlo však Annu Švamberkovou znovu pokašlávání a lékař zjistil u nemocné tuberkulózu. Dvaačtyřicetiletá statečná žena podlehla zákeřné nemoci dne 25. března 1837. Okolo úmrtního lože stál po-

ZAŽEHNĚTE RAMPY VENKOVSKÝCH JEVIŠŤ! „Mé premiéry se odehrávají pouze na malých scénách. V Kajetánském domě jsem s holobrádky čtyři roky pookříval!“ V. K. Klicpera Nevyprodané vstupenky Stavovského divadla nutily ředitele Stögra, aby sáhl po - Klicperovi. Na podzim roku 1835 zahájila přední scéna novou sezónu Klicperovou veselohrou Loupežníci. Vystupovala v ní dokonce i Anna Švamberková s dvanáctiletou dcerou Marií a také Karel Hynek Mácha. I když žil Klicpera mezi honosným Stavovským a ochotnickým v Ostruhové ulici, narůstalo mezi oběma jevišti nepřátelství. Stavovské závidělo malostranskému vábivou klicperovskou dramaturgii a přízeň celé Prahy. Nastrojili proti Tylovi záludné spiknutí. Dvě divadla v Praze jsou prý tříštění kulturního života, kajetánští nadto nevyhovují požárním předpisům. Sociálního cíle bylo U kajetánů dosaženo, chudinský fond byl z výtěžku her rozmnožen a pan Tyl přijal za svou záslužnou práci pochvalný dekret. 10

Dne 11. června 1837 se kajetánská opona z úřední moci navždy zadrhla. Že prý navíc při malém počtu sedadel nejsou kasovní příjmy takové, aby podpořily chudinský ústav. Chuděra Tyl se sešel s Palackým a stěžoval si mu nad stavem divadelní pokladny. Nezbylo mu než převzít

chýlený manžel s pěti nezaopatřenými dětmi. Konce pohřebního průvodu na kuklenský hřbitov nebylo možno dohlédnout. Řečník nad otevřeným hrobem ocenil zásluhy zesnulé ženy a zdůraznil, že bez Anny Klicperové by nebylo českého Hradce ani vlasteneckého divadla. Květy přinesly k úmrtí vlastenky citově prolnutý Pelikánův nekrolog, v kterém autor hodnotí dramatikovu manželku jako šlechetnou, vlídnou a osvícenou paní, která stála u kolébky českého divadla a burcovala národ „z nelibého sna, když ho mámila cizokrajná osvěta“. Anna Švamberková je vzácný zjev emancipované české ženy. Včas se oprostila od vžitých předsudků na tzv. slabší pohlaví, sama se nejprve vzdělala, a když z pramenů poznání načerpala dost moudrostí, probouzela své okolí všude, kam ji život postavil.

na sebe všechnu hospodářskou tíhu divadélka. Ještě dlouhá léta bude splácet dluh kajetánského zařízení. Intriky okolo Kajetánů sice dokázaly mladou scénu umlčet, ale zásluhy malostranských nadšenců nemohly popřít. Ochotníci ozdravili českou scénu původní klicperovskou dramaturgií a vychovali Praze pevné jádro náročného publika. Udělili Stavovskému divadlu pernou lekci k výpravě domácích her. Podnítili i venkovské ochotnictvo, aby rozžehlo rampy svých jevišo a zakládalo další divadelní spolky.

ŽENA, KTERÁ SE OBĚTOVALA „Podal jsem si ruku s mladičkou nevěstou.“ V. K. Klicpera příteli Turinskému Aby se dětem dostalo pečlivé výchovy, rozhodl se šestačtyřicetiletý vdovec přivést novou matku. Stala se jí třiadvacetiletá Anna Kateřina Trnková, narozená 28. června 1814, dcera hradeckého pekaře. Dramatik znal snoubenku od jejích pěti let, kdy po příchodu z Prahy

ještě za svobodna v jejich domě nějaký čas bydlil. Chudá macecha si pospíšila nevlastní dceru vyvdat, když se jí k tomu hodila příležitost. Pranic se neohlížela na věkový rozdíl obou partnerů. Ženich dvakrát starší a klubko nezaopatřených dětí za ním. Aby se novomanželé vyhnuli pohledům Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

zvědavců, odešli si slíbit lásku a věrnost do hřbitovního, kdysi husitského kostelíku Na Konstanci na Svatojanském kopci. Oddával je ženichův gymnaziální prefekt Bedřich Sokol, kmotr jeho dětí. Za svědka se podepsal starý přítel Josef Chmela. Děti přivítaly novou matku se slzami radosti. Sama pocházela z rodiny o osmi dětech, výbavu měla chudič-

kou. Dcera Marie navíc byla jen o 9 let mladší a přilnula první k maceše jako k rodné matce. Oslovením maminko pobízela své čtyři mladší sourozence. Anna Klicperová-Trnková si přes své mládí uvědomovala, že se sedmičlenná rodina při hubeném platu středoškolského profesora musí uskrovňovat. Každý krejcar bude třeba v dlani dvakrát obrátit.

Informační středisko Významné dny roku 2002 Září 8. 9. Mezinárodní den gramotnosti, slaví se od r. 1966 7. 9. Dny evropského dědictví, v ČR se slaví od r. 1991 a 8. 9. z podnětu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, součástí jsou dny otevřených dveří památek

Po nevěstině věnu se ženich neptal, jako o něm nebyla řeč při první svatbě. V bídě si dodal odvahy a napsal nakladateli Pospíšilovi, aby mu poslal napřed 20 zlatých jako honorář za povídku, kterou on později doručí. Hradecký Veleslavín ale stříbňáky nezacinkal. Však Klicpera také rukopis jen slíbil a - nedodal. pokračování příště

KONKURZ Redakce Chlumeckých listů hledá redaktora inzertních stránek s procentuálním podílem na příjmu z inzerátů a reklam. Zájemci se mohou do konce srpna t.r. hlásit na Městském úřadě u paní I. Uchytilové.

16. 9. Mezinárodní den ochrany ozónové díry 20. 9. Světový den míru 21. 9. Mezinárodní den Alzheimerovy choroby 25. 9. Den železnic 26. 9. Mezinárodní den neslyšících, slaví se od r. 1958 27. 9. Světový den cestovního ruchu, vyhlášen r. 1980 28. 9. Den české státnosti - Státní svátek ČR - výročí zavraždění sv. Václava v roce 929 30. 9. Mezinárodní den překladu

Reklama

Městská knihovna Chlumec nad Cidlinou Otevřeno pro dospělé: út a čt 8.00 - 11.00 13.00 - 18.00 pátek 13.00 - 17.00

Otevřeno pro děti: út a čt 13.00 - 18.00 středa 12.30 - 15.00

Informační středisko - otevřeno: po - pá 8.00 - 11.00 13.00 - 17.00 Jana Tichá Městská knihovna v Chlumci nad Cidlinou oznamuje čtenářům, že v době od 16. 9. do 27. 9. 2002 bude z důvodu revize knihovního fondu zavřena. Provoz informačního střediska a přístup k internetu nebude přerušen. Holanová 8 / 2002

11

VÝZNAMNÍ RODÁCI

Ohlédnutí za Václavem Horynou Před pěti lety, 25. srpna 1997, zemřel v Praze ve věku 91 let spisovatel Václav Horyna, který patřil svého času k čelným osobnostem chlumeckého kulturního života. Jeho význam ovšem daleko přesáhl okruh města a kraje, kde několik let působil jako učitel a kulturně osvětový pracovník. Literární talent a badatelská píle mu vytyčily vzestupnou dráhu spisovatele, národopisce, historiografa, literárního historika a posléze i rozhlasového a televizního autora. Narodil se 17. dubna 1906 v nedalekém Pamětníku jako syn zemědělského dělníka a později samostatně hospodařícího zemědělce. Celé jeho dětství a mládí bylo spjato s Chlumcem, kde obecná i měšoanská škola otvíraly jeho zvídavé duši dveře poznání o světě a probouzely v něm zájem o bohatou historii města, kraje i národa. Zalíbilo se mu vznešené, i když nepříliš výnosné povolání učitele. Vystudoval Raisův učitelský ústav v Jičíně a poté na celá desetiletí zakotvil v Chlumci a na Chlumecku, kde v různých typech škol, základní, zemědělské a lesnické, vyučoval matematice, výtvarné výchově a českému jazyku. Účastnil se přitom s nevšední činorodostí a nadšeneckým zaujetím veškerého kulturního dění v městě. Podílel se na každoročních divadelních festivalech Klicperův Chlumec, pořádal osvětové vlastivědné přednášky, organizoval místopisné výlety orientované na poznání minulosti i součastnosti chlumeckého regionu. Dokázal nadchnout své žáky pro sbírání lidových pověstí, která pak svým vzletným autorským perem zpracoval ve sbírkách Pověsti z kraje Malátova a Klicperova /1941/, Pověsti českého severový-

chodu /1946/, Poslední vřeteno /1949/, Sluneční střelec /1961/, Perly mezi kamením /1980/. Jako bystrý a vnímavý pozorovatel života načerpal z dějin východočeského kraje řadu námětů pro další svá literární díla: Tesáno do kamene /1948/, Nechaničtí harfeníci /1951/, Lžíce medu - špetka pepře /1990/. V knize Rouhači a smíškové /1975/, která vypráví o slavných osobnostech, jejichž životní osudy byly tak či onak spjaty s naším krajem, buh že se tu narodily, nebo tu prožily část života či aspoň nezapomenutelné události, Prokopu Divišovi, objeviteli bleskosvodu, J. Resslovi, vynálezci lodního šroubu, původcích ruchadla bratrancích Veverkových, neohroženém novináři a politickém vůdci K. H. Borovském, vlastenecké spisovatelce Boženě Němcové, hudebním skladateli J. Malátovi a dramatikovi V. K. Klicperovi. Prokázal přitom obdivuhodnou hloubku a důkladnost svých historických a literárně historických znalostí o Chlumecku a celém východočeském kraji. Zvlášo o životě a díle V. K. Klicpery nastřádal tolik poznatků, že se přiřadil k předním znalcům dané tematiky. Dokladem nad jiné výmluvným jsou Důvěrné listy V. K. Klicpery /1982/, které nepochybně znamenají cenný přínos pro českou literární historii. Nejde v nich jen o zveřejnění vybraného souboru korespondence význačné literární osobnosti. Jak si bystře povšiml Josef Rumler v doslovu k této publikaci, Horyna sleduje „jiný cíl než většina svazků korespondence. Zde není obsah dopisů pouhým doplňkem k poznání velkého dramatika a buditele, nýbrž tvoří přímo samu osu monografie“. Autor Klicperovy dopisy vybral a uspořádal tak, že vznikla téměř umělecká románová životopisná kronika

Zářijové pranostiky # Jilji jasný - podzim krásný. /1. 9./ # Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení. /8. 9./ # Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.

12

prosycená atmosférou intimity rodinného života. Ocenění zaslouží i zpřístupnění českých i německých textů z počátků 19. století českému čtenáři dneška, kterému se tak umožňuje učinit si plnokrevnější představu o životním ovzduší oněch časů. Horynovu záslužnou literárně historickou badatelskou a popularizační tvůrčí činnost dokládají četné odborné články, studie i expertízy. V každém čísle Chlumeckých listů letošního ročníku si čtenáři mohou s potěšením přečíst jednu či dvě úsměvné historky z jeho knížky o V. K. Klicperovi, kterou svého času věnoval městu k 210. výročí dramatikových narozenin. Svůj umělecký spisovatelský talent Václav Horyna osvědčil kromě románu Tesáno do kamene převyprávěním Svátkova románu Sedláci u Chlumce a posléze rozsáhlým, nedávno vydaným historickým románem o hradecké vládkyni královně Elišce Rejčce. Městu Chlumci kromě zmíněné knížky o V. K. Klicperovi Václav Horyna neocenitelně prospěl rozsáhlou osvětovou a muzejní činností a všestrannou popularizací města jako autor Vlastivědy Královéhradecka /1948/, publikace Pomolog Jan Říha a jeho předchůdci /1982/, Klicperův Chlumec /1938/, Město v zahradách /1938/. Záslužná je zajisté i práce, kterou na poli kultury vykonal jako šéfredaktor i autor Východočeského rozhlasu, v jehož pořadech často pamatoval na město Chlumec, které se mu stalo domovem a nejvlastnějším působištěm. I po přestěhování do Prahy jezdíval sem s manželkou, aby se nadechl chlumeckého ovzduší, které bylo jeho životodárným živlem. Karel Richter

# Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom. # Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychleji poklesne. /15. 9./ # Jaké počasí dělá sv. Matouš, takové potrvá čtyři neděle. /21. 9./ LV

Chlumecké listy

Z HISTORIE CHLUMECKÉHO SOKOLA

Náš pan učitel Letos uplyne pět let od umrtí Václava Horyny. Oficiální stanovisko k tomuto datu zaujal výše historik dr. Karel Richter. Já se pokusím pohlédnout na tohoto dnes již slavného rodáka mým vlastním pohledem. Začnu dětským kočárkem. Moje maminka mne vozila spolu s paní Horynovou, která vozila jejich malou Haničku. Byli jsme přibližně stejně staří. Když jsem trochu povyrostl, byli mi asi tři roky, tak pan učitel povídá: „Že nedáš naší Hančce pusu.“ A já jsem hned utíkal a Hanička dostala pusu, mám ji na fotografii.

Provází mne ještě jedna vzpomínka. Když mne moje maminka nastrojila na procházku do bílých punčošek, bílých botiček a námořnické uniformy, tak mi pan učitel pošeptal: „Jindro, že neskočíš do té velké louže!“. V té době zrovna nouze o louže nebyla. Dílo zkázy na sebe nedalo dlouho čekat.

Takové byly mé začátky a první známosti s Václavem Horynou. Později jsem měl možnost sledovat jeho spisovatelskou dráhu. Zachycoval ve svých příbězích dva světy, které nám mizí před očima. První zapadá do šera obzoru, druhý nám uniká

věděl jsem: „No jistě že vím, vezmu vás s sebou.“ Jeli jsme na Cidlinu pod Žehuňský rybník. Dobře jsem věděl o místě, kde je rybářský ráj. Václav chytil pěknou štiku, byl velice spokojený a po hezkém zážitku jsme jeli domů. Už se nemohu doširoka rozepisovat, necho jeho dílo posoudí historie a znalci.

Václav Horyna (na fotografii stojí vlevo) s vodopádem času. Autorovi šlo o to, aby zachytil stopy bohatého lidského života převážně na našem venkově. Byl velký rybář, bylo to v době, kdy již musel do Chlumce dojíždět z Prahy. Jednou jsme se potkali a on řekl: „Jindro, nevíš o rybách?“ Odpo-

Při příležitosti vydání knihy „Lžíce medu - špetka pepře“ mi napsal do záhlaví oné knihy: Milému kamarádovi Jindrovi Cellerovi rád se podepisuje jeho Václav Horyna Vánoce 1989 Jindřich Celler

CHLUMECKÝ SOKOL ŽIJE Na požadavek redakce o identifikaci sokolek na snímcích uveřejněných v čísle 7 (červenec) se nám ozvala paní Marta Víšková a upřesnila jednotlivá jména. 1. Fotografie - cvičení s červenými a bílými míči na X. Všesok. sletu r. 1938 1. ř.) Blažková, Gérová, Sobotková, Jeřábková (sv. Šoastná), Birnbaumová, Křapková, Chárová, Šrůtková, Samková 2. ř.) Pejchalová, Černá (Cellerová), Jeřábková, Bryscejnová, V. Černá, L. Procházková, M. Podvalská 2. Fotografie - v roce 1948 3. ř.) Věra Krenčíková, Věra Durdíková (ne Drncová)! 8 / 2002

3. Fotografie - celková v roce 1938 1. ř.) Birnbaumová, Christová, Jeřábková, Pejchalová, J. Šoastná, Věra Štulíková, M. Medková, V. Barešová, X, Cellerová, V. Jeřábková, Sobotková, M. Blažková, M. Adámková, A. Synková 2. ř.) Synková, ?, Blažková, Černá, Němcová, Kastlová, Černá, Halvová, Krausová, Vlková, Gerová, Víšková, ?, Hrušková 3. ř.) Filounková, O. Vorlová, Křapková, Janouchová, Bryscejnová, Černá, Jínová, Procházková, Škrhová, Stará, Podvalská 4. ř.) Baráková, Chárová, ?, Lišková, Víšková, Šrůtková, Nováková 13

CHLUMECKÁ ZAHRADNÍ ŽELEZNICE

CHLUMECKÁ ZAHRADNÍ ŽELEZNICE představuje kolejiště LGB Miniaturní svět železnice na zahradě pod širým nebem Žádný problém! Modely LGB (Lehmann Gross Bahn) jsou pro tento účel stavěné. Jedná se o modelovou velikost G v měřítku 1:22,5. Motivem našeho kolejiště jsou alpské dráhy, konkrétně Rhétská dráha v jihovýchodním Švýcarsku. Po výjezdu z malebného nádražíčka vlak vjíždí do tunelu, po výjezdu stoupá dlouhou serpentinkou do nejvyššího bodu tratě. Po kamenné galerii se zvolna blíží k jezírku, které přejíždí po vysokém mostě. Za ním sjíždí kruhovitou smyčkou do nádraží a při své cestě podjíždí kamenný viadukt, po kterém před chvilkou přejížděl. Toto pozoruhodné místo je stavěné podle skutečné předlohy u alpského městečka Brusio, nedaleko italského města Tirano, ve kterém končí již zmiňovaná Rhétská dráha (RhB). Okolí kolejiště je osázeno miniaturními stromky, keříky a nechybějí ani květiny. Modely budov jsou sestaveny ze stavebnic firmy Pola Garten, z nichž nejnovější - obytný dům se tyčí na kopci, pod kterým trao prochází tunelem. Mezi vozidly dominuje parní dvouosá lokomotiva, u které zvuk parního stroje doplňuje mocné bafání dýmu z jejího komína. Ve vozovém parku jsou osobní i nákladní vozy. V současné době se buduje nová trao, která povede velkým obloukem podél jezera, do kterého bude pomocí oběhového čerpadla přitékat potokem voda z horního jezírka u CHZŽ. Jakmile se sešeří, je celý areál LGB osvětlen miniaturními žárovičkami.

Zveme všechny zájemce o železnici, jak modelovou i skutečnou, do kroužku Modelové a skutečné železnice při DDM v Chlumci nad Cidlinou. Zahajovací schůzka bude v pátek 13. září od 16 hodin v klubovně v areálu DDM u koupaliště. Náplní naší činnosti je stavba a provoz velkého, šest metrů dlouhého kolejiště ve velikosti HO, video a diapásma se železniční tematikou, různé zájezdy na parní jízdy, výstavy a burzy železničních modelů. Do světa železnic nahlížíme i pomocí Internetu. Koho náplň naší činnosti zaujala, ao neváhá a přijde mezi nás - u nás má železnice zelenou! DO KONCE ROKU 2002 PLÁNUJEME TYTO AKCE: 25. září: zájezd na výstavu železničních modelů a kolejišo do Hradce Králové 5. října: zájezd na zahradní železnici do Drásova u Tišnova 27. a 28. října: tradiční posvícenská výstava železničních modelů našeho kroužku 16. listopadu: ROCO show ve Všestarech (ROCO-víkend) 30. listopadu: zájezd na výstavu železničních modelů do Trutnova 21. prosince: zájezd na předvánoční burzu železničních modelů a všeho příslušenství do Prahy spojený s návštěvou DDM hl. města Prahy - veliké klubové kolejiště. Bohumil Špecinger vedoucí kroužku MSŽ

Navštivte Chlumeckou zahradní železnici - CHZŽ Chlumecká zahradní železnice - CHZŽ se nejdříve jmenovala ČÚD. Začala se stavět v roce 1996 na starém místě. Měřila 7 - 8 m , vozidlový park byl malý, pouze 1 „uhlák“ bez brzdy. Tato dráha začala být krátká, prodloužit nešla. Byl navrhnut plán dráhu rozebrat a postavit ji na otevřenější místo, po roce dosáhla 17,7 m (dnešní trasa Č. Balog-KrámŠánské). Zde tamní „uhlák“ dojezdil protože se vyrobila animální lokomotiva T 423 001 (dnes 213 001-1) a byly potřeba kola. Za několik měsíců přibyl osobní vůz, za rok depo a 2. trasa do Hronce. Toto byla historie ČÚD/CHZŽ. Nyní se budeme věnovat dnešní CHZŽ. Dnes má CHZŽ 2 trasy: Č. Balog Šánské a Č. Balog /Podbr.-Hronec. 14

Chlumecké listy

CHLUMECKÁ ZAHRADNÍ ŽELEZNICE

Vozidlový park je: anim. loko. 213 001-1 anim. loko. 220 001-2 os. vůz V1 Trasa na Šánské (17,7 m) má 3 přejezdy, 3 zastávky, 1 semafor a 1 most. Trasa do Hronce (48 m) má 4 přejezdy, 3 zastávky, 3 nákladiště, 2 semafory a 1 most. CHZŽ

o rozchodu 250mm. Většinou u plotu stojí vláček CHZŽ). Odsluhovat Vás budou Miloš Špecinger a Roman Vlastník. Železnička je otevřena celoročně. Vždy v SOBOTU, NEDĚLI a SVÁTEK. Od 10.00 do 21.50 hodin. V zimních měsících pouze do 15.00 hodin. Jste zváni na „noční jízdy“ v 21.20 hodin.

ještě má zahradní železnici LGB (1:22,5), muzeum. Koleje CHZŽ celkem měří cca 78 m.

Využijte nákupu ve Všestarech u HK, sídlí tam totiž firma Deltax CZ s.r.o. s modelovou železnicí + LGB !!!

JAK SE NA ŽELEZNIČKU DOSTANETE: CHZŽ je v Rooseveltově ulici u domu čp. 249/III. (7. dům od ČSAD a 1. dům od KOVOPLASTU - Poznáte podle kolejí

Miloš Špecinger, Rooseveltova 249/III, Chlumec n. C. Tel.: 595 563, E-mail: [email protected] Web: www.sweb.cz/specinger-chzz/ CHZŽ - Miloš Špecinger

Reklama

8 / 2002

15

KDO JE KDO

Když jsme před čtyřmi lety (jak ten čas letí!) otvírali tuto rubriku jako časopisecké pódium, na němž představujeme naší čtenářské veřejnosti význačné osobnosti z řad rodáků i odjinud přistěhovalých, ale zdomácnělých obyvatel města, neviděli jsme v tu chvíli nikoho zasloužilejšího, kdo by měl být představen jako první. Tehdy jsme mu dali slovo, ar o sobě něco řekne sám. Ale to nikdy není úplně ono. Člověk o sobě nikdy nepoví to, co jsou o něm schopni povědět jiní. Pronášet o sobě chválu je mu trapné, i když je zasloužená, a hanit sám sebe nikomu obvykle není po chuti, zvlášr když, jako v tomto případě, k tomu není sebemenší důvod. A tak se ještě jednou s delším časovým odstupem vracíme k jedinému žijícímu příslušníku staré gardy chlumeckého divadla a kultury, abychom ho tentokrát veleváženému čtenářskému publiku představili sami.

Antonín LAUTERBACH Pedagog, spisovatel a divadelník, člen redakční rady našeho časopisu. Narodil se 2. září 1912 v Chlumci nad Cidlinou na Podkatovně v domě zvaném „U Sokolářů“. Necelé dva roky předtím, než Gavrilo Princip v Sarajevu zastřelil Františka Ferdinanda a jeho choo, což se stalo podnětem k rozpoutání 1. světové války. Sudičky nad jeho kolébkou neskrblily štědrostí. Ta první mu přiřkla zálibu v divadle a nezdolnou lásku ke všemu, co s tím souvisí. Rozhodla, že bude s rozkoší popouštět uzdu fantazii a prožívat nejrozmanitější lidské příběhy a osudy, veselé, vážné i vyloženě smutné, vcioovat se do těchto prožitků a dokáže je věrohodně sdělovat na divadelních prknech divákům hlasem, pohyby, výrazem tváře. Stalo se, neboo sudičky nemluví do větru. Do Chlumce často přijížděly kočovné divadelní společnosti. Po dobu pobytu v městě se herci ubytovávali po domech v podnájmu. Maminka Lauterbachová, která se jako vdova měla co ohánět, aby uživila početnou rodinu, ochotně pronajímala pokojíček ve svém chudém domku hercům i herečkám, aby získala nějakou tu korunku navíc. Toníka jejich dočasní podnájemníci brávali na nedělní odpolední pohádky pro děti s Kašpárkem a přitroublým policajtem Šmidrou. Později, už jako kvartán novobydžovského gymnázia, se z protekce dostával do zákulisí divadla U lva, takže viděl všechny pohostinské kusy a navíc se mu otvíral pohled na divadlo v negližé, který je normálním divákům utajen. Přesto byl světem divadla zcela uchvácen a bezvýhradně nadšen, jak o tom svědčí jeho vlastní slova: „...skryt za horizontem, okouzlen hrou světel, pestrostí kostýmů, krásných dekorací i vůní šminek, jsem úplně propadal strhujícímu kouzlu divadla, které mě vzalo za srdce. I když se mi tento životní sen nesplnil, u divadla jsem přesto zůstal aspoň jako jeho 16

oddaný ochotník.“ Příroda jej pro úspěšná vystoupení na oněch příslovečných „prknech, která znamenají svět“ vybavila příjemným, zvučným hlasem, citlivým hudebním sluchem a ztepilým mužným zjevem. Ani druhá z oněch tří bájných sudiček nechtěla zřejmě v rozdávání zůstat pozadu. Dala mu do vínku lásku ke knihám, jemný cit pro krásu české řeči ao v próze nebo ve verších. Stal se vášnivým čtenářem. Chlumecká městská knihovna i školní knihovny v Chlumci, Bydžově a později v Hradci, kde po maturitě absolvoval roční abiturientský kvalifikační kurs, měly sotva pilnějšího návštěvníka a vypůjčovatele knih všech literárních žánrů. Hltal romány, povídky, ale i básně, v jejichž recitaci si liboval. Znal Julia Zeyera, Svatopluka Čecha, Jaroslava Vrchlického, jejichž epické básně se daly přednášet jako divadelní drama. Dobrodušná sudička ho navíc obdařila dobře fungující, obsažnou pamětí. Třetí ze sudiček, když už byly v tak štědrém rozdávání, se rozhodla darovat mu schopnost vlastní literární tvorby. Takto dispozičně vybaven vstupoval do života. „Své divadelní ostruhy jsem získal ještě jako student ve Spolku chlumeckých studujících (SCHS), kdy jsme v Okresním domě při různých večerech předváděli rozverné taškařice a skeče pro potěchu svou i k všeobecnému gaudiu spokojeného obecenstva. Vzpomínám si, že jsem právě zde poprvé vystoupil jako herec ve hře V. K. Klicpery Rohovín Čtverrohý v roli důstojníka.“ Sny o hereckém povolání se mu shodou životních okolností rozplynuly. Zvolil si dráhu pedagoga, vychovatele mládeže, mimo jiné i z toho důvodu, že skýtá příležitost věnovat se v rámci veřejné kulturní a osvětové činnosti i ochotnickému divadlu, které v Chlumci mělo bohatou tradici již od Klicperových časů. V roce 1932, po absolvování jednoročního kurzu s maturitou, byl přijat do školské služby jako výpomocný učitel bez nároků na měsíční plat o prázdninách. Takový nástup do zaměstnání, jak jistě každý uzná, vyžadoval notnou dávku mladického entuziasmu. Antonín Lauterbach ji měl (a má ji dosud, nehledě na svých devadesát let). První rok učil na škole v Chlumci, druhý na venkovských školách v Hlušicích, Klamoši, Smidarech. To již povýšil na „učitelského čekatele“. Po úspěšném složení předepsaných zkoušek získal aprobaci pro vyučování na školách 2. stupně jako odborný učitel češtiny, tělocviku a němčiny. Jeho působištěm se stala měšoanka v Novém Bydžově a poté doma, v Chlumci. „Ježto podle nepsaného školního řádu bylo povinností každého mladého učitele pracovat (samozřejmě zadarmo) pro veřejnost, skočil jsem i já rovnýma nohama do víru společenského života v našem městě. A spolu se mnou i Jenda Šorčík, nadaný hudebník, s kterým mě spojilo trvalé přátelství. Oba jsme začali pracovat v Sokole jako cvičitelé mladších žáků. V Sokole se hrálo i divadlo, které se okamžitě stalo naší doménou. Režisérem byl Sláva Cón, zkušený divadelník a výborný organizátor, který po roztržce s jednotou Klicpera, přišel do tohoto souboru.“ Pod Cónovým vedením sokolští ochotníci provozovali, komedie se zpěvy a tanci a zajišoovali program tanečních Chlumecké listy

KDO JE KDO

Jar. Vrchlický: Smír Tantalův - Tantalos (1941) i silvestrovských zábav. Do tohoto žánru patřily i tehdy obvyklé půlnoční scény při šibřinkách. Tady už se v činnosti Antonína Lauterbacha hlásily o své uplatnění i literární vlohy. Svěžím, vtipným textem se přičinil o vznik písničky s názvem „Bylo, jest a bude“ s hudbou Jarky Slámy. Byla vydána i tiskem s obálkou podle návrhu Václava Horyny. S Šorčíkem jako autorem hudby utvořil Antonín Lauterbach v úloze textaře dvojici, která složila celou řadu pěkných písniček. S jednou z nich nazvanou „Málo, maličko“ prorazili na písničkářské výsluní. Byla vydána na gramofonových deskách v interpretaci souboru R. L. Vašaty a několik let se hrála každou chvíli v rozhlase. S učitelskými kolegy Pazderkou (tenor) a Kloučkem (bas) založili Lauterbach (bas) a Šorčík (tenor) vokální kvarteto ŠPLK, s kterým po několika zdařilých vystoupeních v Chlumci podnikali zájezdy do blízkého i vzdáleného okolí. Vystupovali na 1. Malátově Bydžově, zpívali i v hradeckém rozhlase. O jejich úspěších svědčí pochvalné recenze v tisku, například tato: „Pěkný úkol si vytkli na Chlumecku mladí učitelé Šorčík, Pazdera, Lauterbach a Klouček - probouzeti a šířiti lásku k české národní a lidové písni. Konají zájezdy po městech a vsích, zpestřujíce českou písní aktuální národní večery. Jejich výkony snesou i přísnou kritiku, nebor všude, kde se toto pěvecké kvarteto objeví, získává ihned sympatie publika. Jeho členům k tomu pomáhají nejenom dobré pěvecké schopnosti, nýbrž i velká láska k písni.“ Již jako student na prahu dospělosti Antonín Lauterbach pod dojmem silných citových prožitků svých prvních lásek začal skládat milostné básně veršovou technikou odvozenou z vnímavé četby klasické české lyriky i moderních 8 / 2002

poetů, Halase, Seiferta, Nezvala... Tak se již od časného mládí v Lauterbachově neumdlévající činorodosti draly ke světlu jedna za druhou všechny vlohy, kterými ho v kolébce obšoastnily sudičky. V ochotnické aktivitě dostávaly příležitost k uplatnění všechny najednou, takže se divadlo stalo jeho nejvlastnějším zájmovým živlem. V třicátých letech, když začala na českých jevištích kralovat pařížská revue jako módní pódiová novinka v podobě pestrého, rozverného pásma hudby, zpěvu, tanečních vložek a humorných dialogů i sólových výstupů vázaných jednotící ideou, ani Chlumec nebyl ochuzen o tuto zmodernizovanou verzi kabaretu. Lauterbach s Cónem napsali pro sokolský soubor hodinovou satirickou revue Chlumec v revoluci čili Bomba do Cidliny. Revue s trefnými narážkami na německé nacisty a jejich vůdce Hitlera, který tu byl maskován jménem Pytler,byla poprvé uvedena jako půlnoční šibřinková scéna a sklidila obrovský úspěch. Sál Sokolovny bouřil smíchem a nadšeným potleskem. Autoři, povzbuzeni úspěchem, napsali a se souborem nacvičili další vydařenou čtyřdílnou revue Chlumec včera a dnes, která v dvaadvaceti úsměvných scénických obrazech zachytila historické proměny města od časů starorakouské ospalosti až po výstižně karikovanou současnost. Lauterbach tu vynikl i jako herec s talentem komika. Osvědčená autorská dvojice se poté odvážně, ale s potěšitelným zdarem zhostila nesmírně náročného úkolu. Napsala operetu „Pro vévodkyni“ (hudba J. Šorčík a O. Vaníček). Hrála se v sále Dělnického domu a její úspěch se promítl i do novinových zpráv. Recenzent deníku A-zet napsal: „Srdečný a bouřlivý úspěch u obecenstva, jež po oba večery naplnilo divadlo, a hodně květin byly jak auto-

Jar. Vrchlický: Noc na Karlštejně - purkrabí 17

KDO JE KDO

rům, tak i účinkujícím zaslouženým uznáním. S radostí kvitovaná účast na premiéře býv. hraběcí rodiny Kinských dodala představení punc společenské události a maně vyvolala reminiscenci na doby, kdy V. K. Klicpera chodíval s místními ochotníky hrát své vlastenecké kusy vrchnosti na zámek.“ Výrazným předělem v Lauterbachově divadelnické aktivitě byl rok 1936, kdy vstoupil do pěvecko-ochotnické

Uhlíř z pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda jednoty Klicpera, která ve svých řadách soustředila nejschopnější chlumecké divadelníky včetně režiséra, herce i dramatika Slávy Cóna, který se usmířen vrátil mezi její členstvo. Tady Lauterbach okamžitě dostal krásnou roli Lysandra v Shakespearově Snu noci svatojanské. Pod organizačními křídly této zasloužilé kulturní organizace sehrál od té doby stovky rolí a roliček, Tantala v Smíru Tantalově, purkrabího v Noci na Karlštejně, Vocilku v Strakonickém dudákovi, knížete Býda v Moraně, pana otce v Lucerně, Martina Duška v Peldramech... Hrál na chlumeckých prknech po boku Karla Högra, Vlasty Fabiánové, Růženy Šlemrové i Eduarda Kohouta. Nalezl tu uplatnění nejenom jako výborný všestranný herec s vzácnou specializací komika a schopného hlasového imitátora, ale i jako režisér a dramatik. „Do soutěže Sdružení novobydžovského studenta jsem svého času pod pseudonymem zaslal svou divadelní prvotinu a byl jsem mile překvapen, když jsem v novinách Týden mimo jiné četl: Zdá se, že nejlepší dílo soutěže je veršované drama Uragan zaslané pod heslem Blankvers. Formál18

ně je dokonalý, dramaticky je dobře budován a plně uzrál pro dobrou scénu. Ve skupině dramatických prací mu bylo jednomyslně přisouzeno první místo.“ Blankvers, pravidelný jambický, pětistopý verš (pětkrát za sebou rytmicky střídající nepřízvučnou slabiku s přízvučnou) příznačný pro Shakespearova dramata, zvládl Lauterbach v jeho rytmickém schématu tak dokonale, že ho použil i jako výrazovou formu v románu Armon a Sylva, jehož úryvek otiskly i naše Chlumecké listy. Svůj dramatický talent uplatnil i v monumentálních historických dramatech Morana (sehraná na zahájení 6. ročníku Klicperova Chlumce a zpracovaná také jako rozhlasová hra právě tak jako Kráska a panoš Jan) a Pětilistá růže. Velkou odezvu vyvolala Lauterbachova hra Vruboun posvátný, s kterou klicperáci sklízeli ovace při řadě repríz v Chlumci i na zájezdech a kterou převzaly i jiné ochotnické soubory, jako Jednota Vrchlický v Dubečku, vojenský soubor v Josefově, soubor Šembera ve Vys. Mýtě, Erben v Miletíně, ochotnický spolek v Libštátě, soubor DTJ v Jaroměři, spolek Čm. církve v Novém Bydžově. S Cónem napsal k 150. výročí narození V. K. Klicpery hru z dramatikova života Z urny století a s O. E. Leskem později pásmo Český rok na vsi, které se na počest 100. výročí zrušení roboty předvádělo nesčetněkrát pod širým nebem v amfiteátru pod Sokolovnou. Podle prodaných lístků představení zhlédlo přes deset tisíc diváků. Záběry z pásma vysílala tehdy již zavedená televize. Recenzenti nešetřili chválou: „...autoři naplnili pásmo Český rok národním duchem, krásou českého slova, malebností české vesnice, svérázností českého venkova...“ Oceňovalo se spojení krásy slova, pohybu i hudby a zpěvu v moderním pojetí, které plně zachovalo český národopisný svéráz. Hojná je i Lauterbachova publikační činnost. Ve Svobodných novinách otiskl fejeton Krakonoš a šmelinář (pod pseudonymem A. Lach), v Klemensových Chlumeckých listech uveřejňoval na pokračovaní osmnáctidílnou novelu Útěk z bídy, která vyšla tiskem stejně jako Láska a utrpení panoše Jana a Povídky ze starého Chlumce. Je stálým přispěvatelem i novodobých Chlumeckých listů. O jeho dramatické texty nedávno projevila zájem i televize a také dramaturgie pražského rozhlasu. Zažil i leccos nepříjemného, intriky, úklady, zlovolné pomluvy i dlouhodobou nepřízeň politických instancí. Ale dočkal se spravedlnosti, kterou zajišoují spolehlivě meloucí boží mlýny. Vzhledem k své nezdolné vitalitě má nyní šanci dožít se v dobré kondici nejméně stovky. To přejeme jemu i chlumecké kultuře. Karel Richter

Našemu milému spolupracovníku Antonínu Lauterbachovi přeje celá redakce Chlumeckých listů i za jejich čtenáře k jeho devadesátým narozeninám vrchovatou míru zdraví, štěstí a pohody. Chlumecké listy

Reklama

8 / 2002

19

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

Co čteme... Zajímají nás i náměty zpracované ve světové literatuře. Tentokrát jsme porovnávali klasický faustovský příběh s lidovou loutkovou divadelní hrou O doktoru Faustovi.

Doktor Faust Příběhů o doktoru Faustovi bylo napsáno opravdu mnoho. Já se zaměřím na zpracování známého českého spisovatele Aloise Jiráska, ale hlavně na jiné, od Kamila Bednáře, které je určeno pro loutkové divadlo. Z porovnání obou faustovských námětů vychází Jiráskovo zpracování jako pověst, kdežto loutková verze je veselejší, hlavně díky postavám Kašpárka a čerta a tato verze je navíc veršovaná. V loutkové hře se objeví kromě doktora Fausta i další postavy. K těm patří například čert Mezištáfel, pomocník Fausta Wagner, Kašpárek a čert. Hlavní postava Faust je doktor, který upsal svoji duši háblu, aby pronikl ke všem tajemstvím života. Mezištáfel je čert, který se na Faustovo vyvolání objevuje a později si pro něj také přijde, aby ho odnesl do pekla. Kašpárek není v příběhu důležitý, ale je zde spíše pro zpestření děje a spolu s čertem vystupují ve vtipných scénkách. Faustův vztah k bohu nebyl příliš dobrý. Do kostela chodil jen kvůli tomu, aby ho lidé nepomlouvali a nepodezřívali.

O humor se v loutkové hře postarají již zmiňované postavy čerta a Kašpárka, které se spolu v průběhu děje baví a jsou tu hlavně pro děti. Díky českému loutkáři Matěji Kopeckému se dnes hrají i u nás podobné loutkové hry, protože právě on byl zakladatelem českého loutkářství. V dnešní době na území České republiky najdeme například loutkové divadlo Spejbla a Hurvínka a Minor v Praze a divadlo Drak v Hradci Králové. Díky tomu, že člověk je (i v dnešní době) ochoten pro to, co považuje za důležité, obětovat téměř vše, byl a je příběh o doktoru Faustovi zpracováván v různých podobách. Na mě zapůsobilo více zpracování loutkové hry od Kamila Bednáře, protože je vtipnější a objevuje se tam více postav. Vojta Tuček 7.A

Faust Zpracování faustovského námětu u A. Jiráska a v lidové loutkové hře se od sebe velmi liší. Jiráskův příběh je smutný. Odehrává se v něm hlavně příběh chudého studenta, který pro-

SKAUTSKÝ TÁBOR Tak jako k Americe patří Coca-Cola, k Česku pivo a k Chlumci sedláci, tak i k létu neodmyslitelně patří letní tábor. A jelikož polovina prázdnin už je za námi, budou i děti, pro které jsou hlavně tábory určeny, rozděleny na polovinu. Ta jedna už má své letní dobrodružství za sebou, teh už na ně jenom vzpomíná, no a ta druhá žije v očeká20

vání, velkém shonu a balení, neboo jejich tábor teprve klepe na dveře. Oddíl Chlumeckého Junáka patří do té první půlky, proto nám, vedoucím, nadešel čas ohlédnouti se, vzpomínat a hodnotit. Náš tábor, pořádaný ve Štěnkově u Třebechovic ve dnech 30. 6. až 4. 7., se vydařil. Ano, nešálí vás zrak, po 10 letech strávených v Březích u Přelouče, se letos podařilo po dohodě s třebechovickými skauty změnit „re-

padne penězům a hýřivému životu. Loutková hra je psaná humornou formou. Vystupuje v ní i kladná postava Kašpárka. Doktor Faust byl člověk, který bádal v čarodějných knihách a upsal svou duši čertu. Mezištáfel je čert, kterého si přivolal Faust za účelem, aby mu sloužil a splnil všechno, po čem touží. Kašpárek je kladná postava v lidové loutkové hře. Všechno bere s humorem. Čerta Nehněvajsu si přivolal Kašpárek. Je to mladý čert, který nemá ještě zkušenosti. Doktor Faust nerad chodil do kostela. Nelíbily se mu zbožné zpěvy. Do nebe se dostat nechtěl. Raději svou duši upsal peklu. Zakladatelem českého loutkářství je Matěj Kopecký. Ke známým loutkovým divadlům patří: divadlo Drak v Hradci Králové nebo Divadlo Spejbla a Hurvínka v Praze. Faustovské téma je zpracováno v mnoha podobách. Jedná se o lidové historky, které jsou spojeny s legendou a jménem G. Fausta Sebellica. Více na mě zapůsobil příběh o doktoru Faustovi od A. Jiráska. Je to příběh, který má děj. Nejdříve čert odnesl do pekla dr. Fausta, protože mu upsal svou duši a on mu za to sloužil a všechno vyplnil. Potom odnese čert do pekla i chudého studenta, protože zapomněl na svou skromnost, na svou chudobu a stal se z něho chamtivý člověk. Jára Kopřiva 7.A

vír“. Samozřejmě, na místě by bylo srovnávání, ale to je stejné jako s knihou či filmem, každému se líbí něco jiného, a protože nás tam bylo něco přes 40 a názorově jsme odlišní lidé, nepřísluší mi mluvit za všechny. Taky by to zabralo spoustu místa. Podstatnější je, že s novým prostředím se nabízí i nové okolí k výpravám a výletům, obého bylo hodně využito. Proto věřte, že jsme navštívili Opočno i opočenský zámek, hrady Litice, Potštejn, samozřejmě 3 km vzdálené Třebechovice, kde nevyhnutně následovala prohlídka betlému, dvakrát taChlumecké listy

AKCE PRO DĚTI

ké návštěva místního koupaliště. To bylo kvitováno zejména ze strany mládeže, i když nutno přiznat i vedoucí se na skvělých vodních atrakcích také pořádně vyřádili, neboo vše bylo pod dozorem plavčíků, kteří snad dříve byli fotbalovými sudími, neustále totiž pískali. Mluvit jsme je vůbec neslyše-

nejmenší pohádkový les, poznávací závod, pokladovku, bojovku, stezku odvahy a spoustu výletů a koupání - jak už jsem uvedl výše. Také nálada byla výrazněji veselá, zvláště pak u táborových ohňů. Ten první, konaný na závěr návštěvního dne, byl určen hlavně příbuzným našich malých táborníků

li. Jinak naše koupání obstarávala nedaleká řeka Orlice, ovšem za předpokladu, bylo-li na to vhodné počasí. A jsme konečně u toho, alfy a omegy všech táborů, u nejdůležitějšího faktoru, rozhodujícího o kvalitě programu, u počasí. To se nám letos také vydařilo. Světe div se, po posledních 2 letech deštivých podmáčených táborů v Břehách, se k nám konečně slunce neotočilo zády a pozlatilo svými paprsky náš stanový pobyt. Díky tomu bylo možno sehrát spoustu různých her, procvičit se ve skautských dovednostech, zastřílet si ze vzduchovky, uspořádat softíková klání, opičí dráhu, pro

a jejich rodičům, jejichž ratolesti se z plných sil snažily zúročit získané vědomosti i taškařice a předvést se za doprovodu kytar a harmoniky v co nejlepším světle. Ten druhý byl o poznání vážnější, nejen z důvodu výjimečně zlobivého počasí, ale z jeho poslání - byl slibový. U jeho mile hřejících plamenů totiž vybraní jedinci, kteří zvládli různá úskalí, zdolali překážky, splnili zkoušky, slibovali na svou čest a vstupovali navždy do velké skautské rodiny. Byl ale také o poznání smutnější, neboo po Rose na kolejích, písni, kterou již několik let ukončujeme všechny ohně, následovala poslední večerka, posled-

Trochu humoru Žena u lůžka svého těžce nemocného muže: „Ty jsi prostě nesnesitelný! Možná že tě vidím dneska naposledy živého, a ty jsi vůbec nezpozoroval, že mám nový klobouk!“ Muž s manželkou se procházejí v parku. Proti nim kráčí jakási žena. 8 / 2002

ní noc a ráno pak poslední budíček. Pak už jenom samé balení, bourání no a - odjezd domů. Vše musí totiž jednou skončit, aby to nezevšednělo, proto i já už sumíruji, v hlavě své, závěr. Tady bych nejdříve chtěl poděkovat všem, kteří se na úspěchu letošního tábora podíleli. Ze strachu, abych na někoho nezapomněl a abych nepopsal další list, nebudu jmenovat, ale pevně věřím, že můj dík zahřeje u srdce všechny ty, kteří si ho plně zaslouží. A je jich většina. Dík patří: paní kuchařce a kuchyňské směně za výborná jídla a naše pravidelné trávení, paní zdravotnici, jejíž péče bylo občas zapotřebí, hospodáři, jenž nás zásoboval, všem vedoucím, kteří se starali o chod tábora a program, a všem pomocníkům, kteří přišli přiložit ruku k dílu při nakládání a vykládání - roverům, oldskautům, rodičům. No a nakonec samozřejmě těm dvaatřiceti táborníkům a tábornicím, že vydrželi, neskuhrali, ale hlavně se nijak neprohřešili vůči táborovému řádu. Byli skvělou partou, možná i proto, že letos byla drtivá většina zúčastněných členy, kteří v roce pravidelně chodí na schůzky. I to je myslím úspěch, za kterým se skrývá vytrvalá a obětavá práce dvou lidí, kteří v roce 2000 převzali oddíl Chlumeckého Junáka, udrželi jej v chodu, ba co více, pozvedli ho i na výši. A to je myslím důvod, proč porušit slovo a jmenovitě jim poděkovat. Proto ještě jeden dík Vráoovi Applovi a Věrce Kopecké. A na úplný závěr si všichni přejme, aby všechny další tábory, byly na všech postech tak úspěšné, jako ten letošní. Pavel Liška - Lišák

„Snaž se, Olgo, vypadat šoastně! Ta žena - to je moje první manželka.“

V práci se začaly ženy hádat. Zavolali vedoucího, aby udělal pořádek. „Ticho!“ vykřikl. „Ao mluví nejstarší!“ V tu chvíli všechny zmlkly.

Jedna vdova dala vytesat na pomník svého milovaného muže tento nápis: Moje bolest je tak veliká, že ji nemohu dále nésti. Brzy se však znovu vdala. Dala proto ještě vytesat slovo SAMA.

Ptá se otec dcery: „Maminka se chystá večer někam jít?“ „Ano tati. Chce jít do kina!“ „A nevíš, jestli půjdu s ní?“ LV 21

NOVÁ TELEFONNÍ ČÍSLA

ZMĚNA TELEFONNÍCH ČÍSEL K přečíslování veřejných telefonních sítí dojde v noci z dne 21. na 22. září 2002 (mezi půlnocí a 3. hodinou ranní).

JAK BUDOU NOVÁ ČÍSLA VYPADAT? # Všichni účastníci budou mít devítimístné národní telefonní číslo. # Toto číslo bude bez jakékoli předvolby, takže žádné volání v ČR nebude začínat číslicí 0. # Z jakéhokoli místa v ČR (v místním i v meziměstském volání budete používat devítimístné číslo. # Číslicí 1 budou začínat tísňová volání, doplňkové telefonní služby a přístupové kódy pro volbu prvního operátora.

Národní směrové číslo 37 38, 41, 46 48 49 51, 55, 56 57 58

Plzeňský Jihočeský Ústecký Pardubický Liberecký Královéhradecký Jihomoravský Moravskoslezký Vysočina Zlínský Olomoucký

39 47

53, 54 59

# Číslicemi 2, 3, 4, 5 budou začínat národní účastnická čísla v pevné síti. # Číslicemi 6, 7, 8, 9 budou začínat hlavně čísla mobilních operátorů a přídavné služby pevných operátorů, např. Zelená linka ČESKÉHO TELECOMU.

Telefonní obvod (TO)

48

41, 47 35

49 2 31, 32

37

# Přestupný znak 00 pro volání do zahraničí zůstává nezměněn.

46

38, 39

VOLÁNÍ V ČR BUDEME DĚLIT NA MÍSTNÍ A DÁLKOVÁ # Místní volání bude v rámci jednoho telefonního obvodu (TO). Vzhledem k tomu, že se zvětší telefonní obvody přibližně asi o 1/3, meziměstská volání se změní na místní, a dojde tak ke zlevnění některých hovorů. # Dálková volání budou z jednoho TO do jiného TO. Každý TO bude mít jedno, dvě nebo tři národní směrová čísla, kterými budou začínat národní čísla účastníků. Národní směrové číslo

Telefonní obvod (TO)

2 31, 32 35

Praha Středočeský Karlovarský

55, 59

58

56 51, 53, 54

57

INTERNET Pro připojení k internetu bude třeba, abyste si upravili přístupové číslo ve svém počítači: místo 0971...

bude jen 971...

ZNÁTE JIŽ SVÉ TELEFONNÍ ČÍSLO? Je uváděno na měsíčním vyúčtování za telefonní služby v záhlaví. Sdělte ho svým známým a vyžádejte si jejich nová čísla. Pro Vaši informaci uvádíme nejužívanější telefonní čísla v našem městě.

Nová telefonní čísla platná od 22. 9. 2002 Městský úřad Chlumec n. C.

495 484 515, 495 484 535, 495 484 545 fax 495 485 904

22

Město

- TS - bytové hospodářství - Kladruby 495 485 390

Město

- technické služby - Kladruby

495 486 092 Chlumecké listy

NOVÁ TELEFONNÍ ČÍSLA

Městská policie Chlumec n. C.

495 485 333

Policie ČR Chlumec n. C.

495 485 859

Hasiči - zbrojnice

495 485 580

Finanční úřad Chlumec n. C.

495 701 303

Referát státní sociální podpory, kontaktní místo Chlumec n. C.

495 489 011

Úřad práce Chlumec n. C.

Okresní úřad v Hradci Králové

495 485 529, 495 485 739 495 260 541, 495 513 398

Okresní správa sociálního zabezpečení Hradec Králové Čs. armády Malé náměstí

495 853 111 495 076 328

Úřad práce Hradec Králové

495 868 111

Městský úřad Nový Bydžov

495 490 310

Základní škola Chlumec n. C. Školní jídelna základní školy

495 484 570 495 485 120

495 485 262 495 485 272

Mateřská škola Beruška - Pod Loretou Školní jídelna MŠ Pod Loretou

495 485 520 495 485 239

Městské kino

495 485 129

Městská knihovna Městská knihovna - Internet

495 485 318 495 484 121

Domov důchodců V Podzámčí

495 495 495 495 495 495

485 486 486 484 484 489

104, 995, 996 521, 541, 170

495 495 495 495 495 495 495 495

484 703 703 703 703 703 703 703

569 490 491 492 497 483 496 482

Domov důchodců Palackého ul. ředitelka

Zdravotnictví: Městské zdravotní středisko - ul. Jungmannova správce - p. Midloch 495 484 598 rehabilitace

495 485 712

MUDr. Hašplová - praktický lékař MUDr. Veselovská - praktický lékař MUDr. Zima - praktický lékař

495 485 820 495 485 713 495 485 710

MUDr. Rezníčková - stomatologie MUDr. Švorc - stomatologie Zubní laboratoř - pí Štěpánová

495 485 711 495 485 823 495 486 892

Gynekologie

495 485 821

MUDr. Lochman

- oční

495 485 822

MUDr. Pavlata, MUDr. Charvát

- ortopedie

495 485 822

MUDr. Louda

- urologie

495 485 714

Stomatologie - Kozelkova 22 MUDr. Hanzlík MUDr. Matušková

495 485 533 495 486 841

8 / 2002

Mateřská škola Poděbradova Školní jídelna MŠ Poděbradova

České dráhy přednosta provolby: přednosta přepravní náměstek dopravní náměstek nákladní pokladna vozová služba osobní pokladna výpravčí

Dětské zdravotní středisko - Pernštýnská ul. MUDr. Hrunka 495 485 403 MUDr. Novák 495 485 313 Interní ambulance - Pražská ul. MUDr. Víšek

495 485 787

Privátní lékaři - Nádražní 783 MUDr. Krenčík - gynekologie MUDr. Louda - praktický lékař

495 484 207 495 484 200

LÉKÁRNY Lékárna Pražská (budova FÚ) 495 485 219 Lékárna „U Anděla“ - Klicper. nám. 495 487 109 Lékárna „U Nádraží“ 495 487 220 FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ Areál FN 495 512 346 Hradecká 495 513 794 Šimkova 495 511 611 OKRESNÍ NEMOCNICE Nemocnice Nový Bydžov

495 490 321 23

AKCE PRO DĚTI

Přehled zájmových kroužků domu dětí a mládeže na školní rok 2002 - 2003 Milé děti, i pro letošní rok jsme pro vás v Domě dětí a mládeže v Chlumci nad Cidlinou připravili pestrou nabídku zájmových kroužků. Těšíme se na shledání s těmi z vás, kteří v minulosti naše kroužky navštěvovali a samozřejmě rádi také uvítáme nové zájemce. Přijhte proto i vy, kluci a holky, kteří ještě nemáte vyhraněný zájem, prohlédnete si klubovny, seznámíte se s vedoucími a novými kamarády a až poté, koncem září, se teprve rozhodnete, co se vám nejvíce líbí a kam vlastně budete chodit. Nabídku kroužků spolu s přihláškou dostanete ještě jednou prostřednictvím letáčku ve škole v prvním zářijovém týdnu. Případné změny zahajovacích schůzek (den a hodinu) včas připomeneme školním rozhlasem nebo vyvěšením plakátků na nástěnkách DDM a u hlavního vchodu ZŠ v Chlumci nad Cidlinou. Další informace lze získat v kanceláři DDM (telefon 595 357). Přeji vám mnoho zábavy a pěkných zážitků. Jitka Koulová řediteka DDM

Přírodověda $ Rybářský kroužek I., II. a III. Vedoucí: p. František a Jiří Langrovi, p. Marek Petr Přijímáme chlapce a děvčata ve věku 9 - 14 let. Schůzky se budou konat ve Smetanově chaloupce u Cidliny vždy v sobotu, zahajovací schůzka se uskuteční tamtéž v sobotu 22. 9. 2002 od 9.00 hodin.

$ Kynologický kroužek Vedoucí: sl. Pavlína Marková Zveme děti do nového kroužku. Jeho činnost bude zaměřena na výcvik a případnou účast dětí a jejich psů v soutěžích Agility. Co se po tímto cizím slovem skrývá? Agility je zábava pro děti i dospělé, pro psy s rodokmenem i pro voříšky. Kromě výcviku agility a poslušnosti se děti naučí o psa samostatně postarat, dále základy první pomoci, správné krmení, chov a vše, co se psy souvisí. Ti nejlepší se mohou zúčastňovat závodů agility. Podmínkou je, aby dítě fyzicky svého psa zvládlo. Přihlásit se můžete s kterýmkoli plemenem psa, samozřejmě i s křížencem, dospělým či štěnětem od 3 měsíců věku (podmínkou je očkování). Schůzky se budou konat na cvičišti ZKO v Chlumci nad Cidlinou. První informativní schůzka bude ve čtvrtek 12. 9. 2002 v 16.30 hodin v klubovně DDM u zahradnictví.

Společenské vědy $ Angličtina I. a II. Vedoucí: 24

p. Jitka Koulová

Přihlásit se mohou žáci 2. a 3. tříd - začátečníci a dále mohou pokračovat děti, které kroužek navštěvovaly minulý školní rok. Zahajovací schůzka se uskuteční v klubovně areálu DDM u zahradnictví ve středu 11.9. 2002 od 15.30 hodin pro začínající a v 16.00 pro loňské členy a další pokročilé zájemce. Náplň: základní mluvnická pravidla a slovní zásoba, procvičování formou her, rozhovorů a obrázků, poslech zvukových nahrávek.

$ Dívčí klub Vedoucí: p. Šárka Doležalová Přijímáme děvčata od 3. třídy. Náplní kroužku bude především vaření, základy stolničení i příprava výrobků studené kuchyně. A samozřejmě jejich ochutnávání. Dále budeme vyrábět doplňky pro domácnost, zhotovovat dekorace a dle zájmu se budeme věnovat i ručním pracem. Schůzky budou v kuchyňce základní školy nebo v klubovně DDM. První schůzka je v pondělí 9. 9. 2002 v 15.00 hodin v klubovně DDM u zahradnictví. Estetika

$ Klasické i netradiční techniky ve výtvarné výchově Vedoucí: sl. Věra Kopecká Chceš se stát slavným malířem, jako byl například Van Gogh? Pak nečekej a přihlas se do tohoto výtvarného kroužku. Přijímáme děti od 4. do 9. třídy, zahajovací schůzka bude ve čtvrtek 12. 9. 2002 od 15.00 hodin v areálu u zahradnictví. Náplň: kresba živé i neživé přírody, člověka, malba zátiší, muchláž, frotáž, body art, práce s paletou a se stojanem.

$ Výtvarný kroužek zameřený na textilní tvorbu Vedoucí: sl. Květa Richtrmocová Přijímáme děti, které mají zájem vyzkoušet si batikování, techniky tkaní, malbu na textil, výrobu ručního papíru a tiskátek na textil, našívání korálků, drhání, vyšívání, háčkování, pletení atd. Schůzky se budou konat v klubovně DDM u zahradnictví, první informativní bude tamtéž ve čtvrtek 12. 9. 2002 v 16.00 hodin.

Technika $ Letečtí modeláři Vedoucí: ing. Antonín Šimerda Přijímáme chlapce a děvčata od 3. tříd. Schůzky se budou konat vždy ve středu a v pátek v areálu u koupaliště od 16.00 do 19.00 hodin. Zahajovací schůzka bude ve středu 11.9.2002 od 15.00 hodin tamtéž. Náplň: stavba modelů letadel, lodí apod., sportovní létání, účast na modelářských soutěžích a výstavách. Chlumecké listy

AKCE PRO DĚTI

$ Modelové a skutečné železnice Vedoucí: p. Bohumil Špecinger Přijímáme všechny zájemce o železnici. Náplň: budování a provoz velkého klubového kolejiště ve velikosti HO, video, diapásma a PC hry se železniční tematikou, zájezdy na výstavy a parní jízdy. Zahajovací schůzka bude v pátek 13. 9. 2002 od 16.00 hodin v klubovně u koupaliště.

$ Počítačový kroužek I. Vedoucí: ing. Vladimír Vondruška Náplň: základní práce s počítačem, internet, el. pošta, počítačové hry. Schůzky budou v sobotu od 7.00 do 10.00 hodin. Zahajovací schůzka bude v sobotu 21. 9. 2002 od 7.00 do 10.00 hodin v klubovně DDM u zahradnictví.

$ Počítačový kroužek II. Vedoucí: p. uč. L. Pacák Náplň: základy práce s počítačem, internet, elektronická pošta, počítačové hry. Schůzky budou v počítačové učebně základní školy vždy v úterý od 15.00 do 16.30 hodin. První schůzka je 10. 9. 2002.

Tělovýchova $ Judo Vedoucí: p. Petr Černohorský, Pavel Tichý, Pavel Zima Přijímáme děti narozené od roku 1994. Zahajovací schůzka pro pokročilé judisty bude v pondělí 2. 9. 2002 od 16.00 a nábor nových zájemců bude opět v pondělí 9. 9. 2002 od 15.30 hodin v klubovně juda v areálu u koupaliště. Náplň: nácvik základních technik juda, seznamování se s taktikou a způsoby boje, účast na soutěžích.

$ Střelecký kroužek Vedoucí: p. František Veselý, p. Vladimír Appl Přijímáme děti od 6 let. Schůzky se budou konat v areálu u koupaliště ve středu, v pátek a v neděli. Zahajovací schůzka bude tamtéž ve středu 11. 9. 2002 od 15.00 h. Náplň: střelba ze vzduchovky, soutěže, doplňkové sportovní disciplíny.

$ Tenis Vedoucí: ing. Vladimír Holoubek Přihlásit se mohou děti od 3. tříd. Zahajovací schůzka bude v pátek 20. 9. 2002 od 15.30 hodin v nové tělocvičně ZŠ. Náplň: tenis, různé druhy míčových sportů, zvýšení fyzické kondice.

$ Stolní tenis Vedoucí: p. Pavel Kycelt Přijímáme děti od 2.- 5. třídy. Schůzky se budou konat v herně stolního tenisu v sokolovně. Zahajovací schůzka bude tamtéž v pátek 16. 9. 2002 od 17.00 hodin. Náplň: děti se postupně naučí základy techniky stolního tenisu, zvýší si svou fyzickou kondici. 8 / 2002

$ Aerobik (přípravka) Vedoucí: p. Mirka Khorelová Přijímáme děvčata od 2. třídy. Zahajovací schůzka je v úterý 10. 9. 2002 od 14.30 hodin v areálu DDM u zahradnictví. Náplň: rozvoj pohybových schopností, gymnastika, základní kroky aerobiku, tanec.

$ Aerobik I., II Vedoucí: Mirka Khorelová Kroužek je určen pro děvčata, která znají základy aerobiku nebo se velice rychle učí. Zahajovací schůzka bude v úterý 10. 9. 2002 od 15.30 hodin v areálu DDM u zahradnictví. Náplň: výuka kroků aerobiku, taneční sestavy, zvyšování fyzické kondice, soutěž.

$ Sportovní kroužek Vedoucí: p. Mirka Khorelová Přihlásit se mohou chlapci i děvčata od 5. tříd, zahajovací schůzka bude v úterý 10. 9. 2002 v 16.00 hodin v klubovně DDM u zahradnictví. Náplň: košíková, volejbal, vybíjená, ringo, přehazovaná. Děti se naučí pravidla jednotlivých her, jejich techniky a zlepší si svou fyzickou kondici.

$ Florbal Vedoucí: Pavel Šimek Přijímáme chlapce i děvčata od 2. třídy, kteří mají o tento sport vážný zájem. Florbal patří nyní mezi velmi populární sporty s rychle rostoucí základnou. Je to nový dynamický kolektivní sport, který se hraje plastovou hokejkou a míčkem. Schůzky budou 2x týdně v nové tělocvičně ZŠ. Zahajovací schůzka bude v pondělí 9. 9. 2002 od 16.00 před vchodem do nové tělocvičny. Náplň: technika florbalu, zlepšení fyzické kondice, strečing

$ Fotbal Vedoucí: p. Jaroslav Koza a p. Milan Mázl Přijímáme chlapce od roku narození 1993 a mladší. Schůzky se konají na fotbalovém hřišti v pondělí, ve středu a v pátek od 16.30 do 17.00 hodin.

$ Taneční kroužek Vedoucí: p. Lucie Panchartková Přijímáme chlapce i děvčata od 2. do 8. třídy. Schůzky se budou konat ve staré tělocvičně ZŠ, zahajovací schůzka bude ve středu 9. 9. 2002 od 14.30 hodin v klubovně DDM u zahradnictví. Náplň: nácvik lidových, country i moderních tanců - výběr přizpůsobíme zájmu i věku dětí.

$ Hasiči Vedoucí: p. Václav Zborník, p. Jiří Končický Přijímáme chlapce i děvčata do 10 let a dále chlapce z 8. a 9. tříd, kteří jsou šikovní v běžeckých disciplínách. Schůzky se budou konat v areálu u koupaliště a v zimních měsících v tělocvičně ZŠ. Zahajovací schůzka bude v pátek dne 9. 9. 2002 od 16.00 hodin v klubovně u koupaliště. 25

AKCE PRO DĚTI

Náplň: teoretická i praktická příprava na budoucí povolání, sportovní hry, soutěže doma i v zahraničí.

$ Klubíčko - klub maminek s malými dětmi Vedoucí: p. Lucie Panchartková, p. Šárka Doležalová Přijímáme maminky s dětmi od 1 do 4ti let, schůzky se budou konat pravidelně v úterý od 9.00 do 11.00 hodin v mateřské škole v Poděbradově ulici - první schůzka bude 10. 9. 2002 od 9.00 hodin v klubovně DDM u zahradnictví. Náplň: pohybové hry s tancem a zpěvem, výtvarná a pracovní činnost, zájezdy.

Reklama

$ Hokejbal Vedoucí: p. Marcel Marek Přijímáme chlapce ve věku 5 - 15 let, schůzky se budou konat na hokejbalovém hřišti (u hasičáku) a v tělocvičně ZŠ. Zahajovací schůzka se uskuteční v úterý 10. 9. 2002 v 17.30 hodin na hokejbalovém hřišti. Náplň: trénink na hřišti, střelba na branku, práce s míčem, taktická příprava, pravidla hry, všeobecná fyzická příprava.

$ Šachový kroužek Vedoucí: p. J. Daniš Zahajovací schůzka a další informace budou uvedeny v nabídkovém letáčku DDM, který děti dostanou ve škole v prvním zářijovém týdnu.

Reklama

26

Chlumecké listy

SPORT

Volejbalové léto 2002 Uplynulý víkend se uskutečnil XXI. ročník tradičně kvalitního a špič-

mužstev okresních soutěží. V této soutěži zvítězilo družstvo juniorů DUKLY

V krásném prostředí chlumeckého areálu pod sokolovnou byl po celý den viděn kvalitní sport na nejvyšší i na té nižší úrovni. Dobrou kulisu vytvořili chlumečtí diváci, kteří přijali krajánky z mužstva VK Chlumec nad Cidlinou dočasně za své a vydatným povzbuzováním je dovedli k obhajobě prvního místa.

Neděle byla plně zasvěcena OPEN TURNAJI SMÍŠENÝCH DRUŽSTEV 4+2

kově obsazeného turnaje „CHLUMECKÉ VOLEJBALOVÉ LÉTO“. V sobotu, první hrací den, byl na pořadu turnaj extraligových družstev mužů za účasti celé české extraligové špičky, ve kterém vítězství obhájilo mužstvo domácího VK Chlumec nad Cidlinou ve složení: Milan Hadrava, Přemysl Bláha, Petr Konečný, Pavel Holčík, Pavel Barborka a Ladislav Kovařík. Na dalším místě skončily družstva VO PŘÍBRAM a VK ČESKÉ BUDĚJOVICE. Souběžně probíhal i turnaj extraligových „B“ mužstev a ligového mužstva SLÁVIE HRADEC KRÁLOVÉ. Zde zvítězilo družstvo VK DANZAS OSTRAVA B před SLÁVIÍ HRADEC KRÁLOVÉ a DUKLOU LIBEREC B, a turnaj

LIBEREC. Na dalších místech se zúčastnily družstva HOŘIC a CHRUDIMI.

Nedělního turnaje smíšených družstev se zúčastnilo 23 týmů ve dvou kategoriích (okresní úroveň 15 mužstev, krajská úroveň 8 mužstev). V průběhu turnaje se ukázalo, že některé týmy předvádějí velmi kvalitní sport a naopak byla i taková mužstva, pro která byl chlumecký turnaj první (a doufejme že ne poslední). I přes nepřízeň počasí, turnaj musel být asi na hodinu přerušen pro déšo, dopadla celá akce velmi zdařile.

Celkové výsledky:

Umístění:

EXTRALIGA MUŽŮ 1. VK CHLUMEC NAD CIDLINOU 2. VO PŘÍBRAM 3. VK ČESKÉ BUDĚJOVICE ZÁLOHA EXTRALIGY A 1. LIGA 1. VK DANZAS OSTRAVA B 2. SLÁVIA HRADEC KRÁLOVÉ 3. DUKLA LIBEREC B OKRESNÍ SOUTĚŽE

krajská úroveň 1. NECHCI O TOM MLUVIT 2. PARDUBÁCI 3. ZVÍŘÁTKA PANA KRBCE okresní úroveň 1. NÁVŠTĚVNÍCI HRADU 2. ŽÍZEŇ 3. CÍRKVICE Výbor TJ SOKOL

1. DUKLA LIBEREC JUNIOŘI B 2. HOŘICE 3. CHRUDIM

foto Ant. Fibigr 8 / 2002

27

ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

KDO BUDE JAKO DÍTĚ (Pán učí pokoře) Čtenářům Písma sv. nemůže uniknout pozornost, jakou věnoval Ježíš dětem. Měl pro ně vždycky čas. Když učedníci je nechtěli pustit do jeho blízkosti, vzal je v ochranu a řekl jim: „Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboo takovým náleží království nebeské.“ Evangelium je v tom jednoznačné, že děti mají vždycky své místo u našeho Pána. Svým vztahem k nim dal Pán Ježíš příklad i pokyn celé své církvi, aby na ně také nezapomínala. Dnešním oddílem (Mt 18,1-5), nám dokonce ukazuje, že jako věřící lidé máme být připraveni nejen sami dětem sloužit, ale i službu přijímat. Vždyo nejednou mohou být našimi učiteli, jak to ukázal Pán, když se učedníci jednou nemohli dohodnout, kdo z nich je největší v království nebeském, a obrátili se s touto otázkou na něho. Tu On zavolal dítě, postavil je doprostřed

a řekl: „Jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského. Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském.“ Tím dal Ježíš najevo, že jsou chvíle, kdy nám to může jen prospět, učíme-li se i od těch nejmenších. Připomeňme si některé z dobrých vlastností dětí, jež by Pán rád viděl při svých učednících i při nás. Prostota, nesobeckost, a důvěřivá láska dítěte jsou vlastnosti, jichž si nebesa cení. Jde tu především o ryzost a čistotu lásky. U malých dětí je láska stále ještě bezelstná. Může být přirovnána vždy chutné a občerstvující pramenité vodě, která není ještě zkalena žádnými přimíšeninami. Láska ve věku pozdějším, podobně jako voda ve všech řekách, vzdálenějších od pramene, může už být něčím zkalená, co kazí

DOBROVOLNICTVÍ DOBRO není samozřejmé! Je vzácné, možná nejvzácnější. Ale Vy ho v sobě máte a někteří z Vás ho navíc chtějí rozdávat. My víme o těch, kteří by ho kousek potřebovali. VÁM, kteří DOBROVOLNĚ nabízíte svou energii a svůj čas, jste plnoletí a odpovědní a dodržíte dané slovo, Vám, kteří se nebojíte seniorů a práce s nimi a pro ně, umíte naslouchat, jste zruční nebo umíte další zajímavé věci, ale hlavně CHCETE pomáhat, nabízíme možnost smysluplné činnosti v našem zařízení. MY očekáváme SNAHU a chuo pomáhat, SPOLEHLIVOST, komunikaci a účast na pravidelných setkáních a nabízíme spoustu možností jak pomáhat, šanci získat nové přátele. Nabízíme práci zadarmo, která Vás přesto obohatí i zá28

její pravost i chuo. Při lásce to muže způsobit kal lidské opatrnosti, vypočítavostí a prospěchářství. Někdy se duše dítěte přirovnává k citlivé fotografické desce, která pohotově a vnímavě reaguje na sebemenší záblesk světla. Tak citlivě i děti odpovídají na všechny jevy života, na bolesti i radosti. Všechny změny se rychle promítnou i do jejich zevních reakcí, buh v slzách nebo úsměvech. Dospělí bývají už netečnější k životním údělům, jak svým, tak svých bližních. Snadno ztrácejí porozumění pro radost jiných, bohužel, i pro soucit se zarmoucenými. Slovo apoštola Pavla: „Radujte se s radujícími, plačte s plačícími“ (Řím 12,15) tu má stejnou hodnotu jako to Ježíšovo: „Jestliže nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského“. A znamená: Buhte vůči sobě a vůči svým bližním citliví a necho Vás převládá prostota, nesobeckost, důvěřivost, ryzí a čistá LÁSKA! Pokoj Vám Kazatel SLOVA BOŽÍHO: Tesař Jaroslav - farář CČSH

- podmínkou: doporučení a písemné potvrzení od zvěrolékaře o vhodnosti této činnosti

žitky, které jinde neprožijete. A Vaší práce si budeme vážit.

# pro drobné šití pomůcek pro obyvatele

VY, kteří chcete hodně dávat, věřte, že můžete i hodně získat.

nabízíme:

Zavolejte, my Vás rádi přijmeme, proškolíme Vás a seznámíme s prostředím.

PROGRAM PÉČE O DOBROVOLNÍKY

# doprovod k lékaři - na zavolání staniční sestry

SPONZOREM PROGRAMU: Penzijní fond České pojišoovny pan Libor Morávek pan Marcel Šoastný paní Jitka Prausová Obecní úřad Lovčice paní Stejskalová paní Kubalová pan Bouz slečna Knoblochová

# pro canisterapii („léčba psem“) - 1x týdně cca 2 hodiny - pes jakékoli menší rasy, čistý, zdravý, neagresivní

1. MOŽNOST VYUŽÍT SLUŽEB DOMOVA - pedikúra, kadeřnictví - rehabilitace

Nyní potřebujeme dobrovolníky pro tyto činnosti:

Chlumecké listy

ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

- stravování v den práce za cenu 31,- Kč/oběd 2. PRAVIDELNÉ PORADY - asi jednou za 2 měsíce 3. MOŽNOST VÝLETŮ SPOLEČNĚ S KLIENTY - jako doprovod nebo host 4. VÝLET PRO DOBROVOLNÍKY - 1x ročně 5. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH PRO KLIENTY - nejen jako pomoc, ale též jako host 6. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH PRO PERSONÁL - např. Dětský den, Mikulášská besídka 7. SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ - 2x ročně - s občerstvením

8. PODĚKOVÁNÍ ZA PRÁCI DOBROVOLNÍKA - formou drobného dárku - u příležitosti narozenin dobrovolníka kytičkou 9. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ CELOSTÁTNÍHO OCENĚNÍ DOBROVOLNÍKŮ „KŘESADLO“ 10. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ CERTIFIKÁTU DOBROVOLNÍKA A CENY „DOBROMAN ROKU“ 11. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ PRAXE V PSYCHOSOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

NAŠE DOBROVOLNICKÉ PROGRAMY: 1. SENIOR - jednotliví dobrovolníci, kteří pracují pravidelně 2. BABY STUDIO - předškolní ročník MŠ Poděbradova pod vedením učitelek Evy Herčíkové a Venduly Literové - společné cvičení a malování seniorů a dětí 3. RYCHLÁ ROTA - nárazové akce většího charakteru

12. POJIŠTĚNÍ - Hasičská vzájemná pojišoovna STÁLE PŘIJÍMÁME ZBYTKY VLNY A LÁTEK PRO PRACOVNÍ TERAPII OBYVATEL DOMOVA.

Kontakt: Daniela Lusková Koordinátor dobrovolníků Palackého 165/I 503 51 Chlumec n. C. Tel.: 0448/ 594 521 0604 240 344

Tradiční letní slavností v zahradě „dolního“ domova se stala Annenská slavnost, letos pořádána již po páté. Účast seniorů, dobrovolníků i zaměstnanců byla velmi velká, na slavnost přijeli i obyvatelé domova v Palackého ulici a klienti terénní pečovatelské služby. K tanci i poslechu hrál pan Heřman. Provoz obou budov již běží v zaběhnutých kolejích, nová budova je již plně obsazena klienty i personálem. Pro obyvatele byl sestaven pevný aktivizační program, cvičí se, zpívá, muzikoterapie i Klub ručních prací mají vždy vysokou návštěvnost. Vyjíždíme na minivýlety do města, na pi-

vo, nebo větší výlety. Báječným zpestřením letního odpoledne byl piknik v Oboře nebo návštěva Městského muzea v Loretě. Pokračujeme v pořádání Akademie III. věku, přednášky se střídají na obou budovách. Naposledy jsme si povídali o slavnostním otevření muzea, chystáme přednášku o Řecku a Holandsku. Podzim bude jako každý rok bohatý na akce sportovního i kulturního charakteru. Naši senioři jsou pozvání na různá sportovní klání do jiných domovů, my chystáme Soutěž zručnosti, v dvojím provedení - pro seniory a pro mentálně postižené. Připravuje se Kavárnička dříve narozených se soutěží o nejlepší vtip a Setkání rodin obyvatel s vedením domova. Daniela Lusková Sociální pracovnice DD

Životní moudra

Víte, že...

% Až budeš na koni, nezapomeň na ty, kteří tě do sedla vysadili. Možná budeš potřebovat pomoc, až polezeš dolů. % Na dostatečně vysoká místa bývají lidé svolni proplazit se libovolně hlubokým blátem. % Otevřená hlava ví, kdy má zavřít ústa, jazyk dát za zuby, přimhouřit oči a ucpat si uši. % Nejednu velkou hubu zavřeli otevřením malého konta. % Některý člověk ne a ne se najít - prostě proto, že najít není co. % Blízkost dědictví zkracuje vzdálenost přibuzenectví. % Hypochondr je zdravý člověk nemocný představou, že je nemocný. LV

& Některé ulice města jsou opět rozkopány za účelem pokládání elektrického kabelu a pracovníci VČE odstraňují vrchní vedení. & Pod sokolovnou (proti mateřské škole) začaly zemní práce pro výstavbu sportovní haly. & I v kadeřnictví Lucie jsou dlužníci... (Ztráty a nálezy v kadeřnictví Lucie) V kadeřnictví byl omylem vyměněn světlý dámský kabát s klíčem od bytu v kapse za podobný, starší, bez klíče. Kabát je možno přinést k výměně zpět do kadeřnictví. Dále zde byl nalezen tmavomodrý deštník se stříbrnou špičkou a rukojetí. Majitel deštníku se může přihlásit v kadeřnictví Lucie.

ANNENSKÁ SLAVNOST

8 / 2002

29

KOMENTÁŘ NA AKTUÁLNÍ TÉMA

Češi znovu na rozcestí Redaktor Martin Hekrdla zhruba před dvěma měsíci na stránkách Práva rozmlouval se spisovatelem dr. Zdeňkem Mahlerem o závažných otázkách, které se v současné době ocitají v popředí zájmu naší veřejnosti. Požádali jsme dr. Mahlera, aby neměl nic proti tomu, když některé pozoruhodné pasáže z jeho úvah přetlumočíme čtenářům Chlumeckých listů. Ochotně souhlasil, takže mu dáváme slovo: Integrační proces, evropské sjednocování, které se nemůže omezit na sjednocování ekonomické, je procesem zajisté žádoucím. Už ve středověku to zde v jistém smyslu bylo, univerzalistická koncepce, která sklenula Evropu a měla svůj provozní jazyk - latinu. A vedle ní a pod ní žila kmenová nářečí, rodily se národní jazyky. Myslím, že národní identita a evropská integrace si navzájem nemusejí překážet, naopak mohou přinášet vzájemné obohacení, můžeme z obojího vytěžit nepochybný klad. My ovšem nebudeme nikdy ekonomickým obrem a nemůžeme se vyznačovat tou specifickou vahou, jakou představuje početný národ. Ale můžeme a musíme vsadit na to, že největším, nejcennějším kapitálem na tomto světě je mozek, myšlenka, nápad, invence, přemýšlivost, vynalézavost... Jde o to, abychom nebyli přihazováni na váhu jen jako pomocné síly, jako trpný lidský materiál. Byl jsem překvapen, kolik se objevuje sloganů o tom, co v Čechách ještě patří Čechům, a výzev typu Čechy Čechům apod. Nejsem si jist, zda jde jen o cynickou a nebezpečnou manipulaci. A jestli tahle hypertrofovaná nacionální zjitřenost není i něčím reálným zdůvodněna. Před časem jsem se procházel kouzelným švýcarským údolím, ale nemohl jsem jít lukami a lesem, neboo si je majitelé zadrátovali. Ve svobodném Švýcarsku se chodí uličkami z drátů. Takové svobody, bych se bál... A pak jsem si povídal s jedním německým přítelem, neboo dobrý Němec je mi stejně jako Janu Husovi milejší než špatný Čech, a ten mi útrpně zvěstoval: „Vám v Čechách nebude patřit vůbec nic.“ Tož takhle snad ne! S něčím takovým jako vlastník desetimiliontého podílu na všelidovém ma30

jetku nikdy nemohu souhlasit a doufám, že v tom nesouhlasu nebudu osamocen. Vláda vydala nedávno knihu o česko-německých vztazích pod názvem Rozumět dějinám. Vynořuje se otázka, když už nám přestalo patřit tolik věcí, jestli nám nehrozí, že přijdeme i o své dějiny, nebudou-li mít státní podporu. Snahy přetvářet naše dějiny tu jsou. Nedávno se tady točil film, který tvrdí, že v hitlerovské popravčí četě v Lidicích se šest střelců vzbouřilo a byli likvidováni, aby mohla být exekuce dokončena. Je to lež. Ve skutečnosti byla dvaadvacetičlenná popravčí četa symbolicky vybrána z města Halle nad Sálou, rodiště Reinharda Heydricha, a k žádné vzpouře tam nedošlo, pouze jeden z popravčích omdlel. Jiný případ: Klidně se dnes „vědecky“ tvrdí, že děti z Lidic si rozebrali hodní Němci. Skutečnost? Hodní Němci si rozebrali celkem 12 dětí, které odpovídaly rasovým výzkumům, a po válce je opět bylo nutné velice pracně shledávat a vracet nazpět. Více než 80 dětí skončilo v plynu. Do třetice: Parašutisté a likvidátoři říšského protektora jsou dneska zařazováni do úvah o „osudech teroristů v Čechách“. Právě u nás vyšla německá biografie o Heydrichovi, v níž je historik značně fascinován padlým géniem. Z četby získáte dojem, že když parašutisté Kubiš a Gabčík tohoto zločince odkrouhli, znemožnili možná jeho proměnu ve svatého Fridolína. A že vlastně oni jsou zločinci. Takovým „dějinám“ musí čelit třeba i stát. Je bohužel pravda, že u nás, a nejen u nás, došlo k masivnímu nástupu jistých politiků, publicistů i některých historiků, kteří podrobují naše moderní dějiny velice záludné revizi a dezinterpretaci a získali široké publikační

možnosti a jejich činnost je dotována z různých, především zahraničních nadací. A protože tito horlivci už přepískli své koncepce a požadavky, nezbylo nic jiného než se proti tomu oficiálně ohradit. Ozval se bývalý premiér Zeman. Ohradil se místopředseda vlály a dnešní premiér Špidla. Předseda vlády použil formulaci, že čeští Němci byli pátou kolonou Hitlera. Byl za tato slova atakován, výhrady k tomu měl i prezident. Musím odkázat na to, že toto označení používali sudetští Němci o sobě sami. Jestliže Vladimír Špidla hovořil o tom, že odsun sudetských Němců byl v podstatě akcí zajišoující mír, pronesl to jako vzdělaný historik v přesném souladu se stanoviskem vítězných mocností. Šlo tehdy o to, aby tato menšina nemohla už napříště být zneužita k ohrožení míru. Pokud se někdo pokouší ospravedlnit sudetské Němce, že byli vlastně přinuceni nějakým nátlakem, aby určitým způsobem volili, pak prokazuje neznalost dějin. Volili v té době svobodně, a dokonce dvakrát, ještě předtím, než přijel Hitler. Jejich vůle se odráží i v základních politických heslech. Přivolávali Hitlera, aby je „osvobodil“ od Československa - Lieber Führer, macht uns frei von der Tschechoslowakei. Ukotveni v staleté historii pangermánství, opřeli se zády o Hitlerovo Německo a zcela vědomě volili totalitu proti demokracii. Olomoucký arcibiskup, když nedávno celebroval mši na sudetoněmeckých dnech v Norimberku, zřejmě uvažoval v jiných dimenzích. Jel na padesátý třetí sraz Sudetendeutsche Landsmannschaft. Z dosavadních padesáti dvou srazů věděl, co a kdo se tam ozývá. On se tam nejel pouze modlit. Netleskali mu proto, že se hezky modlí. Musel předpokládat, že ho posadí do první řady spolu s panem Posseltem a Stoiberem, s Otou Habsburkem, ale i s Zogelmannem, pravou rukou esesáckých zločinců Heydricha a Franka. To se stalo. Když se domodlili. Odpuso nám naše viny a mše skončila, arcibiskup si vzápětí mohl ověřit, jak pořídil. V areálu, jenž není chrámem, ale výstavní arénou a kde nebyly varhany, nýbrž hrála dechovka, se Chlumecké listy

MALÉ ZAMYŠLENÍ

zdvihly projevy, které česko-německou vládní deklaraci prohlásily za cár papíru, Beneše za genocidního zločince. Všichni řečníci se dovolávali účasti pana arcibiskupa. Pokud se německý ministr vnitra odchýlil od diktovaných požadavků, uplatnil se pískot a výkřiky, bučení a hrozby holemi - bylo jednoznačné, že v takovém kotli nelze k ničemu pozitivnímu dospět - a jestli naši novomnichované varovali před hysterickým nacionalismem, tady ho mohl svět sledovat v krystalické podobě. Druhý den nadepsaly tamější noviny své články titulkem: Arcibiskup hrdinou sudetských Němců. České duchovenstvo podporuje landsmanšaft... To si snad pan arcibiskup přál? Já nehodlám prosazovat žádný nacionalismus. Odmítám zaměňovat nacionalis-

mus s projevem českého patriotismu, který je odedávna vyvoláván obranným, sebezáchovným reflexem. Nacionalismus bývá spojen s expanzívní, vysloveně mocenskou ambicí. Já za sebe odmítám, aby mě kdokoli zlovolně označoval za nacionalistu. Od nikoho nechci ani čtvereční metr půdy a od nikoho nečekám, než že mne bude brát jinak než jako vlastence, který se řídí havlíčkovským a masarykovským „Já pán, ty pán!“ V jiné podobě si harmonickou budoucnost lidské společnosti představit nedovedu. A jak vidím budoucnost české společnosti nebo, s odpuštěním, českého národa? Víte, v čem jsme světový unikát? Jsme jako štír, který je schopen sám sebe uštknout. Už jsem se zmínil o názoru „veleduchů“, kteří nám vtlou-

kají do hlav, že český národ v historických zkouškách nikdy neobstál, že byl vždycky druhořadý, že jeho kultura je jen odvozená, že nejsme schopni hospodařit ve své vlastní domácnosti, že čeština je pasé a že Češi nemají budoucnost. Tyto projevy nemají nic společného s nelítostnou Masarykovou péči o zkvalitnění našeho národa. Jsou výrazem čecháčkovství a slouhovství. Jde o vychýlení, k jakým v dějinách dochází. Neberme to jako nějaké fatální předurčení, neposedá nás osudovost. Jdeme vstříc nové volbě Nejsou-li svět, ani člověk, ani jeho společenství dokončeny, pak jsme ustavičně stavěni před odpovědnou volbu. Naše existence není samozřejmá, ale ani prohraná. Zdeněk Mahler

O důležitosti společenského chování Každý si snadno dovede představit, co by se dělo při dnešním stavu rozvoje motorismu, kdyby neexistovala žádná pravidla silničního provozu. A kdyby tu nebyla policie, která trestá jejich porušování. I tak dochází denně k bezpočtu neštěstí zaviněných tím, že někteří řidiči si počínají, jako by silnice patřily jen jim. Zdaleka ne každý si však je vědom toho, jak důležitou roli v civilizované společnosti hrají i jiná pravidla zabraňující zvůli a chaosu ve styku lidí s lidmi, pravidla slušného chování. Maléry zaviněné jejich neznalostí nebo nedodržováním nebývají zaplao bůh tak tragické jako havárie na silnicích, i když ani při nich se nedají vyloučit politováníhodné konce. Černé kroniky poskytují desítky příhod, kdy malicherná neshoda přerostla v hádku, napadení, rvačku, která skončila těžkým zraněním, nebo dokonce vraždou. Denně jsme svědky porušování pravidel slušného chování, které naštěstí nekončí hned vraždami, ale přinášejí lidem újmy nejrůznějšího stupně závažnosti a znepříjemňují život. Však to znáte. Vstoupíte do krámu nebo (po nesmělém zaklepání) do ně8 / 2002

jaké kanceláře na nějakém důležitém úřadě, pozdravíte, žádná odpověh, prodavačka nebo úřednice či úředník na vás momentálně nemají kdy, vybavují se s kolegyní nebo kolegou na vysloveně soukromé téma, a když vás konečně vezmou na vědomí, poštěkávají na vás strohé informace, jako byste nebyl zákazník či klient, ale podomní obchodník s bižuterií, který vyloženě obtěžuje a jemuž se dává najevo, že má vypadnout. Anebo takovýhle zážitek: Zajdete si za slunného dne do zámeckého parku. Rádi byste se posadili v chládku na lavičku. Nemůžete. Obsadila ji parta hlučných mladíků, kteří se navzájem oslovují „vole“ a hýří sprosoárnami, které se vám nechce poslouchat. V parčíku u sv. Trojice jsem na lavičce před Zubatovou kaplí viděl tři dívky v džínách, které se na rozdíl od výše zmíněných nedospělců bavily vcelku slušně. Smály se, kouřily, není to zdravé, ale to je jejich věc. Jejich věcí však nebylo, že seděly na opěradle a nohy v botaskách si opíraly o sedadlo. Doma v obýváku jistě sedají normálně, dokonce bych se vsadil, že se u dveří bytu přezouvají. Jak to, že

jim v parku nepřijde pomyslet na ty, co si ve světlých šatech na tu lavičku usednou po nich? Nastoupíte do vlaku, hledáte místo k sezení. Tady je kupé skoro volné, jenže dva nevychovanci se tam v botách rozvalují na sedadlech, každý na jedné straně a vůbec je nezajímá, že se má dovnitř vejít celkem osm lidí. Netroufáte si je budit z obavy, že byste se se zlou potázali. Možná, že se toho neodváží ani paní průvodčí. Drzost má v naší společnosti dost často navrch. Ukázněně čekáte v ordinaci u lékaře, až na vás přijde řada. Najednou vstoupí osoba, která se s omračující samozřejmostí přihrne ke dveřím, a sotva se otevřou, vklouzne do ordinace. Čekárna žasne, zahlučí nespokojeností, ale už je pozdě. Drzost opět zvítězila. Ta bezohledná paní možná měla vážný důvod k spěchu, ale v tom případě by bylo slušné zdvořile požádat všechny čekající přítomné, aby ji z těch a těch důvodů laskavě dali přednost. Patrně by to udělali, protože nevyhovět zdvořilé prosbě by byla nezdvořilost. Nejde v zásadě o nic jiného než o obyčejnou nesobeckou ohleduplnost 31

MALÉ ZAMYŠLENÍ

k ostatním lidem, s nimiž máme co činit. I ta výše zmíněná pravidla silničního provozu nejsou v podstatě o ničem jiném (jak se dnes módně říká) než o slušnosti a vstřícnosti, které jsou podmínkou vzájemné shody a dobrého, všeobecně prospěšného soužití. Hlavně jde o to nezmocňovat se nezasloužených výhod na úkor jiných. Už v době lovců mamutů bylo jistě nemožné, aby se někdo z tlupy jen tak vyvaloval na trávě před jeskyňkou s výmluvou, že mu není dobře od žaludku, zatímco ostatní se odebrali na lov, a pak se jako první dral o podíl na úlovku. Bohužel se vždycky najdou vyčůránkové hledající v složitých situacích cestičky, jak jiné předběhnout s použitím loktů. Zažívám to pokaždé, když jedu z Prahy do Chlumce. Přes Letenskou pláň se projíždí ztuha.Ve směru na Hradec jsou k dispozici jen dva jízdní pruhy. Levý je určen pro ty, kdo na křižovatce za hřištěm Sparty odbočí doleva. V pravém, který vede přímo, se auta v tlačenici posouvají dopředu želvím tempem. Vykukové nechtějí čekat jako všichni ostatní, až se kolona přeplazí přes pláň. Vjedou do levého pruhu a čiperně ji s provokující drzostí předjíždějí, jako by se chystali odbočovat doleva, ale před křižovatkou, zvlášo když zahlédnou čepici dopravního strážníka, rychle vyhodí pravý blikač a neurvale se cpou do pravého pruhu. A jak se vztekají, divoce gestikulují a oukají si na čelo, co je to za blbce, který je nechce pustit. Spíše by jim slušelo položit si ruku pokorně na prsa a uctivým úklonem hlavy se všem, koho nutí čekat nezaslouženě déle, pokorně omlouvat: Promiňte, promiňte laskavě, blbec jsem já, bylo to ode mě ošklivé, omlouvám se. Jdou lidé, kteří vám na výtku ohledně jejich neslušného chování namítnou: „Co po mně chcete? Máme svobodu!“ Chápou ji tak, že si mohou dělat, co chtějí. Co není výslovně zakázáno, je dovoleno. A pro leckoho je dovoleno i to, co je zakázáno. Lidé toho druhu si klidně pouštějí televizor, rádio či magneoák tak říkajíc na plné pecky bez nejmenšího ohledu na to, že sousedům drnčí okenní tabule a od32

padává omítka na stěnách, že je nutí poslouchat, co nechtějí, ruší jejich klid a znemožňují spánek. Bez skrupulí za nočního ticha proletí spící ulicí na velkoobjemovém motocyklu Harley-Davidson s děsivým burácením motoru na plný pedál, které vymrští všechny spáče z postelí. Svoboda je zajisté krásná věc, ale jakkoli je příjemné a chvályhodné, když je široká, nemůže být bezbřehá. Nutně musí pro každého jednotlivce končit tam, kde by se narušovala svoboda kohokoli jiného. Někdy se pravidla slušného chování porušují vědomě a schválně ve snaze upozornit na sebe, ohromit nebo přímo provokovat. Sem patří natupírované a křiklavě obarvené účesy, sborové hulákání vojáků právě propuštěných do civilu nebo fandů fotbalových mužstev na ulicích, nádražích a ve vlacích i pozdní návraty opilců tropících úmyslný kravál na ulicích, převracejících popelnice a zvonících na zvonky. Sprejeři, kteří ve větších městech páchají milionové škody svými čmáranicemi, dokonce i na čerstvých omítkách, považují své ohavné výtvory za symbol moderního světa a naplnění nezadatelného práva na svobodu projevu a vášnivě protestují, když se proti nim zasahuje. Nemohou pochopit, že by proti nim nikdo nic neměl, kdyby neznehodnocovali zdi, které jim nepatří. Tady už nejde jen o porušení pravidel slušnosti, ale poškozování cizí věci, což zasluhuje trestní postih... Vyskytují se ovšem případy, kdy se lidé dopouštějí prohřešků proti slušnému chování nikoli ze zlé vůle, ale z toho důvodu, že jeho pravidla neznají. V rodinách, zvláště když oba rodiče jsou plně vtaženi do víru podnikání, není dost času ani potřebného soustředění na výchovu dětí ke slušnosti. Však na slušnost leckdy zapomínají či přestávají dbát i sami rodiče. A školství? V situaci, kdy stále ještě chřadne na finanční úbytě a s námahou zmáhá vědomostní nároky počítačové revoluce, nenajde se asi hned tak nezbytný prostor v osnovách ani nezdolné nadšení plodící iniciativu nad rámec možností, aby se žákyně a žá-

ci mohli soustavně učit, jak se mají kde chovat. A tak se snadno přihodí třeba toto: Do prodejny potravin se chystá vstoupit starší paní s nákupní taškou právě v okamžiku, kdy odtud vychází mladík. Paní, jíž uvízlo v paměti poučení, že ženy mají přednost, se s mladíkem přetlačuje ve dveřích a rozčiluje se nahlas, co je to za způsoby, cucák nevycválaná už je snad dost velký, aby věděl, co se sluší! Ženy mají přece přednost! Paní je však na omylu. S tou předností žen je to složitější. Při vycházení odněkud, z obchodu, restaurace, kanceláře nebo z domu, má zásadně přednost ten, kdo vychází, bez rozdílu věku nebo pohlaví. Jestliže je žena doprovázena mužem, pak při vstupu do restaurace nebo jakéhokoli jiného prostoru, kde by se okamžitě stala terčem všetečných pohledů, vchází mužský doprovod první, aby ji před nimi kryl. Při vycházení ji naopak z téhož důvodu kryje záda. Když žena s mužem vystupují z vlaku, autobusu či tramvaje, vystoupí nejdříve muž, aby ženě pomohl při zdolávání vzdálenosti mezi okrajem dveří a pevnou zemí. Slušné chování - vzdor obecné neznalosti jeho pravidel a značně rozšířeným projevům nezdvořilosti, obhroublého buranství, ba dokonce i výtržnického hulvátství - nepřestává být zrcadlem kulturní vyspělosti jednotlivců i společnosti jako celku. Řečená vyspělost patří přitom stejně jako za časů našich babiček a prababiček, kdy se společenský úspěch řídil znalostí pravidel pana Gutha-Jarkovského, ke kritériím společenských kvalit. Bývá i kvalifikačním předpokladem při přijímání do zaměstnání. Chtěli bychom proto na podnět z řad našich čtenářů, alespoň v rozmezí našeho regionu, svými skrovnými možnostmi přispět k všeobecnému prohloubení a popularizaci znalostí, jak se kde chovat, abychom se nedopustili společenského prohřešku proti stále platným pravidlům slušného chování. V příštích číslech se vám pokusíme v tomto směru poskytnout pár užitečných rad, které ani dnes není na škodu znát a vzít v potaz. Karel Richter Chlumecké listy

TAJEMSTVÍ KUCHYNĚ

U stolu italského regionu - Toskánsko

8 / 2002

tě (Mercato Nuovo). O služby bankéřů byl zájem i přesto, že úroky z půjček v některých obdobích, konkretně ve 14. století, dosahovaly horentních 20 %. Takže: nic nového pod sluncem. Jenže tenkrát řemesla vzkvétala a dlužníkům se půjčené peníze i za takových podmínek rentovaly. Ekonomické úspěchy bankéřům a obchodníkům umožnily hrát rozhodující úlohu v řízení města. Jejich bohatství mělo vliv i na jeho zvelebování. V tomto směru vynikl zvláště rod Medicejských, velkých mecenášů umění výtvarného i literatury. Díky jim se umělci mohli bez existenčních starostí věnovat své práci, jejíž výsledky my teh obdivujeme. Turista ve Florencii opravdu nemá lehký život. V každém případě musí činit těžká rozhodnutí, co navštívit a co nechat napříště. Rozhodně by neměl vynechat obrazovou galerii v Palazzo degli Uffizi, dóm Santa Maria del Fiore s mohutnou kupolí neodmyslitelnou od siluety města, kapli používanou při křtu, t.zv. battistero, Ponte Vecchio, Starý most přes řeku Arno, jediný, který neporušen přežil 2. světovou válku a na němž se po řeznících v malých krámcích usadili klenotníci s neuvěřitelným množstvím zlatých a stříbrných šperků různých tvarů v miniaturních výkladních skříních. Za návštěvu stojí i Palazzo Pitti, další obrazová galerie, kostely a klášter sv. Marka s celou odbojného mnicha Savonaroly a freskami dominikánů fra Bartolomeo a fra Angelico. Nakonec v Mercato Nuovo, tam, kde kdysi rozkládali své lavice bankéři, lze zakoupit pravý florentinský klobouk a odebrat se do všeobecně přístupných zahrad rodiny Boboli k zaslouženému odpočinku. Není-li turista po návštěvě Florencie ještě na konci sil, může v Toskánsku navštívit již částečně napřímenou a stabilizovanou šikmou věž v Pise, která ještě před několika lety hrozila sesutím. Musí se ale předem objednat, neboo počet navštěvníků je omezen. Za zhlédnutí stojí i lomy kararského mramoru a město Siena se sympatickou příčně pruhovanou katedrálou. Má-li turista štěstí a přijede-li 2. 7. ne-

bo 16. 8., stane se svědkem Palio, což jsou koňské dostihy, v nichž na náměstí Piazza del Campo, které má neobvyklý tvar mušle, soutěží jednot-

O SK ÁN SK TO

Psát o Toskánsku, italsky se tento region jmenuje Toscana, je složité už z toho důvodu, že představuje nepřebernou pokladnici bohatství všeho druhu. Toskánská krajina jižně od Florencie je považována za vrchol harmonie v přírodě. Hory a zelená barva kopců, nížin, lesů a vinic výrazně vynikají na světlemodré, bledé obloze a harmonují s temnějším odstínem pinií a cypřišů obklopujících staré osamělé zemědělské usedlosti. Dokonalá ladnost krajiny vypěstovala v obyvatelích Toskánska smysl pro krásu a umění, který je i v Itálii v takové míře ojedinělý. Není proto asi náhodou, že umění, ao už malířství, sochařství či architektura, se těšilo takové podpoře právě tam. Toskánsko ale není jen tato mírná, líbezná krajina. Je to také moře s písečnými, kamenitými i skalnatými břehy a útesy, jsou to i dvoutisícové hory, piniové lesy a mezi tím vším výstavná i méně výstavná města, vždy však zasazená do krajiny s velkým vkusem. Největším magnetem pro turisty je bezesporu Florencie, z latinského Florentia, t.j. „kvetoucí“, italsky Firenze. Pokud jde o jméno, v tomto případí platí - nomen - omen. Když Římané město kolem roku 200 před Kristem zakládali, pravděpodbně ani netušili, že jim budoucnost dá tak dokonale za pravdu v tom, že město bude opravdu vzkvétat. Zprvu tomu však mnoho nenasvědčovalo, neboo do 11. století město ničím nevynikalo. Základem blahobytu a bohatství se stala řemesla, zvláště výroba vlněných suken a dřevařský průmysl. V době jeho největšího rozkvětu v něm pracovalo 30000 lidí ve 200 podnicích. Také banky sehrály svou úlohu. V roce 1262 florentští bankéři vynalezli směnky, a tím přispěli podstatnou měrou k rozvoji nejen domácího, ale i celoevropského obchodu. Florentinský zlatý florín - prakticky předchůdce dnešního eura - se stal uznávaným platidlem po celé Evropě. V roce 1338 bylo jen ve Florencii registrováno 80 bank, t.j. jak již slovo samo říká, lavic, popřípadě malých stolků potažených zeleným suknem a umístěných v budově nového tržiš-

Florencie

livé městské čtvrti. Závod je to nebezpečný, koně často padají, zraňují se a mnohdy musí být utraceni. Příznivci dostihů oponují tím, že je to třistaletá tradice a že bez této slavnosti by se Siena stala mrtvým městem. Vítězi je předána standarta města (palio) s obrazem Madony, kůň také nepřijde zkrátka, pochutná si na speciálně pro něj připraveném obědě. Za zmínku ještě stojí, že Toskánsko je kolébkou moderní italštiny. I po rozpadu Říše římské psaným jazykem zůstala latina. Paralelně se však vyvíjel jazyk, kterým mluvil lid, vulgus, odtud tedy vulgární, lidová, latina. Nebyla ale jednotná. Jinak se mluvilo ve Florencii, jinak v Římě, Neapoli, Benátkách. Ve 12. století se ve Florencii tak zvanou vulgární latinou začíná psát, stává se tedy jazykem literárním. Když se Florencie stala hospodářským a kulturním centrem, florentinští bankéři provádějí finanční operace v celé Evropě, používajíce právě tohoto jazyka. Dante napsal ve florentinském dialektu svou Božskou komedii, Petrarca Zpěvník, Bocaccio Dekameron. Tato vynikající díla sloužila příkladem autorům ostatním a tím přispěla - zjednodušeně a zkráceně řečeno - k jazykové unifikaci Itálie. Z celé řady toskánských umělců nejznámější je asi všestranně nadaný Leonardo da Vinci (1452-1519) a jeho 33

TAJEMSTVÍ KUCHYNĚ

obraz „La Gioconda“ nebo také „Mona Lisa“ umístěný v pařížském Louvru. Dále sochař, malíř, architekt a básník Michelagelo Buonarroti (1475-1564), autor „Posledního soudu“ - freskové výzdoby Sixtinské kaple, kupole chrámu sv. Petra v Římě a mnoha dalších prací. Nakonec nelze nezmínit politika a spisovatele jménem Niccolo Machiavelli (1469-1527) a jeho nejdůležitější dílo „Il Principe“ (Vladař), ve kterém se zabývá otázkami fungování státu. Dochází k názoru, že morálku a politiku je nutné od sebe oddělovat, což znamená, že politici se morálními zásadami nemají, ba dokonce nesmějí řídit. Platí, že účel světí prostředky. Zdá se, že svět si to vzal k srdci. V mozaice toskánských reálií chybí už jen poslední kamínek, to je umění kulinářské. Toskánská kuchyně je, zvláště na venkově, jednoduchá, ale vyvážená, orientovaná na domácí produkty, jako luštěniny, chléb, sýr, ovoce a zeleninu. Zjemnělá a rafinovaná jídla jsou jí cizí. Přesto však nelze říci, že by byla nudná, nebo dokonce chudá. K základním toskánským potravinám patří už od středověku neslaný chléb. Rýže a nudle byly v minulosti vzácné, a proto se podávaly jen při slavnostních příležitostech. Také sůl byla drahá, a tak se z nouze stala ctnost v Toskánsku došli k názoru, že chléb vlastně vůbec slaný být nemá, protože jako příloha doprovází tak jako tak již dosti slaný sýr, salám a jídla z masa. Chléb pekla celá vesnice v obecní peci, která se rozpalovala jednou týdně. Ve městech se těsto nosilo k pekaři, přičemž výše poplatků za tuto službu byla stanovena zákonem. Chléb provází Toskánce po celý den. K snídani si ho namáčí do bílé kávy, před obědem se podává jako předkrm v podobě bruschett či crostinů, odpoledne je dokřupava opečený a pokapaný olivovým olejem rychlou svačinou. Při obědě nebo večeři je spolu se sýrem, hroznovým vínem nebo sušenými fíky posledním chodem. Kromě toho tvoří nedílnou součást některých vařených pokrmů. Všestrannému použití chleba odpovídají jeho četné druhy vyrobené z různých ingrediencí. Druhou základní toskánskou potravinou je olivový olej, bez kterého se neobejde nejen kuchyně italská, ale ani kuchyně jiných zemí kolem Stře34

dozemního moře. V mnoha regionech byl olivovník, který se asi před 5000 lety z oblasti střední Asie rozšířil do středozemních oblastí, uctíván jako svatý strom. Jeho ratolesti, plody a olej se staly symbolem života, plodnosti a světla. Řečtí atleti se například před závody natírali olejem, vítězové bývali korunováni věncem z olivových větví, Sparoané své mrtvé ukládali do hrobů, na jejichž dno sypali olivové listí. Olivová ratolest se stala spolu s holubicí symbolem míru. V křesoanství olej našel uplatnění v ritu posledního pomazání. Jídlo, které Florencii snad nejvíce proslavilo, je bistecca alla fiorentina, grilovaný hovězí steak s kostí. Ve spojitosti s nemocí šílených krav se však jeho konzumpce nedoporučuje. Existují ale téměř fanatičtí milovníci tohoto pokrmu, kteří dokonce založili organizaci pro jeho zachování na jídelních lístcích. Recepty v textu zmíněných předkrmů nejsou příliš náročné.

Bruschetta (Opečený chléb s rajčaty) 4 krajíčky bílého chleba (bagety, veky) 2 rajčata svazek nahrubo nakrájené bazalky sůl, pepř a česnek 3 lžíce olivového oleje Krajíčky chleba otoastovat nebo opéci na grilu. Rajčata nakrájet na kostičky, v míse smíchat s bazalkou, osolit a opepřit. Opečený chléb potřít česnekem, rozdělit na něj rajčata a pokapat olejem. Hned podávat.

Crostino (Opečený chléb s drůbežími játry) krajíčky bílého chleba (bagety, veky) 1 malá cibule 3 lžíce olivového oleje 250 g drůbežích jater 1 sklenice suché marsaly nebo jiného bílého suchého vína sůl, pepř 50 g sardelí kapary 50 g másla Drobně nakrájenou cibuli podusit na oleji, přidat játra nakrájená na kousky a několik minut je opékat. Přilít víno a dusit tak dlouho, až se tekutina vypaří. Játra osolit a opepřit. Nechat trochu vychladnout, rozmixovat spolu se sardelemi, kapary a máslem.

Opečený chléb krémem silně namazat a podávat.

Crespelle alla fiorentina (Palačinky na florentinský způsob) Náplň: 300 g špenátu 200 g ricotty (tvarohu) 50 g strouhaného parmazánu 2 vejce sůl, pepř, muškátový oříšek Těsto: 60 g hladké mouky 2 vejce 20 g rozpuštěného másla 125 ml mléka Bešamelová omáčka: 50 g másla 50 g hladké mouky 500 ml mléka sůl, pepř, muškátový oříšek Rozpustit máslo, přidat mouku a připravit jíšku. Přilít mléko a za stálého míchání povařit do zhoustnutí. Osolit, opepřit a přidat trochu muškátového oříšku. Špenát umýt a bez vody trochu podusit, vymačkat a nahrubo nakrájet. Spolu s tvarohem umlít na masovém strojku nebo ručně dokonale promíchat. Přidat parmazán, vejce, sůl, pepř a muškátový oříšek. Všechny přísady smíchat, rozkvedlat v mléce a nejméně na půl hodiny dát do lednice. Pak upéci tenké palačinky. Potřít je náplní, stočit a nakrájet na kousky dlouhé asi 4 cm. Dát do vymaštěné nákypové misky nebo pekáče a polít bešamelovou omáčkou a zapéci.

Pappardelle alla lepre (Nudle se zaječím ragú) Půlka zajíce 1 cibule 1 mrkev 1 stvol řapíkového celeru 1 petržel 3 lžíce olivového oleje 50 g másla sůl, pepř 1 bobkový list několik rozmačkaných bobulí jalovce 1 sklenice červeného vína trochu hovězího vývaru 400 g nudlí 50 g parmazánu Maso omýt, odstanit šlachy a nakrájet na velké kusy. Cibuli, mrkev, petržel a celer nakrájet a podusit na oleji a másle. Přidat maso, posolit, opepřit a ze všech stran je opéci. Přidat bobkoChlumecké listy

ZDRAVÍ

vý list, jalovec a víno a nechat dusit. Když je maso měkké, vykostit je a nakrájet na malé kousky. Omáčku rozmixovat nebo propasírovat a s trochou vývaru povařit. Maso vrátit do omáčky. Mezitím uvařit nudle a uvařené přelít ragú a popsypat parmazánem.

Panforte senese (Perník na sienský způsob) 75 g lískových ořechů 75 g mandlí 175 g kandované citronové a pomerančové kůry 50 g hladké mouky 25 g kakaa 1/2 lžičky skořice

1/2 lžičky perníkového koření 100 g cukru 100 g medu 2 lžíce práškového cukru 1 lžička skořice Lískové ořechy v troubě předehřáté na 190 °C asi 5-10 minut péci. V utěrce slupku odrhnout a ořechy nahrubo usekat. Mandle krátce povařit a slupku odstranit. Citronovou a pomerančovou kůru jemně nakrájet a spolu s kakaem, moukou, ořechy, mandlemi a kořením dát do misky a vše dobře promíchat. Cukr a med pomalu zahřívat, dokud se obojí nespojí. Nechat vařit, až se zkaramelizuje. Vzít z ohně

Okénko do urologie Fytoterapie v urologii Část druhá V současné době existuje bohatý výběr moderních účinných syntetických preparátů vhodných k léčbě všech druhů onemocnění. Přesto se ve škále léčebných prostředků nadále používají bylinné produkty. V urologii využíváme rostlinné močopudné látky (diuretika), protizánětlivé látky

Reklama

8 / 2002

a smíchat s ostatními přísadami. Těsto nalít do kruhové dortové formy vyložené papírem na pečení a uhladit. Nemělo by být vyšší než 1 cm. Péci v předehřáté troubě při 150 °C asi 30 minut. Vyklopit, papír odstranit, nechat vychladnout. Pak posypat práškovým cukrem a skořicí. Tento perník by se jistě dobře cítil mezi tradičním českým vánočním cukrovím. Nakonec ještě jedna praktická rada: Nejezděte do Toskánska uprostřed léta - vedra brzdí každou aktivitu a to je v této mimořádné krajině škoda. Hana Tomsová

(antiflogistika), uvolňující látky (spasmolytika). Rostlinná diuretika způsobují zvýšení průtoku krve ledvinami, zvyšují filtraci v ledvinách a tvorbu moče, ovlivňují vodní bilanci organizmu. Prokázán byl protibakteriální účinek v močových cestách při zánětu ledvin, močového měchýře, močové trubice a prostaty. Většina léčiv rostlinného původu (fytoterapeutik) má současně oba účinky, močopudný i antibakteriální. Z uvedeného vyplývají dvě hlavní možnosti použití rostlinných drog pro komplexní léčbu močových cest - pro zánětlivá urologická onemocnění a prevenci vzniku konkrementů v močových cestách. Druhou oblastí použití rostlinných drog je mužská předstojná žláza - prostata, o které jsme se zmínili v minulém článku. Nejčastější formou užívání fytoterapeutik jsou čajové směsi a z nich připravené nálevy, odvary, preparáty zpracované do HVLP formy. Méně časté jsou rostlinné tinktury a používání čerstvých rostlin bez úpravy. Nejpříjemnějšími, i když ne nejúčinnějšími, přírodními močopudnými látkami zůstávají v běžném životě káva a přírodní čaje. V článku uvádíme výběr dostupných a využívaných rostlinných drog. Rostlinné drogy používané k léčbě zánětlivých onemocnění močového traktu a k metafylaxy urolithiasy. Uspořádání informací o jednotlivých rostlinách je v následujícím pořadí: název drogy - matečná rostlina, čeleh - lokalita výskytu - obsahové látky - charakter účinku - denní terapeutická dávka drogy. Apii fructus - Apium graveolens L., miřík celer, v ČR běžná bylina - silice, apiol, aspiin - diuretický. Betulae folium - Betula pubescens Ehrh., pendula Roth, bříza bradavičnatá, v ČR běžný strom - silice, flavonoidy až 3 %, kvercetinové glykosidy, třísloviny - antiflogistikum, salureticum, desinficiens močových cest 15 g drogy do 500 ml čaje eventuelně 2 ml tinktury. Equiseti herba - Equisetum arvense L., přeslička rolní, v ČR běžná, letní nao - triterpenový saponin equisetonin, kyselina křemičitá, flavonoidy, nikotin - diuretikum - do 6 g natě. 35

ZDRAVÍ

Graminis radix - Elytrigia repens Desv., pýr plazivý, v ČR běžný - manitol, sliz - diuretikum - 9 g v nálevu eventuelně tinktuře. Juniperi fructus - Juniperus communis L., jalovec obecný (chráněný!), keř v ČR rostoucí - silice, monoterpeny, cukry, katechinové třísloviny, flavonoidy - diuretikum rostlinné složky dráždí ledvinný parenchym, užívat do 6 týdnů, ne déle, antiseptikum - 10 g drogy, 3 ml tinktury. Levistici radix - Levisticum officinale Koch, libeček lékařský, v ČR rostoucí - silice s obsahem terpenů, esterů kyseliny octové, valeriánové, benzoové, pryskyřice, cukry diuretikum, salureticum - 8 g drogy. Millefolii herba - Achillea millefolium L., řebříček obecný, bylina rostoucí v ČR - silice podobná heřmánkové, chamazulen, sekviterpeny, třísloviny - diuretikum, antiflogistikum, amarum, hemostypticum - 10 g drogy. Petasitidis radix - Petasites hybridus Gaertn., Meyer et Scherb., devětsil lékařský, bylina rostoucí v ČR - silice, sliz, třísloviny s účinnou skupinou seskviterpenů (petasiny), alkaloidy - diuretikum, spasmolytikum - 7 g drogy, max. 4 - 6 týdnů ročně (pyrolizidiny!). Petroselini herba cum radix - Petroselinum crispum A.W.Hill, petržel zahradní, bylina pěstovaná v ČR - silice, obsahuje fenylpropany, apiol, myristicin, furanokumariny, sliz - diuretikum, karminativum - 6 g drogy. Phaseoli fructus sine semine - Phaseolus vulgaris L., fazol obecný, bylina pěstovaná v ČR -arginin, ubikvitární látky - diuretikum, antidiabetikum.

Ribis nigri folium - Ribes nigrum L., rybíz černý, keř rostoucí v ČR - flavonoidy (rutin), třísloviny, vitamin C diuretikum, antirevmatikum. Rubi idaei folium - Rubus idaeus L., maliník obecný, keř rostoucí v ČR - třísloviny, vitamin C, flavonoidy - adstringens, mírné diuretikum, spasmolytikum - 30 g drogy. Sambuci flos - Sambucus nigra L., bez černý, keř rostoucí v ČR - flavonoidy (rutin, astragalin, kvercetin...), aminy (cholin,etylamnim...), l-askorbová kyselina, silice, sliz, minerální látky - diuretikum (flavonoidy, draselné soli), vasotonikum, diaforetikum - 50 g drogy. Taraxaci herba cum radice - Taraxacum officinale Weber in Wiggers, pampeliška lékařská, bylina rostoucí v ČR - hořčiny, triterpeny, steroly, karotenoidy, flavonoudy, sliz, soli draslíku - diuretikum, amarum, choleretikum. Urticae herba - Urtica dioica L., kopřiva dvoudomá, Urtica urens, kopřiva žahavka, bylina rostoucí v ČR - chlorofyl, karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, aminytřísloviny, aminokyseliny, sacharidy, riboflavin, kyselina panthotenová, glukokininy, lektiny - diuretikum (zvyšuje vylučování iontů Cl a močoviny), adstringens - 12 g drogy. Vitis idaeae folium - Vaccinium vitis-idaea L., brusinka obecná, keřík rostoucí v ČR - viz uvae ursi - 6 g drogy. Vzhledem k dotazům na možnost vyšetření v naší ambulanci si dovolujeme uvést, že k vyšetření v urologické ambulanci nejsou nutná jiná lékařská doporučení. MUDr. M. Louda, urologická ambulance

Reklama

36

Chlumecké listy

ČASY MINULÉ

Jan Těšík:

PAMĚTI MÉHO ŽIVOTA NA RUSI

Masarykovy narozeniny Málem byl bych zapomněl na „tatíčkovy“ narozeniny (6. března), proto se musím vrátit o několik dní zpět. Oslavovali jsme je v domě „divadla městského“. Večer 6. března scházeli se bratři od našeho pluku u úderného praporu, též druhých částí stojících právě v Jekatěrinburgu, do výše řečeného domu. Tam byl na scéně připraven zakrytý portrét „tatíčkův“, který byl ve vhodný okamžik po proslovu dr. Svobody vrhnut kinografickým aparátem na připravené plátno. Účinek byl ohromný. Každý jsme viděl v životní velikosti obraz muže, toho velikána duchem, toho milovaného člověka, který třebaže byl tisíce verst od nás vzdálen, duch jeho byl mezi námi, jeho dobrá tvář jakoby z obrazu nás varovala, jakoby chtěla říci: buhte jednotni, a tak budete i silni, jako dosud. Hřímavé třikrát „sláva tatíčkovi“ otřáslo celým sálem a leckde bylo vidět hluboké pohnutí. Pak jsme zahráli několik konzertních čísel, mezi nimi overt „Libuše“, směs „Prodaná nevěsta“ a čtvrtý Dvořákův „Slovanský tanec“. A jelikož jsme měli onu místnost jen do 9 hodin večer propůjčenu (odbývali tam herci zkoušky na právě chystanou operu Aidu), museli jsme se v naznačený čas ztratit.

Hra v opeře Jak jsem již podotkl, chystala se právě operní společnost vystoupit s „Aidou“. Měli sice svůj orchestr, však dost slabý, a proto se obrátili na našeho kapelníka s prosbou, by jim na 9. t. m. partii hudebníků propůjčil, a sice hráti v 3. oddělení na scéně, což on také přislíbil. Mezi onou partií byl jsem také já. Jednou jsme byli na zkoušce a 9. večer jsme již šli na představení. Jak jsme se však podivili, když „ředitel“ nám řekl, že prý se musíme také přestrojit do kostýmu. Proti tomu jsme se ohradili, že se strojit nebudeme, že nebudeme ze sebe dělat komedianty. Však na domluvu a prosbu ředitele jsme se až na některé (Zelingr, Šoastník, kteří se za nic strojit nechtěli a kteří šli domů) tomu podvolili. Na to nás zavedli do oblékárny, kde na nás 8 / 2002

natáhli takové strakaté dlouhé hábity, v nichž jsme vypadali skutečně hodně komicky. Smáli jsme se jeden druhému, čekajíce v zákulisí, až na nás dojde řada. Dočkali jsme se. Po spuštění opony druhého děje vstoupili jsme na scénu „my“. Byli jsme na pravé straně seskupení, čekajíce na náš úkol. Opona šla nahoru. Našim zrakům objevilo se velké množství publika a každý z nás hledal očima, jestli tam nemá někoho známého - o což myslím z nás nikdo dvakráte nestál. Vypadali jsme v těch hábitech jako hastroši v Praze a každý koukal, aby již co nejdřív odtud zmizel. To však, dlužno podotknout, že „ředitel“ dirigent byl jak se říká na svém místě. Hned tu dával nástupy hudebníkům dole, hned zase zpěvačce, mezi tím celému ženskému sboru a konečně také - nám. Spustili jsme a šlo nám to na začátku dobře, možná že to bylo také tím, že jsme měli na straně ještě jednoho nám určeného dirigenta, jakéhosi Žida, však konec dopadl bledě. Sbor zpěvaček posunul se mezi dějem přímo mezi nás a hlavního režiséra, takže jsme na něho neviděli a když jsme měli již ke konci nastoupit, tak jsme to jednoduše pustili. Marně Žid na straně stojící zoufale křičel raz - dva - tři - tá - tata atd. Nebylo to nic platno, neboo jsme nikdo nevěděl, kde a kam to tá - tata patří, až na samém konci jsme se chytili všichni, a tak jsme to trochu napravili. Však jestli jsme mysleli, že nikdo nic z publika neví, spletli jsme se. Byl tam náš „starej“ a ten nám to dal hned v první zkoušce vypít. Zaříkali jsme se, že více nikdy na nic takového nás nikdo nedostane, a tak jsme věřili, že „starej“ podruhé nic takového nevezme. Patnáctého t. m. přišla zvěst, že město Ufa vzato zpět sibiřskými vojsky. Byli jsme potěšeni, že snad přece již to Rusko vybředne z té občanské vojny a hlavně jsme se zájmem pozorovali postup „Sibírců“ na Vjatku, kdež velel ruskému vojsku náš generál „Gajda“. Docela se vyslovovalo mínění, že naše armáda pojede do vlasti přes „Petrohrad“, na který postupoval ze západu generál „Judenič“. Ovšem později se situace změnila, čímž

náš návrat do vlasti hodně oddálila. V těch dnech jsem se po dlouhých čtyřech letech sešel osobně se švagrem Aloisem. Od Kungurů projížděl skrz Jekatěrinburg pátý pluk a u I. roty on sloužil. Podivil jsem se mu, jak pěkně vypadal, přes všecko jeho stýskání. Ovšem, podotýkati nemusím, vyptávání z jeho strany nemělo konce, neboo věděl, že já byl ještě v 15. roce v létě doma, kdežto on byl již tou dobou skoro rok v Rusku. Co jsem věděl o domově, to jsem mu řekl, načež on mi vypravoval svůj životopis, svoje utrpení po dobu zajetí. Zkusil chudák v mnohém více než já, neboo neměl žádné štěstí. Také jsme vzpomínali oné doby, kdy jsme se posledně viděli. Bylo to ve 14. roce v měsíci srpnu v Haliči v městě „Lubačově“. Bylo to ráno a on šel kamsi s oddílem na „feldwachu“. Dal jsem mu ještě na cestu kus špeku (on právě nic neměl, neboo bylo při takové spoustě vojska těžko co koupit) a on s oddílem odešel. Jak bych se byl asi podíval na člověka, který by mi byl tehdy řekl, že za čtyři roky se s Aloisem sejdu v Rusku na Urale? Jistě jak Alois, tak i já bychom se byli tomu prostě smáli a považovali to za bláznovství. A skutečně, od toho dne jsme se neviděli až v měsíci březnu 1919. Celé asi dva dny, co tam stáli, jsme byli, jak jen chvilka byla, pohromadě a stále jsme si měli co povídat. Potom odjeli a již jsem se s ním nesešel, až v měsíci květnu daleko na východě v městě „Krasnojarsku“. Jednoho dne jdu po hlavní ulici v městě, bylo to, tuším, 10. 4. t. r. Vedle mě proletěl automobil a „šofér“, jenž ho řídil, zpozorovav mě a jelikož nikoho nevezl, zarazil a řítil se proti mně se slovy: Nazdar, Těšíku, jsi to ty aneb ne? Poznal jsem ho ihned. Byl to bývalý hostinský z Lučic „Krtil“. Měl se dobře. Vozil generála „Gajdu“. A také s Landovským, mým bývalým spoluzajatcem ze „Svatošína“ jsem se sešel. Ten byl zase jako skladník u „autoroty“. Toho jsem často o něco „štípnul“. Mělo na skladě mimo všelikých různých věcí také „petrolej“ a ten jsme my ve vagoně mohli potřebovat, pro37

ČASY MINULÉ

to jak jsem mohl, tak jsem ho u něho „seknul“. Franta (tak se nazýval) také když jsem k němu přišel na „návštěvu“, mě vždycky obyčejně vítal slovy: Zas jsi tady, ty drško, to mi jistě opět chceš něco ukrást. Celkem byl

palo. Novákovi jsme se všichni smáli a bylo slyšet: proč se do toho hrabe, když to neumí atd. Šlo se domů, čemuž jsme byli povděčni, již proto, že to „tuze moc“ lezlo za nehty.

Příjezd M. R. Štefánika na Sibiř. Na snímku s R. Gajdou. to bodrý přítel, který byl zvyklý mluvit od srdce bez přetvářky, avšak když mohl - pomohl.

Přehlídla na senné ploščadi 10. 4. 1919 Na jihozápadní straně města jest prostranné místo, které nese výše uvedený název. Zde také konal velitel arm. sboru gen. „Jan Syrový“ přehlídku našeho pluku. Náš starší „Marek“ přítomen nebyl, byl v Čeljabinsku u zubního lékaře. Jeho místo zastupoval „Novák“ archivář. A abych nezapomněl, zima byla pořádná, mrzlo jen praštělo, takže jsme všichni na to nadávali. A nejhorší bylo, když jsme při defilírce začali hrát. To trubačům to zamrzalo a nám dřevařům opět mrzly prsty. Však hrát jsme museli. Postavili jsme se, hudba proti „načalstvu“ a pochod „gastaldo“ držel krok našich hochů. Když všecko přešlo, měli jsme my vytočit a jíti za plukem. To všecko, jak jsem již podotkl, chytal „strýček“ pro kino, proto také na tom záleželo, by to bylo provedeno bezvadně. K tomu bylo potřebí dobrého velitele, a toho my neměli. Novák řekl jenom bez vší energie „pochod“ a ono to také podle toho vypadalo. Byli jsme vráceni, a když i podruhé to nebylo lepší, vzal „komando“ sám podplk. Číla. Ozvalo se řízné „čelem vzad“, pochodem po-chod a již to kla38

lo žen. Mělio naši hoši mnoho známostí ve městě mezi něžným pohlavím, a proto milenky přišly až na nádraží snad naposled rozloučit se se svými drahými. Bylo 8 hodin večer a již hodně tma, když vlak vyjížděl

Československý obrněný vlak Orlík u Irkutska.

Legrace jsme v těpluškách měli stále více nežli dost. To vtipy jen jen sršely a nejvíce řádil Tonda Vébr z Krašovic. Ten nás všecky ve voze sjezdil. Měl na to také největší hlavu od celé komandy, a když se dostávaly čepice, ani jedna se mu nehodila, tak si ji vždy musel nechat přešít. A tak jsme zimu šoastně přečkali a sotva začínalo jaro dávat o sobě první známky, začínalo se v našem vojsku hovořit, že celá naše armáda pojede na východ „ochraňat dráhu“, což se vbrzku potvrdilo a v polovině dubna začínaly se ešalony našeho pluku pohybovat tím směrem. Každý občan jekatěrinburský vyjma bolševiků cítil, že s námi odjíždí jim mnoho. Věděli, že dokud byli v městě posádkou Češi, oni mohli klidně spát, a proto také neradi, velmi neradi nás ztráceli.

Náš odjezd 30. m. dubna 1919 od rána běhali jsme rozměňovat, kdo měl ještě „kerenky“, a nakupovat leccos na cestu. Také jsem chtěl koupit na památku uralskými kameny pěkně ozdobený kalamář, však prodavačka „kerenku“ nechtěla vzít. A já druhých peněz jsem šetřil, tak mě kerenka zůstala a kalamář jsem nekoupil. Odpoledne jsem se šel rozloučit k „Serbjakovům“ a večer náš šalon odjížděl. Dodnes vidím, co bylo různého loučení. Nejvíce by-

z nádraží. Tu a tam bylo slyšet ruské „šoastlivyj puo želajem“ (šoastnou cestu), což však zanikalo v hukotu rozjíždějícího se stroje. Projížděli jsme kol hřbitova. Díval jsem se okénkem na místo, kde spalo věčný sen mnoho našich českých hochů mně tak tísnivě bylo v duši, tak se mi vtírala otázka: Uvidíme-li ještě kdy ony rovy? Anebo již nikdy? Čas rychle běží, přináší stále nová a nová překvapení, rovy zpustnou, snad zaniknou a nikdo si na ně víc nevzpomene kromě těch tam daleko, jichž se to nejvíce dotýká. Vlak hučel, pomalu siluety města mizely a my ve voze jeden po druhém jsme usínali. Následujícího dne náš hudební oddíl převzal službu na parovoze a na konci vlaku na brzdě, načež minuvše množství malých stanic a rozjezdů 2. m. května t. r. v 6 hodin ráno dojeli jsme na stanici města „Tjumeň“. Jak toto město vypadá, nevím, z nádraží nebylo nic vidět a my jsem se nesměli daleko rozcházet, neboo náš vlak prý brzy pojede dál. Zde jsem se zbavil poslední „kerenky“, koupiv za celou máslo a salám. Odpoledne také jsme jeli dál a ten den navečer přijeli do „Jalutovorska“. Zde vlak dlouho nestál, jen asi půl hodiny, načež „davaj“ opět dále. Přejedše čtyřobloukový pěkný železný most přes řeku, 3. ráno byli jsme v Išimi a 4. ráno v Omsku. Krajina až sem byla málo zajímavá. NeChlumecké listy

ČASY MINULÉ

dohledná rovina, což oko brzy unaví. Zde škoda že jsme déle nestáli, chtěl jsem se podívat na vojenský hřbitov zajatců, kde leží Fr. Louda ze Štíta, však bohužel nebylo možná. Navečer toho dne jeli jsme zase dále. Pátého t. m. projeli jsme stanici „Kolonija“, v 11 hodin stanici „Tatarskaja“, kdež vlak stál do 7 hodin do večera, načež 6. v 7 hodin ráno projeli jsme „Barabinskem“ a toho dne v 6 hodin večer přijeli do „Novo-Nikolajevska“. Zde jsem se sešel se Steklým z Nového Města. Byl tuším u zásobovacího vlaku třetí divize. Také po dlouhé době jsem v bufetě na nádraží spatřil - citron. Zachtělo se mi ho a také jsem si jeden koupil za - 12 rublů. Druhý den 7. t. m. jsme odjeli. S námi ve voze jel jeden soustružník železa z Tomska, a jelikož padající sníh zabraňoval hledět oknem na krajinu, bavil jsem se s ním. Stěžoval si na špatný život a na diktátora „Kolčaka“. Mezi jiným vypravoval toto: svého času byla v našem městě „Tomsku“ ubita celá česká patrola v noci. Psaly o tom také vaše české noviny (Den-

ník). Podezření ovšem, pokračoval, padlo na nás „robotčí“, neboo jsme právě stávkovali, chtějíce úpravu platů. Nás, pravil, se to bolestně dotýkalo, mluvilo-li se, že českou patrolu ubili dělníci, proto jsme sami začali pátrat po vrazích na svůj vrub. Chtěli jsme za každou cenu vypátrat, kdo to udělal, aby bylo jasné mezi námi a místní českou posádkou. A vyslídili jsme to, pravil: Byl to jeden ruský důstojník a několik najatých vrahů, kteří nemají s dělnictvem nic společného. Účel byl jasný, pokračoval. Chtěli, aby Češi byli proti nám, což se jim „pánům“ nepodařilo. Celá parta vrahů i s důstojníkem byla arestována českou posádkou. Pak ještě také si stěžoval, že schůzi oni dělníci nesmějí konat, však „monarchisté“ dokonce v novinách publikují sjezd svůj v Krasnojarsku“. Nemohl jsem nic říkat, a proto jen jsem ho klidně vyslechl a myslel jsem si, že má pravdu. Cesta nám přitom uběhla, že ani jsme se nenadáli, a vlak vjížděl do stanice „Tajga“. Zde jsme se s robotčím rozešli. On jel odbočkou

domů do Tomska. Bylo 5 hodin odpoledne a za hodinu opět se jelo dále. Druhý den 8. t. m. ráno jsme dojeli do „Marinska“. Stála zde část 8. pluku i s hudbou, u které sloužil náš bývalý klarinetista ze Svatošína „stréček Hájek“. Tento, jakmile se dozvěděl, že jsme přijeli, hned byl u mě. Rád jsem ho uviděl a on mi vypravoval svoje příhody. Již také toužil po domově a nadával na tu nekonečnou vojnu. Přinesl mi jejich časopis, který tam vydávali u jedné roty. Zajímala mě jedna pěkně provedená karikatura. Silná kráva (Rusko), okolo ní spojenci, Angličan ji drží za rohy, Francouz stojí na straně a spíná ruce, u vemena Američan a Japonec, každý držíc cecek v hubě a žárlivě na sebe hledíce, by žádný více nevycucal a vzadu náš kavalerista „Jiskra“ odhazuje od ní - hnůj. Pravda, naši kluci humor měli vždycky a ta narážka na „Sojuzníky“ byla opravdu zdařilá. Stréček také někde sehnal „vodku“, tak jsme si též drobátko přihnuli. Však dlouho jsme tam také nestáli a navečer jsme opět opouštěli Marinsk.

Reklama

8 / 2002

39

ČASY MINULÉ

Marie Adamcová

KLAMOŠSKÉ VZPOMÍNKY Rtánov a Čertova brázda Jedete-li od Kutné Hory sem k nám, vystupujete a hned se zas propadáte do hlubokých brázd rozvlněného moře zelené rozčeřené plochy, která se valí až sem ke Štítu, vlna za vlnou. Červnový čas je jeden z nejkrásnějších. Krajina je rozkomíhaná teplými větříky a zelená je probarvená jasně modrou chrpou, červenými máky, kvete a sladce voní svízel. Při každém závanu vás zalije vůně černých bezů, při zahradách zase jasmínová a bůhví - jaká ještě. Ze zahrady do zahrady, ke slunci a do mraků bleskově proletují ptáčci a při tom prošívání prostoru vyzpěvují svou radost z toho, že žijí. Kvetou plané růže a zatím co opadly plátky pivoňkám, jsou tu už jejich dřevné sestry a v záhonech zdvíhají hlavy královské koruny. Pak rozkvetou bílé lilie, voňavý zázrak a provoní venkovské kostelíky. Kdysi se v horkých červnových a červencových dnech tak krásně rozjímalo v jejich lavicích. Dnes je kvůli pobertům zavírají. Důvěrný vztah potěchy ztrápených nebo jen uklopýtaných nebo těch, kteří touží po dotyku s časem předků a bohatým estetickým prostředím, je uzavřený. Tak snadno se odvyká zpytování svědomí i vědomí pomíjejícnosti našeho pobývání tady v tom zemském ráji. Od Štíta se zdvíhá napěněná vlna Tátrumu a ani čumáčkem se nedotkne velkého převalu Koziny. Ta rychle dohání vlnu vynášející na svém vršku Chýšo. Mezi Štítem a stoupáním k Novému Městu je rozsáhlý úpad a ve stráňce stoupání svítí bělostí dvůr Rtánov. Je tu zasazený jako klenot. O jeho existenci v dějinách našeho kraje se objevuje písemná zmínka již v roce 1397. V té době jej nazývali spíše Hrtanov, zřejmě po zakladateli usedlostí. Dokonce se zmiňují o nevelké vsi. Měla asi pět čísel. Klamoš je v té době zemanskou tvrzí s jedenácti usedlostmi a klamošský pán spravuje ještě 40

Rtánov, Ostrovnici, Liplesy, část Štíta a Bystřici. V období husitských válek je Rtánov pustý. To se dozvídáme ze zmínky z roku 1571. Pole se však musí obdělávat, a tak jej majitelé znovu osazují poddanými, ale v třicetiletých válkách je znovu zničen a téměř opuštěný. Liplesy, Ostrovnice a Bystřice úplně zanikají. I z Klamoše zbývá jen několik obydlených hospodářství. Třicetiletá válka byla nemilosrdná a pustých vsí je v celé zemi nespočet. To už své panství nespravují zemané - ti opustili staré tradice, opustili selskou práci. Nechali se v těch pohnutých dobách raději najímat do panských služeb a i s částí čeledi se zúčastňovali vojenských tažení. Jejich statky chudly a ve značně zbědovaném stavu je nakonec prodávají panským rodům. Klamošské zboží k značným územním celkům ve východních Čechách přikupují Pernštejnové, skvělí hospodáři, kteří kolem roku 1488 přeměňují tvář cidlinské krajiny. Pravidelných zátopových oblastí využívají k výstavbě velkých rybníků. Jsou to velkolepá vodní díla a předcházela svým vznikem rybniční soustavu v Jižních Čechách. Na skvělých vodních dílech se podíleli zřejmě mimořádně schopní rybníkáři Kunát Dobřenský z Dobřenic a Mikuláš Rutard z Malešova. Později přecházejí do Jižních Čech a své zkušenosti uplatňují na zakládání výstavby vodní soustavy jižních Čech na panství druhého z bratrů. Zatím jsou ale tady u nás. S výstavbou zdejší rybniční soustavy hloubí také umělé kanály, které jsou spojnicemi mezi jednotlivými velkými rybníky a pospolu slouží zároveň jako pojistky při velkých povodních. Přebírají část kalamitní vody z Labe a Cidliny do svých toků a rybníků a zabraňují rozsáhlým povodním, které byly každoročním postrachem Pocidliní a Polabí. Byla to důmyslně vymyšlená soustava a velkolepé inženýrské dílo. Z jejich realizací se zachovaly jen některé z ryb-

níků a z kanálů zůstal pouze dosud existující Opatovický kanál. Nad Rtánovem je záhadná Čertova brázda, hluboký zásek v kopci nad dvorem, opředená pověstmi o háblovi, který ji tu vyoral. Kdo by v ní hledal poslední doklad o uměle vyhloubené strouze k zavlažení rybníků Rtánov, Rešeta a Rohlík s připojením na obří Rutvas vedoucí od monumentální Písecké soustavy! Při opravách Žehuňského rybníku pomáhal i mladý Jakub Krčín, později s přídomkem z Jelčan, narozený 18. 7. 1535 v Polepech u Kolína. Brzy potom přecházejí Pernštejnové na panství v Jižních Čechách a zdejší, územně velké panství přenechávají královské komoře. Berou s sebou i Jakuba Krčína, který zatím vyspěl v mistra svého oboru na zdejších skvělých příkladech a na jejich novém panství navazuje na dílo svých předchůdců a buduje obdobné rybníkářské dílo, obdivuhodnou vodní soustavu, dodnes hospodářsky mimořádně výhodnou. Také krásnou a opěvovanou. Ach škoda, přeškoda. Vždycky jsem si představovala, že Rtánov byl domovem baštýře, že se tu sušily sítě a vršily kádě - nic takového. Jen ještě více roboty na polích a na senách a navíc při výlovech. Pak byl z vesničky dvůr, stoka zarostla křovím a vznikla báje o čertu a brázdě. Ta brázda mi vždycky naháněla strach. Asi kilometr od Klamoše po jediné silnici do Chlumce byl přes úžlabinu od Charova palouku vyzděný mostek, označený čtyřmi patníky, a tak se tu říkalo U čtyř kamenů. Od nich se větvily cesty do Rtánova a mezi Rtánovem a silnicí byla polní cesta s poněkud povlovnějším stoupáním, než jaké měla silnice. Ta byla z části kryta úvozem, a tak jsme jí projížděli co nejrychleji to šlo, a jako na potvoru tu bylo značné stoupání. Kdysi se tu stala vražda nákupčího vajec. Objížděl své obvyklé štace tady v okolních vsích a v těchto místech jej přepadl a zavraždil nějaký bídák. Prý se na něho dlouho nemohlo přijít, ale časem se snad sám přiznal ke svému zločinu a měl to být dokonce příbuzný mrtvého. Věděl, že v ten den bude mít u sebe větší obnos peněz. Bylo to místo pro vraždu jak stvořené. Opuštěné Chlumecké listy

ČASY MINULÉ

a skryté. Náš kočí jej ještě v ranní tmě přejel, když odvážel bryčkou mléko k vlaku do Nového Města. Vůz nadskočil, rozkomíhané konve o sebe třeskly a zvonily ještě notnou chvíli, kočí bičem pobízel koně k rychlému úprku, vystrašený, aniž věděl, co tam bylo. A jako by tu od té doby strašilo, bylo mi tady vždycky úzko. Polní cesta byla otevřenější, a pokud bylo jen trochu sucho, jezdili jsme na kolech tudy. Byla to téměř přímá cesta ke stodolám šlechtitelské stanice a ke Skalce, kde navázala na silnici pod Sedlákem - to už bylo asi jen půl kilometru do Chlumce. Ušetřili jsme tím skoro tři kilometry a to pro mne, při mých jízdách na poslední chvíli byla téměř záchrana. Honem hodit kolo ke kominíkovým pod mostem a ostrým během jsem to stihla ještě před zvoněním. Jen jednu nemilou věc skýtala tahle polní cesta. Asi v polovině cesty do ní ústila strašidelná a zpropadená Čertova brázda. Černala se stínem a houštím křovin. Kdyby snad nebylo toho staříka, červeného čipery, který byl postrachem všech děvčat v okolí Chlumce, snad by ani nebyla tak hrozivá. Ale on měl pár míst, kde se ukrýval, a pak nečekaně vystupoval z úkrytu - nevím co by nám udělal, utíkaly jsme nebo ujížděly, co to dalo - snad ani žádné nikdy neublížil, ale vyděsil nás, že jsme u každého křoví, v opuštěných alejích spěchaly, jako kdyby hořelo. Když jsem měla oslavit své desáté narozeniny, bydlila jsem se svou nejlepší přítelkyní v rodině jejího strýce ve městě. Chtěla jsem narozeniny oslavit doma, ale bylo takové psí počasí, jak jen na prvního dubna bývá. Ani psa by ven nevyhnal. A já prosila a škemrala,

že mi paní Rybová nakonec cestu povolila, dohlédla, abych měla pláštěnku dobře zapjatou a utaženou, teplou čepici a přes ní kapuci a oblékání doprovodila nabádáním a starostlivým napomínáním. Vyletěla jsem z vrátek a ve městě jsem měla pocit, že to počasí není ani tak hrozné. Vítr zadržovaly domy a křoviny. Ale jak jsem vyběhla na výšinu nad Skalkou, chopil se mne vítr a cloumal mnou na každém kroku. Téměř se setmělo a krupky se v poryvech hnaly plání polí, že jsem se chvílemi nořila do bílé clony. Cesta se změnila v bahnitou kaši, kterou mne vítr hned popohnal a hned zas mi bránil v cestě vpřed. Cloumal se mnou ze strany na stranu, voda ze mne jen crčela a nikde ani živáčka. Volala jsem zoufale maminku i tatínka, zdálo se mi, že nikdy nedojdu. Cesta jako by neubývala a já měla v hlavě jen - musíš a vpřed. Před Čertovou brázdou jsem byla přesvědčena, že tu už zůstanu, ale hrůza, kterou jsem z ní měla, ve mně vybičovala zbytek sil a já se dopotácela na vrchol kopce. Byl to spíš tanec sv. Víta na kluzkém jílovitém kopci, jak jsem se dostala dolů, ani nevím. U čtyř kamenů vylezli tři chlapi v kloboucích, jeden měl pytel přes hlavu - asi cestáři. Ukryli se pod mostkem před nečasem. Zvědavost jim nedala, chvílemi vylézali, aby sledovali podivný tančící bod ve vichřici. „Hele, ono je to malá holka.“ „Kterej šílenec tě pustil do tý číny?“ „Čí jsi, kam jdeš?“ A vtáhli mne pod mostek, kde se snažili vichřici přečkat. Sotva jsem popadala dech a zároveň jsem měla snad ještě větší strach z cizích lidí než z povětří venku. Pod mostkem tekla jen tenká stružka. Země za-

Paní

Libuše BARTÁKOVÁ oslavila 24. 8. 2002 80. narozeniny. Ke krásnému a vzácnému životnímu jubileu jí přejeme hodně zdraví a dobré pohody. Hájkovi, Buryánovi, Bartákovi a Melišová

8 / 2002

tím sákla vodu, takže tu bylo dost místa na úkryt. Pomalu jsem nabírala dech, ale za chvíli jsem cítila jak mi mrznou nohy v botách plných vody a jak jen trochu zprůhledněly clony krupek a deště, vyletěla jsem do kopečku k Borku. Přidržovala jsem se suché trávy a škrabala se téměř po čtyřech a pak honem po mezi k naší cestě. V poryvech už bylo vidět naše zahradní vrata, a když jsem zmrzlými prsty sevřela kroužek spínající vrátně, bylo po strachu. Ještě kolem stodoly a z kopce. Opírám se o dubové dveře a vpadám do kuchyně. Maminka s tatínkem stojí u okna a hledí na rybník, kde stíhá vlna vlnu, vyšlehané do ostrých hřbetů, zpěněných na vrcholcích, dříve než narazily na břeh. Těšíkova stodůlka, zbělelá v došcích, mrzutě shlížela na dubnové třeštění. „Dítě, kde se tu bereš?“ dívá se maminka na postavičku v louží vody, do které se taví nános bahna z bot. Popadne smutnou postavu, posadí mne na lavici u kamen a stahuje ze mne všecky promáčené svršky a vymění je za suchou košili. Strčí mi nohy do hrnce s teplou vodou a do ruky přistrčí čaj s horkým čajem a troškou rumu a sváteční buchtu. Teplo mi stoupá celým tělem, obličej mi hoří, čaj rozehřívá všechny cévky. A pak hup do bílých peřin, které zatím maminka navršila na otoman. Drží mne za ruku a vykládá jako vždycky, jak jsem se narodila, co řekla babička, co otec, jak jsem se jen rozhlížela - oči se klíží... Bože, neměla jsem nádhernější narozeniny nikdy předtím a nikdy potom. M. Adamcová

Děkujeme všem přátelům a známým, bývalým spolupracovníkům z podniku DESTA a skautům za projevy soustrasti, květinové dary a účast na posledním rozloučení s panem

Milanem PIŠTOROU. Manželka a synové

41

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci n. C. Jiří Matoušek Andrea Nikol Strýčková Kristýna Krátká

nar. 25. 5. 2002 nar. 11. 6. 2002 nar. 28. 6. 2002

nar. 29. 6. 2002 nar. 2. 7. 2002 nar. 8. 7. 2002

Tomáš Divišek Eliška Vosáhlová Aneta Volejníková

Odešli z našich řad Marie Hubáčková Josef Rydval Slavomír Křížek Jaroslav Scháňko Jiří Čočua Michal Kalinka

* * * * * *

1920 1918 1940 1931 1932 1981

✝ ✝ ✝ ✝ ✝ ✝

24. 28. 28. 1. 14. 21.

5. 5. 5. 6. 6. 6.

2002 2002 2002 2002 2002 2002

* * * *

Pavel Legát Vlasta Kadečková Marie Koutová Marie Víšková

1957 1930 1911 1924

✝ ✝ ✝ ✝

29. 2. 2. 12.

6. 7. 7. 7.

2002 2002 2002 2002

Ivona Uchytilová, evidence obyvatel MěÚ

Sňatky uzavřené na zámku Karlova Koruna 20. 7. 2002

13. 7. 2002 Martin Špinka Lenka Škotová

Chlumec nad Cidlinou Žiželice

Jan Franek Dita Kalousková

Vlastimil Pitrman Renata KlapšNová

Hradec Králové Hradec Králové

27. 7. 2002

Jiří Zvěřina Jana Kotyková

Hradčany Opočnice

Milan Veselý Růžena Hejduková

Chlumec nad Cidlinou Trutnov

Roman Hajský Kateřina Hodoušová

Chlumec nad Cidlinou Mladá Boleslav

Pardubice Přelouč

Tomáš Staněk Lenka Vršovská

Kolín Kolín

Josef Desenský Renata Vaňurová

Hradec Králové Nové Město

Libor Habětínek Monika Bajovská

Pardubice Pardubice

Jaromír Šimek Markéta Čiháková

Vansdorf Vansdorf

Sňatky uzavřené v obřadní síni MěÚ 10. 8. 2002 Zdeněk Stuna Daniela Lebedová

Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou

Vladimír Bičiště Kateřina Provazníková

Barchov Chlumec nad Cidlinou Ivana Fölklová, matrikářka

Výročí narození - září 2002 80 let

90 let

Paní Věra Hofrichterová nar. 7. 9. 1922 DD Palackého 165/III, Chlumec nad Cidlinou

Pan Antonín Lauterbach nar. 2. 9. 1912 Riegrova 282/IV, Chlumec nad Cidlinou

Paní Jiřina Kelnarová nar. 12. 9. 1922 Sadová 140/IV, Chlumec nad Cidlinou

Paní Marta Kolouchová nar. 17. 9. 1912 Švermova 376/IV, Chlumec nad Cidlinou

Pan Václav Bulušek Pamětník 16

94 let

nar. 18. 9. 1922

Pan Bohumil Karlín nar. 20. 9. 1922 Krkonošská 202/IV, Chlumec nad Cidlinou Paní Helena Vrábelová nar. 29. 9. 1922 Palackého 243/III, Chlumec nad Cidlinou

Paní Růžena Staňková nar. 18. 9. 1908 DD Říhova 365/IV, Chlumec nad Cidlinou

Všem jubilantům přejeme hodně zdraví do dalších let. Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení

42

Chlumecké listy

stravováním, programem, prostě s komplexními službami. Postižení od klasických táborů platit nic. Mohou tak v klidu pracovat na vysoušení

Recommend Documents